Předseda Senátu České republiky MUDr. Přemysl Sobotka (vpravo) na setkání s prezidentem Potravinářské komory ČR Ing. Jaroslavem Camplíkem

Vážení čtenáři, na straně č. 5 Vám přinášíme odpovědi na 2 aktuální otázky od MVDr. Jiřího Lišky, senátora Číslo 8 • Ročník VI • 9. srpna 2005 • Cena 16 Kč

a místopředsedy Senátu ČR. Když vybíráte v prodejně zboží do košíku, co sledujete na obalu? Nekupuji jenom podle ceny, ale především chci vědět, kdo to vyrábí. A jelikož jsem obdivovatelem určitého patritiosmu Angličanů, pokud jde o jejich potraviny, vysílám tichý vzkaz našim občanům. Nezapomeňte, z jaké jsme země a kdo produkuje výrobky, zajišťuje ekonomiku a tvoří 13% HDP. Na této výši produkce je totiž český potravinářský průmysl.

Setkávání Co je to etika v reklamě? Jak by se měly chovat řetězce k potravinářům? Kde je místo pod sluncem tohoto oboru? Tyto a další otázky zněly u kulatého stolu v nádherných prostorách Valdštejnského paláce v Praze. Na jedné straně seděli zástupci Potravinářské komory ČR, na druhé tisk a uprostřed předseda Senátu Bohuslav Sobotka. Chyběla už jen tichá melodie Smetanových nebo Dvořákových děl. I tak komorní setkání mělo úroveň jisté noblesnosti a debata byla více než zajímavá. Prezident Potravinářské komory ČR Jaroslav Camplík přivedl své spolupracovníky, aby jasně formulovali svá stanoviska k současné situaci, v níž se odvětví nachází. Cítí se být určitým způsobem odstrkováni. Jak jinak si vysvětlit určitý krach ve fungování Operačního programu, z něhož měly jít prostředky na podporu schválených projektů z peněz EU. Tyto podpůrné prostředky ministerstvo průmyslu a obchodu nezúřadovalo tak, jak mělo. Proto Potravinářská komora chce daleko razantněji lobbovat jak v parlamentu, tak v senátu. Bude se víc prát i o finanční částky, které jdou z Bruselu do ČR prostřednictvím ministerstva zemědělství. Podle Camplíka jsou i tam potravináři v roli Popelky. Přitom právě tento obor zaznamenal velký tlak na finance, pokud šlo o dodržování zpřísněných hygienických a provozních podmínek z nařízení Evropské unie. Nemluvilo se ale jen a jen o penězích, i když právě ty jsou alfou a omegou podnikání. Zástupci komory se vyjadřovali i k jejich největšímu pohlcovači, k reklamě. Na ni totiž potravinářské firmy vydávají čím dál tím víc finančních prostředků. Je to sice zcela jejich věcí a manažeři firmy by měli vědět, zda se takto vynaložené prostředky setkaly s účinkem. Potravinářská komora ale upozorňuje na to, že i reklama má svá pravidla a určité mantinely, na něž v poslední době čím dál tím častěji a konkrétněji upozorňuje Evropská unie. Jde totiž o případy klamavé reklamy, která propaguje něco, co není až tak pravda. Jsou to reklamy, v jejichž podtextu je třeba upozornění na rychlé zhubnutí nebo zkrášlení, ozdravení organismu, aniž to je pravda. Podle norem Evropské unie i na reklamu se vztahují určité pokyny, a dokonce i paragrafy. Pokud se reklama pohybuje mimo rámec těchto mantinelů, bude mít firma následně problémy. I reklamu kontroluje určitý úřad, dokonce hned několik institucí a ty mohou udělovat finanční pokuty, které nejsou zanedbatelné. A co si zástupci potravinářské komory a senátu slíbili? Společné informativní schůzky se budou konat častěji a v určitém kratším časovém rozmezí. Je to důležité pro rychlejší odstraňování překážek, které v potravinářství, mnohdy zcela zbytečně, existují. Eugenie Línková

Mluvil jste o „potravinovém patriotismu“. Co říkáte světovému trendu prosazovat Privat Label, což je anonymní značení potravin, pokud jde o výrobce. Na obalech si řetězce prosazují své zviditelnění, a tak tam není uveden například určitý výrobce paštik nebo kečupů, ale je tam pouze název supermarketu, pro nějž to ve velkém určitá potravinářská továrna vyrobila. Jak se vám toto líbí? Nemám rád anonymitu a to platí i v tomto případě. Nutně bychom se tak dostávali do pozice stáda, jemuž je jedno, co jí. To by byl krok zpátky. Předseda Senátu České republiky MUDr. Přemysl Sobotka (vpravo) na setkání s prezidentem Potravinářské komory ČR Ing. Jaroslavem Camplíkem.

Privat Label je krokem zpátky? S předsedou Senátu Přemyslem Sobotkou se setkali v prostorách Valdštejnského paláce uprostřed měsíce července zástupci Potravinářské komory ČR za přítomnosti novinářů. Jak se na české potravinářství dívá lékař, v současné době

předseda Senátu Přemysl Sobotka? To je obsahem našeho rozhovoru. Kupujete, pane senátore, české potraviny, nebo dáváte přednost zahraniční produkci? Nebudeme-li kupovat naše zboží,

zpracovatelé i zemědělci budou krachovat. To mám vždy na mysli, když jdu s manželkou nakupovat. Jsem také přesvědčený o tom, že to, co má na svém obalu vyznačené Czech Made, má svou hodnotu. Kvalita našich potravin se zvedla po roce 1990.

Co si od setkání s Potravinářskou komorou slibujete? Setkávám se s různými komorami a chci slyšet jejich nářky a pohled na svět. Senát, zasahuje do zákonů a chci slyšet názory od zdroje. A proč jsme k tomuto jednání přizvali i novináře? I zástupci sdělovacích prostředků se rádi dozví, co koho trápí. Různé připomínky jsou i určitým signálem, který bychom měli společně zachytit. Děkuji za rozhovor: Eugenie Línková

Země živitelka 2005 32. mezinárodní agrosalon M OT TO : B U D O U C N O S T Č E S K É H O Z E M Ě D Ě L S T V Í A Č E S K É H O V E N KOVA V letošním roce se bude výstava Země živitelka konat v termínu 25. 8. – 31. 8. 2005. Vše je připraveno pro to, aby se agrosalon stal nejdůležitější zemědělskou událostí roku, při které bude možno opět bilancovat a hodnotit zemědělskou sezónu, sledovat rozvoj českého zemědělství v rámci Evropské unie a diskutovat o dalším rozvoji tohoto odvětví. Očekáváme účast až 700 vystavovatelů a obchodníků, bude obsazeno kolem 27 000 m2. V širší míře se bude v letošním roce prezentovat Ministerstvo zemědělství ČR i Ministerstvo pro místní rozvoj, zcela nově i Ministerstvo životního prostředí. Významným partnerem zůstává také Agrární komora ČR. Státní zemědělský intervenční fond představí ve veliké expozici veřejnosti kvalitní české potraviny oceněné značkou Klasa. Je očekávána i účast řady zahraničních firem nebo jejich zastoupení. Tradiční zůstává i rozložení nomenklatury výstavy. Obzvláště reprezentativní budou expozice výrobců a dovozců zemědělské techniky, v silném zastoupení se představí i osiváři a firmy zabývající se živočišnou výrobou. Celkově je možno konstatovat, že výstava bude zahrnovat prezentaci celého zemědělsko-potravinářského sektoru.

V rámci doprovodného programu se uskuteční Den Jihočeského kraje a Horních Rakous, rozvoj venkova bude stěžejním tématem doprovodného programu, který budou zastřešovat všechna zúčastněná ministerstva. Výstavu obohatí určitě i předvádění hospodářských zvířat, seminář k problematice rostlinolékařství, popř. soutěž v jízdě zručnosti na traktoru. Proběhne další ročník soutěže o nejlepší exponát Zlatý klas a v rámci výstavy se pod patronací Agrární komory ČR uskuteční Národní dožínky. Vystavovatelé i návštěvníci jistě ocení nově zrekonstruované asfaltové plochy nástupního prostoru před hlavní branou a prostoru stravovacího centra K1 za letním amfiteátrem. Letošní výstava Země živitelka se uskuteční již ve zmenšeném areálu a přechodně bude k dispozici jen hlavní brána č. 1 a západní brána č. 3. Vedení společnosti Výstaviště České Budějovice a. s. očekává, že mezinárodní agrosalon Země živitelka 2005 přinese úspěch a nové podněty nejen všem vystavovatelům, ale že naplní představy i očekávání všech návštěvníků. Ing. Marcela Payerová předsedkyně představenstva a ředitelka Výstaviště České Budějovice a. s.

2 / z domova – aktuálně

Potravinářský zpravodaj 8 / 2005

Pozor v přírodě na zvířata

Při prázdninových pobytech v přírodě je možné se setkat s celou řadou zvířat. Každý návštěvník přírody by si ale měl uvědomit, že je zde hostem a neměl by volně žijící zvířata rušit, zejména hlukem ani rychlým pohybem. Jen tichý a nenápadný pozorovatel má šanci spatřit, jak se zvířata přirozeně chovají. Měl by si ale dát pozor na každá

podivně se chovající zvířata, protože zvíře, které není přirozeně plaché, může být potenciálně nebezpečné. A to zejména v cizích zemích, kde je například obvyklé onemocnění vzteklinou. Byly zaznamenány případy, kdy turistu pokousaly opice či toulaví psi a on vzteklinou onemocněl. V ČR je taková možnost spíše hypotetická, neboť u nás již více než tři roky vztek-

lina zaznamenána nebyla, ačkoli nedávný případ vztekliny u netopýra je dostatečným varováním. Při setkání v lese s medvědem či divokou sviní, kterou doprovázejí selátka, je třeba zachovat klid a obezřetně se vzdálit. V přírodě je možné se setkat i se zdánlivě opuštěnými mláďaty. Matka zpravidla bývá nedaleko a poté, co se člověk vzdálí, mládě vyhledá. Když se jich ale člověk dotkne, matka ucítí lidský pach a mládě opustí. Ptáčat vypadlých z hnízda se však dotknout lze. Pokud ještě nelétají, je vhodné je posadit na větev a vzdálit se. Péči o zraněná zvířata je dobré přenechat odborníkům v záchranných stanicích. Podrobný návod, jak se chovat ke zvířatům z naší přírody v nouzi, lze najít na internetu na adrese Ústřední komise pro ochranu zvířat – http://www. mze.cz/attachments/VZZnouze.htm. V žádném případě není dobré se dotýkat mrtvých zvířat, a zejména pak rozkládajících se mršin. Takové případy je vhodné nahlásit myslivcům, popřípadě místně příslušné krajské veterinární správě či orgánům místní samosprávy (obci).

Jak cestovat se psy bez problémů O dovolené nemá každý možnost nechat svého přítele psa doma a popravdě, také po tom mnohý netouží. Pro cestování po zemích EU není žádných extra překážek – stačí tzv. pas pro malá zvířata, který musejí mít psi, kočky a fretky. Ten vystaví každý schválený soukromý veterinární lékař. Podmínkou vydání pasu je označení zvířete – musí být tetováno (čitelně), nejlépe však je, je-li opatřeno elektronickým čipem, což všechno provede soukromý veterinární lékař. Dále zvíře musí být vakcinováno proti vzteklině v souladu s naším veterinárním zákonem, tudíž i s legislativou EU, to znamená, že první očkování musí mít zvíře po třetím měsíci stáří. Jistou odlišnost pak je třeba očekávat při cestování do Velké Británie, Severního Irska, na Maltu či do Švédska. Tyto země požadují potvrzení z EU uznané laboratoře (takovou máme v Liberci) o účinnosti vakcinace proti vzteklině. Do Británie, Irska a na Maltu je potřeba toto vyšetření mít 6 měsíců předem. Švédsko poža-

duje vyšetření hladiny protilátek proti vzteklině provedené minimálně 120 dní a maximálně 365 dní po očkování proti vzteklině. Británie, Irsko, Malta, Finsko a Kypr též požadují do 48 hodin před vstupem ošetřit psa, kočku nebo fretku prostředkem proti echinokokóze a klíšťatům. Švédsko a Finsko požadují ošetření proti echinokóze maximálně 10 dní před vstupem. Opět aplikuje na požádání soukromý veterinární lékař. Podrobnosti viz www.svscr.cz. Ti turisté, kteří směřují do některé z nečlenských zemí, pas pro malá zvířata potřebují při návratu na území EU. Navíc pak musejí splnit veterinární podmínky pro vstup do dané nečlenské země. V případě Chorvatska, nejčastějšího cíle, musí mít majitel pro své zvíře potvrzení o vakcinaci proti vzteklině a potvrzení o identifikaci – tetování nebo označení čipem – to vše je obsaženo v pasu pro malá zvířata. Jde-li o mladého psa s prvním očkováním, tak musí být provedeno nejméně 6 měsíců před vstupem. Na-

víc pak musí mít cestovatel potvrzení od soukromého veterinárního lékaře o tom, že zvíře je zdrávo, a potvrzení z místně příslušné krajské, popřípadě městské veterinární správy, že v místě je tzv. příznivá nákazová situace (tzv. kulaté razítko). Chorvatsko ještě uvádí, že do země nesmí psi plemen pitbul apod., kteří nejsou zapsáni v registru Mezinárodního kynologického svazu (FCI). Určitě je na místě připomenout, že jakékoli cesty se zvířaty by měli turisté podnikat za chladu ráno, popřípadě navečer, vždy mít s sebou vodu, oblíbenou hračku a deku a v případě veder chladit například hřbet či tlapky mokrým hadrem. A nenechat třeba psa za jízdy vyhlížet z oken, mimo jiné hrozí například nebezpečí zánětu spojivek. Cestu je vhodné přerušovat a nechat psa proběhnout, napít se a vyvenčit. Další informace o cestování lze nalézt na www.svscr.cz – hlavní nabídka – cestování se psy, kočkami fretkami…. Šťastnou cestu!

Pozor na potraviny v horkém období Státní zemědělská a potravinářská inspekce doporučuje spotřebitelům, aby byli v letním období obezřetní při nákupu a nakládání s potravinami. Při vysokých teplotách se potraviny rychleji kazí. Mikroorganismy, které mohou způsobovat nemoci z potravin (tzv. alimentární nákazy), se rychle množí v teple a vlhku a potraviny jsou pro ně doslova živnou půdou. Odborníci SZPI proto doporučují řídit se především v období vysokých letních teplot několika základními zásadami: 1. Nakupovat jen takové množství potravin, které můžeme zkonzumovat do data spotřeby a pro které máme dostatek místa v chladničce. Potraviny s prošlým datem spotřeby se nesmějí prodávat a neměli bychom je vůbec konzumovat. 2. Přepravit potraviny po nákupu co nejrychleji domů a ihned je zkonzumovat nebo uložit tak, jak je doporučeno výrobcem na obalu. Dlouhé cesty s nákupem v rozpáleném autě potravinám rozhodně nesvědčí. 3. Nikdy nekupovat potraviny, které nebyly už v obchodě uložené v předepsaných podmínkách – např. chladicích a mrazicích boxech, potraviny s porušeným obalem, potraviny nečerstvého vzhledu, nebo dokonce napadené plísní nebo hnilobou. 4. Mražené potraviny kupovat jen ve zmrazeném stavu a nepoškozeném a nedeformovaném obalu přímo z mrazicího boxu. Pro přepravu takových potravin využívat chladicích tašek a potraviny ihned ukládat do mrazničky. Pokud takové potraviny doma rozmrazíme, už je znovu nezmrazujeme. 5. Věnovat pozornost prodavačkám hlavně nebalených potravin-zákusků, salátů nebo lahůdek. Jsou povinny používat podávací náčiní ne-

bo rukavice, hodně napoví čistota prodejny, vitríny i prodavače. I při prodeji těchto potravin musí být na viditelném místě uvedeno datum spotřeby. 6. Být obezřetným především při nákupu tzv. rizikových potravin, které se velmi rychle kazí: cukrářské a lahůdkářské výrobky, zmrzliny, mléčné výrobky, uzeniny a další masné výrobky, chlazená drůbež a drůbeží výrobky, čerstvé chlazené ryby a rybí výrobky. Hlavně v těchto případech věnovat velkou pozornost údajům o datu spotřeby a podmínkách uchovávání. 7. Nekupovat ani „cenově výhodné“ poškozené, či dokonce plesnivé nebo nahnilé ovoce a zeleninu. Nebezpečné produkty plísní jsou nejen na povrchu, ale v celém plodu a nelze je odstranit odkrojením. Kromě melounů a předepsaně porcované polévkové zeleninové směsi se nesmí ovoce a zelenina prodávat krájená nebo jako tzv. výkroje. 8. I při konzumaci potravin a jejich zpracování doma dbát na co největší čistotu. Ovoce a zeleninu vždy pečlivě omývat. 9. Nejste-li s nabízeným zbožím spokojeni, nebojte se bránit přímo v prodejně. Tam, kde máte špatné zkušenosti, nenakupujte. Neuspějete-li, obraťte se na SZPI. Inspekce cíleně sleduje mikrobiologické požadavky na potraviny. Z 5480 vzorků rizikových potravin, které inspektoři odebrali vloni, neodpovídalo předepsaným požadavkům 917 z nich – nejčastěji to byly cukrářské výrobky, výrobky studené kuchyně a masné výrobky. Stále se občas vyskytne salmonella nebo listérie, které mohou způsobit i vážné onemocnění. Obezřetnost je proto namístě. Podrobné informace jsou uveřejněny na webových stránkách inspekce www.szpi.gov.cz v odkazu „Informace pro spotřebitele“.

Nejen zdravotní nezávadnost, ale i welfare Z průzkumu v členských zemích EU, který si zadala počátkem letošního roku Evropská komise a který byl nedávno vyhodnocen, vyplývá, že prakticky polovinu Evropanů při nákupech nezajímá, za jakých podmínek byla zvířata chována. V naší republice to jsou skoro tři čtvrti občanů. Z průzkumu vyplývá dále to, že mnoho zákazníků v obchodech není s to rozpoznat, z jakých chovů produkty, tj. maso či vejce, pocházejí. Přičemž by údajně mnozí rádi nakupovali právě z chovů, kde se zvířata chovají ještě lépe, než jak určují veterinární předpisy. Prvořadým úkolem státního veterinárního dozoru je dbát na zdravotní nezávadnost potravin živočišného původu, to lze považovat za samozřejmé

a nezpochybnitelné, ale druhým také „prvořadým“ úkolem je dbát i na pohodu chovaných zvířat neboli welfare. Zdravotní nezávadnost potravin uváděných do oběhu je už prakticky opravdu samozřejmostí. Samozřejmostí už je i to, že veterinární inspektoři kontrolují v chovech hospodářských zvířat způsob jejich chovu i to, zda zvířata nejsou „týrána“ špatným zacházením, popřípadě krmením, ale i zda dodržují podmínky dobré pohody zvířat, jak je to i uloženo veterinárním zákonem a zákonem na ochranu zvířat proti týrání. Do chovů inspektor musí, není-li důvodné podezření či upozornění, určitě jednou za dva roky, popřípadě za rok. Na samotných výrobcích či zpracovatelích pak je, aby své produkty odpovídajícím způ-

Ne ne, dědo, žádnou babičku, vnučku a ostatní nevolejte – ta řepa neodpovídá normě E.U. (sch)

sobem označili, jak ukládá veterinární zákon a zákon o potravinách. Potraviny živočišného původu musejí být opatřeny označením zdravotní nezávadnosti, datem minimální trvanlivosti, popřípadě použitelnosti, tím, kdo výrobek zabalil či vyrobil, zkrátka tak, aby jej bylo možné identifikovat a v případě možných problémů dohledat původ. Označení welfare chovů pak je například u masa a masných výrobků možné a využívají jen různé zpracovatelské svazy, které je pak smějí označovat například BIO apod. U vajec to je například tak, že způsob chovu lze rozeznat z jejich označení. Lze poznat, z jakého chovu vejce pochází, je-li první jednička, je vejce od slepic chovaných ve volném výběhu, dvojka značí nosnice z halového chovu, trojka z klecového, a je-li první nula, tak jde o slepice z chovu ekologického. Snad lze říci, že kdo chce vědět, odkud potraviny pocházejí, má možnost, a konečně i prodávající je povinen sdělit tyto informace. Aby si každý zájemce mohl učinit představu o systému ochrany zvířat v ČR, může si prohlédnout publikaci Program ochrany zvířat na webových stránkách Státní veterinární správy ČE (www.svscr.cz). Zde je umísťována od roku 2000, přičemž je pravidelně vydávána od roku 1994. SVS ČR

Za nitkovitý chleba pokuta Inspektoři pražského Inspektorátu Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) odhalili jednu z příčin nejakostního chleba, které se říká nitkovitost. Na inspektorát se v posledních dnech obrátilo několik spotřebitelů nespokojených s kvalitou chleba, který měl tak nedopečený střed střídky, že – podle jednoho z nich – doslova tekl. I když se u jednoho z předložených vzorků skutečně ukázalo, že chléb trpí nitkovitostí, senzorická kontrola kvality chleba přímo u výrobce nic podobného neprokázala. Teprve po detailní kontrole technologie výroby v pekárně se ukázalo, že výrobce peče chléb za teploty o 30oC nižší, než mu předepisuje technologický postup, který si sám stanovil. Nitkovitost chleba může být způsobena mimo jiné právě nedostatečným

propečením pekařských výrobků, protože bakteriální původce choroby (Bacillus mesentericus a Bacillus subtilis), vyskytující se běžně v menším množství v mouce, se za takových podmínek může pohodlně množit. Střída chleba začne druhý a třetí den po upečení vlhnout, maže se, je lepivá, zbarvuje se dožluta a odporně hnilobně páchne. V posledním stádiu se střídka lepí na přitlačený prst a po jeho odtažení se tvoří tenké nitky – odtud název nitkovitost. Tato jakostní vada chleba se projevuje především v letních měsících a kromě nedostatečného propečení může její rozvoj podpořit například i nedostatečná hygiena v pekárně. Nitkovitost chleba sice nemůže nijak ohrozit zdraví spotřebitele, je však závažným jakostním nedostatkem. Pekárně proto bude za nedodržení technologického postupu uložena poměrně vysoká pokuta. SZPI

z domova – aktuálně / 3


České hospodyně preferují nákup prověřených domácích potravin Očekávaný růst znalosti značky KLASA mezi spotřebiteli oceňují také domácí producenti. Odbor pro marketing SZIF zaznamenal v červenci výrazný nárůst počtu nových žádostí o udělení značky KLASA. Řada výrobců již nyní zapojuje značku KLASA dobrovolně do vlastních propagačních materiálů a marketingových kampaní.

Podle výzkumu agentury STEM/MARK preferuje 41 % nakupujících žen potraviny domácích výrobců, 57 % hospodyň země původu při výběru zboží neovlivňuje. Zbylá 2 % nakupujících respondentů preferují výrobky ze zahraničí. Výzkum, který zpracovala renomovaná výzkumná agentura STEM/MARK, byl zaměřen na znalost značky KLASA těsně před zahájením masivní reklamní kampaně připravené společností BBK Advertising. Ta probíhá od začátku června, kdy byly vylepeny první billboardy a spuštěna televizní kampaň na podporu značky KLASA.

KLASA také v zahraničí Propagace značky KLASA ovšem nesměřuje pouze do České republiky. Významnou součástí aktivit SZIF je také podpora v zahraničí – ať již formou účasti na výstavách a veletrzích, nebo organizací kontraktačních setkání na českých ambasádách v zahraničí.

Výzkum byl realizován metodou osobního dotazování vzorku respondentů, který odpovídal zacílení kampaně – šlo především o nakupující hospodyně. Značku KLASA si jako označení potravinářských výrobků vybavilo s nápovědou 17 % dotázaných, 6 % dotazovaných jmenovalo značku KLASA zcela spontánně. Podle loga pak pozná značku KLASA 22 % dotázaných osob.

označení KLASA stane orientačním faktorem při nákupu potravin,“ dodala Erika Havlasová.

„Značka KLASA je vnímána spotřebiteli již dnes velmi pozitivně. Český název a grafickou podobu značky hodnotilo pozitivně takřka 80 % dotázaných spotřebitelů,“ uvedla Erika Havlasová, ředitelka pověřená řízením Odboru pro marketing Státního zemědělského intervenčního fondu. „Od probíhající kampaně si slibujeme především růst spontánní znalosti značky KLASA a také to, že se

Z výzkumu mimo jiné vyplývá, že tuzemské hospodyně nakupují i přes rozvoj velkých obchodních center a „víkendového“ nakupování potraviny takřka denně. Na značce KLASA oceňují spotřebitelé zejména snadnost zapamatování a atraktivní grafický vzhled. Vítají, že kvalitní tuzemské potraviny nesou zvláštní označení, a chtějí dávat takovým výrobkům přednost.

Na začátku července se tak produkty z České republiky představily na výstavě Royal Show v anglickém Stoneleigh. SZIF zde představil zemědělskou a potravinářskou produkci ČR v rámci Národního dne, který se uskutečnil 4. července 2005. Naši potravináři předvedli ve Stoneleigh tradiční výrobky, pečivo, sýry a uzeniny. Většina z nich se samozřejmě mohla pyšnit značkou KLASA na svém obalu. SZIF

Češi mají rádi uzeniny – konzumují jich dvakrát více než evropský průměr

MAKRO A BESKYDSKÉ UZENINY MÍŘÍ UZENÝM MASEM NA ZNALCE KVALITY Praha – Češi jsou „uzeninovým“ národem. Celkový prodej masa činil v loňském roce 55 miliard Kč, z toho více než polovinu tvořily uzeniny. Z průzkumu společnosti Makro vyplývá, že Češi se v podílu uzenin na celkovém prodeji potravin umístili v Evropě na druhém místě za Maďary. Průměrný Čech tak při tisícikorunovém nákupu utratí za uzeniny 87 Kč. Je to dvakrát tolik, než je evropský průměr, a více než čtyřnásobek ve srovnání s Velkou Británií. V posledních letech lze sledovat růst nároků spotřebitelů na kvalitu masných

produktů u párků a šunky. Výrazně v porovnání s obdobím před 5 lety roste objem spotřeby uzeného masa. Na to reaguje společnost Makro Cash & Carry ČR, která ve spolupráci s tradičním výrobcem Beskydské uzeniny uvádí na trh novou řadu vysoce kvalitních uzených masných výrobků. Ve své obchodní síti je bude nabízet pod vlastní značkou Metro Quality, zařazenou do programu „Česká kvalita“. „V roce 2004 v našich velkoobchodních centrech Makro zákazníci nakoupili maso a uzeniny za 4,5 miliardy Kč, z čehož více než 90 procent je od českých dodavatelů. Z našich informací vyplývá, že za posledních pět let nároky spotřebitelů na kvalitu rostou, především v regionech s vyšší životní úrovní. Proto jsme se rozhodli jim poskytnout alternativu k levnějším objemovým produktům, které jsou na trhu, i v sortimentu uzených mas. Ta totiž patří vedle trvanlivých salámů, párků, paštik a šunky mezi nejoblíbenější masné výrobky v České republice. Produktová řada uzenin Metro Quality je návratem k tradici

výroby, která ve všech fázích klade důraz na kvalitu a nabízí koncovému spotřebiteli podstatně lepší orientaci na trhu a informovanost o původu výrobku i nad rámec legislativních požadavků. Nároky na dodavatele takových výrobků jsou velmi vysoké. Proto jsme hledali středně velkého tuzemského dodavatele, který by byl flexibilní a zároveň splňoval naše nadstandardní požadavky v oblasti hygieny či kvality. Této představě nejlépe vyhovovala společnost Beskydské uzeniny, která je navíc naším dlouholetým obchodním partnerem,“ řekla Petra Jelečková, nákupčí masných výrobků, Makro Cash & Carry ČR. Uzená masa Metro Quality se vyrábí pouze z nejkvalitnějších surovin, bez přidání konzervačních látek, látek zvýrazňujících chuť (tzv. éček) i vody. Naopak uzením maso vlastní vodu ztrácí (na 100 kg uzené krkovice se spotřebuje 135 kg čerstvého masa), a získává tak na chuti. Maso navíc není nastřikováno solným roztokem, ale ručně nasolováno a teprve potom se nechává přirozeně zrát v láku.

„Obnovením starých, osvědčených receptur se nám podařilo navýšit kvalitu výrobků na úroveň, která byla charakteristická pro produkty z doby před nástupem průmyslové masné výroby,“ řekl Ing. Petr Chodura, ředitel společnosti Beskydské uzeniny, a. s., která je výrobcem nové řady produktů Metro Quality. Ta zahrnuje například MQ Uzený bok, MQ Uzenou krkovici, MQ Moravské uzené nebo MQ Debrecínskou pečeni. Markéta Světlíková, PR manažer Makro Cash & Carry ČR s. r. o. Mgr. Ladislav Mitas, obchodní ředitel Beskydské uzeniny, a. s.

Kefírové mléko z Kunína Ostrava (mk) – Mlékárna Kunín a. s. uvedla na trh novinku Kefírové mléko, vyvinuté ve spolupráci s Výzkumným ústavem mlékárenským, a rozšířila tak svou nabídku oblíbených zakysaných nápojů v PET lahvích. Zakysané nápoje jsou zdrojem lehce stravitelných bílkovin a splňují kritéria stravování podporujících „zdravé srdce“. U kefíru dochází během zakysání až k částečnému rozkladu mléčných bílkovin, a je proto vhodný i pro osoby postižené intolerancí k laktóze. Novinka je charakteristické kefírové chuti a při konzumaci lehce štípe na jazyku. V kefírovém mléce je vysoký obsah kyseliny listové, patřící do skupiny vita-

mínů B. Jedná se o vitamín rozpustný ve vodě, který v těle není ukládán do zásoby. Kyselina listová je velmi citlivá na přítomnost vzduchu, tepla a vody. Při kuchyňské přípravě potravin obsahujících kyselinu listovou je třeba postupovat velmi šetrně. Kyselina listová je nezbytná pro růst a vývoj organismu. Zakysané mléčné výrobky jsou všeobecně velmi výhodným a zdraví prospěšným potravinovým zdrojem vápníku a celého výčtu stopových prvků. Jejich pravidelná konzumace příznivě ovlivňuje imunitní systém organismu.

www.mlekarna-kunin.cz

4 / zpravodajství PK ČR – z domova – informace


COCHRAN FELLOWSHIP PROGRAM Ředitel Potravinářské komory PK ČR Ing. Miroslav Koberna se zúčastnil ve dnech 29. 6. až 16. 7. školení odborníků z agro-potravinářského sektoru v rámci programu Cochran Fellowship Program (CFP) na Colorado State University ve Fort Collins, Colorado, USA.

KRÁTKÉ ZHODNOCENÍ: Śkolení se zúčastnila skupina čtyř účastníků: dva za ČR, jeden za Slovensko a jeden za Lotyšsko, z nichž byli tři z oblasti státní správy. Dle mého názoru bylo hlavním cílem zejména propagovat americký způsob řízení ekonomiky a jeho přednosti, čili v podstatě přednosti amerického politického systému.

Cíli tohoto programu, založeného v roce 1984 v rámci amerického ministerstva zemědělství (USDA) a sponzorovaného americkým kongresem, je zajistit pro experty zemí zapojených do programu vysoce kvalitní školení, zaměřené na rozvoj zemědělských systémů nutných k zajištění potravinových a surovinových potřeb místní populace a posílení a rozvoj obchodních vztahů mezi těmito zeměmi a agrárními zájmy ve Spojených státech. V rámci tohoto programu se doposud zúčastnilo na školení 8.400 účastníků ze 70 zemí světa. Program je zaměřen na krátkodobá školení v rozsahu 2 týdnů až 3 měsíců v závislosti na cílech programu. Účastníci se setkávají s experty z jejich oborů, účastní se návštěv farem a zpracovatelských podniků, profesní výuky, navštěvují univerzitní přednášky a kursy nebo kombinované programy. Žádné školení však není zaměřeno na schopnost přímého zvýšení exportní schopnosti dané země ve výrobcích konkurenčních k americkým výrobkům. CFP úzce spolupracuje s Foreign Agricultural Service (FAS) USDA a americkými agrárními obchodními a marketingovými organizacemi, které identifikují možné okruhy školení pro země zúčastněné na CFP. CFP se zúčastňují pracovníci agrárních businessů, vládních úřadů, universit a dalších organizací z agrárního sektoru, kteří jsou ve svých zemích v pozicích manažerů, technického personálu, vědců, profesorů, úředníků nebo politiků. Jmenované školení se sestávalo v první fázi z dvoudenní mise ve Washingtonu sestávající

Představujeme S účinností od 1. 7. 2005 došlo na Ministerstvu zemědělství ČR v rámci úseku potravinářských výrob – Úřadu pro potraviny ke změně na postu ředitele odboru potravinářské výroby a legislativy. Do této funkce byl jmenován Ing. Jindřich Fialka (nar. 1974), jehož profesní působnost v rámci resortu byla v posledních pěti letech spojena s oblastí agrárního obchodu. V posledních třech letech nepřetržitě zastával pozice vedoucího oddělení mezinárodních obchodních dohod, resp. oddělení agrárního obchodu. Od 1. dubna letošního roku řídil oddělení obchodní politiky v rámci odboru obchodu a mezinárodní spolupráce, který je součástí Úřadu pro potraviny. V období od srpna 2003 až

Je nutno si přiznat, že v sektoru, který jsme navštívili, je zásadně dodržován systém cost-benefit analýz a absolutní efektivity hospodaření zcela nesrovnatelné s evropským, natož českým přístupem k hospodaření. Teď hovořím o primární sféře, neboť u zpracovatelů nejsou rozdíly až tak markantní. Vydání každého centu je analyzováno a zdůvodněno, neboť trh funguje daleko striktněji a kdo není schopen vyrábět efektivně, živoří nebo již skončil. Na rozdíl od apatické Evropy se velice bedlivě analyzuje vývoj ve třetích zemích, neboť například v cukru mají již reformu dávno za sebou (ve státě Colorado bylo cca 70 cukrovarů, dnes živoří jeden, provozovaný zemědělci, kteří se ještě nevzdali výroby cukrové řepy), v dalších sektorech probíhá a očekávání vývoje v Číně, Jižní Americe nebo Jihovýchodní Asii a Oceánii nejsou tak optimistická jako v případě Evropské komise.

