# "# $ % # " $ "! )%#% $"!), ,##, ! % %+%+ !*"$("# #( (")%"$,$ "##$#,$)% $! % /# /%% % + %#% '# %#% -/#% ,#% + $ #% % &%+% "#"# $ "#"# # " $ /# $ .#% !"( ) #+%"% %$%% )"#"#,#%'-*)$'/( #" #% ( +- $ #% +%, "%"%)% )$%#,"& / #" $" "/% $!
PŘEDMLUVA S PODĚKOVÁNÍM Dvì malé holky se pøistìhovaly do stejného pražského domu, obì byly každý rok stejnì staré, obì z mnoha pražských støedních škol navštìvovaly stejnou a obì chtìly studovat psychologii. Bavily je hory, voda, drnkání na kytaru, míè, knihy, psaní a lidi. Takže pohyb a lidi. Lidi a jejich pohyb. A tak se, obì už dospìlé, dostaly ke studiu rukopisù z hlediska pohybu a osobnosti pisatele – z hlediska grafologie. Obì se do ní ponoøily, stejnì jako do hledání souvislostí pøíèin a následkù – ne v matematicko-fyzikálním, ale v bìžnì lidském pojetí. Danost lidského myšlení a chování. Danost životního stylu a tedy i životních radostí nebo strachù. Vlivy psychoterapie, pozitivní psychoterapie, pozitivního myšlení, kineziologie, hypnózy, autosugesce, vizualizace, kouèování, neurolingvistického programování – to jsou základní témata, která je zajímají a spojují. Stále studují vlivy dìtského života na život dospìlý, vlivy životních zmìn na rozvoj osobnosti, vlivy okolí na život jednotlivce a naopak. Obì autorky spolupracují s jednotlivci, kteøí chtìjí své schopnosti pochopit, uchopit a pozmìnit tak svùj život, a spolupracují s firmami, jejichž vedení chce více poznat, rozvíjet a motivovat své zamìstnance. Cestou svého poznávání mìly obì to štìstí, že potkaly skuteèné osobnosti, které je vedly a smìrovaly. PhDr. Jiøina Brejchová, PhDr. Ladislav Richter a PhDr. Tamara Cenková v nich podnítili zájem o grafologii a psychoterapii. V jejich soukromém životì jim podporu daly a stále dávají jejich chytøí manželé, kteøí jim jsou neustálou inspirací. Pøi vydání této knihy mìly rovnìž štìstí, protože se o nì starala šéfredaktorka Mgr. Gabriela Plicková a redaktorka Jana Jandovská Kubínová, již po druhé jejich grafické rozmary pøežil v psychickém zdraví grafik Milan Vokál. Svým ètenáøùm obì pøejí skvìlé poètení o prostøedí, které dnes hýbe svìtem – prostøedí manažerském – a které bez bojové vøavy, ale stejnì razantnì/tvrdì/nesmlouvavì utváøí morálkou a bohatstvím dìjiny rodin i státù. A právì toto prostøedí plné lidí se autorky pokusily pøiblížit pochopením jejich specifických lidských pohybù – s jejich písmem a tedy i s grafologií. Èeská Lípa a Praha, léto roku 2007
e-mailové adresy pro kontakt:
[email protected] a
[email protected]
Vlaïka Fischerová-Katzerová, Dana Èešková-Lukášová GRAFOLOGIE PRO PERSONALISTY A MANAŽERY Vydala Grada Publishing, a.s. U Prùhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 220 386 401, fax: +420 220 386 400 www.grada.cz jako svou 2907. publikaci Odpovìdná redaktorka Jana Jandovská K. Sazba a zlom Milan Vokál Poèet stran 152 Vydání 1., 2007 Vytiskly tiskárny EKON, družstvo Srázná 17, Jihlava © Grada Publishing, a.s., 2007 Cover Photo © profimedia.cz/CORBIS
(tištČná verze) ISBN 978-80-247-1552-0 ISBN 978-80-247-6600-3 (elektronická verze ve formátu PDF) © Grada Publishing, a.s. 2011
ô
5
OBSAH ÚVOD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 Historie grafologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 Využití grafologie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 Grafoterapie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 Písmo jako pohyb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 11 Doporuèená literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 ZÁKLADNÍ GRAFOLOGICKÉ ZNAKY – VÝBÌR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 Co musíme znát, než se na rukopis podíváme . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 Symbolika plochy a èlenìní pásem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 Rozvržení textu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 Èlenìní do odstavcù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 Okraje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 Øádky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 Velikost písma . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19 HZ = horní zóna, horní pásmo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 DZ = dolní zóna, dolní pásmo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 SZ = støední zóna, støední pásmo, výška písmen ve støední zónì . . . . . . . . . . . 21 Délková rozdílnost – srovnání délky písmen v HZ, DZ a SZ = hodnotová orientace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 Sklon písma . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 Plošnost a úzkost v písmu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 Tah èáry a tlak . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 Tah èáry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26 Tlak èáry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 Vazba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 Arkáda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28 Girlanda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28 Úhel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28 Nitka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29 Dvojoblouk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29 Smíšená vazba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 Spojitost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32 Spojitost nízká . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 Spojitost vysoká . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 Nábìhové a koncové tahy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 Nábìhový tah . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 Koncový tah . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 Zjednodušení, obohacení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35 Zjednodušené písmo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35 Obohacené písmo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36 Mezislovní mezery . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37
6
ôGrafologie pro personalisty a manažery
