Předpis. pro jednotné označování tratí. a kolejišť. v informačním systému ČD

České dráhy

ČD M12

Předpis

pro jednotné označování tratí a kolejišť v informačním systému ČD

M12 – Účinnost od 1. 7.1997

České dráhy

ČD M12

Předpis pro jednotné označování tratí a kolejišť v informačním systému ČD

Schváleno rozhodnutím dne č.j.:

Účinnost od 1. 7.1997


OBSAH Záznam o změnách 5 Rozsah znalostí 7 Seznam použitých značek a zkratek

9

ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ

13

ČÁST DRUHÁ ZÁKLADNÍ POSTUPY POPISU TRATÍ

14

Kapitola I Hlavní zásady

14

Kapitola II Definiční úsek

14

Kapitola III Vlastnosti definičních úseků

15

Kapitola IV Definiční nadúseky

15

Kapitola V Staničení kolejí a tratí

16

Kapitola VI Hranice definičních úseků

17

ČÁST TŘETÍ ZÁKLADNÍ POSTUPY POPISU KOLEJIŠŤ

18

Kapitola I Všeobecná pravidla

18

Kapitola II Kolejová trasa

18

ČÁST ČTVRTÁ ORGANIZAČNÍ ZÁSADY

20

Kapitola I Uplatnění pravidel předpisu v IS ČD

20

Kapitola II Stálé odborné komise pro správu popisu tratí

21

Kapitola III Automatizační podpora správy souboru TUDU

21

Kapitola IV Pracovní postupy správy souboru TUDU

21

ČÁST PÁTÁ PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

23

ČÁST ŠESTÁ ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

24

PŘÍLOHY: 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Základní a související pojmy. Upřesnění rozsahu popisu sítě železničních tratí a kolejišť v IS ČD. Zásady rozkalkulace údajů o tratích vedených dle metodik provozních evidencí popisu tratí na jednotlivé DÚ. Statut stálých odborných komisí pro tvorbu a údržbu číselníkového souboru TUDU. Schéma toku dat a řídících vztahů při zpracování číselníkového souboru definičních úseků. Související předpisy.


ČD M12 - Účinnost od 1. 7.1997

ZÁZNAM O ZMĚNÁCH 1) Změna číslo č.j.

Předpis účinnost od

opravil

dne

podpis

1) Držitel tohoto výtisku je odpovědný za včasné a správné provedení schválených změn a provedení záznamu na této stránce.

7


8


ROZSAH ZNALOSTÍ Organizační složka

Funkce

Znalost

odbor informatiky a programu CEDRIS GŘ ČD

ředitel

informativní

ekonomické odbory a sekce GŘ, DOP, DDC

ředitel a určení referenti

informativní

členové

úplná

komise pro správu souboru DÚ správa IS ČD správa síťových číselníků, číselníku definičních úseků a SR70/P pracoviště, provádějící sestavu jízdních řádů a dopravní statistiku DDC TÚDC

správci

vedoucí zpracovatelé ředitelé sekcí ředitelé org. jednotek informatici

pracoviště správy a využití pasportních souborů infrastruktury gesce pasportních úloh

programátoři vedoucí zpracovatelé gestoři

projekční pracoviště pro tvorbu IS ČD kromě DDC a pracoviště autorské správy projektů IS

projektant autorský správce

úplná

informativní úplná informativní informativní informativní informativní informativní úplná informativní informativní, v případech externích organizací smluvně vymezené části

projekce zařízení tratí projektant

informativní, v případech externích organizací smluvně vymezené části úplná

projekční pracoviště pro tvorbu IS DDC a pracoviště autorské správy projektů IS DDC

v případech externích organizací smluvně vymezené části projektant autorský správce

9


10


SEZNAM POUŽITÝCH ZNAČEK A ZKRATEK CIT ČD DC DDC DKV DOP DNÚ DÚ DVM GIS GŘ GVD HIM

Centrum informační technologie České dráhy, s.o. dopravní cesta

divize dopravní cesty depo kolejových vozidel divize obchodně provozní definiční nadúsek definiční úsek jako reálná část některého traťového úseku (srv. TUDU) dopravně významné místo geografický informační systém generální ředitelství grafikon vlakové dopravy hmotný investiční majetek

hrtkm

hrubý tunokilometr

IS IZÚ JKSO JŽM MDS

informační systém integrovaný zájmový úsek Jednotná klasifikace stavebních objektů Jednotná železniční mapa ministerstvo dopravy a spojů obchodně provozní ředitelství opravna trakčního vedení personální počítač provozní jednotka paralelní definiční úsek správa dopravní cesty sériový definiční úsek

OPŘ OTV PC PJ PDÚ SDC SDÚ

SKP

Standardní klasifikace produkce

SR SW SŽE SŽG SŽT TH TNŽ TÚ TÚ DC TUDU UDÚ VJ VK VK IS VLUS

služební rukověť software správa železniční energetiky středisko železniční geodézie správa železničních telekomunikací traťové hospodářství technická norma železnice traťový úsek Technická ústředna dopravní cesty označení datového objektu „definiční úsek“ uzlový definiční nadúsek výkonná jednotka stálá vrcholová komise pro číselník TUDU vrcholová komise pro uplatnění souboru TUDU v IS ČD vlakový úsek

vlkm žst.

vlakový kilometr železniční stanice

11


12


ÈÁSTPRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ 1.

2.

Předpis ČD M 12 pro "Jednotné označování tratí a kolejišť v IS ČD" (dále jen předpis) obsahuje základní ustanovení, upravující metodiku: • základního popisu železniční sítě tratí a kolejišť ČD a jejich dílčích částí, • vzájemných převodů mezi různými systematikami popisu sítě tratí a kolejišť, používanými v informačních systémech (IS) jednotlivých služebních odvětví, • postupů pro vytvoření a aktualizaci číselníkových souborů popisu sítě tratí. Předpis je závazný pro: a) všechny organizační složky ČD, udržující, zpracovávající a využívající: • celosíťové průřezové (vazební) číselníkové soubory, vztahující se k popisu sítě tratí a kolejišť, • pasportní evidence zařízení železniční infrastruktury, • všechny jiné datové základny, které výše uvedené soubory využívají. b) všechny externí organizace, které pro ČD řeší a realizují projekty: • výstavby a údržby investičního majetku železniční infrastruktury, • informačního systému ČD. Tato povinnost musí být vždy zabezpečena ve smlouvě s příslušným zhotovitelem, a to odpovědným pracovníkem zadavatele ČD a v rozsahu, přiměřeném danému problému.

3.

4.

5.

6. 7.

V míře dané zvláštními ujednáními, se zásady uvedené v předpisu uplatňují i při komunikaci IS ČD s těmi informačními systémy podstatného informačního okolí ČD, které ho akceptovaly (např. MDS, systému ZABAGED ap.). Veškerá data popisující trati a kolejiště ČD v rozsahu tohoto předpisu jsou určena pouze pro služební potřebu ČD. Jejich případné využití pro jiné účely proto musí být předmětem zvláštního posouzení a v souladu s příslušnými služebními předpisy. Podrobný popis pravidel konstrukce elementárních prvků tratí, řešení sporných a nejednoznačných případů, postupy při změnách a postupy automatizační podpory vedení jejich evidence jsou uvedeny ve služební rukověti SR 12 (M) a navazující dokumentaci projektu automatizační podpory. Základní pojmy definované předpisem a pojmy související jsou obsahem přílohy 1, podrobnější vysvětlení jejich náplně a komentář k případům jejich nejednoznačností jsou uvedeny v příloze 2. Dnem nabytí účinnosti této novely se ruší platnost předchozího znění předpisu, platného s účinností od 1.9.1995. - 8. na dodatky

13


ÈÁST DRUHÁ ZÁKLADNÍ POSTUPY POPISU TRATÍ Kapitola I. Hlavní zásady 9. Pro potřeby pasportních, evidenčních a provozně - ekonomických úloh IS ČD (resp. jejich projektů automatizační podpory) mohou být v rámci IS ČD definovány takové systematiky popisu sítě tratí a kolejišť, které nejlépe vyhovují cílům a potřebám jednotlivých odvětví ČD. Přitom jsou rozlišovány celkem tři stupně přesnosti popisu tratí a jejich funkčně podstatného okolí: • síť tratí a kolejišť, umožňující získat základní přehled o prostorovém rozmístění tratí a kolejišť a jejich základních parametrech pro potřeby vrcholového řízení rozvoje a využití sítě tratí a kolejišť z globálních hledisek přepravních, dopravních, investičních a všeobecně ekonomických, • síť kolejí v dopravním smyslu (kolejových tras), poskytující hlavní podklady zejména pro provozní řízení především dopravních procesů, • síť jednotlivých prvků a zařízení tratí, postihující především na problematiku jejich správy. 10. Společnou vztažnou metodikou pro všechny popisy sítě tratí a kolejišť, umožňující jejich vzájemný převod a základní lokalizaci objektů sítě kolejí a jejich podstatného okolí, je popis tratí a kolejišť pomocí definičních úseků (dále DÚ). 11. Ostatní metodiky popisu tratí se na metodiku popisu pomocí systému DÚ převádí: • pomocí účelově sestavených množin DÚ - definičních nadúseků, • pomocí hodnot kilometrické polohy charakteristických bodů objektů kolejišť (začátků, konců ap.) v rámci příslušného definičního úseku, • pomocí identifikačních položek jednotlivých objektů. Přehled úrovní přesnosti zobrazení a popisu prvků tratí a kolejišť a způsoby sestavení definičních nadúseků jsou uvedeny na obr. 3 příl. 2. 12. Popis tratí a kolejišť pomocí DÚ se vztahuje, kromě tratí a kolejišť ve správě ČD, i na ostatní trati a kolejiště obsluhované náležitostmi ČD a ve zvlášť určených případech i na jiné trati a kolejiště. Přehled všech možných skupin evidovatelných DÚ je uveden v příl. 2. obr. 4. 13. - 15. na dodatky

Kapitola II. Definiční úsek 16. Definiční úsek, tvořený vymezenou částí prostoru okolí určené kolejové trasy (viz též čl. 19 příl. 1), je základní evidenční a identifikační jednotkou, určenou číselníkem definičních úseků, která umožňuje: • rozčlenit železniční síť z hledisek: ∗ geometrických, resp. topologických, ∗ provozně - technických (jak z hledisek infrastruktury, tak dopravy a přepravy), ∗ správních (včetně vlastnických) a jiných obecně ekonomických. • vyjádřit lokalizaci objektů tratí a jejich podstatného okolí v pasportních a provozně ekonomických evidencích. 17. Pro potřeby zákresu na mapách a schématech lze definiční úsek vyjádřit metodami, uvedenými v čl. 55 až 61, podrobněji upravenými ve služební rukověti SR 12 (M) a dokumentovanými v jejích přílohách, jako plochu průniku prostoru tvořícího DÚ se zemským povrchem. 18. Z hledisek evidence v sobě definiční úsek zahrnuje, kromě části zemského povrchu, i všechny nemovité objekty a zařízení ČD i cizích správců, které do něj územně spadají. V tomto smyslu slouží i pro evidenci geodetické dokumentace, pasportizaci a další postupy technicko - ekonomické a provozní evidence. 19. Předmětem evidence DÚ jsou kromě aktivních kolejišť i kolejiště dočasně pasivní (např. oddělená od zbytku železniční sítě odmontovanou výhybkou, červeným terčem apod.), na nichž však jsou stále umístěna zařízení ve správě organizačních složek železniční infrastruktury ČD. 20. V rámci DÚ je vždy definováno jediné a jednoznačně rostoucí podélné statistické staničení. Ke skokům ve staničení může docházet: a) v hraničních bodech DÚ libovolně,

