Přehled zpráv. Dvě Evropy? Mladá fronta DNES ~ str. 10 ~ Názory_ Ivo Šlosarčík_

Přehled zpráv Dvě Evropy? ........................................................................................................................................................... 9 31.3.2010 Mladá fronta DNES ~ str. 10 ~ Názory_  Ivo Šlosarčík_ Rusové: Smlouva s Obamou můţe kvůli raketám padnout ............................................................................10 30.3.2010 aktualne.cz ~ str. 00 ~ Evropa - Zahraničí_  Roman Gazdík_ Přijímací zkoušky „Scio“ je třeba hodnotit se znalostí věci ...........................................................................12 30.3.2010 blisty.cz ~ str. 00 ~ _  Bohumil Kartous_ MÉDIA: FUTUROOM: Opravovat novináře bude v ČT i bývalý šéf rozhlasu a knihovny Jeţek ..................13 30.3.2010 ceska-media.cz ~ str. 00 ~ Média-Stalo se_  Publikováno na serveru www.facebook.com/futuroom dne 26.3.2010, autor: FUTUROOM - Prague Multimedia News Lab, (mai)_

Recenze: Listování.cz..........................................................................................................................................13 30.3.2010 ct24.cz ~ str. 00 ~ Kultura_  Dana Benešová-Trčková_ Retro období .........................................................................................................................................................14 30.3.2010 ČT 24 ~ str. 15 ~ 22:00 Události, komentáře_  _ Zoo v paneláku, jak ji všichni dobře známe ......................................................................................................19 30.3.2010 Děčínský deník + deníky: Chomutovský, Litoměřický, Mostecký, Teplický, Ústecký, Ţatecký a lounský ~ str. 06 ~ Publicistika_  JANA SOUKUPOVÁ_ Jaká jsou východiska z krize? ............................................................................................................................21 30.3.2010 Chrudimský deník + Orlický, Pardubický, Svitavský ~ str. 02 ~ Pardubický kraj_  (red)_ Rozloţení sil ve vládě ..........................................................................................................................................22 29.3.2010 ČT 24 ~ str. 01 ~ 05:59 Studio 6_  _ Mediální trénink ve lhaní .....................................................................................................................................24 29.3.2010 Euro ~ str. 88 ~ Hyde park_  _ V Praze 1 se ještě vidí tradiční řemesla .............................................................................................................25 29.3.2010 Mladá fronta DNES ~ str. 04 ~ Praha_  (aba)_ NEDĚLNÍ VIDEOROZHOVOR s Barborou Osvaldovou: Kvůli krizi mají naši studenti poslední dobou více problémů získat uplatnění v oboru ....................................................................................................................26 28.3.2010 ceska-media.cz ~ str. 00 ~ Média-Hydepark_  ČM + RTA_ ROMEA: Média, extremismus a menšiny ..........................................................................................................26

Plné znění zpráv

1 © 2012 NEWTON Media, a.s. www.newtonmedia.cz

28.3.2010 

parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Politici voličŧm_ AV_

Zdraví pro všechny. A povinně ..........................................................................................................................28 27.3.2010 Lidové noviny ~ str. 12 ~ Horizont_  RADEK PALATA_ Přijímačky přes SCIO aneb zkouška servilnosti a ochoty platit .....................................................................29 26.3.2010 blisty.cz ~ str. 00 ~ _  _ Výkonná rada ODS...............................................................................................................................................30 26.3.2010 ČT 24 ~ str. 01 ~ 05:59 Studio 6_  _ Změny v ODS. Volebním lídrem strany Petr Nečas ..........................................................................................34 26.3.2010 ČT 24 ~ str. 01 ~ 08:00 Zprávy_  _ Sedláček pobeseduje o ekonomii dobra a zla ..................................................................................................35 26.3.2010 Jihlavské listy ~ str. 02 ~ Aktuality_  (pk)_ MÉDIA: m-journal.cz: Kaňky.cz: Hlídací pes faktické správnosti českých médií .........................................36 25.3.2010 ceska-media.cz ~ str. 00 ~ Média-Stalo se_  Publikováno na serveru www.m-journal.cz dne 24.3.2010, autor: tam, (bk)_ Rakouská televize ORF čelí obvinění, ţe nabádala k hajlování ......................................................................36 25.3.2010 ČRo - izurnal.cz ~ str. 00 ~ / evropa_  Václav Pešička,Jan Piroch_ Gymnázium F. X. Šaldy : : Devadesát let historie ............................................................................................37 25.3.2010 Sedmička ~ str. 06 ~ Publicistika_  Jiří Stich_ Kolektiv advokátní kanceláře MT Legal posílen ...............................................................................................39 24.3.2010 Kariera.iHNed.cz ~ str. 00 ~ Kariera.iHNed.cz_  _ Kultura on-line: Vztah technických obrazů a vědění .......................................................................................39 23.3.2010 ct24.cz ~ str. 00 ~ Kultura on-line_  ČT24_ Jednání špiček ODS o odvolání Mirka Topolánka ............................................................................................40 23.3.2010 ČRo 1 - Radioţurnál ~ str. 10 ~ 12:00 Ozvěny dne_  _ Pašování drog do USA ........................................................................................................................................42 23.3.2010 ČT 24 ~ str. 01 ~ 05:59 Studio 6_  _ Při pokeru je to jako na burze. Peníze jsou jenom čísla ..................................................................................43 23.3.2010 Hospodářské noviny ~ str. 22 ~ Business Class_  Miroslava Jirsová_



Dopady setrvání Mirka Topolánka v politice .....................................................................................................44 23.3.2010 Prima TV ~ str. 05 ~ 18:55 Zprávy TV Prima_  _ MÉDIA: Miloš Čermák: Kdo z vás četl dnešní noviny? ....................................................................................45 22.3.2010 ceska-media.cz ~ str. 00 ~ Média-Stalo se_  Publikováno v týdeníku Strategie, str. 21, rubrika: Ţurnál, autor: Miloš Čermák, (zst)_ Americký prezident prosadil reformu zdravotnictví .........................................................................................45 22.3.2010 ČRo - izurnal.cz ~ str. 00 ~ / amerika_  Vít Pohanka,Marek Matlovič,Milan Kopp,Marika Táborská_ Pedagog UK: Topolánkova kauza je důsledkem úpadku politické kultury ...................................................46 22.3.2010 ČRo - izurnal.cz ~ str. 00 ~ / spolecnost_  Tomáš Pavlíček,Katarína Brezovská_ Předseda Senátu doporučil Topolánkovi odchod z čela ODS ........................................................................47 22.3.2010 ČRo - izurnal.cz ~ str. 00 ~ / politika_  Ondřej Černý,Katarína Brezovská,Květa Moravcová,Veronika Sedláčková,Igor Maňour,David Šťáhlavský_ Přemysl Sobotka vyzývá Mirka Topolánka k odchodu ze stranické kandidátky ..........................................48 22.3.2010 ČRo 1 - Radioţurnál ~ str. 13 ~ 18:00 Ozvěny dne_  _ Úroveň politiky a politická korektnost ...............................................................................................................50 22.3.2010 ČRo Rádio Česko ~ str. 01 ~ 08:16 Událost dne_  _ Prezident Obama označil schválení reformy zdravotnictví za vítězství lidu .................................................52 22.3.2010 ČRo Rádio Česko ~ str. 01 ~ 13:08 Rozhovor na aktuální téma_  _ Pokračování besedy na téma Topolánkovy výroky .........................................................................................55 22.3.2010 ČT 24 ~ str. 03 ~ 22:00 Události, komentáře_  _ Mění se klima, mění se společnost… ................................................................................................................61 22.3.2010 Literární noviny ~ str. 21 ~ Věda_  _ budoucnost v nejistém světě .............................................................................................................................64 22.3.2010 Literární noviny ~ str. 22 ~ Věda_  Aleš BLUMA_ personálie .............................................................................................................................................................64 22.3.2010 Marketing & Media + MaM.cz ~ str. 30 ~ Lidé_  _ Kdo z vás četl dnešní noviny? ...........................................................................................................................65 22.3.2010 Strategie ~ str. 21 ~ Ţurnál_  Miloš Čermák_ Přestupy ................................................................................................................................................................67 22.3.2010 Strategie ~ str. 22 ~ Přestupy_  _



Hacker chycený v síti ..........................................................................................................................................68 22.3.2010 Strategie ~ str. 28 ~ Lidé_  Johana Doubravová_ Čeští sledge hokejisté vybojovali ve Vancouveru páté místo ........................................................................70 20.3.2010 ct24.cz ~ str. 00 ~ Sport_  ČT24_ Princ Charles a jeho choť Camilla přiletěli do Prahy .......................................................................................70 20.3.2010 ČRo - izurnal.cz ~ str. 00 ~ / spolecnost_  Vojtěch Berger,Lenka Rafaelová,Katarína Brezovská_ Čeští sledge hokejisté skončili na paraolympiádě pátí ...................................................................................71 20.3.2010 iHNed.cz ~ str. 00 ~ Sport.iHNed.cz_  ČTK_ V utajení: rok mezi politiky .................................................................................................................................72 20.3.2010 Magazín Víkend DNES ~ str. 01 ~ Titulní strana_  JiŘí Kubík_ Volby moţná přinesou velký šok .......................................................................................................................73 20.3.2010 Mladá fronta DNES ~ str. 18 ~ Sobotní rozhovor_  VILIAM BUCHERT_ Vyjádření předsedy MO7 k působení novináře MfDnes v ČSSD Praha 7 ......................................................76 20.3.2010 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Články politikŧ_  Jiří Šilhán_ Šilhán (ČSSD): Původce úniků informací na Praze 7 odhalen ........................................................................77 20.3.2010 parlamentnilisty.cz ~ str. 00 ~ Politici voličŧm_  Jiří Šilhán - profil_ Čeští sledge hokejisté obsadili na paralympiádě páté místo ..........................................................................78 20.3.2010 sportovninoviny.cz ~ str. 00 ~ Hlavní zprávy_  ČTK_ Dusíka by mohl nahradit Korbel .........................................................................................................................78 19.3.2010 ceskenoviny.cz ~ str. 00 ~ Hlavní zprávy_  ČTK_ Školy se podle rektora soukromé VŠ zkoncentrují, jsou vlastnicky propojené ...........................................80 19.3.2010 novinky.cz ~ str. 00 ~ Věda a školy_  Petr Kotek_ Nad Prahou sa blýska..........................................................................................................................................81 18.3.2010 Ekonom + Ekonom.cz ~ str. 40 ~ Analýzy & trendy_  Jan Štětka, Jiří Pšenička_ Zklamání z Hybáškové aneb Jak reagovat na přistěhovalectví muslimů ......................................................85 18.3.2010 eurabia.cz ~ str. 00 ~ ČR_  Martin Janeček_ MÉDIA: Miloš Čermák: Jaké pondělní noviny byly nejlepší? ..........................................................................88 16.3.2010 ceska-media.cz ~ str. 00 ~ Média-Stalo se_  Publikováno na serveru www.mediar.cz, dne 16.3.2010, autor: Miloš Čermák (OB)_



Pavel Mertlík: Nová vláda musí rychle předloţit důvěryhodný plán na sníţení dluhů > ..............................88 16.3.2010 E15 ~ str. 06 ~ Parlament & byznys - Speciál_  Martin Zika_ Ladislav Špaček ve Sladovně .............................................................................................................................91 16.3.2010 Písecký deník ~ str. 08 ~ Písecko - u nás doma_  (r)_ > lidé < ...................................................................................................................................................................91 15.3.2010 E15 ~ str. 21 ~ Kariéra & vzdělání_  _ Rána do ţil ............................................................................................................................................................92 15.3.2010 Euro ~ str. 38 ~ Report_  DAVID KASL_ Reportování se hodí i pro menší firmy ..............................................................................................................93 15.3.2010 Fresh marketing ~ str. 30 ~ Komentáře_  _ KDO & KAM ..........................................................................................................................................................94 15.3.2010 Mladá fronta DNES ~ str. 06 ~ BYZNYS SPECIÁL_  _ kalendář / knihy ....................................................................................................................................................94 15.3.2010 SANQUIS ~ str. 138 ~ Kalendář / knihy_  _ Lidé a podniky ......................................................................................................................................................95 15.3.2010 Týden ~ str. 65 ~ Ekonomika_  -jš-_ Vysídlení Němci čekají na vstřícný krok českých politiků ..............................................................................96 14.3.2010 ČRo 1 - Radioţurnál ~ str. 04 ~ 17:06 Radiofórum_  _ Kontroverzní výroky Jaromíra Duška ................................................................................................................98 14.3.2010 ČRo 1 - Radioţurnál ~ str. 03 ~ 17:06 Radiofórum_  _ Přehled témat .....................................................................................................................................................100 14.3.2010 ČRo 1 - Radioţurnál ~ str. 01 ~ 17:06 Radiofórum_  _ Posluchačské dotazy k daným tématům .........................................................................................................101 14.3.2010 ČRo 1 - Radioţurnál ~ str. 05 ~ 17:06 Radiofórum_  _ Roztrţka ODS a ČSSD kvůli sestavování kandidátek ....................................................................................106 14.3.2010 ČRo 1 - Radioţurnál ~ str. 02 ~ 17:06 Radiofórum_  _ Očekávané události na pondělí 15. března - EKONOMIKA............................................................................109 14.3.2010 kurzy.cz ~ str. 00 ~ Ekonomika_  _



Chiméra čínské nadvlády ..................................................................................................................................110 13.3.2010 Mladá fronta DNES ~ str. 11 ~ Názory_  KRYŠTOF KOZÁK_ Mimořádné vysílání v sobotu 13. března .........................................................................................................112 12.3.2010 ct24.cz ~ str. 00 ~ Média_  ČT24_ Začíná skromnější sestra olympiády - paralympiáda ....................................................................................112 11.3.2010 blog.aktualne.cz ~ str. 00 ~ 763_  Alice Tejkalová_ Jak funguje post-lisabonská Evropská unie? ................................................................................................114 11.3.2010 euroskop.cz ~ str. 00 ~ Reportáţe_  Hana Chuka, Euroskop_ Všechno vyzkoušejte a co je dobré, toho se drţte .........................................................................................115 11.3.2010 Moderní vyučování ~ str. 06 ~ Rozhovor - Tomáš Halík_  Marie Hrdá_ Beseda s Ladislavem Špačkem ........................................................................................................................118 11.3.2010 Písecký deník ~ str. 09 ~ Písecko_  (vv)_ Co přinesl den (středa ;10. ;března) .................................................................................................................118 11.3.2010 reflex.cz ~ str. 00 ~ Reflex.cz - Doleţal B._  Bohumil Doleţal_ Čínská ekonomika roste závratným tempem ..................................................................................................119 10.3.2010 ČRo - izurnal.cz ~ str. 00 ~ zpravy / svetovaekonomika_  Ladislav Dvořák,Igor Maňour_ Hospodářský růst v Číně ..................................................................................................................................120 10.3.2010 ČRo Rádio Česko ~ str. 01 ~ 15:08 Rozhovor na aktuální téma_  _ Tým poradenských sluţeb PricewaterhouseCoopers Česká republika posílil senior manaţer Milan Severin ................................................................................................................................................................122 10.3.2010 Kariera.iHNed.cz ~ str. 00 ~ Kariera.iHNed.cz_  _ Zkoušky na VŠ: loňské otázky .........................................................................................................................122 9.3.2010 Mladá fronta DNES ~ str. 02 ~ Události a politika_  RADKA WALLEROVÁ_ Ve Scio testech se objevily otázky z minulého roku, studenti se bouří .......................................................123 9.3.2010 zpravy.iDNES.cz ~ str. 00 ~ Zprávy iDNES.cz / Studium HP_  MF DNES, Radka Wallerová_ Kauza Dušek .......................................................................................................................................................124 8.3.2010 ČT 24 ~ str. 01 ~ 22:00 Události, komentáře_  _ Důchod 15 tisíc? Jen tahák na voliče, přiznala ČSSD ...................................................................................133 8.3.2010 Hospodářské noviny ~ str. 01 ~ Titulní strana_  Petr Vašek, Jakub Kalenský_ Plné znění zpráv


Barack Obama první rok v Bílém domě ...........................................................................................................134 8.3.2010 Mezinárodní politika ~ str. 23 ~ Dva pohledy_  _ DNES OČEKÁVÁME...........................................................................................................................................135 5.3.2010 ceska-media.cz ~ str. 00 ~ Média-Stalo se_  Vlastní zpráva ČM, (mai)_ Kvalita a regulace veřejnoprávních médií .......................................................................................................136 5.3.2010 ČRo 6 ~ str. 01 ~ 20:10 Média v postmoderním světě_  _ Ruští neofašisté zvedají hlavy ..........................................................................................................................146 4.3.2010 euroskop.cz ~ str. 00 ~ Reportáţe_  Hana Chuka, Euroskop_ TAEKWONDO A STEAKY ..................................................................................................................................148 3.3.2010 Esprit ~ str. 52 ~ Oběd s..._  Iva Pospíšilová_ TISKOVÁ ZPRÁVA - Metropolitní univerzita Praha pořádá konferenci „Politika, komunikace, média“ ...149 2.3.2010 ceska-media.cz ~ str. 00 ~ Média-Tiskové zprávy_  Tisková zpráva Metropolitní univerzity Praha - Martina Vojtěchovská, (mr)_ Masová média ....................................................................................................................................................149 2.3.2010 ceska-media.cz ~ str. 00 ~ Média-Hydepark_  Petr Ţantovský_ Co má dobro a zlo společného s ekonomikou? .............................................................................................150 2.3.2010 Psychologie dnes ~ str. 46 ~ Věda_  Barbara Hansen Čechová_ Metropolitní univerzita Praha, o.p.s. ................................................................................................................152 1.3.2010 protext.cz ~ str. 00 ~ dce kom_  hha_ Host do domu - 9.3.............................................................................................................................................153 1.3.2010 ČRo - praha.cz ~ str. 00 ~ praha / uslysime_  Tomáš Voţenílek_ Mohou malé strany změnit politiku v Česku? .................................................................................................153 1.3.2010 ČRo 1 - Radioţurnál ~ str. 22 ~ 18:00 Ozvěny dne_  _ KRÁTCE ..............................................................................................................................................................157 1.3.2010 Euro ~ str. 21 ~ Lidé a podniky_  _ Lucie Brunclíková ..............................................................................................................................................158 1.3.2010 nova.cz ~ str. 00 ~ Vizita/Tým vizity_  TV Nova_ NEMÁME RÁDI RUSY, ALE TY JSEŠ V POHODĚ... ........................................................................................158 1.3.2010 Studenta web&mag ~ str. 08 ~ Téma_  Michaela Raková_



Napíšu ti bakalářku Zn.: rychle a draze ...........................................................................................................160 1.3.2010 Studenta web&mag ~ str. 18 ~ Studenta_  Michaela Ráková_ Média o studentech ...........................................................................................................................................160 1.3.2010 Studenta web&mag ~ str. 05 ~ Média o nás_  Michaela Raková_ V období HLEDÁNÍ .............................................................................................................................................161 1.3.2010 Tv Pohoda ~ str. 07 ~ Rozhovor_  Markéta Čaňková_ Metropolitní univerzita Praha pořádá konferenci Politika, komunikace, média ..........................................163 1.3.2010 vzdelani.cz ~ str. 00 ~ Clanky_  Vladimír Přichystal - manaţer serveru Vzdělání.CZ_



Plné znění zpráv Dvě Evropy? 31.3.2010

Mladá fronta DNES str. 10 Ivo Šlosarčík_

Názory_

Proč se máme (ne)bát dvourychlostní Unie Opět se otevřela debata o hrozbě vytvoření dvourychlostní Evropy, kde by České republice hrozilo zařazení v „nízkorychlostní“ skupině. Členství v kaţdém uţším klubu přináší nejen výhody, ale také rizika. Stačilo několik poznámek politikŧ státŧ eurozóny o potřebě ekonomické vlády Evropské unie a opět se otevřela debata o hrozbě vytvoření dvourychlostní Evropy, kde by České republice hrozilo členství v „nízkorychlostní“ skupině. Je tato obava opravdu oprávněná? Evropská unie nikdy nefungovala jako „jednorychlostní“ prostor. I přes stálé opakování mantry o jednotě práv a povinností všech svých členŧ byl balík pravidel EU (ono pověstné acquis) v praxi vţdy relativně heterogenním výsledkem kompromisŧ vyjednávání. Kompromisŧ jak v institucích EU, tak odlišné ochoty členských státŧ evropská pravidla uvádět doma do praxe. Mýtus o rovnosti Na evropské úrovni se dohodly trvalé výjimky, přechodná období pro nové členy, přechodná období pro staré státy EU, konstruktivní absence státŧ ze zahraničních aktivit Unie, a dokonce i moţnost takzvané stálé uţší spolupráce skupiny členských zemí. Na domácí úrovni pak k vícerychlostnosti Evropské unie výrazně přispívala odlišná právní a politická kultura jednotlivých zemí k vynucování evropského práva vŧči vlastním firmám a občanŧm (označitelné jako model Řecko vs. Švédsko), stejně jako odlišná ochota institucí EU tato pravidla v rŧzných státech vymáhat (tvrdost vŧči novým nebo malým státŧm a neochota pouţít sankce vŧči velkým a starým členŧm). Ani Lisabonská smlouva na heterogenitě Unie mnoho nezměnila. Stačí jen zmínit protokoly o Listině základních práv EU pro Irsko, Polsko, Velkou Británii a Českou republiku nebo skutečnost, ţe ani v postLisabonské Evropské unii nemá Evropská komise povinnost řešit všechna porušení evropského práva, která zjistí, ale mŧţe si vybrat, jaké členské státy poţene před Evropský soudní dvŧr a vŧči kterým bude shovívavější. Stejně se i v post-Lisabonské EU budou nadále scházet ministři státŧ eurozóny na schŧzkách, na které jejich kolegové z ostatních státŧ Unie nebudou pozváni. Na setkání skupiny G20 dostanou pozvánky jen některé členské země. Vícerychlostní Evropa jako podmínka rozšíření Vícerychlostní tempo není jen obtíţná komplikace ideální evropské integrace. Občas je i podmínkou jejího dalšího rozvoje. Nové členské státy chápou dvourychlostní Evropu zejména jako riziko znehodnocení svého dlouho vyjednávaného „standardního“ členství v Evropské unii. Neuvědomují si, ţe nebýt de facto dvourychlostní EU, nedošlo by v letech 2004 a 2007 k „velkému rozšíření“ EU o dvanáct nových státŧ. Je těţko představitelné, ţe by staré členské státy jako Německo kývly na okamţité otevření svého pracovního trhu nebo ţe by Francie akceptovala okamţitou radikální reformu evropské zemědělské politiky tak, aby rozpočet EU během jednoho roku absorboval plné platby zemědělcŧm z nových členských státŧ. Stěţí představitelná je také ochota Rakouska bez problému odvolat 1. května 2004 své policisty z rakousko-české a rakousko-maďarské hranice, aniţ se přesvědčilo, ţe nové vnější hranice Evropské unie jsou dostatečně hlídány. Řešením bylo vyjednání přechodných období – chcete-li ustavení dočasné dvourychlostní EU – v nejvíce problémových oblastech (pohyb pracovníkŧ, zemědělství, nemovitosti, schengenský prostor, eurozóna). V rozšířené Unii se zejména posílila citlivost starých členských státŧ na plnění pravidel nováčky v klubu a po eskalaci řecké krize také citlivost na porušování evropského práva jiţním křídlem Evropské unie, tedy opět převáţně relativně novými členy. Tradiční instinkt, který Evropská unie při problémech nebo obavách ze svého rozšiřování má, je prohlubování integrace. Při posledním rozšíření se tento instinkt realizoval zejména v Lisabonské smlouvě. Shodou okolností se vstup Lisabonské smlouvy v platnost sešel s rozpočtovou krizí v některých členských státech. Ukázalo se, ţe ani post-Lisabonská EU nemá k jejich řešení potřebné nástroje. I po komplikované ratifikaci Lisabonské smlouvy se reformní instinkt starých státŧ Unie prokázal jako dostatečně ţivotaschopný. Na rozdíl od Lisabonské smlouvy se zaměřuje na větší spolupráci pouze skupiny státŧ EU – a Plné znění zpráv


sleduje tedy podobnou metodu dvourychlostní integrace, vyzkoušenou jiţ při posledním rozšíření a několikrát předtím. Chybí nám dlouhodobé vize Dvourychlostní Evropské unie se proto není třeba bát. Uţ tady je a nejnovější iniciativy mohou změnit některé z jejích parametrŧ. Česká republika musí s dvourychlostní Unií ţít a ovlivnit její podobu tak, aby jí co nejvíce vyhovovala. Členství v kaţdém uţším klubu EU přináší výhody, ale také rizika. Příkladem mŧţe být Slovensko, které jedním hlasem oslavovalo své prvenství ve vstupu do eurozóny ze všech visegrádských státŧ, ale zároveň si občas stěţovalo na dopady, jaké mělo členství v eurozóně na konkurenceschopnost jeho ekonomiky ve srovnání s neeurovými státy střední Evropy. Hlavním problémem České republiky se proto nezdá být existence dvourychlostní EU, ale absence domácí debaty a dlouhodobé vize o podobě této formy evropské integrace a českých preferencí v ní. Foto popis| O autorovi| Ivo Šlosarčík autor přednáší evropskou integraci a právo EU na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy _

Rusové: Smlouva s Obamou můţe kvůli raketám padnout 30.3.2010

aktualne.cz str. 00 Evropa - Zahraničí_ Roman Gazdík_

USA a Rusko se neshodnou, zda nová jaderná smlouva omezuje protiraketovou obranu Washington/Moskva - Uţ jen poslední dny se počítají do slavnostního okamţiku, kdy prezidenti Dmitrij Medveděv a Barack Obama v Praze podepíší novou dohodu o omezení strategických arzenálŧ jaderných zbraní obou velmocí. Smlouva měla být podepsána uţ v prosinci, ale vyjednavači se v té době nedokázali na finální verzi dohodnout. Jedním ze sporných bodŧ byla otázka verifikace plnění dohody, jiným pokračující iniciativa Spojených státŧ vybudovat v Evropě třetí pilíř protiraketové obrany. A pře o americké rakety a radary v Evropě vrhá stín na novou smlouvu START i nyní. Moskva tvrdí, ţe dohoda umoţňuje, aby od ní Rusko odstoupilo v případě, ţe se změní „úroveň obranných systémŧ", tedy pokud Američané rozšíří protiraketový deštník zpŧsobem, který se nesetká u Rusŧ s pochopením. #box1 Mŧţeme odstoupit Americká strana si však stojí pevně za svým: smlouva otázku protiraketové obrany neřeší. Podle náměstkyně americké ministryně zahraničí Ellen Tauscherové text „neobsahuje ţádné omezení týkající se toho, co mohou Spojené státy dělat se svým systémem protiraketové obrany". Náměstkyně, která na ministerstvu zodpovídá za kontrolu zbrojení a mezinárodní bezpečnost však v pondělí připustila, ţe kdyţ se „prezidenti v červenci setkali, dali jasně najevo, ţe mezi strategickými útočnými a strategickými obrannými zbraněmi existuje vztah". A na to právě naráţí ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. „Tento balíček dokumentŧ (=nová smlouva START) předpokládá, ţe je smlouva dohodnuta za okolností, kde se jednotlivé strany pohybují na příslušné úrovni strategických obranných systémŧ," prohlásil v pondělí. „Změnit Plné znění zpráv


tyto úrovně dává kaţdé ze stran právo rozhodnout se ohledně další participace na redukování strategických ofenzivních zbraní." Text dohody je v současné době tajný, a tak není moţné přesně říci, která ze stran má pravdu. Na jednu stranu si je velmi těţké představit, ţe by se v něm Spojené státy nějak právně zavázaly k omezení protiraketové obrany. Na druhou stranu je z dosud řečeného zřejmé, ţe alespoň nějaká zmínka o protiraketové obraně tam bude. #infobox Zmínka, nezmínka „Spekulovalo se o tom, ţe by to mohlo být uvedeno v preambuli textu, něco v tom smyslu, ţe to je dŧleţité pro udrţení bezpečnostní rovnováhy, moţná ne přímo takto tvrdě, ale nějaká poznámka v tomto smyslu," říká Jiří Hejtich z Institutu mezinárodních studií (IMS) Univerzity Karlovy. Podle Hejticha hledá Kreml nějakou pojistku, jak by mohl případně na USA tlačit. Obama na druhou stranu zohledňuje vlastní strategické plány a hledí i směrem k Senátu, kde by dohoda nemusela projít. Podpis smlouvy v Praze je totiţ pouze prvním krokem. Následovat musí ratifikace v parlamentech obou zemí. Obama potřebuje v horní komoře i hlasy osmi republikánŧ. Ústava totiţ nařizuje, ţe mezinárodní smlouvy musí Senát stvrdit dvoutřetinovou většinou. Pokud by smlouva jakékoliv právně závazné body ohledně protiraketového štítu obsahovala, americký prezident by u republikánŧ narazil. Vyčítali mu jiţ zrušení protiraketových sil v Polsku a radaru v Česku, které ¨tam rozjednal George W. Bush. Podle Johna Boltona, který měl v Bushově administrativě na starosti kontrolu zbraní hromadného ničení, je nyní potřeba vyčkat, s čím administrativa před Senát předstoupí. #grafika1 „Je tu závazek pro další debaty ohledně protiraketové obrany? Myslím, ţe to nebudeme vědět, dokud neuvidíme samotné podmínky smlouvy. Je tu šance se na to zeptat při slyšení před Kongresem," citoval deník The Washington Times muţe, jenţ má mezi republikány v bezpečnostních otázkách stále velké slovo. Neratifikování nemusí být problém V současnosti nemají Rusové v ruce ţádný právní dokument, kterým by mohli stavbu amerického protiraketového štítu v Evropě omezit. Rozšiřování obranných balistických systémŧ mezi Ruskem a USA upravovala smlouva ABM z roku 1972, od které však Spojené státy roku 2002 odstoupily. „Smlouva ABM je neplatná, Spojené státy se jí nemusejí řídit, a Rusko tak nemá právní podklad, na základě kterého by je k tomu donutily. Pokud bude v nové smlouvě START o protiraketové obraně zmínka, pak jen velice vágní," říká Vlastislav Bříza, který na FSV UK přednáší o jaderném soupeření obou velmocí. Podle Břízy se jedná o uměle ţivenou debatu, protoţe nová ruská raketa TOPOL-M americký protiraketový deštník stejně podletí a proti soustředěnému útoku tisícŧ ruských balistických střel by tak jako tak neměl šanci. „Rusové mají nyní na odpalovacích zařízeních 3000 raket. Ţe by proti tomu něco svedlo 10 antiraket, je absurdní," říká. I v případě, ţe by smlouva nebyla parlamenty obou zemí ratifikována, neznamená to nutně, ţe nebude dodrţena. To se stalo například v případě smlouvy SALT II z roku 1972, která omezila vývoj nových strategických zbraní a poprvé sníţila mnoţství jejich odpalovacích zařízení. Americký Senát USA smlouvu neratifikoval kvŧli sovětské invazi do Afghánistánu, a ona tak nevstoupila v platnost. Přesto se jejími podmínkami SSSR i USA řídily.

URL| http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=664662 Plné znění zpráv


_

Přijímací zkoušky „Scio“ je třeba hodnotit se znalostí věci 30.3.2010 blisty.cz str. 00 Bohumil Kartous_

_

Reakce na článek „Přijímací zkoušky přes SCIO aneb zkouška servilnosti a ochoty platit" Jako zástupce společnosti Scio bych rád reagoval na text pana Erika Dohnálka, který se týká „přijímacích zkoušek přes SCIO", ve skutečnosti tedy Národních srovnávacích zkoušek, podle jejichţ výsledkŧ přijímají desítky fakult VŠ v ČR uchazeče ke studiu. Nejsem schopen odpovídat na subjektivní dojmy pana Dohnálka, proto se drţím věcných témat, která se v textu objevují. Charakteristika testu předloţená panem Dohnálkem je poněkud nepřesná. Test Obecné studijní předpoklady (OSP) je skutečně sloţen ze tří samostatných (a samostatně vyhodnocovaných) oddílŧ, které se zaměřují na sledování kognitivních předpokladŧ ke studiu, a to verbálního, analytického a kvantitativního. V rámci testu nejde o ověřování penza získaných znalostí, ale o schopnosti a dovednosti, které jsou dŧleţité pro samotný proces učení. Test tedy sleduje schopnost chápat význam slov, kontextu, schopnost číst text a interpretovat jeho obsah, schopnost logicky zpracovávat v zadání předloţené premisy a hodnotit analyzovat z hlediska zadání postuláty, dovednost práce s abstraktními numerickými hodnotami v rámci grafŧ, tabulek apod. Nerozhodují tedy skutečně znalosti, jak pan Dohnálek uvádí, a není to ani smyslem testu OSP. Vysoce rozhodujícím faktorem je naopak čas, a to z toho dŧvodu, aby bylo moţné relativně vysoký počet uchazečŧ o studium na vysokých školách hodnotit na podrobné škále, která umoţní stanovit jejich vzájemné pořadí podle dosaţeného výsledku. Hlásí-li se totiţ na fakulty, jako je zmiňovaná Fakulta sociálních věd UK v Praze, několikanásobně větší počet účastníkŧ, neţ kolik jich je fakulta schopna přijmout ke studiu, pak ani nic jiného nezbývá. Zcela nesmyslné je tvrzení pana Dohnálka, ţe pro dosaţení dobrého výsledku v testu OSP stačí „naučit se koncepci testŧ nazpaměť a pak jen hloupě dosazovat" (cituji v pŧvodním znění, pozn. autora). Statistické údaje dokazují, ţe prŧměrné zlepšení při opakovaném absolvování testu OSP se pohybuje v řádu několika percentilových bodŧ, přičemţ percentil, jak z termínu vyplývá, se pohybuje v rozmezí 0 aţ 100. Takový rozdíl samozřejmě neříká nic o tom, ţe je moţné se na test OSP (nebo samotný test OSP) naučit. Opravdu to moţné není a povaha úloh v testu OSP obsaţených to vylučuje. Naopak, relativní stabilita výsledkŧ testu OSP poukazuje na skutečnost, ţe doopravdy měří schopnosti a dovednosti do značné míry stálé. Ţe je však moţné seznámit se s povahou úloh a strukturou testu, je nejen legitimní, ale v případě, ţe test má rozhodovat o přijetí na VŠ, je to i nutné. Není také pravda, ţe by ti, kdo více utrácejí, dosahovali v testu OSP lepších výsledkŧ, coţ ostatně koresponduje s výše uvedeným. Společnost Scio nabízí přípravné materiály a sluţby, běţná útrata za ně se však pohybuje v řádech stokorun, nikoliv tisícŧ či desetitisícŧ. Příprava mŧţe pomoci seznámit se s testem, nikoliv se na něj naučit, a drtivá většina účastníkŧ zkoušek takto uvaţuje. Pan Dohnálek také vznáší otázku, proč fakulty poţadují po uchazečích absolvování testu OSP. Činí tak ze stejného dŧvodu, jako vysoké školy v USA, případně řada vysokých škol v Evropě, třeba ve Velké Británii. Testy tohoto typu totiţ nepostihují znalosti, které jsou do značné míry, často převáţně, závislé na kvalitě předchozího vzdělávání, ale právě potenciál, který je moţné dále studijně rozvíjet. Kombinace tohoto kritéria a znalostí (v případě FSV UK druhé kolo přijímacího řízení) umoţňuje vytvořit objektivnější obraz uchazeče z hlediska jeho dispozic ke studiu. Samozřejmě, ţádné testování nemŧţe postihnout skutečnost, vţdy se jedná o modelovou situaci, nicméně tento posun se dá povaţovat z hlediska objektivity, coţ by měli ocenit zejména uchazeči o studium, za pozitivní. Test OSP, jak uţ nepřímo vyplynulo z předchozího, není výmyslem společnosti Scio, jeho ekvivalenty (např. SAT Reasoning test, Graduate Record Examinations, Thinking Skills Assessment a další) jsou široce a dlouhodobě vyuţívány zejména ve výše zmíněných zemích. Pan Dohnálek, bude-li chtít, mŧţe některý z těchto testŧ absolvovat i v ČR, např. Thinking Skills Assessment (TSA) v ČR administruje British Council. Vřele panu Plné znění zpráv


Dohnálkovi tuto zkušenost doporučuji, věřím totiţ, ţe jeho hodnocení by bylo bývalo poněkud vyváţenější a poučenější. Autor je tiskový mluvčí firmy Scio

URL| http://www.blisty.cz/art/51839.html _

MÉDIA: FUTUROOM: Opravovat novináře bude v ČT i bývalý šéf rozhlasu a knihovny Jeţek 30.3.2010 ceska-media.cz str. 00 Média-Stalo se_ Publikováno na serveru www.facebook.com/futuroom dne 26.3.2010, autor: FUTUROOM - Prague Multimedia News Lab, (mai)_ Chystaný pořad, jímţ chce generální ředitel ČT Jiří Janeček opravovat chyby tuzemských novinářŧ, dostává jasnější kontury. Známý je uţ tým a také datum startu: vysílat by se mělo poprvé v neděli 18. dubna. Sdělil to šéfredaktor aktuální publicistiky ČT Jiří Vondráček. Podle dřívějších zpráv by měl pořad chodit na ČT24, okolo 18.30. Jak nyní potvrdil Vondráček, název zní Věřte, nevěřte. Pŧjde o "čtrnáctideník kriticky reflektující práci českých médií". Soustředit by se měl na opravování nepřesností či upozorňování na manipulace, a to výhradně ve zpravodajství hlavních médií. "Bude to čistě o faktech a číslech. Doufám, ţe se někteří kompetentní šéfové médií chytnou za nos. V naší zemi není nic, čím by se novinařina korigovala. Myslím si, ţe není správné, ţe novinář je pan všemocný," citoval před několika týdny list E15 ředitele Janečka. Redakční tým má podle dnešních slov Jiřího Vondráčka tvořit médiolog Jan jirák, profesor z praţské Fakulty sociálních věd UK, pedagog Zdeněk A. Tichý, který pŧsobí na DAMU jako proděkan mj. pro uměleckou činnost a také Vlastimil Jeţek, bývalý generální ředitel Českého rozhlasu a poté ředitel Národní knihovny, předloni odvolaný. Sekundovat jim mají studenti praţské FSV UK, zřejmě z ţurnalistiky.

URL| http://www.ceskamedia.cz/article.html?id=327550 _

Recenze: Listování.cz 30.3.2010 ct24.cz str. 00 Kultura_ Dana Benešová-Trčková_ Cyklus scénických čtení Listování.cz, jehoţ organizátorem je herec a propagátor zdravého ţivotního stylu Lukáš Hejlík, pokračuje v divadelní práci s netradičními předlohami. Projekt přišel s novinkou, totiţ s česko-slovenským turné inscenované populárně vědecké knihy Ekonomie dobra a zla ekonoma PhDr. Tomáše Sedláčka. Minimalistické scéně dominuje velkoformátová černobílá fotografie muţe, jehoţ pravá polovina tváře se ďábelsky šklebí a levá andělsky směje. Ilustrace tématu slouţí zároveň jako paravan pro herce. Černobíle oblečení protagonisté dobra nebo zla - Lukáš Hejlík a Alan Novotný - nekonvenčně přibliţují hlavní historické osoby knihy. Vybrané citace z textu doplňují stylizovanými hereckými akcemi, hudbou (DJ Fatte) a zpěvem (Alan Novotný). Na jevišti se s nimi, jakoby mimochodem, potkává i autor a některé úseky civilně komentuje. Tomáš Sedláček: Z Chicaga do Havlíčkova Brodu



"S Lukášem a Alanem jsme se viděli poprvé v ţivotě dvacet minut před prvním představením, takţe to byla velká improvizace. V neděli večer jsem přiletěl z měsíčního pobytu z Chicaga a hned v pondělí jsme jeli hrát do Havlíčkova Brodu," poznamenal Tomáš Sedláček po úspěšném uvedení pořadu v praţském Divadle Minor. Zájem divákŧ donutil produkci přidat ještě jedno večerní představení. A tak si mohli diváci ve dvojnásobném počtu vychutnat symbolickou pouť ke kořenŧm naší civilizace, která začíná Gilgamešem, pokračuje Starým zákonem, epikurejci, Platonem, Jeţíšem, Komenským, Descartesem, ekonomy moderní doby, hranicí mezi racionálním a emotivním, aspekty dobré, zlé i současné krize a končí etikou ekonomie a uvědoměním si skutečně bohatého ţivota -ţivota v sytosti, bez utrpení. Naše závislost na rŧstu totiţ poněkud překročila meze. "Nedostatek si musíme uměle vytvářet. Jen v nedostatku je totiţ dobrodruţství, a tím pádem i zábava, ţivot… za tímto účelem vzniklo celé prŧmyslové odvětví: zábavní prŧmysl - tovární vytváření zábavy a rozptýlení, které často spočívá v simulaci nedostatku. Proč? Protoţe se nám toho skutečného v běţném ţivotě nedostává. A tak se stane, ţe přesyceni v teple domova sledujeme televizní dobrodruţství, v němţ hrdinové trpí hladem a zimou. Bavíme se cizím nebezpečím, které bychom vlastně rádi sami proţívali… sledovat filmovou simulaci utrpení o zimě a hladu mŧţeme pouze z nadbytku, z tepla domova a s popcornem v ruce," pojmenovává naši současnost Ekonomie dobra a zla. Vášnivý cyklista, stipendista Yale University a respektovaný teoretik přednáší filosofii, ekonomii a dějiny ekonomických teorií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Ze svého profesního ţivota je zvyklý řečnit, nově ale politickou a akademickou rétoriku rozšířil o jevištní zkušenost. "Na přednášení ve škole jsem zvyklý, coţ je ovšem úplně jiný ţánr… Mým dětským snem, prvním zaměstnáním, po kterém jsem touţil, bylo herectví. Jsem rád, ţe se to trošku povedlo splnit, a dokonce být potulným hercem! S Listováním totiţ objíţdíme celou Českou republiku a byli jsme i na Slovensku, v Bratislavě," řekl Sedláček v Divadle Minor. Jeho kniha se stala českým bestsellerem roku 2009. Po Havlíčkově Brodě, Bratislavě, Praze a Brně navštíví bezprostřední trio Hejlík, Novotný, Sedláček ještě České Budějovice (30.3., divadlo SUD ve 20h) a Karlovy Vary (7.4., Krajská knihovna Karlovy Vary v 17,30h), jedná se i o dalších městech. Dubnovou novinkou Listování se 15.4. od 19,30h v Divadle Minor v Praze stane kontroverzní literární mystifikace Bílej kŧň, ţlutej drak.

URL| http://www.ct24.cz/kultura/85471-recenze-listovani-cz/ _

Retro období 30.3.2010

ČT 24

str. 15

22:00 Události, komentáře_ _

Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------V Česku se stále častěji mluví o retrománii, návratu k jistotám dob minulých. Ale nejde jen o popularitu desítky let starých seriálŧ. Své spuštění dnes například ohlásila nová televizní stanice, která má na programu výlučně hudbu 60. aţ 90. let. Jste skutečně v zajetí retra a nostalgie? A pokud ano, máme si v něm pohovět, nebo se naopak co nejrychleji vymanit. Lenka TESAŘOVÁ, Retro Music Television -------------------Naše cílová skupina jsou Husákovy děti a výš, takţe budeme velmi rádi, kdyţ se na nás budou dívat dŧchodci. Pavel ATTEL, Retro Music Television -------------------Tady nebyla moţnost koukat na všechnu tu muziku, byli jsme nějakým zpŧsobem deformovaný, byl deformovanej ten vkus. Pavel TUREK, týdeník Respekt Plné znění zpráv


-------------------Kaţdej rád jako určitě zavzpomíná na svoje mladý léta a myslím si, ţe třeba u tý hudby obecně platí, ţe v ţivotě jedince nastane moment, kdy jí přestane sledovat a kdy prostě si řekne, odteďka uţ to není pro mě a začne mít tu hudbu spjatou s určitou svojí ţivotní etapou, do který se rád vrací. Jiří ČERKL, Rádio Beat -------------------Změnila se jedna jediná věc, a to je to, ţe prostě mŧţu si v éteru naladit rádio, který hraje tu muziku, kterou já jsem v těch letech, ať uţ v mládí, anebo před tím listopadem 89 poslouchal. Petr VIZINA, redaktor -------------------Retro a nostalgie, hudební návraty do minulosti těší pamětníky, mladší posluchači moţná bezděky zbavují fóbie ze stárnutí a není to jen nový design populárních botasek, který smiřuje mladé s minulostí, ani v hudbě uţ není přezíravé slovo staroba váţným handicapem. Pavel TUREK, týdeník Respekt -------------------Děti dneska poslouchají to, co poslouchají jejich tátové a z toho vlastně těţí i ty ultramoderní kapely. Michal HOLÝ, Oldies Radio -------------------My jsme si vybrali právě muziku, která pochází hlavně z 60., 70. Let. My jsme ji vlastně vyzobli z té doby, hrajeme jí dneska, i kdyţ se píše rok 2010, ten ohlas je enormní. Petr VIZINA, redaktor -------------------Vlna nostalgie přináší kvalitu prověřenou časem, říkají zastánci retrománie. Nebývá to pravidlem, pravda ale je, ţe veteráni jsou přitaţliví. Na léto se v Česku chystají velké koncerty Eltona Johna, Jeana Michela Jarrea, Boba Dylana, kapel Aerosmith a Kiss, tedy umělcŧ, kteří jsou na scéně dlouhé desítky let. Pavel TUREK, týdeník Respekt -------------------Je čím dál tím těţší se v tom orientovat, takţe jako pro aktivního posluchače je to oříšek a pro pasivnějšího posluchače, kterejch je samozřejmě drtivá většina, tak ten právě uteče do bezpečí toho retra, kdy vlastně celá ta scéna byla daleko přehlednější, neţ je dneska. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Retrotéma pro sociologa Petra Soukupa, dobrý večer. Petr SOUKUP, sociolog, FSV UK -------------------Dobrý večer. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------A pro hudebního publicistu Pavla Klusáka, hezký večer i vám. Pavel KLUSÁK, hudební publicista -------------------Dobrý večer. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Pane Klusáku, o hudebních kriticích se říká, ţe trpí zvláštní nemocí, neofilií, coţ je náklonnost ke všemu novému, originálnímu, neobjevenému. Nepřekáţí vám vlastně současná hudební retrománie v zaměstnání? Pavel KLUSÁK, hudební publicista Plné znění zpráv


-------------------Naopak, já myslím, ţe hudební historici v nás jásají a vţdycky se určitým zpŧsobem nová muzika dala vztahovat ke starý a cosi starýho popisovat prostřednictvím novýho, existují určitý jakoby genealogie a ono to v pravým slova smyslu není tak, ţe by hudba starší vytlačila novou, spíš jakoby obojí je tady přítomný a teď jde o to, co s tím provést, o minulosti mŧţete sladce snít, ale taky vám mŧţe jaksi pomoci přijít na to, co z impulsŧ z minula je nějakým zpŧsobem pouţitelný dnes. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Takţe vlastně z toho retra vytahujete třeba i jakoby nové vjemy, nové pohledy? Pavel KLUSÁK, hudební publicista -------------------To se děje všude na světě, internet pochopitelně prolomil stavidla a my víme, ţe YouTube je obrovská zásobárna jaksi spontánního archivu hudby, se kterou se někteří lidé cítí tak šťastní, ţe ji šoupli na internet, aby ji mohli sdílet s druhými. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------V hudbě bereme retrománii za hotovou věc, máte ale dojem, ţe něco podobného, tedy módnost minulosti, existuje jako širší trend v české společnosti? Petr SOUKUP, sociolog, FSV UK -------------------No, záměrně jsem na sebe vzal tričko, které by mělo retro připomínat a rád bych zaţertovat o tom, ţe všichni teď jsme prostě v podobných oděvech a jezdíme v retro autech a tak dále, ale ne, určitě ne, určitě to není základní trend ve společnosti. Samozřejmě mŧţeme sledovat dílčí fenomény, jako návrat některých výrobkŧ nebo jejich přeměnu, a tak dál. Ale souvisí to všechno asi s rozrŧzněností ţivotních stylŧ, která je prostě typická pro tu dnešní společnost a prostě někdo si některé výrobky pro to, aby si poskládal tu svoji individualitu, vybere z těch retro, ať uţ částečně, nebo plně oţivených, ale rozhodně to není prostě vládnoucí trend a nenosí všichni stejná trička jako já, nenosíme síťovky a tak dále. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Já jsem si říkala, co to máte na sobě dnes za pleteninu. Kdyţ dětem připadají cool botasky, které nosili jejich rodiče, nebo hudba, kterou poslouchali, není to vlastně dobře, protoţe se tím zmenšují generační rozpory, nebo to takto nefunguje? Petr SOUKUP, sociolog, FSV UK -------------------Já se obávám, ţe to obecně neplatí tato teze a obecně platí zejména pro ten teenagerovský věk, ţe prostě ty teenageři odmítnou všechno od té generace v základu, to, ţe si moţná na sebe vezmou nějakou botu, tak se bojím, ţe u těch teenagerŧ aspoň jak já je sleduju, není běţné a mŧţe se to stát třeba někde okolo toho dvacátého nebo pozdějšího roku věku. Stejně tak začnou poslouchat nějakou tu starší hudbu, ale kdyţ se zeptáte teenagerŧ, tak prostě teenageři neposlouchají Beatles, neposlouchají Led Zeppelin a jiné kapely prostě z 60. a 70. let, ale budou poslouchat hip hop, metaly a tak dál, to znamená ty nové trendy. A potom později moţná dojdou k tomu poznání a to je potom taky věk, kdy potom dochází k tomu slaďování generací a v zásadě takovému obrušování hran a k nějakému hnutí, které bysme mohli nazvat něco jako anti-aging nebo něco podobného částečně. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Není s oblibou retra spojená taky určitá idealizace minulosti, nevidíme pak sami sebe, jací jsme bývali, v poněkud lepším světle? Petr SOUKUP, sociolog, FSV UK -------------------No, nejenom asi té ideální minulosti sama sebe, ale i té minulosti velké, to znamená té společenské. Já třeba se přiznám, ţe jsem ta generace, která zaţila boom například Michala Davida v nějakých těch 80. Letech v dětství, Plné znění zpráv


pamatuju si, jak na spartakiádě se cvičilo na poupata a podobné věci. Dneska máme, v uvozovkách, retro vlnu Michala Davida společně s nějakým muzikálem a tak dál. A bohuţel mám ten pocit, ţe některým lidem se to líbí proto, ţe vzpomínají na ty dobré rysy, které tehdy v té společnosti fungovaly a mohou tam zaznívat lecjaké falešné tóny toho, ţe vlastně bylo všechno dobré a pro tu společnost je to problematické. To samozřejmě souvisí s tím fenoménem, ţe my jsme se neodřízli výrazně od té minulosti, nedokázali jsme udělat nějakou tu tlustou čáru, takţe to je takové lehce problematické. Vzpomínat na sebe a mít ty ideály, jako to bylo pěkné za našeho mládí, to je běţné, to je od starého Říma, ale myslím si, ţe vzpomínat na to, ţe ta společnost, ţe v ní všechno bylo ideální, kdyţ jsme byli mladí, tak to je nebezpečné. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Je masivní obliba desítky let staré rockové hudby pouze českou specialitou? Často slýchám, ţe do Česka jezdí hrát na velké koncerty hudebníci, kteří jsou za zenitem, kteří u nás mají dost fanouškŧ, protoţe si je v dobách komunismu naplno uţít nemohli, kdyţ byli na vrcholu slávy. Pavel KLUSÁK, hudební publicista -------------------To je pravda a má určitý pŧvab, kdyţ dneska vidíme plakáty nebo anonce, ţe skupiny jako Sweet a Slade hrají třeba ve Čkyni u Vimperka. A to, ţe jejich publikum si nemohlo cosi odţít do roku 89, skutečně ty kapely staví do určitý pozice tady a tu pozici pochopitelně v západních státech nemají, protoţe tam nebyli v týhle tý jaksi, v roli těch nedostupných, zatímco u nás, kdy vlastně poslední velkej koncert po začátku okupace byli Beach Boys, tuším, v roce 69 nebo 70 a ten následující byli Depeche Mode v roce 1986, tak tam jaksi ta mezera v trhu zeje naplno. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Kde byl podle vás bod zlomu, od kterého uţ se hudební fanoušci ve velkém začali zajímat uţ ne o novinky, ale hlavně o ty, v uvozovkách, prověřené jistoty, jak se říká. Pavel KLUSÁK, hudební publicista -------------------Já bych asi nemluvil o hudebních fanoušcích, já bych mluvil hodně o médiích a jakýmsi vyladění médií na tuhle tu vlnu. Nepochybně to souvisí s pozicemi hudebního prŧmyslu, který znejistěli a který dlouho jaksi určitou jaksi reklamou a promotion táhli na svŧj účet i za ta média a v okamţiku, kdy nová produkce se stala komplikovanější, nepřehlednější a najednou hudební dramaturgové médií by museli vykonávat určitou práci, která, řekněme, je komplikovanější, neţ vsadit na hudbu, která tady uţ publikum má, tak to, myslím, byl jeden z momentŧ, kdy se média hodně přiklonila k tomu, kde v uvozovkách, měla míň práce. Ale nemá cenu jakoby vidět to příliš skepticky nebo ty dŧvody vidět jenom skepticky, zároveň pop music stárne a tak jako všichni s chutí sledujeme staré filmy a čteme pro zábavu i pro určitý kulturní hodnoty starší literaturu, tak neznamená nic zásadního pro novou tvorbu, ţe s chutí sledujeme tu starší. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Českým rádiím se vyčítá občas, ţe ten, právě ten hudební konzervatismus, tedy ţe hrají hlavně třeba starší písničky, ale je to skutečně tak špatně, kdyţ i ty nové písně těţí z toho, co uţ tady vlastně bylo? Pavel KLUSÁK, hudební publicista -------------------Vy máte na mysli patrně, ţe nový kapely se, kdyţ říkáte nové písně těţí, ţe nový kapely se často odráţejí od. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Ano. Velmi často se inspirují tím, co uţ bylo, ţe vlastně nic nového vlastně dnes uţ. Pavel KLUSÁK, hudební publicista -------------------Já vám rozumím, ano, a vlastně velikej rozdíl v tý míře, jak se to mŧţe dít, mŧţou být kapely, který úplně vlastně jakoby retro zpŧsobem sázejí na jakýsi ověřený zvuk a ověřený schémata a potom mŧţe bejt nesmírně tvŧrčí přihlášení se k minulosti, který cosi starého nepochybně uchopuje, ale pootočí to, něco s tím provádí a v Plné znění zpráv


okamţiku, kdy třeba na začátku letošního roku na vrcholu americký hitparády jsme viděli newyorskou kapelu Vampire Weekend, tak jsme viděli, ţe oni navazujou jasně na to, co Paul Simon dělal s africkými muzikanty na jakoby newyorský uchopení toho, co přišlo z Afriky a tak dál. Ale dělají jakýsi pŧlobrat nebo obrat a takovýhohle tvŧrčího zacházení se starou muzikou je dost a dost a tam moţná právě přichází ten moment, jak se o dnešku dovídat cosi docela fajn skrze nebo za inspirativního skrze starý věci a naopak. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Pane Soukupe, módy přicházejí ve vlnách, myslíte tedy, ţe retrománie za čas odezní, nebo bude naopak sílit, protoţe jak jsme slyšeli v reportáţi, kdysi byl svět přehlednější. Petr SOUKUP, sociolog, FSV UK -------------------Domnívám se, ţe asi to médium a ono uţ to tady zaznělo, které pomáhá v hudbě, to znamená internet, potaţmo YouTube, mŧţe pomoci i v tom šíření těch retrovln u rŧzného zboţí, u rŧzných návodŧ na ţivotní styly, a tak dál. To znamená, dá se čekat, ţe těch prvkŧ bude čím dál tím víc, ţe v rŧzných těch sociálních sítích budou se rŧzní lidé prostě ovlivňovat tak, jak je to popsáno i v naší teoretické literatuře. Ale na druhou stranu si myslím, ţe je opravdu, pořád bude v těch lidech ta touha po té rŧznorodosti, odlišení a tak dál. To znamená, ţe to bude jenom součást nějaké skládačky a do těch nových výrobkŧ, nových sluţeb budu sem tam prostě zařazovat některé ty staré, i kdyţ samozřejmě budou i výjimeční jedinci, kteří budou ryze retro. Já mám třeba jednoho studenta, který opravdu chodí ve starém obleku, má cvikr, má staré hodinky a tak dále, ale takový je jeden z tisíce. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Ale i to retro se vyčerpá, jaké prvky podle vás ještě mohou přijít? Petr SOUKUP, sociolog, FSV UK -------------------Já si nemyslím, ţe se to vyčerpá, protoţe je vidět, ţe zpravidla se vytáhne prostě jeden výrobek, on se buď nechá tak, jak byl, nebo se případně mírně oţiví nebo se úplně změní. To znamená, přizpŧsobí se současné technologii a tam asi vyčerpání nehrozí, protoţe věcí bylo spousta. A na druhou stranu je pravda, tuším, ţe uţ někde v Bibli u krále Šalamouna čteme, ţe vlastně vše uţ bylo řečeno a ono v pozici těch výrobkŧ a sluţeb v zásadě uţ taky všechno bylo objeveno a všechno je jenom recyklací těch starých nápadŧ. Někdy do větší, někdy do menší míry, takţe prostě s tím asi budeme ţít i v běţném ţivotě. Máme prostě spoustu věcí nových a spoustu věcí se opakuje, to je prostě běţný fenomén a myslím, ţe s ním jsme sto fungovat. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Na začátku jsme se ptali na to, jestli si tedy pohovět v té době toho retra, v té retrománii, anebo jestli v rámci nějakého duchovního vyrovnávání se s tou minulostí a nepříliš ulpívání na tom starém a podléhání těm starým atavizmŧm, jestli se rychle vymanit, co si myslíte vy? Pavel KLUSÁK, hudební publicista -------------------Vţdycky je to na nás, nikdo nám nediktuje, co s tou minulostí provést a jak se k ní postavit. Na jednu stranu čicháme ke květinám, pořád znova a ta vŧně je pořád stejná, tohle opakování nám nevadí. Na druhou stranu Faust věděl, ţe kdyţ řekne okamţiku, prodli a zastaví se jakoby v tom svým hledání a nebude chtít uţ jít dál, tak ţe to je ten moment, kdy propadne peklu. A mezi těmihle dvěma body se pohybujeme. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------A vy? Co tedy myslíte vy, vy jste říkal, ţe takovéto ulpívání na tom starém tím, ţe jsme se právě nevyrovnali tak úplně s tou minulostí, ţe to úplně dobré není. Takţe byste byl spíš pro to rychlé vymanění se z tohoto módního trendu retrománie? Petr SOUKUP, sociolog, FSV UK -------------------Celospolečensky některé ty fenomény mohou být škodlivé, ale na druhou stranu pokud opravdu tomu nepodléháme celostně a to se domnívám, ţe opravdu je záleţitost jako několika málo jedincŧ v populaci, tak si Plné znění zpráv


myslím, ţe ta škodlivost není. Spíš bych se bál, ţe trpíme tím opačným pólem a to je tou neofilií a to je i v oblasti těch zboţí a sluţeb, literatury a tak dál. To znamená, to je moţná větší hrozba, neţ to, ţe bysme podléhali příliš starému. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Pánové, děkuji vám oběma, ţe jste přišli do komentovaných Událostí, na shledanou. Pavel KLUSÁK, hudební publicista -------------------Na shledanou. Petr SOUKUP, sociolog, FSV UK -------------------Na shledanou. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------No, a sport, počasí, to je to, co zbývá. Zítra na viděnou. _

Zoo v paneláku, jak ji všichni dobře známe 30.3.2010

Děčínský deník str. 06 Publicistika_ JANA SOUKUPOVÁ_

Ve městě se asi jen tak nepřipletete k narození telátka, a tak hned první prázdninový den začal dobrodruţně a více neţ zajímavě Myslím, ţe navenek pŧsobila a pŧsobí naše rodina jako celkem normální. Ti, kdo mají pracovat, normálně pracují, ti, kdo mají chodit do školy, tam normálně chodí, spíme v posteli, jíme u stolu, čistíme si zuby a dáváme si pusu na dobrou noc. Zádrhel je v tom, ţe jsme vţdycky bydlívali v nějakém normálním bytě. Oněkom se říká, ţe se minul povoláním. Myjsme se minuli bytem. Vlastně všemi byty, ve kterých jsme postupně ţili. Měli jsme totiţ bydlet v safari. Nebo alespoň v hájovně. Nastatku by to s námi bylo horší, protoţe kaţdý statek, do něhoţ bychom se nastěhovali, by se okamţitě stal útulkempro všechna zvířata, která by o to jen trochu stála. To, ţe stále mluvím o celé rodině, znamená, ţe se to netýká jenom nás dvou holek, i kdyţ to tak nejdřív moţná bude vypadat. Platí to i pro naše rodiče, kteří se dlouho snaţili tvářit, ţe s nimi to tak není, ale stejně se to na nich dalo poznat. Posuďte sami. Budu vám vyprávět, co se stalo, kdyţ... ...plno ZVÍŘÁTEK! Hned na kraji stáje senám naskytl zajímavý pohled. Na ţidli u prvního stání seděl strejdŧv tatínek v modrém nátělníku, měl zakloněnou hlavu a neuvěřitelně chrápal. Kráva Kryšpína s obrovským břichem přečuhovala hlavou přes hrazení, byla klidná jako zkušená maminka a velmi pomalu a velmi rozváţně ţvýkala kus hadru, který, jak se později ukázalo, byl pŧvodně košilí, kterou si strejdŧv tatínek poloţil na ohradu. Divila jsem se, ţe se mu tady tak dobře spí, kdyţ je tu nejmíň deset krav a jediná, která nebučí, je asi Kryšpína, protoţe má zrovna plnou pusu košile. „Táto!“ řekla strejdova maminka a jemně se spáčem zatřásla. „Táto! Ty si tu spíš a Kryšpína ti seţrala košili!“ Strejdŧv tatínek se lekl a vytřeštil na nás rozespalé oči. „Ahoj!“ řekl. „Co ţe jsem seţral? Kolik je hodin?“ Začaly jsme se se ségrou strašně smát, ale tatínek nás hned usadil nervózním mlasknutím. Nastrejdu Jardu tatínkovo mlasknutí neplatilo, takţe se smál klidně dál na celé kolo.



Kryšpína se na něj udiveně podívala a pustila z huby uslintanou kostkovanou košili. „Krávo pitomá,“ ulevil si strejdŧv tatínek, ale jeho ţena ho malinko okřikla, ţe za prvé jsou tu děti, za druhé ţe by mohl pozdravit a za třetí ať se s budoucí matkou baví slušně, i kdyţ je to kráva. Jenomţe mezitím se ze dvora ozvalo: „Haló! Je tady někdo? Haló!“ Strejdova maminka vykoukla ze stáje a zavolala: „Tady! Tady jsme!“ Apak se hned otočila ke svému probuzenému manţelovi: „Poslali tu mladou. Ale prej je moc šikovná!“ Vzápětí se ale vyděsila: „Nezavřela jsem psy!“ Vzpomněla si pozdě, psi uţ návštěvu stačili přivítat. Kdyţ do stáje nakoukla zootechnička, která dozajista nebyla tak rozcuchaná aţ do chvíle, neţ mluvila se psími miláčky Cyrilem a Metodějem, vypadal strejda Jarda jako já, kdyţ se nečekaně ocitnu ve škole u tabule. „Dobrý den,“ pozdravila ta samá krásná slečna, která nemohla u závor nastartovat, a hodila pocuchanými zlatými kudrlinkami směrem ke strejdovi Jardovi: „Ţe si ji nevodrodí sám, kdyţ je tak chytrej! To je ten váš syn? To je mi vás líto. Ale máte prima psy.“ Strejda Jarda udělal duchapřítomné: „É... e.“ „Vy se znáte?“ optala se strejdova maminka se zájmem. „Jo. Krátce, ale stačínám to,“ ušklíbla se zootechnička a šla pohladit Kryšpínu. „Ještěmámečas,“ řekla za chvíli, „uděláte mi kafčo, teta?“ „Jen pojďte, holčino moje,“ usmála se strejdova maminka, „všechny vás nakrmím a napojím, aťmámesílu.“ Dostali jsme obloţené chleby a koláče, malinovou šťávu a bílé kafe a dospělí si ještě dodali kuráţe domácím vínem. I strejda Jarda a slečna zootechnička si přiťukli skleničkami a pomalinku se na sebe mračili čím dál tím méně, později uţ se na sebe docela hezky smáli a nakonec oba se smíchem vyprávěli příhodu od závor. To se pak ségra ke mně naklonila a pošeptala mi: „Zamilujou se, uvidíš!“ „Kdyţ se na sebe smějou, tak se nemusejí hned zamilovat,“ řekla jsem jí potichu, „ty to všechno bereš jako malá.“Našpulila pusu a otočila se ode mě zády. Za chvilku to ale nevydrţela, otočila se zpátky a řekla: „Vsaď se, ţe týhle by myši nevadily. Ani křečci.“ „Co si to šuškáte?“ zeptala se maminka strejdy Jardy. „Jestli uţ jste se najedly, tak se mŧţete jít podívat na svŧj pokoj. Chcete?“ Chtěly jsme. Jardŧv pohádkový pokojíček Cestou po dřevěných schodech nás strejdova maminka poprosila, abychom jí říkaly teto Dášo, protoţe se jmenuje Dagmar. Nikdy jsem nepochopila, proč se říká Josefovi Pepa, Janovi Honza, Bohoušŧm Slávek nebo Míla, a taky nevím, proč Dagmar je Dáša, a ne Dága. Ale byla jsem ráda, ţe mŧţeme mamince strejdy Jardy říkat teto Dášo. Kdyţ teta Dáša otevřela dveře do našeho pokoje, připadaly jsme si jako v pohádce. Pokojík měl sešikmený strop podle střechy, takţe to vypadalo trochu jako ve stanu. U stěny, kde byl strop nejvyšší, stály dvě velikánské starodávné skříně a malovaná truhla. Pŧl místnosti zabírala obří postel jako ze zámku, nad kterou visel dlouhý obraz. Ten obraz byl plný krásných víl v prŧhledných zelených šatech, a ty víly plavaly ve vodě kolem loďky, ve které leţela ze všech nekrásnější víla v šatech světlounce modrých. Okolo loďky lítali andělíčci a na břehu bíle a rŧţově kvetly stromy. „Jé,“ řekla jsem ohromeně a aţ potom jsem se pořádně podívala na zem. Kolem stěn stála a leţela spousta hraček, takových, jaké jsem v ţivotě neviděla, snad jen pár podobných v chrudimském loutkářském muzeu. Sestra stála stejně vyjeveně jako já, jen ještě navíc zapomněla zavřít pusu. Teta Dáša se krásně usmála a řekla: „To je Jardŧv pokojík. Líbí se vám?“ Obě jsme se na ni podívaly a kývly. Amě najednou napadlo, ţe teta Dáša je ta nejkrásnější víla z obrazu, ta, co leţí v loďce amá světlounce modré šaty, jen uţ není mladá. Apak, aţ pozdě večer, kdyţ uţ jsem věděla, jak se rodí telátko, a kdyţ jsem viděla, jak ho teta Dáša hladí po hlavě a zároveň děkuje krávě Kryšpíně, jsem jí to řekla. Trošinku jsem se bála, aby mi na to neodpověděla, ţe se mi jenom něco zdálo, a tak jsem jí to jenom tak šeptala. Ale teta Dáša se zase krásně usmála a hodně nahlas řekla tatínkovi strejdy Jardy: „To jsem ráda, Jindřichu, ţe jsem si ještě trochu podobná. Představ si, ţeměty kočičky na tom obraze poznaly.“ „Taky jsem ho maloval s velkou láskou,“ řekl a pohladil tetu Dášu po rameni. Plné znění zpráv


Telátko se musí pořádně oslavit Šly jsme ten den spát hodně pozdě, protoţe se nejdřív čekalo na telátko a pak se zase muselo telátko oslavit, aby dobře rostlo. Taky jsme dostaly kaţdá trošku domácího vína. Všichninámpak popřáli krásné sny. Teta Dáša a strejda Jindřich, tatínek a strejda Jarda, kteří tu podle plánu zŧstávali do druhého dne, i slečna zootechnička, která to sice v plánu neměla, ale taky neodjela. Usnuly jsme pod obrazem víl, ze kterých ta nejkrásnější byla naše nová teta, ale ještě před tím jsme si dlouho povídaly o tom, jak je dobře, ţe nás neposlali na tábor. Ato jsme pro samé starosti s Kryšpínou ani neviděly celý statek. Takţe jsme ještě nevěděly ani o malinkatých rŧţových a černých... (Pokračování příště...) *** Knihu nakladatelství kapucín Duchcov si mŧţete zakoupit na e-mailové adrese: [email protected] Kdo je... Jana Soukupová se narodila v Mostu, od osmnácti let ţije v Ústí nad Labem. Pŧvodní kvalifikaci zdravotní laborantky nikdy nevyuţila (z ohleduplnosti k pacientŧm, jak sama s humorem sobě vlastním říká) – dospěla k závěru, ţe raději zkusí pomáhat slovem… Po novinářských začátcích v závodních novinách Spolchemie přešla do krajského deníku a při práci absolvovala ţurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Po letech práce v denním tisku se třináct let věnovala outcomingovému turismu do Řecka, kde také na Aristotelově univerzitě v Soluni dokončila studia novořečtiny započatá na Státní jazykové škole v Praze. Řecko zŧstává jejím největším koníčkem přesto, ţe se vrátila k novinařině. Je členkou Obce českých spisovatelŧ. Kniţně vydala sbírku veršŧ S něhou i bez a Společné hříchy. Spolupodílela se na antalogii severočeských a luţickosrbských autorŧ Strach o moudivláčka a na sbornících Sčítání tónŧ, nemŧţeš zadrţet oblaka či Poetický kód 200-20-2. Povídková kniha Zoo v paneláku je určena nejen dětem, ale i jejich rodičŧm a všem, kteří mají rádi zvířata, i kdyţ na ně nemají prostor. V současné době pracuje na veselých povídkách ze ţivota české ţeny z města na řecké vsi s třemi sty obyvateli. I tady vychází z vlastních zkušeností. Sestra stála stejně vyjeveně jako já, jen ještě navíc zapomněla zavřít pusu... Teta Dáša se krásně usmála a řekla: „To je Jardŧv pokojík. Líbí se vám?“ Foto popis| KRYŠPÍNA je sice jen kráva, ale ráda si obohacuje jídelníček. Foto autor| Zdroj: cow–nirmukta, jalovydvur a cow–damito.com Region| Severní Čechy Publikováno| Ústecký deník; Publicistika; 06 Publikováno| Děčínský deník; Publicistika; 06 Publikováno| Chomutovský deník; Publicistika; 06 Publikováno| Litoměřický deník; Publicistika; 06 Publikováno| Ţatecký a lounský deník; Publicistika; 06 Publikováno| Mostecký deník; Publicistika; 06 Publikováno| Teplický deník; Publicistika; 06 ID| ad298de6-8660-49de-b6b5-8007f607bc53 _

Jaká jsou východiska z krize? 30.3.2010

Chrudimský deník str. 02 (red)_

Pardubický kraj_

Zjistili jsme Pardubice - Jaká jsou východiska z krize? O tom bude pojednávat přednáška spojená s diskuzí, která se uskuteční zítra od dvanácti hodin v univerzitní aule B1 v prostorách univerzitního kampusu na Stavařově. „Na akci, jeţ je financována Nadací Konrada Adenauera, vystoupí exministr financí Pavel Mertlík, jenţ v současné době pŧsobí také jako docent Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, Plné znění zpráv


ekonomický poradce a člen Ekonomické skupiny odborníkŧ Miroslav Zámečník či odborný asistent Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze Petr Teplý,“ konstatoval za pořadatele akce Jan Šolta z Ústavu ekonomie Fakulty ekonomicko–správní Univerzity Pardubice. Foto popis| V PROSTORÁCH PARDUBICKÉ UNIVERZITY se bude zítra hovořit o tom, jaká jsou východiska z krize. Foto autor| Foto: Deník/Luboš Jeníček Region| Východní Čechy Publikováno| Chrudimský deník; Pardubický kraj; 02 Publikováno| Svitavský deník; Pardubický kraj; 02 Publikováno| Orlický deník; Pardubický kraj; 02 Publikováno| Pardubický deník; Pardubický kraj; 02 ID| 48f09d7d-5f36-48be-b1cf-00079b129fcc _

Rozloţení sil ve vládě 29.3.2010

ČT 24

str. 01 _

05:59 Studio 6_

Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------Úřednickou vládu Jana Fischera by dnes měl opustit Michael Kocáb, poslední ministr nominovaný Stranou zelených. Premiér Jan Fischer mu uţ přislíbil, ţe se jeho agendy pro lidská práva ujme sám. Michael KOCÁB, ministr pro lidská práva a menšiny -------------------Tak my jsme o tom předběţně mluvili, ještě nebo úplně jasno co, co vŧbec se stane a pokud by nedošlo tedy k vládní krizi, takţe bych opravdu rezignoval a pan premiér mě ujistil, ţe by měl zájem vládní agendu převzít. To mě naplňuje velkou nadějí, protoţe svým zpŧsobem bude tato oblast v ještě mocnějších rukách. Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------Toto řešení se ale nepoznává ODS. Ta chce, aby Kocábŧv resort i nadále řídil člověk nominovaný stranou zelených. Jolka KRÁSNÁ, moderátorka -------------------Změny ve vládě Jana Fischera, téma pro naše další hosty. Komentátora Respektu Ondřeje Kundru, dobrý den. Ondřej KUNDRA, komentátor, Respekt -------------------Dobré ráno. Jolka KRÁSNÁ, moderátorka -------------------A politologa Jana Kubáčka, dobrý den. Jan KUBÁČEK, politolog, FSV UK -------------------Dobré ráno. Jolka KRÁSNÁ, moderátorka -------------------Jak pravděpodobná je podle vás varianta, ţe se zelení nakonec vrátí do vlády, jak si přeje ODS. Ondřej KUNDRA, komentátor, Respekt Plné znění zpráv


-------------------Nemyslím si, ţe to je úplně pravděpodobné. Pan Liška včera dal dvě podmínky, které zřejmě nebude tak lehké splnit. Jedna je, aby vláda, respektive premiér přistoupil na takovou verzi modernizaci Prunéřova, jakou si představují zelení. A pak tam jsou ještě některé další podmínky. Například v souvislosti s horním zákonem, které ovšem, který ovšem vláda v minulosti zamítla. Takţe kdyby tohle bylo splnění, oni by se zřejmě vrátili do vlády, ale jak říkám, není to úplně pravděpodobné. Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------A nejsou ty podmínky uţ natolik právě nereálné nebo respektive jejich splnění, ţe zelení vlastně s tím návratem do vlády uţ vŧbec nepočítají? Jan KUBÁČEK, politolog, FSV UK -------------------Já si myslím, ţe je to v podstatě příleţitost ukázat za zelené, ţe priority mají, ţe odcházejí s hlavou vztyčenou, ţe nebyli vytlačeni z vlády, a taky mimochodem je to taková určitá snaha zastínit ten odchod neodchod, zdrţovaný odchod Michaela Kocába. Protoţe přece jen je dva měsíce do voleb, v současnosti se v podstatě uţ prezentují programy a jednotlivá stanoviska a zelení si sami uvědomují, ţe vláda mnoho nezmŧţe a ţe stejně všechny zásadní legislativní kroky uţ jsou předmětem další vlády, která vzejde v prŧběhu léta ze sněmovních voleb. Takţe teď bych to chápal opravdu jenom jako jistou inventuru zeleného programu zelených priorit. Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------Mimochodem, Ondřeji, co říkáte tomu delšímu odcházení Michaela Kocába. Skutečně to byl uváţlivý krok, kdyţ Michael Kocáb odejde, pokud tím nedestabilizuje vládu, anebo za tím mohly být nějaké, řekněme, osobní, osobní zájmy zŧstat ve vládě. Ondřej KUNDRA, komentátor, Respekt -------------------Tak ono to tak trošku vypadá, ţe panu Kocábovi se z vlády nechce. Tam bude samozřejmě roli sehrávat i takový sloţitější psychologický aspekt. On přece nedávno nabídl demisi v souvislosti s poměrem se svoji mluvčí. Premiér toto odmítl. On se mu mŧţe i za tohle to cítit do jisté míry zavázán. Navíc pan Kocáb s panem Fischerem má poměrně velmi dobré vztahy, spolupracují spolu. Takţe i jakoby z lidského hlediska to zřejmě tohle to rozhodnutí pana Kocába, na kterého tlačí zelení, aby odešel, nebude příliš lehké. Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------Teď je jednou z variant, ţe lidská práva bude mít na starosti ve vládě přímo premiér Jan Fischer. Tu variantu podpořil uţ i prezident Václav Klaus. Byla by to podle vás ta nejlepší varianta dvě měsíce před volbami? Jan KUBÁČEK, politolog, FSV UK -------------------Svým zpŧsobem ano, protoţe i symbolicky to, ţe si to převezme ministerský předseda, dává dŧraz tomu resortu a ukazuje se, ţe dlouhodobě, ţe pro Jana Fischera je to osobní téma a mimochodem jak ty události se vyvíjejí, tak se ukazuje, ţe je to kruciální téma pro českou společnost. Takţe myslím si, ţe ta varianta je adekvátní a ţe se dá očekávat, ţe Jan Fischer se tomu bude věnovat. Mimochodem je té také příleţitost, aby se zvedl nějaká svá osobní témata, protoţe premiér je jinak hlavně takový manaţer, ale manaţer v čase předvolebním, kdy vlastní otcové se uţ nehlásí ke kabinetu, tak aspoň tady je příleţitost, jak některým tématŧm se tedy věnovat aktivněji, vzít si je za své. A mimochodem také být podle nich souzen. Jolka KRÁSNÁ, moderátorka -------------------Jak hodnotíte počínání nového volebního lídra ODS Petra Nečase ve vztahu k personálním změnám ve vládě. V pátek pohrozil staţením ministrŧ nominovaných ODS, během víkendu své vyjádření zmírnil. Ondřej KUNDRA, komentátor, Respekt -------------------Tak to jsou samozřejmě rŧzné taktické kroky. Do jíst míry ten postup, postup ODS pana Nečase je logický, protoţe ono to celé začalo tím nahrazením zeleného ministra Dusíka sociálním demokratem, coţ byl velmi Plné znění zpráv


nestandardní krok premiéra Fischera, který tedy nedával jakoby moc logiku. Tím se změnily poměry sil ve vládě a ODS zřejmě se tedy nechce dostat do situace, kdyby tam došlo k přečíslení v případě, ţe by i tedy případně za ministra Kocába přišel nějaký jiný ministr, který by nebyl z jejich strany. Tak tomuhle oni chtějí zabránit, protoţe i ze symbolického pohledu by to pro ně bylo nevýhodné. Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------A není teď vláda v podstatě jenom, řekněme, dobrým dŧvodem k politickým šarvátkám a zviditelňování se, není uţ teď dva měsíce do voleb v podstatě jedno reálně, kdo v ní bude, nebo nebude sedět? Jan KUBÁČEK, politolog, FSV UK -------------------Bezesporu ano. Samozřejmě ono ta hlasovací numerika uţ je v podstatě daná. Sociální demokracie tam má navrch, proto ODS trvá na zelených, jednak aby připomněla, ţe i zelení byli iniciátoři tohoto kabinetu, aby případně na to byli jakoby jich bylo více. Měli jistou strategickou výhodu. Vláda opravdu uţ dovládla. Má ten limit. ODS si to uvědomuje, ţe nesmí Jana Fischera donutit k situaci, ţe vzdal vládu, ţe by podal abdikaci, protoţe v tu chvíli by byl potrestán vlastními voliči. A to je taky ten hlavní korektiv. V podstatě vymezování, to dělá Jiří Paroubek, Ondřej Liška, budou dělat i mnozí další. Ale v podstatě trvání na tom, aby kabinet zŧstal do voleb a ještě po volbách, protoţe ona otázka také je, jak dlouho se bude vyjednávat budoucí vláda. My tak trošku bereme jako hotovou věc, ţe v podstatě proběhnou volby a do dalších dnŧ máme kabinet nový. On se mŧţe táhnou a mŧţe být vyjednáván celé léto aţ v podstatě do podzimních voleb, protoţe ty jsou velmi zásadní a mnohé strany budou váţit jakékoliv řešení, aby neodradily a aby naopak přilákaly ještě další voliče do senátních a komunálních voleb. Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------Pánové, děkujeme. Jolka KRÁSNÁ, moderátorka -------------------Díky, hezký den. Ondřej KUNDRA, komentátor, Respekt -------------------Díky za pozvání. Jan KUBÁČEK, politolog, FSV UK -------------------Díky, na shledanou. _

Mediální trénink ve lhaní 29.3.2010

Euro

str. 88 _

Hyde park_

Mnoho českých politikŧ sice školení absolvovalo, ale jejich vystupování to neovlivnilo POLITIKA Poslanec ODS Miloš Patera 17. února v televizní debatě s Václavem Moravcem prohlásil, ţe není třeba měnit zákon o Nejvyšším kontrolním úřadě. Navzdory tomu, ţe jeho změnu navrhuje ODS jako jeden z klíčových bodŧ boje proti korupci. Projevil tím fatální neznalost programu vlastní strany. Dle Patery není třeba proti korupci systémově bojovat, neboť se „ve stavebním zákoně a obecně ve stavebním právu nikdy nesetkal s nějakým korupčním prostředím nebo těmito věcmi. Nesetkal.“ Následně popřel i potřebu změny zákona o veřejných zakázkách i jakoukoli politickou odpovědnost v kauze „losovačka“. ZATLOUKAT, ZATLOUKAT, ZATLOUKAT Plné znění zpráv


Dalo by se říct, ţe vztahy politikŧ a podnikatelŧ jsou dle Patery aţ na „konkrétní provinění konkrétních osob“ křišťálově čisté. Vystačil si s jedinou rétorickou figurou: zatloukat, zatloukat, zatloukat. I pokud měl říkat pravý opak. Publikum odměnilo Pateru bučením a ironickým smíchem. Většina médií pak bezelstně opakovala, ţe Paterovo vystoupení bylo pouhou chybou v komunikaci. A nepřipraveností, kterou lze napravit tím, ţe si přečte program vlastní strany a absolvuje mediální školení, které dosud údajně odmítal. Političtí marketéři začali rychle obvolávat moderátory, mluvčí, „píáristy“ a další odborníky na komunikaci, kteří taková školení vedou, nebo se jimi ţiví. Termín jako z posilovny – mediální trénink – se stal hitem. V České republice se nejčastěji projevuje jako nácvik debaty před kamerou, odráţení útokŧ štěkajících reportérŧ a formulování vyprázdněných, do pozitivní budoucnosti směřovaných hesel – soundbitŧ. BYZNYS JEDE DÁL Mnoho českých politikŧ jiţ sice podobná školení absolvovalo, ale do jejich politických vystoupení nevnesla víc transparentnosti a přesvědčivě formulovaných cílŧ. Naopak! Politická komunikace se ještě více zbavila obsahu. Přesně dle strategie „být co nejvíc na obrazovce, ale přiznat co nejméně odpovědnosti“. Její ostřílení reprezentanti, jímţ Patera po osmi letech v Parlamentu bezpochyby je, se ani v kaţdodenní politice nenaučili lépe argumentovat a komunikovat s veřejností, pouze bezostyšněji lhát. V Česku totiţ platí, ţe i lhaní v přímém přenosu má jen málokdy dŧsledky v reálném ţivotě. Novináři totiţ začali lţi povaţovat za protiargumenty, které je nutné v rámci objektivity vţdy uvádět jako názor protistrany. A z mediální logiky vyplývá, ţe vysloví-li leţ představitel moci ve společnosti, tedy politik, je jí přisuzována i určitá váha. Pokud se výjimečně objeví leţ natolik velká, ţe ji ani mediálně nelze „ustát“ – jako v případě „křišťálově čistého pŧvodu peněz“ bývalého premiéra Stanislava Grosse – ztratí politik maximálně zastupitelský post. Byznys však jede dál. ZNECHUCENÍ VEŘEJNOSTI Je proto logické, ţe politici povaţují za dŧleţitější to, co si řeknou v hospodě, neţ komunikaci s veřejností. Ta jejich posty ani byznys neovládá. Dŧkazem, ţe se v politice mluví o něčem úplně jiném neţ o ní, je Moravcovo „zkoušení“ ve zmíněné debatě. Odhaluje neznalost obecných politických pravidel, neřkuli vlastní strany. Biflování se programu jako před maturitou, nápadné změny šatníku či prŧhledné řečnické obraty nemohou tuto základní diskrepanci nahradit ani zakrýt. Základní problém mediálního obrazu českých politikŧ tkví v tom, ţe jen málokterý z nich je schopen voliče přesvědčit, ţe jedná v jejich zájmu dle pevných pravidel a morálních zásad. V západním pojetí znamená mediální trénink spíše to, jak voličŧm své hodnoty a postoje co nejlépe zprostředkovat, aby jim cílová skupina rozuměla, reagovala na ně a vznikl oboustranný dialog. V českém prostředí je však dosud mediální trénink spíše synonymem pro to, jak se naučit lépe lhát. Přitom z hlediska komunikace je účinnější první metoda. Ta totiţ umoţňuje voliči nabýt pocitu, ţe politik jedná v souladu s jeho zájmy. Arogantně pronášená leţ vede obvykle pouze ke znechucení veřejnosti, nikoli k jejímu přesvědčení. Foto popis| DENISA KASL KOLLMANNOVÁ katedra marketingové komunikace a public relations, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy Foto autor| FOTO: archiv / ILUSTRACE: Vojtěch Velický _

V Praze 1 se ještě vidí tradiční řemesla 29.3.2010

Mladá fronta DNES (aba)_

str. 04

Praha_

Lidé od nás Daniel Heler ţije v Praze 1 pouze několik měsícŧ. „Pohybuji se tu ovšem uţ od útlého dětství,“ říká. Z Prahy 6 se přestěhoval do těsné blízkosti Praţského hradu, do Myslbekovy ulice. Plné znění zpráv


„Cením si toho, ţe se zde zachovala tradiční řemesla - je tu řemenářství, obrazářství i rŧzné malé galerie,“ vysvětluje student Fakulty sociálních věd UK. Podle jeho mínění má Praha 1 nejzachovalejšího genia loci ze všech městských částí. „Nejhezčí místa jsou kolem Hradu, Petřína a v blízkosti Vltavy,“ vyjmenovává třiadvacetiletý student, který se narodil ve Zlíně. V oblibě nemámísta, která jsou popsaná ve všech turistických bedekrech. „Stále tu však zŧstává spousta krásných starosvětských míst, kde je zachovaná stará hradčanská atmosféra. K takovým místŧm patří beze sporu i pivnice U Hrocha,“ vysvětluje. Jediné, co ho na bydlení v Praze 1 tíţí, je výstavba tunelŧ. „Myslbekova bývala klidná a něţná ulice, kde jezdily jen tramvaje a osobní auta. Teď je tu svedena tranzitní doprava z celé Prahy 6 a Myslbekovu rozšířili na čtyřproudou dálnici, coţ je pro nás velmi nepříjemné,“ posteskne si Daniel Heler. Foto popis| O autorovi| (aba) Daniel Heler student Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha _

NEDĚLNÍ VIDEOROZHOVOR s Barborou Osvaldovou: Kvůli krizi mají naši studenti poslední dobou více problémů získat uplatnění v oboru 28.3.2010

ceska-media.cz str. 00 ČM + RTA_

Média-Hydepark_

Nedělním Hostem dne Regionální Televizní Agentury a Českých médií byla pedagoţka, ţurnalistka a předsedkyně Komise pro etiku při Syndikátu novinářŧ ČR Barbora Osvaldová. S moderátorkou Barborou Pŧlpánovou debatovaly o profesním sporu s šéfredaktorem týdeníku Respekt Markem Švehlou o úrovni výuky na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.Kvalita a systém výuky se, podle Barbory Osvaldové, liší stát od státu a proto je velmi těţké dané školy srovnávat, přesto se při tvorbě sylabŧ uplatňují zkušenosti ze zahraničních škol. Škola se snaţí velmi intenzivně vyvíjet a "jít s dobou".Pro co nejkvalitnější kontakt s praxí si Barbora Osvaldová na své přednášky zve navrátivší se zahraniční zpravodaje z rozličných misí a další profesionály. Byl zaveden obor nazvaný Nová média, jedna z tvŧrčích dílen se zabývá moderními technologiemi, studenti vydávají Médiář mapujícídění v médiích a FSV se snaţí velmi úzce spolupracovat se Syndikátem novinářŧ ČR. Osvaldová také zmínila nově odstartovanou spolupráci s Českou tiskovou kanceláří. V souvislosti s novými médii je naprosto určité, "ţepsaná ţurnalistika se bude muset posunout a na běţné denní události reagovat úplně jinak. Zpravodajství budou čtenáři, diváci, posluchači získávat z rozhlasu, televize, internetu," řekla Barbora Osvaldová v rozhovoru pro Regionální Televizní Agenturu. Rozhovor s Barborou Osvaldovou mŧţete přehrát zde.


