Péče o seniora při propuštění z akutního lůžka zdravotnického zařízení

Vyšší odborná škola, střední odborná škola a základní škola MILLS, s. r. o.

Péče o seniora při propuštění z akutního lůžka zdravotnického zařízení Sociální práce

Vedoucí práce: Bc. Dagmar Martinková

Vypracovala: Vladimíra Kočárníková

Čelákovice 2012

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracovala samostatně a všechny použité písemné i jiné informační zdroje jsem řádně ocitovala. Jsem si vědoma, že doslovné kopírování cizích textů v rozsahu větším než je krátká doslovná citace je hrubým porušením autorských práv ve smyslu zákona 121/2000 Sb., je v přímém rozporu s interním předpisem školy a je důvodem pro nepřipuštění absolventské práce k obhajobě.

Unhošť 7. 5. 2012

…………………………………………………………… Vladimíra Kočárníková

Poděkování: Děkuji Bc. Dagmar Martínkové za velmi cenné podněty, připomínky a odborné rady, za laskavost a trpělivost při vypracování této absolventské práce.

Obsah ÚVOD ...................................................................................................................... 1 1 Cíl absolventské práce ........................................................................................... 3 1.1 Hlavní cíl: ................................................................................................................. 3 1.2 Dílčí cíle: .................................................................................................................. 3 2. Teoretická část ..................................................................................................... 4 2.1 Stáří a jeho problematické oblasti .......................................................................... 4 2.1.2 Gerontologie ........................................................................................................ 5 2.1.3 Patopsychologie ................................................................................................... 6 2.2 Demografická data .................................................................................................. 7 2.3 Problematika propuštění klienta z akutního lůžka nemocnice ............................... 8 2.3.1 Evropská charta práva pacientů seniorů ............................................................ 12 2.4 Zdravotní a sociální péče ....................................................................................... 12 2.5. Zdravotní následná lůžková péče ......................................................................... 13 2.5.1 Léčebna dlouhodobě nemocných ...................................................................... 13 2.5.2 Rehabilitační zařízení ......................................................................................... 14 2.5.3 Hospic ................................................................................................................. 14 2.6 Zdravotní služby terénní........................................................................................ 15 2.6.1 Home Care – domácí zdravotní péče ................................................................. 15 2.6.2 Domácí Hospic .................................................................................................... 16 2.7 Sociální služby ....................................................................................................... 16 2.8 Sociální služby ambulantní a terénní .................................................................... 17 2.8.1 Sociální poradenství ........................................................................................... 17 2.8.2 Osobní asistence ................................................................................................ 17 2.8.3 Pečovatelská služba............................................................................................ 18 2.8.4 Průvodcovská, předčitatelská a tlumočnická služba .......................................... 18 2.8.5 Centra denních služeb ........................................................................................ 18 2.8.6 Stacionáře denní ................................................................................................ 19 2.8.7 Tísňová péče ....................................................................................................... 19 2.9.1 Odlehčovací služby ............................................................................................. 21 2.9.2 Respitní pobyty .................................................................................................. 21

2.9.3 Domov pro seniory ............................................................................................. 22 2.9.4 Domov se zvláštním režimem ............................................................................ 22 3. Praktická část ..................................................................................................... 23 3.1. Metodologie ......................................................................................................... 23 3.2 Grafické údaje hospitalizovaných klientů ............................................................. 23 3.3 Dotazníkové šetření a jeho grafické zpracování ................................................... 26 4. Diskuze .............................................................................................................. 31 ZÁVĚR .................................................................................................................... 33 RESUMÉ ................................................................................................................. 34 BIBLIOGRAFIE......................................................................................................... 36 PŘÍLOHY: ............................................................................................................... 38

ÚVOD „Stáří se má vždycky ctít“ – Latinské přísloví Téma absolventské práce jsem zvolila na základě dlouhodobé praxe ve zdravotnictví a různých oblastech sociální práce. Zkušenosti všeobecné sestry, získané u lůžka nemocného, byly při výkonu mé současné práce sociálního pracovníka v nemocnici zásadním atributem. Klíčovým posláním sociální práce v nemocniční péči je péče o rizikové klienty, kteří jsou hospitalizováni na akutním nebo následném lůžku a je plánováno jejich propuštění. Spektrum klientů je zaměřeno převážně na staré a chronicky nemocné, kteří jsou handicapováni omezením nebo ztrátou soběstačnosti. Profesionálním zhodnocením zdravotního stavu a vytvořením zdravotně sociálního plánu s důrazem na schopnosti a individuální potřeby klienta je zásadním a často nelehkým úkolem. Zdravotně sociální péče o křehké seniory je provázena i mnoha etickými problémy a dilematy a je limitována i legislativně ze strany zdravotně sociálního systému. Téma stáří je dosud v naší společnosti vytlačované na okraj a nevěnuje se mu náležitá pozornost. Je vyzdvihován kult mládí a perfekcionismus. Vlivem rozvoje a pokroku se prodlužuje věk, změnilo se prostředí, podmínky, ale změnily se také postoje k léčbě nemoci, stoupá počet psychosomatických onemocnění. V mezilidských vztazích je znát lhostejnost a nedostatek zájmu o nemocného člověka jako takového. Často si neuvědomujeme, že také zestárneme a teprve až s vlastní nemohoucností a neschopností sebepéče začínáme přemýšlet o své budoucnosti a možnosti řešení. Domnívám se, že zabezpečení zdravotně sociální péče o klienta při propuštění z nemocnice je zodpovědným úkolem pro všechny zúčastněné. Návaznost na terénní síť zdravotních a sociálních služeb u klienta je sice poměrně rozšířená, ale stále ji vnímám jako nedostačující pro možnost kvalitního fungování seniora s větším handicapem v domácím prostředí. Další rezervy v péči o seniory vidím i v kvalitě následné lůžkové péče, kdy je největší důraz stále kladen na ošetřovatelskou péči, zanedbávány jsou ergoterapeutické praktiky se zdůrazněním na nácvik soběstačnosti a tedy možnost návratu do domácího prostředí. 1

„Přesto, že péči o seniory jsme si zvykli rozdělovat na péči zdravotní a sociální, potřeby seniorů samotných jsou velmi často natolik komplexní, že je třeba zajistit nejen oba typy služeb (zdravotní i sociální), ale zejména garantovat jejich návaznost a propojenost. To je zatím největším problémem, protože dosavadní systém zdravotnictví a sociální péče není nikterak propojený, a to ani v této citlivé oblasti.“ [HOLMEROVÁ, JURAŠKOVÁ, ZIKMUNDOVÁ, 2003, s. 31] V teoretické části absolventské práce vysvětlím základní klíčové pojmy, které se týkají, problematiky stáří, a doložím na základě statistických údajů demografické studie pro základní vhled. Popíši stávající situaci zdravotních i sociálních terénních služeb v domácím prostředí a možnosti následné lůžkové péče se zaměřením na aktuální zdravotně sociální situaci klienta. Praktickou část věnuji kvantitativnímu výzkumu, který jsem zaměřila na zmapování současných zdravotních i sociálních terénních služeb, jejich dostatečnost a kvalitu. Výzkumný vzorek je však pouze rámcovým a demonstračním pohledem na tuto složitou problematiku. V závěru práce zhodnotím dle výzkumu a dostupných teoretických zdrojů, zda jsou nabízené možnosti zdravotních i sociálních terénních služeb dostačující, kde jsou klientem vnímány rezervy, a pokusím se o reflexi možného řešení na základě připravovaného zákona o dlouhodobé péči, který je předmětem mnoha diskuzí.

2

1 Cíl absolventské práce 1.1 Hlavní cíl: Hlavním cílem je zmapovat povědomí klientů o nabízených zdravotně sociálních službách, zda jsou dostatečné a jaké další služby postrádají pro důstojný život v přirozeném prostředí.

1.2 Dílčí cíle: Dílčími cíli jsou zpracování dotazníku pro kvantitativní výzkum, vypracování přehledu a analýza výzkumu.

3

2. Teoretická část 2.1 Stáří a jeho problematické oblasti Stáří je fyziologický, nezvratný proces, který probíhá u každého člověka neustále a pozvolna. Nespolehlivým ukazatelem hranice je věk. Vždy je třeba vycházet ze subjektivních pocitů jednotlivce. Výsledkem stárnutí je stáří. Definic stárnutí je mnoho. Většina lidí považuje začátek stáří s odchodem do penze. „Obvykle se proto rozlišuje stáří kalendářní, sociální a biologické.“ [Kalvach a kol. 2004, s. 47] Kalendářní stáří je jednoznačně dané, je odvozeno od data narození. „65-74 let: mladí senioři – problematika penzionování, volného času, aktivit, seberealizace 75-84 let: staří senioři – problematika adaptace, tolerance zátěže, specifického stonání, osamělosti 85 a více let: velmi staří senioři – problematika soběstačnosti a zabezpečenosti.“ [Kalvach a spol. 2004, s. 47] Sociální stáří je změna, která nastává v momentě, kdy si člověk uvědomí, že stárne. Obvykle při odchodu do starobního důchodu, kdy je změněn životní styl, ekonomické zajištění, dochází ke ztrátě blízkých lidí a nastává jiná sociální role. Biologické stáří jsou změny daného jedince. Výraz biologický věk poukazuje na objektivní stav tělesného vývoje či degenerace u daného seniora. Není přesně stanoveno, co by mělo vyjadřovat a vymezovat. Dochází k oslabení a zpomalení všech funkcí, odolnosti vůči zátěži bývá snížená, taktéž psychomotorické tempo, pokles imunity, zhoršené vnímání (zrak, chuť, čich, hmat, sluch).