14


b) uvnitř DÚ jen ve směru nahoru tak, aby byl údaj o staničení každého bodu v celém DÚ jedinečný. 21. Při určování hranic DÚ a definování podélného statistického staničení, se zpravidla stanoví některá kolejová trasa v DÚ obsažená jako jeho reprezentant. V případech dvojkolejných tratí je v mezistaničních úsecích takovouto vztažnou kolejí vždy první kolej v dopravním smyslu, u tratí tříkolejných kolej nultá. U vícekolejných tratí stanoví vztažnou kolej hlavní geodet ČD. 22. - 23. na dodatky

Kapitola III. Vlastnosti definičních úseků 24. Pro použití v cílových úlohách IS ČD mohou být jednotlivým DÚ přiřazovány vhodné vlastnosti, charakterizující daný DÚ resp. trati a kolejiště v něm obsažené, jako informační jednotku z hledisek sledovaných danou úlohou. Tím dochází k rozšíření základního číselníku DÚ na číselníkový soubor popisu tratí pomocí TUDU. Toto zobecnění je m.j. spojeno s rozdělením dělby zodpovědnosti za správu základních a rozšiřujících dat o TUDU různými gestory (viz část čtvrtou). Tato dělba odpovědnosti přitom nemá žádný vztah k technicko - informační realizaci softwarové podpory správy souboru TUDU, která je jednotná pro všechny účastníky správy souboru TUDU. 25. Základní atributy souboru TUDU jsou popsány kódovníky, uvedenými v SR12 (M) příl. 1 kap. 1. Rozšiřující vlastnosti DÚ resp. tratí a kolejišť v nich obsažených jsou uvedeny v SR12 (M) příl. 1 kap. 2 a 3. Správa všech těchto kódovníků je podřízena obecným pravidlům práce s kódovníky v IS ČD. 26. Technické, ekonomické a provozní atributy, přiřazované DÚ jsou chápány jako účelové generalizace vlastností definované pro úroveň tratí, vycházející z podrobnějších charakteristik, uváděných v příslušné pasportní nebo jiné provozní evidenci pro jednotlivé prvky a zařízení sítě tratí. Proto musí být zajištěn jejich metodický soulad a synchronní aktualizace, zajištěná v případech automatizační podpory přímým datovým rozhraním příslušné pasportní nebo jiné provozní evidence s příslušnou částí základní nebo rozšiřující správy souboru TUDU. 27. Základní geometrické vlastnosti (zejména stavební délku a geometrické charakteristiky) přebírá DÚ od kolejové trasy, která je jeho reprezentantem (vztažná kolejová trasa), případně jemu přiřazených charakteristických bodů (jde zejména o geodetické polohy začátku, konce a jiných důležitých míst). Ostatní rozšiřující vlastnosti lze převzít z dalších pasportů zařízení infrastruktury ležících v daném DÚ výběrem vhodného reprezentačního (limitního ap.) údaje (např. údaje o přechodnosti nebo prostorové průchodnosti v kritickém bodě DÚ, charakteristiky zabezpečovacích zařízení, trakce ap.). 28. K TUDU jako informační jednotce lze dále, agregací nebo jiným statistickým vyhodnocením, přiřadit libovolné vhodné údaje charakterizující části tratí (např. náklady na údržbu zařízení, souhrnnou délku a počet kolejí v DÚ apod.). Tyto údaje ani metodiky případně SW podpora jejich vyhodnocování netvoří součást správy souboru TUDU ale způsob využití souboru TUDU pro účely zpracování statistik a jiných datových základen o síti tratí ČD. Základní metodou získání tohoto typu dat je jejich překalkulace z dat, vedených pomocí jiných systematik značení tratí, které přes daný DÚ procházejí a pro něž vytváří metodika práce s TUDU vhodný převodový můstek. Jde např. o údaje o dopravených hrtkm, vlkm a počtu vlaků, zjišťovaných v metodice členění tratí dle vlakových úseků ap. (viz kap. IV a příl. 2, 3). 29. Pro potřeby některých specializovaných úloh může být DÚ dále členěn na menší (elementární) úseky. Ty pak zpravidla mají obecně jiné (podrobněji určené) vlastnosti než DÚ jako celek. Tyto úseky nemají vlastní identifikaci a s výjimkou uvedenou v čl. 28 nepodléhají centrální správě. Korektnost jejich stavu (aktualizace apod.) ve vztahu k základnímu souboru TUDU si proto musí vždy zajišťovat úloha, která je definovala. 30. Elementárním úsekem DÚ ve smyslu čl. 27 je zejména část DÚ, náležející do správy určité organizační složky ve smyslu předpisu ČD SR71. Takto definovaný úsek má význam pro: • vymezení okruhu odpovědnosti za stav zařízení v daném elementárním úseku, • zpracování dat technicko - ekonomické evidence, kombinující lokalizační a organizační princip. Z uvedených důvodů je vazba mezi obsahem SR71 a souborem TUDU podporována z úrovně centrální správy číselníku TUDU. 31. - 32. na dodatky

Kapitola IV. Definiční nadúseky 33. Pro potřeby vzájemných převodů různých systematik popisů sítě tratí (např. dle vlakových úseků, tratí dle GVD, území rozsáhlejších prvků HIM mimo železničního svršku ap.) lze definovat libovolné množství agregací DÚ, které

15


se označují jako definiční nadúseky (DNÚ). Těmto nadúsekům lze přiřazovat samostatné vlastnosti a charakteristiky. 34. Definiční nadúseky musí být vždy formulovány ve smyslu definice 21 příl. 1 tak, aby byly zajištěny: • jejich vzájemná korektní převoditelnost, • sčítatelnost těch jejich vlastností, u nichž má věcný význam, • případná překalkulace údajů vztažených k jednotlivým DÚ. 35. Jednotlivé DÚ mohou být v DNÚ uspořádány sériově (liniový DNÚ) nebo paralelně (plošný DNÚ) a mohou jim být při zařazení do DNÚ přiřazeny vlastnosti, umožňující různé operace s hodnotami sledovaných vlastností (překalkulace ap.). 36. Elementárními definičními nadúseky, zavedenými tímto předpisem a podporovanými základními postupy správy souboru DÚ jsou:

37.

38. 39.

40. 41.

42. 43.

• definiční úsek, • traťový úsek, • uzlový definiční nadúsek. Traťový úsek (TÚ - viz čl. 24 příl. 1) je množinou DÚ, uspořádanou dle stavebně - technických a historických hledisek do základní linie, tvořené převážně sériovými mezistaničními a staničními DÚ, pro níž je definováno společné statistické staničení (s možnou výjimkou ve smyslu čl. 20). Tato linie může být v dopravně významných, případně i jiných místech doplněna navazujícími plošně uspořádanými paralelními úseky. Z důvodů uvedených v čl. 36 se TÚ liší od jakýchkoli jiných definičních nadúseků, a proto také jeho označení tvoří první část identifikace všech DÚ, které ho společně vytvářejí. Uzlový DNÚ slouží pro zařazení (identifikaci) objektů ČD a nákladů s nimi spojených k danému dopravně významnému místu jako celku. Zásadně není určen k vyjadřování polohy objektů pomocí údajů o staničení, které se váží k DÚ. Proto se u uzlových DÚ neuvádí kilometrická poloha začátku ani konce. Označení TÚ ani DÚ nemají charakter třídícího klíče v jakémkoli smyslu. Skutečné pořadí DÚ v TÚ je určeno výhradně způsobem uspořádání seznamu DÚ, podrobněji popsaném v SR12(M). Speciálním definičním nadúsekem je ekonomický definiční úsek, pomocí něhož je definováno určité zájmové místo (zakázka), sledované v ekonomických evidencích. Jednoznačné propojení tohoto DNÚ k pasportně evidovaným prvkům, které spadají do DÚ, a které (resp. která) takové DNÚ tvoří, musí být realizováno prostřednictvím příslušné pasportní evidence. Korektní správu souborů DNÚ nedefinovaných tímto předpisem a jejich vztah k aktuálně existujícímu, případně historicky archivovanému základnímu souboru TUDU musí vždy zajistit úloha, která je definuje. - 44. na dodatky

Kapitola V. Staničení kolejí a tratí 45. V provozní a evidenční praxi ČD mohou být definovány různé systémy staničení tratí, odlišující se vzájemně přesností, počátkem, průběhem osy staničení a jinými charakteristikami. Pro potřeby informačního systému, popisovaného tímto předpisem, je jednotně používáno statistické staničení, spojené se systémem TÚ. Vlastnosti jiných systémů staničení jsou předmětem jiných předpisů. 46. Z hlediska přesnosti lze rozlišit dvě úrovně systému staničení: a) v cílovém stavu korektního systému staničení tratí, definovaného pro potřeby geodetické resp. projekční, je vzdálenost kolmých průmětů dvou charakteristických bodů koleje dána součtem přímkových a křivkových úseků projektované osy koleje (resp. osy staničení), měřených s maximálně dosažitelnou přesností (centimetr až milimetr), b) pro účely pasportizace a popisu tratí (včetně vyhodnocování statistik o tratích) se polohy bodů uvádějí v rámci tzv. statistického 1 staničení s přesností na metr. Pro účely popisu jiných systémů členění sítě tratí mohou být definována provozní staničení, odvozená od některého z výše uvedených systémů.

47. Evidenčním nositelem údajů o statistickém staničení je osa vztažné kolejové trasy, jejíž počátek a konec jsou určeny v evidenci TÚ. 48. Pouze ve smyslu pomocného prostředku lze přiřadit k hodnotě statistického staničení charakteristického bodu železniční dopravní cesty: 1

Systémy statistického resp. provozního staničení z výše uvedených důvodů v žádném případě nenahrazují státní geodetický systém nebo jeho transformace, určené pro potřeby projektování staveb, digitálního mapování a geodetických kontrolních měření na železniční dopravní cestě. 16


• vodorovnou vzdálenost tohoto bodu od osy staničení v její okamžité poloze s údajem levé či pravé orientace vzhledem ke směru růstu hodnot staničení, • rozdíl výšky (resp. hloubky) charakteristického bodu a nepřevýšeného temene kolejnice. Obě hodnoty jsou měřeny v rovině kolmé k ose koleje a procházejí určovaným charakteristickým bodem. 49. V systému statistického staničení se udávají hodnoty polohy charakteristických bodů ve tvaru: xxx,x + yyy kde xxx,x je údaj, uváděný na nejbližším staničníku v kilometrech yyy je absolutní vzdálenost (i záporná) průmětu polohy charakteristického bodu od staničníku, udávaná v metrech (výjimečně může být i větší než 100 m). 50. Jednotlivé SW produkty IS ČD mohou pro své účely využívat kromě uživatelsky orientovaných systémů staničení, definovaných některým předpisem (z hledisek SW produktu externích) i vhodně zvolené systémy interního staničení. Mezi oběma typy systémů však musí být zaručen vztah, odpovídající požadované přesnosti zpracování dat v daném SW produktu. 51. Zajištění vztahu takto definovaného interního systému staničení k systému externího staničení dle čl. 50 musí být zajištěno úlohou, která ho používá. 52. - 54. na dodatky