Podpis . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37 Text a podpis . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37 Umístìní podpisu na listinì . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 Tvarové zvláštnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 Další grafologické znaky – rychlost, pravidelnost, peèlivost, skript . . . . . . . . . . . 46 Rychlost a pomalost písma = rychlost myšlení a rychlost èinnosti . . . . . . . . . 46 Rychlé písmo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46 Pomalé písmo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 Pravidelnost a nepravidelnost písma . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 Peèlivost a nepeèlivost písma . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 Èitelnost a neèitelnost písma . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 Skript – písmo souèasnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48 Levoúbìžnost a pravoúbìžnost písma . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49 Doporuèená literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49 TYPOLOGIE V PÍSMU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51 Ženské písmo a mužské písmo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51 Levá a pravá mozková hemisféra . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51 Extroverze a introverze v písmu manažerù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54 Grafologické znaky v písmu extroverta a introverta . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55 Jak se uèí extrovert a jak introvert . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56 Konflikt mezi extrovertem a introvertem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56 Klasická typologie – sangvinik, cholerik, melancholik, flegmatik . . . . . . . . . . . . 57 Ètyøi archetypy vedoucích pracovníkù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 58 Typ Brownie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59 Typ imperátora . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59 Kariérista . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60 Nápadník . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 60 Inteligence v písmu – EQ a IQ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61 Emocionální inteligence / EQ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61 Inteligence v písmu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63 Doporuèená literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66 MANAŽERSKÝ RUKOPIS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67 Manažerské kompetence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67 Role manažera . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 68 Vlastnosti manažera . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69 Manažerské vlastnosti ve vztahu ke spolupracovníkùm . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70 Manažerské vlastnosti ve vztahu ke komunikaèním stylùm . . . . . . . . . . . . . . . . . 71 Manažerské vlastnosti v rukopisu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72 Manažerský styl vedení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 77 Vedení „volný prùbìh“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78 Vedení „venkovského klubu“ („spolku zahrádkáøù“) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78 Kompromisní, organizaèní øízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79 Autoritativní øízení (autorita vyžadující poslušnost) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 79 Týmové vedení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80
ô
7
Paternalista . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 81 Manažerské rozhodování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82 Operativní rozhodování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82 Analytické rozhodování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 82 Autokratický styl rozhodování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83 Konzultativní styl rozhodování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83 Týmové rozhodování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83 Krizový manažer . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84 Doporuèená literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91 MANAŽEØI S TECHNICKÝM VZDÌLÁNÍM A JEJICH RUKOPIS . . . . . . . 93 Manažerské vlastnosti technicky vzdìlaných manažerù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93 Pøednosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 94 Slabiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 94 Interpersonální a intrapersonální kompetence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95 Interpersonální kompetence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95 Intrapersonální kompetence . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 95 Rukopis technicky vzdìlaných manažerù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96 Firemní vzdìlávání technicky vzdìlaných manažerù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 96 Doporuèená literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 98 RUKOPIS PERSONALISTÙ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99 Požadované vlastnosti manažerù RLZ a personalistù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99 Rukopis personalistù a manažerù RLZ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 Vùle v písmu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 100 Potøeby v pracovním procesu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 103 Práce s lidmi rozdílného vìku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105 Populace stárne – zamìstnanci stárnou . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105 Doporuèená literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 107 STABILITA, LABILITA A STRES V PÍSMU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109 Proè syndrom vyhoøení postihne dobré manažery? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109 Rozdíl mezi stresem a syndromem vyhoøení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109 Základní projevy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 110 Emoèní stabilita, emoèní labilita . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112 Labilita v písmu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112 Stres . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113 Agresivita v písmu – útok nebo útìk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 115 Neuróza v písmu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 116 Tréma jako forma stresu – pøed prezentací, poradou, konferencí . . . . . . . . . . . . 118 Protistresové dýchání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 119 Svírání prstù nebo svalù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 119 Grafoterapií k odstranìní stresorù . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 119 Doporuèená literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 121
8
ôGrafologie pro personalisty a manažery