4

2.1.2 Gerontologie Vědní disciplina, která se zabývá stárnutím a stářím se nazývá gerontologie. Gerontologie experimentální se věnuje otázkám, jak a proč živé organizmy stárnou. Gerontologie sociální se zabývá vzájemným vztahem mezi starým člověkem a společností. Klinická gerontologie - geriatrie je lékařský obor, který se zaměřuje na specializovanou zdravotní péči nemocným seniorům. Zajišťuje komplexní přístup, koordinovanou týmovou péči - lékařskou, ošetřovatelskou, rehabilitační a sociální. „Dobré zdraví je podmínkou, aby starší občané mohli být nadále sociálně i ekonomicky užiteční společnosti, a aby se mohli těšit z uspokojivé kvality života. Většina starších občanů je schopna vést aktivní a nezávislý život. Avšak s přibývajícím věkem mají senioři častěji fyzické i psychické obtíže a častěji přichází zhoršení zdravotního stavu.“ [HOLMEROVÁ, JURAŠKOVÁ, ZIKMUNDOVÁ, 2003, s. 22] Na akutní lůžko nemocnice bývají přijati senioři z mnoha zdravotních důvodů. Nejčastějším průvodním projevem je polymorbidita. Jedná se obvykle o sdružování nemocí buď v souvislosti na sebe navazujících, nebo dochází k řetězení chorob, kdy jedna vyvolává druhou. Také cévní mozková příhoda, která vzniká náhle, kdy jsou postiženy mozkové cévy, je nemoc mnohdy závažná a problematická. Velmi vážné jsou úrazy u seniorů v souvislosti s jejich zdravotním stavem, což má za následek horší výsledky a vyšší náklady na léčbu. [BENEŠOVÁ, 2003] Podle funkční zdatnosti, rizikovosti a potřeby zdravotnických služeb mohou být senioři rozděleni do několika skupin: Zdatní senioři - nepotřebují žádnou péči od druhých, bez ohledu na věk. Nezávislí senioři - zvládají aktivity denního života, nevyžadují podporu rodiny ani úkony pečovatelské služby. Avšak v mimořádných situacích pomoc potřebují. Křehký senior - potřebuje ošetřovatelskou pomoc od rodiny a úkony Pečovatelské služby. Obvykle nezvládají nejmenší zátěžové situace.

5

Závislí senioři - nezvládají běžnou sebeobsluhu a vyžadují ošetřovatelskou a sociální péči. Tento typ seniorů je zcela závislí na pomoci druhé osoby v souvislosti s trvalým upoutáním na lůžku.

2.1.3 Patopsychologie Jedná se psychologii nemocných, zabývá se duševním životem tělesně nemocného člověka a psychologickými činiteli, kteří ovlivňují průběh a léčbu choroby. Příčiny duševních poruch jsou četné a složité, často se kombinuje více škodlivých faktorů. Norma - za normální bývá považováno to, co je v dané společnosti a situaci obvyklé. [VÁGNEROVÁ, 1999] Jde tedy o všeobecně závazné pravidla (statistická, biologická, přírodní, sociální, etická, náboženská, právní). Patologie - nezdravá odchylka, nezdravá abnormalita. V současné době mezi velmi závažné duševní nemoci ve stáří je Alzheimerova choroba. Vyvíjí se pozvolně a jednotlivé příznaky se objevují pomalu a nenápadně. Je to onemocnění, kdy postupná degenerace mozkové kůry vede k těžké duševní poruše se ztrátou paměti a poruchami řeči. Končí rozpadem duševního života a osobnosti. Její výskyt stoupá v populaci lidí starších než šedesát let. Symptomy tohoto syndromu se rozvíjejí různou rychlostí do proměnlivé hloubky. V průběhu onemocnění dochází k degradaci osobnosti a postupnému snižování schopnosti sebeobsluhy. Alzheimerova choroba je plíživé onemocnění, které má ranou formu a pozdní formu. Raná forma začíná ve věku do 60 let a probíhá 6-8 let. Pozdní forma začíná ve věku nad 60 let, má delší průběh. Prvním příznakem je porucha paměti (zapomínání běžných denních událostí), objevuje se porucha řeči (obsahové stránky řeči, klinický dojem je afázie), vznikají apraxie (porucha hybnosti, neobratnost, nemotornost), alexie (neschopnost pochopit smysl čteného textu), akalkulie (neschopnost zvládat početní úkony). Komplexní porucha paměti má za následek ztrátu schopnosti orientovat se v čase a v prostoru, logicky uvažovat, schopnosti porozumět verbálnímu sdělení a změny nálad mohou být prudší.

6

2.2 Demografická data Pro validní doložení alarmujícího nárůstu stárnoucí populace můžeme použít výňatky z Usnesení vlády ze dne 9. ledna 2008 č. 8 o Národním programu přípravy na stárnutí na období let 2008 až 2012. „Podle demografické prognózy zpracované Českým statistickým úřadem bude v roce 2050 žít v České republice přibližně půl milionu občanů ve věku 85 a více let (ve srovnání s 101 718 v roce 2006) a téměř tři miliony osob starších 65 let (31,3 %)1). Naděje dožití při narození bude v roce 2050 činit 78,9 let pro muže a 84,5 pro ženy 2) (oproti 73,4 let pro muže a 79,7 let pro ženy v roce 2006). Předpokládá se, že v období let 2000 až 2050 se v hospodářsky vyspělých zemích zvýší podíl lidí ve věku 80 a více let třikrát, avšak počet stoletých a starších 15,5 krát3). Úhrnná plodnost v prvé polovině roku 2007 činila 1,4 živě narozených dětí na jednu ženu v reprodukčním věku a překonala tak hranici 1,3 považovanou za velmi nízkou úroveň. Plodnost však stále zůstává na nízké, v dlouhodobém pohledu prostou reprodukci populace nezajišťující úrovni.“ (Národní program přípravy na stárnutí na období let 2008 až 2012 (Kvalita života ve stáří), dostupné na: [http://www.mpsv.cz/cs/5045] Národní program přípravy na stárnutí dále zdůrazňuje význam podmíněnosti demografického vývoje ekonomickými i sociálními změnami. Na těchto faktorech tedy musí být závislá další politická strategie se zaměřením na vytvoření mezigenerační soudržnosti a integrací stárnoucí populace do společnosti. Jak uvádí „strom života“ (pro grafickou prezentaci je znázorněna struktura podle věku a pohlaví kdy se používá dvojitý histogram – věková pyramida. Na pravé straně je zobrazen počet mužů v určité věkové kategorii a na levé straně počet žen v téže věkové kategorii), jedná se o absolutní počty osob různých rodinných stavů v jednotlivých věkových skupinách. V České republice k 31. 12. 2010 žilo 10 532 770 osob. Ženy v populaci mírně převažovaly. Představovaly 51 % celkové populace. Od věkové skupiny 50-54 let je patrný nárůst podílu ovdovělých žen. Pro srovnání, u mužů se ovdovělí přes 5 procent dostávají až ve věku 65-69 let. Ve věku 60-64 let se podíl ovdovělých žen dostal na druhé místo, hned za vdané. U mužů k obdobnému trendu došlo až ve věku 70-74 let. Ve věku v rozmezí 29-69 let žije nadpoloviční většina žen v 7

manželství. První věkovou kategorií mužů, kdy podíl ženatých klesl pod 50 %, je věk 9094 let (48 % mužů v tomto věku bylo stále ženatých). Od 75 let věku je nadpoloviční většina žen ovdovělých. Ve vyšším věku je typické vyšší zastoupení žen ovdovělých a osamělých. Z výše uvedených údajů jednoznačně vyplývá nejen nárůst stárnoucí populace, ale také nárůst ovdovělých seniorů ve vyšší věkové kategorii. Tyto údaje zcela jistě ukazují na nutnost změny pohledu v oblasti zdravotní i sociální politiky. Graf č. 1 – Obyvatelstvo podle pohlaví, věku a rodinného stavu k 31. 12. 2010

zdroj: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/t/66002DE649/$File/141711k1.pdf

2.3 Problematika propuštění klienta z akutního lůžka nemocnice Pobyt v nemocnici na akutním lůžku je ukončen v případě stabilizace zdravotního stavu, to znamená zvládnutí diagnostických a léčebných postupů choroby. U seniora, který byl již předtím limitován důsledky chronické nemoci nebo určitým stupněm poruchy mobility, není stabilizace zdravotního stavu jednoznačným předpokladem pro návrat do přirozeného prostředí.

8

Společnost chápe pobyt v nemocnici jako místo, kde se má léčit a uzdravovat. Dlouhodobá, následná péče pro mnohé znamená ztrátu pocitu bezpečí, jistoty a sociálního zázemí. Rodina je základ, na který senior spoléhá. A tak jako on pečoval o své děti, předpokládá totéž od nich. Starý člověk je ovlivněn genetickými předpoklady, tím, co v životě prožil a prostředím ve kterém žije. [VENGLÁŘOVÁ, 2007] Když pomine péče na akutním lůžku v nemocnici, je obvykle zapotřebí 24 hodinová ošetřovatelská péče, která je spojena s nezbytným nácvikem soběstačnosti. Rodina najednou musí řešit péči o seniora, mnohdy zcela nesoběstačného a bez předchozích zkušeností je postavena do role pečujících. „Plán propuštění, který je založen na spolupráci s rodinou, musí respektovat nejen potřeby pacienta samotného, ale i potřeby pečující rodiny. Rodina musí být na péči dostatečně připravena a motivována, pacient musí být vybaven kompenzačními pomůckami a musí být upraveno domácí prostředí.“ [MATOUŠEK, KOLÁČKOVÁ, KODYMOVÁ, 2005, s. 168] Základem je tedy včasná komunikace nejen s klientem, ale také s jeho příbuznými – nejčastěji jeho nejbližší rodinou. „Za slovem rodina se skrývají všichni členové rodiny. Rodinu tedy tvoří komplexní systém jednotlivých prvků a vzájemných vztahů mezi nimi. Všichni tito lidé však nezaujímají vzhledem ke starému rodiči stejnou pozici.“ [PICHAUD, THAREAUOVÁ, 1998, s. 70] K řešení této situace je poskytováno základní sociální poradenství. Ze sociálního šetření vyplyne, jaké uvedené služby nebo péči klient využíval a případně pomoci zprostředkovat a navrhnout se zřetelem na zdravotní stav, další řešení. Vše se děje za souhlasu klienta. Jestliže jeho zdravotní stav nedovolí, se k daným podmínkám vyjádřit, je situace složitější. Pokud je ustanoven opatrovník o následné péči klienta, rozhoduje on (v souladu se Zákonem o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování č. 372/2011 Sb., dle § 34 písm. b, odst. 8. „Jestliže pacient nemůže s ohledem na svůj zdravotní stav vyslovit souhlas s poskytováním zdravotních služeb, a nejde-li o zdravotní služby, které lze poskytnout bez 9

