FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY 1980 III. volební období
86 Návrh
předsednictva ústředního výboru Národní fronty Československé socialistické republiky na volbu místopředsedkyně, náměstka předsedy a soudců Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky Předsednictvo ústředního výboru Národní fronty Československé socialistické republiky předkládá 1. podle § 43 odst. 2, § 44 odst. l, 2 zákona č. 36/1964 Sb., o organizaci soudů a o volbách soudců, jehož úplné znění bylo vyhlášeno pod č. 19/1971 Sb., návrh, aby byli zvoleni soudkyní a místopředsedkyní Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky JUDr. Anna V a š k o v á , soudcem a náměstkem předsedy Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky JUDr. Karel M a t y s 2. podle § 43 odst. 2 citovaného zákona návrh, aby byli zvoleni soudci Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky JUDr.
Miroslav A d a m
JUDr. Emil
Banič
JUDr. Jozef
Buzalka
JUDr. Ladislav Č e r v e n k a JUDr. Josef
Dudek
JUDr. Jaroslav
Fara
-2 -
JUDr. Jan H l a v i č k a JUDr. Milan Pokorný JUDr. Bohumil Ř e p í k , CSc. JUDr. Oldřich R o l e n c JUDr. František V l a d í k plk. JUDr. Jiří Beran plk. JUDr. Jaromír
Buršík
pplk. JUDr. Václav H o r á k pplk. JUDr. Vojtěch L y a c h pplk. JUDr. František M a t ě j k a plk. JUDr. Miroslav Ž á k . Většina kandidátů byla do funkce soudce zvolena Federálním shromážděním Československé socialistická republiky 27. května 1970 a je navrhována pro další volební období. Pět nových kandidátů splňuje všechny podmínky stanovené v § 39 zákona č. 36/1964 Sb., o organizaci soudů a o volbách soudců, jehož úplné znění bylo vyhlášeno pod č. 19/1970 Sb. S kandidaturou souhlasí. Charakteristiky navržených jsou připojeny.
Odůvodnění k návrhu voleb místopředsedkyně, náměstka předsedy a soudců Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky Dne 27. května 1970 byla provedena volba soudců nově* ustaveného Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky, jako nejvyššího soudního orgánů československé federace. Současně byla provedena podle § 44 odst. l, 2 zák. č. 36/1964 Sb., o organizaci soudů a o volbách soudců, jehož úplné znění bylo vyhlášeno pod č. 19/1970 Sb., volba místopředsedkyně a náměstka předsedy Nejvyššího soudu ČSSR. Volbě předcházelo usnesení 18. schůze předsednictva Federálního shromáždění ČSSR č, 149, které stanovilo počet soudců Nejvyššího soudu ČSSR na 36. Ze soudců zvolených v květnu 1970 mohou znovu kandidovat soudci, jejichž odborné, politické a morální vlastnosti i jejich zdravotní stav odpovídají náročným požadavkům na výběr kandidátů s cílem zabezpečit úspěšný výkon funkce. Těchto soudců navrhujeme k volbám 14. V tomto počtu jsou zahrnuty i dvě shora uvedené řídící funkce. Nadále budou ve funkcích soudců Nejvyššího soudu ČSSR působit soudci, zvolení postupně v průběhu desetiletého funkčního období při kádrovém doplňování stavu soudců. Soudců, jimž dosud neskončilo desetileté funkční období, je rovněž 14. Výběr nových kandidátů k doplnění stavu soudcovských funkcí byl prováděn v souladu se zásadami schválenými programem kádrové a personální práce Nejvyššího soudu ČSSR na léta 1976 - 1980. Ten stanoví, že pro funkci soudců Nejvyššího soudu ČSSR mají být kandidáti vybíráni především z řad předsedů senátů a soudců nejvyšších soudů republik a krajských soudů, nebo pracovníci jiných orgánů a organizací, kteří jsou politicky a ideologicky vyspělí a jejichž dosavadní pracovní výsledky, míra jejich odborných znalostí a praktických zkušeností i osobní vlastnosti dávají záruku, že budou funkci úspěšně vykonávat. Přitom se též sleduje, zda ve své práci prosazují politiku dělnické třídy a KSČ, zejména její právní politiku a zda pracují ve stranických Či veřejných funkcích. Samozřejmostí je splnění zákonných podmínek stanovených v § 39 cit. zákona. Podle těchto zásad bylo vybráno 5 nových kandidátů. Jeden z nich je pro vojenské kolegium. /Dr. Buzalka, dr. Červenka, dr. Dudek, dr. Fara, pplk. dr. Matějka. /
-2 -
Pozornost byla věnována i zajištění podílu soudců slovenské národnosti. Po provedené volbě bude z 33 soudců 8 soudců slovenské národnosti. Dvě funkce soudců ve vojenském kolegiu zůstanou neobsazeny. Výběr soudců pro toto kolegium je obtížný zejména proto, že soudců nižších vojenských soudů není mnoho a uplatnění zmíněných náročných požadavků na kvalitu kandidátů okruh výběru ještě zúží.
