Bubnování při hudební výchově
Žáci se připravují na bobování u školy
Přednáška pro 1. třídu o drogách Čertovská diskotéka Dne 7.12. 2012 se ráno v 10 hodin uskutečnila v hale „Čertovská diskotéka“, na kterou si žáci 2. třídy řádně přinesli kostýmy čertů a čertic. Už od rána o přestávkách probíhala zkrášlovací nálada a žáci si malovali na obličej různé ornamenty a oblékali se do kostýmů. Všichni si navzájem pomáhali a starali se o sebe. Nakonec i z paní učitelky udělali čertici. Všem to moc slušelo. V 10 hodin vypukla zábavná show i s diskotékou. Žáci byli velmi aktivní a moc hezky tancovali. Po diskotéce nám bylo líto, že se musíme převléci a vrátit se zpátky do reality. Ale příští rok si to určitě opět zopakujeme. 2. třída
Obora Hvězda Jednou jsme se sešli u školy a šli jsme na autobus, protože jsme se vypravili na výlet do obory Hvězda. Je tady obrovský lesopark, ve kterém jsme se procházeli a dívali jsme se na různé stromy, některé byly chráněné a některé byly krásně barevné. Oboru Hvězdu jsme prošli téměř celou. Dokonce jsme se zastavili v dětském parku, kde byli houpačky, prolézačky, malý hrad a různá pískoviště. V letohrádku Hvězda jsme si koupili občerstvení a šli jsme s paní průvodkyní na prohlídku. Viděli jsme tam film o minulosti celé této stavby a obory a také jsme viděli maketu bitvy na Bílé Hoře. Do školy jsme se vrátili úplně spokojení. Kolja Kotočikov, 3. třída Můj přítel strom Ráno, po osmé hodině, jsme šli pěšky k památnému stromu v naší oblasti. Byla to olše lepkavá na území Sobína. Po cestě jsme viděli v ohradě koně a šli jsme dlouhou polní cestou, která byla celá rozblácená. Olše byla vidět už zdaleka, vypadala široká i vysoká, nyní je jí 107 let. U stromu jsme si přečetli všechny údaje o tomto stromu, změřili jsme kmen rozpažením několika dětí a na závěr jsme se u ní vyfotili. Do školy jsme se vrátili autobusem a ještě jsme stihli vyučování. Kristian Komani, 3. třída
Divadlo Minor – představení Ryba V divadle Minor jsme se nejdřív rozběhli do takového hřiště, které provozovatelé divadla připravili pro děti. Byli tam klouzačky, prolézačky, domečky a různé loutky. To se nám teda líbilo. Ani jsme na představení nechtěli jít. Ale to by byla škoda, protože ten příběh byl o rodince jak cestovala na velrybě a při jejich cestě hráli dokonce i fotbal s mužstvem Brazílie. No bylo to pěkné divadlo. Marek Štengl, 3. třída
Návštěva kina – Kozí příběh se sýrem Přišli jsme do školy, ale netekla voda. Proto jsme se vydali do kina na Zličíně. Příběh byl pohádkový a navazoval na první film Kozí příběh. Pojednával o králi, který strašně miloval sýr a rodinka Kuby a Mácy ten dobrý sýr vyráběla. Také tam zažily spoustu legrace jejich děti Honzík a Zuzanka. Karolínka Buryak, 3. třída