ROMEA: Média, extremismus a menšiny 28.3.2010

parlamentnilisty.cz str. 00 AV_

Politici voličům_

Dva kulaté stoly k projektu Investigativní ţurnalistika v oblasti občanských práv Vztah médií k problematice extremismu a zpŧsob informování o romské menšině. To byla témata dvou Kulatých stolŧ, které tento týden v úterý (Praha) a ve čtvrtek (Brno) pořádalo občanské sdruţení ROMEA v rámci projektu Plné znění zpráv


Investigativní ţurnalistika v oblasti občanských práv. Jako panelisti se seminářŧ zúčastnili přední odborníci na danou problematiku. A vedle Romŧ z České republiky byli přítomni i novináři z některých mainstreamových i okrajových médií a další diskutéři. O smyslu setkání hovořil v úvodu obou kulatých stolŧ ředitel sdruţení Romea Zdeněk Ryšavý: „Cílem je zlepšit vzájemnou spolupráci médií, neziskových organizací a dalších zainteresovaných subjektŧ při informování o extremismu, diskriminaci a menšinách, speciálně o Romech." Jedním z prostředkŧ ke zlepšení této spolupráce bylo i zapojení romských a dalších „místních zpravodajŧ" do těchto Kulatých stolŧ. Ti se na místě seznámili s přítomnými novináři a hovořili s nimi i na téma častější předávání informací o ţivotě Romŧ i o útocích extremistŧ. Čtěte: Jacques (SZ): Je nutné stále vystupovat proti populistŧm Jak Ryšavý připomněl, sdruţení ROMEA se snaţí spolupracovat s majoritními médii. „Obracejí se na nás rŧzní novináři a ţádají kontakt na lidi, kteří se v této oblasti pohybují. Pokud je nějaká kauza, tak zprostředkováváme kontakt na Romy, kteří se k ní mohou vyjádřit atd. Na druhé straně se my snaţíme dát novinářŧm typy na pozitivní články o Romech, například rozhovory s rŧznými úspěšnými Romy, informace o úspěšných projektech atd. Naší snahou je tedy navázat co nejuţší a efektivní spolupráci s médii, aby se zlepšil zpŧsob informování o extremismu, diskriminaci a menšinách, speciálně o Romech." Politolog Jan Charvát ve svém příspěvku hovořil o uchopení politického extremismu v politických vědách, rozporech mezi akademickým a mediálním přístupem a o problémech, typických pro mediální pokrytí problematiky politického extremismu. Obou kulatých stolŧ se zúčastnil Jan Křeček, který pŧsobí na katedře mediálních studií Fakulty sociálních věd UK, Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahŧ, a je výzkumným pracovníkem Centra pro mediální studia (CEMES) při FSV UK. Svŧj příspěvek nazval "Cesty k sociálně zodpovědnějším médiím". Pod tím se mj. skrýval základní přehled klíčových oblastí, témat a konceptŧ, kterým se mediální studia věnují při teoretickém promýšlení vztahu médií, krajně pravicového extremismu a společenských menšin. Zbyněk Tarant z Ligy proti antisemitismu rozebral ikonografii, propagandu a fetišismus neonacistických iniciativ, především jejich sebeprezenataci na internetu. Společnost Newton Media, a.s. reprezentovali na Kulatých stolech dva mediální analytici, Ivan Vodochodský (Praha) a Jan Jüptner (Brno). Přítomné zaujala jejich precizní analýza mediálního zájmu o dění na krajně pravicové scéně. Součástí rozboru byla i obsahová analýza článkŧ a příspěvkŧ, z nichţ se přítomní mohli dozvědět, kolik bylo negativně laděných informací a kolik neutrálních či pozitivních (ve vztahu k extremistŧm bylo pozitivních mediálních reakcí naprosté minimum). NEWTON Media a.s. je největší společností v ČR, která dodává plný obsah zpráv z tisku, zpravodajských pořadŧ televizních a rozhlasových stanic, agenturního zpravodajství a internetu. Dodává téţ klasický monitoring či mediální analýzy. Dále čtěte: Sníţíme počet Romŧ ve speciálních školách, slibuje ministerstvo Velmi propracovaný příspěvek na téma utváření mediálního obrazu Romŧ přednesla Jarmila Baláţová, předsedkyně sdruţení ROMEA, moderátorka Českého rozhlasu 6 a šéfredaktorka časopisu Romano voďi. Markus Pape, známý lidskoprávní aktivista, novinář a zmocněnec rodin postiţených útoky krajně pravicových extremistŧ (nyní rodiny, na niţ byl podniknut ţhářský útok ve Vítkově) hovořil o zpŧsobu informování českých médií o extremismu a diskriminaci. Novinář a fotograf Jiří Salik Sláma rozebíral na jednotlivých příkladech fotografií i textŧ praktický pohled na vytváření mediálního obraz Romŧ. Po úvodním slovu panelistŧ následovala podrobná diskuse na probíraná témata, jíţ se vedle pozvaných diskutérŧ z neziskových organizací a Romŧ z rŧzných koutŧ České republiky zúčastnili i novináři, mezi nimiţ nechyběla například Lída Rakušanová z vydavatelství Vltava-Labe Press (Deníky), Jana Šmídová z Českého rozhlasu 6 či Marta Pilařová z ostravské České televize. Zastoupena byla i další média, například ČTK, Mediafax, týdeník Sedmička, týdeník Respekt či idnes.cz. Z neziskových organizací byly zastoupeny: Romea, Jekhetani Luma, Český helsinský výbor, Romodrom, In Iustitia, Heinrich Böll Stiftung, Friedrich Ebert Stiftung, ROS, Europe Roma.CZ, DROM, Liga lidských práv, IQ Roma Servis, Vzájemné souţití, Společenství Romŧ na Moravě. Autor: Romea.cz Plné znění zpráv


URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1338&clanek=162118 _

Zdraví pro všechny. A povinně 27.3.2010

Lidové noviny str. 12 RADEK PALATA_

Horizont_

Americká Sněmovna reprezentantŧ před týdnem schválila reformu zdravotnictví, klíčový návrh Baracka Obamy. Řada Američanŧ ho však odmítá, a je proto otázkou, jaké to mŧţe mít pro současného šéfa Bílého domu dŧsledky. Nejzásadnější sociální legislativou za celá desetiletí bývá nazýván tento týden přijatý zákon o reformě zdravotní péče ve Spojených státech. Jeho nosnou myšlenku představuje větší zrovnoprávnění přístupu k této základní sociální sluţbě a mnozí s jeho úspěchem či nezdarem spojují i pověst, jakou si demokratický prezident Barack Obama za svého úřadování v Bílém domě získá. Roční debata na téma reformy zdravotnictví, kterou Barack Obama rezolutně prosazoval, se neobvykle vyhrotila. O zákonech se v Kongresu obyčejně diskutuje napříč stranami, ale tradičně bipartijní přístup doplňovaný známým washingtonským intenzivním lobbismem tentokrát přešel v silnou polarizaci. Ve Sněmovně reprezentantŧ 21. března přijatou finální verzí zákona, podepsanou o dva dny později i prezidentem Obamou, se nakonec stala z pohledu ochráncŧ trţních principŧ mírnější varianta pocházející z dílny Senátu. Nejspornější součást, tedy zavedení jakéhosi státního pojištění konkurujícího dosud výlučně soukromému sektoru, tzv. Public Option, neprošla. Přesto všichni republikáni zŧstali i pak ve sněmovně jednotně proti. Ptají se, kdo vlastně nákladnou realizaci reformy zaplatí, a hrozí se vyrojení dalšího chumlu vládních agentur, jeţ s ní vzniknou. Menší zisky V americké společnosti panuje historicky odpor k velké byrokratičnosti a vměšování státu do ţivota lidí. Trefně to vystihl v bonmotu amerikanista Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Francis Raška: „If you want welfare, go to New York!“, v překladu tedy: „Pokud chcete sociální stát, odjeďte do New Yorku!“, coţ se říká hlavně v tradičně konzervativním Texasu. Raška podotýká, ţe obecně vzrŧstá se státními sluţbami ve Spojených státech nespokojenost, ať uţ se to týká třeba pošt nebo právě aktuálních úhrad léčebných výloh. Praktičtí lékaři trpí neustálým sniţováním odměn, jeţ jim pojišťovny v rámci kaţdoroční regulace, kterou Obamova reforma ještě zesiluje, za úkony vyplácejí, a mnozí tak raději odcházejí dělat poradce farmaceutickým firmám. Ty zase kvŧli méně štědrým sazebníkŧm budou nuceny místo špičkových léčiv produkovat levnější ve velkém. Ve Spojených státech se zdravotní péče vyznačuje vysokou sofistikovaností, ovšem za značných nákladŧ. Jak upozornil vedoucí katedry Amerických studií FSVUK Miloš Calda, výdaje lékařŧ ještě zvyšuje jejich vlastní pojištění, jímţ se kryjí proti soudním ţalobám za nekvalitní ošetření. Mŧţe jít i o horentní sumy, jeţ po nich pacienti ţádají, protoţe výše ţalovatelných částek není omezena, z čehoţ těţí i advokáti. „Právnická lobby přitom představuje jednu z hlavních mocenských základen demokratŧ,“ poznamenal docent Calda. Rozhodný odpor republikánŧ vŧči Obamově zdravotnické reformě však podle Caldy není tak principiální, jak by se zdálo, ale spíše souvisí s blíţícími se podzimními doplňovacími volbami do Sněmovny reprezentantŧ. V nich mají podle něho republikáni aţ padesátiprocentní šanci demokraty porazit. Částečně to lze přičíst zpětné vazbě kandidátŧ na voliče, u nichţ se z velké části, jak potvrzují prŧzkumy, reforma zdravotnictví nesetkává s přílišnou přízní. „Obama by mohl skončit jako Bill Clinton v listopadu 1994,“ míní docent Calda. Podle něj tehdejší demokratický předchŧdce nynějšího prezidenta po svém nástupu do funkce v lednu 1993 příleţitost k reformám propásl, a obě komory Kongresu po následných doplňovacích volbách ovládli republikáni. Obecně, kdo v USA disponuje dostatkem prostředkŧ, dostane se mu špičkové lékařské péče. To se ale týká hlavně vrcholu příjmové pyramidy. Běţní příslušníci středních vrstev často za lékařským ošetřením odjíţdějí do levnějšího zahraničí, zejména za stomatology. Emigranti třeba v rámci návštěv své někdejší domoviny nebo se vyuţívá cest za odpočinkem. Například v západními turisty oblíbeném Thajsku jsou inzerátŧ na levnou, ale kvalitní zubní péči plné noviny i turističtí prŧvodci. Ještě vŧbec nic není jisté Za značných nákladŧ odhadovaných na bilion dolarŧ se nyní s reformou zdravotní péče v USA plošně rozšíří zdravotní pojištění a na většině Američanŧ bude pod hrozbou pokut vyţadováno mít Plné znění zpráv


ho. Pětaosmdesát procent Američanŧ si jiţ ale pojistku platí a nelíbí se jim, kolik stát z jejich kapes vydává na zbývajících 10 aţ 15 procent jejich spoluobčanŧ, kteří si je nehradí. Francis Raška míní, ţe na tuto menšinu běţní lidé hodně doplácejí. K ní lze přiřadit také mladší generaci, která spoléhá na své pevné zdraví. Potomky do 26 let věku však mŧţe pokrývat pojistka rodičŧ. Nejrozšířenější zŧstane asi i nadále pojištění zaměstnavatelŧ svým pracovníkŧm, které však nová pravidla omezují. Dosavadní vládní program Medicaid, hrazení léčebných výdajŧ chudým, jejţ ale mnozí lékaři neakceptují, reforma rozšiřuje, takţe se o něj mohou ucházet i lidé s příjmy o něco vyššími. Jednodušší bude také dostat pojištění pro lidi s těţkým onemocněním před uzavřením pojistky, u nichţ reforma zakazuje vypovídat jim pojistnou smlouvu. To vše nebude nijak zadarmo. Stále tíţivější se jiţ dnes pro federální rozpočet, z něhoţ se výhradně financuje, ukazuje program péče o seniory Medicare. Na hrazení Medicaid se pak podílejí i rozpočty jednotlivých státŧ unie a více jak desítka z nich bezprostředně po schválení reformního zákona oznámila úmysl podat na federální vládu soudní ţaloby, jeţ mohou skončit aţ u argumentace o ústavních principech základních svobod. Jiţ zbankrotovaná Kalifornie, nejlidnatější stát USA, je přitom varováním všem guvernérŧm. Ale ani federální pokladna na tom není nijak rŧţově. „Hrozí sníţení ratingu Spojených státŧ. Sice se to ještě nestalo, ale hrozí to,“ doplňuje tyto obavy Raška. Washington by tak svŧj rekordní rozpočtový deficit kryl mezinárodními pŧjčkami a prodejem cenných papírŧ stále obtíţněji. Zavádění nyní schválených reforem ve zdravotnictví potrvá ještě řadu let, a tak zdaleka není jisté, jestli se vlastně do dŧsledkŧ uskuteční. Pětaosmdesát procent Američanŧ si jiţ pojistku platí a nelíbí se jim, kolik stát z jejich kapes vydává na zbývajících 10 aţ 15 procent jejich spoluobčanŧ Republikáni se ptají, kdo vlastně nákladnou realizaci reformy zaplatí a hrozí se vyrojení dalšího chumlu vládních agentur, jeţ s ní vzniknou Foto popis| I George Washington by zaplakal nad Obamovou reformou zdravotnictví, myslí si její odpŧrci, kteří proti návrhu protestovali ještě den před hlasováním Sněmovny reprezentantŧ Foto autor| Foto Reuters O autorovi| RADEK PALATA, publicista _

Přijímačky přes SCIO aneb zkouška servilnosti a ochoty platit 26.3.2010

blisty.cz _

str. 00

_

V sobotu 20. 3 jsem se zúčastnil tréninkového dne Scio, abych se lépe připravil na národní srovnávací zkoušky z OSP (obecné studijní předpoklady), které mnoho českých vysokých škol (FSV UK. Právnická fakulta) akceptuje jako právoplatnou přijímací zkoušku, anebo jako první kolo přijímacího řízení, píše čtenář Erik Dohnálek. Počet dosaţených percentilŧ, s kterými máte reálnou šanci se na školu dostat, se liší fakulta od fakulty - od nějakých 40 na lesnické a dřevařské fakultě v Brně po skoro aţ 85 u FSV UK. Zde musíte podstoupit 1. test verbální s dosazováním všelijakých slovíček a podobně, kdy je jasnost správného řešení opravdu diskutabilní, ale i tak ve většině případŧ odhadnutelná. 2. Analytický, kdy na vás čekají úlohy s rŧznými počty určitých věcí a počty jiných věcí, které rŧzně řadíte a převracíte a určujete jejich správná pořadí a podobně. 3. Kvantitativní oddíl, ,v kterém na vás čeká přehršel poměrně jednoduchých matematických úloh na, které však máte jen pouhých 35 minut (ostatně stejně jako na předešlé oddíly). To je čas, díky němuţ uţ nerozhodují znalosti matematické, jako spíš schopnost co nejrychleji vypočítat určitý typ úloh, které se v testech vyskytují. Tím se dostáváme k hlavnímu problému celé téhle SCIO přijímačkové mašinérie, ve které nerozhoduje obecný studijní předpoklad, ale to, kdo kolik investoval do přípravných kurzŧ SCIO (kde se ceny pohybují v několika tisících), nebo kdo si jak nacvičil přesnou koncepci testu. Potom uţ ale ve výběrovém řízení na určité školy nehraje roli váš obecný studijní předpoklad, ale vaše schopnost něco se naučit jak cvičená opička a poté to předkládat. Je otázka, jestli to tak vysoké školy chtějí (je pravda, ţe v dnešním školním systému jsou produkovány hlavně nemyslící stroje, které se umí jen a stále biflovat fakta a ty pak v drtivé většině příkladŧ předkládat v nezměněné Plné znění zpráv


formě), nebo jestli si to neuvědomují.Jasné je však to, ţe SCIO si na celé téhle proceduře jistě namastí pořádně kapsy. Aby měl člověk šanci touto mašinérii projít, točí se čísla vynaloţená za všechny přípravy a knihy okolo hodnoty, přesahující deset tisíc. Potom se dostáváme k tomu, ţe vzdělání jiţ není pro všechny, ale jen pro ty, kteří k němu mají finanční prostředky.Proč musí člověk, který chce studovat politologii na FSV UK, nejdříve projít hloupým systém oligarchického testování SCIO, vynaloţit několik tisíc, aby teprve potom mohl jít k druhému kolu, kde teprve prokáţe své znalosti tématu, které jsou pro studium politologie nejdŧleţitější znalostí a přehledu v politice a politickém myšlení? Potom zŧstává za branami druhého kola spousta mladých lidí, kteří mají větší předpoklad být dobrými politology, ale jenom prostě neměli prostředky platit nehorázné částky za své vycvičení a naopak k druhému kolu se mohou dostat lidé, kteří vŧbec nemají předpoklad ke studii politických věd, ale jen si za pořádný balík peněz prošli výcvikem. SCIO totiţ v testu z OSP vŧbec nezjišťuje vaše studijní předpoklady, jelikoţ naučit se koncepci testŧ nazpaměť a pak jen hloupě dosazovat nic nedokazuje, moţná jen vaší servilnost se podřizovat a platit. A to je nakonec to nejdŧleţitější zjištění, jelikoţ člověk, který se umí nejvíce podřídit a být celkově servilní, je v budoucnu nejlepší zaměstnancem. Erik Dohnálek. Nebudoucí politolog.

URL| http://www.blisty.cz/art/51747.html _

Výkonná rada ODS 26.3.2010

ČT 24

str. 01 _

05:59 Studio 6_

Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------Horký večer mají za sebou občanští demokraté. Jejich předseda Mirek Topolánek odstoupil z jihomoravské kandidátky pro volby do sněmovny, kterou vedl. Jako stranického volebního lídra za sebe navrhl místopředsedu strany Petra Nečase. K rezignaci vyzvala Topolánka výkonná rada ODS, která mu taky doporučila, aby zváţil setrvání v čele strany. Nečas poté řekl, ţe je připraven v případě vítězství ODS ve volbách ujmout se funkce premiéra. Jolka KRÁSNÁ, moderátorka -------------------Tady jsou reakce obou politikŧ. Mirek TOPOLÁNEK, předseda strany /ODS/ -------------------Po diskusi a na výzvu výkonné rady odstupuji z pozice volebního lídra občanských demokratŧ pro sněmovní volby 2010 i z jihomoravské kandidátky. Nebylo to, jak uvádějí média, z dŧvodu nějakých překroucených výrokŧ, ale hlavně proto, aby ODS vyhrála sněmovní volby a zabránila Paroubkovi a komunistŧm vrátit nás někam před listopad 89. Současně jsem doporučil výkonné radě jako volebního lídra Petra Nečase. A výkonná rada mŧj návrh podpořila 43 ze 44 hlasŧ, celkem 1 se zdrţel. Petr bude mít moji plnou podporu. Současně mně výkonná rada doporučila zváţit i setrvání ve funkci předsedy ODS, coţ samozřejmě zváţím a jde mi v této chvíli spíše o stabilitu fungování a kontinuitu, coţ výkonná rada respektuje. Petr NEČAS, místopředseda strany /ODS/ -------------------Naším základním cílen nyní je orientovat se plně na volby, odejít od rŧzných mediálních kauz a pseudokauz a orientovat se na naše voliči, na oslovení naším programem, máme propracovaný program, máme řešení pro tuto zemi, víme co udělat s největší hrozbou této země, coţ je hrozba státního bankrotu a nárŧstu veřejných dluhŧ. Víme, jak zachránit a vytvořit nové pracovní příleţitosti. Víme, jak zastavit Jiřího Paroubka a komunisty, aby ovládli tuto zemi. Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------Plné znění zpráv


Na změnu volebního lídra ODS hned v noci reagovali taky politici dalších stran. Podívejte se. Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda strany /ČSSD/, Praha -------------------Mně připadá, ţe se ve vedení strany ODS nic nemění. Petr Nečas je zodpovědný za vládu Mirka Topolánka vysokým dílem jako místopředseda a pro nás to nepředstavuje ţádnou změnu. Třeba proto, protoţe součást vedení kampaně bude dále Ivan Langer, který byl tento týden výborem v radě bezpečnostním vyzvaný, aby opustil politiku pro to, ţe se prokazuje, ţe byl spojen s organizovaným zločinem a musel o tom vědět, to znamená, to je vlastně řešení, které podle mě je velice polovičaté, odstoupení Mirka Topolánka nemění nic na zodpovědnosti těchto lidí, za politiku ODS i za to, kam se ta země dostala právě v oblasti boje s korupcí, v ekonomické situaci. Takţe nám to připadá, ţe tohle není ţádná změna, a ODS vlastně bude postupovat k volbám ve stejné sestavě s pouze kosmetickou úpravou. Miloslava VOSTRÁ, místopředsedkyně strany /KSČM/, Praha -------------------Členŧm ODS se nedivím, ţe se hroutí z Mirka Topolánka, kdyţ si vzpomeneme, ţe před dvěma týdny tvrdě kritizoval výroky odboráře Duška za neomalenost a pan Dušek nebyl pro něj tehdy partnerem k jednání a vzápětí ho sám svými výroky ještě předčí. Myslím si, ţe bude pouze na voličích, jak ocení případné změny na kandidátce Jihomoravského kraje ODS, potaţmo ve vedení strany svými volebními preferencemi. Ondřej LIŠKA, předseda strany /SZ/, Praha -------------------Pokud jsou ty informace pravdivé, tak se jedná o pokračování sebevraţdy ODS v přímém přenosu. Takový to manévr před volbami je jednoznačně sebevraţedný a lze jenom hádat, jak destruktivní dŧsledky to bude mít. Je to koneckoncŧ interní záleţitost ODS, jakého si zvolí lídra, jestli je vhodné na základě nepřiměřeně nafouklé aféry vyměňovat celostátního lídra těsně před volbami. To nechť zváţí výkonný rada ODS, ale ty dŧsledky ODS ponese uţ teďka. Cyril SVOBODA, předseda strany /KDU-ČSL/, Praha -------------------Podle mého názoru jde o hlubší krizi neţ o tu jevovou stránku hodnocených výrokŧ Mirka Topolánka, protoţe Mirek Topolánek se jiţ za své výroky omluvil, coţ myslím, ţe patří do kultury politiky. Podle mě je to dŧsledek jako váţného prorŧstání byznysu a politiky. A kaţdá strana by si měla projít tou vlastní očistou. Jolka KRÁSNÁ, moderátorka -------------------Včerejší jednání výkonné rady ODS bylo dramatické. Předčasně ho například opustil předseda Senátu Přemysl Sobotka. Toho prý Mirek Topolánek nařkl z přípravy spiknutí. Přemysl SOBOTKA, senátor /ODS/ -------------------Je mi to strašně líto, ale pan předseda Topolánek mě osočil, ţe jsem vŧdce nějakého spiknutí, které ho chce zničit a zničit ODS. To je samozřejmě absolutní leţ. Nic takového nebylo. A já odmítám, abych byl osočován právě proto, ţe mi předseda takhle nedŧvěřuje. Tak jsem raději odešel. Poděkoval jsem členŧm výkonné rady, kde má mnoho přátel. Aby nemuseli hlasovat o mé přítomnosti, kdyţ je tady tento postoj předsedy. Myslím si, ţe to bylo rozhodnutí velmi uváţlivé, protoţe jsem na to měl asi třičtvrtě hodiny čas o jeho slovech. Já si myslím, ţe jsem nic špatného neudělal. A Mirek Topolánek poněkud zapomněl, ţe přes celý víkend se hrála věc, která je s mým pojetím a mým stylem uvaţování neslučitelná. A podle reakcí lidí mám poměrně výraznou podporu. Vzdal jsem se pouze účasti na jednání grémia výkonné rady. Zŧstává předsedou regionální rady Libereckého kraje. Mám uţ teď výraznou podporu na mé kroky. A chci, abychom u nás v kraji, minimálně u nás v kraji, abychom vyhráli volby. Samozřejmě se nevzdávám funkce předsedy Senátu. Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------A teď komentáře k nejnovějšímu dění v ODS. Našimi hosty jsou redaktorka Respektu Silvie Lauder a politolog Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Josef Mlejnek. Dobrý den. Jolka KRÁSNÁ, moderátorka -------------------Plné znění zpráv


Dobrý den. Silvie LAUDER, Respekt -------------------Dobré ráno. Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd UK -------------------Dobrý den. Jolka KRÁSNÁ, moderátorka -------------------Mirek Topolánek není volebním lídrem ODS. Má tedy ODS lepší šanci na volební výsledek, nebo se ta situace občanských demokratŧ ještě zkomplikovala? Silvie LAUDER, Respekt -------------------Určitě v teorii výměna lídra dva měsíce před volbami skutečně není dobrá věc. Nicméně já si myslím, ţe v tomto v případě je nutné podívat se na tu situaci, ve které ODS byla. Kdy kritika Mirka Topolánka trvá minimálně od loňského podzimu. Kritika ventilovaná skrz média jeho nejbliţšími spojenci. A ta kritika se týká jeho odchodu ze sněmovny, kritika se týká toho, ţe nebyl příliš viditelný, kritika se týká toho, ţe reagoval třeba podráţděně. A myslím, ţe ta situace, ke které dospěla ODS. No, a skrz jaksi ten rozhovor pro časopis LUI byla jenom katalyzátorem všech těchto frustrací, které v ODS uţ nějakou dobu bobtnali. To znamená, ţe já si teda myslím osobně, ţe to nemusí být nutně tak zničující krok, ţe to mŧţe být dokonce krok, který byl ODS mohl pomoci. Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------A máte stejný názor? Ondřej Liška, jak jsme slyšeli, označil ten krok ODS za sebevraţdu v přímém přenosu. Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd UK -------------------Ten mŧj názor je velmi podobný. Já si myslím, ţe nakonec se mŧţe ukázat, ţe toto byla z těch všech špatných variant ta ještě nejméně špatná. Mŧţe se i ukázat to, ţe pokud Petr Nečas, lidově řečeno, zabere, tak mŧţe dokonce i zaznamenat moţná celkem slušný volební výsledek, takţe samozřejmě dŧleţitý bude výsledek voleb, ale ta situace, ve které se nyní ODS nachází po té výměně, je, myslím, o něco lepší neţ před tou výměnou. Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------A, Silvie, a mŧţe zabrat Petr Nečas, je to dostatečně charismatický politik? Komentáře v dnešních novinách o něm mluví jako o panu čistém, o panu, který hlásá to, co skutečně ţije, který se nestýká s lobbisty. Silvie LAUDER, Respekt -------------------On uţ mimochodem zabírá. To je třeba jedna z věcí, která, já jsem se trošku smála tomu, kdyţ na všech serverech zpravodajských teď z ničeho nic Petr Nečas je v nové roli. Já mám pocit, ţe on není v nové roli. Kdyţ se podíváme na jakékoliv tiskovky za posledního pŧlroku, kdyţ se cokoliv dělo ve sněmovně, kdo ty tiskovky vedl, vedl je Petr Nečas, Mirek Topolánek jezdil někde po regionech a mluvil tedy velmi pěkně, ale mluvil ke studentŧm za, bez přítomnosti kamer. To znamená, ţe já si myslím, ţe on vlastně v té roli víceméně té lídrovské uţ je minimálně pŧl roku, takţe bych neřekla, ţe to je taková změna. A plus si myslím, ţe je ještě dŧleţité dodat věc, která se často zmiňuje, nevím, jak moc to samozřejmě řeší voliči, byť voliči ODS jsou ty přemýšliví tradičně. Tak Petr Nečas je skutečně člověk, se kterým je dlouhodobě spojována jakási vize o tom, kam by ta ODS měla směřovat. A myslím, ţe dŧvěryhodným nositelem těch vizí neţ určitě neţ Mirek Topolánek. Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------Dobře, ale není to spíš dŧkaz toho, ţe Petr Nečas nezabere. Říkáte, ţe, řekněme, neformálně je Petr Nečas lídrem ODS uţ delší dobu. Na druhou stranu ODS stále ztrácí. Silvie LAUDER, Respekt Plné znění zpráv


-------------------Jasně. I tak se to dá, určitě i tak se to dá brát. Nicméně je moţné jaksi předpokládat, ţe pokud on bude skutečně na tom výsluní a dostane skutečně tu odpovědnost a bude mít moţnost, lidově řečeno, co v něm skutečně je, byť jak víme z historie, tak o tuto moţnost několikrát sám sebe připravil, nešel do toho, nešel do toho naplno do toho čela strany. Nicméně je moţné, ţe se v něm probudí ten skutečný lídr a ţe skutečně ukáţe, co v něm je. Jolka KRÁSNÁ, moderátorka -------------------Výkonná rada taky Mirku Topolánkovi doporučila, aby zváţil odstoupení z čela strany. Co vy si myslíte, vzdá se toho postu? On zatím vlastně tvrdí, ţe se chce věnovat technickému zabezpečení chodu strany. Zŧstane to tak? Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd UK -------------------Já si myslím, ţe mu nic jiného nezbývá neţ odstoupit, protoţe on uţ teďka je jasné, ţe nebude poslancem po volbách, kdyţ odstoupí z kandidátky. A já nevím, co by dělal jako, jak by mohl řídit stranu a vést stranu, kdyţ nebude v parlamentu, nebude poslancem. To je jen takový odklad tak, aby se to trošku Mirku Topolánkovi usnadnilo. Takţe ta výkonná rada ho udolala v tom, ţe teda odstoupí z čela kandidátky, ţe bude souhlasit s tím, ţe lídrem bude někdo jiný. A tu definitivní tečku, která by měla mít tu podobu, ţe on rezignuje i na ten post předsedy strany, tak tu výkonná rada odloţila, jako nechala to na něm. Ale já myslím, ţe to je otázka času, kdy on udělá ten definitivní poslední krok a odstoupí z čela strany. Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------A je to, aby Mirek Topolánek rezignoval, zásadní z pohledu volebního výsledku ODS, je pro voliče, řekněme, zmatený obraz ODS, kdyţ má jiného předsedu a jiného volebního lídra? Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd UK -------------------Jednak je tam problém s tím, ţe se tím matou voliči, to máte pravdu, ale pak je tam i problém v tom, ţe odstoupení předsedy by teď otevřelo boj o vedení té strany. To řešení, které přijala výkonná rada, je trošičku takové šalamounské, ale je to řešení, které má i za cíl zabránit další eskalaci vnitrostranického konfliktu. Takţe je třeba i moţné, ţe oni tam Mirka Topolánka nechají ještě nějakou dobu, aby prostě neotevírali ještě novou jako Pandořinu skříňku vnitrostranického zápasu a nechají to tak, ţe vlastně de facto stejně lídrem strany je Petr Nečas a ţe to definitivní řešení té otázky, kdo bude vést stranu, nechají třeba aţ po volbách. Jolka KRÁSNÁ, moderátorka -------------------Kdyţ se vrátíme k tomu včerejšímu jednání výkonné rady. Předčasně z něj odešel předseda Senátu Přemysl Sobotka. My jsme slyšeli jeho reakci. Byl to podle vás právě Sobotka, kdo se stal skutečným hybatelem událostí posledních dní a hodin? Silvie LAUDER, Respekt -------------------Tam je velmi zajímavé, ţe ještě zkraje týdne se právě ta Sobotkova aktivita vykládala jako překáţka tomu, aby Mirek Topolánek odešel. Ve spoustě novin, ţe jo, se psalo o tom, ţe jaksi zabránil Mirkovi Topolánkovi tou výzvou na té tiskové konferenci, aby odešel chlapsky, aby odešel prostě se ctí. Nicméně já si myslím, ţe určitě, protoţe minimálně symbolicky. Přemysl Sobotka je člověk, který byl velmi blízkým spojencem Mirka Topolánka uţ ze senátních dob, je to člověk, který za ním téměř vţdy stál. A ten okamţik, kdy i tento blízký spojenec, pak se k tomu přidal další blízký spojenec Alexandr Vondra, tento spojenec veřejně vyzývá svého předsedu, aby odešel, tak minimálně symbolicky pro nás všechny to byl signál, ţe skutečně něco velmi váţného se děje v ODS. A myslím, ţe ten včerejšek také byl symbolický z toho dŧvodu, ţe pokud Mirek Topolánek Přemysla Sobotku obvinil, ţe vede jakési spiknutí, tak si myslím, ţe tam uţ nešlo skutečně nic jiného odejít neţ, neţ odejít, další je to zase výraz toho, co čím Mirek Topolánek trpěl v posledních letech, minimálně roku, takovým tím přesvědčením, ţe neustále proti němu někdo strojí jakási komplot, ţe někdo se snaţí jej odstranit, a to si myslím, ţe byl další výraz tohoto jeho přesvědčení a ţe skutečně nazrál čas, aby prostě odešel z politiky. Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------Plné znění zpráv


Jak mŧţe odchod Mirka Topolánka změnit vztah prezidenta Václava Klause k ODS, respektive jeho vliv na dění v ODS? Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd UK -------------------Prezidenta Václava Klause jistě odchod Mirka Topolánka těší, protoţe on ho takřka doslova nesnášel. Ale teď bude záleţet na tom, kdo vlastně se ujme reálně moci v ODS, co to bude za lidi, takţe ten výsledek mŧţe být takový, ţe pozice nebo vliv Václava Klause na ODS vzroste, ale mŧţou taky ještě poklesnout. Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------Kdyby pozici lídra, promiňte, kdyby pozici lídra uhájil Petr Nečas, jak by to v tom případě bylo se vztahem Václava Klause k ODS? Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd UK -------------------Václav Klaus v roce 2002 podporoval Petra Nečase a vlastně byl zklamán z toho, ţe Petr Nečas nezvítězil a ţe zvítězil Mirek Topolánek. Ale mezitím uběhlo 8 let a přiznám se, ţe je to docela záhada, těţko teďka odhadnout, jak by se, jak se budou dál vyvíjet vztahy dvou muţŧ, Petra Nečase a Václava Klause. Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------Silvie, váš pohled? Silvie LAUDER, Respekt -------------------Já bych s tím souhlasila, protoţe kdyţ si vzpomeneme na všechna moţná vystoupení Petra Nečase minimálně na tom posledním kongresu, tak on se skutečně přidal k tomu proudu, který se ostře vymezil vŧči panu prezidentu Klausovi z rŧzných dŧvodŧ. Takţe já bych s tím souhlasila, ţe, ţe ty vztahy nebudou nějak výrazně lepší, pokud tam bude Petr Nečas. Jiří VÁCLAVEK, moderátor -------------------Děkujeme. Jolka KRÁSNÁ, moderátorka -------------------Děkujeme moc. Na shledanou. Silvie LAUDER, Respekt -------------------Díky za pozvání. Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd UK -------------------Na shledanou. _

Změny v ODS. Volebním lídrem strany Petr Nečas 26.3.2010

ČT 24

str. 01 _

08:00 Zprávy_

Jan OSÚCH, redaktor -------------------Je 8, vítejte u zpráv, hezké ráno. Mirek Topolánek nepovede občanské demokraty do květnových voleb jako lídr. Po jednání výkonné rady ustoupil tlaku svých spolustranníkŧ, na místo na jihomoravské kandidátce rezignoval a post lídra přenechal Petru Nečasovi. V čele ODS zatím zŧstává. Reakce ostatních stran na otřesy v ODS na Plné znění zpráv


sebe nenechaly dlouho čekat. Stejně tak i odhady politologŧ, jak dlouho mŧţe Topolánek zŧstat předsedou strany. redaktor -------------------Sociální demokrati, kteří zatím v prŧzkumech veřejného mínění ODS poráţí, povaţují změnu volebního lídra za kosmetickou. Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda strany /ČSSD/ -------------------Mně připadá, ţe se ve vedení strany ODS nic nemění. Petr Nečas je zodpovědný za vládu Mirka Topolánka vysokým dílem jako místopředseda a pro nás to nepředstavuje ţádnou změnu. Ondřej LIŠKA, předseda strany /SZ/ -------------------Takový to manévr před volbami je jednoznačně sebevraţedný a lze jenom hádat, jak destruktivní dŧsledky to bude mít. redaktor -------------------Lidovci na své spolupráci s ODS po příchodu nového volebního lídra nechtějí nic měnit. Cyril SVOBODA, předseda strany /KDU-ČSL/ -------------------Podle mého názoru jde o hlubší krizi neţ o tu jevovou stránku hodnocených výrokŧ Mirka Topolánka, protoţe Mirek Topolánek se jiţ za své výroky omluvil, coţ myslím, ţe patří do kultury politiky. Miloslava VOSTRÁ, místopředsedkyně strany /KSČM/ -------------------Myslím si, ţe bude pouze na voličích, jak ocení případné změny na kandidátce Jihomoravského kraje ODS, potaţmo ve vedení strany svými volebními preferencemi. redaktor -------------------Hlavní otázkou teď je, jak dlouho Topolánek ustojí tlak z vnitřku vlastní strany a setrvá v jejím čele. Jindřich ŠÍDLO, analytik České televize /Události, komentáře, 25. 3. 2010/ -------------------Mŧţu se mýlit, ale já myslím, ţe to je otázka několika dnŧ, to prostě není normální, aby strana měla jaksi dva, dva vŧdce, to je nesmysl. Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd UK -------------------Je to řešení, které má i za cíl zabránit další eskalaci vnitrostranického konfliktu. Takţe je třeba i moţné, ţe oni tam jako Topolánka nechají ještě nějakou dobu, aby prostě neotevírali ještě novou jako Pandořinu skříňku vnitrostranického zápasu. redaktor -------------------Topolánek by o svém případném odchodu z čela ODS musel rozhodnout sám. Odvolat ho mŧţe jedině Kongres, který občanští demokraté svolají zřejmě co nejdřív po volbách. _

Sedláček pobeseduje o ekonomii dobra a zla 26.3.2010

Jihlavské listy str. 02 (pk)_


Aktuality_


JIHLAVA – Známý ekonom Tomáš Sedláček navštíví v úterý 30. března Jihlavu. Dopoledne pobeseduje s vysokoškolskými studenty, na 15. hodinu je připravena přednáška pro veřejnost. Její téma zní Ekonomie dobra a zla podle stejnojmenné knihy, která se stala nejvíce prodávanou knihou roku 2009. Přednáška se koná v kongresovém sále Krajského úřadu kraje Vysočina (ul. Ţiţkova). „Kniha bude na přednášce k zakoupení,“ potvrzuje Jan Dokulil z pořádající skupiny České křesťanské akademie. Dnes třiatřicetiletý Tomáš Sedláček vystudoval teoretickou ekonomii na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy - zde nyní přednáší filozofii, ekonomii a dějiny ekonomických teorií. Jako stipendista Yale University byl zařazen mezi pětici mladých perspektivních ekonomŧ. Pracoval jako ekonomický poradce Václava Havla. V lednu 2009 se stal členem Národní ekonomické rady vlády, poradního orgánu premiéra sestávajícího z deseti vybraných ekonomŧ, kteří pro vládu připravovali protikrizová opatření. _

MÉDIA: m-journal.cz: Kaňky.cz: Hlídací pes faktické správnosti českých médií 25.3.2010 ceska-media.cz str. 00 Média-Stalo se_ Publikováno na serveru www.m-journal.cz dne 24.3.2010, autor: tam, (bk)_ Zajímavý projekt se zrodil v rámci diplomové práce na praţské Fakultě sociálních věd UK. Je jím blog Kaňky.cz, který si předcevzal odhalovat chyby a překrucování faktŧ v českých médiích. Jak citují Parlamentní listy autora a provozovatele Pavla Kasíka (toho času novináře pracujícího zejména pro server iDnes.cz), mají Kaňky odhalovat zavádějící, lţivé nebo chybné příspěvky.


Rakouská televize ORF čelí obvinění, ţe nabádala k hajlování 25.3.2010

ČRo - izurnal.cz str. 00 / evropa_ Václav Pešička,Jan Piroch_

Rakouskem hýbe skandál kolem veřejnoprávní televizní stanice ORF, která údajně nabádala aktéry svého dokumentu k hajlování. Tvrdí to předseda krajně pravicové FPÖ Heinz-Christian Strache. Televize totiţ zpracovala dokument o mladých extremistech, dva týdny doprovázela s kamerou dva neonacisty. Redaktor rakouské televize je zavedl i na mítink krajně pravicových Svobodných, kde je údajně podněcoval k hajlování. V Rakousku se proto rozběhla debata, nakolik by měl novinář zasahovat do dění před kamerou. Podle rakouských médií redaktor televize na mítinku vybídl extremisty, aby Strachemu ‚uţ konečně něco řekli.„ Z úst jednoho z chlapcŧ pak údajně zaznělo „Heil Hitler.“„Domnívám se, ţe v tomto případě jde o nepřijatelnou záleţitost i vzhledem k tomu, ţe jde o mediální vytváření image politika, které mŧţe být výrazně poškozeno a zároveň redaktorem směrováno. Novinář místo aby zaznamenával události tak, jak se přirozeně stávají a vyvíjejí, v podstatě do velké míry stimuluje nějakou situaci a v tomto negativním aspektu je to zcela nepřijatelné,“ říká mediální odborník z Fakulty sociálních věd Tomáš Trampota.Mladíci dostali za natočený dokument zaplaceno, kaţdý si vydělal 100 eur. Televize ale tvrdí, ţe šlo jen o běţný poplatek za postoupení autorských práv.„Je velice sloţité, ţe napříč mediální produkcí se začaly stírat fiktivní ţánry s faktickými ţánry, které nás mají čistě informovat, zprostředkovávat nám informace. Dnes je zcela běţné, ţe v jednotlivých dokumentech nám jsou inscenovány nejrŧznější situace a jednotliví aktéři jsou pak za to honorováni téměř jako na filmovém castingu. Nicméně to musíme posuzovat individuálně a tento nejnovější rakouský případ je jiţ opravdu problematický,“ pokračuje Trampota.Podle Trampoty se i u nás novináři, zejména ti televizní, posouvají z role nezúčastněného svědka události do jejího aktéra, coţ mŧţe být velice problematické.Rakouští populisté se slučují Radnice v Braunau řeší, co s rodným domem Adolfa Hitlera Rakouský prezident kritizoval Benešovy Plné znění zpráv


dekrety Rakousko chystá povinné zkoušky z němčiny pro imigranty V Rakousku se rozhořel spor o nové středisko pro azylanty Policie zatkla v Tyrolsku údajného teroristu přímo na sjezdovce

URL| http://www.rozhlas.cz/_zprava/711958 _

Gymnázium F. X. Šaldy : : Devadesát let historie 25.3.2010

Sedmička str. 06 Jiří Stich_

Publicistika_

Nejstarší česká střední škola v Liberci a dlouho i jediné místní gymnázium slaví kulaté výročí. Sedmička zmapovala její bohatou historii. Před budovou německé obecné školy na Jeřábu postávají studenti a chystají se na svŧj první den v lavicích nového českého gymnázia. Je 19. září 1919 a vyučovat se bude ve dvou primách a jedné tercii. Pro prvního ředitele Josefa Vinše a českou menšinu v Liberci je to velký den. Po letech, které doprovázely ústrky, nedŧvěra i pochybnosti, si dokázali splnit svŧj sen. Odpovídal tomu i velký zájem studentŧ. Do lavic na českém gymnáziu jich tehdy nastoupilo 123. S myšlenkou zaloţit v Liberci české gymnázium přišel jiţ v březnu roku 1907 váţený liberecký občan, lékař a vlastenec Václav Šamánek. Jeho zřízením chtěl posílit příliv české inteligence do Liberce. V převáţně německém městě totiţ nebyla jediná česká střední škola. „Ţáci, kteří absolvovali českou obecnou školu, proto pokračovali ve studiu na některé z německých středních škol v Liberci, nebo se přihlásili na některou z českých škol v Turnově, Jičíně či Jilemnici. To ale bylo zase velmi drahé,“ řekla současná ředitelka Gymnázia F. X. Šaldy Irena Přádná. Nápad zřídit v Liberci české gymnázium se ale ani trochu nelíbil tehdejší rakouské vládě. O tři roky později proto nechala komisaře Morcha, aby násilně vyklidil sál, v němţ se tajně starého gymnázia. Foto archiv sešli příznivci a zakladatelé budoucí školy. A mělo být ještě hŧř. V květnu roku 1916 totiţ zemřel duchovní otec gymnázia Václav Šamánek. Jeho myšlenky ale ţily dál a po vzniku Československé republiky uţ nic nebránilo tomu, aby Ministerstvo školství a národní osvěty povolilo otevření Českého státního reformního reálného gymnasia v Liberci. Rozdělená škola V provizorních prostorách školní budovy Na Jeřábu vydrţelo české gymnázium jenom rok. Škola se musela přizpŧsobit rostoucímu zájmu studentŧ a přestěhovala se do budovy Státního německého gymnázia v dnešní Hálkově ulici. "Aby nedocházelo k šarvátkám mezi českými a německými studenty, byly na chodbách vybudovány příčky, oddělující od sebe české a německé gymnázium. Obě části měly také svŧj samostatný vchod. České gymnázium ale rostlo dál, a tak v následujících letech nechalo vedení školy příčky vybourat," vysvětlila ředitelka. To uţ se ale pomalu blíţila Mnichovská dohoda. Dne 25. září 1938 bylo vyučování přerušeno a tak to zŧstalo do konce války. České školy v pohraničí se na sedm let uzavřely. Do lavic gymnázia se ţáci vrátili uţ v září 1945. A zase se stěhovali. Budovu v Hálkově ulici obsadil národní výbor a na gymnázium zbyla z válečných let hodně poškozená budova na Husově třídě. Škola alespoň získala zpět svŧj ztracený archiv. Z Jaroměře jej přivezl profesor Vladivoj Technik, který patřil mezi první maturanty gymnázia a učil zde jiţ před válkou. Poválečné roky, ale nebyly jednoduché. V zimě nebylo dost uhlí a ţáci mrzli. Na Mostecko se proto vypravila skupina profesorŧ, studentŧ a jejich rodičŧ, aby si sami naloţili uhlí na vagony. Poprvé ve své historii se navíc mohlo gymnázium pochlubit přízviskem F. X. Šaldy. Jméno slavného libereckého rodáka k názvu gymnázia připojili 10. července 1946. To uţ se ale na nejstarší střední školu v Liberci řítila další pohroma. Únor 1948 a nástup komunistŧ. Socialistický třesk Nový školský zákon zredukoval gymnázia do pouhých čtyř ročníkŧ. Ve školním roce 1948OE49 tak mohli na škole pokračovat jen ţáci, kteří jiţ absolvovali alespoň tercii. Ostatní museli odejít do nově zřízených škol II. stupně. Počet tříd gymnázia se tak zmenšil z dvaceti na dvanáct a počet studentŧ klesl z 616 na 278. Ke změnám došlo i v profesorském sboru. Ještě v během školního roku 1947OE 48 musel z gymnázia a školství vŧbec odejít profesor Oldřich Moravec. Na jiné školy ale byli přeloţeni i další. V padesátých letech se škola opět přestěhovala. Tentokrát do budovy v Jeronýmově ulici. Komunistická ideologie pronikla všude. K výuce přibyly povinné brigády. Ostře sledované byly i přihlášky na vysoké školy. Kdo nebyl ze "správné" rodiny, měl smŧlu. Plné znění zpráv


"Studenti potřebovali doporučení komise, která se rozhodovala podle kádrového profi lu studenta a jeho rodičŧ. Nerovný boj v této komisi vedl i ředitel gymnázia Václav Pavlík. Zastával se dobrých studentŧ, kterým ostatní členové komise odmítali z kádrových dŧvodŧ doporučení ke studiu na vysoké škole dát," poznamenala Přádná. Ve druhé polovině šedesátých let se i na gymnáziu odráţel demokratizační proces v celé společnosti. Změny nastaly zejména v humanitních předmětech. Kromě povinné ruštiny mohli ţáci studovat i angličtinu, francouzštinu, němčinu či latinu. Přijely ale sovětské tanky a všechno bylo zase jinak. Ředitele Pavlíka nahradila Jiřina Havlíková. A ze školy odešli další profesoři. Především ti, kteří nebyli v ţádné straně a nebo v té špatné. "Jejich odchod znamenal výrazné zlepšení kádrové situace na škole," napsala tehdy do školní kroniky ředitelka Havlíková. Popáté ve své historii se Gymnázium F. X. Šaldy stěhovalo na začátku školního roku 1986OE87. Tentokrát přesídlilo do nové budovy v Partyzánské ulici. Studenti a profesoři dostali odborné učebny s televizními okruhy, pořádnou tělocvičnu a na svou dobu moderní jídelnu. "Nová budova měla bohuţel jeden velký nedostatek. Málo učeben. Problém vyřešil aţ o rok později komplikovaný rozvrh hodin," doplnila Přádná. Období změn Listopadové události roku 1989 proţívali studenti i profesoři na gymnáziu velmi intenzivně. Studenti školy 21. listopadu vstoupili do stávky a o šest dní se připojili ke stávce generální. K nim se záhy přidali i profesoři a proti vŧli ředitele vydali prohlášení na podporu studentských poţadavkŧ. V květnu následujícího roku uţ se konal konkurz na ředitele nového. Vyhrála jej Irena Přádná, která je ve vedení školy dodnes. Gymnáziu byl vrácen čestný název, vznikl sbor Cum Decore a škola začala spolupracovat s dalšími gymnázii v zahraničí. Bouřlivý rozvoj prodělala po revoluci také zájmová činnost studentŧ. Jejím vyvrcholením byl v českém středoškolském prostředí unikátní projekt nazvaný Neviditelné oběti komunismu. *** VÝZNAMNÍ PROFESOŘI Stanislav Jirsa V letech 1964 aţ 1986 Učitel francouzského a anglického jazyka. Překládal náročné texty moderní francouzské prózy. Například Borise Viana. Vladivoj Technik V letech 1935 aţ 1986 Gymnáziu F. X. Šaldy zasvětil celý svŧj ţivot. Zaslouţil se o obnovení výuky v roce 1945, stal se tajemníkem školy a vybudoval velmi kvalitní sbírky fyziky. Jindra Kuglerová Od roku 1965 dodnes Zaslouţila se o modernizaci výuky chemie na škole. Vytvořila webový portál chemie, který vyuţívají i ostatní gymnázia. Absolventka gymnázia. VÝZNAMNÍ ABSOLVENTI Alena Bahníková V roce 1966 Pracuje jako pedagoţka na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Překládá beletrii a divadelní hry. Na svém kontě má díla Leonarda da Vinci, Federica Felliniho a Furio Bordona. Spolupracovala také s H. Benešovou a L. Ehrenbergerovou na učebnici italštiny. Petr Suchomel V roce 1977 Známý neurochirurg a docent První lékařské fakulty Univerzity Karlovy. V letech 2003 aţ 2004 prezident Spine Society of Europe. Od roku 2008 také člen akademického senátu Technické Univerzity Liberec. Tomáš Smetánka V roce 1978 Diplomat, novinář, redaktor a šéfredaktor Lidových novin. Jako velvyslanec pracoval v Číně, Jordánsku, Jiţní a Severní Koreji. Podílel se také na českém předsednictví Evropské unie. Marcela Lustigová V roce 2001 Sportovní instruktorka na Vysokoškolském sportovním centru Ministerstva školství, mládeţe a tělovýchovy. Mezi její největší sportovní úspěchy patří deváté místo z běhu na tři tisíce metrŧ překáţek, které získala v roce 2007 na Světové universiádě v thajském Bangkoku. Foto popis| začátek sedmdesátých let. Pohled do učebny biologie starého O autorovi| Jiří Stich, Liberec Plné znění zpráv


Regionální mutace| Sedmička - Liberec _

Kolektiv advokátní kanceláře MT Legal posílen 24.3.2010

Kariera.iHNed.cz

str. 00

Kariera.iHNed.cz_

_ Mgr. David Mlíčko rozšiřuje tým právníkŧ společnosti MT Legal. Jeho specializací bude především oblast veřejných zakázek a koncesí (PPP). Mgr. David Mlíčko (nar. 1977) je absolventem Právnické fakulty a Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Poté absolvoval politologii na Uppsala Universitet ve Švédsku. Před nástupem do MT Legal pŧsobil jako ředitel Odboru rozpočtu a veřejných zakázek Úřadu vlády České republiky, kde zajišťoval právní podporu českého předsednictví Evropské unie a získal zde bohaté zkušenosti v oblasti realizace zadávacích řízení. Pŧsobil také na Pozemkovém úřadu v Praze a na Ministerstvu pro místní rozvoj. Výrazně se podílel i na přípravě vládního návrhu zákona o veřejných zakázkách, je autorem řady odborných článkŧ na téma veřejných zakázek a stal se autorizovaným školitelem MMR v oblasti veřejných zakázek. David Mlíčko hovoří plynně anglicky, má rovněţ znalosti němčiny, švédštiny, polštiny, ruštiny a francouzštiny. K jeho zálibám patří hudba, amatérská fotografie a turistika.

URL| http://Kariera.iHNed.cz/c1-41705550-kolektiv-advokatni-kancelare-mt-legal-posilen _

Kultura on-line: Vztah technických obrazů a vědění 23.3.2010

ct24.cz

str. 00 ČT24_

Kultura on-line_

Praha - Jarní cyklus přednášek z VŠUP Umění, věda a filosofie (pohledem třicátníkŧ) připravil Cyril Říha a uvede jej společně s Karlem Císařem z Katedry dějin umění a estetiky VŠUP. Hlavní část programu naplňují čtyři přednášky mladých českých vědcŧ a filosofŧ, kteří mají blízko k uměleckým oborŧm. Jako bonus je připravena přednáška slavného historika umění Davida Crowleyho. Další přednášku, kterou opět ţivě přenášel portál ČT24, připravil Tomáš Dvořák a pod názvem Technické obrazy a encyklopedismus ji uvedl v úterý 23. března. Záznam si mŧţete přehrát v archivu iVysílání nebo v tomto článku. Přednáška se věnuje vztahu technických obrazŧ a vědění: sleduje vazby mezi astronomií a kartografií 16.–17. století a osvícenským encyklopedismem a rozebírá několik úvah o vlivu a vyuţití technických obrazŧ při uspořádávání vědění z konce 19. a počátku 20. století. Tomáš Dvořák je vědeckým pracovníkem Filosofického ústavu AV ČR, kde se věnuje filosofii, dějinám vědy, dějinám médií a jejich vzájemným vztahŧm. Jako vědecký pracovník pŧsobí téţ na Vědecko-výzkumném pracovišti AVU a v Institutu sociologických studií FSV UK. Je autorem monografie Sběrné suroviny: texty, obrazy a zvuky nedávné minulosti (Praha: Filosofia 2009) a antologie Špinavé praktiky v umění a kultuře (Praha: VVP AVU 2010), dále je šéfredaktorem časopisu Teorie vědy / Theory of Science.

URL| http://www.ct24.cz/kultura/kultura-on-line/84672-kultura-on-line-vztah-technickych-obrazu-a-vedeni/ Plné znění zpráv


_

Jednání špiček ODS o odvolání Mirka Topolánka 23.3.2010

ČRo 1 - Radioţurnál str. 10 _

12:00 Ozvěny dne_

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Od rána zasedá úzké vedení Občanské demokratické strany a hraje se o osud jejího lídra. Víkendová vyjádření Mirka Topolánka, která se dotkla například ţidovství premiéra a sexuální orientace ministra dopravy vyvolala bouřlivou reakci. Předseda Senátu Přemysl Sobotka vyzval Mirka Topolánka, aby se vzdal místa na kandidátce ODS v Jihomoravském kraji a zváţil taky své setrvání v čele strany. Jednání grémia občanských demokratŧ mělo skončit uţ před polednem, ale stále se protahuje. Ve studiu je komentátor Českého rozhlasu Petr Nováček, dobrý den. Petr NOVÁČEK, komentátor Českého rozhlasu -------------------Hezký den. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Petře, o čem vypovídá to, ţe členové grémia rokují od časného rána, zatím není ţádný výsledek? Petr NOVÁČEK, komentátor Českého rozhlasu -------------------O tom, ţe to musí být velmi srdečný a otevřený rozhovor. Samozřejmě ta grémia trvávají tak hodinku a pŧl běţně, tohle je také řádné grémium, ale ten pořad se jaksi vymkl z rukou, protoţe přišly aktuální věci. Pokud vím, tak Ivan Langer musel odejít do Poslanecké sněmovny cosi řešit, takţe nastala pauza v jednání, a to poslední jaksi načasování bylo, ţe snad někdy v pŧl jedné bychom mohli vědět něco dalšího, ale zatím to na to opravdu nevypadá. On je to váţný problém, víte. Ono těsně před volbami, protoţe do voleb zbývají dva měsíce, a dnes mimochodem ve čtyři hodiny odpoledne je ten, ta chvíle, kdy musí být podána poslední kandidátka politické strany, chce-li strana kandidovat ve volbách, tak ono takhle na poslední chvíli se zabývat tím, zdali nějakým zpŧsobem odvolat předsedu strany, to je váţná věc. To se nedivím, ţe jim trvá dlouho. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Čekáte, ţe Mirek Topolánek nakonec rezignuje na post ve vedení strany nebo na to první místo na kandidátce v Jihomoravském kraji? Petr NOVÁČEK, komentátor Českého rozhlasu -------------------Mirek Topolánek je velký bojovník, ale cosi se z toho grémia přece jenom určitými oklikami proslechlo, údajně snad drtivá většina členŧ grémia, aţ na dva, moţná na tři, byla pro to, aby Mirek Topolánek přestal reprezentovat ODS v té volební kampani. Říkám to úmyslně takhle, protoţe jednou z variant, kterou si lze představit, mŧţe být to, ţe Mirek Topolánek bude dál předsedou strany, ale nebude volebním lídrem, tím ţe by mohl být někdo jiný, třeba dovedu si představit takového typického konzervativce Petra Nečase. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Pomohlo by to nějak ODS? Protoţe Mirek Topolánek by sice formálně zŧstal ve vedení strany, ale vlastně bez větších pravomocí před volbami. Petr NOVÁČEK, komentátor Českého rozhlasu -------------------Pokud se domníváte, ţe situace v té straně je váţná a ţe strana je v rozkladu, teď nemyslím vás, Veroniko, myslím třeba kritické hlasy ze samotné ODS, které vyzývají Topolánka, aby odstoupil, senátora Alexandra Vondru, samozřejmě předsedu Senátu Přemysla Sobotku, místopředsedkyni sněmovny Němcovou, ale i další, Plné znění zpráv


pokud mají obavu o osudu ODS a říkají si, ţe neţ tohle, takţe je lepší zkusit změnu, protoţe s prominutím hŧř uţ to dopadnout ve volbách nemŧţe, no tak pak jistě se ta změna, se ta změna uskutečnit dá, ale v kaţdém případě podle mě je to, je to prostě hop anebo trop. Takovou věc udělat těsně před volbami, to je pro kaţdou stranu váţná věc. Samozřejmě kdyby jako volební, dejme tomu, lídr nastoupila nějaká výrazná, dlouho známá tvář, říkám třeba Petr Nečas, coţ je člověk ustálených názorŧ, loajální, konzervativní, pravicový, tak jistě na takovou tu pevnou část voličŧ ODS to zapŧsobí, tak konečně nás zase reprezentuje někdo, kdo je jeden z nás a o kom víme, co si máme myslet. No, ale je otázka, jak to zapŧsobí na ty další, na další veřejnost, protoţe jen se svými vlastními lidmi ţádná strana nevystačí. A získat ty další, to bude samozřejmě sloţité v situaci, kdy ti další nebudou hned vědět, kdo ţe je ten hlavní, ke komu se vlastně nemají jako potenciální voliči upínat a sledovat jeho kroky. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Petře, jaká je nálada v regionech podle vašich informací? My jsme zjišťovali, ale zatím nám odmítli rozhovor všichni oslovení představitelé ODS v krajích. Petr NOVÁČEK, komentátor Českého rozhlasu -------------------Nedivte se, ţe odmítli, to je váţná situace. Pokud já vím, tak třeba ani praţská organizace, která je s Mirkem Topolánkem na štíru, se příliš nehrne do toho Topolánka vystřídat, alespoň Pavel, i Pavel Bém to říkal takovou šalamounskou formulací, ţe předseda se má měnit na kongresu, ne tímhle zpŧsobem. Mimochodem uţ to bylo řečeno, Mirka Topolánka by mohla odvolat pouze výkonná rada ODS, nikoliv to dnešní grémium. Myslím si, ţe regiony spíš budou vyčkávat, protoţe představte si ten otřes, ţe do dnešního dne stranu vede Mirek Topolánek a od zítřka ţe to všecko, co se musí a má ještě do voleb stát, by měl mít, abych tak řekl s prominutím, na triku někdo úplně jiný. Ve středu chce Občanská demokratická strana představit druhý ze čtyř hlavních pilířŧ svého programu, uţ jsme jako novináři dostali informaci, ţe na tiskové besedě bude přítomen předseda strany Mirek Topolánek a další lidé z jeho okruhu. To si představte, jaké všecky změny by to znamenalo, ta reţie předvolební kampaně. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Dodává komentátor Českého rozhlasu Petr Nováček. Díky, ţe jste přišel do studia, na shledanou. Petr NOVÁČEK, komentátor Českého rozhlasu -------------------Přišel jsem rád, děkuju za pozvání, na shledanou, hezký den. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------A v poledních Ozvěnách vítám sociologa Tomáše Trampotu z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, dobrý den. Tomáš TRAMPOTA, sociolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Dobrý den. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Pane Trampoto, jak mŧţe pŧsobit na voliče zhruba dva měsíce před volbami, ţe strana řeší tak zásadní vnitřní rozpory a hraje o osud svého lídra? Tomáš TRAMPOTA, sociolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------No, tak určitě jeden z dŧsledkŧ je to vytváření pocitu nejednotnosti ODS, coţ je jeden z těch rámcŧ, který se nám objevuje v médiích při informování o této straně celkem pravidelně. To znamená, mŧţe opravdu docházet k vytváření pocitu určité nejistoty, nejistoty k vedení této strany, také určité nehomogenity této strany. Nicméně v podstatě, co říkal mŧj předřečník, tak se domnívám, ţe nějaké rychlé a efektivní vyřešení toho problému, kterému dnes ODS čelí, mŧţe přece jen přinést nějaké, nějaké body u voličstva a mŧţe přinést alespoň nějaké pozitivní, pozitivní dŧsledky. Plné znění zpráv


Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Vy si myslíte, ţe kdyby teď ODS zareagovala tak, ţe donutí Mirka Topolánka, aby rezignoval, nebo alespoň podpoří vedení ještě nějakým jiným člověkem třeba na pozici volebního lídra, například Petrem Nečasem, jak zmínil Petr Nováček, pak by mohla ještě Občanská demokratická strana dohnat ten náskok, který má alespoň podle předvolebních prŧzkumŧ ČSSD? Tomáš TRAMPOTA, sociolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Jestli zcela dohnat, to se neodváţím tvrdit, ale bych byl k tomu skeptický, nicméně na druhou stranu, kdyţ se podíváme i na předchozí volby, tak za dva měsíce se mŧţe odehrát ještě mnoho, mnoho zajímavého a podstatného. Největší problém je ovšem ten, kdyţ se podíváme, jak média informují o politice v posledních letech, tak velice často nám podávají personalizované příběhy. To znamená, mnohem více, neţ tomu bylo před nějakými deseti lety, se informuje o tom předvolebním klání jak o boji Topolánek versus Paroubek a je velice těţké najednou nahradit, nahradit v podstatě tu mediálně velice exponovanou osobu Topolánka někým, kdo by byl také uţ celkem známý a jehoţ mediální obraz by se dal nějakým zpŧsobem aktivizovat. Za ty dva měsíce v podstatě není aţ tolik prostoru na tom vybudovat mediální obraz nějakého dalšího, dalšího nového silného, silného lídra. Musela by to být tedy opravdu nějaká uţ známá osobnost spojená s ODS: Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Kdyţ jsme u toho mediálního obrazu, jak podle vás informovala média o té poslední kauze Mirka Topolánka, o těch kontroverzních výrocích, které pronesl na adresu gayŧ, na adresu církve nebo například i Ţidŧ? Tomáš TRAMPOTA, sociolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Kdyţ jsem se probíral tím pŧvodním materiálem, tak jako ten nejmenovaný časopis zveřejnil i na svých webových stránkách, tak určitě souhlasím s tím, ţe došlo k určitému vytrţení z kontextu, nicméně to je celkem běţný postup, bez kterého se média ani nemohou, nemohou v podstatě obejít. Co je tam ovšem zásadnější pro mě, tak je ta velice silná monotématizace, to znamená, ţe v posledních letech, pokud se objeví nějaké takovéto téma, tak se nám najednou dostává napříč médii a v podstatě vytlačuje i řadu dalších, dalších témat. A ten zásah veřejnosti je pak velice, velice silný, coţ mŧţeme vidět i na dnešním denním tisku, kdy se v podstatě tím problémem zabývá velice obšírně, obšírně většina deníkŧ. Nicméně co je zásadní říci, tak je to, ţe to, co Topolánek řekl, tak to řekl a ten materiál nám ukazuje jeho podle mě velice jednoduché myšlení v určitých kategorizacích, které jsou pro dnešní společnost v podstatě nepřijatelné. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Myslí si sociolog Tomáš Trampota. Děkuji za vaše odpovědi, na shledanou. Tomáš TRAMPOTA, sociolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Na shledanou. _

Pašování drog do USA 23.3.2010

ČT 24

str. 01 _

05:59 Studio 6_

Pašování drog, tak to je hlavní téma návštěvy amerických ministrŧ zahraničí a obrany v Mexiku. Vzhledem k tomu, ţe naprostá většina drog z Mexika skončí ve Spojených státech, tak americká administrativa chce, aby Mexičané mnohem rázněji proti drogám zakročovali. Vystupující - František LUTONSKÝ, moderátor - Helena ŠULCOVÁ, moderátorka Plné znění zpráv


- Tomáš KRISTLÍK, katedra amerických studií, IMS FSV UK (pouze anotováno) _

Při pokeru je to jako na burze. Peníze jsou jenom čísla 23.3.2010

Hospodářské noviny str. 22 Miroslava Jirsová_

Business Class_

KARTY HO ŢIVÍ. A velmi slušně. Student ekonomie Jan Škampa si ve čtyřiadvaceti letech „vydělává“ miliony hraním pokeru. „Je to v podstatě práce jako kaţdá jiná,“ říká. Hráč Poker začal hrát před pěti lety na internetu s kamarády. První peníze vyhrál v online turnajích zdarma, pak vsázel jednu libru, poté zvýšil na dvacet, pak padesát. Dnes hraje čtyřiadvacetiletý Jan Škampa s objemy v řádu tisícŧ dolarŧ. A vychází mu to. Jeho zatím největším úspěchem byla výhra 17 milionŧ za první místo v turnaji Czech poker tour v praţském Hiltonu loni v prosinci, jehoţ se účastnilo 684 lidí. „Hrál jsem vţdy jen s penězi, které jsem vyhrál. Ţádné své peníze do toho neinvestuju,“ popisuje svou strategii Škampa, který se vypracoval natolik, ţe ho hraní pokeru uţ tři roky nejenom ţiví, ale pomohlo mu zajistit se na několik let dopředu. Celkovou vyhranou částku nechce zveřejňovat. Prozrazuje však, ţe jeden den se mu v online turnajích podařilo vyhrát v přepočtu přes 700 tisíc korun. Největší prohra ho naopak vyšla na 600 tisíc korun. Jaké to je prohrát takovou sumu, ptám se. „Základní věc je, ţe při při hraní beru peníze jen jako nějaké bodíky nebo čísla, se kterými hraju. Nemŧţu o nich přemýšlet s tím, co bych si za ně pořídil. To by mi lezlo na mozek a ovlivnilo by to moje rozhodování při hře,“ říká s tím, ţe kaţdý hráč by měl mít odloţeno stranou sumu na šest měsícŧ ţivotních nákladŧ. Na občasné prohry si zvykl. Při pokeru mŧţe prohrát i špičkový hráč ve hře s amatérem. „V kaţdém turnaji hraje obrovskou roli štěstí. Ovšem dlouhodobě jeho vliv ustupuje. Zjednodušeně řečeno, kdyţ ho má někdo teď, nebude ho mít jindy,“ říká Škampa, který za svou pětiletou kariéru zaţil pouze maximálně pět ztrátových měsícŧ. Začít dnes hrát poker na internetu pro výdělek je podle něj nyní mnohem sloţitější neţ v době, kdy začínal on. Úroveň hráčŧ jde nahoru, jsou k dispozici tréninkové stránky a videa, diskusní fóra, spousta článkŧ a kníţek. Hlavně neopakovat typické situace Ve svých čtyřiadvaceti letech uţ na turnajích zdaleka neplatí za nejmladšího. „Není to tak, ţe starší hráči jsou lepší neţ mladí. Spíš naopak. Lidi ve středním věku hrají na turnajích často jen rekreačně. Nejvíc skutečných profesionálŧ je zvlášť na internetových turnajích ve věku kolem dvacítky. Jsem v podstatě za mediánem věku profesionálních hráčŧ,“ vysvětluje Škampa se specifickou rétorikou člověka s vyvinutým logickým myšlením. Právě logické myšlení povaţuje za svoji největší přednost v pokerové hře. Při turnajích často kalkuluje s pravděpodobností, a to na vyšší úrovni neţ běţní pokeroví hráči. Jeho strategií je být nevyzpytatelný. „Snaţím se neopakovat typické situace, aby protihráči moc nevěděli, jaký styl hry hraju. Jde o to, aby si nemohli být jistí, ţe v rŧzných situacích budu blafovat skoro vţdy nebo naopak skoro nikdy,“ vysvětluje Škampa. Při „ţivých“ hrách se snaţí tvářit neutrálně a nedát na sobě znát ţádné emoce. „Mám nacvičenou mimiku tváře, snaţím se tvářit uvolněně,“ popisuje svoji hru. Nepovaţuje za nutné skrývat emoce pod kapuci nebo černé brýle, jako to dělají někteří hráči. Připouští však, ţe přechod z hraní turnajŧ na počítači na ţivou hru je velká změna a chvíli mu trvalo, neţ si na to zvykl. Pokud mŧţe, vţdy preferuje online hru. I tam sice hraje roli psychologie, výhodou však je, ţe hra je rychlejší, a tak se dá zvládnout i několik turnajŧ najednou. Kariéru v oblasti finančních trhŧ nevylučuji Díky pokeru začal Škampa cestovat po celém světě. Během posledního roku se zúčastnil turnajŧ v Las Vegas, Barceloně, Londýně, Bratislavě, na Kypru a v Kodani. Před čtrnácti dny se podíval do Berlína a příští měsíc se chystá do Monte Carla. Po turnaji si většinou udělá pár výletŧ do okolí. „Začal jsem hodně cestovat posledního tři čtvrtě roku. Jezdím zhruba jednou za měsíc, většinou na týden,“ říká. Poker je pro něj práce, ale zároveň si dává pozor, aby ho pořád bavil. „Jsou období, kdy nemám chuť a pak třeba měsíc prakticky nehraju. Chtěl bych, aby mě poker vydrţel bavit a nebral jsem ho jako povinnost,“ říká. V budoucnu by se ale chtěl věnovat i jiným věcem. „V pokeru nevzniká dlouhodobě moc kariérních příleţitostí,“ říká s tím, ţe nevylučuje ani kariéru v oblasti finančních trhŧ. Burza a poker mají totiţ řadu společných prvkŧ. Mnozí dobří pokeroví hráči vydělávají na burze nebo dokonce pracují jako analytici v Plné znění zpráv


makléřských společnostech. Díky vyhraným penězŧm ale Jana Škampu nic netlačí, aby na kariéru spěchal. „Výhoda peněz je, ţe se mŧţete svobodně rozhodovat,“ říká. Přiznává také, ţe v posledním roce a pŧl zanedbával školu. „Ze začátku jsem to kombinoval. Aţ jsem měl na nějakých pět, deset let vystaráno, začal jsem se věnovat plně pokeru. Teď mi chybí motivace do učení,“ přiznává student FSV UK, který po šesti letech na škole zatím ještě nestihl získat bakalářský titul. Foto popis| Je to jenom Hra Na turnaji loni v prosinci vyhrál Jan Škampa 17 milionŧ korun. Foto autor| foto: HN – Z. Šmajlerová O autorovi| Miroslava Jirsová, [email protected] _

Dopady setrvání Mirka Topolánka v politice 23.3.2010

Prima TV

str. 05 _

18:55 Zprávy TV Prima_

Jiří CHUM, moderátor -------------------Všichni teď čekají na to, jak se bude situace v ODS a vŧbec na politické scéně vyvíjet dál. Ptát se na to bude kolega Ladislav Hruška. Láďo, dobrý večer. Ladislav HRUŠKA, redaktor -------------------Tak dobrý večer. Jak jsme slyšeli, Mirek Topolánek ustál tlaku svých straníkŧ v ODS. Já uţ tady s sebou mám politologa Josefa Mlejnka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Dobrý večer. Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Dobrý večer. Ladislav HRUŠKA, redaktor -------------------Otázka jednoduchá nasnadě. Mirek Topolánek zŧstává. Ublíţí to, nebo pomŧţe straně? Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Já si myslím, ţe ze všech těch špatných řešení, které se nabízely, je tohle to ještě nejméně špatné, ţe si udrţel tu funkci. Kdyby odstoupil, tak musí ODS řešit otázku, kdo bude teď lídrem do voleb a v tom vedení ODS ţádný jednoznačný lídr není. A pokud by to chtěl řešit nějak zásadně, tak by museli svolat sjezd a na to, myslím, ţe stejně uţ teďka není čas. Takţe, jim nezbývá nic jiného neţ ponechat lídra Mirka Topolánka a snaţit se uspět ve volbách co nejlépe i přes tuto aféru. Ladislav HRUŠKA, redaktor -------------------To jednání probíhalo za zavřenými dveřmi téměř bezmála 12 hodin. Co se tam mohlo odehrávat? Josef MLEJNEK, politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Já si myslím, ţe kromě fyzického násilí takřka všecko, co se spojuje člověku s pojmem velmi bouřlivé, napjaté jednání. Ladislav HRUŠKA, redaktor -------------------Děkuji. Tak doufejme,ţe na pěsti nedošlo. Ode mě vše. Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka Plné znění zpráv


-------------------Láďo, děkujeme tobě i panu Mlejnkovi za odpovědi. Mirek Topolánek je sluţebně nejstarším předsedou politické strany. Kdyţ ale do vysoké politiky vstupoval, málokdo by si na něj vsadil. Pojďme se společně podívat, jak vypadala cesta Mirka Topolánka na výsluní i na jeho pády. redaktor -------------------Psal se rok 2002 a Mirek Topolánek nahradil Václava Klause v čele ODS. I kdyţ veřejnost jeho jméno téměř neznala, uţ tehdy byl uvnitř strany jednou z těţších vah. Od devadesátého šestého seděl v Senátu a uţ o dva roky později začal občanskodemokratickým senátorŧm šéfovat. Zakladateli ODS Václavu Klausovi se ale nezalíbil nikdy. Uţ po zvolení Mirku Topolánkovi v SMS zprávě prohlásil, ţe je falešný a prázdný. Přesto právě Topolánek s ODS vyhrál krajské, evropské, senátní a v roce 2006 i parlamentní volby a sestavil jednobarevnou vládu. Ta ovšem jako vŧbec první kabinet v historii nezískala dŧvěru sněmovny. Druhá, koaliční, vláda uţ byla úspěšnější, ale jen díky přeběhlíkŧm Pohankovi a Melčákovi z ČSSD. Mirek Topolánek si tak vŧbec jako první Čech v roli premiéra zkusil i předsednictví v Evropské radě. Pak uţ to šlo ale z kopce. Zítra to bude přesně rok, co padla jeho vláda poté, co proti ní hlasovali i někteří občanští demokraté. A po odchodu ze Strakovy akademie následoval i odchod ze sněmovny. Mirek Topolánek skládá poslanecký mandát poté, co se ČSSD odmítla podílet na vypsání předčasných parlamentních voleb. _

MÉDIA: Miloš Čermák: Kdo z vás četl dnešní noviny? 22.3.2010 ceska-media.cz str. 00 Média-Stalo se_ Publikováno v týdeníku Strategie, str. 21, rubrika: Ţurnál, autor: Miloš Čermák, (zst)_ Studenti ţurnalistiky uţ denním tiskem nelistují. Proč také. Jsem tou otázkou napŧl známý a napŧl trapný. Ale pokládám ji kaţdý semestr studentŧm, které učím na bakalářském studiu ţurnalistiky na FSV UK. „Kdo z vás četl dnešní noviny?“ Úmyslně se neptám: „Kdo z vás čte noviny?“, protoţe to svádí k milosrdné lţi: „Většinou ano.“ Ale na jasně poloţenou otázku lidé odpovídají pravdu, moţná i proto, ţe se bojí, ţe je z dnešního tisku budu zkoušet. Kdyţ jsem ji poloţil v roce 2001 poprvé, přihlásila se asi třetina ze čtyřiceti studentŧ v posluchárně. Letos to byli pouze dva lidé. Jeden četl bezplatný deník E15 (je na stojanu vedle vrátnice) a druhý Sport. I to je dŧvod, proč na jednu z dalších hodin beru pár výtiskŧ od kaţdých novin. Abych některým z nich ukázal, co to noviny vlastně jsou a jak fungují. „Tak podívejte, tohle na začátku je titulní strana, tam jsou nejdŧleţitější věci, které se staly včera, uprostřed je ekonomika a na konci sport. Jo a taky někdy televizní program.“ Zní to jako anekdota, ale moje generace si opravdu nedokáţe představit, jak moc se mění svět kolem nás a jak dnešní teenageři nebo lidé kolem dvacítky vnímají svět. Celý článek v týdeníku Strategie, str. 21


Americký prezident prosadil reformu zdravotnictví 22.3.2010 ČRo - izurnal.cz str. 00 / amerika_ Vít Pohanka,Marek Matlovič,Milan Kopp,Marika Táborská_ Ve Sněmovně reprezentantŧ pro reformu hlasovalo 219 zákonodárcŧ. Pro přijetí normy bylo potřeba 216 hlasŧ. Reforma by měla zpřístupnit zdravotní pojištění víc neţ 30 miliónŧm občanŧ, kteří ho nemají. Sněmovna rozhodla o největších změnách amerického zdravotního systému za posledních 45 let. Větší části americké veřejnosti se ale navrhované změny nelíbí a před Kongresem se demonstrovalo proti jejich přijetí. Prezident Obama slibuje: reforma znamená pojištění 32 milionŧ nepojištěných Američanŧ. Dlouhodobě přinese Plné znění zpráv


úspory ve zdravotnictví, které je bezkonkurenčně nejdraţší na světě.Radikální změny po desetiletích Ale pro reformu bylo podle nejnovějších prŧzkumŧ jen 38 procent Američanŧ, proti 48 procent. Právě nesouhlasící občané o sobě dávali do poslední chvíle hlasitě vědět přímo před Kongresem. Opoziční republikáni slibují, ţe pokud získají v podzimních volbách kontrolu nad Kongresem, budou změny ve zdravotnictví zase rušit. Podle nich jde o obrovský zásah státu do zdravotnictví, který významně zvýší státní dluh. Podle demokratŧ naopak reforma přinese do systému zdravotní péče úspory.Zákon musí ještě podepsat prezident Obama a potvrdit Senát. To ale bude podle očekávání jen formalita. O desetinu více pojištěncŧPrávě přijatá změna má umoţnit zdravotní pojištění nějakým pětadevadesáti procentŧm Američanŧ, coţ je o deset procent více, neţ kolik jich má pojistku dnes.Česko - americký investiční bankéř Ondřej Jonáš v Ozvěnách dne poznamenal, ţe reforma zavede povinnost zdravotního pojištění, sankce i regulaci pojišťoven. „Je to celá řada opatření, některá populistická. Některá velmi rozumná. Například děti budou pojištěni do věku 26 let a nemohou být odmítnuti pojišťovnou“Reforma není populární nejen pro socialistické znaky v případě povinnosti a sankcí, ale i pro podezření populace z nákladnosti. „Na obzoru vidíme ideální podmínky pro velkou politickou bouři, kruté potrestání demokratŧ v podzimních volbách.“Petr Háva z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy ve Světě o jedné připomněl, ţe americká společnost je nerovná a vnímá zdravotní péči jako obrovské téma. „Zásadní, dŧleţité, opěrné body reformy jsou stále ve hře,“ zmínil Háva. „Pro systém převaţujícího soukromého pojištění se Amerika rozhodla před 80 lety. Nebyla schopna se vypořádat s problémy, které to vyprodukovalo,“ poznamenal Háva.K Nejvyššímu soudu míří první ţalobyPodle spolupracovníka Radioţurnálu v USA Dušana Neumanna většina fiskálních konzervativcŧ nevidí moţnost, jak se reforma v dnešní vysoce byrokratizované podobě dá realizovat, a uţ vŧbec ne zaplatit.Podle kritikŧ Obamovy reformy by k tomu, aby mnohem více Američanŧ získalo přístup ke zdravotnímu pojištění, stačilo několik adresných zákonŧ. Proti reformě uţ také míří první ţaloby.„V tomto okamţiku uţ generální prokurátoři státŧ Idaho a Virginia vypracovali ţalobu na federální vládu u Nejvyššího soudu z protiústavnosti tohoto zákona, který nutí občany, aby si povinně zakoupili pojištění u vládou kontrolovaných pojišťoven,“ uvedl Neumann.Americká Sněmovna reprezentantŧ bude hlasovat o reformě zdravotnictvíBarack Obama opět vystoupí k reformě zdravotnictvíObama nepřesvědčil republikány o návrhu reformy zdravotnictvíObamova reforma zdravotnictví uspěla při hlasování v SenátuReforma amerického zdravotnictví mŧţe ovlivnit trh


Pedagog UK: Topolánkova kauza je důsledkem úpadku politické kultury 22.3.2010

ČRo - izurnal.cz str. 00 / spolecnost_ Tomáš Pavlíček,Katarína Brezovská_

Značný rozruch vyvolal záznam neformálního rozhovoru s předsedou ODS Mirkem Topolánkem, který unikl z redakce magazínu pro gaye LUI. Topolánek v něm mimo jiné hovořil o homosexualitě ministra Gustáva Slamečky či ţidovství premiéra Fischera. Uvedl také, ţe církev v minulosti vymývala lidem mozky. Ve své omluvě pak argumentoval tím, ţe jeho slova byla vytrţena z kontextu. Rudolf Kučera z Fakulty sociálních věd UK označil výroky Topolánka za šokující. "Čeští politici se snaţí být cool, chovat se leţérně, ale slušela by jim určitá solidnost, nemluví přece jen za sebe ale celou osmadvacítku," charakterizovali vystupování zdejších zástupcŧ v čele EU reportéři zahraničních novin. Podle pozorovatelŧ to předseda ODS Mirek Topolánek tentokrát s leţérností mírně řečeno přehnal. Během rozhovoru pro gay časopis LUI vytvořil moţná světový rekord v počtu skupin, které se mu podařilo urazit.„Myslím, ţe slova předsedy ODS jsou rozhodně velmi šokující. To, ţe se někde nechá fotografovat pro časopis a poskytne tam rozhovor, pak se nemŧţe divit, ţe části rozhovoru jsou někam poslány. Vina je na neuváţeném jednání pana Topolánka,“ řekl Rádiu Česko Rudolf Kučera z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze.Dodal, ţe v demokratických poměrech západních zemí Evropské unie takovéto vyslovené a publikované názory znamenají, ţe příští den dotyčný politik na své posty rezignuje. „To je automatické, o tom se nedebatuje. Jestli to řekl na pŧl úst nebo naplno, prostě ten člověk okamţitě skončí,“ dodal.„Mě na celé kauze nejvíce zaujala ne míra vulgarity – ta se pouţívá i v parlamentu - ale ta míra nevzdělanosti. Jak je moţné, ţe předseda pravicové strany, která aspiruje na vítězství ve volbách, je člověk totálně nevzdělaný,“ uvedl Kučera.Úpadek politické kulturyPodle pedagoga z Univerzity Karlovy. Je zcela nepochybné, ţe polistopadová politika měla určitou politickou i kulturní úroveň. A tak byla i vnímána ve světě. Postupně ale dochází k Plné znění zpráv


úpadku.„Dnes, kdyţ se podíváte na české politiky- aţ na výjimky - jak se pohybují v Evropě, co říkají, vím dobře, ţe jsou lidi šokováni tím, co pronášejí za názory. Takţe jde patrně o úpadek, který se postupně prohlubuje,“ dodal.Dŧvodem je podle Kučery to, ţe v úpadku je vzdělanost v zemi. „Všechno se soustřeďuje jen na honbu za posty, za penězi. To, ţe jsou také dŧleţité názory na ţivot, náboţenství, ţe je určitá politická kultura, slušnost, se téměř vytrácí,“ konstatoval na Rádiu Česko.