V Praze dne 8. dubna 1980
Místopředseda ÚV Národní fronty ČSSR: T. T r á v n í č e k v. r.
JUDr. Anna
Vašková
nar. 24. 9. 1928 vdaná, l dítě původní povolání - úřednice národnost slovenská členka KSČ
Funkci soudce z povolání vykonává od r. 1956, z toho od r. 1959 u Nejvyššího soudu. V květnu 1970 byla zvolena Federálním shromážděním ČSSR místopředsedkyní Nejvyššího soudu ČSSR. V desetiletém funkčním období plně osvědčila své politické, koncepční, odborné a organizátorské schopnosti a funkci vykonávala úspěšně. Do své řídící práce promítla závěry z jednání vyšších orgánů KSČ, usnesení orgánů Federálního shromáždění ČSSR a vlády ČSSR a práci občanskoprávního kolegia organizovala a řídila tak, aby úkoly Nejvyššího soudu ČSSR v této právní oblasti byly splněny odpovědně a včas; Dbala zejména o splnění úkolu dozoru nad rozhodováním nižších soudů, pro FS a jeho orgány zpracovalo občanskoprávní kolegium více zobecňujících zpráv a dále zajišťovala důležitý úkol legislativní povahy - zpracování zásad novelizace občanského zákona, zákona o rodině a občanského soudního řádu. Výsledky její práce byly v roce 1978 oceněny státním vyznamenáním "Za vynikající práci" a v roce 1977 resortním vyznamenáním "Vzorný pracovník státních orgánů". Má všechny, předpoklady pro výkon této funkce v dalším volebním období. JUDr. Karel M a t y s nar. 23. 4. 1927 ženatý, 3 děti původní povolání - právník národnost česká člen KSČ
Od roku 1954 působí ve funkcích soudce u různých soudů. V roce 1964 se stal soudcem Nejvyššího soudu a v květnu 1970 byl zvolen Federálním shromážděním do funkce náměstka předsedy Nejvyššího soudu ČSSR.
-2 -
Trestní kolegium Nejvyššího soudu ČSSR věnovalo pod jeho vedením pozornost otázkám koncepce a problémům, které se vyskytly v praxi nižších soudů a ukazovaly potřebu tato praxi sjednotit. Výsledků zhodnocení rozhodování soudů bylo většinou využito i v činnosti orgánů Federálního shromáždění. Některá hodnocení byla provedena na žádost orgánů Federálního shromáždění. Všechny úkoly jak v oblasti soudního dozoru, tak na úseku zobecňovací činnosti a prohlubování mezirezortní součinnosti, byly pod vedením s. Matyse splněny v duchu závěrů z jednání vyšších orgánů KSČ s vysokou odborností a náročností. 5. 5. 1977 mu bylo uděleno státní vyznamenání " Za, vynikající práci". Dne 12. 12. 1977 resortní vyznamenání "Vzorný pracovník státních orgánů". Má všechny předpoklady k úspěšnému výkonu funkce náměstka i v dalším volebním období. •
JUDr. Miroslav A d a m nar. 1. 8. 1926 ženatý, 2 děti původní povolání - úředník národnost Česká člen KSČ
Jako soudce pracoval od roku 1951 u různých soudů. V době od r. 1964 do r. 1970 působil v odboru dohledu ministerstva spravedlnosti a v roce 1970 byl zvolen soudcem Nejvyššího soudu ČSSR. Je odborníkem v oblasti pracovního práva a má velmi dobré znalosti soudy aplikovaných zákonů a jejich předpisů ze všech oblastí občanskoprávních vztahů. Své znalosti si zvyšuje postgraduálním studiem na PF UK. V uplynulých 10 letech si vedl při plnění úkolů tak, že v roce 1977 byl předsedou Nejvyššího soudu ČSSR ustanoven do funkce předsedy senátu. Rovněž tuto funkci vykonává úspěšně. V roce 1976 mu bylo uděleno resortní vyznamenání "Vzorný pracovník státních orgánů". Má všechny předpoklady vykonávat dobře tuto funkci l v příštím volebním období.
