Přehled zpráv. Ohlédnutí za rokem vasevec.cz ~ str. 00 ~ Máme rádi Kavkaz e15.cz ~ str

Přehled zpráv Přijde letos ještě horší ekonomická krize a jak se zajistit? Zkušený ekonom odpovídá .............................13 1.1.2014 euportal.cz ~ str. 00 ~ Rozhovory  Lukáš Petřík Ohlédnutí za rokem 2013 ....................................................................................................................................18 1.1.2014 vasevec.cz ~ str. 00 ~  Máme rádi Kavkaz ................................................................................................................................................25 2.1.2014 e15.cz ~ str. 00 ~ Archiv  Máme rádi Kavkaz ................................................................................................................................................26 2.1.2014 euro.e15.cz ~ str. 00 ~ Archiv  Nejvýkonnější software máme v hlavě ..............................................................................................................27 2.1.2014 Moje zdraví ~ str. 56 ~ Jak se máte  Markéta Ostříţková Maciej Ruczaj: V polských médiích česká politika nikoho nezajímá .............................................................31 3.1.2014 E15 ~ str. 11 ~ Páteční rozhovor  Jaroslav Matějka Maciej Ruczaj: V polských médiích česká politika nikoho nezajímá .............................................................34 3.1.2014 e15.cz ~ str. 00 ~ Rozhovory  Nervozita sluţebného asistenta Šmída a mediální realita České televize ....................................................37 6.1.2014 blisty.cz ~ str. 00 ~  Štěpán Kotrba Petr Drulák: Zabedněnost českých politiků je naším rizikem .........................................................................40 6.1.2014 ceskapozice.cz ~ str. 00 ~ Politika  Kateřina Šafaříková Co očekáváte od nové koalice? .........................................................................................................................44 6.1.2014 ČRo Plus ~ str. 01 ~ 19:10 Radiofórum  Podpis koaliční smlouvy .....................................................................................................................................52 6.1.2014 ČT 24 ~ str. 01 ~ 21:05 Ekonomika  Svaz měst a obcí České republiky má nové mediální zastoupení ..................................................................56 6.1.2014 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Tiskové zprávy  Smocr.cz V kladenské knihovně připravují výstavu a besedu o č(Č)tenářích ...............................................................57 7.1.2014 novinky.cz ~ str. 00 ~ Vaše zprávy  Lenka Juračková

Plné znění zpráv

1 © 2014 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz

Ve vědecké knihovně mohou lidé besedovat s Maňákem a Hájkem ..............................................................57 8.1.2014 5plus2.cz ~ str. 00 ~ stalo se  Eva Havelková Ekonomové o koaliční smlouvě: Spousta slibů bez peněz .............................................................................58 8.1.2014 ct24.cz ~ str. 00 ~ Ekonomika  Alţběta Vejvodová Bezpečnost a olympijské hry .............................................................................................................................59 8.1.2014 ČRo Plus ~ str. 01 ~ 19:10 Radiofórum  Zraněná krajská ODS zvolí nového šéfa. Kandiduje i exprimátor Vlasák ......................................................66 8.1.2014 hradec.iDNES.cz ~ str. 00 ~ Hradec / Hradec - zprávy  MF DNES, Petr Záleský Squadra azzura českého státu... (Michal Kern) ................................................................................................67 8.1.2014 idnes.cz - blog ~ str. 00 ~  Zraněná ODS si zvolí šéfa. Kandiduje i exprimátor Vlasák .............................................................................70 8.1.2014 Mladá fronta DNES ~ str. 01 ~ Kraj Hradecký  Petr Záleský Svaz měst a obcí České republiky má nové mediální zastoupení ..................................................................71 8.1.2014 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Tiskové zprávy  Smocr.cz Stát je vyškolí. Pak jdou za vyšší plat radit, jak na daně .................................................................................72 9.1.2014 Mladá fronta DNES ~ str. 03 ~ Z domova  Michaela Svobodová Dny otevřených dveří vysokých škol v roce 2014 ............................................................................................73 9.1.2014 Písecký deník ~ str. 60 ~ Příloha - Vzdělání  Nejsem spasitel, ale ODS musíme zásadně změnit, říká její praţský šéf Filip Humplík ..............................76 9.1.2014 reflex.cz ~ str. 00 ~ Rozhovory  ČSÚ: Revize HDP je dána především postupným doplňováním dat ..............................................................78 10.1.2014 finance.cz ~ str. 00 ~  Financninoviny.cz ČSÚ: Revize HDP je dána především postupným doplňováním dat ..............................................................79 10.1.2014 investicniweb.cz ~ str. 00 ~ Zprávy z trhŧ  redakce Zeman to má promyšlené. Odborník varuje před časovanou bombou v koalici ..........................................80 10.1.2014 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Politologové  Jiří Hroník Veřejná debata s odborníky na téma ekonomická krize ..................................................................................82 10.1.2014 prazskypatriot.cz ~ str. 00 ~  Plné znění zpráv


Posily Černínu: politolog a linka Berlín .............................................................................................................82 11.1.2014 Lidové noviny ~ str. 04 ~ Domov  KATEŘINA ŠAFAŘÍKOVÁ Palach mluví v symbolech ..................................................................................................................................83 11.1.2014 Mladá fronta DNES ~ str. 11 ~ Názory  Vladimír Kučera Svaz měst a obcí České republiky má nové mediální zastoupení ..................................................................85 12.1.2014 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Tiskové zprávy  Smocr.cz Do boje proti severokorejské propagandě nastupuje těţký kalibr – Mr. Bean .............................................86 13.1.2014 ct24.cz ~ str. 00 ~ Svět  pet KLDR chce vysílat pořady BBC..........................................................................................................................87 13.1.2014 ČT 24 ~ str. 06 ~ 21:31 Horizont  Andrejova horká ţidle .........................................................................................................................................88 13.1.2014 Euro ~ str. 18 ~ Report  Blahoslav Hruška, Miroslav Zámečník Peníze hýbou světem v Národním muzeu .........................................................................................................91 13.1.2014 metropol.cz ~ str. 00 ~ Kultura  Robert Friš Za revizí HDP je postupné doplňování dat ........................................................................................................93 13.1.2014 Právo ~ str. 18 ~ Trhy & ekonomika  ČTK) Američané budou Němce špehovat dál.............................................................................................................93 14.1.2014 ceskapozice.cz ~ str. 00 ~ Světové události  Zuzana Lizcová Boj s kriminalitou v Mexiku ................................................................................................................................94 14.1.2014 ČT 24 ~ str. 01 ~ 21:31 Horizont  Vanda Wolfová míří z Ogilvy do společnosti Google.......................................................................................96 14.1.2014 marketingsales.cz ~ str. 00 ~ Lidé v médiích  - zš Vanda Wolfová míří z Ogilvy do společnosti Google.......................................................................................96 14.1.2014 mediamania.cz ~ str. 00 ~ Lidé v médiích  - zš Po 22 letech v Ogilvy přešla Vanda Wolfová do Googlu .................................................................................97 14.1.2014 mediar.cz ~ str. 00 ~ Top zprávy  Ondřej Aust Zájemců o studium je jako loni, na oblíbené obory bude zase nával ............................................................97 14.1.2014 Mladá fronta DNES ~ str. 01 ~ Příloha - Přehled VŠ  Radka Wallerová



Veřejné vysoké školy ..........................................................................................................................................99 14.1.2014 Mladá fronta DNES ~ str. 02 ~ Příloha - Přehled VŠ  K čemu by byly volby, kdyby prezident mohl jen tak odmítat ministry, míní politolog .............................144 14.1.2014 novinky.cz ~ str. 00 ~ Domácí  jas Bezdětné páry mají šťastnější manţelství, ukázal průzkum .........................................................................145 14.1.2014 ona.iDNES.cz ~ str. 00 ~ OnaDnes.cz / Vztahy a sex  iDNES.cz, Pavla Matějů Vanda Wolfová míří z Ogilvy do společnosti Google.....................................................................................145 14.1.2014 tyden.cz ~ str. 00 ~ Lidé v médiích  - zš Vanda Wolfová ředitelkou pro agenturní sektor společnosti Google ..........................................................146 15.1.2014 Kariera.iHNed.cz ~ str. 00 ~ Kariera.iHNed.cz  -rkpKonference New Media Inspiration: digitální marketing a bezpečnost........................................................147 15.1.2014 lupa.cz ~ str. 00 ~  Redakce Konference New Media Inspiration: digitální marketing a bezpečnost........................................................148 15.1.2014 lupa.cz ~ str. 00 ~  Redakce Manaţerka Wolfová mění po 22 letech Ogilvy za Google ..............................................................................149 15.1.2014 Mladá fronta DNES ~ str. 09 ~ Ekonomika  (kk) Wolfová přechází z paříţské kanceláře Ogilvy do Google ČR ......................................................................149 16.1.2014 Lidové noviny ~ str. 22 ~ Manaţeři v pohybu  Jsme odsouzeni ke ztrátě smyslu ....................................................................................................................150 16.1.2014 Literární noviny ~ str. 04 ~ Rozhovor  Michal KOMÁREK Filozof Bělohradský neúnavně zpochybňuje, narušuje, provokuje .............................................................154 16.1.2014 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Monitor  dkr, čtk Čtěte, co číhá na Andreje Babiše .....................................................................................................................155 16.1.2014 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Zprávy  Petr Kupka Sami jsme se popravili. Jsme po krk v blátě, říká nový předák ODS Humplík a ukazuje cestu dál .........158 16.1.2014 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Poslanecká sněmovna  Jan Rychetský Podrobný přehled šancí na přijetí ....................................................................................................................160 17.1.2014 Právo ~ str. 19 ~ Jak si vybrat VŠ a VOŠ 



Titul má z Univerzity Karlovy. Němci řeší další „doktorskou“ aféru ............................................................164 17.1.2014 zpravy.iDNES.cz ~ str. 00 ~ Zprávy / Zahraniční  iDNES.cz, Eliška Hudzíková, MAFRA, Petr Janoušek Novým předsedou ODS je Petr Fiala, bude česká Thatcherová? .................................................................165 18.1.2014 ct24.cz ~ str. 00 ~ Domácí  Jan Šilhan Filozof Václav Bělohradský: Smiřme se s tím, ţe Češi pořád temně mručí ................................................167 18.1.2014 denik.cz ~ str. 00 ~ Z domova  Smiřme se s tím, ţe Češi pořád temně mručí .................................................................................................171 18.1.2014 Domaţlický deník ~ str. 11 ~ Události  KATEŘINA PERKNEROVÁ Smiřme se s tím, ţe Češi pořád temně mručí .................................................................................................175 18.1.2014 Pardubický deník ~ str. 11 ~ Události  KATEŘINA PERKNEROVÁ ODS má nové místopředsedy. Uspěli ale jen Kupka a Tošenovský.............................................................179 18.1.2014 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Monitor  ane, čtk Smiřme se s tím, ţe Češi pořád temně mručí .................................................................................................180 18.1.2014 Prostějovský deník ~ str. 11 ~ Události  KATEŘINA PERKNEROVÁ Otázka: Skončila doba ideologických receptů? A co proměna Francie? ....................................................184 20.1.2014 Hospodářské noviny ~ str. 20 ~ Autorská strana  Wolfová: Google přišel ve správný čas ...........................................................................................................186 20.1.2014 Marketing & Media ~ str. 17 ~ Agentury  Václav Sochor Jan Jirák: takzvaná nová média nahradila integraci interakcí ......................................................................187 20.1.2014 mediar.cz ~ str. 00 ~ Otvírák  Literární noviny CHVÁLA LIDSKÉ PRŮMĚRNOSTI ....................................................................................................................191 20.1.2014 Ona DNES ~ str. 04 ~ Fejeton  MARKÉTA FIALOVÁ Praţská UK prověří, zda německý politik neopsal doktorskou práci...........................................................192 20.1.2014 tyden.cz ~ str. 00 ~ Domácí  ČTK Praţská UK prověří, zda německý politik neopisoval v doktorské práci .....................................................193 20.1.2014 zpravy.iDNES.cz ~ str. 00 ~ Zprávy / Zahraniční  ČTK Karlova univerzita prověřuje práci šéfa CSU podezřelého z plagiátorství ..................................................194 20.1.2014 zpravy.rozhlas.cz ~ str. 00 ~ politika  Marcela Hálová, mta



Mezinárodní ostuda: Německý politik prý opisoval ve své práci na Univerzitě Karlově ...........................194 20.1.2014 zpravy.tiscali.cz ~ str. 00 ~ Zprávy / Domácí  Lucie Hyblerová Podle UK není práce německého politika plagiát...........................................................................................195 21.1.2014 aktualne.cz ~ str. 00 ~ Praha - Regiony  ČTK Práci tajemníka CSU prověří v Praze ...............................................................................................................196 21.1.2014 Benešovský deník ~ str. 14 ~ Ze zahraničí  (čtk) Ţe nebudu přímo v Soči? To mě nemrzí, říká Litvínovan Ondřej Zamazal ..................................................197 21.1.2014 denik.cz ~ str. 00 ~ Ústecký kraj  Práci tajemníka CSU prověří v Praze ...............................................................................................................199 21.1.2014 Frýdecko-místecký a třinecký deník ~ str. 14 ~ Ze zahraničí  (čtk) Špindl a lyţování v Česku podruhé (Tereza Boehmová) ...............................................................................199 21.1.2014 idnes.cz - blog ~ str. 00 ~  Studenti vymysleli soutěţ o místní samosprávě. Školáci v ní naplánují budoucnost své obce ...............201 21.1.2014 iHNed.cz ~ str. 00 ~ zpravy.ihned.cz  Markéta Kubicová Studenti vymysleli soutěţ o místní samosprávě. Školáci v ní naplánují budoucnost své obce ...............202 21.1.2014 iHNed.cz ~ str. 00 ~ zpravy.ihned.cz  Markéta Kubicová Doktorát politika CSU bude muset prověřit Praha .........................................................................................203 21.1.2014 Lidové noviny ~ str. 07 ~ Svět  čtk, zah Scheuerova práce není plagiátem, vyplývá z analýzy Univerzity Karlovy ...................................................204 21.1.2014 lidovky.cz ~ str. 00 ~ Lidovky / Věda  Lidovky.cz, Petra Fabiánová, ČTK KRÁTCE ..............................................................................................................................................................204 21.1.2014 Pardubický deník ~ str. 14 ~ Zahraničí  Google má novou posilu pro vztahy s agenturami v Česku a na Slovensku ..............................................205 21.1.2014 personalista.com ~ str. 00 ~ lidé a podniky  personalista.com MEETING POINT > ZA OBRAZOVKOU ............................................................................................................205 21.1.2014 Strategie ~ str. 48 ~ Lidé  Bavorský politik neopisoval, vyplývá z analýzy Univerzity Karlovy ............................................................207 21.1.2014 zpravy.iDNES.cz ~ str. 00 ~ Zprávy / Zahraniční  iDNES.cz, Věra Ţilková Plné znění zpráv


Něměcký politik má radost: Práce podle UK není plagiátem ........................................................................208 21.1.2014 zpravy.tiscali.cz ~ str. 00 ~ Zprávy / Zahraniční  Jakub Konečný Německý ombudsman: Šetření UK o plagiátu Scheuera je nedostatečné ..................................................208 22.1.2014 ct24.cz ~ str. 00 ~ Svět  ČT24 Davos: diskuze elit o světové ekonmice .........................................................................................................209 22.1.2014 ČT 24 ~ str. 05 ~ 21:31 Horizont  Rozdíly mezi bohatými a chudými rostou .......................................................................................................211 22.1.2014 ČT 24 ~ str. 06 ~ 21:31 Horizont  Mrtví na Ukrajině ................................................................................................................................................212 22.1.2014 ČT 24 ~ str. 06 ~ 22:00 Události, komentáře  Před lety rozdával rány obuškem, teď komunista Ondráček kontroluje BIS ..............................................218 22.1.2014 hradec.iDNES.cz ~ str. 00 ~ Hradec / Hradec - zprávy  MF DNES, Petr Záleský Karlova univerzita prý nešetří plagiát německého politika správně ............................................................220 22.1.2014 lidovky.cz ~ str. 00 ~ Lidovky / Věda  Lidovky.cz, ČTK Před lety rozdával rány obuškem, teď komunista kontroluje BIS ................................................................220 22.1.2014 Mladá fronta DNES ~ str. 01 ~ Kraj Hradecký  Petr Záleský Studenti vymysleli soutěţ o místní samosprávě. Školáci v ní naplánují budoucnost své obce ...............222 22.1.2014 moderniobec.ihned.cz ~ str. 00 ~ zpravy.ihned.cz  Markéta Kubicová Známý politolog doporučuje Babišovi, jak se má vyrovnat se svou minulostí ..........................................223 22.1.2014 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Politologové  Jiří Hroník Karlova univerzita prý nešetří práci německého politika správně ...............................................................225 22.1.2014 tyden.cz ~ str. 00 ~ Školství  ČTK Univerzita Karlova ověřila práci německého politika málo, říká ombudsman ............................................226 22.1.2014 zpravy.iDNES.cz ~ str. 00 ~ Zprávy / Zahraniční  iDNES.cz, ČTK ČSSD navrhla na obranu dva náměstky, jedním je Balabán .........................................................................227 23.1.2014 aktualne.cz ~ str. 00 ~ Politika - Domácí  Lucie Kudláčková Světové ekonomické fórum v Davosu .............................................................................................................228 23.1.2014 ČT 24 ~ str. 12 ~ 07:00 Zprávy  Plné znění zpráv


Světové ekonomické fórum v Davosu .............................................................................................................228 23.1.2014 ČT 24 ~ str. 05 ~ 08:30 Zprávy  Pořadí škol v oboru ekonomie .........................................................................................................................228 23.1.2014 Hospodářské noviny ~ str. 04 ~ Příloha - Nejlepší vysoké školy  Na kterou školu zamířit po maturitě.................................................................................................................229 23.1.2014 Hospodářské noviny ~ str. 02 ~ Příloha - Nejlepší vysoké školy  Julie Daňková Nejlépe hodnocené fakulty ................................................................................................................................13 23.1.2014 Hospodářské noviny ~ str. 03 ~ Příloha - Nejlepší vysoké školy  Ekonomie se nejlépe studuje na Fakultě sociálních věd UK ..........................................................................18 23.1.2014 Hospodářské noviny ~ str. 05 ~ Příloha - Nejlepší vysoké školy  DAN Vede Filozofická fakulta UK. Ale těsně ..............................................................................................................25 23.1.2014 Hospodářské noviny ~ str. 08 ~ Příloha - Nejlepší vysoké školy  DAN Pořadí škol v oboru sociologie ..........................................................................................................................26 23.1.2014 Hospodářské noviny ~ str. 08 ~ Příloha - Nejlepší vysoké školy  Ukázka testů .........................................................................................................................................................27 23.1.2014 Hospodářské noviny ~ str. 23 ~ Příloha - Nejlepší vysoké školy  Ţebříček vysokých škol: Nejlepší studium ekonomie nabízí Univerzita Karlova .........................................31 23.1.2014 iHNed.cz ~ str. 00 ~ zpravy.ihned.cz  Julie Daňková, Data Ţebříček vysokých škol: Nejlepší studium ekonomie nabízí Univerzita Karlova .........................................34 23.1.2014 iHNed.cz ~ str. 00 ~ zpravy.ihned.cz  Julie Daňková, Data Zeman ustupuje. Chce dobojovat se ctí ............................................................................................................37 23.1.2014 Lidové noviny ~ str. 09 ~ Názory  KAMIL ŠVEC Rozdával rány obuškem, teď komunista kontroluje BIS .................................................................................40 23.1.2014 Mladá fronta DNES ~ str. 04 ~ Kraj Pardubický  Petr Záleský POLITIKA: Andrejova horká ţidle ......................................................................................................................44 23.1.2014 neviditelnypes.cz ~ str. 00 ~ Neviditelný pes / Politika  Neviditelný pes, Miroslav Zámečník, Neviditelný pes, Blahoslav Hruška otázka IVK .............................................................................................................................................................52 23.1.2014 Newsletter CEP (newsletter) ~ str. 05 ~



 ČSSD chce na obraně politického náměstka. Podle Stropnického splňuje i podmínku odbornosti..........56 23.1.2014 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Monitor  lze Ombudsman: Univerzita Karlova nedostatečně prověřila práci Scheuera ...................................................57 23.1.2014 Právo ~ str. 05 ~ Zpravodajství  (ČTK, zr) Nová česká počítačová hra.................................................................................................................................57 24.1.2014 ČT 24 ~ str. 09 ~ 21:05 Ekonomika  Dělení Blízkého východu po jugoslávsku? .......................................................................................................58 24.1.2014 Lidové noviny ~ str. 12 ~ Horizont  MICHAEL ROMANCOV Jak zklidnit školství? Navrhnout desítky změn ................................................................................................59 24.1.2014 Mladá fronta DNES ~ str. 04 ~ Z domova  Markéta Březinová, Jakub Pokorný Český Aspen aneb Přesvědčte nás, ţe to jde lépe...........................................................................................66 24.1.2014 Mladá fronta DNES ~ str. 04 ~ Kraj Hradecký  Tereza Boehmová Náměstkovi chybí prověrka ................................................................................................................................67 25.1.2014 Lidové noviny ~ str. 05 ~ Domov  ONDŘEJ STRATILÍK Český Aspen? Páni hoteliéři ze Špindlu, přesvědčte nás, ţe to jde ..............................................................70 25.1.2014 Mladá fronta DNES ~ str. 03 ~ Kraj Liberecký  Tereza Boehmová Politický komik o politickém kýči (Tom Vild) ....................................................................................................71 26.1.2014 bigbloger.lidovky.cz ~ str. 00 ~  Anketa: Jak reálná je podle vás hrozba teroristického útoku v Soči? ...........................................................72 26.1.2014 respekt.cz ~ str. 00 ~ RESPEKT.IHNED.CZ  Redakce Respekt Ráj, nebo Farma zvířat? ......................................................................................................................................73 26.1.2014 respekt.cz ~ str. 00 ~ RESPEKT.IHNED.CZ  Ondřej Schneider Můj (ne)přítel poradce .........................................................................................................................................76 26.1.2014 respekt.cz ~ str. 00 ~ RESPEKT.IHNED.CZ  Barbora Janauerová Personálie .............................................................................................................................................................78 27.1.2014 CSR fórum ~ str. 29 ~ Lidé 



Spor o ministerské náměstky .............................................................................................................................79 27.1.2014 ČT 24 ~ str. 01 ~ 22:00 Události, komentáře  Z mateřské zamíří rovnou do Berkeley ..............................................................................................................80 27.1.2014 Hospodářské noviny ~ str. 04 ~ Česko  Julie Daňková Sběratelé funkcí - starostové a hejtman - chtějí posty drţet ...........................................................................82 27.1.2014 Mladá fronta DNES ~ str. 01 ~ Kraj Hradecký  Petr Záleský Český Aspen aneb Hoteliéři, přesvědčte nás, ţe to jde lépe ..........................................................................82 27.1.2014 Mladá fronta DNES ~ str. 05 ~ Kraj Pardubický  Tereza Boehmová Jak reálná je podle vás hrozba teroristického útoku v Soči? .........................................................................83 27.1.2014 Respekt ~ str. 06 ~ Anketa  Ráj, nebo Farma zvířat? ......................................................................................................................................85 27.1.2014 Respekt ~ str. 31 ~ Okem ekonoma  ONDŘEJ SCHNEIDER Můj (ne)přítel poradce .........................................................................................................................................86 27.1.2014 Respekt ~ str. 35 ~ Fokus / ţivotní pojištění  BARBORA JANAUEROVÁ Ukrajinský parlament zrušil kontroverzní zákony proti demonstrantům.......................................................87 28.1.2014 ČRo Radioţurnál ~ str. 01 ~ 12:08 Ozvěny dne - publicistika  Při výběru VŠ se vyplatí taktizovat ....................................................................................................................88 28.1.2014 Lidové noviny ~ str. 16 ~ Akademie  BARBORA ŘÍHOVÁ Bezpečnost, marketing a výzkum ovládnou letošní New Media Inspiration .................................................91 28.1.2014 lupa.cz ~ str. 00 ~  Redakce Bezpečnost, marketing a výzkum ovládnou letošní New Media Inspiration .................................................93 28.1.2014 lupa.cz ~ str. 00 ~  Redakce Slabá koruna ţiví zájem o byty ...........................................................................................................................93 28.1.2014 Mladá fronta DNES ~ str. 08 ~ Ekonomika  Kateřina Koubová Jiří Rak ..................................................................................................................................................................94 28.1.2014 Xantypa ~ str. 90 ~ Historik  Antonín K. K. Kudláč Česko má novou vládu. Podívejte se na vizitky ministrů ................................................................................96 29.1.2014 lidovky.cz ~ str. 00 ~ Lidovky / Zprávy z domova  Lidovky.cz



Konkrétní ministři mohou být v ohroţení. Odborník mluví o zvýšené policejní ochraně ............................96 29.1.2014 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Politologové  Jiří Hroník Bilance vládnutí kabinetu Jiřího Rusnoka ........................................................................................................97 29.1.2014 Prima ~ str. 10 ~ 18:55 Zprávy FTV Prima  Odborníci na internetovou bezpečnost se sejdou na konferenci New Media Inspiration ...........................97 29.1.2014 root.cz ~ str. 00 ~  Redakce Zaostřeno na Maroko ..........................................................................................................................................99 30.1.2014 ČRo Plus ~ str. 01 ~ 18:40 Zaostřeno  Rozhovor s Janem Kubáčkem..........................................................................................................................144 30.1.2014 ČRo Radioţurnál ~ str. 01 ~ 08:50 Ranní interview  Dům poškozený výbuchem v Divadelní ulici je na prodej .............................................................................145 30.1.2014 finance.cz ~ str. 00 ~  Financninoviny.cz Starostové i hradecký hejtman sbírají funkce, chtějí znovu kandidovat .....................................................145 30.1.2014 hradec.iDNES.cz ~ str. 00 ~ Hradec / Hradec - zprávy  MF DNES, Petr Záleský Dům, který poškodil výbuch plynu v Divadelní ulici, je na prodej ...............................................................146 30.1.2014 metro.cz ~ str. 00 ~ Metro / Události  ČTK VANDA WOLFOVÁ ředitelka pro agenturní sektor, Google ..........................................................................147 30.1.2014 Moderní řízení ~ str. 65 ~ Personálie  Ameriku čeká velká událost ..............................................................................................................................148 31.1.2014 ČRo Plus ~ str. 06 ~ 17:10 Den podle…  Co čekají od nové vlády starostové českých a moravských měst a obcí ...................................................149 31.1.2014 ČRo Radioţurnál ~ str. 01 ~ 18:10 Ozvěny dne - publicistika  Dům poškozený výbuchem v Divadelní ulici je na prodej .............................................................................149 31.1.2014 denik.cz ~ str. 00 ~ Praha  Před rokem ho poničil výbuch plynu, teď je dům v Divadelní na prodej .....................................................150 31.1.2014 lidovky.cz ~ str. 00 ~ Lidovky / Firmy a trhy  Lidovky.cz, ČTK Změnit fungování českých médií je potřeba, nejsou na to ale peníze .........................................................154 31.1.2014 mediar.cz ~ str. 00 ~ Otvírák





Lucie Šťastná

Rétorika ...............................................................................................................................................................155 31.1.2014 Psychologie dnes ~ str. 44 ~ Osobní rozvoj  Jan Klika J



Plné znění zpráv Přijde letos ještě horší ekonomická krize a jak se zajistit? Zkušený ekonom odpovídá 1.1.2014

euportal.cz str. 00 Lukáš Petřík

Rozhovory

ROZHOVOR Ekonom Lukáš Kovanda míní, ţe centrální banky negativně ovlivňují světovou ekonomiku, coţ má dopad i na nás, i kdyţ za řadu problémŧ, tedy vysoké daně a přeregulovanost, si mŧţeme sami. Program nové koalice je podle něho krŧčkem zpět, ale je zase lepší, neţ kdyby vládla ČSSD s KSČM. Drtivé většině Čechŧ podle něho chudoba nehrozí. Lidem radí rozloţit své riziko a nevěřit státním penězŧm. V rozhovoru zhodnotil uplynulý rok z hlediska ekonomiky a poskytl i výhled do nového roku. ROZHOVOR Ekonom Lukáš Kovanda míní, ţe centrální banky negativně ovlivňují světovou ekonomiku, coţ má dopad i na nás, i kdyţ za řadu problémŧ, tedy vysoké daně a přeregulovanost, si mŧţeme sami. Program nové koalice je podle něho krŧčkem zpět, ale je zase lepší, neţ kdyby vládla ČSSD s KSČM. Drtivé většině Čechŧ podle něho chudoba nehrozí. Lidem radí rozloţit své riziko a nevěřit státním penězŧm. V rozhovoru zhodnotil uplynulý rok z hlediska ekonomiky a poskytl i výhled do nového roku. Jak byste z hlediska naší ekonomiky zhodnotil uplynulý rok? Jaká byla největší pozitiva a jaká negativa? Jasně se ukázalo, ţe nedobrou kondici české ekonomiky uţ nelze svádět pouze na dŧsledky finanční a dluhové krize. Sousedním zemím se hospodářsky dařilo o poznání lépe. Kladem české ekonomiky bylo jistě to, ţe se jí podařilo udrţet kredit na mezinárodní scéně, v očích globálních investorŧ, věřitelŧ a ratingových agentur. Otázkou však je, zda jsme za to nezaplatili cenu aţ příliš vysokou – v podobě nekoncepčních a špatně komunikovaných škrtŧ. Co byly podle vás největší ekonomické „události“ minulého roku? Je stále prŧkaznější, ţe mnohé ze zásadních ekonomických událostí se točí kolem rozhodnutí a opatření centrálních bank. Tento trend v této své síle přišel s finanční krizí a dále mohutní, loňský rok nevyjímaje. Celý svět tak sledoval a sleduje dopad obřího kvantitativního uvolňování – mnohem masivnějšího, neţ je to americké, mimochodem –, které nyní provádí japonská centrální banka. Japonské akcie byly díky tomu jednou z nejlepších investic roku 2013. Pozorně svět sledoval taktéţ počínání americké centrální banky, která se nakonec na sklonku roku rozhodla omezit svŧj program kvantitativního uvolňování. Kdyţ ale tuto moţnost nejdříve naznačila před letními prázdninami, investoři hromadně začali prchat z takzvaných mladých trhŧ typu Indie, Indonésie, Brazílie a dalších, coţ opět jen podtrhuje, jak vlivná jsou dnes opatření klíčových světových centrálních bank. Byly zde nějaké vnější faktory světové ekonomiky či ekonomiky EU, které naše hospodářství zásadně ovlivnily? Jak? Z hlediska české ekonomiky byly podstatné německé volby, které proběhly v září. Do konce roku se však ustavila staronová koalice křesťanských a sociálních demokratŧ, která by měla znamenat víceméně zachování dosavadního směřování. Pokud se sociálním demokratŧm podaří v rámci koalice prosadit více opatření stimulujících domácí německou poptávku, mŧţe to krátkodobě nakopnout i českou ekonomiku, jeţ je s německou silně obchodně provázaná. Obecně pak lze říci, ţe i v české ekonomice se promítl efekt kompetitivní devalvace neboli měnové války, jíţ je momentálně účastna celá řada centrálních bank a která spočívá ve znehodnocování jednotlivých národních měn. Měnové válčení má zejména povzbudit export. Česká republika do měnové války nakročila svojí listopadovou intervencí za oslabení koruny. Tato intervence českou ekonomiku jistě citelně ovlivní. Jakým zpŧsobem, to uvidíme v roce 2014.



Psali jsme: Babiš, Sobotka a Bělobrádek prý na vás upekli cynickou zradu. Blázni se radují, říká kníţe Národní banka vás chtěla převézt, ale ošklivě se přepočítala. Ekonom promlouvá Tito lidé vám všechno zdraţili. Ptali jsme se politikŧ i ekonomŧ, co s nimi Přijdete o své úspory v bance jako na Kypru. I to hrozí, varují ekonomové Pozor! EU vás okrade i o bankovní úspory. Ekonomové jsou zděšeni Kvŧli Klausovi se prý máme o dost hŧř. Kdo nesouhlasí, ať klikne Klaus jasně: Lidé chtějí víc, neţ na kolik si vydělají Ekonomové proti Kalouskovi: Nezvedejte daně, hledejte úspory Co by pomohlo české ekonomice k jejímu rŧstu? Nejvíce by pomohlo rozvolnění nikoli měnové, v podobě zmíněné intervence ČNB, nýbrţ rozvolnění obecného ekonomického a podnikatelského prostředí – sníţení daní, stabilizace daňového prostředí, sníţení regulační a byrokratické zátěţe, redukce mandatorních výdajŧ, sníţení objemu veřejného přerozdělování atd. Problémem je, ţe s řadou regulací a svazujících podmínek tak jako tak sami nemŧţeme nic dělat, neboť mají svŧj pŧvod v Bruselu, a nikoli v Praze. Pomohlo by také, kdyby lidé získali větší jistotu stran ekonomického prostředí. Nechci paušalizovat, zhruba dvacet procent tuzemských domácností nedisponuje vlastně ţádnými úsporami. Na druhou stranu, prŧměrná výše hotovostního vkladu na jednoho obyvatele ČR včetně nemluvňat vzrostla od začátku finanční krize ze 138 tisíc na 180 tisíc korun. Takţe řada občanŧ České republiky evidentně slušnými úsporami disponuje. Pokud by získali vyšší jistotu ohledně ekonomického prostředí, budou více investovat, více zaměstnávat, více utrácet a spotřebovávat. To česká ekonomika potřebuje. Kde se ta nejistota v takové míře bere? Na nepřístojném zvyšování nejistoty se značnou měrou podílí média, která se na malém českém mediálním trhu předhánějí ve strašení čtenáře či diváka, neboť negativní zprávy prodávají lépe neţ kladné. Jenţe jen krátkodobě, z dlouhodobého hlediska zasévají právě onu nejistotu, která neblaze dopadá na celou ekonomiku. A na mediální sektor kvŧli souběţně probíhající technologické přeměně celé branţe o to tíţivěji. Média, hlavně ta tradiční, vlastně svým zpŧsobem páchají sebevraţdu. Václav Klaus v knize Česká republika na rozcestí hovoří o tom, ţe je nutné, aby v České republice byl silný český kapitál, který by byl spjat s touto zemí, své zisky reinvestoval zde a měl odpovědnost vŧči naší zemi. Souhlasíte? To je jistě pravda. Kapitálu však nelze poručit. Ten pŧjde jednoduše tam, kde se dočká nejvyššího zhodnocení při dané míře rizika. Je tedy třeba vytvářet podmínky pro to, aby český kapitál měl stále silné podněty k tuzemským investicím. To souvisí s výše uvedeným – je třeba rozvolnit obecné ekonomické prostředí. Robert Fogel, laureát Nobelovy ceny za ekonomii, jenţ bohuţel v létě 2013 zemřel, mi před čtyřmi lety řekl, ţe ekonomické prostředí v Evropské unii je přeregulovanější neţ to čínské. Myslím, ţe pokud by ţil, tvrdil by to samé i stále i dnes. Bohuţel.

Psali jsme: Tato slova Václava Klause moţná vyvolají děs. Čtěte pozorně Plné znění zpráv


To je překvapení. Komunista chválí ministra ODS Takhle se prý budete mít v příštím roce. Raději to ani nečtěte Kalouskova akrobacie je ďábelská. Předák ODS promluvil EU krachuje. Spasí nás Čína a Rusko Stejně se hovoří o nutnosti přeorientovat náš export více směrem právě k Číně, obecněji k zemím BRICS, jihu, východu a takzvanému třetímu světu, neboť západ relativně upadá. Souhlasíte? Případně jak toho docílit? Prvotní nástup zemí BRICS jsme uţ promeškali, to si přiznejme. Nezavrhujme tyto země, ale dívejme se i ještě dále, za horizont. Perspektivní mohou být i mnohé africké země, Mongolsko, země jihovýchodní Asie. Koncentrujme se na situaci na Kubě, kde mají Češi velmi dobré jméno, neb řada Kubáncŧ studovala v ČSSR. Lze čekat, ţe s odchodem bratří Castrŧ ze scény dojde k liberalizaci tamní ekonomiky. Ta země je neuvěřitelně podkapitalizovaná. A navíc jsou doslova na dohled Spojené státy. S liberalizací dojde k razantnímu nárŧstu objemu obchodních i investičních příleţitostí. České subjekty by měly být u toho. Jaký očekáváte vývoj české ekonomiky v příštím roce? Máte spíše pozitivní, či negativní očekávání? Jsem mírným optimistou v mezích uvědomění si, ţe v minulosti se jiţ párkrát mŧj optimismus ne úplně naplnil. A co očekáváte od nové vlády ANO, ČSSD a KDU-ČSL? Co si myslíte o koaliční smlouvě? Koaliční smlouva je bohuţel spíše krŧčkem zpět. Nevidím zatím, jak koaličníci podpoří malé a střední podnikání a jak zamezí dalšímu zadluţování naší země. Třeba však budu příjemně překvapen. Dobré však je rozhodně to, ţe smlouva není velkým skokem zpět, jakým mohla být koaliční dohoda signovaná socialisty a komunisty. Vláda navrhuje například investiční pobídky. Není to krok zpět k montovnám a extrémní závislosti na výrobě automobilŧ? Nebojím se extrémní závislosti na jednom druhu prŧmyslové výrobě, jelikoţ pobídky se mohou týkat rŧzných odvětví. Velké riziko pobídek spatřuji v něčem jiném: jsou jimi zvýhodněny obyčejně velké firmy, velcí zaměstnavatelé, a to na úkor malých a středních podnikŧ – konkurentŧ ze segmentu. Navíc velké firmy mohou po pár letech, aţ příhodné podmínky pro ně, ony pobídky, vyprší, jít zase o dŧm dále. Nebo spíše o zemi nebo kontinent dále. Takţe z toho ve výsledku mŧţe být čistá ztráta.

Psali jsme: Investiční pobídky by mohly v některých regionech skončit, varuje ministerstvo Senátoři schválili změny v investičních pobídkách Šincl (ČSSD): V soutěţi o investory selháváme Ministr Kuba: Vytvoření atraktivního prostředí jak pro domácí, tak pro zahraniční investory Investiční pobídky se vyplatily 230 miliardami, tvrdí Deloitte Není nebezpečím i to, ţe se koalice zavázala podporovat bankovní unii? Tedy, ţe české dcery se budou moci proměnit v pouhé pobočky matek a budou moci vyvádět úspory českých střadatelŧ do matek? Bankovní unie skutečně mŧţe znamenat socializaci dluhŧ v rámci Evropské unie, kdy dobře hospodařící bankovní soustavy v jistých zemích budou nuceny sanovat soustavy špatně hospodařící zase z jiných zemí. Plné znění zpráv


Vzniká tak prostředí permanentního morálního hazardování. Navíc, vzhledem k jejich značné lobbistické síle lze čekat, ţe bankéři přenesou maximální moţnou část nákladŧ spjatých s bankovní unií na řadové střadatele, na klienty ze sféry malých a středních podnikŧ. Střední třída tedy opět zapláče. Hovoří se o tom, ţe mŧţe přijít z USA nová ekonomická krize. Nevidíte nebezpečí z hlediska obrovského zadluţení USA či kvantitativního uvolňování? Nehrozí další bubliny? Momentálně americká ekonomika oţivuje a i výhled na celý rok 2014 je příznivý. Podstatná část současného vzepětí je však výsledkem – opět jsme u toho – extrémně uvolněné měnové politiky americké centrální banky. Skutečným problémem Spojených státŧ není potenciálně neukočírovatelné zadluţení, jelikoţ centrální banka mŧţe teoreticky natisknout tolik dolarŧ, kolik bude ke splacení dluhu potřeba. Problémem je potenciálně nezkrotitelná inflace, jeţ mŧţe vzniknout v tom případě, ţe centrální banka nebude s to stáhnout peníze nově vytvořené v rámci kvantitativního uvolňování a dalších opatření včas z oběhu. Bubliny pochopitelně hrozí a lze například váţně argumentovat, ţe nynější rŧst cen amerických akcií je svého druhu bublinou.

Psali jsme: Zbyněk Fiala: Bankovní unie nakonec bude Další krok na cestě k centralizované Evropě. Brusel chce bankovní unii EU chce vysát peníze českých občanŧ a udělat z nás kolonii, burcuje poslanec Nečasova vláda prý otevřela dveře k vytunelování úspor českých střadatelŧ Uţ je to tu. Zahraniční banka se pokusila vytunelovat české střadatele Hlavně nenaštvat EU. Oranţový Mládek mluví o bankovní unii Víme, s čím jede Nečas do Bruselu zabránit tunelu vašich úspor EU vám sebere úspory v bance jen přes Nečasovu mrtvolu Pozor! EU vás okrade i o bankovní úspory. Ekonomové jsou zděšeni Rázná ekonomka: Češi se nezajímají o bankovní unii. Tohle to znamená Nehrozí kolaps dolaru? Co si myslíte o tom, ţe by Rusko či Čína omezily obchodování v dolarech? Je to reálné? Nepoloţilo by to USA? Kolaps dolaru zatím nehrozí, i kdyţ jiné ekonomické mocnosti určitě skřípají zuby, ţe s ním musí obchodovat. Dolar však stále nemá alternativu. Nezapomeňme, ţe kolaps americké měny by zpŧsobil i kolaps čínské hospodářské politiky, jelikoţ země středu je, jak známo, obrovským věřitelem Spojených státŧ. Moţná dokonce, ţe by pád dolaru více poškodil samotnou Čínu neţ Spojené státy. Má uţ euro to nejhorší za sebou, nebo stále hrozí rozpad eurozóny? Eurozóna není nyní drţena pohromadě ekonomickými fundamenty, nýbrţ „psychologicky“, díky centrální bance – opět ty centrální banky! Investoři uvěřili loňské obratné slovní intervenci šéfa Evropské centrální banky Draghiho, ţe banka učiní vše, co bude nutné, aby euro zŧstalo eurem – a ţe to bude stačit. Tato věta, jeţ doprovázela zveřejnění ambiciózního sanačního programu, jeţ zatím nebyl vyuţit, je dnes tím, co drţí eurozónu pohromadě. Dokud investoři budou této větě věřit, rozpad eurozóny – a ani odchod byť jen jediného státu z ní – rozhodně není na pořadu dne. Byť fundamentálně je situace v eurozóně stále trpce ţalostná.

Psali jsme: Plné znění zpráv


Václav Klaus napsal, o co prý ve skutečnosti šlo národní bance Václav Klaus: Byla deflace opravdu hrozbou a zásahem ČNB jsme ji zaţehnali? Ekonomka Švihlíková: Chtějí, abychom ţili pod bičem církve. Lidé uţ prostě nemají z čeho utrácet Známá ekonomka účtuje s "hysterickými kluky" z národní banky Václav Klaus: Ne příliš radostné perspektivy evropské ekonomiky Co byste poradil občanŧm, jak se mají zajistit? Do čeho by měli investovat? Do zlata, pozemkŧ či bytŧ či nějakých komodit? Nerad dávám investiční doporučení. Kdo má nějaký zaručený tip, nechává si jej jistě pro sebe. To, co slýcháme veřejně, jsou tedy tisíckrát přebrané a probrané „tipy“. Dlouhodobě však vţdy doporučuji, aby se lidé spoléhali na stát co nejméně – ať uţ jde o státní bankovky či příslib státem garantované penze. Nemovitosti, zlato či třeba akcie některých velkých firem toto do značné míry splňují, i kdyţ ne dokonale. Nemovitost mŧţe stát jednou zatíţit závratně vysokou daní, zlato nenese ţádné dividendy ani úrok a sebevětší firma, co třeba nyní i vyplácí slušné dividendy, mŧţe za pár let zbankrotovat. „Neprŧstřelná“ investice prostě neexistuje a doporučit tak lze opět jen to, co uţ čtenáři slyšeli nesčetněkrát, tedy nedávat všechna vejce do jednoho košíku – neboli diverzifikovat své portfolio. Hrozí našim občanŧm chudoba? Ač bych za následující výrok v nejedné hospodě zřejmě dostal přes pusu, slušně řečeno, drtivé většině občanŧ ČR opravdová chudoba nehrozí. Češi jsou jedním z národŧ, které jsou bídou ohroţeny vŧbec nejméně – v celosvětovém měřítku. Jsme také jednou z vŧbec nejrovnostářštějších společností na zeměkouli. Co byste poradil lidem? Aby více utráceli, nebo se spíše jistili na „horší časy“? To je ryze individuální. Nelze dát paušální radu. Moţná jen jeden postřeh: i ti, kteří patří k nejchudším Čechŧm, se stále mají o poznání lépe, co se ţivotní úrovně týká, neţ celé miliardy obyvatel jiných částí světa.

Psali jsme: Petr Báča: Máme kvŧli ČNB začít kupovat zlato? Zlato opět posiluje. Mŧţe za to Čína i americký FED Krize bude drsná. Dělejte zásoby potravin a benzinu, radí ekonomové Radikální řešení ekonomické krize. Čtěte, co se šíří internetem Ekonom: Kupujte zlato, potraviny a zbraně. Krize bude hustá

Lukáš Kovanda (* 1980, Praha) je český ekonom a ţurnalista. Spolupracuje s časopisem Týden, řídil redakci ekonomického časopisu Profit, je členem správní rady think-tanku Prague Twenty a přednáší na Národohospodářské fakultě VŠE, kromě jiného vlastní předmět pop-ekonomie. Vystudoval demografii na Přírodovědecké fakultě UK a ekonomii na Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. V současnosti pŧsobí na Národohospodářské fakultě VŠE. Od roku 2007 spolupracuje s časopisem Týden, nejprve jako ekonomický redaktor, poté coby hlavní ekonomický analytik a na externí bázi. V roce 2012 řídil redakci ekonomického týdeníku Profit. V obou časopisech uveřejnil dosud zhruba stovku rozhovorŧ s významnými světovými ekonomy, včetně řady laureátŧ Plné znění zpráv


Nobelovy ceny (Paul Samuelson, Ronald Coase, John Nash, Robert Solow, Harry Markowitz a další), a s dalšími globálně známými osobnostmi typu Roberta Kiyosakiho či Bjorna Lomborga. V letech 2010 aţ 2013 byl ředitelem think-tanku Prague Twenty, posléze se stal členem jeho správní rady. Napsal několik knih o ekonomii. www.parlamentnilisty.cz

URL| http://euportal.parlamentnilisty.cz/Articles/11503-prijde-letos-jeste-horsi-ekonomicka-krize-a-jak-se-zajistitzkuseny-ekonom-odpovida.aspx

Ohlédnutí za rokem 2013 1.1.2014

vasevec.cz

str. 00

LEDEN 1. ledna – Novoroční projev prezidenta České republiky Václava Klause přinesl nejen poselství hlavy státu, ale také částečnou amnestii. Ač prezident Klaus pronesl slova o amnestii s ledovým klidem, po pár dnech bylo jasné, ţe se nejednalo o propuštění "hrstky" drobných zlodějíčkŧ. České věznice opustilo na sedm tisícovek vězňŧ, ale stejně tak se prezidentova amnestie týkala velkých korupčních kauz či hospodářské kriminality. Dohromady bylo prominuto bezmála 110 tisíc trestŧ, včetně případŧ úvěrových podvodŧ pánŧ Pitra či Chvalovského, falešného konkurzního soudce Berky nebo manaţerŧ H–Systému, kteří připravili mnoho rodin o celoţivotní úspory. ČSSD se snaţila vyvolat ţalobu na Václava Klause za velezradu, coţ ale kritici označili za šaškárnu a snahu ČSSD se zviditelnit. Co se k tématu psalo na našem portálu? Miroslav Němec: Hloupá amnestie je vizitkou současného „Hradu“ Veřejnost říká Klausově amnestii NE! Další texty na téma amnestie Václava Klause 11. a 12. ledna – Češi si mohli v historicky první přímé volbě hlavy státu vybrat, koho chtějí vidět v pozici českého prezidenta. Vybíralo se z devíti kandidátŧ, kteří splnili podmínky volitelnosti. Do druhého kola se nakonec proboval očekávaně Miloš Zeman (24%) a zcela neočekávaně také lídr TOP 09 Karel Schwarzenberg (23%). Jan Fischer, který byl favoritem uţ dlouhé měsíce před samotnou volbou, se do finále neprobojoval. K volebním urnám přišlo 61% voličŧ. 25. a 26. ledna – Druhému kolu prezidentské volby předcházelo citelné rozdělení společnosti, která se měla rozhodnout mezi "Milošem" a "Karlem". Napětí nebylo cítit jen ve společnosti, ale rovněţ ve většině českých médií, která zcela otevřeně a nepokrytě stranila Karlu Schwarzenbergovi. Zatímco Miloš Zeman byl doslova poléván škopíky špíny, Karel Schwarzenberg se na stránkách českých médií objevoval veskrze jen v pozitivním světle. Lidé však nakonec ve druhém kole rozhodli pro Miloše Zemana (54,8%). Mnozí zastánci "Karla" se však s tímto verdiktem demokratické volby dodnes nesmířili. Co se k tématu psalo na našem portálu? Jiří Paroubek: ČSSD se při volbě prezidenta musí postavit na stranu levice Petr Dimun: Zeman uchem jehly Další texty na téma prezidentské volby ÚNOR Plné znění zpráv


11. února – "Nemám dost sil," řekl veřejnosti papeţ Benedikt XVI. a zcela nečekaně oznámil svou rezignaci. Ve funkci papeţe oficiálně skončil 28. února 2013. Stal se tak teprve druhým papeţem, který na svŧj úřad dobrovolně rezignoval, přičemţ tím prvním byl Celestýn V. v roce 1294. 17. února – Ve Frenštátě pod Radhoštěm nedaleko moravského Nového Jičína explodoval bytový dŧm. Při výbuchu zemřelo šest lidí včetně tří dětí ve věku 2, 5 a 10 let. Později se zjistilo, ţe za výbuchem stál problémový nájemník. 22. února – Předseda koaliční vlády Petr Nečas podepsal smlouvy o majetkovém vyrovnání se zástupci 16 církví a náboţenských společnosti. V následujících 30 letech tak daňový poplatník vyplatí církvím desítky miliard korun. Kolem církevních restitucí visí spousta otazníkŧ. Ač ČSSD ve volební kampani slibovala, ţe bude církevní restituce revidovat, vypadá to, ţe ani tento slib tato strana nebude schopna splnit. Co se k tématu psalo na našem portálu? Karel Horák: Pane Nečasi, plaťte si to ze svého Jiří Paroubek: ČSSD si za své fauly na voliče zaslouţí červenou kartu Zbyněk Fiala: Mravnost za všechny prachy Další texty na téma církevních restitucí BŘEZEN 5. březen – Zemřel venezuelský prezident Hugo Chávez. Funkci prezidenta vykonával 14 let a těšil se ve své zemi jak velké oblíbenosti, tak i kritiky. Co se k tématu psalo na našem portálu? Navţdy odešel ochránce chudých a hrdina Latinské Ameriky Ondřej Kosina: Co bylo řečeno na pohřbu Huga Cháveze? 8. března – První přímo zvolený prezident České republiky Miloš Zeman se ve Vladislavském sále Praţského hradu oficiálně ujal funkce. Na společné schŧzi obou komor Parlamentu ČR sloţil prezidentský slib. Ve svém projevu naznačil, ţe si chce svou funkci náleţitě "uţít"... 13. března – Kardinálové ve vatikánském konkláve vybrali nového papeţe. Stal se jím argentinský kardinál Jorge Mario Bergoglio. Za své papeţské jméno si zvolil František. Jeho vyjádření od samého začátku naznačovaly, ţe bude úřad pontifika vykonávat zcela novátorsky. František se stal vŧbec prvním papeţem, který pochází z amerického kontinentu, od osmého století jde také o prvního mimoevropského pontifika. Prvenství je rovněţ v jeho příslušnosti k jezuitskému řádu. Svou otevřeností a přístupem k úřadu si získal obrovské sympatie po celém světě. Stal se navíc osobností roku podle prestiţního časopisu Time. 13. března – V pákistánské provincii Balúčistán byly uneseny dvě české turistky – mladé dívky, které cestovaly do Indie. Ač se česká diplomacie snaţí dívky osvobodit, jejich osud je stále nejasný. 15. - 16. března – V Ostravě se uskutečnil 37. sjezd ČSSD. Ve vedení strany skončili Jiří Dienstbier a Marie Benešová. Nahradili je Milan Chovanec a Alena Gajdŧšková. Sjezd navštívil také prezident Miloš Zeman. Co se k tématu psalo na našem portálu? Jiří Paroubek: Udusí přátelské objetí M. Zemana sociální demokracii? Petr Dimun: Nový začátek i pro ČSSD? DUBEN Plné znění zpráv


15. dubna – Novým venezuelským prezidentem se po zesnulém Hugo Chávezovi stal Nicolás Maduro. Co se k tématu psalo na našem portálu? Ondřej Kosina: Dobré zprávy z Venezuely 29. dubna ? Prahou otřásla exploze v Divadelní ulici nedaleko Národního divadla. Při výbuchu bylo zraněno 43 osob, jednalo se zejména o kolemjdoucí a studenty přilehlých budov FAMU a Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Dŧvodem exploze bylo podle vyšetřování zanedbání při instalaci plynovodu před více neţ třiceti lety. KVĚTEN 9. května ? Provozovatelé solárních elektráren International PhotoVoltaic Investors Club oznámilo arbitráţ proti České republice. Odškodné chtějí za finanční újmu, kterou jim mělo zpŧsobit zavedení odvodu 26% z výnosŧ solárních elektráren. Co se k tématu psalo na našem portálu? Texty na téma energetika 16. května – Ve věku 82 let zemřel politik, ekonom a prognostik Valtr Komárek. Co se k tématu psalo na našem portálu? Zbyněk Fiala: Valtr Komárek a časy změny 23. května – Primátor Prahy Bohuslav Svoboda z ODS byl odvolán při tajném hlasování zastupitelstva hlavního města, a to spolu s radním pro dopravu Josefem Noskem a radní pro majetek Alexandrou Udţenijou. Na své funkce v radě následně rezignovali také Ivan Kabický a Radek Lohynský. Činnost primátora vykonává 1. náměstek Tomáš Hudeček z TOP 09. Co se k tématu psalo na našem portálu? Jiří Paroubek: Na praţské radnici se rvou jako psi o kost 29. května – Na Českou republiku se začala valit velká voda. Zasaţeno povodní bylo na 970 obcí po celé ČR, včetně hlavního města Prahy, ve které byl 2. června vyhlášen nouzový stav. Byly nasazeny tisícovky příslušníkŧ záchranných sborŧ včetně Armády ČR a členŧ Hradní stráţe. Povodeň si vyţádala 15 obětí a zpŧsobila miliardové škody na majetku. Definitivně povodeň skončila 15. června. ČERVEN 13. června ? "Ťuk, ťuk." "Kdo tam?" "ÚOOZ." Nějak takto zřejmě probíhalo zatčení partnerky premiéra Petra Nečase Jany Nagyové a dalších sedmi vysokých politických činitelŧ včetně exposlancŧ ODS Petra Tluchoře, Ivana Fuksy a Marka Šnajdra (všichni strávili více neţ měsíc ve vazbě). Policisté tehdy vtrhli i na samotný Úřad vlády ČR. Jednalo se bezesporu o jeden z největších skandálŧ roku 2013 a zároveň o největší mezinárodní ostudu české politiky od roku 1989. Co se k tématu psalo na našem portálu? David Rath: Popravy pokračují Jiří Paroubek: Kmotři, politická domina, premiér v Trapezuntě Zbyněk Fiala: Případ smrdí naftou



17. června ? Premiér Petr Nečas podal pod tlakem událostí z 13. června demisi. Rezignoval i na předsednickou funkci v ODS. Česká republika je uvrţena do další z mnoha politických krizí, které provázely prakticky celé funkční období Nečasova koaličního kabinetu. V ODS se začíná hledat nový lídr. Kandidátŧ je hned několik, například Martin Kuba anebo Miroslava Němcová, která si "brousila" zuby i na premiérku. Do celé věci však vstoupil prezident Miloš Zeman a ukázal tak, ţe hlavním hybatelem situace je on sám. Co se k tématu psalo na našem portálu? Jiří Paroubek: Smutný konec „pana Čistého“ 25. června ? Předsedou vlády byl jmenován Jiří Rusnok. O 14 dní později Rusnok představil kabinet "odborníkŧ", či lépe řečeno dobrých přátel Miloše Zemana. Ve vládě, která vládne dodnes, se objevili "matadoři" jako Marie Benešová, Martin Pecina nebo Jan Kohout. Vláda byla od samého počátku terčem kritiky a mnozí v tomto projektu Miloše Zemana viděli snahu dostat SPOZ do poslaneckých lavic, a to právě pomocí ministrŧ, coţ se však nakonec nepovedlo. Co se k tématu psalo na našem portálu? Jiří Paroubek: Vláda kámošŧ, arogance a diletantismu Petr Dimun: Miloš Zeman jako major Haluška Jiří Paroubek: Co ještě stačí k posouzení vládní nekompetentnosti? Další texty na téma Rusnokovy vlády 26. června ? Agrofert Holding uzavřel smlouvu na koupi českého mediálního domu Mafra, a tedy deníkŧ, jako MF Dnes, Lidové noviny, ale stejně tak serveru iDnes a řady dalších. Podle odborníkŧ to byla událost, která předznamenala faktické volební vítězství hnutí ANO 2011 Andreje Babiše v parlamentních volbách o pár měsícŧ později. Co se k tématu psalo na našem portálu? Miroslav Němec: Nechápu, proč pan Babiš neřekne přímo, ţe chce do vysoké politiky Petr Dimun: Babišovy veverky ČERVENEC 3. července – V Egyptě se odehrál státní převrat, která iniciovala armáda. Funkce prezidenta se o den později ujal předseda Ústavního soudu Adlí Mansúr. Nastal tedy naprostý zvrat situace, kterou v této severoafrické zemi nastolila tzv. Arabská revoluce. Egypt se ocitl na pokraji občanské války, coţ mělo dopad i na turismus v této velmi vyhledávané zemi. Co se k tématu psalo na našem portálu? Egyptský revolucionář exkluzivně pro Vaši věc: „Občanská válka nebude!“ Ondřej Kosina: Fiasko politického islámu v Egyptě Jaromír Novotný: Kam směřuje Egypt? Ondřej Kosina: Kdo je skutečným hybatelem nepokojŧ v Egyptě? Další texty na téma Egypt 10. července ? Miloš Zeman na Praţském hradě jmenoval úřednickou vládu Jiřího Rusnoka.



17. července – Poslanci historicky poprvé hlasovali o rozpuštění Poslanecké sněmovny českého Parlamentu. "První" pokus byl nakonec neúspěšný. Co se k tématu psalo na našem portálu? Předseda LEV 21: Rozpuštění sněmovny je jediný zpŧsob řešení politického marasmu v zemi SRPEN 7. srpna – Poslanecká sněmovna hlasovala o dŧvěře vládě Jiřího Rusnoka, kterou tento úřednický kabinet nakonec nezískal. Postarali se o to fakticky tři poslanci koalice, která tak přišla o většinu 101 hlasŧ a zanikla. Co se k tématu psalo na našem portálu? Jiří Paroubek ve sněmovně: Rusnokova vláda nemá s levicí nic společného 20. srpna – Poslanecká sněmovna byla rozpuštěna. Pro bylo 140 poslancŧ, proti 7. O osm dní později rozpuštění posvětil svým podpisem prezident Miloš Zeman a vyhlásil termín předčasných voleb na 25. a 26. října 2013. Tedy o necelé dva měsíce později. Pro volební štáby jednotlivých stran to znamenalo velkou časovou tíseň. ZÁŘÍ 6. září – Americký prezident Barack Obama jednal v Petrohradu během summitu G20 se svým ruským protějškem Vladimírem Putinem. Hlavním tématem byla krize v Sýrii. USA totiţ preferovaly pouţití vojenské síly, zatímco Rusko takovou intervenci odmítlo. O pár dní později přijala Sýrie návrh Ruska na předání chemických zbraní pod mezinárodní kontrolu. Co se k tématu psalo na našem portálu? Ondřej Kosina: Kdo brání mírovému řešení syrského konfliktu? Chemické odzbrojení Sýrie je pro USA jen prostředkem Ondřej Kosina: Čeká svět další vylhaná válka? 22. září – Parlamentní volby v Německu vyhráli křesťanští demokraté kancléřky Angely Merkelové. Jejich tradiční partner FDP však do parlamentu neproniknul. Jako jediné východisko se nakonec ukázala velká koalice křesťanských demokratŧ se sociálními demokraty z SPD, která byla ohlášena o necelé dva měsíce později. Co se k tématu psalo na našem portálu? Jiří Paroubek: Volby v Německu – krok do nejisté budoucnosti? Eman Pluhař: Německo po volbách Zacíleno na Bundestag Eman Pluhař: Merkelová před volbami ŘÍJEN 10. října – Pět českých manaţerŧ včetně Antonína Koláčka bylo ve švýcarské Bellizoně odsouzeno aţ k 52 měsícŧm nepodmíněně za podvod a nečisté finanční machinace během privatizace Mostecké uhelné společnosti (MUS) z roku 1996. Česká justice se tak opět ukázala jako zcela neschopná v řešení zločinŧ z dob privatizace v 90. letech. Co se k tématu psalo na našem portálu? Plné znění zpráv


Texty na téma Mostecká uhelná společnost 25. a 26. října – Mimořádné volby do Poslanecké sněmovny přinesly jak zklamání, tak překvapení. Největší zklamání zaţila favorizovaná ČSSD, která namísto predikovaných 30% zaznamenala nejhorší výsledek od roku 1992 – 20,45%. Ţádná rezignace ani ţádná sebereflexe z dŧvodu chabého výsledku voleb se ve vedení strany však nekonala. Jediní lidé, kteří rezignovali na své pozice, byli tzv. pučisti v čele s 1. místopředsedou Michalem Haškem. Faktickým vítězem voleb se stalo hnutí Andreje Babiše ANO 2011 s 18,65%, třetí místo se 14,91% obsadili komunisté, TOP 09 získala 11,99%, ODS katastrofálních 7,72%, hnutí Úsvit Tomia Okamury 6,88% a KDU–ČSL 6,78%. V nové sněmovně tak zasedlo sedm politických stran. Co se k tématu psalo na našem portálu? Jiří Paroubek: Brownŧv pohyb v české politice David Rath: Chybí společný cíl Zbyněk Fiala: Privatizace ČSSD Jiří Paroubek: Post mortem Další texty na téma parlamentních voleb 2013 29. září – Rakouské parlamentní volby byly ve znamení vítězství Sociálně demokratické strana Rakouska. Co se k tématu psalo na našem portálu? Ondřej Kosina: Velké koalice – osud německy mluvících zemí LISTOPAD 7. listopadu – Česká národní banka oznámila své rozhodnutí provést měnovou intervenci, při které ze jediný den sníţila hodnotu české koruny z 25,80 na 27,00 za euro. ČNB chtěla touto intervencí podle svých slov zabránit deflaci a povzbudit českou ekonomiku. Výsledek celé intervence je však nejasný a podle mnohých ekonomŧ bude mít nejspíše zcela opačný efekt. Co se k tématu psalo na našem portálu? Zbyněk Fiala: Intervence, měna a změna LEV 21: Hloupá měnová intervence ČNB navazuje na „škrtformy“ pravice Jiří Paroubek: ČNB devalvací k vyšší inflaci a poklesu hodnoty vkladŧ Ani rozzlobený Singer neumlčel demonstraci LEV 21 proti znehodnocování koruny Další texty na téma ČNB 11. listopadu – David Rath opustil brány vazební věznice, kde byl od května 2011, tedy více neţ rok a pŧl. Soud v jeho údajné korupční kauze stále probíhá a jeho konec je v nedohlednu. David Rath upozorňuje na nestandardní jednání ze strany ţalobcŧ, ti je zase viní z toho, ţe se mu hodí jen ty dŧkazní materiály, které hovoří v jeho prospěch. Ať tak či onak, David Rath oznámil, ţe je připraven případný trest přijmout. Případ je z mnoha stran velmi kritizován kvŧli svému údajnému politickému pozadí. Ač za pomocí českých médií byl ve veřejnosti vzbuzen dojem, ţe je David Rath vinen, dnes se veřejné mínění obrátilo v jeho prospěch. Portál Vaše věc bylo prakticky jediné médium, které poskytovalo Davidu Rathovi prostor pro jeho texty, které psal ve vazbě. Předseda redakční rady portálu a expremiér Jiří Paroubek byl také jediným vysoce postaveným politikem, který se za Davidem Rathem vydal jak do vazební věznice, tak k soudu. Co se k tématu psalo na našem portálu? Plné znění zpráv


Texty na téma David Rath 18. listopadu – V severočeském Chomutově byla zavraţděna šedá eminence ČSSD a podnikatel Roman Houska, který byl zároveň ţivotním partnerem exhejtmanky Ústeckého kraje Jany Vaňhové. Po vrahovi policie dodnes pátrá a nemá jasno ani co se týče motivu vraţdy. Tedy, zda za ní byla politika, byznys anebo osobní dŧvody. Co se k tématu psalo na našem portálu? Petr Dimun: Kořeny českého Palerma Jiří Paroubek: Šibalové? Ne, mafiáni. Další texty na téma Roman Houska PROSINEC 7. prosince – Stavební firma Metrostav přerušila stavbu tunelového komplexu Blanka. Jako dŧvod bylo uvedeno nezaplacení více neţ dvou miliard ze strany praţského magistrátu. Primátor Tomáš Hudeček pak tvrdil, ţe smlouvy s Metrostavem jsou neplatné. Co se k tématu psalo na našem portálu? Jiří Paroubek: Hrozí Praze cross default a splacení všech jejích závazkŧ v rozsahu cca 35 miliard korun najednou? 13. prosince – Vznikající koalice ČSSD, ANO 2011 a KDÚ–ČSL představila znění koaliční smlouvy. Ač sociální demokracie tvrdí, ţe se jí podařilo vyjednat maximum, podle kritikŧ je to pro sociální demokracii spíše prohra. Ať uţ co se týče daňových změn, tak například i církevních restitucí. Zbývá tak jen představit personální sloţení vlády. Do toho však mŧţe "hodit vidle" prezident Miloš Zeman a znepříjemnit tak situaci moţného premiéra Bohuslava Sobotky. V kuloárech se nicméně hovoří o tom, ţe premiérem se má stát nakonec lídr ANO 2011 a miliardář Andrej Babiš. Nevyloučil to ostatně ani předseda třetí koaliční strany, šéf lidovcŧ Pavel Bělobrádek. Co se k tématu psalo na našem portálu? Jiří Paroubek: Nová vláda na obzoru, máme se těšit či bát? LEV 21: Koaliční smlouva je jen snŧška velmi obecných hesel Jiří Paroubek: ČSSD si za své fauly na voliče zaslouţí červenou kartu Zbyněk Fiala: Bude na to? Miroslav Němec: Koaliční smlouva oblast vnitřní bezpečnosti ČR dost podceňuje Jiří Paroubek: Bude Sobotkova vláda lepší neţli ta Nečasova? 26. prosince – Miloš Zeman pronesl svŧj první "novoroční" projev. Změnil však jeho charakter i termín. Namísto Nového roku jej pronesl na druhý svátek vánoční a projev neměl charakter bilance, jako tomu bylo dříve. Miloš Zeman v jedenácti minutách svého proslovu k veřejnosti oznámil, ţe splnil všechny sliby, které před prezidentskou volbou lidem dal a rovněţ jsme se dozvěděli, ţe se mu nepodařilo přestat kouřit. Co se k tématu psalo na našem portálu? Jiří Paroubek: V prezidentově projevu chybělasoudnost Takový byl tedy rok 2013.



URL| http://www.vasevec.cz/komentare/ohlednuti-za-rokem-2013

Máme rádi Kavkaz 2.1.2014

e15.cz

str. 00

Archiv

Nemá to Vladimir Vladimirovič Putin jednoduché. Drţet impérium a ještě chtít vydařenou olympiádu na Kavkaze, to není jen tak. Teroristické útoky ve Volgogradu vypadají jako cílený pokus zkazit ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi akci, na niţ se velice těší. Olympijské hry v Soči se mají stát výkladní skříní jeho vládnutí. Problém je, ţe se budou odehrávat na Kavkaze, které je z etnického, politického, ekonomického i náboţenského hlediska zdaleka nejcitlivější součástí Ruské federace. A to od doby, co carské Rusko z oblasti vytlačilo osmanské Turky, kteří se tam imperiálně trápili předtím. Staré křivdy nebyly odstraněny a navíc se k nim přidaly křivdy nové. Pro zájemce přikládám mapku jazykových skupin, která naznačuje, ţe zrovna severní část připadající Ruské federaci je nejbarevnější. Na Kavkaze jsem byl, ale uţ je to velmi dávno. Kontakt mi však zprostředkovávají posluchači mého kurzu české hospodářské politiky v Institutu ekonomických studií na Fakultě sociálních věd UK, který je stejně jako všechny ostatní předměty v angličtině a mohou se na něj zapsat i cizinci. V tomto zimním semestru pocházelo pozoruhodné mnoţství studentŧ z bývalého Sovětského svazu, přičemţ většinou nešlo o Rusy a Ukrajince, ale jiná etnika. Jelikoţ jde v podstatě o kurs ekonomické historie, je zapotřebí studentŧm poskytovat pro pochopení látky mezinárodní kontext. Vysvětlit ekonomickou transformaci a vývoj zahraničního obchodu v československé federaci a následně v Česku bez alespoň částečného exkurzu do problematiky zahraničního obchodu v bývalém východním bloku ostatně nelze. Takţe jsme se dostali k rozpadu Sovětského svazu, a tím i k ekonomickým vazbám, jeţ vznikly v posledních desetiletích. Příliš křehké vztahy Třeba k remitencím, transferŧm peněz posílaných z Evropské unie nebo Ruska do ostatních zemí Společenství nezávislých státŧ lidmi, kteří migrují za prací a jsou v poměru k HDP cílových zemí typu Kyrgyzstánu nebo Moldavska mnohonásobně vyšší neţ v případě Česka. (U nás jsou makroekonomicky bezvýznamné, coţ lze interpretovat pozitivně, není dŧvod za prací cestovat do ciziny.) Rusové mezi posluchači se kupříkladu nijak netají tím, ţe speciálně migranti z Kavkazu včetně jeho severní části, kteří jsou občany Ruské federace, jsou u majoritní populace neoblíbení. V obecném povědomí jsou často spojováni s trestnou činností, potaţmo terorismem, přičemţ národnost se nerozlišuje. Na to jsou ovšem citliví samotní Kavkazané. Čistě ze zdvořilosti jsem se zeptal jedné studentky, která chtěla vědět něco kvŧli zkouškám, zda náhodou není z Arménie (ty obrovské černé oči). Velice dotčeně odvětila, ţe pochází z Dagestánu. „A proč vám vadí, ţe jsem si vás spletl s Arménkou?“ „My je nemáme rádi.“ „A koho máte rádi? Ázerbájdţánce, Gruzíny?“ „Ani ty nemáme rádi, ale Rusy, ty nenávidíme.“ „Jenţe Dagestánec není etnické, ale geografické označení. To jste tedy Avarka nebo Kumyčka?“ „Ne, ty taky nemáme rádi. Jsem Lezginka.“ „A koho mají rádi Lezginci?“ Plné znění zpráv


„Čečeny, ale jenom trochu.“ Nemá to Vladimir Vladimirovič jednoduché. Drţet impérium a ještě chtít vydařenou olympiádu na Kavkaze, to není jen tak. Čtěte další komentáře Miroslava Zámečníka: Ubliţujeme sami sobě Chtěli jsme kdysi zpívat s anděly Smetiště blahobytu

URL| http://euro.e15.cz/archiv/mame-radi-kavkaz-1049767

Máme rádi Kavkaz 2.1.2014

euro.e15.cz

str. 00

Archiv

Nemá to Vladimir Vladimirovič Putin jednoduché. Drţet impérium a ještě chtít vydařenou olympiádu na Kavkaze, to není jen tak. Teroristické útoky ve Volgogradu vypadají jako cílený pokus zkazit ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi akci, na niţ se velice těší. Olympijské hry v Soči se mají stát výkladní skříní jeho vládnutí. Problém je, ţe se budou odehrávat na Kavkaze, které je z etnického, politického, ekonomického i náboţenského hlediska zdaleka nejcitlivější součástí Ruské federace. A to od doby, co carské Rusko z oblasti vytlačilo osmanské Turky, kteří se tam imperiálně trápili předtím. Staré křivdy nebyly odstraněny a navíc se k nim přidaly křivdy nové. Pro zájemce přikládám mapku jazykových skupin, která naznačuje, ţe zrovna severní část připadající Ruské federaci je nejbarevnější. Na Kavkaze jsem byl, ale uţ je to velmi dávno. Kontakt mi však zprostředkovávají posluchači mého kurzu české hospodářské politiky v Institutu ekonomických studií na Fakultě sociálních věd UK, který je stejně jako všechny ostatní předměty v angličtině a mohou se na něj zapsat i cizinci. V tomto zimním semestru pocházelo pozoruhodné mnoţství studentŧ z bývalého Sovětského svazu, přičemţ většinou nešlo o Rusy a Ukrajince, ale jiná etnika. Jelikoţ jde v podstatě o kurs ekonomické historie, je zapotřebí studentŧm poskytovat pro pochopení látky mezinárodní kontext. Vysvětlit ekonomickou transformaci a vývoj zahraničního obchodu v československé federaci a následně v Česku bez alespoň částečného exkurzu do problematiky zahraničního obchodu v bývalém východním bloku ostatně nelze. Takţe jsme se dostali k rozpadu Sovětského svazu, a tím i k ekonomickým vazbám, jeţ vznikly v posledních desetiletích. Příliš křehké vztahy Třeba k remitencím, transferŧm peněz posílaných z Evropské unie nebo Ruska do ostatních zemí Společenství nezávislých státŧ lidmi, kteří migrují za prací a jsou v poměru k HDP cílových zemí typu Kyrgyzstánu nebo Moldavska mnohonásobně vyšší neţ v případě Česka. (U nás jsou makroekonomicky bezvýznamné, coţ lze interpretovat pozitivně, není dŧvod za prací cestovat do ciziny.) Rusové mezi posluchači se kupříkladu nijak netají tím, ţe speciálně migranti z Kavkazu včetně jeho severní části, kteří jsou občany Ruské federace, jsou u majoritní populace neoblíbení. V obecném povědomí jsou často spojováni s trestnou činností, potaţmo terorismem, přičemţ národnost se nerozlišuje. Na to jsou ovšem citliví samotní Kavkazané. Čistě ze zdvořilosti jsem se zeptal jedné studentky, která chtěla vědět něco kvŧli Plné znění zpráv


zkouškám, zda náhodou není z Arménie (ty obrovské černé oči). Velice dotčeně odvětila, ţe pochází z Dagestánu. „A proč vám vadí, ţe jsem si vás spletl s Arménkou?“ „My je nemáme rádi.“ „A koho máte rádi? Ázerbájdţánce, Gruzíny?“ „Ani ty nemáme rádi, ale Rusy, ty nenávidíme.“ „Jenţe Dagestánec není etnické, ale geografické označení. To jste tedy Avarka nebo Kumyčka?“ „Ne, ty taky nemáme rádi. Jsem Lezginka.“ „A koho mají rádi Lezginci?“ „Čečeny, ale jenom trochu.“ Nemá to Vladimir Vladimirovič jednoduché. Drţet impérium a ještě chtít vydařenou olympiádu na Kavkaze, to není jen tak. Čtěte další komentáře Miroslava Zámečníka: Ubliţujeme sami sobě Chtěli jsme kdysi zpívat s anděly Smetiště blahobytu

URL| http://euro.e15.cz/archiv/mame-radi-kavkaz-1049767

Nejvýkonnější software máme v hlavě 2.1.2014

Moje zdraví str. 56 Jak se máte Markéta Ostříţková

Fantastické představy, které sype z rukávu, by mu mohl závidět leckterý spisovatel sci-fi. Ve své Škole paměti vás naučí, jak si pomocí asociací (háčkŧ) navţdycky pamatovat slovíčka v cizím jazyce, jména a obličeje, paragrafy, historická data, čísla nebo matematické poučky. Jakub Pok, který Školu paměti vede, se na trase autobusu naučil téměř celý Občanský zákoník. * Pořád si pamatujete moje příjmení Ostříţková? Vaše bylo o trochu těţší, neţ příjmení obvykle jsou, ale samozřejmě - dal jsem to. Ostří bylo jasné, z „ţk“ jsem si udělal „ţákovskou kníţku“ a bylo to! „Ostré“ poznámky v ţákovské kníţce! * Jak jste se dostal ke Škole paměti? Před více neţ třinácti lety, kdyţ jsem ţil v Německu a chodil tam na gymnázium, jsem slyšel o podobném kurzu. Zpočátku jsem vŧbec nechápal, jak si někdo mŧţe během 5 minut zapamatovat třeba 52 kanastových karet. Je to ale všechno o tréninku a musím říct, ţe to netrvalo tak dlouho a já si je také zapamatoval. Přes karty jsem se pak dostal k dalším disciplínám na paměťových soutěţích, jako je memorování binárních čísel, historických dat nebo čísel, a zúčastnil jsem se jedné paměťové olympiády. Své zkušenosti jsem chtěl zúročit a před čtyřmi lety jsem v Praze zaloţil Školu paměti. * Kdo vaše kurzy navštěvuje nejčastěji? Plné znění zpráv


Je to rŧzné, trénování paměti je vhodné v podstatě pro kohokoli. Takovou typickou skupinou jsou studenti vysokých škol, třeba medici či právníci. Ti si musejí pamatovat velikou spoustu věcí, pojmŧ, slovíček v latině, češtině, angličtině… * A jak je to vlastně s výukou cizích jazykŧ? Při učení slovíček vyuţíváme fantastickou „metodu klíčového slova“. S její pomocí jsme třeba schopni docílit toho, ţe klient se během jednoho roku naučí aţ 2500 slov. A to je myslím dost slušný základ, s tím uţ se domluvíte. * Pořád si představuji, ţe vytvořit si asociaci neboli háček trvá mnohem delší dobu a ţe na to při tom shonu, který teď panuje všude kolem nás, prostě není čas… Ale vytvořit si asociaci trvá trénovanému jen pár vteřin! Já uţ touto metodou naučil mnoho účastníkŧ třeba cizí řeč. * Dejte mi příklad… Tak třeba holub se německy řekne die Taube. Co si pod tímto slovem rychle představíte? * Tau jako pan Tau… Výborně. A zbytek? * Be jako sušenky Bebe.. Ještě lepší! A teď mi řekněte, kde je nejvíc holubŧ? * Třeba na Staroměstském náměstí… No a máte to: představte si pana Tau na „Staromáku“, pod buřinkou má mnoţství Bebe sušenek, ty si dává do pusy, drobky mu padají na dlaţbu, kde je zobou holubi… * To je tedy opravdu rychlost! A takhle to funguje se vším. Já mám vytvořené háčky i k číslŧm. Díky tomu jsem schopen si během cesty autobusem z Budějovické na Kačerov vybavit paragrafové znění velké části Občanského zákoníku. * ??? Třeba naproti Krčské nemocnici je velký sloup a ten je jedním z mých bodŧ na paměťové cestě. Paměťovou cestu si mŧţete představit například jako cestu do práce - opustíte byt, první bod je výtah, druhý schránky, třetí hlavní vchod, čtvrtý pouliční lampa… Já mám takových paměťových bodŧ na stovkách cest cca 8 aţ 10 tisíc. Vrátím-li se k výše zmíněnému sloupu, zde mám například uloţený paragraf 143 stávajícího občanského zákoníku, coţ je společné jmění manţelŧ. Mŧj příběh vypadá tak, ţe si představím novomanţele, jak sedí v tŧni (tŧň je pro mne dle Master systému číslo 1) a natírají si na ústa a na celé tělo pomazánkový tuk Rama (Rama je pro mne 43). A já vím: „Aha, to je paragraf 143, kde začíná společné jmění manţelŧ…“ Moţná si někdo řekne, jak je to komplikované, ale věřte, ţe s trochou tréninku není. Jinak bych si celý občanský zákoník do hlavy jen tak nedal. * Vy těmi asociacemi vlastně v lidech znovu zapalujete dětskou fantazii… Ano, vracím je svým zpŧsobem do dětství. Dětská fantazie nezná hranic a my ji opět v myslích dospělých dokáţeme probudit. Bohuţel jsme se naučili pouţívat převáţně levou mozkovou hemisféru (racionální, logickou - všechna ta čísla, piny…), naopak pravá hemisféra (kreativita, fantazie, emoce) nám jaksi trošku zakrněla. Na druhou stranu víme, co jsou čísla, ale samotné pamatování právě čísel, pinŧ a podobně nám činí nemalé problémy. Zkrátka existuje mnoho oblastí, kde máme velké nedostatky. Většina z nás se totiţ Plné znění zpráv


nikdy nenaučila správně se učit. Co myslíte, do jaké doby bychom si měli zopakovat látku, kterou jsme se učili 20 aţ 50 minut? Co nejdřív? Ano, nejlépe do 10 minut. A to by měl znát kaţdý pořádný učitel - do 10 minut krátce shrnout probíranou látku, následně ideálně do 24 hodin. Nejnovější výzkumy jasně ukazují, ţe nezopakujeme-li si učivo do 24 hodin, vytratí se nám z hlavy aţ 80 procent toho, co jsme se naučili, a my se to vlastně učíme celé znovu. Opravdu hodně pomŧţe, kdyţ si to krátce, ale opravdu do těch 10 minut zopakujete. Zkuste to, uvidíte, ţe to funguje. * Já? Ve svém věku? To je úplně lhostejné, kolik let vám je. Metoda háčkŧ funguje v kaţdém věku. K nám do Školy paměti chodí i lidé, kterým je přes 80 let. Jsem přesvědčený, ţe trénink berou (a výzkumy ukazují, ţe tomu tak opravdu je) jako prevenci stařecké demence - tedy společně s dostatkem pohybu. * Ty statisíce asociací, které jste si vytvořil - ty nosíte v hlavě stále? Kdepak, příběhy vám časem mohou zmizet a vy si pamatujete uţ jen potřebná slova, jména, čísla nebo předměty. Vţdy přitom platí, ţe víc, silněji a delší dobu si pamatujete výrazy, na které jste si vytvořili háčky sami, neţ ty, které jsem vám „vnutil“ jako lektor. * Máte vytvořené asociace i na čísla? Ano, na zapamatování čísel existuje několik systémŧ. Ten jednodušší například vychází z tvaru číslic, kdy nula připomíná vajíčko, jednička mŧţe být svíčka, dvojka je podobná tvaru labutě, trojka mohou být ţelízka a tak dále. Představte si například, ţe budete mít PIN 2031. Mŧţete si představit, jak labuť vkročí do banky, zvedne křídlo, zpod kterého vypadne vajíčko, ochranka si myslí, ţe je to granát, takţe dá nebohé labuti ţelízka, odvede ji do místnosti, kde si na ni pěkně posvítí svíčkou, a začne výslech. Teď kdyţ si ještě barvitě znovu vybavíte celý příběh, věřte mi, ţe tento PIN nezapomenete, moţná ho příště naťukáte místo svého. (úsměv) Existují ale i sofistikovanější systémy, například Master systém, který učíme na našich kurzech. * Lidé si většinou ukládají všechna dŧleţitá čísla do mobilu… Ano, většina lidí má všechna dŧleţitá čísla takto uloţená v mobilu. A pak ho ztratí a jsou „namydlení“. My v našich kurzech učíme, jak si zapamatovat nejdŧleţitější čísla, která neustále potřebujete mít v hlavě, ať uţ je to váš PIN, číslo účtu, občanského prŧkazu nebo třeba heslo do počítače. Také se naučíte zapamatovat si pět celých telefonních čísel do jedné minuty, dále pak jak si pamatovat termíny schŧzek nebo historická data a výročí, coţ se mŧţe hodit nejen studentŧm. * Co si lidé pamatují nejméně? Myslím, ţe mají největší problém s neuchopitelnými pojmy, to jsou jména, čísla a cizí slovíčka. Chodí za mnou na kurzy lidé, kteří říkají: „Začal jsem čtyřikrát, mám všechny moţné učebnice cizích jazykŧ, mám všechno, a pořád se nemŧţu ten cizí jazyk naučit…“ Jeden účastník říkal: „Koupil jsem si za pět a pŧl tisíce pět cédéček jak se naučit angličtinu, uţ to mám doma rok, a ještě jsem si to neotevřel…“ Tvrdím jednu věc - jakmile se základy pro běţnou komunikaci nenaučíme do 12 měsícŧ, tak se to uţ nenaučíme nikdy. Většina těch, kteří pořád bojují s cizím jazykem, má jednoduše špatný systém, sami se demotivují. Říkají: „Já mám anglického lektora, učím se slovíčka pŧl hodiny před tím, neţ přijde, úkoly si udělám těsně před tím, neţ opět za týden přijde…“ Je vám jasné, ţe takto se ten člověk nemŧţe naučit nic? My u nás na kurzu ukazujeme lidem, jak si budou schopni do 6 aţ 12 měsícŧ uloţit do paměti celou jednu kníţku pro samouky, a to včetně všech slovíček a frází. * Někdy asi trvá dlouhou dobu, neţ lidi „probudíte“, dostanete k tomu, aby začali pouţívat svou fantazii, rozvíjeli představy… Sama jsem tomu na začátku tak docela nevěřila, a pak se mi začalo líbit, jak na kurzu všichni naprosto spontánně reagovali, a v hlavě se mi začaly rojit nápady… To máte pravdu, občas je to zpočátku těţké… Na kurzech někdy tvoříme dvojice, které spolu procvičují jednotlivé techniky; pak je docela zajímavé je pozorovat. Oni se spolu nakonec vţdycky shodnou a nápady jen srší. Zatím se mi ale nestalo, ţe by se dříve či později účastníci nerozehřáli a nezačali si hrát - opravdu jako malé děti. Začali znovu pouţívat svou pravou hemisféru. Viděla jsem šité panenky, které neměly obličej, a kaţdé dítě si ten obličej „rozkreslilo“, doplnilo nebo jen představilo podle vlastní fantazie. Plné znění zpráv


Ano, to se mi líbí, stejně tak se říká, ţe omalovánky, hrací kostky, vše, co má daný tvar a podobu, uţ tolik nerozvíjí dětskou fantazii jako něco, čemu naše fantazie ten tvar teprve dodá… Na to jsme ale moc malí páni, abychom dokázali ovlivnit celý hračkářský byznys a aby se vyráběly jen takové hračky. * Co si myslíte o trendu moderní doby dát dítěti do ruky laptop, aby si hrálo? Ono si hraje, ale já jsem přesvědčený, ţe čím více techniky dítě a vlastně kdokoli pouţívá, tím méně pracuje se svou pamětí, tím je jeho paměť lenivější. A potom dochází k tomu, ţe si nemŧţe vzpomenout na věci denní potřeby… Ano, je mi docela líto, ţe dneska uţ pro malé dítě není prostředkem k vyvolání emocí klasická kníţka, ale pípající plastová placka. Hračky dneška jsou sofistikované, knihu však nenahradí. Jsme prostě přetechnizovaní… * I tak mě malá vnučka umí porazit v pexesu. Jak to, ţe jí to jde tak lehce? Dítě, které umí mluvit, ale ještě neumí psát, má slova uloţená pod obrázky. Proto děti milují hry jako pexeso. Mají to v mysli uloţené mnohem jednodušeji. Je dŧleţité, aby se tak i dospělí naučili myslet v obrázcích. * Emoce hrají ve vzpomínání obrovskou roli. Máme sklon si pamatovat události, při kterých jsme proţívali pocity štěstí, radosti… Ano a naopak ty špatné události a situace si nepamatujeme. Ale z hlavy se nám nevytratily, jen jsme si je uloţili do šuplíčku, který jsme se rozhodli neotevírat. * Jak si mám zapamatovat, kam ukládám klíče, mobil, peněţenku, abych je pak nehledala? Lidé si často neuvědomují, ţe se na místo, kam věc pokládají, ani nepodívají; vše proběhne rychle a pasivně. Vytvořte si rituály. Nejen, ţe se podíváte, kam věc pokládáte, ale klidně to i řekněte nahlas: „Dávám klíče na poličku.“ I to samotné vyslovení vám pomŧţe k tomu, abyste si místo zafixovala. Určitě se vám někdy stalo, ţe jste si nemohla na něco vzpomenout, a kdyţ jste se vrátila na místo, kde jste na to naposledy myslela, tak se vám to vybavilo. Ono to tak opravdu funguje - souvisí to s těmi rituály. * S čím ještě mi mŧţe pomoci paměťový trénink? Existují desítky technik pro ukládání informací, jako je například nákup nebo seznam věcí, které potřebuji zařídit. Mŧţete si třeba vytvořit několik bodŧ na těle a k nim přiřadit jednotlivé poloţky nákupu. Váš první bod bude dejme tomu palec a chcete si zapamatovat, ţe potřebujete koupit vajíčka. Představíte si, jak máte místo nehtu vajíčko, je celý bílý a uprostřed má ţloutek. Kdyţ si pak v samoobsluze vybavíte první bod, coţ je pro vás palec, vzpomenete si, ţe máte koupit vajíčka. * Další vaší ţivotní náplní je práce právníka. Jistě máte vyzkoušené, jak na to, abyste se na práci co nejlépe soustředil. Poradíte mi? Vţdycky říkám, ţe ti, kdo vymysleli open space, měli nejspíš sami malou kancelář jen pro sebe. Já osobně preferuji úplnou samotu a klid, zde se koncentruji nejlépe. Samozřejmě takové moţnosti nemá kaţdý mít kancelář jen sám pro sebe a ještě na klidném místě, to je v dnešní době spíše výjimka. Pokud to ale nejde, je třeba se naučit koncentrovat - někdo to řeší tak, ţe si dá na uši sluchátka, a to i kdyby neposlouchal ţádnou hudbu; uţ pocitově vás to izoluje a vy se lépe soustředíte. Samozřejmě kaţdý to má jinak, někomu vyhovuje naprosté ticho, jiný má rád šum… * Říká se, ţe mozek pracuje jako sval. Kdyţ jej netrénuji, tak zakrní…? Podle mne to platí úplně stoprocentně. Jakmile přestaneme memorovat, trénovat, provádět jakýsi mozkový jogging, mozek nám pomalu zleniví a je pro nás hodně těţké zpětně si spoustu věcí vybavit. Protoţe naše krátkodobá paměť je jako hrdlo úzké láhve. Jakmile to jméno, číslo, slovo neuloţíme vědomě do hlubší vrstvy paměti a nejsme při tom seznámení aktivní, tak se nám zase rychle z hrdla té láhve vylije. Pokud si to vědomě uloţíme, tak jej jakoby posuneme dovnitř a zapomenout („vylít“) jej nám uţ dá větší práci. * A jak je to s tou ţivotosprávou? Plné znění zpráv


Tak jako po kaţdém tréninku je dobré si odpočinout, i našemu mozku dělá dobře, kdyţ jej nějakou dobu necháme na pokoji. Podle mne je velice dŧleţitý spánek, opravdu dobrý hluboký spánek, nejméně osmihodinový. A jít spát před pŧlnocí; nevím proč, ale člověk se daleko lépe vyspí. Existuje jedno staré pořekadlo, na němţ je spousta pravdy: Co nenaspíš do pŧlnoci, po pŧlnoci nedospíš… * A kromě spánku? Samozřejmě dostatek pohybu. Ale nemyslím tím trápit tělo kaţdý den v posilovně. Optimální je přiměřený aerobní pohyb po 30 minutách 2-3x týdně. A k tomu kaţdodenní procházky. Sem tam si zahrát badminton, volejbal nebo kuţelky… V neposlední řadě pak dobře, zdravě a přiměřeně jíst. Samozřejmě, ţe mozek moc „nerozhýbete“, kdyţ si dáte chleba se sádlem a škvarky. * Jeden pán byl po skončení kurzu nadšený, ţe jste si dokázal vybavit jeho jméno a příjmení ještě po sedmi měsících… Pamatuju si všechny účastníky! Tohle byl pan Janda. A vy, pamatujete si, jak se řekne německy holub? * A víte, ţe ano? Die Taube... Lektor a zakladatel Školy paměti Jakub Pok je absolventem Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd a Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy, kromě toho úspěšně zakončil i studia práv. Technikami na zlepšování paměti se zabývá více neţ třináct let. Zúčastnil se několika paměťových soutěţí včetně Prague Open Memory Cup 2003. V roce 2010 zaloţil v Praze kurzy trénování paměti pod názvem Škola paměti (www.skolapameti.cz). Foto autor| FOTO: HANA CONNOR

Maciej Ruczaj: V polských médiích česká politika nikoho nezajímá 3.1.2014

E15

str. 11 Páteční rozhovor Jaroslav Matějka

Politolog Maciej Ruczaj o sobě prohlašuje, ţe je polský Praţák. V České republice ţije uţ čtrnáct let a v současnosti je vedoucím programového oddělení Polského institutu v Praze. „Kdyţ uţ se nějaký Čech dostane do Polska hlouběji neţ na trţiště těsně za hranici, většinou se jeho vnímání změní. Uţ Polsko nebere jako prapodivnou zaostalou zemi někde na východě,“ říká. * O česko-polských vztazích se léta hovoří jako o těch nejlepších, aţ se z toho stalo nudné klišé. Jak byste je ohodnotil vy? Vztahy na politické úrovni jsou dobré, na úrovni mezilidské také. Rozhodně lepší, neţ byly v jiných dějinných obdobích, kdy jsme spolu bojovali anebo se vzájemně ignorovali. Pořád však přetrvává mnoho stereotypŧ. Dění kolem takzvaného skandálu s polskými potravinami bylo dobrou ukázkou toho, ţe spousta předsudkŧ má překvapivě dlouhou ţivotnost. Problémem je, ţe politici tisíckrát pronášejí slova o přátelství, výborných vztazích, o spolupráci, ale jejich proklamace se často nepromítají do praktické roviny. Před několika dny třeba polské a české dráhy zrušily jeden ze dvou ţelezničních spojŧ mezi Prahou a Varšavou. To je samo o sobě výmluvné. * Ostatně mezi Prahou a Varšavou dodnes neexistuje dálniční spojnice. V tomto směru se situace zlepšila, ale máte pravdu: existuje problém, který se týká České republiky, ale Polska moţná ještě ve větší míře. Dokončení ze str. 11 Ţijeme totiţ v přesvědčení, ţe nejdŧleţitější geopolitickou a ekonomickou osou je Východ–Západ, zatímco bychom měli klást mnohem větší dŧraz na osu Sever–Jih. Podíváte--li se na evropskou politiku, tahle osa od Švédska přes pobaltské státy aţ po Visegrád často funguje. * Plné znění zpráv


E15: Zmínil jste stereotypy, které oţivil „skandál s polskými potravinami“. Které máte na mysli? Česká média podle mne reagovala na kauzu hystericky právě kvŧli tomu, ţe spousta negativních stereotypŧ je stále ţivá. Polsko je obrovským exportérem potravin, jedním z největších v Evropě, a přitom nikde jinde nebyly s polskými potravinami podobné problémy. Nedávno jsem navštívil irský Dublin, kam jezdím poměrně často. Kdyţ začala polská vlna emigrace, v supermarketech se tam objevily „polské poličky“. Byly na nich vystaveny výhradně polské produkty s cedulkami v polštině, vše bylo jasně cílené na zákazníky z polské diaspory. Dnes uţ jsou ale polské výrobky běţně smíchané s ostatními potravinami a nikdo s tím nemá problém. Naopak kdyţ mluvím se svými irskými přáteli, jsou vděční za to, ţe jim dovoz polských potravin otevřel nové obzory, představil nové chutě. Příčiny českého skandálu s polskými potravinami tedy musejí být někde jinde. * Kde? Částečně jde o očekávání českého konzumenta, pro něhoţ je primární cena. Pokud zadavatel, například obchodní řetězec, klade jakoţto primární poţadavek nízkou cenu, je jasné, ţe to znamená „něco za něco“. Pak se mŧţe i stát, ţe k tomu někdo přistoupí nepoctivě, ať uţ to je Polák nebo Číňan. * V tomto případě to ale byl Polák… Vŧbec neobhajuji nepoctivost. Znovu ale opakuji: Pro mne byla nejzajímavější určitá atmosféra hysterie ţivená stereotypy, které jsou zaţité ještě z časŧ socialismu. Polsko tehdy bylo představováno jako zaostalá země, Poláci jako šmelináři, kterým se nechce pracovat, a proto stávkují a „dělají“ tu Solidaritu. * Přesto mi kauza s potravinami připadá trochu jako past, do níţ se Polsko chytilo samo. V jistém smyslu ano. Je příznačné, ţe obrovské mnoţství polských výrobkŧ na českém trhu, kolem 80 procent, nemá vlastní značku. Produkty vznikají na zakázku obchodních řetězcŧ a podle jejich poţadavkŧ. A jakmile rozhoduje převáţně cena, těţko mŧţeme očekávat, ţe se budeme potkávat s tím nejlepším, co polský potravinářský prŧmysl produkuje. V Polském institutu se proto snaţíme ukazovat rovněţ druhou tvář. Ţe Polsko je producentem vysoce kvalitních potravin a má k tomu odpovídající podmínky – polské zemědělství se například do velké míry opírá o malé a střední podniky, a nikoli o velkochovy. „Farmářské trhy“, které jsou v Praze tak módní, kaţdý Polák dobře zná, protoţe u nás nikdy nezanikly… * Co by mohlo sílu oněch stereotypŧ oslabit? Vzájemný kontakt. Čím více se budeme navštěvovat a čím lépe se budeme poznávat, tím jasněji uvidíme za umělé obrazy, které si o sobě mylně vytváříme. V případě potravin se zlepšuje komunikace na státní a administrativní úrovni, hlavně mezi těmi, kteří se kontrolou potravin zabývají. Takţe doufejme, ţe nejhorší je za námi. * Všechno špatné je ale k něčemu dobré. Najednou jsme si v Česku připomněli, ţe na severu máme velkého, trochu zapomenutého souseda. I pro mne, Poláka ţijícího v Praze, to má pozitivní efekty. Třeba ten, ţe Češi začali více sledovat, co konzumují. V poslední době se objevilo mnoho obchodŧ s kvalitními potravinami, které v Česku dříve nebyly. Pro mne, člověka odchovaného polským zemědělstvím a jeho potravinářskou produkcí, bylo zpočátku nakupování v Praze obtíţné. Je proto ironií osudu, ţe částečně i zásluhou aféry tady lze konečně bez problémŧ sehnat kvalitní potraviny. * Máte podchyceno, kolik Polákŧ přijíţdí do Česka a jak je tomu naopak? Tento údaj hodně zkresluje přeshraniční obchodní ruch. Ale obecně je to tak, ţe Poláci cestují do Čech spíše jako turisté a Češi do Polska spíše za nákupy. To je jedna z věcí, s nimiţ je potřeba pracovat. Kdyţ uţ se totiţ nějaký Čech dostane do Polska hlouběji neţ na trţiště těsně za hranicí, tak se většinou změní jeho vnímání. Uţ Polsko nebere jako prapodivnou zaostalou zemi někde na východě. Naopak zjistí, ţe je tam spousta stejných věcí jako v Česku a ţe odlišnosti, na které v Polsku narazí, mohou být prima.



* Moţná nám chybí spisovatel, jakým je Mariusz Szczygieł, autor bestselleru Gottland. Tahle kniha Polákŧm více představila Česko a vyprovokovala u nich zájem o naši zemi. Určitě, na českého Szczygieła čekáme dlouho. Otázka je, jestli se ho vŧbec dočkáme. Mariusze Szczygieła je totiţ třeba vnímat v kontextu fenoménu literární reportáţe: knih o Kavkaze, Africe a dalších místech vychází hodně a v relativně velkých nákladech. Zahraničí, svět kolem nás, to je v Polsku větší téma neţ v Česku, jehoţ společnost je podle mne mnohem více zahleděná dovnitř, do sebe. Stačí se podívat, jak moc Poláci proţívají současné události na Ukrajině, i kdyţ to zatím nedosahuje míry angaţovanosti obyčejných lidí, kterou jsme zaţili během Oranţové revoluce. * Szczygieł však svými díly také přispívá k tvorbě určitých mýtŧ. Hovoří například o čechofilství, o zálibě Polákŧ v Česku. Já osobně si ale nemyslím, ţe to tak je. Mýlím se? Máte pravdu, do určité míry jde o vytváření dalšího mýtu. Je to pochopitelné a v případě Česka se to stává. Polští autoři někdy vnímají Česko jako určité alter ego Polska a hledají v něm to, co postrádají u sebe. Většinou se to týká lidí, kteří s polskou tradicí a povahou mají určitý problém, je tam nějaké napětí. Proto si do české společnosti projektují vlastnosti, které nám Polákŧm chybějí. Stává se to autorŧm rŧzné politické orientace: polská pravice třeba záviděla Čechŧm Václava Klause a dekomunizační zákony... Přesto si myslím, ţe fenomén s názvem polská čechofilie existuje, třebaţe to samozřejmě není nic masového. Koneckoncŧ pozitivní pocity málokdy mívají masový charakter, resentimenty se šíří mnohem snáze. Nicméně minimálně v mladší, liberálnější části společnosti je Česko vnímáno velmi pozitivně. * Co se píše v polských médiích o Česku? Symptomatické je, ţe zatímco v českých médiích se hodně píše o polské politice, v polských médiích česká politika nikoho nezajímá. Co se tam naopak objevuje, je česká kultura a Praha jakoţto turistický cíl. To je rozdíl. Češi jsou zajímaví jako společenství, jako kultura. Poláci dění u vás moc nesledují a nesnaţí se ho pochopit. Česko – to jsou pro Poláky určitá jména, která obraz vaší země vytvořila. Ať uţ je to Hrabal, Forman, Menzel nebo Kundera. Ze současných mladších umělcŧ pak hlavně Petr Zelenka a Jaromír Nohavica. * Čechy a Poláky mimo jiné věci rozděluje vztah k náboţenství, k Bohu. To většinu lidí napadne na prvním místě. Sousedí spolu země, z nichţ jedna je v Evropě na špici, co se týká účasti na náboţenských praktikách, a druhá naopak úplně dole. V Polsku je navíc náboţenství propojeno s národní identitou. Církev je chápána jako společnost lidí, nikoli jako instituce. To v Česku neexistuje kvŧli odlišnému historickému vývoji. V Polsku církev čerpá svoji sílu zdola, nikoli shora. Náboţenství není někomu vnucováno, ale naopak. V dějinách, které byly poměrně sloţité, církev vţdy drţela s těmi dole. Církev nebyli oni, byli jsme to my. Mocnáři, tyrani a králové se střídali, zatímco církev zŧstávala součástí komunity. A komunita se často schovávala v rámci církve před nástrahami okolního světa, naposledy v době komunismu. * Od počátku devadesátých let přišlo do Česka hodně polských kněţí. Víte kolik? Rozhodně více neţ stovka, coţ je na velikost české církve zásadní počet. Tento fenomén se často opomíjí, a přitom je jedním ze základních propojujících jevŧ mezi našimi společnostmi. Hlavně to je však fenomén, který se v devadesátých letech, kdy vzájemné kontakty řekněme ochably, objevil nově. * Asi ne všichni v Česku ale vítali polské kněze s otevřenou náručí, ţe? Ne všichni je vítali, to je pravda, ale také ne všichni polští kněţí se radovali z rozhodnutí, ţe mají jet do Česka. * Opravdu? Myslel jsem, ţe to chápou jako svatou misi, jdou napravit „bezboţné“ Čechy. Část z nich to tak moţná brala. Nevidím úplně do fungování těchto institucí, ale přece jen církev je trochu jako armáda. Jdete tam, kam vám přikáţou, ţe jít máte. * Co dělá Polský institut pro to, aby se o Polsku v České republice více hovořilo?



Hlavně se snaţíme propojovat, umoţňovat osobní kontakty. Zadruhé se snaţíme vysvětlovat. Polsko je relativně sloţitá země, a pokud ji člověk chce lépe pochopit, musí si uvědomovat spoustu historických a dalších souvislostí. Mediální obraz Polska v Česku je dnes poměrně zjednodušený, jak uţ jsme o tom hovořili. A za třetí se pokoušíme ukazovat, ţe Polsko je zajímavá země, která se proměňuje. Pouţíváme k tomu především kulturu, která je podle mého mínění jedním z nejlepších polských vývozních artiklŧ. Třeba nedávno jsme v rámci festivalu architektury na Praţském hradě ukazovali veřejné stavby vznikající v Polsku a pro české publikum to bylo šokující. V Polsku totiţ vzniká nesrovnatelně více odváţných, ultramoderních architektonických děl, navíc za veřejné peníze. To byla zajímavá konfrontace představ o zemi, která je stále – pokud jde o materiální úroveň – za Českou republikou o pár let pozadu. *** Fenomén s názvem polská čechofilie existuje, třebaţe to není nic masového. Koneckoncŧ pozitivní pocity málokdy mívají masový charakter, resentimenty se šíří mnohem snáze Ţijeme v přesvědčení, ţe nejdŧleţitější geopolitickou a ekonomickou osou je Východ– Západ, zatímco bychom měli klást mnohem větší dŧraz na osu Sever–Jih Maciej Ruczaj (30) Vedoucí programového oddělení Polského institutu v Praze se přistěhoval do hlavního města České republiky před 14 lety s rodiči, kteří tam pracovali. Vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Fakultě sociálních věd a anglistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Napsal knihy Návrat člověka bez vlastností a Pravým okem. Antologie současného polského politického myšlení. Foto autor| Foto E15 Michael Tomeš

Maciej Ruczaj: V polských médiích česká politika nikoho nezajímá 3.1.2014

e15.cz

str. 00

Rozhovory

Politolog Maciej Ruczaj o sobě prohlašuje, ţe je polský Praţák. V České republice ţije uţ čtrnáct let a v současnosti je vedoucím programového oddělení Polského institutu v Praze. „Kdyţ uţ se nějaký Čech dostane do Polska hlouběji neţ na trţiště těsně za hranici, většinou se jeho vnímání změní. Uţ Polsko nebere jako prapodivnou zaostalou zemi někde na východě,“ říká. E15: O česko-polských vztazích se léta hovoří jako o těch nejlepších, aţ se z toho stalo nudné klišé. Jak byste je ohodnotil vy? Vztahy na politické úrovni jsou dobré, na úrovni mezilidské také. Rozhodně lepší, neţ byly v jiných dějinných obdobích, kdy jsme spolu bojovali anebo se vzájemně ignorovali. Pořád však přetrvává mnoho stereotypŧ. Dění kolem takzvaného skandálu s polskými potravinami bylo dobrou ukázkou toho, ţe spousta předsudkŧ má překvapivě dlouhou ţivotnost. Problémem je, ţe politici tisíckrát pronášejí slova o přátelství, výborných vztazích, o spolupráci, ale jejich proklamace se často nepromítají do praktické roviny. Před několika dny třeba polské a české dráhy zrušily jeden ze dvou ţelezničních spojŧ mezi Prahou a Varšavou. To je samo o sobě výmluvné. Ţijeme v přesvědčení, ţe nejdŧleţitější geopolitickou a ekonomickou osou je Východ– Západ, zatímco bychom měli klást mnohem větší dŧraz na osu Sever–Jih E15: Ostatně mezi Prahou a Varšavou dodnes neexistuje dálniční spojnice. V tomto směru se situace zlepšila, ale máte pravdu: existuje problém, který se týká České republiky, ale Polska moţná ještě ve větší míře. Ţijeme totiţ v přesvědčení, ţe nejdŧleţitější geopolitickou a ekonomickou osou je Východ–Západ, zatímco bychom měli klást mnohem větší dŧraz na osu Sever–Jih. Podíváte-li se na evropskou politiku, tahle osa od Švédska přes pobaltské státy aţ po Visegrád často funguje. E15: Zmínil jste stereotypy, které oţivil „skandál s polskými potravinami“. Které máte na mysli?



Česká média podle mne reagovala na kauzu hystericky právě kvŧli tomu, ţe spousta negativních stereotypŧ je stále ţivá. Polsko je obrovským exportérem potravin, jedním z největších v Evropě, a přitom nikde jinde nebyly s polskými potravinami podobné problémy. Nedávno jsem navštívil irský Dublin, kam jezdím poměrně často. Kdyţ začala polská vlna emigrace, v supermarketech se tam objevily „polské poličky“. Byly na nich vystaveny výhradně polské produkty s cedulkami v polštině, vše bylo jasně cílené na zákazníky z polské diaspory. Dnes uţ jsou ale polské výrobky běţně smíchané s ostatními potravinami a nikdo s tím nemá problém. Naopak kdyţ mluvím se svými irskými přáteli, jsou vděční za to, ţe jim dovoz polských potravin otevřel nové obzory, představil nové chutě. Příčiny českého skandálu s polskými potravinami tedy musejí být někde jinde. E15: Kde? Částečně jde o očekávání českého konzumenta, pro něhoţ je primární cena. Pokud zadavatel, například obchodní řetězec, klade jakoţto primární poţadavek nízkou cenu, je jasné, ţe to znamená „něco za něco“. Pak se mŧţe i stát, ţe k tomu někdo přistoupí nepoctivě, ať uţ to je Polák nebo Číňan. E15: V tomto případě to ale byl Polák… Vŧbec neobhajuji nepoctivost. Znovu ale opakuji: Pro mne byla nejzajímavější určitá atmosféra hysterie ţivená stereotypy, které jsou zaţité ještě z časŧ socialismu. Polsko tehdy bylo představováno jako zaostalá země, Poláci jako šmelináři, kterým se nechce pracovat, a proto stávkují a „dělají“ tu Solidaritu. E15: Přesto mi kauza s potravinami připadá trochu jako past, do níţ se Polsko chytilo samo. V jistém smyslu ano. Je příznačné, ţe obrovské mnoţství polských výrobkŧ na českém trhu, kolem 80 procent, nemá vlastní značku. Produkty vznikají na zakázku obchodních řetězcŧ a podle jejich poţadavkŧ. A jakmile rozhoduje převáţně cena, těţko mŧţeme očekávat, ţe se budeme potkávat s tím nejlepším, co polský potravinářský prŧmysl produkuje. V Polském institutu se proto snaţíme ukazovat rovněţ druhou tvář. Ţe Polsko je producentem vysoce kvalitních potravin a má k tomu odpovídající podmínky – polské zemědělství se například do velké míry opírá o malé a střední podniky, a nikoli o velkochovy. „Farmářské trhy“, které jsou v Praze tak módní, kaţdý Polák dobře zná, protoţe u nás nikdy nezanikly. E15: Co by mohlo sílu oněch stereotypŧ oslabit? Vzájemný kontakt. Čím více se budeme navštěvovat a čím lépe se budeme poznávat, tím jasněji uvidíme za umělé obrazy, které si o sobě mylně vytváříme. V případě potravin se zlepšuje komunikace na státní a administrativní úrovni, hlavně mezi těmi, kteří se kontrolou potravin zabývají. Takţe doufejme, ţe nejhorší je za námi. E15: Všechno špatné je ale k něčemu dobré. Najednou jsme si v Česku připomněli, ţe na severu máme velkého, trochu zapomenutého souseda. I pro mne, Poláka ţijícího v Praze, to má pozitivní efekty. Třeba ten, ţe Češi začali více sledovat, co konzumují. V poslední době se objevilo mnoho obchodŧ s kvalitními potravinami, které v Česku dříve nebyly. Pro mne, člověka odchovaného polským zemědělstvím a jeho potravinářskou produkcí, bylo zpočátku nakupování v Praze obtíţné. Je proto ironií osudu, ţe částečně i zásluhou aféry tady lze konečně bez problémŧ sehnat kvalitní potraviny. E15: Máte podchyceno, kolik Polákŧ přijíţdí do Česka a jak je tomu naopak? Tento údaj hodně zkresluje přeshraniční obchodní ruch. Ale obecně je to tak, ţe Poláci cestují do Čech spíše jako turisté a Češi do Polska spíše za nákupy. To je jedna z věcí, s nimiţ je potřeba pracovat. Kdyţ uţ se totiţ nějaký Čech dostane do Polska hlouběji neţ na trţiště těsně za hranicí, tak se většinou změní jeho vnímání. Uţ Polsko nebere jako prapodivnou zaostalou zemi někde na východě. Naopak zjistí, ţe je tam spousta stejných věcí jako v Česku a ţe odlišnosti, na které v Polsku narazí, mohou být prima. Fenomén s názvem polská čechofilie existuje, třebaţe to není nic masového. Koneckoncŧ pozitivní pocity málokdy mívají masový charakter, resentimenty se šíří mnohem snáze



E15: Moţná nám chybí spisovatel, jakým je Mariusz Szczygieł, autor bestselleru Gottland. Tahle kniha Polákŧm více představila Česko a vyprovokovala u nich zájem o naši zemi. Určitě, na českého Szczygieła čekáme dlouho. Otázka je, jestli se ho vŧbec dočkáme. Mariusze Szczygieła je totiţ třeba vnímat v kontextu fenoménu literární reportáţe: knih o Kavkaze, Africe a dalších místech vychází hodně a v relativně velkých nákladech. Zahraničí, svět kolem nás, to je v Polsku větší téma neţ v Česku, jehoţ společnost je podle mne mnohem více zahleděná dovnitř, do sebe. Stačí se podívat, jak moc Poláci proţívají současné události na Ukrajině, i kdyţ to zatím nedosahuje míry angaţovanosti obyčejných lidí, kterou jsme zaţili během Oranţové revoluce. E15: Szczygieł však svými díly také přispívá k tvorbě určitých mýtŧ. Hovoří například o čechofilství, o zálibě Polákŧ v Česku. Já osobně si ale nemyslím, ţe to tak je. Mýlím se? Máte pravdu, do určité míry jde o vytváření dalšího mýtu. Je to pochopitelné a v případě Česka se to stává. Polští autoři někdy vnímají Česko jako určité alter ego Polska a hledají v něm to, co postrádají u sebe. Většinou se to týká lidí, kteří s polskou tradicí a povahou mají určitý problém, je tam nějaké napětí. Proto si do české společnosti projektují vlastnosti, které nám Polákŧm chybějí. Stává se to autorŧm rŧzné politické orientace: polská pravice třeba záviděla Čechŧm Václava Klause a dekomunizační zákony… Přesto si myslím, ţe fenomén s názvem polská čechofilie existuje, třebaţe to samozřejmě není nic masového. Koneckoncŧ pozitivní pocity málokdy mívají masový charakter, resentimenty se šíří mnohem snáze. Nicméně minimálně v mladší, liberálnější části společnosti je Česko vnímáno velmi pozitivně. E15: Co se píše v polských médiích o Česku? Symptomatické je, ţe zatímco v českých médiích se hodně píše o polské politice, v polských médiích česká politika nikoho nezajímá. Co se tam naopak objevuje, je česká kultura a Praha jakoţto turistický cíl. To je rozdíl. Češi jsou zajímaví jako společenství, jako kultura. Poláci dění u vás moc nesledují a nesnaţí se ho pochopit. Česko – to jsou pro Poláky určitá jména, která obraz vaší země vytvořila. Ať uţ je to Hrabal, Forman, Menzel nebo Kundera. Ze současných mladších umělcŧ pak hlavně Petr Zelenka a Jaromír Nohavica. E15: Čechy a Poláky mimo jiné věci rozděluje vztah k náboţenství, k Bohu. To většinu lidí napadne na prvním místě. Sousedí spolu země, z nichţ jedna je v Evropě na špici, co se týká účasti na náboţenských praktikách, a druhá naopak úplně dole. V Polsku je navíc náboţenství propojeno s národní identitou. Církev je chápána jako společnost lidí, nikoli jako instituce. To v Česku neexistuje kvŧli odlišnému historickému vývoji. V Polsku církev čerpá svoji sílu zdola, nikoli shora. Náboţenství není někomu vnucováno, ale naopak. V dějinách, které byly poměrně sloţité, církev vţdy drţela s těmi dole. Církev nebyli oni, byli jsme to my. Mocnáři, tyrani a králové se střídali, zatímco církev zŧstávala součástí komunity. A komunita se často schovávala v rámci církve před nástrahami okolního světa, naposledy v době komunismu. E15: Od počátku devadesátých let přišlo do Česka hodně polských kněţí. Víte kolik? Rozhodně více neţ stovka, coţ je na velikost české církve zásadní počet. Tento fenomén se často opomíjí, a přitom je jedním ze základních propojujících jevŧ mezi našimi společnostmi. Hlavně to je však fenomén, který se v devadesátých letech, kdy vzájemné kontakty řekněme ochably, objevil nově. E15: Asi ne všichni v Česku ale vítali polské kněze s otevřenou náručí, ţe? Ne všichni je vítali, to je pravda, ale také ne všichni polští kněţí se radovali z rozhodnutí, ţe mají jet do Česka. E15: Opravdu? Myslel jsem, ţe to chápou jako svatou misi, jdou napravit „bezboţné“ Čechy. Část z nich to tak moţná brala. Nevidím úplně do fungování těchto institucí, ale přece jen církev je trochu jako armáda. Jdete tam, kam vám přikáţou, ţe jít máte. E15: Co dělá Polský institut pro to, aby se o Polsku v České republice více hovořilo? Hlavně se snaţíme propojovat, umoţňovat osobní kontakty. Zadruhé se snaţíme vysvětlovat. Polsko je relativně sloţitá země, a pokud ji člověk chce lépe pochopit, musí si uvědomovat spoustu historických a dalších Plné znění zpráv


souvislostí. Mediální obraz Polska v Česku je dnes poměrně zjednodušený, jak uţ jsme o tom hovořili. A za třetí se pokoušíme ukazovat, ţe Polsko je zajímavá země, která se proměňuje. Pouţíváme k tomu především kulturu, která je podle mého mínění jedním z nejlepších polských vývozních artiklŧ. Třeba nedávno jsme v rámci festivalu architektury na Praţském hradě ukazovali veřejné stavby vznikající v Polsku a pro české publikum to bylo šokující. V Polsku totiţ vzniká nesrovnatelně více odváţných, ultramoderních architektonických děl, navíc za veřejné peníze. To byla zajímavá konfrontace představ o zemi, která je stále – pokud jde o materiální úroveň – za Českou republikou o pár let pozadu. Maciej Ruczaj (30) edoucí programového oddělení Polského institutu v Praze se přistěhoval do hlavního města České republiky před 14 lety s rodiči, kteří tam pracovali. Vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Fakultě sociálních věd a anglistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Napsal knihy Návrat člověka bez vlastností a Pravým okem. Antologie současného polského politického myšlení. Čtěte také: České úřady vrátily do Polska tuny kuřecího masa Poláci: Češi se bojí konkurence, proto kritizují naše potraviny Tusk výrazně proměnil vládu, chce zvýšit oblibu své strany

URL| http://nazory.euro.e15.cz/rozhovory/maciej-ruczaj-v-polskych-mediich-ceska-politika-nikoho-nezajima1049917

Nervozita sluţebného asistenta Šmída a mediální realita České televize 6.1.2014 blisty.cz str. 00 Štěpán Kotrba Chce-li se odborný asistent katedry ţurnalistiky fakulty sociálních věd UK ţivit na vedlejšák jako krizový píárista České televize, aby se moţná zavděčil jejímu generálnímu řediteli za to, ţe jej kdysi vzal do svého poradního panelu, mŧţe. Třeba i zadarmo... Z lásky. Ale měl by alespoň řemeslo public relations ovládat. Základní zásada ţurnalistiky, kterou učím občas i já své nemnohé studenty, totiţ zní: piš jen, co víš, a vţdy počítej s tím, ţe napsané musíš umět obhájit. I u soudu. Kdyţ jsem psal ráno 7. 12. 2013 článek o kauze "ty vole, Mandela" o incidentu, který mediální vody zčeřil v noci z pátku 6. prosince na sobotu 7. prosince, věděl jsem během několika desítek minut telefonování a chatování uţ to, co Šmídovi trvalo zjistit čtrnáct dní. A věděl jsem a vím i víc, neţ ví Šmíd dodnes. Nemám ale potřebu prozrazovat svoje zdroje. Ani ve Sněmovně, ani v televizi. Chtěl bych dŧrazně vzkázat dlouholetému odbornému asistentovi FSV UK Milanu Šmídovi, ţe nejsem hysterický. Jsem pouze trvale nespokojený s výkonem České televize v oblasti zpravodajství a aktuální, především politické publicistiky. Abych parafrázoval Šmídŧv výrok, "Není pochyb o tom, ţe s redakcí zpravodajství České televize asi není vše v pořádku."7. 12. 2013, Štěpán Kotrba: Ty vole, Mandela: vyhoďte uţ konečně někdo neschopného Dvořáka ZDE 8.12.2013, Milan Šmíd: Anatomie jednoho odposlechu (Ty vole Mandela) ZDE ZDE 16. 12. 2013, Milan Šmíd: Kamery v parlamentu - kdo má odpovědnost? ZDE Šmíd se nechal okouzlit facebookovým příběhem jednoho mladého libertariána, který graboval noční internetový záznam ČT24 z jednání sněmovny. V 2:51 přišel úlovek, který si nenechal pro sebe, ale podělil se o něj 7. 12. na facebooku. To uţ o premiérově výroku několik hodin věděli v ČT, ale hodlali jej dočasně utajit, aby měla Nora Fridrichová sólokapra do pořadu 168 hodin. Pomiňme, proč si Rys graboval z obrazovky ČT v pŧl třetí ráno záznam jednání, který ve zvuku i v přepisu je dodnes v archivu Poslanecké sněmovny? Editor František Lutonský přiznal na Twitteru 8.12. v 15:04 na dotaz Milana Šmída z 16:44: Měli jsme záznam střiţený uţ v pátek [6. 12.]. Jen jsme ho nechtěli vysílat ve zpravodajství. Asi to někdo z ČT propálil. To je také vysvětlení. A porušení Kodexu ČT. Nejdřív musí být něco zprávou, aby to mohlo být komentářem. Česká televize nesmí Plné znění zpráv


informace utajovat či je činit předmětem spekulace, musí je neprodleně zveřejnit? Někdo dostal od někoho echo, ale ne záznam. Nakonec to odvysílali všichni ostatní, ale bylo to jedno. I Rys přiznal 9. 12. : Nahrál jsem v sobotu nad ránem to, co uţ v pátek [6. 12.] večer bylo sestříhané v ČT pro pořad 168. Trvalo přesně 36 vteřin od začátku hovoru, neţ technik záznamu v reţii ČT zaznamenal výbušnost dialogu předsedy vlády, zesílil a vyčistil zvuk zapnutím pásmových a šumových filtrŧ a přestřihl z pravého horního rohu sněmovny na detail jedné z šesti kamer, které má od Sněmovny k dispozici, aby měl všechny tři řečníky a tudíţ i dŧkaz, ţe záznam je autentický?. Po několika desítkách vteřin přepl záznam na třetí kameru v pravém rohu jednacího sálu, která zaznamenávala širší celek. Rysŧv zvukově i obrazově zmršený záznam sdílelo takřka okamţitě jen z facebooku 245 lidí, coţ stačilo, aby se z něj v době hysterizujících sociálních sítích stala mediální událost. Rys má mezi přáteli Erika Besta, Jana Pokorného, Jindřicha Šídla, Karla Roţánka, Martina Veselovského, Martina Komárka, Patrika Nachera, Tomáše Haase, Václava Sochora? To stačilo. Například 7. prosinec 2013 v 10:52 záznam nasdílel na svém profilu Filip Roţánek z ČRo, který odkaz sdílel i na twitteru a Google+, v 11:27 ?novinář Petr Zavadil? Dodnes má stránka na Youtube od 6. 12. 2013 266 522 zhlédnutí, další dvě (jeden rip zpráv TV Nova, jedna kopie záznamu ČT24 s uţ kvalitním obrazem) pak ještě 51293 a 10304 zhlédnutí. Přes deset tisíc shlédnutí má i pozdější anglická kopie na ITN News. Není divu, pro mnohé je a byl Mandela symbol boje proti apartheidu, pro druhé zase levičácký zločinec a terorista. V době pohřbu ovšem mezinárodní celebrita. A neúcta k celebritám a rituálŧm je dŧvod k morální hysterii. Kdyţ se to hodí? Kaţdopádně, kdyţ nad tím zpětně přemýšlím, tak zásadní problém vidím v ČT. Byl to soukromý rozhovor (politik by měl mít styl, ale co čekat od vlády odborníkŧ) a ČT by neměla odposlouchávat, nemluvě o detailních záběrech na lavice poslancŧ, co zrovna čtou a nebo píšou. Jsou to taky lidé, i kdyţ si na nich chce velká většina národa léčit své komplexy. ? Kaţdopádně poslanecká sněmovna je základ demokracie, ČT by měla práci poslancŧ snímat profesionálně bez snahy bulvarizovat, premiér, který je odpovědný sněmovně by se měl chovat slušně?., napsal Miloslav Rys o dva dny později. Zřejmě mu došlo, v jaké hře hrál jakou roli a nebyl na to uţ zrovna hrdý... Tolik snadno ověřitelná fakta. Zbývající uţ tak snadno ověřitelné není. A to je odpovědnost těch či oněch technikŧ za kvalitu záznamu zvuku a obrazu. Originální záznamy odvysílaných záznamŧ z jednání Sněmovny na webu ČT chybí, ačkoliv se na ně neváţí ţádná práva a ačkoliv v jiných případech téhoţ typu zde záznamy jsou. Proč? Česká televize k tomuto faktu neposkytuje na svých stránkách ţádné vysvětlení. Proč? Chybějící záznam z jednání schŧze PSPČR, Stopáţ:250minut Rokvýroby:2013 PST, Ţánr:Zpravodajství. Premiéra: ČT24 pá 6. 12. 2013 po pŧlnoci 01:00 ZDE Nechybějící interpelace poslancŧ na předsedu vlády z jednání schŧze PSPČR Stopáţ:90minut Rokvýroby:2013 P. Ţánr:Zpravodajství ZDE Informace České televize o tom, ţe ČT nezasahuje redakčně do záznamŧ jednání sněmovny, je nepravdivá. ČT: Do záznamŧ jednání sněmovny redakčně nezasahujeme ZDE Milan Šmíd se 16.12. vrátil k tématu, a byl nucen přiznat, ţe záznam ČT byl šmírácký, jak jsem tvrdil. Byl nucen přiznat i, ţe bylo záměrem odchytit soukromý rozhovor. Obsluha zařízení záměrně vytáhla hlasy do vzdáleného mikrofonu na řečnickém pultu. Aby nebylo pochyb, odkud ty zvuky pocházejí, reţisér nastřihl záběry na vládní lavici. Tak kde vidí Šmíd jakou mou hysterii? Snad v tom, ţe za nepřetrţité manaţerské selhávání při řízení redakce zpravodajství uţ nedávám vinu jen samotným redaktorŧm či střednímu článku řízení (editorŧm), ale šéfredaktorovi a řediteli redakce, kteří měli dost času analyzovat chyby redaktorŧ a vyvodit z nich organizační i personální dŧsledky? Za dlouhodobé manaţerské selhávání ředitele stanice je odpovědný generální ředitel. Dvořák měl Šámalovi několikrát na základě analýzy pochybení jeho podřízených vytknout, ţe svou funkci nezvládá, redakce jím řízená porušuje zákon i Kodex a nakonec mu oznámit, ţe pokud nezvládá svou práci, nastal čas ho pro neschopnost odvolat. Pokud generální ředitel není schopen kontrolovat práci svých podřízených, měla z jeho selhání uţ začít vyvozovat odpovědnost Rada ČT. Tento řetězec selhání Plné znění zpráv


odpovědnosti vedoucích pracovníkŧ ČT, jejichţ plat se pohybuje v rozpětí od 70 do 350 tisíc měsíčně z peněz koncesionářŧ, je hysterie??? Konečná odpovědnost daná § 8 zákona o ČT a její ignorování Radou ČT, je hysterie? Šmíd hned v další větě ovšem tvrdí, ţe záběry však nebyly pořizovány v době přestávky, kdy poslanci nepracují a mají právo na soukromí, ale v době konání schŧze, čímţ upřesňuji předchozí informaci, jakoţ i omyl šířený v diskusích na webu. Tato Šmídovo tvrzení je nijak nedokázané, fakticky neověřené a nepravdivé. Vychází z neznalosti zákona o jednacím řádu Sněmovny. Podobných bludŧ šíří odborný asistent odborného asistenta katedry ţurnalistiky Institutu. komunikačních studií a ţurnalistiky FSV UK Milan Šmíd víc? Nicméně v tomto případě se Šmíd usvědčil z toho, ţe moţná umí psát, neumí ale číst. Respektive nechápe význam slov. Podle něj předseda PSP Jan Hamáček zahájil jednání slovy:Dámy a pánové, já bych vás poţádal, abyste zaujali svá místa v sále. Ještě neţ zahájíme třetí schŧzi, tak bych poţádal předsedy jednotlivých poslaneckých klubŧ, aby se pokud moţno shromáţdili zde nahoře, abychom se poradili o dalším postupu. Ano, ještě před zahájením schŧze dle § 54 zákona o jednacím řádu, byla porada předsedŧ klubŧ, během které se do sálu courali poslanci. A kecali v lavicích nejen oni, ale i Hamáček či předseda vlády a jeho ministři? Fakt, ţe se Hamáčkŧv proslov stenografoval jako součást zápisu, na obsahu jím vyřčeného nic nemění. Stačí umět číst a nesnaţit se za kaţdou cenu lumpárny technika ČT ospravedlnit. Po poradě předsedŧ teprve začala schŧze, kdyţ se ujal funkce řídícího místopředseda Sněmovny, poslanec Filip. Jednání se nezahajuje slovy Ještě neţ zahájíme schŧzi, ale slovy předsedajícího Zahajuji schŧzi. Tolik ke schopnosti odborného asistenta katedry ţurnalistiky Institutu. komunikačních studií a ţurnalistiky FSV UK porozumět alespoň gramaticky obsahu vyřčeného. Víc snad ani není třeba dodávat. Stenografický zápis 3. schŧze, 6. prosince 2013 ZDE Z autorizovaného audiozáznamu PSP ČR je jasné, co pouštěla reţie Sněmovny v jaké hlasitosti a co ne. Zbytek je na odpovědnosti reţie přenosu a záznamu ČT, která disponuje dostatečnými technickými prostředky pro zesílení pásmovou filtraci (equalizaci) a odšumění zvukového signálu. Pouhé zesílení nestačí. Šum a hluk pozadí by byl zesílen také. Je nutné pásmovým equalizerem omezit pásmo hloubek a výšek, ve kterém je většina šumŧ a hluku pozadí, šumovým filtrem případně vyčistit záznam a zesílit selektivně pouze pásmo řeči. Většina high-end zesilovačŧ má komponenty DynamicNoiseLimiter (DNL) či Dynamic Noise Reduction (DNR) jako hardware, já pouţívám pro podobné investigativní účely profesionální plugin Sony NoiseReduction 2.0 v profesionálním zvukovém editoru SoundForge. Teprve v čase 3:35 záznamu PSP ČR začíná inkriminovaný monolog ty vole, Mandela. Úroveň hlasitosti tohoto hovoru dle audiozáznamu je na hranici slyšitelnosti, oproti oficiálnímu záznamu řečníkŧ na mikrofon, který je jasný a čistý. Záznam do formátu MP3 a jeho archivace je aţ na konci řetězce záznamu v PSP Veškerá manipulace se zvukovým signálem tak, jak se projevila na záznamu ČT, se tedy konala AŢ PO JEHO ODBAVENÍ Z REŢIE PSP čili v redakční odpovědnosti ČT. Kancelář sněmovny je podle mých informací schopna tento fakt kdykoliv doloţit. I u soudu. Audiozáznam začátku 3. schŧze, 6. prosince 2013, záznam PSP ČR ZDE Co k tomu říci závěrem? Redakce zpravodajství a publicistiky České televize se chová jako prasata uţ dlouho. Zpŧsob práce kameramanŧ a reţisérŧ ČT byl v minulosti dŧvodem jejich vykázání ze sálu a jejich nahrazení kamerami ovládanými zaměstnanci Sněmovny. Stalo se tak po incidentech, na které si poslanci stěţovali. Usnesením stálé komise pro práci Kanceláře PS, č. 36 z 15. schŧze komise ze 26. 2. 2009, splatností od 16. 3. 2009 byla ČT vykázána ze sálu. ČT od té doby pouţívala digitální signál 6 kamer vyvedený rozvody do přenosového vozu před budovou, od roku 2011 pak přímé odbavení z pracoviště vbudově PS datovou linkou do objektu OTN ČT. V té samé době došlo i k vykázání kameramanŧ a technikŧ i z předsálí, kde bivakovali jako tlupa travellers, mnohdy dva dni nemytí a neoblečení v obleku, ale v dţínách. Dodnes si někteří zaměstnanci ČT, zejména technici, myslí, ţe do Sněmovny stačí kapsáče, triko a tenisky na místo tmavého obleku, naleštěných bot, bílé košile a kravaty. Česká televize svým zpravodajstvím rozdmychává kontinuálně nenávist občanŧ vŧči politikŧm. Její redaktoři (aţ na výjimky) nejsou odborně připravení, věcní, nezúčastnění, nezaujatí, jak by měli být. Zpravodajství je emocionální, pouţívá hodnotící rámce, je uštěpačné, ironizující, zjednodušující ve snaze zaujmout - ovšem na úkor faktické správnosti. Neumí rozlišit podstatné, rádo informuje o nepodstatném, ale z pohledu redaktorŧ vtipném či zajímavém. Bulvarizuje. Agendy, kterým nerozumí, ignoruje, přestoţe jsou závaţné a mnohdy dotýkající se nás všech. Klasickou ukázkou ignorované agendy mŧţe být nový občanský zákoník, o kterém se v televizi nevedla ţádná věcná a podrobná diskuze ani v době, kdy byl přijímán, ani nyní těsně před tím, neţ Plné znění zpráv


začal platit. Jeho více neţ tři tisícovky paragrafŧ si zaslouţily vlastní publicistický pořad a rozsáhlou aplikaci na webu, aby televize na jedničku splnila ustanovení zákona, který jí přikazuje v § 2 odst. 1 písm. b) přispívání k právnímu vědomí obyvatel České republiky? Druhou trvale ignorovanou agendou je činnost evropských institucí, Evropskou komisí počínaje, Evropským parlamentem a Parlamentním shromáţděním Rady Evropy konče. Přesto, ţe si ČT ţiví své zpravodaje v Bruselu, je práce českých poslancŧ v EP neviditelná a o evropské agendě se dozvídáme pouze v krimi rubrice v souvislosti s pletichami při čerpání fondŧ. Třetím velkým dluhem ČT jsou sociální dŧsledky rozpočtových škrtŧ a sociální politika obecně. Ti, kteří jsou nezaměstnaní nebo na hranici ţivotního minima, jsou v televizi představováni méně, neţ burzovní makléři a jiní finanční spekulanti. ČT neukazuje v dostatečném rozsahu ani dŧsledky komercionalizace a privatizace zdravotnictví rušení pohotovostí, horší dostupnost péče na venkově, zejména v zimě, nekvalitu poskytovaných sluţeb. Čtvrtým dluhem je pragocentrimus. Zpravodajství z venkova je popelkou, zpravodajství z regionŧ je odsouzeno k pobytu v ghettu regionálních magazínŧ. Do hlavních pořadŧ se regionální problematika nedostane. Chátrající továrny uprostřed městeček, zničená infrastruktura, zanedbané opravy silnic, mostŧ a ţeleznice či oprýskaná a špinavá nádraţí v odlehlých oblastech Česka jsou nezajímavé, neboť stávající, dvacet let trvající systém nesmiřitelně kritizují. Stačí se podívat třebas jen na strop haly nástupišť Hlavního nádraţí v Praze, ze kterého letitá špína padá cestujícím na hlavu. Pátým dluhem ČT je ignorování zemědělství a mnoha dalších, převáţně technických oborŧ. Kdejaká herečka, zpěvačka či jiná bulvární osobnost se na obrazovku zpravodajství dostane, inţenýři a vědci mají většinou vstup zakázán. Stejně bulvárně se staví Česká televize k přírodovědě, ochraně přírody a krajiny zde prakticky rezignovala na standardní dlouhodobé informační a edukační funkce. Holt, veřejnoprávní zvířátka nejsou v kurzu. Šestým dluhem je nevyváţenost věková i genderová: aegismus se projevuje plíţivě, ale trvale. Mladé, krásné ale hloupé hlasatelky a redaktoři nereprezentují všechny občany,mnohé přivádějí k zuřivosti. V magazínech, ale i ve zpravodajství. Nereprezentují ani vkusem, ani zájmy či informačními potřebami. I padesátnice a šedesátnice by měly mít své redaktorky a svŧj podíl na tématech. Je přitom dost novinářŧ, kteří by mohli přispět k obohacení programu ČT. Sedmým dluhem zpravodajství a publicistiky je prostor, věnovaný jednotlivým názorŧm ve společnosti, nejen politickým stranám. Ale zde je konflikt mezi veřejností a dramaturgií trvalý a dlouhodobý. Pravda a láska, jak se říká názorovým pohrobkŧm bývalého prezidenta, v televizi má takřka monopol. Levice je redaktory trvale zatracována, vysmívána a marginalizována. Nejmarkantnější je to vidět na názorech radikální levice. KSČM je trvale ignorována a kdyţ tak vnímána pouze kriticky. Jí blízcí novináři se v ČT neobjevili nikdy. Z levicových komentátorŧ jsou přítomní takřka výlučně krotcí liberálové, blízcí názorŧm oné pravdy a lásky v redakcích. Konzervativní, antiautoritářská či radikální levice přístup nemá prakticky vŧbec. O to hojněji se na obrazovce veřejné sluţby objevují liberálně pravicové postoje a komentátoři ze spřátelených bakalovských médií Hospodářských novin a Respektu, případně rŧzných pravicověliberálních institutŧ a think-tankŧ. Komentátoři a redaktoři odborných titulŧ se kupodivu neobjevují vŧbec, i kdyţ ti většinou o tématu vědí nejvíce. Nejen nezaujatá objektivita bez emocionálních a hodnotících příznakŧ, ale i politická i agendová vyváţenost zpravodajství a publicistiky je v ČT popelkou. Kauza ty vole, Mandela je malou ukázkou neprofesionality, ignorované a bagatelizované prozatím jak vedením televize, tak diletanty v Radě ČT, tak cintaly jako Šmíd, kterou by se měl uţ zabývat nový mediální výbor sněmovny. Konečně. Protoţe Česká televize není ani Drtinové či Moravce, ani Šámala. Není ani Dvořáka či PPF. Je naše. Je všech občanŧ a má pracovat za účelem naplňování demokratických, sociálních a kulturních potřeb celé společnosti.

URL| http://www.blisty.cz/art/66932.html

Petr Drulák: Zabedněnost českých politiků je naším rizikem 6.1.2014

ceskapozice.cz str. 00 Kateřina Šafaříková

Politika

Politolog Drulák v rozhovoru s ČESKOU POZICÍ varuje, ţe nezájem Čechŧ o svět mŧţe vést aţ k paralýze státu nad správou jeho území. Zatím poslední kniha výzkumníka Ústavu mezinárodních vztahŧ a analytika zahraniční politiky Petra Druláka (41) vyvolala v zainteresovaných kruzích rozruch. Nese název Politika nezájmu a její základní tezí je, ţe Plné znění zpráv


západní liberální společnosti včetně české jsou v krizi. Lidé se uzavírají do sebe, sledují jen svoje individuální zájmy a vše ostatní se vytratilo. ČESKÁ POZICE s Petrem Drulákem, jinak téţ profesorem politologie na praţské Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, mluvila nejen o absenci "bratrství" ve společnosti, ale také o nezájmu českých politikŧ o svět, o tom, proč jsou na tom Poláci tak dobře a také, jestli mají Ukrajinci vŧbec stát o sblíţení se západní Evropou.ČESKÁ POZICE: Vaše kniha se jmenuje Politika nezájmu. Jak jste vnímal nezájem premiéra Rusnoka zúčastnit se pohřbu Mandely? DRULÁK: Vŧbec mě to nepřekvapilo. Ten nezájem o svět je vlastní naprosté většině českých politikŧ a vysokých státních úředníkŧ a Rusnok v tom není nijak výjimečný.ČESKÁ POZICE: Čím si ten nezájem vysvětlujete? "Nemáme souseda, který by nás jakkoli ohroţoval a uzurpoval, cítíme ten vnější svět, neb jsme v NATO a EU, neproblematicky"DRULÁK: Dle mého je to dŧsledek toho, ţe Česko je z mezinárodního hlediska ve velmi dobré pozici. Jsme na tom vlastně bezvadně. Nemáme souseda, který by nás jakkoli ohroţoval a uzurpoval, cítíme ten vnější svět, neb jsme v NATO a EU, neproblematicky.ČESKÁ POZICE: Kdy tahle mentální idyla nastala? Za Havlovy éry měl člověk pocit, ţe se nás všechno světové dění nějak dotýká a uţ tehdy jsme byli v bezpečné zóně - v NATO. DRULÁK: Jenţe Havlova éra končí volbami v roce 1992. Bylo to drtivé vítězství Václava Klause, bylo to rozdělení federace, byla to poráţka "pravdoláskařŧ" - disidentŧ, normativně zaloţených lidí, kteří měli nějakou vizi politiky včetně jejího zahraničního rozměru. Václav Klaus a ODS vyhráli s heslem Chceme být standardní západoevropskou zemí. A v klidových, standardních dobách chcete-li, hraje v naprosto drtivé většině státŧ prim domácí politika a zahraniční je na vedlejší koleji. V tomhle není česká zabedněnost výjimečná. Samozřejmě, kdyţ vedete válku, zahraniční politika je dŧleţitější.ČESKÁ POZICE: Máme tedy vzít jako fakt, ţe se standardní země v bezpečné zóně nezajímá o okolní dění, a v klidu zhasnout? DRULÁK: Ne. Já v té zabedněnosti vidím velký problém. Pokud se čeští politici nebudou zajímat, nebudou schopní zajistit obyvatelŧm Česka adekvátní správu společně obývaného prostoru a budou s ním hazardovat. Řada té takzvané domácí politiky má totiţ v současném tekutém světě řešení jen na mezinárodní úrovni, respektive aktivním pŧsobením v nadnárodním patře. "Řada té takzvané domácí politiky má v současném tekutém světě řešení jen na mezinárodní úrovni"Například celá otázka veřejných financí: globalizace velmi dobře rozpohybovala kapitál, ale pracovní síla v Evropě zase natolik mobilní není, zejména kvŧli jazykovým bariérám. Kdybyste chtěla příliš danit kapitál, skončíte stejně, jako byste se snaţila hrabat vodu hráběmi - někam proteče. Stát proto bude danit lidi, kteří zas tolik pohybliví nejsou. To povede k rozevírání nŧţek mezi těmi super bohatými a super chudými, coţ představuje obrovskou vnitřní hrozbu pro státy, mnohem větší neţ terorismus, a není moţné ji řešit pouze národně. A já se obávám, ţe drtivá většina českých politikŧ si tohle vŧbec neuvědomuje, a ani se tím nechce zabývat.Polské štěstíČESKÁ POZICE: Proč se tohle uvědomění daří Polákŧm? DRULÁK: Daří se současné polské elitě. Uvědomte si, ţe Tuskova vláda a zejména ministr zahraničí Sikorski představují zcela mimořádnou konstelaci pro Polsko. Dokáţou ho představit jako sebevědomý stát, který Evropu inspiruje. Ale to co předcházelo, byla mezinárodní izolace v době vlády bratrŧ Kaczyńských. "Za uplynulých 20 let byl vţdycky jeden stát Visegrádu miláčkem mezinárodního prostředí. Zpočátku Česko, teď je to Polsko."Z mého pohledu je ale polská zahraniční politika příliš národně orientovaná. Před rokem a čtvrt jsem byl v Pekingu, kde byla debata o spolupráci Číny a Visegrádské čtyřky (V4), které tehdy předsedalo Polsko. Za Polsko a ostatně celou V4 tam byl Sikorski. Pronesl projev, samozřejmě ve výborné angličtině a v takové kvalitě, ţe kdyby ho pronesl český ministr, hned by se člověk cítil lépe a řekl by si, ţe se v české diplomacii něco děje. Ale byl to čistě polský projev. Tam nebylo nic středoevropského. Na začátku Sikorski řekl, jakou početní sílu představují země V4 v Evropské unii, a pak mluvil jen o polských zájmech ve vztahu k obchodu s Čínou. O Češích nebo Slovácích nepadlo jediné slovo.



Pro Polsko je samozřejmě dobře, ţe za ně mluví někdo jako Sikorski. Ale nebral bych ho ani jako trvalý zjev polské politiky, ani jako vzor efektivní mezinárodní spolupráce pro desetimilionové Česko.ČESKÁ POZICE: Takţe příštím příběhem Polska je pád dolŧ? Jako byste Polákŧm upíral schopnost poučení. DRULÁK: Pravděpodobně ho čeká pád do pasivnější role, do větší roztěkanosti, aţ skončí to současné vedení země. Radek Sikorski je opravdu unikát i v rámci celé střední Evropy - tím, co dělal uţ v osmdesátých letech, kde všude pŧsobil, v jaké společnosti se pohybuje, jaké má ambice, kdo je jeho ţena (vlivná novinářka Anne Applebaumová - pozn. red.). Mělo by to nastat i s ohledem na zákonitost středoevropského regionu. Za uplynulých 20 let byl vţdycky jeden stát Visegrádu miláčkem mezinárodního prostředí. Zpočátku to bylo Česko, teď je to Polsko. A připadalo by mi zvláštní, kdyby tenhle stav vydrţel navěky. Mě spíš zajímá, kdo bude další.ČESKÁ POZICE: Opět Česko? Maďaři i Slováci to uţ také mají za sebou a my jsme ten kruh začali. DRULÁK: Myslel bych si to, ale to jsou věci, které nelze plánovat. Nové ideje a jejich nositelé jsou vţdycky výsledkem institucí a okolností, které teprve nastanou.Bratře, bratříčkuČESKÁ POZICE: V knize Politika nezájmu tvrdíte, ţe západní civilizace a česká společnost jako její východní součást jsou v krizi zejména proto, ţe v krizi je jejich bratrství jako jeden z osvícenských ideálŧ. Vysvětlete to. DRULÁK: Základní myšlenka spočívá v tom, ţe liberální systém, jak je nastaven, velmi dobře vyhovuje egoismu, tomu egoistickému v nás. Naši altruistickou stránku buď potlačuje nebo jí nechává v privátní sféře. Ve venkovní sféře je jen soutěţ - ekonomická, politická, soutěţ ve všech ohledech. Logika soutěţe je pro svobodnou společnost dŧleţitá. Paradoxně však, aby liberální kapitalistická společnost vzkvétala a nezničila sama sebe, potřebuje prvky, které nejsou kapitalistické či jsou dokonce v rozporu s kapitalismem. V kníţce cituju větu jednoho myslitele, která to podle mě dobře vystihuje: "Dobří vojáci by neměli být liberály.""Kapitalismus má tendenci expandovat a musí tady být protisíla zaloţená na altruismu a ,obětech", která jej bude tlačit do kouta" Jinak řečeno, část populace by neměla respektovat kapitalistickou logiku peněz, soutěţe a egoismu, pokud má jimi zastávaná oblast společnosti fungovat. U vojákŧ je to extrém, protoţe vojáci jsou připravení v určitém momentu dát oběť nejvyšší, poloţit ţivot, coţ je z hlediska kapitalismu nerozumné. Nicméně to, co platí pro vojáky, platí v méně vypjaté podobě pro policisty, učitele, lékaře, ţeny, které se vzdaly kariéry a vychovávají děti. Kapitalismus má tendenci expandovat a musí tady být protisíla zaloţená na altruismu a "obětech", která jej bude tlačit do kouta. Samozřejmě nesmí jej úplně zničit, jako to udělali bolševici.ČESKÁ POZICE: Co to ale znamená? Učitele, vojáky, lékaře uţ máme... DRULÁK: Musíme mít hodnotový systém, který tyto lidi dokáţe ocenit. A nejen je, ale kaţdého, kdo se podílí na prosazení zájmu společnosti v oblastech, které kapitalismus neumí ocenit - ať uţ jde o zajištění bezpečnosti, ale i ţivou kulturu, výzkum, společenský aktivismus. Tím se dostáváme k bratrství: je to uznání toho druhého a uznání zájmŧ celku, které se nekryjí úplně se zájmy jednotlivce. Veřejný zájem předpokládá, ţe se na společnost díváme jako na vnitřně propojený organismus, který má své potřeby. Pokud se tyto potřeby dlouhodobě zanedbávají, společnost se rozkládá a jednotlivci se ocitají v ohroţení. Nejprve ti slabší, ale postupně všichni. A v této fázi fragmentace jsme, protoţe soutěţ se stala dominantní, rozhodující silou naší společnosti a nic ji netlačí zpátky. Tomu neegoistickému zájmu v nás je vyhrazena téměř výhradně soukromá sféra a veřejná politika slouţí jen k obsluze potřeb jejích členŧ - odtud i název knihy Politika nezájmu.ČESKÁ POZICE: V kníţce zároveň tvrdíte, ţe obroda liberálního kapitalismu - obroda bratrství - vzejde z protestních hnutí. Proč právě z nich? DRULÁK: Protoţe mohou bratrství - péči, lásku, uznání druhého, sluţbu - nabídnout. Jsou to neegoistické sítě lidí, kteří se snaţí o nápravu nějakého segmentu společnosti a jsou schopní svoje poţadavky přenést do veřejného prostoru a pŧsobit politicky.Například kooptaceČESKÁ POZICE: Proč se v tom případě nechytlo hnutí Occupy, které v jeden moment zasáhlo oba břehy Atlantiku a bylo poměrně populární?



"Lidé zatím dávají liberálnímu kapitalismu dostatečnou legitimitu a bojí se alternativ. Remcáme, ale stále mu věříme."DRULÁK: Jeden dŧvod je na straně společnosti - sama ještě nebyla připravena jim naslouchat. Lidé zatím dávají liberálnímu kapitalismu dostatečnou legitimitu a bojí se alternativ. Remcáme, ale stále mu věříme. Druhý dŧvod leţí na straně samotných aktivistŧ. Jejich program nebyl dostatečně hluboký. Španělé z hnutí 15. května, kteří inspirovali Occupy Wall Street, se zaměřili na nedostatek pracovních míst, protoţe nezaměstnanost mladých ve Španělsku je skutečně hrozivá. Nejsem si ale jist, jestli cílili na systémové změny, které by směřovaly k překonání egoismu. V momentě totiţ, kdy chcete víc peněz a dobrou práci, je to velmi dobře slučitelné se současným liberálním egoismem. Je to legitimní poţadavek, ale je to poţadavek v rámci systému. Protestující nepřišli s nějakým alternativním, odváţnějším obsahem. Nicméně znovu opakuju: i kdyby přišli, nikdo by je asi neposlouchal.ČESKÁ POZICE: Čemu říkáte odváţnější obsah, který by náš systém regeneroval, ale zároveň zabránil nové totalitě? DRULÁK: Mŧj hlavní problém se zastupitelskou demokracií je, ţe kdyţ voliči volí pro stranu, vlastně je to příliš nezajímá - opět ten nezájem. Berou to jako show, například, jak se jim někdo pozdává v televizní debatě. Ale váš výkon v televizi málo napovídá o tom, jak odpovědný budete veřejný správce. Z akademického prostředí, jakkoli si ho neidealizuju, je zajímavý princip kooptace. Kolegové vás posoudí a buď přijmou mezi sebe, nebo nepřijmou. Také musíte přesvědčit, ale odborná zdatnost, vnitřní integrita, zkušenosti, jsou základ. Je to jiná selekce, neţ kdyţ vybírají lidé, které to vlastně nezajímá. Proto myslím, ţe kdybychom měli jednu komoru nebo na tomto principu postavenou vládu, která by generovala ty nejlepší z nás z rŧzných oblastí ţivota - z profesních komor, cechŧ, sociálně progresivních zájmových skupin -, systém by fungoval lépe."Profesionalizace politiky - ţe v ní jsou lidé, kteří nikdy nedělali nic jiného neţ politiku - je jedním z jejích současných problémŧ"ČESKÁ POZICE: Primitivnější podobu toho, o čem mluvíte, uţ jsme si vyzkoušeli - úřednické vlády. DRULÁK: I členové úřednických vlád bývají politici a vybírají je politici. A tahle profesionalizace politiky - ţe v ní jsou lidé, kteří nikdy nedělali nic jiného neţ politiku - je jedním z jejích současných problémŧ. Specifikem politiky jsou obrovská etická dilemata, a proto by do ní měli chodit vyzrálí lidé, kteří uţ prokázali nějakou schopnost a odolnost jinde. Proto jsem mluvil o kooptaci profesními cechy například - ostatně i hlavní ideolog neoliberalismu Hayek říkal, ţe by se zastupitelská demokracie měla vylepšit druhou komorou, která by se volila na jiném základě neţ na principu politických stran. Takto sloţená vláda by samozřejmě pořád musela přesvědčit Poslaneckou sněmovnu a ta by ji mohla odvolat. Jde jen o to, ţe takový systém by zaručoval jinou selekci a snad generoval i neegoistický přístup k veřejným statkŧm. Je to jednoduchá myšlenka, ale svým zpŧsobem radikální změna.Zklamala TymošenkováČESKÁ POZICE: Čekáte nějakou vzpruhu od evropského patra? Mŧţe přijít z něčeho natolik technického, instrumentálního, jako je Evropská unie? DRULÁK: Rozhodně nečekám obrodu od institucí EU. Příklad Španělŧ, hnutí 15. května, byl zajímavý v tom, ţe se vytvořila nějaká transevropská energie, která překonala národní hranice a vyvolala solidaritu na celém kontinentu. To odpovídá Evropě 21. století, v níţ se nakonec drtivá většina problémŧ a tím i řešení sbíhá v nadnárodním patře. Ale to, co jste řekla o EU, platí. To jsou čistě byrokratické struktury, které ovšem plní řadu bohulibých funkcí."To, co vypadá jako selhání Evropy, je vlastně selhání několika mála aktérŧ - Němcŧ, Francouzŧ, Britŧ - kteří se nebyli schopní dohodnout" Já, kdyţ se dívám na Brusel, pak s obavami. Ale nikoli s obavami z toho, ţe by byl příliš silný, ale s obavami nad jeho křehkostí - ţe to, co vypadá jako selhání Evropy, je vlastně selhání několika mála aktérŧ - Němcŧ, Francouzŧ, Britŧ - kteří se nebyli schopní či ani nechtěli dohodnout. Jenţe tuhle institucionální slabost nelze řešit tím, ţe instituce posílíme, ve chvíli, kdy jsou čím dál méně populární. Proto si myslím, ţe hlavní pohyb musí vzejít z panevropského pohybu zespoda od lidí a to pak mŧţe dát impuls institucím, nikoli obráceně, jako tomu bylo doposud.ČESKÁ POZICE: Kdyţ vezmeme v úvahu kondici EU, doporučoval byste Ukrajincŧm cestu na Západ? Mají Ukrajinci o co stát? DRULÁK: Kaţdopádně si to myslí pŧlka Ukrajiny stále v ulicích a na náměstí Nezávislosti. A to je to podstatné. Mŧj dojem z uplynulých let nicméně je, ţe EU nestojí o Ukrajinu a Ukrajina nestojí o EU. Oranţová revoluce na Ukrajině před deseti lety vynesla k moci politickou sílu, která představovala zřejmě to nejzápadnější, co Ukrajina Plné znění zpráv


mŧţe nabídnout. A kdyţ se podíváme na její výsledky, jsou ţalostné. Pro mne nepředstavuje hlavní problém Janukovyč, ale bývalá premiérka Tymošenková. Protoţe zklamala. Pokračovala v korupčním systému, který na Ukrajině existoval, a neudělala nic, aby ji skutečně přiblíţila Západu. Teď se na náměstích objevují lidé jako Vitalij Kličko, ale je nositelem jiného příběhu neţ ona?ČESKÁ POZICE: V roce 2004 ale táhli revoluci politici, teď obyčejní Ukrajinci, k nimţ se politici přidali. Není trochu arogantní nad nimi mávnout rukou a říct, ţe stejně budou jako Tymošenková? "Pro mne nepředstavuje hlavní problém Janukovyč, ale bývalá premiérka Tymošenková. Protoţe zklamala."DRULÁK: Skutečně teď hrají větší roli občané, ale ten rozdíl je spíše kvantitativní neţ kvalitativní. Uţ tenkrát se na revoluci podílely občanské spolky a aby se nyní staly reálnou silou ukrajinské politiky, stejně budou muset nakonec zaloţit politickou stranu a stát se součástí systému. Já si kladu otázku, co my, západní Evropa nebo, chcete-li, EU, mŧţeme Ukrajině nabídnout? Evropa v roce 2004 nabídla maximum, co mohla, a zřejmě to bylo málo. Hlavní osud Ukrajiny se rozhoduje tam, na Ukrajině, kde pŧlka lidí mluví rusky a kde je nemoţné si myslet, ţe lze Ukrajinu nějak rozpárat a izolovat od Ruska, protoţe to civilizační a ekonomické propojení je natolik silné, ţe to nelze.ČESKÁ POZICE: Takţe bylo od začátku špatně Ukrajině nabízet asociační dohodu s EU? DRULÁK: Nebylo to špatně. Jen ideálním stavem není úsečka Brusel-Kyjev či Kyjev-Moskva, ale trojúhelník Brusel, Kyjev, Moskva. Pokud dnes Rusko říká, buď my, nebo oni, je to špatně a EU by si měla dát práci především s Ruskem. Rusko se bojí, ţe EU je postupující impérium k jeho hranicím, a proto nechce Ukrajinu pustit. Unie by měla umět Putina přesvědčit, ţe my budeme mít skvělé vztahy s Ukrajinou, které nebudou bránit skvělým vztahŧm Ukrajiny s Ruskem. Je to v jádru vlastně jednoduchý problém, ale limituje jej nejednotnost Západu k Rusku.ČESKÁ POZICE: Platí podle vás geopolitická teze, ţe pokud Západ nevyhraje Ukrajinu, bude to potvrzení nové rovnováhy sil, kde hlavním hráčem v Evropě je Rusko, nikoli EU? "Evropani by měli nabízet dohodu a zapomenout na studenoválečnou geopolitiku"DRULÁK: Mně vţdycky podobné teze připadají jako z jiného světa. Připomíná mi to rok 1949, kdy zvítězila Maova revoluce v Číně, a americký Senát vedl debatu, kdo ztratil Čínu, a jestli to náhodou nebyli oni. Jako kdyby Čína byla něco, co Američané měli v kapse. Přijde mi to i jako výraz takové té západní arogance. Osudy oněch státŧ se rozhodují z naprosté většiny uvnitř těch státŧ, a čím je ten stát větší, tím to platí víc. Záleţí přece na tom, jak sami Ukrajinci vidí svět a je hrozně špatně vidět jej jako geopolitický zápas. Navíc kdyţ to podáme jako geopolitický zápas, pak tomu Rusové budou velmi dobře rozumět, protoţe oni uvaţují silovým zpŧsobem "tvŧj úspěch = moje prohra". A to je špatně. Evropané by měli nabízet dohodu a zapomenout na studenoválečnou geopolitiku.