Planetárium – Vánoční příběh Do planetária jsme jeli nejprve metrem a potom jsme šli na tramvaj. Tou jsme dojeli až k velkému parku Stromovka, ale bylo hodně sněhu a cestou jsme se museli prokousávat sněhem. Přišli jsme proto trochu pozdě, ale nezlobili se na nás, protože přijely pozdě i jiné třídy. V planetáriu byla tma a promítali nám na veliký strop vánoční příběh o malé Aničce, jak dostane pod stromeček figurku zeleného Nebešťánka. Anička s ním prožila různá dobrodružství. Anežka Kynclová, 3. třída Vánoční čajovna Naše škola uspořádala Vánoční čajovnu ve Zličíně v DPS, kde měly vystoupení všechny třídy naší školy a ještě obě dvě oddělení družiny i taneční kroužek. Nejprve jsme vyráběli výrobky na výzdobu jídelny, aby bylo celé prostředí hezké. Také každá třída vyrobila pro tuto akci svůj betlém. Každá ho pojala jiným stylem. První třída vyrobila betlém z modelíny, druhá třída udělala jesličky ve chlévě z celké papírové krabice, třetí třída využila pro figurky malé plastové lahvičky, čtvrtá třída měla svůj výrobek z dřevěných kostek a pátá třída upekla betlém perníkový. Rodičům se vystoupení líbilo a na závěr si s námi zazpívali vánoční koledy. Nina Babjáková, 3. třída Vánoční besídka pro děti Těsně před vánočními prázdninami jsme si do školy přinesli cukroví a také různé malé dárečky pro svoje spolužáky, které jsme dali pod stromeček. Ale nemohli jsme si je hned vybalit, protože jsme se šli dívat na interaktivní tabuli na pohádku. Po ní jsme ve třídě začali vyrábět z jablíčka nebo z pomeranče svícínek na vánoční stůl. Různě jsme si ho ozdobili, třeba bonbónky, větvičkami, rozinkami i hřebíčkem. Konečně jsme si mohli dát cukroví, ochutnat všechny druhy a rozdat si přinesené dárečky. To bylo radosti. Helenka Púryová, 3. třída Muzeum řemesla V muzeu hlavního města Prahy na Florenci jsme viděli různé staré věci, které používali naši předkové. Byly tam obrazy, zbraně, různé potřebné věci a také model Prahy, který se dal různě nasvítit. Naše třída měla ale také zaplacený program o starých řemeslech, který vedla paní lektorka z muzea. Dozvěděli jsme se o miskaři, lžičaři, truhláři, tesaři, ševci, tkalci, krejčím a mnoha dalších. Lukáš Bulín, 3. třída
Ornita Do školy přijeli ornitologové, kteří přivezli s sebou živou sovu a také měli s sebou živou a roztomilou fretku. Také měli hodně vycpaných ptáků a na interaktivní tabuli nám pouštěli krátké dokumenty ze života těchto ptáků. Tentokrát byl pořad o predátorech těchto živočichů. Nakonec nám pán ukázal krahujce obecného a ještě sýčka, puštíka a kunu skalní. Šimon Horyna, 3. třída Babiččin pejsek Babička má pejska. Jmenuje se Fík a je to jorkšírský teriér. Vždy, když přijdeme na návštěvu začne běhat sem a tam jako střelený. Začne na mne skákat a dělá různé psí kusy. Když si sednu, skočí na sedačku, začne mě olizovat a pak mi začne dávat pacinku na ruku a kuká na mě těma psíma očima, to znamená, že chce hladit. Tak ho hladím, drbu a mazlím se s ním. Když ho děda chce zavolat, tak on je jako hluchej a zůstane u mě.Babička jenom dodá: „Ten malej nevěrník k tobě nepůjde, dědečku. Je to náš malej pacholek.“ Protože když u babičky nejsem, je celou dobu u dědy. Ale nejhorší je, že když u babičky přespávám, olizuje mi nohy a kouše palce. No, ale vždycky to přežiju. Někdy se s ním přetahuju o hračku a někdy ho honím. A teď jeho popis. Jméno: Fík. Věk: 1. rok. Barva: Tělo černé, ťapky karamelově hnědé, hlava stříbrná. Libůstka: Lízání nohou. Strašák: Rachejtle. Snadno si ho spletete s hračkou, určitě si ho nespletete s princeznou. Natálie Zábranská, 4. třída Moje Nelinka Nelča je pes. Je to maltézák. Je pomalu bílá, ale není to pravda, protože se pořád válí v blátě. Uši má trochu