Pavel Sédir
MAGICKÁ ZRCADLA (Přeložil Otakar Griese) Zázraky fyzického světa člověka nikdy sdostatek neuspokojovaly; jiný v počátcích vzniku lidské společnosti nahlédal do onoho světa, postřehoval neviditelno a toužil po nekonečnu. Bídný a osamělý tvor, ustavičně bojující s mocným osudem, pudově v sobě hledal správnou cestu, světlo k oživení ochabující naděje. Nebudu rozebírat primitivní společnosti a počátky kultů; čtenáři dobře znají tuto křížovou cestu lidstva se všemi etapami fyzických strastí, z nichž vypučel nový duchovní život. Z těchto úzkostlivých výkřiků a otázek, jež kladli naši ubozí předkové šumějícím vodám, lesům a hvězdám, zrodilo se věštění. Letící pták, zvíře na cestě, povětroň, osvětlující noc, odpovídali na jejich otázky; fyzická příroda přispěla především k vybudování velké vědy věštecké. Studujíce prameny okultní tradice, dovídáme se, že nejvyšší Moudrost pověřila anděly řízením trojího vývojového hnutí na planetě; někteří z nich padli a mezi adepty nacházíme tajemné syny obou táborů. Svoje nesčíslné a vzácné znalosti spojili ve vědeckou soustavu a jejich duchovní teorie dokonale souhlasí a jsou totožné se zákony archetypu. Hlavním, nejpodstatnějším a nejdůležitějším zákonem je zákon trojice. Pokusím se tu načrtnout ohromnou věštčí soustavu. Člověk je trojí: tělo, dvojnásob polarizovaná duše a duch. Svět je trojí: příroda (nižší), lidstvo (biblický Adam) a nadpříroda neboli vyšší příroda (duchové, planetární geniové, andělé). Jsa vprostřed kosmu, je člověk s to zkoumat každou z oněch tří říší tou nebo onou mohutností. Toto je základna našeho třídění. Člověk fyzický, dotazuje se přírodních materií, založil věštění přirozené; zkoumaje lidi, uvedl v život všechna odvětví fyziognomie. Vyslýchaje duchy, očekával odpovědi v magickém kruhu. Zduchovělému člověku odpovídá příroda na dotazy snovými obrazy; takový jedinec, který v sobě probudil duchovní smysly, dokáže číst v duši svých bližních, v posvátném extatickém spánku slyší hlasy geniů, kteří k němu promlouvají; kdykoliv je tesklivý a znepokojený, odpovídá mu nebe astrologií, v magickém řetězu zasvěcenců mluví k němu tarot, starověké terafim anebo dokonce mu vdechuje svědomitou věštbu světlo samého Slova. Následující tabulka to objasní lépe: Nejá
Člověk fysický 1
Příroda
2
Přírodní věštění 4
Lidství
Člověk astrální
Fysiognomie povšechná
5
7
Nadpříroda
Magické, fysické projevy neviditelna
Člověk intelektuální 3
Sny
Astrální citlivost, Jasnozřivost atd. 8
Extase
Astrologie 6
9
Tarot
Věštění vědomé
Vidíme, že ten, kdo chce dosáhnout v divinaci mistrovství, musí se předem přesvědčit o vlastním astrálním vývoji (5.pole naší tabulky), centru celého systému, těžišti veškerého rozvoje, což je i principem jogu. Magické zrcadlo je nástrojem esoterního rozvoje astrálních smyslů. Pomocí něho se můžeme přesvědčit o své vnímavosti. Podotýkám, že tento předmět studia je nad mé síly a že jej nezamýšlím vyčerpat na následujících stránkách. Jednoduché objasnění lidské i mimolidské hyperfyziky a přístroje, .jimiž lze proniknout do nejvyšších oblastí, to je vlastní předmět mého studia. A budu šťasten, dostane-li se opravdovému badateli četbou následujících řádek několika důležitých pokynů. Připomínám, že není-li jiné, i tato drobná knížka je k tomu dobrou, avšak přece jen zrazuji všechny před praktikováním magie jakéhokoliv druhu. Abych vypsal toho příčiny, musil bych sepsat
1
celou velkou knihu. V těchto řádcích chtěl jsem podat metodu nejméně nebezpečnou, aby lidé. odhodlaní nahlédnout do astrálního světa, mohli ukojit svou zvědavost, aniž by se vydali ve fyzické nebezpečí. Vyvstanou jim sice jiné nástrahy, avšak daleko menší a méně nebezpečné. Neviditelno Daleko víc než v každé jiné epoše západních dějin se vrhá současnou vědou vytříbený duch do nekonečného bludiště světa jevů. Učení encyklopedisté se předstihují v úsilí roztřídit vědecké poznatky; marná snaha. Nová pozorování neustále boří i nejpečlivěji zbudované teorie v důsledku nepochopení pojítka, o jehož existenci málokdo ví a z těch co je znají, jen málokteří je dokáží účinně použít. Tímto pojítkem, bodem rovnováhy a spojnicí mezi dvěma světy je - a čtenář to jistě už uhodl třetí článek zmíněné trojice. Nepředpojatý zkoumatel náboženských symbolů spatřoval v trojici hlavní zákon stvoření a rovněž všechna dogmata ji uvádějí na prvém místě. Zmiňme zde Papusův výklad tří kosmických úrovní: „Každý ústrojný i neústrojný tvar, vnímaný našimi smysly, je dílem velkého umělce, jejž nazýváme Stvořitelem, náležejícím nejvyšší, tzv. tvůrčí úrovni. Mezi nejvyšší úrovní a hmotným světem existuje úroveň prostředkující, jejímž úkolem je přijímat dojmy z nejvyšší úrovně a uskutečňovat je v hmotě.“ Tuto prostředkující úroveň nazývá okultní tradice astrální oblastí. Protože každý zjev náleží do světa fyzického dění a jeho příčina do oblasti ideí či metafyzické, prostředí, jež projevení umožňuje, patří clo světa zákonů, neboli do světa astrálního. Tento astrální svět je Proteem nekonečných tvarů, prostředníkem, trpně přijímajícím jisté kladné účinky světových principů, jenž je živí, vyvíjí a organizuje, a oživiv je, nechává je - sotvaže se staly doplňkem jeho samého a jeho hojných schopností - působit při tvorbě a vývoji hmoty. Působením známých fyzických sil vznikají tímto druhým oplodněním viditelné projevy, které jsou zároveň slávou i zoufalstvím pozitivní vědy. Tradice praví: Mezi příčinou a následkem působí vždy mohutnost, zvláště a bezděčně přizpůsobená dvojí povaze principu, aby bylo dosaženo účelu.1 To, co jsem zde jen zhruba načrtl, je největší revolucí čtvernosti, již mistrnými tahy popisují ve svých podivuhodných pracích současní mistři okultismu. Pravá podstata mysterií neviditelna, jež nás děsí svojí hloubkou, se našemu bádání vymyká. Je tedy tato stále měnlivá přizpůsobovací mohutnost či síla, která je samou podstatou astrálna a jež se projevuje pohybem, živoucí? Je astrálno jedinou živoucí bytostí, anebo ohromným souhrnem živých jedinců? Analogie nás nutí, abychom na obě otázky odpověděli kladně. Vysocí zasvěcenci a vynikající filosofové - exoterici spatřují ve vesmíru ustavičnou proměnu, která vylučuje to, čemu se říká smrt. V důsledku toho nutno říci s nejpokročilejšími učenci naší doby: Co se pohybuje, žije. Neviditelno je jedinou bytostí a zároveň i souhrnem ohromného množství bytostí, a člověk, sestávající z nesčetných buněk, je sám buňkou kosmického těla Adama Kadmona. Ačkoliv nechápeme nesmírnou podstatu těchto okultních individualit, to, co se nám jeví jako nevědomé prostředí, je ve skutečnosti jedinec s tělem, duší a duchem, o čemž se můžeme přesvědčit hlubší meditací a subtilnou podívanou v magickém zrcadle. Rekapitulujme svoje, snad poněkud nejasné vývody. Krajně jednoduché principy, nekonečně mnohonásobné zjevy a mezi nimi pojítka, orgány: tak se jeví vesmír všem, kdož do něho vnikají zvenčí. Můj pokus nemá jiný účel, než toto neviditelno dokázat a uvést opravdového badatele na cestu, která ho přivede, bude-li si přát, k břehům oceánu světla a života, z jehož hloubek vyvěrají světy. Jasnovidnost. Jasnovidností nazýváme schopnost vidět to, co nelze vnímat fyzickým zrakem. Lze vyvinout časovou a prostorovou jasnovidnost, jež nám odhaluje budoucnost i minulost a jež je příčinou jevů, jimž dnešní psychofyziologové říkají telepatické halucinace. Počínaje Mesmerem, zabývali se vynikající němečtí filosofové touto lidskou schopností, hledajíce pro ni teoretické vysvětlení. 1
Tato přizpůsobovací mohutnost či síla, zkoumaná povšechně a ve všech svých formách, to je Fo-Hat zasvěcenců severní Indie, Šaktis (negativní fáze síly), žena velikých bohů brahmánských zasvěcenců, Adam-Eva Geneze atd. Takovýchto univerzálních mohutností je šestero a jsou syntetizovány v sedmé. 2
Pokusím se na základě prací Kantových, Schopenhauerových a studií obnovitele monismu Carl du Prela, osvětlit poněkud ony málo známé zjevy. Abychom mohli zbudovat teorii, musíme začít axiomem, platným pro obecné smysly, totiž že jasnovidnost je vnímáním. Co je vjem? Vjem je shrnutí pocitů v jednotnou představu věci: jako pro nás neexistuje to, co nedokářeme vnímat, tak lze říci, že pocit a vjem jsou pojmy ekvivalentní. Podle Vjásy je pocit projevem inteligence, mysli, jež zjišťuje vlastnosti předmětu, tedy vlastně jejich zdánlivé projevy.1 Podle Kapily2 je pocit mentálním projevem, jenž nám předvádí pouze zdání nějaké věci, k níž se vztahuje. Účinkem pocitu je vjem. Konečně Njaja3 definuje pocit jako akt vědomí, jímž vcházíme ve spojení s předmětem. Uvedené definice tří různých systémů se nápadně shodují. Ukazují, že akt pocitu i akt vjemu k tomu, aby se realizovaly, potřebují tři činitele: vnímatele (smysl, vnitřní mysl), vnímané (předmět zevních vlastností) a prostředkovatele vnímání (smyslový orgán). Uvědomovací proces je podle Kapily tento: idea jako předmět vědomí (grihitri), uvědomění, poznání (grahana) a uvědomovací akt (grahja). Pochod smyslového vnímání se podobá vnímání hyperfyzickému a především jasnovidnosti. Důkazem toho jsou četné pokusy moderních magnetisérů. Zkoumajíce případy jasnozření, docházíme k týmž výsledkům jako Mohini4, totiž že subjekt, který velmi dobře zrakově vnímá osoby spojené s magnetizérem z míst, kam byl vyslán, tyto osoby vůbec neslyší a naopak, je-li subjekt jasnoslyšný, nebývá jasnovidný. S tímto úkazem se setkáváme při jevech psychometrických. Z toho plyne, že projevuje-li se duše magnetizovaného subjekta tím nebo oním hyperfyzickým smyslem, potom každý z těchto smyslů disponuje zvláštním orgánem a tedy že tak, jako existuje fyzické oko či ucho, existuje i oko a ucho astrální (atd.). Proč však jsou projevy astrálních smyslů tak vzácné a tak nesnadno dosažitelné, když ony smysly existují? Zajisté proto, že si jejich činnost neuvědomujeme a že naše vědomí ještě nezasahuje do astrální úrovně (podle německých badatelů jde o úroveň transcendentního vědomí). Celé tajemství jasnovidnosti tkví tudíž v jediném: v rozšíření pole našeho vědomí. Nyní se pokusíme vymezit pojem vědomí, abychom rychleji našli prostředek k jeho rozšíření. Vědomí je onou schopností našeho já, s níž rozlišujeme sebe od jiných předmětů; je to vztah mezi mým já a nejá, udržovaný různými schopnostmi citlivosti. Jeho výcvik nezbytně předpokládá schopnost vjemu. Zkušenost učí, že předměty vnímáme v té míře, v jaké jim věnujeme pozornost. Že pozornost je v podstatě jev dobrovolný, potvrzují všichni filosofové. Proto sledujíce řetěz svých vývodů můžeme usoudit, že pole vědomí rozšíříme až k jasnovidnosti tehdy, vložíme-li do díla vůli nebo touhu. Kterak máme užít vůle? Hledejme pomoc u vědy východní a přijměme především její poučení, abychom se vyvarovali malicherných pokusů. Staří indičtí vědci se domnívali, že duch a hmota nejsou něco navzájem rozdílného, nýbrž že jsou jen dvěma póly jedné a téže podstaty. Jedním z důsledků této teorie bylo, že dali lidskému hnutí a myšlení hmotný charakter. Vedle fyzického těla existuje ještě tělo subtilní (jemné), utvořené z jemných prvků, které disponuje celým smyslovým ústrojím (smysly, intelektem, vědomím). To je postupně oživováno tělem příčinným5, prvým odrazem 1
Světec Vjása. podle indické tradice autor eposu Mahábharáta, kompilátor védů a autor purán. jenž byl také příbuzným hrdinů eposu. 2 Kapila, mudrc o jehož životě nic bližšího nevíme a jehož díla jsou ztracena. Je považován za zakladatele filosoficko-náboženského učení sánkhja, které analyzovalo a kategorizovalo jevy na 25 základních podstat (tattvy), z nichž první a nejzákladnější je prakrti (něco jako přirozená hmota), z níž se vyvíjejí další elementy. 3 Zakladatelem indické školy Njaja. která vytvořila soustavu logiky, byl Gotama (Gautama) či Satánanda, vydavatel důležitého hinduistického zákoníka (Dhanna Šástra), který ve dvanácti knihách pojednává o stvoření, putování duší a osvobození. 4 Transaction of the London Lodge of the Theos.soc. 5 Příčinné tělo je podle theosofického učení jediným jemným tělem člověka, které překoná všechny inkarnace, kdežto těla mentální, astrální, éterické a fyzické musí se pro každou novou existenci znovu stvořit. Příčinným se nazývá proto, poněvadž je sběrnou, nádrží, uchovávatelem všech zkušeností, jež se stávají příčinami, utvářejícími osudy nové existence. 3
Atman, božského Já, tedy Logu. Subtilné tělo má patero fyzických smyslů, patero psychických sil, jež hýbají pěti zevními smysly, a patero nástrojů, jimiž operuje oněch pět hybných sil. Jinak je fyzické tělo oživováno jistými orgány, jež moderní věda nazývá pleteněmi a Indové čakrami (koly); je jich sedm a jsou silovými ohnisky, či obrazně řečeno lotosy v lidském těle. Jsou to: 1. 2. 3. 4. 5.