souhlasu, vyžaduje se souhlas osoby určené pacientem podle § 33 odst. 1, není-li takové osoby nebo není-li dosažitelná, manžela nebo registrovaného partnera, není-li takové osoby nebo není-li dosažitelná, vyžaduje se souhlas rodiče, není-li takové osoby nebo není-li dosažitelná, vyžaduje se souhlas jiné osoby blízké způsobilé k právních úkonům, pokud je známa“. [http://zdravotni.praha.eu/public/81/9b/8c/1333561_225893__2011_374.pdf] V případě, že klient byl přijat do nemocnice a nepodepsal pro svůj zdravotní stav souhlas s hospitalizací (ve smyslu zákona č. 372/2011 Sb., s platností od 1. 4. 2012, postupuje se dle § 40, kdy „Poskytovatel oznámí soudu do 24 hodin hospitalizaci pacienta podle § 38 odst. 1 písm. b) a c); obdobně se postupuje, jestliže pacient nebo zákonný zástupce pacienta souhlas odvolal a nadále existují důvody pro hospitalizaci bez souhlasu,“, dle § 38 (1) Pacienta lze bez jeho souhlasu nebo v případě nezletilého pacienta nebo pacienta zbaveného způsobilosti k právním úkonům bez souhlasu zákonného zástupce hospitalizovat, jestliže b) ohrožuje bezprostředně a závažným způsobem sebe nebo své okolí a jeví známky duševní poruchy nebo touto poruchou trpí nebo je pod vlivem návykové látky, pokud hrozbu pro pacienta nebo jeho okolí nelze odvrátit jinak, nebo c) jeho zdravotní stav vyžaduje poskytnutí neodkladné péče a zároveň neumožňuje, aby vyslovil souhlas“. [http://zdravotni.praha.eu/public/81/9b/8c/1333561_225893__2011_374.pdf] Ihned první den pobytu klienta, který nepodepsal pro svůj zdravotní stav souhlas s hospitalizací,

nemocniční zařízení zahajuje tzv. „Řízení o vyslovení

přípustnosti převzetí do ústavu zdravotnické péče a držení v ústavu zdravotnické péče“ (zkráceně označované jako „detenční řízení“, což nijak nesouvisí s tzv. „detenčními

ústavy“

pro

duševně

narušené

pachatele

trestné

činnosti).

V tomto řízení musí soud do 7 dnů od toho, co došlo k omezení osobní svobody nemocného, rozhodnout, zda byl nemocný přijat ze zákonných důvodů. Pakliže je výrok soudu kladný a nemocný je omezen ve styku s vnějším světem, musí soud do 3 měsíců od vyhlášení tohoto rozhodnutí, rozhodnout o přípustnosti dalšího držení v ústavu zdravotnické péče.

10

Zdravotníky staví tento stav do obtížné situace, kdy nemají dostatečnou jistotu, jak mohou pacienty omezit v jejich právech. Klienti jsou ve stejné situaci, pouze z opačného pohledu. Je tedy žádoucí, navrhnout optimální podmínky pro všechny zúčastněné, ve spolupráci s celým týmem zdravotnického personálu. „Sociální práce se starými lidmi musí být prováděna kvalitně i v případě, že klient má závažný problém s komunikací v důsledku svého zdravotního postižení.“ [MATOUŠEK, KOLÁĆKOVÁ, KODYMOVÁ, 2005, s. 164] V případě situace, kdy klient rozumí sdělení, ale nezvládne, tuto skutečnost potvrdit svým podpisem nastává řešení dle zákona 372/2011 Sb., § 34 (7). „Jestliže zdravotní stav pacienta nedovoluje vyjádření souhlasu, odvolání souhlasu nebo vyslovení nesouhlasu s poskytnutím zdravotních služeb požadovaným způsobem, zdravotnický pracovník zaznamená nepochybný projev vůle pacienta do zdravotnické dokumentace o něm vedené, uvede způsob, jakým pacient svou vůli projevil, a zdravotní důvody bránící pacientovi ve vyjádření požadovaným způsobem; záznam podepíše zdravotnický pracovník a svědek.“ [http://zdravotni.praha.eu/public/81/9b/8c/1333561_225893__2011_374.pdf] Zvládnutí situace za pomoci terénních služeb bývá komplikované v souvislosti s jejich zdravotní a sociální provázaností s akcentem na finanční možnosti klienta. Často senioři tyto sociální služby z různých důvodů odmítají, (nedostatek financí, bariéra, stud) a spoléhají na pomoc své rodiny a vlastní sílu. Tak se také mnozí klienti do nemocnice opakovaně vrací, protože nezvládli náročnost ,,každodenní skutečnosti“. V současné době již není samozřejmé, že příbuzní budou o svého seniora pečovat. Někdy vázne komunikace, neochota a nezájem spolupracovat, vlivem rozpadlých rodin, neodpuštěných starých křivd, obava o ztrátu zaměstnání dospělých dětí, kteří jsou sami na začátku předdůchodového věku, řešení bytové a finanční situace. Když není možný návrat do přirozeného prostředí, je z výše uvedených důvodů, nezbytná možnost dočasného umístění v dalším zdravotnickém zařízení následné péče. Mnohdy členové rodiny trpí pocity viny, výčitkami a duševními traumaty, že nezvládli péči o svého blízkého.

11

Naproti tomu, někteří blízcí příbuzní se domnívají, že svým nemocným pomohou nejlépe tím, když jim zajistí následnou péči v lůžkovém zdravotnickém zařízení, ale ne vždy, je to z lékařského hlediska nutností, klient je schopen pobytu v domácím prostředí s adekvátním sociálním i zdravotním zabezpečením s důrazem na jeho silnější motivaci k nácviku soběstačnosti. Setkávám se také s lidmi, kteří nikoho blízkého již nemají. Stává se tak, u bezdětných manželů, kdy jeden z partnerů zemře a oni zůstanou sami a nejbližší příbuzní jsou obvykle již vzdálení příbuzní. Senior je tak odkázán na pomoc a péči zdravotníků a ošetřovatelů. Z výše uvedených faktů je zřejmé, že každá z uvedených situací vyžaduje odlišné řešení.

2.3.1 Evropská charta práva pacientů seniorů Jak vyplývá z uvedeného dokumentu (dle doporučení Evropské sekce mezinárodní gerontologické asociace z roku 1997 ve znění, které bylo v roce 1998 schváleno výbory České gerontologické a geriatrické společnosti ČLS JEP a České alzheimerovské společnosti. Tato výsadní listina je připomenutí a uznání důstojnosti, kterou mají požívat starší občané se sníženou soběstačností, připomenutí a uznání jejich práv), kdy v bodě 9 – při propuštění z nemocnice, je žádoucí a nutné aby bylo rozhodnuto o optimálním způsobu další péče, která bude odpovídat jeho potřebám, má právo podílet se na tomto rozhodování sám či prostřednictvím rodiny. Dále je nutné, aby byl informován a poučen o své rekonvalescenci a rehabilitaci. Pokud si přeje setrvat v domácím prostředí je důležité tuto skutečnost odborně a komplexně posoudit. [http://www.helpnet.cz/seniori/dokumenty-tykajici-se-senioru/364-3]

2.4 Zdravotní a sociální péče Zdravotní a sociální péče spolu velmi úzce souvisí a nelze ji oddělovat, máme-li na paměti chronicky nemocné seniory. Tito staří lidé očekávají nejen ošetření, ale také pomoc při sebepéči ve svém domácím prostředí. Zdravotní služby jsou financovány zdravotními pojišťovnami, Sociální služby zajišťují poskytovatelé sociálních služeb na základě smluvního vztahu.

Zdravotní a sociální péče velmi úzce spolu souvisí a

vzájemně se doplňují. Lidé tak od zdravotní péče očekávají nejen ošetření, ale také 12

léčbu ve svém domácím prostředí. Sociální služby zajišťují poskytovatelé sociálních služeb na základě smluvního vztahu. Poskytnutá pomoc a podpora vždy musí zachovávat lidskou důstojnost, vychází z individuálních potřeb člověka a je posilována jeho schopnost sociálního začlenění. Bezplatné sociální poradenství je poskytováno v souvislosti s možností řešení jejich nepříznivé sociální situace. V současnosti je již několik organizací, které tyto dvě služby paralelně provádějí. Oprávnění k poskytování sociální služby lze pouze na základě rozhodnutí o registraci. O registraci rozhoduje místně příslušný krajský úřad. V případě, kdy je zřizovatelem poskytovatele sociálních služeb Ministerstvo práce a sociálních věcí, rozhoduje o registraci uvedené Ministerstvo. Krajský úřad vede rovněž registr poskytovatelů, který v jeho elektronické podobě spravuje Ministerstvo práce a sociálních věcí. [MATOUŠEK, 2007] V dalších kapitolách se budu věnovat možnostem zdravotní i sociální péče terénního i pobytového typu a popíši rozdílná specifika jednotlivých služeb.

