CZ.1.07/1.1.13/11.0002
pár otázek
představení
pro rodiče studentů chemie str. 4
školy pohybující se v oboru chemie str. 6
můj obor,
praxe a budoucnost str. 14
1/2009 CHEMIE A CHEMICKÝ PRŮMYSL
che che mie a m prů ický mys l
ww
w. pr oje
ktv
yk op .cz
T E N TO P R O J E K T J E S P O LU F I N A N CO VÁ N E V R O P S K Ý M S O C I Á L N Í M F O N D E M A S TÁT N Í M R O Z P O Č T E M Č E S K É R E P U B L I K Y
Seznamte se s projektem
VÝKOP
Na trhu práce už delší čas chybí řemeslníci a techničtí pracovníci. A právě na tuto situaci reaguje Asistenční centrum, a.s. projektem VÝKOP. Zaměstnavatelé často nejsou schopni zaplnit volná pracovní místa kvalifikovanými pracovníky, což do značné míry negativně ovlivňuje jejich konkurenceschopnost a potenciál dalšího rozvoje. Když chceme tento problém vyřešit, je nutné, aby ze škol technických oborů vycházeli perfektně připravení studenti. Zaměstnavatelé by je díky tomu mohli ihned po škole zařadit do pracovního kolektivu. Realizační tým Asistenčního centra a.s. chce zejména podpořit snahu o posílení spolupráce mezi středními školami a firmami působícími v regionu Ústeckého kraje. V rámci projektu vytvoříme jednotný systém, díky němuž se do praktické výuky žáků zapojí přímo zaměstnavatel. Studenti tak získají zkušenosti od odborných pracovníků. Realizovaný projekt byl podpořen v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, konkrétně v oblasti podpory 1.1 - Zvyšování kvality ve vzdělávání. Období realizace projektu: 1. 9. 2008 – 31. 8. 2010
PARTNEŘI PROJEKTU Střední škola elektrotechniky a spojů, p.o., Ústí nad Labem - Stříbrníky, www.sseas.cz Střední škola energetická a stavební, Chomutov, Na Průhoně 4800, p.o. www.ssescv.cz Střední škola EDUCHEM, a.s., Meziboří www.educhem.cz Střední škola stavební, p.o., Teplice, www.ssstavebni.tce.cz Střední průmyslová škola technická, p.o. Varnsdorf, Karoliny Světlé 2703, www.sstvdf.cz
2
CÍLOVÉ SKUPINY PROJEKTU ||
||
žáci škol a školských zařízení - žáci středních škol v Ústeckém kraji pracovníci škol a školských zařízení - pedagogové středních škol v Ústeckém kraji
ZÁKLADNÍ CÍLE PROJEKTU Celé nastavení projektu vychází z průzkumu, který ukazuje, že je nutné vytvořit spolupráci mezi středními školami a podniky. Jedním z hlavních cílů projektu je posílení praktické složky výuky na středních školách. Zaměříme se především na podporu získávání praktických zkušeností žáků, a to přímo u jednotlivých zaměstnavatelů. Současně budeme monitorovat a analyzovat aktuální i budoucí potřeby zaměstnavatelů v Ústeckém kraji, aby mladí studovali takové obory, v nichž získají zaměstnání. Pomocí těchto aktivit chceme dosáhnout takového cíle, aby čerství absolventi škol získali co nejdříve plnohodnotnou práci v oboru. Bohužel v současné době jde mnoho mladých lidí ihned po škole na úřad práce. Zároveň chceme pozitivně motivovat zaměstnavatele, aby se zapojili do systému praxí a celé výuky na středních školách.
HLAVNÍ AKTIVITY PROJEKTU: ||
Kontaktování škol a zaměstnavatelů
||
Realizace odborných praxí
||
Technologické profily zaměstnavatelů
||
Vzdělávání odborníků z praxe
||
Konference a workshopy
e-mail projektu:
[email protected]
Obsah 2
Seznamte se s projektem VÝKOP
3
Budoucnost chemie čeká na vás
4
Pár otázek pro rodiče studentů chemie
6
Meziboří, Střední škola EDUCHEM
8
Chemický průmysl v Ústeckém kraji žije
10
SBG Dresden zajišťuje odborné pracovníky pro firmy SBG Dresden sichert Fachkräftebedarf der Wirtschaft
12
Chemie - silný pilíř Ústeckého kraje
14
„Můj obor, praxe a budoucnost“
16
Odborná praxe pohledem lektora a mistra
18
Chemie je (nejen) věda
20
Co jste určitě nevěděli
22
Chemie ve světě počítačů
BUDOUCNOST chemie čeká na vás
Úspěšnost absolventů studijního oboru Aplikovaná chemie posuzujeme na naší střední škole především podle uplatnění jednotlivých žáků v praxi. Logicky tudíž věnujeme po celou dobu studia prvořadou pozornost odborným praxím u budoucích zaměstnavatelů. Právě u nich se mladí chemici učí ovládat nejmodernější technologie a používat přístrojovou techniku, která dělá z chemie přitažlivý a vzrušující obor. Velké a zavedené firmy jako Unipetrol RPA, Česká rafinérská, Spolchemie či Lovochemie potřebují zkušené a kvalifikované pracovníky, kteří zanedlouho převezmou řízení chemických provozů. Proto právě tito zaměstnavatelé vytvářejí našim žákům výborné podmínky pro zajímavou odbornou praxi na svých pracovištích. Během ní si chemici doslova „osahají“ jednotlivé části výrobních procesů, naučí se praktickým dovednostem v moderních laboratořích a od zkušených praktiků načerpají neocenitelné poznatky a pracovní postupy. Přímo pod jejich rukama a před jejich zraky se tak odhalí nejedno tajemství chemie
Nezahoďte svou šanci na úspěšnou kariéru! 21. století a oni pak jsou připraveni postupně převzít obrovskou odpovědnost za kvalitu finálních produktů firmy, se kterými se všichni setkáváme na každém kroku – benzín, umělé hmoty, barvy, hnojiva a vše ostatní.
Autor: kolektiv autorů Vydává: Asistenční centrum, a. s. Sportovní 3302 434 01 MOST Tel.: +420 476 105 840 http://www.asistencnicentrum.cz
[email protected] Grafické zpracování, tisk: Raprint s. r. o. Čepirohy 56, Most Tel.: +420 777 029 730 www.raprint.cz Náklad: 150 ks
Pro odborné praxe našich žáků přednostně vybíráme firmy, které mají silné postavení na trhu, jsou dlouhodobě stabilní, zajišťují svým zaměstnancům kariérní i platový růst a navíc ještě finanční pomoc při studiu. Firmy průběžně věnují pozornost vyhledávání a zaměstnávání vhodných absolventů. Ti jsou pak zařazeni do vzdělávacích odborných či jazykových kurzů podporujících kariérní růst. Dále jsou jim poskytovány zaměstnanecké benefity, stejně jako programy podporující zdravý životní styl. Absolvováním odborné praxe v jednotlivých firmách v regionu vzniká reálná možnost budoucího uplatnění žáků – absolventů oboru aplikovaná chemie. Právě žáci nynějších základních škol jsou generací, která má velké předpoklady stát se budoucností české chemie. Nezahoďte svou šanci na úspěšnou kariéru! PhDr. Vlastimil Doležal Ředitel společnosti a školy Střední škola EDUCHEM, Meziboří
chemie a chemický průmysl
3
PÁR OTÁZEK
pro rodiče studentů chemie Jméno (dobrovolné): Josef Drengubák Věk:
60 let
Vzdělání:
SOU
Zaměstnání:
živnostník žena
muž
Jaká je dle vašeho názoru současná situace na trhu práce pro absolventy středního odborného vzdělávání?
Slušná. Jméno (dobrovolné): Jiřina Kučerová
Jakým způsobem jste si vybíral školu?
Věk:
40 let
Jelikož jsem se nedostal, tak kam jsem chtěl, šel jsem tam, kde bylo místo.
Vzdělání:
Gymnázium Most
Zaměstnání:
účetní
Jakým způsobem ovlivnili vaše osobní rozhodování o škole vaši rodiče?
Žádným. Byly v době, kdy jste se rozhodoval o dalším studiu pro vás zajímavé školy nabízející technické obory?
Ano. Jaké byly trendy ve vzdělání v té době? Vzpomenete si, kam Vás ve škole a doma směřovali?
Technika, strojírenství. Byl pro vás problém nalézt si uplatnění po ukončení oboru, který jste studoval?
Nebyl. Jakým způsobem jste ovlivňoval výběr školy vašeho syna/dcery?
Vybral si sám. Proč jste zvolili zrovna školu s orientací na chemické obory, co bylo hlavním důvodem?
Budu mít lepší uplatnění na trhu práce. Myslíte si, že po dokončení školy bude mít váš syn/ dcera dobrou možnost najít si zaměstnání?
Ano. Myslíte si, že v porovnání s absolventy škol netechnického charakteru bude mít váš syn/dcera větší šanci na uplatnění na trhu práce?
Ano.
4
žena muž Jakým způsobem jste si vybírala školu?
Od začátku mě lákalo Gymnázium a byla jsem přijata. Lákalo mě především všeobecné vzdělání, neboť jsem nebyla ještě rozhodnuta, co bych chtěla dělat dál. Jakým způsobem ovlivnili vaše osobní rozhodování o škole Vaši rodiče?
Rodiče mi dali prostor pro to, abych se rozhodla sama. S mojí volbou souhlasili. Byly v době, kdy jste se rozhodovala o dalším studiu pro vás zajímavé školy nabízející technické obory?
Určitě ne, nejsem technický typ. Jaké byly trendy ve vzdělání v té době? Vzpomenete si, kam vás ve škole a doma směřovali?