Múládhára (posvátná pleteň mezi konečníkem a genitáliemi) Svúdhišthá čakrana (pleteň předstojná v oblasti sakrálního plexu a u kořene pyje) Manipúra (pleteň sluneční v lumbální oblasti ve výši pupku a solárního plexu) Anáhata (pleteň srdeční, sídlo prány a individuální duše) Višuddha (pleteň hrtanová, v místech laryngeálního plexu a napojení páteře na prodlouženou míchu) 6. Aguha (Ádžňa čakra, Šivovo oko u kořene nosu mezi obočím)1 7. Sahasrára čakra (pleteň šišinková je nad hlavou těsně nad temenem) Posledně jmenované středisko je místem, kde se sublimují fyzické energie, aby udržely v činnosti jemné tělo. Je to tedy centrum přílivu a odlivu velikého oživovacího proudu fyzického těla, jež Sankaračarja nazývá kundalini, a jako takové náleží do sféry jemného těla, sídla ducha a vědomí. Psychický smysl zrakový je lokalizován v pleteni čelní. Abychom si uvědomili dojmy tohoto orgánu dostačí, necháme-li, jak praví Upanišady, proudit kundalini pletení aguha, či prostěji řečeno: soustředíme-li volním aktem veškerou nervovou sílu doprostřed obočí, do sídla mentálního zření. Čím větší nervovou silou disponujeme a čím dokonaleji vypneme všechno ostatní vnímání, tím spíše a většího úspěchu dosáhneme. Patandžali praví: Jogin vidí věci pratibhaja, tj. světlem nebo vědomím, vyplynulým z okamžitého spojení duše s duchem, po předchozím moudrém cvičení této mohutnosti. O tom pojednáme později. Zrcadlo Metoda probouzení psychických smyslů je dosti nesnadná. Vyžaduje především usilovnou péči o astrální organismus, jehož citlivost se směřováním vůle k neviditelnu velmi zvyšuje; potom je třeba, aby žák vedl nový, ustálený život, a aby tento nový směr vtiskl duchu i vědomí. V tomto ustavičném boji se zábavami obyčejného života a s proměnami fyzického světa je na vůli, aby se upevnila a našla pomůcky v každém ze tří organismů lidského těla. Člověk intelektuální k tomu, aby se duchovně rozvinul, musí cvičit meditační schopnosti, které v něm probudí pravé ideje; člověk pudový musí zahladit osobní hnutí a naučit se cítit s vesmírem; člověk fyzický se musí uzavřít před vnějšími vlivy autohypnozou. To vše se bude zdát západním čtenářům málo vědecké, a přece jsou to nezbytná pravidla okultní výchovy, odjakživa sledovaná žáky duchovních škol. Aby začátečník pronikl k neviditelnu, musí se odvrátit od viditelna. Teprve později, po dlouhém, trpělivém, houževnatém a ustavičném školení dosáhne takového stupně mistrovství, že bude moci vnímat současně astrální i fyzický svět. Odvrátit se od viditelna [naše vydání zde uvádí neviditelna] znamená ztratit vědomí, tj. spát jistým druhem fyzického spánku, jejž moderní vědci nazvali hypnózou. Dva ze smyslů, které nás spojují s viditelnem, jsou rozhodně pod kontrolou naší vůle; abychom nepociťovali a nechutnali postačí, když znehybníme. Odpusťte mi naivnost těchto poznámek. Jsou užitečné, neboť ukazují na jednoduchost okultních prostředků, sloužících k vyvolání neobyčejných výsledků. Ostatní tři smysly vypneme, uzavřeme-li se jako joginové do tichých a temných místností. Takto donutíme vůli, aby čerpala svou veškerou sílu výlučně z neviditelna, z astrálna, a to silou intelektuálního soustředění, jehož moc je daleko větší než u většiny sebe pokročilejších badatelů. Bylo by ideální, kdyby se prostřednictvím oněch tří smyslů dostalo mozku pomocníka, jehož stejnost a stálost by nerozptylovala mysl. Takto by byl fyzický smysl uspán a vůle by našla novou sílu ke školení. Je známé, že těchto pomocníků užíval 1
Aguha, dvojplátečný lotos je sídlem energie kurma - a džnana-šáktis. Oživením tohoto centra se vyvíjí magický pohled. Nazývá se též svastika, poněvadž jasnovidci je vidí jako otáčející se svastiku, symbol věčného kolotání života; spojuje vyšší vědomí s vědomím mozkovým. Tento orgán nazývají indické knihy světlem hlavy, okem moudrosti, nebeským okem, okem Šivasja, nádržkou světla, ohně, jenž oživuje všechno lidstvo. 4
již starověk: jsou jimi vůně, hudba a světlo. Egyptští a indičtí vědci jich používali k okultní výchově svých žáků a s tradicí těchto praktik se setkáváme u všech národů. Nemohu zde uvádět podrobnosti, najdete je ve znamenitém a moderním Papusově díle Základv praktické magie. Aby vyvolali magický spánek, použili staří mudrci podle temperamentu subjekta jednoho jeho smyslu: ten jednotvárně podráždili a dráždili jej tak dlouho, dokud nenastal hypnotický stav. Abychom probudili smysl jasnovidný, je třeba abychom uspali především čich vhodným vykuřovadlem, sluch zvláštní hudbou, zatímco při sporém světle malé lampy upřeme zrak do magického zrcadla. Na magické zrcadlo je třeba pohlížet jako na nástroj usnadňující zahloubání a odvracející pozornost od fyzického světa. To je však teprve první polovice našeho díla. Seznali jsme, jak nesnadný a zdlouhavý je vývoj jasnovidnosti, nelze-li spojit utajenou citlivost Šivova oka s astrálním prostředím v prostoru. Zdá se mi, že bychom jasnovidnost probudili rychleji, kdyby bylo lze soustředit astrální světlo v jednom ohnisku, jako je tomu u obyčejného světla v konkávnírn zrcadle. Tuto podmínku splňují magická zrcadla. Všude, kde se soustřeďuje fyzické světlo, je i ohnisko éterické, ohnisko výchvěvů tvůrčího prostředí. Problém sférických zrcadel je tedy rozřešen. Spojíme-li oko s astrálním ohniskem, tu po kratší nebo delší době (to závisí na síle mentálního soustředění, touhy po dokonalosti, s jakou sedmá astrální síla našeho těla pronikne ohnivým kolem) je probuzena jasnovidnost. Vše závisí, opakuji, na volní síle. Jasnovidnost nebude snad ani dokonalou, ani přesnou, avšak ustavičným a pečlivým cvikem astrální orgány zcitliví až po nejvyšší mez. Sférická zrcadla jsou tedy nejúčinnější. Plochá zrcadla postrádají pohlcovací mohutnost a mívají barvu saturnovu. Toto je jednoduchý výklad účinků magického zrcadla. Shrňme jej několika slovy: utajená schopnost vnímá astrální světlo, což je výslednicí dvou protivných akcí, jež tvoří trojici.
Dvojí funkce zrcadla: 1) Pohlcování fyzického světla
2) Soustředění na bod v prostoru na částečku světla hyperfyrického
–
+ Výsledek : jasnovidnost.
Doufám, že v dalším objasním temná místa svého výkladu, čtenářova touha pak dokoná ostatní.
REALIZACE Astrální říše Pokusme se vniknout do tajemství této duše, této pořadatelky vesmíru. Vedeni analogií a poznatky vidců, pokusme se popsat její nesčetné buňky, sféry, moci, hierarchie; je to veliký úkol, do něhož se pouštím jen s omluvou. Obdobně lze říci, že neviditelno sestává (jako viditelno) z prostor a individualit, jež lze rozdělit ve tři veliké oblasti: pozemskou, měsíční a sluneční. Pokud se týká prostor, nalézáme v každé z těchto tří oblastí jim odpovídající síly činné v člověku: přitažlivé, odpudivé, promítavé, tvůrčí, vnímavé, přizpůsobivé a skladné. Očité pronikání tu vyžaduje trojí přípravu, jíž je málokdo schopen. Abychom se mohli pohroužit do těchto strašných kosmických proudů, musíme dobře znát jejich cykly, zákony a kvality. Z hlediska individuálního života1 možno tři oblasti neviditelna přisoudit živlům, elementárům a andělům. Z těchto tří kategorií jsou to elementárové neboli duše zemřelých, s nimiž naši vrstevníci se domnívají navazovat styky. To se zatím týká jenom malé části spiritických zjevů. Duše zemřelých někdy bývají upoutány k zemi neukojenou touhou, a je povinností jejich zbožných synů, aby zkrátili jejich utrpení. Předkové rádi přicházejí do intimního rodinného kroužku, volají-li je potomci láskyplně. Tehdy se zjevují i v magické číši. Avšak ať nikoho ani nenapadne, aby rušit jejich klid zbytečnou zvědavostí! 1
Důkladnější rozbor ukazuje, že toto prostředí sestává rovněž z nesčetných jedinců-atomů. Tento názor se západnímu duchu nelíbí, domnívám se však, že jsem povinen jej uvést. Indové znali a rozvíjeli toto roztřídění odnepaměti. Arijští adepti popisují sedm oblastí (lokas) oněch bytostí. Nechtěje zde uvádět více než krátké ukázky, omezím se na běžné poznámky z okultní tradice. 5
Někteří elementárové, jejichž energie byla zaživa obětována výlučně sobeckým záměrům, upadají do prokletých krajů chmurné družice, kde se tísní upíři, černí mágové, bratři zvrácenosti, zaslíbení nevyslovitelným mukám věčného zatracení. Tam se naplňuje zákon smrti v absolutním smyslu. Odvraťme oči vidce od těchto strašných míst a ponořme je do oblasti pozemské životnosti, do oblasti živlů. Jsou tu duchové živelní, saganové Paracelsovi. Jejich množství přesahuje jakýkoliv výčet. Každá bytost, praví kabala, každá rostlina, každý kámen je oduševněn. Jsou to projevy tvárné mocnosti, nesčetné armády přírody: Šadajim. Na dně chmurných rybníků a močálů leží smutní šedivci siných očí, na hřebenech vzbouřených vln mužští a ženští tritoni a rozmarné undiny, někdy přítelkyně člověka, častěji však nebezpečné čarodějky; zázračné útvary vášní, jejichž kouzlo vrhá člověka na úskalí zločinu a šílenství. Slyšíte v podzemních jeskyních křišťálová kladívka skřítků a zlomyslných koboldů? V neviditelných podzemních kovárnách vězní trpaslíci čisté duše ve skvoucích hrobkách z drahokamů, zatímco zpola vzdušní, zpola hmotní trolli, brownie (brauni), nixy, ochránci pověrčivých Walesanů, laškují na prahu chaty. Videc obdivuje vzdušné tvary víl, sestupujících v paprscích luny. Jenom nejkrásnější umělecká díla lze přirovnat k těmto vděkuplným sylfidám. Celý středověk, unavený hrůzami chmurné křesťanské mystiky, pozvedal k nim srdce prahnoucí po úsměvech, zatímco sniví obyvatelé Černého lesa, poděšeni jejich vrtochy a ženskou proradností, v úzkostech uctívali vzdušné elfy. Nejvyšší kosmičtí elementálové, ohniví poddaní krále Jehuela a jeho sedmi ministrů, žijí v jemných sférách ohně. Salamandři jsou hrozní a blízcí andělů, jejich život je dlouhý a mravy čisté. Tyto čtyři třídy bytostí odpovídají třem říším viditelné přírody a jsou v ní neviditelnými činiteli. Podle Paracelsa se saganové rodí, žijí, žení se a umírají, ale neuchovávají si vědomí své pozemské existence, proto tradice je pokládá za smrtelné.1 Vědomí a tudíž i nesmrtelnost je možná jen tehdy, vstoupí-li oživující božská jiskra do lidské říše. Celkem nás elementálové nevidí, jako my nevidíme je, avšak mohou se zviditelnit, naleznou-li ve vnějším prostředí sdostatek tvárné hmoty, aby se jí přioděli. Pak vyvolavače ochraňují nebo trápí. Vyšleme za noci, když měsíce přibývá, jasnovidce do nadpozemského života, nechme ho ať pozoruje na vlnách nadzemského éteru, v oceánu síly, jež oživuje naši planetu, a jeho zrak bude oslněn leskem těchto neznámých oblastí, uvidí vznášet se na souladných vlnách kosmické energie mezi dušemi spravedlivých Elohimy a kolovat tu jiná slunce; pronikne do lůna obrovských vln zemské spirály, uzří planetární genie, žehnající blahodárnými účinky národům, zatímco ve dvojím uzavřeném proudu sestupují a vystupují duše bez konce na vlnách nebeského ohně. Tato vznešená podívaná však vyžaduje čistého vidce s neposkvrněnou duší a s nerozložitelnou vůlí. Zde se dotýkáme posvátného tajemství extáze. Neradíme, abyste se pustili do bádání ihned, nýbrž po letech vytrvalého studia. Operace si nezbytně vyžadují nástroje a zvláštní rity, o nichž pojednat mi není dovoleno. Již značně rozsáhlé pole se vám nabízí ke zkoumání, dovedete-li se omezit na obor fyzické jasnovidnosti a na studium nejnižších astrálních plání. To jsou nejběžnější prvky západní tradice, dotýkající se bytostí astrálních. Nyní umožníme čtenáři jiný pohled na týž předmět a v krátkosti zde načrtneme indické teorie, uložené ve védách a puránách. Podle Rgvédu (IX., XVI., 20) je patero řádů stvoření: Bohové, lidé, gandharvové, nágové a pitarové (duše předků, vlastně otců). Pojednáme o třetí a poslední třídě. Ví se, že jedna ze základních teorií védantismu učí, že prakritis (prvotní hmota, prvotní materie) diferencujíc se, odívá se třemi kvalitami (gunami). První guna se nazývá světlo (sattva), netečné a trpné. Osvícením pracuje k projevení věcí (při její převaze je tvor usměrňován k dobru, kráse, moudrosti a pravdě). Druhá se nazývá vášní (radžas) a je příčinou přitažlivosti a pohybu (tvoří jakýsi střed, vede k aktivitě, energii, neklidu, prudkosti a násilí). Třetí kvalita se nazývá temnota a nevědomost (tamas), je netečná, temná a potlačující (má záporné důsledky: hloupost, zatemnělost, zkaženost a neštěstí).
