ŽIRAFA Žirafa je moje oblíbené zvíře. Je to SUDOKOPYTNÍK a SAVEC.Je nejvyšší zvíře na Zemi.Samci dosahují délky od 4,8 až do5,5 metrů a váží asi 900 kilogramů.Samice jsou obecně menší a lehčí.Žirafy žijí v suchých savanách a otevřených pláních s řídkým stromovím.Díky dlouhému jazyku a krku dosáhne na velké množství potravy.Žirafy žijí na suchých savanách a na otevřených pláních s řídkým stromovím.
Zebra Zebra je savec, býložravec a patří mezi sudokopytníky. Zebry výška se pohybuje mezi 140-160cm. Délka těla je kolem 240-300cm a může dosahovat hmotnosti kolem 400kg. Zebra obývá hlavně savany, křovinaté oblasti a polopouště východní Afriky. Patří do čeledi koňovitých. Vyskytuje se hlavně v savanách ve východní, střední a jižní Africe. Existují 4 druhy zeber: zebra stepní, horská, grévyho, kvaga, burchellova a zebra chapmanova. Může běžet rychlostí až 55km/h a jsou vytrvalejší běžci než kůň.Zebra kvaga vyhynula v roce 1883. Zebra chapmanova se od ostatních liší tím že mezi černými pruhy má také pruhy hnědé. Jídelníček zeber se skládá hlavně z trávy, někdy z listů nebo z kůry.
Pavián Paviáni jsou kočkodani. Existuje pět druhů paviánů. Paviáni obývají otevřené savany,stepi,lesostepi i horské oblasti. Paviáni jsou všežravci,ale jejich nejoblíbenější potravou jsou rostliny. Na jejich jídelníčku je taky hmyz,ryby,korýše,hlodavé ptáky. Největší nepřítel paviánů je člověk,levhart a hyena. Pro levharta je pavián těžkou kořistí a levhart loví především mláďata. V zajetí se doužívají 45let. V přírodě 30let. V jedné skupině je 5-250 jedinců,většina skupin je kolem 50 jedinců. Paviáni podle hlasových projevů poznají, který z paviánů je sociálně výše postavený. V harémech paviána pláštíkového samec své samice žárlivě střeží a v případě, že se některá příliš vzdálí, ji může i napadnout. Páření začíná z popudu samice, která dá najevo svolnost tak, že samci nastaví své zduřelé pozadí. Mladý pavián je odstavený po jednom roce a pohlavně dospívá mezi pátým až osmým rokem. Přední a zadní končetiny mají stejnou délku. Paviáni jsou schopní pochopit princip zápisu zvuků, což je část lidské schopnosti čtení.
Pavián anubi
Pavián pláštíkový
Pavián babuin
Pavián čakma
Pavián guinejský
Pštros Pštrosi obvykle váží mezi 90 a 130 kg, i když byli zaznamenáni i samci o váze až 155 kg Pštrosi jsou zvláštní svým vzhledem, dlouhým krkem a nohama a schopností dosáhnout při běhu rychlosti až 70 km/h. Pštrosi jsou největšími žijícími ptáky světa a jsou chováni po celém světě.Pštrosi dosahují pohlavní dospělosti zhruba ve 3 až 4 letech, samice asi o 6 měsíců dříve než samci. U pštrosů dochází k oplodnění vícekrát za život. Doba rozmnožování je závislá na regionu, který jedinci obývají, např. v oblastech savan spadá doba rozmnožování do doby sucha mezi červnem a říjnem, v pouštích naopak od září do konce února. Normálně žijící hejna pštrosů se v období rozmnožování rozpadají a všichni ptáci, kteří jsou schopni rozmnožování se sdružují podle pohlaví. Pštros je typicky společenský pták, žijící v kočujících skupinách o velikosti 5 – 50 jedinců. Ve skupinách vládne přísná hierarchie dominantní samci a samice řídí přesuny skupiny, prachové koupele, tok atd. Na cestách za potravou a vodou jsou pštrosi za den schopni urazit 10-40km.
Kudlanka Nábožná Kudlanka se vyskytuje v jižní Evropě. Tenkrát se nacházela jenom na jižní Moravě. Díky teplému podnebí cestuje i na sever.Kudlanku viděli i na Plachtě u Hradce králové i na Ostravsku. Kudlanka je zelená a na podzim Hnědá. Díky zelenému zbarvení ji přehlédne predátor i entomolog , když je v trávě. Má trojúhelníkovou hlavu a velké oči typické pro predátory . Na první pohled zaujme přední část končetin. Kudlanky jsou dobří dravci, kteří dobře využívají maskování.