URL| http://www.ceskapozice.cz/domov/politika/petr-drulak-zabednenost-ceskych-politiku-je-nasim-rizikem

Co očekáváte od nové koalice? 6.1.2014

ČRo Plus

str. 01

19:10 Radiofórum

redaktor -------------------A dnešní Radiofórum se ptá, co očekáváte od nové vládní koalice. Vladimír KROC, moderátor -------------------Dobrý poslech vám přeje Vladimír Kroc. Dvaasedmdesát dní po volbách ČSSD, KDU-ČSL a hnutí ANO podepsaly koaliční smlouvu. Mezi jejich hlavní priority patří snaha o změnu ve zpŧsobu vládnutí, zabránění zvýšení daní a dŧraz na rodinu a sociálně trţní hospodářství. Hostem ve studiu je politolog Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Dobrý večer. Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze -------------------Plné znění zpráv


Dobrý večer. Vladimír KROC, moderátor -------------------Dnešní datum svádí k tomu říkat čerstvé koaliční dohodě tříkrálová. Komu byste přisoudil tu královskou korunu? Kdo je na pomyslném koni? Je to Andrej Babiš, Miloš Zeman? Mŧţe to být Bohuslav Sobotka nebo Pavel Bělobrádek? Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze -------------------Já bych řekl, ţe o toho koně se poperou minimálně tři z těch osobností politikŧ, které jste vyjmenoval. Miloš Zeman, Andrej Babiš, popřípadě Bohuslav Sobotka. Ale podle mého názoru prostě teď uvidíme, jak do celé hry o vládu vstoupí Miloš Zeman a jakým zpŧsobem do ní vstoupí. A teprve poté budeme moudřejší v tom, kdo vlastně bude králem, kdo bude vítězem. Samozřejmě ţe Bohuslav Sobotka i vzhledem k tomu, ţe ČSSD je stranou dost vnitřně jako rozklíţenou, tak není zrovna v nějaké kdovíjak dobré kondici a mŧţe se i stát, ţe právě Andrej Babiš, byť nebude premiérem, tak mŧţe v té vládě vlastně hrát vŧdčí roli nebo být, řekněme, silnějším hybatelem činŧ té vlády neţ premiér. Vladimír KROC, moderátor -------------------A co podle vás znamená fakt, ţe prezident dosud nejmenoval Bohuslava Sobotku premiérem? Uţ tak dávno mohl učinit. Vlastně ještě de facto nezačal ten první pokus o sestavení vlády. Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze -------------------Ano, přesně tak. Pověření někoho jednáním o sestavení vlády je vlastně ústavní zvyklost, ústava zná pouze jmenování premiérem, takţe se vlastně pohybujeme pořád v reţimu nultého pokusu nebo tak nějak bychom to mohli nazvat. Prezident Miloš Zeman si ten první pokus šetří a určitě si chtěl vybudovat nějaký prostor pro to, ţe kdyby byl velice nespokojen s tím, co mu Bohuslav Sobotka předloţí, tak aby měl pořád po ruce tu variantu, ţe řekne já pana Sobotku prostě nejmenuji premiérem, to, co on mi předloţil, s tím já nejsem spokojený, nějak to zdŧvodní a bude mít vlastně pořád ten první pokus, tu první kartu v kapse. Vladimír KROC, moderátor -------------------My máme u telefonu Jakuba Losenického, který se tedy přihlásil do Radiofóra, do diskuse. Přeji dobrý večer. Jakub LOSENICKÝ, posluchač -------------------Dobrý večer. Vladimír KROC, moderátor -------------------Věříte, ţe koalice dodrţí to, co si předsevzala? Předpokládám, ţe tušíte alespoň rámcově, jak vypadá ta koaliční dohoda, která byla dnes podepsána. Jakub LOSENICKÝ, posluchač -------------------No, já uţ nejsem úplný politický naiva, takţe určitě nedodrţí všechno, co si předsevzala. Nicméně rád bych věřil, ţe dodrţí to, co ..., dvě věci, které jsou pro mě nejzásadnější, a to jsou zákony rekonstrukce státu protikorupční a změna postoje k Evropské unii. Vladimír KROC, moderátor -------------------V jakém smyslu změna postoje? Jakub LOSENICKÝ, posluchač -------------------No s premiérem Nečasem jsme se setkávali spíše s negativním postojem nebo řekněme s takovým postojem z odstupu a já věřím, ţe ta Sobotkova vláda snad vznikne, bude proaktivní a bude přinášet nová témata a bude Plné znění zpráv


se chtít zapojit. Třeba přijde s termínem, kdy přijmeme euro, budeme tady ţivě diskutovat o bankovní unii a tak dále. Vladimír KROC, moderátor -------------------Dobře, tak další posluchač, který je teď u telefonu, je Vladan Vaněk. Přeji vám dobrý večer. Vladan VANĚK, posluchač -------------------Dobrý večer. Vladimír KROC, moderátor -------------------Stejná otázka pro vás, myslíte si, ţe koalice mŧţe a dodrţí to, co si předsevzala? Vladan VANĚK, posluchač -------------------Já si myslím, ţe bohuţel asi ne, protoţe mně přijde, ţe ta koalice je dost nesourodá. Je tam vlastně jedna strana, která je rozloţená na dvě křídla, pak je tam hnutí, které mi přijde hodně populistické. Těţko říci, co od něho čekat. A KDU-ČSL jako typická pantová strana. Takţe já se obávám toho, ţe tahlec ta koalice nebude vládnout další čtyři roky. Vladimír KROC, moderátor -------------------Stejně se nebo podobně ve svém docela obšírném e-mailu vyjádřil posluchač Ladislav Harvánek, který kromě jiného píše, právě vznikající koalice i vláda nebudou, jak se obává, příliš funkční, protoţe budou nuceny a nuceni řešit vzájemné rozpory a ne ty, které pro ţivot společnosti jsou naprosto prioritní. Co si o tom myslí politolog Josef Mlejnek? Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze -------------------Já si myslím to, ţe samozřejmě tato vláda nebo strany, které tuto vládu skládají, uţ ji skoro sloţily, takţe měly ve volbách velkou výhodu, poněvadţ startovaly z opozice a mohly stávající vládu kritizovat. Myslím tedy stávající vládu, vládu Petra Nečase, poněvadţ vŧči ní se vlastně vymezovaly, vŧči tomu období vlády pravice. Ale teď pravděpodobně převezmou vládní odpovědnost a zjistí, ţe řada problémŧ, ţe to jsou prostě závaţné problémy a ţe nelze vyřešit tak nějak jednoduše, jak to předváděly ve volební kampani. A mŧţe se jim snadno stát, ţe jejich voliči zaţijí dost velkou deziluzi, poněvadţ řada slibŧ se ukáţe jako nerealizovatelné nebo obtíţně realizovatelné a tak dál. Vladimír KROC, moderátor -------------------Pojďme mluvit konkrétně, co třeba povaţujete za slabá místa koalice, kde v budoucnu mŧţe dojít k těm neshodám? Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze -------------------Kaţdá česká vláda a kaţdá vláda evropské země, ale tak zŧstaňme omezený na Českou republiku, tak musí čelit zásadnímu problému a tím je rostoucí zadluţování státu, rostoucí schodky státního rozpočtu a ty schodky se kumulují, to znamená, ţe vzniká dosti obrovský státní dluh a jako nějaký recept, kde nalézt nové zdroje nebo kde ušetřit, tak těch receptŧ moc není. A pokud jsou, tak jsou to recepty, které šetří sem tam nějakou miliardu nebo maximálně pár, nějakých deset, patnáct a ovšem ten dluh je třeba teď, zase přijatý státní rozpočet, tak to je přes sto miliard bohuţel. To znamená, ţe nějaký účinný, jednoduchý a všemi akceptovatelný recept není. A pokud nějaký takový recept je, tak to je většinou něco, co voliče bude bolet. To znamená nějaké úspory, nějaké škrty nebo nějaké nepříjemnost nebo zase třeba zvýšení daní. Takţe kdyţ vláda musí čelit rostoucímu státnímu zadluţení a kdyţ většina receptŧ vlastně přináší jako bolest pro voliče, tak to pro ţádnou vládu příjemná situace není. A mŧţe právě tato vláda i doplatit na to, ţe vyvolá nějaké naděje ve voličích, ţe kdyţ pouţiju volební slogan Andreje Babiše prostě, ţe bude líp, a potom bude muset říci, ţe nebude líp nebo ţe je trošku moţná líp, ale jenom trošku a za cenu nějakých velkých obětí. Plné znění zpráv


Vladimír KROC, moderátor -------------------To říká politolog Josef Mlejnek. Co si myslí Vladan Vaněk? Respektive otázka zní takto - co konkrétně případně oceňujete na té koaliční dohodě, anebo co se vám na ní nelíbí? Vladan VANĚK, posluchač -------------------Já oceňuji to, ţe především vznikla. Já bych si nepřál, aby vlastně po volbách vzniklo nějaké období bezvládí třeba, jak to bylo v Belgii, kde, tuším, vláda nebyla nějakých pět set dní a myslím si, ţe je dobře, ţe vŧbec tahle koaliční dohoda vznikla. Líbí se mi samozřejmě několik bodŧ. Já jsem ji nečetl úplně celou, nicméně myslím si, ţe celá valorizace penzí je určitě dobrý nápad. Myslím si, ţe zvyšování minimální mzdy je trošku populismus. Ale jak říkám, hlavně, hlavní je to, ţe vŧbec vznikla, ţe personální problematika se zřejmě nějakým zpŧsobem vyřešila a navzdory tomu, co probíhalo v ČSSD, se dokázaly tyhlec ty strany domluvit na nějaké společné dohodě. Vladimír KROC, moderátor -------------------A je něco, co se vám nelíbí? Vladan VANĚK, posluchač -------------------Co se mi nelíbí? Asi já jsem trošku jinak smýšlející volič neţ nebo občan neţ levicově, to znamená, ţe já nejsem úplně spokojený s tím, ţe vládu sestavuje ČSSD. To je to, co se mi zhruba nelíbí. Vladimír KROC, moderátor -------------------Jakub Losenický, co si myslíte vy nebo jak vy oceňujete obsah té koaliční dohody, ať uţ pozitivně, nebo negativně? Jakub LOSENICKÝ, posluchač -------------------Tak pokud bych měl něco vyzdvihnout, tak na několika místech se tam objevuje, ţe budoucí vláda chce zefektivnit čerpání fondŧ z EU. To si myslím, ţe je velmi dobrý tah a naprosto racionální, protoţe to mŧţe v podstatě "zadarmo" přispět k velkému rozvoji. Líbil se mi tam i nápad na posílení role ţeleznice a třeba i pro vyšší zdanění hazardu. Na druhou stranu co se mi nelíbí, tak je to, řekl bych, nepromyšlená dŧchodová politika, respektive čekal bych, ţe velká strana, která bude tak dlouho v opozici, přijde s nějakým propracovaným návrhem a nebude znovu sestavovat komisi a slibovat, ţe to všechno promyslí. A taky se mi tam nelíbila ta vstřícnost k tomu megalomanskému nápadu Odra-Dunaj-Labe. Vladimír KROC, moderátor -------------------Dobrá, děkujeme za vaše názory. Ptám se Josefa Mlejnka, politologa, který je ve studiu. K tomu, co jste teď slyšel, kdybychom začali od konce, obecně neměla by být skutečně tahle ta budoucí moţná vláda lépe připravena? My jsme třeba dnes slyšeli od představitelŧ jednotlivých stran a hnutí, ţe v prvních sto dnech se budou, vlastně kdyţ to tedy budu hodně parafrázovat, seznamovat s terénem. To uţ by asi měli mít nějakým zpŧsobem zvládnuto, ne? Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze -------------------Určitě by to měli mít zvládnuto, mŧţe v případě některých ministrŧ jít o moţná taktická vyjádření, ţe třeba něco připravené mají, ale nechtějí říkat otevřeně nic konkrétního, poněvadţ pak je to politický závazek. I v té situaci, jak vláda vznikala dost komplikovaně a ještě pořád nevíme, jestli nebudou vznik vlády provázet další komplikace, tak si kaţdý potenciální ministr mŧţe říct no já teďka nebudu, ţe jo, sepisovat nějaký konkrétní obsáhlý program, protoţe stejně pak se zítra dozvím, ţe ta vláda nebude nebo ţe v rámci nějakých tahŧ zase politických to dostane, to ministerstvo, někdo jiný. Takţe trošku se, jako nedivím se nikomu, ţe si chce počkat, aţ bude mít tu jistotu, ţe opravdu bude tím ministrem a pak teprve začne něco dělat. Ale samozřejmě je pravdou, ţe strany, které se na té vládě podílejí, tak v řadě oblastí nemají nějaký detailněji rozpracovaný program, je to obecná nemoc, chyba českých politických stran, ţe nemají příliš silné odborné zázemí a řada prostě pasáţí z jejich programŧ, tak to je, to jsou takové obecné fráze, málokdy je to něco konkrétního. Plné znění zpráv


Vladimír KROC, moderátor -------------------Mŧţe mít tedy pravdu prezident Miloš Zeman, ţe chybí alespoň v některých resortech odborníci nebo jsou ty jeho moţné výhrady, my teď mluvíme o tom, co ještě nenastalo, ale on uţ se nechal slyšet třeba konkrétně u Martina Stropnického, ţe o obraně pravděpodobně nic neví. On zase na druhou stranu říká, ţe obrana je z nějakých 40% diplomacie, se kterou má zkušenosti. Čili chybí ti odborníci v té moţné budoucí vládě? Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze -------------------Já si myslím, ţe Miloš Zeman pouţívá to téma odborník nebo to slovo odborník pro zastírání vlastních politických preferencí. U něj je odborník ten, kdo prostě je mu blízký politicky a kdo mu blízký politicky není, tak prostě odborník není a on to nějak zdŧvodní. A konkrétně v případě Martina Stropnického, tam si myslím, jde v prvé řadě o Lubomíra Zaorálka, kterého Miloš Zeman prostě nemá rád a pan Zaorálek aspiruje na post ministra zahraničí a dalším velkým ... Vladimír KROC, moderátor -------------------Tady asi neuspěje s argumentem, myslím, Miloš Zeman, ţe Lubomír Zaorálek není odborníkem v zahraniční politice. Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze -------------------Ano, přesně tak a proto on na to jde takhle jako bokem, poněvadţ pokud by nebyl ministrem zahraničí pan Zaorálek, tak z té koalice jako číslem dvě je pan Stropnický, ţe by ten resort vzalo ANO a pak oni mají pana Stropnického jako člověka, který přece jenom jako, protoţe byl diplomat, tak má k zahraniční politice blízko. Takţe Miloš Zeman to hraje tak, ţe pan Stropnický jako na obraně není odborník, poněvadţ zase to jsou ty politické, to politické vyvaţování moci a vlivu v té koalici, ţe kdyţ tedy hnutí ANO nebude mít ministra zahraničí, tak musí dostat něco, co má tak adekvátní sílu. A pak je to ta obrana a kdyţ tedy pan Stropnický ostrouhal jako v tom smyslu, ţe nebude v Černínském paláci, tak holt mu aspoň dáme tu obranu. A teď prezident jako ví, ţe se ta hra hraje takhle a ţe to jako zaútočí vlastně na pana Zaorálka jakoby bokem přes Stropnického. Vladimír KROC, moderátor -------------------Pánové Jakub Losenický a Vladan Vaněk v tomto pořadí, prosím. Poslední otázka na vás, jak vy vidíte, cítíte, oceňujete tedy to personální sloţení, o kterém jsme se uţ dnes dozvěděli, ţe ta jména uţ jsou oficiální, a tak je tedy předá Bohuslav Sobotka prezidentovi jako návrh sloţení vlády? Jak to vidí Jakub Losenický? Jakub LOSENICKÝ, posluchač -------------------Já si nemyslím, ţe ta odbornost je úplně to nejdŧleţitější kritérium pro ministra. Já si myslím, ţe to je hlavně to, ţe má být dobrý politik, má být schopen ty zákony prosadit, domluvit si podporu v parlamentu, to ministerstvo manaţersky zvládnout a na tu odbornou stránku, kdyţ tomu alespoň jako elementárně rozumím, potom mŧţe mít poradce. A co se týče toho sloţení vlády, jsou tam jména, která, přiznám se, neznám do detailŧ, takţe se je zdráhám hodnotit, ale hodnotil bych to spíše pozitivně neţ negativně. Vladimír KROC, moderátor -------------------Děkuju. Vladan Vaněk? Vladan VANĚK, posluchač -------------------Já budu souhlasit. Taky to nevidím úplně tak nějak špatně, nicméně jsou tam jména, ke kterým já blízko nemám. Nelíbí se mi třeba pan Herman z KDU-ČSL na kultuře, protoţe já sám nemám úplně pozitivní vztah k církvi. A vzhledem k tomu, ţe bude mít kulturu pod sebou /nesrozumitelné/ kněz, tak s tím úplně spokojený nejsem. Ale myslím si, ţe vzhledem k tomu, jaké byly personální moţnosti, tak ta vláda nedopadla úplně špatně. Otázkou je, co na to řekne pan prezident, protoţe myslím si, ţe sice známe základní sestavu, kdyţ pouţiju fotbalovou metaforu, ale tím arbitrem je skutečně Miloš Zeman. Plné znění zpráv


Vladimír KROC, moderátor -------------------Pánové, já vám moc děkuju za účast v Radiofóru a doufám, ţe nám zachováte věrnost a sympatie. Mějte se hezky, na shledanou. Jakub LOSENICKÝ, posluchač -------------------Na shledanou. Vladan VANĚK, posluchač -------------------Na shledanou. Vladimír KROC, moderátor -------------------Dnes mluvíme o koaliční dohodě. Mŧţete volat své názory na číslo 221552755. Hostem ve studiu je politolog Josef Mlejnek. Kdyţ uţ jsme to téma otevřeli, jaký manévrovací prostor ve skutečnosti má Miloš Zeman? Je představitelné, ţe by za současné situace prezident nejmenoval Bohuslava Sobotku premiérem? Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze -------------------Představitelné to je, ale bylo by to proti dosavadním ústavním zvyklostem, proti logice celého českého politického systému, protoţe tady po volbách vznikla koalice. Ty tři strany jednoznačně tím podpisem koaliční smlouvy daly najevo, ţe chtějí vládnout, mají většinu ve sněmovně, z toho jedenáct hlasŧ. To je jedna z největších většin, jaké se kdy v polistopadovém vývoji ustavily. A tudíţ z logiky parlamentního systému by prezident měl prostě tuto vládu jmenovat, měl by konstatovat, ţe v parlamentu je silná většina, která jednoznačně projevila vŧli vládnout, takţe tudíţ on tomu nebude bránit, ani ţádná z těch tří stran nepatří k nějakým extremistickým stranám, čili prezident by třeba mohl argumentovat, kdyby se stala členkou vládní koalice nějaká extremistická strana, ţe by třeba to znamenalo mezinárodní komplikace a ţe musí dbát na dobré jméno České republiky v zahraničí. Tak dejme tomu, ţe by mohl mít takovýto argument. I tak by to bylo dost na hraně ústavy, ale i toto odpadá, jo, to jsem si vymyslel jako hypotetickou moţnost. Takţe nevím. Pokud prezident Miloš Zeman odmítne jmenovat Bohuslava Sobotku premiérem nebo odmítne mu jmenovat do vlády některé z kandidátŧ, které koalice představila, tak si nedovedu představit, jak to zdŧvodní. Nebo on si to nějak zdŧvodní, on samozřejmě v tomto zdŧvodňování je dosti tvŧrčí, ale já bych řekl tvŧrčí v uvozovkách a drtivá většina politologŧ, ústavních právníkŧ ty jeho argumenty jako kritizuje a je to samozřejmě ohýbání ústavy a je to něco, co jde proti duchu té ústavy. Vladimír KROC, moderátor -------------------Odpovědnost za sestavení vlády a za její práci nese premiér. Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze -------------------Ano. Vladimír KROC, moderátor -------------------Pojďme k prvnímu volajícímu, je jím Michal Janíček z Brna. Zdravíme na Moravu, dobrý večer. Michal JANÍČEK, posluchač -------------------Dobrý večer, tady Michal Janíček z Brna, z Moravy, zdravím vás, zdravím všechny pravoslavné, protoţe mají Vánoce. No a pan prezident Zeman, on se ... Nemŧţeme, spousta i politologŧ, i pan Mlejnek vyhroţujou panu prezidentovi jako, ţe ho budou soudit a já nevím /nesrozumitelné/ a to všechno, ale to je nesmysl, protoţe to jako, i kdyţ by to, to se nestane, určitě pan prezident bude jmenovat, ale nebude určitě jmenovat takové lidi, kteří mají s byznysem, s StB a takový všechno a tam jde právě o to, ţe pan prezident se mŧţe spojit s panem Babišem /nesrozumitelné/ a mŧţe jmenovat premiérem pana Babiše. Pan Sobotka ještě není jmenován ... Vladimír KROC, moderátor Plné znění zpráv


-------------------Ano, o tom jsme mluvili, nemusíte tak křičet. My vás pořád slyšíme. Děkujeme, pane Janíčku, hezký večer. Mŧţeme nabídnout telefonní číslo, pokud chcete, mŧţete nám taky zavolat. Moţná, ţe to číslo znáte 221552755. Tak myslím, ţe nikdo nikomu nevyhroţoval. Vy jste byl z toho přímo nařčen, ţe jste někomu vyhroţoval. O to asi nejde, ale vlastně kdyţ to pan Janíček řekl, je to jedna z moţností, ţe by třeba skutečně mohl prezident jmenovat někoho jiného neţ předsedu té vítězné strany, která vzešla z voleb? Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze -------------------Tak mohl by. On podle ústavy vlastně mŧţe jmenovat v podstatě kohokoli, jo, ale my tady máme parlamentní systém vlády, coţ znamená, ţe vláda musí předstoupit před sněmovnu, poţádat ji o dŧvěru a vlastně začne vládnout plnohodnotně, plnokrevně a kdyţ tu dŧvěru získá nebo z hlediska ústavy, ústava to poţaduje to získání dŧvěry, a vládu lze zbavit, sesadit ji zase hlasováním parlamentu, hlasováním sněmovny. Takţe prezident by měl jako respektovat sloţení sněmovny a kdyţ se ve sněmovně po volbách neformálně, řekněme, utvoří nějaká koalice, tak by měl prostě tu koalici respektovat, poněvadţ kdyţ on jmenuje někoho, kdo tu většinu ve sněmovně nemá, tak je to obrovský problém a to vidíme na vládě Jiřího Rusnoka. To je prostě vláda, která nezíská dŧvěry sněmovny. A kvŧli předčasným volbám a kvŧli tomu, ţe se neustále protahují ta jednání o vzniku nové vlády, tak tady máme uţ velmi dlouho vládu, která nikdy se ani netěšila dŧvěře parlamentu a to je jako obrovský problém z hlediska legitimity, poněvadţ nemá demokratický mandát. Vladimír KROC, moderátor -------------------My ale máme na telefonu Josefa z Budějovic. Zdravíme, dobrý večer. posluchač -------------------Dobrý večer. Tak já si myslím, ţe tahle vláda by mohla zŧstat celé čtyři roky, protoţe si myslím, ţe ty programy nebyly aţ tak rozdílné. A myslím, ţe je dobré, ţe jsou tam zastoupeny ty strany, které vlastně v poválečné Evropě vybudovaly vlastně tuhle Evropu, aţ je to křesťanská demokracie nebo sociální demokracie. A myslím si vzhledem k tomu, co bylo v programech těch stran, byla tam například ta majetková přiznání, takţe by byly i prostředky na to, aby se to podařilo, protoţe na finančních úřadech leţí daňová přiznání od počátku republiky České, to znamená od roku 93, dvacet let tam musí leţet, takţe by se velice snadno zkontrolovalo, ţe by ta majetková přiznání byla zpětně s přiznanými daněmi. A to, co by nebylo daněno, tak by se mohlo danit těmi devadesáti aţ sto procenty, tak jako je to obvyklé všude. No a myslím si, ţe obě, tedy všechny strany to tak nějak chtěly, takţe prostředky pro to, aby se podařilo ... A takhle jsem chtěl říct, ta daňová přiznání by samozřejmě neměla být jenom u politikŧ ... Vladimír KROC, moderátor -------------------Já se moc omlouvám, jestli to mŧţeme zestručnit, ale velmi uţ krátce, ano? posluchač -------------------... a u úředníkŧ státních, protoţe tady na tu korupci jsou napojeni jiní lidé neţ ty úředníci a ty státní ... Vladimír KROC, moderátor -------------------Pane Josefe, děkujeme mockrát, my vám rozumíme. Mějte se hezky, na shledanou. Tak kdyţ to shrneme, zrušení většiny poplatkŧ u lékaře, sníţení DPH u vybraných poloţek, zavedení porodného u druhého dítěte, zvyšování dŧchodŧ a tak dále. Háček je v tom, ţe zatím ta moţná příští vláda tvrdí, ţe daně zvyšovat nechce. Kde na to mŧţe ta koalice vzít? Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze -------------------To bude jeden z největších problémŧ té vznikající vlády, kde vezme na ty svoje sliby, protoţe zvyšovat, zvyšování daní uţ ani vlastně není vhodný prostředek, protoţe daně zvyšovala předchozí nebo předpředchozí Nečasova vláda a stejně uţ Miroslav Kalousek zjistil, ţe po zvýšení daní stejně nevybíral do státního rozpočtu víc nebo o mnoho víc. Ten příjem byl mnohem menší, neţ ministerstvo financí očekávalo. Poněvadţ kdyţ Plné znění zpráv


zvýšíte daně příliš, tak dusíte ekonomiku a i prostě přes určitou hranici pak uţ ani ten stát nezískává víc ze zvýšené daně, poněvadţ se třeba lidé vyhýbají ... Vladimír KROC, moderátor -------------------Účinnější výběr daní? Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze -------------------Pokud jde o to učinit výběr daní nějaký účinnější, tak to samozřejmě nějakým zpŧsobem by to určitě šlo, ale nejsem si jistý, jestli se tam dají nalézt zas tak velké částky, aby to pokrylo ty vládní plány. Vladimír KROC, moderátor -------------------Pane Mlejnku, kdybychom porovnali, vy jste říkal ta předchozí vláda, zkrátka Nečasova vláda, její programové prohlášení a to, s čím teď přichází ta moţná příští trojkoaliční, liší se hodně? Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze -------------------No podle mého názoru se zas tak moc neliší a to mi přijde vlastně na celé věci nejzajímavější, tak jisté rozdíly tam jsou. Ale hodně těch rozdílŧ jsou takové, řekněme, aţ dílčí rozdíly a vlastně z hlediska makroekonomického nebo z hlediska celkových příjmŧ státního rozpočtu zas taková velká změna není. Já chápu, ţe pro normálnímu občana mŧţe být velkou změnou zrušení poplatkŧ ve zdravotnictví, ale z hlediska státního rozpočtu jednak ty poplatky nepřinášejí nějaký kdovíjak velký příjem a kdyţ ty poplatky se zruší, tak zase bude muset vláda najednou někde ty peníze vzít prostě někde jinde. Zvyšování daní de facto uţ ani není prostředek, který by mohl nějakým zpŧsobem navýšit ve velké míře příjmy státního rozpočtu. Vladimír KROC, moderátor -------------------Mŧţe jít ta vláda třeba cestou, kterou jste naznačil, větším zadluţováním státu? Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze -------------------No protoţe kdyţ pŧjde cestou většího zadluţování státu, tak mŧţeme skončit v Řecku. Byl to samozřejmě slogan ODS z voleb 2010, ale samozřejmě hrozí to, ţe pokud se budou kumulovat nějaké velké schodky státního rozpočtu, ţe Česká republika za nějakých deset, dvacet, patnáct let mŧţe dospět aţ na hranici státního bankrotu. Vladimír KROC, moderátor -------------------Co je zajímavé? Ţe hnutí Úsvit přímé demokracie ústy předsedy svého poslaneckého klubu Radima Fialy program příští moţné vlády, tak jak je tedy popsán v koaliční smlouvě, chválí, nevyloučil dokonce, ţe poslanci Úsvitu budou hlasovat pro dŧvěru vládě. Co to pro Bohuslava Sobotku mŧţe znamenat? Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze -------------------Tak určitě je to pro tuto vládu výhoda, pokud má v parlamentu ještě nějakou další stranu, kterou mŧţe pouţít v případě nějakých neshod. Tady lze předpokládat, ţe třeba hnutí Úsvit by pan Sobotka nebo pan Babiš pouţívali proti lidovcŧm nebo kdyby lidovci nějak "zlobili", ţe jim mohou hrozit tím, ţe mají jako za ně nějakou náhradu. A navíc pokud jde o poslance hnutí Úsvit, tak pan Okamura víceméně avizoval jen to, ţe mu stačí prosadit referendum a on kaţdou vládu podpoří. A upřímně řečeno, ve většině ústav evropských zemí prostě je zákon o obecném referendu. Lze tam nějakým zpŧsobem vyvolat referendum sloţitější, neţ jak by si to představoval pan Okamura a příznivci přímé demokracie, ale to je třeba jeden z deficitŧ české ústavy, ţe tam ţádná moţnost, jak vyvolat nějakým zpŧsobem referendum, není a ve všech ostatních zemích to je. Takţe tady mohou klidně uspokojit vládní strany pana Okamuru prosazením obecného referenda do ústavy a ... Vladimír KROC, moderátor -------------------Plné znění zpráv


Ono tam s určitými výhradami je, pokud vím, v tom návrhu koaliční dohody. Komunisté naopak mají řadu výhrad. Příští vládu označují za středopravou, nikoli středolevou. Znamená to, ţe budou chtít vlastně kritikou nové vlády přilákat takové ty levicově orientované voliče zpátky k sobě? Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze -------------------Určitě. Komunisté se připravovali na vládnutí se sociální demokracií, ale z tohoto projektu sešlo, protoţe není dostatek hlasŧ ve sněmovně pro takovýto projekt. Takţe nyní komunisté logicky zaujmou pozici opozice a budou kritizovat vládu zleva. A samozřejmě i sociální demokracie, pokud je ve vládě s KDU-ČSL a s hnutím ANO, které je pravostředové, spíš z hlediska svého programu, tak logicky i sociální demokracii to táhne jakoby doprava a tím odkrývá své levé křídlo a komunisté budou určitě chtít vytěţit voliče, právě ukrást voliče sociální demokracii. Vladimír KROC, moderátor -------------------Tolik politolog Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd. Děkuju moc za účast v Radiofóru a přeji hezký večer, mějte se hezky, na shledanou. Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze -------------------Děkuju za pozvání. Na shledanou. Vladimír KROC, moderátor -------------------No a ještě co vám nabídneme zítra. Ministerstvo zdravotnictví a zdravotní pojišťovny se v rámci boje proti vzrŧstajícímu počtu nádorových onemocnění rozhodly spustit program, během něhoţ pozvou na preventivní prohlídky téměř 2 miliony obyvatel. Pokud na kontroly nechodíte, je moţné, ţe brzy dostanete zvací dopis. Pokud ho dostanete, přiměje vás to k preventivní prohlídce? To je otázka, na kterou mŧţete odpovědět. Zítra se tím v Radiofóru bude zabývat Zuzana Burešová a docentka Jana Prausová. Vladimír Kroc vám přeje dobrý poslech dalších pořadŧ. Hezký večer.

Podpis koaliční smlouvy 6.1.2014

ČT 24

str. 01

21:05 Ekonomika

Přemysl ČECH, moderátor -------------------Dobrý večer, Přemysl Čech a ekonomická redakce vám předkládají ekonomický souhrn dnešního dne. Pojďme si jej projít. Koaliční smlouva je podepsaná a Česko je krok od nové vlády. Nový řád vládnutí je mnohem víc sociální neţ ty předešlé. Koaliční partneři chtějí například zrušit většinu zdravotnických poplatkŧ, zrychlit rŧst dŧchodŧ nebo zvýšit minimální mzdu. Na druhé straně není podle mnohých ekonomŧ jasné, jak vznikající vláda ufinancuje rozpočet. Hlavní ekonomické body smlouvy shrne Jana Horká. A začneme u daní. Jana HORKÁ, redaktorka -------------------Dobrý večer. Koalice slibuje, ţe je nejméně rok nebude měnit. V roce 2015 by pak měla přibýt třetí sazba daně z přidané hodnoty. Její výši smlouva neuvádí. Mluví se ale o 5 %. Tato nová daň by se měla platit například z lékŧ, knih nebo dětských plen. Obě stávající sazby, jak niţší 15%, tak vyšší 21%, zřejmě zŧstanou beze změny. Naopak zvýšit by se v roce 2015 mělo zdanění hazardu. Víc peněz do rozpočtu by přinesla i zvláštní daň pro banky. Tu by mohla koalice podle některých ekonomŧ zavést ve stejném roce. Přemysl ČECH, moderátor -------------------Trojkoalice ale nechce měnit jenom daně, hýbat s nimi, ale také chce změnit minimální mzdu. Jaké konkrétní plány s ní má? Jana HORKÁ, redaktorka Plné znění zpráv


-------------------Ta by se měla zvyšovat a postupně se přiblíţit ke 40 % prŧměrné mzdy. Zatímco dnes je minimální mzda 8,5 tisíce korun, v následujících letech by se mohla dostat aţ k 10 tisícŧm za měsíc. To je dobrá zpráva zhruba pro 100 tisíc lidí, kteří za tyto peníze pracují. Kde na to nová vláda ale vezme, ve smlouvě není. Podle koaličních partnerŧ by měl stát hlavně přestat plýtvat. Andrej BABIŠ, předseda hnutí /ANO/ -------------------Aby ta filosofie, kterou, kterou má asi pravděpodobně většina našich úředníkŧ, to znamená udat a minout ten rozpočet a pořádně ho nafouknout, aby, aby se změnilo to myšlení, aby se změnilo myšlení na myšlení privátních firem, ţe my všichni chceme šetřit, jo, a to myslím si, ţe náš stát jako nezná. Pavel BĚLOBRÁDEK, předseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Aby prostředky, které jsou vykládány v tomto, v tomto portfoliu, tak aby byly vynakládány dobře, koordinovaně mezi všemi ministerstvy a hlavně, aby byly vynakládány účelně. Jana HORKÁ, redaktorka -------------------Z ušetřených peněz pak chce koalice financovat nejen vyšší minimální mzdu, rychleji by se měly zvyšovat dŧchody. Od roku 2015 by to mělo být zase o celou výši inflace a třetinu rŧstu reálných mezd. Koalice slibuje také obnovení slevy na dani pro pracující dŧchodce. Ti si mohli do konce roku 2012 odečítat daně z příjmu necelých 25 tisíc korun ročně. Jedním z hlavních bodŧ koaliční smlouvy jsou i zdravotnické poplatky. Zruší se 30 korunový poplatek za recept. Naopak 90 korun zaplatí pacienti na pohotovosti i nadále. Bohuslav SOBOTKA, předseda strany, kandidát na premiéra /ČSSD/ -------------------Jedním z prvních cílŧ by mělo být stabilizovat situaci ve zdravotnictví a zajistit dostatečné zdroje na to, aby se kompenzovaly nemocnicím fakt, ţe od 1. ledna se na základě rozhodnutí Ústavního soudu jiţ nevybírají poplatky za pobyt v nemocnicích. Přemysl ČECH, moderátor -------------------No a víc k tématu profesor Michal Mejstřík, předseda Mezinárodní hospodářské komory České republiky. Dobrý večer. Vítejte u nás. Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd UK -------------------Dobrý večer. Přemysl ČECH, moderátor -------------------Pane profesore, nejdříve k programu jako celku, protoţe se skládá ze tří programŧ. Kaţdý ten program musel něco oţelet. Kdyţ se na to podíváme jako na celek, je to podle vás program ţivotaschopný, anebo ty škrty a změny ho trošku přece jenom odsoudily řekněme k neúspěchu, nebo k ne tak jasnému tahu na branku? Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd UK -------------------Tak já si myslím, ţe ta kombinace těch tří hráčŧ nakonec řada z nich má za sebou dlouhou profesionální kariéru vyjednávání, vedla k tomu, ţe samozřejmě ten program, jako ţádný z programŧ ţádné z předchozích vlád neslibuje v detailu nějaký dokonalý ani fiskální výhled, ani přesný program, ale je to spíš vlastně celá řada takových zájmových bodŧ, na kterých se strany shodly. Já si myslím, ţe to, co v tom programu lze ocenit, je, ţe je tam kladena vlastně takový dŧraz na dlouhodobost a oceňuji i ten fakt, ţe designovaný, nebo ještě nedesignovaný předseda vlády se vyjádřil ve smyslu, ţe by rád mířil i na nějaké dlouhodobější cíle. Asi jsme byli svědky v minulých letech toho, ţe jsme tady připravili rámec strategie konkurenceschopnosti, která se prolíná tímto programem, takţe je vidět, ţe je to populární téma, ale zatímco v té minulé vládě se tu fiskální obezřetnost prosazovalo daleko razantněji, tak oblast té strategie konkurenceschopnosti zŧstal na papíře a ačkoliv napříč politickým spektrem bylo jasné, ţe se rŧzné strany politického spektra v této věci shodují, tak vlastně ta vláda to nikdy nezrealizovala, dokonce rozpustila, nebo respektive nesvolávala ... Plné znění zpráv


Přemysl ČECH, moderátor -------------------Uvidíme, jak na to bude reagovat tato vláda. Tady mŧţe ale nastat ... Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd UK -------------------Ta dokonce si, dokonce řekla, ţe tu komisi svolávat bude, to mě jako aţ příjemně překvapilo. Přemysl ČECH, moderátor -------------------Tak. Tady mŧţe ale nastat jiný problém, na který upozorňují někteří ekonomové, a to je vlastně to, ţe rozpočet na příští rok připravila současná vláda, ale realizovat, uskutečňovat ho bude vláda, která vzniká právě. Vidíte v tom zásadní rozpor? Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd UK -------------------Tak ten příští rok, jako kaţdý první rok kaţdé vlády, je poznamenám tím rozpočtem vlády předchozí a protoţe jsou tady určité rozpory a jsou tady určitá, určité, určitě tam budou nějaké nesplněné sliby, tak musím říci, ţe ten program reaguje na řadu těchto krokŧ tím, ţe říká: Oceníme, projdeme a de facto se nezavazuje hned v prvním roce k řadě zásadních krokŧ ... Přemysl ČECH, moderátor -------------------Ono to vlastně ani tak nejde, protoţe ty věci, se kterými ta nová vláda přichází, se vlastně nestačily uţ legislativně zapracovat na ten rok 2014, na letošní rok. To znamená, ţe budou platit aţ od příštího roku v naprosté většině ... Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd UK -------------------Přesně tak. Přemysl ČECH, moderátor -------------------... jedna z nich bude moţná třetí sazba DPH 5% na knihy, pleny, na podobné věci. Ty dvě za současné by měly být zachovány. Dobrý nápad, třetí sazba sníţená? Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd UK -------------------Tak já jsem spíš příznivcem vlastně co moţná vlastně těch přijatých dvou pásem. Takţe určitě si umím představit, ţe pro řadu těch spotřebitelŧ, kterých se to dotýká, to mŧţe být velmi příjemná zpráva, ale opět vzniká otázka, co všechno se do tohoto programu vejde. Koneckoncŧ i v tom programu jsem našel pasáţe, které říkají vlastně: Podle moţností tam zařadíme takové poloţky, na které budeme mít. Přemysl ČECH, moderátor -------------------Ono také asi bude záleţet, jak se ten rozpočet v letošním roce bude naplňovat. To asi bude ten signál pro to, s čím vším se mŧţe hejbnout, aby na to vlastně byly peníze v rozpočtu ... Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd UK -------------------Uţ tím, ţe vlastně ta vláda se zavázala dodrţovat vlastně ten 3% maximální limit deficitu. Přemysl ČECH, moderátor -------------------Tak. Co zrušení superhrubé mzdy a zavedení takové té progresivnější daně? Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd UK -------------------Plné znění zpráv


Tak já si myslím, ţe uţ vlastně ta předchozí vláda zavedla solidární příplatek, který, kteří mnozí občané, ti, kteří jsou zatíţeni vyššími vlastně daněmi do budoucna, ani nezaregistrovali, ale zaregistrují ho velice brzo a de facto tato nová vláda ho pouze fixuje. Takţe v tomto směru opravdu nedojde k ţádné zásadní změně, proti stávajícímu stavu. Přemysl ČECH, moderátor -------------------Superhrubá mzda? Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd UK -------------------A superhrubá mzda, to je jenom technika, ale je. To znamená, ţe jestliţe vlastně ekvivalentně převedu, tak, jak to tam je domluveno, ze superhrubé mzdy na normální běţnou hrubou mzdu, tak /nesrozumitelné, souzvuk hlasŧ/ ... Přemysl ČECH, moderátor -------------------/nesrozumitelné, souzvuk hlasŧ/ do dneška na výplatní pásce, tak ten vlastně ten rozdíl ani by neměl /nesrozumitelné, souzvuk hlasŧ/ ... Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd UK -------------------Tak jako faktem je, ţe to byl dobrý signál pro mnohé lidi, kdyţ našli vlastně, kolik zaměstnavatele stojí, ale fakticky, věcně to neznamená mnoho jako. Přemysl ČECH, moderátor -------------------Změní se přístup k ţivnostníkŧm, omezí se paušály a ti ţivnostníci, kteří neplatí daně, nebudou moci vyuţívat ty výhody. To je pravděpodobně rozumný nápad? Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd UK -------------------No, tak ono zejména je tam ještě další krok a ten spočívá v zavedení vlastně toho registračního zařízení. To znamená to je to opatření, které, od kterého očekává vláda poměrně signifikantní přínos, jak jsem tak vyrozuměl a ... Přemysl ČECH, moderátor -------------------To povaţuju za tak zásadní, ţe jsem to dal ještě do další otázky, ale je to to, co se osvědčilo na Slovensku. Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd UK -------------------Ale nejenom na Slovensku, ale ono se to osvědčilo třeba i v Chorvatsku a dokonce i Němci s tím počítají. To je nastavení vlastně stejných podmínek pro celou řadu těch hráčŧ, kteří zatím mnohdy vlastně ţádné příjmy vlastně nemají šanci vykazovat. A ten samotný fakt, ţe vlastně uvedu technologii, která není těma, těmi těţkopádnými registračními pokladnami, ale je to vlastně, jsou to ty registrační tablety, které vlastně jejich náklady jsou poměrně nízké, ať uţ je bude pokrývat vláda nebo ... Přemysl ČECH, moderátor -------------------Čili tím odpovídáte ţivnostníkŧm, kteří budou říkat: Vţdyť nás to zlikviduje, nepovaţujete toto za nějaký /nesrozumitelné, souzvuk hlasŧ/ ... Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd UK -------------------Tak ona většinu těch nákladŧ by stejně měla nést vláda, ale já si myslím, ţe to je trend, který se v Evropě prosazuje uţ jenom proto, ţe vlastně rozděluje daňové zatíţení rovnoměrněji tak, aby prostě některé ty skupiny, které bodovali třeba na trţištích, vŧči nimţ je celá řada ţivnostníkŧ vlastně si stěţovala, ţe nejsou vlastně v situaci, ţe by byli odpovědně, efektivně zdaňovány, tak tímto zpŧsobem budou do té role ... Plné znění zpráv


Přemysl ČECH, moderátor -------------------Tento program, jak pomŧţe české ekonomice? Protoţe jsou tady ty odhady, ţe zejména ve druhém pololetí letošního roku by měla oţít, mělo by se o něco dařit o něco lépe. Je tento program v tomto duchu? Pomŧţe jí? Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd UK -------------------Tak zase připomínám věc, kterou všichni dobře známe. Jsou oblasti, které jsou naprosto zásadní, a tou je česká otevřenost ekonomiky a bez toho, ţe bychom viděli nějaké pozitivní signály, přicházející z Evropské unie, která v tuto chvíli sice dává nějaké určité příznivé signály, ale jsou to signály, které jsou silnější na severu Evropy a daleko slabší na jihu Evropy, tak to jsou ty signály, které definitivně ovlivní, jak se ekonomika bude vyvíjet. Přemysl ČECH, moderátor -------------------Na druhé straně v tom programu je třeba podpora investičních podmínek, řekl bych taková její renesance. To by asi byla jedna z věcí, která by byla v tom pozitivním duchu? Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd UK -------------------Tak já si myslím, ţe v tuto chvíli vidíme, ţe velkou renesanci investičních podmínek zaţíváme třeba ve Spojených státech. Já jsem navštívil před časem Spojené státy a těţko věřit tomu, jak mnoho podnikatelŧ se vrací zpět s podnikatelskými projekty zpátky do Spojených státŧ .... Přemysl ČECH, moderátor -------------------Potvrzení /nesrozumitelné, souzvuk hlasŧ/ ... Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd UK -------------------... takţe bude, bude velká konkurence. Přemysl ČECH, moderátor -------------------Díky za vaše názory, hezký večer. Na shledanou. Michal MEJSTŘÍK, profesor ekonomie, Fakulta sociálních věd UK -------------------Prosím. Na shledanou.

Svaz měst a obcí České republiky má nové mediální zastoupení 6.1.2014

parlamentnilisty.cz str. 00 Smocr.cz

Tiskové zprávy

Mediální zastoupení Svazu měst a obcí ČR (SMO) má nově na starosti Štěpánka Filipová (38). Do Svazu přišla z Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (MPSV), kde pracovala jako vedoucí tiskového oddělení a tisková mluvčí. Pŧsobila také jako ředitelka odboru marketingu a komunikace Agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest. Předtím měla na starosti komunikaci s médii a PR v Karlovarských minerálních vodách (Mattoni). Jako ředitelka odboru komunikace a tisková mluvčí zavedla komunikační strategii České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Řadu let pŧsobila jako novinářka, mimo jiné v týdeníku Profit a České televizi. Štěpánka Filipová vystudovala ţurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze a marketingové a sociální komunikace na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Hovoří anglicky a francouzsky. O Svazu měst a obcí ČR: Plné znění zpráv


Svaz měst a obcí České republiky je celostátní, dobrovolnou, nepolitickou a nevládní organizací, zaloţenou jako zájmové sdruţení právnických osob. Členy Svazu jsou obce a města. Svaz měst a obcí ČR je partnerem pro vládní i parlamentní politickou reprezentaci. Podílí se na přípravě a tvorbě návrhŧ legislativních i nelegislativních opatření v oblastech týkajících se kompetencí obcí. Činnost Svazu je zaloţena především na aktivitě starostŧ, primátorŧ a členŧ zastupitelstev obcí a měst, kteří se nad rámec svých povinností věnují i obecným problémŧm samosprávy. V současné době Svaz sdruţuje kolem dvou a pŧl tisíce měst a obcí. Více na www.smocr.cz

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1423&clanek=299019

V kladenské knihovně připravují výstavu a besedu o č(Č)tenářích 7.1.2014

novinky.cz str. 00 Vaše zprávy Lenka Juračková

Ve středu 8. ledna od 17.00 hodin se ve studovně Středočeské vědecké knihovny v Kladně uskuteční beseda Kaţdému autorovi jeho čtenáře. Besedovat přijde Vratislav Maňák a Roman Hájek. Zahájena bude také výstava časopisu Čtenář, který knihovna jiţ dvacet let vydává. Kdo je to čtenář? A proč je dobré to vědět? Není čtenář jako čtenář! Jinak na čtení a čtenáře pohlíţejí autoři, jinak nakladatelé, literární vědci, sociologové, ekonomové... a čtenáři sami. Je čtení krásné literatury a čtení novin v něčem odlišné? Má na zpŧsob, jak čteme, vliv internet? Přijďte na besedu o tom, jak se knihy píšou, vydávají a čtou. Hosty budou Vratislav Maňák, laureát ceny Jiřího Ortena za knihu povídek Šaty z igelitu, a doktorand oboru mediální studia na Fakultě sociálních věd UK Roman Hájek. Vratislav Maňák pracuje v České televizi jako redaktor zpravodajského webu ČT24.cz. Ve své literární tvorbě se věnuje i psaní pro děti, například pro Hajaju Českého rozhlasu 2 napsal seriály Co se skrývá pod břečťanem a Martin a dvířka do pohlednic. Roman Hájek se v rámci kladenského občanského sdruţení Halda věnuje mimo jiné vydávání knih s regionální tematikou. Jak jiţ bylo zmíněno v úvodu článku, redakce časopisu Čtenář připravila pro veřejnost výstavu Kaţdému knihovníkovi jeho č(Č)tenáře, která se bude konat v Malé galerii Středočeské vědecké knihovny v Kladně od 9. ledna do 18. února a bude přístupná vţdy během otevírací doby knihovny. Účastníci besedy si budou moci výstavu prohlédnout jiţ 8. ledna. Středočeská vědecká knihovna v Kladně završila rokem 2013 dvacet let vydávání celostátního oborového časopisu Čtenář: měsíčníku pro knihovny. Celkově se jednalo o 65. ročník jeho existence. Redakce časopisu připravila pro veřejnost výstavu, která provede zájemce současností a historií časopisu aţ po jeho samé počátky, zaměřena bude ale také na proces vzniku tištěného periodika či ukázky dalších časopisŧ pro knihovny a širší čtenářskou veřejnost.

URL| http://www.novinky.cz/vase-zpravy/stredocesky-kraj/kladno/3799-22036-v-kladenske-knihovne-pripravujivystavu-a-besedu-o-cctenarich.html

Ve vědecké knihovně mohou lidé besedovat s Maňákem a Hájkem 8.1.2014

5plus2.cz str. 00 Eva Havelková

stalo se



KLADNO - Středočeská vědecká knihovna připravila besedu s autorem povídkové knihy Šaty z igelitu Vratislavem Maňákem a známým kladenským vydavatelem Romanem Hájkem. Diskutovat se bude o vztazích, vzájemném propojení i odlišném vnímání autorŧ, nakladatelŧ a čtenářŧ. Beseda se koná jiţ dnes. Spisovatel a redaktor Vratislav Maňák přijde dnes besedovat do Středočeské vědecké knihovny Kladno. Foto: Soňa Fraňková Ve středu 8. ledna se od 17 hodin ve studovně Středočeské vědecké knihovny uskuteční beseda Kaţdému autorovi jeho čtenáře. Besedovat přijdou autor, laureát ceny Jiřího Ortena za knihu povídek Šaty z igelitu a redaktor Vratislav Maňák a dále doktorand oboru mediální studia na Fakultě sociálních věd UK Roman Hájek. "Není čtenář jako čtenář! Jinak na čtení a čtenáře pohlíţejí autoři, jinak nakladatelé, jinak literární vědci, sociologové, ekonomové... a čtenáři sami. Je čtení krásné literatury a čtení novin v něčem odlišné? Má na zpŧsob, jak čteme, vliv internet? Beseda je o tom, jak se knihy píší, vydávají a čtou. Vratislav Maňák pracuje v televizi jako redaktor zpravodajského webu. Ve své literární tvorbě se věnuje i psaní pro děti, například pro Hajaju Českého rozhlasu 2 napsal seriály Co se skrývá pod břečťanem a Martin a dvířka do pohlednic. Roman Hájek se v rámci kladenského občanského sdruţení Halda věnuje mimo jiné vydávání knih s regionální tematikou.

URL| http://www.5plus2.cz/58464/ve-vedecke-knihovne-mohou-lide-besedovat-s-manakem-a-hajkem

Ekonomové o koaliční smlouvě: Spousta slibů bez peněz 8.1.2014

ct24.cz str. 00 Ekonomika Alţběta Vejvodová

Praha – Koaliční smlouva je podepsaná, to ale neznamená, ţe je v kurzu České republiky na další čtyři roky jasno. Myslí si to alespoň přední čeští ekonomové. Na jedné straně jde podle nich 45stránkový dokument do přehnaných detailŧ, kdyţ hovoří například o štítkování spotřebičŧ, na druhé straně, a to hlavně v otázkách financování ambiciózních plánŧ nové koalice, má jen mlhavé obrysy. Ţivotaschopné i poněkud bláznivé plány – obojí lze podle ekonomŧ najít v koaliční smlouvě. Jedno jí ale schází, konkrétní finanční propočty a analýzy. "Já si myslím, ţe kombinace tří hráčŧ vedla k tomu, ţe ten program jako ţádný z programŧ předchozích vlád neslibuje v detailu ani ţádný konkrétní fiskální výhled, ale je to spíš celá řada zájmových bodŧ, na kterých se strany shodly," myslí si o klíčovém dokumentu ekonom Fakulty sociálních věd UK a někdejší člen NERVu Michal Mejstřík. Strany se v koaliční smlouvě sice shodly na tom, ţe chtějí "racionalizovat hospodaření státu" nebo "odstranit plýtvání veřejnými prostředky" uţ ale neříkají, jak toho konkrétně chtějí dosáhnout. Byť se tak mohou zdát mnohé plány nové koalice zajímavé, není vŧbec jasné, ţe se je v budoucnu skutečně podaří realizovat. "Prvním krokem by mělo být, ţe bude provedena analýza české ekonomiky a z toho potom budou vyvozena další opatření," zdŧraznil makroekonom Českomoravské konfederace odborových svazŧ Jaroslav Ungermann. "Já nevidím, ţe by budoucí vláda kalkulovala s nějakým vyšším ekonomickým rŧstem. Ani neříká: my srazíme daňové úniky, které jsou dnes tolik a tolik, na polovinu a budeme z toho mít takový dodatečný výnos pro státní rozpočet. To jsou analýzy, které se musí provést, to ale koalice zatím neudělala," posteskl si. S daněmi opatrně Na nové koaliční smlouvě se ekonomŧm líbí hlavně to, ţe nepočítá se zvyšováním sazeb přímých daní – zejména těch z příjmu. "Nová vláda pouze fixuje solidární příplatek, který zavedla uţ Nečasova vláda, takţe si myslím, ţe nedojde k ţádné zásadní změně oproti stávajícímu stavu," podotkl Mejstřík.



K opatrnosti naopak experti nabádají, co se týče sniţování DPH. Byť totiţ mŧţe být sníţení daně na knihy, léky a dětské pleny, které koalice plánuje od roku 2015, pro spotřebitele lákavé, nemusí znamenat, ţe si lidé skutečně polepší. Mŧţe za to plán na rozpočtovou kompenzaci této "úlitby" – jeden z mála konkrétních, se kterým vláda přišla. Kvŧli niţší DPH chce zavést novou sektorovou daň. Ta by měla postihnout regulovaná odvětví. Co si pod tím představit? V posledních měsících noví koaliční partneři hovořili o jejím uvalení například na energetiku, telekomunikace nebo bankovnictví. Právě to by ale mohlo přinést víc škody neţ uţitku. "V českých podmínkách by to vedlo jen k tomu, ţe daňová zátěţ by byla jen přesunuta na konečné spotřebitele. Raději bych nezaváděl ţádná zvýhodněná pásma DPH, pokud to má být za cenu sektorových daní," obává se ekonom společnosti Partners a někdejší člen NERVu Pavel Kohout. A co hŧř, přibrzdit by sektorová daň mohla i ekonomické oţivení. Největší paseku by v tomto ohledu zpŧsobila nová daň uvalená na banky. "Pokud má ekonomika oţivovat, potřebuje, aby tomu pomohly banky a poskytovaly více úvěrŧ," upozornil analytik banky J&T Petr Sklenář. Kdyţ více znamená méně Skeptičtí jsou ekonomové také k plánŧm na zvyšování minimální mzdy. Tu by chtěla vláda postupně přiblíţit úrovni 40 % prŧměrné mzdy. V řeči absolutních čísel to tedy znamená zvýšení ze současných 8 500 korun na bezmála 10 000 korun. Takové navýšení by ale podle Kohouta mohlo řadu lidí připravit o práci, a tak je uvrhnout do mnohem horší situace, neţ jaké musí čelit nyní. "Zkušenosti z rŧzných částí světa ukazují, ţe vyšší minimální mzda populisticky vypadá dobře hlavně pro nízkopříjmové skupiny, ale jen do té doby, neţ ty nízkopříjmové skupiny přijdou o práci právě kvŧli jejímu zvýšení," podotkl ekonom. Ani odbory, které rŧst minimální mzdy v minulosti prosazovaly, plán nové koalice nehodnotí zcela pozitivně. "Lidé, kteří pracují, by sice měli mít lepší postavení neţ lidé, kteří berou sociální dávky, pokud ale bude vláda minimální mzdu zvyšovat ve stagnující ekonomice, tak to nebude mít odpovídající efekt," sdílí Kohoutovy obavy Ungermann. Počítej a audituj! A co by ekonomové nové vládě doporučili? Kromě toho, ţe by měla začít počítat, volají ekonomičtí experti po konkrétních plánech na podporu hospodářského rŧstu. Obecná konstatování typu "podpoříme vědu a výzkum" k rŧstu blahobytu Čechŧ nestačí. Pomoci by mohlo například sníţení administrativní zátěţe podnikatelŧ – nesmí ale zŧstat jen na papíře. Kohout pak doporučuje, aby vláda najala týmy externích auditorŧ, které by prověřily veřejné výdaje na všech úrovních. To by mohlo podle něj ukázat, ţe miliard na financování ambiciózních plánŧ nové koalice bude nakonec dostatek a nebude se kvŧli tomu muset ani škrtat a šetřit na kvalitě veřejných sluţeb.

URL| http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/257356-ekonomove-o-koalicni-smlouve-spousta-slibu-bezpenez/

Bezpečnost a olympijské hry 8.1.2014

ČRo Plus

str. 01

19:10 Radiofórum

redaktorka -------------------Bezpečnost a olympijské hry. Začíná naše veřejná debata. Markéta ŠEVČÍKOVÁ, moderátorka -------------------Plné znění zpráv


Dobrý 8. večer roku 2014. vám při poslechu Radiofóra přeje Markéta Ševčíková, milí posluchači. Naše dnešní diskuse se ponese v duchu tria slov, která budou přesně za měsíc zajímat téměř kaţdého pozemšťana nebo lépe řečeno kaţdého alespoň trochu sportumilovného pozemšťana. Oněmi slovy jsou olympiáda, bezpečnost a terorismus. 7. února totiţ začnou 22. zimní olympijské hry v Sochi. A přestoţe nás od slavnostního záţehu olympijské pochodně dělí ještě měsíc, uţ teď mají tyto hry na kontě několik prvenství. Zimní olympiádu bude Rusko hostit vŧbec poprvé a shodou okolností právě na těchto hrách ulpěl ještě dříve, neţ začaly, mocný stín oba z moţného teroristického útoku umocněný nedávnými atentáty ve Volgogradě. Hry v Sochi a horském středisku Krasnaja Poljana budou díky tomu hrami historicky nejsledovanějšími, nejdraţšími a dle ruské strany co do bezpečnosti také nejzajištěnějšími, protoţe nad jejich zdárným prŧběhem má bdít přes 100 tisíc příslušníkŧ policejních sloţek a armády. Počítá se s nasazením radarŧ a sonarŧ, bezpilotních letounŧ, hlídkových člunŧ i pyrotechnických robotŧ. Uţ teď je zaveden zpřísněný reţim s omezením letecké a námořní dopravy a vše budou sledovat i monitorovací druţice z oběţné dráhy. Ze Sochi i Poljany se stanou de facto zakázaná města, kam nikdo, kdo nebude mít speciální propustku, nebude moci strčit ani nos, coţ míru radosti, hravosti a svobody, jimiţ by měla být kaţdá olympiáda prodchnuta, stlačí do poněkud miniaturních rozměrŧ. Celé to má stát přes 50 miliard dolarŧ a při tak závratné sumě si člověk musí nutně klást otázky typu: Nejde o mnoho povyku pro nic? Budou i při tak závratných manévrech bezpečnostní opatření dostatečná? Dá se podobným teroristickým útokŧm, jakými byly ty ve Volgogradě, vŧbec účinně zabránit? Souvisejí vŧbec volgogradské atentáty s olympiádou v Sochi a skutečně měly být varovným mementem, po němţ budou následovat útoky další, jak někteří tvrdí? Co o tom všem soudíte vy, naši posluchači? A o všem výše uvedeném budeme právě v těchto chvílích diskutovat s vámi i s našimi hosty. Ve studiu uţ vítám našeho hlavního hosta, politologa Emila Souleimanov z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Dobrý večer. Emil SOULEIMANOV, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Dobrý večer. Markéta ŠEVČÍKOVÁ, moderátorka -------------------A našimi panelisty jsou dnes hokejový rozhodčí Jiří Lípa, který se osobně zúčastnil zimních olympiád v Atlantě a v Salt Lake City. Dobrý večer. Jiří LÍPA, někdejší hokejový rozhodčí, komentátor -------------------Dobrý večer. Markéta ŠEVČÍKOVÁ, moderátorka -------------------A také ambasador vás posluchačŧ Jiří Kozák, který se do naší dnešní diskuse přihlásil. I vám dobrý večer. Jiří KOZÁK, posluchač -------------------I vám dobrý večer. Markéta ŠEVČÍKOVÁ, moderátorka -------------------Vy ostatní se samozřejmě mŧţete zapojit také a to prostřednictvím naší telefonické linky 221552755. Na buly, řečeno sportovně, je ovšem jako první samozřejmě mŧj host ve studiu Emil Souleimanov. Vy se, pane Souleimanove, specializujete na problematiku terorismu, bezpečnostních studií a samozřejmě také Ruska. Na rozdíl od některých vašich kolegŧ tvrdíte, ţe si teroristé v Sochi ani v Poljaně zaútočit nedovolí. A to hned z několika dŧvodŧ. Například podle vašich slov proto, ţe to není technicky moţné. Není to technicky moţné skutečně? Emil SOULEIMANOV, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------No já si myslím, ţe vzhledem k těm bezpečnostním opatřením, která byla přijata v areálu Sochi, to, spíše to bude technicky nemoţné neţ moţné. Markéta ŠEVČÍKOVÁ, moderátorka -------------------Plné znění zpráv


Kdybychom si měli napřed na úvod říci, kdo je vlastně ten potenciální případný útočník, jaké má záměry a proti komu bojuje, jde o projev ze strany těch výhrŧţek, ze strany Doku Umarova, o projev globální nesnášenlivosti mudţahedínŧ a vyznavačŧ svaté války vŧči přívrţencŧm jakýchkoli jiných náboţenství, nebo spíš o pomstu vŧči Vladimiru Putinovi, o čemţ se také hovoří? Emil SOULEIMANOV, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------No tam se spíše jedná o takovou kombinaci faktorŧ. Navenek to vypadá, ţe to nějak souvisí s tím globálním dţihádistickým hnutím, ale pokud se podíváte do motivací jednotlivých vŧdcŧ, těch takzvaných dţamátŧ nebo islamistických dţihádistických uskupení, tak vidíte, ţe často ten slam nebo ten dţihádismus vystupuje jako jakési ideologické přístřeší pro jednání lidí, kteří jsou rŧzným zpŧsobem nebo rŧznými zpŧsoby motivováni. Takţe pokud se pokusíme nějakým zpŧsobem zobecnit, z čí strany by se jednalo nebo z čí strany bysme se mohli bavit o nějakých, nějakou bezpečnostní hrozbu nadcházejícím olympijským hrám, tak jedná se o takzvaný Kavkazský emirát, coţ je taková teokracie islámská nebo islamistická spíš, která se rozprostírá virtuálně od Kaspického moře aţ k Černému moři. Je formálně řízena právě zmíněným Dokem Umarovem, ale ve skutečnosti vliv Dokuho Umarova v posledních letech na situaci v tomto regionu je minimální. Dokonce je minimální na situaci v jednotlivých uskupeních, které se hlásí k té myšlence dţihádismu na Severním Kavkaze. Takţe spíše se jedná o takové dost autonomně pŧsobící uskupení, které se nacházejí na území Čečenska, Dagestánu, Ingušska, Kabardsko-Balkarska, do jisté míry taky Karačajevsko-Čerkeská. Tyto skupiny jsou vedeny svými lídry, kteří často mají vlastní agendu, i kdyţ se formálně zase hlásí k té myšlence islámské teokracie, ale myslím si, ţe to je taková spíše vlajka. To je taková ideologická, taková stylizace, která s realitou aţ tak úplně nesouvisí. I kdyţ na druhou stranu v posledních letech vznikají generace dţihádistŧ, kteří slepě věří tomu, co dělají, a to je právě trošku uţ jiná záleţitost. To jsou ti mladí muţi a ţeny, kteří opravdu se hlásí k tomu dţihádismu, aniţ by k tomu měli nějaké osobní pohnutky. Markéta ŠEVČÍKOVÁ, moderátorka -------------------No mě teď zaujalo, to co jste řekl asi před dvěma minutami, ţe Doku Umarov de facto vlastně v tom "svém" Kavkazském emirátu má vliv ustupující nebo nechci říkat minimální, ale menší. Tak kdo je tedy tím Capem di Tutti Capi? Kdo tam má největší vliv v té oblasti? Emil SOULEIMANOV, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Momentálně asi nikdo. Doku Umarov je v takové defenzivní situaci během posledních několika let vzhledem k tomu, ţe se Ramzamu Kadyrovovi a federálním bezpečnostním sloţkám daří poměrně efektivně tlumit tu islamistickou insurgenci v Čečensku, ale ohništěm, semeništěm toho dţihádismu v současném době je Dagestán. A právě jak se zdá, dţihádisté, kteří pocházejí z Dagestánu, coţ je největší multietnická autonomie na Severním Kavkazu, která čítá více neţ 3 miliony lidí, obyvatelstva, tak právě z tohoto regionu nebo z této republiky pocházeli ti poslední sebevraţední útočníci. A tam je více těch skupin. Tam jsou desítky skupin. Často ty skupiny mají 5, 6, 7 členŧ a strašně blbě se v tom dá vyznat. To se pořád mění, protoţe někoho zabijou, někdo přijde další jako lídr těch skupin. Markéta ŠEVČÍKOVÁ, moderátorka -------------------Říkáte blbě se v tom dá vyznat, tak uvidíme, zdali se v tom vyznají naši posluchači. Ale ještě jedna drobná podotázka. Nemohu ji nepoloţit, protoţe jste vlastně na to narazil. Vy říkáte, a teď jste to vlastně potvrdil, ţe vlastně není nikde napsáno nebo není jisté, ţe ti útočníci nebo atentátníci z Volgogradu mají něco společného s těmi výhrŧţkami, které se týkají olympiády. Je to tak? Emil SOULEIMANOV, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Nemŧţeme to stoprocentně vědět, moţná nějakým zpŧsobem ten Doku Umarov, který pŧsobí jako jakási ikona toho povstaleckého nebo teroristického hnutí, ať uţ se to líbí komu jak, ale on moţná přece jenom to, co říká, a on apeloval k místním muslimŧm takzvaně, aby se pomstili Rusŧm, aby vyuţili této příleţitosti těch nadcházejících olympijských her. Moţná někdo ho vyslechnul, vyslyšel. Markéta ŠEVČÍKOVÁ, moderátorka -------------------Plné znění zpráv


Ona to byla velice emotivní výzva. "Vyzývám všechny mudţahedíny, aby narušili toto satanské tančení na kostech našich předkŧ." To je velmi emotivní, tak předpokládejme, jak vy říkáte, ţe to mohlo nalézti sluchu u někoho, potom si řekneme, proč vlastně zdŧrazňoval ty kosti našich předkŧ. Ale dáme teď prostor našim posluchačŧm. Jiří Kozák, pokud nás slyší a poslouchá, coţ věřím, ţe ano. Jiří KOZÁK, posluchač -------------------Ano, ano, jsem u telefonu. Markéta ŠEVČÍKOVÁ, moderátorka -------------------Ano, výborně. Na základě toho, co teď říkal Emil Souleimanov, myslíte si, ţe vlastně jsou ta avizovaná monumentální bezpečnostní opatření dostatečná a celé ty nákladní armádní i policejní manévry, anebo ţe by vlastně tu olympiádu mohl zhatit i nějaký osamělý útočník? Jiří KOZÁK, posluchač -------------------No, tak kdyţ jsem slyšel teďka teda ty čísla, co do toho to Rusko vloţilo, si myslím, ţe to je tak nějak nepravděpodobné, řeknu spíš takhle. No a teďka vlastně, kdyţ máte nějaké ty menší teroristické útoky, tak si myslím, ţe oni na sebe chtěli asi spíše jenom ukázat. Je to jenom samozřejmě mŧj názor, protoţe dneska ten terorismus je všude vlastně ve světě. Ať jsou to olympiády, ať se to týká vlastně čehokoli, ale z těch čísel právě, jak říkám, jak jste právě říkali, tak alespoň teďka, kdyţ beru teda Sochi, kde vlastně budou teďka nastávající, na kterej se teda i já sám osobně těším, tak tam si myslím, ţe tam to je doopravdy dostačující. I vlastně zmínili jste vlastně i pana Putina, věřím tomu, ţe mŧţe to s tím jaksi souviset, vím, ţe vlastně jako pana Putina tam moc lidi neberou. Člověk vlastně ... Teďka se to vŧbec furt točí vlastně Ukrajina a vlastně Rusko, co teďka člověk má moţnost vlastně vidět v televizi či v médiích, ale zas třeba na druhou stránku si říkám, no kdyby moţná jako olympiáda jako taková, kdyby byla moţnost uspořádat tady u nás třeba do budoucna někdy v České republice, tak si myslím, ţe tady bych tomu třeba zrovna tak nějak moc dvakrát nevěřil. Markéta ŠEVČÍKOVÁ, moderátorka -------------------Tak pravil Jiří Kozák. A teď uţ je na lince, doufám, další Jiří, a to hokejový rozhodčí Jiří Lípa. Dobrý večer ještě jednou. Jiří LÍPA, někdejší hokejový rozhodčí, komentátor -------------------Ano, ještě jednou dobrý večer, na lince jsem. Markéta ŠEVČÍKOVÁ, moderátorka -------------------Výborně. Váš pohled bude velmi specifický, protoţe vy jste se dvou zimních olympijských olympiád zúčastnil. A to v Atlantě a v Salt Lake City a byl jste přímým účastníkem. Jaký vy jste tam měl pocit bezpečnostní? Cítil jste se co do bezpečnosti komfortně, protoţe například olympiáda v Salt Lake City byla jenom rok po zářijových teroristických útocích na Spojené státy, tak tam asi musela ta bezpečnostní opatření vypadat také poměrně specificky. Jiří LÍPA, někdejší hokejový rozhodčí, komentátor -------------------Já úvodem musím pro naprostou přesnost trošinku poopravit ta data vámi řečená, protoţe Atlanta nebyla zimní, ale byla letní olympiáda v devadesátém šestém, zimní naopak byla ta v roce 2002 v Salt Lake City. Nebyl jsem tam jako hokejový rozhodčí ani na jedné z nich, to jsem byl na nějakých jiných olympiádách zase, ale na těchto dvou jsem byl jako televizní komentátor. To je ale jenom podruţná záleţitost. Teď teda k té otázce. Obě tyto olympiády shodou okolností konané ve Spojených státech, tak byly pod těţítkem terorismu. Ta první v devadesátém šestém, v jejím prŧběhu v olympijském parku došlo k atentátu, k výbuchu, prostě v místě, kde bylo největší soustředění lidí, nikoli tedy na sportovišti, 2 mrtví a asi 101 zraněných, někteří váţně. Ta olympiáda dostala okamţitě jiný rámec, ale protoţe je to místo mladých lidí, sportu a zábavy, tak se z toho po několika dnech otřepala a dopadla celkem bez poskvrnky. Nicméně ta kaňka na ní a to memento zŧstalo a z historickýho pohledu zŧstane na věky. V Salt Lake City to bylo něco jiného, protoţe to bylo 5 měsícŧ po Dvojčatech. Tam ta atmosféra strachu, moţná v uvozovkách řečeného, byla cítit, daleko citelnější. A ta opatření Plné znění zpráv


na rozdíl od Atlanty, tak uţ byla preventivní. Tam, pokud jsme šli na komentátorská stanoviště, tak jsme museli počítat s tím, ţe prostě vyrazit v běţným čase znamená nedostavit se na akci. Ty kontroly byly násobné, byly detailní, byly dŧsledné, týkaly se úplně všech, i sportovcŧ, takţe kdyţ jste vyrazila někam na /nesrozumitelné/, tak jste musela mít dvou aţ tříhodinový předstih, tak abyste svoje zaměstnání vŧbec stihla. Markéta ŠEVČÍKOVÁ, moderátorka -------------------Takţe myslíte, ţe při takto extrémních bezpečnostních opatřeních, ţe se opravdu stát nemŧţe nic takřka? Jiří LÍPA, někdejší hokejový rozhodčí, komentátor -------------------Já tady v tomhle případě souhlasím s kolegou Souleimanovem, protoţe Rusko jako takové je polopolicejní stát samo o sobě a pakliţe má ještě pod jaksi těţkou rukou Vladimira Putina na starosti celosvětovou akci, kterou on si bere skoro osobně, tak si nedovedu představit horší prostředí pro teroristu. Prostě kdyţ někdo něco bude chtít udělat, tak to nebude dělat v Sochi, ale udělá to někde jinde. Udělá to třeba ve stejném čase, ale rozhodně ne tam, protoţe tam ty podmínky budou tak stíţené pro jakýkoli takovýto čin, byť třeba jenom pokus o něj, ţe se to prostě nevyplatí. Ti sportovci i ti diváci podle mého soudu budou v Sochi v naprostém bezpečí. Markéta ŠEVČÍKOVÁ, moderátorka -------------------Já vám zatím děkuji, zŧstaňte, prosím, na telefonní lince. Vy jste také, pane Souleimanove, říkal v jednom z těch svých předchozích komentářŧ, ţe si myslíte, ţe k tomu teroristickému útoku nedojde, protoţe si povstalci, v uvozovkách opět řečeno, nechtějí zkazit pověst. To je poměrně zajímavý názor v souvislosti s tím, jak my tady vnímáme teroristy a zvláště tedy ty kavkazské či zakavkazské. Proč by jim mělo záleţet na jejich pověsti? Tam ještě existuje něco jako stavovská čest? Emil SOULEIMANOV, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------No spíše jim záleţí na pověsti a zase nemŧţu mluvit za všechny, ale spíše za Doku Umarova a lidi kolem něj, ţe jim záleţí na tom, aby oni si přece jenom neznepřátelili ten Západ, jo, nebo ten svět, protoţe oni se do poslední doby, teď se to začalo trošku lámat, se snaţili prezentovat jako ti, co bojují za svoji svobodu, ti, co chtějí si vytvořit nezávislý stát, kteří se chtějí oddělit od Ruska jakoţto policejní nesvobodné země. V posledních letech ten ethos trošinku nebo dost oslabil, jo, jako v prostředí těch dţihádistŧ, protoţe oni, aby nějakým zpŧsobem přece jenom získávali přízeň i svých nějakých zahraničních sponzorŧ, dţihádistických fondŧ i aby vyšli vstříc poţadavkŧm, ideologickým poţadavkŧm, radikalizovaní mládeţe na Severním Kavkaze, tak ten tón pozměnili. Jo, teď se mluví o globálním dţihádu, o tom, ţe přece jenom bojuje proti Ţidŧm, křiţákŧm a tak dále, je to ta klasická rétorika, kterou najdeme i u Al Kajdy. Kaţdopádně já si myslím, ţe není v jejich zájmu přistupovat na činy, které by jejich pověst na Západě nebo v tom celoplanetárním měřítku mohli výrazně poškodit. Oni nebudou chtít zabíjet lidi, kteří s Ruskem nemají nic společného. Ale tady bych chtěl právě navázat na to, co říkal před chvilkou kolega. Já jsem se nedávno bavil s kolegou z ruských bezpečnostních sloţek, který říkal, ţe jak se zdá, všichni v Rusku, kteří jsou víceméně schopní, jsou v Sochi. Co se týče právě policie a rozvědky a tak dále. Takţe tím, ţe jako drtivá nebo převáţná většina těch efektivních bezpečnostních sloţek se umístila do areálu toho Krasnodarského kraje, to Sochi, tak mnohé oblasti Ruska jako Volgograd a další byly odkryty. Ony jsou teďka více zranitelné neţ doposud. Markéta ŠEVČÍKOVÁ, moderátorka -------------------Takţe přikláníte se spíš k tomu názoru, ţe pokud by mělo k nějakému atentátu dojít, tak to bude v jiném městě, nikoli v Sochi nebo v Krasne Poljaně. Emil SOULEIMANOV, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Bude to načasované, ale terčem útoku bude někdo, který souvisí s tím ruským státem. Ruští občané aspoň neli vojáci nebo takzvaní kombatanti. Markéta ŠEVČÍKOVÁ, moderátorka -------------------Já bych se jenom velice stručně ještě vrátila k tomu velice emotivnímu provolání Doku Umarova o tom satanském tanci na kostech předkŧ. Někteří odborníci na zahraniční politiku totiţ tvrdili, ţe vlastně vŧbec ta Plné znění zpráv


lokace byla poměrně dost dráţdivě vybrána. Abychom to posluchačŧm vysvětlili, Krasnaja Poljana, tam tomu, té oblasti se říká dokonce Rudé kopce a to kvŧli genocidě, k níţ tam došlo před 150 lety a někteří právě zástupci těch kavkazských rebelŧ tvrdili, ţe je to vlastně uráţka pořádat tam takovéto hry. Vnímáte vy tady tento faktor, výběr toho místa jako zvýšeně rizikový, nebo si myslíte, ţe se jim to takzvaně jenom hodilo do krámu? Emil SOULEIMANOV, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Myslíte komu by se to hodilo do krámu? Markéta ŠEVČÍKOVÁ, moderátorka -------------------No ţe se to hodilo právě, právě ke zvýšení té bezpečnostní hrozby těm povstalcŧm, ţe se jim ta lokalita vyloţeně hodila, protoţe přece jenom je to blízko Abcházie, je to blízko všech těch zakavkazských republik, tak jestli to nebyla nešťastná volba tedy vybrat zrovna Sochi a Krasnou Poljanu. Emil SOULEIMANOV, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Svým zpŧsobem je, ale spíše z etického hlediska, ne z toho bezpečnostního hlediska. Totiţ v té lokalitě Krasnaja Poljana tam došlo právě k masakrŧm desetitisícŧ čerkeských povstalcŧ za velké kavkazské války v polovině devatenáctého století, takţe opravdu na těchto místech to je takový masový hrob. Jo, a převáţná většina těch, kteří tuto velmi destruktivní válku, která trvala desítky let, přeţili, tak byla vystěhována do Osmanské říše. Takţe v současné době existují početné čerkeské diaspory v Turecku, Jordánsku, Sýrii a tak dál. Takţe Doku Umarov, on vyuţil této nóty jako tohoto motivu, aby si získal přízeň čerkeských nacionalistŧ nebo /nesrozumitelné/ nacionalistŧ, kteří patří k pŧvodnímu obyvatelstvu této oblasti, aby si nějakým zpŧsobem moţná prostě získal přízeň. Já si nemyslím, ţe by on věřil, ţe by se dali čerkeští nacionalisté vyuţít k této věci, protoţe jsou velmi sekulární, sekulárně orientovaní a není vŧbec v jejich zájmu nějakým zpŧsobem dělat si v sobě problém tím, ţe by útočili v této lokalitě během olympijských her. Ale spíše to je takový moment, takový rétorický obraz ze strany Doku Umarova, aby se více delegitimizovaly právě ty nadcházející olympijské hry v Sochi, aby poukázal na to, ţe tyto olympijské hry nejsou eticky správné, ţe máme přece jenom právní nárok na to, abychom tomu zamezili. Markéta ŠEVČÍKOVÁ, moderátorka -------------------Čímţ jste otevřel vlastně další téma pro naše posluchače. Já jenom připomínám, ţe stále sledujete Radiofórum. Naše telefonní linka 221552755 je vám k dispozici a hovoříme o bezpečnosti nadcházející zimní olympiády v Sochi a v Krasnaje Poljaně. Já bych se obrátila opět na našeho dalšího diskutujícího na telefonu. Jiří Lípa, někdejší hokejový rozhodčí a také komentátor. Slyšíme se stále? Jiří LÍPA, někdejší hokejový rozhodčí, komentátor -------------------Já doufám, ţe ano. Markéta ŠEVČÍKOVÁ, moderátorka -------------------Já také doufám, ţe ano. Já bych navázala na to, o čem jsme se bavili předtím. Vy jste říkal, ţe se velmi změnila ta bezpečnostní opatření samozřejmě po útoku na Dvojčata, protoţe olympiáda v Salt Lake City se konala necelý rok po tady té tragédii. Jak jste to vnímal vy sám osobně? Vy uţ jste říkal, ţe ta bezpečnostní opatření byla strašně přísná. Ale přece jenom neohrozilo to nebo vlastně nepokazilo to ty olympijské hry samy o sobě? Já jsem mluvila v úvodu o tom, ţe vlastně ta radost, ta volnost, ta svoboda se z toho díky tomu vytratí, protoţe to potom připomíná spíše policejní manévry. Neměl jste dojem, ţe to vlastně vrhlo stín na celou tu olympiádu? Jiří LÍPA, někdejší hokejový rozhodčí, komentátor -------------------Já si myslím, ţe vŧbec ne, protoţe ten šok po Dvojčatech byl celosvětový, ten zasáhl prostě celou populaci. A kaţdý si naprosto přesně a zřetelně uvědomoval, jaké nebezpečí potenciální by mohlo hrozit, kdyby se v Salt Lake City cokoli podcenilo. Čili v duchu těch uplynulých pěti měsícŧ, kdy se ještě samozřejmě společnost nedostala za toho šoku, tak to kaţdý bral s velkou pokorou a s naprostým pochopením. Já k celé téhle záleţitosti mám ještě jednu další osobní vzpomínku, která postrádá sice punc olympismu, ale váţe se k tématu velmi bytostně. V roce 2004, to znamená 3 roky po Dvojčatech, tak jsem jako komentátor televizní byl přítomen Plné znění zpráv


vyvrcholení Světového poháru v hokeji. A ten se hrál dílem ... Vrcholil tedy dílem v Kanadě a dílem ve Spojených státech. Takţe se obden přelétávalo mezi Torontem a Minnesotou, kde se ty zápasy především hrály. A já jsem při kaţdém prŧchodu letištěm při odbavování, tak jsem šel vedle do komŧrky. Bylo to, musím podotknout, ještě v době výročí Dvojčat. Čili bylo to někdy kolem toho, kolem té poloviny září. A já jsem šel vţdycky bez bot, bez páskŧ, do pŧl těla kaţdý druhý den, uţ jsem si z toho dělal legraci. A víte, co bylo dŧvodem? Nakonec jsem zjistil, ţe moje letenka byla vydaná v Praze a stejně v Praze byla vydaná letenka Muammara Aty, jednoho z těch pilotŧ vraţedných, a takţe jsem vlastně byl brán jako člověk, který pochází z teroristického města. Takţe proto jsem tam měl tyhle sokolský cvičení. Markéta ŠEVČÍKOVÁ, moderátorka -------------------No tak ale to jste vyvázl ještě poměrně bez úhony na to, s kým jste mohl být zaměněn. Já děkuji ... Jiří LÍPA, někdejší hokejový rozhodčí, komentátor -------------------Aţ na to, ţe mi málem dvakrát uletělo letadlo při těchhle cvičeních, tak ano, ale to všechno prostě přináší ta hrozba terorismu, která je všudypřítomná. Všechna tahle opatření jenom omezují tu moţnost. Nemohou jí absolutně zamezit. My kdyţ tady říkáme, ţe bychom se nebáli s panem kolegou Souleimanovem jet do Sochi, tak to říkáme naprosto upřímně, ne z nějakého reklamního pohledu, ale prostě stát se to mŧţe. To, co se bude dít teďko v Rusku, uţ se to děje, uţ se nesmí do letadel ţádný lodičky nosit, ţe jo, tak to jenom, to nebezpečí eventuelního teroristického útoku omezuje, omezuje na minimum, ale ne ze 100%. Markéta ŠEVČÍKOVÁ, moderátorka -------------------Děkuji, to byl komentátor a někdejší hokejový rozhodčí Jiří Lípa. Díky zatím za vaše názory. A na lince bychom měli mít dalšího posluchače Jiřího Chlumského tentokrát. Dobrý večer. JIří CHLUMECKÝ, posluchač -------------------Tady je Chlumecký, jestli jsem to já. Markéta ŠEVČÍKOVÁ, moderátorka -------------------Chlumecký, pardon, ano, jste to vy. Dobrý večer. JIří CHLUMECKÝ, posluchač -------------------To si musíte pamatovat, já jsem stále tatéţ, víte, recidivista volající. Zaplať pánbŧh, ţe jste zpátky, protoţe já jsem nejvíc obtelefonoval rádio, kdyţ jste odešla, protoţe prostě neděláte rétorický cvičení a nebojíte se korupce. Zaplať pánbŧh za ty dary. Markéta ŠEVČÍKOVÁ, moderátorka -------------------Tak děkuji vám za poklonu, těší mě to také, ţe vás to těší, a teď k tomu tématu. JIří CHLUMECKÝ, posluchač -------------------A já si myslím, paní Markéto Ševčíková, s úctou, ţe se nic nestane, protoţe s kaţdým dokonaným teroristickým činem se mílovými kroky posune dopředu ta forenzní práce kriminalistická. Včetně prevence, včetně všech těch forenzních odvětví, jako je mechanobalistika a elektronika a tak dále a tak dále. Takţe si myslím, ţe v tomhle tom se Spojené státy s Ruskem a ostatními vyspělými zeměmi dovedou domluvit, v jiných věcech ne, ale v tomhle určitě ano, protoţe nikdo si nechce nechat masakrovat vlastní obyvatelstvo. Takţe to odŧvodňuji tímto, ţe ta forenzní říkám práce a ty metody jsou mnohem a mnohem dokonalejší rok od roku. A to je asi tak stručně, co bych k tomu řek. Jestli se chcete na něco zeptat, kdyţ tak uvolním prostor. Markéta ŠEVČÍKOVÁ, moderátorka -------------------Ano, já se vás ráda poté na něco zeptám, ale teď ještě dáme prostor panu Souleimanovi. Takţe já vám, pane Chlumecký, velmi děkuji, za vše děkuji. A pane Souleimanove, závěrečné slovo, protoţe jsme se tedy přiblíţili Plné znění zpráv


do velkého finále, bude opět na vás. Vy jste mě trošku zneklidnil, protoţe jste říkal, ţe do Sochi klidně jet mŧţeme, ţe tam to bude bezpečné, ale ţe ne zcela bezpečná budou další místa, kde se bude nebo kde, dejme tomu, povstalci vycítí, ţe by mohli uškodit ruskému národu, ruskému státu, Vladimiru Putinovi. Takţe jak se vlastně mají případní sportovní fanoušci, kteří nepojedou do Sochi, chovat? Mohou navštěvovat místní restaurace? Protoţe například i v Praze, kde je teď poměrně hodně ruských občanŧ, má vyrŧst takové olympijské městečko s velkými, velkoplošnými obrazovkami, kde se budou všechny ty přenosy dávat jako de facto permanentně. Tak to je vlastně místo potenciální hrozby, čímţ teď nechci naše posluchače samozřejmě strašit. Emil SOULEIMANOV, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Ne, tak já si nemyslím, ţe by se to stalo tady nebo ţe by se to stalo v Krasnodarském kraji, protoţe kdyţ se bavíme o tom Sochi, máme na mysli celý ten Krasnodarský kraj, tu oblast, kde se to Sochi nachází. Co se týče jiných oblastí Ruska, tam se obávám, ţe k útokŧm mŧţe dojít a v této věci bych byl skeptický nebo pesimistický vzhledem k tomu, ţe se teroristŧm povedlo během necelé, necelého dne provést po sobě ve stejném městě pár kilometrŧ od sebe dva obrovské teroristické útoky. Markéta ŠEVČÍKOVÁ, moderátorka -------------------Nicméně budeme optimističtí a budeme věřit a doufat. Já předpokládám, ţe to všechno proběhne tak, jak má, a ţe se vlastně báti nemusíme a ţe všichni přijdou k rozumu. Já vám moc děkuji, mým hlavním hostem byl politolog Emil Souleimanov, děkuju vám. Emil SOULEIMANOV, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Děkuju. Markéta ŠEVČÍKOVÁ, moderátorka -------------------Také děkuji panu Chlumeckému, našemu posluchači, děkuji komentátorovi a někdejšímu hokejovému rozhodčímu Jiřímu Lípovi a také Jiřímu Kozákovi. Zítra Radiofórum bude o zajímavé věci, o genové manipulaci. Chcete, anebo chtěli byste míti dítě na míru? Mŧţete diskutovat uţ teď na našem Facebooku. Krásný a příjemný večer vám přeje Markéta Ševčíková.

Zraněná krajská ODS zvolí nového šéfa. Kandiduje i exprimátor Vlasák 8.1.2014

hradec.iDNES.cz str. 00 Hradec / Hradec - zprávy MF DNES, Petr Záleský

V sobotu, přesně 77 dnŧ od volebního debaklu, bude hradecká krajská ODS "prát špinavé prádlo". Dŧleţitější však je, ţe si zvolí nového šéfa, chcete-li, spíš léčitele. Dosud jsou známi tři kandidáti. Do boje v hradeckém hotelu Černigov pŧjdou 11. ledna Oldřich Vlasák, Ivan Adamec a Martin Puš. Všichni tři touţí po radikální změně, kterou podle nich musí tábor občanských demokratŧ projít. Své kandidáty nominovaly tři oblasti. Sice se ještě čeká na jména zbývajících dvou z Rychnova nad Kněţnou a Náchoda, avšak jména dosud známých soupeřŧ uţ nyní víří emoce. Hradec Králové nasadil bývalého primátora a současného místopředsedu Evropského parlamentu Oldřicha Vlasáka. Trutnov pověřil populárního starostu a muţe, který se z devátého místa podzimní kandidátky prodral aţ do Sněmovny, Ivana Adamce. A Jičín nominoval Martina Puše, svého někdejšího starostu a stále ještě úřadujícího předsedu krajské buňky, jenţ však v sobotu rezignuje, aby vzápětí znovu kandidoval.



Přestoţe pŧjdou proti sobě, především Puš s Adamcem se netají vzájemnými antipatiemi, všichni se shodují, ţe ODS stojí před zásadním momentem, který mŧţe rozhodnout o bytí či nebytí strany. Kandidáti slibují změnu myšlení i politického stylu "Cítím ze všech stran snahu dát se konečně dohromady, protoţe je to patrně naše poslední šance," šturmuje před podzimními komunálními volbami Vlasák. O nutné změně myšlení i politického stylu mluví rovněţ Adamec: "Pokud straníci budou chtít zŧstat ve starých a vyjetých kolejích, znamená to jediné: příští volby pro nás dopadnou ještě hŧř." do PC pro iPad A do třetice Puš hovoří o konkrétních praktikách, které dosud uvnitř ODS vládly: "Měli jsme to měli úplně otočené: my jsme neustále obhajovali názory našeho vedení, které s námi ale nebyly projednány. Navíc jsme pak za to nesklidili ţádný vděk, spíš naopak." I kdyţ tato trojice by mohla nést společné a líbivé heslo hlásající proměnu, politolog Kamil Švec z Fakulty sociálních věd se uţ nad samotným výběrem kandidátŧ pozastavuje. "Všichni tři pŧsobí na rŧzných politických úrovních uţ dlouho, nedá se tedy hovořit o nových tvářích, o kterých ODS tolik mluví. Je to jistý posun, ale veselé to není a o změně stylu se nedá mluvit především v případě Oldřicha Vlasáka," diví se Švec. "To je nesmysl, Oldřich Vlasák je velmi výrazná osobnost. Myslím si, ţe právě on by v následujících letech měl vést region," namítá předseda hradeckého sdruţení ODS Pavel Staněk. Neokoukané tváře se podle politikŧ shánějí obtíţně Podle Puše, který v sobotu nejprve sloţí funkci a poté bude znovu kandidovat, se neokoukané tváře shánějí jen velmi obtíţně. "Není doba, kdy by se někdo vehementně hrnul do takových funkcí. Na všechny posty je daleko méně kandidátŧ neţ dříve," upozorňuje obhájce předsednického křesla. Podle něj bude pro občanské demokraty naprosto klíčový celostátní kongres, který je příští víkend v Olomouci: "Bude to prubířský kámen, na kterém se rozhodne, zda změnu chceme či nikoli, a zda o chybách budeme stále jen prázdně hovořit." I hradecký exprimátor Vlasák uţ nasadil ostré lokty. Očista si podle něj vyţádá i mnoho obětí: "Situace je natolik váţná, ţe je třeba udělat opravdu viditelnou stranickou změnu. Politika nezná vděk a bohuţel spousta pracovitých lidí ve straně bude muset ustoupit nové vlně, která dostane šanci přesvědčit naše voliče."

URL| http://hradec.idnes.cz/ods-v-kralovehradeckem-kraji-voli-noveho-predsedu-fs0-/hradeczpravy.aspx?c=A140108_2019431_hradec-zpravy_pos

Squadra azzura českého státu... (Michal Kern) 8.1.2014

idnes.cz - blog

str. 00

Squadra azzura českého státu... Klidně mne v komentářích osočujte, ale nazvat takto budoucí ministry naší vlády mi přijde poměrně logické. V myšlence českého humoru a srovnání, kdy squadra azzura byl dobře promazaný, rozmanitý a fungující fotbalový stroj, je naše moţná budoucí vláda rozmanitou, zatím fungující (chápejme přikyvující) jednolitou skupinou, připravenou konat dobro pro vlast. Nebo minimálně pro sebe. Abychom v tom měli trochu přehled, dovolil jsem si připravit menší představení moţných budoucích členŧ vlády. Pokud je tedy monarcha a „otec všech“ nepošle k šípku… Plné znění zpráv


Z dŧvodu přítomnosti ţeny ve jmenovaných jsem si dovolil uvádět pouze rok narození a ne věk, abych neurazil. Povšimněte si hlavně politické sféry a vysokých škol. Třeba budete překvapeni. Mŧj komentář je kurzívou. Bohuslav Sobotka (1971, ČSSD), premiér Absolvoval právnickou fakultu na MU v Brně. Členem ČSSD je od roku 1989. Jeho krátká advokátní praxe skončila usednutím do poslanecké lavice léta páně 1996 byl zvolen za ČSSD do poslanecké lavice. Jak tedy mŧţeme vidět, pan budoucí premiér se myšlením normálního ţivota a starostmi běţných lidí zasekl ve dvaceti pěti letech…coţ by mnohé vysvětlovalo… Andrej Babiš (1954, ANO), vicepremiér pro ekonomiku a ministr financí Pŧvodem slovenský velkopodnikatel s českým občanstvím. Dolarový miliardář, v současné době je stále majitelem i ředitelem agrochemického holdingu. Vystudoval VŠE s červeným diplomem a v roce 1978 do státního podniku PZO Chemapol Bratislava. V roce 1980 se stal členem KSČ. Ztracen v realitě a představách spasitele svých zaměstnancŧ. Tyto představy plynule přešly do vidiny spasení celé naší republiky. Je tady však ještě co spásti? Pavel Bělobrádek (1976, KDU-ČSL), vicepremiér pro vědu, výzkum a inovace Vystudoval veterinární lékařství v Brně. Pracoval na Krajské veterinární správě pro Královéhradecký kraj. V roce 2010 zvolen zastupitelem města Náchod. Člen KDU-ČSL od roku 2004. Politicky skoro nepopsaný list, nikterak výrazný, bez váţnějších úspěchŧ nebo skandálŧ. Ideální ovečka pro doplnění dravé dvojky Sobotky a Babiše. I ovečka však uměla kousat jako vlk a nárokovat si moţná aţ příliš. Stane se z něj beran? Milan Chovanec (1970, ČSSD), ministr vnitra Vystudoval střední ekonomickou školu v Plzni a bakalářský obor na právnické fakultě v Plzni. Za devět měsícŧ. Získaný titul neuţívá. Členem ČSSD od roku 1997, dlouhodobě se pohybuje ve vedoucích funkcích plzeňské i krajské ČSSD, stejně jako v zastupitelstvu města Plzně. Bývalý podnikatel a společník v několika firmách. Prodej podílu mu vynesl několik miliónŧ. Jeden z účastníkŧ pučistické schŧzky po posledních volbách do sněmovny. Poslušná figurka, která po omluvě s hlubokým úklonem získala dŧvěru stratéga Sobotky. Ţe by přišel magisterský titul? Lubomír Zaorálek (1956, ČSSD), ministr zahraničí Vystudovaný filosof z university v Brně v oborech marxisticko-leninská filozofie apolitická ekonomie. Studium ukončil v roce 1982. Bývalý dramaturg v Československé televizi, od roku 1986 do roku 1989 zaměstnán u Československé socialistické strany. Jeden ze zakladatelŧ OF (pro mladší Občanského fóra) v Ostravě v listopadu 1989. Profesí je od roku 1990 tedy politický pracovník. Ve sněmovně je od roku 1996. Aktivní blogger na Aktuálně cé zet. Ministr zahraničí jak má být. Dramaticky zahajuje kaţdé své politické vystoupení, na blogu dramaticky komentuje současné dění. Dramaticky se i tváří. Co dodat. Jeho mise bude drama! Martin Stropnický (1956, ANO), ministr obrany 1980 vystudoval Divadelní fakultu na AMU a následně byl hercem, písničkářem, reţisérem a spisovatelem. Pŧsobil také jako diplomat například v Portugalsku, nebo v Itálii, krátce byl i mistrem kultury. Jeho znalost cizích jazykŧ je na naše poměry nadprŧměrná. Mluví anglicky, italsky a francouzsky. Pasivně ovládá i němčinu, ruštinu a portugalštinu. Plné znění zpráv


Kdyţ mohl být dramatik a spisovatel prezidentem, proč by nemohl být herec a diplomat šéfem obrany? Jen to velení bude asi sloţitější, myslím, ţe u nich doma nosí kalhoty spíš Ţilková. A vyvdaná dcera Agáta je jak neřízená střela. Ještě to bude zajímavé představení. Jan Mládek (1960, ČSSD), ministr prŧmyslu a obchodu Kandidát věd z Prognostického ústavu ČSAV, krátce asistent na katedře ekonomie Fakulty sociálních věd na Univerzitě Karlově. Člen ČSSD od roku 1995, předtím do roku 1989 člen KSČ. V roce 2002 zvolen do poslanecké sněmovny, aţ do konce roku 2005 poslanec. Poté na mandát rezignoval, jelikoţ byl jmenován ministrem zemědělství. Skončil s poslaneckým mandátem kvŧli postu ministra. Ono to vzdělání asi má něco do sebe. Jak to bude teď? Helena Válková (1951, ANO), ministryně spravedlnosti Vystudovala právnickou fakultu University Karlovy v Praze. Od roku 1998 vedoucí katedry trestního práva v Plzni. V roce 2011 z této fakulty odchází pro neshody s vedením. Profesuru trestního práva získala v roce 2006 na univerzitě v Trnavě. Velmi se angaţovala v přípravě soudnictví ve věcech mládeţe. Odbornice na postu ministryně spravedlnosti snad nebude zpívat… Jiří Dienstbier (1969, ČSSD), ministr pro legislativní radu vlády, lidská práva a rovné příleţitosti Americký rodák, který po rozchodu vyrŧstal v domácnosti matky Zuzany. S Markem Bendou společně a úspěšně odmaturovali v roce 1988 na Střední prŧmyslové škole strojnické v Praze. Titul Mgr. získal po šesti a pŧl letech na právnické fakultě UK. Advokát a později partner v kanceláři Čalfa a Bartošík. Ano Čalfa, jako Marián Čalfa, exkomunistický expremiér. Prošel Občanským hnutím, Svobodnými demokraty a zatím zakotvil v ČSSD. Kandidát na prezidenta ve volebním roce 2013. „No, oukej bojs. Kdyţ nou president, tak aspoň nějaký ten jiný job pro moji maličkost…“ A aţ dojde na Zemana, tak se příběh třeba uzavře. Mŧţeme jej potom nazvat třeba: Jak se americký hoch prezidentem ČR stal. Marian Jurečka (1981, KDU-ČSL), ministr zemědělství Vystudovaný zemědělec, soukromý farmář na Přerovsku. Od roku 2013 poslanec. Člen KDU-ČSL od roku 1999. Několik neúspěšných kandidatur do krajských i komunálních zastupitelství, které se prolomily v roce 2012, kdyb byl zvolen zastupitelem Olomouckého kraje. Tak dlouho zaséval, aţ úspěšně sklidil. Bude to bio, nebo jen samá chemie? Petr Krčál (1964, ČSSD), ministr práce a sociálních věcí Maturitní vysvědčení získal na elektrotechnickém učilišti. V roce 1989 si dodělal pŧlroční kurz psychologie, sociologie, politologie a řízení podniku. V roce 1989 také vstoupil do KSČ. Jako člen ČSSD kandidoval v komunálních volbách, ale neuspěl. Aţ v roce 2008 byl zvolen za ČSSD do krajského zastupitelstva kraje Vysočina. Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 kandidoval za ČSSD v Kraji Vysočina, ale neuspěl. Tak co by…poslancem není, kdyţ to zkoní, najde se pro něj jiná trafika. Marcel Chládek (1968, ČSSD), ministr školství Vystudoval andragogiku a personální řízení na filosofické fakultě UK. Od roku 2004 členem ČSSD. Od roku 2008 senátor za Rakovnicko a Lounsko. Člen výboru pro vzdělání. Pracuje jako pacientský ombudsman pro Středočeský kraj. Plné znění zpráv


Co od Ratha se naučíš, v krabici vţdy najdeš… Antonín Prachař (1962, ANO), ministr dopravy Dlouholetý přítel Babiše, který vystudoval obor stavební údrţba a rekonstrukce tratí na Vysoké škole dopravy a spojov v Ţiline. Podnikatel a poradce, člen několika komisí. Tak ocenil bych jej minimálně na deset miliard…protoţe úspory v dopravě jsou stále moţné… Svatopluk Němeček (1972, ČSSD), ministr zdravotnictví Vystudovaný lékař. V roce 1994 zvolen za Stranu zelených do zastupitelstva města Bohumína. Post obhájil v roce 1998, ale tentokrát jiţ jako člen ČSSD. Heger byl lékař taky a jak to dopadlo… Richard Brabec (1966, ANO), ministr ţivotního prostředí Magistr z přírodovědecké fakulty UK. Jeden ze zakládajících členŧ OF v Kladně. zastupitel Středočeského kraje. Poté mandát neohájil.

V letech 2000 – 2004

Unipetrol, Spolana a Lovochemie jsou jasným předpokladem pro vedení resortu. Teď uţ mu do toho nikdo z ochranářŧ kecat nebude. Věra Jourová (1964, ANO), ministryně pro místní rozvoj Politička, podnikatelka, právnička a bývalá náměstkyně ministra pro místní rozvoj. V kauze Budišov se její korupce neprokázala a soud jí přiznal náhradu majetkové újmy v řádu miliónŧ korun. Odvolána z postu náměstkyně byla dle Jiřího Paroubka pro opakované stíţnosti tehdejšího ministra Radko Martínka (ČSSD). Vyhodíš dveřmi, přijde oknem… Daniel Herman (1963, KDU-ČSL), ministr kultury Bývalý katolický kněz, sekretář Miloslava Vlka. V roce 2007 byl propuštěn z duchovenstva. Dne 12. srpna 2010 byl zvolen ředitelem Ústavu pro studium totalitních reţimŧ z deseti kandidátŧ. [3] V dubnu 2013 byl odvolán. Lídr KDU-ČL v Praze ve volbách 2013. In nomine patris….

URL| http://kern.blog.idnes.cz/c/390905/Squadra-azzura-ceskeho-statu.html

Zraněná ODS si zvolí šéfa. Kandiduje i exprimátor Vlasák 8.1.2014

Mladá fronta DNES str. 01 Petr Záleský

Kraj Hradecký

Dosud jsou známi tři kandidáti na uvolněný post krajského předsedy ODS. Do sobotního boje v hotelu Černigov jdou Oldřich Vlasák, Ivan Adamec a Martin Puš. HRADEC KRÁLOVÉ V sobotu – přesně 77 dnŧ od volebního debaklu – bude krajská ODS „prát špinavé prádlo“. Dŧleţitější však je, ţe si zvolí nového šéfa, chcete-li, spíš léčitele. Do boje jdou proti sobě zatím tři muţi a všichni touţí po radikální změně, kterou podle nich musí tábor občanských demokratŧ projít. Své kandidáty nominovaly tři oblasti. Sice se ještě čeká na jména zbývajících dvou z Rychnova nad Kněţnou a Náchoda, avšak jména dosud známých soupeřŧ uţ nyní víří emoce. Plné znění zpráv


Hradec Králové nasadil bývalého primátora a současného místopředsedu Evropského parlamentu Oldřicha Vlasáka. Trutnov pověřil populárního starostu a muţe, který se z devátého místa podzimní kandidátky prodral aţ do Sněmovny, Ivana Adamce. A Jičín nominoval Martina Puše, svého někdejšího starostu a stále ještě úřadujícího předsedu krajské buňky, jenţ však v sobotu rezignuje, aby vzápětí znovu kandidoval. Přestoţe pŧjdou proti sobě, především Puš s Adamcem se netají vzájemnými antipatiemi, všichni se shodují, ţe ODS stojí před zásadním momentem, který mŧţe rozhodnout o bytí či nebytí strany. „Cítím ze všech stran snahu dát se konečně dohromady, protoţe je to patrně naše poslední šance,“ šturmuje před podzimními komunálními volbami Vlasák. O nutné změně myšlení i politického stylu mluví rovněţ Adamec: „Pokud straníci budou chtít zŧstat ve starých a vyjetých kolejích, znamená to jediné: příští volby pro nás dopadnou ještě hŧř.“ A do třetice Puš hovoří o konkrétních praktikách, které dosud uvnitř ODS vládly: „Měli jsme to měli úplně otočené: my jsme neustále obhajovali názory našeho vedení, které s námi ale nebyly projednány. Navíc jsme pak za to nesklidili ţádný vděk, spíš naopak.“ I kdyţ tato trojice by mohla nést společné a líbivé heslo hlásající proměnu, politolog Kamil Švec z Fakulty sociálních věd se uţ nad samotným výběrem kandidátŧ pozastavuje. „Všichni tři pŧsobí na rŧzných politických úrovních uţ dlouho, nedá se tedy hovořit o nových tvářích, o kterých ODS tolik mluví. Je to jistý posun, ale veselé to není a o změně stylu se nedá mluvit především v případě Oldřicha Vlasáka,“ diví se Švec. „To je nesmysl, Oldřich Vlasák je velmi výrazná osobnost. Myslím si, ţe právě on by v následujících letech měl vést region,“ namítá předseda hradeckého sdruţení ODS Pavel Staněk. Podle Puše, který v sobotu nejprve sloţí funkci a poté bude znovu kandidovat, se neokoukané tváře shánějí jen velmi obtíţně. „Není doba, kdy by se někdo vehementně hrnul do takových funkcí. Na všechny posty je daleko méně kandidátŧ neţ dříve,“ upozorňuje obhájce předsednického křesla. Podle něj bude pro občanské demokraty naprosto klíčový celostátní kongres, který je příští víkend v Olomouci: „Bude to prubířský kámen, na kterém se rozhodne, zda změnu chceme či nikoli, a zda o chybách budeme stále jen prázdně hovořit.“ I hradecký exprimátor Vlasák uţ nasadil ostré lokty. Očista si podle něj vyţádá i mnoho obětí: „Situace je natolik váţná, ţe je třeba udělat opravdu viditelnou stranickou změnu. Politika nezná vděk a bohuţel spousta pracovitých lidí ve straně bude muset ustoupit nové vlně, která dostane šanci přesvědčit naše voliče.“ Nový regionální šéf ODS bude zvolen 11. ledna v hradeckém hotelu Černigov. » Rozhovory s kandidáty čtěte na str. B2 Situace je váţná. Spousta pracovitých lidí ve straně bude muset ustoupit nové vlně. Oldřich Vlasák kandidát na předsedu Výběr kandidátŧ není nejlepší. Nedá se hovořit o nových tvářích, o kterých ODS tolik mluví. Kamil Švec politolog Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Hradecký kraj



Tiskové zprávy

Mediální zastoupení Svazu měst a obcí ČR (SMO) má nově na starosti Štěpánka Filipová (38). Do Svazu přišla z Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (MPSV), kde pracovala jako vedoucí tiskového oddělení a tisková mluvčí. Pŧsobila také jako ředitelka odboru marketingu a komunikace Agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest. Předtím měla na starosti komunikaci s médii a PR v Karlovarských minerálních vodách (Mattoni). Jako ředitelka odboru komunikace a tisková mluvčí zavedla komunikační strategii České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Řadu let pŧsobila jako novinářka, mimo jiné v týdeníku Profit a České televizi. Štěpánka Filipová vystudovala ţurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze a marketingové a sociální komunikace na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Hovoří anglicky a francouzsky. O Svazu měst a obcí ČR: Plné znění zpráv


Svaz měst a obcí České republiky je celostátní, dobrovolnou, nepolitickou a nevládní organizací, zaloţenou jako zájmové sdruţení právnických osob. Členy Svazu jsou obce a města. Svaz měst a obcí ČR je partnerem pro vládní i parlamentní politickou reprezentaci. Podílí se na přípravě a tvorbě návrhŧ legislativních i nelegislativních opatření v oblastech týkajících se kompetencí obcí. Činnost Svazu je zaloţena především na aktivitě starostŧ, primátorŧ a členŧ zastupitelstev obcí a měst, kteří se nad rámec svých povinností věnují i obecným problémŧm samosprávy. V současné době Svaz sdruţuje kolem dvou a pŧl tisíce měst a obcí. Více na www.smocr.cz


Stát je vyškolí. Pak jdou za vyšší plat radit, jak na daně 9.1.2014

Mladá fronta DNES str. 03 Michaela Svobodová

Z domova

Státní správa je zpolitizovaná, o povýšení rozhoduje spíše loajalita neţ schopnosti. Dobří úředníci utíkají do firem. Koalice slibuje, ţe od základu změní odměňování. Systém odměňování ve státní správě motivuje ke korupci a vytváří neefektivitu. Věta, na které se vzácně shodnou pravicoví politici s levicovými, neziskové organizace s těmi státními i Evropská unie. Česko je v tomto ohledu tak trochu rarita. Základní platy úředníkŧ jsou nízké, navyšují je hlavně rŧzné příplatky a odměny. „Nyní je 40 aţ 50 procent platu určováno volitelnou sloţkou. To je hrozně moc,“ říká Lukáš Wagenknecht z neziskové organizace Good governance, která situaci ve státní správě sleduje. Záleţí však spíše na loajalitě s vedením, postup na vyšší příčku zajišťuje více kamarádství se šéfem neţ schopnosti a kvalitní práce. A to zpŧsobuje, ţe úřady nejsou schopny udrţet dobré zaměstnance, kteří by zvládali vyčerpat evropské peníze, vyhrát právní spor či nastavit jasná pravidla třeba pro veřejné vzdělávání. To všechno brzdí rozvoj a stojí peníze. Jenţe není jasné kolik. Jak třeba vyčíslit následující poměrně běţný příklad? Na finanční úřady chodí pracovat nezkušení studenti. Úřad je vyškolí, věnuje jim energii a čas, ale oni, protoţe mají plat niţší, neţ je republikový prŧměr, odejdou do soukromé sféry, kde dostanou dvojnásobek. A radí lidem, jak obejít daňové povinnosti. Největší zlo? Smluvní platy Neziskové organizace se s odbory státních zaměstnancŧ shodují, ţe největší „pokřivení“ systému zpŧsobila Nečasova vláda zavedením takzvaných smluvních platŧ. Ty umoţňují nehledět na platové třídy a jednoduše udělit zaměstnanci libovolný příjem. Jenţe právě to ještě netransparentnost českého systému posílilo. „Smluvní platy nemají ve státní správě co dělat, ta je ohraničená státním rozpočtem. Vedly jen k tomu, ţe kamarádi byli odměňováni více neţ jiní zaměstnanci,“ uvedl předseda Odborového svazu státních orgánŧ Jan Rovenský. Vznikající koalice slibuje, ţe tyto nedostatky vyřeší. Prvním krokem má být schválení zákona o státní sluţbě, dalším navýšení platu státních zaměstnancŧ. „Podle nás by se měly tarify navýšit, narovnat. Myslím si, ţe by plat zkušeného úředníka na ministerstvu mohl být například 35 tisíc korun. Musí se to ale všechno propočítat, na co má stát peníze,“ říká Wagenknecht, který se uţ téměř deset let věnuje státní správě. Nyní ho do svého týmu vzalo hnutí ANO a podílí se na změnách sluţebního zákona. Neziskovka Good governance, ve které pracuje, podpořila spolu s ostatními vznik analýzy o finanční náročnosti a kvalitě výkonu státní správy. Zpracovala ji Jana Chvalkovská, která doporučuje několik scénářŧ pro lepší fungování státní správy. Počítá s navýšením platŧ i propouštěním státních úředníkŧ. Politici první bod jednoznačně podporují, o tom druhém se chtějí dále bavit. Záleţet bude na finálních propočtech. Hlavně rychle, ať mŧţe Babiš do vlády Zatím je shoda hlavně na tom, ţe zákon musí být schválen co nejrychleji. Umoţní totiţ Andreji Babišovi, aby se stal ministrem, protoţe to byla podmínka prezidenta Zemana. Plné znění zpráv


Sluţební zákon je hotov uţ dlouho, nyní se však před konečným schválením má ve Sněmovně ještě hodně změnit, a to včetně nastavení nových pravidel v platech. Odměny by tvořily maximálně 10 aţ 25 procent platu, většina by tedy byla pevná sloţka. Koalice řeší i strukturu generálního ředitelství státní sluţby: tedy to, zda bude více politických, či odborných náměstkŧ a jakou roli bude hrát ministr. TOP 09 dokonce prosazuje, aby generální ředitelství nevzniklo. Neshody na dalších tématech ukazují, ţe to bude ještě velký boj. *** -15 % Méně úředníkŧ Z analýzy o státní správě vyplývá, ţe ideální by byla kombinace propouštění a rŧstu platŧ. 25 % Niţší bonusy Roční odměny ve státní správě by měly být podle koalice limitovány, a to na 10 aţ 25 % platu. 133 % Zvýšení základního platu Jedna z variant, se kterou analýza neziskovek přichází, je zvýšit úředníkŧm ministerstev plat. FAKTA Příklady správného a sporného ohodnocení vysokých úředníkŧ Vojtěch Belling Dvaatřicetiletý absolvent Fakulty sociálních věd a Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (obory historie a archivnictví). Má za sebou tříletý výzkumný pobyt na univerzitě v Heidelbergu. Za disertační práci dostal od rektora UK Bolzanovu cenu, udělovanou studentŧm za „mimořádně objevné práce s vynikajícím tvŧrčím obsahem“. Hned po studiích nastoupil do státní správy, kde začal na ministerstvu zahraničních věcí a dostal se na Úřad vlády. V srpnu 2011 kabinet Petra Nečase vytvořil funkci státního tajemníka pro evropské záleţitosti a svěřil ji Bellingovi. Po deseti letech praxe je v 15., tedy druhé nejvyšší platové třídě, coţ znamená základní plat kolem třiceti tisíc. Výrazně si pak polepší odměnami. „Je to práce zajímavá, finančně se nemŧţe úplně rovnat soukromé sféře, ale člověk má pocit, ţe dělá něco uţitečného a zajímavého,“ říká Belling k tomu, proč zŧstává ve státních sluţbách. Jana Naygová Stala se naopak symbolem klientelistických a politických odměn. Vrchní ředitelka kabinetu premiéra Nečase měla základní plat kolem třiceti tisíc. Její nadřízený (dnes manţel) jí však klidně nechal vyplácet roční odměny v celkové výši přes milion korun. Kdyţ to prasklo, odŧvodnil to dnes jiţ slavnou větou, ţe dře jako kŧň. Na účet jí v některých měsících přišlo i s odměnami aţ 273 tisíc hrubého. Pŧvodně mzdová účetní si vzdělání doplnila na soukromé škole Jana Amose Komenského, která nemá právě pověst prestiţního vzdělávacího ústavu. Petr Hájek Prŧměrně se plat bývalého vicekancléře Hradu v éře Václava Klause vyšplhal měsíčně na sto jedenáct tisíc korun. Přitom jeho základní mzda byla stanovena na necelých padesát tisíc. Jenţe k tomu mu Hrad posílal 25 tisíc jako osobní příplatek, dalších 15 tisíc za vedení a skoro 22 tisíc jako měsíční mimořádnou odměnu. I jeho odměny byly kritizovány jako příliš vysoké. Foto popis|

Dny otevřených dveří vysokých škol v roce 2014 9.1.2014

Písecký deník

str. 60

Příloha - Vzdělání



Desítky českých veřejných i soukromých vysokých škol pravidelně pořádají pro budoucí uchazeče dny otevřených dveří, vstupní přípravné kurzy a další akce, které mají napomoci lepší orientaci budoucích vysokoškolákŧ a přípravu na úspěšné sloţení přijímacích pohovorŧ. Přehled aktualizovaných termínŧ naleznou uchazeči o přijímací řízení například na specializovaném webovém portálu ww.kampomaturite.cz. a na vlastních webech jednotlivých vysokých škol. Níţe vám tedy přinášíme termíny akcí jednotlivých veřejných i soukromých vysokých škol, ale samozřejmě zcela bez záruky. V mezičase do tisku textu mohlo dojít k řadě změn a proto je nutné si orientační informace ověřit nejlépe na webových stránkách nebo studijních odděleních jednotlivých vysokých škol a fakult. Další formou přípravy jsou dlouhodobé kursy, které pořádají některé vysoké školy například medicínského typu a jeţ si účastníci hradí. Této formě přípravy na vysokoškolská studia se v věnujeme na jiném místě. Náš následující přehled přináší bez záruky akce typu otevřených dnŧ. Z jihočeských vysokých škol si dny otevřených dveří připravila Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích na termín 17. ledna 2014 a to všechny její fakulty najednou v jednom termínu. Vysoká škola technická a ekonomická České Budějovice má svoje dny otevřených dveří naplánovány na 24. a 25. únor 2014 a Fakulta managementu VŠE Jindřichŧv Hradec má pro nové uchazeče vyhrazen 15. březen 2014. Veřejné vysoké školy – leden 2014 8. 1. Fakulta umění OSU Ostrava / www.fu.osu.cz. 9. 1. Právnická fakulta Masarykovy univerzity Brno / www.law.muni.cz, Fakulta zdravotnických studií UPCE Pardubice / www.upce.cz/fzs, Masarykŧv ústav vyšších studií ČVUT Praha / www.muvs.cvut.cz, Univerzita obrany FEM a FVT Brno / www.unob.cz. 10. 1. Univerzita Hradec Králové – všechny fakulty, ÚSP Hradec Králové III /www.uhk.cz, 3. lékařská fakulta UK Praha / www.lf3.cuni.cz, Fakulta pedagogická ZČU Plzeň / www.fpe.zcu.cz, Ostravská univerzita v Ostravě – všechny fakulty s výjimkou FU/ www.osu.cz, Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií MENDELU Brno / www.frrms.mendelu.cz, Provozně ekonomická fakulta MENDELU Brno/ www.pef.mendelu.cz, Divadelní fakulta AMU – produkce, Praha / www.damu.cz. 11. 1. Filozofická fakulta UK Praha / www.ff.cuni.cz, Národohospodářská fakulta VŠE Praha/ 3 nf.vse.cz, Pedagogická fakulta UHK Hradec Králové / www.uhk.cz, Ostravská univerzita v Ostravě – všechny fakulty s výjimkou FU / www.osu.cz, Pedagogická fakulta MU Brno/ www.ped.muni.cz, Lékařská fakulta MU Brno /www.med.muni. cz, Policejní akademie České republiky Praha – všechny fakulty / www.polac.cz. 12. 1. 1. lékařská fakulta UK Praha / www.lf1.cuni.cz. 13. 1. Husitská teologická fakulta UK Praha / www.htf.cuni.cz, Fakulta filozofická ZČU Plzeň / www.ff.zcu.cz. 14. 1. Obchodně podnikatelská fakulta SLU Karviná / www.opf.slu.cz, Matematický ústav SLU Opava / www.math.slu.cz. 15. 1. Fakulta humanitních studií UK Praha / www.fhs.cuni.cz., Lékařská fakulta UK Plzeň / www.lfp.cuni.cz, Fakulta sociálních věd UK obory MTS, TS (KS), SD (KS), Č-NS, PMV, SSP, SSA Praha – Jinonice / www.fsv.cuni.cz, Fakulta chemicko-technologická UPCE Pardubice / www.upce.cz/fcht, Fakulta bezpečnostního inţenýrství VŠB-TUO Ostrava Výškovice / www.fbi.vsb.cz, Lékařská fakulta MU Brno / www.med.muni.cz, Zahradnická fakulta MENDELU Lednice / www.zf.mendelu.cz. 16. 1. Dopravní fakulta Jana Pernera UPCE Pardubice / www.upce.cz/dfjp, Vysoká škola polytechnická Jihlava / www.vspj.cz, Fakulta informatiky MU Brno / www.fi.muni.cz, Fakulta strojní ZČU Plzeň / www.fst.zcu.cz, Fakulta zdravotnických studií ZČU Plzeň/ www.fzs.zcu.cz. 17. 1. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích – všechny fakulty / www.jcu.cz, UP Olomouc – CMTF, FTK, FF, PDF, PŘF / www.upol.cz, Fakulta sociálních studií MU Brno / www.fss.muni.cz, Přírodovědecká fakulta UK Praha / www.natur.cuni.cz, Fakulta sociálních věd UK Praha – Ekonomie IES / www.fsv.cuni.cz, Fakulta restaurování UPCE Litomyšl / www.upce.cz/fr, Fakulta financí a účetnictví VŠE Praha / f1.vse.cz, Fakulta informačních technologií VUT Brno / www.fit.vutbr.cz, Fakulta strojního inţenýrství VUT Brno / www.fme.vutbr.cz, Agronomická fakulta MENDELU Brno / www.af.mendelu.cz, Fakulta managementu VŠE J. Hradec / www.fm.vse.cz. 18. 1. Lékařská fakulta UK Hradec Králové / www.lfhk.cuni.cz, 2. lékařská fakulta UK Praha / www.lf2.cuni.cz, Ekonomická fakulta VŠB-TUO Ostrava / www.ekf.vsb.cz, Fakulta stavební VUT Brno / www.fce.vutbr.cz, Přírodovědecká fakulta MU Brno / www.sci.muni.cz, Fakulta vojenského zdravotnictví UNOB Hradec Králové /www.unob.cz/fvz. 20. 1. Evangelická teologická fakulta UK Praha / web.etf.cuni.cz, Fakulta ekonomicko-správní UPCE Pardubice / www.upce.cz/fes/. Plné znění zpráv


Soukromé vysoké školy – leden 2014 7. 1. Vysoká škola ekonomie a managementu, o.p.s. Praha Stodŧlky / www.vsem.cz, Vysoká škola logistiky, o.p.s., Přerov / www.vslg.cz. 8. 1. Unicorn College, s.r.o., Praha / www.unicorncollege.cz, CEVRO Institut vysoká škola Praha / www.cevroinstitut.cz. 9. 1. CEVRO Institut vysoká škola, Český Krumlov / www.cevroinstitut.cz, Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. Praha / www.vsfs.cz, NEWTON College, a. s., Brno / www.newtoncollege. cz. 15. 1. Metropolitní univerzita, o.p.s., Praha / www.mup.cz, Vysoká škola obchodní, o. p. s., Praha / www.vso.cz, Vysoká škola regionálního rozvoje, s.r.o., Praha / www.vsrr.cz, Vysoká škola tělesné výchovy a sportu PALESTRA, s.r.o., Praha / www.palestra.cz, AKADEMIE STING, o.p.s., Brno / www.sting.cz. 16. 1. Vysoká škola hotelová, spol. s r . o., Praha / www.vsh.cz, ŠKODA AUTO, a. s. Vysoká škola Mladá Boleslav / www.savs.cz. 17. 1. Moravská vysoká škola, o.p.s., Olomouc / www.mvso.cz. 19. 1. Moravská vysoká škola, o.p.s., Olomouc / www.mvso.cz. 23. 1. Vysoká škola manaţerské informatiky, ekonomiky a práva, a.s., Praha / www.vsmiep.cz, Literární akademie / Soukromá vysoká škola Josefa Škvoreckého, s.r.o., Praha / www.literarniakademie. cz. 25. 1. Evropský polytechnický institut, s.r.o., Kunovice /www.czechuniversity.com. 29. 1. Vysoká škola obchodní, o. p. s., Praha / www.vso.cz. 30. 1. Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahŧ, o. p. s., Praha / www.vip-vs.cz. Pokračování na str. 14 Pokračování ze strany 11 Soukromé vysoké školy – únor 2014 4. 2. Vysoká škola ekonomie a managementu, o.p.s., Praha / www.vsem.cz, Vysoká škola zdravotnická, o.p.s., Praha / www.vszdrav.cz, Vysoká škola logistiky, o.p.s., Přerov / www.vslg.cz. 5. 2. Unicorn College, s.r.o., Praha / www.unicorncollege.cz, AKADEMIE STING, o.p.s., Brno / www.sting.cz. 6. 2. Vysoká škola hotelová, spol. s r. o., Praha / www.vsh.cz, Vysoká škola finanční a správní, o.p.s., Praha / www.vsfs.cz, NEWTON College, a.s., Brno / www.newtoncollege.cz. 7. 2. Moravská vysoká škola, o.p.s., Olomouc / www.mvso.cz. 8. 2. Evropský polytechnický institut, s.r.o., Kunovice / www.czechuniversity.com, Moravská vysoká škola, o.p.s., Olomouc / www.mvso.cz. 10. 2. AKCENT College, s.r.o., Praha / www.akcentcollege.cz 10. nebo 11. 2. podle vybraného studijního oboru – Univerzita Jana Amose Komenského, s.r.o., Praha / www.ujak.cz. 11. 2. Praţská vysoká škola psychosociálních studií, s.r.o., Praha / www.pvsps.cz, Vysoká škola tělesné výchovy a sportu PALESTRA, s.r.o., Praha / www.palestra.cz. 12. 2. Metropolitní univerzita, o.p.s., Praha / www.mup.cz, Vysoká škola obchodní, o.p.s., Praha / www.vso.cz, Vysoká škola regionálního rozvoje, s.r.o., Praha / www.vsrr.cz. 13. 2. Vysoká škola finanční a správní, o.p.s., Praha / www.vsfs.cz. 20. 2. Vysoká škola finanční a správní, o.p.s., Praha / www.vsfs.cz, Vysoká škola manaţerské informatiky, ekonomiky a práva, a.s., Praha / www.vsmiep.cz, Vysoká škola hotelová, spol. s r. o., Praha / www.vsh.cz. 22. 2. Vysoká škola sociálně správní, Institut celoţivotního vzdělávání, o.p.s., Havířov / www.vsss.cz, Vysoká škola logistiky, o.p.s., Přerov / www.vslg.cz., Evropský polytechnický institut, s.r.o., Kunovice / www.czechuniversity. com. 25. 2. Soukromá vysoká škola ekonomická, s.r.o., Znojmo / www.svse.cz. 26. 2. Vysoká škola obchodní, o.p.s., Praha / www.vso.cz. 27. 2. Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahŧ, o. p. s., Praha / www.vip-vs.cz, Bankovní institut vysoká škola, a.s., Praha / www.bivs.cz, Vysoká škola finanční a správní, o.p.s., Praha / www.vsfs.cz, NEWTON College, a. s., Brno / www.newtoncollege.cz. Některé další soukromé vysoké školy pořádají své dny pravidelně nebo individuálně po domluvě, je proto dobré sledovat jejich webové stránky případně kontaktovat studijní oddělení. Veřejné vysoké školy – únor 2014 1. 2. Hornicko-geologická fakulta VŠB-TUO Ostrava / www.hgf.vsb.cz. 3. 2. Fakulta informačních technologií ČVUT Praha / www.fit.cvut.cz, Fakulta sociálních věd UK Praha, obor Marketingová komunikace a PR, Ţurnalistika IKSŢ / www.fsv.cuni.cz. Plné znění zpráv


4. 2. Fakulta dopravní ČVUT Praha – Děčín / www.fd.cvut.cz, Pedagogická fakulta UK Praha /www.pedf.cuni.cz, Institut celoţivotního vzdělávání MENDELU Brno /www.icv.mendelu. cz. 5. 2. Filozoficko – přírodovědecká fakulta SLU Opava / www.fpf.slu.cz, Matematický ústav v Opavě SLU Opava / www.math.slu.cz, Zahradnická fakulta MENDELU Lednice / www.zf.mendelu.cz, Fakulta strojní ČVUT Praha / www.fs.cvut.cz, Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií TUL Liberec / www.fm.tul.cz. 7. 2. Provozně ekonomická fakulta MENDELU Brno / www.pef.mendelu.cz, Fakulta elektrotechniky a informatiky UPCE Pardubice / www.upce. cz/fei, Fakulta biomedicínského inţenýrství ČVUT Kladno / www.fbmi.cvut.cz. 8. 2. Fakulta mezinárodních vztahŧ VŠE Praha / fmv.vse.cz, Pedagogická fakulta MU Brno www.ped.muni.cz, Policejní akademie ČR – všechny fakulty, Praha / www.polac.cz. 10. 2. Fakulta sociálních věd UK, obor Mediální studia (KS) IKSŢ Praha / www.fsv.cuni.cz. 11. 2. Fakulta elektrotechnická ČVUT Praha / www.fel.cvut.cz. 13. 2. Fakulta podnikatelská VUT Brno / www.fbm.vutbr.cz. 14. 2. Fakulta textilní TUL Liberec / www.ft.tul.cz, Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií MENDELU Brno / www.frrms.mendelu.cz. 15. 2. Fakulta strojní TUL Liberec / www.fs.tul.cz. 24. 2. Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích / www.vstecb.cz. 25. 2. Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích / www.vstecb.cz. Veřejné vysoké školy – březen a červen 2014 15. 3. Fakulta managementu VŠE Jindřichŧv Hradec / www.fm.vse.cz. 6. 6. Fakulta sociálních věd UK Ekonomie IES Praha / www.fsv.cuni.cz. 20. – 29. 6. Akademie výtvarných umění v Praze / www.avu.cz. Všechny výše uvedené termíny jsou skutečně bez záruky, tištěný seznam si neklade za cíl býti kompletní, je vzhledem k termínŧm redakční uzávěrky pouze orientační. Validní informace je třeba si ověřit na studijních odděleních jednotlivých vysokých škol a fakult anebo na webových stránkách jednotlivých vysokých škol. /Zdroj: MŠMT a www.kampomaturite. cz/ Region| Jiţní Čechy Stejná zpráva vyšla také v dalších 6 titulech.

Nejsem spasitel, ale ODS musíme zásadně změnit, říká její praţský šéf Filip Humplík 9.1.2014

reflex.cz

str. 00

Rozhovory

Filip Humplík je novým předsedou praţské ODS. Ta kdysi v hlavním městě dominovala, ale dnes se nachází ve velkých problémech. Dokáţe ji Humplík „zachránit“? Jak to chce udělat? A s čím jde na blíţící se kongres ODS do Olomouce? Na to odpovídá v rozhovoru pro Reflex.cz. V listopadu jste se stal novým šéfem praţské ODS, kdyţ se ale podíváte na výsledky posledních voleb, jak prezidentských, tak do sněmovny, není to sebevraţedná mise? Naopak, jsem zvyklýřešit i hodně nelehké věci a mám naprosto jasnou představu, co s ODS dělat. Jaká ta představa je? Vypadáte jako strana na umření. Nejdříve se musíme sjednotit, čas válek by měl skončit. Lidé, kteří vyuţili ODS ke svým zájmŧm, třeba ekonomickým a finančním, nesmějí rozhodovat o tom, co se bude dál se stranou dít. Musíme se vrátit k podstatě konzervativní pravicové strany. Já jsem se mohl dál věnovat své reklamní agentuře, budovat si svŧj byznys a mít se mnohem líp. Ale rozhodl jsem se udělat něco pro ODS, která navíc potřebuje, aby se změnila. Buďte ale konkrétní. Plné znění zpráv


Dlouho jsme se nebavili o vizi, o tom, jak chceme vést a ovlivňovat zemi, místo toho jsme vedli mezi sebou války v zákulisí i na veřejnosti. Předpokládám, ţe ty vize konečně uslyšíme na kongresu ODS v Olomouci. A pokud jde o Prahu, máme zde pořád mnoho úspěšných starostŧ, kteří vědí, jak to dělat a jak problémy řešit. Není pravda, ţe nemáme co nabídnout, to jsou jen řeči našich soupeřŧ. Musíme o svých kvalitách opět přesvědčit veřejnost. Chceme ukázat, ţe máme jasnou představu, jak má hlavní město v budoucnosti vypadat. Jenţe to uţ voliči slyšeli. Říkal to někdejší praţskýšéf ODS a primátor Pavel Bém. Nejdříve uspěl, kdyţ však dnes vyslovíte jeho jméno, lidi se tváří téměř zděšeně. Proč by právě vám měli věřit? Jistěţe jsme některé věci udělali špatně. Termín politický podnikatel, jenţ se objevil v souvislosti s některými lidmi spojovanými předtím s ODS, je pro mě sprosté slovo. Nedělám si ţádné iluze, ODS má pošramocenou pověst a lidé nás nemají rádi. To však budu měnit. Zní to zajímavě, ale mŧţete tisíckrát říci, ţe „politický podnikatel“ Roman Janoušek, jak si sám říká, neměl nic společného s ODS, kdyţ měl. Jak chcete, aby se na to zapomnělo? Já neříkám, ţe kdysi s ODS nic neměl. Měl. Vţdyť to všichni víme. Věřím ovšem, ţe je to minulostí. Dnes je vedení praţské odéesky zcela jiné. Máte pravdu v tom, jak chápu vaše otázky, ţe to musí dělat lidi, kterým budou občané věřit. Jinak to nepŧjde. To skoro vypadá, ţe strana, jeţ vedla několik českých vlád a dvacet let vládla v Praze, začíná skoro od nuly. Je to tak? Nic jiného nám nezbývá. Přerod ODS je navíc dlouhodobý proces. Samozřejmě chápu, ţe naši členové, voliči a příznivci budou chtít, aby byl vidět výsledek uţ na podzim při volbách. Takţe musíme dosáhnout lepšího výsledku neţ loni v říjnu při hlasování do sněmovny, kdy dostala ODS v Praze 12 procent. Ale pŧjde to výš jen krok po kroku. Bude to navíc sloţitější. Nejenţe s vámi na pravici soupeří TOP 09, ale silné je dnes i hnutí ANO a určitě bude chtít být silné i v hlavním městě. PodobněČSSD a komunisté. Jak tomu chcete čelit? Vnímání politiky se v Česku v posledních letech hodně změnilo, konkurence je mnohem větší, je sloţitější uspět. Prvním krokem je sjednocení ODS, druhým kvalitní program a vize, jeţ osloví voliče, pak tvrdá práce. Na kandidátku do podzimních voleb se mohou dostat i kvalitní lidé, kteří nejsou členové ODS, coţ nebylo vţdy obvyklé. Abychom mohli uspět v Praze, musíme být vidět i na kongresu strany v Olomouci. Nestraší vás to, co se stalo na sněmu TOP 09 v prosinci? Předseda Karel Schwarzenberg tam prosazoval praţského primátora Tomáše Hudečka za místopředsedu strany, jenţe Hudeček zcela pohořel. Nebojíte se, ţe váš kandidát, exprimátor Bohuslav Svoboda, dopadne v Olomouci podobně? Má naši naprostou podporu, musíme udělat vše, aby uspěl. Bohuslav Svoboda má nominaci praţského regionálního sněmu, není nikým direktivně tlačen. Neúspěch pana Hudečka mě nepřekvapil, naplno se ve volbě projevilo, ţe na funkci primátora prostě manaţersky nemá, a uvědomili si to i jeho spolustraníci. ODS je velmi kritická k TOP 09, jeţ vládne v Praze. Nepovede boj dvou pravicových stran nakonec k vítězství někdo třetího? Plníme roli opoziční strany vŧči koalici, kterou uzavřela TOP 09 s ČSSD. Nejsme kritičtí k topce jako takové, je to potenciálně náš nejbliţší koaliční partner. Jsme však velmi kritičtí ke koalici TOP 09 a ČSSD, která v současnosti na praţském magistrátu vládne. Primátor Hudeček na svou funkci evidentně nestačí a praţskou sociální demokracii představují pánové Hulínský, Poche a Březina. K jejich jménŧm není třeba nic dodávat. Exprimátor Svoboda je odstranil z rady města, topka je vrátila do pŧvodních pozic. Ještě se vrátím ke kongresu ODS, který bude zanedlouho v Olomouci. Jak se díváte na kandidaturu Petra Fialy na předsedu strany? Pan Fiala, podobně jako Mirka Němcová, do vedení patří. Plné znění zpráv


Byl jste úspěšný v byznysu, co vás vlastně na politice láká? Mám pocit, ţe kecání po hospodách je krásné, ale člověk za ně nenese ţádnou odpovědnost. Dostal jsem se do věku, kdy jsem se rozhodl zodpovědnost převzít. A měl jsem v tom podporu, jak se ukázalo. Cítíte se jako spasitel? To jsou slova, jeţ nemám rád. Spíše se cítím jako člověk, který jde do konce s těţkým batohem, ale musím vytáhnout batoh i naše lidi nahoru. KDO JE FILIP HUMPLÍK (42): Předseda praţské ODS. Vystudoval masovou komunikaci na fakultě sociálních věd na Karlově univerzitě. Od roku 1992 pracoval v reklamě, například v agentuře Boomerang či Leo Burnett. Od roku 2004 byl šéfem agentury Clubmark. Dnes spoluvlastní reklamní agenturu Konektor, jeţ připravila kampaň praţské ODS v říjnových sněmovních volbách. Ve straně je šest let.

URL| http://www.reflex.cz/clanek/53877/nejsem-spasitel-ale-ods-musime-zasadne-zmenit-rika-jeji-prazsky-seffilip-humplik

ČSÚ: Revize HDP je dána především postupným doplňováním dat 10.1.2014 finance.cz str. 00 Financninoviny.cz Praha 10. ledna (ČTK) - Revize hrubého domácího produktu za třetí čtvrtletí je především zpŧsobena postupným doplňováním dat, které neměl Český statistický úřad v době prvního odhadu ještě k dispozici. ČTK to řekl ředitel čtvrtletních národních účtŧ ČSÚ Jan Heller. Podle čtvrtečních údajŧ ČSÚ ekonomika ve třetím čtvrtletí stoupla mezičtvrtletně o 0,2 procenta. Na počátku prosince přitom statistici informovali o poklesu o 0,1 procenta a v rámci rychlého odhadu v listopadu dokonce o poklesu o 0,5 procenta. "Korekce mezičtvrtletní změny v samotném třetím čtvrtletí byla především dŧsledkem upřesněného rozloţení tvorby přidané hodnoty v podnikatelské sféře v prvním a druhém čtvrtletí při zachování úhrnu za 1. pololetí," uvedl. Fakticky tak nebyla změna podle něj zpŧsobena vývojem v samotném třetím čtvrtletí, "Revize jsou běţnou součástí práce statistikŧ všude ve světě, ale takovýto kotrmelec je poměrně ojedinělý a zaslouţil by si věrohodné vysvětlení," uvedl k revizím analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Naopak analytik Komerční banky Jan Vejmělek upozornil, ţe podle studie Marka Rusnáka z Fakulty sociálních věd UK dosahují revize mezičtvrtletních údajŧ v prŧměru 0,4 procentního bodu. To se navíc prý nebraly v úvahu předběţné odhady, ale aţ ty následné. "Pro posouzení skutečného stavu ekonomiky je tak nutné vzít v potaz i vývoj měsíčních dat z prŧmyslu, stavebnictví, maloobchodu a tak dále. A měsíční data ukazovala na pokračující oţivení v domácí ekonomice," uvedl Vejmělek. Zároveň dodal, ţe na HDP je bohuţel kladen příliš velký dŧraz. Vejmělek zároveň uvedl, ţe samozřejmě revize mohly u některých lidí vyvolat dojem, ţe se ekonomika vrací do recese. To zároveň mohlo ovlivnit očekávání lidí do budoucna a tím i jejich ekonomické chování. Heller dále upozornil, ţe předběţný odhad (zveřejněný 14. listopadu), je vţdy sestavován na základě pouze dílčích statistických a administrativních dat. "Ze statistických dat nejsou tou dobou k dispozici kompletní údaje zejména o stavu zásob, tvorbě fixního kapitálu a výdajích domácností. Dostupné dílčí informace, například o vývoji zahraničního obchodu a zaměstnanosti signalizovaly hlubší pokles tvorby přidané hodnoty neţ následně data pouţitá pro standardní odhad zveřejněný 4. prosince," uvedl. Statistici tak mají v době předběţného odhadu podle Hellera informace od několika málo tisíc registrovaných subjektŧ z celkového více neţ milionu registrovaných subjektŧ. "Je to tedy umění moţného" uvedl. Údaje by podle něj asi nezpŧsobily takový rozruch, kdyby se ekonomika nenacházela v moţném zlomu vývoje, kdy kaţdá desetina mŧţe znamenat rozdíl mezi poklesem nebo rŧstem ekonomické aktivity. Plné znění zpráv


Statistici revidovali ve čtvrtek i další údaje. V meziročním srovnání ekonomika klesla ve třetím čtvrtletí o 1,2 procenta, coţ je o desetinu procenta lepší údaj, neţ statistici uváděli dříve. Meziroční sníţení HDP v prvním čtvrtletí se zlepšilo ze 2,4 na 2,3 procenta a ve druhém čtvrtletí se naopak zhoršilo z 1,5 na 1,7 procenta. V mezičtvrtletním srovnání po poklesu v prvním čtvrtletí o 1,3 procenta HDP ve druhém čtvrtletí vzrostl o 0,3 procenta, coţ je méně neţ pŧvodně uváděných 0,6 procenta. Český statistický úřad zveřejnil poprvé předběţný odhad hrubého domácího produktu v únoru 2008, a to u dat za čtvrté čtvrtletí 2007. Učinil tak na základě mezinárodní praxe a poptávce po rychlém odhadu vývoje ekonomiky, který je běţný i v dalších vyspělých ekonomikách. Od loňského října pak ČSÚ zveřejňuje novou rychlou informaci "Čtvrtletní národní účty", a to vţdy zhruba 92 dní po konci čtvrtletí. Data by měla zpřesnit jak první informaci o odhadu HDP, která vychází 65 dní po konci čtvrtletí, tak údaje ze zveřejněných národních účtŧ. Ke kaţdému čtvrtletí tak nyní statici vydávají místo dvou tři odhady.

URL| http://www.finance.cz/zpravy/finance/408637/

ČSÚ: Revize HDP je dána především postupným doplňováním dat 10.1.2014

investicniweb.cz str. 00 redakce

Zprávy z trhů

Revize hrubého domácího produktu za třetí čtvrtletí je především zpŧsobena postupným doplňováním dat, které neměl Český statistický úřad v době prvního odhadu ještě k dispozici. Řekl to ředitel čtvrtletních národních účtŧ ČSÚ Jan Heller. Podle čtvrtečních údajŧ ČSÚ ekonomika ve třetím čtvrtletí stoupla mezičtvrtletně o 0,2 %. Na počátku prosince přitom statistici informovali o poklesu o 0,1 % a v rámci rychlého odhadu v listopadu dokonce o poklesu o 0,5 %. "Korekce mezičtvrtletní změny v samotném třetím čtvrtletí byla především dŧsledkem upřesněného rozloţení tvorby přidané hodnoty v podnikatelské sféře v prvním a druhém čtvrtletí při zachování úhrnu za 1. pololetí," uvedl. Fakticky tak nebyla změna podle něj zpŧsobena vývojem v samotném třetím čtvrtletí, "Revize jsou běţnou součástí práce statistikŧ všude ve světě, ale takovýto kotrmelec je poměrně ojedinělý a zaslouţil by si věrohodné vysvětlení," uvedl k revizím analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Naopak analytik Komerční banky Jan Vejmělek upozornil, ţe podle studie Marka Rusnáka z Fakulty sociálních věd UK dosahují revize mezičtvrtletních údajŧ v prŧměru 0,4 procentního bodu. To se navíc prý nebraly v úvahu předběţné odhady, ale aţ ty následné. "Pro posouzení skutečného stavu ekonomiky je tak nutné vzít v potaz i vývoj měsíčních dat z prŧmyslu, stavebnictví, maloobchodu a tak dále. A měsíční data ukazovala na pokračující oţivení v domácí ekonomice," uvedl Vejmělek. Zároveň dodal, ţe na HDP je bohuţel kladen příliš velký dŧraz. Vejmělek zároveň uvedl, ţe samozřejmě revize mohly u některých lidí vyvolat dojem, ţe se ekonomika vrací do recese. To zároveň mohlo ovlivnit očekávání lidí do budoucna a tím i jejich ekonomické chování. Heller dále upozornil, ţe předběţný odhad (zveřejněný 14. listopadu), je vţdy sestavován na základě pouze dílčích statistických a administrativních dat. "Ze statistických dat nejsou tou dobou k dispozici kompletní údaje zejména o stavu zásob, tvorbě fixního kapitálu a výdajích domácností. Dostupné dílčí informace, například o vývoji zahraničního obchodu a zaměstnanosti signalizovaly hlubší pokles tvorby přidané hodnoty neţ následně data pouţitá pro standardní odhad zveřejněný 4. prosince," uvedl. Statistici tak mají v době předběţného odhadu podle Hellera informace od několika málo tisíc registrovaných subjektŧ z celkového více neţ milionu registrovaných subjektŧ. "Je to tedy umění moţného" uvedl. Údaje by podle něj asi nezpŧsobily takový rozruch, kdyby se ekonomika nenacházela v moţném zlomu vývoje, kdy kaţdá desetina mŧţe znamenat rozdíl mezi poklesem nebo rŧstem ekonomické aktivity. Statistici revidovali ve čtvrtek i další údaje. V meziročním srovnání ekonomika klesla ve třetím čtvrtletí o 1,2 %, coţ je o desetinu procenta lepší údaj, neţ statistici uváděli dříve. Meziroční sníţení HDP v prvním čtvrtletí se Plné znění zpráv


zlepšilo ze 2,4 na 2,3 % a ve druhém čtvrtletí se naopak zhoršilo z 1,5 na 1,7 %. V mezičtvrtletním srovnání po poklesu v prvním čtvrtletí o 1,3 % HDP ve druhém čtvrtletí vzrostl o 0,3 %, coţ je méně neţ pŧvodně uváděných 0,6 %. Český statistický úřad zveřejnil poprvé předběţný odhad hrubého domácího produktu v únoru 2008, a to u dat za čtvrté čtvrtletí 2007. Učinil tak na základě mezinárodní praxe a poptávce po rychlém odhadu vývoje ekonomiky, který je běţný i v dalších vyspělých ekonomikách.Ekonomika České republiky ve třetím kvartálu 2013 nečekaně expandovalaČtvrteční revize rŧstu HDP České republiky za třetí kvartál přinesla překvapivé výsledky. Mezikvartálně HDP vzrostl ...

URL| http://www.investicniweb.cz/zpravy-z-trhu/2014/1/10/csu-revize-hdp-je-dana-predevsim-postupnymdoplnovanim-dat/

Zeman to má promyšlené. Odborník varuje před časovanou bombou v koalici 10.1.2014

parlamentnilisty.cz str. 00 Jiří Hroník

Politologové

POLITOLOGOVÉ Za vysoce nadstandardní a vysoce promyšlené povaţují oslovení politologové vystoupení prezidenta Miloše Zemana k jednání o vládě. Z přednesených výhrad k některým ministrŧm jim vychází, ţe nejvíce potrefen byl Milan Chovanec, jenţ se donedávna vnitru, v jehoţ čele by měl stanout, nevěnoval. A to, ţe za devět měsícŧ vystudoval na Právnické fakultě v Plzni bakalářský obor, je ještě víc morální neţ kvalifikační problém. Profesor politologie Oskar Krejčí povaţuje za velice dobré směrování vystoupení prezidenta Miloše Zemana k jednání o vládě, které zahrnovalo i výhrady k některým ministrŧm. “Cílem vystoupení byla snaha kultivovat českou politickou kulturu a bylo vysoce nadstandardní. Prezident opět ukázal, ţe je podstatně výš neţ většina politikŧ, kteří se pohybují na scéně Parlamentu. Přepolitizování státní správy, které prezident kritizoval, je třeba odbourat, jestli se má česká společnost dostat z ekonomické stagnace a kulturně-politické deprivace,“ říká pro ParlamentníListy.cz profesor Oskar Krejčí. Miloš Zeman během svého projevu uvedl tři zásadní výhrady k některým z navrţených kandidátŧ na ministerskou funkci - odbornou, kvalifikační a bezpečnostní. “Prezident si to dobře promyslel i připravil. Podle Ústavy nemá moc prostoru pro odmítnutí, ale ty výhrady, které uvedl, jsou dobře hájitelné před veřejností. Kdyţ nechce jmenovat ministrem někoho, kdo má rychlotitul z Plzně, tak to má svoji váhu,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz politolog Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Rychlostudium na plzeňských právech je hlavně morální problém Řeč je o místopředsedovi ČSSD Milanu Chovancovi, který se má stát ministrem vnitra v Sobotkově vládě. Na Právnické fakultě Západočeské univerzity v Plzni totiţ vystudoval za pouhých devět měsícŧ bakalářský obor Veřejná správa. A týká se ho i Zemanova výhrada k odbornosti, neboť byl stínovým ministrem dopravy a k vnitru přišel jak slepý k houslím, kdyţ se Bohuslav Sobotka začal těsně po volbách rozhlíţet po náhradě za Jeronýma Tejce, do té doby stínového ministra vnitra. “Pokud jde o pana Chovance, je zcela jednoznačné, ţe budoucí premiér bude jeho nominaci podporovat, protoţe se mu osvědčil jako člověk, který informoval o schŧzce v Lánech. Ale to není kvalifikace. Dokonce bych řekl, ţe zvýšil tu výhradu, kterou prezident zformuloval, kdyţ říkal, ţe vystudovat práva za devět měsícŧ je odborný problém. On je to totiţ navíc problém morální. A na tohle podle mého názoru veřejnost bude slyšet,“ upozorňuje profesor Krejčí na to, ţe Milan Chovanec bude i z tohoto dŧvodu, o němţ se dosud moc nemluvilo, vnímán uţ při vstupu do vlády jako morálně pokřivený. Přes Stropnického útočí prezident na Zaorálka



Pro Josefa Mlejnka je plzeňský hejtman Chovanec spiklenec, který zradil spiklence, a vnímá to tak, ţe by si ho hlava státu ve vládě zcela zjevně nepřála. “Miloš Zeman to hrál i tak, ţe některé karty lze přebít. Reálně si to naplánoval, ţe sejme tři, čtyři lidi, tak má výhrady proti deseti. Třeba u Mládka s tou bezpečnostní prověrkou pak couvne, není to zákonná podmínka, ale vytáhl tu kartu,“ domnívá se Josef Mlejnek. Vysvělení má pro zpochybňování odbornosti Martina Stropnického v čele obrany. “Přes něj útočí prezident na Zaorálka. Stropnický je v rámci ANO těţká váha, po Babišovi je to moţná dvojka a navíc má odborné portfolio zahraniční politiku, protoţe byl diplomat. To, ţe ho šoupli na obranu, je proto, ţe Zaorálek chtěl mít zahraničí a ANO dostalo jako kompenzaci obranu. Ministerstvo kultury, kam by se Stropnický svou odborností ještě hodil, by pro něj bylo málo,“ poznamenává pro ParlamentníListy.cz politolog Josef Mlejnek. Povinností prezidenta je moralizovat a zvyšovat nároky na ministry Pravděpodobnost, ţe by prezidentovy námitky padly na úrodnou pŧdu, však není příliš velká. “Obecně platí, ţe pravomoci prezidenta České republiky jsou velice podobné pravomocem indiánského náčelníka. V době míru v podstatě nemŧţe nic, jenom moralizovat. V době války je naopak vrchním velitelem tak jako indiánský náčelník. Jinými slovy je povinností prezidenta moralizovat, protoţe jiné nástroje nemá a koneckoncŧ zodpovídá za tuto zemi,“ má profesor Oskar Krejčí pochopení pro to, proč Miloš Zeman své výhrady veřejně vznesl. Vyuţil tím svou povinnost moralizovat k tomu, aby řekl výhrady k jednotlivým nominantŧm. “A řekl to nesmírně kultivovaně, věcně a podle mého názoru kaţdý z těch argumentŧ při zvyšování nárokŧ na ministry je zcela jednoznačně správný. Jsou sice lidé, o které bych já ze svého pohledu v navrhovaném seznamu nerad přišel, ale marná sláva ty normy, jak je prezident zformuloval, jsou zcela neprŧstřelné,“ konstatuje pro ParlamentntníListy.cz Oskar Krejčí. Kdyţ se o tom uţ ví, tak to podle Sobotkovy logiky není problém Nepochybuje přitom, ţe všechno to uţ předseda ČSSD od prezidenta slyšel. “Záleţí teď na situaci v potenciální koalici a uvnitř sociální demokracie, jestli po zveřejnění těchto argumentŧ bude Bohuslav Sobotka ochotný a schopný uhrát nějaké změny v tom seznamu, který je připraven. Na to nedokáţu v téhle chvíli odpovědět. Podle mého nebude chtít třeba o pana Chovance přijít, protoţe prokázal nadstandardní loajalitu,“ míní profesor Krejčí.. A Bohuslav Sobotka to také potvrdil bezprostřední reakcí na Zemanovo vystoupení, v němţ se nezabýval podstatou, tedy ţe Milan Chovanec vystudoval v Plzni za devět měsícŧ nebo ţe se aţ dosud vnitru nevěnoval, ale odbyl to tím, ţe o tom veřejnost přece ví. “Nejde v ţádném případě o informace nové, překvapivé či takové, které by nebyly veřejnosti a médiím známy jiţ delší dobu,“ dokonale tak předseda ČSSD odhalil své myšlenkové pochody, ţe kdyţ uţ to je známo, tak uţ to ţádný problém není. Zákon o státní sluţbě mŧţe být časovanou bombou Jmenování Bohuslava Sobotky premiérem oznámil prezident na 17. ledna, termín pro celou vládu do konce ledna mŧţe ještě dojít změny. “Miloš Zeman to rozehrává ještě s lustračním zákonem a zákonem o státní sluţbě. V koalici totiţ propuká spor, protoţe lidovci chtějí, aby ministři měli lustrační osvědčení. To je, jako kdyby řekli, ţe Andrej Babiš ve vládě nebude. Zákon o státní sluţbě tak nemusí projít prvním čtením, jak poţaduje prezident, protoţe ČSSD a ANO tam tu podmínku pro ministry nebudou chtít,“ poukazuje Josef Mlejnek na to, co by mohlo zhatit jmenování vlády. Místo vstřícného kroku Miloše Zemana vŧči hnutí ANO a Andreji Babišovi se tak zákon o státní sluţbě mŧţe stát něčím, na čem se koalice bude štěpit. “To je časovaná bomba. K lidovcŧm se mohou přidat všechny strany, které nejsou ve vládě. Teď to hodně přeţenu, ale mŧţe se stát, ţe komunisté budou hlasovat pro to, aby tam taková podmínka byla, protoţe by tím mohli tuhle vládu rozbourat,“ podotýká politolog. Zapomínat se nesmí ani na situaci v poslaneckém klubu ČSSD Jenom hlasy sociálních demokratŧ a poslancŧ hnutí ANO by ke schválení sluţebního zákona v prvním čtení nestačily. “A k tomu přidejte situaci v poslaneckém klubu ČSSD, kde pořád zŧstalo dost haškovcŧ. A lidovci si těţko dovolí hlasovat pro takovou verzi zákona o státní sluţbě, v níţ by byla zrušena podmínka čistého Plné znění zpráv


lustračního osvědčení. Takţe pro tenhle zákon tam ta stojedenáctka není,“ tvrdí pro ParlamentníListy.cz Josef Mlejnek. Další odborné názory v rubrice Politologové


Veřejná debata s odborníky na téma ekonomická krize 10.1.2014

prazskypatriot.cz

str. 00

Na otázky, co zpŧsobilo současnou ekonomickou krizi a jak z ní ven, nebo jak ovlivňuje krize ţivot firem a institucí, odpoví 16.1. v 18 hodin hosté v Nové budově Národního muzea, Vinohradská 1, Praha 1. Veřejné panelové diskuze nad aktuálními problémy současné společnosti se zúčastní Miroslav Singer – guvernér České národní banky, Richard Hindls – rektor Vysoké školy ekonomické v Praze, Petr Koblic – generální ředitel Burzy cenných papírŧ Praha, a.s., Michal Lukeš – generální ředitel Národního muzea, Jaromír Baxa – pedagog Institutu ekonomických studií FSV UK, odborník na hospodářské krize, Marek Kapička – zástupce ředitele pro výzkum, CERGE-EI. Jednotné vstupné na diskuze je 30 Kč.

URL| http://www.prazskypatriot.cz/verejna-debata-s-odborniky-na-tema-ekonomicka-krize/

Posily Černínu: politolog a linka Berlín 11.1.2014

Lidové noviny str. 04 Domov KATEŘINA ŠAFAŘÍKOVÁ

Pilíři nového vedení Černínského paláce v čele s Lubomírem Zaorálkem by měli být čtyřicátníci Petr Drulák a Kristina Larischová. Lubomír Zaorálek uţ má svŧj ministerský tým. Hlavními tvářemi mají být Petr Drulák a Kristina Larischová – oba nestraníci. PRAHA Pravděpodobný šéf zahraničí v Sobotkově vládě Lubomír Zaorálek (ČSSD) vynechal matadory Lidového domu při sestavování svého ministerského týmu. Místo toho zalovil v nestranických vodách. Novými tvářemi Černínu by se měli stát politolog Petr Drulák a Kristina Larischová, zástupkyně české pobočky německé politické nadace Friedricha Eberta. S oběma čtyřicátníky Zaorálek dlouhodobě spolupracuje a jejich jména potvrdil LN. Pro Druláka i Larischovou bude angaţmá u Zaorálka první zkušeností se zdejším ministerstvem. Jejich přesné zařazení v centrále zahraniční politiky ještě není jasné. Zaorálek by byl rád, aby Drulák, který v minulosti řídil ministerský Ústav mezinárodních vztahŧ a prostředí české státní správy zná, byl jedním z jeho náměstkŧ, popřípadě poradcem. Rozdělení náměstkovských křesel však bude muset uspokojit koaliční logiku a také priority samotné ČSSD. Socialisté by rádi viděli na postu náměstka Rudolfa Jindráka, dlouholetého a uţ přesluhujícího velvyslance v Německu. Lidovci ovšem vehementně tlačí k Zaorálkovi na post prvního náměstka svého lídra do evropských voleb Pavla Svobodu. Rádi by na ministerstvu udrţeli i současného druhého muţe úřadu, nestranického náměstka Jiřího Schneidera. Mezi ČSSD a KDU se zřejmě rozhodne aţ v rámci celého náměstkovského balíčku. Hnutí ANO nikoho do Černínu nenominovalo. Podle včerejšího vystoupení prezidenta před médii není pravděpodobné, ţe by chtěl Miloš Zeman umístit některého Rusnokova ministra na pozici Zaorálkova náměstka.



„Zajímavá jména“ Petr Drulák patří k zavedeným odborníkŧm na zahraniční vztahy. Nedávno mu vyšla první samostatná kniha s názvem Politika nezájmu, v níţ popisuje krizi liberálního kapitalismu a kritizuje vyprázdněnost české politiky, slouţící pouze k „obsluze oligarchie“. Kristina Larischová je pro širší veřejnost neznámým jménem, pro ČSSD však představuje přímou linku do Berlína. Nadace Friedricha Eberta je napojená na německé sociální demokraty, koaliční partnery Angely Merkelové, a s českými socialisty úzce spolupracuje. Kromě toho je Larischová předsedkyní správní rady Česko-německého fondu budoucnosti. Pozorovatele české zahraniční politiky volba Druláka a Larischové zaujala. „Jsou to zajímavá jména. Odborníci ve svých oblastech s dobrými mezinárodními kontakty,“ míní ředitel think tanku Evropské hodnoty Radko Hokovský. Zároveň ale zmiňuje, na co upozorňují Zaorálkovi kritici z řad opozice i uvnitř ČSSD: „Ani jeden nemá exekutivní zkušenosti s vedením ministerstva, coţ je pro řízení zahraniční politiky nevýhoda.“ Kromě Druláka, Larischové a Jindráka míří do centrály diplomacie ještě šéfka zahraniční komise ČSSD Kateřina Bocianová, Jan Prokeš, dlouholetý Zaorálkŧv spolupracovník, který mu vedl poslaneckou kancelář,a mladý kantor na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a Zaorálkŧv poradce Jan Ludvík; tito tři jsou straníci. Vlastní nemáme Sázka na Druláka a Larischovou ilustruje neschopnost českých politických stran generovat vlastní nositele expertizy. Po sedmi letech v opozici, v komfortní roli připravit se na budoucí vládnutí, hledají jak Lubomír Zaorálek, tak Bohuslav Sobotka v podobě svého eurotajemníka Tomáše Prouzy lidi vně strany. Zaorálek potvrdil LN, ţe ţádného seniornějšího straníka, který by měl zkušenosti s exekutivou, v týmu nemá. Částečně za to mŧţe dlouhodobé rozštěpení socialistŧ. V zemích s usazenou politickou scénou by byl typickým Zaorálkovým člověkem do Černínu Jan Kavan coby stranický matador a exministr zahraničí. Protoţe je však Kavan agilním zemanovcem se vším, co k tomu patří, nepřichází v úvahu. Těţiště neschopnosti stran mít svoje Druláky straníky však leţí, slovy politologa Jiřího Peheho, „v genetickém nezájmu českých politikŧ o svět“. Obecně pak v tom, ţe distribuce funkcí ve stranách probíhá na základě „denního politikaření, nikoli soutěţe idejí a strategií, takţe ţádná znalost není ani potřeba“, dodává Pehe. Zahraničněpolitických expertŧ stran je pak ještě méně, neboť vyhledávanější a pro veřejnost atraktivnější jsou mluvčí domácích témat. Straníci, kteří se zahraniční a ještě více unijní agendě věnují, to v drtivé většině dělají ze zájmu, nikoli z kalkulu. Paradoxně tak nepočetný zahraniční „trust“ ČSSD je ještě to nejvíc fundované, co současný svět domácích stran nabízí. *** Petr Drulák * Profesor politologie a bývalý ředitel Ústavu mezinárodních vztahŧ, kde nyní pŧsobí jako výzkumný pracovník * Jeho zájmovými oblastmi jsou evropská integrace, teorie mezinárodních vztahŧ, česká zahraniční politika a diskurzivní analýza Kristina Larischová * Vědecká pracovnice praţské kanceláře Nadace Friedricha Eberta, bývalá zástupkyně ředitele Ústavu mezinárodních vztahŧ * Předsedkyně Česko-německého fondu budoucnosti Poznámku k tématu čtěte na straně 10 Foto autor| FOTO: MAFRA-DAVID NEFF, FB. CZ, POLISH INSTITUTE // KOLÁŢ ŠIMON / LN

Palach mluví v symbolech 11.1.2014

Mladá fronta DNES str. 11 Vladimír Kučera

Názory

Před čtyřiceti pěti lety, 16. ledna 1969, se v Praze na Václavském náměstí upálil student Jan Palach. Jeho čin byl protestem proti sovětské okupaci i proti snadnosti a pasivitě, s jakými se s ní společnost smiřovala. Před časem si vyměnili dopisy německý prezident Joachim Gauck a tehdejší česká hlava státu Václav Klaus. Bylo to při příleţitosti výročí vyhlazení Lidic a akce našich parašutistŧ proti Reinhardu Heydrichovi. Gauck vyjádřil politování nad zvěrstvem, jehoţ se Němci (povšimněte si: v Gauckově pojetí ne pouze nacisté, rozšířil zátěţ svědomí na všechny svoje krajany) dopustili na nevinných lidech ze středočeské vesnice, a současně vyzdvihl hrdinství československých vojákŧ, kteří se vydali popravit zastupujícího říšského Plné znění zpráv


protektora a při splnění úkolu hrdinsky padli v kostele Cyrila a Metoděje. Bylo velmi pŧsobivé, jak všech těch sedm muţŧ z kostelní krypty německý prezident vyjmenoval. Klaus odpověděl polovičatě, zdŧraznil pouze tragédii Lidic, aţ jsem se za tu českou odpověď trochu styděl. Cítil jsem se jako občan své země ošizený. Protoţe symboly neţijí pouze samy o sobě, ale v souvislostech. Mají svou řeč. A ta vypovídá o těch, kdoţ tyto symboly respektují a berou za své. O jednotlivcích, o společenstvích, o národech. Chyběl mi v onom dopise Václava Klause symbol statečnosti, zbyl pouze symbol oběti. Gauck na odvahu nezapomněl. Doufám, ţe to vypovídá pouze o obou prezidentech, nikoliv o komunitách, které v té době zastupovali. Byť česká povaha je v tomto ohledu velmi zvláštní, povšimněme si, s jakou rozkoší oslavujeme svoje poráţky a katastrofy. Stavíme jim ba i pomníky. Slyšel jsem v této souvislosti vyslovit Jana Wericha: „Jsou národy, které dostanou přes hubu a perou se. Jsou národy, které dostanou přes hubu a ohnou se. My dostaneme přes hubu a řekneme, dostali jsme přes hubu, ale tak přes hubu jako my ještě nikdo nikdy na celém širém světě nedostal.“ Řekl to těsně po smrti Jana Palacha. Hodnotil celkový stav země a jejích občanŧ. Myslím, ţe stejně si jej vyhodnotil i právě Palach. A proto udělal to, co udělal. Vcelku vnímám námitky některých, ţe i čin Jana Palacha byl vlastně zaloţen na principu oběti. Tak jsem se snaţil pochopit i jistou trpkost, s níţ ho hodnotil Josef Mašín. Jenomţe rozhodně nelze chápat oběť jako oběť. Nic netušící občané z obce Lidice byli oběťmi v pravém smyslu toho slova. Stali se předmětem pomsty za útok na Heydricha a prostředkem zastrašování obyvatel protektorátu. Místo vzdoru smrt Jan Palach není takovou obětí. Rozhodl se sám. Promyšleně a uvědoměle. A protoţe rozhodně nebyl duševně vyšinutý (svědčí o tom i tehdejší policejní odborný posudek), jak tvrdí někteří dnešní pokroucení hodnotitelé jeho činu, ba ani nebyl nešťastně zamilován, jak říkají ti z nich, kteří jsou ještě hloupější, neţ si lze pomyslet, byla jeho oběť jednoznačně statečným činem. Jistě, skutkem pro většinu z nás za hranicí pochopitelného a uchopitelného, ale přesto, či vlastně právě proto takovým. Palach zvaţoval i jiné moţnosti, ba dokonce akt přímé akce, jakéhosi bojového vzdoru včetně obsazení rozhlasu a prohlášení k národu, vyzývajícího ke generální stávce. Nakonec zvolil to, co zvolil. Zda rozhodla pragmatická úvaha, nebo instinktivní (a přesné) vyhodnocení situace ve společnosti, kdo ví... V kaţdém případě však symbol jeho smrti měl větší platnost, neţ by nejspíš měla symbolika nějakého akčního kousku. Byť se to třeba někomu nezdá. Je to asi v našich hlavách a srdcích, takový přístup, ale lze jej ostatně doloţit velmi snadno, pár měsícŧ po smrti Jana Palacha, v srpnu 1969, vyšli do ulic našich měst mladí lidé a mnohde měly jejich demonstrace rysy jakéhosi povstání – barikády, přímé fyzické střety. Skutečné bojové vystoupení, po jakém volají ti, kteří kritizují zpŧsob Palachova protestu. I s tím, ţe v Praze a v Brně padlo pět lidí (nejspíše kulkami milicionářŧ) včetně mladé ţeny. Po této události český pes víceméně neštěkne. Byť to svědčí kromě jiného buď o jakési národní ignoranci vŧči přímému otevřenému odporu, či přinejmenším o téměř ostudné zapomnětlivosti, dává to jednoznačně dŧkaz pro to, ţe Jan Palach se rozhodl dobře. Byť tragicky, jeho čin zŧstal v paměti jako symbol. „Palachovým týdnem“ v roce 1989 započal (alespoň jevově) pád reţimu jedné (komunistické) strany u nás. Zákruty morálních kýčŧ Jak ovšem takový symbol respektovat a neupadnout při tom do morálního kýče, pojmu, který dosadil do našeho veřejného prostoru filozof Václav Bělohradský? Výraz „morální kýč“ nabyl křídel a je pouţíván ve všech moţných i nemoţných souvislostech, mnohdy zkomoleně, jindy přiléhavě, byť ne zcela v duchu Bělohradského. Začasté označování čehosi za morální kýč se stává paradoxně samo morálním kýčem. Interpretace symbolu činu Jana Palacha i symbolu jeho samotné osobnosti se ovšem k podobnému označení přímo nabízejí. Nicméně domnívám se kupříkladu, ţe morálním kýčem mŧţeme nazvat chování Tomáše Garrigua Masaryka, který poté, co se dozví, ţe došlo k diplomatické roztrţce mezi ČSR a Vatikánem, zpívá po večeři na praţském Hradě Kdoţ sú Boţí bojovníci... a předtím prosazuje, aby nad Hrad byla vyvěšena husitská vlajka. Necítím však jako morální kýč, nazvou-li vojáci na frontě druhé světové války svŧj tank Jan Ţiţka. A tak je to i s odkazy k Palachovi a jeho činu coby symbolu. Stejně tak nelze vnímat nijak negativně ani do jisté míry patetickou obranu Palachova symbolu proti všelijakým popíračŧm a zapíračŧm, kteří jeho čin relativizují pro svŧj vlastní politický postoj; nevadí jim a priori to, co Palach udělal, ale skutečnost, vŧči čemu byl jeho čin zaměřen a co symbolizuje. Stejně nutno Palachŧv skutek bránit vŧči těm, jeţ definuje Wildŧv aforismus: „Cynik je člověk, který zná cenu všeho, ale nezná hodnotu ničeho.“ Připomínání Jana Palacha není morálním kýčem, přestoţe by je do této kategorie leckdo rád vykázal. Jestliţe někdo hájí Palacha před společenskou a historickou devalvací, vskutku není „manaţerem kýče“ (jak Plné znění zpráv


nazývá Bělohradský svazáka Zemánka z Kunderova Ţertu). Obrana proti svinstvu je občas třeba a kolem Palacha se často kupí hnoje aţ příliš. Očekávání nových symbolŧ Sotva si připustit, ţe takové symboly, jako je Palach, přestanou mluvit. Byla by to hluboká ztráta pro cosi, co lze nazvat kolektivním vědomím. Jistě, tradice se bortí, pravdy, dříve povaţované za zjevené, nabývají na grotesknosti, co uctívá jeden, zesměšňuje druhý, aby to třetí povaţoval za zločin, obhajovat statečnost jeví se v současném světě nepatřičným, ba samo slovo hrdina získává podtón jistého idiotství, kráčí jakoby ve stopách „pravdy a lásky“, z nichţ byla učiněna slova k posměchu, společensky nevhodná, ba sprostá a uráţlivá. Takové časy rozvolněnosti a relativizace, dnes mnohými příznačně nazývané dobou postdemokratickou, přinášejí ovšem s sebou zpravidla hrozbu doby pretotalitní nebo alespoň preautoritativní. Jedna řeč symbolŧ se zapomíná, mluví jí uţ jenom osamělí podivíni. A zatím někde v pozadí chystá se nová řeč jiných symbolŧ, zpočátku mŧţe mít podobu Orwellova newspeaku či Havlova ptydepe, které se sice v čase mění, ale podstatou zŧstávají stejné, později nabudou přesných obrysŧ a břinknou do činelŧ skrze nová či staronová jména a skutky. Skutečný morální kýč změní se v ideologickou, ba politickou a mocenskou doktrínu a strukturu. A domnívat se, ţe je řeč pouze o hrozbě nějakého neokomunismu, bylo by zpozdilé: rozhlédněme se po nekomunistické části reality, taky nic pěkného pro svobodné a kritické myšlení. Zatím ovšem je čas pokoušet se dorozumět řečí symbolŧ, jako jsou ty palachovské. Moţná se dočkám obvinění z morálního kýčařství, nicméně hlasuji pro „Palachovo cukrářství“ v jeho někdejším všetatském bydlišti. I ten symbol malého, soukromého podnikání také čímsi, k někomu a o něčem mluví. Foto popis| O autorovi| Vladimír Kučera, Publicista a spolupracovník redakce MF DNES. Narodil se v roce 1947, vystudoval Fakultu sociálních věd a publicistiky, krátce pobyl i na zemědělské fakultě. Po roce 1989 prošel několika deníky a pak začal pŧsobit na volné noze. Na ČT24 uvádí pořad Historie.cs, kde se zabývá zejména děním v Československu po roce 1918.