-3-
JUDr. Emil
Banič
nar. 8. 3. 1932 svobodný, bezdětný původní povoláni - soudce národnost slovenská
U Nejvyššího soudu pracuje od roku 1964. V květnu 1970 byl zvolen soudcem Nejvyššího soudu ČSSR. Pracovně je přidělen do senátu práva rodinného a občanského. Pečlivě a důkladně plní svěřené úkoly. Své odborné vědomosti si doplňoval postgraduálním studiem, které ukončil s výborným prospěchem na právnické fakultě UK v Praze počátkem roku 1980. Má všechny předpoklady pro úspěšný výkon této funkce v příštím volebním období. JUDr. Jozef B u z a l k a nar. 6. 10. 1933 ženatý, 2 děti původní povolání - učitel národnost slovenská člen KSČ Pochází z dělnické rodiny. V justici pracuje od roku 1969. Jako soudce i jako předseda okresního soudu byl vždy hodnocen kladně. Jeho odborná úroveň je velmi dobrá. Velmi odpovědně promítá do práce okresního soudu závěry stranických sjezdů i plenárních zasedání vyšších stranických orgánů. Svých odborných znalostí a zkušeností zpolitcko—veřejnépráce využívá i v samotné rozhodovací činnosti. Pracoval převážně ve stranických funkcích jako předseda ZO KSČ, lektor OV KSČ a propagandista stranického vzdělávání. Je členem komise ONV Senica pro veřejný pořádek. Je členem brigády socialistické práce. V letech 1968-1969 nepodlehl vlivům pravicového oportunismu a antisocialismu. V tomto období naopak projevoval vždy upřímný přátelský vztah k SSSR a ostatním socialistickým státům. Splňuje odborné, politické i morální předpoklady pro úspěšný výkon funkce soudce Nejvyššího soudu ČSSR.
-4-
JUDr. Ladislav
Červenka
nar. 20. 6. 1947
svobodný původní povolání - technik národnost česká člen KSČ Soudruh Červenka pochází z dělnické rodiny. Po ukončení studia na právnické fakultě v roce 1974 přijal místo asistenta na katedře trestního práva. V roce 1977 byl jmenován odborným asistentem a v roce 1976 absolvoval devítiměsíční praxi u Nejvyššího soudu ČSR jako konsultant trestního kolegia. Práce spojující prvky právní teorie i praxe se mu líbila a z právnické fakulty odešel. V roce 1979 byl přijat k Nejvyššímu soudu ČSSR jako konsultant trestního kolegia. Jeho znalosti právní teorie, zejména trestního práva hmotného jsou velmi dobré a prohlubuje si je studiem aspirantury. Je seznámen i s problémy soudní praxe. Byl vždy politicky činný. Na právnické fakultě byl předsedou ročníkového výboru SSM, v KSČ vykonával funkce člena výboru ZO a lektora. U Nejvyššího soudu ČSSR je členem výboru odbočky SČSP a pomocníkem vedoucího kolektivu socialistické práce. V letech 1968 - 1969 zůstal věrný zásadám marxismu-leninismu a proletářského internacionalismu. Vzhledem k jeho odborným znalostem, praktickým zkušenostem, zobecňovacím schopnostem, má předpoklady pro úspěšný výkon soudce Nejvyššího soudu ČSSR. JUDr. Josef Dudek nar. 7. 12. 1933 ženatý původní povolání - právník národnost česká člen KSČ Pochází z úřednické rodiny. Po skončení právnického studia začal pracovat v soudnictví a prošel řadou funkcí i řídícího charakteru. V roce 1961 začal pracovat jako soudce Nejvyššího soudu. V roce 1964 byl zvolen soudcem krajského soudu v Ostravě a pověřen funkcí předsedy senátu. K Nejvyššímu soudu ČSR byl zvolen v roce 1972.