1
Viz Le comte de Gabalis. Proto zvláště oni z nižších oblastí usilují o to, aby se sblížili s člověkem. 6
Všechny bytosti sestávají z těchto tří kvalit v různém stupni činných. Jimi se rozlišují a dle nich se třídí i bytosti neviditelné. Išvara Krišna jich počítá osm, Sankhja Karika (LIII) je blíže určuje, stejně jako Bhagavadgíta (IX.,25 a XVII.,4) nebo Manu (XVIII., 44,47,49,50), jak ukazuje následující tabulka, již lze také číst jako tabulku Pythágorovu. Gunas Sattvam Ragas Tamas
Sattvam Brahman Pradžapati Viras Gandharvas Jakšas (polobohové) Rakšasas Pišačas (démoni)
Ragas Devas Soma Pitaras
Tamas Viditelní tvorové
Viditelní tvorové
Viditelní tvorové
Viditelní tvorové
Viditelní tvorové
Moderní spisovatelé rozlišují následující třídy bytostí: a) Rupa-devas, planetární duchové ve vztahu k úrovni rúpa-lokam. Mají různé tvary. b) Arupa-devas, nejvznešenější planetární duchové spravující úroveň arúpa-lokam, jsou beztvární a čistě předmětní. 1 c) Pišačas, skořápky, obývající kama-loku, po přechodu Já do dévachanu. d) Mara-rúpas, „kukly“, abnormálně přitahované hmotou. Nežijí ani psychicky, ani spirituelně, a proto nemohou do dévachanu. e) Asurové, elementálové lidských tvarů. f) Zvířata, to je elementálové nejnižšího řádu, náležející různým zvířecím třídám nebo oblastem přírodních sil. g) Rákšasové, démoni, duše neboli astrální útvary čarodějů. Lidé, dosáhnuvší mezí zapovězeného vědění. Ať mrtví nebo živí, znásilnili přírodu. Předchozí pojmenování značí prostě různé existenční stavy božské jiskry, jež se vyvinuje na čtyřech astrálních úrovních a ve třech fyzických říších, aby dobyla v člověčenství vzácného daru svobodné vůle. Nad nimi se vznášejí zářící říše dévanam a nad těmi děti Šivasja. Tyto astrální bytosti mají těla, avšak nepodrobená karmě, krásná i ošklivá, podle stupně spirituality; mohou se však zdokonalit patřením na Brahma. Všechny uvedené neviditelné bytosti mohou člověka posednout (zmocnit se lidského organismu a projevovat se jím). Posedlost vyššími duchy je blahodárná, posedlost zlými bytostmi škodlivá. Uctíváním jim však můžeme uniknout, nebo si je naklonit. Prvé uctíváme rozjímáním o Átmanu, druhé vyhlazením žádostí, třetí skutky. Gandharvové reagují na hudbu, vůně a květiny, jakšasové se domáhají pozemských dobrodiní, rákšasové si libují ve výparech krve, prolité ve válce: zaženeme je zaklínáním. Elementálů se zbavíme, když jim nabídneme misku rýže nebo splníme-li jim jejich přání, aneb rity černé magie. O vidcích Přistupujeme-li k jasnovidným pokusům nestačí, známe-li obecnou teorii, nýbrž musíme se přizpůsobit i každému jednotlivému případu. Po té, co jsme vysvětlili mechanismus jasnozření, shrneme nyní způsoby, jak postupovat v povšechné přípravě se zřetelem k experimentující osobě. Ne všichni jsou stejně vhodní k rozvíjení jasnovidnosti; rozhodují tu prostředí (život, domov atd.), narození a zvyky. Astrologicky, to je sestavením horoskopu, lze dosti přesně určit subjektův temperament a stupeň rozvoje jeho psychických smyslů. Směrodatnými tu jsou vlivy horních planet, Urana a Neptuna, které se uplatňují vyjímečně a jen v naší rase u vyspělejších jedinců. Je-li Neptun mocný, pracují jeho aspekty se Sluncem a 1
Pišačas pochází od slova pišata z kořene aš, jísti. Jsou to bytosti zlé. Prétové (desinkarnované duše) jsou podobni bytostem bhutani, jenže ti poslední přestávají být dotěrnými, pokud člověk vyplní jejich přání. 7
Měsícem silně k rozvoji jasnovidnosti. Neptun zasahuje činně do lidské povahy jen tehdy nachází-li se poblíž domů I., VII., a IV., tedy v rohovém postavení. Tehdy jsou jeho účinky důsledně mocné. Rafael tvrdí, že kvadratura a opozice Urana se Saturnem rovněž napomáhají k jasnovidnosti. Jsou ještě jiná postavení, přispívající k probuzení této schopnosti. Najdeme je ve znamenitých moderních astrologických úvahách. Nelze-li však použíti nativity, operace dlouhé a vyžadující přesnosti - zvláště jedná-li se o rychlý pokus, možno použít metody čtyř temperamentů. Není to systém suše analytický, nýbrž živoucí a plodná adaptace velikého díla Slova v zevnějšku člověka.1 Mistři tyto metody znali a Elifas Lévi v jedné své knize o magii roztřídil schopnosti podle čtyř elementů následovně: temperament nervozní jeví náklonnost k jasnosluchu a ke geomancii, cholerický snáze vyvolává zjevy nebo je určuje, sanguinický vyvíjí schopnost psychometrickou a lymfatický jasnovidnou. Jedinci, jejichž oči a vlasy jsou zbarveny různě, nejvíce disponují k magickým schopnostem. Na závěr poslední a důležitá rada: Buďme si vždy vědomi, že naše skutky vytvářejí v neviditelnu jim odpovídající útvary; krásné, byly-li vznešené, ošklivé, jestliže byly sobecké. Děsivé obrazy, jež zpravidla uzříme na počátku pokusů, bývají symbolickými obrazy šerednosti naší vlastní duše. Proto se ze všeho nejdříve zbavme této šerednosti! Roztřídění zrcadel Nejstarším dokumentem o magických zrcadlech jsou Mojžíšovy poznámky o urim a thumim.2 Toto tvrzení se jeví odvážným, uvážíme-li nesrovnalosti různých komentátorů, týkajících se tohoto předmětu. Filón Žid v nich spatřoval obraz čtyř symbolických zvířat.3 Jiní je identifikovali s dvanácti kameny na efodu a Elifas Lévi s dvěma onyxy, které tvořily sponku veleknězova náprsníku. Jedni v nich viděli nesdělitelné jméno, druzí jména dvanácti israelských kmenů; jednoduché prozkoumání biblického textu nám však ukáže, že žádný z uvedených výkladu plně neuspokojuje. Vysvětlivky, jež se nacházejí v Art magic or mundane, submundane et supermundane spiritism, New York, 1876, podal v krystalu jeden planetární génius: „Nejlepší a nejstarší věštčí metoda je pomocí krystalu nebo prostřednictvím urim a thumim. Její původ je nebeský a inspirace, vidění a spojení získaná krystalem prostřednictvím čistého a svatého člověka byla vždy božská a prosta jakéhokoliv lidského vlivu. Moderní praxe s krystalem je právě tak účinná, jako bylo užívání urim a thumim u Židů. Jasnovidec podává krystalem neklamná sdělení. Duchové se ve skutečnosti v krystalu neobjevují, avšak vidci se dostává magnetické pomoci, aby mohl proniknout hloubkami duchovního světa prostřednictvím průhledného nástroje, jímž navazuje velmi důvěrné styky s duchy, kteří rádi rozmlouvají se smrtelníky.“ Hieroglyfická analýza hebrejských slov potvrzuje tento způsob vidění. Kořen thumim (TM) je „znakem všech znaků, symbolem veškeré dokonalosti, absolutním obrazem vesmírové duše“. Množné číslo (IM) značí trpný vesmírový projev. Hlavní idea je tedy idea odrazu, obrazu přijatého a věrně podaného zrcadlící plochou magického krystalu. Urim je nejvyšší manifestací světla, jež zhmotněno sahá až k odrážejícímu zrcadlu. Buďsi tomu jakkoliv, více nevysvětluji, nechtěje někomu vnucovat své náhledy. Ještě dnes užívají v Indii „zasvěcení žáci“ v podzemí chrámů zlatých zrcadel. Starověk znal rozmanitá kovová zrcadla pro magii černou i bílou. „Thesalští Sagastové psávali na zrcadla své nesrozumitelné formulky krví; jakmile měsíc - druhé zrcadlo - odrazil krvavé značky, objevila se odpověď sama od sebe na jeho stříbrolesklé přibývající ploše. Tak se věštilo.“4 1
Viz Poltiho a Garyovu brožuru Metoda čtyř temperamentů. V tzv. Aaronově náprsníku (obřadním rouchu židovského velekněze) byly uschovány dva větší drahokamy veliké ceny, jeden hladký (thumím) a druhý s body (urím): jich se dotazoval velekněz a dostával od nich odpovědi. 3 Viz Gaffarelovy Curiosités inouyes (Neslýchané zvláštnosti): "Praví tedy (Filón Žid), mluvě o skrytých dějinách ve zmíněné kapitole o Soudcích, že Micheáš zhotovil z jemného zlata a stříbra tři sošky hochů a tři sošky telat, tolikéž lvů, orlů, draků a holubic; přál-li si kdo jejich věštby, aby se dozvěděl něčeho tajného o své ženě, dotazoval se holubice, o svých dětech sošky hocha, o moci a síle lva, o plodnosti cheruba nebo telete, o počtu dnů a roků draka." 4 Stanislav de Guaita: Chrám Satanův. 2
8
V Japonsku zhotovují magická zrcadla velkých rozměrů z nefritu anebo jiného dokonale hlazeného kamene. Velmi krásné vzory se nacházejí v Guimetově muzeu. Při jedné ze schůzí Neodvislé skupiny pro esoterní studiu popsal Papus magické zrcadlo, dovezené z Indie malířem J. Tissotem. Je to v podstatě průzračná křišťálová koule, na niž subjekt upře zrak. Středověcí magové užívali cínová nebo měděná zrcadla. Rovněž krystalu svaté Heleny. V dalším pojednáme o posvěcení. Proslulý Nostradamus nebyl astrolog, nýbrž jasnovidec, a všechny svoje věštby viděl v zrcadle. Johnu Deeovi, nejslavnějšímu renesančnímu okultistovi, daroval duch velmi vzácný magický kámen, o němž se rukopisy cottonienské knihovny zmiňují jako o křišťálu. Jiní pisatelé tvrdí, že to byla koule z kamenného uhlí, dokonale vyhlazená a opatřená držadlem. Roku 1842 ji našli u Horace Walpolea v Stawberry Hill; pak byla prodána neznámému za 336 franků. K černým zrcadlům řadíme arabské zrcadlo mandeb, o němž ještě pojednáme. Pak zrcadlo Potetovo: je to kruh nakreslený uhlem na podlaze. Ze všech zrcadel, která vynalezli žáci tohoto mocného magnetizéra, je nejlepší toto: Oválný lepenkový kotouč (asi 10 cm v průměru) polepíme z jedné strany staniolem, z druhé suknem. Zrcadlo operatér silně zmagnetuje, načež, je-li potřebí, položí je na pravou dlaň, obemkne je prsty jako magnetickými hroty z nichž se roní fluidum, a upřeně se do něho dívá ze vzdálenosti asi dvaceti centimetrů od kořene nosu. Postačí desetiminutové zírání do zrcadla, aby došlo k vidění, má-li se co státi. Zrcadlo Swedenborgovo. Cahagnet je popisuje v Arcanes de la vie future a v La magie magnétique. Způsob jeho výroby byl odhalen Cahagnetově náměsíčnici duchem, jenž byl kdysi oddán osvícenému švédskému vidci: „Smísíme jemně rozmělněnou tuhu s přiměřeným množstvím olivového oleje a rozpustíme na mírném ohni, až se obě hmoty dobře smísí ve stejnorodé těsto. Horkou směs vylijeme na kousek obyčejného čistého skla, položeného na dvě dřívka a předem ohřátého, aby neprasklo. Hmotu vyléváme na sklo opatrně, aby jeho celá plocha byla rovnoměrně pokryta. Vzniklé nerovnosti upravíme štětcem a je-li vrstva nečistá, posypeme ji tuhovým, jemně prosátým práškem, čímž vznikne velmi celistvá, hladká amalgama. Takto připravené zrcadlo položíme vodorovně a použijeme teprve za několik dní. když jsme je napřed vhodně zarámovali. Má tu přednost, že