Tiskové zprávy

Mediální zastoupení Svazu měst a obcí ČR (SMO) má nově na starosti Štěpánka Filipová (38). Do Svazu přišla z Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (MPSV), kde pracovala jako vedoucí tiskového oddělení a tisková mluvčí. Pŧsobila také jako ředitelka odboru marketingu a komunikace Agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest. Předtím měla na starosti komunikaci s médii a PR v Karlovarských minerálních vodách (Mattoni). Jako ředitelka odboru komunikace a tisková mluvčí zavedla komunikační strategii České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Řadu let pŧsobila jako novinářka, mimo jiné v týdeníku Profit a České televizi. Štěpánka Filipová vystudovala ţurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze a marketingové a sociální komunikace na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Hovoří anglicky a francouzsky. O Svazu měst a obcí ČR: Svaz měst a obcí České republiky je celostátní, dobrovolnou, nepolitickou a nevládní organizací, zaloţenou jako zájmové sdruţení právnických osob. Členy Svazu jsou obce a města. Svaz měst a obcí ČR je partnerem pro vládní i parlamentní politickou reprezentaci. Podílí se na přípravě a tvorbě návrhŧ legislativních i nelegislativních opatření v oblastech týkajících se kompetencí obcí. Činnost Svazu je zaloţena především na aktivitě starostŧ, primátorŧ a členŧ zastupitelstev obcí a měst, kteří se nad rámec svých povinností věnují i obecným problémŧm samosprávy. V současné době Svaz sdruţuje kolem dvou a pŧl tisíce měst a obcí. Více na www.smocr.cz




Do boje proti severokorejské propagandě nastupuje těţký kalibr – Mr. Bean 13.1.2014

ct24.cz str. 00 pet

Svět

Londýn – Ve vysílání severokorejské televize by se mohly objevit první pořady ze Západu – například Teletubbies nebo Mr. Bean. Britská televizní stanice BBC jedná o této nabídce přímo s Pchjongjangem. S výběrem vhodných pořadŧ BBC pomáhá i britské ministerstvo zahraničí. Věří, ţe tak pomalu nahlodá pilíře severokorejské propagandy. Mr. Bean coby nástroj šíření demokracie – spolu s pořady jako Top Gear, Doktor Who nebo Hercule Poirot by mohl britský komik Severokorejcŧm ukázat, jak se na Západě ţije a zároveň by nemusel urazit tamní totalitní reţim. Londýn si od jeho zahraniční mise hodně slibuje. Západ by mohl po 25 letech znovu přesvědčit svou atraktivitou. "Vţdy jsem věřil, ţe Berlínskou zeď nestrhla intelektuálská diplomacie, ale Dallas a Dynastie," říká zástupce britského ministerstva zahraničí. Irena Reifová z katedry mediálních studií FSV UK ovšem toto tvrzení mírní: "Myslím, ţe ţádné povstání, které by svrhlo severokorejský reţim, nehrozí. Vidět přímou vazbu mezi televizní kulturou a otřesením reţimu, by bylo nadsazené." Na rozdíl od Východního Německa si Československo muselo na Dallas počkat aţ do pádu ţelezné opony. Podobně teď vypadá televizní vysílání v Severní Koreji. Propagandistická videa ukazují lesk komunismu a úpadek kapitalismu. A taky konečné vítězství severokorejského reţimu. "Tak 30 procent je věnovaných Kim Čong-ilovi nebo Kim Ir-senovi. Dalších 30 procent tomu, aby pracovali víc, a dalších 20 procent je o tom, jak se na jihu ţije špatně pod americkou vládou." (koreanista Jaromír Chlada, 7. 4. 2013) Británie to má šanci svými pořady změnit. Do hry ale přichází velká diplomacie – ukázat to dobré a zároveň nepopudit. Těţko se tak do výběru dostane pořad Panorama, kde britská televize odvysílala, jak se Západ dívá na Severní Koreu. Autor reportáţe ji popisuje jako zemi ovládanou lţí a strachem. (více o kontroverzním natáčení reportáţe čtětě zde) "Severní Korea je nejzvláštnějším místem, kde jsem kdy byl. Je šílená a smutná a zlá a směšná. To všechno najednou." (investigativní novinář John Sweeney, Panorama "Inside North Korea") Malé Korejce budou místo tankŧ uspávat Teletubbies Jako celkem neškodní se britskému ministerstvu zahraničí zdají Teletubbies - i kdyţ severokorejské děti jsou zvyklé na tvrdší večerníčky, kde nechybí ostřelování amerických tankŧ. Jednání o vývozu pořadŧ do KLDR ještě zdaleka neskončila. Přesto je podle Reigfové jisté, ţe pokud se na severokorejské obrazovky nakonec dostanou, budou doprovázeny "patřičným" vysvětlením místního reţimu: "Ty pořady určitě budou ideologicky ukotvené. Nebylo by překvapením, kdyby byl Mr. Bean vykládán jako typický reprezentant západní populace – ţe by severokorejská státní televize říkala lidem, ţe jsme tady všichni takoví zlomyslnípodivíni, kteří spí v posteli s medvídkem, protoţe jsou psychicky nevyrovnaní. Čert ví..."

URL| http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/258208-do-boje-proti-severokorejske-propagande-nastupuje-tezkykalibr-mr-bean/



KLDR chce vysílat pořady BBC 13.1.2014

ČT 24

str. 06

21:31 Horizont

Hana SCHARFFOVÁ, moderátorka -------------------Teletubbies nebo Mr.Bean by mohly jako první pořady ze Západu proniknout do vysílání severokorejské televize. Britská BBC o nabídce jedná přímo s Pchjongjangem a s výběrem jí pomáhá i ministerstvo zahraničí Spojeného království. Věří, ţe tak postupně nahlodá pilíře severokorejské propagandy. Katarína FAGOŠOVÁ, redaktorka -------------------Mr.Bean coby nástroj šíření demokracie. Spolu s pořady jako Top Geer, Doktor Hoo nebo Poirot by mohl britský komik Severokorejcŧm ukázat, jak se na Západě ţije a zároveň by nemusel urazit tamní totalitní reţim. Londýn si od jeho zahraniční mise hodně slibuje. Západ by tak mohl po 25 letech znovu přesvědčit svou atraktivitou. redaktor /zástupce britského ministerstva zahraničí/ -------------------"Vţdy jsem věřil, ţe berlínskou zeď nestrhla intelektuálská diplomacie, ale Dallas a Dynastie." Katarína FAGOŠOVÁ, redaktorka -------------------Na rozdíl od východního Německa, my jsme si na Dallas museli počkat aţ do pádu ţelezné opony. Obraz kapitalismu byl v komunistickém Československu jiný, tak trochu dekadentní. Podobně teď vypadá televizní vysílání v Severní Korei. Propagandistická videa ukazují lesk komunismu a úpadek kapitalismu a také konečné vítězství severokorejského reţimu. Jaromír CHLADA, koreanista -------------------30 % je věnovaných Kim Čong-ilovi a Kim Ir-senovi. Dalších 20 % prostě tomu, aby pracovali víc a nějakých dalších 20 % prostě bylo o tom, jak se na jihu ţije špatně pod tou americkou vládou. Katarína FAGOŠOVÁ, redaktorka -------------------Británie to má šanci svými pořady změnit. Je to ale velká diplomacie. Ukázat to dobré a zároveň nepopudit. Pořad Panorama, kde britská televize odvysílala, jak se zase Západ dívá na Severní Koreu, jistě v nabídce nebude. Autory popisuje jako zemi ovládnou lţí a strachem. John SWEENEY, novinář -------------------Vítejte v skutečné Severní Koreji. Severní Korea je nejzvláštnějším místem, kde jsem kdy byl. Je šílená a smutná a zlá a směšná. Katarína FAGOŠOVÁ, redaktorka -------------------Jako celkem neškodné se britskému ministerstvu zahraničí zdají Teletubbies, i kdyţ severokorejské děti jsou zvyklé na tvrdší Večerníčky. V pořadu pro děti chtějí přidat trochu rychlých aut a klasické detektivky. A pokud si severokorejské diváky svérázný detektiv nezíská, pak Mr.Bean zabere určitě. Katarína Fagošová, Česká televize. Hana SCHARFFOVÁ, moderátorka -------------------Na televizní strategii Severní Koreje a dalších reţimŧ se podíváme s Irenou Reifovou z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, dobrý večer. Paní Reifová, také si myslíte, ţe ţeleznou oponu vlastně shodil Dallas a v případě, ţe ano, neměl by se Kim Čong-un obávat? Irena REIFOVÁ, Institut komunálních studií a ţurnalistiky FSV UK -------------------Plné znění zpráv


To, ţe ţeleznou oponu svrhl Dallas, to je hodně nadsazené. Já myslím, ţe skutečně ţádné lidové povstání odporu tím pokusem tady prodat do Koreje některé seriály, pořady BBC, ţe takové ţádné povstání, které by svrhlo korejský reţim, nehrozí, ačkoliv je tedy pravda, na druhou stranu, ţe v roce 1978 byl v Rumunsku odvysílání seriál Dallas a ţe si na to mnozí rumunští diváci z tehdejší doby skutečně vzpomínají jako na první okno do krás a pŧvabŧ kapitalismu a burţoazie, které viděli, ale jako přímý tedy vidět přímou vazbu mezi seriály, televizní kulturou a otřesením reţimu, to by bylo určitě nadsazené. Hana SCHARFFOVÁ, moderátorka -------------------Do Koreje má také mířit pořad Top Geer, ovšem co si o tom mají myslet Korejci, to je automobilový pořad a tam skoro nikdo nemá moţnost vŧbec jezdit autem. Znamená to, ţe snění je povoleno? Irena REIFOVÁ, Institut komunálních studií a ţurnalistiky FSV UK -------------------Je skutečně otázkou, na kolik takové pořady mohou fungovat jako nějaký únikový a snový svět a na kolik pro vlastně svět, který je oddělený nebo populaci, která je oddělená nejen politicky a geograficky, a také kulturně od toho, jak ţije Západ, nakolik to bude spíš taková sbírka kuriozit nebo podivností a pak ještě další věc. Nesmíme zapomínat na to, ţe ty pořady budou zcela určitě ideologicky interpretované, uchopené, zakotvené, jak se tedy někdy říká. Hana SCHARFFOVÁ, moderátorka -------------------Mŧţe se BBC obávat, ţe budou ty pořady manipulovány, třeba naschvál špatně přetlumočeny? Irena REIFOVÁ, Institut komunálních studií a ţurnalistiky FSV UK -------------------Manipulovány jistě být mŧţou. Spíš bych řekla, zasazené do patřičného kontextu, nebylo by překvapením, kdyby Mr.Bean byl vykládán jako typický reprezentant populace na Západě a kdyby tady státní televize korejská říkala lidem, ţe jsme tady všichni takoví zlomyslní podivíni, kteří spí doma v posteli s medvídkem, protoţe jsou psychicky nevyrovnaní. Čertví. Hana SCHARFFOVÁ, moderátorka -------------------Minimálně se Korejci hodně zasmějou. Irena Reifová, děkujeme za váš čas. Irena REIFOVÁ, Institut komunálních studií a ţurnalistiky FSV UK -------------------Děkuji za shledanou.

Andrejova horká ţidle 13.1.2014 Euro str. 18 Report Blahoslav Hruška, Miroslav Zámečník Politiku a byznys skloubit nelze. A uţ vŧbec ne ministerstvo financí s impériem Andreje Babiše Tady pořád někdo mluví o střetu zájmŧ, ale já mám největší újmu. Mám újmu ve firmě, mám újmu v byznysu, v soukromí, na zdraví, postěţoval si Andrej Babiš ve slabé chvilce novinářŧm, kdyţ se ho ptali na jeho novou roli coby designovaného ministra financí. Trefněji by to vyjádřil málokdo. Šéf hnutí, který svou úspěšnou volební kampaň postavil na hesle „nejsme jako politici“, najednou zjišťuje, ţe role nezkorumpovaného byznysmena, který jde zachránit politiku před rozkradením, není zdaleka tak jednoduchá, jak by si představoval. Bude totiţ permanentně ve střetu zájmŧ. A pokud bude chtít vyloučit jakoukoli podjatost, neměl by do své nové kanceláře v praţské Letenské ulici raději ani vstupovat. Nejde jen o obchody, které vedou Babišovy firmy se státem. Jen namátkou – Uniles a Wotan Forest prodávají stromky státním Lesŧm ČR, pardubická chemička Synthesia dodává suroviny Explosii, kde je stoprocentním vlastníkem právě ministerstvo financí. Šéf eráru také spolurozhoduje o předsedovi Správy státních hmotných rezerv, s níţ obchoduje hned několik firem z impéria Agrofert. Plné znění zpráv


Nejde jen o obchodní vztahy. Pod Babiše coby ministra financí bude spadat také Finanční analytický útvar (FAÚ). Tedy finanční rozvědka, díky níţ bude moci šéf hnutí ANO nahlédnout do karet konkurentŧm a udělat si představu třeba o jejich úvěrování nebo si vytipovat adepty pro akvizice Agrofertu. K nekalým praktikám lze zneuţít i další mocný úřad, který pod ministerstvo financí spadá – Generální finanční ředitelství. Mimochodem, jak šéfa FAÚ, tak vrchního kontrolora daní by jmenoval i odvolával sám Babiš. Funkce nic neřeší I kdyţ mŧţeme lídrovi ANO věřit v tom, ţe politiku nebude vyuţívat pro své podnikatelské zájmy, čisté řešení, které by vyloučilo střet zájmu, není. Podle nového občanského zákoníku se Babiš coby ministr musí vzdát statutárních rolí – kromě postu předsedy představenstva a generálního ředitele Agrofertu sedí podnikatel ještě v sedmi dceřiných společnostech svého holdingu. Otálet s odstoupením prý nehodlá. „Statutární orgány ve všech společnostech skupiny Agrofert opustí, jakmile bude jmenován ministrem,“ vzkázal týdeníku Euro Babišŧv mluvčí Karel Hanzelka. Střídání ve vedení firmy ale nijak neřeší fakt, ţe Babiš je dosud jediným akcionářem Agrofertu. A kdo jiný neţ akcionář by si měl hlídat, jak jeho firma prosperuje a k jakým zakázkám se dostane? Teoreticky by samozřejmě mohl Babiš coby ministr sám sebe vyloučit třeba z jednání vlády a nechat se kvŧli moţné podjatosti zastoupit. To by snad šlo, kdyby byznysmen přijal křeslo ministra kultury nebo třeba zahraničních věcí, zkrátka něčeho velmi vzdáleného jeho podnikatelským aktivitám. Ale v pozici ministra financí, která je v našem systému ekonomicky nesrovnatelně vlivnější neţ jakýkoli jiný vládní post? S notnou dávkou nadsázky lze říct, ţe kdyby se Andrej Babiš jako ministr financí chtěl pokaţdé pro podjatost raději vyloučit z jednání, musel by okamţitě po svém jmenování upadnout do kómatu a probudit se z něj po ukončení funkčního období. Pak by to bylo perfektně v pořádku. Snad. Neprodejný holding Zřejmě nejtransparentnějším řešením by byl prodej veškerých majetkových podílŧ, a to i těch zahraničních. Připomeňme, ţe Babiš není magnátem jen v Česku – v zemědělství a chemii úspěšně podniká také na Slovensku, v Německu, Polsku, Maďarsku nebo Číně. Prodávat se ale Babiš zdaleka nechystá. A má k tomu dobré dŧvody. Tak velké impérium, jaké Babiš spravuje, prodat v rozumném čase nejde. Obchodní svět Andreje Babiše je natolik poznamenaný preferencemi svého zakladatele, ţe na této planetě zřejmě neexistuje nikdo, kdo by byl ochoten vyplatit „prémii za synergické efekty“. Naopak by se našla spousta investorŧ, kteří by s příslušným diskontem koupili všechno „as it is and where it is“, tedy jak to stojí a leţí, a postupným rozprodejem po částech realizovali to, čemu investiční bankéři říkají break-up value. Chybu to má jedinou, i kdyby nakrásně Babiš chtěl z vlaku vystoupit, pak řádný prodejní proces takhle velkého konglomerátu nebude trvat méně neţ rok. Pokud by se mělo prodávat po logických celcích, kde je moţno očekávat synergickou prémii, je to práce na dva aţ tři roky. Zákon ho nenutí, aby nevlastnil, natoţ aby prodával pod tlakem a se ztrátou v řádu desítek procent. Takţe to neudělá, tak jako by to na jeho místě neudělal nikdo. Trusty uţ i u nás Přesto existuje ještě jeden vcelku elegantní zpŧsob, jak se vyhnout nařčení ze střetu zájmŧ – svěřenský fond. Novinka, kterou k Novému roku zavedl občanský zákoník, je inspirována anglosaským zvykovým právem. Ve Velké Británii a v USA, ale třeba také v Kanadě nebo Austrálii jsou takzvané blind trusty běţným mechanismem, jak se odstřihnout od podnikání, zároveň si ale udrţet právo profitovat ze ziskŧ firmy. Zakladatel fondu nejprve vyčlení část majetku a svěří ji vybranému správci, kterému doslova slepě dŧvěřuje – sám se vzdává práva jakkoli vstupovat do řízení trustu a být informován o rozhodování managementu. Správce je také zapsán do obchodního rejstříku a jménem trustu jedná a podniká. Zakladatel pak dostává jen pravidelné vyúčtování ziskŧ a ztrát – asi jako kdyby šlo o bankovní účet. Odstavit sám sebe od podnikání před nástupem do funkce je běţná praxe prezidentských kandidátŧ v USA. Svŧj blind trust měl za posledních padesát let kaţdý šéf Bílého domu a také většina adeptŧ na tento post. Babišovu případu stojí nejblíţe zřejmě americký demokrat Jimmy Carter, který ovládal rodinný podnik dodávající zemědělcŧm v okolí Plains ve státě Georgia vše od semen burákŧ aţ po pojištění úrody a její uskladnění. Kdyţ se stal v roce 1977 americkým prezidentem, převedl firmu do svěřenského fondu. Ostatně stejně, jako to před ním udělal třeba Lyndon B. Johnson, který do právní formy trustu převedl svou texaskou televizi KTBC. Blind trusty jsou rozšířené také ve Velké Británii. Svŧj majetek svěřil správci třeba někdejší eurokomisař Peter Mandelson, kdyţ se v roce 2008 vrátil z Bruselu do domácí politiky a stal se ministrem obchodu. Dodejme, ţe Mandelsonovo rozhodnutí nebylo ani tak bohulibé, jako nutné. Etický kodex totiţ zakazuje členŧm britské vlády „finanční zájmy“. Zatímco samotné bohatství nevadí, pouhá moţnost zisku nebo ztráty, tedy podnikání, uţ ano. Nejoblíbenějším řešením odstřihnutí se od byznysu jsou právě blind trusty. V současné vládě Davida Camerona bylo před třemi lety hned šestnáct ministrŧ, kteří vyuţívali vlastní svěřenské fondy. Mimo jiné si britští politici blind trusty oblíbili kvŧli tomu, ţe do povinného majetkového přiznání vyplňují v kolonce finanční zájmy jedinou větu – svěřeno trustu. Slepý, který vidí Potíţ je v tom, ţe blind trust nemusí být zdaleka tak slepý, jak by se podle názvu mohlo zdát. Klíčová je postava správce fondu, kterým se zřídkakdy stává najatý manaţer bez jakýchkoli vazeb na zakladatele. Příkladem mŧţe být zmíněný Carter, který správu fondu svěřil svému poradci Charlesi Kirbovi z atlantské právní kanceláře King & Spalding. Plné znění zpráv


Kirbo sice odmítl nabídku na místo náhradníka v Senátu i post šéfa kanceláře Bílého domu, Carter se ovšem nařčení z proteţování lidí spravujících jeho majetek nevyhnul. V roce 1977 jmenoval ministrem spravedlnosti Griffina Bella, dlouholetého partnera King & Spalding. Také Johnsonŧv muţ Sheldon Cohen dostal post v administrativě – i kdyţ přece jen niţší. Stal se ředitelem federálního finančního úřadu IRS. Ani zásada, podle níţ zakladatel nemá ţádný přehled o podnikání a akvizicích fondu, nemusí být vzhledem k moţné personální provázanosti správce se zakladatelem vţdy striktně dodrţena. Ostatně nejlépe vystihl fungování blind trustŧ Mitt Romney, republikánský vyzývatel Baracka Obamy. „Vţdy mŧţete trustu říct, co mŧţe a nemŧţe dělat. Pravidla udáváte vy,“ prohlásil v roce 1994, kdy coby ředitel investiční společnosti Bain Capital kandidoval do Senátu. Samozřejmě se svěřenským fondem v zádech. Česká ulička Jelikoţ nový zákoník vymezující svěřenské fondy platí teprve několik dnŧ, mŧţeme jen spekulovat, nakolik si dţentlmenskou dohodu vyplývající z common law čeští podnikatelé upraví k obrazu svému. Nabízí se totiţ hned několik moţností, jak by trusty mohly nahradit tolik oblíbené akcie na majitele. Zakladateli i správci mŧţe statut fondu zaručit anonymitu. A navíc lze zisky z trustŧ odklánět třetí osobě. Přímo v zakladatelské smlouvě je moţné určit beneficienta, který není totoţný se zakladatelem fondu. Nové právní konstrukty vyplývající ze zavádění blind trustŧ do českého prostředí kaţdopádně Andreje Babiše prozatím nechávají klidným. „Svěřenský fond není v tuto chvíli na pořadu dne,“ říká magnátŧv mluvčí Karel Hanzelka. A někteří politologové se pak domnívají, ţe „na pořadu dne“ nebude nikdy. „Nevěřím tomu, ţe by Andrej Babiš skutečně nechal svŧj majetek spravovat někým jiným, ţe se zbaví reálného vlivu kvŧli současnému angaţmá ve vládě. Jiná věc je, ţe kvŧli politice asi nemá tolik času, a tak řízení určitých věcí někomu předá, nicméně ne tak, aby měl sám svázané ruce,“ myslí si Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Kromě čistě osobních dŧvodŧ, mezi něţ jistě patří touha nevzdat se rostoucího impéria, je tu i ekonomická stránka věci. Trust je stejně nemyslitelný jako prodej. Představa, ţe by Babiš vyuţil nové moţnosti svěřenského fondu a převedl do něj všechny firmy a majetkové účasti, je pouze teoretická. Nikdo na jeho místě by se nevzdal práva rozhodovat o klíčových záleţitostech celé struktury nebo jejích jednotlivých součástí z pozice vlastníka. Představme si například rozhodování o fúzích, akvizicích, prodeji, vstupu partnera, likvidaci nebo investičních programech v řádu stovek milionŧ či miliard korun. Babišovo impérium je ţivý organismus, není to pár akciových titulŧ, nějaké dluhopisy, pozemky nebo činţáky, na jejichţ správu by se svěřenský fond bezvadně hodil. Zásadních rozhodnutí strategického charakteru je tolik a mají na skupinu takové dopady, ţe si lze obtíţně představit jakéhokoli vlastníka, který by je ponechal na správci, a nesměl by o ničem rozhodovat. Ba v striktní verzi „slepého trustu“ ani o jednotlivých rozhodnutích správce vědět. Příběh bez happy endu S trochou empatie mŧţeme konstatovat, ţe Andrej Babiš ve skutečnosti potenciální konflikt zájmŧ daný souběhem ministrování a současně vlastnictví jednoho z největších podnikatelských impérií vybudovaných v polistopadovém Česku ani odstranit nemŧţe. Pokud se nakonec stane ministrem financí, nevyřeší svŧj permanentní problém sezení na dvou ţidlích pravděpodobně vŧbec nijak. Všem, kteří se oprávněně domnívají, ţe koncentrace politické, ekonomické a mediální moci je aţ příliš svŧdná, pak nezbude nic jiného neţ věřit, ţe Babišovo podnikání je „prŧhledné jako lesní studánka“, jak se svěřil webu Aktuálně.cz. Lze jen doufat, ţe to prŧzračně transparentní pítko nestojí v lese, kde Babiš sám podniká. *** Pokud bude chtít Babiš vyloučit jakoukoli podjatost, neměl by do své nové kanceláře v praţské Letenské ulici raději ani vstupovat. Zákon Babiše nenutí, aby nevlastnil, natoţ aby prodával pod tlakem a se ztrátou v řádu desítek procent. Takţe to neudělá, tak jako by to na jeho místě neudělal nikdo. Foto popis| Arašídový král. Podnikání v zemědělství a politiku se snaţil skloubit také americký prezident Jimmy Carter. Rodinnou firmu převedl do svěřenského fondu. Foto popis| Tady je Babišovo. Do impéria ovládaného Andrejem Babišem patří i konferenční centrum Čapí hnízdo na Benešovsku. Foto autor| FOTO • Reuters, Hynek Glos Foto autor| FOTO • Profimedia.cz O autorovi| Blahoslav Hruška Miroslav Zámečník • [email protected] • [email protected]



Peníze hýbou světem v Národním muzeu 13.1.2014

metropol.cz str. 00 Robert Friš

Kultura

Cyklus diskusních večerŧ s názvem Peníze hýbou světem začne v Národním muzeu. Od 16. ledna se zde bude debatovat například o tom, co zpŧsobilo současnou ekonomickou krizi, jak funguje trh s uměním nebo jestli lze za peníze opravdu koupit vše. Účastníky diskuzí budou například guvernér České národní banky Miroslav Singer, Vladimír Ţelezný nebo český vítěz turnaje European Poker Tour Jan Škampa Nová budova Národního muzea (zdroj: commons.wikimedia.org) Národní muzeum naváţe na svou úspěšnou výstavu Peníze, která byla umístěná v jeho Nové budově. Od čtvrtka 16 ,ledna totiţ začne cyklus diskusí Peníze hýbou světem, při kterém bude moţné debatovat o rŧzných ekonomických tématech s odborníky na slovo vzatými. Témat Co zpŧsobilo současnou ekonomickou krizi? Jak funguje trh s uměním? či Lze za peníze koupit opravdu vše? se zhostí mimo jiné guvernér ČNB Miroslav Singer, sběratel umění Vladimír Ţelezný, první vítěz European Poker Tour Jan Škampa, filozof Jan Sokol nebo ekonom a autor oceněné knihy Ekonomie dobra a zla Tomáš Sedláček. První diskusní večer jednoho z doprovodných programŧ k výstavě Peníze, která ukazuje návštěvníkŧm Národního muzea fascinující svět peněz v širších kulturních souvislostech, se odehraje 16. ledna od 18.00 hodin v Nové budově Národního muzea. Vstupné na všechny diskuze je 30 korun a je moţné si zarezervovat emailem na [email protected], nebo na telefonním čísle 224 497 443. Termíny a témata diskusí Ekonomická krize / 16. 1. 2014, 18.00 Co zpŧsobilo současnou ekonomickou krizi a jak z ní ven? Jak ovlivňuje krize ţivot firem a institucí? Ing. Miroslav Singer, Ph.D. guvernér České národní banky Prof. Ing. Richard Hindls, CSc., dr. h. c. rektor Vysoké školy ekonomické v Praze Ing. Petr Koblic generální ředitel Burzy cenných papírŧ Praha, a.s. PhDr. Michal Lukeš, Ph.D. generální ředitel Národního muzea PhDr. Jaromír Baxa, Ph.D. pedagog Institutu ekonomických studií FSV UK, odborník na hospodářské krize Mgr. Marek Kapička, Ph.D. zástupce ředitele pro výzkum, CERGE-EI Moderní formy finanční kriminality / 20. 2. 2014, 18.00 Jaké jsou formy finanční kriminality v současnosti a jaký je vývoj trendŧ v této oblasti od doby po roce 1989? Na co by si měla dát veřejnost ve finanční oblasti pozor? Plné znění zpráv


Mgr. Radim Daňhel bývalý ředitel odboru závaţné hospodářské kriminality Vrchního státního zastupitelství v Praze JUDr. Petr Barák vedoucí oddělení řízení operačních rizik a AML - Air Bank, a.s., předseda Komise pro bankovní a finanční bezpečnost České bankovní asociace Peníze a umění / 20. 3. 2014, 18.00 Jak funguje trh s uměním? Rozhoduje o úspěchu umělce kvalita díla nebo spíše promyšlený marketing? PhDr. Vladimír Ţelezný generální ředitel TV Barrandov, sběratel umění Dr. Mária Gálová, MBA ředitelka aukčního domu Dorotheum Praha Sázkové hry / 17. 4. 2014, 18.00 Sázkové hry lze označit za tradiční zpŧsob zábavy. Od nepaměti jsou součástí lidské kultury. Tradičně jsou však spojovány také s řadou negativních společenských jevŧ – s finanční kriminalitou či závislostí. Jaká by měla být role sázkových her v současné společnosti? Ing. Ivo Tajšl ředitel divize her a sázek- Sazka a.s. Jan Škampa podnikatel, první český vítěz turnaje European Poker Tour Člověk prodejný, člověk na prodej / 15. 5. 2014, 18.00 Kam aţ mŧţe dospět prodejnost člověka? Lze za peníze prodat/koupit opravdu vše? Prof. PhDr. Jan Sokol, Ph.D., CSc. filozof, první děkan Fakulty humanitních studií UK Prof. RNDr. Stanislav Komárek, Dr. biolog a filozof, odborník na vztah přírody a kultury PhDr. Tomáš Sedláček ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády, autor knihy Ekonomie dobra a zla Mgr. Martin Sekera, Ph.D. ředitel Knihovny Národního muzea

URL| http://www.metropol.cz/zpravy/kultura/penize-hybou-svetem-v-narodnim-muzeu/



Za revizí HDP je postupné doplňování dat 13.1.2014

Právo

str. 18 Trhy & ekonomika ČTK)

Revize hrubého domácího produktu za třetí čtvrtletí je především zpŧsobena postupným doplňováním dat, která neměl Český statistický úřad (ČSÚ) v době prvního odhadu ještě k dispozici. Ředitel čtvrtletních národních účtŧ ČSÚ Jan Heller takto zdŧvodnil poslední změnu údajŧ, ke které došlo minulý týden. Podle čtvrtečních údajŧ ČSÚ ekonomika ve třetím čtvrtletí stoupla mezičtvrtletně o 0,2 procenta. Na počátku prosince přitom statistici informovali o poklesu o 0,1 procenta a v rámci rychlého odhadu v listopadu dokonce o poklesu o 0,5 procenta. Některé údaje chyběly „Korekce mezičtvrtletní změny v samotném třetím čtvrtletí byla především dŧsledkem upřesněného rozloţení tvorby přidané hodnoty v podnikatelské sféře v prvním a druhém čtvrtletí při zachování úhrnu za 1. pololetí,“ uvedl Heller. Fakticky tak nebyla změna podle něj zpŧsobena vývojem v samotném třetím čtvrtletí. Analytik Komerční banky Jan Vejmělek upozornil, ţe podle studie Marka Rusnáka z Fakulty sociálních věd UK dosahují revize mezičtvrtletních údajŧ v prŧměru 0,4 procentního bodu. „Pro posouzení skutečného stavu ekonomiky je tak nutné vzít v potaz i vývoj měsíčních dat z prŧmyslu, stavebnictví, maloobchodu atd. Měsíční data ukazovala na pokračující oţivení v domácí ekonomice,“ poznamenal Vejmělek. Podle něj je na HDP bohuţel kladen příliš velký dŧraz. Vejmělek zároveň uvedl, ţe samozřejmě revize mohly u některých lidí vyvolat dojem, ţe se ekonomika vrací do recese. To zároveň mohlo ovlivnit očekávání lidí do budoucna a tím i jejich ekonomické chování. Heller dále upozornil, ţe předběţný odhad (zveřejněný 14. listopadu) je vţdy sestavován na základě pouze dílčích statistických a administrativních dat. „Ze statistických dat nejsou tou dobou k dispozici kompletní údaje zejména o stavu zásob, tvorbě fixního kapitálu a o výdajích domácností,“ sdělil. Statistici tak mají v době předběţného odhadu podle Hellera informace od několika málo tisíc registrovaných subjektŧ z celkového více neţ miliónu registrovaných subjektŧ. (

Američané budou Němce špehovat dál 14.1.2014

ceskapozice.cz str. 00 Světové události Zuzana Lizcová

K plánované dohodě mezi USA a Německem o zákazu vzájemné špionáţe nejspíš nedojde, zpátečku prý zařadila Obamova vláda. "Američané nás obelhali," hlásí německý deník Süddeutsche Zeitung. Podle jeho informací s největší pravděpodobností nedojde k plánované dohodě mezi USA a Německem o zákazu vzájemné špionáţe. S odvoláním na vysoké státní úředníky a účastníky jednání z řad německé zpravodajské sluţby BND tvrdí, ţe se jednání s Američany zaseklo na mrtvém bodě. Zpátečku prý zařadila Obamova vláda. Odhalení whistleblowera Edwarda Snowdena o rozsáhlých špionáţních aktivitách americké Národí bezpečnostní agentury (NSA) zvedla loni v Německu velkou vlnu nevole. Vrcholu dosáhla na podzim, kdy se potvrdilo, ţe byl odposloucháván i mobilní telefon kancléřky Merkelové. V té době jiţ Němci se svým tradičním spojencem intenzivně vyjednávali o dohodě, která by měla napříště vzájemnou špionáţ vyloučit. Její text je nyní prý aţ na detaily hotový. Američané však přes počáteční vstřícnost dohodu zřejmě nepodepíší. Obávají se prý toho, ţe by po úspěchu Němcŧ mohla následovat záplava podobných poţadavkŧ dalších státŧ. Z německých oficiálních míst zaznívá podle Süddeutsche Zeitung velké zklamání. "Nedostaneme nic," měl říci novinářŧm odborník, který je s prŧběhem jednání obeznámen. Američané nyní evidentně couvají. Do budoucna údajně odmítají jasný příslib, ţe nebudou odposlouchávat členy německé vlády a ostatní dŧleţité politiky a stále se zdráhají přiznat, jak dlouho monitorovali telefon kancléřky. Nadále odpírají Němcŧm i přístup na svoje Plné znění zpráv


velvyslanectví v samotném srdci Berlína u Braniborské brány, kde se má nacházet jejich odposlouchávací centrum.Jedinou osobou, jejíţ soukromí budou Američané nadále respektovat, tak moţná zŧstane kancléřka Merkelová Podle odborníkŧ byla víra Němcŧ, ţe je Američané přestanou sledovat, tak jako tak celkem naivní. "Uzavřít gentlemanskou dohodu je prima, reálně si však její fungování nedovedu představit," řekl ČESKÉ POZICI politolog Michael Romancov, který pŧsobí na Fakultě sociálních věd UK a na Metropolitní univerzitě. Podle Romancova se prakticky nedá určit, kde špionáţ začíná a kde končí, a občany proti ní mohou uchránit jen běţné zákony právního státu. Ani doposud plánovaná dohoda ostatně nezakazuje například odposlech Němcŧ v zahraničí či islamistŧ, kteří přicestují na území SRN. Jedinou osobou, jejíţ soukromí budou Američané nadále respektovat, tak moţná zŧstane kancléřka Merkelová. Dostalo se jí totiţ osobního ujištění od Baracka Obamy, ţe její telefon uţ odposloucháván nebude. Méně privilegovaní občané Německa ale zřejmě takové štěstí mít nebudou. Související články:Aféra NSA: Američané školí Němce v tvrdé reálpoliticePonaučí se Evropa z odposlechŧ kancléřky Merkelové?

URL| http://www.ceskapozice.cz/zahranici/svetove-udalosti/americane-budou-nemce-spehovat-dal

Boj s kriminalitou v Mexiku 14.1.2014

ČT 24

str. 01

21:31 Horizont

Hana SCHARFFOVÁ, moderátorka -------------------Boj s kriminalitou, povinná a právě tak prázdná volební fráze kaţdé nové mexické vlády. V posledních 6 letech tu kvŧli drogovému násilí zemřelo 70 tisíc lidí. Policie ani armáda klid v zemi zaručit nedokáţou a lidé berou své osudy do vlastních rukou, proti kartelŧm organizují domobranu a vládě se to nelíbí. Dana ZLATOHLÁVKOVÁ, redaktorka -------------------Takhle to vypadá, kdyţ lidem dojde trpělivost a vezmou spravedlnost do vlastních rukou. Skupina Vichilantez, stráţcŧ, obsadila město Nová Itálie. José ALVARO, velitel domobrany -------------------Chceme tohle místo vyčistit, kaţdý se bude moc starat o své záleţitosti, pokud nebude škodit druhým. Dana ZLATOHLÁVKOVÁ, redaktorka -------------------Domobrana o město svedla boj s drogovým kartelem templářských rytířŧ. Ti tvrdí, ţe se řídí středověkým kodexem cti. Na svém kontě ale mají únosy i vraţdy a pod palcem drţí trh s metamfaminem a marihuanou. S rukama nad hlavou skončila v Nové Itálii i místní policie. Stráţi zákona se totiţ podle Vichilantez dělí na mrtvé a ty na výplatních páskách kartelŧ. Domobrana v Mexiku kontroluje uţ několik měst nejen ve státě Micoachan. A místní zklamaní bezzubostí úřadŧ i bezpečnostních sloţek jí tleskají. obyvatelka Micoachan -------------------Bravo! Bravo! Tohle jsou mí hrdinové. Dana ZLATOHLÁVKOVÁ, redaktorka -------------------Nepořádek v zemi, na který vláda nestačí, chtějí uklidit sami. Dřív se unášely děti milionářŧ a vykrádaly banky. Teď si nejsou jistí ani ti nejchudší. Plné znění zpráv


obyvatelka státu Micoachán -------------------Kradli naše auta, dokonce i děti. To není správné. člen domobrany -------------------Vláda neudělala za ty roky to, co my za 15 dní. Dana ZLATOHLÁVKOVÁ, redaktorka -------------------Právo vymáhané davem ale mŧţe končit špatně. To si uvědomila i vláda, která dříve Vichilantes tolerovala. Teď se bojí stoupajícího vlivu čím dál lépe vyzbrojené a organizované skupiny. Do Micoachánu posílá federální jednotky a domobranu vyzvala ke sloţení zbraní. Miguel Angel OSORIO, ministr vnitra -------------------Vraťte se domŧ, vraťte se ke svým ţivotŧm. Dana ZLATOHLÁVKOVÁ, redaktorka -------------------Potichu se navíc mluví o podezření, ţe Vichilantez podporuje drogový kartel Nová generace. Jeden z největších nepřátel templářských rytířŧ, jejichţ území domobrana zabírá. Ze samozvaných stráţcŧ pořádku by se tak mohly stát jen další gangsteři. Dana Zlatohlávková, Česká televize. Hana SCHARFFOVÁ, moderátorka -------------------Všichni jsou uţ v Mexiku a tak tam zamíříme i my spolu s expertem z Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy Kryštofem Kozákem, dobrý večer. Pane Kozáku, při pohledu na ten boj vesničanŧ o vlastní bezpečí, si člověk nemŧţe nevzpomenout na 7 statečných, ale jak to vidíte vy, je to skutečně souboj dobra a zla anebo jde o skrytý souboj rŧzných mafií, jak to naznačila reportáţ? Kryštof KOZÁK, vedoucí katedry amerických studií, Institut mezinárodních studií FSV UK -------------------Tak tam je dobré si uvědomit, ţe prostě ta situace v Mexiku je velmi sloţitá, jak práce novinářŧ je v Mexiku velmi komplikovaná. Ročně jsou tam zabity desítky novinářŧ. To znamená, veškeré informace, já nemám ţádnou tajnou informaci, kdy bych jako mluvil s někým z Mexika, kdo je šéfem drogového kartelu, to znamená, ţe my se pohybujeme v takové hře stínŧ a samozřejmě jakoby dŧleţité sdělení je to, ţe mexická vláda prostě dlouhodobě není schopna ovládat části svého území, ta situace díky tomu výnosnému drogovému obchodu je vlastně nezvladatelná a toto je pouze jedna z reakcí, která se dostala nebo je tak výrazná, ţe se dostala i do České republiky. Hana SCHARFFOVÁ, moderátorka -------------------70 tisíc mrtvých za 6 let, to je opravdu hrozivé číslo. Proč mexická vláda tu situaci takto fatálně nezvládá? Kryštof KOZÁK, vedoucí katedry amerických studií, Institut mezinárodních studií FSV UK -------------------Protoţe ta situace se vlastně zvládat ani pořádně nedá. Mexiko je chudá země, kde je vysoká míra sociální nerovnosti a tem drogový obchod, to není tak, ţe jsou nějaké kartely a občas se jim podaří prostě dostat nějakou zásilku do Spojených státŧ, ale je potřeba o tom uvaţovat spíše jako o konstantním toku peněz, jako ty peníze pořád přitékají ze Spojených státŧ od těch uţivatelŧ a ten obchod jako nepřetrţitě pokračuje a jakmile tenhle ten koloběh se občas jako my se v médiích dozvídáme, ţe se chytila nějaká zásilka a je to velký úspěch v boji proti drogám, ale to vlastně jakoby vŧbec nenarušuje ten cyklus, to znamená, ţe ty gangy nebo ta vláda má velmi těţké, protoţe ty gangy operují tady v tomhle tom konstantním toku těch peněz a drog, který nejde jen tak jednoduše zastavit. Hana SCHARFFOVÁ, moderátorka -------------------Plné znění zpráv


Sám jste říkal, ţe většina těch zásilek drogových zásilek míří do Spojených státŧ. Mohou Spojené státy Mexiku nějakým zpŧsobem pomoci v boji proti drogovým kartelŧm a dělají to? Kryštof KOZÁK, vedoucí katedry amerických studií, Institut mezinárodních studií FSV UK -------------------Tak paradoxně jako je zajímavé, ţe nejvíc zřejmě pomohly v Coloradu, kde se legalizovala marihuana, to znamená, ţe pořád ještě ty mexické drogové kartely mají hodně peněz i jako z vývozu marihuany, to znamená, ţe ta situace je trošku absurdní, ţe vlastně v samotných Spojených státech se spíše uvaţuje o legalizaci celého toho problému, zároveň ale uvnitř americké administrativy je spousta lidí, kterým ta legalizace rozhodně nevoní a právě chtěli by tu situaci dále militarizovat. Jsou i jako dají se zaslechnout i názory, ţe by armáda Spojených státŧ měla intervenovat v Mexiku, respektive pomáhat mexické policii, z toho jsou zase v Mexiku jako všichni velmi vyděšeni. Představa, ţe američtí vojáci by začali patrolovat po mexická města, je zase z hlediska tohoto mexického tradičního nacionalismu také naprosto nepřijatelná. To znamená, ţe jako ty Spojené státy samozřejmě nejvíc by tomu pomohlo, kdyby se co největší část toho obchodu legalizovala a potom se tedy celkově omezila spotřeba na území USA, protoţe tím by se omezily finanční toky do Mexika. Hana SCHARFFOVÁ, moderátorka -------------------Děkuji za komentář. Na shledanou.

Vanda Wolfová míří z Ogilvy do společnosti Google 14.1.2014

marketingsales.cz str. 00 - zš -

Lidé v médiích

Na pozici ředitelky pro agenturní sektor (Head of Agency) společnosti Google pro český a slovenský trh nastoupila Vanda Wolfová. Předtím 22 let pŧsobila v agentuře Ogilvy, naposledy jako regionální ředitelka Ogilvy One v Paříţi. Na pozici ředitelky pro agenturní sektor (Head of Agency) společnosti Google pro český a slovenský trh nastoupila Vanda Wolfová. Předtím 22 let pŧsobila v agentuře Ogilvy, naposledy jako regionální ředitelka Ogilvy One v Paříţi. Vanda Wolfová bude v obou zemích zodpovídat za tvorbu obchodní strategie společnosti Google a další rozvoj vztahŧ s agenturami. Absolventka Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity v Praze svou profesní dráhu odstartovala jako novinářka a poté tisková mluvčí Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. Byla prvním českým zaměstnancem globální marketingové firmy Ogilvy, spoluzakládala místní pobočku a v roce 1994 se stala generální ředitelkou české pobočky Ogilvy Focus. Tři roky byla i viceprezidentkou Asociace Public Relations agentur v ČR. V roce 2000 byla vyhlášena Ţenou roku, reţisérka Věra Chytilová o ní natočila dokument do série Gen. Hovoří anglicky, francouzsky a rusky a v minulosti ţila a pracovala v USA, Anglii, Rusku, Indii, Francii, Číně a Itálii. V současné době ţije v Bratislavě, jejím manţelem je zpěvák Richard Müller.

URL| http://mediamania.tyden.cz/rubriky/lide/vanda-wolfova-miri-z-ogilvy-do-spolecnosti-google_294779.html


mediamania.cz str. 00 - zš -

Lidé v médiích





Po 22 letech v Ogilvy přešla Vanda Wolfová do Googlu 14.1.2014

mediar.cz str. 00 Ondřej Aust

Top zprávy

Vanda Wolfová. Foto: Google Vanda Wolfová. Foto: Google Na pozici ředitelky pro agenturní sektor pro český a slovenský trh nastoupila Vanda Wolfová. V obchodních týmech Googlu v obou zemích se zaměří na tvorbu obchodní strategie a další rozvoj vztahŧ s agenturami. Přichází z agentury Ogilvy, v níţ pŧsobila 22 let, poslední 6 let na pozici regionální ředitelky Ogilvy One v Paříţi. V Ogilvy byla prvním českým zaměstnancem, spoluzakládala místní pobočku a v roce 1994 se stala generální ředitelkou české pobočky Ogilvy Focus, zaměřené na PR a lobbying. Jako absolventka Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze začínala jako novinářka a později tisková mluvčí Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. Vanda hovoří anglicky, francouzsky a rusky a v minulosti ţila a pracovala v USA, Anglii, Rusku, Indii, Francii, Číně a Itálii. V současné době ţije v Bratislavě, kde s manţelem Richardem Müllerem vychovává svého syna Markuse. Vanda Wolfová se svým muţem Richardem Müllerem na oslavě jeho padesátin v roce 2011. Foto: Profimedia.cz

URL| http://www.mediar.cz/po-22-letech-v-ogilvy-presla-vanda-wolfova-do-googlu/

Zájemců o studium je jako loni, na oblíbené obory bude zase nával 14.1.2014

Mladá fronta DNES str. 01 Příloha - Přehled VŠ Radka Wallerová



KAM NA VYSOKOU Zatímco veřejné vysoké školy chtějí přihlášky do konce února, u soukromých bývá termín posunutý. Na méně populární obory se lze hlásit i během jara, nebo dokonce léta. Pozor však, dny otevřených dveří se konají uţ teď. Letošní maturitní ročník, podobně jako ty předchozí, nepatří mezi populačně nejsilnější, ale u nejţádanějších oborŧ se stejně čeká několikanásobný převis zájemcŧ nad volnými místy. Nejvíc studentŧ se hlásí na práva a ekonomické obory, hodně z nich volí humanitní zaměření, jako je psychologie, sociologie a sociální práce či média, oblíbené jsou i zdravotnické programy. Novinky: archivnictví či hodnocení vína I letos se v nabídce škol objevují nové obory – většina změn se týká především kombinovaného studia, novinky se však najdou i v tom denním. „Na přírodovědecké fakultě nabízíme nově mimo jiné dvouobor geografie – sociologie, dále obor environmentální studia a udrţitelný rozvoj či obor biotechnologie a genové inţenýrství,“ vyjmenovává za olomouckou Univerzitu Palackého Ondřej Martínek z tiskového oddělení. Tamní pedagogická fakulta přijímá zájemce rovněţ do nového oboru muzejní a galerijní pedagogika, zatímco na filozofické fakultě tam otevřeli obor judaistika: ţidovská a izraelská studia. Česká zemědělská univerzita v praţském Suchdole otvírá nové bakalářské studium několika oborŧ: podnikání ve dřevozpracujícím a nábytkářském prŧmyslu, zahradní a krajinářská architektura či výţiva a potraviny. S několika novými obory, jako je například matematické inţenýrství, přišli na Českém vysokém učení technickém, zatímco Jihočeská univerzita nově otevřela prezenční studium archivnictví a Slezská univerzita v Opavě středověkou archeologii. Ostravská univerzita láká zájemce nově na studium sociologie a komunitního rozvoje a otevřela také obor fyzioterapie v cizím jazyce. Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava získala uţ v minulém akademickém roce akreditaci pro nový obor informatika v ekonomice. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně přidává bakalářský obor příprava a hodnocení vína pro gastronomii na fakultě technologické. Šance na přijetí se liší podle školy i oboru Například na Vysokou školu ekonomickou v Praze se hlásí kaţdý rok přes dvacet tisíc uchazečŧ, škola přijímá zhruba sedm aţ osm tisíc studentŧ, tedy kaţdého druhého aţ třetího. Na bakalářskou ekonomii na fakultě mezinárodních vztahŧ se přihlásilo kolem tří tisíc uchazečŧ, brali zhruba tisícovku. Větší šance byly na ekonomii na fakultě informatiky a statistiky, kde vzali dvě stě padesát z pěti set zájemcŧ, tedy kaţdého druhého, stejně jako na bakalářské studium na fakultě managementu. Pro srovnání: na jednooborovou bakalářskou psychologii na olomoucké Univerzitě Jana Palackého loni přijali 70 studentŧ ze 747 přihlášených a stejný počet chtějí vzít i letos. Šanci tak má kaţdý desátý a na ostatních filozofických fakultách je to v případě tohoto oboru podobné. U fakult s mnoha otvíranými obory jsou v zájmu uchazečŧ velké rozdíly – například zatímco na speciální pedagogiku předškolákŧ berou na olomoucké pedagogické fakultě kaţdého desátého, na ten samý obor, ale se zaměřením na nejmenší děti má šanci kaţdý třetí. Kde vás vezmou hned? Existují vysoké školy, kde berou prakticky kaţdého zájemce, pokud udělá maturitu a přijímačky – týká se to některých oborŧ na veřejných vysokých školách a mnoha těch, které otvírají školy soukromé. U nich se dá navíc počítat s tím, ţe budou vyhlašovat další kola přijímaček, třeba i v srpnu nebo září. Například Dopravní fakulta praţské ČVUT loni brala na obor technika a technologie dopravy a spojŧ zhruba osm stovek z tisícovky přihlášených, přičemţ je testovala pouze z matematiky a přijala prakticky kaţdého, kdo zkoušku udělal. Podobně se na bakalářské studium oboru management a ekonomie dopravy dostalo 59 ze 64 přihlášených uchazečŧ. Skutečnými přijímačkami na tyto školy, proslulé náročným studiem, jsou však aţ první semestrální zkoušky, jeţ mnozí studenti nezvládnou. Jaký percentil stačí, se ještě neví Plné znění zpráv


Fakulty, které přijímají na základě SCIO testŧ, uţ pak nedělají buď vŧbec ţádné přijímačky, nebo jen doplňkové ústní pohovory. Teď sice nemohou vědět, jaký percentil bude nakonec stačit na přijetí, ale mŧţete se řídit výsledky z loňska a odhadnout své šance podle nich. Tento typ zkoušek pouţívá například praţská Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy nebo práva na brněnské Masarykově univerzitě. Tam se loni na hlavní obor právo hlásilo přes 3 600 studentŧ, k přijímačkám přišlo něco přes 3 300. Škola jich nakonec přijala 624 s percentilem 89,05 a vyšším. Znamená to, ţe v testech museli mít výsledek lepší neţ 90 procent všech, kteří si kdy tento test, pouţívaný i jako přijímačky na jiné školy, udělali. O obor veřejná správa na této škole byl niţší zájem, a tak stačil i mnohem horší výsledek – brali 129 studentŧ ze zhruba pěti set zájemcŧ, stačilo jim necelých 60 percentilových bodŧ ve SCIO testech. *** Kde hledat informace www.kampomaturite.cz www.vysokeskoly.com www.vysokeskoly.cz Přehled škol, podmínky přijetí, příprava na přijímačky, dny otevřených dveří... www.scio.cz/nsz Národní srovnávací zkoušky, které slouţí jako přijímačky na desítky fakult veřejných vysokých škol, termín přihlášek do dalšího kola je 23. ledna, konají se 8. února na více místech. Foto autor| Foto: Shutterstock

Veřejné vysoké školy 14.1.2014

Mladá fronta DNES

str. 02

Příloha - Přehled VŠ

Vysoká škola, fakulta, kontakt kód název programu forma studia Akademie múzických umění (AMU) Malostranské nám. 12, 118 00 Praha 1, www.amu.cz Divadelní fakulta (DAMU) 9,8 % Karlova 26, 116 65 Praha 1, www.damu.cz Bakalářské studium B8203 Dramatická umění (BcA., PS, KS, 3) B8212 Divadelní tvorba v netradičních prostorech (BcA., PS, 3) Navazující magisterské studium N8203 Dramatic Arts (Mgr., PS, 2) EN Magisterské studium M8203 Dramatická umění (MgA., PS, 4, 3, 2) Filmová a televizní fakulta (FAMU) 12,2 % Smetanovo nábřeţí 2, 116 65 Praha 1, www.famu.cz Bakalářské studium B8204 Filmové, televizní a fotograf. umění a nová média (BcA., PS, 3) Navazující magisterské studium N8204 Filmové, televizní a fotogr. umění a nová média (MgA., PS, 2) N8211 Film, Television and Photography (MgA., PS, 2, 3) EN Hudební a taneční fakulta (HAMU) 34,7 % Malostranské nám. 13, 118 00 Praha 1, www.hamu.cz Bakalářské studium B8201 Hudební umění (BcA., PS, 3) i v EN B8202 Taneční umění (BcA., PS, 3) i v EN Navazující magisterské studium N8201 Hudební umění (MgA., PS, 2) i v EN N8202 Taneční umění (MgA., PS, 2) i v EN Akademie výtvarných umění v Praze (AVU) 20,9 % U Akademie 4, 170 22 Praha 7, www.avu.cz Plné znění zpráv


Magisterské studium M8206 Výtvarná umění (MgA., PS, KS, 4, 6) Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU) Kamýcká 129, 165 21 Praha 6 - Suchdol, www.czu.cz Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojŧ (FAPPZ) 84,4 % Kamýcká 129, 165 21 Praha 6 - Suchdol, www.af.czu.cz Bakalářské studium B4161 Agriculture and Food (Bc., PS, 3) EN B4154 Ekologické zemědělství (Bc., PS, KS, 3) B4103 Zootechnika (Bc., PS, 3) B4148 Zemědělství, zahradnictví a rozvoj venkova (Bc., PS, KS, 3) B4102 Fytotechnika (Bc., PS, KS, 3) B4147 Sustainable Use of Natural Resources (Bc., PS, KS, 3) EN B4144 Zahradnictví (Bc., PS, KS, 3) B4147 Udrţitelné vyuţívání přírodních zdrojŧ (Bc., PS, KS, 3) B4155 Veřejná správa v obl. zeměděl. a péče o krajinu (Bc., PS, KS, 3) B4109 Zahradnictví (Bc., PS, 3) B4144 Zahradnictví (Bc., PS, KS, 3) Navazující magisterské studium N4154 Ekologické zemědělství (Mgr., PS, KS, 2) N4146 Hodnocení a ochrana pŧdy (Ing., PS, KS, 2) N4149 N4145 N4153 N4164

Rozvoj venkova a zemědělství (Ing., PS, 2) Kvalita a zpracování zeměděl. produktŧ (Ing., PS, KS, 2) Natural Resources and Environment (Mgr., PS, 2) EN Natural Resources Management and Ecological Engineering (Ing., PS, 2) EN N4151 Péče o biosféru (Ing., PS, 2) N4144 Zahradnictví (Ing., PS, 2) N4150 Genové technologie a šlechtění (Ing., PS, 2) N4102 Fytotechnika (Ing., PS, KS, 2) N4152 Rostlinolékařství (Ing., PS, 2) N4163 Sustainable Agriculture and Food Security (Ing., PS, 2) EN N4165 Výţiva a potraviny (Ing., PS, 2) N4109 Zahradní a krajinářská architektura (Ing., PS, 2) N4103 Zootechnika (Ing., PS, KS, 2) Fakulta lesnická a dřevařská (FLD) 88, 2 % Kamýcká 1176, 165 21 Praha 6 – Suchdol, www.fld.czu.cz Bakalářské studium B3341 Dřevařství (Bc., PS, KS, 3) B4132 Forestry (Bc., PS, 3) EN B4132 Lesnictví (Bc., PS, KS 3) Navazující magisterské studium N3301 Dřevařské inţenýrství (Ing., PS, KS, 2) N4107 Forestry Engineering (Ing., PS, 2) EN N4107 Lesní inţenýrství (Ing., PS, KS, 2) Fakulta tropického zemědělství (Institut tropŧ a subtropŧ) (ITS) Kamýcká 129, 165 21 Praha 6 – Suchdol, www.itsz.czu.cz Bakalářské studium B4106 Zemědělská specializace (Bc., PS, 3) Navazující magisterské studium N4106 Agricultural Specialization (Ing., PS, 2) EN N4157 Tropical Agriculture (Ing., PS, KS 2) EN N4107 Forestry Engineering (Ing., PS, 2) EN N4106 Zemědělská specializace (Ing., PS, 2) Fakulta ţivotního prostředí (FŢP) 84,1 % Kamýcká 1176, 165 21 Praha 6 – Suchdol, www.fzp.czu.cz Bakalářské studium B3904 Inţenýrská ekologie (Bc., PS, KS, 3) Plné znění zpráv


B3915 Krajinářství (Bc., PS, KS, 3) Navazující magisterské studium N3904 Inţenýrská ekologie (Ing., PS, 2) N3914 Landscape Engineering (Ing., PS, 2) EN N3914 Krajinné inţenýrství (Ing., PS, KS 2) Institut vzdělávání a poradenství (IVP) V Lázních 3, 159 00 Praha 5 – Malá Chuchle, www.ivp.czu.cz Bakalářské studium B7507 Specializace v pedagogice (Bc., PS, KS, 3) Provozně ekonomická fakulta (PEF) 63,4 % Kamýcká 129, 165 21 Praha 6 – Suchdol, www.pef.czu.cz Bakalářské studium B6202 Economics Policy and Administration (Bc., PS, KS, 3) EN B6208 Economics and Management (Bc., PS, KS, 3) EN B6202 Hospodářská politika a správa (Bc., PS, KS, 3) B6209 Systémové inţenýrství a informatika (Bc., PS, KS, 3) i v EN B6208 Ekonomika a management (Bc., PS, KS, 3) B6207 Kvantitativní metody v ekonomice (Bc., PS, KS, 3) Navazující magisterské studium N6208 Economics and Management (Ing., PS, 2) EN N6208 Ekonomika a management (Ing., PS, KS, 2) N6209 Systémové inţenýrství a informatika (Ing., PS, KS, 2) i v EN N6202 Hospodářská politika a správa (Ing., PS, KS, 2) N6207 Kvantitativní metody v ekonomice (Ing., PS, KS, 2) Technická fakulta (TF) 83,9 % Kamýcká 129, 165 21 Praha 6 – Suchdol, www.tf.czu.cz Bakalářské studium B4101 Zemědělské inţenýrství (Bc., PS, KS, 3) B4106 Zemědělská specializace (Bc., PS, KS, 3) B3710 Technika a technologie v dopravě a spojích (Bc., PS, KS, 3) N3909 Procesní inţenýrství (Bc., PS, KS, 3) Navazující magisterské studium N4101 Zemědělské inţenýrství (Ing., PS, KS, 2) N4106 Zemědělská specializace (Ing., PS, KS, 2) N3710 Technika a technologie v dopravě a spojích (Ing., PS, KS, 2) N3909 Procesní inţenýrství (Ing., PS, KS, 2) N4110 Technology and Environmental Engineering (Ing., PS, 2) EN České vysoké učení technické v Praze (ČVUT) Zikova 4, 166 36 Praha 6, www.cvut.cz Fakulta architektury (FA) 52,3 % Thákurova 9, 166 34 Praha 6, www.fa.cvut.cz Bakalářské studium B3501 Architektura a urbanismus (BcA., PS, 3) B8208 Design (BcA., PS, 3) Navazující magisterské studium N3501 Architecture and Urbanism (Ing.arch., PS, 2) EN N3501 Architektura a urbanismus (Ing.arch., PS, 2) N8208 Design (PS, 2) Fakulta biomedicínského inţenýrství (FBMI) 86,4 % nám. Sítná 3105, 272 01 Kladno, www.fbmi.cvut.cz Bakalářské studium B3921 Biomedicínská a klinická technika (Bc., PS, KS, 3) B3921 Biomedical and Clinical Technology (Bc., PS, KS, 3) EN B3921 Biomedicinskaja i kliničeskaja technika (Bc., PS, KS, 3) RJ B5345 Specializace ve zdravotnictví (Bc., PS, 3) B2825 Ochrana obyvatelstva (Bc., PS, KS, 3) Navazující magisterské studium N3921 Biomedical and Clinical Technology (Ing., PS, 2) EN Plné znění zpráv


N3921 Biomedicinskaja i kliničeskaja technika (Ing., PS, 2) RJ N3921 Biomedicínská a klinická technika (Ing., PS, 2) N2825 Ochrana obyvatelstva (Ing., PS, 2) Fakulta dopravní (FD) 81,1 % Konvitská 20, 110 00 Praha 1, www.fd.cvut.cz Bakalářské studium B3710 Technika a technologie v dopravě a spojích (Bc., PS, KS, 3, 4) B3710 Technology in Transportation and Telecommun. (Bc., PS, 3) EN Navazující magisterské studium N3710 Technika a technologie v dopravě a spojích (Ing., PS, 2) i v EN Vysoká kód Fakulta VŠ škola, elektrotechnická název fakulta, programu kontakt (FEL) forma 69,9 studia % Technická 2, 166 27 Praha 6, www.fel.cvut.cz Bakalářské studium B2656 Otevřené elektronické systémy (Bc., PS, 3) i v EN B2653 Komunikace, multimédia a elektronika (Bc., PS, KS, 3) B2652 Elektrotechnika, energetika a management (Bc., PS, KS, 3) B2652 Electrical Engineering, Power Engineering and Management (Bc ., PS, KS, 3) EN B2653 Commun., Multimedia and Electronics (Bc., PS, KS, 3) EN B1806 Open Informatics (Bc., PS, KS, 3) EN B2612 Elektrotechnika a informatika (Bc., PS, KS, 3) B2650 Softwarové technologie a management (Bc., PS, KS, 3) B2654 Kybernetika a robotika (Bc., PS, KS, 3) i v EN Navazující magisterské studium N3946 Inteligentní budovy (Ing., PS, KS, 2) i v EN N2654 Cybernetics and Robotics (Ing., PS, KS, 4) EN N1806 Otevřená informatika (Ing., PS, KS, 2) i v EN N3954 Biomedical Engineering and Informatics (Ing., PS, 2) EN N3954 Biomedicínské inţenýrství a informatika (ing., PS, 2) N2612 Elektrotechnika a informatika (Ing., PS, KS, 2) N2612 Electrical Eng. and Informatics (Ing., PS, KS, 2) EN N2653 Communications, Multimedia and Electronics (Ing., PS, KS, 2) EN N2656 Open Electronic Systems (Ing., PS, 2) EN N2652 Electrical Eng., Power Eng. and Management (Ing., PS, KS, 2) EN N2652 Elektrotechnika, energetika a management (Ing., PS, KS, 2) N2612 Elektrotechnika a informatika (Ing., PS, KS, 2) N2653 Komunikace, multimédia a elektronika (Ing., PS, KS, 2) N2656 Otevřené elektronické systémy (Ing., PS, 2) N2654 Kybernetika a robotika (Ing., PS, KS, 2) Fakulta informačních technologií (FIT) 49,3 % Thákurova 9, 160 00 Praha 6, www.fit.cvut.cz Bakalářské studium B1801 Informatics (Bc., PS, 3) EN B1801 Informatika (Bc., PS, KS 3) Navazující magisterské studium N1801 Informatics (Ing., PS, 2) EN N1801 Informatika (Ing., PS, 2) Fakulta jaderná a fyzikálně inţenýrská (FJFI) 84,2 % Břehová 7, 115 19 Praha 1, www.fjfi.cvut.cz Bakalářské studium B3913 Aplikace přírodních věd (Bc., PS, 3) Navazující magisterské studium N3913 Aplikace přírodních věd (Ing., PS, 2, 3) i v EN Fakulta stavební (FSv) 91,4 % Thákurova 7, 166 29 Praha 6, www.fsv.cvut.cz Bakalářské studium B3502 Architektura a stavitelství (Bc., PS, KS, 4) B3648 Civil Engineering (Bc., PS, 4) EN Plné znění zpráv


B3646 Geodezie a kartografie (Bc., PS, 4) B3607 Stavební inţenýrství (Bc., PS, 4) B3609 Stavitelství (Bc., PS, 4) Navazující magisterské studium N3946 Inteligentní budovy (Ing., PS, KS, 2) i v EN N3648 Civil Engineering (Ing., PS, 1, 1,5, 2) EN N3502 Architektura a stavitelství (Ing., PS, 2) N3649 Budovy a prostředí (Ing., PS, 1, 5) N3650 Buildings and Environment (Ing., PS, 1,5) EN N3646 Geodezie a kartografie (Ing., PS, 1,5, 2) N3646 Geodesy and Cartography (Ing., PS, 1,5) EN N3607 Stavební inţenýrství (Ing., PS, 1,5) i v EN N3652 Bezpečnostní a rizikové inţenýrství (Ing., PS, 1,5) Magisterské studium M3608 Pozemní stavby a architektura (Ing., 6) Fakulta strojní 95,7 % Technická 4, 166 07 Praha 6, www.fs.cvut.cz Bakalářské studium B2342 Teoretický základ strojního inţenýrství (Bc., PS, KS, 3) i v EN B2342 Theoretical Fundamentals of Mechanical Eng. (Bc., PS, KS, 3) EN B2341 Bachelor of Mechanical Engineering (Bc., PS, KS, 4) EN B2341 Strojírenství (Bc., PS, KS, 4) B2343 Výroba a ekonomika ve strojírenství (Bc., PS, KS, 3) Navazující magisterské studium N2301 Strojní inţenýrství (Ing., PS, KS, 2) N2301 Mechanical Engineering (Ing., PS, KS, 2) EN N2341 Master of Automotive Engineering (Ing., PS, 2) EN N3958 Letectví a kosmonautika (Ing., PS, KS, 2) Aeronautics and Astronautics (Ing., PS, 2) EN Masarykŧv ústav vyšších studií (MÚVS) Kolejní 2637/2a, 160 00 Praha 6, www.muvs.cz Bakalářské studium B6208 Ekonomika a management (Bc., PS, 3) B7507 Specializace v pedagogice (Bc., PS, KS, 3) Vysoká škola, fakulta, kontakt kód název programu forma studia Navazující magisterské studium N3927 Entrepreneurship and Commercial Eng. in Industry (Ing., PS, KS, 2) EN N3927 Podnikání a komerční inţenýrství v prŧmyslu (Ing., PS, KS, 2) N3949 Řízení rozvojových projektŧ (Ing., PS, 2) Janáčkova akademie múzických umění v Brně (JAMU) Beethovenova 2, 662 15, Brno, www.jamu.cz Divadelní fakulta (DIFA) 17,9 % Mozartova 1, 662 15, Brno, www.difa.jamu.cz Bakalářské studium B8203 Dramatická umění (BcA., PS, KS, 3) Navazující magisterské studium N8203 Dramatická umění (MgA., PS, KS, 2) Magisterské studium M8203 Dramatická umění (MgA., PS, 4, 5) M8202 Taneční umění (MgA., KS, 5) Hudební fakulta (HF) 39,3 % Komenského nám. 6, 662 15 Brno, www.hf.jamu.cz Bakalářské studium B8201 Hudební umění (BcA., PS, KS, 3) Navazující magisterské studium N8201 Hudební umění (MgA., PS, 2) Plné znění zpráv


N8201 Art of Music (MgA., PS, 2) EN N8201 Musikkunst (MgA., PS, 2) NJ Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích (JU) Branišovská 31a, 370 05 České Budějovice, www.jcu.cz Ekonomická fakulta (EF) 76,2 % Studentská 13, 370 05 České Budějovice, www.ef.jcu.cz Bakalářské studium B6209 Systémové inţenýrství a informatika (Bc., PS, KS, 3) B1103 Aplikovaná matematika (Bc., PS, KS, 3) B6208 Ekonomika a management (Bc., PS, KS, 3) B6202 Hospodářská politika a správa (Bc., PS, KS, 3) Navazující magisterské studium N6209 Systémové inţenýrství a informatika (Ing., PS, 2) N6208 Ekonomika a management (Ing., PS, KS, 2) Fakulta rybářství a ochrany vod (FROV) 98,3 % Dr. Hajného 22, 389 01 Vodňany, www.frov.jcu.cz Bakalářské studium B1601 Ekologie a ochrana prostředí (Bc., PS, 3) B4103 Zootechnika (Bc., PS, KS, 3) Navazující magisterské studium N4103 Zootechnics (Ing., PS, 2) EN N4103 Zootechnika (Ing., PS, KS, 2) Filozofická fakulta (FF) 80,7 % Branišovská 31a, 370 05 České Budějovice, www.ff.jcu.cz Bakalářské studium B7310 Filologie (Bc., PS, 3) B7105 Historické vědy (Bc., PS, 3) B8109 Obecné teorie a dějiny umění a kultury (Bc., PS, 3) B6702 Mezinárodní teritoriální studia (Bc., PS, 3) Navazující magisterské studium N7310 Filologie (Mgr., PS, 2) N7105 Historické vědy (Mgr., PS, 2) N7105 Archeologie (Mgr., PS, 2) N6107 Humanitní studia (Mgr., PS, 2) N7504 Učitelství pro střední školy (Mgr., PS, 2) Pedagogická fakulta (PF) 54,4 % Jeronýmova 10, 370 15 České Budějovice, www.pf.jcu.cz Vysoká škola, fakulta, kontakt kód název programu forma studia Bakalářské studium B7507 Specializace v pedagogice (Bc., PS, KS, 3) B7701 Psychologie (Bc., PS, KS, 3) B7310 Filologie (Bc., PS, 3) B1103 Aplikovaná matematika (Bc., PS, KS, 3) B1301 Geografie (Bc., PS, 3) B7401 Tělesná výchova a sport (Bc., PS, 3) Navazující magisterské studium N7507 Specialization in Education (Mgr., PS, 2) EN N7503 Učitelství pro základní školy (Mgr., PS, KS, 2, 3) N7504 Učitelství pro střední školy (Mgr., PS, 2) N7505 Učitelství pro základní školy (Mgr., PS, 2) Magisterské studium M7503 Učitelství pro základní školy (Mgr., PS, KS, 4, 5) M7504 Učitelství pro střední školy (Mgr., PS, 5) Přírodovědecká fakulta (PřF) 72,9 % Branišovská 31, 370 05 České Budějovice, www.prf.jcu.cz Bakalářské studium B1802 Aplikovaná informatika (Bc., PS, 3) Plné znění zpráv


B1513 Biofyzika (Bc., PS, 3) B1406 Biochemie (Bc., PS, 3) i v EN B1407 Chemie (Bc., PS, 3) B1501 Biologie (Bc., PS, 3) B1701 Fyzika (Bc., PS, 3) B1101 Informatika (Bc., PS, 3) B1103 Aplikovaná informatika (Bc., PS, 3) B1801 Matematika (Bc., PS, 3) B1802 Aplikovaná informatika (Bc., PS, 3) i v EN B2612 Elektrotechnika a informatika (Bc., PS, KS 3) B1601 Ekologie a ochrana prostředí (Bc., PS, 3) Navazující magisterské studium N1802 Aplikovaná informatika (Mgr., PS, 2) N1513 Biofyzika (Mgr., PS, 2) N1406 Biochemistry (Mgr., PS, 2, 5) EN N1406 Biochemie (Mgr., PS, 2, 5) N1501 Biologie (Mgr., PS, 2) N1501 Biology (Mgr., PS, 2) EN N1507 Botanika (Mgr., PS, 2) N1507 Botany (Mgr., PS, 2) EN N1603 Ecology (Mgr., PS, 2) EN N1603 Ekologie (Mgr., PS, 2) N1407 Chemie (Mgr., PS, 2) N7504 Fyzika (Mgr., PS, 2) N7504 Biologie (Mgr., PS, 2) N1801 Učitelství pro střední školy (Mgr., PS, 2) N1101 Matematika (Mgr., PS, 2) N1502 Zoologie (Mgr., PS, 2) N1502 Zoology (Mgr., PS, 2) EN Teologická fakulta (TF) 63,9 % Kněţská 8, 370 01 České Budějovice, www.tf.jcu.cz Bakalářské studium B6101 Filozofie (Bc., PS, KS, 3) B6107 Humanitní studia (Bc., PS, KS, 3) B7501 Pedagogika (Bc., PS, KS, 3) B6145 Humanitní vědy (Bc., PS, 3) B7505 Vychovatelství (Bc., PS, KS, 3) B7502 Sociální péče (Bc., PS, KS, 3) B6141 Teologie (Bc., PS, KS, 3) Navazující magisterské studium N7502 Sociální práce (Mgr., PS, KS, 2) N6101 Filozofie (Mgr., PS, 2) N6107 Humanitní studia (Mgr., PS, KS, 2) N7505 Vychovatelství (Mgr., PS, KS, 2) Vysoká škola, fakulta, kontakt kód název programu forma studia N6141 Teologie (Mgr., PS, KS, 2) N7504 Učitelství pro střední školy (Mgr., PS, KS, 2) Magisterské studium M6107 Humanitní studia (Mgr., PS, KS, 5) M7505 Vychovatelství (Mgr., PS, KS, 5) M6141 Teologie (Mgr., PS, 5) M7504 Učitelství pro střední školy (Mgr., PS, KS, 5) Zdravotně sociální fakulta (ZSF) 62,1 % Jírovcova 1348/24a, 370 01 České Budějovice, www.zsf.jcu.cz Bakalářské studium B1513 Biofyzika (Bc., PS, KS, 3) B5345 Specializace ve zdravotnictví (Bc., PS, KS, 3) Plné znění zpráv


B2825 Ochrana obyvatelstva (Bc., PS, KS, 3) B5347 Veřejné zdravotnictví (Bc., PS, 3) B5349 Porodní asistence (Bc., PS, KS, 3) B5342 Rehabilitace (Bc., PS, KS, 3) B6731 Sociální politika a sociální práce (Bc., PS, KS, 3) B7506 Speciální pedagogika (Bc., PS, 3) B5341 Ošetřovatelství (Bc., PS, KS, 3) i v EN Navazující magisterské studium N2825 Ochrana obyvatelstva (Mgr., PS, KS, 2) N5341 Nursing (Mgr., PS, KS, 2) EN N5347 Veřejné zdravotnictví (Mgr., PS, 2) N5341 Ošetřovatelství (Mgr., PS, KS, 2) N5342 Rehabilitace (Mgr., PS, KS, 2) Zemědělská fakulta (ZF) 89,1 % Studentská 13, 370 05 České Budějovice, www.zf.jcu.cz Bakalářské studium B4131 Zemědělství (Bc., PS, KS, 3) B4106 Zemědělská specializace (Bc., PS, KS, 3) B4103 Zootechnika (Bc., PS, KS, 3) Navazující magisterské studium N4101 Zemědělské inţenýrství (Mgr., PS, KS, 2) N4106 Zemědělská specializace (Mgr., PS, KS, 2) N4103 Zootechnika (Mgr., PS, KS, 2) Magisterské studium M4106 Zemědělské inţenýrství (Mgr, PS, 5) M4103 Zootechnika (Mgr, PS, 5) M4101 Zemědělské inţenýrství (Mgr., PS, KS, 5) Masarykova univerzita (MU) Ţerotínovo nám. 9, 601 77 Brno, www.muni.cz Ekonomicko-správní fakulta (ESF) 31,1 % Lipová 41a, 602 00 Brno, www.econ.muni.cz Bakalářské studium B6202 Economic Policy and Administration (Bc., PS, 3) EN B6209 Systémové inţenýrství a informatika (Bc., PS, 3) i v EN B6201 Ekonomické teorie (Bc., PS, 3) B6202 Hospodářská politika a správa (Bc., PS, KS, 3) B6217 Finance a účetnictví (Bc., PS, KS, 3) B6217 Finance and Accounting (Bc., PS, 3) EN B6208 Ekonomika a management (Bc., PS, KS, 3) i v EN Navazující magisterské studium N6202 Economic Policy and Administration (Ing., PS, 2) EN N6201 Economic Theories (Ing., PS, 2) EN N6201 Economic Theory (Ing., PS, 2) EN N6201 Ekonomické teorie (Ing., PS, 2) N6217 Finance a účetnictví (Ing., PS, KS, 2) N6217 Finance and Accounting (Ing., PS, 2) EN N6202 Hospodářská politika a správa (Ing., PS, KS, 2) N6207 Kvantitativní metody v ekonomice (Ing., PS, 2) N6208 Ekonomika a management (Ing., PS, KS, 2) i v EN Magisterské studium M6201 Ekonomické teorie (Ing., PS, 5) M6217 Finance a účetnictví (Ing., PS, 5) M6202 Hospodářská politika a správa (Ing., PS, 5) i v EN M6208 Ekonomika a management (Ing., PS, 5) i v EN Fakulta informatiky (FI) 53,5 % Botanická 68a, 602 00 Brno, www.fi.muni.cz Bakalářské studium B1802 Aplikovaná informatika (Bc., PS, 3) B1801 Informatika (Bc., PS, 3) Plné znění zpráv


B1803 Informatika a druhý obor (Bc., PS, 3) Navazující magisterské studium N1802 Aplikovaná informatika (Mgr., PS, 2) i v EN N1801 Informatika (Mgr., PS, 2) i v EN N7504 Učitelství pro střední školy (Mgr., PS, 2) Fakulta sociálních studií (FSS) 29,1 % Joštova 10, 602 00 Brno, www.fss.muni.cz Bakalářské studium B6701 Politologie (Bc., PS, KS, 3, 4) B6737 Humanitní environmentalistika (Bc., PS, 3) B6702 Mezinárodní teritoriální studia (Bc., PS, KS, 3, 4) B6703 Sociologie (Bc., PS, KS, 3, 4) B7202 Mediální a komunikační studia (Bc., PS, KS, 3, 4) B7701 Psychologie (Bc., PS, KS, 3, 4) B6731 Sociální politika a sociální práce (Bc., PS, KS, 3, 4) Navazující magisterské studium N6703 Sociologie (Mgr., PS, KS, 2) N6703 Sociology (Mgr., PS, 2) EN N6702 International Territorial Studies (Mgr., PS, 2) EN N6737 Humanitní environmentalistika (Mgr., PS, 2, 3) N6701 Politology (Mgr., PS, 2) EN N7202 Mediální a komunikační studia (Mgr., PS, 2) N6701 Politologie (Mgr., PS, KS, 2) N7701 Psychologie (Mgr., PS, KS, 2) N6731 Social Policy and Social Work (Mgr., PS, KS, 2) EN N6731 Sociální politika a sociální práce (Mgr., PS, KS, 2) N6702 Mezinárodní teritoriální studia (Mgr., PS, KS, 2) Fakulta sportovních studií (FSpS) 31,5 % Kamenice 753/5, 625 00 Brno, www.fsps.muni.cz Bakalářské studium B7401 Tělesná výchova a sport (Bc., PS, KS, 3) B5345 Specializace ve zdravotnictví (Bc., PS, 3) Navazující magisterské studium N7401 Tělesná výchova a sport (Mgr., PS, KS, 2) Filozofická fakulta (FF) 58,3 % Arna Nováka 1, 602 00 Brno, www.phil.muni.cz Bakalářské studium B6107 Humanitní studia (Bc., PS, KS, 3) B7310 Filologie (Bc., PS, KS, 3) B7105 Historické vědy (Bc., PS, KS, 3) B7105 Archeologie (Bc., PS, 3) B8109 Obecná teorie a dějiny umění a kultury (Bc., PS, KS, 3) B7310 Philology (Bc., PS, 3) EN B6101 Filozofie (Bc., PS, KS, 3) B7201 Informační studia a knihovnictví (Bc., PS, KS, 3) B6702 Mezinárodní teritoriální studia (Bc., PS, 3) B7501 Pedagogika (Bc., PS, KS, 3) Vysoká škola, fakulta, kontakt kód název programu forma studia Navazující magisterské studium N6107 Humanitní studia (Mgr., PS, 2) N7310 Filologie (Mgr., PS, KS, 2) N7105 Historické vědy (Mgr., PS, KS, 2) N7105 Archeologie (Mgr., PS, 2) N8109 Obecná teorie a dějiny umění a kultury (Mgr., PS, KS, 2) N7310 Philology (Mgr., PS, 2) EN N6101 Filozofie (Mgr., PS, KS, 2) N7201 Informační studia a knihovnictví (Mgr., PS, KS, 2) Plné znění zpráv


Vysoká škola, fakulta, kontakt kód název programu forma studia N7501 Pedagogika (Mgr., PS, KS, 2) N7313 Překladatelství a tlumočnictví (Mgr., PS, 2) N7504 Učitelství pro střední školy (Mgr., PS, KS, 2) Magisterské studium M6107 Humanitní studia (Mgr., PS, KS, 5) M7701 Psychologie (Mgr., PS, KS, 5) Lékařská fakulta (LF) 25,7 % Kamenice 5, 625 00 Brno, www.med.muni.cz Bakalářské studium B5345 Specializace ve zdravotnictví (Bc., PS, KS, 3) B5349 Porodní asistence (Bc., PS, KS, 3) B5341 Ošetřovatelství (Bc., PS, KS, 3) Navazující magisterské studium N5345 Specializace ve zdravotnictví (Mgr., PS, KS, 2) Magisterské studium M5111 Dentistry (MDDr., PS, 5) EN M5103 Všeobecné lékařství (MUDr., PS, 6) EN M5111 Zubní lékařství (MDDr., PS, 5) Pedagogická fakulta (PdF) 52,3 % Poříčí 9/11, 603 00 Brno, www.ped.muni.cz Bakalářské studium B7507 Specializace v pedagogice (Bc., PS, KS, 3) i v EN a NJ B7310 Filologie (Bc., PS, 3) B7501 Pedagogika (Bc., PS, KS, 3) B7506 Speciální pedagogika (Bc., PS, KS, 3) i v EN a NJ B7531 Předškolní a mimoškolní pedagogika (Bc., PS, KS, 3) Navazující magisterské studium N7504 Učitelství pro střední školy (Mgr., PS, KS, 2) N7504 Lehramt für Sekundarstufe (Mgr., PS, KS, 2) NJ N7503 Teacher Training for Primary Schools (Mgr., PS, KS, 2) EN N7501 Pedagogika (Mgr., PS, KS, 2) N7506 Sonderpädagogik (Mgr., PS, KS, 2) NJ N7506 Special Education (Mgr., PS, KS, 2) EN N7506 Speciální pedagogika (Mgr., PS, KS, 2) N7503 Učitelství pro základní školy (Mgr., PS, KS, 2) Magisterské studium M7503 Učitelství pro základní školy (Mgr., PS, KS, 4, 5) M7504 Učitelství pro střední školy (Mgr., PS, 4, 5) Právnická fakulta (PrF) 24,4 % Veveří 70, 611 80 Brno, www.law.muni.cz Bakalářské studium B6804 Právní specializace (Bc., KS, 3) B6807 Veřejná správa (Bc., KS, 3) Navazující magisterské studium N6807 Veřejná správa (Mgr., KS, 2) Magisterské studium M6805 Právo a právní věda (Mgr., PS, 5) Přírodovědecká fakulta (PřF) 62,3 % Kotlářská 2, 611 37 Brno, www.sci.muni.cz Bakalářské studium B1407 Chemie (Bc., PS, 3) B1512 Antropologie (Bc., PS, 3) B1409 Aplikovaná biochemie (Bc., PS, 3) B1305 Aplikovaná geografie (Bc., PS, 3) B1101 Matematika (Bc., PS, KS, 3) B1501 Biologie (Bc., PS, 3) Plné znění zpráv


B1530 Experimentální biologie (Bc., PS, 3) B1701 Fyzika (Bc., PS, KS, 3) B1103 Matematika (Bc., PS, 3) B1103 Aplikovaná matematika (Bc., PS, 3) B1203 Geology (Bc., PS, KS, 3) EN B1702 Fyzika (Bc., PS, KS, 3) B1406 Biochemie (Bc., PS, 3) B1531 Ekologická a evoluční biologie (Bc., PS, 3) B1702 Aplikovaná fyzika (Bc., PS, KS, 3) B1304 Geografie a kartografie (Bc., PS, KS, 3) B1201 Geologie (Bc., PS, KS, 3) B1527 Biologie (Bc., PS, 3) B1501 Experimentální biologie (Bc., PS, 3) Navazující magisterské studium N1406 Biochemie (Mgr., PS, 2) i v EN N1407 Chemie (Mgr., PS, KS, 2) N1512 Antropologie (Mgr., PS, 2) N1101 Matematika (Mgr., PS, 2) N1501 Biologie (Mgr., PS, 2) N1103 Matematika (Mgr., PS, 2) N1701 Fyzika (Mgr., PS, KS, 2) N1103 Aplikovaná matematika (Mgr., PS, 2) N1304 Geografie a kartografie (Mgr., PS, 2) N1201 Geologie (Mgr., PS, KS, 2) N1203 Geology (Mgr., PS, KS, 2) EN N1530 Experimentální biologie (Mgr., PS, 2) N1531 Ekologická a evoluční biologie (Mgr., PS, 2) Mendelova univerzita v Brně (MENDELU) Zemědělská 1, 613 00 Brno, www.mendelu.cz Agronomická fakulta (AF) 48,5 % Zemědělská 1, 613 00 Brno, www.af.mendelu.cz Bakalářské studium B4101 Zemědělské inţenýrství (Bc., PS, 3) B4112 Agrobiologie (Bc., PS, KS, 3), i v EN B4102 Agrobiologie (Bc., PS, 3) B4106 Zemědělská specializace (Bc., PS, 3) B4152 Rostlinolékařství (Bc., PS, 3) B2901 Chemie a technologie potravin (Bc., PS, 3) B4103 Zootechnika (Bc., PS, KS, 3) B2826 Technologie odpadŧ (Bc., PS, KS, 3) Navazující magisterské studium N4101 Zemědělské inţenýrství (Ing., PS, 2) N4106 Zemědělská specializace (Ing., PS, KS, 2) N2812 Biotechnologie odpadŧ (Ing., PS, 2) N4102 Fytotechnika (Ing., PS, 2) N2901 Chemie a technologie potravin (Ing., PS, 2) N4103 Zootechnics (Ing., PS, 2) EN N4103 Zootechnika (Ing., PS, KS, 2) N4152 Rostlinolékařství (Ing., PS, 2) N2826 Technologie odpadŧ (Ing., PS, KS, 2) Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií (FRRMS) 48,3 % Tř. Generála Píky 7, 613 00 Brno, www.frrms.mendelu.cz Bakalářské studium B6702 Mezinárodní teritoriální studia (Bc., PS, 3) i v EN B6214 Regionální rozvoj (Bc., PS, 3) i v EN Navazující magisterské studium N6702 Mezinárodní teritoriální studia (Ing., PS, 2) i v EN N6214 Regionální rozvoj (Ing., PS, 2) i v EN Institut celoţivotního vzdělávání (ICV) Plné znění zpráv


Zemědělská 1, 613 00 Brno, www.icv.mendelu.cz Bakalářské studium B4156 Technické znalectví a pojišťovnictví (Bc., PS, KS, 3) Vysoká škola, fakulta, kontakt kód název programu forma studia B7507 Specializace v pedagogice (Bc., PS, KS, 3) Navazující magisterské studium N4160 Technické znalectví a expertní inţenýrství (Ing, PS, KS, 2) Lesnická a dřevařská fakulta (LDF) 80,2 % Zemědělská 1, 613 00 Brno, www.ldf.mendelu.cz Bakalářské studium B4132 Lesnictví (Bc., PS, KS, 3) B8213 Design nábytku (Bc., PS, 4) B3341 Dřevařství (Bc., PS, KS, 3) B3915 Krajinářství (Bc., PS, 3) B3305 Stavby na bázi dřeva (Bc., PS, 3) B3302 Nábytek (Bc., PS, 3) Navazující magisterské studium N8213 Design nábytku (Ing., PS, 2) N3301 Dřevařské inţenýrství (Ing., PS, KS, 2) N4158 European Forestry (Ing., PS, 2) EN N3914 Krajinné inţenýrství (Ing., PS, KS, 2) N4107 Lesní inţenýrství (Ing., PS, KS, 2) N3303 Nábytkové inţenýrství (Ing., PS, 2) N3305 Stavby na bázi dřeva (Ing., PS, 2) Provozně ekonomická fakulta (PEF) 45,1 % Zemědělská 1, 613 00 Brno, www.pef.mendelu.cz Bakalářské studium B3902 Inţenýrská informatika (Bc., PS, 3) B6209 Systémové inţenýrství a informatika (Bc., PS, 3) B6208 Ekonomika a management (Bc., PS, KS, 3) i v EN B6202 Hospodářská politika a správa (Bc., PS, KS, 3) B6202 Economic Policy and Administration (Bc., PS, 3) EN Navazující magisterské studium N3902 Inţenýrská informatika (Ing., PS, 2) N6209 Systémové inţenýrství a informatika (Ing., PS, 2) N6208 Ekonomika a management (Ing., PS, KS, 2) i v EN N6202 Hospodářská politika a správa (Ing., PS, KS, 2) N6202 Economics Policy and Administration (Ing., PS, 2) EN Zahradnická fakulta (ZF) 59,4 % Valtická 337, 691 44 Lednice na Moravě, www.zf.mendelu.cz Bakalářské studium B4144 Zahradnictví (Bc., PS, 3) B4109 Zahradní a krajinářská architektura (Bc., PS, 3, 4) B4108 Zahradnické inţenýrství (Bc., PS, KS, 3) B4113 Zahradnické technologie (Bc., PS, KS, 3) B4113 Zahradnické inţenýrství (Bc., PS, KS, 3) Navazující magisterské studium N4159 Fruit Science (Ing., PS, 2) EN N4159 Ovocnictví (Int. Master of Fruit Science) (Ing., PS, 2) EN N4109 Zahradní a krajinářská architektura (Ing., PS, 2) N4108 Zahradnické inţenýrství (Ing, PS, KS, 2) Ostravská univerzita v Ostravě (OU) Dvořákova 7, 701 03 Ostrava 1, www.osu.cz Fakulta sociálních studií (FSS) 18,1 % Fr. Šrámka 3, 709 00 Ostrava – Mariánské hory, www.fss.osu.cz Bakalářské studium B6731 Sociální politika (Bc., PS, KS, 3) Plné znění zpráv


B6731 Sociální politika a sociální práce (Bc., PS, KS, 3) B5350 Zdravotně sociální péče (Bc., PS, 3) Navazující magisterské studium N6731 Sociální politika a sociální práce (Mgr., PS, KS, 2) Magisterské studium M5345 Specializace ve zdravotnictví (Mgr., PS, 5) Fakulta umění (FU) 44,5 % Podlahova 3, 701 03 Ostrava, www.fu.osu.cz Bakalářské studium B8206 Výtvarná umění (BcA., PS, 3) B8201 Hudební umění (BcA., PS, 3) Navazující magisterské studium N8206 Výtvarná umění (MgA., PS, 2) N8201 Hudební umění (MgA., PS, 2) Filozofická fakulta (FF) 35,5 % Reální 5, 701 03 Ostrava 1, www.ff.sou.cz Bakalářské studium B7310 Filologie (Bc., PS, KS, 3) B7105 Historické vědy (Bc., PS,3) Vysoká škola, fakulta, kontakt kód název programu forma studia B6107 Humanitní studia (Bc., PS, KS, 3) B8109 Obecná teorie a dějiny umění a kultury (Bc., PS,3) B6101 Filozofie (Bc., PS, KS, 3) B6703 Sociologie (Bc., PS, 3) B6731 Sociální politika a sociální práce (Bc., PS, KS, 3) B7701 Psychologie (Bc., PS,3) Navazující magisterské studium N6101 Filozofie (Mgr., PS, 2) N7105 Historické vědy (Mgr., PS, 2) N7310 Filologie (Mgr., PS, KS, 2) N7313 Překladatelství a tlumočnictví (Mgr., PS, 2) N6107 Humanitní studia (Mgr., PS, 2) N6731 Sociální politika a sociální práce (Mgr., PS, KS, 2) N7503 Učitelství pro základní školy (Mgr., PS, 2) N7504 Učitelství pro střední školy (Mgr., PS, KS, 2) Lékařská fakulta (LF) 27,2 % Syllabova 19, 703 00 Ostrava 3, www.lf.osu.cz Bakalářské studium B5345 Specializace ve zdravotnictví (Bc., PS, KS, 3) B5345 Specializzazione in sanita pubblica (Bc., PS, 3) IT B5341 Nurse (Bc., PS, KS, 3) EN B5347 Veřejné zdravotnictví (Bc., PS, 3) B5345 Specialization in Health Service (Bc., PS, 3) EN B5349 Porodní asistence (Bc., PS, KS, 3) B6731 Sociální politika a sociální práce (Bc., KS, 3) B5341 Ošetřovatelství (Bc., PS, KS, 3) Navazující magisterské studium N5345 Specializace ve zdravotnictví (Mgr., PS, KS, 2) N5341 Ošetřovatelství (Mgr., PS, KS, 2) N5347 Veřejné zdravotnictví (Mgr., PS, 2) Magisterské studium M5345 Specializace ve zdravotnictví (MUDr., PS, 5) M5103 Všeobecné lékařství (MUDr., PS, 6) Pedagogická fakulta (PdF) 28,6 % Mlýnská 5, 701 03 Ostrava 3, www.pdf.osu.cz Bakalářské studium B7501 Pedagogika (Bc., KS, 3) Plné znění zpráv


B7507 Specializace v pedagogice (Bc., PS, KS, 3) B7310 Filologie (Bc., PS, 3) B7401 Tělesná výchova a sport (Bc., PS, KS, 3) B7506 Speciální pedagogika (Bc., PS, KS, 3) B7505 Vychovatelství (Bc., PS, 3) Navazující magisterské studium N7507 Specializace v pedagogice (Mgr., PS, KS, 2) N7501 Pedagogika (Mgr., PS, 2) N7501 Vychovatelství (Mgr., PS, KS, 2) N7506 Speciální pedagogika (Mgr., PS, KS, 2) N7401 Tělesná výchova a sport (Mgr., PS, 2) N7503 Učitelství pro základní školy (Mgr., PS, KS, 2) N7504 Učitelství pro střední školy (Mgr., PS, KS, 2) Magisterské studium M7503 Učitelství pro základní školy (Mgr., PS, KS, 4, 5) M7504 Učitelství pro střední školy (Mgr., PS, 5) M7505 Vychovatelství (Mgr., PS, 4) Přírodovědecká fakulta (PřF) 56,3 % 30. dubna 22, 701 03 Ostrava 3, www.prf.osu.cz Bakalářské studium B1103 Aplikovaná matematika (Bc., PS, KS, 3) B1501 Biologie (Bc., PS, KS, 3) B1802 Aplikovaná informatika (Bc., PS, KS, 3) B1702 Aplikovaná fyzika (Bc., PS, 3) B1301 Geografie (Bc., PS, KS, 3) B1701 Fyzika (Bc., PS, KS, 3) B1407 Chemie (Bc., PS, KS, 3) B1801 Informatika (Bc., PS, KS, 3) B1101 Matematika (Bc., PS, KS, 3) B1601 Ekologie a ochrana prostředí (Bc., PS, 3) Navazující magisterské studium N1103 Aplikovaná matematika (Mgr., PS, 2) N1702 Aplikovaná fyzika (Mgr., PS, 2) N1702 Applied Physics (Mgr., PS, 2) EN N1301 Geografie (Mgr., PS, 2) N1801 Informatika (Mgr., PS, KS, 2) N1601 Ekologie a ochrana prostředí (Mgr., PS, 2) Vysoká škola, fakulta, kontakt kód název programu forma studia N1501 Biologie (Mgr., PS, 2) N7503 Učitelství pro základní školy (Mgr., PS, 2) N1701 Fyzika (Mgr., PS, 2) N1407 Chemie (Mgr., PS, 2) N1101 Matematika (Mgr., PS, 2) Magisterské studium M1601 Ekologie a tvorba krajiny (Mgr., PS, 5) M1301 Geografie (Mgr., PS, 5) M1801 Informatika (Mgr., PS, 5) M1103 Aplikovaná matematika (Mgr., PS, 5) Slezská univerzita v Opavě (SU) Na Rybníčku 626/1, 746 01 Opava, www.slu.cz Fakulta veřejných politik (FVP) 50 % Olbrichova 25, 746 01 Opava, www.fvp.slu.cz Bakalářské studium B7507 Specializace v pedagogice (Bc., PS, KS, 3) B6702 Mezinárodní teritoriální studia (Bc., PS, 3) B6731 Sociální politika a sociální práce (Bc., PS, KS, 3) B5341 Ošetřovatelství (Bc., PS, KS, 3) Plné znění zpráv


Navazující magisterské studium N6702 Mezinárodní teritoriální studia (Mgr., PS, 2) N6731 Sociální politika a sociální práce (Mgr., PS, 2) Filozoficko-přírodovědecká fakulta (FPF) 61,3 % Bezručovo nám. 1150/13, 746 01 Opava, www.fpf.slu.cz Bakalářské studium B6107 Humanitní studia (Bc., PS, 3) B7310 Filologie (Bc., PS, KS, 3) B1802 Aplikovaná informatika (Bc., PS, KS, 3) B7105 Historické vědy (Bc., PS, 3) B7105 Archeologie (Bc., PS, 3) B1701 Fyzika (Bc., PS, 3) B8203 Dramatická umění (BcA., PS, 3) B7201 Informační studia a knihovnictví (Bc., PS, KS, 3) B1801 Informatika a druhý obor (Bc., PS, 3) B1801 Informatika (Bc., PS, KS, 3) B6503 Gastronomie, hotelnictví a turismus (Bc., PS, 3) B1702 Aplikovaná fyzika (Bc., PS, 3) Navazující magisterské studium N7310 Filologie (Mgr., PS, KS, 2) N7105 Historické vědy (Mgr., PS, 2) N7105 Archeologie (Mgr., PS, 2) N8203 Dramatická umění (Mgr., PS, 2) N7201 Informační studia a knihovnictví (Mgr., PS, KS, 2) N1801 Informatika (Mgr., PS, 2) N1701 Fyzika (Mgr., PS, 2) N8204 Film., TV a fotogr. umění a nová média (MgA., KS, 2) N7504 Učitelství pro střední školy (Mgr., PS, 2) Magisterské studium M7310 Filologie (Mgr., PS, 5) M7105 Historické vědy (Mgr., PS, 3, 5) M7105 Archeologie (Mgr., PS, 5) M1801 Informatika (Mgr., PS, 5) M1701 Fyzika (Mgr., PS, 5) M7504 Učitelství pro střední školy (Mgr., PS, 5) Matematický ústav v Opavě (MÚ) Na Rybníčku 1, 746 01 Opava, www.math.slu.cz Bakalářské studium B1101 Matematika (Bc., PS, 3) Navazující magisterské studium N1101 Matematika (Mgr., PS, 2) Magisterské studium M1101 Matematika (Mgr., PS, 5) Obchodně podnikatelská fakulta (OPF) 99,7 % Univerzitní nám. 1934/3, 733 40 Karviná, www.opf.slu.cz Bakalářské studium B6202 Economic Policy and Administration (Bc., PS, 3) EN B6202 Hospodářská politika a správa (Bc., PS, KS, 3) B6208 Economics and Management (Bc., PS, 3) EN B6208 Ekonomika a management (Bc., PS, KS, 3) B6209 System Engineering and Informatics (Bc., PS, 3) EN B6209 Systémové inţenýrství a informatika (Bc., PS, KS, 3) Navazující magisterské studium N6202 Economic Policy and Administration (Ing., PS, 2) EN Vysoká škola, fakulta, kontakt kód název programu N6202 Hospodářská politika a správa N6208 Economics and Management

forma studia (Ing., PS, 2) (Ing., PS, 2) EN



N6208 Ekonomika a management (Ing., PS, KS, 2) N6209 System Engineering and Informatics (Ing., PS, 2) EN N6209 Systémové inţenýrství a informatika (Ing., PS, 2) Magisterské studium M6209 Systémové inţenýrství a informatika (Ing., PS, 5) Technická univerzita v Liberci (TUL) Studentská 2, 461 17 Liberec, www.tul.cz Ekonomická fakulta (EF) 63,7 % Voroněţská 13, 460 02 Liberec, www.ef.tul.cz Bakalářské studium B6208 Ekonomika a management (Bc., PS, KS, 3) i v EN B6209 Systémové inţenýrství a informatika (Bc., PS, 3) i v EN B6202 Hospodářská politika a správa (Bc., PS, 3) Navazující magisterské studium N6209 Systémové inţenýrství a informatika (Ing., PS, 2) N6208 Ekonomika a management (Ing., PS, 2) i v EN N6202 Hospodářská politika a správa (Ing., PS, 2) Magisterské studium M6209 Systémové inţenýrství a informatika (Ing., PS, 5) M6208 Ekonomika a management (Ing., PS, KS, 5) Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií (FM) 91,7 % Studentská 2, 461 17 Liberec, www.fm.tul.cz Bakalářské studium B2612 Elektrotechnika a informatika (Bc., PS, KS, 3) B2646 Informační technologie (Bc., PS, 3) B3918 Aplikované vědy a informatika (Bc., PS, 3) B3942 Nanotechnologie (Bc., PS, 3) Navazující magisterské studium N2612 Elektrotechnika a informatika (Ing., PS, 2) N2612 Electrical Engineering and Informatics (Ing., PS, 2) EN N3942 Nanotechnologie (Ing., PS, 2) N2612 Aplikované vědy v inţenýrství (Ing., PS, 2) Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická (FP) 64,9 % Voroněţská 1329/13, 460 01 Liberec, www.fp.tul.cz Bakalářské studium B7507 Specializace v pedagogice (Bc., PS, KS, 3) B1701 Fyzika (Bc., PS, KS, 3) B1301 Geografie (Bc., PS, 3) B7310 Filologie (Bc., PS, 3) B6101 Filozofie (Bc., PS, 3) B1407 Chemie (Bc., PS, KS, 3) B1801 Informatika (Bc., PS, KS, 3) B7106 Historická studia (Bc., PS, 3) B6208 Ekonomika a management (Bc., PS, 3) B1101 Matematika (Bc., PS, KS, 3) B7505 Vychovatelství (Bc., PS, KS, 3) B7508 Sociální práce (Bc., PS, KS, 3) B7401 Tělesná výchova a sport (Bc., PS, KS, 3) B7506 Speciální pedagogika (Bc., PS, KS, 3) Navazující magisterské studium N7105 Historické vědy (Mgr., PS, 2) N1701 Fyzika (Mgr., PS, 2) N7504 Fyzika (Mgr., PS, 2) N7504 Matematika (Mgr., PS, 2) N7504 Učitelství pro základní školy (Mgr., PS, 2) N1103 Aplikovaná matematika (Mgr., PS, 2) N7508 Sociální práce (Mgr., PS, KS, 2) N7506 Speciální pedagogika (Mgr., PS, KS, 2) N7503 Učitelství pro základní školy (Mgr., PS, 2) Plné znění zpráv


N7504 Učitelství pro střední školy (Mgr., PS, 2) N7503 Fyzika (Mgr., PS, 2) N7503 Chemie (Mgr., PS, 2) N7503 Matematika (Mgr., PS, 2) N7503 Tělesná výchova a sport (Mgr., PS, 2) Magisterské studium M7503 Učitelství pro základní školy (Mgr., PS, KS, 5) Fakulta strojní (FS) 90 % Studentská 2, 461 17 Liberec, www.fs.tul.cz Bakalářské studium B2301 Mechanical Engineering (Bc., PS, KS, 3) EN B2301 Strojní inţenýrství (Bc., PS, KS, 3) B2341 Strojírenství (Bc., PS, KS, 3) Navazující magisterské studium N2301 Strojní inţenýrství (Ing., PS, KS, 2) N2301 Mechanical Engineering (Ing., PS, KS, 2) EN Magisterské studium M2301 Strojní inţenýrství (Ing., PS, KS, 5) Fakulta textilní (FT) 91,4 % Studentská 2, 461 17 Liberec, www.ft.tul.cz Bakalářské studium B3107 Textile (Bc., PS, KS, 3) EN B3107 Textil (Bc., PS, KS, 3) Navazující magisterské studium N3106 Textile Engineering (Mgr., PS, 2) EN N3106 Textilní inţenýrství (Mgr., PS, KS, 2) N3957 Prŧmyslové inţenýrství (Mgr., PS, KS, 2) N3108 Prŧmyslový management (Mgr., PS, KS, 2) N2345 Industrial Engineering (Mgr., PS, KS, 2) EN Magisterské studium M3106 Textilní inţenýrství (Mgr., PS, KS, 5) Fakulta umění a architektury (FA) 30,3 % Studentská 2, 461 17 Liberec, www.aa.tul.cz Bakalářské studium B3501 Architektura a urbanismus (Bc., PS, 4) B8208 Design (BcA., PS, 4) B8206 Výtvarná umění (BcA., PS, 4) Navazující magisterské studium N3501 Architektura a urbanismus (Ing. Arch., PS, 2) N8208 Design (MgA., PS, 2) N8206 Výtvarná umění (MgA., PS, 2) Magisterské studium M3501 Architektura a urbanismus (Ing. Arch., PS, 6) Ústav zdravotnických studií (ÚZS) Studentská 2, 461 17 Liberec, www.uzs.tul.cz Bakalářské studium B3944 Biomedicínská technika (Bc., PS, 3) B5341 Ošetřovatelství (Bc., PS, KS, 3) Univerzita Hradec Králové (UHK) Rokitanského 62, 500 03 Hradec Králové, www.uhk.cz Fakulta informatiky a managementu (FIM) 63,4 % Hradecká 1249/6, 500 03 Hradec Králové, www.uhk.cz/fim Bakalářské studium B1802 Aplikovaná informatika (Bc., PS, KS, 3) B6208 Ekonomika a management (Bc., PS, KS, 3) Vysoká škola, fakulta, kontakt kód název programu forma studia B6209 Systémové inţenýrství a informatika (Bc., PS, KS, 3) i v EN Plné znění zpráv


Navazující magisterské studium N1802 Aplikovaná informatika (Ing., PS, KS, 2) i v EN N6209 Systémové inţenýrství a informatika (Ing., PS, KS, 2) i v EN Magisterské studium M6209 Systémové inţenýrství a informatika (Ing., PS, KS, 5) Filozofická fakulta (FF) 66 % Nám. Svobody 331, 500 02 Hradec Králové, www.uhk.cz/ff Bakalářské studium B6703 Sociologie (Bc., PS, 3) B7109 Archeologie (Bc., PS, 3) B7105 Historické vědy (Bc., PS, KS, 2, 3) B6101 Filozofie (Bc., PS, KS, 3) B3928 Technická podpora humanitních věd (Bc., PS, KS, 3) B6701 Politologie (Bc., PS, KS, 3) Navazující magisterské studium N7109 Archeologie (Mgr., PS, 2) N7105 Historické vědy (Mgr., PS, 2) N6101 Filozofie (Mgr., PS, 2) i v EN N6701 Politologie (Mgr., PS, KS, 2) Pedagogická fakulta (PdF) 32,9 % Nám. Svobody 301, 500 02 Hradec Králové, www.uhk.cz/pdf Bakalářské studium B7507 Specializace v pedagogice (Bc., PS, KS, 3) B7310 Filologie (Bc., PS, KS, 3) B1103 Aplikovaná matematika (Bc., PS, 3) B7507 Specialization in Pedagogy (Bc., PS, 3) EN B7310 Mediální a komunikační studia (Bc., PS, KS, 3) B7505 Vychovatelství (Bc., PS, KS, 3) B7506 Speciální pedagogika (Bc., PS, KS, 3) B7202 Mediální a komunikační studia (Bc., PS, 3) Navazující magisterské studium N7504 Učitelství pro střední školy (Mgr., PS, 2) i v EN N7531 Předškolní a mimoškolní pedagogika (Mgr., PS, KS, 2) N7507 Specializace v pedagogice (Mgr., PS, KS, 2) N6731 Sociální politika a sociální práce (Mgr., PS, KS, 2) N7506 Speciální pedagogika (Mgr., PS, KS, 2) N7503 Učitelství pro základní školy (Mgr., PS, 2) Magisterské studium M7505 Vychovatelství (Mgr., PS, KS, 4, 5) M7503 Učitelství pro základní školy (Mgr., PS, KS, 5) M7504 Učitelství pro střední školy (Mgr., PS, 5) Přírodovědecká fakulta (PřF) 65,3 % Jana Koziny 1237, 500 03 Hradec Králové, www.uhk.cz/prf Bakalářské studium B1501 Biologie (Bc., PS, 3) B1103 Aplikovaná matematika (Bc., PS, 3) B1701 Fyzika (Bc., PS, KS, 3) B1407 Chemie (Bc., PS, 3) B7507 Informatika (Bc., PS, 3) B1101 Matematika (Bc., PS, 3) B7507 Chemie (Bc., PS, 3) Navazující magisterské studium N1501 Biologie (Mgr., PS, 2) N1701 Fyzika (Mgr., PS, KS, 2) N7504 Chemie (Mgr., PS, 2) N1101 Matematika (Mgr., PS, 2) N7504 Biologie (Mgr., PS, 2) Ústav sociální práce (ÚSP) Víta Nejedlého 573, 500 03 Hradec Králové, www.uhk.cz/usp Plné znění zpráv


Bakalářské studium B6731 Sociální politika a sociální práce (Bc., PS, KS, 3) Navazující magisterské studium N6731 Sociální politika a sociální práce (Mgr., PS, KS, 2) Univerzita Karlova v Praze (UK) Ovocný trh 3/5, 116 36 Praha 1, www.cuni.cz 1. lékařská fakulta (1. LF) 33,4 % Kateřinská 32, 121 08 Praha 2, www.lf1.cuni.cz Bakalářské studium B5345 Specializace ve zdravotnictví (Bc., PS, KS, 3) B5341 Ošetřovatelství (Bc., PS, KS, 3) Navazující magisterské studium N5345 Specializace ve zdravotnictví (Mgr., PS, KS, 2) Magisterské studium M5103 Všeobecné lékařství (MUDr., PS, 6) i v EN M5111 Zubní lékařství (MDDr., PS, 5) i v EN 2. lékařská fakulta (2. LF) 15,5 % V Úvalu 84, 150 06 Praha 5, www.lf2.cuni.cz Bakalářské studium B5345 Specializace ve zdravotnictví (Bc., PS, 3) B5341 Ošetřovatelství (Bc., PS, KS, 3) Navazující magisterské studium N5345 Specializace ve zdravotnictví (Mgr., PS, 2) Magisterské studium M5103 Všeobecné lékařství (MUDr., PS, 6) i v EN 3. lékařská fakulta (3. LF) 19,2 % Ruská 87, 100 00 Praha 10, www.lf3.cuni.cz Bakalářské studium B5345 Specializace ve zdravotnictví (Bc., PS, KS, 3) B5341 Ošetřovatelství (Bc., PS, KS, 3, 4) Magisterské studium M5103 Všeobecné lékařství (MUDr., PS, 6) i v EN Evangelická teologická fakulta (ETF) 76,2 % Černá 9, 115 55 Praha 1 - Nové Město, web.etf.cuni.cz Bakalářské studium B6141 Teologie (Bc., PS, KS, 3, 4) B7508 Social Work (Bc., KS, 3,5) EN Navazující magisterské studium N6141 Teologie (Mgr., PS, KS, 2) i v EN Magisterské studium M6141 Teologie (Mgr., PS, KS, 5) Fakulta humanitních studií (FHS) 35,2 % U Kříţe 8, 158 00 - Praha 5 Jinonice, www.fhs.cuni.cz Bakalářské studium B6107 Humanitní studia (Bc., PS, KS, 3) i v EN Navazující magisterské studium N6101 Philosophie (Mgr., PS, 2) NJ, FJ N7202 Mediální a komunikační studia (Mgr., PS, 2) N7105 Historické vědy (Mgr., PS, 2) N6107 Humanitní studia (Mgr., PS, KS, 2) i v EN N6101 Filozofie (Mgr., PS, 2) N6731 Sociální politika a sociální práce (Mgr., PS, KS, 2) N1601 Ekologie a ochrana prostředí (Mgr., PS, 2) Fakulta sociálních věd (FSV) 28,4 % Smetanovo nábřeţí 955/6, 110 01 Praha 1, www.fsv.cuni.cz Bakalářské studium Vysoká škola, fakulta, kontakt kód název programu

forma studia



B6702 Mezinárodní teritoriální studia (Bc., PS, 3) i v NJ B6201 Ekonomické teorie (Bc., PS, 3) i v EN B7202 Mediální a kominukační studia (Bc., PS, KS, 3) B6701 Politologie (Bc., PS, 3) B6703 Sociologie (Bc., PS, 3) B7105 Historické vědy (Bc., KS, 3) Navazující magisterské studium N6702 Mezinárodní teritoriální studia (Mgr., PS, 2) i v EN N6701 Politologie (Mgr., PS, 2) i v EN N6201 Ekonomické teorie (Mgr., PS, 2) i v EN N6736 International Economic and Political Studies (Mgr., PS, 2) EN N7202 Mediální a komunikační studia (Mgr., PS, 2, 2,5) N6703 Sociologie (Mgr., PS, 2) i v EN Fakulta tělesné výchovy a sportu (FTVS) 29 % J. Martího 31, 162 52 Praha 6, www.ftvs.cuni.cz Bakalářské studium B7401 Tělesná výchova a sport (Bc., PS, KS, 3) i v EN B5345 Specializace ve zdravotnictví (Bc., PS, KS, 3) B5345 Specializations in Health Service (Bc., PS, 3) EN Navazující magisterské studium N7401 Tělesná výchova a sport (Mgr., PS, KS, 2) i v EN N5345 Specializace ve zdravotnictví (Mgr., PS, 2) i v EN Magisterské studium M7401 Tělesná výchova a sport (Mgr., PS, KS 4) M7504 Učitelství pro střední školy (Mgr., PS, 5) Farmaceutická fakulta Hradec Králové (FaF) 51,4 % Heyrovského 1203, 500 05 Hradec Králové, www.faf.cuni.cz Bakalářské studium B5207 Zdravotnická bioanalytika (Bc., PS, KS, 3) Navazující magisterské studium N5207 Zdravotnická bioanalytika (Mgr., PS, 2) Magisterské studium M5209 Vojenská farmacie (Mgr., PS, 5) M5206 Farmacie (Mgr., PS, 5) M5206 Pharmacy (Mgr., PS, 5) EN Filozofická fakulta (FF) 28,4 % Nám. J. Palacha 2, 116 38 Praha 1, www.ff.cuni.cz Bakalářské studium B6107 Humanitní vědy (Bc., PS, KS, 3) B7501 Pedagogika (Bc., PS, KS, 3) B7313 Překladatelství a tlumočnictví (Bc., PS, 3) B7311 Anglistika - amerikanistika (Bc., PS, 3) B7310 Filologie (Bc., PS, 3) B7105 Historické vědy (Bc., PS, KS, 3) B7312 Čeština v komunikaci neslyšících (Bc., PS, 3) B8109 Obecná teorie a dějiny umění a kultury (Bc., PS, 3) B6101 Filozofie (Bc., PS, 3) B6142 Logika (Bc., PS, 3) B6701 Politologie (Bc., PS, 3) B7701 Psychologie (Bc., PS, 3) B6731 Sociální politika a sociální práce (Bc., PS, KS, 3) B6703 Sociologie (Bc., PS, 3) Navazující magisterské studium N6107 Humanitní vědy (Mgr., PS, KS, 2) N7501 Pedagogika (Mgr., PS, KS, 2) N7311 Anglistika - amerikanistika (Mgr., PS, 2) N7310 Filologie (Mgr., PS, 2, 3) N7310 Philology (Mgr., PS, 2) EN N7105 Historické vědy (Mgr., PS, KS, 2) Plné znění zpráv


N7312 Čeština v komunikaci neslyšících (Mgr., PS, 2) N8109 Obecná teorie a dějiny umění a kultury (Mgr., PS, 2) N6101 Filozofie (Mgr., PS, 2) N7105 History (Mgr., PS, 2, 5) EN N7201 Informační studia a knihovnictví (Mgr., PS, KS, 2) N7105 Les sciences historiques (Mgr., PS, 2) FJ N6142 Logika (Mgr., PS, 2) N7501 Politologie (Mgr., PS, 2) N6101 Psychologie (Mgr., PS, 2) N6731 Sociální politika a sociální práce (Mgr., PS, 2) N6703 Sociologie (Mgr., PS, 2) N7504 Učitelství pro střední školy (Mgr., PS, 2) N6701 Politologie (Mgr., PS, 2) N7313 Překladatelství a tlumočnictví (Mgr., PS, 2) Magisterské studium M7311 Anglistika – amerikanistika (Mgr., PS, 5) M7310 Filologie (Mgr., PS, 5) M7105 Historické vědy (Mgr., PS, KS, 5) M7504 Učitelství pro střední školy (Mgr., PS, 5) M7312 Čeština v komunikaci neslyšících (Mgr., PS, 5) M8109 Obecná teorie a dějiny umění a kultury (Mgr., PS, KS, 5) M6101 Filozofie (Mgr., PS, 5) M6107 Humanitní studia (Mgr., PS, KS, 5) M6142 Logika (Mgr., PS, 5) M7501 Pedagogika (Mgr., PS, KS, 5) M6701 Politologie (Mgr., PS, 5) M7313 Překladatelství a tlumočnictví (Mgr., PS, 5) M7701 Psychologie (Mgr., PS, KS, 5) M6703 Sociologie (Mgr., PS, KS, 5) M6731 Sociální politika a sociální práce (Mgr., PS, 5) Husitská teologická fakulta (HTF) 96,1 % Pacovská 350/4, P. O. Box 56, 140 21 Praha 4 – Krč, www.htf.cuni.cz Bakalářské studium B6101 Filozofie (Bc., PS, 3) B6141 Teologie (Bc., PS, KS, 3) B6107 Humanitní studia (Bc., PS, 3) B7507 Specializace v pedagogice (Bc., PS, 3) B7508 Sociální práce (Bc., PS, 3) B7502 Sociální práce (Bc., PS, 3) Navazující magisterské studium N6101 Filozofie (Mgr., PS, 2) N6141 Teologie (Mgr., PS, KS, 2) N6107 Humanitní studia (Mgr., PS, 2) N7502 Sociální práce (Mgr., PS, 2) N7504 Učitelství pro střední školy (Mgr., PS, 2) Magisterské studium M6141 Teologie (Mgr., PS, KS, 5) M7504 Učitelství pro střední školy (Mgr., PS, 5) Katolická teologická fakulta (KTF) 74 % Thákurova 3, 160 00 Praha 6, www.ktf.cuni.cz Bakalářské studium B7105 Historické vědy (Bc., PS, 3) B8109 Obecná teorie a dějiny umění a kultury (Bc., PS, 3) B6141 Teologie (Bc., KS, 4) Navazující magisterské studium N6107 Humanitní studia (Mgr., PS, KS, 2) N7105 Historické vědy (Mgr., PS, 2) N8109 Obecná teorie a dějiny umění a kultury (Mgr., PS, 2) N6141 Teologie (Mgr., KS, 2) Plné znění zpráv


Magisterské studium M6141 Teologie

(Mgr., PS, 5)

Vysoká škola, fakulta, kontakt kód název programu forma studia Lékařská fakulta v Hradci Králové (LF HK) 30,2 % Šimkova 870, 500 38 Hradec Králové, www.lfhk.cuni.cz Bakalářské studium B5345 Specializace ve zdravotnictví (Bc., PS, KS, 3) B5341 Ošetřovatelství (Bc., PS, KS, 3) Magisterské studium M5104 Dentistry (MDDr., PS, 5) EN M5103 General Medicine (MUDr., PS, 6) EN M5133 Vojenské všeobecné lékařství (MUDr., PS, 6) M5134 Vojenské zubní lékařství (MDDr., PS, 5) M5103 Všeobecné lékařství (MUDr., PS, 6) M5111 Zubní lékařství (MDDr., PS, 5) Lékařská fakulta v Plzni (LF Plzeň) 34,4 % Husova 3, 306 00 Plzeň, www.lfp.cuni.cz Magisterské studium M5104 Dentistry (MDDr., PS, 5) EN M5103 General Medicine (MUDr., PS, 6) EN M5103 Všeobecné lékařství (MUDr., PS, 6) M5111 Zubní lékařství (MDDr., PS, 5) M5104 Stomatologie (MDDr., PS, 5,5) Matematicko-fyzikální fakulta (MFF) 60,6 % Ke Karlovu 3, 121 16 Praha 2, www.mff.cuni.cz Bakalářské studium B1701 Fyzika (Bc., PS, KS, 3) B1701 Physics (Bc., PS, KS, 3) EN B1101 Matematika (Bc., PS, KS, 3) B1101 Mathematics (Bc., PS, KS, 3) EN B1801 Computer Science (Bc., PS, 3) EN B1801 Informatika (Bc., PS, KS, 3) Navazující magisterské studium N1701 Fyzika (Mgr., PS, KS, 2) N1701 Physics (Mgr., PS, KS, 2) EN N1801 Informatics (Mgr., PS, KS, 2) EN N1101 Matematika (Mgr., PS, KS, 2) N1801 Informatika (Mgr., PS, KS, 2) N1101 Mathematics (Mgr., PS, KS, 2) EN N7503 Training Teachers at Lower Secon. School (Mgr., PS, KS, 2) EN N7503 Učitelství pro základní školy (Mgr., PS, KS, 2) Magisterské studium M1701 Fyzika (Mgr., PS, KS, 5) M1801 Informatika (Mgr., PS, KS, 5) M1101 Matematika (Mgr., PS, KS, 5) M7504 Učitelství pro střední školy (Mgr., PS, KS, 5) M7503 Učitelství pro základní školy (Mgr., PS, KS, 5) Pedagogická fakulta (PedF) 33,8 % M. D. Rettigové 4, 116 39 Praha 1, www.pedf.cuni.cz Bakalářské studium B7507 Specializace v pedagogice (Bc., PS, KS, 3) B7507 Specialization in Education (Bc., PS, 3) EN B7701 Psychologie (Bc., PS, 3) B7506 Speciální pedagogika (Bc., KS, 3) B7505 Vychovatelství (Bc., KS, 3) Navazující magisterské studium N7535 Erasmus Mundus – Special Education Needs (Mgr., PS, 1,5) EN Plné znění zpráv


N7535 Special and Inclusive Educ. (Erasmus Mundus) (Mgr., PS, 1,5) EN N7507 Specializace v pedagogice (Mgr., KS, 2) N7501 Pedagogika (Mgr., KS, 2) N7506 Special Education (Mgr., KS, 2) EN N7506 Speciální pedagogika (Mgr., PS, KS, 2) N7504 Učitelství pro střední školy (Mgr., PS, KS, 2) N7701 Psychologie (Mgr., PS, 2) Magisterské studium M7501 Pedagogika (Mgr., PS, KS, 5) M7701 Psychologie (Mgr., PS, 5) Vysoká škola, fakulta, kontakt kód název programu forma studia M7506 Speciální pedagogika (Mgr., PS, 5) M7504 Secondary School Teacher Education (Mgr., PS, KS, 5) EN M7503 Učitelství pro základní školy (Mgr., PS, KS, 5) M7504 Učitelství pro střední školy (Mgr., PS, 5) Právnická fakulta (PF) 24,7 % Nám. Curieových 7, 116 40 Praha 1, www.prf.cuni.cz Magisterské studium M6805 Law and Jurisprudence (Mgr., PS, 5) EN M6805 Právo a právní věda (Mgr., PS, 5) Přírodovědecká fakulta (PřírF) 66,1 % Albertov 6, 128 43 Praha 2, www.natur.cuni.cz Bakalářské studium B1406 Biochemie (Bc., PS, 3) B1406 Biochemistry (Bc., PS, 3) EN B1501 Biologie (Bc., PS, 3) B1501 Biology (Bc., PS, 3) EN B1403 Clinical and Toxicological Analysis (Bc., PS, 3) EN B1303 Demografie (Bc., PS, 3) B1303 Demography (Bc., PS, 3) EN B1407 Chemie (Bc., PS, 3) B1601 Ecology and Environmental Protection (Bc., PS, 3) EN B1301 Geografie (Bc., PS, 3) B1201 Geologie (Bc., PS, KS, 3) B1301 Geography (Bc., PS, 3) EN B1201 Geology (Bc., PS, 3) EN B1407 Chemistry (Bc., PS, 3) EN B3912 Special Chemical and Biological Programmes (Bc., PS, 3) EN B3912 Speciální chemicko-biologické obory (Bc., PS, 3) B1413 Klinická a toxikologická analýza (Bc., PS, 3) B1601 Ekologie a ochrana prostředí (Bc., PS, 3) Navazující magisterské studium N1407 Chemie (Mgr., PS, 2) N1407 Chemistry (Mgr., PS, 2) EN N1201 Geologie (Mgr., PS, 2) N1201 Geology (Mgr., PS, 2) EN M1406 Biochemie (Mgr., PS, 2) N1406 Biochemistry (Mgr., PS, 2) EN N1501 Biologie (Mgr., PS, 2) N1501 Biology (Mgr., PS, 2) EN N1403 Clinical and Toxicological Analysis (Mgr., PS, 2) EN N1303 Demografie (Mgr., PS, 2) N1303 Demography (Mgr., PS, 2) EN N1601 Ecology and Environmental Protection (Mgr., PS, 2) EN N1413 Klinická a toxikologická analýza (Mgr., PS, 2) N1601 Ekologie a ochrana prostředí (Mgr., PS, 2) N1301 Geography (Mgr., PS, 2) EN Plné znění zpráv


N1301 Geografie (Mgr., PS, 2, 3) Magisterské studium M1403 Analytická chemie (Mgr., PS, 5) M1406 Biochemie (Mgr., PS, 5) M1501 Biologie (Mgr., PS, 5) M1311 Fyzická geografie (Mgr., PS, 5) M1202 Aplikovaná geologie (Mgr., PS, 5) M1302 Kartografie (Mgr., PS, 5) M1601 Ekologie a ochrana prostředí (Mgr., PS, 5) M1402 Organická chemie (Mgr., PS, 5) M1312 Regionální geografie (Mgr., PS, 5) M1301 Geografie (Mgr., PS, 5) Univerzita Palackého v Olomouci (UP) Kříţkovského 8, 771 47 Olomouc, www.upol.cz Cyrilometodějská teologická fakulta (CMTF) 70,3% Univerzitní 22, 771 11 Olomouc, www.cmtf.upol.cz Bakalářské studium Vysoká škola, fakulta, kontakt kód název programu forma studia B6107 Humanitní studia (Bc., PS, 3) B7507 Specializace v pedagogice (Bc., PS, KS, 3) B7501 Pedagogika (Bc., PS, KS, 3) B6141 Teologie (Bc., PS, KS, 3) Navazující magisterské studium N6731 Sociální politika a sociální práce (Mgr., PS, KS, 2) N7505 Vychovatelství (Mgr., KS, 2) N6141 Teologie (Mgr., PS, KS, 2) N6107 Humanitní studia (Mgr., PS, 2) N7503 Učitelství pro základní školy (Mgr., PS, KS, 2) Magisterské studium M6141 Teologie (Mgr., PS, KS, 5) M7503 Učitelství pro základní školy (Mgr., PS, 4) Fakulta tělesné kultury (FTK) 49,3 % Tř. míru 115, 771 11 Olomouc, www.ftk.upol.cz Bakalářské studium B7401 Tělesná výchova a sport (Bc., PS, KS, 3) i v EN a RJ B5342 Specializace ve zdravotnictví (Bc., PS, 3) Navazující magisterské studium N7401 Tělesná výchova a sport (Mgr., PS, KS 2) i v EN a RJ N5345 Specializace ve zdravotnictví (Mgr., PS, 2) i v EN Fakulta zdravotnických věd (FZV) 28,4 % Tř. Svobody 8, 771 11 Olomouc, www.fzv.upol.cz Bakalářské studium B5345 Specializace ve zdravotnictví (Bc., PS, KS, 3) B5341 Ošetřovatelství (Bc., PS, KS, 3, 4) B5349 Porodní asistence (Bc., PS, KS, 3) Navazující magisterské studium N5345 Specializace ve zdravotnictví (Mgr., PS, 2) N5346 Ekonomika a řízení zdravotnictví (Mgr., PS, KS, 2) N5341 Ošetřovatelství (Mgr., PS, KS, 2) Filozofická fakulta (FF) 32,5 % Kříţkovského 10, 771 47 Olomouc, www.ff.upol.cz Bakalářské studium B7501 Pedagogika (Bc., PS, KS, 3) B7310 Filologie (Bc., PS, KS, 3) B6208 Ekonomika a management (Bc., PS, 3) B7105 Historické vědy (Bc., PS, 3) B7105 Archeologie (Bc., PS, KS, 3) Plné znění zpráv


B6107 Humanitní studia (Bc., PS, 3) B8101 Teorie a dějiny výtvarných umění (Bc., PS, 3) B7310 Philologie (Bc., PS, 3) NJ B8104 Teorie a dějiny divadla, filmu a masmédií (Bc., PS, KS, 3) B7310 Philology (Bc., PS, 3) EN B6101 Filozofie (Bc., PS, 3) B6107 Humanities (Bc., PS, 3) EN B8102 Teorie a dějiny hudebního umění (Bc., PS, KS, 3) B6701 Politologie (Bc., PS, 3) B7701 Psychologie (Bc., PS, KS, 3) B6703 Sociologie (Bc., PS, KS, 3) B7202 Mediální a komunikační studia (Bc., PS, KS, 3) Navazující magisterské studium N7501 Pedagogika (Mgr., PS, KS, 2) N7310 Filologie (Mgr., PS, KS, 2) N6208 Ekonomika a management (Mgr., PS, 2) N8101 Teorie a dějiny výtvarných umění (Mgr., PS, 2) N7310 Philologie (Mgr., PS, KS, 2) NJ N8104 Teorie a dějiny divadla, filmu a masmédií (Mgr., PS, 2) N6107 Humanities (Mgr., PS, 2) EN N6146 Cultural Studies (Mgr., PS, 1,5) EN N6701 Political Science (Mgr., PS, 2) EN N6701 Politologie (Mgr., PS, 2) N6101 Filozofie (Mgr., PS, 2) N7105 Historické vědy (Mgr., PS, 2) N6107 Humanitní studia (Mgr., PS, 2) N7202 Mediální a komunikační studia (Mgr., PS, 2) N8102 Teorie a dějiny hudebního umění (Mgr., PS, 2) N7701 Psychologie (Mgr., PS, KS, 2) N6703 Sociologie (Mgr., PS, 2) N7310 Philology (Mgr., PS, 2) EN, holandština Magisterské studium M8101 Teorie a dějiny výtvarných umění (Mgr., PS, 5) M8104 Teorie a dějiny divadla, filmu a masmédií (Mgr., PS, 5) M7310 Filologie (Mgr., PS, 5) M7105 Historické vědy (Mgr., PS, 5) M8102 Teorie a dějiny hudebního umění (Mgr., PS, 5) M6701 Politologie (Mgr., PS, 5) M7701 Psychologie (Mgr., PS, KS, 5) M7202 Mediální a komunikační studia (Mgr., PS, KS, 5) M6101 Filozofie (Mgr., PS, 5) Lékařská fakulta (LF) 19,2 % Tř. Svobody 8, 771 26 Olomouc, www.lf.upol.cz Bakalářské studium B5345 Specializace ve zdravotnictví (Bc., PS, 3) Magisterské studium M5103 Všeobecné lékařství (MUDr., PS, 6) M5111 Zubní lékařství (MDDr., PS, 5) P5104 Dentistry (PS, 5) EN Pedagogická fakulta (PdF) 32,7 % Ţiţkovo nám. 5, 771 40 Olomouc, www.pdf.upol.cz Bakalářské studium B1601 Ekologie a ochrana prostředí (Bc., PS, KS, 3) B7507 Specializace v pedagogice (Bc., PS, KS, 3) B7310 Filologie (Bc., PS, 3) B7501 Pedagogika (Bc., PS, KS, 3) B7506 Speciální pedagogika (Bc., PS, KS, 3) B7505 Vychovatelství (Bc., PS, KS, 3) Navazující magisterské studium Plné znění zpráv


N7507 Specializace v pedagogice (Mgr., PS, KS, 2) N7501 Pedagogika (Mgr., PS, KS, 2) N7505 Vychovatelství (Mgr., PS, KS, 2) N7506 Special Education (Mgr., PS, 2) EN N7506 Speciální pedagogika (Mgr., PS, KS, 2) N7506 Specijálnaja pedagogika (Mgr., PS, 2) RJ N7503 Učitelství pro základní školy (Mgr., PS, KS, 2) N7504 Učitelství pro střední školy (Mgr., PS, KS, 2) N7510 Učitelství pro střední školy a VOŠ (Mgr., PS, KS, 2) Magisterské studium M7506 Speciální pedagogika (Mgr., PS, KS, 5) M7504 Učitelství pro střední školy (Mgr., PS, KS, 5) M7503 Učitelství pro základní školy (Mgr., PS, KS, 4, 5) Právnická fakulta (PF) 26,8 % Tř. 17. listopadu 8, 771 11 poštovní schránka 16, Olomouc, www.upol.cz Bakalářské studium B6804 Právní specializace (Bc., PS, 3) Navazující magisterské studium N6701 Politologie (Mgr., PS, KS, 2) Magisterské studium M6805 Právo a právní věda (Mgr., PS, 5) Vysoká škola, fakulta, kontakt kód název programu forma studia Přírodovědecká fakulta (PřF) 91,7 % 17. listopadu 12/1192, 771 46 Olomouc, www.upol.cz Bakalářské studium B1701 Fyzika (Bc., PS, 3) B1801 Informatika (Bc., PS, KS, 3) B1103 Aplikovaná matematika (Bc., PS, 3) B1406 Biochemie (Bc., PS, 3) B1501 Biologie (Bc., PS, 3) B1601 Ekologie a ochrana prostředí (Bc., PS, 3) B1407 Chemie (Bc., PS, 3) B1101 Matematika (Bc., PS, KS, 3) B1201 Geologie (Bc., PS, 3) B1301 Geografie (Bc., PS, 3) B5345 Specializace ve zdravotnictví (Bc., PS, 3) Navazující magisterské studium N1407 Chemie (Mgr., PS, 2) N1103 Aplikovaná matematika (Mgr., PS, 2) N1701 Fyzika (Mgr., PS, KS, 2) N1406 Biochemie (Mgr., PS, 2) N1406 Biochemistry (Mgr., PS, 2) EN N1501 Biologie (Mgr., PS, 2) N1101 Matematika (Mgr., PS, KS, 2) N1201 Geologie (Mgr., PS, 2) N1301 Geografie (Mgr., PS, KS, 2) N1301 Geography (Mgr., PS, 2) EN N1801 Informatika (Mgr., PS, 2) N1103 Aplikovaná matematika (Mgr., PS, 2) N1601 Ekologie a ochrana prostředí (Mgr., PS, 2) N5345 Specializace ve zdravotnictví (Mgr., PS, 2) N7503 Učitelství pro základní školy (Mgr., PS, 2) Magisterské studium M1103 Aplikovaná matematika (Mgr., PS, 5) M1501 Biologie (Mgr., PS, 5) M7504 Učitelství pro střední školy (Mgr., PS, 5) Univerzita Pardubice (Upa) Plné znění zpráv


Studentská 95, 532 10 Pardubice 2, www.upce.cz Dopravní fakulta Jana Pernera (DFJP) 75,5 % Studentská 95, 532 10 Pardubice 2, www.upce.cz/dfjp Bakalářské studium B3709 Dopravní technologie a spoje (Bc., PS, KS, 3) B3709 Transport Technology and Communications (Bc., PS, KS, 3) EN B3607 Stavební inţenýrství (Bc., PS, KS, 4) Navazující magisterské studium N3709 Dopravní inţenýrství a spoje (Ing., PS, KS, 2) N3709 Transport Engineering and Communications (Ing., PS, KS, 2) EN N3607 Stavební inţenýrství (Ing., PS, KS, 1) Fakulta ekonomicko-správní (FES) 63,2 % Studentská 84, 532 10 Pardubice 2, www.upce.cz/fes Bakalářské studium B6202 Hospodářská politika a správa (Bc., PS, KS, 3) B6208 Ekonomika a management (Bc., PS, KS, 3) B6209 Systémové inţenýrství a informatika (Bc., PS, KS, 3) B6209 System Engineering and Informatics (Bc., PS, 3) EN Navazující magisterské studium N6208 Ekonomika a management (Ing., PS, KS, 2) N6202 Hospodářská politika a správa (Ing., PS, KS, 2) N6209 Systémové inţenýrství a informatika (Ing., PS, KS, 2) N6209 System Engineering and Informatics (Mgr., PS, 2) EN Fakulta elektrotechniky a informatiky (FEI) 67,5 % Studentská 95, 532 10 Pardubice 2, www.upce.cz/fei Bakalářské studium B2646 Informační technologie (Bc., PS, 3) B2612 Elektrotechnika a informatika (Bc., PS, 3) Navazující magisterské studium N2646 Informační technologie (Ing., PS, 2) N2612 Elektrotechnika a informatika (Ing., PS, 2) Fakulta filozofická (FF) 74,9% Studentská 84, 532 10 Pardubice 2, www.upce.cz/ff Bakalářské studium B7507 Specializace v pedagogice (Bc., PS, 3) B7310 Filologie (Bc., PS, 3) B7507 Specialisation in Educational Sciences (Bc., PS, 3) EN B6101 Filozofie (Bc., PS, 3) B7105 Historické vědy (Bc., PS, 3) B6107 Humanitní studia (Bc., PS, 3) B6703 Sociologie (Bc., PS, 3) Navazující magisterské studium N7503 Education for Lower Secondary Schools (Mgr., PS, 2) EN N6101 Filozofie (Mgr., PS, 2) N7105 Historické vědy (Mgr., PS, 2) N7507 Specializace v pedagogice (Mgr., PS, 2) N6703 Sociologie (Mgr., PS, 2) N7503 Učitelství pro základní školy (Mgr., PS, 2) Fakulta chemicko-technologická (FChT) 83,0 % Studentská 573, 532 10 Pardubice, www.upec.cz/fcht Bakalářské studium B2829 Anorganické a polymerní materiály (Bc., PS, 3) B2807 Chemické a procesní inţenýrství (Bc., PS, 3) B2830 Farmakochemie a medicinální materiály (Bc., PS, 3) B2901 Chemie a technologie potravin (Bc., PS, 3) B2802 Chemie a technická chemie (Bc., PS, KS, 3) B3912 Speciální chemicko-biologické obory (Bc., PS, KS, 3) B1605 Ekologie a ochrana ţivotního prostředí (Bc., PS, 3) B3441 Polygrafie (Bc., PS, KS, 3) Plné znění zpráv


B2831 Povrchová ochrana staveb. a konstruk. materiálŧ (Bc., PS, 3) Navazující magisterské studium N1407 Chemie (Ing., PS, 2) N3912 Speciální chemicko-biologické obory (Ing., PS, 2) N1407 Chemie (Ing., PS, 2) N2808 Chemie a technologie materiálŧ (Ing., PS, 2) N2807 Chemické a procesní inţenýrství (Ing., PS, 2) N2901 Chemie a technologie potravin (Ing., PS, 2) N3441 Polygrafie (Ing., PS, KS, 2) Fakulta restaurování (FR) 48 % Jiráskova 3, 570 01 Litomyšl, www.upec.cz/fr Bakalářské studium B8206 Výtvarná umění (BcA., PS, 3) Navazující magisterské studium N8206 Výtvarná umění (MgA., PS, 2) Fakulta zdravotnických studií (FZS) 51,6 % Studentská 95, 532 10 Pardubice 2, www.upce.cz/fzs Bakalářské studium B5349 Porodní asistence (Bc., PS, 3) B5345 Specializace ve zdravotnictví (Bc., PS, 3) B5341 Ošetřovatelství (Bc., PS, KS, 3) B5350 Zdravotní sociální péče (Bc., PS, 3) Navazující magisterské studium Vysoká škola, fakulta, kontakt kód název programu forma studia N5341 Ošetřovatelství (Mgr., PS, 2) N5345 Specializace ve zdravotnictví (Mgr., PS, 2) Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně (UTB) Nám. T. G. Masaryka 5555, 760 01 Zlín, web.utb.cz Fakulta aplikované informatiky (FAI) 67,6 % Nad Stráněmi 4511, 760 05 Zlín, www.fai.utb.cz Bakalářské studium B3902 Inţenýrská informatika (Bc., PS, KS, 3) B3902 Engineering Informatics (Bc., PS, 3) EN Navazující magisterské studium N3902 Inţenýrská informatika (Ing., PS, KS, 2) N2807 Chemické a procesní inţenýrství (Ing., PS, 2) N3902 Engineering Informatics (Ing., PS, 2) EN Fakulta humanitních studií (FHS) 38,6 % Mostní 5139, 760 01 Zlín, www.fhs.utb.cz Bakalářské studium B7507 Specializace v pedagogice (Bc., PS, KS, 3) B7310 Filologie (Bc., PS, 3) B7310 Philology (Bc., PS, 3) EN B5349 Porodní asistence (Bc., PS, KS, 3) B5341 Ošetřovatelství (Bc., PS, KS, 3) B5350 Zdravotně sociální péče (Bc., PS, KS, 3) Navazující magisterské studium N7501 Pedagogika (Mgr., PS, 2) Fakulta logistiky a krizového řízení (FLKŘ) 80,4 % Studentské náměstí 1532, 686 01 Uherské Hradiště, www.flkr.utb.cz Bakalářské studium B6208 Ekonomika a management (Bc., PS, KS, 3) B2825 Ochrana obyvatelstva (Bc., PS, 3) B3909 Procesní inţenýrství (Bc., PS, KS, 3) B3953 Bezpečnost společnosti (Bc., PS, 3) Fakulta managementu a ekonomiky (FaME) 46,9 % Mostní 5139, 760 01 Zlín, www.fame.utb.cz Plné znění zpráv


Bakalářské studium B6208 Ekonomika a management (Bc., PS, KS, 3) B6208 Economics and Management (Bc., PS, KS, 3) EN B6209 Systémové inţenýrství a informatika (Bc., PS, KS, 3) B6202 Hospodářská politika a správa (Bc., PS, KS, 3) Navazující magisterské studium N6208 Economics and Management (Mgr., PS, KS, 2) EN N6202 Hospodářská politika a správa (Mgr., PS, KS, 2) N6208 Ekonomika a management (Mgr., PS, KS, 2) N6208 Systémové inţenýrství a informatika (Mgr., PS, KS, 2) Fakulta multimediálních komunikací (FMK) 24,6 % Štefánikova 2431, 760 01 Zlín, www.fmk.utb.cz Bakalářské studium B8206 Výtvarná umění (BcA., PS, KS, 3) B8209 Teorie a praxe audiovizuální tvorby (BcA., PS, 3) B7202 Mediální a komunikační studia (Bc., PS, KS, 3) Navazující magisterské studium N8206 Výtvarná umění (MgA., PS, KS, 2) N8209 Teorie a praxe audiovizuální tvorby (MgA., PS, 2) N7202 Media and Communications Studies (Mgr., PS, 2) EN N7202 Mediální a komunikační studia (Mgr., PS, KS, 2) N6202 Hospodářská politika a správa (Mgr., PS, KS, 2) Fakulta technologická (FT) 84,4 % Nám. T. G. Masaryka 275, 762 72 Zlín, www.ft.utb.cz Bakalářské studium B2808 Chemie a technologie materiálŧ (Bc., PS, KS, 3) B2901 Chemie a technologie potravin (Bc., PS, KS, 3) B2808 Chemistry and Materials Technology (Bc., PS, KS, 3) B3909 Procesní inţenýrství (Bc., PS, KS, 3) Navazující magisterské studium N2808 Chemistry and Materials Technology (Ing., PS, 2) EN N2901 Chemie a technologie potravin (Ing., PS, KS, 2) N2808 Chemie a technologie materiálŧ (Ing., PS, KS, 2) N3909 Procesní inţenýrství (Ing., PS, KS, 2) Veterinární a farmaceutická univerzita Brno (VFU) Palackého tř. 1/3, 612 42 Brno, www.vfu.cz Fakulta veterinární hygieny a ekologie (FVHE) 60,4 % Palackého tř. 1/3, 612 42 Brno, fvhe.vfu.cz Bakalářské studium B4302 Veterinární hygiena a ekologie (Bc., PS, KS, 3) B4302 Veterinary Hygiene and Ecology (Bc., PS, KS, 3) EN Navazující magisterské studium N4302 Veterinární hygiena a ekologie (Mgr., PS, 2) N4302 Veterinary Hygiene and Ecology (Mgr., PS, 2) EN Magisterské studium M4302 Veterinární hygiena a ekologie (MVDr., PS, 6) M4302 Veterinary Hygiene and Ecology (MVDr., PS, 6) EN Fakulta veterinárního lékařství (FVL) 22,8 % Palackého tř. 1/3, 612 42 Brno, fvl.vfu.cz Magisterské studium M4301 Veterinární lékařství (MVDr., PS, 6) P4301 Veterinární lékařství (PS, 6) EN Farmaceutická fakulta (FaF) 30,6 % Palackého tř. 1/3, 612 42 Brno, faf.vfu.cz Magisterské studium M5206 Farmacie (Mgr., PS, 5) M5206 Pharmacy (Mgr., PS, 5) EN Vysoká Ostrava škola (VŠB–báňská TUO) – Technická univerzita 17. listopadu 15/2172, 708 33 Ostrava-Poruba, www.vsb.cz Plné znění zpráv


Ekonomická fakulta (EkF) 79,9 % Sokolská tř. 2416/33, 701 21 Ostrava 1, www.ekf.vsb.cz Bakalářské studium B6209 Systémové inţenýrství a informatika (Bc., PS, 3) B6202 Hospodářská politika a správa (Bc., PS, KS, 3) B6208 Ekonomika a management (Bc., PS, KS, 3) B6208 Economics and Management (Bc., PS, 3) EN B6202 Economic Policy and Administration (Bc., PS, 3) EN Navazující magisterské studium N6209 Systémové inţenýrství a informatika (Ing., PS, 2) N6208 Ekonomika a management (Ing., PS, KS, 2) N6202 Hospodářská politika a správa (Ing., PS, KS, 2) N6223 Economic Policy and Administration (Ing., PS, 2) EN N6207 Kvantitativní metody v ekonomice (Ing., KS, DS, 2) N6209 System Engineering and Informatics (Ing., PS, 2) EN N6208 Economics and Management (Ing., PS, 2) EN Fakulta bezpečnostního inţenýrství (FBI) 84,8 % Lumírova 13, 700 30 Ostrava-Výškovice, www.fbi.vsb.cz Bakalářské studium B3908 Poţární ochrana a prŧmyslová bezpečnost (Bc., PS, KS, 4) Vysoká škola, fakulta, kontakt kód název programu forma studia Navazující magisterské studium N3908 Poţární ochrana a prŧmyslová bezpečnost (Ing., PS, KS, 2) Magisterské studium M3908 Poţární ochrana a prŧmyslová bezpečnost (Ing., PS, KS, 5) Fakulta elektrotechniky a informatiky (FEI) 77 % 17. listopadu 15, 708 33 Ostrava-Poruba, www.fei.vsb.cz Bakalářské studium B2648 Projektování elektrických zařízení (Bc., PS, KS, 4) B2649 Elektrotechnika (Bc., PS, KS, 3) B2649 Electrical Engineering (Bc., PS, KS, 3) EN B2645 Electrical Eng., Communic. and Comp. Systems (Bc., PS, KS, 3) EN B2645 Elektrotechnika, sdělovací a výpočetní technika (Bc., PS, KS, 3) B2647 Information and Commun. Technology (Bc., PS, KS, 3) EN B2646 Information Technology (Bc., PS, KS, 3) EN B2646 Informační technologie (Bc., PS, KS, 3) B2647 Informační a komunikační technologie (Bc., PS, KS, 3) Navazující magisterské studium N2649 Electrical Engineering (Ing., PS, KS, 2) EN N2649 Elektrotechnika (Ing., PS, KS, 2) N2647 Information and Commun. Technology (Ing., PS, KS, 2) EN N2646 Information Technology (Ing., PS, KS, 2) EN N2645 Elektrotechnika, sdělovací a výpočetní technika (Ing., PS, KS, 2) N2645 Electrical Eng., Communic. and Comp. Systems (Ing., PS, KS, 2) EN N2647 Informační a komunikační technologie (Ing., PS, KS, 2) N2646 Informační technologie (Ing., PS, KS, 2) Fakulta metalurgie a materiálového inţenýrství (FMMI) 77,7 % 17. listopadu 15, 708 33 Ostrava-Poruba, www.fmmi.vsb.cz Bakalářské studium B3922 Ekonomika a řízení prŧmyslových systémŧ (Bc., PS, KS, 3) B3923 Materiálové inţenýrství (Bc., PS, KS, 3) B3909 Procesní inţenýrství (Bc., PS, 3) B2109 Metalurgické inţenýrství (Bc., PS, KS, 3) Navazující magisterské studium N3922 Economics and Manag. of Industrial Systems (Ing., PS, KS, 2) EN N3922 Ekonomika a řízení prŧmyslových systémŧ (Ing., PS, KS, 2) Plné znění zpráv


N3923 Materials Engineering (Ing., PS, KS, 2) EN N3923 Materiálové inţenýrství (Ing., PS, KS, 2) N2109 Metalurgické inţenýrství (Ing., PS, KS, 2) N2109 Metallurgical Engineering (Ing., PS, KS, 2) EN N3909 Process Engineering (Ing., PS, 2) EN N3909 Procesní inţenýrství (Ing., PS, 2) Magisterské studium M2109 Metalurgické inţenýrství (Ing., PS, KS, 5) M3910 Fyzikální a materiálové inţenýrství (Ing., PS, KS, 5) M3909 Procesní inţenýrství (Ing., PS, KS, 5) Fakulta stavební (FAST) 68,7 % L. Podéště 1875, 708 33 Ostrava-Poruba, www.fast.vsb.cz Bakalářské studium B3502 Architektura a stavitelství (Bc., PS, 4) B3607 Civil Engineering (Bc., PS, KS, 4) EN B3607 Stavební inţenýrství (Bc., PS, KS, 4) Navazující magisterské studium N3607 Architektura a stavitelství (Ing.arch., PS, 2) N3607 Stavební inţenýrství (Ing., PS, KS, 1,5) Magisterské studium M3608 Pozemní stavby a architektura (Ing.arch., PS, KS, 5) Fakulta strojní (FS) 96,2 % 17. listopadu 15/2172, 708 33 Ostrava-Poruba, www.fs.vsb.cz Bakalářské studium B2341 Strojírenství (Bc., PS, KS, 3) B3943 Mechatronika (Bc., PS, KS, 3) B3943 Mechatronics (Bc., PS, KS, 3) EN B3712 Technologie letecké dopravy (Bc., PS, KS, 3) Navazující magisterské studium N2301 Strojní inţenýrství (Ing., PS, KS, 2) N2301 Mechanical Engineering (Ing., PS, KS, 2) EN N3943 Mechatronika (Ing., PS, KS, 2) N3943 Mechatronics (Ing., PS, KS, 2) EN Hornicko-geologická fakulta (HGF) 88 % 17. listopadu 15, 708 33 Ostrava-Poruba, www.hgf.vsb.cz Bakalářské studium B1701 Fyzika (Bc., PS, 3) B2102 Nerostné suroviny (Bc., PS, KS, 3) B3646 Geodezie a kartografie (Bc., PS, KS, 3) B3646 Geodesy and Cartography (Bc., PS, KS, 3) EN B2110 Geological Engineering (Bc., PS, KS, 3) EN B2110 Geologické inţenýrství (Bc., PS, KS, 3) B2111 Hornictví (Bc., PS, KS, 3) B2111 Mining (Bc., PS, KS, 3) EN B3942 Nanotechnologie (Bc., PS, 3) B3942 Nanotechnology (Bc., PS, 3) EN Navazující magisterské studium N1701 Fyzika (Ing., PS, 2) N2102 Nerostné suroviny (Ing., PS, KS, 2) N2102 Mineral Raw Materials (Ing., PS, 2) EN N3646 Geodesy and Cartography (Ing., PS, KS, 2) EN N3646 Geodezie a kartografie (Ing., PS, KS, 2) N2110 Geological Engineering (Ing., PS, KS, 2) EN N2110 Geologické inţenýrství (Ing., PS, KS, 2) N2111 Hornictví (Ing., PS, KS, 2) N2111 Mining (Ing., PS, KS, 2) EN N3942 Nanotechnologie (Ing., PS, 2) N3942 Nanotechnology (Ing., PS, 2) EN Vysoká škola ekonomická v Praze (VŠE) Plné znění zpráv


Nám. Winstona Churchilla 4, 133 67 Praha 3, www.vse.cz Fakulta financí a účetnictví (FFU) 28,4 % Nám. Winstona Churchilla 4, 133 67 Praha 3, f1.vse.cz Bakalářské studium B6217 Finance a účetnictví (Bc., PS, KS, 3) Navazující magisterské studium N6220 Finance and Accounting for Common Europe (Ing., PS, 2) EN N6217 Finance and Accountancy (Ing., PS, 2) EN N6217 Finance a účetnictví (Ing., PS, 2) Magisterské studium M6202 Hospodářská politika a správa (Ing., PS, 5) Fakulta informatiky a statistiky (FIS) 53,7 % Nám. Winstona Churchilla 4, 133 67 Praha 3, fis.vse.cz Bakalářské studium B6207 Kvantitativní metody v ekonomice (Bc., PS, 3) B1802 Aplikovaná informatika (Bc., PS, 3) Navazující magisterské studium N6207 Kvantitativní metody v ekonomice (Ing., PS, 2) N1802 Aplikovaná informatika (Ing., PS, 2) Magisterské studium M6207 Kvantitativní metody v ekonomice (Ing., PS, 5) Vysoká škola, fakulta, kontakt kód název programu forma studia Fakulta managementu Jindřichŧv Hradec (FM) 85 % Jarošovská 1117/11, 377 01 Jindřichŧv Hradec, www.fm.vse.cz Bakalářské studium B6208 Ekonomika a management (Bc., PS, KS, 3) Navazující magisterské studium N6208 Ekonomika a management (Ing., PS, KS, 2) Fakulta mezinárodních vztahŧ (FMV) 45,1 % Nám. Winstona Churchilla 4, 133 67 Praha 3, fmv.vse.cz Bakalářské studium B6210 Mezinárodní ekonomické vztahy (Bc., PS, KS, 3) B6210 International Economic Relations (Bc., PS, 3) EN B6701 Politologie (Bc., PS, 3) Navazující magisterské studium N6210 Mezinárodní ekonomické vztahy (Ing., PS, 2) N6701 Politologie (Ing., PS, 2) N6219 Economics of Globalisation and European Integration (Ing., PS, 1,5) EN N6219 Economics of International Trade and European Integration (Ing., PS, 1,5) EN N6210 International Economic Relations (Ing., PS, 2) EN Magisterské studium M6210 Mezinárodní ekonomické vztahy (Ing., PS, 5) Fakulta podnikohospodářská (PF) 32,5 % Nám. Winstona Churchilla 4, 133 67 Praha 3, fph.vse.cz Bakalářské studium B6208 Ekonomika a management (Bc., PS, 3) B6208 Economics and Management (Bc., PS, 3) EN B6208 Ekonomika i menedţment (Bc., PS, 3) RJ Navazující magisterské studium N3927 Entrepreneurship and Commercial Engineering in Industry (Ing., PS, KS, 2) EN N3927 Podnikání a komerční inţenýrství v prŧmyslu (Ing., PS, KS, 2) N6208 Ekonomika a management (Ing., PS, KS, 2) N6208 Economics and Management (Ing., PS, 2) EN Národohospodářská fakulta (NF) 54,4 % Plné znění zpráv


Nám. Winstona Churchilla 4, 133 67 Praha 3, nf.vse.cz Bakalářské studium B6202 Hospodářská politika a správa (Bc., PS, 3) B6216 Economics and Economic Administration (Bc., PS, 3) EN B6216 Ekonomie a hospodářská správa (Bc., PS, 3) Navazující magisterské studium N6216 Economics and Economic Administration (Ing., PS, 2) EN N6216 Ekonomie a hospodářská správa (Ing., PS, 2) N6202 Hospodářská politika a správa (Ing., PS, 2) Magisterské studium M6202 Hospodářská politika a správa (Ing., PS, KS, 5) Vysoká škola chemicko-technologická v Praze (VŠCHT) Technická 5, 166 28 Praha 6, www.vscht.cz Fakulta chemické technologie (FCHT) 79,5 % Technická 3, 166 28 Praha 6, www.vscht.cz/fecht Bakalářské studium B2840 Biomateriály pro medicínské vyuţití (Bc., PS, 3) B2841 Forenzní analýza (Bc., PS, 3) B2819 Aplikovaná chemie a materiály (Bc., PS, KS, 3) B2843 Chemistry and Technology (Bc., PS, 3) EN B2819 Applied Chemistry and Materials (Bc., PS, 3) EN B2824 Syntéza a výroba léčiv (Bc., PS, 3) B2823 Konzervování – restaurování objektŧ kulturního dědictví – uměleckořemeslných děl (Bc., PS, 3) B2821 Chemie a aplikovaná ekologie (Bc., PS, KS, 3) Navazující magisterské studium N2827 Anorganická, organická a makromolekulární chemie (Ing., PS, 2) N2813 Chemie materiálŧ a materiálové inţenýrství (Ing., PS, KS, 2) N2801 Chemie a chemické technologie (Ing., PS, KS, 2) N2801 Chemistry and Chemical Technologies (Ing., PS, 2) EN N2843 Chemistry and Technology (Ing., PS, 2) EN N2813 Chemistry of Materials and Materials Engin. (Ing., PS, KS, 2) EN N2824 Syntéza a výroba léčiv (Ing., PS, 2) N2828 Konzervování – restaurování objektŧ kulturního dědictví (Ing., PS, 2) Fakulta chemicko-inţenýrská (FCHI) 77,2 % Technická 3, 166 28 Praha 6, www.vscht.cz/fchi Bakalářské studium B2815 Inţenýrství a management (Bc., PS, KS, 3) B2824 Syntéza a výroba léčiv (Bc., PS, 3) B1407 Chemie (Bc., PS, 3) B2843 Chemistry and Technology (Bc., PS, 3) EN B3902 Inţenýrská informatika (Bc., PS, 3) B2839 Nano a mikrotechnologie v chemickém inţenýrství (Bc., PS, 3) B2839 Nano and Microtechnology in Chemical Eng. (Bc., PS, 3) EN B2822 Procesní inţenýrství a management podnikŧ (Bc., PS, 3) B7507 Specializace v pedagogice (Bc., PS, 3) Navazující magisterské studium N2816 Technická fyzikální a analytická chemie (Ing., PS, KS, 2) N2824 Syntéza a výroba léčiv (Ing., PS, 2) N3948 Aplikovaná inţenýrská informatika (Ing., PS, 2) N2843 Chemistry and Technology (Ing., PS, 2) EN N3948 Applied Information Engineering (Ing., PS, 2) EN N2817 Ekonomika a management chemických a potravinářských podnikŧ (Ing., PS, KS, 2) N2802 Analytická a fyzikální chemie (Ing., PS, KS, 2) N2816 Analytická a fyzikální chemie (Ing., PS, KS, 2) N2818 Procesní inţenýrství a informatika (Ing., PS, KS, 2) Plné znění zpráv