-5-
o
Vždy pracoval na úseku občanskoprávním a na všech pracovištích byl hodnocen jako soudce s velmi dobrou politicko-odbornou úrovní. Při plnění pracovních úkolů prokázal nejen velmi dobré odborné znalosti, ale též správný politický přístup k rozhodovací Činnosti, schopnosti k činnosti rozborové a zobecňující. Pracoval v různých funkcích. V současné době je lektorem OV KSČ Praha 2, je velitelem družstva LM a vedoucím kolektivu socialistické práce. V dřívějších letech pracoval též jako předseda odbočky SČSP a člen ZV ROH. V letech 1968 - 1969 nesouhlasil s pravicovými tendencemi. Po dubnovém a květnovém usnesení ÚV KSČ se zapojil iniciativně do politické práce. Jeho odborné znalosti ze soudcovské práce a z provádění soudního dozoru jsou zárukou úspěšného výkonu funkce soudce nejvyššího soudu ČSSR. JUDr. Jaroslav F a r a nar. 14. 9. 1932 rozvedený, l dítě původní povolání - právník národnost česká člen KSČ Pochází z dělnické rodiny. Studia na právnické fakultě University Karlovy dokončil v roce 1955. Od ukončení právnického studia pracuje stále v resortu prokuratury se specializací pro občanskoprávní oblast. Jeho odborné znalosti i jeho pracovní výkon byly vždy hodnoceny velmi dobře. Své znalosti si prohlubuje neustálým studiem, které soustřeďuje zejména na problematiku občanského práva procesního. U GP ČSSR do jeho pracovní náplně náleží zejména obecné otázky metodiky občanskosoudníhodozoru, věci občanského soudního řádu, notářského řádu, věci rodinně právní, věci ochrany osobnosti občana a věci právních styků s cizinou, věci hospodaření s byty a otázky stavebních bytových družstev. Vykonával řadu funkcí, zejména byl předsedou ZO KSČ, aktivistou ÚKRK a OV KSČ, je členem výboru ZO KSČ a vedoucím lektorského sboru. Byl členem výboru odbočky SČSP a členem ZV ROH.
i
-6 Jeho politické postoje v letech 1968 - 1969 byly hodnoceny pozitivně. Vzhledem k politickým a odborným znalostem, životními a pracovními zkušenostmi a morálními vlastnostmi má předpoklady pro úspěšný výkon funkce soudce Nejvyššího soudu ČSSR. JUDr. Jan H l a v i č k a nar. 13. 10. 1915 ženatý, 2 děti původní povolání - dělník národnost Česká člen KSČ Soudcovskou funkci vykonává od roku 1951. V roce 1955 se stal soudcem a předsedou senátu Nejvyššího soudu a v roce 1970 byl zvolen soudcem Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky. Je odborníkem v oblasti trestního práva a má bohaté soudcovské zkušenosti, které dobře uplatňuje při plnění služebních úkolů. V uplynulém desetiletém volebním období s úspěchem vykonával jak funkci soudce, tak funkci předsedy senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ČSSR na úseku rozhodovací činnosti i v činnosti, zobecňovaní. Přes vyšší věk má všechny odborné i politické předpoklady pro výkon funkce soudce Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky.
JUDr. Milan Pokorný nar. 25. 6. 1930 rozvedený, l dítě původní povolání - soudce národnost česká člen KSČ V soudcovských funkcích pracuje od ukončení právnického vysokoSkolského studia. Od roku 1957 je soudcem Nejvyššího soudu a v květnu 1970 se stal soudcem Nejvyššího soudu ČSSR. Má hluboké znalosti ze všech oblastí občanskoprávních vztahů. Své znalosti prohlubuje studiem externí aspirantury na PF UK v Praze.