neunavuje příliš zrak a nezrcadlí tak silně okolní předměty. Při pokusu je nutno umístit je tak, aby neodráželo osoby do něho zírající. Používáme je jako jiná magická zrcadla. Postavíme se za osobu, jež si přeje vidění a upřeně hledíme na její záhlaví (nad krční jamku kde se nachází mozeček) s pevným přáním, aby se fluid, promítaný naším pohledem, spojil s jejím fluidem a osvítil ji. Zároveň prosíme ochranného ducha oné osoby, aby, uzná-li to za vhodné, usnadnil vidění. Tímto zrcadlem jsem docílil týchž výsledků jako s jinými zrcadly“.1 V brožuře L‘Almanach du magiste z r. 1894 najdeme pojednání o pokusech, konaných s magickým zrcadlem, zhotoveným z dřevěného, lehce zuhelnatělého kotouče. Experimentátor o svých viděních říká: „Po několika minutách upřeného zírání se plocha zrcadla zamlží a pokryje se jemnou modravou parou. Zanedlouho páry přibývá, až se mění v jakési modravé, fosforeskující světlo, jež zvláštním světlem ozařuje okolní předměty. Nakonec se po zrcadle i mimo ně válí hustá mračna. Teprve potom se objevují vidiny, někdy velmi zřetelné, odnášející se k vidcovu přání“. K lesklým zrcadlům řadíme i zrcadlo Cagliostrovo, sv. Heleny, krystal neboli zrcadlo magnetické, zrcadlo narkotické, jehož tekutá náplň se připravovala destilací magických rostlin. Byla to skleněná baňka naplněná čirou vodou, případně magnetovaná křišťálová koule (předměty silně lámající astrální světlo), do nichž nechával Cagliostro dlouho zírat své „holoubky“, jak nazýval nevinné chlapce a dívky, jichž používal za trpné vidce a které ovládal výrony své magnetické vůle. Tyto malé bytosti viděly běh budoucích událostí jako série vpravdě sibylských obrazů, konkrétních proroctví, jež čekají jen na naše vysvětlení. A když Cagliostro náhle pronesl nadšeným a vášnivým hlasem vzletný výklad, tehdy zkrotil i největší posměváčky a pochybovače. Konečně hrabě de Gabalis podává předpis k zhotovení čtyř druhů mystických vábidel živelných duchů. Abychom přivábili salamandry, užijeme skleněných koulí, naplněných obyčejným ohněm, udržovaným po čtyřicet dnů. Pro sylfy je naplníme zhuštěným vzduchem, pro undiny vodou a pro skřítky zemí. Ponecháváme čtenářovu důvtipu, aby odkryl pravý smysl tohoto předpisu: 1
Cahagnet vyráběl i starověká magická zrcadla z mědi a zinku, jež pojmenoval zrcadly galvanickými. Jejich magnetismus byl pozitivní, elektrický. 9
1) Na kotouče a nástroje černě zbarvené - zrcadla Saturnova,1 2) na baňky a krystaly naplněné vodou - zrcadla měsíční 3) na sférické části kovové - zrcadla sluneční. Prvá se hodí nejvíce jinochům, druhá ženám a třetí, více syntetická, vidcům bez vůdce. Uvedená zrcadla lze rozdělit ve čtyři druhy, přihlížíme-li k temperamentu experimentujících osob; tu je možno volit i jejich složení ve shodě buď se čtyřmi zvířetníkovými temperamenty, aneb sedmi planetárními. Je to snadné, přestože málo v teorii o souvztažnostech rozšířené. Takovéto jsou základní rozdíly mezi magickými zrcadly. Při experimentování možná naleznete mnoho jiných. Proto nezkalme vynálezcům radost z jejich objevů.
ADAPTACE Praxe Základním pravidlem veškerého okultního experimentování, a v jasnovidných pokusech to platí v míře nejvyšší, je nutnost používat jen předmětů vysvěcených a nepodnikat nic bez předchozího vzývání Neviditelna. I při vyvinování jasnovidnosti je třeba nástroj předem posvětit. Vyjmenujeme zde některé rity, počínajíce tím nejjednodušším. Vyvinování jasnovidnosti sklenicí vody. Papus doporučuje následující způsob, jejž lze právě tak dobře použít ve veřejném salonu jako v tichu modlitebny: Nejjednodušším magickým zrcadlem je křišťálová číška (nikoliv skleněná), naplněná až po okraj vodou. Za číši postavíme dvě svíce a vše je připraveno k operaci, která vyžaduje dvou osob, subjekta a vůdce. Subjekt usedne tak, aby dobře viděl na hladinu vody ve sklenici. Operatér, stoje za ním, položí mu pravici na hlavu, volaje třikrát anděla Anaela, jemuž je tento úkon zasvěcen. Asi tak za minutu (v příznivém případě) vidí subjekt, jak voda vře a objevují se barvy spektra. Konečně nastupují vize a odpovědi na myšlené otázky. Magické zrcadlo kovové. Následujícího posvěcovacího ritu, uloženého v Šalamounových klíčcích, užívali hojně magové ve středověku: „Na lesklý, dobře hlazený a mírně vypouklý kotouč napište krví bílého holuba (samce) do čtverce (na obvodu) čtyři boží jména: Jehovah Elohim Metatron Adonai a vložte jej do čistého bílého plátna. O novoluní, v prvé hodině po západu slunce, přistupte k oknu, pohlédněte k oknu, pohlédněte zbožně k nebi a řekněte: „Věčný! O králi věčný! Bože nevýslovný, jenž Jsi stvořil všechny věci z lásky ke mně a ve své skryté úradě pro blaho lidí, pohlédni na mne, N...., svého nehodného služebníka a viz můj čistý úmysl. Račiž mi seslati svého anděla Anaele k tomuto zrcadlu, aby přikázal, poručil, nařídil svým druhům, Tvým poddaným, stvořeným Tebou, ó Všemocný, jenž Jsi byl, Jsi a budeš na věky věkův, aby Tvým jménem mě poučili a mně ukázali, oč je požádám.“ Pak vhoďte na žhavé uhlí vhodné vykuřovadlo (orientální šafrán) a vyslovte: „V tomto, skrze toto a pro toto, co vrhám před Tvoji tvář, ó Bože můj, trojjediný, dobrotivý, nejvznešenější, jenž vidíš nad cheruby a serafy a jenž ohněm souditi budeš věky, vyslyš mne!“ Nyní okuřte zrcadlo, držíce je v pravici nad novou železnou nebo hliněnou pánví, aby nasáklo dýmem kuřidla a znovu předneste třikrát předchozí modlitbu. Poté třikrát dechněte do zrcadla a vroucně proneste: „Přijď, Anaeli, přijď a nechť je Ti příjemné býti u mne ze své vůli, ve jménu Otce všemohoucího +. ve jménu Syna všemoudrého +, ve jménu Ducha svatého nejlaskavějšího +, přijď Anaeli, ve jménu hrozného Jehovy, přijď Anaeli, skrze moc nesmrtelného Elohimu, přijď Anaeli skrze sílu všemocného Metatrona, přijď Anaeli ke mně, N... (vyslovíte svoje jméno do zrcadla) a poruč svým poddaným, aby mně s láskou, radostí a mírem ukázali skryté věci. Tak se staň! Amen.“ 1
Úmyslně jsem vynechal všechna pravidla o rozměrech magického zrcadla, o jeho zakřivení, způsobu užití, vyčkávaje dokonalejších pokusů. 10
Vykonavše to, pozdvihněte oči k nebi a vyslovte: „Všemohoucí Pane, jenž pohybuješ vším dle libosti, vyslyš moji prosbu a budiž Ti příjemna moje žádost. Rač popatřiti na toto zrcadlo a mu požehnati, aby Anael, Tvůj .služebník se svými druhy na něm spočinul a vyhověl mi, N.... , Tvému ubohému a bídnému sluhovi, ó Bože požehnaný a nejvznešenější nade všemi duchy nebeskými, jenž trváš a vládneš ve věčnosti nad dobrými. Staniž .se. Amen.“ Nato pokřižujte sebe i zrcadlo. Tak operujte po čtyřicet pět následujících dní, až se vám zjeví Anael v podobě krásného děcka, pozdraví vás a nařídí svým druhům, aby vás poslouchali.“ Poznamenáváme, že není vždy potřebí plných čtyřiceti pěti dnů, aby zrcadlo bylo dokonáno. Někdy se duch zjeví už čtrnáctého dne. Vše záleží na úmyslu, zbožnosti a vroucnosti operatéra. Jakmile se vám zjeví, požádejte ho, oč chcete, a poproste ho, aby se vám zjevil pokaždé, kdykoliv jej zavoláte, přejíce si něčeho. Později, kdykoliv budete chtít viděti v zrcadle, není nutné přednášet všechny tyto modlitby. Okouřivše zrcadlo, vyslovte: „Přijď, Anaeli, přijď, a nechť je Ti příjemné (atd, až po Amen).“ Když ukončíte operaci, odešlete ducha, pravíce: „Děkuji Ti Anaeli, že Jsi přišel a vyhověl mé prosbě; odejdi v pokoji a přijď, až Tě zavolám.“ Anaelovým kuřidlem je šafrán. Zrcadla Saturnova. Kotouče toho druhu zjevují jen duchy nižší nebo zlé, anebo fyzické předměty. Nesvětí se. Zrcadlo „svaté Heleny“. Udělej olivovým olejem na křišťálové sklenici kříž a napiš pod něj „Svatá Helena“. Pak tuto číši vlož do pravice čistému a ctnostnému chlapci, manželsky zrozenému, poklekni za ním a pomodli se třikrát vroucně: „Obracím .se k Tobě, svatá paní Heleno, matko krále Konstantina, která jsi nalezla kříž našeho Spasitele, Ježíše Krista, skrze Tvoji svatou zbožnost, skrze nalezení svatého kříže, skrze svatý kříž, pro radost, kterou jsi měla, naleznuvši svatý, kříž a skrze vše dobré, jehož ustavičně prožíváš, prosím Tě, abys mi v této křišťálové číši ukázala, oč Tě prosím, a co bych spatřiti chtěl. Amen.“ Jakmile hoch uvidí ducha, položte mu otázky. Formule Nostradamova. Tento ritus často úspěšně užívaný adepty XIX.století k evokacím planetárních i jiných duchů, je nejvznešenější a nejčistší svého druhu. Předčí jej pouze tajemný indický ritus čélů. Pokud si jasnovidec opatří dobrý a jasný kámen, jímž ještě nebyl řádný duch volán, může jej upotřebit ke všem pokusům, vyjma zlé. Nechci říkat výhradně k dobrému, protože se lze tázat i na mnohé malicherné a frivolní světské věci. Nikoho však ať nenapadne užít jej k zlým nebo bohaprázdným akcím. Napravil by to jen vroucí modlitbou k Bohu. Nepoužívejte prostředníka k této modlitbě, nýbrž pevně a pokorně doufejte v Boha, že vám sešle ochranného ducha, skrze něhož uzříte žádané zjevy. Správně se připravíce, zírejte do krystalu a dříve, než požádáte o zjevení, tažte se po jménu ochranného ducha; když se jeho jméno dozvíte, žádejte, aby se vám duch zjevil. Sotvaže se zjeví, požádejte ho o vhodné pokyny. Tažte se ho, kdy a kde se vám přeje zjevovat a kdy budete moci volat jiné duchy. Poproste ho. aby ochraňoval krystal a zabránil příchodu zlých duchů, a aby vám dal včas výstrahu o jejich útoku, abyste se mohli bránit. Ujednavše to, propusťte ho. Při první evokaci nemá být déle zdržován než půl hodiny. Vyvoláte-li ho podruhé, je třeba dříve než mu položíte otázky, po třikrát ho pevnou a mocnou vůlí exorcizovat. Nezmizí-li, lze s ním najisto počítat. Pak můžete pokračovat ve vyvolávání a prodloužit dobu operace podle vzájemné dohody. Přeje-li si duch odejít, může i bez odeslání, je-li však duch ještě přítomný, nezapomeňte ho po skončeném sezení odeslat. Vyvoláváte-li duchy vzdušné nebo duchy nižšího řádu (např. duše mrtvých), užívejte vždy formulky: „Je-li vám vhod a příjemné“ nebo „dle vašeho přání“. Zejména tak čiňte, obracíte-li se na ducha živé osoby. Uvedených slov netřeba, jedná-li se o ochránce nebo jiného vyššího ducha. Nedoporučuji vám, abyste užívali anděla přímo nebo nepřímo k nabytí peněz. Je možné, že by vám nějaký čas konal dobré služby, že by vás informoval a dopřál vám zjevů podle libosti, avšak fatální a žalostné následky se určitě dostaví dříve či později.
