Přechod Moravskoslezských Beskyd 22. – 25. 4. 2010
Motivem této cesty (kromě zopakování si poznání překrásné palety hor ve východním cípu Moravy při hranicích s Polskem a Slovenskem) byla závěrečná příprava na poutní cestu začátkem května do španělského Santiaga de Compostella s
Mirkem Jiranem. Témuž cíli byla
přizpůsobena i příprava programu na zimní přechod Beskyd na lyžích a sněžnicích začátkem února 2010.
22.4. čtvrtek – Mosty u Jablunkova (490) – Skalka (932), Turist. chata 4 km – Kostelky 5 km – Velký Polom, Kamenná chata 6 km – možnost ubytování v zimě www.kamennachata.cz, tel.602613026 – Muřínkový vrch, kaple z r. 1810 9,5 km – Malý Polom 15.5 km – Bílý Kříž (943) 21.5 km, se zacházkou skutečných 23 km Už v 5.33 hod. jsme odjeli z Jičína vlakem přes Hradec Králové do Pardubic a odtud mezinárodním rychlíkem IC Kysuca do slovenské
1
Čadcy a odtud zpět na Moravu do Mostů u Jablunkova, kde jsme ve 12.55 hod. začali pěší přechod hřebene Beskyd mezi Morávkou a Olší podél slovenské hranice zalesněným terénem. Příště asi raději vystoupit 2
v Třinci, zde oběd a pokračovat ve 13.03 hod. do Mostů u Jablunkova. Jízdné na IN kartu 181 Kč + 8 Kč.
Za oblačného počasí, jen s mírným větrem, a teploty kolem 10°C jsme začali strmě stoupat od nádraží velmi kamenitou cestou na Skalku. Kolem převážně smrkové vzrostlé stromy a jen málo výhledů do okolí. 3
Malé občerstvení na terase Kamenné chaty bylo již na slunci ve 4
společnosti
několika
cyklistů
na
horských kolech. Dále vedla cesta velmi zvlněným terénem nahoru a dolů a hlavně byla rozmáčená s mnoha brody, mokřadly a bažinami a nebylo snadné je přecházet; do jedné z nich se Mirek zabořil, neboť šel stále první
a
udával
rychlé
velmi tempo;
místy byl na cestě ještě
sníh.
S těžkými batohy s jídlem a pitím to dalo
pořádně
zabrat. 5
Za celý den jsme nastoupali více jak 1000
metrů! Při
sestupu
na
Bílý
Kříž jsme poprvé viděli Lysou Horu (1323), dominantu Beskyd, ale to už 6
bylo po 6 hod. večer. Na Bílém Kříži je trojmezí třech zemí: Slezska, Moravy a Slovenska. Ubytovali jsme se v soukromí horské chaty Sulov,
[email protected], která byla uzavřena; za malý pokoj v suterénu a sprchu jsme zaplatili každý 300 Kč, ale byla to jediná možnost v době, kdy zimní sezóna skončila a letní ještě nezačala. Chutnala nám vlastní teplá večeře zrovna jako pivo v restauraci, kde nás obsloužili, přestože jsme byli jediní hosté. Za celý den se nám podařilo čtyřikrát přehlédnout turistickou červenou značku a tak jsme se pokaždé vraceli, jednou dokonce strmě vystoupali až na vrchol Velkého
Polomu,
což
dalo
navíc
celkem min. 1,5 km.
23.4. pátek - Bílý Kříž – chata Doroťanka 3 km - Konečná (867)
–
Bobek
10
km
–
Hluchavka 13 km – Beskyd 16,5 km - Masarykova chata 18,5 km – Bumbálka (859) 20 km – Třeštík 22 km – Hlavatá 25 km Ráno bylo slunečné, modrá obloha, ale teplota kolem 0°C, nebo ť kaluže v této výšce byly zamrzlé. Byl odtud výhled na Malou Fatru a Západní
7
Tatry. Již v 7.15 hod. jsme pokračovali celý den podél slovenské nejhezčí
hranice
po
hřebenovce
Beskyd, stále ve výšce 800 m
n.m.,
občas
i
více,
většinou po loukách, ale už
s výhledy
a
počtem
osad
větším či
roztroušených domů po stráních. Jde o oblast Zadní hory a Grúň. 8
Zastavili jsme se v obci Konečná, kde je jediná prodejna na cestě, 200 m od hranic;
zde
jsme
si
nakoupili
a
občerstvili se na další cestu, která byla
celý den velmi členitá a tak to bylo za celý den znovu 1000 výškových metrů. Provizorní oběd jsme si připravili u chaty Kmínek, neboť zde točili pivo, náš nejčastější nápoj; 9
Mirek se cestou naučil pít více piva než je zvyklý a navíc má raději červené víno. Na Bumbálce v hotelu jsme
si
objednali
palačinky
s ananasem, Mirek ještě „presso“ a já 10
měl poslední víno chardonnay. Pozn.: doplňuji spojení na hotel pro případné ubytování při zimním přechodu; tel.00421- 41- 4364 305, mobil 00421 905 962406, 00420 605 381891. Dále spojení na další chatu při 11
cestě, tj. chata Třeštík (byla
nyní
mimo
provoz), tel.732245991, ubytování
nabízejí za
230 Kč. My jsme se však ubytovali v další osadě Hlavatá, Keltská salaš Ebeka, tel. 558690263, kam jsme sestoupili bukovým lesem. Ubytování jsme si 12
domluvili den předem telefonicky, ale nebylo snadné se do ní dostat, resp. ubytovna byla otevřena, ale nikdo
v ní.