Kapitola VI. Hranice definičních úseků 55. Při určování hranic definičních úseků jsou rozhodující základní kritéria, obsažená ve čl. 16 - 20 a 24 tohoto předpisu. 56. Definiční úsek začíná (končí) ve směru růstu staničení vztažné kolejové trasy vždy: a) na hranici: • státu, • vlastníka (resp. správce) příslušné části dopravní cesty, • traťového úseku, b) na fyzickém nebo administrativně určeném konci vztažné kolejové trasy, resp. v případě kusých kolejí ve stanoveném prodloužení osy koleje, c) na hranici DVM na prvé výhybce ve směru pohledu z širé tratě, a to s ohledem na její uložení do koleje na té její části (začátku nebo konci 2 ), která bezprostředně navazuje na předchozí úsek trati, d) v místě změny soustavy trakčního napájení, e) výjimečně i v jiném místě, schváleném příslušným orgánem. 57. Po stranách je definiční úsek vymezen: • sousedícím definičním úsekem, • administrativně určenou hranicí, ležící zpravidla v úrovni ochranného pásma dráhy. 58. Ve směru vertikálním je prostor, zahrnovaný do definičního úseku, určen: • výškou resp. hloubkou posledního objektu nebo zařízení, které má význam pro evidenci, • případným mimoúrovňovým křížením s jiným definičním úsekem. 59. Dále se uplatňují následující pravidla: a) jednotlivé definiční úseky na sebe navazují pouze ve stanovených styčných plochách a vzájemně se neprolínají, b) údaj o kilometrické poloze (hodnota externí souřadnice statistického staničení v podélném směru) charakteristických bodů tratě a jejího podstatného okolí má význam pouze ve spojení s údajem o definičním úseku, c) údaje kilometrické polohy charakteristických bodů různých traťových objektů uváděné v systému statistického staničení (externí polohy) mají pouze informativní a lokální význam a nelze je využít při stanovování délek liniových zařízení. K tomuto účelu lze použít s přiměřenou přesností pouze některou z korektně určených interních souřadných soustav, zavedených v projektech investiční výstavby zařízení, v GIS nebo pasportech, d) pro účely pasportizace a úloh řešených v úrovni tratí se externí kilometrická poloha zaokrouhluje vždy na celé metry tak, že u fyzicky navazujících prvků je v případě, že v daném bodě není skok ve staničení, poloha konce jednoho prvku totožná s polohou začátku druhého prvku, 3 2

Začátek resp. konec výhybky je určen v dispozičním plánu příslušného typu výhybky. 17


e) pro určení hranic traťových úseků a dalších agregovaných identifikací tratí, které lze vyjádřit pomocí seznamu DÚ (vlakových úseků apod.), platí výše uvedené zásady určování hranic DÚ přiměřeně účelu navržené identifikace a způsobu jejího vyjádření pomocí DÚ, f) výjimečně se může DÚ skládat z místně oddělených částí, splňuje-li podmínky: • jedinečnost identifikace, • shody parametrů systému staničení v obou oddělených částech (počátek, směr růstu), • všechny oddělené části musí mít shodné základní typové atributy DÚ uvedené v příl. 1 SR 12 (M) (např. provozní účel, správce). 60. V případech, kdy o určení hranice definičních úseků nerozhodují jen základní prostorová pravidla, se tyto hranice určují dle provozně - technických a ekonomických potřeb všech služebních odvětví ČD, které kolejiště a objekty obsažené v daném definičním úseku spravují a provozně využívají tak, aby bylo možno ostatní způsoby popisu tratí a kolejišť vyjádřit postupem dle čl. 10. 61. Postupy při řešení sporných a nejednoznačných případů při stanovení DÚ a jejich změn jsou upraveny organizačně v čl. 89 a příloze 4 tohoto předpisu a ve služební rukověti SR 12 (M) . 62. - 64. na dodatky

ÈÁST TŘETÍ ZÁKLADNÍ POSTUPY POPISU KOLEJIŠŤ Kapitola I. Všeobecná pravidla 65. Pro potřeby provozních, ekonomických a pasportních evidencí mohou být jednotlivé objekty tratí a kolejišť ČD definovány jako různé informační entity. Ty mohou být v rámci každé z takovýchto evidencí jednoznačně určeny pomocí vzájemně různých identifikátorů. K tomu, aby mohla být vyjádřena totožnost takto různě definovaných entit, musí informační věta každé z nich obsahovat předepsaný společný klíčový údaj. 66. K tomu, aby mohl být libovolný objekt železniční infrastruktury ČD definován jako entita, náležející k některé trati resp. kolejišti, musí informační věta takovéto entity obsahovat identifikátor toho DÚ, v němž se nachází jeho charakteristický bod, určující lokalizaci objektu. 67. Popis objektů, které tvoří prvky tratí a kolejišť dle čl. 65, se dále řídí zásadami: a) identifikace stavebních objektů tratí a kolejišť je z ekonomických hledisek stanovena předpisy SR74 (Sei) "Třídění a odepisování hmotného a nehmotného investičního majetku" a Sei 2/300a "Evidence hmotného a nehmotného majetku" - příloha č.2. Je určena inventárním číslem. Údaj o umístění v definičním úseku a dopravní označení prvku jsou z tohoto hlediska pouze informativní. b) pro potřeby dopravního provozu jsou kolejové trasy a výhybky identifikovány dle předpisu D2 resp. D5 bez ohledu na jejich umístění v DÚ. Bez udání DÚ však není tato identifikace jednoznačná v rámci celé sítě. Metoda jejich pasportní identifikace je uvedena v čl. 71. c) identifikace stavebních prvků tratí a kolejišť je z technických hledisek stanovena příslušnými pasporty železniční infrastruktury. Je jednoznačná jen s udáním DÚ, v kterém příslušný objekt leží. 68. - 69. na dodatky

Kapitola II. Kolejová trasa 70. Základem pro vyhodnocení pasportních dat z dopravních a dalších hledisek, vyžadujících data o geometrických a topologických souvislostech kolejí v dopravním smyslu, je popis kolejových tras. Tento popis je tvořen uspořádaným seznamem všech objektů, které danou trasu tvoří. 71. V pasportní evidenci železničního svršku je kolejová trasa identifikována shodnou metodou jako jednotlivé koleje s tím, že: a) pasportní identifikaci, případně charakteristiky, které popisují vlastnosti kolejové trasy, určí správce pasportu v dané správcovské jednotce ČD, která má dané kolejiště ve správě podle reprezentanta celé koleje v dopravním smyslu, v případě staničních kolejí s ohledem na údaje uváděné ve staničních řádech, 3

Právě tím se zásadně liší přesnost lokalizačních údajů pasportů od přesnosti těchže údajů v projekční a geodetické dokumentaci. 18


b) návaznost na fyzické pokračování dané kolejové trasy v sousední správcovské jednotce ČD nebo jiného správce či vlastníka, která může obecně použít jinou identifikaci, musí být zajištěna zvláštní datovou vazbou. Údaje o prvcích, tvořících rozhraní kolejových tras, získá každý správce od sousedního správce daného objektu vzájemnou výměnou dat. 72. Z kolejových tras se skládají kolejové sítě a dopravní trasy. 73. Dopravní trasu tvoří uspořádaný seznam kolejových tras, případně i překračující hranice jedné správcovské jednotky, navazujících na sebe v počátečních resp. koncových bodech tak, že se žádný z těchto bodů neopakuje. Pokud na sebe dvě kolejové trasy navazují ve více než jednom bodě, vzniká kolejová síť (viz kap. V SR 12 (M)). 74. Začátek a konec koleje a tedy i kolejové nebo dopravní trasy může být určen: • stykem přiléhající výhybky nebo výhybce podobnému zařízení, • fyzickým koncem koleje, • administrativně určeným koncem koleje (hranice státu, obvodu dráhy apod.). 75. Z technického hlediska jsou začátek a konec koleje (kolejové trasy) záměnné. Liší se pouze polohou ve smyslu staničení, které je u začátku vždy dáno nižší hodnotou. 76. - 78. na dodatky

19


ÈÁST ČTVRTÁ ORGANIZAČNÍ ZÁSADY Kapitola I. Uplatnění pravidel předpisu v IS ČD 79. Uvedené metodické zásady se prolínají celým IS s.o. ČD a vytvářejí předpoklady pro korektní transformace dat mezi jednotlivými odvětvími. Proto je jejich dodržování naprosto nezbytné nejen v automatizované části, zpracovávané dle předpisu ČD M55, ale přiměřeně obsahu i ve všech ostatních, dosud automatizovaně nepodpořených dokumentacích, v nichž je popisován stav a rozložení sítě tratí ČD (vč. dokumentace investiční výstavby a vztahů dokumentací DDC a DOP). 80. Soubor DÚ, vytvořený dle zásad tohoto předpisu a doplněný o další technická pravidla práce s číselníkovými soubory, je začleněn do systému správy číselníků IS ČD a jeho jednotlivé položky a kódovníky do datového sborníku ČD. 81. Za uplatnění uvedených zásad, umožňujících jednoznačnou konverzi libovolné metodiky popisu sítě tratí ve směru k systematice DÚ, odpovídá vždy navrhovatel nové systematiky resp. správce současné systematiky. Navržené úpravy a konverze musí projednat s příslušným gestorem a správci datového modelu. 82. Vrcholovým koordinátorem tvorby a údržby číselníkového souboru definičních úseků je odbor informatiky a programu CEDRIS GŘ ČD. Ten dále: • jmenuje složení komisí, které provádějí činnosti dle stanovených statutů (příl. 4), • určuje pravomoci a kompetence ostatních subjektů správy souboru DÚ, vč. složek, provádějících kontrolu stavu souboru a výkonu jednotlivých funkcí jeho komplexní správy, • organizuje spolupráci všech ostatních odborných útvarů ČD, které vykonávají na základě tohoto pověření jednotlivé metodické a technické činnosti. 83. Hlavním gestorem obsahu souborů, vedených dle předpisu M12 je Technická ústředna DC, zajišťující veškerý servis související s aktualizací dat souboru TUDU a organizační zajištění zabezpečení základní správy souboru TUDU. Dílčími gestory provedení činností dle kap. IV, zajišťujícími rozšířenou správu dat souboru TUDU jsou dále v rozsahu svých kompetencí: a) hlavní geodet ČD sledující soulad lokalizačních údajů v rámci celého IS ČD a součinnost s IS Železniční geodézie, b) jednotlivé sekce DDC, sledující soulad dat TUDU s údaji o skutečné (projektované) lokalizaci jednotlivých zařízení a vlastnostech přenášených z pasportních dat k popisu tratí, c) stálé odborné komise ustavené dle čl.89 a následujícími zabezpečující uplatnění hledisek odborností dopravy a přepravy dle místních podmínek, d) CIT Praha, který je stanoven současně distributorem souboru, sledující návaznosti souboru TUDU na ostatní celosíťové číselníkové soubory, e) jiné odborné útvary resp. komise, určené k vymezeným činnostem (např. gesci definic různých typů DNÚ, vztahu k dalším celosíťovým číselníkům - zejména SR71 a SR72, popisu provozních a ekonomických atributů TUDU resp. DNÚ, použitých názvů dopraven ap.) vrcholovým koordinátorem. 84. Za udržení aktuálnosti stavu všech datových souborů pasportních evidencí zařízení kolejišť a popisu kolejových tras tak, aby odpovídaly skutečnosti, jsou odpovědné: a) všechny správcovské jednotky ČD (správci příslušných souvisejících evidencí). Ty jsou v případě stavebních, vlastnických nebo organizačních změn povinny předkládat v termínech, předepsaných v příslušném organizačním opatření GŘ, ke schválení návrhy aktualizace číselníku DÚ resp. označení prvků kolejišť, b) ostatní útvary GŘ ČD, DOP a DDC a jimi řízené organizace, v nichž vznikají potřeby k aktualizacím uvedeného okruhu dat.