11
Máte-li dobrý krystal, důvěřujte mu a zajistíte si spolehlivá vidění. Můžete použít i zrcadla, které je mnohem lepší. Užíváme ho jako krystalu. Jeho vidění jsou přirozeně veliká a okénko, jež rozevírá do spirituálního světa, dovoluje nejužší styky s evokovaným duchem. Nejsnazší a nejlepší ze všech divinačních způsobů je níže uvedený: pracuje se jím zprvu zdlouhavě, pomalu však docházíte k vrcholným poznatkům o duchovnu. Vzývání. Ve jménu Boha všemohoucího, jímž žijeme, jenž námi pohybuje a jímž trváme, prosím pokorně ochranného anděla, aby se mi zjevil v tomto zrcadle. Když se duch zjeví, můžete se ho dotazovat a dostane se vám pokynů. Např. se dozvíte, kdy je ho třeba zavolat znovu a na jak dlouho. Aby nastalo vidění. Ve jménu Boha atd...prosím pokorně ducha tohoto zrcadla, aby mi dopřál vidění, jež by mě zajímalo a poučilo. (Jmenujte, co chcete uzřít.) Abychom viděli určitou osobu. Ve jménu Boha atd., prosím tě N..., aby ses mi zjevil v tomto zrcadle, je-li ti to milé a příjemné (nikdy na tato slova nezapomeňte!). Zaklínání. Ve jménu Boha atd.... propouštím a odesílám ducha v zrcadle se právě objevivšího, poněvadž to není duch N....(jmenujte ducha), nebo poněvadž to není duch dobrý a pravdomluvný. Proneste to třikrát velmi energickým a přísným hlasem, dotýkajíce se prstem krystalu. Formulka propouštěcí. Ve jménu Boha atd... propouštím všechny duchy sestoupivší do tohoto zrcadla a nechť božský mír panuje mezi mnou a jimi. Formulku je třeba třikrát opakovat, dříve než jsme ukončili sezení, i když se duch neobjevil. Opomenutí této formulky ničí magickou kvalitu zrcadla. Mandeb. Magické zrcadlo, jež užívají Arabové, je trocha hustého inkoustu, nalitého čarodějem na dlaň dítěte. Podrobnosti naleznete v dílech hraběte de Labordea a W.Lanea. Léon Laborde popisuje operaci s tímto magickým zrcadlem následovně: Především se napíší dvě formulky na dva papírové proužky, na jeden průpověď z Koránu (kap.50, verš 21.), na druhý následující invokace: Taršoun! Tarzušoun! Sestup! Sestup! Buď přítomen! Kam odešel princ a jeho armáda? Kam odešel El-Amar? Princ a jeho armáda? Zjevte se, služebníci tohoto jména! Tato invokace je napsána na šesti papírcích a proužek s průpovědí z Koránu je upevněn na subjektových vlasech; vše se obkouří vonnou směsí, složenou ze stejných dílů kadidla a semena koryandru, k nimž se přimísí indická ambra. Jakmile se zjev počne na dlani mladičkého subjekta rýsovat, hodí se do ohně první zaříkací formulka za žalmového zpívání slov: Anzilu aiouha el Džemonia et Džennoum. Anzilu betakki matalahontontron alejkum. Taricky atd. (2 krát) Anzili (3 krát) Taricky atd. (2 krát). Operatér, drže subjektovu ruku, pokračuje, dokud se neobjeví „Zametač“. Podotýkáme, že i John Dee a Kelley vidívali ke konci zaklínání postavu zametajícího muže. Karel Kiesewetter v tom vidí symbol odstranění hmotných překážek při jasnovidnosti. Je to podivuhodný zjev v ohledu iniciačním. Když zametač zmizel, dal přinést de Labordeův magik sedm planetárních praporků v pořadí Mars, Saturn, Luna, Venuše, Jupiter. Merkur, Slunce, a jakmile spálil druhou formulku, praporky zmizely; třetí formulka byla rovněž spálena. Subjekt pak vidí přicházet voje (čtvrtá a pátá formulka se pálí), které rozbíjejí stany, zabíjejí vola, vaří jej a pojídají. Vše je připraveno, a teprve nyní se mohou přítomní dotazovat. Zrcadla Bhatů. Pět anglických důstojníků, mezí nimi i vypravěč této události (plukovník Stephan Fraser) bylo jednou přítomno světelnému reji brahmanských kouzelníků (Mantra-Vallah) v Mattře, v království Agra, na východním břehu Džammy. Město proslulo obchodem s magickými nástroji a je jedním ze dvou míst, kde umějí vyrábět paraftalin, pryskyřici, jíž se užívá k operacím s magickým zrcadlem. Tito brahmánští kouzelníci nazývají jasnovidný stav siolámským spánkem. Někteří mystičtí autoři se domnívají, že tito kouzelníci své vědomosti načerpali na „levé cestě“ u svých sousedů Dugpů a Bhutů. Potvrdit to nemůžeme. Podáváme zde zkrácené vypravování plukovníka Frasera. Ujednaného dne se našich pět důstojníků odebralo soutěskami pahorků Čoki do městečka, kde se měl odbývat tajemný tanec sebeijeh. Šejk, starší sta let, soudě podle ctihodného vzezření a
12
šedivých brad jeho vnuků, je přijal vlídně a ihned učinil přípravy k obřadům. Dvě dvojice mladých snoubenců, nesoucích hliněné nádoby, načrtlo na zemi kruh; nádoby byly naplněny černou, mazlavou, dehtu podobnou tekutinou. Šejk vysvětloval, že tuto hmotu. která se dá najít ve vulkanických trhlinách hor Mahádeo v Gondvaně, sbírají hoši a dívky pohlavně nedozrálí; lze ji však najít pouze v červnu, Potom ji tajemným způsobem připravují po čtyřicet devět dní mladí lidé, kteří se mají sezdat. Kruh byl načrtnut podle malého kamenného oltáře, na němž hořel věčný oheň garunah. Nad ohněm byla na třínožce umístěna veliká hliněná nádoba, do níž vlili čtyři mladí operatéři čtvrtinu obsahu svých nádob. Několik set přítomných se soustředilo kolem kruhu. Jedna část z nich tloukla do bubnů a velikých cymbálů. Šejk zatím vysvětloval důstojníkům symboly. Oheň představuje věčně činnou univerzální duši přírody. Nad ním jsou tři božské síly Parabrahmanas. Třínožka reprezentuje ideu stvoření, ochrany a proměny. Žerď, pokrytá kožemi brejlovců, korunovaná kokosovým ořechem a zaražená do země před oltářem, symbolizuje mužské, přísné, vše pronikající tvůrčí síly Boha. Nádoba nad ohněm symbolizuje trpné síly ženské. Podle rytmu prosebných hlasů, za zvuků měděných fléten, za hřmění bubnů a nejrozmanitějších nástrojů začíná podivný tanec, ozývají se výkřiky žen a dívek, jež jsou znenáhla rozrušovány až k nábožnému šílení. Tomuto hlučnému koncertu odpovídají okolní skály jako hlasy devanam, nakloněných vyslyšet přání smrtelníků. Pružné a půvabné dívky, postupujíce dopředu rozkošnickými a sladkými pohyby, jejichž celé tělo jako by se účastnilo, ozdobeno veškerou východní nádherou, tance, vyjadřovaly nevýslovným kouzlem linií svých vděkůplných ňader, hbitým poklekáním a hadovitými pohyby svých paží nejideálnější poesii lásky. Tančíce kolem fallického předmětu, míchaly stříbrnými lžícemi obsah nádob, jež nesly, zatímco dvě dvojice, zahájivší obřad, se rytmicky pohybovaly. Starý brahmán nezvučným hlasem, aniž by rušil kontemplaci cizinců, působenou divadlem a hudbou, magnetickou silou vnikal do jejich srdcí, která zpracovával jako měkký vosk pro prvou etapu okultního děje. Květnatou řečí, protkanou orientální poesií, odhalil jim pravou podstatu vášně. Ukázal na ni jako na skrytý kořen lidské duše, základ veškerého bytí, neviditelnou vzpruhu hýbající celým stvořením; zprvu jednoduchá podstata. rozdělená potom v nesčetné hierarchie síly, je hledaným elixírem a stává se všemocnou v rukou toho, kdo ji ovládá. „Hmota v těchto nádobách, připojil šejk, je přesycena vášní, její magickou mocí, a v tomto okamžiku, když se hladina tekutiny ustálí, spatří vidci nejen scény z života pozemského, nýbrž i okouzlující vidiny sídel bohů. Takový je pravý klíč.“ Mezitím hudebníci zrychlili tempo a tančící své pohyby. Pojednou se ze dvou prvních dvojic snoubenců odloučila starší dívka a zatímco její družky míchaly černou hmotu na ohni a zpívaly magické písně, pokračujíc v tanci spustila svoji zlatem protkanou suknici a nabídla okouzleným zrakům diváků almužnu své krásy. Dokonalé obrysy jejího mladého poprsí se koupaly v jasném večerním vzduchu: spleť jejích rozpuštěných černých vlasů delikátně oživovala její ňadra a křivky jejích boků. Její umění neznalo chvatné pohyby našich tanců; symboly oživovaly silou vědy vysoká pojetí svatyně, každý její krok odhaloval jedno arkanum, každé její gesto evokovalo Moc. Vlnitý pohyb těla, pohupování v kyčlích doprovázelo splétání mladých paží a božský pohled panny jako by se zcela oddával nejdražšímu ideálu. Byly to záchvěvy samé duše, jež jako by se přenášely na tělo nevyslovitelně cudným způsobem. Toulavé vlny jejích rozkošnických pohybů vyjadřovaly tisíce odstínů touhy a studu, uchvacujíce mlčící diváky: neboť krása sídlí toliko v nevyjádřitelném Tajemství. Pojednou plukovníka z jeho údivuplného pozorování vyrušila chrámová tanečnice a vybídla ho, aby se podíval do veliké magické nádoby: namísto černé kypící hmoty spatřil k svému úžasu nejněžnější barvy, co chvíli se měnící ve tvary třpytivých květů a na jejím povrchu uzřel své přátele, své rodiče a mnoho jiných věcí. Čtenář-mystik nám jistě odpustí, že jsme ho unavovali dlouhým výkladem, ale chtěli jsme ho uvést na cestu vedoucí k nejmocnějším tajemstvím východního chrámu. Spojení s planetárním duchem. „Kdykoliv ochranní duchové nebo andělé nejvyšších stupňů křižují ve světě duchovém, je jejich okolí čisté, bez nižších duchů.“ Potká-li vzdušný duch ducha nebeského, ustoupí tlaku vzduchu (aury) jenž jej obklopuje a uvolní mu cestu. Takto navštěvují duchové naši atmosféru a nižší oblasti, jako zemi, aniž by se setkali s nižšími individualitami, zejména když si toho nepřejí. Je-li duch volán, aby rozmlouval s lidmi, ihned ho zasáhne myšlenka, či lépe: vyvolavačova vůle, a on se zjeví, zaháněje všechny nižší vlivy.