Myslím, že zrovna to gymnázium byl docela trend. Doma mě k tomu také trochu směřovali, neboť jeho výhoda je, že člověk získá všeobecný přehled. Byl pro Vás problém nalézt si uplatnění po ukončení oboru, který jste studovala?
Ne. Jakým způsobem jste ovlivňovala výběr školy Vašeho syna/dcery?
Dala jsem mu prostor pro to, aby se rozhodl, jaká škola by se mu zamlouvala.
Proč jste zvolili zrovna školu s orientací na chemické obory, co bylo hlavním důvodem?
Mluvili jsme se synem o tom, že je to určitě směr, ve kterém se uplatní lépe než např. absolvent ekonomické školy. Hlavní ale bylo, že ho chemie baví. Myslíte si, že po dokončení školy bude mít váš syn/dcera dobrou možnost najít si zaměstnání?
Myslím si, že má rozhodně větší šanci než z jiných škol. Myslíte si, že v porovnání s absolventy škol netechnického charakteru bude mít váš syn/ dcera větší šanci na uplatnění na trhu práce?
Určitě. Vzhledem k tomu, že z netechnických škol absolventi v podstatě pořádně nic neumí, kdežto syn bude mít znalosti z konkrétního oboru. Je ale pravda, že výhodu to pro něj bude mít, pokud bude hledat práci v tomto vystudovaném oboru. Pokud by se rozhodl, že chce dělat něco úplně jiného, tak by mohl mít problém větší než např. studenti netechnických škol. Jaká je dle vašeho názoru současná situace na trhu práce pro absolventy středního odborného vzdělávání?
Vnímám, že největší problém je v tom, že hodně zaměstnavatelů chce lidi s praxí, ale přitom není možnost, kde by absolventi praxi získali. Jméno (dobrovolné): Šváchová Ivana Věk:
36 let
Vzdělání:
SPŠ Most
Zaměstnání:
projektový asistent žena
muž
Jakým způsobem jste si vybírala školu?
Původně jsem chtěla studovat ekonomickou školu, ale pro velký zájem jsem se tam nedostala. A jelikož potřebné písemnosti k dalšímu přijetí na jinou školu dorazily ve velkém zpoždění, nebylo v tu dobu z čeho vybírat. Nastoupila jsem tedy na střední průmyslovou školu – provozuschopnost výrobních zařízení. Jakým způsobem ovlivnili rozhodování o škole vaši rodiče?
Po zprávě, že mě nevzali na střední ekonomickou školu, jsem prakticky nevěděla, kam jinam bych chtěla
jít. Takže jsem dala na doporučení rodičů a šla na SPŠ v Mostě. Byly v době, kdy jste se rozhodovala o dalším studiu pro vás zajímavé školy nabízející technické obory?
Pro mě ne, i když jsem nakonec technickou školu studovala. Jaké byly trendy ve vzdělání v té době? Vzpomenete si, kam vás ve škole a doma směřovali?
V té době, když jsem se rozhodovala na jakou školu jít, byla trendem zdravotní škola, gymnázium, ekonomická škola a pedagogická škola. Byl pro vás problém nalézt si uplatnění po ukončení oboru, který jste studovala?
Ano. Jakým způsobem jste ovlivňovala výběr školy Vašeho syna/dcery?
Jelikož synovi jsou blízké technické obory, a sám měl zájem studovat technickou školu, tak jsem ho v tom jen podpořila. Proč jste zvolili zrovna školu s orientací na chemické obory, co bylo hlavním důvodem?
Myslím si, že chemické obory jsou perspektivou pro další uplatnění. Myslíte si, že po dokončení školy bude mít váš syn/dcera dobrou možnost najít si zaměstnání?
Doufám, že ano. Myslíte si, že v porovnání s absolventy škol netechnického charakteru bude mít váš syn/ dcera větší šanci na uplatnění na trhu práce?
Ano. Jaká je dle Vašeho názoru současná situace na trhu práce pro absolventy středního odborného vzdělávání?
V současné době je situace na trhu práce pro absolventy středního odborného vzdělání stejná jako pro jiné absolventy.
chemie a chemický průmysl
5
MEZIBOŘÍ,
Střední škola Educhem Zřizovatel: PhDr. Vlastimil Doležal Datum založení: 1945 Typ: akciová společnost - soukromá škola IZO: 600 011 119 IČ: 25014188 DIČ: CZ25014188
VZNIK ŠKOLY Vznik školy se datuje do r. 1945 rok po skončení II. světové války zústal na úpatí Krušných hor nedaleko Litvínova opuštěný chemický komplex, který po dobu války vyráběl z hnědého uhlí pohonné hmoty pro Německou armádu. Po válce potřeboval závod novou krev, a tak bylo rozhodnuto o vzniku školy.
DÉLKA STUDIA PRO OBA OBORY Čtyři roky, zakončené maturitní zkouškou, absolventi mohou pokračovat ve studiu na vysoké škole.
APLIKOVANÁ CHEMIE Aplikovaná chemie je obor, který má širokou univerzální koncepci se čtyřmi zaměřeními, které je možné dále specifikovat do konkrétních oblastí chemie jako např. chemická technologie, analytická chemie, zpracování odpadů, monitorování životního prostředí.
PROFIL ABSOLVENTA APLIKOVANÁ CHEMIE Absolventi oboru mají uplatnění jako technici, technickoekonomičtní a technickoekologičtí pracovníci v chemických výrobnách, laboratořích, službách, podnikatelské sféře, v hygienických službách, v odpadovém hospodářství, ve státní správě a samosprávě.
ZAPOJENÍ DO PROJEKTŮ Střední škola Educhem se snaží hned několika projekty pomoc svým absolventům, aby se po škole uplatnili ve svém oboru. Je partnerem nejen projektu VÝKOP, ale podílí se například i na projektu Přeno-
6
sitelné kompetence. Jeho cílem je podpořit budoucí uplatnění žáků na trhu práce v Ústeckém kraji.
PŘÍSPĚVKY ŠKOLE ||
||
||
a) roční školné - obor Aplikovaná chemie 8 000 Kč b) roční příspěvek - Sdružení rodičů a přátel školy 200 Kč c) možné příspěvky na jednotlivé akce školy
www.educhem.cz
chemie a chemický průmysl
7
CHEMICKÝ PRŮMYSL v Ústeckém kraji žije
Chemie a severozápadní Čechy patřily vždy k sobě. Dnešní Ústecký kraj je vzhledem k celé České republice vnímám jako centrum chemického průmyslu, což je však často chápáno jako negativní informace. A to z důvodu, že chemický provoz je často vnímám jako něco nebezpečného, zastaralého či čichově nepříjemného. Něco pravdy na tom je, nicméně bez chemických továren se moderní civilizace neobejde. To, co se změnilo je většinou veřejnosti skryto:
MODERNÍ TECHNOLOGIE Není pravda, že továrny jsou zastaralé. Za posledních 15 let prošly všechny velké chemičky v Ústeckém kraji finančně náročnou technologickou rekonstrukcí, a proto jsou mnohdy podobné ostatním průmyslovým podnikům.
VLIV NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Stále platí, že v případě nehody nebo přírodních katastrof, jako jsou například povodně, jsou chemické továrny pro své okolí rizikové. Ne sice jako jaderná elektrárna, přesto by dopady byly veliké. Standardní provoz nemá na životní prostředí svého okolí velký
vliv – to je veliký rozdíl od minulých dob, kdy měly chemické provozy ničily (spolu s povrchovou těžbou hnědého uhlí a elektrárnami) např. na krušnohorské lesy, či čistotu vody v řekách.
NEBEZPEČNOST Platí zde pravidlo: čím větší možné nebezpečí, tím přísnější bezpečnostní předpisy. Chemické továrny mají přísná pravidla, a proto v nich nedochází k častým haváriím, které by poškozovaly své okolí. Lidské chyby však nikdy nelze vyloučit, a proto je většina továren mimo obydlené oblasti.
DŮLEŽITOST PRO ÚSTECKÝ KRAJ Chemický průmysl patří mezi největší a hlavně dlouhodobé zaměstnavatele. Podporuje rozvoj kraje různými formami a snaží se odbourávat negativní pohledy veřejnosti. V jednotlivých městech: např. v Litvínově, Ústí nad Labem, Lovosicích, kde chemické továrny působí, se snaží nad rámec svých povinností finančně podporovat rozvoj svých měst a mikroregionů.
Autor: Mgr. Viktor Koláček Unipetrol RPA Litvínov (bývalý Chemopetrol, a.s.)
Největší chemické firmy v Ústeckém kraji
Spolchemie, a.s. Ústí nad Labem Lovochemie, a.s. Lovosice
8
Počet osob, které chemie zaměstnává
6900
Podíl chemie na průmyslu v ÚK
0,1447 %
Počet firem chemického průmyslu v ÚK
254
chemie a chemický průmysl
9
SBG DRESDEN
ZAJIŠŤUJE ODBORNÉ PRACOVNÍKY PRO FIRMY Odborní pracovníci pro hospodářskou sféru na území Saska, východní části a celé Spolkové republiky Německo se vzdělávají v Saské vzdělávací společnosti pro životní prostředí a chemické profese v Drážďanech (Sächsische Bildungsgesellschaft für Umweltschutz und Chemieberufe Dresden mbH, dále SBG). Jejích služeb využívají hlavně společnosti zaměřené na oblasti chemie, biologie a technické ochrany životního prostředí. SBG je totiž jejich kompetentním partnerem a kurzy pro odborníky, učně i mistry upravuje s důrazem na konkrétní požadavky firem.
z hospodářské sféry nemohou podniky personálně či věcně vždy zcela dostát všem požadavkům na vzdělávání. V tomto případě je SBG firmám partnerem a přebírá tento úkol.