Předseda Senátu doporučil Topolánkovi odchod z čela ODS 22.3.2010 ČRo - izurnal.cz str. 00 / politika_ Ondřej Černý,Katarína Brezovská,Květa Moravcová,Veronika Sedláčková,Igor Maňour,David Šťáhlavský_ Předseda Senátu Přemysl Sobotka vyzval šéfa ODS Mirka Topolánka, aby nekandidoval do sněmovny a zváţil rezignaci na funkci v čele strany. Reagoval tak na neformální rozhovor předsedy ODS s redaktorem časopisu LUI, během kterého Topolánek mluvil nevhodně o homosexuálech, církvi nebo některých voličích. Topolánkovy výroky jsou podle Sobotky v zásadním rozporu s ideály ODS, poškozují ji a nahrávají sílícímu populismu sociální demokracie.. „Proto doporučuji Mirkovi Topolánkovi, aby odstoupil z kandidátky ODS pro volby do Poslanecké sněmovny v roce 2010 a aby zváţil své pŧsobení ve vedení ODS,“ uvedl předseda Senátu na mimořádné tiskové konferenci.Záznam neformálního rozhovoru s předsedou ODS Mirkem Topolánkem unikl z redakce magazínu pro gaye LUI o víkendu. Topolánek v něm mimo jiné hovořil o homosexualitě ministra Gustáva Slamečky či ţidovství premiéra Fischera. Uvedl také, ţe církev v minulosti vymývala lidem mozky. Výroky šéfa ODS zpŧsobily na politické scéně rozruch. Odsoudil je i premiér Jan Fischer. Podle svých slov omezí kontakt s Topolánkem na nezbytné pracovní minimum. Ministr dopravy Gustav Slamečka naopak neví, za co by se mu měl šéf ODS omlouvat. Topolánek se uţ za svá slova omluvil. V omluvě argumentoval tím, ţe jeho slova byla vytrţena z kontextu.Zítra se případem bude zabývat grémium ODS„Moţná to bylo vytrţené z kontextu, ale nedovedu si představit, ţe by předseda liberálně-konzervativní pravicové politické strany říkal tyto věty, ať uţ neformálně nebo formálně. My jsme politiky 24 hodin a věty, které on pronášel, se s mým vnitřním cítěním neztotoţňují.Stejné názory slyším od lidí, kteří mi telefonují,“ řekl předseda Senátu Sobotka na Rádiu Česko.Vyhrocenou situaci v ODS zpŧsobenou děním kolem výrokŧ předsedy strany Mirka Topolánka by mělo uţ zítra ráno řešit nejuţší vedení strany. „Jak bude reagovat ostatní vedení ODS, to nevím. Očekávám, ţe se kolegové ozvou, ţe buď se na mne budou buď zlobit, nebo mě podpoří," řekl Sobotka.Podle politologa Josefa Mlejnka mladšího z Fakulty sociálních věd UK v ODS uţ dlouho probíhá mocenský boj a Topolánek si touto aférou nepomohl. Rozhodující bude, co ze do zítřejšího grémia odehraje v zákulisí.„Zda se tam vytvoří nějaká početná koalice nepřátel Mirka Topolánka a vyuţije tu aféru k tomu, aby ho odstranila,“ řekl Mlejnek. Většina hlavních představitelŧ ODS podle něj vyčkává a rozhodující stanovisko zatím nevyjádřila.Sobotkovu výzvu podpořil i VondraVýzvu Přemysla Sobotky podpořil i senátor za ODS Alexandr Vondra. „Je nepřípustné, aby šéf konzervativní strany hájil takové názory na církev a podobně. Toto je mimo jakékoli limity,“ řekl Vondra.Senátor předpokládá, ţe Topolánek na výzvu v úterý zareaguje. „Ať uţ zareaguje tak či onak, svět se v ţádném případě nezbortí,“ dodal Vondra.Podle politologa z Univerzity Palackého v Olomouci Pavla Šaradína je Sobotkova výzva promyšleným krokem, který má ODS zachránit do budoucna. „Tady uţ ta pověstná poslední kapka přetekla a stalo se něco, co mŧţe poškodit politickou kulturu jako takovou,“ uvedl politolog.ODS podle něj nezbývá nic jiného, neţ aby Mirka Topolánka přinutila k odchodu. „Jedině tak si zachová vlastní tvář. S takovýmto člověkem v čele nelze provádět protikorupční opatření, nelze slibovat normální slušnou politiku. ODS mŧţe zachránit pouze to, pokud se takovéhoto člověka zbaví,“ myslí si Šaradín.Předseda ODS Mirek Topolánek pokládá situaci vyvolanou svými výroky za uměle vytvořenou, podrobněji se chce vyjádřit po ranním jednání stranického vedení.ČSSD vyzývá Topolánka k odchoduK odchodu z veřejného ţivota vyzval Topolánka kromě Sobotky také předseda ČSSD Jiří Paroubek. Ten řekl, ţe se šéf ODS vyţívá ve smutných obdobích naší historie.„Já myslím, ţe je potřeba tady připomenout výroky Mirka Topolánka v řadě let. Takovou jejich myšlenkovou kontinuitu – „Es kommt der Tag„, „Osvětimská leţ„, „Noc dlouhých noţŧ„. On je zjevně fascinován nejtemnějšími obdobími evropské historie,“ uvedl Paroubek.Podle předsedy strany zelených Ondřeje Lišky si Topolánek měl výroky o homosexuálech nebo církvích odpustit. „Já jsem poslední dva dny nebyl v České republice a znám pouze z médii interpretaci slov pana předsedy Topolánka. Nedokáţu posoudit, jestli byla míněna tak, jak byla v médiích interpretována. Kaţdopádně je nikdy Plné znění zpráv


neměl vypouštět z pusy, protoţe právě splňují všechny charakteristiky toho, co mŧţe být špatně interpretováno.Komentátor: Topolánek zasadil ODS před volbami ránu do zad„Já si především myslím, ţe člověk občas udělá chybu a řekne, co ho za dvě minuty mrzí, A to se moţná stalo Mirkovi Topolánkovi. Ale jsou určité věci, které se politikovi stát nesmí,“ řekl k výrokŧm předsedy ODS na Rádiu Česko politický komentátor ČRo Petr Nováček.Další věcí je podle něj to, ţe se neformální rozhovor dostal na veřejnost indiskrecí jistého časopisu. „To je strašidelná záleţitost, která je pro mě v souvislosti s představitelem strany, která o sobě tvrdí, ţe je pravicová konzervativní, nepředstavitelná,“ uvedl. Podle komentátora zasadil Mirek Topolánek svými výroky předvolební kampani ODS ránu do zad. Připomněl, ţe Topolánek je lídrem kandidátky na jiţní Moravě, která je výrazně katolickým regionem. „Jestliţe v rozhovoru hovořil o církvi, jako o někom, kdo lidem vymývá mozky, tak pokud to bude někde negativně pŧsobit, tak zejména na jiţní Moravě,“ řekl.Topolánek pokládá celou situaci za uměle vytvořenou a vyjádří se k ní aţ po zítřejším grémiu strany. Prostřednictvím SMS zprávy vzkázal, ţe ţádné kusé informace poskytovat nebude.Pedagog UK: Topolánkova kauza je dŧsledkem úpadku politické kultury


Přemysl Sobotka vyzývá Mirka Topolánka k odchodu ze stranické kandidátky 22.3.2010


18:00 Ozvěny dne_

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Poslední věc, kterou dosud nejsilnější parlamentní strana několik týdnŧ před volbami potřebovala, hlas z nejuţšího vedení, který vyzývá předsedu, aby opustil kandidátku a zváţil setrvání v čele strany. Právě to se dnes občanským demokratŧm stalo. Po odchodu současného lídra volá předseda Senátu Přemysl Sobotka. Reaguje na víkendové výroky Mirka Topolánka, který se dotkl například ţidovství premiéra Jana Fischera nebo sexuální orientace ministra dopravy Gustáva Slamečky. A voliče sociální demokracie označil za knedlo, vepřo, zelo. Sám Topolánek na zmíněnou výzvu nereaguje. Na stránkách ODS vyvěsil pouze krátké prohlášení, kde uvádí, ţe celou záleţitost pokládá za uměle vytvořenou a vyjádří se aţ po zítřejším jednání grémia ODS. Ţivě ten zdravím předsedu horní komory parlamentu Přemysla Sobotku. Dobrý večer. Přemysl SOBOTKA, předseda Senátu /ODS/ -------------------Dobrý večer. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Pane předsedo, proč je podle vás celá ta kauza pro pana Topolánka tak neúnosná, ţe by měl opustit stranickou kandidátku, moţná i vedení ODS? Přemysl SOBOTKA, předseda Senátu /ODS/ -------------------Já nevím, jestli pro pana Mirka Topolánka, ale byla únosná pro mě, a nejenom pro mě, ale i pro mnoho dalších lidí, kteří mi včera volali a kteří se mě ptali, co to má znamenat a ţe opravdu s tím nesouhlasí. A já postupně to ve mně dozrávalo, kdyţ jsem se dnes dopoledne nebo ráno seznámil s přesným zněním, tak jsem pochopil, ţe toto je strašlivě špatné, ţe takhle to opravdu nejde, ţe předseda liberální konzervativní strany pronáší věty, i kdyby byly stokrát of reckord a stokrát mimo jakoby záznam, ale přesto byly pouţity v médiích, tak prostě to nejde, z mého pohledu. A jaká bude další reakce a další postupy, to v této chvíli nevím, ale mohu říct, ţe celé odpoledne mi zvoní telefon a dostávám SMS a maily a převaha je výrazně pozitivní a myslím si, ţe je to moţná signál, ţe ODS je stranou, která umí řešit problémy, které jsem já v této chvíli označil. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka Plné znění zpráv


-------------------Volají vám i členové nejuţšího vedení ODS a vyjadřují vám podporu, veřejně to zatím nikdo z nich neudělal, kromě senátora Alexandra Vondry? Přemysl SOBOTKA, předseda Senátu /ODS/ -------------------Já se přiznám, ţe to nebudu teď komentovat, protoţe bych moţná předjímal prŧběh zítřejšího grémia, takţe skutečně vám na tuto otázku neodpovím, ale bavím se o krajské oblastní nebo o řadových členech, ale samozřejmě bavím se i o lidech, kteří nemají s ODS vŧbec nic společného, ne, ţe nás pŧvodně chtěli volit a nyní se rozhodli po mém prohlášení, ţe opět získávají naději a ţe nás budou volit, takţe pro mě je to velmi pozitivní signál. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Vy si nemyslíte, ţe by ta radikální změna v čele kandidátky a potaţmo v čele celé strany, mohla ohrozit ODS před volbami? Přemysl SOBOTKA, předseda Senátu /ODS/ -------------------Podívejme se na prŧzkumy, podívejme se na to, ţe Mirek Topolánek odvedl za těch, v podstatě osm let ve funkci velmi dobrou práci, to já jsem vŧbec nezpochybňoval a nikdy ji nebudu zpochybňovat, a dokonce jsem mu opakovaně poděkoval a dokonce jsem i vytvořil dostatečně loajální prostředí, ale v daném okamţiku toto byla poslední kapka, ta číše přetekla a já jsem toto prohlášení udělal. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Tedy myslíte, ţe by jeho setrvání ublíţilo víc, neţ kdyby odešel? Přemysl SOBOTKA, předseda Senátu /ODS/ -------------------To je právě pro to ta výzva. A z mého pohledu, i kdyţ je to těsně před volbama, tak moţná je to signál, ţe ODS má v sobě nějakou reflexi. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Nedáváte nějaký prostor tomu, ţe zítra na grémiu Mirek Topolánek uspokojivě vysvětlí, co se vlastně stalo, protoţe zastal se ho i šéfredaktor časopisu pro gaye LUI, který řekl, ţe bylo zkreslené a vytrţené z kontextu to, co uveřejnil deník Blesk? Přemysl SOBOTKA, předseda Senátu /ODS/ -------------------Já jsem viděl část záběru, které včera proběhly, a myslím, ţe to byla televize Nova, kde Mirek reagoval pro mě velmi, velmi nešťastně a myslím si, ţe my všichni, kteří jsme v politice, tak jsme politiky 24 hodin denně. A nemŧţeme si dovolit v ţádném okamţiku takovéto extempore, které bylo provedeno. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Pane předsedo, budete tedy navrhovat na zítřejším grémium, aby Mirek Topolánek opustil čelo kandidátky v Jihomoravském kraji a také stranickou předsednickou funkci? Přemysl SOBOTKA, předseda Senátu /ODS/ -------------------Myslíte si, ţe dnes řeknu něco a zítra něco jiného, já si na svých názorech trvám, takţe určitě ode mě nemŧţe očekávat nikdo nic jiného. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Uvádí předseda Senátu, občanský demokrat Přemysl Sobotka. Děkuji, na shledanou. Plné znění zpráv


Přemysl SOBOTKA, předseda Senátu /ODS/ -------------------Díky za pozvání, na shledanou. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Jak uţ bylo řečeno, zítra bude o kontroverzních výrocích předsedy Mirka Topolánka jednat grémium ODS. Dnes s námi ţádný ze členŧ úzkého stranického vedení mluvit nechtěl. Dalším hostem večerních Ozvěn je politolog Josef Mlejnek mladší z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Dobrý večer. Josef MLEJNEK ml., politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Dobrý večer. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Pane Mlejnku, jak na vás pŧsobí dnešní vystoupení pana Sobotky, jako vyjádření stranického libera, ostatní hlasy z grémia, zdá se, zatím po odchodu pana Topolánka nevolají. Josef MLEJNEK ml., politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Samozřejmě, ţe v ODS probíhá uţ dlouho mocenský boj a samozřejmě, ţe touto aférou si Mirek Topolánek rozhodně nepomohl. A asi bude rozhodující to, co se odehraje v zákulisí do toho zítřejšího grémia, jestli se tam vytvoří nějaká početná koalice nepřátel Mirka Topolánka. A vlastně z velké části vyuţije tu aféru k tomu, aby, aby Mirka Topolánka odstranila, nebo jestli se taková koalice v prŧběhu večera, noci nevytvoří, to uvidíme zítra. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Kdybyste měl odhadovat vy, myslíte si, ţe nakonec těch hlasŧ, které volají po odchodu Mirka Topolánka, bude víc neţ těch, které, které se ho zastávají? Josef MLEJNEK ml., politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------No, protoţe zatím těch hlasŧ na veřejnosti moc není, tak z toho lze odvodit to, ţe spíše většina, pardon, většina rozhodujících členŧ ODS zatím takticky vyčkává, patrně dávají si pozor na to, aby zatím nepronesli nějaký rozhodující výrok v médiích, takţe samozřejmě tady bude rozhodující spíš nějaké to zákulisní vyjednávání, telefonování, nevím, myslím si, ţe asi těţko mŧţeme očekávat, ţe by se začaly nějak výrazně mnoţit teď výroky vysokých představitelŧ ODS na toto téma. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Domnívá se politolog Josef Mlejnek mladší. Děkuji i vám, na shledanou. Josef MLEJNEK ml., politolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Na shledanou. _

Úroveň politiky a politická korektnost 22.3.2010

ČRo Rádio Česko

str. 01

08:16 Událost dne_

_ moderátor -------------------Těţší politici se snaţí být cool, chovat se leţérně, ale slušela by jim určitá solidnost. Nemluví přece jenom za sebe, ale za celou osmadvacítku. Charakterizovali vystupování zdejších zástupcŧ v čele Evropské unie reportéři zahraničních novin. Platí to pořád, i kdyţ to tehdejší premiér a současný předseda ODS Mirek Topolánek Plné znění zpráv


tentokrát s onou leţérností, mírně řečeno, přehnal. Během rozhovoru pro gay časopis LUI vytvořil moţná světový rekord v počtu skupin, které se mu podařilo urazit. Homosexuály, Ţidy, katolickou církev, osobně premiéra a ministra dopravy, i voliče sociální demokracie. O úrovni zdejší politiky, o politické korektnosti a moţná i o etice budeme mluvit s Rudolfem Kučerou z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Dobrý den. Rudolf KUČERA, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze -------------------Dobrý den. moderátor -------------------Já se nechci zabývat obšírně těmi samotnými výroky, ale na začátku mi to přece jenom nedá, kdo podle vás překročil hranice, Mirek Topolánek sám tím, co říkal, anebo ti, kteří ty útrţky z rozhovoru vedeného prý of the record poslali do bulvárních novin a ti je pak prý vytrţené z kontextu otiskli? Rudolf KUČERA, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze -------------------No, tak já myslím, ţe rozhodně teda jsou velmi neobvyklé a velmi šokující ty výroky pana expremiéra. To, ţe někam přijde do časopisu a tam se nechá fotografovat a poskytne tam rozhovor, tak se nemŧţe prostě divit tomu, ţe, ţe části toho rozhovoru nebo dokonce celý, já nevím přesně, jsou někam poslány potom, jo, protoţe ten obsah byl šokující. Takţe tady si myslím, ţe je ta vina na neuváţeném jednání pana expremiéra. moderátor -------------------Řekl byste, ţe předseda, on uţ tedy není premiér, ale aspiruje na tuhle funkci, řekl byste, ţe předseda demokratické a politické strany, který třeba chce vyhrát volby, chce být budoucím předsedou vlády, by se neměl takových výrokŧ dopouštět vlastně nikde, ani třeba v soukromí? Rudolf KUČERA, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze -------------------No, tak jak... kdyţ se podíváme na demokratické poměry západních zemích Evropské unie, tak takovýhle názor nebo takovéhle názory vyslovené a publikované znamenají, ţe příští den ten člověk, prostě na svŧj post rezignuje, jo. Čili to je automatické, to se, o tom se nedebatuje. Jestli to řekl na pŧl úst nebo naplno, jestli to někdo nějak poslal a tak dále, prostě ten člověk okamţitě skončí. U nás... moderátor -------------------A proč to v Čechách právě nebo v českých zemích takto nefunguje? Mŧţe to být naopak prostě i záměr politikŧ, prostě nějakým silným výrazem, nějakou uráţkou jaksi i přitáhnout část voličŧ? Rudolf KUČERA, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze -------------------Ano, u nás je to zvykem, ţe se pouţívají takové velmi přehnané expresivní výrazy, aby se probudila a zaujala nějaká část světa veřejnosti. Tohle to se děje, samozřejmě, ale mně na tomhle celém, celé této kauze vlastně nejvíc zaujalo, ne ţe by mě to šokovalo, ale zaujalo, protoţe jsem si něco podobného uţ myslel předtím, ta /nesrozumitelné/ míra ne té vulgarity, protoţe ta vulgarita se pouţívá i v parlamentu, kdyţ posloucháme ty projevy poslancŧ, jak se uráţí a provokují se a tak dále. Ale ta strašná míra nevzdělanosti, jo. Jak je moţné, ţe prostě předseda pravicové strany, která aspiruje na vítězství ve volbách, je člověk totálně nevzdělaný, ţe je to primitiv vlastně. To mně na tom celém úplně... mně otevřelo oči vlastně, v jakém prostředí se nacházíme. Protoţe tady přece jenom uţ nejde jenom o tu vulgaritu nebo jenom o ten typ těch výrokŧ, ale to, co tam říká prostě o, já nevím, církvi nebo ţe vŧbec mŧţe prostě označit někoho a zvlášť teda premiéra země za Ţida, jo. To jsou prostě, to je strašná nevzdělanost toho člověka a tady si myslím, ţe on se, buď teda vystupuje připraveně, tam má ty názory prefabrikované, a jakmile se projeví, kdyţ byl pod tlakem toho tázajícího se redaktora, nějak sám ze sebe, no, tak to, co se tam objevuje, je hrŧza. moderátor -------------------Plné znění zpráv


Pokusme se to ještě zobecnit. Ono se říká, ţe politici v poslední době pouţívají hodně často velice ostré výrazy, jednotlivé strany v kampani se obviňují rovnou ze zločinŧ. Připadá vám, ţe se z české politiky vytrácí noblesa a moţná, kdyţ vás tak poslouchám, i aspoň určitá míra inteligence? Rudolf KUČERA, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze -------------------Já myslím, ţe ano, já tu nechci dělat nějakou takovou výběrovou linii v české politice, ale zcela nepochybné je, ţe, ţe ta polistopadová ta politika měla určitou úroveň politickou, někdy i kulturní dokonce. Takhle byla taky vnímána ve světě, a dneska prostě kdyţ se podíváte na ty, aţ na výjimky, nechci říct všichni politici samozřejmě, ale ty jak se pohybují v Evropě, co říkají ty... vím dobře, ţe prostě jsou většinou lidi šokováni tím, co oni pronášejí za názory. Takţe opravdu jde patrně o úpadek, který se nějak postupně prohlubuje, jo. moderátor -------------------A čím to je, zkuste na závěr jenom krátce shrnout, kde vidíte ty příčiny? Rudolf KUČERA, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze -------------------Já myslím, ţe tady je vidět, ţe vzdělanost v této zemi prostě je v úpadku, jo, ţe se to netýká samozřejmě jenom tohohle pána. Ale prostě týká se to obecně, vzdělanost upadá, všechno se soustřeďuje jenom na honbu za posty, za penězi a to, ţe jsou také dŧleţité názory na ţivot, na náboţenství, ţe je určitá politická kultura, slušnost, to je prostě najednou, všechno téměř se to vytrácí. moderátor -------------------Říká a musí konstatovat bohuţel i pedagog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze Rudolf Kučera. Já vám děkuji za rozhovor, na shledanou. Rudolf KUČERA, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze -------------------Také děkuji za pozvání, na shledanou. _

Prezident Obama označil schválení reformy zdravotnictví za vítězství lidu 22.3.2010

ČRo Rádio Česko

str. 01 13:08 Rozhovor na aktuální téma_ _

Václav SOCHOR, moderátor -------------------Prezident Barack Obama označil protlačení kompromisní podoby reformy zdravotnictví Kongresem vítězstvím amerického lidu. Sněmovna reprezentantŧ reformu schválila těsnou většinou 219 hlasŧ. 212 kongresmanŧ bylo proti. Republikáni ovšem celou reformu vidí jinak a podle některých komentátorŧ šlo o jednu z vŧbec nejostřejších kongresových debat v novodobé americké historii. Ţe jde o největší změnu amerického zdravotnictví od šedesátých let, na tom se shodují všichni. Legislativa by měla zpřístupnit zdravotní péči desítkám milionŧ dosud nepojištěných Američanŧ, přesto musel Obama v některých oblastech podstatně ustoupit. Dodejme, ţe Senát reformu schválil uţ loni. Víc uţ ze Spojených státŧ tamní zpravodaj Českého rozhlasu Vít Pohanka. Barack OBAMA, americký prezident -------------------Výsledek dnešního hlasování splnil sny mnoha lidí, kteří bojovali za tuto reformu. Vít POHANKA, redaktor -------------------Prohlásil v první reakci prezident Barack Obama. Nová legislativa bude podle vlády znamenat zdravotní péči pro 32 milionŧ nepojištěných Američanŧ. Dlouhodobě má přinést také úspory v systému, který je bezkonkurenčně nejdraţší na světě. Ale pro reformu bylo podle posledních prŧzkumŧ jen asi 38 aţ 40 procent Američanŧ, proti Plné znění zpráv


zhruba 50 procent. Právě nesouhlasící občané o sobě dávali do poslední chvíle hlasitě vědět přímo před Kongresem. Tim, Pensylvánie -------------------Nechci být svědkem nevratného znárodnění našeho zdravotnictví. Vít POHANKA, redaktor -------------------Říká mi Tim z Pensylvánie. Vyslouţilý armádní pilot Ted z Marylandu připouští, ţe americké zdravotnictví změny potřebuje, ale to neznamená, ţe by se z něj měl stát socialistický systém, který bude řídit vláda. Opoziční republikáni v kaţdém případě slibují, ţe pokud získají v podzimních volbách kontrolu nad Kongresem, budou změny ve zdravotnictví zase rušit. Václav SOCHOR, moderátor -------------------Tolik zpravodaj Českého rozhlasu ve Washingtonu Vít Pohanka. No, a na telefonní lince je teď Petr Háva z katedry veřejné a sociální politiky Institutu sociologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Dobrý den. Petr HÁVA, katedra veřejné a sociální politiky Institutu sociologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Dobrý den. Václav SOCHOR, moderátor -------------------Vŧdce republikánŧ ve sněmovně John Boehner prohlásil, ţe se to Obamovi vymstí, protoţe prý nenaslouchá své zemi a ţe Američané reformu nechtějí. Je reforma skutečně nepopulární téma mezi voliči? Petr HÁVA, katedra veřejné a sociální politiky Institutu sociologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------To nám ukázaly předvolební debaty nejenom o Obamově kandidatuře, jak velká část americké populace vnímá problémy zdravotního pojištění a nedostupné péče jako významné. Pro americkou společnost je to obrovská příleţitost momentálně, ţe mŧţe začít aspoň částečně některé z těch problémŧ řešit. Václav SOCHOR, moderátor -------------------No, ale víte co, přeci jenom je mnohem víc pojištěných Američanŧ neţ nepojištěných, i doteď. A těm pojištěným se dá očekávat, ţe se zvedne pojistka. Čili mohlo by to nahrávat republikánŧm v tom, ţe pro spoustu lidí to bude prostě téma, které je spíš negativní, neţ pozitivní. Takhle to asi oni mysleli. Petr HÁVA, katedra veřejné a sociální politiky Institutu sociologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Ano, tak to jistě je, protoţe americká společnost je velmi nerovná, etnicky komplikovaná, obtíţně dosahuje shody v takovýchto nějakých zásadních principiálních směrech, ale ta společnost se taky mění. Za několik desetiletí uţ ta bílá dosavadní většina jako nebude tím dominujícím etnikem, takţe ta společnost bude měnit trošku hodnoty. A je to vlastně i symbolizováno tím, ţe mají černocha prezidentem. Václav SOCHOR, moderátor -------------------Mŧţete shrnout, prosím, tu debatu, která předcházela včerejšímu schválení návrhu ve Sněmovně reprezentantŧ? Oni i republikáni chtěli určité změny v tom systému, ale jaksi zcela úplně jiné. A to, co prošlo, tak není ta pŧvodní reforma, ten pŧvodní Obamŧv návrh. V čem se to posunulo? Petr HÁVA, katedra veřejné a sociální politiky Institutu sociologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Plné znění zpráv


-------------------No, tak to jsou takové ty úporné posunovací taktiky, které známe i z našeho, z naší politické praxe, kdy se obvykle, v tomhle případě v opozici, republikáni snaţí rozmělnit, nebo zastavit nějak ty jednotlivé chody. Změnilo se to samozřejmě v podstatných některých věcech. Není to uţ tak velkorysé řešení, ale pořád tam zŧstává šance pro to, aby pojišťovny nemohly odmítat pojištěnce, aby se k pojištění dostalo více těch momentálně nepojištěných, nebo nedostatečně pojištěných. Takţe ty zásadní, dŧleţitý, opěrný, výchozí body pořád jsou ve hře. Bude ale komplikovaný z těch dvou komor tak, jak to bylo projednáváno, ţe všude vznikly určité změny, dát dohromady potom jako jednu normu. Václav SOCHOR, moderátor -------------------Pro Obamu samotného je to asi určitě úspěch. Uţ nebude vnímán jako ten prezident, kterému se nic nedaří, ale co to znamená pro Demokratickou stranu? Polepší si tím, ţe se Obamovi podařilo prosadit reformu? Petr HÁVA, katedra veřejné a sociální politiky Institutu sociologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Na to mŧţeme zase pohlíţet buďto z krátkodobého hlediska blíţících se voleb, anebo vezměte si v úvahu, ţe ten systém převaţujícího soukromého pojištění, pro něj se Amerika rozhodla před 80 lety. Od tý doby nebyla schopna se vypořádat s těmi problémy, které to produkovalo. Teď se rozhoduje o něčem, co mŧţe zase mŧţe fungovat dalších několik desetiletí a hlavně se budou řešit. Takţe jestli budou volby v listopadu tak, či onak, to asi není tak rozhodující. Ta americká společnost stejně jako česká společnost by měla se snaţit hledat jako konsensy v tak principiálních věcech, ne mechanismem prosté většiny, ale prostě dvoutřetinové většiny, aby nebyly takové záleţitosti demontovány okamţitě. Václav SOCHOR, moderátor -------------------Tím poukazem na českou společnost jste mi nahrál na další otázku, která mě napadla v souvislosti s tím, kdyţ jsem sledoval, co vlastně se Obama snaţí prosadit. Reforma českého zdravotnictví je také tématem, čas od času, zvlášť před volbami, před těmi letošními asi ne, ale v Česku se prosazuje v podstatě model americký, kdy by se mělo přecházet spíše na soukromé připojišťování, na soukromé prostředky. Amerika jde tou cestou spíše, kterou se Česká republika snaţí opustit, alespoň ti pravicovější ekonomové. Je to tak, nebo se mýlím? Petr HÁVA, katedra veřejné a sociální politiky Institutu sociologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Je to přesně tak. V principu se Američani rozhodli v třicátých letech minulého století jít touto cestou soukromého pojištění a Česká republika, a to je zajímavý potom sledovat, proč a kdo a z jakých dŧvodŧ, třeba investorských zájmŧ některých skupin ze Spojených státŧ, se jakoby vydává cestou, nebo chtěla by vydat cestou soukromého pojištění, ale to by byla cesta naprosto do pekel. Tady v tomto případě v Evropě převaţuje ten systém sociálního pojištění a jako hodnota převaţujícího soukromýho sektoru ve zdravotnictví ať uţ v pojištění, v poskytování sluţeb je daleka tý americký zkušenosti. Václav SOCHOR, moderátor -------------------A myslíte si tedy, ţe i pro Českou republiku by nebyl dobrý ten model prosazování většího zapojení soukromých investic a osobních investic pojištěnce? Petr HÁVA, katedra veřejné a sociální politiky Institutu sociologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Všichni, kteří si to myslí, tak bych jim doporučil, aby se vystěhovali na několik let do Spojených státŧ. Václav SOCHOR, moderátor -------------------No, ale řekněte proč, ţe jo. Petr HÁVA, katedra veřejné a sociální politiky Institutu sociologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Plné znění zpráv


-------------------No, protoţe by jako asi nebyli mezi zrovna tou nejbohatší vrstvou a nemuselo by se na ně dostat pojištění. Pojišťovny by jim mohly posílat nepříjemné dopisy o tom, ţe vlastně nejsou nemocní, ţe jim neuhradí péči. Řada našich jako, nebo i mých přátel má takovéto zkušenosti a chodí jim ty dopisy třeba i po návratu zpět do České republiky a jsou velmi překvapeni, co dokáţí dělat soukromé zdravotní pojišťovny, které nejsou regulovány právem, veřejným právem tak jako to, co známe tady. Obama je právník se zaměřením na lidská práva. A lidská práva jsou také se vztahem ke zdraví. Čili na ty věci, to není, zdravotnictví není trh. Zde nelze uplatňovat jako tu individualistickou orientaci. Bylo to by to velmi riskantní. Jde tady o kolektivní spolupráci. Václav SOCHOR, moderátor -------------------Pane Hávo, já vám děkuji za rozhovor, za názory a za analýzu. Tolik sociolog Petr Háva z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Na slyšenou. Petr HÁVA, katedra veřejné a sociální politiky Institutu sociologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Děkuji, na slyšenou. _

Pokračování besedy na téma Topolánkovy výroky 22.3.2010

ČT 24

str. 03


Jakub ŢELEZNÝ, moderátor -------------------Dalšími hosty jsou komentátoři. Mladá fronta DNES Viliam Buchert, dobrý večer. Viliam BUCHERT, zástupce šéfredaktora, MF DNES -------------------Dobrý večer. Jakub ŢELEZNÝ, moderátor -------------------Právo - Alexandr Mitrofanov. Vítám i vás. Alexandr MITROFANOV, komentátor, Právo -------------------Dobrý večer. Jakub ŢELEZNÝ, moderátor -------------------Pánové, čím podle vás byly skutečně páně Topolánkovy výroky? Nešikovností nebo skutečným výrazem antisemitismu, popřípadě homofobie? A jenom připomínám, ţe oba dva jste se k tomu poměrně kriticky vyjadřovali ve svých dnešních komentářích ve vašich listech. Začnu u vás, pane Bucherte. Viliam BUCHERT, zástupce šéfredaktora, MF DNES -------------------No, já si myslím, ţe Mirek Topolánek prones mnoho výrokŧ, které podle mě byly skoro podobné, nevyvolaly takovou reakci. Já si myslím, ţe nejhorší byl ten, který řekl o premiéru Fischerovi, protoţe on říkal je to Ţid a uhne nebo uhne víc, ţe to je ... Jakub ŢELEZNÝ, moderátor -------------------Ale on to neříkal, ţe ..., on to neříkal, ţe ... Viliam BUCHERT, zástupce šéfredaktora, MF DNES Plné znění zpráv


-------------------Nemyslím si, ţe Mirek Topolánek je homofob a antisemita, ale předseda politické strany, myslím si, ţe takto nemá mluvit. A jestli ho někdo natáčel nebo ne, to je jeho věc, ţe se nechal natočit. Alexandr MITROFANOV, komentátor, Právo -------------------Homofobii jsem v tom nenašel, to by asi se nenechal fotit pro ten časopis a vŧbec by tam nepřišel. To, co se týkalo toho ţidovství premiéra Fischera, to je věc, kterou třeba nemyslel antisemitsky, ale já uţ z dneška mám mail od jednoho čtenáře, kde zcela antisemitsky toto pouţíval vŧči premiéru Fischerovi, výroky Mirka Topolánka. To je docela signifikantní. Jakub ŢELEZNÝ, moderátor -------------------Jinými slovy, mŧţe to tedy ... Jak říkal pan Hromada, který říkal, ţe to moţná nebylo homofobní, ale ţe se bojí, ţe tu homofobii to mŧţe spustit, takţe i v případě toho "antisemitismu" to mŧţe něco takového spustit? Chápu to správně? Alexandr MITROFANOV, komentátor, Právo -------------------Mŧţe, protoţe ten první případ uţ mám. A ještě jedna věc, říci o obyčejných Češích, ţe jsou knedlo zelo vepřo a teď pozor, ten výrok myslím, ţe tam byl trošku jinak myšlen, ţe ne on je chce nakopat kamsi, ale oni by nakopali kaţdého, kdo není jejich, kamsi. To je věc, která mŧţe být kdesi v hospodě, to je věc, v které mŧţe být Mirek Topolánek sólo, jakýsi člověk nebo věc strany jenom Mirku Topolánku, ale ODS asi z toho je dost nešťastná právem. Jakub ŢELEZNÝ, moderátor -------------------Na druhou stranu pan Topolánek se přece dlouhodobě profiluje jako liberál, od něho by nikdo hanlivé výroky na adresu nějaké, řekněme, intimně orientované nebo náboţenské či národnostní skupiny nečekal. Znamená to, ţe to opravdu řekl jenom nešikovně, nebo si třeba něco jiného myslí a něco jiného veřejně říká, pane Bucherte podle vás? Viliam BUCHERT, zástupce šéfredaktora, MF DNES -------------------Já jsem přesvědčený, ţe on dlouhodobě rychlejc mluví, neţ vŧbec myslí. A myslím, vím i z některých rozhovorŧ s ním i s jinými lidmi, ţe někdy se vyjadřuje dost nevybíravě, i kdyţ je v soukromí, třeba v restauraci a jinde. Někdy se to ani nedá reprodukovat. A já myslím, ţe on to teď jenom tak překlopil do toho, co někdy říká. Ale opakuju, nemyslím si, ţe je antisemita nebo homofob. Jakub ŢELEZNÝ, moderátor -------------------Vy jste dneska v tom svém článku reprodukoval jeho slova z nějaké té švédské večeře. Viliam BUCHERT, zástupce šéfredaktora, MF DNES -------------------Ano, to byla oficiální večere na velvyslanectví České republiky ve Stockholmu. Jakub ŢELEZNÝ, moderátor -------------------A pan Topolánek tam ..., no jen to interpretujte. Viliam BUCHERT, zástupce šéfredaktora, MF DNES -------------------No, vtipkoval, hovořil tam o švédské trojce, o sexu a tam ty Švédové byli z toho vskutku, nechápali, měli otevřená ústa, kdyţ to ten tlumočník překládal, který to ani nechtěl tlumočit, co vŧbec náš premiér tehdy říkal. Jakub ŢELEZNÝ, moderátor -------------------Upřímně řečeno, tomu tlumočníkovi opravdu nezávidím ţádné takovéhle ... Plné znění zpráv


Viliam BUCHERT, zástupce šéfredaktora, MF DNES -------------------Ne, já myslím, ţe on přehání strašně a ţe tím škodí té straně. Jakub ŢELEZNÝ, moderátor -------------------Nebylo poněkud netaktické, ještě abychom se vrátili k těm inkriminovaným výrokŧm ze strany pana Topolánka se v tom, lidově řečeno, patlat? Mám na mysli to, ţe poté, co se ty výroky objevily, nechal rozeslat do médií plné znění toho, co řekl, a moţná to bylo ještě horší neţ ta pŧvodní verze, tedy myslím potom, co to spustilo. Alexandr MITROFANOV, komentátor, Právo -------------------Horší to asi nebylo, protoţe na obranu ODS a pana Topolánka musím říct, ţe aţ z toho zhlédnutí celého toho záznamu je jasné, ţe tam neperlil vyloţeně antisemitské homofobně, ale z toho kontextu, z jeho osobnosti, která se tam dobrovolně ukázala, vyplývalo, ţe mŧţe spustit tyto nálady a ţe sám k tomu nemá na té úrovni, řeknu-li hospodské nebo sapéra Vodičky ze Švejka aţ tak daleko. Jakub ŢELEZNÝ, moderátor -------------------Pánové, teď vás poprosím o politický komentář či analýzu. Co to bude podle vás znamenat pro dění uvnitř ODS? Uţ teď se proti panu Topolánkovi zvedá vnitrostranická vlna, slyšeli jsme od paní Němcové, ţe i ona by byla pro to, aby pan Topolánek, jak říkala, dobrovolně odešel z pozice šéfa politické strany, tedy ODS. Pane Mitrofanove? Alexandr MITROFANOV, komentátor, Právo -------------------No, já si myslím, ţe absolutně vzato nevím, jestli ODS je vŧbec schopna v těchto volbách dosáhnout takového výsledku, aby je vyhrála, osobně se domnívám, ţe ne. S Topolánkem nebo bez Topolánka. Relativně vzato, pokud by odešel, tak moţná by těch procent dostala víc. Jakub ŢELEZNÝ, moderátor -------------------Vy si umíte představit to přepřahání, o kterém jsme si tady povídali před tím s paní místopředsedkyní Němcovou? Viliam BUCHERT, zástupce šéfredaktora, MF DNES -------------------Pokud by se to dělalo pomocí toho kongresu, bylo by to asi velmi sloţité, napjaté i časově. Jakub ŢELEZNÝ, moderátor -------------------No právě. Viliam BUCHERT, zástupce šéfredaktora, MF DNES -------------------Já si myslím, ţe pokud by ale Mirek Topolánek odstoupil, tak souhlasím s kolegou. Já myslím, ţe ODS, pokud jde o počet hlasŧ, ţe by jí to neuškodilo. Já si myslím, ţe Mirek Topolánek uţ tak dva roky tu stranu nevede nikam a určitě ne k tomu vítězství ve volbách. Jakub ŢELEZNÝ, moderátor -------------------Neuškodilo, znamená to, ţe by to pomohlo? Znamená to, ţe byste byli pro to, nebo ţe vám připadá varianta ta, ţe by odchod Mirka Topolánka znamenal hlasy plus pro ODS? Viliam BUCHERT, zástupce šéfredaktora, MF DNES --------------------



Nejsem si tím úplně jistý, protoţe ta strana je v špatné kondici, kdyţ to řeknu velmi slušně a kulantně, a pokud dosáhne nějakého slušného výsledku, tak já to spíš budu povaţovat za zázrak. Takţe s Topolánkem nebo bez, já si myslím, ţe ty její preference se moc nezmění. Jakub ŢELEZNÝ, moderátor -------------------A napadá mě taková moţná trošku kacířská otázka na závěr, která člověka mohla napadnout i při těch nedávných výrocích odboráře, pana Duška. Jestli člověku, který řekne takovéto věty, ať uţ v jakémkoli kontextu, jestli mu to v české společnosti, o níţ se rádo mluví jako o netolerantní, nemŧţe naopak spíš přinést nějaké plusové body? Alexandr MITROFANOV, komentátor, Právo -------------------No, u určité skupiny obyvatelstva rozhodně, ale kdyţ to zase překlopíme do té politiky, o které jste mluvil, tak ODS naprosto přirozeně nemá zájem, aby byla povaţována za stranu, která obsluhuje pouze tuto zmíněnou skupinu. Viliam BUCHERT, zástupce šéfredaktora, MF DNES -------------------No, já si myslím, ţe voliči ODS nejsou ti, který by vyslyšeli podobné věty, já myslím, ţe jsou jiný. Jakub ŢELEZNÝ, moderátor -------------------Pánové, děkuju oběma, ţe jste přišli. Díky a na shledanou. Alexandr MITROFANOV, komentátor, Právo -------------------Na shledanou. Viliam BUCHERT, zástupce šéfredaktora, MF DNES -------------------Na shledanou. Jakub ŢELEZNÝ, moderátor -------------------No, a pojďme si pro pořádek ještě jednou připomenout, co vlastně Mirek Topolánek řekl, co tedy zaznělo na okraj jeho rozhovoru pro gay časopis. Mirek TOPOLÁNEK -------------------Církev je organizace, která se chopila této filozofie a ... redaktor -------------------Tak já tady mám jako rovnítko mezi církví a náboţenstvím teda ... Mirek TOPOLÁNEK -------------------Já ne, já ne, já ne. To jako ... redaktor -------------------/Nesrozumitelné/ No kaţdopádně teda dejme tomu, ţe, ţe ... Mirek TOPOLÁNEK -------------------Křesťanství je pro mě názor. redaktor Plné znění zpráv


-------------------Názor, kterej je vnucovanej a podsouvanej lidem, není to tak? Mirek TOPOLÁNEK -------------------No ne, to, ţe je podsouvanej ... redaktor -------------------Vy nesmíte udělat tohle, jinak se stane tohle, jinak vás Bŧh potrestá. Takţe se jako potlačuje sexualita. Mirek TOPOLÁNEK -------------------V prvotním křesťanství přece ţádná církev nebyla. Prvotní křesťanství bylo bez církve. Církev se chopila, církev se chopila, díky rŧzným, díky rŧzným prostě liturgickým ..., díky oblbování mas, díky brainwashingu totálnímu se zmocnili těch lidí a těch mozkŧ. Gustáv Slamečka, jde opravdu do tuhého, opravdu do tuhého, tak jako ministr mám pocit, ţe uhne. A to ten Fischer prostě je Ţid, není to gay a ten uhne ještě dřív, jo. To znamená ... To přece nesouvisí s tím, ţe je gay. To souvisí s jeho charakterem. Protoţe co to je obyčejnej Čech? /Nesrozumitelné/ politiku. To je přece vepřo knedlo zelo a v podstatě je třeba všecky zavřít, nakopat do prdele a ... Jakub ŢELEZNÝ, moderátor -------------------A poslední host k tématu Jiří Kraus z Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity. Pane profesore, dobrý večer. Jiří KRAUS, jazykovědec, Fakulta sociálních věd UK v Praze -------------------Dobrý večer. Jakub ŢELEZNÝ, moderátor -------------------Je to obecná tendence v české politice, ţe její představitelé moţná nedomýšlejí, co některé jejich výroky vlastně v reálu znamenají? Jiří KRAUS, jazykovědec, Fakulta sociálních věd UK v Praze -------------------Asi bychom měli srovnat tuto situaci s minulostí. A zkoumat, jak mluvili politici dříve a moţná, ţe bychom byli překvapeni, ţe i to devatenácté století, dokonce i první republika, jak dosvědčují paměti některých stenografŧ, nehýřila zrovna kultivovanými výroky. Jakub ŢELEZNÝ, moderátor -------------------Ale kdyţ mluvíte, promiňte, o té minulosti, tak třeba zrovna ve vaší studii vyjadřování polemičnosti a významových opozic v politickém diskursu jste napsal, ţe český totalitní komunistický diskurs byl zaloţen na jednostrannosti a monologičnosti. Napadá mě, jestli z toho něco neplatí do dneška. Někteří politici jakoby opravdu neslyšeli a neviděli, jenom si trvale vedli svoji. Jiří KRAUS, jazykovědec, Fakulta sociálních věd UK v Praze -------------------Zdá se, ţe spíš nejsme zvyklí na ten antagonismus, protoţe ta polemika, to není jenom rozum, to není jenom racionální úvaha, ale také, řekněme, emoce. A trošku toho osobního nasazení. A právě na tohle, myslím, ta česká společnost a dokonce ani ti politici sami nejsou připraveni. Takţe někdy těch emocí na úkor toho rozumu dosti přibývá. Jakub ŢELEZNÝ, moderátor -------------------Řekl byste, ţe vyjadřování českých politikŧ je obecně problematická, ţe obsahová i formální úroveň toho, jak se vyjadřují, je nízká? Řekl byste to obecně, nebo se to týká jenom některých vybraných specifických jedincŧ, ať uţ je to pan Topolánek nebo jiní politici? Plné znění zpráv


Jiří KRAUS, jazykovědec, Fakulta sociálních věd UK v Praze -------------------Já nemám rád paušální výroky o tom, ţe jazyk se zhoršuje, ţe politika je čím dál tím horší, ţe mládeţ je pořád horší a tak dále. Asi by to chtělo analyzovat konkrétní situace a konkrétní jazykový projev. A nejenom ten projev sám, ale také tu odezvu, tu interpretaci, to porozumění, co takové výroky mohou vyvolat. A to myslím, ţe je daleko nešťastnější neţ neštěstí toho výroku samotného. Jakub ŢELEZNÝ, moderátor -------------------Dáte mi další moji otázku, mám zde připraveno. Jak takováto vyjádření politikŧ dekódují ti, kterým jsou ta vyjádření určena, tedy občané, voliči? Nemŧţe je to zmást, nebo co to s nimi mŧţe tedy udělat? Jiří KRAUS, jazykovědec, Fakulta sociálních věd UK v Praze -------------------V tomhle případě jde o konzervativního politika, mluvíme-li o panu Topolánkovi. A tady bych to rozhodně povaţoval za velice nepřiměřené a to se vyjadřuji dost decentně. Já si myslím, ţe kaţdý politik si nese svou situaci, svého postavení neustále s sebou, takţe skoro jako kdyby mu mělo chybět soukromí. On nemŧţe rozlišovat soukromý rozhovor a veřejný projev, lidé ho neustále posuzují. A tady si myslím, ţe to je asi moţná záleţitost výchovy. Moţná, ţe bychom se měli ptát, jak připravuje škola pro zdvořilé taktní chování na veřejnosti, jak často jsou děti ve škole zvyklé mluvit na veřejnosti a očekávat nějaké hodnocení toho projevu, třeba té přiměřenosti. Jakub ŢELEZNÝ, moderátor -------------------Na druhou stranu ale přece platí, ţe veřejná a soukromá promluva budou mít vţdycky trošku jiný charakter. Jiří KRAUS, jazykovědec, Fakulta sociálních věd UK v Praze -------------------Ano, ale ti politici mají smŧlu, ţe té jedné stránky jsou jakoby zbaveni, protoţe zvlášť v současné době, kdy moderní média a nás prakticky pronásledují na kaţdém kroku a ten politik si toho musí být vědom. Jakub ŢELEZNÝ, moderátor -------------------Shodou okolností Ţidovská liberální unie dneska uvedla, cituji: "Politik musí mít osobní integritu, nelze jinak mluvit pro média a jinak v soukromí." Takţe souhlasíte, ţe v tomhle mŧţe být problém? Jiří KRAUS, jazykovědec, Fakulta sociálních věd UK v Praze -------------------Já bych s tím tak docela nesouhlasil, protoţe jsem pŧvodem češtinář, tak asi bych nerad vnášel spisovnost a nároky na spisovnost do rodiny a do soukromí, ale ... Jakub ŢELEZNÝ, moderátor -------------------Tady moţná šlo spíš o ten obsah neţ ... Jiří KRAUS, jazykovědec, Fakulta sociálních věd UK v Praze -------------------Ale pokud jde o obsah, tak s tím rozhodně souhlasím. Jakub ŢELEZNÝ, moderátor -------------------A pokud jde o tu formu, o to, jakým zpŧsobem třeba veřejní činitelé mluví, jestli se vyjadřují spisovně, jestli se vyjadřují tak, ţe si z toho někdo mŧţe vzít třeba příklad? Jiří KRAUS, jazykovědec, Fakulta sociálních věd UK v Praze -------------------Ta spisovnost je moţná trochu něco jiného, protoţe i ten odklon od spisovnosti moţná mŧţe signalizovat jistou intimitu, snahu o bliţší kontakt s posluchači, tak ta spisovnost je trošku něco jiného. Ale ta integrita by se mohla týkat především toho, co říkáme, a to samozřejmě souvisí s tím také, jak to říkáme. Plné znění zpráv


Jakub ŢELEZNÝ, moderátor -------------------Dočkáme se, pane profesore, někdy u nás řečníkŧ, kteří budou třeba jako v záběrech z amerických televizních stanic mluvit dobře, sympaticky se u toho tvářit a ještě kdyţ si to člověk poslechne, tak to bude mít hlavu a patu? Já třeba vţdy vzpomínám na ten abdikační v podstatě projev pana McCaina, který kdyţ byl poraţen Barackem Obamou, tak v kaţdé třetí větě vlastně chválil toho Obamu, který ho porazil a který bude teď jeho prezidentem. Jiří KRAUS, jazykovědec, Fakulta sociálních věd UK v Praze -------------------Teď je otázka, zdali mluvíme o oblasti politiky, já myslím, ţe uţ jsme se dočkali, ale především pokud jde o veřejný projev vŧbec, tak vezměme si některé vědce, některé odborníky, kteří se vyjadřují na veřejnosti, a to je opravdu radost si je poslechnout. Asi opravdu to, ten postoj k tématu a k tomu řečovému partnerovi ztvárňuje potom zpětně ten jazykový projev, tu jeho formu. Jakub ŢELEZNÝ, moderátor -------------------Pane profesore, děkuju i vám, ţe jste přišel do dnešních komentovaných událostí, na shledanou. Jiří KRAUS, jazykovědec, Fakulta sociálních věd UK v Praze -------------------Na shledanou. _

Mění se klima, mění se společnost… 22.3.2010

Literární noviny _

str. 21

Věda_

Díky obecnému tlaku na úspory se podařilo to, čemu v roce 2010 věřil jen málokdo. V roce 2020 byly emise skleníkových plynŧ o 30 % niţší ve srovnání s rokem 1990 a podíl obnovitelných zdrojŧ v roce 2025 tvoří 16 % v energetickém mixu. Výrazně se například změnila konstrukce obytných či administrativních budov. Samozřejmostí je uspořádání, které poskytuje dostatek přirozeného denního světla a nemusí se zbytečně svítit. Běţný je pasivní reţim budov, minimalizující energetické potřeby pro vytápění či klimatizaci, solární panely. Samozřejmostí je recyklovatelný nábytek, a pokud to jen trochu jde, umístění v blízkosti městské veřejné dopravy či ţelezniční stanice. Zaměstnavatelé podporují cestování veřejnou dopravou, na kole, a pokud to není moţné, pak alespoň sdílení osobních aut. Pro cyklisty jsou na pracovištích k dispozici jak stojany na kola, tak i sprchy. Zdravý ţivotní styl Potvrzuje se, ţe 21. století je, alespoň v Evropě, věkem zeleného konzumu. Poptávka po zdravých potravinách či po relaxačních pobytech v přírodě a dalších sluţbách je pro mnohé příleţitostí, jak podnikat na venkově i ve městech. Pěší turistika, cykloturistika, ale také golf a další venkovní aktivity mají zelenou a holdují jim vcelku masově lidé všech generací. K tomu také roste nabídka potřebných sluţeb. V úpadku jsou pouze klasické lyţařské areály a lyţování v Čechách vŧbec, a to kvŧli stále častějšímu nedostatku sněhu. Ale vzhledem k tradičně velké oblíbenosti tohoto sportu se alespoň některé areály přizpŧsobují změně teplotních podmínek a nabízejí celoroční lyţování na umělém kartáčovém povrchu. Mění se i skladba jídelníčku. Nejen zdravé „bio“ potraviny jako certifikované produkty ekologického zemědělství, ale také výpěstky a výrobky místní produkce jsou „in“, o vlastní produkci ovoce či zeleniny ani nemluvě. Zájem o samozásobitelství a zdravé potraviny, ale také o ochranu přírody obecně, vede ke vzniku řady rŧzných druţstev a spolkŧ, které buď pečují o konkrétní lokalitu (ať uţ je to kus louky, lesa či sadu) nebo pomáhají distribuovat zemědělskou produkci od konkrétních farmářŧ ke spotřebitelŧm ve městech. Cena energií a přírodních zdrojŧ roste



Lidé si cení toho, pokud mohou být energeticky soběstační. To je hlavním dŧvodem, proč roste oblíbenost obnovitelných zdrojŧ, navzdory ztrátě určitého komfortu, například při topení dřevem ve srovnání s centrálním vytápěním. S rozvojem obnovitelných zdrojŧ je viditelná i proměna energetiky od velkých energetických zdrojŧ k těm menším a decentralizovaným, kterou je moţné srovnat s přechodem od sálových počítačŧ ke stolním PC. Vzhledem k narŧstajícím cenám energií rostla poptávka po úsporných spotřebičích, autech či bydlení v nízkoenergetických a pasivních domech. To samozřejmě přináší mnohá zlepšení z hlediska dopadŧ spotřeby na ţivotní prostředí, zároveň má zelený konzum svoje limity. Zvyšuje se sice účinnost vyuţívání energií i surovin, ale mnohem pomaleji se sniţuje jejich celková spotřeba. Například auta jsou úspornější, ale je jich čím dál více, i kdyţ se většinou nepouţívají kaţdý den. To samé se týká bydlení, kdy se šetří energií i teplem, většina bydlí v dobře zateplených domech, zvyšuje se účinnost praček, ledniček a dalších domácích elektrospotřebičŧ. Na druhé straně lidé častěji ţijí v jedno- či dvoučlenných domácnostech a narŧstá tak jejich celkový počet. Také cena pŧdy za poslední dvě desetiletí výrazně vzrostla, a to uţ méně z dŧvodu zájmŧ developerských firem a tlaku na novou zástavbu, ale zejména z potřeby zajistit dostatek potravin. O volnou pŧdu navíc soutěţí se zemědělci také výrobci tepla (pro výrobu biomasy či biopaliv). Zemědělci si musí čím dál častěji poradit s horkem a suchem v letních měsících a v dŧsledku toho se proměňuje skladba pěstovaných plodin i odrŧdy, které jsou speciálně šlechtěné na odolnost vŧči suchu. Poptávka po mase dlouhodobě klesá (je relativně drahé), coţ se také promítá do skladby zemědělské produkce. Přesto Evropa zŧstala potravinově soběstačná, ceny potravin však rostou. Mění se spotřební chování i mobilita Ke změnám došlo v nákladní dopravě, kdy se koordinovanou regulací na evropské úrovni podařilo významnou část kamionové nákladní dopravy přesunout na ţeleznici. V roce 2025 se ţelezniční koridory staly hlavními dopravními tepnami Evropy. Cestování rychlovlaky je komfortní a cenově se vyrovná letecké dopravě, která se čím dál častěji pouţívá jen pro mezikontinentální lety. Auta či autobusy se pouţívají jen na kratší vzdálenosti a více méně doplňují ţeleznici. Přesto lze pozorovat, ţe lidé pravidelné cestování, například do práce či na zámořské dovolené, i z ekonomických dŧvodŧ omezují. Kdo mŧţe, pracuje z domova, vyhledává * práci blízko svého bydliště a narŧstá počet těch, kteří jezdí veřejnou dopravou. Zatímco kaţdodenní přesuny na velké vzdálenosti byly ještě před deseti lety celkem běţnou záleţitostí, dnes sluţebních cest do Bruselu a dalších dříve oblíbených destinací značně ubylo, protoţe internetová komunikace a videokonference nahrazují osobní schŧzky. Krátkodobé několikadenní pobyty na druhém konci zeměkoule jsou naprosto výjimečné. Kdyţ uţ se lidé někam přepraví, stráví tam čas několika týdnŧ či měsícŧ. Lidé jsou obecně více identifikováni s místem, kde ţijí, coţ je dáno tím, ţe zde tráví více času. Výchova dětí a jejich zájmová činnost, běţné zapojení rodičŧ do chodu škol, větší aktivní zájem o zlepšování kvality prostředí a sluţeb, to vše utuţuje vztahy na místní úrovni. Lidé se častěji zapojují do činnosti zájmových spolkŧ, více se zajímají o ţivot a rozvoj své obce, čtvrti či města, kterých se cítí být součástí. Nenaplněné globální dohody Přestoţe se jiţ v roce 2008 mluvilo o potřebě investovat v následujícím desetiletí do ekologické modernizace rozvojových zemí přes 100 miliard eur ročně, tento závazek nebyl vyspělými zeměmi nikdy naplněn. Investice do rozvojových zemí sice prŧběţně rostly, ale ještě v roce 2025 jsou niţší, neţ by bylo třeba. Výsledek je zřejmý. V České republice a v Evropě obecně se podařilo v posledních dvaceti letech stabilizovat kvalitu ţivotního prostředí: čistotu vod, ovzduší či emise skleníkových plynŧ. Ale děje se tak na úkor odsunutí některých ekologických zátěţí, jako jsou znečišťující a energeticky náročné provozy, do méně rozvinutých regionŧ. Měnící se klima eskaluje násilí Afrika strádá kaţdoročním suchem, nedostatkem potravin i pitné vody. Jihovýchodní Asie čelí častým tragickým záplavám s velkými ztrátami na ţivotech. K výraznému zlomu došlo po roce 2020, kdy se miliony lidí dávají do pohybu. Dvě těţké sezóny se silnými hurikány a vlny veder a sucha, které zpŧsobily enormní nedostatek pitné vody a vedly k tragickým ztrátám na ţivotech, přispěly k narŧstajícímu chaosu a politické nestabilitě v Africe i v jihovýchodní Asii. Chudoba, hlad, nemoci a násilí dosáhly intenzity, kdy vyhánějí miliony lidí z jejich domovŧ a ţenou je na sever. Spouští se tak dominový efekt, kdy se masy dávají do pohybu, a to nejen v postiţených oblastech, ale i v prvních „nárazníkových zónách“, kam tito utečenci směřují. Evropa – zejména střední Evropa – je relativně klidnou zónou s dobrou ţivotní úrovní. Není přímo ohroţena přírodními katastrofami v tom rozsahu jako jiné části světa. Na občasné záplavy, silné větry, přívalové deště či do té doby nezvyklé vlny tropického vedra, se jí podařilo v posledním desetiletí adaptovat. Díky této příhodné konstelaci je stále častěji cílovou stanicí běţencŧ z regionŧ, které trpí přívalem lidí z těch Plné znění zpráv


nejpostiţenějších oblastí. Jsou to lidé zejména z východní Evropy a Asie (území bývalého Sovětského svazu) a z balkánských státŧ. Nezvládnutá imigrace Do České republiky poprvé přicházejí v masovém měřítku nejen studenti či lidé vzdělaní a reprezentující ve svých zemích střední třídu, coţ jsou lidé schopní se zapojit a přizpŧsobit novému stylu ţivota, ale také lidé chudí, bez jakýchkoliv prostředkŧ i vzdělání. Tito lidé většinou směřují do měst a zejména Praha, Brno, Plzeň či Ostrava se stávají jejich cílovou stanicí. Stačilo jen několik let k tomu, aby se ve městech vytvořily samostatné a uzavřené enklávy, které se odlišují kulturou, jazykem, ţivotním stylem a také přístupem ke zdrojŧm: ke vzdělání, práci či k sociálním a zdravotním sluţbám. Vytváří se tak napětí, do té doby v české společnosti nezvyklé. Lidé jsou konfrontováni s chudobou, se kterou si neumějí poradit. Atmosféra nejistoty vyvolává násilí, coţ posiluje projevy rasové nesnášenlivosti. Ve městech přestává být bezpečno a zejména bohatší a střední vrstvy rychle opouštějí dříve oblíbená centra měst a stěhují se do střeţených objektŧ na jejich okraji či do nově urbanizovaných sídelních celkŧ na venkov. S mnohem větší intenzitou se tak opakuje to, co Česká republika zaţívala na konci první dekády 21. století v severních Čechách. Společnost ovládaná násilím a strachem Společnost se rychle rozpadá na ty, co si dokáţou v atmosféře ubývajících zdrojŧ a celkové nejistoty kvalitu ţivota udrţet, a na ty, jejichţ ţivotní úroveň rapidně klesá. I územně se společnost rozpadá na oblasti, kde se lidem daří, a na periferie, kde se lidé potýkají s nezaměstnaností, s nedostatkem občanské vybavenosti, sluţeb a s existenčními problémy. Situace se však obrací. Zatímco před dvaceti lety byly centry rozvoje a ekonomické prosperity velká města, dnes jsou to venkovské oblasti a jejich územní centra: tedy malá města zajišťující sluţby pro své spádové oblasti. Lidé se více stahují do rodin a širších rodinných vztahŧ, kde nacházejí pocit jistoty. Přesto roste oblíbenost rŧzných extremistických ideologií a populismŧ, které přinášejí pro sloţité problémy jednoduchá řešení. Společnost se uzavírá a přestává věřit v demokracii a demokratické postupy. Pokud to vše sečteme, nastávají ideální podmínky pro nástup autoritativního reţimu. Hledání úniku či nadějná řešení? Obecně silný pocit nejistoty a jisté bezvýchodnosti otevírá prostor pro hledání zpŧsobŧ a cest, jak ţít jinak. Týká se to zejména mladých lidí, kteří se snaţí uniknout a vytvářet si vlastní maximálně soběstačné a na zbytku společnosti nezávislé komunity. Navazují tak částečně na hnutí z 60. let minulého století, ale také na tradici prvorepublikového druţstevnictví či hnutí za posilování místních lokálních ekonomik, které se v druhé dekádě 21. století šíří světem jako reakce na projevy selhání globalizované ekonomiky a jejích institucí. Ustavují se tak relativně nezávislá společenství na venkově i ve městech, která jsou zaloţena na vlastních pravidlech, vlastní ekonomice i vlastních finančních institucích. Osidlují chátrající zemědělské usedlosti, kde dokáţou být potravinově a energeticky soběstační a na zbytku společnosti nezávislí. Ve městech navazují na tradici squatterského hnutí, osidlují vybydlené a zanedbané domy a vytvářejí zde jakási zárodečná ohniska nové městské kultury. Také zde se snaţí být na okolí co moţná technicky i jinak nezávislí. Nic nového, chce se říci na závěr. Ale co se stane potom? *** Na výpravu časem do roku 2025 zve scénář Zuzany DRHOVÉ, jeden z devíti, které vznikly v kolektivu autorŧ na Univerzitě Karlově, ve spolupráci Fakulty sociálních věd a Filozofické fakulty. Studie pokrývají klíčové oblasti naší moţné budoucnosti. Co by se stalo, kdyby se podařil zelený sen úspěšné ekologické modernizace? Redakčně zkrácený text ze studie Riziková budoucnost: Devět scénářŧ vývoje české společnosti, Matfyzpress, Praha 2010, strany 72 – 79. Foto popis| Do roku 2025 se promění i bydlení. Bude ekologičtější s dŧrazem na úspory tepla. Foto popis| Zvládnout imigraci z postiţených území bude čím dál těţší. Foto autor| FOTO PROFIMEDIA. CZ _ Plné znění zpráv


budoucnost v nejistém světě 22.3.2010

Literární noviny str. 22 Aleš BLUMA_

Věda_

O budoucnost se zajímám, poněvadţ v ní proţiji zbytek svého ţivota. George Burns (1896 -1996), americký komik a spisovatel. Lidé od pradávna chtěli znát svou budoucnost. Částečně ze zvědavosti, částečně z obav a ze snahy vyhnout se nepříjemným dějŧm. Své věštce měli uţ sumerští panovníci nebo egyptští faraoni, ve starém Řecku to byla velmi váţená činnost, středověk měl svého Nostradama. Ono Kollárovské „Co z nás Slávŧ bude za sto rokŧ, coţe bude z celé Evropy“ jsme povinně zvládali v hodinách literatury úplně všichni. S nástupem moderní vědy se dostávala i predikce budoucnosti na vědeckou úroveň. Nešlo samozřejmě o předpovídání budoucnosti jednotlivcŧ nebo výsledkŧ nějakých aktivit, ale o formulování moţných scénářŧ, co by se za určitých okolností a za splnění určitých předpokladŧ mohlo stát. Na základě vědeckých poznatkŧ a extrapolace se vědci snaţili předpovědět vývoj společnosti, ekonomiky i vědy. Vznikla vědecká disciplína, tehdy nazvaná futurologie, která s menším či větším úspěchem, předkládala predikce budoucího vývoje. Uţ nešlo o věštění z letu ptákŧ, ale o aplikování vysoce sofistikovaných matematických metod, jako je analýza časových řad, matematické modelování nebo filozoficko-sociologických metod, jako je metoda Delphi. O potřebě znalosti vývoje společnosti byli ke konci svého panství přesvědčeni i komunisté. Vznikl slavný Prognostický ústav, který ve svých prognózách velmi precisně ukázal, ţe ekonomicky se dosavadní systém zhroutí. Politické zhroucení si pracovníci oficiálně předpovědět netroufli, kdo ale četl jejich zprávy mezi řádky, tomu bylo jasné přinejmenším to, ţe se vymění vládnoucí garnitura, i kdyţ celkové zhroucení komunismu z prognostikŧ nepředpokládal prakticky nikdo, ať uţ u nás, či na Západě. Od Prognostického ústavu k CESES Zánik komunismu kuriózně znamenal i zánik Prognostického ústavu. Ústav se stal dodavatelem ministrŧ a politikŧ od pravice po levici a tak nebyl nikdo, kdo by se zabýval dlouhodobými výhledy. Vzhledem k tehdy vládnoucí představě, ţe neviditelná ruka trhu zařídí vše, nikdo dlouhodobé výhledy ani nepostrádal. Tak, jak se pomalu střízlivělo, začala se pociťovat potřeba instituce, která by se začala na vědecké bázi opět zabývat modelováním scénářŧ vývoje naší republiky. V roce 2000 bylo zaloţeno Centrum pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Je to interdisciplinární výzkumné a výukové pracoviště rozvíjející teorii, metodologii a praxi zkoumání moţných budoucností a uplatnění analýz a prognóz v řídící praxi. Snaţí se identifikovat klíčové problémy a rozvojové priority ČR a zpracovávat dílčí i souhrnné analýzy, scénáře, vize a strategie sociálního, ekonomického, environmentálního a politického vývoje ČR v evropském a globálním kontextu; vytvářet poznávací a metodické předpoklady pro zkvalitňování strategického řízení země. Snaţí se také zprostředkovávat výsledky vědeckého výzkumu všem zájemcŧm. Podstatná část publikací je proto určena široké veřejnosti se zájmem o budoucnost České republiky a Evropy. Jednou z nich je i populární zpracování výstupu z výzkumného záměru „Rozvoj české společnosti v Evropské unii: výzvy a rizika.“ Součástí výzkumného záměru bylo i vypracování prospektivních scénářŧ do roku 2025. Devět scénářŧ se postupně zabývá moţným vývojem českých elit, státu, trhu práce, vzdělávání, celkového společenského klimatu, energetickou bezpečností i vlivem změn klimatu na změny ve společnosti. V populární formě si je nyní mŧţe přečíst i široká veřejnost. Foto autor| FOTO ČTK _

personálie 22.3.2010

Marketing & Media _

str. 30

Lidé_

Robert Lobovský, ředitel evropského marketingu, Plzeňský Prazdroj Robert Lobovský,dosavadní manaţer rozvoje zahraničního obchodu Plzeňského Prazdroje, bude nově zodpovědný za mezinárodní marketing značky Pilsner Urquell ve všech evropských zemích, kde nepŧsobí pivovary SABMiller. V Plzeňském Prazdroji pŧsobí Robert Lobovský od roku 2003. Po roce práce v lidských zdrojích přešel do exportu jako manaţer rozvoje zahraničního obchodu. Dva roky se staral o východní Evropu a Střední a Blízký východ, v dalších třech letech Plné znění zpráv


měl v péči severní Evropu. Myra Háječková brand manaţerka, TBWA Servis pro klienta Henkel v oblasti detergentŧ má v agentuře TBWA od začátku března na starost Myra Háječková. Háječková pŧsobila 5 let ve firmě Albi, kde zajišťovala servis pro polskou a slovenskou pobočku a podílela se na výrobě jejich nových výrobkŧ a POS materiálŧ. Před tím pracovala 8 let v překladatelství na pozici project manaţera. Lukáš Adamec brand manaţer, MAB Novým brand manaţerem pro značky automobilŧ BMW a Mini se v reklamní agentuře MAB stal Lukáš Adamec. Adamec vystudoval ţurnalistiku a mediální a masovou komunikaci na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Do reklamní branţe vstupuje po pŧsobení v audiovizuálních a on-line médiích (Frekvence 1, Mafra) a telekomunikacích (Telefónica 02 a Vodafone). Petr Draxler, senior manaţer v oddělení Poradenství pro lidské zdroje, PricewaterhouseCoopers Na pozici senior manaţera v oddělení Poradenství pro řízení lidských zdrojŧ (HRM) společnosti PricewaterhouseCoopers Česká republika nastoupil Petr Draxler. Dříve pracoval sedm let na rŧzných vedoucích HR pozicích v IBM Česká republika. Před nástupem do IBM pracoval také pro Motorolu či DHL. Patrik Čanecký, country manaţer pro ČR, VF Czech Novým country manaţerem společnosti VF Czech, výrobce značek Wrangler a Lee, se stal Patrik Čanecký, který byl doposud zodpovědný za prodejní oddělení. Střídá Luboše Majera, který VF Czech na vlastní ţádost po devíti letech opouští. Drahomír Medveď, ředitel, Incheba Praha Do funkce ředitele Incheby Praha byl jmenován Drahomír Medveď. Přichází ze společnosti Moto Prestige, kde zastával funkci jednatele. Dříve pŧsobil také jako předseda představenstva ve společnosti OM Protivín a jako jednatel ve společnosti Meyster. Foto popis| _