13
Ochranné duchy a anděly vysokých stupňů lze spatřit jedině v urim a thumim, v krystalu či zrcadle. Jiné divinační způsoby, jako číše s vodou, stíny, náčelky, černé tekutiny - se hodí k evokacím zemřelých, vzdušných, bludných, zlých a nevyvinutých duchů. Krátké shrnutí: Člověk má utajenou schopnost dorozumívat se s Neviditelnem, a to světlem, zvukem anebo jedním z orgánů astrálních smyslů, jež zná esoterismus. V prvém případě probuzená schopnost je jasnovidnost. Viděli jsme, s kterým prostředím a s kterými bytostmi nás tato schopnost spojuje. Konečně jsme se snažili stanovit i nástroj, jenž by nám v tomto nesnadném a nebezpečném díle co nejúčinněji pomáhal. Moje kratičká studie je velmi neúplná. Z hlediska teoretického i praktického vykazuje mnoho mezer. Přesto ji však předkládám interesované veřejnosti se vší důvěrou již proto, že je téměř úplným přehledem toho, co bylo doposud o tomto předmětu vytištěno. Opravdoví badatelé v ní najdou pravou a pevnou základnu pro divinační práci.
14
DVACET OSM POKYNŮ P.B.RANDOLPHA TĚM, KDO PRACUJÍ V MAGII MAGICKÝMI ZRCADLY (Závěrečná stať díla The mysteries of magnetic universe.) Je skličující, ne-li odporná podívaná, číst křiklavé inzeráty nesvědomitých darebáků, kteří nabízejí prášky lásky, jež nejsou o nic víc účinnější než kousek křídy. A přece je tato myšlenka založena na pravdě věčné jako vesmír, že totiž určité látky mohou být nasyceny výronem či aurou lidské bytosti, jako dosvědčují homeopatie, fakta spirituální mediumity atd. Takovýchto látek je málo, jsou vzácné a drahé. Přece však jsou a lze je, operují-li dvě osoby různého pohlaví, naplnit specifickým magnetismem osoby, i aurou pekelné vášně, jako při čarodějných praktikách vúdú, nebo je lze nasytit nejvznešenější láskou a jako spirituální poselství vyslat kterékoli duši, jejímž tělem vstoupí ve styk. Nesejde mi na tom, zda někdo tento fakt magnetického světa popírá; vím to, neboť jsem byl svědkem toho, jak opuštěná žena přivedla ke svým nohám nevěrného manžela. Viděl jsem, jak jistý vynikající herec znovu získal lásku své ženy, již mu jeden z téže družiny odňal a viděl jsem opuštěnou a téměř zničenou dívku ztrestat toho, jenž ji hanebně oklamal a ponechal chladnému výsměchu pokryteckého světa. Aby lidé nebyli klamáni šarlatány, je dobré informovat je, že žádnou z látek nelze naplnit aurou za účinkování pouze jedné osoby. Proto vynaložené peníze na takové věci jsou vyhozeny oknem. Dvě osoby různého pohlaví, z nichž jedna chce působit na nějakou třetí, musí se při infiltračním pochodu spojit a působit vůlí, nadějí, dechem, konečky prstů na neutrální látky specifické moci a magnetického charakteru. Není možné to učinit jinak, poněvadž k magnetické evoluci nedochází, nedodrží-li se zákon magnetismu o minus a plus, o kladném a záporném, o elektrickém a magnetickém. Které látky je možno nasytit specifickým lidským magnetismem? Odpovídám: černoši v Africe a Americe jich mají a užívají celé stovky, jsou to zejména rostliny a kořínky, avšak věda - v rukou zemřelého barona z Reichenbachů, jehož výzkumy v oboru světla, tepla, chemismu a magnetismu nelze ani docenit - vrhla na tento předmět ostré světlo, takže dnes už víme, které látky jsou nejvhodnější; jemné ocelové piliny, ferohydrid (hydrid železa), mléčný cukr, chlorid zlata a lactucarium1 dobře smíchány v určitém poměru a množství dvěma osobami ve skleněném moždíři, mohou být nasyceny takovou dávkou magnetismu, že by bylo možno touto směsí působit i na zvíře, natož na lidskou bytost. Snad je dobře, že takový přípravek je velmi drahý a že jeho příprava vyžaduje hodně času a námahy, protože jinak by mohl být zneužíván. Mimo to je absolutně nezbytné opatřit si určité věci od osoby, na niž má být působeno. Bez toho by byla celá akce neužitečná, poněvadž specifický magnetismus by vyprchával. Tento prostředek musí být zašitý do šatů, které nosí člověk, na nějž má být působeno: nikoliv však pozřen nebo užíván vnitřně. Existují však jiné látky, jichž lze takto užíti. Více už neřeknu, poněvadž nevím, kdo bude tyto řádky číst. Nepíši pro prostopášníky, svůdce a volnomyšlenkáře, nýbrž píši ženám nemilovaným, se srdcem bolavým: také obětem druhého pohlaví, nikomu jinému. Jsou miliony starých pannen v Americe a v křesťanské Evropě, pochybuji však, že bychom jich tolik našli v celém evropském Turecku, Indii, Číně, Arábii, Japonsku, Syrii a Oceánii, kolik jich žije v Nové Anglii. Proč? Poněvadž běloška, ať je kdekoli, nezná základní zákony lásky, tajemné magické síly, vládnoucí vášním lidské duše. Běloch je obyčejně příliš povrchní, nepůsobí na něho nesmírná cena a důležitost dětí, ani zákonů, jimiž se řídí jejich vhodné a normální plození. Příliš zabředli do světa dolarů, politiky a jiných záhubných ambicí; příliš milují společenské postavení, moc a lesk. Jejich láska k ženám je bouřlivá, smyslná, chvilková, povrchní, fyzická, bez psychického či morálního elánu, jenž by ji oduševnil.
1
Vyschlá mléčná šťáva různých druhů lociky. Náš hlávkový salát rovněž obsahuje nahořklou šťávu, z níž ve Francii vyrábějí výtažek slabě narkotický. Jedovatý je výtažek z lociky zvané lactuca virosa. 15
Snadno ji získávají, ale nedovedou ji zachovat. Abych toto zlo napravil, píši a vydávám knihu za knihou: Láska a její skrytá historie; Rosekruciánské rozpravy; Vášeň Mistrů; Nadzvednutá opona; Po smrti; Ravalette a další, pojednávající o tomto předmětu; jejich rady, budou-li dodrženy, urovnají manželství. Těm, kdož si žádají cerebrální či mozkové magnetizace, sestrojil jsem spolu s jistým inženýrem podivuhodný přístroj, který má specifický, pozitivní elektromagnetický účinek na mozek, právě nad očima a na pravou frontální část hlavy. Nemůže být nejmenší pochyby o tom, že tyto kotouče se ukáží být nesmírně účinnými v naznačeném směru. Též slouží jako elektrický léčivý prostředek proti katarům, bolení hlavy, neuralgii, nespavosti a všem nervovým anomáliím. Tyto jemné magnety, o nichž jsem mluvil jinde, stojí pět dolarů. Kotouče třeba připevnit na oči a čelo (v noci, když odpočíváme) a ponechat je tam jednu až dvě hodiny, případně po celou noc. Zvláštní magnetické kotouče lze také nosit na hrudi, bocích, zádech, břichu a údech. Ty se osvědčují zejména jako lék při všemožných chorobách, zejména nervových. Jiný prostředek se jim stěží vyrovná. Dříve, než toto dílo uzavřu, chci ještě jednou zdůraznit těm, kteří chtějí dosáhnout jasnovidnosti, nezbytnou potřebu úplného nervového klidu během procesu. Každé zneklidnění, každý fyzický, psychický, citový či pohlavní vzruch, každá abnormalita jakéhokoliv druhu, je velkou překážkou k dosažení jasnovidnosti. V klidu a mírnosti lze dosáhnout všeho. Kdo však překročí její hranice, ocitá se na „mrtvé linii“ jasnovidnosti. Vůle. je první mocí, láska ústřední silou a vytrvalost cestou. Těm, kdož věří věcem, jejichž základ leží mimo naše smysly, kdož si uvědomují, že se pohybujeme oceánem tajemství a že realita věcí je hluboko skryta za silnou rouškou, již nazdvihnout či proniknout je dopřáno jen duším silným a trpělivým, těm, kdož si opatřili a osvojili vše potřebné a zejména těm, kteří si uvědomili důležitost zkoumání magnetické vědy a filosofie, jedině těm předkládám tuto knihu a následující pravidla. Jsou to překlady oněch pravidel, jichž užívají všichni orientální jasnovidci, vyjma několika citátů z Novalise a Mistrů, jež přejímám ze své první knihy o Vnitřním zření. dávno již vytištěné. I. Netrpělivost může oddálit a někdy i znemožnit úspěch v těchto věcech. Avšak na duši vpravdě hledající dopadne vždy skutečné světlo božské magnetické moci pravé magie. Toto světlo osvěcuje pouze ducha klidného a plně se ovládajícího. Vzpomeňte, co praví Velmistr, vzácný génius a skutečný jasnovidec: Pravý rosekrucián či Adept dosáhne nekonečna v Síle a Ctnosti, jež jsou klíči, jimiž se otvírají brány slávy. Vidí, slyší a uzdravuje psychické, fyzické, sociální, morální a rodinné choroby lidstva, a to svou ctností a mocným tajemstvím, jehož se zmocňuje jen málo lidí a ještě méně lidí o to usiluje, poněvadž jim chybí vůle a trpělivost. Neboť jedině dítky nebe, dítky rodem i adoptované, mají přístup do pokladnice skutečna, jež je podkladem zjevů a jež je i mimo ně. Jedině tito mají lékařskou a božskou inspiraci a jedině takoví vdechují dech Boha. Kdo má pevnou vůli, čistou mysl, může, chce-li, otevřít dveře k mysteriím, vstoupit v jejich rozsáhlou a podivnou doménu a oplývat věděním, jež odepřeno je duším nižším. Novalis praví: Co je náhodné, není nevyzpytatelné a má též svůj řád. Kdo má pravý smysl pro náhodné, nese již pečeť královské moci: přirozeně vidět a znát ne všechna tajemství, nýbrž mnohé, co leží vně údolí smrtelníků, které příroda neobdařila, kteří nejsou vyspělí, ani nemají dosti zkušenosti a vůle. Takoví lidé mohou vpravdě rozhodovat o tom, co jiným, méně obdařeným nebo lidem méně odvážným, méně svobodným, vytrvalým a klidným musí zůstat skryto. Neboť kdo těchto vlastností nepostrádá, snadno si může opatřit vědomosti i poslušnost neviditelných bytostí, podřízených mocností a jiných činitelů ve vesmíru. Takoví lidé ve svých vlastní síních vypátrají osudy jiných lidí a jejich tajemství rozřeší svými vlastními zákony; jako v otevřené knize čtou o všem, co tazatele potká, pokud jde o tělo, duši, zdraví, city a majetek. Upírajíce ostrý zrak duše vzhůru a vpřed, mohou poznat konečný výsledek a určení lidské bytosti na povrchu Symphu, v magickém zrcadle nebo v kotouči la trinue. II. Zrcadla jsou trojí: malá či střední, mužská a ženská. Prvá jsou malá a jemná, více filosofické hračky než prakticky užitečná: mají dvě ohniska, hodí se pro dým a oheň, symboly a stíny. Avšak jejich magnetický povrch je velmi slabý a obě ohniska nejsou vždy matematicky správná, snadno se
16
zkřiví a rozbijí. Jsou však laciná. Užívají jich potulní cikáni, věštci nižšího druhu, kteří si nemohou opatřit dokonalejší a lepší. Zrcadlo větších rozměrů má v řeči jasnovidců přívlastek ženské případně „dobrého pohlaví“, neboť jeho ohniska jsou správná, krásně broušená, má velikou sílu a význačnější citlivost. Dokonce ani nesmírně drahá zrcadla nejsou o mnoho lepší (např. zrcadlo na zadním plášti hodinek sultána Abdula Azize vzácné krásy, jediný vyhloubený démant, jehož cena je odhadnuta na více než 4000000 dolarů) než tato. Zemřelý maharadža Dhuleep Singh měl tři: jedno z démantu, druhé rubínové a třetí z největšího smaragdu světa. Přes obrovský rozdíl v ceně mezi nimi a obyčejným ženským zrcadlem, pochybujeme, že se v určitých případech tomuto vyrovnají. Ženské zrcadlo udrží totiž magnetickou vrstvu, poněkud při vrcholu zploštělou, téměř osmipalcovou a hodí se právě tak dobře pro zření všech věcí jako zrcadlo mužské, od něhož se nepříznivě odlišuje pouze tím, že nemá tak veliký magnetický povrch, aby připouštěl jemnější a fantoramické obrazy. Navíc není dosti silné, aby bylo možno ihned působit na osobu vzdálenou, nebo aby bylo možné upevnit vyvolaný obraz neboli simulacrum nepřítomné osoby živé či mrtvé a určit její pobyt a bližší okolnosti. K běžnému účelu se však hodí výtečně a podle mého mínění daleko předčí onu slavnou křišťálovou kouli. náležející panu CharlesTriniusovi ze San Franciska v Kalifornii, za niž bylo marně nabízeno 3000 dolarů. Jsou ještě dražší zrcadla než mužská; většina z nich se dováží a používají se na západní pevnině. Vydavatel jistého „reformního“ časopisu nedávno prohlásil, že v zrcadla nevěří; zanedlouho o tom uveřejnil řadu článků, napsaných právníky, soudci, lékaři a lidmi z peněžního světa, o nichž můžeme soudit, že mají více peněz nežli rozumu. Já a moji přátelé jsme chudí a nemůžeme si koupit mínění novin, které dnes rozhodují o světě. Odtud rozdíl mezi bohatými křiklouny a chudými pracovníky, kteří mají pravdu. Spirituální a elektrická fotografie je, byla a bude pravdou. Zření pomocí krystalu, vidění v zrcadle atd. jsou jednou a touže věcí, která vzniká na základě týchž zákonů a zásad, jejím základem je táž podivuhodná esoterní chemie a jediný rozdíl je v tom, že jen málokdo může získat spirituální fotografie, kdežto velmi mnozí mohou obdržet obstojné, avšak prchavé obrazy na fotografických deskách různé citlivosti. Mužské zrcadlo je z uvedených to nejlepší. Jeho ohniska jsou od sebe vzdálena čtyři palce. Je oválné, má rozměr sedm a pět palců, jeho magnetické pole je tedy ohromné. Je vhodnější pro pokusy veřejné než soukromé, poněvadž může ukazovat a často i ukazuje tři zřetelná vivoramata (živé, pohybující se obrazy) současně třem pozorovatelům. Velmi jsem toužil po takovémto zrcadle, avšak bylo nemožné je zhotovit, protože materiály k tomu potřebné se dovážejí ze tří pevnin. Dokonce i rámce a skla je třeba dovážet ze zámoří, právě tak jako látku, jíž jsou plněny sympatické kruhy a která je podivuhodně citlivá. Pokud jde o ony kruhy, louisianské kreolky či syrské ženy by mohly vyprávět velmi dojemné příhody o tom, jak se tyto kruhy zjasňují, když je budoucnost dobrá, a jak se podivně zatemňují, visí-li zlé věci ve vzduchu, přátelé je opouštějí a milenci zrazují. A poněvadž tyto kruhy a zrcadla jsou tak důležité, bylo proti nim často v minulosti bojováno, převážně však vinou těch, kdož je vlastnili a kdož věděli, že jen jediná osoba - Vilmara - je dovážela. III. Zrcadla smí užívat jedině jeho vlastník, hromadné užívání mísí magnetismus a ničí citlivost. Cizí osoby mohou do něho nahlížet, ale nikdy se nesmějí dotknout ani rámu, ani plochy zrcadla. IV. Pokud se hladina zrcadla zapráší či zašpiní, může se omýt mydlinkami, opláchnout lihem nebo slabě potřít kyselinou fluorovou a pak dobře osušit měkkým sametem nebo kamzičí kůží. V. Zrcadlo se nesmí zanedbávat: má být často magnetováno pravicí, pokaždé pět minut, aby zůstalo živé a podrželo si moc a sílu. VI. Tahy levicí mu dodávají větší magneticko citlivost. VII. Čím déle a častěji se ho používá, tím je lepší. VIII. Uspávací či magnetizující účinek zrcadla se dostavuje ve vyšší míře než je tomu při mesmerismu, a to tak, že je třeba v naprostém utišení a klidu zírat do jeho středu. Tomuto účinku podléhají i ti, kdo mesmerismu (hypnotismu) vzdorují.