Tygr Tygr džunglový či Tygr lesní, je největší kočkovitá šelma. Ve volné přírodě se Tygři dožívají podstatné méně kolem deseti let.Tygr má oranžovou srst s výraznými černými pruhy a bílou kresbou.Velikost,zbarvení,kresba i způsob života se u jednotlivých poddruhů liší.Délka těla se pohybuje mezi 1,42,8 metru a délka ocasu je mezi 60-85 cm.Výška je 90 cm-1 m.Hmotnost je mezi 100-306 kg.Tygři loví spíše velká zvířata, Jako jsou jeleni,příležitostně uloví i menší kořist a jestliže je v Okolí nedostatek potravy,spokojí se i s kobylkami.Dokáží spořádat až 30 kg masa najednou.Na lov se vydávají převážně v noci (proto mají velmi jemný sluch),aby snížili nebezpečí, že je někdo objeví.Tygr je savec a taky obratlovec.
Slon Africký ROZMĚRY: Výška v kohoutku: 3-4m Délka těla: 7-9m(samice 6,5-8,5m) Hmotnost: 6-7 tun (samice 4 tuny) Rychlost běhu:až 40 km/h Délka života 65-90 let
SPŮSOB ŽIVOTA:Afričtí sloni jsou společenská zvířata a drží se pohromadě ve vysoce organizovaných skupinách tvořených deseti až dvanácti samicemi a jejich mláďaty. Skupinu vede dominantní samice, která je spřízněná se všemi členy stáda. Tyto rodinné skupiny se někdy dočasně shromažďují do stád o několika stech kusů. Samci žijí stranou v mládeneckých skupinách, starší jedinci pak samotářsky. Dospívají ve věku 25 let. V době páření přicházejí samci na krátkou dobu do stád, a soupeří o možnost spáření se samicemi. Sloni mají i velmi vyvinuté sociální cítění. Když někdo ze stáda zemře, ostatní sloni truchlí. POTRAVA:Sloni jsou býložravá zvířata.jejich jídelníček záleží na tom ,kde se zrovna jedinec nachází. Všichni ale musí denně spořádat až 225 kg potravy. Takto velké množství potravy musí požírat 15 až 18 hodin denně.Z toho jim zbudou jen přibližně 4 hodiny denně na spánek.Potrava navíc není v těle dobře zpracovávaná a zužitkuje se jen z 35-40%, takže slon vyprodukuje denně až 180 kg trusu a 40-60 litrů moči. ROZMNOŽOVÁNÍ:Samice jsou říjné 2-6 dní každé dva měsíce a rodí zpravidla jednou za čtyři roky. Mládě se většinou rodí jedno po 22 měsíční březosti, výjimečně se rodí dvojčata. Při porodu samici hlídají její společnice ze stáda, aby ochránily ji i mládě. Slůně měří po porodu jen 85 centimetrů a váží 110. Samice své mládě kojí dva roky. Po uplynutí této doby slůně zůstává u matky, i když ta má již dalšího potomka. Samice se pak stará naráz i o tři různě stará mláďata. Sloni dospívají zhruba v deseti letech, ale do rozmnožování se zapojují až za dalších 5 až 10 let. Když je mládě napadeno, matka jej velmi zuřivě brání.
Antilopa Antilopa měří okolo 150 cm a samci jsou větší než samice.Samci váží přibližně 45 kg a samice poblíž 30 kg.Hřbet má tmavě hnědý, břicho světlé a ocas černý.Rohy dorůstají délky až 35 cm ale mají je jen samci.Žije v buších.Páření může u tohoto druhu probíhat kdykoli během roku. Samice dosahují pohlavní dospělosti ve věku 1 roku, samci pak až v 1,5 roce. Samice je březí 7 měsíců a rodí jediné mládě, které po narození váží zhruba 3 kg. V přírodě se antilopa žirafí dožívá asi 8 let, v zajetí pak i více než 13 let.