Kdo z vás četl dnešní noviny? 22.3.2010

Strategie str. 21 Miloš Čermák_

Ţurnál_

Třetí oko Miloše Čermáka Studenti ţurnalistiky uţ denním tiskem nelistují. Proč také. Jsem tou otázkou napŧl známý a napŧl trapný. Ale pokládám ji kaţdý semestr studentŧm, které učím na bakalářském studiu ţurnalistiky na FSV UK. „Kdo z vás četl dnešní noviny?“ Úmyslně se neptám: „Kdo z vás čte noviny?“, protoţe to svádí k milosrdné lţi: „Většinou ano.“ Ale na jasně poloţenou otázku lidé odpovídají pravdu, moţná i proto, ţe se bojí, ţe je z dnešního tisku budu zkoušet. Kdyţ jsem ji poloţil v roce 2001 poprvé, přihlásila se asi třetina ze čtyřiceti studentŧ v posluchárně. Letos to byli pouze dva lidé. Jeden četl bezplatný deník E15 (je na stojanu vedle vrátnice) a druhý Sport. Přátelé, tak toto jsou noviny I to je dŧvod, proč na jednu z dalších hodin beru pár výtiskŧ od kaţdých novin. Abych některým z nich ukázal, co to noviny vlastně jsou a jak fungují. „Tak podívejte, tohle na začátku je titulní strana, tam jsou nejdŧleţitější věci, které se staly včera, uprostřed je ekonomika a na konci sport. Jo a taky někdy televizní program.“ Zní to jako anekdota, ale moje generace si opravdu nedokáţe představit, jak moc se mění svět kolem nás a jak dnešní teenageři nebo lidé kolem dvacítky vnímají svět. Malý příklad z Lidových novin, kde vyšel v pondělí 15. března na titulní stránce článek s titulkem: „Haló, stěţuji si! Města zřizují ,lampárny„“, který je o telefonních linkách, kam lze volat nejrŧznější stíţnosti. Problém? Polovině třídy se zdá titulek nesrozumitelný. Třetina vŧbec neví, co je „lampárna“, a úsloví „Mŧţete si stěţovat na lampárně na hlavním nádraţí“ nikdy neslyšela. A to je první postřeh: Noviny dnes dělají ti, kteří o mladých lidech nic nevědí a kteří jim nerozumí. A co je horší, mladí lidé ani nerozumí jim. Jak psát o včerejšku Noviny dnes obecně řeší problém, ţe se obracejí ke čtenářŧm, kteří uţ všechny zprávy znají. Deník není zdrojem informací, kterým byl nepochybně před padesáti a dost moţná ještě před deseti aţ patnácti lety. Novinám dnes nestačí o věcech informovat, ale musí jít ještě o krok dál. Slavný novinový grafik Mario Garcia na Plné znění zpráv


panelové diskusi loni v Praze ve Futuroomu tvrdil, ţe noviny dnes musí o událostech psát tak, jak o nich v době před internetem psaly aţ ten následující den. Tedy uţ nestačí jen holá informace, ale zpráva v souvislostech, zasazená do kontextu, doplněná novými skutečnostmi. To se lehce řekne, ale hŧř udělá. Minulé pondělí to bylo dobře markantní v tom, jak se české deníky snaţily pojmout víkendovou konferenci ČSSD. Deník Dnes měl hlavní titulek „ČSSD slibuje všem, nemá na to“, Lidové noviny „Paroubek přiznal, ţe počítá s KSČM“ a Hospodářské noviny „Paroubkŧv svět: sliby za 47 mld.“. Všechny přišly studentŧm příliš názorové, víc publicistické neţ zpravodajské, zbytečně emotivní. S tím se dá souhlasit, například titulek v Dnes je v zásadě šestislovným komentářem. Ale kdyţ noviny postupují přesně podle učebnice (ano, moţná dvacet let staré, ale teoreticky stále platné) a napíšou zprávu s titulkem: „Hodně hospod se chce změnit od 1. července na nekuřácké“ (viz třeba Právo), přijde to studentŧm nudné, neobjevné a „staré“. Přece to uţ dávno předtím četli na webu. Proč gayové kouří Novinami jako z jiného světa je pro mladé lidi Právo. Přijde jim nepřehledné a chaotické, i fotky jsou v něm méně kvalitní neţ v jiných novinách. Sami studenti si všímají dŧleţité věci: Právo je dnes jediným deníkem, který píše pro demografickou skupinu, která ještě moc nepouţívá web. Pro Právo zkrátka neplatí to, co bylo výše napsáno pro ostatní tři deníky. Nesnaţí se zprávy posouvat, více informuje. Dodrţuje pravidlo obrácené pyramidy, tedy vše se v článcích snaţí čtenáři vysvětlit a podat po lopatě. Nepředpokládá - na rozdíl od většiny papírových novin - ţe kdyţ někdo něco neví, tak si to zkrátka vygoogluje. Posuzováno tradičními kritérii je dnes Právo nejprofesionálněji dělaným deníkem. Zpráva si mě najde sama Znamená to, ţe se mladým potenciálním čtenářŧm Právo líbí? Ale vŧbec ne, ba naopak. V závěrečném hlasování mezi studenty nedostalo ani jeden hlas. Nejvíc se studentŧm líbily Hospodářské noviny, s menším odstupem následovaly Dnes a Lidové noviny. Ovšem pozor, ani to neznamená, ţe by některé z nich začali číst. Éra listování novinami, touhle staromódní a čím dál nesrozumitelnější věcí, opravdu končí. „Kdyţ je zpráva dost dŧleţitá, tak si mě sama najde,“ říká známý byznysmen a internetový investor Mark Cuban. Nechme zprávy přijíti k nám, dala by se parafrázovat bible. Jen je otázka, jaké zprávy k nám nakonec budou přicházet. V sociálních internetových sítích to dŧleţité splývá s banálním, chtěné se snadno zamění s nechtěným. Čímţ se obloukem dostávám k novinovému titulku, který mí studenti vyhodnotili jako nejlepší ze všech čtyř deníkŧ. Byl v Lidových novinách a zněl: „Proč gayové tolik kouří.“ Ale debatu o něm jsem z obavy o dŧstojnost akademické pŧdy raději nedovolil. *** Deníky ztrácejí mladé rapidním tempem 2004 2006 2009 cílová skupina 18 aţ 25 let 2004 553 2006 482 2009 362 2006 Trend 06/04 -12,9 % 2009 Trend 09/04 -34,7 % všichni 2004 4 495 2006 4 219 2009 3 863 2006 Trend 06/04 -6,1 % 2009 Trend 09/04 -14,1 % Zdroj: Media Projekt SKMO + GfK/ Median Polovina třídy úsloví „mŧţete si stěţovat na lampárně“ vŧbec neslyšela. Plné znění zpráv


Právo je jediný deník, který píše pro demografickou skupinu, jeţ moc nepouţívá web. Foto popis| _

Přestupy 22.3.2010

Strategie

str. 22

Přestupy_

_ Šéfem lovcŧ hlav se stal Frossard Francouz Ludovic Frossard se stal novým ředitelem obou českých poboček francouzské skupiny Synergie Recruitment, která se specializuje na nábor vedoucích pracovníkŧ, a Temporary Help specializované na dočasnou práci. Předtím zastával funkci ředitele Consent Consulting a ředitele lidských zdrojŧ společnosti Bontaz. V Praze ţije přes 15 let. Nový prezident Ness Technologies Ness Technologies, poskytovatel sluţeb v oblasti informačních technologií, oznámil jmenování Milana Sameše prezidentem Ness CEE. Sameš nahrazuje Ivana Hrušku, který z firmy odchází. Sameš se vrací do Ness z Oracle, kde poslední dva roky pŧsobil na pozici generálního ředitele. Předtím pracoval ve společnostech Logica a Nokia Networks. Za BMW bude jezdit Adamec Novým brand manaţerem pro značky automobilŧ BMW a Mini se v reklamní agentuře MAB Czech stal Lukáš Adamec. Do reklamní branţe vstupuje po pŧsobení v audiovizuálních a online médiích (Frekvence 1, Mafra) a telekomunikacích (Telefónica O2 a Vodafone). Vystudoval mediální a masovou komunikaci na Fakultě sociálních věd UK. Sodexo vyměnilo ředitele Ve společnosti Sodexo skončila generální ředitelka Daria Lamţová a na její místo nastupuje Christoph Aumüller. Pracoval šest let u McKinsey & Company v Německu, USA a ve Francii. Před dvěma a pŧl lety nastoupil do Sodexo Group, kde pŧsobil jako ředitel pro globální strategii plánování, později řídil strategii celé Evropy, pŧsobil i v Zehnacker Group. Medveď ředitelem Incheby Do funkce ředitele společnosti Incheba Praha byl jmenován Drahomír Medveď. Přichází ze společnosti Moto Prestige, kde zastával funkci jednatele. Pŧsobil také jako předseda představenstva v akciové společnosti OM Protivín a jako jednatel ve společnosti Meyster. Jeho hlavní zodpovědností bude rozvoj obchodních aktivit společnosti a posílení značky Incheba na českém trhu. Hladík novým Brand Directorem v TBWA Řady TBWA rozšířila nová posila. Vlastimil Hladík, který nastupuje do pozice Brand Director, bude mít na starosti jednu ze skupin v oddělení klientského servisu. Má za sebou osm let v agentuře Young & Rubicam, kde v oddělení Client Service prošel od pozice Brand Executive aţ po pozici Brand Director, mj. na značkách Kraft, Stock, LG, Česká spořitelna a Telefónica O2. Strnadová změnila agenturu PR agentura PR Point posílila o novou členku FMCG týmu. Na pozici Account Managera nastoupila Barbora Strnadová. Pracovala ve společnosti Crest Communications v oddělení developmentu (pro ING Real Estate Plné znění zpráv


Development, Siko Koupelny aj.). V PR Pointu se bude věnovat např. klientŧm HudySport a Starlux. Vystudovala Vysokou školu ekonomickou v Praze. Skondrojanis posílil tým LMC Do společnosti LMC, operátora na online trhu práce, nastoupil na pozici Business Development Manager Petr Skondrojanis. V LMC bude pŧsobit jako Interim Manager na portálech Jobs.cz a Práce.cz. Je spoluzakladatelem personálních agentur Advanced Search a Advanced Search Technology. Vedl i pracovní Agenturu Student. V roce 2004 spoluzakládal Asociaci pracovních agentur. Pŧjčky bude řídit Wheeler Generálním ředitelem společnosti Provident Financial pro ČR a SR se stal Chris Wheeler, který přichází z Mexika, kde vedl expanzi firmy do regionu Monterrey. Pracoval také v mateřské společnosti ve Velké Británii. V roce 2001 přestoupil do mezinárodní divize, kde měl na starosti Polsko, ČR a Slovensko, kde krátce pŧsobil i jako generální ředitel. Od roku 2005 vedl expanzi společnosti v Mexiku. ČPP má nového generála Novým generálním ředitelem České podnikatelské pojišťovny (ČPP) byl jmenován Jaroslav Besperát, současný člen představenstva ČPP a náměstek generálního ředitele. Převezme také funkci předsedy představenstva společnosti. V obou funkcích nahradí Jakuba Strnada. Ten se stal předsedou představenstva Allianz pojišťovny a z ČPP odchází po pěti letech. Noví lidé v představenstvu ČEZ Distribuce Novým předsedou představenstva ČEZ Distribuce se stal Richard Vidlička, místopředsedkyní byla zvolena Petra Holomková. Jejich předchŧdci odešli na vlastní ţádost. Vidlička dosud pŧsobil jako šéf odboru rozpočtování a standardizace, Holomková byla ředitelkou úseku finance a správa. Internetu na Nově bude šéfovat Krbec V TV Nova končí ředitel sekce internetu Daniel Grunt. Na jeho místo nastupuje Pavel Krbec, který na Nově dosud pŧsobil jako vedoucí produktového oddělení internetu. Dŧvodem Gruntova odchodu jsou rozdílné vize ohledně dalšího směřování internetových aktivit stanice, jak na serveru Tyden.cz uvedl generální ředitel TV Nova Petr Dvořák. Foto popis| _

Hacker chycený v síti 22.3.2010

Strategie str. 28 Lidé_ Johana Doubravová_

„Firmám, které váhají, zda jít na síť, říkám: Ale vaše značka uţ tam je!“ Seriál: Cesty kariéry Neobejde se bez něj skoro ţádná konference o nových médiích. Pavel Hacker (ne, nejde o pseudonym) představuje typický případ internetového všudybyla. Jak se absolvent ţurnalistiky transformuje v píáristu, bloggera a nakonec virálního marketéra? Vzpomínáte si na vánoční pohlednice Kofoly z roku 2007? Tenkrát si jich lidi rozeslali přes milion a pŧl. Za kampaní stála agentura Advertures a jmenovitě Pavel Hacker (29). Šlo o jeho první veliký úspěch, teď pracuje na dalších, uţ na vlastních nohou. Plné znění zpráv


Svou dráhu začal aţ románově uţ ve čtrnácti letech, kdy se stal redaktorem časopisu počítačových her Excalibur. Se svým zaměstnavatelem se tehdy dostal i na zahraniční veletrhy a konference, kde se jako teenager potkal s tehdejšími esy z branţe, například hollywoodskou produkcí LucasArts. Vedle toho ovšem studoval na Střední prŧmyslové škole sdělovací techniky a chystal se ke studiu ţurnalistiky na Fakultě sociálních věd. Ta ho po několika pokusech přijala. Mezi médii a komerční komunikací se začal pohybovat i v práci uţ při studiu. Nejdřív zkusil post v marketingu poskytovatele bezdrátového připojení BroadNet Czech. Ţurnalistika ho ale přece jen vedla ke psaní, a tak po roce přesídlil do PR oddělení mediální agentury CIA. Svŧj vysněný dţob v reklamě se s čerstvým diplomem vydal hledat nejprve s pomocí personálních agentur. Kdyţ mu ale nepomohly, jal se velké reklamky oslovit sám. Audienci mu poskytli šéfové největších reklamních agentur. „Jenţe z pohovorŧ spíš vyplynulo, ţe bych chtěl dělat něco jako strategické plánování. To šlo ale bez zkušeností v kreativitě nebo v řízení značky těţko,“ směje se dnes Hacker nad kafem a sodovkou ve své oblíbené kavárně v praţské Vodičkově ulici. Nakonec zabral obyčejný inzerát na pracovním portále, na který zareagovala digitální agentura Advertures. Plánovala posílit své mediální oddělení a vyvěšený Hackerŧv profil jí seděl. Návrat k médiím a nákupŧm to ale (pro Pavla zřejmě naštěstí) nebyl. Agentura Advertures měla tehdy na kontě uţ řadu kampaní. Pavel Hacker pro ni měl najít nové, nestandardní cesty, jak upoutat klienty k inzerci v médiích. A protoţe přes klasická média cesta nevedla, protoţe by agentura nedosáhla na potřebné objemové slevy, hledalo se jinde. Pavel Hacker si vzpomněl na své zkušenosti s PC hrami a šéfy přesvědčil nápadem prodávat reklamu jako product placement v nově vyvíjených počítačových hrách. „Dobrý nápad, jenţe se ukázal jako nereálný, protoţe vyvinout PC hru trvá v prŧměru pět let, na coţ se klientŧm nechtělo čekat.“ Na této „drobnosti“ také Hackerŧv projekt zkrachoval… Kdyţ trh býval přehledný Úspěch se ale nakonec dostavil. Po zkušenostech s šířením videí jiných agentur na zakázku přišla Kofola, která se díky spolupráci s Advertures zapsala do české historie virálního marketingu. Před koncem roku 2007 pro ni agentura vyvinula elektronickou pohlednici, přání k Vánocŧm, a vymyslela strategii šíření. „Vánoční přání tehdy dostala snad polovina tehdejší české internetové populace. Pohlednic se rozeslalo do Vánoc 1,5 milionu, celkem to pak dělalo milion osm set tisíc. A to byla doba bez pomoci Facebooku,“ chlubí se Hacker. Další zásadní zkušeností byla pro New Media Consultanta Pavla Hackera spolupráce na zakázkách pro Click4Sky a později pro ČSA. Kampaně, které agentura řídila napříč několika evropskými zeměmi, spočívaly ve výkonnostní reklamě. A co bylo hlavní, agentuře přinesly další zakázky. Jenţe to uţ se psal rok 2008, který přinesl velké změny do celého odvětví digitální komunikace. O pozornost klientŧ se podle Hackera do té doby Advertures dělila s dalšími pěti velkými agenturami. „Klienti byli sice k investicím do internetu hodně opatrní aţ rigidní, coţ jsou ostatně částečně i dneska, ale trh digitálních agentur byl poměrně přehledný. Jenţe v roce 2008 přišel pokyn z centrál velkých nadnárodních sítí, aby české pobočky zaloţily vlastní digitální oddělení nebo akvírovaly kvalitního dodavatele.“ U stávajících reklamek proto vznikla spousta „digitálních“ agentur. Na jaře 2008 pak agenturu Advertures koupila síť Ogilvy&Mather a přejmenovala ji na Mather Advertures. Pavla se o rok později dotkla ještě jedna změna, kdyţ se z Mather Advertures odštěpilo mediální oddělení a zařadilo se do sítě Neo@Ogilvy. Aţ do začátku roku 2010 Pavel Hacker souběţně pŧsobil jak v Mather Advertures, tak zároveň na pozici Service Development Director v Neo@Ogilvy. O rok později se na trhu s digitální komunikací ale udály ještě další velké změny. Přišel masový nástup sociálních sítí, hlavně Facebooku, a digitální komunikaci se začala „věnovat“ i další skupina agentur. Jejich řady se nakonec rozhodl posílit i Pavel Hacker. Opustil vystlané místečko v prestiţní nadnárodní agentuře a stal se partnerem v nové malé digitální agentuře Viral Boooster, kterou necelý rok předtím zaloţil Adam Reinberger. Kampaně si firma vyzkoušela uţ například pro Microsoft, CET 21 nebo Universal Music Group, ale i agentury jako Mather nebo Beef Brothers. Augmented budoucnost Ve vlastní agentuře chce Pavel Hacker naplno rozvinout to, v čem po novinařině, PR a virálech našel největší smysl, totiţ komunikaci s komunitami. Myslí si totiţ, ţe ví, jak na ně, a to nejen ve formě jednorázových kampaní, ale i v tom, ţe s nimi umí budovat dlouhodobý vztah. „Jsou firmy, které váhají, jestli na sítě jít. Já jim říkám, vaše značka tam uţ je, o vašem segmentu a pravděpodobně i značce se tu uţ mluví. Pak jsou firmy, které si digitální komunikaci v sítích uţ vyzkoušely, jenţe teď nevědí, co dál. Většinou do sítí šly bez plánu, bez strategie a navíc s obsahem, který sem nepatří.“ Podle Hackera je nyní „in“ Facebook. Budoucnost ale mŧţe patřit například augmented reality. „Pŧjdete po ulici a za pouţití vhodného zařízení v reálném čase uvidíte, kudy jít, kam, co je kde zajímavého, co vám přátelé nebo komunita uţivatelŧ doporučuje, jaké kde najdete slevy a tak podobně. Komunikace komunit v online světě se bude propojovat se světem venku.“ Na svŧj „vituální“ svět Pavel Hacker hledí s optimismem. Na paty mu prý nešlapou ani reklamní agentury, které jsou zatím spíš Plné znění zpráv


paralyzované panikou a strachem z internetu, ani digitální agentury se zázemím v technologiích, kterým zas chybí znalosti marketingu. Moţná proto, ţe nahlédl do jejich myšlení, vidí do budoucna největší konkurenci v PR agenturách. „Jsou zvyklé pracovat se zpětnou vazbou a budovat vztah dlouhodobě, coţ je i na sítích třeba.“ České PR agentury ale mají (naštěstí pro Pavla Hackera) zatím spíš potenciál neţ schopnosti, na coţ ostatně Hacker otevřeně upozorňuje i na svém blogu. I proto mŧţe být Hacker zatím spokojený - vysněnou pozici strategického plannera si teď vyzkouší ve vlastní agentuře. *** Hacker „donutil“ pŧlku české webové populace posílat pohlednice. A to bylo před Facebookem. Foto autor| - Foto: Luboš Wišniewski _

Čeští sledge hokejisté vybojovali ve Vancouveru páté místo 20.3.2010

ct24.cz str. 00 ČT24_

Sport_

Vancouver - Čeští sledge hokejisté obsadili na paralympijských hrách ve Vancouveru páté místo. Ve svém posledním utkání na turnaji porazili v pátek Koreu 2:1 v prodlouţení a zopakovali své umístění z mistrovství světa. Po dvou bezgólových třetinách se do vedení dostal soupeř, ale Erik Fojtík po zmatku v korejské obraně v 38. minutě vyrovnal. V třetí minutě prodlouţení pak přesnou střelu do horního rohu branky rozhodl Michal Geier. "Dostal jsem od Kvocha super přihrávku do tandemu, tak jak to pravidelně trénujeme," řekl k poslední akci Geier. "Věděli jsme, ţe vybojovat páté místo je v našich silách. Bohuţel ze začátku to byla křeč. Byli jsme svázaní významem utkání, ale tak to máme vlastně pořád. Buď zahrajeme super, nebo z toho uděláme drama. Naštěstí s vyrovnávacím gólem se to zlomilo," dodal autor rozhodující branky. Sjezdařka Anna Kulíšková jiţ získala bronzovou medaili v superobřím slalomu Podle hráčŧ je páté místo ze zimní paralympiády mnohem cennější neţ stejné umístění českého výběru na MS. "Odpovídá skutečnému stavu a schopnostem našeho týmu. I kdyţ já osobně doufal ve víc," řekl trenér Tomáš Zelenka. O první medaili pro českou výpravu se v pátek postarala čtyřiadvacetiletá zrakově handicapovaná sjezdařka Anna Kulíšková, která se stejně jako v Turíně prosadila na stupně vítězŧ v superobřím slalomu. Před čtyřmi lety dojela druhá, ve Vancouveru získala bronz. Od obhajoby stříbrné medaile Kulíškovou dělilo pouhých 48 setin sekundy. "Samozřejmě, kdo by nechtěl zlato, ale teď jsem hlavně ráda, ţe mám alespoň bronz. Hodně to pro mne znamená. Zejména po včerejšku, co jsem upadla ve sjezdu, tak si i s tím bronzem připadám jako vítězka," uvedla studentka druhého ročníku ţurnalistiky na Fakultě sociálních věd Karlovy univerzity.

URL| http://www.ct24.cz/sport/84509-cesti-sledge-hokejiste-vybojovali-ve-vancouveru-pate-misto/ _

Princ Charles a jeho choť Camilla přiletěli do Prahy 20.3.2010 ČRo - izurnal.cz str. 00 / spolecnost_ Vojtěch Berger,Lenka Rafaelová,Katarína Brezovská_ Do Česka přiletěl následník britského trŧnu princ Charles. Prince i jeho manţelku Camillu přijal na Praţském hradě prezident Václav Klaus. Královský pár během třídenní návštěvy čeká bohatý program. Nejde v něm o politiku, ale hlavně o kulturu a ekologii. Plné znění zpráv


Po přijetí na Praţském hradě se Charles a Camilla projdou zahradami Praţského hradu. Právě hradní zahrady se po pádu komunismu podařilo opravit díky prostředkŧm, které na rekonstrukci věnoval princ Charles. Večer bude na Hradě slavnostní večeře na počest královských hostŧ.Setkáním s prezidentem Václavem Klausem politická náplň britské návštěvy končí. V České republice běţí předvolební kampaň a Charles raději vsadil na to, co má nejraději - na ekologii.„Princ Charles je uţ od 80. let je zapojen do ekologického farmaření – byl jeho prŧkopníkem, kdyţ to ještě zdaleka nebylo moderní. Celá královská rodina má velký vztah k přírodě,“ přiblíţila v Ranním interview Radioţurnálu Lenka Rovná z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.Vášnivý zahrádkář a ochránce ţivotního prostředí zavítá do unikátní ekologické vesnice Hostětín v Bílých Karpatech. V Brně a Praze čekají Charlese diskuse se studenty a nakonec i setkání s Václavem Havlem, se kterým začátkem 90. let rozjel projekt rekonstrukce řady českých památek, včetně zahrad Praţského hradu.V programu britské návštěvy je i večer ve Stavovském divadle s Mozartovou operou Don Giovanni, která kdysi měla v Praze světovou premiéru. Camilla navštíví Baletní školu Národního divadla a praţské středisko pro výcvik vodících psŧ.Návštěvou Česka princ Charles uzavře cestu po střední Evropě. Předtím uţ navštívil Polsko a Maďarsko. Všude ho zajímala ekologie a ochrana kulturního dědictví. Pro Charlese je to pátá oficiální návštěva Česka, pro Camillu návštěva vŧbec první.Princ Charles s manţelkou Camillou navštíví v březnu ČeskoPrinc Charles při návštěvě Polska zavítá i do místní komunity TatarŧPrinc Charles cestuje po Evropě


Čeští sledge hokejisté skončili na paraolympiádě pátí 20.3.2010

iHNed.cz

str. 00 ČTK_

Sport.iHNed.cz_

Čeští sledge hokejisté obsadili na paralympijských hrách ve Vancouveru páté místo. Ve svém posledním utkání na turnaji porazili v pátek Koreu 2:1 v prodlouţení a zopakovali své umístění z mistrovství světa. Po dvou bezgólových třetinách se do vedení dostal soupeř, ale Erik Fojtík po zmatku v korejské obraně v 38. minutě vyrovnal. V třetí minutě prodlouţení pak přesnou střelu do horního rohu branky rozhodl Michal Geier. "Dostal jsem od Kvocha super přihrávku do tandemu, tak jak to pravidelně trénujeme," řekl k poslední akci Geier. "Věděli jsme, ţe vybojovat páté místo je v našich silách. Bohuţel ze začátku to byla křeč. Byli jsme svázaní významem utkání, ale tak to máme vlastně pořád. Buď zahrajeme super, nebo z toho uděláme drama. Naštěstí s vyrovnávacím gólem se to zlomilo," dodal autor rozhodující branky. Podle hráčŧ je páté místo ze zimní paralympiády mnohem cennější neţ stejné umístění českého výběru na MS. "Odpovídá skutečnému stavu a schopnostem našeho týmu. I kdyţ já osobně doufal ve víc," řekl trenér Tomáš Zelenka. Kulíšková má bronz O první medaili pro českou výpravu se v pátek postarala čtyřiadvacetiletá zrakově handicapovaná sjezdařka Anna Kulíšková, která se stejně jako v Turíně prosadila na stupně vítězŧ v superobřím slalomu. Před čtyřmi lety dojela druhá, ve Vancouveru získala bronz. Od obhajoby stříbrné medaile Kulíškovou dělilo pouhých 48 setin sekundy. "Samozřejmě, kdo by nechtěl zlato, ale teď jsem hlavně ráda, ţe mám alespoň bronz. Hodně to pro mne znamená. Zejména po včerejšku, co jsem upadla ve sjezdu, tak si i s tím bronzem připadám jako vítězka," uvedla studentka druhého ročníku ţurnalistiky na Fakultě sociálních věd Karlovy univerzity.

URL| http://Sport.iHNed.cz/c1-41528550-cesti-sledge-hokejiste-skoncili-na-paraolympiade-pati Plné znění zpráv


_

V utajení: rok mezi politiky 20.3.2010

Magazín Víkend DNES str. 01 JiŘí Kubík_

Titulní strana_

Dva redaktoři se před rokem rozhodli, ţe se v utajení stanou ČLENY ČSSD A ODS. Tento týden jejich stranická kariéra, o níţ nevěděli ani jejich nejbliţší, skončila. Přečtěte si, jak během uplynulých měsícŧ poznali zákulisí české politiky. Inkognito O jejich stranické kariéře nesměl vědět téměř nikdo. Redaktorŧm MF DNES se podařilo NAHLÉDNOUT ZEVNITŘ do dvou největších politických stran: ODS a ČSSD. Jsou nábory takzvaných černých duší do politických stran opravdu tak divoké, jak čas od času probublá z vnitrostranických útrob na veřejnost? A co se v politických stranách začíná dít ve chvíli, kdy vyráţejí do strategického boje o vítězství ve volbách? Dvě zásadní otázky, které nás přesně před rokem v redakci dovedly k úvaze podniknout zatím nevyzkoušenou misi. Jednoho kolegu vyšleme k sociálním demokratŧm, druhého do ODS. Oba inkognito, pochopitelně. Chcete-li zjistit, jak to u nich opravdu funguje, nemŧţete se přijít hlásit o členství jako novináři z MF DNES. První komplikací na cestě k reportáţím, které si přečtete na následujících stranách, byl výběr těch správných adeptŧ. Základní předpoklady totiţ byly očividně v rozporu: musí to být naši redaktoři (ať se na jejich svědectví mŧţeme stoprocentně spolehnout), a přitom nesmějí mít jména známá z podpisŧ pod svými články v novinách (to aby nebyli snadno prozrazeni hned v začátku). Dvojí ţivot redaktorŧ Po rychlém „castingu“ mezi několika vytipovanými jedinci padla volba na dva začínající kolegy nebo - chcete-li -elévy, jak se jim v redakční hantýrce říká. Martina Vokáče a Richarda Valouška, dva studenty, kteří s našimi novinami spolupracují. Oba se zavázali k tomu, ţe dokáţou několik měsícŧ ţít dvojí ţivot: jak ten otevřený, pracovní, tak ten skrytý, partajní. Los rozhodl, kdo pŧjde ţádat o členství do ODS, kdo do ČSSD. Byl konec dubna, oba stáli na stejné startovací pozici. Během prvních týdnŧ se ukázalo, ţe dál uţ pŧjdou kaţdý jiným tempem. Sociální demokraté vzali nového člena hned. ODS si dávala na čas. Po celou dobu jejich mise jsme měli dohodnuto několik základních pravidel. Tak například: má-li zŧstat pŧsobení našich redaktorŧ uvnitř stran skryté, ne -smí o jejich členství vědět nikdo další. Ani kamarádi, ani kolegové. Skupina informovaných lidí v redakci byla striktně omezená. Dalším pravidlem byla naše setkávání v několikatýdenních intervalech. „Straníci“ se tak mohli svěřovat se zjištěnými informacemi a společně konzultovat další kroky. Na první výsledky jsme ani nemuseli dlouho čekat. Tedy pokud jde o ČSSD. V sedmém praţském obvodu se začal o členství ve straně hlásit kontroverzní podnikatel Aleš Kyselý, coţ stranickou buňku okamţitě rozdělilo a vypukly zákulisní boje o vliv uvnitř strany. Dál běţelo všechno celkem hladce. Aţ do té chvíle, neţ politici loni na podzim nečekaně změnili termín parlamentních voleb. V tu chvíli Martinovi s Richardem došlo, ţe místo slibovaných několika měsícŧ budou muset ve stranických dresech vydrţet skoro celý rok. No, nakonec zvládli i to prodlouţení. A proč se z ČSSD a ODS rozhodli odejít právě tento týden? To se dočtete v následující reportáţi. *** Richard Valoušek 23 let Vystudoval jsem historicko-literární studia na Univerzitě Pardubice a nyní jsem ve čtvrtém ročníku oboru sociální a masové komunikace na Univerzitě Jana Amose Komenského. V redakci Mladé fronty DNES pracuji od roku 2007. Prošel jsem reportérským oddělením, redakcí Cestování a nyní píši pro sportovní rubriku. Kromě toho například připravuji rozhovory s vybranými osobnostmi pro studentský časopis Studenta. Moje zájmy jsou kaţdodenně fotbal, ale i čtení, cestování, historie či péče o mou chalupu v severních Čechách. Projekt o vstupu do politické strany začal na jaře minulého roku. O členství jsem zaţádal na konci června. Přijat jsem byl první únorový den letošního roku a oficiálně do strany ODS vstoupil 4. března, rezignoval 16. března. Martin Vokáč 21 let Plné znění zpráv


Studuji třetí ročník oboru ţurnalistika na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Absolvoval jsem novinářskou školu MF DNES a iDNES.cz, v reportérském oddělení pracuji od roku 2008. Moje zájmy jsou zimní sporty, cyklistika, turistika, cestování, kultura a vaření. O vstup mezi sociální demokraty jsem poţádal loni 6. května, přijat jsem byl o tři týdny později. Rezignační dopis jsem podepsal 15. března. Ve straně jsem poznal dva typy lidí: jedněm jde o moc a funkce, které nabízí i komunální politika, druhým o program a „čistotu“ strany. Oba tábory se mezi sebou logicky nesnáší a snaţí se vzájemně zdiskreditovat. E-mailové schránky straníkŧ plní smyšlená udání a anonymy kompromitující protistranu. To není atmosféra, která by ke vstupu do partaje lákala. Přesto počet straníkŧ roste. Vstupují kvŧli ideálŧm, nebo kvŧli příslovečným „korytŧm“? Foto autor| FOTO: MAFA - MICHAL RŦŢIČKA O autorovi| JiŘí Kubík, [email protected] Autor reportáţe Martin Vokáč se po odhalení své identity sešel s Jiřím Paroubkem. Vidět, jak předseda ČSSD reagoval, mŧţete na www.idnes.cz/stranik. _

Volby moţná přinesou velký šok 20.3.2010

Mladá fronta DNES str. 18 Sobotní rozhovor_ VILIAM BUCHERT_

Socioloţka Jana Hamanová, jeţ provádí předvolební šetření: Cinknuté prŧzkumy? To říkají jen politici se slabými výsledky Politici křičí, ţe některé předvolební prŧzkumy jsou cinknuté, ţe se jim nedá věřit. Socioloţka Jana Hamanová z agentury SC&C, která je léta provádí, to však odmítá. A ve volbách nevylučuje překvapení. * Léta se věnujete předvolebním prŧzkumŧm, slyšela jste o spekulaci, ţe jedno procento plus pro nějakou stranu stojí milion korun, a ţe proto jsou prŧzkumy „cinknuté“? Slyšela jsem rŧzné věci, ale nikdy jsem se s tím nesetkala v praxi. * Nikdo vaší firmě nenabízel peníze, aby výsledky upravila podle potřeb jednotlivého politického subjektu? Ne. Ani mně, ani naší společnosti. Ţádná politická strana, ţádná firma. Vţdy zaplatí to, na čem jsme se domluvili, a nikdy se o posouvání procent nehovoří. * Kdyţ pominu vaši firmu, dá se dosáhnout při prŧzkumech výsledkŧ tak, aby to vyhovovalo tomu, kdo si je objedná a platí? Je to jako v kaţdé jiné práci. Pokud ji děláte dobře a profesionálně, tak se nikam nic neposouvá. * Existují přece metody, jak dosáhnout kýţeného výsledku. Dáte nejdříve návodné otázky a pak zveřejníte odpovědi na jednu, která následovala a která pro vás byla ta nejdŧleţitější. To se nedělá? Profesionál ví, jak vypadá návodná otázka, jak s tím pracovat. Taková otázka mŧţe být, kdyţ se zaštiťujete na začátku prŧzkumu velkou autoritou a určitým názorem vyvoláváte v lidech přesvědčení, ţe by v dalších otázkách měli s něčím souhlasit. Nebo kdyţ v otázkách pobízíte člověka k souhlasu. My proto formulujeme otázky neutrálně. * Kdo naformuluje přesně otázky? Vy, či zadavatel? Ten, kdo platí, většinou naformuluje základní návrh. Pak se toho chopí profík. Zadavatel má právo říci, ţe něco chce, ale agentura, pokud to odporuje pravidlŧm, a na to jsou mezinárodní pravidla, má právo říci, ţe nesouhlasí. * Tak proč se léta objevují výhrady politikŧ proti prŧzkumŧm? Plné znění zpráv


Politici se tím vţdy ohánějí, pokud jsou nervózní, pokud to pro ně nevychází dobře. Vnášejí do toho emoce. Jejich profesí je reagovat na podobné výsledky. * Takţe vy jste přesvědčena, ţe všechny agentury pracují podle pravidel a ţe ţádné cinknuté prŧzkumy u nás neexistují? Věřím tomu. Nemohu mluvit za ostatní, mohu pouze věřit. My pro ţádnou stranu nepracujeme. * Kdyţ například agentura STEM pracuje dlouhodobě pro sociální demokracii, není moţné, ţe součástí dohody je „úprava“ výsledkŧ? Ale vţdyť je to sluţba, za kterou platíte. Vy byste platil za něco, co je nesprávně provedené? * Moment, moment. Jenţe kdyţ má strana v prŧzkumech větší preference, tak je předpoklad, ţe to ovlivní nerozhodnuté voliče. To má logiku. V České republice se kolem toho dělá pořád humbuk. V cizině tomu tak není. Agentury přece neţijí pouze z politických stran, a pokud získají špatné renomé, mohou zkrachovat. Nemyslím si proto, ţe někdo bude u prŧzkumu podvádět. Ale ptejte se jiných, opakuji, ţe my pro strany nepracujeme. * Tak proč se někdy prŧzkumy výrazně liší od skutečných výsledkŧ voleb? Někdy dokonce dost fatálně? Někdy se to dá vysvětlit statistickou chybou, někdy špatnou formulací otázek. Jindy metodologií - kdyţ pokládáte otázky lidem z očí do očí, dostanete jiný výsledek, neţ kdyţ jim telefonujete. A ještě jiný vznikne při dotazování na internetu. Při telefonickém prŧzkumu podstatě více lidí nechce uvést konkrétní politickou stranu, vypadnou z toho pak jako nerozhodnutí. Vzniká tím větší neurčitost amáte méně lidí, kteří mohou vstupovat do volebních modelŧ. A na internetu je cílová populace velmi rozdílná od těch, kteří jdou pak skutečně volit. Tam vám vyjdou jiné výsledky. * Znamená to podle vás, ţe slavný výrok Winstona Churchilla „věřím jen statistikám, které si sám zfalšuji“ je pouhý bonmot? Pořád se s ním mnozí čeští politici ohánějí. Kaţdý si mŧţe pracovat s výzkumem, který si zadá, jak chce. Třeba zveřejní jen výsledky na jednu z několika poloţených otázek, kterou právě nejvíce potřebují. To však nemŧţete vyčítat agenturám. Ty podléhají etickým pravidlŧm. Těm podléhají, moţná ţe o tom přitom ani nevědí, i zadavatelé. Takţe s tím falšováním to není tak jednoduché. * Vysvětlete mi, jak je pak moţné, ţe v roce 1998 měli Dŧchodci za ţivotní jistoty v prŧzkumech aţ 11 procent. Výsledek byl jen tři procenta. Ani to není fatální selhání agentur? No... Přičítám to špatnému výběru respondentŧ. A druhá věc - někteří lidé nikdy nehovoří v prŧzkumech pravdu. * To se říkalo o podpoře levicových stran. Ţe jejich podporovatelé nepřiznají, ţe je budou volit. Bývávalo. Podobné zapírání se kdysi objevovalo u voličŧ komunistŧ, dnes uţ to tak není. Matení je obvyklejší u lidí, kteří nejsou rozhodnutí, nejsou si jistí tím, koho v den hlasování vyberou, a nevědí, zda pŧjdou hodit lístek do urny. Odhaduji jejich počet tak na deset procent. * Média navíc dlouhodobě pletou dohromady stranické preference, které ukazují podporu stran u všech lidí, jenţe někteří vŧbec nepŧjdou volit. A potom je zde volební model, který vychází jen z těch, kteří chtějí volit. Jenţe z toho vycházejí podstatně jiné výsledky. Proč se to pořád plete dohromady? Objevuje se to bez rozlišení toho, o čem hovoříte. Ještě horší je, kdyţ se objeví srovnání těch dvou čísel v rámci jednoho grafu. Stává se to a mate to veřejnost. Ta čísla pak nemají logiku. Aţ do roku 2006 na větší rozlišení nedbaly ani agentury, které dělají prŧzkumy. Naštěstí se to jak v médiích, tak u agentur zlepšuje. Ale dávala bych na to velký pozor, jsou to skutečně rŧzná čísla. Plné znění zpráv


* Podle sociologŧ je 80 aţ 90 procent lidí rozhodnuto uţ nějakou dobu před volbami,. Máte podobnou zkušenost? Protoţe vaše agentura navíc zkoumá i konečné výsledky přímo u hlasování. Více neţ 60 procent občanŧ se rozhoduje uţ více neţ dva měsíce před volbami. Kolem 15 procent to nechává na poslední dny a někteří se rozhodnou na poslední chvíli. Ty dvě druhé skupiny pak většinou volí menší strany. A letos se mŧţe ta velká podpora dvou největších politických uskupení - ODS a ČSSD - změnit. Vypadá to, ţe do Sněmovny by mohlo proniknout více stran, neţ bylo obvyklé. * Pro vstup do Sněmovny je nutných pět procent hlasŧ. Mohou přiblíţení se k tomuto číslu ovlivnit prŧzkumy, které jakoby menší strany tlačí do Sněmovny tím, ţe jim předtím vycházejí čísla nad pět procent? Je to poselství pro voliče, kteří váhají s podporou stran kolem pěti procent, ţe jejich hlasy nepropadnou. Upozorňuji však, ţe kdyţ měříte podporu stran na 1 000 lidech, coţ je běţný počet respondentŧ, musíme počítat se statistickou chybou jednoho aţ dvou procent. Do konečných čísel pak také zasáhne přepočítávání hlasŧ, které vyplývá z poměrně sloţitého českého volebního systému. * Těch pět procent je pro někoho v prŧzkumech nadějí, kdyţ se k nim dostane, pro druhého to mŧţe být smrtící, kdyţ z vyšších cifer k ní padá. Je to tak? Kaţdý prŧzkum je jen informací a pomŧckou pro rozhodování. Nemŧţe se na ně nikdo vymlouvat. A nevěřím, ţe by se mnoho lidí rozhodlo na základě předvolebních výzkumŧ. Stejně jako je informací to, jak politici a političky hovoří, jaké mají chování a co nabízejí. * Kdyţ přece někdo vidí, ţe v prŧzkumech má strana šest procent, opadnou obavy, ţe hlas propadne. To znamená, ţe prŧzkumy ovlivňují lidi, a mohlo by to svádět k tomu, aby pro někoho vyšly lépe, ne? Ale to je jinak. Pokud chcete skutečně někoho zvolit, tak jste tu stranu musel mít ve svém uţší výběru. Nesmí vám být nesympatická... * ... znám i nesympatické strany a pořád je někdo volí. Opakuji, pro rozhodování musí být uţší výběr - jak se strana prezentuje, jaké nabízí lidi a také zda má šanci na účast ve Sněmovně. A nesympatické strany a nesympatičtí politici? Nemŧţete se zalíbit všem. * O Jiřím Paroubkovi se objevuje neustále, ţe je nesympatický, ale jeho ČSSD má šanci vyhrát letošní volby. Jde to dohromady? Jiří Paroubek je typ, který veřejnost rozděluje na dvě poloviny. Proto má velkou podporu, i kdyţ mnozí tomu nerozumějí a nechápou to. Prakticky neexistují lidé, kteří by říkali, ţe na něj nemají ţádný názor. To je vlastně pro politika dobře. * Šéf sociální demokracie je navíc uhranutý prŧzkumy. Jak to hodnotíte jako odbornice? On někdy dodává, ţe věří jen svým prŧzkumŧm. Nerozumím těmto jeho slovŧm, ţe některé prŧzkumy jsou dobře a některé špatně. Předseda ČSSD chce mít ale určitě dobré podklady, co nejvíce informací, a proto se o výsledky prŧzkumŧ tolik zajímá. Je to postup, který je na Západě běţný. I kdyţ někdy říká, co říká, podle mě ví, ţe do určité míry se na prŧzkumy dá spolehnout a je to podklad pro rozhodování. * Jen se mi zdá, ţe neustálé opakování, ţe mu něco vyšlo v prŧzkumech, uţ lidi poněkud unavuje. Nesouhlasím. Někoho to mŧţe unavovat, pro někoho to naopak znamená, ţe svá slova staví na faktech. Mŧţe to být pro něj výhoda. * Děláte teď v týdnech před volbami kaţdý týden po všech regionech prŧzkumy pro Českou televizi. Vidíte v nich něco, co povaţujete za moţné překvapení pro květnové volby? Zajímavé a zásadní je sledovat, jak se bude vyvíjet podpora menších, neparlamentních stran. Přiznávám, ţe jsem překvapená postavením Věcí veřejných a v některých krajích i Stranou práv občanŧZemanovcŧ. Mohlo by to znamenat, ţe ve Sněmovně, pokud by se tam dostali i zelení, by mohlo být aţ osm Plné znění zpráv


stran. To by nastala mimořádně zajímavá a překvapivá situace. Nacházím v tom ještě jednu odpověď na moţné odchylky a určitou neurčitost prŧzkumŧ a reálných výsledkŧ. V kaţdých volbách se objevuje strana, která je ve Sněmovně nová, přeskupují se tím na politické scéně síly. A teď jich mŧţe být nových hned několik. Pak by to byly pozoruhodné volby. * V mnoha zemích světa bývají v poslední době výsledky těsné. Očekáváte, ţe na ose pravice - levice by mohlo u nás dojít opět k patu? Domnívám se, ţe po volbách nevznikne nic extra pevného, pokud jde o vládu. Bude záleţet na tom, kam se malé strany přimknou. * Nic šokujícího nelze očekávat? Jedině, kdyby se do Sněmovny nedostala strana, u které to dnes vypadá, ţe tam bude. To by byl šok. * Vy a vaše agentura děláte pro Českou televizi takzvané „exit polls“, tedy odhady výsledkŧ. Jste jedním z mála lidí v republice, kteří odhady znají nějaký čas předtím, neţ se objeví na obrazovce? Ano, jsem jedna z nich. Je nás tak jenom kolem pěti, co to víme o něco dřív. Zhruba pŧl hodiny předtím. * Nesnaţí se to z vás někdo vymámit dříve, neţ se to objeví? Pokud byste mi chtěl v takovou chvíli kvŧli tomu zavolat, tak to nezkoušejte. Ani náhodou! Vypínám tehdy mobil. Ale i kdybych ho nevypnula, neřeknu to nikdy nikomu předem. Je to zcela vyloučené. * A volíte vlastně, kdyţ jste v tom tak hluboce ponořená? Nevolím. Někdy bych i chtěla, ale i to povaţuji za profesionální postup. Nechci, aby cokoli moji práci v tomto případě ovlivňovalo. *** Pokud by se do Poslanecké sněmovny dostalo šest, či dokonce aţ osm stran, nastala by mimořádně zajímavá a překvapivá situace. Ale extra pevná vláda zřejmě nevznikne. * Jana Hamanová (37 let) Vystudovala sociologii na Fakultě sociálních věd praţské Univerzity Karlovy. Po studiu nastoupila do agentury SC&C, kde pracuje dodnes. V současné době je na pozici vedoucí výzkumného oddělení a pro veřejnost se stala známá tím, ţe se podílí i na předvolebních prŧzkumech a komentuje je pro Českou televizi. Jako koníčky uvádí péči o syna, domácí kuchyni, cestování a četbu. Je rozvedená. Foto popis| JANA HAMANOVÁ: Jiří Paroubek dělí veřejnost na dvě poloviny. Kaţdý má na něho názor a to je pro něj dobře. Foto autor| FOTO: MAFA- DAVID NEFF _

Vyjádření předsedy MO7 k působení novináře MfDnes v ČSSD Praha 7 20.3.2010

parlamentnilisty.cz str. 00 Jiří Šilhán_

Články politiků_

Tisková zpráva k situaci v obvodní organizaci ČSSD Praha 7. Vzhledem k únikŧm informací z naší místní organizace jsem nucen seznámit členy ČSSD Praha 7 s pŧsobením pana Martina Vokáče v našem obvodě. Martin Vokáč vstoupil do ČSSD na srpnové schŧzi MO1 ČSSD Praha 7 Plné znění zpráv


na základě souhlasu KVV. 29. září 2009 bylo na schŧzi MO1 uvolněno 10 jejích členŧ pro zaloţení nové MO7, mezi kterými byl i Martin Vokáč. MO7 Martina Vokáče nepřijímala za člena ČSSD. Byl mu pouze nabídnut vstup do nově vznikající místní organizace. U Martina Vokáče začalo postupem času vznikat podezření, ţe s tímto členem není něco v pořádku. Nezapojoval se do diskuzí na MO apod. Jeho cílem zřejmě byl „sběr“ interních stranických informací. Na členských schŧzích MO 7 probíhaly otevřené diskuse o situaci v obvodní organizaci ČSSD Praha 7, do kterých se zapojovali všichni členové MO7. Dne 13. března jsem získal ověřenou informaci, ţe Martin Vokáč nestuduje ČVUT, jak uváděl, ale FSV UK obor Ţurnalistika a je redaktorem MF Dnes. Okamţitě po tomto zjištění jsem navrhl Martinu Vokáčovi, aby z dŧvodu ztráty dŧvěry ostatních členŧ neprodleně ukončil svoje pŧsobení v ČSSD. Následně Martin Vokáč dobrovolně rezignoval na své členství v ČSSD a přidruţených organizacích. Pevně věřím, ţe příští události potvrdí, ţe nikdo ze stávajících členŧ není zodpovědný za úniky informací o dění v ČSSD Praha 7 do médií. Předseda MO7 Bc. Jiří Šilhán

URL| http://www.parlamentnilisty.cz/profily/clanek.aspx?id=1615 _

Šilhán (ČSSD): Původce úniků informací na Praze 7 odhalen 20.3.2010

parlamentnilisty.cz str. 00 Jiří Šilhán - profil_

Politici voličům_

Tisková zpráva k situaci v obvodní organizaci ČSSD Praha 7. Vzhledem k únikŧm informací z naší místní organizace jsem nucen seznámit členy ČSSD Praha 7 s pŧsobením pana Martina Vokáče v našem obvodě. Martin Vokáč vstoupil do ČSSD na srpnové schŧzi MO1 ČSSD Praha 7 na základě souhlasu KVV. 29. září 2009 bylo na schŧzi MO1 uvolněno 10 jejích členŧ pro zaloţení nové MO7, mezi kterými byl i Martin Vokáč. MO7 Martina Vokáče nepřijímala za člena ČSSD. Byl mu pouze nabídnut vstup do nově vznikající místní organizace. U Martina Vokáče začalo postupem času vznikat podezření, ţe s tímto členem není něco v pořádku. Nezapojoval se do diskuzí na MO apod. Jeho cílem zřejmě byl „sběr" interních stranických informací. Na členských schŧzích MO 7 probíhaly otevřené diskuse o situaci v obvodní organizaci ČSSD Praha 7, do kterých se zapojovali všichni členové MO7. Dne 13. března jsem získal ověřenou informaci, ţe Martin Vokáč nestuduje ČVUT, jak uváděl, ale FSV UK obor Ţurnalistika a je redaktorem MF Dnes. Okamţitě po tomto zjištění jsem navrhl Martinu Vokáčovi, aby z dŧvodu ztráty dŧvěry ostatních členŧ neprodleně ukončil svoje pŧsobení v ČSSD. Následně Martin Vokáč dobrovolně rezignoval na své členství v ČSSD a přidruţených organizacích. Pevně věřím, ţe příští události potvrdí, ţe nikdo ze stávajících členŧ není zodpovědný za úniky informací o dění v ČSSD Praha 7 do médií. Předseda MO7 Bc. Jiří Šilhán Dále čtěte: Organizace ČSSD v Ostravě čistí své řady Odhaleno: Černé duše v praţské ČSSD



URL| http://www.parlamentnilisty.cz/article.aspx?rubrika=1338&clanek=161603 _

Čeští sledge hokejisté obsadili na paralympiádě páté místo 20.3.2010

sportovninoviny.cz str. 00 ČTK_

Hlavní zprávy_

Vancouver - Čeští sledge hokejisté obsadili na paralympijských hrách ve Vancouveru páté místo. Ve svém posledním utkání na turnaji porazili v pátek Koreu 2:1 v prodlouţení a zopakovali své umístění z mistrovství světa. Po dvou bezgólových třetinách se do vedení dostal soupeř, ale Erik Fojtík po zmatku v korejské obraně v 38. minutě vyrovnal. V třetí minutě prodlouţení pak přesnou střelu do horního rohu branky rozhodl Michal Geier. "Dostal jsem od Kvocha super přihrávku do tandemu, tak jak to pravidelně trénujeme," řekl k poslední akci Geier. "Věděli jsme, ţe vybojovat páté místo je v našich silách. Bohuţel ze začátku to byla křeč. Byli jsme svázaní významem utkání, ale tak to máme vlastně pořád. Buď zahrajeme super, nebo z toho uděláme drama. Naštěstí s vyrovnávacím gólem se to zlomilo," dodal autor rozhodující branky. Podle hráčŧ je páté místo ze zimní paralympiády mnohem cennější neţ stejné umístění českého výběru na MS. "Odpovídá skutečnému stavu a schopnostem našeho týmu. I kdyţ já osobně doufal ve víc," řekl trenér Tomáš Zelenka. O první medaili pro českou výpravu se v pátek postarala čtyřiadvacetiletá zrakově handicapovaná sjezdařka Anna Kulíšková, která se stejně jako v Turíně prosadila na stupně vítězŧ v superobřím slalomu. Před čtyřmi lety dojela druhá, ve Vancouveru získala bronz. Od obhajoby stříbrné medaile Kulíškovou dělilo pouhých 48 setin sekundy. "Samozřejmě, kdo by nechtěl zlato, ale teď jsem hlavně ráda, ţe mám alespoň bronz. Hodně to pro mne znamená. Zejména po včerejšku, co jsem upadla ve sjezdu, tak si i s tím bronzem připadám jako vítězka," uvedla studentka druhého ročníku ţurnalistiky na Fakultě sociálních věd Karlovy univerzity.

URL| http://www.sportovninoviny.cz/zpravy/cesti-sledge-hokejiste-obsadili-na-paralympiade-pate-misto/451463 _

Dusíka by mohl nahradit Korbel 19.3.2010

ceskenoviny.cz str. 00 ČTK_

Hlavní zprávy_

Praha - Odstoupivšího ministra ţivotního prostředí Jana Dusíka bude v čele úřadu zastupovat náměstek František Korbel (za SZ). ČTK řekl, ţe s předsedou zelených Ondřejem Liškou mluvil i o své moţné kandidatuře na funkci ministra. Liška dnes o situaci na ministerstvu jednal s premiérem Janem Fischerem. "Vyjasnili jsme si pozice, ţádná jména nepadla," řekl ČTK. Podle mluvčího vlády Romana Proroka Liška premiéra ujistil o tom, ţe nevidí dŧvod k ukončení podílu zelených na projektu úřednické vlády. "Na schŧzce nepadlo ţádné jméno osoby, která by mohla funkci ministra pro ţivotní prostředí obsadit. Premiér má zájem tuto věc uzavřít v pondělí," uvedl Prorok v tiskovém prohlášení. Dusík se rozhodl odstoupit ve čtvrtek kvŧli sporu o modernizaci elektrárny Prunéřov II. Dnes jeho rezignaci přijal prezident Václav Klaus. Odpoledne Dusík ČTK řekl, ţe uţ je pouze "řadovým zaměstnancem" ministerstva. Korbela jako svého statutárního zástupce dnes vybral, protoţe neměl prvního náměstka, který by se role ujal automaticky. Korbela Dusík jmenoval svým náměstkem pro legislativu a státní správu k 1. lednu letošního roku. V období 2007 aţ 2009 byl Korbel náměstkem ministra spravedlnosti pro sekci legislativně-právní. Se svým tehdejším šéfem Jiřím Pospíšilem (ODS) nyní Korbel spolupracuje na Právnické fakultě Západočeské univerzity v Plzni (ZČU). Od června do prosince 2009 řídil sekci legislativy úřadu vlády. Plné znění zpráv


Jako o moţné druhé kandidátce na funkci se spekuluje o náměstkyni ministra ţivotního prostředí Rut Bízkové (ODS). Končící ministr ČTK řekl, ţe by si dovedl představit, ţe by ho nahradila. Jak by se zachovala v kauze Prunéřov, nechtěl odhadovat, podotknul ale, ţe občanští demokraté mají na téma jiný pohled. Bízková byla v minulosti v ČEZ zaměstnaná, v 90. letech pracovala jako tisková mluvčí uhelných elektráren ČEZ. "Zatím platí, ţe MŢP obsazovala Strana zelených, a pokud se s premiérem nedohodnou jinak, oni (zelení) vyšlou do vlády svého člověka," sdělila ČTK Bízková na dotaz, zda ji ODS nominovala. Korbel se narodil se 29. února 1976 v Táboře. Vystudoval Právnickou fakultu MU v Brně, magisterský program oboru právo a právní věda a poté doktorský program oborŧ obchodní právo - ochrana spotřebitele a správní právo - svobodný přístup k informacím. Zabýval se téţ sociologií a masovou komunikací, které studoval na Filozofické fakultě MU v Brně a Fakultě sociálních věd UK v Praze. V letech 1997 aţ 1998 pracoval na Ústavním soudu ČR v Brně, v období 1999 aţ 2001 jako právník na městském úřadě v Táboře. Později se věnoval advokacii, zastupoval ekologické nevládní organizace například ve sporech o Temelín. Byl také právním zástupce poslankyně zelených Kateřiny Jacques potom, co ji před volbami 2006 napadl policista při demonstraci. Bízková absolvovala Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze a od roku 1981 pracovala v Ústavu jaderného výzkumu v Řeţi. V letech 1986 aţ 1988 absolvovala postgraduální studium matematiky a v roce 1993 tříměsíční stáţ v Mezinárodní agentuře pro atomovou energii ve Vídni. Po zaměstnání ve společnosti ČEZ pŧsobila jako ředitelka odboru pro styk s veřejností na ministerstvu ţivotního prostředí. Od roku 1999 jako vedoucí oddělení mezinárodních aspektŧ prŧmyslové politiky na ministerstvu prŧmyslu a poradkyně náměstka ministra prŧmyslu a obchodu pro energetiku, hutnictví a stavebnictví. Od září 2006 je náměstkyní ministra ţivotního prostředí. Vizitky náměstkŧ MŢP Františka Korbela a Rut Bízkové Praha - Vizitky náměstkŧ Františka Korbela a Rut Bízkové, moţných nástupcŧ odstoupivšího ministra ţivotního prostředí Jana Dusíka: Jméno a příjmení: František Korbel Datum narození: 29. února 1976, Tábor. Vzdělání: Absolvoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity (MU) v Brně, magisterský program oboru právo a právní věda a poté doktorský program oborŧ obchodní právo - ochrana spotřebitele a správní právo svobodný přístup k informacím. Na Filozofické fakultě MU a na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze studoval také sociologii a masovou komunikací. Absolvoval rovněţ několik zahraničních stáţí na právnických fakultách v Rakousku a v Německu. Současné funkce: Od září 2006 pŧsobí jako druhý místopředseda legislativní rady vlády. Od ledna 2010 zastává funkci náměstka ministra, ředitele sekce legislativy a státní správy ministerstva ţivotního prostředí. Dnes jej odstupující ministr Jan Dusík vybral jako svého statutárního zástupce. Profesní kariéra: Od roku 1997 pracoval na Ústavním soudu ČR v Brně, poté v letech 1999 aţ 2001 jako právník na Městském úřadě v Táboře a sedm let (v období 2001 aţ 2007) se věnoval advokacii. Angaţoval se také v komunální politice, v letech 2002 aţ 2007 byl členem táborského zastupitelstva a rady (byl na společné kandidátní listině Tábor 2002 a Strana zelených). V období 2007 aţ 2009 pŧsobil jako náměstek ministra spravedlnosti pro sekci legislativně-právní. Od června do prosince 2009 byl ředitelem sekce legislativy úřadu vlády. V roce 2009 byl předsedou rozkladové komise ministra spravedlnosti a členem rozkladové komise úřadu vlády. Členství v politických stranách: Nestraník. Rodina: Je ţenatý, má syna Františka. Ostatní: - V oblasti práva se specializuje na správní a ústavní právo, právo na informace, lidská práva, právo ţivotního prostředí, referenda občanŧ, obecní (komunální) právo. - V únoru 2009 se jméno tehdy náměstka ministerstva spravedlnosti Korbela objevilo v souvislosti s kauzou podnikatele Yekty Uzunoglua, který Česko zaţaloval o víc jak 50 miliard korun. Hovořilo se o tom, ţe se dostal do moţného střetu zájmŧ, kdyţ Uzunogluovi nabídl jménem své právní kanceláře uzavření smlouvy. Korbel spolupráci s Uzunogluem přiznal, tvrdil ale, ţe kurdského podnikatele zastupoval v jiných sporech, na coţ úřad upozornil. Zastupovat ho při ţádosti o odškodnění prý odmítl. - Se svým někdejším šéfem, bývalým ministrem spravedlnosti v letech 2006 aţ 2009 Jiřím Pospíšilem (ODS) nyní spolupracuje na Právnické fakultě Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) jako asistent. Jméno a příjmení: Rut Bízková Datum narození: 19. července 1957 Plné znění zpráv


Vzdělání: Vystudovala vysokou školu chemicko-technologickou v Praze Absolvovala postgraduální studium matematiky (1986 aţ 1988). Současná funkce: Od září 2006 je náměstkyní ministra ţivotního prostředí, ředitelkou sekce ekonomiky a politiky ţivotního prostředí. Profesní kariéra: Od roku 1981 pracovala v Ústavu jaderného výzkumu v Řeţi. Po absolvování stáţe v Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (MAAE) ve Vídni v roce 1993 se profesně orientovala na ţivotní prostředí a energetiku. V letech 1994 aţ 1998 byla tiskovou mluvčí uhelných elektráren ČEZ a poté ředitelkou odboru pro styk s veřejností ministerstva ţivotního prostředí. Od roku 1999 pracovala na ministerstvu prŧmyslu a obchodu, kde mimo jiné pŧsobila jako poradkyně náměstka ministra pro energetiku, hutnictví a stavebnictví. Od roku 2004 pŧsobila v české informační agentuře ţivotního prostředí Cenia, která je příspěvkovou organizací MŢP. Členství v politických stranách: Je členkou ODS. Rodina: Vdaná, má jedno dítě. Ostatní: - Je hlavní autorkou publikace Ţivotní prostředí v České republice 1989-2004. - Byla nominována na ekologickou anticenu Ropák 2006 za podporu navýšení emisních limitŧ v Česku a za podporu vývozu elektrické energie. - Deník Právo dnes přinesl informaci, ţe by mohla ve funkci nahradit odstupujícího ministra ţivotního prostředí Jana Dusíka.

URL| http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/dusika-by-mohl-nahradit-korbel/451131 _

Školy se podle rektora soukromé VŠ zkoncentrují, jsou vlastnicky propojené 19.3.2010

novinky.cz str. 00 Petr Kotek_

Věda a školy_

Vysokých škol máme několikanásobně víc, neţ potřebujeme. Říkají to nezávislí experti, připouští to i rektor Vysoké školy obchodní v Praze Ivo Straka. Obhajuje ale úlohu soukromých VŠ, mezi které VŠO patří. „Soukromé vysoké školy zaplňují mezery na trhu, podle zájmu posluchačŧ jsou spíše přebujelé některé veřejné školy,“ tvrdí. Čím dál víc se začínají ozývat hlasy připomínající, ţe v Česku je několikanásobně víc vysokých škol na počet obyvatel neţ v ostatních vyspělých zemích. Souhlasíte s tímto názorem? S tímto názorem lze jen souhlasit, ale na druhou stranu existuje velmi velké mnoţství malých škol jako dŧsledek prudké expanze vysokého školství. V dalším období dojde nepochybně ke koncentraci škol, koneckoncŧ některé formálně samostatné školy jsou vlastnicky propojené. Mezi řádky lze v těchto prohlášeních číst, ţe ty školy, které máme "navíc", jsou právě soukromé VŠ. Pokud byste měl oponovat, jaké argumenty byste pouţil? Soukromé vysoké školy zaplňují mezery na trhu. Podle zájmu posluchačŧ jsou spíše přebujelé některé veřejné školy. Akreditační komise opakovaně zamítá nové ţádosti o zřízení soukromých VŠ s tím, ţe nemají personálně zajištěnou výuku, konzultace chtějí pořádat na pracovištích svých externích pedagogŧ a často nemají vybudovanou ani vlastní knihovnu. Kolik vlastně stojí "postavit na zelené louce" novou vysokou školu, která má reálnou šanci akreditaci získat? Pokud jde o námitky akreditační komise, pak by asi bylo vhodnější přijmout jasné regulace např. po vzoru Slovenska, které by problémy s personálním zajištěním projasnily. Koneckoncŧ v dnešní dikci Zákoníku práce jsou ve stejné pozici při neexistenci hlavního pracovního poměru i veřejné školy a koneckoncŧ pŧsobení na více fakultách, školách i ve více zemích je v akademické sféře ve vyspělém světě běţné a prospívá konkurenci a kvalitě.



Náklady se velmi rŧzní v závislosti na nabízených oborech, ale ve společenskovědních oborech jde řádově o desítky miliónŧ korun. Zatím je jednoznačným argumentem při volbě mezi veřejnou a soukromou VŠ školné. Aţ se bude platit všude, coţ Českou republiku nakonec nejspíš stejně nemine bez ohledu na výsledek letošních parlamentních voleb, jaká bude hlavní konkurenční výhoda soukromých škol obecně a konkrétně VŠO? Tento fakt postavení soukromých škol ještě posílí. Jejich výhodou je flexibilita, klientský přístup ke studentŧm a zejména velmi silné propojení s hospodářskou praxí. V případě VŠO jde o nadstandardní studijní zázemí, kvalitní plánování výuky a především jedinečnost studijních oborŧ. Váš vlastní prŧzkum během nedávného veletrhu Gaudeamus ukázal, ţe veřejnost nepovaţuje veřejné VŠ automaticky za prestiţnější. Prestiţ absolvované školy sice zatím není rozhodujícím kritériem pro úspěch na trhu práce, personalisté jsou ale obecně daleko vybíravější především kvŧli krizi. Se kterou veřejnou VŠ byste VŠO srovnal po stránce kvality a konkurenceschopnosti absolventŧ? Na segmentu trhu práce, pro který připravujeme své absolventy, jsme plně srovnatelní s ekonomickými obory všech veřejných vysokých škol. Nesrovnatelná je pro nás s ohledem na zaměření FSV UK a některé obory VŠE Praha. Míra nezaměstnanosti našich absolventŧ je niţší neţ prŧměr veřejných škol. Co dalšího z vašeho prŧzkumu vyplynulo? Velmi potěšující zjištěním je skutečnost, ţe veřejnost skutečně preferuje veřejné vysoké školy primárně z ekonomických dŧvodŧ a to, ţe uchazeči o studium s praxí preferují velmi silně soukromé školství před školstvím veřejným.

URL| http://www.novinky.cz/veda-skoly/195030-skoly-se-podle-rektora-soukrome-vs-zkoncentruji-jsouvlastnicky-propojene.html _

Nad Prahou sa blýska 18.3.2010

Ekonom str. 40 Analýzy & trendy_ Jan Štětka, Jiří Pšenička_

Zemětřesení po pádu politické Topolánkovy vlády vyneslo vzhŧru do státního sektoru řadu Slovákŧ. Slováci ve Sluţbách Česka Viete, kto sedával v tejto kancelárii? Otázka významně pronesená ministrem dopravy Gustavem Slamečkou v jeho pracovně v budově na praţském nábřeţí Ludvíka Svobody nezavání jen temnou vzpomínkou, ale také ironií osudu. V pracovně totiţ úřadoval generální tajemník ÚV KSČ Gustáv Husák. Tedy Slovák, jehoţ pokroucená českoslovenština zní dodnes v uších mnoha pamětníkŧm. I rodilý Slovák Slamečka má strach, aby »nezhusákovatěl«. »Slováci si mysleli, ţe mluví česky, a Češi zase, ţe slovensky,« rozpomíná se ministr na zvláštní syntézu dvou federálních jazykŧ, která byla typická nejen pro někdejší hlavu státu, ale zabydlela se třeba i v dŧstojnickém sboru Československé lidové armády. Snad proto se Slamečka zařekl, ţe dokud nebude jeho čeština na patřičné úrovni, zatím ji raději veřejně pouţívat nebude, přestoţe mu nedávno šéf lidovcŧ Cyril Svoboda vyčetl, ţe by bylo elementární úctou k zemi, jíţ je ministrem, aby mluvil jejím jazykem. Slamečka na sebe upozorňuje nejvíce, ale rodilých Slovákŧ, kteří našli uplatnění nečekaně vysoko v českých státních sluţbách, je daleko více. Čeho je to dokladem? Moţná aţ nezvyklé otevřenosti české společnosti, moţná skutečnosti, ţe Češi uţ nejsou schopni vládnout si sami. Jednosměrně Slovensko–Praha Za akt loajality lze u Slamečky povaţovat aspoň to, ţe 5. listopadu loňského roku přijal ke slovenskému i české občanství. Byť z hlediska zákona nic nebránilo tomu, aby členem české vlády zŧstal i jako cizinec. Ničemu nevadí ani jeho slovenština uţívaná na vládní pŧdě, protoţe pojem »úřední jazyk« česká ústava vŧbec nezná. Pouze některé zákony upravují pouţívání jazyka ve styku s úřady.



Samozřejmě se nabízí otázka, proč se česky nedokázal naučit dříve, kdyţ v Praze ţije uţ od roku 1996. »Pracoval jsem v prostředí, kde se mluvilo téměř výhradně anglicky, neměl jsem příleţitost se rozmluvit,« říká Slamečka téměř omluvně. Stejně jako řada jiných Slovákŧ v Praze pŧsobil dlouhá léta v byznysu. Konkrétně v praţské pobočce banky ABN-Amro. Jak ale dodává, s negativními reakcemi vztahujícími se k jeho jazyku se setkává zcela výjimečně. »Proud Slovákŧ do vysokých postŧ v Česku nemá protiváhu, ve slovenské státní správě Čechy asi nenajdete,« říká téměř perfektní češtinou s lehkým přízvukem sociolog Fedor Gál, pŧvodem taktéţ ze Slovenska. On sám je přesvědčen, ţe v jeho rodišti by se Čech za současné politické konstelace ministrem stát nikdy nemohl. »Ani ne tak kvŧli pŧvodu jako spíše proto, ţe není součástí některého z místních klanŧ, coţ je na Slovensku velmi podstatné,« myslí si Gál, přičemţ ale jedním dechem upozorňuje, ţe i Slamečka je členem »pouhé« přechodné vlády. S Dalíkem a Tvrdíkem Právě zemětřesení po loňském pádu politického Topolánkova kabinetu vyneslo vzhŧru do státního sektoru více Slovákŧ. Do čela státní firmy Česká pošta nedávno dosedla Marcela Hrdá. I v jejím případě platí, ţe do Prahy ji pŧvodně přivedl byznys, a sice manaţerská pozice v telekomunikační firmě Contactel. V té době uţ měla za sebou práci pro Siemens ve Vídni i pro slovenskou odnoţ Alcatelu. Teprve v roce 2004, čtyři roky po příchodu do Prahy, se Hrdá upnula k českému státnímu sektoru. Nejdříve byla v topmanagementu ČSA, potom Letiště Praha a nyní České pošty. I jí se týdeník Ekonom ptal na to, jak se s českým prostředím sţila, ale generální ředitelka, hovořící jiţ plynně česky, se omluvila s tím, ţe se na svou mediální premiéru v čele pošty teprve chystá. U Hrdé stejně jako u Slamečky je ale zřejmé, ţe jejich národnost nebyla ţádným výběrovým kritériem. Kromě nezpochybnitelné odborné prŧpravy jim cestu vzhŧru nejspíše umetly i vazby do politických struktur. Zatímco u Slamečky tvoří vztahovou základnu zejména šéf Úřadu vlády Jan Novák a přítel šéfa ODS Marek Dalík, Hrdá podle všeho zase mŧţe těţit z náklonnosti klíčové osoby ČSSD Jaroslava Tvrdíka, někdejšího kolegy z managementu ČSA. To samozřejmě nic neříká o manaţerských kvalitách těchto lidí. Třeba Slamečku celá řada lidí v resortu (vyjma odborového předáka Jaromíra Duška) hodnotí jako nejlepšího ministra dopravy posledních let. Laco s Gustavem ve vládě Ještě donedávna nebyl Slamečka jediný, kdo na vládě mluvil slovensky. Jak přiznává, v neoficiálním dialogu s ním rodnou řeč pouţíval i bývalý ministr ţivotního prostředí, jinak rodilý Košičan Ladislav Miko. »Kdyţ jsme mluvili sami dva, tak slovensky. Kdyţ se diskuse zúčastnili další kolegové z vlády nebo další lidé, mluvil jsem zpravidla česky, případně s nimi česky a s Gustavem slovensky,« vzpomíná Miko na období od května do listopadu 2009, kdy byli se Slamečkou dvěma Slováky v úřednickém kabinetu Jana Fischera. Miko se poprvé do Prahy dostal uţ v osmdesátých letech, kdy studoval biologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. »Tehdy jsem se oţenil s dívkou z Prahy. Nicméně po studiích jsme se přestěhovali zpět do Košic,« líčí své kurikulum. Tam řadu let pŧsobil ve Slovenské akademii věd. O tom, ţe se jednou stane nikoli slovenským, ale českým ministrem, rozhodla uţ sametová revoluce. »Byl jsem tehdy v Praze externím aspirantem a 18. listopadu 1989 jsem přijel sloţit zkoušku z marxismu. Od kamaráda jsem se dověděl o událostech na Národní třídě a hned jsem se spontánně zapojil do činnosti stávkového výboru na přírodovědecké fakultě,« vzpomíná. Tehdy Mika pohltila politika. Další dva roky se sice ještě v Košicích angaţoval za slovenské zelené, jenţe po rozpadu federace se s manţelkou definitivně přestěhoval do Prahy. Ve vědě ani ve školství se uţ Miko neuchytil, a kdyţ mu známý našel práci v právě zaloţené České inspekci ţivotního prostředí, stal se z něj státní úředník. »Bylo to zaměstnání z nouze, povaţoval jsem je za dočasné. Pravdou ale je, ţe jakmile jsem se dopracoval k poněkud lepšímu finančnímu ohodnocení, bylo uţ velmi těţké uvaţovat o návratu do podstatně horších ekonomických podmínek znovuzačínajícího vědce,« přiznává Ladislav Miko motivaci k další kariéře státního úředníka. Kariérní ekolog Během devíti let na České inspekci ţivotního prostředí se Miko propracoval do pozice zástupce ředitele. Z ní sice v roce 2001 odešel kvŧli konfliktŧm s tehdejším ekoministrem Milošem Kuţvartem na rok do privátního sektoru (konzultant zakázek pro Evropskou komisi), ale stát ho záhy přitáhl zpět. V roce 2002 jej tehdy nastoupivší ministr ţivotního prostřední Libor Ambrozek vybral za svého náměstka. O tři roky později vyhrál konkurz na šéfa Generálního ředitelství pro ţivotní prostředí Evropské komise v Bruselu (za Českou republiku), odkud loni rovnou odešel na post českého ministra ţivotního prostředí. Přes to všechno má Miko dodnes i slovenské občanství. »Aby se na Slovensku stal Čech členem tamní vlády, to by asi bylo o dost sloţitější. Slovenská veřejnost je na to citlivější neţ česká,« připouští. Plné znění zpráv


Nevylučuje, ţe politickou kariéru by mohl udělat i na Slovensku, avšak vzhledem k výhradám vŧči tehdejší Mečiarově linii by prý asi zŧstal spíše věrný vědě. Ke Slovensku má blízký vztah i nedávno jmenovaný ministr pro evropské záleţitosti Juraj Chmiel. Národnost sice uvádí polskou a občanství české, jenţe na Slovensku třicet let vyrŧstal a ţil – od roku 1962 do roku 1992. Ponechal si i poslovenštělé křestní jméno, ačkoli křtěný byl jako Jiří (příjmení je polského pŧvodu.) V české vládě bychom mohli Chmiela více neţ jako Slováka vnímat kvŧli spletitému ţivotopisu jako »zástupce« zemí Visegrádské čtyřky. Jeho maminkou byla totiţ Maďarka z Budapešti, kde se také v roce 1960 narodil. Otec byl napŧl Čech a napŧl Polák z Českého Těšína. Pŧsobil v Ostravském divadle a v roce 1962 odešel i s rodinou do Bratislavy spoluzakládat literárně-dramatické vysílání Československé televize. »Mám proto slovenskou základní i střední školu. Po studiu na vysoké škole v Praze jsem aţ do roku 1992 pŧsobil ve Slovenské akademii věd. Mluvil jsem tehdy slovensky, ve slovenštině či angličtině jsem pochopitelně i publikoval,« popisuje Chmiel svou slovenskou etapu. Dnes mluví češtinou, kterou se ale na škole nikdy neučil. Také měl vţdy české (a teprve z něho plynoucí československé) občanství, takţe při rozpadu federace se nemusel nijak rozhodovat. Tuto dobu uţ ale trávil jako diplomat federálního, později českého ministerstva zahraničních věcí. Jeho proměny v Čecha si proto nikdo ani nevšiml. »Nepovaţuji se za ekonomického migranta, protoţe v bratislavské akademii věd byly stejné platy jako v té praţské. Se svou národností jsem nikdy neměl problémy. Snad jen v anonymních reakcích na internetu se někdy objevují uráţlivé naráţky na mŧj domněle slovenský pŧvod,« říká. S ministrem Slamečkou prý hovoří výhradně česky. »Nikdy jsme se o národnostních věcech ani nebavili,« dodává ministr Chmiel. Reformátoři u ledu Naši východní sousedé mohli v době jmenování Slamečky a Mika do vlády proţívat podobné pocity zadostiučinění, jako kdyţ do čela americké diplomacie svého času nastoupila Madeleine Albrightová, narozena v Praze jako Marie Korbelová. »Slováci byli loni pyšní na to, ţe mají v české vládě dva ministry,« říká Michal Gajdzica, poradce slovenského ministra financí, který sám navázal úzkou spolupráci s českou státní správou. Jako projektový manaţer s kontraktem od Ředitelství silnic a dálnic se podílel na přípravě inovovaného PPP projektu týkajícího se výstavby jihočeské dálnice D3. Jak říká, snaţil se zúročit zkušenosti, které získal při přípravě obdobných projektŧ na Slovensku. Jelikoţ pilotní projekt spolupráce veřejného a soukromého sektoru nyní ustrnul na mrtvém bodě, podstatně se sníţila i míra spolupráce Gajdzici s českým resortem dopravy. Nebylo to poprvé, kdy Slováci radili Čechŧm, jak něco dělat jinak a lépe. Vzpomeňme třeba na koncept rovné daně, který v Česku prezentoval autor slovenské daňové reformy Richard Sulík (v kooperaci s exministrem financí Vlastimilem Tlustým). Jako poradce ministra zdravotnictví Tomáše Julínka a jeho dvou následovnic aţ do léta loňského roku v Praze pŧsobila Henrieta Maďarová. Dáma, která svého času pracovala v reformním týmu slovenského ministra zdravotnictví Rudolfa Zajace (s ním se na přípravě svého zdravotnického programu v minulých měsících radila nová strana TOP 09), se zaměřovala na oblast zdravotního pojištění. I dnes pŧsobí Maďarová v Praze. Jak sama uvedla pro týdeník Ekonom, lze ji zastihnout jako přednášející v Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Slováci radící Čechŧm se mnohým mohou jevit jako první československá republika naruby, kdy Češi učili Slováky spravovat věci veřejné. I to leccos vypovídá o vývoji a vzájemné koexistenci obou slovanských národŧ. Skutečnost, ţe slovenské poradenské sluţby vesměs vyšuměly do ztracena, protoţe reformní entuziasmus v Česku vyprchal, je ještě smutnější vizitkou vzájemných vztahŧ. Jeden Slovák však blízko všem makroekonomickým změnám nadále zŧstává. Je to náměstek ministra financí Peter Chrenko, pravá ruka ministra Janoty. Ten se však ke svému pŧvodu uţ nijak zvlášť nehlásí. »Nepovaţuji se za vzorový příklad, jelikoţ ţiji v Praze uţ dvacet let a osmnáct let mám české občanství,« odmítl hovořit s týdeníkem Ekonom podrobněji o své ţivotní cestě ze Slovenska do Česka. I Chrenko se však dostal do státních sluţeb přes privátní sektor. Konkrétně přes pŧsobení ve firmách Coca-Cola Amatil (1991), Arthur Andersen ČR (1992–2002) a Ernst & Young Slovenská republika (2002–2007). Pod slovenským velením Jak uţ bylo řečeno, národnostní migrace byla jiţ v dobách vlády komunistŧ velmi častá i mezi vojáky. A dozvuky vidíme i dnes. Málokterý Čech tuší, ţe například velitelem pozemních sil naší armády – a zároveň zástupcem velitele jejích společných sil – je rodák ze slovenské obce Kamienka, plukovník generálního štábu Štefan Kaleta. I on uvádí ve svém ţivotopisu slovenskou národnost. Dává si však záleţet, aby o jeho loajalitě České republice nikdo ani nezapochyboval. »Uţ na vojenské gymnázium jsem nastoupil do Opavy a po jeho ukončení jsem studoval Vysokou vojenskou školu ve Vyškově,« popisuje dvaapadesátiletý dŧstojník týdeníku Ekonom, jak uţ v patnácti letech Plné znění zpráv


pronikl na české území. Poté se oţenil s dívkou z Moravy a dělení federace jej v roce 1993 zastihlo při sluţbě v Mariánských Lázních. »Volba mého českého občanství neměla ekonomický podtext. Cítil jsem se tu doma, i uvnitř rodiny jsme mluvili česky,« říká. To, ţe mŧţe pŧsobit v Česku, povaţuje Kaleta za dŧkaz demokracie a dodrţování lidských práv a svobod. Vysokých dŧstojníkŧ se slovenskou národností je v Česku víc. Třeba velitelem 4. brigády rychlého nasazení je nitranský rodák, plukovník generálního štábu Ladislav Jung. Třinácté dělostřelecké brigádě sídlící v Jincích při brdském vojenském prostoru zase velí plukovník generálního štábu Ján Koţiak narozený v středoslovenském Breznu. V Česku hojnost Slovákŧ v armádě nikdy nikoho nepřekvapovala. Jenţe na Slovensku dnes ţádný český dŧstojník v tak vysokých armádních funkcích není. Češi na Slovensku Příchod Slovákŧ do Čech, zvláště do Prahy, vidí sociolog Fedor Gál jako přirozenost. Podle jeho názoru jde o klasický vztah mezi »centrem a periferií«, který vidíme i v jiných částech světa. Mnozí lidé zde prý nalézají vstřícnější, pestřejší a liberálnější prostředí. U mnohých to má i politický podtext. »Ale prvotní podmínkou uplatnění je vţdy odbornost, bez toho by tady nikdo nikoho nezaměstnal, zvláště v soukromém sektoru,« myslí si. Není sám, kdo nahlas přemítá, zda výměna odborníkŧ mŧţe být reciproční. Zvláště za situace, kdy byl loni v září na Slovensku uveden do praxe nový jazykový zákon. A kdy slovenský parlament nedávno schválil jinou kontroverzní normu, která má podpořit vlastenectví. Je pravdou, ţe Češi se těmito normami, spjatými především s činností populistické Slovenské národní strany Jána Sloty, nemusejí cítit bezprostředně ohroţeni, protoţe čeština je na Slovensku nadále uznávána jako všeobecně srozumitelný jazyk. Nicméně je otázkou, zda neexistence zákonných překáţek automaticky znamená i reciproční otevřenost slovenského pracovního trhu pro všechny menšinové národnosti. Co se týče ryze soukromé sféry, tam podle všeho ţádné problémy nejsou. Ve slovenském byznysu se pohybuje celá řada Čechŧ. Třeba předsedou představenstva pojišťovny Generali Slovensko je Čech Antonín Nekvinda. Jeho krajan Milan Vašina je zase generálním ředitelem T-Mobilu Slovensko. Zelený radič Ve státním sektoru je to však jiné. Patrně jediným Čechem, který se dosud propracoval do vysoké pozice, byl někdejší šéf Českých drah Dalibor Zelený. Ve funkci generálního ředitele státní společnosti Ţeleznice SR byl od října 2006 do dubna 2008. Odstoupil tehdy »z osobních dŧvodŧ«. Přestoţe se v kuloárech hovořilo o tom, ţe odchod byl vynucený, Zelený to odmítá. »Měl jsem za úkol firmu stabilizovat, coţ se mi podařilo. Myslím, ţe jsme se rozešli k oboustranné spokojenosti, dodnes jsem s nimi v kontaktu,« tvrdí. Ţádná specifika na Slovensku neviděl, respektive nepovaţuje za nutné se k této etapě své kariéry jiţ vracet. »Beru to jako fotbalový trenér, který se stěhuje od manšaftu k manšaftu,« říká pouze. Nyní se Zelený podle vlastních slov ţiví poradenstvím v oblasti ţelezniční dopravy na úrovni Evropské unie. Odmítá však prozradit, komu konkrétně radí (podle neoficiálních informací radí i slovenským subjektŧm, proto je asi tak opatrný). Kde domov mŧj V bývalých slovenských vládách se sice objevili někteří ministři narození na českém území, jenţe i oni uţ v mládí ţili a studovali na Slovensku. To je případ ministra hospodářství druhé Dzurindovy vlády Jirka Malchárka, který se narodil v Jeseníku, ale absolvoval Strojnickou fakultu Slovenské vysoké školy technické v Bratislavě. »Za obou Dzurindových vlád se ale do vrcholných funkcí dostávali představitelé maďarské menšiny, protoţe Strana maďarské koalice byla součástí vládního bloku,« připomíná Lukáš Pardubský, zástupce šéfredaktora Hospodárských novin. Jak uţ bylo zmíněno, Slovensko přijalo nedávno pozoruhodný zákon na podporu vlastenectví, podle kterého musejí vláda i parlament začínat zasedání – stejně jako děti kaţdý vyučovací týden – národní hymnou. Nejspíš proto, aby tím hlavně slovenští Maďaři veřejně deklarovali svou loajalitu. Vlastenecké trendy ale v poslední době zaznívají z celé Evropy. I francouzský prezident Nicolas Sarkozy chce předepsat školákŧm zpěv hymny, školám vyvěšení státních vlajek a imigrantŧm podpis deklarace o vyznávání republikánských hodnot. Jak bizarně by dnes asi pŧsobilo, kdyby ministři české vlády či pracovníci ministerstev kaţdé pondělí před svým zasedáním zapěli Kde domov mŧj? A přesto: moţná ţe i v Česku dospějeme vzhledem k stále masivnější pracovní migraci do fáze, kdy bude i nejvyšším představitelŧm českého státu nutné připomínat, kterou zemi právě reprezentují. * ***