17
IX. Při používání zrcadla vždy obracejme proti světlu jeho zadní stranu, nikdy přední: zrcadlo by pozbývalo síly. X. Poloha zrcadla, ať je položeno či drženo, musí být šikmá, jeho vrchol se musí odvracet od pozorovatele. XI. Pokud do zrcadla hledí více osob, třeba je zavěsit. Nikdo se jej nesmí dotknout! XII. Jeho skutečný fokus či vhodné nastavení je takové, když v něm nic nevidíme. Změň jeho sklon nebo pohni hlavou, a spatříš jasnou rovnou, šedivou, temně vodovou plochu, která zmizí, jakmile se začne shromažďovat magnetismus. Onen povrch je magnetická rovina zrcadla, na níž se objevují vidiny. XIII. První, co spatříme, jsou jakési mraky. Zdá se, že jsou na zrcadle či v něm, ve skutečnosti jsou však na horním povrchu magnetického pole nad zrcadlem. Tato magnetická rovina vzniká z pozorovatelových očí. Osoby, které mají magnetický temperament, nejčastěji bruneti, s tmavýma očima a snědí, nabíjejí zrcadlo magnetismem rychleji, nikoliv však účinněji než lidé elektrického temperamentu - blondýni. XIV. Muži nejsou tak náchylní k magnetismu jako ženy. Jestliže však videc dosáhne jasnovidnosti, potom jeho schopnost je mocná a vidí správně. Nejlépe vidí panny a vdovy. XV. Ve všech případech chlapec a dívka před pohlavní zralostí vidí nejrychleji a nejzřetelněji. Jejich magnetismus je čistý, neporušený, bezpohlavní. Čistota je vždy mocným činitelem v magnetických a okultních akcích. XVI. Bílé mraky jsou příznivé, přisvědčující, dobré. XVII. Černé mraky naopak zlověstné, zlé. XVIII. Barvy fialová, zelená a modrá předpovídají radost, jsou výborné. XIX. Barvy červená, karmínová, oranžová a žlutá znamenají nebezpečí, nehodu, nemoc, „měj se na pozoru!“, oklamání, ztrátu, zradu, pomluvu. žal a předvídají nepříjemná překvapení. XX. Chceš-li působit na vzdálenou osobu, vyvolej její obraz. Zadrž jej svou vůlí a soustřeď mysl a pozornost na onu osobu, ať je to kdokoliv a kdekoliv - tvá duše ho někde v prostoru najde. Při tom se řiď zákonem: Je-li tvůj úmysl zlý, dříve či později se dostaví reakce se strašnými důsledky. Proto je v tvém nejvlastnějším zájmu, abys byl dobrý a zamýšlel jen dobré. XXI. Měj na paměti, že prostory jsou přeplněny nesčíslnými dobrými a zlými bytostmi, které mají Sílu a Moc. K dosažení dobrých je nutno, aby jim vaše srdce odpovídalo. Ony odpovídají mnohými způsoby, vzýváme-li je zbožně; ochraňují od zlého. Avšak na neurčité hranici dvou velikých světů, hmoty a ducha, je také nespočetně mnoho bytostí zlých: myriady různých stupňů, o nichž se ani velkým spiritualistům nesní. Těchto zlořečených bytostí je mnoho a jsou hrozné. Nikdy však nemohou dosáhnout či útočit na duši zbožnou, spoléhající na Boha v dokonalé víře, zamýšlející jen dobré, krásné a pravdivé. XXII. Hladina zrcadla by neměla být nikdy vystavena chemickému či optickému vlivu přímého slunečního světla, poněvadž jeho magnetická vnímavost se takto ničí stejně, jako v případě fotografické desky nebo filmu. Každé zrcadlo, které bylo takto zničeno, musí být posláno do Evropy k opravě. Měsíční světlo však zrcadlu prospívá. Jeho zadní část nesmí být odstraněna, protože každý paprsek světla ničí jeho magnetické vlastnosti. Proto je tato část pečlivě zapečetěna. Rovněž extrémní horko či chlad zrcadlu škodí, poněvadž kazí jeho parabolicko-oválný tvar. Potom bývá zrcadlo neúčinné, nemohouc udržet magnetického effluvia z očí, onu citlivou vrstvu, na níž se zjevují mračna a všechny jiné obrazy. Toto effluvium zmizí jako voda ze žhavého železa a zrcadlo, podle slov Vilmarových, „už nikdy nebude dobré“. XXIII. Cokoliv se zjeví po levici pozorovatelově, je skutečné, je to obraz skutečné věci. XXIV. Cokoliv se zjeví po jeho pravici, je symbolické.
18
XXV. Mraky či nejasné stíny stoupající vzhůru jsou kladné odpovědi na otázky, třeba i tiché. XXVI. Mraky sestupující jsou odpovědi záporné. XXVII. Mraky či stíny pohybující se směrem k pravici vidce jsou znamením přítomnosti a zájmu spirituálních bytostí. XXVIII. Pohybují-li se k vidcově levici, značí to: „pro tentokrát je skončeno“, seance je u konce. Rozumný člověk, zejména sečtělý a zcestovalý, nepopře existenci magie: je příliš mnoho souhlasných svědectví Indů, Arabů, černochů, Tatarů, Číňanů a jiných národů. Američané až donedávna úplně zanedbávali okultní vědy, ale jejich nesmírná energie a nervová síla je zárukou, že i v tomto oboru brzy zaujmou přední místo. Jsem o tom přesvědčen a odvažuji se tvrdit, že kromě divochů v našich velkoměstech osm desetin průměrných Američanů bylo by schopno v šesti týdnech rozvinout v sobě buď mediumitu či jasnovidnost, a to buď v kroužcích, magneticky nebo pomocí zrcadla.
19
Otakar Griese
MAGICKÉ ZRCADLO A KTERAK S NÍM PRACOVAT Co je a k čemu je „miroir magique“. Než na tuto otázku odpovím, řeknu několik slov o jasnovidnosti. Jasnovidnost je jedna z dřímajících schopností lidské duše, kterou dokáže vysvětlit pouze moderní, na okultní bázi založená psychofyziologie. V oficielních vědeckých kruzích se jí dosud nevěnovala přílišná pozornost, ač tu a tam se vyskytl badatel, jemuž šlo více o pravdu než o stávající teorie a předsudky, který začal zkoumat jasnovidecká fakta, snaže se nalézt styčné body mezi okultistickými a exaktně vědeckými teoriemi. Samozřejmě zdůrazňovali požadavek pokusného bádání: především třeba přesně zjistit jasnovidecká fakta a pak se teprve pokusit o jejich vysvětlení. Proti tomuto rozumnému stanovisku nelze nic namítat, proto okultističtí badatelé vycházeli vědě co nejvíce vstříc, snášejíce jí pokusný materiál ke studiu a návody ke konání pokusů. Tato okolnost nemálo přispěla k tomu, že vědecký svět začal pohlížet na jasnovidecká fakta jinak, neboť vážní badatelé byli s to přesvědčit se o úkazech vlastní prací, vlastní zkušeností. A tak v novější době jsme svědky pozoruhodného a velmi výmluvného zjevu, totiž toho, že z tábora tzv. zásadních odpůrců jasnovidnosti a okultismu vůbec přechází stále víc donedávna krajně skeptických jedinců do řad posmívaných okultistů, a ti nepokrytě přiznávají, že jasnovidnost je nejen možná, nýbrž pokusně i dokazatelná, že ji lze zkoumat stejně jako fyziku, chemii nebo fyziologii, a že podmínky a přípravy k jejímu vyvolání nejsou o nic fantastičtější, než přípravy k pokusům psychologickým, magnetickým, elektrickým aj. V poslední době je to profesor na lyceu v Nizze, Louis Farigoule, který se ve své studii Mimosítnicové vidění a paraoptický smysl pokouší vysvětlit jasnovidectví na základě vědeckého pokusu. Ačkoli oficielní věda neřekla dosud rozhodující slovo o jasnovidství, je s to experimentální okultismus již dnes říci, že jasnovidecké či mimosítnicové vidění, jak by řekl učenecký svět, je skutečné, a že je s to vyvolat je po splnění určitých podmínek netoliko snad přívrženec okultismu, nýbrž i jeho zapřísáhlý odpůrce. V tom tkví právě značná morální převaha vědeckého okultismu, že přímo nutí experimentovat, že nestaví na vratkých základech nějaké mystické filosofie, na jejímž uznání by závisel zdar pokusu. Jak vymezit jasnovidnost? Abych mluvil řečí exaktní vědy: je to zvýšená citlivost lidského oka. Tato definice se však s vlastní podstatou této schopnosti, jejíž kořen je třeba hledat v metafyzickém aspektu lidské bytosti, nekryje dokonale. Je známo, že normální oko reaguje nejen na určité světelné vibrace, že nevnímá všechny barvy světelného spektra a že sítnice je citlivá pouze na světelné vlny kolísající mezi 450 až 760 biliony kmitů za vteřinu. Navíc lze s jistou výhradou říci, že právě kmitové formy nad a pod touto hranicí vnímá zcitlivělé oko jasnovidce. Tak lze vysvětlit vnímání fluidických emanací různých předmětů, vidění předmětů v naprosto temném pokoji, čtení zalepených dopisů, postřehování bytostí z tzv. čtvrté dimenze a pod. Jakým způsobem vyvinujeme jasnovidnost, jak zcitlivíme svůj zrak? V dřívějších dobách probouzeli jasnovidnost rozmanitými prostředky, hašišem, opiem, omějovým extraktem, semeny blínu aj. Tyto látky jsou však nebezpečné a lidskému zdraví škodlivé, takže rozumný okultista po nich nesáhne, leda by snad sledoval určité okultní cíle, o nichž se zde nemohu šířit. Vzpomeňme na starověké pýthie, jež účinkem omamujících výparů a asi i dalších faktorů, o nichž naše věda nic neví, upadaly v lehký somnabulní spánek, v němž pak věštily. Dnes vyvinujeme jasnovidnost (občasnou) ponejvíce koncentrováním pohledu oka do čistého horského křišťálu, do masivních, jemně broušených skleněných koulí nebo do různě konstruovaných dutých nebo vypouklých zrcadel, z nichž některá pro jejich zvláštní a velmi účelnou konstrukci byla pojmenována „zrcadly magickými“. Tato nesmíme ztotožňovat s magickými zrcadly k theurgickým nebo jiným operacím, která se dynamizují (světí, jak praví magie) a do nichž se vrývají různé kabalistické značky.