Hyena Skvrnitá Moje zvíře je Hyena Skvrnitá patří do skupiny savců. Tělo má dlouhé 95-166cm, ocas 40cm. Hmotnost dosahuje až 85 kg. Samice jsou většinou poněkud větší než samci.Stavbou těla se podobají ostatním hyenám,má však ještě robustnější kostru se silným osvalením. Především její široká hlava s tupým čenichem a mimořádně silnými svaly působí až neforemně. Její chrup je výborně uzpůsoben k drcení kostí, pravděpodobně má nesilnější stisk čelistí ze všech šelem. Na hlavě jsou nápadné i okrouhle, odstávající boltce a hnědě, mírně šikmé oči. Tělo má porostlé krátkou, hrubou a dost řídkou srstí béžové, šedohnědé až rezavé barvy s černým či tmavohnědými skvrnami, hřbetní hříva je mnohem slabší než hyeny žíhané či čabrakové. Jako ostatní hyeny má delší přední než zadní končetiny, přesto dokáže běžet velmi rychle a především vytrvale.
Jaguár Moje zvíře které jsem si vybral se jmenuje Jaguár. Jaguár je třetí největší kočka světa obývá jihoafrické pralesy. Slovo Jaguár pochází z Amazonie. Stavbou těla se podobá levhartovi.Preferuje deštné lesy, ale vyskytuje se i v zalesněných a otevřených terénech. Žije poblíž vody a stejně jako tygr je zdatným lovcem.
1.
Jeho stisk je mimořádně silný, a to i v poměru k ostatním velkým kočkám (lev, levhart, tygr). To mu umožňuje lovit krunýřem opatřené plazy a používat neobvyklou metodu usmrcováni – prokousnutí lebky oběti mezi ušima a usmrcení narušením mozku. Patří téměř ohrožené druhy a jeho populace klesá například z důvodu ztráty vhodného prostředí. Mezinárodní obchod s jaguáry je zakázaný, ale každoročně zemře při konfliktech s lidmi, hlavně s farmáři v Jižní Americe, několik dalších jedinců. Jaguár byl důležitým symbolem mnoha původních amerických kultur, například Mayů a Aztéků.
Kapybara
Kapybara (Hydrochaeris hydrochaeris)
Samice s mláďaty
Pohlavní dimorfismus je u těchto hlodavců těžko rozpoznatelný, neboť pohlavní orgány a řitní otvory jsou překryty kožní řasou. U dospělých jedinců (dospívají asi v patnácti měsících), je na hlavách samečků patrný hrbolek (morillo), který se ještě zvětšuje v období páření. Tato žláza vylučuje sekret, kterým si zvířata značkují své teritorium. Mnohem menší pachovou žlázu mají také dospělé samičky. Kapybary se páří ve vodě, březost trvá 130 až 150 dní. U poddruhu H. h. isthimus, který je výrazně menší, trvá březost méně – 100 až 110 dní. Po této době se rodí nejčastěji 3 až 4 (1–10) zcela vyvinutá mláďata, která téměř ihned dokáží plavat, běhat a potápět se. Již třetí den po porodu se připojují ke skupině a dokáží se pást. Kapybary žijí nejvíce v rodinách nebo skupinách s dominantním samcem, který páří všechny samičky. Zdržují se zpravidla podél řek a v záplavových oblastech Jižní Ameriky od Panamy na jih až po severovýchod Argentiny. Ačkoliv byly dříve rozšířeny v této oblasti plošně, dnes tomu tak již není. Mezi několik míst hojného výskytu kapybar patří např. řeka Orinoko ve venezuelské džungli a řeka Yacuma v bolivijské pampě.dou vydrží asi deset minut.
Gepard Gepardi se mohou pářit celoročně, k námluvám ale dochází především v období dešťů. Samice je březí 90-98 dní, poté v hnízdě z trávy vrhne 1 až 3 koťata. Mortalita je velmi vysoká, hlavně protože lvi, hyeny nebo pavián je zabíjejí, pokud je najdou. Matka proto koťata často přenáší z místa na místo. Přesto ale do jednoho roku věku přežije jen 5 % mláďat. Matka je odstaví ve 4 měsících věku, mláďata s matkou zůstávají až do roku a půl věku a učí se loví. Jako královští gepardi se označují jedinci s neobvyklou kresbou - místo malých černých teček je jejich kresba tvořena velkými, splývajícími skvrnami a pruhy. Velmi dlouho byli považováni za mýtické zvíře nebo za nový, dosud neznámý druh kočkovité šelmy. Gepardi jsou stvořeni pro rychlý běh. Mají neobyčejně ohebnou páteř, která při běhu slouží jako pružina. Gepard se při běhu prakticky nedotýká země, pohybuje se až 7 m dlouhými skoky. Drápy mu slouží jako hřeby treter, společně s hrubými chlupy na chodidlech mu umožňují co nejlepší odrazy. Ocas při běhu slouží jako kormidlo a umožňuje manévrovat i při vysoké rychlosti. Gepardi kořist vyhledávají zrakem. Potom se snaží připlížit se co nejblíže, teprve pak rychle vyrazí. Běh je totiž velice vyčerpávající, gepard se přehřívá a rychle se unavuje. Dokáže běžet rychlostí až 130 km/h, ale asi jen na vzdálenost 200 m. Pokud kořist do 10-20 sekund nedostihne, lov vzdává.
Krokodýl Je plaz. Jeho kůže je pokryta šupinami.Moje oblíbené zvíře je krokodýl nilský. Je rozšířený po většině Afriky.Žije v jezírkách řekách a močálech. Měří až 700 cm.Váží až 1100kg. Jeho potravou jsou: ryby, jiní plazi, slůňata, buvoly a antilopy. Není ohrožený.Tento druh krokodýla na lidi neútočí. Ve středověku byl rozšířen po celé Africe. Jeho hnízdo si lze snadno splést s hroudou hlíny. Samice do hnízda naklade 20 až 80 vajec.
oblast rozšíření krokodýla nilského
Krokodýl nilský
Krokodýl nilský
Lama Moje oblíbené zvíře Říše: živočichové Kmen: strunatci Třída: savci Řád: sudokopytníci Čeleď: velbloudovití
Lamy, známé jako velbloudi Jižní Ameriky, jsou zvířata z čeledi velbloudovití, která se přizpůsobila těžkému životu v Andách. V rodě lama rozlišujeme 3 druhy: Lama guanicoe (se 4 poddruhy), Lama glama (s 2 plemeny Ccara a Ch´aku) a Lama pacos (s plemeny Suri a Huacaya). Rod Vicugna obsahuje pouze jeden druh Vicugna vicugna s dvěma poddruhy.Všechny čtyři druhy mají 74 chromozomů, proto se mohou mezi sebou křížit. Mezidruhové křížení se nevyskytuje ve volné přírodě, dochází k němu pouze rukou člověka. Nejobvyklejší kříženci jsou lama krotká x alpaka a nazývají se huarizo. Kříženci s alpakou a vikuňou jsou nazýváni pakovikuňa a kříženci lama krotká x vikuňa jsou lamovikuňa. Za nejlepší křížence se považuje pakovikuňa. Pakovikuni, které byly vypuštěny do volné přírody, nebo utekly z farem v okolí jezera Titicaca, se volně kříží a vznikají tak nové variety. Wari neboli huarizo jsou indiánskými pastýři dále rozdělovány na llamawari (tedy podobní lamě) a pacowari (podobný alpace). Oba typy spojují nežádoucí fenotypové vlastnosti. Všechny druhy se mohou mezi sebou křížit a všichni kříženci jsou neplodní.
Lev Lev pustinný je savec čeledi kočkovitých a jeden ze čtyř druhů velkých koček rodu pantera. Lev je po tygrovi druha kočkovitá šelma.Samci váži 150-200kg v divočině se lvi dožívají 10-14 let, kdežto v zajetí se mohou dožít i věku 20 let. Dříve se lvi vyskytovali v celé Africe, Asii, Evropě a dokonce i v Americe, dnes se vyskytují pouze v Africe a na několika místech v Indii. Jsou to společenská zvířata a loví ve smečkách. U lvů se projevuje výrazný pohlavní dimorfismus, hlavním a určujícím rysem lvích samců je jejich hříva.
Levhart Levhart je české označení pro několik kočkovitých šelem. Levhart se živí opicemi, gibny, ptáky a jeleny.Samice rodí 85až90 dní vždy1/5lehartu . Levharti nejčstěji žijou v Africe a Asii. Jako jedna z kočkovitých šelem se zdržujou v korunách stromů. , kam si vynáší kořist a ukrývá si ji zde před dalšími predátory, např. lvy a hyenami. Má velkou sílu a podle některých údajů je schopný vytáhnout na strom kořist i 2× těžší, než je jeho hmotnost. Levhart je nejrozšířenější kočkovitou šelmou