Zahájení programu na Colorado State University. z jednání s pracovníky USDA a obchodního zastoupení zaměřených na fungování ministerstva, obchodní zájmy USA v rámci WTO, problematiku biotechnologií (GMO) a systémy podpor v USA. Druhá část se odehrávala na Colorado State University (CSU) a byla zaměřena v souladu s obecnými cíli programu. Kromě diskusí s lidmi přímo z výroby, ať již z oblasti země-

do července 2005 zastupoval Ministerstvo zemědělství ČR v meziresortní sektorové skupině pro mezinárodní obchod při Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR. V tomtéž období aktivně prosazoval zájmy resortu ve výboru Rady EU pro článek 133 (hlavním poradním orgánu Rady EU pro společnou obchodní politiku) a rovněž v pracovní skupině Rady EU pro základní suroviny v Bruselu. Čtenářům Potravinářského zpravodaje se jistě vybaví jeho články publikované v období před vstupem ČR do EU, ve kterých informoval podnikatelskou veřejnost o průběhu a výsledcích jednání o úpravách smluvních podmínek pro obchodování se zemědělskými a potravinářskými výrobky mezi ČR a státy Středoevropské dohody o volném obchodu (CEFTA). V této souvislosti připomeňme, že je mj. i autorem prvního uceleného přehledu celních koncesí na vývoz zemědělských a potravinářských výrobků z ČR do třetích zemí, vydaného Ministerstvem zemědělství ČR v roce 2003 pod názvem EXPORT. Ing. Jindřich Fialka je absolventem České zemědělské univerzity v Praze, obor management

dělské nebo zpracovatelské, byl kladen značný důraz na setkání a diskusi s experty CSU, a to nejen z oblasti agrární, ale i obchodní a ekonomické. Proběhla rovněž setkání s představiteli odbytových organizací a poradenských center a servisních organizací státní správy. Na závěr se uskutečnilo setkání s představiteli státní správy státu (ministerstvo zemědělství) na téma politické prostředí, podpory a fungování sektoru.

a hospodaření v zemědělství. V březnu roku 2004 absolvoval pracovní stáž v rámci Stálé mise, resp. Stálého zastoupení ČR při Evropských společenstvích v Bruselu, je držitelem certifikátu z prestižního Keystone seminar projektu pořádaného americkou obchodní komorou a Harvardskou univerzitou, zaměřeného na rozhodovací proces ve státní správě. Hovoří plynně anglicky a rusky, ovládá základy francouzštiny. Je ženatý, má 1 syna. Mezi své prioritní úkoly pro nejbližší období v nové funkci Ing. Fialka řadí dokončení projektu poskytnutí dotací výrobcům potravin s cílem zvýšení kvality zpracování zemědělských produktů, zajištění produkce kvalitních a zdravotně nezávadných potravin v návaznosti na evropské potravinové právo. V této souvislosti považuje za aktuální implementaci souboru čtyř nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004, 853/2004, 854/2004 a 882/2004 a jedné Směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2004/41/EHS od 1. ledna 2006, veřejnosti známé pod pojmem „hygienický balíček“. V návaznosti

Zpět k nákladům. Nedělá se nic, co není nezbytně nutné a ekonomicky zdůvodněné. V případě ekonomiky jdou veškeré další zájmy stranou a nikdo si neodvažuje jít proti jejím pravidlům, včetně ochrany životního prostředí, zvířat a nakonec i spotřebitelů (viz. evropské excesy v recyklacích, zpětné sledovatelnosti nebo welfare zvířat). Tato opatření jsou vnímána jako omezující konkurenceschopnost evropského zpracovatelského průmyslu a spolu s neschopností primárního sektoru pokročit v biotechnologiích jsou limitující pro jeho budoucí vývoj. Další informace budou postupně k dispozici na www.foodnet.cz. PK ČR

na změny evropského potravinového práva bude nezbytné ve druhém pololetí letošního roku novelizovat celou řadu národních právních předpisů, včetně zahájení prací na novém zákonu o potravinách. V této souvislosti klade důraz na otevřenou a transparentní komunikaci se všemi zainteresovanými subjekty, tj. příslušnými orgány státní správy včetně dozorových orgánů, nevládních organizací a profesních sdružení,¨výzkumnými institucemi, nelze opomenout ani projednávání v rámci orgánů EU. Samozřejmostí je konzultace s veřejností a její průběžné informování, včetně organizování cyklu odborných seminářů. To vše by mělo napomoci procesu identifikace společných cílů spotřebitelů, výrobců a obchodníků se snahou o zajištění důvěry v rozhodovací postupy, o něž se potravinové právo opírá. V souladu s Koncepcí potravinářství ČR pro období po vstupu do EU (2004–2013) chce rovněž ve spolupráci s partnerskými útvary v rámci Úřadu pro potraviny přispět ke zdárnému naplnění cílů vstupní etapy (2004–2006), a plynule tak navázat na etapu přizpůsobení (2006–2011). redakce

Výzkumný ústav potravinářský Praha nabízí komplexní služby pro potravinářství

analýzy potravinářských surovin

a výrobků (chemické, mikrobiologické a senzorické analýzy)

proměřování fyzikálních vlastností potravinářských surovin a výrobků výpočty a experimentální ověřování

procesů (vč. mikrovlnného ohřevu, vysokotlaké pasterace, rozmrazování a zmrazování)

vývoj receptur dle speciálních požadavků (vč. dietní výživy)

poradenství a služby při zavádění IPPC vývoj, konstrukci a výrobu

potravinářských strojů a zařízení

úpravy, opravy a modernizaci potravinářských strojů, zařízení a linek

Výzkumný ústav potravinářský Praha Radiová 7, 102 31 Praha 10 - Hostivař tel.: 296 792 111, fax: 272 701 983 e-mail: [email protected] http://www.vupp.cz/

rozhovor – z domova / 5


ODPOVĚDI

NA

2

A K T U Á L N Í O TÁ Z K Y

od MVDr. Jiřího L i š k y, senátora a místopředsedy Senátu České republiky OTÁZKA PRVNÍ: Převaha potravinářských výrobků se dostává spotřebitelům prostřednictvím obchodních řetězců a realizační ceny potravin do nich dodávaných nezajišťují výrobcům velmi často ani prostou reprodukci výrobní základny. Potravináři proto volají po radikálním zásahu státu. Tento stav však také eliminuje růst cen potravin, což lze chápat i jako určité státní politikum. Jak vidíte tento problém Vy? ODPOVĚĎ: Vztah mezi obchodními řetězci a dodavateli – ne zcela rovnoprávné postavení mezi těmito dvěma subjekty je téma, které v podstatě od vstupu řetězců do České republiky se v pravidelných intervalech opakovaně otevírá. Hledají se cesty, jak posílit postavení dodavatelů a omezit diktát řetězců. Dokonce byly snahy zákonem stanovit tyto vztahy. Byly například předkládány návrhy na povinné stanovení lhůt, ve kterých musí řetězec zaplatit za dodané zboží, byly pokusy stanovit zákonem cenu, která by neměla být nižší než výrobní náklady. Pokud se nemýlím, padaly i další návrhy obdobného typu. Občas se i zdálo, že to jsou návrhy, které mají jistou vnitřní logiku. Pokaždé se ale ukázalo, že je nemožné regulovat tímto způsobem hospodářskou soutěž a volný trh. Dodavatel nemůže stanovovat ceny. Je i velmi obtížné objektivně stanovit náklady, které jsou navíc výrazně individuální. Jasné již je, že zákon nemůže vyřešit základní vztahy mezi řetězci a dodavateli, teď mám na mysli to téma, o kterém hovoříme. To ale neznamená, že dodavatelé by měli rezignovat a dlouhodobě se smířit s postavením, do kterého je svojí, z pohledu řetězců výhodnou politikou, právě obchodní řetězce dostali. Těch možností pochopitelně není mnoho. Když opět vyloučíme vyřešení tohoto problému zákonem, tak jednou z mála možností, které dodavatelé mají, je vzájemně se posílit a postavit se řetězcům jako silný partner. Podle mého názoru tou jedinou možností je vytvoření odbytových družstev. Vím, že to je docela stará myšlenka, která se pro mne z nepochopitelných důvodů, a především ke škodě našich zemědělců a zpracovatelů, nedokázala naplnit. Je to určitě ta správná cesta. Praktickým příkladem jsou ovocnáři a jejich odbytové družstvo. Ti se dokázali dohodnout, a proto docela úspěšně odolávají tlaku nejen řetězců, ale i dovozům ze zahraničí. Zelináři nemají družstvo a neobstáli. Nad obchodem s masem, obilím a mlékem vládnou zpracovatelé a tady bude velmi obtížné pro prvovýrobce posílit své postavení. Přestože se propásl ten nej-

lepší čas na sdružování, opět opakuji, že to je jediná cesta, která může vést k úspěchu. Ještě poznámku k tvrdému a nekompromisnímu chování řetězců. Je pravdou, že na západ od našich hranic se chovají k dodavatelům daleko lépe než u nás. Není to pouze tvrdým konkurenčním bojem a snahou tlačit ceny dolů. Musíme si také přiznat, že některé metody, a především ty nejtvrdší, zavedli v řetězcích čeští manažeři. Využili, nebo spíše zneužili znalostí českého prostředí a chovají se tak, jak by si to ve starých zemích EU nemohli dovolit. Zdá se také, že tím, kdo z těchto vztahů profituje, je zákazník. Na prvý pohled to tak skutečně je. Konkurenční boj řetězců skutečně tlačí ceny dolů a v supermarketech se proto dobře nakupuje. Je to ale krátkozraké. Nízké výkupní ceny nutí především prvovýrobce žádat o dotace, které mnohdy dostávají. Je to z jiné kapsy, ale stále to jsou naše peníze. Jen to tak jasně nevidíme, a proto nás to tak nebolí. Je skutečně nejvyšší čas, aby tlak vyvolal odpovídající protitlak. Jinak k žádné zásadní změně ve vztahu řetězce – dodavatelé nedojde.

OTÁZKA DRUHÁ: Jste původním povoláním veterinář. Technická a technologická připravenost potravinářského průmyslu na evropský trh, jež byla podmínkou certifikace potravinářských provozů, si vynutila, zejména v oborech zpracovávající živočišnou produkci, nesmírné investice. Přitom v původních členských zemích Evropy tak přísné normy nikdy neplatily a neplatí dosud. Lze tento ekonomický handicap nechat být, nebo by měl být státem řešen? ODPOVĚĎ: Vstup do Evropské unie a vstup našich potravinářských výrobků na evropský trh byl skutečně velmi draze zaplacen. Certifikace potravinářských provozů byly spojeny s velkými stavebními a technologickými investicemi. Za jednoznačnou příčinu jsou obecně považovány tvrdé veterinární a hygienické předpisy Evropské unie. Tady si ale musíme přiznat, že ani naše úřady nejsou bez viny na tomto stavu. Tendencí našich úředníků často bývá, že jsou tzv. papežtější než papež. Tak se doporučená opatření mění na závazná. Ministerstvo to neplatí a v EU budeme přece vypadat lépe. To se také počítá. Každý si určitě vzpomene na diskutované pákové baterie, balené koblihy. To jsou pouze banální,

SALIMA 2006

Revue

POTRAVINÁŘSKÁ

Potravinářská Revue je nový plnobarevný časopis pro výživu, výrobu potravin a obchod. Budeme velmi rádi, když v něm naleznete pro Vás užitečné odborné informace, ale i poučení z ostatních oborů činností, jež s problematikou potravin souvisejí. Upozorňujeme, že nové číslo časopisu vyjde 30. srpna 2005. Veškeré informace o časopisu se dozvíte na

www.agral.cz

ale typické příklady našeho aktivismu. Konkurenční boj našich zpracovatelů také posouval laťku náročnosti nahoru. Pokud silný a vlivný zpracovatel musel hodně investovat, tak jeho zájmem bylo, aby i konkurence byla donucena k investicím. Svůj vliv určitě měla i snaha výrobců ze starých států EU komplikovat a ztěžovat přístup našich výrobků na trh EU a na druhé straně si otevírat dveře pro možný export do České republiky. Je to tvrdá hospodářská soutěž, kde se soupeř nešetří. To, že naši podnikatelé mají pocit křivdy a rozpačité pocity z toho, že co nejde u nás, je docela normální ve Francii, nebo Španělsku je pochopitelné. Metry jsou různě dlouhé. Pravdou je také to, že jsme to byli my, kdo chtěl vstoupit do Evropské unie. Proto mnohdy ta nutnost se podřídit. Pravdou je také to, že mnoho našich podniků nebylo v dobrém stavu a hygienické podmínky nevyhovovaly moderním požadavkům na výrobu potravin. Po tom všem by se dalo teď také říci, že máme oproti podnikatelům ze západní Evropy v mnoha případech technologickou výhodu, že máme již to, co oni budou muset za nějaký čas také udělat. To je pravda, ale hodně relativní. Řada našich podniků je díky vynuceným investicím předlužena. To mimo jiné způsobuje jejich slabší postavení na trhu a horší schopnost konkurence. Obecně se dá jistě říci, že naše výroba potravinářského zboží je minimálně na stejně dobré veterinárně - hygienické a technologické úrovni, na jaké jsou podniky ve starých státech EU. Otázka, zda může stát kompenzovat tento vynucený ekonomický náklad, přichází velmi pozdě. Jsme součástí Evropské unie. Ta velmi pozorně sleduje všechny kroky státu a je přísná v okamžicích, kdy dochází k tzv. narušení hospodářské soutěže. To bychom se ale dostali k daleko složitější diskusi. Tou je budoucnost zemědělské politiky v Evropské unii. Je to politika, která se dnes již přežila. Nevyhovuje téměř nikomu, s výjimkou příjemců dotací. Vážně ohrožuje i budoucnost našeho zemědělství. Brání rozšíření svobodného trhu i na další státy, kteří se bez této liberalizace nikdy nemohou dostat z ekonomických problémů, ve kterých je mnoho států především z Afriky a Asie. Navíc společná zemědělská politika odebírá nejvíce finančních zdrojů z unijního rozpočtu. To je skutečně na velmi vážnou diskusi, která již dávno měla začít. Dostal jsem se ale od zadané otázky. Tak snad někdy příště. Přeji čtenářům Potravinářského zpravodaje a vůbec všem potravinářům, aby se jim dařilo, aby byli úspěšní. Aby také zvládli všechny nástrahy a komplikace, které jim občas v Poslanecké sněmovně a v Senátu v podobě zákonů připravíme.

Jubilejní ročník veletrhu SALIMA 2006 Komplex Mezinárodních potravinářských veletrhů SALIMA oslaví v roce 2006 již 25. výročí a je dominantní akcí ve středoevropském regionu. První výstava se uskutečnila již v roce 1974 a jednoletá periodicita pokračovala až do roku 1981. Téměř po celá osmdesátá léta se výstava konala ve dvouletém cyklu až do roku 1993. Následující období až do roku 2002 pak každý rok. V roce 2002 definitivně nastoupila cestu bienále ve složení SALIMA – mezinárodní potravinářský veletrh, MBK – mezinárodní veletrh mlynářství, pekařství a cukrářství, INTECO – mezinárodní veletrh technologií a zařízení pro obchod, hotely a veřejné stravování a VINEX – mezinárodní vinařský veletrh. PIVEX se od roku 2004 již nekoná jako samostatný mezinárodní veletrh, ale začleňuje se jako nápojová skupina do veletrhu SALIMA. Poslední ročník akce se uskutečnil v roce 2004 a potvrdil svoji prestiž a světovou úroveň, kdy se během 4 dnů konání veletrhu na ploše více jak 26 000 m2 představilo na 1 162 firem z 41 zemí světa a branami výstaviště prošlo přes 41 000 návštěvníků. A jak tomu bude v roce 2006? Na tuto otázku si budeme muset počkat do 7. března příštího roku, kdy se otevřou

brány brněnského výstaviště prvním návštěvníkům. SALIMA – mezinárodní potravinářské veletrhy mají vysokou mezinárodní účast vystavovatelů a návštěvníků a jsou tradičním místem setkání mezi Východem a Západem. Tuzemští i zahraniční vystavovatelé mají skvělou možnost prezentovat se před širokým spektrem návštěvníků, kteří na brněnské veletrhy směřují především ze střední a východní Evropy: Slovenska, Ruska, Maďarska, Polska, Pobaltí, Bulharska a zemí bývalé Jugoslávie. Nosným tématem veletrhu SALIMA 2006 budou bezpečné potraviny. Ve spolupráci s Potravinářskou komorou ČR je připravován zcela nový projekt pod názvem TRENDY 2006. Posláním

projektu TRENDY 2006 je zejména osvěta a prezentace odborným i laickým návštěvníkům veletrhu. Představení novinek zaváděných na trh, možnost porovnání jednotlivých produktů a šance získat detailní informace, například o nutričních hodnotách potravin. Svůj zájem o účast v soutěžní přehlídce TRENDY 2006 projevili již některé nadnárodní koncerny, ale stejně tak i řada drobných potravinářských firem. Zdá se tedy, že se na poli zdravé výživy máme na veletrhu SALIMA na co těšit. Mezinárodní potravinářské veletrhy jsou tradičním místem setkání nejvyšších představitelů státní správy, oborových sdružení a podnikajících subjektů. Záštitu nad nimi převzaly Ministerstvo zemědělství ČR, Potravinářská komora ČR a Státní zemědělský intervenční fond ČR. Zárukou vysoké odborné úrovně veletrhů a především jejich doprovodného programu je úzká spolupráce s odbornými garanty – svazy a asociacemi. Potravinářské veletrhy v Brně mají více než 50% účast odborných návštěvníků a slouží jako osvědčené místo pro navázání nových obchodních kontaktů. redakce

6 / z domova


Drůbežářský závod Klatovy těží z vyšší poptávky KLATOVY (bo) – Rostoucí poptávka po porcovaném kuřecím mase a polotovarech a nárůst exportu umožní Drůbežářskému závodu Klatovy (DZ) zvýšit nákup živých kuřat z loňských 24.600 na rekordních více než 25.000 tun. Do dvou let se chce firma dostat na 27.000 tun zpracovávaných kuřat, což zajistí optimální využití podniku v jedné směně, řekl ředitel Drahomír Kočí. Tržby druhého největšího zpracovatele drůbeže v zemi mají vzrůst z loňských 912 milionů na 950 milionů korun. Čistý zisk by se měl pohybovat kolem 20 milionů korun, loni mírně přesáhl 15 milionů korun. Dosavadní prodeje tomu pod-

le Kočího odpovídají. Nákupní cena suroviny sice od začátku roku mírně klesla, o stejný díl se ale snížily prodejní ceny, které jsou ochotni platit odběratelé. „Spotřeba roste a nyní je nad 25 kilogramy na osobu a rok, což je evropský průměr. Za pět let se zvýšila o deset kilogramů, uvedl Kočí. Podle něj je na trhu díra, kterou zaplňují hlavně rostoucí dovozy, jež vzrostly z 10.000 na loňských 54.000 tun. Na vyšší spotřebě, která byla loni zhruba o kilogram nižší, se kromě nutričních a dietetických kvalit masa pozitivně projevuje také klesající spotřeba vepřového a hovězího masa i stabilizovaný trh s uzeninami. Podle Kočího se stále zvyšuje podíl

chlazené drůbeže na úkor mražené, loni ještě činil u DZ „půl na půl“. Firma nyní porcuje asi 60 procent kuřat, výrobky se na tržbách podílejí desetinou. DZ chtějí zvýšit výrobu polotovarů, po nichž je velká poptávka. „V Evropě ale od začátku roku chybí surovina,“ vysvětlil Kočí. Nárůst exportu zajistil vstup ČR do Unie. Letos chce podnik vyvézt mírně více než loni, kdy to bylo 25 procent produkce. Celá kuřata, díly i uzeniny půjdou nejvíce do Německa a na Slovensko, dále do Nizozemska, Velké Británie a Švýcarska. Firma vyváží na západ přes 20 let. V roce 2002 získala certifikát jakosti HACCP, nedávno ISO 9001, zaručující kvalitu celého výrobního procesu.

Omezením přístupu k fondům EU potravináři přišli o více než miliardu PRAHA (li) – Kvůli omezení přístupu k evropským fondům potravináři přišli až o 1,5 miliardy korun, tvrdí Potravinářská komora ČR. Na vině je podle ní hlavně ministerstvo průmyslu a obchodu, které mělo zpracovatelům přidělovat většinu peněz z evropských fondů, ale později zjistilo, že řadu druhů výrob dotovat nemůže. MPO již dříve uvedlo, že přes

řadu jednání a schvalování programu se o omezení dozvědělo až loni v prosinci. „Potravináři mají na roky 2004 až 2006 k dispozici asi 400 milionů korun v programu ministerstva zemědělství,“ řekl prezident PK ČR Jaroslav Camplík. Podle původního předpokladu k tomu mělo být dalších asi 1,5 miliardy čerpáno z programu MPO. Tam je ale pří-

stup firem nakonec značně omezen, protože resort nemůže podle prosincového upozornění Evropské komise podporovat potravinářské obory, jejichž produkt spadá pod společnou zemědělskou politiku EU. Jde například o mléko a mlékárenské produkty, ryby, zeleninu nebo některé masné výrobky. Ředitel odboru strukturálních fondů

ministerstva průmyslu Břetislav Grégr k tomu dříve uvedl, že program MPO byl schválen Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže i vládou, aniž v připomínkovém řízení kdokoli upozornil na omezení u produktů spadajících pod resort zemědělství. Na současných operačních programech pro čerpání evropských fondů nelze podle MPO do roku 2006 nic mě-

nit. Nyní se podle Camplíka rýsuje možnost, že by se výpadek strukturálních fondů aspoň částečně nahradil programem financovaným z národních zdrojů. Opatření ale musí schválit vláda a je také třeba souhlasu Evropské komise, dodal. Náhradní program ve formě národních podpor se připravuje, potvrdil Pavel Kovář z odboru komunikace MZe.

Jubileum mlékárenského odborníka Praha (fk) – V minulých dnech oslavil svoje významné životní jubileum – 80 let – pan Ing. Milan Křivánek. Dlouholetý mlékárenský odborník, zdatný odborný publicista a renesanční člověk s velkým životním rozhledem se dožívá tohoto svého životního mezníku v příjemné svěžesti. Již od samého počátku listu Potravinářský zpravodaj je jeho pravidelným a kvalitním přispívatelem. Na samu oslavu jubilea mu přišlo blahopřát mnoho osobností mlékárenského oboru, ale i dalších přátel. I naše redakce se k tomuto přání připojuje. Panu inženýrovi Milanovi Křivánkovi přejeme mnoho pevného zdraví, skvělou pohodu a další tvůrčí síly. Jubilantovi přeje Ing. Milan Teplý, generální ředitel MADETA a. s.

Hospodyňky málo důvěřují polotovarům PRAHA (bo) – Většina českých hospodyněk nemá důvěru k polotovarům a hotovým jídlům. Odmítá je 18 procent, občas je použije 42 procent dotázaných s tím, že převážně vše připravují samy. Naopak 12 procent hospodyní používá polotovary často a dvě procenta si neumí vaření bez nich představit. Vyplývá to z výzkumu, který v Česku provedla firma Unilever s agenturou Opinion Window. Češi podle průzkumu nejčastěji obědvají doma, a to nejen o víkendu, kdy doma připravené jídlo obědvá téměř 90 procent lidí, ale i v pracovní dny. V týdnu konzumuje domácí oběd víc než 55 procent populace. „Vysoké číslo je dosaženo jednak nezaměstna-

nými a důchodci, ale také lidé v práci často obědvají pokrmy připravené den předtím doma,“ uvedl manažer výzkumu trhu a chování spotřebitelů Unileveru ČR Peter Hantych. Obecně podle něj Češi dodržují tradiční rytmus snídaní, obědů a večeří proložených svačinami. Pokud jde o jídelníček, maso si o víkendu dopřává k obědu 43 procent lidí, nejčastěji drůbeží, následované vepřovým a hovězím. Velká část domácností rezignuje na polévku. Výzkum se uskutečnil na reprezentativním vzorku 1200 domácností z celé České republiky. Kromě výzkumu také respondenti zaznamenávali do deníčků, kdy a co jedli. Vznikla tak databáze více než 80.000 obědů, večeří, snídaní a svačin.

Mlékárna Klatovy dosáhla loni rekordních prodejů tvrdých sýrů KLATOVY (bo) – Historicky největší prodeje tvrdých sýrů zajistily loni Mlékárně Klatovy nárůst tržeb ze 723 milionů na 918 milionů korun. Jde o nejlepší výsledek v dvanáctileté historii firmy. Uvedl to předseda představenstva největšího západočeského zpracovatele mléka Oldřich Boháč. Rekordně si podnik vedl i v nákupu mléka, jenž činil 67,9 milionu litrů, když se meziročně zvýšil o 10,4 procenta. Firma zároveň loni zaznamenala pokles čistého zisku o dvě třetiny na 6,5 milionu korun. Meziroční pokles zisku je podle Boháče dán neopakovatelným prodejem některých obchodních značek v roce 2003. Firma profit podle rozhodnutí dnešní valné hromady téměř celý použije na úhradu ztrát minulých let. „Dlouhodobě by se

Více tolerance k jiným názorům, vážení kolegové! ( K D I S K U S I O TAV E N Ý C H S Ý R E C H S R O S T L I N N Ý M T U K E M ) Napsal jsem článek o tom, že tavené sýry s rostlinným tukem jsou tavené sýry s rostlinným tukem, a kolega Kopáček tlumočil svůj zásadní nesouhlas s tímto tvrzením. Domnívá se spolu s Ing. Štípkovou, v souladu s mezinárodní nomenklaturou, že tavené sýry s rostlinným tukem nejsou tavené sýry s rostlinným tukem. Nebudu polemizovat s tím, co mi na článku mých oponentů vadí. Dávají moje tvrzení do souvislosti s klamáním

spotřebitele a snahou o pokles spotřeby mléka s tvrzením, že čí chleba jím, toho píseň zpívám. Je to laciné zpochybňovat věcné tvrzení tím, že je zpochybňována osobnost autora. Věnujme se problému samému: tvrdím, že tavený sýr, do něhož se přidává pažitka, je tavený sýr s pažitkou. Tavený sýr, do něhož se přidává cement, je tavený sýr s cementem a tavený sýr, do něhož se přidává rostlinný tuk, je tavený sýr s rostlinným tukem. A píši to na obal, aby spotřebitel věděl, co jí. (Prosím však nezaměňovat s mlékárenskými

výrobky, kde je některá základní složka mléka nahrazena něčím jiným.) A další vývoj názvosloví v českém i mezinárodním kontextu dá za pravdu mně, anebo mým oponentům. Současné normy nejsou žádné dogma. A zrovna tak rum je rum a marmeláda je marmeláda. Kolega Kopáček si myslí, že to s EU nemá co dělat, ale my jsme začali názvy výrobků měnit až se vstupem do EU, nebo nikoliv? Více tolerance k jiným názorům, vážení oponenti ! Ing. Oldřich Obermaier

měl zisk pohybovat na loňských hodnotách,“ dodal Boháč. Jeho použití na krytí dřívějších ztrát trvale zvyšuje vlastní kapitál společnosti, který se minulý rok zvýšil ze 164 milionů na 195 milionů korun, v čemž je zahrnuto i zvýšení základního kapitálu. Firma loni vyrobila téměř 6000 tun přírodních, tedy tvrdých sýrů, což je o 16,4 procenta více než v roce 2003. Na jejich produkci loni směřovalo 95 procent nakoupeného mléka, zbytek zpracovala firma na jogurty a zákysy. Z přírodních sýrů podnik dále vyrobil 840 tun tavených, respektive termizovaných sýrů. Podnik loni zcela ukončil výrobu sušeného mléka. Mlékárna Klatovy loni exportovala, převážně do Německa, pětinu produkce tvrdých sýrů. „Získali jsme tam stabil-

ní dlouhodobé partnery,“ uvedl Boháč. V Česku prodává zhruba polovinu výrobků obchodním řetězcům, zbytek ostatním obchodníkům. Jedním z nejsilnějších odběratelů je pražská skupina Alimpex, jeden ze dvou největších distributorů mléčných produktů v České republice. Podnik, jenž vykupoval v průměru zhruba 180.000 litrů mléka denně, loni uzavřel dlouhodobé smlouvy s největšími dodavateli mléka, kteří mu zajišťují 80 procent potřeb. „Zemědělcům jsme platili v závěru roku vyšší cenu, než byl průměr ČR,“ dodal. Firma, která vyrábí v nepřetržitém provozu, meziročně snížila počet lidí o 80 na současných 184. Trvalé snižování nákladů zajišťují také investice do úprav provozů, které loni dosáhly téměř šesti milionů korun, zhruba shodně jako v roce 2003.

z domova / 7


Evropský trh s mlékem v polovině roku Dne 6. července se v Bruselu na Generálním ředitelství pro zemědělství uskutečnilo 4. zasedání Poradního výboru pro mléko při Evropské komisi. Ing. Jiří Kopáček z ČMSM se tohoto jednání zúčastnil v delegaci Evropské mlékařské asociace. Program jednání zahrnoval především hodnocení aktuální situace na mléčném trhu a plán rozpočtu Evropské komise v kapitole tržních řádů pro rok 2006. Projednáván byl rovněž stav ve vyjednávání WTO v Ženevě, plán Evropské komise ve věci rizikového managementu v zemědělství a úvahy Evropské Rady k označování původu potravin

1. AKTUÁLNÍ SITUACE NA MLÉČNÉM TRHU Z POHLEDU PRŮMYSLU A OBCHODU Vicepresident EDA a člen předsednictva Campina (NL) pan Jos Clerx popsal současnou situaci na mléčném trhu jako velmi pozitivní, uvedl ovšem, že výhledy do budoucna již takto pozitivní pravděpodobně nebudou. Z důvodu poklesu dotací a exportních náhrad dochází ke snižování exportu mlékárenských výrobků z Evropské unie a tím rovněž ke snižování podílu EU na světovém trhu s mlékem. Očekává se, že se tento trend vhledem k zemědělské politice EU bude ještě více prohlubovat. President Ecolait a současně předseda Irish Dairy Board pan Ivan Hayes také potvrdil tento trend i z pohledu vývoje obchodu s mlékem. Obchodování dnes totiž znesnadňuje nejenom vývoj ve snižování exportních dotací, ale také současný systém veřejných soutěží a rovněž požadavek Komise na dokladování příjmu zboží u odběratelů ze třetích zemích (tzv. proof of arrival). Hodnocení situace v jednotlivých oblastech trhu s mléčnými výrobky je následující:

– Máslo – Evropský trh s máslem je v současnosti bez výraznějších problémů, což potvrzuje stav a aktivity v privátním skladování. Poprvé došlo k vyčerpání dohodnutých exportních množství GATT, což je hodnoceno velmi pozitivně. V roce 2004 bylo vyexportováno 350.000 tun másla, zatímco v roce 2003 to bylo 315.000 tun. S ohledem na postupné krácení exportních dotací není možné však očekávat, že by byl tento stav stabilizován, a to už s přihlédnutím k současným světovým cenám másla, které se pohybují mezi 2.200– 2.300 USD. – Sýry – Přestože se současná doba vyznačuje potěšitelným růstem absolutní spotřeby i spotřeby na osobu (EU-25: asi 18,0 kg/osobu v roce 2004 a pro rok 2005 se očekává navýšení asi na 18,2 kg/osobu), roste výroba sýrů v EU ještě rychleji nežli domácí evropská spotřeba (EU-25: nárůst výroby v roce 2004 o 1,6 %; předpoklad pro r. 2005 nárůst o +3 %). Také u sýrů dochází k výraznému snižování exportních náhrad, což může vést i k tomu, že např. ruský trh, který je pro EU-25 velmi důležitý, bude sýry snáze zásobován z Běloruska či Ukrajiny namísto z EU-25. – Kasein – Přes další zvyšování výroby ze 175.000 tun v roce 2004 na očekávaných 184.000 tun v roce 2005 se i přes snížení podpor jeví trh s kaseinem zatím jako velmi dobrý. Rovněž i zde nemusí být budoucí perspektiva ale tak příznivá, a to z důvodů poklesu exportu a trendu výroby náhradních zdrojů bílkovin. Odvody za použití kaseinu při výrobě kyselých a tavených sýrů nejsou (zatím) přizpůsobeny snižující se výši pomocí pro využití kaseinu.

