Předseda EP rokoval na severu Afriky

Ivan Fuksa Ministr zemědělství o přísných limitech na čističky Zaostřeno na téma měsíce, str. 3

Libor Rouček, Pavel Poc Poslanci EP komentují projednávaná témata, která se nás dotýkají Co na to europoslanci, str. 4

Petr Wagenknecht

Fotograf z Ústí nad Orlicí se prosazuje v Evropě Evropan, str. 6

Nezávislý měsíčník založený 30. dubna 2004

číslo 3 / 2011

ročník 8

cena - ČR: 15 Kč; SR: 0,83 €

Předseda EP rokoval na severu Afriky

SLOVO

Radko Martínek, hejtman Pardubického kraje

V roce 2013 skončí současné programovací období Evropské unie, a proto už teď pracujeme na modelu konkurenceschopnosti regionů po roce 2014. Bude to období, kdy se budeme muset zbavit závislosti na evropských finančních zdrojích a postupně přejdeme na financování prostřednictvím národních principů a národních financí. Budeme muset přejít od dotačního financování ke kombinaci s revolvingovým financováním a tím si nižší dotace protáhnout ještě do dalšího programovacího období, aby ten přechod nebyl tak bolestný a náhlý. Naším cílem je za pomocí fondů EU i dalších zdrojů snižovat rozdíly mezi vysoce, středně a méně rozvinutými regiony v  České republice. Neexistuje univerzální řešení. Aby byla pomoc účinná, musí být šitá na míru danému území. Regiony by měly porovnat úroveň své vyspělosti podle jedenácti konkrétních oblastí, jako je infrastruktura, kvalita základního a středoškolského vzdělávání, efektivita práce, velikost trhu, inovace, sofistikovanost podnikání a další. Tam, kde budou zaostávat, chceme směřovat evropské dotace. V  každém případě jsme se ale přesvědčili, že regionální operační programy mají svůj smysl a logiku, je v nich velký převis žádostí a chtěli bychom je zachovat i pro příští programovací období. Na rozdíl od národních programů v nich už nyní praktikujeme metodiku, která nám umožňuje peníze co nejrychleji dostat k žadateli bez mezičlánků, ale zároveň také kontrolujeme splnění cílů projektů.

INZERCE

Předseda Evropského parlamentu Jerzy Buzek se na severu Afriky sešel například s Bedžim Caidem el Sebsim, předsedou dočasné tuniské vlády a navštívil také Egypt. S úlevou komentoval přijetí rezoluce Rady bezpečnosti, která by měla zabránit krveprolití civilního obyvatelstva v Libyi. foto: archiv EP

Pět miliard eur čerpáme pomalu Čističky odpadních vod, protipovodňová ochrana, zdravější řeky. To jsou největší projekty, do kterých investuje Evropská unie. Pro období 2007 až 2013 může Česká republika z Operačního programu Životní prostředí utratit 4,9 miliardy eur, tedy asi 125 miliard korun. Jde to, ale pomalu. Dýchejte zdravý vzduch, pijte čistou vodu, žijte v prostředí, kde se dá žít. A pokud na to nemáte, my vám pomůžeme. To je hlavní idea Evropské unie v  oblasti životního prostředí. V  České republice v současné době pomáhá řadě velkých projektů, které mají prospět zdraví lidí i krajiny. „Česká republika připravuje celkem asi šedesát velkých projektů v objemu dvě stě miliard korun. Velké projekty jsou takové, kde rozpočet přesahuje hodnotu

padesáti milionů eur,“ vysvětluje mluvčí ministerstva životního prostředí Jana Jabůrková. Příkladem velkého projektu z oblasti životního prostředí je komplexní ochrana povodí řeky Dyje před znečištěním, akce je v  současné době ve druhé etapě. „Projekt řeší znečištění povrchových a odpadních vod v Jihomoravském kraji a na Vysočině. Konkrétně půjde o výstavbu 53,1 kilometru nové kanalizace, opravu dalších 20,6 kilomet-

ru kanalizace a navazující opravy vodovodů. Dále sem spadá například rekonstrukce tří čističek odpadních vod a postavení jedné zcela nové,“ upřesňuje Jabůrková. Druhá etapa navazuje na fázi, která byla ještě hrazena z předvstupního finančního nástroje EU – ISPA. „Akce významnou měrou přispěje ke snížení vypouštěného znečištění do vodotečí v povodí řeky Dyje. Chceme zvýšit standardy čištění a snížit úroveň znečištění vypouštěných odpadních vod, omezit průniky a prosakování. Účelem je zvýšení počtu domácností připojených na kanalizační systém. Nově vybudované stavby

Prostredníctvom verejných vodovodov má prístup k vode vyše 86 % obyvateľov a  takmer rovnaké množstvo má vybudovaný aj vodovod. Kameňom úradu je ale chýbajúca kanalizačná sieť. Z  údajov Štatistického úradu SR vyplýva, že v  roku 2009 bolo na kanalizáciu pripojených

necelých 60 % z  celkového počtu obyvateľstva. Predbežné čísla za rok 2010 hovoria o  náraste o  šesť percentuálnych bodov. Úroveň odkanalizovania zaostáva za výstavbou verejných vodovodov podľa štatistiky o  takmer 30 %. Ale rozmeňme to na drobné. Záväzok voči EÚ je ale jasný

a  termíny takpovediac šibeničné. Obce nad 2 000 obyvateľov majú na to necelých päť rokov – vybudovanie kanalizácie musia stihnúť do konca roku 2015. JEDNODUCHO SA TO NESTIHLO Odkanalizovanie do konca minulého roka mali stihnúť aglomerácie s počtom obyvateľov nad 10 000. Ako uviedlo Združenie miest a obcí Slovenska (ZMOS), niektoré stanovené limity splnilo len 46 % obcí a sklz budú zainteresovaní dobiehať niekoľko rokov. Asociácia

Čističky někde stále chybí Do konce roku 2010 měly mít všechny aglomerace nad dva tisíce obyvatel moderní a ekologickou čistírnu odpadních vod a stejně tak i odpovídající kanalizaci. 137 jich to ale nestihlo, například ze Středočeského kraje je to Libušín se 2 400 obyvateli. Požadavek se přitom týkal přibližně 630 sídel. Celkové náklady na dokončení ČOV odhadlo ministerstvo zemědělství na 24,7 miliardy korun, náklady na dobudování kanalizace na 16,6 miliardy. Rozhodující část financí na dokončení čističek by měla být pokryta z  Operačního programu Životní prostředí. Háčkem ale může být – vzhledem k dojednaným podmínkám v předvstupních smlouvách do EU – omezená možnost čerpání ze zmiňovaného programu. Obce, které mají smlouvy s vodárenskými provozovateli uzavřeny na období přesahující konec roku 2022, nemohou na své projekty evropské peníze čerpat vůbec.

Publicistika str.2

budou majetkem svazků měst a obcí, které se na spolufinancování projektu budou také podílet,“ tvrdí zastupitel kraje Vysočina Ivo Rohovský. Stávající zařízení v povodí Dyje, která protéká několika chráněnými oblastmi a Národním parkem Podyjí, byla zastaralá, měla zvýšené provozní náklady a dotýkal se jich i snížený odběr vody po roce 1990. „Mnohé obce se proto v roce 1999 spojily a utvořily Svaz vodovodů a kanalizací měst a obcí, aby mohly koordinovaně postupovat při zlepšování služeb zahrnujících odvádění a likvidaci odpadních vod,“ dodává Rohovský. (pokračování na straně 3)

Poskladáme sa na pokutu za kanalizáciu? „Myslím si, že možno už o 50 rokov sa vo svete budú viesť vojny nie pre ropu alebo diamanty, ale pre vodu. Toto si musíme uvedomiť práve dnes, v čase dostatku tejto tekutiny a začať sa podľa toho aj správať“, povedal minister obnoveného ministerstva životného prostredia (MŽP) pri príležitosti tohtoročného Svetového dňa vody. Situácia v zásobovaní pitnou vodou u nás je dobrá.

Regionální strany

vodárenských spoločností zverejnila informáciu, že záväzok napojenia na verejnú kanalizáciu nesplní viac než 80 percent aglomerácií, ktorých sa povinnosť týka. Na mieste je preto obava z  možných pokút. Podľa platného zákona ju zaplatia samosprávy a vodárenské spoločnosti. Podpredseda ZMOS Milan Muška upozornil, že samosprávy a vodárenské spoločnosti nemali dosť peňazí, aby išli do modernizačných investičných možností. Rovnako majú aj obmedzené úverové možnosti a takisto meškajú zdroje aj z eurofondov. (pokračovanie na strane 2)

Francie buduje hráze S rostoucí urbanizací musí Francie čelit opakovaným záplavám. Více než 800 obcí se nachází pod úrovní moře (tzn. méně než 25 metrů nad mořem) a hrozící záplavy se týkají přibližně 770 tisíc obydlí. Bylo otázkou času, kdy ministryně ekologie Nathalie Kosciusko-Morizet představí detailní prevenční plán „rychlé vlny“ s  rozpočtem ve výši 500 milionů eur. Plán obsahuje šedesát konkrétních akcí, například vyznačení rizikových zón, obydlí k odkoupení státem (Vendée, Charente-Maritime) nebo 190 stavebních prací k  zesílení hrází (2011-2016).

TÉMA MĚSÍCE / PUBLICISTIKA

2 EURÓPSKE HORIZONTY MARTINA HRICA

Koľko nás Zem ešte unesie?

EN č. 3 / 2011

Poskladáme sa na pokutu za kanalizáciu? (pokračovanie zo strany 1)

Nepodarilo sa mi zistiť, koľko mal Egypt v časoch Kleopatry obyvateľov. Pol milióna? Milión? Asi nemala štatistický úrad, ktorý by organizoval sčítanie ľudu. Ale údolie Níla vtedy bolo obilnicou Ríma a veľkej časti jeho impéria. Pred pol storočím, keď Nasser robil plukovnícku revolúciu, bolo Egypťanov 10 miliónov. Dnes je ich 85 miliónov a každých deväť mesiacov ich milión pribúda. Asi niet na svete takej bohatej veľmoci, ktorá by každých deväť mesiacov dokázala vybudovať milión školských lavíc a neskôr milión pracovných príležitosti. Naša modrá planéta sa dostáva na rázcestie. Odborníci sa zhodujú, že pri doterajšom vývoji už dnešná mladá generácia sa dožije 15 miliardovej populácie. Neúnosnej z hľadiska potravín, vody, ekologického znečistenia, o rope ani nehovoriac. Pritom sme svedkami dvoch divergentných trendov. Na tzv. bohatom severe ide skôr o „populačnú implóziu“. Bielej rasy ubúda. Aj Slovensko je žiarivým príkladom. Stačilo pár rokov, a „populačný koeficient“ (počet detí na jednu ženu) klesol z 1,9 na 1,1. Na druhej strane v rade krajín ide o populačnú explóziu. Ide o Afriku, Indiu, časť arabských krajín (s výnimkou bohatého Kuvajtu). Takže pár hypotetických východísk, ako zachrániť pred kolapsom našu modrú planétu: Jedným je čínska cesta. Unikátny komunisticko-kapitalistický autoritatívny režim vydal pred rokmi „jednodetný zákon“. Na prvé dieťa prídavky, na druhé nič, na tretie penále. Nedemokratické, ale bez toho by dnes Čína mala dve miliardy. Druhé východisko je už úplne absurdné. Keby sa vraj bohatý sever podelil s dvomi-tromi miliardami chudobných, vzrastom ich bohatstva by sa automaticky populačná explózia utlmila. Ani tretie východisko nie je optimistické. Ako v stredoveku zdecimoval Európu mor, môžu preľudnenú zem „zachrániť“ choroby. Alebo bratovražedné vojny. O územie, o potraviny, o vodu. O ropu nie, tej už nebude. A štvrtou nemenej lákavou možnosťou sú osvietenské ekologické diktatúry. Takže čo optimistické vymyslieť na záver? Nuž buďme radi, že sa naše generácie narodili v správnom čase na správnom mieste. Prežili sme vyše pol storočia bez celosvetovej vojny, iba s tými lokálnejšími. Ale najmä – ľudstvo si v čase kríz vždy poradilo, ako z bryndy von. Poradia si aj naši vnuci.

„Nepáči sa nám, že podmienky vo vzťahu k Európskej únii vyrokovala vláda a preniesla zodpovednosť na mestá, obce a vodárenské spoločnosti, pričom obrovský modernizačný dlh, ktorý sme svojho času odhadovali na 80 až 120 miliárd korún, nedokázala sanovať vlastnými silami a zodpovednosť za splnenie tejto pre štát nesplniteľnej úlohy preniesla na plecia slabšieho,“ vyhlásil Muška. Pred vypršaním termínu sa objavil poslanecký návrh na zmenu tzv. vodárenského zákona z  pera kresťanského demokrata Andreja Ďurkovského. Novela mala rozšíriť možnosť získania povolenia na vypúšťanie odpadových vôd (OV) aj na obdobie počas rekonštrukcie a  modernizácie čistiarne OV a posunúť termín neudeľovania pokút do konca roka 2015. Novele drukovali najmä vodárne a mestá a obce. Poslanec nakoniec návrh stiahol z  rokovania. Odhadovaná výška pokuty môže byť v  paušálnom vyjadrení minimálne 725 tisíc eur. Informácie o  dennej výške pokuty sa výrazne líšia. Pohybujú sa od 290 až po 52 tisíc eur. V tomto prípade len ročné oneskorenie by prinieslo postih na hornej hranici takmer 19 miliónov eur. O penále sa zatiaľ nehovorí. ZA VŠETKÝM SÚ PENIAZE Ako dopadne situácia s  obcami nad 2 000 obyvateľov je tiež otázne. Opäť to rozhodne množstvo peňazí. Vo všeobecnosti sa

Ilustračné foto. dá povedať, že menšie obce majú tenšie rozpočty než väčšie, takže aj nižší úver ich zaťaží výraznejšie. Vodohospodári žiadajú aj zvýšenie cien vodného a  stočného, ktoré stráži Úrad pre reguláciu sieťových odvetví. Malo by to pomôcť aj pri čerpaní eurofodnov. V programovacom ob-

dobí 2007 - 2013 má Slovensko možnosť čerpať v rámci Operačného programu Životné prostredie 1,82 mld. eur. To sú finančné možnosti aj pre nové kanalizácie, modernizáciu čistiarni odpadových vôd a pod. Ku koncu januára sme z tohto balíka dokázali vyčerpať len 6,31 %.

zdroj: www.cervenyklastor.sk Rozvoj verejných vodovodov sa v  jednotlivých regiónoch líši. Najlepšie je na tom   Žilinský kraj s  podielom pokrytia okolo 95 %, nasleduje Bratislavský kraj. Za najkratší koniec ťahajú Prešovský, Košický a Banskobystrický kraj. Jozef Havrilla

Maďarsko: Nielen možnosť, ale aj povinnosť Vybudovanie kanalizačnej siete, odvedenie a  spracovanie odpadových vôd je v  Maďarsku jedným z  najväčších problémov vyše 3 000 obecných a  mestských samospráv. Nikto nespočítal dediny, kde sú pri rodinných domoch žumpy, ale je isté, že sa nachádzajú napríklad aj v blízkosti Balatonu. Obce sa preto snažia zapojiť na prvom mieste do tendrov o získanie peňazí na rozvoj kanálov a čističiek. V poslednom čase sme mohli zaznamenať niekoľko úspešných projektov, do ktorých sa zapojila cez svoje fondy aj Európska únia. Obec Derekegyház leží v Čongrádskej župe na juhovýchode krajiny. Od polovice februára už naplno funguje úplne nová a moderná čistička odpadových vôd, ktorej celkové náklady dosiahli 615,7 milióna forintov (cca 61,57 mil. Kč). Z toho z vlastných zdrojov museli dať do-

kopy 130 miliónov forintov (13 mil. Kč), ostatná suma prišla cez Európsky regionálny rozvojový fond z Európskej únie. Istú časť sa podarilo získať obci aj z ďalších európskych fondov. Obec Derekegyház organizovala odvoz odpadových vôd z  domov cisternami, za čo muse-

li obyvatelia zaplatiť 20 tisíc forintov za rok. Nový systém bude fungovať naplno koncom marca a zníži náklady domácností minimálne o  20 percent. Vzorové vybudovanie kanalizačnej siete a napíjania z rodinných domov, plus samotná čistiaca stanica budú slúžiť ako vzorový projekt, ktorý si môžu pozrieť starostovia z celej krajiny. BAHNO POUŽIJÚ NA KOMPOSTÁCIU Mesto Százhalombatta na juh od Budapešti pri Dunaji (sú tam najväčšie rafinérie) sa dostalo do správ tiež vďaka veľkému projek-

tu na modernizáciu systému čistenia odpadových vôd. Pozbierali na to takmer miliardu forintov, z  čoho 77 percent sa podarilo získať zo zdrojov EÚ. Čistička na okraji mesta bola postavená v  80. rokoch, čiže je už zastaraná, je potrebná obnova podľa unijných noriem. Istou novinkou by malo byť, že bahno získané v  čističke prejde ďalším čistením a použijú ho na poľnohospodárske účely, resp. na kompostáciu. Tento projekt, ako aj ostatné v  Maďarsku, manažuje Ekologická rozvojová správa. Jej cieľom je už krátkodobo dosiahnuť, aby z 85 percent domácností v  Maďar-

sku odchádzala taká odpadová voda, ktorá neznečisťuje živé vody. Dokopy v celej krajine na to jestvuje 400 miliárd forintov (40 miliárd Kč), z čoho je možno vybudovať takéto ekologické narábanie s odpadovými vodami v  200 obciach či regiónoch. VEĽKÉ MESTÁ MAJÚ ČAS DO ROKA 2015 Problematika odpadových vôd trápi aj také veľké mestá, akým je Debrecín v  severovýchodnom cípe krajiny. Aj tu iba plánujú 98 percentnú kanalizačnú vybavenosť do roku 2015. V rámci pro-

gramu ISPA vybudovali v  meste a  okolí 300 kilometrov novej kanalizácie a obnovili 60 km. Mesto získalo na tieto účely a na modernizáciu čističky odpadových vôd 22 miliárd forintov (220 mil. Kč) z európskych fondov. Takýto rozvoj nie je iba možnosť, ale priamo povinnosť obcí a  miest, pretože v  opačnom prípade, keď zanedbajú tieto základné ekologické požiadavky, môžu prísť aj o  iné formy podpory zo zdrojov Európskej únie. Ekologická rozvojová správa je pripravená zadržať európske financie pred „lenivými“ a nedbalými obcami... Gregor Martin Papucsek

Francie: Každé třetí obci hrozí povodně Když Louis Pasteur tenkrát prohlásil, že pijeme 90 % nemocí, nebyl daleko od pravdy. Podle Světové zdravotnické organizace umírá ročně ve světě 3 - 5 milionů osob na nemoci způsobené vodou. S rostoucí urbanizací musí Francie čelit opakovaným záplavám. Více než 800 obcí se nachází pod úrovní moře (tzn. méně než 2 - 5 metrů nad mořem) a hrozící záplavy se týkají přibližně 770 tisíc obydlí. Sice je země vybavena 7 500 až 9 000 říčními nebo pobřežními hrázemi, ale jejich kvalita je různorodá. I když nejčastěji povodně postihují jižní, jihovýchodní a jihozápadní čast země, i obyvatelé Paříže si prožili své. V roce 1910 se metropolí prohnala stoletá voda a poškodila více než 20 tisíc budov. Seina tak dosáhla své maximální výšky 8,62 metru.