Fakulta potravinářské a biochemické technologie (FPBT) 79,1 % Technická 3, 166 28 Praha 6, www.vscht.cz/fpbt Bakalářské studium B2902 Potravinářská a biochemická technologie (Bc., PS, KS, 3) B2824 Syntéza a výroba léčiv (Bc., PS, 3) B2843 Chemistry and Technology (Bc., PS, 3) EN B2841 Forenzní analýza (Bc., PS, 3) Navazující magisterské studium Environmental Technology and Engineering (Ing., PS, 2) EN N2810 Biochemie a biotechnologie (Ing., PS, KS, 2) N2824 Syntéza a výroba léčiv (Ing., PS, 2) N2810 Biochemistry and Biotechnology (Ing., PS, KS, 2) EN N2903 Chemie a analýza potravin (Ing., PS, KS, 2) N2838 Klinická bioanalytika (Ing., PS, 2) N2904 Technologie potravin (Ing., PS, KS, 2) Fakulta technologie ochrany prostředí (FTOP) 86,8 % Technická 3, 166 28 Praha 6, www.vscht.cz/ftop Bakalářské studium B2814 Technologie pro ochranu ţivotního prostředí (Bc., PS, KS, 3) B2843 Chemistry and Technology (Bc., PS, 3) EN B2841 Forenzní analýza (Bc., PS, 3) Navazující magisterské studium Vysoká škola, fakulta, kontakt kód název programu forma studia Environmental Technology and Engineering (Ing., PS, 2) EN N2814 Technologie pro ochranu ţivotního prostředí (Ing., PS, KS, 2) N2843 Chemistry and Technology (Ing., PS, 2) EN Vysoká škola polytechnická Jihlava (VŠPJ) Tolstého 16, 586 01 Jihlava, www.vspj.cz Bakalářské studium B2612 Elektrotechnika a informatika (Bc., PS, KS, 3) B6208 Ekonomika a management (Bc., PS, KS, 3) B5341 Ošetřovatelství (Bc., PS, 3) B5350 Zdravotně sociální péče (Bc., PS, 3) Vysoká škola umělecko-prŧmyslová (VŠUP) Náměstí Jana Palacha 80, 116 93 Praha 1, www.vsup.cz Bakalářské studium B8206 Výtvarná umění (BcA., PS, 3, 4) Navazující magisterské studium N8206 Výtvarná umění (MgA., PS, 2, 3) N8101 Teorie a dějiny výtvarného umění (MgA., PS, 2) N8109 Obecná teorie a dějiny umění a kultury (Mgr., PS, 2) N8210 Visual Arts (MgA., PS, 2) EN Magisterské studium M8206 Výtvarná umění (MgA., PS, 6) Vysoké učení technické v Brně (VUT) Antonínská 548/1, 601 90 Brno, www.vutbr.cz Fakulta architektury (FA) 26,9 % Poříčí 5, 639 00 Brno, www.fa.vutbr.cz Bakalářské studium B3501 Architektura a urbanismus (Bc., PS, 4) Navazující magisterské studium N3501 Architecture and Urbanism (Ing.arch., PS, 2) EN N3501 Architektura a urbanismus (Ing.arch., PS, 2) Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií (FEKT) 85,9 % Technická 10, 616 00 Brno, www.feec.vutbr.cz Bakalářské studium Angličtina v elektrotechnice a informatice (Bc., PS, 3) Plné znění zpráv


Audio inţenýrství (Bc., PS, 3) Electrical, Electronic, Communication and Control Technology (Bc., PS, KS, 3) EN B2643 Elektrotechnika, elektronika, komunikační a řídicí technika (Bc., PS, KS, 3) B3930 Biomedicínská technika a bioinformatika (Bc., PS, 3) Navazující magisterské studium N2643 Electrical, Electronic, Communication and Control Technology (Ing., PS, 2) EN N2643 Elektrotechnika, elektronika, komunikační a řídicí technika (Ing., PS, KS, 2) N3930 Biomedicínské inţenýrství a bioinformatika (Ing., PS, 2) Fakulta chemická (FCH) 69,4 % Purkyňova 464/118, 612 00 Brno, www.fch.vutbr.cz Bakalářské studium B2901 Chemie a technologie potravin (Bc., PS, KS, 3) B2801 Chemie a chemické technologie (Bc., PS, KS, 3) B2825 Ochrana obyvatelstva (Bc., PS, KS, 3) Navazující magisterské studium N2805 Chemie a techn. ochrany ţivotního prostředí (Ing., PS, KS, 2) N2820 Chemie, technologie a vlastnosti materiálŧ (Ing., PS, KS, 2) N2901 Chemie a technologie potravin (Ing., PS, KS, 2) N2806 Spotřební chemie (Ing., PS, KS, 2) Fakulta informačních technologií (FIT) 64 % Boţetěchova 2, 612 66 Brno, www.fit.vutbr.cz Bakalářské studium B2646 Informační technologie (Bc., PS, KS, 3) EN Navazující magisterské studium N2646 Informační technologie (Ing., PS, 2) Fakulta podnikatelská (FP) 45,3 % Kolejní 2906/4, 612 00 Brno, www.fbm.vutbr.cz Bakalářské studium B6208 Ekonomika a management (Bc., PS, KS, 3) B6209 Systémové inţenýrství a informatika (Bc., PS, KS, 3) B6207 Kvantitativní metody v ekonomice (Bc., PS, 3) Navazující magisterské studium N6208 Economics and Management (Ing., PS, KS, 2) EN N6209 Systémové inţenýrství a informatika (Ing., PS, 2) N6208 Ekonomika a management (Ing., PS, KS, 2) Fakulta stavební (FAST) 96,2 % Veveří 331/95, 602 00 Brno, www.fce.vutbr.cz Bakalářské studium B3503 Architektura pozemních staveb (Bc., PS, 4) B3607 Civil Engineering (Bc., PS, 4) EN B3646 Geodezie a kartografie (Bc., PS, KS, 3) B3607 Stavební inţenýrství (Bc., PS, KS, 4) B3609 Stavitelství (Bc., PS, 3) B3647 Městské inţenýrství (Bc., PS, KS, 4) Navazující magisterské studium N3504 Achitektura a rozvoj sídel (Ing.arch., PS, 2) N3607 Civil Engineering (Ing., PS, 1,5) EN N3646 Geodézie a kartografie (Ing., PS, 2) N3607 Stavební inţenýrství (Ing., PS, KS, 1,5) Magisterské studium M3607 Stavební inţenýrství (Ing., KS, 5) Fakulta strojního inţenýrství (FSI) 83,1 % Technická 2896/2, 619 69 Brno, www.fme.vutbr.cz Bakalářské studium B2341 Strojírenství (Bc., PS, KS, 3) B2643



B2341 Engineering (Bc., PS, KS, 3) EN B3901 Aplikované vědy v inţenýrství (Bc., PS, KS, 3) B3901 Applied Sciences in Engineering (Bc., PS, KS, 3) EN Navazující magisterské studium N2301 Strojní inţenýrství (Ing., PS, KS, 2) N3901 Applied Sciences in Engineering (Ing., PS, KS, 2) EN N2345 Industrial Engineering (Ing., PS, 2) EN N2344 Produktions Systeme (Ing., PS, 2) NJ N2301 Mechanical Engineering (Ing., PS, KS, 2) EN N2344 Výrobní systémy (Ing., PS, 2) Fakulta výtvarných umění (FaVU) 16,2 % Rybářská 125/13/15, 603 00 Brno, www.ffa.vutbr.cz Bakalářské studium B8206 Výtvarná umění (BcA., PS, 4) Navazující magisterské studium N8206 Fine Arts (MgA., PS, 2) EN N8206 Výtvarná umění (MgA., PS, 2) P8206 Výtvarná umění (PS, KS, 3) Ústav soudního inţenýrství (ÚSI) Údolní 244/53, 602 00 Brno, www.vutbr.cz/usi Navazující magisterské studium Vysoká škola, fakulta, kontakt kód název programu forma studia N3917 Soudní inţenýrství (Ing., PS, 2) N3950 Rizikové inţenýrství (Ing., PS, 2) Západočeská univerzita v Plzni (ZČU) Univerzitní 8, 306 14 Plzeň, www.zcu.cz Fakulta aplikovaných věd (FAV) 93,1 % Univerzitní 22, 306 14 Plzeň, www.fav.zcu.cz Bakalářské studium B3918 Aplikované vědy a informatika (Bc., PS, 3) B3918 Applied Sciences and Computer Engineering (Bc., PS, KS, 3) EN B3947 Computer Modelling in Technology (Bc., PS, 3) EN B3902 Informatics and Computer Science (Bc., PS, KS, 3) EN B1101 Mathematics (Bc., PS, KS, 3) EN B3602 Geomatics (Bc., PS, KS, 3) EN B3602 Geomatika (Bc., PS, KS, 3) B3902 Inţenýrská informatika (Bc., PS, KS, 3) B1101 Matematika (Bc., PS, KS, 3) B3947 Počítačové modelování v technice (Bc., PS, 3) B3902 Inţenýrská informatika (Bc., PS, KS, 3) B3607 Stavební inţenýrství (Bc., PS, KS, 4) Navazující magisterské studium N3918 Aplikované vědy a informatika (Ing., PS, KS, 2) N3955 Počítačové modelování v inţenýrství (Ing., PS, KS, 2) N3955 Computer Modelling in Engineering (Ing., PS, KS, 2) EN N3918 Applied Sciences and Computer Engineering (Ing., PS, KS, 2) EN N3902 Inţenýrská informatika (Ing., PS, KS, 2) N3602 Geomatics (Ing., PS, KS, 2) EN N3602 Geomatika (Ing., PS, KS, 2) N1101 Matematika (Ing., PS, KS, 2) N1101 Mathematics (Ing., PS, KS, 2) EN Fakulta ekonomická (FEK) 51,1 % Husova 11, 306 14 Plzeň, www.fek.zcu.cz Bakalářské studium B1301 Geografie (Bc., PS, 3) B6209 Systémové inţenýrství a informatika (Bc., PS, 3) B6208 Ekonomika a management (Bc., PS, KS, 3) Plné znění zpráv


B6202 Hospodářská politika a správa (Bc., KS, 3) Navazující magisterské studium N6209 Systémové inţenýrství a informatika (Ing., PS, 2) N6208 Ekonomika a management (Ing., PS, KS, 2) Fakulta elektrotechnická (FEL) 88,6 % Univerzitní 26, 306 14 Plzeň, www.fel.zcu.cz Bakalářské studium B2644 Aplikovaná elektrotechnika (Bc., PS, KS, 3) B2644 Applied Electrical Engineering (Bc., PS, KS, 3) EN B2612 Electrical Engineering and Informatics (Bc., PS, 3) EN B2612 Elektrotechnika a informatika (Bc., PS, KS, 3) Navazující magisterské studium N2644 Aplikovaná elektrotechnika (Ing., PS, KS, 3) N2644 Applied Electrical Engineering (Ing., PS, KS, 3) EN N2612 Electrical Engineering and Informatics (Ing., PS, 2) EN N2612 Elektrotechnika a informatika (Ing., PS, 2) Fakulta filozofická (FF) 63,6 % Sedláčkova 38, 306 14 Plzeň, www.ff.zcu.cz Bakalářské studium B7109 Archeologie (Bc., PS, 3) B6702 Mezinárodní teritoriální studia (Bc., PS, 3) B7310 Filologie (Bc., PS, 3) B7105 Historické vědy (Bc., PS, 3) B6101 Filozofie (Bc., PS, 3) B6107 Humanitní studia (Bc., PS, KS, 3) B6701 Politologie (Bc., PS, KS, 3) B1512 Antropologie (Bc., PS, KS, 3) B6703 Sociologie (Bc., PS, KS, 3) Navazující magisterské studium N6101 Filozofie (Mgr., PS, 2) N1512 Antropologie (Mgr., PS, 2) N7109 Archeologie (Mgr., PS, 2) N6702 Mezinárodní teritoriální studia (Mgr., PS, 2) N6107 Humanitní studia (Mgr., PS, KS, 2) N6701 Politologie (Mgr., PS, 2) N7105 Historické vědy (Mgr., PS, 2) N6703 Sociologie (Mgr., PS, 2) N7504 Učitelství pro střední školy (Mgr., PS, 2) Fakulta pedagogická (FPE) 41 % Sedláčkova 38, 306 14 Plzeň, www.fpe.zcu.cz Bakalářské studium B7507 Specializace v pedagogice (Bc., PS, KS, 3) B1001 Přírodovědná studia (Bc., PS, KS, 3) B1301 Geografie (Bc., PS, KS, 3) B7106 Historická studia (Bc., PS, KS, 3) B7502 Sociální péče (Bc., PS, 3) B7401 Tělesná výchova a sport (Bc., PS, 3) B7531 Předškolní a mimoškolní pedagogika (Bc., PS, KS, 3) Navazující magisterské studium N6731 Sociální politika a sociální práce (Mgr., PS, 2) N7504 Učitelství pro střední školy (Mgr., PS, KS, 2) N7503 Učitelství pro základní školy (Mgr., PS, KS, 2) Magisterské studium M7503 Učitelství pro základní školy (Mgr., PS, 4) M7504 Učitelství pro střední školy (Mgr., PS, 5) Fakulta právnická (FPR) 40,7 % Sady Pětatřicátníkŧ 14, 306 14 Plzeň, www.fpr.zcu.cz Bakalářské studium B6804 Právní specializace (Bc., PS, KS, 3) Plné znění zpráv


Magisterské studium M6805 Právo a právní věda (Mgr., PS, KS, 5) Fakulta strojní (FST) 94,7 % Univerzitní 22, 306 14 Plzeň, www.fst.zcu.cz Bakalářské studium B2341 Engineering (Bc., KS, 3) EN B2301 Mechanical Engineering (Bc., KS, 3) EN B2341 Strojírenství (Bc., PS, KS, 3) B2301 Strojní inţenýrství (Bc., PS, KS, 3) Navazující magisterské studium N2301 Mechanical Engineering (Ing., PS, KS, 2) EN N2301 Strojní inţenýrství (Ing., PS, KS, 2) Fakulta zdravotnických studií (FZS) 27,6 % Tylova 57, 306 14 Plzeň, www.fzs.zcu.cz Bakalářské studium B5347 Veřejné zdravotnictví (Bc., PS, 3) B5345 Specializace ve zdravotnictví (Bc., PS, 3) B5341 Ošetřovatelství (Bc., PS, KS, 3) B5349 Porodní asistence (Bc., PS, 3) Navazující magisterské studium N5341 Ošetřovatelství (Mgr., PS, 2) Vysoká kód VŠ škola, název fakulta, programu kontakt forma studia Fakulta umění a designu (FUD) Univerzitní 28, 306 14 Plzeň, www.fud.zcu.cz Bakalářské studium B8208 Design (BcA., PS, 3) B8206 Bildende Künste (BcA., PS, 3) NJ B8206 Výtvarná umění (BcA., PS, 3) Navazující magisterské studium N8208 Design (MgA., PS, 3) N8206 Výtvarná umění (MgA., PS, 3) Státní vysoké školy Univerzita obrany v Brně (UO) Kounicova 65, 662 10 Brno, www.unob.cz Fakulta ekonomiky a managementu (FEM) Kounicova 65, 662 10 Brno, www.unob.cz/fem Bakalářské studium B6208 Economics and Management (Bc., PS, 3) B6208 Ekonomika a management (Bc., PS, KS, 3) Navazující magisterské studium N6208 Ekonomika a management (Ing., PS, KS, 2) Fakulta vojenských technologií (FVT) Kounicova 65, 662 10 Brno, www.unob.cz/fvt Bakalářské studium B3926 Vojenské technologie (Bc., PS, KS, 3) B3926 Military Technology (Bc., PS, 3) EN B3956 Vojenský pilot (Bc., PS, 4) Navazující magisterské studium N3926 Vojenské technologie (Ing., PS, KS, 2) Fakulta vojenského zdravotnictví (FVZ) Třebešská 1575, 500 01 Hradec Králové, www.unob.cz Bakalářské studium B9507 Vojenský zdravotnický management (Bc., PS, 3) B5345 Specializace ve zdravotnictví (Bc., PS, 3) Magisterské studium M5209 Vojenská farmacie (Mgr., PS, 5) M5133 Vojenské všeobecné lékařství (MUDr., PS, 6) M5134 Vojenské zubní lékařství (MDDr., PS, 5) Plné znění zpráv


Policejní akademie České rep. (PA ČR) Lhotecká 559/7, P. O. BOX 54, 143 00 Praha 4, www.polac.cz Fakulta bezpečnostně právní Lhotecká 559/7, P. O. BOX 54, 143 00 Praha 4, www.polac.cz Bakalářské studium B6806 Bezpečnostně právní studia (Bc., PS, KS, 3) Navazující magisterské studium N6806 Bezpečnostně právní studia (Mgr., PS, KS, 2) Fakulta bezpečnostního managementu Lhotecká 559/7, P. O. BOX 54, 143 00 Praha 4, www.polac.cz Bakalářské studium B6807 Veřejná správa (Bc., PS, KS, 3) Navazující magisterské studium N6807 Veřejná správa (Mgr., PS, KS, 2) Soukromé vysoké školy Evropský polytechnický institut, s. r. o. (EPI) 77,5 % Osvobození 699, 686 04 Kunovice, www.edukomplex.cz, Školné: Bc. 19 800 Kč/semestr, Mgr. 20 940 Kč/semestr Bakalářské studium B1801 Informatika (Bc., PS, KS, 3) B6211 Bankovnictví, peněţnictví, pojišť. (Bc., PS, KS, 3) B6208 Management a marketing (Bc., PS, KS, 3) Vysoká škola hotelová v Praze 8, s. r. o. (VŠH) 100 % Svídnická 506, 181 00 Praha 8, www.vsh.cz, Školné: PS 32 500–39 500 Kč/sem., KS 20 000 Kč/sem. Bakalářské studium B6503 Hospitality Management (Bc., PS, 3), EN B6208 Ekonomika a management (Bc., PS, KS, 3) B6503 Gastronomie, hotelnictví a turismus (Bc., PS, KS, 3), i v EN Navazující magisterské studium N6208 Ekonomika a management (Ing., PS, KS, 2) N6503 Gastronomie, hotelnictví a turismus (Ing., PS, KS, 2), i v EN Bankovní institut vysoká škola, a. s. (BIVŠ) 97,5 % Nároţní 2600/9, 158 00 Praha 5, www.bivs.cz Školné: PS 22 500–37 000 Kč/sem., KS 20 000–34 000 Kč/sem. Bakalářské studium B6208 Ekonomika a management (Bc., PS, KS, 3) B6215 Bankovnictví (Bc., PS, KS, 3) B6215 Banking (Bc., PS, KS, 3), EN i RU B6202 Hospodářská politika a správa (Bc., PS, KS, 3) Navazující magisterské studium N6208 Ekonomika a management (Ing., PS, KS, 2) Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. (VŠFS) 100 % Estonská 500, 101 00 Praha 10, www.vsfs.cz Šk.: PS 25 500–27 500 Kč/sem., KS 25 000–26 500 Kč/sem. Bakalářské studium B1801 Informatika (Bc., PS, KS, 3) B6202 Hospodářská politika a správa (Bc., PS, KS, 3) B6208 Economics and Management (Bc., PS, KS, 3), EN B6208 Ekonomika a management (Bc., PS, KS, 3) B6703 Sociologie (Bc., PS, KS, 3) B6731 Sociální politika a sociální práce (Bc., PS, KS, 3) B6701 Politologie (Bc., PS, KS, 3) B6804 Právní specializace (Bc., PS, KS, 3) Navazující magisterské studium Plné znění zpráv


N1801 Informatika (Mgr., PS, KS, 2) N6202 Hospodářská politika a správa (Ing., PS, KS, 2) N6208 Economics and Management (Ing., PS, KS, 2), EN N6208 Ekonomika a management (Ing., PS, KS, 2) Vysoká škola Karlovy Vary, o. p. s. (VŠKV) 100 % T. G. Masaryka 541/3, 360 01 Karlovy Vary Praha 4, www.vskv.cz Školné: PS 23 500 Kč/semestr, KS 18 000 Kč/semestr Bakalářské studium B6804 Právní specializace (Bc., PS, KS, 3) B6811 Právní specializace – kontrolní činnost ve veř. správě (Bc., PS, 3) Vysoká škola, fakulta, kontakt kód název programu forma studia ŠKODA AUTO, a. s. Vysoká škola (ŠAVŠ) 63,1 % Na Karmeli 1457, 293 01 Ml. Boleslav, www.savs.cz Školné: od 28 000 Kč/semestr Bakalářské studium B6208 Economics and Management (Bc., PS, KS, 3), EN B6208 Ekonomika a management (Bc., PS, KS, 3) Navazující magisterské studium N6208 Economics and Management (Ing., PS, KS, 2), EN N6208 Ekonomika a management (Ing., PS, KS, 2) Literární akademie (Soukromá VŠ J. Škvoreckého), s. r. o. (LA) 90,7 % Na Pankráci 54, 140 00 P4, www.literarniakademie.cz Školné: PS 60 000 Kč/rok, KS 55 000 Kč/rok Bakalářské studium B7202 Mediální a komunikační studia (BcA., PS, KS, 3) B8207 Literární tvorba (BcA., PS, KS, 3) B8214 Mediální tvorba (BcA., PS, 3) Navazující magisterské studium N7202 Mediální a komunikační studia (MgA., PS, 2) N8207 Literární tvorba (MgA., PS, 2) N8214 Mediální tvorba (MgA., PS, 2) Vysoká škola podnikání, a. s. (VŠP) 100 % Michálkovická 1810/181, 710 00 Ostrava-Slezská Ostrava, www.vsp.cz, Školné: 20 900–37 900 Kč/rok Bakalářské studium B6208 Ekonomika i menedţment (Bc., PS, 3), RJ B6208 Economics and Management (Bc., PS, KS, 3), EN B6208 Ekonomika a management (Bc., PS, KS, 3) Navazující magisterské studium N6208 Ekonomika a management (Ing., PS, KS, 2) Soukromá vysoká škola ekonomických studií, s. r. o. (SVŠES) 98,2 % Lindnerova 575/1, 180 00 Praha 8 - Libeň, www.svses.cz Školné: 27 500–28 500 Kč/semestr Bakalářské studium B6808 Ochrana a bezpečnost organizace (Bc., PS, KS, 3) B6208 Ekonomika a management (Bc., PS, KS, 3) Navazující magisterské studium N6208 Ekonomika a management (Ing., PS, KS, 2) Vysoká škola obchodní v Praze, o. p. s. (VŠO) 88,1 % Spálená 14, 110 00 P1, www.vso-praha.eu, www.vso.cz Školné: Bc. 22 500 Kč/semestr, Mgr. 25 000 Kč/semestr Plné znění zpráv


Bakalářské studium B3707 Ekonomika a řízení v dopravě a spojích (Bc., PS, KS, 3) B6702 International Territorial Studies (Bc., PS, KS, 3), EN B6702 Mezinárodní teritoriální studia (Bc., PS, KS, 3) Navazující magisterské studium N3707 Ekonomika a řízení v dopravě a spojích (Ing., PS, KS, 2) N6702 International Territorial Studies (Ing., PS, KS, 2), EN N6702 Mezinárodní teritoriální studia (Ing., PS, KS, 2) AKADEMIE STING, o. p. s. 65,5 % Stromovka 1, 637 00 Brno, www.sting.cz Školné: Bc. 36 000 Kč/rok, Mgr. 46 000 Kč/rok Bakalářské studium B6202 Hospodářská politika a správa (Bc., PS, KS, 3) B6804 Právní specializace (Bc., PS, KS, 3) B6208 Ekonomika a management (Bc., PS, KS, 3) Navazující magisterské studium N6208 Ekonomika a management (Ing., PS, KS, 2) Metropolitní univerzita Praha, o. p. s. (MUP) 100 % Dubečská 900/10, 100 31 P10 – Strašnice, www.mup.cz Školné: PS 55 000 Kč/rok, KS 48 000 Kč/rok Bakalářské studium B6702 Humanitní studia (Bc., PS, 3) B6210 International Economic Relations (Bc., PS, 3), EN B6210 Mezinárodní ekonomické vztahy (Bc., PS, KS, 3) B6702 International Territorial Studies (Bc., PS, KS, 3), EN B6702 Mezinárodní teritoriální studia (Bc., PS, KS, 3) B6804 Právní specializace (Bc., PS, KS, 3) B7002 Mediální a komunikační studia (Bc., PS, KS, 3) Navazující magisterské studium N6210 Mezinárodní ekonomické vztahy (Ing., PS, KS, 2) N6701 Politologie (Mgr., PS, KS, 2) N6702 International Territorial Studies (Mgr., PS, KS, 2), EN N7202 Mediální a komunikační studia (Mgr., PS, 2) N6702 Mezinárodní teritoriální studia (Mgr., PS, KS, 2) Univerzita Jana Amose Komenského Praha, s. r. o. (UJAK) 100 % Roháčova 63, 130 00 Praha 3, www.ujak.cz Školné: 25 000–30 000 Kč/semestr (mŧţe se změnit) Bakalářské studium B6202 Hospodářská politika a správa (Bc., PS, KS, 3) B6208 Ekonomika a management (Bc., PS, KS, 3) B6804 Právní specializace (Bc., PS, KS, 3) B7202 Mediální a komunikační studia (Bc., PS, KS, 3) B7506 Speciální pedagogika (Bc., PS, KS, 3) B7507 Specializace v pedagogice (Bc., PS, KS, 3) B8104 Teorie a dějiny divadla, filmu a masmédií (Bc., PS, KS, 3) B8203 Dramatická umění (Bc., PS, KS, 3) Navazující magisterské studium N6202 Hospodářská politika a správa (Mgr., PS, KS, 2) N7202 Mediální a komunikační studia (Mgr., PS, KS, 2) N7501 Pedagogika (Mgr., PS, KS, 2) N7506 Speciální pedagogika (Mgr., PS, KS, 2) Anglo-americká vysoká škola, o. p. s. (AAVŠ) 80,4 % Plné znění zpráv


Lázeňská 4, 118 00 Praha 1, www.aauni.edu Školné: PS 12 000–60 000 Kč/sem., KS 8 000–40 000 Kč/sem. Bakalářské studium B6218 Business Administration (Bc., PS, KS, 3), EN B6708 International Relations (Bc., PS, 3), EN B6702 International Territorial Studies (Bc., PS, 3), EN B6739 Humanities and Social Sciences (Bc., PS, 3), EN B7202 Media and Communication Studies (Bc., PS, 3), EN Navazující magisterské studium N6107 Humanities (Mgr., PS, 2), EN N6226 ARIMA, Quantitative Asset and Risk Manag. (Mgr., PS, 2), EN Vysoká škola, fakulta, kontakt kód název programu forma studia N6227 Business and Law in International Markets (Mgr., PS, 2), EN N6704 International Relations and Diplomacy (Mgr., PS, KS, 2), EN N6740 Applied Sociology and Public Policy (Mgr., PS, 2), EN N6807 Public Policy (Mgr., PS, 2), EN Vysoká škola K. Engliše v Brně, a. s. (VŠKE Brno) 96,2 % Mezírka 775/1, 602 00 Brno, www.vske.cz, Školné: 40 000 Kč/rok Bakalářské studium B1220 Aplikovaná geologie (Bc., PS, 3) B6208 Ekonomika a management (Bc., PS, KS, 3) B6806 Bezpečnostně právní studia (Bc., PS, KS, 3) B3607 Stavební inţenýrství (Bc., PS, 3) Praţská vysoká škola psychosociálních studií, s. r. o. (PVŠPS) 60,5 % Hekrova 805, 149 00 Praha 4 – Háje, www.pvsps.cz Školné: 25 000–28 000 Kč/semestr Bakalářské studium B6731 Sociální politika a sociální práce (Bc., PS, KS, 3) B5350 Zdravotně sociální péče (Bc., PS, 3) B7701 Psychologie (Bc., PS, 3) Navazující magisterské studium N6731 Sociální politika a sociální práce (Mgr., PS, KS, 2) N7701 Psychologie (Mgr., PS, 2) Vysoká škola aplikovaného práva, s. r. o. (VŠAP)83,9 % Chomutovická 1443, 149 00 Praha 11 – Jiţní Město, www.vsap.cz, Školné: 25 000 Kč/semestr Bakalářské studium B6804 Právní specializace (Bc., PS, 3) University of New York in Prague, s. r. o. (UNYP) 100 % Legerova 72, 120 00 Praha 2, www.unyp.cz Školné: Bc. 69 000 Kč/semestr, 87 500 Kč/semestr Bakalářské studium B6208 Economics and Management (Bc., PS, 3, 4), EN B7204 Applied Social Sciences (Bc., PS, 4), EN B7701 Psychology (Bc., PS, 4), EN B6210 International Economic Relations (Bc., PS, 4), EN Vysoká škola ekonomie a managementu, o. p. s. (VŠEM) 100 % Nároţní 2600/9a, 158 00 Praha 5, www.vsem.cz, Školné: 40 000 Kč/rok Bakalářské studium Plné znění zpráv


B6208 Ekonomika a management (Bc., PS, KS, 3) Navazující magisterské studium N6208 Ekonomika a management (Ing., PS, KS, 2) Vysoká škola manaţ. informatiky a ekonomiky, a. s. (VŠMIE) 100 % Vltavská 14/585, 150 00 Praha 5, www.vsmie.cz Školné: PS 32 000 Kč/semestr, KS 25 000 Kč/semestr Bakalářské studium B6208 Ekonomika a management (Bc., PS, KS, 3) B6804 Právní specializace (Bc., PS, KS, 3) VŠ mezinárodních a veřejných vztahŧ Praha, o. p. s. (VŠMVV) 100 % U Santošky 17, 150 00 Praha 5, www.vip-vs.cz Školné: 28 500–32 500 Kč/semestr Bakalářské studium B6738 Mezinárodní a veřejné vztahy (Bc., PS, KS, 3) Navazující magisterské studium N6738 Mezinárodní a veřejné vztahy (Mgr., PS, KS, 2) Mezinárodní baptistický teologický seminář Evropské baptistické federace, o. p. s. (IBTS) Nad Habrovkou 3, 164 00 Praha 6, www.ibts.eu Školné: 190 000–211 000 Kč/celé studium Navazující magisterské studium N6141 Teologie (Mgr., PS, KS, 2) Západomoravská vysoká škola Třebíč,o. p. s. (ZMVŠ) 100 % Okruţní 935, 674 01 Třebíč, www.zmvs.cz Školné: 19 900 Kč/semestr Bakalářské studium B3918 Aplikované vědy a informatika (Bc., PS, KS, 3) B6202 Hospodářská politika a správa (Bc., PS, KS, 3) B1601 Ekologie a ochrana prostředí (Bc., PS, 3) B6208 Ekonomika a management (Bc., PS, KS, 3) Academia Rerum Civilium – VŠ politických a společenských věd, s. r. o. (VŠPSV) 100 % Ovčárecká 312, 280 02 Kolín V, www.vspsv.cz Školné: 19 900 Kč/semestr Bakalářské studium B6701 Politologie (Bc., PS, KS, 3) VŠ evropských a regionálních studií, o. p. s. (VŠERS) 100 % Ţiţkova 6, 370 01 České Budějovice, Pracoviště Příbram: Dlouhá 8, 261 01 Příbram 3, www.vsers.cz, Školné: 42 600 Kč/rok Bakalářské studium B6208 Ekonomika a management (Bc., PS, KS, 3) B6702 Mezinárodní teritoriální studia (Bc., PS, KS, 3) B6809 Bezpečnostně právní činnost (Bc., PS, KS, 3) Rašínova vysoká škola, s. r. o. (RaVŠ) Šámalova 60, 615 00 Brno, www.ravys.cz, Školné: 38 000-46 000 Kč/rok Bakalářské studium B6213 Ekonomika a insolvence (Bc., PS, 3) B6208 Ekonomika a management (Bc., PS, 3) VŠ regionálního rozvoje, s. r. o. (VŠRR) 95,7 % Ţalanského 68/54, 163 00 Praha 17, www.vsrr.cz, Školné: 18 900 Kč/semestr Bakalářské studium B6214 Regionální rozvoj (Bc., PS, KS, 3) Plné znění zpráv


Filmová akademie Miroslava Ondříčka v Písku, o. p. s. (FAMO) 75 % Lipová alej 2068, 397 01 Písek, www.filmovka.cz, Školné: 30 000 Kč/semestr Bakalářské studium B8209 Theory and Praxis of the Audiovisual Work (BcA., PS, 3), EN B8209 Teorie a praxe audiovizuální tvorby (BcA., PS, 3) Navazující magisterské studium Vysoká škola, fakulta, kontakt kód název programu forma studia N8209 Theory and Praxis of the Audiovisual Work (MgA., PS, 2), EN N8209 Teorie a praxe audiovizuální tvorby (MgA., PS, 2) VŠ tělesné výchovy a sportu Palestra, s. r. o. (VŠTVS PALESTRA) 99,4 % Pilská 9, 198 00 Praha 14 – Hostavice, www.palestra.cz Školné: Bc 49 500–58 000 Kč/rok, Mgr 53 000 Kč/rok Bakalářské studium B7401 Tělesná výchova a sport (Bc., PS, KS, 3) Navazující magisterské studium T7401 Tělesná výchova a sport (Mgr., PS, KS, 2) NEWTON College, a. s. (NC) 95,8 % Rašínova 2, 602 00 Brno, www.newtoncollege.cz Školné: 20 000-32 500 Kč/semestr Bakalářské studium B6208 Ekonomika a management (Bc., PS, KS, 3) Vysoká škola logistiky, o. p. s. (VŠLG) 100 % Palackého 1381/25, 750 02 Přerov I–město, www.vslg.cz Školné: PS 42 000-63 000 Kč/rok, KS 40 000-48 000 Kč/rok Bakalářské studium B3713 Logistika (Bc., PS, KS, 3) Navazující magisterské studium N3713 Logistika (Ing., PS, KS, 2) Vysoká škola zdravotnická, o. p. s. (VŠZ) 99,7 % Duškova 7, 150 00 Praha 5, www.vszdrav.cz Školné: 34 000–56 000 Kč/rok Bakalářské studium B5341 Ošetřovatelství (Bc., PS, 3) B5345 Specializace ve zdravotnictví (Bc., PS, 3) B.I.B.S., a. s., Brno (B.I.B.S., a. s.) 89,5 % Lidická 960/81, 602 00 Brno, www.bibs.cz, Školné: od 42 000 Kč/rok Bakalářské studium B6208 Ekonomika a management (Bc., PS, KS, 3, 5) Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo, s. r. o. (SVŠE) 100 % Loucká 656/21, 669 02 Znojmo, www.svse.cz, Školné: 17 000 Kč/semestr Bakalářské studium B6208 Ekonomika a management (Bc., PS, KS, 3) Moravská VŠ Olomouc, o. p. s. (MVŠO) 82,8 % Jeremenkova 1142/42, 772 00 Olomouc-Hodolany, www.mvso.cz, Školné: 30 000 Kč/rok Bakalářské studium B6208 Ekonomika a management (Bc., PS, KS, 3) Vysoká škola obchodní a hotelová, s. r. o. (VSOH) 100 % Bosonoţská 9, 625 00 Brno, www.hotskolabrno.cz Plné znění zpráv


Školné: PS 23 500 Kč/semestr, KS 19 400 Kč/semestr Bakalářské studium B6503 Gastronomie, hotelnictví a turismus (Bc., PS, KS, 3) CEVRO Institut, o. p. s. (VSCI) 100 % Jungmannova 28/17, 110 00 Praha 1 - Nové Město, www.cevroinstitut.cz, Školné: PS 24 500-26 500 Kč/sem., KS 26 500-28 500 Kč/semestr Bakalářské studium B6202 Hospodářská politika a správa (Bc., PS, KS, 3) B6701 Politologie (Bc., PS, KS, 3) B6703 Sociologie (Bc., PS, KS, 3) B6804 Právní specializace (Bc., PS, KS, 3) Navazující magisterské studium N6701 Politologie (Mgr., PS, KS, 2) N6807 Veřejná správa (Mgr., PS, KS, 2) N6812 Soukromoprávní studia (Mgr., PS, KS, 2) Unicorn College, s. r. o. (UC) 100 % V Kapslovně 2767/2, 130 00 Praha 3, www.unicorncollege.cz Školné: PS 50 000 Kč/rok, KS 40 000 Kč/rok Bakalářské studium B6208 Ekonomika a management (Bc., PS, KS, 3), i v EN B6209 Systémové inţenýrství a informatika (Bc., PS, KS, 3), i v EN VŠ sociálně-správní, Institut celoţivot. vzděl. Havířov, o. p. s. (VŠSS) 98 % V. Nezvala 801/1, 736 01 Havířov-město, www.vsss.cz Školné: PS 14 000 Kč/semestr, KS 13 500 Kč/semestr Bakalářské studium B6202 Hospodářská politika a správa (Bc., PS, KS, 3) AKCENT College, s. r. o. (AC) 86,4 % Bítovská 5, 140 00 Praha 4, www.akcentcollege.cz Školné: 55 000 Kč/rok, nebo 29 000 Kč/semestr Bakalářské studium B7507 Specializace v pedagogice (Bc., PS, KS, 3) ARCHITECTURAL INSTITUTE IN PRAGUE (ARCHIP) 100 % Františka Kříţka 1, 170 00 Praha 7, www.archip.eu, Školné: 90 000 Kč/sem. Bakalářské studium B3505 Architektura (Bc., PS, 3) Vysoká škola aplikované psychologie, s. r. o. (VŠAPs) 100 % Karlštejnská 30, 158 00 Praha 5, www.vsaps.cz Sídlo školy: Náměstí ČSA 179/85, 411 55 Terezín, Školné: 24 900 Kč/semestr Bakalářské studium B6107 Humanitní studia (Bc., PS, 3) Zahraniční školy pŧsobící v ČR Panevropská vysoká škola – www.paneuroni.com Mezinárodní institut podnikatelství a práva – www.mipp.cz Zdroj: AMOS – KamPoMaturite.cz JAK ČÍST PŘEHLEDY V seznamech najdete studijní programy fakulty (konkrétní obory jsou na webu školy), jejich kód (nutný při vyplňování přihlášky), formu a délku studia. Bc. bakalářský Mgr. magisterský MUDr. doktor medicíny MDDr. zubní lékař PS prezenční studium KS kombinované studium EN angličtina, NJ němčina... 2, 3, 5 počet let studia 100 % vedle názvu fakulty či školy je údaj o úspěšnosti v přijímacím řízení (počty přihlášených Plné znění zpráv


versus počty přijatých studentŧ) Údaje o úspěšnosti v přijímacím řízení čerpány z webu analytického oddělení MŠMT ČR. Informace o školném poskytly samy školy. Foto popis|

K čemu by byly volby, kdyby prezident mohl jen tak odmítat ministry, míní politolog 14.1.2014

novinky.cz str. 00 jas

Domácí

Kdyby mohl prezident libovolně odmítat kandidáty na ministry, sestavoval by vládu on a volby by byly vlastně zbytečné, naznačil k debatě o kompetencích hlavy státu politolog CEVRO Institutu a Fakulty sociálních věd UK Miloš Brunclík. Manévrovací prostor prezidenta se však podle něj odvíjí od síly mandátu parlamentní většiny. Česká hlava státu má v rámci zemí střední a východní Evropy díky obecné formulaci ústavy jedny z nejsilnějších kompetencí a v osobě Miloše Zemana je i vyuţívá. „Zatímco v jiných zemích většinou, a týká se to především nových demokracií, ústava prezidenta výrazně omezuje, naše ústava mu dává poměrně velký prostor,” konstatoval Brunclík s poukazem na kompetence při jmenování předsedy vlády, které je často doplněno lhŧtami. Tento prostor čeští prezidenti i v minulosti vyuţívali. Podobně silná je pozice prezidenta například v sousedním Rakousku, kde však s ohledem na politickou praxi hlava státu do sestavování kabinetu prakticky nezasahuje. „Je slabý a respektuje parlamentní většinu. Bylo by tak nemyslitelné, aby jmenoval svŧj prezidentský kabinet, jako je nyní u nás,” podotkl politolog s poukazem na vládu v demisi premiéra Jiřího Rusnoka. „Myslím, ţe Miloš Zeman prezidentský úřad chápe spíše jako určitý mocenský nástroj k prosazování vlastní představy,” dodal s tím, ţe zdrţenliví však nebyli ani Zemanovi předchŧdci, kdyţ se v minulosti zdráhali jmenovat některé ministry. Nakonec však vţdy ustoupili.Volby by byly zbytečné Kdyby mohl prezident libovolně odmítat kandidáty, o podobě vlády by nerozhodovaly volby, ale hlava státu, naznačil Brunclík absurditu uskutečnění těchto úvah. „Pokud by mohl odmítat kandidáty, dostávali bychom se do situace, kdy o vyjednávání o vládě nerozhodují volby, ale rozhoduje o tom prezident, který by odmítal kandidáty tak dlouho, dokud by mu premiér nenavrhl někoho, s kým by souhlasil,” popsal Brunclík absurdní scénář. Odmítnutí kandidátŧ na ministry tak vidí jako legitimní pouze v případě, nesplňují-li ústavní podmínky či stojí-li před soudem.Zeman zakládá nové precedenty Osobně má za to, ţe Zeman kandidáty přes všechny výhrady nakonec jmenuje, byť si neodpustí jejich kritiku, která je zcela legitimní.Miloš Zeman prezidentský úřad chápe spíše jako určitý mocenský nástroj k prosazování vlastní představy,politolog Miloš Brunclík Nynějším lustrováním kandidátŧ nicméně Zeman zakládá nový precedent a nelze proto vyloučit, ţe jeho nástupce bude jednat v podobných intencích nebo ještě extenzivněji. Silnému mandátu českého prezidenta napomáhá i ústavní praxe. Vzhledem k obecnosti české ústavy má prezident v řadě věcí prostor pro diskreci (volnost uváţení) a mohly proto jiţ v minulosti zakořeňovat některé zvyklosti. Jednou z nich je podle Brunclíka to, ţe „prezident nejmenuje po volbách předsedu vlády, ale pověřuje někoho jednáním o vládě.” Zeman tak dokazuje, ţe ústavní zvyklosti nejsou „idiotským termínem”, a ty, které jej posilují, vhodně vyuţívá. „Velmi závisí, jak silná a pevná je parlamentní většina,” zdŧraznil Brunclík klíčový aspekt, který mŧţe prezidentova rozhodnutí korigovat. Neméně podstatná je rovněţ politická kultura a to, zda se politici omezují a jsou zdrţenliví či nikoliv.Zpřesnění by prospělo Plné znění zpráv


Nové demokracie ve střední a východní Evropě mají ve většině případŧ velmi podrobné ústavy, neboť zde panuje obava z jejich „natahování a zneuţívání”, připomněl Brunclík s poukazem na absenci jiţ zmíněné politické kultury a zdrţenlivosti. „Na jednu stranu si myslím, ţe změna ústavy není příliš ţádoucí, na druhou stranu by určité zpřesnění postupu moţná prospělo,” uzavřel politolog s poukazem právě na okolnosti jmenování nového kabinetu.

URL| http://www.novinky.cz/domaci/324502-k-cemu-by-byly-volby-kdyby-prezident-mohl-jen-tak-odmitatministry-mini-politolog.html

Bezdětné páry mají šťastnější manţelství, ukázal průzkum 14.1.2014

ona.iDNES.cz str. 00 OnaDnes.cz / Vztahy a sex iDNES.cz, Pavla Matějŧ

Po celá staletí věříme, ţe děti jsou smyslem ţivota. Nicméně podle jedné z největších studií v oblasti partnerských vztahŧ z poslední doby se zdá, ţe bezdětné páry mají šťastnější manţelství. Britští vědci zapojili do prŧzkumu na pět tisíc lidí všech věkových kategorií, stavŧ i sexuální orientace. Všichni zpovídaní měli mimo jiné ohodnotit kvalitu svého partnerského vztahu a ukázalo se, ţe lidé bez dětí jsou se svými vztahy spokojenější a víc cítí ocenění partnerem neţ páry s dětmi. Studie zmiňovaná v listu The Telegraph zahrnovala rozhovory i dotazníky mezi více neţ pěti tisíci lidmi. Bezdětní si také víc cenili partnerství a významně víc pro vztah dělali. Kdyţ však měli respondenti hodnotit celkovou spokojenost se svým ţivotem, ukázal se rozdíl mezi pohlavími. Nejšťastnější skupinou ze všech byly matky, zatímco bezdětné ţeny se jevily jako nejméně spokojené. Mezi muţi byla skupina bezdětných o něco šťastnější neţ otcŧ. Studii britské Open University financovala Hospodářská a sociální rada pro výzkum. Odhaluje mimo jiné i zajímavé zjištění, ţe jedním z tajemství nejsilnějších manţelství je udělat partnerovi šálek čaje. "Činy opravdu mluví hlasitěji neţ slova a mnoho lidí povaţuje láskyplné gesto za mnohem cennější neţ slova "miluji tě". Romantická gesta, ačkoli jsou také ve vztahu oceňována, neposkytují vztahu tolik výţivy jako to, kdyţ partner nečekaně tomu druhému přinese šálek nápoje do postele nebo kdyţ se k němu přitulí a sleduje s ním televizi," tvrdí doktorka Jacqui Gabbová z Fakulty sociálních věd při Open university. Vztahŧm prospívá společný poslech hudby a společný tanec. Napříč všemi kategoriemi v silných vztazích zásadně platí slušnost, včetně obyčejného "děkuji". Také se ukázalo, ţe neplatí, ţe po bolestivém rozchodu zŧstáváme nedŧvěřiví a uzavření, ale naopak se po předchozím dlouhodobém vztahu v tom novém víc snaţíme, aby nám v něm bylo dobře. "Znamená to, ţe neúspěšné vztahy nevytěsňujeme, ale skrze ně se učíme a mohou být pro nás obohacující zkušeností, '' tvrdí socioloţka Jacqui Gabbová.

URL| http://ona.idnes.cz/pruzkum-zeny-jsou-stastnejsi-jako-matky-muzi-jako-bezdetni-pqx-/vztahysex.aspx?c=A140114_172413_vztahy-sex_jup


tyden.cz

str. 00 - zš -

Lidé v médiích





Vanda Wolfová ředitelkou pro agenturní sektor společnosti Google 15.1.2014

Kariera.iHNed.cz str. 00 -rkp-

Kariera.iHNed.cz

Na pozici ředitelky pro agenturní sektor (Head of Agency) pro český a slovenský trh nastoupila Vanda Wolfová. Posílí obchodní týmy Googlu v obou zemích, v rámci nichţ se zaměří na tvorbu obchodní strategie a další rozvoj vztahŧ s agenturami. Vanda Wolfová byla prvním českým zaměstnancem globální marketingové firmy Ogilvy, spoluzakládala místní pobočku a v roce 1994 se stala generální ředitelkou české pobočky Ogilvy Focus (PR a lobbying). Pomáhala řadě mezinárodních firem se vstupem na český trh a zároveň spoluvytvářela silné české značky. V Ogilvy pŧsobila 22 let, posledních 6 let pracovala na pozici regionální ředitelky Ogilvy One v Paříţi, jako jediná ţena v evropském vedení firmy. 3 roky byla i víceprezidentkou Asociace Public Relations agentur v ČR (APRA). Vanda Wolfová je uznávaným lektorem v oblasti marketingu, v současnosti publikuje odborné materiály v českých i zahraničních periodikách a zúčastňuje se řady mezinárodních konferencí. Věnuje se také rŧzným formám profesního mentoringu ţen z ČR i zahraničí. V roce 2000 byla vyhlášena Ţenou roku a v roce 2013 ji Hospodářské noviny zařadily do výběru nejúspěšnějších českých ţen pŧsobících v zahraničí. Vanda Wolfová je absolventkou Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity v Praze. Profesní dráhu odstartovala jako novinářka a poté tisková mluvčí Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. Vanda hovoří anglicky, francouzsky a rusky a v minulosti ţila a pracovala v USA, Anglii, Rusku, Indii, Francii, Číně a Itálii. V současné době ţije Vanda Wolfová v Bratislavě, kde s manţelem Richardem Müllerem vychovává svého syna Markuse. Ve volném čase ráda čte, poslouchá hudbu a dívá se na kvalitní filmy a divadelní hry. Nejraději však tráví čas se svou rodinou a blízkými přáteli.

URL| http://Kariera.iHNed.cz/pro-hr-manazery/c1-61560780-vanda-wolfova-reditelkou-pro-agenturni-sektorspolecnosti-google



Konference New Media Inspiration: digitální marketing a bezpečnost 15.1.2014

lupa.cz Redakce

str. 00

Blíţí se konference New Media Inspiration. Letos se zaměří na bezpečnost, špionáţ, soukromí, cookies, bitcoiny a vytěţování dat. Na své si přijdou i příznivci digitálního marketingu. Bezpečnost, špionáţ, dohled, soukromí, cookies, bitcoiny, vytěţování dat. Kreativní vyuţití sociálních sítí pro marketingovou komunikaci, inovativní projekty zaloţené na vyuţití nových médií, originální komunitní řešení, netradiční vyuţití existujících nástrojŧ a sluţeb – to jsou témata letošní konference New Media Inspiration. New Media Inspiration se koná jiţ potřetí, a to 8. února. Program bude probíhat ve dvou paralelních sálech a moderovat bude osvědčené trio Petr Koubský, Ján Simkanič a Josef Šlerka. A jaké konkrétní přednášky jsou pro vás letos připraveny? 10 věcí, které byste neměli v sociálních sítích dělat Nejodpornější věcí na světě je přistřihávat někomu křídla negativními radami typu „tohle nedělej, tohle nefunguje“. Zároveň se říká, ţe dobrá rada je nad zlato. Platí tedy v sociálních sítích, ţe dobrá rada mŧţe být tou nejodpornější věcí na světě? To ukáţe Jan Suda z H1.cz na 10 příkladech věcí, které byste na sociálních sítích neměli dělat. Dokáţeme se z nich poučit? B2B na Facebooku funguje a prodává! Případová studie Petra Andrýska ze SocialSharks.cz vyvracující dogma o Facebooku jako o kanálu, který neprodává a na kterém B2B nefunguje. Case study pro velkoobchod s návratností investice 2 290 % při vyuţití Facebook Ads, Custom Audiences, Social retargetingu a segmentovaných dat z CRM databáze. Design sluţeb se zrcadlí v obsahové strategii Copywriting a obsahová strategie přestaly být buzzwordy. Přístupŧ k nim je celá řada, vţdycky by ale měly vycházet zejména z obeznámenosti s cílovou skupinou. Ukáţeme si, jak se k ní dostat. Jak ji pochopit. Jak znalosti z obyčejného psaní textŧ na weby a do mailŧ promítnout i dál do samotných projektŧ a byznysu. Pomŧţou k tomu metody známé z designu sluţeb (persóny, prŧchod sluţbou, prototypování, kontaktní body…). Čeká nás sada rad, tipŧ a trikŧ nejen pro lepší copy od Romana Hřebeckého z Pábení.cz. Bezpečnost v kontextu „Internetu věcí“ “Internet věcí” přináší mimo celé řady příleţitostí i novou a relativně pestrou paletu potenciálních problémŧ. Fakt, ţe jeden uţivatel bude mít u sebe kromě chytrého telefonu i tablet, chytré brýle a chytré hodinky, představuje výzvu pro návrh autentizace uţivatele do rŧzných typŧ aplikací v rámci komplexu osobních přenosných zařízení. Tato výzva nespočívá jen v návrhu samotné bezpečnosti, ale také v zachování přívětivé user-experience. Jak na to, se dozvíte od Petra Dvořáka z Inmite. Cookies, EU a reklamní branţe Rŧzné pohledy jednotlivých entit, tj. jak se na cookies dívají provozovatelé obsahu, reklamních systémŧ, auditŧ apod., přiblíţí Kateřina Hrubešová ze Sdruţení pro internetovou reklamu ČR. Kybernetická bezpečnost z pohledu státu Výrazný nárŧst pouţívání informačních technologií v současném světě vede na jedné straně k vytvoření informační společnosti, urychlení komunikace a velkému rozvoji sluţeb a tím celé společnosti. Závislost naší společnosti a jejího fungování na informačních technologiích rapidně narŧstá, a to ve všech oblastech. Se vzrŧstající závislostí na informačních technologiích pak ale na straně druhé vzrŧstá i riziko zneuţívání těchto technologií nebo útokŧ na tyto technologie, které mají rozsáhlé dopady do činnosti subjektŧ nebo státu. Podrobnosti se dozvíte na přednášce Vladimíra Rohela z Národního centra kybernetické bezpečnosti. Plné znění zpráv


Kompletní program konference najdete na stránkách akce: http://www.tuesday.cz/akce/new-media-inspiration-2014/ Mediálními partnery akce jsou Lupa.cz, Marketing Journal, MediaGuru, Root.cz, TyInternety.cz. Partnery Za podpory jsou BizIT, ČVUT Praha, Fakulta sociálních věd UK Praha, Filozofická fakulta UK Praha. Produktovými partnery jsou Starbucks a ULikeIT. Organizátory akce jsou Studia nových médií Filozofické fakulty UK a TUESDAY Business Network. Produkčně akci zajišťuje společnost Internet Info.

URL| http://www.lupa.cz/clanky/konference-new-media-inspiration-digitalni-marketing-a-bezpecnost/

Konference New Media Inspiration: digitální marketing a bezpečnost 15.1.2014

lupa.cz Redakce

str. 00

Blíţí se konference New Media Inspiration. Letos se zaměří na bezpečnost, špionáţ, soukromí, cookies, bitcoiny a vytěţování dat. Na své si přijdou i příznivci digitálního marketingu. Bezpečnost, špionáţ, dohled, soukromí, cookies, bitcoiny, vytěţování dat. Kreativní vyuţití sociálních sítí pro marketingovou komunikaci, inovativní projekty zaloţené na vyuţití nových médií, originální komunitní řešení, netradiční vyuţití existujících nástrojŧ a sluţeb – to jsou témata letošní konference New Media Inspiration. New Media Inspiration se koná jiţ potřetí, a to 8. února. Program bude probíhat ve dvou paralelních sálech a moderovat bude osvědčené trio Petr Koubský, Ján Simkanič a Josef Šlerka. A jaké konkrétní přednášky jsou pro vás letos připraveny? 10 věcí, které byste neměli v sociálních sítích dělat Nejodpornější věcí na světě je přistřihávat někomu křídla negativními radami typu „tohle nedělej, tohle nefunguje“. Zároveň se říká, ţe dobrá rada je nad zlato. Platí tedy v sociálních sítích, ţe dobrá rada mŧţe být tou nejodpornější věcí na světě? To ukáţe Jan Suda z H1.cz na 10 příkladech věcí, které byste na sociálních sítích neměli dělat. Dokáţeme se z nich poučit? B2B na Facebooku funguje a prodává! Případová studie Petra Andrýska ze SocialSharks.cz vyvracující dogma o Facebooku jako o kanálu, který neprodává a na kterém B2B nefunguje. Case study pro velkoobchod s návratností investice 2 290 % při vyuţití Facebook Ads, Custom Audiences, Social retargetingu a segmentovaných dat z CRM databáze. Design sluţeb se zrcadlí v obsahové strategii Copywriting a obsahová strategie přestaly být buzzwordy. Přístupŧ k nim je celá řada, vţdycky by ale měly vycházet zejména z obeznámenosti s cílovou skupinou. Ukáţeme si, jak se k ní dostat. Jak ji pochopit. Jak znalosti z obyčejného psaní textŧ na weby a do mailŧ promítnout i dál do samotných projektŧ a byznysu. Pomŧţou k tomu metody známé z designu sluţeb (persóny, prŧchod sluţbou, prototypování, kontaktní body…). Čeká nás sada rad, tipŧ a trikŧ nejen pro lepší copy od Romana Hřebeckého z Pábení.cz. Bezpečnost v kontextu „Internetu věcí“ “Internet věcí” přináší mimo celé řady příleţitostí i novou a relativně pestrou paletu potenciálních problémŧ. Fakt, ţe jeden uţivatel bude mít u sebe kromě chytrého telefonu i tablet, chytré brýle a chytré hodinky, představuje výzvu pro návrh autentizace uţivatele do rŧzných typŧ aplikací v rámci komplexu osobních přenosných zařízení. Tato výzva nespočívá jen v návrhu samotné bezpečnosti, ale také v zachování přívětivé user-experience. Jak na to, se dozvíte od Petra Dvořáka z Inmite. Plné znění zpráv


Cookies, EU a reklamní branţe Rŧzné pohledy jednotlivých entit, tj. jak se na cookies dívají provozovatelé obsahu, reklamních systémŧ, auditŧ apod., přiblíţí Kateřina Hrubešová ze Sdruţení pro internetovou reklamu ČR. Kybernetická bezpečnost z pohledu státu Výrazný nárŧst pouţívání informačních technologií v současném světě vede na jedné straně k vytvoření informační společnosti, urychlení komunikace a velkému rozvoji sluţeb a tím celé společnosti. Závislost naší společnosti a jejího fungování na informačních technologiích rapidně narŧstá, a to ve všech oblastech. Se vzrŧstající závislostí na informačních technologiích pak ale na straně druhé vzrŧstá i riziko zneuţívání těchto technologií nebo útokŧ na tyto technologie, které mají rozsáhlé dopady do činnosti subjektŧ nebo státu. Podrobnosti se dozvíte na přednášce Vladimíra Rohela z Národního centra kybernetické bezpečnosti. Kompletní program konference najdete na stránkách akce: http://www.tuesday.cz/akce/new-media-inspiration-2014/ Mediálními partnery akce jsou Lupa.cz, Marketing Journal, MediaGuru, Root.cz, TyInternety.cz. Partnery Za podpory jsou BizIT, ČVUT Praha, Fakulta sociálních věd UK Praha, Filozofická fakulta UK Praha. Produktovými partnery jsou Starbucks a ULikeIT. Organizátory akce jsou Studia nových médií Filozofické fakulty UK a TUESDAY Business Network. Produkčně akci zajišťuje společnost Internet Info.

URL| http://www.lupa.cz/clanky/konference-new-media-inspiration-digitalni-marketing-a-bezpecnost/

Manaţerka Wolfová mění po 22 letech Ogilvy za Google 15.1.2014

Mladá fronta DNES (kk)

str. 09

Ekonomika

PRAHA Přední česká manaţerka Vanda Wolfová se po šesti letech v paříţské centrále Ogilvy One, kde byla jedinou ţenou v evropském vedení firmy, vrací domŧ. Nastupuje do společnosti Google. Jako ředitelka pro agenturní sektor se bude věnovat obchodní strategii pro český a slovenský trh. Většinu času uţ teď po letech ţivota v USA, Británii, Rusku, Indii či Francii tráví v Bratislavě, kde vychovává s manţelem, slovenským zpěvákem Richardem Müllerem, syna. V marketingové agentuře Ogilvy, pro kterou byla prvním českým zaměstnancem, pŧsobila 22 let. Jako šéfka české pobočky Ogilvy Focus pomáhala zahraničním firmám vstoupit na český trh i lobbovat. Tři roky byla viceprezidentkou Asociace PR agentur v ČR. Vanda Wolfová je absolventkou Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Stala se novinářkou a poté mluvčí MFF v Karlových Varech. Je uznávanou učitelkou marketingu a získala řadu cen pro české ţeny v byznysu. Reţisérka Věra Chytilová o ní natočila dokument do série Gen. Foto popis|

Wolfová přechází z paříţské kanceláře Ogilvy do Google ČR 16.1.2014

Lidové noviny

str. 22

Manaţeři v pohybu

Novou ředitelkou pro agenturní sektor společnosti Google pro český a slovenský trh se stala Vanda Wolfová (42) z firmy Ogilvy. Na nové pozici se zaměří na tvorbu obchodní strategie a další rozvoj vztahŧ s agenturami. Wolfová přichází ze společnosti Ogilvy, pro kterou spoluzakládala místní pobočku a v roce 1994 se stala generální ředitelkou české pobočky Ogilvy Focus (PR a lobbying). Posledních šest let pracovala na pozici regionální ředitelky Ogilvy One v Paříţi jako jediná ţena v evropském vedení firmy. Celkem v Ogilvy pŧsobila 22 let. Plné znění zpráv


Tři roky byla rovněţ viceprezidentkou Asociace public relations agentur v ČR (APRA). Wolfová je absolventkou Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity v Praze. Profesní dráhu odstartovala jako novinářka a poté tisková mluvčí Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. Foto popis|

Jsme odsouzeni ke ztrátě smyslu 16.1.2014

Literární noviny str. 04 Michal KOMÁREK

Rozhovor

Jan Jirák „Kolem médií funguje krásná ideologie, která říká, jak mohou být objektivní, nezávislá a vyváţená. Ale v praxi se tak média nechovají a chovat ani nemohou,“ říká mediální odborník Jan Jirák. Varoval mě na začátku rozhovoru, ţe je těţký pesimista, mně ale jeho rozbor médií připadl spíš realistický. Mluvili jsme o našich nových mediálních magnátech, o „nových médiích“, o médiích veřejné sluţby i o tom, jestli se v našem světě dá něčemu věřit. * Hodně se v poslední době diskutuje o nových „mediálních magnátech“ – pánech Soukupovi, Bakalovi, Babišovi... Krátce před koncem minulého roku ještě Daniel Křetínský koupil vydavatelství Ringier, tedy vydavatele Blesku, Reflexu nebo Sportu... Znamená to proměnu českých médií? A máme se jí bát? Tuhle otázku dostávám v poslední době často, někdy i dost emociálně pronášenou. A nechci vám z ní utíkat, ale svým zpŧsobem jí nerozumím. Od doby, kdy se v první polovině devadesátých let privatizovala, byla média stále v něčích rukou a já nevím, proč by najednou měly být obavy z místního podnikatele větší neţ třeba z Ringierŧ. Nebo naopak menší neţ z Ringierŧ. Problém, s nímţ se střetáváme, je problém systému, ve kterém ţijeme. Snaha po koncentraci vlastnictví jde napříč obory, a tak se míchají média se stavitelstvím, zábavou, zemědělstvím, sportem... Pochopitelně, ţe je z hlediska zdravého občanského ţivota na pováţenou, kdyţ jeden podnikatel koncentruje příliš mnoho médií, ale nevím, proč by to mělo vadit zrovna u českých podnikatelŧ a ne u cizích. * Tomu rozumím, ale místní podnikatelé mají přece jen výraznější zájmy v domácí ekonomice i politice. Respekt tak třeba nepíše o aktivitách Zdeňka Bakaly, aby se nedostával do střetu zájmŧ. Přestane MF DNES psát o zemědělství a politice, kdyţ je jejím majitelem Andrej Babiš? Daniel Křetínský koupil s Ringierem i nejčtenější sportovní deník Sport a je zároveň také majitelem fotbalové Sparty. Znamená to, ţe uţ nemŧţeme věřit tomu, ţe média nevyjadřují zájem toho konkrétního podnikatele? Ve vaší otázce je zaráţející slovo „uţ“. My jsme přece nikdy neměli dŧvod věřit, ţe média nevyjadřují něčí zájmy. To, co se u nás teď děje, je jen prŧvodní jev toho, čemu říkáme kapitalismus. Ted Turner přece taky vlastnil mnoho jiných firem kromě CNN a Silvio Berlusconi měl stavební firmu, fotbalové muţstvo a zaloţil televizi. A propojování politiky a médií také není ţádná anomálie – od Williama Hearsta přes Axela Springera po Ruperta Murdocha. O takovém propojování si mŧţeme říkat, ţe je hrozivé, a kritizovat ho, ale nemŧţeme se mu divit a – obávám se – nemŧţeme ho odstranit, protoţe je vlastností systému. Otázka je, jestli vedle toho mŧţe existovat i něco, čemu bychom eventuálně mohli dŧvěřovat. Kdybych se měl dopustit bezuzdného optimismu, řekl bych, ţe na tuto roli by mohla aspirovat média veřejné sluţby, protoţe ta si koneckoncŧ platíme my jako občané. Ale obávám se, ţe to nejsme schopni prosadit. * K tomu „uţ“ tedy ještě jedno doplnění: v roce 1958 pronesl slavný americký novinář Robert Murrow proslulý projev, v němţ kritizoval tehdejší televizní vysílání. Ta kritika by se docela dobře dala přenést i do současnosti. Znamená to, ţe média se víceméně potýkala stále s týmiţ problémy a ţe neexistuje nic jako „zlatý věk médií“, k němuţ by bylo moţno se vracet? Německý filozof Jürgen Habermas kdysi psal, ţe média si ve shodě s politickými a ekonomickými elitami jakoby přisvojila veřejnou sféru a nás odsunula do role divákŧ, kteří sedí v hledišti a mohou jen sledovat, jak nám média to veřejné, občanské předvádějí jako na jevišti. Přitom my, občané, na to jeviště v podstatě nemáme přístup. Pravda, občas se na jevišti někdo utrhne, dojde na forbínu a zazpívá něco, co stojí za poslech. Ale jen občas. Nemám pocit, ţe tu někdy byl „zlatý věk médií“. Spíš nenaplněná ideologie, která média provází. Plné znění zpráv


* Ideologie? Kolem médií se vytvořila velice hezká ideologická narace – jak nás dokáţou objektivně informovat, ţe nám nabízejí informace, které mŧţeme sami zváţit, ţe kdyţ je médií hodně, tak existuje názorová diverzita a mŧţeme si vybírat. To je ideologický obal, takový lák, ve kterém média plavou. Formoval se někdy v polovině 19. století a formoval se jinak v Evropě a jinak v USA. V Evropě, zvlášť kontinentální, byla média převáţně politicky názorovou platformou. V USA to byl stále víc byznys, a proto se tam začal rodit koncept „objektivity“. Byl to převáţně obchodní tah, který říkal: podívejte se, my jsme ochotni nabídnout zprávy, které mŧţete číst bez ohledu na to, jakého jste politického zaměření, tak si nás kupte. Rŧznými cestami se pak tento koncept dostal i do Evropy. Ale představy o tom, jak mají média fungovat – objektivita, vyváţenost, nezávislost – nikdy neodpovídaly realitě. A někde v synergii globalizace, rozpadu bipolárního světa a nástupu nových médií začala být dokonce tahle ideologická ambaláţ nepodstatná. Vliv rozpadu bipolárního světa se v tomto ohledu podceňuje, ale uvědomme si, ţe mýtus liberálně demokratických médií, o kterém tu mluvíme, se dlouhou dobu udrţoval hlavně proto, ţe se tím navenek odlišovala „západní“ média od „východních“. * Zmínil jste diverzitu médií, to je oblíbený argument obhájcŧ dŧvěryhodnosti médií jako celku. Příklad z dnešního rána: MF DNES Andreje Babiše kritizovala dva kandidáty na ministry z ČSSD, zatímco Právo tisklo hlasy ekologŧ, kteří se pustili do kandidáta na ministra ţivotního prostředí za hnutí ANO. Není to tedy tak, ţe si mŧţeme vybrat? Ţe Babišovy noviny sice opravdu nekritizují Babišova kandidáta, ale udělá to někdo jiný? Nemyslím si, ţe je to tak jednoduché. Kdyţ jsem ráno v rozhlasovém přehledu tisku slyšel tu kritiku v MF DNES, vŧbec jsem si neuvědomil, ţe je to Babišova MF DNES – vţdyť pro ty noviny je úplně normální, ţe šijí do ČSSD. No, a kdyţ jsem na Novinkách. cz četl kritiku ze strany ekologŧ, přišlo mi to jako normální odveta z druhé strany. Vše je při starém. * Nerozumím, jak to vyvrací argument diverzity... Podstatné je, ţe napříč médii prochází hřích, který, obávám se, nemohou ţádní Babišové ani zhoršit, ani zlepšit: o limitech, danostech, moţnostech a kontextu fungování této budoucí vlády, jakoţ i o těch předchozích a asi i budoucích se z médií nedozvím v podstatě nic. Politika se vinou médií samotných, s podporou rŧzných politických „spin doktorŧ“ a poradcŧ v médiích předvádí jako spleť mezilidských řevnivostí a pŧtek či sympatií a loajalit. Ta personalizace je tak silná, ţe uţ nám to jinak neţ jako animozity, kamarádství, vytváření osobních koalic nepřipadá zajímavé a snad ani srozumitelné. A tady si není z čeho vybrat. A kontinuita je výrazná bez ohledu na střídání vlastníkŧ. Vrátím se v této souvislosti ještě na začátek: Babišŧv vstup do médií a politiky současně mŧţe být opravdu zajímavý aţ v okamţiku, kdy ANO razantně vstoupí do jednání o obsazování mediálních rad a začne usilovat o větší podíl na kontrole a regulaci vysílacích médií. * No, vzhledem k tomu, ţe mŧj bratr Martin Komárek za ANO vede parlamentní výbor, který má obsazování mediálních rad na starosti, je to moţná docela aktuální otázka. Ano. Neříkal jsem to ale proto, abych si do vás lacině rýpnul. Úzkou vazbu mezi politickou a mediální sférou nemŧţeme zrušit, ale podstatné je snaţit se ji pojmenovávat, kritizovat, a tím omezovat alespoň v excesech. A kombinace vlastnické kontroly soukromých a politické kontroly ostatních médií, tedy něco, co se podobá „berlusconizaci“, by takovým excesem nepochybně byla. * Vraťme se ještě k té diverzitě. Pro řadu lidí je tento argument opřen o nástup „nových médií“: kaţdý si mŧţe zaloţit blog, psát a číst, co chce, nikdo nemá šanci ovládnout mediální prostor. Za pozornost stojí zjištění, ţe „mnohost“ nerovná se „rŧznost“. Tady se přece většina nebulvárních deníkŧ a základních serverŧ tlačí v jednom koutě hřiště, nabízejí velmi podobné obsahy. Snad jen Právo bylo a je trochu stranou, ale ne příliš. Takţe rozdílná vlastnická struktura a četnost mediálních titulŧ samy o sobě nezařídí názorovou pluralitu. A proč by to měly „zařídit“ technologie? Za tímhle – v podstatě propagačním sloganem – je přítomna velmi silná technologicky deterministická perspektiva: představa, ţe technologie má v sobě zakódován potenciál rovnosti a spravedlnosti a ţe to zařídí za nás. Nezařídí. Proti stojí dva argumenty: ztráta moţnosti celospolečenské komunikace a zásadní komunikační nerovnost. * Mŧţeme ty argumenty přiblíţit? Plné znění zpráv


Ten první mŧţeme uvést v souvislosti s obrazem médií a jeviště, o němţ jsme uţ mluvili: Sociální sítě pŧsobí dojmem, ţe tohle tiché a nepřiznané vyloučení občanŧ z veřejné sféry zrušily, ale fakticky to tak není. Abychom se drţeli té metafory: sociální sítě zrušily hlediště, na jeviště sice nyní mŧţe prakticky kdokoliv, ale nemá pro koho hrát kromě hloučku příznivcŧ, kteří mu jeho projev „lajknou“. A druhý se týká faktické nerovnosti v prostředí internetu. Vy si sice mŧţete zaloţit blog a psát si, co budete chtít, a poslat to všem svým „přátelŧm“ na Facebooku a oni vám to „lajknou“, ale iDnes nebo Novinky mají daleko větší šanci upoutat pozornost ekonomických elit, politikŧ, mocných obecně a nastolovat agendu či definovat kontext nějaké události. Není to hřiště rovnocenných hráčŧ. I internetová média se masifikují (ošklivé slovo, omlouvám se) a na to mají prostředky a síly jen někteří. * Dobře, ale přece jen to zkusím ještě jinak: Někteří redaktoři nyní odcházejí z MF DNES, třeba Jaroslav Kmenta nebo bývalý šéfredaktor Robert Čásenský. „Nová média“ jim snáze umoţní nastartovat případný vlastní projekt. Není to třeba cesta, jak zachránit investigativní ţurnalistiku? A myslíte, ţe je co zachraňovat? Já mám pocit, ţe aţ na ojedinělé výkřiky u nás vlastně... * Zdá se, ţe jste ještě skeptičtější neţ já. Ale vezměme to obecně: z velkých redakcí tištěných médií investigace stále víc mizí. Je drahá, časově náročná, mŧţe naráţet na rŧzné zájmy. Nedávno Miloš Čermák napsal, ţe kdyby dnes Woodward přišel za šéfredaktorem s aférou Watergate, tak by mu bylo doporučeno, ať si to napíše na blog. Není to tedy cesta, vyvést investigativní ţurnalistiku, třeba i podpořenou nějakým nadačním fondem, na web? Investigativní ţurnalistika má svoje opodstatnění pouze ve společnostech, kde existuje dost pevný hodnotový rámec a jeho porušení nebo opuštění jsou evidentní a vzbuzují děs. Síla Watergate nebyla v tom, ţe Woodward a Bernstein prošli dlouhé seznamy telefonních čísel a nechali si radit tím chlápkem v garáţích. Její síla spočívala v tom, ţe prezident USA byl institucí, jíţ věřili i lidi, kteří toho konkrétního prezidenta neměli rádi. Dŧvěra v prezidenta byla hodnota. Odhalení Watergate byla pro velkou část Američanŧ šokující a rezonovala s představou, ţe „toto se nedělá“. My ale ţijeme ve světě, který je hodnotově velmi rozkolísaný. Věcí, na kterých se všichni shodneme, ţe se „nedělají“, zřetelně ubývá. A v tom rozkolísání se na výsledek kaţdé novinářské práce dá nahlíţet nejen jako na zprávu o porušení hodnotového rámce, ale současně i jako na další kartu, kterou dostala do ruky ta či ona strana v boji s protistranou. Za této situace není hlavním problémem investigativní ţurnalistiky problém peněz. Daleko víc je to problém smyslu. Miloš Čermák má ale samozřejmě pravdu: nejenom investigativní, ale kaţdá slušná ţurnalistika – ţurnalistika v tradičním slova smyslu, tedy všechno, co není jen naplňováním stránek – je jeden z nejdraţších zpŧsobŧ, jak dělat obsah médií. Pro výrobce a vlastníky médií to není výhodné. * Dobře, tak to zkusím ještě jinak: je tu tedy nějaká moţnost, jak zachránit tu kvalitní ţurnalistiku v tradičním slova smyslu? A má se zachraňovat? Já bych ji také rád zachránil, ale je to něco, co vzniklo za nějakých společenských podmínek, není to konstantní vlastnost „lidské smečky“. Vznikla v procesu, kterému se říká modernizace, a není divu, ţe také mŧţe zaniknout, změnit svou podobu, společenskou funkci… Ostatně úvahy o „postţurnalismu“ a o společnosti v době „poţurnalistické“ jsou staré uţ skoro čtvrt století. * Vraťme se tedy ještě k Watergate. Byla nějakým zlomovým bodem v médiích? Zdá se totiţ, ţe třeba „Lewinskigate“ má uţ docela jinou povahu, přestoţe se týká rovněţ dŧvěryhodnosti prezidenta. Moţná nás trochu mate, ţe v novinářské praxi se začalo „-gate“ pouţívat pro kdeco a stalo se z něj klišé. Lewinskou bych vynechal, ale podstatná mi připadá „Irákgate“, ten příběh s neexistujícími zbraněmi hromadného ničení. To je jistá výzva ke srovnání. Zatímco Watergate zpŧsobila zděšení, v podstatě morální paniku, vše kolem neexistujících iráckých zbraní proběhlo bez většího vzrušení, vypadalo to jako marginálie. A vracíme se tak i k otázce diverzity a nových médií. Watergate je ještě pořád příběh pevně zakotvených masových médií. Aféra ukázala, ţe prostřednictvím televize se spoustě lidí dostane informací, s nimiţ se prostě musí nějak vyrovnat. Mnohost „nových médií“ má svoji stinnou stránku v tom, ţe věcí je tolik, ţe zásadní není nic nebo mŧţe být cokoliv. Někteří autoři poukazují na to, ţe masová média, ať uţ si o nich myslíme cokoli, v sobě měla potenciál integrování společnosti do jednoho celku. Ta tzv. nová média vyměnila integraci za interakci. Mŧţeme sice klikat, kam chceme, mŧţeme psát komentáře a blogy, ale interakce se děje na úkor integrace. Nikdy nejsme celek – ani zdánlivý či myšlený. Je to jedna ze dvou velkých záměn posledních Plné znění zpráv


desetiletí: první byla záměna občana za spotřebitele, druhá záměna integrace za interakci. Jsme sice nádherně svobodní, kaţdý mŧţe napsat, co chce, ale jsme odsouzeni k tomu, ţe to, co říkáme, nemá ţádný smysl. * Na začátku jste zmiňoval média veřejné sluţby jako to, čemu bychom snad mohli věřit. Jak to tedy s nimi je? Mohou představovat jinou, kvalitní ţurnalistiku? Základní otázka je, zda společnost v oblasti komunikace něco jako veřejnou sluţbu potřebuje. Já myslím, ţe ano. Platí-li teze, ţe dochází k záměně integrace za interakci, pak veřejná sluţba má být něco, co tu společnost integruje. V oblasti mediální komunikace ji má integrovat tím, ţe jí nabízí věrohodné a dŧleţité informace a analýzy a promyšlené a současně zpochybňované argumenty, má zajišťovat prostor pro debatu o věcech, které jsou pro společnost dŧleţité, má jí nabízet laťku pro úroveň zábavy a má se podílet na rozvoji a současně uchování kultury dané společnosti. Čili má nabízet informace, vzdělání, kulturu a zábavu. A má být ve všech těchto oblastech především měřítkem kvality. Je to trochu omšelý příklad, pouţívám ho opakovaně, ale je to něco jako Národní divadlo. Chodí do něj třeba málo lidí, ale kdyby někdo poţadoval, ţe ho je kvŧli tomu třeba zavřít, ozvou se i ti, kteří v něm nikdy nebyli. Je součástí naší identity. A právě k tomu by měla směřovat veřejná sluţba komunikací – k uvědomění si hodnot. * Příměr Národního divadla je moţná omšelý, ale hodí se mi: kolem něj bují spousta malých divadel, do nichţ chodí v součtu mnohem víc lidí. A tak ovlivňují společnost víc neţ to Národní. Něco jako „nová média“. Není to tedy marnost? Není podstatné, ţe chodím raději třeba do Dejvického divadla či do Disku, dŧleţité je, ţe to Národní tu je. U médií veřejné sluţby by se to dalo vyjádřit tak, ţe vím, ţe se k nim mŧţu uchýlit, kdyţ opravdu potřebuju něco vědět. A ta spolehlivost, to vědomí, ta téměř jistota, ţe existuje komunikační prostor, který není zmítán skupinovými, ekonomickými, politickými, osobními zájmy, ale je zmítán zájmem o svou pověst, ta by myslím přinesla do společnosti alespoň o maličko větší klid, neţ v ní je. * Teď jste to s tím příměrem přece jen asi uţ přehnal – o Národním divadle se dnes asi těţko dá říci, ţe se na ně mohu spolehnout, kdyţ chci vidět opravdu dobrý kus. A navíc mi pořád není jasné, jak mohou média veřejné sluţby kultivovat veřejnou diskusi, kdyţ stojí spíš na okraji, jako hezký symbol. Kdyţ vy ale skáčete z modelování moţných světŧ do smutné reality. * Máte pravdu, skáču. To modelování mě moc baví, ale pak mě vţdycky začne zajímat, co s tím v té „smutné realitě“. A jak dosáhnout, aby média veřejné sluţby fungovala podle toho ideálního modelu? Nevím, co s tím. Veřejná sluţba médií je ve světě, kde se privatizuje vše od péče o zdraví přes vzdělání po bezpečnost, ve velmi nejistém postavení. Sama média té nejistotě napomáhají tím, ţe se stále více snaţí chovat jako jejich komerční „nevlastní příbuzní“ (o skutečnou „příbuznost“ tam nejde). Kdyţ mě postrčíte do roviny spekulativně teoretické, tak jsem na chvíli ochoten odloţit pesimismus a přemýšlet, jak by mohl svět vypadat. Ale kdyţ mě vrátíte zpátky do reality, tak mám znovu pocit, ţe se s tím nedá dělat nic. *** Jan Jirák (1958) Profesor mediálních studií, mediální teoretik a překladatel, vede katedru mediálních studií na Metropolitní univerzitě Praha a přednáší na Fakultě sociálních věd UK. Je autorem či spoluautorem řady publikací o dějinách i teorii médií. Na UK vystudoval češtinu, českou literaturu, angličtinu a anglickou literaturu a překládá z angličtiny (Updike, Vonnegut, Auster ad.). Z vlastní novinářské praxe vzpomíná jako na nehoráznou drzost, kdyţ se bez jakéhokoli doporučení objednal v roce 1989 v New Yorku na rozhovor s proslulým Artem Buchwaldem. Rozhovor získal. A vzpomíná dodnes na Buchwaldovu odpověď na otázku, jestli má nějaké novinářské vzory: „Nemám. Nejsou dobří novináři, jsou jen dobré redakce. A dobrá redakce je taková, kde umře novinář v pŧlce věty, jiný to za něj dopíše a čtenáři si ničeho nevšimnou.“ V Evropě, zvlášť kontinentální, byla média převáţně politicky názorovou platformou. V USA to byl stále víc byznys, a proto se tam začal rodit koncept „objektivity“. Foto autor| foto: Štěpán Kotrba © blisty.cz



Filozof Bělohradský neúnavně zpochybňuje, narušuje, provokuje 16.1.2014

parlamentnilisty.cz dkr, čtk

str. 00

Monitor

Je patrně nejznámějším současným tuzemským filozofem. Vášnivě, rád a často diskutuje a píše o všemoţných otázkách veřejného prostoru. A vţdy se pokoušel vynést filozofii ze zaprášených ústavŧ alespoň do médií. Filozof Václav Bělohradský. Někdejší emigrant, po sametové revoluci příznivec ODS a pozdější hlasitý kritik globalizace se v posledních letech vyslovuje spíše z levicových pozic. Před loňskými prezidentskými volbami nepřímo vyzval ke zvolení Miloše Zemana, od kterého poté loni 28. října obdrţel medaili Za zásluhy. V pátek mu bude sedmdesát. Impulzivní Bělohradský, v jehoţ gestech lze vidět roky strávené v Itálii, vystupuje i píše jako o překot, nervně, chrlí. Jeho články a eseje vynikají detailně propracovanou stylistikou, rytmickým opakováním významných slov a spojení, ale také jemným slovním humorem. V posledních letech zaujal například termínem “tekutý hněv", který pouţívá pro hněv, který vyvolal globalismus ve světě, či názorem o zrušení osy levice - pravice. “Byli jsme zvyklí myslet pomocí této osy. Ta se ale zhroutila, té se musíme vzdát. Politický systém není popsatelný v termínech osy, ale v termínu kaleidoskopu," napsal. A také neváhal provokovat, například názorem na Babičku Boţeny Němcové: “Babička je katolický, prorakouský, ruralistický kýč. Babička je terapeutický kýč ţeny pošlapané pokryteckou českou společností. V roce 1856, kdy vyšla tato kniha očí před skutečností bojácně zavřených, vyšla ve Francii Madam Bovaryová, kniha očí před skutečností odváţně otevřených. A ta otřásla světem." Rozpoutal diskuze o násilí v médiích Praţský rodák, kterého formovala zejména přelomová 60. léta a následná desetiletí ţivota v exilu, si jiţ stačil vypěstovat početnou obec odpŧrcŧ. A i někteří letití ctitelé občas připouštějí, ţe jeho neustálé rýpalské zpochybňování kdečeho a místy značná názorová přelétavost je zaráţející. Profesor na univerzitě v Terstu vtrhl do českého prostředí po roce 1989 jako vichr. V roce 1991 vyprovokoval velkou diskusi o pravdě, v níţ se postavil proti ideji “filozofie jako hledání pravdy". Nabídl svoji verzi: “Intelektuál systematicky narušuje to, co se většině zdá evidentní... Nejde o pravdu a přesnost, jde o antikonformnost." O tři roky později rozpoutal neméně vášnivé diskuze o zobrazování násilí v médiích. Jeden z nejrespektovanějších českých filozofŧ, Ladislav Hejdánek, tehdy napsal, ţe Bělohradského postmoderní postoj je “kusem zkaţeného vzduchu, který k nám přivál ze Západu". Podobně reagovali katoličtí duchovní, kdyţ jej obvinili, ţe svým odmítáním regulace násilí v komerční televizi se stává šiřitelem brutalit. Varoval před “světem expertŧ" I v dalších letech zŧstal Bělohradský dŧsledným zpochybňovačem “ustálených pravd", “autentických verzí světa" a varoval před “světem expertŧ". Filozof dneška má podle Bělohradského za úkol “systematicky kritizovat nárok rŧzných verzí světa na to být verzí světa autentickou". A po nástupu globalizace začal kritizovat “nesmyslnou civilizaci zaloţenou na rŧstu Rŧstu". “Od poloviny 90. let dostává kapitalismus jinou, globální podobu a není schopen řešit civilizační krizi," říkal s tím, ţe kapitalismus jako dítě demokracie se nadul natolik, ţe je mu demokracie uţ malá. Často byl i adresný. Například v roce 1997 označil známý rudolfinský projev prezidenta Václava Havla za “morální kýč" a v roce 2001 Havla vyzval, aby odmítl omezení práva budoucích členŧ EU svobodně pracovat v Evropě. Později neváhal opakovaně kritizovat Václava Klause, i kdyţ se v roce 1992 podílel na práci přípravného výboru ODS. Od roku 1970 ţil v emigraci



Rodák z praţských Vinohrad povaţuje za krajinu svého dětství Ţiţkov. Zde vášnivý cyklista, šachista a hráč basketbalu navštěvoval gymnázium na Sladkovského náměstí. Poté vystudoval filozofii a češtinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde byl aspirantem v oboru filozofie. V roce 1970 s manţelkou Alenou emigroval a v letech 1973 aţ 1990 pŧsobil jako profesor politické sociologie na univerzitě v Janově. V Itálii napsal knihu rozhovorŧ s předními liberálními politiky a filozofy Vzdávající se kultura. V 80. letech se také sblíţil s některými českými exulanty, výrazně do jeho ţivota zasáhl i Milan Kundera. Na jeho antilyrismu ostatně postavil svou pozdější teorii o morálním kýči. Přelomovou knihou českého disentu se v 80. letech stala Bělohradského studie Krize eschatologie neosobnosti. S Karlem Hvíţďalou poté Bělohradský připravil rozhovor Myslet zeleň světa. Od roku 1990 přednáší na univerzitě v Terstu, pŧsobil i na Fakultě sociálních věd UK v Praze. Napsal i několik dalších knih, kupříkladu Kapitalismus a občanské ctnosti, Přirozený svět jako politický problém, Mezi světy & Mezisvěty či Společnost nevolnosti.


Čtěte, co číhá na Andreje Babiše 16.1.2014

parlamentnilisty.cz Petr Kupka

str. 00

Zprávy

POLITOLOGOVÉ V prŧzkumech volebních preferencí se hnutí ANO opakovaně umísťuje na prvním místě před ČSSD. Sám Andrej Babiš se těší stoupající oblibě u veřejnosti. Čím to je? A je současná popularita tohoto hnutí a jejího předsedy jen dočasná? I na tyto otázky se ptaly ParlamentníListy.cz několika odborníkŧ. „Kdyţ se Babiš stane ministrem financí a do měsíce nebude líp, tak pro ANO pak mŧţe být hŧř," uvádí politolog Josef Mlejnek. Pokud by se v lednu konaly hypotetické sněmovní volby, stejně jako v prosinci by v nich zvítězilo politické hnutí ANO. Získalo by 24,6 procent hlasŧ. Před druhou ČSSD vede téměř o 5 procent. Sociálním demokratŧm by nyní dalo svŧj hlas 20,5 procenta lidí. Ukázal to prŧzkum volebních preferencí společnosti SANEP zveřejněný 10. 1. Podle prŧzkumŧ je ANO nejsilnější subjekt Z prŧzkumu vyplývá, ţe politické hnutí ANO je nyní vnímáno jako nejsilnější politický subjekt vznikající vládní koalice. Vítěz loňských říjnových předčasných voleb ČSSD sice oproti prosincovému šetření společnosti SANEP mírně posílil a naopak hnutí ANO oslabilo, i přesto však sociální demokraté ztrácejí na hnutí ANO 4,1 procentního bodu. Třetí nejsilnější stranou by aktuálně byla KSČM, a to s podporou 15,7 procent hlasŧ od rozhodnutých voličŧ. KSČM tak zaznamenává nárŧst 0,4procentního bodu oproti prosincovým hodnotám. Podle předchozího prŧzkumu stejné agentury, který byl zveřejněn 17. 12., by hnutí ANO získalo 25,1 procenta, za ním ČSSD s 19,8 procenty. Agentura STEM přinesla prosincový odhad volebních preferencí 19. 12. Hnutí ANO by si podle STEMu připsalo 17,1 procenta a odděluje se od ČSSD, která získala 14,8 procenta. A prosincové šetření společnosti CVVM Sociologického ústavu AV ČR ukázalo rŧst dŧvěryhodnosti u Andreje Babiše, který získal 45 procent hlasŧ a ocitl se tak na druhém místě za Tomiem Okamurou s 47 procenty. Preference Andreje Babiše rostou a data zveřejněná v pondělí ukázala třináctiprocentní nárŧst podpory. Z hnutí ANO na veřejnost velice dŧvěryhodně pŧsobí i Martin Stropnický. Tomu dŧvěřuje také 45 procent dotázaných. Bohuslav Sobotka se umístil mezi politiky aţ na čtvrtém místě. Jeho dŧvěryhodnost je ale stále vysoká a dosáhla mezi dotázanými 42 procent. Zatím není dŧvod předpokládat, ţe ANO skončí jako VV Podle sociologa Jana Herzmanna je metodicky velmi sporné zveřejňovat prosté procento lidí, kteří někomu dŧvěřují, protoţe se nepozná, kolik lidí dotyčného zná nebo si ho troufne posuzovat. “Tady je vzestup dŧvěryhodnosti zcela nepochybně svázán s tím, ţe Andrej Babiš se stal známějším, neboli ubylo lidí, kteří ho nehodnotí. Ale není to jediný zdroj tohoto nárŧstu. Je tam nárŧst i v relativně pozitivním hodnocení. Zdá se, ţe Plné znění zpráv


postup, který Andrej Babiš volí po volbách, podporuje pocit, ţe je dŧvěryhodný. U pana Stropnického je to dáno mnohem více tím, ţe je jako politik známější, neţ byl dřív,“ řekl ParlamentnímListŧm.cz Herzmann. “Vliv faktu, ţe se ještě ani hnutí ANO, ani Andrej Babiš neujali podílu na vládě, se nemŧţe projevovat v nárŧstu dŧvěryhodnosti,“ pokračuje Herzmann. “Jinak obecně samozřejmě platí, ţe zatím nedostali příleţitost udělat nějaké velké chyby, a těţko spekulovat, jestli nějaké udělají. Nevíme, v jakém stylu se vládnutí ujmou, co bude pan Babiš dělat jako ministr financí, jak bude vystupovat, jak bude vláda zacházet třeba s úpravami daňových sazeb. Já si myslím, ţe v prvních měsících vláda v tomto směru neudělá nic podstatného, a tudíţ ani vliv politiky vlády na postoj veřejnosti vŧči ministru financí nebude v prvních měsících nijak zásadní,“ odhaduje sociolog. Na dotaz, zda mŧţe uvést příklad politika, který se v minulosti těšil dŧvěře občanŧ a po vládním angaţmá následoval propad popularity, Herzmann připomíná osud někdejšího předsedy Věcí veřejných a exministra dopravy Víta Bárty. “Ale faktem je, ţe srovnávat kohokoliv s Věcmi veřejnými by mohl srovnávaný povaţovat za uráţku. Je to velice sporné, protoţe kolem Věcí veřejných se relativně brzy po nástupu do vlády začaly dít mediálně velmi nepříznivé záleţitosti. Není zatím dŧvod předpokládat, ţe se něco podobného stane i hnutí ANO. Vyloučit se to ale samozřejmě nedá,“ míní Herzmann. Podpora mŧţe rŧst i klesat, vyvíjí se dlouhodobě Dŧvěryhodnost hnutí ANO v souvislosti s vládním angaţmá mŧţe podle něj stejně tak dobře klesat jako rŧst. “Také sociální demokracie vstoupí do vlády a je velká otázka, jak se bude vyvíjet její podpora ve volebních modelech. To se zatím nedá spolehlivým zpŧsobem předvídat,“ doplnil Herzmann, jehoţ jméno nese agentura, která se věnuje mimo jiné výzkumŧm veřejného mínění. Dá se říct, ţe hnutí ANO má takové osobnosti, které třeba budou schopny si přisvojit případné úspěchy vlády? “Sociální demokracie má poslance a budoucí ministry, kteří mají letité zkušenosti s prací s veřejností. V případě hnutí ANO to jsou lidé, kteří jsou v politice, aţ na pana Stropnického, noví. Jakým zpŧsobem budou schopni prezentovat výsledky vlády, se v tuto chvíli nedá odhadnout,“ odpověděl na otázku ParlamentníchListŧ.cz Herzmann. “Obvykle to je tak, ţe podpora stran se vyvíjí v poměrně dlouhých cyklech. To znamená v řádu několika měsícŧ. Pokud se teď nastartoval rŧst podpory hnutí ANO, je velmi pravděpodobné, ţe tento rŧst nějakou dobu potrvá, dokud se něco zásadního nestane. Jak dlouho, jestli tři měsíce, pŧl roku nebo tři čtvrtě roku, to těţko říct, ale dá se očekávat, ţe aţ se začne debatovat o rozpočtu na rok 2015, ukáţe se, jestli podpora hnutí ANO je jen módní a trendová, nebo má podstatu a získává stabilizovaný elektorát. To bude otázka na říjen tohoto roku,“ myslí si sociolog. Voliči jsou pořád znechuceni a ČSSD si sama uškodila Podle politologa Jana Bureše z Metropolitní univerzity v Praze je ještě brzy na to analyzovat příčiny nárŧstu popularity Andreje Babiše. “Zjevně se ale zdá, ţe voliči jsou pořád ještě znechuceni standardními stranami, coţ do jisté míry kopíruje stranické preference. ČSSD si uškodila vnitřním pučem a projevilo se to poklesem preferencí, takţe sociální demokracie se stala druhou stranou a hnutí ANO ji předběhlo. Logickým dŧsledkem je pak to, ţe se Andrej Babiš stává druhým nejpopulárnějším politikem. Upřímně řečeno mě ale spíše přesvědčil výsledek Tomio Okamury, který v prŧzkumu zvítězil. To je daleko zásadnější a vŧbec si neumím vysvětlit, proč on je najednou první. Moţná proto, ţe je po Vánocích a lidé měli jiné starosti. Také je otázka, jak byl prŧzkum proveden. Nechci to ale zlehčovat,“ řekl Bureš s tím, ţe nárŧst Okamurovy popularity osobně povaţuje za otřesnou vizitku českých voličŧ. Jistou roli podle politologa mohou hrát i konflikty s prezidentem republiky. “Řada voličŧ ČSSD má Miloše Zemana ráda, tím pádem se jim nemusí líbit vymezování se vŧči němu v debatách o tom, jestli mŧţe, nebo nemŧţe odmítnout kandidáty na ministry. Všimněte si, ţe došlo k poměrně výraznému poklesu preferencí lídrŧ ČSSD, coţ já připisuji právě moţná konfliktu s prezidentem. Z jednoho prŧzkumu se dá ale v tuto chvíli těţko odhadnout, kde jsou hlubší příčiny,“ řekl k prŧzkumu agentury CVVM, která v pondělí představila výsledky popularity 27 čelných přestavitelŧ stran zastoupených v Poslanecké sněmovně. Plné znění zpráv


Kdy lze čekat pokles preferencí? Na otázku, do jaké míry se na popularitě Andreje Babiše podepsal fakt, ţe zatím není oficiálně ve vládě a neměl coby ministr tudíţ zatím příleţitost udělat chybu, Bureš uvedl: “Negativní zkušenost s Andrejem Babišem tu zatím není. Aţ se začne hnutí ANO angaţovat ve vládě, bude dělat sporné kroky, nebo budou média vytahovat problematická rozhodnutí jednotlivých ministerstev, tak samozřejmě se dá očekávat i pokles preferencí. Samozřejmě mŧţe mít nějaké skandály ČSSD, která mŧţe mít problémy uvnitř strany. Sociální demokracie mŧţe prohrát evropské volby, tím pádem se otřese pozice Bohuslava Sobotky. To všechno mŧţe znamenat, ţe preference ANO budou vysoké. Ale na druhé straně se také mŧţe stát, ţe slovenský soud označí Babiše za agenta StB, začne se zpochybňovat v této souvislosti jeho pozice ve vládě, mŧţe se objevit skandál, kdy zneuţije státní peníze pro svŧj soukromý byznys a poté mohou jít preference hnutí ANO velmi rychle dolŧ." Zkušenosti politikŧ ČSSD versus zajíc v pytli Podobně jako Herzmann i Bureš připomíná osud Víta Bárty. “Jeho první kroky však byly vnímány pozitivně, kdyţ se snaţil ušetřit na zakázkách na výstavbu a rekonstrukce dálnic. Jakmile se však začaly objevovat skandály uvnitř Věcí veřejných, tak jeho popularita šla dolŧ. Obecně ale platí, ţe u politikŧ protestních hnutí jako jsou Věci veřejné nebo hnutí ANO, kupujete daleko více zajíce v pytli a je pravděpodobnější, ţe budete zklamán. Kdyţ jde do vlády Jiří Dienstbier nebo Luboš Zaorálek, tak to jsou politici, kteří uţ patnáct let jsou v politice a lidé je znají. I oni se mohou dopustit nějakých chyb ve funkci ministra, ale do značné míry známe jejich uvaţování, jejich rétoriku, práci s médii. To u hnutí ANO neznáte, protoţe dosud v politice nebylo,“ Nejvýraznější osobnost hnutí ANO, která si dovede nejlépe přisvojit případné vládní úspěchy, je podle Jana Bureše Andrej Babiš. “Ale Martin Stropnický má také šanci si udrţet poměrně vysokou popularitu, protoţe je to dobrý rétor a svou rétorikou mŧţe zakrýt leccos, co se mu nemusí dařit na Ministerstvu obrany. Do jisté míry se mi zdá, ţe silnou ambici uvnitř hnutí ANO má i Věra Jourová. Ta se také vyjadřuje velice opatrně a je schopná se i jemně distancovat od problémŧ Andreje Babiše. Stropnický a Jourová jsou lidé s velkými politickými ambicemi, a tudíţ se mohou snaţit v rámci hnutí ANO pozornost strhávat spíše na sebe,“ míní politolog Bureš. Bude premiérem Babiš? Objevují se spekulace řady bývalých politikŧ, podle kterých v případě, ţe budou preference ČSSD klesat a naopak dŧvěra v hnutí ANO u veřejnosti poroste, Andrej Babiš udělá vše proto, aby se stal premiérem, třeba se pokusí najít podporu pro rozpuštění sněmovny a vyvolání předčasných voleb. “Andrej Babiš se uţ vyslovil pro zavedení většinového volebního systému a jeho plán tak mŧţe být v případě dalšího nárŧstu preferencí sestavit jednobarevnou vládu. Ţe by si něco takového přál, o tom nepochybuji, ale otázka je, nakolik je to proveditelné. On sám vyvolat předčasné volby nemŧţe, protoţe je k tomu potřeba získat tři pětiny ve sněmovně. A pokud by předčasné volby spojoval se zavedením jiného volebního systému, tak jde o ústavní změnu a musel by pro ni získat tři pětiny v Senátu,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Josef Mlejnek. Nebude-li do měsíce líp, mŧţe být pro ANO hŧř “Pak je tu další věc. Andreji Babišovi sice rostou preference, ale jakmile převezme vládní zodpovědnost, dá se očekávat, ţe jejich rŧst se zastaví, protoţe hlasy pro hnutí ANO byly spíše protestní, kterými voliči vyjadřovali nespokojenost. Vazba voličŧ tohoto hnutí je navíc velmi volná. Kdyţ se Babiš stane ministrem financí a do měsíce nebude líp, tak pro ANO pak mŧţe být hŧř,“ odhaduje Mlejnek. Obecná zkušenost zejména s protestními stranami a hnutími je podle něj taková, ţe jakmile vstoupí do vlády a převezmou vládní zodpovědnost, preference padají. “Bude záleţet na tom, co vláda udělá a také, jaká bude obecná situace. Jestliţe přijde hospodářská krize z Ameriky, vláda se bude moci stavět na hlavu, ale nic s tím nezmŧţe. Nebo přijde z Ameriky ekonomické oţivení a lidé budou Babišovi naopak líbat ruce za to, ţe jim to zařídil, i kdyţ na to také nebude mít vliv. Roli bude hrát i schopnost vlády své kroky dobře mediálně prezentovat,“ myslí si politolog Mlejnek. Slabina hnutí v osobnostech Plné znění zpráv


V osobnostech hnutí, které by roli vlády mohly úspěšně prezentovat, však vidí slabinu. “Kampaň táhl Babiš a Stropnický. Hnutí ANO personálně jinak moc silné není. A to opět souvisí s převzetím vládní zodpovědnosti, kdy ANO bude mít několik ministerstev, bude mít parlamentní klub, nějaké náměstky, vláda bude prosazovat nějaká opatření. A v médiích budou vystupovat i lidé z druhé a třetí linie, nebude to všechno dělat Babiš nebo Stropnický. Poklesem preferencí se tedy mŧţe projevit i to, ţe se ukáţe, ţe lidé z hnutí ANO mimo první linii jsou obyčejní politici jako všichni ostatní,“ uzavřel Mlejnek.


Sami jsme se popravili. Jsme po krk v blátě, říká nový předák ODS Humplík a ukazuje cestu dál 16.1.2014

parlamentnilisty.cz str. 00 Poslanecká sněmovna Jan Rychetský

ROZHOVOR Návrat ke kořenŧm, dodrţování programu a očištění se od posledních politických podnikatelŧ alias kmotrŧ. Tak zní moţný recept na reinkarnaci dŧvěry v ODS u větší části voličŧ, jenţ propaguje praţský předseda občanské demokracie a podnikatel Filip Humplík. Straně, které stále věří, věnoval jako sponzor několik milionŧ korun. Několikrát jste prohlásil, ţe by se ODS měla vrátit ke kořenŧm. Co jsou podle vás kořeny občanské demokracie? Měli bychom se vrátit k tomu, co jsme vţdy dělali. Naši voliči a podporovatelé jsou zaměstnanci, ţivnostníci, podnikatelé, mají rodiny a jsou aktivní. Takţe nestojí s nastavenou rukou, aby do ní dostali nějakou sociální dávku. Jim musíme ukázat mantinely, pravidla hry. A ty by měly platit na dlouho dopředu. Všechny vlády, včetně těch našich, dělaly nějaké změny. Takţe kaţdý rok jiné daňové sazby, a za dva roky člověk neví, co si má počít. Jistota a konzervativismus. To je podle mě návrat ke kořenŧm. Nicméně právě ODS měla klip, v němţ slibovala daňové přiznání na A4. A sliby, chyby… To je jedna z věcí, které nám nevyšly, a za to jsme nyní byli velmi biti. V těchto volbách jsme dostali obrovský výprask. Současnost je tedy pro ODS otázkou bytí a nebytí. A to je i dŧvod, proč jsem se v politice začal angaţovat, a proto jsem kandidoval na praţského předsedu. Není to tak, ţe bych počítal s nějakou lukrativní funkcí. Dnes jsme opravdu po krk v blátě a myslím si, ţe jsem jedním z lidí, který stranu dokáţe vytáhnout nahoru. Nejsem zvyklý být u moci, ale jsem připraven být šéfem opoziční partaje tady v Praze. Nemyslíte si, ţe tato zboţná přání mohou být pohřbena nenávistí, která v lidech vládne proti bývalé vládě Petra Nečase? Některé věci se nám nepovedly. V poslední vládě spojené s TOP 09 a VV jsme odskákali úplně všechno. Třeba i za chyby Jaromíra Drábka (TOP 09) na Ministerstvu práce a sociálních věcí, které byly klíčové pro výplatu sociálních dávek, mohla Nečasova vláda, tedy ODS. Dobré věci, které se podařily, nebyly vidět. Na druhou stranu si myslím, ţe ODS má pořád lidem co nabídnout. Proč ODS dostala za uši i za TOP 09? Není to kvŧli výmluvnosti Miroslava Kalouska? Kalousek je určitě schopný rétor a inteligentní člověk, ale náš neúspěch nelze shazovat na TOP 09. Ani na média, ţe nás popravila. To je nesmysl. Znám novináře, sám jsem vystudovaný novinář a vím to. Popravili jsme se sami. Neplnili jsme sliby voličŧm. Slíbili jsme, ţe nezvedneme daně a pak jsme s nimi hýbali. To, ţe jsme byli v koalici, je jedna věc, ale na zásadních věcech jsme měli trvat. Také jsme se spojili s lidmi, kterým se říká političtí podnikatelé. Dva roky jsme se s nimi rvali. A členská základna se jich stále snaţí zbavit. Kmotři byli, ale pak je zde devětadevadesát procent lidí, co chtějí být opět hrdí na to, ţe jsou v ODS. Všichni vzhlíţíme k víkendovému kongresu. Jaký z kandidátŧ na předsedu by byl podle vás pro ODS největší výhrou v loterii? Plné znění zpráv


Kandidáti, co vím, jsou tři. Petr Fiala. Úspěšný ministr školství a rektor z Brna. Pak Miroslava Němcová. Tedy dlouholetá vrcholná představitelka ODS a jedna z nejdŧvěryhodnějších političek v Česku. A Edvard Koţušník. Europoslanec, který spoustu lidí svou kandidaturou překvapil. Na kongresu se uvidí, kdo přesvědčí více. Říkat, kdo má víc mých sympatií, po mně nechtějte. To by nebylo fér. Na místopředsedu ale podporujeme Bohuslava Svobodu, bývalého primátora Prahy. A to je jediná věc, kterou k tomu mohu říct. Kdyţ se ještě vrátíme ke kořenŧm ODS, tak tam leţí i divoká privatizace pod taktovkou Václava Klause, nemyslíte? Tyhle věci se řešily v době, kdy jsem se o politiku vŧbec nezajímal. Kdyţ se za tím teď ohlédnu, mám pár poznámek. Víra, ţe transfer majetku bude po čtyřiceti letech komunismu bezproblémový, a ţe všechny podniky přeţijí ponoření takzvaně do studené vody, je nerealistická. Stejně jako je nerealistické si myslet, ţe při privatizaci se bude vţdy dodrţovat podnikatelská etika a nikdy se neodehrají věci na hraně zákona. Transformační privatizace nebyla privatizací britského střihu, kde vláda podniky ořezala, vyčistila a nejlákavější kusy prodala soukromým zájemcŧm. Byla radikální systémovou změnou, jejímţ cílem nebylo nalézt konečné vlastníky, nýbrţ vlastníky první. Nejde o to, zda kuponová privatizace byla metoda dokonalá, nýbrţ jedině o to, zda existovaly lepší alternativy. A podle mě lepší alternativy neexistovaly. Musíte si uvědomit, ţe stát se potřeboval zbavit majetku, který nebyl schopen efektivně řídit a ani nebylo v jeho silách restrukturalizovat nekonkurenceschopné podniky. Zároveň nezapomínejme, ţe zahraniční kapitál nebyl ve všech případech tak bezproblémový. Zahraničním investorem nebyl jen Volkswagen, ale třeba i Air France, jehoţ vstup do ČSA skončil fiaskem. Na začátku devadesátých let jsem nicméně jezdil s kapelou po Evropě po klubech, uţíval si ţivota a tohle jsem neřešil. Do ODS jsem vstoupil před sedmi lety v pětatřiceti, tedy v době, kdy člověk nabere trochu rozumu. Nešel jsem tam z prospěchářství. Byl jsem pět let řadovým členem, kdy jsem rozdával letáky a diskutoval o problémech na ulicích. Zpíval jste v drsné metalové kapele Chirurgia. Jak u vás probíhalo zrání od levicového rebela k pravicovému politikovi? K tomu člověk pomalu dospívá. Proto hledám v ODS cesty, jak oslovovat mladé lidi. Ti jsou totiţ uţ z principu levičáci. Kolem pětadvaceti jsem o tom začal trochu přemýšlet. Do té doby samá anarchie, Sex Pistols jsou nejlepší a na všechno se vykašlat. Byla to trochu póza, ale pak přišla rodina a uvědomil jsem si, ţe to takhle nejde. Společnost potřebuje mít nějaké základy, na nichţ se musí stavět, aby to fungovalo. Samozřejmě i sociální solidarita být musí. Kdyţ si to člověk uvědomí, přeleze na stranu pravice. Poté, co jste se stal předsedou praţské ODS, jste prohlásil, ţe se budete snaţit členy spojovat a proto navštívíte všechny regionální sněmy. Proč jste třeba na tom v Praze 11 nebyl a na poslední chvíli poslal zástupce? S představiteli Prahy 11 jsem se setkal. To, ţe jsem nebyl na všech oblastních sněmech, je pravda. Nejde o to, ţe bych tam nechtěl, ale jiţ dříve jsem byl pozván na regionální sněm do Brna, takţe jsem jel tam. A nebojte se, na Praze 11 tuto absenci velmi brzy napravím. Řekl jste, ţe se nebojíte ani funkce praţského primátora. Skoro kaţdý bývalý primátor, myslím z té aktuálnější řady, je vyšetřován policií, takţe adept na vězeňský mundúr. Není to dost nebezpečný post? Buďme realisté. Nemyslím si, ţe nám voliči tak rychle odpustí. Nemyslím si, ţe bude mít nyní ODS v Praze primátora. Chceme uspět, ale tak vysoko nevzhlíţím. Pokud mi praţský region dá dŧvěru, abych byl jedničkou na kandidátce, tak do toho pŧjdu. Nejde ale o to, ţe bych si na to brousil zuby. Kdyţ tam najdeme někoho jiného schopného, tak ho podpořím. Jste spolumajitelem reklamní agentury Konektor. Nebojíte se, ţe vám budou novináři předhazovat střet zájmŧ či posedlost funkcemi? Naše agentura nikdy nedělala státní či městské zakázky. Mŧj byznys na tom tedy není postavený. A nebudu dělat ţádnou úlitbu jako Vít Bárta, kdy svou firmu převedl na bratra. Kdyţ jsem byl zvolen, tak jsem řekl společníkŧm ve firmě, ţe se s nimi na nějaký čas rozloučím. Přijali to a podporují mě, coţ je pro mě strašně Plné znění zpráv


dŧleţité. Nyní uţ nedělám ve firmě ţádné exekutivní funkce. Praze se věnuji čtyřiadvacet hodin denně. Jako souběh funkcí to tedy nevidím. A podotýkám, ţe předseda praţské ODS je neplacená funkce. Prý jste jiţ věnoval ODS kolem pěti milionŧ korun. Šlo o čisté peníze anebo jste straně nefakturoval reklamní kampaně, které pro ni vaše firma dělala? Tyto věci jsou oddělené. Jako fyzická osoba Filip Humplík jsem ze svého účtu poslal naprosto transparentně na sponzorský účet ODS peníze. Za kaţdý rok určitou částku. Letos jsem se rozhodl, ţe tyto peníze pouţiji jako své zajištění pro bezplatné vykonávání funkce předsedy praţské ODS. Z něčeho ţít musím. Jste jedním z největších sponzorŧ ODS. Máte čtyři děti. Kaţdý by jim radši šetřil na vzdělání anebo si koupil dŧm třeba na Kanárských ostrovech, neţ strkat peníze do pohasínající hvězdy tuzemské politiky. Nestal jste se tak trochu fanatikem? Ostatně s manţelkou čekáme pátý přírŧstek do rodiny. Musím zaklepat na dřevo, ale myslím si, ţe to dokáţu utáhnout. Nejsem fanatik, abych o finance okrádal rodinu. Nicméně mi není lhostejné, co s touhle zemí bude. A nemyslím si, ţe je ODS pohasínající hvězdou tuzemské politiky. Jsem naopak přesvědčen o tom, ţe je ODS i přes mnoho chyb správnou cestou. Myslím si to od té doby, co jsem si řekl, ţe je konec kritizování po hospodách, protoţe to umí kaţdý, a stal se jejím členem. Prostě jde o mančaft, za který hraju. Kdo je Filip Humplík Narodil se roku 1972. Vystudoval masovou komunikaci na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a od roku 1992 pracoval v reklamě. Jmenovitě v agenturách Leo Burnett, Boomerang a Pint2Point. Později vedl agenturu Clubmark zaměřenou na guerilla marketing. Mezitím zpíval v rockových kapelách Chirurgia a Boothill. Nyní je spolumajitelem reklamní agentury Konektor. V roce 2007 se stal členem ODS a před pár měsíci byl zvolen do funkce předsedy praţské ODS.


Podrobný přehled šancí na přijetí 17.1.2014

Právo

str. 19

Jak si vybrat VŠ a VOŠ

V následující tabulce jsou obsaţeny údaje týkající se pouze uchazečŧ s českým občanstvím, kteří se hlásí do bakalářských a „dlouhých“ magisterských programŧ (tedy nikoli navazujících magisterských programŧ). Uvedeny jsou pouze ty vysoké školy, které dodaly data o uchazečích pro akademický rok 2013/14 s názvy platnými k 31. 10. 2013. *** přihlášení, kteří se dostavili Vysoká škola/fakulta k přijímacímu řízení přijatí zapsaní úspěšnost pro akademický rok 2013/2014 ke studiu uchazečŧ v % Univerzita Karlova v Praze 21 693 9 117 8 023 42,0% 1. lékařská fakulta 2 846 940 647 33,0% 3. lékařská fakulta 1 827 350 315 19,2% 2. lékařská fakulta 1 376 211 188 15,3% Lékařská fakulta v Plzni 1 210 415 265 34,3% Lékařská fakulta v Hradci Králové 1 280 386 237 30,2% Farmaceutická fakulta v Hradci Králové 954 485 312 50,8% Filozofická fakulta 3 968 1 083 896 27,3% Právnická fakulta 3 240 801 702 24,7% Fakulta sociálních věd 3 237 908 662 28,1% Fakulta humanitních studií** 1 907 671 671 35,2% Katolická teologická fakulta 210 154 141 73,3% Plné znění zpráv


Evangelická teologická fakulta 239 182 163 76,2% Husitská teologická fakulta 338 320 276 94,7% Přírodovědecká fakulta 1 643 1 077 735 65,6% Matematicko-fyzikální fakulta 856 518 418 60,5% Pedagogická fakulta 3 987 1 324 1 099 33,2% Fakulta tělesné výchovy a sportu 1 671 476 425 28,5% Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích 6 336 4 535 3 390 71,6% Zdravotně sociální fakulta 1 323 811 668 61,3% Filozofická fakulta 511 405 247 79,3% Zemědělská fakulta 805 717 465 89,1% Teologická fakulta 438 278 229 63,5% Přírodovědecká fakulta 553 401 251 72,5% Pedagogická fakulta 2 106 1 132 825 53,8% Ekonomická fakulta 1 288 981 602 76,2% Fakulta rybářství a ochrany vod 176 173 109 98,3% Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem 5 433 3 944 3 275 72,6% Filozofická fakulta 491 462 337 94,1% Fakulta výrobních technologií a managementu 580 488 410 84,1% Pedagogická fakulta 1 801 1 088 878 60,4% Přírodovědecká fakulta 841 623 459 74,1% Fakulta zdravotnickcýh studií 584 266 210 45,5% Fakulta sociálně ekonomická 974 787 648 80,8% Fakulta ţivotního prostředí 480 398 297 82,9% Fakulta umění a designu 215 72 67 33,5% Masarykova univerzita 21 445 9 816 7 479 45,8% Lékařská fakulta 3 166 810 546 25,6% Filozofická fakulta 4 902 2 741 1 891 55,9% Právnická fakulta 3 990 972 745 24,4% Fakulta sociálních studií 3 065 889 532 29,0% Přírodovědecká fakulta 2 291 1 419 827 61,9% Fakulta informatiky 978 523 315 53,5% Pedagogická fakulta 5 154 2 695 1 902 52,3% Fakulta sportovních studií 1 309 408 325 31,2% Ekonomicko-správní fakulta 3 529 1 096 689 31,1% Univerzita Palackého v Olomouci 13 196 6 083 4 948 46,1% Lékařská fakulta 1 343 258 197 19,2% Fakulta zdravotnických věd 901 256 197 28,4% Filozofická fakulta 3 874 1 258 1 253 32,5% Právnická fakulta 1 938 513 338 26,5% Cyrilometodějská teologická fakulta 525 362 309 69,0% Přírodovědecká fakulta 2 373 2 120 1 305 89,3% Pedagogická fakulta 3 406 1 108 917 32,5% Fakulta tělesné kultury 1 048 506 463 48,3% Veterinární a farmaceutická univerzita Brno 1 580 671 514 42,5% Fakulta veterinárního lékařství 532 121 107 22,7% Fakulta veterinární hygieny a ekologie 718 430 276 59,9% Farmaceutická fakulta 602 184 132 30,6% Ostravská univerzita v Ostravě 8 218 2 977 2 928 36,2% Lékařská fakulta 1 513 409 376 27,0% Fakulta sociálních studií 956 173 170 18,1% Filozofická fakulta 1 945 685 685 35,2% Přírodovědecká fakulta 1 178 655 641 55,6% Pedagogická fakulta 3 506 1 001 1 001 28,6% Fakulta umění 212 94 88 44,3% Univerzita Hradec Králové 6 550 3 215 2 450 49,1% Pedagogická fakulta 3 371 1 078 900 32,0% Fakulta informatiky a managementu 2 007 1 259 838 62,7% Filozofická fakulta 754 492 350 65,3% Přírodovědecká fakulta 445 288 190 64,7% Plné znění zpráv


Celoškolské pracoviště 633 209 182 33,0% Slezská univerzita v Opavě 3 910 2 860 2 496 73,1% Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě 1 193 725 713 60,8% Fakulta veřejných politik v Opavě 1 187 592 472 49,9% Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné 1 479 1 468 1 208 99,3% Celoškolské pracoviště 194 109 109 56,2% České vysoké učení technické v Praze 8 041 6 255 5 450 77,8% Fakulta stavební 1 442 1 306 1 101 90,6% Fakulta strojní 959 913 718 95,2% Fakulta elektrotechnická 1 087 758 642 69,7% Fakulta informačních technologií 1 628 802 683 49,3% Fakulta dopravní 927 750 500 80,9% Fakulta jaderná a fyzikálně inţenýrská 1 066 898 733 84,2% Fakulta architektury 553 285 271 51,5% Fakulta biomedicínského inţenýrství 667 557 542 83,5% Celoškolské pracoviště 655 410 298 62,6% Vysoká škola chemicko-technologická v Praze 2 301 1 924 1 284 83,6% Fakulta chemické technologie 932 741 406 79,5% Fakulta technologie ochrany prostředí 266 231 152 86,8% Fakulta potravinářské a biochemické technologie 1 192 943 530 79,1% Fakulta chemicko-inţenýrská 316 244 148 77,2% Celoškolské pracoviště 53 53 52 100% Západočeská univerzita v Plzni 8 111 4 945 4 321 61,0% Fakulta strojní 685 649 571 94,7% Fakulta elektrotechnická 743 658 642 88,6% Fakulta zdravotnických studií 1 040 287 248 27,6% Fakulta právnická 1 002 406 334 40,5% Fakulta filozofická*** 1 189 743 575 62,5% Fakulta umění a designu 407 184 161 45,2% Fakulta pedagogická 2 099 833 775 39,7% Fakulta ekonomická 1 381 701 608 50,8% Fakulta aplikovaných věd 809 753 464 93,1% Technická univerzita v Liberci 4 397 3 285 2 474 74,7% Fakulta strojní 768 691 563 90,0% Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií 253 231 194 91,3% Ekonomická fakulta 1 015 647 426 63,7% Fakulta textilní 501 458 310 91,4% Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická 1 797 1 148 781 63,9% Fakulta umění a architektury 178 53 45 29,8% Celoškolské pracoviště 223 214 169 96,0% Univerzita Pardubice 6 077 4 373 3 267 72,0% Fakulta restaurování**** 25 12 11 48,0% Fakulta filozofická 1 026 754 559 73,5% Fakulta chemicko-technologická 1 051 872 570 83,0% Fakulta ekonomicko-správní 1 509 954 628 63,2% Dopravní fakulta Jana Pernera 1 469 1 109 853 75,5% Fakulta zdravotnických studií 725 374 283 51,6% Fakulta elektrotechniky a informatiky 658 444 365 67,5% přihlášení, kteří se dostavili Vysoká škola/fakulta k přijímacímu řízení přijatí zapsaní úspěšnost pro akademický rok 2013/2014 ke studiu uchazečŧ v % Vysoké učení technické v Brně 8 293 6 131 4 886 73,9% Fakulta stavební 2 273 2 172 1 371 95,6% Fakulta strojního inţenýrství 1 577 1 286 1 152 81,5% Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií 1 055 896 801 84,9% Fakulta informačních technologií 719 460 449 64,0% Fakulta chemická 804 557 406 69,3% Fakulta architektury 364 98 77 26,9% Plné znění zpráv


Fakulta výtvarných umění 272 44 41 16,2% Fakulta podnikatelská 1 950 880 621 45,1% Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava 7 525 6 281 5 230 83,5% Fakulta stavební 806 554 491 68,7% Fakulta bezpečnostního inţenýrství 534 453 369 84,8% Fakulta strojní 605 579 579 95,7% Fakulta elektrotechniky a informatiky 1 380 1 063 905 77,0% Hornicko-geologická fakulta 1 355 1 192 1 019 88,0% Fakulta metalurgie a materiálového inţenýrství 990 769 678 77,7% Ekonomická fakulta 2 342 1 872 1 173 79,9% Celoškolské pracoviště 70 55 43 78,6% Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně 6 555 3 620 3 093 55,2% Fakulta technologická 1 001 845 651 84,4% Fakulta managementu a ekonomiky 1 333 621 569 46,6% Fakulta multimediálních komunikací 809 198 181 24,5% Fakulta aplikované informatiky 764 513 470 67,1% Fakulta humanitních studií 2 446 943 845 38,6% Fakulta logistiky a krizového řízení 771 620 404 80,4% Vysoká škola ekonomická v Praze 6 248 3 275 2 930 52,4% Fakulta financí a účetnictví 1 487 423 412 28,4% Fakulta mezinárodních vztahŧ 1 641 739 620 45,0% Fakulta podnikohospodářská 1 890 614 449 32,5% Fakulta informatiky a statistiky 1 382 734 633 53,1% Národohospodářská fakulta 1 141 619 618 54,3% Fakulta managementu v Jindřichově Hradci 581 494 261 85,0% Česká zemědělská univerzita v Praze 9 970 7 564 6 061 75,9% Provozně ekonomická fakulta 4 281 2 674 2 152 62,5% Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojŧ 1 772 1 465 1 205 82,7% Technická fakulta 1 704 1 427 1 006 83,7% Fakulta lesnická a dřevařská 1 181 1 041 691 88,1% Fakulta ţivotního prostředí 1 102 915 762 83,0% Fakulta lesnická a environmentální 226 226 186 x Celoškolské pracoviště 413 160 147 38,7% Mendelova univerzita v Brně 5 771 3 179 2 947 55,1% Provozně ekonomická fakulta 2 134 962 896 45,1% Agronomická fakulta 1 257 610 597 48,5% Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií 898 432 379 48,1% Lesnická a dřevařská fakulta 723 579 491 80,1% Zahradnická fakulta (Lednice) 756 444 378 58,7% Celoškolské pracoviště 530 240 217 45,3% Akademie múzických umění v Praze 1 285 199 190 15,5% Hudební a taneční fakulta 246 85 78 34,6% Divadelní fakulta 580 55 54 9,5% Filmová a televizní fakulta 494 60 58 12,1% Akademie výtvarných umění v Praze 307 64 58 20,8% Vysoká škola umělecko-prŧmyslová v Praze 578 84 81 14,5% Janáčkova akademie múzických umění v Brně 570 135 127 23,7% Hudební fakulta 163 64 58 39,3% Divadelní fakulta 409 72 69 17,6% Vysoká škola polytechnická Jihlava 2 217 1 867 1 524 84,2% Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích 2 947 2 303 1 591 78,1% Soukromé vysoké školy Bankovní institut vysoká škola, a.s. 281 274 220 97,5% Evropský polytechnický institut, s.r.o. 160 124 97 77,5% Vysoká škola hotelová v Praze 8, s.r.o. 271 271 224 100,0% Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. 760 760 681 100,0% Vysoká škola Karlovy Vary, o.p.s. 144 144 121 100,0% Plné znění zpráv


ŠKODA AUTO a.s. Vysoká škola 306 193 193 63,1% Literární akademie (Soukromá vysoká škola Josefa Škvoreckého) s.r.o. 55 49 40 89,1% Vysoká škola podnikání, a.s. 519 519 519 100,0% Vysoká škola aplikovaného práva, s.r.o. 56 47 47 83,9% Vysoká škola ekonomie a mangementu, o.p.s. 548 548 449 100,0% University of New York in Prague, s.r.o. 25 25 23 100,0% Vysoká škola manaţerské informatiky a ekonomiky, a.s. 390 390 319 100,0% Vysoká škola mezinárodních a veřejných vztahŧ Praha, o.p.s. 88 88 69 100,0% Academia a společenských Rerum věd, Civilium s.r.o. – Vysoká škola politických 66 66 66 100,0% Vysoká škola evropských a regionálních studií, o.p.s. 164 164 164 100,0% Vysoká škola regionálního rozvoje, s.r.o. 47 45 44 95,7% Filmová akademie Miroslava Ondříčka v Písku, o.p.s. 56 42 38 75,0% Vysoká škola tělesné výchovy a sportu PALESTRA, spol. s r.o. 171 170 132 99,4% NEWTON College, a.s. 239 228 214 95,4% Vysoká škola logistiky o.p.s. 176 176 162 100,0% Vysoká škola zdravotnická, o.p.s. 327 325 314 99,4% B.I.B.S., a.s. 95 85 74 89,5% Soukromá vysoká škola ekonomických studií, s.r.o. 56 55 49 98,2% Vysoká škola obchodní v Praze, o.p.s. 1132 997 895 88,1% Akademie STING, o.p.s. 177 116 108 65,5% Metropolitní univerzita Praha, o.p.s. 871 858 858 98,5% Univerzita Jana Amose Komenského Praha s.r.o. 1651 1 651 1 651 100,0% Vysoká škola Karla Engliše, a.s. 292 281 259 96,2% Anglo-americká vysoká škola, o.p.s. 51 41 39 80,4% Praţská vysoká škola psychosociálních studií, s.r.o. 124 75 60 60,5% Západomoravská vysoká škola Třebíč, o.p.s. 15 15 13 100,0% Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo, s.r.o. 189 189 164 100,0% Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s. 326 270 183 82,8% CEVRO institut, o.p.s. 161 161 123 100,0% Unicorn College s.r.o. 196 195 174 99,5% Vysoká škola obchodní a hotelová s.r.o. 212 212 86 100,0% Vysoká škola realitní – Institut Franka Dysona s.r.o. 8 1 1 12,5% Vysoká škola sociálně správní, Institut celoţivotního vzdělávání Havířov o.p.s. 98 96 79 98,0% AKCENT College s.r.o. 66 57 51 86,4% Archip College s.r.o. 6 6 2 100,0% VŠ aplikované psychologie 42 42 27 100,0% Vysoká škola ŠKODA AUTO, o.p.s. 62 62 39 100,0% Celkem 123 766 93 714 88 109 75,7% Přehled poskytlo MŠMT Foto popis|

Titul má z Univerzity Karlovy. Němci řeší další „doktorskou“ aféru 17.1.2014 zpravy.iDNES.cz str. 00 Zprávy / Zahraniční iDNES.cz, Eliška Hudzíková, MAFRA, Petr Janoušek Německo řeší další aféru týkající se doktorských titulŧ. Tentokrát kauza míří aţ do Česka. Andreas Scheuer, generální tajemník bavorské strany CSU, si před jméno psal titul Dr. Velký doktorát, tedy mezinárodní titul Ph.D., ale nemá. Scheuer na praţské Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy získal pouze akademický titul PhDr., tedy takzvaný malý doktorát. Na jeho základě si ale titul Dr. před jméno mŧţe psát pouze v Bavorsku a Berlíně. V ostatních spolkových zemích však jiţ nikoliv. Scheuer ale Dr. pouţíval i ve Šlesvicku-Holštýnsku.



Scheuer je generálním tajemníkem CSU od loňského prosince. Tato funkce je v německém stranickém systému velice dŧleţitá. Lidé, kteří ji vykonávají, organizují mimo jiné volební kampaně či rŧzná stranická zasedání. Scheuer, jehoţ strana zasedá ve spolkové vládě, titul PhDr. získal v roce 2004 pod vedením českého odborníka na Německo Rudolfa Kučery. Scheuerova práce nese název Politická komunikace CSU v Bavorsku. Nynější generální tajemník CSU ji sepsal v němčině a rovněţ rigorózní zkouška se konala v tomto jazyce. Kučera se k záleţitosti pro iDNES.cz nechtěl obšírně vyjadřovat. I proto, ţe na podrobnosti si uţ prý nepamatuje. Podle něj proběhla řádná obhajoba a celkově "řádné řízení". "Titul byl udělený v souladu s veškerými pravidly," uvedl Kučera. V komisi, která se zabývala Scheuerovou doktorskou promocí, byl podle německého deníku FAZ také politolog Bohumil Doleţal. Ten ale listu řekl, ţe členem zkušební komise nebyl a o celé záleţitosti nic neví. Scheuerovi bylo vytýkáno, ţe aniţ to uvedl, přebral delší textové pasáţe z publikace, kterou zveřejnila Spolková centrála pro politické vzdělávání. Na publikaci se podílela i univerzita v Münsteru. Scheuer prohlásil, ţe při ověřování podkladŧ práce nenašel ţádný dokument z univerzity v Münsteru. Nyní se Scheuer rozhodl, ţe uţ titul Dr. pouţívat nebude. V minulosti se záleţitostí jeho titulu zabývalo státní zastupitelství v Pasově, řízení ale bylo v roce 2005 zastaveno. O titul doktora práv přišel v minulosti také tehdejší populární německý ministr obrany Karl-Theodor zu Guttenberg. Kvŧli opisování rezignovala i někdejší německá ministryně školství Anette Schavanová.

URL| http://zpravy.idnes.cz/titul-ziskal-na-univerzite-karlove-nemci-resi-dalsi-doktorskou-aferu-1k5/zahranicni.aspx?c=A140117_131403_zahranicni_pej

Novým předsedou ODS je Petr Fiala, bude česká Thatcherová? 18.1.2014

ct24.cz str. 00 Jan Šilhan

Domácí

Olomouc - Občanští demokraté zvolili jako svého historicky čtvrtého předsedu profesora politologie Petra Fialu. Získal drtivou většinu hlasŧ - dŧvěru mu dalo 437 hlasŧ. Protikandidáty Fialy byli europoslanec Edvard Koţušník, který získal 32 hlasŧ, a expředsedkyně sněmovny Miroslava Němcová. Pro ni hlasovalo 66 delegátŧ. "Ode dneška nezačíná jen obnova ODS, ale ode dneška začíná i nová kultura ODS a lidem, kteří odcházejí z funkcí, se musí poděkovat: Poděkujte, prosím, se mnou Petru Nečasovi," řekl nový předseda občanských demokratŧ. Velmi silný mandát okomentoval záhy po zvolení s pokorou. "Jsem dost zkušený člověk na to, abych proţíval euforii. Chápu to jako obrovský závazek," řekl Fiala s tím, ţe podle něj začíná "nová politická kultura ODS". "Kdybych dělal nějaké chyby, tak to buďte vy, kdo mě opravíte, čekám na to a těším se na spolupráci i v této věci," zmínil nový předseda. Posléze uţ poděkoval jmenovitě nejen bývalému předsedovi Petru Nečasovi, dosavadnímu místopředsedovi Martinu Kubovi i své protikandidátce Němcové. Zopakoval, ţe pro svŧj neuţší tým nebude doporučovat ţádná konkrétní jména. "Ve vedení by měli být lidé, protoţe jsou kompetentní osobnosti a mají podporu delegátŧ, nikoliv ţe na ně někdo ukáţe. Já jsem připraven spolupracovat s kýmkoliv," dodal Fiala. Rozvahou proti úpadku? Akademik Fiala načíná restartmisi ODS "Mnozí tvrdili, ţe tady to v roce 1991 začalo a dnes také skončí. Já říkám, ţe dnes to v Olomouci pořádně začíná," prohlásil Petr Fiala na volebním sjezdu ODS. Občanští demokraté si ho za několik hodin zvolili za svého předsedu. Respektovaný politolog, emeritní profesor, exministr školství a ve stranickém systému vlastně stále nováček má před sebou těţký úkol – vrátit ODS dŧvěru voličŧ po rekordně nízkém zisku necelých osmi procent a čelit těţké pravicové konkurenci v podobě TOP 09. Fiala toho chce docílit hlavně jednotou ODS, tvrdou prací a nesvalování viny na druhé. Plné znění zpráv


Fiala je oficiálně v čele jen pár okamţikŧ, uţ nyní ale dosáhl v české politice jednoho unika. Od jeho vstupu do strany k nástupu do čela uplynuly pouhé 2 měsíce. V jedné z tradičních polistopadových partají jde o nezvykle rychlý vzestup, na coţ před sjezdem naráţely i některé známé tváře ODS. "Pro mě by byla optimální varianta, kdyby byl profesor Fiala prvním místopředsedou," zmínil před několika dny senátor a teplický primátor Jaroslav Kubera – v jistém smyslu opačný model politika, který si "doyenskou" pozici v ODS dlouhodobě budoval, o nejvyšší posty ale nikdy příliš neusiloval. Raketový nástup nicméně příliš nekoresponduje s povahou a rétorikou nového šéfa strany. Relativně uměřený pragmatik a realista, pečlivě váţící kaţdé slovo, v očích mnoha vzbuzuje leccos, jen ne rezolutní a dynamický restart. V tom se ostatně podle pozorovatelŧ spíše podobá svému přímému předchŧdci Petru Nečasovi (na rozdíl od výrazně polarizujících Václava Klause a Mirka Topolánka). Rozváţnost dlouholetého akademika spojeného s brněnskou univerzitou ostatně byla znát i z "ostré" předkongresové fáze. "Nominace je pro mě především závazek."… "Pro mě je podpora členské základny z regionŧ velmi dŧleţitá."… "ODS je v tuto chvíli paralyzovanou stranou. Aby jí nebyla, musí zastavit svŧj pád. A aby to dokázala a mohla se vydat zpátky nahoru, musí začít dělat kroky, které povedou ke kvalitativní změně uvnitř strany," komentoval Fiala své pocity a představy o restartu ODS. Mŧţe nedostatek politických zkušeností vyváţit autorita úspěšného teoretika? Sám Fiala je podle vlastních slov příkladem politika-nováčka, který mŧţe vést stranu i bez dlouhodobé praxe. Opírá se přitom hlavně o zkušenosti z akademických pozic. Do čela katedry politologie na Masarykově univerzitě přišel uţ ve 29 letech. Od té doby vedl akademické senáty, stal se rektorem a získal nominaci Poslanecké sněmovny i Senátu do kontrolní rady Ústavu pro studium totalitních reţimŧ. "Jsem člověk, jehoţ cesta ukazuje, ţe umí řídit instituce s řadou rŧznorodých zájmŧ. Nebojím se výzvy, to mi snad dává moţnost řídit politickou stranu." Minimálně teoreticky nový předseda ODS splňuje očekávané. Patří mezi skupinu, která volá po "návratu ke kořenŧm", tedy klausovskému pojetí trţně liberální a politicky konzervativní strany. Praktikující katolík navíc nechává vedle tradičních praţských či například moravskoslezských (Topolánek a Nečas) lídrŧ prezentovat do ústředí strany také nepříliš typickou jiţní Moravu. Za nového lídra strany se navíc v nominaci postavily prakticky téměř krajské organizace - s výjimkou Liberecka (neúspěšný kandidát Edvard Koţušník), ale třeba včetně Vysočiny, odkud pochází Miroslava Němcová, ještě před několika měsíci váţně míněná kandidátka na premiérku. Téměř jednotný hlas regionŧ ODS pro Fialu není podle politologŧ v současné situaci strany malým úspěchem. "Thatcherová i Klaus měli 49 let - jako já. Co chcete víc?" Fiala ve svém nominačním projevu sliboval více neţ pětistovce delegátŧ hlavně pozitivní hesla (morální obnovu, vize, znovunabytou pozici), ale i konkrétní závazky - například opětovnou podporu zhruba 20 procent voličŧ. V projevu ale dostaly místo také odlehčené vsuvky a paralely. "Margaret Thatcherová byla také ministryní školství jako já a po prohraných volbách v roce 1974 jí bylo stejně jako mně, tedy 49 let… Na ustavujícím olomouckém kongresu ODS byl předsedou zvolen Václav Klaus ve věku 49 let a 10 měsícŧ. Já mám nyní 49 let a šest měsícŧ. Uznejte, ţe jsem udělal téměř vše, abych naplnil představy o novém předsedovi ODS," pronesl s úsměvem Fiala. Na začátku roku představil Fiala dokument Sedm krokŧ k obnově ODS. V nich volá třeba po srozumitelném programu s jasnými cíli, zúţení výkonné rady a zároveň posílení komunikace uvnitř ODS. Směrem ven chce Fiala zřídit skupinu odborných mluvčích a expertních skupin. ODS by podle něj měla být "otevřená a naslouchající", "být dŧvěryhodná a mít sebedŧvěru". "Ronald Reagan říkal: 'Politika není špatné povolání. Kdyţ uspějete, dostane se vám spousty poct. Kdyţ se zostudíte, mŧţete o tom aspoň napsat knihu.' - Já uţ jsem těch knih napsal hodně, tak mi nezbývá neţ v politice uspět." Fiala, profesí sám politolog, se k občanským demokratŧm definitivně přihlásil aţ letos po předčasných volbách. Kampaň na jihu Moravy, kde figuroval jako lídr krajské kandidátky, vedl ještě jako nestraník. Členem místní Plné znění zpráv


organizace ODS Brno-střed, se stal na začátku listopadu, poté co byl zvolen do Poslanecké sněmovny. Nedostatek zkušeností s praktickou stranickou politikou podle svých kolegŧ-politologŧ mŧţe rychle dohnat. "Fiala by asi byl lepší volbou, protoţe mŧţe překvapit pozitivně," poznamenal před pár týdny pro ČTK Rudolf Kučera z Fakulty sociálních věd UK. Fiala - Nečasŧv člověk Profesora politologie, který se v rámci své vědecké práce specializuje na srovnávací politologii, do vysoké politiky přivedl expremiér Nečas. Nejprve si v září 2011 tehdejšího rektora pro akademické záleţitosti Masarykovy univerzity vzal na Úřad vlády jako svého hlavního poradce pro vědu, o dva měsíce později ho vláda jmenovala do Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Zkušený akademický funkcionář se premiérovi hodil, kdyţ po odchodu Josefa Dobeše (tehdy VV) potřeboval obsadit post ministra školství. Blízký vztah zdŧraznil i sám premiér, kdyţ nestraníka loni na začátku května uváděl do úřadu: "Je osobním nominantem předsedy vlády a má samozřejmě mou plnou podporu v krocích, které bude v resortu konat." Koaliční partneři i odborná veřejnost jeho příchod na resort vítali s povděkem a Fiala očekáváním dostál zejména, kdyţ se mu podařilo odblokovat spor s rektory tuzemských univerzit. Akademici se tehdy s ministerstvem mimo jiné domluvili na novém systému akreditací nebo jmenování profesorŧ a docentŧ. Někdejší šéf České konference rektorŧ Fiala tak připravil cestu k přijetí roky odkládané reformy vysokého školství. K tomu ovšem kvŧli pádu Nečasovy vlády nedošlo. Svému nástupci z Rusnokova kabinetu Daliboru Štysovi dále musel přenechat rozpracovaný kariérní řád učitelŧ či novelu školského zákona, která upravuje například domácí vzdělávání.

URL| thatcherova/

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/258810-novym-predsedou-ods-je-petr-fiala-bude-ceska-

Filozof Václav Bělohradský: Smiřme se s tím, ţe Češi pořád temně mručí 18.1.2014

denik.cz

str. 00

Z domova

Praha – Setkání s profesorem Václavem Bělohradským je inspirativní záleţitostí. Také ale bolí, protoţe při rozhovoru?s ním musíte být ve střehu ?a přemýšlet nad kaţdým vyřčeným slovem, coţ vyvolává gejzíry tichých dotazŧ, které byste ještě rádi poloţili. Václav Bělohradský, který se narodil právě před 70 lety v Praze, je filosof, který miluje moudrost, ale zároveň se neštítí ţivých lidí, ba ani politikŧ. Pokud se ?s ním nemáte šanci setkat osobně, přesvědčit se o tom mŧţete v jeho poslední knize rozhovorŧ Mezi světy & mezisvěty – reloaded 2013 vydané nakladatelstvím Novela bohemica. " Prezident Miloš Zeman na závěr návštěvy Karlovarského kraje sdělil, ţe při četných setkáních se ho nikdo ani jednou nezeptal na jmenování vlády či na jeho výhrady k budoucím ministrŧm, protoţe lidi zajímají věci týkající se jejich kaţdodenního ţivota. Je skutečně většině obyvatelstva jedno, co se děje ve vyšších politických patrech, a zabývají se pouze svým privátním ţivotem? Toto rozpolcení na „reálný" ţivot a politiku je jednou ?z tragédií současné Evropy. Zájem o politiku, smysl pro politiku i autorita politikŧ dnes upadají, protoţe lidé mají intenzivní pocit, ţe se jich politika netýká. Je to ovšem tragické nedorozumění, ve skutečnosti je politika pořád dŧleţitější, protoţe kvalita našeho ţivota stále víc závisí na kvalitě veřejných statkŧ, například v oblasti zamoření ţivotního prostředí, kolektivních dŧsledkŧ zdravotního a vzdělávacího systému nebo třeba přístupu k informacím. Uţ koncem 90. let se společnosti demokratického kapitalismu vydaly na „račí pochod", jak to nazval Umberto Eco. Lidé začali ztrácet sociální i občanská práva, sociální stát byl vyhlášen za příliš nákladný. Rozšířila se tzv. prekarizovaná práce, vyrostla celá jedna generace flexibilního pracovního trhu, krátkodobých a nejistých pracovních smluv, v jiţních zemích Evropy nezaměstnanost mladých přesahuje 30 procent. Současně se prosazuje ideologie, kterou nazývám antipolitický individualismus – problémy, jeţ jsou dŧsledkem fungování systému, musíte vyřešit soukromě. Vzduch je tady zamořený? Místo toho, abyste bojovali proti zamořovatelŧm, přestěhujte se! Plné znění zpráv


V Česku nás v tom vehementně utvrzovala například Nečasova vláda, která to hlásala tři roky. Je to vládnoucí ideologie! Kdyţ vypukla v roce 2008 finanční krize, začalo se šetřit, privatizovaly se veřejné statky, rostla nezaměstnanost. Politika se redukovala na prorŧstová opatření, boj o nová pracovní místa. A co nad to je, ?k ničemu je! Odtud úspěch antipolitických hnutí, jejichţ příkladem je podnikatelská strana-hnutí Andreje Babiše, která slibuje, „ţe bude lépe". Není ale ideálním, nejvyšším cílem politiky zajistit lidem pocit bezpečnosti, spokojenosti ?a identifikace s politickou sférou ?v dŧsledku dostatečné pracovní nabídky? Ne. Práce je zpŧsob, jak říkal Marx, jakým člověk mění svět podle svých plánŧ, které jsou výrazem jeho lidskosti, jeho rozumu. Stát nemá co komu dávat práci, je to lidská potřeba, i kdyţ často podrobená nelidským imperativŧm, jak víme z dějin. Má ale vytvářet podmínky pro podnikatele, aby mohli zaměstnat co nejvíc lidí. Ani pro podnikatele přece není primární „dávat lidem práci". Primárním cílem podnikaní je něco ve světě změnit. V pojmu pokrok je zakódován sen lidstva o osvobození od práce jako námahy. Ne nadarmo se říká, ţe líný vymyslel trakař. Smysl technologie je ?v tom, ţe nás osvobozuje od práce-námahy. Dnes jsme ?od práce osvobozeni, ekonomický rŧst je převáţně jobless, nepřináší, ale ubírá pracovní místa. Paradoxem je, ţe nevíme, co s těmi od práce osvobozenými lidmi dělat! ?A oni nevědí, co dělat sami se sebou. Něco podobného platí ?i o dalším úspěchu naší civilizace, totiţ o stáří. Ţádná jiná společnost nemá tolik osmdesátiletých jako státy EU, je to zásluha technologického pokroku, vědeckého výzkumu, zdravotního systému. Současně se ale kvalita i smysl ţivota starých lidí problematizuje, vynořuje se otázka eutanazie, práva rozhodnout, dokdy má smysl ještě ţít, dokdy je to „ţivot". V Itálii péči o staré lidi převzali do velké míry Thajky, Ukrajinky a jiné emigrantky, s nimiţ se čas od času nějaký stařík – za protestŧ dědicŧ – oţení. Tito přistěhovalci nahrazují sociální stát, coţ je ovšem dočasné řešení. Paradoxem doby je, ţe neumí dát smysl svým úspěchŧm, například osvobození lidí od práce nebo prodlouţení prŧměrného věku. Mělo by být ambicí vládní reprezentace předestřít si nějakou vizi, třeba ve schopnosti dát smysl svým úspěchŧm? Především ne vizi, to je nafukovací panna, umělý svět. Smyslem politiky je legitimní reprezentace celku společnosti. Kvalita našeho ţivota ?v přelidněném světě závisí stále více na chování druhých lidí. Vezměte si například kondominium, společenství vlastníkŧ. Kvalita ţivota ve vašem bytě se výrazně odvíjí od toho, jak ţijí vaši sousedé. V Itálii je nevraţivost nebo nenávist v kondominiu druhý nejčastější motiv soudních sporŧ a násilí. Mŧţete mít krásný byt a dobré zaměstnání, ale kdyţ ţijete v domě, kde majitelé pronajímají byty turistŧm, kteří v nich nepřetrţitě pořádají hlučné mejdany, trpíte. Zobecněme si to. Nová zelená kritika ekonomického rŧstu je vedena rostoucím vědomím toho, ţe planeta Země je kondominium, ţe náš ţivot závisí víc na kvalitě veřejných neţ soukromých statkŧ. Politika jako péče o veřejné statky je stále dŧleţitější, ale lidé mají pocit, ţe je zbytečná. To je zhoubná iluze této doby. Kdyţ tedy Bohuslav Sobotka říká, ţe nejdŧleţitějším úkolem jeho vlády bude zajistit fungující stát a zvýšit kvalitu veřejných sluţeb, trefil hřebíček na hlavičku? Je to jistě pravda, přičemţ slovo fungující stát je trošku omezující, oslabuje to, co jsem měl na mysli. Péče o veřejné statky je samozřejmě širší pojem neţ fungující stát. Ano, jde o ideu veřejného prostoru. Mně se třeba líbí to, co dělá Ondřej Kobza. Mně taky, jeho piana ve městě řadím mezi události loňského roku. A nejde jen o piana, ale ?o připomenutí, ţe všechno patří do veřejného prostoru. Jedno z největších neštěstí ideologie českého kapitalismu je pojetí soukromého vlastnictví jako něčeho, co si mohu obehnat ostnatým drátem ?a dělat si tam, co chci. Ne, soukromé vlastnictví je právo, které jsme dali lidem, protoţe se domníváme, ţe soukromá správa věcí je efektivnější, neţ kdyţ to bude dělat stát. Lidé, informace i lidské schopnosti jsou rozptýlené, a proto musíme dát všem lidem šanci vlastnit a spravovat. Soukromé vlastnictví musí být ale legitimizováno ve veřejném prostoru, musím prokázat, ţe dopad zpŧsobu, jakým svoji soukromou věc spravuji, je veřejně prospěšný. Převedu-li to na aktuální politickou situaci, nepojímá Miloš Zeman prezidentský úřad jako svoje soukromé vlastnictví, které obehnal ostnatým drátem, a dělá si v něm, co chce? Plné znění zpráv


Jsem zastáncem poloprezidentského systému. Náš parlamentní systém je „ţivotem ve lţi". Politický systém první republiky nebyl parlamentní, o všem rozhodovala zákulisně velká pětka stran. Za přímé asistence prezidenta Masaryka. Role prezidenta Masaryka byla v systému klíčová. Za ?2. světové války stát byl Beneš. Věřilo se, ţe po roce 1945, a dokonce i v roce 1948 mŧţe Beneš sehrát klíčovou úlohu při obraně demokracie, nezdařilo se. Moje generace v roce 1968 naivně doufala, ţe zvolení generála Svobody prezidentem bude jakousi garancí. Já jsem pro poloprezidentský systém, který charakterizuje dualita autority parlamentu a prezidenta. Podmínkou fungování parlamentní demokracie jsou totiţ silné ?a stabilní politické strany, které u nás chybí. Ty vznikly v běhu posledních dvou století řešením rozkolŧ moderní doby, například církev v. stát, takţe máme strany klerikální a antiklerikální, město v. venkov, čili strany urbánní a agrární, kapitál v. práce, strany konzervativní, liberální a?socialistické, národní v. mezinárodní, strany nacionalistické a internacionální. Řešením rozkolŧ se stabilizuje politický systém. Ani jeden z nich se ale v Československu nepodařilo dlouhodobě úspěšně vyřešit, a proto se u nás parlamentní systém neukotvil. Kde nejsou disciplinované a silné strany, je lepší poloprezidentský systém, v němţ prezident vyuţívá moţností, které mu rozhádaný parlament nabízí, aby zajistil stabilní většinu. Extrémním příkladem je Brazílie, pozitivním Francie. Kdyby byl Miloš Zeman jednoznačnou morální autoritou jako třeba Masaryk, lidé by jeho supervizi stran tleskali. Ostatně přímá volba prezidenta byla reakcí na obecný odpor vŧči stranám. Dnes se pod pláštíkem boje s autoritářstvím současného prezidenta legitimizují strany jako jediní oprávnění političtí aktéři. Takţe chyba je v osobě Miloše Zemana? Problémem je jeho příliš konfliktní vystupování na veřejnosti, to si česká veřejnost s rolí prezidenta neumí spojit. Je pak ale moţné formální změnou docílit vyváţenosti ústavních institucí, kdyţ se všechno bude vázat ad hominem, tedy k člověku, který bude na Hradě sedět? Bojím se, ţe ta šance je malá. Přesto si myslím, ţe nejefektivnějším řešením by byl poloprezidentský systém a posílení většinových prvkŧ ve volebním systému. Jak říkám, aktivního prezidenta bych si přál, ale vstupy Miloše Zemana do systému jsou kontraproduktivně konfliktní. V našem systému nedisciplinovaných stran to chce nějakého supervizora, kterým je především svobodné veřejné mínění. Ale to u nás není příliš spolehlivé – stačí si projít seznam nejoblíbenějších politikŧ za poslední dvacet let. Vladimír Dlouhý, Stanislav Gross, Vlasta Parkanová… Děsivé čtení! Bylo by proto uţitečné, kdyby dalším supervizorem byl i prezident. Samozřejmě od příští volby prezidenta po odpovídajících ústavních změnách. Věřím, ţe aţ opadnou rŧzné mediální hysterie, budeme mít přece jen ?o moţnostech prezidentského úřadu přesnější představu neţ před přímou volbou. Povaţuji například za dŧleţité, ţe prezident upozornil na problémy, jako je třeba bakalářský titul získaný na plzeňských právech za devět měsícŧ. Tady zastupuje veřejné mínění. Tak psali o tom mnozí. Podstatná je ale motivace. Prezident by o něm asi nemluvil, kdyby Milan Chovanec neprozradil lánskou schŧzku. Koneckoncŧ hradní protokolář Jindřich Forejt, který se vykazoval falešným titulem ze školy, jiţ nikdy neabsolvoval, Miloši Zemanovi nevadí. Dobře, ale nevzpomínám si, ţe by novináři MfD či LN viděli nějaký problém, kdyţ byl prezidentem Václav Klaus, který jeho práci oceňoval. Naše společnost je velmi zabetonovaná, je pro ni typické, ţe konflikty personifikuje a reaguje na ně hystericky. Myslím naopak, ţe za kaţdý konflikt musíme být vděční. Já povaţuji za přínosný i konflikt kolem jmenování profesorŧ. Proč je má jmenovat prezident? Nikde v Evropě to tak není. Nepropojuje takové jmenování symbolicky stát a akademickou obec příliš úzce? Měli by je jmenovat rektoři? Ministr školství po splnění všech zákonných podmínek. Jmenování prezidentem je relikt posvátné role, kterou ?v národě kdysi hráli vousatí učenci, kteří mají sochy na náměstích rodných měst. Univerzita je dnes podnik na patentování – patentuj, nebo zhyň, publikuj, nebo zhyň. Profesor uţ není figura, kterou by měla jmenovat hlava státu. Ostatně František Josef I. jmenoval Masaryka profesorem aţ v roce 1898. A nepodal mu přitom jako výraz pohrdání ruku. Tak na to, ţe mi Habsburg ruku nepodal, bych byl hrdý, ne na to jmenování císařem! Nicméně se mi zdá, ţe nezavrhujete moţnost, ţe by Miloš Zeman mohl s premiérem Sobotkou a celou vládou nakonec dělně koexistovat? Plné znění zpráv


Věřím, ţe oba pochopí, jakou výhodou je mít levicového prezidenta a koalici, v níţ levice by mohla hrát silnou roli. Doufám alespoň. Myslím, ţe příchod Miloše Zemana na Hrad přinesl několik pozitivních zlomŧ. Zaprvé tu konečně vlaje vlajka EU, zadruhé jmenoval ústavní soudce. Na mŧj vkus je to málo. Lepší neţ nic. Z hlediska politické sociologie za dŧleţitý zdroj poznání povaţuji konflikty vyvolané prezidentským aktivismem. Já jsem do poslední chvíle odmítal přímou volbu prezidenta jako nesystémový prvek. Kdyţ uţ se to však stalo a systém je v nerovnováze, poučme se z toho. I nerovnováha je totiţ prospěšná, nutí nás, abychom hledali novou rovnováhu, mobilizuje schopnost racionální změny. A odhaluje nedostatky předchozího rovnováţného stavu. To je pravda, kdo by do Bohuslava Sobotky třeba řekl, jak se zmobilizuje… Například, toto je samo ?o sobě velmi zajímavé téma. Je českým zvykem všechno interpretovat jako boj dobra se zlem, jako v mém oblíbeném ruském filmu Čučelo, kde se příběh jedné školačky redukuje na kategorie „geroj ?a predatěl", hrdina a zrádce. Stejně tak média vyprávějí příběh sporu mezi Sobotkovým a Haškovým křídlem jako příběh zrady a ctnosti. Ve skutečnosti šlo o konflikt mezi krajským zakořeněním ČSSD, jejíţ regionální moc velmi posílila, a centrem, které po dlouhé opozici oslabilo. Takový boj probíhá všude v Evropě, centra oslabují, někdy dokonce se strany po této ose rozpadnou. Má Česká republika šanci na nějaké klidnější období s koalicí, která ruší veškeré zásady střídání pravice a levice u moci, vaší terminologií řečeno přeťala osu lib-lab, a je sama sobě vládou i opozicí, tedy Bělohradského kaleidoskopem? Byl jsem skalním zastáncem osy lib-lab, dokonce jsem svŧj postoj vydával za politický realismus. Po posledních volbách jsem ovšem dospěl ?k názoru, ţe se se svojí celoţivotní vírou musím rozejít. A je to tak správné, v sedmdesáti má člověk začít znovu. Střídání pravice a levice uţ je jen pověra, v Německu splynula Sociální demokracie s CDU. Otázkou je, zda propojení levice s pravicí na sebe vezme formu obrany politiky velkými ideologickými stranami proti antipolitice, kterou budou reprezentovat rŧzná zelená, místní, vlastenecká, či dokonce rasistická hnutí. Na jedné straně tedy budou všechny strany srostlé v jeden blok a na druhé přelétavá, heterogenní, nepevná antipolitická uskupení, která budou dosahovat malých či velkých praktických cílŧ. To je jedna moţnost. Druhou pak je, ţe se na levici ustaví nová postdemokratická levice, inspirovaná zeleně, feministicky, protirasisticky, nadnárodně, internetově pirátsky atd. Obě varianty jsou moţné, jaká zvítězí ?v Česku, netuším. Vznikající vláda se mi ale nelíbí. Proč? Připadá mi příliš heterogenní. Nedovedu si představit, ţe tak ideologicky profilovaný člověk jako Daniel Herman bude ministrem kultury v „levicové vládě". Vnitřní koaliční pnutí podle vás mŧţe skončit výbuchem? Klíčovou roli sehraje české veřejné mínění, které je jedním z nejhorších hráčŧ v systému. Právě jsem se dočetl, ţe největší dŧvěru u lidí mají Okamura, Babiš a Stropnický. Bez komentáře! Chci říci, ţe české veřejné mínění je ve své podstatě antipolitické, charakterizuje ho potřeba identifikace s nějakým antipolitickým fetišem. Říkám tomu morální kýč. Miloš Zeman dodává, ţe „morálkou se tu ohání kdejaký hajzl". Já to označuji formulkou, kterou stále opakuji: místo politické opozice, opozice vŧči politice. České veřejné mínění neumí podpořit vznik politické opozice, ale opozici vŧči politice podporuje velmi hlasitě, vzpomeňte na úspěch hesel Děkujeme, odejděte, Spálená země nebo to hospodské Všichni všechno rozkradli. Mě to zaráţí, protoţe proces transformace Česka v demokratickou zemi, necháme-li stranou rozpad Československa, který mě dodnes bolí, byl celkem úspěšný a Česko je úspěšná země. Kde se tedy bere ta nekonečná frustrace? Blbá nálada? Myslím, ţe to je kolektivní mentální úchylka. Věřím, ţe v Česku si lidé vyrábějí serotonin (neurotransmiter nazývaný hormonem štěstí, pozn. red.) tím, ţe na všechno nadávají. Karel Poláček tomu říkal „temné mručení davu". Takové „mručení" lze jen těţko přetavit v politickou opozici, zato snadno v opozici vŧči politice. Dá se to nějak léčit? Mohou se ?o to zaslouţit dŧvěryhodnějším výkonem politici? Plné znění zpráv


Řekl bych, ţe v tomto případě by léčba byla horší neţ nemoc. Takţe se smiřme s tím, ţe Češi budou pořád temně mručet. Zejména, kdyţ se jim bude dařit celkem dobře. Jako nyní, třeba. Prof. Václav Bělohradský * Narodil se 17. ledna 1944 v Praze, vystudoval češtinu a filozofii na Filozofické fakultě UK. * Po sovětské okupaci emigroval do Itálie, kde pŧsobil jako profesor sociologie v Janově, od roku 1990 na univerzitě v Terstu ?a jako hostující profesor na Fakultě sociálních věd UK v Praze. * Spolupracoval s disentem, byl signatářem Charty 77. * Svá díla vydával nejprve pouze v Itálii, poté v češtině v exilových nakladatelstvích, po listopadu 89 v Česku. * Loni ho prezident Miloš Zeman vyznamenal medailí Za zásluhy."

