Půdní úrodnost – nezbytný předpoklad pro setrvalou rostlinnou produkci Prof. Ing. Rostislav Richter, DrSc. • Institut pro Regionální Spolupráci a OAK Vyškov 10.102012 Vyškov, Palánek 1
Půdní úrodnost – nezbytný předpoklad pro setrvalou rostlinnou produkci Prof. Ing. Rostislav Richter, DrSc.
•Institut pro regionální spolupráci
Osnova přednášky: •Úvod do problematiky •Půdní úrodnost, její charakteristika -složení půdy(fázové, zrnitostní, chemické) -pevná fáze půdy -kapalná a plynná fáze -faktory půdní úrodnosti -živinný režim půd a její stav v regionu (P,K,Ca,Mg,S) -mikroelementy v půdě -cizorodé prvky v půdě -vliv změn půdních vlastností na půdní úrodnost
•Příjem živin rostlinami -kořenová výživa rostlin -mimokořenová výživa rostlin •Úloha jednotlivých živin pro růst a vývoj rostlin -chemické složení rostlin -úloha makrobiogenních prvků ve výživě rostlin -úloha mikrobiogenních prvků ve výživě rostlin •Závěr
Motto : •Ústavičně žněmi chudnou pole. • (Ovidius Publius Naso (43př.n.l. – 18n.l.)
•Úkolem zemědělství není docílit dočasných nejvyšších výnosů, ale udržeti je na věčné časy •( J.von Liebig 1803 - 1873)
Úvod • Pro setrvalé zemědělství je třeba zajistit dobrou půdní úrodnost. – Jedním z jejích znaků je: – vyrovnaná bilace OL – odpovídající živinný režim půd.
• V ČR je omezený přívod živin do půdy a to jak formou: – statkových hnojiv – minerálních hnojiv
• Narušuje se tím vyrovnaná bilance živin a důsledkem toho jsou i nízké výnosy a nízká kvalita produktu.
Vývoj stavů hospodářských zvířat v ČR 6
Cattle Pigs Poultry/10 LU/ha
5 4 3 2 0,81
1
0,81 0,51
0,43
0,37
0,33
0 1985
1990
1995
2000
2005
2010
Počty skotu a prasat v oblastech ČR v roce 2005 (DJ/ha z.p.)
Zdroj: MZe
ČR
oz em Be í lg Dá ie ns ko Ir Ně sko Ve m lká e c k Br o it á ni e EU 1 Fr 5 an Ra ci ko e us ko Itá Šv lie Po éd s rtu ko ga lsk Fi o Šp ns k an o ěl sk o
Ni z
Počty hospodářských zvířat (DJ na 1 ha zemědělské půdy) 4
3,5
3
2,5
2
1,5
1
0,5
0
Vývoj spotřeby minerálních a vápenatých hmot 250
3000 spotřeba hnojiv spotřeba vápenatých hmot
2500
150 1500 100 1000 50
500 zdroj: ČSÚ a MZe
0
0
tis. t
2000
19 87 19 89 19 91 19 93 19 95 19 97 19 99 20 01 20 03 20 05 20 07 20 09
kg č.ž. . ha-1 z.p.
200
Průměrná spotřeba minerálních hnojiv v kg čistých živin na ha zemědělské půdy 120 N P2O5 K2O
80 60 40 20 zdroj: ČSÚ a MZe ČR
20 09
20 07
20 05
20 03
20 01
19 99
19 97
19 95
19 93
19 91
19 89
19 87
0 19 85
kg č.ž. . ha-1 z.p.