2.5. Zdravotní následná lůžková péče Následná péče se poskytuje v souladu s koncepcí oboru geriatrie cílevědomě tak rozvíjí projekt úspěšného stárnutí. Důvodem k umístění na lůžko následné péče je vždy zdravotní stav klienta, nikoliv jeho sociální situace. Proto je tedy třeba hledat optimální řešení. Následná péče je lůžkové zařízení, které poskytuje ošetřovatelskou a rehabilitační péči pro klienty, (seniory a zdravotně postižené), kde není nutný další pobyt na akutním lůžku. Je možný také léčebný pobyt pro klienty, kteří jsou v domácí péči, u kterých došlo ke zhoršení soběstačnosti a mobility na doporučení praktického lékaře.

2.5.1 Léčebna dlouhodobě nemocných Zajišťuje komplexní ošetřovatelskou, rehabilitační a paliativní péči dospělým klientům, bez rozdílu věku. Senioři často potřebují delší dobu k uzdravení, vzhledem ke svému zdravotnímu stavu. Poskytování této péče je vázáno pouze na provádění kvalifikovaným zdravotnickým personálem. Je zde zajištěna stálá lékařská služba. O délce pobytu rozhoduje vždy zdravotní stav klienta. Důraz je kladen na obnovu 13

soběstačnosti v takové míře, aby se klient mohl vrátit do domácího prostředí. Pobyt je hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění, ale některá zařízení jsou nestátní a proto klienti na uvedenou službu připlácí.

2.5.2 Rehabilitační zařízení Rehabilitační zařízení poskytuje komplexní, odbornou, péči v lůžkovém zařízení, se zaměřením na intenzivní poúrazovou a pooperační rehabilitaci. Dále na prevenci chronických onemocnění. Odborná péče je poskytována také klientům s interní a neurologickou diagnózou. Je preferován aktivní přístup k rehabilitaci. Zahrnuje soubor reálných léčebných postupů, jejichž cílem je zlepšení sebeobsluhy a mobility klientů, zmírnění široké škály obtíží, docílení dlouhodobé stabilizace zdravotního stavu. Do uvedeného zařízení nemohou být přijati klienti s neschopností aktivní spolupráce, nezájmem či trvalé imobility (kdy již nelze očekávat zlepšení stavu a bylo již dosaženo funkčního maxima). Taktéž nejsou indikovány sociální hospitalizace, kdy je nedostatečné sociální zázemí pacienta. Proto je tedy třeba hledat optimální řešení. Rehabilitační zařízení mají kvalitně technicky a personálně vybavené pracoviště léčebné rehabilitace včetně možnosti aplikace širokého spektra léčebných procedur lázeňského typu. Pobyty jsou hrazeny zdravotní pojišťovnou, po předchozím schválení revizním lékařem, dané pojišťovny klienta, jako léčebně rehabilitační pobyt, nebo je možnost tzv. samopláteckých pobytů v rámci prevence nebo standardního pobytu.

2.5.3 Hospic Jedná se o lůžkové zařízení, které poskytuje zdravotní péči a sociální služby. Je zaměřen pro klienty bez omezení věku, obvykle s onkologickým onemocněním v terminálním stadiu. Je určen pro ty, klienty, jejichž život se chýlí ke konci a není možná péče v domácím prostředí. Je zde poskytována paliativní péče, jejímž cílem je snížení nebo odstranění bolesti a jiných nepříjemných fyzických projevů. Péče je prováděna multidisciplinárním týmem. Mezi principy hospicové péče patří skutečnost, že člověk nebude trpět nesnesitelnou bolestí, bude vždy respektována jeho lidská důstojnost a v posledních chvílích svého života nezůstane umírající člověk osamocen. 14

Je vítán a umožněn intenzivní a nerušený kontakt s partnerem nebo rodinou kdykoliv. Snahou všech kvalifikovaných pracovníků je maximálně zlepšit kvalitu života v jeho závěrečné fázi. Je zajišťována podpora a sociální poradenství blízkým příbuzným. Přijetí nevyléčitelně nemocného klienta do hospice je podmíněno jeho právoplatným informovaným souhlasem. Hospic je nestátním lůžkovým zařízením, které poskytuje hospicovou péči definovanou v zákoně o zdravotní péči. Většina z nich má navázanou smlouvu o hrazení zdravotní péče se zdravotními pojišťovnami. Zdravotní pojišťovny hradí svým pojištěncům pouze úzce specifikovanou zdravotní péči. Vzhledem k tomu, že hospic poskytuje svým klientům péči širšího rázu, připlácí si klient za tyto služby, jež zdravotní pojišťovna neproplácí.

2.6 Zdravotní služby terénní Zdravotní péče je poskytovaná v domácím prostředí, samostatně pracujícími zdravotními sestrami, dle zákona o zdravotních službách č. 372/2011, § 10 Sb.

2.6.1 Home Care – domácí zdravotní péče Home Care, lze definovat jako odbornou zdravotní péči, která zajišťuje maximální rozsah, dostupnost a kvalitu klientům v jejich vlastním prostředí. Tuto péči provádějí zdravotní sestry, které mají tzv.: Osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu, vydané Ministerstvem zdravotnictví České republiky (dle zákona 105/2011Sb., O nelékařských zdravotnických povoláních). Péče je poskytována na základě ordinace lékaře, v maximálním rozsahu 3 hodin denně, v souvislosti se zdravotním stavem klienta. Také rehabilitační ošetřování je nedílnou součástí ošetřovatelské péče, kterou některá zařízení domácí zdravotní péče vykonávají. Služba se poskytuje bezúplatně a je hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Celkově je v České republice více než 450 agentur domácí péče. V současnosti některé agentury Home Care, mají se zdravotní pojišťovnou smluvně ustanovený tzv. „signální kód“, podle vyhlášky MZ ČR č. 411/2011, (06349 signální kód - ošetřovatelská péče o pacienta v terminálním stavu), který je alternativou tam, kde není v dostupnosti Domácí Hospic. 15

2.6.2 Domácí Hospic Jedná se o specializovanou paliativní péči určenou pro pacienty v domácím prostředí s nevyléčitelným onemocněním v terminálním stádiu. Tato služba zaručuje, že umírající klient nebude trpět nesnesitelnou bolestí, vždy bude respektována jeho lidská důstojnost, v posledních chvílích života nezůstane osamocen, budou uspokojeny jeho bio-psycho-sociální a spirituální potřeby. Je poskytována všestranná podpora rodině odborně školený personálem. Tato péče je hrazena z prostředků zdravotního pojištění, ale také dle smluvního ujednání si klient připlácí.

2.7 Sociální služby Sociální služba je komplexní soubor činností, která zajišťuje pomoc osobám, které se ocitly v nepříznivé životní situaci. Tato služba je zajišťována ve smyslu Zákona o sociálních službách 108/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon vymezuje sociální služby pobytové, ambulantní a terénní. Provádění zákona je upraveno vyhláškou 505/2006 Sb. Příspěvek na péči zavedl zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění. Klientovi tak dává možnost nákupu sociálních služeb. Je určen pro ty klienty, kteří jsou z důvodu nepříznivého zdravotního stavu závislí na pomoci jiné osoby v oblasti péče o vlastní osobu a při soběstačnosti, lze jej tedy použít k platbě úkonům sociální služby. O příspěvku rozhodují kontaktní pracoviště Úřadu práce ČR podle místa trvalého bydliště. Žadatel o příspěvek požádá písemnou formou. Kontaktní pracoviště Úřadu práce ČR vydávají rozhodnutí na základě vypracovaného zdravotního posudku Lékařskou posudkovou službou ČSSZ (LPS ČSSZ), podkladem pro vypracování zdravotního posudku jsou aktuální lékařské zprávy a písemný záznam ze sociálního šetření. Podle stupně závislosti je vypláceno 800,-Kč – 12 000,-Kč měsíčně. Příspěvek náleží přímo osobě zdravotně postižené nebo seniorovi, nikoliv poskytovateli sociálních služeb.

16

2.8 Sociální služby ambulantní a terénní Ambulantní služba je taková, kdy klient dochází nebo je doprovázen nebo dopravován do zařízení sociálních služeb a součástí služby není ubytování. Terénní služba je poskytována klientovi v domácím prostředí.

2.8.1 Sociální poradenství Základní sociální poradenství je součástí všech druhů sociálních služeb. Poskytuje se všem osobám, které se octly v nepříznivé sociální situaci. Uvedené informace přispívající k jejímu řešení nebo k jejímu předcházení. Jsou nabídnuty možnosti, výběru a druhu sociálních služeb podle potřeb klienta. Odborné sociální poradenství zahrnuje občanské poradny, manželské a rodinné poradny, sociální práci s osobami společensky nepřizpůsobenými, poradny pro oběti trestných činů a domácího násilí, sociálně právní poradenství pro osoby se zdravotním postižením a seniory. Služba se poskytuje bezúplatně. S tímto poradenstvím je možno se setkat ve výše uvedených centrech, na příslušných obecních úřadech a také v zařízeních poskytujících sociální a zdravotní služby.

2.8.2 Osobní asistence Tato služba je určena pro klienty, převážně seniory a tělesně postižené, kteří jsou ve svém domácím prostředí a vyžadují pomoc s některými úkony běžného života. Je vysoce individualizovaná. Výhodou je, že služba není časově omezena, nevýhodou je, relativně vysoká úhrada. Nejčastější úkon je péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně, pomoc při zajištění chodu domácnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím a pomoc při prosazování práv a zájmů. Domnívám se, že osobní asistence je moderní služba, která dopomáhá klientům k naplnění jejich reálných cílů. Z vlastní praxe však vím, že senioři tuto službu nevyužívají z finančních důvodů.