hněd. Oči má také hnědé. Nosánek má krásně černý. Pusu má porostlou chlupama. Je moc hravá. Je jí jeden a půl roku. Má moc ráda jídlo, jedla by pořád. Chodíme s ní ven. Někdy babička, ta chodí až tři čtvrti hodiny. A stejně se někdy doma vyčůrá. Kouše pořád boty. Nejvíce jí chutnají bačkory. Pak se taky naučila brát ponožky. To víte, ráno si připravíš ponožky a za chvíli tam nejsou. Karel Škába, 4. třída Silvestr Na Silvestra jsem se moc těšil. Ráno jsme vstali a doma byl jen táta, já a Marťas. Máma musela do práce a ségra šla ven. Po pár hodinách řekl táta, že půjdeme na nákup. Chvíli jsme se ještě dívali na TV a pak jsme jí museli vypnout, obléknout se a jet. Nakoupili jsme věci na chlebíčky a ohňostroj a jeli jsme domů. Brácha si pustil TV a já čel na PC a tam jsem hrál online prší. Hrál jsem s nějakým klukem. Jmenoval se Karel Laurin a bylo mu devět let. Později přišla sestra. Pustila Mínu. To je potkan. Za chvíli tu byla i máma. Ta nám pomohla s chlebíčky. Tak jsme snědli první várku a potom jsme dělali druhou. Pak šel táta připravit ohňostroj. A šli jsme se dívat na to, jak je krásný. Když skončil, šli jsme na parkoviště a dívali se na rachejtle jiných. Viděli jsme i fontánu. Nějaká rodina házela do popelnice se sklem petardy. To se mi nelíbilo. Potom jsme šli domů, máma připravila chlebíčky, skleničky, šampáňo pro velký a minerálku. Potom jsme si připili a šli spát. Matěj Veverka, 4. třída
Silvestr Ne Silvestra jsem se probudila, šla se nasnídat a pak jsem si šla udělat svojí hygienu. Pak jsem šla s babičkou koupit rachejtle. Bylo asi 11.00 a musely jsme ještě pryč, aby maminka a táta vyzdobili dům a uvařili jídla. Tak jsme jely do Prahy a tam jsme chodily a chodily a chodily. Šly jsme kolem Pražského hradu, pak po neznámém náměstí až jsme došly ke Karlovu mostu a tam byl takový malý billboard a tam bylo napsáno, že můžeme jet lodí po Vltavě. Tak jsme tam šly s pánem, který nám snížil cenu. Potom jsme jely domů. Tam to bylo vyzdobené. Chtěla jsem se dívat na Partičku, ale šli jsme k tetě Dáše. Byl tam Vojta, teta Eva, maminky tři kamarádky a jejich manželé. Bylo to super. Potom jsme šli za babičkou připít si a vystřílet rachejtle. Bylo to vše SUPER. Jo a šla jsem spát ve tři hodiny! Kristýna Erdová, 4. třída
Co mě napadne pod slovem Praha? Když se řekne slovo Praha napadnou mě všechny tyto zajímavosti: Pražský Orloj, protože je nejstarší v Evropě. Dále Pražský hrad - dříve to bylo sídlo českých králů, nyní zde bydlí prezident České republiky. Národní divadlo - hrají se zde opery, balety a činohry. Čertovka - točil se zde film "Chobotnice z druhého patra". Vyšehrad - přisuzuje se k němu báje o Horymírovi a Šemíkovi. Letohrádek královny Anny, známý jako Belvedér, postavil pro svou ženu Ferdinand I. Katedrála sv. Víta - jsou zde uloženy Korunovační klenoty. Staroměstská mostecká věž je nejkrásnější gotická brána v Evropě. Sára Bártová, 5. třída Fotbalové hvězdy 2012 Jan Palička a Filip Saiver Jan Palička je sportovní novinář a spisovatel. Pracuje v MF DNES a ve sportovní redakci, kde má na starosti především zpravodajství z fotbalu. Pravidelně jezdí na mistrovství světa i Evropy ve fotbale. Kniha Fotbalové hvězdy 2012, je pokračováním oblíbené