STRACH – BARIÉRA ÚSPÌCHU A TVOØIVOSTI . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 123 Techniky k odstranìní strachu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 124 Technika paradoxu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 124 Technika vizualizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 124 Technika dopisu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 124 Ètyøi základní formy strachu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 124 Schizoidní struktura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126 Charakteristika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126 Chování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 127 Agrese . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 127 Profese . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 127 Depresivní struktura osobnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 128 Charakteristika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 128 Chování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 129 Agrese . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 129 Profese . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 130 Nutkavá struktura osobnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 131 Charakteristika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 131 Chování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 131 Agrese . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 131 Obrana pøed agresí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 133 Profese . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 133 Hysterická struktura osobnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 134 Charakteristika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 134 Chování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 134 Agrese . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 135 Profese . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 135 Doporuèená literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 139 CO S RUKOPISEM – NÁVOD PRO MANAŽERY A PERSONALISTY . . . . 141 Rámcová orientace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 141 Dominanty písma . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 141 Na co pøi rozboru písma nezapomínat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 142 Analýza z dominant – pøíklad . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 143 Syntéza z dominant – základní orientaèní forma . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 143 Co chceme v písmu obchodních partnerù objevit . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 144 Spolupráce s grafology . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 146 Co mùžete oèekávat od grafologa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 146 Co bude oèekávat grafolog od vás . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 146 Doporuèená literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 147 DOPORUÈENÁ A POUŽITÁ LITERATURA . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 149 Publikované monografické zdroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 149 Elektronické zdroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 149 Odborná média – èasopisy a další . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 150 REJSTØÍK . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 151
Úvodô
9
ÚVOD Klíèové pojmy: grafoterapie l písmoznalství
Historie grafologie Grafologie má svou bohatou historii. Jedna z prvních zmínek o grafologii je pøipisována již øeckému filozofovi Aristotelovi (384–322 pø. n. l.), který zkoumal písmo a jeho souvislost s povahou èlovìka. V Èínì se písmem v této souvislosti zabýval již v 11. století Kuo Jo Hsu. V dávných dobách se velká pozornost, stejnì jako dnes napøíklad v bankovních domech, vìnovala pravosti podpisù. Kupøíkladu už ve starém Øímì ovìøovali auguøi1 pravost podpisù, ve Francii roku 1609 vydal F. Demelle, soudní znalec písma, pojednání o porovnávání pravosti písma a podpisu. Základy k vìdeckému rozboru písma položil abbé Jean-Hippolyte Michon v roce 1875, který založil první grafologickou školu a publikoval dvì zásadní knihy o základech této disciplíny. Kniha pojednávající o grafologii velkých církevních svatých vyvolala skandál, protože závìr vyznìl tak, že kdyby tyto velké postavy, uctívané jako svaté, nebyly nastoupily náboženskou dráhu, jejich osud by byl jiný: z mužù by se mohli stát velcí zloèinci a z žen prostitutky. Grafolog to vysvìtloval tím, že šlo o tak silné osobnosti, že nebýt náboženské sublimace jejich sklonù, mohli dopadnout úplnì opaènì, místo svatosti by je èekalo zavržení. Nemíníme polemizovat o náboženské svatosti, ale co se týká nás, obyèejných lidí, je pravdou, že v každém je velké množství pozitivní i negativní energie, kladných a záporných vlastností a tudíž je jen naší volbou, co posílíme a co v naší osobnosti bude pøevažovat. Nutno podotknout, že rané francouzské práce o grafologii vycházely èistì z výsledkù empirických výzkumù. Protikladem této školy se stala nìmecká teoretická škola z konce 19. století, která pøiøadila grafologii k fyziologii a psychologii. Na pøelomu století dr. Ludwig Klages (1872–1956) vypracoval systemizaèní teorii, která dala grafologii do pøímé souvislosti s osobností èlovìka, èímž výraznì pøispìl k dalšímu rozvoji této vìdecké disciplíny. Dr. Klages snad nejvíce proslul svým objevem spoèívajícím v poznatku, že grafologický znak, jenž je považován za negativní u jednoho èlovìka, mùže u druhého být faktorem pozitivním. V Nìmecku tak vznikla v 19. století významná škola vìdecké grafologie, v níž vìdci a filozofové dospìli k poznání, že psací èinnost vychází z mozku a „ruka písaøe je jenom výkonným nástrojem mozku“, což ve 20. století potvrdila øada výzkumù na lidském mozku. Písmo je tedy jakýsi „mozkopis“. Diagnostickou metodou byla grafologie ustanovena až ve 20. století, kdy se psychologie stala samostatným vìdním oborem. Jak je z uvedeného patrné, soubìžnì se vyvíjel zájem o osobnost pisatele, stejnì jako o to, zda urèité dokumenty psal urèitý pisatel èi nikoliv. A dostáváme se tak k odlišnosti mezi grafologií a písmoznalectvím. Rozdíl je ten, že grafolog vytváøí psychologický profil pisatele a zajímá ho osobnost pisatele, kdežto písmoznalec urèuje pravost ruko1
Auguøi byli knìží, kteøí vìštili budoucnost podle letu, køiku a zobání ptákù.
10
ôGrafologie pro personalisty a manažery
pisu, tedy, ovìøuje, zda text psal pøíslušný èlovìk, ale osobnost pisatele pro nìj není tak dùležitá jako pro grafologa.