17

2.8.3 Pečovatelská služba Pečovatelská služba poskytuje komplex služeb převážně pro seniory, zdravotně postižené a děti v jejich domácím prostředí, včetně domácností v domech zvláštního určení a v zařízeních centra pečovatelských služeb. Reaguje tak na skutečné potřeby klienta, dle zdravotního stavu, respektuje jeho individualitu a zachovává jeho důstojnost. Služba se poskytuje za úplatu dle smluvních podmínek. „Bezúplatně se poskytuje rodinám, ve kterých se narodily současně tři nebo více dětí, účastníkům odboje1) a pozůstalým manželům (manželkám) po účastnících odboje starším 70 let.“ [http://www.mpsv.cz/cs/9] Předmět a účel činností pečovatelské služby je dán vyhláškou MPSV ČR č. 505/2006 Sb., kterou se provádí zákon o sociálních službách č. 108/2006 Sb. Některá zařízení poskytují také nadstandardní (fakultativní) úkony. Pečovatelská služba je nejvíce využívána. Mezi nejžádanější úkony pečovatelské služby se jedná o zajištění stravy, kdy jsou obědy rozváženy v termonosičích, přímo do domácího prostředí, pomoc při osobní hygieně, drobný nákup, malý úklid a další. Zachovat si vlastní životní styl, ve svém domácím prostředí je cílem Pečovatelské služby.

2.8.4 Průvodcovská, předčitatelská a tlumočnická služba Podstatou uvedené služby je pomoc klientovi osobně si vyřídit vlastní záležitosti. Poskytuje se seniorům a osobám se zdravotním postižením. Služba se poskytuje za úplatu, dle smluvního ujednání. S tímto typem služby jsem se za celou dobu své praxe nesetkala. Není mi známo, že by ji někdo z klientů využíval nebo ji potřeboval.

2.8.5 Centra denních služeb Centra denních služeb poskytují ambulantní služby ve specializovaném zařízení s denním pobytem. Služba je určena seniorům nebo lidem se zdravotním postižením se sníženou soběstačností, osobám pohyblivým nebo částečně imobilním. Je zde poskytována individuální péče s cílem zlepšit kvalitu života nebo alespoň zachovat co 18

nejdéle ve stávající fázi soběstačnosti, při zachování lidské důstojnosti. Služba obsahuje pomoc při osobní hygieně, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, zajišťuje výchovně vzdělávací a aktivizační programy, kontakt se společenským prostředím, terapeutické činnosti a posílit samostatnost a soběstačnost osob se zdravotním postižením a seniorů v nepříznivé sociální situaci, která může vést k sociálnímu vyloučení. Služba obsahuje pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, terapeutické činnosti a pomoc při prosazování práv a zájmů. Služba se poskytuje za úplatu na základě smlouvy. Některá zařízení poskytují také nadstandardní úkony – např. doprava klienta z domova a zpět. Služba v denním centru je poskytována za velmi dobré spolupráce rodiny. Tato služba je využívaná a oblíbená.

2.8.6 Stacionáře denní Denní stacionář, zajišťuje denní pobyt klientů. Poskytuje ambulantní služby ve specializovaném zařízení seniorům a lidem hendikepovaným. Těm, kteří vyžadují pomoc druhé osoby. Služba obsahuje pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, poskytnutí ubytování nebo pomoc při zajištění bydlení a výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, terapeutické činnosti, pomoc při prosazování práv a zájmů. Respektuje se jejich osobnost, vyznání. Služby v denním stacionáři jsou žádány. Tato služba je využívaná a oblíbená. Ovšem pro mnoho klientů, z důvodu dopravy, (velké vzdálenosti) není realizovatelná. Týdenní stacionář je využíván spíš příležitostně. Služba se poskytuje za úplatu dle smluvního ujednání.

2.8.7 Tísňová péče Tísňová péče je ojedinělá, komplexní sociální služba, která umožňuje okamžitý kontakt mezi člověkem v tísni a dispečinkem. Jedná se o osobní, moderní, bezdrátový, 19

bezpečnostní systém. Uživatelská stanice, kterou má klient u sebe nebo ve své blízkosti je napojena na centrální zařízení. Bezdrátovým tlačítkem, které má klient neustále u sebe, může aktivovat celý systém a ten jej spojí pomocí hlasitého telefonu s dispečerem z kterékoliv části bytu, aniž by dotyčný musel k telefonu. V případě potřeby, kvalifikovaný personál zajistí další péči nebo pomoc. Tato služba je poskytována nepřetržitě celých 24 hodin. Uvedená péče dodává seniorům a zdravotně postiženým pocit jistoty a bezpečí v běžném životě. Také rodině přináší jistotu, že je senior v pořádku. Služba – tísňové péče, je poměrně oblíbená, ale pro některé skupiny obyvatel finančně nedostupná.

2.9 Sociální služby pobytové Pobytové služby jsou spojené s ubytováním v zařízeních sociálních služeb nebo je možnost umístění na sociálním lůžku ve zdravotnických zařízeních - § 52 zák. 108/2006 Sb. Indikací pro přijetí do uvedeného zařízení je stabilizovaný zdravotní stav, který nevyžaduje stálou lékařskou péči, ale zůstává potřeba trvalé ošetřovatelské péče. Lékařská péče je zajištěna 1x týdně, v případě změny zdravotního stavu aktuálně dle potřeby. Služba je zde poskytována celoročně pro osoby, které vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nejsou schopny se obejít bez pomoci druhé osoby a nemohou být proto propuštěny ze zdravotnického zařízení. Obvykle do doby než jim je zabezpečena pomoc osobou blízkou nebo jinou fyzickou osobou nebo zajištěno poskytování terénních či ambulantních sociálních služeb anebo pobytových sociálních služeb v zařízeních sociálních služeb. Jedná se tedy o zajišťování sociálních podmínek vedoucích k propuštění klienta do domácího prostředí nebo podání žádosti o umístění do zařízení, kde je poskytována sociální pobytová služba. Klient sociálního lůžka si hradí sám doplatky na léky a zdravotnické pomůcky, které nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Má-li klient čerpající sociální službu poskytovanou ve zdravotnickém zařízení ústavní péče přiznán některý ze stupňů závislosti s příspěvkem na péči, je tento příspěvek v souladu se zákonem v plném rozsahu využíván k zajištění zde poskytované sociální pomoci. Ošetřovatelská péče je hrazena příspěvkem na péči v plné výši. 20

Následná sociální péče je hrazena v režimu vícezdrojového financování, kde vedle příspěvků státu a plateb ze zdravotního pojištění, hradí osoba čerpající tuto službu ubytování a stravu dle §18 vyhl. 505/2006 Sb.

2.9.1 Odlehčovací služby „Odlehčovací služby jsou ambulantní nebo pobytové služby poskytované osobám se zdravotním postižením a seniorům, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné osoby, o které jinak pečuje osoba blízká v domácnosti; cílem služby je umožnit pečující osobě nezbytný odpočinek. Služba obsahuje pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, poskytnutí ubytování, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, terapeutické činnosti a pomoc při prosazování práv a zájmů. Služba se poskytuje za úplatu.“ [http://www.mpsv.cz/cs/9#sszp] Posláním Odlehčovacích služeb je umožnit osobě, která celodenně pečuje o seniora se sníženou soběstačností nebo o osobu se zdravotním postižením odlehčení. Tyto osoby jsou obvykle rodinní příslušníci. Cílem je umožnit pečující osobě nezbytný odpočinek (dovolená, lázeňský pobyt, hospitalizace v nemocnici atd.) Služba je určena zájemcům přicházejícím z jejich přirozeného sociálního prostředí nebo pro ty, kteří ukončí pobyt ve zdravotnickém zařízení a dočasně se nemohou vrátit do svého domácího prostředí. Úhrady za sociální služby jsou stanoveny vyhláškou č. 505/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pro všechny poskytovatele sociálních služeb podle stejných pravidel. Za ošetřovatelskou péči je vybírána úhrada podle skutečně spotřebovaného času nezbytného k zajištění úkonů, maximálně do výše přiznaného příspěvku na péči. V případě, že by klientovi po úhradě pobytu a stravy nezůstalo z jeho příjmů k dispozici alespoň 15% kapesného, je úhrada snížena a rozdíl může doplatit osoba blízká.

2.9.2 Respitní pobyty Respitní pobyty mají za úkol pomoci rodinám, které dlouhodobě celodenně pečují o osobu blízkou se zdravotním postižením, nemocnou (ale ve stabilizovaném 21

stavu), zejména seniora. Jedná o odlehčovací pobyt pro osoby, o něž dlouhodobě pečují osoby blízké, kterým krátkodobé povinnosti či okolnosti brání v této péči. Umožňuje klientům dočasný (nikoli trvalý) pobyt pod odborným zdravotním dohledem. V zařízení respitní péče není k dispozici stálá lékařská služba. Klient i po nástupu do zařízení zůstává v péči registrujícího praktického lékaře, který v rámci návštěvní služby zajišťuje návštěvy u lůžka, v případě zhoršení zdravotního stavu předepisuje potřebné léky, pleny atd. Úhrada za poskytované služby, stravu a ubytování je dána dle smluvního ujednání.

2.9.3 Domov pro seniory Je určen pro seniory, kteří mají sníženou soběstačnost z důvodu věku a jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné osoby při naplňování jejich potřeb. Jedná se o pobytovou sociální službu v nepřetržitém provozu. Cílem je udržovat soběstačnost po co nejdelší dobu, podporovat pohodu a spokojenost, aby mohli žít běžným způsobem života.

2.9.4 Domov se zvláštním režimem Jde taktéž o pobytovou sociální službu v nepřetržitém provozu. Klienti, kteří z důvodu pokročilé ztráty soběstačnosti, orientačních a paměťových schopností potřebují podporu, pomoc a péči tak specifickou, že ji v potřebné míře nelze poskytnout rodinnými příslušníky, ani jiným typem sociální služby je určeno uvedené zařízení. Zde je kladen důraz na individuální přístup, vzájemný respekt, svobodnou vůli a rozhodnutí každého klienta.