Trpělivý
Mirek
se
nakonec telefonicky spojil s majitelem, kterého probudil ze spánku v restauraci a ten zase svoji partnerku, která spala na ubytovně, hned vedle vchodu. Včera se trochu opili, ale nakonec nás za 300 Kč/osobu ubytovali v ubytovně dosti vybydlené, ale nakonec zprovoznili i sprchu a donesli teplomet na vyhřátí pokoje. Nabídli nám kuřecí polévku a pivo, Mirek
ještě
objednal
„rundu“
becherovek a fernetu, též pro majitele salaše, a dlouho jsme poslouchali jeho vyprávění o své „existenci“. Byl to trochu „exot“, 54 let; o jeho starší partnerce raději ani nepíši.
24.4. sobota – Hlavatá(420) – Kladnatá 3 km – Martiňák – Pustevny (1010) 16,5 km – Radegast 18 km – Radhošť (1129) 20,5 km – Černá hora (885) Pindula, Rožňovské sedlo (548) – penzion směr Rožnov, cca 1,4 km u paní Matyášové, tel. 775305116, celkem 27 km; večer do restaurace na večeři a zpět; celkem 28 km. 13
Opět překrásné slunečné ráno, ale mnohem tepleji než včera. Už v 7.15 hod. jsme začali stoupat na Radhošťské Beskydy na chatu
Martiňák.
smrkovým
lesem
Cesta byla
opět členitá, ale již širší a
méně kamenitá, občas lesní, hlinitá, mnohem příjemnější než předchozí dva dny. Výstup na Pustevny byl nejprve prudký kamenitou cestou lesem, ale čím jsme se dostávali výše, převládaly už buky; část vedla po asfaltové silnici, kterou využívají hlavně cyklisté, ale mnoho jsme jich nepotkali. Poslední část vedla již jen bukovým lesem a dokonce občas jsme přecházeli po zmrzlém sněhu, spíše ledu. 14
15
Už pár minut po jedenácté hodině jsme viděli rekonstruované secesní dřevěné stavby od architekta Dušana Jurkoviče, ovlivněné lidovou architekturou na Pustevnách. Na terase hotelu jsme poobědvali a dlouho
16
odpočívali, neboť počasí bylo překrásné. Bylo tu však mnoho lidí, nikoliv turistů, neboť většinou přijeli lanovkou z Frenštátu pod Radhoštěm nebo
17
auty, na motorkách, dokonce i autobusem, a jen málo na kolech a ještě méně jich asi přišlo pěšky jako my. Stejně moc frekventovaná byla cesta k
1,5
km
vzdálenému
Radegastu, kde je socha boha úrody, stád a pohostinství, ztvárnění hojnosti
býčí a
hlavy,
valašské
roh
krpce.
Trochu méně lidí už pokračovalo na nejvýznamnější
horu
v Beskydech
„Radhošť¨, kde jsme si dopřáli opět delší zastávku na slunci s orosenou sklenicí piva „Radegast“ a Mirek si dal jako vždy po obědě svou oblíbenou kávičku, většinou „presso“ s mlékem. 18
Výhled na Jeseníky, Javorníky, Malou Fatru a Západní Tatry byl trochu zastřený, z velkého
neboť tepla,
byl
trochu skoro
opar 15°C
v nadmořské výšce 1128 m. Sestup přes Černou horu byl příjemný, neboť část byla po zatravněné sjezdovce 19
a zbylá část do Pinduly hustým bukovým lesem; jen posledních asi 200 m bylo velmi příkrých. Předtím jsme si však dopřáli ještě delší zastávku na vyhřátých lavicích uprostřed lesa, kde bylo překrásně - veliká pohoda. 20
Na Zbojnické kolibě jsme
si
dopřáli
poslední odpočinek u „tekutého chleba“ a k večeru sestoupili do
předem objednaného
penzionu
směrem k Rožnovu.