100
Průměrný přívod jednotlivých živin do půdy v ČR hnojením (1980 – 2006, v přepočtu na kg čistých živin, na 1 hektar zemědělské půdy)
110 100
Minerální hnojiva
N P2O5
90
K2O
80 70 60 50 40 30 20
Statková hnojiva živ. původu
10 0 1980 1982 1984 1986 1988 1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006 2008
Zdroj: MZe (minerální hnojiva), VÚRV (statková hnojiva v exkrementech, bilance OECD)
Průměrná spotřeba minerálních hnojiv v přepočtu na 1 ha zemědělské půdy (kg N + P2O5 + K2O, na 1 ha z.p.) 250
200
150
100
50
ko
o P
ls ga
or tu
ou
sk
lie ak
Itá R
R Č
ko
ně
ls
ko Š
pa
ds
e vé
ni
ri t á B
ká el V
Š
15 U
E
in s
ko
o F
sk
o D
án
sk Ir
ie a
nc
o Fr
e
ck
gi ěm
B
el N
N
iz
oz
em
í
e
0
•Průměrná spotřeba č.ž v kg/ha z.p. FAOSTAT stát
N
P 205
K 20
Celkem
DJ/ha
Rakousko
26,5
9,4
11,6
47,5
0,78
Belgie
2,71
ČR
75,7
9,1
11,5
96,3
0,39
Dánsko
64,6
15,2
35,5
115,3
1,27
Francie
68,7
9,9
12,6
91,2
0,76
Německo
92,2
10,3
10,6
113,1
1,00
Maďarsko
50,9
12,8
10,9
74,6
0,22
Holandsko
108,5
19,5
20,7
148,7
3,00
Polsko
91,2
28,8
28,2
148,2
0,50
Slovensko
61,0
14,8
10,4
86,2
0,32
Slovinsko
49,5
23,6
28,9
102,0
1,07
Švédsko
73,8
28,3
18,6
120,7
0,57
V.Britanie
51,6
7,3
11,8
70,7
0,62
•Průměrné výnosy plodin v dt(q/ha) FAOSTAT stát
ječmen
Oz.pšenice
Kukuřice zrno
Oz.řepka
Rakousko
46,7
51,3
105,3
30,3
Belgie
73,6
86.7
123,9
36,0
ČR
42,8
52.9
75,9
30,6
Dánsko
51,4
75,1
-
36,1
Francie
63,9
69,3
93,5
33,3
Německo
60,2
76,2
96,7
38,3
Maďarsko
34,1
41,4
58,6
23,4
Holandsko
63,0
83,6
121,3
39,6
Polsko
32,3
40,6
62,0
28,3
Slovensko
35,9
42,5
63,3
23,4
Slovinsko
37,2
42,2
75,6
24,8
Švédsko
44,4
61,5
-
28,6
V.Britanie
58,0
78,1
-
32.5
•Agrochemické vlastnosti půdy
Půdní úrodnost ovlivňují faktory:
Faktory podmiňující půdní úrodnost : -Složení půdy -Obsah organických látek -Sorpční schopnost půdy - Půdní kyselost - Obsah přístup. živin v půdě (P, K, Mg, Ca–AZP) (Nmin, Svodorozpustná) -Obsah mikrobiogenních prvků (B, Zn, Mn, Cu, Mo) -Obsah cizorodých (těžkých) kovů
biostanice
Definice organických látek v půdě
•Podle Slejšky
Poločas rozkladu organické hmoty v půdě složka Kořenové exudáty Mikrobiální biomasa Kořenové vlášení Větší kořeny a nadzemní části
Poločas rozkladu několik dní několik týdnů několik týdnů až několik let
Poločas rozkladu humusových látek v půdě : Fulvokyseliny – několik desetiletí Huminové kyseliny a humáty - 600 až 3000 let Huminy – 3 000 i více let
Organické látky v půdě a jejich bilance • potřeba dodat ročně 3,5 – 4,5 t. ha-1 o. p. • 50 % je dodáno v posklizňových zbytcích • zbývá dodat 1,5 – 2,0 t OL na ha
•Úloha organických zbytků ve výživě polních plodin
Průměrné hodnoty obsahu č.ž. v sušině zbytků. Posklizňové zbytky
kg minerálních živin na 1 t poskliz.zbytků N
Sláma obil. Sláma kukuřice Chrást řepný Sláma oz.řepky Sláma mák Sláma luskovin
0,44 0,48 2,50 0,56 0,90 1,33
P
0,08 0,17 0,26 0,11 0,20 0,15
K
0,8 0,73 3,70 0,94 3,00 1,66
Poměr C:N
Ca
Mg
N=1
0,22 0,35 1,10 0,83 1,50 0,92
0,06 0,16 0,40 0,15 0,14 0,17