série. Jsou tam portréty padesáti prvotřídních hráčů, jsou rozděleny po deseti do následujících kategorií: brankáři, obránci, záložníci, útočníci a talenti. Součástí knihy jsou též profiy dvaceti českých a slovenských hráčů současnosti. Kniha obsahuje mnoho informací o jednotlivých fotbalistech. Konečně jsem se dozvěděl i celé jméno Naniho, který hraje za Manchester United. Je to Luíz Carlos Almeida da Cuha. Také jsou tam moji oblíbení hráči. Je skvělé se o nich dozvědět něco úplně nového. Knížka se mi moc líbila, protože se o fotbal zajímám, a tato knížka mi dodala nové informace o nejlepších hráčích současnosti. Jirka Vinš, 5.třída
Pipi Dlouhá Punčocha Astrid Lingrenová Kniha jménem Pipi dlouhá punčocha sepsala slavná autorka dětských knih Astrid Lindgrenová. Astrid Lindgrenová vyrůstala ve vesnici Vimmerby ve Švédsku. Narodila se zde 14. listopadu roku 1907 a zemřela 28. ledna 2002 ve Stockholmu. Mnoho jejích knih je inspirováno vlastním dětstvím, které strávila na farmě svého otce Samuela Augusta Ericssona. Astrid byla druhým dítětem, narodila se rok po bratru Gunnarovi, následovaly další dvě dívky Stina a Ingegerd. V této knize vystupuje Pipi, která má neobvyklou sílu a kdyby chtěla tak unese 12 chlapů na dveřích. Dále tu máme Tomika, který je odvážný, a jeho sestru Anyku, která je trochu plachá, ale oba to jsou dobří kamarádi. Z dospělých postav je tu paní Presliová, která má moc ráda děti a jelikož Pipi bydlí ve Vile Vilekule dočista sama, pokusí se přemluvit Pipi, aby šla do dětského domova. Dále máme v knize dva strážníky Klinga a Klanga, kteří udržují zákon a pořádek a nakonec přijede Pipin táta a přinese jí plno zlaťáků. Kniha se mi líbila, protože je legrační a jsou v ní věci, které nemůžu doma udělat. Michal Berky, 5 třída Bořík & spol. Vojtěch Steklač Vojtěch Steklač se narodil 21. 10.1945 v Příbrami. Od roku 1969 působil jako redaktor dětských časopisů (Ohníček, Pionýr), potom jako šéfredaktor časopisu Pionýr. Kniha je o čtyřech chlapcích z pražských Holešovic. V každé kapitole prožívá jeden z nich nějaké dobrodružství. Mně se ze všech příběhů nejvíce líbil příběh: „Jak Aleš dostal papouška“. Tato kapitola je o tom, jak babička koupí Alešovi papouška. Ten o něj nejdřív nemá zájem. Babička ho ale donutí, aby papouška naučil mluvit. Papoušek se ale naučí mluvit, až když babička začne na Aleše nadávat. Když pak soused přijde poprosit o kousek chleba, začne na něj papoušek nadávat: „Co to děláš, ty lumpe“. Soused se urazí a vezme si celý chleba a odejde. Kniha má pevnou vazbu. Je rozdělena do devatenácti kapitol, které na sebe vzájemně nenavazují. Kniha se mi líbila, protože je vtipná zajímavá a hezky ilustrovaná. Matěj Baranec, 5.třída Atlas lidského těla Pierluigi Diano Pierluigi Diano je italský doktor specializující se na pulmonologii. Tato kniha je o lidském těle. Zavede vás až do hlubin našeho těla. Zjistíte vše, co jste nevěděli. Encyklopedie se mi líbila, protože jsem se dozvěděla a naučila mnoho zajímavých věcí. Při každém smrštění komory (systola) srdce vypuzuje asi 60 mililitrů krve. V klidovém režimu má srdce asi 60 až 80 úderů za minutu. Srdcem tedy proteče (systolický objem x počet pulsů) okolo 3 500-5 000 ml krve za minutu.
