Jsme tu pro vás už jeden rok

Jsme tu pro vás už jeden rok Čtěte na straně 9

NEZÁVISLÉ NOVINY

ROČNÍK II / ČÍSLO 7

červenec 2012

ZDARMA

Vznik Valašské vodohospodářské je nepochopitelný, tvrdí opozice Mezi nejdéle diskutované body na červnovém zastupitelstvu patřilo založení Valašské vodohospodářské a.s. Toto schvalování postupně prochází bez většího zájmu všemi obcemi mikroregionu Vsetínsko. Zřejmě i proto, že jde spíš o problematiku expertů na obchodní právo či akciové trhy. Někteří zastupitelé ale už skloňují slova jako „tunel“ či „bílý kůň“. Založení Valašské vodohospodářské a.s. (dále jen VV a.s.) je jednou z mnoha cest, jak čerpat dotace na projekt Čistá řeka Bečva II. Příjemcem dotace podle platné metodiky nemůže být společnost Vody a kanalizace Vsetín a.s. (VaK a.s.), protože není stoprocentně vlastněna veřejným sektorem (soukromý sektor se v ní podílí zhruba 0,6 procenty). Podle obchodního zákoníku nelze provést vytěsnění minoritních akcio-

Tito hosté se na jednání rožnovských zastupitelů díky opozici hodně zapotili. Zleva: právník Petr Konečný, ekonomická náměstkyně VaK a.s. Miroslava Vaculíková, ředitel VaK a.s. Michal Korabík a předseda Rady SOMV Jaromír Kudlík. Foto: T. Gross.

nářů (v tomto případě soukromých). Majoritním akcionářem ve VaKu totiž není pouze jeden subjekt, ale jde o Sdružení obcí mikroregionu

Vsetínsko (SOMV). SOMV společně se společností VaK a.s. proto přišli s nápadem založit zrcadlovou společnost VV a.s. Akcie VaK a.s. by byly

převedeny do VV a.s., čímž se otevře cesta pro vytěsnění minoritních akcionářů (majoritním akcionářem již nebude shluk obcí, ale jedna společnost VV a.s.). Podle zástupců rožnovské opozice se tím ale otevře i pomyslná Pandořina skříňka. Poukázali hned na několik důvodů, proč by takový krok zastupitelstvo města Rožnov nemělo schvalovat. Zároveň přišli s návrhem vlastního, dle jejich názoru, efektivnějšího řešení. „Vzhledem k tomu, že akcionářem a příjemcem dotace je SOMV, nevidíme žádný důvod, proč by nemohly být na toto sdružení převedeny akcie ostatních akcionářů, případně výkon práv akcionáře,“ uvedl Tomáš Hradil (Věci veřejné) s tím, že pak by se vytěsnění malých akcionářů obešlo bez nutnosti zakládat novou společnost. Pokračování na straně 4

rožnovský prostor – nezávislé noviny

www.roznovsky-prostor.cz

Šulgan nemá ani omluvu ani plošinu Mikušek se přiznal k autorství cedule Zastupitel František Šulgan (Strana zelených) nezažívá v posledních týdnech zrovna šťastné období. Napřed byl veřejně pranýřován za svou aktivitu v kácení stromů kolem rozhledny, pak jej stavební úřad upozornil na nedostatky vyhlídkové plošiny, kterou kdysi postavil společně s ČSOP Radhošť na Hradisku. Podle Šulgana spolu obě aktivity souvisí a nejde o náhodu. Šulgan se jako člen ČSOP Radhošť účastnil správního řízení ve věci kácení stromu v okolí Jurkovičovy rozhledny. Organizace využila svá práva a v řízení se odvolala. Dlouhé odvolací lhůty ale způsobily, že se stromy v období vegetačního klidu vykácet nepodařilo. Návštěvníci stavby jsou tak ochuzeni o nerušený výhled a hledí do korun stromů. Vedení města na situaci reagovalo tak, že na rozhlednu umístilo informační ceduli, ve které za viníka situace označuje Šulgana a ČSOP Radhošť. Část veřejnosti tento postup odsoudila a v otevřeném dopise požadovala omluvu. Ta nepřišla, a tak Karel Gardaš (Zdravý

Rožnov) vybídl představitele města k veřejné omluvě přímo na jednání zastupitelstva. „Pokud město napadá a očerňuje svého občana, tak napadá i občanskou společnost a tím pádem i demokracii jako takovou. Město by mělo hájit právo občana dané správním právem a ne na něj útočit z pozice silnější mocenské struktury,“ popsal jeden z mnoha důvodů, proč cedule vadí, Gardaš. Podle něj je rovněž chybou, že text je podepsán anonymně jen jako „Město R.p.R.“

Radní jako puberťáci

V rozpravě vystoupil místostarosta Alois Vychodil (ODS), jehož jméno se v souvislosti s výstavbou rozhledny skloňuje nejvíce. Vychodil zopakoval veškeré okolnosti, které stavbu rozhledny provázely, ale k samotné formulaci textu cedule se přímo nevyjádřil. Podle něj šlo ze strany Šulgana o pouhé obstrukce. Navíc Šulgan jako zastupitel je veřejná osoba, nikoli prostý občan. „Nevidím důvod se omlouvat,“ doplnil místostarosta. „Názor vyplynul ze společného

Rožnovský prostor oslavil rok

Přesně 2. července 2011 začali nacházet čtenáři první vydání Rožnovského prostoru ve svých schránkách. Je tomu tedy přesně rok, co všichni občané získávají zcela zdarma nezávislé informace o dění v Rožnově a okolí až do domu. Za projektem stojí (na fotu zleva) Jakub Matas – programátor, Petr Liška – autor Myšlenek bez myšlenek, Jakub Vémola – grafik a sazeč, Richard Sobotka – redaktor, a s dortem se tlemící a sedící Lukáš Martinek – vydavatel. Kompletní redakční osazenstvo oslavilo jubileum ve velkém stylu v prostorách Rožnovského pivovaru. Více o vydávání RP se můžete dočíst v rozhovoru na straně 9. Foto: M. Vašut 2

Zloději jdou po kolech jednání. Pokud vás zajímá, kdo to naťukal do toho stroje, tak to jsem byl já. Byla to reakce na to, že když jsem šel na rozhlednu jednou odpoledne se svými známými, musel jsem si ve frontě vyslechnout spoustu připomínek. Lidi osočují celé město, tzn. nás všechny. Vedení města včetně zastupitelstva jsou, podle jedné distingované paní, která tam byla, hlupáci. Cedule byla spontánní věc,“ přiznal se místostarosta Václav Mikušek (KDU-ČSL). Nečekaná zpověď ale některé přítomné zastupitele vůbec neuspokojila. „Vy jste se na té Radě (města) chovali jako puberťáci, jako malí kluci. Pokud byste se na celou věc podívali retrospektivně, tak přesně víte, že projekt byl špatně zpracován,“ reagovala Libuše Rousová (SNK ED). Sám Šulgan k věci uvedl, že mu právníci radili, aby věc dal k soudu. Byla prý porušena Základní listina práv a svobod. „V řízení jsem nevystupoval jako zastupitel, ale jako člen občanského sdružení, které bylo řádně přihlášeno do správního řízení,“ připomněl Šulgan.

Plošina musela pryč

ČSOP Radhošť nevnímá jako útok radnice jen zmiňovanou ceduli, ale také kontrolu vyhlídkové plošiny na Hradisku ze strany stavebního úřadu. Plošinu organizace svépomocí vybudovala před několika lety. Nyní by ji návštěvníci na kopci hledali marně. Ochránci ji totiž raději demontovali. „Když nám vedoucí odboru výstavby telefonicky oznámila, že dostala příkaz prověřit stavbu plošiny vedle naučné stezky na Hradisku, byl jsem překvapen, že na stavbu, která není na zabetonovaných patkách a je postavena na zemi jako židle nebo stůl a člověk na plošině stojí metr nad zemí, nemá označení ani navedení šipkami, že je to rozhledna, a tudíž na ni musí být projekt s kulatým razítkem,“ uvedl Šulgan, který je situací velmi znechucen. „Vážně uvažuji, že z politiky odejdu natrvalo a budu se věnovat více mladým lidem. Je potřeba je lépe připravit na život v této divočině, která je mnohem zákeřnější a nebezpečnější, než ta s medvědy,“ uzavřel zastupitel. (lum)

Cyklistická sezona je v plném proudu. Majitelům jízdních kol a koloběžek však mohou překazit výlety do přírody nenechaví zloději. Policie varuje: je důležité si jízdní kola a koloběžky v terénu důkladně střežit a při návratu z výletů si je ukládat na pokud možno co nejbezpečnějším místě, důkladně zamykat a pravidelně pak kontrolovat prostory, kde jsou kola uložená. Své o tom vědí také v Rožnově. Šestatřicetiletý Rožnovan se chtěl v pondělí 18. června projet s rodinou na kolech a koloběžkách. Když přišel do společné kolárny, zjistil, že jedno kolo a koloběžka jsou pryč. Majiteli vznikla krádeží škoda za více jak 13 tisíc korun. Ovšem jízdní kola nemizí pouze ze sklepů. Nedávno někdo ukradl jízdní kolo za 25 000 korun i s přilbou ze stojanu před restaurací v Rožnově p. R. Zmizela i jízdní kola zaparkovaná a uzamknutá lankovým zámkem v altánu za rodinným domkem v Zubří a v budově jednoho rožnovského supermarketu. (lj)

Rozbila si hlavu při zorbingu

Dne 14. června přijalo zdravotnické operační středisko tísňovou výzvu z ordinace praktické lékařky v Rožnově pod Radhoštěm. Na místní zdravotnické středisko přivedla paní učitelka jednu ze svých žaček, která se zranila na školním výletě v rožnovském zábavním parku. Dvanáctiletá dívka si způsobila poranění hlavy při zorbingu. Učitelka pozorovala u studentky jisté projevy poruchy vědomí a raději ihned vyhledala zdravotnickou pomoc. Praktická lékařka provedla základní vyšetření a kontaktovala ZZS. Na místo byl přivolán také vrtulník letecké záchranné služby a přepravil pacientku na urgentní příjem FN v Ostravě. (hp)

Nejvšetrannější je Sedmikráska

Jubilejní desátý ročník Závodu všestrannosti připravila v minulém týdnu Městská policie Rožnov pod Radhoštěm. Na trať závodu dlouhou 4,5 kilometrů se vydalo celkem dvanáct čtyřčlenných družstev. V součtu nejrychlejšího času a hodnocení úkolů na jedenácti připravených stanovištích byli nejlepší žáci ZŠ Sedmikráska. Druhé místo obsadilo družstvo ZŠ Videčská a bronzovou medaili si z Rožnova odvezli žáci ZŠ Dolní Bečva. (tg) červenec 2012



Město do provozu zimáku napumpuje pět milionů ročně Zastupitelé svým schválením zavázali město na dobu patnácti let přispívat na provoz zimního stadionu. Na nájemné, energie a osobní náklady tak půjde z rozpočtu města každým rokem částka kolem pěti milionů korun jako dotace občanskému sdružení Hockey Club Rožnov (HC), které si stadion „pronajímá“. HC ale peníze neuvidí, ty půjdou z radniční kasy rovnou do městské společnosti Komerční domy, která v tomto vztahu vystupuje jako nájemce. Někteří zastupitelé to vnímají jako protěžování jednoho občanského sdružení na úkor ostatních. Schvalování nájemní smlouvy se dostalo na pořad dne ve chvíli, kdy finanční výbor v loňském roce zjistil, že předchozí způsob provozování zimního stadionu byl pro město ztrátový. O tom, že tento model bude výhodnější, ale nebyli zdaleka přesvěd-

čeni všichni zastupitelé. „V nástupnické organizaci ČSTV nyní probíhají jednání. Podle našich informací by tělovýchovným zařízením mohly být poskytovány statisícové dotace. Na tyto peníze ale dosáhne pouze ten, kdo stadion provozuje a nemůže to být obchodní společnost, což Komerční domy jsou. Obdobná situace je u investičních dotací. Tam je ale podmínkou, že provozovatel musí být vlastníkem sportovního zařízení, anebo jej mít v dlouhodobém nájmu,“ vysvětlil hlavní důvody volby tohoto modelu místostarosta Václav Mikušek (KDU-ČSL) s tím, že stadion se v nejbližších letech nevyhne investici do zastaralé strojovny. Není tajemstvím, že někteří zastupitelé se k zimnímu stadionu od začátku staví negativisticky. „Pro tuhle černou díru už nikdy nezvednu ani

prst, natož celou ruku,“ poznamenal například František Šulgan (Strana zelených). „Dotace na provoz zimního stadionu v této výši je neuvěřitelná,“ předeslal Miroslav Malchar (Věci veřejné) a dodal: „Dokážu si představit, že hokejovému klubu pronajmeme plochu za korunu na rok. Dotaci na nájemné v celkové částce nějakých 17 milionů vnímám pouze jako injekci společnosti Komerční domy, která má vydělávat městu finance.“ Karel Gardaš (Zdravý Rožnov) zase kroutil hlavou nad zázračným ekonomickým ozdravením města. To před několika měsíci bylo v tak špatné finanční situaci, že si muselo vzít optimalizační úvěr ve výši převyšující sto milionů korun. Nyní přitom nemá problém se na 15 let zavázat platit HC 5 milionů korun. „HC je ob-

čanské sdružení. Co ostatní sdružení? Iskérka. Kamarád. Nedochází tady náhodou k nějakému protěžování? HC má dostat 5 milionů na provoz, přitom z grantového systému jako největší žadatel už dostalo 160 tisíc a nikdo se nad tím nepozastavuje,“ podotkl Gardaš. Podle vedení města ale smlouva nemusí nutně trvat celých patnáct let. Ve smlouvě totiž stojí, že podmínkou jejího dodržení je získání dotace na rekonstrukci technologie chlazení. V opačném případě bude smlouva v roce 2015 vypovězena. „Stadion můžeme buď zavřít, nebo ho provozovat. A nedělejme si iluze, že nás to nebude stát hodně peněz. O tom jsme měli uvažovat před zastřešením. Teď už je pozdě brečet nad rozlitou polévkou,“ odmítnul veškerou kritiku Mikušek. (lum)

Vyléčit zlomenou kost umíme, na zlomenou duši jsme zatím mnohdy krátcí

Blanka Mikolajková. Foto: R. Sobotka

Zpráva o odchodu paní Blanky Mikolajkové z vedení Občanského sdružení Iskérka se zakládá jen zčásti na pravdě. Pravdou však je, že Iskérka v posledním období přechází na vyšší kvalitu práce pro uživatele svých služeb. „Začínali jsme před devíti roky jako maličké občanské sdružení absolutně amatérsky a myslím, že jsme se v současnosti dostali do fáze, kdy amatérismus končí,“ uvedla paní Blanka Mikolajková, která nadále zůstává jako statutární zástupce Centra na podporu psychického zdraví, předseda výkonného výboru občanského sdružení Iskérka a ředitelka Obecně prospěšné společnosti Iskérka (všechno neplacené funkce). „Myslím, že po osmi letech práce ve vedení je správné dát šanci mladým a schopným lidem, vést a rozvíjet organizaci jiným a možná i lepším směrem.“ Občanské sdružení Iskérka poskytuje uživatelům sociální rehabilitaci červenec 2012

a realizuje projekty Evropské Unie. „Klienti nejdříve u nás hledají podporu, posléze se účastní všech aktivit, někteří se pak třeba stávají dobrovolníky, takže jsou jim svěřovány různé úkoly, které potřebujeme v organizaci zabezpečit. Pokud je uživatel služby motivovaný a šikovný, stává se někdy i zaměstnancem. Uživatelé mají svou práci, odpovědnost, pomáhají ostatním, cítí se prospěšní. Naši pracovníci se věnují klientům tři dny v týdnu, ale otevřeno máme pět dnů a uživatelé sem docházejí, využívají prostory a vzájemně se podporují. To je významné. My se nedovedeme vžít do situace člověka v konkrétní chvíli, kdy se necítí dobře. Proto je tak důležité, aby se lidé se zkušeností s nějakou duševní nemocí stali podporovateli svých kolegů. Máme, možná jako jediní v republice, Radu uživatelů. Takto se vyhneme realizaci projektů, které nejsou přesně to, co lidé s duševní nemocí potřebují a chtějí.“ Iskérka už rok a půl působí ve

vilce v Chodské ulici (dříve Středisko volného času). Dříve sídlila v prostorách školky na 1. máji. „Je to obrovská a především pozitivní změna. Máme vše soustředěné v jednom místě a uživatelé se mohou v rámci svých individuálních plánů podílet na pracích na zahradě i v domě. Právě to je posouvá dál a dělá jim to radost. Téměř nic z toho nebylo ve starých prostorách možné. A je i další důvod ke spokojenosti. Jsme zde na patnáct let v bezplatném nájmu. Navíc majitel, opravdu úžasný člověk, provede ve druhé polovině roku na vlastní náklady téměř kompletní rekonstrukci už opravdu starého a chátrajícího domu,“ řekla paní Mikolajková. Iskérka dlouhodobě poskytuje servis lidem se „zlomenou“ duší. „Duševní nemoc skutečně není legrace. Fyzicky je člověk zdravý, psychicky je to však obrovský zásah do života. Přesto psychóza, deprese, schizofrenie, maniodepresivní psychóza a já nevím, jak se všechny ty diagnózy jmenují, kterými může člověk onemocnět, neznamenají konec. Život jde dál a může být stejně kvalitní i s tou nemocí.

Málokdo si uvědomuje, že duševní zdraví je ve skutečnosti polovina našeho zdraví. Po vyléčení zlomené ruky nebo nohy zcela samozřejmě dochází pacient ještě několik měsíců na rehabilitaci. Při onemocnění schizofrenií je pacient tři, čtyři, pět měsíců v léčebně, ale po návratu domů nenásleduje žádná rehabilitace. To je absurdní! A přitom jde o daleko větší zásah do života, než u zlomeniny kosti. Rehabilitace zlomených kostí je detailně propracovaná, rehabilitace zlomené duše zůstává téměř bez povšimnutí. A právě tento katastrofický stav se snažíme v Centru na podporu psychického zdraví napravovat,“ uzavřela Mikolajková. Blanka Mikolajková studovala vysokou školu elektro, uměleckoprůmyslovou školu obor konzervátorství, jako konzervátorka pracovala ve Valašském muzeu v přírodě a v Okresním vlastivědném muzeu Vsetín. Zvládla starou textilní techniku pletení na rámu a je držitelkou titulu Nositel tradic lidového řemesla v oboru krosenka. Posledních devět let se zabývá pomocí lidem dlouhodobě duševně nemocným. (sb)

3



Vznik Valašské vodohospodářské je nepochopitelný, tvrdí opozice pokračování ze strany 1 Podle právního zástupce SOMV Petra Konečného byla původně i tato varianta ve hře. „V mikroregionu se hlasuje podle počtu hlav, nikoli podle počtu držených akcií. Problémový byl také způsob, jak by obce své akcie na mikroregion převedly,“ zdůvodnil Konečný s tím, že založení VV a.s. je pro obce výhodnější, protože za akcie VaKu získají akcie VV a.s.

Nešťastná hodnota akcie

Jenže i to má háček. Při využití legitimní výnosové metody soudní znalec vyčíslil hodnotu akcie na 246 korun. Původní hodnota akce VaKu přitom činila 1000 korun, navíc společnost postupně navyšovala svůj majetek, takže podle některých jiných metod by se dala stanovit až na cca 1200 korun. To je pro některé zastupitele nepřekonatelný problém, protože města a obce se tak účetně dobrovolně připravují o milionové položky. „Kvůli špatnému hospodaření města jsme si museli v minulosti nabrat velký úvěr. Tehdy jsme se zavázali, že všechny akty související se snížením majetku, musí být předem projednány. Předpokládám, že úvěrující dům byl informován o tom, že se nám z účtů ztratí 70 milionů a vůbec jej to nevzrušuje,“ tázal se Hradil, který si zaspekuloval, že nesmyslná hodnota akcií mohla být stanovena záměrně tak, aby se připravila půda pro budoucí odkup akcií ze strany zahraničních investorů. S názorem, že by cena za akcii byla nereálná, nesouhlasil Konečný. Doložil to na příkladu nedávné dražby několika akcií VaKu a.s. „Dražby se zúčastnil také mikroregion a nabídl nejvyšší částku, tuším něco kolem 330 korun,“ informoval Konečný. Se snížením aktiv se nemohli smířit ani v sousedním Zubří. „Přicházíme o více než 10 mil. Kč!

4

A to nejenom formálně, ale i prakticky, např. pokud bychom měli mít těmito akciemi krytý úvěr v bance. Můj závěr? V naší společnosti se, bohužel, pro takový způsob hospodaření ujal termín „tunel“ majetku, v tomto případě obecního. Dejme tomu, že to není původním záměrem autorů tohoto nápadu, ale já zcela určitě takový záměr nepodpořím! A pokud někdo uvedeným argumentům nevěří, měl by požadovat minimálně další posudek zpracovaný jinou firmou a jinou metodou. Jedná se přece o majetek VaK za více než 1 miliardu Kč a každých 10 % rozdílu v ocenění představuje pro Zubří 10 % ze jmenovité hodnoty 13 746 mil. Kč, tedy asi 1,4 mil. Kč!“ napsal v dopise adresovaném svým kolegům v zastupitelstvu Vladimír Krupa (ODS).

Město: Tunel nechystáme

Koalice smetla všechny pochybnosti ze stolu. „Nová společnost VV a.s. zcela kopíruje akciovou společnost VaK. Jediný rozdíl bude v tom, že VV a.s. bude vlastnit všech 100 procent. A jinak bude ovládat VaK, který bude mít naprosto stejné složení, stejné vedení, stejnou administrativu, stejné zázemí, prostě úplně všechno. Je to z toho důvodu, aby byla zachována transparentnost toho, že nikdo nechystá žádný tunel a že všechno bude pokračovat dále,“ nechal se slyšet místostarosta Václav Mikušek (KDU-

ČSL) s tím, že po realizaci projektu velmi pravděpodobně dojde ke zvýšení vodného a stočného. I tak je ale podle Mikuška tento model nejvýhodnější. Podle praxe z jiných měst, kde vodovody provozují soukromé společnosti, jsou odběratelé „sdíráni z kůže“. Založení nové akciové společnosti Valašská vodohospodářská 21členné zastupitelstvo schválilo 12 hlasy. Do usnesení se ale vložila podmínka, že s celým projektem musí souhlasit ČSOB, která městu Rožnov poskytla tzv. optimalizační úvěr ve výši více než 100 milionů korun. (lum)

Rožnov bez bariér

Podezřelý spěch

Cena akcie nebyla zdaleka jedinou podezřelou záležitostí v projektu založení VV a.s. Zastupitelům se nelíbilo, že schvalování projektu probíhá na poslední chvíli. „Byl jsem zhrozen tím, když jsem zjistil, že celá věc se táhne od podzimu 2010. Nechápu, proč jste nekonali dřív a my teď necelý měsíc před ustanovením nové společnosti máme něco zuřivě rozhodovat. Nemám v projekt důvěru a opravdu nevím, proč se to takto tlačí,“ podivoval se Karel Gardaš (Zdravý Rožnov). Podle jeho vlastních slov přestal projektu věřit v momentě, kdy se dozvěděl, že stoprocentní vlastnictví VaKu není jedinou cestou k Čisté Bečvě II. Dalšími možnostmi by bylo vypsat na provoz nových zařízení výběrová řízení, případně by si je obce mohly provozovat samy. „Nevidím tady žádné analýzy a porovnání, co se stane s vodným a stočným v jednotlivých případech. Nemáme dostatek informací,“ durdil se Gardaš.

Dvě desítky studentů rožnovského gymnázia vyrazily do ulic, aby zmapovaly město Rožnov pod Radhoštěm z pohledu bezbariérovosti. Město chce na základě iniciativy Domova Kamarád vytvořit databázi míst s bezbariérovým přístupem. Tato databáze bude zveřejněna mimo jiné na webových stránkách Rožnova a měla by pomoci především osobám s problémy s mobilitou – vozíčkářům, seniorům nebo maminkám s kočárky. „V Rožnově je čím se chlubit. Ale turisté s omezenou mobilitou neví, kam můžu zajít, kde si nakoupit, zajít si na toaletu, navštívit zajímavé místo. Chceme tak vytvořit databázi bezbariérových míst,“ uvedl místopředseda sdružení Domov Kamarád Petr Jelínek. Foto: T. Gross

červenec 2012


červenec 2012


5



Před 200 lety se narodil první rožnovský starosta Michal Jurajda Michal Jurajda (1812-1874) patřil v Rožnově i na Valašsku mezi nejvýznačnější měšťany, obchodníky a podnikatele, při výrobě jemného bavlněného plátna vlastnil přes 400 tkalcovských stavů. Po revolučních změnách v roce 1848, kdy došlo ke zrušení poddanství a feudálních povinností, byla zřízena samospráva obcí prostřednictvím volených zástupců do obecních úřadů. V Rožnově se prvá volba výboru konala 25. 7. 1850. Starostou byl zvolen vzdělaný a uvědomělý občan Michal Jurajda, který byl již roku 1848 poslancem do zemského sněmu. Pro své neohrožené vlastenectví, pro rozšiřování Havlíčkových Národních listů a Epištol byl roku 1853 vládou ze starostenského úřadu sesazen a až do roku 1858 dán pod policejní dohled. Pak byl zase starostou. Roku 1861 byl znovu zvolen za poslance do sněmu, roku 1867 po třetí a roku 1871 po čtvrté. Roku 1867 se pro churavost vzdal starostenství a roku 1871 i poslanectví. Roku 1856 vystavěl starosta Michal Jurajda vedle parku pěkný zděný dům čp. 202 na jedno po-

schodí. Podnes zdobí někdejší Frenštátskou, dnes Palackého ulici, pojmenovanou po českém historikovi a politikovi Františku

První rožnovský starosta Michal Jurajda. Foto: repro

Palackém (1798-1876). Roku 1873 navštívil František Palacký městečko Rožnov a při té příležitosti také místní knihovnu, založenou roku 1872. Ubytoval se v Jurajdově domě, jak podnes hlásá pamětní deska: V roku 1873 bydlel zde u přítele Michala Jurajdy, zemského poslance a deklaran-

ta, dr. František Palacký. V roce 1876 František Palacký zemřel. Uvědomělí občané rožnovští mu již roku 1879 postavili pomník, který se dodnes zachoval. Jako památka na prvního starostu Michala Jurajdu je podnes v Rožnově na malém návrší mezi zahrádkami nad sídlištěm Záhumení mohutný kamenný kříž, tzv. Jurajdův. Michal Jurajda jej nechal postavit v roce 1830 z peněžitého odkazu svého zemřelého otce. Kříž byl vysvěcen 20. 5. 1832 rožnovským farářem P. Antonínem Staňkem. Podle pověsti, kterou zaznamenal písmák Antonín Zámečník, měl být kříž postaven z peněz nalezených Jurajdou na tomto místě. Část peněz dědila jeho hluchoněmá dcera, kterou z dychtivosti po penězích si vzal za ženu rožnovský tkadlec Jan Cyrilek. Po náhlém zbohatnutí zanechal práce, spálil verštat a byl neustále opilý až bídně zahynul. Peníze bez práce mu štěstí nepřinesly. Kříž se majestátně vypíná ve svahu nad centrem města Rožnova. Čelní strana nese vytesaný nápis: GEZISSI SIN, V. MARIE, CHRAŇ

A OSTŘIHEG NAS V BOHE, OD NESSTIESTI CASNEHO, I WIECNEHO. NAKLADE NEBOSSYKA MICHALA JURAJDY. (Ježíši, synu Marie, chraň a ostříhej nás ubohé od neštěstí časného i věčného. Nákladem nebožtíka Michala Jurajdy.) Ještě koncem 19. stol. chodívali obyvatelé Dolní, Prostřední i Horní Bečvy při cestě do Rožnova na trh i do kostela přes Vršky, kolem hážovského mlýna u řeky Bečvy, přes Horečky a rožnovské Záhumení do Majerova či Jurajdova dvora a dál na náměstí. Ke kříži se také váže zkazka o nešťastné lásce, kdy se rožnovská dívka zamilovala do jednoho z lázeňských hostů, navíc Žida. Ten sice její cit opětoval, ale při příští návštěvě lázní si přivezl také manželku. Nešťastná dívka se nedokázala s krutou skutečností smířit. Rodina ji našla až po třech dnech zcela vyčerpanou právě u Jurajdova kříže na Záhumní. Michal Jurajda byl starostou města Rožnova 12 let a poslancem 23 let. Zemřel 11. července 1874. (sb)

Kdysi jsme bydleli v Rožnově „světově“… Tuhle jsem narazil na docela zajímavou urbanistickou studii popisující ideální občanskou vybavenost moderních sídlišť. Krátce shrnuto, ideálem je: služby pod nosem, sportoviště pod oknem… A já si vzpomněl, že Rožnov už před půl stoletím měl takové bydlení budoucnosti! No fakt! Teda někteří… Narodil jsem se v Rožnově v domě, který staří pamětníci znají jako „internát“. Dům stojí dodnes, mnoho let obklopen budovami areálu bývalé Tesly a svému původnímu účelu už dávno neslouží, ale tehdy stál (spíše se tyčil svými šesti patry) na okraji Rožnova a byl určen pro nově vznikající „rodinu Tesláků“. A bydlení v něm bylo na tu dobu až neskutečně komfortní. Severní křídlo budovy bylo z větší části určeno k bydlení rodin, velké moderní slunné

6

byty a taky garsonky pro svobodné. Už tehdy byla ve sklepních prostorách velká moderní prádelna, sušárna a mandlovna. Kromě sklepních kójí tu byla i malá dílna pánů instalatérů, kteří byli vždy ochotni opravit kdekomu kdeco v domě. Hned nad nimi v prvním patře byly ordinace hned několika lékařů, kteří zase kdykoliv „opravili“ naše rozbitá kolena či hlavy coby důsledek klukovských her. Dokonce i lékárna tam byla. V přístěnku vchodu byl několik let obchůdek s potravinami, který později nahradila zubní ordinace. Že v domě byly dva osobní výtahy asi nepřekvapí, ale byl tam i velký nákladní výtah, který zajížděl až do sklepa! Byla jiná doba, a tak ve vestibulu vchodu byla volná otevřená prostora pro kočárky a malá vrátnice pro paní domovnici, kde se řešilo

všechno: od půjčení klíčů k prádelně, platby nájemného či veřejný telefon až po drby „kdo, kde, s kým“. Jiný svět bylo křídlo jižní: tam ve sklepích byly (mimo jiné) strojní dílny odborného učiliště. V přízemí potom Klub pracujících s velkým sálem, kde jsme prožívali veselé dětské plesy a divadelní kousky, dospěláci různé merendy, výstavy či hudební produkce a kde díky promítací kabině jsme hltali první filmy s Vinnetouem sedíce na hromadě stolů pod promítacím okýnkem v sále. A srkali limonádu z malinkého bufetu v předsálí. Několik kluboven vedle patřilo fotografům či akvaristům. Sál klubu sousedil se závodní kuchyní a jídelnou, kde jsme jako děti mohli dokonce chodit o prázdninách na obědy. A v prvním patře nad klubem se usídlila Střední průmyslová škola vakuové elektrotechniky. No fakt průmyslovka v činžáku! Patra nad ní potom sloužily jako internátní ubytování pro studenty a učně této školy. A protože ředitel této školy bydlel v domě taktéž, podařilo se jeho mladšímu synovi občas tátovi uzmout klíče a my jsme tajně obdivovali nejrůznější elektronky a měřící přístroje ve vitrínách učeben či zkoušeli si něco vyrobit ve strojních dílnách… To bylo dobrodružství! A před okny tohoto domu se rozkládalo slavné fotbalové hřiště a celý sportovní areál se dvěma antukovými hřišti pro volejbal či tenis, atletický ovál a kladivářský segment, kde začínal svou kariéru pan Daněk. A kde se před 40 lety natáčel slavný „Metráček“, v němž si zahrála celá

řada Rožnováků. A uprostřed malý lesík, kde se odehrávaly všechny naše dětské hry a taky první lásky a staré jabloně na louce nad tribunou každoročně obsypané sladkými plody… A vůbec, nám tam tehdy nic nechybělo a ani jsme si coby dítka neuvědomovala, že díky prozíravosti projektantů a architektů měli obyvatelé tohoto domu většinu „veřejných služeb“ dostupných doslova „v papučích“ a výhled na stadion. Prostě to, o čem básnila ona architektonická studie jako o nejmodernějších světových trendech v bydlení. A když si uvědomíte, že to byla padesátá a šedesátá léta minulého století, kdy jsme měli trochu jiné „životní cíle a ideály“ a vůbec se žilo tak nějak prapodivně, byl ten starý „internát“ prostě fakt „světový“. A vlastně moderní terminologií téměř „bezbariérový“ – dlouhé chodby s dokonale hladkou podlahou (tak mě napadá, že je škoda, že tehdy ještě nebyly v módě kolečkové brusle) a prosklené mezaniny, kde se báječně hrálo „na honěnou“, když venku pršelo. Jednu věc jsme ale přesto záviděli kamarádům, co bydleli v „bytovkách“ u Tesly: šachty na komunální odpad na balkonech všech bytů. My museli s odpadky před dům do popelnic… No uznejte sami: nebyli jsme před půl stoletím v Rožnově v bydlení docela „světoví“? Jen nevím, kde se to potom nějak zadrhlo a začala éra paneláků. Á propos: docela by mě zajímalo, kdy byl architektem toho domu. Ten by si poctu určitě zasloužil. Teda ode mne určitě. Petr Liška červenec 2012



Stovky a tisíce kilometrů mají našlapáno členové Turistického oddílu Klubu seniorů z Dolní Bečvy Turistický oddíl v rámci Klubu seniorů na Dolní Bečvě funguje od roku 1988. Vedoucí TO byla paní Božena Hrstková. Ročně se tehdy uskutečnilo jen několik vycházek do blízkého okolí. Organizovaná a pravidelná činnost TO nastala až od roku 2000, kdy Klub seniorů rozšířil Ing. Jaroslav Blinka, plk. v záloze. Každoroční činnost TO od poloviny března do konce října se pak řídila plánem turistických akcí. „Do turistiky se zapojilo celkem 61 osob, jednotlivých vycházek se zúčastňovalo v průměru 13-14 osob. Někteří členové dosáhli věku přes 82 let,“ uvedl vedoucí TO Jaroslav Blinka. „Od roku 2000 vedu přesnou statistiku jak vykonaných tras, tak jejich délky, účasti a počtu ušlých kilometrů jednotlivých členů. Téměř všechny túry zaznamenávám na videokameru. V Klubu máme k dispozici 10 videokazet a desítku hodinových záznamů

na DVD. Také množství fotografií. Na závěr turistické sezóny organizujeme v polovině listopadu krátkou procházku do Dolního Rozpitého se závěrečným posezením v restauraci U Maléřů, kde právě uplynulý turistický rok vyhodnocujeme. Nejlepší turisté obdrží diplom. Po dobré večeři

si videoprojekcí připomeneme některou z vycházek. Během zimního období se při pravidelných klubových útercích vracíme prostřednictvím videoprojekce i k záběrům až deset let starým.“ A Jaroslav Blinka dodává: „Prošli jsme krásné Beskydy, Javorníky,

Hostýnské vrchy. Určit nejpěknější túru není snadné. Taková je každá, kdy se můžeme pokochat krásnými výhledy po okolí, například Kamenné – Búřov – Skalíkův kopec. Naši turisté se vycházek rádi zúčastňují. Jsme dobrá parta, nechybí legrace, ženy si porozprávějí a zapomenou na domácí starosti. V desítkách restaurací, kolib a penzionů nás již z našich návštěv k občerstvení dobře znají.“ Na závěr malá statistika. V roce 2011 uskutečnil TO Klubu seniorů na Dolní Bečvě 32 vycházek a jeho členové našlapali celkem 384 km. V prvé polovině roku 2012 již mají v nohách 12 túr o celkové délce 131 km. Od r. 2000 do r. 2011 nejvíc kilometrů našlapali Jan Hrstka 3916 km, Božena Hrstková 3801 km, Jaroslav Blinka 3783 km, Matylda Porubová 3427 km. Přes 2000 km našlapalo 8 a více jak 1000 km dalších 5 dolnobečvanských turistů. (sb)

jakkoli ovlivnit výkon jeho mandátu veřejné služby občanovi. Rovněž se nesmí dostat do postavení, ve kterém je zavázán oplatit prokázanou laskavost. Na skutečnost, že představitelé města jednají v rozporu s tímto kodexem, upozornil na červnovém zasedání zastupitelů Jelínek. „Během otevírání rozhledny a polikliniky jste přebírali krabice. Co v těch krabicích, které přebíráte od spřízněných firem, je?“ tázal se místostarosty Aloise Vychodila (ODS) a starostky Blinkové Jelínek. „Lžete. Dokažte mi, že jsem dostala krabici,“ zareagovala úsečně Blinková. Nepromyšlená reakce ji ale později dostihla, když i veřejně přístupná fotogalerie na webu města

Rožnov odhaluje, že při přestříhávání pásky po rekonstrukci polikliniky první žena radnice v rukou skutečně krabici třímala. Tím ale Jelínkovi výrazně nahrála, protože z naprosto banálního dotazu se velmi pravděpodobně vyvrbí zajímavá kauza. Olej do ohně přilil svou velmi nevěrohodnou odpovědí také Vychodil. Ten přijetí krabice přiznal. „Byl tam půllitr slivovice, který jsem vylil do umyvadla,“ reagoval Vychodil, čímž velmi pravděpodobně definitivně odstartoval okurkový hon na čarodějnice. Jelínek vzniklé situace totiž briskně využil a o několik hodin později, kdy se prokázalo, že mluvil pravdu, starostku obeslal dopisem, ve kterém žádá její veřejnou omluvu. Ta by měla

viset na webu města až do konání příštího zastupitelstva. „Paní bakalářko, stydím se za vás a důrazně vás upozorňuji, že pokud nepřestanete lhát, zvážím odchod ze zastupitelstva města. Sedět v jedné místnosti s notorickou lhářkou je totiž pro mne morálně neakceptovatelné. Prastaré přísloví navíc praví, že kdo lže, tak krade. Nerad bych se však někdy dožil toho, aby se mi ztrácely věci při jednání zastupitelstva. Paní bakalářko, věřte, že na svou nápravu máte stále čas. Pokud si s tímto problémem nebudete sama vědět rady, rád vám pomohu najít odbornou psychologickou či psychiatrickou pomoc. Kdykoliv se na mne obraťte!“ vzkázal zastupitel doslova Blinkové. (lum)

Vedoucí TO Klubu seniorů Dolní Bečva Jaroslav Blinka. Foto: R. Sobotka

Jelínek žádá po starostce omluvu, nazvala ho lhářem

Nevinný dotaz zastupitele Ivo Jelínka (SNK ED) odstartoval na jednání zastupitelstva další z přestřelek, které už tak nějak patří do folkloru rožnovské komunální politiky. O co šlo tentokrát? Podle Jelínka přebírají zástupci města při slavnostních otevíráních staveb krabice s neznámým obsahem. Starostka Markéta Blinková (ODS) to ostře odmítla a v afektu nazvala Jelínka lhářem. Jenže, jak se později ukázalo, pravdu měl tentokrát opoziční zastupitel. Etický kodex, který si před několika měsíci schválili zastupitelé, uvádí, že zastupitel po dobu výkonu svého mandátu nevyžaduje ani nepřijímá dary, úsluhy a laskavosti, případně jiná zvýhodnění, která by mohla

červenec 2012

7



Kulturní přehled Pekařská sobota So 14.7. 09–18.00 h Dřevěné městečko

Út 1.5. až Po 2.7.

ROŽNOVSKÉ SLAVNOSTI OČIMA FOTOKLUBU R9 Galerie Na Radnici

Ne 1.7. 15.00 h

KOMORNÍ ŽESTĚ hudební altán v parku - koncert dechového kvintetu z Valašského Meziříčí

Čt 12.7. až OLYMPIJSKÉ LEGENDY DANA A EMIL ZÁTOPKOVI Út 2.10. Galerie Na Radnici 17.00 h - vernisáž ve čtvrtek 12. 7. v 17.00 Ne 15.7. 15.00 h

OD BACHA PO VLACHA hudební altán v parku - hraje Jana Vařejčková

Ne 29.7. 15.00 h

NA RADHOŠŤU SA SVÍTÁ hudební altán v parku - koncert rožnovského folklorního souboru VSPT Radhošť a Malý Radhošť

Čt 28.6. až St 4.7.

DOBA LEDOVÁ 4: ZEMĚ V POHYBU 18.00 h

Čt 28.6. až Ne 1.7.

LÍBÁŠ JAKO ĎÁBEL 20.00 h

Po 2.7. až St 4.7.

2 DNY V NEW YORKU 20.00 h

Čt 5.7. až Ne 8.7.

mUŽI V ČERNÉM 3 18.00 h

Čt 5.7. až Ne 8.7.

DIKTÁTOR 20.00 h

Po 9.7. až St 11.7.

LÁSKA JE LÁSKA 18.00 h

Po 9.7. až St 11.7.

KONFIDENT 20.00 h

Čt 12.7. až Ne 15.7.

SNĚHURKA A LOVEC 17.30 h

Čt 12.7. až Ne 15.7.

PROBUDÍM SE VČERA 20.00 h

Po 16.7. až ŽELEZNÁ LADY 18.00 h St 18.7. Po 16.7. až BEZ KALHOT 20.00 h St 18.7. Čt 19.7. až Ne 22.7.

MADAGASKAR 3 18.00 h

Čt 19.7. až Ne 22.7.

DO ŘÍMA S LÁSKOU 20.00 h

Po 23.7. až ABRAHAM LINCOLN: LOVEC UPÍRŮ St 25.7. 18.00 h Po 23.7. až POLSKI FILM 20.00 h St 25.7. Čt 26.7. až Ne 29.7.

TEMNÝ RYTÍŘ POVSTAL 17.00 h a 20.00 h

Po 30.7. až St 1.8.

IRON SKY 18.00 h

Po 30.7. až St 1.8.

TADY TO MUSÍ BÝT 20.00 h

Romská píseň So 21.7. 09–18.00 h Dřevěné městečko Den řemesel Ne 29.7. 09–18.00 h a setkání kovářů Dřevěné městečko

Ne 1.7. až Pá 31.8.

Pá 6.7. Hejův nožík 09–18.00 h Dřevěné městečko

8

Prázdniny v domečku MC Domeček bude v měsíci červenci a srpnu uzavřen. Přejeme krásné léto.

Po 2.7. Relaxační cvičení i v létě 18–19.30 h Rodinné centrum HVĚZDIČKA Út 3.7. RODINNÁ PORADNA 9.15–16.00 h Rodinné centrum HVĚZDIČKA - zkušená rodinná terapeutka Mgr. Martina Salamonová Po 9.7. Relaxační cvičení i v létě 18–19.30 h Rodinné centrum HVĚZDIČKA Út 10.7. RODINNÁ PORADNA 9.15–16.00 h Rodinné centrum HVĚZDIČKA Po 16.7. Relaxační cvičení i v létě 18–19.30 h Rodinné centrum HVĚZDIČKA Út 31.7. RODINNÁ PORADNA 9.15–16.00 h Rodinné centrum HVĚZDIČKA

Ne 1.7. až Pá 31.8.

OD POHÁDKY K BÁSNIČCE odd. pro děti a mládež - Výstava ilustrací k básničkám. Nakreslili žáci 3. tříd ZŠ.

Po 2.7. až Pá 31.8.

SOUTĚŽ O NEJPĚKNĚJŠÍ A NEJZAJÍMAVĚJŠÍ PRÁZDNINOVÝ DENÍK odd. pro děti a mládež - Vyhodnocení proběhne ve středu 12. září 2012 v15:00 h

Po 2.7. až Pá 31.8.

S BAŤŮŽKEM KOLEM SVĚTA odd. pro děti a mládež - Vědomostní soutěž. Vyhodnocení ve St 12.9 v 15:00 hodin

Po 9.7. až Pá 31.8.

CESTOU NECESTOU chodby knihovny - Výstava fotografií Břeti Michálka. Výstava je doplněna autorskou tvorbou.

Po 9.7. v 17.00 h

CESTOU NECESTOU podkroví knihovny Vernisáž výstavy fotografií Břeti Michálka.

Čt 12.7. v 09.00 h

LETNÍ PROCHÁZKY PAMĚTÍ MĚSTA Městská knihovna - Rožnovská struha

St 18.7. v 17.30 h

REGENERACE V HARMONII podkroví knihovny - Pokračování cyklu besed s Martou Stoklasovou.

Čt 19.7. v 09.00 h

LETNÍ PROCHÁZKY PAMĚTÍ MĚSTA Městská knihovna - Rožnovské náměstí

Čt 26.7. v 09.00 h

LETNÍ PROCHÁZKY PAMĚTÍ MĚSTA Městská knihovna - Pozoruhodné rožnovské ulice

Ne 1.7. Hasičská neděle 09–18.00 h Dřevěné městečko Čt 5.7. Kouzelná nitka 09–18.00 h Dřevěné městečko

Po 30.7. v 17.30 h

SAHADŽA JÓGA odkroví knihovny - Meditace – cesta ke zlepšení zdraví a ochraně člověka. Hudba pro radost. Hrají Jiří Mlčák a Filip Dlabaja.

Ne 1.7. 10.30 až 17.00 h

KNOW HOW SLUNEČNICE, Rožnov p.R. - seminář – Ing. I. Haas

Po 2.7. v 18.00 h

LÉČEBNÁ MEDITACE SLUNEČNICE, Rožnov p.R. - J. Bolcek

St 4.7. v 18.00 h

SVŮJ ŽIVOT SI TVOŘÍME SAMI – METODA RUŠ SLUNEČNICE, Rožnov p.R. - přednáška – L. Domitra

Pá 6.7. až KURZ OSOBNÍHO ROZVOJE S METODOU Ne 8.7. 18–16.00 h RUŠ – pro začátečníky SLUNEČNICE, Rožnov p.R. - K. L.Rajs, L. I. Hoďák Po 9.7. v 18.00 h

LÉČBA CHŮZÍ V BOTÁCH J.HANÁK R® SLUNEČNICE, Rožnov p.R. - beseda, ukázka, Mgr. J. Říhová

Čt 12.7. v 18.00 h

O SHAMBALLE S MOŽNOSTÍ OSOBNÍHO ZASVĚCENÍ SLUNEČNICE, Rožnov p.R. - přednáška, K. L. Rajs, L. I. Hoďák

Pá 13.7. až KURZ NA ROZVOJ INTUICE SLUNEČNICE, Rožnov p.R. Ne 15.7. 17.30–16 h - K. L. Rajs, L. I. Hoďák Po 16.7. v 17.30 h

DIVOŽENKY NA HORÁCH, život v přírodě SLUNEČNICE, Rožnov p.R. - komorní ekofestival 2012 vyprávění + promítání filmu – Mgr. E. Dudíková

Út 17.7. v 18.00 h

EKOLOGICKÁ ARCHITEKTURA RŮZNÝMI POHLEDY, HARMONIE BYDLENÍ SLUNEČNICE, Rožnov p. R. přednáška s projekcí – Ing.arch. O. Hozák, Ing. E. Hozáková

St 18.7. v 16.00 h

St 18.7. v 17.30 h

Čt 19.7. v 17.30 h

Pá 20.7. v 18.00 h

So 21.7. v 15.00 h

Po 23.7. 18.00 h

VÝPRAVA ZA POKLADEM DO HRADEB HRADISKA sraz u tabule č.1, stezka Hradisko - procházka na Hradisku, hledání pokladu JÍZDA NA KONÍKOVI S VÝKLADEM O HIPOTERAPII jízdárna Hradisko, Rožnov p.R. - přednáška, ukázka, jízda, K. Strakošová VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ VÝŽIVOU KE KRÁSE SLUNEČNICE, Rožnov p.R. - přednáška s ochutnávkou jídel, R. Telváková MUZIKOHRANÍ NA TÉMA ČTYŘ ROČNÍCH OBDOBÍ SLUNEČNICE, Rožnov p.R. Beata Bocek HRÁTKY ZA LESNÍMI VRÁTKY Lesní školka Na Kozinci - odpoledne pro děti a dospělé 15:00 – hrátky, D. Buriánová, D. Hradilová 17:00 – plstění z ovčího rouna, L. Konvičková, 18:00 – táborák ČÍNSKÉ ENERGETICKÉ CVIČENÍ QI GONG

SLUNEČNICE, Rožnov p.R. - cvičení, M. Bárová Út 24.7. v 18.00 h

FENG SHUI V DENNÍM ŽIVOTĚ SLUNEČNICE, Rožnov p.R. - přednáška, P. Fridrich

St 25.7. v 18.00 h

INDIVIDUÁLNÍ PŘÍSTUP K DÍTĚTI PODLE JEHO HOROSKOPU SLUNEČNICE, Rožnov p.R. - přednáška, Bc. Z. Z. Nesvadbová

Čt 26.7. v 17.30 h

CO VÁS ZAJÍMÁ SLUNEČNICE, Rožnov p.R. - beseda, R. Telváková

So 28.7. až ŠŤASTNÝ ŽIVOT MŮJ Pá 29.6. A MÝCH DĚTÍ 09–16.00 h SLUNEČNICE, Rožnov p.R. - kurz, K. L. Rajs, L. I. Hoďák Ne 29.7. až KURZ OSOBNÍHO Út 31.7. ROZVOJE S METODOU 18–16.00 h RUŠ – pro začátečníky SLUNEČNICE, Rožnov p.R. - kurz, K. L. Rajs, L. I. Hoďák

Doporučujeme rezervovat si místo prostřednictvím webu

Út 3.7. Úplňkový OM Healing 18–21.00 h Přednášková místnost Rožnovských pivních lázní St 18.7. ZPÍVÁNÍ DO ČAKER, 18–20.00 h HARMONIZACE ZVUKEM Přednášková místnost Rožnovských pivních lázní

Pá 29.6. až Ne 1.7.

Pá 29.6. 13.00

17.50 18.00 21.00

So 30.6. 14.00

17.00 19.00

21.00

Ne 1.7. 14.00

16.00 18.00

Festival (převážně) Amatérského Divadla NA LÚCE 2012 Louka za starým kravínem Na Pařeničkách, Dolní Paseky Program: Program pro děti Dana a Petr Heroldovi, Praha a Beata Bocek, Rožnov p.R. Zahájení festivalu Divadlo Stodola, Jiříkovice, Ať žije Bouchon! Divadlo DiGoknu, Rožnov p.R., Frankenstein Divadlo Blic, Ostrožská Nová Ves Jak to vidí ryby? Divadlo Dialog, Brno, Limonádový Joe B´gandža band, Považská Bystrica, Slovensko NuJazz Divadelní společnost Františka Kreuzmanna, Praha, Sonety Anna Jančová, Považská Bystrica, Slovensko, Posledné želanie Divadlo Div.Och, Rožnov, Venkovský felčar Ukončení festivalu Cena celodenních vstupenek na místě: pátek 100,- Kč, sobota 150,- Kč, neděle 100,- Kč. Cena třídenní vstupenky 300,- Kč.

červenec 2012



Nemám vůbec chuť to zabalit Rožnovský prostor završuje v červenci rok své existence. Když jsme se s jeho vydavatelem a zároveň mým bývalým spolužákem z Gymnázia Lukášem Martinkem domlouvali na termínu rozhovoru, ve kterém bychom shrnuli uplynulých dvanáct měsíců života novináře, napsal mi, že nebude dva dny na internetu a tak si až v neděli raději zavoláme... Lukáši, jak si můžeš jako redaktor dovolit být dva dny bez přístupu na internet a proč vlastně nejsi právě teď v terénu a nesbíráš podklady pro nějaký článek do Rožnovského prostoru? Hodně lidí má asi představu, že dělám jenom noviny. Já ale chodím normálně do zaměstnání, takže pokud bych měl každou volnou chvíli věnovat Rožnovskému prostoru, tak se z toho brzy asi zblázním. Snažím se proto většinou o víkendech nepracovat. Ne vždy se mi to daří, ale aspoň tři víkendy v měsíci chci dělat zkrátka jen ty věci, u kterých se odreaguji. Jak je tedy možné, že ti neuteče nic zásadního, co se o víkendu v Rožnově děje? Jak víš, že neuteče (smích)? Ne, v prvé řadě musím říct, že nedělám noviny úplně sám. To by nešlo, šestnáct stran na jednoho pracujícího člověka. Takže to funguje tak, že mám předem představu, co zpracuje Richard Sobotka - víkend a zajímavosti z kultury a společenského života, v tom mu naprosto důvěřuji. Vím, že vždy přijde s tím pravým, co lidi zajímá. No a navíc mi Petr Liška píše krátké fejetony, které jsem nechtěl dělat sám, aby někdo neměl pocit, že na něj třeba útočím. Zpracovávám především záležitosti týkající se Městského úřadu, ale nedělám názorovou novinařinu. Je politika hlavní téma, které chtějí lidé v Rožnovském prostoru číst? To, že se témata z radnice objevují na předních stránkách novin, je můj záměr. Ve Spektru není totiž vůle popisovat politiku z obou stran – tedy současného vedení i opozice. Myslím si ale, že lidé si chtějí přečíst názory všech stran. Svědčí o tom i jejich odezva, zejména na webových stránkách RP. Samozřejmě je to dáno i kontroverzí a názorovými střety daných stran, ale to do novin patří. Vždy se snažím o nestrannost, lidem na radnici se ale zdá, že kopu za opozici. Ten pocit je však daný pouze tím, že kvůli Spektru tu bylo dosud jakési vakuum a v momentě, kdy se snažím dát prostor oběma stranám, vypadá to, že je najednou opozice nějak moc slyšet. Jistě to posiluje i fakt, že opoziční politici využívají častěji popučervenec 2012

listické argumenty. Ale za dva roky může být třeba současné vedení v roli těch, kteří budou chtít vyjádřit svůj názor, a ve Spektru jim ho neotisknou. Pak mou práci třeba docení.

tipy na zajímavé události od známých nebo čtenářů. A když se nějaká akce nedostane přímo na stránky tištěných novin, snažím se jí věnovat prostor alespoň na webu.

mediální, k tištěné a digitální podobě teď přibylo i video, takže posunovat můžu celý projekt maximálně zvyšováním nákladu novin v momentě vyššího zájmu v okolních obcích.

Vyvíjeli na tebe třeba někdy místní politici nějaký nátlak na (ne)zveřejnění článku? Jsem samostatná jednotka, nejsem nikomu ničím vázán, a nikdo si tím pádem nedovolí mě ovlivňovat. Daří se mi, až na jednu výjimku, nezařazovat přímé dopisy či články politiků do tištěných novin. Myslím, že pro často plané kecy je dost místa především na webu... A klidně to tam napiš, ať je vidět, že jsem ranař (smích).

Dokážeš oddělit svou roli obyvatele Rožnova a roli novináře, když žiješ v tom, o čem píšeš? Tvoříš přece jen články o lidech, které denně potkáváš, s náměty určitě přichází i tví kamarádi, takže jak to jde zachovat si mediální objektivitu? V menších městech je to většinou problém, ale vždy se snažím o nějaký nadhled. Pravidelně se nestýkám s nikým, kdo by mohl ze své pozice ovlivňovat veřejné mínění, takové lidi se snažím držet si od těla. I to může být záruka, že se to snažím dělat objektivně. Já ale nepovažuji RP za médium ale spíše za komunitní projekt. Tím chci hlavně říct, že je to věc vázaná k Rožnovu, jeho prostoru a okolí, od čehož se odvíjí celý způsob, jakým noviny dělám. Ukázkou může být, že jsem nedávno přišel s videopřenosy ze zastupitelstva, to redakce novin obvykle nedělá. Vyloženě zde se ale objevila ta příležitost, tak jsem do toho šel, i když nevím o žádných jiných novinách, které by podobný servis zajišťovaly.

Je vidět, že kromě redaktora zastáváš i funkci hlavního stratéga vydávání novin. Jak se vůbec dá skloubit role vydavatele a novináře? Já plním nejen roli vydavatele, ale zajišťuji i odbyt a všechny funkce inzertního oddělení. Rožnovský prostor není o velké redakci. Ale myslím, že s psaním článků se to nevylučuje, pro lidi jsem pořád hlavně redaktor.

Je tomu přesně rok, co Lukáš Martinek vydal první číslo Rožnovského prostoru. Foto: M. Vašek

Je radniční politika téma, o kterém tě baví psát? Hodně lidí, které potkám a spojí si mě s Rožnovským prostorem, mají hned tendenci bavit se se mnou o politice. Předpokládají, že když píšu primárně o ní, tak mě dění na radnici i nejvíc zajímá. Doufám, že je nezklamu, když si teď přečtou, že mě baví spíše potkávat zajímavé lidi z Rožnova a okolí z jiných oblastí. Baví mě dělat s nimi rozhovory. Objevuji na Rožnovsku stále nové a nové lidi, kteří jsou zajímavější než rožnovští politici. Kdo třeba? Z mnoha lidí, které jsem za ten rok měl možnost potkat a oslovili mě svou osobností, musím zmínit Tomáše Kupčíka z Pivních lázní, Davida Svobodu, který se zabývá terapií RUŠ nebo Pavla Valu z Hutiska, výrobce nástroje didgeridoo. Ale zároveň chci říct, že i většina ostatních, které jsem tady nejmenoval, mi otevřela nějaké nové obzory. Jak vůbec vybíráš témata do Rožnovského prostoru? Přicházejí za tebou samy nebo je aktivně vyhledáváš? Z devadesáti procent si vyhledávám témata sám a zbývající část jsou

Jakou máš vůbec odezvu od čtenářů Rožnovského prostoru. Našli si k němu svou cestu a líbí se jim jeho obsah? Musím říct, že jsem se zatím nesetkal s vyloženě negativní reakcí, víceméně vše bylo od začátku lidmi vnímáno kladně, a to je pro mě stále hlavní motiv, proč v mé práci pokračuji. Na začátku jsem si řekl, že po roce vše zhodnotím, a když ta doba teď nastala, nemám vůbec chuť to zabalit. Jsi tedy spokojen se současnou podobou Rožnovského prostoru nebo bys něco změnil? Rozsah novin se mi zdá ideální. A i pokud do budoucna poroste objem inzerce, tak bych určitě zachoval stejnou porci informací. Jsem přesvědčený, že Rožnovský prostor by neměl být primárně inzertní médium, ale měl by zaujmout hlavně svým obsahem. Co bys tedy přál Rožnovskému prostoru do dalších let? No, když řeknu, že bych novinám přál více těch inzerentů, tak to bude znít, jakože jsem strašně na prachy, že (smích)? Ne, vážně, musím bez nadsázky říct, že všechno co jsem jim přál v momentě, kdy jsem je zakládal, tak ty noviny vlastně mají. Naplnil jsem to, že se jedná o projekt multi-

Kdy sis vůbec uvědomil, že umíš nebo vůbec chceš psát? Bylo to ve čtvrťáku na gymnáziu. Až do maturity jsem nevěděl, kam se mám hlásit na školu, a pak mě napadla novinařina. Vždycky jsem měl dobře hodnocený sloh, takže k té myšlence mě vlastně dovedl pan profesor Hambálek. Na žurnalistiku do Brna jsem se dostal ale až na třetí pokus. Navíc to bylo už v době, kdy jsem pracoval, takže to byla dost masakrální zkušenost. Myslím si ale, že pro to, aby byl člověk dobrý novinář, musí pochopit fungování celé té branže a k tomu mi pomohla právě škola. K samotnému psaní jsem se dostal poprvé až ve Spektru, které jsem tři a půl roku vedl. Je to vlastně teď už šest let, co se pohybuji v regionální žurnalistice. A jak tě vůbec napadlo začít vydávat svoje vlastní noviny? Na začátku jsem především zvažoval, jestli je v Rožnově prostor pro něco podobného. Vycházel jsem ale z toho, že ve Valašském Meziříčí vychází dokonce troje noviny a všechny fungují už několik let. Navíc jsem měl zkušenost ze Spektra. To je ale distribuované jinak než Rožnovský prostor, který je zadarmo doručován plošně všem do schránek. A nic takového tu prostě nebylo. S tím jsem do toho šel a už rok se ukazuje, že to bylo rozhodnutí správné. V prvním roce se mi podařilo pokrýt 96 % nákladů na tisk a distribuci novin, takže i v tomto směru jsem spokojen, i když zatím noviny nevydělávají a nikdo, kdo do nich přispívá, nedostává honorář. A neodradilo tě ještě vyřizování faktur od toho, že ke všem organizačním záležitostem zároveň píšeš? Já jsem hlavně novinář, kvůli tomu jsem do vydávání Rožnovského prostoru šel. Chci především psát a tím pádem dělat, to co mě baví. Jana Pokorná 9



Nekuža vzkazuje: Úlety nebudou nuda! Petr Nekuža je baskytarista známé kapely Mňága a Žďorp. Kromě toho každoročně v Rožnově pořádá open-air festival Úlety. O obou těchto „projektech“ jsme si krátce pohovořili. Co je nového ve skupině, jak se vám daří? Děkujeme, daří se nám dobře! Letos v dubnu jsme završili 25 let existence kapely a plánují se velké věci. Horkou novinkou je hudební nosič s názvem Dáreček, obsahující 2 CD a 1 DVD. Najdete tam 30 songů od 30 českých a slovenských kapel, které nahrály naše původní skladby ve svých úpravách, plus asi hodinový velmi zábavný dokument o tomto projektu, kde jsou rozhovory, záběry ze studií a další zajímavosti. Hrají tam a zpívají například Kryštof, Tři sestry, Čechomor, Tomáš Klus, Monkey Business, Sto zvířat, Tata bojs a další a ohlasy jsou skvělé, písničky se hodně líbí, co si víc přát? Co křesty, oslavy? Ty budou na podzim, to pojedeme větší šňůru i s hosty. Vždycky dorazí někdo jiný, kdo zrovna bude mít volno, vždyť máme velký výběr a hlavně ať je sranda. Účast přislíbili Richard Krajčo,

Tata bojs, kluci z Čechomoru a vždy budou i nějaká společná vystoupení. Vrcholem bude megakoncert ve velké Lucerně v listopadu a následný večírek. Teď momentálně hrajeme jarní klubovou sezonu a čeká nás spousta festivalů a v srpnu též hudební zájezd na festival do Rumunska, to budeme hrát pro krajany v nádherném malebném kraji, který se nazývá Banát a žijí tam Valaši a mluví česky. Kdy uslyšíme Mňágu v našem regionu? V nejbližším okolí tradičně na rožnovských Úletech v pátek 13. července anebo na Colours of Ostrava o den později. V Rožnově budeme účinkovat a dobře se bavit ještě s kapelama Horkýže Slíže, Václav Neckář a Bacily, Sto můch, Lucie Redlová a band. Mrkněte na www.ulety.com nebo facebook. Jaké hity zahrajete na festivalu v Rožnově, na co se fanoušci mohou těšit? Nechci tady rovnou vypisovat celý plejlist :-). Zahrajeme písničky staré i nové. Můžete se těšit, nuda to fakt nebude! Co byste vzkázal našim čtenářům? Aby se měli dobře na světě. (red)

Petr Nekuža na loňských Úletech: Foto: J. Bosák

Výlet na Kyvňačky patří v malovaných Beskydách k těm obzvláště vydařeným Vynechat při volbě turistické trasy Kyvňačky je jako navštívit cukrárnu a nedopřát si zákusek. Je několik dobrých důvodů, proč se vypravit s batohem na zádech právě tam. Do „základního výškového tábora“ na Čartáku nás pohodlně dopraví linkový autobus a po zdolání přibližně devítikilometrového okruhu po dobře značené trase nás pak tento motorizovaný prostředek spolehlivě dopraví domů z centrálního stanoviště autobusů na Hutisku-Solanci. Neobyčejně zajímavá trasa nabízí téměř desítku odboček na další turistické cíle. Cestou se setkáme s nádhernými výhledy na karlovickou stranu a Javorníky, ale také na horský masiv Radhoště, údolí Bečev i samotný Rožnov. Nelze opominout ani skutečnost, že po celou dobu dýcháme ozón tak intenzívně naparfémovaný pryskyřicí, že by se dal krájet. Už nástup na túru v místě někdejšího strážního stanoviště portášů na Čartáku má svůj neopakovatelný půvab. Poblíž restaurace se staletou historií je kříž, který zde nechala roku 1827 postavit Bohu a lidem ke cti hraběnka Terezie Kinská. 10

Nepřehlédnutelná je zvonička, která slouží jako informační centrum a galerie. Venkovní prostor pak jako výstavní plocha originálních dřevěných plastik.

Shluk stavení v místě zvaném Jezerné střeží masivní dřevěný kříž. Foto: R. Sobotka

Pohodlná cesta s dalekými výhledy nás zavede pod vrcholem pověstmi opředeného Soláně kolem kamenného kříže až ke Giguli, odkud je výhled na vleky a sjezdovky skiareálu i na okolí hory. Nedaleko odtud mineme na lesním rozcestí nevšední dřevěnou plastiku s doprovodným textem, vyrytým do kovové tabulky, usazené v kame-

nu: Povídání o dvoch malířoch zmiňuje Jana Kobzáně a Františka Podešvu, jejichž ateliéry se nacházejí nedaleko odtud. V místě zvaném Jezerné se naskytne neobyčejný výhled na shluk stavení, střežených masivním dřevěným křížem. Nedaleké sedlo pod Kotlovou se nachází v 820 m n. m. Zdejší rozcestník nabízí celkem osm různých turistických tras. Někdejší valašská usedlost, orámovaná ze všech stran svěží zelení lesa, nabízí jako Valašské okénko Na Kotlové občerstvení a přívětivé venkovní posezení. Pokračujeme po modré značce. Po necelém kilometru si v místě Na Západí (830 m n. m) nenecháme ujít výhled přes červené střechy tří chalup na protilehlou stráň Jezerného se shlukem usedlostí i na roztroušené samoty, opodál také na Skiareál Soláň. Všímavým neunikne nenápadná dřevěná kaplička, zavěšená na smrku na protější straně palouku s obrázkem sv. Floriana a červeným ručně psaným textem: Svatý Floriánku, oroduj za nás! Dál míjíme dřevěnou chaloupku jako z nějaké pohádky, i s krmel-

cem pro lesní zvěř mezi stromy. Pak už to jsou avizované Kyvňačky - hřeben (790 m n. m.). Směrovka napoví, že na Hutisko (ČSAD), je to místy velmi strmým klesáním kolem roztroušených usedlostí v místě Pod Káním pouhých 4,5 km. Až při ohlédnutí na zalesněný prostor si pod jednou samotou všimneme dřevěné tabulky, zavěšené v květnu 2011 pod modrou turistickou značku na lípu přes 90 let starou. Text nad vyobrazením lipového listu uvádí: Tuto lípu zasadil staříček Martin Kunc r. 1920 u příležitosti narození své vnučky Marie Bortlové, provdané Krestové. Již zmíněným prudkým klesáním sestoupíme lesními cestami do kdysi samostatné obce Solánec. Dál pokračujeme kolem někdejšího fojtství k autobusovému nádraží na Hutisku. Na tomto posledním úseku neponecháme bez povšimnutí kamenný kříž u cesty, který je připomínkou, že v tom místě 2. září roku 1894 náhle skonal pasekář Jiří Bělunek ve věku 65 let. Turistický výlet na Kyvňačky patří v malovaných Beskydách k těm obzvláště vydařeným. (sb) červenec 2012



Vzpomínka na III. Valašský rok Závěrečný účet schválen

Zastupitelé Rožnova na svém zasedání ve čtvrtek 14. června odsouhlasili závěrečný účet města Rožnov pod Radhoštěm za rok 2011. Celkové příjmy města v roce 2011 byly ve výši 330.682 tisíc korun, celkové výdaje 323.391 tisíc korun. Hospodaření města tak skončilo mírným přebytkem ve výši 7.291 milionů korun. Hospodaření města prošlo také kontrolou a přezkumem certifikované auditorky. „Ta ve své závěrečné zprávě konstatuje, že při přezkoumání hospodaření města Rožnov pod Radhoštěm za rok 2011 nebyly zjištěny chyby a nedostatky. A to nás samozřejmě těší,“ sdělila starostka Markéta Blinková (ODS). (tg)

Nové poradenské centrum pro slabozraké a nevidomé

Nové poradenské centrum pro osoby postižené chorobami zraku nabízí rožnovský Domov pro seniory ve spolupráci s oblastní pobočkou Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých ve Vsetíně. Zrakově postižení budou moci využívat služby centra vždy první středu v měsíci od 13,00 do 16,00 hod. „Rožnovští klienti Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých museli dosud jezdit do Vsetína. Mimo jiné i s ohledem na to, že také mezi našimi klienty jsou zrakově postižení občané, jsme se dohodli na realizaci této nové služby, tedy otevření poradenského centra v Rožnově tak, aby Rožnované nemuseli dojíždět,“ sdělil ředitel Domova pro seniory Ladislav Drozd. (tg)

Skončil projekt vzdělávání ředitelů škol

Společnou cestou ke zkvalitnění řízení škol. Tak se jmenuje projekt, který pro ředitele a další vedoucí pracovníky škol zajišťovalo v letech 2010 – 2012 město Rožnov pod Radhoštěm. Cílem projektu bylo zvýšení řídících a manažerských dovedností řídících pracovníků v rožnovském školství. Celkové způsobilé náklady projektu činily 2,36 milionů korun. Město na realizaci všech aktivit projektu získalo 100% dotaci z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR. Jednotlivé semináře a workshopy byly zaměřeny například na manažerské dovednosti, správní řízení v podmínkách počátečního vzdělávání, moderní personální řízení školy, využívání ICT v procesu řízení školy, financování vzdělávání a hospodaření školy, spolupráce škol se zřizovatelem, zvládání stresových situací nebo organizace provozu školy. Součástí projektu bylo také jazykové vzdělávání zástupců škol včetně zahraniční stáže. (tg) červenec 2012

Uskutečnil se před 65 lety ve dnech 26. – 27. července 1947. Původně se měl konat již roku 1945, ale válečné události jeho realizaci o dva roky posunuly. I přesto, že neprávem zůstává v ústraní laické i odborné veřejnosti, byl rokem v oblasti lidové kultury přelomovým. „Už tehdy bylo vidět, že definitivně končí tradiční kultura. Jenom z některých vesnic, například z Velkých Karlovic a ještě z dalších přišli rázovití Valaši. Ale právě na třetím Valašském roku se prvně objevila cílevědomá práce s mladými lidmi v podobě lidového souboru,“ uvedl za svého života PhDr. Jaroslav Štika, CSc. „Očekávalo se, že podobně jako se zánikem tradiční kultury, to bude i s folklorními slavnostmi a s folklorními soubory. Nestalo se. Důležitým pilířem byl Miloš Kulišťák, který zainteresoval mladé lidi v krůžku, kde tančili při harmonice a organizovali souborovou činnost. Od samého začátku šlo především o cílevědomou odbornou práci, to znamená choreografii lidových tanců a v muzice o odbornost se znalostí věci. Takto se stále více dostávaly ke slovu zapomenuté tradice. Výsledkem a svědectvím o tom byly právě Valašské roky.“ III. Valašský rok se odbýval v atmosféře nabyté svobody a byl pojat ve velkém stylu. V čestném předsednictvu byli mezi významnými osobnostmi Ing. Dr. Dušan Jurkovič, národný umelec z Bratislavy, rožnovský spisovatel Čeněk Kramoliš, Prof. A. Polášek, akad. sochař v Chicagu, t. č. Frenštát p. R. V patnáctičlenném čestném výboru měli zastoupe-

ní například Prof. František Horečka, spisovatel, a Jan Knebl, akademický sochař a malíř z Frenštátu p. R., hudební skladatel Jaroslav Křička, profesor Arnošt Kubeša, prof. Jan N. Polášek, hudební skladatel a další. Pracovnímu výboru téměř o čtyřiceti členech předsedal P. Josef Seget, místopředsedkyní byla Věra Otevřelová. Na programové části a režii spolupracoval básník Ladislav

Programový tisk III. Valašského roku. Foto: repro

Nezdařil, který zároveň působil jako reportér. Propagaci měl na starosti malíř Jaro Kučera, finanční stránku Miloš Otevřel, ubytování Jaroslav Vaňura, dopravu Jaroslav Jahn a Václav Vencl. Mezi dalšími spolupracovníky byla i známá rožnovská vyšívačka Herma Strohschneiderová. V sobotu dopoledne se konal Valašský jarmark. Odpoledne soutěž národopisných skupin ve zpěvu a tanci, kde zazpívaly valašské a západoslovenské lidové soubory. Pak byl uveden Milošem Kulišťákem zdra-

matizovaný román Metoděje Jahna „Selský práh“. Po 21. hodině následoval „Večer portášů, šverců, pytláků a zbojníků.“ Rušný den zakončila veselice v přírodě a v místních hostincích. V neděli dopoledne se konala Pouť ke svaté Anně. Po slavnostním kázání univ. profesora preláta Dr. B. Vaška následovala Polní mše svatá. Odpoledne se uskutečnilo pásmo lidových zvyků a obyčejů „Na Valašsku od jara do zimy“, kde kromě Rožnovanů účinkovalo na osmnáct souborů z okolí i ze Slovenska. „Lidový projev je projevem osobité, mírné a smířlivé básnivosti, projevem hojivě lidského vztahu k osobám a věcem,“ uvedl v tištěném programu Ladislav Nezdařil. „Bez pochyby je to projev bohatě členitý. Buď pochválen pro svou prostotu, samozřejmou poesii, buď v ní pochválen lid i jeho země, její radost i smutek. Chvála valašského roku jest chválou půvabu. S ním chválíme i ústa s melodií první lidové písně, patu, která opsala první taneční kruh, prst, který se poprvé dotkl cimbálu.“ Programovou tiskovinu doplnila báseň Metoděje Jahna: „Valašská legenda“, v níž černé hory přes všecky těžké roboty a sloty stále budou Valáškovi mile šumět. Třetí Valašský rok byl významným mezníkem v historii Valašského muzea. Došlo k novému pojetí i chápání lidové kultury. Bez nadsázky se právě tehdy zúročil význam samotného Valašského muzea také pro město Rožnov. (sb)

Několik drobných ohlédnutí za tím, co se v minulosti událo Ačkoliv bylo údolí uprostřed zdejších hor osazeno jistě mnohem dříve, prvá písemná zmínka o Rožnově pochází z listiny olomouckého biskupa Bruna z doby před 745 lety (1267). Před 455 roky byl Rožnov prvně uveden v gruntovní knize jako městečko (1557). Před 365 roky byl na boku kopce Hradiska vystavěn panský dvůr (1647). Druhý znak Rožnovu udělil císař Leopold I. před 320 lety (1692). A je tomu právě 300 let kdy Karel Jindřich z Žerotína kázal vystavět v Rožnově pivovar (1712). A 290 let uplynulo od chvíle, kdy měšťan Václav Kvinta nechal vlastním nákladem postavit na náměstí sochu sv. Jana Nepomuckého (1722). Před 220 lety bylo 8. října krajským úřadem nařízeno stavět zvláště na rynku budovy z dobré materie (1792). Před dvěma sty lety byla veliká drahota; v tom roce strhla rozvodněná Bečva dvě chalupy, čtyři stodoly a šest bělárenských bud (1812). Právě 170 let

uplynulo od doby, kdy byl místní kostel po třetí pokryt, použito bylo 40 000 šindelů (1842). Před 165 roky byla velká drahota a hlad; v tom roce byla namísto staré dřevěné fary vystavěna nová (1847). Před 160 lety se 30. října uskutečnila slavnost ke stoletému výročí postavení rožnovského chrámu (1852). Uplynulo 155 let od smrti teprve třicetiletého Luciana Kramoliše, který začal psát „Pamětní knihu“ a sepsal knížku „Zmínky z besed“ (1857). Před 150 lety byla 1. ledna otevřena v Rožnově „Občanská beseda“ (1862). Dne 28. ledna uplynulo 145 let od opětovného zvolení Michal Jurajdy za poslance zemského sněmu a v říjnu toho roku byl starostou města zvolen jeho švagr Čeněk Janík (1867). Před 140 lety zatopila v červenci rozvodněná Hážovka náměstí a v srpnu Bečva strhla horní most a splav nad ním; toho roku zásluhou kaplana Fr. Koželuhy byla zřízena veřejná

knihovna (1872). Je tomu 135 let, kdy zemřel probudilý občan rožnovský a zakladatel „Pamětní knihy“ Martin Tkadlec; toho roku byl lázeňský lékař Dr. František Polanský jmenován za zásluhy o město čestným občanem Rožnova (1877). Před 130 lety postihl Rožnov oheň, který zničil řadu obytných domů, stodol i chlévů (1882). Před 120 lety byla zahájena 7. června jízda na lokální dráze z Krásna do Rožnova (1892). Dne 3. listopadu před 115 lety založil Hospodářský spolek první zimní hospodářskou školu na Valašsku (1897). Před 105 roky bylo ujednáno zřídit Městskou spořitelnu (1907). Před 90 lety byla zavedena z elektrárny J. Kantorka elektrizace Rožnova (1922). Před 85 lety zřízena autobusová doprava osob na trati Frenštát – Rožnov – Horní Bečva; toho roku vybudován železobetonový horní most (1927). (sb) 11



Žáci se věnovali problematice šikany Pochopit, jak se cítí šikanované dítě nebo teenager, rozumět jeho pocitům a rozpoznat nebezpečí šikany a kyberšikany – to vše a nejen to se mohli dozvědět žáci 6. – 9. třídy Základní školy Sedmikráska z Rožnova pod Radhoštěm. Zúčastnili se totiž naučně-zážitkového programu, který pro ně připravilo Občanské sdružení Madio. Pobyt, který byl realizován v rámci projektu SPOLU a zaměřen na téma „Prevence proti šikaně“, proběhl od pondělí 18. do středy 20. června 2012 v Březůvkách u Zlína. Na žáky tak čekaly tři dny náročného programu, který byl zaměřen na problematiku šikany, kyberšikany a její prevence. V krásném údolí

O společenství vlastníků bytových jednotek Zřejmě nejsem sám, koho v čísle 5 Rožnovského prostoru upoutal článek P. Lišky s titulem „Trocha poezie nikoho nezabije.“ Mimo jiné výstižně charakterizuje poměry na domovních schůzích v některých domech ustanoveným Společenstvím vlastníků bytů (SVB) ve smyslu zákona č. 72/1994 Sb. Zmiňuje aroganci, žvanění, ješitnost, ukájení vlastního

12

Děti ze ZŠ Sedmikráska si vyzkoušely celou řadu zážitkových aktivit. Foto: o.s. Madio

pod Vizovickými vrcholky si tak jednotliví žáci měli možnost mimo jiné vyzkoušet outdoorové aktivity jako např. střelbu z luku, slacklinové pře-

kážky, vysoké lanové překážky - tzv. „Tarzanův skok“ nebo jízdu na koních. Zároveň však prošli speciálními aktivitami, které jim v daných úko-

ega… Doplnil bych ještě klientelismus, střet zájmů a docela sobecké prosazování osobních záměrů. Bydlím v domě o 6 bytech ve staré zástavbě na Záhumení, kde některé byty jsou již převedeny na nové majitele – rodinné příslušníky mladší generace. Tito bydlí jinde a byty jsou vlastně perspektivně určeny k prodeji. Noví majitelé nejsou nijak zainteresováni na aktivitách zaměřených na revitalizaci domu, zejména pokud zde panují výše zmíněné poměry. Za této

situace postačí, aby se domluvili podnikaví majitelé 2 bytů a snadno prosadí, na čem se mezi sebou, a pochopitelně ve svůj prospěch, dohodnou. Jsem přesvědčen, že v domech o větším počtu bytů a navíc v novější zástavbě s mladšími a zainteresovanými majiteli je výskyt zmíněného negativního jevu méně pravděpodobný. Jsme svědky běžného zateplování fasád panelových domů, což se mi v našich podmínkách nepodařilo ani projednat, natož prosadit.

lech vhodným způsobem přiblížili problematiku šikany a kyberšikany. Jedním z takových úkolů bylo natočit „promo video“ na téma STOP ŠIKANĚ. Šikana a kyberšikana dnes patří k aktuálním tématům primární prevence rizikového chování. Jak uvedl ředitel Občanského sdružení Madio Petr Štěpáník: „Šikana a kyberšikana je jev, který je úzce spojený se skupinovou dynamikou a děním. V každé skupině a tedy i třídě tak vždy existuje tendence k výskytu šikany. Ignorování této skutečnosti znamená nechat vyrůstat děti v prostředí, kde chybí respekt, úcta a kde se nevyplácí jednat podle pravidel“. Tereza Horká, o.s. Madio

Domnívám se proto, že by se zákon o ustanovení SVB měl vztahovat na domy o větším počtu bytů, než je 6 jednotek. Pokud by byl zájem, rád bych se na toto téma zúčastnil diskuse s konkrétními argumenty. V případě širšího konsensu by snad bylo možné změnu zákona prosazovat prostřednictvím našich poslanců. RNDr. Jan Ševčík (kontakt na pisatele v redakci)

červenec 2012



Malováno srdcem i kamenem Unikátní výstava obrazů „malovaných kameny“, doslova světový unikát, je ke zhlédnutí v Galerii Nábytek Kramolišovi. Autorky Martina Hasmandová z Valašského Meziříčí a Zuzana Bačíková z města Odry spojily před pěti léty invenci a výtvarný kumšt k vytváření „pískovcových intarzií“ z plátků různobarevného přírodního pískovce. Speciální technologií vytěžený materiál získávají v různých evropských zemích. V Odrách v „Pískovcové dílně Tabita“ pak vytvářejí neobyčejně působivé obrazy. „Pracovala jsem s pískovcem v interiérech, kde se používal k docela jiným účelům“ uvedla Martina Hasmandová. „Asi před pěti lety jsme se Zuzkou zkusily vytvořit z barevných plátků pískovce výtvarné dílo. Postupně jsme se dopracovaly až k obrazům, které jsou ceněny nejen u nás, ale i jinde ve světě.“ Několik milimetrů silné barevné

Otevřený dopis: plošina na Hradisku Vážená paní starostko, z tisku jsem se dozvěděl o zrušení vyhlídkové plošiny umístěné na Hradisku. Musím říci, že mě tato zpráva velmi zasáhla z několika důvodů. Prvním důvodem je, že to byl oblíbený cíl našich vycházek s mimořádně krásným rozhledem. Druhým důvodem je způsob, jak k odstranění došlo. Jsem pevně přesvědčen, že to bylo na politickou objednávku některého ze členů současné koalice. Je mi jasné, že mi tento názor budete vyvracet, ale proč bych si měl myslet něco jiného. Můj dřívější dotaz ve věci autora lživé cedule, umístěné na Jurkovičově rozhledně, zcela zapadl. K autorství se nepřihlásil nikdo. Takto to bude i v tomto případě. Nebo mě přesvědčíte o opaku? Třetí důvod považuji za nejzávažnější a zcela zásadní. Na realizaci naučné stezky Hradisko, jejíž byla vyhlídková plošina součástí, se podíleli

červenec 2012

plátky pískovce jsou vykrojovány do patřičného tvaru a podle výtvarného záměru lepeny na dřevěný pod-

láním stavební inženýrka. „K výtvarnictví jsem tíhla odjakživa. Je to obdiv ke starým domům a skalním městeč-

Martina Hasmandová (vlevo) a Zuzana Bačíková u obrazu „malovaného kamenem“. Foto: R. Sobotka

klad. Technologii „malování kameny“ mají autorky patentovanou, u nás ani ve světě se takovou výtvarnou prací nikdo jiný nezabývá. „Vytváříme obrazy s motivy starých domů, skalních městeček, městských zákoutí a uliček,“ uvedla Zuzana Babčíková, původním povo-

kům, což je ostatně naše společná srdeční záležitost. Kdekoliv jsem na dovolené, vždycky fotografuji především domy. Pískovec svou rozmanitostí, různými barvami, strukturou a texturou nás tak nadchl, že jsme z něj začaly vytvářet pískovcové intarzie. Barvy pískovce jsou přírodní, každý

i děti z ZO ČSOP Radhošť. Snaha pana Šulgana, kdy dětem nabízí smysluplné využití volného času, formuje jejich vztah k přírodě a společnosti obecně, je v dnešní době zcela mimořádná. Naše společnost upřednostňuje přístup, kdy nejdůležitější je honba za penězi a ohled na mladou generaci je na druhé koleji. Důsledkem jsou sídlištní party mladých lidí, nuda, nechuť k jakékoliv činnosti, případně konzumace drog. Pokud se najde někdo, kdo mladým nabídne jinou cestu, pak by měl být vyvažován zlatem. V tomto případě zvolila rožnovská radnice jiný přístup – ukázala mladým, kteří se o něco snažili a něco dokázali, vztyčený prostředníček. Mrzí mě, že pod Vaším vedením se tento přístup stal v Rožnově standardem. Hlasovací mašina koalice má pro jakýkoliv odlišný názor pouze výsměch, aroganci a snahu nositele takového názoru zničit, nejlépe až do pátého kolena. Pokud je pravda, že jedním z iniciátorů kroků vedoucích k odstranění vyhlídkové plošiny je pan tajem-

ník, pak bych mu navrhl, aby svou pozornost zaměřil i dovnitř úřadu. V diskusním fóru na stránkách města se občan ptá, proč není v provozu nově postavená autobusová zastávka na Ostravské ulici, která je již více jak měsíc hotova. Z tohoto důvodu tu vznikají kolizní situace, a to mohu potvrdit osobním zážitkem, kdy řidič předpokládá, že zastavující autobus zajede do zálivu zastávky, a on neočekávaně zastaví na komunikaci. Odpověď Ing. Molla na občanův dotaz mě docela zaskočila a musel jsem ji přečíst několikrát, než jsem ji pochopil. Podle sdělení Ing. Molla projekt zastávky neobsahoval podrobné vodorovné dopravní značení, které bude muset projektant dopracovat. Toto dopravní značení pak bude odsouhlaseno DI PČR a následně Odborem dopravy KÚZL. Předpoklad kolaudace zastávky 31. 8. 2012. Tedy 4 měsíce po dokončení stavby. A že v Rožnově nemáme Kocourkov. Kdyby pan tajemník se svým úřednictvem skutečně neměl co na

kousek kamene v obrazu je původní, jak byl vytěžený, povrch je zafixovaný speciální penetrací.“ Originální obrazy malované kameny jsou v soukromých sbírkách porůznu v České republice, na Slovensku, ale také v Moskvě a jinde ve světě. Nevšední a osobitá tvorba obou autorek byla v roce 2011 oceněna hlavní cenou na Czech Art Festivalu v Českých Budějovicích. Komora architektů si objednala pro svou prezentaci velký obraz do svého brněnského sídla. Může se stát, že při zhlédnutí obrazu v podobě hodin, intarzovaného kameny si řeknete, že touhle uličkou jste přece nedávno procházeli na Korsice. Teď ji máte před sebou věrně vypodobenou jako umělecké dílo. Nevšední tvorba obou autorek se nabízí ke zhlédnutí v měsících ještě i v červenci v rožnovské Galerii Nábytek Kramolišovi. (sb)

práci, mám ještě jeden návrh, na který by se mohl zaměřit. Asfaltová komunikace na ulici Hrnčířská je docela frekventovaná, rozhodně více než zbouraná vyhlídková plošina. Tato komunikace je umístěna částečně na pozemcích města, částečně na pozemku soukromého vlastníka. Vzhledem k tomu, že pozemek č. 729 k.ú. Tylovice je v katastru veden jako zahrada, ptám se, zda tato komunikace splňuje patřičné legislativní náležitosti. Pokud tomu tak není, pak se ptám, zda postup stavebního úřadu bude identický jako v případě vyhlídkové plošiny? Vážená paní starostko, omlouvám se za svůj poněkud konfrontační tón, ale situace kolem vyhlídkové plošiny mě velmi rozčílila. Jestli dovolíte, ještě se s Vámi podělím o dvě soukromá přání. To první je, aby pan Šulgan svůj avizovaný odchod z politiky ještě přehodnotil, a to druhé je, že podobně jako já vnímá situaci v Rožnově většina obyvatel a svůj názor vyjádří u voleb. Zdraví Mirek Macek

13


14


červenec 2012



Knihovnice Ilona Kroupová: Jsem tady šťastná Jsem knihovnicí 35 let (už nebo teprve?). Ale musím se přiznat, že toto povolání bylo až na druhém místě. Já jsem vždy chtěla pracovat s dětmi v mateřské škole. Jenže neumím šplhat – ani na tyči, ani na provaze a při „talentovkách“, to byl tehdy jeden z požadavků. A protože jsem odmalička milovala knížky, tak volba padla na Knihovnickou školu v Brně, kde ten šplh nikdo nevyžadoval. Mou první učitelkou v praxi byla paní Jahodová v oddělení pro děti Mahenovy knihovny v Brně. Žena rázná, přísná a nic praktikantům neodpustila (hlavně ukrývání a čtení za regály s knížkami). Já jsem ji měla ráda, protože mi ukázala, že knihovna není jen o nudném zařazování knížek a půjčování za pultem. A pokud chci být dobrým knihovníkem, musím být i psychologem a pedagogem zároveň. Je dobré, když člověk projde všemi odděleními knihovny, získá tak znalosti a návaznosti a… A dost toho „blablabla“. Já jsem prostě šťastná a spokojená, že mohu být mezi svými čtenáři a hlavně dětskými čtenáři. Vůbec to není „fráze“!!!!!! Mám svou práci moc ráda, je to i můj koníček! Práce s dětmi je neustále změna a překvapení. Proč? Například si nachystám „scénář“ besedy na určité téma, pak přijdou děti a během chvilinky zjistím, že tak to nepůjde a musím „fofrem“ všechno na místě „překopat“. Podle jejich momentálního rozpoložení. Pokud by je to nudilo, dají to rychle znát. Přes všechny pochybovačné hlasy dětská oddělní knihoven, a to i naší knihovny žilo, žije a bude žít návštěvami nejmenších, malých i větších čtenářů. Akce, které si knihovna připravuje pro děti rožnovské i přespolní, mohou slavit v současnosti několik desítek let. Mohu říci, že dnešní čtyřicátníci již „okusili“ něco z nabídky dětského oddělení. S knihovnou se setkávají rožnovské děti již v předškolním věku, kdy s paní učitelkou (nebo i s rodiči) zavítají na první seznámení s dětským oddělením. Dozví se odpovědi na otázky: co to je knížka a z čeho se vyrábí, kdo je to spisovatel a ilustrátor, co to je knihovna a spoustu dalších informací. Nechybí čtení pohádek, které je velice důležité pro malou dětskou dušičku. A to hlavně v dnešní době, kdy většina rodičů svým potomkům pustí před spaním TV nebo CD se slovy: „Nemám čas, tak koukej a nezlob“. Vím, že v dnešní době to někteří rodiče nemají jednoduché, ale takové večerní „přitulení se k sobě“ nad pěknou pohádkovou knížkou, na to dítě nikdy nezapomene. To prosím znám z vlastčervenec 2012

ní zkušenosti. A jak je to v rodinách se čtením, to nám většinou prozradí naši nejmenší posluchači. Že taťka čte na záchodě, mamka nečte, protože musí odpočívat atd. Někdy si připadám jako kněz a ty stesky a přání si nechávám jen pro sebe. Na návštěvy dětí z mateřských škol navazuje pravidelné setkávání v knihovně pro děti I. a II. stupně

Knihovnice Ilona Kroupová. Foto: R. Sobotka

základních škol, gymnázia a SŠ v dopoledních i odpoledních hodinách. Každý rok připravíme pro děti nabídkový seznam besed na různá témata (např. Dobrodružná literatura, Sci-fi, Báje a pověsti z Rožnova a okolí, Oblíbený komiks, Za pohádkou kolem světa, Besedy o slušném chování, atd.), ze kterého si pedagogové vybírají. Dalo by se říci, že každá třída navštíví knihovnu 2x za rok a tady je vidět, že spolupráce funguje a oddělení pro děti má co nabídnout. Mezi další akce v oddělení pro děti patří pravidelné měsíční vědomostní, literární či výtvarné soutěže, které mají již dlouholetou tradici a děti je vyhledávají. Velice oblíbené jsou i prázdninové soutěže, jako např. Strašidelné prázdniny, Pozdrav pro knihovnu, O nejpěknější a nejzajímavější prázdninový deník, a jiné. Mnohokrát nás také požádaly návštěvy turistických skupin o besedy, při kterých je seznamujeme s pohádkami a pověstmi o Rožnově pod Radhoštěm a okolí. Dalších akcí se účastníme v rámci celorepublikových či „přeshraničních“ projektů: Kamarádka knihovna, Kde končí svět, Kurnik šopa, Pasování prvňáčků na čtenáře knihovny, atd. V loňském roce bylo připraveno pro děti 189 akcí. To „pasování prvňáčků“ je srdeční záležitost. Každý rok si totiž vymýšlíme nové a nové postavičky a situace, za kterých se děti vítají v knihovně. Už je vítala Fifinka a Mišpulín, Sindibád a duch z lampy, paní Písmenková a Pipi Dlouhá punčocha, kouzelný klobouk z Bradavic, hlava Radegasta nebo pes Válec a kouzelné paraple. Děti jsou nadšené a dlouho na tuto akci vzpomínají. Jen je mi

trochu líto, že někteří rodiče nedovolí přihlásit se svým dětem do knihovny, i když je to při této akci zadarmo. Dalšími akcemi pro děti jsou určitě: Večerníčky na kamenech, Podzimní putování s broučky Valašským královstvím, Noc s Andersenem (letos to byla již 9. „noc“), „hravá“ odpoledne pro děti rožnovských školních družin, středeční „tvoření“ s knihovnicí nebo s lektorkami nakladatelství Anagram. Ono by se ještě našlo spoustu nápadů, ale „knihovnický den“ je takový, jaký je a hlavně toho místa se v oddělení pro děti nedostává. Ale stejně je tam každý den hned od 12.00 hodin pěkně rušno (někdy až moc). V oddělení děti najdou i 4 počítače a jeden on-line katalog. Hučí to tam jako v úle. No co dělat. Doba se mění a to blažené ticho se z oddělení nějak vykrádá. Naše děti si i při ruchu v knihovně píší úkoly, luští soutěže, dávají si zde schůzky – někdy i rande, hrají různé společenské hry (máme pro ně k půjčení na místě) nebo jen tak povídají. Moc ráda mezi ně chodím a naslouchám jejich povídání a někdy i poradím či se zapojím do debaty. Před 140. lety si o takových vymoženostech mohly děti jen nechat zdát. Tehdy mezi zdroje informací patřily vědomosti a zkušenosti rodičů jako nejpřirozenější zdroj, dále tradiční – tištěné zdroje, jako byly dětské časopisy /např. Malý čtenář,…/, tehdejší encyklopedie a naučné knihy, a zároveň také učebnice, s nimiž byli žáci zvyklí pracovat ve škole. Ale zdrojem informací byla

určitě také knihovna a ta je i dnes plná zajímavostí, které děti využívají. Vím, že mají spoustu kroužků a dalších zájmů, ale stejně bych je nejraději viděla číst naše knížky. I knížky trošku zapomenuté – ty ze starých regálů, které mají i více stran. Děti si totiž v poslední době při půjčování knížek všímají, jak jsou tlusté – kolik stránek budou muset přečíst. Ale jsou zde i tací, kterým doporučuji knížky svého dětství a dospívání a oni je „hltají“. Vzpomínám si, že čím byla kniha tlustší, že já jsem ji četla raději. O prázdninách – „verneovky, mayovky, foglarovky, greyovky“ u bratrance a během roku ty, které byly v knihovně rodičů. Ale takový „zlatý hřeb“ byla dědečkova dřevěná černá vojenská truhla na naší půdě. To byl můj „čtecí“ poklad. Dnes mě mile potěší, když do knihovny přivedou přihlásit své děti naši bývalí dětští čtenáři. A největší pohlazení je při setkání s rodinou našeho malého návštěvníka či čtenáře, např. při procházce městem, kdy polohlasně dítě vypráví svým rodičům či prarodičům: „To je paní knihovnice…“ Co dodat. Snad těm našim dětem to čtení a návštěvy v knihovně vydrží co nejdéle i v době „čtecích elektronických knížek“. Při besedách říkám dětem, že v knihovně a v knížkách najdou a mohou si půjčit všechno možné i nemožné. Jen peníze a knihovnice nepůjčujeme. A ti „rozumbradové“ dodávají, že je škoda, že se na čtení před spaním knihovnice nepůjčuje, když rodiče nemají čas. (ik)

Město ocenilo dárce krve

Symbolickou finanční částkou odměňuje město Rožnov od roku 2008 bezpříspěvkové dárce krve. Letos se na rožnovské radnici sešlo celkem 14 bezpříspěvkových dárců. Poděkoval jim místostarosta města Rožnov pod Radhoštěm Václav Mikušek (KDU-ČSL), který uvedl, že ve srovnání s dalšími oceněními, které se na rožnovské radnici udělují, jsou bezpříspěvkoví dárci krve vysoko nad ostatními, neboť svou opakovanou pomocí zachraňují lidské životy. Mezi oceněné patří také Jiří Svák, který od Českého červeného kříže získal vyznamenání „Zlatý kříž III. třídy“ za 80 bezplatných odběrů krve. Foto: J. Porubová 15



Rožnovský prostor – měsíčník. Vydává Lukáš Martinek, Borová 1697, Rožnov pod Radhoštěm, IČ: 73941719, číslo registrace pod MK ČR E 20223, e-maIl: [email protected], tel.: 777 844 991. Spolupracovníci redakce: Richard Sobotka, Petr Liška. Grafická úprava a sazba: Jakub Vémola. Články označené jako (pr) jsou placenou inzercí. Tiskne Grafia Nova s.r.o. Zdarma do všech schránek v Rožnově. V obcích mikroregionu, Zašové a Stříteži nad Bečvou volně k odběru na obecních úřadech a v prodejnách. Náklad 7200 ks, uzávěrka vždy 20. den v měsíci.

16

červenec 2012

Jsme tu pro vás už jeden rok

Recommend Documents