70 - 85 60 - 80 20 - 25 60 – 80 40 – 50 20 - 25
•Chemické složení posklizňových zbytků
Posklizňové zbytky
t sušiny zbytků /ha
kg minerálních živin na 1 t poskliz.zbytků N
P
K
Ca
Mg
Sláma ozimé pšenice 4,1 – 6,2
6,3
0,9
11,2
3,2
1,2
Sláma kukuřice
4,9 – 6,7
10,6
3,4
12,6
2,8
3,2
Chrást cukrovky
5,9 – 7,5
27,5
2,6
30,7
8,5
3,7
35,0
5,0
75,0
30,0
10,0
6,6
1,3
19
Sláma mák
9,0
2,3
20
15
1,4
Sláma slunečnice
15
2,2
41,5
Sláma oz.řepky (x) (Klír)
•Dle Bezděk 1996 •(x)Cetiom 1998
Chemické vlastnosti humusových látek
Struktura humusových látek
Úroveň hnojení statkovými, organickými a minerálními hnojivy se odráží v půdní úrodnosti
Justus von Liebig (1840) “Vznik a zánik národů ovládá tentýž přírodní zákon.Zničení podmínek úrodnosti zemí způsobuje jejich úpadek, udržení úrodnosti jejich trvání, bohatství a moc.“
Vliv potřeby organických látek na celkový obsah dusíku 0,26
C e lk o v ý o b s a h d u s ík u (% )
0,24
0,22
0,20
0,18
0,16
0,14
0,12 0,2
0,3
0,4
0,5
0,6
0,7
0,8
0,9
1,0
1,1
1,2
1,3
1,4
1,5
1,6
1,7
1,8
1,9
Potřeba organických látek (t.ha-1) Nt 2002 (r = 0,4802***)
Nt 2003 (r = 0,0903)
Nt 2005 (r = 0,4166**)
Nt 2002-05 (r = 0,2617**)
Nt 2004 (r = 0,2085)
2,0
2,1
Užitná hodnota statkových hnojiv (cena za 1t hnojiva) Hnojivo
Ukazatel
OL
N
P2O5
K2O
Celkem
Hnůj
Obsah v %
15,6
0,42
0,23
0,60
1,25
Cena v Kč
21,8
92,4
51,1
108,0
273,3
Drůbeží podestýl.
Obsah v %
42,6
1,68
1,78
1,29
4,75
Cena v Kč
59,6
369,6
395,2
232,2
1056,6
Kejda skotu
Obsah v %
8,8
0,49
0,25
0,56
1,50
Cena v Kč
12,3
107,8
55,5
100,8
276,4
Kejda prasat
Obsah v %
9,9
0,76
0,87
0,35
1,98
Cena v Kč
13,9
167,2
193,1
63,0
437,2
Digestát Kj+ kuk
Obsah v %
1,44
0,31
0,07
0,24
0,62
Cena v Kč
2,0
68,2
15,5
43,2
128,9
Digestát
Obsah v %
6,0
0,60
0,40
0,38
1,04
Kj+ kuk
Cena v Kč
8,4
132,0
88,8
68,4
297,6
Kalkulace : 1 kg OL Kč 0,14 1 kg N Kč 22 (LAV)
1 kg P2O5 Kč 22,20 (Amofos) 1 kg K2O Kč 18,00 (60 % DS)
Fermentace a agrochemie hnojiva (kg.t-1) Změna Před (* Po (* Ukazatel v% fermentací fermentaci Organické látky -51 29,3 14,4 Sušina -41 37,8 22,2 pH 7,85 8,32 x N +2 3,05 3,12 C:N -52 4,80 : 1 2,31 : 1 N-NH 4 + +30 1,76 2,28 C : N m in. -62 8,32 : 1 3,16 : 1 S -13 0,13 0,11 P 20 5 -34 1,01 0,66 CaO -30 1,50 1,05 MgO -28 0,66 0,39 K 2O +17 2,08 2,44 Na 2 O +15 0,96 1,11 *) Anaerobní metanová fermentace kejdy telat
-1) Fermentace a složení sušiny hnojiva (g.t (* (*
Ukazatel Sušina Zn Cu Mn Mo B Ni Cr As Pb Cd Hg
Změna Před Po fermentací fermentaci v % -41 37800 22200 +41 372 523 84 +23 103 484 596 +23 +34 2,9 3,9 +40 37 52 +19 7,8 9,2 +28 27 34 +21 0,48 0,58 +53 0,98 1,50 0,15 0,40 +156 0 0,02 0,02
*) Anaerobní metanová fermentace kejdy telat
Kořenový systém a)cukrovka b)kukuřice c)pšenice d)vojtěška
•cukrovka
a
c
b
d
•Příjem živin kořeny
•Obsahy č.ž. v orných půdách ČR v cyklech AZP • (ÚKZÚZ Brno) Cyklus rok
pH
Obsah živin v mg/kg zeminy P
K
Mg
Ca
K/Mg
1993 - 98
6,4
101
253
186
3 238
1,36
1999 - 04
6,3
95
225
184
3 031
1,22
2005 - 09
6,2
91
237
185
2 985
1,28
Úbytek o mg č.ž.