URL| http://www.denik.cz/z_domova/filozof-vaclav-belohradsky-smirme-se-s-tim-ze-cesi-porad-temne-mruci20140118.html

Smiřme se s tím, ţe Češi pořád temně mručí 18.1.2014

Domaţlický deník str. 11 Události KATEŘINA PERKNEROVÁ

Filozof a čerstvý sedmdesátník Václav Bělohradský řekl Deníku: Praha – Setkání s profesorem Václavem Bělohradským je inspirativní záleţitostí. Také ale bolí, protoţe při rozhovoru s ním musíte být ve střehu a přemýšlet nad kaţdým vyřčeným slovem, coţ vyvolává gejzíry tichých dotazŧ, které byste ještě rádi poloţili. Václav Bělohradský, který se narodil právě před 70 lety v Praze, je filosof, který miluje moudrost, ale zároveň se neštítí ţivých lidí, ba ani politikŧ. Pokud se s nímnemáte šanci setkat osobně, přesvědčit se o tom mŧţete v jeho poslední knize rozhovorŧ Mezi světy & mezisvěty – reloaded 2013 vydané nakladatelstvím Novela bohemica. * Prezident Miloš Zeman na závěr návštěvy Karlovarského kraje sdělil, ţe při četných setkáních se ho nikdo ani jednou nezeptal na jmenování vlády či na jeho výhrady k budoucím ministrŧm, protoţe lidi zajímají věci týkající se jejich kaţdodenního ţivota. Je skutečně většině obyvatelstva jedno, co se děje ve vyšších politických patrech, a zabývají se pouze svým privátním ţivotem? Toto rozpolcení na „reálný“ ţivot a politiku je jednou z tragédií současné Evropy. Zájem o politiku, smysl pro politiku i autorita politikŧ dnes upadají, protoţe lidé mají intenzivní pocit, ţe se jich politika netýká. Je to ovšem tragické nedorozumění, ve skutečnosti je politika pořád dŧleţitější, protoţe kvalita našeho ţivota stále víc závisí na kvalitě veřejných statkŧ, například v oblasti zamoření ţivotního prostředí, kolektivních dŧsledkŧ zdravotního a vzdělávacího systému nebo třeba přístupu k informacím. Uţ koncem 90. let se společnosti demokratického kapitalismu vydaly na „račí pochod“, jak to nazval Umberto Eco. Lidé začali ztrácet sociální i občanská práva, sociální stát byl vyhlášen za příliš nákladný. Rozšířila se tzv. prekarizovaná práce, vyrostla celá jedna generace flexibilního pracovního trhu, krátkodobých a nejistých pracovních smluv, v jiţních zemích Evropy nezaměstnanost mladých přesahuje 30 procent. Současně se prosazuje ideologie, kterou nazývám antipolitický individualismus – problémy, jeţ jsou dŧsledkem fungování systému, musíte vyřešit soukromě. Vzduch je tady zamořený? Místo toho, abyste bojovali proti zamořovatelŧm, přestěhujte se! * V Česku nás v tom vehementně utvrzovala například Nečasova vláda, která to hlásala tři roky. Je to vládnoucí ideologie! Kdyţ vypukla v roce 2008 finanční krize, začalo se šetřit, privatizovaly se veřejné statky, rostla nezaměstnanost. Politika se redukovala na prorŧstová opatření, boj o nová pracovní místa. A co nad to je, k ničemu je! Odtud úspěch antipolitických hnutí, jejichţ příkladem je podnikatelská strana-hnutí Andreje Babiše, která slibuje, „ţe bude lépe“. Plné znění zpráv


* Není ale ideálním, nejvyšším cílem politiky zajistit lidem pocit bezpečnosti, spokojenosti a identifikace s politickou sférou v dŧsledku dostatečné pracovní nabídky? Ne. Práce je zpŧsob, jak říkal Marx, jakým člověk mění svět podle svých plánŧ, které jsou výrazem jeho lidskosti, jeho rozumu. Stát nemá co komu dávat práci, je to lidská potřeba, i kdyţ často podrobená nelidským imperativŧm, jak víme z dějin. * Má ale vytvářet podmínky pro podnikatele, aby mohli zaměstnat co nejvíc lidí. Ani pro podnikatele přece není primární „dávat lidem práci“. Primárním cílem podnikaní je něco ve světě změnit. V pojmu pokrok je zakódován sen lidstva o osvobození od práce jako námahy. Ne nadarmo se říká, ţe líný vymyslel trakař. Smysl technologie je v tom, ţe nás osvobozuje od práce-námahy. Dnes jsme od práce osvobozeni, ekonomický rŧst je převáţně jobless, nepřináší, ale ubírá pracovní místa. Paradoxem je, ţe nevíme, co s těmi od práce osvobozenými lidmi dělat! A oni nevědí, co dělat sami se sebou. Něco podobného platí i o dalším úspěchu naší civilizace, totiţ o stáří. Ţádná jiná společnost nemá tolik osmdesátiletých jako státy EU, je to zásluha technologického pokroku, vědeckého výzkumu, zdravotního systému. Současně se ale kvalita i smysl ţivota starých lidí problematizuje, vynořuje se otázka eutanazie, práva rozhodnout, dokdy má smysl ještě ţít, dokdy je to „ţivot“. V Itálii péči o staré lidi převzali do velké míry Thajky, Ukrajinky a jiné emigrantky, s nimiţ se čas od času nějaký stařík – za protestŧ dědicŧ – oţení. Tito přistěhovalci nahrazují sociální stát, coţ je ovšem dočasné řešení. Paradoxem doby je, ţe neumí dát smysl svým úspěchŧm, například osvobození lidí od práce nebo prodlouţení prŧměrného věku. * Mělo by být ambicí vládní reprezentace předestřít si nějakou vizi, třeba ve schopnosti dát smysl svým úspěchŧm? Především ne vizi, to je nafukovací panna, umělý svět. Smyslem politiky je legitimní reprezentace celku společnosti. Kvalita našeho ţivota v přelidněném světě závisí stále více na chování druhých lidí. Vezměte si například kondominium, společenství vlastníkŧ. Kvalita ţivota ve vašem bytě se výrazně odvíjí od toho, jak ţijí vaši sousedé. V Itálii je nevraţivost nebo nenávist v kondominiu druhý nejčastější motiv soudních sporŧ a násilí. Mŧţete mít krásný byt a dobré zaměstnání, ale kdyţ ţijete v domě, kde majitelé pronajímají byty turistŧm, kteří v nich nepřetrţitě pořádají hlučné mejdany, trpíte. Zobecněme si to. Nová zelená kritika ekonomického rŧstu je vedena rostoucím vědomím toho, ţe planeta Země je kondominium, ţe náš ţivot závisí víc na kvalitě veřejných neţ soukromých statkŧ. Politika jako péče o veřejné statky je stále dŧleţitější, ale lidé mají pocit, ţe je zbytečná. To je zhoubná iluze této doby. Kdyţ tedy Bohuslav Sobotka říká, ţe nejdŧleţitějším úkolem jeho vlády bude zajistit fungující stát a zvýšit kvalitu veřejných sluţeb, trefil hřebíček na hlavičku? Je to jistě pravda, přičemţ slovo fungující stát je trošku omezující, oslabuje to, co jsem měl na mysli. * Péče o veřejné statky je samozřejmě širší pojem neţ fungující stát. Ano, jde o ideu veřejného prostoru. Mně se třeba líbí to, co dělá Ondřej Kobza. * Mně taky, jeho piana ve městě řadím mezi události loňského roku. A nejde jen o piana, ale o připomenutí, ţe všechno patří do veřejného prostoru. Jedno z největších neštěstí ideologie českého kapitalismu je pojetí soukromého vlastnictví jako něčeho, co si mohu obehnat ostnatým drátem a dělat si tam, co chci. Ne, soukromé vlastnictví je právo, které jsme dali lidem, protoţe se domníváme, ţe soukromá správa věcí je efektivnější, neţ kdyţ to bude dělat stát. Lidé, informace i lidské schopnosti jsou rozptýlené, a proto musíme dát všem lidem šanci vlastnit a spravovat. Soukromé vlastnictví musí být ale legitimizováno ve veřejném prostoru, musím prokázat, ţe dopad zpŧsobu, jakým svoji soukromou věc spravuji, je veřejně prospěšný. * Převedu-li to na aktuální politickou situaci, nepojímá Miloš Zeman prezidentský úřad jako svoje soukromé vlastnictví, které obehnal ostnatým drátem, a dělá si v něm, co chce? Jsem zastáncem poloprezidentského systému. Náš parlamentní systém je „ţivotem ve lţi“. Politický systém první republiky nebyl parlamentní, o všem rozhodovala zákulisně velká pětka stran. * Za přímé asistence prezidenta Masaryka. Plné znění zpráv


Role prezidenta Masaryka byla v systému klíčová. Za 2. světové války stát byl Beneš. Věřilo se, ţe po roce 1945, a dokonce i v roce 1948 mŧţe Beneš sehrát klíčovou úlohu při obraně demokracie, nezdařilo se. Moje generace v roce 1968 naivně doufala, ţe zvolení generála Svobody prezidentem bude jakousi garancí. Já jsem pro poloprezidentský systém, který charakterizuje dualita autority parlamentu a prezidenta. Podmínkou fungování parlamentní demokracie jsou totiţ silné a stabilní politické strany, které u nás chybí. Ty vznikly v běhu posledních dvou století řešením rozkolŧ moderní doby, například církev v. stát, takţe máme strany klerikální a antiklerikální, město v. venkov, čili strany urbánní a agrární, kapitál v. práce, strany konzervativní, liberální a socialistické, národní v. mezinárodní, strany nacionalistické a internacionální. Řešením rozkolŧ se stabilizuje politický systém. Ani jeden z nich se ale v Československu nepodařilo dlouhodobě úspěšně vyřešit, a proto se u nás parlamentní systém neukotvil. Kde nejsou disciplinované a silné strany, je lepší poloprezidentský systém, v němţ prezident vyuţívá moţností, které mu rozhádaný parlament nabízí, aby zajistil stabilní většinu. Extrémním příkladem je Brazílie, pozitivním Francie. Kdyby byl Miloš Zeman jednoznačnou morální autoritou jako třeba Masaryk, lidé by jeho supervizi stran tleskali. Ostatně přímá volba prezidenta byla reakcí na obecný odpor vŧči stranám. Dnes se pod pláštíkem boje s autoritářstvím současného prezidenta legitimizují strany jako jediní oprávnění političtí aktéři. * Takţe chyba je v osobě Miloše Zemana? Problémem je jeho příliš konfliktní vystupování na veřejnosti, to si česká veřejnost s rolí prezidenta neumí spojit. * Je pak ale moţné formální změnou docílit vyváţenosti ústavních institucí, kdyţ se všechno bude vázat ad hominem, tedy k člověku, který bude na Hradě sedět? Bojím se, ţe ta šance je malá. Přesto si myslím, ţe nejefektivnějším řešením by byl poloprezidentský systém a posílení většinových prvkŧ ve volebním systému. Jak říkám, aktivního prezidenta bych si přál, ale vstupy Miloše Zemana do systému jsou kontraproduktivně konfliktní. V našem systému nedisciplinovaných stran to chce nějakého supervizora, kterým je především svobodné veřejné mínění. Ale to u nás není příliš spolehlivé – stačí si projít seznam nejoblíbenějších politikŧ za poslední dvacet let. Pokračování na následující straně. Smiřme se s tím, ţe Češi budou pořád temně mručet Dokončení z předchozí strany. * Vladimír Dlouhý, Stanislav Gross, Vlasta Parkanová… Děsivé čtení! Bylo by proto uţitečné, kdyby dalším supervizorem byl i prezident. Samozřejmě od příští volby prezidenta po odpovídajících ústavních změnách. Věřím, ţe aţ opadnou rŧzné mediální hysterie, budeme mít přece jen o moţnostech prezidentského úřadu přesnější představu neţ před přímou volbou. Povaţuji například za dŧleţité, ţe prezident upozornil na problémy, jako je třeba bakalářský titul získaný na plzeňských právech za devět měsícŧ. Tady zastupuje veřejné mínění. * Tak psali o tom mnozí. Podstatná je ale motivace. Prezident by o něm asi nemluvil, kdyby Milan Chovanec neprozradil lánskou schŧzku. Koneckoncŧ hradní protokolář Jindřich Forejt, který se vykazoval falešným titulem ze školy, jiţ nikdy neabsolvoval, Miloši Zemanovi nevadí. Dobře, ale nevzpomínám si, ţe by novináři MfD či LN viděli nějaký problém, kdyţ byl prezidentem Václav Klaus, který jeho práci oceňoval. Naše společnost je velmi zabetonovaná, je pro ni typické, ţe konflikty personifikuje a reaguje na ně hystericky. Myslím naopak, ţe za kaţdý konflikt musíme být vděční. Já povaţuji za přínosný i konflikt kolem jmenování profesorŧ. Proč je má jmenovat prezident? Nikde v Evropě to tak není. Nepropojuje takové jmenování symbolicky stát a akademickou obec příliš úzce? * Měli by je jmenovat rektoři? Ministr školství po splnění všech zákonných podmínek. Jmenování prezidentem je relikt posvátné role, kterou v národě kdysi hráli vousatí učenci, kteří mají sochy na náměstích rodných měst. Univerzita je dnes Plné znění zpráv


podnik na patentování – patentuj, nebo zhyň, publikuj, nebo zhyň. Profesor uţ není figura, kterou by měla jmenovat hlava státu. Ostatně František Josef I. jmenoval Masaryka profesorem aţ v roce 1898. * A nepodal mu přitom jako výraz pohrdání ruku. Tak na to, ţe mi Habsburg ruku nepodal, bych byl hrdý, ne na to jmenování císařem! * Nicméně se mi zdá, ţe nezavrhujete moţnost, ţe by Miloš Zeman mohl s premiérem Sobotkou a celou vládou nakonec dělně koexistovat? Věřím, ţe oba pochopí, jakou výhodou je mít levicového prezidenta a koalici, v níţ levice by mohla hrát silnou roli. Doufám alespoň. Myslím, ţe příchod Miloše Zemana na Hrad přinesl několik pozitivních zlomŧ. Zaprvé tu konečně vlaje vlajka EU, zadruhé jmenoval ústavní soudce. * Na mŧj vkus je to málo. Lepší neţ nic. Z hlediska politické sociologie za dŧleţitý zdroj poznání povaţuji konflikty vyvolané prezidentským aktivismem. Já jsem do poslední chvíle odmítal přímou volbu prezidenta jako nesystémový prvek. Kdyţ uţ se to však stalo a systém je v nerovnováze, poučme se z toho. I nerovnováha je totiţ prospěšná, nutí nás, abychom hledali novou rovnováhu, mobilizuje schopnost racionální změny. A odhaluje nedostatky předchozího rovnováţného stavu. * To je pravda, kdo by do Bohuslava Sobotky třeba řekl, jak se zmobilizuje… Například, toto je samo o sobě velmi zajímavé téma. Je českým zvykem všechno interpretovat jako boj dobra se zlem, jako v mém oblíbeném ruském filmu Čučelo, kde se příběh jedné školačky redukuje na kategorie „geroj a predatěl“, hrdina a zrádce. Stejně tak média vyprávějí příběh sporu mezi Sobotkovým a Haškovým křídlem jako příběh zrady a ctnosti. Ve skutečnosti šlo o konflikt mezi krajským zakořeněním ČSSD, jejíţ regionální moc velmi posílila, a centrem, které po dlouhé opozici oslabilo. Takový boj probíhá všude v Evropě, centra oslabují, někdy dokonce se strany po této ose rozpadnou. * Má Česká republika šanci na nějaké klidnější období s koalicí, která ruší veškeré zásady střídání pravice a levice u moci, vaší terminologií řečeno přeťala osu lib-lab, a je sama sobě vládou i opozicí, tedy Bělohradského kaleidoskopem? Byl jsem skalním zastáncem osy lib-lab, dokonce jsem svŧj postoj vydával za politický realismus. Po posledních volbách jsem ovšem dospěl k názoru, ţe se se svojí celoţivotní vírou musím rozejít. A je to tak správné, v sedmdesáti má člověk začít znovu. Střídání pravice a levice uţ je jen pověra, v Německu splynula Sociální demokracie s CDU. Otázkou je, zda propojení levice s pravicí na sebe vezme formu obrany politiky velkými ideologickými stranami proti antipolitice, kterou budou reprezentovat rŧzná zelená, místní, vlastenecká, či dokonce rasistická hnutí. Na jedné straně tedy budou všechny strany srostlé v jeden blok a na druhé přelétavá, heterogenní, nepevná antipolitická uskupení, která budou dosahovat malých či velkých praktických cílŧ. To je jedna moţnost. Druhou pak je, ţe se na levici ustaví nová postdemokratická levice, inspirovaná zeleně, feministicky, protirasisticky, nadnárodně, internetově pirátsky atd. Obě varianty jsou moţné, jaká zvítězí v Česku, netuším. Vznikající vláda se mi ale nelíbí. * Proč? Připadá mi příliš heterogenní. Nedovedu si představit, ţe tak ideologicky profilovaný člověk jako Daniel Herman bude ministrem kultury v „levicové vládě“. * Vnitřní koaliční pnutí podle vás mŧţe skončit výbuchem? Klíčovou roli sehraje české veřejné mínění, které je jedním z nejhorších hráčŧ v systému. Právě jsem se dočetl, ţe největší dŧvěru u lidí mají Okamura, Babiš a Stropnický. Bez komentáře! Chci říci, ţe české veřejné mínění je ve své podstatě antipolitické, charakterizuje ho potřeba identifikace s nějakým antipolitickým fetišem. Říkám tomu morální kýč. * Miloš Zeman dodává, ţe „morálkou se tu ohání kdejaký hajzl“. Plné znění zpráv


Já to označuji formulkou, kterou stále opakuji: místo politické opozice, opozice vŧči politice. České veřejné mínění neumí podpořit vznik politické opozice, ale opozici vŧči politice podporuje velmi hlasitě, vzpomeňte na úspěch hesel Děkujeme, odejděte, Spálená země nebo to hospodské Všichni všechno rozkradli. Mě to zaráţí, protoţe proces transformace Česka v demokratickou zemi, necháme-li stranou rozpad Československa, který mě dodnes bolí, byl celkem úspěšný a Česko je úspěšná země. * Kde se tedy bere ta nekonečná frustrace? Blbá nálada? Myslím, ţe to je kolektivní mentální úchylka. Věřím, ţe v Česku si lidé vyrábějí serotonin (neurotransmiter nazývaný hormonem štěstí, pozn. red.) tím, ţe na všechno nadávají. Karel Poláček tomu říkal „temné mručení davu“. Takové „mručení“ lze jen těţko přetavit v politickou opozici, zato snadno v opozici vŧči politice. * Dá se to nějak léčit? Mohou se o to zaslouţit dŧvěryhodnějším výkonem politici? Řekl bych, ţe v tomto případě by léčba byla horší neţ nemoc. Takţe se smiřme s tím, ţe Češi budou pořád temně mručet. Zejména, kdyţ se jim bude dařit celkem dobře. Jako nyní, třeba. *** „Jedno z největších neštěstí ideologie českého kapitalismu je pojetí soukromého vlastnictví jako něčeho, co si mohu obehnat ostnatým drátem a dělat si tam, co chci.“ PROF. VÁCLAV BĚLOHRADSKÝ * Narodil se 17. ledna 1944 v Praze, vystudoval češtinu a filozofii na Filozofické fakultě UK. * Po sovětské okupaci emigroval do Itálie, kde pŧsobil jako profesor sociologie v Janově, od roku 1990 na univerzitě v Terstu a jako hostující profesor na Fakultě sociálních věd UK v Praze. * Spolupracoval s disentem, byl signatářem Charty 77. * Svá díla vydával nejprve pouze v Itálii, poté v češtině v exilových nakladatelstvích, po listopadu 89 v Česku. * Loni mu prezident Miloš Zeman vyznamenal medailí Za zásluhy. Foto popis| MEZI KNIHAMI SE CÍTÍ DOBŘE. Václav Bělohradský má rád výzvy, ty intelektuální i společenské. Nerovnováha a snaha ji vyvaţovat totiţ motivuje, říká. Foto autor| Foto: Deník/ Martin Divíšek Foto popis| Václav Bělohradský Foto autor| Foto: Deník Region| Západní Čechy Stejná zpráva vyšla také v dalších 36 titulech.


Pardubický deník str. 11 Události KATEŘINA PERKNEROVÁ

Filozof a čerstvý sedmdesátník Václav Bělohradský řekl Deníku: Praha – Setkání s profesorem Václavem Bělohradským je inspirativní záleţitostí. Také ale bolí, protoţe při rozhovoru s ním musíte být ve střehu a přemýšlet nad kaţdým vyřčeným slovem, coţ vyvolává gejzíry tichých dotazŧ, které byste ještě rádi poloţili. Václav Bělohradský, který se narodil právě před 70 lety v Praze, je filosof, který miluje moudrost, ale zároveň se neštítí ţivých lidí, ba ani politikŧ. Pokud se s nímnemáte šanci setkat osobně, přesvědčit se o tom mŧţete v jeho poslední knize rozhovorŧ Mezi světy & mezisvěty – reloaded 2013 vydané nakladatelstvím Novela bohemica. * Prezident Miloš Zeman na závěr návštěvy Karlovarského kraje sdělil, ţe při četných setkáních se ho nikdo ani jednou nezeptal na jmenování vlády či na jeho výhrady k budoucím ministrŧm, protoţe lidi zajímají věci týkající se jejich kaţdodenního ţivota. Je skutečně většině obyvatelstva jedno, co se děje ve vyšších politických patrech, a zabývají se pouze svým privátním ţivotem? Plné znění zpráv


Toto rozpolcení na „reálný“ ţivot a politiku je jednou z tragédií současné Evropy. Zájem o politiku, smysl pro politiku i autorita politikŧ dnes upadají, protoţe lidé mají intenzivní pocit, ţe se jich politika netýká. Je to ovšem tragické nedorozumění, ve skutečnosti je politika pořád dŧleţitější, protoţe kvalita našeho ţivota stále víc závisí na kvalitě veřejných statkŧ, například v oblasti zamoření ţivotního prostředí, kolektivních dŧsledkŧ zdravotního a vzdělávacího systému nebo třeba přístupu k informacím. Uţ koncem 90. let se společnosti demokratického kapitalismu vydaly na „račí pochod“, jak to nazval Umberto Eco. Lidé začali ztrácet sociální i občanská práva, sociální stát byl vyhlášen za příliš nákladný. Rozšířila se tzv. prekarizovaná práce, vyrostla celá jedna generace flexibilního pracovního trhu, krátkodobých a nejistých pracovních smluv, v jiţních zemích Evropy nezaměstnanost mladých přesahuje 30 procent. Současně se prosazuje ideologie, kterou nazývám antipolitický individualismus – problémy, jeţ jsou dŧsledkem fungování systému, musíte vyřešit soukromě. Vzduch je tady zamořený? Místo toho, abyste bojovali proti zamořovatelŧm, přestěhujte se! * V Česku nás v tom vehementně utvrzovala například Nečasova vláda, která to hlásala tři roky. Je to vládnoucí ideologie! Kdyţ vypukla v roce 2008 finanční krize, začalo se šetřit, privatizovaly se veřejné statky, rostla nezaměstnanost. Politika se redukovala na prorŧstová opatření, boj o nová pracovní místa. A co nad to je, k ničemu je! Odtud úspěch antipolitických hnutí, jejichţ příkladem je podnikatelská strana-hnutí Andreje Babiše, která slibuje, „ţe bude lépe“. * Není ale ideálním, nejvyšším cílem politiky zajistit lidem pocit bezpečnosti, spokojenosti a identifikace s politickou sférou v dŧsledku dostatečné pracovní nabídky? Ne. Práce je zpŧsob, jak říkal Marx, jakým člověk mění svět podle svých plánŧ, které jsou výrazem jeho lidskosti, jeho rozumu. Stát nemá co komu dávat práci, je to lidská potřeba, i kdyţ často podrobená nelidským imperativŧm, jak víme z dějin. * Má ale vytvářet podmínky pro podnikatele, aby mohli zaměstnat co nejvíc lidí. Ani pro podnikatele přece není primární „dávat lidem práci“. Primárním cílem podnikaní je něco ve světě změnit. V pojmu pokrok je zakódován sen lidstva o osvobození od práce jako námahy. Ne nadarmo se říká, ţe líný vymyslel trakař. Smysl technologie je v tom, ţe nás osvobozuje od práce-námahy. Dnes jsme od práce osvobozeni, ekonomický rŧst je převáţně jobless, nepřináší, ale ubírá pracovní místa. Paradoxem je, ţe nevíme, co s těmi od práce osvobozenými lidmi dělat! A oni nevědí, co dělat sami se sebou. Něco podobného platí i o dalším úspěchu naší civilizace, totiţ o stáří. Ţádná jiná společnost nemá tolik osmdesátiletých jako státy EU, je to zásluha technologického pokroku, vědeckého výzkumu, zdravotního systému. Současně se ale kvalita i smysl ţivota starých lidí problematizuje, vynořuje se otázka eutanazie, práva rozhodnout, dokdy má smysl ještě ţít, dokdy je to „ţivot“. V Itálii péči o staré lidi převzali do velké míry Thajky, Ukrajinky a jiné emigrantky, s nimiţ se čas od času nějaký stařík – za protestŧ dědicŧ – oţení. Tito přistěhovalci nahrazují sociální stát, coţ je ovšem dočasné řešení. Paradoxem doby je, ţe neumí dát smysl svým úspěchŧm, například osvobození lidí od práce nebo prodlouţení prŧměrného věku. * Mělo by být ambicí vládní reprezentace předestřít si nějakou vizi, třeba ve schopnosti dát smysl svým úspěchŧm? Především ne vizi, to je nafukovací panna, umělý svět. Smyslem politiky je legitimní reprezentace celku společnosti. Kvalita našeho ţivota v přelidněném světě závisí stále více na chování druhých lidí. Vezměte si například kondominium, společenství vlastníkŧ. Kvalita ţivota ve vašem bytě se výrazně odvíjí od toho, jak ţijí vaši sousedé. V Itálii je nevraţivost nebo nenávist v kondominiu druhý nejčastější motiv soudních sporŧ a násilí. Mŧţete mít krásný byt a dobré zaměstnání, ale kdyţ ţijete v domě, kde majitelé pronajímají byty turistŧm, kteří v nich nepřetrţitě pořádají hlučné mejdany, trpíte. Zobecněme si to. Nová zelená kritika ekonomického rŧstu je vedena rostoucím vědomím toho, ţe planeta Země je kondominium, ţe náš ţivot závisí víc na kvalitě veřejných neţ soukromých statkŧ. Politika jako péče o veřejné statky je stále dŧleţitější, ale lidé mají pocit, ţe je zbytečná. To je zhoubná iluze této doby. Kdyţ tedy Bohuslav Sobotka říká, ţe nejdŧleţitějším úkolem jeho vlády bude zajistit fungující stát a zvýšit kvalitu veřejných sluţeb, trefil hřebíček na hlavičku? Je to jistě pravda, přičemţ slovo fungující stát je trošku omezující, oslabuje to, co jsem měl na mysli. * Péče o veřejné statky je samozřejmě širší pojem neţ fungující stát. Plné znění zpráv


Ano, jde o ideu veřejného prostoru. Mně se třeba líbí to, co dělá Ondřej Kobza. * Mně taky, jeho piana ve městě řadím mezi události loňského roku. A nejde jen o piana, ale o připomenutí, ţe všechno patří do veřejného prostoru. Jedno z největších neštěstí ideologie českého kapitalismu je pojetí soukromého vlastnictví jako něčeho, co si mohu obehnat ostnatým drátem a dělat si tam, co chci. Ne, soukromé vlastnictví je právo, které jsme dali lidem, protoţe se domníváme, ţe soukromá správa věcí je efektivnější, neţ kdyţ to bude dělat stát. Lidé, informace i lidské schopnosti jsou rozptýlené, a proto musíme dát všem lidem šanci vlastnit a spravovat. Soukromé vlastnictví musí být ale legitimizováno ve veřejném prostoru, musím prokázat, ţe dopad zpŧsobu, jakým svoji soukromou věc spravuji, je veřejně prospěšný. * Převedu-li to na aktuální politickou situaci, nepojímá Miloš Zeman prezidentský úřad jako svoje soukromé vlastnictví, které obehnal ostnatým drátem, a dělá si v něm, co chce? Jsem zastáncem poloprezidentského systému. Náš parlamentní systém je „ţivotem ve lţi“. Politický systém první republiky nebyl parlamentní, o všem rozhodovala zákulisně velká pětka stran. * Za přímé asistence prezidenta Masaryka. Role prezidenta Masaryka byla v systému klíčová. Za 2. světové války stát byl Beneš. Věřilo se, ţe po roce 1945, a dokonce i v roce 1948 mŧţe Beneš sehrát klíčovou úlohu při obraně demokracie, nezdařilo se. Moje generace v roce 1968 naivně doufala, ţe zvolení generála Svobody prezidentem bude jakousi garancí. Já jsem pro poloprezidentský systém, který charakterizuje dualita autority parlamentu a prezidenta. Podmínkou fungování parlamentní demokracie jsou totiţ silné a stabilní politické strany, které u nás chybí. Ty vznikly v běhu posledních dvou století řešením rozkolŧ moderní doby, například církev v. stát, takţe máme strany klerikální a antiklerikální, město v. venkov, čili strany urbánní a agrární, kapitál v. práce, strany konzervativní, liberální a socialistické, národní v. mezinárodní, strany nacionalistické a internacionální. Řešením rozkolŧ se stabilizuje politický systém. Ani jeden z nich se ale v Československu nepodařilo dlouhodobě úspěšně vyřešit, a proto se u nás parlamentní systém neukotvil. Kde nejsou disciplinované a silné strany, je lepší poloprezidentský systém, v němţ prezident vyuţívá moţností, které mu rozhádaný parlament nabízí, aby zajistil stabilní většinu. Extrémním příkladem je Brazílie, pozitivním Francie. Kdyby byl Miloš Zeman jednoznačnou morální autoritou jako třeba Masaryk, lidé by jeho supervizi stran tleskali. Ostatně přímá volba prezidenta byla reakcí na obecný odpor vŧči stranám. Dnes se pod pláštíkem boje s autoritářstvím současného prezidenta legitimizují strany jako jediní oprávnění političtí aktéři. * Takţe chyba je v osobě Miloše Zemana? Problémem je jeho příliš konfliktní vystupování na veřejnosti, to si česká veřejnost s rolí prezidenta neumí spojit. * Je pak ale moţné formální změnou docílit vyváţenosti ústavních institucí, kdyţ se všechno bude vázat ad hominem, tedy k člověku, který bude na Hradě sedět? Bojím se, ţe ta šance je malá. Přesto si myslím, ţe nejefektivnějším řešením by byl poloprezidentský systém a posílení většinových prvkŧ ve volebním systému. Jak říkám, aktivního prezidenta bych si přál, ale vstupy Miloše Zemana do systému jsou kontraproduktivně konfliktní. V našem systému nedisciplinovaných stran to chce nějakého supervizora, kterým je především svobodné veřejné mínění. Ale to u nás není příliš spolehlivé – stačí si projít seznam nejoblíbenějších politikŧ za poslední dvacet let. * Pokračování na následující straně. Smiřme se s tím, ţe Češi budou pořád temně mručet Dokončení z předchozí strany. * Vladimír Dlouhý, Stanislav Gross, Vlasta Parkanová… Děsivé čtení! Bylo by proto uţitečné, kdyby dalším supervizorem byl i prezident. Samozřejmě od příští volby prezidenta po odpovídajících ústavních změnách. Věřím, ţe aţ opadnou rŧzné mediální hysterie, budeme Plné znění zpráv


mít přece jen o moţnostech prezidentského úřadu přesnější představu neţ před přímou volbou. Povaţuji například za dŧleţité, ţe prezident upozornil na problémy, jako je třeba bakalářský titul získaný na plzeňských právech za devět měsícŧ. Tady zastupuje veřejné mínění. Tak psali o tom mnozí. Podstatná je ale motivace. Prezident by o něm asi nemluvil, kdyby Milan Chovanec neprozradil lánskou schŧzku. Koneckoncŧ hradní protokolář Jindřich Forejt, který se vykazoval falešným titulem ze školy, jiţ nikdy neabsolvoval, Miloši Zemanovi nevadí. Dobře, ale nevzpomínám si, ţe by novináři MfD či LN viděli nějaký problém, kdyţ byl prezidentem Václav Klaus, který jeho práci oceňoval. Naše společnost je velmi zabetonovaná, je pro ni typické, ţe konflikty personifikuje a reaguje na ně hystericky. Myslím naopak, ţe za kaţdý konflikt musíme být vděční. Já povaţuji za přínosný i konflikt kolem jmenování profesorŧ. * Proč je má jmenovat prezident? Nikde v Evropě to tak není. * Nepropojuje takové jmenování symbolicky stát a akademickou obec příliš úzce? Měli by je jmenovat rektoři? Ministr školství po splnění všech zákonných podmínek. Jmenování prezidentem je relikt posvátné role, kterou v národě kdysi hráli vousatí učenci, kteří mají sochy na náměstích rodných měst. Univerzita je dnes podnik na patentování – patentuj, nebo zhyň, publikuj, nebo zhyň. Profesor uţ není figura, kterou by měla jmenovat hlava státu. Ostatně František Josef I. jmenoval Masaryka profesorem aţ v roce 1898. A nepodal mu přitom jako výraz pohrdání ruku. Tak na to, ţe mi Habsburg ruku nepodal, bych byl hrdý, ne na to jmenování císařem! *Nicméně se mi zdá, ţe nezavrhujete moţnost, ţe by Miloš Zeman mohl s premiérem Sobotkou a celou vládou nakonec dělně koexistovat? Věřím, ţe oba pochopí, jakou výhodou je mít levicového prezidenta a koalici, v níţ levice by mohla hrát silnou roli. Doufám alespoň. Myslím, ţe příchod Miloše Zemana na Hrad přinesl několik pozitivních zlomŧ. Zaprvé tu konečně vlaje vlajka EU, zadruhé jmenoval ústavní soudce. Na mŧj vkus je to málo. Lepší neţ nic. Z hlediska politické sociologie za dŧleţitý zdroj poznání povaţuji konflikty vyvolané prezidentským aktivismem. Já jsem do poslední chvíle odmítal přímou volbu prezidenta jako nesystémový prvek. Kdyţ uţ se to však stalo a systém je v nerovnováze, poučme se z toho. I nerovnováha je totiţ prospěšná, nutí nás, abychom hledali novou rovnováhu, mobilizuje schopnost racionální změny. A odhaluje nedostatky předchozího rovnováţného stavu. To je pravda, kdo by do Bohuslava Sobotky třeba řekl, jak se zmobilizuje… Například, toto je samo o sobě velmi zajímavé téma. Je českým zvykem všechno interpretovat jako boj dobra se zlem, jako v mém oblíbeném ruském filmu Čučelo, kde se příběh jedné školačky redukuje na kategorie „geroj a predatěl“, hrdina a zrádce. Stejně tak média vyprávějí příběh sporu mezi Sobotkovým a Haškovým křídlem jako příběh zrady a ctnosti. Ve skutečnosti šlo o konflikt mezi krajským zakořeněním ČSSD, jejíţ regionální moc velmi posílila, a centrem, které po dlouhé opozici oslabilo. Takový boj probíhá všude v Evropě, centra oslabují, někdy dokonce se strany po této ose rozpadnou. * Má Česká republika šanci na nějaké klidnější období s koalicí, která ruší veškeré zásady střídání pravice a levice u moci, vaší terminologií řečeno přeťala osu lib-lab, a je sama sobě vládou i opozicí, tedy Bělohradského kaleidoskopem? Byl jsem skalním zastáncem osy lib-lab, dokonce jsem svŧj postoj vydával za politický realismus. Po posledních volbách jsem ovšem dospěl k názoru, ţe se se svojí celoţivotní vírou musím rozejít. A je to tak správné, v sedmdesáti má člověk začít znovu. Střídání pravice a levice uţ je jen pověra, v Německu splynula Sociální demokracie s CDU. Otázkou je, zda propojení levice s pravicí na sebe vezme formu obrany politiky velkými ideologickými stranami proti antipolitice, kterou budou reprezentovat rŧzná zelená, místní, vlastenecká, či dokonce rasistická hnutí. Na jedné straně tedy budou všechny strany srostlé v jeden blok a na druhé přelétavá, heterogenní, nepevná antipolitická uskupení, která budou dosahovat malých či velkých praktických cílŧ. To je jedna moţnost. Druhou pak je, ţe se na levici ustaví nová postdemokratická levice, inspirovaná zeleně, feministicky, protirasisticky, nadnárodně, internetově pirátsky atd. Obě varianty jsou moţné, jaká zvítězí v Česku, netuším. Vznikající vláda se mi ale nelíbí. Proč? Připadá mi příliš heterogenní. Nedovedu si představit, ţe tak ideologicky profilovaný člověk jako Daniel Herman bude ministrem kultury v „levicové vládě“. * Vnitřní koaliční pnutí podle vás mŧţe skončit výbuchem? Plné znění zpráv


Klíčovou roli sehraje české veřejné mínění, které je jedním z nejhorších hráčŧ v systému. Právě jsem se dočetl, ţe největší dŧvěru u lidí mají Okamura, Babiš a Stropnický. Bez komentáře! Chci říci, ţe české veřejné mínění je ve své podstatě antipolitické, charakterizuje ho potřeba identifikace s nějakým antipolitickým fetišem. Říkám tomu morální kýč. Miloš Zeman dodává, ţe „morálkou se tu ohání kdejaký hajzl“. Já to označuji formulkou, kterou stále opakuji: místo politické opozice, opozice vŧči politice. České veřejné mínění neumí podpořit vznik politické opozice, ale opozici vŧči politice podporuje velmi hlasitě, vzpomeňte na úspěch hesel Děkujeme, odejděte, Spálená země nebo to hospodské Všichni všechno rozkradli. * Mě to zaráţí, protoţe proces transformace Česka v demokratickou zemi, necháme-li stranou rozpad Československa, který mě dodnes bolí, byl celkem úspěšný a Česko je úspěšná země. Kde se tedy bere ta nekonečná frustrace? Blbá nálada? Myslím, ţe to je kolektivní mentální úchylka. Věřím, ţe v Česku si lidé vyrábějí serotonin (neurotransmiter nazývaný hormonem štěstí, pozn. red.) tím, ţe na všechno nadávají. Karel Poláček tomu říkal „temné mručení davu“. Takové „mručení“ lze jen těţko přetavit v politickou opozici, zato snadno v opozici vŧči politice. Dá se to nějak léčit? Mohou se o to zaslouţit dŧvěryhodnějším výkonem politici? Řekl bych, ţe v tomto případě by léčba byla horší neţ nemoc. Takţe se smiřme s tím, ţe Češi budou pořád temně mručet. Zejména, kdyţ se jim bude dařit celkem dobře. Jako nyní, třeba. *** PROF. VÁCLAV BĚLOHRADSKÝ * Narodil se 17. ledna 1944 v Praze, vystudoval češtinu a filozofii na Filozofické fakultě UK. * Po sovětské okupaci emigroval do Itálie, kde pŧsobil jako profesor sociologie v Janově, od roku 1990 na univerzitě v Terstu a jako hostující profesor na Fakultě sociálních věd UK v Praze. * Spolupracoval s disentem, byl signatářem Charty 77. * Svá díla vydával nejprve pouze v Itálii, poté v češtině v exilových nakladatelstvích, po listopadu 89 v Česku. * Loni mu prezident Miloš Zeman vyznamenal medailí Za zásluhy. „Jedno z největších neštěstí ideologie českého kapitalismu je pojetí soukromého vlastnictví jako něčeho, co si mohu obehnat ostnatým drátem a dělat si tam, co chci.“ Foto popis| Václav Bělohradský Foto autor| Foto: Deník Foto popis| MEZI KNIHAMI SE CÍTÍ DOBŘE. Václav Bělohradskýmá rád výzvy, ty intelektuální i společenské. Nerovnováha a snaha ji vyvaţovat totiţ motivuje, říká. Foto autor| Foto: Deník/ Martin Divíšek Region| Východní Čechy Stejná zpráva vyšla také v dalších 8 titulech.

ODS má nové místopředsedy. Uspěli ale jen Kupka a Tošenovský 18.1.2014

parlamentnilisty.cz ane, čtk

str. 00

Monitor

V prvním kole volby si dnes občanští demokraté zvolili za místopředsedy Martina Kupku a Evţena Tošenovského. Kupka dostal 291 hlasŧ, Tošenovský o pět méně. Podívejte se na jejich profily. Rodák z Jilemnice Martin Kupka (38) vystudoval ţurnalistiku na Fakultě sociálních věd UK v Praze a obor masová komunikace tamtéţ. Devět let pracoval v Českém rozhlase jako moderátor a redaktor, osm let byl ředitelem a organizátorem festivalŧ váţné hudby v Karlových Varech a v libereckém regionu. V letech 2001 a 2002 byl mluvčím praţského magistrátu, poté podnikal v oblasti mediálního poradenství a PR. Podívejte se na kandidátský projev Petra Kupky Od roku 2003 byl šest let mluvčím Středočeského kraje, od ledna do května 2009 mluvčím Ministerstva dopravy a od června 2009 do června 2010 vedoucím mediální sekce ODS. V roce 2010 byl několik měsícŧ Plné znění zpráv


mluvčím vlády a ředitelem tiskového odboru Úřadu vlády. Od roku 2007 přednáší na Fakultě sociálních věd UK o komunikaci s médii a o kultuře mluveného projevu. V ODS je členem regionální rady a předsedou oblastního sdruţení Praha - východ. Tošenovský chtěl nahradit Klause Evţen Tošenovský (57), poslanec Evropského parlamentu (EP, od roku 2009), místopředseda výboru pro prŧmysl, výzkum a energetiku Evropského parlamentu. Rodák z Ostravy vystudoval Ekonomickou fakultu Vysoké školy báňské, poté pŧsobil jako matematik-analytik ve Vítkovických ţelezárnách a v letech 1991-1993 byl matematikem v soukromé německo-české firmě Pike Eletronic spolupracující se společností Siemens. V roce 1990 byl zvolen do zastupitelstva Ostravy a tři roky nato se stal tamním primátorem. Z této funkce odstoupil v prosinci 2000 kvŧli úřadu hejtmana Moravskoslezského kraje, jímţ byl do roku 2008. V letech 2001 aţ 2008 byl předsedou Asociace krajŧ ČR. Členem ODS je od jejího zaloţení v roce 1991. V roce 2002 se chtěl ucházet o funkci předsedy ODS po odcházejícím Václavu Klausovi, nakonec ale na kandidaturu rezignoval. Vysvětlil to tím, ţe ho Klaus a tehdejší vedení v čele ODS nechtěli. V letech 2006 a 2008 neúspěšně kandidoval na místopředsedu strany.



Prostějovský deník str. 11 KATEŘINA PERKNEROVÁ

Události

Filozof a čerstvý sedmdesátník Václav Bělohradský řekl Deníku: Praha – Setkání s profesorem Václavem Bělohradským je inspirativní záleţitostí. Také ale bolí, protoţe při rozhovoru s ním musíte být ve střehu a přemýšlet nad kaţdým vyřčeným slovem, coţ vyvolává gejzíry tichých dotazŧ, které byste ještě rádi poloţili. Václav Bělohradský, který se narodil právě před 70 lety v Praze, je filosof, který miluje moudrost, ale zároveň se neštítí ţivých lidí, ba ani politikŧ. Pokud se s ním nemáte šanci setkat osobně, přesvědčit se o tom mŧţete v jeho poslední knize rozhovorŧ Mezi světy & mezisvěty – reloaded 2013 vydané nakladatelstvím Novela bohemica. * Prezident Miloš Zeman na závěr návštěvy Karlovarského kraje sdělil, ţe při četných setkáních se ho nikdo ani jednou nezeptal na jmenování vlády či na jeho výhrady k budoucím ministrŧm, protoţe lidi zajímají věci týkající se jejich kaţdodenního ţivota. Je skutečně většině obyvatelstva jedno, co se děje ve vyšších politických patrech, a zabývají se pouze svým privátním ţivotem? Toto rozpolcení na „reálný“ ţivot a politiku je jednou z tragédií současné Evropy. Zájem o politiku, smysl pro politiku i autorita politikŧ dnes upadají, protoţe lidé mají intenzivní pocit, ţe se jich politika netýká. Je to ovšem tragické nedorozumění, ve skutečnosti je politika pořád dŧleţitější, protoţe kvalita našeho ţivota stále víc závisí na kvalitě veřejných statkŧ, například v oblasti zamoření ţivotního prostředí, kolektivních dŧsledkŧ zdravotního a vzdělávacího systému nebo třeba přístupu k informacím. Uţ koncem 90. let se společnosti demokratického kapitalismu vydaly na „račí pochod“, jak to nazval Umberto Eco. Lidé začali ztrácet sociální i občanská práva, sociální stát byl vyhlášen za příliš nákladný. Rozšířila se tzv. prekarizovaná práce, vyrostla celá jedna generace flexibilního pracovního trhu, krátkodobých a nejistých pracovních smluv, v jiţních zemích Evropy nezaměstnanost mladých přesahuje 30 procent. Současně se prosazuje ideologie, kterou nazývám antipolitický individualismus – problémy, jeţ jsou dŧsledkem fungování systému, musíte vyřešit soukromě. Vzduch je tady zamořený? Místo toho, abyste bojovali proti zamořovatelŧm, přestěhujte se! * V Česku nás v tom vehementně utvrzovala například Nečasova vláda, která to hlásala tři roky. Je to vládnoucí ideologie! Kdyţ vypukla v roce 2008 finanční krize, začalo se šetřit, privatizovaly se veřejné statky, rostla nezaměstnanost. Politika se redukovala na prorŧstová opatření, boj o nová pracovní místa. A co nad to je, k ničemu je! Odtud úspěch antipolitických hnutí, jejichţ příkladem je podnikatelská strana-hnutí Andreje Babiše, která slibuje, „ţe bude lépe“. Plné znění zpráv


* Není ale ideálním, nejvyšším cílem politiky zajistit lidem pocit bezpečnosti, spokojenosti a identifikace s politickou sférou v dŧsledku dostatečné pracovní nabídky? Ne. Práce je zpŧsob, jak říkal Marx, jakým člověk mění svět podle svých plánŧ, které jsou výrazem jeho lidskosti, jeho rozumu. Stát nemá co komu dávat práci, je to lidská potřeba, i kdyţ často podrobená nelidským imperativŧm, jak víme z dějin. * Má ale vytvářet podmínky pro podnikatele, aby mohli zaměstnat co nejvíc lidí. Ani pro podnikatele přece není primární „dávat lidem práci“. Primárním cílem podnikaní je něco ve světě změnit. V pojmu pokrok je zakódován sen lidstva o osvobození od práce jako námahy. Ne nadarmo se říká, ţe líný vymyslel trakař. Smysl technologie je v tom, ţe nás osvobozuje od práce-námahy. Dnes jsme od práce osvobozeni, ekonomický rŧst je převáţně jobless, nepřináší, ale ubírá pracovní místa. Paradoxem je, ţe nevíme, co s těmi od práce osvobozenými lidmi dělat! A oni nevědí, co dělat sami se sebou. Něco podobného platí i o dalším úspěchu naší civilizace, totiţ o stáří. Ţádná jiná společnost nemá tolik osmdesátiletých jako státy EU, je to zásluha technologického pokroku, vědeckého výzkumu, zdravotního systému. Současně se ale kvalita i smysl ţivota starých lidí problematizuje, vynořuje se otázka eutanazie, práva rozhodnout, dokdy má smysl ještě ţít, dokdy je to „ţivot“. V Itálii péči o staré lidi převzali do velké míry Thajky, Ukrajinky a jiné emigrantky, s nimiţ se čas od času nějaký stařík – za protestŧ dědicŧ – oţení. Tito přistěhovalci nahrazují sociální stát, coţ je ovšem dočasné řešení. Paradoxem doby je, ţe neumí dát smysl svým úspěchŧm, například osvobození lidí od práce nebo prodlouţení prŧměrného věku. * Mělo by být ambicí vládní reprezentace předestřít si nějakou vizi, třeba ve schopnosti dát smysl svým úspěchŧm? Především ne vizi, to je nafukovací panna, umělý svět. Smyslem politiky je legitimní reprezentace celku společnosti. Kvalita našeho ţivota v přelidněném světě závisí stále více na chování druhých lidí. Vezměte si například kondominium, společenství vlastníkŧ. Kvalita ţivota ve vašem bytě se výrazně odvíjí od toho, jak ţijí vaši sousedé. V Itálii je nevraţivost nebo nenávist v kondominiu druhý nejčastější motiv soudních sporŧ a násilí. Mŧţete mít krásný byt a dobré zaměstnání, ale kdyţ ţijete v domě, kde majitelé pronajímají byty turistŧm, kteří v nich nepřetrţitě pořádají hlučné mejdany, trpíte. Zobecněme si to. Nová zelená kritika ekonomického rŧstu je vedena rostoucím vědomím toho, ţe planeta Země je kondominium, ţe náš ţivot závisí víc na kvalitě veřejných neţ soukromých statkŧ. Politika jako péče o veřejné statky je stále dŧleţitější, ale lidé mají pocit, ţe je zbytečná. To je zhoubná iluze této doby. Kdyţ tedy Bohuslav Sobotka říká, ţe nejdŧleţitějším úkolem jeho vlády bude zajistit fungující stát a zvýšit kvalitu veřejných sluţeb, trefil hřebíček na hlavičku? Je to jistě pravda, přičemţ slovo fungující stát je trošku omezující, oslabuje to, co jsem měl na mysli. * Péče o veřejné statky je samozřejmě širší pojem neţ fungující stát. Ano, jde o ideu veřejného prostoru. Mně se třeba líbí to, co dělá Ondřej Kobza. * Mně taky, jeho piana ve městě řadím mezi události loňského roku. A nejde jen o piana, ale o připomenutí, ţe všechno patří do veřejného prostoru. Jedno z největších neštěstí ideologie českého kapitalismu je pojetí soukromého vlastnictví jako něčeho, co si mohu obehnat ostnatým drátem a dělat si tam, co chci. Ne, soukromé vlastnictví je právo, které jsme dali lidem, protoţe se domníváme, ţe soukromá správa věcí je efektivnější, neţ kdyţ to bude dělat stát. Lidé, informace i lidské schopnosti jsou rozptýlené, a proto musíme dát všem lidem šanci vlastnit a spravovat. Soukromé vlastnictví musí být ale legitimizováno ve veřejném prostoru, musím prokázat, ţe dopad zpŧsobu, jakým svoji soukromou věc spravuji, je veřejně prospěšný. * Převedu-li to na aktuální politickou situaci, nepojímá Miloš Zeman prezidentský úřad jako svoje soukromé vlastnictví, které obehnal ostnatým drátem, a dělá si v něm, co chce? Jsem zastáncem poloprezidentského systému. Náš parlamentní systém je „ţivotem ve lţi“. Politický systém první republiky nebyl parlamentní, o všem rozhodovala zákulisně velká pětka stran. * Za přímé asistence prezidenta Masaryka. Plné znění zpráv


Role prezidenta Masaryka byla v systému klíčová. Za 2. světové války stát byl Beneš. Věřilo se, ţe po roce 1945, a dokonce i v roce 1948 mŧţe Beneš sehrát klíčovou úlohu při obraně demokracie, nezdařilo se. Moje generace v roce 1968 naivně doufala, ţe zvolení generála Svobody prezidentem bude jakousi garancí. Já jsem pro poloprezidentský systém, který charakterizuje dualita autority parlamentu a prezidenta. Podmínkou fungování parlamentní demokracie jsou totiţ silné a stabilní politické strany, které u nás chybí. Ty vznikly v běhu posledních dvou století řešením rozkolŧ moderní doby, například církev v. stát, takţe máme strany klerikální a antiklerikální, město v. venkov, čili strany urbánní a agrární, kapitál v. práce, strany konzervativní, liberální a socialistické, národní v. mezinárodní, strany nacionalistické a internacionální. Řešením rozkolŧ se stabilizuje politický systém. Ani jeden z nich se ale v Československu nepodařilo dlouhodobě úspěšně vyřešit, a proto se u nás parlamentní systém neukotvil. Kde nejsou disciplinované a silné strany, je lepší poloprezidentský systém, v němţ prezident vyuţívá moţností, které mu rozhádaný parlament nabízí, aby zajistil stabilní většinu. Extrémním příkladem je Brazílie, pozitivním Francie. Kdyby byl Miloš Zeman jednoznačnou morální autoritou jako třeba Masaryk, lidé by jeho supervizi stran tleskali. Ostatně přímá volba prezidenta byla reakcí na obecný odpor vŧči stranám. Dnes se pod pláštíkem boje s autoritářstvím současného prezidenta legitimizují strany jako jediní oprávnění političtí aktéři. * Takţe chyba je v osobě Miloše Zemana? Problémem je jeho příliš konfliktní vystupování na veřejnosti, to si česká veřejnost s rolí prezidenta neumí spojit. * Je pak ale moţné formální změnou docílit vyváţenosti ústavních institucí, kdyţ se všechno bude vázat ad hominem, tedy k člověku, který bude na Hradě sedět? Bojím se, ţe ta šance je malá. Přesto si myslím, ţe nejefektivnějším řešením by byl poloprezidentský systém a posílení většinových prvkŧ ve volebním systému. Jak říkám, aktivního prezidenta bych si přál, ale vstupy Miloše Zemana do systému jsou kontraproduktivně konfliktní. V našem systému nedisciplinovaných stran to chce nějakého supervizora, kterým je především svobodné veřejné mínění. Ale to u nás není příliš spolehlivé – stačí si projít seznam nejoblíbenějších politikŧ za poslední dvacet let. Pokračování na následující straně. Smiřme se s tím, ţe Češi budou pořád temně mručet Dokončení z předchozí strany. Vladimír Dlouhý, Stanislav Gross, Vlasta Parkanová… Děsivé čtení! Bylo by proto uţitečné, kdyby dalším supervizorem byl i prezident. Samozřejmě od příští volby prezidenta po odpovídajících ústavních změnách. Věřím, ţe aţ opadnou rŧzné mediální hysterie, budeme mít přece jen o moţnostech prezidentského úřadu přesnější představu neţ před přímou volbou. Povaţuji například za dŧleţité, ţe prezident upozornil na problémy, jako je třeba bakalářský titul získaný na plzeňských právech za devět měsícŧ. Tady zastupuje veřejné mínění. * Tak psali o tom mnozí. Podstatná je ale motivace. Prezident by o něm asi nemluvil, kdyby Milan Chovanec neprozradil lánskou schŧzku. Koneckoncŧ hradní protokolář Jindřich Forejt, který se vykazoval falešným titulem ze školy, jiţ nikdy neabsolvoval, Miloši Zemanovi nevadí. Dobře, ale nevzpomínám si, ţe by novináři MfD či LN viděli nějaký problém, kdyţ byl prezidentem Václav Klaus, který jeho práci oceňoval. Naše společnost je velmi zabetonovaná, je pro ni typické, ţe konflikty personifikuje a reaguje na ně hystericky. Myslím naopak, ţe za kaţdý konflikt musíme být vděční. Já povaţuji za přínosný i konflikt kolem jmenování profesorŧ. Proč je má jmenovat prezident? Nikde v Evropě to tak není. Nepropojuje takové jmenování symbolicky stát a akademickou obec příliš úzce? * Měli by je jmenovat rektoři? Ministr školství po splnění všech zákonných podmínek. Jmenování prezidentem je relikt posvátné role, kterou v národě kdysi hráli vousatí učenci, kteří mají sochy na náměstích rodných měst. Univerzita je dnes podnik na patentování – patentuj, nebo zhyň, publikuj, nebo zhyň. Profesor uţ není figura, kterou by měla jmenovat hlava státu. Ostatně František Josef I. jmenoval Masaryka profesorem aţ v roce 1898. Plné znění zpráv


* A nepodal mu přitom jako výraz pohrdání ruku. Tak na to, ţe mi Habsburg ruku nepodal, bych byl hrdý, ne na to jmenování císařem! * Nicméně se mi zdá, ţe nezavrhujete moţnost, ţe by Miloš Zeman mohl s premiérem Sobotkou a celou vládou nakonec dělně koexistovat? Věřím, ţe oba pochopí, jakou výhodou je mít levicového prezidenta a koalici, v níţ levice by mohla hrát silnou roli. Doufám alespoň. Myslím, ţe příchod Miloše Zemana na Hrad přinesl několik pozitivních zlomŧ. Zaprvé tu konečně vlaje vlajka EU, zadruhé jmenoval ústavní soudce. * Na mŧj vkus je to málo. Lepší neţ nic. Z hlediska politické sociologie za dŧleţitý zdroj poznání povaţuji konflikty vyvolané prezidentským aktivismem. Já jsem do poslední chvíle odmítal přímou volbu prezidenta jako nesystémový prvek. Kdyţ uţ se to však stalo a systém je v nerovnováze, * Václav Bělohradský Foto: Deník poučme se z toho. I nerovnováha je totiţ prospěšná, nutí nás, abychom hledali novou rovnováhu, mobilizuje schopnost racionální změny. A odhaluje nedostatky předchozího rovnováţného stavu. * To je pravda, kdo by do Bohuslava Sobotky třeba řekl, jak se zmobilizuje… Například, toto je samo o sobě velmi zajímavé téma. Je českým zvykem všechno interpretovat jako boj dobra se zlem, jako v mém oblíbeném ruském filmu Čučelo, kde se příběh jedné školačky redukuje na kategorie „geroj a predatěl“, hrdina a zrádce. Stejně tak média vyprávějí příběh sporu mezi Sobotkovým a Haškovým křídlem jako příběh zrady a ctnosti. Ve skutečnosti šlo o konflikt mezi krajským zakořeněním ČSSD, jejíţ regionální moc velmi posílila, a centrem, které po dlouhé opozici oslabilo. Takový boj probíhá všude v Evropě, centra oslabují, někdy dokonce se strany po této ose rozpadnou. * Má Česká republika šanci na nějaké klidnější období s koalicí, která ruší veškeré zásady střídání pravice a levice u moci, vaší terminologií řečeno přeťala osu lib-lab, a je sama sobě vládou i opozicí, tedy Bělohradského kaleidoskopem? Byl jsem skalním zastáncem osy lib-lab, dokonce jsem svŧj postoj vydával za politický realismus. Po posledních volbách jsem ovšem dospěl k názoru, ţe se se svojí celoţivotní vírou musím rozejít. A je to tak správné, v sedmdesáti má člověk začít znovu. Střídání pravice a levice uţ je jen pověra, v Německu splynula Sociální demokracie s CDU. Otázkou je, zda propojení levice s pravicí na sebe vezme formu obrany politiky velkými ideologickými stranami proti antipolitice, kterou budou reprezentovat rŧzná zelená, místní, vlastenecká, či dokonce rasistická hnutí. Na jedné straně tedy budou všechny strany srostlé v jeden blok a na druhé přelétavá, heterogenní, nepevná antipolitická uskupení, která budou dosahovat malých či velkých praktických cílŧ. To je jedna moţnost. Druhou pak je, ţe se na levici ustaví nová postdemokratická levice, inspirovaná zeleně, feministicky, protirasisticky, nadnárodně, internetově pirátsky atd. Obě varianty jsou moţné, jaká zvítězí v Česku, netuším. Vznikající vláda se mi ale nelíbí. * Proč? Připadá mi příliš heterogenní. Nedovedu si představit, ţe tak ideologicky profilovaný člověk jako Daniel Herman bude ministrem kultury v „levicové vládě“. * Vnitřní koaliční pnutí podle vás mŧţe skončit výbuchem? Klíčovou roli sehraje české veřejné mínění, které je jedním z nejhorších hráčŧ v systému. Právě jsem se dočetl, ţe největší dŧvěru u lidí mají Okamura, Babiš a Stropnický. Bez komentáře! Chci říci, ţe české veřejné mínění je ve své podstatě antipolitické, charakterizuje ho potřeba identifikace s nějakým antipolitickým fetišem. Říkám tomu morální kýč. Plné znění zpráv


* Miloš Zeman dodává, ţe „morálkou se tu ohání kdejaký hajzl“. Já to označuji formulkou, kterou stále opakuji: místo politické opozice, opozice vŧči politice. České veřejné mínění neumí podpořit vznik politické opozice, ale opozici vŧči politice podporuje velmi hlasitě, vzpomeňte na úspěch hesel Děkujeme, odejděte, Spálená země nebo to hospodské Všichni všechno rozkradli. Mě to zaráţí, protoţe proces transformace Česka v demokratickou zemi, necháme-li stranou rozpad Československa, který mě dodnes bolí, byl celkem úspěšný a Česko je úspěšná země. * Kde se tedy bere ta nekonečná frustrace? Blbá nálada? Myslím, ţe to je kolektivní mentální úchylka. Věřím, ţe v Česku si lidé vyrábějí serotonin (neurotransmiter nazývaný hormonem štěstí, pozn. red.) tím, ţe na všechno nadávají. Karel Poláček tomu říkal „temné mručení davu“. Takové „mručení“ lze jen těţko přetavit v politickou opozici, zato snadno v opozici vŧči politice. * Dá se to nějak léčit? Mohou se o to zaslouţit dŧvěryhodnějším výkonem politici? Řekl bych, ţe v tomto případě by léčba byla horší neţ nemoc. Takţe se smiřme s tím, ţe Češi budou pořád temně mručet. Zejména, kdyţ se jim bude dařit celkem dobře. Jako nyní, třeba. *** „Jedno z největších neštěstí ideologie českého kapitalismu je pojetí soukromého vlastnictví jako něčeho, co si mohu obehnat ostnatým drátem a dělat si tam, co chci.“ PROF. VÁCLAV BĚLOHRADSKÝ * Narodil se 17. ledna 1944 v Praze, vystudoval češtinu a filozofii na Filozofické fakultě UK. * Po sovětské okupaci emigroval do Itálie, kde pŧsobil jako profesor sociologie v Janově, od roku 1990 na univerzitě v Terstu a jako hostující profesor na Fakultě sociálních věd UK v Praze. * Spolupracoval s disentem, byl signatářem Charty 77. * Svá díla vydával nejprve pouze v Itálii, poté v češtině v exilových nakladatelstvích, po listopadu 89 v Česku. * Loni mu prezident Miloš Zeman vyznamenal medailí Za zásluhy. Foto popis| MEZI KNIHAMI SE CÍTÍ DOBŘE. Václav Bělohradskýmá rád výzvy, ty intelektuální i společenské. Nerovnováha a snaha ji vyvaţovat totiţ motivuje, říká. Foto autor| Foto: Deník/ Martin Divíšek Region| Střední Morava Stejná zpráva vyšla také v dalších 25 titulech.

Otázka: Skončila doba ideologických receptů? A co proměna Francie? 20.1.2014

Hospodářské noviny

str. 20

Autorská strana

Macháčkova výměna Hollande hledá naději Ondřej Schneider think-tank IDEA a FSV UK Jako levicový prezident začal svŧj úřad sérií levicových opatření, včetně zvyšování daní a ostrakizace podnikatelŧ. Především si myslím, ţe bychom si měli počkat aţ na to, co francouzská vláda skutečně provede. Mluvit a slibovat je snadné, uvádět reformy do praxe je uţ sloţitější. Za druhé bych nepřeceňoval význam změny francouzské hospodářské politiky, i pokud by k ní došlo podle plánŧ prezidenta Hollanda. Jako levicový prezident začal svŧj úřad sérií levicových opatření, včetně zvyšování daní a ostrakizace podnikatelŧ. Teď, zdá se, si uvědomil, ţe taková politika mu nepomáhá zlepšit výkonnost francouzské ekonomiky, a tedy ohroţuje jeho naděje na znovuzvolení. Hledá proto jiné recepty. Nemá to nic společného, podle mého názoru, s nějakou širší debatou o (ne)vhodnosti té které politiky v rŧzných zemích. Myslím, ţe nikdy neexistovala nějaká teorie unifikace hospodářské politiky. Jen ekonomové někdy snad arogantně, většinou ale pokorně politiky upozorňují, Plné znění zpráv


ţe jejich nápady mají často překvapivě destruktivní dopady na ekonomiku. Bylo by skvělé, kdyby ke stejnému poznání nyní došel i francouzský prezident. Obávám se ale, ţe jde mnohem více o ty volby… Vědci se uţ nepřou, zda trh funguje, či nikoliv Jakub Steiner CERGE-EI a University of Edinburgh V chladném světě matematických modelŧ a statistických analýz by horké ideologické hlavy pŧsobily trapně. Mezi ekonomy akademiky skončila éra obecných ideologických receptŧ před několika generacemi, alespoň tedy na katedrách ve světě. Ekonomové vědci se nepřou, zda trh funguje, či nikoliv, a raději bádají, kdy selţe a kdy ne. Pro vědecký úspěch je nepodstatné, zda je nový objev pro-trţní, či naopak. V chladném světě matematických modelŧ a statistických analýz by horké ideologické hlavy pŧsobily trapně. Vědecké argumenty, asepticky oproštěny od ideologických vášní, někdy pŧsobí natolik studeně, aţ nám ekonomŧm svět nechce věřit, ţe stále zkoumáme lidské bytosti. Ideologický a emocionální odstup má však své výhody. Kdyţ kupříkladu mŧj bývalý spoluţák z CERGE-EI Ctirad Slavík zkoumá optimální zdanění finančních výnosŧ, mŧţe začít zkoumat, aniţ by věděl, jak mu to vyjde. Jeho výsledky jsou pak přesvědčivé, na rozdíl od těch, které začaly plánem potěšit pravici či levici. Typický akademický výzkum je hledáním kompromisu. Všichni ekonomové se shodnou, ţe daně na jednu stranu škodí, protoţe zrazují od investic, práce a přirozené spotřeby. Na druhou stranu, daně jsou skvělým nástrojem, jenţ umoţňuje vládám obstarat veřejné statky od obrany po zdravotnictví. Ideální daňový systém je tak velký, ţe jeho další košatění by více přispělo té negativní neţ pozitivní stránce. Kde přesně onen kompromis leţí, se ekonomové neshodnou. To je však přirozené, protoţe ideál závisí na tom, co lidé té které země chtějí například ve zdravotnictví, jaké jsou v zemi investiční příleţitosti… Ač tedy ideální daňový systém z kateder ekonomie nikdy nevzejde, mohou vědci pomoci s metodologií hledání onoho kompromisu. Dovést kompromis do praxe musí politici. Optimální míru liberalizace a globalizace trhŧ nelze vypočítat. Mnohdy dopředu víme, ţe neregulovaný trh selţe. Zarputilý zastánce laissez faire, který odmítá kupříkladu regulaci trhu s nemovitostmi, ať se laskavě podívá do jakéhokoliv rozvojového města. Mnoho trhŧ však funguje dobře v tom smyslu, ţe – v prŧměru – se díky nim máme lépe. Globalizace pomohla jak prŧměrnému Číňanovi, tak prŧměrnému obyvateli Západu (dík za všechna ta trička). Prŧměry však nezachytí všechno a dělníky z českých textilek prŧměrné výhody globalizace leda tak naštvou. Ekonomové dobře vědí, ţe mezi efektivitou trhu a nerovností je nutno hledat kompromis. Zrovna tento kompromis se však hledá obzvláště těţko. Nejenţe se lidé neshodnou, kolik nerovnosti tolerovat, ale, ač ten termín slyšíme denně, nerovnost se vzpírá rozumné definici. Ţe je význam slova nerovnost jasný? Povaţte tedy, ţe prŧměrný Číňan se díky globalizaci těšil mnohem většímu rŧstu neţ my na Západě. Čína nás dohání, svět se tedy zdá rovnější neţ před dvaceti lety. Na druhou stranu, v rámci Číny nezbohatli všichni. Nerovnost mezi Číňany se prohloubila. Nerovnost se vlastně prohloubila díky globalizaci v rámci kaţdé země. Jak to tedy vlastně je? Zmírnila, nebo zhoršila globalizace světovou nerovnost? Politici se ideologických řešení nevzdají Jan Novotný Cass Business School Londýn a CERGE-EI Neexistuje nějaká kouzelná kombinace daní a dŧchodŧ, která bude fungovat za kaţdých okolností. Doba kolektivních ideologicko-ekonomických receptŧ v ţádném případě neskončila a bude provázet hospodářskou politiku ještě hodně dlouho. Krása ideologických pouček je v tom, ţe jsou jednoduché, dobře znějí a lze s nimi snadno ovlivnit voliče. Politici tohle vědí a ideologických řešení se nevzdají. To mŧţeme například vidět dnes ve Velké Británii, která má veřejný aparát tradičně postavený na kritických analýzách a odborných studiích. Přesto dnes místo ekonomických analýz o pozitivním přínosu, které s sebou přinesl příliv pracovních sil, slyšíme nenávistné populistické proklamace o imigrantech z obou politických táborŧ. Výrok prezidenta Hollanda je dnes jen nezbytná politická korekce jeho předchozích slibŧ o přespřílišném zdanění, které vyvolaly velmi ostrou kritiku doma i v zahraničí. Samotný pojem univerzální hospodářské politiky je pak více neţ zavádějící. Neexistuje nějaká kouzelná kombinace daní a dŧchodŧ, která bude fungovat za kaţdých okolností. Ţádné daně a neregulovaný trh je stejně nereálný koncept jako absolutní přerozdělování. Zjednodušené ideologie tak většinou představují jakýsi ideál odtrţený od reality, který se při aplikaci do praxe mŧţe stát nebezpečným. Naopak je třeba dnes vnímat hospodářskou politiku jako velmi sloţitý dynamický proces, který reaguje na vnější vlivy. Navíc máme výhodu, ţe dnes je k dispozici velké mnoţství detailních dat, a lze tak studovat ekonomické vztahy na mikroúrovni. Hospodářská politika tak mŧţe být postavena na mnohem detailnějších mechanismech neţ určení daňové sazby a pro prosazování jejích cílŧ lze volit rŧzné nástroje. Ekonomická věda je v kombinaci s detailními empirickými daty schopna poskytnout mnoho nástrojŧ, jak analyzovat efekty toho kterého opatření v Plné znění zpráv


daném státě, a tudíţ jak nejlépe reagovat na současné potřeby. Je ale jen na zodpovědnosti politikŧ, a to nejen těch francouzských, aby si o podobné výzkumy řekli a postavili svá rozhodnutí na nich. Ideje nepřeváţí Edvard Outrata státní úředník ve výsluţbě Převzetí skutečné odpovědnosti významně mění názory a skutky vrcholných představitelŧ. Hollandŧv vývoj v úřadě svědčí o dvou tendencích v naší civilizaci, které jsou vzájemně rozporné – jedna pozitivní, druhá negativní. Je to další příklad toho, ţe převzetí skutečné odpovědnosti významně mění názory a skutky vrcholných představitelŧ. To je dobře: zdají se být odpovědnějšími, neţ jsme si mysleli. Naštěstí ještě stále tato odpovědnost převaţuje nad „názorovou konzistencí“ (jako „plnění slibŧ“), kterou od nich nerozumně vyţadují všechna média. Negativní je tendence naopak k libovŧli a překvapivé neodpovědnosti v osobním ţivotě. Přece všichni vědí, ţe dnes vše praskne a rádoby tajená situace ohrozí mezi jiným i výkon funkce. Prý to je zapříčiněno neočekávaným zvýšením hladiny testosteronu zpŧsobeným novými odpovědnostmi. Je-li tomu tak, volme do skutečně odpovědných funkcí zatím ţeny, neţ se muţi naučí potřebné disciplíně. Jen doufám, ţe se Hollandovi podaří situaci vybalancovat, protoţe změny, které navrhuje, nesmějí padnout za oběť pitomému skandálu. Ale zaslouţí za uši. Do této debaty přispěli také ekonomové Pavel Kohout či Aleš Chmelař. Vše najdete na: http://dialog. ihned.cz/machacek/ Foto popis|

Wolfová: Google přišel ve správný čas 20.1.2014

Marketing & Media str. 17 Václav Sochor

Agentury

Vanda Wolfová po 22 letech odchází z Ogilvy. Proč se rozhodla právě pro Google? ROZHOVOR Jak M&M informoval jako první, jedna z nejznámějších českých manaţerek Vanda Wolfová opustila společnost Ogilvy a přechází do Googlu. Tam pŧsobí v nově zřízené funkci ředitelky pro český a slovenský agenturní sektor - head of agency. Na starosti má obchodní týmy Googlu v obou zemích, v rámci nichţ se zaměří na tvorbu obchodní strategie a další rozvoj vztahŧ s agenturami. * Proč jste se rozhodla po tak dlouhé době opustit společnost, ve které jste udělala takovou profesní kariéru? Moje pozice v Ogilvy byla na takové úrovni, ţe se nabízely jen dvě varianty: buď vést globálního klienta a konzultovat světové klienty na nejvyšší úrovni v rámci boardu. Neustálé cestování, budování a vedení týmŧ. Anebo vést některý region. A to by znamenalo přestěhování. Ve chvíli, kdy mám rodinu, pro mě ani jedna z těchto variant nebyla optimální. * A proč jste se rozhodla zrovna pro Google? Google nabízí podobně jako Ogilvy velkou profesní výzvu, nutnost neustálého sebevzdělávání a dobrý kolektiv. Navíc ale ve své nové roli budu moct vést rodinný ţivot a starat se o syna. Google prostě přišel ve správný čas se správnou nabídkou. Navíc si nedovedu představit lepší firmu, jak být u toho, kdyţ se rodí nové digitální století. Vše, co vím o Googlu, mi říká, ţe je to skvělý tým tvrdě pracujících lidí, kteří se pořád vzdělávají. * Nebudete ale i v Googlu mít problém s místem pŧsobení? Nebudete se muset stěhovat z Bratislavy do Prahy? Ne. Zázemí budu mít v Bratislavě, odkud budu i pracovat. Do Prahy budu často dojíţdět. * Jak tuhle zprávu přijali v Ogilvy?



V Ogilvy byli někteří ve výrazném šoku, protoţe po tak dlouhé době se s lidmi dobře znám, jsme přátelé. Oni věděli, ţe jsem velmi loajální, ale zároveň mé rozhodnutí velmi dobře chápali. * Od koho z Googlu ta nabídka přišla? Jaký bude váš vztah s Taťánou Le Moigne? A znaly jste se osobně? V létě jsem mluvila na konferenci Restart kariéry. Říkala jsem tam tehdy, ţe restartovat kariéru jde i v rámci stejné firmy. Na konferenci byla jak Táňa Le Moigne, tak i personalistka Googlu Petra Hrušková. Oslovily mě, protoţe z toho mého vystoupení měly pocit, ţe bych mohla naslouchat nabídce, která by mě přivedla zpátky domŧ. Která by poskytla rovnováhu mezi soukromým a profesním ţivotem. A s takovou nabídkou Google přišel. Jinak s Táňou se znám ještě z doby, kdy pracovala pro Microsoft, a sledovala jsem velké úspěchy, kterých v regionu dosáhla. *** Vanda Wolfová Je absolventkou FSV UK v Praze. Profesní dráhu odstartovala jako novinářka a poté tisková mluvčí MMF v Karlových Varech. V Ogilvy pracovala od roku 1992. Byla vŧbec první zaměstnankyní čerstvě otevřené praţské pobočky. V roce 1994 se stala generální ředitelkou české pobočky Ogilvy Focus. Pomáhala řadě mezinárodních firem se vstupem na český trh a zároveň spoluvytvářela silné české značky. V Ogilvy nakonec pŧsobila celých 22 let, posledních šest pracovala na pozici regionální ředitelky Ogilvy One v Paříţi, jako jediná ţena v evropském vedení firmy. V roce 2000 zvítězila v soutěţi Ţena roku a v roce 2013 ji Hospodářské noviny zařadily do výběru nejúspěšnějších českých ţen pŧsobících v zahraničí. Foto popis|

Jan Jirák: takzvaná nová média nahradila integraci interakcí 20.1.2014

mediar.cz str. 00 Literární noviny

Otvírák

Michalem Komárkem. Profesor Jan Jirák. Foto: Tereza Menclová Hodně se v poslední době diskutuje o nových “mediálních magnátech“ - pánech Soukupovi, Bakalovi, Babišovi Krátce před koncem minulého roku ještě Daniel Křetínský koupil vydavatelství Ringier, tedy vydavatele Blesku, Reflexu nebo Sportu Znamená to proměnu českých médií? A máme se jí bát? Tuhle otázku dostávám v poslední době často, někdy i dost emociálně pronášenou. A nechci vám z ní utíkat, ale svým zpŧsobem jí nerozumím. Od doby, kdy se v první polovině devadesátých let privatizovala, byla média stále v něčích rukou a já nevím, proč by najednou měly být obavy z místního podnikatele větší neţ třeba z Ringierŧ. Nebo naopak menší neţ z Ringierŧ. Problém, s nímţ se střetáváme, je problém systému, ve kterém ţijeme. Snaha po koncentraci vlastnictví jde napříč obory, a tak se míchají média se stavitelstvím, zábavou, zemědělstvím, sportem Pochopitelně, ţe je z hlediska zdravého občanského ţivota na pováţenou, kdyţ jeden podnikatel koncentruje příliš mnoho médií, ale nevím, proč by to mělo vadit zrovna u českých podnikatelŧ a ne u cizích. Tomu rozumím, ale místní podnikatelé mají přece jen výraznější zájmy v domácí ekonomice i politice. Respekt tak třeba nepíše o aktivitách Zdeňka Bakaly, aby se nedostával do střetu zájmŧ. Přestane MF Dnes psát o zemědělství a politice, kdyţ je jejím majitelem Andrej Babiš? Daniel Křetínský koupil s Ringierem i nejčtenější sportovní deník Sport a je zároveň také majitelem fotbalové Sparty. Znamená to, ţe uţ nemŧţeme věřit tomu, ţe média nevyjadřují zájem toho konkrétního podnikatele? Ve vaší otázce je zaráţející slovo “uţ“. My jsme přece nikdy neměli dŧvod věřit, ţe média nevyjadřují něčí zájmy. To, co se u nás teď děje, je jen prŧvodní jev toho, čemu říkáme kapitalismus. Ted Turner přece taky vlastnil mnoho jiných firem kromě CNN a Silvio Berlusconi měl stavební firmu, fotbalové muţstvo a zaloţil televizi. A propojování politiky a médií také není ţádná anomálie - od Williama Hearsta přes Axela Springera po Plné znění zpráv


Ruperta Murdocha. O takovém propojování si mŧţeme říkat, ţe je hrozivé, a kritizovat ho, ale nemŧţeme se mu divit a - obávám se - nemŧţeme ho odstranit, protoţe je vlastností systému. Otázka je, jestli vedle toho mŧţe existovat i něco, čemu bychom eventuálně mohli dŧvěřovat. Kdybych se měl dopustit bezuzdného optimismu, řekl bych, ţe na tuto roli by mohla aspirovat média veřejné sluţby, protoţe ta si koneckoncŧ platíme my jako občané. Ale obávám se, ţe to nejsme schopni prosadit. K tomu “uţ“ tedy ještě jedno doplnění: v roce 1958 pronesl slavný americký novinář Robert Murrow proslulý projev, v němţ kritizoval tehdejší televizní vysílání. Ta kritika by se docela dobře dala přenést i do současnosti. Znamená to, ţe média se víceméně potýkala stále s týmiţ problémy a ţe neexistuje nic jako “zlatý věk médií“, k němuţ by bylo moţno se vracet? Německý filozof Jürgen Habermas kdysi psal, ţe média si ve shodě s politickými a ekonomickými elitami jakoby přisvojila veřejnou sféru a nás odsunula do role divákŧ, kteří sedí v hledišti a mohou jen sledovat, jak nám média to veřejné, občanské předvádějí jako na jevišti. Přitom my, občané, na to jeviště v podstatě nemáme přístup. Pravda, občas se na jevišti někdo utrhne, dojde na forbínu a zazpívá něco, co stojí za poslech. Ale jen občas. Nemám pocit, ţe tu někdy byl “zlatý věk médií“. Spíš nenaplněná ideologie, která média provází. Ideologie? Kolem médií se vytvořila velice hezká ideologická narace - jak nás dokáţou objektivně informovat, ţe nám nabízejí informace, které mŧţeme sami zváţit, ţe kdyţ je médií hodně, tak existuje názorová diverzita a mŧţeme si vybírat. To je ideologický obal, takový lák, ve kterém média plavou. Formoval se někdy v polovině 19. století a formoval se jinak v Evropě a jinak v USA. V Evropě, zvlášť kontinentální, byla média převáţně politicky názorovou platformou. V USA to byl stále víc byznys, a proto se tam začal rodit koncept “objektivity“. Byl to převáţně obchodní tah, který říkal: podívejte se, my jsme ochotni nabídnout zprávy, které mŧţete číst bez ohledu na to, jakého jste politického zaměření, tak si nás kupte. Rŧznými cestami se pak tento koncept dostal i do Evropy. Ale představy o tom, jak mají média fungovat - objektivita, vyváţenost, nezávislost - nikdy neodpovídaly realitě. A někde v synergii globalizace, rozpadu bipolárního světa a nástupu nových médií začala být dokonce tahle ideologická ambaláţ nepodstatná. Vliv rozpadu bipolárního světa se v tomto ohledu podceňuje, ale uvědomme si, ţe mýtus liberálně demokratických médií, o kterém tu mluvíme, se dlouhou dobu udrţoval hlavně proto, ţe se tím navenek odlišovala “západní“ média od “východních“. Zmínil jste diverzitu médií, to je oblíbený argument obhájcŧ dŧvěryhodnosti médií jako celku. Příklad z dnešního rána: MF Dnes Andreje Babiše kritizovala dva kandidáty na ministry z ČSSD, zatímco Právo tisklo hlasy ekologŧ, kteří se pustili do kandidáta na ministra ţivotního prostředí za hnutí ANO. Není to tedy tak, ţe si mŧţeme vybrat? Ţe Babišovy noviny sice opravdu nekritizují Babišova kandidáta, ale udělá to někdo jiný? Nemyslím si, ţe je to tak jednoduché. Kdyţ jsem ráno v rozhlasovém přehledu tisku slyšel tu kritiku v MF Dnes, vŧbec jsem si neuvědomil, ţe je to Babišova MF Dnes - vţdyť pro ty noviny je úplně normální, ţe šijí do ČSSD. No, a kdyţ jsem na Novinkách. cz četl kritiku ze strany ekologŧ, přišlo mi to jako normální odveta z druhé strany. Vše je při starém. Nerozumím, jak to vyvrací argument diverzity Podstatné je, ţe napříč médii prochází hřích, který, obávám se, nemohou ţádní Babišové ani zhoršit, ani zlepšit: o limitech, danostech, moţnostech a kontextu fungování této budoucí vlády, jakoţ i o těch předchozích a asi i budoucích se z médií nedozvím v podstatě nic. Politika se vinou médií samotných, s podporou rŧzných politických “spin doktorŧ“ a poradcŧ v médiích předvádí jako spleť mezilidských řevnivostí a pŧtek či sympatií a loajalit. Ta personalizace je tak silná, ţe uţ nám to jinak neţ jako animozity, kamarádství, vytváření osobních koalic nepřipadá zajímavé a snad ani srozumitelné. A tady si není z čeho vybrat. A kontinuita je výrazná bez ohledu na střídání vlastníkŧ. Vrátím se v této souvislosti ještě na začátek: Babišŧv vstup do médií a politiky současně mŧţe být opravdu zajímavý aţ v okamţiku, kdy ANO razantně vstoupí do jednání o obsazování mediálních rad a začne usilovat o větší podíl na kontrole a regulaci vysílacích médií. No, vzhledem k tomu, ţe mŧj bratr Martin Komárek za ANO vede parlamentní výbor, který má obsazování mediálních rad na starosti, je to moţná docela aktuální otázka. Ano. Neříkal jsem to ale proto, abych si do vás lacině rýpnul. Úzkou vazbu mezi politickou a mediální sférou nemŧţeme zrušit, ale podstatné je snaţit se ji pojmenovávat, kritizovat, a tím omezovat alespoň v excesech. A Plné znění zpráv


kombinace vlastnické kontroly soukromých a politické kontroly ostatních médií, tedy něco, co se podobá “berlusconizaci“, by takovým excesem nepochybně byla. Vraťme se ještě k té diverzitě. Pro řadu lidí je tento argument opřen o nástup “nových médií“: kaţdý si mŧţe zaloţit blog, psát a číst, co chce, nikdo nemá šanci ovládnout mediální prostor. Za pozornost stojí zjištění, ţe “mnohost“ nerovná se “rŧznost“. Tady se přece většina nebulvárních deníkŧ a základních serverŧ tlačí v jednom koutě hřiště, nabízejí velmi podobné obsahy. Snad jen Právo bylo a je trochu stranou, ale ne příliš. Takţe rozdílná vlastnická struktura a četnost mediálních titulŧ samy o sobě nezařídí názorovou pluralitu. A proč by to měly “zařídit“ technologie? Za tímhle - v podstatě propagačním sloganem - je přítomna velmi silná technologicky deterministická perspektiva: představa, ţe technologie má v sobě zakódován potenciál rovnosti a spravedlnosti a ţe to zařídí za nás. Nezařídí. Proti stojí dva argumenty: ztráta moţnosti celospolečenské komunikace a zásadní komunikační nerovnost. Mŧţeme ty argumenty přiblíţit? Ten první mŧţeme uvést v souvislosti s obrazem médií a jeviště, o němţ jsme uţ mluvili: Sociální sítě pŧsobí dojmem, ţe tohle tiché a nepřiznané vyloučení občanŧ z veřejné sféry zrušily, ale fakticky to tak není. Abychom se drţeli té metafory: sociální sítě zrušily hlediště, na jeviště sice nyní mŧţe prakticky kdokoliv, ale nemá pro koho hrát kromě hloučku příznivcŧ, kteří mu jeho projev “lajknou“. A druhý se týká faktické nerovnosti v prostředí internetu. Vy si sice mŧţete zaloţit blog a psát si, co budete chtít, a poslat to všem svým “přátelŧm“ na Facebooku a oni vám to “lajknou“, ale iDnes nebo Novinky mají daleko větší šanci upoutat pozornost ekonomických elit, politikŧ, mocných obecně a nastolovat agendu či definovat kontext nějaké události. Není to hřiště rovnocenných hráčŧ. I internetová média se masifikují (ošklivé slovo, omlouvám se) a na to mají prostředky a síly jen někteří. Dobře, ale přece jen to zkusím ještě jinak: Někteří redaktoři nyní odcházejí z MF Dnes, třeba Jaroslav Kmenta nebo bývalý šéfredaktor Robert Čásenský. “Nová média“ jim snáze umoţní nastartovat případný vlastní projekt. Není to třeba cesta, jak zachránit investigativní ţurnalistiku? A myslíte, ţe je co zachraňovat? Já mám pocit, ţe aţ na ojedinělé výkřiky u nás vlastně Zdá se, ţe jste ještě skeptičtější neţ já. Ale vezměme to obecně: z velkých redakcí tištěných médií investigace stále víc mizí. Je drahá, časově náročná, mŧţe naráţet na rŧzné zájmy. Nedávno Miloš Čermák napsal, ţe kdyby dnes Woodward přišel za šéfredaktorem s aférou Watergate, tak by mu bylo doporučeno, ať si to napíše na blog. Není to tedy cesta, vyvést investigativní ţurnalistiku, třeba i podpořenou nějakým nadačním fondem, na web? Investigativní ţurnalistika má svoje opodstatnění pouze ve společnostech, kde existuje dost pevný hodnotový rámec a jeho porušení nebo opuštění jsou evidentní a vzbuzují děs. Síla Watergate nebyla v tom, ţe Woodward a Bernstein prošli dlouhé seznamy telefonních čísel a nechali si radit tím chlápkem v garáţích. Její síla spočívala v tom, ţe prezident USA byl institucí, jíţ věřili i lidi, kteří toho konkrétního prezidenta neměli rádi. Dŧvěra v prezidenta byla hodnota. Odhalení Watergate byla pro velkou část Američanŧ šokující a rezonovala s představou, ţe “toto se nedělá“. My ale ţijeme ve světě, který je hodnotově velmi rozkolísaný. Věcí, na kterých se všichni shodneme, ţe se “nedělají“, zřetelně ubývá. A v tom rozkolísání se na výsledek kaţdé novinářské práce dá nahlíţet nejen jako na zprávu o porušení hodnotového rámce, ale současně i jako na další kartu, kterou dostala do ruky ta či ona strana v boji s protistranou. Za této situace není hlavním problémem investigativní ţurnalistiky problém peněz. Daleko víc je to problém smyslu. Miloš Čermák má ale samozřejmě pravdu: nejenom investigativní, ale kaţdá slušná ţurnalistika - ţurnalistika v tradičním slova smyslu, tedy všechno, co není jen naplňováním stránek - je jeden z nejdraţších zpŧsobŧ, jak dělat obsah médií. Pro výrobce a vlastníky médií to není výhodné. Dobře, tak to zkusím ještě jinak: je tu tedy nějaká moţnost, jak zachránit tu kvalitní ţurnalistiku v tradičním slova smyslu? A má se zachraňovat? Já bych ji také rád zachránil, ale je to něco, co vzniklo za nějakých společenských podmínek, není to konstantní vlastnost “lidské smečky“. Vznikla v procesu, kterému se říká modernizace, a není divu, ţe také mŧţe zaniknout, změnit svou podobu, společenskou funkci… Ostatně úvahy o “postţurnalismu“ a o společnosti v době “poţurnalistické“ jsou staré uţ skoro čtvrt století. Plné znění zpráv


Vraťme se tedy ještě k Watergate. Byla nějakým zlomovým bodem v médiích? Zdá se totiţ, ţe třeba “Lewinskigate“ má uţ docela jinou povahu, přestoţe se týká rovněţ dŧvěryhodnosti prezidenta. Moţná nás trochu mate, ţe v novinářské praxi se začalo “-gate“ pouţívat pro kdeco a stalo se z něj klišé. Lewinskou bych vynechal, ale podstatná mi připadá “Irákgate“, ten příběh s neexistujícími zbraněmi hromadného ničení. To je jistá výzva ke srovnání. Zatímco Watergate zpŧsobila zděšení, v podstatě morální paniku, vše kolem neexistujících iráckých zbraní proběhlo bez většího vzrušení, vypadalo to jako marginálie. A vracíme se tak i k otázce diverzity a nových médií. Watergate je ještě pořád příběh pevně zakotvených masových médií. Aféra ukázala, ţe prostřednictvím televize se spoustě lidí dostane informací, s nimiţ se prostě musí nějak vyrovnat. Mnohost “nových médií“ má svoji stinnou stránku v tom, ţe věcí je tolik, ţe zásadní není nic nebo mŧţe být cokoliv. Někteří autoři poukazují na to, ţe masová média, ať uţ si o nich myslíme cokoli, v sobě měla potenciál integrování společnosti do jednoho celku. Ta tzv. nová média vyměnila integraci za interakci. Mŧţeme sice klikat, kam chceme, mŧţeme psát komentáře a blogy, ale interakce se děje na úkor integrace. Nikdy nejsme celek - ani zdánlivý či myšlený. Je to jedna ze dvou velkých záměn posledních desetiletí: první byla záměna občana za spotřebitele, druhá záměna integrace za interakci. Jsme sice nádherně svobodní, kaţdý mŧţe napsat, co chce, ale jsme odsouzeni k tomu, ţe to, co říkáme, nemá ţádný smysl. Na začátku jste zmiňoval média veřejné sluţby jako to, čemu bychom snad mohli věřit. Jak to tedy s nimi je? Mohou představovat jinou, kvalitní ţurnalistiku? Základní otázka je, zda společnost v oblasti komunikace něco jako veřejnou sluţbu potřebuje. Já myslím, ţe ano. Platí-li teze, ţe dochází k záměně integrace za interakci, pak veřejná sluţba má být něco, co tu společnost integruje. V oblasti mediální komunikace ji má integrovat tím, ţe jí nabízí věrohodné a dŧleţité informace a analýzy a promyšlené a současně zpochybňované argumenty, má zajišťovat prostor pro debatu o věcech, které jsou pro společnost dŧleţité, má jí nabízet laťku pro úroveň zábavy a má se podílet na rozvoji a současně uchování kultury dané společnosti. Čili má nabízet informace, vzdělání, kulturu a zábavu. A má být ve všech těchto oblastech především měřítkem kvality. Je to trochu omšelý příklad, pouţívám ho opakovaně, ale je to něco jako Národní divadlo. Chodí do něj třeba málo lidí, ale kdyby někdo poţadoval, ţe ho je kvŧli tomu třeba zavřít, ozvou se i ti, kteří v něm nikdy nebyli. Je součástí naší identity. A právě k tomu by měla směřovat veřejná sluţba komunikací - k uvědomění si hodnot. Příměr Národního divadla je moţná omšelý, ale hodí se mi: kolem něj bují spousta malých divadel, do nichţ chodí v součtu mnohem víc lidí. A tak ovlivňují společnost víc neţ to Národní. Něco jako “nová média“. Není to tedy marnost? Není podstatné, ţe chodím raději třeba do Dejvického divadla či do Disku, dŧleţité je, ţe to Národní tu je. U médií veřejné sluţby by se to dalo vyjádřit tak, ţe vím, ţe se k nim mŧţu uchýlit, kdyţ opravdu potřebuju něco vědět. A ta spolehlivost, to vědomí, ta téměř jistota, ţe existuje komunikační prostor, který není zmítán skupinovými, ekonomickými, politickými, osobními zájmy, ale je zmítán zájmem o svou pověst, ta by myslím přinesla do společnosti alespoň o maličko větší klid, neţ v ní je. Teď jste to s tím příměrem přece jen asi uţ přehnal - o Národním divadle se dnes asi těţko dá říci, ţe se na ně mohu spolehnout, kdyţ chci vidět opravdu dobrý kus. A navíc mi pořád není jasné, jak mohou média veřejné sluţby kultivovat veřejnou diskusi, kdyţ stojí spíš na okraji, jako hezký symbol. Kdyţ vy ale skáčete z modelování moţných světŧ do smutné reality. Máte pravdu, skáču. To modelování mě moc baví, ale pak mě vţdycky začne zajímat, co s tím v té “smutné realitě“. A jak dosáhnout, aby média veřejné sluţby fungovala podle toho ideálního modelu? Nevím, co s tím. Veřejná sluţba médií je ve světě, kde se privatizuje vše od péče o zdraví přes vzdělání po bezpečnost, ve velmi nejistém postavení. Sama média té nejistotě napomáhají tím, ţe se stále více snaţí chovat jako jejich komerční “nevlastní příbuzní“ (o skutečnou “příbuznost“ tam nejde). Kdyţ mě postrčíte do roviny spekulativně teoretické, tak jsem na chvíli ochoten odloţit pesimismus a přemýšlet, jak by mohl svět vypadat. Ale kdyţ mě vrátíte zpátky do reality, tak mám znovu pocit, ţe se s tím nedá dělat nic. Jan Jirák (*1958) Plné znění zpráv


Profesor mediálních studií, mediální teoretik a překladatel, vede katedru mediálních studií na Metropolitní univerzitě Praha a přednáší na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Je autorem či spoluautorem řady publikací o dějinách i teorii médií. Na UK vystudoval češtinu, českou literaturu, angličtinu a anglickou literaturu a překládá z angličtiny (Updike, Vonnegut, Auster ad.). Z vlastní novinářské praxe vzpomíná jako na nehoráznou drzost, kdyţ se bez jakéhokoli doporučení objednal v roce 1989 v New Yorku na rozhovor s proslulým Artem Buchwaldem. Rozhovor získal. A vzpomíná dodnes na Buchwaldovu odpověď na otázku, jestli má nějaké novinářské vzory: “Nemám. Nejsou dobří novináři, jsou jen dobré redakce. A dobrá redakce je taková, kde umře novinář v pŧlce věty, jiný to za něj dopíše a čtenáři si ničeho nevšimnou." Ptal se Michal Komárek. Převzato z Literárních novin.

URL| http://www.mediar.cz/jan-jirak-takzvana-nova-media-nahradila-integraci-interakci/

CHVÁLA LIDSKÉ PRŮMĚRNOSTI 20.1.2014

Ona DNES str. 04 Fejeton MARKÉTA FIALOVÁ

My ţeny se rády srovnáváme s prŧměrem téměř v čemkoli,co je nám buď ţinantní veřejně probírat,nebo v čem tušíme nelichotivé osobní výsledky. A je určitě jednodušší,kdyţ nám někdo údaj o prŧměru předloţí,neţ kdyţ si soukromý prŧzkum zpracováváme samy. Takovým typickým tahákem všech studií o prŧměrnosti jsou ty o lidském sexuálním chování. Zároveň jsou ale také nejnebezpečnější. Pokud si například ţena hledající partnera přečte, ţe prŧměrná lovkyně olíbá nejdříve patnáct ţabákŧ, neţ narazí na toho pravého, dost těţko uvěří v lásku na první pohled. Navíc, pokud se nechá prŧzkumem ovlivnit, mŧţe se do líbání pouštět zbrkle bez pečlivého výběru s heslem „soupeře si nevybíráš“, jen aby uţ byla u startovního čísla šestnáct, do kterého vkládá své naděje. Ještě šílenější pak mŧţe být srovnávat se s prŧměrnými hodnotami výkonŧ v loţnicích. Znám ţenu na první pohled bez uráţky prŧměrnou, která je ale nesmírně soutěţivá a vynakládá opravdu velké úsilí na to, být ve všech moţných ohledech dokonalá. Musí být nejvíc trendy, nejvíc sexy a nejvíc happy, jinak se necítí ve své kŧţi, a obdobné nároky má i na své nejbliţší. Ta, kdyţ si přečetla, ţe prŧměrný pohlavní styk Středoevropana trvá šestnáct minut, stopovala v posteli svému muţi jeho výdrţ. Díkybohu pro něj bez jeho vědomí a s výsledkem devatenáct. Její samostudium mě dost pobavilo, ale bojím se pomyslet, co by se dělo, kdyby byl její studijní objekt, chudák, ten večer o tři minuty kratší… Takový prŧzkum prŧměrnosti ale dokáţe zamávat i s pevnou ţenskou vŧlí. Dovolím si další příklad. Mezi ‚novoroční dietáře„ spadla letos i jedna z mých dlouholetých kamarádek. Poprvé v ţivotě se rozhodla skrouhnout objem tukové vrstvy svého těla na míru, která by jí umoţnila netisknout své faldy na sedadle v metru k cizím lidem. Jak sama říká, s přibývajícím věkem a kily se jí tento bezděčný ale těsný kontakt zdá být čím dál tím víc osobní. Po pár týdnech diety však zoufale hledala argument, proč s trápením a odříkáním skoncovat. Poskytl jí ho prŧzkum. Britští vědci v pravou chvíli zveřejnili údaj, ţe prŧměrná ţena stráví devět let svého ţivota dietami! Kaţdý musí uznat, ţe k tomu se nikdo duševně zdravý dobrovolně odsoudit nemŧţe. Navíc titíţ vědci ze zámoří zjistili i to, ţe prŧměrná ţena také stráví ročně 91 hodin líčením a bezmála 208 hodin couráním po obchodech. Kdy by nám pak zbyl čas na skutečný ţivot?! Pravdou je, ţe se najdou i uţitečné prŧzkumy prŧměrnosti. Je třeba dobré vědět, ţe prŧměrný muţ čtyřikrát denně lţe. To je prostě fakt, který je třeba brát váţně a naučit se s ním pracovat. U této studie ale odborníci bohuţel neuvádějí, komu prŧměrný muţ lţe ani o jaký typ se jedná. Ne/pravdy jako třeba „dnes ráno vypadáš váţně dobře“ adresované manţelce nebo „paní učitelka se na tebe určitě těší“ pronesené k dítěti, kterému se nechce do školy, bych snad ani mezi lţi nepočítala. Zaráţející, nebo moţná dokonce šokující ale je, ţe prŧměrná ţena podle odborníkŧ lţe třikrát častěji neţ muţ, tedy dvanáctkrát denně. Tomu se mi snad ani nechce věřit! Zdŧvodnit by se to snad dalo jen prŧměrným počtem za den vyslovených slov, které u muţe činí chabé dva aţ tři tisíce, kdeţto u ţeny dvanáct aţ čtrnáct tisíc. Prŧzkumy prŧměrnosti jsou nekonečným zdrojem pocitŧ sounáleţitosti prŧměrných, frustrací podprŧměrných a nabubřelosti nadprŧměrných. Byly, jsou a budou tu stále, protoţe všechno se vyvíjí a srovnávat se navzájem mŧţeme úplně v čemkoli. Univerzálně platné ale zŧstávají jen prŧzkumy nevědecké, zato prověřené generacemi. Třeba ten, který říká, ţe prŧměrná ţena se vdává, protoţe doufá, ţe se její muţ změní. Naopak prŧměrný muţ se ţení, protoţe doufá, ţe se jeho ţena po svatbě nezmění. Anebo snad znáte manţelství, kde to mají naopak? * Plné znění zpráv


AUTORKA MARKÉTA FIALOVÁ (42) moderuje Televizní noviny v televizi Nova. Vystudovala masovou komunikaci na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. S novinařinou začínala v deníku Mladá fronta Dnes. Je vdaná a má dvě dcery. Foto popis| O autorovi| [email protected]

Praţská UK prověří, zda německý politik neopsal doktorskou práci 20.1.2014

tyden.cz str. 00 ČTK

Domácí

Univerzita Karlova prověří podezření, zda generální tajemník bavorské vládní Křesťanskosociální unie (CSU) Andreas Scheuer nepodváděl ve své doktorské práci obhájené v Praze. Univerzita Karlova prověří podezření, zda generální tajemník bavorské vládní Křesťanskosociální unie (CSU) Andreas Scheuer nepodváděl ve své doktorské práci obhájené v Praze. Podle německých zpravodajských serverŧ to oznámil ředitel Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovi Petr Jüptner. Scheuer sám chtěl univerzitu o přezkoumání práce poţádat a vyzval ji k tomu i německý ombudsman pro vědu Wolfgang Löwer, podle něhoţ je politikova rigorózní práce minimálně zčásti klasickým plagiátem. Za německy psanou práci s názvem Politická komunikace Křesťanskosociální unie (CSU) v systému Bavorska získal Scheuer v roce 2004 v Praze titul PhDr. Před svým jménem začal uvádět zkratku Dr., ačkoli český malý doktorát jako plnohodnotný doktorský titul uznávají v Německu jen dvě spolkové země, a to Berlín a Bavorsko. Kdyţ tato skutečnost vyšla minulý týden najevo, Scheuer se pouţívání titulu Dr. vzdal. Jeho práce ale podle německého tisku vykazuje i formální nedostatky. Scheuer prý do ní převzal dlouhé pasáţe z textu, který vydala Spolková centrála pro politické vzdělávání ve spolupráci s Münsterskou univerzitou, aniţ by řádně uvedl zdroj. Právě tyto pasáţe označil Löwer v nedělníku Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung (FAS) za klasický plagiát. "Měly by se stát podnětem k podrobnějšímu prozkoumání a prošetření toho, jak ten text vznikl," uvedl vědecký ombudsman. "Předpokládám, ţe se Univerzita Karlova tohoto úkolu chopí," dodal. O prověření podezření z plagiátorství chtěl praţskou univerzitu poţádat i sám Scheuer. Podle německých zpravodajských serverŧ to oznámil na dnešním jednání předsednictva CSU v Mnichově. "Pan Scheuer o to nemusí ţádat, neboť jsme s přípravami začali uţ v pátek," citují německé servery Jüptnera. Škola prý nyní shromaţďuje podklady, jako jsou tehdejší posudky. Univerzita Karlova se podle Jüptnera bude snaţit o maximální transparentnost. Scheuer se uţ dříve bránil tvrzením, ţe při detailním prověřování podkladŧ pro svou rigorózní práci nenašel ţádný dokument Münsterské univerzity, ale ujistil, ţe tuto univerzitu poţádá o informace týkající se autorství a data vzniku textu. Vedoucí rigorózní práce, politolog Rudolf Kučera, deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) řekl, ţe je zcela normální, ţe Scheuer práci vyhotovil v němčině. Znalosti češtiny prý v takových případech nejsou vyţadovány a Scheuer navíc v Praze nenavštěvoval přednášky. Podle bavorského politika nebylo nutné učit se česky, protoţe Kučera hovoří německy. V komisi, která posuzovala Scheuerovu doktorskou práci, byl podle FAZ také politolog Bohumil Doleţal. Ten ale listu řekl, ţe členem zkušební komise nebyl a o celé záleţitosti nic neví. Nedělník FAS uvedl, ţe Scheuer pŧvodně studoval politologii na univerzitě v domovském Pasově. Cestu k "velkému doktorátu" mu tam ale znemoţnila skutečnost, ţe jeho magisterskou práci ohodnotila posudková Plné znění zpráv


komise jen jako uspokojivou. Generálním tajemníkem CSU je Scheuer teprve několik týdnŧ; stal se jím aţ poté, co jeho předchŧdce Alexander Dobrindt nastoupil 17. prosince funkci německého ministra dopravy. Akademickým titulŧm Němci přikládají velký význam a v uplynulých letech kvŧli obviněním z plagiátorství museli opustit vysokou politiku hned dva němečtí ministři. O doktorské tituly a funkce kvŧli nesrovnalostem v dizertacích přišli někdejší populární ministr obrany Karl-Theodor zu Guttenberg a bývalá ministryně školství Annette Schavanová. Dosud nejvýše postavenou obětí plagiátorských afér v Evropě je bývalý maďarský prezident Pál Schmitt, který z funkce odstoupil předloni v dubnu, kdyţ mu domovská Semmelweisova univerzita odebrala doktorský titul

URL| http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/prazska-uk-proveri-zda-nemecky-politik-neopsal-doktorskoupraci_295443.html

Praţská UK prověří, zda německý politik neopisoval v doktorské práci 20.1.2014

zpravy.iDNES.cz

str. 00 ČTK

Zprávy / Zahraniční

Univerzita Karlova prověří podezření, zda generální tajemník bavorské vládní Křesťanskosociální unie (CSU) Andreas Scheuer nepodváděl ve své doktorské práci obhájené v Praze. Podle německých zpravodajských serverŧ to oznámil ředitel Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd UK Petr Jüptner. Scheuer sám chtěl univerzitu o přezkoumání práce poţádat a vyzval ji k tomu i německý ombudsman pro vědu Wolfgang Löwer, podle něhoţ je politikova rigorózní práce minimálně zčásti klasickým plagiátem. Mluvčí UK Václav Hájek iDNES.cz potvrdil, ţe škola práci prověří. Bliţší informace ale podle něj UK oznámí v tiskovém prohlášení. Za německy psanou práci s názvem Politická komunikace CSU v systému Bavorska získal Scheuer v roce 2004 v Praze titul PhDr. Před svým jménem začal uvádět zkratku Dr., ačkoli český malý doktorát jako plnohodnotný doktorský titul uznávají v Německu jen dvě spolkové země, a to Berlín a Bavorsko. Kdyţ tato skutečnost vyšla minulý týden najevo, Scheuer se pouţívání titulu Dr. vzdal. Jeho práce ale podle německého tisku vykazuje i formální nedostatky. Scheuer prý do ní převzal dlouhé pasáţe z textu, který vydala Spolková centrála pro politické vzdělávání ve spolupráci s Münsterskou univerzitou, aniţ by řádně uvedl zdroj. Právě tyto pasáţe označil Löwer v nedělníku Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung (FAS) za klasický plagiát. "Měly by se stát podnětem k podrobnějšímu prozkoumání a prošetření toho, jak ten text vznikl," uvedl vědecký ombudsman. "Předpokládám, ţe se Univerzita Karlova tohoto úkolu chopí," dodal. O prověření podezření z plagiátorství chtěl praţskou univerzitu poţádat i sám Scheuer. Podle německých zpravodajských serverŧ to oznámil na dnešním jednání předsednictva CSU v Mnichově. "Pan Scheuer o to nemusí ţádat, neboť jsme s přípravami začali uţ v pátek," citují německé servery Jüptnera. Škola prý nyní shromaţďuje podklady, jako jsou tehdejší posudky. Univerzita Karlova se podle Jüptnera bude snaţit o maximální transparentnost. Scheuer se uţ dříve bránil tvrzením, ţe při detailním prověřování podkladŧ pro svou rigorózní práci nenašel ţádný dokument Münsterské univerzity, ale ujistil, ţe tuto univerzitu poţádá o informace týkající se autorství a data vzniku textu. Vedoucí rigorózní práce, politolog Rudolf Kučera, deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) řekl, ţe je zcela normální, ţe Scheuer práci vyhotovil v němčině. Znalosti češtiny prý v takových případech nejsou vyţadovány a Scheuer navíc v Praze nenavštěvoval přednášky. Podle bavorského politika nebylo nutné učit se česky, protoţe Kučera hovoří německy. Plné znění zpráv


V komisi, která posuzovala Scheuerovu doktorskou práci, byl podle FAZ také politolog Bohumil Doleţal. Ten ale listu řekl, ţe členem zkušební komise nebyl a o celé záleţitosti nic neví. Nedělník FAZ uvedl, ţe Scheuer pŧvodně studoval politologii na univerzitě v domovském Pasově. Cestu k "velkému doktorátu" mu tam ale znemoţnila skutečnost, ţe jeho magisterskou práci ohodnotila posudková komise jen jako uspokojivou. Generálním tajemníkem CSU je Scheuer teprve několik týdnŧ; stal se jím aţ poté, co jeho předchŧdce Alexander Dobrindt nastoupil 17. prosince funkci německého ministra dopravy. Akademickým titulŧm Němci přikládají velký význam a v uplynulých letech kvŧli obviněním z plagiátorství museli opustit vysokou politiku hned dva němečtí ministři. O doktorské tituly a funkce kvŧli nesrovnalostem v dizertacích přišli někdejší populární ministr obrany Karl-Theodor zu Guttenberg a bývalá ministryně školství Annette Schavanová. Dosud nejvýše postavenou obětí plagiátorských afér v Evropě je bývalý maďarský prezident Pál Schmitt, který z funkce odstoupil předloni v dubnu, kdyţ mu domovská Semmelweisova univerzita odebrala doktorský titul.

URL| http://zpravy.idnes.cz/uk-proveri-praci-andrease-scheuera-dt3/zahranicni.aspx?c=A140120_163933_zahranicni_js

Karlova univerzita prověřuje práci šéfa CSU podezřelého z plagiátorství 20.1.2014

zpravy.rozhlas.cz str. 00 Marcela Hálová, mta

politika

Univerzita Karlova v Praze zkoumá, jestli generální tajemník bavorské Křesťanskosociální unie (CSU) Andreas Scheuer nepodváděl při psaní své doktorské práce. Údajně v ní měl pouţít dlouhé pasáţe z textu, který vydala Spolková centrála pro politické vzdělávání ve spolupráci s Münsterskou univerzitou, aniţ by uvedl zdroj. Ředitel Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd UK Petr Jüptner Českému rozhlasu řekl, ţe po formální stránce byla Scheuerova doktorská práce v pořádku.„Co se týče toho plagiátu, tak náš antiplagiátorský systém říká, ţe tam shoda s dostupnými elektronickými zdroji v těch databázích není. Předpokládám, ţe budeme reagovat i na to obvinění, které se objevilo v německých médiích, je moţné, ţe univerzita, případně fakulta se bude snaţit zajistit tu příručku, ze které údajně bylo citováno,“ uvedl Jüptner.Pokud by se plagiátorství potvrdilo, pak by celý případ převzala a o dalším postupu rozhodla etická komise Univerzity Karlovy v Praze.Kromě podezření z opisování je generální sekretář CSU obviňován i z neoprávněného uţívání doktorského titulu. Scheuer na Univerzitě Karlově získal titul PhDr. a sloţil jen malý doktorát, coţ je obdoba magisterského titulu. K pouţívání doktorského titulu by ho ale v Německu opravňoval pouze zisk velkého doktorátu, tedy titulu Ph.D. Andreas Scheuer se hájí tím, ţe v Bavorsku a Berlíně platí pro uznávání titulŧ jiná pravidla neţ ve zbývajících spolkových zemích, a ţe tím pádem nepodváděl. Politik bavorské CSU čelí podezření, ţe opisoval a neoprávněně uţíval titul z PrahySkandál s titulem donutil německou ministryni školství k rezignaciNěmecký ministr obrany kvŧli aféře s opisováním odstoupil

URL| http://www.rozhlas.cz/_zprava/1305761

Mezinárodní ostuda: Německý politik prý opisoval ve své práci na Univerzitě Karlově 20.1.2014

zpravy.tiscali.cz str. 00 Lucie Hyblerová

Zprávy / Domácí

Univerzita Karlova prověří podezření, zda generální tajemník bavorské vládní Křesťanskosociální unie (CSU) Andreas Scheuer nepodváděl ve své doktorské práci obhájené v Praze. Podle německých zpravodajských serverŧ to oznámil ředitel Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd UK Petr Jüptner. Scheuer sám Plné znění zpráv


chtěl univerzitu o přezkoumání práce poţádat a vyzval ji k tomu i německý ombudsman pro vědu Wolfgang Löwer, podle něhoţ je politikova rigorózní práce minimálně zčásti klasickým plagiátem. Za německy psanou práci s názvem Politická komunikace CSU v systému Bavorska získal Scheuer v roce 2004 v Praze titul PhDr. Před svým jménem začal uvádět zkratku Dr., ačkoli český malý doktorát jako plnohodnotný doktorský titul uznávají v Německu jen dvě spolkové země, a to Berlín a Bavorsko. Kdyţ tato skutečnost vyšla minulý týden najevo, Scheuer se pouţívání titulu Dr. vzdal. Jeho práce ale podle německého tisku vykazuje i formální nedostatky. Scheuer prý do ní převzal dlouhé pasáţe z textu, který vydala Spolková centrála pro politické vzdělávání ve spolupráci s Münsterskou univerzitou, aniţ by řádně uvedl zdroj. Právě tyto pasáţe označil Löwer v nedělníku Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung (FAS) za klasický plagiát. "Měly by se stát podnětem k podrobnějšímu prozkoumání a prošetření toho, jak ten text vznikl," uvedl vědecký ombudsman. "Předpokládám, ţe se Univerzita Karlova tohoto úkolu chopí," dodal. O prověření podezření z plagiátorství chtěl praţskou univerzitu poţádat i sám Scheuer. Podle německých zpravodajských serverŧ to oznámil na dnešním jednání předsednictva CSU v Mnichově. "Pan Scheuer o to nemusí ţádat, neboť jsme s přípravami začali uţ v pátek," citují německé servery Jüptnera. Škola prý nyní shromaţďuje podklady, jako jsou tehdejší posudky. Univerzita Karlova se podle Jüptnera bude snaţit o maximální transparentnost. Scheuer se uţ dříve bránil tvrzením, ţe při detailním prověřování podkladŧ pro svou rigorózní práci nenašel ţádný dokument Münsterské univerzity, ale ujistil, ţe tuto univerzitu poţádá o informace týkající se autorství a data vzniku textu. Vedoucí rigorózní práce, politolog Rudolf Kučera, deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) řekl, ţe je zcela normální, ţe Scheuer práci vyhotovil v němčině. Znalosti češtiny prý v takových případech nejsou vyţadovány a Scheuer navíc v Praze nenavštěvoval přednášky. Podle bavorského politika nebylo nutné učit se česky, protoţe Kučera hovoří německy. V komisi, která posuzovala Scheuerovu doktorskou práci, byl podle FAZ také politolog Bohumil Doleţal. Ten ale listu řekl, ţe členem zkušební komise nebyl a o celé záleţitosti nic neví. Nedělník FAS uvedl, ţe Scheuer pŧvodně studoval politologii na univerzitě v domovském Pasově. Cestu k "velkému doktorátu" mu tam ale znemoţnila skutečnost, ţe jeho magisterskou práci ohodnotila posudková komise jen jako uspokojivou. Generálním tajemníkem CSU je Scheuer teprve několik týdnŧ; stal se jím aţ poté, co jeho předchŧdce Alexander Dobrindt nastoupil 17. prosince funkci německého ministra dopravy. Akademickým titulŧm Němci přikládají velký význam a v uplynulých letech kvŧli obviněním z plagiátorství museli opustit vysokou politiku hned dva němečtí ministři. O doktorské tituly a funkce kvŧli nesrovnalostem v dizertacích přišli někdejší populární ministr obrany Karl-Theodor zu Guttenberg a bývalá ministryně školství Annette Schavanová. Dosud nejvýše postavenou obětí plagiátorských afér v Evropě je bývalý maďarský prezident Pál Schmitt, který z funkce odstoupil předloni v dubnu, kdyţ mu domovská Semmelweisova univerzita odebrala doktorský titul.

URL| http://zpravy.tiscali.cz/mezinarodni-ostuda-nemecky-politik-pry-opisoval-ve-sve-praci-na-univerzitekarlove-222450

Podle UK není práce německého politika plagiát 21.1.2014

aktualne.cz

str. 00 ČTK

Praha - Regiony

S další kontrolou práce A. Scheuera se však obrátí na německého ombudsmana pro vědu Plné znění zpráv


Praha - Prověření systémy na odhalení plagiátŧ neprokázalo, ţe by práce německého politika Andrease Scheuera na Univerzitě Karlově (UK) byla opsaná. Univerzita to uvedla na svém webu s tím, ţe kvŧli další kontrole se obrátí na německého ombudsmana pro vědu. Pokud by univerzita odhalila, ţe generální tajemník bavorské vládní Křesťanskosociální unie (CSU) v práci podváděl, předá záleţitost etické komisi UK. Chybějící zdroj informací Za německy psanou práci s názvem Politická komunikace CSU v systému Bavorska získal Scheuer v roce 2004 v Praze titul PhDr. Podle německého tisku ale Scheuer do práce převzal dlouhé pasáţe z textu, který vydala Spolková centrála pro politické vzdělávání ve spolupráci s Münsterskou univerzitou, aniţ by řádně uvedl zdroj. "Práce pana Scheuera byla zdigitalizována a testována antiplagiátorskými softwary Urkund a Theses. Tyto analýzy neprokázaly, ţe by předloţený text rigorózní práce vykazoval znaky plagiátu či shody s obsahem webu, elektronickými zdroji, archivy a databázemi knih, vědeckými či jinými texty v digitální podobě," napsala univerzita. Antiplagiátorské systémy ale prověřují jen vědecké práce, coţ text, z něhoţ měl Scheuer údajně opisovat, není. Fakulta sociálních věd UK proto poţádá o spolupráci německého ombudsmana pro vědu profesora Wolfganga Löwera, podle kterého je Scheuerova práce plagiát. Například systém Theses vyvinutý na Masarykově univerzitě v Brně, dokáţe odhalit i jediný shodný odstavec v kvalifikačních pracích. Opsaný překlad textu ze zahraničního časopisu uţ ale odhalit nedokáţe. V akademickém prostředí je běţné, ţe akademici navazují na myšlenky jiného výzkumníka a rozvíjejí je. Za plagiát je proto označena jen taková práce, kde není citace z jiného díla náleţitě označena. O prověření podezření z plagiátorství chtěl praţskou univerzitu poţádat i sám Scheuer. Ten se uţ dříve bránil tvrzením, ţe při detailním prověřování podkladŧ pro svou rigorózní práci nenašel ţádný dokument Münsterské univerzity, ale ujistil, ţe tuto univerzitu poţádá o informace týkající se autorství a data vzniku textu. Kromě podezření z opisování upozornila německá média také na to, ţe Scheuer před svým jménem uváděl zkratku Dr., ačkoli český malý doktorát jako plnohodnotný doktorský titul uznávají v Německu jen dvě spolkové země, a to Berlín a Bavorsko. Kdyţ tato skutečnost vyšla minulý týden najevo, Scheuer se pouţívání titulu Dr. vzdal. Akademickým titulŧm Němci přikládají velký význam a v uplynulých letech kvŧli obviněním z plagiátorství museli opustit vysokou politiku hned dva němečtí ministři.

URL| http://aktualne.centrum.cz/domaci/regiony/praha/clanek.phtml?id=799981

Práci tajemníka CSU prověří v Praze 21.1.2014

Benešovský deník (čtk)

str. 14

Ze zahraničí

KRÁTCE Berlín – Univerzita Karlova prověří podezření, zda generální tajemník bavorské vládní Křesťansko-sociální unie (CSU) Andreas Scheuer nepodváděl ve své doktorské práci obhájené v Praze. Oznámil ředitel Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd UK Petr Jüptner. Scheuer sám chtěl univerzitu o přezkoumání práce poţádat a vyzval ji k tomu i německý ombudsman pro vědu Wolfgang Löwer, podle něhoţ je politikova rigorózní práce minimálně zčásti klasickým plagiátem. Scheuer je tajemníkem CSU teprve několik týdnŧ. Region| Střední Čechy Stejná zpráva vyšla také v dalších 36 titulech. Plné znění zpráv


Ţe nebudu přímo v Soči? To mě nemrzí, říká Litvínovan Ondřej Zamazal 21.1.2014

denik.cz

str. 00

Ústecký kraj

Litvínov, Praha /ROZHOVOR/ - Uţ na základní škole měl jasno o svém budoucím povolání. Chtěl být sportovním komentátorem. Šel si za svým a dnes patří „tenhle kluk z Litvínova" mezi nejvýraznější tváře Redakce sportu České televize. Diváci znají jeho hlas především z hokejových a florbalových přenosŧ. Rolí má ale Ondřej Zamazal daleko víc. A v únoru se jeho repertoár rozšíří o další zkušenost. Poprvé usedne za moderátorský pultík studia olympijských her. " Kdyby vám někdo před deseti lety řekl, ţe moderovat jedno z olympijských studií České televize, co byste si pomyslel? Věřil bych mu. Kaţdý musí mít svou vizi, kam se ve svém profesním ţivotě ubírat. A mě lákají tyhle nové výzvy. Takţe před deseti lety jsem – bez záruky – zřejmě uvaţoval, ţe bych si tuhle roli rád vyzkoušel. Kolikátá to pro vás bude olympiáda? Od dubna 2000, kdy pŧsobím v České televizi, jsem se v rŧzných rolích podílel na všech letních i zimních olympijských hrách. Přímo v dějišti jsem komentoval, respektive reportoval třikrát. Ve Vancouveru v roce 2010 jsem obstarával reportáţe a ohlasy českých sportovcŧ v horách, tedy z klasického a alpského lyţování, biatlonu nebo bobŧ. V Pekingu a v Londýně jsem komentoval plavání, moderní pětiboj, triatlon, lukostřelbu či vzpírání. Jaká práce vás ve studiu čeká? Vysílání na ČT2, kterým budu ze studia ve dvojici s Ivanou Chvátalovou provázet, vystihuje podtitul „Ţijeme olympiádou". Budeme nabízet alternativu k programu na ČT sport. To znamená, ţe pokud budou ţivé přenosy ze sportovišť v Soči kolidovat, uvidí diváci jeden z nich na dvojce. Program budeme propojovat s pomocí hostŧ, bývalých či současných olympionikŧ nebo našich stálých expertŧ. Kaţdé dvě aţ tři hodiny shrneme všechny dŧleţité události na ZOH ve zpravodajském Rychlém přehledu. A čtvrtý bodem našeho programu bude akcentování dění na Letné, tedy sportovní a společenské aktivity fanouškŧ a osobností v olympijském parku na Letenské pláni. Nemrzí vás, ţe nebudete přímo v Soči? Nemrzí. Samozřejmě být na místě, přímo v dějišti ZOH, je vrchol televizní práce. Na druhou stranu, velmi citlivě vnímám porušování lidských práv v Rusku, například utlačování homosexuálŧ, a další negativní jevy, které souvisejí i s organizací her. Bohuţel, v poslední době mám pocit, ţe olympijské hry se uţ zcela vymknuly své pŧvodní myšlence. Jejich komercializace zastiňuje sportovní výkony a mnohdy slouţí spíš k demonstraci síly státŧ a jejich vládcŧ neţ k radosti fanouškŧ. PhDr. Ondřej Zamazal narodil se 23. ledna 1981 v Mostě externím členem Redakce sportu ČT se stal v dubnu 2 000, stálým zaměstnancem v lednu 2006 vystudoval ţurnalistiku a mediální studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, absolvoval litvínovské gymnázium a základní školu v Janově komentuje lední hokej, florbal, plavání, moderní pětiboj nebo lukostřelbu, je také dramaturgem, reportérem a moderátorem je autorem několika dokumentŧ se sportovní tématikou mnozí ho povaţují za největšího popularizátora florbalu v České republice redakční kolegové mu přezdívají Doktor je ţenatý Nejen Robert Záruba je proslulý dokonalou přípravou na komentování i moderování, stejně precizní jste i vy. Připravujete se nějak speciálně i na provázení studiem? V jaké míře se budete podílet na scénáři studia? Scénáře si bude sestavovat moderátorská dvojice, takţe do nich budu mluvit z padesáti procent. Příprava na pozici hostitele olympijského studia se od té komentátorské odlišuje a víc souvisí s obecným sportovním Plné znění zpráv


rozhledem. V době elektronické komunikace a dostupnosti pramenŧ pracuje moderátor převáţně s internetem a pak záleţí na něm, kolik informací z něj dokáţe vymámit. V Londýně měla ČT studio v Českém domě a za moderátory bylo často velmi rušno. Setkáte se v únoru také s tak blízkým kontaktem s fanoušky? Předpokládáme, ţe kontakt s návštěvníky bude blízký. Televizní studio bude vybudované na metrovém podstavci, aby naše kamery dokázaly v záběru spojit hostitelské prostředí s výhledem na olympijský park, případně praţské dominanty. Pořád však bude umístěno uprostřed dění. Co víme, bude Letná kaţdý den zaplněná, takţe počítáme s bouřlivou atmosférou, zejména při sledování olympijských soutěţí s českou účastí. A těšíme se na ni, rozhodně nás neděsí. Je ostatně záměr, aby studio bylo ţivé, interaktivní, včetně zapojení sociálních sítí, a propojené s aktuálním děním v parku. Moderování studia takového formátu pro vás znamená premiéru. Pociťujete nervozitu? Nejsem trémista, takţe nervozita mnou necloumá. Někteří sportovci tvrdí, ţe lehké chvění, zdravou nervozitu, musí pociťovat – pak vědí, ţe to nebude prŧšvih. V naší profesi je nervozita spíš na obtíţ, protoţe si myslím, ţe neopadne s prvním záběrem a vyřčeným slovem. Na druhé straně, člověk musí být pokorný a nepřehánět to se sebevědomím, to se taky nemusí vyplatit. Kdyţ to shrnu, nervozitu ne, ale přirozený respekt před úkolem, který mě čeká, ano. Máte tip, kolik medailí by čeští sportovci mohli získat? Šest. Olympiáda se blíţí, přičemţ Česká televize relativně nedávno získala od Novy i hokejový balíček. Stále běţí světové poháry a jiné soutěţe. Jak to teď v redakci sportu co do shonu vypadá? Rušně. Porady, schŧzky, interní rozhovory a neformální setkání u oběda a kávy, na kterých neustále probíráme, co nás čeká. A vedle toho normální provoz, protoţe – pokud vezmu své sporty – extraliga hokeje a florbalu, respektive naše vysílání z těchto sportŧ běţí aţ do doby těsně před začátkem ZOH. Komentujete hokej, děláte i hokejového reportéra, na svých bedrech máte kompletní florbalové vysílání, do kterého letos zasáhlo ţenské mistrovství světa. Postřehla jsem i vaši funkci vedoucí redaktor sportovních pořadŧ – ostatní sporty. Dŧleţitá role v olympijském vysílání. Zdá se mi to, nebo máte čím dál tím víc práce? Nezdá, je to pravda. Je jasné, ţe dlouhodobě to zvládat v takovém tempu a zápřahu není v lidských silách. Například v prosinci jsem prací na florbalovém MS a hokejové extralize strávil jen o víkendech 100 hodin. Nicméně pořád převaţuje radost z práce a pozitivní pocity, které se v člověku rozlijí, kdyţ se mu dostane kladné zpětné vazby. Dá se vŧbec vydrţet při vaší práci udrţet pořád stejné nadšení pro daný sport? Třeba pro hokej nebo florbal? Naráţíte někdy o uvadající motivaci? Naráţím. A právě tenhle faktor patří k dŧleţité výbavě novináře. Musí umět bránit se stereotypu, neustále hledat nové přístupy a pohledy, oprošťovat se od frází a opakovaného popisu stále stejných situací. Pokud k tomu nemá sílu, je to varovný signál, ţe by měl změnit své zaměření – třeba vrhnout se na jiný sport nebo typ práce, anebo by měl uvaţovat o úplné změně povolání. Kaţdopádně tahle přesycenost má i další dŧsledek - ve skrovném volném času se vyhýbám jakémukoliv pasivnímu sledování jiných sportŧ. Hlava uţ by to nepobrala. Předpokládám ale, ţe v podstatě ţijete svŧj sen, který se vám zdával uţ na základní škole. Zeptejte se mé ţeny, jestli je to tak snové, kdyţ nejsem věčně doma. Ale je úţasně tolerantní, takţe mŧţu tenhle sen ţít. Kaţdopádně opakuju často, ţe tahle práce má své časové limity, a v budoucnu bych se chtěl věnovat třeba i jiným věcem. Výrazně jste přispěl k popularizaci florbalu u nás. K tomuhle sportu jste tíhnul odjakţiva? Přesně od ledna 1996, kdy nás spoluţáci z vyšších ročníkŧ litvínovského Gymnázia TGM oslovili na chodbě, jestli bychom nechtěli vstoupit do vznikající Gymnaziální florbalové ligy. V té době mi tenhle sport učaroval a platí to aţ do dneška. Navíc v současnosti zŧstává vedle halového fotbalu s kolegy z práce mou jedinou pravidelnou sportovní aktivitou. Nedávno jste řekl, ţe florbal ještě není zkaţený penězi. Takţe souhlasíte s názorem, ţe třeba o tenisu, fotbalu nebo hokeji se to v ţádném případě říct nedá?



Nechci se pouštět na tomto omezeném prostoru k nějakým dalekosáhlým a podrobným rozborŧm. Ale známe to ze všech lidských činností. Kam vstoupí významný kapitál, peníze, které ovlivňují přímé aktéry, vţdycky to zpŧsobí narušení nebo rozbití základních mezilidských vztahŧ. Speciálně u nás, v závistivém a malém Česku. Aţ skončí olympiáda, vrhnete se znovu na „běţnou" práci. Chystáte něco nového? Vţdycky je na čem pracovat. Opět to souvisí s tím, co jsem uvedl. Touha inovovat, měnit, posouvat moţnosti vysílání, nechat se inspirovat zahraničními formáty či zpŧsoby informování – to jsou věci, které mě ţenou dál. A taky mám před sebou jeden velký studijní úkol, a sice dokončit disertační práci a po dlouhých letech uzavřít postgraduální studium, byť to v současném vytíţení bude dost náročné. Autor: Monika Gordíková"

URL| http://www.denik.cz/ustecky-kraj/ze-nebudu-primo-v-soci-to-me-nemrzi-rika-ondrej-zamazal-20140121qv9t.html

Práci tajemníka CSU prověří v Praze 21.1.2014

Frýdecko-místecký a třinecký deník (čtk)

str. 14

Ze zahraničí

KRÁTCE Berlín – Univerzita Karlova prověří podezření, zda generální tajemník bavorské vládní Křesťanskosociální unie (CSU) Andreas Scheuer nepodváděl ve své doktorské práci obhájené v Praze. Oznámil ředitel Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd UK Petr Jüptner. Scheuer sám chtěl univerzitu o přezkoumání práce poţádat a vyzval ji k tomu i německý ombudsman pro vědu Wolfgang Löwer, podle něhoţ je politikova rigorózní práce minimálně zčásti klasickým plagiátem. Scheuer je tajemníkem CSU teprve několik týdnŧ. Region| Severní Morava Stejná zpráva vyšla také v dalších 25 titulech.

Špindl a lyţování v Česku podruhé (Tereza Boehmová) 21.1.2014

idnes.cz - blog

str. 00

Špindl a lyţování v Česku podruhé Myslela jsem si, ţe po mém starším textu o tom, ţe nejsem já osobně zrovna odvázaná z dlouhodobého kojení, těţko někdy napíšu provokativnější článek, který mě v dŧsledku zasype tunou děkovných i nenávistných emailŧ. Ale mýlila jsem se. Článek o lyţování ve Špindlerově Mlýně předčil má očekávání. Věděla jsem, ţe píchnu do vosího hnízda, ale netušila jsem úplně – a upřímně se z toho raduji – jaký dosah, ohlasy a čtenost mŧţe mít článek na toto téma na blogu, i kdyţ – přiznejme si - na blogu iDNES – tedy hodně čteném a vyhlášeném :). Občas přednáším na FSV UK o světě blogŧ - tzv. blogosféře, kde studentŧm říkám, ţe blog je bezednou studnicí námětŧ, které jsou sice zpracované naprosto odlišným (osobním, zaujatým často neodborným) zpŧsobem, neţ článek v novinách, kde se novinář musí snaţit o objektivnější pohled, odstup, vynechá emoce, text musí být propracovanější, je upravovaný, krácený a editovaný. Nicméně blogy mohou naťuknout velký problém, odhalit ţhavé téma a právě tím, ţe je text napsaný emotivně, mŧţe mít nebývalý ohlas a vyvolat potřebnou debatu a moţná… i občas něco skutečně změnit.



V mém článku – vlastně takové klasické osobní uţivatelské recenzi, kterých na Tripadvisoru a podobných serverech najdete spoustu - jsem popsala, jak na mě pŧsobilo konkrétní lyţařské středisko a ubytovací zařízení, kde jsem bydlela, a rozšířila jsem záběr i na to, co mi obecně v ČR vadí, ať uţ v pohostinství, hotelech nebo při provozování vlekŧ. Recenze (ať uţ kritiku či osobní doporučení) povaţuji za naprosto standardní nástroj trhu, který pomáhá třídit zrno od plev. V ţádném případě nechci nikomu určovat, jaké má mít sluţby a ceny, to si kaţdý obchodník určuje sám, ovšem musí ve svobodné společnosti počítat i s tím, ţe kdyţ jsou ceny ve srovnání s jinými místy nadsazené či přímo praštěné nebo sluţby ne uplně v pořádku – lidé jsou naštvaní a jednoduše si to navzájem řeknou. Kdyţ článek vyšel, rozpoutalo se peklo. Přišly mi e-maily typu „na kaţdou svini se vaří voda“ a „ve Špindlu uţ se neukazuj“. Pobavila mě reakce, ţe mě jako „zkušenou píáristku“ platí provozovatelé rakouských středisek, abych jim tam nahnala klienty z Čech. Přísahám na psí uši, ţe neplatí… Jen do Rakouska uţ 22 let dobrovolně kaţdý rok na hory jezdím (ţádná nadnárodní společnost ani firma mě nesponzoruje) a mám za ta léta dokonalé srovnání cen, sluţeb, kvality jídla, vybavení pro děti atd. atd. Mnohem více ohlasŧ na mŧj text bylo naštěstí pozitivních a moc všem děkuji za báječnou energii a podporu. Pisatelé – a nebyli to ani snad lidé, kteří by řešili kaţdou korunu, naopak, ozvala se mi spousta krajanŧ ze zahraničí, kteří se do Česka po letech těšili a byli na horách (a to nejen ve Špindlu) otráveni, dokonce reagovalo i pár známějších osobností. Došla jim s „Českým Aspenem“ trpělivost. Psali, ţe jsou rádi, ţe to někdo otevřeně napsal. Jak jsem uvedla, i bohatý člověk nerad vyhazuje peníze oknem, kdyţ je mŧţe vyuţít lépe. Nešlo tu vŧbec o boj chudých proti bohatým a reakce: „Kdyţ na to nemáš prachy, tak tam nejezdi“, je s prominutím mimo mísu. Třeba na to někdo i má, ale nechce být nutně za hlupáka, kterému je jedno, ţe mu někdo denně zbytečně tahá drobné navíc z kapsy… Udělalo mi velkou radost, ţe se ozvala spousta hoteliéru v ČR, kteří jsou připraveni dokázat, ţe se o hosty starají dobře, mŧj text se jich netýká a poplatky navíc - za jinak samozřejmé věci - nemají. Jeden moc milý pan hoteliér v Rokytnici mi dokonce přímo napsal, ţe se po mém textu zamyslel a vyhodil z jídelního lístku příplatek za kečup a zrušil zálohy na klíčky od pokoje. Klobouk dolŧ. Kéţ je víc takových. Moc se mi líbila věta jednoho diskutéra, který reagoval na komentář, ţe neţ někam jedu, mám si dobře zjistit, jak to tam chodí… Napsal – a necituji tu reakci přesně – ţe nechápe, proč by měl člověk pořád v Česku koukat přes rameno, jestli ho náhodou někdo neokrádá… A to je dost přesné. Nešlo by to jinak? Prostě ty věci nedělat, nesnaţit se někoho napálit? Nepřečetl sis minipísmo na smlouvě o pŧjčce? Plať, blbe! Hotely, o kterých jsem konkrétně psala, se cítily dotčeny a poškozeny, ale na místě je spíš reakce, jakou měl výše zmíněný pan hoteliér – tedy ukaţte nám, ţe to jde lépe, nastavte prŧhlednější pravidla a my k vám třeba zase přijedeme. Od toho recenze jsou a špatný obraz se přece dá vylepšit… Přišla mi celá řada dalších uţivatelských recenzí (pochvalných i negativních) a protoţe s kolegy s blogu iDNES.cz velmi cítíme potenciál tohoto tématu, připravili jsme pro blogery iDNES.cz speciální akci, kdy budou moci zimní střediska a hotely recenzovat přímo. Prosím, přesvědčte nás, ţe to jde lépe a ţe mŧţeme do Česka na hory jezdit. Za chvíli dodám sem do článku link na text vysvětlující pravidla zasílání recenzí. -------------------------------------------------------------------------------Slíbila jsem jednomu čtenáři, ţe dám do tohoto blogu odkaz na jeden skutečně „zajímavý“ rozhovor se slovenským podnikatelem, který má finanční podíl právě ve Špindlu a okolí, Igorem Rattajem… zde je.... bez komentáře: Biznis sú rodiny s detmi, ostatných nepotrebujeme

URL| http://boehmova.blog.idnes.cz/c/392758/Spindl-a-lyzovani-v-Cesku-podruhe.html



Studenti vymysleli soutěţ o místní samosprávě. Školáci v ní naplánují budoucnost své obce 21.1.2014

iHNed.cz str. 00 zpravy.ihned.cz Markéta Kubicová

Vedle nejrŧznějších modelŧ a simulací fungování OSN, NATO nebo Evropského parlamentu vznikl také projekt zaměřený na místní samosprávu. Soutěţ Municipalita, kterou pro středoškoláky připravili studenti univerzit. V lednu startuje uţ její druhý ročník. Pokusit se vymyslet strategický plán rozvoje své obce nebo města a prezentovat ho před zastupiteli, odborníky i veřejností mohou studenti středních škol, kteří se zapojí do projektu Municipalita. Pro mladší kolegy ho připravuje čtveřice vysokoškolákŧ a jeho cílem je zvýšit informovanost studentŧ o místní samosprávě. "Chtěli jsme zorganizovat vzdělávací projekt, kterým bychom motivovali mladé lidi a podpořili zájem o politiku jako takovou," řekl serveru IHNED.cz hlavní organizátor projektu Václav Kříţ. "Bez znalosti základní úrovně politického ţivota je ovšem samozřejmě těţké porozumět politickým procesŧm na vyšších úrovních. Proto jsme se zaměřili právě na správu věcí veřejných v jednotlivých obcích, na problematiku, která se obecně moc nepropaguje, neřeší, nestuduje... Přitom ji lidé mají nejblíţe," vysvětlil. Tříčlenné týmy středoškolákŧ tak nyní mají vypracovat "vizi" ideálního budoucího vývoje místa, ve kterém ţijí, a to s vyuţitím dotazníkŧ nebo rozhovorŧ s lokálními osobnostmi. Čas na to mají do 15. března. Tři nejlepší potom dostanou moţnost představit svoji práci místnímu zastupitelstvu nebo expertŧm z organizací, jako je Výzkumné centrum konkurenceschopnosti a udrţitelného rozvoje regionŧ (VYCERRO) či Středisko regionálních a správních věd Národohospodářské fakulty VŠE. Kromě toho je čekají věcné ceny, mezi nimi například čtečky, i moţnost stáţe v Poslanecké sněmovně či Centru pro regionální rozvoj České republiky. "Tím, ţe studenti zvládnou vytvořit zjednodušený strategický plán, prokáţí určité organizační schopnosti. Moţná by proto po skončení projektu mohli mimo jiné dostat nabídky spolupráce ze strany svých obcí," doufá Kříţ. Vysněný zaměstnavatel. Pro studenty je nejatraktivnější Google, poráţí Apple i Microsoft - čtěte ZDE České studentky se svými dţínovými modely uspěly na mezinárodní soutěţi v Monte Carlu - čtěte ZDE Organizátorŧm projektu je podle něj jasné, ţe zadání úkolu mŧţe být pro soutěţící obtíţné. Nejde jim ale prý ani tak o vysokou účast, jako spíš o kvalitu. "Loni jsme se v rámci projektu Municipalita setkali s jednadvaceti studenty a všichni byli neuvěřitelně aktivní," vzpomíná Kříţ na první ročník soutěţe, do kterého se zapojilo celkem 33 středoškolákŧ. Ani oni přitom neměli jednoduché úkoly. V prvním kole je čekal test zaměřený na fungování místní demokracie, zákon o obcích i korupční kauzy a esej na téma "Jakým zpŧsobem mŧţe přispět existence místních samospráv k budování občanské společnosti". Druhé kolo, do kterého postoupilo 21 nejúspěšnějších řešitelŧ z celé České republiky, se konalo v Praze formou dvoudenního semináře plného přednášek a diskusí. Petr Gazdík jako starosta "Chmelova" Pro studenty připravili organizátoři také simulované jednání zastupitelstva fiktivního města Chmelov. To v roli starosty řídil poslanec Petr Gazdík, který Municipalitu zaštiťuje. "Jsem rád, ţe projekt pokračuje i letos. V loňském roce mě překvapila úroveň studentŧ, kteří se do něj přihlásili. Ke svému úkolu přistupovali všichni velmi odpovědně, během simulace jednání zastupitelstva si nicméně museli Plné znění zpráv


nějaké věci nejprve ujasnit - třeba to, ţe takzvaná burza dobrých nápadŧ, kdy kaţdý navrhne pozměňovací návrh, v dŧsledku znamená, ţe potom trávíme desítky minut tím, ţe zjišťujeme, který návrh odporuje kterému a jak o nich budeme hlasovat...," vzpomínal Gazdík. Studenti vyrobili prototyp supravodičového setrvačníku, dostali Českou hlavičku - čtěte ZDE Na projektu kromě něj spolupracuje například občanské sdruţení Mladí demokraté, Institut politologických studií FSV UK nebo Nadační fond proti korupci. Financuje ho Evropská unie prostřednictvím programu Mládeţ v akci. Mezi čtveřici organizátorŧ, sdruţené v neformální skupině ProCivics, patří vedle studenta mezinárodních teritoriálních studií Václava Kříţe i studenti práv Erich Kříţ a Jan Kříţ a student politologie a bezpečnostních studií Ladislav Novák.

URL| http://zpravy.ihned.cz/cesko/c1-61586170-municipalita-studenti-vymysleli-soutez-o-mistni-samospraveskolaci-si-zkusi-praci-zastupitelu


iHNed.cz str. 00 zpravy.ihned.cz Markéta Kubicová

Vedle nejrŧznějších modelŧ a simulací fungování OSN, NATO nebo Evropského parlamentu vznikl také projekt zaměřený na místní samosprávu. Soutěţ Municipalita, kterou pro středoškoláky připravili studenti univerzit. V lednu startuje uţ její druhý ročník. Pokusit se vymyslet strategický plán rozvoje své obce nebo města a prezentovat ho před zastupiteli, odborníky i veřejností mohou studenti středních škol, kteří se zapojí do projektu Municipalita. Pro mladší kolegy ho připravuje čtveřice vysokoškolákŧ a jeho cílem je zvýšit informovanost studentŧ o místní samosprávě. "Chtěli jsme zorganizovat vzdělávací projekt, kterým bychom motivovali mladé lidi a podpořili zájem o politiku jako takovou," řekl serveru IHNED.cz hlavní organizátor projektu Václav Kříţ. "Bez znalosti základní úrovně politického ţivota je ovšem samozřejmě těţké porozumět politickým procesŧm na vyšších úrovních. Proto jsme se zaměřili právě na správu věcí veřejných v jednotlivých obcích, na problematiku, která se obecně moc nepropaguje, neřeší, nestuduje... Přitom ji lidé mají nejblíţe," vysvětlil. Tříčlenné týmy středoškolákŧ tak nyní mají vypracovat "vizi" ideálního budoucího vývoje místa, ve kterém ţijí, a to s vyuţitím dotazníkŧ nebo rozhovorŧ s lokálními osobnostmi. Čas na to mají do 15. března. Tři nejlepší potom dostanou moţnost představit svoji práci místnímu zastupitelstvu nebo expertŧm z organizací, jako je Výzkumné centrum konkurenceschopnosti a udrţitelného rozvoje regionŧ (VYCERRO) či Středisko regionálních a správních věd Národohospodářské fakulty VŠE. Kromě toho je čekají věcné ceny, mezi nimi například čtečky, i moţnost stáţe v Poslanecké sněmovně či Centru pro regionální rozvoj České republiky. "Tím, ţe studenti zvládnou vytvořit zjednodušený strategický plán, prokáţí určité organizační schopnosti. Moţná by proto po skončení projektu mohli mimo jiné dostat nabídky spolupráce ze strany svých obcí," doufá Kříţ. Vysněný zaměstnavatel. Pro studenty je nejatraktivnější Google, poráţí Apple i Microsoft - čtěte ZDE České studentky se svými dţínovými modely uspěly na mezinárodní soutěţi v Monte Carlu - čtěte ZDE



Organizátorŧm projektu je podle něj jasné, ţe zadání úkolu mŧţe být pro soutěţící obtíţné. Nejde jim ale prý ani tak o vysokou účast, jako spíš o kvalitu. "Loni jsme se v rámci projektu Municipalita setkali s jednadvaceti studenty a všichni byli neuvěřitelně aktivní," vzpomíná Kříţ na první ročník soutěţe, do kterého se zapojilo celkem 33 středoškolákŧ. Ani oni přitom neměli jednoduché úkoly. V prvním kole je čekal test zaměřený na fungování místní demokracie, zákon o obcích i korupční kauzy a esej na téma "Jakým zpŧsobem mŧţe přispět existence místních samospráv k budování občanské společnosti". Druhé kolo, do kterého postoupilo 21 nejúspěšnějších řešitelŧ z celé České republiky, se konalo v Praze formou dvoudenního semináře plného přednášek a diskusí. Petr Gazdík jako starosta "Chmelova" Pro studenty připravili organizátoři také simulované jednání zastupitelstva fiktivního města Chmelov. To v roli starosty řídil poslanec Petr Gazdík, který Municipalitu zaštiťuje. "Jsem rád, ţe projekt pokračuje i letos. V loňském roce mě překvapila úroveň studentŧ, kteří se do něj přihlásili. Ke svému úkolu přistupovali všichni velmi odpovědně, během simulace jednání zastupitelstva si nicméně museli nějaké věci nejprve ujasnit - třeba to, ţe takzvaná burza dobrých nápadŧ, kdy kaţdý navrhne pozměňovací návrh, v dŧsledku znamená, ţe potom trávíme desítky minut tím, ţe zjišťujeme, který návrh odporuje kterému a jak o nich budeme hlasovat...," vzpomínal Gazdík. Studenti vyrobili prototyp supravodičového setrvačníku, dostali Českou hlavičku - čtěte ZDE Na projektu kromě něj spolupracuje například občanské sdruţení Mladí demokraté, Institut politologických studií FSV UK nebo Nadační fond proti korupci. Financuje ho Evropská unie prostřednictvím programu Mládeţ v akci. Mezi čtveřici organizátorŧ, sdruţené v neformální skupině ProCivics, patří vedle studenta mezinárodních teritoriálních studií Václava Kříţe i studenti práv Erich Kříţ a Jan Kříţ a student politologie a bezpečnostních studií Ladislav Novák.


Doktorát politika CSU bude muset prověřit Praha 21.1.2014

Lidové noviny čtk, zah

str. 07

Svět

BERLÍN/PRAHA Doktorská práce generálního tajemníka bavorské vládní Křesťanskosociální unie (CSU) Andrease Scheuera, za kterou na Univerzitě Karlově získal takzvaný malý doktorát, je minimálně zčásti klasickým plagiátem. Listu Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung (FAS) to řekl německý ombudsman pro vědu Wolfgang Löwer. Sporná práce by podle něj měla být přezkoumána. Podle německých zpravodajských serverŧ to slíbil ředitel Institutu politologických studií Fakulty sociálních vědUniverzity Karlovy Petr Jüptner. Za německy psanou práci s názvem Politická komunikace CSU v systému Bavorska získal politik v roce 2004 v Praze titul PhDr. Před svým jménem začal uvádět zkratku dr., ačkoli český malý doktorát jako plnohodnotný doktorský titul uznávají v Německu jen dvě spolkové země, a to Berlín a Bavorsko. Kdyţ tato skutečnost vyšla minulý týden najevo, Scheuer se pouţívání titulu dr. vzdal. Rigorózní práce však navíc podle německého tisku vykazuje i formální nedostatky. Scheuer prý do ní převzal dlouhé pasáţe z textu, který vydala Spolková centrála pro politické vzdělávání ve spolupráci s Münsterskou univerzitou, aniţ by řádně uvedl zdroj. Nedělník FAS uvedl, ţe dlouholetý německý poslanec Scheuer pŧvodně studoval politologii na univerzitě v domovském Pasově. Získat „velký doktorát“ mu tam ale znemoţnila skutečnost, ţe jeho magisterskou práci ohodnotila posudková komise jen jako uspokojivou. Akademickým titulŧm Němci přikládají velký význam a v uplynulých letech kvŧli obviněnímzplagiátorství museli opustit vysokou politiku hned dva němečtí ministři. O doktorské tituly a funkce kvŧli nesrovnalostem v disertacích přišli někdejší populární ministr obrany Karl-Theodor zu Guttenberg a bývalá ministryně školství Annette Schavanová. Plné znění zpráv


Foto popis| Opisoval? A. Scheuer FOTO REUTERS

Scheuerova práce není plagiátem, vyplývá z analýzy Univerzity Karlovy 21.1.2014 lidovky.cz str. 00 Lidovky / Věda Lidovky.cz, Petra Fabiánová, ČTK Univerzita Karlova se dostala do centra německého politického skandálu. Oţehavý případ plagiátorství rigorózní práce, z něhoţ je obviněn tajemník bavorské CSU Andreas Scheuer, rozsoudil počítačový program. Podle něj se o plagiát nejedná. Poté, co německý ombudsman pro vědu Wolfgang Löwer obvinil generálního tajemníka CSU Andrease Scheure z plagiátorství, začala Univerzita Karlova celý případ řešit. Politikovu práci digitalizovala a přistoupila ke kontrole protiplagiátorskými softwary. "Tyto analýzy neprokázaly, ţe by předloţený text rigorózní práce vykazoval znaky plagiátu, či shody s obsahem webu, elektronickými zdroji, archivy a databázemi knih, vědeckými či jinými texty v digitální podobě," sdělil tiskový mluvčí Univerzity Karlovy Václav Hájek. Podle Wolfganga Löwera měly být plagiátem dlouhé pasáţe, které vydala Spolková centrála pro politické vzdělávání ve spolupráci s Münsterskou univerzitou. Löwer také prohlásil, ţe očekává od Univerzity Karlovy, ţe se případem začne zabývat a vyřeší ho. Univerzita poţádala německého ombudsmana o spolupráci Antiplagiátorské systémy ale prověřují jen vědecké práce, coţ text, z něhoţ měl Scheuer údajně opisovat, není. Fakulta sociálních věd UK proto poţádá o spolupráci německého ombudsmana pro vědu profesora Wolfganga Löwera, podle kterého je Scheuerova práce plagiát. Například systém Theses vyvinutý na Masarykově univerzitě v Brně, který práci zkoumal, dokáţe odhalit i jediný shodný odstavec v kvalifikačních pracích, opsaný překlad textu ze zahraničního časopisu uţ ale odhalit nedokáţe. Univerzita se začala celou věcí zabývat jiţ v pondělí, kdy danou práci vyzvedla z archivu. "Pokud by Univerzita Karlova zjistila, ţe se o plagiát jedná, začne se celou záleţitostí neprodleně zabývat Etická komise UK," dodal Hájek.

URL| http://www.lidovky.cz/scheueruv-plagiatorsky-skandal-rozseknou-v-praze-praci-univerzita-zkouma-164/veda.aspx?c=A140121_112126_ln_domov_pef

KRÁTCE 21.1.2014

Pardubický deník

str. 14

Zahraničí

Práci tajemníka CSU prověří v Praze Berlín – Univerzita Karlova prověří podezření, zda generální tajemník bavorské vládní Křesťanskosociální unie (CSU) Andreas Scheuer nepodváděl ve své doktorské práci obhájené v Praze. Oznámil ředitel Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd UK Petr Jüptner. Scheuer sám chtěl univerzitu o přezkoumání práce poţádat a vyzval ji k tomu i německý ombudsman pro vědu Wolfgang Löwer, podle něhoţ je politikova rigorózní práce minimálně zčásti klasickým plagiátem. Scheuer je tajemníkem CSU teprve několik týdnŧ. (čtk) EU vyšle vojáky do střední Afriky Plné znění zpráv


Brusel – Evropská unie pošle vojáky do násilím zmítané Středoafrické republiky, rozhodli včera ministři zahraničí členských zemí osmadvacítky. Několik stovek vojákŧ by mělo aţ pŧl roku pŧsobit v okolí hlavního města Bangui, detaily mise zatím nejsou známé. Čeští vojáci v ní nebudou, řekl po jednání ministr zahraničí končící vlády Jan Kohout. Středoafrická republika zaţívá neklid od loňského převratu, kdy se prezidentem převáţně křesťanské země stal poprvé muslim. Michel Djotodia však z funkce odstoupil poté, co nedokázal zastavit násilnosti. (čtk) Írán omezil jaderný program, jak slíbil Teherán – Írán přerušil obohacování uranu na 20 procent, jak se zavázal loni na podzim v dohodě se šesti světovými mocnostmi. Ministři zahraničí členských zemí EU se proto včera rozhodli zmírnit sankce vŧči této zemi. Volnější pravidla budou zatím platit pŧl roku, o definitivní dohodě se teprve bude jednat. Uvolnění pravidel má Teheránu umoţnit větší export ropy, zvýšil se i limit pro mezinárodní finanční transakce. Mocnosti mají také podle ujednání mimo jiné uvolnit část financí zmrazených v zahraničí a zpřístupnit Íránu dosud zakázané technologie. (čtk) Region| Východní Čechy Stejná zpráva vyšla také v dalších 8 titulech.

Google má novou posilu pro vztahy s agenturami v Česku a na Slovensku 21.1.2014

personalista.com str. 00 personalista.com

lidé a podniky

Vanda Wolfová je absolventkou Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity v Praze. Profesní dráhu odstartovala jako novinářka a poté tisková mluvčí Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. Byla prvním českým zaměstnancem globální marketingové firmy Ogilvy, spoluzakládala místní pobočku a v roce 1994 se stala generální ředitelkou české pobočky Ogilvy Focus (PR a lobbying). Pomáhala řadě mezinárodních firem se vstupem na český trh a zároveň spoluvytvářela silné české značky. V Ogilvy pŧsobila 22 let, posledních 6 let pracovala na pozici regionální ředitelky Ogilvy One v Paříţi, jako jediná ţena v evropském vedení firmy. 3 roky byla i viceprezidentkou Asociace Public Relations agentur v ČR (APRA). Vanda Wolfová je uznávaným lektorem v oblasti marketingu, v současnosti publikuje odborné materiály v českých i zahraničních periodikách a zúčastňuje se řady mezinárodních konferencí. Věnuje se také rŧzným formám profesního mentoringu ţen z ČR i zahraničí. V roce 2000 byla vyhlášena Ţenou roku a v roce 2013 ji Hospodářské noviny zařadily do výběru nejúspěšnějších českých ţen pŧsobících v zahraničí. Reţisérka Věra Chytilová o Vandě Wolfové natočila dokument do série Gen. Vanda hovoří anglicky, francouzsky a rusky a v minulosti ţila a pracovala v USA, Anglii, Rusku, Indii, Francii, Číně a Itálii. V současné době ţije v Bratislavě, kde s manţelem Richardem Müllerem vychovává svého syna Markuse. Vanda ráda čte, poslouchá hudbu a dívá se na kvalitní filmy a divadelní hry. Nejraději však tráví čas se svou rodinou a blízkými přáteli.

URL| http://www.personalista.com/lide-a-podniky/google-ma-novou-posilu-pro-vztahy-s-agenturami-v-cesku-ana-slovensku.html

MEETING POINT > ZA OBRAZOVKOU Plné znění zpráv


21.1.2014

Strategie

str. 48

Lidé

CORPORATE PR MANAŢERKA SKUPINY NOVA Oddělení PR a komunikace skupiny Nova posílila Anna Suchá, která nastoupila na pozici corporate PR manaţerka. Střídá tak Marii Fianovou Janíkovou, která tuto funkci zastávala v posledních měsících. Anna Suchá bude spolu s Josefem Koukolíčkem, ředitelem oddělení PR a komunikace, zodpovídat za mediální obraz společnosti. Suchá přišla do skupiny Nova z agentury Ogilvy PR, kde pŧsobila na pozici account manaţerka. V Ogilvy zajišťovala přes šest let PR komunikaci pro celou řadu klientŧ, včetně MasterCard, easyJet, The Boston Consulting Group a další. PR & MARKETING DIRECTOR ČESKOSLOVENSKÉ FILMOVÉ SPOLEČNOSTI Ředitelem pro marketing a PR Československé filmové společnosti, která provozuje placené televizní stanice CS film, CS mini, Horor Film a volně přístupnou stanici Kinosvět, je nově František Malina. Ten naposledy pracoval jako tiskový mluvčí Českého telekomunikačního úřadu a předtím jako ředitel PR a tiskový mluvčí pro společnost UPC ČR. Ještě dříve pŧsobil jako tiskový mluvčí Ministerstva kultury ČR za ministrování Pavla Tigrida a Jaromíra Talíře. PEPSICO POSILUJE MARKETING Marie Baričičová se stala novou posilou společnosti PepsiCo CZ. Na starost bude mít rozvoj nápojových značek v portfoliu PepsiCo a zároveň bude odpovědná za PR v České a Slovenské republice. Baričičová pochází z Bratislavy, dříve pŧsobila ve společnostech Reckitt Benckiser a Bochemie. DIGISEKCE AKA ZVOLILA PŘEDSEDU Předsedou sdruţení Digitální agentury, sekce při AKA, byl pro rok 2014 zvolen Vladimír Rejlek z agentury Publicis Modem. Ţezlo přebírá od Michala Nýdrleho z agentury Nydrle. Rejlek v oboru digitálního marketingu pracuje deset let. Začínal v agentuře Advertures, pracoval pro Vodafone a před šesti lety zaloţil Publicis Modem. ZENITHOPTIMEDIA MÁ NOVÉHO ŘEDITELE Tomáš Varga vystřídal na pozici generálního ředitele mediální agentury ZenithOptimedia Tomáše Lauka, který nastupuje na post CEO ZenithOptimedia Rusko. Varga byl od roku 2009 zodpovědný za vedení digitální divize ZenithOptimedia a od roku 2011 také za agenturu Performics. ADISON ROZŠÍŘIL SVÉ ŘADY PR agentura ADison přijala na pozici PR Executive Veroniku Tardonovou, která přešla ze společnosti CET 21, kde dva o pŧl roku pŧsobila jako reportérka webového portálu Nova.cz a pořadu Volejte Novu. Dva roky také pŧsobila jako redaktorka deníku Blesk. V ADisonu má na starost zejména oblast komunikace s lifestylovými médii, celebrity PR a realizaci netradičních eventŧ. POSTUP V BANCE ZUNO Do čela oddělení marketingu online banky Zuno pro Česko a Slovensko se postaví Bohdan Fedor, dosavadní šéf prodeje. Do banky nastoupil jiţ v roce 2011, z pozice online marketingového experta se vypracoval do funkce manaţera prodeje. Před příchodem do Zuna pŧsobil šest let v mediálním a marketingovém prostředí. STAROPRAMEN MĚNÍ DIGITÁLNÍ KOMUNIKACI Michal Šlechta, který pracuje od roku 2011 pro Pivovary Staropramen, bude ve své nové pozici brand managera Staropramen Cool and digital media zodpovídat za veškerou digitální komunikaci společnosti a zároveň kompletně řídit značku Staropramen Cool. Dříve pŧsobil čtyři roky ve společnosti Red Bull. EURO HLÁSÍ REPORTÁŢNÍ POSILU



Do vydavatelství Mladá fronta, divize Euro E15, nastoupil Petr Holec jako reportér ekonomického týdeníku Euro. Holec pracoval od roku 1993 v ČTK, psal pro deník Lidové noviny či magazín Koktejl. V letech 2001-2013 pŧsobil jako vedoucí reportérŧ a reportér v týdeníku Reflex. Je rovněţ autorem několika knih. NOVÝ KREATIVEC V KONEKTORU Do agentury Konektor nastoupil jako přidruţený kreativní ředitel Ondřej Souček. Pŧvodně vystudoval ţurnalistiku na FSV UK, nicméně jiţ od začátku ho k sobě přitáhl svět reklamy. Postupně prošel agenturami Euro RSCG, Saatchi & Saatchi, Mark/BBDO, VCCP a McCann. V Konektoru bude zodpovídat za výstupy kreativního oddělení. Foto popis|

Bavorský politik neopisoval, vyplývá z analýzy Univerzity Karlovy 21.1.2014

zpravy.iDNES.cz str. 00 Zprávy / Zahraniční iDNES.cz, Věra Ţilková

Univerzita Karlova prověřila rigorózní práci generálního tajemníka bavorské vládní strany CSU, který čelí obvinění z plagiátorství. V práci, díky níţ Andreas Scheuer získal titul PhDr., univerzita dŧkazy o opisování nenašla. "Práce pana Scheuera byla zdigitalizována a testována antiplagiátorskými softwary Urkund a Theses. Tyto analýzy neprokázaly, ţe by předloţený text rigorózní práce vykazoval znaky plagiátu, či shody s obsahem webu, elektronickými zdroji, archivy a databázemi knih, vědeckými či jinými texty v digitální podobě," uvedl mluvčí univerzity Václav Hájek na univerzitním webu. Fakulta sociálních věd, na které Scheuer získal titul PhDr., podle Hájka poţádala o spolupráci německého ombudsmana pro vědu profesora Wolfganga Löwera, podle nějţ Scheuerova rigorózní práce nese rysy plagiátu. Oficiální podnět ale univerzita neobdrţela, práci začala prověřovat na základě nařčení, která se objevila v médiích. Práci chtěl prověřit i sám její autor Scheuer v Praze získal malý doktorát za německy psanou práci s názvem Politická komunikace CSU v roce 2004. Podle německého tisku ale autor do práce převzal dlouhé pasáţe z textu, který vydala Spolková centrála pro politické vzdělávání ve spolupráci s Münsterskou univerzitou, aniţ by řádně uvedl zdroj. O prověření práce chtěl praţskou univerzitu poţádat i sám Scheuer. Ten se uţ dříve bránil tvrzením, ţe při detailním prověřování podkladŧ pro svou rigorózní práci nenašel ţádný dokument Münsterské univerzity, ale ujistil, ţe tuto univerzitu poţádá o informace týkající se autorství a data vzniku textu. Kvŧli opisování jiţ odstoupili dva němečtí ministři Německá média upozornila také na to, ţe Scheuer před svým jménem uváděl zkratku Dr., ačkoli český malý doktorát jako plnohodnotný doktorský titul uznávají v Německu jen dvě spolkové země, a to Berlín a Bavorsko. Kdyţ tato skutečnost vyšla minulý týden najevo, Scheuer se pouţívání titulu Dr. vzdal. V uplynulých letech kvŧli obviněním z plagiátorství museli opustit vysokou politiku hned dva němečtí ministři. Na svŧj post před rokem rezignovala ministryně školství Annette Schavanová po tom, co jí univerzita Düsseldorfu odebrala doktorský titul. V její vědecké práci z roku 1980 shledala "úmyslný záměr o podvod", kdyţ "v celé dizertaci systematicky a záměrně uváděla myšlenky, které ve skutečnosti nepocházely od ní" ( více čtěte zde ). Velký poprask ovšem uţ v roce 2011 vyvolal případ "Googleberga", tehdejšího ministra obrany Karla-Theodora zu Guttenberga, který kvŧli opisování přišel o titul doktora práv a stejně jako později Schavanová z ministerské funkce odstoupil ( o "Googlebergově" případu čtěte zde ).

URL| http://zpravy.idnes.cz/univerzita-nenasla-dukazy-o-scheuerove-opisovani-fsr/zahranicni.aspx?c=A140121_141007_zahranicni_vez Plné znění zpráv


Něměcký politik má radost: Práce podle UK není plagiátem 21.1.2014

zpravy.tiscali.cz str. 00 Zprávy / Zahraniční Jakub Konečný

Prověření systémy na odhalení plagiátŧ neprokázalo, ţe by práce německého politika Andrease Scheuera na Univerzitě Karlově byla opsaná. Univerzita to sdělila na svém webu s tím, ţe kvŧli další kontrole se obrátí na německého ombudsmana pro vědu. Pokud by univerzita odhalila, ţe generální tajemník bavorské vládní Křesťanskosociální unie (CSU) v práci podváděl, předá záleţitost etické komisi UK. Za německy psanou práci s názvem Politická komunikace CSU v systému Bavorska získal Scheuer v roce 2004 v Praze titul PhDr. Podle německého tisku ale Scheuer do práce převzal dlouhé pasáţe z textu, který vydala Spolková centrála pro politické vzdělávání ve spolupráci s Münsterskou univerzitou, aniţ by řádně uvedl zdroj. "Práce pana Scheuera byla zdigitalizována a testována antiplagiátorskými softwary Urkund a Theses. Tyto analýzy neprokázaly, ţe by předloţený text rigorózní práce vykazoval znaky plagiátu, či shody s obsahem webu, elektronickými zdroji, archivy a databázemi knih, vědeckými či jinými texty v digitální podobě," konstatovala UK. Antiplagiátorské systémy ale prověřují jen vědecké práce, coţ text, z něhoţ měl Scheuer údajně opisovat, není. Fakulta sociálních věd UK proto poţádá o spolupráci německého ombudsmana pro vědu profesora Wolfganga Löwera, podle kterého je Scheuerova práce plagiát. Například systém Theses vyvinutý na Masarykově univerzitě v Brně dokáţe odhalit i jediný shodný odstavec v kvalifikačních pracích, opsaný překlad textu ze zahraničního časopisu uţ ale odhalit nedokáţe. V akademickém prostředí je běţné, ţe akademici navazují na myšlenky jiného výzkumníka a rozvíjejí je. Za plagiát je proto označena jen taková práce, kde není citace z jiného díla náleţitě označena. O prověření podezření z plagiátorství chtěl praţskou univerzitu poţádat i sám Scheuer. Ten se uţ dříve bránil tvrzením, ţe při detailním prověřování podkladŧ pro svou rigorózní práci nenašel ţádný dokument Münsterské univerzity, ale ujistil, ţe tuto univerzitu poţádá o informace týkající se autorství a data vzniku textu. Kromě podezření z opisování upozornila německá média také na to, ţe Scheuer před svým jménem uváděl zkratku Dr., ačkoli český malý doktorát jako plnohodnotný doktorský titul uznávají v Německu jen dvě spolkové země, a to Berlín a Bavorsko. Kdyţ tato skutečnost vyšla minulý týden najevo, Scheuer se pouţívání titulu Dr. vzdal. Akademickým titulŧm Němci přikládají velký význam a v uplynulých letech kvŧli obviněním z plagiátorství museli opustit vysokou politiku hned dva němečtí ministři.