22

3. Praktická část Praktická část absolventské práce je založena na kvantitativním výzkumu, který je prováděn formou dotazníkového šetření. Dotazník obsahoval 12 otázek (viz příloha). Výše uvedená teoretická část je sestavena z popisu jednotlivých možností využití zdravotních a sociálních služeb v domácím prostředí, praktická část obsahuje grafické zpracování výsledků výstupů a analytický závěr ve kterém vypracuji statistická údaje v souvislosti s propuštěním klienta z akutního lůžka zdravotnického zařízení.

3.1. Metodologie Pro statistické zpracování výzkumu jsem určila jako hlavní cíl vztahující se k danému tématu – zjistit jaké je povědomí občanů o nabízených službách, zda jsou uvedené služby dostatečné a jaké naopak postrádají a jaké využívají. Pro zjištění potřebných informací jsem zvolila metodu dotazníkového šetření. Jako zdroj dat jsem použila anonymní dotazník pro seniory. Během měsíce ledna – března 2012 jsem je distribuovala na vybraných odděleních Ústřední vojenské nemocnice – Fakultní vojenské nemocnice v Praze, se svolením náměstkyně pro nelékařské profese Mgr. Lenky Gutové, MBA. Zaměřila jsem se na komunikující, orientované respondenty. Výhodou uvedeného dotazníku byla otevřenost, ale nevýhodou mohlo být někdy nepochopení otázky. Z tohoto důvodu jsem opakovaně ověřovala srozumitelnost daného dotazu. Časová náročnost pro jeho vyplnění byla zcela individuální v souvislosti se zdravotním stavem klienta. V úvodu jsem každému respondentovi vysvětlila účel a na závěr jsem poděkovala za vyplnění dotazníku.

3.2 Grafické údaje hospitalizovaných klientů Následující data byla shromážděna v období ledna – března 2012 v Ústřední vojenské nemocnici – Fakultní vojenské nemocnici u klientů, u kterých bylo provedeno sociální šetření. Tyto statistické údaje jsem do absolventské práce zařadila pro ukázku alarmujících údajů ve smyslu nejvyššího počtu propuštěných klientů do zařízení 23

následné péče, nejvíce Léčebny dlouhodobě nemocných. Tento statistický fakt nutí k zamyšlení právě nad problematikou terénních služeb a vybízí k cílové otázce celé práce. Graf č. 2 - Překlady klientů na následná lůžka Z celkového počtu 245 klientů bylo přeloženo na lůžka následné péče 118 15 – jiné zařízení – akutní lůžko dle spádové oblasti 9 – rehabilitační zařízení 6 – návrat zpět do Domova pro seniory 3 – hospic 29 – Home care 6 – Pečovatelská služba 26 - všeobecných dotazů 33 – nevyřešené – přechází do dalšího měsíce dubna

Překlady na následná lůžka Celkem klientů přeloženo - následná lůžka nevyřešené - přechází do dalšího měsíce všeobecné dotazy Pečovatelská služba Home Care hospic domov pro seniory rehabilitace jiné zařízení

0

50

100

150

200

250

Jak vyplývá z uvedených údajů nejčastější je využití lůžek následné péče. Nejžádanější zařízení jsou pouze s platbou regulačního poplatku. Součástí Ústřední vojenské nemocnice je Léčebna dlouhodobě nemocných a Oddělení následné péče s rehabilitačními lůžky. Tato oddělení jsou velmi žádaná pro svoji dostupnost v areálu nemocnice. Všem žadatelům nelze vyhovět v souvislosti s preferencí následné péče pro válečné veterány – dle zákona 170/2002 Sb. Jiná zařízení, 24

kde obvykle jsou podávány žádosti o lůžkovou následnou péči: Léčebna dlouhodobě nemocných, Chittussiho ul. 1, Praha 6 – zřizovatelem je Úřad městské části Praha 6. Je velmi využívaná pro svoji dostupnost v rámci Prahy 6. Další zařízení je Městská nemocnice následné péče, K Moravině 6, Praha 9 – zřizovatelem je Magistrát hlavního města Praha. Vyhledávaná následná péče je v Domově sv. Karla Boromejského v Praze – Řepích, v případě volné kapacity je možné umístění na tzv. ošetřovatelském lůžku v nemocnici Milosrdných sester sv. Karla Boromejského ve Vlašské ul. 36, Praha 1. V rámci spádové oblasti je možno využít např. Léčebnu dlouhodobě nemocných při Fakultní nemocnici v Praze 5 – Motol. Je zcela samozřejmostí, že příbuzní chtějí mít svého seniora v blízkosti svého bydliště, aby jej mohli často navštěvovat. Z mé zkušenosti vyplývá, že svojí kapacitou jsou pražská zařízení následné péče zcela nedostačující. Proto je tedy někdy nezbytné požádat o mimopražské zařízení následné péče. Přijetí je obvykle snadnější pro svoji volnější kapacitu. V souvislosti s finanční situací klienta a jeho příbuzných je možné využití zařízení následné péče za úplatu. Např. Klinika na Košíku, Tesaříkova ul. 4, Praha 10, Léčebna dlouhodobě nemocných, Oblouková ul. 7, Praha 10, Léčebna dlouhodobě nemocných, Kubelíkova ul. 16, Praha 3. Jiné zařízení akutního lůžka v rámci spádové oblasti – jedná se obvykle o klienty, kteří byli hospitalizováni v Ústřední vojenské nemocnici – Fakultní vojenské nemocnici, na tzv: akutním lůžku, kde jim byla poskytnuta neodkladná zdravotní péče a po zaléčení byli přemístěni v rámci svého trvalého bydliště. Rehabilitační zařízení je obvyklé pro klienty komunikující s vyhovujícím psychickým stavem a s potencionálem k návratu do běžného života. Časté je využití Oddělení rehabilitace v rámci Ústřední vojenské nemocnice, dále pak Rehabilitační kliniky na Malvazinkách, U Malvazinky 5, Praha 5, Rehabilitační oddělení v nemocnici sester sv. Karla Boromejského, Vlašská 36, Praha 1, Léčebné a rehabilitační středisko Chvaly, Stoliňská 920, Praha – Horní Počernice. Hospicové zařízení – v Praze se jedná o dvě zařízení: Hospic Štrasburk, Bohnická 12, Praha – Bohnice, Hospic Štrasburk, Malovická 2, Praha 4, a mimopražské zařízení s relativní dostupností do Prahy - Hospic Dobrého pastýře, Sokolská 584, Čerčany. 25

Do Domova pro seniory se navrátilo z akutních lůžek zpět 6 klientů. Do Domova pro seniory Elišky Purkyňové, Šolínova ul. 3, Praha 6 zpět byli přijati 4 klienti a do Domova pro válečné veterány 2 klienti. Domácí hospicová péče byla uplatněna v jednom případě. Velmi citlivý přístup a dobré zkušenosti jsou s agenturou „Cesta domů“, z Prahy 7. Jedná se o tým speciálně školených pracovníků, kteří poskytují paliativní péči v domácím prostředí. Denní stacionář byl využit u jednoho klienta. Jednalo se o Denní stacionář v Domově svatého Karla Boromejského v Praze – Řepích. Služby osobního asistenta poskytované občanským sdružením Hewer se sídlem v Praze využila pouze jedna klientka. Osobní asistenci také nabízí Maltézská pomoc, o.p.s. s dostupností v Praze. Dobrá spolupráce je také s občanským sdružením Melius v Praze. Domácí péči – Home Care, využilo 29 klientů. Zejména o agenturu Home Care Service a Supplies, s r.o., Patočkova ul. 77, Praha 6, která má také možnost poskytovat sociální služby v rámci své organizace Clematis byl zvýšený zájem. Pečovatelská služba byla zajištěna pro 6 klientů, z tohoto počtu byly pouze 2 noví žadatelé. Zájem o tuto službu byl u dalších 15- ti klientů, ale z důvodů nevyřízení Příspěvku na péči – ať již zamítnutí, či teprve nové podání žádosti a jeho dlouhodobé vyřízení klienty odrazuje. Dotazy se týkaly informací v souvislosti s podáním příspěvku na péči, průkazu osoby se zdravotním postižením, příspěvku na mobilitu, zajištění přeposlání starobního důchodu a možností využití zdravotních a sociálních služeb. Zbývajících 33 nevyřešených klientů přechází do dalšího měsíce.

3.3 Dotazníkové šetření a jeho grafické zpracování Celkem jsem rozdala 60 dotazníků. Někteří respondenti reagovali okamžitě a jiní chtěli čas na rozmyšlenou. Návratnost byla 90% - zpět jsem obdržela 54 dotazníků, které jsem použila k dalšímu zpracování. Dotazník byl sestaven 12 otázek. První tři otázky byly zaměřeny na věk, pohlaví a život v domácím prostředí. Následujících 7 26

otázek jsou uzavřené, to znamená, že respondent měl možnost označit pouze jednu odpověď: ano – ne. V závěru byl ponechán prostor pro odpovědi, zda jsou respondenti ochotni si připlatit za sociální služby nebo od koho očekávají pomoc při své stávající situaci a jaké služby by si představovali. Získané odpovědi jsem zpracovala manuálně, kdy každý dotazník byl, vyhodnocen jednotlivě a uvedené odpovědi jsem zaznamenala, a sečetla zvlášť. Po té jsem vytvořila grafické znázornění. Výsledky dotazníkového šetření jsem zobrazila v jednotlivých grafech a tabulkách. Pro přehlednost byly hodnoty zaokrouhleny na jedno desetinné místo. Graf č. 3 – Pohlaví dle 54 respondentů

Ženy – 34 = 63 %

Rozdělení dle pohlaví

Muži – 20 = 37 % 37%

Ženy

Muži

63%

Z uvedeného grafu vyplývá převaha žen seniorek (63%) nad muži seniory (37%). Graf č. 4 - Rozdělení respondentů dle věku Rozdělení dle věku

věk 65-74 = 18 = 47,9 % věk 75-84 = 14 = 40,9 %

11,1% věk 65-74

věk 85 a více = 11,1 %

47,9% 40,9%

věk 75-84 věk 85 a více

Z grafu je patrné, že největší věkovou skupinou (necelá polovina – 47,9%) jsou senioři ve věku 65 – 74 let, početná je také věková skupina 75-84 let (40,9%) a nejmenší věkovou skupinou jsou senioři ve věku od 85 let a více (11,1%).