- 0,2
- 10
- 16
-1
- 253
-0,08
•Hodnota pH v % z celkové výměry orných půd (ÚKZÚZ Brno 2004 - 2009) Kraj
JM
Olomoucký
Ex.kys
0,5
0,5
0,4
0,45
1,4
Silně kys.
3,2
3,3
3,2
5,3
11,9
Kyselá
8,3
9,6
11,8
17,5
30,7
Slabě kys.
22,3
39,5
44,4
54,8
50,4
Neutrální
23,5
32,7
26,6
19,6
5,2
Alkalická
41,6
14,4
13,7
2,3
0,4
Silně alk.
0.6
0,03
0,03
0,01
0,0
Zlínský
Moravskoslez.
Vysočin a
Hodnota pH vým. v % z celkové výměry orných půd (ÚKZÚZ Brno 2004 - 2009) Okres
Blansko
Brno Břeclav Hodonín Vyškov venkov
Třebíč
Havlíč. Brod
Ex.kys
0,45
0,08
0,87
0,74
0,42
0,85
1,14
Silně kys.
6,81
1,44
3,83
3,44
1,79
6,70
12,81
Kyselá
23,64
5,31
6,43
5,44
3,40
24,96
32,82
Slabě kys. 50,43
18,4
14,67
15,96
12,32
56,82
47,88
Neutrální
17,25
34,19
22,42
20,04
26,07
9,91
4,54
Alkalická
1,41
40,51
50,89
53,91
55,88
0,74
0,82
Silně alk.
-
0,08
0,88
0,48
0,12
-
•Stav pH půd v ČR (ÚKZÚZ 1993-1998)
Potřeba vápnění (ÚKZÚZ Brno)
Vliv pH na výnos ozimé řepky
Vliv půdní kyselosti na příjem živin
•Vliv pH na tvorbu chrástu a kořene
•Cukrovka v průměru odčerpá na 1 ha až 72 kg Ca chrástem a 16 kg Ca bulvami.
Vliv změny pH na výnos zrna u vybraných obilovin pH/K Ozimá pšenice Ozimý ječmen Cl t.ha-1 Rel.% t.ha-1 Rel.%
Jarní ječmen t.ha-1
Rel.%
4,3
3,11
100,0
2,35
100,0
2,60
100,0
5,0
3,06
98,3
2,92
124,2
3,19
122,7
6,0
3,33
107,7
4,06
172,7
3,68
141,5
6,5
3,39
109,0
4,32
183,8
3,76
144,6
•Obsah přístupného fosforu v % z celkové výměry orných půd (ÚKZÚZ Brno 2004 - 2009) Kraj
JM
Olomoucký
Nízká
29,4
17,0
28,9
20,0
12,0
Vyhovující
30,7
31,3
32,7
32,3
25,1
Dobrá
20,7
27,2
21,5
26,7
27,2
Vysoká
13,5
18,3
13,1
16,4
25,9
Velmi vysoká
5,6
6,2
3,7
4,3
9,7
Zlínský
Moravskoslez.