85. Tyto útvary jsou povinny předkládat potřebné podklady odpovědným správcům včas a v zaručené kvalitě hlavnímu gestorovi cestou stálých odborných komisí. Schéma datových, informačních a řídících toků mezi zúčastněnými organizačními složkami a komisemi je uvedeno v příloze 5. 86. Orgánem, který v rámci své činnosti prověřuje soulad skutečného a evidovaného stavu popisu železničních tratí je TÚDC, pracoviště měřících vozů, a to v rozsahu, určeném ve služebním předpise SR103/4. Soulad skutečného a evidovaného stavu popisu ostatních kolejišť, které nejsou předmětem těchto měření musí být zajišťován pomocí

20


informačních rozhraní mezi souborem TUDU a pasportními evidencemi, v jejichž rámci je definována lokalizace zařízení ČD. 87. - 88. na dodatky

Kapitola II. Stálé odborné komise pro správu popisu tratí 89. Pro tvorbu a aktualizaci číselníku TUDU v rozsahu základních vlastností (viz část druhou kap. III) jsou v dále uvedených úrovních jako orgány, v nichž je zabezpečována součinnost koordinátora s hlavním a dílčími gestory, distributorem a ostatními složkami ČD zřízeny stálé pracovní komise. Ty zajišťují jednotlivé pracovní kroky správy číselníku TUDU: a) odborné komise - v úrovni SDC resp. v případě potřeby v úrovni velkých uzlových stanic: • základní rozhodování o členění sítě tratí a kolejí v uzlech a přilehlých tratích s ohledem na potřeby: ∗ infrastruktury ve správě DDC resp. DOP, zejména z hledisek polohy a topologie tratí a správy zařízení, ∗ dopravního provozu z hledisek technologie využití kolejišť, ∗ ekonomiky z hledisek cenových, vlastnických ap. • základní posuzování výjimek dle požadavků jednotlivých služebních odvětví, b) vrcholová komise - v úrovni GŘ ČD: • metodiku a řešení sporných případů vč. autorizovaného výkladu uvedených pravidel ve složitých nebo sporných případech • posuzování výjimek na základě podnětů z komisí nižší úrovně, • kontrolu postupu a aktuálnosti evidence, resp. návrh sankcí. 90. Ve své činnosti se komise řídí statutem, uvedeným v příloze 4 tohoto předpisu a spolupracují s dalšími orgány resp. komisemi, které se na využití souboru TUDU podílejí. 91. - 93. na dodatky

Kapitola III. Automatizační podpora správy souboru TUDU 94. Pro potřeby základní i rozšířené správy souboru TUDU a souborů na něj bezprostředně navazujících (zejména jde o soubor traťových úseků TÚ a související kódovníky), činnosti odborných komisí a využití dat o DÚ ve všech částech IS ČD jsou zpracovány projekty automatizační podpory, zahrnující:

95.

96. 97.

98.

• databázovou část, • schválené formy podpory grafického zobrazení DÚ jako: ∗ lomených čar - přehledové (schematické) vyjádření DÚ, ∗ plošné zobrazení vč. hranic - GIS se zaručenou vazbou na IS železniční geodézie. Detailní přiřazení prvků zařízení ČD do jednotlivých DÚ, a tím i přesné hranice DÚ, jsou přesně určeny pouze obsahem jejich tabulkového (databázového) popisu. Jakékoli grafické prezentace DÚ a pasportních evidencí mají tedy z tohoto hlediska jen informativní platnost. Pracovní postupy automatizační podpory správy souboru DÚ a jeho využití v jednotlivých aplikačních úlohách musí být vždy uvedeny v příslušné provozní dokumentaci daného SW produktu. Za souhlas obsahu provozní dokumentace SW produktů s tímto předpisem odpovídají řešitel (je-li organizační složkou ČD nebo smluvně zavázán), gestor (zadavatel) příslušného SW produktu, případně jiný subjekt individuálně určený koordinátorem IS ČD. - 100. na dodatky

Kapitola IV. Pracovní postupy správy souboru TUDU 101.

Při tvorbě a údržbě číselníku DÚ musí být: a) stanoveny prostorové hranice a identifikátory jednotlivých DÚ tak, aby byly vyhovovaly zásadám tohoto předpisu, b) tyto hranice zaměřeny a zaznamenány v různých druzích mapové dokumentace, cílově v JŽM, c) sestaven příslušný číselníkový soubor TUDU a určeny hodnoty atributů, vyjadřujících jeho vazby na jemu odpovídající číselníky (SR70, SR70P, SR71, SR72, S66 atd.). Přitom jde zejména o:

21


• správné označení názvu začátku a konce, • určení odpovědné správcovské jednotky ČD, • hodnoty vybraných (charakteristických) technických parametrů. Podrobnější popis pracovních postupů správy základních i rozšiřujících dat souboru TUDU je uveden v SR12(M). 102.

Návrhy na úpravy číselníkového souboru TUDU a souborů s ním bezprostředně souvisejících předkládají jejich navrhovatelé z úrovně správců zařízení (výkonné jednotky ap.) cestou odborných komisí SDC, navrhovatelé z úrovně divizí a GŘ cestou vrcholové komise hlavnímu gestorovi, který je členem VK. VK následně všechny předložené návrhy ve spolupráci s hlavním gestorem projedná a předloží ke schválení vrcholovému koordinátorovi. 103. Aktuální stav číselníkového souboru TUDU musí být pravidelně kontrolován oproti aktuálnímu stavu kolejišť všemi organizačními složkami, které se zabývají technicko - ekonomickou evidencí tak, aby nebyly narušeny funkce žádné z informačních agend, které jeho data využívají pro zajištění provozních potřeb. 104. Jakékoli rozdíly skutečného a evidovaného stavu musí být upraveny v nejkratších možných termínech. Z těchto důvodů: • distributor předává do sítě (na koncová pracoviště) schválený číselník průběžně v termínech skutečné realizace změny, která vedla k aktualizaci (např. dnem uvedení stavby do provozu), • hlavní gestor ∗ připravuje data pro distributora v měsíčním předstihu v pravidelných intervalech, stanovených vrcholovým koordinátorem, ∗ po jejich schválení je předává ve stanovené formě distributorovi, • všichni navrhovatelé (čl. 81 a 84) předkládají své návrhy ke schválení v okamžiku rozhodnutí o změně vedoucí k aktualizaci souboru TUDU (schválení projektu, vydání příslušného organizačního opatření ap.) tak, aby bylo možno důsledky této změny včas projednat a schválit. 105. Postup schvalování předložených návrhů v úrovni vrcholové komise je určen kompetencemi jednotlivých dílčích garantů. 106. Postupy komplexní správy číselníkového souboru, vč. jeho distribuce ve stanovené formě stanovenou technologií do všech pasportních a jiných evidencí ke konečnému informačnímu využití, jsou uvedeny ve specializovaných informatických předpisech. 107. - 109. na dodatky

22


ÈÁST PÁTÁ PŘECHODNÁ USTANOVENÍ 110.

S ohledem na stav a nutný souběh ekonomických a pasportních dat je po přechodnou dobu, omezenou rozhodnutím ředitele ekonomického útvaru DDC, přípustné pro ekonomické evidence (ve smyslu ekonomických nadúseků) použití číselníku DÚ, vyhlášeného ekonomickým útvarem DDC. 111. Na přechodnou dobu určenou hlavním geodetem, se povoluje využití původního M20/3 pro vedení geodetické dokumentace. 112. Do doby vydání specializovaného předpisu o staničení tratí se povoluje využit v pasportních evidencích stanovené kolejové trasy jako reprezentanta korektní osy staničení. 113. - 115. na dodatky

23


ÈÁST ŠESTÁ ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ 116. Tento předpis nabývá účinnosti dne 1. 7. 1997. 117. Výjimky z tohoto předpisu povoluje ředitel odboru informatiky a řízení programu CEDRIS GŘ ČD, Praha.

24


25


PŘÍLOHY

26


27


OBSAH PŘÍLOH 1.

Základní a související pojmy.

2.

A. Všeobecné pojmy B. Základní pojmy popisu tratí a kolejišť dle předpisu M12 C. Vybrané související termíny z dopravního řádu drah (vyhl. č.173/1995 Sb.) D. Vybrané související termíny z okruhu dopravy definované v předpisech ČD (zejména D2), neuvedené nebo odchylné od části C Upřesnění rozsahu popisu sítě železničních tratí a kolejišť v IS ČD.

3. 4. 5. 6.

1. Úvodní poznámka 2. Komentář k ustanovením předpisu 2.1. Pojmy trať, kolejiště, kolej a definiční úsek 2.2. Správa a vlastnictví tratí a kolejišť, evidovaných v IS ČD 2.3. Vlastnosti a členění DÚ 2.4. Staničení 2.5. Organizační a všeobecně informační souvislosti 3. Schémata Zásady rozkalkulace údajů o tratích vedených dle metodik provozních evidencí popisu tratí na jednotlivé DÚ. Statut stálých odborných komisí pro tvorbu a údržbu číselníkového souboru TUDU. Schéma toku dat a řídících vztahů při zpracování číselníkového souboru definičních úseků. Související předpisy.

28


29


Příloha 1

ZÁKLADNÍ A SOUVISEJÍCÍ POJMY

30


31


Pojmy uvedené v této příloze jsou pro potřeby předpisu M12 z důvodů déle komentovaných v příl. 2: • převzaty z ostatních souvisejících předpisů (s případnou terminologickou poznámkou), • nově definovány. V uvedeném znění jsou použity a dále rozvedeny v jednotlivých článcích předpisu a jeho služební rukověti.

A. Všeobecné pojmy 1.

2. 3. 4.

Správcovská jednotka je taková výkonná resp. organizační jednotka ČD, které byla svěřena určitá část zařízení ČD za účelem: • výkonu správy majetku státu ve správě ČD v ekonomickém a právním smyslu, • dohlédací činnosti, včetně vedení příslušné evidence a výkazů, • plánování údržby a oprav na základě technické diagnostiky a úkolů řídících orgánů, • realizace vymezené části údržby a opravných prací, • zadávání prací dodavatelům, kontroly jejich provádění a kvalitativní a kvantitativní přejímky. Správcovská jednotka je vždy hospodářským střediskem a účtující jednotkou. Organizačně se člení na správy dle odbornosti a provozní jednotky, ekonomicky na nákladová střediska. Evidence je činnost nebo výsledek činnosti, shrnující jistým předepsaným způsobem poznatky o stanoveném okruhu sociálně - ekonomických jevů. Pasportizací se rozumí účelově organizované zpracování technické, provozní a ekonomické evidence, charakterizující stav objektů (zařízení), které jsou předmětem zájmu jejich správce nebo uživatele. Pasport objektů a zařízení ČD je trvale vedený technicko - správní a plánovací dokument, obsahující základní normativně chápané charakteristické údaje o objektech a zařízeních, které jsou předmětem pasportizace.