Bylo otázkou času, kdy ministryně ekologie Nathalie KosciuskoMorizet představí detailní prevenční plán „rychlé vlny“ s  rozpočtem ve výši 500 milionů eur. Plán obsahuje šedesát konkrétních akcí, například vyznačení rizikových zón, obydlí k  odkoupení státem (Vendée, Charente-Maritime) nebo 190 stavebních prací k zesílení hrází (2011 - 2016). Nebezpečí mohou způsobit také zastaralé vodní nádrže. Na jedné straně představují výhodný zdroj obnovitelné energie, ale mohou být i smrtelně nebezpečné (In-

die, 1979, 15 tisíc obětí). Až přes čtyři stovky obětí si vyžádala protržená hráz přehrady Malpasset poblíž Fréjus (1959). 50 milionů m3 vody zpustošilo široké okolí. V  roce 1988 povodně u Nîmmes způsobily škody za 4 miliardy franků a v únoru 2010 agresivní vichřice „Xynthia“ o síle větru 140 m / s usmrtila 53 osoby a zaplavila kraje Aquitaine, PoitouCharentes, Pays de la Loire, Bretagne a Normandie. Země se může pochlubit velkou kapacitou vodních zásob díky četným srážkám (480 miliard m3/rok), pohořím, široké vodní síti a zdrojům podzemní vody. Ovšem klimatické změny a znečištění životního prostředí způsobují konta-

minaci povrchové a spodní vody, a negativně přitom ovlivňují zásoby pitné vody. Její kvalita je ohrožena, alarmují francouzští vědci. Vodní toky jsou rozděleny do šesti zeměpisných zón (Rhone - Středomoří - Korzika, Rhin - Meuze, Loire - Bretagne, Seine - Normandie, Adour - Garonne a Artois - Picardie, Somme), které spravuje Komise pro vodní hospodářství. Ta určuje povodňové zóny a navrhuje preventivní opatření, bojuje proti znečištění, garantuje zásobování pitnou vodou a ochraňuje vodní prostředí, vodní plochy a mokřiny. Problematiku ale ztěžuje nepravidelné rozdělení zdrojů vody, které se mění podle sezóny. Například v  Bretani žulový podklad

omezuje kapacitu zásoby spodních vod, proto je povrchová voda ohrožena výpustmi z chovatelských farem. Středomořská oblast je vystavena suchému a agresivnímu klimatu, jihozápad Francie trpí suchem. V Paříži poptávka a znečištění vody výrazně překračují kapacity Seiny, proto bylo vytvořeno několik rezervních nádrží. Správa a ošetření spodních vod se staly prioritou Francie. V zemi bychom napočítali přibližně dvě stovky významných vodních zdrojů spodní vody. Osm obcí z deseti je zásobováno tímto zdrojem, zatímco 9 % dodává vodu z povrchových zdrojů (jezera, řeky..). V  roce 2009 byl vypracován Ředitelstvím vodního hospodář-

ství plán na správu vody. Ten dělí Francii na 553 úseky zdrojů spodní vody a ukládá členským zemím EU kontrolovat kvalitu a dosažení dobrého ekologického stavu spodních vod pro období 2010 – 2015. S plánem úzce souvisí i proces čištění. Některé čističky bylo potřeba zmodernizovat, jelikož většina z  nich byla postavena po roce 1970. Poptávka po ošetření použité vody neustále stoupá (průměrná spotřeba jednoho Francouze je 150 l/ den), proto byly zahájeny revizní a rekonstrukční práce (Moulin Bas, pro Paříž Seine Aval d’Acheres,..) nebo výstavba nové čističky v Masevaux nebo v Mesnil-Amelot. Ilona Mádrová

TÉMA MĚSÍCE / PUBLICISTIKA

EN č. 3 / 2011

Pět miliard eur čerpáme pomalu

3 EVROPSKÉ HORIZONTY ZDEŇKA VELÍŠKA

S mandátem Rady bezpečnosti

(pokračování ze strany 1)

SČÍTÁNÍ LIDÍ ŘEKNE, KDE JSOU POTŘEBA ČISTIČKY Mezi zásadní projekty, na které přispívá Unie, patří čističky odpadních vod. Ministerstvo zemědělství prověřovalo necelou stovku čistíren, limitům evropské směrnice na jakost odtoku vyhovuje devětašedesát z nich. I to je jeden z kroků, aby voda, kterou lidé pijí, splňovala přísná kritéria. Podle závazné směrnice navíc všechny obce nad dva tisíce obyvatel mají povinnost čistírnu vybudovat. Strašákem pro mnohé starosty se tak stalo letošní sčítání lidí, domů a bytů – jeho výsledky ukážou, jestli budou muset investovat. „Podle zákona musí mít takové obce čističku. Existují místa, která se vylidňují nebo naopak rostou, podle Sčítání lidu, domů a bytů 2011 zjistíme skutečný počet obyvatel, a budeme tak schopni říci, které obce čističku mají mít a které nemusí,“ říká mluvčí České informační agentury životního prostředí (CENIA) Eva Branišová. Jenže starostové tvrdí, že taková povinnost je pro ně vyčerpávající. Na období 2007 až 2013 získala Česká republika v  Operačním programu Životní prostředí 4,9 miliardy eur (zhruba 125 miliard korun), z toho dvě miliardy eur (51 miliardu korun) na rozvoj a renovaci čistíren odpadních vod, úpraven vod a kanalizací. Z těchto vyčleněných prostředků se zatím podařilo odčerpat na zlepšování vodohospodářské infrastruktury jen nepatrný zlomek. Co brzdí čerpání dotací? Starostové se shodují, že především složitost dotačních procesů a povinnost platit část z obecní kasy. Řada rad-

foto: archiv MŽP

Čistička odpadních vod Čejkovice. nic na to nemá peníze. S tím teď chce pomoci ministr zemědělství Ivan Fuksa. Jeho úřad bude finančně pomáhat zejména malým obcím, které investují do nákladných projektů, pak na ně nezískají peníze a mají kvůli tomu finanční mezery v rozpočtech. Podobný dotační program v minulosti fungoval na ministerstvu pro místní rozvoj, které ho zrušilo. „S budováním vodovodních sítí má problémy kolem devíti procent obcí v zemi,“ upozorňuje ministr Fuksa. HLUBŠÍ KORYTO VLTAVY ZA DVĚ STĚ MILIONŮ Třetí významnou oblastí, kde Unie investuje do životního

prostředí, je protipovodňová ochrana. „Prevence před povodněmi je důležitou součástí zvládání stále častějších povodňových situací. Budování protipovodňových staveb je sice časově a finančně náročné, ale patří k nejefektivnější formě ochrany. V České republice se do těchto staveb během loňského a letošního roku investují téměř tři miliardy korun,“ uvedl ministr Fuksa. V roce 2010 se podařilo dokončit dvacet tři protipovodňových staveb na významných vodních tocích za 1,3 miliardy korun. Největší akcí bylo zvětšení koryta Vltavy v  Českých Budějovicích za 166 milionů

korun. „V letošním roce je v plánu dokončení dalších šestnácti protipovodňových staveb na větších vodních tocích o celkovém objemu 1,2 miliardy korun a asi čtyřiceti opatření na drobných vodních tocích za téměř tři sta milionů korun,“ dodává Fuksa. Mezi nejnákladnější stavby má letos podle webu Povodi.cz patřit zvýšení kapacity koryta řeky Třebovky mezi obcemi Hylváty a Dlouhá Třebová v Pardubickém kraji. V místech souvislé zástavby zde mají navíc vzniknout opěrné zdi. Projekt si vyžádá přes dvě stě milionů korun. Jan Štifter

ná stavební povolení. Jindy zase nevypracovali dostatečně kvalitní projekty. Přísun peněz z Evropské unie také nebyl vždy hladký. Česká republika a samozřejmě i ministerstvo zemědělství pokládá projekt vybudování sítě čističek za velmi důležitý a přínosný pro životní prostředí. Také proto nově budované čistírny odpadních vod musí splňovat ještě přísnější limity, než jaké požaduje Evropská unie. Ozdravená krajina je nezbytným předpokladem pro kvalitní zemědělství,

a tím i pro zdraví obyvatel České republiky.

žádáno o dotaci. Mezi tyto aglomerace patří Velký Osek, Frýdlant, Židlochovice či Praha-Miškovice. Ministerstvo zemědělství odhaduje, že ve většině „nevyřešených“ aglomerací bude čistička dokončena příští rok. Je však jasné, že v mnoha obcích to bude výrazně později a že se obce a města neobejdou bez finanční i metodické pomoci státu. Celkové náklady na dořešení potřebných opatření v aglomeracích byly Ministerstvem zemědělství ČR vyčísleny na 34 102 mil. Kč. Náklady na dořešení čističek odpadních vod v aglomeracích jsou pak ve výši 21 995 mil. Kč, a to včetně nákladů na ÚČOV Praha ve výši 11 mld. Kč. Tyto náklady je třeba srovnat s možnými pokutami z Bruselu, které České republice hrozí, protože nesplnila svůj evropský závazek. Ministerstvo životního prostředí už ozná-

milo, že jen kvůli čističce v Praze, která se ještě ani nezačala stavět, může Brusel chtít po české vládě jednorázovou pokutu asi 49 milionů korun a následně více než 17 milionů korun každý měsíc. Stát tak musí okamžitě začít s dotčenými obcemi jednat a nabídnout jim reálný scénář podpory, který by v  dohledném horizontu umožnil oprávněný požadavek na čištění odpadních vod naplnit.

ZAOSTŘENO NA TÉMA MĚSÍCE České limity jsou přísnější než v EU Do konce roku 2010 měly mít podle požadavků Evropské unie obce nad dva tisíce obyvatel svoji čističku. Číslo 2 000 ale není úplné výstižné, pravidla EU spíše počítají s mírou znečištění, jakou by průměrně vyprodukovaly dva tisíce lidí. Takových obcí je v  České republice 633. Se závazkem EU se naše země vypořádala dobře, i když ještě nemáme poslední data za loňský rok. Devadesát tři procenta obyvatel z  obcí, které musí mít čističku, bylo napojeno na kanalizaci. De-

vadesát procent čistíren odpadních vod plnilo požadavky směrnice Evropské unie. Podle údajů, které jsou zatím k dispozici, zbývalo zrekonstruovat nebo dostavět čistírny ve 131 obci. Z  toho pouze v  15 menších městech nebo vesnicích nebyla žádná. Na většině těchto míst ale měly už loni začít stavební práce. Největší problémy měly obce budující čističku se získáním peněz na výstavbu. Vedení měst a vesnic jako investoři občas podcenili přípravu a nezajistili všechna potřeb-

Eurofon informuje

Evropský stabilizační mechanismus Ivan Fuksa, ministr zemědělství ČR

Stát musí obcím pomoci s čištěním odpadních vod Čištění odpadních vod a zásobování vodou je pro každého starostu i zastupitele velkou výzvou, zejména pokud má obec v této oblasti nějaký problém. Obvykle je totiž každé řešení provázeno velkými nároky na investice, které jsou pro obce a města obtížně obstaratelné. Velkou výzvou je v tomto kontextu i evropské právo. Již před vstupem do Evropské unie se Česká republika zavázala k implementaci směrnice Rady č. 91/271/EHS, která stanoví požadavky na kvalitu městských odpadních vod před jejich vypouštěním do vodotečí. Česká republika přitom měla splnit požadavky směrnice do 31. prosince 2010. Podle zástupců Evropské komise obec splňuje požadavky Směrnice tehdy, je-li vybavena stokovou soustavou městských odpadních vod v rozsahu, který je ekonomicky i ekologicky efektivní, má v rámci ní zajiš-

těn stupeň čištění odpovídající velikosti aglomerace a vypouštění z čistíren odpadních vod vyhovuje příslušným požadavkům. Pokud není vybudování kanalizace a ČOV vhodné z důvodu příliš vysokých finančních nákladů, je možné použít individuální nebo jiné vyhovující systémy čištění. Jenže 137 obcí nad dva tisíce obyvatel, kde žijí tisíce lidí, tento požadavek k počátku roku nenaplnilo. Na seznamu ministerstva zemědělství je například Sokolov, Pardubice, Slaný, Pelhřimov nebo Uherský Brod. Specifickým případem je pak Praha, největší komunální znečišťovatel vod, která navíc ještě ani novou, výkonnější čistírnu odpadních vod nezačala stavět. Největší problém je pak v 11 aglomeracích, ve kterých není zajištěná ani dostatečná investorská příprava, tj. na akci není vydáno územní rozhodnutí a není po-

Jedinou jistotou, kterou zatím nabízí mezinárodní vojenská operace v  Libyi je fakt, že její iniciátory nikdo nemůže a nebude moci obvinit z toho, že ji zahájili bez mandátu Rady bezpečnosti. Vše ostatní je (ve chvíli, kdy píšu tyto řádky) sázka do loterie s výhledem spíš na komplikace než na rychlé rozuzlení. Právě kvůli nejisté délce operace i jejího výsledku je důležité, aby zůstalo v  povědomí všech, že ti, kteří ji vyvolali a postavili se jí do čela, měli tentokrát od počátku na zřeteli potřebu její legitimity v očích mezinárodního společenství, a hlavně arabského světa a samotných Libyjců. Legitimitu - z hlediska mezinárodního práva -dává zvolenému postupu jedině posvěcení se strany světové autority: OSN. A to je vyjádřeno rezolucí 1973 Rady bezpečnosti. Rezoluce „zmocňuje členské státy k  podniknutí všech opatření nutných k ochraně civilního obyvatelstva ohrožovaného útoky sil plukovníka Kaddáfího s vyloučením obsazení libyjského území cizími vojenskými silami  (...) Rada rozhodla zřídit v libyjském vzdušném prostoru za tímto účelem zónu zákazu všech letů (..) s výjimkou letů humanitárních“. Bude-li se operace zahájená v  tomto duchu protahovat, bude čím dál víc zapotřebí připomínat jednak tento text, jednak fakt, že startovním výstřelem k  letecké intervenci na ochranu civilního obyvatelstva v  Libyi, tonoucí ve zmatku počínající občanské války, nebyl první francouzský letecký útok, ale vypracování francouzsko-britského návrhu rezoluce a její prosazení v  Radě bezpečnosti. Rezoluce 1973 odlišila zásadním způsobem vojenský zásah v Libyi od americké operace v Iráku. Dostane-li se i současná vojenská intervence provedená opět na arabském území do potíží a zůstane-li jí současný „západní“ charakter, bude existence rezoluce 1973 klíčová nejen pro obhájení akce na diplomatických fórech ale i pro obhajování pozice Evropy a Spojených států v globální politické aréně. Stejně důležitá bude ale rezoluce 1973 i v případě úspěchu vojenské (výhradně vzdušné) operace v Libyi. Může nejen přispět k  završení „libyjské jasmínové revoluce“ (kterou ovšem musejí provést Libyjci sami), mohla by také cosi podstatného změnit i v politické atmosféře současného světa. Má potenciál zvýšit značně pošramocenou úctu k mezinárodnímu právu. A to se bezprostředně týká i nás, uprostřed kontinentu, na němž 20. století přineslo dost trpkých příkladů toho, že neexistence mezinárodněprávních norem nebo jejich ignorování se strany velmocí, usurpátorů a totalitních vlád může být pro národy, jako je náš, osudové.

Co vedlo k  vytvoření Evropského stabilizačního mechanismu (ESM)? Finanční a ekonomická krize v Řecku a následně i v Irsku vedla Radu EU k  vytvoření provizorního nástroje v  podobě Evropského finančního a stabilizačního fondu, který slouží jako stabilizátor pro země EU. V prosinci 2010 na zasedání Evropské rady byla schválena nová efektivnější a trvalejší varianta tohoto nástroje v podobě ESM, který zahájí svou činnost v polovině roku 2013. Jakým způsobem bude poskytována pomoc z ESM? Pomoc je určena pro státy, které se nacházejí v obtížné situaci způsobené mimořádnými okolnostmi, jež nemohou ovlivnit. České republice se podařilo společně s několika dalšími zeměmi prosadit, že se mechanismus bude aktivovat jen v případech, kdy je to skutečně nezbytně nutné, např. při vážném zhoršení mezinárodního hospodářského a finančního prostředí. Kde získá ESM na svou činnost finanční prostředky?

Oldřich Vlasák, poslanec Evropského parlamentu, předseda Svazu měst a obcí ČR

V rámci tohoto mechanismu bude k dispozici až 60 miliard eur. Členské státy eurozóny jsou kromě toho připraveny doplnit tyto zdroje až do výše 440 miliard eur, které by byly založeny na systému fiktivního závazku či záruky. Prostředky až do výše 250 miliard eur by měl poskytnout i Mezinárodní měnový fond.

4

PUBLICISTIKA

CO NA TO EUROPOSLANCI Aby lidé nemuseli utíkat Evropské země, včetně České republiky, čeká do budoucna velká výzva: problém uprchlíků a nelegálních migrantů z mimoevropských zemí. Hlavními důvody tohoto problému jsou války a ozbrojené konflikty, systematické porušování lidských práv, neexistence životaschopných administrativních a hospodářských struktur, populační exploze, bída i nejrůznější přírodní katastrofy. Uprchlická vlna, která v uplynulých týdnech zasáhla jižní Evropu, je toho přímým důkazem. Řešení tohoto problému není jednoduché ani krátkodobé. Ano, je naší morální povinností poskytnout uprchlíkům, ať již v Evropě či v Africe, bezprostřední humanitární pomoc. Potraviny, deky či krátkodobé ubytování však problém nevyřeší. Nutná je prevence, vytvoření takových podmínek, aby lidé nemuseli utíkat a emigrovat, a tady se již jedná o mnohem složitější a dlouhodobější záležitosti. Jakým způsobem například zajistit politickou stabilitu v dotčených zemích? Jak napomoci rozvoji lidských práv a demokracie? Jak pomoci hospodářskému vývoji? Jak zamezit populační explozi? A koneckonců i jak si lépe zabezpečit své vlastní vnější hranice?

Je více než jisté, že žádný z těchto problémů si nevyřeší žádná evropská země sama. Zde je nutný společný postup a společná strategie, protože jen tak může být Evropa alespoň částečně úspěšná. Z tohoto důvodu vznikla společná zahraniční a bezpečnostní politika EU (v jejímž rámci má na starosti sousední země EU český komisař Štefan Füle), z tohoto důvodu provádí EU společně svoji rozvojovou politiku, a z tohoto důvodu byla například před několika lety založena i agentura Frontex na společnou ochranu vnějších hranic Unie. Současné události na severu Afriky a na Blízkém východě jsou první velkou zatěžkávací zkouškou této evropské strategie.

Libor Rouček, europoslanec

Elektroodpad musí odebírat obchodníci Nakládání s elektroodpadem je skutečně závažný problém. Situace je o to vážnější, že objem elektroodpadu strmě roste. Do roku 2020 má jeho objem vzrůst až na 12,3 milionu run ročně, což představuje 24 kilogramy odpadu na jednoho obyvatele včetně kojenců proti dnešním čtyřem. Přitom v současné době se v Evropě recyklují pouhá 33 procenta elektroodpadu, dalších třináct mizí na skládkách a skoro u poloviny vůbec není známo, kde končí. Evropský parlament proto chce po členských státech legislativní zajištění, aby mohli lidé vracet obchodníkům či výrobcům elektrospotřebiče, aniž by si museli kupovat nové. To je první a poměrně zásadní krok. Elektrospotřebiče prodává totiž kde kdo, ale speciální kontejnery na jejich sběr jsou často jen ve velkých městech, a v malých obcích často nejsou ani sběrné dvory, a tak odpad končí na skládkách. Dalším klíčovým požadavkem Evropského parlamentu, který směrnice obsahuje, je, aby členské státy zamezily nekontrolovanému exportu elektroodpadu. Dnes je totiž jeho velká část ilegálně vyvážena mimo EU, obvykle do asijských a afrických států. Přitom jde často o odpad,

který kvůli svému složení a objemu již dnes představuje reálně vyšší riziko pro životní prostředí a veřejné zdraví než vyhořelé jaderné palivo. Osobně nevím, jestli tato směrnice přinese nějakou administrativu. Ostatně ohánění se tak zvanou byrokracií je často jenom hloupé ideologické zaklínadlo. Každý předpis, každý pokus něco dát do pořádku, přece vždy přinese nějaké úřadování. Ale upřímně řečeno, na tom vůbec nezáleží, pokud taková administrativa bude vykonávána řádně, svědomitě i poctivě, a povede k potřebnému výsledku. A tím je neplýtvat špatně dostupnými zdroji surovin, zvýšit konkurenceschopnost Evropy a neotravovat si vlastní vodu, půdu i vzduch jedy a odpadem.  

EN č. 3 / 2011

Státní správa stále nezná pojem šetrné budovy Přestože vyspělé státy Evropské unie se vydaly směrem, který jednoznačně podporuje obnovitelné zdroje, Česko je vůči novým programům o mnoho skeptičtější. Majitelé českých firem hovoří o větší otevřenosti v okolních státech, než v tuzemsku. Pomáhají jim evropské profesní asociace. Architekt Oleg Haman je hlavním iniciátorem české účasti v jedné z nich – v Equator European Architects. Zeptali jsme se ho, co členství v  tomto mezinárodním projektu se sídlem ve Stockholmu přináší. Máme možnost se velmi rychle dostat k nejnovějším informacím o posledních trendech v oblasti šetrných budov, ekologického urba-

nismu, novinkách v oblasti výstavby fotbalových stadionů, letišť a podobně. Vše, co potřebujeme k našim zakázkám. Navíc švédská kan-

Ing. arch. Oleg Haman (1960). Vystudoval Fakultu architektury ČVUT u profesora Krise, působil v atelieru Karla Pragera v Projektovém ústavu výstavby hlavního města Prahy. Od roku 1993 je autorizovaným architektem České komory architektů a v letech 2003 až 2009 byl předsedou Obce architektů. Je členem Rady pro kulturu ministra kultury.

celář Equator Stockholm je členem Sweedish Green Building Council, takže spoustu informací máme přímo od pramene, neb Švédsko má náskok v oblasti šetrných budov cca 20 let před vyspělými zeměmi a ještě více před zbytkem světa.

banismu, případně zda se podílíte na její koncepci? Ano, existuje. Garantem tohoto materiálu je Česká komora architektů ve spolupráci s ministerstvem kultury a ministerstvem pro místní rozvoj.

Umožňuje vám toto členství více možností ovlivňovat státní správu? Bohužel ne, protože u nás šetrné budovy a státní správa jsou pole neorané! Ve výběrových řízeních státní správy rozhoduje prozatím pouze cena, ale ne to, co za tuto nejnižší cenu státní správa obdrží.