URL| http://zpravy.tiscali.cz/nemecky-politik-ma-radost-prace-podle-uk-neni-plagiatem-222495

Německý ombudsman: Šetření UK o plagiátu Scheuera je nedostatečné 22.1.2014

ct24.cz str. 00 ČT24

Svět

Berlín - Německý ombudsman pro vědu Wolfgang Löwer je přesvědčen, ţe šetření Univerzity Karlovy, zda rigorózní práce německého politika Andrease Scheuera není plagiát, nebylo dostatečné. Generální tajemník bavorské Křesťanskosociální unie (CSU) čelí podezření, ţe do své práce bez řádného uvedení zdroje převzal dlouhé pasáţe z textu, který vydala Spolková centrála pro politické vzdělávání ve spolupráci s Münsterskou univerzitou.



Univerzita Karlova práci prověřila pomocí elektronických systémŧ pro odhalování plagiátŧ a zatím známky opisování z elektronických zdrojŧ, knih nebo vědeckých prací nenašla. Antiplagiátorské systémy ale prověřují jen vědecké práce, coţ text, z něhoţ měl Scheuer údajně opisovat, není. Univerzita šetření zatím neuzavřela. Löwer povaţuje dosavadní šetření za nedostatečné. "Analýza německy zpracované práce musí samozřejmě vzít v úvahu také materiály zveřejněné v Německu," prohlásil ombudsman v rozhovoru pro dnešní vydání německého deníku Die Welt. Analýza Univerzity Karlovy podle něj pracovala jen s texty publikovanými nebo archivovanými v Česku. Například antiplagiátorský systém Theses vyvinutý na Masarykově univerzitě v Brně dokáţe odhalit i jediný shodný odstavec v kvalifikačních pracích, opsaný překlad textu ze zahraničního časopisu uţ ale odhalit nedokáţe. V akademickém prostředí je běţné, ţe akademici navazují na myšlenky jiného výzkumníka a rozvíjejí je. Za plagiát je proto označena jen taková práce, kde není citace z jiného díla náleţitě označena. Fakulta sociálních věd UK v úterý uvedla, ţe poţádá Löwera o spolupráci při vyšetřování, zda Scheuerova práce je plagiát. Německý ombudsman pro vědu ale prozatím nabídku společného šetření odmítá. "Nabídka (Univerzity Karlovy) zjevně vychází z mylného dojmu, ţe mohu předloţit rozsáhlé informace o moţném plagiátu, coţ by mě opravňovalo ke spolupráci," řekl Löwer. Zatím prý ale nemá ţádné konkrétní dŧkazy o tom, ţe by Scheuerova práce byla opsaná. Za německy psanou práci s názvem Politická komunikace CSU v systému Bavorska získal Scheuer v roce 2004 v Praze titul PhDr. Český malý doktorát v Německu uznávají za plnohodnotný doktorský titul pouze spolkové země Berlín a Bavorsko, politik ale přesto pouţíval před svým jménem zkratku Dr. Kdyţ tato skutečnost vyšla minulý týden najevo, Scheuer se pouţívání titulu Dr. vzdal.

URL| http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/259315-nemecky-ombudsman-setreni-uk-o-plagiatu-scheuera-jenedostatecne/

Davos: diskuze elit o světové ekonmice 22.1.2014

ČT 24

str. 05

21:31 Horizont

Michal KUBAL, moderátor -------------------Do švýcarského Davosu se sjíţdějí bohatí a mocní, aby hledali odpověď na nejpalčivější problémy světa. Po roce tu začíná Světové ekonomické fórum. Se 40 hlav státŧ a vlád a stovkami expertŧ nebo zástupcŧ největších firem světa. Uprostřed luxusu chtějí svět přesvědčit, ţe české rčení - sytý hladovému nevěří - neplatí vţdycky. Hana SCHARFFOVÁ, redaktorka -------------------Vrtulníkem, letadlem, vlakem se sjíţdějí bohatí a mocní a spíš neţ lyţe si vezou smoking a iPad. Horský ráj se na 4 dny mění v centrální mozek lidstva, kde se veřejně i v zákulisí tahá za otěţe světa. Klaus SCHWAB, zakladatel Světového ekonomického fóra -------------------V minulých letech náš program zastínila krize. Teď je čas podívat se na zásadní změny, kterými prochází svět. Hana SCHARFFOVÁ, redaktorka -------------------A taky na to, jak nezabrzdit nesmělou cestu vzhŧru, na kterou se konečně vydali hlavní tahouni světové ekonomiky. Jde ale taky o politiku. I v Davosu se psaly dějiny. Třeba, kdyţ se tu před 20 lety sešel palestinský vŧdce Arafat s izraelským ministrem zahraničí Perésem. Tentokrát by tamní premiér Netanjahu mohl historicky promluvit s íránským prezidentem Rouháním. Hasan ROUHÁNÍ, íránský prezident -------------------Plné znění zpráv


Zřejmě nás pozvali, aby svět viděl novou tvář Íránu. Hana SCHARFFOVÁ, redaktorka -------------------Laťka bezpečnostních opatření je vysoko. Dnem i nocí tu bdí na 3 tisíce vojákŧ a policistŧ. Jejich psi proslídili ulice i hotely. Ty ale musejí kromě bezpečí nabídnout i dost taktu. Ingo SCHWEGIER, ředitel Grandhotelu Belvedere -------------------Snaţíme se některé významné hosty rozmístit do rŧzných hotelŧ. Pro některé je lepší, aby nebyli moc blízko u sebe. Hana SCHARFFOVÁ, redaktorka -------------------Lesk celé akci nedodávají jen četné hvězdičky hotelŧ, ale taky filmové hvězdy. Většinou s humanitární misí. V minulých letech tu zazářili třeba Angelina Jolie nebo Richard Gere. Tentokrát herec Matt Damon lobboval za pitnou vodu pro všechny. V Davosu ale teče šampaňské a rozhovory v přítmí večírkŧ jsou často dŧleţitější neţ ty na pódiu. Řídit svět se ovšem nedá s prázdným ţaludkem. Tuhle citlivou misi má na starosti šéfkuchař Alexander Kroll. Jeho menu pro ţaludky ze 100 zemí ctí nejrŧznější místní a náboţenské zvyklosti a hosty navíc musí udrţovat svěţí. Alexander KROLL, šéfkuchařský ředitel, Davos Intercontinental Hotel -------------------Nepouţíváme ţádný česnek, ani na oběd ani na večeři. Hana SCHARFFOVÁ, redaktorka -------------------Vykouzlit dokáţe skoro vše. Výjimečně ale i on musí říci ne. Alexander KROLL, šéfkuchařský ředitel, Davos Intercontinental Hotel -------------------Jedna delegace chtěla přivést, zabít a upravit tady 20 ţivých koz! Hana SCHARFFOVÁ, redaktorka -------------------Jeho tým nachystá 26 tisíc porcí, včetně 1800 kuřecích prsou a 6 tisíc chlebíčkŧ. V Davosu ale nejde jen o to nakrmit 2,5 tisíce světových lídrŧ, ale především 7 miliard obyvatel světa. Hana Scharffová, Česká televize. Michal KUBAL, moderátor -------------------A jeden z pravidelných účastníkŧ davoského fóra Tomáš Sedláček, ekonom. Teď po telefonu. Dobrý večer. Tomáš SEDLÁČEK, ekonom, Institut ekonomických studií FSV UK, Davos -------------------Dobrý večer. Zdravím vás z Davosu, nebo poblíţ Davosu. Michal KUBAL, moderátor -------------------Jakou roli podle vás hraje tohle fórum? Není to trochu jakoby formalita, místo, kde je velmi oblíbené být, ale ve skutečnosti ten praktický dopad podobných setkání není příliš velký? Tomáš SEDLÁČEK, ekonom, Institut ekonomických studií FSV UK, Davos -------------------Já teda nejsem úplně /nesrozumitelné/ účastník, já jsem tady podruhý, takţe ten plastický přehled nemám. Tak ono ta symbolika, nebo jak vy říkáte formalita, to jsou často dost dŧleţitý věci. Uţ jenom, ţe se o těchto věcech hovoří. Záleţí vlastně na to, jak se na to chcete dívat. Z jedný strany jsme vlastně první civilizace, jak to koneckoncŧ popisuje americký filosof a ekonom /nesrozumitelné/, která se stará o země, o které nám vţdycky v historii šlo jenom o to je vyhladit nebo se o ně přinejmenším nestarat. Takţe takové to novozákoní, kdo je mŧj bliţní, se dneska skutečně rozšířilo na celý svět. Tak to je takový ten pozitivní pohled, který člověk mŧţe mít. Na Plné znění zpráv


druhou stranu určitě je na místě i kritika, jestli takováto shromáţdění dělají dostatek. Nicméně řešit, řešit chudobu celého světa je opravdu nelehký úkol a pokud se ti bohatí a mocní jakýmsi zpŧsobem rozhodli aspoň o tom mluvit, nebo aspoň se tím zabývat a nějakým svým zpŧsobem svojí ať uţ bohatstvím, nebo intelektem přispět k tomu, aby se to řešilo, tak bych to povaţoval za, za moţná dobrou zprávu.

Rozdíly mezi bohatými a chudými rostou 22.1.2014

ČT 24

str. 06

21:31 Horizont

Michal KUBAL, moderátor -------------------To byl Tomáš Sedláček. Prozatím děkuji. Pojďme se teď podívat ještě dál na jedno z témat, o kterém teď se i v Davosu hodně diskutuje. Je to polovina lidstva a na druhé straně 85 lidí. A mají jedno společné. Ta první skupina vlastní zhruba tolik jako ta druhá. Mezi 5 největších globálních rizik zařadili světoví lídři i v Davosu taky rychle rostoucí nerovnosti mezi bohatými a chudými. K pomoci lidem v nouzi vyzvaly přední státníky a byznysmena humanitární organizace. I papeţ František. Jakub NETTL, redaktor -------------------Jedna planeta, dva úplně jiné světy. Na jedné straně si desítky miliardářŧ hoví v příjemném stínu přepychových palácŧ, proti nim miliardy těch, které v provizorních chatrčích denně dusí prach a spaluje ţár. Zatímco hrstky vyvolených nasedají do soukromých tryskáčŧ, aby si zaletěly na večeři do špičkové restaurace na druhém konci světa, obrovské masy lidí kaţdý den jen stěţí seţenou něco k jídlu. Nepřehlédnutelné rozdíly existují uţ dlouho. Jenţe v posledních 20 letech se nŧţky mezi bohatými a chudými dramaticky rozevírají. Podle nevládní organizace Oxfam uţ má 85 nejbohatších lidí dohromady majetek v hodnotě víc neţ 335 bilionŧ korun. Tedy tolik jako představuje společné vlastnictví 3,5 miliardy chudých. Winnie BYANYLMAOVÁ, výkonná ředitelka, Oxfam -------------------Největším nebezpečím je, ţe tato malá skupina bohatých lidí uchvátí taky politickou moc. Jakub NETTL, redaktor -------------------Uţ teď přitom zámoţná elita úročí svŧj vliv. Politiky v mnoha zemích nasměrovala k přijetí pro ně výhodných opatření. Jako jsou nepřehledné daňové systémy, nebo škrty ve veřejných sluţbách. Aţ po sloţitém počítání vyšlo najevo, ţe 29 ze 30 sledovaných státŧ od konce 70. let sníţilo daně pro bohaté. Chudí a hlavně střední třída takové štěstí neměli. Winnie BYANYLMAOVÁ, výkonná ředitelka, Oxfam -------------------S tím mohou bohaté společnosti něco udělat. Přestat se vyhýbat placení daní, postavit se do čela boje za progresivní zdanění, třeba jako Warren Buffett. Jakub NETTL, redaktor -------------------Stejný vzkaz poslal nejmocnějším politikŧm a podnikatelŧm i papeţ František, který si na skromnosti zakládá. Slova hlavy katolické církve zazněla na prestiţní konferenci vŧbec poprvé. Peter TURKSON, kardinál -------------------Ţádám vás, abyste zajistili, ţe bohatství bude lidstvu slouţit, ne ho ovládat. Jakub NETTL, redaktor -------------------V opačném případě mohou chudší obyvatelé planety brzy přijít o ideál o rovnosti příleţitostí. Kdyţ lidi ztratí naději na společenský vzestup díky svým schopnostem, snadno se uchýlí k násilí. Plné znění zpráv


Dennis NAILY, generální ředitel, PwC International -------------------Opravdu je moţné, ţe v rŧzných částech světa dojde k významným nepokojŧm. Jakub NETTL, redaktor -------------------Pesimismus naopak nesdílí druhý nejbohatší člověk planety. Zakladatel největší dobročinné nadace na světě Bill Gates vyvrací mýtus, ţe chudoba se nedá vymýtit. Podle něj do roku 2035 skoro ţádné chudé země nebudou. Jakub Nettl, Česká televize. Michal KUBAL, moderátor -------------------A Tomáš Sedláček ještě jednou. Jak vy vnímáte tyhle rostoucí rozdíly, nejenom mezi těmi nejchudšími, nejbohatšími, ale zároveň třeba mizející střední třídu ve Spojených státech? Tomáš SEDLÁČEK, ekonom, Institut ekonomických studií FSV UK, Davos -------------------No, on to tu vlastně popsal uţ Jaroslav Vaněk, coţ je nejznámější takový neznámý český ekonom, jediný ekonom, který byl blízko Nobelově ceně, který se vlastně uţ dávno postavil proti té teorii blahodárného mezinárodního obchodu a tu svoji teorii nazval "ničivým mezinárodním obchodem". Ono se totiţ ukazuje, ţe tou globalizací, kterou jsme měli tendenci všichni brát jenom jaksi z té dobré stránky, ţe i ona má svoji odvrácenou, odvrácenou stranu Měsíce a, a asi i bude pravda, ţe obchodem, nebo mezinárodním obchodem bohatnou lidi chudí, ale ti bohatší bohatnou mnohem, mnohem víc, a to právě kvŧli tomu, ţe se dokáţí, dokáţí diktovat ceny. A kdyţ se na to podíváme ještě jiným zpŧsobem, tak kdyţ to řeknu úplně blbě, tak ten kapitalismus ve své nejbrutálnější nebo nejčistší podobě má tendenci gravitovat kapitál k jednomu, k jednomu místu. Máte to podobné jako u kaţdých her. Všichni začínáme stejně, máme stejné šance, podobné karty a kaţdá hra začíná viděné komunisticky s rovnými, vyrovnanými šancemi a končí, končí monopolem, výhrou jednoho hráče, který k sobě nashromáţdí veškerý kapitál a tím hra končí. Takţe ten, ten, ten samotný mechanismus, pod kterým ţijeme, tuto tendenci má a my ho opravujeme, ať uţ je to třeba těmi restriktivními daněmi anebo, nebo charitativními činnostmi, jako je právě třeba Bill Gates a ostatní. Takţe uţ jenom to, ţe existují charitativní organizace, uţ jenom to, ţe existují daně, byť k tomu člověk mŧţe být jakkoliv kritický, znamená, ţe nejsme úplně spokojeni s tím, jak ten systém běţí samovolně a je potřeba jakýmsi zpŧsobem ho opravit tak, aby jaksi následoval i nejen matematickou logiku, nebo jakousi brutální logiku dţungle, ale i etiku tak, abychom se, abychom si stvořili svět, ve kterém se nebudeme muset stydět ţít. Michal KUBAL, moderátor -------------------Poprosím uţ jenom krátce. Jak vy vnímáte kroky těch lidí, kterým celý ţivot padala karta, Bill Gates, Waren Buffett, který se buď vzdávají svých peněz, nebo ty peníze dávají na filantropii? Je to pomoc, skutečná pomoc, krok správným směrem, nebo je to prázdné gesto? Tomáš SEDLÁČEK, ekonom, Institut ekonomických studií FSV UK, Davos -------------------Prázdný gesto to není. Myslím si, ţe ale pomáhat není úplně tak jednoduchý, kdyţ, dokud máte reţim, který je totalitní a pošlete tam chléb nebo vodu, tak to mnohdy skončí v rukou těch diktátorŧ. Takţe tady skutečně platí to české - pokud chceš nepřítelovi uškodit, tak mu daruj rybu, pokud chceš přítelovi pomoc, tak ho nauč tu rybu lovit. Michal KUBAL, moderátor -------------------Tomáš Sedláček. Díky do Davosu. Hezký večer. Tomáš SEDLÁČEK, ekonom, Institut ekonomických studií FSV UK, Davos -------------------Mějte se krásně, zdravím. Hezký večer.

Mrtví na Ukrajině Plné znění zpráv


22.1.2014

ČT 24

str. 06

22:00 Události, komentáře

Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Podle potvrzených informací si uţ 2 mrtvé a na 300 zraněných vyţádaly střety demonstrantŧ a vládních sil v Kyjevě. Ukrajinský prezident Viktor Jankovyč ale udělal po dvou měsících protestŧ v ulicích první ústupek, sešel se s vedením politické opozice. Josef PAZDERKA, redaktor -------------------Rubikon je překročen. Opoziční demonstrace v Kyjevě trvají přesně 2 měsíce. Ještě nikdy při nich nepřišel o ţivot člověk. Tenhle byl první. Sergej Nygujan přijal do Kyjeva před měsícem z východu Ukrajiny. Nad ránem zemřel po zásazích několika ostrými kulkami. Oleg, lékař -------------------Nebyl ozbrojený, dostal to ostrou municí do hlavy. Odvezli uţ jen mrtvé tělo. Josef PAZDERKA, redaktor -------------------Opozice ukazuje na policejní ostřelovače. Tvrdí, ţe nikdo z protestujících střelné zbraně nemá. V prŧběhu dne přibývá ještě minimálně jedna další oběť, taky po zásazích ostrými náboji. Vláda i přesto jakoukoli odpovědnost policie odmítá. Mykola AZAROV, ukrajinský premiér -------------------Mŧţou za to především lídři opozice, kteří celou situaci vytvořili. Josef PAZDERKA, redaktor -------------------Zprávy o zastřelených demonstrantech radikály ještě více rozzuřily. Uţ se nestřílí gumovými projektily, ale ostrými. Město naplno ovládají emoce a vztek. Varování před otevřenou pouliční válkou s policií se pomalu mění v realitu. Na začátku byli u střetŧ jen mladí radikálové, teď se přidávají další členové opozice včetně jejich lídrŧ. Jurij LUCENKO, bývalý ministr vnitra -------------------Je to válka vládnoucí mafie a ukrajinského lidu. Lidé pochopili, ţe s mafií se nedá bojovat jinak neţ silou. Mykola AZAROV, ukrajinský premiér -------------------Pokud se provokatéři nezastaví, vládě nezbude nic jiného, neţ zasáhnout zákonnou silou. Josef PAZDERKA, redaktor -------------------Kyjev měl slavit Den národní sjednocení. Namísto toho hoří v ulicích ohně a panuje v nich násilí. Ukrajina je rozdělena jako nikdy ve své novodobé historii. Josef Pazderka, Česká televize, Kyjev. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------A ve studiu tady v Praze jsou novinář a spolupracovník Ukrajinského ţurnálu Bohdan Kopčák a politický geograf Martin Riegl. Pánové, dobrý večer. Bohdan KOPČÁK, novinář, publicista -------------------Dobrý večer. Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Plné znění zpráv


Dobrý večer. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Kdo má podle vás, pane Kopčáku, vliv na mŧţeme jim říkat radikálové, to znamená to jsou ti, kteří jsou na těch fotografiích vidět v přilbách, mají v rukou chladné zbraně, tyče, obušky. Na fotografiích na webu stanice BBC jsou někteří z nich k vidění dokonce i s krátkými střelnými zbraněmi, tak co to je za lidi? Bohdan KOPČÁK, novinář, publicista -------------------Jsou to lidé, mladí, částečně studenti, částečně asi z dělnických nějakých profesí, ale hlavně je mezi nimi hodně lidí, kteří rádi chodí na fotbal a tropí tam výtrţnosti. Takţe velká část z nich sice někdy se objevuje, ţe, ţe je to vlastně, ţe se zaštiťují nějakým Pravým sektorem nebo příslušností k nějakým miniorganizacím nebo hnutím, ale fakticky bych je označil za chuligány fotbalové, kteří aktuálně se rozhodli, ţe budou bojovat za něco jiného. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Fakt je ten, ţe i ukrajinské zdroje mluví o organizacích nebo moţná se dá říct, politických stranách nebo hnutích, Pravý sektor, Sokol, Tryzub, to znamená, ţe to je z vašeho pohledu jenom nějaká zástěrka pro to, aby bylo moţné vŧbec někam přiřadit, aby se s nimi dalo nějakým zpŧsobem s nimi pracovat, nějak o nich mluvit? Bohdan KOPČÁK, novinář, publicista -------------------Těţko se to analyzuje vlastně, jestli je to zástěrka, není. Klidně tam ti lidé mŧţou být a spousta lidí, kteří tam jsou, vlastně nepatří k nikomu, nemají na ně vliv ani opoziční lídři, ani opoziční strany a svolávají se mobilními prostředky, přes Facebook. Těţko se vlastně ta skupina lidí ovládá a otázka je, jestli opravdu za něco bojují nebo jenom bojují pro to, aby mohli bojovat. Myslím, ţe jsou tam vlastně zastoupeny všechny proudy. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Tak my tady ve studiu, pánové, budeme pokračovat. Teď je přímo z Kyjeva se k nám připojuje bývalý ekonomický rada na českém velvyslanectví v Kyjevě Václav Rambousek. Hezký večer do Kyjeva, pane Rambousku. Václav RAMBOUSEK, bývalý diplomat -------------------Dobrý večer, přestoţe vás teda neslyším úplně ideálně. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Vy jste teď v hotelu, budu, budu klidně o něco více hulákat. Vy jste teď, pane Rambousku, v hotelu Ukrajina, coţ je geograficky velice blízko Majdanu, náměstí Nezávislosti v Kyjevě, kde také probíhají demonstrace. Zajímá mě, jak bezpečné je teď se volně pohybovat po Kyjevě? Václav RAMBOUSEK, bývalý diplomat -------------------No já bych takhle řekl, ţe bychom to neměli z pohledu z Prahy nebo z Česka vŧbec přehánět. Já bydlím například asi 2 kilometry tady od těch míst, který jsou za mými zády a od toho nejrušnějšího a v podstatě kdybych nevyšel z domu nebo se nedíval na televizi od rána, tak bych vlastně nevěděl, ţe se tady něco vŧbec děje, něco zvláštního, ţe se děje. Takţe to je prostě místně, místně, místně omezená akce. Samozřejmě která ale zasahuje, zasahuje jiným zpŧsobem celou Ukrajinu. Ale jak říkám, kdybyste se procházel po Kyjevě dneska, tak nemusíte vŧbec nic vědět. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Dobře. Minimálně na základě těch fotografií a videozáběrŧ, které jsou zveřejňovány v rŧzných světových médiích, tak to vypadá, ţe určitá skupina, řekněme, protestujících moţná radikálové se do té situace vloţila daleko ostřeji, neţ bylo zřejmo v minulých týdnech a měsících. Jak to vypadá přímo, přímo z Kyjeva? Jsou to lidé, kteří ... Plné znění zpráv


Václav RAMBOUSEK, bývalý diplomat -------------------Nevím, jestli se slyšíme momentálně. Já bych řekl, ţe to je skupina spíš asi mladších, mladších chlapcŧ nebo hochŧ, který jsou tak trochu frustrováni z toho několikatýdenního stání tady na tom Majdaně, který je za mnou a vlastně nebylo dosaţeno ţádných výsledkŧ, jak se poklesle říká, hmatatelných výsledkŧ uţ vŧbec ne a prostě měl jsem pocit, kdyţ jsem mezi nima chodil, prostě ţe toho mají dost. Jak říkal dokonce jeden z lídrŧ, z lídrŧ opozice, boxer Kličko, ţe zítra a pozítří uděláme to, pískali na něho, křičeli na něho a volali ne zítra, ne pozítří, dnes. A to myslím, ţe je to jádro, jádro těch radikálnějších demonstrantŧ, které podle mě ale není nikým vedeno, nikým řízeno, je to, řekl bych, akce spontánní a dost dobře, abych řekl pravdu, jako nechápu, co tady ti lidi, ty, ty aktivnější nebo agresivnější demonstranti, co vlastně sledují, protoţe oni útočí v Hruševského ulici, která vede k sídlu vlády, k sídlu parlamentu a dál zatím je administrace prezidenta. Tu ulici přehradil bergut, to znamená ti těţkooděnci. I kdyby těm demonstrantŧm se podařilo je prorazit tuhle, tuhle hranici, tak nechápu, co by pak dál dělali? Tak by byli, jo, před sídlem vlády nebo před sídlem parlamentu, jich je asi tisíc těchto lidí, tisíc, dva, podle denní doby, taky podle mrazu, protoţe je tady minus 10 celý den, ale nechápu jako dost dobře, co tito lidé sledují. Kdeţto ti, co jsou za mnou, to jsou prostě příslušníci, demonstranti z toho EuroMaidanu, ti jenom se chystají, dneska jsem mezi nimi chodil, ti se chystají jenom se bránit. Nechtějí, nechtějí útočit, jenom se chystají bránit. Ale jak jsem je viděl, je to, aţ člověka mrazí skoro po zádech, ti lidi jsou většinou muţi, ale viděl jsem tam i starší ţeny třeba, jsou v podstatě bezbranný, mají v ruce klacek nebo maximálně baseballovou pálku. Ty ozbrojenci, kteří proti nim mohou zaútočit, jsou nesrovnatelně na tom výbavou jinak. Ale tihle lidé, jak jsem viděl, jsou ochotni prostě, prostě stát do posledního. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Tak, pane Rambousku, díky za vaše informace přímo z Kyjeva, hezký večer. Pojďme zpátky do studia. Je moţné, ţe to angaţmá těch, kteří nejsou nikým úplně přesně kontrolováni, nikdo úplně přesně neví, co chtějí, tak jak to Václav Rambousek popsal, ţe není jasný úplně ten cíl, ţe nějakým zpŧsobem zvrátí celou tu situaci na nějakou stranu, ţe třeba vládní strana vyuţije prostě toho, ţe tady je ten argument, proč zaútočit, daleko, daleko silněji? Bohdan KOPČÁK, novinář, publicista -------------------Je to moţné, ţe strana vlády mŧţe to vlastně zneuţít, podívejte, tady na nás útočí, hází na nás zápalné lahve, tak my teď budeme uspořádat nějakou protiakci, budeme zatýkat, budeme jednat, ale já bych se ztotoţnil i s tím, co tady zaznělo, ţe tam hrají jistou roli i frustrace a plus to, co udělal ukrajinský parlament před několika dny, schválil v podstatě omezení svobody shromaţďování za získávání informací o soudcích nebo o rodinných příslušnících soudcŧ hrozí vysoké pokuty, vězení, v podstatě víc neţ 5 aut v koloně uţ potřebuje povolení. Je tam celá škála trestŧ, vězení, pokuty, opravdu těţko. Určitě i opozice se pokusí vyuţít tuhle situaci k tomu, aby tlačila na vládu směrem k nějakému jednání s argumentem podívejte, co se mŧţe stát, kdyţ nebudete ... Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Pojďme jednat. Bohdan KOPČÁK, novinář, publicista -------------------... chtít jednat. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Pane Riegle, na první pohled to vypadá, jako kdyby Evropská komise se úplně tak nezajímala o to, co se v Ukrajině, v podstatě na hranicích Evropské unie, protoţe to je na hranicích se Slovenskem, děje. Je to, je to tak vyjma těch prohlášení, které jsme mohli slyšet buď od baronky Ashtonové nebo Manuela Barrosa? Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Myslím si, ţe není. Já myslím, ţe Evropská komise se zajímá velmi o dění na Ukrajině, protoţe to souvisí s geopolitickou rovnováhou vlivu o tom, zda Rusko bude mít nakročeno, Zbigniew Brzeziński říká, ţe Rusko bez vlivu na Ukrajinu nebo respektive nezávislá Ukrajina vytlačuje Rusko mimo Evropu, takţe Evropskou unii to Plné znění zpráv


samozřejmě zajímá, Evropská unie chce mít Ukrajinu ve svém sféře vlivu, řekněme, ale nemá nástroje. Evropská unie je pořád regionální organizace, i kdyţ regionální organizace sui generis, nicméně její, řekněme, hlas, její postoj se neustále odvozuje od vŧle od zahraniční politiky jednotlivých státŧ a problém samozřejmě je, ţe Ukrajině chybí efektivní nástroje, coţ v současné době například ekonomika. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Evropské komisi chybí efektivní nástroje na to, aby, řekněme, nějakým zpŧsobem měla vliv na Ukrajinu. Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Přesně tak. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------No a co, o čem tedy mluví to, nebo o čem vlastně mluví Manuel Barroso, předseda Evropské komise, kdyţ říká kromě toho, ţe je Evropská komise v šoku z toho, co se děje na Ukrajině a tak dále, kdyţ říká, ţe by mohlo dojít k nějakému zásahu? On asi nemyslí vojenský zásah. Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Bezpochyby ne, tam ani nebyly splněny dŧvody pro to, aby mezinárodní společenství /souzvuk hlasŧ/ ... Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------O čem to tedy mluví, o jakém nástroji? Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Podle mě mluví, řekněme, o nějaké přetrvávající frustraci v rámci Evropské unie, moţná i Evropské komise. Samozřejmě mŧţou být zvaţovány nějaké ekonomicko politické nástroje, třeba v krajních případech zamezení vstupu ukrajinských politikŧ na území, řekněme, členských státŧ. A nepovaţuji to za reálné. Mŧţe tam dojít k nějakým ekonomickým sankcím. Opět to nepovaţuji za reálné. To je všechno tohle to by směrovalo Ukrajinu směrem, řekněme, k té ruské plánované euroasijské unii a všechny tyhlety kroky by hnaly Ukrajinu směrem k Moskvě. To si Evropská unie nepřeje. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Dobře. V pátek se chystá na Ukrajinu do Kyjeva přijet Štefan Füle, eurokomisař pro rozšíření. Co tam reálně mŧţe dosáhnout? Bude jednat s místními politiky? Asi ano. Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Bezpochyby bude jednat s místními politiky, bezpochyby to jednání nebude příliš přátelské. Ono uţ ty výroky premiéra, prezidenta i ministra zahraničí Ukrajiny jsou velmi takové, řekněme, odtaţité. Hovoří se o tom, ţe demonstranti jsou teroristé, coţ je samozřejmě nesmysl, ale ta komunikace je velmi špatná a samozřejmě to Rusko neustále má velmi silný vliv na Ukrajinu, takţe představitel Evropské komise pan Füle nedosáhne podle mého názoru vŧbec ničeho. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------To skoro vypadá, jako kdybyste, pane Riegle, říkal, ţe ať Evropská komise říká cokoli, ať dělá jakákoli gesta, takţe v podstatě reálně ničeho nemŧţe ani dosáhnout. Je to tak? Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Ono to tak v podstatě bohuţel je. Vemte si samozřejmě Ruská federace po konci studené války ztratila velkou část vlivu v celé tady té oblasti ve střední, východní Evropě, v oblasti Pobaltí, na Balkáně a Ukrajina byla jedním z těch základních kamenŧ, o který se hraje. Samozřejmě hraje se o to, jestli Ukrajina bude součástí, řekněme, Plné znění zpráv


té plánované euroasijské unie, či bude ve sféře vlivu Evropské unie. Ale bohuţel teď tahá za silnější část provazu, řekněme, z pohledu Evropské komise bezpochyby Moskva. A prezident Putin, samozřejmě tato geopolitika ruská počítá s Ukrajinou v rámci sféry vlivu Ruska, takţe opravdu ta Evropská komise v současné době ty nástroje nemá, coţ se samozřejmě projevilo i tím listopadovým odmítnutím prezidenta Janukovyče podepsat asociační dohodu. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Ano. Pane Kopčáku, jak z vašeho pohledu je silná pozice prezidenta Viktora Janukovyče teď? Bohdan KOPČÁK, novinář, publicista -------------------Pozice je silná, ale slábne, protoţe Janukovyč cítí, ţe kdyţ ty protesty budou eskalovat, tak vlastně mŧţe ztratit i podporu Východu nebo svých bývalých voličŧ, kteří mu mŧţou vytýkat jistou nerozhodnost. Na druhou stranu kdyby se pokusil o nějakou masivní vojenskou nebo policejní akci, tak vlastně taky si popudí vŧči sobě politiky, takţe ... Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Pardon, to, čeho jsme svědky, to není masivní policejní akce ve chvíli, kdy minimálně podle některých, přiznejme si, zejména těch opozičních zdrojŧ bylo povoleno pouţití střelných zbraní s ostrou municí. Náš kolega Josef Pazderka ukazoval kulku, kterou nalezl na ulici, a někteří ti mrtví byli evidentně zastřeleni. Bohdan KOPČÁK, novinář, publicista -------------------Ano, měl jsem na mysli masivní akci takovou, ţe by vlastně vyklidili celý ten Majdan a prostě pozatýkali všechny, který, kteří se jim postaví do cesty. Ale spíš ta policie se rozhodla vlastně jít postupnými nějakými kroky, zastrašovat obyvatele a vlastně účastníky těch protestŧ. Mnoţí se signály o tom, ţe nikoho, někdo někoho odvezlo do nemocnice, pak skupina lidí je unesla, jeden se dostal po desítkách hodin zbitý, ale dostal se na svobodu a o tom druhém člověkovi nebyly ţádné zprávy a dnes večer se objevily zprávy, ţe byl nalezen mrtev. K tomu střelba ostrými náboji, takţe vlastně a plus zatýkání probíhá v malém kontinuálně, to znamená na Majdanu, na ulici Hruševského, někdy přijde policie na koleje vysokoškolské, tam zatýká. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------No a kdyţ se vrátíme k té dnešní schŧzce Viktora Janukovyče a těch tří lídrŧ nebo představitelŧ opozičních stran, mezi kterými byl i Vitalij Kličko, tak je se co divit prezidentovi, ţe s nimi zas tak moc nechtěl a moţná ještě stále nechce jednat, kdyţ za nimi oni prostě nemají prst na tom, co přesně ti radikálové a nakonec i ti všichni ostatní budou dělat, tak proč by s nimi měl jednat? Bohdan KOPČÁK, novinář, publicista -------------------No měl by s nimi jednat proto, ţe ta situace je dlouhodobě neudrţitelná, ani krátkodobě neudrţitelná a jako prezident země by měl mít zájem na tom, aby, aby se dodrţovala ústava a zákony, aby se kaţdej vrátil ke své práci, a evidentně se to neděje. A na druhou stranu moţná, ţe k uklidnění by přispělo i to, kdyby se zasadil o to, aby se ty excesy ze strany policejním sloţek vyšetřily, protoţe jsme svědky záběrŧ, kdy sice demonstranti hází zápalné lahve směrem k policajtŧm, ale kdyţ ta lahev se nerozbije, tak ten policajt vezme tu lahev a hodí ji zpátky. Nebo dlaţební kostku, plus ta střelba gumovými projektily, nejsou zranění v oblasti ... Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Dají se, dají se proti tomu namítnout ty videozáběry, které jsou teď k dostání, jak je několik policajtŧ v řadě zapáleno právě těmi molotovovými koktejly a sami policisté hoří. Bohdan KOPČÁK, novinář, publicista -------------------Jistě, ale chvílemi se mi zdá, jako kdyby to ty policajty i bavilo, protoţe oni dnes v prŧběhu dne dvakrát vlastně na té ulici Hruševského zaútočili, vytlačili demonstranty a pak se stáhli. Oficiální zdŧvodnění bylo, ţe prý chtěli Plné znění zpráv


zajistit nějaké kanystry s nějakou nebezpečnou hořlavinou, tak asi benzin nepovaţuji za nebezpečnou hořlavinu. Těţko říct. Ale vlastně není mi jasno, proč vlastně dvakrát útočili a pak se dvakrát stáhli. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Ještě jedna poslední otázka, pane Riegle. Chápou to z toho, jak jste mi odpovídal, ţe jste přesvědčen, ţe právě teď se doslova láme chleba o tom, jestli Ukrajina bude patřit spíš do toho okruhu Ruské federace nebo do okruhu Evropské unie? Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Ano, přesně tak, láme se ten chleba teďko a bude se lámat po další, řekněme, parlamentní prezidentských volbách. A pakliţe se podíváme na politickou geografii, volební geografii na Ukrajině, ten stát je opravdu vnitřně rozštěpený a současná garnitura hraje o všechno. Tam lze odŧvodněně předpokládat, ţe ty další volby prohrajou a samozřejmě ta příští garnitura změní, změní to směřování bezpochyby, ať uţ to bude sjednocená opozice nebo to bude opozice rozdělená, vytvoří nějakou koalici, a samozřejmě současnému prezidentovi, současnému premiérovi se mŧţe stát to samé, co se stalo premiérce Tymošenkové, takţe oni v podstatě hrají o všechno. Martin VESELOVSKÝ, moderátor -------------------Pánové, díky za vaše komentáře, hezký večer, na shledanou. Bohdan KOPČÁK, novinář, publicista -------------------Na shledanou. Martin RIEGL, politický geograf, FSV UK -------------------Na shledanou.

Před lety rozdával rány obuškem, teď komunista Ondráček kontroluje BIS 22.1.2014


Zatímco končí Palachŧv týden, někdejší esenbák Zdeněk Ondráček, který před 25 lety bil demonstranty, dnes jako poslanec za KSČM a člen speciální komise kontroluje Bezpečnostní informační sluţbu. On sám v tom problém nevidí. Zdeněk Ondráček před 25 lety oblékal stejnokroj Sboru národní bezpečnosti (SNB) a byl u toho, kdyţ se tvrdě zasahovalo proti demonstrantŧm při Palachovu týdnu. A coby mladý agitátor čety brutální zákrok obhajoval tím, ţe studenti byli ozbrojeni kudlami, řetězy i boxery ( video najdete zde ). Střih. Zatímco vysokoškoláci si právě končící Palachŧv týden připomínají zapálenými svíčkami, 44letý Ondráček "v barvách" KSČM zasedá v Poslanecké sněmovně, má prověrku pro stupeň utajení přísně tajné vystavený Národním bezpečnostním úřadem (NBÚ) a je členem komise pro kontrolu Bezpečnostní informační sluţby (BIS). "Do komise mě nominoval politický klub," vysvětluje Ondráček, který uţ tento týden dostane na stŧl nový zpravodajský materiál. "Budu se seznamovat se zprávou, kterou BIS do Poslanecké sněmovny pravidelně posílá. Komise se dál samozřejmě zajímá i o podněty k tomu, co se děje uvnitř BIS," pokračuje absolvent policejní školy a někdejší vyšetřovatel Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality, jenţ v říjnu 2011 od policie odešel. Nevidím v tom problém, říká Ondráček



Zdeňku Ondráčkovi však došla řeč při otázce, zda pokládá za morální a etické, kdyţ někdejší esenbák nyní kontroluje zpravodajskou sluţbu. "Etiku nechte na našem politickém klubu, ale já v tom nevidím problém," prohlašuje trutnovský poslanec, jemuţ v loňských volbách dalo preferenční hlas přesně 2 999 voličŧ. Za pozornost stojí popis pravomocí komise pro kontrolu BIS. "Pokud se kontrolní orgán domnívá, ţe BIS při své práci nezákonně omezuje - nebo poškozuje - práva a svobody občanŧ, má právo ţádat od ředitele Sluţby vysvětlení," praví se v dokumentu. Přitom zrovna Ondráček o svobody občanŧ příliš nedbal, kdyţ rozdával rány obuškem. "Je třeba respektovat vŧli voličŧ, kteří mu dali hlas, ale jeho účast v komisi pro kontrolu BIS je minimálně nešťastná. Kdyţ byl někdo členem KSČ, dá se to odpustit. Ale v tomto případě jde o vyloţeně aktivní výkon politiky KSČ, který se promítl v to, ţe tehdejší Veřejná bezpečnost tloukla demonstranty," uvedl bezpečnostní expert a někdejší náčelník Vojenské zpravodajské sluţby Andor Šándor. Co si myslí chartisté a politologové? Podle signatáře Charty 77 a bývalého disidenta Stanislava Pitaše se chyba stala uţ za prezidenta Havla, mimochodem jeho dobrého přítele. "Václav řekl, ţe uděláme tlustou čáru a dál pŧjdeme s čistým štítem, coţ jsem mu vyčítal. Pořád totiţ vypadávají noví a noví kostlivci ze skříní a já jsem zvědav, kdy se to konečně zastaví. Je dobré upozorňovat na tyto šmejdy," říká ostře Pitaš. do PC pro iPad Rovněţ politolog z praţské fakulty sociálních věd Kamil Švec se domnívá, ţe etika v případě účasti Ondráčka v komisi pro BIS dostala za vyučenou, avšak zároveň jej zcela neodsuzuje. "V jeho případě bych to viděl spíš na nevědomost mladého příslušníka SNB. Samozřejmě je to škraloup, na který je třeba upozorňovat, ale určitě nebylo jeho zcela dobrovolným rozhodnutím mlátit do někoho obuškem. Neměl moc na výběr," soudí Švec. "Člověk se mŧţe změnit, a záleţí na tom, jak se k některým věcem z minulosti staví dnes. Je to ale i vizitka té strany, která takového člověka na kandidátku umístí a navrhne do této funkce," navazuje Miroslav Mareš, politolog a expert na extremismus z Masarykovy univerzity. I on označuje Ondráčkovo členství v komisi pro kontrolu BIS za kontroverzní. "Je pochopitelné, ţe osobám postiţeným komunistickým reţimem se to nebude líbit," říká politolog. Prošel bezpečnostní prověrkou, ale petice chce jeho rezignaci Andor Šándor se však pozastavuje nad tím, jak Ondráček mohl bez problémŧ dostat prověrku NBÚ pro stupeň utajení přísně tajné. "Někdo musel posuzoval jeho ţivot. Je otázka, zda pan poslanec do dotazníku pro Národní bezpečnostní úřad uvedl pravdu o zásazích proti demonstrantŧm, nebo na to trošku zapomněl," spekuluje generál ve výsluţbě. Otázku Ondráčkovy prověrky NBÚ kromě Šádora poloţil i politolog Mareš. "Bezpečnostní prověrky se týkají toho, zda prověřovaný člověk představuje bezprostřední riziko. Je tedy otázka, jestli je rizikový i v současné době. A pokud ne, je potřeba respektovat právní řád a vyvozovat pouze politickou odpovědnost jeho a strany, která ho nominovala," říká Mareš. Po politické odpovědnosti a hlavně po poslanecké rezignaci Ondráčka volá na internetu petice, která vznikla bezprostředně po jeho říjnovém zvolení do Sněmovny. Na Facebooku ji však zatím podepsalo jen 101 nespokojených lidí. "Petiční právo je politickým právem občanŧ. Mandát poslance jsem získal od voličŧ a právě jim jsem za výkon své funkce politicky odpovědný," odepsal Ondráček v e-mailové komunikaci. O svém pŧsobení v SNB i v komisi pro kontrolu BIS se však dál odmítl bavit po telefonu.



URL| http://hradec.idnes.cz/poslanec-za-kscm-zdenek-ondracek-dof-/hradeczpravy.aspx?c=A140122_2024922_hradec-zpravy_kvi

Karlova univerzita prý nešetří plagiát německého politika správně 22.1.2014

lidovky.cz str. 00 Lidovky / Věda Lidovky.cz, ČTK

Šetření Univerzity Karlovy, zda rigorózní práce německého politika Andrease Scheuera není plagiát, nebylo dostatečné. V rozhovoru pro dnešní vydání německého deníku Die Welt to řekl německý ombudsman pro vědu Wolfgang Löwer. Generální tajemník bavorské Křesťanskosociální unie (CSU) čelí podezření, ţe do své práce bez řádného uvedení zdroje převzal dlouhé pasáţe z textu, který vydala Spolková centrála pro politické vzdělávání ve spolupráci s Münsterskou univerzitou. Univerzita Karlova práci prověřila pomocí elektronických systémŧ pro odhalování plagiátŧ a zatím známky opisování z elektronických zdrojŧ, knih nebo vědeckých prací nenašla. Antiplagiátorské systémy ale prověřují jen vědecké práce, coţ text, z něhoţ měl Scheuer údajně opisovat, není. Univerzita šetření zatím neuzavřela. Vyšetřování prý nebere v úvahu německé publikace Löwer povaţuje dosavadní šetření za nedostatečné. "Analýza německy zpracované práce musí samozřejmě vzít v úvahu také materiály zveřejněné v Německu," řekl Löwer s tím, ţe analýza Univerzity Karlovy pracovala jen s texty publikovanými nebo archivovanými v Česku. Například antiplagiátorský systém Theses vyvinutý na Masarykově univerzitě v Brně dokáţe odhalit i jediný shodný odstavec v kvalifikačních pracích, opsaný překlad textu ze zahraničního časopisu uţ ale odhalit nedokáţe. V akademickém prostředí je běţné, ţe akademici navazují na myšlenky jiného výzkumníka a rozvíjejí je. Za plagiát je proto označena jen taková práce, kde není citace z jiného díla náleţitě označena. FSV UK chce ţádat Löwera o spolupráci Fakulta sociálních věd UK v úterý uvedla, ţe poţádá Löwera o spolupráci při vyšetřování, zda Scheuerova práce je plagiát. Německý ombudsman pro vědu ale prozatím nabídku společného šetření odmítá. "Nabídka (Univerzity Karlovy) zjevně vychází z mylného dojmu, ţe mohu předloţit rozsáhlé informace o moţném plagiátu, coţ by mě opravňovalo ke spolupráci," řekl Löwer. Zatím prý ale nemá ţádné konkrétní dŧkazy o tom, ţe by Scheuerova práce byla opsaná. Za německy psanou práci s názvem Politická komunikace CSU v systému Bavorska získal Scheuer v roce 2004 v Praze titul PhDr. Český malý doktorát v Německu uznávají za plnohodnotný doktorský titul pouze spolkové země Berlín a Bavorsko, politik ale přesto pouţíval před svým jménem zkratku Dr. Kdyţ tato skutečnost vyšla minulý týden najevo, Scheuer se pouţívání titulu Dr. vzdal. Akademickým titulŧm Němci přikládají velký význam a v uplynulých letech kvŧli obviněním z plagiátorství museli opustit vysokou politiku hned dva němečtí ministři.

URL| http://www.lidovky.cz/setreni-uk-o-opsane-praci-nemeckeho-politika-pry-neni-dostatecne-px7/veda.aspx?c=A140122_094305_ln_veda_vam

Před lety rozdával rány obuškem, teď komunista kontroluje BIS 22.1.2014


Kraj Hradecký

Zatímco končí Palachŧv týden, někdejší esenbák Zdeněk Ondráček, který před 25 lety bil demonstranty, dnes jako poslanec za KSČM a člen speciální komise kontroluje Bezpečnostní informační sluţbu. Plné znění zpráv


Zdeněk Ondráček před 25 lety oblékal stejnokroj Sboru národní bezpečnosti (SNB) a byl u toho, kdyţ se tvrdě zasahovalo proti demonstrantŧm při Palachovu týdnu. A coby mladý agitátor čety brutální zákrok nesmyslně obhajoval tím, ţe studenti byli ozbrojeni kudlami, řetězy i boxery. Střih. Zatímco vysokoškoláci si právě končící Palachŧv týden připomínají zapálenými svíčkami, 44letý Ondráček „v barvách“ KSČM zasedá v Poslanecké sněmovně, má přísný stupeň utajení vystavený Národním bezpečnostním úřadem (NBÚ) a je členem dŧleţité komise pro kontrolu Bezpečnostní informační sluţby (BIS). „Do komise mě nominoval politický klub,“ vysvětluje Ondráček, který uţ tento týden dostane na stŧl nový zpravodajský materiál. „Budu se seznamovat se zprávou, kterou BIS do Poslanecké sněmovny pravidelně posílá. Komise se dál samozřejmě zajímá i o podněty k tomu, co se děje uvnitř BIS,“ pokračuje absolvent policejní školy a někdejší vyšetřovatel Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality, jenţ v říjnu 2011 od policie odešel. Zdeňku Ondráčkovi však došla řeč při otázce, zda pokládá za morální a etické, kdyţ někdejší esenbák nyní kontroluje zpravodajskou sluţbu. „Etiku nechte na našem politickém klubu, ale já v tom nevidím problém,“ prohlašuje trutnovský poslanec, jemuţ v loňských volbách dalo preferenční hlas přesně 2 999 voličŧ. Za pozornost stojí popis pravomocí komise pro kontrolu BIS. „Pokud se kontrolní orgán domnívá, ţe BIS při své práci nezákonně omezuje – nebo poškozuje – práva a svobody občanŧ, má právo ţádat od ředitele Sluţby vysvětlení,“ praví se v dokumentu. Přitom zrovna Ondráček o svobody občanŧ příliš nedbal, kdyţ rozdával rány obuškem. „Je třeba respektovat vŧli voličŧ, kteří mu dali hlas, ale jeho účast v komisi pro kontrolu BIS je minimálně nešťastná. Kdyţ byl někdo členem KSČ, dá se to odpustit. Ale v tomto případě jde o vyloţeně aktivní výkon politiky KSČ, který se promítl v to, ţe tehdejší Veřejná bezpečnost tloukla demonstranty,“ říká bezpečnostní expert a někdejší náčelník Vojenské zpravodajské sluţby Andor Šándor. Podle signatáře Charty 77 a bývalého disidenta Stanislava Pitaše se chyba stala uţ za prezidenta Havla, mimochodem jeho dobrého přítele. „Václav řekl, ţe uděláme tlustou čáru a dál pŧjdeme s čistým štítem, coţ jsem mu vyčítal. Pořád totiţ vypadávají noví a noví kostlivci ze skříní a já jsem zvědav, kdy se to konečně zastaví. Je dobré upozorňovat na tyto šmejdy,“ říká ostře Pitaš. Rovněţ politolog z praţské fakulty sociálních věd Kamil Švec se domnívá, ţe etika v případě účasti Ondráčka v komisi pro BIS dostala za vyučenou, avšak zároveň jej zcela neodsuzuje. „V jeho případě bych to viděl spíš na nevědomost mladého příslušníka SNB. Samozřejmě je to škraloup, na který je třeba upozorňovat, ale určitě nebylo jeho zcela dobrovolným rozhodnutím mlátit do někoho obuškem. Neměl moc na výběr,“ soudí Švec. „Člověk se mŧţe změnit, a záleţí na tom, jak se k některým věcem z minulosti staví dnes. Je to ale i vizitka té strany, která takového člověka na kandidátku umístí a navrhne do této funkce,“ navazuje Miroslav Mareš, politolog a expert na extremismus z Masarykovy univerzity. I on označuje Ondráčkovo členství v komisi pro kontrolu BIS za kontroverzní. „Je pochopitelné, ţe osobám postiţeným komunistickým reţimem se to nebude líbit,“ říká politolog. Andor Šándor poukazuje na další zajímavou skutečnost. Pozastavuje se nad tím, jak Ondráček mohl bez problémŧ dostat prověrku NBÚ pro stupeň utajení přísné. „Někdo musel posuzoval jeho ţivot. Je otázka, zda pan poslanec do dotazníku pro Národní bezpečnostní úřad uvedl pravdu o zásazích proti demonstrantŧm, nebo na to trošku zapomněl,“ spekuluje generál ve výsluţbě. » Pokračování na str. B2 Před lety rozdával rány obuškem, teď komunista kontroluje BIS » Pokračování ze str. B1 Otázku Ondráčkovy prověrky NBÚ kromě Šádora poloţil i politolog Mareš. „Bezpečnostní prověrky se týkají toho, zda prověřovaný člověk představuje bezprostřední riziko. Je tedy otázka, jestli je rizikový i v současné době. A pokud ne, je potřeba respektovat právní řád a vyvozovat pouze politickou odpovědnost jeho a strany, která ho nominovala,“ říká Mareš. Po politické odpovědnosti a hlavně po poslanecké rezignaci Ondráčka volá na internetu petice, která vznikla bezprostředně po jeho říjnovém zvolení do Sněmovny. Na Facebooku ji však zatím podepsalo jen 101 nespokojených lidí. „Petiční právo je politickým právem občanŧ. Mandát poslance jsem získal od voličŧ a právě jim jsem za výkon své funkce politicky odpovědný,“ odepsal Ondráček v e-mailové komunikaci. O svém pŧsobení v SNB i v komisi pro kontrolu BIS se však včera dál odmítl bavit po telefonu. *** Vyjádřete se! Je morální, aby komunista, který při Palachově týdnu v lednu 1989 zasahoval proti studentŧm, dnes dohlíţel na činnost BIS? Pište na [email protected]. Plné znění zpráv


Etiku nechte na našem politickém klubu, ale já v tom nevidím problém. Zdeněk Ondráček poslanec za KSČM »Člověk se mŧţe změnit, ale záleţí, jak se k některým věcem z minulosti staví dnes. Miroslav Mareš, politolog Foto popis| Znak BIS Komunista Zdeněk Ondráček má kontrolovat i to, jestli Bezpečnostní informační sluţba omezuje svobody občanŧ. O autorovi| Petr Záleský, s přispěním Petra Škardy Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Hradecký kraj


moderniobec.ihned.cz str. 00 Markéta Kubicová

zpravy.ihned.cz

Vedle nejrŧznějších modelŧ a simulací fungování OSN, NATO nebo Evropského parlamentu vznikl také projekt zaměřený na místní samosprávu. Soutěţ Municipalita, kterou pro středoškoláky připravili studenti univerzit. V lednu startuje uţ její druhý ročník. Pokusit se vymyslet strategický plán rozvoje své obce nebo města a prezentovat ho před zastupiteli, odborníky i veřejností mohou studenti středních škol, kteří se zapojí do projektu Municipalita. Pro mladší kolegy ho připravuje čtveřice vysokoškolákŧ a jeho cílem je zvýšit informovanost studentŧ o místní samosprávě. "Chtěli jsme zorganizovat vzdělávací projekt, kterým bychom motivovali mladé lidi a podpořili zájem o politiku jako takovou," řekl serveru IHNED.cz hlavní organizátor projektu Václav Kříţ. "Bez znalosti základní úrovně politického ţivota je ovšem samozřejmě těţké porozumět politickým procesŧm na vyšších úrovních. Proto jsme se zaměřili právě na správu věcí veřejných v jednotlivých obcích, na problematiku, která se obecně moc nepropaguje, neřeší, nestuduje... Přitom ji lidé mají nejblíţe," vysvětlil. Tříčlenné týmy středoškolákŧ tak nyní mají vypracovat "vizi" ideálního budoucího vývoje místa, ve kterém ţijí, a to s vyuţitím dotazníkŧ nebo rozhovorŧ s lokálními osobnostmi. Čas na to mají do 15. března. Tři nejlepší potom dostanou moţnost představit svoji práci místnímu zastupitelstvu nebo expertŧm z organizací, jako je Výzkumné centrum konkurenceschopnosti a udrţitelného rozvoje regionŧ (VYCERRO) či Středisko regionálních a správních věd Národohospodářské fakulty VŠE. Kromě toho je čekají věcné ceny, mezi nimi například čtečky, i moţnost stáţe v Poslanecké sněmovně či Centru pro regionální rozvoj České republiky. "Tím, ţe studenti zvládnou vytvořit zjednodušený strategický plán, prokáţí určité organizační schopnosti. Moţná by proto po skončení projektu mohli mimo jiné dostat nabídky spolupráce ze strany svých obcí," doufá Kříţ. Vysněný zaměstnavatel. Pro studenty je nejatraktivnější Google, poráţí Apple i Microsoft - čtěte ZDE České studentky se svými dţínovými modely uspěly na mezinárodní soutěţi v Monte Carlu - čtěte ZDE Organizátorŧm projektu je podle něj jasné, ţe zadání úkolu mŧţe být pro soutěţící obtíţné. Nejde jim ale prý ani tak o vysokou účast, jako spíš o kvalitu. "Loni jsme se v rámci projektu Municipalita setkali s jednadvaceti studenty a všichni byli neuvěřitelně aktivní," vzpomíná Kříţ na první ročník soutěţe, do kterého se zapojilo celkem 33 středoškolákŧ.



Ani oni přitom neměli jednoduché úkoly. V prvním kole je čekal test zaměřený na fungování místní demokracie, zákon o obcích i korupční kauzy a esej na téma "Jakým zpŧsobem mŧţe přispět existence místních samospráv k budování občanské společnosti". Druhé kolo, do kterého postoupilo 21 nejúspěšnějších řešitelŧ z celé České republiky, se konalo v Praze formou dvoudenního semináře plného přednášek a diskusí. Petr Gazdík jako starosta "Chmelova" Pro studenty připravili organizátoři také simulované jednání zastupitelstva fiktivního města Chmelov. To v roli starosty řídil poslanec Petr Gazdík, který Municipalitu zaštiťuje. "Jsem rád, ţe projekt pokračuje i letos. V loňském roce mě překvapila úroveň studentŧ, kteří se do něj přihlásili. Ke svému úkolu přistupovali všichni velmi odpovědně, během simulace jednání zastupitelstva si nicméně museli nějaké věci nejprve ujasnit - třeba to, ţe takzvaná burza dobrých nápadŧ, kdy kaţdý navrhne pozměňovací návrh, v dŧsledku znamená, ţe potom trávíme desítky minut tím, ţe zjišťujeme, který návrh odporuje kterému a jak o nich budeme hlasovat...," vzpomínal Gazdík. Studenti vyrobili prototyp supravodičového setrvačníku, dostali Českou hlavičku - čtěte ZDE Na projektu kromě něj spolupracuje například občanské sdruţení Mladí demokraté, Institut politologických studií FSV UK nebo Nadační fond proti korupci. Financuje ho Evropská unie prostřednictvím programu Mládeţ v akci. Mezi čtveřici organizátorŧ, sdruţené v neformální skupině ProCivics, patří vedle studenta mezinárodních teritoriálních studií Václava Kříţe i studenti práv Erich Kříţ a Jan Kříţ a student politologie a bezpečnostních studií Ladislav Novák.


Známý politolog doporučuje Babišovi, jak se má vyrovnat se svou minulostí 22.1.2014


Politologové

POLITOLOGOVÉ Protiestébácká rétorika, se kterou vyrukovaly v souvislosti se sluţebním zákonem TOP 09 a ODS, není něčím, co mŧţe přivádět nové voliče k pravicovým stranám, ale utvrzuje je to v pocitu, ţe jsou v tom správném táboře. Politolog Jan Kubáček se domnívá, ţe od TOP 09 je to dobrá taktika, která ji staví do role hlavního antibabišovského a antivládního opozičníka. Při ataku sluţebního zákona, který sněmovna v prvním čtení ve středu projednala, nešetřili představitelé opoziční TOP 09 silnými slovy. “Je to cynické obcházení lustračního zákona, cynické vyrovnání se s minulostí. Jediný dŧvod projednávání této novely zákona je umoţnění estébákŧm usednout ve vedení ministerstev,“ chrlil ze sebe její první místopředseda Miroslav Kalousek a šéf strany Karel Schwarzenberg dodal ke sluţebnímu zákonu, ţe i nejlepší víno, kdyţ se do něj dá kus hovínka, bude zkaţené. Politolog Jan Kubáček to povaţuje za správnou taktiku, která pasuje TOP 09 do role hlavního antibabišovského a v podstatě i antivládního opozičníka. “A funguje tam především rozměr připomínání minulosti a otázky dekomunizace společnosti, coţ pro část voličŧ TOP 09 je dŧleţité, ale zejména to hledisko účelovosti. Na to slyší celá řada voličŧ, ţe v podstatě se teď ´v zájmu jednoho člověka´ uzpŧsobuje a protlačuje zákon,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Jan Kubáček z Katedry marketingové komunikace Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. TOP 09 se sluţební zákon hodí k teatrálnímu rozčilování v televizi



Odlišného názoru je politolog z Masarykovy demokratické akademie Lukáš Jelínek. “Své bývalé voliče TOP 09 od hnutí ANO nepřetáhne, protoţe ten, kdo volil ANO, tak musel vědět něco o tom, jaký má pan Babiš problém s lustračním zákonem. Od TOP 09 je to sklouznutí k příliš pohodlnému postoji, který sice umoţňuje pěkné teatrální rozčilování v televizi nebo v rozhlase, ale nemyslím si, ţe to je právě to, co teď očekávají ti voliči, kteří ještě pravicovým stranám a speciálně TOP 09 věří,“ říká pro ParlamentníListy.cz Lukáš Jelínek. “Na jednu stranu není tato antikomunistická a protiestébácká rétorika něčím, co mŧţe zásadně nové voliče přivádět k pravicovým stranám, ale je to něco, co voliče utvrzuje, ţe jsou v tom správném táboře, ve kterém chtějí být. A k oslovení segmentu voličŧ pravého středu takováto rétorika patří. A tím, ţe se některá dosavadní tabu začínají měnit, tak se tato problematika mŧţe zase stát určitým symbolickým tématem,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz politolog z Vysoké školy CEVRO Institut Petr Sokol. Bývalí i stávající voliči ODS čekají na konstruktivní témata Pozadu ve vyjádřeních nechtěla zŧstat ani ODS a její nový předseda Petr Fiala prohlásil, ţe Andrej Babiš nemŧţe být bez lustrace ve vládě a ţe to je stejné jako chtít změnit zákon, aby nás mohl vozit řidič bez řidičského prŧkazu. “Kuriózně fenomén Babiš není tak zásadní pro bývalé voliče ODS, kteří v souvislosti se změnami ve vedení strany uvaţují o návratu, jako pro voliče TOP 09, kteří to vnímají jako určitou prestiţní záleţitost,“ domnívá se politolog Jan Kubáček. Podle něj ty voliče, jejichţ návrat si nové vedení ODS slibuje, tohle téma nijak neosloví. “Voliči ODS, a to i ti bývalí, budou vyčkávat, kdy se strana začne profilovat pozitivně, kdy začne přicházet s konstruktivními tématy, která se budou týkat nejen ekonomiky státu, ale zejména sociálně-právní ochrany občanŧ. Opravdu čekají na ten pozitivní manifest, pozitivní program vŧči mnoha sociálním a ekonomickým tématŧm, ale například i vŧči moţnostem a ochraně podnikání v zemi,“ upozorňuje Jan Kubáček. Plamenné projevy ve sněmovně slouţily opozici jen k odlišení od koalice “Skutečně nejhlasitější zastánkyní těchto etických principŧ byla v minulosti paní Němcová, se kterou ODS na kongresu poměrně razantně zúčtovala. Pokud by někdo chtěl sázet touto radikální rétorikou na návrat voličŧ k ODS, tak by to bylo dost nekonzistentní vzhledem k tomu, kdo na kongresu uspěl. Hlavně mám dojem, ţe je to zápas jen o velmi malou radikální skupinu voličŧ. To je jako kdyby se ODS a TOP 09 předháněly v tom, která z nich bude tou nejzásadovější pravicovou stranou se sedmi nebo osmi procenty voličŧ,“ míní pro ParlamentníListy.cz Lukáš Jelínek. Z debaty, která proběhla ve sněmovně, necítil zájem oslovit širší okruh voličŧ, kteří jsou třeba zklamaní tím, kudy se vydává vznikající středolevá koalice. “Plamenné projevy ve sněmovně si vysvětluji tím, ţe ještě není za co vznikající vládu napadat, tak pokud se chce opozice od koalice něčím odlišit, tak si musí najít nějaké velmi jednoduché zástupné téma a v tuto chvíli neexistovalo jiné, neţ je vypořádání s minulostí a lustrace související se sluţebním zákonem,“ vysvětluje Lukáš Jelínek s tím, ţe aţ bude nová munice, tak se nekonečné opakování minulosti Andreje Babiše vytratí, protoţe pro společnost to není vŧbec nic nového. Nové voliče to nepřivede, ale pominout tohle téma občanští demokraté nemohli Ani Petr Sokol nepředpokládá, ţe by antikomunistická a protiestébácká rétorika mohly ODS přinést nějaký výrazný návrat voličŧ. “Na druhou stranu, kdyby se k těmto tématŧm ODS nehlásila, tak si myslím, ţe by jí to mohlo škodit. Drtivá většina pravicového voličstva v České republice totiţ očekává, ţe pravice bude mít v těchto otázkách jednoznačný postoj. Z hlediska programu a hodnot, které ODS zastávala, je tedy správné, aby se k tomu hlásila,“ domnívá se politolog. Volič si tedy mŧţe vybrat mezi útočnou rétorikou TOP 09 a ODS a apelem předsedy hnutí ANO Andreje Babiše, který nabádá, abychom se zabývali přítomností, aby se začaly řešit problémy s fungováním státu, jeho rozkrádání, aby lidé vzali v potaz, jak velkou a úspěšnou firmu dokázal v posledních letech jako podnikatel vybudovat, a přestali se zabývat tím, co se stalo před desítkami let. Babiš se k tomu měl postavit chlapácky a popsat nabídky tehdejšího Mefista Jeho vyjádření bere politolog Jan Kubáček jenom jako obrannou argumentaci a snahu eliminovat největší handicapy. “Největší problém Andreje Babiše je zejména to, ţe se k tomu nepostavil jako člověk, který Plné znění zpráv


by popsal svou zkušenost z těch 70. a 80. let. V tomto ohledu vydal jen několik rozporuplných reakcí. To mnozí berou čistě jako politikaření a odvádění pozornosti, a to mu bude v podstatě jenom udrţovat zájem, ale nebude mu to přidávat body ani upevňovat pozici,“ tvrdí pro ParlamentníListy.cz Jan Kubáček. Podle něj tomu chybí ten rozměr chlapáctví, který voliči Andreje Babiše ocenili v mnoha pohledech jiných, ať uţ v úspěšnosti podnikání, v razanci proti stávajícím elitám či přístupu ke změně politiky. “Kdyby se k tomu chlapácky postavil alespoň tím, ţe by popsal úskalí nebo proţitky, které s tím měl spojené, nebo tu svoji tehdejší zkušenost, nabídky toho tehdejšího Mefista v podobě komunistické strany a StB, tak by to moţná bylo mnohem cennější neţ taková v podstatě oficiální politická komunikace,“ myslí si Jan Kubáček. Některé voliče mŧţe debata o lustracích od volby ANO odradit Soudě podle posledních zveřejněných preferencí slova Andreje Babiše zabírají, protoţe podstatná část voličŧ rozčarovaných ze stavu země a české politiky uvaţuje velmi podobně. “Ale nemyslím si, ţe by si podobná vyjádření mohl dovolit pan Babiš za několik měsícŧ, protoţe to uţ bude ten, kdo ponese odpovědnost za chod státu, za podobu vlády a práci Ministerstva financí. Do té doby rétorika pana Babiše zabírat bude a bude určitě mnohem úspěšnější neţ rétorika, kterou předvedly TOP 09 a ODS,“ poznamenává Lukáš Jelínek. Petr Sokol připomíná, ţe ANO dostalo hlasy i od lidí, na něţ mŧţe mít znejisťující efekt, pokud se tato problematika otevře. “Část voličŧ z pravého středu hledala alternativu, kdyţ byli zklamáni z vládního účinkování ODS a TOP 09, a tak dali třeba hlas babišovcŧm. A kdyţ babišovci přijdou do vlády, kde budou pod mnohem větším drobnohledem, coţ se ukazuje i na sluţebním zákonu, tak to mŧţe některé voliče zase znejistit a od ANO odradit. Nemyslím si, ţe to bude něco masívního, ale je to určitě moment, který mŧţe mít vliv na rozhodování některých voličŧ,“ dodává pro ParlamentníListy.cz Petr Sokol. Další odborné názory v rubrice Politologové


Karlova univerzita prý nešetří práci německého politika správně 22.1.2014

tyden.cz str. 00 ČTK

Školství

Šetření Univerzity Karlovy, zda rigorózní práce německého politika Andrease Scheuera není plagiát, nebylo dostatečné. V rozhovoru pro středeční vydání německého deníku Die Welt to řekl německý ombudsman pro vědu Wolfgang Löwer. Generální tajemník bavorské Křesťanskosociální unie čelí podezření, ţe do své práce bez řádného uvedení zdroje převzal dlouhé pasáţe z textu, který vydala Spolková centrála pro politické vzdělávání ve spolupráci s Münsterskou univerzitou. Šetření Univerzity Karlovy, zda rigorózní práce německého politika Andrease Scheuera není plagiát, nebylo dostatečné. V rozhovoru pro středeční vydání německého deníku Die Welt to řekl německý ombudsman pro vědu Wolfgang Löwer. Generální tajemník bavorské Křesťanskosociální unie (CSU) čelí podezření, ţe do své práce bez řádného uvedení zdroje převzal dlouhé pasáţe z textu, který vydala Spolková centrála pro politické vzdělávání ve spolupráci s Münsterskou univerzitou. Univerzita Karlova práci prověřila pomocí elektronických systémŧ pro odhalování plagiátŧ a zatím známky opisování z elektronických zdrojŧ, knih nebo vědeckých prací nenašla. Antiplagiátorské systémy však prověřují jen vědecké práce, coţ text, z něhoţ měl Scheuer údajně opisovat, není. Univerzita šetření zatím neuzavřela. Löwer povaţuje dosavadní šetření za nedostatečné. "Analýza německy zpracované práce musí samozřejmě vzít v úvahu také materiály zveřejněné v Německu," řekl Löwer s tím, ţe analýza Univerzity Karlovy pracovala jen s texty publikovanými nebo archivovanými v Česku. Do šetření se chce zapojit i Fakulta sociálních věd UK



Například antiplagiátorský systém Theses vyvinutý na Masarykově univerzitě v Brně dokáţe odhalit i jediný shodný odstavec v kvalifikačních pracích, ale opsaný překlad textu ze zahraničního časopisu uţ odhalit nedokáţe. V akademickém prostředí je běţné, ţe akademici navazují na myšlenky jiného výzkumníka a rozvíjejí je. Za plagiát je proto označena jen taková práce, kde není citace z jiného díla náleţitě označena. Fakulta sociálních věd UK v úterý uvedla, ţe poţádá Löwera o spolupráci při vyšetřování, zda Scheuerova práce je plagiát. Německý ombudsman pro vědu prozatím nabídku společného šetření odmítá. "Nabídka (Univerzity Karlovy) zjevně vychází z mylného dojmu, ţe mohu předloţit rozsáhlé informace o moţném plagiátu, coţ by mě opravňovalo ke spolupráci," řekl Löwer. Zatím prý ale nemá ţádné konkrétní dŧkazy o tom, ţe by Scheuerova práce byla opsaná. Za německy psanou práci s názvem Politická komunikace CSU v systému Bavorska získal Scheuer v roce 2004 v Praze titul PhDr. Český malý doktorát v Německu uznávají za plnohodnotný doktorský titul pouze spolkové země Berlín a Bavorsko, ale politik přesto pouţíval před svým jménem zkratku Dr. Kdyţ tato skutečnost vyšla minulý týden najevo, Scheuer se pouţívání titulu Dr. vzdal. Akademickým titulŧm Němci přikládají velký význam a v uplynulých letech kvŧli obviněním z plagiátorství museli opustit vysokou politiku hned dva němečtí ministři.

URL| http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/skolstvi/karlova-univerzita-pry-nesetri-praci-nemeckeho-politikaspravne_295667.html

Univerzita Karlova ověřila práci německého politika málo, říká ombudsman 22.1.2014

zpravy.iDNES.cz str. 00 Zprávy / Zahraniční iDNES.cz, ČTK

Šetření Univerzity Karlovy, zda rigorózní práce německého politika Andrease Scheuera není plagiát, nebylo dostatečné. V rozhovoru pro německý deník Die Welt to řekl německý ombudsman pro vědu Wolfgang Löwer. Generální tajemník bavorské Křesťanskosociální unie (CSU) čelí podezření, ţe do své práce bez řádného uvedení zdroje převzal dlouhé pasáţe z textu, který vydala Spolková centrála pro politické vzdělávání ve spolupráci s Münsterskou univerzitou. Univerzita Karlova práci prověřila pomocí elektronických systémŧ pro odhalování plagiátŧ a zatím známky opisování z elektronických zdrojŧ, knih nebo vědeckých prací nenašla. Antiplagiátorské systémy ale prověřují jen vědecké práce, coţ text, z něhoţ měl Scheuer údajně opisovat, není. Univerzita šetření zatím neuzavřela ( více o ověřování čtěte zde ). Löwer povaţuje dosavadní šetření za nedostatečné. "Analýza německy zpracované práce musí samozřejmě vzít v úvahu také materiály zveřejněné v Německu," řekl Löwer s tím, ţe analýza Univerzity Karlovy pracovala jen s texty publikovanými nebo archivovanými v Česku. Například antiplagiátorský systém Theses vyvinutý na Masarykově univerzitě v Brně dokáţe odhalit i jediný shodný odstavec v kvalifikačních pracích, opsaný překlad textu ze zahraničního časopisu uţ ale odhalit nedokáţe. V akademickém prostředí je běţné, ţe akademici navazují na myšlenky jiného výzkumníka a rozvíjejí je. Za plagiát je proto označena jen taková práce, kde není citace z jiného díla náleţitě označena. Konkrétní dŧkazy nemám, připouští ombudsman Fakulta sociálních věd UK v úterý uvedla, ţe poţádá Löwera o spolupráci při vyšetřování, zda Scheuerova práce je plagiát. Německý ombudsman pro vědu ale prozatím nabídku společného šetření odmítá. "Nabídka (Univerzity Karlovy) zjevně vychází z mylného dojmu, ţe mohu předloţit rozsáhlé informace o moţném plagiátu, coţ by mě opravňovalo ke spolupráci," řekl Löwer. Zatím prý ale nemá ţádné konkrétní dŧkazy o tom, ţe by Scheuerova práce byla opsaná.



Za německy psanou práci s názvem Politická komunikace CSU v systému Bavorska získal Scheuer v roce 2004 v Praze titul PhDr. Český malý doktorát v Německu uznávají za plnohodnotný doktorský titul pouze spolkové země Berlín a Bavorsko, politik ale přesto pouţíval před svým jménem zkratku Dr. Kdyţ tato skutečnost vyšla minulý týden najevo, Scheuer se pouţívání titulu Dr. vzdal. Akademickým titulŧm Němci přikládají velký význam a v uplynulých letech kvŧli obviněním z plagiátorství museli opustit vysokou politiku hned dva němečtí ministři. Je to hochštapler, říká Scheuerŧv kolega Kvŧli aféře vystoupili v úterý němečtí Zelení s poţadavkem na úpravu německých zákonŧ. Podle Zelených by ani v Bavorsku neměl být český malý doktorát uznáván za plnohodnotný doktorský titul. Akademickým titulŧm Němci přikládají velký význam a v uplynulých letech kvŧli obviněním z plagiátorství museli opustit vysokou politiku hned dva němečtí ministři. Aféra také vyvolává bliţší zájem o Scheuera. Jeho straničtí kolegové deníku Süddeutsche Zeitung řekli, ţe politik ze sebe rád dělal něco víc, neţ čím skutečně byl, a ţe vţdy touţil po tom být v centru pozornosti. Scheuerŧv kolega Klaus Rose ho označil za hochštaplera.

URL| http://zpravy.idnes.cz/overovani-plagiatu-andrease-scheuera-na-uk-f2z/zahranicni.aspx?c=A140122_100230_zahranicni_neh

ČSSD navrhla na obranu dva náměstky, jedním je Balabán 23.1.2014

aktualne.cz str. 00 Politika - Domácí Lucie Kudláčková

Balabánovo jméno potvrdil šéf hnutí ANO Andrej Babiš Praha - Sociální demokracie navrhla hnutí ANO dvě jména na náměstka na ministerstvu obrany. Jedním z nich je bezpečnostní expert ČSSD Miloš Balabán. Balabánovo jméno deníku Insider potvrdil šéf hnutí ANO Andrej Babiš. "Zatím vám k tomu nemŧţu nic říct. Nebudu to komentovat," řekl ke svému případnému angaţmá sám Balabán. Plukovník v záloze Balabán jako náměstek by u hnutí ANO nemusel narazit, přestoţe Babiš obecně odmítá nominanty koaličních partnerŧ s tím, ţe jde o politické trafiky. Budoucí šéf resortu Martin Stropnický totiţ uvedl, ţe pokud je dotyčný odborník, členství v ČSSD ho jako kandidáta nevylučuje. "V některých případech se to dá spojit," řekl pro Českou televizi. Je přesvědčen, ţe mu Sobotka určitě nenabízí nekvalitní jména. Balabán je absolvent Vojenské akademie, pŧsobil v armádě a na zahraničním oddělení ČSSD, kde měl mimo jiné na starosti bezpečnostní politiku a země východní Evropy. Od roku 2005 vede Středisko bezpečnostní politiky Centra pro sociální a ekonomické strategie FSV UK Praha. Druhý kandidát sociálních demokratŧ zatím není známý. Ve straně se hovoří o Jakubovi Kulhánkovi, poradci někdejšího stínového ministra obrany a současného předsedy Sněmovny Jana Hamáčka. Podle Babiše ovšem Kulhánek mezi nabízenými kandidáty není. Praţský sociální demokrat Petr Hulinský, o jehoţ moţném angaţmá na obraně se uvaţovalo, míří podle zdrojŧ z ČSSD spíše na ministerstvo školství. Jak upozornil server Ihned.cz, na ministerstvo financí ČSSD navrhla Jiřího Peřinu, který za éry Davida Ratha zodpovídal za krajské peníze. Babiš ho ovšem odmítl, tým si chce sestavit sám. URL| http://aktualne.centrum.cz/domaci/politika/clanek.phtml?id=800122



Světové ekonomické fórum v Davosu 23.1.2014

ČT 24

str. 12

07:00 Zprávy

Jan ZIKA, moderátor -------------------Druhým dnem pokračuje ve švýcarském Davosu výroční zasedání světového ekonomického fóra. Účastní se ho politická a ekonomická elita téměř ze stovky zemí. Poprvé za deset let přijel i íránský prezident. Na čtyřdenním zasedání by se měla řešit témata jako ekonomická krize, zneuţívání internetu nebo propast mezi chudými a bohatými. Tomáš SEDLÁČEK, ekonom, Institut ekonomických studií FSV UK -------------------Ta symbolika /nesrozumitelné/, to jsou často dost dŧleţitý věci. Uţ jenom ţe se o těchto věcech hovoří. Z jedný strany jsme první civilizace, která se stará o země, o které nám přitom vţdycky v historii šlo jenom o to je vyhladit anebo se o ně přinejmenším nestarat. Na druhou stranu určitě na místě je kritika, jestli takováto shromáţdění dělají dostatek.

Světové ekonomické fórum v Davosu 23.1.2014

ČT 24

str. 05

08:30 Zprávy

Jan ZIKA, moderátor -------------------Druhým dnem pokračuje ve švýcarském Davosu výroční zasedání světového ekonomického fóra. Účastní se ho politická a ekonomická elita téměř ze stovky zemí. Poprvé za deset let přijel i íránský prezident. Na čtyřdenním zasedání by se měla řešit témata jako ekonomická krize, zneuţívání internetu nebo propast mezi chudými a bohatými. Tomáš SEDLÁČEK, ekonom, Institut ekonomických studií FSV UK -------------------Ta symbolika /nesrozumitelné/, to jsou často dost dŧleţitý věci. Uţ jenom ţe se o těchto věcech hovoří. Z jedný strany jsme první civilizace, která se stará o země, o které nám přitom vţdycky v historii šlo jenom o to je vyhladit anebo se o ně přinejmenším nestarat. Na druhou stranu určitě na místě je kritika, jestli takováto shromáţdění dělají dostatek.

Pořadí škol v oboru ekonomie 23.1.2014


str. 04

Příloha - Nejlepší vysoké školy

Fakulta Mezinárodní Zájem Pedagogové Prŧzkum Věda Celk. zapojení o školu absolventŧ školy 1. Institut ekonomických studií 17,8 12,3 12,9 1 17 61 Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy 2. Národohospodářská 11,3 17,1 11,9 1 19 60,3 fakulta VŠE v Praze 3. Provozně ekonomická fakulta 14,7 8,4 11,2 1 14 49,3 Mendelovy univerzity v Brně 4. Fakulta podnikohospodářská 13 14,7 9,2 1 7 44,9 VŠE v Praze 5. Fakulta financí a účetnictví 7,2 12,5 9 1 15 44,7 VŠE v Praze 6. Ekonomicko-správní fakulta 11,1 9 9,7 1 12 42,8 Masarykovy univerzity 7. Provozně ekonomická fakulta 12,3 15 13,3 1 1 42,6 České zemědělské univerzity 8. Fakulta managementu 11,4 14 10,8 1 5 42,2 a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně 9. Fakulta mezinárodních 14 12,7 9,6 1 4 41,3 vztahŧ VŠE v Praze 10. Ekonomická fakulta Jihočeské 6,5 6,3 10,6 1 16 40,4 univerzity v Českých Budějovicích 11. Ekonomická fakulta TU v Liberci 10,8 9,8 9,4 1 8 39 12. Fakulta managementu 3,6 7,1 18 37,4 VŠE v Jindřichově Hradci 13. Ekonomická fakulta 8,3 5,1 11,7 1 11 37,1 Vysoké školy báňské Technické univerzity v Ostravě 14. Fakulta informatiky 8,6 9,5 12,9 1 3 35 a statistiky VŠE v Praze 15. Fakulta ekonomická 10,4 10,9 6,5 1 6 34,8 Západočeské univerzity v Plzni 16. Fakulta podnikatelská 9,2 9,6 1,6 1 13 34,4 VUT v Brně 17. Fakulta ekonomicko-správní 6,7 4 9,8 1 10 31,5 Univerzity Pardubice 18. ObchodněPlné znění zpráv


podnikatelská 2,8 6,8 11 1 9 30,6 fakulta Slezské univerzity v Opavě 19. Fakulta sociálně ekonomická 9,7 4 3,4 0 2 19,1 Univerzity J. E. Purkyně v Ústí n. Labem Šance na přijetí Kolik uchazečŧ přijímají (v %) EF VŠB-TU Ostrava 75,03 OPF SLU v Karviné 68,82 FIS VŠE v Praze 60,16 FSE UJEP v Ústí nad Labem 57,85 EF JČU v Čes. Budějovicích 55,32 FES Univerzity Parbubice 51,41 PEF Men. univerzity v Brně 45,74 FM VŠE v Jindřichově Hradci 45,43 IES FSV UK v Praze 44,33 FMV VŠE v Praze 43,52 EF TU v Liberci 42,36 FE ZČU v Plzni 41,06 ESF MUNI v Brně 37,66 FME UTB ve Zlíně 36,44 FP VUT v Brně 35,85 FFÚ VŠE v Praze 34,52 PEF ČZU v Praze 31,24 NF VŠE v Praze 28,24 FP VŠE v Praze 25,89 Nezaměstnanost Kolik měly fakulty absolventŧ / kolik jich je bez práce (v %) FM VŠE v Jindřich. Hradci 352/0,5 NF VŠE v Praze 529/0,8 FFÚ VŠE v Praze 698/1,0 PEF ČZU v Praze 2927/1,7 FMV VŠE v Praze 1191/1,9 FP VŠE v Praze 922/2,2 FIS VŠE v Praze 647/2,5 ESF MUNI v Brně 649/2,6 FE ZČU v Plzni 621/3,4 FSE UJEP v Ústí nad Labem 531/5,0 PEF Men. univerzity v Brně 940/5,1 EF JČU v Čes. Budějovicích 497/5,1 EF TU v Liberci 529/5,4 FP VUT v Brně 678/6,3 FES Univerzity Pardubice 555/8,0 OPF SLU v Karviné 872/8,4 EF VŠBTU Ostrava 1661/12,6 FME UTB ve Zlíně 1154/13,9 Zdroj: Středisko vzdělávací politiky UK v Praze: Koucký, Zelenka. Data jsou za absolventy z let 2010 a 2011. Pro IES FSV tato data samostatně neexistují.

Na kterou školu zamířit po maturitě 23.1.2014

Hospodářské noviny str. 02 Příloha - Nejlepší vysoké školy Julie Daňková

Hospodářské noviny letos jiţ posedmé přinášejí vlastní ţebříček vysokých škol v osmi prestiţních oborech: ekonomii, informatice, právu, medicíně, psychologii, sociologii, architektuře a strojírenství. Právě ve strojírenství letos došlo na příčkách vítězŧ k největšímu posunu. Praha se do čela ţebříčku vrátila po třech letech, kdy ji poráţeli strojaři z Brna. Další významná změna se odehrála v kategorii právnických fakult - dlouhá léta odepisovaná Plzeň poskočila ze čtvrtého místa na třetí a předehnala Olomouc. Univerzita Palackého v Olomouci letos bodovala i jinde, její filozofická fakulta se dostala mezi nejlepší školy pro studium psychologie. Jde o obor, kde letošní hodnocení vŧbec nejvíce zamíchalo pořadím - na prvním místě sice zŧstala Fakulta sociálních studií v Brně, ale do první trojky se poprvé probojovala Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy a Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci. Na niţší příčky vytlačily Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Masarykovy univerzity. Přetahovaná pokračuje na první příčce kateder sociologie. Jen těsně letos sociologové z praţské filozofické fakulty uhájili prvenství před brněnskou konkurencí. Naopak stabilní zŧstávají vítězové kategorie informatika a ekonomie. V obou kategoriích vítězí největší česká vysoká škola - Univerzita Karlova. Pro studium počítačŧ je tak stále nejlepší volbou matfyz a na ekonomii jsou mistři v Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd UK. Školy vzdělávající budoucí architekty se umístily stejně jako loni. Výběrová psychologie Srovnávání HN se zúčastnilo 60 fakult. Nejvíce z nich nabízí ekonomické obory: na 19 hodnocených fakultách aktuálněstuduje53661vysokoškolákŧ. Nejvýběrovějším oborem je tradičně psychologie. V přijímacím řízení v prŧměru uspěje jen 11 procent přihlášených. Většina českých veřejných vysokých škol přijímá přihlášky pro příští akademický rok jen do konce února. Strany v závěru této přílohy patří hlavně těm, kteří se po maturitě chtějí vydat technickým či přírodovědným směrem. Firmy se o absolventy těchto oborŧ stále více přetahují, a HN proto uţ podruhé přibliţují vybrané „obory budoucnosti“. Tentokrát jde o nanotechnologie, energetiku, dopravu, stavitelství a chemii. V této příloze hodnotíme pouze veřejné vysoké školy. Ty soukromé do ţebříčkŧ vzhledem k jejich rŧznorodé úrovni nezařazujeme. Letošní hodnocení HN letos upravily kritéria, podle kterých jednotlivým fakultám přiřazují body. Změny se týkají oblastí, na něţ samy školy HN upozorňovaly. Se seznamem kritérií a principem hodnocení byly jednotlivé fakulty seznámeny na začátku sestavování ţebříčku. A jak se hodnocení změnilo? Aby HN zjistily, v jaké míře jsou fakulty otevřenézahraničním výměnám studentŧ i učitelŧ, nově o mezinárodním zapojení školy rozhoduje i počet cizincŧ, kteří na školách studují po celou dobu studia. A také to, kolik vyučujících dané katedry odpřednášelo na zahraničních vysokých školách (či pracovalo ve výzkumu za hranicemi) alespoň jeden akademický rok. Škrtalo se naopak v kategorii věda. O celkovém pořadí škol v rámci jednoho oboru uţ rozhoduje pouze to, kolik bodŧ z databáze RIV připadá na jednoho akademického pracovníka. Dříve HN braly v potaz i prostý počet záznamŧ. Zájem o školu nově měří i to, kolik doktorandŧ, kteří přicházejí s magisterským či inţenýrským titulem z jiné školy, se do jejích doktorandských programŧ zapsalo. Plné znění zpráv


Kaţdý ţebříček je zjednodušující a nemŧţe dokonale postihnout přednosti jednotlivých škol. Není to ani cílem hodnocení HN. Ţebříček HN pomŧţe odkrýt studijní podmínky, které na školách na budoucí vysokoškoláky čekají. Jak kvalitně se tam učí, ale tato příloha postihnout neumí. oBsaH Ekonomie str. 4-5 Informatika str. 6-7 sociologie str. 8 Psychologie str. 9 strojírenství str. 10-11 Architektura str. 12-13 Právo str. 14-15 Medicína str. 16-17 Chemie str. 18 Doprava str. 19 stavařina str. 20 soukromé VŠ str. 21 Přehled soukromých VŠ str. 22 Ukázka testŧ str. 23-24 Redakční zpRacování Připravila: Julie Daňková Editor: Ondřej Luštinec Grafika: Jaroslav Novák, Zdeněk Fried, Kristýna Kněţková, Jan Stejskal Ilustrace: Jan Vajda Foto popis| O autorovi| Julie Daňková, [email protected]

Nejlépe hodnocené fakulty 23.1.2014


str. 03


Ekonomie Institut ekonomických studií FSV UK v Praze Škola nabízí studentŧm největší šanci na minimálně semestrální pobyt v zahraničí. Nejčastěji sem navíc směřují cizinci. Mezinárodní rozměr jí dodává i 80 procent závěrečných prací napsaných v cizím jazyce. Šance na přijetí nejsou nereálné. Dostane se 44 procent přihlášených. Práva Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně Jiţ čtvrtým rokem se brněnská práva drţí v čele ţebříčku HN. Neporazitelná jsou ve vědecké práci. Fakulta také vychovává nejvíce doktorandŧ vzhledem k celkovému počtu studentŧ. Na přijímačky se ale zájemci musejí dobře připravit. Uspěje jen pětina uchazečŧ. Sociologie Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze Malá katedra sociologie jiţ podruhé za sebou vyhrála ţebříček HN. Především díky čilým stykŧm se zahraničím. Alespoň na semestr loni vyslala do zahraničí téměř sedm procent svých studentŧ. Ze 163 posluchačŧ tu o titul usiluje devět cizincŧ. Šanci nastoupit dostane 30 procent uchazečŧ. Medicína 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze Lékaři absolvující tuto fakultu budou mít za sebou hned na startu kariéry bohatou zahraniční zkušenost. Šance na výjezd do zahraničí jsou tady nejvyšší ze všech medicínských škol. K vítězství přispělo i to, ţe zdejší vědečtí a pedagogičtí pracovníci navíc publikují největší mnoţství vědeckých prací. Strojírenství Fakulta strojní ČVUT v Praze Strojaři z Prahy porazili své kolegy z Brna po třech letech. ČVUT uspělo díky náročnějším přijímačkám. Z přihlášených přijme 70 procent uchazečŧ, coţ je mezi technickými školami spíše výjimečné. Probíhá tu i individuálnější výuka a učitelé mají více zahraničních zkušeností. Informatika



Matematicko-fyzikální fakulta UK v Praze I letos nabízí budoucím informatikŧm nejlepší studijní podmínky. Naprostá většina vyučujících udrţuje kontakty se zahraničím. Alespoň na tři dny odjelo na mezinárodní pŧdu přednášet 88 procent učitelŧ. Tu přenášejí i do Prahy, 54 procent závěrečných prací studenti sepsali v cizím jazyce. Psychologie Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Brněnská katedra uspěla v rekordní konkurenci sedmi škol, které vyučují psychologii. Exceluje ve vědě a vede i v podílu akademikŧ vysílaných na stáţe a přednášky do ciziny. Uspět v přijímačkách je těţké na všech školách. Ač Brno nepatří mezi nejvýběrovější, berou sem jen 9,51 procenta uchazečŧ. Architektura VŠUP v Praze Ačkoliv je nejmenší školou nabízející architekturu, ţebříček HN vyhrála umělecky zaměřená VŠUP jiţ popáté. I díky individuální výuce. Aktuálně tu studuje 79 posluchačŧ, a jeden učitel tak má „na starosti“ jen sedm studentŧ. U přijímacích zkoušek uspěje kaţdý pátý zájemce. Foto popis|

Ekonomie se nejlépe studuje na Fakultě sociálních věd UK 23.1.2014


str. 05 DAN


Ani letos se ekonomickým fakultám nepodařilo z čela ţebříčku sesadit Institut ekonomických studií. Nejlepší ekonomie tak zŧstává na praţské Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Druhé místo obhájila Národohospodářská fakulta Vysoké školy ekonomické. První trojici devatenácti hodnocených fakult uzavírá Provozně ekonomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně, která se sem posunula z loňského pátého místa. A těsně pod stupněm vítězŧ skončila Podnikohospodářská fakulta Vysoké školy ekonomické. Ze škol, které se nacházejí mimo dvě největší města, se do první desítky dostaly ekonomické fakulty Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Ekonomie táhne Ekonomii na hodnocených devatenácti fakultách aktuálně studuje 53 661 vysokoškolákŧ a jejich studijní oddělení musela loni zpracovat přibliţně 63 631 přihlášek do prvních ročníkŧ. Vysokoškolské studium ekonomie je tak stále populární, i kdyţ se jejím absolventŧm nedaří vţdy uplatnit na odpovídajících pozicích. Například z prŧzkumu mezi absolventy Fakulty podnikatelské z brněnského VUT vyplývá, ţe dva roky po ukončení studia v oboru pracuje 73 procent absolventŧ - 52 procent na pozicích vyţadujících vysokoškolské vzdělání a 21 procent na pozicích, kde se zaměstnavatel spokojí s předloţením maturitního vysvědčení. Mnozí vystudovaní inţenýři a magistři proto pracují v administrativě či na pozicích obchodních zástupcŧ. Nabídka toho, co lze na ekonomicky zaměřené vysoké škole studovat, jetaklogickyvelmirŧznorodá. V ţebříčku HN se zájemci o studium mohou v jednotlivých fakultách zorientovat alespoň podle vybraných ukazatelŧ: mezinárodní zapojení, zájem o školu, aktivita pedagogŧ, prŧzkumabsolventŧ a věda. FSV: mezinárodní rozměr studia Pokud si chcete podat přihlášku na ekonomii a je pro vás dŧleţité, jakou máte šanci na studijní výjezd do zahraničí, přihlaste se na vítěznou Fakultu sociálních věd. Loni z ní do ciziny alespoň na jeden semestr vyjelo téměř devět procent studentŧ. 5,38 procenta svých studentŧ na zahraniční univerzitu poslala Ekonomickosprávní fakulta Masarykovy univerzity. A třetí nejaktivnější školou v uzavírání partnerských smluv se zahraničními univerzitami o výměně studentŧ je Fakulta managementu a ekonomiky ve Zlíně. O prestiţi školy vypovídá i to, kolik mezinárodních studentŧ na ni alespoň na semestr přijede získávat kredity. Taková škola pak nabízí i předměty vyučované v cizích jazycích. I v tomto ohledu vede praţská FSV. Loni tu cizinci na krátkodobých pobytech tvořili 15 procent studentŧ. Mezinárodní rozměr vítězného Institutu ekonomických studií potvrzuje i fakt, ţe více neţ osmdesát procent bakalářských, diplomových či disertačních prací odevzdávají studenti v cizím jazyce.



Zahraniční studenty na přednáškáchbudoučastopotkávat i ti, kdo se dostanou na Podnikohospodářskou fakultu VŠE v Praze. Tuto školu si za svou alma mater zároveň zvolilo nejvíce cizincŧ (s ohledem na velikostškoly):410. Jdeozahraničnístudenty,kteřísituodbývají celé vysokoškolské studium zakončené promocí. Nejtěţší přijímačky jsou na VŠE Zájem o studium ekonomie jev Českuobrovskýa nejtěţší je dostat se na Podnikohospodářskou fakultu VŠE, která akceptuje 25,89 procenta přihlášených. Druhou nejmenší šanci na přijetí uvádí Národohospodářská fakulta VŠE. Dostane se se sem 28,24 procenta uchazečŧ. Nejlepší šance na přijetí naopak hlásí Obchodně-podnikatelská fakulta Slezské univerzity v Karviné a Ekonomická fakulta ostravské Vysoké školy báňské. HN však školy ohledně jejich přijímacího síta hodnotí přesně opačně: nejvíce bodŧ dostává fakulta, která si mezi uchazeči o studium vybírá nejpřísněji, a nejméně ta, na kterou se dostane „skoro kaţdý“. HN hodnotí i to, do jaké míry je výuka na škole individuální. Nejosobnější výuka probíhá na Ekonomické fakultě Technické univerzity v Liberci, kde na jednoho pedagoga připadá 17 studentŧ. Učitelé tak mají na studenty daleko více času neţ například na Národohospodářské fakultě VŠE, kde musí učitel svoji pozornost rozdělit v prŧměru mezi 43 studentŧ. Ekonomické obory se dají studovat také na Masarykově ústavu vyšších studií při ČVUT. Programy tu ale běţí teprve třetím rokem, a do ţebříčku je proto nezařazujeme. Ti, kteří hledají vhodnou školu pro doktorandské studium, by se měli zajímat také o institut CERGE-EI v Praze. Tedy společné pracoviště Národohospodářského ústavu Akademie věd a Univerzity Karlovy. CERGE-EI zároveň spolupracuje s vítězným Institutem ekonomických studií a nadaní magisterští studenti na CERGE-EI mohou začít studovat doktorandské předměty ještě před promocí. HN sledují také to, zda školu zajímá zpětná vazba od absolventŧ. Detailní a na internetu dostupné informace má například VŠE nebo Masarykova univerzita. Česká zemědělská univerzita má pro absolventy vlastní web. Rekordní hrubé měsíční mzdy hlásí absolventi vítězného IES (49 297 korun) a Národohospodářské fakulty VŠE (43 100 korun). Foto popis|

Vede Filozofická fakulta UK. Ale těsně 23.1.2014


str. 08 DAN


Sociologie UniverzitaKarlovaprokázala,ţe její loňský úspěch nebyla náhoda. Její Filozofická fakulta opět získala vedení v ţebříčku HN v oboru sociologie. Ze třetího místa se na stříbrný post vrací vyhlášená Katedra sociologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. V čele ţebříčku tak stojí dva silní soupeři. Třetí místo letos patří Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Filozofická fakulta UK vede v mezinárodnímzapojeníavýběrovosti. Alespoň na semestr loni vyslala do zahraničí téměř sedm procent svých studentŧ -nejvícezevšechkatedersociologie. Je navíc atraktivní i pro zahraniční studenty. Mezi163studenty,kteřítuchtějí získat vysokoškolský diplom, je více neţpětprocentcizincŧ. V místnostech praţské Filozofické fakulty navíc probíhá poměrně individuální výuka. To je dŧleţité z hlediska toho, kolik času mohou vyučující studentŧm věnovat během sepisování závěrečných prací. Jeden akademik mŧţe upnout pozornost v prŧměru na patnáct studentŧ. Oproti tomu na brněnské Masarykově univerzitěmusíjedenpedagogrozdělit svŧj čas v prŧměru mezi 37 studentŧ. V bádání vede Brno Kdo se chce jako sociolog dostat na stránky odborných časopisŧ a vědecky publikovat, nejlepší předpoklady má na brněnské Fakultě sociálních studií. Ta letos nejlépe uspěla v kategorii věda. Osm procent bakalářských a diplomových prací, které mají dát studentŧm základy vědeckých postupŧ, tady navíc budoucí sociologové odevzdávají v cizím jazyce. Mohou se tak porovnávat se světovou konkurencí. Nejaktivnější pedagogy co do počtu zahraničních přednášek a konferencí má Západočeská univerzita v Plzni, která se posunula na čtvrté místo v ţebříčku HN. Deset z jedenácti vyučujících loni pracovně odjelo alespoň na tři dny na zahraniční univerzitu či vědecké pra- coviště. Na zahraniční pŧdě často přednášejí i akademici z brněnské sociologie a z Filozofické fakulty v Olomouci. Nejvíce zahraničních studentŧ, kteří do Česka přijedou studovat na semestr či celý akademický rok, láká studium na Fakultě sociálních věd v Praze. Alespoň na semestr sem přijelo 40 cizincŧ. Zájemci o studium na této fakultě tak mají jistotu, ţe přednášky sociologie tu dostanou mezinárodní rozměr a ţe budou moci chodit na výuku v cizích jazycích. Plné znění zpráv


V Hradci berou polovinu uchazečŧ Největší šance na přijetí mají uchazeči na Filozofické fakultě Univerzity Hradec Králové, která do bakalářského programu sociologie přijímá kaţdého druhého uchazeče. Reálné vyhlídky mají i ti, kteří zašlou přihlášku na plzeňskou Filozofickou fakultu. Na ostatních školách dostane šanci 30-38 procent uchazečŧ. Nejvíce se u přijímacích zkoušek musejí snaţit ti, kteří chtějí sociologii studovat v Brně. Zdejší katedra přijímá jen 23 procent těch, kteří sem pošlou vyplněný formulář. Zároveň ale téměř polovina přijatých studentŧ nepřijde k zápisu na studijní oddělení a na školu nakonec nenastoupí. I tento faktor HN v hodnocení sledují. Vypovídá to o prestiţi školy - na kolik byla pro uchazeče vysněnou volbou a na kolik spíše záchrannou variantou. Velký poměr přijatých si nakonec vyzvedne index na olomoucké Filozofické fakultě i Filozofické fakultě UK -jde téměř o 70 procent přijatých. O prestiţi školy svědčí také to, kolik studentŧ s magisterským titulem si ji vybere pro svá doktorandská studia. Nejvíce studentŧ, kteří do doktorandského programu školy přešli z jiné fakulty, má Filozofická fakulta v Olomouci. Druhou v pořadí je v tomto ohledu Fakulta sociálních věd. Bakalářský titul sociologie lze od loňského ledna získat také na Filozofické fakultě Ostravské univerzity. Do prvního ročníku tu nastoupilo 31 studentŧ a část předmětŧ je vyučována v angličtině. Prŧměrný nástupní plat sociologŧ je podle olomoucké Filozofické fakulty 23 tisíc korun hrubého. Ti, co získají práci v Praze, vydělají o tři tisíce víc. Podle Fakulty sociálních věd UK se většina absolventŧ uplatní na místech ve výzkumných agenturách, státním i neziskovém sektoru či v PR. Foto popis|

Pořadí škol v oboru sociologie 23.1.2014


str. 08


Fakulta Mezinárodní Zájem Pedagogové Prŧzkum Věda Celkem zapojení školy o školu absolventŧ 1. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze 5,2 5 3,3 1 5 19,5 2. Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity 4,8 3,8 3,7 1 6 19,3 3. Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze 4,3 3,1 4 15,9 4. Filozofická fakulta Západočeské univerzity v Plzni 2,1 2,2 5,3 1 3 13,6 5. Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci 1 4,5 2,9 1 2 11,4 6. Filozofická fakulta Univerzity Hradec Králové* 3 1,6 2,7 0 1 8,3 Pozn.: Čísla v tabulce vyjadřují, kolik bodŧ škola získala v jednotlivých kategoriích podle metodiky HN. * FF Univerzity Hradec Králové vyučuje pouze bakalářský program.

Ukázka testů 23.1.2014


str. 23


přijímací řízení přinášíme výběr otázek z testu obecných studijních předpokladŧ společnosti Scio. celý test trvá 110 minut a obsahuje devadesát úloh. V přijímacím řízení jej vyuţívá 41 fakult v Česku. mimo jiné Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, Fakulta sociálních studií masarykovy univerzity či tři právnické fakulty. Společnost Scio na webu www.scio.cz nabízí on-line i prezenční kurzy, které zájemce o studium na tento typ testŧ připraví. Samotné kurzy probíhají 28. 2., 27. 3., 22. 4. a 15. 5. Kompletní vzorový test najdete na iHneD.cz. Foto popis|

Ţebříček vysokých škol: Nejlepší studium ekonomie nabízí Univerzita Karlova Plné znění zpráv


23.1.2014

iHNed.cz str. 00 zpravy.ihned.cz Julie Daňková, Data

Která ekonomická univerzita posílá do zahraničí nejvíc studentŧ a kde mají učitelé na jednotlivé studenty víc času? Hospodářské noviny a IHNED.cz opět po roce sestavily ţebříček ekonomických vysokých škol. Vyhrál ekonomický institut Fakulty sociálních věd UK. A jak jsou na tom další obory? Jasným vítězem hodnocení ekonomických škol je Institut ekonomických studií při Fakultě sociálních věd na praţské Univerzitě Karlově. Druhé místo obhájila Národohospodářská fakulta Vysoké školy ekonomické. První trojici uzavírá Provozně ekonomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně, která se posunula z loňského pátého místa. A těsně pod stupněm vítězŧ skončila Podnikohospodářská fakulta Vysoké školy ekonomické. Toto pořadí škol vyplynulo z aktuálního ţebříčku HN a IHNED.cz, ve kterém se školy hodnotí podle zahraničních výjezdŧ studentŧ a pedagogŧ a zájmu o školu, individualitu výuky či vědu. Ekonomii na hodnocených devatenácti fakultách aktuálně studuje 53 661 vysokoškolákŧ. Vysokoškolské studium ekonomie je tak stále populární, i kdyţ se jejím absolventŧm nedaří vţdy uplatnit na odpovídajících pozicích. Například z prŧzkumu mezi absolventy Fakulty podnikatelské z brněnského VUT vyplývá, ţe dva roky po ukončení studia ve vystudovaném oboru pracuje 73 procent absolventŧ - 52 procent na pozicích vyţadujících vysokoškolské vzdělání a 21 procent na pozicích, kde se zaměstnavatel spokojí s předloţením maturitního vysvědčení. Mnozí z nich pracují v administrativě, na pozici obchodních zástupcŧ, a nabídka toho, co lze na ekonomické vysoké škole studovat, je logicky velmi rŧznorodá. Pokud si chcete podat přihlášku na ekonomii a je pro vás dŧleţité, jakou máte šanci na studijní výjezd do zahraničí, přihlaste se na vítěznou Fakultu sociálních věd. Loni z ní do ciziny alespoň na jeden semestr vyjelo téměř devět procent studentŧ. I při studiu medicíny se dají dělat jiné věci. Prvák si ale musíte oddřít, říká studentka - čtěte ZDE Na zahraniční univerzitu poslala 5,38 procenta svých studentŧ Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity. A třetí nejaktivnější školou v uzavírání partnerských smluv se zahraničními univerzitami o výměně studentŧ je Fakulta managementu a ekonomiky ve Zlíně. O prestiţi školy vypovídá i to, kolik mezinárodních studentŧ na ní alespoň na semestr přijede získávat kredity. Taková škola pak nabízí i předměty vyučované v cizích jazycích. I v tomto ohledu vede praţská FSV. Loni tu cizinci na krátkodobých pobytech tvořili 15 procent studentŧ. Zahraniční studenty na přednáškách budou často potkávat i ti, kdo se dostanou na Podnikohospodářskou fakultu VŠE v Praze. Tuto školu si za svou alma mater zároveň zvolilo nejvíce cizincŧ (s ohledem na velikost školy): 410. Jde o zahraniční studenty, kteří si tu odbývají celé své vysokoškolské studium zakončené promocí. Mezinárodní rozměr vítězného Institutu ekonomických studií potvrzuje i fakt, ţe víc neţ osmdesát procent bakalářských, diplomových či disertačních prací odevzdávají studenti v cizím jazyce. Na psychologii se probije jen pětina uchazečŧ. Největší šance je v IT a strojírenství - čtěte ZDE Zájem o studium ekonomie je v Česku obrovský a nejtěţší je dostat se na Podnikohospodářskou fakultu VŠE, která akceptuje 25,89 procenta přihlášených. Druhou nejmenší šanci na přijetí uvádí Národohospodářská fakulta VŠE. Dostane se sem 28,24 procenta uchazečŧ. Šance na přijetí



Na náročnější přijímací síto se musí připravit i ti, kteří chtějí studovat na Provozně-ekonomické fakultě České zemědělské univerzity nebo na Fakultě financí a účetnictví VŠE, kde dávají šanci maximálně 34 procentŧm přihlášených. Nejlepší šance na přijetí naopak hlásí Obchodně-podnikatelská fakulta Slezské univerzity v Karviné a Ekonomická fakulta ostravské Vysoké školy báňské. Nejosobnější výuka probíhá na Ekonomické fakultě Technické univerzity v Liberci, kde na jednoho pedagoga připadá 17 studentŧ. Učitelé tak mají na studenty daleko více času neţ například na Fakultě podnikatelské v Brně, kde musí učitel svoji pozornost rozdělit v prŧměru mezi 43 studentŧ. A jak dopadly další fakulty českých univerzit? Podívejte se na ty nejlépe hodnocené v následující tabulce (školy mŧţete řadit podle jednotlivých sloupcŧ). Kompletní ţebříčky 60 fakult najdete ve čtvrtečních Hospodářských novinách.

URL| http://zpravy.ihned.cz/cesko-skolstvi/c1-61600200-studium-ekonomie-je-popularni-nejlepsi-nabizi-fakultasocialnich-ved-univerzity-karlovy

Ţebříček vysokých škol: Nejlepší studium ekonomie nabízí Univerzita Karlova 23.1.2014

iHNed.cz str. 00 zpravy.ihned.cz Julie Daňková, Data

Která ekonomická univerzita posílá do zahraničí nejvíc studentŧ a kde mají učitelé na jednotlivé studenty víc času? Hospodářské noviny a IHNED.cz opět po roce sestavily ţebříček ekonomických vysokých škol. Vyhrál ekonomický institut Fakulty sociálních věd UK. A jak jsou na tom další obory? Jasným vítězem hodnocení ekonomických škol je Institut ekonomických studií při Fakultě sociálních věd na praţské Univerzitě Karlově. Druhé místo obhájila Národohospodářská fakulta Vysoké školy ekonomické. První trojici uzavírá Provozně ekonomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně, která se posunula z loňského pátého místa. A těsně pod stupněm vítězŧ skončila Podnikohospodářská fakulta Vysoké školy ekonomické. Toto pořadí škol vyplynulo z aktuálního ţebříčku HN a IHNED.cz, ve kterém se školy hodnotí podle zahraničních výjezdŧ studentŧ a pedagogŧ a zájmu o školu, individualitu výuky či vědu. Ekonomii na hodnocených devatenácti fakultách aktuálně studuje 53 661 vysokoškolákŧ. Vysokoškolské studium ekonomie je tak stále populární, i kdyţ se jejím absolventŧm nedaří vţdy uplatnit na odpovídajících pozicích. Například z prŧzkumu mezi absolventy Fakulty podnikatelské z brněnského VUT vyplývá, ţe dva roky po ukončení studia ve vystudovaném oboru pracuje 73 procent absolventŧ - 52 procent na pozicích vyţadujících vysokoškolské vzdělání a 21 procent na pozicích, kde se zaměstnavatel spokojí s předloţením maturitního vysvědčení. Mnozí z nich pracují v administrativě, na pozici obchodních zástupcŧ, a nabídka toho, co lze na ekonomické vysoké škole studovat, je logicky velmi rŧznorodá. Pokud si chcete podat přihlášku na ekonomii a je pro vás dŧleţité, jakou máte šanci na studijní výjezd do zahraničí, přihlaste se na vítěznou Fakultu sociálních věd. Loni z ní do ciziny alespoň na jeden semestr vyjelo téměř devět procent studentŧ. I při studiu medicíny se dají dělat jiné věci. Prvák si ale musíte oddřít, říká studentka - čtěte ZDE Plné znění zpráv


Na zahraniční univerzitu poslala 5,38 procenta svých studentŧ Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity. A třetí nejaktivnější školou v uzavírání partnerských smluv se zahraničními univerzitami o výměně studentŧ je Fakulta managementu a ekonomiky ve Zlíně. O prestiţi školy vypovídá i to, kolik mezinárodních studentŧ na ní alespoň na semestr přijede získávat kredity. Taková škola pak nabízí i předměty vyučované v cizích jazycích. I v tomto ohledu vede praţská FSV. Loni tu cizinci na krátkodobých pobytech tvořili 15 procent studentŧ. Zahraniční studenty na přednáškách budou často potkávat i ti, kdo se dostanou na Podnikohospodářskou fakultu VŠE v Praze. Tuto školu si za svou alma mater zároveň zvolilo nejvíce cizincŧ (s ohledem na velikost školy): 410. Jde o zahraniční studenty, kteří si tu odbývají celé své vysokoškolské studium zakončené promocí. Mezinárodní rozměr vítězného Institutu ekonomických studií potvrzuje i fakt, ţe víc neţ osmdesát procent bakalářských, diplomových či disertačních prací odevzdávají studenti v cizím jazyce. Na psychologii se probije jen pětina uchazečŧ. Největší šance je v IT a strojírenství - čtěte ZDE Zájem o studium ekonomie je v Česku obrovský a nejtěţší je dostat se na Podnikohospodářskou fakultu VŠE, která akceptuje 25,89 procenta přihlášených. Druhou nejmenší šanci na přijetí uvádí Národohospodářská fakulta VŠE. Dostane se sem 28,24 procenta uchazečŧ. Šance na přijetí Na náročnější přijímací síto se musí připravit i ti, kteří chtějí studovat na Provozně-ekonomické fakultě České zemědělské univerzity nebo na Fakultě financí a účetnictví VŠE, kde dávají šanci maximálně 34 procentŧm přihlášených. Nejlepší šance na přijetí naopak hlásí Obchodně-podnikatelská fakulta Slezské univerzity v Karviné a Ekonomická fakulta ostravské Vysoké školy báňské. Nejosobnější výuka probíhá na Ekonomické fakultě Technické univerzity v Liberci, kde na jednoho pedagoga připadá 17 studentŧ. Učitelé tak mají na studenty daleko více času neţ například na Fakultě podnikatelské v Brně, kde musí učitel svoji pozornost rozdělit v prŧměru mezi 43 studentŧ. A jak dopadly další fakulty českých univerzit? Podívejte se na ty nejlépe hodnocené v následující tabulce (školy mŧţete řadit podle jednotlivých sloupcŧ). Kompletní ţebříčky 60 fakult najdete ve čtvrtečních Hospodářských novinách.

URL| http://zpravy.ihned.cz/cesko-skolstvi/c1-61600200-studium-ekonomie-je-popularni-nejlepsi-nabizi-fakultasocialnich-ved-univerzity-karlovy

Zeman ustupuje. Chce dobojovat se ctí 23.1.2014

Lidové noviny str. 09 KAMIL ŠVEC

Názory

DISKUSE Ve středu začala série pohovorŧ kandidátŧ na ministerské posty s prezidentem Zemanem. Prvním pozvaným byl Andrej Babiš (budoucí moţný spojenec Hradu proti premiérovi Sobotkovi), posledním je nepříliš oblíbený Jiří Dienstbier. Ten má audienci naplánovanou na úterý příštího týdne. A podle všech náznakŧ se jeví, ţe jiţ následující den (tedy ve středu) bude vláda jmenována a premiér bude uvádět své ministry do příslušných resortŧ. Navzdory dřívějším prezidentovým výhrŧţkám, ţe nehodlá jmenovat ministry, jeţ nedisponují dostatečnou odborností, chýlí se nyní celý proces čímdál rychleji ke svému konci a k vyvrcholení. Mírné obrušování hran v hradních vyjádřeních a předpokládané středeční jmenování vlády svědčí o tom, ţe Miloš Plné znění zpráv


Zeman se snaţí zbavit své zodpovědnosti za vládu. Právě kvŧli personálním zásahŧm by i na něj mohla část zodpovědnosti připadnout. Jsme tak svědky toho, jak prezident velmi pozvolna opouští prostor, který byl vţdy vyhrazen premiérovi, v tomto případě Bohuslavu Sobotkovi. Zdá se, ţe Zeman zvolil strategii „opustit bojové pole se ctí“. Moţná uţ i na Hradě zjistili, ţe je lepší, kdyţ za vládu bude odpovídat premiér a prezident si takříkajíc neumaţe ruce. Zodpovídat za personální a odborné sloţení vlády, zvláště nevímeli, jak bude stabilní a efektivní, je prostě nebezpečné. V očích veřejnosti by pak prezidenta nemusel zachránit ani jednostránkový posudek z Ústavu státu a práva. Pokud by prezident setrvával na svých názorech a odmítal Sobotkovi vládu jmenovat, mohl by se velmi snadno dostat do sporu s Poslaneckou sněmovnou. Jenţe uţ i političtí nováčci vědí, ţe vláda je odpovědná právě sněmovně, nikoliv prezidentovi. Případný střet by mohl mít pro Zemana fatální dŧsledky. A to ani nemusíme myslet v intencích ústavní ţaloby. Zkrátka prezident se dostává do situace, kdy není nejsilnější figurou na politické šachovnici. Podaří-li se Bohuslavu Sobotkovi zŧstat i nadále dostatečně dŧrazným a nedovolí prezidentovi, aby zasahoval do jeho kompetencí, mŧţeme čekat, ţe po poslední lednové středě budeme mít prezidenta slabšího, jemuţ zŧstanou pouze silná verbální prohlášení, a moc se vrátí Poslanecké sněmovně a vládě. Budememít prezidenta, který nebude moci těţit ze slabosti rozpadající se či úřednické vlády, jak tomu bylo po většinu Zemanova mandátu s vládami Nečasovou a Rusnokovu. Dŧleţité však přitom je, aby spojenectví Zeman-Babiš nebylo příliš silné. To bychom se pak mohli dočkat toho, ţe premiér bude jednou z nejslabších institucí české politiky. Mírné obrušování hran v hradních vyjádřeních a předpokládané středeční jmenování vlády svědčí o tom, ţe Miloš Zeman se snaţí zbavit své zodpovědnosti za vládu. Právě kvŧli personálním zásahŧm by i na něj mohla část zodpovědnosti připadnout. Foto popis| O autorovi| KAMIL ŠVEC, politolog FSV UK

Rozdával rány obuškem, teď komunista kontroluje BIS 23.1.2014


Kraj Pardubický

Zatímco končí Palachŧv týden, někdejší esenbák Zdeněk Ondráček, který před 25 lety bil demonstranty, dnes jako poslanec za KSČM a člen speciální komise kontroluje Bezpečnostní informační sluţbu. Zdeněk Ondráček před 25 lety oblékal stejnokroj Sboru národní bezpečnosti (SNB) a byl u toho, kdyţ se tvrdě zasahovalo proti demonstrantŧm při Palachovu týdnu. A coby mladý agitátor čety brutální zákrok nesmyslně obhajoval tím, ţe studenti byli ozbrojeni kudlami, řetězy i boxery. Střih. Zatímco vysokoškoláci si právě končící Palachŧv týden připomínají zapálenými svíčkami, 44letý Ondráček „v barvách“ KSČM zasedá v Poslanecké sněmovně, má přísný stupeň utajení vystavený Národním bezpečnostním úřadem (NBÚ) a je členem dŧleţité poslanecké komise pro kontrolu Bezpečnostní informační sluţby (BIS). „Do komise mě nominoval politický klub,“ vysvětluje Ondráček, který uţ tento týden dostane na stŧl nový zpravodajský materiál. „Budu se seznamovat se zprávou, kterou BIS do Poslanecké sněmovny pravidelně posílá. Komise se dál samozřejmě zajímá i o podněty k tomu, co se děje uvnitř BIS,“ pokračuje absolvent policejní školy a někdejší vyšetřovatel Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality, jenţ však v říjnu 2011 od policie odešel. Zdeňku Ondráčkovi však došla řeč při otázce, zda pokládá za morální a etické, kdyţ někdejší esenbák nyní kontroluje zpravodajskou sluţbu. „Etiku nechte na našem politickém klubu, ale já v tom nevidím problém,“ prohlašuje trutnovský poslanec, jemuţ v loňských volbách dalo preferenční hlas přesně 2 999 voličŧ. Za pozornost stojí popis pravomocí komise pro kontrolu BIS. „Pokud se kontrolní orgán domnívá, ţe BIS při své práci nezákonně omezuje – nebo poškozuje – práva a svobody občanŧ, má právo ţádat od ředitele Sluţby vysvětlení,“ praví se v dokumentu. Přitom zrovna Ondráček o svobody občanŧ příliš nedbal, kdyţ rozdával rány obuškem. „Je třeba respektovat vŧli voličŧ, kteří mu dali hlas, ale jeho účast v komisi pro kontrolu BIS je minimálně nešťastná. Kdyţ byl někdo členem KSČ, dá se to odpustit. Ale v tomto případě jde o vyloţeně aktivní výkon Plné znění zpráv


politiky KSČ, který se promítl v to, ţe tehdejší Veřejná bezpečnost tloukla demonstranty,“ říká bezpečnostní expert a někdejší náčelník Vojenské zpravodajské sluţby Andor Šándor. Chyba se udělala uţ za Havla, míní disident Podle signatáře Charty 77 a bývalého disidenta Stanislava Pitaše se chyba stala uţ za prezidenta Havla, mimochodem jeho dobrého přítele. „Václav řekl, ţe uděláme tlustou čáru a dál pŧjdeme s čistým štítem, coţ jsem mu neustále vyčítal. Pořád totiţ vypadávají noví a noví kostlivci ze skříní a já jsem zvědav, kdy se to konečně zastaví. Je dobré upozorňovat na tyto šmejdy,“ říká ostře Stanislav Pitaš. Rovněţ politolog z praţské fakulty sociálních věd Kamil Švec se domnívá, ţe etika v případě účasti Ondráčka v komisi pro BIS dostala za vyučenou, avšak zároveň jej zcela neodsuzuje. „V jeho případě bych to viděl spíš na nevědomost mladého příslušníka SNB. Samozřejmě je to škraloup, na který je třeba upozorňovat, ale určitě nebylo jeho zcela dobrovolným rozhodnutím mlátit do někoho obuškem. Neměl moc na výběr,“ soudí Švec. „Člověk se mŧţe změnit, a záleţí na tom, jak se k některým věcem z minulosti staví dnes. Je to ale i vizitka té strany, která takového člověka na kandidátku umístí a navrhne do této funkce,“ navazuje Miroslav Mareš, politolog a expert na extremismus z Masarykovy univerzity. I on označuje Ondráčkovo členství v komisi pro kontrolu BIS za kontroverzní. „Je pochopitelné, ţe osobám postiţeným komunistickým reţimem se to nebude líbit,“ říká brněnský politolog. Andor Šándor poukazuje na další zajímavou skutečnost. Pozastavuje se nad tím, jak Ondráček mohl bez problémŧ dostat prověrku Národního bezpečnostního ústavu pro stupeň utajení přísné. „Někdo musel posuzoval jeho ţivot. Je otázka, zda pan poslanec do dotazníku pro Národní bezpečnostní úřad uvedl pravdu o zásazích proti demonstrantŧm, nebo na to trošku zapomněl,“ spekuluje generál ve výsluţbě. Otázku Ondráčkovy prověrky NBÚ kromě Šádora poloţil i politolog Mareš. „Bezpečnostní prověrky se týkají toho, zda prověřovaný člověk představuje bezprostřední riziko. Je tedy otázka, jestli je rizikový i v současné době. A pokud ne, je potřeba respektovat právní řád a vyvozovat pouze politickou odpovědnost jeho a strany, která ho nominovala,“ říká Mareš. Proti komunistovi vznikla i petice, není o ni ale zájem Po politické odpovědnosti a hlavně po poslanecké rezignaci Ondráčka volá na internetu petice, která vznikla bezprostředně po jeho říjnovém zvolení do Sněmovny. Na Facebooku ji však zatím podepsalo jen 101 nespokojených lidí. „Petiční právo je politickým právem občanŧ. Mandát poslance jsem získal od voličŧ a právě jim jsem za výkon své funkce politicky odpovědný,“ odepsal Ondráček v e-mailové komunikaci. O svém pŧsobení v SNB i v komisi pro kontrolu BIS se však včera dál odmítl bavit po telefonu. *** Etiku nechte na našem politickém klubu, ale já v tom nevidím problém. Zdeněk Ondráček poslanec za KSČM Vyjádřete se! Je správné, aby komunista, který při Palachově týdnu v lednu 1989 zasahoval proti studentŧm a dalším demonstrantŧm, dnes dohlíţel na činnost BIS? Pište na [email protected]. Foto popis| Znak BIS Komunista Zdeněk Ondráček má kontrolovat například i to, jestli Bezpečnostní informační sluţba případně ne omezuje svobody občanŧ naší země. O autorovi| Petr Záleský, s přispěním Petra Škardy Regionální mutace| Mladá fronta DNES - pardubický kraj

POLITIKA: Andrejova horká ţidle 23.1.2014 neviditelnypes.cz str. 00 Neviditelný pes / Politika Neviditelný pes, Miroslav Zámečník, Neviditelný pes, Blahoslav Hruška Plné znění zpráv


Tady pořád někdo mluví o střetu zájmŧ, ale já mám největší újmu. Mám újmu ve firmě, mám újmu v byznysu, v soukromí, na zdraví, postěţoval si Andrej Babiš ve slabé chvilce novinářŧm, kdyţ se ho ptali na jeho novou roli coby designovaného ministra financí. Trefněji by to vyjádřil málokdo. Politiku a byznys skloubit nelze. A uţ vŧbec ne ministerstvo financí s impériem Andreje Babiše Tady pořád někdo mluví o střetu zájmŧ, ale já mám největší újmu. Mám újmu ve firmě, mám újmu v byznysu, v soukromí, na zdraví, postěţoval si Andrej Babiš ve slabé chvilce novinářŧm, kdyţ se ho ptali na jeho novou roli coby designovaného ministra financí. Trefněji by to vyjádřil málokdo. Šéf hnutí, který svou úspěšnou volební kampaň postavil na hesle "nejsme jako politici", najednou zjišťuje, ţe role nezkorumpovaného byznysmena, který jde zachránit politiku před rozkradením, není zdaleka tak jednoduchá, jak by si představoval. Bude totiţ permanentně ve střetu zájmŧ. A pokud bude chtít vyloučit jakoukoli podjatost, neměl by do své nové kanceláře v praţské Letenské ulici raději ani vstupovat. Nejde jen o obchody, které vedou Babišovy firmy se státem. Jen namátkou – Uniles a Wotan Forest prodávají stromky státním Lesŧm ČR, pardubická chemička Synthesia dodává suroviny Explosii, kde je stoprocentním vlastníkem právě ministerstvo financí. Šéf eráru také spolurozhoduje o předsedovi Správy státních hmotných rezerv, s níţ obchoduje hned několik firem z impéria Agrofert. Nejde jen o obchodní vztahy. Pod Babiše coby ministra financí bude spadat také Finanční analytický útvar (FAÚ). Tedy finanční rozvědka, díky níţ bude moci šéf hnutí ANO nahlédnout do karet konkurentŧm a udělat si představu třeba o jejich úvěrování nebo si vytipovat adepty pro akvizice Agrofertu. K nekalým praktikám lze zneuţít i další mocný úřad, který pod ministerstvo financí spadá – Generální finanční ředitelství. Mimochodem, jak šéfa FAÚ, tak vrchního kontrolora daní by jmenoval i odvolával sám Babiš. Funkce nic neřeší I kdyţ mŧţeme lídrovi ANO věřit v tom, ţe politiku nebude vyuţívat pro své podnikatelské zájmy, čisté řešení, které by vyloučilo střet zájmu, není. Podle nového občanského zákoníku se Babiš coby ministr musí vzdát statutárních rolí – kromě postu předsedy představenstva a generálního ředitele Agrofertu sedí podnikatel ještě v sedmi dceřiných společnostech svého holdingu. Otálet s odstoupením prý nehodlá. "Statutární orgány ve všech společnostech skupiny Agrofert opustí, jakmile bude jmenován ministrem," vzkázal týdeníku Euro Babišŧv mluvčí Karel Hanzelka. Střídání ve vedení firmy ale nijak neřeší fakt, ţe Babiš je dosud jediným akcionářem Agrofertu. A kdo jiný neţ akcionář by si měl hlídat, jak jeho firma prosperuje a k jakým zakázkám se dostane? Teoreticky by samozřejmě mohl Babiš coby ministr sám sebe vyloučit třeba z jednání vlády a nechat se kvŧli moţné podjatosti zastoupit. To by snad šlo, kdyby byznysmen přijal křeslo ministra kultury nebo třeba zahraničních věcí, zkrátka něčeho velmi vzdáleného jeho podnikatelským aktivitám. Ale v pozici ministra financí, která je v našem systému ekonomicky nesrovnatelně vlivnější neţ jakýkoli jiný vládní post? S notnou dávkou nadsázky lze říct, ţe kdyby se Andrej Babiš jako ministr financí chtěl pokaţdé pro podjatost raději vyloučit z jednání, musel by okamţitě po svém jmenování upadnout do kómatu a probudit se z něj po ukončení funkčního období. Pak by to bylo perfektně v pořádku. Snad. Neprodejný holding Zřejmě nejtransparentnějším řešením by byl prodej veškerých majetkových podílŧ, a to i těch zahraničních. Připomeňme, ţe Babiš není magnátem jen v Česku – v zemědělství a chemii úspěšně podniká také na Slovensku, v Německu, Polsku, Maďarsku nebo Číně. Prodávat se ale Babiš zdaleka nechystá. A má k tomu dobré dŧvody. Tak velké impérium, jaké Babiš spravuje, prodat v rozumném čase nejde. Obchodní svět Andreje Babiše je natolik poznamenaný preferencemi svého zakladatele, ţe na této planetě zřejmě neexistuje nikdo, kdo by byl ochoten vyplatit "prémii za synergické efekty". Naopak by se našla spousta investorŧ, kteří by s příslušným diskontem koupili všechno "as it is and where it is", tedy jak to stojí a leţí, a postupným rozprodejem po částech realizovali to, čemu investiční bankéři říkají break-up value. Chybu to má jedinou, i kdyby nakrásně Babiš chtěl z vlaku vystoupit, pak řádný prodejní proces takhle velkého konglomerátu nebude trvat méně neţ rok. Pokud by se mělo prodávat po logických celcích, kde je moţno očekávat synergickou prémii, je to práce na dva aţ tři roky. Zákon ho nenutí, aby Plné znění zpráv


nevlastnil, natoţ aby prodával pod tlakem a se ztrátou v řádu desítek procent. Takţe to neudělá, tak jako by to na jeho místě neudělal nikdo. Trusty uţ i u nás Přesto existuje ještě jeden vcelku elegantní zpŧsob, jak se vyhnout nařčení ze střetu zájmŧ – svěřenský fond. Novinka, kterou k Novému roku zavedl občanský zákoník, je inspirována anglosaským zvykovým právem. Ve Velké Británii a v USA, ale třeba také v Kanadě nebo Austrálii jsou takzvané blind trusty běţným mechanismem, jak se odstřihnout od podnikání, zároveň si ale udrţet právo profitovat ze ziskŧ firmy. Zakladatel fondu nejprve vyčlení část majetku a svěří ji vybranému správci, kterému doslova slepě dŧvěřuje – sám se vzdává práva jakkoli vstupovat do řízení trustu a být informován o rozhodování managementu. Správce je také zapsán do obchodního rejstříku a jménem trustu jedná a podniká. Zakladatel pak dostává jen pravidelné vyúčtování ziskŧ a ztrát – asi jako kdyby šlo o bankovní účet. Odstavit sám sebe od podnikání před nástupem do funkce je běţná praxe prezidentských kandidátŧ v USA. Svŧj blind trust měl za posledních padesát let kaţdý šéf Bílého domu a také většina adeptŧ na tento post. Babišovu případu stojí nejblíţe zřejmě americký demokrat Jimmy Carter, který ovládal rodinný podnik dodávající zemědělcŧm v okolí Plains ve státě Georgia vše od semen burákŧ aţ po pojištění úrody a její uskladnění. Kdyţ se stal v roce 1977 americkým prezidentem, převedl firmu do svěřenského fondu. Ostatně stejně, jako to před ním udělal třeba Lyndon B. Johnson, který do právní formy trustu převedl svou texaskou televizi KTBC. Blind trusty jsou rozšířené také ve Velké Británii. Svŧj majetek svěřil správci třeba někdejší eurokomisař Peter Mandelson, kdyţ se v roce 2008 vrátil z Bruselu do domácí politiky a stal se ministrem obchodu. Dodejme, ţe Mandelsonovo rozhodnutí nebylo ani tak bohulibé, jako nutné. Etický kodex totiţ zakazuje členŧm britské vlády "finanční zájmy". Zatímco samotné bohatství nevadí, pouhá moţnost zisku nebo ztráty, tedy podnikání, uţ ano. Nejoblíbenějším řešením odstřihnutí se od byznysu jsou právě blind trusty. V současné vládě Davida Camerona bylo před třemi lety hned šestnáct ministrŧ, kteří vyuţívali vlastní svěřenské fondy. Mimo jiné si britští politici blind trusty oblíbili kvŧli tomu, ţe do povinného majetkového přiznání vyplňují v kolonce finanční zájmy jedinou větu – svěřeno trustu. Slepý, který vidí Potíţ je v tom, ţe blind trust nemusí být zdaleka tak slepý, jak by se podle názvu mohlo zdát. Klíčová je postava správce fondu, kterým se zřídkakdy stává najatý manaţer bez jakýchkoli vazeb na zakladatele. Příkladem mŧţe být zmíněný Carter, který správu fondu svěřil svému poradci Charlesi Kirbovi z atlantské právní kanceláře King & Spalding. Kirbo sice odmítl nabídku na místo náhradníka v Senátu i post šéfa kanceláře Bílého domu, Carter se ovšem nařčení z proteţování lidí spravujících jeho majetek nevyhnul. V roce 1977 jmenoval ministrem spravedlnosti Griffina Bella, dlouholetého partnera King & Spalding. Také Johnsonŧv muţ Sheldon Cohen dostal post v administrativě – i kdyţ přece jen niţší. Stal se ředitelem federálního finančního úřadu IRS. Ani zásada, podle níţ zakladatel nemá ţádný přehled o podnikání a akvizicích fondu, nemusí být vzhledem k moţné personální provázanosti správce se zakladatelem vţdy striktně dodrţena. Ostatně nejlépe vystihl fungování blind trustŧ Mitt Romney, republikánský vyzývatel Baracka Obamy. "Vţdy mŧţete trustu říct, co mŧţe a nemŧţe dělat. Pravidla udáváte vy," prohlásil v roce 1994, kdy coby ředitel investiční společnosti Bain Capital kandidoval do Senátu. Samozřejmě se svěřenským fondem v zádech. Česká ulička Jelikoţ nový zákoník vymezující svěřenské fondy platí teprve několik dnŧ, mŧţeme jen spekulovat, nakolik si dţentlmenskou dohodu vyplývající z common law čeští podnikatelé upraví k obrazu svému. Nabízí se totiţ hned několik moţností, jak by trusty mohly nahradit tolik oblíbené akcie na majitele. Zakladateli i správci mŧţe statut fondu zaručit anonymitu. A navíc lze zisky z trustŧ odklánět třetí osobě. Přímo v zakladatelské smlouvě je moţné určit beneficienta, který není totoţný se zakladatelem fondu. Plné znění zpráv


Nové právní konstrukty vyplývající ze zavádění blind trustŧ do českého prostředí kaţdopádně Andreje Babiše prozatím nechávají klidným. "Svěřenský fond není v tuto chvíli na pořadu dne," říká magnátŧv mluvčí Karel Hanzelka. A někteří politologové se pak domnívají, ţe "na pořadu dne" nebude nikdy. "Nevěřím tomu, ţe by Andrej Babiš skutečně nechal svŧj majetek spravovat někým jiným, ţe se zbaví reálného vlivu kvŧli současnému angaţmá ve vládě. Jiná věc je, ţe kvŧli politice asi nemá tolik času, a tak řízení určitých věcí někomu předá, nicméně ne tak, aby měl sám svázané ruce," myslí si Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Kromě čistě osobních dŧvodŧ, mezi něţ jistě patří touha nevzdat se rostoucího impéria, je tu i ekonomická stránka věci. Trust je stejně nemyslitelný jako prodej. Představa, ţe by Babiš vyuţil nové moţnosti svěřenského fondu a převedl do něj všechny firmy a majetkové účasti, je pouze teoretická. Nikdo na jeho místě by se nevzdal práva rozhodovat o klíčových záleţitostech celé struktury nebo jejích jednotlivých součástí z pozice vlastníka. Představme si například rozhodování o fúzích, akvizicích, prodeji, vstupu partnera, likvidaci nebo investičních programech v řádu stovek milionŧ či miliard korun. Babišovo impérium je ţivý organismus, není to pár akciových titulŧ, nějaké dluhopisy, pozemky nebo činţáky, na jejichţ správu by se svěřenský fond bezvadně hodil. Zásadních rozhodnutí strategického charakteru je tolik a mají na skupinu takové dopady, ţe si lze obtíţně představit jakéhokoli vlastníka, který by je ponechal na správci, a nesměl by o ničem rozhodovat. Ba v striktní verzi "slepého trustu" ani o jednotlivých rozhodnutích správce vědět. Příběh bez happy endu S trochou empatie mŧţeme konstatovat, ţe Andrej Babiš ve skutečnosti potenciální konflikt zájmŧ daný souběhem ministrování a současně vlastnictví jednoho z největších podnikatelských impérií vybudovaných v polistopadovém Česku ani odstranit nemŧţe. Pokud se nakonec stane ministrem financí, nevyřeší svŧj permanentní problém sezení na dvou ţidlích pravděpodobně vŧbec nijak. Všem, kteří se oprávněně domnívají, ţe koncentrace politické, ekonomické a mediální moci je aţ příliš svŧdná, pak nezbude nic jiného neţ věřit, ţe Babišovo podnikání je "prŧhledné jako lesní studánka", jak se svěřil webu Aktuálně.cz. Lze jen doufat, ţe to prŧzračně transparentní pítko nestojí v lese, kde Babiš sám podniká. Týdeník EURO 2/2014, 13.1.2014

URL| http://neviditelnypes.lidovky.cz/politika-andrejova-horka-zidle-dmp/p_politika.aspx?c=A140121_203714_p_politika_wag

otázka IVK 23.1.2014

Newsletter CEP (newsletter)

str. 05

Sjednotilo euro Evropu? Málokdo si povšiml, ţe uplynulo patnáct let od zavedení eura. Sjednotilo euro Evropu, jak doufali jeho otcové německý kancléř Kohl s francouzským prezidentem Mitterandem, nebo rozdíly mezi evropskými zeměmi prohloubilo? Václav Klaus Jiţ dvě desetiletí vystupuji proti nápadu na vytvoření společné evropské měny. Argumenty jsou poměrně triviální - Evropa není ekonomicky dostatečně homogenní entitou (a nemá takovou míru cenové a mzdové flexibility a mobility práce, aby to nevadilo) a Evropa není a nemŧţe být entitou politickou (nevytváří ji jeden národ a není v ní pocit identity a z ní vyplývající solidarity). To jsou dlouhodobě platné charakteristiky, které se v čase mohou měnit a také se mění, ale jen pomalu. Urychlit jejich pohyb je moţné jenom násilím, nikoli politikou. Kohl a Mitterrand - se svou osobní zkušeností z druhé světové války, jejíţ vznik zcela mylně interpretovali jako dŧsledek roztříštěnosti Evropy do malých státŧ, váţnost a význam těchto charakteristik nebrali v úvahu, resp. věřili v jejich snadnou změnitelnost politickými zásahy. To jsem označoval za rezidua komunistického myšlení, za analogii hesel „poručíme větru a dešti“. Plné znění zpráv


Evropa mŧţe být, i kdyţ i o tom pochybuji, sjednotitelná jenom evolučně, nikoli politickým rozhodnutím, nikoli revolučně. Není náhodou, ţe politické rozhodnutí zavést euro Evropu nesjednotilo. Zpŧsobilo něco daleko horšího - narušilo přirozené evoluční procesy a vyvolalo opačné efekty. To v 80. letech postřehla - mezi relevantními evropskými politiky jako jediná - Margaret Thatcherová, která správně předvídala, ţe to v Evropě povede k novým nepřátelstvím mezi státy, ţe politika potlačování role národních státŧ učiní Německo ještě větším a mocnějším a ţe místo „evropského Německa“ vznikne „německá Evropa“. K tomu se Evropa jiţ dnes rychle přibliţuje. Euro nejen Evropu nesjednotilo, ale zbavilo ji tolik potřebné pozornosti jednotlivých zemí k vlastním financím. Teze, ţe nic nedává zemím takový pocit disciplíny jako vlastní měna, je určitě pravdivá. Dluhová krize je toho dŧkazem. Petr Nečas bývalý premiér ČR Rozhodnutí o vytvoření společné evropské měny bylo bytostně politické a představovalo klasický případ ignorance řady ekonomických, ale i politických argumentŧ. Musíme zde rozlišovat tři roviny: samotné vytvoření společné měny, rozsah eurozóny a hloubku integrace, a to nejen samotné eurozóny. V mnoha ohledech není moţné odvrhovat myšlenku společné měny a priori a musí být posuzována i z hlediska dalších dvou rovin. Například úvaha, ţe by ekonomiky, jako je Německo, Rakousko či Nizozemsko, mohly pouţívat společnou měnu, má jistou politickou logiku i ekonomické racio. Srovnatelná výkonnost ekonomiky, vysoká konkurenceschopnost a synchronizace ekonomických cyklŧ, rozumné rozpočtové hospodaření, vzájemné propojení ekonomik, včetně produkčního propojení, vzájemná fixace směnných kurzŧ, to vše vytváří předpoklady pro ekonomicky a politicky logickou myšlenku o vytvoření společné měny. To však nebyl případ eura. Zde měla přednost logika vytvoření společné měny jako zdroje kontinuálního tlaku na prohlubování evropské integrace. Čistě politickým rozhodnutím bylo zahrnout do eurozóny i země jiţního křídla. Není tedy překvapením i tlak na fiskální unii a také transferovou a dluhovou unii. Dŧsledkem jsou i dva paradoxy. Míra koordinace rozpočtových politik dnes v EU přesahuje míru koordinace v zavedených federacích, jako jsou USA, Švýcarsko či Německo. A do problémŧ jsou dnes vtahovány jednotně nejenom nezdravé ekonomiky, ale i zdravé a konkurenceschopné ekonomiky evropského severu. A to je jistě nezamýšlený dŧsledek vytvoření eurozóny. Nemluvě o revitalizaci antiněmeckých resentimentŧ ve veřejném mínění v řadě evropských zemí. Vladimír Tomšík viceguvernér ČNB Zafixováním kurzu v podobě zavedení eura není moţné dosáhnout sjednocení. I kdybychom na okamţik připustili odváţnou hypotézu, ţe rozdílnost hospodářských cyklŧ se mezi zeměmi s jednotným trhem v čase sniţuje, tak přesto se jednotlivé země měnové unie od sebe liší ještě svým potenciálním produktem, cenovou hladinou, kapitálovou zásobou na pracovníka, prŧměrnou mírou úspor a zisku, strukturou finančních a reálných aktiv a mnoha dalšími fundamentálními ukazateli. Zafixování nominálního kurzu mezi členy eurozóny hospodářský cyklus a ani uvedené základní ekonomické stavy a jevy sjednotit nemŧţe. Naopak, prostředí jednotné měny prohloubilo problém černého pasaţérství některých zemí v oblasti deficitŧ veřejných financí. Zároveň díky kombinaci volného pohybu kapitálu a nulového kurzového rizika uvnitř měnové unie vzrostl tlak na neţádoucí sjednocování fiskální politiky v podobě omezování konkurence (směřující aţ k unifikaci) daňových systémŧ. Skutečné hospodářské sjednocení jakékoliv měnové unie však musí být postaveno na úspěšném dokončení procesu reálné konvergence zemí, zajištění dlouhodobě udrţitelné stabilizační role veřejných rozpočtŧ a zajištění pruţného trhu práce. Tlak na další sjednocení Evropy (zejména v reakci na dluhovou krizi některých zemí eurozóny) dnes vrcholí tvorbou nových evropských institucí a záchranných mechanismŧ, které však často pŧsobí přesně opačně neţ ve směru přirozeného sjednocení. Nově zaváděné mechanismy často zvyšují morální hazard a zvyšují náklady na existenci jednotné měny v ekonomicky nehomogenní měnové zóně. Konkrétně vytvoření Evropského stabilizačního mechanismu (fondu) či snaha zavést společné eurodluhopisy jsou sice krokem k těsnějšímu sdílení závazkŧ (dluhŧ) eurozóny, ale nejsou správným krokem k těsnějšímu a skutečně dlouhodobě udrţitelnému sjednocení ekonomicky stále rozdílných zemí. Jan Fischer ministr financí ČR Dopad zavedení eura bych rozdělil na dvě základní oblasti - jednou jsou státy a jejich ekonomiky a druhou samotní občané. Pro státy znamená euro částečnou ztrátu jejich měnové suverenity, centrální banky vliv ztrácejí ve prospěch ECB. Tím euro také mnohým přivodilo problémy, protoţe byl stanoven kurz a ten uţ neměly jak bezprostředně regulovat nebo ovlivňovat dle momentálního stavu, v jakém se nacházela jejich ekonomika. Z pohledu občana se euro jeví jako sjednocující prvek, a to zejména ve chvíli, kdy jedete na dovolenou a v kaţdé zemi máte stejné platidlo, podobně prŧlomové by bylo odstranění jazykové bariéry. Nicméně i zde je odvrácená strana, a tou jsou platy. Protoţe ve chvíli, kdy máte jednoznačné, kurzově neovlivněné, srovnání, jak je vaše práce ohodnocena přeshraničně nebo na druhém konci Evropy, mnohdy takové srovnání nevychází zrovna lichotivě. Jan Mládek poslanec za ČSSD Euro zatím Evropu nesjednotilo. Sloţitější je odpověď na otázku, zda se eurozóna v budoucnu sjednotí anebo se rozpadne. Je totiţ nesporně pravdou, ţe eurozóna je ve váţných Plné znění zpráv


problémech. Projekt společné evropské měny byl de facto projektem zahájení budování evropské federace, chcete-li Spojených státŧ evropských. Evropská centrální banka (ECB) je první centrální institucí dosud neexistující státní formace. A je třeba také říci, ţe architekti společné měny to věděli. Jenom se domnívali, ţe bude fungovat princip „západky“, první krok vynutí druhý, a ten zase třetí. To byl ovšem jen plán, který však zatím nezafungoval. Politická integrace se zatím příliš rychle neprohlubuje. Eurozóna rozhodně není optimální měnovou unií. Kurs eura je významně měkčí pro země tvrdého jádra, jako jsou Německo, Rakousko, Nizozemí či Finsko, neţ kdyby jim zŧstaly zachovány pŧvodní měny. Německá marka, nizozemský gulden, rakouský šilink či finská koruna by byly za stejných okolností daleko „tvrdší“, coţ by ovšem znamenalo také daleko tvrdší podmínky pro export těchto zemí, neţ jaké mají v rámci eurozóny a tudíţ se dnes exportu těchto zemí docela daří. Na druhou stranu, pro jiţní země eurozóny od Portugalska po Kypr je euro naopak příliš silné a to významně sniţuje jejich exportní výkon ve srovnání s tím, jaký by nejspíš měly bez eura. V rámci jednotné měny nemohou provést klasickou devalvaci vlastní měny za účelem podpory exportu. A tyto země, Itálie především, byly na tuto formu podpory exportu v minulosti zvyklé. Přesněji řečeno tyto země teoreticky devalvovat mohou. Musela by to ovšem být tzv. vnitřní devalvace, tedy přímé sníţení mezd ve veřejném i soukromém sektoru, sníţení dŧchodŧ i sociálních dávek. Taková věc je politicky velmi obtíţná. Většina lidí má totiţ tendenci ţít v „nominální iluzi“, sledují, kolik berou v absolutních číslech a nepočítají si reálnou mzdu, tedy nominální mzdu očištěnou o inflaci. Z toho ovšem plyne, ţe kaţdý, komu je napřímo sníţena mzda, penze či sociální dávka, si toho všimne. Jinými slovy budoucnost eura závisí na tom, zda na jihu Evropy budou schopni zvládnout tzv. vnitřní devalvaci, na rozdíl od dříve pouţívané devalvace klasické. Pokud tedy jiţní země zvládnou vnitřní devalvaci, a přizpŧsobení externím šokŧm bude probíhat tímto kanálem, euro bude fungovat a povede v budoucnosti ke sjednocení Evropy. Jiří Weigl výkonný ředitel Institutu Václava Klause Euro Evropu nesjednotilo, ale naopak fatálně rozdělilo. Nejen tím, ţe se EU formálně rozdělila na eurozónu a zbytek členských zemí, které eurem neplatí. Euro rozdělilo EU ekonomicky a existující rozdíly mezi členskými zeměmi i problémy jednotlivých ekonomik neustále prohlubuje. Naprosto nevedlo ke konvergenci hospodářského vývoje v rámci eurozóny, jak autoři europrojektu vyhlašovali. Vlivem jednotné měnové politiky ECB vyhovující potřebám nejsilnější země Německa, ale ne uţ např. slabších středomořských zemí, došlo k rozdělení eurozóny na bohatý sever a chudý jih a ke z toho plynoucím vnitřním krizím v jednotlivých problémových zemích i ke krizi dosavadního modelu evropské integrace jako celku. Z toho vyplývá i stále obtíţnější nalézání dohod a kompromisŧ v orgánech EU a sílí antagonismy mezi členskými státy. Vládnoucí evropská politická elita to sice zatím stále odmítá přiznat, ale celková budoucnost evropského integračního projektu se stává nejasnou. Otevřeně to konstatuje např. ratingová agentura Standard and Poor‟s, která loni v prosinci poprvé sníţila rating EU z nejvyšší hodnoty AAA na AA+ a odŧvodnila to právě klesající soudrţností EU. Společná měna má na tom velmi významný podíl. Oldřich Dědek profesor ekonomie FSV UK Jak poznat projekt, který sjednocuje, od projektu, který rozděluje? Ten sjednocující se projevuje tím, ţe přitahuje nové členy, zatímco od toho rozdělujícího se utíká. V sebelepším svazku ale čas od času dochází k nějakému pnutí. Rozdělující projekt tím ţivoří a skomírá, zatímco ten sjednocující burcuje svŧj imunitní systém proti opakování nemoci. Jak obstojí euro ve světle těchto příznakŧ? Nechme hovořit fakta. Navzdory traumatŧm krizových let ţádný z členŧ EU eurozónu neopustil. A ani se tak viditelně nehodlá zachovat, včetně těch, kterým byl doporučován návrat k národní měně. Členská základna eurozóny se rozrŧstá, k dnešnímu dni jiţ čítá 18 z celkového počtu 28. Navzdory nejedné chmurné předpovědi o dezintegraci eurozóny jsme svědky kvantového integračního skoku při budování bankovní unie. A to kvŧli posílení institucionální základny eura. Dlouhodobým trendem eura na finančních trzích, nepřerušeným krizovým obdobím, je spíše jeho síla neţ slabost. Milton Friedman dal euru tři roky, jak vzpomíná v jedné své knize bývalý člen výkonné rady ECB Otmar Issing. Zkrátka i velcí ekonomové se občas dopouštějí velkých prognostických chyb, uváţíme-li, ţe evropská měna si dnes připomíná patnáct let své existence. Pravda je, ţe zdaleka ne v dobré pohodě. Součástí výročí jsou proto i debaty, zda na tom mají vinu skryté vady společné měny, nebo zda si většinu problémŧ nenadělily národní vlády samy svými chybnými politikami. Dalekosáhlé změny ve správě eurozóny mluví jednoznačně na podporu druhé hypotézy. Kdo za tím chce vidět jakýsi útěk vpřed eurem uhranutých politikŧ před racionálními argumenty ekonomŧ, stěţí si to nechá vymluvit. Logičtější je však vsadit na nesporné výhody eura, které dávají směr současnému pohybu. Společná měna tedy minimálně sjednocuje zájem evropských politických elit na tom, aby tento projekt pokračoval a nadále tvořil páteř evropského vnitřního trhu. Petr Mach ekonom, předseda Svobodných Pokud mělo euro Evropskou unii politicky a hospodářsky sjednotit, pak se to nepovedlo. Euro zanechává obrovský příkop mezi severem a jihem. Severu se hromadí pohledávky vŧči jihu a jihu se hromadí dluhy vŧči severu. Jihu roste nezaměstnanost a hospodářství klesá, severu roste export díky kurzu, který je moc silný pro jih a moc slabý pro sever. Obyvatelé Plné znění zpráv


Německa hledí na obyvatele jiţních zemí jako na vyţírky, kteří jen projídají poskytnuté pŧjčky a chovají se jako nevděčníci. Obyvatelé jiţních zemí hledí na Německo jako na nového kolonizátora, který jim diktuje tvrdé podmínky. Příkop, který vznikl mezi severem a jihem, se stále prohlubuje a prohlubovat bude. ČR stojí mimo, ale má podle smlouvy o vstupu do EU povinnost euro zavést. Spadla by pak Česká republika spíš mezi jiţní státy, které škemrají o pŧjčky, jeţ nejde splatit? Nebo by byla naše země spíš součástí „severu“, který dotuje marnotratný jih? Nechci ani jedno. Zvolme si představitele, kteří České republice vyjednají smluvní výjimku, abychom si mohli nechat korunu a na dalším hlubokém rozdělování Evropy se nepodíleli. * Jana Bobošíková předsedkyně Hlavu vzhŧru Euro nesjednotilo Evropu, ani Evropskou Unii. Naopak. Implementace jednotné měny v zemích s propastně rŧznými klíčovými ekonomickými parametry se ukazuje jako silný odstředivý moment v samotné evropské integraci. Za obrovský problém povaţuji také fakt, ţe euro bylo některým zemím vnucováno jako zdroj prosperity a vytvářelo nereálná očekáváni. Architekti jednotné měny, kteří se nechtějí svého snu vzdát, ve jménu eura potlačující svobodu, demokracii i suverenitu jednotlivých státŧ. Příkladem je Lisabonská smlouva, která nadřazuje rozhodování z Bruselu nad funkce trhu a umoţňuje politikŧm diktovat výši směnných kurzŧ. V takových zákonných parametrech se nelze divit bohorovnosti ČNB, s jakou znehodnotila korunu vŧči euru. V Bruselu ji určitě pochválili. Foto popis|

ČSSD chce na obraně politického náměstka. Podle Stropnického splňuje i podmínku odbornosti 23.1.2014

parlamentnilisty.cz lze

str. 00

Monitor

Sociální demokraté přišli se dvěma jmény na post náměstka ministra obrany. Šéf babišovcŧ, kterým má resort patřit, Andrej Babiš potvrdil, ţe jde o bezpečnostního experta ČSSD Miloše Balabána, píše Aktuálně.cz. Babiš přitom odmítá, aby se místa náměstkŧ obsazovala politickými nominanty, protoţe jde prý pouze o trafiky. Plukovník v záloze Balabán by ale mohl projít. Připustil to budoucí ministr obrany Martin Stropnický. “V některých případech se to dá spojit," řekl pro Českou televizi s odkazem na jeho členství v politické straně. Kdo je druhým kandidátem? Miloš Balabán je absolventem Vojenské akademie. Pŧsobil v armádě a na zahraničním oddělení ČSSD, kde měl mimo jiné na starosti bezpečnostní politiku a země východní Evropy. Od roku 2005 vede Středisko bezpečnostní politiky Centra pro sociální a ekonomické strategie FSV UK Praha. Kdo je druhým kandidátem, není zatím jasné. Spekuluje se například o Jakubu Kulhánkovi, poradci předsedy Poslanecké sněmovny Jana Hamáčka. Podle Babiše však kandidátem není. A podle serveru Aktuálně.cz jím není ani Petr Hulinský, který by měl skončit na Ministerstvu školství.


Ombudsman: Univerzita Karlova nedostatečně prověřila práci Scheuera 23.1.2014

Právo

str. 05 Zpravodajství (ČTK, zr)

Šetření Univerzity Karlovy (UK), zda rigorózní práce 39letého generálního tajemníka bavorské CSU a poslance Andrease Scheuera není plagiát, nebylo dostatečné. Listu Die Welt to řekl německý ombudsman pro vědu Wolfgang Löwer. Plné znění zpráv


Scheuer čelí podezření, ţe bez řádného uvedení zdroje převzal dlouhé pasáţe z textu Spolkové centrály pro politické vzdělávání a Münsterské univerzity. Na UK se podle deníku Frankfurter Allgemeine obrátil poté, kdyţ jeho univerzita v Pasově ohodnotila jeho magisterskou práci jen jako „uspokojivou“. UK práci prověřila pomocí elektronických systémŧ pro odhalování plagiátŧ a zatím prý opisování nenašla. Systémy ale prověřují jen vědecké práce, coţ text, z nějţ měl Scheuer opisovat, není. „Analýza německé práce musí vzít v úvahu i materiály zveřejněné v Německu,“ řekl Löwer. UK pracovala jen s texty, jeţ jsou v ČR. Fakulta sociálních věd UK chce poţádat Löwera o spolupráci při šetření, coţ zatím odmítá. Na Scheuerovu obranu vystoupil v televizi ARD vedoucí jeho práce Rudolf Kučera s tím, ţe aféra vyvolává dojem politické kampaně. Na druhé straně média zaznamenala, ţe Scheuerŧv kolega Klaus Rose poslance označil za hochštaplera, který je rád středem pozornosti, k čemuţ měl titul přispět.

Nová česká počítačová hra 24.1.2014

ČT 24

str. 09

21:05 Ekonomika

David BOREK, moderátor -------------------Bilanční pátek, a tedy čas pro ekonomiku light. Vítejte. Nejprve pŧjdeme zavítat do středověku, protoţe právě tam nás přenese nová česká počítačová hra. Stojí za ní mimo jiné tvŧrci globální úspěšné řady Mafia. Vývojářŧm se ale nepodařilo zatím najít investora. A tak poprosili o peníze fanoušky. Pavel CYPRICH, redaktor -------------------Vyhoupnout se do sedla koně, vytasit meč a vyrazit na steč s armádou Zikmunda Lucemburského. Do role udatného rytíře 15. století se mŧţe vţít hráč /nesrozumitelné/, kterou chystá praţské studio Warhorse. Dan VÁVRA, kreativní ředitel, Warhorse Studios -------------------Pointa je, ţe to je opravdu hra na hrdiny, takţe hráč tam má obrovský, obrovskou míru volnosti a taková unikátní věc je, ţe, ţe to je strašně zaloţený na historii ve smyslu, ţe tam opravdu jsou reálný lokace, všechno se snaţíme dělat akurátně, dá se tam šermovat tak, jak se ve skutečnosti třeba šermuje. Pavel CYPRICH, redaktor -------------------Tahle hra se ale rodí ještě ve větších bolestech neţ zaţívali rytíři ze středověku. Warhorse zatím nesehnali vydavatele a poprosili o peníze fanoušky. Během dvou dnŧ měli na účtu 10 milionŧ korun. Jenţe ani takovýhle obnos pro vývoj podobné hry nestačí. Dan VÁVRA, kreativní ředitel, Warhorse Studios -------------------To, co chceme na tom /nesrozumitelné/ je fakt jako zlomek, to je prostě v řádech jako, nevím 10 % cca tý, tý jako celkový částky. Hra tady těch rozměrŧ stojí v zahraničí prostě deset a víc milionŧ dolarŧ. U nás to je třeba trošku levnější. Pavel CYPRICH, redaktor -------------------Videohry jsou byznys, který uţ předehnal Hollywood. Vývoj nejdraţší hry historie akčního GTA5 stál těţko uvěřitelných 5 miliard korun. Výdělek jen za prvních 24 hodin byl třínásobný. Vybojovat takovéhle částky se ale českým vývojářŧm nedaří. Jaroslav ŠVEICH, pedagog, FSV UK -------------------Počítačové hry jsou vlastně jeden z největších kultovních exportŧ České republiky, ne-li vŧbec největší a na to, jak ta země je relativně malá a moţná ani ta infrastruktura tady není nejlepší, tak ty počítačové hry jsou tady jako velice významným odvětvím. Plné znění zpráv


Pavel BARÁK, předseda, České hry -------------------U nás se hodně zaměřujeme jednak na jedné straně na hry, který hodně, hodně se snaţí přiblíţit realitě, tím se vlastně dost odlišujou od toho, co na tom trhu je, respektive spíš není. Pavel CYPRICH, redaktor -------------------Kromě pohádkového Machinária přesně takové světové úspěšné české hry byly. Ať jde o vojenské simulátory Arma nebo gansterky Mafia. A svŧj středověký příběh si hráči budou moci napsat příští rok. Pavel Cyprich, Český televize.