Využití grafologie Grafologie mapuje v širokém zábìru strukturu a dynamiku osobnosti pisatele, a to i ve vzájemných vztazích. Nespokojí se tedy s pouhým výètem vlastností a schopností pisatele. To je právì její pøedností oproti testùm úzce zamìøeným jenom na urèité složky osobnosti – jako jsou kupøíkladu testy inteligence, pozornosti a podobnì. V souèasné dobì se grafologie uplatòuje, jak v klinické psychologii jako diagnostická metoda, tak v bìžném životì jako metoda sebepoznání. V profesní sféøe se využívá grafologického rozboru k posouzení schopností a vhodnosti kandidátù pøi výbìrovém øízení na støední a vyšší øídící pozice. Grafologie se tedy používá u pøijímacích øízení, pøi výbìru vhodných kandidátù, k formování týmù, pøi plánování profesní kariéry, osobního a profesního rùstu støedního a vyššího managementu. Výstupy, které firma od grafologa obdrží, spadají mezi dùvìrné materiály a tak by s nimi mìlo být i nakládáno. Dnes je již pomìrnì bìžnou záležitostí situace, kdy kandidát na urèité pracovní místo je pøi výbìrovém pohovoru požádán o stránku rukou psaného textu – životopisu nebo jiného tématu, který je pøedán ke zpracování grafologovi. Zpravidla se jedná (podle standardních požadavkù grafologù) o volnì psaný text „z hlavy“ – neopisovaný a nediktovaný, kdy pisatel nepøemýšlí, jak se co píše, ale o èem píše, kdy píše takzvaným automatickým vìtným impulzem na nelinkovaném papíru velikosti formátu A4. Nejprve by ale takový kandidát mìl vìdìt, že jeho písmo bude podrobeno grafologickému rozboru a mìl by mít možnost sám projevit souhlas, nebo nesouhlas. Firmy zpravidla kandidátovi pøedkládají formuláø k vyjádøení písemného souhlasu, který vìtšina grafologù pøed zapoèetím práce vyžaduje, neboť patøí ke grafologické etice, že grafolog nebude rozebírat písmo bez souhlasu pisatele. Za pomoci grafologického rozboru písma mùže grafolog diagnostikovat osobnost pisatele v jeho nejširším rozsahu. Z písma je možné zjistit vitalitu, temperament, pracovní výkonnost a další pracovní vlastnosti, míru extroverze a introverze, hodnotovou orientaci, fantazii a kreativitu, sebeovládání, citovost, zpùsoby myšlení – míru obecné i sociální inteligence – schopnost empatie, strategii chování vùèi druhým, vztah k sociálnímu okolí a mnoho dalších osobnostních rysù. Proto se grafologie stává stále více užívanou metodou ve firmách pøi práci s lidskými zdroji a jejich rozvojem. V souvislosti s grafologií bývá èasto diskutována validita a názory odborníkù se rùzní. Eysenk, významný anglický psycholog, dospìl na základì výzkumù ke konstatování, že validita výsledkù grafologa s vìdeckým vzdìláním a rozsáhlými zkušenostmi je stejná nebo dokonce vyšší než u psychologa, který pracuje s bìžnými psychodiagnostickými metodami. Odborníky je rovnìž uznávaný názor Dr. Jeøábka2: „Grafologie patøí mezi metody, jejichž validita tìsnì souvisí s osobností diagnostika. Proto také zvládnutí teorie a øemeslné stránky grafologie ještì samo nezaruèuje opravdu kvalitní grafologickou práci. Používání metody totiž tìsnì souvisí s urèitými osobnostními postoji, bez nichž ztrácí samotná metoda na úèinnosti.“ I to je dùvodem, zcela pochopitelným, proè 2
Jeøábek, J.: Grafologie – více než diagnostika osobnosti. 5. vyd., Praha, Argo 2003, kapitola 18, s. 257.
Úvodô
11
si firemní zadavatel rozborù písma chce zpravidla nejprve s grafologem sám pohovoøit, kdy má metodou rozhovoru a pozorování možnost ho více alespoò rámcovì poznat. Dále si nechá od grafologa pøedložit doklad o absolvování akreditovaného kurzu grafologie, který je kreditem jeho grafologických znalostí a pøípadnì o pøíslušném vysokoškolském vzdìlání (nejlépe doporuèovaného psychologického smìru). Rovnìž chce znát i reference, které potvrdí grafologovu realizovanou praxi, zkušenost a odbornost v roli grafologa. Pak se rozhodne, zda jeho služeb využije èi nikoliv. Grafolog by mìl být èlovìk nejenom bohatý teoretickými znalostmi, ale i životními zkušenostmi, s životním nadhledem a pochopením druhých, nicménì se schopností jistoty vlastních názorù, èlovìk, který na sobì pracuje a rozvíjí svou osobnost, což je mnohdy více, než jakékoliv vzdìlání.
Grafoterapie S pojmem grafoterapie souvisí, jak z názvu vyplývá, urèitý druh terapie. Znamená posun z diagnostické metody do oblasti pomoci, terapie. Je založena na poznatku, že mozek øídí naši píšící ruku, tedy dráhu mozek–ruka, kdy mozek vydá impulz a ruka jej poslouchá. Použitím zpìtné vazby, tedy opaèného smìru dráhy ruka–mozek, kdy ruka vyvine psací pohyb cílený (zámìrnì zmìnìný od pùvodního), dochází k opaènému procesu, v nìmž se vlivem zmìny rukopisu mìní osobnost pisatele. Nácvik doporuèených tahù písma, tedy vìdomá zmìna rukopisu, pak poslouží jako nástroj pøemìny povahových rysù i emocionálního chování pisatele. Tato metoda je hojnì používána u dìtí s lehkou mozkovou dysfunkcí, kdy se pracuje na rozvoji grafomotoriky.
Písmo jako pohyb Proè využívají služeb grafologa firmy již bylo øeèeno. Jednotlivci za grafologem nejèastìji pøichází za úèelem sebepoznání, aby pochopili, proè se k nim jejich okolí chová, jak se chová, proè mají potíže v partnerských vztazích nebo opakující se problémy stejného druhu v zamìstnání. Mnohdy o svých slabinách vìdí, jenom chtìjí získat náhled na sebe samé z jiného úhlu. Kurzy grafologie absolvují lidé ze stejných dùvodù, ale navíc chtìjí, ať už manažeøi rùzného zamìøení, personalisté, obchodníci, úèetní, uèitelé a právníci, více porozumìt ostatním a rozšíøit si tak své znalosti z oblasti emocionální a sociální inteligence, které využijí jak ve svém zamìstnání, tak i soukromém životì. Každý ví, že jedna z nejdùležitìjších dovedností k úspìšnému jednání s ostatními je komunikace. A to i komunikace neverbální, tedy znalost takzvané øeèi tìla – mimiky, gest a pohybù. Všichni intuitivnì víme, aniž bychom nìjaký kurz neverbální komunikace absolvovali, co znamená v naší zemi vzpøímený postoj a pøímý pohled, co znamenají zvednuté rozevøené ruce s otevøenými dlanìmi nebo ruka sevøená v pìst se vztyèeným ukazováèkem míøícím na nás. Podobnì intuitivnì reagujeme i na písmo, protože vychází rovnìž z pohybu. Z pohybu, jemuž rozumíme stejnì jako gestùm. Nevìøíte? Podívejte se tedy na písmo ukázky a) a poté ukázky b). Bez pøemýšlení øeknìte, s kým by vám bylo milejší strávit chvíli nad kávou nebo vínem.
12
ôGrafologie pro personalisty a manažery
a)
b)
Vìtšina z vás jistì ukáže na ukázku a). Na otázky proè nemáte zájem o pisatele ukázky b) a jaký dojem máte z tohoto rukopisu pravdìpodobnì odpovíte, že toto písmo pùsobí tvrdì, pøísnì, nepøátelsky, bez uvolnìné spontánnosti. Ano, je tomu tak. A takovým bude i pisatel. Protože, jak myslíme a cítíme, tak i píšeme. Èlovìk zamìøený na celek, pøátelský, odvážný, schopný riskovat a rychle se rozhodovat i pracovat bude mít zcela odlišné písmo od èlovìka jdoucího více do hloubky – zamìøeného na detaily, uzavøeného, opatrného, peèlivého, pomalejšího v rozhodování i èinnosti. Možná jste z popisu obou typù správnì vysoudili, že se jedná o extroverta a introverta. Pro úspìšné jednání je nutné rozdílným zpùsobem komunikovat s každým z uvedených typù. K tomu je ale nezbytné nejprve si ujasnit, s kým vlastnì jednáme. Pomoc nalezneme nejenom ve znalosti øeèi tìla a tìlesných struktur, ale mnoho prozradí pohled na písmo èi podpis partnera, s nímž jednáme.
Doporučená literatura Gladsonová, M. D.: Zmìòte písmo, zmìòte život. Praha, Euromedia Group 2004. Jeøábek, J.: Grafologie – více než diagnostika osobnosti. 5. vyd. Praha, Argo 2003.
Základní grafologické znaky – výběrô
13
ZÁKLADNÍ GRAFOLOGICKÉ ZNAKY – VÝBĚR V této kapitole se pokusíme jednoduchým a struèným zpùsobem popsat vybrané základní grafologické znaky. Tyto znaky jsou velmi podrobnì popsány ve všech svých variantách v naší pøedchozí publikaci s názvem Grafologie z roku 20043. Pro hlubší ponoøení a vstøebání základù grafologie doporuèujeme tuto knihu jako výborného prùvodce i jemnými nuancemi grafologických znakù spolu s jejich kombinacemi a zpùsoby mìøení. Pro zájemce studia grafologie v hlubším rozmìru je nejvhodnìjší, podle našich zkušeností, absolvování dlouhodobého akreditovaného grafologického kurzu. Na grafologické kurzy, jež lektorsky vedeme, pøicházejí èasto samoukové, kteøí získali základní znalosti z literatury, ale chybí jim osobní kontakt s lektorem, který by je vedl a nauèil je získané informace z rukopisu – analýzy písma – propojovat do uceleného pohledu na osobnost pisatele. Pro potøeby personalistù a manažerù bude jistì vyhovovat (alespoò pro první seznámení s metodou grafologie) základní orientace v grafologických znacích, a proto jsme se rozhodly pro ponìkud zjednodušenou verzi.
Co musíme znát, než se na rukopis podíváme Jak bylo již v pøedchozí kapitole øeèeno – a podrobnìji bude ještì více rozvedeno v kapitole Co s rukopisem – je pro rozbor rukopisu ideální: l l l l
ruènì psaný text „z hlavy“ – neopisovaný, alespoò 15–20 øádkù textu na nelinkovaném papíøe, formát A4, ideální je text vèetnì podpisu, psací náèiní – obyèejná tužka, propisovací tužka.
Všichni jsme již od první tøídy zvyklí vnímat psané slovo pøedevším jeho obsahem a nikoliv tvarovou formou. Pro grafology je ale tvarová forma dùležitou informací o pisateli, obsah se stává až informací druhotnou. Hlavní rozdíly ve stylu psaní textu, v tvarové formì, ať už žádosti o zamìstnání, poznámek z porady, soukromého dopisu, pohledu, èi milostného dopisu nebo pouhého opisu cizího textu, jsou v úpravnosti a spontánnosti. Základní charakteristika písma zùstává stále stejná. Analýza písma bývá samozøejmì pøesnìjší, pokud se jedná o text vlastní tvorby než v pøípadì diktátu èi opisu. Výchozí hodnotou je školní pøedloha, od které se porovnávají rozdílnosti a odlišnosti rukopisu. Jinou školní pøedlohu mìla naše prababièka anebo náš kamarád z Londýna. Pro vyvození psychologického závìru z grafologického znaku se musí tento znak objevit nejménì pìtkrát na formátu A4. Dále se tento nejménì pìtkrát opakující znak musí v psychologickém významu shodovat v kontextu s významy dalších grafologických znakù, abychom mohli tyto významy brát jako platné. Èasto se setkáme s jakýmsi protimluvem významù u jednotlivých grafologických znakù – každý grafologický znak má 3
Fisherová, V., Èešková, D.: Grafologie. Praha, Grada Publishing 2004.
14
ôGrafologie pro personalisty a manažery
jak plusové, tak i minusové hodnoty. Záleží tedy na kontextu dalších znakù pro urèení, co pro osobnost pisatele daného rukopisu bude pravdìpodobnì platné.
Symbolika plochy a členění pásem DUCHOVNO PØESAH VÌDOMÍ
introverze
Písmo v HZ
význam: intelektuální duchovnost, etika, nadindividuální vìdomí, tendence k mylenkovému a duchovnímu svìtu písmenka: h, k, l, t, f, d
Písmo v SZ
význam: individuální denní vìdomí empirická oblast jáství písmenka: a, e, i, o, u, m, r, s, z, v
Písmo v DZ
význam: nevìdomí, podvìdomí, hmota, tìlesnost, erotika, libido písmenka: y, p, j, q
Znaky písma vedoucí vlevo introverze
hovoøí o Já a vztazích v citové oblasti.
mi n ma ulos tka t
Znaky písma vedoucí vpravo extraverze
hovoøí o Ty a budoucích vztazích v citové oblasti.
st no c u do c bu ote
Pudy, instinkty, konflikty
Zaèátek, regrese, rané vývojové stupnì
DA
z
cíl
Aktivní postoj k ivotu
Pasivní postoj k ivotu tzv. divácký
VO
OH EÒ
extroverze
CH DU Z V
ta no d ráz p
ro
ze ní
HMOTA NEVÌDOMÍ
MÌ ZE
ta mo h
Symbolika plochy je dùležitým pomocníkem pro základní orientaci v jakémkoliv grafickém projevu – a tedy i v písmu. Všechny uvedené grafologické znaky se v symbolice plochy prolínají.
Základní grafologické znaky – výběrô
15
Rozvržení textu Již pøi prvním pohledu si všimneme rozvržení textu, tedy jak je písmo rozmístìno na papíøe, na psací ploše. Zda zabírá celý prostor papíru, èi se tísní nìkde uprostøed plochy, jak velké jsou okraje, a to levý, pravý i horní a dolní okraj a jejich dodržování v prùbìhu textu. I zde mùžeme použít symboliku plochy. Pøedstavme si rukopis, který naprosto zaplní témìø celou plochu papíru, a pak rukopis, který má hodnì velké všechny okraje. Který z tìchto dvou pisatelù zabere vìtší životní prostor? Stejnì jako v životì se i v písmu rozprostraòuje èlovìk, který pro sebe spotøebuje celý prostor, a na ostatní se už èasto nedostane. Dále již záleží v kontextu na dalších grafologických znacích. Ale vìtšinou celý papír popíše spontánní osobnost, která je egocentricky zamìøená sama na sebe a mnohdy s hysterickou tendencí pøedvádivosti pøed ostatními. Pisatel je natolik zamìstnán sám sebou, že o druhých ani nepøemýšlí. V rozvinuté fázi je tedy znaènì sobecký a pro druhé mùže znamenat spolupráce s ním konfliktní komunikace – èas od èasu bude tøeba takovému pisateli vždy „znovuurèovat“ jeho hranice. Grafologický znak – rozvržení textu tedy hodnotí využití prostoru, jeho zaplnění a členění, velikost a pravidelnost okrajů. Způsob práce s prostorem vypovídá o vztahu k sociálnímu okolí, o vkusu, estetickém založení, kulturní úrovni a celkovém formátu osobnosti.
Členění do odstavců Dobré èlenìní do odstavcù svìdèí pro vzdìlanost, utøídìné logické myšlení, schopnost analýzy, jasnost, systém, smysl pro poøádek, nìkdy nadsazenou suverenitu. Ménì dobré èlenìní do odstavcù nebo nepøítomnost èlenìní vypovídá o nižší racionalitì, malém smyslu pro øád. Èasto jsou tito lidé v zajetí pudovosti a nižších instinktù. Vyznaèují se netaktností, absencí spoleèenského odstupu.
Okraje Tento znak mùže být , jak bylo øeèeno, urèitým vodítkem pro utvoøení si rámcové pøedstavy o pisateli již pøi krátkém pohledu na rukopis – i pøesto, že se jedná pouze o jediný znak a není tedy možné z nìj vysuzovat komplexnì. Okraje rozlišujeme levé, pravé, horní a dolní. Norma levého a pravého okraje dle èeské pøedlohy èiní 1–2 cm na formátu A4.
16
ôGrafologie pro personalisty a manažery
1
2
3
4
5
6
7
8
9
Horní okraj/HO HO úzký (1) – nedostateèný osobní odstup, podlézavost, vtíravá dùvìrnost, nedostatek vkusu, šetrnost, malá sebedùvìra, pocit nejistoty nebo naopak sklon k familiárnímu chování HO široký (2) – konvenènost, spoleèenská distancovanost, dobrá výchova, vkus a konformita, reprezentace Dolní okraj/DO DO úzký (1, 3, 7) – svìdèí o rychlosti písma, odporu k otoèení stránky – možný strach ze zmìny, lenost, malý estetický vkus DO široký (5) – mùže být zámìrný z estetických dùvodù, text mùže být psán z dùvodu spoleèenské povinnosti, nikoliv jako upøímné sdìlení, estetický smysl (nìkdy obsah mùže být obìtován formì), mùže jít také o rezervovanost
Základní grafologické znaky – výběrô
17
Levý okraj / LO LO úzký (1, 7) – osobnost malicherná, omezeného formátu, malý spoleèenský takt LO široký (2) – vyšší kulturní úroveò a estetické založení, zvýšená potøeba seberealizace, okázalost a velkorysost LO vyrovnaný (2, 6) – peèlivost, poøádkumilovnost, sebekontrola, konvenènost a sebepozorování LO nevyrovnaný (4) – nespolehlivost, nepøesnost, nekonvenènost, nepoøádnost, nedùslednost LO zužující se dolù (3) – opatrnost, zdrženlivost, nedùvìra, nedùslednost, snaha o diskrétnost, zakrývaná šetrnost a opatrnost, peèlivost, pedantství, malichernost, zvýšená sebekontrola LO rozšiøující se dolù (5) – lidé, kteøí se ponoøí do vìci, o níž píší, a zapomínají na okolní svìt; mùže být i pøítomno vnitøní psychické napìtí a netrpìlivost, snížená sebekontrola a impulzivita Pravý okraj/PO PO úzký (3) – živý, energický a nebojácný èlovìk, mùže být i bez spoleèenského taktu, impulzivní jednání – nerozvážnost, ukvapenost, znak extroverze a upovídanosti PO široký (9) – estetické založení, obavy a úzkost ze skuteènosti, odstup a rezervovanost, je-li okraj nápadnì široký, mùže se jednat až o narušení sociálního kontaktu, o izolovanost – strach z blízkosti PO zarovnaný (9) – svìdomitost, zvýšená peèlivost, pedantiènost, tyto významy se umocòují, jsou-li poslední slova øádku èasto rozdìlena pomlèkou PO zužující se dolù (7) – pùvodní odstup se mìní v postupné uvolnìní se PO rozšiøující se dolù (8) – rostoucí sebekontrola, odstup, nechuť nebo obavy z pøiblížení se, strach z blízkosti
Řádky U øádkù hodnotíme jejich rozestup – vzdálenost od sebe, prùbìh øádkù a jejich pravidelnost. Řádkový rozestup Sledujeme nejenom šíøku samotného rozestupu, ale též pravidelnost. l
l
velký rozestup – logické uvažování, jasnost, spoleèenská distance, ztráta bezprostøednosti, typ manažera s analytickým rozhodováním extrémnì veliký rozestup – spoleèenská distance se zvìtšuje až do možných problémù v mezilidských kontaktech, kdy pisatel zvolí radìji odstup od lidí
18
l
l
ôGrafologie pro personalisty a manažery
úzký rozestup – subjektivní zaujatost pisatele, otevøenost, komunikativnost, spontánnost, impulzivita – typ manažera s operativním rozhodováním úzký rozestup až prùplet – tvary písmen dolní zóny zasahují do prostoru následujícího øádku tak, že písmena jsou až „propletena“, zmatené myšlení (zmatek na papíøe – zmatek v hlavì), duševní neukáznìnost (pøebíhá z jedné vìci na druhou), bezohledná tendence
Průběh řádek Dodržuje-li pisatel na linkovaném papíru základnu linky, lze z tohoto vyvodit, že dodržuje normy a pravidla, že se umí ovládat. Vznáší-li se ale písmena nad linkou, pak lze uvažovat o pisateli s nereálným pohledem na svìt, kdy jej fantazie odvádí od reality. Jsou-li písmena psána pod linkou – mùže se zdát, že jsou linkou pøeškrtnuta, bude takový pisatel nejspíše pesimisticky ladìný. Nelinkovaný papír dává vìtší prostor pisateli projevit svou pøirozenost, protože jej nijak výška øádkù nelimituje, vytváøí je sám. Proto grafologové upøednostòují pro rozbor rukopisy na nelinkovaném papíru. Rovný øádek: volní vlastnosti, vytrvalost, cílevìdomost. Stoupající øádek: optimismus, horlivost, sebedùvìra, odvaha, ambice, aktivita, energie, ctižádostivost. Klesající øádek: pasivita, únava, sklon k depresivitì. Øádek potácivý – hadovitý: výraz vratké a nevyhranìné osobnosti, nespolehlivost, bezcílnost, vnitøní nejistota; u vyšší úrovnì pøi úhlednosti písma svìdèí pro citlivost, senzitivnost a diplomacii. Rozházené øádky: podléhání náladám – støídání pesimismu s optimismem, psychická labilita – svìdèí o nesnadném životì pisatele se svým okolím a naopak.
Ukázky rukopisů Úzký rozestup až průplet Rozestup mezi øádky je malý a písmenka dolní zóny øádku narušují prostor øádku následujícího. Toto svìdèí o subjektivní zaujatosti pisatele a spontánnosti, jež se snaží sebekontrolou krotit a ovládnout – podívejme se na druhý øádek, druhé slovo „kdybych“ – stejnì tak se snaží, aby se písmenka dvou øádkù navzájem nepropletla. Prùbìh øádkù je klesající, z èehož mùžeme vyvodit únavu pisatele.