Lze v tomto případě hledat nějaké zahraniční „mustry“? Určitě existují oficiální materiály na toto téma na úrovni ACE – Architectural Chamber of Europe. Pro nás je možná zajímavější spolupráce v této věci mezi zeměmi Viszegrádské 4, protože řešíme obdobné problémy na obdobném stupni vývoje společnosti.

Které otázky jsou podle vašeho názoru v současné době v české architektuře a urbanismu nejpalčivější. Co je třeba změnit? Je třeba zamezit zhoubným nádorům fotovoltaiky na zemědělské půdě a takzvaným panelákům naležato – satelitům rodinných domů nevalné architektonické a stavební kvality bez jakékoliv vybavenosti. Je třeba se zaměřit na intenzivní přestavbu intravilánů sídel, včetně brownfields, a zamezit extenzivnímu rozvoji na úkor zemědělské půdy a krajiny. Existuje něco jako česká veřejná politika architektury a ur-

Evropská směrnice o energetické náročnosti budov (2010/31/ EU) si vytyčila smělé cíle. Základním požadavkem je, aby všechny nové budovy byly od určitého roku (2020) budovány s  „téměř nulovou“ spotřebou energie. Je podle vašeho názoru takové nařízení v  našich podmínkách reálné? Reálné to určitě je, důkazem budiž zkušenosti našich zahraničních partnerů. Česká státní správa je ale v  některých ohledech opravdu hodně atypická a nepředvídatelná. Vlastimil Růžička

Šanci dostanou i nové budovy Centrum pasivního domu a Česká rada pro šetrné budovy založily iniciativu s názvem Šance pro budovy. Společně upozorňují na skutečnost, že přechod k vyšším energetickým standardům by České republice dokázal přinést více než 223 miliardy korun. Z tiskové konference dále vyplynulo, že v českých budovách dochází ke zbytečnému plýtvání energií, přestože jsou dostupné prověřené a hlavně nákladově efektivní metody, kterými lze energetickou náročnost budov snížit více než o 50 procent. Iniciativa si klade za cíl vytvořit hnutí, které neutěšenou situaci pomůže řešit. Vycházejí kromě jiného i z výpočtů ekonoma Miroslava Zámečníka, člena Národní ekonomické rady vlády (NERV), který podotýká, že při konzervativních předpokladech růstu cen energií 3 procenta ročně a diskontní sazbě 5 procent by vyšší energetické standar-

dy představovaly pro českou společnost přínos více než 223 miliardy korun v průběhu 25 let. V případě vyššího růstu cen energií se tento přínos exponenciálně zvyšuje. Doporučení iniciativy Šance pro budovy vychází z požadavků schválené evropské Směrnice o energetické náročnosti budov (2010/31/EU); navrhuje přibližovat se úsporám v několika postupných krocích a zavedení nízkoenergetického standardu jako požadovaného v co nejbližším možném termínu. Nejlépe již do roku 2013. Následně by od roku 2015 měl být zaveden pasivní energetický standard. „Dosaže-

ní jak nízkoenergetického, tak pasivního standardu je již dnes možné a prakticky užívané. Naproti tomu poslední krok vedoucí k téměř nulovému standardu, tedy zavedení požadavků na obnovitelné zdroje, už bude oproti dnešku větší změna, na kterou se bude potřeba připravit. Tento krok navrhujeme provést v souladu se směrnicí v roce 2020,“ uvádějí zástupci iniciativy. VELKÉ FIRMY JDOU PŘÍKLADEM, STÁT OPĚT SPÍ Tématem k diskusi byla také iniciativa stavebních společností a úloha státu v procesu nízkoenergetické výstavby. Zástupci iniciativy ocenili zejména počínání společnosti Skanska, která patří mezi téměř stovku tuzemských firem sdružených v České radě pro šetrné budovy a v Cen-

tru pasivního domu (dalšími jsou např. Philips, Rockwool či Sekyra Group). Tyto společnosti daný standard mnohdy překračují a splnění daných podmínek je pro ně závazné už nyní. Většinou se jedná o mezinárodní společnosti se sídlem ve státech, kde jsou principy ekologického stavění výrazněji podporovány. „Stát by měl přechod k výstavbě úsporných budov podpořit. V úvahu přichází například fixní dotace pro stavebníky odpovídající části zvýšených nákladů, které ekologické stavby vyžadují. Stavebník by však dotaci dostal jen v případě, že projekt postaví ve vyšším standardu, než požadují platné normy. Peníze na podpory můžou jít například z prodeje emisních povolenek,“ nabízí řešení pro české podmínky ekonom Miroslav Zámečník. Vlastimil Růžička

Cesta z krize vede přes úspory Zájem o ekologické bydlení a rozumné spotřebitelské chování roste zvláště v době celosvětové ekonomické a hospodářské krize. Potvrzují to zástupci českých společností a sdružení.

Pavel Poc, europoslanec

Jedním z aktivních zástupců českého ekologického stavění je brněnské Centrum pasivního domu. Členy sdružení jsou architekti, projektanti, stavební firmy, výrobci stavebních materiálů a prvků a také sym-

patizanti se zájmem o pasivní domy. Podle ředitele tohoto sdružení inženýra Jana Bárty stále přetrvává spousta mýtů o pasivních domech. Připouští, že Česká republika musí k pozitivnímu přístupu k pasivním

domům teprve dospět. V  zahraničí jsou velmi rozšířené zvýhodněné půjčky, respektive dotace k úrokům. Často jsou tyto dotace kombinovány i s přímými dotacemi – obdobně jako Zelená úsporám, ale ve výrazně menším rozsahu. Evropská směrnice o energetické náročnosti budov ukládá, aby všechny budovy stavěné od roku

2020 byly téměř energeticky nulové. Podle Jana Bárty to je reálné. Již nyní jsou pasivní domy dlouhodobě nejekonomičtějším řešením a s dalším vývojem technologií se budou nadále zlevňovat. Při tak nízké potřebě energie je již výrazně snazší ji pokrýt z  obnovitelných zdrojů – buď přímo na stavbě, nebo v  blízkém okolí. Vlastimil Růžička

Adresa redakce: Evropské vydavatelství s.r.o., Kancelářská budova P - 8, čp. 80, 533 53 Pardubice - Semtín. Centrální telefon a fax: +420 466 611 139, centrální GSM: +420 777 100 388, e-mail: [email protected], IČ: 69168741 Vydavatel: Jan Doležal. Ředitelka vydavatelství: Jarmila Kudláčková. Ředitel zpravodajství a komunikace: Miloš Spáčil. Šéfredaktorka: PhDr. Zuzana Nováková. Obchodní ředitelka: Leona Dospělová. Redaktoři: Jan Štifter, Filip Appl, Tomáš Fridrich, Vlastimil Růžička, Jana Bartošová, Michal Tillgen. Vedoucí redaktor pro SR: Jozef Havrilla. Externí a zahraniční dopisovatelé. Fotograf: Miloš Kolesár. Layout: Mgr. Pavel Ševčík. Grafik: Tomáš Kocourek. Jazykové korektury: Iva Málková. Překlady: Orange tree s.r.o. Produkce: Leona Šolcová. Komerční prezentace - příspěvky označené „(kp)“. Inzerce: EUROPEAN MEDIA HOUSE s.r.o., e-mail: [email protected], IČ: 27482855 Tisk: NOVO-TISK, a.s. Distribuce: ROZŠIŘUJÍ SPOLEČNOSTI PNS, a.s. Předplatné zajišťuje Mediaservis s.r.o., Zákaznické centrum, Moravské náměstí 12D, 659 51 Brno. Příjem objednávek: telefon: +420 541 233 232, fax: +420 541 616 160, e-mail: [email protected], příjem reklamací: 800 800 890. Mediaprint-Kapa Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, P.O. BOX 183, 830 00 Bratislava 3, tel:02/444 588 21, 02/444 588 16, 02/444 427 73 ;02/444 588 16, fax:02/444 588 19 , e-mail:[email protected]. Cena výtisku: ČR: 15 Kč; SR: 0,83 €/25 SKK Evidenční číslo: MK ČR E 14589, ISSN: 1214-696X. Ročník 8, číslo 3, vychází 25. 3. 2011 Názory spolupracovníků nemusí vždy vyjadřovat názory listu. Nevyžádané materiály nevracíme. Za chyby novinového tisku neručíme.

5

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA

EN č. 3 / 2011

PŘEHLED OTEVŘENÝCH VÝZEV K 18. 2. 2011

2. PŘEHLED OTEVŘENÝCH VÝZEV DLE OPERAČNÍCH PROGRAMŮ Evropa pomůže s modernizací českých lodí Už jen do konce měsíce dubna 2011 je možné podávat žádosti o podporu modernizace říčních pravidel z Operačního programu Doprava, konkrétně prioritní osy 6. Předpokládaná alokace pro tuto výzvu jsou 84 miliony korun, z toho je 71,4 milionu korun z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) a částka 12,6 milionu korun ze státního rozpočtu. Příjemci podpory mohou být vlastníci plavidel vnitrozemské vodní nákladní dopravy, jejichž plavidla jsou vedena v plavebním rejstříku bez ohledu na státní příslušnost provozovatele.

CÍLE PODPORY Cílem podpory je zmírnění negativních vlivů dopravy na životní prostředí, a to snížením emisí plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic ze spalovacích motorů či převedení části přeprav zboží na vnitrozemskou vodní nákladní dopravu, která je nejvíce šetrná k  životnímu prostředí. Záměrem projektů by mělo být také zvýšení bezpečnosti vnitrozemské vodní nákladní dopravy, které povede v konečném důsledku k  výraznému snížení potencionálních ekologických škod. PODPOROVANÉ INVESTICE Podpora modernizace říčních plavidel směřuje do tří pod-

programů. První z  nich, označený číslem 1, je nazván Pořízení nízkoemisních pohonných a pomocných jednotek s finančním objemem podpory ve výši 40 milionů korun. Podprogram 2 – Modernizace plavidel za účelem zvýšení multimodality je určen na pořízení odlehčených stohovacích krytů nákladového prostoru, zvýšení jícnů, přepravní rámy pro automobily apod. Finanční objem podpory je ve výši 20 milionů korun. Podprogram 3 je určen na Modernizace plavidel vedoucí ke zvýšení bezpečnosti vnitrozemské vodní dopravy, tedy na dovybavení plavidel příďovým dokormidlovacím zařízením, zhotovení ocelových podlah nákladových prostorů, vybavení radarovým zařízením či vybavení autopilotem. Finanční objem podpory je v  tomto případě ve výši 24 milionů korun.

Tab. 1 - OTEVŘENÉ VÝZVY V OPERAČNÍM PROGRAMU DOPRAVA Zahájení příjmu žádostí

Oblast podpory 1.1 Modernizace a rozvoj železničních tratí sítě TEN-T, vč. železničních uzlů 1.2 Zajištění interoperability na stávajících železničních tratích, zajištění souladu s TSI a rozvoj telematických systémů 2.1 Modernizace a rozvoj dálnic a silnic sítě TEN-T 3.1 Modernizace a rozvoj železničních tratí mimo síť TEN-T 4.1 Rekonstrukce a modernizace na silnicích I. třídy mimo TEN-T

Ukončení příjmu žádostí

Alokace na výzvu (EU+NZ) v mil. Kč

Typ oprávněného žadatele

9. 7. 2007 30. 6. 2015 Vlastníci /správci dotčené infrastruktury či SŽDC s.o.

* http://www.opd.cz/cz/Vyzvy

Vlastníci / správci dotčené infrastruktury či SŽDC s.o., 9. 7. 2007 30. 6. 2015 vlastníci drážních vozidel a provozovatelé drážní dopravy

* http://www.opd.cz/cz/Vyzvy

9. 7. 2007 30. 6. 2015 Vlastníci / správci dotčené infrastruktury

* http://www.opd.cz/cz/Vyzvy

9. 7. 2007 30. 6. 2015 Vlastníci / správci dotčené infrastruktury či SŽDC s.o.

* http://www.opd.cz/cz/Vyzvy

9. 7. 2007 30. 6. 2015 Vlastníci / správci dotčené infrastruktury

* http://www.opd.cz/cz/Vyzvy

Vlastníci / správci dotčené infrastruktury (Dopravní 15. 10. 2009 30. 6. 2015 podnik hl. m. Prahy, a. s.), případně Magistrát hl. m. Prahy Vlastníci / správci dotčené infrastruktury, případně 30. 11. 2007 30. 6.2015 Magistrát hl. m. Prahy Vlastníci / správci dotčené infrastruktury 9. 7. 2007 30. 6. 2015 vnitrozemské vodní dopravy a ŘVC ČR Vlastníci / provozovatelé plavidel vnitrozemské vodní 15. 12. 2010 29. 4. 2011 nákladní dopravy

5.1 Rozvoj sítě metra v Praze 5.2 Zavádění systémů řízení a regulace silničního provozu v Praze 6.2 Rozvoj a modernizace vnitrozemských vodních cest sítě TEN-T a mimo TEN-T 6.3 Podpora modernizace říčních plavidel

Odkaz na web

9 436,3 http://www.opd.cz/cz/Vyzvy 1 025,2 http://www.opd.cz/cz/Vyzvy * http://www.opd.cz/cz/Vyzvy 84,0

http://www.opd.cz/cz/plavidl a

Poznámka:

Poznámka: * Řídící orgán stanovil ve výzvě ze dne 9. 7. 2007 souhrnnou alokaci pro všechny vyhlášené oblasti podpory, a to ve výši 6 210,5 mil EUR (příspěvek Společenství a národní zdroje). * Zdroj: Řídící orgán stanovil výzvě ze stránky dne 9.OP 7.D2007 souhrnnou alokaci pro všechny vyhlášené oblasti podpory, a to ve výši 6 210,5 mil EUR (příspěvek SpoMSC2007 – 18. 2. ve 2011, webové lečenství a národní zdroje). Zdroj: MSC2007 – 18. 2. 2011, webové stránky OP D Řídící orgán OP D harmonogram výzev neuvádí.

MÍRA PODPORY Celková míra podpory se skládá z veřejných prostředků rozpočtu České republiky ve výši 15 % celkové podpory a z  prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj ve výši 85 % podpory. Maximální míra podpory pro žadatele činí 49 % způsobilých výdajů. Tato podpora bude poskytnuta ve formě nenávratné přímé dotace,

nesmí se kumulovat s  ostatní podporou na tytéž způsobilé náklady. Na podporu z veřej-3 ných prostředků České republiky i Evropské unie není právní nárok. DOBA REALIZACE PROJEKTŮ Podmínkou pro získání dotací je dokončení projektu nejpozději 31. prosince 2013, tzn. že na plavidle musí být provedena mo-

dernizace v  souladu s  projektovou žádostí a plavidlo má vydáno platné lodní osvědčení. Doba financování projektu může být dále omezena v  Rozhodnutí o poskytnutí dotace, a to v  závislosti na výši finančního závazku pro jednotlivé roky 2007 – 2013. PŘEDKLÁDÁNÍ ŽÁDOSTÍ V  rámci této výzvy je možné projektové žádosti před-

kládat do 29. dubna 2011, po ukončení výzvy budou projektové žádosti vyhodnoceny. Podrobné informace, přesný postup a formulář projektové žádosti je k  dispozici v  elektronické formě na www.opd.cz a také prostřednictvím webů www.mdcr.cz, www.strukturalni-fondy.cz či www.eu-zadost.cz. Místem pro předkládání žádostí je Ministerstvo dopravy ČR.

Unikátní sklopný most v Českém Vrbném je dokončen V jihočeském Českém Vrbném, blízko Českých Budějovic, mají raritu. V minulých dnech tam dokončili výstavbu unikátního sklopného mostu na Vltavě. Investor, Ředitelství vodních cest ČR, jej vybudoval v rámci výstavby ochranného přístavu. Finanční prostředky na stavbu poskytla Evropská unie z  Evropského fondu pro regionální rozvoj, a to prostřednictvím Operačního programu Doprava. Sklopný most je součástí investiční akce „Dokončení vltavské vodní cesty v úseku České Budějovice – Hluboká nad Vltavou“. Podle projektantů byl kromě technických parametrů kladen důraz také na estetické ztvárnění mostu, protože stavba se stala novou netradiční dominantou v území. V současné době je českovrbenský most ve zkušebním provozu. Most je součást stavby ochranného přístavu České Vrbné, které poskytuje ochranu dvěma plavidlům v případě nepříznivých hydrologických stavů na řece. V  běžném provozu přístav slouží pro stání až 23 sportovním plavidlům a také pro servisní služby, jako je např. tankování pohonných hmot nebo vody, ale i odběr odpadů apod. Přístav je na levém břehu Vltavy a ze tří stran je vymezen liniemi ochranné hráze Vltavy, korytem vodáckého kanálu divoké vody a cyklostezkou z Českých Budějovic do Hluboké nad Vltavou. V  blízkosti je také pohyblivý jez ze 60. let minulého století.

Metrostav a na místo přepravena vcelku. Osazení mostu na místo pak byla unikátní a především mravenčí

práce, protože si vyžadovala naprostou přesnost osazení. Následně stavbaři dokončili montáž ostatních čás-

Aby byla zajištěna dostatečná podjezdná výška pro lodě ve výšce 5,25 metru a zároveň aby byly splněny sklonové poměry na vozovce vedoucí po mostě, která je zároveň již zmiňovanou cyklostezkou, musel být most navržen jako pohyblivý. Projektanti zvolili variantu jednostranně sklopného mostu s protizávažím. Samotná šířka mostu je 5,2 metru, stavební výška pak 0,6 metru. Most je uložen na atypických čepových ložiscích, druhý konec nosné konstrukce je zavěšen na ocelová táhla a na ložiska tvořená kontaktní plochou z nerezové oceli. Most je kvůli hmotnosti ocelovou svařovanou konstrukcí. Samotná výstavba mostu byla zahájena budováním poměrně komplikované spodní stavby, která musela umožnit umístění velkého množství elektrotechnického a hydraulického vybavení pro most. Nosná konstrukce byla vyrobena v  mostárně firmy

Unikátní sklopný most v Českém Vrbném je novou dominantou regionu.

tí mostu včetně hydraulického systému ovládání. Bezpečnost provozu na mostě zajišťuje světelná signalizace a závory. Celá oblast je navíc osvětlena a monitorována kamerovým systémem. Na mostě jsou instalovány celkem tři dohledové kamery. Pro varování osob slouží tlakový reproduktor, který je napojen přes interkom na plavební komoru. Most si zasloužil také slav-

nostní osvětlení. To má mimo jiné zdůrazňovat ojedinělost pohyblivé funkce mostu.

6

EVROPAN

EN č. 3 / 2011

„Mám rád dokumentaristy. Říkají pravdu,“ tvrdí fotograf, který se prosadil i v Evropské unii Patří do silného ročníku 70…Profesionální fotograf, oceněný v roce 2007 v prestižní soutěži Czech Press Photo. Dnes se jeho fotografie řadí mezi pět nejlepších v jedné z kategorií soutěže Regiostars 2011, vyhlašované Evropskou komisí. V  minulosti stavební dělník, úředník, prodavač sportovního zboží a fotoreportér žijící v Ústí nad Orlicí. Oušťák. Má rád Jaroslava Duška a humor, který vás z jeho fotografií osloví. Ne ze všech, o to jsou ale vzácnější. Petr Wagenknecht… Pamatuješ si ještě, kdy jsi vyvolal svůj první použitelný snímek, a co na něm bylo? Asi v sedmi letech jsem dostal k  Vánocům první fotoaparát. Byl to asi nejlepší dárek. Fotil jsem u paneláku kamarády, jak jezdí na kole, sestru s balónem a motorky. Vzpomínám si na to docela dobře. Jeden soused mi pomohl snímky vyvolat. Ještě je mám schované u rodičů. Zrovna nedávno jsem si při pohledu na ně říkal, jak jsou šedivé a nedokonalé. Ale připomněly mi obrovskou radost, když se objevily na papíře. Co tě vlastně přimělo k fotografování? Výtvarné úspěchy na základní škole? Asi to tak bude. V  jedenácti letech jsem jezdil na kole malovat do přírody olejovými barvami. Ty ale dlouho schnou, a tak jsem papír vždycky nechal na místě někde v kopřivách a večer se pro něj s rodiči vrátil. Po čase mě napadlo, zřejmě kvůli lenosti, že bude lepší si všechno vyfotit a podle fotky malovat doma. Zajímaly mě hlavně barvy, kvůli nim jsem začal v  přírodě fotit. Lákal mě ale dokument, fotit ve zkratce lidi, jejich kontakty a vztahy. To mi dnes připadá nejvýstižnější. Vystudoval jsi dopravní stavitelství, takže jsi technicky zaměřený. Pomáhá ti to při práci?

ných dní, určitě bych to zase zkusil. Analog nutí víc přemýšlet o každém záběru. Má jen několik políček a ty musíš využít. Je to určitě napínavější než digitál, ale nedá se tím uživit. Jaký přístroj používáš? Fotím Nikonem D3S. Je to nejlepší fotoaparát pro reportážní fotografii, takže nic víc chtít ani nemůžu. Je extrémně rychlý, používá se na sport. Jde mi hlavně o spolehlivost, důležité jsou i objektivy. I když se v  poslední době snažím netěkat a fotit jen jedním z nich. Dává mi mantinely, ale zároveň svobodu. Nedominuje pak technika, ale invence. Který známý český fotograf je ti blízký svým vyjádřením? Čechoameričan Antonín Kratochvíl, původně válečný fotograf, který dnes fotí vlastně všechno. Je inspirativní, zajímavý. Taky Jindřich Štreit. Ten je konzervativnější, ale jeho fotky v  sobě mají duchovno a napětí. Obecně mám rád dokumentaristy. Říkají pravdu. Dokument fotíš nejraději. Patříš ale také k  vyhledávaným svatebním fotografům…

Fotíš digitálně. Vracíš se přesto někdy k analogu?