– Sušená mléka – V případě SOM je nyní na trhu rovnováha a nepředpokládá se ani, že by byly využity limity pro intervenční nákupy. Export SOM se v porovnání s rokem 2004 snížil asi o 15 % a nyní dosahuje pouze asi 86 % objemů stanovených GATT. Export plnotučného sušeného mléka se snížil asi o 23 % a vyčerpání GATT objemů je asi na úrovni 80 %. Také zde by mohlo krácení exportních náhrad vést k problémům v budoucnosti. Podrobné bilance výroby a užití u jednotlivých komodit jsou k dispozici u Ing. Kopáčka na ČMSM.

2. KOMENTÁŘ ZÁSTUPCŮ EVROPSKÉ KOMISE – ODDĚLENÍ PRO MLÉKO Oddělení pro mléko a mléčné výrobky z hlediska pohledu jejího šéfa pana H. Versteijlena neposuzuje současný stav na trhu s mlékem pouze jako stabilní, ale označuje tento stav dokonce za historicky jedinečný. V intervenčních skladech se nyní nachází pouze 1/3 množství SOM, které zde bylo skladováno v loňském roce, a v případě másla je zásoba asi 45.000 tun přibližně na úrovni loňského roku. Komise zastává také názor, že systém řízení trhu s mlékem má nyní „pevně v rukách“. Systém tendrů (veřejných soutěží) je velmi operativní. Komise si je ale vědoma, že se vše nyní odehrává ve výhodných tržních podmínkách. Do jaké míry se tento systém osvědčí, pokud dojde ke změně těchto podmínek, je zatím nejasné. K připomínkám vzneseným k „proof of arrival“ podtrhla Komise jejich evropský „horizontální“ význam. Protože toto opatření platí rovněž v jiných sektorech, není možné pro mléčný sektor dělat jakoukoliv výjimku.

3. PLÁN ROZPOČTU EVROPSKÉ KOMISE PRO ORGANIZACI TRHU S MLÉKEM NA ROK 2006 2005 2006 2003 2004 (rozpočet) (rozpočet) Exportní dotace 1.595 1.495 1.248 1.043 61 -12 50 -7 Intervence SOM SOM do mléčných směsí 584 591 556 197 Intervence másla 159 -18 79 -3 Podpory na máslo 444 402 346 194 Privátní skladování sýrů 52 35 36 30 Školní mléko 76 67 85 78 Výrobky mimo Annex 1 238 204 186 171 -7 -5 -5 Ostatní Celkem

3.202

Návrh rozpočtu pro rok 2006 je tedy nejnižším rozpočtem, který byl kdy na oblast mléka sestaven. Komise přesto ujistila poradní výbor, že pro případ

2.759

2.581

1.703

nepříznivého tržního vývoje má vytvořeny potřebné rezervy. Ing. Jiří Kopáček, ČMSM

Nestlé Česko startuje seriál na in-line bruslích Historicky první česko-slovenský seriál závodů pro veřejnost na in-line bruslích odstartoval 16. července v Praze. Hlavním sponzorem se stala společnost Nestlé Česko. Šestidílný podnik nese název Nestlé LifelnLine Tour 2005. V Praze (16. 7.), Plzni (6. 8.), Hradci Králové (27. 8.), Brně (10. 9.), Olomouci (17. 9.) a v Bratislavě (24. 9.) jsou pro všechny zájemce od 12 let připraveny trasy 5 km, 10 km a půlmaratón (21 km). Na nejlepší v jednotlivých závodech i v celém seriálu čekají zajímavé odměny. Hlavním záměrem organizátorů je nabídnout všem

vyznavačům kolečkových bruslí možnost zazávodit si na uzavřených tratích v městském prostředí nebo se jen tak „sklouznout“. „Popularita jízdy na kolečkových bruslích stále roste a přitom jde o pohybovou aktivitu dostupnou široké veřejnosti. Proto jsme LifeInLine Tour vybrali jako jednu z hlavních součástí našeho víceletého projektu podpory a popularizace aktivního pohybu jako součásti zdravého životního stylu. Těšíme se na hromadnou účast, jakou známe z podobných akcí pro veřejnost v zahraničí,“ uvedl Martin Walter, ředitel pro vnější vztahy společnosti Nestlé Česko.

Exkluzivním mediálním partnerem se stala rozhlasová stanice Evropa 2. „Spojení LifeInLine Tour s naší stanicí vítáme, oslovujeme širokou cílovou skupinu lidí, kteří mají blízko k aktivnímu životnímu stylu,“ řekl Matouš Rek, marketingový ředitel Evropy 2. Organizátoři očekávají na startu každého závodu přes tisíc závodníků, tomu odpovídají i široké tratě, zcela uzavřené pro běžný provoz – bezpečnost účastníků je prvořadým cílem. Nestlé LifeInLife Tour není pouze o aktivním sportu, ale i o dobré zábavě při hudbě doprovázející každý závod. Bližší informace na www.lifeinline.cz. Martin Walter

Lidl pokračuje v expanzi, počet prodejen letos vzrostl na 116

Pšeničná mouka roku 2005 je ze Svijan Pšeničná mouka roku 2005 tentokrát byla vyrobena v mlýně patřícího rodině Pernerových ze Svijan. Je to již potřetí, co získala tento titul. Majitel mlýna a ředitel Bohuslav Perner (na snímku) je prapůvodní profesí chemik a působil ve výzkumném ústavu sklářském do doby, než v restituci s bratrem získali zpět rodinný majetek. Mlýn byl v zuboženém stavu a bylo potřeba velkých investic. Dnes se již na chodu mlýna a obchodní činnosti účastní jak bratrův syn a dcera, tak zpět domů z Ameriky se vrací i dcera Bohuslava Pernera, aby v rodinné firmě i ona zapustila kořeny. Jen pro výrobu oplatek firmy OPAVIA – LU, a. s., se ročně prodá 3500 tun mouky. Text a foto Eugenie Línková

PRAHA (bo) – Obchodní řetězec Lidl, který na český trh vstoupil v roce 2003, i v letošním roce rychlým tempem rozšiřuje síť svých prodejen. Zatímco v závěru loňského roku Lidl v tuzemsku provozoval 97 obchodů, nyní jich má 116 a další plánuje letos otevřít. Počet prodejen potvrdila mluvčí společnosti Lidl Jana Jabůrková, další plány tohoto obchodního řetězce však nechtěla zveřejnit. Obchody Lidl společně se sesterskými prodejnami Kaufland od loňského roku útočí na druhou pozici v žebříčku deseti největších tuzemských obchodních řetězců, která zatím patří společnosti Ahold Czech Republic, jejím 184 supermarketům Albert a 50 hypermarketům Hypernova. Nový obchod Lidl již ale vyrůstá například v Táboře a na veřejnost pronikly informace o připravované stavbě diskont-

ních prodejen v Liberci, Semilech, Olomouci či Valašském Meziříčí. Analytici odhadují, že Lidl chce v Česku provozovat kolem dvou stovek prodejen. V červnu 2003 měl Lidl v ČR prvních 14 prodejen, do konce roku 2003 se jejich počet zvýšil na 51 a v závěru loňského roku obchodní řetězec v tuzemsku provozoval již 97 prodejen. Letos byly otevřeny prodejny Lidl například v Čáslavi, Rumburku a Pardubicích. První dvě pozice loňského žebříčku firem s největšími tržbami patří stejně jako v předchozím roce řetězci Makro (38,2 miliardy korun) a společnosti Ahold (34,6 miliardy korun), na kterou prodejny Lidl a Kaufland loni z hlediska tržeb ztrácely jen 100 milionů korun. Tržby sesterských řetězců Kaufland a Lidl v loňském roce podle odhadu společnosti Incoma Research vzrostly meziročně o 7,5 miliardy korun na 34,5 miliardy korun. Kaufland a Lidl tak loni mezi desítkou největších

tuzemských řetězců vykázaly nejvyšší nárůst obratu. Druhou nejrychlejší dynamiku z pohledu tržeb měla loni síť prodejen Makro, jejíž obrat vzrostl o 2,5 miliardy korun na 38,2 miliardy korun. Diskontní prodejny, jejichž rozvoj určují německé firmy, spojuje orientace na nízké ceny. Obchody jsou jednoduché, skladovací prostory minimální a nakupuje v nich stále více lidí. Podle odborníků by příští rok mohl podíl diskontních prodejců na tuzemském trhu dosáhnout 25 procent. Češi sice stále nakupují především v hypermarketech, v posledních letech však výrazně roste obliba právě diskontních řetězců. Naopak hypermarkety podle průzkumu společností Incoma Research a GfK z pohledu oblíbenosti stagnují a supermarketům se aspoň podařilo zastavit propad v nákupních preferencích tuzemských zákazníků.

8 / z domova


HOLBA – ryzí pivo z hor Pozice značky Holba vychází ze zcela ojedinělé polohy pivovaru v horách uprostřed Jeseníků a od toho se odvíjí také její komunikační strategie. V Jeseníkách, uprostřed krásné přírody, se v hanušovickém pivovaru již více než 130 let vaří „Ryzí pivo z hor“. Není tedy divu, že nejen v okolí potkáte Horskou pivní záchranku – dvojice statných horalů čepujících chlazenou Holbu přímo z batohů na zádech. Horská pivní záchranka zabezpečuje také ochutnávky v místech prodeje lahvového piva po celou sezónu. V hospodách s Holbou na čepu čeká na štamgasty nejen jejich ryzí pivo, které mají rádi, ale také originální hry pod názvem Holbyáda. „Je to taková menší olympiáda v pivních hrách, do které se zapojilo na 300 hospod. Takže vlastně už není menší,“ říká Alena Chylová, manažerka marketingu. Holbyáda je dlouhodobý projekt, který běží již třetí rok, vždy na jaře a na podzim. Jedná se o hry v mariá-

ši a kostkách a soutěží v nich jednotlivci i celé hospody navzájem. „Není to jen Holbyáda, která přináší do hospod zábavu,“ doplňuje Alena Chylová. Například jaro oslavili milovníci hanušovického piva se soutěžními Holbístky, které jim přinášely štěstí stejně jako pověstné čtyřlístky. Naopak v létě Holba podporuje posezení venku na zahrádkách. Teď v létě tam běží „Holbaman“, malý trénink ve floorbale (hokejbal), a současně se jede Holbadrom, závody maket Formule 1. Letos zve Holba do Jeseníků také cyklisty prostřednictvím seriálu „Na kole za Ryzím pivem z hor“. Jedná se o fotosoutěž s propagací v tisku, kde pivovar zveřejňuje každý týden tipy na cyklovýlet s doporučenými trasami a podmínkami soutěže. Vítěz soutěže získá horské kolo a další dva výherci cyklodoplňky. A když přijde zima do hor, konzumenti rádi posedí ve svých vytopených hospůdkách, kde je baví pivní hry i sledování hokejových zápasů s možností sázek na vítěze. „Sezónní projekty úspěšně plní hospody, takže v nich budeme pokračovat,“ hodnotí Alena Chylová, manažerka marketingu pivovaru Holba. „Dlouhodobě úspěšným projektem je také festival Holba Session, který má velkou popularitu na Šumpersku,“ hodnotí Alena Chylová. „Koncerty přilákají posluchače z celé republiky, mnozí zůstanou déle, poznávají kraj, ve kterém se vaří Ryzí pivo z hor,“ dodává Alena Chylová. Každoročně Holba pořádá speciální akce v areálu pivovaru. Na nich se setkávají tisíce lidí z okolí i celé republiky. Patří k nim například Velká Pivní slavnost, které předchází Den otevřených dveří. Pozornost návštěvníků přitahuje také podzimní výlov rybníka. V zimě se v pivovaru loučí s rokem tradiční moravskou zabíjačkou, ke které dobré pivo patří.

v domácí soutěži hodnotilo více než 50 degustátorů, kteří v 9 kolech posuzovali nejen chuť, ale i celkovou kvalitu piva. „Těší nás, že Holba chutná konzumentům a současně ji vysoko hodnotí i pivovarničtí odborníci. Při výrobě důsledně dbáme na dodržení tradičních receptur a výrobních postupů, které přinášejí našemu Ryzímu pivu z hor jedinečnou chuť,“ komentuje úspěch sládek pivovaru Luděk Reichl. Holba ročně vystaví necelých půl milionu hektolitrů a objemem výroby se řadí mezi desítku největších producentů piva u nás. Vysoké kvalitě produktu odpovídá i moderní technologické zařízení pivovaru, do něhož výrobce každoročně investuje desítky miliónů korun.

pivovaru Holba, a ukazuje na příjemné posezení u pivovarských rybníků v areálu, připravené pro návštěvníky. Již na jaře přivítali letos pivovarníci 1000. návštěvníka. Stal se jím Marek Faltýn, který do Hanušovic přijel se skupinou svých spolupracovníků z armádního útvaru v Čáslavi. Po pečlivém odpočítávání příchozích uvítal jubilanta management pivovaru v prostorách varny s měděnými káděmi ze 30. let minulého století. Od ředitele pivovaru Zdeňka Konečného a sládka Luďka Reichla dostal jubilant pamětní list a dárkový koš plný lahodné Holby, která se uprostřed drsné přírody Jeseníků vaří již více než 130 let. Pak všichni pokračovali v poznávání provozu za doprovodu zkušeného průvodce a pivovarníka Eduarda Malíka. Dle jeho vyjádření většinu návštěvníků překvapí malebný areál pivovaru včetně rybníků. Zajímají je také studny, ze kterých se čerpá vynikající pramenitá voda pro vlastní výrobu. „Během zimy je exkurzí méně, ale od dubna počet návštěvníků začíná rychle růst. Návštěvnost dále zvyšují i speciální akce, které pořádáme, jako jsou například pivní slavnosti. Vedeme přesnou statistiku a rozhodli jsme se, že jubilanty oceníme. Už se těšíme na desetitisícího návštěvníka,“ řekla mediální zástupkyně pivovaru Hana Matulová.

Holba Šerák se těší rostoucí oblibě konzumentů

Pivovar Holba s titulem Firma Olomouckého kraje

Pivovar Holba loni prodal 170 tisíc hektolitrů světlého výčepního piva Holba Šerák. To je o deset tisíc hektolitrů, tedy 2 miliony půllitrů více než v roce předchozím. Dle vyjádření vedení pivovar letos očekává rekordní prodej. „Do června se vypilo více než 80 tisíc hektolitrů a léto máme ještě před sebou,“ říká Vladimír Zíka, ředitel pivovaru Holba, podle kterého je růst obliby jedenáctky pokračováním dlouhodobého trendu. Holba Šerák je vlajkovou lodí pivovaru, která se na celkové produkci 440 tisíc hektolitrů ročně podílí více než třetinově. Většina její produkce se vypije doma, kde přízeň konzumentů získává především díky své chuti.

Hanušovický pivovar Holba se stal vítězem letošního ročníku soutěže Firma kraje, a je tedy nejlépe hodnocenou firmou v olomouckém regionu. Cílem soutěže je vyzdvihnout význam zodpovědnosti firem ke komunitě regionu a jeho rozvoji. Hodnocení probíhá na úrovni krajů a jeho základním kritériem je posouzení společenské odpovědnosti firmy a její připravenost nést důsledky svého podnikání vůči vnitřnímu i vnějšímu prostředí. Ocenění pak získávají podniky, jejichž cílem je nejen úspěšně podnikat, ale provází je také dobrovolná snaha chovat se lépe k lidem i okolnímu prostředí. To se konkrétně promítá nejen do podpory ekonomického rozvoje regionu, ale také do jeho propagace, charity, ekologie a kulturních i společenských aktivit. Pro tyto důvody si nad soutěží vzala patronát Hospodářská komora ČR a hejtmani jednotlivých krajů. Letos se do soutěže přihlásilo 220 firem různých velikostí ze všech krajů České republiky. Pivovar Holba získal prvenství také díky ochraně přírodního prostředí, na němž se významně dlouhodobě podílí. Jednak podporou ekologických aktivit, ale také vlastní environmentální politikou. „Provozujeme biologickou čistírnu vod, která svou kapacitou pokrývá nejen čištění vlastních, ale také odpadních vod z celých Hanušovic,“ říká Zdeněk Konečný, předseda představenstva a ředitel pivovaru, a zmiňuje také ochranu ovzduší, k níž přispívá nová plynová kotelna dle norem EU. Významným prvkem s ekologickým dopadem je rovněž používání plně recyklovatelných obalových materiálů. „K aktivitám, které směřujeme na podporu zdraví, patří např. Mamocentrum Femina, kde jsme finančně přispěli na přístrojové vybavení i nákup zdravotnického materiálu.“ Doplňuje Zdeněk Konečný.

Pivo jako hora Právě teď se v hanušovickém pivovaru rodí Holba Šerák Speciál, který právě teď dozrává v ležáckých sklepech. Hanušovičtí ho vaří u příležitosti letošních Pivovarských slavností, plánovaných na první sobotu v září. Do té doby bude 500 hektolitrů hanušovického speciálu zrát v ležáckém sklepě. „Holbu Šerák Speciál vaříme na stupňovitost 13,51. Aby měl správnou chuť i říz, musí se nechat dva měsíce uležet,“ říká sládek Luděk Reichl a charakterizuje speciál jako pivo sytě zlatožluté barvy, plnější sladové chuti a vyšší příjemné hořkosti, což způsobuje větší podíl sladu i chmele. Jeho stupňovitost odpovídá výšce jesenického kopce Šerák, což je 1351 m, po kterém nese název stejně tak, jako hanušovická jedenáctka.

Pivovar na jaře přivítal jubilejního návštěvníka Každoročně hanušovický pivovar navštíví několik tisíc návštěvníků, kteří mají zájem poznat, kde a jak se vaří Ryzí pivo z hor. „Exkurze jsou nejsilnější v létě, kdy k nám přijíždějí lidé z celé republiky i zahraničí,“ říká Luděk Reichl, sládek

Zahrádky se v létě proměnily v Holbadromy, vítězství zde oslavují také Holbamani

HOLBA Premium získala medaili za chuť a kvalitu v soutěži Česká pivní pečeť V konkurenci 43 piv různých značek v nejsilněji zastoupené kategorii světlých ležáků obhájila letos Holba Premium bronz v prestižní soutěži Česká pivní pečeť. Navázala tak na svůj mezinárodní úspěch ve Stockholmu, kde nedávno získala stříbro. Jednotlivá piva

Od ředitele pivovaru Holba Zdeňka Konečného převzal jubilejní tisící návštěvník pamětní list. (Foto Moravský Sever)

U své oblíbené Holby mohou štamgasti, výletníci a všichni ostatní v létě nejen příjemně posedět. Vítané zpestření jim přinášejí speciální hry Holbadrom a Holbaman. Zatímco tu první si volí většinou fanoušci F1, a tedy příznivci rychlé jízdy, druhou preferují všichni, kteří vsázejí na správnou trefu. Smyslem hry Holbaman je nastřílet co nejvíce branek z pěti možných pokusů. Branku hlídá statný borec s logem Holby na drese, takže být úspěšný vyžaduje trochu šikovnosti i štěstí zároveň. Všichni mají k dispozici hokejky a míčky a střílí se na stejnou vzdálenost. V případě shodného výsledku postupují hráči do dalšího kola se stejnými pravidly. Na vítěze čeká odměna, která má říz – 24 plechovek piva HOLBA. Druhý v pořadí dostává dárkový balíček Holba. Holbadrom představuje dráha, na které jsou umístěny pivní plechovky. Startující závodí s dálkově ovládanými auty Holba Formule 1. Rozhoduje čas, za který projedou dráhu slalomem tam a přímou čarou zpět. Nejrychlejší se stává vítězem a získává zlato v podobě kartonu plechovek Ryzího piva z hor.

Stromy Jeseníkům Řadu projektů, kterými se pivovar Holba významně podílí na ochraně přírody, nyní rozšířila spolupráce s Lesy České republiky. Letos se zaměstnanci pivovaru rozhodli, že přispějí k omlazování lesních porostů v horách, kde má pivovar sídlo, prostřednictvím akce Stromy Jeseníkům. Výsadba více než pěti set malých smrčků proběhla hned v červnu na známé trase Vřesová Studánka – Keprník, přesněji v úseku od Vřesové Studánky po Sedýlko. Zkušený tým „sazečů“ pod vedením výkonného ředitele Vladimíra Zíky zvládl svůj úkol během několika hodin, což se dalo považovat za výkon téměř profesionální. Na svěžím horském vzduchu všem vytrávilo, a tak přišel vhod guláš a chlazená Holba v nedaleké hospodě.

rozhovor / 9


5 otázek pro:

Ing. Jiřího F u s k a, prezidenta Českého svazu malých nezávislých pivovarů a předsedu představenstva společnosti Pivovar Černá Hora, a. s. pivovar vyrábí 8 druhů piv, včetně nefiltrovaného. Vyrábíme 10%, 11%, 12% a 14% stupňová piva a za svou kvalitu a chuť získává pivovar každý rok ocenění. Vyrábíme také 13 druhů nealko nápojů, včetně sycených a nesycených vod. U nealko dosahujeme vysoké kvality bez umělých sladidel, na bázi české tradice kvalitních výrobků, a pokud jsou mé informace správné, tak jsme jediný výrobce, který za svůj výrobek dostal Zlatou Salimu v roce 2004. Dalším doplňkovým programem je výroba pálenky z piva, která získala oblibu českých i zahraničních spotřebitelů. Vyrábíme ji ve dvou provedeních, v originální bílé verzi bez archivace a ve zlaté verzi v barikovém provedení, které je uloženo na jeden rok do dubových sudů. Vysoká kvalita, bohatý sortiment napojený na gastronomii, trvalé oslovování gurmánské skupiny a samozřejmě i turistů, kteří přijíždějí do České republiky za poznáním českého piva jako naší speciality. A v tomto úsilí vidím naše velké poslání. Současně vstup do EU a dobré jméno českého piva vytváří exportní možnosti, které skoro všechny pivovary začínají využívat.

1. Spotřebou piva patří naše země ke světové špičce. Důvodů je více – tradice, vysoká jakost, úžasná nabídka pro spotřebitele atd. Pivovarnictví tím pádem prosperuje a nebojím se říci, že vzkvétá. Porevoluční vývoj přinesl i radikální změny ve vlastnictví jednotlivých pivovarů a tím i současnou výraznou rozdílnost ve velikosti pivovarských subjektů. Jednou z nezastupitelných pivovarských skupin jsou malé nezávislé pivovary. Jste nejen rozhodujícím vlastníkem Pivovaru Černá Hora, a. s., tedy malého nezávislého pivovaru, ale také prezidentem českého a činovníkem evropského seskupení malých a nezávislých pivovarů. Jakou pozici a šance na tuzemském a velkém evropském trhu mají malé nezávislé pivovary nyní a jaké vyhlídky mají tyto pivovary do budoucna? Určitou část odpovědi jste řekl v otázce. Základem úspěchu českého pivovarnictví je jeho unikátní technologie, z níž se odvíjí bezkonkurenční chuťová dispozice piva. Tou se odlišujeme od ostatních pivovarů evropských. Pokud bychom však všichni podlehli obecnému zprůmyslnění, pak bychom pod tlakem trhu a sítí vyráběli výrobky, které by byly podle odběratelských gigantů cenově přijatelné, ale se sníženou kvalitou. Malé nezávislé pivovary se však v rozhodné míře snaží udržet historické postupy, včetně ruční výroby. Jejich součástí jsou rozdělené výrobní technologické postupy, a to varna, spilka, ležácké tanky. Je to technologie náročná, ale klasická, kterou je nutné zachovat. Odpovídá původním výrobním postupům a je samozřejmé, že je časově náročná a nákladnější než velkovýroba v CK tancích. Vytváří však možnosti, kterých malé pivovary rádi využívají. Jedná se o naprosto plynně variabilní možnost vařit speciály i běžná piva s výraznou specifickou chutí. Mohu tedy říci, že tyto možnosti pro malé pivovary přinášejí obchodní prostor a následný prodej v gastronomii a menších obchodních organizacích. Pokud se týká rozdělení trhu mezi malé a velké pivovary, tak je třeba říci, že vstupem zahraničního kapitálu do velkých pivovarů, a současně ovládnutí jejich obchodních partnerů významných obchodních sítí, omezilo prostor malých pivovarů v prodejnosti. Vzhledem k tomu, že tyto řetězce navazují na své mezinárodní smlouvy v prodeji piva a berou regionální pivovary pouze jako doplněk, protože tyto nejsou schopny dodávat plošně, používají tak vůči malým pivovarům tlak na cenu, přestože kvalita malých pivovarů vzhledem k historické ruční výrobě má vyšší náklady, které odpovídají této produkci. Když tedy shrnu tuto větu, snižuje se obchodní prostor malých pivovarů a pokud česká legislativa nevytvoří zákonné podmínky, aby nebyl ohrožen prodej malých výrobců v obchodních řetězcích, je výroba o a odbyt těchto producentů ohrožena. Vzhledem k tomu, že malé pivovary nemají takový finanční prostor k propagaci a kvalita, náročnost výroby, sortiment jsou neoddělitelnou součástí české gastronomie a českého piva, měl by pro ně být vládou vytvořen stejný program s propojením výroby a turizmu jako pro české vinaře, olivové háje v Itálii, Španělské pobřeží apod., protože české pivo je světovou raritou a vedle Prahy a historie je nejvýznamnějším turistickým artiklem České republiky. To není novinka, ale to řekne většina turistů, kteří přijedou do Prahy a za pivem. 2. Při prohlídce pivovaru v Černé Hoře je vidět na každém kroku nesmírné úsilí a tvůrčí činorodost. Co však stojí opravdu za zmínku, je hluboký cit a smysl pro detail při zachování historických výrobních budov a následné naroubování moderních technologií do původních staveb. K tomu využívání tradiční techniky a technologie v novém pojetí, ale i zázemí pro zaměstnance a služby veřejnosti. Co je motivem všech těchto prvků využívaných ve Vašem pivovaru? A můžete se v této souvislosti zmínit o výročích pivovaru? Součástí koncepce rozvoje pivovaru Černá Hora, návazně na druhý program rozvoje turistiky v pivovaru i regionu, je hledisko, které cílí zejména na to, aby nebyly porušeny původní historické

C U R R I C U L U M V I TA E :

Ing. Jiří Fusek Ing. Jiří Fusek. Narozen 5. 1. 1945. Ženatý, tři děti. Vzdělání: Střední průmyslová škola stavebních hmot VÚT stavební Brno – stavební inženýr Po ukončení vzdělání řada technických funkcí, a to na místech náměstků nebo ředitelů ve výrobních podnicích stavebních hmot. V období let 1989–1992 ředitel odboru výroby stavebních hmot na Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR. V roce 1992 se podílel na zakoupení privatizované jednotky DCD Prosenice, kterou komplexně zmodernizoval. Dále zakoupil závod na výrobu polystyrenu Plastik Slavětín, a vytvořil tak jednu z nejsilnějších organizací tohoto typu na území ČR s 50% exportem. V roce 1996 tato firma spolu s ostatními společníky prodána a vytvořeny nové společnosti. Firma PRELAX spol. s. r. o. se sídlem v Přerově se zabývá stavebně-obchodní činností, zde je jednatelem společnosti. V roce 1996 se podílel na privatizaci Pivovaru Černá Hora, vytvořena akciová společnost, funkce předsedy představenstva. V roce 1999 byl zvolen prezidentem Českého svazu malých nezávislých pivovarů a v roce 2003 zvolen prezidentem Evropského svazu malých nezávislých pivovarů.

objekty. Naší snahou v tomto smyslu je umístit do všech původních prostor nové moderní technologie tak, aby nebyl porušen celkový stavební charakter objektů. A to se nám daří. Rekonstrukce tedy probíhají s určitým záměrem vytvořit turistickou trasu, která našim návštěvníkům umožní se dokonale seznámit s technologickými pivovarskými postupy. Současně však dbáme na to, aby si mohl návštěvník vychutnat také stavební i dekorační prvky našeho pivovaru, včetně historických exponátů výrobního zařízení. Jsem stavební inženýr, a proto nemohu dělat hanbu své profesi. Dále to souvisí i s tím, že si velmi vážím a obdivuji historické památky a sám považuji zachovalé historické pivovary nejen za turistickou atrakci. I ony naše budovy patří k historickým stavebním skvostům našeho regionu, které si zaslouží radikální obnovu a další užitný rozvoj, protože ve spojení s přírodními krásami, hrady, zámky je pak zde vytvářen úžasný potenciál historických staveb, ale i důvod na přilákání a udržení turistů v dané oblasti. A pak i nadcházející výročí pivovaru nás motivují k další poctivé práci. V tomto roce oslavuje pivovar Černá Hora 475. výročí svého založení a příští rok oslavíme výročí jeho novodobé historie – 10 let od vzniku společnosti Pivovar Černá Hora, a. s., jíž mám tu čest reprezentovat. 3. Malé pivovary obvykle dodávají své výrobky „kolem komína“. Ve Vašem případě jsou zřetelné snahy dobývat i další tržní lokality. Jak se Vám daří tato obchodní politika a o jaké obchodní strategii nadále uvažujete? Budete vyvážet své

výrobky i mimo naše území republiky? Současně by bylo vhodné představit Váš celý výrobní sortiment, protože vedle piva máte i svůj program nealko nápojů. Původně u nás prodávaly pivo pivovary jen ve svých regionech, do roku 1989 v rámci systému rajonizace. Po revoluci začaly využívat plnou ekonomickou sílu velké pivovary, zejména po vstupu zahraničního kapitálu, které obsadily rozhodující část našeho trhu, ale také úspěšně exportují. Pokud mohu hodnotit technický a technologický stav našeho pivovaru, v jakém jsem ho převzal, byl tak jako ostatní pivovary po revoluci velmi zastaralý a na nízké technické úrovni. Privatizace a následné tržní chování majitelů pivovarů vedla k rozvojovým výrobním koncepcím a modernizaci. Tlak konkurence v nejbližším okolí donutil každého z nás upravit své odbytové plány a celkové obchodní chování. Dnes je možno říci, že základním odbytovým územím našeho pivovaru Černá Hora není jen nejbližší okolí, ale je to celá Morava, východní Čechy a Praha s tím, že v menším množství se pivo prodává i v jiných regionech. Při našich cestách v zahraničí a naší účasti na veletrzích vznikl nový požadavek na export našich výrobků. Přitom, a to zdůrazňuji, zásadně odmítáme výrobu a export levného ekonomického piva, které nevyrábíme a vyrábět nechceme. Zaměřujeme se v zahraničí na gastronomii, a pokud ten prostor najdeme i v obchodních sítích, tak chceme dodávat pouze pivo – český speciál. Pokud se týká námi vyráběného sortimentu,

4. Víme, že pivovarské řemeslo není Vaším původním povoláním. O to s větším obdivem sledujeme obchodní aktivity Vaší společnosti, její dosavadní výsledky a zejména výbornou úroveň výrobní základny, včetně estetických hledisek. Co předcházelo Vašemu dnešnímu profesnímu postavení vlastníka a vedoucího manažera Pivovaru Černá Hora, a. s.? Jak se cítíte v této roli a co hodnotíte jako největší pozitivum a co na straně druhé považujete za negaci? Nejsem pivovarský specialista, jsem stavební inženýr, hmotař a tuto práci jsem vykonával prakticky celý život, až do doby, kdy jsme se rozhodl odejít ze své původní profese. V roce 1996 jsem se skupinou kolegů v rámci nových aktivit zakoupil ve veřejné dražbě pivovar Černá Hora. Postupem času jsem se stal majoritním vlastníkem akcií. A protože mám zájem se v každé práci rozvíjet, zaměřil jsem se na kompletní rekonstrukci jak stavební, tak strojní. Řada mých zkušeností z minulosti mi velmi pomohla, neboť technika je všude stejná. Za důležité považuji, že mojí představou práce není hromadění peněž, ale vidět za sebou činnost a konkrétní výsledek. Nejvíc bývám potěšen, když výsledky mé práce hodnotí pozitivně moje okolí a naši návštěvníci. Sžil jsem se s pivovarem a regionem a to, co každý může zhlédnout, je výsledek mé práce a mého kolektivu. Za negaci v naší práci stále považuji to, že ještě nejsou dotaženy všechny legislativní záležitosti pro klidnou a zodpovědnou práci. Není chráněn poctivý výrobce a zákony přiliž obhajují lidi, kteří vstupují do podnikatelského prostředí s nekalými úmysly. Přitom doba jejich postihů je v nedohlednu a při vleklých soudních jednáních za sebou smažou stopy. 5. Jste velmi vytíženou osobou, která se stará nejen o vlastní podnik, ale i jako svazový činovník o problematiku malých nezávislých pivovarů u nás i v Evropě. Co je v současné době nejaktuálnějším tématem v obou těchto svazech? A máte také nějaké nepracovní koníčky, a pokud ano, máte na ně čas? V závěru našeho rozhovoru bych Vás rád požádal o Vaše osobní krédo. Jaké je? Co já považuji za významné téma, je vlastně postavení českých pivovarů, tj. nejen poslání, že patříme mezi atrakce, které přinášejí obrovské zdroje do státního rozpočtu a přitahují turisty, ale vidím stále velký prostor státu v tom, aby rozvoj tohoto odvětví podpořil ne ve výrobních, ale i ostatních aktivitách, stejně jak tomu bylo v jiných zemí, kde je podporován turismus spojený s tím průmyslem, který je pro zemi charakteristický. Pro ČR je charakteristické pivo a všechno ostatní se také u nás vyrábí jako všude ve světě, a proto je nutné využít potenciálu v rámci reklamy a rozvoje služeb tak, aby na tom nejvíce vydělala ČR a region. Pokud se týká mimopracovních koníčků, tak nemám přiliž mnoho času. Využívám však klidových aktivit – historie, památky, knihy. Pokud se týká mého osobního kréda, myslím si, že úspěchu lze dosáhnout tím, když člověk není zloděj ve své vlastní firmě a práce je pro něj koníčkem. Děkuji za rozhovor. Ing. František Kruntorád, CSc.