27

Graf č. 5 - Rodinné zázemí Sám x sama - 36 = 66,7 % S partnerem x partnerkou - 11= 20,4 % S dcerou x synem, vnučkou x vnukem – 6 = 11,1% Jeden muž byl vdovec a žije v Domově pro seniory. Odpovídá 1,9%. Rodinné zázemí 1,9% 11,1%

Osamoceně S partnery

20,4% S dětmi nebo vnoučaty

66,7%

Ovdověle

Na uvedeném výstižném grafu je patrné, že 66,7% dotázaných žije osamoceně, 20,4% s partnerem, 11,1% je v domácnosti s dětmi nebo vnoučaty a jeden muž byl vdovec a žije v Domově pro seniory.

28

Graf č. 6 – Využití sociálně zdravotních služeb Níže uvedený graf znázorňuje využití sociálně zdravotních služeb v procentech ve vztahu k 54 respondentům. Využití sociálně zdravotních služeb Příspěvek na péči Využití pečovatelské služby Pojem Tísňová péče Využití HomeCare Osobní asistence Možnost připlatit si za služby soc. péče Denní stacionář 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70%

Z 54 respondentů využívá Příspěvek na péči 36 respondentů, tedy 68,5%, Pečovatelskou službu 32 respondentů, celkem 40,7%, Agenturu domácí péče Home Care zná a využívá 8 respondentů, což je 14,9%. Denní stacionář využil 1 respondent a další o něj požádal. Osobní asistenci uvedlo 5 respondentů, tedy 9,3%. Tady je nutno uvést, že senioři mnohdy pracovníky sociálních služeb, označují jako osobní asistenty, vzhledem k tomu, že uvedené úkony jim poskytuje stále stejný pracovník. Z uvedených agentur osobních asistentů, uvedla pouze jedna respondentka přesnou specifikaci. Tísňovou péči zná a využívá 10 respondentů, což je 18,6%. Jak vyplývá z uvedených údajů, městská část Praha 6 na systém tísňového volání přispívá prostřednictvím finančního příspěvku. „Vybavení bytu klienta zařízením systému tísňového volání (13 090 Kč v případě připojení na pevnou telefonní linku v domácnosti, v případě zvolení

29

Senior Inspectu 4 800 Kč) hradí prostřednictvím finančního příspěvku Městská část Praha 6. Měsíční poplatek za tísňovou péči ve výši 400 Kč si každý klient hradí sám (případně z příspěvku na péči z důvodu ztráty soběstačnosti).“ [http://www.sestka.cz/index.php?clanek=3192] Na dotaz připlatit si sociální služby odpovědělo kladně 5 respondentů, což je 9,3% dotazovaných. Většina respondentů - 85,2% si přejí být propuštěna z akutního lůžka, zpět do svého domácího prostředí s možností využití ambulantních a terénních služeb, včetně rehabilitačních. Bez ohledu na svůj zdravotní stav či možnosti a dostupnosti péče. Graf č. 7 - Očekávání pomoci z celkového počtu 54 respondentů Od rodiny a přátel - 46 = 85,2% Od soc. pracovníka - 5 = 9,3% Od lékaře – 0 = 0% Bezradní jsou - 3 = 5,6%

Očekávání pomoci 90,0% 80,0% 70,0% 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0% Od rodiny a přátel

Od soc. Pracovníka

Bezradní

Od lékaře

Výše uvedený graf zobrazuje že 85,2% očekává pomoc a péči od svých blízkých – tedy z počtu 54 respondentů se jedná o 46 dotazovaných. Pouze 5 respondentů, tedy 9,3% očekává pomoc a zajištění další následné péče od sociálního pracovníka. Bezradných respondentů je 5,6% tedy 3 klienti.

30

4. Diskuze Stěžejním tématem absolventské práce byla otázka následné péče u seniorů po propuštění z akutního lůžka zdravotnického zařízení. Cílem bylo zmapovat přehled zdravotních a sociálních služeb poskytovaných v domácím prostředí. Zjistit jaké je povědomí občanů o nabízených službách, zda jsou uvedené služby dostatečné a jaké sociální služby zde postrádají. Na základě studia odborné literatury jsem zjistila, že otázkou stárnutí a stáří není možné hledat pouze v jednom vědním oboru, ale je třeba spojovat získané informace z oblasti medicíny, ošetřovatelství, psychologie, sociologie, demografie a biologie. Dle uvedeného současného demografického vývoje se Česká republika brzy stane jedním z nejstarších národů. Stárnutí zahrnuje všechny oblasti veřejného života, protíná všechny generace a klade velké nároky na oblast zdravotní a sociální péče. Domnívám se, že problematice stárnutí a stáří je věnováno málo pozornosti. V současné době tolik komentovaná příprava na stáří nemá takovou odezvu, kterou by bylo možné očekávat. Je velká roztříštěnost v sociálních službách, kde se obvykle orientuje odborník, laik se ztrácí v termínech, mnohdy vázne komunikace. Naprosto nedostatečně se mi jeví flexibilita v provázání zdravotních a sociálních služeb. Současná rodina obvykle žije samostatně a také senior si přeje zůstat soběstačný ve svém sociálním prostředí. Soužití více generací na jednom místě je málokdy. Přehodnocení životního stylu, poskytování péče je významná sociální událost. Ukázalo se, že není zcela zajištěna komplexnost opatření na podporu pro pečující. Jestliže se příbuzní rozhodnou pečovat o svého nesoběstačného seniora, ať již dlouhodobě nebo trvale, je nutné, aby tomu tak opravdu chtěli, aby uměli pečovat a mohli pečovat. Mnoho rodin chce pečovat, mají snahu naučit se jednotlivé úkony, ale s tím, ,,moci“ je nesnadný úkol. Nejen ekonomické důvody, ale také bydlení (bytové úpravy, malý a nevyhovující byt, není možnost pořídit větší atd.) a v neposlední řadě zaměstnanost žen střední generace, těch, které tuto činnost nejčastěji vykonávají. Domnívám se, že je třeba zajistit vhodné podmínky, aby byla zachována životní úroveň 31

a příjem pro pečující osoby, aby měli možnost setrvat na trhu práce. Ve své praxi jsem se setkala, že kvalitní péče o klienta je dána nejen ekonomickým zajištěním, ale také kvalitní péčí o pečující osoby. To znamená dostatek odborné podpory, provázanost zdravotních a sociálních služeb. Jak vyplývá z předchozích výsledků, je po propuštění z akutního lůžka seniora stále nejvíce využívaná lůžková následné péče, převážně léčebny dlouhodobě nemocných. Tato zařízení patří do soustavy zdravotnických institucí. Léčebny dlouhodobě nemocných jsou jakýmsi mezistupněm mezi klasickou hospitalizací a následnými sociálními službami. Jako možné řešení vidím v připravovaném zákoně o dlouhodobé péči upravující dlouhodobou zdravotně sociální péči s platností od 1. 1. 2013. Prostřednictvím této právní úpravy mají být přesně vymezeny pojmy: Status klienta dlouhodobé péče, oblast dlouhodobé péče, zdravotních a sociálních služeb poskytovaných v jejím rámci, nároku klientů, požadavků na personální a věcné vybavení poskytovatelů a financování dlouhodobé péče. „Hlavní ideou celého snažení o zavedení systému poskytování služeb dlouhodobé péče v praxi je umožnit lidem setrvávat v jejich přirozeném prostředí – doma, v nezbytných případech poskytovat tuto péči v institucionálním prostředí podle sociálních a zdravotních potřeb klientů. Tento systém také zároveň předpokládá vytvoření podmínek pro rodinné příslušníky a osoby, které pečují o své blízké.“[http://www.zdravky.cz/zpravodajstvi/z-domova/priprava-zakona-odlouhodobe-peci] Vzhledem k demografickému vývoji lze předpokládat do budoucna zvýšení poptávky po službách po službách hlavně terénního typu, které jsou v připravovaném zákoně prioritou a řešením popisované problematiky.

32

ZÁVĚR Cílem absolventské práce bylo představit možnosti následné péče seniora při propuštění z akutního lůžka nemocnice. V teoretické části jsem se zaměřila na téma stáří a jeho problematické oblasti s akcentem na demografická data vztahující se na příslušnou popisovanou oblast a ve stručnosti jsem zmínila zdravotně sociální služby terénní i lůžkové Praktická část je postavena na dotazníkovém šetření u seniorů, kteří byli hospitalizováni v Ústřední vojenské nemocnici – Fakultní vojenské nemocnici v Praze. Dotazy byly zaměřeny na povědomí nemocných seniorů o zdravotních a sociálních terénních službách. Z 60 – ti dotazníků byla úspěšnost 90%. Výsledky jsem zpracovala formou grafů doplněné tabulkami. Z uvedeného průzkumu je patrné, že rodina hraje stále důležitou roli v poskytování péče pro nesoběstačného seniora. Je nutné konstatovat, že informovanost o službách je nedostatečná nebo se odvíjí od ekonomické situace seniora a jeho blízkých. Řízení příspěvku na péči je zdlouhavé a lze jej řešit až při opuštění seniora ze zdravotnického zařízení. Péče o seniora v domácím prostředí je žádaná, ale nesplňuje nároky celodenního náročného ošetřování. Proto je tedy patrné, že lůžka následné péče či přijetí do Léčebny dlouhodobě nemocných jsou nejžádanější alternativou při propuštění seniora z lůžka akutní péče. Výsledky dotazníkového šetření poukazují na nedostatečnou znalost a do jisté míry ekonomickou závislost dotazovaných, protože možnost připlatit si za sociální služby uvedlo necelých 10 % dotazovaných. I tento minimální demonstrační výzkum rámcově svědčí o odpovědi na dané téma a cíl absolventské práce byl naplněn. Celá práce měla smysl pro zmapování palčivých oblastí zdravotně sociální péče o klienta při propuštění z nemocnice se zaměřením ne seniory. Popisovaná problematika by měla být klíčovým zájmem managementu zdravotnických zařízení s důrazem na další angažovanost v aktuálních jednáních současné politické scény.