B. Základní pojmy popisu tratí a kolejišť dle předpisu M12 5.

Železniční dopravní cestou se rozumí souhrn hmotného majetku a zařízení: • umožňujících jízdu železničních kolejových vozidel • umožňujících zajištění bezpečnosti železničního provozu a technického stavu dopravní cesty • dalších pevných staveb a zařízení, nutných pro zabezpečení pohybu železničních kolejových vozidel. 4 6. Železniční těleso je těleso tvořené železničním svrškem a železničním spodkem, sloužící bezprostředně železničnímu provozu. 7. Trať je část železniční dopravní cesty, kterou tvoří železniční těleso včetně staveb a pevných drážních zařízení mezi dvěma určenými místy. 8. Železniční síť je tvořena souhrnem jednotlivých železničních tratí na územním celku (města, regionu, státu, světadílu). 9. Dopravně významné místo je jednoznačně vymezená a identifikovaná část železniční sítě (dopravna s kolejovým rozvětvením nebo stanoviště s kolejovým rozvětvením). 10. Kolej ve stavebním smyslu je část železničního svršku, kterou tvoří dva kolejnicové pásy vhodně upevněné v předepsaných vzdálenostech na kolejnicové podpory a sloužící k vedení a nesení kolejových vozidel. 11. Kolejová trasa (kolej v dopravním smyslu) je souvislá, liniově uspořádaná část trati, bezprostředně určená k vedení a nesení kolejových vozidel, zahrnující: • koleje ve stavebním smyslu, • části výhybek, kolejových křižovatek a kolejových spojek, ležících ve směru navazujících kolejí a umožňujících souvislý pohyb vozidel, • jiná zařízení kolej nahrazující (dilatační zařízení ap.). 12. Dopravní trasa je posloupnost alespoň dvou bezprostředně navazujících kolejových tras, spojujících dopravně významná místa. 13. Kolejová skupina je plošně uspořádaná množina vzájemně propojených částí kolejových tras, sloužící určitému dopravnímu nebo technologickému účelu. 14. Kolejiště je soubor jedné nebo několika kolejových skupin v dopravně významném místě. 4

Výčet hlavních skupin těchto zařízení je pro interní použití v ČD uveden ve Věstníku Českých drah 1, 7.1.1994 č.j. 61753/93-03, pro všeobecné užití je předmětem vyhlášek Ministerstva dopravy, provádějících zákon o drahách. Tyto dokumenty však dosud v některých případech používají odlišnou terminologii. 32


15. Souběh tratí tvoří části dvou nebo více tratí vybudovaných na společném železničním tělese. 16. Kolejová splítka jsou dvě souběžné kolejové trasy, jejichž osy mají takovou vzdálenost, při níž se průjezdné průřezy obou kolejových tras vzájemně překrývají. Z pasportního hlediska je každá z nich samostatnou kolejovou trasou. Lze rozlišit dva případy : • splítka z technického hlediska je taková, kdy alespoň jeden kolejnicový pás jedné z kolejových tras leží mezi kolejnicovými pásy druhé kolejové trasy, • splítka z dopravního hlediska je taková, kdy se překrývají pouze průjezdné průřezy. 17. Staničení je lokalizační systém, odvozený z výsledků geodetických měření a projektu stavby kolejí, umožňující určení skutečné vzdálenosti kolmého průmětu charakteristického bodu daného objektu železniční dopravní cesty do osy koleje od předpisem stanoveného počátku. 18. Osa (čára) staničení je matematicky definovaná linie, jejíž charakteristické body jsou určeny v geodetickém souřadnicovém systému S-JTSK. Spojité úseky mezi charakteristickými body jsou tvořeny trasovacími prvky projektované osy koleje nebo jsou od nich odvozeny. 19. Definiční úsek (DÚ) je určená část prostoru obklopujícího danou (vztažnou) kolejovou trasu. 5 20. Elementární část definičního úseku 6 je taková část DÚ, jejíž hranice je ve směru podélného staničení vztažné kolejové trasy vymezena souřadnicemi, ležícími uvnitř intervalu hranic příslušného DÚ a ostatní hranice jsou s hranicemi DÚ totožné. 21. Definiční nadúsek je tvořen pro daný účel jednoznačně stanovenou uspořádanou množinou souvisle navazujících definičních úseků, které se mohou vzájemně dotýkat v podélném, příčném nebo v obou směrech. 22. Liniový DNÚ je takový, v němž jsou jednotlivé DÚ uspořádány tak, že mají společnou vztažnou kolejovou trasu. 23. Plošný DNÚ je takový, v němž jsou jednotlivé DÚ uspořádány za sebou i/nebo vedle sebe. 24. Traťový úsek 7 (TÚ) je definiční nadúsek, skládající se z převážně liniově (v dopravnách i plošně) uspořádané posloupnosti DÚ, jehož začátek, konec a průběh jsou přesně stanoveny číselníkem traťových úseků. 25. Mezistaniční DÚ je DÚ, ležící mezi dvěma dopravně významnými místy (zpravidla stanicemi). 26. Staniční DÚ je DÚ, zahrnující kolejiště dopravně významného místa (DVM). 27. Uzlový definiční nadúsek (UDÚ) je plošný definiční nadúsek tvořený všemi DÚ příslušného DVM, tvořícími jeden ekonomicko - evidenční celek. 28. Sériový DÚ je takový DÚ, který (s výjimkou prvního) následuje bezprostředně za předchozím sériovým DÚ v TÚ a zpravidla dodržuje průběžné staničení TÚ. 29. Paralelní DÚ (PDÚ) zahrnuje a) ve staničních kolejištích ty kolejové skupiny nebo spojky, které nesouvisejí s průběžnými kolejemi sériových DÚ, přičemž má význam jim přidělit samostatné staničení z důvodů: • geometrických, • provozně - technických nebo • ekonomických a správních, avšak není vhodné je definovat jako samostatné TÚ. 8 b) v mezistaničních úsecích tratí je PDÚ definován v případech vedení trati po dvou resp. více samostatných železničních tělesech. 30. Aktivní DÚ je takový DÚ, na němž jsou v relativně dlouhodobém období (minimálně v platnosti jednoho grafikonu vlakové dopravy) instalována provozně obsluhovaná zařízení, a které v libovolném okamžiku (mimo období nezbytné údržby) umožňuje jízdu kolejových vozidel. 31. Neaktivní DÚ je takový DÚ, který z důvodů hodných zřetele musí být součástí IS, avšak které: • ještě fyzicky neexistuje (např. jsou ve fázi projektování) nebo • sice stále obsahuje zabudovaná zařízení tratí, ale provoz na něm je již trvale nebo přinejmenším dlouhodobě zrušen (zejména z důvodů absence kolejového svršku). 5

Pravidla pro určení hranic a vlastností definičních úseků jsou předmětem tohoto předpisu a jeho služební rukověti (viz též přílohu 2). 6 Elementární část DÚ nemá vlastní identifikaci a je určena vždy účelově dle potřeb úlohy, která ji potřebuje. 7 Tento v infrastruktuře ČD dlouhodobě tradičně zavedený pojem se odlišuje od terminologie zavedené vyhláškou MDS. Srovnej „úsek trati“ a definici 47 v části C. 8 Od samostatného TÚ se paralelní DÚ liší pouze formálně identifikátorem, který naznačuje jeho příslušnost k nadřazenému TÚ a tím, že po přechodnou dobu nemusí mít osazeny staničníky. 33


32. Pasivní DÚ je takový DÚ, který neumožňuje jízdu kolejových vozidel v rozsahu aktivního DÚ, avšak rozsah jeho neprovozuschopnosti nedosáhl úrovně neaktivního DÚ. 9 33. Vlakový úsek je souvislá část železniční sítě přesně stanovená číselníkem vlakových úseků. Hranice vlakových úseků leží zpravidla tam, kde se mění rozsah vlakové dopravy. 34. Úsek trati 10 je část trati mezi dvěma libovolně určenými dopravně významnými místy. 35. Dopravní bod je místo na trati, významné z hlediska sestavy grafikonu vlakové dopravy. 36. Dopravní úsek je spojnice mezi dvěma dopravními body. 37. Charakteristický (definiční) bod objektu je bod, jehož souřadnice reprezentuje daný bodový nebo bodově aproximovatelný objekt v určitém systému zobrazení. Způsob určení charakteristických bodů u jednotlivých typů objektů je formálně vyjádřen v příslušné dokumentaci. 38. Kilometrická poloha je údaj, vyjadřující hodnotu staničení charakteristického bodu železniční dopravní cesty. 39. Skok ve staničení je úprava přerušující pravidelnost staničení, kdy v souvislém úseku trati není zajištěn jednoznačný spojitý růst kilometrické polohy ve směru osy staničení. 40. Abnormální hektometr 11 je takový úsek osy staničení, jehož délka je v dokumentaci stanovena jako odlišná od 100 m. Vyjadřuje oficiální uznání skutečnosti, že některý úsek trati z důvodů hodných zřetele neměří normativně danou vzdálenost. 41. Stavební začátek (konec) koleje je bod, ve kterém kolej začíná (končí). 42. Externí poloha charakteristického bodu je údaj staničení bodu, udávaný ve stavební a pasportní dokumentaci. 43. Interní poloha charakteristického bodu je vyjádřena souřadnicemi staničení ve směru osy koleje a osách na ní kolmých, přepočtenými vhodnou metodou z externích údajů nebo získanými objektivním měřením tak, že počátek je stanoven vždy na začátku vztažné kolejové trasy. 44. Neúseková data o liniových objektech (kolejích apod.) popisují vlastnosti a parametry objektů, které nejsou závislé na poloze (např. identifikace, délka, rozchod ap.). 45. Úseková data popisují vlastnosti objektu, které se v závislosti na poloze mění (např. rozdělení a druh pražců, konstrukce upevnění, tvar kolejnic ap.). 46. Základní data správy souboru TUDU je souhrn údajů umožňují identifikaci DÚ a popisující jeho geometrické a všeobecné vlastnosti v rozsahu kap. 1 přílohy 1 SR12(M) 47. Rozšiřující data správy souboru TUDU je souhrn údajů přiřazující TUDU jako informační entitě některé vlastnosti (viz kap. 2, 3 přílohy 1 SR12(M)), použitelné ke zpracování určených částí statistiky o tratích ČD. 48. Ostatní data přiřaditelná k TUDU jsou jakékoli jiné údaje, které lze přiřadit k entitě TUDU a nespadající do správy souborů dle předpisu M12. C. Vybrané související termíny z dopravního řádu drah (vyhl. č.173/1995 Sb.) 49. Dopravna je místo na dráze, které slouží k řízení jízdy vlaků a posunu mezi dopravnami 50. Trať 12 je vymezená část dráhy, určená pro jízdu vlaku, zpravidla rozdělená na traťové úseky mezi dopravnami s kolejovým rozvětvením a na koleje v dopravnách. 51. Stanice je dopravna s kolejovým rozvětvením a se stanoveným rozsahem poskytovaných přepravních služeb 52. Zastávka je označené místo na dráze, určené pro nástup a výstup cestujících do a z drážního vozidla, s omezeným rozsahem poskytovaných přepravních služeb 53. Tabulky traťových poměrů je pomůcka 13 obsahující seznamy a označení částí dráhy (traťové úseky) a technicko provozní údaje, rozhodné pro bezpečné provozování drážní dopravy. D. Vybrané související termíny z okruhu dopravy definované v předpisech ČD (zejména D2), neuvedené nebo odchylné od části C 9