10 / z domova


Dobrý nákup s trochou štěstí

Ing. Petr Hermély přebírá ocenění „Výrobek Olomouckého kraje“ pro pivo ZUBR Gold.

Světlé výčepní ZUBR Gold s titulem Výrobek Olomouckého kraje Přerovská jedenáctka ZUBR Gold získala titul Výrobek Olomouckého kraje 2005 v soutěži, která hodnotila celkem 70 výrobků od 25 producentů ze střední Moravy. Posuzovala se kvalita, chuť, složení i úroveň obalu produktů a z přihlášeného počtu odborná porota ocenila 16 vítězných. V pivovaru Zubr se vaří pivo klasickou výrobní technologií za dodržení tradičních receptur již více než 130 let. Způsob výroby a mimořádně kvalitní suroviny přinášejí přerovskému pivu jeho vyváženou chuť, díky níž dnes Zubr patří mezi značky s nejvyšším počtem odborných ocenění. Pivovar loni vystavil 283 tisíc hektolitrů piva, z čehož Zubr Gold představuje 60 tisíc hektolitrů. V loňském roce vzrostl jeho prodej o více než dvacet procent a dobře jde odbyt také letos. Obliba jedenáctky je patrná a lze předpokládat její růst, vyjadřuje Pavel Svoboda, ředitel pivovaru. Zubr Gold je pivo zlato-medové barvy s hustou, jemnou a trvanlivou pěnou, vyznačující se střední až vyšší zaokrouhlenou plností a silnějším, dobrým řízem. Charakteristickým znakem je střední intenzita hořkosti s jemným harmonickým charakterem. Zubr je v regionu silnou značkou a stejná je i jeho pozice jako jednoho z největších potravinářských výrobců a zaměstnavatelů v kraji, říká Svoboda, ředitel podniku, který zdobí titul Firma kraje i další ocenění za přínos při rozvoji města i regionu, v němž firma podniká. Úspěch svého pivního favorita teď slaví také štamgasti v hospůdkách se Zubrem na čepu, kde se právě rozbíhají turnaje ve střelbě laserovou pistolí spolu se zábavným programem. Bojovat s žízní a získat odměnu mohou i konzumenti lahvového piva, které od května zdobí nové etikety.

Celkové jsou etikety vnímány jako výrazné se zdařilým barevným rozlišením jednotlivých druhů piv podle jejich stupňovitosti, moderní a zaujímající pozornost. Přinášíme vám výsledky průzkumu, při němž tazatelé oslovili 100 respondentů dle náhodného výběru v supermarketech Hypernova, Kaufland, Hypernova a Albert na Moravě. Vzorek tvořili zákazníci uvedených supermarketů bez ohledu na to, zda zakoupili či nezakoupili jakoukoli značku piva nebo zda jsou či nejsou konzumenty značky ZUBR. Do průzkumu byli zařazeni pouze ti respondenti, kteří pivo konzumují minimálně jednou měsíčně. Uvádíme hodnocení etikety dle předložených výroků, které mají charakterizovat etiketu piva ZUBR. K posouzení vhodnosti jednotlivých výroků byla použita sedmibodová škála (1 = výrok etiketu vůbec nevystihuje, 7 = výrok etiketu zcela vystihuje).

Bojujte s žízní a staňte se vítězem! Pro úspěšný boj s žízní připravil přerovský pivovar speciální akce pro příznivce čepovaného i piva v lahvích.

K D O P I J E N E J V Í C , V Y H R Á VÁ Jednalo se o SMS soutěž, která přinesla úspěch věrným zákazníkům lahvového piva ZUBR. Ti si mohli konzumaci své oblíbené značky zpestřit trochou zábavy. Jednoduchý princip spočíval ve sledování kódů ukrytých pod korunkovými uzávěry a jejich zasílání prostřednictvím SMS. Kdo poslal nejvíce kódů , stal se vítězem! Atraktivní ceny čekaly také na první tisícovku hráčů s největším počtem kódů.

Soutěž O nejlepší slogan pro konzumenty kreativce Tady byla velká šance pro všechny tvořivé jedince, a to dokonce i ty, kteří pivo nekonzumují příliš často. Soutěž podpořily informace na etiketách, letácích a www.zubr.cz. Ty konzumenty vyprovokovaly k akci natolik, že jsme do uzávěrky obdrželi skoro tisícovku sloganů. Jediným omezením pro tvůrce byla jejich délka, která nesměla přesáhnout třicet znaků. Při posuzování zaslaných sloganů jsme přihlédli nejen k jejich marketingovému zacílení, ale v některých případech také k humornému pojetí. Nyní již známe deset oceněných, mezi kterými se jedničkou stal slogan:

ZUBR – LEGENDA PROVĚŘENÁ ŽÍZNÍ, dále se umístily: Nové etikety na lahvovém pivu Zubr konzumenty zaujaly.

Nové etikety na pivu ZUBR jsou stylové a osobité Tak hodnotila většina dotázaných v průzkumu, který měl prověřit vnímání nových etiket na lahvích a plechovkách. Dále je respondenti charakterizovali jako zajímavé, výrazné, moderní a elegantní. Pozitivně hodnotili jejich design, tvar i barevnost a celkově se líbil také jemnější tvar krčkové etikety.

Graf ukazuje reakce dotázaných konzumentů na nové etikety.

ZUBR – DÍTĚ PIVNÍCH BOHŮ ZUBR – TROFEJ OPRAVDOVÝCH LOVCŮ K CHVÁLE ZUBRA 30 ZNAKŮ NESTAČÍ ZUBR – KDYŽ ŽÍZEŇ ÚTOČÍ JAKÁSI LUDRA VYPILA MI ZUBRA I UČITELKY PIJÍ ZUBRA! ZUBR – TEKUTÉ INFORMACE ŽÍZEŇ JE MOCNÁ, ZUBR MOCNĚJŠÍ KDO PIJE ZUBR, MÁ ZUBY JAK BOBR

Už od dubna se to na vybraných super a hypermarketech pěkně točí. Ochutnávkové týmy tady roztočily zbrusu nová kola štěstí. Stačí nakoupit šest Zubrů a můžete si „vytočit“ skvělou výhru. Zkrátka dobrý nákup s trochou štěstí Vám udělá radost. Abyste nekupovali „Zubra v pytli“, jsou pro vás připraveny ochutnávky. Probíhají u speciálních výčepů před markety i ve stáncích uvnitř prodejen. Do konce roku proběhne na tisíc ochutnávek. Vezmi s sebou pár peněz a do naší hospody vlez. Tentokrát nejen štamgasty dostane síla chuti piva Zubr, ale taky zábava, která má říz. V hospodách právě teď běží oblíbená Laser Strip Tour. Jak název napovídá, jedná se o střelbu laserovou pistolí, ale to není zdaleka všechno. Za každá dvě vypitá piva na účtence má každý zájemce k dispozici deset ran. Správné trefy se načítají a dosažení určitého počtu všemi střelci znamená o jeden kousek oděvu striptérky méně. O tom, jak moc se nakonec slečna odhalí, rozhoduje pouze správná muška střelců. Od července může navíc osazenstvo hospod sledovat střelecký souboj s démony suchopáru prostřednictvím projekční laserové střelnice. Od srpna startuje Silácká tour 2005, která každoročně plní hospody.

Nový provoz: kvasničárna Díky kvasnicím se mladina na spilce mění v mladé pivo, které je připraveno k dokvašování a zrání. V otevřených kádích kvasnice rozkládají cukry na alkohol a oxid uhličitý, kterým se pivo přirozenou cestou sytí. Kvasnice jsou velmi citlivé na jakoukoli změnu, která může ovlivnit nejen jejich růst, ale také následnou aktivitu. Z těchto důvodů pivovar volí cestu získání vlastní kultury kvasnic a jejich uchovávání i čištění. Dříve to zabezpečoval starší provoz s manuální obslužností, který dnes nahradila moderní technologie kvasničárny. Její hlavní součástí jsou uzavřené tančíky s chlazeným pláštěm umožňujícím udržení standardní teploty okolo dvou stupňů Celsia. Hlavní předností tohoto provozu je jeho automatické řízení a současně sterilita. Nové zařízení umožňuje nejen přesné dávkování kvasnic do mladiny, ale také dokonalé čištění použité kvasničné kultury. Nová je také sanitační stanice a do tří měsíců bude ukončena špičkově vybavená propagační stanice umožňující vlastní množení kvasnic.

Poslední etapa modernizace a výstavby pivovaru Na podzim pivovar Zubr ukončí rekonstrukci posledního objektu areálu a s ním i pětiletý projekt modernizace a výstavby. Během něho došlo k významným investicím do výrobních technologií a zařízení a současně k rozsáhlým úpravám areálu pivovaru. Modernizace byla zahájena před pěti lety a probíhala v několika etapách. V první fázi se pivovarští zaměřili na zvyšování kvality produktu a s tím související modernizaci výroby. Sem spadá největší investice v novodobé historii pivovaru, kterou je kompletní rekonstrukce varny. Dnes se pivo ZUBR, známé svou silou chuti, vaří v moderní stylové varně, ojedinělé svou technologií i vnitřní architekturou. Po varně následovala modernizace strojovny zabezpečující výrobu chladu a tlakového vzduchu. Výkonné moderní kompresory a kondenzátory zintenzívnily například výrobu ledové vody potřebné nejen k chlazení mladiny, ale také při kvašení piva na spilce. Významným prvkem bylo zavedení systému sledování a řízení spotřeby vstupních médií, jako jsou voda a vzduch, což vede k úsporám z hlediska ekologického i ekonomického. Již více než 130 let vyrábí pivovar české pivo klasickou technologií dle tradičních receptur. Stejně jako za našich pradědů stojí ve spilce řady otevřených kádí plné piva. Před dvěma roky se opravovalo také tady, konkrétně šlo o rozsáhlé opravy kvasných kádí, které musí odolávat náročným vnějším podmínkám. Současně se spilkou proběhla instalace nové technologie kvasničárny, sanitační stanice a nyní pivovar dokončuje výstavbu a zařízení propagační stanice. Jde o zcela nový provoz, kde probíhá množení kvasnic. Bez povšimnutí nezůstal ani ležácký sklep, kde pivovar dlouhodobě řešil vysokou vlhkost. S tou je teď konec díky novému systému aktivního vysoušení zdiva. Druhou etapu modernizace a výstavby ukončily opravy ležáckých tanků, ve kterých Zubr zraje až šedesát dní. Jejich vnitřní povrch musí odolávat extrémní námaze, a proto je nutné udržovat ho v bezvadném stavu. Nyní probíhá poslední fáze modernizace a výstavby, kterou zahájily úpravy budov a nádvoří pivovarského areálu. Kromě toho došlo k instalaci moderní etiketovačky PET lahví. Nyní probíhá rekonstrukce hlavní budovy pivovaru spolu s hlavním vjezdem a vrátnicí. Při návštěvě pivovaru na první pohled zaujme centrální dvůr, především díky svému praktickému a současně nápaditému řešení. Při pohledu na něj by pamětníci jistě zavzpomínali na dobu Akciového pivovaru, jehož podobu dnešní nádvoří připomíná. Pivovar Zubr je v cíli významné etapy, která přinesla nejen zdokonalení výroby, ale současně obnovila tvář pivovaru s dlouholetou tradicí.

V letošním roce se ve vybraných marketech po celé Moravě uskuteční přibližně tisíc ochutnávek piva ZUBR.

z domova / 11


Lobkowiczký pivovar dále posiluje své pozice na exportních trzích ZMĚNY VE STRUK TUŘE VLASTNÍKŮ PIVOVARU PŘINÁŠEJÍ NOVÝ KAPITÁL A TRHY Knížecí pivovar Lobkowicz z Vysokého Chlumce na Sedlčansku realizoval v loňském roce více jak 55 % svého obratu na zahraničních trzích, a podílem produkce určené na vývoz tak obsadil první místo mezi českými pivovary. V těchto dnech byl zakončen proces změny vlastnické struktury, který má přímou souvislost s exportními úspěchy pivovaru posledních let. Dosavadní vlastník, jedna z tuzemských firem spravující majetek rozvětvené rodiny Lobkowiczů, která působí mimo pivovarský obor, rozdělila a prodala svůj 100% obchodní podíl v pivovaru novým majitelům. 50% obchodní podíl zůstává v rukou rodiny Lobkowiczů, reprezentované panem Williamem Lobkowiczem, druhým podílníkem. Taktéž s 50 % obchodního podílu na pivovaru je německá firma LBC Management GmbH, kontrolovaná panem Rainerem Schrothem, který budoval od roku 1993 importní firmu pro pivo Lobkowicz a jeho distribuci na celém území Spolkové republiky Německo. Dosavadní ředitel a prokurista pivovaru Ing. Peniaštek uvedl, že hlavní motivací nových vlastníků je zefektivnění a navýšení výrobních kapacit pivovaru a stabili-

zace růstu exportů do zemí Evropské Unie. Celková produkce piva Lobkowicz bez licenční výroby dosáhla v roce 2004 množství 93 500 hektolitrů.

Lobkowiczký pivovar ve Vysokém Chlumci Lobkowiczký pivovar se nachází v malé obci Vysoký Chlumec, cca 7 kilometrů od Sedlčan v okrese Příbram. Pivovar patří mezi malé nezávislé pivovary s roční produkcí do 200 000 hl piva.

V Lobkowiczkém pivovaru se stále používá tzv. klasický český způsob výroby, který je ve stručnosti charakterizován procesem varna – spilka – sklep. Tento technologický postup se i v České republice stává stále vzácnější a velkými pivovary již není praktikován. Pivovar uvádí jako oficiální datum počátku výroby ve velkém období 15. století, tj. konkrétně od roku 1466. Tato datace řadí pivovar ve Vysokém Chlumci mezi vůbec nejstarší v Čechách. Již z roku 1474 pochází první dochovaný podrobný popis výrobní technologie piva. V roce 1611 došlo k první kompletní modernizaci. Prakticky od začátku existence pivovaru byli jeho většinovými vlastníky roudničtí Lobkowiczové, což platí (s výjimkou let 1939–1992) dodnes. Lobkowiczký pivovar zásobuje zejména okolní okresy Příbram, Benešov, Tábor a Písek, kde patří mezi jeho pravidelné odběratele zhruba 150 restaurací s pivem točeným a dále 150 prodejen s pivem lahvovým. Více jak polovina roční produkce je vyvážena do zemí Evropské Unie, zejména Německa, Švédska,Velké Británie a Francie. Menší část produkce putuje také do zámoří, tj. USA a Kanady. V současném vlastnictví lobkowicz-

Zprava: William Lobkowicz a spolumajitel Rainer Schroth. ké roudnické větve jsou kromě Lobkowiczkého pivovaru ve Vysokém Chlumci také zámky v Nelahozevsi, Lobkowiczký palác v Praze a Roudnici nad Labem, hrad Střekov a Zámecké vinařství Roudnice nad Labem. Na zámku v Nelahozevsi je soustředěna jedna z největších a nejvýznamnějších sbírek výtvarného umění v Čechách, samozřejmě přístupná veřejnosti.

SOUČASNÝ SORTIMENT: světlé výčepní – Lobkowicz Princ 10% světlý ležák – Lobkowicz Vévoda 11% světlý ležák – Lobkowicz Kníže 12% tmavý ležák – Lobkowicz Baron 12% mahagonový ležák – Démon. Ing. Petr Peniaštek, ředitel a prokurista pivovaru

Ostravar kvůli rostoucí poptávce investoval do stáčecí linky OSTRAVA (bo) – Pivovar Ostravar ze společnosti Pivovary Staropramen investoval bezmála deset milionů korun do modernizace své stáčecí linky. Jde o investici, která souvisí s přípravou pivovaru na hlavní sezonu a s rostoucí poptávkou po značce Ostravar, řekl vrch-

ní sládek pivovaru Robert Kužela. „Před prázdninami jsme na 14 dní přerušili provoz ve stáčírně láhví a nainstalovali zde supermoderní novou prohlížečku prázdných lahví,“ upřesnil Kužela. Zařízení bylo vyrobeno v Německu a

podle sládka kontroluje láhve před jejich naplněním. Kromě investic do modernizace výrobních zařízení se Ostravar podle Kužely připravil na vrchol hlavní sezony tím, že se snaží o rozšíření letních zahrádek v Ostravě a začátkem července zahájil novou billboardovou kampaň.

Pivovar Ostravar je největším regionálním producentem piva v Moravskoslezském kraji. Loni vyrobil 575.000 hektolitrů piva, což je nejvíce v jeho novodobé historii. V roce 2003 uvařil 475.000 hektolitrů piva. Letošní prodej má opět vzrůst. A. s. Pivovary Staropramen, kam

kromě Ostravaru patří pivovary Smíchov a Braník, loni zvýšila meziročně prodej o 2,2 procenta na 2,84 milionu hektolitrů. V tuzemsku má společnost čtrnáctiprocentní podíl, což je nejvíce po lídrovi trhu Plzeňském Prazdroji. Pivovary Staropramen jsou součástí belgické pivovarnické skupiny Interbrew.

Budějovický Budvar, n. p., komentuje poslední rozhodnutí Městského soudu v Budapešti o označení původu Maďarský soud potvrdil právo Budějovického Budvaru na ochranu označení místa původu „Budějovické pivo“ a „Českobudějovické pivo“ včetně jazykových překladů. V platnosti zůstávají všechny ochranné známky, například známky „Budweiser Budvar“ a „Budweiser“. Rozhodnutí soudu nenaruší žádné obchodní aktivity podniku Budějovický Budvar, n. p., v Maďarsku. České Budějovice (bb) – Budějovický Budvar, n. p., obdržel od svého právního zástupce zprávu o rozhodnutí Městského soudu v Budapešti ve věci odvolání ve sporu o označení místa původu. Po rozboru této zprávy může Budějovický Budvar, n. p., prohlásit, že informace publikované o této záležitosti v médiích mají zavádějící výklad a jsou v rozporu se skutečným stavem

věcí. Proto považujeme za nutné uvést na pravou míru informace publikované v médiích a upozornit zejména na tyto skutečnosti: 1. Rozhodnutí Městského soudu v Budapešti řešilo pouze odvolání na dřívější rozhodnutí maďarského Patentového Úřadu, které se týkalo sporu o označení místa původu. Anheuser-Busch napadl pět označení původu registrovaných podle Lisabonské dohody – „Budějovické pivo“, „Českobudějovické pivo“, „Budějovický Budvar“, „Budějovické pivo – Budvar“ a „Bud“ – s argumentací, že daná označení původu nesplňují podmínky pro to, být označeními původu, a proto by jim měla být poskytnutá ochrana odejmuta. Patentový Úřad rozhodl, že označeními původu jsou pouze označení „Budějovické pivo“ a „Českobudějovické

pivo“ (včetně překladů). Tři zbývající jimi nejsou, a proto jim ochranu odejímá. Proti negativním částem rozhodnutí Patentového Úřadu se odvolaly obě strany. Soud nyní odvolání obou stran zamítl a potvrdil původní rozhodnutí Patentového Úřadu. Proti poslednímu výroku soudu je možné podat odvolání, a rozhodnutí tedy stále není konečné. Možnost odvolání v současné době zvažujeme. 2. I v případě definitivního potvrzení tohoto rozhodnutí maďarského soudu zůstávají v platnosti označení zeměpisného původu „Budě-

jovické pivo“ a „Českobudějovické pivo“ včetně překladů, tj. včetně „Budweiser Bier“, a nadále platí všechny ochranné známky včetně „Budweiser Budvar“ a „Budweiser“. Tato skutečnost je pro nás vysoce pozitivní. 3. Pro náš další vývoz a užívání známky Budweiser se po tomto rozhodnutí soudu nic nemění a v žádném případě nebudou narušeny naše obchodní aktivity v Maďarsku. Soud pouze potvrdil neplatnost některých označení původu, ale v žádném případě to neznamená, že by tím dával společnosti Anheuser-Busch právo k užívání našich ochranných známek v Maďarsku. Pivovar Budějovický Budvar má zaregistrováno na 380 ochranných

známek ve více než 100 zemích světa. V současné době brání své obchodní pozice a práva k ochranným známkám před soudními útoky společnosti Anheuser-Busch ve více než 40 soudních sporech a dalších více než 70 správních řízení před patentovými úřady. Kromě Japonska zaznamenal Budějovický Budvar v poslední době vítězství ve známkoprávních sporech například ve Švýcarsku, Velké Británii, Austrálii, na Novém Zélandu, Japonsku, Jižní Koreji, Tádžikistánu, Taiwanu, Řecku, Portugalsku či Dánsku, Švédsku a Finsku. V současné době exportuje Budějovický Budvar svůj prémiový ležák, který patří k absolutní světové špičce, do téměř 60 zemí pěti světadílů, a je tak jedním z nejúspěšnějších reprezentantů České republiky v zahraničí.

DNV dokončila úspěšný audit jakosti výroby krmných surovin v Plzeňském Prazdroji

Praha/Plzeň (red) – Společnost Det Norske Veritas dokončila ve společnosti Plzeňský Prazdroj, a. s., audit dle kritérií mezinárodní normy GMP (Good Manufacturing Practice – Správná výrobní praxe) pro oblast krmiv pro zvířata (kód 13). Vedlejší produkty vznikající při výrobě piva – mláto a pivovarnické kvasnice – našly druhotné využití při výrobě krmiv. Zahraniční odběratelé těchto surovin a výrobci krmiv požadují od výrobců osvědčení o jakosti výrobních

procesů, které vedou k produkci těchto surovin. Použitá kritéria GMP kód 13 se týkají kontroly jakosti výroby krmných surovin pro zahraniční dodavatele. „Zahraniční odběratelé chtějí záruky kvality výroby, a proto Prazdroj požádal DNV o provedení auditu, jehož cílem bylo zhodnotit výrobní proces a postupy podle mezinárodní normy GMP 13,“ informuje Ing. Martin Ruščák, ředitel společnosti DNV, a dodává: „Požadavky normy GMP 13 v sobě zahrnují požadavky norem ISO 9001 a HACCP a byly vytvořeny mezinárodní institucí Product Animal Feed Board jako reakce na potřebu kontroly jakosti v celém řetězci dodavatelů krmných surovin.“ Podle slov Ing. Jiřího Fáměry, ma-

nažera řízení kvality společnosti Plzeňský Prazdroj, zvýšila implementace normy GMP 13 záruku jakosti produkce krmiv a spolu s požadavky normy ISO 9001 vytvoří ve společnosti Plzeňský Prazdroj základ, na kterém je možné rozvíjet další aktivity v oblasti bezpečnosti potravin.

O SPOLEČNOSTI DNV: Det Norske Veritas je nezávislou nadací založenou v roce 1864, jejíž misí je ochrana života, majetku a životního prostředí. DNV zaujímá vedoucí mezinárodní postavení v poskytování služeb v oblasti řízení rizik (certifikace, poradenství, vzdělávání, klasifikace). DNV poskytuje služby v mnoha různých mezinárodních průmyslových

odvětvích, jako jsou například doprava, ICT, zdravotnictví, zpracovatelský průmysl, lodní průmysl či zpracování ropy a zemního plynu, ve kterých má na mezinárodním trhu silné zastoupení a širokou základnu zákazníků. Díky rozsáhlé celosvětové síti 300 kanceláří ve více než 100 zemích světa poskytuje DNV svým klientům individuální přístup v kombinaci s mezinárodními zkušenostmi a znalostmi nejmodernějších technologií a postupů.

O SPOLEČNOSTI PLZEŇSKÝ PRAZDROJ, a. s.: Plzeňský Prazdroj – s celkovým prodejem více než 9,7 milionu hektolitru v kalendářním roce 2004 a s exportem do více než 50 zemí celého světa je Pl-

zeňský Prazdroj, a. s., předním výrobcem piva v regionu a největším exportérem českého piva. V roce končícím 31. března 2005 Plzeňský Prazdroj, a. s., zaměstnával v přepočtu na plný úvazek 2694 lidí v pivovarech Plzeň, Radegast (Nošovice) a Velké Popovice i ve 13 obchodně distribučních centrech po celé České republice. Plzeňský Prazdroj, a. s., je členem globální skupiny SABMiller plc, druhého největšího výrobce piva na světě. Pilsner Urquell je mezinárodní vlajkovou lodí portfolia značek SABMiller.

12 / z domova


Pivovarníci a sladaři vyhlašují anketu Naše pivo 2005 Praha – Český svaz pivovarů a sladoven vyhlašuje pátý ročník ankety Naše pivo 2005. Anketa je určena sdělovacím prostředkům působícím v České republice. Smyslem ankety je porovnat jednotlivé značky piva mezi sebou, a získat tak přehled o tom, jak se popularita i image piv vyvíjí a jaké je povědomí o značkách. Navíc je podobná anketa významným signálem i pro výrobce, tedy pivovary v České republice. Každá redakce nebo nezávislý novinář obdrží na přelomu července a srp-

na k vyplnění formulář a bude moct nominovat pět různých piv bez uvedení pořadí. Na pomoc bude mít orientační přehled značek piv a jejich výrobců. Z navržených piv bude vytvořeno pořadí a první tři piva budou vyhlášena na Svatováclavské slavnosti českého piva. Nejpopulárnější z nich získá titul „Naše pivo 2005“. Uzávěrka ankety je 31. 8. 2005. „České pivo je nepochybně fenoménem u nás i ve světě a touto anketou se zajímáme o popularitu piva mezi novi-

náři, kteří nám pomáhají při šíření jeho dobrého jména,“ uvedl Ing. Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. „Loňský zájem o anketu předčil naše očekávání a doufáme, že tomu bude stejně i letos,“ dodal Jan Veselý. Český svaz pivovarů a sladoven, který je hlavním organizátorem ankety, pořádá také ve spolupráci s Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským, a. s., v Praze dvoukolovou odbornou soutěž degustace piv „České pivo roku“.

Při ní jsou zkoumány senzorické vlastnosti piva a vyhodnocuje se, která piva nejlépe chutnají. Specifikum této nejprestižnější soutěže u nás, kterou jako jedinou akci mezi soutěžemi piv vyhlašuje a garantuje Český svaz pivovarů a sladoven, spočívá v tom, že součástí celkového hodnocení jsou vedle senzorických zkoušek i analytické rozbory piv. Výsledky obou akcí, ankety „Naše pivo 2005“ a soutěže „České pivo roku 2005“, a dále přijetí laureátů do Síně slávy českého pivovarství a sladařství

2005 bude oznámeno na Svatováclavské slavnosti českého pivovarství a sladařství, která se uskuteční 20. 9. 2005 v pražském hotelu Intecontinental. Zástupci redakcí a nezávislých novinářů, kteří odpoví na anketu, obdrží na slavnostní večer pozvání. Další informace naleznete na internetových stránkách Českého svazu pivovarů a sladoven www.cspas.cz. Ing. Jan Veselý, Český svaz pivovarů a sladoven

Mikoláš Aleš a pivo ZDENĚK SUSA Praha – Když jsem už v minulosti prokázal, že pivo je zdrojem jak české poezie1, tak české hudby2, zbývá ohledat vliv piva na počátky českého výtvarného umění. Mikoláš Aleš (1852–1913) – na rozdíl od našich hudebních velikánů – se nenarodil ani v pivovaře (jako Smetana) ani v hospodě (jako Dvořák). V mládí se k pivu nedostal; rodina obecního písaře v Miroticích byla tak chudá, že Mikoláš se musel po celou dobu studií živit sám – a to na pivo nebylo. Byl nadaný, ve čtyřiadvaceti letech dokončil malířskou akademii v Praze, v sedmadvaceti vyhrál soutěž na výzdobu foyer Národního divadla – to jsou ty lunety, se kterými sice zvítězil, ale nesměl je sám realizovat. Živil se pak převážně ilustracemi časopisů a knih, a to nebylo lehké. Až ve čtyřiceti letech dostal větší zakázku, která ho proslavila a finančně postavila na nohy. Ve hře bylo samozřejmě pivo – to vytvořilo oblíbeného národního umělce! A bylo to pivo plzeňské! Bohatnoucí plzeňští měšťané stavěli nové činžovní domy a chtěli je mít krásné. Z čeho ti Plzeňští bohatli? Samozřejmě ze zisku svého měšťanského pivovaru! Architekt Rudolf Štech tehdy Alše pozval, aby vyzdobil průčelí domů, které v Plzni stavěl. Práce bylo tolik, že Aleš pracoval v Plzni dvanáct let (1892–1904), do dneška zůstalo dvaadvacet obrazů na patnácti domech! Za dvanáct let práce se vypije nějakého piva; škoda, že Plzeňští o tom nezanechali dokumentaci, byl by to cenný údaj pro současné alšovské badatele.