Sára Bártová, 5.třída
Čarodějnice Lilli ve škole Birgit Rieger Spisovatelka Birgit Rieger se narodila v Hamburku ,ale vyrůstala v Harzu. Harz leží ve Švýcarsku. Po 23 letech se odstěhovala do Berlína. Birgit žije nyní v Berlíně. Kniha vypráví o Lilli, která začíná chodit do školy. Lilli čaruje ve škole, na zahradě a doma. Když Lilli přijde domů, tak se učí kouzelnická kouzla. Kniha se mi velmi líbila, protože je legrační a je hezky ilustrovaná. Emanul Urlass, 5.třída
Pučálkovic Amina Jindřich Plachta Jindřich Plachta se narodil 1.července 1899 v Plzni a zemřel 6.listopadu 1951. Dělal divadelního herce a později hrál ve filmu. Když se stal spisovatelem, tak psal humoristické články , básně a črty. Měl dvě sestry Helenu a Vilmu. Kniha vypráví o malé žirafě z cirkusu, kterou najde Pučálkovic rodina a myslí si, že je štěně. Postupem času Amina roste a způsobuje problémy rodině ,ale taky pomohla hasičům a zachránila pana Pučálka. Nakonec Aminu přestěhují do zoo v Tróji a rodina Pučálkovic se přestěhuje s ní. Tato kniha je pro děti s 20 kapitolami a 127 stránkami. Kniha se dobře čte a má čitelná písmena. Je dobrodružná a velmi zajímavá. Václav Soldán, 5.třída Žofka Miloš Macourek Miloš Macourek se narodil v Kroměříži a zemřel 30. září 2002 v Praze. Byl to český dramatik a básník. Jako scénárista se podílel na mnoha českých komediích např. Pane, vy jste vdova! nebo Čtyři vraždy stačí, drahoušku a seriálech Arabela nebo večerníčcích s Machem a Šebestovou. Na nich spolupracoval zejména s režiséry Oldřichem Lipským a Václavem Vorlíčkem. Za svůj život prošel řadou zaměstnání, tři roky byl dramaturgem Filmového studia Barrandov. Byl autorem řady knih pro děti s fantastickými náměty a především scenáristou populárních českých filmových komedií. V knize se vypráví o opičce Žofce, o její partě, panu Veverkovi a paní ředitelce. Kniha má 7 kapitol na 106 stránkách. Žofka vždy něco vymyslí, ale to se nikdy na první pokus nepovede. Paní ředitelka ji za to prokleje, ale pak Žofka něco vymyslí a tím to napraví. Paní ředitelka jí řekne, že až půjde do penze, bude ředitelkou ona. Tato kniha používá dlouhá, jednoduchá souvětí a hovorový jazyk. Někdy se mi to moc dobře nečte, jsou i tam urážky a nadávky, které se mi vůbec nelíbí. Ondřej Kolařík, 5. třída Grizzly z Veverčích hor Marcel Lamy Marcel Lamy napsal tuto knihu, která vypráví o mohutném grizzly, který se jmenuje Lur Hoo. Lur Hoo je skutečným pánem Veverčích hor. Lur Hoo má za svého věrného přítele šedého orla, který se jmenuje Kam. Jednoho dne Lur Hoo zpozoruje 6 lovců ,jak pronásledují mladého medvěda. A protože Lur Hoo má stejně jako lidé povahu lovce a stejně jako oni miluje dobrodružství, vyláká muže, aby se vydali po jeho stopách. Kam Lur Hoovi už několikrát zachránil život. A protože je Lur Hoo tak chytrý a mazaný, tak už lovcům několikrát unikl. Lovci ho už dvakrát poranili, ale Lur Hoo to nevzdává a bojuje dál. Boj skončil dobře, Lur Hoo vyhrál a lovce už nikdy nespatřil. Tato kniha se mi moc líbila, protože je napínavá a dobrodružná. Lucie Hanyiková, 5.třída
PODPORUJTE S NÁMI VZDĚLÁNÍ UGANDSKÝCH DĚTÍ ZE ŠKOLY WAKITAKA
www.wakitaka.com