Překrásný stylový dům a příjemná
paní
Matyášová
nás už vítala a uvedla do hezky
zařízeného
s veškerým
pokoje
komfortem.
Domluvená cena 300 Kč za osobu byla spíše symbolická
za krásné prostředí, které jsme si užívali. Na večeři jsme došli do blízké
restaurace
nadmíru
a
byli
spokojeni
jsme s
výbornou kvalitou a chutí jídla i obsluhou. 21
25.4. neděle Pindula -
Malý Javorník
(810) 4,5 km - Kaminárka 860) 6,5 km směr Rožnov po modré a zpět 9 km – pod hřebenovkou Dlouhá – Krátká – Huštýn – Trojačka 21 km – Hostašovice 25 km Večer nám Jitka z Jičína sdělila možnost spojení z Hostašovic ve 12.43 hod. do Valašské Meziříčí a odtud mezinárodním rychlíkem Košičan ve 13.11hod. a tak jsme vstali už v 5.30 hod. a po dobré snídani v 6.30 hod. opustili pěkný penzion směrem ke Zbojnické kolibě a odtud od samého rána za slunečného počasí
už
prudkým
stoupáním na Malý Javorník. Mirek
nasadil
opět
ostré
tempo, neboť chce být vždy
22
a všude včas a tak
sice na lehko oblečeni jsme trička propotili za
chvilku. Z Malého Javorníku jsme po chvilce ztratili červenou značku, ale Mirkovi se strmé stoupání na Kaminárku tak zalíbilo, že upozornění, že značka chybí, vůbec nebral na vědomí, a tak jsme brzo vystoupali na samotný vrchol. Musím přiznat, že cesta byla sice bez značky, ale vyšlapaná tak silně, že by zmátla každého. Však jsme také brzo přešli na modrou značku, ale bohužel se vydali nesprávným směrem do Rožnova. Zjistili jsme to až po 1,5 km chůze u rozcestníku a tak jsme se vrátili a začali sestupovat po asfaltové silnici správným směrem, ale nikoliv po hřebenu Veřovických vrchů, ale pod ním. Cesta byla relativně pohodlná
ale
delší,
chyběly
výhledy a byla trochu monotónní; podklad nebyl
tvrdý zrovna
nejlepší
pro
znavené
nohy
z předchozích
dnů. Naštěstí poslední 4 km jsme šli už lesní travnatou cestou v bukovém lese. Vyšli jsme v Hostašovicích přímo u hospůdky „Na hájovně“, kde jsme doplnili hlavně 23
tekutiny. Odtud už to bylo jen 1,5 km na blízké
nádraží,
kde
jsme
putování
ukončili. Následoval malý oběd ještě z vlastních zdrojů a vlakem odjezd do Valašského Meziříčí, rychlý přestup na IC Košičan
a po půl čtvrté už jsme
vystupovali v Pardubicích. Zakoupili jsme místní perník pro své doma a vlakem 24
ukončili
cestu
v Hradci
Králové; za jízdné
jsme
zaplatili každý jen 118 Kč, zatímco
doprava
autobusem do Jičína stála 55
Kč
+
15
Kč
za
zavazadlo. Dvacet minut před šestou hodinou večer jsme už vystoupili doma v Jičíně,
což bylo
neskutečně rychlé spojení, zvláště, jsme
když kolem
oběda byli ještě v lesích překrásných Beskyd. 25
Celkem jsme za 2 půldny a 2 dny našlapali
101
km,
ale
dosti
náročných, ale za překrásného počasí. Celý
čtyřdenní
výlet
nás
stál
každého cca 1950 Kč, tj. doprava, ubytování a stravování + nějaké jídlo a pití z domova. Mirek byl více jak vyrovnaným partnerem a dokázal, že je na pouť do Santiaga dlouhou cca 800 km velmi dobře připraven a tak se na cestu moc těším.
V Jičíně 26.4. napsal
Ivan
Fotky předal Mirek téhož dne po obědě. Jitka Press Jičín Copyright © Jitka 2010
26