Cechovní praporec malostranských sladovníků. Za jisté můžeme považovat, že Aleš v době svého plzeňského působení nepil pouze plzeňské. V roce 1899 se jeho plzeňský věhlas rozšířil do Prahy

Kresba hradů Žebrák a Točník. a Aleš byl pozván, aby vytvořil znak tehdy založeného pivovaru v Braníku. Byl to „Společenský pivovar pražských sládků“, postavili si ho sládci malých starožitných pražských pivovarů. Jistě mistra při práci zásobovali svými speciálními výrobky. Aleš vycházel z cechovního praporce malostranských sladovníků; praporec je z poloviny 18. století, ale znak na něm pamatuje snad Karla IV. Jsou na něm dvě zkřížené limpy, korunka, která symbolizuje, že znak udělil král, postava patrona sladovníků sv. Václava a dva andělé. Znak je od té doby logem pivovaru a můžeme ho stále obdivovat na hvozdu branické sladovny3. Aleš měl tehdy už práce, slávy i peněz dost; mohl se tedy konečně věnovat své pivní zálibě, na niž v chudobném mládí nebylo. I v ukájení této záliby se stal věhlasným; výsledkem bylo osobní přátelství s několika pražskými sládky – zakladateli branického pivovaru. Kvůli nim jejich zakázku provedl za pouhých symbolických 100 zlatých. Když zrovna nemaloval v Plzni nebo v Braníku, sedal Aleš rád v pivovaru u sv. Tomáše na Malé Straně. Scházela se tam pravidelně vybraná kulturní společnost – pánové byli zřejmě recesisté a svůj pivní spolek nazvali tajemně sanskrtsky – Mahabharáta. Vedle Alše sem chodili Arbes (1840– 1914), Vrchlický (1853–1912), Machar (1864–1942), Kvapil (1868–1950), Karásek ze Lvovic (1871–1951)... Hle, opět pivo jako společný jmenovatel české kultury, překlenující umělecké generace! Mezi Alšovými přáteli sládky měl zvláštní postavení kladenský Otakar Zachar. Byl nejen sládek, ale i spisovatel a vydavatel časopisů Hostimil a Slá-

dek. Od Alše koupil řadu obrazů, byl svým způsobem jeho mecenášem. Zásoboval mistra svým výrobkem i volnými měnovými jednotkami. Byli si tak blízcí, že Aleš neváhal napsat si mu o zálohu: „Kasa pomalu bude již dodělávat a nezbývá tudíž, než-li abych Vás poprosil o nějaké ,to mláto‘ na krmivo.“ Pro Zachara Aleš namaloval soubor obrazů „Život na českém pivovaře“ a řadu drobnějších věcí – např. kresbu hradů Žebráku a Točníku. Romantika obou těchto hradů nebyla ve středu Alšova zájmu – obraz nazval „Pivovar pod hradem Točníkem a Žebrákem“. Také svůj podpis umístil k pivovaru, nikoli k impozantním zříceninám. Dalším pólem Alšova působení byla Nová Paka, rád tam jezdil za přáteli, přední z nich byl Stanislav Sucharda (1866–1916). Když si v roce 1896 jeho sestra Anna Suchardová brala

Boudův Aleš Aloise Boudu, středoškolského profesora kreslení, byl jim Aleš za svědka. Při tom vytvořil sgrafito na Suchardově domě. A ještě si našel čas pro svou

zálibu – chodil po packých hospodách a kreslil rázovité hosty. Manželům Boudovým zůstal Aleš věrný, i když se přestěhovali do Kladna. V roce 1901 se jim narodil syn Cyril, budoucí slavný malíř (1901– 1984), a Mikoláš Aleš byl pozván za kmotra. Paní Alšová byla proti: „To ho zas čtrnáct dní neuvidím“, říkala. Teprve když se švagr Boudových Vojta Sucharda zaručil, že mistra hned po křtinách doveze do Prahy, svolila. Po křtinách se chtěl mistr projít po Kladně, Vojta Sucharda ho doprovázel. Tu Aleš povídá: „Vojto, asi čtyři domy zpátky je trafika, kup mi tam dvě viržinka a sirky. Na rohu náměstí na tebe počkám.“ Sucharda šel poslušně pro viržinka – a Aleš mezitím zmizel. Rodina ho šla samozřejmě hledat nejprve ke sládkovi Zacharovi – ten se divil: „Aleš že je v Kladně? Boudův Aleš A já o tom nic nevím?“ Po několika dnech zoufalí Boudovi napsali paní Alšové, že se mistr ztratil. Odpověděla lakonicky: „Vždyť jsem vám říkala, že ho neuhlídáte...“ Aleš byl nezvěstný po celý týden. Teprve pak byl nalezen – samozřejmě že v pivovaru u Zachara. Po křtu v kostele ho napadlo, že před obědem ještě krátce navštíví přítele sládka – a návštěva se protáhla… A sládek ji dobře utajil... Když po čase Cyril Bouda kreslil svého kmotra Alše, do pozadí nakreslil – co jiného? – kročehlavský pivovar na Kladně. S přibývajícími léty neubývalo Alšovy bujarosti. Vypráví se, že v roce 1910, když umělci slavili jmenování Maxe Švabinského profesorem Akademie, neměl Aleš dost až do rána. Pak teprve začal mluvit řečí připomínající latinu, kreslil na stůl jakési husary a – tímto výkonem zřejmě rozplameněn – vytasil šavli, vykřikl ,všem hlavy dolů‘ a srazil hlavy všem nepřátelům. Šavlí byla pouhá hůl, ale škoda byla přece značná – Aleš roztřískal všechny láhve a sklenice, bohužel nejen ty prázdné! V témže roce pozval mistra opat kláštera v Želivě, aby po požáru znovu vyzdobil poničenou prelaturu. Alšovi se ubytovali v hostinci, protože hostinské pokoje v klášteře nebyly ještě obnoveny. Z hostince do kláštera se šlo po hrázi rybníka. Tam to šlo bez problémů, horší to bylo zpátky. Opat a klášterní bratři dlouho hostili Alše v refektáři. Paní Alšová nemohla obavami oka zamhouřit; znala své pappenheimské a bála se, že by manžel cestou z kláštera mohl spadnout do rybníka. Uklidnila se až kolem půlnoci, když spatřila vratkou Alšovu postavu, vede-

nou po hrázi z každé strany jedním bílým andělem. Byl to premonstráti v řádovém rouchu, které vyslal opat, aby byli bezpečným doprovodem váženého, leč zmoženého hosta. I kdyby tyhle Alšovy pivní historky byly pouze vymyšlené – jako že nejsou – přece jeho pozitivní vztah k pivu prokážeme! Aleš měl ze všech svých námětů nejniternější vztah k betlému – první betlém si nakreslil už v šesti letech. Pohleďme tedy na betlém – dílo zralého umělce: Čeští venkované přinášejí Ježíškovi to, co mají nejcennější. A hle, co to nese tento krčmář? Spěchá s několika napěněnými korbely posílit svatou rodinu! Dokladem je i Alšova vánoční gratulace z roku 1903. Co jiného máme darovat nebeskému dítěti, než to, co je nám nejmilejší?! Na závěr dva autentické citáty: Když měl Aleš chuť na pivo, říkával manželce: „Přines džbánek nahořklého, ať srdce pozbude tesknoty!“ Rád s přáteli popíjel; když to někdo kritizoval, říkal: „Ať dokáží ti, co nepijí, co dokázali jsme my!“ Další informace naleznete na internetových stránkách Českého svazu pivovarů a sladoven www.cspas.cz. Český svaz pivovarů a sladoven 1 Susa, Z.: Karel Hynek Mácha a pivo. Pro OBC, Středokluky 2003, 16 s. 2 Susa, Z.: Bedřich Smetana a pivo. Pro OBC, Středokluky 2004, 16 s. 3 Hvozd je vysoká budova ve sladovně, v níž se suší slad. Typický komín na ní není komín, nikdy se z něj nekouří; je to „párník“, který odvádí vlhký vzduch. Zakončen je otočným krytem, kterému se říká „klobouk pana starého“.

Francouze Sprieta vystřídal v likérce Becherovka Haworth z Irska KARLOVY VARY (bo) – Na místě generálního ředitele a. s. Jan Becher - Karlovarská Becherovka (JBKB) vyměnil současného šéfa Francouze Jeana-Manuela Sprieta (43) od července David Haworth (43) z Irska. Změna je součástí pravidelného střídání vrcholného vedení dceřinných fi-

rem společnosti Pernod Ricard, která JBKB vlastní. O připravované změně informoval prezident společnosti Patrick Ricard. Nový generální ředitel JBKB David Haworth pracuje ve společnosti Pernod Ricard už několik let, naposledy působil ve skupině Irish Distil-

lers Group. Ještě před převzetím funkce už například navštívil novou stáčírnu likérky JBKB v Karlových Varech. „Lidé z vrcholného vedení pobývají v jedné zemi čtyři až pět let a pak se stěhují do jiného státu. Není výjimkou, že se střídají rovněž na jednotlivých pozicích a ekonomický ředitel

třeba přejde na místo obchodního,“ uvedl Ricard. Jean-Manuel Spriet, který už působí v koncernu Pernod Ricadr 15 let, odejde na jinou řídící pozici. Patrně to bude místo šéfa společnosti Pernod Ricard pro Anglii. Karlovarskou Becherovku vedl od roku 2003, kdy nahra-

dil dosavadního generálního ředitele Alana Waldena-Jonese. Walden-Jones nastoupil na post generálního ředitele JBKB v roce 1998 po Václavu Lupínkovi. Rodák z Walesu krátce po převzetí funkce přestěhoval vedení společnosti z Karlových Varů do Prahy, kde vzniklo i nové obchodní oddělení.

nabídky – informace / 13


Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod Výroba piva má v Havlíčkově Brodě dlouholetou tradici. První počátky vaření piva ve městě se datují již do roku 1333, kdy Král Jan Lucemburský udělil městu právo várečné. O historii a někdy bouřlivém vývoji pivovarnictví a později pivovaru jsme již psali v jednom z předchozích čísel. Dnes bychom rádi představili vývoj současný, neméně zajímavý. V roce 1995 byl dořešen spor 17 fyzických osob o vlastnická práva a pivovar se v roce 1995 opět dostal do rukou potomků původních majitelů, kteří dne 24.1.1995 založili akciovou společnost Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod a.s. Pokračující rekonstrukce a modernizace výrobního zařízení, zejména výstavba nové varny a cylindrokonických tanků (CKT), umožnila opětné zvýšení výstavu a kvality piva. Svou výrobou Měšťanský pivovar postupně dosáhl až výstavu 167 tisíc hektolitrů v roce 2000. V roce 2001 však došlo z určitých objektivních příčin k poklesu kvality piva a následně k poklesům prodejů. Následoval nežádoucí dlouhodobý pokles výstavu piva – dobrá pověst se velmi těžce získává, ale velice lehko ztrácí. V důsledku tohoto negativního vývoje došlo postupně během roku 2003 k výměně celého managementu společnosti. Více než rok trvalo zastavení propadu výstavu a to na výstav 82 tisíc hl (2004). Těší nás, že současný trend naznačuje, že uskutečněné změny byly prospěšné. Letos dosáhne náš pivovar meziročního nárůstu produkce o více než 10 % a dlouhá tradice pivovarnictví v Havlíčkově Brodě není ohrožena. „Přišel jsem do havlíčkobrodského pivovaru, prostředí pro mne ne zcela ne-

známého, s hlavním cílem – vyrábět se svými spolupracovníky dobré pivo. Pivovar patří po technické stránce ve své velikostní kategorii mezi dobře vybavené. Citlivě se zde prolíná tradiční klasická a moderní technologie. Také je pro mě potěšující, že pivovar disponuje kvalitním týmem pracovníků, u nichž stále více pociťuji, jak jsou na své pivo REBEL hrdí,“ říká o své práci pan Václav Korda, sládek pivovaru. „Nejdůležitějším úkolem nového vedení Měšťanského pivovaru Havlíčkův Brod, a. s. bylo znovu získání kvality piva REBEL. V září roku 2004 jsme jako jediní ze středních a malých pivovarů obdrželi certifikáty ISO pro management řízení jakosti. Pivo REBEL si úspěšně razí cestu do světa a lahodně hořkou chuť oceňují zákazníci v tuzemsku i v zahraničí. Věříme proto, že příznivý zvuk piva REBEL v cizině je důkazem úspěšné nápravy chyb vzniklých v minulosti i pro konzumenty v našem regionu,“ dodává Ing. Jiří Hušek, ředitel pivovaru. Jsme rádi, že poslední vývoj dává těmto pánům zapravdu. V roce 2005 získal Měšťanský pivovar již dvě ocenění na degustačních soutěžích: ČESKÁ PIVNÍ PEČEŤ 2005 V TÁBOŘE – 2. místo v kategorii Světlý speciál PIVO ČESKÉ REPUBLIKY – 2. místo v kategorii Tmavý ležák A co dodat – zákazník také velmi pozitivně reaguje na změnu – výstav pivovaru se v druhém čtvrtletí zvýšil o 17 % oproti roku 2004. Věříme, že tento vývoj bude dlouhodobý a že zachování tradice dobrého piva REBEL potrvá nejméně dalších 170 let a že dobré pivo bude nadále neodmyslitelně patřit k městu Havlíčků Brod.

Firma Brenntag CR s.r.o. působí na českém trhu již více než 10 let. Ve spolupráci s předními světovými výrobci potravinářských aditiv a ingrediencí Vám pro nápojářský průmysl můžeme nabídnout:

Zahušťovadlo a stabilizátor (Akucell® CMC) Vláknina (Frutafit® – rozpustná vláknina inulin) Barviva – přírodní a syntetická Vitamíny a minerální látky Náhradní sladidla Látky regulující pH Silikonové odpěňovače Antioxidanty Konzervanty Glukózovo-fruktózové (izoglukózové) sirupy (Isosweet®) – náhrada cukru Tekutá fruktóza (Fructamyl®) Tekutá dextróza (Sirodex®) Glukózové sirupy (Glucomalt®, Glucoplus®) – náhrada cukru Krystalická glukóza (Meritose®) a fruktóza (Fruitose®)

Z nabídky firmy Amylum TATE&LYLE nabízíme do nápojového průmyslu tekuté glukózové sirupy řady Glucoplus® nebo maltózové sirupy řady Glucomalt®. Tyto sirupy jsou vhodné zejména pro použití v pivovarnictví díky vysoké fermentabilitě a nízkým nákladům. Dále máme v nabídce tekutou dextrózu Sirodex® a fruktózu Fructamyl®. Glukózovo-fruktózové (izoglukózové) sirupy řady Isosweet® jsou standardními produkty při výrobě nealko nápojů (limonády, džusy, sirupy, multivitamínové, iontové a energetické nápoje). Díky vysokému obsahu fruktózy (až 42%) tyto sirupy nahrazují cukr. Firma Brenntag CR s.r.o. Vám ráda poskytne technický servis a poradenství.

Kontakt: Brenntag CR s.r.o. Mezi Úvozy 1850, 193 00 Praha 9 Tel.: 283 096 111, fax.: 281 920 589 e-mail: [email protected]

14 / nabídky – informace


Barentz s. r. o., Za Tratí 752 339 01 Klatovy www.barentz.cz [email protected] Tel.: +420 376 321 612 fax.: +420 376 321 510

www.barentz.cz

Váš dodavatel potravinářských surovin již od roku 1992 Nápoje patří k nerychleji se rozvíjejícímu potravinářskému segmentu jak z hlediska inovací a nových kombinací surovin, tak z hlediska uplatnění nových myšlenek. Můžeme konstatovat, že dnes obecně roste zájem spotřebitelů o jejich zdraví, nápoje nevyjímaje. Nestačí, aby nápoje byly pouze dobré, dnes musí být i funkční, musí „dobře pracovat“ pro lidský organismus. O tom, že se to daří, svědčí i prudce rostoucí segment funkčních nápojů. Toho si je dobře vědoma i firma Barentz, která pro tento sektor sportovních, energetických, obohacených a dalších nápojů nabízí řadu surovin. A nejen suroviny jako takové, ale i nezbytný servis a poradenství. Klasikou je obohacování nápojů vitaminem C, či různé směsi vitaminů a antioxydantů (ACE). Firmou, se kterou Barentz úzce spolupracuje v oblasti obohacování potravin a nápojů je německá firma Kortus Food Ingredients Services (Kortus), která se specializuje na výrobu, výzkum a vývoj směsí nutrietů přesně podle požadavků a potřeb potravinářských i farmaceutických výrobců. Ve spolupráci s firmou Kortus nalezneme optimální řešení obohacování nápojů vitaminy a minerálními

látkami s ohledem na typ výrobku, výrobní proces, skladování, použitý obalový materiál, i podle ekonomických požadavků na finální výrobek. K dalším nutričně velmi zajímavým surovinám patří vlákniny. Vláknina má mnoho kladných účinků na naše zdraví včetně regulace pohybu střev, ovlivnění metabolismu sacharidů a bílkovin. Vláknina ovlivňuje vstřebávání minerálních látek. Rozpustná vláknina funguje navíc jako prebiotikum – má pozitivní účinky na střevní flóru. V každodenní běžné stravě nedosahuje množství požité vlákniny doporučenou denní dávku. Průměrný příjem je 12-15 g, oproti doporučovaným 20-35 g na osobu za den. Proto je žádoucí tento deficit vyrovnat vyšší spotřebou cereálních výrobků, ovoce a zeleniny. Dalším z možných způsobů je přidání vlákniny do nápojů a potravin, což je přesně oblast působnosti rozpustné vlákniny NUTRIOSE® firmy Roquette Freres. NUTRIOSE® je velmi dobře rozpustná, stabilní za vysokých teplot, tvoří bezbarvý roztok bez chuti. NUTRIOSE® je zdrojem tzv. „pomalých sacharidů“, sloužících jako zdroj energie po delší dobu. Výsledkem je pozdější nástup pocitu hladu. Proto je NUTRIOSE® vhodná také pro obohacování potravin a nápojů konzumovaných mezi hlavními jídly. Mezi hojně využitelné suroviny jistě

patří krystalická forma glucosy – DEXTROSA – je rychle využitelná mikroorganismy tenkého střeva a tím dodá okamžitou energii. Dále ji můžeme využít jako nosič a sladidlo pro práškové nápoje, zejména čokoládové. Nabízíme ji ve 2 formách – monohydrát a anhydrát. Obohacené nápoje zahrnují multivitamínové šťávy, ACE nápoje, minerály obohacené šťávy. Používá se do nich řada funkčních surovin od vlákniny až po bylinné extrakty. Kromě vlákniny, která je blíže popsána na jiném místě článku a řady extraktů, které můžeme případným zájemcům nabídnout, tvoří důležitou součást sortimentu ovocná a zeleninová pyré a koncentrátů a mražených položek. Zde je naším partnerem holand-

ská společnost SVZ, specializující se na červené plody (jahody, maliny, rybíz, třešně,borůvky ad.). Jejich sortiment je vhodně doplňován prostřednictvím dceřinné firmy Netra Agro o produkty subtropického a tropického pásma (ananas, maracuja, mango, kiwi, banán, fíky atd.). Oba naši dodavatelé jsou velmi flexibilní a jsou schopni produkty vyrobit dle přání zákazníka přímo „na míru“. Na tomto místě bychom také rádi zmínili fakt, že SVZ se stala od 1. července členem organizace SGF/ IRMA . SGF je organizací pro průmysl ovocných šťáv, jejímž hlavním cílem je garantovat kvalitu produktů v celém řetězci, z pěstitelské plochy až do balení pro finálního spotřebitele. IRMA byla založena v roce 1989 jako součást SGF. Je specificky zaměřena na současné dodavatele džusovýchh koncentrátů pro nápojářský průmysl. Tím, že zahrnuje dodavatele vstupní suroviny může být garantována „historie“ ovocné šťávy a to skutečně „ze stromu“ až do láhve. Karamelová barviva – tmavěhnědé suroviny vyráběné kontrolovaným zahříváním sacharidů, reprezentované zejména třídou 3 (E150c) a třídou 4 (E150d). Typickým produktem pro třídu 3 jsou piva. Naopak karamely třídy 4 jsou vhodné pro

celou řadu nealkoholických nápojů, dále ledové čaje, sirupy a pro velmi oblíbené nápoje v prášku práškový karamel. Karamely jsou dostupné v několika barevných odstínech, které zahrnují jak světlejší, tak velmi tmavé barvy. Barentz dále nabízí celou řadu surovin od renomovaných výrobců. K surovinám, které by mohly být zajímavé pro naše producenty nápojů patří:

– – – – – –

KYSELINY A JEJICH DERIVÁTY: kyselina jablečná kyselina fumarová kyselina citrónová, citrany sodný a vápenatý kyselina mléčná, mléčnany sodný a vápenatý kyselina benzoová, benzoan sodný kyselna askorbová (vitamin C), askorban sodný

NÁHRADNÍ SLADIDLA: – Aspartam – Acesulfam K – Sacharin

– – – – –

HYDROKOLOIDY A ZAHUŠŤOVADLA: arabská guma guarová guma pektiny xantanová guma CMC (karboxy-metyl-celulóza)

z domova / 15


Celkové tržby KB LIKÉR za první pololetí 2005 LIKÉRKA ZAZNAMENALA NÁRŮST TRŽEB Praha (red) – Severočeská likérka KB LIKÉR dosáhla za prvních šest měsíců letošního roku celkových tržeb ve výši 250 milionů korun. V porovnání s předcházejícím rokem to představuje zvýšení o 58 procent. „Na první pohled dramatický meziroční nárůst pololetních tržeb je nutné vidět v kontextu loňského vývoje, kdy na počátku roku byla výrazně utlume-

na poptávka z důvodu zvýšení spotřební daně. Více namístě by tedy letos bylo srovnání s rekordním rokem 2003. Tento nárůst by pak činil 13 procent,“ komentuje aktuální výsledky Jiří Pejša, marketingový manažer likérky. Pololetní tržby za Starou mysliveckou, vlajkovou loď likérky, vzrostly meziročně o 42 procent, v porovnání s rokem 2003 pak o 18 procent. Největší nárůst zaznamenaly ochucené nízkoalkoholické likéry Squash, jejichž nové příchutě likérka loni úspěšně uvedla na trh. Prodeje této

skupiny výrobků vyjádřené tržbami se doposud zvýšily oproti loňskému roku o 102 procent, oproti roku 2003 dokonce o 108 procent. „V letním období se již tradičně velmi dobře daří lihovinám s nízkým obsahem alkoholu. Lidé v létě více pijí slabší pití. Očekáváme další nárůst prodejů tohoto druhu lihovin právě v průběhu léta,“ předpovídá Jiří Pejša. „Sezónního trendu chceme využít, a proto nyní připravujeme na léto další novinky,“ slibuje marketingový manažer. KB LIKÉR je tradičním výrobcem

alkoholických nápojů z Ústí nad Labem (Krásné Březno). Likérka je součástí nápojářské skupiny Drinks Union, a. s., a podle údajů Unie výrobců lihovin je třetím největším tuzemským výrobcem lihovin. Vlajkovou lodí produkce likérky je Stará myslivecká. Již více než sto padesát let patří mezi oblíbené tuzemské značky alkoholických nápojů. Nejdůležitější složku originální a tajné receptury z roku 1847 tvoří vinný destilát z proslulé vinařské oblasti Cognac, harmonicky sladěný s výluhy ze suše-

ného ovoce, ořechů, bylin a exotického koření. Do výrobního portfolia likérky dále patří například nízkoalkoholické likéry Squash, výjimečně silná Vodka 42 a stále se rozrůstající řada značkových vaječných likérů Vaječný Sen. KB LIKÉR nabízí i speciality (bylinný likér Klášterní tajemství, bylinný likér Magistr Kelly, Hillbilly – kombinace skotské whisky a francouzského vinného destilátu) a klasické konzumní značky (fernety, vodky, Krásnobřezenský tuzemský, Napoleon).

Celníci: O inventarizaci alkoholu již požádalo 23.000 podnikatelů PRAHA (bo) – O inventarizaci zásob neokolkovaných lihovin již od počátku července požádalo přes 23.000 podnikatelů. V tiskové zprávě to uvedl mluvčí celní správy Jiří Barták. Celníci předpokládají, že celkový počet soupisů se bude pohybovat v desetitisících. Inventarizace je od července jedinou možností, jak mohou obchod-

níci legálně doprodávat alkohol bez kolků. Kolkování lihovin prosadila současná vláda od července s nadějí, že sníží padělání alkoholu. Inventarizovaný alkohol bez kontrolních pásků budou moci obchody prodávat do konce roku. Od ledna již nebude možné prodávat láhve bez kolku vůbec, a to ani ze starých zásob.

Někteří podnikatelé zatím k inventarizaci nepřikročili. Celníci však nechtějí být v úvodních týdnech na opozdilce přísní. „Budeme postupovat opravdu velice rozvážně,“ řekl nedávno novinářům ředitel celní správy Zdeněk Richtr. Podle předpisů hrozí podnikatelům pokuty od několika tisíc až po milion korun u velmi závažných pochybení.

Do konce letošního června vybrali celníci na spotřební dani z lihu a lihovin 3,051 miliardy korun, což je meziročně téměř o 18 procent více. Kolkování lahví s alkoholem má daňové výnosy z alkoholu dále zvýšit a zabránit daňovým únikům. Dnes se černý trh s lihovinami odhaduje na 20 až 30 procent celkového trhu.

Podle výrobců lihovin je však kolkování lahví zbytečné a zvýší cenu půllitrové láhve asi o jednu korunu. Ministr Þnancí Bohuslav Sobotka naopak tvrdí, že toto opatření pomůže i výrobcům, protože stíží život jejich nelegálním konkurentům. Spotřebitel zase podle něj bude mít větší jistotu, že nekupuje pochybný alkohol.

ADDFOOD Praha – nápoje a strojírenství Hledáme-li výrobní organizace, které vznikly po listopadu 1989 na „zelené louce“, bez restitučního vkladu či vstupu zahraničního kapitálu, pak jedna z nich je firma Addfood s. r. o. Její vznik úzce váže na prvně formulovanou potřebu a odbornou veřejností požadovanou výrobu nízkoenergetických nápojů, které by přispěly k potlačení růstu obezity populace. Je nutné předeslat, že tyto názory, které krystalizovaly v 80. letech minulého století se stávaly realizovatelnými až v začátku 90. let, kdy se otevřel trh s přídatnými látkami, z nichž v této oblasti byly dominantní kvalitní náhrady cukru. Firma Addfood byla založena na podzim roku 1991. Po získání úvěru a sjednání nájmu do konce roku 2000 s výrobním družstvem Instav instalovala výrobní linku na nápojové koncentráty v nájemních částečně dostavených a upravených prostorách. Na trhu se zaměřila na okrajový tzv. „light“ sortiment s chráněnou značkou LINIE pro sodovkárny a gastroprovozy. Dodávky na trh byly zahájeny v říjnu 1993 a objem výroby v přepočtu na finální výrobek průměrně dosahoval objemu cca 100 tis. hl limonád/rok. Výše uvedené směřování firmy je s určitými doplňky zachováno až do současné doby. Jako obměny sortimentu lze uvést řadu nápojových koncentrátů DOMINO, s vyšším podílem cukru pro nápojové automaty, řadu nápojových koncentrátů pro ochucení mléka DOBROMILKA a sirupy SALTO k přípravě izotonických nápojů pro sportovce. Vzhledem k vyšší kapacitě výrobní linky, než je požadovaný odbyt výše uvedených výrobkových řad, firma

v případě zájmu zabezpečuje vývoj, výrobu a dodávky i plnocukerných nápojových koncentrátů a případně i ochucovacích vkladů do jiných výrobků (minerální vody, pivo atd.) na zakázku cizích subjektů. Pro tuto činnost má plné předpoklady s ohledem na znalostní potenciál vedení firmy v této oblasti. V současné nabídce „vlastního“ sortimentu je cca 30 tržních druhů nápojových koncentrátů v 5 základních řa-

časně částečně obměnila a postupně zmodernizovala převzatý strojní park, a tím si postupně vytvořila podmínky pro kooperační strojírenskou kusovou a malosériovou výrobu s hlavním zaměřením na požadavky zahraničních zákazníků (cca 80 % produkce) – přímý vývoz Švédsko, Rakousko; nepřímo přes dceřinou českou společnost NSR, Francie. Strojírenská výroba je zaměřena ze-

Dalším směrem vývoje firmy je postupné rozšiřování stáčecích zařízení pro zvýšení odbytu nápojů (postmixy, vířiče, nápojové automaty) tam, kde je zájem o tuto službu. Firma Addfood má v uvedených činnostech dobré personální zázemí, dané znalostmi vedoucích pracovníků (společníci firmy) a jejich dlouholetou praxí v daných činnostech.

VEDOUCÍ OBCHODNÍHO ÚSEKU Ing. Miroslav Sušek obor kvasná chemie; výrobní praktik zástupce jednatele. VEDOUCÍ STROJÍRENSKÉ VÝROBY Ing. Josef Kolín, CSc., obor výrobní stroje bývalý vedoucí vývoje vývojových dílen ČSAV. Celkový obrat firmy se pohybuje kolem 34 mil. Kč při počtu průměrně 35 zaměstnanců. Addfood s. r. o. je nositelem certifikace ČSN EN ISO 9001:2000 od firmy RWTUV. Hlavní zásady, kterými se firma řídí jsou: – respektování zákazníka; zakázky odevzdávané v kvalitě sjednané se zákazníkem a v požadovaném termínu; rozhodujícím měřítkem jakosti práce firmy je spokojený zákazník – na prvním místě je kvalita: kvalitu výrobků firma garantuje užitím kvalitních surovin, stabilitou procesů a kvalifikací pracovníků Přijeďte a vzneste své požadavky ve všech oblastech naší činnosti; ohlaste se – přijedeme.

dách. Pro své partnery – alko i nealko výrobce – vyrábí firma dalších cca 20 tržních druhů. Vzhledem k tomu, že nájemní smluvní vztah pro umístění firmy končil rokem 2000 a současně došlo ke změně v osobě nájemce, hledala firma Addfood možnost umístění v jiném objektu v co nejbližší lokalitě. Koncem roku 1998 koupila objekt bývalé Grafotechny (montážní a opravárenské základny tiskárenských strojů) a po opravách objektu do jedné haly přemístila koncem roku 2000 výrobní linku na nápojové koncentráty. Sou-

jména na zakázkovou kusovou až malosériovou výrobu v kovoobráběcím provozu doplněném zámečnickou a svařovací činností; dále na realizaci mechanických dílů včetně náhradních dílů (čepy, hřídele, příruby, ozubená kola, výroba a opracování svařenců, realizace zámečnických celků) pro oblast všeobecného strojírenství a potravinářského průmyslu, např. pro cukrovary, pekárny, mlékárny atd. Výroba nápojových koncentrátů a strojírenská kooperační činnost jsou v současné době základem činnosti firmy.

JEDNATEL Ing. Jan Šíma obor kvasná chemie do konce května 2005 prezident Svazu výrobců nealkoholických nápojů (SVNN). VEDOUCÍ POTRAVINÁŘSKÉ VÝROBY Ing. Olga Bacíková obor konzervárenské chemie dlouholetá pracovnice v nealko výrobě, účastnice přípravy řady koncepčních materiálů SVNN – Pravidla správné výrobní a hygienické praxe apod.

KONTAKTNÍ OSOBY: Nápojové koncentráty Ing. Sušek Miroslav Telefon: 266 311 666 Mobil: 602 293 862 E-mail: [email protected] Strojírenská výroba Ing. Kolín Josef, CSc. Telefon: 284 819 706 Mobil: 602 276 230 E-mail: [email protected]

KONTAKTNÍ ADRESA A VÝROBNÍ ZÁVOD: Poděbradská 50, Praha 9 - Vysočany 190 00 Sídlo firmy: Komenského 78, 252 28 Černošice

16 / z domova Česká společnost chemická – odborná skupina pro potravinářskou a agrikulturní chemii


Ceny obilí jsou na nejnižší úrovni

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně – fakulta agronomická – ústav technologie potravin Společnost pro výživu Česká akademie zemědělských věd – odbor výživy obyvatelstva a jakosti potravin Státní zemědělská a potravinářská inspekce Potravinářská komora České republiky Veterinární a farmaceutická univerzita Brno – fakulta veterinární hygieny a ekologie Výzkumný ústav veterinárního lékařství v Brně Vás srdečně zvou na

XXXIII. SEMINÁŘ O JAKOSTI POTRAVIN A POTRAVINOVÝCH SUROVIN který se bude konat ve středu 8. března 2006 na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně jako součást odborného doprovodného programu mezinárodního potravinářského veletrhu SALIMA 2006 (7. – 10. 3. 2006). Seminář bude zaměřen na jakost potravin a surovin ze všech hledisek. Program bude sestaven z vyžádaných přednášek a ze spontánně přihlášených sdělení, (max. 40) podle rozhodnutí programové komise. Vložné bude 400,- Kč za osobu (sborník, oběd, režie), platí i autoři sdělení. Přihlášky na seminář přijímá garant semináře do 10. 12. 2005. Zájemci o aktivní účast připojí název sdělení, jména autorů vč. titulů, název pracoviště nebo soukromou adresu a věcný souhrn sdělení v rozsahu 10 až 15 řádků. Program a tiskopis závazné přihlášky budou zaslány jen včas předběžně přihlášeným zájemcům. Garant semináře: prof. Ivo Ingr, Ústav technologie potravin AF MZLU, Zemědělská 1, 613 00 Brno, tel.: 545 133 197, fax: 545 133 190, e-mail: [email protected].

........................................................... PŘEDBĚŽNÁ PŘIHLÁŠKA na XXXIII. seminář o jakosti potravin a potravinových surovin, MZLU v Brně 8. března 2006 Plná jména účastníků vč. titulů: ................................................................................................................................. ................................................................................................................................. ................................................................................................................................. ................................................................................................................................. ................................................................................................................................. ................................................................................................................................. ................................................................................................................................. ................................................................................................................................. ................................................................................................................................. ................................................................................................................................. Přesné názvy pracovišť a jejich adresy vč. PSČ (event. přesné a úplné soukromé adresy): ................................................................................................................................. ................................................................................................................................. ................................................................................................................................. ................................................................................................................................. ................................................................................................................................. ................................................................................................................................. ................................................................................................................................. ................................................................................................................................. ................................................................................................................................. ................................................................................................................................. Aktivní účastníci připojí: název sdělení, jména autorů, pracoviště autorů, věcný souhrn sdělení v rozsahu 10 – 15 řádků. Přihlášky zasílejte do 10. 12. 2005 na adresu: prof. Ivo Ingr, Ústav technologie potravin AF MZLU v Brně, Zemědělská 1, 613 00 Brno, tel.: 545 133 197, fax: 545 133 190, e-mail: [email protected]

Ministr zemědělství ČR Petr Zgarba (druhý zleva) a prezident AK ČR Jan Veleba (první zleva) jednali se zemědělci o cenách obilí a skladech. Na závěr jednání si připili na zdar žní roku 2005.