O češtině a slovenštině »Česká republika je v ústavě definována jako stát občanský, a nikoliv národní. Nikde není definováno, co přesně český jazyk je a co není. Vlasta Parkanová, poslankyně za KDU-ČSL, o návrhu na uzákonění češtiny jako úředního jazyka »Na území Slovenskej republiky je štátnym jazykom slovenský jazyk. Ústava Slovenské republiky, oddíl I., čl. 6, odst.1 O ministrech od sousedŧ »Já slyším poprvé, ţe nemá české občanství. Kdybychom se to dozvěděli dříve, tak bychom to určitě řešili. František Bublan, poslanec a exministr vnitra za ČSSD, o jmenování Gustava Slamečky ministrem české vlády »To, ţe jsem Slovák, není nic proti ničemu. Stejně uţ delší dobu uvaţuji o tom, ţe bych poţádal o české občanství. Gustav Slamečka, ministr dopravy, o své slovenské národnosti po jmenování do vládní funkce »Český jazyk tu nebol zvlášť dobre prijímaný. Spomínam si na veľmi nepríjemné chvíle na základnej, ba dokonce i na strednej škole, keď mi veľmi komplikovalo ţivot, ţe som z Čiech. Jirko Malchárek, slovenský ministr hospodářství, o vnímání své české národnosti při příchodu na Slovensko Gustava Slamečku celá řada lidí v resortu hodnotí jako nejlepšího ministra dopravy posledních let. Slováci radící Čechŧm se mnohým mohou jevit jako první československá republika naruby. Příchod Slovákŧ do Čech je podle Fedora Gála jako jinde ve světě přirozeným vztahem mezi centrem a periferií. Foto autor| Foto: Shutterstock, montáţ Radek Vondra Foto popis| Bývalý ministr ţivotního prostředí, rodilý Košičan Ladislav Miko, se do Prahy definitivně přestěhoval po rozpadu Československa. Foto autor| Foto: ČTK Foto popis| Lépe neţ česky hovoří ministr dopravy Gustav Slamečka anglicky. Foto autor| Foto: Filip Jandourek Foto popis| Ministr pro evropské záleţitosti Juraj Chmiel vyrŧstal na Slovensku, kořeny má však maďarskočesko-polské. Foto autor| Foto: Jiří Novák _

Zklamání z Hybáškové aneb Jak reagovat na přistěhovalectví muslimů 18.3.2010

eurabia.cz str. 00 Martin Janeček_

ČR_

Druhého března 2010 mluvila v politologickém klubu Fakulty sociálních věd Karlovy university paní Jana Hybášková na téma „Vliv současného islámu v Evropě.“ Druhého března 2010 mluvila v politologickém klubu Fakulty sociálních věd Karlovy university paní Jana Hybášková na téma „Vliv současného islámu v Evropě.“ Jana Hybášková byla v minulém volebním období členkou Evropského parlamentu. Předsedala výboru pro vztahy s Izraelem. Zaslouţila se o to, aby evropští poplatníci nefinancovali vydávání učebnic určených ţákŧm palestinských autonomních území, které příliš odporovaly evropským kritériím objektivity a snášenlivosti. Prosadila uţší kulturní a vědeckou spolupráci mezi Evropskou unií a Izraelem. Její zásluhy na zlepšení vztahŧ Evropské unie s Izraelem jsou nepopíratelné. O to víc jsem byl zklamán, kdyţ jsem ji nyní poslouchal. Mluvila zcela v duchu oficiální ideologie, podle které evropské země mají přijímat muslimské přistěhovalce, nechávat je stavět v Evropě mešity, snášet zahalování ţen, atd. Podle ní s islámem bude mít problémy víc Rusko, neţ Evropská unie. V Rusku muslimové představují prý uţ nyní 20 % obyvatel a vzhledem k úplnému zhroucení porodnosti ruských ţen se tento podíl bude rychle Plné znění zpráv


zvyšovat. I Ukrajina má prý asi 14 % muslimŧ - zatímco Velká Británie, Spolková Republika Německo a Švýcarsko „jenom“ 5 %, Francie snad asi 10 %. Víme, ţe muslimové na Ukrajině, to jsou především krymští Tataři. Jsou to potomci mongolských dobyvatelŧ, kteří přišli pod vedením Dţengischána a pak vytvořili stát zvaný „Zlatá horda.“ Prŧvodce Ukrajinou upřesňuje, ţe jejich „ …hlavní hospodářská činnost spočívala v obchodu s otroky lapenými při výpadech na ruské, ukrajinské nebo polské území.“ Za druhé světové války mnoho z nich spolupracovalo s německými nacisty, kteří Krym okupovali. Turecko, oficiálně neutrální, tam tehdy vyslalo poradce, kteří Němcŧm pomáhali spravovat okupované území. Po znovudobytí Krymu sovětskou armádou, byli Tataři násilně vystěhovaní do Střední Asie. Ale poté, co Chruščov zahájil politiku systematické spolupráce s arabským světem, se Tatarŧm sovětské vedení omluvilo. Později jim pak bylo umoţněno vrátit se na Krym. Řekněme k tomu, ţe jestliţe uţ dnes evropské země mají s muslimy velmi váţné starosti, perspektiva Ruska ovládnutého islámem představuje ještě daleko váţnější hrozbu. Rusko je přese všechno stále ještě velmoc. Jeho nukleární potenciál je nesrovnatelně silnější neţ potenciál Pákistánu a brzy Iránu. Navíc, ruská společnost prochází velmi váţnou krizí. Zhroucení marxisticko-leninistické ideologie tam zanechalo vakuum, které se islám bude snaţit zaplnit. A bude k tomu mít dobré podmínky. Frustrovaní lidé touţí se pomstít těm šťastnějším a úspěšnějším. A jestliţe jedna ideologie jim neumoţnila uspět, proč by nezkusili jinou? Proč by nepřijali ideologii, která by ospravedlnila jejich touhu ovládnout sousedy a dala by jim k tomu nové, jak morální, tak materiální, prostředky? Naše země byla okupovaná sovětským Ruskem více neţ třicet let. Mŧţeme přijmout s klidem perspektivu nové okupace islamizovaným Ruskem? Paní Hybášková mluvila v sále, kde jsme byli asi tři dospělí, ztracení mezi mladými studenty. Jednu chvíli nám dala hlasovat, kdo je pro a kdo proti, aby se u nás mohly volně mešity stavět. Většina zvedla ruku, ţe jsou pro. Zdá se, ţe s výměnou generací dochází mezi zdejším obyvatelstvem k nepříliš šťastnému ideologickému vývoji. Nacistický totalitarismus si pamatují uţ jen ti nejstarší. Ale i ten komunistický zaţili jenom lidé středního a staršího věku. Proto my starší si dovedeme poměrně snadno představit i ten třetí totalitarismus, ten islámský. Mladá generace nezná z toho nic. A je pod silným morálním a kulturním vlivem západní Evropy, ovládané komplexy viny za svou imperiální minulost. Paní Hybášková se zmiňovala i o tom, ţe v západní Evropě, především ovšem v Německu, stále existuje pocit viny za genocidu spáchanou na Ţidech během druhé světové války a z toho vyplývá celková nechuť ke všem tendencím hájit svŧj celek proti ostatním. Je skutečně krutým paradoxem, ţe z tohoto hrozného utrpení Ţidŧ mohou nyní těţit právě ti, kteří jsou v současnosti těmi nejhorším a nejnebezpečnějšími nepřáteli ţidovského národa. Paní Bat Ye´or, jejíţ výraz Eurabia slouţí za název našemu serveru, píše ve své knize „Eurabia, osa zla,“ ţe islamizovaná Evropská unie moţná jednou zničí stát Izrael. A muslimové pak moţná budou chtít zorganizovat nové vyvraţdění evropských Ţidŧ, aby měli jistotu, ţe se sionistŧm uţ nikdy nepodaří jim Palestinu znovu odejmout. Ale nejde jenom o tuto, zatím snad ještě vzdálenou, perspektivu. Uţ nyní jsou hlavními podněcovateli antisemitismu v západoevropských zemích muslimové. Ve Francii, v únoru 2006, skupina muslimŧ unesla mladého muţe ţidovského pŧvodu, Ilana Halimi, a umučila ho k smrti. V červnu 2008 jiní přepadli sedmnáctiletého mladíka, s jarmulkou, ţidovskou rituální pokrývkou hlavy, srazili ho na zem a skákali po něm, aţ mu zlomili několik ţeber. Jenom díky odváţnému zákroku hlídače sousedního domu útok přeţil. Poţáry synagog, zpŧsobené muslimy, jsou běţné. Těm, kteří vidí všechno zlo jenom u Evropanŧ, připomeňme, ţe poslední případy protiţidovského násilí ze strany evropských křesťanŧ se odehrály před více neţ šedesáti lety. Plné znění zpráv


Ale agresivita muslimŧ není samozřejmě obrácená jenom proti Ţidŧm. Jana Hybášková vypravovala, ţe dnes ve Velké Británii i kandidáti na poslanecká místa za Konzervativní stranu hájí Pákistán proti Indii v obvodech, kde je mnoho muslimŧ. A v obvodech, kde je hodně hinduistŧ zase hájí Indii proti Pákistánu. Indickopákistánský konflikt se prý stal vnitřním konfliktem Velké Británie. Skutečně se zdá, ţe bývalí kolonisté jsou dnes kolonizováni svými bývalými poddanými. Je třeba říci, ţe toto všechno je dŧsledkem toho, co mnozí autoři nazývají „světový sociální stát.“ Ten slouţí podnikatelským a obchodnickým kruhŧm, které potřebují neustále rozšiřovat v celosvětovém měřítku počet konzumentŧ, aby mohli mít co největší zisky. Z toho vyplývá i propagování bezduché pseudokultury, kterou konzumuje ten největší počet konzumentŧ – a propagování škál hodnot a chování, které tento konzum povzbuzují. Je snadné chápat, ţe tyto kruhy mají zájem se líbit miliardě dvě stě tisíc muslimých konzumentŧ. Masové přistěhovalectví obyvatel rozvojových zemí jim přináší nejenom lacinou a poslušnou pracovní sílu. Tito přistěhovalci posílají značnou část svých výdělkŧ rodinám, které zŧstaly doma. A ty pak mohou kupovat výrobky, které se tam budou vyváţet. Je to začarovaný kruh, který nebude snadné prolomit, obzvlášť dokud Evropané v sobě nenajdou dostatečně lásky k ţivotu, aby byli schopni nahrazovat odcházející generace. Za současného stavu věcí je však třeba zcela jasně přijmout jeden princip: jestliţe uţ je přistěhovalectví nutné, není nutné přijímat přistěhovalce z muslimských zemí! Ti se z velké většiny odmítají integrovat v našem světě, ať uţ se k nim Evropané chovají jakkoli. I Jana Hybášková upřesnila, ţe velká většina muslimŧ usazených v Evropě ţije v naději, ţe se co nejdřív bude moci vrátit domŧ. Náš svět je zaloţen na hodnotách, které nejsou slučitelné s jejich hodnotami. Je třeba vědět, ţe představitelé muslimského duchovenstva dlouho odsuzovali emigraci muslimŧ za obţivou mezi nevěřící. Podle Koránu a jeho komentářŧ se muslim nesmí usazovat mezi nevěřící, kteří ho mohou přivést k odpadnutí – pokud je on sám není schopen naopak přivézt ke konverzi. Aţ v poslední době, kdyţ perspektiva islamizace Evropy se upřesňuje, islámští duchovní emigraci podporují. To samo o sobě je uţ dobrý dŧvod, proč dělat vše proto, aby se tento proud zastavil. Všechno snad není na prodej! Kdyţ studujeme dějiny, tak vidíme, ţe národy a náboţenské obce vţdycky bojovaly za své přeţití. Kdyţ víme, kolik lidí obětovalo svoje ţivoty, své zdraví, svou fyzickou integritu za to, aby jejich identita mohla přeţít, tak je trapné pozorovat, kolik dnešních politických a hospodářských předákŧ jedná jen podle zásady:“Čí chleba jíš, toho píseň zpívej!“ Francouzský večerník Le Monde uveřejnil 2. března 2010 článek o prodeji masa „halal“ ve Francii. Jde o maso, které muslimové smějí jíst. Aby nějaké maso mohlo dostat označení „halal“, zvíře musí být zabito rituálním zpŧsobem, obrácené směrem k městu Mekka, a necháno vykrvácet. Počítá se, ţe prodej tohoto masa ve Francii bude v roce 2010 představovat 5 miliard Euro. Maso „halal“ je nyní distribuováno největšími francouzskými prŧmyslovými a obchodními společnostmi. Je snadné si představit, ţe tyto společnosti dělají vše proto, aby si tento trh udrţely. Usilují tedy o to, aby ve Francii bylo muslimŧ co nejvíc a aby byli co nejvěrnějšími muslimy. Jinak by mohli začít jíst i maso, které „halal“ není a které prodávají jejich konkurenti. Toto propojení náboţenských a hospodářských zájmŧ představuje sílu, kterou je třeba brát na vědomí. Paní Hybášková mluvila téţ o problému stavění mešit. Představitelé bezpečnostních sluţeb západoevropských zemí jsou prý zajedno, ţe je snadnější sledovat uţivatele jedné velké mešity, neţ muslimy scházející se v soukromých bytech nebo v malých, neoficiálních modlitebnách. V Paříţi vystavěli velkou a krásnou mešitu nedaleko středu města uţ mezi dvěma světovými válkami. Přestoţe podle zákona o odluce církve od státu stát nemá právo financovat stavbu svatyní ţádného vyznání, mešita byla vystavěna na účet státu. Po první světové válce, ve které bylo mobilizováno i mnoho muslimŧ francouzské koloniální říše, se jim Francouzi chtěli zalíbit a tak zákon nedodrţeli. Plné znění zpráv


Vedle této krásné ústřední mešity, kterou dnes navštěvuje i mnoho evropských a amerických turistŧ, je tam ovšem i spousta dalších menších mešit a vedle toho se muslimové scházejí i na jiných místech. Na těch téţ zorganizovali celou řadu teroristických akcí, o kterých se policie včas nedozvěděla… Je třeba jesně chápat jednu zásadní věc. Islám není jenom náboţenstvím, tak jak my chápeme toto slovo. Je to hodnotový systém, mající jasně stanovený cíl: ovládnutí celého světa. Za ním stojí nahromaděná frustrace generací arabských kočovníkŧ, kteří dlouho ţivořili na okrajích pouště. Aţ přišel velký prorok Mohamed, který je sjednotil a zmobilizoval je ke gigantickému úsilí o dobytí světa. Pak během jednoho století došli z Arábie aţ do Indie na jedné straně a do Poitiers uprostřed dnešní Francie na druhé. Svou moc roztáhli ve třech soustředivých kruzích. V prvním kruhu oplodnili místní ţeny a tak rozšířili svou rasu. V druhém kruhu vnutili místním lidem alespoň svŧj jazyk a své náboţenství. Ve třetím alespoň ten islám. Chceme-li zŧstat sami sebou, tak nemŧţeme přijmout z toho všeho vŧbec nic! A dokud k tomu nejsme ochotni, tak jsou muslimové s námi ve válce. Jejich náboţenství jim přikazuje vézt proti nám dţihád. Kdyţ toto víme, tak přece musíme chápat, ţe přijímat muslimské přistěhovalce je sebevraţedným chováním. Humanistŧm, kteří nám budou vyčítat naší nemilosrdnost, mŧţeme jenom odpovědět, ţe jestliţe jsme měli právo se bránit Dţengischánovi, Napoleonovi a Hitlerovi, tak máme právo se bránit i těmto dnešním, muslimským, dobyvatelŧm. Pokud naše nízká porodnost nás nutí přistěhovalce přijímat, tak mŧţeme přijímat nemuslimské Ukrajince, nebo Vietnamce, nebo jiné. Muslimy přijímat nemusíme, nemŧţeme, nesmíme! autor ţije střídavě v Praze a v Paříţi

URL| http://www.eurabia.cz/Articles/4200-zklamani-z-hybaskove-aneb-jak-reagovat-na-pristehovalectvimuslimu.aspx _

MÉDIA: Miloš Čermák: Jaké pondělní noviny byly nejlepší? 16.3.2010 ceska-media.cz str. 00 Média-Stalo se_ Publikováno na serveru www.mediar.cz, dne 16.3.2010, autor: Miloš Čermák (OB)_ Autoři Médiáře, tedy studenti FSV UK zapsaní do předmětu Odvětvové zpravodajství, hodnotili pondělní noviny. V úvahu vzali jen takzvané seriózní a prémiové deníky (rozuměj vynechali ty bezplatné), zaměřili se na výběr zpráv, zpracování víkendové konference ČSSD (hlavní téma všech novin) a obsah hlavních rubrik včetně komentářŧ. V celkovém hlasivání vyhodnotili jako nejlepší Hospodářské noviny (8 hlasŧ), následované MF Dnes (6 hlasŧ) a Lidovými novinami (4 hlasy). Právo nezískalo ani jeden hlas. Zde jsou postřehy z hodnocení jednotlivých deníkŧ.


Pavel Mertlík: Nová vláda musí rychle předloţit důvěryhodný plán na sníţení dluhů > 16.3.2010

E15

str. 06 Parlament & byznys - Speciál_ Martin Zika_

Kdyţ Plné znění zpráv


se mě zahraniční investoři ptají, co se dá v Česku očekávat a jaká jsou rizika, říkám jim, ţe z makroekonomického hlediska je v zásadě jedno, jestli vládní koalici bude dominovat ODS a TOP 09 nebo ČSSD za podpory komunistŧ. Tragické by ale bylo, kdyby došlo k volebnímu patu, a pŧl roku bychom neměli akceschopnou vládu, říká k moţné situaci po květnových volbách bývalý ministr financí za ČSSD v letech 1999– 2001, tedy v časech opoziční smlouvy. * E15: Jaké vládní sloţení jste po volbách v roce 1998 preferoval? Nepreferoval jsem ţádnou variantu. Byl jsem v té době na dovolené, a kdyţ jsem po návratu dostal nabídku stát se členem vlády, uţ bylo uspořádání jasné. Podle mě ale nebylo mnoho moţností, situace byla obtíţná. Uţ od roku 1996 máme slabé vlády, to je slabina České republiky. Na druhé straně to ale má jednu přednost: s výjimkou posledních čtyř let se v minulosti většina významných rozhodnutí prováděla na základě poměrně širokého kompromisu. Tato rozhodnutí jsou vcelku odolná, a není tak velká snaha je neustále měnit. Takţe z hlediska určité stability, kterou nám třeba Poláci či Maďaři záviděli, to bylo relativně funkční. Jenţe tahle metoda hledání širokého kompromisu ale příliš nefunguje ve chvíli, kdy je potřeba rychle řešit určité zásadní problémy. Proto tu pořád máme nedodělky typu neprovedené penzijní reformy a podobně. * E15: Období opoziční smlouvy je spojováno s řadou negativních jevŧ, jako je bujení korupce, neprŧhledné státní zakázky, případy jako Štiřín, Olovo, dálnice D74 a tak dále. Jak jste tyto věci tenkrát vnímal? Za prvé jsem se vţdycky dŧsledně snaţil, aby se nic z takovýchto věcí nedělo na ministerstvu financí, a to se podle mě dařilo. Myslím si ale, ţe – a říkám bohuţel –, byla tehdejší situace z dnešního pohledu ještě docela dobrá. Dnes se mi zdá, ţe korupce je mnohem plošnější, váţnější problém, neţ v té době. Propast mezi námi a vyspělými zeměmi je v tomto velká a obávám se, ţe se rozšiřuje. A je také třeba říci, ţe i kdyţ v první polovině devadesátých let se na stránkách novin o korupci nepsalo, nebylo to proto, ţe by nebyla. Novináři jen tehdy víc neţ cokoli jiného dělali osvětu a propagandu. A druhá věc je, ţe v té době neexistovaly příslušné zákony. Kdyţ začala pŧsobit Zemanova vláda, nebyl zákon o veřejných zakázkách, nebyly stanoveny zpŧsoby poskytování státní pomoci a další, takţe obecně byla pravidla velmi rozvolněná. * E15: Jak dnes s odstupem času dohodu o vládnutí mezi ČSSD a ODS hodnotíte, prospěla této zemi? Vypŧjčil bych si slova Vladimíra Špidly, který říká, ţe opoziční smlouva byla rozumným nástrojem na jedno pouţití. Jako občanovi se mi mnohem víc líbila vládní koalice, která tu vládla od roku 2002. Protoţe i přes mnohé problémy to fungovalo standardnějším zpŧsobem, byla jasně definována vláda i opozice, coţ je z dlouhodobého hlediska lepší. Na druhé straně je ale fakt, ţe menšinová vláda není v Evropě výjimkou. V době naší vlády třeba fungoval norský kabinet na základě téměř stejné opoziční smlouvy. Takţe to není tak exotický model, jak se u nás občas v tisku prezentovalo. * E15: Podle některých podnikatelŧ, s nimiţ deník E15 mluvil, vznikne po květnových volbách velká koalice. Prý především z dŧvodu aktuálních ekonomických problémŧ, dlouhodobého odkládání reforem sociálního systému a tak dále. Myslíte si, ţe by takové povolební uspořádání skutečně mohlo v tomto směru Česku pomoci? Začnu od konce. Země v kaţdém případě potřebuje akceschopnou vládu, která vytvoří jasnou, přinejmenším střednědobou strategii, jejímţ obsahem bude rozumná redukce deficitŧ veřejných financí. Něco, co bych nazval programem střednědobé fiskální stabilizace. Pokud vláda toto nedodá v dŧvěryhodné podobě v prŧběhu léta a nepřipraví odpovídající rozpočet pro rok 2011, mezinárodní agentury nám sníţí rating a to přinese velké problémy. A viděno pohledem investorŧ, který je rozhodující pro zachování naší ekonomické stability, je úplně jedno, jakým zpŧsobem k tomu dojde a jaká konkrétní koalice takovou politiku připraví. Jiná věc pochopitelně je, ţe pokud bude koalice orientována pravicově, připraví strategii jiným zpŧsobem neţ koalice levicová. A rozdíly pochopitelně budou významné, minimálně z pohledu občanŧ-voličŧ, na něţ konkrétní opatření dopadnou. * E15: Zvládla by vláda velké koalice takovou strategii připravit lépe? To nedovedu říci. Navíc si myslím, ţe záleţet bude na kaţdém jednotlivém hlasu, a dokonce na kaţdém zákonodárci. Protoţe, jak jsme se mohli přesvědčit, fakt, ţe určitý počet poslancŧ byl zvolen za nějakou stranu, ještě neznamená, ţe jejich příslušnost k této straně bude za dalších 14 dní stále ještě platit. Kdyţ se mě zahraniční investoři ptají, co se dá v Česku očekávat a jaká jsou rizika, říkám jim, ţe z makroekonomického hlediska je v zásadě jedno, jestli vládní koalici bude dominovat ODS a TOP 09 nebo ČSSD za podpory Plné znění zpráv


komunistŧ. Tragické by ale bylo, kdyby došlo k volebnímu patu, a pŧl roku bychom neměli akceschopnou vládu. Po volbách v roce 2006 byla situace jiná, protoţe ekonomice se dařilo, byli jsme na vrcholu konjunktury a nebylo potřeba dělat ţádná rychlá zásadní opatření. Toto budou po mnoha letech první volby, jejichţ výsledek, respektive následná schopnost této země si vládnout, ovlivní úroveň kurzu, finanční aktiva, naší dŧvěryhodnost a tak dále. A pokud jde o schopnost reflexe této situace ze strany politických lídrŧ, jsem skeptický, mám z toho obavy. * E15: Jaké další úkoly bude podle vás nutné řešit především? Česká republika má za sebou zhruba patnáctiletou transformaci ekonomiky. Přes všechny problémy a zbytečné náklady je třeba říci, ţe s výjimkou Slovinska byla ve srovnání s dalšími zeměmi našeho regionu nejúspěšnější. To je samozřejmě dobré, a také to je znát na naší ţivotní úrovni, míře rŧstu v minulých letech nebo na pozitivním přístupu investorŧ. Ale co se u nás zcela zanedbalo, je zásadní transformace veřejné správy. Sice proběhla řada dílčích reforem, ale systém v principu funguje na rakousko-uherském základě, takţe dnes uţ je nemoderní a především rigidní. A kdyţ ho srovnáme se zpŧsobem spravování věcí veřejných například na Novém Zélandu nebo v Kanadě, výsledek je tristní. * E15: Proč je taková reforma potřeba? Jsem přesvědčen, ţe bez zásadní transformace fungování veřejného sektoru včetně potlačení korupce, a v této oblasti by mělo dojít doslova k prŧlomu, Česko ztratí konkurenceschopnost, kterou v současnosti disponuje. Je to úkol zhruba na deset let, ale začít se s tím musí uţ brzo. * E15: Jaké by podle vás měly být konkrétní kroky? V první řadě je nutný zákon o státní sluţbě. Netvrdím, ţe to nutně musí být ten, který byl schválen, ale účinnost byla odloţena. I kdyţ i ten byl svým zpŧsobem velmi moderní. Především v tom, ţe zakládal jednotný systém výběrových řízení, takţe by fungoval jeden personální úřad pro celou vládu. Tím by se zastavil současný šílený systém, kdy jednotliví ministři nemění svŧj kabinet a náměstky, ale mění zaměstnance úřadu aţ na úroveň uklízeček, a to nepřeháním. Kaţdá garnitura se snaţí ministerstva obsadit svými věrnými a pak se všichni bojí tento stav ukončit, aby na úřadech náhodou nezŧstala konkurence. Všechno to vychází z mylné představy, ţe máme k dispozici tři aţ čtyři elity, které mŧţeme střídat. Nemáme. Tahle země je malá a nemá k dispozici pět tisíc kvalitních úředníkŧ krát tři, kdyţ budeme brát liberály v menších stranách, ČSSD a ODS. Kdybychom tento zákon schválili, určitě bychom dnes byli dál. * E15: Jak se v praxi špatná veřejná správa projevuje? Mŧj oblíbený příměr zní, ţe náš zpŧsob spravování věcí veřejných je něco jako stará rezatá škodovka stopětka. Mercedes nikdy mít nebudeme, ale chtělo by to alespoň oktávku, něco solidního. A to je drahé. My prostě máme levné, špatně placené úředníky, kteří dělají špatně svoji práci. Neexistuje tam nic podobného managementu ve firmách, kde někdo zadává úkoly, které pak kontroluje, vyhodnocuje, propouští a přijímá zaměstnance. Čili po našich úřednících se nepoţaduje výkon a zároveň jsou špatně placeni. Takţe se obávám, ţe počet lidí, kteří umí jazyky a jsou odborně zpŧsobilí, neustále klesá. Nechci tím říci, ţe úroveň platŧ by měla být ve státní správě stejná jako v soukromém sektoru, to není nikde na světě. Ale rozdíl by neměl být tak velký a úředníci by za to měli mít moţnost dosáhnout určité definitivy a sociálního postavení. Třeba být v Británii „public servant“, to uţ je něco! Takového člověka si lidé váţí. A pokud se nám tohle nepodaří, tak Česko nečeká světlá budoucnost. Obzvláště teď, v období hospodářské krize, podnikatelé vidí, ţe kvalifikovaná veřejná správa je potřeba. *** My prostě máme levné, špatně placené úředníky, kteří dělají špatně svoji práci Pavel Mertlík (48) Vystudoval Národohospodářskou fakultu Vysoké školy ekonomické v Praze. Po dokončení studií v roce 1983 pŧsobil na této fakultě jako asistent. Od roku 1989 do roku 1991 pracoval v Ústavu prognózování ČR a poté do roku 1995 jako asistent na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. V letech 1995–1998 pŧsobil v Institutu Plné znění zpráv


ekonomie České národní banky. Po volbách v roce 1998 se stal místopředsedou menšinové vlády ČSSD a později i ministrem financí. V současnosti je hlavním ekonomem Raiffeisenbank a učí na IES FSV UK. Foto autor| Foto E15 Eduard Erben 2x _

Ladislav Špaček ve Sladovně 16.3.2010

Písecký deník

str. 08 (r)_

Písecko - u nás doma_

Písek – Městská knihovna v Písku připravila na dnešek besedu s novinářem a mluvčím bývalého prezidenta Václava Havla Ladislavem Špačkem. Koná se od 16.30 hodiny v sále Nízké trámy v písecké Sladovně. Ladislav Špaček (*1949) byl pŧvodní profesí pedagog. Od roku 1990 pracoval v Československé televizi jako vedoucí domácího zpravodajství a zároveň byl parlamentním zpravodajem a moderátorem pořadu Události, komentáře. V letech 1992 aţ 2003 pŧsobil jako mluvčí prezidenta republiky Václava Havla a ředitel Tiskového odboru Kanceláře prezidenta republiky. Je spoluautorem a protagonistou televizního seriálu Etiketa, autorem knih Etiketa, Velká kniha etikety a Slon v porcelánu aneb Jak se neztratit v labyrintu etikety. Na Fakultě sociálních věd UK vyučoval komunikaci s médii. Publikuje, pořádá přednášky o komunikaci, krizové komunikaci a etiketě . Region| Jiţní Čechy _

> lidé < 15.3.2010

E15

str. 21 Kariéra & vzdělání_ _

Karel Janeček RSJ Byl jmenován generálním ředitelem a předsedou představenstva. Po studiích pŧsobil jako vědeckovýzkumný pracovník na Rakouské akademii věd. V roce 1995 zaloţil společnost RSJ, v níţ doposud zastával pozici finančního ředitele. Vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Titul Ph. D. získal na Carnegie Mellon University, Pittsburgh v USA. Je také absolventem Bradley University, Peoria v USA, kde získal titul „MBA in finance“. Jan Petrák Royal Ahrend Stal se ředitelem nábytkářské společnosti pro oblast střední a východní Evropy. Doposud pŧsobil jako ředitel pro strategický rozvoj společnosti TECHO, kde byl zodpovědný zejména za expanzi na zahraniční trhy v rámci střední a východní Evropy. Tuto funkci ve firmě TECHO, jíţ je od roku 2008 Ahrend stoprocentním vlastníkem, bude zastávat i nadále. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, obor podniková ekonomika a management. Michal Burian Mather Public Relations Byl jmenován ředitelem konzultační společnosti. Přišel z agentury PLEON Impact, kde pŧsobil od roku 2006 na pozici konzultanta. V letech 2002 aţ 2006 byl regionálním manaţerem marketingové komunikace ve společnosti Deloitte Central Europe. V roce 1998 zaloţil v České republice pobočku neziskové organizace Transparency International a do roku 2002 byl jejím výkonným ředitelem. Do skupiny Ogilvy, v níţ svou kariéru začínal, se vrací po 12 letech. Je absolventem programu MBA na britské The Open University. Petr Felkner Infor Přijal místo country manaţera pro české zastoupení poskytovatele podnikového softwaru pro středně velké společnosti. Před příchodem do společnosti Infor pracoval ve firmě YMS Germany jako business development director. Předtím pŧsobil v YMS Czech Republic a v GCWare jako obchodní ředitel. Vystudoval Institute of Electrotechnics v německém Ilmenau.



Peter Noack HOCHTIEF Development Jednatel společnosti HOCHTIEF Development Czech Republic byl jmenován regionálním ředitelem pro jiţní a východní Evropu. Ve funkci jednatele české pobočky pŧsobí od roku 2003. Před pŧsobením v HOCHTIEF Development pracoval sedm let v mezinárodní poradenské společnosti v Norimberku a v Praze. Vystudoval práva na Johann Wolfgang Goethe-Universität ve Frankfurtu. Milan Severin PwC Česká republika Posílil tým poradenských sluţeb. Věnovat se bude rozvoji poradenských sluţeb ve finančním sektoru. Do Prahy se vrátil po šestiletém pŧsobení v londýnské kanceláři. V PwC pracuje od roku 1999. Je absolventem Institutu ekonomických studií při Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. František Kučera Ernst & Young Rozšířil tým zaměřený na IT poradenství pro finanční instituce a korporace. Dříve pŧsobil jako IT konzultant ve finančních sluţbách ve společnostech IBM Česká republika a Accenture Central Europe na lokální i mezinárodní úrovni. Vystudoval obor výpočetní technika na Elektrotechnické fakultě ČVUT Praha. *** Změnilo se něco ve vaší společnosti? Pište nám na [email protected] Foto popis| _

Rána do ţil 15.3.2010

Euro str. 38 Report_ DAVID KASL_

Má milostný ţivot vrcholných politikŧ a manaţerŧ zŧstat tabu? JAROMÍR DUŠEK Odborový předák Jaromír Dušek v rozhovoru pro Lidové noviny ze 6. března (viz str. 24) sice tvrdí, ţe se nechce nikoho dotknout, „ale heterosexuálové spolu tolik nedrţej jako homosexuálové“. Brizance veřejné odezvy ho jako osobu soukromou okamţitě usvědčila z chabého odhadu a nízké sociální inteligence. Jeho prohlášení má dle psychologa Slavomila Hubálka opačný efekt, neţ zamýšlel: „Diskreditoval sám sebe a ve vztahu k napadeným se zvedla vlna solidarity. Ukázalo se, ţe homosexualita nemŧţe v Česku slouţit k diskreditaci. A to je dobře.“ Jiří Kraus, který na Fakultě sociálních věd UK přednáší teorii veřejného diskurzu, navíc upozorňuje na manipulativní sílu jazyka: „Lidé si řeknou, ţe to asi neměl takhle říkat, ale buzeranti jsou to stejně. A v tom je malér!“ Jako osoba veřejná Dušek narušil veškeré normy komunikačních situací. V jejich nejvyšší rovině, v oficiálním vyjádření, kdy celý národ čekal alespoň náznak informace, zda vlaky pojedou, nebo nikoli, vypálil odstředivý projektil. Lze protestovat proti tomu, za jakých okolností Dušek na „vytváření mocenských a ekonomických struktur“ ve zmíněných institucích upozornil. I proti tónu, jak to učinil. Neobjevil však Ameriku. To, ţe se homosexuálové obklopují lidmi z vlastní komunity, je zhruba stejně „skandální“, jako ţe si absolwww. vent Harvardovy univerzity přivede do firmy bývalého spoluţáka. Homosexuálové se scházejí, mají své obchody, módu, časopisy. Otázka, zda jsou, či nejsou zmínění prominenti homosexuálové, není vŧbec relevantní. Nabízí se však jiná. Je zřejmé, ţe sexuální – partnerské, chcete-li – vztahy vrcholných politikŧ či manaţerŧ státních podnikŧ nejsou ryze soukromou záleţitostí, neboť patří k oblíbeným prostředkŧm vydírání. Kontrola, zda nejsou lidé proteţováni na základě intimních vztahŧ namísto odborné zpŧsobilosti, je legitimní. U heterosexuálŧ se to děje, a nikoho to nepobuřuje. Lze však po prominentech ţádat veřejný coming-out? Přiznání homosexuální orientace pro ně sice nemusí být problémem ve vztahu k veřejnosti, ale v nejuţší rodině nezřídka bývá. Zahraniční příklady dokazují, ţe homosexualita jiţ nemusí znamenat veřejné minus, a lze na ní dokonce vybudovat úspěšný politický marketing. Berlínský primátor Klaus Wowereit jako první vrcholný německý politik veřejně prohlásil: „Jsem gay. A to je v pořádku.“ S coming-outem přišel během primátorských voleb v roce 2001, protoţe hrozilo, ţe jeho homosexualita bude v předvolebním boji zneuţita. Starosta Paříţe Bertrand Delano¨e se k homosexualitě přihlásil v roce 1998, kdy byl významným komunálním politikem a senátorem. Britský labouristický politik a evropský poslanec Michael Cashman uzavřel v Plné znění zpráv


roce 2006 registrované partnerství s Paulem Cottinghamem, který jako jeho osobní a účetní asistent pobírá od Evropského parlamentu ročně 30 tisíc liber. Nejdál je zatím Island. Loni v únoru se stala jeho premiérkou oblíbená lesbická politička Johanna Sigurdardottirová. Zda by byla namístě také větší otevřenost českých prominentŧ, je otázka, která zŧstane viset v prostoru i poté, aţ po Duškově excesu neštěkne pes. ** Kontrola, zda nejsou lidé proteţováni na základě intimních vztahŧ namísto odborné zpŧsobilosti, je legitimní Foto autor| FOTO: Profimedia.cz O autorovi| DAVID KASL ([email protected]) _

Reportování se hodí i pro menší firmy 15.3.2010

Fresh marketing _

str. 30

Komentáře_

Reporting Petra Majerika V posledních letech se kvŧli postupující globalizaci u mezinárodních společností čím dál tím častěji setkáváme s propracovanými systémy reportování. Nabízí se otázka, nakolik mohou být tyto postupy uţitečné i pro menší a střední podniky lokálního charakteru. A odpověď je jednoznačná: velmi. Pro příklad se podívejme, jaký reporting dostává mezinárodní zadavatel reklamy od své mediální agentury. V oblasti klientského servisu a plánování médií se jedná v prvé řadě zejména o ad hoc pořizované meeting reporty z dŧleţitých jednání, videokonferencí a telefonických rozhovorŧ. Jejich pořízení je často zakotveno jiţ v samotné smlouvě o spolupráci mezi příslušnou agenturou a klientem. V případě rozhodování o sporných záleţitostech mohou tyto dokumenty sehrát klíčovou roli. Dŧleţité jsou i pravidelné status reporty, shrnující v odsouhlasené periodicitě stav a vývoj jednotlivých zakázek včetně stanovení dalších krokŧ, termínŧ pro jejich splnění a zodpovědného pracovníka z řad agentury nebo klienta. Jejich přílohu tvoří aktuální verze strategického mediálního plánu. Co se týče mediálního výzkumu, patří k nejčastějším formám reportingu konkurenční analýzy - takzvaný monitoring výdajŧ do reklamy v příslušných klientských kategoriích. Monitoring je obvykle předkládán na měsíční bázi a mŧţe s ním souviset také kreativní clipping mapující kreativní podobu spotŧ a inzerátŧ. Ten ale většinou předkládá reklamní agentura. Nicméně účelné je oba tyto výstupy prezentovat společně. Na dalším souboru reportŧ se podílí oddělení nákupu i výzkumu médií, v koordinaci s mediálními plánovači. Do této kategorie řadíme zejména ponákupní analýzy, které umoţňují z nezávislých zdrojŧ posoudit, zda byly plánované mediální cíle splněny, překročeny, případně nesplněny a proč. Spadá sem v neposlední řadě téţ vyčíslení dosaţených slev a přidané hodnoty. Nejpodrobnější ponákupní analýzy jsou díky peoplemetrŧm moţné u televizních kampaní. Takzvaný media landscape se zaměřuje na mapování uplynulých událostí na mediálním trhu, jeho aktuální stav i odhady jeho budoucího vývoje. Soustředí se na detailní rozbor jednotlivých mediatypŧ - zejména televize, rozhlasu, venkovní reklamy, internetu a tiskových médií. Jak je vidět, všechny formy reportingu mají svŧj význam a naprostá většina z nich se v určité podobě dá smysluplně vyuţít téţ ku prospěchu lokálních zadavatelŧ reklamy. Foto popis| O autorovi| Petr Majer ik Autor je ředitelem mediální agentury ZenithOptimedia Prague. Pŧsobí rovněţ jako lektor na FSV UK a na VŠFS. _



KDO & KAM 15.3.2010

Mladá fronta DNES

str. 06

BYZNYS SPECIÁL_

_ PRICEWATERHOUSECOOPERS Nový rádce pro banky a pojišťovny Poradenská firma PricewaterhouseCoopers Česká republika rozšířila řady rádcŧ pro banky a pojišťovny o Milana Severina (36). Pro firmu pracuje od roku 1999, šest let strávil v její britské pobočce. Nyní slibuje, ţe znalosti z londýnské City nabídne i v Praze. Severin absolvoval ekonomický institut fakulty sociálních věd, ve volném čase rád cestuje a sportuje. ROYAL AHREND Stoly do kanceláří dodá Petrák Expanzi nábytkářské firmy Royal Ahrend směrem do střední a východní Evropy, na Blízký východ i do Afriky pohlídá Jan Petrák (36). Royal Ahrend dodává designový kancelářský nábytek, v roce 2008 koupil českého konkurenta Techo. Obě značky pŧsobí vedle sebe. (ms) [email protected] *** Co se čeká Eurozóna Zasedají ministři financí, jednat by mohli o situaci v Řecku Česko Vláda projedná snazší přístup k evropským dotacím Foto popis| _

kalendář / knihy 15.3.2010

SANQUIS

str. 138 _

Kalendář / knihy_

Kniha měsíce J.–M. Blas de Roblés: Tam, kde jsou tygři domovem Román obdrţel v roce 2008 ve Francii literární Prix Médicis, umístil se také v uţším výběru na Goncourtovu cenu, vŧbec nejvýznamnější francouzské literární ocenění. Eléazard von Wogau, odborník na zapomenutého německého barokního jezuitu Athanasia Kirchera, dostává nabídku připravit k tisku nikdy nevydaný rukopis, ve kterém jeho autor, Caspar Schott, popisuje Kircherŧv ţivot a dílo. A tak se dávají do pohybu spletité dějové linky. host Lucie Olivová a kol.: Zvířecí mýty a mytická zvířata Autoři nahlíţejí mytická zvířata z rozličných úhlŧ orientální filologie, obecné lingvistiky, etnologie či zoologie. academia Eoin Colfer: Stopařŧv prŧvodce Galaxií 6 – A ještě něco... Irský spisovatel a komik při příleţitosti 30. výročí od vydání bestselleru Douglase Adamse napsal jeho pokračování. argo Plné znění zpráv


Výzkumná studie Libor Prudký a kol.: Inventura hodnot Zajímavý prŧřez prŧzkumy hodnot české společnosti od sedmdesátých let dvacátého století po dnešní dobu sestavil Výzkumný tým Centra pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, který také přináší jejich interpretace. academia, edice novovEk Zvláštní tip Hanif Kureishi: Láska ve smutné době První povídkový soubor jednoho z nejtalentovanějších spisovatelŧ současné Británie obsahuje deset příběhŧ: jejich hrdinové se s koncem mládí a vstupem do hájemství středního věku uchylují do „bezpečí“ drog, sexu, náboţenství... Autor má schopnost přesně vystihnout mnohdy velmi negativní stránky lidství, přitom ale dokáţe i pobavit. dokoRán Indra Sinha: Zvířetovi lidé Kdyţ nad indickým městem vybuchla americká chemička, ten chlapec se právě narodil. Ztratil vše, včetně schopnosti chodit po dvou, začali mu říkat Zvíře... Strhující, drsná sonda do vztahŧ mezi západem a východem, téma k přemýšlení o vlastních jistotách. mladá fronta Kuchařka Karola Skopová ... ale máma to vařila líp Výtvarnice a folkloristka Kamila Skopová rozrušuje zakořeněný obraz kuchařky jako výhradně praktické literatury. Zdŧrazňuje, ţe k jídlu by se mělo přistupovat s láskou a fantazií. Kniha zahrnuje návody na jídla tradiční i cizokrajná. akropolis Eva Rodenová: Bylo mi patnáct Patnáctiletá ţidovská dívka z Prahy a její deník z let 1939– 1940, to je autentické svědectví z doby plné hrŧzy. prostor L. Navara, J. Albrecht: Abeceda komunismu Jak v třetím tisíciletí reflektovat naši éru komunistické vlády? Autoři přinášejí konkrétní příklady, které umně rámují do širších souvislostí. Na třicet hesel je zpracováno formou příběhŧ, vzpomínek i rozhovorŧ. host Foto autor| Foto: archiv nakladatelství O autorovi| Vybírá a doporučuje Eva Pivodová _

Lidé a podniky 15.3.2010

Týden

str. 65 -jš-_

Ekonomika_

ZMĚNY U RAKUŠANŦ Raiffeisen stavební spořitelna má nového marketingového ředitele. Stal se jím Ondřej Kvasňovský (30), jenţ nahradil Tomáše Vášáryho, který se rozhodl hledat své nové uplatnění mimo banku. Kvasňovský, který do Raiffeisen stavební spořitelny přišel v lednu 2009, zastával před povýšením do nové funkce pozici marketing managera. Odcházející Tomáš Vášáry je synem známé slovenské herečky Emílie Vášáryové, která zazářila ve filmech jako Pelíšky, Václav nebo Nestyda. Z LONDÝNA DO PRAHY Plné znění zpráv


Po téměř šestiletém pŧsobení v londýnské kanceláři PricewaterhouseCoopers UK se do praţské pobočky této kanceláře vrací Milan Severin (36), který se bude věnovat rozvoji poradenských sluţeb ve finančním sektoru. Severin pŧsobí v PricewaterhouseCoopers od roku 1999. Je absolventem Institutu ekonomických studií při Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze a členem Asociace certifikovaných účetních (ACCA). Foto autor| Foto: 1 Karel Šanda, 2 Robert Sedmík, 3 ČTK/AP, 4 ARCHIV _

Vysídlení Němci čekají na vstřícný krok českých politiků 14.3.2010


17:06 Radiofórum_

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Drtivá většina sudetských Němcŧ netouţí po navrácení svého majetku. V exkluzivním rozhovoru pro Český rozhlas to prohlásila předsedkyně Svazu vyhnancŧ Erika Steinbachová. Vysídlenci z bývalého Československa prý čekají spíš na vstřícné gesto českých politikŧ, třeba prezidenta Václava Klause. Erika STEINBACHOVÁ, předsedkyně Svazu vyhnancŧ, poslankyně za CDU -------------------Já bych se například zaradovala, kdyby se vysoký představitel českého státu objevil 5. srpna na oslavách 60. výročí přijetí Charty německých vyhnancŧ. V ní přece stojí, ţe dotyční chtějí přispět k obnově Evropy, ve které by spolu národy ţily v míru. Kdyby třeba přijel český prezident a pronesl řeč, udělalo by mi to radost a sudetským Němcŧm zvlášť. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------To byla Erika Steinbachová, předsedkyně Svazu vyhnancŧ a taky poslankyně za Křesťanskodemokratickou unii CDU. Pane profesore Potŧčku, je podle vás vŧbec myslitelné, reálné, myslíte si, ţe tato politička věří tomu, ţe by třeba prezident Václav Klaus přijel na oslavy, o kterých mluvila? Martin POTŦČEK, sociolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, bývalý poradce Vladimíra Špidly -------------------Těţko říci, já tuto ideu, tento nápad posuzuju vlastně trochu z hlediska určité nerovnováhy, poněvadţ Svaz vyhnancŧ je vlastně občanské sdruţení a zastupuje zájmy určité skupiny obyvatelstva a prezident České republiky je vlastně vrcholný reprezentant této země a tady vidím určitou nerovnováhu. Já bych povaţoval za mnohem jaksi rozumnější, kdyby paní předsedkyně třebas na to jejich shromáţdění pozvala předsedu Kruhu občanŧ České republiky vyhnaných v roce 1938 z pohraničí. To je také občanské sdruţení, sdruţuje ty občany české národnosti, kteří museli po Mnichovu opustit ty části tehdejšího Československa, které připadly Třetí říši a jaksi jejich osudy byly samozřejmě velmi komplikované. Stejně jako byly komplikované osudy těch německých vyhnancŧ po druhé světové válce, ale řekl bych, ţe členŧm tohoto sudetoněmeckého sdruţení by to připomnělo trochu ty historické konsekvence. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Pane Milane Znoji, myslíte si, ţe se teď čeká a bylo by na místě nějaké vstřícné gesto z české strany, ať uţ třeba ve formě nějakého pozvání českého politika sudetským Němcŧm nebo například na úrovni občanských sdruţení? Milan ZNOJ, Ústav politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy -------------------Vstřícné gesto, podívejte, tento poţadavek, aby naše vláda nebo státní reprezentanti jednali s představiteli vyhnancŧ, sudetských Němcŧ bývalých, tak tento poţadavek je strašně starý. A několikrát ho vznesli, byly občas učiněny i z naší strany takové mlhavé přísliby, ţe moţná by něco takového připadalo do úvahy, ale v zásadě není, není, nelze vyloučit nebo mŧţe se stát, ţe samozřejmě představitel, prezident případně nějakého státu, kdyţ přijede do jiné země, tak se setkává nejenom se státními reprezentanty, ale mŧţe tam, kdyţ náš pan Plné znění zpráv


prezident přijede do New Yorku, navštíví tam Český dŧm, tak samozřejmě se tam setká s Čechoameričany a bude tam nějaký přátelský večer a piknik, anebo navštíví třeba, a navíc náš pan prezident občas cestuje i do zahraničí a říká, ţe to je soukromá návštěva, takţe nikdy úplně člověk přesně neví, co je oficiální, co je neoficiální, takţe ty moţnosti samozřejmě jsou. Otázka je, proč by náš prezident jezdil do Norimberku na sjezd sudetských Němcŧ. Protoţe to by přeci znamenalo, ţe tady on povaţuje tuto otázku sudetoněmeckou, vyhnancŧ, nebo ţe tento spolek ho bere jako reprezentanta nějaké skupiny a samozřejmě němečtí politikové tam jedou, protoţe oni se k nim obrací jako ke svým voličŧm nebo to téma je pro tu německou politiku nějak relevantní, nebo to téma chtějí v té volební agitaci nějak třeba vyuţít, nebo se chtějí představit jako obhájci toho zájmu, mně není jasné, proč by náš reprezentant jel na tento, na tento norimberský, na toto norimberské setkání, aby tím uznal jaksi váţnost tohoto spolku, ţe s ním máme cosi vyjednávat. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------To, ţe by z nich udělal svoje partnery, dá se říci. Milan ZNOJ, Ústav politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy -------------------Ţe by z nich udělal partnery, ale on by, nejde o partnerství, ţe jsou úplně rovní, ale ţe ten problém tady existuje, ţe ... Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------On by ho zviditelnil. Milan ZNOJ, Ústav politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy -------------------On by ho zviditelnil a řekl by, ţe pro českou politiku je taky váţný. A já si myslím, ţe uţ byla učiněna celá řada pokusŧ z české strany, Česko-německá deklarace, tam je to nejmarkantnější, ale ten vývoj je od počátku 90. let do současnosti poměrně zjevný a mohli bychom ho tady podrobněji rozebírat, kdy tato otázka odsunu, divokého vyhnání, Česko-německého nějakého vyrovnání, Mnichovské dohody, výsledky druhé světové války, ta se pořád vrací a je vţdycky snaha jí určitým zpŧsobem vyřešit a ta Česko-německá deklarace zatím se mi zdá, ţe je takový nejrozumnější, k čemu se česká politika i německá dopracovala. A součástí toho není uznávat zvláštní, dávat zvláštní váhu sudetoněmeckým, reprezentantŧm sudetoněmeckých sdruţení. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Říká politolog Milan Znoj, bude pŧl šesté, na řadě jsou zprávy. Hned po nich dáme v Radiofóru prostor vašim dotazŧm, váţení posluchači. Otázky na probíraná témata nám mŧţete esemeskovat na 9077704 nebo telefonovat na následující dvě čísla. redaktor -------------------Radiofórum. redaktorka -------------------Volejte 221552155. redaktor -------------------221552255. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------A se souhrnem aktuálních událostí je ve studiu připravená Jana Lejpová. _



Kontroverzní výroky Jaromíra Duška 14.3.2010


17:06 Radiofórum_

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Pohoršení vyvolaly tento týden výroky odborářského předáka Jaromíra Duška, který prohlásil, ţe vedení ministerstva dopravy a Českých drah ovládá skupina homosexuálŧ. K vysokým postŧm jim údajně pomohla právě sexuální orientace. Ministr Gustáv Slamečka na Jaromíra Duška podává trestní oznámení pro pomluvu a proti jeho tvrzením se ohradil. Gustáv SLAMEČKA, ministr dopravy -------------------Co se týká toho nejuţšího managementu na ministerstvu dopravy, tak za mého pŧsobení přišli tři náměstci, kteří obsadili volná místa. Jedním z nich je náměstek Tomáš Kaas, který předtím pracoval na Ředitelství silnic a dálnic a je zodpovědný za silniční infrastrukturu, druhým je náměstek Jaroslav Král, který má na starosti ţeleznice, a třetí je náměstkyně Dita Schautová, která má na starosti legislativu. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Tolik Gustáv Slamečka. Pane profesore Potŧčku, my jsme slyšeli, jak poměrně podrobně ministr Slamečka zdŧvodňuje, kdo všechno tedy na jeho ministerstvu pŧsobí, aby vyvrátil výroky předáka odborového Jaromíra Duška. Překvapilo vás, ţe se aţ do této míry brání takovým útokŧm? Martin POTŦČEK, sociolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, bývalý poradce Vladimíra Špidly -------------------No, za prvé bych chtěl říci, ţe argumentovat sexuální orientací je naprosto nepřípustné jaksi v kultivovaných demokratických poměrech. A svým zpŧsobem se za pana Duška skutečně stydím, ţe vlastně mu nepřišlo zvláštní a ţe vŧbec byl schopen takovouhle věc vyslovit. On se teď brání tím, ţe vlastně chtěl jaksi metaforicky upozornit na určité provázané struktury kamarádské, známostní a ekonomické, které se na úrovni ministerstva dopravy a vedení Českých drah vytvořily. A tady je zřejmé, ţe pokud tomu tak je, tak ţe se vytvořily ještě před tím, neţ pan ministr Slamečka nastoupil do toho úřadu jako ministr. Takţe já zase z hlediska komunikačního se panu Duškovi teď tímto nehezkým a nečistým zpŧsobem podařilo oţivit téma, které se marně pokoušel do toho veřejného prostoru uţ vnést před několika měsíci, uţ 16. ledna svolal tiskovou konferenci, kde mluvil o osmi miliardách, které vedení Českých drah kdesi zašantročilo, bez nějaké větší odezvy, takţe prostě upoutat pozornost médií je velmi komplikovaná úloha a zřejmě k ní vedou i tyto zpŧsoby. Milan ZNOJ, Ústav politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy -------------------Mŧţu? Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Ano, pane Znoji. Milan ZNOJ, Ústav politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy -------------------Upoutat pozornost médií, samozřejmě to je hezký eufemismus pro politickou práci, podle mého názoru Jaromír Dušek selhal jako odborář. Kdyţ odborář zjistí, ţe se na ministerstvu dějí nějaké nekalé praktiky, ţe tam prostě má, mají podezřele velké výdaje na reklamu a tak dále, všechny tyto věci, které samozřejmě je třeba sledovat a nedělejme si iluze, určitě nějaké přátelské kliky na těch ministerstev pŧsobí a nějaké toky těch peněz se ze státního rozpočtu vsakují do podivných kapes, to bych o tom vŧbec nepochyboval, ale kdyţ odborář chce proti tomu bojovat, tak má přeci odborářské aktivity, má prostě své členstvo, mŧţe je vyzvat, mŧţe udělat manifestaci. Kdyţ odboráři u nás bojovali za pokus jaksi zvýšit daně benefitŧ, tak co udělali? Hrozili stávkou, udělali, velké občanské pozdviţení se snaţili vyvolat. Mŧţeme o tom mít rŧzné názory, ale bojovali odborářskými aktivitami. Představte si nějakého neonacistickýho odboráře, který řekne, ţe vláda se snaţí prostě tady zvýšit ty benefity, protoţe to je ţidovský spiknutí, to uţ je podle mého názoru něco, co je selhání odborářského vŧdce. Je to roztleskávání titulkŧ v nějakým bulvárním tisku a je to příklad slabosti odboráře, ţe Plné znění zpráv


není schopen to, co ti odboráři dělají, kdyţ chtějí teda bojovat proti tomu šlendriánu státní správě, tak jaké moţnosti mají. A on by měl mít velké. Svědčí to o slabosti Jaromíra Duška. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Pane profesore Potŧčku, naráţíme na problém odborŧ jako takový, jak vnímáte tedy reakci samotných odborářŧ, kteří řekli, někteří z nich, ţe nesouhlasí s tím, co říká Jaromír Dušek, ale zároveň ho nijak nevyzývali k rezignaci, pouze ho stáhli z těch jednání z politiky. Je to podle vás dostatečné? O čem to svědčí? Martin POTŦČEK, sociolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, bývalý poradce Vladimíra Špidly -------------------No, tak já si myslím, ţe podstatné je, ţe si uvědomili, ţe prostě takhle se politika dělat nemá a vlastně odvolali ho z toho vyjednávacího týmu. To je to podstatné, ţe prostě řekli v rámci konfederace, v rámci sdruţení rŧzných odborových svazŧ, ţe právě tento muţ nebude celé to sdruţení reprezentovat. Pokud jde o jeho pozici v jeho vlastních odborech, tak to musí rozhodnout odboráři sami. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Ale ta reakce, jestli třeba něco svědčí o současné společnosti, protoţe Jaromír Dušek se ani neomluvil. On říká, ţe to myslel v nadsázce, v ţertu. Martin POTŦČEK, sociolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, bývalý poradce Vladimíra Špidly -------------------Ano, já vám rozumím, ale to uţ se tady dotýkáme obecnějšího problému pokleslé politické kultury v této zemi. On bohuţel není jediný, který v tom veřejném, v té veřejné rozpravě o problémech této země uţívá takovýchto vlastně podpásových zpŧsobŧ. Mohli bychom nalézt příklady i z vrcholu české politické scény. Milan ZNOJ, Ústav politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy -------------------Pokleslost politické kultury, běţně samozřejmě všichni tím myslíme, ti politici, to jsou pěkní hajzlové, špatně, mizerně se chovají, nemají ţádnou kulturu. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Zanadáváme si. Milan ZNOJ, Ústav politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy -------------------Zanadáváme si a jsme spokojený, ale tady na tom příkladě je vidět, ţe nejde jenom o chování těch politikŧ a moţná i nejenom odborářských vŧdcŧ, ale přeci Jaromír Dušek tady vlastně jaksi ve prospěch svých zájmŧ odborářských, chcete-li, nebo snahy něco odhalit, jaksi ventiluje nebo oslovuje ty nejprimitivnější averze nebo předsudky ve společnosti. Proč? Protoţe doufá, ţe to tu společnost zaujme, ţe to zaujme ten bulvární tisk a koneckoncŧ my se o tom tady taky bavíme, tak je vidět, ţe ve společnosti ... Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Ţe zaujal. Milan ZNOJ, Ústav politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy -------------------... cosi takového, vlastně nechutného funguje a má to úspěch. A to je problém politické kultury také, ale politické kultury našeho občanstva a veřejnosti samotné, který je moţná základem toho problému, o kterém mluvíme, kdyţ nadáváme na ty politiky. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Posloucháte nedělní Radiofórum. Připomínám, ţe dotazy na probíraná témata nám mŧţete telefonovat na čísla 221552155 nebo 221552255. A taky nám je mŧţete napsat esemeskou na telefonní číslo 9077704. Jedna zpráva vás vyjde na čtyři koruny. Plné znění zpráv


_

Přehled témat 14.3.2010


17:06 Radiofórum_

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Dobrý večer, váţení posluchači. Je to tak, začíná pořad, ve kterém si připomeneme nejzajímavější události uplynulého týdne a ve druhé polovině počítáme i s vašimi příspěvky k vybraným tématŧm. Ve studiu uţ se mnou sedí Milan Znoj, který vede Ústav politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, dobrý večer. Milan ZNOJ, Ústav politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy -------------------Dobrý večer. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------A také sociolog Milan Potŧček z Fakulty sociálních věd, bývalé poradce premiéra Vladimíra Špidly, dobrý večer. Martin POTŦČEK, sociolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, bývalý poradce Vladimíra Špidly -------------------Jmenuji se Martin Potŧček, dobrý večer. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Martin Potŧček, dobrý večer. Milan ZNOJ, Ústav politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy -------------------A já nejsem uţ ředitelem Ústavu politologie FF UK, jenom zástupce. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Je to pořad, který hned na začátku vyjasní drobné omyly. Pánové, děkuji. A jaká témata tedy v následující hodině rozebereme? Martin Pecina se jako první člen úřednické vlády dostal na kandidátku politické strany, konkrétně ČSSD. To se nelíbí ODS. Tvrdí, ţe sociální demokraté porušili dohodu, kterou obě strany uzavřely ještě před ustavením Fischerovy vlády. Vlnu odporu vyvolalo vyjádření odborového předáka Jaromíra Duška o údajné homosexuální lobby ve vedení Českých drah. Ministr dopravy Gustáv Slamečka chystá trestní oznámení. A na pozvání českého prezidenta do bývalé vlasti nebo jiné vstřícné gesto čekají sudetští Němci, tvrdí předsedkyně Svazu vyhnancŧ Erika Steinbachová. Dočkají se? Na kterékoliv z těchto témat nám uţ teď mŧţete volat své dotazy. My si je i s vaším kontaktem zapíšeme, ve druhé části pořadu vám zavoláme zpátky a přivítáme vás v ţivém vysílání. K dispozici jsou vám tato dvě čísla. redaktor -------------------Radiofórum. redaktorka -------------------Volejte 221552155. redaktor -------------------221552255. Plné znění zpráv


Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Nebo nám pošlete esemesku na číslo 9077704. Jedna zpráva vás přijde na čtyři koruny. _

Posluchačské dotazy k daným tématům 14.3.2010


17:06 Radiofórum_

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Zprávy vám přinesla Jana Lejpová. Hosty dnešního Radiofóra jsou politolog Milan Znoj a také sociolog Martin Potŧček z Fakulty sociálních věc, bývalý poradce premiéra Vladimíra Špidly. Druhá polovina našeho pořadu uţ patří vašim esemeskám a telefonátŧm, tedy dotazŧm na probíraná témata. Připomeňme si je, ODS protestovala proti tomu, aby současný ministr vnitra Martin Pecina vedl praţskou kandidátku ČSSD. Jaromír Dušek prohlásil, ţe vedení ministerstva dopravy a Českých drah ovlivňuje homosexuální klika. A podle předsedkyně Svazu vyhnancŧ Eriky Steinbachové čekají sudetští Němci na vstřícné gesto ze strany českých politikŧ. No, a prvním volajícím je pan Štica z Brna, dobrý den. posluchač -------------------Dobrý den, paní redaktorko. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Pane Štico, vy se chcete vyjádřit k panu Jaromíru Duškovi. posluchač -------------------Já bych se chtěl zeptat, já bych se chtěl zeptat těch pánŧ dvou, zdali nevidí příměr nebo přímou paralelu s kauzou paní Marie Benešové a tím pádem Duškem, kterýho teda vŧbec nemusím. Ta paní Benešová řekla něco o soudcovské mafii a my, nejen já, ale mí kolegové prostě vyjádření toho Duška pochopili tak, ţe na ministerstvu dopravy a ředitelství Českých drah je mafie homosexuálŧ, tak jak mŧţe být popozítří mafie hasičŧ a někoho jinýho. Já z toho prostě nic jinýho nevyvozuju, neţ to, ţe prostě ten Dušek by se měl jak ta Benešová hájit u soudu. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Pane Štico, díky, rozumíme vašemu dotazu, na shledanou. posluchač -------------------Děkuju, děkuju, příjemný den. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Pane profesore Potŧčku, začnete? Martin POTŦČEK, sociolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, bývalý poradce Vladimíra Špidly -------------------No, pane Štico, já pokud bych jaksi formuloval nějakou takovou hypotézu, ţe na Českých drahách existuje nějaké spiknutí, poněvadţ mafie je vlastně organizované spiknutí, které si hraje navzájem do vlastních kapes, tak bych to asi řekl jinak. Rozhodně bych to řekl jinak neţ takto, jak to řekl pan Dušek, poněvadţ v okamţiku, kdy se dotknete sexuální orientace svého spoluobčana nebo spoluobčanky, tak vlastně vstupujete do, na pŧdu, na kterou vstupovat prostě nemáte právo. To je soukromá věc jednoho kaţdého člověka. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka Plné znění zpráv


-------------------Pane Znoji. Milan ZNOJ, Ústav politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy -------------------No, já myslím, ţe pokud nevidíme rozdíl mezi kritikou, jeţ útočí na soudcovskou mafii, a mezi kritikou, jeţ se ohání homosexuální mafií, a pokud ten rozdíl nevidíme, tak je to s námi hodně špatné. Soudcovská mafie, kdyţ, i kdyţ budu jaksi odpŧrcem tohoto označení, nebudu hájit čistotu našich státních zástupcŧ a všech těhle těch afér, tak vţdycky to mohu maximálně označit za nějakou politickou demagogii nebo trošku nefér zpŧsob, ale Marie Benešová se takto vyjádřila v rozhovoru a cosi konkrétního pojmenovala, byly tam nějaké kauzy, které se daly vysledovat, a pouţila, řekněme, populistického nebo demagogického vyjádření, coţ se v politice snese. Pokud chci bojovat proti nešvarŧm na ministerstvu dopravy nebo v Českých drahách a začnu je obviňovat z homosexuálních praktik a ještě nechutnými výrazy, tak jsem klesl, to se nedá vlastně označit, protoţe vlastně mobilizuju sympatie a odpor proti těmto, řekněme, ředitelŧm, mobilizuje z těch nejniţších pudŧ český společnosti. A to je něco, čemu se demokratická společnost musí zásadně bránit. Ona by se měla bránit i té demagogii a propagandě, ale tam je to samozřejmě s naší racionalitou obtíţné, ale dá se to nějak ustát. Jakmile se začne apelovat na znevaţování, nebo to není znevaţování, to je vlastně jaksi pudové, pudové jaksi mobilizace nějakých skupin, jako jsou ti nejslabší a vyloučení, ţe jo, marginalizovaní, my tu homosexualitu v tom podprahovým vnímání chápeme jako něco nechutného, takţe chceme-li touto nechutnou nálepkou označit ti, co se tam nahoře starají o to, jak České dráhy zadávají zakázky pro marketingový společnosti, tak kdyţ saháme k těmto podprahovým nechutným asociacím, tak jsme hodně hluboko klesli a nemá to s demokracií nic společného. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------U tématu zŧstaneme, na lince je posluchač Libor z Jablonce nad Nisou, dobrý večer. posluchač -------------------Dobrý večer všem. Já se teda připojím taky k tématu pana Duška, samozřejmě s tím nesouhlasím, s tím jeho výrokem a zajímá mě názor obou hostí, to, zda teda bude tvrdě potrestán pan Dušek, anebo se to takzvaně zamete pod kobereček? Protoţe vlastně byl sice odvolán z jednoho toho řízení v rámci těch pracovních benefitŧ, ale já si myslím, ţe to podle mě asi nestačí, protoţe zatím tam je. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Děkuji, rozumíme dotazu. posluchač -------------------Zda teda se bude dělat nějaký opatření, anebo prostě ..., mě by to zajímalo. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Zda Jaromíru Duškovi hrozí nějaké potrestání. Děkuji za váš názor, na dotaz, na shledanou. Pane profesore Potŧčku, hrozí tady potrestání, je vŧbec nějaká šance, ţe Jaromír Dušek, jak říká pan posluchač, zaplatí za svoje slova? Martin POTŦČEK, sociolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, bývalý poradce Vladimíra Špidly -------------------Dozajista ano, pokud ty dotčené osoby povedou s panem Duškem občansko-právní spor, tak jsem přesvědčen o tom, ţe vyhrají ten spor a tím pádem bude pan Dušek potrestán poprvé. Podruhé si myslím, ţe bude potrestán tím, ţe se skutečně, jak tady kolega Znoj uţ naznačil, vlastně v politice těmito výroky znemoţnil. A potřetí, ale to samozřejmě není úplně za třetí, to není úplně jisté, přijde o své vedoucí místo ve svém odborovém svazu. Ale o tom, jak uţ jsem tady říkal, musí rozhodnout členové tohoto svazu. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Plné znění zpráv


Pane Milane Znoji, myslíte si, ţe to, o čem tady mluví pan profesor Potŧček, to je to jediné, co hrozí Jaromíru Duškovi, je to dost? Milan ZNOJ, Ústav politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy -------------------No, tak potrestat lze rŧznými zpŧsoby a v rŧzném smyslu. S Martinem Potŧčkem naprosto souhlasím v tom, ţe to mŧţeme mluvit o potrestání, uţ jenom to, ţe byl odvolán z toho, z té skupiny vyjednavatelŧ za odborářské svazy, je strašně dŧleţité, protoţe odbory tím daly najevo, ţe s takovýmito zpŧsoby agitace oni nechtějí mít nic společného. Je to potrestání, řekněme, takové malé kolegiální. Druhé potrestání se týká jeho pozice v odborovém svazu, a tam bude záleţet samozřejmě na těch odborářích, ale i na těch ostatních. My se tváříme, jako kdyby tak ať ty odboráři se k tomu vyjádří, ale to je i naše věc a i těch členŧ ostatních odborových svazŧ. On koneckoncŧ má kolem sebe další spolupracovníky i v tom, té odborové konfederaci a ti taky mohou dát najevo nějaký svŧj názor a mohou trošku, ne ţe by tam nějak organizovali nějaké spiknutí proti němu, ale mohou dát najevo, ţe takhle takového vŧdce oni také nechtějí. Ale uvidíme, jak se to vyvine v tom, já myslím, ţe to je známka slabosti, uţ jsem to říkal jednou. A pak samozřejmě se jedná o trestně-právní problematiku, no tam je to ošidný, protoţe mohou ţalovat pana Duška za pomluvu, a to je takový ošemetný trestný skutek u nás a já nevím, jak ty soudy probíhají. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Jak to dopadne. Milan ZNOJ, Ústav politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy -------------------Jak to dopadne, to si netroufám. Zase na druhou stranu, to jsou slovní skutky a víte, jak je obtíţné, bylo jenom obtíţné trestat nebo, nemluvím teď o Dělnické straně, protoţe tam uţ je to problém jakoby ... Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------To je něco jiného. Milan ZNOJ, Ústav politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy -------------------To je trošku něco sloţitějšího, ale i neonacistické projevy, hajlování ... Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Bylo velmi sloţité nějakým zpŧsobem zasáhnout. Milan ZNOJ, Ústav politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy -------------------Jak to zasáhnout, jak to do toho trestního práva, přitom máme tady uţ paragrafy, které vysloveně směřovaly k tomu, aby takové skutky nebylo moţné dělat a přesto bylo obtíţné je potrestat, takţe co se týče jakési ochrany homosexuálŧ v našem diskurzu, nejsem si jist, zda jsou tak chráněni. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Připomíná Milan Znoj. A já připomínám, ţe své dotazy na probíraná témata nám pořád ještě mŧţete telefonovat na čísla 221552155 nebo 221552255. No, a teď uţ by měl být na lince pan posluchač Bohumír z Prahy, dobrý večer. posluchač -------------------Zdravím vás. A já mám dotaz na profesora Potŧčka. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Ano, mŧţete. Plné znění zpráv


posluchač -------------------A dotaz je takový, zdali se domnívám, ţe u nás je ve skutečnosti velmi vysoká politická kultura. Za posledních dvacet let nedošlo k ţádné vraţdě poslance, ministra, soudce nebo novináře, na rozdíl od celé řady zemí Evropské unie. Děkuji, to je mŧj dotaz. Vysoká politika, u nás se diskutuje, u nás se politici nevraţdí. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Rozumíme. Rozumíme, děkujeme za názor. Martin POTŦČEK, sociolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, bývalý poradce Vladimíra Špidly -------------------No, kdyby se u nás i vraţdilo, tak to uţ by to s námi bylo hodně a hodně špatné. Já se domnívám, ţe naše politická kultura je pokleslá, přestoţe zatím ještě nedošlo na politické atentáty. A kdyţ se podíváme na příčiny, tak si myslím, ţe jednou z příčin je představa mnoha lidí, ţe vlastně v okamţiku, kdy se rozhodnou do té politiky jít a jdou do ní, tak ţe to stačí. Je tady obecný nedostatek politického vzdělávání. Uvedu jeden příklad, například v Rakousku a v Německu politické strany dostávají od státu, to znamená z prostředkŧ daňových poplatníkŧ dotace na politické vzdělávání svých členŧ. Myslím si, ţe to je investice, která by se českému státu mnohonásobně vrátila v delší perspektivě. V okamţiku, kdy v Georgii ve Spojených státech jste zvolen do zastupitelského sboru, tak povinně jdete na místní univerzitu v Athens a proděláte tam několikadenní základní politické školení o tom, co vás jako zastupitele v tom parlamentu čeká, u nás bohuţel nic takového ani v jednom, ani ve druhém případě zatím zavedeno není a je to jedna z příčin toho, proč ta politická kultura u nás tak zaostává. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Děkuji panu profesoru Potŧčkovu. Na lince je paní Jana z Proboštova, zdravím vás, dobrý večer. posluchačka -------------------Dobrý večer. Já mám takový dotaz, jestli se někdy svaz sudetských Němcŧ omluví českým obyvatelŧm v Sudetech, ţe po Mnichově těm dětem českých občanŧ zrušil české vyučování? Tady ještě ţije celá řada lidí, kteří museli absolvovat, přestoţe to byli Češi, v němčině své vzdělání a do té doby, do Mnichova, pořád tady byly školy obojí, jak české, tak německé. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Rozumíme vašemu dotazu a poznámce, na shledanou. posluchačka -------------------Na shledanou. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------To byla paní Jana. Pane Milane Znoji, řekněte, myslíte si, ţe by se měl Svaz vyhnancŧ omluvit za to, ţe zrušil, jak říká paní Jana, české školy? Milan ZNOJ, Ústav politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy -------------------Svaz vyhnancŧ je ... Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Nebo mŧţeme to čekat vŧbec? Milan ZNOJ, Ústav politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy -------------------Plné znění zpráv