-7V roce 1974 dostal resortní vyznamenání "Vzorný pracovník státních orgánů". Výsledky jeho práče byly oceněny ustanovením do funkce předsedy senátu v roce 1977. Jeho senátu jsou svěřovány náročné úkoly; jejich kvalitní a včasné splnění vždy zajistí. Splňuje všechny předpoklady pro výkon funkce i v příštím volebním období. JUDr. Bomunil Repík, CSc. nar. 27. 3. 1928 ženatý, l dítě původní povolání - právník národnost slovenská Po skončení vysokoškolského právnického studia v roce 1953 pracoval jako podnikový právník, od roku 1956 vykonává funkci soudce u různých soudů, od roku 1964 u Nejvyššího soudu. Do této funkce byl znovu zvolen l v roce 1970 pro Nejvyšší soud Československé socialistické republiky. Má hluboké teoretické znalosti trestního práva a bohaté zkušenosti ze soudcovské praxe. Na práci trestního kolegia se podílí všestranné a velmi aktivně, zejména pak v zobecňovací činnosti. Kromě odborných článků v právnických časopisech připravil a odevzdal rukopis publikace "Zahlazení odsouzení z hlediska srovnávacího a z hlediska kriminologie". Má všechny předpoklady pro další výkon funkce soudce u Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky. JUDr. Oldřich
R o l e nc
nar. 30. 6. 1913 svobodný, bezdětný původní povolání - právník národnost česká člen KSČ
Soudcem Nejvyššího soudu se stal v roce 1949, když předtím již funkci soudce vykonával u nižších soudů od roku 1947. V květnu 1970 byl Federálním shromážděním ČSSR zvolen do funkce soudce Nejvyššího soudu ČSSR a v témže roce ustanoven do funkce předsedy senátu.
-8Má rozsáhlé teoretické znalosti z oboru trestního práva a zkušenosti z rozhodovací praxe soudů. Proto se podstatně podílí na Činnosti trestního kolegia jak v rámci senátního rozhodování, tak i při zobecňování a sjednocování soudní praxe. Je mimořádně expeditivní a své bohaté zkušenosti nezištně předává mladším spolupracovníkům. V roce 1973 byl vyznamenán státním vyznamenáním "Za zásluhy o výstavbu". Nadále splňuje všechny předpoklady pro úspěšný výkon dosavadní funkce u Nejvyššího soudu ČSSR. JUDr. František V l a d í k nar. 20. 9. 1917 ženatý, bezdětný původní povolání - dělník národnost česká člen KSČ V československém soudnictví pracuje od roku 1946. U Nejvyššího soudu vykonává funkci soudce od roku 1955. V květnu 1970 byl zvolen soudcem Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky. Vzhledem ke svým velmi dobrým znalostem trestního práva a značným soudcovským zkušenostem podílí se významně na rozhodovací a zobecňovací činnosti trestního kolegia. Má vytříbený smysl pro logickou argumentaci a přesné formulace. V roce 1977 byl vyznamenán státním vyznamenáním "Za vynikající práci". Splňuje všechny předpoklady pro výkon funkce soudce Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky. plk. JUDr. Jiří Beran nar. 25. 9. 1924 ženatý, 2 děti původní povolání - strojní zámečník národnost česká člen KSČ Do funkce soudce Nejvyššího soudu ČSSR byl zvolen v květnu 1970. V témže roce byl ustanoven předsedou senátu a od roku 1972 je zástupcem předsedy vojenského kolegia Nejvyššího soudu ČSSR. S ohledem na zhoršení zdravotního stavu byl v roce 1978 dočasně přidělen k výkonu funkce na správě vojenských soudů MNO. Jeho zdravotní stav se upravil.