Zemědělci sdružení v Agrární komoře vyvolali jednání s ministrem zemědělství Petrem Zgarbou a s ředitelem SZIF Janem Höckem. Nelíbí se jim, za jakou cenu chtějí nakupovat a uskladňovat obilí skladovatelné. „Základní cena je u obilí nastavena skladovateli extrémně nízko. Je to až nemravné. Nemůžeme proto podpořit rychlý prodej obilí ihned po žních,“ uvedl Veleba. „Jsem přesvědčen o tom, že letos by měli zemědělci nabídnout Státnímu zemědělskému a intervenčnímu fondu v listopadu maximum toho, co chtějí nabídnout,“ řekl hned v úvodu jednání Petr Zgarba. Jak podotkl, v zemích Evropské unie se ministerstva zemědělství nepletou do zpeněžování obilí a jeho zobchodování, a tak slova o posunutí termínu nebo o cenových relacích byla na jednání ministrů 25 zemí tabu. „Ani u nás ministerstvo zemědělství nebude cenovým úřadem,“ řekl s nadsázkou Zgarba a dodal, že je pro to, aby se obilí prodávalo i mimo ČR, tak zvaně napřímo. „Dá se předpokládat, že letos bude nabídka na intervenční nákup 800 tisíc až milion tun,“ uvedl Jan Höck, ředitel SZIF. „Jednáme dlouhodobě s majiteli skladovacích kapacit, SZIF není vlastníkem žádných,“ upřesnil ředitel Höck. „Můžeme očekávat nabídky na 470 tisíc tun skladovacích kapacit. Taková je nejčerstvější realita,“ dodal Höck. Není možné, aby se následně zjistilo, že volné kapacity představují jen plochy na uskladnění sotva 35 tisíc tun, proto ve druhém kole se „hraje“ jen na volné kapacity. Na ně fond uzavře i dlouhodobé smlouvy. K ceně Jan Höck řekl: „Nadále pro rok 2005 platí intervenční cena 101,31 plus nárůst 0,46 eurocentů za každý následující měsíc. Nabízet může každý subjekt, který vlastní zboží odpovídající kvalitě, a toto zboží může být jen z produkce zemí EU. Ať je vyprodukováno kdekoliv v EU. Navíc intervenční fond může obilí nakupovat počínaje letošním listopadem až do 31. 7. 2006. Ředitel Höck se vyjadřoval i ke zpřísněným podmínkám nákupu, za něž byl kritizován tiskem. „Údajně si náš fond vymýšlí záměrně zpřísněná pravidla, aby nemusel nakupovat další obilí. To není pravda, jde o nový, přísnější předpis Evropské unie,“ dodal Höck. Jeho slova potvrdil Zdeněk Kubiska, předseda ČM sdružení organizací ZZN, který kritizoval úroveň některého obilí, které se teprve nyní dostává ze skladů na trh. „Mnozí z kritiků si nepřečtou paragrafy nařízení. V prvé řadě se posuzují hodnoty parametrů a následně, zda jde o zboží prosté zápachů, plísní

a škůdců. Pokud tyto parametry zboží nesplní, nelze takové obilí prodávat ani za sníženou cenu. Požadavky na kvalitu jsou oprávněné,“ uzavřel Kubiska. Komise přistoupila na to, že pro rok 2005/6 platí zpřísněné požadavky v oblasti plísní a fusarií. Fond ale nebude kontrolovat, zda zboží je takto poškozené, či nikoliv. Budeme vyžadovat certifikát na to, že zboží je prosté vad. Z letošní sklizně očekáváme nabídku až milion tun obilí,“ uvedl Höck. Doporučil zemědělcům, aby si sami začali také hledat možnosti vývozu do zemí postižených suchem. Týká se to Španělska, Itálie, Francie, Řecka a Portugalska. „Ideální by bylo, aby odbytová družstva byla organizována přímo Agrární komorou ČR a společně se zasadila o co největší vývoz,“ řekl Höck. SZIF totiž na-

kupuje obilí od doby přistoupení do Evropské unie přímo pro Evropskou komisi a ta tlačí na to, aby si jednotlivé země vytvářely odbytové organizace a daleko víc jejich služeb využívaly. Je snaha o to, aby SZIF působil jen jako záchranná síť. „Jednáme s představiteli Českých drah a projednáváme možnost vývozu obilí do postižených oblastí suchem,“ potvrdil snahu AK její prezident Jan Veleba. Další pomocí zemědělcům pro využití dobré sklizně obilí by byla výstavba státních skladů. „Jsou dvě alternativy. Buď se vystaví velkokapacitní sklady z peněz ze státního rozpočtu a nebo z kapitoly resortu,“ řekl ministr Zgarba. Sklady by přišly na více než půl miliardy až miliardu korun. Má o tom v nejbližších dnech jednat vláda. Text a foto Eugenie Línková

Medvěd HAMÉ v ZOO Červený medvěd Hamé vzal pod svá křídla své kolegy, kteří žijí v českých zoologických zahradách. Praha (red) - Na začátku letošního roku si medvěd Hamé řekl, že se pokusí zpříjemnit svým hnědým kolegům život v zoologických zahradách, a tak slovo dalo slovo a již přes pět huňáčů pocítilo vřelost jejich červeného kolegy. Medvěda Hamé a jeho kolegy můžete společně vidět skotačit např: v ZOO Ohrada, v ZOO Lešná, ZOO Pastýřská stěna v Děčíně či Podkrušnohorském zooparku a v ZOO Plzni.

PŘEHLED PODPORY MEDVĚDA HAMÉ: ZOO OHRADA

– HLUBOKÁ NAD VLTAVOU – Medvěd hnědý

ZOO LEŠNÁ

– ZLÍN

– Medvěd ušatý

ZOO PLZEŇ

– PLZEŇ

– Medvěd hnědý

ZOO PASTÝŘSKÁ STĚNA

– DĚČÍN

– Medvěd grizzly

ZOOPARK PODKRUŠNOHORSKÝ – CHOMUTOV

– Medvěd hnědý

Na houby chodím vždycky s nůší a kosou... Akorát, že nikdy nic nenajdu. (sch)

z domova / 17


Žně 2005 Na území ČR je závažná situace, která se vyznačuje absencí projevů trhu: – cena krmného obilí (ječmen a pšenice) je nastavena extrémně nízko a je na celém území republiky stejná – 2.000 Kč/t – cena potravinářské pšenice je nastavena extrémně nízko a je stejná podle oblastí v rozmezí od 2.300 Kč do 2.500 Kč/t Zahraniční obchodníci nabízí ceny vyšší: – západní a severozápadní regiony ČR – poptávka z Německa po krmné pšenici, cena 2.650 až 2.700 Kč/t frankocena pole – západní a jihozápadní regiony ČR – poptávka z Německa a Rakouska po krmném obilí na výrobu krmných směsí, cena ještě není specifikovaná, je však předpoklad vyšší úrovně než dávají naše firmy – v moravských regionech poptávají potravinářskou pšenici zástupci polských mlýnů s cenovou nabídkou 2.700 Kč/t frankocena „dvůr“, platba v hotovosti Odhad sklizně v EU se stále snižuje: – Francouzská analytická firma Strategie Grains snížila svou prognózu letošní sklizně pšenice v Evrop-

ské unii na 118,7 milionu tun ze 120,5 milionu. Důvodem revize prognózy z minulého měsíce je horké červnové počasí, napsala agentura Reuters. Podle prognózy bude úroda pšenice o pět procent nižší než loni, stále však bude převyšovat sklizeň z předchozích dvou sezón. Celková produkce obilí v Evropské unii byla revidována na 260 milionů tun z 263,5 milionu tun. K poklesu úrody dojde zejména u pšenice, sníží se ale i sklizeň kukuřice, ječmene a tvrdé pšenice. Podle analytické firmy se spotřeba pšenice v unii letos proti minulému roku zvýší, hlavně kvůli vzestupu výroby biopaliv. Stoupne však také spotřeba krmné pšenice, a to na úkor ječmene a kukuřice. Vnitro unijní obchod pšenicí byl revidován směrem nahoru o 1,1 milionu tun kvůli zvýšeným dovozním požadavkům Španělska a záměru zemí Beneluxu dovézt více pšenice z Británie a Německa. Firma rovněž snížila prognózu unijní sklizně ječmene o 600 tisíc tun na 53,1 milionu tun. Proti předchozímu roku to znamená pokles o 13 procent. Produkce kukuřice byla revidována na 49,4 milionu tun z 50,2 milionu. Revidovaná úroveň je o osm procent

nižší než loňská úroda. Důvodem je očekávaná nižší úroda ve Francii, Španělsku a Itálii. Některé země mimo EU byly zasaženy přírodní katastrofou s významným snížením výnosů: – Bulharsko – snížilo odhad sklizně pšenice na 3,0 až 3,2 mil. tun oproti předchozímu předpokladu 3,67 mil. tun (loňský výnos byl 3,96 mil. t). Důvodem jsou přívalové deště a záplavy. Mimo toho se očekává snížení kvality vlivem vlhkosti a chorob. – Ještě horší je situace v Rumunsku, kde je úroda vlivem přírodní katastrofy (záplavy) téměř ze 70 % zničená. První odhad výnosu v ČR (ČSU k 20. 6. 2005, opakovaná informace): – 7 295 tis. tun zrna = 4,85 t/ha (5,43 t/ha v minulém roce) – 754 tis. tun řepky = 2,82 t/ha (3,60 t/ha v minulém roce) Ministr zemědělství ČR Petr Zgarba navrhuje tyto kroky k zamezení problémům s přebytkem obilí: – Od 1. 11. 2005 ihned nabídnout obilí na intervenční nákup, nečekat na eventuální zvýšení ceny, které nemusí nutně přijít.

– Realizovat prodej obilí mimo území ČR formou intervenčních nákupů v sousedních členských zemích EU – např. Rakousko, Německo, s ohledem na menší přepravní vzdálenost a tím i nákladů. – Některé země Jižní Evropy předpovídají nižší sklizeň a větší poptávku obilí v letošním roce (Portugalsko, Španělsko, Itálie, jižní Francie) – i tam se lze pokusit o odbyt obilí za tržní ceny.

Foto: Věra Fillnerová – Kontaktovat obchodní rady na pražských velvyslanectvích těchto zemí a zjistit aktuální poptávku. – Připravit se na využití prostředků ve výši 400 mil. Kč z Operačního programu 2006 na stavby nových a rekonstrukce starých skladů. – Předloží vládě připravený návrh na stavbu státních skladů s investiční náročností cca 1,5 mld Kč s kapacitou přibližně 1 mil. tun, určených ke skladování obilí z intervence. AK ČR

Výroba biolihu je citelnou pomocí regionům a vkladem do ekologie Z podnětu Regionální agrární komory Jihočeského kraje (RAK JK) a za podpory regionálních zastupitelských orgánů se uskutečnil velmi zajímavý seminář k využití a výrobě biolihu. „Je sice již pět minut po dvanácté, ale pokud se vláda probudí a urychleně schválí program určený výrobě biopaliv, může udržet zaměstnanost v regionech, využije se 250 tisíc hektarů zemědělské půdy, kterou produkční kvóty jinak vyčlení z hospodaření a citelně se pomůže ekologii země.“ Takto ve stručnosti shrnula přednosti výroby biopaliv Ing. Hana Hricová, ředitelka RAK JK, když zahajovala seminář. Jak dále uvedla, v kraji je připravena kapacita na zpracování pšenice a výrobu biolihu, je to v Býšově u Týna nad Vltavou. Dokud ale nepadnou příslušná rozhodnutí, je vše na mrtvém bodě. Přitom podle směrnic Evropské unie mají do roku 2010 činit biopaliva 5,75 procenta pohonných hmot. V Bašově, v Jihočeském zemědělském lihovaru by se měla postavit kapacita lihovaru na výrobu 600 tisíc hektolitrů lihu za rok. „Denně se počítá se spotřebou 500 tun pšenice a výrobou 150–180 tun výpalků pro krmivářské účely,“ uvedl Václav Šitner, lihovarnický expert. Počítá se s využitím až 50 tisíc hektarů půdy pro výsev pšenice k výrobě biolihu.

VÝROBA BIOLIHU Z PŠENICE SNÍŽÍ JEJÍ PŘEBYTKY „O tuto aktivitu máme velký zájem,“ uvedl na semináři Jiří Netík, krajský radní z Českých Budějovic, který má ve svém referátu zemědělství a rozvoj venkova. „Pominuly by tak problémy s možným nadbytkem obilí,“ dodal. V zemi je totiž roční přebytek obilí zhruba 600 tisíc tun, vloni to byl dokonce dvojnásobek toho množství, ale šlo o výjimečnou úrodu. Podle Milana Pavlíčka, prezidenta Českomoravské šlechtitelské a semenářské asociace, se z tohoto množství obilí dá vyrobit 2 miliony hektolitrů lihu, který by se mohl přidávat do benzínu. Tato pšenice by se vypěstovala na 140 tisíc hektarech. Pro Českou republiku jsou ale podle výpočtů potřeba 4 miliony hektolitrů lihu, určeného k přimíchávání do benzinu, což je 1,2 miliony tun obilí a 250 tisíc hektarů určených k nepotravinářským účelům. To je přesně to, o co jde společně zemědělcům, petrolejářům a mělo by jít i celé společnosti. Biopaliva jednak sníží závislost země na dovozech ropy a díky nižšímu procentu spalin pozitivně ovlivní životní prostředí. BRAZÍLIE ZAČALA S BIOPALIVY V SEDMDESÁTÝCH LETECH Nejdál v tomto směru je Brazílie. Tam se přimíchává do benzínu 22–

25 % lihu. „Na výrobu biopaliv se Brazílie zaměřila již v sedmdesátých letech a dnes je největším producentem i spotřebitelem biolihu,“ uvedla Jana Nagyová z Dopravní fakulty Univerzity Pardubice, která se jako odborník účastní všech důležitých světových jednání o biopalivech. „Volný trh v případě biopaliv neexistuje, není možné produkci biolihu aplikovat bez státní podpory,“ dodala. V Brazílii by cena šest korun za litr lihu nebyla možná bez souhlasu zemědělců, petrolejářů a především odběratelů, spotřebitelů. To si podle Nagyové musí rozhodnout každá země samostatně. Dnes je boom biolihu v Americe, v Evropě, Asii, Jižní Africe. Každá země dotuje výrobu biopaliv odlišně a také biolíh přimíchává do benzínu v různém procentuelním zastoupení. Zatímco v Brazílii jeho podíl tvoří v benzínu až 25 %, v Asii jsou to jen 3 % a EU má zájem o přimíchávání biolihu do úrovně 5 %. V Brazílii jsou také nejdál v daňových úlevách pro auta jezdící na tak zvaný gasohol (biolíh s benzínem). A Brazílie dosahuje také nejnižší náklady na výrobu biolihu. Zatímco tam činí náklady na jeden hektolitr biolihu 12,58 dolarů, v USA je to dvakrát tolik a v Evropské unii dokonce 55–59 dolarů. Co do úrovně nákladů se Brazílii blíží Indie, Pakistán a Thajsko.

NEPOTRAVINÁŘSKÉ VYUŽITÍ PŮDY V EVROPĚ Chce-li Evropská unie dál omezovat dotace na produkci potravin, může její zemědělství zachránit nepotravinářské využití půdy, a to biopaliva slibují. Navíc růst cen ropy, který zřejmě neustane, je dalším důvodem pro jejich produkci. Podle Ivana Ottise z Asociace petrolejářského průmyslu a obchodu ČR je v České rafinerské společnosti k 1. 1. 2007 nastaven program pro příjem biosložek do paliva. „Očekáváme, že poroste spotřební daň a tím i cena na pumpách,“ uvedl. Pokud jde o biolíh, je podle něj nutné, aby došlo k dělbě zisku mezi rafinerií, lihovarem a zemědělci, to může dát impulz pro rychlé rozeběhnutí tohoto programu. Pro petrolejáře to znamená v první fázi růst investic a Česká rafinerská již investovala 400 milionů korun pro tyto účely. Společnosti by se tyto investice měly ale vrátit. Z PŠENICE SE ZÍSKÁ LÍH I VÝPALKY KE KRMENÍ Nyní je ale nutné nastavit potřebné mantinely, aby zemědělci mohli vyčlenit plochy pro pšenici k nepotravinářskému využití. Je to plodina, která je z hlediska obsahu škrobu nejvhodnější, a vyřeší se i její přebytky. Obsahuje 59–72 % škrobu v sušině. Z obilovin nejméně škrobu má oves. „Jen pro zajímavost, třeba kukuřice má v sušině 65–75 procent škrobu,

rýže 70–80 % a brambory jen 17–24 %,“ uvedl Milan Pavlíček. Dodal, že na výrobu jednoho litru bioetanolu je potřeba 2,65 kilogramů pšenice. Z tohoto množství se během zpracování získá 0,85 kg výpalků, které jsou vynikající přísadou do krmiv. V hrubém přepočtu lze ze 600 tisíc tun obilí (zmiňovaný přebytek) získat přes 200 tisíc tun bioetanolu a více než 160 tisíc tun výpalků. V Americe tuna výpalků stojí 80–100 dolarů, což je v přepočtu kolem dvou tisíc korun.

NEROZHODNOST VLÁDY SE NEVYPLÁCÍ Tyto zajímavé údaje zazněly na semináři k biopalivům. Jeho účastníci se shodli na tom, že výroba biopaliv by měla být jednou z priorit této vlády. V sousedním Německu, v jeho východní části, již tři obří provozy stojí a hrozí, že Evropská unie při zamýšlené harmonizaci výroby biopaliv může nastavit stop stav dalším kapacitám a lihovar v Bíšově by se mohl stát pomníkem nerozhodnosti českého státu v otázce biopaliv. Pro ministerstvo zemědělství je podle Pavla Kováře z tiskového oddělení prioritou, aby se program biopaliv dokončil. Jednak je Česko vázáno předpisy EU o přimíchávání biosložky do benzinů, a jde také o využití části orné půdy k pěstování obilí pro produkci bioetanolu. Eugenie Línková

FLORA OLOMOUC 2005 Květinový hold létu Olomouc (red) – Záplavy květin, okrasných dřevin, speciální přehlídky léčivých a kořeninových rostlin, trav a travin, naaranžované koňské kočáry – to všechno nabídne v závěru srpna mezinárodní zahradnická výstava FLORA OLOMOUC 2005. Letní etapa největší české květinové akce otevře své brány návštěvnické veřejnosti ve dnech 18. až 21. srpna 2005, denně od 9 do 18 hodin, nově v pátek a v sobotu až do 19 hodin. Pro hlavní výstavní pavilon, v němž se velkou společnou expozicí představí Český zahrádkářský svaz, zvolili pořadatelé ústřední motto „LÉTO BUDIŽ POCHVÁLENO“. Prostory pavilonu zaplaví barvami hýřící jiřinky, gladio-

ly, růže, lilie, begónie, trvalky a další květy vrcholného léta. Zelený rámec pestré květinové palety vytvoří expozice okrasných výpěstků Svazu školkařů ČR. Ojedinělým výstavnickým počinem letošní letní Flory bude speciální přehlídka trav a travin v pavilonu H, která provede návštěvníky ukázkami velké rozmanitosti a mnohostrannosti jen zdánlivě méně atraktivní části flory. Mezi léčivými bylinami a kořeninovými rostlinami – velmi přitažlivou expozici doplní ochutnávky a prodej zdraví prospěšných čajů a odborná poradenská služba – se zase po celou dobu výstavy usídlí pohádkové postavičky – půvabní Skřítci z bylinek z Pohádkové země Vítězslavy Klimtové,

populární české ilustrátorky knížek pro děti. Za unikátní a originální lze označit také floristickou soutěž, vyhlášenou Svazem květinářů a floristů – květinoví aranžéři letos soustředí svou pozornost na historické koňské kočáry. Návštěvníky čeká také bohatá nabídka doprovodných LETNÍCH ZAHRADNICKÝCH TRHŮ s paletou zboží pro zahradníky, zahrádkáře a kutily, zábavný program se soutěžemi, spoustou hudby a ukázkami aranžování, volné prohlídky zajímavostí sbírkových skleníků, botanické zahrady a rozária výstaviště. Zájemcům se opět otevře i Botanická zahrada olomoucké Univerzity Palackého, letos se speciální expozicí „Rizikové rostliny naší přírody“.

18 / z domova


Farmáři dostávají za rané brambory podstatně méně než loni OLEŠNÁ (Havlíčkobrodsko) (bo) – Rané brambory z letošní sklizně jsou podstatně levnější než loni. Zemědělci za kilogram dostávají 3,50 korun nebo i méně. V minulém roce za ně touto dobou tržili víc skoro o polovinu. Za nezvykle nízkou úroveň ceny může hlavně levnější dovoz z Evropské unie, shodli se odborníci na semináři v Olešné na Havlíčkobrodsku. „Cena raných brambor je podobná jako v Německu,“ řekl tajemník Ústředního bramborářského svazu Josef Králíček. Výnos je většinou dobrý. Kvůli počasí ale rané brambory dozrávají o něco později, což by podle farmářů mohlo zvýšit přetlak na trhu koncem léta a ztížit odbyt pozdnějších odrůd.

Bramboráři na loňské úrodě tratili. Ceny srazila nadúroda v zemích EU. Výše produkce v unii zřejmě rozhodne o ziskovosti českých producentů také letos. Třeba v Německu, Belgii, Holandsku nebo jižní Francii porosty poškodila sucha. Naopak v České republice brambory potřebnou vláhu dostaly. „Nasazení hlíz je solidní, ale je velmi předčasné spekulovat o tom, co bude na podzim,“ podotkl Králíček. Podle havlíčkobrodského Výzkumného ústavu bramborářského v EU plocha brambor meziročně klesla o osm procent, produkce by mohla být nižší o desetinu. Podle statistického úřadu čeští farmáři pěstování brambor neomezili. Jako loni osázeli více než 40.000 hektarů. V nižších polohách jimi nahradili i nepro-

dejnou zeleninu. Na Vysočině, kde se produkuje třetina brambor v zemi, zachovali rozlohu také kvůli přebývající sadbě. Čeští zemědělci vypěstují kolem 80 procent z celkové roční spotřeby brambor v republice. Dovážejí se brambory i hranolky. Naopak na vývozu se podílejí i bramborové lupínky. Jistotu mají pěstitelé průmyslových brambor, kteří mají odbyt ve škrobárnách zajištěn smluvně. Klesají plochy na množení sadby. Odbyt by podle odborníků mohl zvýšit jen export, pokud by čeští pěstitelé zvedli kvalitu. Největší problémy mají zemědělci s odbytem konzumních brambor. Celkově se rozloha polí s bramborami za posledních 15 let snížila více než dvaapůlkrát.

Foto: Věra Fillnerová

Vinařský fond chce ještě do konce roku rozdělit 15 milionů korun BRNO (zub) – Vedení Vinařského fondu chce ještě do konce letošního roku rozdělit 10 až 15 milionů korun na podporu a propagaci tuzemských vinařů. I když to fondu umožňuje od 30. dubna zákon, musí celý proces ještě schválit Evropská unie. „Věříme, že se schvalovací proces podaří uzavřít do podzimu letošního roku, abychom mohli začít s rozdělováním peněz,“ řekl ředitel fondu Jaroslav Machovec. Podle informací ministerstva zemědělství je však tento odhad velmi optimistický.

například společná expozice českých a moravských vinařů na veletrhu vín v německém Düsseldorfu. Další konkrétní aktivitou na podporu českých a moravských vinařů, která by se měla naplno rozjet z iniciativy fondu již od konce července, je nový vinařský portál na internetu. Na adrese www.wineofczechrepublic.cz získají zájemci informace o všech záležitostech týkajících se vína v České republice jako například údaje o aukcích, výstavách a veletrzích, ale i podrobný registr vinařů. Mimo to zvažuje fond

„Termín ukončení schvalovacího procesu není možné odhadnout, může se ale stát, že se tak nestane ani do konce letošního roku,“ řekl Hugo Roldán z ministerstva zemědělství. Vedení fondu však již nechce jen nečinně čekat. „Tlačí na nás dovoz levných vín ze zahraničí,“ vysvětil Machovec. Vedení fondu proto již nyní vybralo stěžejní projekty, aby se mohlo začít s přípravnými prácemi, i když je bude možné financovat až po skončení schvalovacího procesu. Mezi projekty, které dostaly od fondu zelenou, je

i možnost spolupráce s Českou televizí na přípravě pravidelného magazínu o víně. Vinařský fond před vstupem do unie mohutně podporoval výsadbu nových vinic, která ale musela k 1. květnu 2004 skončit. Jen za posledních pět let přesáhly investice do výsadby vinic v Česku 2,5 miliardy Kč, z toho asi miliarda šla z dotací státu a Vinařského fondu. Peníze získává fond ve formě odvodů od výrobců, pěstitelů i dovozců vína a další částí byla dlouhodobě návratná podpora od státu.

Klatovské rybářství přešlo z chovu bílých kachen na bažanty KLATOVY (zub) – Klatovské rybářství, druhý největší producent ryb v zemi, přešlo ze ztrátové výroby bílých kachen na finančně zajímavý chov bažantů. „Chceme využít všechny volné haly po kachnách, už nyní jsme jedním z největších velkochovatelů bažantů v zemi,“ řekl ředitel podniku Jaroslav Průcha. Firma letos plánuje prodat 35.000 kusů bažantů, což má zajis-

tit tři procenta tržeb, které přesáhnou 100 milionů korun. Firma vybudovala voliéry u rybníka Myslív na Klatovsku a v Hlinném poblíž Boru u Tachova. Celkem bude chovat bažanty ve čtyřech lokalitách – v průběhu několika měsíců přibudou rybníky Kozčín na Klatovsku a Novec na Tachovsku. Příští rok chce firma prodat 50.000

kusů bažantů v různém stáří – mladé mezi šesti i osmi týdny, ale také dospělé bažanty, které musí chovat minimálně čtyři měsíce. Podnik dodává zvířata do většiny velkých bažantnic v ČR, jako jsou Konopiště nebo Hluboká, ale také mysliveckým sdružením a spolkům. Bažanti se líhnou od března, první kusy začal podnik prodávat v květnu. Vyšší tržby přinesou poplatkové

honitby, které rybáři plánují připravit do dvou let na Tachovsku; v lokalitách dlouhodobě uznaných revírů u rybníků Skviřín a Tisová, a usilují o další. Chov bílých kachen ukončila firma loni v červenci, do července jich prodala 400 tun, za celý rok 2003 téměř 750 tun. Důvodem bylo zdražení krmných směsí a pokles cen kachen, jejichž prodej se propadá vinou konkurence zlevňujícího se kuřecího ma-

sa. Podnik dále cítil silnou konkurenci kachen z dovozu, zejména z Maďarska. Produkci divokých kachen, kterých letos prodá 85.000 ve stáří dva až šest týdnů, chce firma naopak zvyšovat. Ve vlastních honitbách jich má 12.500. Tato komodita letos tvoří zhruba pět procent tržeb. Podnik se 134 lidmi produkuje přes 1000 tun ryb ročně.

Rybáři prodávají více do ciziny, ceny ryb ale klesají

ČESKÉ BUDĚJOVICE/PLZEŇ (bo) – Jihočeské rybářské podniky prodávají v posledních letech více ryb. Většinu jich vyvážejí do zahraničí, protože v Česku je poptávka kromě zimy malá. Prim hraje kapr, jenž se na obchodu podílí zhruba 95 procenty. Rybářství Kardašova Řečice, druhé největší na jihu Čech, prodalo jen za první pololetí dvakrát více ryb než loni za stejnou dobou. Cena ryb přitom meziročně klesla asi o pětinu. Ročně kardašovořečičtí rybáři vyloví 900 tun ryb. Ve správě mají 442 rybníků s výměrou přes 3000 hektarů. Tři

čtvrtiny produkce posílají za hranice – do Německa či Rakouska. Letos chtějí vylovit 1100 tun ryb. „Ceny meziročně klesly o 18 procent a nyní jsou na úrovni roku 2002. Stoupaly hlavně dva roky po povodních,“ řekl ekonomický ředitel rybářství Jaroslav Smejkal. Jako ostatní podniky v jižních Čechách se i Blatenská ryba zaměřuje na chov kapra. Na celkovém prodeji se tradiční česká ryba podílí 95 procenty. Doplňují ji pstruzi, tolstolobici, amuři nebo štiky. Do ciziny firma vyváží polovinu produkce. „Ceny byly do předloňska příznivé. Pak ale vlivem silné koruny částečně klesly,“ uvedl Karel Nusl z centrály

firmy. Například za kilogram kapra byl meziroční rozdíl až sedm korun. Podnik hospodaří na 1600 hektarech vodních ploch a ročně produkuje kolem 850 tun ryb. Má i vlastní provoz, kde ryby chladí a udí. Ročně tak upraví asi sedm procent ryb. Rybáři je prodávají i přímo v areálu firmy. Nejvíce tolstolobika, kterého do obchodní sítě dodají kolem 30 tun za rok. „Je to jediná ryba, která dokáže cenou konkurovat mořským,“ dodal Nusl. Zájem o mořské ryby přitom v tuzemsku stoupá. Čeští konzumenti spotřebují čtyři kilogramy mořských ryb na hlavu ročně, čtyřikrát více než sladkovodních. Podle ředitele Klatovského rybářství Jaroslava Průchy je to tím, že mořské druhy jsou v průměru o třetinu až polovinu levnější než sladkovodní. „Mořské ryby nemusíte krmit, chovat, pouze se vytahují z moře,“ uvedl. Nejpopulárnější je v Česku makrela. Konzumace mořských ryb se podle Průchy nezvýší, spotřeba sladkovodních ryb by se naopak měla do deseti let zdvojnásobit. Rybářské podniky startují kampaň na propagaci českých kaprů a pstruhů, tedy ryb, které jsou lehce stravitelné a dietní, dodal. Šance na zdvojnásobení spotřeby sladkovodních ryb podle Průchy v Česku je, protože spotřeba drůbeže už je 24 kilogramů na osobu a rok a dále zřejmě neporoste. Její cena je ale téměř poloviční oproti rybímu masu. Podle Průchy by stačilo, kdyby se k vánoční konzumaci ryb přidal nákup

dalšího kapra na Velikonoce. Pokud by se spotřeba českých ryb zdvojnásobila, přestaly by české rybářské podniky exportovat. Nyní vyvážejí polovinu své produkce. Klatovské rybářství už porcuje ve své zpracovně v Tajanově třetinu ročních výlovů ryb, které se stabilně pohybují kolem 1000 tun, z čehož 850 tun tvoří kapři. Podnik chce letos zpracovat přes 400 tun ryb, což bude nejméně o 15 procent více než loni. Zhruba 300 tun by měly tvořit sladkovodní druhy – shodně po polovině kapr i pstruh, po němž je stále větší poptávka. Zbylých 100 tun budou reprezentovat mořské druhy, z 80 procent makrely.

Mořskou rybu jsme začali zpracovávat letos v lednu. Tajanovská zpracovna má nyní údajně v dílech a výrobcích ze sladkovodních ryb největší podíl na českém trhu. „Zhruba ze 45 procent dodáváme čerstvé porcované ryby, které se prodávají na ledu, 45 procent tvoří 50 druhů uzených výrobků a zbytek mražená ryba, jejíž podíl klesá,“ uvedl vedoucí provozu Jiří Hnojský. Vzhledem k náročnosti a nepříliš velkému úspěchu prodeje ustoupili velcí obchodníci od nabídky živých ryb. Odmítly je postupně všechny obchodní řetězce. Posledním byl Carrefour, který už také nabízí jen „rybu na ledu“ a hlavně porcované maso.



20 / z domova


Obřady pití čaje a vše co s tím souvisí Čaj patří mezi nejstarší civilizační nápoje. První připomínky o jeho existenci jsou v ústní formě datovány už do 3. tisíciletí před Kristem. Písemné doložení je však až z 1. století př. n. l. Čaj se podílel i na několika historických událostech – např. na emancipaci žen, neboť do prvních čajoven, na rozdíl od kaváren, mohly chodit ženy i bez přítomnosti mužů, či jeho podíl na rozpoutání války o nezávislost USA – známá Bostonská čajová párty, při které byly osadníky na protest proti vysokým clům naházeny do moře pytle s čajem. Do Evropy se čaj dostal až na konci 17. století, a to díky Holandské Východoindické společnosti, a z počátku byl považován za nápoj bohatších vrstev.

SVĚT DÁVÁ PŘEDNOST ČAJŮM ZELENÝM A OVOCNÝM Čaj se rozděluje do několika kategorií a terminologicky se pod název čaj řadí i produkty, které s čajovníkem nemají nic společného. Dlouhodobě nejznámější čajovou kategorií je čaj černý, který však v posledních letech silně stagnuje. Do popředí se dostávají čaje zelené (zejména aromatizované) a čaje ovocné (ty vytlačily z trhu černé čaje aromatizované). V posledních 2–3 letech pak „čaje“ typu Rooibos, které sice nepocházejí s čajovníku, ale mají obdobné senzorické vlastnosti jako čaj, přičemž však neobsahují kofein – ty se řadí mezi čaje bylinné. ALIMA OSLOVUJE VŠECHNY SKUPINY ZÁKAZNÍKŮ Sortiment společnosti ALIMA značková potravina, a. s., jejíž součástí se od 1. 1. 2004 stala i bývalá společnost JEMČA a. s, je rozdělen podle typu balení a cílové skupiny zákazníků. Jednotlivé řady obsahují všechny typy čajů, tzn. černé, zelené, ovocné i bylinné. Cílové zákaznické skupiny pro jednotlivé typy čajů se dají zjednodušeně popsat takto: pro mladou dynamickou skupinu populace jsou určeny zejména exkluzivnější typy balení (včetně sypaných čajů) a zelené a ovocné čaje s lehce netradičními příchutěmi. Pro skupinu konzervativnějších spotřebitelů jsou to tradiční druhy černých, zelených a ovocných čajů (Pigi, Klub, Zlatý čaj, Ceylon, …) v porcovaných sáčcích se šňůrkou, etiketou i přebalem a pro skupinu, která má přeci jen hlouběji do kapsy, jsou to zejména čaje v dvojitých plovoucích sáčcích všech druhových skupin a malá 20 g balení sypaných čajů. „TeaMont“ ODSTARTOVALA SPECIÁLNÍ TECHNOLOGIE V roce 2004 uvedla společnost na trh novou řadu čajů „TeaMont“. Jedná se o exkluzivní výrobky, co do použité suroviny, technologie zpracování i ambaláže. Při jejich vývoji byly použity nejmodernější technologie, šetrné k fyziologicky účinným látkám obsažených v základní surovině (vitamíny, bylinné silice atd.). Tato řada se ještě dělí na dvě linie – ovocné čaje typu „Juicy“ a ovocno-bylinné čaje typu „Wellness“. Obě tyto linie spojuje použití sušeného ovocného koncentrátu. Zejména čaje typu Wellness z řady TeaMont sledují nové trendy na trhu. Jejich účinky jsou dány specifickým složením jednotlivých druhů: ALCHYMIE A KUCHAŘKA P Ř Í P R AV Y Č A J Ů POWER TEA – ČAJ PRO POSÍLENÍ DUCHA A ORGANISMU Složení: Jablečná dužnina, list ostružiny, šípky, květ ibišku súdánského, aroma černého bezu (včetně džusu z černého bezu), květ černého bezu, lapacho, vitamínový komplex ACE, čekanka. Listy ostružiny se užívají při zažívacích potížích, při průjmech, střevních katarech, zánětu močového měchýře, nadměrném pocení, ale i při bolestech v krku, rýmě apod. Šípky jsou zdrojem řady vitamínů a provitamínů, zejména mají vysoký obsah vitamínu C. Ten zvyšuje odolnost

proti infekcím a obranyschopnost organismu. Flavonoidy obsažené v šípkách mají slabý diuretický účinek – lze je používat při infekčních onemocněních ledvin a močového měchýře. Květ černého bezu má silný močopudný účinek, a proto se používá zejména při nemocech z nachlazení a vysokých horečkách. Dále pak zlepšuje zažívání, detoxikuje tělo a dodává mu energii. Rovněž pomáhá při redukci váhy. Lapacho je sušené drcené lýko jihoamerického stromu Tabebuia impetiginosa. Má řadu pozitivních účinků na lidský organismus, které znali již staří Inkové. Odvádí z těla nečistoty, posiluje činnost vnitřních orgánů, podporuje trávení, zlepšuje prokrvení a posiluje krevní oběh, povzbuzuje látkovou výměnu, zvyšuje odolnost nervového systému, pomáhá při léčbě zánětů a pozitivně ovlivňuje zdravý spánek. Komplex vitamínů A, C, E, který tento čaj obsahuje, působí jako účinný antioxidant nezbytný pro imunitní systém.