Dělení Blízkého východu po jugoslávsku? 24.1.2014

Lidové noviny str. 12 Horizont MICHAEL ROMANCOV

Jednu z mála jistot v současné nepřehledné situaci na Blízkém východě poskytoval (aţ dosud) pohled na politickou mapu regionu, která jakoby umoţňovala chaotickou situaci uchopit a stabilizovat. Jak dlouho tomu tak ještě bude? Co nám politická mapa vlastně říká a co nám tají? Na první pohled se zdá, ţe politická mapa je objektivním obrazem distribuce politické moci v prostoru. Ve skutečnosti odráţí především to, co je označováno jako vnější suverenita, tedy respekt mezinárodního společenství pro existující státní hranice. Politika však představuje mnohem dynamičtější sféru lidského konání a dnešní Blízký východ, zvláště pak procesy označované jako arabské jaro, je skvělou ukázkou, co všechno politická mapa zobrazit nedovede, neboť je zaměřena na zdŧraznění toho, co je statické. Aţ dosud se odstavení dlouholetých drţitelŧ politické moci obešlo bez posunŧ hraničních linií, ale situace v Sýrii i leckde jinde přinejmenším svádí k zamyšlení, co všechno by se mohlo stát. Proč? Dŧvodŧ je celá řada, ale omezíme se pouze na ty geografické. Politická hranice není „vrstevnicí“, ale „izobarou“, tedy myšlenou čarou pruţně reagující na změnu tlaku, v našem případě tlaku politického. Dosud platnou politickou mapu regionu Blízkého východu vytvořily tlaky vnější – zejména se jednalo o příchod (v 19. století) a odchod (v rozmezí 40.–60. let minulého století) Británie a Francie, jakoţto nejviditelnějších evropských koloniálních mocností. Vŧbec největší pohyby hranic vyvolalo rozbití Osmanské říše po první světové válce. Konfrontace mezi USA a SSSR kupodivu velké a dlouhodobé změny na mapě regionu téměř nepřinesla (čestnou výjimkou je vznik Jiţního Jemenu). Pokusy aktérŧ lokálních – Egypt v 50./60. letech vytvořil Sjednocenou arabskou republiku a Irák v 80. letech zaútočil na Írán a na počátku 90. let dočasně okupoval Kuvajt – byly jen krátkodobé a vysloveně jepičí ţivot měly bezbřeze ambiciózní pokusy plukovníka Kaddáfího, jenţ svou dţamáhírii postupně spojil se všemi sousedy, aniţ by se to jakkoli odrazilo v realitě. Architektem současných hranic tedy jsou primárně Evropané, kteří se při parcelizaci prostoru chovali dle známé zásady rozděl a panuj. V prostoru Blízkého východu se dá velmi přesvědčivě demonstrovat, ţe kaţdá hranice – nejviditelněji pak ta mezistátní – je primárně výrazem integrace, neboť jí ohraničené teritorium získává svého vlastníka. Princip horizontálně rozděleného prostoru, kde kaţdý kus země má svého suveréna, se v Evropě objevil v 16. století a byl povýšen na hlavní princip politicko-územní organizace na konci třicetileté války. Díky kolonizaci se z něj stala globálně viditelná, ale na řadě míst světa pouze na povrchu přítomná forma uspořádání. Co si myslí obyvatelstvo V prostoru, jenţ nás zajímá, existují čtyři státně-teritoriální entity, které jsou v zásadě srozuměny s konceptem teritoriálního státu. Jsou to Turecko, Írán, Izrael – ve všech případech se jedná o nearabské země – a Egypt, v jehoţ případě je však idea teritoriálního státu výrazně starší neţ současná arabská identita. Největším, avšak nikoli jediným nestátním národem, o jehoţ právu na vlastní stát se nepochybuje, jsou jednoznačně Kurdové. Kdyţ současná teritoriální struktura vznikla, nikoho nezajímalo, co si myslí místní obyvatelstvo. V potaz byly brány pouze dŧvody mající potenciál ovlivnit mocenskou (ne)rovnováhu, vojensko-strategické dŧvody (uţ tenkrát byla pozornost soustředěna na klíčové vodní cesty: Bospor a Dardanely, Hormuz, Suez) a od první světové války i ropa. Co se dnes změnilo? Předně je třeba zdŧraznit, ţe všechny tehdejší dŧvody zŧstaly ve hře i dnes, ale dramaticky se proměnili aktéři. Místo Británie a Francie dnes ve hře dominují USA, zuby nehty se drţí Rusko, ale i kdyţ teď ještě nejsou zcela zřetelně vidět zájmy a postoje Číny či Indie, je nanejvýš pravděpodobné, ţe se to rychle změní. Obě Plné znění zpráv


mocnosti jsou silně závislé na blízkovýchodních energetických zdrojích a v zemích Zálivu pracuje zhruba pět milionŧ Indŧ. Kvalitativně i kvantitativně zcela novým aktérem by se však vlastně poprvé mohlo stát místní obyvatelstvo, tzv. arabská ulice, jejíţ projev tak šokoval všechny aktéry (včetně jejich zpravodajských komunit). Z více neţ 300 milionŧ Arabŧ jich jsou zhruba dvě třetiny mladší 35 let a tito lidé cítí, ţe jejich dosavadní zpŧsob ţivota je dále neakceptovatelný. Pravděpodobnost, ţe nespokojenost se socio-ekonomickými problémy (jeţ byly roznětkou „jara“) se přenese i do nespokojenosti se současnou formou teritoriálně státního uspořádání, se jeví značná. Část z nich – otázkou je, jak velká – bude pravděpodobně volat po naprosté revokaci dosavadního uspořádání a s odvoláním na korán bude razit ideu, ţe muslimové nemají ţít ve státě, ale pouze v rámci společenství věřících. Vznik grandiózního superstátu táhnoucího se od Maroka po Sin-Ťiang je však nepravděpodobný. Jako daleko pravděpodobnější se jeví moţnost fragmentace současného prostoru podle „jugoslávského“ scénáře, kdy na povrch vyplynou identity a loajality starší, neţ jsou vlastně stále mladé identity současné. Pád silných autoritativních vŧdcŧ (Husajn, Mubárak, Kaddáfí) totiţ mimo jiné otevřel cestu pro autority lokální, které globální optikou přirozeně nebyly viditelné. Nezdá se pravděpodobné, ţe by se mohla objevit tak silná autorita, která by region zvládla (de)formovat bez ohledu na okolní svět a bez pomoci zvenčí. Proto se do hry dostanou lokální elity, Evropané budou překvapeni, aţ zjistí, ţe se v řadě případŧ bude jednat o místní náčelníky (naší optikou zcela archaická podoba politického aktéra), jiţ budou vyjednávat se zaangaţovanými mocnostmi o nových konturách teritoriální organizace. Výměnou za vojenskou, diplomatickou a ekonomickou pomoc budou garantovat provoz na ropných polích, prŧchodnost dopravní infrastruktury a další globálně dŧleţité záleţitosti. Směrem dovnitř jim pak pravděpodobně nebude bráněno řešit věci tak, jak budou potřebovat. Otázkou proto spíše je, který z vnějších hráčŧ najde nějakého novodobého Lawrence z Arábie, jenţ se s nimi dohodne. *** Pád silných autoritativních vŧdcŧ (Hussain, Mubárak, Kaddáfí) mimo jiné otevřel cestu pro autority lokální, které globální optikou přirozeně nebyly viditelné Nový blízkovýchodní pořádek Jak by mohla vypadat překreslená mapa Blízkého východu a Libye, ukázal nedávno americký deník The New York Times. Grafika doprovázela analýzu Robina Wrighta a zohledňovala historické, etnické a náboţenské vazby ve vybrané oblasti. Sýrie – roznětka změn Sektářská a etnická rivalita by mohla vést k rozpadu Sýrie na tři části: Alavitská Podle náboţenské menšiny, která uţ po desetiletí vládne Sýrii. Alavité tvoří většinu v pobřeţních oblastech země. Syrský Kurdistán Příslušníci kurdské menšiny by se mohli buď oddělit, anebo spojit se svými soukmenovci v Iráku (a případně i Turecku). Sunnitské vnitrozemí Podobně jako kurdské oblasti by se i centrální části obývané sunnity mohly spojit se sunnitskými regiony v Iráku. Prolnutí s Irákem Snadno si lze například představit, ţe ambice Kurdŧ na severu Iráku se spojí se snahou syrských Kurdŧ. Centrální oblasti Iráku, kde mají převahu sunnité, se zase spojí se sunnity v Sýrii. A na jihu Iráku vznikne Šíitistán. Byť ani vzniklé útvary by samozřejmě zcela etnicky čisté nebyly. Plné znění zpráv


Rozklíţení Libye Pokud by regionální a kmenové nevraţivosti přerostly kritickou hranici, mohla by se Libye rozpadnout zpátky na své historické oblasti – Tripolsko, Kyrenaiku a Fezzán. Rozčlenění Saúdské Arábie V dlouhodobé perspektivě mŧţe Saúdská Arábie čelit vlastnímu vnitřnímu pnutí – například v souvislosti s tím, jak budou moc přebírat princové z mladší generace. Jednotu ropné monarchie mohou nahlodávat i klanové vazby, pnutí mezi sunnity a šíity či místní ekonomické zájmy. Země by se mohla například rozčlenit zpět na pět pŧvodních oblastí. Rozpad Jemenu Nejchudší arabská země by se mohla (opět) rozpadnout na dvě části. Impulzem by mohlo být například referendum o nezávislosti konané v jiţní části Jemenu. Ještě dramatičtější změnou by bylo, pokud by se jiţní Jemen poté stal součástí Saúdské Arábie – ta by se tím částečně zbavila závislosti na přístupu k Perskému zálivu a obav, ţe Íránci by mohli zablokovat Hormuzský prŧliv. Zdroj: The New York Times Foto autor| ŠIMON / LN O autorovi| MICHAEL ROMANCOV politolog, Autor pŧsobí na FSV UK a na Metropolitní univerzitě Praha

Jak zklidnit školství? Navrhnout desítky změn 24.1.2014

Mladá fronta DNES str. 04 Z domova Markéta Březinová, Jakub Pokorný

Marcel Chládek - návrhy všeho druhu. U Zemana byl včera nový ministr školství. Hyperaktivní bývalý učitel chrlí nápad za nápadem - škola od devíti, 32 tisíc pro učitele, zkouška z těsnopisu. Školští experti však radí: „Nejednejte zbrkle.“ Premiér Bohuslav Sobotka by se měl připravit na to, ţe za ním časem nejspíš přijde nový ministr školství s poţadavkem o tři miliardy korun pro svŧj resort navíc. Chládek spočítal, kolik bude stát zvýšení platŧ učitelŧm, které navrhuje. „Chci 28 aţ 32 tisíc hrubého prŧměrný plat učitele. Chci, aby se příští rok zvýšil rozpočet o tři aţ pět miliard a z toho aţ 1,5 miliardy šlo na platy. Pak se k tomu budeme pomalu posouvat. Takové navýšení bude potřeba opakovat vícekrát, takţe oproti dnešku zvýšení platŧ učitelŧ přijde na tři miliardy,“ říká Chládek. Ten se ze všech budoucích ministrŧ připravoval na svoji práci nejdéle a nejaktivněji. Sepsal uţ „zelenou“ i „oranţovou“ knihu, jak změnit školství. „Je to akční člověk, někdy moţná trochu hogo fogo,“ charakterizuje ho jeho známý Karel Mencl, ředitel školy, kde Chládek dřív vyučoval. Včera vyrazil budoucí šéf školství na pohovor s prezidentem Milošem Zemanem. Pochvaloval si, ţe uţ ho prezident oslovoval „ministře“, a shodli se, ţe problém profesorŧ čekajících na jmenování vyřeší nejpozději v květnu. Navrhl povinnou školku od šesti let, pak to sníţil na pět let Chládek přelétává od tématu k tématu. Uţ navrhl ohlídat kvalitu a cenu oběda ve školní jídelně, chtěl posunout začátek výuky na 9.00, prosazoval státní zkoušku z těsnopisu, vyučování cizích jazykŧ v mateřské škole. Slibuje sestavovat „ţebříček nejpotřebnějších profesí“ a v poslední době přišel se sjednocením kritérií u zápisŧ do prvních tříd. U všech témat chce „nastartovat diskusi“. To vše korunuje odpovědí na otázku, jaká je jeho priorita: „Chci přinést zklidnění do resortu,“ říká úplně váţně Chládek. Opozice mu vyčítá, ţe nemá jasný názor na budoucnost školství. V aktuální koaliční smlouvě je nejkonkrétnějším bodem ve školství zavedení povinného posledního roku v mateřské škole, odmítnutí školného a přidání učitelŧm. Chládek hodně mluví i o mistrovské zkoušce, takzvané maturitě pro učně. „Já jsem u něho nezaznamenala nějaké konzistentní názory na školství. Mohu to dokladovat řadou drobných příkladŧ. Před rokem navrhoval školní docházku od sedmi let s tím, ţe Plné znění zpráv


bude ale povinný poslední rok školky. Nakonec zŧstal u šesti let s povinnou školkou uţ od pěti. Nemá jasnou koncepci, co by chtěl dělat,“ kritizuje poslankyně TOP 09 a školská odbornice Anna Putnová. Chládek její kritiku odmítl. MF DNES se proto obrátila na odborníky z oboru, aby případně novému ministrovi „poradili“, na co se soustředit. Experti ţádají zejména změnu koncepce učňovského školství, ale zároveň varují Chládka před prŧmyslovou lobby a snahou přesvědčit mladé lidi, aby se na odborné školy hromadně hlásili. Upozorňují také na potřebu dopracovat kariérní řád, vysokoškolský zákon a zaměřit se na financování vysokých škol, coţ tak jasně v koaliční smlouvě napsáno není. Ředitelé škol se doţadují povinných přijímacích zkoušek na střední školy. *** Daniel Münich ekonom vyučující na institutu CERGE-EI » Obnovit jesle Co je potřeba? Rozšiřování téměř zaniklých jeslí. Víceúrovňový systém monitorování výsledkŧ vzdělávací činnosti škol. Zvýšení platŧ učitelŧ a pracovníkŧ ve školství a zároveň podpora zvyšování kvality učitelŧ. Zkvalitnění učňovského školství, nikoliv ovšem expanzí jeho podílu, ale změnou jeho nastavení a fungování. Zavedení systému hodnocení vzdělávací činnosti a výzkumu na VŠ. Zrušit rovnostářský zpŧsob financování vysokých škol, který kvalitu reflektuje minimálně. Zregulovat počet magisterských studentŧ a restrukturalizovat obsah velké části bakalářských programŧ. Klára Kostková didaktička anglického jazyka, Ped. fakulta UK » Hodnotit učitele podle jeho práce, a ne podle Anglie Povaţuji za nutné vnímat české školství, a tudíţ celý vzdělávací systém jako celek a dát mu jasnou vizi. Doporučuji vycházet dŧsledně z analýz vývoje a současného stavu základního a středního vzdělávání. Podle výsledkŧ volit vhodné postupy ke zvyšování jeho kvality. Nepřebírat řešení, která se v zahraničí ukázala jako nefunkční, např. koncepce kariérního systému učitelŧ, který se u nás momentálně tvoří po vzoru Anglie, kde jej mezitím opustili. Měl by se zaměřit na zvyšování kvality výuky, tj. učitelovy práce ve třídě s dětmi a studenty. Ondřej Šteffl ředitel společnosti Scio » Rozvíjet kritické myšlení Děti, které dnes chodí do škol, proţijí svŧj dospělý ţivot v budoucnosti. Přitom dnešní vzdělávání ve školách zaostává i za potřebami současnosti. A k tomu většina rodičŧ ţádá spíše školu minulosti. Je třeba seznamovat rodiče, ţáky, studenty i pedagogy s moderními představami o vzdělávání, jinak formulovat jeho cíle. Stále větší význam mají a budou mít schopnosti jako umět se učit, kritické myšlení, flexibilita, kreativita, emoční inteligence, komunikace, týmová spolupráce, leadership, sebedŧvěra, podnikavost a další tzv. měkké nebo jemné dovednosti. Arnošt Veselý šéf katedry veřejné a sociální politiky FSV UK » Hodně knih, ţádný přínos Máme velmi rozsáhlý sektor učebních oborŧ. Ministerstvo ani kraje by se v tuto chvíli neměly snaţit direktivně určovat počty studentŧ v jednotlivých oborech. Vysoké školy mají problém s tím, ţe velká část prostředkŧ je přidělována formou projektŧ a grantŧ, coţ vede k mnoţství administrativy a nejistoty, co bude a nebude. Navíc to přináší vysokou nadprodukci článkŧ, knih či patentŧ, které je potřeba vykázat. S ničím novým či pro společnost uţitečným však nepřicházejí. V situaci, kdy nevíte, kolik peněz dostanete příští rok, se nedá cokoli strategicky řídit. Zdislava Nováková ředitelka Základní školy Satalice » Více praxe a vyšší platy Školy potřebují jistotu financování v daném fiskálním roce, neměnit tedy rozpočet během roku. Musí se zásadně posílit finanční toky určené pro nákupy učebnic, pomŧcek, proplácení nemocenské a dalšího vzdělávání učitelŧ. Dnes absolutně nedostačují. Pokud chce mít škola zajištěno financování výše uvedeného, musí čerpat z jiných zdrojŧ. Pan ministr by měl zavést povinné přijímací zkoušky na střední školy a zajistit více praxe studentŧm pedagogických fakult. A myslet na to, ţe kariérní řád bez zlepšení platové situace učitelŧ nic nevyřeší. Jana Straková Ústav výzkumu a rozvoje vzdělávání UK » Jsou nŧţky mezi školami Ministr by měl hlavně zajistit kvalitní veřejné vzdělání pro kaţdé dítě. Mezi školami v Česku jsou velké rozdíly a nadále se zvyšují. Investicemi je třeba reagovat na individuální potřeby jednotlivých ţákŧ, a to jak těch znevýhodněných, tak nadaných. To by sníţilo nesmyslné plýtvání spočívající ve velkém počtu odkladŧ školní docházky, odstranilo dohadování kolem vzdělávání ţákŧ s lehkým mentálním postiţením i krkolomné vybírání nejlepší základní školy. Všechny děti by měly mít přístup ke kvalitnímu předškolnímu vzdělávání minimálně od dvou let. Plné znění zpráv


Marcel Chládek Nový ministr školství začínal jako učitel v Rakovníku a Sokolově. Ve volném čase dělal fotbalového rozhodčího. Je náměstkem hejtmana, byl senátorem a spolupracoval s Davidem Rathem. Rád se vrací do své rodné obce Luţné u Rakovníka i na Gymnázium J. A. Komenského v Novém Strašecí, kde studoval. „Pořád chodí na maturitní plesy,“ chválí politika ředitel školy Richard Spiegl. Foto popis| Marcel Chládek včera navštívil prezidenta. Foto autor| Foto: Petr Topič, MAFRA

Český Aspen aneb Přesvědčte nás, ţe to jde lépe 24.1.2014

Mladá fronta DNES str. 04 Tereza Boehmová

Kraj Hradecký

Blogerka a novinářka Tereza Boehmová nedávno popsala, jak se hoteliéři v Krkonoších chovají k zákazníkŧm. Přišlo jí mnoho reakcí - některé byly nenávistné, ale převaţovaly pozitivní. Lidem dochází s předraţováním trpělivost. Myslela jsem si, ţe po mém starším textu o tom, ţe já nejsem zrovna odvázaná z dlouhodobého kojení, těţko někdy napíšu provokativnější článek, který mě v dŧsledku zasype tunou děkovných i nenávistných e-mailŧ. Ale mýlila jsem se. Článek o lyţování ve Špindlerově Mlýně předčil má očekávání. Věděla jsem, ţe píchnu do vosího hnízda, ale netušila jsem úplně - a upřímně se z toho raduji, jaký dosah, ohlasy a čtenost mŧţe mít na blogu článek nazvaný Špindl Špindl, velkej švindl. Občas přednáším na fakultě sociálních věd o světě blogŧ - takzvané blogosféře. Studentŧm říkám, ţe blog je bezednou studnicí námětŧ, které jsou zpracovány naprosto odlišným (osobním, zaujatým a často neodborným) zpŧsobem neţ v článku v novinách, kde se novinář musí snaţit o objektivnější pohled, o odstup, vynechá emoce, text musí být propracovanější, je upravovaný, krácený a editovaný. Blogy mohou naťuknout velký problém, odhalit ţhavé téma a právě tím, ţe jejich text napsaný emotivně, mohou mít nebývalý ohlas, vyvolat potřebnou debatu a moţná... i občas něco skutečně změnit. V mém článku - vlastně takové klasické osobní uţivatelské recenzi, kterých na odborných serverech najdete spoustu - jsem popsala, jak na mě pŧsobilo konkrétní lyţařské středisko a ubytovací zařízení, kde jsem bydlela. Do Rakouska jezdím 22 let, mám dokonalé srovnání Recenze povaţuji za naprosto standardní nástroj trhu, který pomáhá třídit zrno od plev. V ţádném případě nechci nikomu určovat, jaké má mít sluţby a ceny, to si kaţdý obchodník určuje sám, ale musí ve svobodné společnosti počítat i s tím, ţe kdyţ jsou ceny ve srovnání s jinými místy nadsazené či přímo praštěné, lidé jsou naštvaní a navzájem si to řeknou. Kdyţ článek vyšel, rozpoutalo se peklo. Přišly mi e-maily typu „na kaţdou svini se vaří voda“ a „ve Špindlu uţ se neukazuj“. Pobavila mě reakce, ţe mě jako „zkušenou píáristku“ platí provozovatelé rakouských středisek, abych jim tam nahnala klienty z Čech. Přísahám na psí uši, ţe neplatí... Pravda je, ţe do Rakouska uţ 22 let dobrovolně kaţdý rok na hory jezdím (ţádná nadnárodní společnost ani firma mě nesponzoruje) a mám za ta léta dokonalé srovnání cen, sluţeb, kvality jídla či vybavení pro děti. Mnohem více ohlasŧ na mŧj text bylo naštěstí pozitivních. Pisateli snad ani nebyli lidé, kteří by řešili kaţdou korunu, naopak, ozvala se mi i spousta krajanŧ ze zahraničí, kteří se do Česka po letech těšili a byli na horách (a to nejen ve Špindlu) otrávení, dokonce reagovalo i pár známějších osobností. Došla jim s „českým Aspenem“ trpělivost. Psali, ţe jsou rádi, ţe to někdo otevřeně napsal. Jak jsem uvedla, i bohatý člověk nerad vyhazuje peníze oknem, kdyţ je mŧţe vyuţít lépe. Nešlo tu vŧbec o boj chudých proti bohatým a reakce „Kdyţ na to nemáš prachy, tak tam nejezdi“ je s prominutím mimo mísu. Třeba na to někdo i má, ale nechce být nutně za hlupáka, kterému je jedno, ţe mu někdo denně tahá z kapsy drobné navíc. Hoteliér zrušil příplatek za kečup. Bravo! Udělalo mi velkou radost, ţe se ozvala i řada hoteliérŧ, kteří jsou připraveni dokázat, ţe se o hosty starají dobře. Jeden milý pan hoteliér z Rokytnice mi dokonce napsal, ţe se po mém textu zamyslel a vyhodil z jídelního lístku příplatek za kečup a zrušil zálohy na klíčky od pokoje. Klobouk dolŧ. Kéţ je takových víc! Plné znění zpráv


Moc se mi líbila věta jednoho diskutéra, který reagoval na komentář, ţe neţ někam jedu, mám si dobře zjistit, jak to tam chodí. Napsal, ţe nechápe, proč by měl člověk pořád v Česku koukat přes rameno, jestli ho náhodou někdo neokrádá. A to je dost přesné. Nešlo by to jinak? Ty věci nedělat, nesnaţit se někoho napálit? Nepřečetl sis minipísmo na smlouvě o pŧjčce? Plať, blbe! Hotely, o kterých jsem konkrétně psala, se cítily dotčeny a poškozeny, ač by namístě byla spíš reakce, jakou měl zmíněný pan hoteliér z Rokytnice. Tedy ukázat nám, ţe to jde lépe, nastavit prŧhlednější pravidla a my k vám třeba zase přijedeme. K tomu mají recenze vést, špatný obraz se přece dá vylepšit. Prosím, páni hoteliéři a ostatní, přesvědčte nás, ţe to jde lépe a ţe mŧţeme do Česka na hory jezdit bez obav. Foto popis| Luxus za příplatek Opalovačka ve Špindlu? Zaplať! Foto popis| Jako v zrcadle Někteří hoteliéři se v blogu poznali, jeden z nich dokonce zrušil nesmyslný příplatek za kečup. Foto autor| Foto: MAFRA Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Hradecký kraj

Náměstkovi chybí prověrka 25.1.2014

Lidové noviny str. 05 ONDŘEJ STRATILÍK

Domov

Miloš Balabán z ČSSD bude na prolustrování čekat měsíce. Před rokem 1989 navíc v armádě dělal politruka PRAHA Nedostane se ke strategickým dokumentŧm, na některá jednání bude mít zavřené dveře. A kdyţ se vydá s ministerskou delegací do bruselské centrály Severoatlantické aliance, zastaví jej v prostoru pro novináře a dál ho nepustí. Být náměstkem na ministerstvu obrany bez prověrky zkrátka dost dobře nejde. Ovšem expert sociální demokracie na bezpečnost Miloš Balabán, kterého předseda strany nominoval jako náměstka na obranu, právě tenhle zádrhel řeší. Nemá prověrku. „Jsem na pozici, kde není vyţadována, a kdybych o ni poţádal, byl bych odmítnut, protoţe ji nepotřebuju,“ reaguje Balabán, nyní zaměstnanec Univerzity Karlovy. Jedním dechem dodává, ţe pokud si jej Martin Stropnický vybere, o prověrku si zaţádá. To ale není nijak rychlý proces. Protoţe ve své nové vysoké pozici bude potřebovat tajný či přísně tajný stupeň, tedy nejvyšší, zabere jeho prolustrování specialistŧm Nejvyššího bezpečnostního úřadu několik měsícŧ. Mluví se aţ o třičtvrtě roce. Kromě toho, ţe je Miloš Balabán uvnitř sociální demokracie povaţován za experta na obranu, na přelomu tisíciletí navíc naministerstvu pŧsobil v odboru komunikace. A navíc - i předminulý ministr obrany Alexandr Vondra (ODS) si téměř rok a pŧl drţel náměstka Rudolfa Blaţka, aniţ by měl prověrku na stupeň tajné. Další adept je připraven Cestu Miloše Balabána za vytouţeným razítkem mŧţe zhatit jeho minulost. Tedy pŧsobení v Československé lidové armádě před rokem 1989, kdy si prošel posádkami v Chebu, Karlových Varech a Příbrami. Zastával funkce v politickém aparátu vojska, a podílel se tak na vzdělávání a péči o vojáky podle totalitních myšlenek. „V armádě jsem slouţil do roku 2001. Dvakrát jsem byl povýšen, závěrečné hodnocení bylo pozitivní, po Listopadu jsem prošel třemi atestacemi. Mám čisté svědomí,“ hodnotí Balabán zpětně svou politruckou éru. Stejně jako většina dŧstojníkŧ lidové armády měl i on prŧkaz KSČ. Budoucí ministr obrany Martin Stropnický sice tvrdí, ţe taková historie není optimální, hlavní ale bude, jak dokáţe pracovat v týmu. A za extrémně dŧleţité povaţuje, aby to mezi ministrem a náměstkem lidsky fungovalo. „Případně uplatním své veto a budu chtít jiného kandidáta,“ vzkázal Stropnický na adresu ČSSD. Jasněji mohlo být včera odpoledne, kdy Balabán se Stropnickým plánovali setkání. Ale schŧzku odloţili. Ţe sociální demokracie připravuje plán B, připustil i Martin Stropnický. Jako druhého moţného kandidáta mu prý navrhli Jakuba Kulhánka. Dřívější poradce Jana Hamáčka (ČSSD) nyní uţ pŧl roku spolupracuje s ministrem zahraničí Janem Kohoutem v oblasti bezpečnostní politiky. Ana rozdíl od Miloše Balabána disponuje prověrkou na stupeň tajné, a navíc i úrovní NATO - tedy oprávněním nakládat s řízenými dokumenty Severoatlantické aliance. *** Tým Martina Stropnického Budoucí ministr obrany své nejbliţší spolupracovníky představí teprve po oficiálním jmenování na Hradě. Nicméně uţ nyní je známo několik pravděpodobných jmen. Plné znění zpráv


Daniel Koštoval Současný první náměstek ministra obrany zvaţuje nabídku na pokračování v resortu. Podílel se třeba na dojednání nového kontraktu na pronájem supersonikŧ Jas-39 Gripen či odprodání letounŧ L-159 Alca. Na obranu přišel z ministerstva zahraničí. Miloš Balabán ČSSD navrhla svého bezpečnostního experta jako politického náměstka. Splňuje i poţadavky hnutí ANO na odbornost - vede Středisko bezpečnostní politiky Centra pro sociální a ekonomické strategie FSV UK Praha. Prošel Československou lidovou armádou i ministerstvem obrany. Václav Láska Externí spolupráce. Advokátŧv tým by měl s největší pravděpodobností prozkoumat některé nevýhodné smlouvy ministerstva obrany z minulosti. Bohuslav Dvořák Současný zástupce náčelníka generálního štábu má pŧsobit v civilní funkci ve vedení resortu. Podílel se např. na přípravě koncepce vrtulníkového a dopravního letectva. Jiří Šedivý Externí spolupráce. Bývalý náčelník generálního štábu bude spolu s dalšími experty tvořit poradní panel, s nímţ by měl ministr řešit strategické otázky (velké nákupy aj.). Foto autor| FOTO: MAFRA-MICHAL ŠULA, ONDŘEJ NEFF, SBP. FSV. CUNI. CZ, ARCHIV // KOLÁŢ ŠIMON / LN

Český Aspen? Páni hoteliéři ze Špindlu, přesvědčte nás, ţe to jde 25.1.2014


Kraj Liberecký

Blogerka iDNES.cz a novinářka Tereza Boehmová nedávno popsala, jak se hoteliéři v Krkonoších chovají k zákazníkŧm. Přišlo jí mnoho reakcí – některé byly nenávistné, ale převaţovaly pozitivní. Lidem dochází s předraţováním trpělivost. Myslela jsem si, ţe po mém starším textu o tom, ţe já nejsem zrovna odvázaná z dlouhodobého kojení, těţko někdy napíšu provokativnější článek, který mě v dŧsledku zasype tunou děkovných i nenávistných e-mailŧ. Ale mýlila jsem se. Článek o lyţování ve Špindlerově Mlýně předčil má očekávání. Věděla jsem, ţe píchnu do vosího hnízda, ale netušila jsem úplně – a upřímně se z toho raduji, jaký dosah, ohlasy a čtenost mŧţe mít na blogu článek nazvaný Špindl Špindl, velkej švindl. Občas přednáším na fakultě sociálních věd o světě blogŧ – takzvané blogosféře. Studentŧm říkám, ţe blog je bezednou studnicí námětŧ, které jsou zpracovány naprosto odlišným (osobním, zaujatým a často neodborným) zpŧsobem neţ v článku v novinách, kde se novinář musí snaţit o objektivnější pohled, o odstup, vynechá emoce, text musí být propracovanější, je upravovaný, krácený a editovaný. Blogy mohou naťuknout velký problém, odhalit ţhavé téma a právě tím, ţe jejich text napsaný emotivně, mohou mít nebývalý ohlas, vyvolat potřebnou debatu a moţná... i občas něco skutečně změnit. V mém článku – vlastně takové klasické osobní uţivatelské recenzi, kterých na odborných serverech najdete spoustu – jsem popsala, jak na mě pŧsobilo konkrétní lyţařské středisko a ubytovací zařízení, kde jsem bydlela. Do Rakouska jezdím 22 let, mám dokonalé srovnání Recenze povaţuji za naprosto standardní nástroj trhu, který pomáhá třídit zrno od plev. V ţádném případě nechci nikomu určovat, jaké má mít sluţby a ceny, to si kaţdý obchodník určuje sám, ale musí ve svobodné společnosti počítat i s tím, ţe kdyţ jsou ceny ve srovnání s jinými místy nadsazené či přímo praštěné, lidé jsou naštvaní a navzájem si to řeknou. Kdyţ článek vyšel, rozpoutalo se peklo. Přišly mi e-maily typu „na kaţdou svini se vaří voda“ a „ve Špindlu uţ se neukazuj“. Pobavila mě reakce, ţe mě jako „zkušenou píáristku“ platí provozovatelé rakouských Plné znění zpráv


středisek, abych jim tam nahnala klienty z Čech. Přísahám na psí uši, ţe neplatí... Pravda je, ţe do Rakouska uţ 22 let dobrovolně kaţdý rok na hory jezdím (ţádná nadnárodní společnost ani firma mě nesponzoruje) a mám za ta léta dokonalé srovnání cen, sluţeb, kvality jídla či vybavení pro děti. Mnohem více ohlasŧ na mŧj text bylo naštěstí pozitivních. Pisateli snad ani nebyli lidé, kteří by řešili kaţdou korunu, naopak, ozvala se mi i spousta krajanŧ ze zahraničí, kteří se do Česka po letech těšili a byli na horách (a to nejen ve Špindlu) otrávení, dokonce reagovalo i pár známějších osobností. Došla jim s „českým Aspenem“ trpělivost. Psali, ţe jsou rádi, ţe to někdo otevřeně napsal. Jak jsem uvedla, i bohatý člověk nerad vyhazuje peníze oknem, kdyţ je mŧţe vyuţít lépe. Nešlo tu vŧbec o boj chudých proti bohatým a reakce „Kdyţ na to nemáš prachy, tak tam nejezdi“ je s prominutím mimo mísu. Třeba na to někdo i má, ale nechce být nutně za hlupáka, kterému je jedno, ţe mu někdo denně tahá z kapsy drobné navíc. Hoteliér zrušil příplatek za kečup. Bravo! Udělalo mi velkou radost, ţe se ozvala i řada hoteliérŧ, kteří jsou připraveni dokázat, ţe se o hosty starají dobře. Jeden milý pan hoteliér z Rokytnice mi dokonce napsal, ţe se po mém textu zamyslel a vyhodil z jídelního lístku příplatek za kečup a zrušil zálohy na klíčky od pokoje. Klobouk dolŧ. Kéţ je takových víc! Moc se mi líbila věta jednoho diskutéra, který reagoval na komentář, ţe neţ někam jedu, mám si dobře zjistit, jak to tam chodí. Napsal, ţe nechápe, proč by měl člověk pořád v Česku koukat přes rameno, jestli ho náhodou někdo neokrádá. A to je dost přesné. Nešlo by to jinak? Ty věci nedělat, nesnaţit se někoho napálit? Nepřečetl sis minipísmo na smlouvě o pŧjčce? Plať, blbe! Hotely, o kterých jsem konkrétně psala, se cítily dotčeny a poškozeny, ač by namístě byla spíš reakce, jakou měl zmíněný pan hoteliér z Rokytnice. Tedy ukázat nám, ţe to jde lépe, nastavit prŧhlednější pravidla a my k vám třeba zase přijedeme. K tomu mají recenze vést, špatný obraz se přece dá vylepšit. Prosím, páni hoteliéři a ostatní, přesvědčte nás, ţe to jde lépe a ţe mŧţeme do Česka na hory jezdit bez obav. Foto popis| Luxus za příplatek Opalovačka ve Špindlu? Zaplať! Regionální mutace| Mladá fronta DNES - liberecký kraj

Politický komik o politickém kýči (Tom Vild) 26.1.2014

bigbloger.lidovky.cz

str. 00

Politický komik o politickém kýči dnes 15:52 Strana zelených je jistě milá a hezká strana, ale má jednu vadu - měla by si lépe vybírat lidi, kteří za ni mluví... A jeden její přední komik se teď krásně ztrapnil. Bylo mi smutno z jeho jistoty a ještě větší smutno z jeho výrazŧ. Václav Havel - politický kýč? Co to je? Kdo to řekl? No přece jedno z našich politických dětí, které zatím neví, co plácá a je to vidět. Víc neţ vidět. Pan Matěj Stropnický, 31 let. Uţ asi pár let členem a posledních pár let nějakým vedoucím funkcionářem ve Straně zelených. Řekl, ţe Václav Havel je politický kýč. Je to tak legrační aţ absurdní. Zajímalo by mě to, CO je to politický kýč. Nějak víc rozvinout by to chtělo. Trochu odŧvodnit, trochu rozvinout a ozřejmit i nám politickým amatérŧm - teď je to pro mě jen zlá věta. Já nevím, kdo je pan Matěj Stropnický, ale zkusil bych to trochu shrnout - Jeho otec byl jedním z velvyslancŧ ve Vatikánu, kam ho poslal patrně v devadesátých letech ten politický kýč, který se asi tak trochu zasadil o to, aby to malé děcko vystudovalo v zahraničí v cizí řeči a na cizích školách za naše peníze. Pak se nám jako vystudovaný sředoškolák vrátil, aby mohl začít ještě jako student FSV UK budovat svou politickou kariéru. To všechno jen kvŧli dvěma věcem: Kvŧli jménu svého otce "Stropnický". Kvŧli politickému kýči Václavu Havlovi. Plné znění zpráv


Kvŧli ničemu jinému. Zajímalo by mě, co by asi dělal, kdyby: Se jmenoval třeba "Novák". A ten politický kýč by se tu neangaţoval v disentu před rokem 89. No dokáţu si představit těch pár rolí ve filmu, které by moţná někde odehrál, kvŧli vlivu svého otce. Moţná by i vystudoval nějakou školu... Ale co dál? Co by dělal on, co jeho strana, kterou ten politický kýč tak propagoval co on. No nedávám mu ţádnou zvláštní naději na větší uplatnění, kdybychom tu ten politický kýč neměli. Asi povaţuje za běţné, ţe se jeden den sebere, koupí si letenku do Paříţe a jede tam na víkend, nebo si sedne do vlaku a zajede si do Berlína na nákupy. No já to za standardní součást ţivota nepovaţuju. Vím, ţe ta sametová nestojí a nepadá na jediném člověku, prostě by se to stalo někdy dřív, nebo pozdějí i bez něj, ale s ním to bylo prostě lepší a asi i trochu lidštější. Bez toho politického kýče by nebyl zelený, a ani nic jiného. Bez toho politického kýče by byl jeho otec dobrý herec a on by nebyl nic, jen dítě dobrého herce - byl by nikdo. Děsí mě ta jistota člověka, který dělá to co dělá jen na základě toho, co udělali lidé, které teď tak ošklivě odsouvá do kanálu. A co je nejhorší, on dělá to co dělá jen proto, ţe má uţ tu cestu ušlapanou svým jménem, které zdědil, ne na základě něčeho jiného. V těch 31 letech ještě nic nedokázal a uţ takové sebejisté výroky. Strašně by mě zajímalo, CO to je ten politický kýč. Trocho rozvést, abych se mohl dozvědět, co je on. Teď zatím jen člověk, který okolo sebe hází nadávky na které má právo jen kvŧli člověku na kterého je hází. Jinak by byl nikdo. Asi si to neuvědomuje... A jestli si to uvědomuje, tak je to ještě horší. BTW: Tohle je reakce na tento článek .

URL| http://vild.bigbloger.lidovky.cz/c/393462/Politicky-komik-o-politickem-kyci.html

Anketa: Jak reálná je podle vás hrozba teroristického útoku v Soči? 26.1.2014

respekt.cz str. 00 RESPEKT.IHNED.CZ Redakce Respekt

TOMÁŠ KARÁSEK hlavní analytik Asociace pro mezinárodní otázky, přednáší na FSV UK Na otázku po míře pravděpodobnosti musím seriózně odpovědět, ţe ji určit neumím. Obecně je riziko teroristického útoku v Soči, řečeno s českým trestním zákoníkem, větší neţ malé. Ruská politika na Kavkaze stále generuje odpor, který se zhmotňuje i v ochotě útočit na civilní cíle, jak dokázaly nedávné události ve Volgogradu. Ruské bezpečnostní sloţky zjevně nejsou schopny některým těmto útokŧm zabránit (to ale samozřejmě platí i pro policii kdekoli jinde). Olympijské hry mohou být pro teroristy zajímavý symbolický cíl, coţ se ukázalo uţ v Mnichově v roce 1972. Připočteme-li k tomu nezbytnou koncentraci lidí a událostí i nevyhnutelnou míru chaosu, jeví se olympiáda jako výhodný terč - coţ nicméně nemusí znamenat, ţe k nějakému útoku nebo pokusu o něj skutečně dojde. ANDOR ŠÁNDOR bývalý náčelník Vojenské zpravodajské sluţby Bezpečnost v Soči přišla Rusko na dvojnásobek toho, co Brity Londýn 2012? Budou tyto hry dvakrát bezpečnější. V Londýně se nic nestalo, přestoţe země má více neţ čtyřicetiletou historii s aktivními teroristy. Nejdříve s těmi severoirskými, poté s islamisty. Staleté spory Ruska se Severním Kavkazem vyústily za Plné znění zpráv


posledních 14 let v 15 sebevraţedných útokŧ s 352 mrtvými. A to nepočítám 186 mrtvých dětí při masakru ve škole v Beslanu v roce 2004. V dějišti a v okolí her pŧsobí 100 tisíc příslušníkŧ policie a armády. Vše, co má Putin v oblasti k dispozici, na moři, ve vzduchu a na zemi, je nasazeno s cílem eliminovat jakoukoli hrozbu. Ţe by byli ohroţeni sportovci či diváci, není příliš pravděpodobné, nelze to však vyloučit. A proto je dŧleţité nepodcenit ţádné varování při rozhodování o účasti. PETR GRACLÍK generální sekretář ČOV Ruské úřady zajistí, aby letošní zimní olympijské hry byly bezpečné. Nedovedu si představit, ţe by organizátoři podcenili v tomto ohledu jakýkoli detail. Jsem si jistý, ţe opatření v Soči budou víc neţ dŧkladná. V Londýně před dvěma roky nedošlo k jedinému váţnému incidentu a nemyslím si, ţe by tehdy byla rizika menší. Jsme dlouhodobě v kontaktu s pořadateli i policií. E-maily, které dorazily v minulých dnech na jednotlivé olympijské výbory, vnímáme spíše jako snahu o zviditelnění. Od roku 1972, kdy došlo k útoku na izraelskou výpravu v Mnichově, se mnohé změnilo. Bezpečnost divákŧ, sportovcŧ i novinářŧ je pro organizátory nejvyšší prioritou. PAVEL VONDRA editor ČRo Plus, bývalý zpravodaj ČT v Rusku Bohuţel se zdá být reálnější, neţ tomu bylo u všech předchozích zimních olympiád. Z toho, ţe návštěvníci her budou chtě nechtě hrát ruskou ruletu, by měl mít těţkou hlavu nejen Vladimir Putin, který je pouze dalším v dlouhé řadě vŧdcŧ s pochybnou legitimitou (Hitler, Mussolini, Mobutu, Ferdinand Marcos…), pro něţ jsou grandiózní sportovní akce s účastí zahraničních hvězd vítanou příleţitostí, jak se blýsknout doma i ve světě, ale především MOV, který myšlenku uspořádat olympiádu zrovna v Soči tak lehkováţně podpořil. Od prvních okamţikŧ své politické kariéry si Putin počíná na Kavkaze jako slon v porcelánu. Dnes tam vládnou výhradně jím dosazené figurky, zatímco odpŧrci reţimu jsou zatlačováni do podzemí a vháněni do náruče extremistŧ.

URL| soci

http://RESPEKT.IHNED.CZ/c1-61613050-anketa-jak-realna-je-podle-vas-hrozba-teroristickeho-utoku-v-

Ráj, nebo Farma zvířat? 26.1.2014

respekt.cz str. 00 RESPEKT.IHNED.CZ Ondřej Schneider

Co by zpŧsobilo zavedení “základního příjmu“ Krize, která suţuje Evropu od roku 2009, zatím neměla fatální následky. Zatímco po velké hospodářské krizi z třicátých let minulého století se řada zemí přiklonila k socialismu, nyní se nic podobného neděje. Z velkých státŧ Evropské unie vládnou ve čtyřech (Německu, Británii, Španělsku a v Polsku) pravicové strany a ty levicové v Itálii a Francii se od nich aţ tak moc neliší. Ano - socialismus je těţce zdiskreditovaný pádem sovětského impéria a rozvoj sociálního zabezpečení v moderních kapitalistických společnostech byl ohromný. Pro řadu evropských levicových intelektuálŧ je ale i dnešní kapitalismus “zločinný“ a přináší “nepřijatelný diktát peněz“. Tyto termíny alespoň pouţil český sociolog Michal Uhl, kdyţ shrnoval své plány na rok 2014. Pro mne jako pro ekonoma byla zajímavější jeho poznámka o potřebnosti hlubší diskuse o konceptu “základního příjmu“. Trocha aritmetiky Tento koncept, pŧvodně zastávaný takovými liberály, jako byl Milton Friedman, získal v loňském roce širší podporu mezi českými intelektuály, a dokonce byl podpořen zástupci několika politických stran (Strana zelených, Česká pirátská strana, Strana demokratického socialismu). Zkusme ho tedy zasadit do českého Plné znění zpráv


kontextu a “ekonomickým okem“ odhadnout, jaké efekty by základní příjem mohl mít na český trh práce a na státní rozpočet. Kaţdý občan by měl podle zastáncŧ novinky mít právo na takovou dávku od státu, která by mu umoţnila “dŧstojný ţivot“. Mělo by jít o dávku finanční, nijak nesouvisející s tím, zda člověk studuje, je v dŧchodu, pracuje či o práci právě přišel. Taková dávka je podle jejích obhájcŧ nutná, neboť plná zaměstnanost “není moţná“ a finanční zabezpečení by lidem umoţnilo věnovat se tomu, co oni sami povaţují za nejdŧleţitější, sníţilo by tlak na co “nejrychlejší hledání práce“ a tím vším by vedlo k “udrţitelné ekonomice“. Nikdo zatím nedokázal uspokojivě vysvětlit, co je a co není udrţitelné. Jasné není ani to, co je “dŧstojný ţivot“ a kolik je na takový ţivot třeba peněz. V Česku dnes existuje institut ţivotního minima, které je stanoveno na 3410 korun na měsíc na osobu. K němu je ovšem třeba připočítat příplatek na bydlení, který závisí na velikosti obce, nájemném a dalších faktorech a mŧţe činit aţ 1500 korun měsíčně. Lze tedy odhadovat, ţe kaţdý občan ČR má nárok na minimální příjem aţ pět tisíc korun. Prŧměrný starobní dŧchod činí 11 tisíc korun měsíčně (nezdaněných), prŧměrná mzda je 25 tisíc před zdaněním a po zdanění nějakých 19 tisíc. Jak vysoký by tedy měl být základní příjem? Pokud 5 tisíc měsíčně, pak by se proti současnosti vlastně nic nezměnilo, zřejmě tedy více. Pokud by ale základní příjem byl více neţ prŧměrný dŧchod, ztratil by význam zase dŧchodový systém. V zajímavé bakalářské práci v Institutu ekonomických studií FSV počítala autorka s částkou 100 tisíc korun ročně, tedy někde mezi ţivotním minimem a prŧměrným dŧchodem a dŧchodce ponechala ve stávajícím dŧchodovém systému, aby si nepohoršili. Propočítejme tedy, kolik by zavedení takového základního příjmu mohlo stát, na datech ze státního rozpočtu na rok 2013. Pokud by základní příjem měl být nepodmíněný, stát by jej musel vyplácet kaţdému občanu ČR v předdŧchodovém věku. To by si samozřejmě vyţádalo obrovské náklady, nějakých 800 miliard ročně. Stát by ale zároveň dost peněz ušetřil: 40 miliard na dětské přídavky, 22 miliard na nemocenské, 11 miliard na dávky v hmotné nouzi, 3 miliardy na dávky pro osoby se zdravotním postiţením, 11 miliard na dávky v nezaměstnanosti, 21 miliard na sociální sluţby, 4 miliardy na příplatcích za zaměstnávání zdravotně postiţených. Moţná také 2-3 miliardy na platech zaměstnancŧ MPSV, kteří by jiţ nemuseli propočítávat všechny moţné dávky a kontrolovat jejich čerpání. Celkem by se tedy ušetřilo nějakých 110-120 miliard. Také by se zrušily odpočty z daní na děti, takţe příjmy z daní by se zvýšily hrubým odhadem o 30 miliard korun. I po zrušení všech těchto sociálních programŧ by státní rozpočet potřeboval najít někde zhruba 650 miliard korun. Účet by se mohl trochu sníţit, kdybychom ze základního příjmu vyjmuli děti a studující. Výdaje na základní příjem by pak byly jen nějakých 600 miliard, ale stát by nemohl zrušit například dětské přídavky, takţe by bylo potřeba najít jiţ “pouze“ 520 miliard korun. Jen pro srovnání, na sociálním pojištění dnes stát vybere přes 370 miliard. Pokud bychom tedy chtěli financovat základní příjem pro všechny vyššími odvody, musela by se sazba odvodŧ zvýšit z nynějších 31,5 procenta hrubé mzdy (dohromady za zaměstnance a firmy) aţ na 75 procent! Kdybychom základní příjem omezili na dospělé v aktivním věku, sazba sociálního pojištění by musela jít na 70 procent mezd. Destrukce a propad Takto vysoké odvody z mezd by výrazně ovlivnily motivaci lidí pracovat. Zatímco teď představují pro většinu lidí sociální dávky doplněk příjmŧ, v systému základního příjmu by měl kaţdý jistých svých 100 tisíc korun ročně a z toho, co by si vydělal navíc, by mu stát sebral 70-80 procent. Je pravděpodobné, ţe pro řadu lidí by tak vysoké zdanění bylo nepřijatelné a přešli by do černé ekonomiky. To by nadále sníţilo počet plátcŧ daní, a tedy vedlo k dalšímu zvyšování jejich odvodŧ. Výsledkem zavedení základního příjmu by tak zřejmě byla destrukce trhu práce, masivní nárŧst černé ekonomiky a propad ţivotní úrovně. Autor učí v Institutu ekonomických studií FSV UK, je ekonomem v Institutu mezinárodních financí ve Washingtonu. Bakalářská práce Jany Poštulkové na: http://ies.fsv.cuni.cz/work/index/show/id/1923/lang/cs. Plné znění zpráv


URL| http://RESPEKT.IHNED.CZ/c1-61612870-raj-nebo-farma-zvirat

Můj (ne)přítel poradce 26.1.2014

respekt.cz str. 00 RESPEKT.IHNED.CZ Barbora Janauerová

S rostoucí neschopností státu zvyšovat dŧchody čím dál víc lidí hledá, jak si spořit v soukromých fondech. Ve sloţitém světě finančních sluţeb je ale čekají nástrahy, na které obvykle nejsou připraveni. Uţ jste si začali šetřit na dŧchod? Včera bylo pozdě. Co dnes? Pište si to,“ chrlí na účastníky školení mladá ţena. Je jí kolem třiceti let, pŧsobí sebevědomě, je dobře upravená, energická a vzbuzuje dojem úspěchu. V obrazech s modrými rámy jsou hesla jako Odvaha, Úspěch a citáty slavných osobností vztahující se k těmto slovŧm. V lavicích učebny jedné z kancelářských budov v Praze sedí asi deset mladých lidí, některým z nich ještě není ani dvacet let. Výzva ke spoření na dŧchod ale nemíří na ně. Je návodem, jak oni sami mají jednat se svými příštími klienty. Na kurz přítomné přivedla internetová nabídka brigády, někoho zlákali spoluţáci řečmi o výhodné “práci s lidmi“. Po absolvování několika odpoledních lekcí, kde se učí získat spíš správnou motivaci a prodejní dovednosti neţ znalost konkrétních finančních produktŧ, budou účastníci kurzu připraveni vyrazit do ulic a nabízet spoření na dŧchod, investování do zlata, hypotéku. Hlavně ale ţivotní pojištění, protoţe právě na něm mohou zprostředkovatelské firmy nejvíc utrţit. Vítejte v tajemném světě drobného investování, kde se dá při troše nepozornosti prodělat překvapivě hodně peněz. Nejvyšší pokuta Většinu českého trhu s finančním poradenstvím obsadily uţ v devadesátých letech velké, často nadnárodní firmy, jeţ do svých struktur pohlcují tisíce lidí bez poţadavku na ekonomické vzdělání. Dŧvodem je systém, na kterém celá branţe stojí. Jde o princip takzvaného víceúrovňového (multi-level) marketingu. To znamená, ţe dealeři nevydělávají na smlouvách, jeţ sami uzavírají, ale také na smlouvách uzavřených lidmi, které do systému přivedou. Ve vyšších patrech této “pyramidy“ pak stojí manaţeři, jejichţ příjem z velké části pokrývají provize ze smluv, jeţ uzavírají lidé pod nimi. Náplní jejich práce je tedy hlavně motivovat nováčky k co nejvyšším výkonŧm. To se děje na školeních, kde přednášející mezi řečí zmiňují, kdo z oboru si koupil jaké auto, kolik stál jejich nový byt a kolik berou nejúspěšnější pracovníci. Někdy se ale ukáţe, ţe vysoký výdělek neznamená automaticky dobře odvedenou práci. Lukáš Štork byl dlouhá léta představován na školeních jako vzor výborného poradce právě díky počtu smluv, které uzavřel, a částkám, jeţ dokázal do firmy přinášet. Loni v říjnu ovšem dostal od České národní banky nejvyšší pokutu, jaká kdy byla centrální bankou fyzické osobě udělena. Pokutu šest milionŧ korun obdrţel za neetické jednání při prodeji investičního ţivotního pojištění (IŢP) v době, kdy pracoval pod značkou firmy OVB Allfinanz. Poradci sázejí na to, ţe si jejich klienti rŧzné finanční produkty snadno spletou. Nešlo o první trest. Štork byl centrální bankou sankcionován jiţ v roce 2010 a o dva roky dříve jej kvŧli hrubému porušování etického kodexu vyloučila ze svých řad asociace sdruţující finanční poradce. Krátce nato bylo členství pozastaveno i OVB jako firmě. “Protoţe OVB je největší finančně zprostředkovatelskou firmou na českém trhu, má tedy nejvíce poradcŧ, vţdy mŧţe dojít k selhání jedincŧ,“ odpovídá ředitel marketingu OVB Richard Beneš na otázku, jak mohlo k potíţím dojít. Z OVB uţ musel Štork odejít, navzdory pokutě od ČNB je však i dnes o jeho sluţby zájem. Přestoupil k firmě Broker Consulting a stále patří k nejvýkonnějším českým zprostředkovatelŧm osobních finančních smluv. (Lukáš Štork nereagoval na opakovanou nabídku na rozhovor.) Nutno podotknout, ţe OVB není zdaleka jedinou firmou, která je Českou národní bankou sankcionována. Centrální banka v posledních letech rozdává čím dál vyšší pokuty v řádech milionŧ korun rŧzným firmám i Plné znění zpráv


konkrétním osobám. Odborníci, například Jaroslav Daňhel z Fakulty financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické, se domnívají, ţe problém je uţ v systému, jakým finančně zprostředkovatelské firmy fungují. Multilevel marketing je příčinou, proč se finančním poradcem mŧţe po krátkém školení stát téměř kdokoli a lidé se tu střídají více neţ v jiných oborech. Pojem finanční poradce, jak si většina zprostředkovatelŧ říká, české zákony neznají, a lze jej tedy uţívat neomezeně. Zruš a zase uzavři Nejvíc nešvarŧ ze strany poradcŧ se pojí s nabídkami investičního ţivotního pojištění, které tvoří základ produkce těchto firem. Jde o velmi specifický produkt sloţený ze dvou věcí, jeţ spolu vlastně nesouvisejí pojištění proti riziku (například úmrtí) a investování do podílového fondu. Z toho vzniká neporozumění ze strany klientŧ. To mají podle šetření ČNB často na svědomí neúplné, zavádějící či nepravdivé informace, z nichţ vzniká i zmíněná záměna spoření s moţností výběru po několika letech s pojištěním proti riziku, kde se nic vybrat nedá. Zprostředkovatelé také mnohdy lidem nevysvětlí investiční charakter produktu. Na rozdíl od vkladu nebo třeba kapitálového ţivotního pojištění totiţ u investičního ţivotního pojištění není jisté, ţe lidé na konci dostanou částku, kterou jim poradci slibují podle modelového zhodnocení. Investiční ţivotní pojištění se zhodnocuje podle globální ekonomické situace a vývoje konkrétního podílového fondu. Mŧţe se tedy velmi zajímavě zhodnotit, stejně tak ale mŧţe mít nulové, nebo dokonce záporné zhodnocení. “Lidé si často neuvědomují, ţe se tím pouštějí na tenký led kapitálových trhŧ,“ říká Daňhel. Asi největším problémem je podle centrální banky i ministerstva financí časté rušení a předělávání smluv. Tomu odpovídají zkušenosti jednadvacetileté studentky Vysoké školy ekonomické Anny, která v jedné z velkých zprostředkovatelských firem začala pracovat uţ na střední škole. Své celé jméno nechce uvést, protoţe produkty se spotřebiteli dohadovala sama, ale smlouvy za ni nakonec podepisoval její nadřízený, coţ je v rozporu s povinností jednat s odbornou péčí, kterou zprostředkovatel ze zákona má. Právě časté předělávání smluv IŢP je jeden z hlavních dŧvodŧ, proč Anna z firmy odchází s dojmem, ţe se zde setkala s neetickým jednáním vŧči klientŧm. Poté co prodala několik smluv investičního ţivotního pojištění, ji zhruba po dvou letech chtěl její nadřízený poslat předělávat nebo rušit a zakládat nové smlouvy těm samým lidem. U IŢP totiţ existuje dvouletá doba, během níţ většina ukládaných peněz jde na vstupní poplatky spojené s uzavřením smlouvy - poplatky pojišťovně a hlavně na provizi zprostředkovatelské firmě. Teprve po několika letech od uzavření se peníze začínají zhodnocovat. V případě, ţe by Anna lidi přesvědčila, aby smlouvy zrušili a pořídili si nové pojištění, významně by se zvýšily správní náklady klienta a zisk zprostředkovatelské firmy. Někdy sice mŧţe mít přenastavení produktu opodstatnění, ale v mnohých případech, které eviduje ČNB, jde jen o honbu za provizí. “Přepojišťování je samozřejmě špatně, pojištění je produkt na dlouhou dobu, na celý ţivot,“ říká citovaný Richard Beneš. Jenţe podle dostupných statistik je prŧměrná ţivotnost jedné takové smlouvy pouhých sedm let, někde se uvádí osm let. Na otázku, proč tedy smlouvy předělávají, kdyţ je to “špatně“, Beneš odpovídá, ţe u firmy, pod jejíţ značkou pracují tři tisíce poradcŧ, se vţdy mohou najít lidé, kteří jednají neeticky a zneuţívají dvouleté storno doby. Všechno na poplatky Na trhu s pojistnými smlouvami je skutečně nával. V současnosti je u České národní banky registrováno přes 150 tisíc pojišťovacích zprostředkovatelŧ. Toto číslo nezahrnuje tipaře, jako je zmíněná Anna (lidi najaté na přesvědčování klientŧ), protoţe ti registraci u ČNB nemají. To znamená, ţe na jednoho zprostředkovatele v Česku připadá asi čtyřicet dospělých lidí. Spousta zprostředkovatelŧ samozřejmě dělá svoji práci dobře a poctivě, tlak konkurence je ale obrovský. Zprostředkovatel na nejniţším stupni potřebuje uzavřít tři aţ čtyři pojistky měsíčně, aby se prŧměrně uţivil. Mnoho lidí uţ však ţivotní pojistku má, jsou tedy rŧzně přemlouváni k její změně. Z toho vyplývá, jak je trh s těmito finančními sluţbami v Česku rozšířený. Praxe, kdy tipaři (tedy lidé bez licence od ČNB) sami jednají s klientem a smlouvu za ně podepíše manaţer, který klienta nikdy neviděl, není podle zkušeností výjimkou. Devětapadesátiletá paní Jana (stejně jaké ostatní poškození klienti, které Respekt oslovil, nechce kvŧli osobnímu rázu svého problému uvést celé jméno) se před časem rozhodla uchránit zděděné peníze - 600 tisíc korun - před znehodnocením inflací. Jejím jediným poţadavkem bylo, aby se jí peníze vrátily celé a nic z nich netratila. Finanční poradce jí mohl poradit třeba obyčejný termínovaný vklad. Poradce firmy Broker Consulting, který sám neměl oprávnění ani na Plné znění zpráv


zprostředkování investic, ani pojištění a jednal jménem svého nadřízeného, jí ale poradil investice do podílových fondŧ, akcií a mezi poradci tak oblíbeného investičního ţivotního pojištění. Přitom paní Janě tou dobou zbývaly čtyři roky do starobního dŧchodu. Akcie sice mohla kdykoli prodat, rozhodně však nejde o investici s jistou návratností. Ještě větší problém byl u investičního ţivotního pojištění, kde se člověk uvazuje k létŧm placení, coţ paní Jana rozhodně nezamýšlela. Výsledkem byla ztráta téměř poloviny vloţených peněz, které se nyní Jana snaţí vymoci zpět pomocí stíţnosti podané Kanceláři finančního arbitra, coţ je státem zřízená instituce, jeţ podobné problémy řeší. Lidé z branţe hovoří také o takzvaných točkách. Jde o přesměrování (stočení) peněz do investičního ţivotního pojištění ze stavebního spoření. Zprostředkovatel poradí klientovi, aby rozloţil peníze naspořené ve stavebním spoření do dvaceti čtyř měsíčních splátek a předplatil si tím investiční ţivotní pojištění na dva roky dopředu. Prŧměrná částka, kterou lidé ve stavebním spoření mívají, je asi 140 tisíc - to vychází při rozdělení na měsíční splátky na šest tisíc měsíčně. Poradce přitom nedbá na to, ţe daný člověk nemá v úmyslu platit šest tisíc měsíčně po celou dobu pojištění, tedy třeba 30 let. Vysvětlí mu, ţe po dvou letech se dá měsíčně odkládaná částka sníţit třeba na tři stovky, ale záměrně mu neřekne, ţe počáteční náklady za zaloţení smlouvy, a hlavně tedy poradcova provize se budou odvozovat od toho, jak je pojištění nastaveno první dva roky. Za takovou sluţbu spotřebitel zaplatí hned na začátku něco přes 150 tisíc, coţ mŧţe být víc, neţ měl pŧvodně naspořeno ve stavebním spoření (6 tisíc krát 12 měsícŧ krát 30 let a z toho 7 procent provize). Jde o hodně peněz ve prospěch zprostředkovatele, v nepřehledných výpisech z účtu si ale klienti něčeho podezřelého dlouho nemusí nevšimnout. Navíc mnoho lidí nemusí dramatickou nevýhodnost své investice vŧbec prokouknout, nedokáţou si totiţ detaily propočítat nebo je změť čísel od snahy porozumět pojištění zcela odrazuje. Všechno na poplatky Organizace zaměřené na pomoc poškozeným lidem disponují mnoha dalšími případy ukazujícími, jak snadné je tápající klienty zavést na cestu, která je výhodná pro zprostředkovatele. Jedním z nich je pan Šimon z Prahy, jehoţ zlákala nabídka firmy OVB. Pan Šimon nic nepotřeboval, poradce přijal jen ze slušnosti, protoţe ho za ním poslal dobrý známý. Mimochodem i to je klasická taktika, na které je finanční poradenství postaveno. Firmy často nabádají najaté lidi, aby finanční produkty nabízeli svým známým, protoţe se u nich dá očekávat zvýšená dŧvěra. Klienty pak nenapadne detailně přezkoumávat výhodnost smluv. Protoţe pan Šimon nic nechtěl, nesdělil ani informace o svých osobních financích. Poradce přesto dokázal jednu potřebu vyvolat - přesvědčil Šimona, ţe by si měl spořit na dŧchod. Bez jakýchkoli vstupních čísel ohledně Šimonových potřeb poradce “vypočítal“, kolik si potřebuje našetřit, a stanovil cílovou částku na 4,8 milionu korun. Poté poradil spořit si na dŧchod prostřednictvím ţivotního pojištění. Šimon poradci sdělil, ţe vzhledem ke svému platu nemá ţádné volné prostředky na pravidelné měsíční platby. Zprostředkovatel mu ale řekl, aby zrušil stavební spoření a předplatil si pojištění na dva roky dopředu. Tím pan Šimon prakticky všechny naspořené peníze věnoval zprostředkovatelské firmě na její provizi. Kdyţ to zjistil, obrátil se o pomoc na právníka a podává stíţnost Kanceláři finančního arbitra. Šance na vrácení peněz podle znalcŧ podobných sluţeb stále existuje. V posledních letech se totiţ vyvinul určitý systém obrany poškozených klientŧ. Na neetické praktiky některých poradcŧ například upozorňují i sami bývalí poradci. Vít Kalvoda několik let pŧsobil jako finanční poradce ve velké firmě, do které ho přivedl jeho známý. Podle svých slov měl několik posledních let pochybnosti, nakolik se lidem jeho sluţby vlastně vyplatí. Stejně jako jiní zprostředkovatelé i on zpočátku postupoval podle instruktáţí a sám do nabízených produktŧ detailně neviděl. Rozhodujícím momentem se u něho stala chvíle, kdy v roce 2006 zjistil, ţe někoho poškodil smlouvou připravenou nadřízeným. Od té doby se snaţí na neetické praktiky upozorňovat pomocí své organizace. Spojil se s finančními odborníky, začal rozkrývat poplatkové struktury a porovnávat jednotlivé produkty na trhu. Vytvořili si k tomu účelu jednotný ukazatel TANK, který by měl vyjadřovat poplatkovou nákladnost produktŧ a jejich celkovou výhodnost, podobně jako se to děje u povinně uváděného procenta úrokŧ ze spotřebních úvěrŧ. Kalvoda tak vnesl do českého prostředí obdobu ukazatelŧ, jeţ se v zahraničí pouţívají uţ delší dobu.



Nejnovější Kalvodovou aktivitou je projekt financovaný z evropských fondŧ vytvořený ve spolupráci s Českou národní bankou, ministerstvem financí a Českou televizí. Jeho hlavní částí je webový portál Finemon.cz, kde lidé najdou srovnání produktŧ. Kromě toho poskytuje Kalvoda poradenství ohledně jiţ uzavřených smluv a právní poradnu pro sloţitější případy. “Situaci by zlepšilo, kdyby pojišťovny musely o všech poplatcích a jejich změnách informovat v centrálním registru, a zprostředkovatelé by dávali spotřebitelŧm jednoduchý infolist s grafem a informací o poplatcích,“ říká Vít Kalvoda. Pomoci by měl i nový občanský zákoník platný od letošního ledna, jenţ dává menší prostor k beztrestnému zamlčování dŧleţitých informací při uzavírání smluv. Další pomocnou pákou proti nefér finančním sluţbám je moţnost obracet se se stíţností na zmíněnou Kancelář finančního arbitra. Chování poradcŧ a jejich klientŧ ale i tak zŧstává pro uzavírání férových smluv zcela klíčové. “Zákony nejsou všespásné, dŧleţité je zvyšování finanční gramotnosti,“ připomíná Eva Ducháčková z Vysoké školy ekonomické. “Lidé se musí zajímat o to, co si vlastně kupují.“ Autorka studuje ţurnalistiku na FSV UK.

URL| http://RESPEKT.IHNED.CZ/c1-61612850-muj-ne-pritel-poradce

Personálie 27.1.2014

CSR fórum

str. 29

Lidé

Komunikace a CSR v Novartisu se ujímá Emilie Praţáková Emilie Praţáková bude členkou vedení Novartisu ČR s odpovědností za interní a externí komunikaci a CSR. Předtím pŧsobila jako ředitelka vnějších vztahŧ v Tesco Stores ČR, či v agentuře AMI Communications, kde se věnovala strategiím firemní komunikace v oblasti zdravotnictví a farmaceutického prŧmyslu. Emilie Praţáková je absolventkou dvou praţských škol: VŠE a Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Roman Knap novým generálním ředitelem SAP ČR Roman Knap (38) střídá Iva Kramoliše, který tuto pozici dočasně zastával od září loňského roku a který se opět plně soustředí na svou roli ředitele pro oblast sluţeb v regionu střední a východní Evropy. Roman Knap přichází z funkce generálního ředitele SAP Slovensko, kterou bude i nadále vykonávat, neţ bude dokončeno výběrové řízení na jeho nástupce. Ve společnosti SAP pŧsobí na rŧzných pozicích od roku 2008. Před příchodem do SAP pracoval ve společnostech Oracle nebo KPMG Consulting. Luboš Vlček vedoucím tuzemského prodeje Škoda Auto Luboš Vlček převzal 1. ledna 2014 vedení prodeje Škoda Auto v Česku se zodpovědností za prodejní, marketingové a poprodejní aktivity značky na domácím trhu. Luboš Vlček (47) má mnohaleté zkušenosti v mezinárodním automobilovém byznysu. Do společnosti Škoda Auto nastoupil v roce 1992 a zastával rŧzné řídící funkce v oblasti prodeje. Vanda Wolfová míří do společnosti Google Na pozici ředitelky pro agenturní sektor společnosti Google pro český a slovenský trh nastoupila Vanda Wolfová. Předtím pŧsobila 22 let v agentuře Ogilvy, naposledy jako regionální ředitelka Ogilvy One v Paříţi. Absolventka Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity v Praze byla prvním českým zaměstnancem globální marketingové firmy Ogilvy, spoluzakládala místní pobočku a v roce 1994 se stala generální ředitelkou české pobočky Ogilvy Focus. Foto popis|



Spor o ministerské náměstky 27.1.2014

ČT 24

str. 01

22:00 Události, komentáře

Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Někdy mohou být dŧleţitější neţ samotný ministr, náměstci. A politici vznikající koalice to dobře vědí. Také proto se momentální hádka mezi hnutí ANO a ČSSD jmenuje - kdo bude mít kde svého politického náměstka a zda vŧbec. Hlavní spor se teď vede o ministerstvo financí. Začínají Události, komentáře, dobrý večer. Spor o náměstky asi ještě nějaký čas potrvá. Ani po dnešním večerním jednání totiţ není mezi stranami jasno. Sociální demokracie svého zástupce na ministerstvu financí dál chce, hnutí ANO ho stejně vehementně odmítá. Bohuslav SOBOTKA, designovaný premiér, předseda strany /ČSSD/ -------------------Dnes jsme se posunuli, ale ne tak, abychom celou věc mohli uzavřít z pohledu jednání mezi sociální demokracií a ANO. Pan Peřina nadále zŧstává nominantem sociální demokracie pro oblast daňové politiky. Budeme jednat dál v pátek. Andrej BABIŠ, předseda hnutí /ANO/ -------------------Já myslím, ţe pan Peřina nechce být náměstek jako. Jako já se omlouvám, ale pan Peřina dělal ředitele finančního úřadu v Hořovicích a zjistěte si, jak to tam bylo. Jako nechci to tady řešit. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------V pátek se v Událostech, komentářích obhajovali zástupci hnutí ANO a ČSSD. Dnes nikdo z nich do studia přijít nechtěl, a to i přesto, ţe, jak jsme teď viděli, spor obou stran dál trvá. Třetí vzadu jsou lidovci, tedy strana, která to všechno zatím sleduje zpovzdálí. A já vítám Mariana Jurečku, 1. místopředsedu strany a budoucího ministra zemědělství, dobrý večer. Marian JUREČKA, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Dobrý večer. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Řekněte mi, spor ČSSD a hnutí ANO trvá, na které straně vy stojíte? Marian JUREČKA, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Já bych neřekl, ţe stojíme na některé straně tohoto sporu. To si musí opravdu vyjasnit ČSSD a ANO. My jsme k tomu přistoupili tak, ţe jsme se snaţili opravdu nominovat vysoce kvalitní odborníky na jednotlivé resorty a samozřejmě my také ještě nemáme všechno uzavřeno a dojednáno, ale, řekněme, ty věci řešíme interně a myslím si, ţe je tady šance, řekněme, do neděle tyto věci mít uzavřené a vyřešené. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Dobře. Tak hnutí ANO a ČSSD to řeší externě, pokud to tak mohu říct a parafrázuji vaše slova, přesto komu rozumíte víc, sociální demokracii nebo hnutí ANO? Marian JUREČKA, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Já se přiznám, ţe já tady rozumím oběma stranám. Jedna věc je opravdu mít například na ministerstvu financí, coţ je klíčové ministerstvo, tak mít tam zástupce i těch ostatních zbývajících koaličních stran, to si myslím, ţe je dŧleţité. To není o hlídání, to je o tom, aby ty zbývající strany měly opravdu detailní informace o tom, co se připravuje, co se připravuje legislativně, aby ty věci byly včas a kvalitně konzultovány v rámci, v rámci koalice a aby nevznikaly zbytečně spory, které potom se mŧţou zbytečně vyhrotit, aţ ty materiály přijdou na vládu. Takţe to si myslím, ţe proto to je dŧleţité, ale samozřejmě rozumím i té druhé straně, v tomto případě panu předsedovi Babišovi, který jako ministr zodpovědný za tento resort si chce opravdu vybrat kvalitní lidi do svého Plné znění zpráv


týmu, kteří, se kterými, řekněme, najee určitou chemii, bude schopen s nimi spolupracovat, takţe si myslím, ţe tam je potřeba, aby obě dvě tyto strany dokázaly najít společnou řeč a já věřím, ţe se to podaří. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Dobrá. Z toho prvního, co jste říkal, to znamená, ţe chápete částečně i sociální demokracii, to na mě pŧsobí, ţe nemáte úplně dŧvěru v to, ţe by ten daný ministr z té druhé koaliční nebo třetí koaliční strany dokázal přímo a dobře informovat o tom, co se tam děje, ţe tam musí být nějaký prostředník. Marian JUREČKA, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------To není o tom, ţe by ten náměstek tam byl prostředník, ale opravdu o tom, aby, řekněme, i jelikoţ máme trojkoalici a kaţdá ze stran přinesla svou část programu do toho textu koaliční smlouvy, tak je to taky o tom, aby ten náměstek, řekněme, tam byl za určitou oblast zodpovědný, aby tam opravdu bylo to spolupodílení na tom společném programu a na jeho prosazování v rámci toho daného resortu. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Kdyţ jsme tady spolu mluvili naposled, tuším, ţe to bylo před dvěma týdny, tak vy jste říkal, ţe pro vás není podmínka mít na kaţdém ministerstvu náměstka. To platí? Marian JUREČKA, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------To platí, my jsme to nepostavili tak naprosto striktně, ţe musíme mít za kaţdou cenu na kaţdém ministerstvu náměstka. My jsme samozřejmě na kaţdé ministerstvo nominovali odborníky a teď je opravdu na té dohodě jednotlivých ministrŧ a předsedŧ stran, zdali ti ministři ty odborníky akceptují a mŧţe se stát, ţe KDU-ČSL nebude mít na některém z resortŧ svého náměstka a my kvŧli tomu, řekněme, nebudeme nějak jako to vnímat zásadně tragicky. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Tak, a uţ víte, kde, na kterém ministerstvu toho náměstka mít nebudete? Marian JUREČKA, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Tak, to bych v tento okamţik byl špatný politik a taktik, kdybych teď řekl, ţe uţ vím o resortu, kde ho mít nebudeme, protoţe v ten okamţik bych prakticky tu nominaci mohl škrtnout, ale je to tak, jak jsem to říkal. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Dobře, a jsou takové resorty, uţ víte v tuto chvíli? Marian JUREČKA, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Mŧţe se stát, ţe takovýto resort bude. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Takţe vy uţ v tuto chvíli víte, ţe na některém resortu ho mít nebudete? Marian JUREČKA, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Ne, takto to definitivně nevím, ale říkám, mŧţe se stát, ţe na některém z resortŧ mít svého náměstka nebudeme. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Na zemědělství a na kultuře naopak budou náměstci ze zbývajících stran? Plné znění zpráv


Marian JUREČKA, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Pokud jde o ministerstvo kultury, tam se o tom ještě jedná. ČSSD uţ tam, řekněme, má svoji nominantku na náměstkyni. Pokud jde o hnutí ANO, tak pan budoucí ministr Herman tam vede ještě nějaká jednání. Pokud jde o ministerstvo zemědělství, tak jsem dohodnut se sociální demokracií o náměstkovi za sociální demokracii a s hnutím ANO ještě některé personálie konzultujeme. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Tak, já se zastavím nejdřív u toho, u toho ministerstva kultury, jedna znamená co, ţe v tuto chvíli se dohaduje na těch personáliích, kdo konkrétně to bude nebo zda vŧbec tam někdo takový bude? Marian JUREČKA, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------V zásadě v případě nominantky a teď řeknu, potvrdím, ţe je to ţena za ČSSD, podle mých informací je to dohodnuté, vyřešené, tam nebyly ţádné zásadní problémy, protoţe je to opravdu kvalitní kandidátka. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Zeptám, musím se zeptat, řeknete mi jméno? Marian JUREČKA, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Já se přiznám, ţe nevím, jestli to mohu říct a nemluvil jsem o tom ... Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Určitě mŧţete. Marian JUREČKA, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------... s panem budoucím ministrem. Ne, já to nechám opravdu za kaţdý resort ať kaţdý ministr ta jména uvádí, i já sám budu ta jména říkat v okamţiku, kdy budu také mluvit s těmi lidmi, kteří tam dnes pŧsobí, protoţe to povaţuji za slušné. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Dobrá. A v případě hnutí ANO, co se týče ministerstva kultury? Marian JUREČKA, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Tam, pokud vím, tak ještě jednání probíhají. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------To znamená, ţe ten člověk není kompromisním řešením? Marian JUREČKA, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Ne, já se přiznám, opravdu tam nevím do detailŧ, zdali tam je, řekněme, nějaký problém, to bych nechtěl vŧbec předjímat, ale vím, ţe tam nějaká nominace padla a v tento okamţik ještě pan ministr, budoucí ministr Herman asi se, předpokládám, s tím kandidátem ještě bude chtít setkat a potom dát nějaké stanovisko. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Tak, váš resort, budoucí resort ministerstvo zemědělství, psalo se o 3 jménech - Karel Machovec, Ladislav Skopal či viceprezident Agrární komory Šnejdrla. Uţ jste si vybral někoho z nich? Marian JUREČKA, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ Plné znění zpráv


-------------------Tak já v tento okamţik v tomto případě to jméno řeknu a bude to pan Šnejdrla. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Co se týče hnutí ANO, návrh také uţ máte? Marian JUREČKA, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Tam to ještě konzultujeme. V tento okamţik to nemáme uzavřené. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Co se týče pana viceprezidenta, tím pádem exviceprezidenta Agrární komory, uţ víte, jakou oblast bude mít na starosti, jakou část ministerstva? Marian JUREČKA, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Já to jiţ vím, ale protoţe zítra se budu chtít setkat s některými náměstky nebo s nimi alespoň telefonicky hovořit, tak do té doby bych to opravdu s dovolením nezmiňoval tu oblast. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------To znamená, ţe nechcete říct, který z náměstkŧ přijde o práci z těch současných. Marian JUREČKA, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Neznamená to, ţe musí přijít o práci, ale nebude dále náměstkem. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Ti, co tam jsou, tak to znamená, ţe všichni opustí ta náměstkovská posty, ty náměstkovské posty, co tam jsou? Marian JUREČKA, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Ne, ne, všichni neopustí. Já nejsem přítelem toho, abych přišel a během jednoho, dvou dnŧ dělal zásadní zemětřesení na resortu. Já s některými lidmi dále počítám, ale budu si s nimi chtít o tom hovořit. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Neřeknete mi, koho si tam chcete nechat /nesrozumitelné/? Marian JUREČKA, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Ne, opravdu ne, protoţe v ten okamţik, kdybych to jmenoval, tak ti zbývající by se to dozvěděli nepřímo takto, ale odborně zdatní náměstci tam někteří jsou, se kterými bych rád, ale samozřejmě oni se musí vyjádřit, jestli chtějí se mnou spolupracovat v jednom týmu, rád spolupracoval nadále. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Tak, a uţ víte, koho bude vaše strana nominovat na ministerstvo financí? Marian JUREČKA, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Ano, víme. My jsme tam, myslím si, ţe dali opravdu vysoce kvalitního nominanta, který nemŧţe být v zásadě příliš zpochybňován, a tím je Ondřej Závodský. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Plné znění zpráv


Hnutí ANO proti němu nemělo ţádné problémy nebo nemělo ţádné námitky, jako má proti nominantu sociální demokracie? Marian JUREČKA, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Podle mých informací pan předseda Babiš nevznesl ţádné námitky, protoţe Ondřej Závodský je člověk, který se dlouhodobě pohybuje ve státní správě, na ministerstvu vnitra do dnešních dnŧ pŧsobí, je to člověk, který se výrazně postavil proti korupci, byl oceněn i Nadačním fondem proti korupci a my máme představu, uvidíme, jestli se to tak podaří i v konečném, v konečné podobě, aby Ondřej Závodský byl náměstkem pro oblast hazardních her. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Nevadí vám, ţe hnutí ANO a ČSSD o těch náměstcích, o tom momentálním sporu jedná opět zase bez vás? Marian JUREČKA, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Tady nám to v zásadě nevadí, protoţe my ty věci, které potřebujeme řešit a je tam nějaká dohoda, jakým mechanismem se to bude řešit, kdyţ ty nominace jsou, tak se to domlouvám potom se těmi jednotlivými náměstky, a my v tomto případě v zásadě nemáme problémy, ta komunikace postupuje, a já povaţuji zbytečné si tady tyto věci vzkazovat přes média. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------No právě proto se ptám, ţe by asi bylo lepší, kdybyste u toho mohli být, protoţe na mě to pŧsobí, jako ţe uţ je to takový zvyk, ţe kdyţ je nějaký problém, tak se jedná prostě bez lidovcŧ. Marian JUREČKA, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Ne, ne, ne, my, ale my v zásadě problém nemáme, my máme skoro uţ, řekněme, neříkám, ţe máme úplně všechno ujednáno, ale řekl bych, ţe na většině našich náměstkŧ je shoda. Ještě tam dolaďujeme, řekněme, tři, čtyři ministerstva a mně je zbytečné tady nějakým zpŧsobem bojovat a říkat nějaká silná slova, protoţe my jsme celkem na dobré cestě se dohodnout a toto si myslím, ţe i diváky tady toto unavuje. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Kdyţ se zastavím ještě u těch náměstkŧ, řekněte mi, co ti náměstci budou vlastně reálně dělat a jak vy konkrétně třeba na vašem ministerstvu si budete představovat tu spolupráci s nimi, kdyţ se tomu tedy tak ANO brání, tedy hnutí ANO se tomu tak brání? Marian JUREČKA, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Pokud budu hovořit alespoň za ministerstvo zemědělství, tak kaţdý z náměstkŧ má pod sebou určitou oblast, oblast například vodního hospodářství, lesního hospodářství, sekce komodit a tak dále, a je za ní zodpovědný. Zodpovědný za tu činnost těch odborŧ, za naplňování, řekněme, nebo přípravu legislativy, za naplňování určité politiky, a to všechno ten náměstek musí umět dokázat manaţersky odřídit, samozřejmě v rámci nějakého celého týmu, kdy ministr ten tým vede, řídí, je za něj samozřejmě zodpovědný a ten náměstek musí umět, řekněme, ty věci odkomunikovat a pracovat s těmi řediteli odborŧ a s těmi lidmi, kteří pod něj spadají. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Abych si to dokázal takhle představit, tak třeba vy jste navrhl v nedávnu nebo tento víkend jste navrhl takzvané kvóty na potraviny do supermarketŧ. Tento návrh byste tedy vzal do toho nejuţšího jaksi krouţku svých náměstkŧ a s nimi byste to pobral, nebo byste to probíral s jedním konkrétním náměstkem a tomu byste to zadal, jak to bude vypadat? Marian JUREČKA, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Plné znění zpráv


Tak já bych to upřesnil, já jsem nehovořil o tom, ţe chci zavádět kvóty na potraviny, já jsem řekl, ţe chci se snaţit hledat cesty k tomu, abychom ... Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Tak se o tom psalo. Marian JUREČKA, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------... maximálně zvýšili podíl potravin v českých obchodech a předevších obchodních řetězcích. V tento okamţik bych si dokázal představit, ţe to spadá to agendy částečně správní, protoţe je tam potřeba vyřešit legislativní dopady této věci, částečně to spadá do agendy evropské politiky, protoţe tam je to potřeba konzultovat a řešit, jestli to není v rozporu s nějakou bruselskou administrativou, a částečně by to spadalo ještě asi pod sekci komoditní. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Takţe přesně byste to řešil s těmi svými náměstky. Marian JUREČKA, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Řešil bych to samozřejmě na poradě ministra a potom jednotlivé úkoly by se zadaly jednotlivým kompetentním náměstkŧm. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Jenom kdyţ jsme u toho, to znamená, ţe kvóty opravdu nechystáte, nebude nic takového, ţe by byla ... Marian JUREČKA, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Já jsem nikdy /nesrozumitelné/, ţe bych řekl slovo kvóty. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Ještě bych se chtěl zeptat na to, jestli věříte tomu, ţe by vám to Evropská unie někdy povolila nebo ţe by ... Marian JUREČKA, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Takto, jak jste to uvedl vy, tak samozřejmě logicky ne, ale opravdu cíl, o kterém já jsem hovořil, je, abychom navýšili a hledali k tomu cesty, ale kvóty to rozhodně nejsou. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Dobrá, ale i přes to samotné navýšení těch potravin, jenom kdyţ se u toho na chvilku zastavím, nebojíte se, ţe narazíte právě na Evropskou unii a na svobodný trh? Marian JUREČKA, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Tak samozřejmě je to otázka, jaký, jakou formou toho dosáhneme. Je tady těch forem několik, je to, mŧţeme řešit zákon o významné trţní síle, který by, jeho novelizace by mohla výrazně napomoci postavení našich domácích producentŧ potravin, je to otázka osvěty zákazníkŧ, marketingové propagace, těch nástrojŧ je tady opravdu vícero. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------A tohle je první věc, kterou budete chtít prosadit? Marian JUREČKA, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Plné znění zpráv


To není první věc. Na tom resortu jsou zásadnější problémy, jako oblast IT zakázek, udrţení některých IT systémŧ, aby dokázaly správně fungovat, aby zvládly nápor podávání ţádostí o dotace nebo ty, o ty hlavní dotační tituly, pak je to otázka výběrového řízení ... Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Tomu rozumím, ale proč jste zrovna ještě předtím, neţ jste vstoupil do té funkce, vlastně zmínil toto, coţ samozřejmě na to veřejnost slyší? Marian JUREČKA, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Já jsem zmínil spoustu jiných věcí i na té páteční tiskové konferenci, kdy jsem o tomto hovořil, a to byla jedna z věcí, která mediálně zaujala a s tím já opravdu nejsem schopen v ten okamţik ... Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Dobře, takţe to není váš prvotní cíl řešit. Marian JUREČKA, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------To není jeden z prvních krokŧ. Opravdu ty první kroky jsou společná zemědělská politika a její implementace na národní úrovni, otázky IT, otázky Lesŧ České republiky, protipovodňová opatření a tak dále. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Já se ještě, s vaším dovolením, vrátím zpátky k těm náměstkŧm, není trošku divné, ţe ta vláda ještě, jak jsem jiţ několikrát řekl, nevznikla a uţ tady máte spory, uţ se hasí spory o náměstky a tak dále? Marian JUREČKA, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Samozřejmě já z toho ţádnou radost nemám. Já si myslím, ţe tento zpŧsob komunikace je nanejvýš nešťastný, ale na druhou stranu bych to úplně nepřeceňoval. To nejsou nějaké zásadní spory, na kterých by se uţ v počátku hroutila koalice, to je, řekněme, nějaký obraz komunikace, který samozřejmě i my uvnitř koalice se budeme muset naučit výrazně zlepšit, protoţe tady ... Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Ale ten obraz je velmi špatný. Marian JUREČKA, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Tady těmito spory zatěţovat obyvatele České republiky po tom, co teď 3,5 měsíce sledovali od voleb, tak si myslím, ţe je to naprosto zbytečné. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Takţe si z toho vezmete ponaučení a příště si to radši vyřešíte mezi sebou, nebudete to tahat ven. Marian JUREČKA, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Tak, já bych tomu byl určitě rád, já také tady nehovořím o sporech ohledně lidoveckých náměstkŧ. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Úplně na závěr, nebyla to chyba nenapsat do to té koaliční smlouvy? Marian JUREČKA, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Plné znění zpráv


Já si myslím, ţe to chyba nemusí být. Jsou věci, které vŧbec do koaliční smlouvy psát nemusíte a dohodnete se na nich velice snadno. A já věřím, ţe nakonec se ukáţe za 14, ţe tady ten spor, o kterém teď hovoříme, vlastně byl nějakým naprosto minisporem. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Ale kdyby to tam bylo napsáno, tak jsme si to mohli ušetřit. Marian JUREČKA, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Ano, kdyby to tam bylo explicitně napsáno, jak se říká natvrdo, tak bysme teď nemuseli o tom lecitovat. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Takţe chyba to byla? Marian JUREČKA, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Já neříkám, ţe to byla chyba. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Říká Marian Jurečka. Díky za váš čas, na shledanou. Marian JUREČKA, 1. místopředseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Děkuji za pozvání, na shledanou. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------A o čem je vlastně spor mezi stranami? Proč zástupcŧm hnutí ANO vadí právě jméno Jiřího Peřiny a čím si to zaslouţil, ţe on má být tím styčným dŧstojníkem sociálních demokratŧ pro resort financí? Petr VAŠEK, redaktor -------------------Středočeský radní pro oblast financí Jiří Peřina. Právě jeho osoba teď rozděluje ČSSD a hnutí ANO. Zatímco sociální demokraté z něj chtěli mít náměstka ministra financí pro daně, budoucí šéf resortu Andrej Babiš to striktně odmítl. Jiří PEŘINA, radní Středočeského kraje pro oblast financí /ČSSD/ -------------------Pan Babiš se netajil tím, ţe by rád, kdyby jeho ministerstvo bylo i z pohledu náměstkŧ obsazeno jeho lidmi. Já samozřejmě jeho rozhodnutí musím respektovat. Petr VAŠEK, redaktor -------------------Bohuslav Sobotka ale těsně před dnešním jednáním s Andrejem Babišem zopakoval, ţe ČSSD na postu náměstka ministra financí jednoznačně trvá. Bohuslav SOBOTKA, designovaný premiér, předseda strany /ČSSD/ -------------------Pro to, aby koalice mohla fungovat, tak v ní musí být dobrá komunikace a jednou z podmínek dobré komunikace je i vyslání zástupcŧ koaličních stran na ta ministerstva, která nevedou. Andrej BABIŠ, předseda hnutí /ANO/ -------------------Pokud ČSSD trvá na náměstkovi pro daně, tak mají smŧlu, protoţe rozhodně je to klíčová pozice a my jsme nejhorší v Evropě ve výběru DPH. Plné znění zpráv


Petr VAŠEK, redaktor -------------------Peřina nakonec dostal od Babiše nabídku, aby se stal jeho poradcem. Obratem ji přijal a zřejmě ve svém křesle zŧstane. Jiří PEŘINA, radní Středočeského kraje pro oblast financí /ČSSD/ -------------------Já bych pro pana Babiše poradce dělal rád, protoţe jsem měl i nebo odnášel jsem si z toho jednání s panem Babišem takový pocit, ţe jsme si porozuměli. Petr VAŠEK, redaktor -------------------Budoucí ministr školství Marcel Chládek naopak tuto kancelář na středočeském krajském úřadu brzy opustí. Jeho budoucí náměstek pro sport Petr Hulinský uţ ho obdaroval několika svými knihami. I Hulinského nominaci ale kritizuje šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Andrej BABIŠ, předseda hnutí /ANO/ /24. 1. 2014/ -------------------My bysme taky například chtěli náměstka pro sport a nám se tam pan Hulinský, který má špatnou pověst, z praţského magistrátu jednoducho nelíbí. Petr VAŠEK, redaktor -------------------Chládka ale jak publikační činnost jeho spolustraníka, tak i doporučení od sportovcŧ nakonec přesvědčily a s Hulinským jako s náměstkem pro sport počítá. Marcel CHLÁDEK, kandidát na ministra školství /ČSSD/ -------------------Konkrétně jméno Petra Hulinského jsem projednával s předsedou Českého olympijského výboru a on mi řekl, ţe sportovci stojí jednoznačně za tímto jménem. Petr VAŠEK, redaktor -------------------Andrej Babiš také dnes v novinách kritizoval, ţe náměstkem by se měl podle jeho informací kromě Hulinského stát i další praţský politik Karel Březina. redaktor /citace: Andrej BABIŠ, kandidát na ministra financí, předseda hnutí /ANO/, Zdroj: MF DNES, 27. 1. 2014/ -------------------"Petr Hulinský jako náměstek pro sport a Karel Březina na obraně. Oni se podíleli na devastaci Prahy." Petr VAŠEK, redaktor -------------------Jenţe Březina dnes Babišovy informace o tom, ţe by měl odejít na ministerstvo obrany, jednoznačně odmítl. Karel BŘEZINA, zastupitel hl. m. Prahy /ČSSD/ -------------------Nikdy jsem o tom neuvaţoval, neuvaţuji a uvaţovat ani nikdy nebudu. Nejsem odborník na obrannou politiku této země. Petr VAŠEK, redaktor -------------------Někteří budoucí členové vlády uţ mezitím začínají plánovat první personální změny. Třeba budoucí ministr dopravy Antonín Prachař dnes České televizi řekl, ţe odvolá šéfa Ředitelství silnic a dálnic Pavla Kočicu, kterého loni v říjnu jmenoval odcházející ministr Zdeněk Ţák. Antonín PRACHAŘ, kandidát na ministra dopravy /ANO/ -------------------V této chvíli si myslím, ţe pan Kočica nebude na Ředitelství silnic a dálnic pracovat. Plné znění zpráv


Petr VAŠEK, redaktor -------------------Zároveň se Prachař chystá vrátit do funkce nedávno odvolanou šéfku úseku kontroly kvality staveb Miloslavu Pošvářovou. Ta je připravená nabídku přijmout. Petr Vašek, Česká televize. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------A v debatě pokračujeme s Josefem Mlejnkem, politologem z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, dobrý večer. Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd UK -------------------Dobrý večer. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------A také s Milanem Znojem, politologem z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, dobrý večer i vám. Milan ZNOJ, politolog, Filozofická fakulta UK -------------------Dobrý večer. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Tak, pánové, ještě není jmenovaná vláda a uţ tady máme další a další spor, tentokrát jsou jmenovatelem společným náměstci. Co to znamená, o čem to svědčí, pokud se zeptáme právě na vznikající koalici? Pane Mlejnku. Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd UK -------------------No, já si myslím, ţe to nemusí být ani tak jako spor o náměstky, ono se tak jako navenek trošku jako předvádí, ale to je spíš spor o náměstky na ministerstvu financí, ţe Andrej Babiš patrně nechce, aby mu nikdo z ČSSD se díval příliš pod prsty. Tam je ten největší spor, o ty náměstky na ministerstvu financí. A ty další ... Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Souhlasil byste s tím, pardon ... omlouvám se. Souhlasil byste s tím, ţe to je v zásadě poměřování se síly, ţe Andrej Babiš ukazuje jaksi, nebo chce od začátku ukázat, nakolik je silný a co si k němu mŧţou partneři dovolit? Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd UK -------------------Určitě, ale myslím si, ţe mŧţe hrát velkou roli i to, ţe on prostě nechce, aby určité agendy ministerstva financí mu někdo kontroloval z té koalice, ţe si to opravdu chce chránit, poněvadţ tím sleduje nějaké své zájmy. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------A jaké zájmy by to byly? Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd UK -------------------Tak on samozřejmě tak vŧbec, je to velký střet zájmŧ, protoţe Andrej Babiš se stává ministrem financí, to pak stačí nějaká ministerská vyhláška ministerstva financí a pro jeho firmy to mŧţe znamenat miliardový zisk třeba nebo nějaká technická, nebo nějaká technikálie, která pro neodborníka bude připadat úplně banální a reálně to mŧţe mít obrovský dopad. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Plné znění zpráv


Pane Znoji, souhlasíte s tím, ţe je pro Andreje Babiše dŧleţité, aby mu nikdo neviděl pod prsty pro jeho případný další byznys? Milan ZNOJ, politolog, Filozofická fakulta UK -------------------Neřekl bych, ţe jde o to, aby mu někdo neviděl pod prsty, kdyţ se jedná o byznys jeho firmy, spíše bych řekl, ţe ten spor se týká opravdu náměstka pro daně, a to z toho dŧvodu, ţe ta daňová oblast zřejmě bude v budoucnu, v poměrně krátké době, tak rok, určitým pólem střetŧ mezi sociální demokracií a ANO, protoţe uţ v té koaliční smlouvě je tak trošku zakódován jistý chyták, slibují se určité, určitá opatření na povzbuzení ekonomiky, sociální opatření a ty zdroje finanční se mají najít v úsporách, v lepším výběru daní. A to Andrej Babiš slibuje a jaksi to pojal jako svoji vlajkovou loď, ţe on právě ukáţe, jak se lépe vybírají daně, takţe teďka pŧjde o to během toho roku, zda se podaří toto předsevzetí plnit a Andrej Babiš by chtěl, aby to měl ve svých rukou celé. Jinak si myslím, ţe poţadavek na to, aby sociální demokracie měla náměstka na ministerstvu financí, je samozřejmý a vŧbec nechápu, proč se takový spor vede, protoţe ta legislativa na ministerstvu financí je zásadní a je nutné, aby všechny ty tři strany potom mohly komunikovat uţ na tom ministerstvu. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Právě, protoţe tohle to je poměrně zavedená praxe, kdy v koalicích tak to bylo vţdy tolerováno a tak to vţdycky fungovalo, na druhou stranu Andrej Babiš říká, ţe to byla minulá praxe, není čas to změnit? Není ten jeho argument koneckoncŧ logický? Milan ZNOJ, politolog, Filozofická fakulta UK -------------------Ne, tak to by potom vypadal, jako kdyby ten ministr měl ten svŧj úřad jako ten svŧj vlastní pašalík, ještě neřku-li stranický pašalík a ten by si obhospodařoval, tak to uţ by byla úplně nešťastná představa koalice. Koalice je přece jenom nějaký společný projekt, je tam prŧnik programŧ těch politických stran a kaţdá ta strana má zájem na tom, aby i na tom ministerstvu se cosi z toho jejího programu prosazovalo. A ty návrhy, které z toho ministerstva vzchází, aby uţ byly, řekněme, koaliční a zbytečně nenaráţely potom na projednávání ve vládě nebo neřku-li v parlamentu, takţe to je prostě spíš jaksi komfortnější mít tu spolupráci uţ na tom ministerstvu. Ale ta daňová oblast bude prostě určitým kolem střetŧ a Andrej Babiš, zase ho v tom je třeba pochopit, si to chce pohlídat sám. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Na druhou stranu, kdyţ zŧstaneme u těch náměstkŧ, tak je poměrně běţnou praxí, ţe u těch velkých zavedených politických stran mnohdy ty náměstci fungovali jako určité, nechci říct přímo oceňování, ale uklidňování situace uvnitř ve straně, to znamená pro rŧzné proudy, pro rŧzné regiony. Nemŧţe tento tlak Andreje Babiše vlastně komplikovat situaci Bohuslavu Sobotkovi uvnitř vlastní strany? Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd UK -------------------To samozřejmě komplikuje, protoţe Andrej Babiš uţ v té kampani se velmi ostře vymezil vŧči klasickým politickým stranám a předváděl vlastní hnutí voličŧm jako něco, co je lepšího, co nebude trpět těmi nešvary toho partajnictví. Takţe on uţ jenom i hlediska toho, jak on a jeho hnutí vypadá, vypadají před voliči, tak z hlediska permanentní nějaké kampaně mŧţe přistoupit k té strategii, ţe bude i třeba tlačit na to, aby tam někteří náměstci nebyli nebo jich tam bylo méně s tím, ţe bude říkat, to jsou ty partajní povaleči a my jsme nová síla v politice a uţ to takhle nebudeme dělat postaru, jako se to dělávalo, takţe samozřejmě i ten aspekt toho, ţe on mŧţe tímto zpŧsobem si získat dál přízeň veřejného mínění, tak ten aspekt tady určitě hraje roli také. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Řekl byste, ţe Petr Hulinský je klasická ukázka toho, o čem jsme mluvili, to znamená nějakým zpŧsobem jaksi zabezpečení určité části té politické strany? Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd UK --------------------



Určitě. To je jako běţná věc, bohuţel běţná věc, lidé prostě pracují v těch stranách kvŧli tomu, ţe pak očekávají nějakou funkci. ČSSD čekala na celostátní vládnutí 7 let, takţe obrazně řečeno je tam hodně hladových a těch míst je docela málo, protoţe ten volební výsledek ČSSD nebyl zdaleka takový, jak oni si plánovali. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Pane Znoji, nepodcenila sociální demokracie trochu tu situaci hned na začátku, ţe si to nenapsala do té koaliční smlouvy? Mohlo být všechno jasné. Milan ZNOJ, politolog, Filozofická fakulta UK -------------------Myslíte, ţe by v koaliční smlouvě ještě měla být rubrika - a náměstky ministrŧ budou ti a ti. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------To ne, ale mohlo tam být, třeba ţe náměstky budou vţdy zastupovat a tak to v minulých koaličních smlouvách, tuším, bývalo. Milan ZNOJ, politolog, Filozofická fakulta UK -------------------Ta dohoda, je zde dohoda mezi těmi stranami o tom, ţe budou mít náměstky na ministerstvech. Ta opravdu ... Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Ale není napsaná. Milan ZNOJ, politolog, Filozofická fakulta UK -------------------No, určité politické dohody je zbytečné jaksi písemně formulovat a navíc v koaliční smlouvě prostě to nepatří. Koaliční smlouva má být opravdu o programu. Uţ to, ţe se tam teďka dává seznam ministrŧ, tak je určité výsledek situace, která byla nešťastná, protoţe pan prezident se vyjadřoval o tom, ţe on by měl svojí představu o těch ministrech, tak to tam z určitých dŧvodŧ dali a bylo to dobře, aspoň se mohlo říci, my všichni stojíme za těmito vyjmenovanými ministry a nebudeme je měnit. A ještě kdyby se tam psalo o tom, kdo kolik bude mít kde náměstkŧ, tak mi to přijde, vŧbec to vyjednávání u nás o vládě a o programu je nepředstavitelně prostě tak systematicky, teď v dobrém slova smyslu řeknu germánské nebo nějaká vojenská štábní kultura, ţe se všechno musí sepsat, podepsat, jako kdyby platilo, kdyţ je něco napsáno, ţe je na to stoprocentní spolehnutí. Viděli jsme to při vyjednávání Nečasovy vlády, taky sáhodlouze sepisovali prostě mechanismy, K3, K6, K9, pak kdyţ je problém, tak se to stejně sesype jako domeček z karet. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Na druhou stranu nebude tohle to poučení pro Bohuslava Sobotku raději to všechno mít opravdu úplně dŧkladně na papíře, aby Andrej Babiš pak nemohl říct, ta dohoda byla jenom ústně, nic takového nebylo? Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd UK -------------------No tak samozřejmě je to jistá pojistka zase nechat si to napsat na papír, poněvadţ ústní dohody jsou dŧleţité a v jistých kulturách politických nebo třeba i v byznysu, na Západě je celkem běţné, ţe ústní dohoda se povaţuje za naprosto zásadní a závaznou věc, ale koneckoncŧ i tady máme problém s ústavou, s výkladem ústavy, s tím, jak se chová prezident Miloš Zeman a při jakémkoliv, řekněme, extenzivním výkladu ze strany pana prezidenta se zase objevuje taková reakce, ţe hm, tak musíme tam dopsat ještě přesné lhŧty a tak dále, čili kdyby na kaţdou reakci nebo na kaţdý pokus o rozšíření reálných pravomocí ze strany prezidenta měla následovat reakce, co se všechno napíše přesně zase do ústavy, se to všecko zpřesní, tak uţ ta ústava bude docela jako tlustá, si myslím, takţe je pravda, ţe se všecko na papír napsat nedá a je lepší, kdyţ funguje přirozeně taková kultura, ţe ústní dohoda platí jako čestné slovo, jako slovo gentlemana, ale v těch poměrech, jaké u nás panují, tak zase já se nedivím, ţe někdo třeba chce mít všecko černé na bílém sepsáno a podepsáno. Lukáš DOLANSKÝ, moderátor -------------------Plné znění zpráv


Pánové, díky za váš čas, na shledanou. Milan ZNOJ, politolog, Filozofická fakulta UK -------------------Děkuji za pozvání. Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd UK -------------------Děkuji za pozvání, na shledanou.

Z mateřské zamíří rovnou do Berkeley 27.1.2014

Hospodářské noviny Julie Daňková

str. 04

Česko

Studium ekonomie NEJLEPŠÍ VŠ PODLE HN V pŧlce července sbalí Zuzana Havránková svému manţelovi a dětem kufry a zbytek roku společně stráví v Berkeley. Osmadvacetiletá doktorandka bude na prestiţní americké univerzitě zkoumat ekonomickou stránku klimatických změn. Do USA se dostane díky zahraničním kontaktŧm a doporučením svých vyučujících z Institutu ekonomických studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Právě tato škola obsadila první místo mezi ekonomickými katedrami a fakultami v ţebříčku HN. A to díky mezinárodnímu zapojení školy a zahraničním zkušenostem jejích pedagogŧ. „Budu zkoumat, jakou škodu nebo přínos zpŧsobí společnosti vypuštění jedné tuny oxidu uhličitého do ovzduší. To je dŧleţité pro výpočet zdanění emisí, se kterým uţ začala Austrálie a několik dalších státŧ,“ vysvětluje Havránková. Doktorandská studia dělá pátým rokem. Na plný úvazek nikde nepracuje, ale pracovní nabídky dostává často. Vedle diplomu má totiţ i cenu od České společnosti ekonomické, Cenu ministra školství a o její práce mají zájem redakce prestiţních vědeckých časopisŧ jako Journal of International Economics nebo World Development a Energy. Aktuálně se podílí třeba na projektu České národní banky, kde jde o upravování mezinárodně pouţívaného modelu ekonomiky na míru českému prostředí a chování zdejších obyvatel. Magisterské studium, které mezi ekonomickými školami platí za jedno z nejnáročnějších v Česku, ukončila v roce 2009. Budoucí ekonomové tu například musí projít čtyřmi semestry matematické analýzy pod vedením vyučujících z Matematickofyzikální fakulty UK. I Havránková vzpomíná na probdělé noci, kdy se snaţila pochopit dŧkaz probírané matematické věty. „Spokojení s výběrem této školy nebudou lidé, kteří jsou zvyklí vybírat si v ţivotě vţdy tu nejsnazší cestu,“ říká doktorandka. Obtíţné studium je ale vyváţené tím, ţe uţ samotný diplom absolventŧm stačí k tomu, aby získali práci. To je odlišuje od jiných vysokých škol v Česku, jejichţ studenti k diplomu potřebují i praxi. „Pokud chtějí studenti pracovat v kreativním zaměstnání, na něţ je tato škola připravuje, vyplatí se věnovat škole naplno do posledního ročníku,“ míní Havránková. Nikdo z jejích spoluţákŧ bez práce nezŧstal, i kdyţ promovali v době hospodářské krize. Tím se institut mŧţe srovnávat s prestiţními anglosaskými školami. „Na univerzitách jako Oxford a Cambridge je práce během studia zakázaná a ani na ostatních vysokých školách v Británii se nedoporučuje,“ řekl před časem HN Lukáš Sedláček, předseda spolku sdruţujícího české absolventy dvou nejprestiţnějších britských univerzit. O tom, ţe studenti povaţují ekonomické vzdělání z britských univerzit za srovnatelné s ekonomií na FSV UK, svědčí i fakt, ţe v doktorandském programu s Havránkovou studují i spoluţáci s magisterským titulem z Cambridge a Oxfordu. Vedení školy klade vysoké poţadavky na vyučující, kteří publikují převáţně v zahraničních časopisech, i na studenty, jejichţ rozvrhy plní předměty v angličtině. „Úroveň diplomových prací rychle roste. Co bylo před sedmi lety standardní diplomkou, by dnes studenti nemuseli obhájit,“ podotýká Havránková . ***



Spokojení s výběrem ekonomie na FSV UK nebudou lidé, kteří jsou zvyklí vybírat si v ţivotě vţdy tu nejsnazší cestu. ZuZana Havránková doktorandka Institutu ekonomických studií FSV UK Foto popis| DO BERKELEY Zuzana Havránková se v červenci vydá i s rodinou do Berkeley, kde bude zkoumat ekonomickou stránku klimatických změn. Foto autor| FOTO: HN – LUKÁŠ BÍBA O autorovi| Julie Daňková, [email protected]

Sběratelé funkcí - starostové a hejtman - chtějí posty drţet 27.1.2014


Kraj Hradecký

Poslanci a současně starostové velkých měst Jan Birke a Ivan Adamec se nehodlají vzdát ani jedné funkce. V podzimních komunálních volbách jsou připraveni kandidovat znovu. Oba své posty si chce nadále udrţet i hejtman-senátor Lubomír Franc, přestoţe to experti kritizují. HRADEC KRÁLOVÉ Šéf sociálních demokratŧ Bohuslav Sobotka nedávno obohatil politický slovník o termín „funkcionářská nemoc“. Míří tím hlavně na takzvané sběratele nejrŧznějších funkcí, pro které má pohotová čeština další libozvučný název: „kumulátoři“. Také v kraji existují nově zvolení poslanci i další politici, kteří díky voličŧm či spolustraníkŧm nahromadili rŧzné posty, ale vzdát se nechtějí ţádného. Raději do roztrhání těla - neţ by se jednoho postu zřekli -hodlají pracovat třeba hejtman a senátor Lubomír Franc (ČSSD) či starostové a zároveň poslanci Ivan Adamec (ODS) nebo Jan Birke (ČSSD). Jejich protipólem je třeba nová poslankyně a současně starostka Holovous Martina Berdychová (ANO). Zatímco ta hledá kandidáta, který by ji na obecním úřadě mohl nahradit, starostové Trutnova i Náchoda jsou připraveni v podzimních komunálních volbách ucházet se opět o nejvyšší křeslo na radnici. Slibují přitom, ţe svŧj starostovský plat rozdají nebo se jej zcela vzdají. Ostatně tak ke svým příjmŧm přistupují jiţ dnes. Sobotka apeluje na poslance ČSSD, aby si promysleli, zda je vhodné dŧleţitou a časově náročnou funkci ve sněmovně kumulovat s pozicemi hejtmana a jeho náměstka, primátora, uvolněného člena krajské rady či uvolněného člena rady statutárního města. Lubomír Franc upozorňuje, ţe nespadá ani do jedné Sobotkovy „dvojčlenky“ a naopak se mu prý daří skloubit hejtmana a senátora nad očekávání. „Náročné to je, ale po roční zkušenosti mohu říci, ţe se mi to opravdu daří. Svědčí o tom také moje účast v Senátu a prakticky stoprocentní účast na jednáních rady a zastupitelstva kraje,“ upozorňuje Franc, který však prokazatelně nestíhá coby člen broumovského zastupitelstva: v posledním volebním období je největším absentérem, kdyţ z 26 jednání nebyl přítomen ve 12 případech. Podle politologa z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Kamila Švece má Franc práce aţ moc a nabízí se otázka, zda souběh funkcí skutečně stíhá tak, jak tvrdí. „Nelíbí se mi to ani eticky. Senátor sice nemá tak nabitý program jako poslanec, ale stále platí, ţe je to zaměstnání se vším všudy. Měl by se podrobně věnovat předloţeným zákonŧm a i kdyţ Senát nezasedá tak často, stále zbývá spousta práce, která není tolik vidět. Pokud k tomu má i další funkci, nemŧţe být tolik efektivní,“ domnívá se Švec. Hejtman se přesto nehodlá vzdát ani jedné funkce. „Před touto volbou nestojím. Z vlastní zkušenosti mohu říci, ţe funkce senátora mi velmi výrazně pomáhá v práci pro Královéhradecký kraj. Příkladem jsou moje četné schŧzky s ministry a náměstky v Senátu ke krajské problematice. Domnívám se, ţe do budoucna bude Senát stále více přebírat funkci jakési komory regionŧ, a proto zastoupení výrazných regionálních osobností v Senátu je přínosné,“ tvrdí Franc. Náchodský starosta a poslanec Jan Birke je ještě radikálnější. Otevřeně například prohlásil, ţe kdyby cítil tlak od vedení ČSSD, aby sloţil buď mandát starosty, či poslance, vzepřel by se. „V tom případě bych raději šel proti Sobotkovi. Je to úplně jednoduché: kdyby lidé nechtěli, abych měl dvě funkce, tak mě prostě nezvolí. Tou volbou mi naopak dali najevo, ţe mě chtějí, a já jsem navíc vţdy říkal, ţe starostou zŧstanu,“ říká Birke emotivně. Kumulace funkcí mu prý nedělá vŧbec ţádný problém: „Zjistil jsem, ţe ty dvě funkce se vzájemně doplňují. Jako poslanec dokáţete ovlivňovat více věcí neţ starosta, teď třeba s ostatními krajskými poslanci tlačíme na dokončení dálnice D11. V Náchodě jsem ale nyní paradoxně častěji neţ předtím, kdy jsem kaţdou chvíli sháněl podporu pro město v Praze.“ Údajnou výhodnost spojení funkcí starosta-poslanec zmiňuje rovněţ trutnovský Ivan Adamec. „Jako poslanec mám více informací a vím přesně, na co se ve městě mohu připravit. A kombinovat to jde dobře, vţdyť ţijeme v době informačních technologií. Na nedostatek práce si váţně nemohu stěţovat a kdybych nestíhal ve všední dny, jsou pro mě pracovní i víkendy. Počítal jsem s tím, ţe tomu budu Plné znění zpráv


věnovat všechno: koníčky a zábava jdou stranou, děti uţ jsou velké, tak holt musím makat,“ směje se starosta Trutnova. Ani on neuvaţuje o tom, ţe by jeden z postŧ sloţil: „Pokud by mi to do budoucna mělo činit potíţe, musel bych se rozhodnout. Ale zatím to nehrozí.“ » Pokračování na str. B2 Sběratelé funkcí - starostové a hejtman - chtějí své posty drţet » Pokračování na str. B1 Zato Martina Berdychová má opačný přístup. Krajská zastupitelka, poslankyně a starostka Holovous shání někoho, kdo po ní obecní úřad převezme. „Jenţe zatím jsem neúspěšná. Chtěla bych mít jasno co nejdříve. Zatím si nedovedu představit, ţe bych na podzim kandidovala znovu,“ uvádí místopředsedkyně sněmovního výboru Pro veřejnou správu a regionální rozvoj, která je od ledna neuvolněnou starostkou a má tedy nárok jen na symbolickou odměnu. Stejný postup zvolil i Adamec. Také on se jako neuvolněný starosta Trutnova vzdal podstatné části svého platu na městě. Zároveň ale připouští moţnost, ţe v komunálních volbách opět vyrazí do boje o nejvyšší post radnice. „Je to trochu předčasná otázka, ale pokud bude zájem a vyhraju primárky, kandidovat budu. Nejde však jen o mé rozhodnutí,“ dodává Adamec. Náchodský starosta Birke se také dobrovolně vzdává svého starostovského příjmu. „Tak třeba prosincový plat jsem dal dětské nadaci, říjnový šel na vánoční koncert a pro dětský stacionář. Starostovský plat prostě rozdám a jsem kdykoli připraven to doloţit,“ zdŧrazňuje Birke, jenţ se stejně jako Adamec ve svém městě těší velké popularitě. Rozhodnutí padne do června A také on si nechává otevřená zadní vrátka. „V tuto chvíli ještě nevím, zda budu znovu kandidovat. Spíš to vypadá, ţe ano, ale rozhodnu se aţ po poradě s kolegy v květnu nebo červnu.“ I přes charitativní snahy by se ale poslanci měli podle politologa Švece věnovat jen práci ve Sněmovně. „Poslanecká práce by měla být na plný úvazek. Kdyţ si k tomu někdo přibere další funkci, ani jednu z nich uţ nemŧţe vykonávat zcela naplno a odpovědně.“ *** FAKTA Funkce vytíţených politikŧ v kraji Ivan Adamec poslanec, uvolněný starosta Trutnova, předseda krajské ODS, místopředseda hospodářského výboru Sněmovny, náhradník Stálé delegace do Středoevropské iniciativy Jan Birke poslanec, zastupitel Královéhradeckého kraje, neuvolněný starosta Náchoda, člen hospodářského výboru Sněmovny, člen Volebního výboru, prezident Smíšené česko-čínské komory, Předseda klubu starostŧ a primátorŧ za ČSSD Lubomír Franc hejtman a zastupitel Královéhradeckého kraje, senátor, zastupitel Broumova, předseda okresního výboru ČSSD, místopředseda krajského výboru ČSSD Náročné to je, ale po roční zkušenosti mohu říci, ţe se mi to daří skloubit. Lubomír Franc, hejtman a senátor Koníčky a zábava jdou stranou, děti uţ jsou velké, tak holt musím makat. Ivan Adamec, starosta a poslanec Kdyby lidé nechtěli, abych měl dvě funkce, tak mě prostě nezvolí. Jan Birke, starosta a poslanec Poslanec je na plný úvazek. Další funkci k tomu nelze vykonávat naplno ani odpovědně. Kamil Švec, politolog Nedovedu si představit, ţe bych na podzim kandidovala na starostku znovu. Martina Berdychová, starostka a poslankyně Foto popis| Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Hradecký kraj

Český Aspen aneb Hoteliéři, přesvědčte nás, ţe to jde lépe 27.1.2014



Kraj Pardubický


Blogerka a novinářka Tereza Boehmová popsala, jak se hoteliéři v Krkonoších chovají k zákazníkŧm. Některé reakce byly nenávistné, ale převaţovaly ty pozitivní. Myslela jsem si, ţe po mém starším textu o tom, ţe já nejsem zrovna odvázaná z dlouhodobého kojení, těţko někdy napíšu provokativnější článek, který mě v dŧsledku zasype tunou děkovných i nenávistných e-mailŧ. Ale mýlila jsem se. Článek o lyţování ve Špindlerově Mlýně předčil má očekávání. Věděla jsem, ţe píchnu do vosího hnízda, ale netušila jsem úplně - a upřímně se z toho raduji -, jaký dosah, ohlasy a čtenost mŧţe mít na blogu článek nazvaný Špindl Špindl, velkej švindl. Občas přednáším na fakultě sociálních věd o světě blogŧ – takzvané blogosféře. Studentŧm říkám, ţe blog je bezednou studnicí námětŧ, které jsou zpracovány naprosto odlišným (osobním, zaujatým a často neodborným) zpŧsobem neţ v článku v novinách, kde se novinář musí snaţit o objektivnější pohled, o odstup, vynechá emoce, text musí být propracovanější, je upravovaný, krácený a editovaný. Blogy mohou naťuknout velký problém, odhalit ţhavé téma a právě tím, ţe jejich text je napsaný emotivně, mohou mít nebývalý ohlas, vyvolat potřebnou debatu a moţná... i občas něco skutečně změnit. V mém článku – vlastně takové klasické osobní uţivatelské recenzi, kterých na odborných serverech najdete spoustu – jsem popsala, jak na mě pŧsobilo konkrétní lyţařské středisko a ubytovací zařízení, kde jsem bydlela. Do Rakouska jezdím 22 let, mám dokonalé srovnání Recenze povaţuji za naprosto standardní nástroj trhu, který pomáhá třídit zrno od plev. V ţádném případě nechci nikomu určovat, jaké má mít sluţby a ceny, to si kaţdý obchodník určuje sám, ale musí ve svobodné společnosti počítat i s tím, ţe kdyţ jsou ceny ve srovnání s jinými místy nadsazené či přímo praštěné, lidé jsou naštvaní a navzájem si to řeknou. Kdyţ článek vyšel, rozpoutalo se peklo. Přišly mi e-maily typu „na kaţdou svini se vaří voda“ a „ve Špindlu uţ se neukazuj“. Pobavila mě reakce, ţe mě jako „zkušenou píáristku“ platí provozovatelé rakouských středisek, abych jim tam nahnala klienty z Čech. Přísahám na psí uši, ţe neplatí... Pravda je, ţe do Rakouska uţ 22 let dobrovolně kaţdý rok na hory jezdím (ţádná nadnárodní společnost ani firma mě nesponzoruje) a mám za ta léta dokonalé srovnání cen, sluţeb, kvality jídla či vybavení pro děti. Mnohem více ohlasŧ na mŧj text bylo naštěstí pozitivních. Pisateli snad ani nebyli lidé, kteří by řešili kaţdou korunu, naopak, ozvala se mi i spousta krajanŧ ze zahraničí, kteří se do Česka po letech těšili a byli na horách (a to nejen ve Špindlu) otrávení, dokonce reagovalo i pár známějších osobností. Došla jim s „českým Aspenem“ trpělivost. Psali, ţe jsou rádi, ţe to někdo otevřeně napsal. Jak jsem uvedla, i bohatý člověk nerad vyhazuje peníze oknem, kdyţ je mŧţe vyuţít lépe. Nešlo tu vŧbec o boj chudých proti bohatým a reakce „Kdyţ na to nemáš prachy, tak tam nejezdi!“ je s prominutím mimo mísu. Třeba na to někdo i má, ale nechce být nutně za hlupáka, kterému je jedno, ţe mu někdo denně tahá z kapsy drobné navíc. Hoteliér zrušil příplatek za kečup. Bravo! Udělalo mi velkou radost, ţe se ozvala i řada hoteliérŧ, kteří jsou připraveni dokázat, ţe se o hosty starají dobře. Jeden milý pan hoteliér z Rokytnice mi dokonce napsal, ţe se po mém textu zamyslel a vyhodil z jídelního lístku příplatek za kečup a zrušil zálohy na klíčky od pokoje. Klobouk dolŧ. Kéţ je takových víc! Moc se mi líbila věta jednoho diskutéra, který reagoval na komentář, ţe neţ někam jedu, mám si dobře zjistit, jak to tam chodí. Napsal, ţe nechápe, proč by měl člověk pořád v Česku koukat přes rameno, jestli ho náhodou někdo neokrádá. A to je dost přesné. Nešlo by to jinak? Ty věci nedělat, nesnaţit se někoho napálit? Nepřečetl sis minipísmo na smlouvě o pŧjčce? Plať, blbe! Hotely, o kterých jsem konkrétně psala, se cítily dotčeny a poškozeny, ač by na místě byla spíš reakce, jakou měl zmíněný pan hoteliér z Rokytnice. Tedy ukázat nám, ţe to jde lépe, nastavit prŧhlednější pravidla a my k vám třeba zase přijedeme. K tomu mají recenze vést, špatný obraz se přece dá vylepšit. Prosím, páni hoteliéři a ostatní, přesvědčte nás, ţe to jde lépe a ţe mŧţeme do Česka na hory jezdit bez obav. Foto popis| Jako v zrcadle Někteří hoteliéři se v blogu poznali, jeden z nich dokonce zrušil nesmyslný příplatek za kečup. Foto autor| Foto: MAFRA Regionální mutace| Mladá fronta DNES - pardubický kraj

Jak reálná je podle vás hrozba teroristického útoku v Soči? Plné znění zpráv


27.1.2014

Respekt

str. 06

Anketa

ANKETA TOMÁŠ KARÁSEK hlavní analytik Asociace pro mezinárodní otázky, přednáší na FSV UK Na otázku po míře pravděpodobnosti musím seriózně odpovědět, ţe ji určit neumím. Obecně je riziko teroristického útoku v Soči, řečeno s českým trestním zákoníkem, větší neţ malé. Ruská politika na Kavkaze stále generuje odpor, který se zhmotňuje i v ochotě útočit na civilní cíle, jak dokázaly nedávné události ve Volgogradu. Ruské bezpečnostní sloţky zjevně nejsou schopny některým těmto útokŧm zabránit (to ale samozřejmě platí i pro policii kdekoli jinde). Olympijské hry mohou být pro teroristy zajímavý symbolický cíl, coţ se ukázalo uţ v Mnichově v roce 1972. Připočtemeli k tomu nezbytnou koncentraci lidí a událostí i nevyhnutelnou míru chaosu, jeví se olympiáda jako výhodný terč - coţ nicméně nemusí znamenat, ţe k nějakému útoku nebo pokusu o něj skutečně dojde. ANDOR ŠÁNDOR bývalý náčelník Vojenské zpravodajské sluţby Bezpečnost v Soči přišla Rusko na dvojnásobek toho, co Brity Londýn 2012. Budou tyto hry dvakrát bezpečnější? V Londýně se nic nestalo, přestoţe země má více neţ čtyřicetiletou historii s aktivními teroristy. Nejdříve s těmi severoirskými, poté s islamisty. Staleté spory Ruska se Severním Kavkazem vyústily za posledních 14 let v 15 sebevraţedných útokŧ s 352 mrtvými. A to nepočítám 186 mrtvých dětí při masakru ve škole v Beslanu v roce 2004. V dějišti a v okolí her pŧsobí 100 tisíc příslušníkŧ policie a armády. Vše, co má Putin v oblasti k dispozici, na moři, ve vzduchu a na zemi, je nasazeno s cílem eliminovat jakoukoli hrozbu. Ţe by byli ohroţeni sportovci či diváci, není příliš pravděpodobné, nelze to však vyloučit. A proto je dŧleţité nepodcenit ţádné varování při rozhodování o účasti. PETR GRACLÍK generální sekretář ČOV Ruské úřady zajistí, aby letošní zimní olympijské hry byly bezpečné. Nedovedu si představit, ţe by organizátoři podcenili v tomto ohledu jakýkoli detail. Jsem si jistý, ţe opatření v Soči budou víc neţ dŧkladná. V Londýně před dvěma roky nedošlo k jedinému váţnému incidentu a nemyslím si, ţe by tehdy byla rizika menší. Jsme dlouhodobě v kontaktu s pořadateli i policií. E-maily, které dorazily v minulých dnech na jednotlivé olympijské výbory, vnímáme spíše jako snahu o zviditelnění. Od roku 1972, kdy došlo k útoku na izraelskou výpravu v Mnichově, se mnohé změnilo. Bezpečnost divákŧ, sportovcŧ i novinářŧ je pro organizátory nejvyšší prioritou. PAVEL VONDRA editor ČRo Plus, bývalý zpravodaj ČT v Rusku Bohuţel se zdá být reálnější, neţ tomu bylo u všech předchozích zimních olympiád. Z toho, ţe návštěvníci her budou chtě nechtě hrát ruskou ruletu, by měl mít těţkou hlavu nejen Vladimir Putin, který je pouze dalším v dlouhé řadě vŧdcŧ s pochybnou legitimitou (Hitler, Mussolini, Mobutu, Ferdinand Marcos…), pro něţ jsou grandiózní sportovní akce s účastí zahraničních hvězd vítanou příleţitostí, jak se blýsknout doma i ve světě, ale především MOV, který myšlenku uspořádat olympiádu zrovna v Soči tak lehkováţně podpořil. Od prvních okamţikŧ své politické kariéry si Putin počíná na Kavkaze jako slon v porcelánu. Dnes tam vládnou výhradně jím dosazené figurky, zatímco odpŧrci reţimu jsou zatlačováni do podzemí a vháněni do náruče extremistŧ. Foto autor| FOTO ARCHIV Foto autor| FOTO ARCHIV Foto autor| FOTO KAREL CUDLÍN Foto autor| FOTO ARCHIV

Ráj, nebo Farma zvířat? Plné znění zpráv


27.1.2014

Respekt str. 31 Okem ekonoma ONDŘEJ SCHNEIDER

Co by zpŧsobilo zavedení „základního příjmu“ Krize, která suţuje Evropu od roku 2009, zatím neměla fatální následky. Zatímco po velké hospodářské krizi z třicátých let minulého století se řada zemí přiklonila k socialismu, nyní se nic podobného neděje. Z velkých státŧ Evropské unie vládnou ve čtyřech (Německu, Británii, Španělsku a v Polsku) pravicové strany a ty levicové v Itálii a Francii se od nich aţ tak moc neliší. Ano - socialismus je těţce zdiskreditovaný pádem sovětského impéria a rozvoj sociálního zabezpečení v moderních kapitalistických společnostech byl ohromný. Pro řadu evropských levicových intelektuálŧ je ale i dnešní kapitalismus „zločinný“ a přináší „nepřijatelný diktát peněz“. Tyto termíny alespoň pouţil český sociolog Michal Uhl, kdyţ shrnoval své plány na rok 2014. Pro mne jako pro ekonoma byla zajímavější jeho poznámka o potřebnosti hlubší diskuse o konceptu „základního příjmu“. Trocha aritmetiky Tento koncept, pŧvodně zastávaný takovými liberály, jako byl Milton Friedman, získal v loňském roce širší podporu mezi českými intelektuály, a dokonce byl podpořen zástupci několika politických stran (Strana zelených, Česká pirátská strana, Strana demokratického socialismu). Zkusme ho tedy zasadit do českého kontextu a „ekonomickým okem“ odhadnout, jaké efekty by základní příjem mohl mít na český trh práce a na státní rozpočet. Kaţdý občan by měl podle zastáncŧ novinky mít právo na takovou dávku od státu, která by mu umoţnila „dŧstojný ţivot“. Mělo by jít o dávku finanční, nijak nesouvisející s tím, zda člověk studuje, je v dŧchodu, pracuje či o práci právě přišel. Taková dávka je podle jejích obhájcŧ nutná, neboť plná zaměstnanost „není moţná“ a finanční zabezpečení by lidem umoţnilo věnovat se tomu, co oni sami povaţují za nejdŧleţitější, sníţilo by tlak na co „nejrychlejší hledání práce“ a tím vším by vedlo k „udrţitelné ekonomice“. Nikdo zatím nedokázal uspokojivě vysvětlit, co je a co není udrţitelné. Jasné není ani to, co je „dŧstojný ţivot“ a kolik je na takový ţivot třeba peněz. V Česku dnes existuje institut ţivotního minima, které je stanoveno na 3410 korun na měsíc na osobu. K němu je ovšem třeba připočítat příplatek na bydlení, který závisí na velikosti obce, nájemném a dalších faktorech a mŧţe činit aţ 1500 korun měsíčně. Lze tedy odhadovat, ţe kaţdý občan ČR má nárok na minimální příjem aţ pět tisíc korun. Prŧměrný starobní dŧchod činí 11 tisíc korun měsíčně (nezdaněných), prŧměrná mzda je 25 tisíc před zdaněním a po zdanění nějakých 19 tisíc. Jak vysoký by tedy měl být základní příjem? Pokud 5 tisíc měsíčně, pak by se proti současnosti vlastně nic nezměnilo, zřejmě tedy více. Pokud by ale základní příjem byl více neţ prŧměrný dŧchod, ztratil by význam zase dŧchodový systém. V zajímavé bakalářské práci v Institutu ekonomických studií FSV UK počítala autorka s částkou 100 tisíc korun ročně, tedy někde mezi ţivotním minimem a prŧměrným dŧchodem a dŧchodce ponechala ve stávajícím dŧchodovém systému, aby si nepohoršili. Propočítejme tedy, kolik by zavedení takového základního příjmu mohlo stát, na datech ze státního rozpočtu na rok 2013. Pokud by základní příjem měl být nepodmíněný, stát by jej musel vyplácet kaţdému občanu ČR v předdŧchodovém věku. To by si samozřejmě vyţádalo obrovské náklady, nějakých 800 miliard ročně. Stát by ale zároveň dost peněz ušetřil: 40 miliard na dětské přídavky, 22 miliard na nemocenské, 11 miliard na dávky v hmotné nouzi, 3 miliardy na dávky pro osoby se zdravotním postiţením, 11 miliard na dávky v nezaměstnanosti, 21 miliard na sociální sluţby, 4 miliardy na příplatcích za zaměstnávání zdravotně postiţených. Moţná také 2-3 miliardy na platech zaměstnancŧ MPSV, kteří by jiţ nemuseli propočítávat všechny moţné dávky a kontrolovat jejich čerpání. Celkem by se tedy ušetřilo nějakých 110-120 miliard. Také by se zrušily odpočty z daní na děti, takţe příjmy z daní by se zvýšily hrubým odhadem o 30 miliard korun. I po zrušení všech těchto sociálních programŧ by státní rozpočet potřeboval najít někde zhruba 650 miliard korun. Účet by se mohl trochu sníţit, kdybychom ze základního příjmu vyjmuli děti a studující. Výdaje na základní příjem by pak byly jen nějakých 600 miliard, ale stát by nemohl zrušit například dětské přídavky, takţe by bylo potřeba najít jiţ „pouze“ 520 miliard korun. Jen pro srovnání, na sociálním pojištění dnes stát vybere přes 370 miliard. Pokud bychom tedy chtěli financovat základní příjem pro všechny vyššími odvody, musela by se sazba odvodŧ zvýšit z nynějších 31,5 procenta hrubé mzdy (dohromady za zaměstnance a firmy) aţ na 75 procent! Kdybychom základní příjem omezili na dospělé v aktivním věku, sazba sociálního pojištění by musela jít na 70 procent mezd. Destrukce a propad Plné znění zpráv


Takto vysoké odvody z mezd by výrazně ovlivnily motivaci lidí pracovat. Zatímco teď představují pro většinu lidí sociální dávky doplněk příjmŧ, v systému základního příjmu by měl kaţdý jistých svých 100 tisíc korun ročně a z toho, co by si vydělal navíc, by mu stát sebral 70-80 procent. Je pravděpodobné, ţe pro řadu lidí by tak vysoké zdanění bylo nepřijatelné a přešli by do černé ekonomiky. To by nadále sníţilo počet plátcŧ daní, a tedy vedlo k dalšímu zvyšování jejich odvodŧ. Výsledkem zavedení základního příjmu by tak zřejmě byla destrukce trhu práce, masivní nárŧst černé ekonomiky a propad ţivotní úrovně. Foto autor| FOTO ISIFA / LN / FRANTIŠEK VLČEK O autorovi| ONDŘEJ SCHNEIDER, Autor učí v Institutu ekonomických studií FSV UK, je ekonomem v Institutu mezinárodních financí ve Washingtonu. Bakalářská práce Jany Poštulkové na: http://ies. fsv.cuni.cz/work/index/show/id/1923/lang/cs.

Můj (ne)přítel poradce 27.1.2014

Respekt str. 35 Fokus / ţivotní pojištění BARBORA JANAUEROVÁ

S rostoucí neschopností státu zvyšovat dŧchody čím dál víc lidí hledá, jak si spořit v soukromých fondech. Ve sloţitém světě finančních sluţeb je ale čekají nástrahy, na které obvykle nejsou připraveni. Uţ jste si začali šetřit na dŧchod? Včera bylo pozdě. Co dnes? Pište si to,“ chrlí na účastníky školení mladá ţena. Je jí kolem třiceti let, pŧsobí sebevědomě, je dobře upravená, energická a vzbuzuje dojem úspěchu. V obrazech s modrými rámy jsou hesla jako Odvaha, Úspěch a citáty slavných osobností vztahující se k těmto slovŧm. V lavicích učebny jedné z kancelářských budov v Praze sedí asi deset mladých lidí, některým z nich ještě není ani dvacet let. Výzva ke spoření na dŧchod ale nemíří na ně. Je návodem, jak oni sami mají jednat se svými příštími klienty. Na kurz přítomné přivedla internetová nabídka brigády, někoho zlákali spoluţáci řečmi o výhodné „práci s lidmi“. Po absolvování několika odpoledních lekcí, kde se učí získat spíš správnou motivaci a prodejní dovednosti neţ znalost konkrétních finančních produktŧ, budou účastníci kurzu připraveni vyrazit do ulic a nabízet spoření na dŧchod, investování do zlata, hypotéku. Hlavně ale ţivotní pojištění, protoţe právě na něm mohou zprostředkovatelské firmy nejvíc utrţit. Vítejte v tajemném světě drobného investování, kde se dá při troše nepozornosti prodělat překvapivě hodně peněz. Nejvyšší pokuta Většinu českého trhu s finančním poradenstvím obsadily uţ v devadesátých letech velké, často nadnárodní firmy, jeţ do svých struktur pohlcují tisíce lidí bez poţadavku na ekonomické vzdělání. Dŧvodem je systém, na kterém celá branţe stojí. Jde o princip takzvaného víceúrovňového (multi-level) marketingu. To znamená, ţe dealeři nevydělávají na smlouvách, jeţ sami uzavírají, ale také na smlouvách uzavřených lidmi, které do systému přivedou. Ve vyšších patrech této „pyramidy“ pak stojí manaţeři, jejichţ příjem z velké části pokrývají provize ze smluv, jeţ uzavírají lidé pod nimi. Náplní jejich práce je tedy hlavně motivovat nováčky k co nejvyšším výkonŧm. To se děje na školeních, kde přednášející mezi řečí zmiňují, kdo z oboru si koupil jaké auto, kolik stál jejich nový byt a kolik berou nejúspěšnější pracovníci. Někdy se ale ukáţe, ţe vysoký výdělek neznamená automaticky dobře odvedenou práci. Lukáš Štork byl dlouhá léta představován na školeních jako vzor výborného poradce právě díky počtu smluv, které uzavřel, a částkám, jeţ dokázal do firmy přinášet. Loni v říjnu ovšem dostal od České národní banky nejvyšší pokutu, jaká kdy byla centrální bankou fyzické osobě udělena. Pokutu šest milionŧ korun obdrţel za neetické jednání při prodeji investičního ţivotního pojištění (IŢP) v době, kdy pracoval pod značkou firmy OVB Allfinanz. Nešlo o první trest. Štork byl centrální bankou sankcionován jiţ v roce 2010 a o dva roky dříve jej kvŧli hrubému porušování etického kodexu vyloučila ze svých řad asociace sdruţující finanční poradce. Krátce nato bylo členství pozastaveno i OVB jako firmě. „Protoţe OVB je největší finančně zprostředkovatelskou firmou na českém trhu, má tedy nejvíce poradcŧ, vţdy mŧţe dojít k selhání jedincŧ,“ odpovídá ředitel marketingu OVB Richard Beneš na otázku, jak mohlo k potíţím dojít. Z OVB uţ musel Štork odejít, navzdory pokutě od ČNB je však i dnes o jeho sluţby zájem. Přestoupil k firmě Broker Consulting a stále patří k nejvýkonnějším českým zprostředkovatelŧm osobních finančních smluv. (Lukáš Štork nereagoval na opakovanou nabídku na rozhovor.) Plné znění zpráv


Nutno podotknout, ţe OVB není zdaleka jedinou firmou, která je Českou národní bankou sankcionována. Centrální banka v posledních letech rozdává čím dál vyšší pokuty v řádech milionŧ korun rŧzným firmám i konkrétním osobám. Odborníci, například Jaroslav Daňhel z Fakulty financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické, se domnívají, ţe problém je uţ v systému, jakým finančně zprostředkovatelské firmy fungují. Multi-level marketing je příčinou, proč se finančním poradcem mŧţe po krátkém školení stát téměř kdokoli a lidé se tu střídají více neţ v jiných oborech. Pojem finanční poradce, jak si většina zprostředkovatelŧ říká, české zákony neznají, a lze jej tedy uţívat neomezeně. Zruš a zase uzavři Nejvíc nešvarŧ ze strany poradcŧ se pojí s nabídkami investičního ţivotního pojištění, které tvoří základ produkce těchto firem. Jde o velmi specifický produkt sloţený ze dvou věcí, jeţ spolu vlastně nesouvisejí pojištění proti riziku (například úmrtí) a investování do podílového fondu. Z toho vzniká neporozumění ze strany klientŧ. To mají podle šetření ČNB často na svědomí neúplné, zavádějící či nepravdivé informace, z nichţ vzniká i zmíněná záměna spoření s moţností výběru po několika letech s pojištěním proti riziku, kde se nic vybrat nedá. Zprostředkovatelé také mnohdy lidem nevysvětlí investiční charakter produktu. Na rozdíl od vkladu nebo třeba kapitálového ţivotního pojištění totiţ u investičního ţivotního pojištění není jisté, ţe lidé na konci dostanou částku, kterou jim poradci slibují podle modelového zhodnocení. Investiční ţivotní pojištění se zhodnocuje podle globální ekonomické situace a vývoje konkrétního podílového fondu. Mŧţe se tedy velmi zajímavě zhodnotit, stejně tak ale mŧţe mít nulové, nebo dokonce záporné zhodnocení. „Lidé si často neuvědomují, ţe se tím pouštějí na tenký led kapitálových trhŧ,“ říká Daňhel. Asi největším problémem je podle centrální banky i ministerstva financí časté rušení a předělávání smluv. Tomu odpovídají zkušenosti jednadvacetileté studentky Vysoké školy ekonomické Anny, která v jedné z velkých zprostředkovatelských firem začala pracovat uţ na střední škole. Své celé jméno nechce uvést, protoţe produkty se spotřebiteli dohadovala sama, ale smlouvy za ni nakonec podepisoval její nadřízený, coţ je v rozporu s povinností jednat s odbornou péčí, kterou zprostředkovatel ze zákona má. Právě časté předělávání smluv IŢP je jeden z hlavních dŧvodŧ, proč Anna z firmy odchází s dojmem, ţe se zde setkala s neetickým jednáním vŧči klientŧm. Poté co prodala několik smluv investičního ţivotního pojištění, ji zhruba po dvou letech chtěl její nadřízený poslat předělávat nebo rušit a zakládat nové smlouvy těm samým lidem. U IŢP totiţ existuje dvouletá doba, během níţ většina ukládaných peněz jde na vstupní poplatky spojené s uzavřením smlouvy - poplatky pojišťovně a hlavně na provizi zprostředkovatelské firmě. Teprve po několika letech od uzavření se peníze začínají zhodnocovat. V případě, ţe by Anna lidi přesvědčila, aby smlouvy zrušili a pořídili si nové pojištění, významně by se zvýšily správní náklady klienta a zisk zprostředkovatelské firmy. Někdy sice mŧţe mít přenastavení produktu opodstatnění, ale v mnohých případech, které eviduje ČNB, jde jen o honbu za provizí. „Přepojišťování je samozřejmě špatně, pojištění je produkt na dlouhou dobu, na celý ţivot,“ říká citovaný Richard Beneš. Jenţe podle dostupných statistik je prŧměrná ţivotnost jedné takové smlouvy pouhých sedm let, někde se uvádí osm let. Na otázku, proč tedy smlouvy předělávají, kdyţ je to „špatně“, Beneš odpovídá, ţe u firmy, pod jejíţ značkou pracují tři tisíce poradcŧ, se vţdy mohou najít lidé, kteří jednají neeticky a zneuţívají dvouleté storno doby. Všechno na poplatky Na trhu s pojistnými smlouvami je skutečně nával. V současnosti je u České národní banky registrováno přes 150 tisíc pojišťovacích zprostředkovatelŧ. Toto číslo nezahrnuje tipaře, jako je zmíněná Anna (lidi najaté na přesvědčování klientŧ), protoţe ti registraci u ČNB nemají. To znamená, ţe na jednoho zprostředkovatele v Česku připadá asi 40 dospělých lidí. Spousta zprof středkovatelŧ samozřejmě dělá svoji práci dobře a poctivě, tlak konkurence je ale obrovský. Zprostředkovatel na nejniţším stupni potřebuje uzavřít tři aţ čtyři pojistky měsíčně, aby se prŧměrně uţivil. Mnoho lidí uţ však ţivotní pojistku má, jsou tedy rŧzně přemlouváni k její změně. Z toho vyplývá, jak je trh s těmito finančními sluţbami v Česku rozšířený. Praxe, kdy tipaři (tedy lidé bez licence od ČNB) sami jednají s klientem a smlouvu za ně podepíše manaţer, který klienta nikdy neviděl, není podle zkušeností výjimkou. Devětapadesátiletá paní Jana (stejně jaké ostatní poškození klienti, které Respekt oslovil, nechce kvŧli osobnímu rázu svého problému uvést celé jméno) se před časem rozhodla uchránit zděděné peníze - 600 tisíc korun - před znehodnocením inflací. Jejím jediným poţadavkem bylo, aby se jí peníze vrátily celé a nic z nich netratila. Finanční poradce jí mohl poradit třeba obyčejný termínovaný vklad. Poradce firmy Broker Consulting, který sám neměl oprávnění ani na zprostředkování investic, ani pojištění a jednal jménem svého nadřízeného, jí ale poradil investice do podílových Plné znění zpráv


fondŧ, akcií a mezi poradci tak oblíbeného investičního ţivotního pojištění. Přitom paní Janě tou dobou zbývaly čtyři roky do starobního dŧchodu. Akcie sice mohla kdykoli prodat, rozhodně však nejde o investici s jistou návratností. Ještě větší problém byl u investičního ţivotního pojištění, kde se člověk uvazuje k létŧm placení, coţ paní Jana rozhodně nezamýšlela. Výsledkem byla ztráta téměř poloviny vloţených peněz, které se nyní Jana snaţí vymoci zpět pomocí stíţnosti podané Kanceláři finančního arbitra, coţ je státem zřízená instituce, jeţ podobné problémy řeší. Lidé z branţe hovoří také o takzvaných točkách. Jde o přesměrování (stočení) peněz do investičního ţivotního pojištění ze stavebního spoření. Zprostředkovatel poradí klientovi, aby rozloţil peníze naspořené ve stavebním spoření do dvaceti čtyř měsíčních splátek a předplatil si tím investiční ţivotní pojištění na dva roky dopředu. Prŧměrná částka, kterou lidé ve stavebním spoření mívají, je asi 140 tisíc - to vychází při rozdělení na měsíční splátky na šest tisíc měsíčně. Poradce přitom nedbá na to, ţe daný člověk nemá v úmyslu platit šest tisíc měsíčně po celou dobu pojištění, tedy třeba 30 let. Vysvětlí mu, ţe po dvou letech se dá měsíčně odkládaná částka sníţit třeba na tři stovky, ale záměrně mu neřekne, ţe počáteční náklady za zaloţení smlouvy, a hlavně tedy poradcova provize se budou odvozovat od toho, jak je pojištění nastaveno první dva roky. Za takovou sluţbu spotřebitel zaplatí hned na začátku něco přes 150 tisíc, coţ mŧţe být víc, neţ měl pŧvodně naspořeno ve stavebním spoření (6 tisíc krát 12 měsícŧ krát 30 let a z toho 7 procent provize). Jde o hodně peněz ve prospěch zprostředkovatele, v nepřehledných výpisech z účtu si ale klienti něčeho podezřelého dlouho nemusí nevšimnout. Navíc mnoho lidí nemusí dramatickou nevýhodnost své investice vŧbec prokouknout, nedokáţou si totiţ detaily propočítat nebo je změť čísel od snahy porozumět pojištění zcela odrazuje. Všechno na poplatky Organizace zaměřené na pomoc poškozeným lidem disponují mnoha dalšími případy ukazujícími, jak snadné je tápající klienty zavést na cestu, která je výhodná pro zprostředkovatele. Jedním z nich je pan Šimon z Prahy, jehoţ zlákala nabídka firmy OVB. Pan Šimon nic nepotřeboval, poradce přijal jen ze slušnosti, protoţe ho za ním poslal dobrý známý. Mimochodem i to je klasická taktika, na které je finanční poradenství postaveno. Firmy často nabádají najaté lidi, aby finanční produkty nabízeli svým známým, protoţe se u nich dá očekávat zvýšená dŧvěra. Klienty pak nenapadne detailně přezkoumávat výhodnost smluv. Protoţe pan Šimon nic nechtěl, nesdělil ani informace o svých osobních financích. Poradce přesto dokázal jednu potřebu vyvolat - přesvědčil Šimona, ţe by si měl spořit na dŧchod. Bez jakýchkoli vstupních čísel ohledně Šimonových potřeb poradce „vypočítal“, kolik si potřebuje našetřit, a stanovil cílovou částku na 4,8 milionu korun. Poté poradil spořit si na dŧchod prostřednictvím ţivotního pojištění. Šimon poradci sdělil, ţe vzhledem ke svému platu nemá ţádné volné prostředky na pravidelné měsíční platby. Zprostředkovatel mu ale řekl, aby zrušil stavební spoření a předplatil si pojištění na dva roky dopředu. Tím pan Šimon prakticky všechny naspořené peníze věnoval zprostředkovatelské firmě na její provizi. Kdyţ to zjistil, obrátil se o pomoc na právníka a podává stíţnost Kanceláři finančního arbitra. Šance na vrácení peněz podle znalcŧ podobných sluţeb stále existuje. V posledních letech se totiţ vyvinul určitý systém obrany poškozených klientŧ. Na neetické praktiky některých poradcŧ například upozorňují i sami bývalí poradci. Vít Kalvoda několik let pŧsobil jako finanční poradce ve velké firmě, do které ho přivedl jeho známý. Podle svých slov měl několik posledních let pochybnosti, nakolik se lidem jeho sluţby vlastně vyplatí. Stejně jako jiní zprostředkovatelé i on zpočátku postupoval podle instruktáţí a sám do nabízených produktŧ detailně neviděl. Rozhodujícím momentem se u něho stala chvíle, kdy v roce 2006 zjistil, ţe někoho poškodil smlouvou připravenou nadřízeným. Od té doby se snaţí na neetické praktiky upozorňovat pomocí své organizace. Spojil se s finančními odborníky, začal rozkrývat poplatkové struktury a porovnávat jednotlivé produkty na trhu. Vytvořili si k tomu účelu jednotný ukazatel TANK, který by měl vyjadřovat poplatkovou nákladnost produktŧ a jejich celkovou výhodnost, podobně jako se to děje u povinně uváděného procenta úrokŧ ze spotřebních úvěrŧ. Kalvoda tak vnesl do českého prostředí obdobu ukazatelŧ, jeţ se v zahraničí pouţívají uţ delší dobu. Nejnovější Kalvodovou aktivitou je projekt financovaný z evropských fondŧ vytvořený ve spolupráci s Českou národní bankou, ministerstvem financí a Českou televizí. Jeho hlavní částí je webový portál Finemon.cz, kde lidé najdou srovnání produktŧ. Kromě toho poskytuje Kalvoda poradenství ohledně jiţ uzavřených smluv a právní poradnu pro sloţitější případy. „Situaci by zlepšilo, kdyby pojišťovny musely o všech poplatcích a jejich změnách informovat v centrálním registru, a zprostředkovatelé by dávali spotřebitelŧm jednoduchý infolist s grafem a informací o poplatcích,“ říká Vít Kalvoda. Pomoci by měl i nový občanský zákoník platný od letošního ledna, jenţ dává menší prostor k beztrestnému zamlčování dŧleţitých informací při uzavírání smluv. Další pomocnou pákou proti nefér finančním Plné znění zpráv


sluţbám je moţnost obracet se se stíţností na zmíněnou Kancelář finančního arbitra. Chování poradcŧ a jejich klientŧ ale i tak zŧstává pro uzavírání férových smluv zcela klíčové. „Zákony nejsou všespásné, dŧleţité je zvyšování finanční gramotnosti,“ připomíná Eva Ducháčková z Vysoké školy ekonomické. „Lidé se musí zajímat o to, co si vlastně kupují.“ Q *** Poradci sázejí na to, ţe si jejich klienti rŧzné finanční produkty snadno spletou. Foto popis| A jaké auto sis koupil letos? Foto popis| „Máme tisíce poradcŧ a k selhání mŧţe dojít.“ (Richard Beneš) Foto autor| FOTO MICHAELA DANELOVÁ O autorovi| BARBORA JANAUEROVÁ Autorka studuje ţurnalistiku na FSV UK.

Ukrajinský parlament zrušil kontroverzní zákony proti demonstrantům 28.1.2014

ČRo Radioţurnál

str. 01

12:08 Ozvěny dne - publicistika

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Poslanci ukrajinského parlamentu se krátce před polednem našeho času pokusili zmírnit napětí a protivládní protesty, které se šíří po celé zemi. Na mimořádné schŧzi odhlasovali zrušení zákonŧ, které byly přijaty teprve před několika dny. Ty podle kritikŧ výrazně omezovaly svobodu slova a shromaţďování, krátce předtím taky premiér Mykola Azarov nabídl prezidentu Janukovyčovi demisi. V Kyjevě je stále náš zvláštní zpravodaj Martin Dorazín. Přeji dobrý den, Martine. Martin DORAZÍN, redaktor -------------------Hezké poledne z Kyjeva. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Jak zásadní by pro další dění na Ukrajině mohlo být dnešní rozhodnutí poslancŧ? Martin DORAZÍN, redaktor -------------------Tak je to určitě prvek, který vychází vstříc poţadavkŧm opozice, ovšem nikoli všem. Opozice navíc, která tady stojí na náměstí Nezávislosti, to není jenom ta politická tvořená trojkou, představitelŧ stranou Vlast, stranou Úder a stranou Svoboda, ale také rŧzné skupiny, které s touto politickou oficiální opozicí nespolupracují, které vznikají prakticky ad hoc v prŧběhu toho protestu, který trvá uţ 69. den v Kyjevě a rozšířil se postupně do celé západní a jiţní a střední Ukrajiny především, takţe oni čekají, ţe to pŧjde dál ten proces ústupkŧ, dokud tedy nedosáhnou toho, čeho chtějí, to znamená odstoupení celé vlády, odstoupení, demise premiéra Azarova je sice dobrým krokem, ale obávají se, ţe se do čela vlády mŧţe dostat podobný člověk, protoţe prezident Viktor Janukovyč navrhne někoho z řad své strany, strany Regionu a situace se vrátí tam, kde byla. Ovšem zrušení těch diktátorských v podstatě zákonŧ je pozitivním krokem, protoţe ukládaly mnohaleté tresty za nepovolené shromaţďování, za nepovolené demonstrace, prakticky to byl takový ruský model, takţe tuto zprávu přijal Majdan, náměstí Nezávislosti s nadšením. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------A mohou ty ústupky pokračovat tedy ještě dále, nebo si myslíš, ţe zatím to je na dlouhou dobu to poslední, Martin DORAZÍN, redaktor -------------------Představitelé opozice, kteří jsou teď ještě v parlamentu na mimořádném zasedání, uţ vyslali signály, ţe tedy ústupek v podobě demise premiéra je naprosto nedostatečný. Zřejmě budou tak, jak jsem mluvili s lidmi na náměstí, poţadovat odstoupení celé vlády, ale hlavně odstoupení silových ministrŧ, ministra vnitra, šéfŧ tajné Plné znění zpráv


sluţby a podobně, kteří jsou odpovědni za ty zásahy a za ty masakry demonstrantŧ ať uţ na náměstí Nezávislosti nebo v ulici Gruševského minulý týden před budovou vlády, dál, další poţadavky budou následovat, to znamená předčasné volby, prezidentské, parlamentní a dá se očekávat, ţe tedy shromáţdění tady na náměstí Nezávislosti se jen tak lehce nerozejde, navíc opozice, ta politická, o které jsem mluvil, nemá tu situaci plně pod kontrolou. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Ano, tam jsme uţ mluvili o tom, ţe je dost roztříštěná, ale jak vypadá vŧbec v tuto chvíli ten dialog mezi vládou a opozicí? Martin DORAZÍN, redaktor -------------------Prezident Viktor Janukovyč pozval uţ podruhé zástupce těch tří hlavních opozičních parlamentních stran k sobě na jednání, včera jsme se tedy dočkali prvních pozitivních zpráv, to znamená to, co dnes odhlasoval parlament, zrušení zákonŧ ze 16. ledna, připravuje se zákon o amnestii, to bude předmětem zřejmě dalších jednání, protoţe tam si prezident klade podmínky. Opozice říká, ţe si ţádné podmínky klást nemŧţe, ovšem trvá na tom, ţe neţ přijme, nebo podepíše zákon o amnestii politických vězňŧ, těch zatčených aktivistŧ, tak opozice musí opustit budovy, které nezákonně okupuje a musí uvolnit ulice a náměstí, to se týká například tady kyjevského náměstí Nezávislosti Majdanu a tam uţ mŧţe nastat problém, protoţe jestliţe oni z toho náměstí odejdou, pak policie to náměstí zablokuje a ta situace bude pokračovat dál donekonečna a mŧţe se ještě více vyhrotit. Víme, ţe například na západě Ukrajiny ty západní provincie, tam uţ fungují vlastně paralelní struktury moci, národní rady, a ty uţ nechtějí tu moc, kterou teď získaly, dát zpět bývalému nebo tomu reţimu, který zdá se je na ústupu v těchto dnech. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Tak to dodává z Kyjeva náš zvláštní zpravodaj Martin Dorazín, díky za informace. Klidný den, pokud moţno. Na shledanou. Martin DORAZÍN, redaktor -------------------Díky, na slyšenou. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Na druhé lince je politolog Jan Šír, který se v Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy věnuje dění v postsovětském prostoru, i vám přeji dobrý den. Jan ŠÍR, politolog, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Dobrý den. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Vidíte v tom, co se odehrává v Kyjevě v posledních hodinách nějakou naději na to, ţe by se mohla ukrajinská krize zklidnit? Jan ŠÍR, politolog, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Tak nějakou naději vidím, ona ta naděje spočívá v tom, ţe strany konečně spolu začaly jednat a ţe konečně ta hlavní strana tohoto sporu, vŧči které se zdvihly takové protesty, to jest prezident Janukovyč, začal brát poţadavky opozice alespoň trochu váţně, nicméně obávám se, ţe ta naděje stále je ještě malá a výsledek je v nedohlednu. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------To znamená váš odhad, jak dlouho ještě to celé mŧţe trvat? Martin Dorazín mluvil o tom, ţe uţ kolem 60 dnŧ to celé trvá, myslíte, ţe ještě několik dalších týdnŧ toho budeme svědky? Plné znění zpráv


Jan ŠÍR, politolog, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------To jednoznačně, jednoznačně, protoţe poţadavky obou stran, cílem, které vznášejí, jsou natolik nekompatibilní, to si myslím, ţe není otázka, která nelze vyřešit ze dne na den. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------To znamená podle vás i opozice dělá chyby, měla by jaksi mírnit své poţadavky, protoţe by tím mohla dosáhnout něčeho víc, anebo je hlavní problém v tom, o čem také ostatně mluvil Martin Dorazín, ţe ta opozice na Ukrajině je příliš roztříštěná? Jan ŠÍR, politolog, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------To je samozřejmě jeden faktor, který se do toho promítá, nicméně já si myslím, ţe ta situace je daleko, daleko ještě komplikovanější, neţ vy jste stačili zmínit v tom úvodním příspěvku, jedná se o to, ţe do dění na Ukrajině vstupují dŧleţité vnější faktory, zejména faktor Ruska. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Ano, právě dnes jednají o situaci na Ukrajině špičky Evropské unie s ruským prezidentem. Myslíte si, ţe by právě Vladimir Putin mohl zásadněji zasáhnout do ukrajinské krize? Jan ŠÍR, politolog, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------No, myslím si, ţe ne, protoţe on rozhodně není ten, kdo na stávající krizi nějakým zpŧsobem tratí. Musíme si uvědomit, ţe za poslední dva měsíce prezident Janukovyč učinil velice významně zahraničně politický obrat, který ještě dále přivázal, připoutal Ukrajinu směrem k Rusku, takţe ... Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Takţe Vladimir Putin ne a kdo by podle vás mohl tu situaci řešit, vyřešit? Mohl by to být Brusel? Jan ŠÍR, politolog, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------No, Brusel mohl, ale musel by mít nějakou jednotnou politiku. Tady naraţíme na to Brusel, ţe doposud vystupuje velice slabě, velice nejednotně, není ani zcela jasno, jestli Brusel ví, čeho chce na Ukrajině dosáhnout a do velké míry se jedná pouze o nějaký krizový management, nicméně ne o prosazování nějaké kohorentní dlouhodobé politiky zaloţené na nějakých strategických zájmech. Helena ŠULCOVÁ, moderátorka -------------------Tak to poznamenává politolog Jan Šíř. Díky za to, na shledanou. Jan ŠÍR, politolog, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Také děkuji.