Fotím desítky svateb ročně. Většinou si mě vyberou podle fotografií na mém webu nebo znají fotky od přátel. Některé páry mi dají volnost, nic nestylizují a nehrají. To bývá nejlepší. Kromě toho i na svatbě vznikají dobré dokumenty. Snažím se dostat do děje. Pak je možné zachytit kromě krásných nevěst z  časopisů taky vztahy a třeba i psy. Na všechno ale potřebuju čas. Dobře se fotí v  kostele, hodinové obřady miluju.

Petr Wagenknecht se narodil v roce 1970 v Ústí nad Orlicí, kde žije dodnes. Vystudoval Střední průmyslovou školu v Letohradě. V minulosti byl stavebním dělníkem, úředníkem, prodavačem sportovního zboží a devět let fotoreportérem Orlického deníku. Nyní má svůj fotografický ateliér v Ústí nad Orlicí. Rád sportuje, zajímá se o výtvarné umění a dokumentární film.

Teď už ne, ale kdybych měl víc času, třeba čtrnáct úplně vol-

Vnímáš rozdíl ve focení zakázky nebo vlastního projektu?

Rád fotím na místech, kde se pohybuje hodně lidí. Je tam

To byl spíš omyl. Já vůbec nejsem technický typ. Ke všemu se dostávám přes obraz a techniku se učím zpětně, když se něco povede. Někteří fotografové jsou precizní v ostrosti záběrů, to mě ale nezajímá. Záleží mi spíš na kompozici a přesahu fotografie.

větší šance najít si své snímky. Dobře se fotí na nádraží, ale i na masopustu. V  kvantu hledám minimalismus. Tvá fotografie cyklostezky patří k  pěti nejlepším v  jedné z  kategorií Regiostars 2011, soutěže Evropské komise. Jak snímek vznikal? Říkal jsem si, že jde o volný čas, o pohyb a radost z  něj, o lidi. Navíc je to pohyb v  přírodě, bez omezení. To všechno jsem do snímku chtěl dostat a snad se to povedlo. Neměl jsem racionální plán. Čekal jsem na dobré světlo a intuici. Kandidoval jsi při posledních komunálních volbách za sdružení Oušťáci. Co tě žene do politiky?

Nemohl jsem se dívat na to, co se dělo na radnici v  Ústí nad Orlicí. Chtěl jsem pomoci lidem, kteří jsou slušní, jako třeba Petr Hájek. Ten nakonec ve volbách uspěl a stal se starostou. Kandidoval jsem vlastně kvůli němu, protože mu věřím. Je zodpovědný, pracovitý a jako divadelník navíc přeje kultuře. Co tě inspiruje a posouvá dál? Rozhovory s  fotografy, kteří podobně přemýšlejí. Mám rád zkratky, spíš glosuju než vyprávím. Proto jsou diskuse vzrušující, že cítím odezvu. I oni vidí nepatrné detaily, gesta, o nichž vím jen já, že jsem je zachytil, a rozumí jim. Chápou vztahy na fotografiích stejně. To je jistota a zároveň inspirace.

Co si myslíš o tom, že v současnosti vystavuje fotografie kdekdo? Popularizace fotky souvisí s tím, že skoro každý má dneska fotoaparát a cítí se být fotografem. Je to jako s  vínem. Když někdo začíná u krabicáku, je nadšený. Pak přijde sladké, moc příjemné víno, ale rozdíl mezi tím nejlepším ještě nerozpozná. Ke kvalitě se člověk propije a u fotografie prokouká. Chce to čas a zkušenosti.

Připravila Eva Jouklová

7

ČESKÁ REPUBLIKA

EN č. 3 / 2011

Česko – golfová země v srdci Evropy Ne nadarmo se České republice přezdívá golfová. V Česku se nachází 87 golfových hřišť a vznikají stále nová. Některá mají tradici od počátku 20. století. Řada z nich se nalézá v okolí zámků a hradů nebo lázní. Užijte si skutečnou relaxaci a vydejte se na greeny do srdce Evropy.

hrála bitva tří císařů, vítězství zde slavila francouzská vojska v čele s Napoleonem.

helny, hřiště skotského typu, rovněž s 18 jamkami (www.astoria-golf.cz).   Novinky letošní sezóny

Golfový relax v lázních

Zámecké golfové radovánky Golf má v České republice pohádkovou atmosféru. Velké množství hřišť se totiž nachází v okolí zámeckých parků a hradních komplexů. Nádherné výhledy nabízí například Golf Resort Karlštejn (www.karlstejn-golf.cz), situovaný v okolí stejnojmenného středověkého hradu nedaleko Prahy. Golf Resort

Konopiště (www.gcko.cz), jenž najdete v  okolí stejnojmenného zámku, patří k  nejkrásnějším golfovým hřištím v  Česku vůbec. V  loňském roce bylo certifikováno osmnáctijamkové hřiště Golf Clubu Kynžvart (www.golfkynzvart.cz). Klasicistní zámek, v  jehož okolí se greeny nacházejí, si vybral jako své letní sídlo rakouský státní kancléř Metternich. Za návštěvu stojí bezpochyby také dvacetisedmijamkové hřiště u jihočeské zámecké perly Hluboké (www.golfhluboka.cz). Golfoví fajnšmekři by si neměli nechat ujít ani golfový resort v  okolí zámku Slavkov (www.agrt.cz). V  roce 1805 se tu ode-

K  lázeňství patří v  České republice už od počátku 20. století golf. V nejslavnějších českých lázních Karlových Varech (www.golfresort.cz) založili hřiště už v roce 1904. V Mariánských Lázních otevíral v  té době druhé golfové hřiště na území Česka sám anglický král Edvard VII. V roce 2003 udělila zdejšímu klubu britská královna právo užívat titul královský, tedy Royal Club Mariánské Lázně (www.golfml.cz). Další golfové resorty se nacházejí například v okolí Františkových Lázní, Golf Resort Franzensbad s 18 jamkami (www.gr-fl.cz), nebo Bečova nad Teplou, Astoria Golf Resort Ci-

V  loňském roce vznikla řada nových hřišť, spousta golfových areálů inovovala, modernizovala či rozšiřovala zázemí i hrací plochy. Stejně tomu bude i v nadcházející sezóně. V listopadu prvně přivítal milovníky zeleného sportu Golf Resort Black Bridge (www.grcm.cz), v polovině června bude zbrusu nové pražské osmnáctijamkové hřiště otevřeno v plném rozsahu. Druhou část ze svého osmnáctijamkového hřiště v červnu golfistům zpřístupní i Golf park Slapy svatý Jan nedaleko Slapské přehrady (www. golfslapy.cz). V Golf Clubu Čertovo břemeno (www.cebr.cz)v jižních Čechách je pro změnu připravena pro hráče nová klubovna.  V Česku ušetříte Česká republika podporuje golfisty projektem 1 fee pro 2 hráče, podílí se na něm i agentura CzechTourism. Vouchery na zvýhodněnou hru lze využít na 39 českých hřištích až do 31. 12. 2011. Jejich seznam a další informace naleznete na stránkách www.1fee2golfers.eu. Poukázky budou od března distribuovat i zahraniční zastoupení (ZZ) agentury CzechTourism ve Velké Británii, skandinávských zemích, Polsku a Slovensku. Golfisté z ostatních států si je mohou vyžádat na pražské centrále (www. czechtourism.com).    Prestižní turnaje Česká republika hostí i několik prestižních golfových turnajů. Namátkou například srpnový Czech Open v Prosper Golf Resortu Čeladná (www.prosper-golf.cz)

na severní Moravě, jenž je součástí European Tour, nebo zářijový turnaj Casa Serena Open v golfovém areálu Casa Serena Roztěž u Kutné Hory (www.casaserenaopen.com), který je součástí série European Senior Tour. TOP golfové akce roku 2011 uzavírá turnaj série Ladies European Tour  - Prague Golf Masters.  Koná se v září v Prague City Golf Club na Zbraslavi (www.praguecitygolf.cz).

Ministři Bárta a Besser navštívili Pardubický kraj Stylově – vlakem – přijel na návštěvu Pardubického kraje ministr dopravy Vít Bárta, kterého sem doprovodil jeho vládní kolega, ministr kultury Jiří Besser. Oba politici přivezli dobrou zprávu pro Ústí nad Orlicí, kde zůstane zachována historická budova vlakového nádraží z roku 1874. Ve Vysokém Mýtě ministr Bárta poté diskutoval i o trasování důležité rychlostní komunikace R35.

Do kraje přijeli ministři vlakem.

osudu historické budovy tamního vlakového nádraží. Ministři se s městem a krajem domluvili, že budou hledat společné řešení, jak na obnovu kulturní památky získat peníze. S dobrou zprávou pak vyrazili přímo na nádraží, kde už na ně čekali zastánci zachování objektu v čele s režisérkou Olgou Sommerovou. „Vlak přes kulturní památku pojede,“ řekl ministr Bárta s tím, že vlaky stanicí budou moci projíždět i při zachování existence stavby. To s povděkem kvitoval hejtman Martínek. „Jako profesí historik jsem rád, že se začne stavět koridor a přitom zůstane zachována historická budova,“ uvedl. Už bez ministra kultury Bessera se delegace přesunula na vysokomýtskou radnici, kde se do ostrého sporu dostal ministr Bárta se starostou Litomyšle Michalem Kortyšem. Rozzlobilo ho, že starosta podle jeho dojmu nebyl na jednání o budoucí trase rychlostní silnice R35 dostatečně připra-

Na nádraží čekala na ministry režisérka Olga Sommerová.

Jednání ve Vysokém Mýtě nebylo bez emocí.

Oba ministři si za doprovodu hejtmana Pardubického kraje Radko Martínka a jeho náměstka Jana Tichého prohlédli po svém

příjezdu dopravní terminál v České Třebové. Odtud se přemístili na jednání na orlickoústecké radnici, kde se diskutovalo o dalším

V Ústí nad Orlicí se jednalo především o místním historickém nádraží. ven a označil to dokonce za skandální. Po prohlídce závodu Irisbus ve Vysokém Mýtě zakončil ministr svou návštěvu kraje v  Pardu-

bicích, kde se mimo jiných setkal také s  primátorkou Štěpánkou Fraňkovou. I té přivezl dobrou zprávu – příští rok by podle něj měla začít rekonstrukce prů-

tahu křižovatky u Parama v krajském městě a budou pokračovat projektové práce na zdvojkolejení železniční trati spojující Pardubice s Hradcem Králové.

Závěrečná návštěva patřila krajskému městu.

8

NUTS II PRAHA

EN č. 3 / 2011

KRÁTCE • Praha chce pokračovat v  rozvoji městské cyklistiky a zajistit pro to odpovídající prostředky z rozpočtu města. Na letošní rok je v rozpočtu hlavního města vyčleněno 35 milionů korun, za které by se mělo označit 24 km nových tras, a počítá se s  novými integračními dopravními opatřeními. Další prostředky chce Praha získat z  OP Praha – Konkurenceschopnost. V současné době jsou na území Prahy 433 km cyklotras, 140,5 km cyklostezek a společných komunikací pro chodce a cyklisty, 57 km vyhrazených jízdních pruhů pro cyklisty a dalších integračních dopravních opatření a 921 dvoumístný cyklostojan. • Pražské zastupitelstvo schválilo šest projektů sedmé výzvy z  oblasti podpory Revitalizace a ochrana území z OP Praha - Konkurenceschopnost. Bude se tak například revitalizovat skalní masiv v  Zoologické zahradě, Malešický park v  Praze 10 nebo Havlíčkovy sady v Praze 2. Celkem uvolní OPPK na projekty téměř 232 miliony korun. • Od března platí nové formuláře zprávy o zahájení realizace projektu a monitorovací zprávy a jejích příloh, kterou příjemci odevzdávají při žádosti o dotaci na projekt, vstupuje také v platnost nová verze Projektové příručky.

Klíčová je pražská čistička Pražský operační program Konkurenceschopnost podporuje ekologické projekty v rámci prioritní osy Životní prostředí. Kromě jeho zkvalitnění je cílem i ochrana před přírodními riziky a úsporné využívání přírodních zdrojů. OPPK ale podporuje i rozvoj ekologicky příznivé povrchové dopravy. POŽADUJÍ ENERGETICKÝ AUDIT Revitalizace a ochrana území se týká poškozených a špatně využívaných zelených ploch, veřejných sportovišť a hřišť, vodních toků a nádrží apod. „Pro úplnou regeneraci těchto území je někdy také nezbytné odstranění bývalých a  nepovolených živých skládek, doplnění potřebné infrastruktury šetrné k životnímu prostředí apod. Projekty by měly také řešit urbanistické, funkční a estetické nedostatky a celkově posílit rekreačně-ekologický potenciál prostředí,“ říká Petra Vaněčková z oddělení Evropského fondu pro regionální rozvoj na pražském magistrátu. Úsporné a udržitelné využívání energií a přírodních zdrojů zahrnuje projekty, které se realizují při provozu stávajících veřejně přístupných objektů. „Povinnou přílohou u projektů z této oblasti podpory je energetický audit, který dokládá výchozí stav spotřeby energie i očekávaný efekt energetických úspor. Typ, výkon a  způsob instalace zařízení na využití obnovitelných zdrojů energie by měl respektovat nejen energetický potenciál lokality, ale i její urbanisticko-architek-

tonický charakter (včetně panoramatu), zejména v  památkově a přírodně hodnotném území,“ vysvětluje Vaněčková. Pro každý projekt je, bez ohledu na oblast podpory, jednou z povinných příloh předkládaných při předložení žádosti i stanovisko k posouzení vlivu na životní prostředí (EIA) a potvrzení orgánu ochrany přírody.

PROSTŘEDKY JSOU UŽ VYČERPÁNY OPPK uvolnil v období 2007 - 2013 na prioritní osu Životní prostředí částku 69,09 milionu eur, z toho EU přispívá 58,73 miliardy, zbytek je příspěvek státu. Zájem žadatelů je veliký, v oblasti revitalizace a ochra-

ny území byly vyhlášeny tři výzvy, v oblasti úsporného a udržitelného využívání energií a přírodních zdrojů výzvy dvě. Celkem byly předloženy 103 žádosti o dotace, OPPK schválil 46 projektů. V  současné době jsou alokované prostředky pro prioritní osu ŽP v  podstatě vyčerpány. Eva Potužníková

Revitalizace skládky Hloubětín.

foto: archiv MHMP

vat velmi přísné normy, ke kterým se někdejší politická reprezentace zavázala už při přístupových jednáních s Evropskou komisí. Hlavní město žádá EU o dotaci zhruba 7 miliard korun, což je více než polovina částky, kterou si přestavba trojské čističky vyžádá.

ÚSTŘEDNÍ ČISTIČKA ODPADNÍCH VOD Na konci února se v Bruselu jednalo o přípravě projektu přestavby a rozšíření Ústřední čistírny odpadních vod Praha na Císařském ostrově. Schůzky se zúčastnily všechny klíčové strany: experti hlavního města Prahy, Ministerstva životního prostředí ČR, Státního fondu životního prostředí ČR a na druhé straně představitelé a konzultanti Evropské komise. Odstartovala tak několikaměsíční intenzivní spolupráce na  hledání společného řešení tak, aby Praha dosáhla na bruselskou dotaci. Pražská ústřední čistička bude po svém dokončení zpracovávat přibližně 30 procent odpadních vod v  celé České republice. Bude přitom muset splňo-

NUTS II STŘEDNÍ ČECHY KRÁTCE • V  kladenské nemocnici bylo slavnostně otevřeno Centrum akutní medicíny.  Díky projektu, financovanému ROP SČ, nemocnice koupila, instalovala a zprovoznila zdravotnické technologie a vybavila nový provoz nemocnice. CAM je přistaveno ke stávajícímu a rovněž zrekonstruovanému objektu. Centrem je anesteziologicko resuscitační oddělení a multioborová (interní a neurologická) jednotka intenzivní péče. Součástí projektu jsou Oddělení JIP operačních sálů, tj. chirurgie, urologie, ortopedie, a gynekologie. ROP Střední Čechy přispěl 222,5 milionu korun. • V  březnu byly v  Poděbradech slavnostně otevřeny dva projekty financované z ROP Střední Čechy: Důstojně po stopách nejstarší historie města Poděbrady a Zvýšení kapacity a modernizace MŠ Poděbrady - Poděbradská 61/VII. V prvním projektu šlo o rekonstrukci jedné z nejstarší ulic v Poděbradech, ulice Na Dláždění. Živičný, na mnoha místech opravovaný povrch byl předlážděn žulovou dlažbou. Dotace ROP Střední Čechy byla poskytnuta ve výši 8,15 milionu korun. Díky druhému projektu se navýšila kapacita mateřské školy v ulici Poděbradská o 20 míst, zvětšila se kuchyň a vznikly 2 nové bezbariérové vchody a dovybavilo se dětské hřiště. Součástí stavebních úprav byla i výměna oken, zateplení fasády a podlah. Dotace ROP Střední Čechy činila 10,3 milionu korun.

Budují chybějící kanalizace a čističky Operační program Životní prostředí je druhým největším, v  tomto období nabízí na financování ekologických projektů evropskými fondy přes 5 miliard korun. Má hlavně chránit a zlepšovat kvalitu životního prostředí jako základního principu trvale udržitelného rozvoje. PROJEKT LABEL OP Životní prostředí čerpá 18,4 procenta všech prostředků určených z fondů EU pro ČR. Na základě analýzy  životního prostředí ČR bylo pro období 2007 – 2013 stanoveno osm prioritních os: 1. Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní. 2. Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí. 3. Udržitelné využívání zdrojů energie. 4. Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží. 5. Omezování průmyslového znečištění a environmentálních rizik. 6. Zlepšení stavu přírody a krajiny. 7. Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu. 8. Technická pomoc. Adaptaci na povodňová rizika v  povodí Labe řeší projekt LABEL. „Nejedná se o investiční projekt, tedy z  jeho prostředků nevznikne žádná stavba, ale řeší konflikty zájmů při zlepšování plavebních podmínek na Labi,“ říká Jan Vtípil z  Odboru styku s  médii a veřejnos-

tí na Úřadu Středočeského kraje. Projekt předložilo a vede Saské ministerstvo vnitra, Středočeský kraj je jedním z 19 oslovených partnerských regionů a má za úkol zpracovat koncepci protipovodňových opatření v  kraji (ta už je teď k dispozici na http:// www.wmap.cz/label/kr_sc/), vypracovat vyhledávací studii pro přístavní zařízení k  rekreačním účelům na Vltavě a Labi a také studii rizik spojených s  navrhovanou úpravou toku Labe pro nákladní lodní dopravu o vyšších parametrech.  LABEL má stát 182 990 eur, Středočeský kraj jej spolufinancuje patnácti procenty. Plavební komora Hořín.

foto: archiv SČ kraje

ale může být – vzhledem k dojednaným podmínkám v předvstupních smlouvách do EU – omezená možnost čerpání ze zmiňovaného programu. Obce, které mají smlouvy s vodárenskými provozovateli uzavřeny na období přesahující konec roku 2022, nemohou na své projekty evropské peníze čerpat vůbec.

kém kraji vybudováno nejvíc čističek odpadních vod v rámci celé republiky – devět. Kraj při jejich stavbě využil hlavně podporu z  OP Infrastruktura, postaveno či komplexně zrekonstruováno bylo 30 procent. Ve středních Čechách ale také bylo nejméně domů napojeno na kanalizaci, takže i v  délce nových kanalizačních sítí držel kraj prim – postavilo se 150 km kanalizace, což jsou dvě pětiny nových kanalizačních sítí z celé republiky. Eva Potužníková

ČISTIČKY PO TERMÍNU Středočeský kraj přispívá na stavbu čističek vod – z  Fondu Životní prostředí a někdy také za spoludotace ze zmíněného OP Životní prostředí. Do konce roku 2010 měly mít všechny aglomerace nad dva tisíce obyvatel moderní a ekologickou čistírnu odpadních vod a stejně tak i odpovídající kanalizaci. 137 jich to ale nestihlo, například ze Středočeského kraje je to Libušín se 2 400 obyvateli. Požadavek se přitom týkal přibližně 630 sídel. Celkové náklady na dokončení ČOV odhadlo minis-

terstvo zemědělství na 24,7 miliardy korun, náklady na dobudování kanalizace na 16,6 miliardy. Rozhodující část financí na dokončení čističek by měla být pokryta z Operačního programu Životní prostředí. Z celkových prostředků programu, který má přerozdělit pětinu peněz určených ze  strukturálních fondů EU pro Českou republiku, jde na splnění evropských norem na čištění odpadních vod zhruba jedna třetina. Celkem bude možno z programu čerpat 5,2 miliardy eur, tedy přibližně 140 miliard korun. Háčkem

KRAJ DOHÁNĚL STAVBU KANALIZACE V minulém období, tedy v letech 2004 – 2006, bylo ve Středočes-

NUTS II JIHOZÁPAD

EN č. 3 / 2011

Rozšiřují zeleň a budují poldry

KRÁTCE • V  rámci 2. výzvy ROP Jihozápad byl částkou 4,7 milionu korun podpořen projekt „Vybudování kongresové infrastruktury k motelu Dačice.“ Projekt, který měl dvě etapy, nabízí pro návštěvníky mikroregionu komplexní areál s kongresovými službami, ale i atraktivní zastávku pro cyklistickou veřejnost, běžkaře, turisty a jiné sportovce. K motelu Dačice, jež byl uveden do provozu již v  roce 2007, bylo nově vystavěno celé kongresové centrum, recepce, kuchyně a sociální zařízení.