BALANCE TEA – ČAJ PRO UKLIDNĚNÍ A RELAXACI Složení: Jablečná dužnina, list kopřivy, list ostružiny, maté, aroma pomerančové (včetně pomerančového džusu), aroma grepové (včetně grapefruitového džusu), směs vitamínů. Kopřiva pomáhá čistit organismus, podporuje metabolismus, činnost vylučovacích žláz a funkčnost střev. Má příznivé účinky na činnost jater a žlučníku. Pomáhá též při artérioskleróze a má účinky protirakovinné. Působí příznivě na cévy, odstraňuje některé typy bolestí hlavy, čistí krev, a dokonce snižuje hladinu krevního cukru. Maté jsou listy z jihoamerického stromu Illex paraguayensis. Maté má díky obsahu matéinu povzbudivé účinky na organismus, je zdrojem energie při duševní a fyzické vyčerpanosti. Působí zároveň močopudně, podporuje trávení a napomáhá odbourávat tukové vrstvy v těle. Pozitivně ovlivňuje funkci ledvin, působí proti zadržování přebytečného množství tekutin v těle. Tento čaj obsahuje také celou škálu vitamínů, které příznivě působí na řadu funkcí lidského organismu (vitamíny B-komplexu, tj. B1, B2, B6, B12, nikotinamid, kyselina panthothenová, kyselina listová, biotin, a vitaminy E a C). FEEL LIGHT TEA – ČAJ PROTI STRESU Složení: Maté, list kopřivy, list ostružiny, aroma jablečné (včetně jablečného džusu), směs vitamínů. Účinky hlavních složek (maté, list kopřivy, list ostružiny) viz. Balance Tea a Power Tea. Feel Light Tea obsahuje řadu vitamínů skupiny B (vitamín B1, B2, B6 a B12), které jsou důležité pro správnou funkci důležitých životních orgánů (zejména nervové, srdeční a trávicí soustavy), dále pak vitamíny C a E, což jsou významné antioxidanty posilující imunitní systém. Kromě tradičních „pravých“ čajů (surovina pro jejich výrobu pochází z čajovníku) má naše společnost ve svém výrobkovém portfoliu i další produkty s příznivými účinky na lidský organismus. Je to např. bylinný čaj Lípa s medem, který v sobě spojuje příznivé účinky lipového květu a medu. Lipový květ pomáhá především při chorobách z nachlazení, neboť usnadňuje odkašlávání a podporuje pocení. Lze ho také použít jako sedativum při nervovém podráždění i při nespavosti. Med působí protizánětlivě, zlepšuje trávení, posiluje psychiku a srdce. Dále pak čaje založené na bylině Rooibos – Rooibos s medem a Rooibos a verbena s medem. Rooibos je bylina Aspalatus linearis, která neobsahuje kofein a roste v nevelké oblasti Jihoafrické republiky. Má vysoký obsah antioxidantů, je dobře vybavena vitamíny i minerály. Je doporučována jako podpůrný prostředek při léčbě alergií, špatném trávení, nespavosti, nervovém napětí, křečích a mnoha jiných tělesných i duševních potížích. Její příznivé účinky pak umocňuje i blahodárné působení medu.

Verbena je charakteristická svými uklidňujícími účinky, zejména pomáhá při únavě a bolestech hlavy. Rovněž zlepšuje trávení a podporuje jaterní funkce. Kombinace rooibosu a verbeny s kousky medu vytváří lahodnou směs bylin s jemně aromatickou chutí a příjemnou medovou vůní.

JAK SE STÁT ČAJOVÝM VELMISTREM Pití čaje je v tradičních „čajových“ zemích opředeno mnoha rituály. Mezi nejznámější v tomto směru patří Japonsko se svou čajovou ceremonií „Čadó“ nebo „Čanoju“. Ta je svázána striktními pravidly, počínaje samotným příchodem hostů, prostorovým uspořádáním propriet pro přípravu čaje, zasedacím pořádkem, definovaným způsobem popíjení nápoje aj. Existuje mnoho škol, které vychovávají čajové velmistry – zajímavé je, že teprve v posledních několika letech se jimi mohou stát i ženy.

HOSTEM NA ČAJOVÉM OBŘADU KLÍČEM JE POZVÁNÍ Na čanoju jste obvykle pozváni dopisem – většinou uměleckou kaligrafií napsanou samotným hostitelem či hostitelkou. V tradičním provedení bývá tato pozvánka svinuta do ruličky. Sluší se, abyste odpověděli a poděkovali. Pokud čanoju proběhne v klasickém stylu, trvá tři až čtyři hodiny, při méně formálním podávání řídkého čaje usuča zhruba hodinu. V případě klasického čanoju si Japonci oblékají elegantní kimona tlumených barev a bělostné palcové ponožky zvané tabi. Ve výbavě hosta by neměl chybět skládací vějíř sensu a papírové ubrousky kaiši. K povinnostem čajového mistra patří příprava pohoštění, jež se skládá ze speciálního lehkého jídla zvaného kaiseki, což v doslovném překladu znamená nahřátý kámen. Ten si mniši při dlouhých meditacích přikládali na žaludek ke zmírnění pocitu hladu i chladu. Kaiseki je většinou složeno z rýže, polévky a nádherně, v působivém kontrastu se zeleninou, naaranžovaného kousíčku syrové ryby či krevety. Také se podává tradiční cukroví, někdy vývar, pečená ryba a podobně. Dále čajový mistr vybere příhodný svitek s malbou či kaligrafií, pečlivě uklidí domek i zahradu, ve chvíli inspirace stvoří čabanu – květinovou výzdobu určenou pro čajový obřad – někdy však o její naaranžování požádá až jednoho z hostů. PŘÍCHOD A UVÍTÁNÍ Dějištěm klasických obřadů zpravidla bývá čajový domek – sukija, obklopený malou zahradou. Je rozdělen na dvě části: přípravnu zvanou mizuja a samotnou čajovou místnost – čašicu. Sluší se, aby hosté dvacet minut před zahájením čanoju prošli pootevřenou brankou do vnější části zahrady a shromáždili se v čekárně. Tady si účastníci obřadu, kterých nebývá více než pět, odloží pláště a přezují se do sandálů či dřeváků. Také si musejí zvolit hlavního hosta – šókjaku, jímž se obvykle stává člověk nejstarší věkem nebo s nejvýznamnějším postavením. Dohodnou se i na přesném pořadí, podle něhož v čajové místnosti zaujmou svá místa. Z vystaveného svitku či paravánu usuzují, v jakém duchu bude obřad probíhat a co se od nich očekává. Po nějaké chvíli se objeví hostitel, ob-

lečený v kimonu nenápadných barev. Krátkou úklonou se přivítá s hosty a po zahradní stezce je vede k čajovému domku. Nenápadnou venkovskou brankou projdou do vnitřní části zahrady. Tímto aktem za sebou hosté nechávají rušný vnější svět a vstupují do míst plných klidu a míru. Cestou obdivují zahradní scenerie, tiší a koncentrují svou mysl. U nádržky s vodou si umyjí ruce a vypláchnou ústa, čímž ze sebe symbolicky smývají prach a balast světa. Podle určeného pořadí pak nízkým vchodem pokorně sehnutí a bez bot vejdou do čajovny...

PRŮBĚH PRVNÍHO SEZENÍ Uvnitř čajového domku vládne příjemné přítmí, vzduch je prosycen jemnou vůní kadidla. Hosté se nejprve pokloní a pak postupně jeden po druhém přistupují k výklenku tokonoma, aby obdivovali svitek, jenž je tam zavěšen. Po chvíli vstanou, přistoupí k ohništi, v jehož popelu jemně žhnou uhlíky, znovu pokleknou a ukloní se. Vzdají tím poctu umění a dovednosti čajového mistra, který vše přichystal. Když se všichni jakoby v jediném sledu vystřídají, zasednou na tatami přesně podle pořadí, které si určili. Hlavní host sedí na čestném místě blíže tokonomy, poslední u dveří. Úklonou se všichni znovu pozdraví a poprosí hlavního hosta, aby je vedl. Když v místnosti zavládne ticho, vstoupí hostitel, pozdraví a prohodí s hlavním hostem a po chvíli i s dalšími účastníky několik vět. Mluví se o kráse zahradních scenerií či smyslu svitku vystaveného v čekárně mačiai či v tokonomě. Nastal čas, aby hostitel donesl dřevěné uhlí, rozdmýchal oheň, naplnil vodou železný kotlík. Z přípravny mizuja přinese na lakovaných táccích lehké pohoštění kaiseki, pobídne hosty k jídlu, vzdálí se a za malou chvíli donese konvičku s rýžovým vínem saké a mělké mističky. Nalije saké hlavnímu hostu, ostatní účastníci obřadu si nalévají sami, vždy však jeden druhému, nikoliv sami sobě. Je samozřejmostí, že hosté pohoštění pochválí a hostiteli za ně poděkují. Na závěr první části obřadu hosté dostanou krásně vytvarovaný a zajímavě zbarvený sladký zákusek omogaši a jsou požádáni, aby si na lavičce v zahradním přístřešku odpočinuli a vyčkali, až budou pozváni k ústřednímu bodu obřadu – podávání hustého čaje koiča. HLAVNÍ SEZENÍ GOZA-IRI Po chvíli, potřebné k tomu, aby hostitel nachystal novou scénu, zazní údery gongu, které účastníky obřadu zvou k návratu do čajového domku. Atmosféra čajové místnosti je trochu změněna. Někdy je tento pocit umocněn tím, že asistent čajového mistra odstraní rohože stínící okna, a pokoj se prosvětlí, jindy se pootevře posuvná stěna, což umožní výhled do zahrady. Z výklenku tokonoma zmizel svitek a nahradila ho květina naaranžovaná v jednoduché váze. Hosté pokleknou před květinou a pak vzdají hold kotlíku, jenž tiše bublá na žhnoucím ohništi. Posléze všichni tiše zaujmou svá místa. Po několika málo minutách napjatého očekávání vstupuje hostitel. V ruce nese čajovou misku – čawan, na ní leží lžička, uvnitř misky je položená bambusová metlička. Vše uloží na přesně vymezené místo a odejde pro nádobku na použitou vodu a stojánek s naběračkou na vodu. Jeho pohyby jsou vyvážené a propracované do nejmenšího detailu. Nastává dlouho očekávaný okamžik. Čajový mistr pravou rukou uchopí hedvábný sáček, v němž je ukryta nádobka na čajový prášek, a plynulým, elegantním pohybem nádobku vyjme z obalu a položí ji před sebe. Rituálním způsobem poskládá ubrousek fukusa a otře jím víčko a boky nádobky. Dává tím najevo, že vše je dokonale čisté. Pak do misky naběračkou nalije horkou vodu, v níž protřepe a provlhčí bambusovou metličku. Vodu vylije do určené nádoby a misku vytře předpisově poskládaným plátěným ubrouskem čakin. Nyní uchopí lžičku čašaku a dózu čaire, z níž nabere tři vrchovaté lžičky čajové-

ho prášku, které vloží do čajové misky. Pak lžičku odloží na hranu čajové misky a krouživým pohybem do ní vysype celý obsah nádobky čaire, do které si předem připravil tři lžičky čajového prášku na každého z hostů. Nabere plnou bambusovou naběračku horké vody, část z ní nalije do misky. Uchopí časen a elegantními pohyby ruky směs vody a čajového prášku šlehá tak dlouho, až vznikne hustá, napěněná, hráškově zelená tekutina. Když je nápoj dokonale rozšlehán, čajový mistr uchopí čajovou misku a položí ji na předepsané místo. Nyní se ujímá své role hlavní host. Po kolenou se přisune k misce, uchopí ji do hedvábného ubrousku kobukusa, jenž pozorný hostitel umístil opodál, a vrátí se na své místo. Položí misku na tatami mezi sebe a druhého hosta. Pak s ostatními hosty pronese zdvořilostní frázi, jež v překladu znamená „společně přijměme tento dar“, a poděkuje hostiteli. Teprve potom se napije. Po prvním usrknutí se sluší pochválit výraznou chuť a vůni hustého silného nápoje. Následují ještě jeden či dva doušky. Po tomto úkonu hlavní host položí čajovou misku před sebe, v místech, kde se jí dotkla jeho ústa, ji otře papírovým ubrouskem kaiši, otočí ji čelem k sobě a předá dalšímu z hostů. Než se všichni vystřídají, vládne v místnosti klid a soustředění, občas přerušované mumláním nezbytných zdvořilostních frází: „Napijte se první vy, prosím. Promiňte, že piji před vámi...“ Když se všichni napijí a miska je zcela prázdná, donese ji poslední z účastníků hlavnímu hostu. Na závěr přípravy hustého čaje čajový mistr poklekne před východem z čajové místnosti, omluví se za svou nedokonalost a všem hostům poděkuje. Také oni mu vyjádří svoji vděčnost.

PODÁVÁNÍ ŘÍDKÉHO ČAJE USUČA Poslední dějství čajového obřadu začíná úpravou ohniště, hosté jsou pozváni, aby úkonu přihlíželi. Tato část bývá velice příjemná, obzvláště v zimě, protože celému rituálu dodává atmosféru tepla a útulnosti. Když je ohniště upraveno, hosté se vrátí na svá místa. Čajový mistr do kotlíku dolije studenou vodu, postaví ho na ohniště, nabídne hostům polštářky na sezení, aby se cítili pohodlněji, někdy jim přinese i krabici s dlouhými dýmkami. Málokdo však možnosti kouřit využije. Řídký čaj usuča čajový mistr postupně připravuje každému hostu zvlášť do jeho misky. Používá k tomu jen dvě lžičky čajového prášku mačča, který zalévá vodou – v zimě poměrně horkou, aby se hosté zahřáli, v létě chladnější, aby se osvěžili. Nastal čas na obdivování čajové misky a ostatního nádobí a náčiní. Nálada je však o mnoho uvolněnější než při podávání koiča, hosté mezi sebou mohou rozmlouvat, přidat si ještě misku čaje. Velmi často si nápoj pro sebe namíchá i sám hostitel, aby se ještě více přiblížil hostům. Hovor zvolna umlká, hostitel posbírá zbylé předměty, před odchodem z místnosti znovu poklekne, omluví se za své chyby a poděkuje hostům. Jeho slova nezůstanou bez odezvy, hosté mu také děkují a ubezpečují ho, že vše proběhlo k jejich spokojenosti a potěšení. Nakonec si mezi sebou poděkují i účastníci obřadu. Dveřmi, jež jim otevřel sám čajový mistr, s poslední úklonou odcházejí. SLOVO NA ZÁVĚR Popsat čajový obřad se vším, co k němu patří, je téměř nadlidský úkon. V Japonsku jeho výuka obvykle trvá tři roky. Vše, každičký pohyb, sebemenší gesto, se řídí přesně určenými pravidly, jež musí adeptům Cesty čaje vejít do krve. Vůbec nic není ponecháno náhodě, i obyčejné otevírání dveří má svůj neměnný, předem určený řád. Proto berte předešlý popis čajového rituálu jen jako letmé přiblížení nesmírně složitého děje, jehož smyslem je, trochu paradoxně, objevování krásy v těch nejprostších a nejpřirozenějších věcech a dějích, které nás obklopují. Milan Kotek, Eugenie Línková



22 / ze zahraničí


EK zvažuje zmírnit opatření proti BSE

BRUSEL (bo) – Evropská komise zahájila debatu s členskými státy a s Evropským parlamentem o postupném zmírnění některých ná-

kladných opatření zavedených proti šíření tzv. nemoci šílených krav (BSE). Chce například zrušit povinnost vybíjet celé stádo, ve kterém se zjistí jeden případ nemoci. Český ministr zemědělství Petr Zgarba řekl, že s postupem EK souhlasí, je však pro maximální opatrnost; trvá na tom, aby všechny kroky byly vědecky podloženy. Komise kromě zrušení povinnosti vybíjet celé stádo navrhuje, aby se nemusely nutně odstraňovat všechny rizikové tkáně ze všech poražených kusů dobytka. Uvažuje také o možnosti povolit za přesných podmínek zkrmování masokostních mouček a pozměnit monitorovací programy pro hovězí dobytek, ovce a kozy. Tyto menší přežvýkavce postihuje třesavka, která je také nakažlivou spongiformní encefalopatií. Komise zdůvodňuje své úvahy úspěchem tvrdých opatření z minulých let, která vedla k pod-

statnému snížení výskytu nových případů BSE. Domnívá se, že zmírnění režimu posílí konkurenceschopnost farmářů a potravinářských podniků v EU a umožní soustředit pozornost na jiné hrozby, které nejsou dosud pod kontrolou, například na ptačí chřipku. Komisař Markos Kyprianu však zdůrazňuje, že ochrana lidského zdraví zůstane nejvyšší prioritou a jakýkoli posun se bude vždy opírat o vědecké zdůvodnění. „Návrh je racionální, jde správným směrem,“ řekl Zgarba. „Diagnostika je v dnešní době taková, že neunikne žádný nemocný kus. Pokračovat v dosavadním režimu znamená podstupovat dál řadu chovatelských i finančních škod.“ Zdůraznil zároveň, že opatření EU byla naprosto správná a umožnila zastavit šíření nemoci a zvrátit trend. „Jakékoli další kroky musí být naprosto transparentní a důvěryhodné, aby spotřebitelé byli přesvědčeni o zdravotní nezávadnosti potravin.“

Česku a Slovensku se nelíbí zpřísnění podmínek pro chov brojlerů BRUSEL (dra) – Česko, Slovensko, Maďarsko a Francie na jednání ministrů zemědělství vyjádřily výhrady vůči návrhu nové směrnice, která má sjednotit i zpřísnit podmínky pro chov brojlerů v EU. „Nemůžeme v Evropě jednostranně přitvrzovat, když ve světě se mnoho zemí o zvířata moc nestará,“ řekl ministr zemědělství Petr Zgarba.

by se přísnější normy nemusely respektovat. „Základní princip spočívá v tom, že zvíře roste, pokud má dobré podmínky – ve stísněných podmínkách nepřibírá. Není proto potřebný byrokratický přístup,“ řekl. Žádá, aby komise nejprve vypracovala k direktivě dopadovou studii. Evropská komise koncem května předložila návrh direktivy, podle níž by hustota chovu kuřat nesměla přesáhnout 30 kilogramů na metr čtvereční, respektive 38 kilogramů při zajištění maximální péče o zvířata. Mezi posuzovanými podmínkami jsou například teplota prostředí, účinnost ventilace, světlo apod. Debata neměla dospět k žádnému rozhodnutí, ale za návrh komise se podle diplomatických zdrojů postavili Skandinávci a většina delegací nevznesla žádné připomínky.

„Řadu opatření jsme již přijali, ale dalšími jednostrannými kroky bychom poškodili naši výrobu. Spotřebitel by nakonec dostal kuře od výrobce, který je chová za mnohem horších podmínek,“ uvedl ministr. Obdobný názor vyjádřil i slovenský ministr Zsolt Simon. Podle něj by zpřísnění norem jen snížilo konkurenceschopnost evropských chovatelů vůči dovozcům ze zemí, kde

Podle nynějších pravidel se nesmí do potravinového řetězce dostat lebka, mozek, oči, páteř a mícha poražených zvířat, odstraňuje se i část vnitřností, včetně střev. Jako krmivo pro zvířata lze používat pouze kusy vhodné i pro lidskou potravu. Zkrmování masokostní moučky je zakázáno s výjimkou rybích mouček, které ovšem nelze dávat přežvýkavcům. Pokud se v poraženém kusu odhalí BSE, musí být zvíře zničeno, stejně jako celé stádo, ve kterém se narodilo a ve kterém bylo chováno. Testy na BSE se dělají od roku 2001 povinně na všech poražených zvířatech starších 30 měsíců. Česká republika odhalila dosud 20 případů BSE. Z preventivních důvodů bylo utraceno asi 3500 vrstevnic a potomků nakažených kusů. Ve srovnatelně velké Belgii bylo případů BSE 129, ale například v Rakousku jenom jeden. Absolutní prvenství drží s 4689 kusy Británie, kde nemoc na konci 90. let vypukla.

Drůbežárny Hyza loni prohloubily ztrátu ŽILINA (dra) – Drůbežárny Hyza Žilina v loňském roce prohloubily ztrátu na 120 milionů slovenských korun z předloňských 15 milionů Sk. Tržby se meziročně snížily o čtyři procenta na zhruba 1,14 miliardy Sk. Podle informací, které zveřejnilo vedení firmy, hospodaření ovlivnil zejména výrazný dovoz drůbežího masa na Slovensko, zvýšení cen energií a rovněž změny související s výraznými investicemi. Firma, která je jedním z největších výrobců drůbežího masa na Slovensku, předloni investovala do výroby 190 milionů korun, z toho polovinu prostřednictvím fondů Evropské unie. Loni zrealizovala další projekty za více než 70 milionů korun. Společnosti patří zhruba dvacetiprocentní podíl na slovenském trhu s drůbežím masem. Spolu s firmou THP Topolčany a Hydina ZK Košice tak obhospodařují zhruba dvě třetiny tuzemského trhu. Žilinská firma v současnosti dává práci přibližně 650 lidem.

InBev bude přes Pepsi prodávat v Polsku pivo Beck‘s BRUSEL (dra) – Belgická společnost InBev, která je objemově největším výrobcem piva na světě, hodlá vstoupit na polský trh s jednou ze svých tří globálních značek – německým pivem Beck‘s. Vlastník českých Pivovarů Staropramen přitom nechá distribuovat toto pivo na největším trhu z nových členských zemí Evropské unie firmu PepsiAmericas, stáčírnu nápojů americké společnosti PepsiCo.

Belgická skupina sdělila, že uzavřela s PepsiAmericas exkluzivní dohodu o využití její prodejní a distribuční sítě k prodeji piva Beck‘s v Polsku. „Polský pivní trh je atraktivní, představuje více než 30 milionů hektolitrů (ročně) a roste o čtyři procenta za rok,“ uvedl InBev důvody nástupu na tento trh. Belgický koncern je zatím na polském trhu přítomen jen v podobě omezeného exportu německého piva Franziskaner, uvedla mluvčí InBev Marianne Amssomsová. Společnost předpokládá, že

místní spotřebitelé se budou stále více přesouvat ke kvalitnějším „prémiovým“ značkám. Podle analytiků je partnerská dohoda pro polský trh chytrým způsobem, jak vstoupit na trh ovládaný konkurenty, aniž by firma musela podnikat velké akvizice nebo stavět pivovar na zelené louce. „Nemusejí investovat nic,“ řekl analytik banky Fortis Bart Jooris. Dynamický trh polského piva již mají rozděleny koncerny SABMiller, Heineken a Carlsberg.

Poslední červnový týden již InBev oznámil uvedení své další globální značky Stella Artois na trh Brazílie prostřednictvím své místní dceřiné společnosti AmBev. InBev je přes AmBev propojen s Pepsi i na americkém kontinentu, protože brazilská firma je jednou ze stáčíren nápojů Pepsi. PepsiAmericas je druhou největší stáčírnou nápojů Pepsi a firmě PepsiCo patří ze 41 procent. V Polsku dodává do více než 40.000 maloobchodních míst.

Nové koncepty priniesli kvalitu a vysokú ekonomiku V horúcich dňoch tohoto leta sa mnohí výrobcovia stretli s hygienickými problémami počas výroby a potrebou intenzívnejšieho chladenia stratili ich produkty množstvo vody. Na juhu Francie, pri atlantickom oceáne, sa bežný život vyznačuje teplom, spracovaním rýb, výrobou syrov a francúzskych gurmánskych špecialít. Takáto prax je najlepšia škola pre vznik špičkovej rodinnej firmy SAFRAIR zameranej na vetranie, ohrievanie a chladenie priestorov. Po 20-tich rokoch skúseností vývoja a výroby kompletných klíma zariadení na potreby predovšetkým vlhkej potravinárskej výroby (napríklad syrov) pracuje dnes v desiatke zemí 360 patentovaných klimatických jednotiek. SAFRAIR upravuje vzduch s totálnou zdravotnou bezpečnosťou. Množstvo mikróbov, ktoré prežívajú obzvlášť vo vlhkom prostredí je podstatne znížené. Nové koncepty sa vyznačujú tým, že všetky stupne úpravy vzduchu prebiehajú priamo v priestoroch, v ktorých je potrebné riadiť parametre klímy. Zariadenia prispôsobené jednotlivým potrebám priestorov zabezpečujú cirkuláciu, rozdelenie prúdenia a odvedenie spotrebovaného vzduchu podľa individuálnych požiadaviek. Pretože celá klimatizácia je začlenená do HACCP - postupu tak sú globálne riadené aj pomery tlakov vzduchu pre celý výrobný proces. Permanentný pretlak ultrafiltrovaným vzduchom (EU13) je zabezpečovaný v centrále prípravy vzduchu. Klimatické jednotky SAFRAIR sa odlišujú od štandardných systémov v princípe ohrevu a chlade-

nia vzduchu. V bežných systémoch prúdi vzduch vodorovne okolo lamiel alebo okolo hadov potrubí, ale v patentovanom systéme SAFRAIR je to naopak. Vzduch prúdi vnútri čistých zvislých potrubí, a teplonosné médium okolo. Teplo-zmenné potrubia sú zvnútra čistiteľné CIP zariadením. Toto patentované CIP zariadenie rozstrekovacou hlavicou čistí aj listy vrtule ventilátora umiestneného nad valcovou klimatickou jednotkou, aj celé vnútro klimatickej jednotky. Čistiaci roztok je zberaný do zásobníka kondenzovanej vody pod jednotkou a trasou pre odvod kondenzátu odchádza z priestoru. Cykly čistenia a priebeh čistenia sú automatické. Klimatizačná jednotka sa vertikálnym pneumatickým posuvom dna a vrchnáku uzavrie do jedného komplexného celku. Počas čistenia nie je potrebné odstraňovať potravinové produkty z priestoru. Preto je klimatizačný prístroj SAFRAIR zvnútra aj zvonku stále 100 % čistý, čo potvrdzujú pravidelné laboratórne kontroly sterov povrchu. Chladenie vykonávajú jednotky vodou s prídavkom glykolu pripravenou v zvláštnej jednotke, alebo ľadovou vodou. Ohrev je elektrickým odporom ale-

bo teplou vodou. Plynulo meniteľnými otáčkami vrtule ventilátoru sa vzduch dole nasáva, cez potrubia sa mení jeho teplota a hore sa vytláča do klimatizovaného priestoru. V potrubí sa vzduch ochladzuje a vysušuje, voda zo vzduchu sa zráža a vertikálne steká vnútri potrubia do kondenzačného zásobníka pod jednotkou a ihneď je odvádzaná z priestoru preč. Ak má jednotka sušiacu funkciu, tak je vzduch privádzaný do potrubí kde dochádza k jeho ohrevu. Zvlhčovanie vzduchu zabezpečuje patentovaný ultrazvukový zvlhčovač, ktorý rozprašuje špeciálne pripravenú ultrafiltrovanú vodu s tlakovým chladeným vysušeným a čistým vzduchom. Mikroskopické partikulárne kvapôčky vody roznáša kondiciovaný vzduch do priestoru. Pretože ultrazvukovou technológiou získané čiastočky majú veľký povrch výmeny tepla, tak sa ihneď odparujú a umožňujú vytvárať až čiastočné presýtenie vzduchu vlhkosťou. SAFRAIR garantuje na výstupe vlhkosť vzduchu aj okolo 100% pričom zabráni usadzovaniu vody na produktoch a súčasne minimalizuje vyťahovanie vody z produktov. Záruka parametrov: Patentovo chránený SAFRAIR – psychrometer a teplomer zabezpečujú udržanie hodnoty teploty s presnosťou 0,5% a relatívnej vlhkosti 3% vďaka samočinnému vyrovnávaniu hodnôt. Centrálny počítačový systém riadenia klimatických jednotiek umožňuje ovládať až 50 jednotiek a samozrejme okrem regulácie aj dlhodobo eviduje všetky parametre, aby obsluha mohla proces optimalizovať podľa požiadaviek výrobku a podľa iných prevádzkových vplyvov. Funkcia a obsluha sú zo samotného princípu ta-

ké jednoduché, že je vylúčený vplyv omylu alebo nedbanlivosti obsluhy. Jednoduchý koncept má malú pravdepodobnosť poruchy a údržba trvá krátky čas. SAFRAIR zabezpečuje rozvod vzduchu jednotkami montovanými priamo pod stropom (s výkonom 5.000 až 12.000 m3/h), alebo jednotkami stojacimi na zemi a z nich vedúcimi rukávmi pre výkony 2.000 až 100.000 m3/h. Ošetruje sa určitý objem vzduchu aby bolo docielené splnenie požiadaviek cieľovej vlhkosti, teploty a prúdenia. Úplné rešpektovanie zvláštností špecifických pre výrobok (chuť, aróma, vzhľad, textúra) dáva výrobcovi organoleptickú istotu a zabezpečenie požadovanej opakovateľnosti parametrov výrobku. Ekonomická istota pre investíciu do riešenia klimatizácie je diagnostikou odborníkmi SAFRAIR u odberateľa optimalizovaná na pomer ceny a výkonu. Zohľadňované sú sekundárne výhody ako redukcia straty hmotnosti produktu v sklade viditeľná ako nárast celkovej výroby v tonách, a nárast produktivity vplyvom zníženia prestojov a výpadkov pri hygienickej poruche. Úspora elektrickej energie je 3 až 5 násobná. Úspora pracovných síl sa dosiahne pri súčasnom zvýšení produkcie na rovnakej ploche, pretože podľa skúseností koncept zaručuje, že nie je potrebné sklad vyprázdňovať za účelom čistenia a výroba môže prebiehať nepretržite. Je vhodné vyvarovať sa napodobeninám a dnes už prežitým spôsobom riešenia vzduchotechniky a treba prevziať kompetentnú dodávku na kľúč a so zárukou.