... je jaksi spolek lidí, kteří byli odsunuti anebo vyhnáni a teď vzpomínají na starou vlast a zkouší se i nějak politicky prezentovat a získat nějaké politické body pro tuto svojí kauzu. Mnichovská dohoda je něco, co samozřejmě dalece přesahuje otázku sudetských Němcŧ a odsunu, to se týká brutálního zásahu vŧči československé státnosti, kde část území prostě byla vydána Německu a ten tam, Německo tam instalovalo svojí moc a v rámci té samozřejmě zrušilo české vyučování. To, ţe nacistická německá moc byla odsouzena Němci a předpokládám i těmi sudetskými Němci, to je prostě fakt německé historie a netroufám nebo myslím si, ţe by bylo ošidné, kdybychom ji chtěli podezírat z toho, ţe sudetští Němci tady v podstatě chtějí odmítat nějaké, nějakou německou reinterpretaci historie vyrovnání se s tím nacismem. Německé vyrovnání s nacismem je mnohem, mnohem jako pŧsobivou ukázkou proměny národa, který, řekněme, byl totalitně nacistický, spáchal ohromné krutosti a stal se demokratickým národem. To je fenomén fascinující a buďme za to Němcŧm vděčni. Jenom díky tomu mŧţeme ţít v mírový Evropě. Svaz vyhnancŧ je zastřešující spolek, který chce připomenout německé, řekněme, křivdy a utrpení, které, popravdě řečeno, za války se také k němu docházelo. Nemá cenu se tvářit jako neviňátka a nemusíme mluvit jenom o české, české věci. Bombardování Dráţďan je něco, co prostě je kobercovým náletem, kde se vyhladí město z mapy skoro. To jsou ohromné, ohromné utrpení, které mŧţeme nějak ospravedlnit, ale to utrpění je faktické a proto kdyţ Němci uţ přeci jenom po poměrně dlouhé době od druhé světové války a ještě na pozadí oné demokratické transformace si chtějí tyto, tato utrpení připomenout, tak je to naprosto pochopitelné a myslím, ţe i ten Svaz vyhnancŧ kdyby se pohyboval na této trajektorii, tak je to v pořádku. Je otázka samozřejmě, jestli se na té trajektorii pohybuje a jestli oni, coţ se samozřejmě u nás vţdycky objevuje jako ta výhrada, za tím není něco mnohem víc a koneckoncŧ v posledku ty majetky, které by chtěli získat, to jsou samozřejmě naše obavy. My taky koneckoncŧ máme svojí historii, ty divoké fáze odsunu není nic, na co bychom mohli být hrdi a je to utrpení, které jsme zpŧsobili a tak trošku morální jako výzva i pro nás samotné, abysme se na tu svojí historii trochu podívali kritičtěji. Ale určitě to neznamená, ţe kvŧli tomu by se náš pan prezident měl vydávat do Norimberka, to by bylo absurdní završení tohohle toho sloţitého vzájemného střetávání. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Další telefonát posluchače, pan Hlavinka, dobrý večer. posluchač -------------------Dobrý večer. Já mám, nevím, kterému pánovi bych ten dotaz poloţil konkrétně, ale já se znovu vracím k tomu panu Duškovi a k těm případŧm toho managementu drah. Mě by prostě spíš jako taky zajímalo, jestli tedy kromě toho, ţe řekl to tak, jak to řekl, tak jestli se tím zase naopak nezakryje to, ţe by se moţná i tam právě mělo vyšetřit to, čemu se dřív říkalo ta kazová politika, koho, kdo, kam, kde, jak jmenoval, jaké mají mezi sebou vazby a prostě jestli tam teda skutečně není pravda něco konkrétního ohledně té kvalifikace, prostě k tomu na základě takto, takovýchto osobních vazeb a prostě jestli tam je to všecko v pořádku, jestli to všechno neskončí jenom odsuzováním, odsuzováním jednostranným právě, tady to ţe jako pokleslého a tak dále, ale prostě jestli na tom náhodou taky není opravdu něco pravdy, no, a jestli se to bude taky nějakým zpŧsobem vyšetřovat. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Děkujeme za názor, za dotaz, na shledanou. posluchač -------------------Na shledanou. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Pane profesore Potŧčku. Martin POTŦČEK, sociolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, bývalý poradce Vladimíra Špidly -------------------Já s vámi naprosto souhlasím, ţe ty kontrolní mechanismy, pokud jde o hospodaření s veřejnými prostředky v této zemi, jsou velmi nedostatečné, souvisí to trochu i vlastně s kompetencemi nebo nekompetencemi našich úředníkŧ naší státní správy, a samozřejmě tam čím více teče miliard daným resortem nebo danou institucí, tak tím je tam to pokušení ty veřejné zdroje určitým zpŧsobem přesměrovat ke kamarádŧm a známým, nebo dokonce sám k sobě větší. A České dráhy jsou obrovská instituce, tečou tam miliardy a samozřejmě to se týká i Plné znění zpráv


resortu dopravy. Mě by ostatně zajímalo, proč vlastně nakonec bývalý ministr dopravy pan Řebíček odešel nebo byl odejit tady z tohoto postu. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Pane Znoji, myslíte si, ţe klientelismus je tak velkou zátěţí české nejen politiky? Milan ZNOJ, Ústav politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy -------------------Klientelismus je vŧbec velkou zátěţí ve všech moderních vyspělých demokraciích, kde se ten stát stává mocným. Říká se sociálním, ale on vlastně přerozděluje ty statky nejenom těm sociálně potřebným, ale vydávají se nebo jsou státní zakázky, které jsou lukrativní pro velký byznys neméně a v pozadí se pohybujou taky rŧzné zájmové skupiny od nadnárodních korporací, takţe to je, to zázemí toho státu je hodně, řekněme, dynamické a mocné, takţe v tomhle tom, na tomto pozadí se ten stát pohybuje a aby tam obstál jako demokratický stát, který je pod kontrolou občanŧ, to je velká výzva pro všechny země a bohuţel mám pocit, ţe v tom jaksi ta občanská kontrola, veřejná kontrola stále jaksi ztrácí moc a sílu. Mŧţeme spoléhat na nějaké vnitrostátní mechanismy, určitě Nejvyšší kontrolní úřad, kde by aspoň nějak, ale on snad funguje, myslím, docela dobře, kromě těch excesŧ jeho ředitele, takţe máme tady nějaké jaksi státní systémy kontroly, měl by být zákon o státní správě, který cosi taky prosazuje, jak by ta veřejná správa měla fungovat, aby byla jaksi trošku odfiltrována od těch zájmových skupin. Je to běh na dlouhou trať a k tomu patří i občanská aktivizace. To, co mě štve na tom Duškovi, je, řekněme, jeho odpudivost, a to, ţe není schopen demokratickou občanskou akci vyvolat a sahá k nejprimitivnějším útokŧm, coţ si myslím, ţe toto určitě není zpŧsob demokratické kontroly. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Dodává politolog Milan Znoj a loučím se taky se sociologem Martinem Potŧčkem z Fakulty sociálních věd, bývalým poradcem premiéra Špidly, pánové, já děkuji, ţe jste přišli do studia, rozebírali s námi ty nejdŧleţitější události, nejzajímavější tohoto týdne, na shledanou. Martin POTŦČEK, sociolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, bývalý poradce Vladimíra Špidly -------------------Děkujeme za pozvání a děkujeme i posluchačŧm za otázky. Milan ZNOJ, Ústav politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy -------------------Dobře, tak na shledanou a mějte se pěkne. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Nedělní Radiofórum končí, váţení posluchači, děkuji vám za vaše dotazy, za vaši přízeň, kterou věnujete tomuto pořadu. Příští týden ve stejnou dobu vás tým, který připravuje Radiofórum, opět osloví, tentokrát tu s vámi bude Václav Sochor, na slyšenou. redaktor -------------------Radiofórum, kaţdou neděli po sedmnácté hodině. _

Roztrţka ODS a ČSSD kvůli sestavování kandidátek 14.3.2010


17:06 Radiofórum_

Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Sestavování kandidátek do parlamentních voleb vyprovokovalo roztrţku mezi dvěma nejsilnějšími rivaly. ODS rozčílila nominace současného ministra vnitra Martina Peciny, který se stal jedničkou sociální demokracie v Praze. Předseda občanských demokratŧ obvinil ČSSD z porušení dohody, podle které se na kandidátkách obou Plné znění zpráv


stran ţádný ze členŧ současné vlády neměl objevit. Poslechněte si, co k tomu Mirek Topolánek v našem vysílání řekl: Mirek TOPOLÁNEK, předseda ODS -------------------Dohoda, kterou jsme učinili, není samozřejmě písemná, ale pokud nezačnou platit prostě slova politikŧ, tak se politická kultura v této zemi nezlepší. Martin Pecina, pokud bude kandidovat za ČSSD, tak je politickým ministrem. Mimochodem on se tak chová uţ dlouho a na vládě pŧsobí jako rudý komisař. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Tolik tedy Mirek Topolánek. Pánové, myslíte si, ţe Martin Pecina opravdu plní ve vládě Jana Fischera zadání sociální demokracie? Milan ZNOJ, Ústav politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy -------------------Zadání, to samozřejmě vypadá, jako kdyby ministr byl na provázku nějaké strany, tak to v ţádném případě určitě nevypadá. Pravda je, ţe kdyţ se sestavovala tato vláda Jana Fischera, tak velkou otázkou bylo, jak bude úřednická, poloúřednická nebo jakou vŧbec má povahu, a samozřejmě ty strany obě hlavní, kdyţ měly vyjádřit souhlas s těmito ministry, tak měly zájem na tom, aby nevychýlila tato vláda nebo persony v této vládě nějakou politickou rovnováhu. A dohoda všeobecná byla, ţe to nebudou reprezentanti těch stran, ţe tam ty strany nevyšlou jakoby své, své významné osobnosti. Ale mluvit u nás o nějaké úřednické vládě, je nesmysl. Úřednická vlády byla za první republiky, právě proto úřednická, ţe jí neschvaloval parlament. Tuto vládu samozřejmě musel schválit parlament, má legitimitu a je to politická vláda. Jenom s tím rozdílem, ţe měla omezený mandát překlenout to mezidobí, neţ budou předčasné volby. Ty se nekonaly koncem minulého roku, celá situace se v podstatě hodně změnila do současnosti, natáhlo se to. A co se týče nějakých dohod, tak my o ţádné dohodě vlastně nevíme. V té době se opravdu mluvilo pouze o tom, ţe to nesmí být exponenti stran, nějací významní lídři těchto stran a na tom víceméně zŧstalo. To, ţe se mezitím Martin Pecina vyprofiloval a v podstatě bych řekl od počátku leţel tak trochu v ţaludku ODS, protoţe kdyţ vyměnil náměstky, tak se hned ministr, bývalý ministr Langer ... Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Ţe na to nemá právo, kompetence. Milan ZNOJ, Ústav politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy -------------------Ţe byla taky nějaká dohoda o tom, pak se ukázalo, ţe asi ţádná taková dohoda nebyla, protoţe se náměstkové i na jiných ministerstvech také měnili, já myslím, ţe ten hlavní problém je v tom, ţe Martin Pecina se ukázal být silnou politickou osobností a kdyţ bude kandidovat v Praze jako jednička, tak výrazně zvyšuje šance sociální demokracie na úspěch. A ODS v Praze, coţ byla vţdycky její bašta, zdá se, ztrácí pŧdu pod nohama. Máte tady Karla Scharzenberga, který bude kandidovat jako jednička TOP 09 a tudíţ ta pozice ODS bude velice, velice těţká a uspět v tomto skoro v mlýnských kamenech mezi Pecinou a Schwarzenbergem je velice obtíţné. A kdyby ODS Prahu prohrála, tak je to strašně symbolická, symbolická, nechci říct poráţka, ale velice nepříjemná situace, proto ty útoky na Martina Pecinu, které zřejmě budou se stupňovat. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Pane profesore Potŧčku, myslíte si, ţe je to tak, ţe strach především a v první řadě vede ODS k těm útokŧm? Slyšeli jsme Mirka Topolánka. Martin POTŦČEK, sociolog, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, bývalý poradce Vladimíra Špidly -------------------Já s Milanem Znojem jednoznačně souhlasím v tom, ţe silné osobnosti jsou velmi vysokou valutou teď před volbami. V zásadě voliči se budou hodně rozhodovat podle osobností, samozřejmě i podle programu, ale někdy ty osobnosti vlastně převáţí v tom rozhodování před konkrétním programem nebo před nějakou obecnou image té politické strany. A Martin Pecina vypadá jako schopný administrátor, je to muţ, který se vlastně nebojí řešit problémy, které před ním, zdá se, ti jeho předchŧdci nebyli schopni vyřešit, a to je samozřejmě jaksi charakteristika, která mŧţe v rozhodování těch voličŧ hodně znamenat. Plné znění zpráv


Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Pane Znoji, Mirek Topolánek tvrdí, ţe ČSSD porušila jakousi dohodu, která snad ani nebyla psaná, která vznikla ještě před utvořením Fischerova kabinetu, ţe ţádný ze členŧ vlády tohoto Fischerova týmu nebude kandidovat ve volbách na kandidátkách obou stran, myslíte si, ţe to tak je? A jestli to tak je, tak je to vŧbec teď podstatné? Milan ZNOJ, Ústav politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy -------------------No, podstatné pro ty politiky je to, jak se věci vnímají ve veřejnosti a jaký ohlas to vzbudí. Já myslím, ţe na tato slova Mirka Topolánka je třeba se dívat jako na určitou rétorickou figuru, kterou ODS hodně dlouho uţ pouţívá vŧči sociální demokracii a vŧči, vŧči předsedovi Paroubkovi, protoţe se snaţí ho předvést jako muţe, který neplní sliby, neplní dohody, nedá se mu věřit. V podstatě tato figura uţ trvá dva roky a uţ se pamatuju, ţe nejméně před těmi dvěmi lety Mirek Topolánek prohlásil, ţe s ním není moţné ţádnou dohodu uzavřít, ţe kdyţ uţ uzavře nějakou dohodu, tak jenom písemně. Zatím ţádná písemná dohoda nikdy nebyla, protoţe ti politici se musí na něčem domluvit. Kdyţ se opravdu rozklíţily poměry v parlamentu a rozpadla se nejenom vládní koalice, ale ty averze tam opravdu vyrostly do netušených výšin vzájemné, tak bylo potřeba se na něčem dohodnout, na tom, jak se teda dojde k těm předčasným volbám. Bylo to hrozně těţké a oba představitelé nakonec doklopýtali k dohodě na této vládě Jana Fischera. Oba představitelé těchto stran velkých zaskočila popularita Jana Fischera i úspěch této vlády v očích veřejnosti, začali mít asi i oba tak trochu obavy, třeba kdyby Jan Fischer ... Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Chtěl kandidovat. Milan ZNOJ, Ústav politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy -------------------TOP 09 ho údajně někteří lákali a přemlouvali, tak byla dohoda o tom, ţe Jan Fischer nesmí kandidovat. Já nevím, byla asi, samozřejmě se počítalo se tím, ţe to bude takzvaně nepolitická vláda, která cosi překlene a pro ty strany bylo dŧleţité, aby se jim jaksi nepletla do té politické propagandy, kterou chystaly se rozjet. Ale teďka sociální demokracie zjistila, ţe mŧţe určité osobnosti vyuţít, a já myslím, ţe by bylo dost podivné, kdyby to neudělala. Navíc existuje právo být volen, je ústavní právo, rozumíte, a my se tady bavíme o situaci, kdy jakoby dvě strany nebo dva představitelé se dohodnout na tom, ţe ... Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------By mohli omezit určité právo, které dává ústava. Milan ZNOJ, Ústav politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy -------------------No právě, takţe jejich dohoda je stejně nesmyslná. Ale politicky je to relevantní a politicky pro ODS mŧţe být pozitivní, ţe líčí sociální demokracii jako nespolehlivou stranu, která porušuje dohody. Já mám jenom obavy, ţe jim to nebude stačit v tom, jaksi zastavit ten nástup sociální demokracie a zastavit Martina Pecinu v Praze, kdyţ budou říkat, ţe je rudý komisař, no tak já nevím, koho to uţ zaujme. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Jak uţ jsem předeslala, nedělní Radiofórum je pořadem, kterého se mŧţete zúčastnit i vy, váţení posluchači, pokud nám své dotazy pošlete esemeskou na číslo 9077704. Jedna taková zpráva vás přijde na čtyři koruny. Otázky pro naše hosty mŧţete do Radiofóra i zatelefonovat. redaktorka -------------------Radiofórum. redaktor -------------------Volejte 221552155. Plné znění zpráv


redaktorka -------------------221552255. Veronika SEDLÁČKOVÁ, moderátorka -------------------Vaše dotazy zodpovíme ve druhé části Radiofóra, uděláte ale dobře, jestli nám zavoláte uţ teď, aby se na váš dotaz dostalo. My si poznamenáme vaše číslo, po pŧl šesté vám zavoláme zpátky. Na vaše otázky dnes odpoví politolog Milan Znoj a také sociolog Martin Potŧček z Fakulty sociálních věd, bývalý poradce premiéra Vladimíra Špidly. _

Očekávané události na pondělí 15. března - EKONOMIKA 14.3.2010

kurzy.cz

str. 00 _

Ekonomika_

PRAHA (MEDIAFAX) - Přehled očekávaných událostí09:00 - Inflace za únor. (POLSKO) 09:00 - ČSÚ - Indexy cen výrobcŧ (únor 2010). (ČESKÁ REPUBLIKA) 09:00 - ČSÚ - Indexy cen vývozu a dovozu (leden 2010). (ČESKÁ REPUBLIKA) 09:00 - Ministerstvo financí... PRAHA (MEDIAFAX) - Přehled očekávaných událostí 09:00 - Inflace za únor. (POLSKO) 09:00 - ČSÚ - Indexy cen výrobcŧ (únor 2010). (ČESKÁ REPUBLIKA) 09:00 - ČSÚ - Indexy cen vývozu a dovozu (leden 2010). (ČESKÁ REPUBLIKA) 09:00 - Ministerstvo financí zveřejní detaily vládního dluhu za 4. čtvrtletí 2009. (ČESKÁ REPUBLIKA) 09:00 - Členové vlády projednají mimo jiné: - návrh zásad koncepčního řešení problematiky ochrany před povodněmi v České republice s vyuţitím technických a přírodě blízkých opatření, - pravidla uplatňování environmentálních poţadavkŧ při zadávání veřejných zakázek a nákupech státní správy a samosprávy, - řešení problematiky kybernetické bezpečnosti České republiky, - Národní akční plán inkluzívního vzdělávání - návrh přípravné fáze, - návrh Cestovní mapy ČR velkých infrastruktur pro výzkum, vývoj a inovace, - návrh aktivity mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji na podporu mobility výzkumných pracovníkŧ a pracovnic „MOBILITY“, - návrh programu mezinárodní spolupráce mezi Českou republikou a Státem Izrael v aplikovaném výzkumu a experimentálním vývoji „GESHER/MOST", - realizaci národního přesídlovacího programu: přesídlení skupiny barmských uprchlíkŧ z Malajsie a Thajska, - návrh legislativních a dalších změn za účelem zjednodušení administrace strukturálních fondŧ a Fondu soudrţnosti. V 8.55 fototermín, ve 14.30 - TK. (PRAHA - Úřad vlády ČR, nábřeţí Edvarda Beneše 4, Praha 1) 10:00 - ČNB - bilance ČNB k 10. březnu. (ČESKÁ REPUBLIKA) 10:00 - ČNB - statistika fondŧ kolektivního investování ke konci ledna 2010. (ČESKÁ REPUBLIKA) 12:00 - CCS - ceny benzínu v uplynulém týdnu. 12:00 - TK Asociace inovačního podnikání ČR. (PRAHA - ČSVTS, Novotného lávka 5, Praha 1) 12:00 - Kolegium Nejvyššího kontrolního úřadu se bude zabývat návrhem závěrečného účtu za loňský rok. (PRAHA) 13:00 - TK iniciátorŧ výzvy „Rozumně a spravedlivě“ usilující o revokaci přílepku, který zavedl bezplatné přidělování emisních povolenek firmám v energetice. (PRAHA - Galerie Café Louvre, Národní 22, Praha 1) Plné znění zpráv


13:30 - Index prŧm.aktivity státu New York za březen. (USA) 14:00 - Index spotřebitelských cen (CPI) za únor. (POLSKO) 14:00 - TK společnosti Central Group na téma Aktuální situace na trhu bydlení a prognóza dalšího vývoje, 10 nových lokalit v nabídce Central Group. (PRAHA - Four Seasons Hotel Prague, Veleslavínova 2A, Praha 1) 14:00 - Čistý příliv kapitálu za leden. (USA) 14:15 - Prŧmyslová výroba a vyuţití kapacit za únor. (USA) 14:30 - TK po jednání vlády ČR (čas se mŧţe změnit). Příchod novinářŧ nejpozději 15 minut před začátkem. (PRAHA - Úřad vlády ČR, nábřeţí Edvarda Beneše 4, Praha 1) 16:00 - Asociace pro mezinárodní otázky pořádá veřejnou diskusi na téma Rok eura na Slovensku. Panelisté se pokusí zhodnotit dopad eura na Slovenskou ekonomiku a její rŧzné subjekty - od exportérŧ po obyčejné obyvatele. Vystoupí: Igor Barát, bývalý zplnomocněnec vlády SR pro zavedení Eura, člen představenstva Poštová banka a. s., Pavel Mertlík, vrchní ekonom Raiffeisenbank, externí vyučující na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, Petr Mach, ekonom, předseda Strany svobodných občanŧ, Jan Ţiţka, zástupce šéfredaktora deníku E15. (PRAHA - Metropolitní univerzita Praha, Prokopova 16/100, Praha 3) 17:00 - Schŧzka ministrŧ financí eurozóny (Eurogroup). (BRUSEL) Další události - Výsledky hospodaření zveřejní: Ion Beam Applications, Roularta Media Group, International Brachytherapy, Tonnellerie Francois Freres, Altarea, Altran Technologies, Assystem, Groupe Steria, NextRadioTV, Seche Environnement, ESI Group, HCI Capital, net mobile, PSI AG fuer Produkte und Systeme de, Aeroporto di Venezia Marco Polo - S, Banco di Sardegna, Brembo, Bulgari, Buongiorno, IRCE, Mondo Tv, Poltrona Frau, SAES Getters, Stefanel, GEMINA Generale Mobiliare Interesse, iGrandiViaggi, Ascopiave, Eurotech, Reply, Servizi Italia, Smartrac, Mota-Engil SGPS, Forbo Holding, Mikron Hldg, Tornos Holdings, UBS, Aryzta, BFW Liegenschaften, TT Electronics. (15. březen) - Ministerstvo prŧmyslu a obchodu rozšíří program Záruka za provozní úvěry pro malé a střední podnikatele i na poskytování záruk za investiční úvěry ve vybraných oborech činností, které nejsou podporovány v Operačním programu Podnikání a inovace. (15. březen, PRAHA)

URL| http://zpravy.kurzy.cz/215350-ocekavane-udalosti-na-pondeli-15-brezna-ekonomika/ _

Chiméra čínské nadvlády 13.3.2010

Mladá fronta DNES str. 11 KRYŠTOF KOZÁK_

Názory_

Dvacet let svobody je za námi. Tato doba za sebou nechala úspěchy i ztráty. Teď se mŧţeme ptát, co přinese další dvacetiletí. Přinejmenším vyroste DALŠÍ GENERACE. MF DNES přináší sobotní seriál, ve kterém se lidé z rŧzných profesí pokusí odhadnout, kam mŧţe naše země dále směřovat. Dnes na téma: Povedou USA ještě svět? Nevystřídá je Čína? Píše se rok 2030, všichni dobře vědí, ţe je to rok Psa. Americký prezident John Wu-wei právě podepsal dohodu o rozmístění čínských vojenských poradcŧ. Ti mají cvičit americkou národní gardu v potlačování nepokojŧ a dohlíţet na bezpečnost čínských investic. Čínský velvyslanec ve Washingtonu v této souvislosti naznačil, ţe se v Pekingu bude jednat o odloţení příští splátky amerického dluhu. Avšak za podmínky, ţe USA povolí přistěhování dalších dvou milionŧ Číňanŧ do modelových Plné znění zpráv


zemědělských komunit na americkém Středozápadě. Na dŧkaz věčného přátelství se kolem Washingtonova monumentu vine čínský drak a socha Abrahama Lincolna má na klíně přidělanou čínskou holčičku, dar provincie Tchaj-wan za vstřícný postoj USA při vyjednávání o začlenění ostrova do Velké Číny. Čína na to nemá Noční mŧra, hysterie, nebo jeden z moţných scénářŧ vývoje? Představy o úpadku Spojených státŧ a nástupu nových mocností Východu nejsou vŧbec nové. Jiţ naši pradědové v Evropě i v Americe si s oblibou čítávali o „ţlutém nebezpečí“, tedy o nástupu extrémně pracovité a zároveň v podstatě nemyslící rasy, která hrozí převálcovat naši kulturu i civilizaci. Na základě těchto předsudkŧ bylo například uţ v roce 1885 zakázáno přistěhovalectví z Číny do USA. Současný rychlý rozvoj čínské ekonomiky (navíc řízené komunistickou stranou) v kontextu obrovských hospodářských problémŧ Spojených státŧ proto nahrává myšlenkám, ţe za 20 let to bude Čína, kdo bude určovat hlavní směřování světové politiky. Podle mého názoru se však jedná spíše o chiméru, jejíţ atraktivita vypovídá více o nás samých neţ o reálných moţnostech vývoje. I kdyţ postavení Spojených státŧ nebude tak výrazně dominantní, pro jejich pokračující klíčový význam i v nadcházejících letech vidím tři hlavní argumenty: dŧraz na novátorství, příliv kvalitních lidí zvenčí a přebírání amerických zpŧsobŧ. Úspěchy čínské ekonomiky jsou nesporné, a zejména z hlediska sniţování míry absolutní chudoby v zemi i obdivuhodné. Je třeba si nicméně přiznat, ţe jsou zaloţeny na kopírování západních technologických postupŧ i výrobkŧ, v některých případech i celých továren. Číně se tedy úspěšně daří dohánět Spojené státy (tak jako se to svého času dařilo i Sovětskému svazu), nicméně mezi doháněním a předehnáním je poměrně dramatický zlom, který není snadné překonat. Není totiţ náhoda, ţe celosvětově úspěšné nové produkty vznikají ve Spojených státech, ať uţ je to Twitter, Avatar, iTunes či World of Warcraft. Americká společnost je dlouhodobě nastavená tak, aby podporovala individuální iniciativu, kreativitu i ochotu lidí riskovat v jejich podnikatelských záměrech. Existuje také zavedený flexibilní mechanismus, jak mohou malé firmy s dobrým nápadem snadno získat dostatek peněz na další rozvoj. Dokud se tento motor inovací nezadře, budou USA ještě dlouho určovat hlavní trendy v mnoha oblastech. S inovacemi úzce souvisí i systém vzdělávání, který je ve Spojených státech zejména na lepších univerzitách kvalitnější neţ jinde. Studenti se učí kriticky uvaţovat a rozvíjet své schopnosti v oblastech, které je zajímají. Rozhodně nejde o pouhé opakování a memorování, které se hodí, zejména pokud chcete napodobovat a kopírovat. Dŧraz se klade spíše na nalezení vlastního kreativního přístupu k předkládaným problémŧm. Porovnávání s představami ostatních studentŧ i učitelŧ neslouţí nutně k nalezení jediného správného řešení, ale k obohacení vlastního pohledu. Pro americké vysokoškoláky je například běţné debatovat o výhodách a nevýhodách demokratického systému z rŧzných pohledŧ. Číně bude trvat ještě dlouho, neţ se dostane na srovnatelnou míru otevřenosti a svobodného myšlení. Není tedy divu, ţe jsou americké univerzity atraktivní pro ty nejlepší zahraniční studenty, přičemţ mnozí z nich se po studiích rozhodnu v USA i zŧstat. Dokud tomu tak bude i nadále, tak tento stálý příliv čerstvých chytrých lidí z celého světa pomŧţe udrţet Americe výsadní postavení. Amerika pořád táhne Třetí dŧvod, proč je ztráta významu Spojených státŧ zatím v nedohlednu, spočívá v celosvětové atraktivitě amerického přístupu k ţivotu. O čem sní většina Číňanŧ? Daleko spíše o samostatné, pohodlné a materiálně zabezpečené existenci pro sebe a svoji rodinu neţ o triumfálním zapíchnutí čínské vlajky na rozstřílenou kupoli amerického Kongresu a následném zotročení bílé i černé rasy. Dokud budou touhy většiny lidí směřovat spíše k dosaţení tohoto amerického (konzumního) snu, tak bude klíčová symbolická role USA zachována. Zejména pro mladé lidi všude na světě je navíc americký dŧraz na individuální odpovědnost v kombinaci s vysokou mírou osobní svobody hodně přitaţlivý. V kombinaci s rozšířením internetu bude atraktivita amerického přístupu pŧsobit proti zastaralým autoritářským strukturám, coţ bude v podstatě posilovat i pozici USA. Je jistě nutné také přiznat, ţe Spojené státy mají řadu obrovských problémŧ, které musí vyřešit. Je to zejména instinktivní neochota voličŧ přispívat na veřejné projekty, coţ zpŧsobuje zaostávání základní infrastruktury a velké nerovnosti v systému základního a středního školství. Dále je to přílišné spoléhání se na sílu, které znamená zavlečení do vyčerpávajících konfliktŧ bez jasných výsledkŧ. Hrozí tedy, ţe se z USA do dvaceti let stane ekonomicky vyčerpaná země plná vnitřních konfliktŧ, která bude ve světě spoléhat pouze na sílu svých jaderných zbraní. To si však voliči vesměs nepřejí, a bude tedy záleţet na tom, jak účinně budou schopni tyto představy přenést do Washingtonu. Pokud nepromarní svoji sílu Na závěr je dobré se vrátit k výchozí otázce. Spojené státy mají velkou šanci, ţe zŧstanou klíčovou mocností i do budoucna. Bude však moţné říci, ţe „povedou svět“? Jde o to, co si pod pojmem „vedení“ představíme – v mnoha ohledech svět nevedou jiţ teď. Pokud se zaměříme na omezenou oblast mezinárodní politiky, tak je téměř jisté, ţe USA svět za 20 let nepovedou. To však neznamená, ţe se této Plné znění zpráv


role musí ujmout někdo jiný (například Čína). Čeká nás tedy zřejmě trochu chaotičtější svět bez jasného „vŧdce“. Spíše neţ zastaralý koncept mocenského vŧdcovství v mezinárodních vztazích bude v nadcházejících letech dŧleţitý souboj o vedení v jednotlivých klíčových oblastech. Kde se bude jako první prodávat levné elektrické auto? Komu se podaří vynalézt lék zpomalující stárnutí? Kdo bude vytvářet novou generaci on-line her pro desítky milionŧ uţivatelŧ? Která země dokáţe výrazně sníţit svoje emise, aniţ by to poškodilo její ekonomiku? Kam se budou chtít stěhovat úspěšní mladí lidé? Vŧdcovství v těchto a dalších oblastech bude mnohem dŧleţitější neţ vojenské ovládání nehostinných horských oblastí. Spojené státy mají dobré předpoklady k tomu, aby i za dvacet let byly v klíčových sektorech ve světové špičce – pokud však svoji energii nenasměrují raději právě k nehostinným horským oblastem. Dosavadní díly seriálu najdete v kavárně on-line: www.idnes.cz/kavarna Foto popis| O autorovi| O autorovi – Kryštof Kozák Kryštof Kozák (1977) pŧsobí na Katedře amerických studií, která je součástí Institutu mezinárodních studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Studoval mimo jiné na Bard College v New Yorku a na University of California v San Diegu. Ve spolupráci s kolegy nedávno vydal publikaci Zahraniční politika USA na začátku 21. století, která hodnotí současný stav i perspektivy dalšího vývoje postavení Spojených státŧ ve světě. Jeho oblíbeným tématem jsou americko-mexické vztahy a přeshraniční problémy, které v jejich rámci vznikají. _

Mimořádné vysílání v sobotu 13. března 12.3.2010

ct24.cz str. 00 ČT24_

Média_

Zpravodajská stanice ČT24 bude od 9:30 hod. vysílat v přímém přenosu jednání programové konference ČSSD v Krušnohorském divadle v Teplicích. Hlavním úkolem konference je přijetí volebního programu pro volby do Poslanecké sněmovny. Konference bude obsahovat i vystoupení slovenského premiéra Roberta Fica, poté se slova ujmou jednotliví vedoucí představitelé ČSSD jako Jiří Paroubek, Bohuslav Sobotka, Zdeněk Škromach, Lubomír Zaorálek, David Rath či Martin Pecina. Na programu konference zazní informace ze schŧze předsednictva strany o změnách na kandidátkách. Komentáře připojí analytici České televize Martina Lustigová a Jindřich Šídlo, politolog Lukáš Jelínek z Masarykovy demokratické akademie a politoloţka Vladimíra Dvořáková z Vysoké školy ekonomické. Reakce dalších politických subjektŧ přinesou místopředseda ODS Petr Gandalovič, předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda, předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik, místopředseda TOP 09 Marek Ţeníšek, první místopředseda Strany zelených František Pelc, předseda Mladých sociálních demokratŧ Petr Dolínek, předseda Mladých konzervativcŧ Jiří Fremr, vedoucí Centra pro sociální a ekonomické strategie FSV UK Martin Potŧček a místopředseda strany Svobodných občanŧ Miloslav Bednář.Na závěr je plánována tisková konference. Počátek vysílání mŧţe být přizpŧsoben aktuální situaci.

URL| http://www.ct24.cz/media/83734-mimoradne-vysilani-v-sobotu-13-brezna/ _

Začíná skromnější sestra olympiády - paralympiáda 11.3.2010

blog.aktualne.cz str. 00 Alice Tejkalová_


763_


V kanadském Vancouveru odstartují v noci ze 12. na 13. března 10. zimní paralympijské hry. Handicapovaní sportovci na nich soutěţí v pěti sportech – alpském a klasickém lyţování, biatlonu, sledge hokeji a vozíčkářském curlingu. První zimní paralympijské hry se uskutečnily v roce 1976 ve švédském Örnsköldsviku, ve stejném místě jako zimní olympijské hry se konají od roku 1992, tedy od Albertville. Nejmladším zimním paralympijským sportem je curling vozíčkářŧ, který si odbyl premiéru na posledních hrách v Turíně. Z 250 účastníkŧm v Örnsköldsviku se jejich počet rozrostl do dnešní šestisetčlenné vancouverské podoby. Dostat se na paralympijské hry (a to jak na letní, tak zimní) není vŧbec jednoduché. Sportovci musí stejně jako jejich nepostiţení kolegové plnit limity a například v případě lyţařŧ sbírat pečlivě body v závodech světového poháru. U sledge hokejistŧ je kritériem startu na paralympijských hrách umístění na posledním mistrovství světa elitní skupiny A. Je tedy logické, ţe paralympijský sport se stejně jako olympijský neobejde bez podpory sponzorŧ. Na rozdíl od nepostiţených sportovcŧ ale mezi postiţenými najdete jen zřídka profesionály. Plně sportu se mohou věnovat paralympionici v Kanadě nebo Austrálii, jinde spíš kombinují sport se zaměstnáním. O to obdivuhodnější je jejich nasazení a výkony. Češi byli v minulosti v zimních sportech na paralympiádách úspěšní pouze v alpském lyţování. Zmiňme například zlaté medaile zrakově handicapované Kateřiny Teplé, nebo jedinou českou medailistku minulých her v Turíně, také zrakově handicapovanou, Annu Kulíškovou. Ta se pokusí získat cenné kovy i v Kanadě, ale oproti Turínu s novou trasérkou (zrakově handicapovaní potřebují při lyţování člověka, který jede před nimi a přes vysílačku nebo amplion je naviguje). Tatínka Martina, který svŧj odchod avizoval kvŧli „opotřebení věkem“ jiţ v roce 2006, nahradila minulou sezónu Michaela Hubačová. A vŧbec ne špatně. Míša s Aničkou, která je mimochodem studentkou ţurnalistiky na FSV UK, vybojovaly dvě bronzové medaile na loňském mistrovství světa. Česká sledgehokejová premiéra Letos bude mít Česko na zimní paralympiádě poprvé i zástupce týmového sportu - sledge hokejisty. Divácky nejatraktivnější zimní sport pro handicapované sledge hokej, v překladu něco jako sáňkový hokej, se v České republice začal hrát aţ v roce 2002. Přesto se u nás rychle ustavila kvalitní liga se šesti aţ sedmi týmy. Nahoru šla v posledních letech i reprezentace, kterou trénují bývalý hokejista Tomáš Zelenka spolu s Františkem Kovářem. První „velkou“ medaili vybojovali Češi na konci roku 2007, kdy byli na mistrovství Evropy stříbrní. Na přelomu března a dubna 2008 se jim podařilo vydřít na světovém šampionátu skupiny B druhé místo, coţ znamenalo vstupenku do elitní skupiny A mezi nejlepší týmy světa, a především moţnost usilovat o kvalifikaci na zimní paralympijské hry ve Vancouveru. Mistrovství světa skupiny A hostila v květnu 2009 Ostrava a cestu do Sareza Arény si našly tisícovky divákŧ. Češi byli při zápasech základní skupiny velmi nervózní, bylo na nich vidět, ţe domácí prostředí je spíš svazuje, neţ aby jim pomáhalo. To se projevilo například tím, ţe ani během utkání s mistry světa Kanaďany, ani s Japonci, ani se čtvrtými z minulé paralympiády Němci nedokázali vstřelit jediný gól. Přestoţe zásluhou vynikajícího výkonu brankáře Michala Vápenky prohráli s Japonci aţ na nájezdy a s Němci v prodlouţení, skončili poslední v základní skupině a čekala je dolní část pavouku, kde se měli střetnout s Korejci, kterým na předešlém šampionátu skupiny B podlehli ve skupině i ve finále. Na osmičlenném mistrovství byl zápas se třetím ze druhé základní skupiny Koreou ţivotně dŧleţitý právě kvŧli postupu na paralympiádu. Pouze jeho vítěz dostal šanci bojovat o páté místo na mistrovství světa a jen prvních šest týmŧ z tohoto šampionátu automaticky postupovalo do Vancouveru. Češi se v hodinu H vzchopili, nervním Korejcŧm nasázeli pět gólŧ a vítězstvím 5:1 si zajistili premiérový postup na paralympijské hry. Po výrazně horším výkonu pak ještě v utkání o 5. místo porazili překvapení turnaje Itálii na nájezdy 1:0. Pro české sledge hokejisty bude velký úspěch, pokud budou pátí i při svém prvním startu na paralympijských hrách, jakékoliv lepší umístění by byla senzace. Sledgehokejoví fanoušci z celého světa však budou sledovat především Američany, zda se jim povede totéţ, co na mistrovství světa. Mladý a nepříliš zkušený tým totiţ v Ostravě „vyfoukl“ zlato dvěma velkým favoritŧm. V semifinále porazil obhájce titulu a paralympijské vítěze 2006 Kanaďany a ve finále vzal gólem 11,4 setin sekundy před koncem finále zlato několikanásobným paralympijským medailistŧm Norŧm. Pokud chcete vědět o paralympijských hrách víc a být informováni o aktuálním dění ve Vancouveru, nebo chcete vidět fotografie, sledujte jediný zpravodajský server o sportu handicapovaných v Česku www.handisport.cz. Plné znění zpráv


URL| http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/alice-tejkalova.php?itemid=9189 _

Jak funguje post-lisabonská Evropská unie? 11.3.2010

euroskop.cz str. 00 Reportáţe_ Hana Chuka, Euroskop_

Nejen touto otázkou se zabývala diskuze předních českých odborníkŧ na evropskou problematiku, kterou v úterý hostilo praţské Karolinum. Stalo se tak v rámci veřejné přednášky, kterou zorganizovalo Jean Monnet Centre of Excellence při programu evropských studií Fakulty sociálních věd. V panelu pod taktovkou profesorky Lenky Rovné diskutovali poradce premiéra Marek Mora, profesor kolínské univerzity Wolfgang Wessels a Andrea Hyniová ze stálého českého zastoupení při EU. Mora: Lisabonská frustrace schválením smlouvy neskončila Premiérŧv poradce pro zahraniční politiku a evropské záleţitosti Marek Mora ve vystoupení zhodnotil význam roku 2009 z české, i evropské perspektivy. Vrátil se také k českému předsednictví, jehoţ byl, jako bývalý náměstek ministra pro evropské záleţitosti, dŧleţitou součástí. České republice podle Mory od počátku nepřálo srovnání s Francouzi, jejichţ aktivní reprezentace zvedla předsednickou laťku hodně vysoko, a rovněţ souběh s volbami do Evropského parlamentu. Hořkou „třešničkou" pak byl postoj prezidenta Václava Klause, který přiţivil nedŧvěru některých členských státŧ vŧči Praze. Období před 3. listopadem loňského roku, kdy český prezident ke všeobecné úlevě podepsal Lisabonskou smlouvu, označil Mora za nejkritičtější moment v české unijní historii. Evropská politika po Lisabonu: vlevo Marek Mora, vedle něj profesor Wolfgang Wessels z kolínské university. Karolinum, 8. března 2010. Foto Euroskop Mora nezastíral, ţe české předsednictví povaţuje za nevyuţitou příleţitost. Vypíchl ale i několik úspěchŧ například obranu společného trhu před protekcionismem, projekt Východního partnerství nebo nominaci nové Evropské komise. V závěru vystoupení Mora uvedl, ţe post-lisabonská Unie musí především nalézt rovnováhu mezi svými institucemi. Naráţel na pozvolné sbliţování Komise a Evropského parlamentu. Nárŧst pravomocí europoslancŧ značil za poněkud neřízený a podstatně překračující rámec Lisabonské smlouvy. Mora se vyjádřil i k nadějím, ţe Lisabonská smlouva přinese posílení zahraničně-politické role EU. Tyto naděje se zatím nenaplnily. Jako příklad Mora uvedl Kodaňský summit, který připomínal americko-čínské vyjednávání, kterému Evropa pouze nečinně přihlíţela. Hyniová: Role Ashtonové je nejasná Na poradce premiéra navázala Andrea Hyniová z Ministerstva zahraničních věcí, která zmínila slabost Lisabonské smlouvy v otázce vnějších vztahŧ EU a nejasnou roli nové evropské diplomacie. Rozsáhlý výčet pravomocí její nové šéfky, Catherine Ashtonové, nevyhnutelně vede k obavám ze střetu zájmŧ, i náročnosti takové agendy. Hyniová poukázala na fakt, ţe Ashtonové spolu se zahraničně-politickou agendou spadlo do klína i místopředsednictví Komise, nebo zodpovědnost na portfolia komisariátŧ pro rozšíření a obchod, nehledě na její vliv v oblasti spravedlnosti a vnitra. Wessels: Po Lisabonu jsme všichni nováčci



V post-lisabonském věku uţ není nových členských státŧ. S touto symbolikou otevřel své vystoupení Wolfgang Wessels, který zdŧraznil, ţe unie musí pro tuto éru nalézt novou legitimitu, která zároveň sníţí její demokratický deficit. Profesor tak apeloval především v souvislosti s posílením evropských institucí, zejména Evropské rady a Komise, která díky tomu dnes mŧţe hrát roli „evropského MMF" v kauze řeckého dluhu. Wessels zhodnotil i smysl rotačního předsednictví, který označil za poněkud problematický. Naráţel tak zejména na skutečnost, ţe k jeho plánování dochází aţ s osmiletým předstihem, coţ označil za „politickou ruletu". Uvedl, ţe Unii by nehledě na přízeň fortuny prospělo stálejší a neutrálnější vedení, které spolupráce v rámci „trojky" mŧţe jen těţko nahradit. Vyjádřil také naději, ţe nedávno zvolený stálý předseda Evropské rady, „prezident" Herman Van Rompuy, nebude ani „le président de la Europe", ani bezvýznamnou figurkou. Pokud jde o stanovisko samotného Van Rumpoye, nedávno podotkl, ţe hodlá být „unijním manaţerem a protokolárním ředitelem", coţ mŧţe docela dobře korespondovat s přáním profesora Wesselse. Ten své vystoupení uzavřel slovy, ţe boj o moc v EU ještě neskončil, ale díky posílení institucí by neměl trvat dlouho.

URL| http://www.euroskop.cz/44/15659/clanek/jak-funguje-post-lisabonska-evropska-unie/ _

Všechno vyzkoušejte a co je dobré, toho se drţte 11.3.2010

Moderní vyučování str. 06 Rozhovor - Tomáš Halík_ Marie Hrdá_

Tomáš Halík pŧsobí uţ od roku 1990 jako rektor univerzitního kostela Nejsvětějšího Salvátora v Praze. Při své pastorační práci s praţskými vysokoškoláky se zaměřuje mimo jiné také na podporu sociálních a kulturních činností mladé generace, výchovu k toleranci a občanské zodpovědnosti křesťanŧ. Jedná se konkrétně např. o protidrogové programy, prŧpravu na manţelství a rodinný ţivot, setkáni s představiteli Romŧ a jiných etnických, kulturních a náboţenských menšin v ČR apod. Bezesporu patří k těm, jejichţ činnost a názor je velice cennou devizou do 21. století. * Po roce 1989 jste přednášel jako host na řadě univerzit a mezinarodnich vědeckých konferencích v Evropě, na osmi univerzitách v USA, v Indii (Madrasu a Bomabai), v Čínské republice na Taiwanu a Latinské Americe. Pozoroval jste zásadní rozdíly mezi studenty tamních zemí a Českými studenty? Tohle bych zodpovědně mohl zhodnotit jen při delším pobytu. Většinou šlo o jednotlivé přednášky, často měly charakter slavnostních „výročních přednášek“, kterých se účastní nejen studenti, ale hlavně univerzitní učitelé a akademická veřejnost, tam kromě odpovědí na pár otázek se studenty vlastně nepracujete. Výjimky tvořily jen delší pobyty (trimestr) na univerzitách v Pittsburgu, pak na Newyorské univerzitě v Praze a v roce 2001 v Oxfordu. Anglosaští studenti jsou zvyklí především zpracovávat eseje a prŧběţně je probírat s pedagogy, v Oxfordu dokonce na stupni „postgraduate“ jsou přednášky spíše výjimkou a chodí na ně zájemci z rŧzných kolejí a fakult a často také univerzitní učitelé (to je u nás naprostou výjimkou, jít na přednášku kolegy). Studenti jsou tam zvyklí permanentně vyhledávat prameny a neustále psát písemné práce. Tam je nemyslitelné to, co u našich studentŧ bohuţel stále přeţívá, ţe skutečně intenzivní práci vyvinou aţ před zkouškami na konci semestru. Západní studenti si jsou vědomi toho, ţe studium je drahé a tak se více snaţí, aby z něho (tj. ze sebe a ovšem i z učitelŧ) „vymačkali“ maximum. To, ţe student během semestru řádného denního studia pracuje v nějakém zaměstnání a studuje jaksi „na částečný úvazek“ (a ţe pedagog – jako je u nás často z finančních dŧvodŧ nucen – podobně vyučuje jen „napŧl“), je tam naprosto nemyslitelné. Západní společnost ví, ţe její úspěšnost stojí a padá se vzděláním mladé generace a ţe to je jedna z věcí, na které se opravdu šetřit a „šidit ji“. * Máte pocit, ţe teď v době krize se lidé mnohem více neţ kdykoliv předtím ubírají k Bohu a hledají útěchu, pochopení a snad i pomoc? Co pozitivního si z této nepříliš ekonomicky šťastné doby mŧţeme odnést a předat našim dětem?



Já si příliš neváţím „utěšujícího“ náboţenství a lidí, „utíkajících ke kříţku“, jen kdyţ jim teče do bot. Váţím si víry, která dává sílu k statečnému morálnímu řešení ţivotních situací a která posiluje vědomí odpovědnosti – před Bohem i lidmi. Svoboda jako Boţí dar a úkol – to je křesťanství, kterému se snaţím učit. Ano, mnoha lidem dochází, ţe civilizace, v níţ si člověk hrál na Boha a necítil ţádnou odpovědnost za své konání, výrazně přispěla ke krizi, jejímţ jedním z mnoha projevŧ je současná ekonomická krize. Tato krize ukazuje mimo jiné lţivost (pravicového i levicového) jednostranného ekonomického materialismu, který podcenil dŧleţitost kulturně-morálního klimatu, v němţ se mŧţe ekonomice dařit. Nová generace ekonomŧ uţ neočekává od „ekonomické základny“ (ať uţ od její socializace nebo od její privatizace) automatický efekt na „nadstavbu“; vnímá ekonomické procesy v daleko širším kontextu. I toto vystřízlivění mnohých z ideologie samospasitelné neviditelné ruky trhu je vzácným ovocem dnešní situace. * Jedno z desatera boţích přikázání zní: Cti otce svého i matku svou… Nenapadlo vás někdy, ţe by se mohlo rozšířit a obsáhnout také úctu ke všem blízkým, převáţně pak ke starším lidem, a nejen k nim, potaţmo také například k pedagogŧm? Ti právě poslední dobou čím dál častěji naráţejí na neukázněné děti, se kterými je velmi těţké pracovat. Sebevědomí a pocit neohroţenosti v zádech některým z nich úplně zbořil mantinely slušného chování. Je to odraz doby a také nás dospělých? Jistě, běţně se v katechismech a učebnicích morálky toto přikázání interpretuje šíře, jako vztah k autoritě vŧbec. Na Západě vybuchla první dramatická revolta proti autoritám v klíčovém roce 1968 a pubescentní antiautoritářství se nosí dodnes. Člověk, který není během svého vývoje konfrontován s věrohodnou autoritou, dopadne ještě hŧř neţ ten, který je mrzačen přehnaně autoritářskou výchovou: roste deviantní osobnost, která nezná spojení svobody s odpovědností, zná jen karikaturu svobody: nezodpovědnou svévoli. V posledním desetiletí zaznamenáváme další tragický vývoj: ve školách přibývá vraţd učitelŧ a spoluţákŧ a uţ zdaleka nejde jen o několik málo duševně chorých jedincŧ; zpŧsob řešit nesnesitelné vnitřní napětí ve stylu agresivních počítačových her a zabijáckých akčních filmŧ, jimţ jsou (nejen) mladí vystaveni jako trvalému vymývání mozkŧ, se šíří jako ničivá „kulturní nákaza“. Imunitní systém společnosti, který by měl zvládat agresivní pudovost (k němuţ samozřejmě patří dŧleţitá etická dimenze náboţenské tradice) je ochromen. Institucionální nositelé této kultury jsou trvale „fackovacími panáky“ médií a křesťanské prvky jsou rŧznými zpŧsoby vytlačovány z veřejného ţivota (nejnověji v rámci ideologie „politické korektnosti a multikulturality“, o níţ kdosi řekl, ţe miluje všechny kultury s výjimkou své vlastní). Ovšem církve samotné jsou do jisté míry rovněţ odpovědné za to, ţe jsou v dnešní Evropě v koutě a v krizi: náboţenští představitelé se z velké části se rozdělili na „liberály“ (kteří se de facto ztrácejí v sekulární kultuře) a „fundamentalisty“, kteří nedokáţou oslovit společnost s výjimkou malého segmentu vystrašených. Ţádná věrohodná náhrada za ně však nenastoupila a asi těţko nastoupit mŧţe. * Není, nebo neměla by v této situaci být tou věrohodnou náhradou rodina? Klasická stabilní rodina, hlavní garant etické výchovy a prostředí naprosto klíčové pro formování vztahu k autoritám, je v naší části světa v rozkladu. Nenávistné výbuchy vŧči autoritám jsou téměř vţdy přenosem frustrace ze vztahu k otci a matce (přičemţ mŧţe jít i o tzv. „spořádané rodiny“ podle vnějších kritérií, v nichţ však chybí zdravé vztahy mezi rodiči a dětmi). U nás v Čechách jde – jako v mnoha dalších případech – o zvláštní koktejl jedovatého dědictví „normalizace“ s urputnou snahou napodobit a dohnat Západ v tom, co je na něm nejhoršího. Komunismus byl notorickým „negativním výběrem“: trvale likvidoval ty, kdo mohli být přirozenou mravní autoritou a na vedoucí místa po generace preferoval lidi bezcharakterní a neschopné (schopní a vzdělaní byli uţ tím potencionálně nebezpeční), ve společnosti se rozmohl cynismus. „Doba Koţená a Ţelezná“ sice otevřela netušené moţnosti schopným, avšak často také schopným všeho. Cynismus a naprostá nedŧvěra k „lidem nahoře“ nezmizely, dostaly jen nový odstín. Stačí se rozhlédnout po současné politické garnituře a mnoha dalších „celebritách“, abychom pochopili, ţe osobností veřejného ţivota, které mohou být skutečnou věrohodnou autoritou, je jako šafránu. * Zhruba před deseti lety jste hovořil o mezigeneračním napětí a jeho vývoji. Změnilo se něco za uplynulou dobu? Stále více se obávám, ţe konflikt generací bude v budoucnosti nejtragičtějším polem sváru. Kdyţ si spočtete řadu faktorŧ – stárnutí společnosti, neochota mladých plodit a vychovávat děti, prodluţování prŧměrného věku, nemoţnost uţivit rostoucí procento dŧchodcŧ menšícím se počtem ekonomicky aktivních, ztráta „úcty ke stáří“ (typické pro archaické premoderní společnosti), konflikt politických preferencí, daných rozdílnými ekonomickými zájmy generací (sobečtí staří uţ dnes naslouchají levicovým populistŧm, kteří upřednostňují hlasy stále početnějších seniorŧ před zodpovědností za budoucnost dalších generací) atd. – co Plné znění zpráv


mŧţete čekat? Varuji před lehkomyslným schvalováním legalizace euthanasie – právě ta by se mohla stát strašnou zbraní ve „válce generací“. * Systém a zpŧsob vzdělávání, který je u nás praktikován se podle vás ubírá tím správným směrem? Nebo máte pocit, ţe se spíše na školách snaţí vychovávat ze všech dětí budoucí univerzitní profesory? Humanitní obory na základních a středních školách nejsou aţ tolik preferovány a chybí předměty jako je etika, finanční gramotnost – také obecně řečeno tzv.selský rozum. Nejsem natolik obeznámen s celkovým stavem našeho školství, zejména na niţších stupních, pouze se děsím toho, jaké (bohuţel rok od roku větší) procento pologramotných maturantŧ přichází k přijímacím zkouškám na univerzitu. Obávám se, ţe stále dojíţdí starý systém školství, usilující o předávání kvanta poznatkŧ a informací a ignorující kulturní převrat, který nastal s novými informačními technologiemi. Nyní je úkolem školy naučit kritickému a tvořivému myšlení, umět si vybírat v záplavě lehce dostupných informací a vyhodnocovat je. * Jaký je váš osobní názor na moderní technické pomŧcky, které se čím dál víc objevují ve vyučovacích hodinách na základních školách? Mám na mysli notebooky, interaktivní tabule, elektronické čtečky knih, apod. Nestává se nám z prostředku cíl? Technika mŧţe a má být významnou pomocí, ale nemŧţe a nemá nahradit či zastínit nebo jen oslabit mezilidskou komunikaci, která je nejdŧleţitější hodnotou – to platí o školství (vztahu učitel – ţák), stejně jako o lékařství (vztahu lékař – pacient) a dalších oborech. Je-li pro dítě počítač uţ ne pomŧckou, nýbrţ nejdŧleţitějším a nejčastějším „ţivotním partnerem“, zakrní jeho sociální inteligence a lidská komunikační kompetence, vyroste z něj pravděpodobně sociální invalida. Učitel má samozřejmě techniku vyuţívat, ale nemŧţe se za ní schovávat. Škola se nemŧţe změnit v plně automatizovanou tovární dílnu, musí zŧstat – pamatujme na Komenského – „dílnou lidskosti“. Myslím na slova filozofa Martina Heideggera: Technika překonala všechny vzdálenosti, ale nepřinesla ţádnou blízkost. Anebo na slova svatého Pavla: Všechno vyzkoušejte – a co je dobré, toho se drţte. * Zaujala mě také rada, kterou jste kdysi dostal – „do čtyřiceti se drţ se starými a od čtyřiceti s mladými“ – drţíte se jí pořád? Ano, mŧj ţivot se jak na univerzitě, tak v praţské Akademické farnosti odehrává převáţně mezi mladými a to je úţasný vklad do ţivota, který nedovoluje mentálně zestárnout. Být mezi mladými, to znamená mít po ruce jemný seismograf, který vám lépe neţ všichni prognostici a futurologové a autoři sci-fidává tušit, co se bude dít se světem v následujících desetiletích. A mŧţete být toho alespoň trochu spolutvŧrcem. Západní společnost ví, ţe její úspěšnost stojí a padá se vzděláním mladé generace a ţe to je jedna z věcí, na které se opravdu nevyplatí šetřit a „šidit ji“. *** mons. Prof. PhDr. Tomáš Halík Th. D. Narodil se v roce 1948, vystudoval sociologii a filosofii na Filozofické fakultě UK, absolvoval trimestr sociologie a filozofi e náboţenství na University of Wales v Bangoru ve Velké Britanii. Teologii studoval tajně v Praze a po roce 1989 postgraduálně na Papeţské Lateránské univerzitě v Římě, kde v r. 1992 získal akademickou hodnost Th. Lic. Na podzim 1992 se habilitoval pro obor sociologie na FSV UK v Praze a pro obor praktické teologie na Papeţské teologické fakultě ve Wroclavi. V roce 1997 byl jmenován profesorem UK pro obor sociologie. Být mezi mladými, to znamená mít po ruce jemný seismograf, který vám lépe neţ všichni prognostici a futurologové a autoři sci-fidává tušit, co se bude dít se světem v následujících desetiletích. Obávám se, ţe stále dojíţdí starý systém školství, usilující o předávání kvanta poznatkŧ a informací a ignorující kulturní převrat, který nastal s novými informačními technologiemi. Foto autor| Archiv Tomáš Halík _



Beseda s Ladislavem Špačkem 11.3.2010

Písecký deník str. 09 (vv)_

Písecko_

Písek – Etiketa se mi stala osudem, takový je název připravované besedy s Ladislavem Špačkem. Ale nejen etiketa bude námětem besedy. Klást otázky mŧţete i z dalších oblastí, která vás z rozmanitých ţivotních zkušeností našeho hosta zajímají. Beseda se z dŧvodu nedostatečné kapacity klubovny knihovny skuteční ve Sladovně, a to v úterý 16. března od 16. 30 hodin ve Sladovně – Nízké trámy. Ladislav Špaček (*1949) byl pŧvodní profesí pedagog. Vystudoval Pedagogickou fakultu v Ostravě, později Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Na katedře českého a slovenského jazyka FF UK učil historický vývoj spisovné češtiny. Od roku 1990 pracoval v Československé televizi jako vedoucí domácího zpravodajství a zároveň byl parlamentním zpravodajem a moderátorem pořadu Události, komentáře. V letech 1992 aţ 2003 mluvčí prezidenta republiky Václava Havla a ředitel Tiskového odboru Kanceláře prezidenta republiky. Během svého pŧsobení na Praţském hradě navštívil spolu s prezidentem Havlem přes padesát zemí světa a absolvoval stovky společenských událostí na nejrŧznějších úrovních. Je spoluautorem a protagonistou televizního seriálu Etiketa, autorem knih Etiketa, Velká kniha etikety a Slon v porcelánu aneb jak se neztratit v labyrintu etikety. Na Fakultě sociálních věd UK vyučoval komunikaci s médii. Publikuje v rŧzných médiích a pořádá přednášky o komunikaci s médii, krizové komunikaci a etiketě pro přední představitele top managementu firem, státní správy a politiky. Foto popis| Region| Jiţní Čechy _

Co přinesl den (středa ;10. ;března) 11.3.2010

reflex.cz str. 00 Reflex.cz - Doleţal B._ Bohumil Doleţal_

Jak se dalo čekat, poté, co si ČSSD začala zřizovat fotodokumentaci svých nepřátel, posílají jí někteří z nich své podobenky mailem, aby ušetřili fotografovi (zdá se, ţe Paroubek má zatím jen jednoho opravdu kvalifikovaného)... Jak se dalo čekat, poté, co si ČSSD začala zřizovat fotodokumentaci svých nepřátel, posílají jí někteří z ;nich své podobenky mailem, aby ušetřili fotografovi (zdá se, ţe Paroubek má zatím jen jednoho opravdu kvalifikovaného) zdarma a dobrovolně. Dá se to vyloţit tak, ţe se jedná o podloudnou akci ODS a podobenky patří nic netušícím poctivým pracujícím. A dá se to taky tak dodatečně naaranţovat. Podle Práva (tj. těch novin) přichází do politické hry opět čehoamerický levicově konzervativní liberál Jan Švejnar. Paroubek s ním údajně počítá do funkce ministra školství (je to jednodušší neţ kandidovat do PS nebo Senátu, do vlády nemusí být člověk zvolen). Kromě toho má být Pecina ministrem vnitra, Hašek zemědělství, Zaorálek, ó ta hrŧza, zahraničí a Urban prŧmyslu. Tito lidé prý vytvoří páteř vlády. Švejnar se vyjádřil poněkud nejasně: prý jde o spekulace, nejedná se o tom, nicméně jako univerzitnímu profesoru je mu školství blízké. Má o ně zájem jako o oblast, ne jako o něco, o čem by uvaţoval přímo jako o poli své pŧsobnosti. Vţdy říkal, ţe by v nějaké fázi chtěl pomoci, třeba i v exekutivě. Pokud by dostal nabídku stanout v čele resortu, prý by o ní uvaţoval. Politický skeptik by usoudil, ţe se na funkci třese jako ratlík, jen se k tomu ještě trochu stydí přiznat. V tom případě jde jen o otázku času, a z liberálně konzervativního prezidentského kandidáta se stane Paroubkŧv děrţitaška. Coţ by byl býval ostatně v případě svého zvolení prezidentem taky. Jak se dalo čekat, poslanci přehlasovali veto Senátu ve věci niţšího zdanění zaměstnaneckých výhod. Klaus návrh nejspíš znovu vrátí a Sněmovna i jeho veto přehlasuje. Zákon je pojednáván ve stavu legislativní nouze, tím je dáno, ţe do konce volebního období bude definitivně odhlasován. Poslanec Jandák ve slovním souboji poţádal Miroslava Kalouska, aby nedělal z poslancŧ voly, Kalousek mu odpověděl, ţe nerad dělá zbytečnou práci. Plné znění zpráv


V krajském prŧzkumu na Vysočině, který předcházel dnešním otázkám Václava Moravce (podle výsledkŧ se vybírají účastníci televizní debaty), vyplynulo, ţe do PS by se dostaly velmi silná ČSSD, standardně silná KSČM, výrazně oslabená ODS a čtyři trpaslíci nad 5%. Kdyţ se procenta sečtou, vyhráli by postkomunisté drtivým zpŧsobem. Tak roztříštěné spektrum tu bylo snad jen po volbách do ČNR těsně před rozpadem ČSFR. Dostalo se mi té cti, ţe mne v rozhovoru o české politice v dnešní MfD zmínil hned dvakrát Miloš Zeman. Za prvé: „Nikdy bych nedělal rozhovor s lidmi typu Bohumila Doleţala, Karla Hvízdaly a několika dalších, které povaţuji za velmi hloupé“ (je zajímavé, ţe pan Zeman se nezabývá otázkou, zda bych s ním chtěl dělat rozhovor já). Za druhé: „Já na rozdíl od vás si dovedu představit předsedu strany, který je současně politickým komentátorem. Třeba Bohumil Doleţal byl místopředseda Liberálně politické strany, která potom zkrachovala, a potom mu nezbylo nic jiného neţ se stát komentátorem.“ (To taky není úplně přesné, „potom“ jsem dělal nejdřív poradce premiéra Klause a pak jsem deset let učil na FSV UK). To je ale jedno, pozoruhodná mi připadá z hlediska politologického a psychologického jedna věc: proč pan Zeman cítil potřebu mi věnovat takovou pozornost? Lichotí mi to sice, ale ačkoli mám o sobě dosti dobré mínění, nedovedu si naspř. představit, ţe by „zemanovci“ mohli získat nějaké voličské hlasy na základě toho, ţe se vyprofilují vŧči mně. Já jednak ve volbách nekandiduji a jednak mne skoro nikdo nezná. Zbývají dŧvody psychologické: musil jsem pana Zemana pořádně nadzvednout (coţ mi dělá velmi dobře). Teď je otázka, kdy se tak stalo, moţností je nespočet. Za nejpravděpodobnější povaţuji celkem zdařilou glosu pro lidovky.cz „Smrt politikŧm“ z 22. února. Nepředpokládám přitom, ţe by Miloš Zeman četl to, co o něm napíšu, a navíc na internetu (jistě nerad trpí, nemám mu to za zlé, je to lidské). Jenţe glosa se netýká jen jeho brilantních politologických soudŧ, ale MfD a její práce s aférou Pandur. A rozhovor vyšel v MfD. Takţe jsme doma. Daniel Kaiser doporučuje Duškova tvrzení o útoku homosexuálŧ na pozice v ministerstvu dopravy „v klidu, který tolerance umoţňuje, ohledat.“ Bylo by prý směšné, kdyby jediná (totiţ Duškova) hlava padla jen proto, ţe se „elity“ sjednotily na zákazu dělat si, třeba neurvalou, legraci. Tak za prvé, zákaz dělat si neurvalou legraci ve slušné společnosti ovšem existuje: např. dělat si legraci z handicapovaných lidí (jednonohých, slepých, hrbatých). Není to legrace, ale prasárna, a je typické, ţe v české společnosti a mezi českými novináři se to tak v některých případech zjevně nebere. A za druhé: jak lze Duškova tvrzení ohledat? Je třeba zjistit: a) zda byli přijati nekvalitní lidé (to se ovšem pozná aţ na základě nějaké delší praxe a názory se mohou lišit podle zlého, která lobby ovládne „zkušební komisi“, a b) zda byli přijati kvŧli tomu, ţe jsou homosexuálové (nad touhle druhou zkouškou se mi lehce zvedá ţaludek: co je komu do toho? Budou podrobeni nějakým testŧm? Budou k nim přinuceni, a jak?). Přirozenější a hlavně slušnější je přiznat si, ţe pan Dušek to v nejlepším případě zvoral a jeho tvrzení je nutné ve jménu vyššího principu mravního nechat plavat. Zase: pokud nám slušnost není zcela cizí. AUTOR JE POLITOLOG Další články autora najdete v rubrice POLITICKÝ DENÍK a na jeho osobních stránkách UDÁLOSTI, politický zápisník Bohumila Doleţala

URL| http://www.reflex.cz/Clanek39319.html _

Čínská ekonomika roste závratným tempem 10.3.2010

ČRo - izurnal.cz str. 00 zpravy / svetovaekonomika_ Ladislav Dvořák,Igor Maňour_

Čínské ekonomice se nadále daří. Tempo rŧstu v posledním loňském čtvrtletí zrychlilo na téměř 11 procent. Navíc export země minulý měsíc expandoval meziročně skoro o 46 procent, přičemţ podobné hodnoty dosáhl také dovoz. Podle expertŧ je to další dŧkaz toho, ţe nejen čínská ale i globální ekonomika oţivují. Čínské ekonomice pomohla stimulační opatření v objemu čtyř bilionŧ jüanŧ, které jsou zaváděny od konce roku 2008.Podle ředitele Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michala Mejstříka Čína potřebuje Plné znění zpráv


dodávky do své ekonomiky. Kvŧli tomu se velmi silně oţivil pakt ASEAN, který vede k uvolnění obchodních přehrad."Vede to k tomu, ţe nejdynamičtěji rostoucí lokalitou, se kterou Čína obchoduje, uţ z blízkého okolí není Japonsko, ale země ASEAN," řekl Mejstřík. Svou roli při velkém nárŧstu čínského exportu a importu hraje také čínská měna, která je uţ rok a pŧl zafixovaná.Čínská ekonomika bude letos moţná světovou dvojkou Navzdory světové krizi čínská ekonomika roste Čína omezila přívod peněz do ekonomiky


Hospodářský růst v Číně 10.3.2010

ČRo Rádio Česko

str. 01 15:08 Rozhovor na aktuální téma_ _

Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Čínské ekonomice se nadále daří. Tempo rŧstu v posledním loňském čtvrtletí zrychlilo na téměř 11 %. Navíc export země minulý měsíc expandoval meziročně skoro o 46 %, přičemţ podobné hodnoty dosáhl také dovoz. Podle expertŧ je to jen další dŧkaz toho, ţe nejenom čínská, ale i globální ekonomika oţivují. Tématu se budu věnovat s ředitelem Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michalem Mejstříkem. Dobrý den. Michal MEJSTŘÍK, ředitel Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd UK -------------------Dobré odpoledne. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Kde tedy vidíte příčiny tak enormního nárŧstu čínského exportu i importu? Michal MEJSTŘÍK, ředitel Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd UK -------------------Za prvé, začněme u importu. Ve chvíli, kdy se oţivuje ekonomika například tím obrovským investičním boomem, které Čína zaţila v minulých obdobích, to znamená, zdvojnásobení úvěrŧ v minulém roce vytvořilo skutečně aţ zásadní rŧst investic, tak potřebujete dovozy. Kdyţ se podíváte na historická data, všichni si pamatujeme, ţe vlastně obchodní vztahy s Evropou nebo se Spojenými státy ve vztahu myslím jako Čína byly pozitivní pro Čínu. Naopak mnozí jako přehlíţeli fakt, ţe jihovýchodní Asie je historicky oblastí, kde Čína měla vţdycky deficit v obchodní bilanci. V okamţiku, kdy vlastně Čína potřebuje opět dodávky do ekonomiky, které velmi razantně aţ drasticky utlumila, tak se velmi silně oţivil ten nedávno dále rozšíření pakt ASEAN, který vlastně bere uvolnění obchodních přehrad a dochází opět k tomu jevu, ţe nejdynamičtěji rostoucí lokalitou, s kterou Čína obchoduje vlastně z toho blízkého okolí, uţ není Japonsko, ale jsou to země ASEAN. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Jakou roli vlastně v tom oţivení a významném oţivení třeba exportu hraje čínská měna, která je v podstatě uţ rok a pŧl zafixovaná, nakolik právě podhodnocení juanu pomáhá tamní ekonomice? Michal MEJSTŘÍK, ředitel Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd UK -------------------Já vím, teď uţ skáčete do toho exportu, já jenom chci připomenout, ţe právě v dŧsledku velmi dynamického nárŧstu importu, který vlastně tlačila jak domácí poptávka, tak export, tak vlastně došlo ke ztenčení vlastně toho klasického přebytku bilance Číny jako celku, to znamená, to je jeden rys, druhý rys je jenom, ţe ta čísla, která padla, jsou za jeden měsíc a musíme být technicky /nesrozumitelné/, díky lunárnímu roku v Číně prostě nelze pracovat s jedním měsícem, protoţe to je jiný měsíc neţ loni a předloni, tak se musíme jako orientovat na dva měsíce, tak ten rŧst je malinko menší. To je jenom nutné připomenout. Plné znění zpráv


Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------A teď k tomu exportu a úloze juanu? Michal MEJSTŘÍK, ředitel Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd UK -------------------Z tohoto hlediska nepochybně vlastně export roste, ale já si myslím, ţe to nadhodnocení čínské měny vlastně jenom jedním z těch faktorŧ. Nemělo by se přeceňovat uţ jen proto, ţe Čína daleko silněji začala exportovat směrem do takových zemí, jako je Latinská Amerika nebo takových částí světa, jako je Latinská Amerika, jako je Afrika, takţe vlastně tam došlo k závaţné diverzifikaci exportu. Takţe těch faktorŧ je trošku víc. Nepochybně pozice, kterou oni vlastně zastávají je příliš jaksi neměnit hodnotu, neposilovat měnu. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Na to jsem se právě chtěl zeptat, protoţe kdyţ se tedy cítí nebo mŧţou cítit Číňané dostatečně silní tím, ţe si našli nové trhy, tak by v podstatě jim nemuselo zase tolik bránit v tom, aby svoji měnu dál uţ na té nízké hranici neudrţovali. Michal MEJSTŘÍK, ředitel Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd UK -------------------Kdyby ten obchodní přebytek neklesnul na polovinu za první dva měsíce. A z tohoto hlediska vlastně to je znak samotného faktu, ţe ano, export roste, rostou i obchodní překáţky přirozeně, ale roste import a ten import není tlačený jenom exportem, ale je tlačený i rŧstem domácí poptávky ať uţ investičního charakteru nebo spotřebního charakteru. Takţe to jsou zase ty tlaky, které vedou k obraně Číny, ţe asi ten kurz není nic tak dramatického, protoţe oni jako chudá země vlastně se dále musí rozvíjet a nesmí narazit na svoji cenovou nekonkurenceschopnost. Já tím jenom chci říci, ţe vlastně tím se obrušuje ta hrana, já si samozřejmě myslím, ţe k tomu posílení kurzu by asi objektivně dojít mělo, sami Číňané se tomu brání a omezují ho maximálně na 1 % ročně, uvidíme, co nám ukáţí další měsíční a konzistenčnější data. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Vy jste řekl, ţe čínské ekonomice pomohla stimulační opatření, ta byla v objemu 4 bilionŧ juanŧ a jsou zaváděna od konce roku 2008. Je podle vás Čína opravdu definitivně ve fázi oţivení, respektive mohly by případné problémy ovlivnit ji i další globální ekonomický rŧst? Michal MEJSTŘÍK, ředitel Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd UK -------------------/nesrozumitelné/ klade tuto otázku, tak já pravidelně odpovídám takto. Čína je zemí, která v tuto chvíli skutečně nepředstavitelně investuje a my nevíme přesně, do jaké míry jsou to investice efektivní, je jasné, ţe Japonsku staví další mosty a tam to asi nemá cenu, tam uţ jich je hodně. Naopak v Číně řada infrastrukturních staveb schází, jde o to, jestli se staví na těch správných místech, a tak dále, v kaţdém případě je ten investiční boom přepálený. Druhý faktor je, a to je také podstatné, ţe i na finančním trhu se přelévá část těch peněz vlastně ţe tam vznikají určité bubliny a ve třetí, ve chvíli, kdy vám takto roste poptávka nejenom doma, ale i ve světě, tak řada těch dělníkŧ, která byla zvyklá pracovat v těch exportních zónách a mezitím vlastně po poklesu exportu se vrátila domŧ, tak našla nové uplatnění a v tuto chvíli, jak známo, v Číně je menší ochota, neţ tomu bylo v minulosti, vracet se do těch exportních zón a pokud se tam lidé chtějí vrátit, tak se jim musí nabízet vyšší mzdy. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Takţe to jsou všechno rizika, která mohou to oţivení a ten předpokládaný rŧst, který se počítá aspoň vedení jaksi čínské komunistické strany ho počítá letos na úrovni 8 %, by mohly ohrozit? Michal MEJSTŘÍK, ředitel Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd UK -------------------Ohrozit, v kaţdém případě mohou ohrozit konkurenceschopnost vlastně těch exportních produktŧ. Pokud máte draţší pracovní sílu, tak ztrácíte tu historickou výhodu, kterou Čína v minulosti měla a tím pádem to vaše zboţí se stává draţší a méně konkurenceschopné na řadě trhŧ. Tím spíše trzích toho takzvaného, té Latinské Ameriky a Afriky. To je jedna věc a tím pádem ta dynamika, která by byla docílena tím vlastně zpřísněním kurzu, Plné znění zpráv


tak ona se vám promítá v ceně pracovní síly, takţe to je jedno z těch rizik, druhé z těch rizik je očividné, jakkoliv tři největší světové banky v tuto chvíli měřeno vlastně tím jejich podílem obchodování na burze v přepočtení, tak jsou velké, tak navýšení těchto úvěrŧ vytváří nejenom příleţitosti pro čínskou ekonomiku, ale těmi skrytými potenciálně špatnými některými úvěry, některými dokonce dalšími problémy spojenými s bublinami i nová rizika, takţe v tuto chvíli je těţko odhadnout, určitě vývoj v Číně bude plný těchto nerovnováţných tendencí a je dŧleţité prostě v tom 8 - 10% horizontu, který oni vidí z hlediska rŧstu svého hrubého domácího produktu spatřovat nejenom příleţitosti, ale samozřejmě i ta zmíněná rizika. Tomáš PAVLÍČEK, moderátor -------------------Říká ředitel Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michal Mejstřík. Děkuji vám za čas a přeji pěkný den. Michal MEJSTŘÍK, ředitel Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd UK -------------------Také na shledanou. _

Tým poradenských sluţeb PricewaterhouseCoopers Česká republika posílil senior manaţer Milan Severin 10.3.2010

Kariera.iHNed.cz

str. 00

Kariera.iHNed.cz_

_ Věnovat se bude rozvoji poradenských sluţeb ve finančním sektoru. Do Prahy se Milan Severin vrátil po téměř šestiletém pŧsobení v londýnské kanceláři PricewaterhouseCoopers UK. Milan Severin spolupracoval s předními finančními institucemi ve Velké Británii a dalších zemích. Se svým týmem poskytoval společnostem pŧsobícím v bankovnictví a pojišťovnictví široké spektrum sluţeb zaměřených na zvyšování výkonnosti a konkurenceschopnosti, zejména na obchodní a provozní modely, řízení výkonnosti, řízení nákladŧ a efektivnosti procesŧ. „Zkušenosti, které jsem získal při projektech pro britské banky a pojišťovny, bych rád nabídnul i českým klientŧm,“ řekl Milan Severin. Milan Severin (36) pŧsobí v PricewaterhouseCoopers od roku 1999. Je absolventem Institutu ekonomických studií při Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze a členem Asociace certifikovaných účetních (ACCA). Je ţenatý, ve volném čase se věnuje sportu a cestování.

URL| http://Kariera.iHNed.cz/c1-41185760-tym-poradenskych-sluzeb-pricewaterhousecoopers-ceska-republikaposilil-senior-manazer-milan-severin _

Zkoušky na VŠ: loňské otázky 9.3.2010

Mladá fronta DNES str. 02 Události a politika_ RADKA WALLEROVÁ_

Chyba byla v drahých testech Scio, které slouţí i jako přijímačky na VŠ. Firma nebude otázky hodnotit Praha - Studenti, kteří minulou sobotu absolvovali Národní srovnávací zkoušky společnosti Scio, jsou hodně rozčarovaní. „Objevilo se tam pět otázek stejných jako loni. Scio přitom loňské testy prodává skoro za pět set korun a ti, kdo si je koupili, byli tudíţ ve výhodě,“ komentuje to Radim Hrubý, kterého letos čekají přijímačky na vysokou školu. „Je to vlastně prozrazení zadání předem,“ soudí uchazeč. Plné znění zpráv


Přijímačky přitom u některých škol mohou částečně nebo dokonce úplně nahradit právě výsledky těchto srovnávacích zkoušek – pokud v nich student získá dostatečný počet bodŧ. Konají se několikrát ročně, za kaţdý pokus se však rovněţ platí několik set korun. „Je to chyba, a to docela velká. Sypeme si proto popel na hlavu, jsme ale také jen lidé chybující,“ reagoval na chybu šéf společnosti Scio Ondřej Šteffl. Jeho firma se rozhodla reagovat na omyl tak, ţe z hodnocení tyto otázky vypustí. A co kdyţ zrovna ty měl dobře i někdo z těch, kdo si testy předem nekoupili? „Lépe se to vyřešit nedá,“ hájí rozhodnutí Šteffl s tím, ţe podobné chyby se dějí i na školách, které si přijímačky chystají samy. Kurz? Za tisíce Příprava na zkoušky podle společnosti Scio není ničím levným. Radima Hrubého zatím vyšla na více neţ pět tisíc korun. Po tisícovce dal za dvoje srovnávací zkoušky ze studijních předpokladŧ a základŧ společenských věd, 2 700 korun ho stál přípravný kurz a skoro pět set texty minulých testŧ. Intenzivní přípravný kurz stojí dokonce přes pět tisíc korun. Právě cenu přípravy a zkoušek pod taktovkou Scio studenti kritizují – vznikla kvŧli tomu dokonce skupina na síti Facebook. Na některých fakultách však nemají na vybranou. Přibývá totiţ těch, které národní srovnávací zkoušky skutečně pouţívají jako „vstupenku do svých poslucháren“. Patří mezi ně například Fakulta sociálních věd nebo Právnická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, Filozofická fakulta Jihočeské univerzity, brněnské Vysoké učení technické či Fakulta sociálních studií brněnské Masarykovy univerzity. „Této fakultě to vyhovuje, ale pro našich dalších sedm fakult si testy studijních předpokladŧ tvoříme sami,“ říká mluvčí Masarykovy univerzity Tereza Fojtová. Texty zkoušek z minulých let jsou k mání zdarma na internetu a tamtéţ je moţné rovněţ zdarma absolvovat přípravný kurz. Studenti tak zaplatí jen 400 korun za moţnost jít k vlastním přijímačkám. „Nechceme ţádného zájemce o studium znevýhodňovat vysokými cenami testŧ a kurzŧ,“ vysvětluje Fojtová. O pouţití testŧ Scio neuvaţuje Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze. „Od budoucího studenta očekáváme nadstandardní zájem o zvolený obor a tomu odpovídající poznatky z tohoto oboru,“ vysvětluje děkan Michal Stehlík. Ministerstvo školství se nebude problémem zabývat. „K tomuto nemáme ţádný komentář. Přijímací řízení je plně v kompetenci vysokých škol. Dá se ale říci, ţe je to další argument pro státní maturitu,“ uvedl Ondřej Gabriel z tiskového odboru ministerstva školství. Úřad chce, aby výsledky státních maturit v budoucnu nahradily přijímací zkoušky. *** * Přijímačky na vysoké Co se stalo? Společnost SCIO při březnovém kole Národních srovnávacích zkoušek, k jejichţ výsledkŧm přihlíţí část vysokých škol, pouţila několik otázek z loňska. Ve výhodě tak byli uchazeči, kteří si loňské testy koupili jako podklady k přípravě. Jak na vysokou Dostat se na vysokou školu lze několika zpŧsoby. Část z nich – především soukromé vysoké školy a některé technické fakulty – bere bez přijímaček. Většina prestiţních škol má své vlastní zkoušky, ale část z nich přihlíţí k výsledkŧm testu studijních předpokladŧ od společnosti SCIO. Některé fakulty přijímají studenty pouze na základě těchto testŧ. _

Ve Scio testech se objevily otázky z minulého roku, studenti se bouří 9.3.2010

zpravy.iDNES.cz str. 00 Zprávy iDNES.cz / Studium HP_ MF DNES, Radka Wallerová_

Studenti, kteří minulou sobotu absolvovali Národní srovnávací zkoušky společnosti Scio, jsou hodně rozčarovaní. "Objevilo se tam pět otázek stejných jako loni. Scio přitom loňské testy prodává skoro za pět set korun a ti, kdo si je koupili, byli tudíţ ve výhodě," komentuje to Radim Hrubý, kterého letos čekají přijímačky na vysokou školu. Podle něj je to prozrazení zadání předem.



Přijímačky přitom u některých škol mohou částečně nebo dokonce úplně nahradit právě výsledky těchto srovnávacích zkoušek - pokud v nich student získá dostatečný počet bodŧ. Konají se několikrát ročně, za kaţdý pokus se však rovněţ platí několik set korun. "Je to chyba, a to docela velká. Sypeme si proto popel na hlavu, jsme ale také jen lidé chybující," reagoval na chybu šéf společnosti Scio Ondřej Šteffl. Jeho firma se rozhodla reagovat na omyl tak, ţe z hodnocení tyto otázky vypustí. A co kdyţ zrovna ty měl dobře i někdo z těch, kdo si testy předem nekoupili? "Lépe se to vyřešit nedá," hájí rozhodnutí Šteffl s tím, ţe podobné chyby se dějí i na školách, které si přijímačky chystají samy. Kurz? Za tisíce Příprava na zkoušky podle společnosti Scio není ničím levným. Radima Hrubého zatím vyšla na více neţ pět tisíc korun. Po tisícovce dal za dvoje srovnávací zkoušky ze studijních předpokladŧ a základŧ společenských věd, 2 700 korun ho stál přípravný kurz a skoro pět set texty minulých testŧ. Intenzivní přípravný kurz stojí dokonce přes pět tisíc korun. Právě cenu přípravy a zkoušek pod taktovkou Scio studenti kritizují - vznikla kvŧli tomu dokonce skupina na síti Facebook. Na některých fakultách však nemají na vybranou. Přibývá totiţ těch, které národní srovnávací zkoušky skutečně pouţívají jako "vstupenku do svých poslucháren". Patří mezi ně například Fakulta sociálních věd nebo Právnická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, Filozofická fakulta Jihočeské univerzity, brněnské Vysoké učení technické či Fakulta sociálních studií brněnské Masarykovy univerzity. "Této fakultě to vyhovuje, ale pro našich dalších sedm fakult si testy studijních předpokladŧ tvoříme sami," říká mluvčí Masarykovy univerzity Tereza Fojtová. Texty zkoušek z minulých let jsou k mání zdarma na internetu a tamtéţ je moţné rovněţ zdarma absolvovat přípravný kurz. Studenti tak zaplatí jen 400 korun za moţnost jít k vlastním přijímačkám. "Nechceme ţádného zájemce o studium znevýhodňovat vysokými cenami testŧ a kurzŧ," vysvětluje Fojtová. O pouţití testŧ Scio neuvaţuje Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze. "Od budoucího studenta očekáváme nadstandardní zájem o zvolený obor a tomu odpovídající poznatky z tohoto oboru," vysvětluje děkan Michal Stehlík. Ministerstvo školství se nebude problémem zabývat. "K tomuto nemáme ţádný komentář. Přijímací řízení je plně v kompetenci vysokých škol. Dá se ale říci, ţe je to další argument pro státní maturitu," uvedl Ondřej Gabriel z tiskového odboru ministerstva školství. Úřad chce, aby výsledky státních maturit v budoucnu nahradily přijímací zkoušky.