Regionální operační program Jihozápad přímo nepodporuje žádné projektové záměry v oblasti ekologie. V rámci hodnocení přijatelnosti projektu se ale posuzují tak zvaná horizontální kritéria, mezi která patří například udržitelný rozvoj. OBNOVENÉ NÁMĚSTÍ „U projektu se posuzuje dopad na tento udržitelný rozvoj a projekt tak může být bodově zvýhodněn - v rámci projektu se může jednat například o ekologické technologie vytápění, apod. Ve fázi věcného hodnocení každého projektu se také posuzuje, zda bude mít projekt nějaký dopad na životní prostředí. Hodnoceny jsou tak aspekty, jako je vliv projektu na snížení emisí skleníkových plynů, zvýšení rozlohy zelených ploch v sídlech, zvýšení výroby energie z obnovitelných zdrojů, odstranění starých ekologických zátěží a další,“ říká Adam Kotalík, mluvčí ROP Jihozápad. Příkladem takového realizovaného projektu, který naplnil horizontální kritéria s  pozitivním dopadem na životní prostředí, je revitalizace Palackého náměstí v jihočeské krajské metropoli Českých Budějovicích. V rámci realizace projektu došlo ke komplexní revitalizaci, úpravě a vybavení veřejného prostranství tohoto náměstí. Budějovičané se dočkali rekonstrukce povrchu náměstí, ale také rekonstrukce veřejného osvětlení. Vedle hrubých terénních úprav byl doplněn městský mobiliář a drobné architektonické prvky. Projekt řešil i místní a účelové obslužné komunikace a

přeložky a výstavbu technické infrastruktury. Opomenuta nebyla ani infrastruktura pro zvýšení bezpečnosti a mobility občanů. Součástí projektu bylo také ošetření a výsadba nové městské zeleně. K  revitalizaci území se vázaly další doplňkové aktivity, jako například zklidňování dopravy, podpora využívání enviromentálně šetrných druhů dopravy, řešení problematiky parkování a tak podobně. Realizace probíhala od září 2009 až do dubna 2010 a vyžádala si celkový rozpočet 7 651 465,88 Kč. Dotace v tomto případě činily 6 846 662,46 Kč. KANALIZACE, ČISTÍRNY A POLDRY Na rozdíl od takovýchto projektů, které s  sebou nesou i pozitivní ekologický dopad, ROP Jihozápad nepodporuje například projekty čistíren odpadních vod a protipovodňová opatření. Na tyto projekty je zaměřen Operační program Životní prostředí, který nabízí v letech 2007 až 2013 z Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj téměř 5 miliard eur, a jeho cílem je ochrana a zlepšování kvality životního prostředí jako základního principu trvale udržitelné-

Revitalizace náměstí v Českých Budějovicích. ho rozvoje. Díky tomuto programu se řada obcí v  Jihočeském a Plzeňském kraji dočkala nebo dočká nových čistíren odpadních vod, kanalizací a vodovodů. 24  839  776  Kč je kupříkladu schválená výše podpory na kanalizaci, ČOV a vodovod v  obci Zlatá Koruna. Celkové náklady této akce budou 32 975 926 Kč. Nová ČOV a kanalizace se z  evropských peněz bude budovat také ve Slavonicích. Zde je celková výše podpory 62 420 642 Kč a náklady jsou vypočteny na 84 280 606 Kč. V Plzeňském kraji se nové čistírny odpadních vod a kanalizace dočká kupříkladu Hrádek u Suši-

9

foto: Úřad Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad

ce, který na tuto akci získá podporu ve výši 65 076 835 Kč, přičemž celkové náklady jsou vypočteny na 89 315 191 Kč. Evropské peníze poputují ale také například na opravu poldru v jihočeských Cehnicích. Předmětem projektu je oprava poldru v místech původního vodního díla - rybníka. Byla navržena realizace poldru o celkovém objemu retenčního prostoru 89 tis. m3 a zatopené ploše 8,1 ha. Projekt byl realizován necelý jeden km jihozápadně od obce Cehnice v místech, jimiž protéká Cehnický potok. Základními prvky obnovy bývalého rybníka jsou nová hráz a její součást - funkční objekt. Poten-

cionální zdrž poldru je tvořena plochami nad hrází. Cehnický potok byl příčinou častých záplav, které zahrnovaly i značnou část obce Cehnice. Tyto záplavy způsobovaly obci nemalé materiální škody a pro její obyvatele byly výraznou psychickou zátěží. Cílem projektu bylo odstranění výše uvedených negativních jevů častých záplav, a to snížením povodňových průtoků na Cehnickém potoce a zabránění jeho vylévání se z břehů nad obcí a v obci samotné. Celková výše podpory tohoto projektu je 12 969 030 Kč a náklady jsou vyčísleny na 15 257 682 Kč. Jana Bartošová

• Městská knihovna v Soběslavi se přestěhovala do rekonstruovaného Rožmberského hradu ze 14. století. Unikátní projekt „Záchrana gotického hradu Soběslav“ byl podpořen ve druhé výzvě ROP Jihozápad více než 36 miliony korun. Prostory hradu a knihovny by měly být v  budoucnu využity rovněž na pořádání různých akcí, například tematických večerů s poezií, autorským čtením a rozhovorům se zajímavými lidmi apod. • Projekt „Rekonstrukce místních komunikací v  Protivínu“ odstranil špatný technický stav místních komunikací a zároveň napomohl zdokonalit bezpečnost dopravy ve městě, snížil rizika odstraněním bodových závad komunikací a podílel se na zintenzivnění plynulosti dopravy. Projekt byl v rámci 3. výzvy podpořen částkou přesahující 23,8 milionu korun.

NUTS II SEVEROZÁPAD

Ohře bude čistou řekou Projekty, které se přímo nějakým způsobem dotýkají životního prostředí, mají v rámci strukturálních fondů své místo především v celostátním Operačním programu Životní prostředí. Regionální operační programy se této oblasti přímo nevěnují. To však neznamená, že v nich není prvek zlepšování životního prostředí zastoupen. PODPORA ANO, ALE NEPŔÍMO „ROP Severozápad není zacílen přímo na projekty z oblasti životního prostředí. Projekty, které jsou z něj podporovány, však mají pozitivní vliv na kvalitu života v Ústeckém a Karlovarském kraji a oblasti životního prostředí se dotýkají nepřímo,“ potvrdil Evropským novinám tiskový mluvčí Úřadu Regionální rady Vojtěch Krump. Podle něj patří mezi takové projekty hlavně revitalizace starých opuštěných a mnohdy i ekologicky zatížených areálů. Příkladem takového projektu může být například regenerace areálu kasáren Hamrinky v  Mariánských Lázních, projekt demolice nedokončeného a nevyužitého sektorového centra v Ústí nad Labem nebo revitalizace staré pískovny ve Velkém Březně. „Z hlediska životního prostředí mají jistě význam i projekty na revitalizaci a modernizaci center měst nebo obnovu městské zeleně. Zde by bylo možné jmenovat například obnovu parku u evangelického kostela v Chodově, vybudování naučné stezky v lesoparku Amerika ve Františkových Lázních nebo revitalizaci vrchu

Háj v Aši,“ řekl tiskový mluvčí a dodal, že většina těchto projektů byla podpořena v rámci Oblasti podpory 1.2 Podpora revitalizace a regenerace středních a malých měst nebo Oblasti podpory 2.2 Investice pro zlepšení fyzické infrastruktury. Některé projekty pak případně spadají do Integrovaných plánů rozvoje měst. PENÍZE POMOHOU I LOSOSŮM Velké objemy finančních prostředků čerpají z  OPŽP vodohospodářské projekty. Především modernizace a výstavby čistíren odpadních vod jsou nákladné a časově náročné. Přesto nebo možná právě proto jdou na tyto projekty stovky milionů z OPŽP. Jeden z největších takových projektů v  Karlovarském kraji probíhá na Chebsku. Jde o komplexní projekt, který zavádí řadu opatření právě v  oblasti zlepšování životního prostředí. Investorem je společnost CHEVAK Cheb a celkový rozpočet projektu je 627 milionů korun. V rámci projektu dojde například k intenzifikaci dvou čistíren odpadních vod a výstavbě nové kanalizace v Chebu a Mari-

ánských Lázních. „Do naší části díla patří i rekonstrukce čerpací stanice ve Františkových Lázních, přes kterou proudí všechny tamější odpadní vody do ČOV v Chebu. Práce na ní zahájíme zhruba v  listopadu 2011,“ řekl stavbyvedoucí Přemysl Socha. „Podle našich propočtů by celá realizace projektu měla trvat asi třicet měsíců,“ uvedla ředitelka investující společnosti CHEVAK Michaela Polidarová. Konec realizace je tedy předpokládán na první polovinu roku 2013. Po tomto termínu by mohly do Ohře proudit tak čisté odpadní vody, že by se v  řece mohlo dařit i na znečištění velmi citlivým lososům.

KRÁTCE Velkou investiční akci, která je na začátku své realizace, připravilo také město Nejdek. Konkrétně jde o zlepšení vodohospodářské infrastruktury za necelých 300 milionů korun. ČISTIČKY ODPADNÍCH VOD A projektů intenzifikace čistíren odpadních vod najdeme celou řadu i v Ústeckém kraji. Moderní čističky už dnes jsou například v  Lounech. Práce na zdejší ČOV za zhruba 170 milionů korun skončily v  loňském roce. Ještě nákladnější akce proběhla v  Litvínově. Severočeská vodárenská společnost zde dokončila výstavbu nové čistír-

ny odpadních vod za 390 milionů korun. „Výstavba nové ČOV v Litvínově je s objemem přes 390 milionů korun jednou z největších staveb SVS v Ústeckém kraji v rámci realizace tzv. strategických investic,“ řekl generální ředitel Severočeské vodárenské společnosti Miroslav Harciník. Podle něj je kapacita ČOV, na kterou značnou měrou přispěla EU, dostatečná i s ohledem na další rozvoj aglomerace co do počtu obyvatel nebo drobného podnikání a výroby. „Jsou zde použity nejlepší dostupné technologie, aby komunální odpadní vody byly čištěny v souladu s novými normami,“ dodal Harciník. Filip Appl

Jedním z největších projektů životního prostředí je ten na Chebsku. Jeho realizace slavnostně odstartovala loni na podzim. zdroj: Alice Roubíčková, SMP CZ

• Za několik měsíců se začne v rámci dvou samostatných projektů v  Chebu a Mariánských Lázních pracovat na výstavbě nových dopravních terminálů. Projekty jsou podpořeny z  ROP Severozápad částkou 177 milionů korun. Cílem projektů, které budou dokončeny v druhé polovině roku 2012, je zkvalitnění provozu veřejné hromadné dopravy, rozvoj regionálního integrovaného dopravního systému a také modernizace informačního odbavovacího systému. • Krajská zdravotní postupovala správně v  souvislosti se zakázkou Centrum robotické chirurgie. Potvrdil to ÚOHS. „Chtěli jsme ověřit, zda  zadavatel postupoval v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek. ÚHOS postup Krajské zdravotní, a.s., přezkoumal a konstatoval, že při zadání této veřejné zakázky nedošlo k pochybení a nebyl porušen zákon o zadávání veřejných zakázek,“ řekl ředitel Úřadu Regionální rady Petr Kušnierz. • ROP Severozápad poskytne dotaci na Integrovaný plán rozvoje města Ústí nad Labem. V rámci IPRM Mobilita bude moci Ústí nad Labem ve spolupráci s Dopravním podnikem města Ústí nad Labem zrealizovat  6 projektů zaměřených na zatraktivnění MHD ve městě. Celková výše nákladů by měla činit 586 milionů korun. Dotace tvoří asi polovinu této částky. Fyzická realizace jednotlivých projektů bude probíhat v letech 2012 až 2014.

10

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA

EN č. 3 / 2011

Superstrategie dopravy vytyčila priority rozvoje dopravní infrastruktury Ministerstvo dopravy po konzultacích se Státním fondem dopravní infrastruktury, Asociací krajů ČR, dopravními odborníky, přepravci a dalšími schválilo tzv. Superstrategii dopravy. Jedná se o první koncepční dokument, který řeší komplexní problematiku rozvoje dopravního sektoru a který naznačuje kromě směru dalšího rozvoje také směry koordinovaného rozvoje všech modů dopravy s prioritou podpory ekologických druhů dopravy. Posiluje úlohu železniční dopravy jako páteřního typu dopravy a podporuje multimodální dopravu a veřejná logistická centra. Materiál nabízí reálný kritický pohled na současný stav dopravní infrastruktury a s ohledem na předpokládané finanční rámce do roku 2025 popisuje reálné možnosti rozvoje dopravní infrastruktury. Dokument bude předložen k projednání vládě ČR.

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA A JEJÍ PRIORITY Rozvoj dopravní infrastruktury sleduje několik priorit. Jedná se o zajištění správné a dostatečné kvality údržby, o zdrojově zajištěnou investiční výstavbu a modernizaci či o vybavení infrastruktury moderními technologiemi. ZAJIŠTĚNÍ SPRÁVNÉ A DOSTATEČNÉ KVALITY ÚDRŽBY Z dosud provedených analýz vyplynula nutnost významného navýšení částek na údržbu, resp. opravy již vybudované infrastruktury. Tato nutnost plyne z dlouhodobé podudržovanosti sítě, která při současné alokaci prostředků dále degraduje. Prostředky na opravy silniční sítě vzrostly mezi roky 2011 a 2012 o více než 100 %. V roce 2015 je předpokládaný výrazný nárůst prostředků na opravy železniční sítě. Toto navýšení prostředků je realizováno na úkor rozsahu nové výstavby. Ministerstvo dopravy ČR nicméně považuje za podstatné nezhoršovat dále stav podudržovanosti dopravní infrastruktury a neprohlubovat infrastrukturní deficit. Nedostatky infrastruktury byly v minulosti řešeny lehkou údržbou místo komplexní rekonstrukce. Pokračování tohoto trendu by mohlo mít v budoucnosti vážné následky. S ohledem na nutnost zajištění kvalitní údržby bude potřebné zavést systém provádění podrobnějšího pravidelného sledování stavu komunikací (pasport) a zpracování komplexního plánu zajištění údržby sil-

niční sítě. Jednou z možností je využití systému PPP - nalezení partnera pro efektivnější zajištění údržby a oprav. Prověřena bude také efektivita využití a rozsahu Středisek správy a údržby dálnic (SSÚD), resp. rychlostních silnic (SSÚRS). Výše výdajů na údržbu a opravy roste v závislosti na rozvoji silniční sítě. Údaje ve finančním modelu reflektují předání zodpovědnosti za provoz, údržbu a opravy dálnice D1 v úseku Mirošovice – Kývalka koncesionáři – patrný pokles veřejných výdajů na údržbu a opravy.

mů v hustě obydlených oblastech, které umožní větší rozvoj a širší integrování železnice do dopravního systému. Sekundárním přínosem tohoto opatření je zvětšení kapacity pro trasy dálkové dopra-

dem na disponibilní finanční prostředky do roku 2025 zohledněny. Rozdělení finančních zdrojů pro realizaci uvedených investic předpokládá provedení re-

to přístup bude nutno projednat s Evropskou komisí, která má pravomoc přesun schválit nebo zamítnout. Teprve v další fázi bude investiční politika zaměřena na zkvalitnění že-

pravy jsou moderní technologie inteligentních dopravních systému (ITS). Ty umožní optimalizovat kapacitu infrastruktury, zvýšit bezpečnost provozu, snížit negativní vlivy do-

Časování plateb koncesionářům za provozování dálnice v závislosti na předpokládaném datu zprovoznění (plné částky stejné po dobu provozu, tj. 30 let)

Tabulka nezahrnuje převody nákladů souvisejících s provozem a údržbou stávající sítě D + R koncesionáři, viz finanční model. ZDROJOVĚ ZAJIŠTĚNÁ INVESTIČNÍ VÝSTAVBA A MODERNIZACE

vy. Optimalizovány budou některé tratě za účelem zvýšení kapacity pro nákladní dopravu.

V silniční infrastruktuře bude dána přednost výstavbě komunikací plnících primárně funkci obchvatu sídel. Tím dojde ke zlepšení životního prostředí a veřejného zdraví v obcích nadměrně zatěžovaných silniční dopravou. Tento přístup bude zvolen v krátkodobém až střednědobém horizontu. V případě železniční dopravy je klíčové řešení stávajících problé-

PRIORITIZACE INVESTIČNÍCH AKCÍ VE VZTAHU K DISPONIBILNÍM PROSTŘEDKŮM V rámci návrhu strategie výstavby a zařazování dílčích dopravních staveb k realizaci bylo intenzivně komunikováno se zástupci jednotlivých krajů. Jejich priority byly v maximálním možném rozsahu s ohle-

alokace části finančních prostředků v Operačním programu Doprava 2007 – 2013 - převod ze železniční na silniční síť ve výši cca 9 miliard Kč. Na základě intenzivních konzultací bylo vyhodnoceno, že vyšší socio-ekonomické benefity přinese přednostní řešení hlavních současných dopravních problémů, zejména v silniční dopravě (realizace obchvatu sídel) a odsunutí realizace některých železničních staveb na pozdější dobu. Ten-

lezniční infrastruktury s cílem převést část přeprav ze silniční dopravy na železniční. Snížením počtu dopravních kolon tak dojde k významnému zlepšení životního prostředí a veřejného zdraví, zejména v centrech obcí významně zatížených silniční dopravou. VYBAVENÍ INFRASTRUKTURY MODERNÍMI TECHNOLOGIEMI Nezbytnou součástí dopravní infrastruktury všech druhů do-

Přehled stavu jednotlivých zvažovaných projektů PPP a možné časování

pravního provozu na životní prostředí a veřejné zdraví, zefektivnit provoz a zajistit interoperabilitu provozu v rámci celého evropského kontinentu. ITS rovněž umožní zvýšit kvalitu poskytovaných služeb v dopravě. Bude vytvořena komplexní strategie použití technologie ITS v CR včetně návrhu veřejně dostupné národní architektury, jejímž cílem bude, v souladu s příslušnou legislativou EU, zamezit vytváření vzájemně nekompatibilních řešení a roztříštěnosti jednotlivých systémů a aplikací ITS na lokální, regionální, národní nebo evropské úrovni. PRIORITY A NEDOSTATKY SILNIČNÍ SÍTĚ

DSP – dokumentace pro stavební povolení, ÚR – územní rozhodnutí, EIA – posouzení vlivu stavby na životní prostředí. Uvedené termíny jsou velmi optimistické, vyžadují zefektivnění projektové, procesní a majetkoprávní přípravy provedením příslušných nezbytných legislativních úprav. Předpokládají též zajištění dostatečného množství prostředků na přípravu projektů a na průběh tendru (nemalé částky).

Silniční doprava je nezastupitelná zejména pro zajištění plošné obsluhy území, zajištění svozu a rozvozu u multimodálních přeprav. V případě dálkových přeprav jde zejména o případy, kde nemůže být z geografických a ekonomických důvodů konkurenceschopná železniční a vodní doprava. (pokračování na straně 12)

Příspěvek v rámci tématického seriálu „Rozvoj dopravní infrastruktury v České republice“.