-9Jde o politicky l odborně připraveného, zkušeného pracovníka. V oblasti' rozhodovací činnosti a v činnosti dozorové uplatňoval své dosavadní zkušenosti z vojenského soudnictví. Vzhledem k jeho dosavadním dlouholetým odborným zkušenostem a vzhledem k výsledkům práce má předpoklady zastávat úspěšně funkci soudce Nejvyššího soudu ČSSR l v dalším funkčním období. plk. JUDr. laromír Buršík nar. 23. 9. 1923 ženatý, 3 děti původní povolání - úředník národnost česká člen KSČ Ve funkci soudce Nejvyššího soudí pracuje od roku 1969. Do funkce soudce Nejvyššího soudu ČSSR byl zvolen v květnu 1970. Zabývá se převážně rozhodováním o opravných prostředcích do rozhodnutí nižších vojenských soudů, má však předpoklady pro hlubší uplatnění svých odborných znalostí a Životních zkušeností i v činnosti analyticko-zevšeobecnovecí v rámci působnosti vojenského kolegia Nejvyššího soudu ČSSR. Má všechny předpoklady pro výkon, funkce soudce Nejvyššího soudu ČSSR i v dalším funkčním období. pplk. JUDr. Václav
Horák
nar. 31. 3. 1929 ženatý, 2 děti původní povolání - strojní zámečník národnost česká člen KSČ
Je dlouholetým pracovníkem vojenského soudnictví a od roku 1970 vykonává funkci předsedy senátu vojenského kolegia Nejvyššího soudu ČSSR. V poslední době byl dočasně pověřen řízením vojenského kolegia. Po odborně politické stránce jde o zkušeného, prakticky i teoreticky dobře připraveného soudce. V práci prokazuje vysokou aktivitu a odpovědnost. Všechny úkoly plnil dobře. Splňuje všechny předpoklady k výkonu funkce l v dalším funkčním období.
-10-
pplk. JUDr. Vojtech L y a c h
nar. 24. 3. 1926
ženatý, 2 děti původní povoláni - soudce národnost česká člen KSČ Funkci soudce Nejvyššího soudu vykonává od roku 1964, když předtím pracoval několik let jako soudce obecného soudu a od roku • 1961 ve vojenské justici. Je zkušeným a erudovaným právníkem. Jeho odborné kvality se zejména v posledních letech intenzivněji projevily v oblasti zevšeobecňovaní a rozborové. Aktivně je zapojen do veřejně politické činnosti v místě bydliště. Jako aktivní účastník bojů 1. čs. armádního sboru je držitelem několika Československých medailí a medaile SSSR "Za vítězství nad Německem". Vzhledem k jeho odborným znalostem, zobecňovacím schopnostem a vzhledem k výsledkům práce dosaženým za uplynulé desetileté volební období, po které vykonává funkci soudce Nejvyššího soudu ČSSR, má všechny předpoklady k výkonu této funkce i v dalším funkčním období. pplk. JUDr. František
Matějka
nar. 5. 5. 1924
ženatý, l dítě původní povolání - úředník národnost Česká člen KSČ Pochází z hornické rodiny. Po ukončení vysokoškolského právnického studia pracoval jako právník Lidového družstva. V roce 1951 nastoupil vojenskou základní službu, v armádě zůstal a od roku 1953 pracuje ve vojenské justici v různých funkcích, zejména však ve funkci předsedy senátu vojenského obvodového soudu. Od roku 1976 je též zástupcem náčelníka vojenského obvodového soudu. Po celou dobu služby v armádě je hodnocen kladně. Jeho teoretické znalosti, zejména trestního práva jsou na odpovídající výši. Má také značné praktické zkušenosti ze soudcovského rozhodování. Vždy se účastnil politické práce v různých funkcích. Byl vedoucím stranické skupiny, členem výboru ZO KSČ a dosud je lektorem OV KSČ, propagandistou ZO KSČ a je členem občanského výboru.
- 11 V letech 1968 - 1969 se nedopustil politických chyb. Splňuje politické i odborné předpoklady pro úspěšný výkon funkce soudce Nejvyššího soudu ČSSR. plk. JUDr. Miroslav
Žák
nar. 19. 2. 1927 ženatý, 1 dítě původní povolání - úředník národnost česká člen KSČ
Ve vojenském soudnictví je zařazen od roku 1966. Na základě předcházející dlouholeté praxe v civilních právnických funkcích v lidosprávě, prokuratuře a advokacii se velmi brzy zapracoval a velmi úspěšně vykonával funkce soudce a později předsedy senátu vyššího vojenského soudu. V květnu 1970 byl zvolen do funkce soudce Nejvyššího soudu ČSSR. Patří k nejzkušenějším vojenským soudcům. Vzhledem k prokázaným bohatým soudcovským a politickým zkušenostem a odborným znalostem má všechny předpoklady k výkonu stejné funkce i v dalším funkčním období.