Vysočin a
•Obsah přístupného fosforu v % z celkové výměry orných půd (ÚKZÚZ Brno 2004 - 2009) Brno Břeclav Hodonín Vyškov venkov
Třebíč
Havlíč. Brod
20,3
17,0
14,1
28,7
35,1
28,3
28,4
19,2
15,5
25,7
23,9
28,5
15,8
13,3
10,9
13,9
21,3
23,0
5,4
5,6
6,4
4,9
9,5
6,0
Okres
Blansko
Nízká
17,7
22,5
34,4
38,5
Vyhovujíc í
35,2
32,5
27,5
Dobrá
26,9
23,8
Vysoká
17,2
Velmi vysoká
3,1
(podle Hamana 1985)
Hnojení pod patu – (Richter,Ryant 2008)
Schéma působení P hnojiv „pod patu“ Předpoklad ke zvýšení výnosů
Podpora růstu v ranných vývojových stádiích
Lepší zásobení rostliny P Omezení retrogradace P na půdách neutrálních a zásaditých Omezení zvrhávání P na půdách kyselých Snížená imobilizace fosforu
Zvýšené využití P z hnojiv Postupný příjem rostlinou
Lokální aplikace P hnojiv
Zvýšená tvorba kořenů v místě aplikace
Obsah fosforu v rostlinách kukuřice po aplikaci Amofosu r. 2002
r. 2003
Deficience P
Hyperchlorofylace rostlin
Deficit fosforu
Deficience fosforu u kukuřice
Vliv změny P na výnos zrna u vybraných obilovin Přístupný P mg.kg-1
15
Ozimá Ozimý Jarní pšenice ječmen ječmen t.ha-1 Rel.% t.ha-1 Rel. t.ha-1 Rel. % % 3,77 100,0 2,90 100,0 3,01 100,0
35
4,41
116,9
3,64
125,5
3,61
119,9
50
4,64
123,1
4,08
140,6
3,84
127,5
70
4,61
122,3
4,52
155,8
3,82
126,9
Deficience fosforu u ozimé řepky
•Obsah přístupného draslíku v % z celkové výměry orných půd (ÚKZÚZ Brno 2004 - 2009) Kraj
JM
Olomoucký
Nízká
3,0
5,6
5,2
10,4
7,0
Vyhovující
18,8
26,6
26,6
38,2
34,3
Dobrá
51,5
51,4
46,3
42,7
46,8
Vysoká
16,6
11,2
15,3
6,3
8,4
Velmi vysoká
10,0
5,3
6,5
2,5
3,6
Zlinský
Moravskoslez.
Vysočin a
•Obsah přístupného draslíku v % z celkové výměry orných půd (ÚKZÚZ Brno 2004 - 2009) Brno Břeclav Hodonín Vyškov venkov
Třebíč
Havlíč. Brod
1,4
5,6
2,7
23,6
13,2
39,8
20,8
49,8
40,2
47,0
46,9
55,4
17,4
19,0
19,0
23,3
5,7
13,7
13,1
11,8
11,9
15,1
2,0
7,4
Okres
Blansko
Nízká
2,6
2,0
3,9
5,3
Vyhovujíc í
34,8
17,0
15,5
Dobrá
54,9
50,5
Vysoká
6,2
Velmi vysoká
1,5
Formy draslíku v půdě
•Poutání a fixace K půdě
• Draslík: Deficience draslíku – porosty špatně přezimují • • •
– listy zasychají od okrajů – nekrózy
• • •
– zavadání listů v důsledku špatného hospodaření s vodou
•
– zvyšuje se nebezpečí poléhání obilovin
•
– omezuje se využití N na tvorbu bílkovin
Deficit draslíku
Deficience draslíku
Okrajovánekróza nekrózalistů listů Okrajová
Draslík •zvyšuje tok asimilátů, •při jeho dostatku je lepší vyzrávání pletiv •zvyšuje mrazuvzdornost, •zajišťuje příznivější vodní provoz • u rostlin zvyšuje intenzitu kvetení a vylučování nektaru, což zintenzivňujenálet včel, •redukuje napadení insekticidy,bakteriemi a viry.
•Deficit draslíku
deficience draslíku u slunečnice
•Obsah přístupného hořčíku v % z celkové výměry orných půd (ÚKZÚZ Brno 2004 - 2009) Kraj
JM
Olomoucký
Nízká
4,6
12,4
3,4
16,2
27,5
Vyhovující
10,6
29,6
18,5
52,9
39,3
Dobrá
29,6
43,3
50,5
27,7
25,2
Vysoká
25,7
10,5
18,5
2,4
5,5
Velmi vysoká
29,6
4,3
9,1
0,8
2,5
Zlínský
Moravskoslez.