NUTS II SEVEROVÝCHOD

EN č. 3 / 2011

Největší projekt vyčistí Jizeru Podporu životního prostředí má přímo na starost celostátní Operační program Životní prostředí. Ovšem kladný postoj k životnímu prostředí je důležitý i pro projekty, které žádají o dotaci z  Regionálního operačního programu Severovýchod. Ten kromě jiného podporuje i projekty, které se životním prostředí souvisí okrajově. CYKLOSTEZKY NEBO EKOLOGICKÉ AUTOBUSY Jak je to tedy s  ROP Severovýchod a podporou životního prostředí? Jde sice o okrajovou, ale nikoliv nedůležitou oblast. Tak předně každý projekt, který je do ROP SV předložený, musí být k životnímu prostředí vstřícný a nesmí ho poškozovat. Navíc projekty, které mají na životní prostředí pozitivní vliv, jsou při hodnocení bodově zvýhodněny. A jak je to s dotacemi pro projekty přímo zaměřené na životní prostředí? Takové výzvy bychom v  tomto, ale i ostatních regionálních operačních programech hledali marně. Jde o jasnou strategii, kdy je na životní prostředí zaměřen celostátní operační program. Potvrzuje to i tisková mluvčí Úřadu Regionální rady Eva Jouklová. „Na životní prostředí se ROP SV primárně nezaměřuje. Přesto je zde určitá skupina projektů, které zčásti cílí i na zlepšování životního prostředí. Příkladem mohou být cyklostezky nebo energeticky úsporné stavby, ekologické autobusy či ekofarmy spojené s venkovskou turistikou,“ doplnila Eva Jouklová. A konkrétní příklady projektů? V Pardubickém kraji to mohou být cyklostezky. Jedna taková vyrostla například mezi Chocní a Ústím nad

Orlicí. Úsek za 23 miliony korun, podle stránek Úřadu, propojil 45 kilometrů cyklostezek v druhém nejlidnatějším okrese Pardubického kraje. V  Královéhradeckém kraji zmiňuje Eva Jouklová nákup ekologických, bezbariérových autobusů. ČISTÁ JIZERA ZA MILIARDU Dotace z OP Životní prostředí se mohou v některých případech vyšplhat i do stovek milionů korun. Nejdražší investiční akce související se životním prostředím v krajích, které spadají pod ROP Severovýchod, jsou velké vodohospodářské projekty. Za všechny lze jmenovat například projekt Vodohospodářského sdružení Turnov „Čistá Jizera“ v Libereckém kraji. Rozsáhlá rekonstrukce a výstavba nové kanalizace v pěti městech v okrese Semily chce zásadním způsobem zlepšit životní podmínky pro obyvatele a pomoci životnímu prostředí v okolí řeky Jizery, která je klíčovým vodárenským zdrojem. Projekt je přitom tak náročnou akcí, že musel být rozdělen do dvou fází, každá s rozpočtem půl miliardy. „Rozdělením projektu na dvě části snižujeme  riziko  na polovinu. Případné komplikace v jednom městě, způsobené například problémy při financování či

kvalitou práce stavebních firem, neohrozí akce v dalších městech. Stavby totiž musí ve všech městech probíhat současně,“ řekl již vloni předseda Vodohospodářského sdružení Turnov Milan Hejduk. V  letošním roce pokračují práce také v Semilech. Pro město je projekt vůbec největší investiční akcí letošního roku. Na půlmiliardovou akci přispěje město 23 miliony. Pro město to navíc není jediný projekt s  podporou EU. Semily chystají i další projekty zaměřené na odpady za víc než 10 milionů korun.  „Všichni si přejeme, abychom akci Čistá Jizera, která je úplně největší investiční akcí, kterou města v Pojizeří v polistopa-

dových dějinách pamatují, dotáhli do úspěšného konce. Proto prosíme obyvatele Turnova, Lomnice, Semil a Rokytnice o ještě jeden rok tolerance,“ uzavřel Hejduk. VELKÉ PROJEKTY V PARDUBICÍCH Velmi důležité jsou samozřejmě také čistírny odpadních vod nebo protipovodňová opatření. Velké projekty budou realizovány také v Pardubicích. Z OP Životní prostředí tu Vodovody a kanalizace Pardubice získaly dotaci na modernizaci biologické čistírny odpadních vod za téměř 600 milionů korun.

11

KRÁTCE Z  těch větších protipovodňových projektů se jeden chystá opět v Pardubicích. Do ochrany před velkou vodou chce město investovat až 100 milionů korun. Měla by vzniknout protipovodňová hráz s jedním rybníkem a jedním suchým poldrem, čímž by mělo být chráněno sídliště Dubina, Spojil a obec Staročensko. Podle prvních předpokladů radnice očekává, že rybník a poldr vzniknou do roku 2012. Protože rozpočet města takovou investici neumožní, bude se hledat podpora v evropských fondech. Filip Appl

Miliardový projekt Čistá Jizera je pro řadu měst v kraji největší investicí vůbec. zdroj: www.vodohospodarske-stavby.cz

• Na webu Regionální rady byl zveřejněn dokument, který má upozornit na nejčastější chyby příjemců při realizaci projektu. „Při kontrole etapových zpráv spojených s  žádostí o platbu často odhalíme nezpůsobilé výdaje, které si příjemce dotace  chybně nárokuje, tedy je vydává za způsobilé. Opakovaně se také setkáváme s nesrovnalostmi při porušení rozpočtové kázně,“ řekl zástupce ředitele Úřadu Regionální rady Zdeněk Vašák. • Radko Martínek se sešel se zástupci hlavních měst spadajících do ROP Severovýchod. Tématem jednání bylo čerpání prostředků z tohoto operačního programu. Podle Radko Martínka by se měly do poloviny roku 2014 naplánovat všechny platby, aby bylo zřejmé, zda města stihnou prostředky vyčerpat. Harmonogramy předloží města do konce května, Liberec kvůli vyhlášené výzvě až na konci srpna. • Koncem března se v  Hradci Králové, Liberci a Pardubicích uskuteční série seminářů pro příjemce dotace z  ROP Severovýchod. „Hlavním tématem jsou veřejné zakázky. Účastníci se dozví, jak se vypořádat s problematickými částmi zadávacího řízení. Uvedeme samozřejmě příklady častých pochybení, se kterými se v  praxi setkáváme,“ řekla Lenka Vašátková, vedoucí královéhradeckého Územního odboru.

NUTS II JIHOVÝCHOD

Snižují emise a obnovují ekosystémy

KRÁTCE • Kraj Vysočina získal 320 milionů korun z  Regionálního operačního programu Jihovýchod na rekonstrukci tří silnic druhé třídy. Modernizace se dotkne silnice na trase Jihlava - Pelhřimov, v okolí Moravských Budějovic a Třeště. Financování podpořil Výbor Regionální rady Jihovýchod na svém zasedání. Pelhřimov začne modernizovat silnici II/602 včetně přestavby mostu nad Kladinským potokem, u Moravských Budějovic na Třebíčsku se začne v dubnu rekonstruovat silnice druhé třídy a modernizace se dočkal také čtyřkilometrový úsek silnice mezi Třeští a Stonařovem.

Regionální rada soudržnosti Jihovýchod nemá projekty, které mají za úkol přímo zlepšovat životní prostředí. Ekologie se však přesto promítá hned v několika oblastech podpory Regionálního operačního programu Jihovýchod. „Jde zejména o oblasti dopravy a úpravy veřejných prostranství, případně parků,“ uvedla mluvčí Regionální rady Jihovýchod Kateřina Kurková. K vyšší kvalitě veřejné hromadné dopravy na Vysočině přispěly právě dotace z ROP Jihovýchod. Od února projíždí krajem Vysočina pět nových bezbariérových autobusů, na které ROP poskytl dotaci více než osm milionů korun. „Hlavním důvodem pořízení moderních, částečně nízkopodlažních autobusů je zajištění bezbariérového spojení mezi zdravotnickými a sociálními zařízeními v regionu a také budou nasazeny na linky, které zajišťují odvoz žáků a studentů ze škol a občanů do práce například v Přibyslavi nebo Světlé nad Sázavou,“ uvedla Kurková. Díky téměř dvaceti osmi milionové dotaci z ROP Jihovýchod uvedla společnost VYDOS BUS do provozu dvanáct nových nízkopodlažních autobusů. Vozidla jsou výrazně šetrnější k životnímu prostředí, jelikož splňují emisní limity EURO V a tím se několikanásobně snížily emise zplodin do ovzduší. Jednotlivé vozy již byly nasazeny do provozu v rámci Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje a městské autobusové dopravy ve Vyškově. Pod-

poru ekologické dopravy na jižní Moravě a Vysočině ROP Jihovýchod podpořil již více než 200 miliony korun. VODNÍ PRVKY OBOHATILY OBŘÍ SOCHY Od července 2010 mohou obyvatelé Jihlavy a turisté využívat park Gustava Mahlera. V rámci parku jsou rozmístěny také tři dvacetitunové sochy ptáků a tři sochy ryb podle návrhu Jana Koblasy. Použity byly čtyři druhy žuly, tři jsou z Mrákotína a jedna z Afriky. Součástí parku jsou i vodní prvky a nově vysázená zeleň. Projekt Park Gustava Mahlera byl zprovozněn za pomoci dotace ve výši 37 milionů korun. Díky evropské dotaci se daří obnovit také ekosystém údolní nivy řeky Svitavy, a to pomocí projektu, který se zabývá revitalizací části území Cacovického ostrova v Maloměřicích v  Brně. Už dnes je oblast na seznamu chráněných území. Velikost znovu obnovené plochy je 7,5 hektaru. Změna se týká terénních úprav, rekonstrukcí sítě cest, veřejného

Nedávno otevřený park Gustava Mahlera v Jihlavě zlepšuje kvalitu životního protředí také svými vodními prvky. foto: město Jihlava osvětlení nebo zbudování dětského hřiště. OD HLUKOVÉ ZÁTĚŽE POMŮŽE PARK Obyvatelé městské části BrnoŽidenice nesou velkou zátěž v podobě existence velkého městského okruhu a dálničního přivaděče, který negativně ovlivňuje kvalitu jejich bydlení. Město Brno proto vytvořilo projekt, který přispěje k alespoň částečnému vyvážení špatného vlivu necitlivé zástavby na život občanů. Revitalizovaný park vy-

tvoří pohodový prostor pro krátkodobou rekreaci dětí i dospělých. Upravená plocha parku bude jedním z nejkvalitnějších pobytových míst v Židenicích, využívat ho budou jak obyvatelé městské části, Brna, tak i návštěvníci a turisté. Realizací projektu vznikne netradiční pojetí veřejného parku, který má potenciál stát se jedním z nejatraktivnějších veřejně přístupných míst městské části a „novým centrem Židenic“. Projekt se právě realizuje a ROP Jihovýchod jej plánuje podpořit téměř deseti miliony korun.

NA ČISTOU VODU JSOU STOVKY MILIONŮ Přímému zlepšení životního prostředí napomáhají projekty Operačního programu Životní prostředí. Jde zejména o investice do čistíren odpadních vod, mezi největší projekty patří například rekonstrukce a intenzifikace ČOV ve Velkých Opatovicích za více než 113 milionů korun nebo čistírna odpadních vod ve Skalici nad Svitavou, kde je schváleno k financování téměř 108 milionů korun. Michal Tillgen

• Regionální operační program Jihovýchod, určený pro jižní Moravu a Vysočinu, má pro evropské rozpočtové období 2007–2013 k dispozici přibližně 20 miliard korun. Největší objem dotací přitom putuje do krajské dopravní infrastruktury. Motoristé například využívají 333 kilometrů zmodernizovaných silnic II. a III. třídy, cyklisté a in-line bruslaři zase využívají 89 kilometrů cyklostezek. • Využívají se evropské dotace chytře? Ředitelka Úřadu Regionální rady Jihovýchod Marta Sargánková uvedla, že chce nalézt „chytřejší“ řešení efektivního využití dostupných finančních prostředků na správném místě. „Pro příští programové období bych přála regionu Jihovýchod kvalitní strategii pro využití evropských prostředků.“

12

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA

EN č. 3 / 2011

Superstrategie dopravy vytyčila priority rozvoje dopravní infrastruktury (pokračování ze strany 10)

Dlouhodobým cílem proto v rámci „Superstrategie“ je dokončení sítě dálnic a rychlostních silnic, které slouží ČR a zajišťují spojení se sousedními státy (prostřednictvím koncepce transevropské dopravní sítě). Zjevný nedostatek finančních prostředků pro dostavbu páteřní sítě (definované usnesením vlády č. 741/1999 Sb.) do roku 2025 vyžaduje přehodnocení přístupu k plánování a přípravě staveb dopravní infrastruktury. Bude pokračováno v krocích, které umožní úsporu finančních prostředků. K prioritním významným silničním projektům patří: • dokončení rozestavěných akcí (D8, D3, R6 Karlovy Vary – Cheb, D1 do Polska, R7 k napojení průmyslové zóny Žatec - Triangle směrem do Německa, obchvaty silnic I. třídy), • řešení hlavních kapacitních problémů na transevropské silniční síti, příprava další výstavby prioritních tahů (D3 na území Jihočeského kraje, R35 Hradec Králové – Mohelnice, Silniční okruh kolem Prahy, D11/R11 – nová trasa do Polska, rekonstrukce D1), • napojení regionu a výstavba obchvatu sídel (obchvaty sídel v trase R4, R6, R49, R52, R55, I/11 v okolí Třince, R48 obchvat Frýdku – Místku, I/44 a další obchvaty na nadměrně zatížených silnicích I. třídy). Největší nedostatky silniční sítě lze dokumentovat na příkladech, které představují pro českou ekonomiku a vyrovnaný regionální rozvoj klíčová spojení: • Praha – České Budějovice - disponuje pouze fragmenty dálnice, současná silnice I. třídy kapacitně nevyhovuje, což se projevuje velkými časovými a ekonomickými ztrátami, malou atraktivitou jižních Čech pro investory. • Hradec Králové – Mohelnice – chybějící paralelní propojení dálničního typu mezi Čechami a Moravou vede k nadměrné zátěži páteřní dálnice D1, dochází k prodlužování jízdních dob a vysoký rozvojový potenciál v okolí trasy nemůže být plně využit. • Praha – Karlovy Vary - rovněž s částečným propojením komunikací dálničního typu, nekvalitní spojení po silnici I. třídy znemožňuje rozvoj regionu, který je strukturálně postižený a celkově ekonomicky slabý, nedostatečná možnost využít potenciál cestovního ruchu. • Nedostatečné spojení do regionu Horní Rakousy, střední a severní Slovensko a do západní části česko-polských státních hranic.

dě silných přepravních proudů v rychlé osobní dálkové dopravě a jako páteřní systém městské, příměstské a regionální dopravy. K prioritám pro železniční infrastrukturu patří: • dokončení III. a IV. tranzitního železničního koridoru, včetně uzlů a dokončení modernizace uzlu na I. a II. železničním koridoru, • postupná modernizace městských a příměstských tratí v souvislosti s rozvojem integrované dopravy, vymezené modernizační kroky směřující k úpravě infrastruktury před uzavřením smluv o veřejných službách s dlouhodobým plněním (10-15 let), • modernizace trati Děčín-Prostřední Žleb – Lysá n/L – Kolín, včetně vybudování systému ERTMS/ETCS, vzhledem k očekávanému rozvoji především nákladní dopravy, • vybavení vybraných tratí, které jsou součástí evropského železničního systému, moderními systémy řízení dopravy (ERTMS), • další důležité trasy navazující na modernizované koridory (Plzeň - Česká Kubice – státní hranice, Brno – Přerov, zahájení přípravy nové vysokorychlostní trati v úseku Drážďany – Ústí n/L - Praha – Brno a modernizované tratě Praha – Liberec – Polsko - realizace v dlouhodobém horizontu po roce 2025). Nedostatky současné železniční sítě lze demonstrovat na následujících příkladech: • vůči silniční dopravě je v sou-

časnosti z důvodu nedostatečné infrastruktury zcela nekonkurenceschopné železniční spojení Prahy s krajskými městy Liberec, Karlovy Vary, Jihlava, částečně nekonkurenceschopné je spojení z Prahy do Brna, Plzně a Hradce Králové. Nedostatečné je rovněž spojení do Českých Budějovic. Z Brna jsou v rámci Moravy nekonkurenceschopná spojení se všemi krajskými městy – s Ostravou, Olomoucí, Zlínem i Jihlavou, • kapacitně a rychlostně jsou v současnosti nedostatečná železniční spojení do Bavorska, Horních Rakous a západní poloviny česko-polských státních hranic. Kapacitně nedostatečné bude v nastávajících obdobích i přeshraniční spojení Dečín – Dresden, • v případě silných příměstských vztahů zcela nevyhovuje železniční spojení Prahy se třemi největšími městy Středočeského kraje – s Kladnem, Mladou Boleslaví a Příbramí. V případě Brna musela být z kapacitních důvodů zrušena příměstská doprava do Vyškova. K dalším příkladům nedostatečné infrastruktury pro příměstskou dopravu patří tratě Hradec Králové – Pardubice – Chrudim, Liberec – Jablonec n/N – Tanvald, Otrokovice – Zlín – Vizovice a další. Na druhou stranu železniční síť obsahuje řadu tratí, které jsou z historických důvodů velmi obtížně využitelné, a je proto třeba řešit jejich další budoucnost. V současnosti bylo zahájeno správní řízení ve věci

zrušení několika tratí. U tratí, u kterých byl následně zaznamenán nesouhlas s jejich rušením, popř. zájem o jejich provozování nebo koupi, bude následujícím krokem nabídka odprodeje těchto tratí jiným zájemcům k dalšímu provozování a správě bez účasti veřejných rozpočtů. Proces byl zahájen u tratí Aš - Aš státní hranice, Broumov - Otovice zastávka, Bruntál - Malá Morávka, Čelákovice – Mochov, Čejč - Uhřice u Kyjova, Čížkovice – Obrnice, Hevlín - Hrušovany nad Jevišovkou, Královec – Žacléř, Kralovice – Mladotice, Krásný Jez - Loket předměstí a Libochovice – Račiněves. EFEKTIVNÍ VODNÍ DOPRAVA Vodní doprava je jedním z nejekologičtějších způsobů dopravy na dlouhé vzdálenosti, která je velmi kapacitní a levná. V  případě ČR je pro tento účel vhodné především Labe, jehož splavnost musí být zajištěna po maximální počet dní v roce. Fakt, že splavněné toky neslouží pouze dopravě, otevírá cestu pro možnost využití zdrojů napříč více resorty (např. ministerstvo zemědělství). Vodní doprava si vyžaduje také napojení na veřejná logistická centra a přístavy, kde je umožněna vzájemná překládka zboží. Infrastruktura vodní dopravy v ČR zatím nesplňuje parametry mezinárodních úmluv (AGN) a nároky na efektivní provoz.

Prioritami proto jsou: • výstavba plavebního stupně Děčín na Labsko-vltavské vodní cestě; budou prověřeny možnosti využití financování z veřejných i soukromých zdrojů (PPP), • realizace plavebního stupně Přelouč (prodloužení splavnosti vodní cesty po Labi do Pardubic a spojení do přístavu Pardubice), • úkolem do dalšího období zůstává prověřit proveditelnost a finanční návratnost budoucího možného propojení ostravské aglomerace vodní cestou s Odrou v Polsku (přeprava energetických surovin z jiných teritorií) a propojení Břeclavi nebo Hodonína vodní cestou s Dunajem (rovněž přeprava energetických surovin z jiných teritorií).

po leteckých službách v budoucím období. Za tímto účelem je nutné zajistit komerčně úspěšné samofinancování posílením pozice letiště Praha Ruzyně v evropském i světovém kontextu. Hlavní prioritou je vybudovat paralelní vzletovou a přistávací dráhu, rozšířit terminály pro cestující, zajistit rychlé spojení tohoto letiště s centrem města - napojení na kolejovou dopravu. Cílem je posílení role českých leteckých společností v mezinárodní evropské konkuren ci formou těsnější spolupráce ČSA, a.s., se spol. Letiště Praha, a.s., v podobě holdingové struktury a současnou spoluprací leteckých a železničních dopravců při uspokojování požadavků cestujících. MULTIKRITERIÁLNÍ ANALÝZA

ROZVOJOVÝ POTENCIÁL LETECKÉ DOPRAVY Letecká doprava je klíčová a nezastupitelná v rychlé dopravě na dlouhé vzdálenosti i v rámci Evropy a je samozřejmou podmínkou globálního obchodu. Kvalitní letištní infrastruktura představuje zásadní faktor podnikatelského prostředí a konkurenceschopnosti. Česká republika je díky své lákavé geografické pozici státem s velkým rozvojovým potenciálem, významným příjemcem zahraničních investic a atraktivní turistickou destinací. Z těchto důvodů je očekáván nadprůměrný růst poptávky

Česká republika dosud nedisponuje podrobným materiálem, který by ve střednědobém a dlouhodobém horizontu sofistikovaně plánoval rozvoj dopravní infrastruktury. Důležitým krokem takového procesu je správné vyhodnocení důležitosti staveb dopravní infrastruktury a jejich přidané hodnoty. Proto je navrženo metodou multikriteriálního (vícekriteriálního) hodnocení navrhované stavby vyhodnotit. Vyhodnocení staveb dopravní infrastruktury bude provedeno ve spolupráci s resorty místního rozvoje a životního prostředí.

ÚLOHA ŽELEZNIČNÍ DOPRAVY Železniční doprava musí hrát významnou úlohu zejména v nákladní dopravě v případě silných přepravních proudů na dlouhé a střední vzdálenosti, v přípa-

Ilustrační foto.

zdroj: EBA, a.s.

Příspěvek v rámci tématického seriálu „Rozvoj dopravní infrastruktury v České republice“.