SBG Dresden si také uvědomuje, že firmy potřebují kvalitní mechatroniky. Žádají je hlavně firmy zaměřené na polovodiče a další oblasti špičkových technologií. Proto se společnost snaží předcházet nedostatku těchto odborných pracovníků v oblasti bývalého „východního Německa“.
Zkušení učitelé, na praxi orientovaná metodika a didaktika ve všech kursech, seminářích a denním studiu zajišťují studentům vysokou úroveň vzdělávání. Samozřejmostí jsou moderně vybavené učebny a technické vybavení.
Filosofií společnosti je snaha propojit profesní vzdělávání v oblasti přírodních věd a techniky životního prostředí. Ve spolupráci s více než 120 firmami se soustředí jak na prvotní profesní vzdělávání, tak na dosažení „mistrovského“ i následného studia. Na institutu SBG působí i kreativní mistrovská škola malířská a lakýrnická společně s drážďanským institutem pro floristiku. Jsou to nadstavbové stupně vzdělání, které mohou lidé získat, pokud si chtějí zvýšit svou kvalifikaci. To, že tyto mistrovské školy působí na půdě SBG je pro samotný institut velkým přínosem. Činnosti obou navíc daleko přesahují hranice hlavního města Saska. SBG je podle evropských směrnic uznávanou vzdělávací organizací se zaměřením na ekologii. Je také dvojnásobným nositelem projektu „Weltdekade“. Ten vypovídá, že učni a žáci mistrovské školy patří k nejlepším absolventům zkoušek u Průmyslové a obchodní komory (IHK) a řemeslnických komor (HK). Institut působí v rámci tzv. duálního systému. To znamená, že teoretická výuka probíhá v rámci státní odborné školy a praktická část ve firmě. Díky komplexnosti profesí a stále narůstajícím požadavkům
10
SBG vzdělává studenty v oborech chemie, biologie a fyziky: laboranty v oborech chemie, biologie, fyziky a lakýrnictví, odborné pracovníky chemické výroby, mechaniky procesů při úpravě povrchů, mechatroniky, odborné pracovníky pro techniku odpadních vod a odborné pracovníky pro recyklaci a odpadové hospodářství.
SBG disponuje technickým zázemím pro praktické vzdělávání v oblasti přírodních věd a techniky pro životní prostředí. Nabízí šest zkušebních a víceúčelových zařízení pro technické vzdělávání, fyzikálněchemické, analytické, mikrobiologické laboratoře. Dále laboratoře buněčných kultur a laboratoř genových technologií, učebny IT a kabinet „elektro“. Jak už bylo výše zmíněno, zájemci se s pomocí kurzů SBG mohou připravit například na mistrovskou zkoušku pro získání kvalifikace „mistr v průmyslu“ pro odborné oblasti: chemie, certifikovaný mistr v oboru recyklace a odpadového hospodářství a údržby (úklidu) měst, certifikovaný mistr v oboru pro oblast odpadních vod… Mistr v dnešní době musí disponovat odbornými znalostmi, komunikačními, organizačními, kooperačními schopnostmi a uměním vést pracovníky. Obsahová stránka a požadavky na zkoušky nástavbové kvalifikace u SGB jsou orientovány zvláště na vyvinutí požadovaných kompetencí pro tyto úkony. Vedle nástavbového vzdělávání SBG nabízí pro firmy přesně dle požadavků rekvalifikace, doškolení, semináře a další podnikové vzdělávání.
SBG DRESDEN
SICHERT FACHKRÄFTEBEDARF DER WIRTSCHAFT An der Sächsischen Bildungsgesellschaft für Umweltschutz und Chemieberufe Dresden mbH (SBG) werden Fachkräfte für die sächsische, ostdeutsche und bundesweite Wirtschaft ausgebildet. Mit der Ausbildung von Fachkräften, darunter Lehrlinge und Meister, hat man bei dem Dresdner Bildungsträger die Interessen der ausbildenden Betriebe in den Bereichen Chemieund Biowirtschaft und technischer Umweltschutz in den Vordergrund gestellt. Ein weiterer Schwerpunkt ist die Berufsausbildung von Mechatronikern, welche in vielen Unternehmen der Halbleiterindustrie und anderen Bereichen der Hochtechnologie dringend benötigt werden. Die SBG Dresden unterstützt Unternehmen damit gezielt bei der Vorbeugung eines Fachkräftemangels und bei deren Ansiedlung an ostdeutschen Standorten. Die tragende Unternehmensphilosophie der SBG besteht in der Verbindung von naturwissenschaftlicher und umwelttechnischer beruflicher Bildung, die sich im Verbund mit mehr als 120 Unternehmen auf die berufliche Erstausbildung, Meisterausbildung und Weiterbildung konzentriert. Im besonderen Maße wird der Bildungsstandort auch von seinen kreativen Meisterschulen der Maler- und Lackierermeisterschule und dem Dresdner Institut für Floristik geprägt, die weit über die Landeshauptstadt hinaus wirken. Die SBG ist ein nach europäischen Richtlinien anerkannter ökologieorientierter Lernort und zweifacher Weltdekade-Projektträger, dessen Lehrlinge und Meisterschüler stets mit zu den besten Prüflingen der Industrie- und Handelskammern sowie der Handwerkskammern gehören. Die berufliche Erstausbildung erfolgt im dualen System, d. h. die Unterweisung erfolgt zum einen theoretisch durch die staatliche Berufsschule und zum anderen praktisch durch das ausbildende Unternehmen. Durch die Komplexität der Ausbildungsberufe und die immer mehr wachsenden Ansprüche der Wirtschaft, ist es vielen Unternehmen personell oder sächlich nicht immer möglich, allein für die Umsetzung der Anforderungen der Ausbildungsverordnung des Berufes na-
chzukommen. In diesem Fall ist die SBG Partner der Unternehmen und übernimmt Teile der Ausbildung. Die SBG bildet in den Berufen Chemie-, Biologie-, Physik- und Lacklaborant/-in, Chemikant/-in, Produktionsfachkraft Chemie, Verfahrensmechaniker/-in für Beschichtungstechnik, Mechatroniker/-in, Fachkraft für Wasserversorgungstechnik, Fachkraft für Abwassertechnik sowie Fachkraft für Kreislauf- und Abfallwirtschaft ausgebildet. Die SBG sichert allen Auszubildenden ein hohes Niveau ihrer Ausbildung. Dafür stehen berufserfahrene Ausbilder, eine praxisgerechte Methodik und Didaktik in allen Kursen, Seminaren und Lehrgängen sowie modern ausgestattete Seminarräume und technische Einrichtungen. Die SBG verfügt für die praktische naturwissenschaftliche und umwelttechnische Ausbildung über ein Technikum mit jeweils sechs Prüfungs- und Mehrzweckanlagen für die verfahrenstechnische Ausbildung, physikalisch-chemische, analytische, mikrobiologische, zellkultur- und gentechnische Labore, Computerräume sowie ein Elektro-Kabinett verfügt. Die SBG ist darüber hinaus in der beruflichen Weiterbildung tätig. Die Vorbereitungslehrgänge auf die Meisterprüfung zum Industriemeister Fachrichtung Chemie, dem Geprüften Meister für die Kreislauf- und Abfallwirtschaft und Städtereinigung, dem Geprüften Abwassermeister... Der Meister in der heutigen Zeit muss über Fachwissen, Kommunikations-, Organisations-, Kooperations- und Führungsfähigkeit verfügen. Die Inhalte und die Prüfungsanforderungen der Aufstiegsqualifizierung an der SBG sind insbesondere durch ihre Handlungsorientierung darauf ausgerichtet, die geforderte Handlungskompetenz zu entwickeln. Neben der Aufstiegsfortbildung ist die SBG aber auch Anbieter von Umschulungen, Anpassungsqualifizierungen, Seminaren und von betrieblicher Weiterbildung.
Autor: Mandy Rohde Přeložila: Luise Zelenková
Sächsische Bildungsgesellschaft für Umweltschutz und Chemieberufe Dresden mbH Gutenbergstraße 6; 01307 Dresden Tel: +49 351 4445-60 E-Mail:
[email protected] Fax: +49 351 4445-612 www.sbgdd.de
chemie a chemický průmysl
11
CHEMIE
silný pilíř Ústeckého kraje Než se chemie stala pravou vědou, byla řazena mezi šarlatánské nauky. Dnes je to naopak tak propracovaná věda, že mnoho chemických procesů je pro nás v pravém slova smyslu záhadou. Příliš si ani neuvědomujeme, že s výrobky spojenými s chemickým průmyslem se setkáváme denodenně. Co je však důležitější je fakt, že právě Ústecký kraj se stal jakousi „mekkou“ chemiků a pro značnou část obyvatel Ústecka je chemický průmysl zdrojem obživy.
BENZÍN Z UHLÍ Historie tohoto odvětví v kraji má své kouzlo. Když pomineme fakt, že na mosteckém hradu Hněvín pobýval jeden z nejznámějších alchymistů magistr Edward Kelley, ani bližší historie není fádní. Tak například chemické závody v Litvínově budovalo během druhé světové války několik desítek tisíc zajatců a totálně nasazených obyvatel tehdejšího protektorátu Čechy a Morava. Továrna byla samozřejmě německá a jejím úkolem bylo zásobovat válečnou frontu pohonnými hmotami - ty byly vyráběny z hnědého uhlí. První roky továrny nebyly nijak růžové - po jednom z náletů na chemičku v roce 1944 spojenci byl závod ze 70 % zničen. V současné době je Unipetrol RPA jedním z nejvýznamnějších zaměstnavatelů na Mostecku a chemickému průmyslu se velice daří. Vždyť právě díky této továrně mají lidé z Mostecka tramvajové spojení k podniku. Od roku 1965 vede do závodů ropovod Družba. O sedm let později se přestalo chemicky zpracovávat uhlí. Působnost společnosti na poli chemie se stále rozšiřovala a dnes její zaměstnanci vyrábí pro trh především motorová paliva, topné oleje, asfalty, zkapalněné ropné produkty, olejové hydrogenáty a mnoho dalších výrobků.