URL| http://zpravy.idnes.cz/ve-scio-testech-se-objevily-otazky-z-minuleho-roku-studenti-se-bouri-1jj/studium.asp?c=A100309_1347799_domaci_lpo _

Kauza Dušek 8.3.2010

ČT 24

str. 01


Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Dobrý večer. Homofobní slova odborářského bosse otřásly kdekým. V komentovaných událostech pomineme neurvalost výrokŧ, které dalekosáhle překročily hranici vkusu a zaměříme se na jejich obsah. Opravdu se do vedení ministerstva dopravy a Českých drah dostávají lidé na základě sexuální orientace? Dosazují tam členové vedení své partnery? Mnozí poukazují na to, ţe v moderní společnosti politická korektnost mnohdy svazuje ruce. Začínají tedy v nadsázce politicky nekorektní Události, komentáře. Plné znění zpráv


Odborářský předák Jaromír Dušek začíná za své homofobní výroky platit. Koalice dopravních odborŧ ho vyřadila z jednání s politiky. Ministr dopravy pak na něj podal trestní oznámení a stejný postup zvaţuje i šéf Českých drah. Dušek ale na svých ostrých slovech trvá. Tvrdými výroky o homosexuálech chtěl prý upozornit na problémy drah. Jan OSÚCH, redaktor -------------------2 hodiny jednání, 18 bossŧ dopravních odborŧ a jedna otázka: zŧstane Jaromír Dušek jednou z našich tváří? Kritizovaný odborář se obhájit nepřišel. Po jednání mu kolegové vzkázali: jako vyjednavač jsi skončil. Luboš POMAJBÍK, předseda, Odborový svaz dopravy -------------------Do doby, neţ se celá mediální roztrţka vysvětlí, nebude pana Jaromír Dušek reprezentovat koalici dopravních odborových svazŧ. Jan OSÚCH, redaktor -------------------Po skandálu s homofobními výroky by prý Dušek projednání s politiky jen zavíral dveře. Jindřich HLAS, prezident Federace strojvŧdcŧ -------------------Bohuţel ve spojení s panem Duškem je koalice, ale tyhle ty jeho výroky byly jako soukromé osoby. Jan OSÚCH, redaktor -------------------Dušek si ale z rozhodnutí svých kolegŧ moc nedělá. Jaromír DUŠEK, předseda, Svaz odborářŧ dopravy a sluţeb /Interview ČT24, 8. 3. 2010/ -------------------Podle mého názoru uţ všechna jednání, která v oblasti benefitŧ mohla proběhnout, uţ proběhla. Ţádné další nikdo neočekává. Jan OSÚCH, redaktor -------------------Odvolání Duška z pětičlenného vyjednávacího týmu odborářŧ uvítal premiér Fischer. Jan FISCHER, premiér -------------------Jenom nevím, jak se takovéto výroky zcela nevysvětlitelné, neuchopitelná, nepochopitelné dají vysvětlit. To, to nevím. Jan OSÚCH, redaktor -------------------A přivítal ho i ministr Slamečka. Jeho označil Dušek o víkendu za jednoho z členŧ spiknutí homosexuálŧ na ministerstvu dopravy a na Českých drahách. Kvŧli výrokŧm o zvýhodňování homosexuálŧ a tunelování drah se chce s Duškem soudit. Gustav SLAMEČKA, ministr dopravy -------------------Já na něho za ministerstvo dopravy podám trestní oznámení za pomluvu. Jan OSÚCH, redaktor -------------------A trestní oznámení na Duška zvaţují i České dráhy. Petr ŠŤÁHLAVSKÝ, mluvčí, České dráhy -------------------Odborníci Českých drah se vybírají na základě své kvalifikace. Nepravdivá vystoupení pana Duška v médiích hrubě poškozují dobrou pověst naší společnosti. Plné znění zpráv


Jan OSÚCH, redaktor -------------------Dušek ale trvá na tom, ţe svými výroky mířil hlavně na chyby v hospodaření drah. Jaromír DUŠEK, předseda, Svaz odborářŧ dopravy a sluţeb /Interview ČT24, 8. 3. 2010/ -------------------Kdybych to řekl velmi kulantně, kdybych byl velmi uhlazený v tom rozhovoru, myslíte, ţe bych teďka tady seděl proti vám a myslíte, ţe bych mohl věcně ukázat na problémy, které tam jsou? Jan OSÚCH, redaktor -------------------Jaromír Dušek nemá jisté ani předsednické křeslo ve Svazu odborářŧ sluţeb a dopravy. Generální rada svazu bude o jeho případném odvolání jednat ještě tento týden. Jan Osúch, Česká televize. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Ministr dopravy Gustav Slamečka je naším hostem, dobrý večer. Gustav SLAMEČKA, ministr dopravy -------------------Dobrý večer. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Pane ministře, opominu teď úplně ty nestupidnější pasáţe výrokŧ odborářského bosse a zacílím na obsah toho obvinění, které zaznělo, a to, ţe do vedení Českých drah a ministerstva dopravy se lidé dostávají na základě velmi blízkého přátelství. Je to pravda? Gustav SLAMEČKA, ministr dopravy -------------------Tak na ministerstvu dopravy se po dobu mého pŧsobení na ţelezniční sekci prakticky vŧbec ţádné personální změny neudělaly. Jediná personální změna, která se tam uskutečnila, byla při mém nástupu, ţe jsem na neobsazené místo náměstka po odvolaném náměstku Ţákovi, kterého odvolal ještě mŧj předchŧdce, nominoval pana Krále. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Bylo to na základě blízkého přátelství? Gustav SLAMEČKA, ministr dopravy -------------------Pan Král je odborníkem, který předtím byl náměstkem ministra... ministra MMR, takţe jako je to člověk, který má velké zkušenosti ve státní správě. Pracoval také v oblasti projektu partnerství veřejného a soukromého sektoru. Takţe to bylo výlučně na základě odborné zpŧsobilosti. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Ţádné osobní vazby tam nebyly. Gustav SLAMEČKA, ministr dopravy -------------------Já jsem pana Krále předtím neznal a ţádné osobní vazby na něho nemám. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Víte, ono je opravdu jedno, kolik lidí s jakou orientací je na úřadech, ale pokud tito lidé na základě kamarádství a partnerství mezi sebou vytvářejí nějaké mocenské klany, a z toho tedy vás odborářský šéf obvinil, tak by to byl problém, pokud to tedy je pravda. Znovu se ptám, zda došlo k nějakým výraznějším výměnám, nejen třeba na Plné znění zpráv


ministerstvu, ale i směrem k Českým drahám, protoţe pan Jaromír Dušek mluví o desítkách takto vyměněných lidí na základě blízkého přátelství mezi nimi. Gustav SLAMEČKA, ministr dopravy -------------------Odpověděl jsem, odpověděl jsem vám jasně, na ministerstvu dopravy ţádné... Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------A České dráhy? Gustav SLAMEČKA, ministr dopravy -------------------Ţádné personální změny nebyly. Co se týká Českých drah, tak generální ředitel Ţaluda byl jmenovaný ještě ministrem Řebíčkem. Pana generálního ředitele Ţaluda jsem nejmenoval já. S panem generálním ředitelem Ţaludem se setkávám jen pracovně, takţe jako já z mého pohledu prostě tato nařčení absolutně odmítám. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Úplně tedy vylučujete, ţe těmi výroky jakkoliv hloupými, nekorektně a velmi neurvale tedy definovanými, ţe tím zpŧsobem vyvřela jak láva nebo vyvřel jak láva jistý problém, o kterém se s ohledem politickou korektnost třeba příliš nemluví? Já nemluvím o sexuální orientaci vysokých státních úředníkŧ, ale ono je přece jedno, s kým sdílím loţe, ale dnes uţ opravdu málokdo si třeba dovolí svou milenku dosadit do nějaké vysoké funkce. Hypoteticky, takto vy byste nikdy nejednal, je to pro vás dokonale zaţitý etický imperativ, pane ministře? Gustav SLAMEČKA, ministr dopravy -------------------Je to trochu, je to pro mě zaţitý etický imperativ, ale je to přesně naopak, je to přesně naopak, ta úvaha, jak říkáte vy, protoţe pan Dušek se rozhodl právě vyuţít této úplně primitivní řeči a na to, aby poskytl a dal prostor ve svém vlastním ţivým argumentŧm, protoţe kdyţ si všimnete jeho rétoriky, tak on začal homofobní rétorikou, aby vyvolal pozornost v médiích a dneska se dočítáme, ţe jsem, ţe dělám samozřejmě politiku personální, která je ku prospěchu lidí s určitou sexuální orientací, dále ţe se zúčastňuji tunelování Českých drah, dále na chatu jsem se dočetl, ţe kryji trestný čin generálního ředitele Ţaludu, ţe jsem spojený se zpravodajskými sluţbami a ţe prostě ovládáme státní zástupkyni a takové to prostě lţi. Takţe jako vidíme velice dobře ten vývoj událostí a bohuţel teda prostě byla zneuţitá právě ta homofobní rétorika na to, aby si pan Dušek uzurpoval pozornost. To, co on dneska hlásí, to nejsou nové věci, jenţe ho nikdo ho uţ předtím bohuţel a naštěstí neposlouchal. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Tak se podívejme na některé ty faktické věci. Jaromír Dušek dnes opravdu v Interview ČT 24 naznačil, ţe skrze tyto mocenské klany, a to řekl on, "prošustrovaly" České dráhy 8 miliard. Přímo to nedokázal, ale zprávami, jak drahami protečou miliardy, u kterých nikdo neví, kam se poděly, tak těch je víc. Konkrétní případ: České dráhy a ministerstvo dopravy uzavřely desetiletou smlouvu na provoz dálkových vlakŧ. Letos to přijde na 4 miliardy. Existuje ale analýza, ţe je to mrhání peněz daňových poplatníkŧ a ţe by ta smlouva mohla přijít nebo ţe by ty rychlé vlaky mohly přijít o jednu miliardu míň v té smlouvě. Dokonce některé analýzy uvádějí aţ o 3 miliardy míň. To je miliarda k miliardě. Četl jste tu analýzu, zajímá se stát o tyto záleţitosti, ţe by mohl ušetřit? Gustav SLAMEČKA, ministr dopravy -------------------Tak v prvé řadě je třeba říct, ţe těch 8 miliard, které vy zmiňujete, tak ty uţ byly několikrát vysvětlovány, byly vysvětlovány v hospodářským výbore, v rozpočtovém výboru Poslanecké sněmovny. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Ano, a já se vás ptám na ty rychlé vlaky právě proto. Gustav SLAMEČKA, ministr dopravy -------------------Plné znění zpráv


To se k tomu dostanu. Ale já chci jen ukázat, ţe to je prostě argument, který pan Dušek omílá, omílá nekonečně. Prostě několikrát bylo zkonstatované, ţe tam ţádné pochybení nebylo. Koneckoncŧ to, co on uvedl, tak to se udělalo dávno před mým příchodem na ministerstvo dopravy. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Pane ministře, právě proto. Pojďme k těm rychlým vlakŧm. Gustav SLAMEČKA, ministr dopravy -------------------Tak co se týče rychlých vlakŧ. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Četl jste tu analýzu? Gustav SLAMEČKA, ministr dopravy -------------------Tak já nevím, o jaké analýze hovoříte, ale v podstatě... Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Analýze společnosti, konkurenční společnosti RegioJet. Gustav SLAMEČKA, ministr dopravy -------------------A s tou, o tu se opírá pan Dušek, ano, to byl jeho zájem, ano, aby prostě... Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Já se právě proto ptám, jestli vy jste ji četli, jestli pro vás byla relevantní a jestli by se skutečně dalo ušetřit? Gustav SLAMEČKA, ministr dopravy -------------------My jsme ušetřili oproti loňskému roku na regionální dopravě a na dálkové dopravě ve výši miliard korun. Tím pádem jsme byli schopni právě dokázat to, ţe s ministrem financí jsme udělali desetiletou smlouvu na jednak financování dálkové dopravy a také regionální dopravy. To, co se udělalo pod mým vedením na ministerstvu, tak to se ţádnému ministrovi předtím nepodařilo, takţe já ty desetileté smlouvy povaţuji za absolutní úspěch. A pokud se zeptáme kohokoliv na ţeleznici, kromě snad nějakých nenávistných jedincŧ typu pana Duška, tak vám potvrdí, ţe to je asi to nejlepší a skutečně musím teda, nechci se chválit, ale mám za to velký kredit na ţeleznice. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Kdyţ je to tak skvělé, jak říkáte, tak mi řekněte, kam se všechny ty miliardy ztrácejí, kdyţ zákon garantuje Českým drahám uhrazení prokazatelné ztráty a ještě pětiprocentní zisk? Z toho mi logicky vyplývá, logika věci velí, ţe tak by za tak exkluzivních podmínek by kaţdá firma, tedy i České dráhy musely hospodařit vyrovnaně, ale dráhy mají stomiliardový dluh. Navíc se peníze uvnitř podniku přesouvají, kam je třeba, to nastoluje obrovský chaos, a proto moţná vznikají ty domněnky, ţe v tomto chaosu si kaţdý urve tu miliardu ono, tu tam to, kde to komu jde, přes ty spřátelené vazby. Gustav SLAMEČKA, ministr dopravy -------------------Paní redaktorko, České dráhy skončily loňský rok poprvé v provozním zisku. Nevím, o jakých... Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Ano, mluvíme o provozním zisku. Plné znění zpráv


Gustav SLAMEČKA, ministr dopravy -------------------Nevím, nevím, o jakých ztracených miliardách mluvíte. To byste musela přesně vydefinovat, ale já o ţádných nevím. Já vím jen o miliardách, které v minulosti nebyly pokryté, kdy České dráhy dávno měly stanovený jízdní řád, pŧl roku předtím neţ byly uzavřené smlouvy a za dalšího pŧlroku se hledaly finanční prostředky, aby se ten závazek vyrovnal. To dneska neexistuje. Tento rok poprvé České dráhy mají postavený jízdní řád na základě objednávek a objednávky jsou pokryté finančními prostředky. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Ano, ale to bylo poprvé. Gustav SLAMEČKA, ministr dopravy -------------------No, a to bylo za mého vedení na ministerstvu, takţe jako já prostě jako vlastně odmítám absolutně odpovídat na nějaké domněnky z minulosti, protoţe to jsou jen dohady, které, na které ani vy ani já nemám ţádné prostě podloţené argumenty. Ale skutečnost, realita je taková, jak jsem uvedl. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Tak mluvíme o té nakumulované ztrátě. Řekněte mi, co konkrétní výroky Jaromíra Duška k nehospodárnosti Českých drah, které zazněly v Lidových novinách, má ředitel Českých drah kartu na benzín bez limitu, je to pravda? Gustav SLAMEČKA, ministr dopravy -------------------Abych řekl pravdu, já ředitele Českých drah na dané bázi nekontroluji, je to prostě společnost, která má svoje vedení, má svoje kontrolní orgány. Sama víte, ţe v blízké době se budou projevovat benefity, bude se projevovat i to, jaké jsou platy a jaké jsou i další benefity. Pokud se ukáţe, ţe tyto benefity jsou nadstandardní, tak bude na ně sáhnuto. Takţe já bych nevytrhoval z kontextu, jestli má kartu takovou nebo onakou. Je to benefit samozřejmě, který moţná ţe má, já to fakt skutečně nevím, neumím vám na tuto konkrétní otázku odpovědět, ale bude to zkoumáno v rámci toho převedení. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Ono to zaznělo právě v těch Lidových novinách v rozhovoru, České dráhy jsou podnikem, který stoprocentně vlastní stát, proto se na to ptám, proč by generální ředitel nemohl jezdit třeba zadarmo vlakem? Gustav SLAMEČKA, ministr dopravy -------------------Já myslím, ţe pan generální ředitel asi by měl jízdenku tak jako jiní zaměstnanci a asi ten vlak vyuţívat mŧţe. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Otázka je, jestli ji pouţívá. Gustav SLAMEČKA, ministr dopravy -------------------To já nevím, to se musíte zeptat jeho. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Tak, pane ministře, zpátky na začátek. Jak vás osobně se dotýkají ty homofobní výroky bosse Jaromíra Duška? Gustav SLAMEČKA, ministr dopravy -------------------Tak musím říct, ţe se mě to dotklo velice, ani ne tak osobně. Ony samozřejmě ty výroky byly vlastně nastolené tak, aby se mohly přetřásat ty věci, které on neúspěšně několikrát se snaţil jinou cestou uplatnit. Pozornost médií si získal, to samozřejmě vidíme. Je to samozřejmě téma, které asi teda je, bych řekl, asi poprvé pouţita v Plné znění zpráv


nějakých politických debatách. Mě osobně se to týká tak, ţe samozřejmě já jsem hlavně teda velmi znepokojený těmi jeho výroky o práci na ministerstvu dopravy, o personální práci a také jsem teda mimořádně znechucený těmi jeho vývody směrem k zakrývání nějakého trestného činu generálního ředitele Ţaludy a toto jsou prostě dŧvody, které mě vedou k tomu, ţe se budu s právníky radit, jak na pana Duška podat trestní oznámení. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Kdy podle vás nastává ten moment, kdy uţ se má mluvit o soukromém, o soukromí politikŧ, kde je ta hranice, kdy to ještě není a kdy uţ to je ve veřejném zájmu podle vás? Gustav SLAMEČKA, ministr dopravy -------------------Podívejte se, pokud by pan Dušek prohlásil, ţe jsem homosexuál bez těch dalších, bez těch dalších invencí, které pouţil, tak se nad tím povznesu a řeknu tak jako holt tohle asi je věc, která asi ve slušné společnosti o ní vŧbec nemusí hovořit. A myslím si, ţe v podstatě jsou veřejný činitel, tak samozřejmě jako z tohoto pohledu cítím potřebu se vyjádřit, vyjádřit k jeho výrokŧm velmi ostře a necítím potřebu prostě s ním polemizovat o své nebo někoho jiného sexuální orientaci. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Řekněte mi, proč politici v Česku tak neradi hovoří nebo přiznávají svou homosexualitu, v západních zemích uţ je to celkem běţné? Gustav SLAMEČKA, ministr dopravy -------------------Já myslím, ţe je to téma, které jako, o kterém se ve slušné společnosti a mezi slušnými lidmi jako hovořit vŧbec nemusí a já z tohoto pohledu necítím vŧbec potřebu jako nějakým zpŧsobem o tomto, o tomto mluvit a především nechci vyvolat dojem, ţe člověk na základě sexuální orientaci si nějak v té společnosti začne prostě vydobývat nějaké zvláštní postavení, protoţe je to právě to, s čím jste začala, ţe prostě je to politicky korektní. Takţe jako já si myslím, ţe pokud si člověk dělá svou práci a zanechá za sebou dobrou práci, tak to by mohlo být jediným kritériem, podle něţ by se ho hodnotí. Hlavně teda ve veřejné funkci. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Ministr dopravy Gustav Slamečka byl naším hostem, děkuji vám, na shledanou. Gustav SLAMEČKA, ministr dopravy -------------------Na shledanou. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Zdravím teď předsedu Odborového svazu dopravy Luboše Pomajbíka, dobrý večer. Luboš POMAJBÍK, předseda, Odborový svaz dopravy -------------------Dobrý večer vám i divákŧm. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Pane předsedo, je to konec odborářského bosse Jaromíra Duška? Luboš POMAJBÍK, předseda, Odborový svaz dopravy -------------------To já skutečně nedokáţu posoudit, protoţe Jaromír Dušek je jeden z 18 předsedŧ svazu, které jsou sdruţené v dopravní koalici a my nemŧţeme zasahovat do vnitřní struktury jednotlivých členských svazŧ. Dnes se koalice rozhodla o tom, ţe Jaromír Dušek přestává být reprezentantem této koalice, ale jaká bude jeho pozice v odborovém svazu SOSaD, to skutečně nevím. Plné znění zpráv


Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------A bude svolána generální rada svazu, která jako jediná ho mŧţe odvolat, odvolá ho podle vás nebo jestli aspoň bude svolána ta generální rada? Luboš POMAJBÍK, předseda, Odborový svaz dopravy -------------------To skutečně bych hovořil za kolegy, spekuloval bych. Záleţí na tom, jak se domluví. Určitě jsou tendence k tomu, aby se to takhle řešilo, ale jestli ty tendence převáţí, to já nevím. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Zatím jste tedy nemluvil s většinou těch zástupcŧ, kteří by tu tendenci svolat tu generální radu měli, nevíte o tom, jak převaţuje ten zájem na tom, aby byla svolána a on aby byl tedy odvolán? Luboš POMAJBÍK, předseda, Odborový svaz dopravy -------------------Dnešního jednání koalice se zúčastnili dva místopředsedové odborového svazu SOSaD, my jsme po nich nechtěli ţádné striktní vyjádření, my jsme jednali za jejich přítomnosti o tom, ţe za současné situaci Jaromír Dušek nemŧţe být reprezentantem nebo vyjednavačem za Koalici dopravních odborových svazŧ, která odpracovala spousty práce a hodlá tu svoji práci dotáhnout do zdárného konce. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Ano, ale Jaromír Dušek vám dnes nepřišel ten svŧj přešlap vysvětlit, ani se za něj neomluvil. Pro Mladou frontu i pro ČT 24 dnes vlastně ta svá tvrzení potvrdil, zopakoval. Dnes uţ nemŧţete spoléhat na to, ţe to bylo nedorozumění, proto se ptám, dovedete si představit, ţe by Jaromír Dušek v budoucnu dál za odbory vyjednával? Luboš POMAJBÍK, předseda, Odborový svaz dopravy -------------------Tak my jsme ho dnes nepozvali pro to, aby se omlouval nám, ta omluva měla směřovat někomu jiného. My jsme byli tím vyjádřením, respektive tím článkem nesmírně překvapeni, protoţe Koalice dopravních odborových svazŧ se nikdy, a to chci zdŧraznit, nikdy nezabývala personálními záleţitostmi na vedení Českých drah ani na ministerstvu. My jsme se scházeli ad hoc k vyřešení problému a v poslední době, jak jistě víte, k řešení zaměstnaneckých benefitŧ. A to je problém, který skutečně hodláme dotáhnout do konce. A abychom sami sebe nespojovali, byť je v tom naprostá většina našich kolegŧ nevinně, abychom nebyli spojováni s tady těmi prohlášeními, tak došlo k tomu rozhodnutí, ţe Jaromír Dušek přestává být představitelem koalice. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Ano, a jak moc vás odbory tedy výrok Jaromíra Duška oslabil v té válce, v tom boji s parlamentem o zaměstnanecké benefity. Cítíte tam nějakou míru diskreditace? Luboš POMAJBÍK, předseda, Odborový svaz dopravy -------------------Já si myslím, ţe rozumný člověk, rozumný posluchač nebo divák nebo čtenář médií, tak vnímá, ţe s tím skutečně nemáme nic společného, ţe to byla naprosto nekonzultovaná akce a ţe my to povaţujeme za bohuţel selhání jedince, se kterým na druhou stranu, jak jsme dokázali, se dokáţeme demokraticky vypořádat a dokáţeme se očistit od takových, od nositelŧ takových výrokŧ. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Děkuji vám za informace, dobrou noc přeji. Luboš POMAJBÍK, předseda, Odborový svaz dopravy -------------------Dobrou noc, děkuji. Plné znění zpráv


Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Do Brna zdravím Martina Strachoně, člena správní rady občanského sdruţení STUD, dobrý večer. Martin STRACHOŇ, člen správní rady, STUD, Gay a lesbická liga -------------------Dobrý večer. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Pane Strachoni, odborářský šéf Jaromír Dušek za hranicí vkusu poukázal na moţný problém, který mŧţe mít reálný obsah. Vadí vám, ţe mluvil o homosexualitě jako o moţné spojnici k vytváření mocenských klanŧ v orgánu státní správy, ať uţ to tedy je pravda, nebo ne? Anebo kritizujete jen neurvalý zpŧsob, jakým to veřejnosti sdělil, jaký k tomu máte přístup k celé té kauze? Martin STRACHOŇ, člen správní rady, STUD, Gay a lesbická liga -------------------Tak především jde opravdu o ten zpŧsob, kterým to prezentoval, o to, ţe se v podstatě zachoval jako buran, s prominutím. A pokud chtěl diskutovat věcně o tom, ţe jsou nějaké, řekněme, zájmové klany na ministerstvu nebo na drahách, tak si myslím, ţe to šlo vyjádřit jinými slovy, jinou formou a především konkrétněji. Pokud prostě měl nebo má nějakou představu o tom, co se konkrétně děje špatně na ministerstvu nebo na drahách, tak to měl uţ v tom rozhovoru říct a neměl pouţívat tyhle ty spíš obecné fráze, které kvŧli té obecnosti budí dojem, ţe sama homosexualita je problémem. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Ale kdyby to byla pravda a třeba generální ředitel nějaké státní firmy dosadil do vedení svou milenku, taky by to bylo politicky nekorektní mluvit o tom veřejně. Mluvím o tom hypoteticky, o tom vlastně, do jaké míry politická korektnost nám dnes svazuje ruce v tom hovořit o těchto věcech? Opravdu mluvím hypoteticky. Martin STRACHOŇ, člen správní rady, STUD, Gay a lesbická liga -------------------No, hlavně je potřeba rozlišit dvě věci. Pokud mluvíme o milenkách, tak tam jde o konkrétním vztahu konkrétních lidí. Zatímco nemŧţeme říct, ţe kdokoli, kdo je homosexuální, kdo je gay nebo lesba, tak s kaţdým, s prominutím, spal nebo má nějaký vztah. Čili pokud pan Dušek prohlásil o třech lidech, ţe jsou homosexuálové, tak ta orientace z nich nedělá milence. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------V Praze je sociolog Petr Soukup, hezký večer i vám. Petr SOUKUP, sociolog, FSV UK -------------------Hezký večer přeju. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Pane Soukupe, kdy tedy je a kdy není politicky korektní mluvit o homosexualitě třeba vyšších úředníkŧ nebo jiných veřejně činných osob, kdy to má veřejnost zajímat a kdy uţ ne? Petr SOUKUP, sociolog, FSV UK -------------------No, tak obecně by to veřejnost aţ tak zajímat nemělo, ale samozřejmě nejsme ještě v té fázi, kdy zejména ty veřejně činné osoby by tuto informaci nějak neskrývali, a proto je to do jisté míry informace bulvárního typu a proto veřejnost zajímá. Ale na západ od našich hranic by v mnoha zemích tato informace nevzbuzovala ţádné pozdviţení, u nás stále ještě to pozdviţení mŧţe přijít. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Plné znění zpráv


Ale je politicky nekorektní mluvit třeba o homosexualitě v případě, kdy by mohla být určitou spojnicí třeba ve vytváření vlivových skupin na úřadu a podobně, třeba ve státní akciovce? K tomu se snaţím dostat. Samozřejmě ţe homosexualita jako taková by neměla nikoho zajímat, je to opravdu věc kaţdého, s kým sdílí loţe, ale je otázka to, jestli skrz třeba sexuální orientaci nedochází k nějakým vlivovým skupinám, které uţ jsou mimo kontrolu. Petr SOUKUP, sociolog, FSV UK -------------------Úplně si neumím představit, jestli skutečně to v reálné společnosti takto funguje, jestli se druţí homosexuálové s homosexuály a jsou díky tomu většími přáteli skrz třeba jedno město, a díky tomu by vznikly nějaké koalice. Ale samozřejmě pokud by něco takového vznikalo, tak by to bylo neţádoucí, ale je to asi těţké prokázat. Samozřejmě homosexuální partneři by třeba si navzájem neměli pomáhat k zaměstnání, stejně tak jako heterosexuální partneři, to je naprosto nekorektní zpŧsob. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Pane Strachoni, podle vás mŧţe tato kauza zvednout vlnu homofobie v Česku? Martin STRACHOŇ, člen správní rady, STUD, Gay a lesbická liga -------------------Já si nemyslím, ţe by mohla nějak zásadně ovlivnit nějaké dlouhodobější trendy, samozřejmě uţ teď jsme v souvislosti s tou kauzou zaznamenaly rŧzné ohlasy, ať uţ pozitivní, nebo negativní, homofobní komentáře, xenofobní komentáře, ale předpokládám, ţe tohle zase po čase vyšumí. Uţ jenom to, ţe vlastně se bavíme o kauze, která je vyvolaná jakýmsi primitivismem, buranstvím, ţe to není otázka nějaké diskuse, která by mohla být nosná, tak si myslím, ţe to, ţe se to neudrţí, ţe to nepodpoří tuhle tu nějakou vlnu homofobie. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Pane Soukupe, politická korektnost moderní společnosti mnohdy svazuje ruce. O čem všem uţ se dnes v rámci této formy korektnosti nemluví a je to v pořádku? Petr SOUKUP, sociolog, FSV UK -------------------Mluví se téměř o ničem, a dokonce i třeba na poradách v rŧzných firmách, ať uţ státních, nebo nestátních, tak opravdu se decentně o ledasčem pomlčí nebo se něco obchází slovně a je to samozřejmě problematické, protoţe to komplikuje běţnou komunikaci. Na druhou stranu je to prostě základní moc komunikace v dnešní společnosti a tak i s ním se prostě musíme naučit nějakým zpŧsobem ţít. Ale pomáhá to zase odstraňovat rŧzná znevýhodnění těch menšin, kdyţ to řeknu ošklivě, prostě dříve vlastně menšinou znevýhodněnou byly ţeny, potom gayové a lesbičky a tak dále. A postupně díky tomu, ţe se to v tom veřejném prostoru daří odbourávat ty bariéry, tak se je daří odbourávat i v těch myslích jedincŧ, a to je asi dobře. Pokud přijmeme tu tezi, ţe jsme si všichni rovni. Daniela DRTINOVÁ, moderátorka -------------------Pánové, děkuji vám, na shledanou. Petr SOUKUP, sociolog, FSV UK -------------------Na shledanou. _

Důchod 15 tisíc? Jen tahák na voliče, přiznala ČSSD 8.3.2010

Hospodářské noviny str. 01 Titulní strana_ Petr Vašek, Jakub Kalenský_

Dva miliony českých dŧchodcŧ měly aţ do dneška pádný dŧvod, proč v květnových volbách hodit hlas sociální demokracii. Strana slibovala, ţe se v případě volebního vítězství postará o to, aby se do roku 2014 významně Plné znění zpráv


zvedl prŧměrný dŧchod: aţ na 15 tisíc korun měsíčně. Místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach ale teď v rozhovoru pro HN přiznal, ţe k ničemu takovému nedojde a ţe šlo hlavně o marketingový tah, jak tři měsíce před volbami dostat do médií pozitivní zprávu o sociálních demokratech. Ambiciózní plány strany na radikální zvýšení dŧchodŧ nastínil právě Škromach před dvěma týdny na stranické konferenci o dŧchodové reformě, kterou ţivě přenášela Česká televize. „Naším cílem je, aby do roku 2014 dosáhl prŧměrný dŧchod 15 tisíc korun měsíčně,“ řekl tehdy Škromach. Zprávu uveřejnila tisková agentura ČTK a po ní většina velkých českých médií. Jenţe Škromach teď říká, ţe tenhle slib strana nemyslí váţně. „My jsme nikde nic takového neslíbili. Nenajdete to v ţádných materiálech. Vy berete od nás všechno váţně,“ vysvětlil Škromach s tím, ţe povaţuje zveřejnění nepravdivého slibu o zvýšení dŧchodŧ hlavně za dobrý tah, jak získat pozornost médií. „Vţdyť by o tom nikdo nenapsal, kdyby tam taková zmínka nepadla,“ vysvětlil poté, co ho HN upozornily, ţe by tenhle plán zatíţil státní rozpočet během čtyř let o 170 miliard korun. Coţ by mimo jiné úplně znemoţnilo jiný cíl ČSSD: sníţit do roku 2013 schodek veřejných rozpočtŧ pod tři procenta HDP. Sociální demokraté ale Škromachovo prohlášení nikdy nedementovali, i kdyţ prakticky kaţdý den rozesílají hned několik nesouhlasných reakcí na zprávy v médiích. Statisíce lidí s prŧměrnými či mírně podprŧměrnými dŧchody tak dosud mohly věřit, ţe by jim jejich penze v případě volebního vítězství ČSSD mohla vzrŧst do roku 2014 z dnešních 10 aţ na 15 tisíc korun. Podle politologa Petra Justa je to vŧbec poprvé, co nějaká strana vzala tak dŧleţitý slib zpět uţ před volbami. „Aţ dosud braly strany zpět sliby aţ po volbách,“ říká Just, který pŧsobí na praţské Fakultě sociálních věd UK. Povolební neplnění předvolebních slibŧ je v české politice docela běţné. ODS po volbách 2006 nesplnila například slib ze smlouvy Mirka Topolánka s voliči, ţe zajistí, aby lidé mohli podávat daňové přiznání na jediném listu papíru. Stejně tak ODS porušila slib, ţe nebude po volbách zvyšovat spoluúčast ve zdravotnictví, a prosadila poplatky u lékaře a v lékárnách. ČSSD zase třeba nepravdivě před vyhranými volbami v roce 2002 tvrdila, ţe zdroje na nejrŧznější sociální dávky a podpory „jsou“, jenţe hned po volbách musela kvŧli dluhŧm udělat nepopulární reformu veřejných financí. téma,strany 2 a 3 O autorovi| Petr Vašek, Jakub Kalenský [email protected] _

Barack Obama první rok v Bílém domě 8.3.2010

Mezinárodní politika _

str. 23

Dva pohledy_

1 Je obrovská ztráta popularity prezidenta Obamy během prvního roku jeho vlády výjimečná, nebo si tím prošli všichni prezidenti? RJ: Kaţdý prezident časem na popularitě ztrácí, Barack Obama však za rok v úřadě ztratil více neţ v prŧměru ostatní prezidenti v minulosti. Je více nepopulární, neţ je u prezidenta Spojených státŧ po roce v úřadu běţné. JL: Pokles popularity prezidenta Obamy u amerických voličŧ představuje v první řadě velmi špatnou zprávu pro demokratické zákonodárce, kteří bojují o znovuzvolení v podzimních volbách, v případě prezidentŧ toto číslo aţ tolik bezprecedentní není. Podobným vývojem si v posledních desetiletích prošli například Ronald Reagan či Bill Clinton, přitom ani jeden z nich neměl nakonec větší problémy se znovuzvolením. Vývoj Obamovy popularity u voličŧ má s oběma výše jmenovanými předchŧdci společný jeden základní rys, kterým je závislost na hospodářském vývoji. Proto lze očekávat, ţe pokud se Obamovi podaří zvrátit současnou nepříznivou hospodářskou situaci, zejména v oblasti nezaměstnanosti,má velkou šanci získat značnou část ztracené popularity zpět. 2 Mnozí američtí prezidenti se v prŧběhu svého mandátu posunuli od kurzu avizovaného před volbami (Bill Clinton) opačným směrem. Očekáváte něco podobného i od Obamy? RJ: Bill Clinton byl větší pragmatik, Barack Obama je více ideologický. Obama povaţoval výsledky voleb v roce 2008, jeţ byly ve skutečnosti triviálním periodickým přesunem voličŧ od strany jedné ke straně druhé, k Plné znění zpráv


jakému v demokraciích cyklicky dochází, za mandát k výraznému politickému posunutí země doleva. Američané však tento mandát Obamovi nedali, jak ukázaly volby guvernérŧ New Jersey a Virginie v listopadu 2009 a doplňovací senátorské volby letos v lednu v Massachusetts. Obama na ty poráţky zatím reaguje tak, ţe říká, ţe se bude drţet svého dosavadního kurzu. JL: Obamŧv hlavní problém, zejména u nepravicových voličŧ, spočívá v nedostatečném naplňování předvolebních slibŧ v domácí i zahraniční politice. Od zdravotnictví přes Írán, Čínu, Rusko a Severní Koreu po izraelsko-palestinské vztahy platí, ţe Bílý dŧmpřišel smnoha iniciativami, ale na konkrétní úspěchy často teprve čeká. Proto se domnívám, ţe v roce 2010 bude Obamŧv tým nadále usilovat o dosaţení co největšího pokroku v těch tématech, kterým se věnoval dosud. Radikální změnu kurzu bych očekával pouze v případě změny vnějších podmínek (např. návrat recese či výrazná zahraničněpolitická krize) nebo v případě, ţe by republikáni v podzimních volbách získali většinu alespoň v jedné komoře Kongresu. 3 Změnil se podle Vás díky Obamovi za poslední rok obraz Spojených státŧ ve světě? RJ: Ano, Amerika přestává být vnímána jako těţká váha, jako jediná globální supervelmoc, a začíná být nahlíţena jako jedna z mnoha mocností, více méně sobě rovných. Vztahy mezi Spojenými státy a Evropou navíc ochladly; Evropa není pro Obamu tak dŧleţitá, jako byla pro jeho předchŧdce od Franklina D. Roosevelta aţ po George W. Bushe. Obama rovněţ zatím projevoval zvláštní necitlivost vŧči dosavadním tradičním spojencŧm, leč vstřícnost vŧči protivníkŧm. Na hodnocení jeho zahraniční politiky je příliš brzo, ale po roce bych ji charakterizoval jako emotivní neoizolacionismus a upřednostňování naděje před realitou. JL: Ano, čísla společnosti Gallup z více neţ 150 zemí světa ukazují, ţe během Obamova prezidentství došlo k hmatatelnému nárŧstu globální popularity Spojených státŧ. Nesplněným úkolem a výzvou pro Obamu zŧstává, aby tohoto trendu vyuţil k dosaţení konkrétních úspěchŧ v hlavních oblastech zájmu americké zahraniční politiky. *** Roman Joch Obama povaţoval výsledky voleb v roce 2008, jeţ byly ve skutečnosti triviálním periodickým přesunem voličŧ od jedné strany ke druhé, za mandát k výraznému politickému posunutí země doleva. Jakub Lepš Pokud se Obamovi podaří zvrátit současnou nepříznivou hospodářskou situaci, zejména v oblasti nezaměstnanosti, má velkou šanci získat značnou část ztracené popularity zpět. Foto popis| O autorovi| Roman Joch je ředitelem Občanského institutu. [email protected] ; Jakub Lepš je amerikanista, pŧsobí jako externista na Katedře amerických studií IMS FSV UK a v mediální firmě EIN News. _

DNES OČEKÁVÁME 5.3.2010

ceska-media.cz str. 00 Média-Stalo se_ Vlastní zpráva ČM, (mai)_

08:00 - Den začíná v 8 - host: Martina Kociánová, moderátorka a zpěvačka. Moderují Roman Ondráček a Miloš Pokorný (Těţkej Pokondr) - Frekvence 1 09:00 - Konference Politika, komunikace, média - konferenci, která se zaměří se na vzájemný vztah médií a politiky, na roli médií v předvolebním období a na aktuální témata, kterými se média a politika vzájemně ovlivňují, pořádá Institut pro média Metropolitní univerzity Praha. Vystoupí na ní viceprezident Světové asociace novin a novinových vydavatelŧ Michal Klíma, publicista a mediální analytik Karel Hvíţďala, předsedkyně Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Kateřina Kalistová, vedoucí katedry komunikace University of New York in Prague Todd Nesbitt, Tomáš Lebeda a Eva Lebedová z Univerzity Palackého v Olomouci, mediální analytička společnosti Media Tenor Petra Uvírová, Tomáš Trampota z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, Plné znění zpráv


šéfredaktor týdeníku Reflex Pavel Šafr, ředitel zpravodajství České televize Milan Fridrich, zástupce šéfredaktora deníku Mladá fronta DNES Michal Musil a ředitel Aktuálně.cz Jakub Unger - Metropolitní univerzita Praha, Prokopova 16, Praha 3 10:16 - Týden v médiích - pravidelný pořad ČRo Rádia Česko 17:50 - Fakta Barbory Tachecí - host: Jindřiška Maršová, předsedkyně Sociálně demokratických ţen - Prima 20:10 - Média v postmoderním světě - téma: Kvalita a regulace veřejnoprávních médií. Diskusi Karla Hvízďaly, Jana Jiráka a Milana Šmída o kvalitě médií, objektivitě, českém mediálním zákoně a regulaci médií včetně rozhodování Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a soudŧ připravil moderátor Václav Ţák - ČRo 6


Kvalita a regulace veřejnoprávních médií 5.3.2010

ČRo 6

str. 01

20:10 Média v postmoderním světě_ _

Václav ŢÁK, moderátor -------------------Váţení posluchači, při poslechu pravidelného pořadu Média v postmoderním světě vás vítá jejich dnešní moderátor Václav Ţák. Dnešní diskuse se účastní v abecedním pořadí, Karel Hvíţďala, spisovatel a publicista. Profesor Jan Jirák z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Doktor Milan Šmíd také z Univerzity Karlovy, mediální expert a tvŧrce internetového časopisu věnovaného médiím Louč. Dobrý večer, pánové, vítám vás ve studiu. Jan JIRÁK, profesor, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Dobrý večer. Karel HVÍŢĎALA, spisovatel, publicista -------------------Dobrý večer. Milan ŠMÍD, mediální expert, tvŧrce internetového časopisu Louč, profesor Univerzity Karlovy -------------------Dobrý večer. Václav ŢÁK, moderátor -------------------V tomto díle se budeme zabývat tématem, které bylo vţdy sloţité a kontroverzní a v časech Internetu je jím dvojnásob, totiţ kvalitou médií a otázkou, jestli k ní mŧţe přispět regulace, nebo je lepší spolehnout se na trh. Začněme s příběhem z dvacátých let minulého století. V roce 1922 vznikla British Broadcasting Company Lpd, či s.r.o., která provozovala rozhlasové vysílání přebíráním novinových zpráv a byla podřízena poštovnímu úřadu, tedy státem vlastněné Britské poště. Výbor pro vysílání vedení Davidem Lindsayem, 27. vévodou z Crawfordu a Balcare, jehoţ členem byl například Rudyard Kipling, autor Knihy dţunglí, v březnu 1926 předloţil parlamentu zprávu, ve které podle doporučení státního sekretáře pro poštu navrhoval, aby se BBC změnila na veřejnou korporaci, která bude mít širší vedení, bude nezávislá na vládě, vláda se z její činnosti nebude zodpovídat parlamentu a bude se chovat jako správce národních zájmŧ. Komise navrhla, ţe by korporace měla být zřízena královským výnosem a pošta by pro ni měla pouze vybírat koncesionářské poplatky. Komise odmítla americký systém volného a nekontrolovaného vysílání. Nechtěla, aby se vysílání v závislosti na reklamách dostalo do stejného úpadku jako noviny. Doporučila zvýšit obsah vzdělávacích pořadŧ a věnovat maximální snahu zvýšit standardy stylu a provedení, zvláště hudby. A doporučila také, ţe by se mělo vysílat uměřené mnoţství sporných záleţitostí za předpokladu, ţe pořady mají vysokou kvalitu a jsou prezentovány s úzkostlivou férovostí. Zanedlouho se ukázalo, jak to bylo prozíravé. Ve Velké Británii tehdy v květnu 1926 vypukla generální Plné znění zpráv


stávka. Tři miliony dělníkŧ stávkovaly. Vláda si nepřála, aby se na vlnách BBC objevila jak stanoviska odborŧ, tak i arcibiskupa z Cantebury. John Reith, tehdejší generální ředitel, vládě vyhověl, ale veřejně o tom informoval. Ukázalo se, ţe regulace vysílání je naléhavá, a tak uţ od prvního ledna 1927 vznikla British Broadcasting Corporation, tedy korporace, zaloţená Královskou chartou na deset let. V této krátké ukázce se uţ naskytlo několik zásadních otázek. Bylo rozumné, ţe Crawfordŧv výbor doporučil monopol na vysílání? Kdo by chtěl začít, pánové? Karel Hvíţďala. Karel HVÍŢĎALA, spisovatel, publicista -------------------No, já bych řekl, ţe to čas prověřil a ukázal, ţe to bylo velice prozíravé, protoţe ten úkol vlády pŧvodně teda spočíval v tom, ţe oni měli strach víc, ţe by se to přibliţovalo díky komerci vlastně bulváru, ţe by to sniţovalo úroveň hlavně kulturních pořadŧ. A tenkrát ani nebyl ještě tak velký strach z těch politického lobbingu a tohohle. To vlastně ukázal aţ Hitler a Stalin. A díky tomu po válce se ten model začal vlastně přenášet do Evropy. A kdyţ jsme u té Anglie, tak tam je zajímavý ještě jeden moment, ţe vlastně tam vzniknul ten Independent Broadcasting Authority, který v roce 54 vlastně si ponechal licenci i na tu privátní televizi a tím ji mohl velice přesně regulovat, a to je ta zásadní odlišnost od toho, co jsme udělali my a jak to vzniklo na Západě. I v Německu třeba Alexander Kluge do toho zákona zapracoval velkou řadu povinností pro ty privátní televize, kdyţ to začalo v osmdesátých letech vznikat, a proto tam ty skvělý pořady publicistický, co dělá Spiegel a Die Zeit a tak, oni měli za povinnost vysílat. Rovně byly svázány předpisy na zprávy a tím vlastně nedošlo k tomu sníţení úrovně, jako jsme tomu zaţili tady. Václav ŢÁK, moderátor -------------------No, tak já bych drobně nesouhlasil s těmi novinami, ţe v roce 24 otiskl Daily Mail falšovaný Zinojvevŧv dopis o tom, ţe se komunisti chystají udělat v Británii převrat, a bylo to čtyři dny před volbami a vedlo to k pádu labouristické vlády. Čili ta komise uţ měla zkušenost i s velmi tvrdou politickou manipulací v tý době. Karel HVÍŢĎALA, spisovatel, publicista -------------------To jo, ale já teď mluvil o elektronických médiích. Václav ŢÁK, moderátor -------------------No, ale říkal jsi správně, ţe oni měli strach z toho bulváru, jo, ale uţ měli nejenom bulvár, ale měli i politickou manipulaci jaksi za sebou. Milan ŠMÍD, mediální expert, tvŧrce internetového časopisu Louč, profesor Univerzity Karlovy -------------------Já si myslím, ţe ta otázka, jak jste ji poloţil, je třeba, ta odpověď je třeba hledat v určitých objektivně podmíněná danými podmínkami. Omlouvám se za tuto formulaci. Musíme si uvědomit, ţe v té době jediným distribučním kanálem pro šíření rozhlasového vysílání byly frekvence. A ten stát jaksi měl, spravoval toto frekvenční spektrum a byla přesně otázka tedy, zdali teda to bude mít úplně pod kontrolou, nebo zdali... Já si dokonce bych řekl, ţe to rozhodnutí změnit British Broadcasting Company na British Broadcasting Corporation mělo, máte pravdu, ţe třeba mělo svŧj význam v tom smyslu, ţe vzdálilo BBC od komercionalizace, ale ono totiţ ji také vzdálilo od vlády. Tehdy to byl dosti převratný krok, neboť ve stejné době, kdyţ si uvědomíme, tak v podstatě německý rozhlas byl spravován ministerstvem propagandy, Göbelsem. A v podstatě všechny státy v Evropě, národní státy to pochopily, ţe třeba rozhlasové vysílání, byť třeba někde začínalo jako soukromý podnik, koneckoncŧ i v České republice Radioţurnál byl pŧvodně soukromým podnikem a teprve později do toho vstoupila vláda. Takţe všechny evropské státy víceméně ty rozhlasy zestátňovaly. A já si myslím, ţe ten jako revoluční krok toho BBC a vŧbec ten model veřejné korporace, který potom se ukázal tak ţivotaschopný, ţe měl taky smysl v tom nejen udrţet tu BBC ve smyslu té veřejné sluţby nezávislé, ale taky trošku oddálit od státu. Václav ŢÁK, moderátor -------------------To ano, to byl výkon, ale jako v té době v USA platil zákon z roku 1912 o spektru, který nařizoval pouze, ţe lodi musí vysílat 24 hodin denně rozhlasové vysílání. To bylo po Titanicu. Tak jako pod vlivem Titanicu se nařídilo vysílání a to spektrum se nekontrolovalo. To byl chaos ve spektru. Milan ŠMÍD, mediální expert, tvŧrce internetového časopisu Louč, profesor Univerzity Karlovy Plné znění zpráv


-------------------Tam vznikl chaos speciálně ve dvacátých letech, kde se přebíjely kmitočty, kde v podstatě kaţdý, kdo se dostal k vysílání, jako začal vysílat. A víceméně pokusila se to řešit uţ jakási Radio Authority a vyřešil to aţ zákon v roce 1934. Ale vaše otázka totiţ zněla, zdali bylo dobré vyhradit pro BBC monopol. A já znova opakuji, ţe tehdy, nebo v době nedostatku frekvencí, nedostatku distribučních kanálŧ to smysl mělo, ale nerad bych, kdyby tento model se jako přesunoval do dnešní doby, kdy máme nejen tedy frekvence, máme kabel, satelit, zkrátka těch distribuční kanálŧ pro ty audiovizuální sluţby je mnohem více. Václav ŢÁK, moderátor -------------------Jistě, ale i oni mohli postupovat aspoň chvíli jako americkým zpŧsobem a rozhodli se, ţe to nebudou dělat. To byla ta moje otázka. Ano, profesor Jirák? Jan JIRÁK, profesor, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Já mám pocit, ţe rozumím Milanu Šmídovi v tomhle. Ono je potřeba asi si vzít v potaz ten historický komplex i jaksi kulturně. Ta dvacátá léta, já nejsem jaksi historik, ale jsou evidentně ještě období národních státŧ a tady ta jaksi národně reprezentativní funkce takovéhle instituce se snadno prosazovala. Myslím, ţe to nebylo něco. Vţdyť John Reith byl pak nařkáván z toho, ţe to buduje jako elitářskou protekcionistickou instituci, která má seshora dolŧ lidem předvádět, co je ta dobrá kultura. Ale dělání jaksi dobré kultury a reprezentování toho národního celku byly věci, na které se v té době ještě slyšelo. Čili nejenom jaksi mezinárodní politika, ale i ta kulturní situace, která byla v jednotlivých zemích, nahrávala představě, ţe ten rozhlas nebude něčí byznys, ale ţe bude náš, v tom národně identifikačním smyslu. Takţe i tohle myslím, ţe hrálo roli, coţ ve Spojených státech probíhalo zcela odlišně. Václav ŢÁK, moderátor -------------------To určitě, to určitě ano, hlavně politici byli tak zděšeni z toho, co dělá bulvár, ţe skutečně měli velkou tendenci na to kultivovat prostředí vysílání a hlavně slibovali si od toho, ţe to vysílání potlačí, si myslím, tou, jak bulvár koupal politiky. Je moţné, ţe tam hrála taky otázka trhu? Bylo by vŧbec moţný, aby v nějaké evropské zemi se rozvinul americký systém, který byl zaloţen na tom, ţe stát vytvářel podnikání podmínky tím, ţe ho zlevňoval a tím se staral o konkurenci. Bylo to vŧbec moţný, ţe by Evropa šla podobnou cestou? Co myslíte? Milan ŠMÍD, mediální expert, tvŧrce internetového časopisu Louč, profesor Univerzity Karlovy -------------------Já myslím, ţe, rád bych tady navázal na kolegu Jiráka. Já myslím, ţe tady sehrála velkou roli skutečně ten kulturní kontext Evropy, kdy v podstatě ten rozhlas byl chápán jako jakási, za prvé, osvětová instituce a za druhé, a to je další rozdíl od Ameriky, od začátku jako ve vědomí politických kruhŧ, nebo těch, kteří rozhodovali, byl chápán, ţe ho třeba je rozvíjet jako univerzální sluţbu. To nebyl případ Spojených státŧ, neboť ve Spojených státech byly tématem frekvence, vydělávejte na tom. A pak ten zákon v roce 34 jim určil určité limity, jako kdy se, tam dokonce byl ten Public Interest jako do toho zakomponován, ale v podstatě v tehdejší době ve Spojených státech dokonce byly území, která nebyla pokryta televizním signálem, tedy kdyţ hovořím o televizi, protoţe se to nevyplatilo, aby se tam vysílalo. Zatímco u nás se budovaly celoplošné sítě. A vlastně to je taky dŧvod, proč v Americe vznikla kabelová televize, ţe jo. Tam, kde nebyl signál, tam nějaký šikovný člověk vylezl, postavil stoţár, udělal dálkový příjem a rozvedl signál do kabelu. Ale chci říct, ţe ten, ta myšlenka univerzální sluţby vysílání, jako ta tady nějak jako je kulturně zakotvená a ta v té Americe podle mého názoru asi nebyla, ţe to byl, neříkám, ţe to byl hlavní dŧvod, ale jeden z těch dŧvodŧ. Karel HVÍŢĎALA, spisovatel, publicista -------------------Já si myslím, ţe tohle to je velice váţná připomínka, ţe ta, řekněme, racionálně legálně autority v Evropě měly jinou stratifikaci, neţ tomu bylo v té Americe. Takţe tu dŧleţitost toho, té veřejné sluţby vlastně si víc uvědomovali a byl větší strach a obava ze sniţování tý úrovně, jo. To je něco, co asi ta Amerika neměla, protoţe začínala odjinud. Jan JIRÁK, profesor, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Já myslím, ţe ono to skutečně v té kultuře hodně je. My prostě máme na tom Národním divadle napsáno Národ sobě. Je tam ta vidina té jednoty a kdyţ tu metaforu se pokusím dotáhnout, tak je tam vidina, ţe pod tím Plné znění zpráv


nápisem se má odehrávat něco, co má kvalitu. Jako tam nebude striptýz, prostě v Národním divadle. A ono to svým zpŧsobem určuje náš a myslím, ţe vŧbec evropský vztah ke kultuře. Pro nás je, myslím, tradicí dané, ţe kultura je něco, s čím se nekšeftuje úplně volně. Ona nám trošku tak patří všem. A BBC v tom britském prostředí vlastně svým zpŧsobem na tuhle tradici navázalo. Já myslím, ţe to není náhoda, ţe pak se začal ten systém toho monopolu rozpadat zase na začátku druhé poloviny padesátých let, kdy uţ na obzoru byl swingující Londýn a úplně jako jiná situace, ale tady v těch dvacátých letech myslím, ţe ještě pořád drţíme ten model národně-reprezentativní a té schopnosti identifikovat se s celkem, a to i prostřednictvím těch kulturních statkŧ i novějších, jako je rozhlas. Václav ŢÁK, moderátor -------------------No, ale kde začala snaha kultivovat zpravodajství a publicistiku? Ta přece nezačala v Británii? Ta začala jako o pár let dřív, dokonce v těch samotných Spojených státech. Jan JIRÁK, profesor, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Ale za úplně jiných okolností, teda promiňte, ţe do toho takhle vstupuju. Tam na počátku století, pokud si dobře vybavuju, dosáhla vlastně úroveň toho /nesrozumitelné/, toho kydání hnoje úrovně, v které uţ se zdálo i samotným vydavatelŧm, ţe to ohrozí jejich celkem stabilní a rostoucí zisky. Čili oni se začali kultivovat vzájemnou dohodou, aby neodradili publikum. To je jiný mechanismus trošku. Ale ten byznys je zatím pořád přítomný. Václav ŢÁK, moderátor -------------------No, to byl jeden, to byl asi jeden parametr. A druhý parametr byla válečná propaganda, ţe jo. Vţdyť Walter Lippmann je ten, který na konci války jako upozornil na to, ţe stupeň podlehnutí vládní propagandě a zpŧsob, jakým média referují, včetně těch ţlutých médií, jako o tom, který si dokonce aspoň podle pověsti například ty Herstovy noviny vynutily válku s Kubou na Kongresu, tak ten vliv jako toho tisku přesáhl meze, kdy se zdálo, ţe prostě ta demokracie nebude udrţitelná. Karel HVÍŢĎALA, spisovatel, publicista -------------------Kdyţ jsme ještě u toho Yellow Pressu, tak tam je podle mě dŧleţitý ukázat, ţe ta Amerika měla úplně jiný kořeny, protoţe i ten bulvár, nebo ten ţluťácký noviny tam sehrály strašně pozitivní roli na samým začátku, kdy ta vlna přistěhovalcŧ třeba nemluvila vŧbec anglicky a ten triptich, ten ţlutej Kid, coţ mimochodem byla jediná barva, která neprosakovala, proto se tomu tak začalo říkat, protoţe to on měl tu košilku ještě, nebyly bubliny, tak ten vlastně učil ty masy anglicky, protoţe tam byly jednoduchý věty v angličtině, ale dělali to lidi, kteří ani neuměli sami pořádně anglicky. Ta situace byla úplně jiná. Čili oni tomu nejdřív nechávali volný prŧběh, protoţe to potřebovali. A teprve, kdyţ to začalo, jak říká pan profesor, vlastně jim bránit v rozvíjení byznysu, tak to šlo zase dolŧ. Václav ŢÁK, moderátor -------------------Milan Šmíd. Milan ŠMÍD, mediální expert, tvŧrce internetového časopisu Louč, profesor Univerzity Karlovy -------------------No, já si musím, vzpomněl, co jsem chtěl říct, specielně co se týče té války. Je třeba říct, ţe je takové přísloví, nebo taková moudrost, ţe vlastně první obětí kaţdé války je svoboda tisku. O tom já bych rád spíš ještě tu besedu, nebo to vaše téma trošku postavil na tuto rovinu. Prosím vás, já si myslím, ţe běţí neustále diskuse, zdali k regulaci médií stačí obecné zákonodárství, to znamená občanský zákoník, trestní zákoník a tak dále, anebo zda je třeba tedy mít nějaké specifické zákony, a to je..., kdyţ teda hovořím o těch Spojených státech a o Evropě, tak vlastně víme, ţe i existuje první dodatek americké ústavy, který dokonce zakazuje přijímat jakékoliv zákony, které by mohly limitovat svobodu tisku, nebo svobodu projevu, podávání petic a mírové pokojné shromaţďování, zatímco u nás tady v Evropě máme spoustu tedy tiskových zákonŧ a vysílacích zákonŧ a tak dále. A dokonce někteří, já jim říkám fundamentalisté prvního dodatku, říkají - vy tady v Evropě nemáte svobodu tisku, protoţe vy tady máte nějaké zákony, které vám umoţňují, ţe ta svoboda bude nějakým zpŧsobem limitovaná. Plné znění zpráv


Václav ŢÁK, moderátor -------------------To je docela zajímavá věc, protoţe existují prameny, ve kterých se tvrdí, ţe ta situace po první světové válce v Americe byla tak špatná, ty zkušenosti z toho přelomu století z devadesátých let jako tak tristní, ţe uţ se začalo uvaţovat o tom, ţe se prolomí první dodatek a ţe před tím prolomením se dali vydavatelé dohromady, aby zabránili politikŧm jim přijmout tiskový zákon, kde oni sami jaksi seberegulačně začali přijímat kodexy, etické kodexy a tím doopravdy pozvedli tu kvalitu toho zpravodajství a publicistiky na úroveň, která s tou úrovní devadesátých let neměla společného nic. Milan ŠMÍD, mediální expert, tvŧrce internetového časopisu Louč, profesor Univerzity Karlovy -------------------Já si myslím, ţe to je řešení prostě té otázky, kterou jste poloţil, zda regulovat, nebo neregulovat, ţe nejlepší je tedy samoregulace. Václav ŢÁK, moderátor -------------------No, ale to je, otázka je, jestli to je moţné udělat v tom tisku, kterého skutečně bylo dvanáct do tuctu, jestli to samé rozhodnutí bylo moţné v Evropě udělat v případě rozhlasu a televizního vysílání. Vy se opíráte o monopolní zdroje. Takhle stála ta otázka. Takţe doufejme, ţe jsme si nějak rozuměli. Milan ŠMÍD, mediální expert, tvŧrce internetového časopisu Louč, profesor Univerzity Karlovy -------------------Ale já, prosím vás, nezpochybňuju vŧbec jako regulaci rozhlasového a televizního vysílání, byť, protoţe se domnívám, ţe dokud skutečně stále ještě existuje určitý limitovaný počet komunikačních kanálŧ, kterým je moţné toto vysílání šířit, a pokud tato média jsou stále jaksi nejmocnější a nejsilnější, tak ţe je dobré mít nějakého stráţníka, který tam reguluje nějaký provoz. A já si myslím, ţe spíš otázka zní, jestli ten stráţník skutečně jenom dbá na to, aby říkal, aby ty lidi do sebe nenaráţeli, aby nezpŧsobovali škodu okolním chodcŧm, nebo jestli ten stráţník jim přikazuje, jak mají jezdit. A já si myslím, ţe právě ten druhý moment, kdy jako jim stráţník začne přikazovat, jak oni mají jezdit, a nikoliv ţe mají dodrţovat nějaká pravidla, ţe to je vţdycky nebezpečí, kam, to je ta nejistá pŧda, kam vstupujeme v okamţiku, kdy začneme mluvit o regulaci. Karel HVÍŢĎALA, spisovatel, publicista -------------------Ale druhá nejistá pŧda je vlastně toho printu, toho tisku, protoţe tam teď, kdy se ukázalo, jak jsou ty noviny lehce ohrozitelný tím, kdyţ spadne o 30, 40 procent ta inzerce, coţ se stalo, u těch 40 procent u nás, o 30 zřejmě ve starý Evropě, tak se rozvířila vlastně od Ameriky aţ k nám ta velká diskuse o tom, ţe by se mělo nějak těm médiím printovým pomoct, ţe jo. V Americe vznikl takzvaný Marshallŧv plán na záchranu novin, v Čechách ta charta, v Hamburku byla podepsána šéfredaktory všech evropských prestiţních médií, která taky vlastně ţádá nějakou zákonnou úpravu, aby ta média nespadla úplně dolŧ, protoţe všechny ty prŧzkumy ukazují, ţe sice ta televize a rozhlas jsou masová média, ale vlastně ty dŧleţití lidé, ty hlavní zdroje, to znamená analýzy, souvislosti a tak, jim poskytují ta tištěná média, a proto je teďka ta snaha najít nové modely toho financování, jo. A zatím vlastně existuje, co já vím, já nevím, co profesoři, ale já znám jenom to /nesrozumitelné/, to italský, jako jediný noviny, který vyprodukovala ta krize, který jsou financovány jinak, a to jenom z předplatitelŧ, jo. To jsou jediný noviny v Evropě, který vznikly jako reakce na tu krizi, ale to díky Berlusconimu, protoţe tam je situace naprosto jiná neţ jinde. Václav ŢÁK, moderátor -------------------No, ale tak máme ten model v Rakousku uţ dlouhou dobu, kde regulátor, deregulátor rozhlasového a televizního vysílání subvencuje kvalitní tisk. To znamená, Der Standard a Die Presse, protoţe oni by se na tom trhu prostě neuchytili. Tak není to asi nejšťastnější zpŧsob řešení, ale v tom Rakousku to existuje poměrně dost dlouho. Karel HVÍŢĎALA, spisovatel, publicista -------------------No, tak ve Skandinávii máme spoustu modelŧ, jak jsou podporovány ta tištěná média, je tam dokonce úřad, který se nějak jmenuje na pomoc médiím, nebo podporu médií. A je to v kaţdé té skandinávské zemi jinak a má to tam velkou tradici. Jsou tam i veřejnoprávní média a koneckoncŧ, a na to se málo zapomíná, i ve Spojených státech vlastně jsou podporovaná média. Ty jsou, ta distribuce je podporovaná státem. Plné znění zpráv


Václav ŢÁK, moderátor -------------------Přesně tak, to je přístup k svobodným... Milan ŠMÍD, mediální expert, tvŧrce internetového časopisu Louč, profesor Univerzity Karlovy -------------------Mŧţu doplnit u těch printŧ? Tak v Norsku nebulvární deníky nemusí platit DPH. Bulvární deníky a časopisy ano. Tam je zajímavé, ţe ty časopisy taky rádi by na to přišly, ale uznává se, ţe zkrátka deníky vykonávají nějakou veřejnou sluţbu a tím pádem dostávají daňové úlevy. Karel HVÍŢĎALA, spisovatel, publicista -------------------No, ale tam je ten problém, ţe tam není ta hádka jako u nás, co je bulvár a co je prestiţní médium. Tam ty kritéria jsou docela přesný a všichni se na tom shodli. U nás první, co člověk slyší, ţe se to nedá rozlišit. Václav ŢÁK, moderátor -------------------Jo, to je zajímavé, ale to je prostě trochu jinde, neţ kudy jsem chtěl jaksi o té kvalitě informací a vysílání mluvit já. V tom BBC kdyţ ta BBC stará dostala chartu, tak se tam objevila trojice slov, jednak nezávislost, jednak nestrannost a jednak přesnost. Jsou to skutečně ta slova, která dobře vystihují koncept regulace a to, co by ta média měla plnit, aby byla kvalitní? Pan kolega Šmíd? Milan ŠMÍD, mediální expert, tvŧrce internetového časopisu Louč, profesor Univerzity Karlovy -------------------Já za tyto tři slova, za tato tři slova, za tyto tři zásady naprosto stojím, podporuji, měly by být. Je otázka, do jaké míry by měla být v zákoně, do jaké míry by měla být jako sankcionizována, penalizována. A tím se dostáváme k tomu problému objektivity, objektivity, vyváţenosti, který se neustále diskutuje, který řeší soudy a který podle mého názoru, já nejsem právník, ale mám kolegy právníky, kteří se mnou souhlasí, ţe objektivita je tedy cíl. Je to kategorie, o které se lze bavit, kterou lze svým zpŧsobem nějak definovat, i kdyţ někdy se k té absolutní definici nedostaneme, ale podle mého názoru v právním řádu pod sankcí by neměla být, protoţe je to, je to skutečně to nebezpečí, ţe mŧţe být zneuţita. Václav ŢÁK, moderátor -------------------A jaký na to máte názor vy? Karel Hvíţďala. Karel HVÍŢĎALA, spisovatel, publicista -------------------No, tak na to jsou doopravdy definice. To tady pánové vymysleli a jsou velice přesní, ţe jo. Nepředpojaté, věcné, nestranné, prosté pocitŧ a věrné skutečnosti a tak dál. Jsou i celý systémy jako praktický, ţe se dělá analýza ţánru, struktury a jazyka a v Americe, tam to zjednodušili úplně, tam říkají, ţe prostě stačí nezkreslovat a nezamlčovat, ţe jo. Tam to mají v tý jedný větě. Takţe já bych řekl, ţe nějaký pravidla existují. Václav ŢÁK, moderátor -------------------Já kdyţ se teda podívám na tu objektivitu, jak ji v učebnici, nebo v monografii McQuila citují, je to vytvořeno panem Westerstahlem v roce 1983, tak se ta objektivita rozpadá na fakticitu a nestrannost, coţ jako je k nerozeznání od přesnosti a nestrannosti. Takţe jako jestli to není taky trochu jako hra se slovy, jestli se prostě tím konceptem objektivity nemŧţeme dostat k té základní dvojičce, kterou pouţívá BBC jako interpretační schéma? Pan profesor Jirák? Jan JIRÁK, profesor, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Já se musím trošku asi teď jakoby vymezit proti Karlu Hvíţďalovi. My nevymýšlíme definice objektivity, to musím říct, ţe ne, ale fakt je, ţe řada autorŧ se pokouší shrnout to, co se asi tak objektivitou zpravidla míní v nejrŧznějších typech materiálu od diskusí profesních svazŧ, novinářŧ aţ po nejrŧznější profesní etické kodexy. Objektivita se v tomhle případě dá vnímat, abych to převedl do právních pojmŧ, jako princip nikoliv jako norma. To je prostě něco, k čemu se dá směřovat, k čemu je dobré novinářské obci jaksi čestné směřovat, ale co se Plné znění zpráv


těţko dá vynucovat pod nějakou sankcí. Já si dokonce myslím, nechť je mi tedy odpuštěno, ţe zákonodárce se od 90. let závaţným zpŧsobem proviňuje na kvalitě české ţurnalistiky tím, ţe dal slovo objektivita do zákona, protoţe najednou z toho udělal něco jako omezenou rychlost. Všichni víme, ţe to musíme dodrţet, ale kaţdej z nás je rád, kdyţ to o pět kilometrŧ poruší a nechytí ho, a to je v podstatě devalvace. To je poníţení toho principu. Tady to mělo podle mého soudu, teď budu romantický, být tak, aby novináři věděli, ţe to, čemu rozumí jako objektivitě, je největší radost z výkonu jejich práce, ke které všichni směřují. A kdyţ se o někom řekne, ţe je neobjektivní, tak jde do kouta a stydí se, kdeţto tady je to tak, ţe nad námi, nad novináři visí regulátor, který mává zákonem a uděluje pokuty za něco, co má být jaksi krásné, ţe se toho dosáhlo, a ne trestné, ţe se toho nedosáhlo. Já myslím, ţe je to hrozné poškození jaksi našich veřejně komunikačních podmínek. Václav ŢÁK, moderátor -------------------Milan Šmíd? Milan ŠMÍD, mediální expert, tvŧrce internetového časopisu Louč, profesor Univerzity Karlovy -------------------Technickou jenom. Rád bych pro naše posluchače dodal, ţe ta objektivita, ten bič, který visí nad novináři, se týká pouze vysílacích médií. Printová média nic takového v zákonu nemají. Václav ŢÁK, moderátor -------------------No, a teďka není tohle to ta anomálie ve skutečnosti? Přece v těch jiných zemích, zejména v těch západních zemích, tak ti regulátoři elektronických médií se nestarají o tu objektivitu a vyváţenost a kdyţ, tak se prostě odkáţou pro posudek na svazy novinářŧ, i z tištěných médií, který doopravdy dávají posudky o tom, jestli tam došlo k porušení pravidel, nebo nedošlo. Prostě ale je to, nedělá to státní orgán, dělá to seberegulující instituce, a to se tady prostě nepovedlo udělat. A to, co v tom zákoně je, to je suplování neexistence kvalitního svazu ţurnalistŧ, který by měl něco jako, jak se tomu říká, presekance, jako ta tisková rada, která rada jako umí posuzovat manipulativnost jednotlivých příspěvkŧ. Karel HVÍŢĎALA, spisovatel, publicista -------------------Ale to je sloţitější. Tam je to mnohastupňový. To není jenom nějaký svaz nebo syndikát. Tam v prvý řadě vlastně fungují takový ty doaeni nebo ombudsmani redakční, kteří to v podstatě posuzují, pak je ten syndikát a jeho nějaká komise a pak je ta tisková rada, která je úplně střešní organizace nad vším. Čili tam je to vlastně třístupňový a funguje to. Ale to zase vychází z úplně jiné kultury v těch zemích. Tady bysme se dostali úplně zase k těm základním pojmŧm. Ty racionálně legální autority, kam patří vlastně univerzity, církve, celý administrativní aparát, který je nezávislý a rovněţ samoregulační, samoregulační soudy a tak dále, čili těch autorit ta společnost má několik. A kdyţ někdo řekne nějakou hloupost do veřejného prostoru, tak ty ostatní autority prostě začnou křičet, řvát a i občan je nějak organizován a je schopný do toho veřejného prostoru přinést svŧj hlas, nebo ta občanská sdruţení. Tohle tady dodneška nefunguje a má to hluboké historické kořeny. Vţdyť ta univerzita v podstatě, tu jsme si zlikvidovali uţ za pár desítek let po vzniku a dodneška jsme se z toho nevzpamatovali. Václav ŢÁK, moderátor -------------------Zeptáme se pana profesora Jiráka. Vychovává škola budoucí novináře v tom, ţe by jim zdŧrazňovala význam seberegulující novinářské organizace? Jan JIRÁK, profesor, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Tak já nejsem jaksi specialista na výchovu novinářŧ, já vstupuju do jejich výchovy jenom dvěma, dvěma kurzy, které jsou jiné povahy, ale i v tom kurzu se je snaţím upozornit na to, ţe kaţdé povolání v médiích, včetně novinářského, má nějakou, nějaké vnitřní rámce, podle kterých posuzuje to, co je dobré a co je špatné. A ţe jedním z těch rámcŧ je i něco, čemu se říká objektivita, a ţe má v podstatě, ta objektivita má povahu souboru komunikačních konvencí. Kdyţ udělám tohle, bude se to v dané společnosti povaţovat za objektivní. Kdyţ udělám něco jiného, za objektivní to povaţovat nebude, ale vykládám objektivitu jako sociální konvenci. Václav ŢÁK, moderátor -------------------Plné znění zpráv


No, prosím. Milan ŠMÍD, mediální expert, tvŧrce internetového časopisu Louč, profesor Univerzity Karlovy -------------------Je zajímavé, ţe mezi studenty je o ty etické problémy dosti zájem. Já jsem to poznal v předmětu mediální kauzy, který teda jsem opustil vzhledem ke svému odchodu do penze, ale převzal to Miloš Čermák. A musím říci, ţe ten zájem tady je. A kdyţ se nás ptáte, nebo my jsme často kritizováni, neboť já tedy jsem v tom niţším stupni, který má více, bliţší k tomu novinářskému vzdělávání, tak ţe kdyţ jsme neustále kritizováni, říkají podívejte, jak je tam vychováváte, tak já vţdycky říkám - i kdybychom je vychovali sebelépe, oni kdyţ potom přijdou do praxe, tak je ta praxe trošku semele. A tohle já se to uţ bojím říkat na veřejnosti, protoţe kdyţ jsem to jednou řekl, tak mě Miloš Čermák šíleně zkritizoval, ţe v podstatě studenty jako demotivuji, nebo ţe oni s tou motivací dělat ty noviny dobře, kvalitně, ţe by teda měli aţ do těch novin. Karel HVÍŢĎALA, spisovatel, publicista -------------------To je známá věc, ţe ta estetika médií diktuje tu etiku. A na to by naopak měli být ty studenti připravený, aby byli schopný klást tomu odpor. Ale to je zase, to jsme zase vlastně v těch starých protestantských zemích, kde ta ţidovsko-protestantská výchova nutila ty děti k tomu, aby byli hrdý, samostatný individualisti, aby se uměli těm učitelŧm postavit, klást jim tvrdé otázky, aby prostě neskuhrali jenom. To první, co si člověk všimne, kdyţ tam začne ţít, ţe maminka křičí na dceru - nebreč, brečí jen sluţky. Ty se máš porvat a prosadit si svoje. No, to je něco, co tady není jako doma. Taky se rodiče ptají, kdyţ přijde dítě ze školy - poloţil jsi učiteli chytrou otázku? Ne, jakou dostal známku. Václav ŢÁK, moderátor -------------------No, ale tak dobře, tak je tohle to zvykem v Rakousku, v Bavorsku, jako v zemích naší kulturní tradice? Karel HVÍŢĎALA, spisovatel, publicista -------------------V těch katolických podstatně méně. Václav ŢÁK, moderátor -------------------A jaký to má dopad na média? Karel HVÍŢĎALA, spisovatel, publicista -------------------Na média to má podle mě ten dopad, o kterým mluvíme, ţe ti lidé nejsou schopný vzdorovat těm tlakŧm, které jsou na ně zvlášť v době krize vyvíjeny, aby se to hodně prodávalo. To jenom jeden aspekt. Václav ŢÁK, moderátor -------------------Milan Šmíd? Milan ŠMÍD, mediální expert, tvŧrce internetového časopisu Louč, profesor Univerzity Karlovy -------------------Já nechci, nechci jako tu diskusi odklánět, ale vzpomněl jsem si ještě, co jsi četl ze seberegulace, protoţe dost toho pamatuji. A vy tady kladete otázku, proč to tedy u nás není? Je zajímavé, ţe málokdo si dneska vzpomene, ţe kdyţ se připravoval nový tiskový zákon a tady se nový tiskový zákon připravoval deset let, byl přijat aţ v roce 2000, vlastně deset let jsme ţili se starým tiskovým zákonem, očesaným teda o ty komunistický, komunistické limity, tak tehdy právě ze strachu před přísností zákona tehdy Unie vydavatelŧ se zavázala a udělala jako samoreguloviční orgán, dokonce přijali určitý kodexy, jenomţe jakmile byl přijat tiskový zákon, který je velice, velice liberální, dneska to nenajdete ani na těch stránkách Unie vydavatelŧ. Všichni na to s radostí zapomněli. Dneska v podstatě jediným orgánem samoregulační, pokud teda pominu ty redakce, kde je skutečně určitá samoregulace, asi někde existuje formálně i neformálně. Tak vlastně dneska je tady jedině ta etická komise, při Syndikátu novinářŧ, coţ je takový orgán, který se snaţí, snaţí, má určitou morální autoritu. Ale kdyţ někdo řekne - já se na vás vykašlu, budu si stejně dělat, co chci, tak jako nic s tím nenaděláte. Václav ŢÁK, moderátor Plné znění zpráv