Jde zejména o případy použití návěsti 63 „červený terč“ z důvodů nevyhovujících parametrů železničního svršku nebo spodku. 10 Tento termín nahrazuje z důvodů přesnějšího rozlišení pojem „traťový úsek“ z vyhlášky 173/95 Sb. v případech, kdy není míněn úsek přesně daný číselníkem dle def. 24. (srv. def. 47). 11 Od tohoto případu je třeba odlišit chybné umístění značky tvořící osu staničení jako chybu ve výstroji dráhy. 12 Srovnej vyjádření pojmu „traťový úsek“ v def. 24, zavedeného pro interní potřebu přesného popisu tratí. vyhl. 173/95 Sb. akcentuje dopravní význam pojmu. 13 Tabulky se sestavují pro úseky tratí dle grafikonu vlakové dopravy, nikoli pro úseky ve smyslu def. 24. 34


54. Širá trať je trať mezi dvěma sousedními dopravnami s kolejovým rozvětvením. 55. Traťová kolej je kolej (v dopravním smyslu) na širé trati. 56. Dopravna 14 je místo na dráze, které slouží k řízení jízdy vlaků a posunu mezi dopravnami. Dopravnami s kolejovým rozvětvením jsou železniční stanice, výhybny a odbočky. Dopravnami bez kolejového rozvětvení jsou hradla, hlásky, oddílová návěstidla automatického bloku a automatická hradla nebo neproměnná návěstidla, označující hranice prostorového oddílu. 57. Stanoviště je místo na dráze, které slouží k obsluze, kolejových splítek, kolejových křižovatek, nákladišť, zastávek a přejezdových zabezpečovacích zařízení. 58. Výhybna je dopravna s kolejovým rozvětvením, umožňující křižování a předjíždění vlaků; Výhybnami mohou být i kolejové spojky umožňující jízdu vlaků mezi dvojkolejným a jednokolejným mezistaničním oddílem bez možnosti křižování nebo předjíždění vlaků ve výhybnách. Na dvojkolejné a vícekolejné širé trati může být na rozkaz ředitele OPŘ zřízena výhybna a kolejové spojky mezi traťovými kolejemi. 59. Hradlo je dopravna na širé trati bez kolejového rozvětvení s poloautomatickým 15 traťovým zabezpečovacím zařízením. 60. Hláska je dopravna na širé trati bez kolejového rozvětvení a bez traťového zabezpečovacího zařízení. 61. Oddílové návěstidlo automatického bloku a automatického hradla je neobsazená dopravna na širé trati bez kolejového rozvětvení, zapojená do traťového zabezpečovacího zařízení se samočinnou obsluhou, závislou na obsazení a uvolnění traťového oddílu. 62. Odbočka je dopravna s kolejovým rozvětvením na trati, umožňující přechod vlaků z jedné trati na druhou. 63. Vlečka je dráha, která slouží vlastní potřebě provozovatele nebo jiného podnikatele a je zaústěna do dráhy celostátní, dráhy regionální nebo do jiné vlečky. Vlečky na širé trati se mohou obsluhovat buď za současného uvolnění traťové koleje nebo bez jejího uvolnění. 64. Nákladiště je místo na širé trati s odbočnou kolejí, které je obsluhováno, aniž se zpravidla uvolňuje traťová kolej. 65. Zastávka je označené místo na dráze, určené pro nástup a výstup cestujících do a z vozidla, s omezeným rozsahem poskytovaných přepravních služeb. 66. Prostorový oddíl je část trati mezi dvěma sousedními dopravnami. 67. Mezistaniční oddíl je prostorový oddíl ohraničený z obou stran stanicemi. 68. Traťový oddíl je prostorový oddíl ohraničený alespoň z jedné strany oddílovým návěstidlem.

14 15

Srovnej s def. 46. Citace je provedena dle platného vydání D2. V současnosti je již kromě poloautomatické verze k dispozici i automatické traťové zabezpečovací zařízení. 35


Příloha 2

UPŘESNĚNÍ ROZSAHU POPISU SÍTĚ ŽELEZNIČNÍCH TRATÍ A KOLEJIŠŤ V IS ČD

36


37


ÈÁSTÚVODNÍ POZNÁMKA Zásady předpisu M12 upravují postupy a metody práce informačního systému ČD jako jednotné organizace, a to v jeho automatizačně podpořené podobě, projektované pro relativně dlouhodobé období. Požadavky tohoto IS však v některých aspektech, projevujících se přinejmenším v konstrukci kvalifikačních kódovníků vlastností části tratí, překračují rozsah působnosti ČD a dotýkají se jak šířeji koncipovaného státního IS, tak skutečností, souvisejících s funkcemi zahraničních drah. Z uvedených důvodů celá koncepce popisu tratí a kolejišť ČD nutně naráží na v současnosti platnou státní legislativu a terminologii, používanou v jednotlivých služebních odvětvích a jejichž obsah a forma se navzájem liší. Souběžně dochází i k takovému rozvoji dílčích technologií a jejich terminologie, pro níž nelze předpokládat dostatečnou míru sjednocení všech dokumentací. Žádnou z těchto omezujících podmínek, nemůže předpis M12 přímo nahradit ani zcela sjednotit. Z těchto důvodů jsou v příloze 1 uvedeny nejen pojmy, které byly pro účely předpisu jednoznačně převzaty z některého z uvedených zdrojů resp. nově definovány, ale i pojmy související, které však v některých případech mohou označovat i něco poněkud jiného, než označuje pojem základní. Tyto citace nenahrazují platné nadřízené názvoslovné nebo odborné normy a předpisové úpravy. Na realizaci správy a využití datových podkladů, jejichž obsah a forma jsou předpisem upravovány, se přitom podílí značně široký okruh pracovníků různých odborností. V zájmu jednotného výkladu použitých pojmů a smyslu a interpretace popisovaných vlastností je v této příloze podáno vysvětlení a komentář k návaznostem mezi jednotlivými dílčími provozními resp. legislativními a jinými pohledy a jejich informačními obrazy, spojenými s metodikou definičních úseků. Tento výklad dále rozvíjí některé terminologické poznámky, uvedené v příl. 1, případně v jiných částech předpisu.

ÈÁSTKOMENTÁŘ K USTANOVENÍM PŘEDPISU Kapitola I.Pojmy trať, kolejiště, kolej a definiční úsek 1.

2.

3.

4.

5.

6.

Pojmy „trať“, „kolejiště“ a „kolej“ jsou z hledisek dalších ustanovení předpisu M12 zcela základní. Ve všech třech případech však lze v praxi nalézt jejich zcela rozdílné obsahy v případech, že jsou dávány do souvislosti s jejich stavební podstatou nebo provozem dráhy. Ve znění vyhlášky 173/95 Sb. je zjevně akcentováno pojetí dopravy, z hlediska stability popisu tratí a kolejišť je však vhodnější jejich chápání jako dopravních staveb ve smyslu stavebního řádu a předpisu S3. Z důvodů dlouhodobé stability IS je nezbytné rozšířit význam uvedených pojmů i na případy, kdy reálné objekty ještě fyzicky neexistují nebo z operativně - provozního hlediska již neexistují. Formulace aktivního a neaktivního DÚ (příl. 1 čl. 30, 31) přitom musí umožnit odlišit od této dlouhodobé neexistence reálných objektů od krátkodobých výluk. Pojem „trať“ je i přes jeho stavební (tedy dopravně nezávislý) obsah v základní definici, obsažené v příl. 1 čl. 7, chápán ve smyslu dopravní cesty mezi dopravnami (včetně vedení hlavních kolejí v dopravně). Ekvivalentem pojmu „trať“ pro popis ostatních částí dopraven je proto pojem „kolejiště“ resp. „kolejová skupina“. Z terminologického hlediska je nezbytné oddělit definiční úsek jako jistým způsobem lokalizovaný fyzicky existující prostor od jeho datového obrazu - informační entity, reprezentované tabulkou resp. soustavou tabulek dat. Proto je pro fyzický originál volen akronym „DÚ“ a pro jeho informační obraz akronym „TUDU“. Z ryze informatických hledisek je tedy „tratí“ vždy míněna množina vybraných TUDU bezprostředně navazujících do linie a „kolejištěm“ je míněno plošné uspořádání sousedních TUDU. Tyto konstrukce jsou označeny jako „nadúseky“. Z obdobných důvodů rozlišuje předpis i kolej ze stavebního a dopravního hlediska.

Kapitola II.Správa a vlastnictví tratí a kolejišť, evidovaných v IS ČD 1. 2.

IS ČD se ve svých provozně - technických částech nemůže omezit jen na majetek ČD. Z uvedených důvodů obsahuje i TUDU patřící jiným vlastníkům nebo správcům. Pro zařazení TUDU do správy určitého subjektu (a formální vyjádření této skutečnosti příslušným způsobem - viz obr. 4 a číselníky 1.6. a 1.7. příl. 1 SR 12 (M)) přitom není důležité, zda jsou v této správě i všechny jednotlivé prvky (koleje, výhybky, návěstidla apod.) v něm obsažené. Rozhodnutí o hranicích DÚ je věcí odborného posouzení příslušnou komisí.

38


3.

4.

5.

Z hlediska třídění tratí dle zákona č. 266/94 Sb. je v IS ČD popisována síť železničních tratí a kolejišť: • všech drah celostátních a regionálních ve vlastnictví státu a správě ČD s.o. • regionálních drah a vleček ve vlastnictví (správě) jiných právních subjektů než je ČD s.o., jsou-li tyto potřebné pro vedení IS ČD s.o. z důvodů, že, ∗ obsahují zařízení technologicky návazné na zařízení ve správě ČD s.o., ∗ ČD s.o. na těchto tratích vykonává činnosti: − provozovatele dráhy, − provozovatele drážní dopravy, ∗ oddělují jistou část sítě tratí a kolejišť ve správě ČD tak, že na takto oddělenou část není přímý přístup ze základní části sítě tratí a kolejišť ve správě ČD. Obdobně jsou do souboru TUDU zahrnovány i trati a kolejiště drah zahraničních železničních správ, jsou-li tyto potřebné pro vedení IS ČD s.o. z důvodů že: • obsahují zařízení technologicky návazné na zařízení ve správě ČD s.o., • jde o peážní úseky. Do evidence DÚ v IS ČD může být (dle potřeby některé organizační složky) zařazeno i kolejiště cizího vlastníka, na němž dle smlouvy provádí organizační složky ČD údržbu.

Kapitola III.Vlastnosti a členění DÚ 1.

2.

3.

4.

5. 6.

Pro potřeby souhrnného hodnocení efektivnosti jednotlivých částí sítě tratí je potřebné znát i druh převládajícího provozního využití trati resp. kolejiště. To je proto předmětem specializovaného členění DÚ (viz obr. 5 a 6 této přílohy a číselník 2 příl. 1 SR 12 (M)). Předpokládá se přitom, že toto provozní využití je především ovlivněno již stavebním charakterem příslušné části sítě a v případech možné časové proměnnosti je stabilizováno přinejmenším na období platnosti jednoho grafikonu. Metodika TUDU se vztahuje výhradně na popis tratí a kolejišť přibližně v hranicích ochranného pásma dráhy. Tato přibližnost je ponechána pro zjednodušení případů, kdy by mohlo zařízení, funkčně spadající dovnitř ochranného pásma dráhy (resp. pozemku dráhy) stát v souvislé nebo nedaleké vzdálenosti. Pro popis lokalizace zařízení ležících významně mimo ochranné pásmo dráhy musí být použita jiná metodika (akronym FIDU). Metodika využívající katastrální čísla vyjadřuje jiné vlastnosti a je proto vzhledem k oběma uvedeným variantní a použitelná nezávisle na nich. Tyto metodiky nejsou předmětem předpisu M12. Pro globalizující ekonomické potřeby je určena metodika specifické formy nadúseků (uzlové DNÚ - akronym EKDU). Podobně mohou být sestaveny nadúseky ekvivalentní vlakovým úsekům, grafikonovému popisu sítě tratí, koridorům, kategoriím, dle směrovacích předpisů apod. Při práci s elementárními částmi DÚ není obecně zaručeno, aby se takto definované části DÚ vzájemně nepřekrývaly. Tím není zaručena ani jednoznačná hodnota součtů jejich obecně sčítatelných parametrů. Charakteristické veličiny DÚ nesmí být zaměňovány s obdobně formulovanými, avšak přesnějšími charakteristikami kolejových tras.

Kapitola IV.Staničení 1.

2.

3.

Samotný pojem „staničení“ má geodetický a návazně i stavební původ. Ve smyslu lokalizační metodiky je svazován s údaji kilometrovníků a hektometrovníků (nově staničníků), jejichž údaje se vztahují k ose trati. V M12 se pojem zobecňuje do prostoru celého DÚ a je chápán i jako obecná metodika určení polohy v souřadném systému spojeném s kolejovou trasou. Protože v současnosti u ČD není k dispozici specializovaný předpis, který by přesně definoval všechny souvislosti staničení trati a jednotlivých kolejí z hledisek geodetických, projekčních, provozních, informačních a jiných, přičemž z hlediska předpisu M12 nejde o hlavní, ale přesto velmi podstatně související problém, mají navržená terminologie a některé postupy přechodný charakter do doby schválení takovéhoto specializovaného předpisu. Vzhledem k obecně rozdílnému významu a definicím pojmů začátku a konce staničení, svázaných se systémem TÚ a začátku a konce trati, definovaných předpisem ČD D2, se obecně liší i směr růstu hodnot obou typů určování polohy ve vztahu k trati. Tato odchylnost se projevuje mj. i v určení orientace vpravo - vlevo. Proto musí být vždy upřesněno, o jaký smysl udávání polohy na trati jde a jaký je jeho vztah k jiným možným systémům staničení. Interní polohy staničení mohou být odvozeny z vhodného základu přiměřenému dané úloze (např. stavebních délek, geodetických měření ap.) a jsou vždy souvisle rostoucí. Udávají se v podélném směru v kilometrech jako číslo s přesností až na 6 desetinných míst, v příčných směrech v metrech s přesností až na 3 des. místa (max. dosažitelná přesnost je tedy v mm).

39


Kapitola V.Organizační a všeobecně informační souvislosti 1. 2.

3.

Z hlediska správy a využití souboru TUDU, popisujícího síť tratí a kolejišť je podstatné, že objekty železniční infrastruktury nejsou ve správě pouze DDC, ale i jiných organizačních složek ČD. Mj. i z tohoto důvodu nemůže být gesce číselníku TUDU ani správa souboru plně zajištěny jen silami jedné z divizí a musí být koordinovány z úrovně GŘ. To si k zajištění věcné správnosti vytvořilo soustavu komisí, jejichž činnost je upravena tímto předpisem (příl. 4) Číselník TUDU dle předpisu M20/3 se od číselníku určeného tímto předpisem a zásadně používaného pro všechny pasportní technické evidence liší tím, že: • nemá alfanumerickou identifikaci jednotlivých DÚ, • nemá paralelní DÚ, • v mezistaničních úsecích nerespektuje členění DÚ v případech výhybek v širé trati.

40


Schémata obr. 1. Základní typy definičních úseků a nadúseků definiční nadúsek

liniový DNÚ

elementární DNÚ

plošný DNÚ

traťový úsek TU

trasa pro přepravu zásilek s PLM definiční úsek TUDU

trasa měřících vozů

uzlový DNÚ UDU jiný plošný DNÚ např. IZÚ, VLUS

staniční

mezistaniční

sériový

sériový

paralelní

elementární část DÚ

41

paralelní


obr. 2

Relační diagram hlavních vztahů DÚ k ostatním entitám evidence DÚ

TU

1:N se skládá M:N

VÝZNAMNÉ BODY

M:N

obsahuje

vytváří

TUDU

DNÚ

mají mají

M:N VLASTNOSTI BODŮ

VLASTNOSTI DNŮ

má

protíná

popisy nenáležející do správy TUDU M:N

M:N

popisy náležející do základní správy TUDU

EK. a TECH. VLASTNOSTI

HRANICE VJ A PJ

42

popisy náležející do rozšířené správy TUDU


obr. 3 Různé formy vyjádření a zobrazení kolejišť a jejich zobecnění do úrovně nadúseků

a) schematický výkres v úrovni jednotlivých prvků (dispoziční plán výhybky, „dvounitkové schéma“ zabezpečení apod.)

b) zobrazení JŽM, stavební výkres

c) staniční schéma - úroveň sítě kolejových tras s vyznačením obvodů DÚ zobrazovaných jako plochy

43


0002 24

x - čísla vybraných hraničních výhybek DÚ

0001 BB

0001 BA

1

7 3 0001 02 2 0001 B1

0001 04

d) základní popis sítě DÚ -nahrazuje plochy určené hranicemi jednotlivým TUDU v úrovni c) zobrazením TUDU jako čáry

TU0002 DU24 AA TU0001 DU:

BA

A1

02

BB

06

B1, 04

2A

CA 08

C1

e) 1. generalizace definičních nadúseků do úrovně mezistaniční DÚ - uzlové DNÚ redukuje zobrazení všech TUDU jen na mezistaniční a stanice zobrazuje jen jako uzlový definiční nadúsek (s potlačením jeho členění do případných sériových a paralelních DÚ)

TU 0002 DU24 06 TU 0001

A9

02

B9

04

2A

08

C9

f) 2. generalizace definičních nadúseků - účelová síť tratí - zobrazuje trať jako čáru bez rozlišení dalších detailů TU0002 VLUS y TU0001 ; VLUS x; trať dle GVD, koridor apod.

44


obr. 4. Členění vlastníků (správců) drah vedených v evidenci DÚ (SR12(M) příl. 1. čís. 1.6., 1.7)

vlastník (správce) dráhy na území ČR

ČD s.o.

vnitrostátní subjekt mimo ČD

komerční a smluvní

DDC o.z.

regionální dráha

vlastní služební

DOP o.z.

zahraniční dráhy

peážní úsek

vlečka

jiný subjekt ČD

vlastník (správce) dráhy mimo území ČR

zahraniční dráhy

ČD s.o.

peážní trať

peážní úsek

jiná zájmová trať

45


obr. 5. Druh dopravní technologie, převážně realizované na tratích a kolejištích v DÚ

druh dopravní technologie

vlaková doprava

vlaková doprava i posun

vlakotvorný

ostatní

46

posun

vlakotvorný

ostatní


obr. 6 Převažující způsob a účel využití kolejiště nebo trati vedoucí v DÚ

převažující využití pro vlakovou dopravu a / nebo jízdy posunujících dílů provoz: vlak. doprava nebo jízda pos. dílů mimo vlakotvorby

charakter provozu

nákladní

osobní

osobní i nákladní

způsob využití

osobní provoz

účel využití

nákladní provoz

obrana a zvláštní úkoly osobní i nákladní provoz ložné operace

napájecí

0 speciální provoz

jiné použití mimo jízdu

údržba, opravy, provozní zbrojení, čistění, odsta deponování kolejových vozidel mimo TH

vlakotvorba ochrana železničního provozu

47


Příloha 3

ZÁSADY ROZKALKULACE ÚDAJŮ O TRATÍCH VEDENÝCH DLE METODIK PROVOZNÍCH EVIDENCÍ POPISU TRATÍ NA JEDNOTLIVÉ DÚ

48


49


1.

2.

3. 4. 5. 6.

Údaje sledované na úseky tratí, definované pomocí jiných provozních evidencí popisu tratí než jsou DÚ (např. vlakové úseky, trati dle GVD ap.) se pro potřeby srovnávacích výpočtů převádějí na jednotnou základnu těch DÚ, přes které tyto úseky tratí vedou, cestou definičních nadúseků. Metodika rozkalkulace souhrnných údajů vedených na DNÚ na jednotlivé TUDU (např. hrtkm) vychází z úplné bilance toků, vstupujících prostřednictvím jednotlivých DNÚ do TUDU, a z tohoto TUDU prostřednictvím jiných DNÚ opět vystupujících. Přesnost použitelnosti této metody je ovlivněná rozsahem známých vstupů (např. pro některé TUDU a obecně uzly není vedena statistika posunů a nakládky a vykládky). Základní rozvrhovou základnou rozkalkulace údajů, pro něž má rozkalkulace smysl, je délka příslušného úseku trati. Tím je také v základních rysech vymezen okruh údajů, pro něž se může rozkalkulace provádět. K některým speciálním účelům může být zvolena i jiná rozvrhová základna, nezávisející na délce příslušného úseku, ale na jiné veličině (např. počtu paralelně vedených úseků, vhodně zvolené finanční hodnotě ap.). Hodnoty některých údajů přitom nemusí být závislé na zvolené rozvrhové základně. Takovéto hodnoty se pak nerozkalkulovávají, ale z dat příslušných DNÚ přímo převádějí. V případě rozkalkulace hodnot údajů, závisejících na délce úseků musí být vzhledem k možným rozdílným bodům začátků a konců DÚ a příslušné metodiky provozní evidence pro každou z možných kalkulací uváženy případy: a) DÚ je celý součástí úseku evidovaného dle jiné metodiky provozní evidence trati, b) úsek evidovaný dle jiné metodiky provozní evidence trati začíná nebo končí uvnitř daného DÚ Označíme-li : • A, C staniční DÚ ležící na konci úseku trati evidované dle jiné provozní metodiky • B staniční úsek, ležící uvnitř takovéhoto úseku • AB, BC mezistaniční úseky, ležící uvnitř takovéhoto úseku • lp délku úseku evidované dle jiné provozní metodiky • la a lc části úseku trati, evidovaného dle jiné provozní metodiky, ležící uvnitř koncových DÚ • lA, lB, lAB, lBC, lC délky DÚ, ležících uvnitř takovéhoto úseku pak platí: lp = la + lAB + lB + lBC + lc

lp la

A

l

A

AB

l AB

B

BC

l

l

B

lc

BC

C

l C

legenda: I x je délka úseku x (např. a) x je označení příslušného DÚ obr. 1. Vztahy mezi délkami mezistaničních a staničních DÚ a délkou úseku dle

jiné provozní metodiky. Pokud je x hodnota rozkalkulovávaného parametru, vztažená k hodnotě lp, pak se jeho poměrná část, vztažená k i - tému definičnímu úseku, ležícímu zcela uvnitř úseku délky lp vypočte jako: xi = x . li / lp

pro i patřící do množiny {AB, B, BC}

a poměrná část, vztažená k j - tému definičnímu úseku, ležícímu na okrajích úseku délky lp se vypočte jako: xj = x . lj / lp

pro j patřící do množiny {a, c}

50


7.

Hodnoty la resp. lc, umožňující tento výpočet (resp. jiný výpočet rozkalkulace), musí být u každého takového DÚ zvlášť evidovány společně s označením použité metodiky. 8. Pokud vede přes jeden DÚ větší počet tratí, evidovaných dle shodné provozní metodiky, z níž se provádí rozkalkulace, a z nichž přes daný DÚ prochází • k tratí tak, že do nich DÚ náleží celý (viz výše index i) • n tratí tak, že v nich leží jen část trati (viz výše index j) pak je výsledná hodnota rozkalkulovávaného parametru, vztažená k tomuto DÚ ze všech tratí, které jím procházejí dána vztahem (viz též obr. 2): k

n

i=1

j=1

XDU = ∑ xi + ∑ xj

D l

aD BC

AB

A

C

B l

l AB l

cE

B

l

BC F

E obr. 2. Návaznosti DÚ ve složitějším případě ve staničním DÚ, označeném B jsou hodnoty k = 2, n = 2, AB, BC k = 2, n = 0 C, D, E, F k = 1, n = 0

51


Příloha 4

STATUT STÁLÝCH ODBORNÝCH KOMISÍ PRO TVORBU A ÚDRŽBU ČÍSELNÍKOVÉHO SOUBORU TUDU

52


53


článek 1 Ustavení a složení komisí 1. Komise jsou zřízeny jako stálé pracovní orgány k zajištění základní a určených částí rozšířené správy souboru TUDU dle služebního předpisu M12 na základě pověření odboru O29 GŘ ČD - informatiky a programu CEDRIS, kterému jsou při výkonu své činnosti funkčně podřízeny. Metodicky jsou řízeny příslušnými odbornými útvary GŘ a divizí. 2. Členy komise jmenuje O29 GŘ ČD na základě návrhů vedoucích dále uvedených útvarů. 3. Na práci komise, zřízené v úrovni GŘ ČD (vrcholové) se podílejí zaměstnanci: a) b) c) d) e) f) 4.

odborů O29 a ekonomiky GŘ ČD, technických sekcí DDC, útvarů financování a ekonomiky DDC a DOP, Technické ústředny dopravní cesty (TÚ DC), Centra informační technologie (CIT), v případě potřeby i externích organizací, jejichž činnost se dotýká tvorby a údržby číselníkového souboru DÚ.

Na práci odborných komisí (OK), ustavených v úrovni SDC (resp. v případě potřeby u velkých stanic a uzlů) se pravidelně podílejí zaměstnanci: a) útvarů SDC, zajišťující ve své odbornosti: • posouzení stavu a výhledu geometrie a topologie kolejišť, • provozní a ekonomické potřeby správy a údržby zařízení tratí, b) útvarů OPŘ, resp. příslušné stanice nebo uzlu za odbornosti: • organizace dopravních činností, • organizace přepravních činností, • správu nemovitostí, svěřených DOP.,

5.

6. 7.

Podle potřeb a zaměření projednávané tematiky se práce OK na výzvu vedoucího OK zúčastňují i zaměstnanci: • TÚDC jako gestora základní správy číselníku, • SŽG jako gestora mapových podkladů, • SŽE, SŽT, DKV resp. jiných organizačních složek ČD (případně i sousedících drah nebo vleček), které se podílejí na správě zařízení rozmístěných v DÚ nebo jejichž činnost může podstatným způsobem ovlivnit (nebo být ovlivněna) určení hranic DÚ nebo jejich atributů. Při ustavení komise je z jejích členů rozhodnutím O29 GŘ ČD určen vedoucí komise. Zpravidla je jím vedoucí technické kanceláře (odboru) SDC. - 8. na dodatky

článek 2 Náplň činnosti komisí 9. Náplň činnosti komisí, ustavených v jednotlivých stupních řízení, je rámcově upravena v čl. 89 a následujícími tohoto předpisu a o technické podrobnosti rozšířena v SR 12 (M). V konkrétních případech může být rozhodnutím O29 doplněna o aktuálně řešená témata. 10. - 11. na dodatky

článek 3 Jednací řád komisí 12. Komise svolávají dle potřeby její vedoucí nebo pověřený zaměstnanec O29 GŘ ČD. Přirozeným podnětem k jednání komise ve smyslu čl. 82 tohoto předpisu je některá z událostí: a) příprava návrhu zavedení systematiky popisu sítě tratí, b) provedení úpravy popisu při některém typu změny: • stavebního stavu a geometrie trati nebo kolejišť v zájmovém obvodu dráhy, • identifikace jednotlivých druhů entit, popisujících stav prvků kolejišť, • administrativního nebo technického obsahu sledovaných atributů popisu trati, • správce nebo uživatele, • jiných okolností hodných zřetele (např. neplnění některých funkcí ze strany některého útvaru ap.).

54


Kromě těchto případů mohou být komise svolány i mimořádně dle potřeby řídících orgánů. 13. Schéma funkčních vztahů a toků dat mezi jednotlivými komisemi a ostatními odbornými útvary je uvedeno v příl. 5. tohoto předpisu. Časový harmonogram činnosti komise a termíny zpracování potřebných dokumentací určuje řídící útvar dle potřeby řešení daného problému. 14. Při projednávání popisu tratí posuzuje komise všechny aspekty a provozní potřeby. Ke schválení návrhu v úrovni komise SDC je potřebný souhlas všech členů. Pokud ho nelze dosáhnout, předloží se návrh jako sporný vrcholové komisi GŘ. Nelze-li ani zde dosáhnout souhlasu, rozhoduje stanovisko odboru O29 GŘ ČD. 15. O výsledcích jednání komise je veden zápis resp. grafická dokumentace, které mají všeobecný ráz doporučení k rozhodnutím kompetentních orgánů. V tomto zápise se potvrzují zejména: • jednotlivé záznamy souboru traťových a definičních úseků, navržené do číselníkového souboru TUDU, • grafická prezentace rozložení DÚ, zakreslená do JŽM nebo staničního plánu nebo do odpovídajících dokumentací mezistaničních úseků. 16. Dokumentace jednání komisí je společně s podrobným popisem stanovisek odborníků komisí v úrovni SDC předkládána zejména při řešení sporných případů komisí v úrovni GŘ. 17. Dokumentace se archivuje po dobu platnosti příslušné verze číselníkového souboru TUDU pro danou lokalitu. 18. Činnost komisí je administrativně, ekonomicky a technicky zajišťována příslušným útvarem, v jehož podřízenosti byla komise zřízena. Účast na jednání komise je pro určené zaměstnance považována za součást jejich pracovní náplně.

55


Příloha 5

SCHÉMA TOKU DAT A ŘÍDÍCÍCH VZTAHŮ PŘI ZPRACOVÁNÍ ČÍSELNÍKOVÉHO SOUBORU DEFINIČNÍCH ÚSEKŮ

56


57


První úroveň popisu - souhrnný tok dat v okolí komisí pro správu souboru TUDU

stát (MF, MDS aj.), ZABAGED, správci navazujících inženýrských sítí, dodavatelé prací, přepravci, cestující ap. EKONOMICKÉ A LEGISLATIVNÍ OKOLÍ

vazební číselníky

1

požadavky

podklady pro TUDU

5

zpracování požadavků

CIT

2

zpracování požadavků

TÚDC

3

GŘ ČD požadavky

1

2 zpracování základní části číselníku TUDU

DOP

DDC

6 4

5

3

požadavky

soubor TUDU

vstupní data

DODAVATE L DAT organizační složka ČD nebo smluvní externí organizace

SUBJEKTY OKOLÍ

7

6

2

1

technické řešení

IS ČD

Legenda databázová i grafická (mapová) část

datový tok řídící vztah

soubor TUDU - v.1

Druhá úroveň popisu - zpracování podkladů v komisích 4

VK

VRCHOLOVÁ KOMISE PRO ČÍS.TUDU

KOMISE PRO UPLATNĚNÍ TUDU V IS 58

VK IS

7


projednaný návrh

59


Příloha 6

SOUVISEJÍCÍ PŘEDPISY

60


61


zákon 266/94 Sb., vyhláška 177/95 Sb. Ministerstva dopravy vyhláška 173/95 Sb. Ministerstva dopravy Předpis ČSD D2 Předpis ČSD M20/3 Předpis ČSD S66 Předpis ČSD D9 Předpis ČSD D5

Předpis ČSD D31 Předpis ČD D7/2 Služební rukověť ČD SR103/7(S) Služební rukověť ČD SR70 (Sei) Služební rukověť SR 71 (Sei) Služební rukověť ČD SR72 (Sei) Služební rukověť ČD SR74 (Sei) Sei 2/300a Věstník Českých drah SKP TNŽ 73 6301 Směrnice ČD M55 Organizační opatření GŘ ČD s.o. č.j. 58030/1996-O29 Organizační opatření GŘ ČD s.o. GŘ ČD s.o. č.j. 58029/1996-O29 M12-A-1

zákon o drahách stavební a technický řád drah dopravní řád drah Dopravní předpisy změna č. 2, účinnost 1.1.1995 Směrnice pro zakládání a vedení technické dokumentace u středisek železniční geodézie změna č. 2, účinnost 1.1.1989, Základní předpis pro prostorovou průchodnost a přechodnost kolejových vozů na tratích celostátních v České republice, změna č. 4 účinnost 29.5.1994 Směrnice pro sestavení Dodatku k Návěstním předpisům a k Dopravním předpisům, účinnost od 29.12.1987 Předpis pro vypracování staničních řádů, prováděcích nařízení k předpisu pro zjednodušenou dopravu, obsluhovacích řádů a přípojových provozních řádů, č.j. 15391/85-11 účinnost 29.12.1987 Směrnice pro přepravu zásilek s překročenou ložnou mírou, těžkých nebo dlouhých účinnost 1.1.1977 Organizování výluk na síti ČD účinnost 23.5.1993 Pasport železničního svršku účinnost 1.3.1994 Číselník železničních stanic změna č. 10, účinnost 1.3.1995 Číselník účtujících jednotek účinnost od 1.1.1996 Seznam vlakových úseků změna č. 2, účinnost od 28.5.1995 Třídění a odpisování hmotného a nehmotného investičního majetku účinnost od 1.1.1995 Evidence hmotného a nehmotného majetku účinnost od 1.1.1995 č.1, ze dne 7.1.1994, č.j. 61753/93-03 Standardní klasifikace produkce Český statistický .úřad č.j. 1174/93-3010, účinnost 1.1.1994 Projektování celostátních drah normálního rozchodu Metodika projektování IS ČD s.o. č.j. 55181/1966-O29 účinnost 1.9.1996 pro správu číselníkových souborů účinnost 1.9.1996 pro správu datového sborníku Českých drah účinnost 1.9.1996 Správa souborů traťových a definičních úseků dle předpisu ČD M12 provozní příručka programového řešení verze 1.0 Brno , září 1996

62

Předpis. pro jednotné označování tratí. a kolejišť. v informačním systému ČD

Recommend Documents