Ing. Milan Harhovský

www.abala.cz

ze zahraničí / 23


Z A J Í M A V O S T I

DÁNSKÝ CUKROVARNICKÝ GIGANT SNIŽUJE VÝROBOU CUKRU V LITVĚ Výrobce funkčních flavorů a potravinářských přísad Danisco, jeden z největších evropských dodavatelů řepného cukru, se chystá zastavit zpracování cukrovky v jednom ze svých cukrovarů v Litvě. V Kopenhagenu sídlící Danisco sdělilo, že zpracování cukrovky v závodě v Kursenai se zastaví ještě před začátkem letošní kampaně. Toto rozhodnutí není nové, pochází z roku 1998, kdy společnost se svými cukrovarnickými aktivitami v Litvě začala. Danisco, které zpracovává okolo 1,3 milionu tun cukrovky ročně, chce sladit existující poptávku po cukru s jeho výrobou, proto všechny výrobní operace ze závodu v Kursenai převede do svých dalších dvou litevských cukrovarů v Panevezys a Kedainai. Viceprezident divize zpracování cukrovky Michael Persson celou záležitost komentoval: „ Již od začátku našeho působení v Litvě jsme se snažili modernizovat výrobu v našich závodech. V průběhu posledních dvou let se nám podařilo výrobu v cukrovarech v Panevezys a Kedainiai dovést k vysoké efektivnosti a jakost výrobků k takového standardu, jaké jsou v ostatních našich závodech na výrobu cukru. Soustředěním výroby v těchto dvou závodech dosáhneme dalšího zefektivnění výroby, které je nutné pro přežití cukrovarnického průmyslu v Litvě.” Cukrovarnická divize je největší divizí Danisca. V současnosti jenom v samotné Litvě zpracovává okolo 104 000 tun cukrovky, zbytek se zpracovává na 10 místech v Dánsku, Švédsku, Finsku a Německu. Okolo 80 procent vyrobeného cukru se prodává potravinářskému průmyslu, který jej využívá k výrobě nealkoholických nápojů, cukrovinek, pekařských a mléčných výrobků. Cukrovarnický průmysl zažíval těžkou dobu. Například v minulém roce společnost ve svém cukrovarnickém portfoliu zcela zastavila další investice v očekávání výsledků reformy CAP, která měla liberalizovat cukerný režim v regionu, odhadovaný na 1,7 miliardy eur. Podle současných plánů, vytvořených Franzem Fischlerem, bývalým komisařem EU pro zemědělství, a implementovaných jeho nástupkyní Mariannou Fischer Boeleovou, se minimální ceny cukrovky sníží o více než třetinu z 43,6 eur na 27,4 eur za tunu. Dojde k tomu v průběhu následujících tří let a uskuteční se to ve dvou fázích. Celková výrobní kvóta Evropské unie se postupně sníží o 2,8 milionu na 14,6 milionu tun v roce 2008/9. Podle odhadů banky Goldman Sachs může cukerná reforma EU způsobit dánské společnosti snížení příjmů až o 40 procent. Potenciální ztráty příjmů z výroby cukru tlačí Danisco do akvizic v oblasti výroby potravinářských aditiv. Nedávno např. Danisco koupil firmu Rhodia, která má ve Skotsku zařízení na výrobu částečně rafinovaného karrageenanu, v Číně vytvořil společný podnik (80/20) na výrobu xantanové gumy a získal též divizi enzymů americké biotechnologické společnosti Genencor.

VÝZKUM NÁPOJŮ FORTIFIKOVANÝCH VÁPNÍKEM Výroba vápníkem fortifikovaných nápojů by mohla být v budoucnu snazší pro výrobce účastnící se nové studie, která bude zkoumat, který z četných typů vápenatých přísad nejlépe vyhovuje určité konkrétní aplikaci. Studie realizovaná v britském ústavu Leatherhead Food bude též zkoumat, kolik vápníku v různých produktech je skutečně v těle absorbo-

váno, a je tudíž pro zlepšení zdravotního stavu organismu k dispozici. Na trhu funkčních nápojů jsou minerálními látkami a vitamíny obohacené ovocné šťávy a nápoje největším sektorem, a to hned po energetických drincích a nápojích pro sportovce. Vápník je oblíbený zejména proto, že jeho zdraví prospěšné účinky pro kosti jsou všeobecně velmi dobře známy. Je uznávaný jako důležitá složka stravy pro rostoucí děti i jako hlavní způsob prevence proti osteoporóze. Pro vývoj nových nápojů je k dispozici celá řada solí vápníku, která z nich je však pro tu kterou aplikaci nejvhodnější? Americký výzkum na sójovém mléku zjistil, že v řadě výrobků se přidaný vápník časem z tekutiny vysráží. Tým z Creighton University zase ukázal, jak rozdílná množství vápníku z různých solí jsou pro organismus biologicky dostupná. Ve studii publikované v květnovém čísle časopisu Journal of the American Dietetic Association autoři uvádějí, že ženy pijící ovocnou šťávu fortifikovanou vápníkem ve formě citronanu a jablečnanu vápenatého absorbovaly tohoto prvku o 48 procent více než ženy z jiné skupiny, která pila šťávu fortifikovanou kombinací trikalciumfosfátu s mléčnanem vápenatým. „Informace, které jsou dostupné výrobcům potravin, pocházejí většinou od dodavatelů přísad, a tudíž nemusí být vždy úplně objektivní,” informuje koordinátorka výzkumného projektu v Leatherhead Persis Subramaniamová. Cílem nové studie je porovnat devět různých solí: uhličitan, glukonát, mléčnan, chlorid, citronan a fosfáty v přítomnosti jiných destabilizujících faktorů jako např. pH, jiných přísad např. mléčných bílkovin, velikosti částic přidávaných minerálů a různých zpracovatelských podmínek. U fortifikovaných nápojů na bázi čaje mohou problémy zase působit čajové taniny. Výzkumní pracovníci budou ve studii prověřovat výše zmíněné soli v modelových systémech na bázi vody, ovocné a zeleninové šťávy, mléka nebo čaje a budou hledat způsoby, jak při vzrůstajícím množství přidávaného vápníku systémy stabilizovat. V druhé fázi výzkumu se zaměří na biologickou dostupnost, kterou budou studovat na in vitro modelovém systému na buňkách Caco -2. Většina dosud realizovaných studií byla provedena v systémech na bázi vody, což u nápojů neodpovídá skutečnosti. Na trhu jsou teď mnohem komplexnější drinky, u kterých jsou problémy s vysrážením vápníku. Výrobci o této záležitosti vědí, ale až nyní se problémem začínají více zabývat. Projekt se bude též věnovat funkčnosti hydrokoloidních stabilizátorů a podílu velikosti částic solí na stabilitě vápníku. Ve studii se možná bude zkoumat i nedávno vyvinutá nová forma vápníku, tzv. nanovápník.

ČÍNA: PŘÍLEŽITOST PRO VÝROBCE POTRAVIN A POTRAVINÁŘSKÝCH PŘÍSAD Nové údaje publikované ve statistické zprávě čínského ministerstva zemědělství ukazují, že v Číně je pouze okolo 30 procent potravin zpracovaných, zatímco v západních zemích je to až 80 procent. To dokumentuje masivní potenciál, který pro zahraniční výrobce potravin a potravinářských přísad představuje čínský trh. Čína se svou 1,3 miliardovou populací je jedním z největších světových spotřebitelů potravin. Zkonzumuje se zde více než 51 procent z celosvětové spotřeby vepřového masa, 33 procent rýže a 19 procent mražených smetanových krémů. Čínští spotřebitelé sice zatím stále preferují čerstvé potraviny, nicméně posun směrem ke zpracovaným potravinám je již zřetelný. To představuje pro západní potravinářské firmy, jejichž domácí trhy jsou nasycené, nebývalé možnosti. Oficiální statistiky ukazují, že čínský zpracovatelský potravinářský průmysl zaznamenal v letech 2001–2002 nárůst o významných 16 procent, a v letech 2003–2004 dokonce o 23 procent. Podle prezidenta Asociace čínského potravinářského průmyslu se dá v budoucnu očekávat růst zpracovatelského sektoru o 10 procent ročně. Další odhady říkají, že hodnota čínského potravinářského trhu bude v roce 2010 dvojnásobná, než byla v roce 2000, kdy jeho hodnota představovala 800 miliard RMB (84 miliard eur). Výjimečný nárůst v posledních letech zaznamenaly balené potraviny, a to zejména pekařské výrobky, mléčné výrobky, oleje a tuky, kojenecká výživa a mražené krémy. Statistická zpráva podtrhuje, že v nadcházejících letech se průmysl soustředí na rozvoj kukuřičných a pšeničných výrobků, mléčných výrobků, potravinářských aditiv a ochucujících přípravků. Bude pokračovat poptávka po importované drůbeži, cereálních

Z E

S V Ě T A

výrobcích, rybách, ořechách, sóji, nové trhy se zřejmě otevřou pro pekařské přísady a ovocné příchutě. Dobré vyhlídky má kojenecká výživa, sušená syrovátka, mouky, ovocné flavory, stabilizátory, široká škála ořechů a ovoce. Trh zpracovaných potravin je silný zejména ve městech, kde hektičtější způsob života a vyšší koncentrace peněz umožnila řadě obyvatel využít pohodlnější alternativu k časově a pracně náročné přípravě pokrmů z čerstvých přísad. Poptávka po zdravějších potravinách, konvenienci, rozmanitosti a jakosti otevírá dveře vysoce kvalitním dováženým potravinám. Zpráva dodává, že několik nedávných případů otravy z potravin zvýšilo spotřebitelský zájem o zdravotní bezpečnost potravin. Řada čínských spotřebitelů se nyní těší na renomované obchodní značky, o kterých si myslí, že jim mohou důvěřovat. V řadě městských oblastí podíl zpracovaných potravin činí 40 procent, což nechává dostatek prostoru pro růst. Čínská 1,3 miliardová populace se ročně zvětší o téměř 10 miliónů (0,57 procenta). Hrubý domácí produkt na hlavu je přibližně 1100 USD a čínská ekonomika, v současnosti šestá na světě, roste ohromujícím tempem o 9 procent ročně. V roce 2003 hodnota všech čínských potravinářských vývozů činila 436,1 miliardy USD a hodnota dovozů 397,4 miliardy USD. K hlavním čínským zemědělským produktům patří rýže, pšenice, brambory, čirok, arašídy, čaj, proso, ječmen, bavlna, olejniny, vepřové maso a ryby.

OZÓNOVÁ VODA PRODLUŽUJE ŽIVOTNOST HLÁVKOVÉHO SALÁTU V posledních letech je zvýšená poptávka po minimálně zpracovaném ovoci, zelenině a zeleninových salátech, protože nevyžadují již další kuchyňské opracování a spotřebitelé je právem spojují se zdravou stravou. Hlávkové saláty přitom tvoří až 80 procent těchto výrobků. Maria Gilová a její kolegové z CEBAS - CSIC v Murcii ve Španělsku zkoumali, jakým způsobem zamezit hnědnutí listů a zajistit mikrobiologickou nezávadnost salátu. U čerstvě sklizeného salátu je k zabránění hnědnutí listů důležitá přítomnost nízkého množství kyslíku, takže k inhibici enzymu polyfenoloxidázy, která způsobuje hnědnutí, se běžně používá obohacení atmosféry tak, aby v ní bylo méně než 1 kPa kyslíku. K inhibici biosyntézy enzymaticky produkovaných hnědnoucích látek lze též použít atmosféru obsahující 10 kPa oxidu uhličitého. Důležité je též omytí salátu vodou, protože při něm dochází k odstranění nečistot, reziduí pesticidů a mikroorganismů, které by mohly zapříčinit snížení jakosti a kažení. Při omývání dochází též ke zchlazení zeleniny a k odstranění buněčných eksudátů, které vznikají na řezných površích a které podporují mikrobiální růst. Voda normálně používaná ke sprchování zeleniny je chlorovaná obvykle v množství 100 mg chloru/litr. Jsou však obavy, že chlor může reagovat s organickými zbytky a tvořit potenciálně karcinogenní sloučeniny trihalometany. Z tohoto důvodu je použití chloru pro mytí čerstvě řezané zeleniny v některých evropských zemích včetně Německa, Nizozemska, Švýcarska a Belgie zakázáno, takže se logicky hledají alternativy. Ozón ve vodní či plynné fázi je od roku 1997 v USA uznaný jako GRAS pro kontakt s potravinami a v řadě studií bylo prokázáno, že redukuje mikrobiální populace včetně populací patogenních bakterií a prodlužuje životnost různých druhů čerstvé zeleniny a ovoce, ačkoliv je při mytí méně účinný než chlor. Španělský tým studoval účinky ozonové vody v kombinaci se vzduchem a s modifikovanou atmosférou v obalu a rovněž stanovil účinky ozonové vody a modifikované atmosféry na obsah polyfenolů a vitaminu C v salátu. Čerstvě uříznutý ledový salát byl omytý ve 4 oC teplé vodě, která obsahovala tři různé koncentrace ozonu (10 a 20 mg/litr a 10 mg/litr ozonu aktivovaného ultrafialovým světlem typu C) nebo osprchovaný vodou bez chloru či vodou chlorovanou. Saláty ošetřené těmito pěti způsoby byly poté zabaleny do normální nebo modifikované atmosféry (4 kPa O2 + 12 kPa CO2 doplněné N2) a uchované po dobu 13 dnů při teplotě 4 oC. Výsledky ukázaly, že i přes velkou oxidační kapacitu ozon nestimuluje respirační aktivitu salátu a v uspokojivé míře udržuje jeho počáteční vizuální vzhled. Ozon v koncentraci 20 mg a ozon v koncentraci 10 mg aktivovaný UV zářením typu C byly z hlediska dekontaminace salátu a uchování jeho čerstvosti a dobrého vzhledu stejně účinný jako chlor. Změny v obsahu polyfenolů byly nezávislé na typu vody použité k ošetření. Při uchovávání ve vzdušné atmosféře po 13 dnech významně stoupl obsah kyseliny chlorogenové a izochlorogeno-

vé, zatímco obsah kyseliny monokafeoyltartarové a dikafeoyltartarové zůstal nezměněn. Modifikovaná atmosféra účinně potlačila akumulaci derivátů kyseliny chlorogenové, zatímco deriváty kafeoyltartarové kyseliny klesly při uchovávání v modifikované atmosféře na obdobnou hladinu. Obsah vitamínu C se v průběhu uskladnění snížil, a to zejména při uchovávání v modifikované atmosféře.

CHLÉB PROTI STÁRNUTÍ Na španělském trhu se objevil chléb obsahující koncentrovanou sloučeninu z olivového oleje s antioxidačními účinky. Jeho výrobce, přední dodavatel pekařských přísad společnost Puratos, o něm tvrdí, že je to funkční potravina, která zpomaluje stárnutí. Chléb obsahuje koncentrovaný hydroxytyrosol, vyráběný španělskou společností Genosa R&D, který je na trhu k dispozici pod názvem Hytolive 2. Tato přísada byla použita k fortifikaci chleba značky Puratos’ Nostrum, který se vyrábí z cereálií prospěšných pro srdce – ovsa, pšenice a ječmene a který již na španělském trhu byl zavedeným výrobkem. Podle tvrzení firmy Genosa je hydroxytyrosol cenným antioxidantem extrahovaným z oliv, který může oddálit projevy stárnutí. Genosa také zamýšlí nabízet svůj výrobek na trhu jako přísadu pro zdraví srdce, protože olivový olej je důležitou složkou středozemní stravy známé tím, že se příznivě podílí na snižování rizika vzniku kardiovaskulárních onemocnění a přispívá k dlouhověkosti. Hytolive 2 je 45procentní koncentrát přírodního hydroxytyrosolu získaného patentovanou technologií, která jej izoluje z oliv v téměř 99procentní čistotě. Jeho využití je možné v řadě potravinářských aplikací.

VYUŽITÍ ULTRAZVUKU PŘI ZPRACOVÁNÍ MLÉKA Australští vědci vyvíjejí novou technologii pro zpracování mléka, která má snížit náklady při běžně používaných procesech, např. při tepelné stabilizaci, a zároveň umožnit výrobu nových výrobků s vysokou přidanou hodnotou. Vysokofrekvenční zvukové vlny mohou být použity ke generaci chemických a fyzikálních interakcí mezi komponentami mléka, které vzápětí umožní modifikaci zpracovatelské charakteristiky a finální funkcionality mléčných přísad. Využitím nové technologie k modulování tepelné stability např. mléčných bílkovin se velmi zvýší efektivnost výroby a významně sníží výrobní náklady na běžné průmyslové procesy používané při výrobě mléčných výrobků s vysokou přidanou hodnotou. Na zkoumání možností využití ultrazvuku v mlékárenské technologii se bude podílet University of Melbourne ve spolupráci s Food Science Australia a Dairy Ingredients Group of Australia. Vývojová pracoviště na řešení tohoto projektu obdržela 375,000 AUS $, práce bude též financována vládním grantem ve výši 3,5 milionu AUS $, určeném k výzkumu potenciálu ultrazvuku a jiných nově se objevujících technologií v potravinářském průmyslu. Peníze byly určeny konsorciu výzkumníků z University of Melbourne, Food Science Australia, Swinburne University of Technology a CSIRO Plant Industry. „Technologie již byla použita v celé řadě průmyslových procesů, např. při dekompozici organických odpadů, její použití v potravinářství je však zatím ve vývojovém stadiu,” řekl vedoucí projektu Dr. Muthupandian Ashokkumar. Celý proces se nazývá sonochemie a je velmi vhodný pro manipulaci s molekulárními strukturami a chemickými interakcemi. Jaký je jeho mechanismus? Ultrazvukové vlny procházejí kapalinou, při tom dochází k sérii chemických a fyzikálních reakcí. V jejich důsledku se vytvářejí mikrobubliny. Při průchodu jednotlivých zvukových vln se vzniklé bubliny zvětšují či smrskávají, až nakonec dosáhnou určité specifické velikosti a poté implodují. Po implozi bubliny zanechají lokalizované oblasti tepla. To následně generuje sekvenci reakcí, která začíná produkcí radikálů. Tyto jevy, pokud k nim dochází ve mléku, významně ovlivní charakteristiky některých jeho složek, zejména však bílkovin. Dalším procesem používaným v mlékárenství, jehož průběh může ultrazvuk významně ovlivnit, je ultrafiltrace. Ashokkumar a kolegové zjistili, že ultrazvuk může přispět k tomu, že proces ultrafiltrace je rychlejší a hygieničtější. Při ultrafiltraci se používají porézní membrány k filtraci syrovátky, která je vedlejším produktem při výrobě sýrů, a k separaci proteinů podle jejich velikosti. Některé proteiny získané touto metodou mohou být použity opět při výrobě dalších potravinářských výrobků. Póry membrán jsou však často zaneseny a musí se čistit po každé vsádce. Výzkumnící zjistili, že ultrazvuk odstraní látky uvízlé v pórech za pouhých 10 minut. Tatiana Oldřichová, ÚZPI




svět potravin – informace / 25

Pivovarství českých zemí prvních 10 let po válce (1945 –1955) Cílem sledovaného období 1945–1955 bylo odstranění důsledků dr uhé světové války a konsolidace výrobních podmínek pivovarů a sladoven. První polovinu roku 1945 je možno označit jako období značně zmatečné, ve kterém jednak bylo území bývalého Protektorátu postupně osvobozováno a po skončení války bylo v květnu 1945 obnoveno území českých zemí v rozsahu předmnichovské republiky. Koncem roku 1944 bylo na celém území českých zemí celkem 252 činných nebo dočasně zastavených pivovarů. Je možno konstatovat, že v pivovarsko - sladařském průmyslu byly důsledky válečných událostí svým rozsahem větší než po 1. světové válce a z hlediska příčin je možno je označit a rozdělit na nepřímé, přímé a následné. Nepřímé škody vznikaly prakticky postupně, kdy v průběhu delších období nebyly výrobní kapacity částečně, nebo zcela využívány (což se v posledním roce týkalo zejména sladoven) a došlo k výraznému omezení, nebo úplnému zastavení nutné obnovy a údržby objektů a zařízení prakticky všech pivovarů a sladoven. Přímé škody byly důsledkem válečných operací hlavně v oblasti severovýchodní Moravy (Opava, Ostrava, sladovna Ivanovice a další) a také bombardováním od konce roku 1944, kdy byly poškozeny např. plzeňské pivovary Prazdroj a Gambrinus a pivovar Cheb a dále nevrácením tzv. rekvírovaných dopravních prostředků, které se pivovarům po skončení války nevrátily. Následné škody pak vznikaly v prvním období po skončení války jednak ztrátami transportních obalů v naprosto nepřehledném zásobování vojsk a v menším rozsahu pak i zcizením surovin (cukru). Současně bylo třeba zajišťovat i personální obsazení pohraničních pivovarů, ve kde v mnohých byl až chaotický stav. Počátkem roku 1946, po obnově a odstranění hlavních škod i v některých za války dočasně zastavených pivovarech, bylo v českých zemích 269 činných pivovarů a dalších 68 pivovarů bylo trvale mimo činnost. Již v druhé polovině roku 1945 a začátkem roku 1946 se i v pivovarském průmyslu projevují politicko - hospodářské důsledky války a v 88 pivovarech byla uplatněna tzv. národní správa. Nedostatek surovin, pomocných látek, ale také materiálů nutných a potřebných na údržbu a obnovu provozu byl příčinou, že již v dalším průběhu roku 1946 byla ve 46 pivovarech zastavena výroba. Nejvýznačnější změnou v poválečném období byl vznik nových majetkových a vlastnických forem, který vyústil v celkové znárodnění pivovarsko - sladařského průmyslu. Znárodnění se neuskutečnilo jednorázově, ale proběhlo v několika vlnách. V první fázi byly znárodněny pivovary, které v období před druhou světovou válkou měly výstav piva větší než 150 000 hl/rok. Tuto skupinu tvořilo 6 pivovarů, ze kterých bylo v průběhu roku 1946 vytvořeno 5 národních podniků,

a to Plzeňské pivovary (Prazdroj a Gambrinus), Smíchovský pivovar Staropramen, Velkopopovický pivovar, Českobudějovický pivovar (Budvar) a Starobrněnský pivovar (názvy podniků zkráceny). V průběhu roku 1946 byl také pro řízení nových národních podniků ustaven celostátní orgán pro průmysl pivovarský, Československé pivovary, n. p., se sídlem v Praze. Další skupina nových národních podniků vznikla od roku 1947 zejména v pohraničních oblastech Čech a Moravy znárodněním řady větších pivovarů (celkem 10), které byly od konce vály pod národní správou. Návazně pak byl změněn název n. p. Českobudějovický pivovar na Českobudějovické pivovary a do tohoto podniku byl začleněn Měšťanský pivovar (pozdější Samson). V případech, kdy pivovary byly součástí zemědělsko-lesnického majetku, přešly do svazku Státních pivovarů, jejich počet se tak zvýšil na 30 závodů. Zcela odlišný vývoj měla skupina 10 schwarzenbergských pivovarů, které byly zvláštním zákonem (tzv. Lex Schwarzenberg) převedeny do majetku Země České a po zrušení zemského uspořádání a vzniku krajů byly krátce pivovary Státní a pak v roce 1950 byly začleněny do již existujících regionálních národních podniků (jihočeských a krušnohorských).

spojeny, a časté a opakované organizační změny rychlé konsolidaci výrobních podmínek pivovarů a sladoven neprospěly. Hlavní překážkou však bylo, že potřeby a oprávněné požadavky pivovarů a sladoven se výrazně lišily od možností, které jim zejména po roce 1948 hospodářské plány umožňovaly. Veškeré finanční toky v jednotlivých podnicích byly předmětem státního plánu, a protože pivovarsko - sladařský průmysl (stejně jako ostatní obory potravinářského a lehkého průmyslu) byly až na konci zájmu plánovitého rozvoje tehdejší společnosti, byl výrazně omezován jak v provozních, tak i investičních potřebách. Postupně zanikla i tradiční strojírenská základna pivovarského průmyslu, což šlo až tak daleko, že osvědčený výrobce pivovarů z předválečného období Škoda Hradec Králové, přejmenovaný na Závody vítězného února, zrušil své pivovarské oddělení a slévárenské modely pivovarského zařízení rozprodával zaměstnancům jako palivové dřevo. Pivovarský průmysl měl i specificky obtížnou situaci v tom, že pivo nebylo v oblibě u resortní ministryně. Ing. L. Jankovcová místo piva prosazovala pití zdravotních čajů, pokus o jejich zavedení jako ochranné nápoje v kladenských hutích však byl zcela neúspěšný.

V průběhu roku 1948 bylo znárodnění rozšířeno na dalších 77 pivovarů a 10 sladoven, které byly začleněny do stávajících (případně nově pojmenovaných) nebo nově založených národních podniků. Tak vzniklo 22 pivovarských (celkem 120 pivovarů) a 1 sladařský národní podnik. 109 pivovarů zůstalo zatím mimo národní podniky jako pivovary státní, družstevní nebo komunální a k jejich znárodnění docházelo postupně v dalším období. Uspořádání národních podniků se v dalších letech různě měnilo.

Koncem války v roce 1945 byla průměrná stupňovitost vystavovaného piva pouze 3,2 %, na základě vyhlášky Svazu pro chmel, slad a pivo byla koncem roku 1946 upravena stupňovitost světlých piv na 6,5–7,05 %, ale v důsledku špatné úrody v roce 1947 byla nejvyšší stupňovitost přechodně na 2 roky snížena o 2 %. Prakticky až v polovině padesátých let se začalo vařit i pivo 10 % a 12 %. V roce 1955 bylo vystaveno 63 % piv 6 až 7 %, 29 % piv výčepních, 7 % ležáků a jen 1 % piv speciálních. V prvních letech přežívala, jako zvyk z válečných dob, jistá obliba tmavých piv vyráběných dobarvováním a přislazováním pomocí umělých sladidel.

Pod domněnkou zlepšení řízení se reorganizací v roce 1953 velikost n. p. zmenšila a bylo zřízeno celkem 46 samostatných národních podniků, 40 pivovarských a 6 sladařských, přičemž současně byla řada malých pivovarů postupně zrušena. Po únoru 1948 bylo vedení centrálního ústředního orgánu pivovarsko - sladařského průmyslu nejprve personálně několikrát obměněno a v roce 1950 byly Československé pivovary n. p. zrušeny. Nově byl vytvořen centrální n. p. Československé pivovary, lihovary a konzervárny (PILIKO). Ale ani toto společné řízení tří příbuzných, ale přesto různých oborů nemělo dlouhé trvání a v roce 1951 byl podle sovětského vzoru vytvořen nový model řízení na principu tzv. hlavních správ, organizačně přímo spojených s ministerstvem. Hlavní správa PIVO byla umístěna v paláci Adria na Národní třídě. Mnohé personální změny, které byly se znárodňováním pivovarsko - sladařského průmyslu

V roce 1946 bylo vyrobeno v českých zemích 6 465 tis. hl piva a objem výroby se do roku 1955 zvýšil o 30,8 % na 8 457 tis. hl. Nedostatek surovin na výrobu piva a hospodářské potíže řady zahraničních zemí způsobily praktické utlumení exportu českého piva, v roce 1946 bylo vyvezeno pouze 6 tis. hl, tj. 0,09 % celkového výstavu. V roce 1948 pak k výše uvedeným potížím přistoupila neujasněnost centrálních orgánů v zájmu o export. Podnik Centrokomise, kterému bylo uloženo zajišťovat export piva, navrhoval opuštění předválečné praxe vývozu tradičních značek českých piv. Dokonce připravil nový návrh na jednotné slovní a grafické označení piva vyváženého ze znárodněného pivovarského průmyslu pod názvem „tři sudy“. Naivní nový název jednotného piva, který byl prý odvozen od potencionálních vývozců (Prazdroj, Budvar a Staropramen), nebyl naštěstí realizo-

ván. Vývoz však byl i v dalších letech velmi nízký a v roce 1955 bylo vyvezeno celkem 213 tis. hl, tj. 2,52 % celkové výroby. Relativně rychleji se zvyšovala výroba sladu. V roce 1946 bylo vyrobeno 70 242 t, z čehož 13 494 t bylo exportováno. V roce 1955 se výroba sladu zvýšila více než třikrát na 217 160 t, z čehož bylo cca 55 % vyvezeno. Z počtu 269 pivovarů činných v roce 1946 bylo do roku 1955 cca v polovině zrušena výroba, pivo vařilo v českých zemích již jen 137 pivovarů. To bylo zpočátku umožněno relativním přebytkem výrobní kapacity pivovarů, způsobeným jak malým objemem celkové výroby, tak i nízkou stupňovitostí piv vyráběných pouze pro tuzemskou spotřebu. V roce 1946 byla průměrná výroba pivovaru 24 tis. hl/r. Ale již v roce 1954, kdy se objem výroby zvýšil a začala se omezeně vyrábět silnější piva, vznikal ve zbývajících činných pivovarech, jejichž průměrná výroba se zvýšila cca třikrát na 61,7 tis. hl/r, nedostatek výrobních možností. Situace se často řešila demontáží vhodného a použitelného zařízení v zastavených pivovarech a jeho reinstalací v pivovarech činných. Tato praxe nebyla vždy výhodná, přesto řešila mnohé okamžité potřeby. Nedostatek sladu a současně nedostatek kapacity varen byl, stejně jako v období války, řešen tzv. surogací, tj. zpracováváním cukru, jehož podíl byl v roce 1946 cca 15 %. Od roku 1953 pak bylo v českých pivovarech zpracováváno na výrobu piva poměrně velké množství rýže, kterou pivovary dostávaly ve formě rýžového šrotu. Rýže sice řešila surovinovou potřebu, ale zejména v počátečním období to vyvolalo jisté jakostní problémy, neboť se zpracováváním rýže nebyly v českém pivovarství prakticky žádné provozní zkušenosti. Podíl rýže byl na začátku cca 10 %, ale později překročil 20 %. Po zvládnutí technologie zpracování rýže měla vyráběná piva poněkud světlejší barvu a velice dobře pěnila. U druhé pivovarské základní suroviny počáteční přebytek z období války se rozvojem a podporou exportu chmele rychle změnil v nedostatek. Do provozní praxe byla zavedena opatření směřující k lepšímu využití chmele, a to různé metody výluhu, úpravy pH a tvrdosti varní vody. V polovině padesátých let se začaly projevovat nedostatky na úseku kvašení a dokvášení jako důsledky nedostatečné údržby kvasných kádí a sudů, způsobené jak nedostatkem kvalitního dubového dřeva, tak i odchodem kvalifikovaných pracovníků do preferovaných průmyslů. Podíl lahvového piva byl velmi nízký, limitovaný jak nedostatkem lahví a zejména korunkových uzávěrů, tak i špatným strojním vybavením pivovarů. V roce 1954 formulovala Hlavní správa pivovarů a sladoven požadavky na modernizaci pivovarského průmyslu. Ty však byly značně opatrné a výrazně poplatné omezeným finančním možnostem pivovarů, ale i výrobním schopnostem tuzemských výrobců zařízení. Tak se např. doporučoval návrat varen zpět k otopu pevnými palivy, požadovala se výroba lahvárenských linek s výkonem 4000 až 6000 lahví/hod. a vlastní mytí lahví pomocí myček s kartáčovací stanicí. Z dnešního pohledu je možno tehdejší požadavky, které však vyjadřovaly realitu, označit za naivní. Ing. Antonín Kratochvíle



! 296 374 656, 241 445 863, 296 374 655, fax 296 374 658 El. # [email protected] , www.infak.cz # Zelený pruh 1560/99, 140 02 P r a h a 4

· ·· ·· ·· ·

Návrhy a revize začlenění potravinářských výrobků a správné zatřídění jejich názvů a zákonných textací pro označování etiket (obalů) pro potraviny. Dle zákona o potravinách a prováděcích vyhlášek v platném znění.

zpracování žádostí o integrované povolení IPPC dle zákona č.76/2002 Sb., poradenství v oblasti zákona o obalech a odpadech, školení pracovníků z hygienického minima, podnikatelské záměry, studie a projekty výroby potravin, profesní uplatnění v potravinářském průmyslu, nabídka-poptávka, bezplatně (viz www.infak.cz), další potravinářské služby dle specifických potřeb zákazníka, POHLEDÁVKY - profesní zkušenost od r. 1993.

Revue POTRAVINÁŘSKÁ

Roční předplatné + částečná úhrada poštovného – 280,- Kč

Potravinářský zpravodaj Roční předplatné + částečná úhrada poštovného – 360,- Kč

LIST ČESKÉHO SVAZU ZPRACOVATELŮ MASA

Roční předplatné + částečná úhrada poštovného – 144,- Kč

OB JEDNÁVKA PŘEDPLATNÉHO Jméno (název podniku): .............................................................................................................................. Adresa: ......................................................................................................................................................... Město: ........................................................................... PSČ: ...................................................................... IČO: ............................................................................... DIČ: ...................................................................... Číslo účtu/kód banky: ................................................................................................................................. Počet výtisků: .............................................................................................................................................. Datum objednávky: ..................................................................................................................................... Jméno objednávajícího: .............................................................................................................................. Telefon: ......................................................................................................................................................... Objednávka je stálá – není nutno každoročně obnovovat. Žádáme pouze nahlašování veškerých změn (adresy, počet výtisků a pod.) v co nejkratší době. Objednávaný titul označte v příslušném rámečku.

Objednací kupon zašlete na firmu ABONT, s.r.o., Chlumova 17, 130 00 Praha 3 Potravinářský zpravodaj – list Potravinářské komory ČR / Federace výrobců potravin, nápojů a zpracovatelů zemědělské produkce. Zelený pruh 1560/99, 140 02 Praha 4 - Braník, 140 02 Praha 4, tel.: 296 374 656, 296 374 652, 296 374 653, šéfredaktor – 296 374 659, fax: 296 374 658, e-mail: [email protected]; [email protected] http://www.agral.cz. Oddělení inzerce a administrace: tel.: 296 374 657, fax 296 374 658. Řídí: redakční rada. Ing. Pavel Veselý, šéfredaktor. Objednávky vyřizuje: Abont s. r. o., Chlumova 17, 130 00 Praha 3, tel./fax: 222 781 521. DTP a grafická úprava: Pavel Vodička – Fotosazba. Tisk: VS, Praha 4 - Pankrác. Evidenční číslo MK ČR E 104484.

Předseda Senátu České republiky MUDr. Přemysl Sobotka (vpravo) na setkání s prezidentem Potravinářské komory ČR Ing. Jaroslavem Camplíkem

Recommend Documents