Při výběru VŠ se vyplatí taktizovat 28.1.2014

Lidové noviny str. 16 BARBORA ŘÍHOVÁ

Akademie

Mŧţete natrefit na obory, na něţ se lze dostat bez přijímaček, ale i na takové, kam berou jen kaţdého dvacátého Blíţí se termín, dokdy je třeba rozeslat přihlášky na vysoké školy. Přílohu Akademii v této souvislosti zajímalo, jaké jsou šance dostat se na jednotlivé obory a jestli lze v tomto ohledu nějak taktizovat. Plné znění zpráv


„Dcera jedné mé známé se hlásila k nám na fakultu na tři rŧzné biologické obory,“ říká Veronika Bartŧňková ze studijního oddělení Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Ani na jeden se ale nedostala. „Podívala jsem se, kam se hlásila, a zjistila jsem, ţe všechny tři zvolené obory měly jedno společné: šance na přijetí byla velmi malá.“ Studijních míst totiţ není mnoho a na daných oborech je kaţdoročně nával. Zkušená pracovnice doporučila, aby si dívka, kdyţ ji zajímá ochrana přírody, zkusila podat přihlášku na obor ţivotní prostředí, protoţe tam se tolik uchazečŧ nehlásí, a šance na přijetí je proto vyšší. Byla to uţitečná rada. Studentka u přijímacích zkoušek uspěla a nyní uţ má za sebou dva a pŧl roku studia. Úspěšnost uchazečŧ musí zveřejňovat všechny školy Podle zkušeností Veroniky Bartŧňkové zájemci o studium často nesledují, zda na zvolený obor berou během let spíš kaţdého druhého, nebo kaţdého desátého. „Nesetkávám se často s tím, ţe by se uchazeč na naši školu hlásil třeba na obor, o který má velký zájem, ale šance na přijetí není velká, a pak si ještě podal jako pojistku přihlášku na jiný obor, kde je bilance přihlášených a přijatých příznivější,“ dodává Bartŧňková. Přitom údaj o úspěšnosti loňských uchazečŧ není tajný, dokonce je lehce přístupný kaţdému. Kolik se na jednotlivé obory hlásilo studentŧ a kolik jich přijali, lze najít ve zprávě o přijímacím řízení, kterou je povinna zveřejnit kaţdá fakulta na svých webových stránkách. (Někdy ale není snadné daný dokument najít. V tom případě mŧţete zavolat na studijní oddělení, aby vám řekli, kam ho umístili.) Ţe studenti tolik neřeší šance na přijetí, je dost moţná zpŧsobeno tím, ţe dostat se na některou z 26 veřejných vysokých škol či 44 soukromých není v posledních letech aţ tak těţké – prŧměrná úspěšnost se několik let pohybuje okolo 75 procent. Při podrobném zkoumání tabulek, které otiskujeme na následujících stránkách Akademie, ale zjistíte, ţe jsou fakulty, kde je úspěšnost uchazečŧ mnohem niţší. A kdyţ pŧjdete aţ k jednotlivým oborŧm, z čísel vyčtete, ţe někde berou třeba jen kaţdého dvacátého. To je třeba případ Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Ze všech filozofických fakult v Česku je nejtěţší dostat se právě na ni. Poslední čtyři roky navíc šance na přijetí ještě vţdy o trochu klesala oproti roku předcházejícímu. U posledních přijímaček loni v červnu tu uspělo 27 procent uchazečŧ, rok předtím 29 procent a dva roky nazpátek 30 procent. Podívejme se ale na úspěšnost podle oborŧ, kterou lze najít na internetových stránkách fakulty. Uţ mnoho let se tu na špici (co se týče zájmu, ale i šance na přijetí) drţí psychologie. V Praze loni uspěl pouze kaţdý dvacátý třetí zájemce (hlásilo se 1227 uchazečŧ a přijali 53). Velký zájem o studium psychologie je i v Brně a Olomouci. Jako i u řady jiných oborŧ, také v tomto případě ale platí, ţe dostat se na stejný obor mimo Prahu bývá většinou snazší. Na Masarykově univerzitěvBrně brali na psychologii kaţdého dvanáctého (hlásilo se 874 uchazečŧ, brali 70). Na Univerzitě Palackého v Olomouci loni uspěl zhruba kaţdý desátý zájemce (hlásilo se 547 uchazečŧ, brali 54). Podle oslovených škol se počty uchazečŧ o jednotlivé obory aţ na výjimky příliš nemění. Podobný nával jako na psychologii je dlouhodobě i na ţurnalistice, politologii či studiu angličtiny. Přesto lze zaznamenat určité posuny. Podle oslovených pracovníkŧ studijních oddělení se v poslední době zvyšuje zájem například o studium ruštiny, čínštiny či japanologie. Ze statistik lze ale vyčíst i to, na které obory naopak není aţ tak obtíţně se dostat. Pokud tedy touţíte studovat na Univerzitě Karlově a nikde jinde, vyplatí se zváţit, zda by vás nezajímal některýzméně exponovaných oborŧ. Konkrétně na Filozofické fakultě UK je to případ oborŧ středoevropská studia či archivnictví, na Fakultě sociálních věd téţe univerzity zase není takový zájem o obor sociologie a sociální politika. Podobnou sondu se vyplatí udělat třeba i na pedagogických fakultách. Prŧměrněmívá šanci na přijetí kaţdý třetí uchazeč, ale i tady platí, ţe se to obor od oboru liší. Dlouhodobě největší zájem je o učitelství anglického jazyka, psychologii a učitelství pro mateřské školy. Například na Pedagogické fakultě Západočeské univerzity v Plzni se loni na angličtinu hlásilo 362 uchazečŧ a brali 44 (tedy kaţdého osmého). Pokračování na straně 17 Při výběru VŠ se vyplatí... Dokončení ze strany 16 „Z čísel je patrné, ţe neplatí zaţité tvrzení, ţe kdyţ se nikam nedostanu, pŧjdu na pedagogickou fakultu,“ upozorňuje děkanka plzeňské pedagogické fakulty Jana Coufalová. Kdo si ale na pedagogické fakultě vybere matematiku, fyziku či chemii, mŧţe se stát vysokoškolákem vcelku snadno. Třeba ta plzeňská přijala loni bez zkoušek všech 54 uchazečŧ, kteří se rozhodli stát učiteli chemie a fyziky. A je pravděpodobné, ţe se tento scénář bude opakovat i letos. Podobné to je i na praţské Pedagogické fakultě UK, kde například na kombinaci český jazyk – angličtina vzali loni kaţdého dvacátého, naproti tomu třeba na chemii se nedostal z jedenácti uchazečŧ pouze jediný. Vezměte jich méně, netratíte Počet nově přijatých vysokoškolákŧ reguluje ministerstvo školství. Mimo jiné se řídí tím, jak silný populační ročník právě odmaturoval, a podle toho stanovuje i limit financovaných studentŧ. Letos resort rozhodl, ţe vysoké školy mají přijmout do bakalářských programŧ o sedm procent méně Plné znění zpráv


studentŧ neţ loni. Výjimku dostaly stomatologické a umělecké obory. Upedagogických fakult chce zase ministerstvo sníţit počet studentŧ v bakalářských programech výměnou za navýšení počtu studentŧ v navazujících magisterských programech. Fakt, ţe ministerstvo dá školám o sedm procent peněz méně neţ loni, ale nemusí nutně znamenat, ţe vysoké školy skutečně přijmou o sedm procent méně studentŧ. Škola totiţ mŧţe přijmout uchazečŧ, kolik chce; peníze od státu však dostane jen pro předem stanovený počet. Tím ale ministerské snahy o sníţení počtu vysokoškolákŧ nekončí. Před dvěma lety přišel resort navíc s pobídkou, která zní: kdyţ vezmete méně studentŧ (do deseti procent), nebudete na tom tratit. Dostanete totiţ stejně peněz, jako kdybyste vzali maximum (rozuměj maximum financovaných studentŧ). A kdyţ vezmete místo stovky studentŧ jen 89, dostanete peníze jako pro 99 lidí. Tedy počet přijatých plus deset procent. Proč by to ale škola dělala? Dŧvodem mŧţe být třeba ambice více se věnovat menšímu počtu studentŧ. „Prvotním impulzem bylo, aby školy přestaly nabírat uchazeče nad stanovený limit. K tomu jsme pak připojili ještě nabídku, ţe kdyţ vezmou studentŧ ještě méně, neţ je limit, nebudou na tom tratit,“ řekla LN Jana Říhová, ředitelka odboru podpory vysokých škol a výzkumu z resortu školství. Mŧţe se tedy stát, ţe do budoucna nebude cesta na vysokou školu zas tak snadná. Loni na ministerskou nabídku zareagovalo celkem 16 z 26 veřejných vysokých škol, neuplatnila ji Jihočeská univerzita, Univerzita PalackéhovOlomouci, Ostravská univerzita, Univerzita Hradec Králové, Česká zemědělská univerzita, Mendelova univerzita v Brně (ve výčtu nejsou zahrnuty čtyři umělecké školy, protoţe pro ně platí jiná pravidla financování). Zbylé školy, které nabídky vyuţily, přijaly o 2302 studentŧ méně. Francouzštinářŧ je dost O tom, na kterých fakultách přijatých studentŧ ubude a na kterých nikoli, rozhoduje vedení univerzit. Například na Západočeské univerzitě se rozhodli, ţe sice chtějí přijmout méně uchazečŧ, nikoli ale do technických oborŧ. S menším počtem studentŧ si tak musí vystačit třeba pedagogická fakulta, která kvŧli tomu pozastavila nabírání nových studentŧ do některých oborŧ. Fakulta se zároveň snaţí vycházet z potřeb regionu. Z analýzy, kterou si udělala, vyšlo, ţe prozatím není potřeba nových učitelŧ francouzštiny, proto tento obor letos neotevře. Studentŧ postupně ubývá i na Filozofické fakultě UK. „Je to naše strategie, sníţit počet studentŧ. Jedním z dŧvodŧ je i to, ţe s méně studenty se lépe pracuje,“ objasnil děkan fakulty Michal Stehlík. *** Přijímačky na VŠ * Konečný termín pro podání přihlášky na VŠ bývá konec února či začátek března. Na některé obory se lze hlásit i později. * Přijímací řízení se většinou koná v červnu. Některé fakulty ale vypisují ještě druhé i třetí kolo. * Ministerstvo školství chce, aby VŠ letos přijaly o sedm procent studentŧ méně neţ v minulém roce. Sníţení limitŧ financovaných studentŧ souvisí s demografickým poklesem. Platí ale, ţe škola mŧţe přijmout uchazečŧ, kolik chce, peníze od státu ovšem dostane jen pro předem stanovený počet. Foto popis| Dny otevřených dveří pořádají vysoké školy v těchto dnech. Na snímku Fakulta zdravotnických studií Západočeské univerzity Foto autor| FOTO MAFRA – LADISLAV NĚMEC Foto popis| Karlova univerzita. Na ni se dostává nejobtíţněji. FOTO Foto autor| ČTK

Bezpečnost, marketing a výzkum ovládnou letošní New Media Inspiration 28.1.2014

lupa.cz Redakce

str. 00

Celkem 38 řečníkŧ, tři přednáškové sály, čtyři programové bloky – to je letošní New Media Inspiration. Zvýhodněné vstupné na konferenci mŧţete získat uţ jen do čtvrtka 30. ledna. Na konferenci, která proběhne v sobotu 8. února v Praze, se sejde přibliţně 400 lidí zajímajících se o digitální marketing či otázky internetové bezpečnosti, špionáţe, dohledu, soukromí, cookies, bitcoinŧ a vytěţování dat. Jestliţe sdílíte stejné zájmy, přihlaste se na letošní New Media Inspiration i vy. Jedná se o ojedinělou akci, která třetím rokem nabízí moţnost setkání lidí z českého i zahraničního firemního prostředí s akademickou sférou a studenty. Tedy tři odlišné pohledy. Plné znění zpráv


Ve 4 programových blocích (Bezpečnost pod dvěma klobouky, Marketing, Výzkum, Moţné zítřky) a ve 3 přednáškových sálech vystoupí celkem 38 řečníkŧ. Máme se opravdu bát cookies? Má smysl na internetu řešit otázky ochrany soukromí? Není zbytečné se v době distribuovaných cloudŧ zabývat tím, kde jsou uloţena naše data? Tyto a další otázky zodpoví Michal Feix (Seznam.cz) ve své přednášce Panika jménem ochrana soukromí na internetu. Just metadata – to je téma Josefa Šlerky (Ataxo Interactive), který se vás pomocí několika malých demonstrací moţností analýz pokusí přesvědčit o tom, ţe Metadata o lidech vypovídají mnohem víc neţ samotný obsah. O šmíráctví ve sluţbách marketingu, aneb kdo všechno ví o vašich úchylkách bude mluvit Luboš Louţenský. Prozradí, co o nás rŧzné firmy na internetu vědí, jaká data sbírají a k čemu je vyuţívají. Poradí, jak se dají informace, které dobrovolně poskytujeme, zpeněţit nebo dokonce zneuţít. 10 věcí, které byste neměli na sociálních sítích dělat. Své o nich ví Jan Suda (H1.cz), který se s vámi podělí o své zkušenosti se sociálními sítěmi na konkrétních příkladech. Kompletní program akce najdete na jejích stránkách. Uţ jen do 30. ledna 2014 také mŧţete vyuţít zvýhodněné vstupné 2 496 Kč bez DPH. Podívejte se, jak probíhal loňský ročník. Mediálními partnery akce jsou Lupa.cz, Marketing Journal, MediaGuru, Root.cz, TyInternety.cz. Partnery jsou BizIT, ČVUT FEL Praha, Fakulta sociálních věd UK Praha, Filozofická fakulta UK Praha. Produktovými partnery jsou Starbucks a ULikeIT. Organizátory akce jsou Studia nových médií Filozofické fakulty UK a TUESDAY Business Network. Produkčně akci zajišťuje společnost Internet Info.

URL| http://www.lupa.cz/clanky/bezpecnost-marketing-a-vyzkum-ovladnou-letosni-new-media-inspiration/

Bezpečnost, marketing a výzkum ovládnou letošní New Media Inspiration 28.1.2014

lupa.cz Redakce

str. 00

Celkem 38 řečníkŧ, tři přednáškové sály, čtyři programové bloky – to je letošní New Media Inspiration. Zvýhodněné vstupné na konferenci mŧţete získat uţ jen do čtvrtka 30. ledna. Na konferenci, která proběhne v sobotu 8. února v Praze, se sejde přibliţně 400 lidí zajímajících se o digitální marketing či otázky internetové bezpečnosti, špionáţe, dohledu, soukromí, cookies, bitcoinŧ a vytěţování dat. Jestliţe sdílíte stejné zájmy, přihlaste se na letošní New Media Inspiration i vy. Jedná se o ojedinělou akci, která třetím rokem nabízí moţnost setkání lidí z českého i zahraničního firemního prostředí s akademickou sférou a studenty. Tedy tři odlišné pohledy. Ve 4 programových blocích (Bezpečnost pod dvěma klobouky, Marketing, Výzkum, Moţné zítřky) a ve 3 přednáškových sálech vystoupí celkem 38 řečníkŧ. Máme se opravdu bát cookies? Má smysl na internetu řešit otázky ochrany soukromí? Není zbytečné se v době distribuovaných cloudŧ zabývat tím, kde jsou uloţena naše data? Tyto a další otázky zodpoví Michal Feix (Seznam.cz) ve své přednášce Panika jménem ochrana soukromí na internetu. Just metadata – to je téma Josefa Šlerky (Ataxo Interactive), který se vás pomocí několika malých demonstrací moţností analýz pokusí přesvědčit o tom, ţe Metadata o lidech vypovídají mnohem víc neţ samotný obsah.



O šmíráctví ve sluţbách marketingu, aneb kdo všechno ví o vašich úchylkách bude mluvit Luboš Louţenský. Prozradí, co o nás rŧzné firmy na internetu vědí, jaká data sbírají a k čemu je vyuţívají. Poradí, jak se dají informace, které dobrovolně poskytujeme, zpeněţit nebo dokonce zneuţít. 10 věcí, které byste neměli na sociálních sítích dělat. Své o nich ví Jan Suda (H1.cz), který se s vámi podělí o své zkušenosti se sociálními sítěmi na konkrétních příkladech. Kompletní program akce najdete na jejích stránkách. Uţ jen do 30. ledna 2014 také mŧţete vyuţít zvýhodněné vstupné 2 496 Kč bez DPH. Podívejte se, jak probíhal loňský ročník. Mediálními partnery akce jsou Lupa.cz, Marketing Journal, MediaGuru, Root.cz, TyInternety.cz. Partnery jsou BizIT, ČVUT FEL Praha, Fakulta sociálních věd UK Praha, Filozofická fakulta UK Praha. Produktovými partnery jsou Starbucks a ULikeIT. Organizátory akce jsou Studia nových médií Filozofické fakulty UK a TUESDAY Business Network. Produkčně akci zajišťuje společnost Internet Info.

URL| http://www.lupa.cz/clanky/bezpecnost-marketing-a-vyzkum-ovladnou-letosni-new-media-inspiration/

Slabá koruna ţiví zájem o byty 28.1.2014

Mladá fronta DNES str. 08 Kateřina Koubová

Ekonomika

Nechtěný dŧsledek intervence ČNB na oslabení koruny je větší poptávka po bytech na investici, zejména ve velkých městech PRAHA Kaţdé náhlé hnutí s měnou mŧţe mít nezamýšlené dŧsledky. Drastická měnová reforma z roku 1953 například zpomalila nástup televize do českých domácností. „V dějinách médií říkám studentŧm, ţe ze začátku, v 50. letech, prodej nefungoval,“ vypichuje zajímavý dopad reformy historik Petr Bednařík. Televize rozběhla vysílání v květnu, měsíc před reformou právě v roce 1953. „Lidé neměli peníze na to, aby si ji koupili. Na konci roku pak bylo vyrobeno československých obrazovek na deset let, pokud by pokračovalo tehdejší tempo prodeje,“ pokračuje Bednařík, který vede katedru mediálních studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Nynější intervence ČNB pak přilákala zájemce o byty, u nichţ je naděje na udrţení ceny. Spustila tak fenomén investičních nákupŧ realit, který ve větším měřítku zejména ve velkých městech rozběhla nepovedená penzijní reforma. Lidem během ní došlo, ţe státní penze budou v budoucnu nízké, a tak se snaţí zabezpečit sami. Uvaţují takto: reality jsou něco, co člověku někdo nevezme. „Počet lidí, kteří kupují byt na investici, roste,“ říká Hanuš Němeček, výkonný ředitel realitní kanceláře Re/Max. Jde zhruba o desetinu lidí, kteří si kupují byt, u některých bytových projektŧ v Praze blízko metra je jich však i daleko více. „Část těchto nákupŧ je investičních jen dočasně. Klienti vyuţívají příhodných podmínek na trhu, jako jsou nízké ceny a úroky hypoték, a kupují menší byty pro své děti nebo pro sebe na stáří. Jde o alternativu k nedořešené penzijní reformě. Chtějí si zajistit minimální náklady na bydlení, aţ jim příjmy výrazně klesnou,“ popisuje Peter Višňovský, ředitel realitní společnosti Lexxus. Netroufá si odhadnout, nakolik se intervence ČNB do prodeje promítla nebo promítne. Nikdo to přesně neví, ani se zatím nedá změřit nárŧst bytových transakcí, protoţe kvŧli změnám například v občanském zákoníku se v prosinci některé zápisy uspíšily, zato leden bude slabší. V tuto chvíli je nutné si vystačit s tím, co říkají lidé z praxe. „Změnilo se to tak, ţe si toho člověk všimne. Máme klasicky skupiny klientŧ, mladé lidi, co s hypotékou hledají startovací bydlení, to zŧstává stejné. K nim přibyl, a to skutečně nebylo, vysoký počet lidí vyptávajících se na kvalitní nemovitosti na zajímavých adresách, které ponesou výnos (v nájmu) a za deset let se prodají minimálně za stejnou cenu nebo lépe,“ rozebírá situaci praţský makléř Miloš Snak z realitní kanceláře Progress Reality Group. Ta hodně operuje v centrální části Prahy, kde jsou reality, které s vysokou pravděpodobností neztratí na ceně. Měsíčně zprostředkuje prodej zhruba stovky bytŧ.



Makléř vzpomíná, ţe krize v roce 2008 se na trhu promítla aţ po pŧlroce. Něco jiného je to teď. „Změny na realitním trhu nikdy nejsou tak rychlé a v takovém rozsahu jako nyní. Nevím, jestli je to dáno jen intervencí, ale zcela jistě má vliv,“ dodává. Také investiční poradci hlásí, ţe lidé po oslabení kurzu koruny změnili rozloţení úspor. „Po listopadové intervenci Češi mnohem více zvaţují měnové riziko při investicích do zahraničních aktiv. Mají obavu, ţe pokud nyní investují do aktiv v eurech nebo dolarech a ČNB přestane za dva roky intervenovat, koruna posílí a oni na zahraniční investici prodělají,“ vysvětluje Tomáš Rampula, hlavní analytik Swiss Life Select, která radí při správě soukromých financí. Proto, coţ je paradoxní, budou Češi nechávat své úspory spíše uvnitř Česka. „A to platí i při investicích do realit,“ dodává analytik. Hypotéky jsou navíc stále velmi levné, pŧjčit si peníze za tři procenta je výhodné a ceny se stále drţí na stabilní úrovni. To je dáno tím, ţe ekonomika se jen pomalu vzpamatovává z recese a investoři jsou jen část ze zájemcŧ o byty. *** GRAF Prŧměrná úroková sazba u hypoték* (v %) * Jde o hypoindex - prŧměrnou úrokovou sazbu, za kterou jsou v daném měsíci poskytovány nové hypotéky Pramen: hypoindex.cz Vývoj nabídkových cen bytŧ (v mil. Kč) Pramen: Reality.iDNES.cz Foto popis|

Jiří Rak 28.1.2014

Xantypa str. 90 Historik Antonín K. K. Kudláč

Většina Čechŧ měla Jeho veličenstvo ráda Kaţdý knihkupec jistě potvrdí, ţe se knihy s historickou tematikou dobře prodávají, stejně tak historické filmy si většinou nemohou stěţovat na nezájem divákŧ. Minulost však ovlivňuje náš ţivot mnohem hlouběji neţ jen jako prostředek zábavy. O tom a o dalších souvislostech jsme si povídali s muţem nad jiné zasvěceným, s historikem Jiřím Rakem. Lidé se ke svému povolání dostávají rŧznými cestami. Co vás vlastně přivedlo k dějinám devatenáctého století? Ta cesta byla sloţitá. Na počátku historických zájmŧ byla (asi jako u většiny kolegŧ) romantika - hrady a zámky, na které jsme jezdili s rodiči. Potom přišlo okouzlení archeologií, pravidelně jsem o prázdninách brigádničil na výzkumech. Po maturitě se zrovna obor archeologie na filozofické fakultě neotvíral, a tak jsem začal studovat dějepis a češtinu a přitom jako pomocná vědecká síla pracoval v Archivu Národního muzea. Práce v archivu se mi zalíbila, a proto jsem přešel na obor archivnictví dějepis. Většina fondŧ muzejního archivu pocházela z 19. století a tady mi pomalu začalo docházet, ţe skutečné dějiny vypadaly jinak, neţ nám vykládali na střední škole. Vzpomínám si, jak jsem se jednou při prohlíţení dobových novin z konce 19. století hlasitě podivoval nad otevřeností, s níţ byla kritizována rakouská vláda. (Bylo to někdy v roce 1967, ale podobná kritika nebyla ani v tehdejší době relativního uvolnění myslitelná.) Trvale mi v paměti zŧstala poznámka vedoucího archivu pana doktora Chalupy na adresu staré monarchie: „Jó, pane kolego, tři sta let jsme úpěli, to se nám to úpělo." Na fakultě mne ale ještě doba devatenáctého století příliš nepřitahovala. Jeho první polovina byla zredukována na nudně vypravované „národní obrození" a polovina druhá se změnila v dějiny dělnického hnutí. Ještě moje disertační práce se zabývala organizací utrakvistické církve po vydání Majestátu Rudolfa II.Aţ později jsem jezdil na táborská husitolo-gická sympozia a tam mne zaujaly dějiny husitské tradice. Jako všichni jsem si totiţ nejdřív myslel, ţe Plné znění zpráv


smysl našeho oboru spočívá v tom, ţe formujeme společenské historické vědomí. Při hlubším zamyšlení je ale jasné, ţe stejně dŧleţitou (ne-li dŧleţitější) úlohu má beletrie, drama, výtvarné umění a v moderní době i film a televize. Kromě toho mne fascinovaly proměny interpretace husitství, které se z náboţenské války změnilo na boj nacionální a posléze v sociální revoluci, a všechny tyto proměny byly také náleţitě politicky vyuţívány a "zneuţívány. K pochopení těchto metamorfóz bylo ovšem nutné pořádně poznat dobu, v níţ probíhaly - a uţ to bylo tady. Pochopil jsem, ţe 19. století bylo mimořádně dynamickou dobou, v níţ se rodila naše současnost, a ţe v něm v mnoha ohledech ještě mentálně ţijeme. * Vy jste se ale pŧvodně zabýval jiným historickým obdobím, společně s J. p. Kučerou jste napsali knihu o barokním historikovi Bohuslavu Balbínovi. Jak tato kniha vznikla? Teď jste mi připomenul „hříchy mládí", ono to ale zřejmě souviselo s pozdějším zájmem o české dějiny v kontextu habsburské monarchie. Jednoduše řečeno: barokní období mi bylo ve škole prezentováno jako úpadko-vá „doba temna". Je ale těţké ţít v českých zemích a takřka na kaţdém kroku se dívat na krásu soch, kostelŧ, zámkŧ, vnímat barokní charakter české krajiny a přitom věřit tomu, ţe všechna ta nádhera je produktem nějaké úpadkové epochy. Nějak jsme si říkali, ţe by se toho baroka měl uţ konečně někdo zastat. Nezapomínejme také, ţe v šedesátých letech uspořádala Národní galerie několik velkých výstav barokního umění a začínala se hrát barokní hudba. Konkrétně o Balbínovi jsem pŧvodně ze školy věděl jenom tolik, ţe „ačkoliv byl jezuita", napsal jakousi obranu českého jazyka. Z četby díla Zdeňka Kalisty jsme se ale dozvídali o historizující orientaci českého baroka, a tak jsme se s kolegou Kučerou dobrali rozhodnutí podívat se podrobněji na podobu a roli historismu v naší barokní kultuře. Dnes to vidím jako nebe-tyčnou drzost, pustit se do takového díla takříkajíc „z voleje". Snad ta kniha měla nějaký význam alespoň v tom, ţe se snaţila podat pozitivní obraz barokního dědictví. * Ústředním tématem vašich odborných zájmŧ jsou české národní mýty, které vznikaly v době obrození; napsal jste o nich zajímavou knihu bývali Cechové... Existuji také dnes u nás mýty spojené s národní existencí? Jaké je vlastně dnešní češství? Konečně tedy zase k historismu 19. století. Mýty o své minulosti si vytváří kaţdá doba a kaţdá si o sobě myslí, ţe v jejím případě se uţ konečně jedná o pravé a vědecké poznání historie, a teprve další generace ji vyvede z omylu. Bez ohledu na to jsou mýty dŧleţitou součástí dějin, většinou právě jejich prostřednictvím lidé získávají k dějinám osobní emocionální vazbu. České národní mýty se v té podobě, jak je známe do našich dob, zrodily právě během 19. století a „díky" peripetiím našich moderních dějin se tvrdošíjně udrţují do dneška. Zásadním problémem je skutečnost, ţe obrozenský historický mýtus přejala komunistická ideologie a upravila si ho k „obrazu svému". Známe to všichni: z dějin českých zemí zmizelo německé etnikum, jako přisluhovači němectví padla do zapomenutí šlechta a církev. Vrcholem národní minulosti se stalo husitství a potom národní obrození, za jejichţ dědice se prohlásila komunistická strana. Tradiční historismus přeţívající aţ do dvacátého století se tímto propagandistickým zneuţitím spolehlivě zdiskreditoval a nová doba jej dosud nenahradila svým „příběhem českých dějin", abych pouţil výraz Dušana Třeští-ka. Takţe momentálně ţádné národní mýty nemáme, ale v povědomí široké veřejnosti trvají ty tradiční. Je to vidět na opatrném krouţení kolem vzpomínky na poválečný odsun Němcŧ, na nechuti vŧči církevním i šlechtickým restitucím, na odporu proti obnově mariánského sloupu nebo pomníku maršála Radeckého. Některé věci, celé společenské skupiny i konkrétní postavy jsme prostě ještě nebyli schopni přijmout zpět do svých dějin. Jaké je dnešní češství, nevím. Z národní hrdosti „oficiálně" zbyl jenom fotbal a hokej. Myslím si ale, ţe vzhledem k tomu, ţe současné češství nebylo definováno, odpočívá národní identita a vlastenectví někde pod povrchem a mŧţe vyvřít v extremistíc-kém odporu proti Rómŧm, kteří se, jak se obávám, stávají kolektivním symbolem .jiného" a nepřijatelného. V ţádném případě se ale vlastenectví nemŧţeme naučit, jak občas slýcháme od některých politikŧ. Cesta nevede ani „bořením mýtŧ" za kaţdou cenu. Musíme prostě tradiční národní mýtus vnímat jako dědictví 19. století, které uţ pro nás nemá aktuální hodnotu. Jak jsem napsal v knize, kterou připomínáte: civilizovaný národ své dědictví ukládá do muzeí a nevyhazuje je na smetiště. * Před několika lety proběhla vědecká konference o Járovi Cimrmanovi, které jste se zúčastnil s příspěvkem o obrozenských mystifikátorech. Hovořil jste tam o mystifikaci jako o jednom z podstatných principŧ našeho národního vývoje. Hrají mystifikace u nás i dnes tak významnou roli? Mystifikace samozřejmě úzce souvisí s mýty. Obrozenci si prostě vymýšleli to, co jim bolestně chybělo. Němci měli píseň o Nibelunzích, Češi dodali rukopis královédvorský a zelenohorský, nemluvě o jiných falzech chyběly české básnířky, byly proto vymyšleny. K mystifikacím ale mŧţeme přiřadit i věci, které tak Plné znění zpráv


nebyly zamýšleny. Kdo z mnoha návštěvníkŧ je si například vědom toho, ţe slavný Karlštejn nemá svou historickou podobu, ale jde o projev gotizujícího historismu 19. století? Mystifikací svého druhuje i konkrétní zaţitá podoba Jana Ţiţky a dalších velikánŧ. V tomto smyslu mi postava Járy Cimrmana připadá velmi charakteristická. Je to vymyšlený český génius 19. století, ale v jistém smyslu z devatenáctého století pocházejí i ostatní osobnosti, které se umístily v televizní soutěţi o největšího Čecha. Diváci přece nehlasováli ani pro zboţného císaře Svaté říše římské ze 14. věku, ale pro toho Karla IV., kterého dŧvěrně znali z domácí tradice, ani pro náboţenského fanatika z 15. století, ale pro moudrého Jana Ţiţku z Trocnova známého z díla Aloise Jiráska a filmŧ Otakara Vávry. Je ale neustále třeba si uvědomovat nejistou hranici mezi mystifikací a podvodem. * Právě vychází vaše kniha o císaři Františku Josefovi i. a o vztahu Čechŧ k němu. Dal by se tento vztah nějak ve zkratce shrnout? František Josef I. je moje ţivotní téma. Na počátku byl - pro někoho moţná překvapivě - Haškŧv Švejk, kde se o „stařičkém mocnáři" hovoří na řadě míst, byť ne právě lichotivě. Na druhé straně jsem cítil, ţe toto označení vlastně není hanlivé, ale svým zpŧsobem domácké a milé. Potom jsem dostal do rukou první artefakty s vyobrazením mocnáře a začal jsem je sbírat. Tak jsem si pomalu uvědomoval, ţe většina Čechŧ měla Jeho Veličenstvo ráda. Koneckoncŧ i ty naivní básničky, které při jeho návštěvách a výročích recitovala školní dítka, stejně jako oblíbené „příběhy ze ţivota našeho mocnáře" v sobě z dnešního pohledu obsahují bezprostřední kouzlo. Při císařových návštěvách země lemovaly davy lidí ţelezniční koleje, ve městech byly ulice plné a hrníčky nebo skleničky s jeho portrétem by se asi vŧbec nevyráběly, kdyby je nikdo nekupoval. Pro naše předky, jejichţ klidný svět se v druhé polovině 19. století prudce měnil, zřejmě představoval dlouho (68 let) vládnoucí císař pevný bod, záruku jistoty. Problém byl v tom, ţe do jeho osoby vkládali větší naděje neţ do volených zastupitelských orgánŧ a mnohdy od panovníka ţádali, aby rozhodl absolutisticky bez ohledu na parlament, a něco takového si konstituč-ní monarcha prostě nemohl dovolit. To je mimochodem i případ císařova příslibu české korunovace, která se nikdy neuskutečnila, coţ Češi Františkovi Josefovi připomínali aţ do konce jeho vlády. * Změnil se podle vás po roce 1989 pohled české veřejnosti na rakousko-uherskou monarchii? Rozhodně. Po hrŧzách, které přineslo 20. století, uţ nikdo rozumně uvaţující nemŧţe mluvit o někdejší monarchii jako o „ţaláři národŧ". Jasným dŧkazem jsou portréty Františka Josefa v řadě českých hostincŧ. Jeden hospodský hezky mluvil o tom, ţe hospoda vyzdobená v „rakouském" stylu u většiny hostŧ evokuje příjemné pocity typu: tady nás nebudou šidit, bude tu dobré jídlo a pivo. Rada našich současníkŧ ale má ještě problémy s výše zmíněným mariánským sloupem a pomníkem Radeckého, málokdo si uvědomuje, ţe naše oslavované demokratické tradice mají kořeny v Rakousku (od šedesátých let 19. století ţijeme v ústavních poměrech, za Rakouska rozvinutou samosprávu oseká-val aţ praţský centralismus v době první republiky). S nadšením se nesetkává ani prosté konstatování skutečnosti, ţe T. G. Masaryk poměrně věrně kopíroval císařský kult. Vojenské historické spolky ale klidně mašírují v rakouských uniformách po ulicích našich měst, nad jejich hlavami vlají císařské prapory a veřejnost to uţ nijak neirituje. * Mnoho vědcŧ a vysokoškolských pedagogŧ bývá uzavřeno ve svém oboru a jen obtíţně komunikuje s laiky. To zjevně není váš případ, v médiích se objevujete poměrně často. Jak se vám s nimi spolupracuje? To je moţná otázka spíše pro redaktory: jak se jim spolupracuje se mnou? V kaţdém případě jsem byl vţdycky přesvědčen, ţe historie je „věc veřejná", ţe jejím posláním je zprostředkovávat historický odkaz širším kruhŧm a ţe bez zájmu a podpory veřejnosti náš obor zanikne jako zbytečný. Veřejně vystupovala většina velkých historikŧ, aniţ bych se s nimi chtěl drze srovnávat. Spíše se obávám, ţe v současnosti zájem médií o historická témata slábne. To je sloţitá otázka. Pro řadu studentŧ jsou dějiny před rokem 1945 a mnohdy i po něm prostě pravěk. Nedovedou si představit, ţe lidé někdy ţili bez mobilních telefonŧ, počítačŧ a bez internetu. Na druhé straně má ale velká část mladých o historii opravdový zájem. Škola jim ovšem nesmí podávat minulost jen jako nudný souhrn dat a definic. Osobně si myslím, ţe minulost je natolik zajímavá a mnohotvárná, ţe učit ji nudně, musí být „kumšt". * Povolání ovlivňuje ţivot kaţdého člověka, a o historicích, kteří zkoumají ţivot lidí v minulosti, to moţná platí dvojnásob. Jak doba, kterou se odborně zabýváte, ovlivnila váš pohled na dnešní svět, dnešní českou společnost? Plné znění zpráv


Nikdo není schopen překročit svŧj stín, tudíţ se pochopitelně i na současnost dívám historickým prizmatem. Ani mně se nevyhnulo vzývání této „modly počátkŧ", jak o takovém přístupu pěkně mluvil francouzský historik Marc Bloch. Historik prostě chce vědět, jaké jsou počátky aktuálních problémŧ, jde po jejich anamnézi. Je skutečně fascinující pozorovat, jak na stejné otázky, které si klademe my, odpovídali naši předkové. Konkrétně musím říct, ţe dlouholeté studium národního obrození mne spolehlivě obrnilo vŧči projevŧm současného nacionalismu. Jestli ale vaše otázka míří k tomu, jestli existuje poučení z dějin, musím říct, ţe v tomto případě jsem spíše skeptický. Občas propadám názoru, ţe jediné poučení z dějin spočívá v tom, ţe lidstvo je nepoučitelné. * Podívejme se na závěr na historii ještě trochu jinak, skrze její odraz v populární kultuře. Někteří historikové takové otázky nemají moc rádi, ale vím, ţe vy k nim nepatříte, zeptám se proto: máte nějakou oblíbenou detektivku s historickým námětem, případně jaký historický film se vám líbí? Pokud je vztah k dějinám ţivou záleţitostí, musí se to odráţet i v populární kultuře, a to včetně detektivek. S oblibou čtu samozřejmě příběhy soudce Ti i bratra Cadfaela. Nej-radši mám ale „rehabilitaci" Richarda III. v kníţce od Josephiny Teyové vrah či oběť, k jejímuţ druhému vydání jsem dokonce „spáchal" doslov. *** JIŘÍ RAK * 1947 patří k předním českým historikŧm, přednáší na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Je autorem či spoluautorem řady odborných a populárně-naučných knih, např. bohuslav balBÍN A JEHO MÍSTO V ČESKÉ KULTUŘE (S J. P. Kučerou, 1983), bývali cechové... (1994), ve stínu tvých křídel (s I. Čornejovou a V. Vlnasem, 1995). Právě mu vyšla kniha zachovej NÁM, HOSPODINE. ČEŠI V RAKOUSKÉM CÍSAŘSTVÍ 1804-1918 (2013). Foto popis| Historik Jiří Rak v rakouské uniformě, ve své pracovně plné památek na monarchii Foto popis| „Zachovej nám, Hospodine, císaře a naši zem," zpívaly celé generace našich předkŧ a slavná melodie Josefa Haydna se stala jedním ze symbolŧ habsburské monarchie, a tedy i českých zemí, které byly její neodmyslitelnou součástí. Foto popis| František Josef l. (tentokrát leţící) - ţivotni téma Jiřího Raka Foto autor| foto Vojtěch Vlk

Česko má novou vládu. Podívejte se na vizitky ministrů 29.1.2014

lidovky.cz

str. 00 Lidovky / Zprávy z domova Lidovky.cz

Prezident Zeman jmenoval novou vládu. Server Lidovky.cz vám přináší vizitky jednotlivých ministrŧ. Předseda vlády - Bohuslav Sobotka (ČSSD) Datum a místo narození: 23. října 1971 v Telnici u Brna. Vzdělání: vystudoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně (1995), získal titul Mgr. Současná funkce: předseda ČSSD (od 18. března 2011); člen Poslanecké sněmovny. Vztahy mezi Sobotkou a prezidentem Zemanem jsou dlouhodobě napjaté. Sobotkovo jméno totiţ figuruje na seznamu údajných 27 "zrádcŧ", tedy zákonodárcŧ ČSSD, kteří při parlamentní volbě prezidenta v roce 2003 odmítli Zemana svými hlasy podpořit. V červenci 2009 Sobotka přiznal, ţe ke spoření na byt v Praze-Stodŧlkách, který koupil za více neţ sedm milionŧ korun, vyuţíval i poslanecké náhrady. "Ano, pouţíval jsem k tomu i peníze z poslaneckých náhrad. Neznám ústavního činitele, který by plat a náhrady odděloval. Pro vyuţití prostředkŧ není stanovené ţádné přesné pravidlo. Zákon jsem neporušil," řekl Sobotka. Krátce po říjnových volbách do Poslanecké sněmovny se tzv. zemanovská větev v ČSSD snaţila svého předsedu odstavit. Předsednictvo strany Sobotku vyzvalo k rezignaci a vyřadilo ho z vyjednávacího týmu. Usnesení vzniklo krátce poté, co se členové stranického vedení Michal Hašek, Milan Chovanec, Zdeněk Škromach, Jeroným Tejc a Jiří Zimola sešli s prezidentem Zemanem na tajné schŧzce v Lánech. Ministerstvo financí, vicepremiér pro ekonomiku - Andrej Babiš (ANO) Datum a místo narození: 2. září 1954 v Bratislavě; má české občanství Vzdělání: gymnázium v Ţenevě, Vysoká škola ekonomická v Bratislavě Plné znění zpráv


Současná funkce: poslanec Poslanecké sněmovny (od 26. října 2013); předseda hnutí ANO 2011 (od srpna 2012); majitel chemicko-potravinářského holdingu Agrofert. Babiš bývá označován za jednoho z nejbohatších českých podnikatelŧ, americký časopis Forbes ho loni uţ počtvrté umístil na ţebříček nejbohatších lidí světa - s odhadovaným majetkem dvě miliardy dolarŧ (asi 39,5 miliardy korun) zaujal 736. místo. Loni Babiš, kterému uţ dříve patřila firma AGF Media (vydává zpravodajský týdeník 5+2 dny), koupil vydavatelství Mafra, které vydává deníky Mladá fronta Dnes, Lidové noviny a bezplatné Metro a je také aktivní na internetu. Kromě toho koupil i společnost Londa, která provozuje praţskou rozhlasovou stanici RockZone 105,9 a nejposlouchanější rozhlasovou stanici v ČR - Rádio Impuls. Před listopadem 1989 byl členem komunistické strany. Je veden i v tzv. Cibulkových seznamech jako spolupracovník Státní bezpečnosti (StB). Sám však tvrdí, ţe s StB nikdy nespolupracoval, v současné době se kvŧli tomu na Slovensku soudí, verdikt zatím nepadl. Vicepremiér pro legislativu - Jiří Dienstbier (ČSSD) Datum a místo narození: 27. května 1969, Washington (USA) Vzdělání: před listopadem 1989 studoval Fakultu strojní ČVUT, absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy (1997) Současná funkce: senátor (od března 2011), stínový ministr spravedlnosti ČSSD (od července 2010) Dienstbier patří mezi známé kritiky prezidenta Zemana, s nímţ se loni utkal v prezidentské volbě. Před druhým kolem ho Dienstbier odmítl podpořit, podle jeho slov zeman rozbíjí sociální demokracii. Rovněţ prohlásil, ţe Zeman je "napojen na praţské mafiánské prostředí". Dienstbier se od září 2011 do března 2013 drţel na prvním místě ţebříčku popularity politikŧ. Je vnímán jako člověk, který umí sociální demokracii přitáhnout mladé voliče. Vicepremiér pro vědu a inovace - Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) Datum a místo narození: 25. prosince 1976, Náchod Vzdělání: absolvoval fakultu veterinární hygieny a ekologie Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně (MVDr.), v roce 2008 získal tamtéţ titul Ph.D. v oboru ochrana zvířat; studoval mj. ekonomii a politologii na CEVRO - Liberálně konzervativní akademii, absolvoval i postgraduální program bezpečnostního a krizového managementu (titul MPA) Současné funkce: předseda KDU-ČSL (od 20. listopadu 2010), člen Poslanecké sněmovny (od října 2013), místopředseda Poslanecké sněmovny (od listopadu 2013), člen zastupitelstva Královéhradeckého kraje (od 2012), člen zastupitelstva města Náchoda (od 2010) V den svého zvolení do čela KDU-ČSL na sebe upozornil výrokem: "Za ty roky mi prošla rukama spousta dobytka a sviní a věřte mi, ţe si s nimi poradím, i kdyţ se s nimi potkám ve vrcholné politice". Ministerstvo vnitra - Milan Chovanec (ČSSD) Datum a místo narození: 31. ledna 1970 v Plzni. Vzdělání: vystudoval střední ekonomickou školu a později právnickou fakultu Západočeské univerzity v Plzni. Současné funkce: člen plzeňského krajského zastupitelstva (od 2008), hejtman Plzeňského kraje (od září 2010), předseda ČSSD v Plzeňském kraji (od února 2011), místopředseda ČSSD (od března 2013), poslanec (od října 2013). Prezident Zeman na tiskové konferenci prohlásil, ţe má výhrady k Chovancovu vzdělání. Ten totiţ patří mezi absolventy bakalářského studia na právnické fakultě v Plzni, s nimiţ Západočeská univerzita zahájila správní řízení. Hrozilo mu, ţe kvŧli nejasnostem kolem nestandardních podmínek studia o titul přijde. Univerzita mu ale diplom nezrušila. On sám v září 2010 prohlásil, ţe bakalářský titul pouţívat nebude. Chovanec se zúčastnil tzv. lánské schŧzky, kde pětice představitelŧ ČSSD v čele s Michalem Haškem, připravovala s prezidentem puč proti Bohuslavu Sobotkovi. Druhý den předsedu strany ústřední výkonný výbor vyzval k rezignaci a vyřadil ho z vyjednávacího týmu o nové vládě. Chovanec se k účasti na prozrazeném setkání přiznal jako první, ostatní čtyři to dlouho popíral. Ministerstvo zahraničí - Lubomír Zaorálek (ČSSD) Datum a místo narození: 6. září 1956, Ostrava Vzdělání: absolvoval obor filozofie a politická ekonomie na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Brně (1982) Současná funkce: místopředseda ČSSD (od března 2009), poslanec (od října 2013), stínový ministr zahraničních věcí ČSSD Zaorálek je od roku 1994 členem ČSSD, v letech 2007 aţ 2009 vedl moravskoslezskou organizaci strany, od března 2009 je místopředsedou strany; sněmovním poslancem byl zvolen v roce 1996 a s pauzou od srpna do října 2013 je jím dosud; v letech 2002 aţ 2006 byl předsedou Sněmovny, poté aţ do loňského srpna místopředsedou. Mezi Zaorálkem a prezidentem Zemanem dlouhodobě panují napjaté vztahy. Zaorálkovo jméno je údajně také na seznamu 27 zákonodárcŧ ČSSD, kteří v roce 2003 nepodpořili Zemana při volbě hlavy státu. V posledních letech patřil k hlasitým kritikŧm podnikatele Zdeňka Bakaly v kauze kolem bývalých bytŧ těţební firmy OKD. Zaorálek Bakalu přirovnal ke gaunerovi, za coţ jej podnikatel ţaloval a ţádal 300.000 korun a omluvu. Soudy ale ţalobu zamítly. Obdobný soudní spor vede Zaorálek i s kontroverzním lobbistou Ivo Rittigem, kterého ve sněmovně nazval "lupičem". Rittig za to po Zaorálkovi ţádá omluvu a 100.000 korun. Ministerstvo školství - Marcel Chládek (ČSSD) Datum a místo narození: 9. dubna 1968, Rakovník Vzdělání: vystudoval andragogiku a personální řízení na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, v roce 2006 obhájil titul PhDr.; má titul MBA z Vysoké školy ekonomie a managementu v Praze Současná funkce: senátor za volební Plné znění zpráv


obvod Louny (od října 2008), zastupitel a náměstek hejtmana Středočeského kraje (od 2008); zastupitel Rakovníka (od 2006) Chládek je členem ČSSD je od roku 2004, v roce 2006 byl zvolen zastupitelem Rakovníka, o dva roky později získal mandát krajského zastupitele i senátora; v květnu 2011 se stal stínovým ministrem školství, je místopředsedou středočeské organizace ČSSD. Ministerstvo zdravotnictví - Svatopluk Němeček (ČSSD) Datum a místo narození: 23. února 1972, Bohumín Vzdělání: vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci (1996); má titul MBA z Brno International Business School (2005) Současná funkce: ředitel Fakultní nemocnice Ostrava (FNO; od července 2005), zastupitel Moravskoslezského kraje (od 2012); zastupitel Bohumína (od 1994) V polovině 90. let byl členem Strany zelených, za niţ byl v roce 1994 poprvé zvolen do zastupitelstva Bohumína; v roce 1998 uţ kandidoval jako člen ČSSD. Němeček bývá v nadsázce označován za "nejpravicovějšího sociálního demokrata". "Pro mě byl hlavní problém v tom, ţe se zdravotnictví stalo bojištěm, kde hlavní strany předváděly před svými voliči, jak hájí jejich zájmy, a nedalo se na ničem domluvit. Přece musí existovat nějaká základní shoda, ať vládne ODS, nebo ČSSD," pospal o svŧj přístup ke zdravotnictví v roce 2011. Ministerstvo zemědělství - Marian Jurečka (KDU-ČSL) Datum a místo narození: 15. března 1981 v Přerově Vzdělání: vystudoval obor rostlinolékařství (specializace ochrana rostlin) na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně Praxe: zemědělec, pracuje na rodinné farmě v Rokytnici u Přerova, od roku 2005 je také vedoucím distribučního střediska agrochemie společnosti Lukrom spol. s.r.o. Jurečka do KDU-ČSL vstoupil v roce 199. Do Poslanecké sněmovny se dostal loni v říjnu jako stranický lídr Olomouckého kraje, od listopadu je předsedou poslaneckého klubu KDU-ČSL. Zástupci zemědělcŧ byli po oznámení Jurečkovy nominace na šéfa resortu názorově rozdělení. Předseda Agrární komory Jan Veleba uvedl, ţe Jurečku nepovaţuje za odborníka na zemědělství, protoţe nikdy nebyl na ţádné agrární akci a nezná ţádné jeho názory. Naproti tomu předseda Asociace soukromého zemědělství Josef Stehlík prohlásil, ţe nominace Jurečky je nadějí na vyváţený vývoj v resortu. Ministerstvo prŧmyslu a obchodu - Jan Mládek (ČSSD) Datum a místo narození: 1. června 1960, Jindřichŧv Hradec Vzdělání: Vysoká škola ekonomická v Praze (1983); kandidát věd od roku 1990; studia na Matematicko-fyzikální fakultě UK (1987 aţ 1989). Kariéra: asistent na katedře ekonomie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (1991); poslanec Sněmovny (2002 aţ 2005, rezignoval); ministr zemědělství (listopad 2005 aţ září 2006); poslanec Sněmovny (od 26. října 2013). Mládek je mimo jiné členem dozorčí rady České pošty. V letech 2004 aţ 2005 pŧsobil jako ekonomický poradce za vlády Jiřího Paroubka, stejnou funkci zastával uţ za éry Stanislava Grosse. V roce 2010 neúspěšně kandidoval v senátních volbách za Tábor. Nechvalně se proslavil svých výrokem o ţivnostnících, kteří podle jeho slov "parazitují na penzijním systému, protoţe do něj málo přispívají". Za slova se později omluvil s tím, ţe byla "mediálně neobratná". Ministerstvo práce a sociálních věcí - Michaela Marksová Tominová (ČSSD) Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová Tominová. Datum narození: 20. března 1969 Vzdělání: vystudovala Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy Současná funkce: odborná mluvčí ČSSD pro lidská práva a rodinu, členka zastupitelstva Prahy 2. Pracuje jako pedagoţka v Jedličkově ústavu a na rŧzných projektech, které pomáhají ţenám v začlenění na trhu práce. Ministerstvo spravedlnosti - Helena Válková (ANO) Datum narození: 7. ledna 1951 v Chlumci nad Cidlinou. Vzdělání: vystudovala Právnickou fakultu UK; profesorský titul získala podle médií na univerzitě v Trnavě. Současná funkce: poslankyně (od 26. října 2013), místopředsedkyně poslaneckého klubu ANO 2011 (od 30. října), místopředsedkyně Ústavně právního výboru Sněmovny (od 5. prosince); je zástupkyní vedoucí Katedry sociální práce na Filozofické fakultě UK v Praze a členkou fakultní etické komise. Válková se specializuje na trestní právo a kriminologii. Podílela se mimo jiné na vypracování zákona, který posílil práva obětí trestných činŧ, dále zákona o probační a mediační sluţbě či zákona o soudnictví ve věcech mládeţe. Patřila ke kritikŧm poměrŧ na plzeňské právnické fakultě, kterou někteří studenti absolvovali za podezřelých okolností. Kvŧli svému kritickému vystupování byla v roce 2009 na přechodnou dobu odvolána z funkce vedoucí katedry trestního práva. V roce 2011 spolu s několika dalšími pedagogy ze školy odešla. Podle informací, které se objevily v tisku, se Válkové příliš nechtělo přijmout kandidaturu na ministryni. Nakonec se ale nechala spolustraníky přesvědčit. Ministerstvo kultury - Daniel Herman (KDU-ČSL) Datum a místo narození: 28. dubna 1963, České Budějovice Vzdělání: studoval na Pedagogické fakultě v Českých Budějovicích (1982-1983), absolvoval Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu UK v Litoměřicích (1989); v letech 1995 aţ 1996 studoval public relations v Německu a USA Současná funkce: poslanec (od října 2013) Herman byl před vstupem do vrcholné politiky ředitelem Plné znění zpráv


Ústavu pro studium totalitních reţimŧ, členem KDU-ČSL se stal loni v květnu, v říjnových volbách byl jako lídr praţské kandidátky KDU-ČSL zvolen do Poslanecké sněmovny Do popředí mediálního zájmu se dostal poté, co ho loni v dubnu odvolala z funkce ředitele ÚSTR rada ústavu, zvolená levicovým Senátem, a nahradila ho Pavlou Foglovou. Kritici Hermanova odvolání nařkli sociální demokracii i radu z úsilí o jeho destabilizaci a pokus ovládnout před budoucí vládou s KSČM archiv komunistických bezpečnostních sloţek. Ministerstvo pro místní rozvoj - Věra Jourová Datum a místo narození: 18. srpna 1964, Třebíč Vzdělání: vystudovala Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy (1991) a Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze (2012) Současné funkce: první místopředsedkyně hnutí ANO 2011 (od března 2013), členka Poslanecké sněmovny (od října 2013) Jourová byla v letech 2003 aţ 2006 členkou ČSSD, v hnutí ANO se angaţuje od roku 2012. Na podzim 2006 strávila měsíc ve vyšetřovací vazbě kvŧli kauze Budišov. Podezření z korupce se ale neprokázalo a stíhání v létě 2008 skončilo konstatováním, ţe se skutek nestal. Soud přiznal Jourové 3,6 milionu korun jako náhradu majetkové újmy, o dalších poţadavcích Ústavní soud rozhodl, ţe jsou promlčené. V nedávno vydaném otevřeném ţivotopise Cesta z panoptika popsala mimo jiné svoji nedokonanou sebevraţdu ve vazbě i autonehodu, při níţ srazila mladou ţenu. Ministerstvo dopravy - Antonín Prachař (ANO) Datum a místo narození: 14. prosince 1962, Uherské Hradiště Vzdělání: Vysoká škola dopravní a spojŧ v Ţilině, obor stavební údrţba a rekonstrukce tratí (1986) Současné zaměstnání: generální ředitel firmy Omega servis Holding (od 1. ledna 2014). V letech 1995 aţ 1998 byl viceprezidentem Sdruţení ČESMAD Bohemia (pro dopravu na vlastní účet). Prachař pŧsobil i jako poradce předsedy sněmovního podvýboru pro dopravu (2002 aţ 2004). V roce 2011 prodal většinu své přepravní firmy, která se zaměřuje zejména na přepravu nebezpečných látek, francouzské GCA (Group Charles Andre), nyní Prachařŧv podíl ve společnosti činí 20 procent. Uţ oznámil, ţe své akcie prodá. Ministerstvo ţivotního prostředí - Richard Brabec (ANO) Datum a místo narození: 5. července 1966, Kladno Vzdělání: absolvent Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze (1992) Současné funkce: člen Poslanecké sněmovny (od října 2013), místopředseda hospodářského výboru Sněmovny; předseda dozorčí rady Lovochemie, a. s. (od 2011; společnost patří Agrofertu, který vlastní šéf hnutí ANO Andrej Babiš) Kariéra: pracoval v řadě prŧmyslových podnikŧ, především v chemičkách, mimo jiné byl vedoucím odboru financování společnosti Unipetrolu, finančním ředitelem Spolany a v letech 2005 aţ 2011 generálním ředitelem Lovochemie. V letech 1991 aţ 1997 byl členem ODS, později vstoupil do Unie svobody, nyní je členem hnutí ANO. "Ministerstvo prŧmyslu by mi bylo bliţší, to je pravda, ale v rámci chemičky jsem se zabýval i dopady na ţivotní prostředí. Proto jsem od našeho hnutí dostal interní nominaci," řekl loni týdeníku Respekt. Ministerstvo obrany - Martin Stropnický (ANO) Datum a místo narození: 19. prosince 1956 v Praze. Vzdělání: absolvoval herectví na Divadelní fakultě Akademie múzických umění (1980), studium na Diplomatické akademii ve Vídni (1990-1991) Současné funkce: herec, poslanec (od října 2013) Stropnický pracoval od roku 1990 na ministerstvu zahraničí, nejprve jako poradce a později jako generální ředitel sekce kulturních stykŧ; od června 1993 do října 1994 byl velvyslancem v Portugalsku, poté do konce roku 1997 pŧsobil na stejné pozici v Itálii; od ledna do července 1998 byl ministrem kultury v Tošovského vládě; od června 1999 do srpna 2002 byl velvyslancem ve Vatikánu. Počátkem prosince prohlásil prezident Miloš Zeman, ţe by Stropnického odmítl jmenovat ministrem obrany. "Kdyby byl navrţen na ministra kultury, budu respektovat, ţe má za sebou profesní zázemí. Ale s obranou nemá vŧbec nic společného," prohlásil na Stropnického adresu Zeman.

URL| http://www.lidovky.cz/cesko-ma-novou-vladu-podivejte-se-na-vizitky-ministru-pp0-/zpravydomov.aspx?c=A140112_155334_ln_domov_hm

Konkrétní ministři mohou být v ohroţení. Odborník mluví o zvýšené policejní ochraně 29.1.2014


Politologové

POLITOLOGOVÉ Nově jmenovanou vládu Bohuslava Sobotky tvoří především nováčci. Z nich nejsloţitější situace čeká ministry v čele rezortŧ práce a sociálních věcí, dopravy či vnitra. Podle oslovených politologŧ má



solidní perspektivu Věra Jourová, její stranický kolega Martin Stropnický by si úspěšným pŧsobením v čele obrany mohl dokonce zajistit kandidaturu na prezidenta republiky. Jmenování nové vlády Bohuslava Sobotky se pro mnohé její členy stalo vhozením do jámy lvové. Rezorty, které přebírají, jsou často v neutěšeném stavu. “Za velmi rizikové povaţuji Ministerstvo práce a sociálních věcí se všemi těmi projekty, které tam rozpracovala minulá vládní koalice. Proto v případě rezortu, který je tak citlivý z hlediska zajišťování sociální politiky a kterým protéká takové mnoţství peněz, bude mít objektivně nejobtíţnější roli nová ministryně práce a sociálních věcí,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz politolog Lukáš Jelínek. “Podobná situace je i na Ministerstvu vnitra, kde dobíhá řada softwarŧ, kde bude potřeba řešit těţkou situaci okolo České pošty, kde vyplyne spousta sloţitostí ze sluţebního zákona, kde bude potřeba řešit i situaci kolem policie. Nejen v jejím vedení, ale i v určitém zázemí a vybavení řadových policistŧ pro výkon práce,“ říká pro ParlamentníListy.cz politolog Jan Kubáček a sloţitou situaci vidí i v rezortu zdravotnictví, především v jeho financování a s ním související otázku zdravotních poplatkŧ. Na nové členy vlády čekají i nezvladatelné, aţ zdivočelé rezorty Kromě toho poukazuje na některé nezvladatelné, aţ zdivočelé rezorty, kde bude potřeba se soustředit na samotné zvládnutí jejich fungování. “Je to jednak Ministerstvo obrany, kde jsou stále ještě neuvěřitelné černé díry na peníze, zároveň tam ale je velký tlak na finance, co se týče mezinárodních závazkŧ a udrţitelnosti obrany České republiky. Podobnou divočinu vidím na Ministerstvu dopravy, kde je rozjeta spousta arbitráţí a především situace okolo D47 v Moravskoslezském kraji bude gradovat nějakým bouřlivým soudním procesem,“ očekává Jan Kubáček. Proto si dovede představit, ţe ministr a další představitelé státu budou muset být pod nějakou významnou policejní ochranou. “Tam jde opravdu o mnohamiliardové investice a z toho bude vyplývat obrovský tlak a obrovská snaha toho ministra ohrozit. A na Ministerstvu dopravy jsou ještě další takové spící miny, ať je to systém mýtného, ať je to dořešení investic v oblasti dálnic, ţeleznic, situace okolo Českých drah, zejména ČD Cargo. A tak by se dalo jmenovat další a další. Takţe ten tlak tam bude velmi zřetelný,“ míní politolog. Na ministra financí číhá obrovské lákadlo určovat chod státu Obdobně sloţitou situaci předpokládá na Ministerstvu pro místní rozvoj i Ministerstvu financí při rozjezdu dalšího období evropských dotací, coţ bude velmi významný tlak na kontrolní systémy, na zpracování a hlavně nakládání s evropskými penězi. “V případě Ministerstva financí je obtíţnost umocněna tím, ţe má v rukou obrovskou kontrolní, odpustkovou, ale zároveň i faktickou moc. Tam číhá pověstný Mefisto, tedy obrovské lákadlo fakticky určovat chod státu a chod reálné vnitropolitické situace. To jsme viděli uţ na příkladu Miroslava Kalouska, fakticky korunovaného krále zdejší politiky,“ připomíná Jan Kubáček. Ve stejné situaci a stejným svodŧm bude nyní čelit i Andrej Babiš. “Na tom se ukáţe ţivotaschopnost fungování hnutí ANO, jestli dokáţe jednak zkrotit hydru státní byrokracie, která dokáţe nesmírně účelově zbaštit jakoukoli částku, která do státu vstoupí v podobě daní, a zároveň jestli dokáţe eliminovat šedou ekonomiku, coţ je klíčové téma pro voliče posledních patnáct let,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz politolog Jan Kubáček z Katedry marketingové komunikace Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Pro Mládka nebude problém svěřený úřad řídit Kromě objektivních okolností, které vyplývají ze současného stavu rezortu, bude úspěšnost nových ministrŧ záleţet i na jejich osobních předpokladech. “Třeba Ministerstvo financí je rezort víceméně fungující, pracuje tam profesionální aparát, ale co s ním udělá, kdyţ do jeho čela přijde člověk, který nemá exekutivní ani politickou zkušenost a který si spoustu věcí představuje jako Hurvínek válku? V tom okamţiku se mŧţe ukázat, ţe je velmi obtíţné pro budoucího ministra řídit právě rezort financí,“ upozorňuje politolog Lukáš Jelínek. Ačkoli očekává, ţe největší pozornost kritikŧ či oponentŧ bude přitahovat právě Andrej Babiš, komplikovanou situaci bude mít podle něj většina členŧ vlády. “Jednodušší by bylo bavit se o lidech, kteří pravděpodobně nebudou mít problém ministerstva zvládat, protoţe uţ nějakou exekutivní zkušenost mají. Třeba o panu Mládkovi jako ministru prŧmyslu a obchodu, který je výrazně exekutivní typ a asi to pro něj nebude vŧbec ţádný problém ministerstvo řídit. Pak uţ má exekutivní zkušenost jen Martin Stropnický, který se ale na Plné znění zpráv


obraně asi dost zapotí, aby pronikl do hloubky a podstaty problémŧ, které se toho rezortu týkají,“ myslí si politolog. Jourová je nejschopnější a mohla by převzít jakýkoli rezort Další ministři jsou bez vládních zkušeností a i nová ministryně spravedlnosti Helena Válková veřejně přiznala, ţe pozice v čele exekutivního úřadu je pro ni nová. “Nejvíce dŧvěry z nových členŧ vlády vzbuzuje ministryně pro místní rozvoj paní Jourová. Myslím si, ţe to je fakticky nejschopnější člověk v hnutí ANO, který mŧţe převzít rezort. A prakticky jakýkoli rezort. Byla by dobrou ministryní vnitra, dobrou ministryní ledasčeho, o ni bych se asi nebál,“ tvrdí Lukáš Jelínek s tím, ţe vládní sestavu neodsuzuje ani nekritizuje, jen říká, ţe to bude mít těţké. A to platí i pro tak ostříleného politika, jakým je Lubomír Zaorálek, jenţ se léta chystal na Ministerstvo zahraničních věcí. “To je sice fajn, ale jakmile přijde do Černínského paláce plného lidí nejrŧznějších zájmových a vlivových skupin, třeba i intrik, tak v tom okamţiku bude hodně záleţet na tom, jak se v tom dokáţe zorientovat, a to také nějakou dobu potrvá. O Karlu Schwarzenbergovi se říkalo, ţe se nad problémy ministerstva povznesl, ţe fakticky nic neřešil, no ale pak také česká zahraniční politika vypadala trochu jako leklá ryba,“ domnívá se Lukáš Jelínek. Stropnický se v čele obrany mŧţe odrazit ke kandidatuře na prezidenta Jan Kubáček předvídá hodně sloţitou situaci ministru vnitra Milanu Chovancovi. “Je to dáno jednak plzeňskou kauzou se vzděláním, protoţe ji široká veřejnost zaznamenala, sleduje ji a bude se mu to dnes a denně objevovat v kontaktu s úředníky, protoţe Ministerstvo vnitra není jenom ´ministerstvo hasičŧ a policie´, ale dnes je především ministerstvo úřednictva a všech formalit. A tohle je velmi nešťastná kaňka na startu a formální autoritě ministra. Velmi sloţité to bude mít, co se týče strategických souvislostí, Jan Mládek s bezpečnostní prověrkou, ta mu bude připomínána,“ očekává politolog Jan Kubáček. Jednoduché to nebude mít ani ministr obrany Martin Stropnický. “Dá se očekávat, ţe kdyţ ten rezort zvládne velmi dobře a reprezentativně, tak tady máme kandidáta na příštího prezidenta republiky. Pokud se ale objeví jakákoli komplikace či nekompetence, tak to tu velmi slibně nastartovanou kariéru končí. Ale ta příleţitost je nezměrná,“ konstatuje Jan Kubáček s tím, ţe ti ostatní s výjimkou ministra financí Andreje Babiše, který bude i pod velkým tlakem svého předchŧdce Miroslava Kalouska, budou mít čas a klid na zorientování se v rezortu. Nováčkové ve vládě mohou spadnout do pastí zanechaných předchŧdci Podle Lukáše Jelínka nebude stačit dobrá vŧle nebo čistý štít ministrŧ, ale budou muset prokázat také schopnost zvládat svěřené kolosy. “Klidně se mŧţe stát, ţe někteří ministři spadnou do pastí, které jim tam nechali schválně nebo neúmyslně jejich předchŧdci. A nechají se opít rohlíkem nějakými vlivovými nebo lobbistickými skupinami. Nové tváře jsou na jedné straně výhodou, ale na druhé nevýhodou, protoţe seznamování s mechanismy řízení rezortŧ a s chodem vlády bude vládu zpočátku brzdit. A tak většina ministrŧ usedne na křehké ţidle,“ podotýká pro ParlamentníListy.cz Lukáš Jelínek. Ve stínu pozornosti zŧstali při hodnocení politologŧ vládní zástupci KDU-ČSL zřejmě i proto, ţe mají méně sledované rezorty. “Kdyţ dostanete k osedlání mustanga, tak je to hodně těţké, ale kdyţ ho osedláte, tak získáte uznání publika či veřejnosti. A pro KDU-ČSL zŧstala jediná příleţitost, a to je Ministerstvo zemědělství. Pokud se zcela váţně zaměří na kontrolu kvality potravin jak tuzemských výrobcŧ, tak zejména zahraničních dodavatelŧ, tak to je obrovská příleţitost a zároveň neuralgický bod Andreje Babiše,“ poukazuje Jan Kubáček na moţnost, jak mŧţe KDU-ČSL u veřejnosti zabodovat. Lidovci prohráli boj o svŧj klíčový rezort, a tak musí uspět na zemědělství O větší šanci se KDU-ČSLpřipravila tím, ţe prohrála boj o Ministerstvo práce a sociálních věcí. “Tam mohla získat nezměrně bodŧ a přes ty soudní tahanice se mohla vymezit vŧči předchŧdci, to znamená vŧči TOP 09, coţ je pro ni stále dŧleţité. A zejména se mohla ukázat na svých klíčových tématech, na rodinách s dětmi, na tématech staršího voliče, coţ je stále kmenový volič KDU-ČSL. To beru za prohranou strategickou bitvu. A tak před nimi stojí jediné, kde mŧţou bodovat, Ministerstvo zemědělství,“ dodává pro ParlamentníListy.cz politolog Jan Kubáček. Plné znění zpráv


Další odborné názory v rubrice Politologové


Bilance vládnutí kabinetu Jiřího Rusnoka 29.1.2014

Prima

str. 10

18:55 Zprávy FTV Prima

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka -------------------Dneškem končí kabinet Jiřího Rusnoka. Nevzešel z voleb. Nezískal dŧvěru Poslanecké sněmovny, přesto vládl 6 měsícŧ. Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor -------------------Sliboval přitom, ţe nebude dělat ţádné zásadní nebo radikální změny. Nakonec jich bylo poměrně hodně a to nejen personálních. Filipa ŠEBOVÁ, redaktorka -------------------V pořadí 12. vláda České republiky vedla zemi celkem 204 dní, to znamená něco málo přes pŧl roku. Kaţdý ji hodnotí po svém. V něčem přesto byla unikátní. Josef MLEJNEK, politolog, FSV UK -------------------Nezískala dŧvěru a tudíţ byla vlastně nelegitimní a neměla ani oporu ve sněmovně, poněvadţ za prvé jednak jí sněmovna nevyslovila dŧvěru a pak byla sněmovna rozpuštěna. Milan ZNOJ, politolog, FF UK -------------------Rusnokova vláda byla zvláštní v tom, ţe jí jmenoval prezident Zeman bez ohledu na parlament a prosadil si do ní své politické osoby. redaktor -------------------Vyhazovy. Filipa ŠEBOVÁ, redaktorka -------------------I přesto všechno Rusnokova vláda a její ministři stihli zařídit personální bouři. Největším vyhazovačem byl ministr dopravy Zdeněk Ţák. Vyměnil vedení Českých drah, Ředitelství silnic a dálnic, Ředitelství vodních cest i Dráţního úřadu. Ministr vnitra pak dosadil zpět policejního prezidenta a ministr kultury neúspěšně odvolal šéfa Národního divadla. Ministr financí pak odstranil lidi v dozorčích radách 5 státních firem. Vláda navíc vyměnila i další lidi na významných postech. Josef MLEJNEK, politolog, FSV UK -------------------Lze předpokládat, ţe vycházeli ministři vstříc nějakým i třeba zájmŧm v pozadí. redaktor -------------------Tendry. Filipa ŠEBOVÁ, redaktorka -------------------Plné znění zpráv


Rusnokŧv tým je kritizovaný taky za zakázky bez výběrového řízení. Takových projektŧ bylo podle hnutí Oţivení 78. Rusnokova vláda bez tendrŧ rozdala 2,85 miliardy korun. Nečasova vláda za stejné období odsouhlasila bez tendru jen 18 zakázek za 450 milionŧ. redaktor -------------------Diplomacie. Filipa ŠEBOVÁ, redaktorka -------------------Vládě se podařilo uspokojit prezidenta Miloše Zemana při jmenování velvyslancŧ. Na rozdíl od předchŧdce Karla Schwarzenberga neměl odstupivší ministr zahraničních věcí ţádný problém s Livií Klausovou na postu velvyslankyně v Bratislavě, a s Vladimírem Remkem na témţe postu v Moskvě. redaktor -------------------Rozpočet. Filipa ŠEBOVÁ, redaktorka -------------------Vládě se podařilo schválit státní rozpočet. Rozpočtové provizorium se tak nekoná. redaktor -------------------Finance. Filipa ŠEBOVÁ, redaktorka -------------------Rusnokově vládě se taky podařilo zvýšit ţivotní minimum o pětistovku na 8500 korun. Milan ZNOJ, politolog, FF UK -------------------Také zvýšila platby za státní pojištěnce, čímţ asi 5 miliard skoro přišlo peněz do, do zdravotnictví. redaktor /citace: Jiří RUSNOK, bývalý premiér/ /Zdroj: Deník.cz/ -------------------"Moje vláda měla udrţovací funkci, nicméně vytvořili jsme progresivní rozpočet, rozhýbali jsme čerpání peněz z fondŧ EU, navýšili platby za pojištěnce a tím zachránili české zdravotnictví. Ten výčet by mohl být opravdu dlouhý." Filipa ŠEBOVÁ, redaktorka -------------------Rusnokova vláda ještě stihla schválit návrh novely o hmotní nouzi a zároveň zamítnout návrh komunistŧ o zrušení církevních restitucí, které chtěli vyhlásit v referendu. Filipa Šebová, Prima FTV.

Odborníci na internetovou bezpečnost se sejdou na konferenci New Media Inspiration 29.1.2014

root.cz str. 00 Redakce

„Ten, kdo se ve jménu bezpečnosti vzdává svobody, nezaslouţí si ani svobodu ani bezpečnost.“ prohlásil kdysi Benjamin Franklin. Co by asi říkal na dnešní dobu závislou na informačních technologiích? Opravdu se musíme vzdávat bezpečnosti na úkor svobody a naopak? Jak velké dopady má zneuţívání informačních technologií na činnost lidí, všelijakých subjektŧ nebo státu? Kolik stojí soukromí? Bezpečnost, špionáţ, dohled, soukromí, cookies, bitcoiny, vytěţování dat. O těchto a dalších tématech se dozvíte více na 3. Plné znění zpráv


ročníku konference New Media Inspiration, která se uskutečnív sobotu 8. únorana pŧdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Na jednom místě se setkáte s lidmi z akademického prostředí, business sféry a seznámíte se se zajímavými projekty. Setkejte se osobně s Aaronem Gibsonem z Tor Project Developers nebo Beth Katz z AVG Technologies. A jaké další přednášky byste si neměli nechat ujít? Filip Chytrý, Malware analytik – Avast Software Reálné hrozby mobilních technologií Jsou vaše mobilní zařízení dostatečně zabezpečená? To je otázka k zamyšlení. Pokusíme se spolu nahlédnout pod pokličku rostoucí skupině hrozeb, které ohroţují naše mobilní společníky. Podíváme se na rozšířené zpŧsoby zneuţití mobilních zařízení, se kterými se mŧţeme setkat. Jaká rizika sebou přinášejí platby pomocí NFC, které jsou stále populárnější? Vysvětlíme si, jak fungují mobilní platby a jak nejrychleji vydělat na nevinných uţivatelích. Pavel Kordík, Proděkan ČVUT FIT v Praze Úřad na ochranu kvality cloudových sluţeb Personalizace sluţeb a ochrana osobních údajŧ jsou aktuální témata, která hýbou internetem. Jak mohou vaše data pomoci zkvalitnit cloudové sluţby? O co se připravíte, kdyţ data neposkytnete? Co všechno firmy mohou udělat pro dobro svých zákazníkŧ a co se mŧţe stát, kdyţ je jediným kritériem zisk? Václav Novák, Yeseter Now Kdo je na špičce slídilského ledovce v roce 2013? Ceny velkého bratra (Big Brother Awards) udílí sdruţení Iuridicum Remedium na základě hlasování odborné poroty kaţdý rok. Kdo a proč vyhrál letos a komu cena jen těsně unikla? Všechny nabyté informace a poznatky mŧţete sdílet po skončení konference na závěrečné afterparty v klubu K4. Zapište si akci do svého kalendáře a registrujte se včas. Pouze do 30. ledna platí sníţená cena 2 496 Kč bez DPH. V ceně je zahrnuto občerstvení i oběd. Tohle není vše, kompletní program si mŧţete prohlédnout na stránkách akce: www.tuesday.cz/akce/new-mediainspiration-2014 Mediálními partnery akce jsou Lupa.cz, Marketing Journal, MediaGuru, Root.cz, TyInternety.cz. Partnery Za podpory jsou BizIT, ČVUT Praha, Fakulta sociálních věd UK Praha, Filozofická fakulta UK Praha. Produktovými partnery jsou Active 24, Starbucks a ULikeIT. Organizátory akce jsou Studia nových médií Filozofické fakulty UK a TUESDAY Business Network. Produkčně akci zajišťuje společnost Internet Info.

URL| http://www.root.cz/clanky/odbornici-na-internetovou-bezpecnost-se-sejdou-na-konferenci-new-mediainspiration/

Zaostřeno na Maroko 30.1.2014

ČRo Plus

str. 01

18:40 Zaostřeno

Jan PROKEŠ, moderátor -------------------Plné znění zpráv


3 roky uţ uplynuly od pádu diktatur v Tunisku a Egyptě, které smetly lidové bouře. Vlna společenských a politických otřesŧ označovaná jako Arabské jaro zasáhla více či méně většinu zemí regionu. Hybnou silou změn, nikoliv uţ ale nutně vítězem revolucí, jsou mladé nastupující generace Arabŧ. Jaké jsou a co očekávají od budoucnosti? Na to se pokusí částečně odpovědět dnešní pořad Zaostřeno zaměřený na Maroko. Zajímavý poslech od mikrofonu přeje Jan Prokeš. I v Maroku před 3 roky vyšli lidé do ulic s poţadavkem větších svobod. I kdyţ v o dost menším počtu neţ na východě Maghrebu. Studenty vedené hnutí 20. února vybojovalo dílčí vítězství. O rok později ale utichlo. Maroko tak zŧstává relativně stabilní. Jeho společnost je ale v pohybu. Na mejdanu na bohatším předměstí Rabatu, kam mne pozvali, se nepřipíjí čajem. Nechybí pivo, víno, sangria. Je tady kromě české studentky Terezy 5 marockých mladíkŧ a jedna mladice. Časem se zábava rozjíţdí. Na stole se ocitá láhev whisky a hašiš, který je v Maroku, stejně jako alkohol, kratochvílí zatlačenou do soukromí, byť o mnoho tradičnější. Chlapci z lepších rabatských rodin si ze mě utahují, kdyţ vytáhnu mikrofon. Tohle je podle nich pravé Maroko. V drsné hře mi přisuzují roli agenta. Sami sebe stylizují do teroristŧ. Je to ironie, kterou reagují na protimuslimské předsudky. Účastníci večírku nejsou bezvěrci. Třeba podle Zjada pije v Maroku alkohol velmi mnoho lidí. Doma nebo v nálevnách u hotelŧ určených oficiálně pro turisty. Kolizi veřejného puritánství a zcela odlišné reality kdosi nazval arabskou schizofrenií. Maročan -------------------Alkohol je u nás zakázaný náboţenstvím i zákony. Ve skutečnosti ale ve skoro kaţdém větším městě najdete zvláštní místo, kde ho mŧţete koupit. Já třeba nepiju jen v době ramadánu. Jsem takový nedokonalý muslim. Pokud bŧh počítá člověku zvlášť dodrţování kaţdého pilíře islámu, tak já se řídím 3 z 5. Moţná jednou splním i ty zbývající. Zatím si ale uţívám. Jan PROKEŠ, moderátor -------------------Studenti, s nimiţ jsem si dal sraz v univerzitní kavárně, jsou o poznání váţnější. V šátku zahalená Bušra je budoucí právnička se zaměřením na humanitární pomoc. Angaţovala se v neziskovkách za práva zvířat i v boji proti násilí na ţenách. Po dokončení univerzity by ráda pomáhala uprchlíkŧm. Ve studiu má prý plnou podporu manţela. Nevzdělává se ale kvŧli obţivě. Svou hlavní úlohu vidí nadále ve starosti o děti a domácnost. Bušra, studentka práv -------------------/netlumočeno/ Jan PROKEŠ, moderátor -------------------Maroko podle Bušry prochází sloţitým procesem pozvolné demokratizace. Pomalu ale jistě. A je v tom údajně úspěšnější neţ ostatní země regionu, které zaţily překotné revoluce během takzvaného Arabského jara. Na budoucnost své země hledí tato ţena s optimismem. Bušra, stejně jako její kolega Jasín, emotivně hájí pověst Maroka v zahraničí i jeho takzvané národní zájmy. studenti -------------------/netlumočeno/ Jan PROKEŠ, moderátor -------------------Území západní Sahary prý rozhodně netrpí pod marockou okupací. Je naopak Marokem bráněné před agresivním Alţírskem, které si na něj dělá dlouhé roky zálusk. Za konflikt na Sahaře podle nich mohou i nekalé zájmy globálních korporací a velmocí. Američané dodávají zbraně marocké armádě, zatímco Rusové zase té alţírské, tvrdí Iljas. Iljas, Maročan -------------------Problémem Sahary je přítomnost nadnárodních hlavně ropných společností. Skupině těch nejmocnějších, takzvaným 7 sestrám, které ve skutečnosti ovládají svět, vyhovuje současný status quo. Na marocké Sahaře, která je předmětem sporu, jsou totiţ nová naleziště ropy. Plné znění zpráv


Jan PROKEŠ, moderátor -------------------Také zahraniční kritiku stavu lidských práv v monarchii, třeba četných případŧ policejní brutality, povaţují studenti mezinárodních vztahŧ a diplomacie za nespravedlivou, účelovou a tradičně západně sebestřednou. Poukazují naproti tomu na reformy posledních let, které měly například změkčit chování policistŧ vŧči účastníkŧm protestŧ. Posluchači univerzity Mohameda V. mají ve velké úctě nynějšího krále. Mohameda VI. Jedině on a jeho monarchie prý ochraňují stabilitu a jednotu velmi rozmanité země. Například velkými investicemi v chudších regionech. Jasín vnímá svého panovníka přímo heroicky, jako posledního zastánce obyvatel nuzných čtvrtí Casablanky proti bezohledným velkopodnikatelŧm. Jasín, Maročan -------------------/netlumočeno/ Jan PROKEŠ, moderátor -------------------Postupnou demokratizaci a modernizaci království dává většina obyvatel k dobru nynějšímu panovníkovi, zatímco na vládu jeho otce provázenou terorem vzpomínají s ostýchavou trpkostí. Najdou se ale i kritičtější hlasy vŧči současnému reţimu a podobě změn. proděkanka Fakulty sociálních věd -------------------Rozvoj naší země, ekonomický i společenský, nebude moţný bez opravdové demokratizace. K té jsme bohuţel ještě nedospěli. Od roku 2011 máme sice modernější ústavu, i ta ale ponechává monarchii většinu moci. Máme sice parlament, vládu, politické strany i justici navzájem oddělené, ve všech těch oblastech má ale rozhodující slovo monarchie. To by se mělo změnit. Jan PROKEŠ, moderátor -------------------Otevřeně sděluje své pocity proděkanka Fakulty sociálních věd Salua Zerhuny. Pokud přijde řeč na veřejnou morálku a sexualitu, jsou pohledy jednotlivých mladých Maročanŧ asi v největším rozporu. Loni například policie zatkla nezletilou dívku a chlapce za to, ţe umístili na Facebook fotku zachycující jejich polibek. osoba -------------------V Maroku se nemŧţou ani turisté líbat na veřejnosti. Zákon to zakazuje. Je to jasné. Nerespektovali to, tak je zatkli. Ty všechny neziskovky, asociace, co si myslí? Na jednu stranu prosazují vládu práva, kdyţ na to ale přijde, tak se bouří proti prosazování našeho práva. Měly by ovšem respektovat naše zákony i naši kulturu. Kdyţ chcete pít alkohol, dělejte to doma. Kdyţ chcete políbit dívku, dělejte to doma. Jan PROKEŠ, moderátor -------------------O dost méně konzervativní pohled na svět má křehká a nezahalená studentka Hadţar zastiţená před fakultou. I ona kvituje nedávné reformy, ačkoliv je povaţuje za nedostatečné. Krále sice respektuje, ale raději by mu svěřila ceremoniální roli jako v Británii. Nová generace Maročanŧ je podle Hadţar uţ dost svobodomyslná. Mnozí se prý ale ještě bojí své hodnoty a představy projevit veřejně. Ke zmíněnému líbacímu incidentu dodává. Hadţar, studentka -------------------Je to otázka individuálních svobod. Podle mě mají právo to dělat. Ve skutečnosti v Maroku, kdyţ pŧjdete například na pláţ jménem Ludaja, uvidíte spousty líbajících se párŧ, takţe to není velké téma. Ve skutečnosti ten rozruch dělá jen hrstka náboţenských extremistŧ, kteří jsou hluční a chtějí na sebe upozornit. A priori říkají ne všemu modernímu nebo všemu, co přichází z Evropy či z Ameriky. Jan PROKEŠ, moderátor -------------------Hadţar odhaduje, ţe tak 5 procent mladých Maročanek je dnes výrazně emancipovaných. Tyto rebelky se nezdráhají mluvit o tom, co chtějí a jak ţijí. Pro Hadţar jsou ale celkově ţivotní podmínky marockých ţen pořád Plné znění zpráv


stísněné. Přirovnává je k otroctví pod vládou muţŧ. Svou budoucnost proto vidí buď v manţelství s liberálně smýšlejícím muţem, nebo v emigraci. V marocké metropoli Rabatu studuje od podzimu v rámci pŧlroční stáţe Češka Tereza. Mluvili jsme spolu o specifikách marockých univerzit i typech lidí, které tam potkává. Tereza RAKOVÁ, studentka, Češka na stáţi v Maroku -------------------Pokud bych měla hledat mezi svými spoluţáky, coţ jsou tedy studenti mezinárodních vztahŧ a diplomatických studií, tak to jsou povětšinou ambiciozní typy, mají ambice dostat se třeba do vlády nebo být diplomaty, ale taky tím, jak se pohybuju na univerzitním kampuse nebo mezi ostatníma studentama, tak tady narazíš opravdu na kohokoli, na alternativní typy, co sedí prostě tady teďka naproti mě v kavárně Figaro a brnkají si. Je to asi něco jako u nás. Jan PROKEŠ, moderátor -------------------Jak vypadá komunikace mezi muţi a ţenami na univerzitě? Je to podobné jako u nás, anebo je to oddělenější, řekněme? Tereza RAKOVÁ, studentka, Češka na stáţi v Maroku -------------------Na té univerzitní pŧdě je to něco jiného, neţ třeba kdyţ vyjdeš takhle do ulic a procházíš se centrem města nebo na trţišti. Na té univerzitní pŧdě je to opravdu jako u nás. Jsem uţ zaznamenala, ţe studenti vŧči studentkám jsou více vstřícnější, ochotnější, jsou opravdu jako gentlemani. Zase na druhou stranu kdyţ jako ţena sama procházím třeba někde po ulici nebo na trţišti, tak opravdu zaznamenávám tu pozornost muţŧ a trošku mi ta mentalita Maročanŧ přijde jako mentalita státŧ jiţní Evropy. Jan PROKEŠ, moderátor -------------------Z těch lidí ve tvém okolí, z těch tvých kamarádŧ, jsou to spíš lidé náboţensky vlaţní, anebo zapálení? Tereza RAKOVÁ, studentka, Češka na stáţi v Maroku -------------------Mám ve třídě spoluţačky, které nosí šátek, mám ve třídě spoluţačky, které nosí minisukni, spoluţáky, kteří, kteří opravdu praktikují /špatný signál/ pětkrát denně a spoluţáci, kteří vŧbec nevěří. Jan PROKEŠ, moderátor -------------------Podělila se o své dojmy z Maroka studentka Tereza Raková. A ve studiu je arabista Jan Čuřík, dobrý den. Jan ČUŘÍK, arabista -------------------Dobrý den. Jan PROKEŠ, moderátor -------------------V prŧběhu reportáţe jste zmínil, ţe máte s Marokem vlastní zkušenost. Jakou? Jan ČUŘÍK, arabista -------------------Maroko je velmi specifický stát v rámci širšího regionu severní Afriky a Blízkého východu. Myslím si, ţe ta reportáţ i z pohledu české studentky jasně zaznamenala to, ţe ve spektru marocké mládeţe, to znamená těch, já nevím, 50, 60 procent marocké populace, najdete obrovské mnoţství přístupu k věcem, jako je zboţnost, otázka víry, k otázce vzdělávání, v podstatě k celému sociálnímu ţivotu. Kdyţ se podíváte do Rabatu, ţe jo, tak je to takové město, které na jedné straně má takovou starou konzervativní část, která se nazývá Sala, kde najdete dneska mnoho mladých muţŧ, dvacetipěti, třicetiletých, který třeba jako vyznávají takovou novou formu osobní zboţnosti muslimské, které se říká Salafia, na druhou stranu potom přejedete zpátky do čtvrti Agdal a jste v úplně jiném světě. To znamená, Maroko je z mého pohledu jedním asi z nejhezčích příkladŧ té obrovské Plné znění zpráv


transformace, kterou prochází arabská mládeţ v období ne posledních 2 nebo 3 let, ale v období posledních, řekněme, 10, 15 let. Jan PROKEŠ, moderátor -------------------Vy jste zmínil ty mladé muţe, kteří se vracejí ke zboţnosti nebo hledají zboţnost. Není to i tak, ţe těmto mladíkŧm mohou vyhovovat staré pořádky a naopak mohou být rezistentní vŧči rozšiřování svobod, kdy by měli být rovnoprávní se ţenami? Jan ČUŘÍK, arabista -------------------Ne, to jsou vzájemně úplně, úplně odlišné věci. Ono je třeba se podívat na to, co to znamená vŧbec být zboţným v současných muslimských zemích. Před, já nevím, 20 nebo 30 lety to znamenalo, ţe jste respektoval nějakou autoritu, nějakého šejcha nebo člověka, který byl schopný pro vás vyloţit /nesrozumitelné/, říct vám, co vám je. Dneska například tyhle ty otázky jsou ryze otázkou osobní volby, podobně jako je tomu v Evropě. Kdyţ se podíváte, tak dnes drtivá většina mladých muţŧ a ţen, i těch, kteří vykazují ty znaky, řekněme, silné zboţnosti, například kompletní zahalení, tak se dostávají z velké části k té víře samostudiem. To znamená, oni sami říkají, my jsme schopni si korán interpretovat sami pro sebe a nepotřebujem k tomu ţádné autority. To znamená, na jedné straně my máme pocit, ţe na Blízkém východě určitým zpŧsobem narŧstají takové ty symbolické věci, související se zboţností, na straně druhé proti tomu je evidentní obrovská hluboká sociální změna, která lidi individualizuje podobně jako v Evropě. Jan PROKEŠ, moderátor -------------------Nakolik se dá zobecnit sociologická analýza mladých Arabŧ, potaţmo Muslimŧ, v jednotlivých zemích? Jestli se vŧbec dají porovnávat země, jako je třeba Saúdská Arábie, Jordánsko, Maroko, Tunisko? Jan ČUŘÍK, arabista -------------------Tak, samozřejmě ty zkušenosti jsou naprosto odlišné. V tomhle tom ohledu není vŧbec moţné hovořit o jednolitém muslimském světě. Si vezmu příklad Saúdské Arábie, která je taková velmi specifická, ale nicméně taky disponuje obrovským mnoţstvím mladých lidí, kteří nemají moţnost se angaţovat ve veřejném prostoru, já jsem viděl sám kdysi takovou zvláštní zábavu v ulicích jednoho saúdského města, kdy si mladí kluci nazuli takové velké pantofle, se dá říct, gumové a chytli se za auto a nechali se asi v 50 nebo 60 táhnout po hladkém asfaltu za tím autem, tak to je taková, druh zábavy moţná, který je podobný kultuře sprejerŧ, řekněme, v českých městech, jo. /nesrozumitelné/ plus mínus na hraně a zpŧsob proţívání volného času. Ty rozdíly jsou naprosto, naprosto fatální. Myslím si, ţe je dobré zmínit samozřejmě problematiku ţen a vŧbec pozici ţen, já bych tady od Maroka přeskočil na úplně druhou stranu muslimského světa do země, kterou nemáme spojenou s otázkou "svobody ţen", ale kdyţ se podíváte například na poměr absolventŧ íránských univerzit, tak v současné době je zhruba 65 procent absolventŧ íránských univerzit jsou ţeny. 35 jsou, jsou muţi. To znamená, i v zemi, která nominálně se stále označuje za islámskou republiku a která nominálně je vedená klérem, došlo k obrovské vnitřní proměně, zlepšení postavení ţen a které v souvislosti s tou individualizací a vírou v to, ţe, ţe vy sám jste si zodpovědný a jste zodpovědný tomu okolí, drastickým zpŧsobem proměňuje všechny blízkovýchodní společnosti. Jan PROKEŠ, moderátor -------------------V souvislosti s těmi změnami v muslimském světě se hodně zmiňuje i internet, rozšiřování internetu a obliba sociálních sítí u mladé generace. Nestor arabistiky Zdeněk Müller mi k tomuto pořadu poslal pár postřehŧ a on se právě domnívá nebo nabízí k polemice myšlenku, ţe ten boom internetu vlastně automaticky nemusí znamenat zvyšování vzdělanosti a rozhledu o světě, naopak, ţe to mŧţe utvrzovat lidi v těch jejich postojích, co si o tom myslíte? Jan ČUŘÍK, arabista -------------------Víte, hodně rozděluje otázka moderních nebo sociálních sítí a vŧbec moderních typŧ komunikací kompletně, tak i proměnlivé společnost v Maroku je bezvadně vidět, kdyţ jste v Maroku byl na konci 90. let, tak ta pozornost ze strany lidí vŧči vám byla extrémně silná, dneska se všichni dívají do svých mobilních telefonŧ a prakticky ignorují okolí, takţe si myslím, ţe to mění lidi na velmi jakoby osobní bázi. Na straně druhé přítomnost mobilních Plné znění zpráv


telefonŧ, pokud ještě hovořím o nich, zcela proměnila vztahy mezi muţi a ţenami na Blízkém východě. Ţe jo, máte celou obrovskou platformu, jak mŧţete uniknout dohledu svých rodičŧ, jak se mŧţete seznamovat přes SMSky nebo volat si, aniţ by to okolí na vás dohlíţelo a nějakým zpŧsobem to kontrolovalo. To je ta věc pozitivní. Na straně druhé souhlasím se Zdeňkem Müllerem v tom, ţe celá ta problematika sociálních sítí na Blízkým východě podle mě vede k tomu, k čemu vede třeba taky v České republiky, kdyţ se podíváte na Stranu zelených, ţe máte nějakou politickou platformu, zájem skupiny lidí se nějakým zpŧsobem mobilizovat a aktivně zapojit do veřejného ţivota, a spousta lidí udělá to, ţe vám olajkují váš status na Facebooku, dají tam, ţe určitě přijdou někam a pak se tam neobjeví. To znamená, myslím si, ţe to vede k takovém jako virtuální účasti na veřejném ţivotě, ale ne k té, ne k té účasti skutečné. A s dovolením bych tady citoval slova kamaráda a současného zpravodaje Českého rozhlasu Štěpána Macháčka na Blízkém východě, který si dobře vzpomínal na to, ţe na konci ledna 2011 ta, řekněme, velká masová vlna přítomnosti Egypťanŧ v ulicích Káhiry nebo speciálně hlavního města Egypta Káhiry, se zvedla teprve poté, co egyptské telekomunikační společnosti vyply internet a vyply mobilní připojení. To znamená, lidi místo toho, aby seděli za svými počítači, tak se vydali do ulic a prakticky tou masou lidí minimálně změnili i, nechci říct dočasně, ale změnili kurz egyptských dějin. Takţe já jsem velmi skeptický a myslím si, ţe sociální média jsou tak totálně proměnily naše ţivoty, ţe ve skutečnosti neproměnily vŧbec nic. Jan PROKEŠ, moderátor -------------------Ty nastupující generace v arabském a muslimském světě přinášejí určitě změny, ale na druhou stranu jsou to také skupiny, které mají obrovské sociální problémy. Hodně se zmiňuje ta velká nezaměstnanost a další věci, takţe potom to přitahuje tyto lidi do rŧzných gangŧ nebo k ţebrání, radikalismu. Jaké ty největší sociální výzvy tam vidíte vy? Jan ČUŘÍK, arabista -------------------Já si myslím, ţe se nedá postavit taková jednoduchá linka, která vám říká, ţe v okamţiku, kdy ztratíte práci a kdy logicky se nejste schopni ji získat, protoţe věříte v to, ţe váš profesní úspěch je definován pouze tím, čemu Arabové říkají wasta, to znamená známosti, protekce. Takţe to není tak jednoduché. Arabové se dokázali za posledních 20, 30 let, od doby, kdy přestaly fungovat takové ty centrálně řízené ekonomiky, tak si dokázali najít spoustu zaměstnání, které jsou v neformálním sektoru, kdyţ se podíváte dneska na tunisko-libyjskou hranici, tak tunisko-libyjská hranice je plná mladých neformálních podnikatelŧ, kteří, a já je plně respektuju a uznávám, přináší jim to obrovské mnoţství riskantních situací, tak je tam, tunisko-libyjská hranice je plná mladých neformálních podnikatelŧ, kteří prostě se musí nějak zabezpečit, sebe i své rodiny, v okamţiku, kdy jejich stát je nefunkční. A myslím si, ţe je dobré nespouštět tuhle tu neformální sféru z očí, svým zpŧsobem jí fandit, nekriminalizovat ji a nedívat se na ni pouze jako na zdroj radikalizace a negativních dŧsledkŧ. Jan PROKEŠ, moderátor -------------------Takţe je to zase trošku naše sebestřednost, ţe vidíme nezaměstnanost na papíře a realita mŧţe být úplně jiná. Jan ČUŘÍK, arabista -------------------Ne, ne, ne. Určitě statisticky ta nezaměstnanost je naprosto fatální problém, ale kdyţ si srovnáte dneska nezaměstnanost mladých v Maroku a nezaměstnanost mladých ve Španělsku, tak mám pocit, ţe se nebudou lišit. V tomhle tom ohledu je Středomoří jakýmsi společným prostorem dneska, které trpí velmi podobnými problémy sociálními, jak na severu, tak na jihu. A mám paradoxně pocit, ţe mladí Arabové a mladé Arabky tím, ţe vlastně nikdy nic jiného lepšího nezaţili, jsou na tuhle tu situaci skoro lépe připraveni neţ mladí Evropané ze zemí jiţního křídla Evropské unie. Jan PROKEŠ, moderátor -------------------To byl arabista Jan Čuřík. A to je z dnešního Zaostřeno vše. Příjemný poslech dalších pořadŧ vám přeje Jan Prokeš.

Rozhovor s Janem Kubáčkem 30.1.2014

ČRo Radioţurnál

str. 01

08:50 Ranní interview



moderátor -------------------Probouzíte se do 30. ledna. V Bratislavě dnes pokračuje soudní spor o záznam Andreje Babiše ve svazcích StB. Archiv Slovenského Ústavu paměti národa Babiše eviduje jako agenta s krycím jménem Bureš. Nový český ministr financí to odmítá a tvrdí, ţe si StB vědomou spolupráci s ním vymyslela. Na dnešní jednání soudu dorazí Andrej Babiš osobně. Přijít mají i dva svědci, kteří budou vypovídat v jeho prospěch. Ondrej KRAJŇÁK, šéf Ústavu paměti národa, Slovensko -------------------Povaţujeme záznamy Státní bezpečnosti za dŧvěryhodné a jsme přesvědčeni, ţe máme k tomu dostatek dŧkazŧ. Vojtěch BERGER, redaktor -------------------Šéf Ústavu paměti národa Ondrej Krajňák si ve sporu s Andrejem Babišem hodně věří a dokumenty v archivu /výpadek/ povaţuje za pravdivé. Ve spisu ale chybí klíčový Babišŧv podpis a nejsou tam ani agenturní zprávy, které měl jako případný agent StB vypracovávat. Babiše podpořil i bývalý kapitán StB Andrej Kulha, který v 80. letech jeho spis spravoval. Kulha loni na podzim prohlásil, ţe si členové StB získané agenty často vymýšleli, aby si pomohli v kariérním postupu. Dnes uţ se ale odmítá k Babišově kauze vyjadřovat. Andrej KULHA, bývalý kapitán StB -------------------Já jsem svŧj názor řekl, za tím si stojím a říkám, do soudu se nebudu vyjadřovat. Nechci dělat nikomu ani zle, ani dobře. Vojtěch BERGER, redaktor -------------------Andrej Babiš přiznává kontakty s StB, bavil se ní prý ale hlavně o obchodech podniku Petrimex, kde dříve pracoval. Reportér týdeníku Týţdeň Marek Vagovič ale prověřil bývalé Babišovi kolegy z Petrimexu a došel k závěru, ţe lidé v pozicích jako Babiš s StB museli mluvit i o mnohem osobnějších věcech. Marek VAGOVIČ, reportér týdeník Týţdeň -------------------StB nekomunikovala pouze /výpadek/ s těmito lidmi, ale, ţe ji zajímaly i osobní vztahy, kontakty se zahraničím, s cizinci, s emigranty. A v těch jejich spisech je to bohatě doloţeno, ţe tito lidé velmi aktivně donášeli StB. Takţe nemyslím si, ţe Andrej Babiš říká pravdu. Vojtěch BERGER, redaktor -------------------Andrej Babiš uţ dříve prohlásil, ţe v listopadu 1982, kdy měl údajně podepsat spolupráci s StB, byl ve skutečnosti v zahraničí. Jeho verzi by mohli potvrdit svědci, kteří se dnes mají objevit u soudu. Z Bratislavy Vojtěch Berger, Radioţurnál. moderátor -------------------A nakolik je téma komunistické tajné policie ţivé? V Ranním interview se budu ptát Jana Kubáčka, politologa, který přednáší na Fakultě sociální věd Univerzity Karlovy. Vítejte, dobrý den. Jan KUBÁČEK, politolog, Fakulta sociálních věd UK Praha -------------------Dobrý den i vám. moderátor -------------------Jak to téma ještě teď ovlivňuje ţivot v Česku, podle vás? Jan KUBÁČEK, politolog, Fakulta sociálních věd UK Praha Plné znění zpráv


-------------------Tak není z těch nejţhavějších, nejdŧleţitějších, ale samozřejmě ta pozornost se k němu bude ubírat uţ tím, ţe ten soud se potáhne, uţ se dá očekávat, ţe se vŧči tomu /výpadek/, ale počítám, ţe například sociální demokracie skrze premiéra Bohuslava Sobotku a také i kdyţ odhlédneme od /výpadek/ dopad nebo kauza, soudní tahanice, /výpadek/ Andreje Babiše jako ministra financí, ale za hnutí ANO, prostě ta jeho pozice je výrazná, centralizovaná, stojí v čele velmi silného resortu a ta akceschopnost tím mŧţe být pošramocena. moderátor -------------------Někteří politici vlastně včetně Andreje Babiše tvrdí, ţe uţ veřejnost nezajímá, jestli byl někdo před rokem 89 v komunistické straně, nebo jestli spolupracoval s StB. Jak to vidíte vy? Jan KUBÁČEK, politolog, Fakulta sociálních věd UK Praha -------------------Tak není to nejzásadnější otázka, která patřila mezi ty přední na začátku 90. let, ale společnosti to není stále lhostejné, zejména z titulu toho, ţe sleduje, jak se politik k takovéhle kauze postaví a jak jakoby sám se v uvozovkách vŧbec postaví k otázce on a dějiny, on a osobní odpovědnost. A druhá věc, ta souvisí spíš s tou akceschopností politika. Mnohé kauzy veřejnosti nevadí do momentu, dokud je politik /výpadek/ nezničitelný troj, nezničitelný úředník, který hájí zájmy státu a jakoby na jeho činnosti to není vidět. V momentě, kdy začne ţít svou kauzou, začne být nervózní, začne se vlastně vtahovat do svých jakoby osobních trablŧ a vtahuje do toho i ten veřejný zájem, tak ta společnost začíná být velice nevrlá, velice zklamaná, obzvlášť to platí samozřejmě v těch vţdycky nových, nových hnutí, nových tváří. moderátor -------------------Měla by se tedy třeba udělat i tlustá čára za totalitní minulostí, potaţmo individuální zodpovědností konkrétních lidí? Protoţe třeba nacističtí zločinci se přeci soudí i dnes, 70 let po konci druhé světové války. Jan KUBÁČEK, politolog, Fakulta sociálních věd UK Praha -------------------Tak bezesporu vzhledem k tomu, ţe prostě tento byrokratický socialismus byl autoritativním reţimem, tak to hledisko je obdobné, které bylo uplatňováno se zpoţděním v Rakousku, v Německu, ale vzpomeňme státy typu Španělska, Portugalska, Chile, takţe Polska sousedního, takţe určitě tyhle otázky jsou stále platné. Ta společnost si k nim nějaký postoj vytvořit musí a proto tlustá čára v podstatě neexistuje. Je to jenom o tom jednom individuálním jednotlivci, jak se k tomu postaví, co si z toho přenese, jak vŧbec /výpadek/ svoji aktivitu či pasivitu, ale je to i o té společnosti a tam se nedá říci prostě k tomuto dnu končíme debatu a soustředíme se na nové otázky, /nesrozumitelné/, globalizace, nebo ekonomické recese, ale prostě ta společnost to řešit bude, protoţe to má spoustu souvislostí a přenosŧ i do dneška. Vidíme to i dnes, kdy to vlastně dokáţe ovlivňovat v podstatě akceschopnost vlády a významný resort. moderátor -------------------Jan Kubáček, politolog, přednášející na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, hostem Ranního interview. Děkuju vám za komentář. Na shledanou. Jan KUBÁČEK, politolog, Fakulta sociálních věd UK Praha -------------------Díky. Hezký den.

Dům poškozený výbuchem v Divadelní ulici je na prodej 30.1.2014 finance.cz str. 00 Financninoviny.cz Praha 30. ledna (ČTK) - Dŧm poškozený výbuchem plynu z loňského dubna je na prodej. Za administrativní budovu, která byla při výbuchu v praţské Divadelní ulici nejvíce poškozená, poţaduje její majitel minimálně 210 milionŧ korun. Jde o cenu stanovenou soudním znalcem, řekl ČTK Richard Klíma, mluvčí Řízení letového Plné znění zpráv


provozu, které je majitelem objektu. Draţba domu by se měla uskutečnit 18. března. Podle odborníkŧ na reality zájemce bude lákat hlavně exkluzivní poloha domu. "V současnosti se dokončuje závěrečná fáze statického zajištění objektu," uvedl Klíma s tím, ţe ale další opravy následkŧ výbuchu čekají na nového majitele. Jaká je konečná škoda na čtyřpodlaţní budově neuvedl s tím, ţe definitivní vyčíslení škody stále zpracovává pojišťovna. Podle předběţných údajŧ policie se celková škoda na budovách v okolí výbuchu činila 100 milionŧ korun, z čehoţ by největší podíl měl připadnout právě na dŧm patřící leteckým dispečerŧm. Filmová a televizní fakulta (FAMU) a Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, které se nacházejí v okolí objektu, vyčíslily škody kaţdá na milion korun a odhady škod Akademie věd se pohybují kolem deseti milionŧ korun. Odborníci na kancelářský trh oslovení ČTK se shodli, ţe budova bude lákat zájemce hlavně svou atraktivní polohou. Nevýhodou mŧţe být její stáří. "Budova má potenciál najít si své nájemce, odhadujeme, ţe to budou firmy, které ocení lokalitu historického centra Prahy, které má své genius loci, před nejmodernějším vybavením a zázemím," řekl vedoucí oddělení zastupování pronajímatelŧ v DTZ Pavel Domalewski. Také podle vedoucího oddělení pronájmu kanceláří Jones Lang LaSalle Jana Mechla bude hlavní výhodou poloha domu. "Výhodou této konkrétní budovy je její výjimečná poloha na nábřeţí Vltavy s výhledem na Vltavu a Malou Stranu včetně Petřína a Praţského hradu. Navíc je budova snadno dopravně dostupná jak tramvají, tak metrem," podotkl. Upozornil však na to, ţe nabídka kancelářských prostor v Praze nyní výrazně převyšuje nabídku. Nájemci proto častěji upřednostňují modernější kanceláře. "Protoţe se ale jedná o starší dŧm, dá se předpokládat, ţe se bude kvalitou prostor těţko měřit s moderními kancelářemi. Takové prostory však mají nezanedbatelné kouzlo pro určitý typ nájemcŧ. Jako nájemce si zde proto dokáţu představit například některou advokátní kancelář," doplnil Mechl s tím, ţe v kaţdém případě bude budova potřebovat přestavbu. Exploze plynu zranila čtyři desítky lidí a poškodila okolní domy a zaparkovaná vozidla. Většina zranění byla lehkého charakteru, dva lidé však byli poraněni váţně. Řízení letového provozu v objektu nesídlilo a dlouhodobě jej pronajímalo.

URL| http://www.finance.cz/zpravy/finance/410246/

Starostové i hradecký hejtman sbírají funkce, chtějí znovu kandidovat 30.1.2014


Poslanci a současně starostové velkých měst v hradeckém kraji Jan Birke a Ivan Adamec se nehodlají vzdát ani jedné funkce. V podzimních komunálních volbách jsou připraveni kandidovat znovu. Oba své posty si chce nadále udrţet i hejtman-senátor Lubomír Franc, přestoţe to experti kritizují. Šéf sociálních demokratŧ Bohuslav Sobotka nedávno obohatil politický slovník o termín "funkcionářská nemoc". Míří tím hlavně na takzvané sběratele nejrŧznějších funkcí, pro které má pohotová čeština další libozvučný název "kumulátoři". Také v kraji existují nově zvolení poslanci i další politici, kteří díky voličŧm či spolustraníkŧm nahromadili rŧzné posty, ale vzdát se nechtějí ţádného. Neţ by se jednoho postu zřekli, raději do roztrhání těla hodlají pracovat hejtman a senátor Lubomír Franc (ČSSD) či starostové a zároveň poslanci Ivan Adamec (ODS) nebo Jan Birke (ČSSD). Jejich protipólem je třeba nová poslankyně a současně starostka Holovous Martina Berdychová (ANO). Zatímco ta hledá kandidáta, který by ji na obecním úřadě mohl nahradit, starostové Trutnova i Náchoda jsou připraveni v podzimních komunálních volbách ucházet se opět o nejvyšší křeslo na radnici.



Slibují přitom, ţe svŧj starostovský plat rozdají nebo se jej zcela vzdají. Ostatně tak ke svým příjmŧm přistupují jiţ dnes. Sobotka apeluje na poslance ČSSD, aby si promysleli, zda je vhodné dŧleţitou a časově náročnou funkci ve Sněmovně kumulovat s pozicemi hejtmana a jeho náměstka, primátora, uvolněného člena krajské rady či uvolněného člena rady statutárního města. Daří se mi zvládnout obě funkce, tvrdí hejtman Lubomír Franc upozorňuje, ţe nespadá ani do jedné Sobotkovy "dvojčlenky" a naopak se mu prý daří skloubit hejtmana a senátora nad očekávání. "Náročné to je, ale po roční zkušenosti mohu říci, ţe se mi to opravdu daří. Svědčí o tom také moje účast v Senátu a prakticky stoprocentní účast na jednáních rady a zastupitelstva kraje," upozorňuje Franc. Prokazatelně však nestíhá coby člen broumovského zastupitelstva: v posledním volebním období je největším absentérem, kdyţ z 26 jednání nebyl přítomen ve 12 případech. Podle politologa z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Kamila Švece má Franc práce aţ moc a nabízí se otázka, zda souběh funkcí skutečně stíhá tak, jak tvrdí. "Nelíbí se mi to ani eticky. Senátor sice nemá tak nabitý program jako poslanec, ale stále platí, ţe je to zaměstnání se vším všudy. Měl by se podrobně věnovat předloţeným zákonŧm a i kdyţ Senát nezasedá tak často, stále zbývá spousta práce, která není tolik vidět. Pokud k tomu má i další funkci, nemŧţe být tolik efektivní," domnívá se Švec. Hejtman se přesto nehodlá vzdát ani jedné funkce. "Před touto volbou nestojím. Z vlastní zkušenosti mohu říci, ţe funkce senátora mi velmi výrazně pomáhá v práci pro Královéhradecký kraj," tvrdí Franc. "Příkladem jsou moje četné schŧzky s ministry a náměstky v Senátu ke krajské problematice. Domnívám se, ţe do budoucna bude Senát stále více přebírat funkci jakési komory regionŧ, a proto zastoupení výrazných regionálních osobností v Senátu je přínosné," říká senátor a hejtman. Voliči to tak chtěli, hájí se starosta Birke Náchodský starosta a poslanec Jan Birke je ještě radikálnější. Otevřeně například prohlásil, ţe kdyby cítil tlak od vedení ČSSD, aby sloţil buď mandát starosty, či poslance, vzepřel by se. "V tom případě bych raději šel proti Sobotkovi. Je to úplně jednoduché: kdyby lidé nechtěli, abych měl dvě funkce, tak mě prostě nezvolí. Tou volbou mi naopak dali najevo, ţe mě chtějí, a já jsem navíc vţdy říkal, ţe starostou zŧstanu," říká Birke emotivně. Kumulace funkcí mu prý nedělá vŧbec ţádný problém. "Zjistil jsem, ţe ty dvě funkce se vzájemně doplňují. Jako poslanec dokáţete ovlivňovat více věcí neţ starosta, teď třeba s ostatními krajskými poslanci tlačíme na dokončení dálnice D11," říká Birke. "V Náchodě jsem ale nyní paradoxně častěji neţ předtím, kdy jsem kaţdou chvíli sháněl podporu pro město v Praze," tvrdí Birke. Kdybych to nezvládl, jeden post pustím, tvrdí Adamec Údajnou výhodnost spojení funkcí starosta-poslanec zmiňuje rovněţ trutnovský Ivan Adamec. "Jako poslanec mám více informací a vím přesně, na co se ve městě mohu připravit. A kombinovat to jde dobře, vţdyť ţijeme v době informačních technologií," říká Adamec. "Na nedostatek práce si váţně nemohu stěţovat a kdybych nestíhal ve všední dny, jsou pro mě pracovní i víkendy. Počítal jsem s tím, ţe tomu budu věnovat všechno: koníčky a zábava jdou stranou, děti uţ jsou velké, tak holt musím makat," směje se starosta Trutnova. Ani on neuvaţuje o tom, ţe by jeden z postŧ sloţil: "Pokud by mi to do budoucna mělo činit potíţe, musel bych se rozhodnout. Ale zatím to nehrozí." Hledám, kdo převezme obecní úřad, říká Berdychová Zato Martina Berdychová má opačný přístup. Krajská zastupitelka, poslankyně a starostka Holovous shání někoho, kdo po ní obecní úřad převezme. Plné znění zpráv


"Jenţe zatím jsem neúspěšná. Chtěla bych mít jasno co nejdříve. Zatím si nedovedu představit, ţe bych na podzim kandidovala znovu," uvádí místopředsedkyně sněmovního výboru Pro veřejnou správu a regionální rozvoj, která je od ledna neuvolněnou starostkou a má tedy nárok jen na symbolickou odměnu. Stejný postup zvolil i Adamec. Také on se jako neuvolněný starosta Trutnova vzdal podstatné části svého platu na městě. Zároveň ale připouští moţnost, ţe v komunálních volbách opět vyrazí do boje o nejvyšší post radnice. "Je to trochu předčasná otázka, ale pokud bude zájem a vyhraju primárky, kandidovat budu. Nejde však jen o mé rozhodnutí," dodává Adamec. do PC pro iPad Náchodský starosta Birke se také dobrovolně vzdává svého starostovského příjmu. "Tak třeba prosincový plat jsem dal dětské nadaci, říjnový šel na vánoční koncert a pro dětský stacionář. Starostovský plat prostě rozdám a jsem kdykoli připraven to doloţit," zdŧrazňuje Birke, jenţ se stejně jako Adamec ve svém městě těší velké popularitě. Rozhodnutí padne do června A také Birke si nechává otevřená zadní vrátka. "V tuto chvíli ještě nevím, zda budu znovu kandidovat. Spíš to vypadá, ţe ano, ale rozhodnu se aţ po poradě s kolegy v květnu nebo červnu." I přes charitativní snahy by se ale poslanci měli podle politologa Švece věnovat jen práci ve Sněmovně. "Poslanecká práce by měla být na plný úvazek. Kdyţ si k tomu někdo přibere další funkci, ani jednu z nich uţ nemŧţe vykonávat zcela naplno a odpovědně."

URL| http://hradec.idnes.cz/politici-v-hradeckem-kraji-kumuluji-funkce-f2l-/hradeczpravy.aspx?c=A140127_2026780_hradec-zpravy_tuu

Dům, který poškodil výbuch plynu v Divadelní ulici, je na prodej 30.1.2014

metro.cz

str. 00 ČTK

Metro / Události

Dŧm poškozený výbuchem plynu z loňského dubna je na prodej. Za administrativní budovu, která byla při výbuchu v praţské Divadelní ulici nejvíce poškozená, poţaduje její majitel minimálně 210 milionŧ korun. "Jde o cenu stanovenou soudním znalcem," řekl Richard Klíma, mluvčí Řízení letového provozu, které je majitelem objektu. Draţba domu by se měla uskutečnit 18. března. Podle odborníkŧ na reality zájemce bude lákat hlavně exkluzivní poloha domu. "V současnosti se dokončuje závěrečná fáze statického zajištění objektu," uvedl Klíma s tím, ţe ale další opravy následkŧ výbuchu čekají na nového majitele. Jaká je konečná škoda na čtyřpodlaţní budově neuvedl s tím, ţe definitivní vyčíslení škody stále zpracovává pojišťovna. Podle předběţných údajŧ policie se celková škoda na budovách v okolí výbuchu činila 100 milionŧ korun, z čehoţ by největší podíl měl připadnout právě na dŧm patřící leteckým dispečerŧm. Filmová a televizní fakulta a Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, které se nacházejí v okolí objektu, vyčíslily škody kaţdá na milion korun a odhady škod Akademie věd se pohybují kolem deseti milionŧ korun. Budova je na skvělém místě, ale je zastaralá Odborníci na kancelářský trh se shodli, ţe budova bude lákat zájemce hlavně svou atraktivní polohou. Nevýhodou mŧţe být její stáří. "Budova má potenciál najít si své nájemce, odhadujeme, ţe to budou firmy, které ocení lokalitu historického centra Prahy, které má své genius loci, před nejmodernějším vybavením a zázemím," řekl vedoucí oddělení zastupování pronajímatelŧ v DTZ Pavel Domalewski. Také podle vedoucího oddělení pronájmu kanceláří Jones Lang LaSalle Jana Mechla bude hlavní výhodou poloha domu. "Výhodou této konkrétní budovy je její výjimečná poloha na nábřeţí Vltavy s výhledem na Vltavu a Malou Stranu včetně Petřína a Praţského hradu. Navíc je budova snadno dopravně dostupná jak tramvají, tak metrem," podotkl. Upozornil však na to, ţe nabídka kancelářských prostor v Praze nyní výrazně převyšuje nabídku. Nájemci proto častěji upřednostňují modernější kanceláře. Plné znění zpráv


URL| http://www.metro.cz/dum-ktery-poskodil-vybuch-plynu-v-divadelni-ulici-je-na-prodej-pbj-/co-sedeje.aspx?c=A140130_174943_co-se-deje_rab

VANDA WOLFOVÁ ředitelka pro agenturní sektor, Google 30.1.2014

Moderní řízení

str. 65

Personálie

Na pozici ředitelky pro agenturní sektor (Head of Agency) pro český a slovenský trh do společnosti Google nastoupila Vanda Wolfová. Zaměří se na tvorbu obchodní strategie a další rozvoj vztahŧ s agenturami. Wolfová je absolventkou Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity v Praze. Profesní dráhu zahájila jako novinářka a poté tisková mluvčí Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. Byla prvním českým zaměstnancem globální marketingové firmy Ogilvy, spoluzakládala místní pobočku a v roce 1994 se stala generální ředitelkou české pobočky Ogilvy Focus (PR a lobbing). V Ogilvy pŧsobila 22 let, posledních 6 let na pozici regionální ředitelky OgilvyOne v Paříţi, jako jediná ţena v evropském vedení firmy. Tři roky byla i viceprezidentkou Asociace Public Relations Agentur v ČR (APRA). Vanda Wolfová přednáší, publikuje a zúčastňuje se řady mezinárodních konferencí v oblasti marketingu. Věnuje se také profesnímu mentoringu ţen z ČR i zahraničí. Wolfová hovoří anglicky, francouzsky a rusky a v minulosti ţila a pracovala v USA, Anglii, Rusku, Indii, Francii, Číně a Itálii. V současné době ţije v Bratislavě, kde s manţelem Richardem Müllerem vychovává svého syna Markuse. Ráda čte, poslouchá hudbu a dívá se na kvalitní filmy a divadelní hry. Nejraději však tráví čas se svou rodinou a přáteli. Foto popis|

Ameriku čeká velká událost 31.1.2014

ČRo Plus

str. 06

17:10 Den podle…

Petr ŠIMŦNEK, moderátor -------------------Po Rusku, vodce a dopravě v Praze se teď vypravíme do Ameriky. Ameriku totiţ čeká v neděli velký spektákl, show, událost, prostě veliká podívaná a taky tvrdý sport. To všechno totiţ nabídne finále nejvyšší ligy amerického fotbalu mezi Denver Broncos a Seattle Seahawks. Bude to sport, ale taky velká zábava. Tradičně o přestávce na tomhle spektáklu hrají na stadionu americké popové superhvězdy. Letos to bude třeba Bruno Mars. / Ukázka / Petr ŠIMŦNEK, moderátor -------------------Ale aby to nebylo tak funky a tak měkké, tak se do toho taky přidají trošku Red Hot Chilli Peppers. / Ukázka / Petr ŠIMŦNEK, moderátor -------------------Tak, Američané sami tvrdí, ţe během Super Bowlu se zastaví ţivot, ať hrají Red Hot Chilli Peppers nebo zpívá Bruno Mars. Je to také velký byznys. Velké firmy jsou ochotny za pŧlminutový šot v televizi zaplatit aţ 4 miliony dolarŧ. Co je to za fenomén, tenhle americký fotbal a tohle finále? Na to se zeptám Jaromíra Bosáka z České televize. Hezký den přeju. Jaromír BOSÁK, redaktor, Česká televize -------------------Plné znění zpráv


Dobrý večer přeju. Petr ŠIMŦNEK, moderátor -------------------Vy uţ dnes budete večer komentovat jiný americký sportovní podnik, a sice turnaj golfové PGA Tour ve Phoenixu, ale i tam se nějak ten Super Bowl prý odráţí. Jaromír BOSÁK, redaktor, Česká televize -------------------No, v neděli uţ bude jasně patrné při finálovém kole, ţe se večer hraje Super Bowl. Jednak budou i hráči pospíchat, aby své kolo dohráli co nejdřív, aby i diváci mohli opustit své pozice a běţet někam k televizím, protoţe lístky uţ samozřejmě dávno nejsou k mání, to je nesmírně cenný artefakt. A bude k vidění i spousta hráčŧ i divákŧ v dresech obou finalistŧ, tedy Seattlu a Denveru, takţe vlastně Amerika bude ţít Super Bowlem uţ od těch ranních hodin. Tam se nebude v podstatě mluvit o ničem jiném. Petr ŠIMŦNEK, moderátor -------------------Jak velký je fenomén vlastně americký fotbal? Je to pořád nejpopulárnější sport v Americe? Jaromír BOSÁK, redaktor, Česká televize -------------------Absolutně. Absolutně a nechci se dotknout třeba fanouškŧ hokeje, ale myslím si, ţe třeba finále Super Bowlu, tedy finále ligy amerického fotbalu, bude, aspoň já to tak typuju, sledovanějším přenosem neţ třeba finále hokejového turnaje ze Soči. Petr ŠIMŦNEK, moderátor -------------------No, tak to uţ je docela dobré měřítko. Je to globální sport nebo je to jenom americká záleţitost? Protoţe v Česku se to teprv tak nějak probouzí, ţe bychom to měli sledovat a dívat se na to. Jaromír BOSÁK, redaktor, Česká televize -------------------Je pravda, ţe samozřejmě je to ryze americký sport, respektive absolutně nejlepší hráči hrají v severní části Ameriky, někteří v Kanadě, ale americký fotbal uţ se dostává taky do Evropy, uţ letos se hrál třeba zápas v Londýně, zápas NFL. Pro příští sezónu se plánují dokonce 3. Takţe ta expanze do Evropy je poměrně dobře nastartovaná a třeba Německo, Anglie, to jsou země, kde se chodí na americký fotbal poměrně pravidelně. Petr ŠIMŦNEK, moderátor -------------------Pokud by člověk se rozhodl, ţe se má na to dívat, na co se má těšit, proč by se vlastně český fanoušek na Super Bowl měl podívat? Jaromír BOSÁK, redaktor, Česká televize -------------------No, český fanoušek, ten je zvyklý na klasický fotbal, náš, evropský, tak se musí připravit na to, ţe americký fotbal jsou vlastně takové šachy v pohybu. Je to hra signálŧ, hra, která je nesmírně významně zaloţena na komunikaci a jsou velice přesně dané úkoly hráčŧ. U toho našeho evropského fotbalu je jedno, jestli zaútočí pravý obránce nebo levé křídlo a konečně góla mŧţe dát i brankář, coţ zas tak úplně v americkém fotbale neplatí, takţe já bych kaţdému divákovi doporučoval cestu, kterou jsem šel já, nejdřív se podívat do pravidel, aby mu ten na první pohled šílený zmatek, který na hřišti vypukne poté, co se rozehraje, aby mu byl trošku jasnější. Bez znalosti pravidel je strašně sloţité americký fotbal pochopit. Petr ŠIMŦNEK, moderátor -------------------A poslední otázka na závěr, jak jsem říkal, bude hrát Seattle proti Denveru a Seattle má nejlepší obranu a Denver má nejlepší útok, to nevím já z hlavy, ale to mi tady napsal kolega Václav Pešička, protoţe ten se na to dívá, kdo je tedy favoritem? Jaromír BOSÁK, redaktor, Česká televize Plné znění zpráv


-------------------No, Václav to napsal dobře, ale protoţe se hraje venku v New Yorku a mŧţe být taky velká zima, taky klidně mŧţe sněţit, tak já bych si tajně typnul spíš na Seattle, kde hraje mladý nadějný /nesrozumitelné/, který je výrazně pohyblivější neţ legenda Peyton Manning, to je zase pro změnu naprostý fenomén, který uţ jednou vyhrál Super Bowl v dresu Indianapolis Colts a má naprosto fantastickou ruku. Jenomţe kdyţ bude třeba sněţit a bude zima, tak se hází tím míčem na americký fotbal hodně špatně a taky špatně se přijímá, takţe by se taky mohlo víc běhat a v tom zase silnější Russel Wilson. Takţe moţná, moţná bych si trošičku typl na Seattle, ale na druhou stranu klidně mŧţou vyhrát Manningovy zkušenosti, protoţe on je opravdu člověkem k nezaplacení v týmu. Petr ŠIMŦNEK, moderátor -------------------Myslí si Jaromír Bosák, děkujeme za vysvětlení, co máme sledovat v americkém fotbalu. Jaromír BOSÁK, redaktor, Česká televize -------------------Jo, jo, děkuju taky pěkně a určitě se dívejte, bude to krásný. Petr ŠIMŦNEK, moderátor -------------------A na telefonu mám taky Daniela Köppla, teď se budeme bavit spíš o byznysu, protoţe Daniel Köppl je z Marketing a média a také učí na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Hezký den přeju, Danieli. Daniel KÖPPL, MarketingSalesMedia, Fakulta sociálních věc UK -------------------Hezký den, jenom upravím, MarketingSalesMedia, ale v zásadě v pořádku. Petr ŠIMŦNEK, moderátor -------------------Tak. Je to nejdraţší reklama, to, co jsem uvedl? 4 miliony dolarŧ za pŧlminutový spot? Daniel KÖPPL, MarketingSalesMedia, Fakulta sociálních věc UK -------------------Tak, záleţí, jak na tom v podstatě, ano, je to nejdraţší v momentě, protoţe tady se nepočítá počet divákŧ, ale počítá se jednotková cena, tím je to trochu zvláštní, protoţe třeba v Evropě většina televizí vychází z počtu divákŧ, kteří daný spot sledují tedy. Petr ŠIMŦNEK, moderátor -------------------A tady prostě musíte zaplatit, ať se na to dívá 1 nebo 10 milionŧ lidí. Daniel KÖPPL, MarketingSalesMedia, Fakulta sociálních věc UK -------------------Tak, to je právě na tom to nejvtipnější a nejzábavnější, protoţe několik studií v letošním roce uţ upozornilo, ţe spoty u Super Bowlu jsou sice nejdraţší, ale zdaleka nejsou nejefektivnější, nicméně to firmy neodradí. Petr ŠIMŦNEK, moderátor -------------------Čili jestli otázka, jestli se to vyplatí, je lehce zodpověditelná. Asi moc ne. Protoţe kdyţ se to přepočítá na ty hlavy, tak je to moc drahé. Daniel KÖPPL, MarketingSalesMedia, Fakulta sociálních věc UK -------------------No, existuje studie společnosti Communicus, která tvrdí, ţe aţ 80 procent reklam, které v prŧběhu Super Bowlu jsou odvisílané, nefungují nebo nemá ten správný zásad, takţe z tohoto pohledu se to asi úplně nevyplatí, nicméně je to část prestiţe a svým zpŧsobem i podpory, řekněme, amerického zpŧsobu ţivota. Petr ŠIMŦNEK, moderátor -------------------Plné znění zpráv


Teď uţ firmy, které budou mít na Super Bowlu reklamy, vysílají teesery na reklamy, jako kdyby to byly filmy. Je to normální, opakuje se to, je moţno tohle vidět ještě někde jinde neţ u Super Bowlu? Daniel KÖPPL, MarketingSalesMedia, Fakulta sociálních věc UK -------------------Já bych řekl, ţe moc ne, v České republice byl pokus vlastně udělat obdobu Super Bowlu v podobě finále extraligy hokejové, který se nikdy nepodařil a pokud jde o ty teesery, moc to tak není a v letošním roce vlastně poprvé dochází k tomu ve větší míře a pravděpodobně i díky rozšíření internetu, protoţe firmy filmy nebo firmy vlastně zveřejňují celé ty reklamní filmy, delší verze, a potom pŧjdou třeba u Super Bowlu ve zkrácených variantách. Petr ŠIMŦNEK, moderátor -------------------Říká Daniel Köppl z MarketingSalesMedia, díky ţe jste byl s námi. Daniel KÖPPL, MarketingSalesMedia, Fakulta sociálních věc UK -------------------Děkuji, také, hezký večer. Petr ŠIMŦNEK, moderátor -------------------A kdyţ poslouchám Red Hot Chilli Peppers, tak vám připomenu, dívejte se na Super Bowl, koukejte se na fotbal, dělejte teď v pátek i o víkendu, co chcete, mějte se dobře a hlavně pro to něco dělejte, ale při tom všem poslouchejte také Český rozhlas Plus, protoţe tam se dozvíte vţdycky něco zajímavého a tahle stanice vám bude nabízet kaţdou hodinu zprávy a kromě toho taky kaţdou hodinu po těch zprávách zajímavé pořady. Takţe nezapomeňte na nás, poslouchejte, mějte se krásně. Hezký víkend. / Ukázka /

Co čekají od nové vlády starostové českých a moravských měst a obcí 31.1.2014

ČRo Radioţurnál

str. 01

18:10 Ozvěny dne - publicistika

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Nový ministři jsou v úřadech jen pár hodin, někteří z nich ale uţ pracují naplno, třeba šéfka resortu pro místní rozvoj Věra Jourová vyměnila většinu svých náměstkŧ. Ze starého týmu zŧstává jen Daniel Braun, který má na starosti unijní agendu. Ministryně taky uvedla, ţe k jejím prioritám patří zachránit co nejvíc peněz z evropských fondŧ. V téhle souvislosti připravuje sérii opatření v rámci krizového řízení. A ministryně za hnutí ANO Věra Jourová je teď v našem přenosovém voze. Dobrý večer. Po telefonu zdravím místopředsedu Poslanecké sněmovny za TOP 09 a Starosty Petra Gazdíka. Dobrý večer. Petr GAZDÍK, místopředseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové /STAN/ -------------------Hezký dobrý večer vám i posluchačŧm. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------A věřím, ţe jsme ve spojení s paní ministryní Jourovou, které se teď ptám, vzhledem k tomu, ţe vyměnila v podstatě celé nejuţší vedení resortu, jestli přece jen není brzy dělat tak velké závěry? Jsme ve spojení s paní ministryní Jourovou? Takţe, pane Gazdíku, já se zeptám nejdříve vás, co si slibují od nového vedení zmíněného resortu starostové? Petr GAZDÍK, místopředseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové /STAN/ -------------------Tak především bych chtěl říct, ţe my v paní ministryni vkládáme veliké naděje. Paní ministryně je osoba, která je zkušená, která uţ na ministerstvu pro místní rozvoj pracovala. A jak jsem měl moţnost ji osobně poznat a Plné znění zpráv


hovořit, tak skutečně ví, o čem je řeč. Paní ministryni čeká obrovský úkol, a to je finální jednání dohody o partnerství s Evropskou unií o tom, jak budou vypadat evropské fondy, kdyţ to hodně pro posluchače zjednoduším, v příštích zhruba 5 letech. Jedná se zhruba o pŧl nebo více neţ pŧl bilionu korun, které má teď paní ministryně za úkol dojednat tak, aby se skutečně odrazili v České republice a v její prosperitě v investicích. Domnívám se, ţe momentálně je to vŧbec největší úkol na začátek, která tato vláda má. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Já v tuto chvíli bych uţ měla být ve spojení s ministryní pro místní rozvoj za hnutí ANO Věrou Jourovou. Dobrý večer. Věra JOUROVÁ, ministryně pro místní rozvoj /ANO/ -------------------Dobrý večer. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Jsem ráda, ţe vás slyším, paní ministryně. A zeptám se vás na otázku, která se nabízí po tom, co jste obměnila skoro celé nejuţší vedení ministerstva, jestli přece jen není brzy na závěry tohoto charakteru, jestli nebylo třeba rozumnější počkat, kdo jak pracuje? Věra JOUROVÁ, ministryně pro místní rozvoj /ANO/ -------------------Tak děkuji za otázku, zároveň zdravím pana kolegu Gazdíka, děkuji za slova uznání. Myslím si, ţe jsem skutečně praktik a ţe vím, co to teď potřebuje, abychom zvládli ty velké úkoly. Ten velký úkol dočerpat peníze právě vyţaduje lidi z praxe, proto jsem taky tu pŧvodní sekci pro evropské fondy rozdělila na dvě a zapojila jsem tam dalšího silného hybatele věcí a tím bude paní náměstkyně Klára Dostálová, která je praktikem v evropských fondech, dělá v tom celá léta. A věřím tomu, ţe se nám společně podaří pohnout s tím čerpáním, abychom skutečně vyuţili maximum z toho, co nám, co máme s Unií vyjednáno z té sedmiletky 7 aţ 13. A samozřejmě pod tlakem času připravujeme tu uţ zmíněnou dohodu o partnerství, to znamená, naplánování témat a peněz ... Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------14 aţ 20. Věra JOUROVÁ, ministryně pro místní rozvoj /ANO/ -------------------... pro období 2014 aţ 20. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------A, paní ministryně, řekněte, bude to opravdu chtít krizové řízení, to, abyste zachránila pro český stát alespoň většinu peněz, které mŧţeme dočerpat. Věra JOUROVÁ, ministryně pro místní rozvoj /ANO/ -------------------Já chápu krizové řízení jako uplatnění nebo realizaci takových opatření, která jsou jedině nutná, aby se rychle čerpalo, to znamená, odpustit si veškeré s prominutím tanečky kolem a sepisování rŧzných analýz a šetření a hlášení, ale skutečně jít na to, kde máme ty připravené projekty, které jsou moţné proplatit co nejdříve. Abych to upřesnila, my musíme ty projekty proplatit a vyúčtovat Bruselu do konce roku 2015, coţ u stavebních prací je samozřejmě uţ šibeniční termín. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Pane místopředsedo Gazdíku, do jaké míry spoléhají obce, města na pomoc státu při čerpání peněz z bruselské pokladny. Petr GAZDÍK, místopředseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové /STAN/ -------------------Plné znění zpráv


Ono to čerpání peněz uţ se trošku zlepšilo v tom, v tom posledním, roce. Nicméně ten proces je pořád příliš sloţitý. Tak, jak byl nastaven, to, ţe Česká republika má 26 operačních programŧ, prostě je špatně a s tím uţ bohuţel neudělá nic ani paní ministryně, to uţ bylo nastaveno špatně před, na začátku toho uplynulého funkčního období nebo plánovacího období Evropské unie. To, co teď mŧţeme, je nastavit dobře to budoucí plánovací období a snaţit se skutečně dočerpat co nejvíc toho stávajícího období, co nejmenším sníţením byrokracie a co nejmenším neustálými změnami, kterými starostové trpí v prŧběhu těch jednotlivých projektŧ, kdy se neustále mění podmínky, parametry, formuláře, hlášení a tak dál. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Paní ministryně Jourová, chystáte zjednodušení těch parametrŧ, o kterých teď mluvil pan místopředseda Gazdík, tedy, aby bylo moţná transparentnější a rychlejší čerpání z evropské pokladny. Věra JOUROVÁ, ministryně pro místní rozvoj /ANO/ -------------------Ano, samozřejmě, je to jeden z mých úkolŧ, a říkám to při vědomí toho, ţe vţdycky kaţdý ten ministr nebo náměstek, kde hovořil o zjednodušení, tak to spíš zkomplikoval, to teda musím říct, ţe je historická zkušenost. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Vám se to nestane? Věra JOUROVÁ, ministryně pro místní rozvoj /ANO/ -------------------Já se musím tohoto vyvarovat. Právě dnes jsme o tom měli velké jednání s kolegy od fondŧ, ţe musíme dát dohromady pracovní skupinu z lidí, kteří mají tu praktickou zkušenost, vezmeme si do té skupiny lidi, kteří mají právě tu zkušenost ze strany těch ţadatelŧ, aby nám taky říkali, jestli vŧbec jsou ty příručky čitelné a jestli se podle nich dá postupovat. Takţe já to chci spíš řešit zezdola nahoru a opravdu si velmi poctivě brát zpětnou vazbu od těch lidí z praxe. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Já se vás teď ještě, paní ministryně, zeptám na jednu věc, odbočím od tématu, ale je to také aktuální zpráva. Vy jste se uţ vyjadřovala vícekrát k tomu, jak se vás dotýká podezření, ţe předseda hnutí ANO Andrej Babiš spolupracoval před rokem 89 s komunistickou tajnou bezpečností, ale přece jen objevila se informace, kterou přinesl týdeník Euro, ţe předseda hnutí a ministr financí měl informovat komunistickou Státní bezpečnost taky o svých spolupracovnících z podniku Petrimex, tedy před rokem 89. Neposouvá přece jen tato informace podle vás celou záleţitost do citlivější, do citlivější oblasti, do jiného světla? Věra JOUROVÁ, ministryně pro místní rozvoj /ANO/ -------------------Já uţ jsem se o tom, k tomu vyjadřovala mockrát a znova opakuji, ţe já tomu věřím, ţe pan Babiš se nedopouštěl vědomé spolupráce s StB. A samozřejmě taky čekám na prŧběh a výsledek soudu, takţe článek v Euru mě, ten jsem vzala na vědomí, ale nijak to nemění tady to moje přesvědčení. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Zeptám se ještě pana Gazdíka, přeci jen, i kdyţ jen několika slovy poţádám, jestli opoziční TOP 09 sleduje napjatě ten bratislavský soud, u kterého Andrej Babiš jaksi prokazuje, ţe, jak on tvrdí, vědomě nespolupracoval s komunistickou StB? Petr GAZDÍK, místopředseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové /STAN/ -------------------Určitě ji sledujeme velmi napjatě, protoţe je to jedna ze zásadních věcí morálky té budoucí vlády. A já nejsem soudce. Já skutečně vyčkám rozhodnutí soudu, tak, jak slovenský soud rozhodne. Na druhou stranu to, co bude zásadní, pokud slovenský soud potvrdí, ţe Andrej Babiš spolupracoval s StB, tak budeme velmi zvědavi na reakci jednotlivých poslancŧ té koaliční vlády, jak se k tomuto faktu postaví, to bude to zásadní. Některé náznaky, které uţ teď máme, příliš, příliš nesvědčí o tom, ţe by se k tomu uměli postavit rovně a morálně. Plné znění zpráv


Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Rozhodnutí soudu vyčká samozřejmě i Radioţurnál. Já v tuto chvíli přeju místopředsedovi Poslanecké sněmovny za TOP 09 a Starosty Petru Gazdíkovi a ministryni pro místní rozvoj za hnutí ANO Věře Jourové dobrý večer. Děkuji oběma, na shledanou. Věra JOUROVÁ, ministryně pro místní rozvoj /ANO/ -------------------Na shledanou. Děkuji. Petr GAZDÍK, místopředseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostové /STAN/ -------------------Hezký večer vám, paní ministryni i posluchačŧm. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Naváţíme s politologem z katedry marketingové komunikace Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Janem Kubáčkem. Dobrý večer. Jan KUBÁČEK, politolog, katedra marketingové komunikace Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Dobrý večer. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Pane Kubáčku, dostala by se kauza Andreje Babiše na poněkud jinou rovinu, kdy by se potvrdilo, co jsem před chvílí zmínila, tedy, ţe podával informace taky o lidech, se kterým spolupracoval, o svých kolezích? Jan KUBÁČEK, politolog, katedra marketingové komunikace Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Tak bezesporu ano, zatíţilo by to vládu jako celek, zatíţilo by to Andreje Babiše, myslím si, ţe by to bylo velice těţké pro skousnutí a akceptování pro některé členy hnutí ANO, uţ někteří v minulosti, například pan poslanec Pilný, vzpomínali, ţe pro ně by to byl argument, ţe by přehodnotili to své fungování v rámci této, tohoto politického hnutí, jeden z koaličních předsedŧ KDU-ČSL prohlásil, ţe v tu chvíli by opouštěl vládu a dá se čekat, ţe by asi křesťanští demokraté k tomu také zaujímali nějaké radikálnější stanovisko, ale myslím si, ţe ten nejzásadnější problém současnosti je ten, ţe se ukazuje na základě těchto poměrně závaţných prohlášení, ţe soudní proces se potáhne, ţe to nebude záleţitost měsícŧ, ale je dost dobře moţné, ţe to bude například záleţitost roku, roku a pŧl a ţe to nesmírně vytíţí akceschopnost ministra financí, v podstatě klíčového člena vlády a zároveň i klíčového člena hnutí ANO, protoţe bezesporu je takovým tím stěţejním hybatelem ... Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------A vytíţí ho, pardon, ţe do toho vstupuji, pane Kubáčku, časově, ţe se bude tomu případu věnovat natolik, ţe mu nezbude tolik prostoru, aby se věnoval resortu financí? Jan KUBÁČEK, politolog, katedra marketingové komunikace Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Tak bezesporu časově i jenom tím banálním, ţe samozřejmě asi bude komunikovat se slovenskou stranou, bude shromaţďovat argumenty, dŧkazy, respektive reagovat na prohlášení ţaloby a samotného Ústavu pro paměť národa, ale také i z titulu toho, ţe bude prostě pod obrovským tlakem svých podporovatelŧ, dalších politických partnerŧ, a to je extrémně náročné pro politika jak po stránce psychické, tak po stránce v podstatě jeho akceschopnosti a soustředění se na to stěţejní, a to jsou státní finance, to jsou zájmy státu, to je vztah ke státním firmám, daním, kontrole bank a dalších finančních institucí, nemluvě o tom, ţe samozřejmě ve vztahu i k Evropské unii, kde je spousta velmi zásadních záleţitostí otevřená a ten klíčový činitel, pan ministr financí bezesporu je, je to de facto opravdu i premiér stávající vlády, protoţe to stejné jsme zaţili u Miroslava Kalouska ve vládě Petra Nečase, Mirka Topolánka a dalších, prostě ministr financí je nesmírně vlivný a nesmírně dŧleţitý a je i dŧleţité, aby byl aktivní. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka Plné znění zpráv


-------------------Ještě jednu věc, ale prosím uţ je stručně, myslíte, ţe to budou voliči nějak zvlášť vnímat, tu celou kauzu, kdyţ i při podezření, ţe Andrej Babiš spolupracoval s StB, přesto dali hnutí ANO 18 procent ve volbách. Jan KUBÁČEK, politolog, katedra marketingové komunikace Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Tak bezesporu, pokud se kauza protáhne, bezesporu, pokud kauza ovlivní opravdu aktivitu, činorodost a témata Andreje Babiše, potaţmo i dalších jeho představitelŧ z hnutí ANO, případně jakoby zacyklí vládu, tak bezesporu se to promítne do preferencí jak hnutí ANO, tak počítám, ţe i například sociální demokracie a KDU-ČSL, protoţe velmi často voliči trestají vládu jako celek a nerozlišují podle jména a podle stranické příslušnosti. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Říká politolog Jan Kubáček. Děkuji vám, na shledanou. Jan KUBÁČEK, politolog, katedra marketingové komunikace Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Hezký večer. Díky.

Dům poškozený výbuchem v Divadelní ulici je na prodej 31.1.2014

denik.cz

str. 00

Praha

Praha - Dŧm poškozený výbuchem plynu z loňského dubna je na prodej. Za administrativní budovu, která byla při výbuchu v praţské Divadelní ulici nejvíce poškozená, poţaduje její majitel minimálně 210 milionŧ korun. " Jde o cenu stanovenou soudním znalcem, řekl Richard Klíma, mluvčí Řízení letového provozu, které je majitelem objektu. Draţba domu by se měla uskutečnit 18. března. Podle odborníkŧ na reality zájemce bude lákat hlavně exkluzivní poloha domu. „V současnosti se dokončuje závěrečná fáze statického zajištění objektu," uvedl Klíma s tím, ţe ale další opravy následkŧ výbuchu čekají na nového majitele. Jaká je konečná škoda na čtyřpodlaţní budově neuvedl s tím, ţe definitivní vyčíslení škody stále zpracovává pojišťovna. Podle předběţných údajŧ policie se celková škoda na budovách v okolí výbuchu činila 100 milionŧ korun, z čehoţ by největší podíl měl připadnout právě na dŧm patřící leteckým dispečerŧm. Filmová a televizní fakulta (FAMU) a Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, které se nacházejí v okolí objektu, vyčíslily škody kaţdá na milion korun a odhady škod Akademie věd se pohybují kolem deseti milionŧ korun. Poloha versus stáří Oslovení odborníci na kancelářský trh se shodli, ţe budova bude lákat zájemce hlavně svou atraktivní polohou. Nevýhodou mŧţe být její stáří. „Budova má potenciál najít si své nájemce, odhadujeme, ţe to budou firmy, které ocení lokalitu historického centra Prahy, které má své genius loci, před nejmodernějším vybavením a zázemím," řekl vedoucí oddělení zastupování pronajímatelŧ v DTZ Pavel Domalewski. Také podle vedoucího oddělení pronájmu kanceláří Jones Lang LaSalle Jana Mechla bude hlavní výhodou poloha domu.



„Výhodou této konkrétní budovy je její výjimečná poloha na nábřeţí Vltavy s výhledem na Vltavu a Malou Stranu včetně Petřína a Praţského hradu. Navíc je budova snadno dopravně dostupná jak tramvají, tak metrem," podotkl. Kancelářské prostory Upozornil však na to, ţe nabídka kancelářských prostor v Praze nyní výrazně převyšuje nabídku. Nájemci proto častěji upřednostňují modernější kanceláře. „Protoţe se ale jedná o starší dŧm, dá se předpokládat, ţe se bude kvalitou prostor těţko měřit s moderními kancelářemi. Takové prostory však mají nezanedbatelné kouzlo pro určitý typ nájemcŧ. Jako nájemce si zde proto dokáţu představit například některou advokátní kancelář," doplnil Mechl s tím, ţe v kaţdém případě bude budova potřebovat přestavbu. Exploze plynu zranila čtyři desítky lidí a poškodila okolní domy a zaparkovaná vozidla. Většina zranění byla lehkého charakteru, dva lidé však byli poraněni váţně. Řízení letového provozu v objektu nesídlilo a dlouhodobě jej pronajímalo." URL| http://www.denik.cz/praha/dum-poskozeny-vybuchem-v-divadelni-ulici-je-na-prodej-20140130-byh2.html

Před rokem ho poničil výbuch plynu, teď je dům v Divadelní na prodej 31.1.2014

lidovky.cz str. 00 Lidovky / Firmy a trhy Lidovky.cz, ČTK

Dŧm v praţské Divadelní ulici poškozený výbuchem plynu z loňského dubna je na prodej. Za administrativní budovu poţaduje její majitel minimálně 210 milionŧ korun. Jde o cenu stanovenou soudním znalcem. Draţba domu by se měla uskutečnit 18. března. Podle odborníkŧ na reality zájemce bude lákat hlavně exkluzivní poloha domu. "V současnosti se dokončuje závěrečná fáze statického zajištění objektu," uvedl Richard Klíma, mluvčí Řízení letového provozu, které je majitelem objektu. Další opravy následkŧ výbuchu čekají na nového majitele. Jaká je konečná škoda na čtyřpodlaţní budově neuvedl s tím, ţe definitivní vyčíslení škody stále zpracovává pojišťovna. Podle předběţných údajŧ policie se celková škoda na budovách v okolí výbuchu činila 100 milionŧ korun, z čehoţ by největší podíl měl připadnout právě na dŧm patřící leteckým dispečerŧm. Filmová a televizní fakulta (FAMU) a Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, které se nacházejí v okolí objektu, vyčíslily škody kaţdá na milion korun a odhady škod Akademie věd se pohybují kolem deseti milionŧ korun. Výbuch plynu poničil i obrazy v Galerii Zdeněk Sklenář na Smetanově nábřeţí. Odborníci na kancelářský trh se shodli, ţe budova bude lákat zájemce hlavně svou atraktivní polohou. Nevýhodou mŧţe být její stáří. "Budova má potenciál najít si své nájemce, odhadujeme, ţe to budou firmy, které ocení lokalitu historického centra Prahy, které má své genius loci, před nejmodernějším vybavením a zázemím," řekl vedoucí oddělení zastupování pronajímatelŧ v DTZ Pavel Domalewski. Také podle vedoucího oddělení pronájmu kanceláří Jones Lang LaSalle Jana Mechla bude hlavní výhodou poloha domu. "Výhodou této konkrétní budovy je její výjimečná poloha na nábřeţí Vltavy s výhledem na Vltavu a Malou Stranu včetně Petřína a Praţského hradu. Navíc je budova snadno dopravně dostupná jak tramvají, tak metrem," podotkl. Upozornil však na to, ţe nabídka kancelářských prostor v Praze nyní výrazně převyšuje nabídku. Nájemci proto častěji upřednostňují modernější kanceláře. "Protoţe se ale jedná o starší dŧm, dá se předpokládat, ţe se bude kvalitou prostor těţko měřit s moderními kancelářemi. Takové prostory však mají nezanedbatelné kouzlo pro určitý typ nájemcŧ. Jako nájemce si zde proto dokáţu představit například některou advokátní kancelář," doplnil Mechl s tím, ţe v kaţdém případě bude budova potřebovat přestavbu.



Exploze plynu zranila čtyři desítky lidí a poškodila okolní domy a zaparkovaná vozidla. Většina zranění byla lehkého charakteru, dva lidé však byli poraněni váţně. Řízení letového provozu v objektu nesídlilo a dlouhodobě jej pronajímalo.

URL| http://byznys.lidovky.cz/pred-rokem-ho-ponicil-vybuch-plynu-ted-je-dum-v-divadelni-na-prodej-1c7-/firmytrhy.aspx?c=A140130_174708_firmy-trhy_mev

Změnit fungování českých médií je potřeba, nejsou na to ale peníze 31.1.2014

mediar.cz str. 00 Lucie Šťastná

Otvírák

Kvalita a relevance by měla mít přednost před kvantitou a aktuálností, zaznělo v diskusi o dalším směřování českých médií. Debatovat přišli Tomáš Trampota, Martina Vojtěchovská, Pavel Tomášek a Lenka Zlámalová. Foto: Kateřina Písačková Současná česká média procházejí sloţitými změnami jak ekonomické podstaty jejich fungování, politické ne/závislosti, jejich vnímání ze strany veřejnosti, tak zpŧsobŧ a výsledkŧ novinářské práce, obsahové kvality. V posledních letech frekventované slovo krize zaznívalo často i na lednových Rozpravách o českých médiích. O současných trendech v médiích diskutovali ve středu 29. ledna na praţském Hollaru s diváky Pavel Tomášek (Aktuálně.cz), Lenka Zlámalová (deník Echo24.cz a týdeník Echo), Martina Vojtěchovská (MediaGuru.cz, Metropolitní univerzita Praha) a Tomáš Trampota (Institut komunikačních studií a ţurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy). Koncentrace vlastnictví a ztráta dŧvěryhodnosti Mediální organizace fungují stejně jako jakýkoliv jiný ekonomický subjekt pod silným tlakem. U tištěných médií je přitom dlouhodobě pozorovatelný pokles prodaného nákladu. Jak ale zvyšovat zisky, kdyţ ubývají zákazníci? Podle Tomáše Trampoty jsou média ve svízelné situaci, která připomíná spirálu. Čím méně mají čtenářŧ, tím méně mohou získat prostředkŧ za inzerci a tím méně (ať uţ obsahu jako takového, či kvality tohoto obsahu) mohou následně nabídnout čtenářŧm. Na mediálním trhu se tak rŧzné mediální organizace slučují, mění strategie, bojují o čtenáře, diváky a posluchače. Objevují se noví “mecenáši“, kteří kupují podíly v těchto organizacích, aby místní čtenáře “ochránili“ před vlivy zahraničních vlastníkŧ. Podle Martiny Vojtěchovské je jasným trendem současných médií zmenšování počtu vlastníkŧ a prohlubující se koncentrace českých médií. Jinými slovy stále menší počet hráčŧ ovládá na poli českých médií stále větší mnoţství médií. To mŧţe mít vliv na četnost i formu zpracování určitých témat. S tím souvisí i propojování politické, ekonomické a mediální sféry. Hosté se shodli, ţe například aktivity Andreje Babiše jsou znepokojivé. Podle Lenky Zlámalové je moţné, ţe jediná média, která si nemŧţe koupit - veřejnoprávní televizi a rozhlas začne ovlivňovat ze své pozice politika. Snaha zefektivnit práci v redakci se odráţí ve ztenčujícím se rozpočtu, který má redakce k dispozici. Znamená tedy spíše efektivnější propouštění redaktorŧ. Personální změny se však v roce 2013 objevovaly často i v souvislosti se změnou vlastnických poměrŧ v mediálních koncernech. Někteří novináři odcházeli zejména z Mladé fronty Dnes a Lidových novin “sami“ s odkazem na střet zájmŧ, který ve vstupu Andreje Babiše do politiky viděli, jiní byli vyměněni za kolegy z jiných redakcí. Podle Zlámalové, která uţ v diskusi mluvila za nově vzniklé tituly Echo a Echo24, jsou Babišovy nákupy jasnou investicí do politiky. Zatím totiţ není zodpovězená otázka, jak obrátit klesající křivku prodaného nákladu tištěných médií, koupě vydavatelství tudíţ není ekonomicky výhodná. Krizi, v jaké se média v současnosti ocitají, navíc podle Pavla Tomáška prohlubuje fakt, ţe média uţ nejsou pro lidi autoritou, ztrácejí dŧvěryhodnost. Ukazuje se, ţe minimálně část veřejnosti se obejde bez jejich sluţeb, hledá si informace sama, nebo další přísun negativních informací zkrátka odmítá. Plné znění zpráv


Kudy dál, kam letos? Diskutéři souhlasili, ţe snaha médií o aktuálnost a boj o to, kdo přinese zprávu jako první, tu bude nejspíš i nadále. Je ale moţné změnit podobu zpráv, které jako první přinesou. Podle Pavla Tomáška by měly být kvalitně zpracované, ověřené a dŧvěryhodné. Podle něj je těţké najít rovnováhu mezi tím, aby byly informace zpracovány zajímavě a čtenáře zaujaly, a tím, aby zŧstala zachována kvalita zpravodajství. Úspěšnost médií stojí na osvíceném vedení redakcí a kvalitní práci novinářŧ. Lenka Zlámalová: úkolem ţurnalistiky je informace nejen přinášet, ale hlavně protřídit. Foto: Kateřina Písačková Lenka Zlámalová vyzdvihla relevanci přinášených informací. V současnosti, kdy jsou lidé zahlcení informacemi, není úkolem ţurnalistiky jen informace dodávat, ale také je pro čtenáře protřídit. Jednoduše řečeno: kvalita a relevance by měla mít přednost před kvantitou a aktuálností. Klíčem je podle ní vybrat do redakce schopné redaktory se specializací na určitou oblast a vytvářet mediální obsah raději v menším počtu lidí s menším mnoţstvím kvalitnějších výstupŧ. Tomáš Trampota k tomu dodal, ţe se často zapomíná na limity lidských moţností vnímat a přijímat nové informace. Konstruktivní ţurnalistika by mohla být podle hostŧ cesta, jak získat zpět zklamané čtenáře a udrţet ty stávající. Shodli se ale i na tom, ţe na takové změny nejsou v redakcích peníze. Novinářŧm neulehčuje jejich práci ani existence dalších informačních struktur, které si vytváří například uţivatelé internetu na sociálních sítích. Podle jednoho z divákŧ je pro ně výzva být lepším odborníkem neţ čtenář. Pavel Tomášek v té souvislosti potvrdil, ţe internetová média se potýkají s úplně novými problémy, jako je třeba absence uzávěrky. Martina Vojtěchovská zase připomněla problematiku placeného obsahu na internetu. Podle ní nemá smysl rozdělovat obsah na placený a neplacený, protoţe dokud existují neplacené alternativy, pro diváky bude platba vţdy představovat jistou překáţku. Mezi diskutujícími diváky byl Alex Röhrich, jazykový odborník a pedagog. Foto: Kateřina Písačková V letošním roce je pravděpodobné, ţe přijdou další personální změny a výměny, bude pokračovat koncentrace vlastnictví médií, vzniknou další nové tituly, které se budou chtít odlišit od stávající nabídky. Dočkat bychom se tak mohli dalšího rozdrobení mediální nabídky a ještě intenzivnějšího boje o čtenáře. Jak podotkla Martina Vojtěchovská: “Loňský rok ukázal, ţe se mŧţeme dočkat prakticky čehokoliv.“

URL| http://www.mediar.cz/zmenit-fungovani-ceskych-medii-je-potreba-nejsou-na-to-ale-penize/

Rétorika 31.1.2014

Psychologie dnes str. 44 Jan Klika J

Osobní rozvoj

Máte-li před sebou mluvní projev, mělo by být vaším prvořadým úkolem zaujmout posluchače hned od první chvíle. Bez rétorické prŧpravy však mnohdy netušíme, v čem děláme chybu a proč se nám nedaří auditorium upoutat. Mladý muţ Ondřej stojí v prostoru divadelní zkušebny na tmavé podlaze pod bílou klenbou. Sledují ho oči pěti kolegŧ a učitelka s kamerou. Dnešní úkol je nácvik obchodních dovedností. Klienti kurzu rétoriky se mají změnit v prodejce tří libovolně zvolených předmětŧ a být při tom co nejpřesvědčivější. Na přípravu je však pouze pět minut, a tak je vidět, ţe i pokročilí studenti, kteří se tu dnes cvičí, občas zaváhají. Ondřej dnes navíc podle svých slov není ve formě a na jeho projevu je to přece jenom znát. Při výstupu hledá adekvátní slova, coţ narušuje plynulost řeči. Pomáhá si ovšem hlubokým a soustředěným nádechem. Podle lektorky Renaty Bulvové, která zde ve Škole rétoriky kurzy řečnictví vede, s kaţdým nádechem přichází myšlenka. Ne náhodou slovo „inspirace“ znamená vdechování. „Kdyţ nemŧţete usnout, tak zjistíte, kolik se vám toho honí hlavou. Pořád něco, je to nekonečný proces. A souvisí s nadechováním.“ Zajímavé prý je, ţe s veřejným nádechem před publikem přicházejí veřejné myšlenky. „Věty jsou prosty vulgarismŧ, intimit i sociálně zabarvených výrazŧ. Také se nestane, ţe by se člověk v projevu vracel. Mluva má svŧj řád a děj,“ říká Renata Bulvová. Plné znění zpráv


Nástroj manipulace, nebo ušlechtilé umění? Rétorika má historii dlouhou více neţ dva a pŧl tisíce let. Vznikla na Sicílii v 5. století před naším letopočtem, odkud pocházeli její první učitelé - Korax a Teisias. Svou slávou však oba předčil jejich současník, sofi sta Gorgiás z Leontin, který umění rétoriky přenesl do Řecka, kde se rozvinulo do dokonalosti. Od svých prvopočátkŧ aţ dodnes je rétorika definována zhruba stejně, tedy jako schopnost vyjadřovat se dobře a přesvědčivě. Právě druhá z těchto charakteristik však vede k jistým pochybnostem, na něţ jako první ve větší míře poukázal Platón. Jedno ze svých děl nazval Gorgiás, a to právě podle zmiňovaného představitele sofistŧ, jimţ šlo o vítězství ve sporu za kaţdou cenu. S tím se filozof Platón nemohl smířit a ústy Sokrata vede s Gorgiásem tvrdou při. Rétoriku označil za pouhou zběhlost, která nemá zájem o pravdu, ale jde jí pouze o přesvědčování druhých. „Platón si stěţoval, ţe sofi sta Prótagorás měl víc peněz neţ sochař Feidiás, coţ mu přišlo absolutně nespravedlivé,“ usmívá se profesor Jiří Kraus z Fakulty sociálních věd UK. Jaké stanovisko k rétorice zaujmout? Nejlepší bude vypomoct si metaforou nástroje, který mŧţe být pouţit k ušlechtilým účelŧm, ale také jako zbraň. „Pokud rétoriku bereme jako techniku, tak to s morálkou opravdu nemusí mít mnoho společného,“ říká Jiří Kraus a připomíná zároveň rétoriku „hnědou“ a „rudou“, která provázela 20. století. Pak však vzpomene inspirativní příklad z doby podstatně starší: Je jím Marcus Fabius Quintilianus, autor slavného díla Základy rétoriky z prvního století našeho letopočtu. Podle Quintiliana musí být rétor člověk čestný. Ostatně i Josef Jungmann ve své Slovesnosti píše: „Potřebnou jakostí řečníka je šlechetnost mysli a dobrota srdce, aby dobro netoliko znal, ale i upřímně schvaloval a v pravdě ţádal.“ Začátečnické boty „Nenajde se nikdo, kdo by vzdor úsilí nedosáhl ničeho,“ cituje Quintilianova slova Alena Špačková, která vede kurzy rétoriky a na Husitské teologické fakultě UK učí komunikační dovednosti a kulturu mluveného projevu. Při veřejném mluvním vystoupení má podle ní řečník jedinou starost -aby posluchač od začátku aţ do konce dával pozor. A jako introvertka si všimla, ţe chcete-li, aby někdo registroval to, co říkáte, je dobré mít základní rétorickou výbavu. Posluchače totiţ mŧţete uţ na samém počátku vystoupení odradit zdánlivými maličkostmi. Například kdyţ mluvčí poté, co ho moderátor uvede, pozdraví auditorium slovy „dobrý den“. „Proč říká,dobrý den„, kdyţ uţ ta akce dávno začala? Nikdo z posluchačŧ, pokud se v rétorice vědomě neorientuje, si nevhodnost pozdravu v této části setkání neuvědomí, ale i tak to podvědomě vnímá jako něco zvláštního,“ říká Alena Špačková. A přidává další příklad, to kdyţ řečník v úvodu pro změnu řekne „takţe já vás tady vítám“. „Všichni přece vidí, kde se nacházejí. Navíc slovo,takţe„ tu pŧsobí agresivně. Proč zkrátka neřekne,vítám vás„, jako to řekneme návštěvě, kterou máme rádi?“ diví se Špačková. Ubývá-li ve společnosti zaměstnání, která jsou vhodná pro introverty, ruku v ruce s tím stoupá potřeba prezentovat před neznámými lidmi výsledky své profese nebo zájmové činnosti. A s tím je zase přirozeně spojená tréma. Jistá dávka stresu je při komunikaci s neznámými lidmi přítomná vţdy. Jde jen o to, dostat trému na úroveň, která mluvení pomáhá, nikoliv ho znemoţňuje. Překonání trémy je dlouhodobý proces spojený s výcvikem vlastní mysli. „Kdyţ uţ stojíte před lidmi, tak myslete na to, co říkáte. Tím vytěsníte trému, protoţe nedokáţete myslet stejně intenzivně na dvě věci najednou,“ radí Alena Špačková. Spotřebovat přebytečný adrenalin v těle lze kupříkladu intenzivním svíráním hýţdí nebo prstŧ na nohou. Nejlepší je s trémou moc nebojovat, ale klidně si ji připustit. Lidé mají představu, ţe záleţí hlavně na nich osobně, coţ zvětšuje jejich úzkost. Posluchači ale přišli kvŧli informacím. To, ţe mají s trémou problém i lidé, kteří se komunikací ţiví, dokládá Alena Špačková na příkladu jedné její klientky, tiskové mluvčí. Při projevu si vypomáhala ramenem lehce povystrčeným dopředu. Ve chvíli pociťované nejistoty měl tento postoj obranný účel. Jenţe pŧsobil zároveň agresivně. „Posluchač je vztahovačný. Nezajímá ho, ţe mluvčí je introvertní, ţe má trému a potřebuje si vypomoci řečí těla. Zkrátka to vztáhne na sebe a připadá mu to agresivní.“ Jazyk ve škole a v praxi „Dobrý den, váţení návštěvníci dnešního stavebního veletrhu, mé jméno je Pavel a rád bych vás jménem firmy Pat a Mat uvítal v našem předváděcím domě,“ pokračuje další z fiktivních prodejcŧ na kurzu Školy rétoriky. Jeho projev patří k nejlepším a kolegové ho při pozdějším vzájemném vyhodnocování chválí. „Řekla bych, ţe se ti to podařilo. Dobře ses tvářil, navázal jsi oční kontakt, slyšeli jsme tě, pohyb souvisel s tím, co jsi říkal, a myšlenku jsi také udrţel,“ všimla si kolegyně Lea. I učitelka chválí. „Jen pozor na slovíčko problém. I kdyţ jsi řekl, ţe nic není problém, tak při prodejní prezentaci bych ho raději nepouţila, protoţe samo o sobě problém vytváří,“ radí Renata Bulvová. Pro řečníky je také dŧleţité, aby se mohli spolehnout na vlastní paměť. Jestliţe dech udrţuje Plné znění zpráv


plynulost řeči a evokuje další nápady, u konkrétních údajŧ, třeba jmen lidí, to tak úplně neplatí. Ty je potřeba naučit se bezpečně z hlavy. Co vlastně vede účastníky kurzŧ rétoriky k tomu, aby platili za to, ţe nechají natáčet své mluvní projevy na kameru a v kolečku připomínajícím sezení v protialkoholní léčebně pak navzájem rozebírají své výkony? Ač jsou rŧzných profesí, jedno je spojuje: všichni si chtějí být jistější ve chvíli, kdy hovoří před lidmi. „Čas od času jsem postaven před veřejnost a musím mluvit, a tak chci být schopen si lépe třídit myšlenky. Témata, o kterých tu hovoříme, nás nutí být kreativní. Být ministrem školství, tak bych rétoriku zavedl na gymnáziích povinně,“ míní projektový manaţer Marek. Rovněţ Ondřej, který na akademické pŧdě vyvíjí umělé cévy, zjistil, ţe schopnost prezentovat výsledky své vědecké práce u veřejnosti je pro něj dŧleţitá. Profesora Jiřího Krause nepřekvapuje, ţe na školní výuku češtiny si vzpomeneme aţ v praxi, kdy musíme sepisovat,, přesvědčovat a argumentovat: „I technik k najednou zjistí, ţe devadesát procent jeho činnosti je činnost komunikační.“ Jiným názorŧm otevřeno Podstatnou sloţkou rétoriky je argumentace. Existuje značné mnoţství rŧzných typŧ zdŧvodňování, které se pohybují na škále od přísně logického a věcného aţ po argumentaci neplatnou a zavádějící. K takové patří třeba argumentace ad personam, která chce protivníka zesměšnit nebo urazit. Oblíbená je i argumentace ad populum, tedy demagogické pŧsobení na přání většinového obyvatelstva. S těmito typy sofi stické argumentace se setkáváme vţdy, kdyţ jde pouze o prosazování vlastního zájmu, často na úkor druhé strany. Výhodou znalostí základŧ rétoriky je schopnost odhalit pravou podstatu takové argumentace hned v počátcích, umět na ni adekvátně reagovat, nenechat se vehnat do kouta ani do „kolotoče“, v němţ má protistrana převahu. Ovšem v dialogu by mělo jít především o vzájemné obohacení lidí, kteří se spolu baví. Jde o společné hledání a utváření názorŧ na svět. A k tomu musíme být otevření, protoţe lidé mají přirozený sklon obklopovat se názorově souladným prostředím. Nepěstuje-li ale člověk snahu porozumět odlišným postojŧm, vede to často k uzavření se do vlastního názorového vakua. „Naše společnost je hodně diferencovaná, existuje buď ano, nebo ne. Je to strach, který nutí člověka stát si na svém a nepřijímat nic jiného,“ zamýšlí se Renata Bulvová. Učíme se cizí jazyky, coţ je bezpochyby správné. Umět si porozumět ve své mateřštině ale rovněţ není samozřejmostí a tuto dovednost je nutné rozvíjet. Pro naše kaţdodenní smysluplné a spokojené bytí je to potřeba. „Nikdy nebudeme na konci své cesty. Ale i kdyţ nedojdeme, má to smysl,“ je přesvědčena Alena Špačková. Rétorika pomáhá dorozumět se s druhým člověkem a vzájemnou diskusi si uţít. *** I technik najednou zjistí, ţe devadesát procent jeho činnosti je činnost komunikační. Foto popis| Trémou trpí i tiskoví mluvčí O autorovi| Jan Klika J, Autor vystudoval obor mediální studia na Fakultě sociálních věd UK, pŧsobí jako novinář.



Přehled zpráv. Ohlédnutí za rokem vasevec.cz ~ str. 00 ~ Máme rádi Kavkaz e15.cz ~ str

Recommend Documents