Základní grafologické znaky – výběrô
19
Velký rozestup řádků Pisatelka hodnotí situace a problémy s nadhledem a odstupem, se snahou nebýt subjektivnì zaujatá, ale naopak být „nad vìcí“. Tento odstup se pak promítá nejenom do øešení problémù, ale i do sociálních vztahù.
Øádky jsou v této ukázce stoupavé, což svìdèí pro optimismus a aktivitu.
Velikost písma Podívejme se bez posuzování velikosti jednotlivých zón na velikost písma obecnì. Pisatel velkého písma jako by chtìl obejmout svìt. Všude je ho plno. S vášnivým nadšením se podnikavì a èinorodì s odvahou vrhá do nových akcí, nových projektù, v nichž se chce díky vysokému sebevìdomí prosadit, vyniknout a uspìt. Své síly a schopnosti mùže ale pøeceòovat. Vnímá celek, drobnými detaily se pøíliš nezabývá. Pisatel velkého, širokého písma v pravém sklonu je sebevìdomý, družný, expanzivní typ, který se rád ukazuje, upoutává na sebe pozornost, a proto potøebuje obecenstvo, pozornost a prostor. Zatímco pisatel velkého písma do svìta expanduje, pisatel malého písma v nìm není moc vidìt. Netouží po èinech. Díky své opatrnosti a støízlivému smyslu pro skuteènost, nìkdy až pesimistickému, se hned tak pro nìco nenadchne. Vede ho k tomu možná kromì menší fantazie i vìdomí nižší vitality nebo jeho nenároèná skromnost, jež mùže hranièit se sebepodceòováním. Narozdíl od pisatele velkého písma se vìnuje detailùm, což ho mùže od pochopení celku a širších souvislostí odvádìt. Pisatel malého a pravidelného písma pracuje velmi pøesnì, dovede se do znaèné míry soustøedit, je umírnìný se smyslem pro zodpovìdnost a své povinnosti plní bezezbytku. Neoèekávejte od nìj však tvùrèí pøístup. Bývá pedantický a èasto se zabývá malichernostmi. Pro vìtší názornost a lepší zapamatování si významu horní, støední a dolní zóny používáme na našich pøednáškách následující pøímìr. Pøedstavte si, že na symboliku køíže (viz výše uvedená tabulka symboliky plochy) položíte lidské tìlo. Pupek je pøesnì uprostøed, tam, kde se køíž protíná. Pupek, tedy støed postavy, kde je bøicho, je oblast JÁSTVÍ (pøedstava o sobì, vlastní sebehodnocení, sebevìdomí). Od støedu – od pupku nahoru – je hlava, mozek neboli rozum, intelekt, zpùsob myšlení, fantazie. Od pupku dolù, dolní èást tìla, je podbøišek s tématem sexuality a pudù a také nohy stojící pevnì na materiální zemi.
20
ôGrafologie pro personalisty a manažery
Velké písmo
Malé písmo
l
optimismus velké sebevědomí l expanze l nadšení, odvaha l podnikavost l aktivita l snaha prosadit se a zvítězit l víra ve svou sílu a schopnosti až přeceňování vlastních sil l zaměřenost na celek a opomíjení detailů
l
l
l
pesimismus nižší sebevědomí l až podceňování se l nenáročnost l skromnost l střízlivost l nižší vitalita l opatrnost l rozvážnost l neschopnost se nadchnout l zaměřenost na detaily (může ho až odvést od pochopení celku) l zaměřenost na detaily (může ho až odvést od pochopení celku)
HZ = horní zóna, horní pásmo Horní zóna zobrazuje to, co je obsahem nadvìdomí, duchovnost, do urèité míry intelekt, teoretizování, abstraktní myšlení, fantazii, ideály, morální dimenzi a etické obsahy, transcendentno, reprezentuje ideové a intelektuální hodnoty. Je-li HZ vyrovnaná a stejnomìrná ve své výšce, lze usuzovat na intelektovou vyrovnanost pisatele. l
l
l
Velká výška HZ – vejde-li se do výšky písmenka HZ (napø. do h) výška písmenka SZ (napø. písmena a) více než 2×, svìdèí to o vyvinutém abstraktním myšlení, schopnosti nadchnout se pro myšlenku, v idealismu, lehkovážnosti, povrchnosti, nedostatku reálného pohledu, ale i roztìkanosti, nevìcnosti. Kolísavá výška HZ – nestejnomìrnost na intelektuálním poli, pýcha, náhlá tendence uplatnit se, snaživá ctižádostivost, jež mùže vést k závistivosti – kazí duchovnost pisatele. HZ „stažená“ k SZ, písmo bez horních délek – orientace hlavnì na peníze a sex (pøedevším v kombinaci s výraznými spodními délkami), tvrdá orientovanost na sebe sama, velký prakticismus, egoismus, konkrétní myšlení, smysl pro realitu.
DZ = dolní zóna, dolní pásmo Dolní zóna hovoøí o pudovosti a tedy i o možné citové vøelosti, materiálních hodnotách, a tudíž i o schopnosti zemitého reálného vnímání situace. Dále vypovídá o konkrétním myšlení a sexuální energii. l
Kolísavá DZ – tìlesná i duševní únava, neuspoøádanost, neukáznìnost v životì pudovém a afektivním, snížená pracovní dùkladnost.