NUTS II STŘEDNÍ MORAVA

EN č. 3 / 2010

Úprava brownfieldů i čistá Bečva

KRÁTCE • Začala výstavba dvou nových budov v areálu Fakultní nemocnice Olomouc. Lékařská fakulta UPOL získala na tyto projekty dotaci z OP Výzkum a vývoj pro inovace, a to ve výši necelých dvou miliard korun. „Realizátorům přeji hlavně hladký průběh ve všech fázích, kterými projekty procházejí. Věřím, že nové budovy sehrají i po desítkách let pro studenty medicíny důležitou roli a že projekty pomohou i nadále zvyšovat úroveň jejich studia,“ řekl primátor Martin Novotný.

Dotace z Evropské unie jdou na Střední Moravě do všech tradičních oblastí regionální správy včetně životního prostředí. Z OP Životní prostředí jde peněz nejvíc a jsou to peníze určené přímo na projekty tohoto typu. Z ROP Střední Morava je to pak spíše podpora akcí, které se na životní prostředí nezaměřují, ale mohou se ho nějakým způsobem dotýkat. ZAMĚŘENO NA BROWNFIELDS „Žádné projekty tohoto typu ROP Střední Morava nezajišťuje,“ potvrdila tisková mluvčí Úřadu Regionální rady Renata Škrobálková fakt, že ROP přímou podporu této oblasti neorganizuje. A co tedy alespoň příbuzné projekty? Nepřekvapí, že podpora je poskytována hlavně revitalizacím brownfields nebo výstavbě cyklostezek. Především ta první oblast má velký potenciál pro podnikatele. Ti totiž mohou se štědrou dotací obnovovat staré opuštěné areály a následně je využívat pro své podnikání. A ROP Střední Morava to umožňuje i díky výzvám, které byly vyhlášeny. Jedna taková byla vyhlášena v  druhé polovině loňského roku. „Na  revitalizaci brownfields je pro podnikatele k dispozici 366 milionů korun,“ řekl předseda Regionální rady ROP Střední Morava Martin Tesařík. A zapojit se tentokrát mohly i obce. Umožnily to takzvané koncepty, které museli žadatelé zpracovat ještě před tím, než na úřad začali posílat své projekty. „Nechceme jen bourat staré haly, ale chceme, aby vznikly nové objekty pro podnikání s  dopravním napojením a parkovacími plochami. Užitek z  takového projek-

tu by měl mít nejen podnikatel, ale i obec, na jejímž území se brownfields nachází,“ dodal Martin Tesařík. NEJVĚTŠÍ PROJEKT VYČISTÍ ŘEKU Primárním programem pro tuto oblast je ale OP Životní prostředí. Finanční částky, které putují z tohoto programu se pohybují od několika po stovky milionů. A jaké jsou tedy ty největší současné investiční akce? I zde se angažují obce. Jeden z největších projektů tohoto typu realizuje Sdružení obcí Mikroregionu Vsetínsko. Akce se jmenuje „Čistá řeka Bečva“ a v současnosti běží její druhá fáze. „Jedná se o skupinový projekt šestnácti měst a obcí, který řeší ucelené kanalizování řeky Bečvy právě na Vsetínsku a Rožnovsku,“ řekl předseda Sdružení obcí Mikroregionu Vsetínsko Jaromír Kudlík. Většinu z 1,8 miliard korun, které celkem projekt spolkne, zaplatí Evropská unie prostřednictvím OPŽP. V rámci projektu bude během tohoto a následujících let zbudováno přes 160 kilometrů nových kanalizačních sítí. Rozšířeny a intenzifikovány mají být ale i některé čistír-

Brownfieldy ve Zlínském kraji jsou na tom lépe než v jiných koutech republiky: Většina jich netrpí ekologickou zátěží. zdroj: www.czechinvest.org ny odpadních vod. Investice by podle plánu měla být realizována do roku 2014. Dalším projektem financovaným z OPŽP bylo odkanalizování aglomerace Dolní Lhota. Cílem této aglomerace, která vznikla s  podporou Zlínského kraje, je vyřešit právě odkanalizování příslušných obcí a tím i přispět ke zvýšení  turistické atraktivity celé lázeňské lokality Luhačovice. Projekt za 286 milionů korun je členěn na pět staveb. První řeší společnou čistírnu odpadních vod v  Dolní Lhotě. Ty ostatní se zabývají kanalizacemi v jednotlivých obcích.

MILIONY NA PROTIPOVODŇOVÁ OPATŘENÍ Miliony korun z  OPŽP jdou také na protipovodňová opatření. V minulých měsících proběhla výzva, která umožnila obcím a jiným žadatelům podávat projekty s touto problematikou. V Olomouckém a Zlínském kraji se tak bude realizovat hned několik akcí, které mají přispět k preventivní ochraně před velkou vodou. Ve všech případech jde o projekty spíše menších obcí. Jako příklad lze uvést projekt Revitalizace pramenné oblasti toku Vřesůvka, který realizuje obec Vřesovi-

13

ce v  Olomouckém kraji. Celkový rozpočet projektu je 8,5 milionu korun. OPŽP poskytne více než 5,5 milionu. A projektů je víc. Ve Zlínském kraji byl schválen další protipovodňový projekt obce Lubná za necelých 5 milionů korun. O několik řádů nákladnější projekt chystá Vodohospodářská společnost ČERLINKA. Jde o celkové zkapacitnění vodovodního přivaděče pro město Litovel za více než 25 milionů korun. Také v  tomto případě pomůže Evropská unie prostřednictvím OPŽP. Její dotace bude činit zhruba 20 milionů korun. Filip Appl

• Výborem Regionální rady byla už na začátku února schválena aktualizace metodického pokynu pro projekty vytvářející příjmy. Žadatelé by měli věnovat pozornost i faktu, že se aktualizace týká všech dosud vyhlášených výzev z ROP Střední Morava. Plnou verzi pokynu pro projekty vytvářející příjmy najdou zájemci na stránkách Regionální rady. • Projekt rekonstrukce a dobudování stokové sítě v Olomouci splňuje podmínky EU. Potvrdila to Evropská komise. Uznala tak argumenty města a ukončila dlouhý spor a nebezpečí odebrání unijní dotace 25 milionů eur. „Ačkoliv se nám to jevilo od počátku zcela evidentní, teprve po mnohaletém úsilí se nám podařilo prokázat, že jsme žádné podmínky neporušili,“   řekl primátor Olomouce Martin Novotný.

NUTS II MORAVSKOSLEZSKO

Projekty vyrovnávají dluhy minulosti

KRÁTCE • Regionální rada Moravskoslezsko podpořila projekt rekonstrukce rozhledny pod Velkým Polomem v Beskydech, na níž společnost Brand house získá dotaci 3,8 milionu korun. Odstartovala tak cílená podpora tří vybraných turistických lokalit, na kterou je vyčleněno v součtu 414 milionů korun z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko.

„Modernější silnice, nové sportovní a volnočasové areály nebo kulturní zařízení vznikají pouze tam, kde je po nich poptávka. Výsledkem je nejen komfortnější a bezpečnější cestování. Lidé často ani nemusí dojíždět, nebo dojíždějí méně. Šetří tak svůj čas i okolí,“ konkretizuje přínosy nové infrastruktury Marian Lebiedzik, místopředseda Regionální rady Moravskoslezsko a náměstek hejtmana kraje. „Nedílnou součástí mnoha rekonstrukcí škol a veřejných objektů je výměna oken, sítí a tepelných zdrojů,“ dodává Lebiedzik. Podle něj regionální operační programy nekladou environmentální téma do popředí a cílem projektů tedy není primárně zlepšovat životní prostředí. Ve srovnání původního s novým ale žádný z projektů financovaných z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko nesmí na životní prostředí působit negativně. V některých případech pak podmínky programu přímo nakazují pozitivní vliv a vybrané projekty jdou navíc samy o sobě cestou udržitelného rozvoje. Může to pro projekt znamenat plusové body při hodnocení, a tedy větší šanci pro žadatele o dotace na získání evropských peněz.

Moravskoslezsko Michal Sobek. Nová vozidla pořízená s přispěním fondů Evropské unie jsou podle něj šetrnější k životnímu prostředí a umožňují dopravcům vyřadit z provozu stroje staré přes deset let. „Na pořízení několika desítek různých vozidel je nasměrováno přes 940 milionů korun z ROP Moravskoslezsko,“ dodal Sobek. Vliv na okolí a životní prostředí mají také podpořené projekty regenerace nevyužívaných a zchátralých nemovitostí, takzvaných brownfields. Přeměna osmi obecních objektů a území se odehrává za přispění dotace 76 milionů korun. Evropské zdroje pomáhají podle Sobka vyrovnat se s dluhy minulosti.

ŠETRNÁ MŮŽE BÝT I DOPRAVA

„U každého projektu je vždy klíčové posoudit finanční ukazatele a celospolečenské přínosy investice, mezi něž patří i dopady projektu na životní prostředí,“ říká David Sventek. Šetrnost k životnímu prostředí je často specifikována předem v podmínkách při příjmu projektů. U nových autobusů je to například minimální li-

„Viditelně pozitivní vliv mají projekty pořízení nových dopravních prostředků veřejné hromadné dopravy. Jedná se o vlaky na regionálních tratích, tramvaje, trolejbusy ve městech a městské i příměstské autobusy,“ řekl mluvčí ROP

VYVÁŽENÉ PROJEKTY JSOU VE VÝHODĚ

Ke zlepšení životního prostředí v Moravskoslezském kraji přispějí i nové trolejbusy. foto: Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko mit emisních norem. Je na ni pamatováno také při hodnocení. Udržitelný rozvoj, tedy dosažení rovnováhy mezi oblastí ekonomickou, sociální a životním prostředím, je spolu s rovnými příležitostmi v hodnocení odměněn až pěti body ze sta. „Ne každý projekt ale těchto výhod využívá,“ dodal Sventek. KRNOV OBNOVÍ ČISTIČKU K dalším projektům patří ty z oblasti protipovodňových opatře-

ní nebo zlepšení kvality odpadních vod z Operačního programu Životní prostředí. Operační program nabízí v letech 2007 - 2013 z Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj téměř 5 miliard eur. Objemem financí, celkem 18,4 % všech prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku, z něj dělá druhý největší český operační program. Mezi poslední projekty patří například Splašková kanalizace Mnichov, Železná ve Vrbně pod Pradě-

dem se schválenou investicí přes 27 milionů korun, snížení eutrofizace v povodí vodní nádrže Slezská Harta v Bruntále s projektem za 1.75 milionu korun nebo rozšíření kanalizace a rekonstrukce ČOV v Břidličné za více než 65 milionů korun. Mezi největší projekty Operačního programu Životní prostředí pak patří rekonstrukce a intenzifikace čistírny odpadních vod v Krnově. Projekt počítá s celkovými náklady více než 202 miliony korun. Michal Tillgen

• V indikativním seznamu integrovaného plánu rozvoje jsou přes tři desítky projektů. Na Jesenicku se chystá například výstavba sportovně relaxačního centra v Karlově Studánce, rekonstrukce rekreačního areálu BRANS v Malé Morávce nebo vytvoření in-line a cyklo okruhu v Karlově pod Pradědem. V Ostravici a okolí se plánuje výstavba běžeckého areálu a sportovního a rehabilitačního zařízení. Připravuje se také rekonstrukce sáňkařské dráhy ve Starých Hamrech. • Sociálně terapeutické dílny, které budou v přízemí rekonstruovaného objektu chráněných dílen v Albrechticích, budou mít kapacitu 30 míst. Využijí je také klienti z jiných zařízení z Města Albrechtic a Krnova. Dostane se jim pomoci při osobní hygieně a nácviku dovedností pro zvládání péče o vlastní osobu. Osvojí si základní pracovní návyky při keramických pracích, malbě na sklo nebo výrobě svíček.

14

PUBLICITA

EN č. 3 / 2011

Další monitorovací zpráva o čerpání prostředků Evropské unie je na světě MĚSÍČNÍ MONITOROVACÍ ZPRÁVA – LEDEN 2011

Národní orgán pro koordinaci, který má přístup k  informacím o strukturální pomoci Evropské unie v České republice, vydal pravidelnou měsíční monitorovací zprávu o průběhu čerpání strukturálních fondů, Fondu soudržnosti a národních zdrojů. Jedná se o hlavní výstup finančního monitoringu realizace operačních programů v rámci období 2007 – 2013. Účel vydávání monitorovací zprávy je dvojí - zpráva podává informace o pokroku čerpání strukturální pomoci zainteresovaným institucím i veřejnosti a také je nástrojem efektivního řízení strukturální pomoci Evropské unie. Z  hlediska finančních alokací je nejobjemnějším Operační program Doprava, jehož finanční prostředky jsou určeny na zvýšení kvality všech typů dopravy a dopravní infrastruktury. Řídícím orgánem Operačního programu Doprava je Ministerstvo dopravy ČR, funkci zprostředkujícího subjektu pak vykonává Státní fond dopravní infrastruktury.

nančních prostředků v projektech s  vydaným Rozhodnutím / podepsanou Smlouvou dosáhl k 3. únoru 2011 celkových 166,7 mld. Kč, což představuje 100,4 % z alokace na operační program na období 2007– 2013. Nejvyšší podíl schválených prostředků vzhledem k alokacím jednotlivých oblastí podpory je stále evidován v oblastech podporujících modernizaci silnic a vnitrozemských vodních cest. Ve všech uvedených případech jsou alokace pro jednotlivé aktivity již přezávazkovány.

Údaje o projektech OP Doprava (EU a národní zdroje) Tab. 13 - Údaje o projektech OP Doprava (EU a národní zdroje) Prioritní osa / Oblast podpory

Podané žádosti

Žádosti vyřazené z administrace Žádosti ve schvalovacím procesu

Od počátku realizace OP Doprava bylo k 3. únoru 2011 podáno 207 žádostí v celkové hodnotě 207,9 mld. Kč, to představuje 125,2 % z celkové alokace na program. Z podaných žádostí jich bylo schváleno 120 v souhrnné výši 166,7 mld. Kč (100,4 % z alokace programu). Proplaceno bylo 94,4 mld. Kč, což představuje 56,8 % z celkové alokace na období 2007– 2013. Certifikované výdaje dosahují 28,7 mld. Kč, to je 17,3 % alokace na OP Doprava na celé programové období. PODANÉ ŽÁDOSTI

V průběhu ledna 2011 byly do OP Doprava podány čtyři nové žádosti, všechny v oblasti technické pomoci s finančním požadavkem 192,1 mil. Kč. Celkový objem finančních prostředků, které jsou požadovány v podaných žádostech, se tak zvýšil na 207,9 mld. Kč, což o 25,2 % přesahuje alokaci OP Doprava na programové období 2007–2013.

PROPLACENÉ PROSTŘEDKY PŘÍJEMCŮM

V průběhu ledna 2011 došlo k nárůstu objemu prostředků proplacených příjemcům ve výši 10,5 mil. Kč, což zvýšilo celkový objem proplacených prostředků příjemcům k 3. únoru 2011 na 94,4 mld. Kč (více než polovina z celkové alokace OP Doprava). Vzhledem k časové a finanční náročnosti většiny realizovaných projektů v OP Doprava je čerpání finančních prostředků urychlováno na základě předkládání průběžných žádostí o platby, jejichž podkladem jsou fakturace provedených prací v měsíčních intervalech. Ve sledovaném období bylo v rámci OP Doprava finančně ukončeno dalších pět projektů (především v oblasti silnic I. třídy mimo transevropskou síť). K 3. únoru 2011 bylo finančně ukončeno 50 projektů o finančním objemu 21,5 mld. Kč (tj. 42,7 % z celkového počtu schválených projektů).

Finančně ukončené projekty

počet mil. Kč počet mil. Kč počet mil. Kč počet mil. Kč počet mil. Kč a b c d e f g h i j od počátku období od počátku období od počátku období aktuální stav od počátku období 23 60 073,2 0 0,0 2 10 684,4 21 49 283,1 8 9 565,7 1.1 17 2 562,8 0 0,0 14 836,0 3 1 726,8 1 682,1 1.2 1 40 62 636,1 0 0,0 16 11 520,4 24 51 010,0 9 10 247,8 10 69 861,8 0 0,0 0 0,0 10 72 098,6 0 0,0 2.1 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 2.2 2 10 69 861,8 0 0,0 0 0,0 10 72 098,6 0 0,0 12 4 544,7 0 0,0 2 281,2 10 4 263,6 5 3 028,8 3.1 12 4 544,7 0 0,0 2 281,2 10 4 263,6 5 3 028,8 3 4.1 48 45 774,3 5 10 573,2 2 1 479,8 41 33 755,4 19 7 886,7 48 45 774,3 5 10 573,2 2 1 479,8 41 33 755,4 19 7 886,7 4 1 18 717,0 0 0,0 1 18 717,0 0 0,0 0 0,0 5.1 5.2 2 1 236,1 0 0,0 1 580,4 1 655,7 0 0,0 3 19 953,1 0 0,0 2 19 297,3 1 655,7 0 0,0 5 16 502,8 13 471,7 0 0,0 3 31,1 3 31,1 6.1 6.2 14 3 685,5 1 190,0 0 0,0 13 3 495,6 7 311,8 48 76,5 19 28,6 24 39,8 5 7,5 5 7,5 6.3 78 4 264,8 33 690,2 24 39,8 21 3 534,2 15 350,4 6 7.1 16 860,7 0 0,0 3 5,9 13 1 370,2 2 22,4 16 860,7 0 0,0 3 5,9 13 1 370,2 2 22,4 7 126 50 039,2 38 11 263,4 26 1 519,7 62 37 289,6 34 8 237,1 ERDF FS 81 157 856,3 0 0,0 23 31 104,8 58 129 398,1 16 13 299,0 207 207 895,5 38 11 263,4 49 32 624,5 120 166 687,7 50 21 536,1 OP D Poznámka: MĚSÍČNÍ MONITOROVACÍ ZPRÁVA – LEDEN 2011 Poznámka: V OP D nejsou evidovány žádné nedokončené projekty. Zdroj: MSC2007 – 3. 2. 2011 - V OP D nejsou evidovány žádné nedokončené projekty. Zdroj: MSC2007 – 3. 2. 2011

Projekty silniční dopravní infrastruktury podporované z prostředků Evropské unie

REALIZACE OP DOPRAVA

Projekty s vydaným Rozhodnutím / podepsanou Smlouvou

Údaje o stavu čerpání finančních prostředků OP Doprava (EU a národní zdroje) Tab. 14 - Údaje o stavu čerpání finančních prostředků OP Doprava (EU a národní zdroje) Prioritní osa / Oblast podpory