Vysočin a
•Obsah přístupného hořčíku v % z celkové výměry orných půd (ÚKZÚZ Brno 2004 - 2009) Brno Břeclav Hodonín Vyškov venkov
Třebíč
Havlíč. Brod
2,0
8,9
44,0
10,7
3,3
33,5
38,9
20,8
38,8
32,9
39,8
15,4
31,1
25,3
25,3
39,1
11,6
1,3
31,1
43,2
19,5
22,7
6,1
0,3
Okres
Blansko
Nízká
15,1
3,7
3,1
5,7
Vyhovujíc í
28,2
7,7
7,4
Dobrá
44,9
26,5
Vysoká
8,4
Velmi vysoká
3,4
Hořčík: – snižuje tvorbu chlorofylu – rostliny se opožďují ve vývoji (později metají) – dochází ke korálkovité mozaice nebo pruhovitosti listů – snižuje se zabudování N do bílkovin
Deficience hořčíku
Pruhovitostlistů listůkukuřice kukuřice Pruhovitost
•Deficit hořčíku u řepky ozimé
•deficience hořčíku
•Obsah přístupného vápníku v % z celkové výměry orných půd (ÚKZÚZ Brno 2004 - 2009) Kraj
JM
Olomoucký
Nízká
2,8
2,0
2,8
3,3
9,7
Vyhovující
12,9
24,3
20,4
54,4
62,5
Dobrá
21,0
40,1
38,2
37,3
25,2
Vysoká
22,3
24,7
25,8
4,4
2,1
Velmi vysoká
41,1
8,9
12,9
0,6
0,5
Zlínský
Moravskoslez.
Vysočin a
•Obsah přístupného vápníku v % z celkové výměry orných půd (ÚKZÚZ Brno 2004 - 2009) Brno Břeclav Hodonín Vyškov venkov
Třebíč
Havlíč. Brod
0,3
2,9
11,6
8,3
4,3
46,9
69,5
15,4
12,0
13,3
44,2
16,8
26,5
23,2
21,8
26,2
4,6
1,8
45,4
46,7
52,7
55,8
1,2
0,3
Okres
Blansko
Nízká
1,6
0,5
4,5
5,9
Vyhovujíc í
27,4
8,5
10,2
Dobrá
45,6
19,1
Vysoká
20,9
Velmi vysoká
4,5
•Působení Ca v půdě (Vaněk a kol.1996)
III
Bez vápnění se mění hodnota KVK v půdě KVK – 150mmol ekv./kg zeminy Ornice na ha (3 000 000 kg) obsahuje 6 300 kg Tento vápník působí ústojčivě na pH půdy •Předpoklad : roční úbytek Ca 200 kg na ha a ro za 5 let snížení o 1 000 kg Ca Výsledný stav 6 300 kg Ca – 1 000 kg Ca = 5 300 kg Ca Sycení KVK vápníkem klesne ze 70 % na 59 %
•Deficience vápníku
••Zastavený Zastavenývývoj vývojnov nově setvo tvořících listů ě se řících list ů
•Deficit vápníku
deficience vápníku
Deficience vápníku
Pro dobrý výživný stav porostu je třeba hnojit podle AZP
V praxi se nedoceňuje úprava obsahu živin v půdě. Výnosem se odčerpá : Plodina
Výnos t.ha-1
Odčerpané množství živin v kg.ha-1 N
P
K
Mg
S
Pšenice ozimá 8
200
40
160
20
35
Ječmen jarní
6
145
30
120
10
25
Kukuřice
8
215
40
185
40
25
Úprava normativů pro hnojení fosforem, draslíkem a hořčíkem na základě zhodnoceného obsahu přístupných živin podle Mehlicha III Živina
Fosfor Draslík Hořčík
Zásoba živin v půdě nízká (N)
vyhovující (VH)
výrazné dosycení normativ + 50 %
mírné dosycení normativ + 25 %
dobrá (D)
vysoká (V+VV)
normativ
nehnojit
Roční depozice síry
Výsledky sledování atmosférické depozice S na pozor.plochách BMP za období X/2004 – IX/2005 (ÚKZÚZ Brno 2005)
11,0
10,0 8,0
7,3 7,0
10,5
7,0
8,0
7,0
6,0 8,0
6.5
9,3
Roční vstupy S/kg/ha činí v průměru 7,52 – 8,93
Síra a její metabolity v rostlině SO4 2- z půdy SO2 z atmosféry
cystein