JAKO V POHÁDCE Příběh ústecké Setuzy připomíná americký sen. Vznik společnosti se váže roku 1848, kdy sedlák, řezník a uzenář Georg Schicht získal u mydláře v Mimoni potřebné znalosti a na svou žádost dostal živnosten-
12
ské povolení k výrobě mýdla. Stejně jako se mnohý americký sen začíná budova v garáži, i dnes velice prosperující firma má své kořeny v ponurém sklepě rodinného domu Rynolticích u Liberce. Do výroby slavného mýdla s „jelenem“ byla zapojena celá rodina a pochmurné začátky netrvaly příliš dlouho. Nejnadanější ze čtyř synů zakladatele Johann navrhl rodině přestěhovat továrnu do Ústí nad Labem, kvůli jeho strategické poloze. Rodina však návrh zamítla a snahu vybudovat novou továrnu ve Starém Městě u Děčína naopak zamítla obec ze strachu ze zápachu z varny mýdla. Nakonec přece jen došlo na slova Johanna a během pár měsíců byla postavena továrna v dnešní části města Ústí nad Labem – Střekov. Zajímavostí určitě je, že Johannovi bylo v té době 27 let a brzy se zařadil po bok Bati a podniku Škoda mezi nejznámější průmyslníky.
CO ANI VODA NEVZALA Mezi další velice významné chemické podniky se v Ústecku řadí Lovochemie Lovosice. Už v roce 1904 se v nově postavené továrně Adolfa Schrama začala vyrábět kyselina sírová a superfosfát. Po druhé světové válce nic nebránilo rozvoji areálu a brzy patřil podnik mezi jeden z nejvýznamnějších chemický kombinátů a tato pozice byla posílena po spojení s továrnou na umělé hedvábí. Ještě stále v živé paměti má určitě každý devastující záplavy v roce 2002, ničivá voda se nevyhnula ani areálu. Dnes se na tuto katastrofální povodeň už jen vzpomíná a výroba hnojiv je v Lovosicích více jak sto let tradiční záležitostí.
OD LEŠTIDLA K LÉKŮM Na Ústecku nevznikají jen výrobky určené pro další zpracování či velkoodběratelům. Např. před dvěma roky oslavila společnost Balakom Louny své sté výročí. S jejími výrobky se jistě setkal každý, kdo alespoň jednou maloval byt. Přestože tato společnost jako první v Česku uvedla na trh bezaromátové barvy, tedy barvy se kterými se díky speciální receptuře a minimu zápachu pracuje o mnoho lépe, její začátky
...
...spojené s výrobou leštidel na boty. To však netrvalo dlouho a po patnácti letech přešla firma na výrobu barev a laků z rostliných olejů a pryskyřic. Své zastoupení v kraji má také chemický průmysl zaměřený na výrobu léčiv. V opuštěném Terezíně v roce 1949 vznikl původně výzkumný ústav, v jednom z pracovišť se výzkum specializoval na boj se slintavkou a kulhavkou. V tehdejší době totiž tato choroba skotu doslova likvidovala poválečné zemědělství. Když v devadesátých letech byly laboratoře nabídnuty k odprodeji, společnost Dyntec navázala na dlouhou tradici firmy a dnes kromě vakcinací určených právě pro veterinární využití produkuje také vakcíny pro kojence.
NEOMEZENÉ PŘÍLEŽITOSTI Desítky firem rozprostřených po celém kraji, široké spektrum zaměření výroby od anorganické chemie přes kosmetiku, chemikálie určené pro automobilový průmysl i stavebnictví, dusíkatá hnojiva či barvy… tak by se dal shrnout stav chemického průmyslu v Ústeckém kraji. Stovky pracovních pozic čekají na ty, kteří chtějí proniknout do tajemství této stále se rozvíjející vědy. chemie a chemický průmysl
13
„MŮJ OBOR,
praxe a budoucnost“ Praxe ve všech oborech, nejen v těch chemických, je především o studentech, jejich dovednostech, přístupu k práci a příležitostech, které dostanou. Oslovili jsme proto několik studentů ze Střední školy Educhem, a. s. s následujícími otázkami: Jakým způsobem jsem si vybíral školu?
Budu mít problémy najít práci po ukončení školy?
Jaké já mám zkušenosti s praxí?
Jaké informace mám od známých – jaké mají oni plány?
Kdy jsem o praxi a potenciálním zaměstnání začal poprvé uvažovat? Líbilo by se mi pracovat ve firmě, kde jsem absolvoval praxi?
Jaké představy mám o svém budoucím zaměstnání? Co mě na praxi příjemně a nepříjemně překvapilo?
Proč je v současné době tak těžké sehnat práci?
1 3
Střední školu Educhem jsem si vybrala z jediného důvodu. Obor, který studuji si myslím, že má budoucnost. Zkušenosti z praxe mám hodně velké, kolektiv lidí je příjemný, do práce mě opakovaně zapojují. O zaměstnání jsem poprvé uvažovala v 17 letech, kdy jsem poprvé absolvovala brigádu v chemickém závodu („chemičce“) jako uklízečka. Chtěla bych získat pracovní místo na tom samém místě, kde praxi absolvuji. Příjemně mě překvapil kolektiv lidí a vybavení laboratoře.
Školu jsem si vybrala, protože mě zajímala chemie. Praxe mi dala dobré zkušenosti, které se mi budou určitě v budoucnu hodit. O zaměstnání jsem ještě nějak moc neuvažovala, ale určitě, když studuji chemii, tak později bych chtěla v tomto oboru dále dělat. Moc by se mi nelíbilo dělat tam, kde mám teď praxi. V dnešní době je hodně těžké sehnat práci. Myslím, že pokud nedostanu práci hned po škole, později to bude mnohem těžší. Nejraději bych chtěla mít dobře placené místo v chemickém průmyslu. Na praxi mě překvapilo to, že mají pěkné vybavení laboratoří a nepříjemně mě překvapilo to, že je tam špatný kolektiv a nepříjemné pracovnice.
4
2
Tuto školu jsem si vybral kvůli tomu, že mě chemie docela baví a hlavně, abych si udělal maturitu. Zkušenosti s praxí nemám skoro žádné, protože celé dny jenom sedím a nic nedělám. Do práce mě vůbec nezapojují. Ve firmě, kde jsem absolvoval praxi, bych nikdy nepracoval, protože je to nezáživná práce a vůbec by mě to nebavilo. V dnešní době je velice těžké si kvůli ekonomické krizi práci sehnat. Po ukončení školy si ale myslím, že nebudu mít problém najít zaměstnání. Podle známých s profesí, co bych chtěl vykonávat, nebudu mít problém s hledáním místa. O svém zaměstnání mám dobré představy, protože tohoto zaměření se světová ekonomická krize nedotkla.
Střední školu Educhem jsem si vybrala, protože mě baví chemie a vše co se jí týče. Na praxi jsem byla v Biologické čistírně odpadních vod. Můj cíl po škole je pokračovat dále na vysoké škole. Na místech, kde jsem absolvovala praxi, se mi líbilo. Kolegové jsou velmi příjemní a moc hodní. Připravuji se do práce a paní, která mě zaučuje, se mi věnuje a snaží se mi všechno vysvětlit a taky chtějí, abych si vše vyzkoušela sama. V dnešní době je to těžké sehnat praxi, protože u nás máme plno nezaměstnaných, jinak řečeno u nás je máme plno lidí a málo pracovních míst. Chtěla bych patřit mezi lidi, kteří tu práci našli, ale nikdy nevím, jak to doopravdy bude. Slyšela jsem plno stížností, že si jich ti zaměstnanci nevšímají, ale jako jejich sen by byl tam najít svou práci, protože se jim tam i přes to všechno líbí. Moje představa o zaměstnání je ta, že bych chtěla pracovat jako laborantka. Na praxi mě nejvíce překvapilo chování zaměstnanců ke mně. Nic nepříjemného jsem nezažila. Jsem velice spokojená. 14
5
Tuto školu jsem si vybrala, protože nemusím daleko dojíždět a přijali mě bez přijímacích zkoušek. Na praxi mě to baví, jsou tam příjemní lidé. Když nejde o nic složitého, zapojují mě do práce také. Myslím, že to není přímo ten obor, ve kterém bych chtěla pracovat a dále se rozvíjet. Nedělám to jen proto, abych měla maturitu a mohla dát studovat obor, který mě zajímá, ale vzhledem ke krizi, která vypukla, si nejsem jistá, že bych našla lehce práci. Ale jsou spolužáci, kteří se o to opravdu zajímají a po škole by chtěli v tomto oboru pokračovat. A představa o mém budoucím zaměstnání? Chtěla bych pracovat v oboru práv, ale pokud to nepřijde, samozřejmě využiju svých znalostí z této školy a budu pracovat v chemickém průmyslu.
6
Školu jsem si vybírala podle toho, co mě baví, dle finančních možností, dle blízkosti školy mému bydlišti. Chtěla jsem také maturitní předmět. Na praxi chodíme do litvínovského chemického areálu České rafinérské, a.s., do laboratoří. Získáváme tak nové poznatky a zkušenosti s různými metodami a postupy, které se probírají ve škole, a v laboratoři nemáme prostředky, abychom se mohli těmto metodám věnovat a vyzkoušet si je. Na praxi se seznamuji s chodem v laboratoři, s novými lidmi apod. O potenciálním zaměstnání jsme začala přemýšlet asi ve 14 letech, když jsem uvažovala o dalším vzdělávání. Chemie mě vždy bavila a zajímala, tak jsem měla celkem jasnou představu o tom, jak budu studovat i co chci dělat. Na praxi se mi líbilo. Firma, ve které mám praxi, je velmi moderně vybavená a lidi jsou tam velice ochotní a vstřícní. Na praxi mě příjemně překvapilo velice moderní vybavení laboratoře, množství velice zajímavých analytických metod a systém dokumentace. Nepříjemně snad jen to, že počet laborantů se v laboratořích neustále snižuje, takže v budoucnu bude hodně lidí bez práce. Dnes vlastně každý musí mít maturitu, aby mohl něco dělat, a to ne vždy zrovna to, co by ho bavilo nebo čím se vyučil. Další věcí je to, že snad všude chtějí firmy o zaměstnancích nějakou praxi, aby měl za sebou, než ho přijmou. Proto jsou praxe na středních školách velice důležité. Myslím si, že po ukončení školy nebudu mít problém najít zaměstnání. Po ukončení střední školy chci dále studovat na vysoké chemické škole a chemie je dnes obor velice perspektivní a rozvíjející se. Někteří moji spolužáci se chemii v budoucnu nechtějí zabývat vůbec a chtějí si najít uplatnění v jiných oborech zaměstnání. Jiní chtějí studovat stejně jako já na vysoké škole a pracovat v chemickém průmyslu. Chtěla bych dále studovat obor chemické technologie a dále najít místo chemického technologa, popřípadě bych mohla najít uplatnění jako laborant v chemické laboratoři.
7
Školu jsem si vybíral sám. Moc mi pomohli exkurze na dni otevřených dveří na několika školách. Zkušenosti z praxe? No mám pocit, že ji celkem rozumím, ale rozhodně musím ještě na tom pracovat. Pomohlo by, kdyby se mi tam někdo mohl věnovat a vysvětlit mi. Všechno, co znám má totiž z manuálu do budoucna. Určitě by se mi líbilo procovat ve firmě, ve které jsem momentálně na praxi. V současné době je těžké sehnat práci především kvůli velké nezaměstnanosti a též k tomu přispívá, že hodně dětí se hlásí na jednoduché obory jako například kuchař / číšník. Je jich tolik, že práce v tomto oboru prostě neseženete. Po ukončení školy by se ale určitě dalo něco sehnat. Chemie je snad všude. Chemici a ti, co tomu rozumí je málo, takže šance je veliká. Informací od známých o praxi mám dost, hlavně od lidí, co jsou v laboratořích. Byl jsem docela zklamaný, když jsem zjistil, že lidi na praxi dělají fůru věcí, o který já jenom sním a koukám buď jenom do manuálu či na pracovníky, jak okolo běhají. Většina spolužáků ze třídy je toho názoru, že nebudou pracovat v chemickém průmyslu. Moje plány jsou asi takové, že se budu držet chemie a hledat zaměstnání v tomto odvětví. Příjemně překvapení z praxe nemám asi žádné. Maximálně jen to, že můžu končit dřív. Nepříjemné překvapení bylo to, že jsem čekal nějakou práci a ne jen sezení u stolu a koukání do blba. Prostě řečeno, nudu jsem na praxi nečekal.
chemie a chemický průmysl
15
Jméno:
Vladimír Šachl
Věk:
61 let
Vzdělání:
Střední odborná škola chemická, doplňkové pedagogické vzdělání
Zaměstnání: Střední škola EDUCHEM, a. s. Jakým způsobem jste si vybíral školu? Pracoval jsem v chemických závodech a byl jsem osloven, abych znalosti ze svého zaměstnání využil při učení. Myslíte si, že se představa o středních odborných školách a řemeslech od doby vašeho studia nějak změnila?
Samozřejmě, výrazně. Řemesla se po revoluci stala jaksi podřadnými. Začal vládnout trend, že kdo nemá maturitu, je vlastně skoro méněcenný. To se odráží v tom, že při výběru školy chce každý rodič, aby dítě mělo maturitu bez ohledu na jeho prospěch a schopnosti. Máte pocit, že vaše vzdělání probíhalo jinak (hůře/ lépe), než jakým způsobem probíhá dnes?
Nemyslím, že hůře nebo lépe, ale určitě jinak. Nyní mají žáci větší možnosti, lepší vybavení škol. Ale na druhou stranu jsou na ně kladeny větší nároky, dostávají mnohem více informací a mnohdy nejsou schopni rozlišit, co je důležité a co ne. Jaké hlavní problémy vidíte v současném nastavení školství a odborných předmětů?
Problém je v malém počtu žáků a velkém množství škol, proto si každý může zvolit jakoukoli školu. Školy již nevybírají kvalitní žáky jako dříve, berou každého. V odborných předmětech je problémem nedostatečné sepjetí teorie a praxe. Jaký předmět by dle vašeho názoru bylo dobré posílit nebo úplně chybí?
Nemám pocit, že by nějaký chyběl, alespoň co se týče chemie. Někdy se žákům zdá, že je příliš mnoho všeobecných předmětů, ale většinou je to nutné k všeobecnému rozhledu. Jak vidíte dnešní absolventy středních odborných škol, co jim chybí?
Určitě jim chybí praktické dovednosti, i když mnohdy některým i teoretické znalosti.
16
Co vnímáte jako největší problém absolventů v praktickém uplatnění?
Nedostatek pracovních míst, ale především to, že není situace ve školství nijak regulována. Dříve se žáci umísťovali dle toho, v jakém oboru byl přetlak či nedostatek. Dnes je to plně v režii dětí a rodičů a tím se stává, že je v některých oborech absolventů příliš a v některých málo. Jaké vidíte hlavní překážky k vytvoření fungující a trvalé spolupráce škol a firem, která by směřovala k požadovanému systému vzdělávání?
Je nutné najít firmu, která bude ochotna spolupracovat. Školy většinou zájem mají, ale u zaměstnavatelů je to mnohdy horší. Také by bylo dobré, kdyby firmy žákům nabízely stipendia. Váš názor na současné nastavení praxí pro studenty?
V naší škole mám dobré vztahy s lidmi z praxe, ale mnohdy to tak není. Navíc si myslím, že by se mělo do jednání o praxích více zapojit vedení školy a nikoli jen učitel díky známostem. Myslíte si, že absolventi středních odborných škol vycházejí s dostatečným rozsahem informací a schopnostmi zapojit se do pracovního procesu?
Ne všem zůstávají v hlavě informace ze školy. V dnešní době je dobré, že plno věcí se dá najít a dohledat. Ale jsou určité stěžejní znalosti, které by žáci měli bezpodmínečně znát po ukončení školy. Bohužel to mnohdy není pravidlem. Čím si myslíte, že to je způsobeno?
Tím, že se nyní neselektují žáci dle prospěchu. Dříve jim bylo již na základní škole doporučeno, kam jít dál, kam rozhodně nejít, ale dnes může kdokoli kamkoli. Navíc školy berou většinou bez přijímaček, takže ani zde nefunguje síto schopných a méně schopných žáků.
ODBORNÁ PRAXE pohledem lektora a mistra Jméno:
Pavel Weigner
Věk:
60 let
Vzdělání:
Střední průmyslová a chemická škola v Mostě
Zaměstnání: vedoucí projektu v UNIPETROL RPA Jakým způsobem jste si vybíral školu?
Původně jsem chtěl studovat zemědělskou školu. Tu ale pro malý zájem ten rok neotevřeli, tak jsem nastoupil na chemické učiliště. Následně jsem si večerně dodělal střední školu v oboru.
Co vnímáte jako největší problém absolventů v praktickém uplatnění?
Malý smysl pro zodpovědnost a špatné komunikativní dovednosti.
Myslíte si, že se představa o středních odborných školách a řemeslech od té doby nějak změnila?
Jaké vidíte hlavní překážky k vytvoření fungující a trvalé spolupráce škol a firem, která by směřovala k požadovanému systému vzdělávání?
Ano, dříve byla přímá vazba mezi školou a fabrikou, pro kterou se žák učil nebo studoval. Tomu odpovídala i osnova školy. Dnes je to příliš rozvolněné. Školy učí často bez ohledu na realitu praxe.
Váš názor na současné nastavení praxí pro studenty?
Máte pocit, že vaše vzdělání probíhalo jinak (hůře/ lépe), než jakým způsobem probíhá dnes?
Dnes mají žáci veliké možnosti: knížky, internet, cestování… To všechno bylo dříve omezené. Nicméně kvalitativně šlo vzdělání spíše dolů. Téměř vymizel zápal, nadšení. Jaké hlavní problémy vidíte v současném nastavení školství a odborných předmětů?
Peníze. Ochota firem zabývat se dlouhodobými vztahy se školami. Ale postupně se to mění.
Alibistický přístup z obou stran, i když opět se blýská na změny. Myslíte si, že absolventi středních odborných škol vycházejí s dostatečným rozsahem informací a schopnostmi zapojit se do pracovního procesu?
Informací mají dost, ale moc je neumí aplikovat a následně s nimi pracovat. Čím si myslíte, že to je způsobeno?
Asi největším problémem je přístup žáků. Obecná chuť chtít se něco naučit a ne jen získat maturitu. Žít, ale ne jen přežít.
Nedůslednost při výuce (alibismus). Nesprávné ověřování znalostí. Žáci někdy s úspěchem aplikují metodu: naučit, projít zkouškou a zapomenout.
Jaký předmět by dle vašeho názoru bylo dobré posílit nebo úplně chybí?
Vaše postřehy a poznámky k tématu:
V chemii by se asi nejvíce měla škola soustředit na reálné provozy. Vyučované technologie by měly být aktuální, zaměřené na realitu. Jak vidíte dnešní absolventy středních odborných škol, co jim chybí?
Uvědomění si, že škola je přípravou na reálné zaměstnání. Jsou výjimky, ale většina absolventů dozrává až v zaměstnání.
V nedávné minulosti byla realita taková, že bylo obtížné umístit studenta do praxe. Když konečně student přišel na pracoviště, tak neprojevoval zájem, chtěl si to hlavně v klidu odsedět, přečíst „knížku“ a pochopitelně toto vyhovovalo i operátorům. Student byl v „koutě“, nemohl negativně ovlivnit proces, operátor nemusel kontrolovat a školský dozor měl umístěného studenta do praxe a všichni byli vlastně v pohodě! V lepších případech dostal student reglement a ze strany školitelů bylo „uděláno“ zadost. Efekt stejný!!!
chemie a chemický průmysl
17
CHEMIE
je (nejen) věda Chemie bývá obvykle jedním z nejméně oblíbených školních předmětů. A proč vlastně? Možná proto, že ji často vyučuje podivín v bílém plášti, kterému se sem tam nějaký ten pokus nepovede a pak se musí evakuovat celá škola. Většina lidí si navíc myslí, že to, co se má učit, je naprosto k ničemu a že to nikdy v životě nevyužije. Něco na tom bude, ale zas tak jednoduché to není.
stroj, který stanovuje kvalitu a kvantitu redukovatelných nebo oxidovatelných látek na rtuťové kapkové elektrodě. Možná si řeknete, že je to sice hezké, ale v běžném životě tak nějak polarograf nevyužíváte. Proto tu máme další příklad.
S chemií se to má asi tak, že je vlastně úplně všude. Nevěříte? Bez ní byste třeba nemohli poslouchat „empétrojku“ nebo si hrát s mobilem, protože by neexistovaly baterie. Obarvit si vlasy? Možná tak hennou nebo odvarem z cibule. Léky na chřipku? Leda tak od babičky. Takhle bychom mohli pokračovat ještě hodně dlouho.
Úplně běžně se mi stává, že přijdu do místnosti, kde má minimálně polovina lidí brýle. Logicky by to mohlo znamenat, že ta polovina lidí s brýlemi má horší zrak, než ta druhá polovina bez brýlí. Jenže ne vždy tak tomu musí být. Co když někdo nosí kontaktní čočky?
DOBŘE, ALE CO S TÍM MÁM SPOLEČNÉHO JÁ? Bez chemie to prostě nejde. A chemie potřebuje chemiky. I když je Česká republika ve světovém měřítku poměrně malou zemí, má u nás chemie dlouholetou tradici. Podívejme se aspoň na dva asi nejznámější příklady. Každý rok je ve švédském Stockholmu udělována série Nobelových cen v několika kategoriích. Jednou z nich je právě chemie, což není náhoda, protože Alfred Nobel byl významným švédským chemikem. Před smrtí se rozhodl velkou část svého majetku věnovat na podporu vědy a umění, a proto každý vítěz dostane kromě medaile a diplomu také finanční odměnu – 10 milionů švédských korun (tedy něco kolem 25 milionů českých korun) není zrovna málo. Víte, jak přišel Alfred Nobel k takovému jmění? Prvním Čechem, který kdy získal Nobelovu cenu byl v roce 1959 Jaroslav Heyrovský. A hádejte v jakém oboru? Samozřejmě za chemii. Konkrétně za objev polarografické metody a jejího využití v analytické chemii. Vynalezl polarograf, veskrze jednoduchý, o to však geniálnější pří-
18
NECHCI NOSIT BREJLE!
Kontaktní čočky nosí lidé po celém světě. Někteří je střídají s brýlemi, berou si je třeba na sport, zatímco někteří se prostě nesmíří s tím, že by měli nosit brýle. Jsou naprosto běžnou součástí života. A jejich vynálezcem byl Čech. Jmenoval se Otto Wichterle a přístroj na odlévání gelových kontaktních čoček se mu podařilo sestrojit z dětské stavebnice Merkur (to je taková ta stavebnice s dírkami a spoustou šroubků) s dynamem z jízdního kola. Jak prosté.
31. BRCHBO LIBEREC Brchbo není překlep, ale zkratka 31. brigády radiační, chemické a biologické ochrany, nebo-li elitní chemické jednotky v Liberci. Chemie se totiž hojně využívá také pro vojenské účely, a to nejen ve formě tvorby biologických zbraní, jako spíše pro odstraňování následků po použití zbraní hromadného ničení. Česká armáda rozhodně nepatří mezi největší na světě, její síla je však ve specializaci. Proto jsou ve světě ceněny například české polní nemocnice a právě liberecká chemická jednotka, která má dobré jméno i na světové úrovni. Zúčastnila se například pověstné operace Pouštní bouře, v současné době působí v Afghánistánu.
BEZ CHEMIE TO PROSTĚ NEJDE Z těch několika málo příkladů je jasné, že chemie je opravdu všude a jinak to ani nejde. Rozhodně to není věda pro každého, ale má své nepopiratelné kouzlo. Dá se studovat nejen na střední a vysoké škole, ale chemici se dost často učí celý život. Což má tu výhodu, že je pak většinou nikdo nezkouší a neznámkuje. A pokud byste náhodou nevěděli odpověď na otázku, kde přišel Alfred Nobel ke svému jmění, prozradím vám to. Vynalezl dynamit. Byla to tehdy taková bomba, že mu to přineslo obrovskou slávu a peníze. Pokud by vás to inspirovalo k tomu, že byste sami chtěli něco vynalézt a zbohatnout, dejte si pozor, abyste neskončili jako ten chemik v bublině. Byla by to škoda.
Foto: http://www.quido.cz/osobnosti/heyrovsky.htm(1) www.wikipedia.cz (2)
Bc. Jan Jindra
VTIP
Studentka chemie přijde žádat o ubytování a paní bytná říká: „Slečno, vy máte ale štěstí. Před vámi tady bydlel chemik.” Slečna se podívá na koberec, uvidí tam skvrnu a vyzvídá: „A tohle to je po tom chemikovi?” „Ne,” vrtí hlavou bytná. „To JE ten chemik!”
chemie a chemický průmysl
19
Co jste určitě
NEVĚDĚLI KŘEMÍKOVÉ SOUČÁSTKY ZE SCHRÁNEK ROZSIVEK
LOKALIZOVANÝ ELEKTRON V ATOMÁRNÍM OBALU
Rozsivky jsou hnědé řasy z rodu Chromaveolata s křemičitou schránkou. Každá rozsivka vypadá jako Petriho miska. Jednotlivé buňky jsou ve dvou složitě ornamentovaných křemičitých miskách, jedna je větší, druhá menší a zapadají do sebe.
Když Rutherford svými experimenty v roce 1911 prokázal, že atomy mají malé kompaktní, kladně nabité jádro, bylo jasné, že elektrony jsou nějakým způsobem lokalizovány v jeho okolí. K popisu se přímo nabízel planetární model, ve kterém by elektrony kroužily kolem jádra, stejně jako planety ve sluneční soustavě obíhají kolem Slunce.
Schránky rozsivek mají cca 10 mikrometrů v průměru a jsou rozmanitých tvarů – válcové, trojúhelníkové nebo ve tvaru hvězd. Nová technologie přetváří tyto tvary do křemíkových součástek. Principem je povaření křemičitých schránek s hořčíkem při 650°C. Hořčík reaguje s křemíkem v oxidu křemičitém na oxid hořečnatý a původně křemičité schránky se promění ve směs oxidu hořečnatého a křemíku. Ten se propláchne kyselinou, která odstraní oxid hořečnatý a zůstane pouze čistý křemík. Využití těchto schránek je možné v nanotechnologiích jako miniaturních plynových detektorů nebo nových generací baterií.
Autor článku: Stanislav Mihulka, www.osel.cz
Bohrův model atomu z roku 1913 vycházel z toho, že elektrony se v atomárních obalech nesměly pohybovat po libovolných drahách, ale jen po určitých drahách splňujících do modelu z vnějšku dodaná pravidla. Bohrův model úspěšně popsal spektrum atomu vodíku, nicméně pro popis dalších kvantových systémů musela vzniknout regulérní kvantová teorie. V běžných atomech platí pravidla kvantové teorie a elektrony mají nenulovou pravděpodobnost výskytu Lokalizovaný v různých místech atomárelektron ního obalu. Tyto pravděpodobnosti vytvářejí tzv. orbitaly. U elektronu nemůžeme současně znát jeho polohu a hybnost. Uměle lze ale vytvořit vysoce excitované atomy (tzv. Rydbergovy atomy), které mají velikost téměř 1 mm. V takových atomech lze pomocí laseru a cílených impulzů elektrického pole připravit elektrony na lokalizovaných drahách. Elektrony se po několik oběhů chovají jako klasické částice obíhající atom podobně jako planety obíhají Slunce. Poprvé se to podařilo pracovníkům Univerzity v Rice v roce 2008.