-------------------No, ale co z toho jako prakticky plyne? Tak vy jste řekl, ţe, a pan profesor Jirák povaţuje zařazení objektivity do kompetence Rady pro rozhlasové a televizní vysílání za váţný omyl, jestli to mŧţu takhle shrnout. No, ale jako jaksi co by bylo řešením? To znamená, nechat to běţet bez jakékoliv regulace, nebo jenom dělat ty, ty, ty a nesankcionovat? Protoţe existují manipulativní mediální produkty elektronických médií. Milan ŠMÍD, mediální expert, tvŧrce internetového časopisu Louč, profesor Univerzity Karlovy -------------------No, manipulace je pochopitelně obtíţně prokazatelná kategorie, protoţe se musí dobírat i úmyslu, takţe, ale to je asi otázka pro právníky, ale jinak ta odpověď moje bude jednoduchá. Já myslím, ţe v zákoně, v pravidlech pro chování regulátora mají být taková kritéria, která jsou definovatelná a postiţitelná. Prostě já tvrdím, ţe objekvitita je konglomerát nejrŧznějších kritérií, znovu zdŧrazňuji, má charakter principu, nemá charakter normy ani sociální. Není to tedy dodrţuj, nedodrţuj, ale je to do nějaké míry naplňuji, nebo nenaplňuji. A myslím, ţe tam prostě z tohohle toho dŧvodu nepatří. A já myslím, ţe by stačilo budovat odspoda systém, v kterém by na prvním stupni bylo moţné vymáhat věcnou správnost. To není ještě objektivita. A na nejvyšším stupni se dobírat zpŧsobŧ, jakými prokazovat tedy to, čemu se v anglickém kontextu říká by us, tedy nějaké to stranění, nebo nějakou tu inklinaci, nedej boţe, v té záměrné rovině jako manipulativní inklinaci, tj. snahu ovlivňovat. Jan JIRÁK, profesor, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Já bych do té niţší polohy právě těch začátkŧ umístil nějaké stíţnostní komise. Stíţnostní komise, které by měly určitou moţnost jakýchsi, teďka je otázka, zdali sankcí, nebo zdali nějakých autoritativních stanovisek, nebo..., protoţe to je takový, to je nejlepší nárazník mezi, jednak který vyfiltruje některé takové ty kverulantské stíţnosti, který na média jsou, a který by i byl schopen, pokud jako si získá tu autoritu, a jsme zase u té autority, by byl schopen jako nějakým morálním tlakem vytvářet zpětnou vazbu na ty média, aby se uţ to příště nedělalo. Je zajímavé, ţe zřejmě je potřeba té zpětné vazby, protoţe i ta etická komise, i kdyţ skutečně je tak de facto bezzubá, ona určitou morální autoritu má. Milan ŠMÍD, mediální expert, tvŧrce internetového časopisu Louč, profesor Univerzity Karlovy -------------------Já myslím, jestli mŧţu teda do toho vstoupit, ţe české prostředí trošku minul jeden docela hezký nástroj samoregulace tohohle toho zpětně vazebního typu, který byl hodně v módě v 90. letech po světě, a to jsou nejrŧznější formy mediálních ombudsmanŧ. Ty byly u některých, v některých zemích, třeba ve Skandinávii, byly u novinářských svazŧ, v jiných zemích a ve Španělsku byly součástí redakcí. Prostě člověk, který se mohl vyjadřovat ke stíţnostem lidí, nebo dokonce sám z vlastní iniciativy poukazovat na chyby média, které zaznamenal, dokonce v kterém pracuje, a měl prostor, v kterém to mohl zveřejňovat. Čili jako je to docela zajímavý nenásilný, dokonce myslím, ţe i čtenářsky a divácky a posluchačsky atraktivní zpŧsob samoregulace, pro nás velmi nepopulární. Jan JIRÁK, profesor, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Ještě kde ho vzít, toho ombudsmana. Václav ŢÁK, moderátor -------------------Moment mŧţeme teda ale jako přejít doopravdy na nějaký konkrétní příklad, ţe jo. Vy jste mluvil o tom, ţe by se měla sledovat přesnost toho, té výpovědi jako jeden z těch parametrŧ. Milan ŠMÍD, mediální expert, tvŧrce internetového časopisu Louč, profesor Univerzity Karlovy -------------------Já jsem mluvil o věcné správnosti, ne o přesnosti. Václav ŢÁK, moderátor -------------------Tak dobře, tak věcná správnost. Tak vemme si, jak to vypadá v Radě pro rozhlasové a televizní vysílání. Rada jedná v zásadě na základě stíţností. Kromě sledování reklamy, kde dělá nějaký monitoring sama, tak co se týče záleţitostí, které se, které by se měly dotýkat objektivity a vyváţenosti, tak vesměs naprosto, vesměs reaguje na stíţnosti. Úřad připraví radě seznam stíţností, který mezi zasedáními došly, a rada se na ně dívá a na základě doporučení úřadu zvaţuje, jestli je to dostatečně závaţný tak, aby se s tím bylo třeba zabývat. Ty, které vybere Plné znění zpráv


jako závaţné, tak je odhlasuje a úřad začne vypracovávat stanovisko, to znamená, seţene si ten pořad, prohlídne ho, udělá analýzu, zjistí okolí a dá to radě k rozhodování, jestli má dojít k sankci, nebo ne. Rada to nějak odhlasuje, třeba udělí sankci, no, a provozovatel vysílání, ta televize se samozřejmě odvolá k soudu. Takţe prostě u nás máme regulační systém zaloţený na rozhodování správního orgánu a soudu. A vlastně to konečné stanovisko má Nejvyšší právní soud, protoţe jako jeho výrok má, nedá, nejde se proti němu odvolat, takţe de facto ta pravidla v interpretaci těch pojmŧ nastavuje v posledku Nejvyšší správní soud. A teď pojďme se pobavit o jednom případu, který byl zajímavý. To znamená, Česká televize odvysílala zprávy, večerní zprávy, ve kterých byla diskuse, jestli jednání Paroubka s KDU, předsedy ČSSD Paroubka s KDU-ČSL bylo v souladu s ústavou, nebo ne. Ptali se na to předsedy Strany zelených Martina Bursíka tehdy. A on řekl, ţe to je v pořádku, ţe to je mimoústavní, čímţ měl na mysli, ţe takové politické jednání ústava neupravuje a není to prohřeškem proti ústavě. Výsledkem televizního vysílání ale bylo, ţe televize odvysílala, ţe toto jednání bylo protiústavní, coţ rada povaţovala za závaţný prohřešek proti věcné správnosti, protoţe protiústavnost a mimoústavnost jsou naprosto mimoběţné termíny, a udělila pokutu 50 tisíc korun. Prohrála to u městského soudu a prohrála i kasační stíţnost a tu kasační stíţnost prohrála s odŧvodněním, ţe vlastně se zabývá přílišnými detaily. Radě bylo vytčeno, ţe ona se zabývá, ţe ten nárok na to médium, /nesrozumitelné/ z toho média je přehnaný. No, tak jak se na to díváte, na tohle to rozhodnutí soudu? Kdo chce začít? Milan ŠMÍD, mediální expert, tvŧrce internetového časopisu Louč, profesor Univerzity Karlovy -------------------No, tak já jsem se do té reportáţe podíval. Já bych trošku oponoval s vaší interpretací, protoţe vy jste říkal, ţe pan Bursík říkal, ţe to je v pořádku. Já tady mám citaci zprávy ČTK, ţe, rád bych ještě to vrátil do toho kontextu. Prosím vás, týká se to roku 2006, sestavování vlády, kdy došlo k tomu překvapivému obratu, kdy náhle ČSSD se obrátila na KDU-ČSL, aby udělaly teda koalici s podporou komunistŧ, a tehdy na to Kalousek kýval. Načeţ to vyvolalo tady velký rozruch a byla to vlastně první zpráva, kde byl citován on právě ten Bursík. ČTK měla zprávy: "Jednání mezi sociálními a křesťanskými demokraty, jeţ jdou podle Bursíka mimo ústavní rámec, protoţe šéf ČSSD Jiří Paroubek zatím nemá k sestavování vlády pověření od prezidenta." To znamená, Bursík se vyjádřil kriticky k tomuto kroku, ne, ţe je to v pořádku. Ale řekl, ţe je to mimo ústavní rámec, načeţ hlasatelka, která v headlinu teda uvedla, ţe podle vyjádření pana Bursíka je to protiústavní, a potom to tedy řekla reportérka. Bylo to teda dvakrát a máte pravdu v tom, ţe to bylo nepřesné. Máte pravdu v tom, ţe to byla chyba novinářská, ale jako já, protoţe teďka kopu za ty novináře, spíš za tu novinářskou obec, tak já bych tady jako reklamoval právo na omyl, nehledě na to, ţe ve večerních Událostech, komentářích tato chyba byla jiţ upraven, kdy uţ jako tehdy moderátor Událostí hovoří, jako ten citát toho Bursíka uvádí. Já dokonce mám pocit, ţe jako, já vím, ţe tady je spoustu argumentŧ pro tu sankci, které byly v zákoně, neboť Česká televize podle jednoho paragrafu má přispívat k vytváření právního vědomí, ţe tady jako také zklamala. Je teda otázka, jako zdali sankcionovat, nebo ne. Já znova jsem spíš na straně novinářŧ a právo na omyl, který nebyl udělán ve zlém úmyslu, ţe tedy mělo být moţná varování, upozornění, tisková oprava, ale nevím, proč tedy měli 50 tisíc korun. Václav ŢÁK, moderátor -------------------No, a tak ale uvaţte, vy mluvíte o právu na omyl, ale to právo na omyl vyplývalo, nebo kde je právo na omyl z přepsání zprávy České tiskové kanceláře, která byla v pořádku? To přece není právo na omyl, to je evidentní šlendrián. Jestli není zpravodajství schopné opsat četkařskou zprávu správně, tak prostě asi nefunguje dobře. A pokud nedostane interní pokutu, pokud si to nevyřídí ta televize sama, no, tak prostě tomu regulátorovi těţko zbývá, co jiného, chcete-li dosáhnout nápravy, aby zasáhl. Pan profesor Jirák. Jan JIRÁK, profesor, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Jaksi abych to trošku odlehčil. Pokud si vzpomínám, tak šlendrián není v zákoně jaksi v České televizi nijak zakázán, takţe s tím se dá asi těţko operovat, ale já bych... Václav ŢÁK, moderátor -------------------Objektivita vyţaduje přesnost. Jan JIRÁK, profesor, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy --------------------



Já bych narozdíl od Milana Šmída nedával právo na omyl v tomhle směru a myslím, ţe Česká televize je dostatečně dobře námi všemi saturovaná instituce, aby si vytvářela mechanismy pro to, aby se takovéhle chyby nedělaly. Karel HVÍŢĎALA, spisovatel, publicista -------------------A kdyţ se stanou, tak aby se v další relaci omluvili a chybu oznámili, a to je, myslím, to hlavní, co se dá tomuhle vytknout. To ostatní je věc právníkŧ, tomu já nerozumím. Jan JIRÁK, profesor, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Co tam je sloţité, a to je jaksi k diskusi i pro regulátora. Milan Šmíd řekl, ţe to byl omyl bez zlého úmyslu. On se úmysl těţko prokazuje, ale kdybychom dělali nějakou diskurzivní analýzu a pokoušeli se podívat se, jakým zpŧsobem se média chovala k aktérŧm politické scény v téhle situaci v roce 2006, tak já myslím, ţe by se tam jisté, řekněme, moţná, ţe zautomatizované ostří zaměřené proti ČSSD v tomhle našlo. Prostě dotyčné novinářce se zdálo přiměřené nalepit na ČSSD nálepku protiústavního chování, protoţe v té době se to dělalo. Zeptá se na to politického rivala místo někoho dalšího. Ale to je něco, co se těţko prokazuje. Milan ŠMÍD, mediální expert, tvŧrce internetového časopisu Louč, profesor Univerzity Karlovy -------------------A proč to vlastně kasační soud, proč jste to prohráli, tu kasační stíţnost? Václav ŢÁK, moderátor -------------------Ze stejných dŧvodŧ jako u toho městského soudu. Bohuţel čas nám končí. Končí taky dnešní pořad Média v postmoderním světě. Děkuji svým dnešním hostŧm Karlu Hvíţďalovi, Janu Jirákovi a Milanu Šmídovi. Na shledanou, pánové. Milan ŠMÍD, mediální expert, tvŧrce internetového časopisu Louč, profesor Univerzity Karlovy -------------------Na shledanou. Karel HVÍŢĎALA, spisovatel, publicista -------------------Na shledanou. Jan JIRÁK, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy -------------------Na shledanou. Václav ŢÁK, moderátor -------------------Pak děkuji techničce Markétě Bydţovské a reţiséru Davidu Schneiderovi. Od mikrofonu se loučí Václav Ţák. _

Ruští neofašisté zvedají hlavy 4.3.2010

euroskop.cz str. 00 Reportáţe_ Hana Chuka, Euroskop_

Alespoň to tvrdí Jurij Fedorov, analytik think tanku Chaltham House, který v úterý uspořádal v praţské budově Fakulty sociálních věd UK přednášku na toto téma. Jak v úvodu z vlastní zkušenosti řekl organizátor celého setkání Petr Pojman, podnětem pro debatu se stalo napadení studentŧ ruských a východoevropských studií, kteří při návštěvě Moskvy museli čelit agresivnímu útoku tamních neofašistŧ. Ve své přednášce se Fedorov zaměřil nejen na charakteristiku hnutí, ale i na jeho propojení se současnými ruskými elitami. Ideální ţivná pŧda Plné znění zpráv


Jak ukázal Fedorov ve vstupu své přednášky, tradiční fašistické ideály mají s ekonomickým i politickým charakterem dnešního Ruska mnoho společného. V této souvislosti vyzdvihl zejména dirigizmus a státní kontrolu hospodářství, typickou zejména pro velké firmy. Také politicky se mu přibliţuje současný autoritativní partajní systém strany Jednotné Rusko a expanzivní diplomacie, která započala s érou Vladimíra Putina. Právě jeho oblíbenost zároveň koresponduje s fašistickým kultem vŧdce, zatímco Západ zastává v novém modelu roli tradičního ideologického nepřítele. Ruští skinheads jsou směsí rŧzných stran a hnutí, které pojí hlavně antisemitismus a oslava ruské minulosti. Podle profesora Jurije Fedorova jsou tyto skupiny početnější, neţ uvádějí oficiální statistiky ministerstva vnitra a těší se podpoře některých elit. (reprofoto) Známý analytik zdŧraznil, ţe ve studiu fenoménu ruského fašismu chybí spolehlivé informace z první ruky, coţ přisuzuje zejména faktu, ţe ruská hnutí na rozdíl od svých evropských protějškŧ poměrně brzo opustila tradiční symbolismus a rétoriku. Jak podotkl Petr Pojman, přes převáţně dělnický pŧvod většiny sympatizantŧ se jedná o relativně sečtělé hnutí, jehoţ členové se velmi dobře orientují v antifašistických článcích a jsou vŧči podobné kritice velmi citliví, coţ přirozeně zvyšuje bezpečnostní rizika hrstky těch, kteří se oněm nebojí mluvit. Rusko, kolébka fašismu? Tuto relativně překvapivou informaci Fedorov doloţil odkazem na stranu Unie ruského lidu, která během svého fungování mezi dvěma revolučními léty 1905-1917 stavěla zejména na podpoře monarchie a silném antisemitismu. Strana v rozporu s elitářstvím podporovala domácí pracující třídu a jako většina podobných organizací idealizovala národní minulost. Ačkoli je tedy pojem fašismus spojen hlavně s Itálií, mŧţeme říci, ţe navzdory obecnému povědomí má v ruské politické kultuře pevné historické kořeny. Skinheads a ti druzí V přehledu aktuálních stran a hnutí Fedorov zmínil zejména národní mutaci Skinheads, která na sebe poprvé upozornila ještě před pádem komunistického reţimu v Rusku tehdy ojedinělým prŧvodem u příleţitosti Hitlerových narozenin. Hnutí ale oficiálně pŧsobí aţ od počátku devadesátých let a v současnosti čítá aţ sedmdesát tisíc členŧ, coţ ostře kontrastuje s oficiálním číslem patnácti tisíc, které vychází z policejního registru. Jak uvedl Fedorov, mezi ikony ruských Skinheads patří nejen Adolf Hitler, ale i poslední ruský car Mikuláš II., který proslul svou antisemitskou politikou. V případě hnutí Skinheads je zajímavý zejména postoj ruského veřejného mínění. Podle Fedorova má v Moskvě coby hlavním pŧsobišti organizace 21% obyvatel pocit, ţe skinheadi chrání ruský lid, zatímco stejný počet Moskvanŧ má za to, ţe hnutí vhodně supluje činnost policie. Zaráţející je rovněţ cifra 4% lidí, kteří s těmito radikály otevřeně sympatizují, nemluvě o 11% mladých ve věku 18-24 let, kteří jejich počínání schvalují. Tento a podobné prŧzkumy, které se podle Fedorova značně liší od nespolehlivých oficiálních statistik ministerstva vnitra ukazují, ţe na nedostatek veřejné podpory si ruský pravicový extremismus rozhodně nemŧţe stěţovat. Typicky ruská ultrapravicová uskupení začala vznikat uţ v osmdesátých letech, kdy první vlaštovku představovalo Hnutí Alexandra Barkašova. Fedorov upozornil, ţe po celém Rusku dnes funguje na dvacet významnějších organizací, které mŧţeme charakterizovat jako neofašistické. Mezi nimi dominují zejména Slavistická unie a Severní bratrství, které se obě mohou „pochlubit" i svými regionálními sekcemi. Jak podotkl doktor Fedorov, pro obě uskupení je charakteristický menší počet fyzických napadení a intenzivní propaganda v mezích zákona. Prominentní příznivci Podle Fedorova představují největší naději ruského neofašismu jeho vysoce postavení propagátoři i sympatizanti. Do první skupiny se řadí například Dmitrij Rogozin, od roku 2008 stálý představitel Ruska při NATO. Strana nesoucí jeho jméno v současnosti vykazuje přes 53 000 členŧ. Prominentní roli zastává rovněţ ultrapravicová vojenská opozice pod vedením generála Leonida Ivošenka, ruský velvyslanec v Lotyšsku Viktor Kaljuţnyj, samozvaný "prezident" jiţní Osetie Eduard Kokojev, nebo Medveděvŧv asistent Ašlakanov. Jak uvedl Fedorov, sympatie vládnoucí elity neofašistická hnutí v očích obyčejných Rusŧ značně legitimizují, čehoţ si jsou jejich propagátoři samozřejmě velmi dobře vědomi.



Je jisté, ţe v podpoře neofašistických uskupení hrají velkou roli minimální demokratická tradice a zkušenost Ruska. Jak uvedl Fedorov, pro tři čtvrtiny Rusŧ je pořádek stále dŧleţitější neţ demokracie. Mŧţeme proto říci, ţe fašismus představuje dŧleţitou charakteristiku současného ruského politického ţivota. Jeho slabým místem je ale nejednotnost a značná roztříštěnost jednotlivých extremistických uskupení, i stále chybějící vŧdce, který by jednotlivá hnutí dokázal sjednotit. Pokud pomineme prominentní příznivce, neofašisté zatím rovněţ postrádají kapacitu moci i koherentní ideologii, kterou nahrazují nic neříkajícími slogany. Pokud tedy v Rusku dojde k masivnímu posílení tohoto fenoménu, bude to revoluce shora, nikoli zdola, říká Jurij Fedorov.

URL| http://www.euroskop.cz/44/15593/clanek/rusti-neofasiste-zvedaji-hlavy/ _

TAEKWONDO A STEAKY 3.3.2010

Esprit str. 52 Oběd s..._ Iva Pospíšilová_

Člen představenstva Raiffeisen Bank Jan Kubín má rád sushi i českou kuchyni, ale miluje hlavně steaky. „Kdyţ tam není maso, mám pocit, ţe jídlo není kompletní,“ říká. Restaurace La Casa Argentina není jeho nejoblíbenějším podnikem. Alespoň zatím. Dnes tu totiţ sedí poprvé. „Hodně jsem o ní slyšel, a protoţe mám rád steaky, řekl jsem si, ţe ji vyzkoušíme,“ vysvětluje Jan Kubín, člen představenstva Raiffeisen Bank, svoji volbu. Sympatický bankéř je zkrátka masový. A podle svých slov se nemusí nijak omezovat, naopak. „Velký jídla, to mám rád,“ říká a kromě steaku si objednává i hovězí carpaccio. Domácímu vaření sám moc nedá („vajíčka, toasty, zavináče z ledničky…“), i kdyţ například právě sushi uţ vyzkoušel. „A mám první úspěchy – vypadalo to i chutnalo jako sushi!“ Jako většina muţŧ zato velmi rád griluje na zahradě. Ptám se, zda jeho obliba sushi nějak souvisí s taekwondem, jehoţ byl léta instruktorem a dosáhl na druhý dan. „Nejdřív ne, k sushi jsem se dostal během posledních let, v době, kdy uţ jsem taekwondo nedělal,“ odpovídá Jan Kubín, „i kdyţ i v tom, jak Japonci přistupují k jeho výrobě – syrové maso, ostré noţe, podávat jídlo okamţitě poté, co se připraví – je jisté duchovno. Ale aţ teď se mi to trošku prolíná.“ Během studií fakulty sociálních věd si přivydělával jako učitel tělocviku. A protoţe se v té době zmiňovanému taekwondu věnoval intenzivně (vyhrál dokonce mistrovství republiky) a měl i trenérskou licenci a vlastní oddíl, dělal se studenty hlavně sebeobranu a základy bojových sportŧ. V současné době uţ si spíš zahraje hokej nebo golf. Na taekwondo by si totiţ našel čas jednou dvakrát do týdne, „ale ne pětkrát týdně, abych byl připravený na závody. A kdyţ uţ něco dělám, tak v tom chci závodit,“ vysvětluje Jan Kubín. Naproti tomu v hokeji, jemuţ se věnoval ještě před bojovými sporty a oklikou se k němu v poslední době vrátil, „je pořád o co hrát“. A amatérská liga, kterou v Praze hraje, se s prací kloubí mnohem snáz. „Kromě toho jsem dal dohromady hokejový tým i v Raiffeisen bance – uţ je nás kolem dvaceti. Tohle je ale mimo jakoukoli soutěţ, prostě černí proti ţlutým,“ popisuje s úsměvem manaţer, který hraje – jak jinak – v útoku. Z podobně soutěţechtivých dŧvodŧ si Jan Kubín zamiloval i golf, kde je podle jeho slov největším soupeřem vlastní hlava. „Stejně nevyhraju ţádnou cenu, ale člověk mŧţe vţdycky zahrát líp, neţ je jeho standard, a v prŧběhu těch pěti hodin, co se hraje, projde několika stádii. To je tak podobné situacím v ţivotě! Na jedné jamce člověk zahraje dobře a přepadne ho uspokojení, jak je dobrej, ţe uţ všechno umí. A najednou bum – a je to všechno pryč, přijde krize. A teď jde o to, překonat ji – nic si z toho nedělej, ţe jsi zkazil jednu jamku, a soustřeď se jen na to, co bude. Trápením se nad tím, co bylo, uţ ničemu nepomŧţeš.“ *** Nej Jana Kubína Nejlevnější: „Buď toast s paštikou, nebo restaurace Vagon v Českých Budějovicích, kde nám kamarád-kuchař hodil na gril čtyři steaky a řekl: ,Nechte mi tu stovku.„“ Nejdraţší: „Jedli jsme myslím oříšky, ale k tomu jsme měli skleničku padesátiletého rumu za pět tisíc. To jen tak nepřekonám.“ Plné znění zpráv


Foto popis| Carpaccio z argentinské hovězí svíčkové Hovězí svíčkovou nakrájíme na tenké plátky a naskládáme na talíř. Doplníme bazalkovým pestem, hrstí čerstvé rukoly a hoblinkami parmazánu. Příloha: opečená bageta. Foto popis| Strip loin steak Steak z argentinského roštěnce AberdeenAngus s tukovou kŧrkou opečeme na grilu a doplníme pepřovou omáčkou. Příloha: špíz z grilované zeleniny. Foto autor| Foto: František Vlček O autorovi| Text: Iva Pospíšilová _

TISKOVÁ ZPRÁVA - Metropolitní univerzita Praha pořádá konferenci „Politika, komunikace, média“ 2.3.2010 ceska-media.cz str. 00 Média-Tiskové zprávy_ Tisková zpráva Metropolitní univerzity Praha - Martina Vojtěchovská, (mr)_ Praha, 1. března 2010 - Institut pro média Metropolitní univerzity Praha (MUP) pořádá v pátek 5. března konferenci „Politika, komunikace, média“. Konference se zaměří na vzájemný vztah médií a politiky, na roli médií v předvolebním období a na aktuální témata, kterými se média a politika vzájemně ovlivňují. Konference je rozdělena do tří základních blokŧ. První je věnován obecnému vztahu médií a politiky, fundamentální funkci médií pro rozvoj demokratické společnosti, rizikŧm propojování mediálního a politického světa, státní mediální politice či přístupŧm k výuce politické komunikace. Řečníky v tomto panelu budou viceprezident Světové asociace novin a novinových vydavatelŧ Michal Klíma, publicista a mediální analytik Karel Hvíţďala, předsedkyně Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Kateřina Kalistová a Todd Nesbitt, vedoucí katedry komunikace University of New York in Prague. Druhý panel se zaměří na otázku reprezentace politiky v médiích, na politický paralelismus českých médií a na roli médií v předvolebním období. Vystoupí zde např. Tomáš Lebeda a Eva Lebedová z Univerzity Palackého v Olomouci, mediální analytička společnosti Media Tenor Petra Uvírová nebo Tomáš Trampota z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Cílem závěrečného panelu je nabídnout pohledy zástupcŧ českých médií na vzájemné střetávání novinářŧ a politikŧ. Diskutovat se budou např. principy, kterými se řídí pravidla zveřejňování politických témat v předvolebním období v médiu veřejné sluţby, jak práci novinářŧ ovlivňuje tzv. náhubkový zákon, jak zástupci médií vnímají funkci médií při kontrole výkonné moci a jakým zpŧsobem novináři zpracovávají politická témata. Za česká média se o své postřehy přijdou podělit šéfredaktor týdeníku Reflex Pavel Šafr, ředitel zpravodajství České televize Milan Fridrich, zástupce šéfredaktora deníku Mladá fronta DNES Michal Musil a ředitel Aktuálně.cz Jakub Unger. Konference se koná v budově Metropolitní univerzity v Praze na Ţiţkově (Prokopova 16, Praha 3). Registrace účastníkŧ bude probíhat od 9:00, začátek konference je naplánován na 9:20. Kontakt: Martina Vojtěchovská


Masová média 2.3.2010

ceska-media.cz str. 00 Média-Hydepark_ Petr Ţantovský_



Pod jednoduchým titulem Masová média vydalo nakladatelství Portál další publikaci dvou pedagogŧ z praţské Fakulty sociálních věd, médiologa Jana Jiráka a historičky médií Barbary Koepplové. Jde o další souhrnné kompedium ke studiu mediálních věd a ţurnalistiky. Do značné míry navazuje na základní knihu oboru, McQuailŧv Úvod do teorie masové komunikace, a také na Burtonŧv a Jirákŧv Úvod do studia médií. Kniha Masová média je uceleným prŧvodcem po světě mediální komunikace. Zabývá se periodizací dějin médií, základními atributy procesu masové komunikace (zejména ve vztahu k příjemci, publiku). Velmi podstatnou roli tu sehrává sociální kontext mediální komunikace, role jednotlivých struktur společnosti a jejich zájmŧ v tomto procesu. Zvláštní kapitolu tu má problematika vlastnictví médií na jedné straně, a kupříkladu mediální sémiotika na druhé straně. Právě v tomto rozkročení napříč společenskými vědami a aplikací praktických poznatkŧ je hodnota knihy, zejména pro studenty oboru nebo lidi, kteří chtějí získat fundované vstupní informační penzum, které pak mohou rozvíjet primární literaturou k jednotlivým aspektŧm rozvětvené mediální tématiky. Jistým handicapem knihy, ale i celkově podobné literatury, je její terminologická přetěţkanost. Příklad: Kdyţ chce autor či autoři charakterizovat co nejobecněji řekněme etapu tzv. 2.republiky a nacistické okupace, nevystačí si s pouhým konstatováním, ţe šlo o éru potlačení svobody tisku a uplatnění totalitní propagandy a cenzury. Je zde formulace, z níţ naskakuje husí kŧţe: „Etapa podílu médií na reglementované pseudoveřejné komunikaci v podmínkách druhé republiky a nesvéprávného územního útvaru Protektorátu Čech a Moravy a současně na mimolegální aktivizaci potlačovaného veřejného mínění.“ Obdobně šroubovaně se tu charakterizuje mnoho jevŧ, a tato přeintelektualizovaná pojmenování pak mohou odvádět od samé podstaty sdělení. Je to ale daň odbornému jazyku a odbornickému zpŧsobu myšlení. Občas ztrácí kontakt s realitou, vytváří si svŧj newspeak a chová se jako ve zlaté kleci. Nicméně kniha Masová média je potřebnou učebnicí médií, která přinese studentŧm a dalším čtenářŧm nesporný uţitek. Petr Ţantovský


Co má dobro a zlo společného s ekonomikou? 2.3.2010

Psychologie dnes str. 46 Barbara Hansen Čechová_

Věda_

Který autor se u nás v loňském roce prodával lépe neţ Paulo Coelho, Michael Viewegh nebo Dan Brown? Odpověď je více neţ překvapivá: na ţebříčcích bestselerŧ zabodoval oproti výše zmíněným čtenářsky daleko náročnější traktát Tomáše Sedláčka Ekonomie dobra a zla, kterého se loni prodalo více neţ 33 000 výtiskŧ. U čtenářŧ vyhrál, na akademické pŧdě propadl. Co nám Sedláček a přijetí jeho knihy říká o dnešku? Kdyţ rozebíráme, co nám přinesla ekonomická krize, ukazuje se, ţe kromě nejistoty v osobním ţivotě přinesla i zpochybnění současného pohledu na společnost a její uspořádání. Naše vnímání kapitalismu jako ideálního uspořádání společnosti a majetkových vztahŧ, ve kterém jsme si pohodlně hověli, se stalo terčem otázek. Objevila se spousta knih, vědeckých prací, esejŧ, které upozorňují na omyly našeho dosavadního přesvědčení. A jako asi v kaţdém takovém zlomovém okamţiku si lidstvo začíná uvědomovat, ţe zpŧsob, jakým je společnost vedena, není ničím skálopevně daným, kde bychom se mohli opřít o jedinou existující pravdu. Veškeré společenské instituty, na které jsme tak zvyklí, vznikly směsicí našeho pestrého historického vývoje kdyby byl jiný, jistě by dospěl k jinému ideálnímu uspořádání. A zde přichází ekonom Tomáš Sedláček. Díky svým rozsáhlým znalostem z oblasti historie, etiky, ale i psychologie dokáţe rozklíčovat prapŧvod ekonomických jevŧ v naší společnosti a ukázat nám, proč jsme k nim dospěli. Nebo na druhou stranu podtrhuje, v čem je dnešní doba specifická oproti historii: Ne vţdy například lidé povaţovali za svŧj hlavní ţivotní cíl maximalizaci uţitku, tak jak to dnes pokládá za samozřejmé moderní ekonomie. Plné znění zpráv


Postřehy z ekonomického pravěku Titul Ekonomie dobra a zla vznikal prý devět let jako diplomová a později doktorandská práce. Sedláček zde pro čtenáře odkrývá celou řadu historických zajímavostí z ekonomického „pravěku“ - tedy z doby, kdy ekonomie nebyla vědou, nicméně lidé se museli se sociální nerovností, pŧjčováním na úrok a dalšími ekonomickými instituty vypořádat. Ekonomické myšlení v tomto smyslu, jak dokládá Sedláček, existovalo od pradávna. Tak se například v Eposu o Gilgamešovi dočteme, ţe tento bájemi opředený král Uruku nutil dělníky při stavbě hradeb zŧstávat mimo rodinu a nebylo jim dovoleno navazovat vztahy, neboť by je prý osobní vazby mohly zdrţovat od práce. Podobně se smýšlí i dnes, kdy rozdělujeme čas na neproduktivní (kdy se věnujeme lásce, rodině, přátelství) a produktivní (kdy pracujeme). Pro mnohé mŧţe být novinkou, ţe v ţidovské kultuře existoval institut jubilejního roku, kdy se měly odpouštět dluhy a Izraelci v otroctví měli být osvobozeni. Veškerý majetek se vnímal pouze jako propŧjčený a hodnota domŧ v čase prudce klesala, jak se tento rok blíţil. Znamenalo to, ţe z úspěchŧ otcŧ těţili synové, ale uţ ne vnuci. Podstatnou součástí publikace je zajímavá analýza myšlení Adama Smithe, zakladatele současné ekonomie. Sedláček se zde podivuje nad tím, jak člověk, jenţ uznával stoický zpŧsob ţivota, se paradoxem dějin stal pŧvodcem vědy, která předpokládá naprostou utilitaritu v lidském jednání. Sedláčkŧv přínos spočívá jednak v tom, ţe odhaluje ekonomické myšlení řádově o tisíce let dříve, neţ kde začínají běţné učebnice ekonomie, ale také v tom, jak v šíři originálních pramenŧ dokáţe nalézt pro soudobého čtenáře srozumitelné informace. Poté, co autor představí pestrou škálu pramenŧ od Sumerŧ přes Bibli a Komenského aţ po moderní ekonomy, přichází v druhé části s kritickou reflexí dnešní doby a končí analýzou současné finanční krize jako příleţitosti pro to, aby člověk znovuobjevil sám sebe i svŧj vztah k věcem hmotným i duchovním. Odpovědi nehledáme v exaktních vědách Právě tato druhá část se stala předmětem kritiky a často ţárlivých komentářŧ ze strany kolegŧ ekonomŧ (například z Centra pro ekonomiku a politiku), kteří v recenzích knihu označují za „dobrou pro laiky, ale velmi slabou z hlediska vědecké ekonomie“. Přitom nevybočuje z řady moderních titulŧ. Kdyţ se podíváme na práce, které se v posledním roce a pŧl vyrojily, aby poskytly čtenářŧm vysvětlení ekonomické krize, zjistíme, ţe mají jedno společné. Odvracejí se od matematických modelŧ fungování společnosti a zdŧrazňují subjektivní faktory, které ovlivňují naše chování. Například ve velmi ceněné knize Nudge nám autoři Richard Thaler a Cass Sunstein místo grafŧ znázorňujících poptávku a nabídku odhalují iracionální aspekty lidského rozhodování při nákupu. Individuální aspekty, pro které nelze nalézt jednotné modely fungování, dostávají své právo na existenci. Psychologie tak získává nový prostor svého uţití, kterého se ujali odborníci z jiných oblastí. (Doufejme, ţe této příleţitosti budou umět vyuţít i psychologové samotní.) S podobným přístupem přichází i Sedláček, který na neexaktnost své práce doplatil i na ní vydělal. Vydělal díky přízni čtenářŧ, kteří by jistě ve stejném mnoţství nepřečetli „skutečné vědecké pojednání“. Ovšem přes bezespornou hodnotu své práce před komisí svŧj doktorandský titul neobhájil. Chyběly mu tam prý výpočty... Akademická obec tak ukazuje, ţe více neţ originality si cení dodrţování vnitřních pravidel. Ne-exaktnost je ovšem přímo i vědomým záměrem autora. Kniha vrcholí provokativním zamyšlením, jaké jsou hranice přínosu vědeckého přístupu. Moţná proto se práce na akademické pŧdě nezalíbila: Sedláček se přiklání ke konstruktivismu a společně s filozofem Zdeňkem Neubauerem tvrdí, ţe vědci realitu neobjevují, ale vytvářejí. Myšlenkové modely vědeckých teorií mŧţeme vnímat jako dobré mentální cvičení, které se při dostatečné publicitě stane interpretačním rámcem. Pro vědeckou veřejnost, která je sice s tímto postojem v postmoderní době čím dál častěji konfrontována, je to stále příliš silná káva. Své víry v objektivní poznatelnost světa se zatím vzdát nehodlá. Přitom nevědomky Neubauerovi, který moderní vědecké instituce neváhá přirovnávat ke středověké církvi, doslova nahrává: jak jinak neţ jako hon na čarodějnice lze totiţ vnímat „lynčování“ za přiznání se k odlišnému názoru? *** / Tomáš Sedláček (1977) Vystudoval teoretickou ekonomii na FSV UK, kde dnes přednáší filozofii, ekonomii a dějiny ekonomických teorií. Pracuje jako hlavní makroekonomický stratég ČSOB, od ledna 2009 byl členem Národní ekonomické rady vlády (NERV). Za knihu Ekonomie dobra a zla získal v loňském roce spolu s vydavatelstvím Wald Press cenu „za mimořádný literární počin a za odvahu říct nahlas, ţe ekonomie bez mravnosti je napŧl slepá“. Neoluxor ocenil publikaci titulem Nejprodávanější kniha roku 2009. S Tomášem Sedláčkem přineseme rozhovor v příštím čísle. / práce, které se v posledním roce a pŧl vyrojily, aby poskytly Plné znění zpráv


čtenářŧm vysvětlení ekonomické krize, mají jedno společné. Odvracejí se od matematických modelŧ fungování společnosti a zdŧrazňují subjektivní faktory, které ovlivňují naše chování. / Foto popis| _

Metropolitní univerzita Praha, o.p.s. 1.3.2010

protext.cz str. 00 hha_

dce kom_

PROTEXT: Metropolitní univerzita Praha pořádá konferenci "Politika, komunikace, média" Praha 1. března (PROTEXT) - Institut pro média Metropolitní univerzity Praha (MUP) pořádá v pátek 5. března konferenci "Politika, komunikace, média". Konference se zaměří na vzájemný vztah médií a politiky, na roli médií v předvolebním období a na aktuální témata, kterými se média a politika vzájemně ovlivňují. Konference je rozdělena do tří základních blokŧ. První je věnován obecnému vztahu médií a politiky, fundamentální funkci médií pro rozvoj demokratické společnosti, rizikŧm propojování mediálního a politického světa, státní mediální politice či přístupŧm k výuce politické komunikace. Řečníky v tomto panelu budou viceprezident Světové asociace novin a novinových vydavatelŧ Michal Klíma, publicista a mediální analytik Karel Hvíţďala, předsedkyně Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Kateřina Kalistová a Todd Nesbitt, vedoucí katedry komunikace University of New York in Prague. Druhý panel se zaměří na otázku reprezentace politiky v médiích, na politický paralelismus českých médií a na roli médií v předvolebním období. Vystoupí zde např. Tomáš Lebeda a Eva Lebedová z Univerzity Palackého v Olomouci, mediální analytička společnosti Media Tenor Petra Uvírová nebo Tomáš Trampota z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Cílem závěrečného panelu je nabídnout pohledy zástupcŧ českých médií na vzájemné střetávání novinářŧ a politikŧ. Diskutovat se budou např. principy, kterými se řídí pravidla zveřejňování politických témat v předvolebním období v médiu veřejné sluţby, jak práci novinářŧ ovlivňuje tzv. náhubkový zákon, jak zástupci médií vnímají funkci médií při kontrole výkonné moci a jakým zpŧsobem novináři zpracovávají politická témata. Za česká média se o své postřehy přijdou podělit šéfredaktor týdeníku Reflex Pavel Šafr, ředitel zpravodajství České televize Milan Fridrich, zástupce šéfredaktora deníku Mladá fronta DNES Michal Musil a ředitel Aktuálně.cz Jakub Unger. Konference se koná v budově Metropolitní univerzity v Praze na Ţiţkově (Prokopova 16, Praha 3). Registrace účastníkŧ bude probíhat od 09:00, začátek konference je naplánován na 09:20. Kontakt: Martina Vojtěchovská E-mail: [email protected] Tel.: 602 479 563

Upozorňujeme odběratele, ţe materiály označené značkou PROTEXT nejsou součástí zpravodajského servisu ČTK a nelze je publikovat pod její značkou. Jde o komerční sdělení zadavatele, který je ve zprávě označen a který za ně nese plnou odpovědnost. PROTEXT Cas| 11:37 _



Host do domu - 9.3. 1.3.2010

ČRo - praha.cz str. 00 praha / uslysime_ Tomáš Voţenílek_

Hostem pořadu JAK TO VIDÍ dnes bude spisovatel a publicista Ondřej NEFF. Moderátor Tomáš VOŢENÍLEK poloţí první otázku po 8:30 hodině. Po 9:09 hodině se v soutěţi SOUBOJ S PAMĚTÍ vydáme po stopách významného českého hudebního skladatele Josefa Myslivečka. Jako skladatel proţil závratnou kariéru. Sloţil téměř 30 oper, 10 oratorií, řadu symfonií, koncertŧ, overtur a mnoţství komorní a chrámové hudby. Byl nazýván "boţským Čechem". Kdyţ přijel W. A. Mozart do Prahy, Myslivečkovo dílo ho absolutně uchvátilo, časem se stali velkými přáteli. Ţivotu i dílu J. Myslivečka bude patřit i rubrika "Kde se děly dějiny". Rodinný lékař zaostří na "ţeny v urgentní medicíně." Po 10:05 hodině přivítáme "zástupkyni něţného pohlaví" ale hlavně předsedkyni Společnosti urgentní medicíny a medicíny katastrov České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Janu ŠEBLOVOU. Na "posluchačské dotazy" je vyhrazen čas kolem 10:30. V pořadu Setkání přivítáme Ladislava ŠPAČKA, mluvčího exprezidenta Václava Havla v letech 1992 - 2003. Dnes našeho hosta média označují jako "Pana Etiketu". Je spoluautorem televizního seriálu Etiketa, autorem několika knih se stejnou problematikou a učitelem komunikace s médii, krizové komunikace a etiketě pro přední představitele top managementu firem, státní správy a politiky. Naučili se postupem doby Češi "slušnému" chování nebo ne? Jsou gentlemani "na vymření" nebo etiketa není "moderní" a "cool"? Jaký největší "diplomatický trapas" se mu kdy stal? Jak L. Špaček vzpomíná na dobu na Praţském hradě s V. Havlem? Chtěl by se vrátit? Jak vypadá jeho dnešní "beţný" den? Co dělá a co plánuje? Jak v praxi vypadá výuka krizové komunikace? A jak je to u výuky etikety pro přední představitele státní správy a politiky? Více otázek a hlavně odpovědí nabídne rozhovor Českého rozhlasu 2 - Praha po 11:05 hodině. Tak poslouchejte ... Ladislav ŠPAČEK Pŧvodní profesí pedagog. Vystudoval Pedagogickou fakultu v Ostravě, později Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Na katedře českého a slovenského jazyka FF UK učil historický vývoj spisovné češtiny. Od roku 1990 pracoval v Československé televizi jako vedoucí domácího zpravodajství a zároveň byl parlamentním zpravodajem a moderátorem pořadu Události, komentáře. V letech 1992 aţ 2003 mluvčí prezidenta republiky Václava Havla a ředitel Tiskového odboru Kanceláře prezidenta republiky. Během svého pŧsobení na Praţském hradě navštívil spolu s prezidentem Havlem přes padesát zemí světa a absolvoval stovky společenských událostí na nejrŧznějších úrovních. Je spoluautorem a protagonistou televizního seriálu Etiketa, autorem knih Etiketa, Velká kniha etikety a Slon v porcelánu aneb jak se neztratit v labyrintu etikety. Na Fakultě sociálních věd UK vyučoval komunikaci s médii. Publikuje v rŧzných médiích a pořádá přednášky o komunikaci s médii, krizové komunikaci a etiketě pro přední představitele top managementu firem, státní správy a politiky. Zdroj: www.ladislavspacek.cz


Mohou malé strany změnit politiku v Česku? 1.3.2010

ČRo 1 - Radioţurnál

str. 22

18:00 Ozvěny dne_

_ Jan BUMBA, moderátor -------------------Plné znění zpráv


Kolik stran bude v Poslanecké sněmovně po květnových volbách? Moţná šest, moţná i sedm, moţná ale také jen čtyři, hned několik stran se totiţ pohybuje kolem pětiprocentní hranice nutné pro vstup do sněmovny. Předvolební prŧzkumy jsou samozřejmě jen orientační údaj, který ale zároveň mnohé naznačuje. Jak by se proměnila česká politická scéna, kdyby se do sněmovny dostalo třeba i pár malých stran? Mŧţete se také zapojit na e-mailové adrese [email protected]. Mŧţete nám napsat i SMS na číslo 9077704. Na lince z Brna je politolog z Masarykovy univerzity Vít Hloušek. Dobrý večer. Vít HLOUŠEK, politolog, Masarykova univerzita Brno -------------------Dobrý večer. Jan BUMBA, moderátor -------------------A v našem přenosovém voze Jan Kubáček z Fakulty sociálních věd praţské Karlovy univerzity. Dobrý večer i vám. Jan KUBÁČEK, Fakulta sociálních věd Karlovy univerzity, Praha -------------------Dobrý večer i posluchačŧm. Jan BUMBA, moderátor -------------------Strany, které v prŧzkumech renomovaných agentur oscilují kolem pětiprocentní hranice, tak to jsou především KDU-ČSL a Věci veřejné. S jistým odstupem se umisťují Strana zelených, případně Strana práv občanŧ Miloše Zemana. Čím to, pánové, ţe v prŧzkumech u těchto stran vycházejí tak rozdílná čísla, protoţe ten rozptyl je často několikaprocentní. Pane Hloušku? Vít HLOUŠEK, politolog, Masarykova univerzita Brno -------------------Tady se jedná o statistickou chybu při těch prŧzkumech veřejného mínění, tam, kde ty prŧzkumy vyjadřují stranám takovou malou podporu na hranici těch pěti procent, tam se bavíme o statistické chybě klidně dvě, dvě a pŧl procenta, a z toho samozřejmě plyne ten rozptyl jak v čase, tak mezi jednotlivými agenturami. Jan BUMBA, moderátor -------------------Pane Kubáčku, platí beze zbytku, ţe kdyţ se nějaká strana objeví v prŧzkumech nad pětiprocentní hranicí, je pravděpodobné, ţe přiláká více voličŧ? Jan KUBÁČEK, Fakulta sociálních věd Karlovy univerzity, Praha -------------------Tak má rozhodně tu situaci snazší, pomáhá ji ta jistá míra podpory veřejnosti, to jisté uklidnění, některých, ţe jejich hlas nepropadne, ta psychologická rovina tam je nezanedbatelná, ale samozřejmě není to všelék, je to také dáno tím, kdo ji reprezentuje, jaký má program, jak se jim daří v dalších měsících udávat témata a drţet krok s dalšími konkurenty a také mimochodem, jak zvládají tu situaci velké politické strany, jestli chybují a tak trochu unavují veřejnost, anebo jsou schopny přitáhnout ty nerozhodnuté a vytvořit dva bloky. Jan BUMBA, moderátor -------------------Pane Hloušku, všichni víme, ţe prŧzkumy je třeba brát s rezervou, ony ale vlastně mohou určit trend, pokud se nějaký výsledek opakuje, jak dŧleţité je podle vašeho soudu, kdyţ se nějaká strana objeví nad tou pětiprocentní hranicí? Vít HLOUŠEK, politolog, Masarykova univerzita Brno -------------------Kdyţ se pouze jednou objeví, tak to dŧleţité není, pokud by ovšem nějakou delší dobu nad tou pětiprocentní hranicí se pohybovala, pokud by se ten prŧzkum projevil nejenom u jedné agentury, ale i u více agentur, tak samozřejmě platí všechno to, o čem mluvil před chvilkou kolega Kubáček, a nejde taky jenom o jakési uklidnění voličŧ, ţe pokud by tuhle tu stranu, byť menší, chtěli volit, tak mají šanci, ţe ten jejich hlas se promítne do parlamentního zastoupení, ale jde samozřejmě taky o to, ţe pokud v prŧzkumech veřejného mínění nějaká Plné znění zpráv


strana získá tu pěti, čtyř, šestiprocentní bonifikaci, tak se oni začnou zajímat média, začne se diskutovat o tom, jestli strana má skutečně šanci dostat se do Poslanecké sněmovny, její kandidáti začnou být přece jenom trošičku bráni váţněji a dostane se prostě do širšího občanského politického podvědomí a mŧţe tím pádem s tím nějak pracovat. Jan BUMBA, moderátor -------------------Pánové, nechci po vás, abyste věštili, ale na základě vaší analýzy, u které z těch čtyř stran, které jsem jmenoval, předpokládáte, ţe překročí pětiprocentní hranici. Pane Kubáčku? Jan KUBÁČEK, Fakulta sociálních věd Karlovy univerzity, Praha -------------------Tak já mám takové dva typy, kdyţ pominu TOP 09, která se drţí něco kolem těch deseti procent, tak si myslím, ţe velmi dobré šance mají Věci veřejné a KDU-ČSL. Věci veřejné ... Jan BUMBA, moderátor -------------------Proč právě tyto strany? Jan KUBÁČEK, Fakulta sociálních věd Karlovy univerzity, Praha -------------------Ale KDU-ČSL tím, ţe má relativně věrné, pevné voličské jádro, které ještě stále setrvává. Jan BUMBA, moderátor -------------------Pane Hloušku, stejný odhad, Věci veřejné a lidovci? Vít HLOUŠEK, politolog, Masarykova univerzita Brno -------------------Trošičku, trošičku jiný, lidovce bych podpořil, pro ně hraje svou roli pozitivní skutečnost, ţe jejich voličské jádro je samozřejmě pevné. A hlavně koncentrované v poměrně dobrých krajích, jako třeba jiţní Morava, kde se bude rozdělovat relativně dost mandátŧ, já bych trošičku zpochybnil tu jistotu Věci veřejných, přece jenom se mi trochu zdá, ţe tady tahle ta strana je, a teď to nemyslím vŧbec nějak zle, ale jenom jako konstatování faktu, spíše Strana praţská, coţ se moţná pozitivně projevuje v těch prŧzkumech veřejného mínění, ale je samozřejmě velká otázka a velká neznámá, jakým zpŧsobem si bude vést v některých jiných regionech a co z toho nakonec vyjde. Já bych úplně nepohřbíval ani Stranu zelených, byť ona samozřejmě za tady těmito dvěma formacemi trošku pokulhává, ale teoreticky si dovedu představit i situaci, ţe by to byla Strana zelených, která lízne těsně těch pět procent. Jan BUMBA, moderátor -------------------Pane Kubáčku, nejsou opravdu Věci veřejné příliš praţskou stranou, ostatně i někteří její představitelé mluví o tom, ţe se chtějí soustředit hlavně na Prahu? Jan KUBÁČEK, Fakulta sociálních věd Karlovy univerzity, Praha -------------------Tak asi bezesporu, kdyţ jsme se dívali na ty sociologické prŧzkumy a ty dlouhodobé trendy, ano, Praha a další velká města jsou spíše takovou jako věrnější baštou nebo příznivější oblastí a prostorem pro Věci veřejné, ale dneska se ukazuje, ţe právě tím, ţe hodně zosobňují protest se stávající politickou scénou, se stávající stranickou nabídkou, tím, ţe kombinují zajímavý návrh programu, netradiční řešení, věcný přístup a vedle toho poměrně zase nezaškatulkované osobnosti takto oslovuje kuriózně jak voliče levého středu, tak voliče pravého středu, coţ je velmi zajímavý mix. A ukazuje se, ţe dneska jsou konkurencí tak trochu všech, coţ mimochodem ukazuje i třeba kampaň sociální demokracie, protoţe před pár měsíci bychom nepočítali, ţe Jiří Paroubek vytáhne vŧči Radku Johnovi a Věcí veřejným, teď se to děje a počítám, ţe se tak dít bude ještě dlouho. Jan BUMBA, moderátor -------------------Tři z těchto čtyř stran, o kterých je řeč, jsou nové nebo relativně nové, KDU-ČSL ale na druhé straně strana tradiční a zavedená, čím to je, ţe se dostala aţ, v nadsázce řečeno, na hranici přeţití, pane Kubáčku? Plné znění zpráv


Jan KUBÁČEK, Fakulta sociálních věd Karlovy univerzity, Praha -------------------Dle mého soudu a dlouhodobých trendŧ se ukazuje, ţe ji chybí hlavní étos, ţe jí chybí jakoby aktuální myšlenka pro současnou Českou republiku, ţe voliči chtějí další nové tváře, chtějí hodně praktiky, chtějí taky mimochodem témata pro českou část republiky, to znamená, kaţdodennost, bezpečnost, sociální sluţby, vymahatelnost práva a chtějí od ní taky, aby byla jistým vyzyvatelem velkých politických stran, ne pouze tím, který se dohodne, ne pouze tím, který je jakoby připravený do pragmatické spolupráce. Takţe trochu ji svazuje to, ţe se definuje pouze jako společenství kostela, jako společenství morálky a víry, a rezignuje na pravdě konzervativní hodnoty, jako je tradice, bezpečí, srozumitelnost státu, fungování, vymahatelnost práva, bezpečí, sociálních sluţeb například. Jan BUMBA, moderátor -------------------Pane Hloušku, pokud jste říkal, ţe Věcem veřejným mŧţe uškodit, ţe to je do nějaké míry Praţská strana, tak mŧţe lidovcŧm uškodit, ţe mohou být vnímáni jako jihomoravská strana? Vít HLOUŠEK, politolog, Masarykova univerzita Brno -------------------Oni nejsou úplně striktní jako jihomoravská strana, ale samozřejmě, ţe jim to uškodit mŧţe. Já bych jenom trošičku kolegu Kubáčka se snaţil zkorigovat nebo opravit v jedné věci, KDU-ČSL dlouhodobě má ty problémy, o kterých mluvil, ale ty samo o sobě neposílají tu stranu po hranici volitelnosti. Ten problém, kterému KDU-ČSL dneska čelí a co je její vlastně největší slabina je určité vnitřní napětí, které v té straně existovalo vţdycky mezi, řekněme, centristickým a křesťansko-sociálně orientovaným křídlem, a mezi těmi, kteří jednoznačně vnímali prostor pro politiku KDU-ČSL na české politické pravici. To se koneckoncŧ ukazuje i na skutečnosti, ţe zastánci právě toho druhého křídla teď vytvářejí projekt TOP 09, který jednoznačně, nejenom z dŧvodu, ţe by vycházel z určitých křesťanských politických zásad, ale právě spíše proto, ţe se jednoznačně vlastně situuje na politickou pravici, má docela dobrou šanci zaujmout místo čtvrté nejsilnější, eventuálně třetí nejsilnější české politické strany. Jan BUMBA, moderátor -------------------Pánové, co je vŧbec pro voliče dŧvodem, aby dali hlas nějaké malé politické straně, zároveň tím mŧţou riskovat, ţe jejich hlas propadne, kdyţ by ta strana se nedostala přes pět procent, proč se lidé rozhodnou volit takovouhle stranu, u které je riziko, ţe její hlas ve výsledku vŧbec se nebude počítat, pane Hloušku? Vít HLOUŠEK, politolog, Masarykova univerzita Brno -------------------Na tuhle tu otázku by se mi úplně krásně odpovědělo před těmi minulými parlamentními volbami, kdy se dostali do sněmovny zelení. Velice zhruba řečeno, její voličská základna té Strany zelených byla sloţena ze tří proudŧ, jednak tam byli lidé, kteří skutečně prostě ideologicky podporují ekologickou postmateriální politiku. Za druhé tam byli lidé, kteří u zelených spatřovali jakousi stranu středu, který v České republice je sice takový velmi fluidní a velice jaksi nestálý a nevděčný z hlediska voličských preferencí, ale který nicméně pořád jaksi trochu neúspěšně hledá své stranické zastoupení. A za třetí tam byli lidé, kteří prostě nemají rádi ty dvě velké strany a ... Jan BUMBA, moderátor -------------------A to myslíte, ţe je klíčové, ţe lidé nemají rádi ty velké, a proto na protest dají hlas menší? Vít HLOUŠEK, politolog, Masarykova univerzita Brno -------------------Tohle to je klíčové pro řadu voličŧ právě potenciální Strany zelených, ale letos teda primárně Věcí veřejných, částečně se to mŧţe týkat i některých levicově orientovaných voličŧ, kteří by za jistých okolností volili sociální demokraty a teď se jim třeba nechce a tak vyjadřují sympatie Zemanově straně. Problém je ale, ţe tady ten jakoby středový prodemokratický /nesrozumitelné/ potenciál je sice neustále přítomen v České republice, ale troufám si tvrdit a nemá to teda podloţeno nějakými sociologickými prŧzkumy, ţe většina takto orientovaných lidí spíš na ty volby rezignuje, neţ kdyby si vybrala některou z těch menších nabízejících se alternativ. Plné znění zpráv


Jan BUMBA, moderátor -------------------Pane Kubáčku, co myslíte, do jaké míry jsou hlasy pro tyto malé strany hlasy protestními? Jan KUBÁČEK, Fakulta sociálních věd Karlovy univerzity, Praha -------------------Dost velké, já bych to zkombinoval, z mého pohledu jsou to dvě vlastnosti, je to naštvanost a únava ze stávající nabídky, přitom jsou to stále voliči, kteří nerezignovali na svoji účast ve volbách, stále ji berou jako manifestační nebo jistou občanskou svoji roli a takový signál vŧči veřejnosti, ţe prostě nechtějí zanedbat okolní, společenské, ale přitom je spojuje právě ta únava a ta nespokojenost se stávajícím nabídkou a s chováním těch zejména dvou nejsilnějších politických táborŧ, takţe do značné míry je to vystavení jim varující karty, stopky jistého distance. Jan BUMBA, moderátor -------------------Pokud by se do sněmovny dostalo třeba šest stran, jak předpovídal prŧzkum Factom Invenio ze začátku února, co by to znamenalo pro politickou scénu, kdyby tam byly dvě nebo moţná tři malé strany s minimálním počtem poslancŧ, pane Kubáčku? Jan KUBÁČEK, Fakulta sociálních věd Karlovy univerzity, Praha -------------------Tak samozřejmě musela by se naprosto změnit logika vyjednávání v Poslanecké sněmovně. Velké dvě strany by musely mnohem více aktivně vyjednávat, ty kompromisy, já vám nedokáţu říct, jestli by se hledaly sloţitěji, protoţe česká politika i přesto, ţe tady je vlastně několik stabilních stranických táborŧ, tak přesto vyniká velmi často roztříštěností frakčními spory a neschopní nalézt kompromis, takţe kuriózně by to moţná ta pestrost nabídky vedla k tomu, ţe by se ten kompromis hledal snáze, protoţe by byl na něj větší tlak, a moţná by reprezentativněji byly zachyceny i ty jakoby voličské, společenské a zájmové nálady. Takţe rozhodně by se musela proměnit ta úvaha, a to chování poslancŧ v Poslanecké sněmovně a začalo by se to blíţit trochu té logice třeba jiţních zemí, Evropy nebo Nizozemí, kde prostě zkrátka se vyjednává po stranách, vyjednává se flexibilně, vyjednává se nad tématy. Jan BUMBA, moderátor -------------------Pane Hloušku, prosím uţ jen velmi krátce, jak riskantní by bylo pro vítěze voleb "slepit" vládní koalici se dvěma nebo se třemi menšími stranami? Vít HLOUŠEK, politolog, Masarykova univerzita Brno -------------------No, vzhledem k tomu, ţe nejsme v Nizozemí, bylo by to velmi riskantní, protoţe tady pořád existují určitý specifický rys české politické kultury a tím je stále relativně malá disciplinovanost poslancŧ, zejména těch malých nových neokoukaných stran. Já prostě nevěřím, ţe by v případě, ţe se tady tyhle ty všechny malé strany dostanou do Poslanecké sněmovny, ţe by jednoduše řečeno po roce pŧsobení té sněmovny vypadaly všechny jejich kluby stejně jako na začátku a trochu se obávám toho, ţe by se tady reprodukovalo to, co vlastně známe uţ z Topolánkovy vládní koalice. Jan BUMBA, moderátor -------------------Pánové, děkujeme za rozhovorem, děkujeme za účast v debatě. Vít Hloušek z brněnské Masarykovy univerzity a Jan Kubáček, který pŧsobí na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. _

KRÁTCE 1.3.2010

Euro

str. 21 _

Lidé a podniky_



ČNB Dvě z celkem sedmi poboček České národní banky (ČNB) mají nové ředitele. Ředitelem pobočky v Hradci Králové se stal Václav Albrecht a ředitelem pobočky v Brně Lubomír Gerák. ČNB má pobočky v Praze, Ústí nad Labem, Plzni, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Brně a Ostravě. DIVADLO NA ZÁBRADLÍ Novým uměleckým šéfem Divadla Na zábradlí je David Czesany (45), který v tomto divadle pŧsobil dvakrát jako hostující reţisér. Funkci uměleckého šéfa vykonával od roku 1997 do roku 2004 v Činoherním studiu v Ústí nad Labem. AK TOMÁŠ RAŠOVSKÝ Novou členkou Advokátní kanceláře Tomáše Rašovského se stala Veronika Tichá, která bude zajišťovat právní sluţby v nové kanceláři v Praze na Letné. Po absolvování Právnické fakulty na Západočeské univerzitě v Plzni pracovala jako advokátní koncipientka. Hovoří španělsky a německy. Ve volném čase navštěvuje ráda divadlo, kino, hokejové zápasy a dostihy. MPO ČR Novým tiskovým mluvčím ministerstva prŧmyslu a obchodu (MPO) se stal Pavel Vlček (31). Vystřídal Tomáše Bartovského, který se rozhodl odejít do soukromého sektoru. Vlček na MPO přichází ze Citibank. Dříve pracoval jako novinář ve vydavatelstvích Economia a Motor-Presse Bohemia. Vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Fakultě sociálních věd UK. Absolvoval roční stáţ na Ludwig-Maximilians-Universität v Mnichově a London School of Public Relations. MT LEGAL V týmu advokátní kanceláře MT Legal pracuje nově Dana Škeříková. Specializuje se především na oblast zadávání veřejných zakázek a PPP projektŧ včetně práva EU pro dané oblasti. Škeříková absolvovala Právnickou fakultu UK v Praze a poté studovala na pamplonské Universidad Pública de Navarra ve Španělsku. Před nástupem do advokátní kanceláře MT Legal pŧsobila na Úřadu vlády ČR či v odboru veřejného investování na ministerstvu pro místní rozvoj. Škeříková hovoří anglicky a španělsky. Ráda sportuje. MICROSOFT Obchodní divizi pro sektor veřejné správy společnosti Microsoft vede Jan Moleš. Ten nastoupil do společnosti Microsoft v roce 2005 a v sektoru informačních technologií se pohybuje od roku 2002. Před nástupem do společnosti Microsoft pŧsobil ve společnosti AutoCont. Moleš vystudoval Českou zemědělskou univerzitu v Praze. Ve svém volném čase se věnuje sportu, zejména lyţování, fotbalu, potápění nebo golfu. _

Lucie Brunclíková 1.3.2010

nova.cz

str. 00 Vizita/Tým vizity_ TV Nova_

Lucie Brunclíková (1979) pochází z Plané u Mariánských Lázní. Vystudovala Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, obor ţurnalistika. Má doktorát z mediálních studií. Při studiu spolupracovala s deníkem MF Dnes, v televizi Nova začala pracovat před šesti lety jako reportérka Televizních novin a moderátorka nočních zpráv Právě dnes. Lucie hraje tenis, golf, ráda jezdí na kole a kolečkových bruslích. V zimě nezapomene vyrazit na sjezdovku. Ze všeho nejraději cestuje, moţná proto se také ráda věnuje cizím jazykŧm. Foto priloha: http://image.tn.nova.cz/media/images///440x248/Mar2010//603397.jpg

URL| http://vizita.nova.cz/ext/tym/lucie-brunclikova.html _

NEMÁME RÁDI RUSY, ALE TY JSEŠ V POHODĚ... 1.3.2010

Studenta web&mag str. 08 Michaela Raková_


Téma_


Jak čeští studenti hledí na ty ruské, uţ víme. Ale jak se ţije mladým lidem z bývalého Sovětského svazu u nás? Jsme prý moc uzavření, nebavíme se s nimi, nedáme jim opsat úkol a navíc ţalujeme. Na to, co si o nás myslí, jsme se zeptali několika studentŧ z postsovětských republik. A odpovědi určitě překvapí, alespoň ty, co si aţ doposud o ruských studentech mysleli, ţe umí jen rozhazovat peníze svých rodičŧ a jezdit v nablýskaných autech. Inna Guzieva, 18 let, studentka VŠE v Praze, pŧvodně z Moskvy Já mŧţu o českých studentech říct jenom pozitivní věci, hlavně díky mému nedávnému týdennímu lyţařskému zájezdu, kde jsem byla jedinou cizinkou mezi Čechy. Čeští studenti jsou podle mě velice přátelští, společenští a erudovaní a s většinou z nich mám stejný smysl pro humor. Líbí se mi také rŧzné studentské aktivity, kde mŧţeš potkat velmi zajímavé lidi se stejnými zálibami. Nikdy jsem neměla ţádný problém kvŧli své národnosti, ale pár lidí mi říkalo něco jako „Rusy nemáme rádi, ale ty jseš v pohodě“. A to, ţe ruští studenti mají hodně peněz od rodičŧ, je docela pravda, protoţe poskytnout moţnost studia v Evropě svému dítěti mohou domácnosti s vysokými příjmy, a ti, kteří mají nadměrně vysoké příjmy, obvykle posílají své děti na studium do Velké Británie a Ameriky. Co se týká arogantního a nafoukaného chování ruských studentŧ, já myslím, ţe to se projevuje jenom jako ochranná reakce, protoţe pro Rusy není typické ukazovat své emoce a slabosti. Maxim Pilucik, 23 let, student Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy z Běloruska Nejdřív jsem se obával, ţe budu mezi českými studenty takovou bílou vránou, ţe se mi nepodaří najít s nimi společný jazyk. Jenţe opak byl pravdou. Za tři roky studia na FSV jsem se báječně skamarádil se svými spoluţáky, někteří se stali pro mne opravdovými přáteli, kteří jsou vţdy připraveni mně přijít na pomoc. Netušil jsem tehdy, ţe se tady budu cítit jako doma. Na jedné straně se mi jeví čeští studenti otevřenější jak vŧči ostatním, tak i k poznání nového. Mnohdy jsou sebejistější a odváţnější. Ale na straně druhé chybí jim odpovědnost, které by se klidně mohli přiučit u běloruských kolegŧ. I kdyţ teď ani nevím, zdali to lapání po zodpovědnosti, které máme víc neţ dost, není pouhým pozŧstatkem sovětského systému a hromadného deformování vědomí. Pokud potkáte na vysoké škole nějakého běloruského studenta, chci věřit, ţe se k němu neobrátíte zády. Přece kdo, kdyţ ne Češi, nám vštípí lásku ke svobodě? Kdo, kdyţ ne vy, nám ukáţe cestu, po níţ dovedeme náš stát k demokratickým hodnotám? Tomu se stěţí naučíme jen z knih. Stejně tak, jak se láska k rodnému slovu nezrodí, aniţ bychom to slovo neslyšeli, bez komunikace nevznikne solidarita, jiţ v současné době tak moc potřebujeme. Angelina Smirnova, 19 let, exchange studentka Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomie z Tomsku Měla bych začít asi tím, ţe jsem v ČR déle neţ 6 měsícŧ. Kdyţ jsem přijela, měla jsem pocit, ţe čeští studenti moc neumějí komunikovat s cizinci. Měla jsem několik předmětŧ s lidmi z celého světa včetně Čechŧ. Oni se teda ukázali jako ti celkem uzavření. Trochu to trvalo, neţ projevili zájem, jakoţe odkud jsem a co tady dělám a tak dále… Ale mám i několik špatných zkušeností, třeba v obchodě, kde jsem poprosila prodavačku o pomoc, a ona se tvářila, jako bych tam vŧbec nebyla. Skupiny ve škole máme udělané tak, ţe je tam stejně Čechŧ a cizincŧ. Čeští studenti se moc neodlišují od těch ruských, mají stejné zvyky a podobný postoj k učení. Ale hranice mezi učiteli a studenty nejsou tak jasné jako u nás – vztah učitelŧ ke studentŧm je tady více osobní a přátelštější. Celkově se mi tu velice líbí a je prostě zajímavé pozorovat reakce lidí, které jsou někdy velmi zajímavé. Anastasia, 26 let, studentka Filozofické fakulty UK z Ukrajiny Co si pamatuju ze svých začátkŧ, tak tenkrát mě strašně překvapilo, jak málo se čeští studenti učili. Později jsem samozřejmě přebrala jejich rytmus a taky jsem se přestala učit. Bohuţel :( Na Ukrajině jsme dostávali hodně domácích úkolŧ a bez samostudia se student taky neobešel. Jinak co se týče českých studentŧ, tak jsem s nimi nikdy neměla problém, řekla bych, ţe všude se najdou dobří kamarádi. Jen jedna věc mi vadila – docela dost ţalujou, nepŧjčují domácí úkoly na opsání a při písemkách nedají opsat :). Vím, ţe to není správná věc. Mně to například bylo jedno. Patřila jsem mezi ty lepší studenty a opisovalo ode mě hodně lidí. Na VŠ se opisování téměř nepraktikuje. Na jednom oboru to bylo docela anonymní, bylo nás hodně a znali jsme se „od vidění“, přesto jsem měla pár dobrých známých i kamarádŧ, se kterými jsem v kontaktu doteď. Foto popis| Inna Guzieva Foto popis| Angelina Smirnova O autorovi| Michaela Raková, Pracuje pro Z1 a studuje ţurnalistiku na FSV UK. Měla jsem moţnost poznat zajímavé lidi z jiných zemí a zjistit, ţe není pravda, co se o nich povídá. Překvapilo mě, jak pěkně o nás mluví a ţe nás mají tolik rádi. _ Plné znění zpráv


Napíšu ti bakalářku Zn.: rychle a draze 1.3.2010

Studenta web&mag str. 18 Michaela Ráková_

Studenta_

Nestíháte termín odevzdání seminární práce nebo si snad nevíte rady s bakalářkou? Mŧţete si jI nechat napsat od někoho jiného. Ale pozor! Nejen ţe za to zaplatíte nemalou částku, navíc tím dost riskujete... Na internetu se to podobnými odkazy v poslední době jenom hemţí – stránky jako www.vejska.cz nebo www.hyperinzerce.cz na to mají dokonce i speciální sekce. O co jde? Lidé a především firmy nabízejí za úplatu napsání nejrŧznějších typŧ prací za studenty středních i vysokých škol. Od referátŧ, recenzí nebo např. slohových prací aţ po seminárky, ročníkové práce a diplomky. A to vše prý od kvalifikovaných vysokoškolsky vzdělaných odborníkŧ nebo přímo profesorŧ na VŠ. Za kolik? Nejlevnější jsou jednoduché referáty, ty dostanete uţ za 99 Kč za stranu (např. www.seminarky. net), seminárky nebo ročníkové práce uţ vyjdou trochu dráţ, kolem 199 Kč za stránku textu (www.ukolydoskoly.cz). V cenách diplomových prací uţ jsou rozdíly mezi jednotlivými provozovateli webŧ prací za úplatu větší – zatímco na www.levnereferaty.cz vám nabízí cenu za normostranu 179 Kč, www.referatyzababku.cz za to chtějí o sto dvacet korun víc (299 Kč). Některé weby jdou ale tak daleko, ţe vám nabízejí napsání i rigorózní, disertační práce nebo práce MBA (za cenu 449 Kč za stranu). Tak mŧţete získat třeba bakalářkou práci za prŧměrně 10 tisíc nebo magisterskou za dvojnásobek. Vyplatilo by se vám to? Je to legální? Poskytovat takovéto sluţby není pro provozovatele webŧ nebo lidi, kteří si dají inzerát, nikterak trestné. Na stránkách totiţ často vydávají své sluţby jako „podklady pro ... práce“. Problémy z toho mŧţete mít nakonec vţdycky jenom vy. Pokud by se na to totiţ ve vaší škole přišlo (např. při obhajobě), budete pravděpodobně vyloučen. „Dopouštějí se činu, který se v akademickém světě nepromíjí. Je to podvodné jednání s těmi nejtěţšími dŧsledky,“ řekl pro Lidové noviny děkan Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Ladislav Rabušic. Nemáte navíc ani jistotu, ţe vypracovatel „vaší“ práce na zakázku ji někde neopsal. Zkontrolovat plagiáty si mŧţete např. na www.odevzdej.cz nebo www.theses.cz, coţ jsou systémy, které vyuţívají i některé vysoké školy (nejvíce Masarykova univerzita v Brně). „Kvalifikovaná učitelka s praxí, toho času na MD, nabízí pomoc s vypracováním referátŧ, seminárních, bakalářských, diplomových prací. Kvalitně a rychle, včetně seznamu pouţité literatury. Originalita a diskrétnost samozřejmostí.“ „Napíši za Vás rigorózní, diplomovou, bakalářskou, seminární a jiné druhy prací. Kvalitní originální práce z oborŧ ekonomie, právo, politologie, management, pedagogika. Za rozumnou cenu, v čase, ve kterém práci potřebujete mít, a především originálně. Zaručuji profesionalitu a originalitu.“ Foto popis| O autorovi| Míša Raková, Michaela Ráková, Pracuje pro Z1 a studuje ţurnalistiku na FSV UK. Při hledání informací k tomuto článku jsem měla občas chuť se pořádně plácnout přes kapsu a ukončit svoje trápení nad rozdělanou bakalářkou. Ale kaţdý si tím musí projít a mně by naštěstí bylo líto dát za podvádění tolik peněz. _

Média o studentech 1.3.2010

Studenta web&mag str. 05 Michaela Raková_

Média o nás_

Média o studentech: Studenti vytvořili na facebooku „radar“ na gaye. Studování přes iTunes. Plné znění zpráv


Hledáte lékařská tajemství? Zkuste Facebook. (For medical secrets try Facebook: www.newscientist.com) Britský týdeník New Scientist uveřejnil výsledky prŧzkumu, který vyšel v publikaci Journal of the American Medical Association. Z něj vyplývá, ţe asi 13 procent amerických zdravotnických škol zaznamenalo, ţe jejich studenti uveřejnili na blozích nebo sociálních sítích citlivé informace o pacientech. Medici sice neprozradili konkrétní jména, ale publikovali natolik podrobné informace o zdravotním stavu či nemocnicích, ţe by pro pacienty nebo jejich rodinné příslušníky nebylo těţké odvodit, o koho se jedná. Studenta: Zkontrolujte si profil svého urologa nebo gynekologa. Univerzita zdarma a do kapsy pomocí iTunes U (www.radiotv.cz) Sluţba iTunes U (Universities) umoţňuje svým uţivatelŧm studovat trochu jinak. Pomocí této aplikace si do svého počítače nebo iPhonu mŧţete stáhnout více neţ 200 000 zvukových i audiovizuálních souborŧ, které vzešly z dílen desítek univerzit z celého světa. Nabídka je přehledně členěna do kategorií – od umění přes architekturu aţ po historii. Mezi soubory najdete záznamy z přednášek nebo i samostatné vzdělávací pořady z TV. To nejlepší nakonec: vše je zdarma. (Lukáš Gregor) Studenta: Přednášky na státních školách jsou také zdarma :) Český bábel (www.respekt.ihned.cz) Týdeník Respekt uveřejnil na svých webových stránkách rozsáhlý materiál o Češích a cizích jazycích. Problémy s angličtinou mají podle odborníkŧ na lidské zdroje i lidé s vysokoškolským diplomem, nejčastěji z VŠE. „Naše školy nejsou schopné připravit ţáky a studenty na to, aby v cizím jazyce komunikovali, aby jim byl k něčemu uţitečný. Stále jsme spíš přeborníci v soutěţi o koncovky minulých časŧ.“ Na školách se učí hlavně gramatika, neklade se aţ takový dŧraz na praktické pouţití. Mnohem lépe s jazykovou výchovou jsou na tom například v Polsku nebo Rumunsku: „Jsou ochotni víc investovat do toho, aby se dostali do světa, aby třeba utekli chudobě u nich doma. My si tady ţijeme pořád příliš dobře, jsme líní, nemáme velkou potřebu vyráţet někam do světa.“ (Bára Procházková, Michal Komárek) Studenta: I'm on the Headway to hell... Projekt Gaydar (Carolyn Y. Johnson) (Project gaydar, an MIT experiment raises new questions about online privacy: www.boston.com) V americkém deníku Boston Globe upozorňují na nový vynález studentŧ z MIT (Massachusetts Institute of Technology), takzvaný “Gaydar”. Univerzitní projekt prý dokáţe podle přátel z profilu na Facebooku určit, jestli je jeho majitel homosexuál. Podle slov svých tvŧrcŧ je program, který vznikl jako seminární práce do školy, velmi přesný hlavně u uţivatelŧ muţského pohlaví. Zpráva rozvířila uţ stokrát omleté téma o ztrátě soukromí na sociálních sítích. Studenta: Ţe bychom konečně u některých ”celebrit“ jejich orientaci přestali věštit z koule? :) Foto popis| O autorovi| (Míša Raková) Pracuje pro Z1 a studuje ţurnalistiku na FSV UK. _

V období HLEDÁNÍ 1.3.2010

Tv Pohoda str. 07 Rozhovor_ Markéta Čaňková_

Chcete-li se dovědět něco o tomhle sympaťákovi, který k vám přichází prostřednictvím obrazovek jako David Šohájek ze seriálu Ordinace v rŧţové zahradě 2, přečtěte si následující. Určitě ale nehledejte v tisku, ani jiných médiích, hledali byste marně. Na internetu sice najdete Ondřeje Nováka, ale z Brna (tenhle je odjakţiva Praţák), je také herec, role obou pánŧ Novákŧ jsou promíseny – a je z toho pěkný zmatek. * Ondřeji, vytvořte si své vlastní webovky nebo zvolte pseudonym! O pseudonymu jsem uvaţoval, chtěl jsem si přidat jméno doprostřed. Skončil jsem u toho, ţe kdyţ mám křestní jméno i příjmení na dvě slabiky, mělo by být to prostřední buď na jednu nebo na tři. Ale obávám se, ţe jsem ten pravý čas prošvihnul, a teď tím komplikuju ţivot sobě i brněnskému kolegovi. Kolik existuje Novákŧ v téhle zemi? Moţná statisíce. Ale kdyţ se podíváte do encyklopedie, nenajdete skoro ţádnýho významnýho Nováka. V „Rŧţovce“ jsem se sešel se Sandrou Novákovou a Kristýnou Novákovou. * Tak to jste uţ tři potencionální adepti… Jak se odvíjela vaše ţivotopisná nitka? Plné znění zpráv


Letos mi bude pětadvacet a na „světlo reflektorŧ“ jsem se dostal uţ jako studentík, jak to tak bývá. Na základce se sešla partička lidí, kteří měli moc rádi Cimrmana a bavilo je hraní. Tak jsme se společně o něco začali pokoušet. Později na gymnáziu jsem kromě hraní zkoušel i reţírovat. A po maturitě jsem se hlásil na DAMU, obor reţie i herectví. Po třech kolech přijímaček mě nepřijali ani na jedno, na odvolání vyšlo herectví. Dneska jsem rád, protoţe si myslím, ţe osmnáctiletý kluk, pokud to není výjimečná osobnost, nemá o reţii zdání. * Jaké pocity jste měl v prváku? Ocitnul jsem se v ročníku s pedagogy Borisem Rősnerem, Marií Málkovou, Lukášem Hlavicou, paní reţisérkou Šiktancovou. Člověk v takové společnosti mŧţe podlehnout dojmu, ţe uţ je sám herec, coţ je velký omyl! Dnes váhám, kdyţ se za něj mám prohlásit. * Které scény jste navštěvoval kromě Cimrmanŧ? Dlouho jsme s rodiči měli předplatné do Národního, ale snaţil jsem se vidět z kaţdého divadla to nejlepší. Uţ ve druhém ročníku gymnázia jsem věděl, kam chci po maturitě podat přihlášku. * Vaše rodina je umělecky zaloţená? Není; maminka učí angličtinu a táta je hodinář. A moje sestra pracuje ve sféře financí. * Jste také podobně mírný beránek jako zběhlý student semináře David, zamilovaný do Alenky alias Veverky? Asi je to podobný, ţádný drsňák nebudu, coţ není dobré. * ??? Přijde mi, ţe se dnes všechno včetně divadla dostalo do trţního hospodářství, kde „hlavní roli“ mají lidi, co jdou tvrdě za svým. A já se obávám, ţe to neumím. Slovo kariéra je mi protivný a jeho obsah mi nic neříká. Chci dělat to, co má smysl a co mě baví, protoţe času na hlouposti je vţdycky málo. Ale hlavně cokoli dělám, ať to souvisí s novinařinou nebo s herectvím, chci dělat pořádně. * Jaké zkušenosti vám dává Ordinace? Seriál je pro mě dŧleţitý především proto, ţe si mŧţu vyzkoušet práci před kamerou na „širší ploše“. Na DAMU se totiţ filmové herectví nevyučuje, takţe pokud někdo dostane hlavní roli ve filmu, stane se, ţe filmový kritik napíše, ţe největší slabinou filmu je hlavní hrdina. Přitom na škole i potom v divadle mŧţe být nejlepší… Za roli Davida jsem vděčnej, protoţe je to snad jedinej normální člověk v mém dosavadním repertoáru, zatím jsem hrál samé cvoky, šílence, úchyly. * Překvapila vás síla média a s ní spojená popularita? Asi jako kaţdého, ale neproţívám to. Je příjemné, kdyţ vás někdo osloví nebo se usměje na ulici. Před Vánoci mi psala nějaká dívka, ţe by ráda dala kamarádce, která mě obdivuje, originální dárek, jestli bych jí poslal podepsanou fotku. Tak jsem to udělal a ona se mi ještě ozvala s tím ţe kamarádka měla šílenou radost, kdybych prý viděl její výraz, kdyţ obálku otevřela… * S češtinou jste asi vţdycky kamarádil? No jistě, proto jsem si taky vybral novinařinu. Jsem ve třetím ročníku Fakulty sociálních věd, zbývá mi bakalářská práce. * Skorokolego, absolvoval jste uţ interwiev? Ano, v pozici novináře jsem měl za úkol udělat jeden rozhovor. * Koho jste zpovídal? Plné znění zpráv


Člověka, kterého mám rád a jehoţ obdivuju: pana reţiséra Krejčíka. Potkali jsme se párkrát uţ před tím, byl ochotný a odpovídal bezvadně. S mými otázkami to bylo horší, všechny předcházely váhavá „Hmmmm“. * Dostal jste jedničku? Nevím, ale radši píšu o filmu. Jen si jako filmový kritik musím dát pozor na střet zájmŧ! /Smích/. * Tak Ondřeji, buďte prosím, objektivní filmový kritik! KDO JE… ONDŘEJ NOVÁK Narodil se v Praze (1985) a také tu vyrŧstal. S herectvím začínal na základní škole, potom na gymnáziu zkoušel i reţii. Vloni absolvoval DAMU, herectví a dokončuje Fakultu sociálních věd UK. Výrazně si zahrál během studií v DISKu, je bez stálého angaţmá, ale spoluzaloţil divadlo NaHraně a je k vidění v představení Mesiáš v Divadle Čertovka a také v Eliadově knihovně Divadla Na Zábradlí. Jak sám říká, na filmovém plátně se objevil ve zlomku sekundy ve filmu Případ nevěrné Kláry, v roli druhého vojáka v pohádce Kouzla králŧ měl text, obsahující jednu větu. Nejvýraznější postavu před kamerou ztvárňuje v seriálu TV Nova Ordinace v rŧţové zahradě 2 jako David Šohájek. Foto autor| Foto: Jana Pertáková a TV Nova _

Metropolitní univerzita Praha pořádá konferenci Politika, komunikace, média 1.3.2010 vzdelani.cz str. 00 Clanky_ Vladimír Přichystal - manaţer serveru Vzdělání.CZ_ Praha, 1. března 2010 - Institut pro média Metropolitní univerzity Praha (MUP) pořádá v pátek 5. března konferenci Politika, komunikace, média. Konference se zaměří na vzájemný vztah médií a politiky, na roli médií v předvolebním období a na aktuální témata, kterými se média a politika vzájemně ovlivňují. Konference je rozdělena do tří základních blokŧ. První je věnován obecnému vztahu médií a politiky, fundamentální funkci médií pro rozvoj demokratické společnosti, rizikŧm propojování mediálního a politického světa, státní mediální politice či přístupŧm k výuce politické komunikace. Řečníky v tomto panelu budou viceprezident Světové asociace novin a novinových vydavatelŧ Michal Klíma, publicista a mediální analytik Karel Hvíţďala, předsedkyně Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Kateřina Kalistová a Todd Nesbitt, vedoucí katedry komunikace University of New York in Prague. Druhý panel se zaměří na otázku reprezentace politiky v médiích, na politický paralelismus českých médií a na roli médií v předvolebním období. Vystoupí zde např. Tomáš Lebeda a Eva Lebedová z Univerzity Palackého v Olomouci, mediální analytička společnosti Media Tenor Petra Uvírová nebo Tomáš Trampota z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Cílem závěrečného panelu je nabídnout pohledy zástupcŧ českých médií na vzájemné střetávání novinářŧ a politikŧ. Diskutovat se budou např. principy, kterými se řídí pravidla zveřejňování politických témat v předvolebním období v médiu veřejné sluţby, jak práci novinářŧ ovlivňuje tzv. náhubkový zákon, jak zástupci médií vnímají funkci médií při kontrole výkonné moci a jakým zpŧsobem novináři zpracovávají politická témata. Za česká média se o své postřehy přijdou podělit šéfredaktor týdeníku Reflex Pavel Šafr, ředitel zpravodajství České televize Milan Fridrich, zástupce šéfredaktora deníku Mladá fronta DNES Michal Musil a ředitel Aktuálně.cz Jakub Unger. Konference se koná v budově Metropolitní univerzity v Praze na Ţiţkově (Prokopova 16, Praha 3). Registrace účastníkŧ bude probíhat od 9:00 h, začátek konference je naplánován na 9:20 h.

URL| http://clanky.vzdelani.cz/?clanek=4319 _



Přehled zpráv. Dvě Evropy? Mladá fronta DNES ~ str. 10 ~ Názory_ Ivo Šlosarčík_

Recommend Documents