Celková alokace podpory 2007–2013

Podané žádosti

Projekty s vydaným 36 Rozhodnutím / podepsanou Smlouvou

Proplacené prostředky příjemcům

Prostředky v souhrnných žádostech zaúčtovaných PCO

Certifikované výdaje předložené EK

mil. Kč mil. Kč % mil. Kč % mil. Kč % mil. Kč % mil. Kč % a b b/a c c/a d d/a e e/a f f/a 1.1 59 991,9 60 073,2 100,1 49 283,1 82,1 30 332,7 50,6 11 801,0 19,7 11 269,5 18,8 3 258,4 2 562,8 78,7 1 726,8 53,0 1 001,7 30,7 947,2 29,1 879,0 27,0 1.2 63 250,2 62 636,1 99,0 51 010,0 80,6 31 334,4 49,5 12 748,3 20,2 12 148,6 19,2 1 2.1 43 580,7 69 861,8 160,3 72 098,6 165,4 34 968,3 80,2 2 367,4 5,4 1 980,0 4,5 2 522,5 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 2.2 46 103,1 69 861,8 151,5 72 098,6 156,4 34 968,3 75,8 2 367,4 5,1 1 980,0 4,3 2 3.1 11 266,2 4 544,7 40,3 4 263,6 37,8 3 682,7 32,7 1 106,0 9,8 989,1 8,8 11 266,2 4 544,7 40,3 4 263,6 37,8 3 682,7 32,7 1 106,0 9,8 989,1 8,8 3 30 507,1 45 774,3 150,0 33 755,4 110,6 20 959,3 68,7 13 093,8 42,9 11 282,3 37,0 4.1 4 30 507,1 45 774,3 150,0 33 755,4 110,6 20 959,3 68,7 13 093,8 42,9 11 282,3 37,0 8 474,5 18 717,0 220,9 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 5.1 941,6 1 236,1 131,3 655,7 69,6 451,7 48,0 46,6 4,9 0,0 0,0 5.2 5 9 416,1 19 953,1 211,9 655,7 7,0 451,7 4,8 46,6 0,5 0,0 0,0 222,4 502,8 226,0 31,1 14,0 31,1 14,0 31,1 14,0 4,2 1,9 6.1 3 067,4 3 685,5 120,2 3 495,6 114,0 2 702,7 88,1 2 359,1 76,9 2 123,3 69,2 6.2 6.3 218,6 76,5 35,0 7,5 3,5 7,3 3,3 0,0 0,0 0,0 0,0 3 508,4 4 264,8 121,6 3 534,2 100,7 2 741,0 78,1 2 390,2 68,1 2 127,6 60,6 6 1 984,9 860,7 43,4 1 370,2 69,0 237,2 12,0 227,4 11,5 207,9 10,5 7.1 7 1 984,9 860,7 43,4 1 370,2 69,0 237,2 12,0 227,4 11,5 207,9 10,5 34 015,5 50 039,2 147,1 37 289,6 109,6 23 700,3 69,7 15 484,1 45,5 13 409,9 39,4 ERDF 132 020,6 157 856,3 119,6 129 398,1 98,0 70 674,3 53,5 16 495,6 12,5 15 325,6 11,6 FS OP D 166 036,1 207 895,5 125,2 166 687,7 100,4 94 374,6 56,8 31 979,7 19,3 28 735,4 17,3 Poznámka: Poznámka: 1 EUR = 24,25 CZK - měsíční kurz převzatý z MSC2007, „Prostředky předložené k certifikaci“ „Certifikované předlo- Měnový kurz:Měnový 1 EUR = kurz: 24,25 CZK - měsíční kurz převzatý z MSC2007, „Prostředky předložené k certifikaci“ a „Certifikované výdaje předložené EK“ jsouapřepočteny kurzem vvýdaje době zaúčtování v IS EK“ Viola,jsou tj. kurz není shodný kurzem s aktuálnímvměsíčním kurzem. žené přepočteny době zaúčtování v IS Viola, tj. kurz není shodný s aktuálním měsíčním kurzem. Zdroj: MSC2007 – 3. 2. 2011 Zdroj: MSC2007 – 3. 2. 2011

projekty realizované v  rámci středkující subjekt OP Dopraprioritní osy 7 – Technická po- va. Finanční prostředky techmoc OP Doprava, oblast pod- nické pomoci budou v  rámpory 7.1 – Technická pomoc. 37ci projektu využity na nákup Zdrojem financování je Fond osobního vozidla pro zaměstsoudržnosti. Příjemcem dota- nance SFDI zapojené do implecí je v  obou případech Státní mentace OP Doprava. Předpofond dopravní infrastruktury kládá se nákup osobního vo(SFDI). Oba projekty mají také zidla sloužícího zejména pro stejný termín ukončení, a to potřeby provádění kontrol fyPROJEKTY S VYDANÝM zické realizace projektů spo31. prosince 2011. ROZHODNUTÍM / PODEPSAPrvní projekt nazvaný Zlepše- lufinancovaných z  fondů EU NOU SMLOUVOU ní technického zázemí zpro- v  rámci OP Doprava. NakouPROZATÍM POSLEDNÍ CERTIFIKOVANÉ VÝDAJE středkujícího subjektu – SFDI peno bude také softwarové vyPROJEKTY SMĚŘUJÍ DO V meziměsíčním srovnání PŘEDLOŽENÉ EVROPSKÉ – 2011 je zaměřen na zajiště- bavení, především s  ohledem TZV. TECHNICKÉ POMOCI byla u dvou projektů vydána KOMISI ní technických a administra- na rozvoj softwarové aplikace nová Rozhodnutí / podepsána tivních podmínek pro výkon pro evidenci finančních toků Řídící orgán OP Doprava celého OP Doprava Smlouva o poskytnutí dotace V rámci MĚSÍČNÍ MONITOROVACÍ ZPRÁVA – LEDEN 2011 ve výši 528,0 mil Kč. Objem fi- byly certifikovány výdaje ve schválil v  měsíci únoru dva činností delegovaných zpro- OP Doprava. Třetí položkou je nákup kopírovacích strojů pro zaměstnance SFDI. KonPřehled velkých projektů OP Doprava (EU a národní zdroje) Tab. 6 - Přehled velkých projektů OP Doprava (EU a národní zdroje) krétně se jedná o 2 kusy barevCelková ných kopírovacích strojů, ktealokace ré vytvoří technické zázemí Oblast Schváleno na národní podpory Předloženo na ŘO/ ZS Předloženo EK Schváleno EK pro práci příslušných zaměstpod. úrovni (ŘO) nanců. Celkové náklady pro2007– jektu jsou ve výši 5,882 mili2013 onu Kč, schválený příspěvek mil. Kč počet mil. Kč % počet mil. Kč % počet mil. Kč % počet mil. Kč % z  fondů EU je ve výši 5 milioa b c c/a d e e/a f g g/a h I l/a nů korun. 1.1 59 991,9 16 56 254,4 93,8 15 47 307,3 78,9 8 25 336,5 42,2 5 15 684,9 26,1 Druhý schválený projekt 2.1 43 580,7 9 69 018,1 158,4 9 69 018,1 158,4 7 53 585,4 123,0 0 0,0 0,0 Technické a administrativ3.1 11 266,2 2 2 536,9 22,5 2 2 536,9 22,5 2 2 536,9 22,5 1 1 115,1 9,9 ní zabezpečení Zprostředku4.1 30 507,1 7 15 382,5 50,4 7 15 382,5 50,4 1 1 206,9 4,0 0 0,0 0,0 jícího subjektu OPD a vzdě5.1 8 474,5 1 18 717,0 220,9 0 0,0 0,0 0 0,0 0,0 0 0,0 0,0 lávání – 2011 řeší technické OP D 166 036,1 35 161 908,9 97,5 33 134 244,8 80,9 18 82 665,6 49,8 6 16 800,0 10,1 a administrativní podmínky pro výkon činností delegovaZdroj: MSC2007 – 18. 2. 2011, webové stránky OP D, podklady ŘO Zdroj: MSC2007 – 18. 2. 2011, webové stránky OP D, podklady ŘO výši 28,7 mld. Kč. Meziměsíční nárůst nebyl v průběhu prosince 2010 zaznamenán. Nově je sledován stav objemu prostředků zahrnutých do souhrnných žádostí a zaúčtovaných PCO. K 3. únoru 2011 bylo do účetního systému Viola zaúčtováno 32,0 mld. Kč, tedy 19,3 % z  celkové alokace programu.

Stav schvalování velkých projektů OP Životní prostředí V OP Životní prostředí bylo od počátku programového období podáno osm žádostí na velké projekty. Celkově byly čtyři projekty schváleny Evropskou komisí. Jedná se o velký vodohospodářský projekt „Ochrana vod povodí řeky Dyje - II. etapa“ o finančním objemu 1,2 mld. Kč. Druhým velkým

Plzeňsk Jihočesk Královehrad Kraj Vys Olomouc Jihomorav

ných na zprostředkující subjekt a také zvyšování odborné kvalifikace zaměstnanců SFDI. Finanční prostředky budou využity zejména na vybavení vytvářející technické zázemí pro práci příslušných zaměstnanců, např. počítačové vybavení, tiskárny či kancelářské potřeby. Objem nakupovaného materiálu se bude odvíjet od aktuálních potřeb SFDI. Dotace bude směřovat také na nákup vody, paliv a energie. Další část finančních prostředků je určena na zvyšování odborné kvalifikace zaměstnanců implementujících OP Doprava. Týká se to různých školení, odborných seminářů, nákupu vzdělávacích materiálů, poradenských služeb, studií apod. Z  dotace se budou hradit mzdové prostředky a zákonem stanovené obligatorní výdaje zaměstnavatele na zaměstnance – sociální a zdravotní pojištění, odvod do Fondu kulturních a sociálních potřeb či na motivační odměny. Celkové náklady tohoto projektu jsou vyčísleny na cca 12,9 mil. Kč, schválený příspěvek z fondů EU činí 11 milionů korun.

stav k 01

EN č. 3 / 2011

Zusammenfassung

Nur noch 131 Gemeinden

Last 131 municipalities to go water treatment plants comply with the requirements of the EU Directive. According to data that is currently available as of the end of last year, treatment plants were still to be refurbished or finished in 131 municipalities. Of this number, only 15 small towns or villages had no treatment plant at all. Nonetheless, construction work was to begin last year in the majority of these locations. The greatest problems encountered by municipalities building their own treatment plants were related to obtaining the necessary funds for the construction. The senior officers of cities and towns, as investors in these construction projects, often underestimated the complexity of preparations and failed to obtain all

the necessary building permits. In other cases, they lacked an adequate project design. And the inflow of money from the European Union was also not always smooth. The Czech Republic and, of course, also the Ministry of Agriculture, consider the project of establishing a network of treatment plants to be of great importance and benefit for the environment. This is one of the reasons why the newly built waste water treatment plants must comply with even stricter limits than those required by the European Union. A healthier landscape is a necessary precondition for good farming and thus also for the health of the Czech population. Ivan Fuksa, Minister of Agriculture

Bis Ende 2010 sollten gemäß den Anforderungen der Europäischen Union Gemeinden mit mehr als 200 Einwohnern über eine eigene Kläranlage verfügen. Bei der Erfüllung dieser von der EU auferlegten Pflicht kann unser Land gute Ergebnisse vorweisen. Für 93 % der Einwohner sind die Anforderungen der EU-Richtlinie erfüllt. Verfügbaren Angaben zufolge müssen die Kläranlagen in 131 Gemeinden noch rekonstruiert oder fertig gestellt werden. Davon gab es lediglich in 15 kleineren Städten bzw. Gemeinden überhaupt keine. An den meisten dieser Standorte hätten die Bauarbeiten aber bereits im vergangenen Jahr beginnen sollen. Die größten Probleme bereitete den Gemeinden die Besorgung des Baugelds. Die Leitungen der Städte und Dörfer als Investoren unterschätzten mitunter die Vorbereitung und holten nicht alle erforderlichen Baugenehmigungen ein. Bei anderen wiederum mangelte es an der Qualität der Projekte. Auch die Bereitstellung von EU-Geldern verlief nicht immer reibungslos. Ivan Fuksa, Minister für Landwirtschaft

Based on the requirements of the European Union, municipalities with over two thousand inhabitants should have had their own waste water treatment plants in place by the end of 2010. However, the number 2000 is not quite accurate; the EU rules are actually based on the pollution level that would be generated, on an average, by two thousand people. There are 633 such municipalities in the Czech Republic. The country has been dealing successfully with this EU commitment, although we have not yet been able to obtain all the data for the past year. 93 percent of the inhabitants of municipalities that are required to have a treatment plant have been connected to a sewerage system. Ninety percent of waste

Fünf Milliarden EUR nur langsam genutzt

We are slow in drawing five billion Euros

Abwasseraufbereitungsanlagen, Hochwasserschutz, gesündere Flüsse - das sind die größten von der Europäische Union geförderten Projekte. Im Zeitraum 2007 bis 2013 kann die Tschechische Republik aus dem Operationellen Programm Umwelt fast 5 Milliarden Euro ausgeben. Das geht, allerdings langsam. Ein Beispiel für ein großes Umweltprojekt ist der komplexe Verunreinigungsschutz des Einzugsgebiets der Thaya (Dyje). Die Maßnahme befindet sich aktuell in der zweiten Etappe. Weitere Mittel sind zur Entwicklung und Erneuerung von Kläranlagen, Wasseraufbereitungs- und Kanalisationsanlagen bestimmt. Von diesen bereitstehenden Mitteln konnte bislang nur ein Bruchteil zur Verbesserung der wasserwirtschaftlichen Infrastruktur in Anspruch genommen werden. Wo liegt das Problem? Die Bürgermeister sind sich darin einig, dass vor allem die Kompliziertheit der Subventionierungsprozesse und die Pflicht der teilweisen Beisteuerung kommunaler Mittel schuld sind. Ein dritter bedeutender Umweltbereich, in den die EU investiert, ist der Hochwasserschutz. In der Tschechischen Republik flossen in diesem Jahr und im Vorjahr in diese Bauten fast drei Milliarden Kronen“, erklärte Minister Fuksa. 2010 konnten 23 Hochwasserschutzbauten an bedeutenden Flüssen für 1,3 Milliarden Kronen fertig gestellt werden. Die größte Maßnahme war die Erweiterung des Flussbetts der Moldau in České Budějovice für 166 Milliarden Kronen. Für dieses Jahr ist die Fertigstellung weiterer 16 Hochwasserschutzbauten an größeren Wasserläufen im Gesamtumfang von 1,2 Milliarden Kronen geplant. Jan Štifter

Werden wir für fehlende Kanalisationen zur Kasse gebeten? Die Situation im Bereich der Trinkwasserversorgung in der Slowakei ist gut. Über öffentliche Wasserleitungen haben mehr als 86 % der Bevölkerung Zugriff auf Wasser. Fast genauso viele verfügen auch über eine eigene Wasserleitung. Stein des Anstoßes ist hingegen das fehlende Kanalisationsnetz. Aus Angaben des slowakischen Amtes für Statistik geht hervor, dass 2009 fast 60  % der Gesamtbevölkerung an das Kanalisationsnetz angeschlossen waren. Die Verpflichtung gegenüber der EU ist aber eindeutig, die Termine quasi eine Galgenfrist. Gemeinden mit mehr als 2000 Einwohnern haben fünf Jahre Zeit – die Kanalisation muss bis Ende 2015 stehen. Siedlungen mit mehr als 10 000 Einwohnern mussten das bis Ende vergangenen Jahres schaffen. Wie die Vereinigung der Städte und Gemeinden der Slowakei (ZMOS) feststellt, wurden einige Vorgaben nur von 46 % der Gemeinden erfüllt. Die Aufholung dieses Rückstands wird mehrere Jahre dauern. Das soll auch bei der Inanspruchnahme von Eurofonds nutzen. Im Programmzeitraum 2007–2013 kann die Slowakei im Rahmen des Operationellen Programms Umwelt 1,82 Mrd. EUR in Anspruch nehmen. Dabei handelt es sich um Finanzen auch für neue Kanalisationen, die Modernisierung von Abwasseraufbereitungsanlagen u. ä. Bis Ende Januar haben wir von diesem Betrag nur 6,31  % in Anspruch genommen. Jozef Havrilla

15

Zusammenfassung/SUMMARY/Résumé

Waste water treatment plants, flood protection and healthier rivers. These are the largest projects that benefit from investments of the European Union. Over the 2007-2013 period, the Czech Republic can spend almost 5 billion Euros from the Operational Programme “Environment”. While there has been certain progress in this respect, it has been slow. Breathe fresh air, drink clean water, live in an environment that is worth living in. And if you lack money, we shall help you. This is the main motto of the European Union in the area of the environment. In the Czech Republic, the Union currently assists with a series of major projects that should provide a benefit for human health and the landscape. The project of comprehensive protection of the Dyje river basin against pollution, which is currently in its second stage, is an example of a major project in the area of the environment. The Czech Republic has obtained EUR 4.9 billion (ca. CZK 125 billion) from the Operational Programme “Environment” for the period from 2007 to 2013, of which EUR 2 billion (CZK 51 billion) are earmarked for the development and refurbishment of waste water treatment plants and sewerage systems.

However, only a negligible fraction has been drawn so far from the thus-allocated funds for improvement of the water-management infrastructure. What is retarding the drawing of subsidies? The mayors agree that this is caused particularly by the complexity of the subsidy processes and the requirement that part of the money be paid from the municipalities’ own funds. Many municipal authorities lack this money. This is where Minister Ivan Fuksa intends to help. His Ministry will provide financial assistance particularly to small municipalities. “About nine percent of municipalities in this country are experiencing difficulties in building water-supply networks,” notes Minister Fuksa. A third important area to which the Union directs its environmental investments consists in flood protection measures. “Flood prevention is an important part of the process of dealing with ever more fre-

quent flood situations. While the establishment of anti-flood structures is a time consuming and financially demanding process, it belongs amongst the most effective forms of protection. Almost three billion crowns have been and will be invested in these structures in the Czech Republic during the past year and this year,” said Minister Fuksa. Twenty-three anti-flood structures worth CZK 1.3 billion were completed on important water courses in 2010. The biggest project was concerned with extending the channel of the Vltava in České Budějovice at a cost of CZK 166 million. A further sixteen flood prevention structures on major river courses worth a total of CZK 1.2 billion and approximately forty measures on small courses at a cost of almost three hundred million crowns should be completed this year. According to the Povodi.cz website, the most expensive construction projects undertaken this year should include the project of increasing the capacity of the river channel of the Třebovka between the towns of Hylváty and Dlouhá Třebová in the Pardubice Region. Jan Štifter

Should we all chip in to pay the fine for lack of sewerage systems? „I believe that 50 years from now wars might be fought in the world, not for crude oil or diamonds, but for water. This is what we should realize now, at a time when we have an abundance of water, and begin behaving accordingly,“ said the head of the renewed Ministry of the Environment (MoE) on the occasion of this year’s World Water Day. The situation in supplies of potable water is favourable in this country. More than 86 % of population has access to water through public water supply systems and almost the same number have their own water mains. However, the lack of sewerage systems is the

stumbling block. The data of the Slovak Statistical Office indicates that less than 60 % of all inhabitants were connected to a sewerage network in 2009. According to preliminary figures, this ratio

increased by 6 percentage points in 2010. Based on these statistics, the sewerage connection level lags behind the construction of public water mains by almost 30 %. However, let us take a closer look at this. The commitment towards the EU is quite clear and the deadlines “murderous”. Municipalities with over 2000 inhabitants have less than five years – they must build their sewerage systems by the end of 2015. Jozef Havrilla

RÉSUMÉ

Plus que 131 communes Conformément aux exigences de l’Union européenne, les communes de plus de deux mille habitants devaient avant fin 2010 être équipées de leur propre station d’épuration. La République tchèque s’est bien acquittée de cette obligation dictée par l’UE : 93 % des habitants des communes devant disposer d’une station d’épuration étaient en effet raccordés aux canalisations et 90 % des installations de traitement des eaux usées satisfaisaient aux exigences de la directive européenne. D’après les données pour l’instant disponibles, il restait à rénover ou à achever la construction de stations d’épuration dans 131 communes. Parmi ces dernières, seuls 15 petites villes ou villages n’étaient pas dotés d’une station d’épuration. Les travaux de construction devaient cependant déjà commencer l’année dernière dans la plupart de ces endroits. Les principaux problèmes rencontrés par les communes construisant une station d’épuration ont été d’obtenir des fonds pour le chantier. Les dirigeants des villes et villages, investisseurs, ont parfois sous-estimé la préparation et n’ont pas obtenu tous les permis de construire nécessaires. Ailleurs encore, ils ont manqué à élaborer des projets de qualité suffisante. L’arrivée des fonds en provenance de l’Union européenne n’a pas elle non plus toujours été fluide. Ivan Fuksa, ministre de l’Agriculture

Nous utilisons lentement nos cinq milliards d’euros Installations de traitement des eaux usées, protections contre les inondations, rivières plus saines. Tels sont les plus gros projets dans lesquels investit l’Union européenne. Pour la période 2007 – 2013, la République tchèque a la possibilité de dépenser, au titre du programme opérationnel Environnement, près de 5 milliards d’euros. Elle le fait, mais lentement. Parmi les gros projets dans le domaine de l’environnement, citons par exemple le système complet de protection du bassin de la rivière Thaya contre la pollution. Le projet est actuellement dans sa deuxième étape. D’autres ressources sont destinées au développement et à la rénovation des installations d’épuration, de traitement des eaux et des canalisations. Sur ces fonds, seule une part marginale a pour l’instant été utilisée en vue de l’amélioration des infrastructures de gestion des eaux. Quels sont les freins à l’utilisation des subventions  ? Les maires sont unanimes : principalement la complexité des procédures dans le domaine des subventions et l’obligation de puiser dans les caisses de la commune pour financer une partie des coûts. Le troisième domaine important dans lequel l’Union investit en matière d’environnement est la protection contre les inondations. « En République tchèque, près de trois milliards de couronnes sont investis, entre l’année dernière et cette année, dans de tels projets », a indiqué le ministre Ivan Fuksa. En 2010, vingt-trois chantiers anti-inondations ont pu être achevés sur des cours d’eau majeurs pour un budget de 1,3 milliard de couronnes. Le plus grand projet a été celui de l’élargissement du lit de la Vltava à České Budějovice, pour 166 millions de couronnes. Cette année, il est prévu d’achever seize autres chantiers de protection contre les inondations sur d’importants cours d’eau, pour un montant total de 1,2 milliard de couronnes. Jan Štifter

Une amende pour absence de canalisations ? La situation est bonne en Slovaquie dans le domaine de l’approvisionnement en eau potable. Les réseaux publics de distribution d‘eau donnent accès à l’eau à 86 % de la population et une part presque identique dispose d’un réseau de distribution d‘eau. La pierre d’achoppement est cependant l’absence de réseau de canalisations. Les données du bureau slovaque des statistiques (Štatistický úrad SR) montrent qu’en 2009 un peu moins de 60  % de la population totale était raccordée aux canalisations. L’obligation à l’égard de l’UE est cependant claire et les délais, disons, serrés. Les communes de plus de 2 000 habitants ont pour s’en acquitter un peu moins de cinq ans – elles doivent achever la construction des canalisations avant fin 2015. Cet objectif devait être atteint pour la fin de l’année dernière dans les agglomérations de plus de 10 000 habitants. Ainsi que l’a indiqué l’union des villes et communes de Slovaquie (Združenie miest a obcí Slovenska – ZMOS), seules 46 % des communes remplissaient certaines des limites fixées et elles devront rectifier le dérapage pendant plusieurs années. Jozef Havrilla

16

110161_Inzerce_brezen_KN.indd 1

INZERCE

EN č. 3 / 2011

7.3.11 15:00