methionin proteiny koenzym A mastné kyseliny thiamin (B1) prostetické skupiny (ferredoxin, biotin)
Síra a její metabolity v rostlině SH forma – 2% z celkové síry 90% gluthation -antioxidant -prekursor fytochelatinů (Cd)
10% Thioredoxiny -nízkomol. proteiny s disulf. můstky -funkce: ochrana proti suchu, vysokým teplotám poškození mrazem
Sekundární produkty: aliny (obsaženy v cibuli) – alelopatické látky fytoalexiny – antimikrobiální účinek diallysulfidy - antikarcinogenní působení glukosinoláty
Vliv aplikace síry na utilizaci dusíku (Schnug et al., 1993a)
plodina
pšenice ozimá
pšenice jarní
odběr N čistá využitel (kg.ha-1) nost Nzrno sláma hnojiv (%)
odběr N (kg.ha-1) zrno sláma
kontrola
151
45,8
59
107
26,4
31
elementá rní síra síranová síra LSD0,05
179
47,6
71
114
28,5
36
180
56,3
75
125
31,1
43
27
6,6
12
17
4,3
11
čistá využitel nost Nhnojiv (%)
Projevy deficience síry
Deficience síry
Slabýaanižší nižšívzrůst vzrůst Slabý rostlin rostlin
Nekompaktníozrnění ozrnění Nekompaktní palic palic
Symptomy deficience síry u řepky ozimé
Zdravotní stav rostlin ozimé řepky po aplikaci SAM a DAM (Richter,Hřivna, Říha) 30
30 25 20 20
10
15
12
% 15
10
7 3
5 0
20
0
1
3
y t nk o t lis y s a t nk a m o t l is m t o s o h m l is t P m u Ph s i r lis iu ti r o y a r i t sp po ar Bo ro os n r r d d n te lin yli Al y C C
5
SAM DAM
Síra ve výživě brambor
•Nedostatek síry se projevuje zvýšeným výskytem strupovitosti
Deficience síry u cukrovky •žloutnutí listů
•deformace špiček listů
Hnojiva se sírou Název hnojiva Lovodasa Síran amonný Lovosan Lovofert DUSADAM DASA Síran draselný Hořká sůl Kieserit
N 26 20 24 24 26 26
P2O5
MgO
50 15 25
Pregips •104
K2O
•16.2.2006
S 13 23 3 6 4 13 17 33 21
CaO
14
25
•26. seminár o výžive a ochrane rastlín
Hnojiva se sírou Název hnojiva Cererit GSH NPK 8-13-11 Fosmag GSH NPK 10-10-10+13S GSH NP 15-5+20S
10 15
GSH NP 9-20-10+9S GSH NP 11-7-7+15S GSH NP 9-14-14+10S DUSLOFERT EXTRA DUFOS
9 11 9 14 9
•105
N 8
P2O5 K2O MgO S CaO 13 11 15 25 2 7 36 10 10 13 5 20 20 10 9 7 7 15 14 14 10 10 20 1,2 7 2,1 11 6
•16.2.2006
•26. seminár o výžive a ochrane rastlín
Listová hnojiva se sírou Název hnojiva
N
Fertigreen Kombi Nitrozinek (Zn 5 %)
7 26
SK sol Campofort Spec. Zn(2%) Campofort Spec.B(2%) Campofort Spec.Mn(2%) HydroplusThiotrac g v litru HydroPlus Imber g v litru Sulfika SB(B 5%) Sulfika SNP •106
P2O5 K2O MgO 7
5
8 6 6 83
5 •16.2.2006
15
Po z.
2 2
26 17 17 22 200
S
17 6 5 7 300 115 ME 35 25
ME
•26. seminár o výžive a ochrane rastlín
Makrobiogenní prvky dodáváme jen základním hnojením. Foliární výživou dodáme při 300 l roztoku na ha a 2 – 6 % koncentraci 6 – 18 kg hnojiva t.j podle obsahu živin v hnojivu (10 – 20 %) maximálně 0,6 – 4 kg živiny. Nedodání živin vede k uplatnění Liebigova zákona minima.
Deficience živin u obilovin vede:
