Denon AVR-4310 Pomineme-li high-endové a cenově hodně jinde položené audiovizuální zesilovače AVC-A1HDA a dělený AVP-A1HDA / POA-A1HD, nabízí momentálně Denon vlastně jen jeden lepší receiver pro zpracování zvuku a obrazu v domácím kině, který už ovšem k cenovce přidává zhruba celou třetinu a po pravdě jsou jeho hlavní přidanou hodnotou dva další kanály. Tím se dostáváme k tomu, že AVR4310 by měl být adeptem na ideální poměr ceny a výkonu ve světě špičkových receiverů.
Vzhledově nejde nepoznat v mírně prohnutém čelním hliníkovém panelu, dvojici rozdílně velkých kruhových „knobů“, velkém displeji a masivní stavbě celého přístroje typickou ruku designérů Denon. Designová střízlivost se tu snoubí s elegancí a příjemným pocitem hodnoty, který z receiveru vyzařuje (což by také při ceně přes 50 000,- setsakra měl). Platí to tedy především pro černou barvu, ve stříbrné je snad až příliš patrná rozdílná velikost obou dominantních ovladačů. Když jsme u vzhledu, cítím potřebu vyjádření k dálkovému ovládání, které většinou bývá buď zcela nenápadité nebo dokonce dosti ošklivé. U „svého“ kusu čtyřicet tři desítky jsem měl zabalené dokonce dva dálkové ovladače, jeden z kategorie těch průměrných a jeden (ten na fotce), který disponuje sice pravda trochu moc měkkým povrchem, který se nemačká úplně snadno, ale zase má velká a přehledá tlačítka, doplněná velkým a přehledným displejem, díky čemuž se všechno ovládá tak nějak přirozeně, příjemně a logicky (méně poeticky řečeno vám nikde nepřekáží pět tuctů tlačítek, která vlastně nikdy nepoužijete).
Přední strana přístroje krom již zmíněných prvků v čele s otočnými masivními ovladači (jeden pro hlasitost, jeden pro přepínání mezi aktivními zdroji signálu), přehledným a dobře čitelným displejem s bílými symboly a řadou skutečně miniaturních tlačítek pro základní volby, která díky přítomnosti dálkového ovladače nebudou patrně nikdy využita, hostí také odklápěcí (ztuha, složitě a neintuitivně) kryt, pod nímž má své místo sada konektorů pro občasná připojení (za zmínku stojí USB pro přímé přehrávání audia a obrázků z USB disků; druhé USB vzadu slouží hlavně pro iPod), navíc jsou tu také další miniaturní tlačítka funkcí, u nichž možnost využití kvůli shora uvedeným důvodům též nevidím jako moc reálnou. Zadní panel je pak typicky konektorově „naježený“, krom velkého množství cinchů koaxiálních, pro komponentní video, s-video konektorů a dalších „typických“ prvků přípojné výbavy tu je důležitých pět HDMI vstupů a dva výstupy, díky čemuž pohodlně propojíte receiver s čímkoliv ve své domácnosti, pro připojení herní konzole či podobných zařízení je pak ještě jeden HDMI vstup pro jistotu ukryt pod předním panelem. Příjemná je i možnost začlenění receiveru do „inteligentní“ domácnosti pomocí konektoru RS232, Ethernetová zásuvka, poskytující snadný přístup k internetovému rádiu nebo dokonce zdrojům hudby v počítačové síti, příjemnou je určitě i možnost vést přes tento receiver až tři nezávislé signály ze tří zařízení do tří nezávislých zón, kde primární je zesilována AVR-4310 a pro další dvě pak funguje jako kontrolní zesilovač. Příjemná je i možnost zapojit gramofon do phono předzesilovače (pozor, funguje pouze pro MM přenosky), který není na poměry receiverů vůbec špatný. Že má receiver i zabudovaný poměrně citlivý tuner je příjemný bonus, ne vždy a všude vídaný.
Denon AVR-4310 je konstruován jako sedmikanálový zesilovač, dodávající stejnou energii do všech svých kanálů, je schopen integrovat do systému pomocí dedikovaného pre-out výstup i subwoofer, tak jak se na řádné domácí kino sluší a patří. Do šestiohmové zátěže umí tento receiver dodat až 170 Wattů trvalého výkonu (takže do 8 Ohmů to může být někde mezi 120ti a 140ti Watty) a to přes mírně pochybné reproterminály (ovšem kdo kdy viděl A/V receiver se skutečně pěknými a důvěryhodnými reproduktorovými konektory?). To mě přivádí k tomu, že jsem zažil mírný zmatek, když jsem si bystře spočítal počet dvojic výstupních konektorů a došel k číslu devět. Proč tedy potom Denon označuje receiver jako 7.1? Protože poslední dva „nadbytečné“ páry patří možnosti rozšířit počet předních reproduktorů na pět – centrální kanál, dva pro levý a dva pro pravý. Proč dva? Krom „standardního“ předního páru hraje i druhý, posazený do výšky a uměle tak zvětšuje iluzi prostoru „až k nebesům“, takže prostorová scéna má nejen šířku a hloubku, ale také výšku, což působí neobyčejně zajímavě (dost možná jen díky tomu, že to není úplně obvyklé a zvuk je tak „jiný“, že se líbí). Druhou možností pak je ještě umístění podobně detailněji definujících reprosoustav na šířku prostoru, takže se zpřesní a zlepší tato oblast zvuku. Z řečeného ale jasně vyplývá, že v obou případech je receiver vlastně 5.1 se zlepšenou výškou či šířkou zvukové scény, nikdy nejde bohužel toto všechno zkombinovat a rozšířit i zvýšit tak prostorové podání.
Receiver jsem měl možnost prozkoušet s Blu-ray přehrávačem Denon DVD-1800BD a DVD přehrávačem Sony DVP-NS718HB, k tomu kabely Monster cable (HDMI, optika, analogové interconnecty i metrážový reprokabel) a 7.1 sestava, splácaná opět dosti divokým, ale akceptovatelným způsobem – vpředu Quadral Aurum Montan VIII, vzadu Canton Reference 7.2 DC, na bocích pak KODA Harmony K-2000B a centr obstarávala náhražka v podobě Xavian Primissima. Subwoofer pak nesl jméno Bowers&Wilkins AWS610XP. Koda Harmony K-2000B pak sloužily i ke zkoušení oněch „prostorových vylepšení“. Televizor byl opět Samsung LE32B650.
Vzhledem k tomu, že tento Denon umí dekódovat všechny aktuální zvukové formáty, není problém užít si Blu-ray „Temného rytíře“ v plném rozlišení nejen co se barev, sytosti a ostrosti týká (zde je
myšleno přes HDMI, které umožňuje třeba i konverzi do 1080p z HDMI i analogových vstupů – mimochodem účinný a pěkný scaling, který vypomůže u starších DVD disků trochu polepšit jejich obraz), ale také díky schopnosti automaticky přizpůsobit zvukový projev pomocí automatické kalibrace Audyssey (princip je jednoduchý – necháte mikrofon chvíli sbírat data znějícího hluku a ejhle, Denon dostatečně dobře přizpůsobí vyzařovanou energii v tom kterém pásmu a z toho kterého kanálu) a zpracování Dolby Pro Logic IIz (zde se pro změnu jedná o ony zmiňované přídavné reproduktory pro výšku a šířku scény, navíc tento proces umí pracovat se stávajícími zvukovými stopami, které pouze analyzuje a dle potřeby přerozdělí a přepočítá) v plné kráse zvukové. Nutno říct, že v 5.1 s rozšířením výškového rozlišení působí film velice atraktivně, najednou přichází zvuky skutečně z mnohem větší plochy a vše působí plastičtěji, ale i v „klasické“ 7.1 konfiguraci je více než dostatečná dynamika a silný, pevný zvuk důvodem pouštět si film za filmem, Denon tu totiž udržuje přehled o zvuku a ačkoliv je projev subjektivně vyrovnaný a nepřikrášlený, nepostrádá přitažlivost, založenou na prokresleném a pevném basu. V „Hrdinovy“ (hlavní role Jet Li, speciální edice Blu-ray disku) můžeme díky meči hlavního hrdiny snadno vnímat přesné a zaostřené výšky, když Li roztíná hromady dřívek, nechává padat a tříštit sklo nebo se brání svištícím šípům hord nepátel. Vše je čisté a obzvláště zážitek s „výškovými“ reprosoustavami a opravdu shora přilétajícími šípy je působivý. Už jsem zmiňoval upscaling, cítím ale potřebu ho pochválit ještě jednou – i z jednoho z mých vůbec prvních dvd disků ne úplně valné kvality „Matrix“ dokázal AVR-4310 dostat slušnou dávku detailu, obraz pročistil od v tmavých koutech patrného šumu a celkově to sice nebyl zázrak posunu na úroveň modrých kotoučků, ovšem citelně lepší výsledek než při přímém spojení přehrávače s televizí to byl.
Mám-li Denon AVR-4310 srovnat s některým z konkurentů, nejblíž cenově i zaměřením z těch, kteří mi prošli rukama, je bezesporu Yamaha DSP-Z7, i když výši pořizovacích nákladů se podobá spíše nejvyššímu Denonu. I přesto bych se nebál postavit mezi tyto dva přístroje téměř rovnítko – Denon má zvuk tenčí, subjektivně detailnější a přesnější, kdežto Yamaha staví na mohutnosti a líbivosti, dává také (oprávněně) pocit lepší kontroly nad zvukem a větší síly. Designem alespoň u mě naopak vítězí Denon, stejně jako komfortem dálkového ovládání.
Na závěr musím říct, že Denon AVR-4310 je ideálním zástupcem své cenové kategorii – už toho opravdu hodně nabízí, pro drtivou většinu českých poslechových (a u domácího kina vlastně také „pohledových“?) místností bude svým výkonem plně dostačující. Právě v nějaké této kategorii už začíná i obraz mít tu špičkovou kvalitu, od které se vlastně už ani ty nejdražší přístroje příliš neodchylují a Denon umí být velmi přívětivý i k mémě kvalitním formátům. Vzato kolem a kolem, já vlasntě nemohu najít ani jediný pořádný a rozumný důvod ke kritice. Jistěže by mohl mít sytější zvukový projev, aby více obklopil diváka, jistě by mohl lépe hrát v dvoukanálovém režimu (kde se ale i tak vyrovná čistým zesilovačům za cca 15 000,-, možná i více a tam už i dvoukanálový zvuk začíná být přijatelný) nebo by mohl umět provádět korekce obrazu a zvuku zcela samovolně, ale to by už zřejmě nestál to co stojí, ale nejméně o těch 20 000,- navrch, tak jako DSP-Z7. Jenže... Problém je v tom, že tak jak to je, to bohatě stačí a AVR-4310 je prostě výborným receiverem, který už uspokojí ve všech ohledech i náročného diváka. {youtube}jtXqZbuZGDs{/youtube} Kč 56 490,--- --- --- --- --KLADY + výrobní kvalita + dostatek síly a dynamiky na hlasitý a efektní „kino“ poslech + Audyssey kalibrace, která funguje + podpora širokého množství audio formátů (míněno zvukových souborů) + široká škála konektorů + výborný dálkový ovladač ZÁPORY - reproterminály v této kategorii by mohly být o něco málo lepší - za danou cenu nic zásadního a nic, co by mělo být vyčítáno A/V receiveru --- --- --- --- --VIZITKA PRODEJCE Eurostar Ostrava www.eurostar-ostrava.cz –
[email protected] +420 323 606 877 pro e-magazín Hi-Fi Voice /www.hifi-voice.com/ napsal Daniel Březina