33

RESUMÉ Péče o seniory po propuštění z nemocnice Toto téma jsem si vybrala, protože je mi velmi blízké. Mnoho let jsem pracovala jako zdravotní sestra v nemocnici a nyní pracuji jako sociální pracovnice. Moje pracovní náplň se týká sociální oblasti, kdy po propuštění seniora z nemocnice je domácí péče nebo lůžková následná péče. Cíl mé práce je představit zdravotní a sociální služby, které se dají využít v domácím prostředí, zjistit co lidé o uvedených službách znají, jaké jsou efektivní a jaké ne. V teoretické části mé práce se podívám na problém starých lidí a uvedu statistické údaje. Dále popíši, co nabízí současné zdravotní a sociální služby, které se týkají péče v domácím prostředí, také v různých nemocnicích. V souvislosti s péčí o seniory, dle jejich zdravotního stavu a také ekonomické situace. V praktické části představím výsledky otázek k tématu. Jaká pomoc se nabízí seniorům v domácím prostředí a v různých zařízeních následné péče. Co lidé znají o sociální práci a možnostech nabízených služeb. Pro lepší demonstraci předložím statistická data. Ve své práci jsem se opírala o odbornou literaturu na dané téma a také jsem čerpala z internetových stránek Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva práce a sociálních věcí. Domnívám se, že moje práce může pomoci seniorům orientovat se, při propuštění z nemocnice.

34

Уход за престарелыми людьми после оказания им медицинской помощи Эту тему я выбрала, потому что она мне очень знакома. Я много лет работала медсестрой в больнице и теперь я социальным работником. Мой опыт работы показывает, что уход за престарелыми больными людьми после оказания им медицинской помощи является проблемой в области социальной работы. Целью моей работы было продемонстрировать перечень медицинских и социальных служб на дому, а также выявить,какие знания имеют граждане о предлагаемых службах, какие службы эффективны и которые нет. В теоретической части моей работы я рассматривала проблемы престарелых людей и приводила статистические данные. Далее я описывала предлагаемые современные медицинские и социальные службы по уходу за больными как в домашних условиях, так и в больницах разного назначения, связанных с уходом за престарелыми больными людьми в зависимости от их состояния и экономической ситуации. В практической части моей работы я привела данные опроса для престарелых людей по теме : Что знают люди о социальной работе и возможностях предлагаемых услуг. Для наглядной демонстрации я привела также статистические данные по вопросу: Какие существуют службы престарелым людям на дому или в разнообразных лечебных учреждениях? В своей работе я опиралась на специальную литературу по данной теме, а также использовала веб-сайты Министерства здравоохранения и социальной работы.

Я надеюсь, что моя работа могла бы помочь ориентироваться в предлагаемых услугах престарелому человеку после его выписки из больницы.

35

BIBLIOGRAFIE 1.

BENEŠOVÁ, V., a kolektiv. Úrazy seniorů a možnosti jejich prevence Praha: Centrum úrazové prevence UK 2. LF a FN Motol, Praha, ČR, 2003. ISBN 80239-2104-5. 84 s.

2.

HOLMEROVÁ, I., JURÁŠKOVÁ, B., ZIKMUNDOVÁ, K. Vybrané kapitoly z gerontologie. 2. dopl. vyd. b. m. Praha: ČALS, 2003. ISBN 80-86541-12-6. 143 s.

3.

KALVACH, Z. a kol. Geriatrie a gerontologie. Vyd. 1. Praha: Grada, 2004, 861 s. ISBN 80-247-0548-6. 861 s.

4.

MATOUŠEK, O., KODYMOVÁ, P., KOLÁĆKOVÁ J,. Sociální práce v praxi. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005. ISBN 80-7367-002-X. 351 s.

5.

MATOUŠEK, O. a kol. Sociální služby. Vyd. 1. Praha: Portál, 2007. ISBN 978-80-7367-310-9. 183 s.

6.

PICHAUD, C., THAREAUOVÁ. I., Soužití se staršími lidmi. Vyd. 1. - Praha: Portál, ISBN 80-7178-184-3. 156 s.

7.

VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. Praha: Portál, 2. Vyd. ISBN 80-7178-214-9. 444 s.

8.

VENGLÁŘOVÁ M., Problematické situace v péči seniory. Vyd. 1. Praha: Grada 2007. ISBN 978-80-247-2170-5. 96 s.

Právní normy

1.

Česko. Ministerstvo práce a sociálních věcí. Vyhláška č. 505 ze dne 15. listopadu, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách. In Sbírka předpisů Česká republika. 2011

2.

Česko. Zákon č. 372 ze dne 6. listopadu 2011 o zdravotních službách. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2011, částka 131, str. 4750 § 33, str. 4750-51 § 34, str. 4752-53 § 38, str. 4754 -§ 40. Dostupný také na [http://zdravotni.praha.eu/public/81/9b/8c/1333561_225893__2011_374.pdf]

3.

Česko. Zákon č. 372 ze dne 6. listopadu 2011 o zdravotních službách. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2011, částka 131, str. 4737 §10. Dostupný na [http://zdravotni.praha.eu/public/81/9b/8c/1333561_225893__2011_374.pdf] 36

4.

Česko. Zákon č. 108 ze dne 14. března o sociálních službách. In Sbírka zákonů České republiky, 2006, částka 37, s. 1257 – 1289. Dostupný také na http://www.sbcr.cz/

Elektronické dokumenty: 1.

Databáze Ministerstva práce a sociálních věcí [online]. 2008 [cit. 2012-05-07]. Dostupné z WWW: http://www.mpsv.cz/cs/9#sszp

2.

Databáze Ministerstva práce a sociálních věcí [online]. 2008 [cit. 2012-05-07]. Dostupné z WWW: http://www.mpsv.cz/cs/5045

3.

Český statistický úřad [online]. 2011 [cit. 2012-05-07]. Dostupné z WWW: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/t/66002DE649/$File/141711k1.pdf

4.

Zákon číslo 108/2006 Sb., O sociálních službách [online]. Praha: Centrum pro zdravotně postižené kraje Praha, 2011 [cit. 2011-3-20]. Dostupný z WWW: http://www.sagit.cz/pages/sbirkatxt.asp?zdroj=sb06108&cd=76&typ=r

5.

Databáze Informačního portálu pro osoby se specifickými potřebami [online]. 2007

[cit.

2012-05-07].

Dostupné

z WWW:

http://www.helpnet.cz/seniori/dokumenty-tykajici-se-senioru/364-3 6.

Česko. Ministerstvo zdravotnictví [online]. 2011 [cit. 2012-05-07]. Dostupné z WWW:

http://www.mzcr.cz/Odbornik/dokumenty/vyhlaska-c411/2011-sb-

_5784_999_3.html 7.

Noviny městské části Praha6 [online]. –únor 2012 [cit. 2012-05-07]. Dostupné z WWW: http://www.sestka.cz/index.php?clanek=3192

8.

Zdravotnické noviny [online]. 2011 [cit. 2012-05-07]. Dostupné z WWW: http://www.zdravky.cz/zpravodajstvi/z-domova/priprava-zakona-o-dlouhodobepeci

37

PŘÍLOHY: 1. Žádost o souhlas s provedením výzkumu 2. Dotazník

38

1 Ústřední vojenská nemocnice Mgr. Lenka Gutová, MBA Náměstkyně ředitele pro nelékařské zdravotnické profese U vojenské nemocnice 1200 169 02 Praha 6 28. listopadu 2011

Věc: Žádost o souhlas s provedením výzkumu

Vážená paní náměstkyně, pracuji v Ústřední vojenské nemocnici na oddělení Humanitní služby.

Jsem

studentkou, 4. ročníku Vyšší odborné školy MILLS s r.o., Čelákovice, obor sociální práce. Součástí závěrečné zkoušky v červnu 2012 je zpracování absolventské práce na téma: Péče o seniora při propuštění z akutního lůžka zdravotnického zařízení. Touto cestou Vás žádám o povolení výzkumu formou dobrovolného, anonymního, dotazníkového šetření u seniorů v období 1/2012 – 3/2012.

Vladimíra Kočárníková

2 Vážená paní, vážený pane Obracím se na Vás s prosbou o vyplnění uvedeného dotazníku. Odpovědi jsou anonymní a budou tvořit podklady pro moji absolventskou práci na téma „Péče o seniora při propuštění z akutního lůžka zdravotnického zařízení.“ Děkuji za spolupráci V. Kočárníková Vyšší odborná škola MILLS, Čelákovice

DOTAZNÍK 1.

Uveďte Váš věk: 65 -74

75 – 84

2.

Pohlaví:

muž

3.

S kým sdílíte domácnost – s partnerem – partnerkou, dcerou x synem, vnukem

žena

85 a více

x vnučkou, sama, jiné\ 4.

Využíváte agenturu domácí péče – tzv. Home Care?

ANO – NE

5.

Pobíráte příspěvek na péči?

ANO – NE

6.

Využíváte Pečovatelskou službu?

ANO – NE

7.

Využíváte tísňovou péči?

ANO – NE

8.

Využíváte osobního asistenta?

ANO – NE

9.

Využíváte denní stacionář?

ANO – NE

10.

Jste si ochotni si za některé služby připlatit?

ANO – NE

11.

V případě potřeby očekáváte pomoc od: rodiny – přátel - sociálního pracovníka – lékaře – úřadu - nevím jsem bezradná(ý)

12.

Jak byste si představoval /a/ péči o Vaši osobu a jaké služby by byly pro Vás přijatelné?