Zdroj: University of Rice
Centrická rozsivka
20
NEJMENŠÍ MOŽNÝ VYPÍNAČ – KONTAKT ZAJIŠŤUJE JEDINÝ ATOM ZLATA Vědci sestrojili zařízení, ve kterém jsou elektrody v (sub-) nano velikosti a vidět je můžeme jen díky tunelovému rastrovacímu elektronovému mikroskopu. Technologicky jde o nejmenší možné řešení na bázi jednotlivých atomů. Jde o využití technologie, pro kterou se razí označení MCBJ (Mechanically Controllable Break Junction). Základem technologie MCBJ je substrát tvořený bronzem s příměsí fosforu. Tato látka je volena pro určitý stupeň pružnosti. Na povrch takové základny se nanese tenká izolační vrstva z umělé hmoty (polyimid), na tu pak teprve tenoučký zlatý film (120 nm). Proužek zlata je vytvořen elektronovou litografií do tvaru špiček dotýkajících se velmi úzkým hrdlem (okolo 100 nm). Pod tímto zúžením je tenká vrstva umělé hmoty odleptána, aby zlatý proužek visel volně v prostoru. Konečná fáze spočívá v ohýbání bronzové základny. Tlak na základnu s cílem jí prohnout se provádí tyčinkou. To umožňuje postupovat s přesností mikrometru. Nejužší místo hrdla tvořeného zlatým proužkem se začne protahovat „jako žvýkačka“ až do bodu, kdy se přetrhne. V tomto bodě se vyvíjený tlak na ohyb záDvě metalické elekkladny poněkud sníží. Tím trody se sub-atolze docílit toho, že se atomy márním rozpojením zlata začnou znovu téměř dotýkat jeden druhého. Přibližování elektrod lze takto docílit s přesností stokrát větší, než-li je velikost jednoho atomu. Vzniklé hroty elektrod mají tvar „pyramid z kulečníkových koulí“, přičemž špičku takové pyramidy tvoří jediný atom. Když se oba konce k sobě dostanou na vzdálenost 0,1 nanometru, začne zařízení fungovat jako miniaturní spínač. Vrcholy zlatých pyramid jsou totiž pastí pro jiné molekuly. Chycené molekuly v takovém obvodu získávají zajímavé vlastnosti a prapodivně se chovají v elektrickém poli. Když se například zvýší napětí, chycená molekula vodíku začne náhle mezi oběma zlatými hroty divoce vibrovat. V tom okamžiku odpor takového obvodu prudce klesne. Tak se stalo, že mladík přišel k objevu nejmenšího vypínače na světě, jehož „zapnuto“ a „vypnuto“ závisí pouze od toho, zda necháme molekulu vodíku mezi dvěma zlatými hroty třepat, či ne.
Autor článku: Josef Pazdera, www.osel.cz
NOVÉ FORMY UHLÍKU Ze základních znalostí chemie víme, že se uhlík nejčastěji vyskytuje ve dvou formách, a to jako grafit a diamant. Grafit je forma uhlíku s šestiúhelníkovou krystalovou mřížkou připomínající včelí plástve. Diamant je forma uhlíku s diamantovou krystalovou mřížkou, která představuje nejtěsnější možné uspořádání atomů se čtyřmi vazbami. Dalšími formami uhlíku jsou podle posledních objevů fulerény, nanotrubice a nanopěna. Fulerény jsou látky složené ze sférických molekul uhlíku tvořených dutou klecí z mnoha atomů. První 60-ti atomový fulerén byl syntetizován v roce 1985. Připravují se uměle pyrolýzou organických sloučenin laserem.
60-ti atomový fulerén
Nanotrubice jsou podobné struktury, s tím rozdílem, že místo koule připomínají válec, který může být libovolně dlouhý a vnitřní objem nemusí být uzavřený. Uhlíkovou nanopěnu vytvořil tým vědců z australské národní laboratoře poté, co vystavili uhlíkový terčík v argonové atmosféře působení výkonného laserového pulsního systému s frekvencí 10 tisíc pulzů za vteřinu. Mikrostruktura, která se vytvořila po zahřátí na teplotu 10 000°C, připomíná pospojouhlíková nanopěna vané sítě uhlíkových trubiček dlouhých pouze 5 nm. Nejzajímavější vlastností nanopěny je to, že vykazuje magnetické vlastnosti, které po několika hodinách při pokojové teplotě ztrácí. Vědci zkoušejí využití nanopěny při léčbě nádorů.
Autor článku: Martin Žáček, Aldebaran bulletin
chemie a chemický průmysl
21
CHEMIE
ve světě počítačů Žádný vědní obor se v dnešní době neobejde bez použití počítačové techniky a programů, které vědcům značně pomáhají v jejich práci. Samozřejmě nelze srovnávat vybavení vědeckého pracoviště s tím, co má k dispozici „obyčejný smrtelník“, ale zkusme se podívat, jaké volně dostupné softwarové pomocníky má k dispozici, pokud Zdroj obrázku: si chce rozhttp://www.ecobyte.com/periodictable/ šířit své obzory. Po zadání slov „chemické programy“ nebo „chemie“ do internetového vyhledávače nalezneme mnoho odkazů na relevantní stránky. Při jejich procházení zjistíme, že mnoho z nich jsou velmi jednoduché a užitečné programy, které většinou vytvořili sami studenti pro zjednodušení svého studia. Usnadnit si můžeme vedení laboratorních Zdroj obrázku: prací, dále si můžeme http://www.slunecnice.cz ověřit znalosti o chemických prvcích v různě zpracovaných periodických tabulkách. Můžeme také správně pojmenovávat molekuly sloučenin jejich názvoslovím a vytvářet z nich 3D objekty, s kterými lze pohybovat a následně ex-
portovat do CAD programů. Všechny získané poznatky lze také otestovat. Kromě volně dostupných (free) verzí programů jsou na mnoha internetových stránkách k dispozici i studentské verze programů
Zdroj obrázku: http://boinc.berkeley.edu/
placených, které se jistě vyplatí vyzkoušet. Trochu jinou kategorií, jak přijít do styku nejen s chemií, je projekt BOINC americké univerzity v Berkeley. Ten používá jinak nevyužité výpočetní síly počítačů k distribuovaným výpočtům řešícím malé projekty z mnoha problémových oblastí (ty zahrnují lékařství, biologii, matematiku, fyziku, astronomii a jiné). Každý, kdo se chce do projektu zapojit, si stáhne klienta (program), vybere projekt, který by rád podpořil a nechá na svém počítači běžet aplikaci zpracovávající přidělené úkoly. Je mnoho cest, jak si rozšířit své znalosti, jakou z nich se vydáte, záleží jenom na vás.
Další zajímavé odkazy: http://www.anachem.umu.se/cgi-bin/pointer.exe?software http://chemware.co.nz/ http://www.jergym.hiedu.cz/~canovm/programy/programy.htm http://www.slunecnice.cz/rodina-domacnost/vzdelavani/chemie/
22
Autor: Bc. Jana Egerová
zde odtrhnout zde odtrhnout zde odtrhnout zde odtrhnout zde odtrhnout zde odtrhnout zde odtrhnout zde odtrhnout zde odtrhnout zde odtrhnout zde odtrhnout
Usilujete o
Rozvoj Společnosti Chybí Vám
Kvalifikovaní Pracovníci Využijte
náš projekt CZ.1.07/1.1.13/11.0002 www.asistencnicentrum.cz
www.projektvykop.cz
Partneři projektu: Asistenční centrum, a.s. Střední škola elektrotechniky a spojů, Ústí nad Labem - Stříbrníky, p.o. Střední škola energetická a stavební, Chomutov, Na Průhoně 4800, p.o. Střední škola EDUCHEM, a.s., Meziboří Střední škola stavební, Teplice, p.o. Střední průmyslová škola technická, Varnsdorf, Karoliny Světlé 2703, p.o.
T E N TO P R O J E K T J E S P O LU F I N A N CO VÁ N E V R O P S K Ý M S O C I Á L N Í M F O N D E M A S TÁT N Í M R O Z P O Č T E M Č E S K É R E P U B L I K Y
1
Q
7
P
6
O
5
N
4
M
3
L
2
K
87 Fr 0,86
Francium Francium
8
2
18
32
18
Radium Radium
226,03 5 000 88 Ra 0,97
II
Baryum Baryum
2
8
18
32
18
9
2
2
8
18
18
9
2
2
8
18
9
2
2
8
9
2
IV.B
III
Aktinium Actinium
227,03 10 700 89 Ac 1,0
III
Lanthan Lanthanium
138,91 6 170 57 La 1,1
III
Yttrium Yttrium
88,91 4 470 39 Y 1,1
III
Skandium Scandium
44,96 3 100 21 Sc 1,2
III,IV
2
8
18
32
18
10
2
2
8
18
19
Thorium Thorium
232,04 11 700 90 Th 1,1
IV
Cer Cerium
32
8 Protaktinium 2 Protaktinium
18 2
8
18
32
21
9
2
231,04 15 400 91 Pa 1,1
IV,V
2
9
2
8
18
22
8
2
2
8
18
32
12
2
2
8
18
13
1
2
8
13
1
Praseodym Praseodym
20
VI.B
VII.B
Unh
Uran Uranum
238,03 19 000 92 U 1,2
III,IV,V,VI
Neodym Neodymium
144,24 7 000 60 Nd 1,1
III
Unilhexium
106
263,92
Wolfram Wolframium
183,85 19 300 74 W 1,3
II,III,IV,V,VI
Molybden Molybdaenum
95,94 10 200 42 Mo 1,3
II,III,IV,V
Chrom Chromum
52,00 7 190 24 Cr 1,6
II,III,IV
Uns
145 61 Pm 1,1
III
Unilseptium
107
262,12
Rhenium Rhenium
186,21 21 000 75 Re 1,5
I,II,IV,VI,VII
Technecium Technetium
97 11 500 43 Tc 1,4
VII
Mangan Manganum
54,94 7 430 25 Mn 1,6
II,III,IV,VI,VII
2 8
2
8
18
32
23
Neptunium Neptunium
237,05 19 500 93 Np 1,2
III,IV,V,VI
Promethium
2 Promethium
8
18
23
8
2
2
8
18
32
13
2
2
8
18
13
2
2
8
13
2
přechodné prv. alkalické kovy kovy alk. zemin halogeny vzácné plyny vnitřně př. prvky
2
8
18
21
8
140,12 6 670 58 Ce 1,1
9
140,91 6 770 59 Pr 1,1
III,IV
2
Ha
III,IV
105
262,11
Tantal Tantalum
180,95 16 600 73 Ta 1,3
V
Niob Niobum
92,91 8 570 41 Nb 1,2
III,V
Vanad Vanadium
50,94 6 110 23 V 1,5
II,III,IV,V
2
Ku
2
8
18
32
11
2
2
8
18
12
1
2
8
11
Hahnium Hahnium
104
261
Hafnium Hafnium
178,49 13 100 72 Hf 1,2
IV
Zirkonium Zirconium
91,22 6 510 40 Zr 1,2
IV
Titan Titanum
4 790 4 500 22 Ti 1,3
2
nekovy polokovy kovy
V.B
Kurčatovium Kurčatovium
2
8
18
32
10
2
2
8
18
10
2
2
8
10
2
skupenství při 20 °C pevné Li kapalné Br plynné H
III.B
2
8
18
32
24
8
2
2
8
18
24
8
2
2
8
18
32
14
Uno
Plutonium Plutonium
244 19 800 94 Pu 1,2
II,IV,V,VI
Samarium Samarium
150,40 7 540 62 Sm 1,1
II,III
Unniloctium
108
265
Osmium Osmium
190,20 22 600 76 Os 1,5
2
8
18
32
25
8
2
2
8
18
25
8
2
2
8
18
32
15
Une
Americium Americium
95 Am 1,2
243 11 700
III,IV,V,VI
Europium Europium
151,96 5 260 63 Eu 1,0
II,III
Unnilennium
109
266
Iridium Iridium
192,22 22 400 77 Ir 1,5
II,III,IV,VI
102,91 12 400 45 Rh 1,4
II,III,IV
Kobalt Cobaltum
58,93 8 830 27 Co 1,7
II,III
Rhodium Rhodium 2
2
8
18
16
1
2
8
15
Ruthenium Ruthenium
101,07 12 200 44 Ru 1,4
III,IV
Železo Ferrum
55,85 7 870 26 Fe 1,6
II,III 2
2 II,III,IV,VI,VIII
2
8
18
15
1
2
8
14
2
2
8
18
32
25
9
2
2
8
18
25
9
2
2
8
18
32
17
1
2
8
18
18
2
8
16
2
2
8
3
I.B
Uun
247
Curium Curium
96 Cm 1,2
III
Gadolinium Gadolinium
157,25 7 890 64 Gd 1,1
III
Ununnilium
110
Platina Platinum
195,09 21 400 78 Pt 1,4
II,IV
Palladium Palladium
106,42 12 000 46 Pd 1,3
II,IV
Nikl Niccolum
58,70 8 900 28 Ni 1,7
II,III
2
8
18
32
27
8
2
2
8
18
26
9
2
2
8
18
32
18
1
2
8
18
18
1
2
8
18
1
I,II
Uuu
247
Berkelium Berkelium
97 Bk 1,2
III
Terbium Terbium
158,93 8 270 65 Tb 1,1
III,IV
Unununium
111
Zlato Aurum
196,97 19 300 79 Au 1,4
I,III
Stříbro Argentum
107,87 10 500 47 Ag 1,4
I
Měď Cuprum
63,54 8 960 29 Cu 1,7
Uub
162,50 8 540 66 Dy 1,1
III
Ununbium
112
Hydrargyrum
Rtuť
200,59 13 500 80 Hg 1,4
I,II
Kadmium Cadmium
112,41 8 650 48 Cd 1,5
II
Zinek Zincum
65,38 7 130 30 Zn 1,7
II
II.B
8
2
2
8
18
32
28
251
Kalifornium Californium
98 Cf 1,2
III
Dysprosium
2 Dysprosium
8
18
27
9
2
2
8
18
32
18
2
2
8
18
18
2
2
8
18
2
26,98 hustota kg/m 2 700 značka prvku 13 Al 1,5 elektronegativita Hliník český název Aluminium latinský název
III
VIII.B
hmotnostní číslo elektronová konfigurace oxidační číslo
VIII.B
protonové číslo
VIII.B
2
8
18
32
29
8
2
2
8
18
28
9
2
2
8
18
32
18
3
2
8
18
18
3
2
8
18
3
2
8
3
2
3
Einsteinium Einsteinium
99 Es 1,2
254
Holmium Holmium
164,93 8 800 67 Ho 1,1
III
Thalium Thalium
204,37 11 800 81 Tl 1,4
I,III
Indium Indium
114,82 7 310 49 In 1,5
III
Gallium Gallium
69,72 5 910 31 Ga 1,8
III
Hliník Aluminium
26,98 2 700 13 Al 1,5
III
Bor Borum
10,81 2 340 5 B 2,0
III
III.A
2
8
18
32
30
8
2
2
8
18
29
9
2
2
8
18
32
18
4
2
8
18
18
4
2
8
18
4
2
8
4
2
4
Fermium Fermium
100 Fm 1,2
257
Erbium Erbium
167,26 9 050 68 Er 1,1
III
Olovo Plumbum
8 2
18
32
32
8
2
2
8
18
32
8
2
2
8
18
32
18
2 Mendelevium
101 Md 1,2
258
Thulium Thulium
168,93 9 330 69 Tm 1,1
II,III
Bismut Bismuthium
208,98 9 800 83 Bi 1,7
6
2
8
18
18
6
2
8
18
6
2
8
6
2
6
8 Mendelevium
18
32
31
8
2
2
8
18
31
8
2
2
8
18
32
18
III,V
207,2 11 300 82 Pb 1,5
II,IV
121,75 6 690 51 Sb 1,8
III,V
Arsen Arsenium
74,92 5 720 33 As 2,2
III,V
Fosfor Phosphorum
30,97 1 820 15 P 2,1
III,V
Dusík Nitrogenium
14,01 1,15 7 N 3,1
II,III,IV,V
Antimon Stibium 5
2
8
18
18
5
2
8
18
5
2
8
5
2
5
V.A
Cín Stannum
118,69 7 300 50 Sn 1,7
II,IV
Germanium Germanium
72,59 5 350 32 Ge 2,0
IV
Křemík Silicium
28,09 2 330 14 Si 1,7
IV
Uhlík Carboneum
12,01 2 250 6 C 2,5
II,IV
IV.A
Nobelium Nobelium
102 No 1,2
259
Ytterbium Ytterbium
173,04 6 980 70 Yb 1,1
II,III
Polonium Polonium
209 9 200 84 Po 1,8
II,V
Tellur Tellurium
127,60 6 240 52 Te 2,0
II,IV,VI
Selen Selenium
78,96 4 790 34 Se 2,5
II,IV,VI
Síra Sulphur
32,06 2 070 16 S 2,4
-II,IV,VI
Kyslík Oxygenium
16,00 1,31 8 O 3,5
-II
VI.A
-I
103 Lr 1,2
260
Lutecium Lutecium
174,97 9 840 71 Lu 1,1
III
Astat Astatium
85 At 1,9
210
-I,III,V,VII
Jod Iodum
126,90 4 940 53 I 2,2
-I,V,VII
Brom Bromum
79,90 3 130 35 Br 2,7
-I,V
Chlor Chlorum
35,45 2,96 17 Cl 2,8
-I,III,V,VII
Fluor Fluorum
19,00 1,56 9 F 4,1
8 Lawrencium 2 Lawrentium
18
32
32
9
2
2
8
18
32
9
2
2
8
18
32
18
7
2
8
18
18
7
2
8
18
7
2
8
7
2
7
VII.A
zde odtrhnout zde odtrhnout zde odtrhnout zde odtrhnout zde odtrhnout zde odtrhnout zde odtrhnout zde odtrhnout zde odtrhnout zde odtrhnout zde odtrhnout
Aktinoidy
Lanthanoidy
2
8
18
32
18
8
I
1
223
2
Cesium Cesium
8
2
8
18
137,33 3 510 56 Ba 0,97
II
18
8
I
132,91 1 870 55 Cs 0,86
Stroncium Strontium
2
87,62 2 600 38 Sr 0,99
Rubidium Rubidium
2
8
18
8
II
I
85,47 1 530 37 Rb 0,89
Vápník Calcim
Draslík Kalium
2
2
40,80 1 550 20 Ca 1,0
II
8
8
I
39,10 860 19 K 0,91
Hořčík Magnesium
24,31 1 740 12 Mg 1,2
Sodík Natrium
2
2
8
II
2
I
22,99 966 11 Na 1,0
2
8
18
18
8
1
2
8
18
8
1
2
8
8
1
2
8
1
Berylium Berylium
9,01 1 850 4 Be 1,5
II
II.A
Lithium Lithium
3 Li 0,97
2
I
6,94
2
534
2
Hydrogenium
Vodík
1,008 0,08 1 H 2,2
I
I.A
1
1
PERIODICKÁ TABULKA PRVKŮ
2
8
18
32
18
8
2
8
18
18
8
2
8
18
8
2
8
8
2
8
2
0
Radon Radon
222 8,95 86 Rn 2,0
0
Xenon Xenon
131,30 5,42 54 Xe 2,2
0,IV,VI
Krypton Krypton
83,80 3,44 36 Kr 3,6
0,IV
Argon Argon
39,95 1,64 18 Ar 3,9
0
Neon Neon
20,18 0,83 10 Ne 4,0
0
Helium Helium
4,00 0,15 2 He 4,5
VIII.A