20
Pro to jak se objevují v magickém zrcadle vize a proč právě spatřujeme na jeho ploše vidiny, nemáme doposud uspokojivého vysvětlení. Podle okultistické teorie jsou vize mozkovými projekcemi tvarů astrální úrovně, či nějaké jiné. Mozek totiž promítá na plochu zrcadla to, co duše neboli transcendentní subjekt - bez zřetele na čas nebo prostor - vnímá; proto v něm člověk vidí krajiny, osoby, různé scény aj., ačkoliv ve skutečnosti v zrcadle podobné obrazy vždy nejsou a celé tyto děje se odehrávají v duši, která je buďto tvoří sama, a pak jsou to halucinace, anebo opravdu vnímá předměty a bytosti vyšších úrovní, nám neviditelné, a potom jsou to vize skutečné. Magické zrcadlo je pouze pomůckou k usnadnění mozkových projekcí a k dočasnému zcitlivění zraku, a jako takové má pro vyvinování jasnovidnosti eminentní důležitost. Užíváme-li při zrcadlových operacích obřadů, vzývání, zaklínání, nemá tento způsob probouzení jasnovidnosti (nejde-li snad o formulky magicky skutečně cenné a mocné) jiný účel, než pomáhat k vyvolání stavu dokonalé koncentrace, jež je klíčem k tak mnohým okultním fenoménům. Vyrábějíce magické zrcadlo, je třeba brát zřetele na hmotu, z níž je vyrábíme, na její mohutnost lámání světelných a tedy i astrálních paprsků, na jeho ohnisko, rozměry a tvar. Jsou to důležití činitelé, od nichž často odvisí úspěšnost práce. S některými magickými zrcadly se pracuje obtížně a zdlouhavě jenom proto, poněvadž jsou zhotovena z nevhodných látek, slabých absorbentů magnetického fluida, mají nevhodný tvar a nevyhovující ohnisko. Velmi dobrá jsou zrcadla konkávní, potažená po konvexní ploše jemnou vrstvou terpentýnového roztoku kopálu, sandaraky, damary a směsi asfaltu s lněnou fermeží, k níž jsou přimíseny rozmělněný magnetovec, mocné absorbens astrálních fluidů, a některé drogy, uváděné v předešlém článku dr. P.B. Randolpha. Pracujeme-li s takto připraveným zrcadlem, ušetříme polovici času a námahy, vyplnivše svědomitě všechny fyzické, animické a spirituální podmínky, o nichž se v tomto sborníku zmiňuje Sédir a zejména Papus v Základech praktické magie, jež nutno vynaložit na pokusy s jinými zrcadly, např. se skleněnými koulemi, čočkami apod. Křišťálová koule (z pravého horského křišťálu) zůstává napořád ideálem praktického okultisty, neboť je velmi drahá a těžko ji lze opatřit. Magická zrcadla lze užívat různě: lze jimi navázat kontakty se živými i zemřelými, sledovat život astrálních bytostí, uvést se ve spirituální vztah s některým duchovním učitelem, mistrem anebo jinou vyšší bytostí bez jakékoliv pomoci druhé osoby, media či somnambula. Nedomnívejte se však, že hned napoprvé spatříte v zrcadle nějaké zjevy. Mnohdy uplyne několik měsíců, než se objeví barevné mráčky, prví poslové astrálních jevů. Tady záleží na vytrvalosti, trpělivosti, čistotě úmyslů a stupni spirituálního vývoje člověka, kterýžto stupeň se obráží v jeho nativitě. Psychické schopnosti, zejména magicky zjasněné smysly propůjčují: ascendent (prvý astrologický dům) ve střelci, vodnáři a rybách, slunce v blížencích, lvu, štíru a rybách, merkur ve střelci a v devátém domě, saturn ve vodnáři a většina planet ve vodních znameních. Uvedené konstelace usnadňují vývoj psychických schopností, ale nepodmiňují jej. Vše závisí na kvalitě osobní práce. Namnoze ještě dnes tu a tam vyhovuji vážným přáním, tlumočeným mně z řad našich stoupenců, abych jim zhotovil magické zrcadlo. Činím tak nerad, to dokazují časté a bezvýsledné urgence, věda, že je to namnoze jen zvědavost, a to ještě povrchní, která žadatele nutká opatřit si magické zrcadlo. Vím, že devětadevadesát procent takovýchto čekatelů adeptství po několika pokusech zanechá práce, poněvadž duch se jim nezjeví hned a nepoví jim o skrytých pokladech a jiných banálních věcech. Tehdy je to škoda peněz i mé námahy, vynaložené na sehnání dnes tak těžce opatřitelných technických potřeb, k výrobě zrcadla nezbytných, a práce, již provádím svědomitě, přihlížeje k hvězdným konstelacím a magickým momentům. Proto je třeba čekat i několik týdnů, než je zrcadlo hotovo a připraveno k odeslání. Následující návod píši zejména pro své klienty, lze ho však užít i k práci s jinými zrcadly. Kouzelné zrcadlo je třeba před užitím dynamizovat: Držte nad ním po dobu deseti minut ruce s prsty směřujícími do jeho středu ve vzdálenosti asi 5 cm. Tak operujte po sedm dní, načež přistupte k pokusům. Experimentujte o samotě, v klidné, polotemné místnosti, kde jste chráněni před jakýmkoliv vyrušováním. Zrcadlo položte na hedvábnou látku, dotýkajíce se oběma palci dřevěné desky, načež po desetiminutové koncentraci na účel pokusu, započněte klidně zírat na skleněnou plochu. Vystříhejte se pasivity, to je neočekávejte zcela pasivně vizi, naopak, buďte nanejvýš pozitivní a zírejte do zrcadla asi tak, jako byste chtěli za soumraku rozeznat osoby či předměty. Nenechte se rozrušit vizemi, které zpočátku budou jen reflexemi vašeho nitra; zachovejte klid, směřujíce jen k hlavnímu cíli, na jehož dosažení pracujete. Přejete-li si vidět živou nebo zemřelou
21
osobu, myslete na ni intenzivně a takřka prahněte po jejím zjevení. Nikdy nemyslete na dvě či více osob najednou, poněvadž to vás ruší v koncentraci. Chcete-li se spojit s nějakou vyšší duchovní bytostí, snažte se k ní povznést čistým životem, jinak totiž přivábíte bytosti nižší, jež jsou s to neblahými účinky porušit vaše fyzické i duševní zdraví. Cvičte dvakrát nebo třikrát týdně asi půl hodiny. Pocítíte-li při cvičení únavu anebo nejste-li s to vzdorovat spánku, ihned přerušte práci a pokračujte až příštího, vámi stanoveného dne. Nejvhodnější čas k pokusům je mezi 9 až 12 hodinou noční, za kmitání akaše. Když cvičení ukončíte, obalte zrcadlo hedvábnou látkou a uschovejte v krabici k tomu účelu zvlášť zhotovené. Jinak ve všem dbejte pokynů Sédirových a Randolphových. Uvědomte si, že v nás všech dřímají vyšší schopnosti, spirituální síly a dokonalejší smysly budoucích a ještě vzdálených evolučních cyklů a že dnes jenom nemnozí budou oněmi šťastnými vyvolenci, jichž se týká příslib velkého Mistra z Nazaretu: Co oko lidské nevidělo a ucho lidské neslyšelo, to připraví Pán těm, kteří Ho milují. Vy víte, jak je třeba chápat tato symbolická slova, co znamenají oko, ucho a láska ve smyslu esoterním. „Dříve než oko může prohlédnouti, jest mu odvyknouti slzám, dřív nežli ucho může slyšet, musí se zbavit citlivosti.“ (Mabel Collinsová: Světlo na cestu.) Aby tedy mohlo oko vidět jasnovidně a ucho slyšet jasnoslyšně, je oběma třeba proniknout závojem hrubé hmoty, jež je tu symbolizována slzami a obyčejnou citlivostí, tedy odvrátit se od všeho nižšího života. Dosažení tohoto cíle se kryje s nabytím dokonalé sebevědomé vlády nad celým člověkem, která v indickém jogu znamená vypěstování šestiplátečného lotosu svadhišthana, odpovídajícího „chuti“. A protože vypěstění tohoto lotosu je jednou z nejobtížnějších našich prací v okultním školení, třeba přikročit k probouzení tohoto čakramu teprve po té, co již ostatní lotosy byly do jisté míry probuzeny. Teprve potom přichází žák mezi vyvolence. Abyste se těmito vyvolenci stali, přeji vám ze srdce.
22
František Kabelák:
KONSTRUKCE MAGICKÉHO ZRCADLA
Většina zrcadel, kterých se užívá v hermetické praxi a kterým se říká běžně zrcadla magická, nejsou ve skutečnosti zrcadly magickými. Jsou to většinou zrcadla, sloužící praxi psychurgické, která se také často zaměňuje s magií. Zrcadlem magickým rozumíme nástroj, pomocí kterého lze způsobem optickým vstoupiti ve styk se silami či bytostmi kosmogonickými, které působí či obývají v kabalistickém světě Jecirá, sféře astrální. Zrcadla tato používáme velmi často ve spojení s operacemi magie obřadné, proto jsou také většinou zhotovena za spolupůsobení obřadů. Rozeznáváme čtyři druhy těchto obřadných zrcadel, a sice: 1. zrcadlo živlové, 2. zrcadlo planetární, 3. zrcadlo zodiakální, 4. zrcadla astromagická. Popíšeme krátce konstrukci zrcadla, kterého používáme v magii živelné a podle jehož popisu můžeme velmi lehko analogicky konstruovati zrcadla dalších tří druhů. Za nejlepší tvar pokládám eliptický Randolphův o průměru 7×5 angl. palců. Vyhloubení bude parabolické se dvěma ohnisky, vzdálenými od sebe 118 mm. Hloubka ve středu je 33 mm. Dle těchto údajů zhotovíme odlitek z černé, tvrdé, nekroutící se massy o síle asi 8 mm, jehož okraj zbrousíme na vnější straně o 4 mm. Tento odlitek pozlatíme na obou stranách zlatou fólií. Dále zhotovíme z massy červeně zbarvené jiný odlitek, jehož půdorys tvoří elipsu o těchže rozměrech jako u odlitku černého, ale jehož vyhloubení nebude parabolické, nýbrž výsečí kružnice o poloměru 93 mm. Zbrousíme jej na vnitřním okraji asi o 5 mm a taktéž pozlatíme na obou stranách, Upozorňujeme, že tento odlitek způsobuje tak zvanou sférickou korekci, a doporučujeme těm, kdož vlastní psychurgické zrcadlo Randolphovo s tekutou náplní neb sexuelním nábojem, aby použili zadní strany tohoto tvaru z vhodného materiálu, neboť se jím účinnost zrcadla zesílí na nejvyšší míru. Do tohoto odlitku vložíme odlitek parabolický, vzniklou dutinu mezi oběma odlitky vyplníme tekutým a žlutě zbarveným parafínem promíseným popelem mandragory a blínu, okraje zatmelíme a pozlatíme. Na parabolickou plochu, která je vlastní plochou zrcadla, naneseme slabou kondenzační vrstvu voskovou, kterou přetřeme několikráte touto rozpuštěnou směsí: sirného květu ........ 2 gr bromu ................... 3 gr živočišného uhlí .... 3 gr asfaltu .................... 2 gr sandaraky .............. 2 gr kopálu ................... 1 gr damary .................. 1 gr thridaxu ................. 2 gr magnetovce ........... 1 gr ferum reductum .... 1 gr Celkem naneseme této směsi 18 gramů a po zaschnutí přelakujme čistým kopálem, aby vznikla lesklá plocha. Takto vzniklé zrcadlo posvětíme dle obvyklého rituálu pro zrcadla a zhotovíme na ně vhodnou skřínku z olšového dřeva, kterou vevnitř rovněž pokryjeme zlatou fólií. Nyní si opatříme za vhodných vlivů čtyři koule o průměru asi 32 mm, a sice: první z pocínované mědi za vlivu měsíce od novu do první čtvrti a venuše v blížencích, vahách nebo vodnáři,
23
druhou z pozlaceného železa za vlivu první čtvrti až úplňku a mars ve skopci, lvu neb střelci, třetí z postříbřeného olova od úplňku do poslední čtvrti a měsíce v býku, panně nebo kozorohu, čtvrtou z dutého skla naplněného rtutí za poslední čtvrti až nového měsíce a merkura v raku, štíru nebo rybách. Na měděnou kouli odpovídající živlu vzduch vyryjeme za jmenovaných vlivů hebrejské písmeno He, na protilehlou stranu písmenu Alef, dále jméno Rafael, jeho znak a pečeť, obraz orla, jméno vládce Asmodel s pečetí, nakreslenou dle metody devíti komor. Koule železná odpovídá živlu oheň, vyryjeme písmeno Vau a Nun, na protilehlou stranu Šin, dále jméno Michael, jeho znak a pečeť, obraz lva, jméno vládce Jehuel s jeho pečetí. Olověná koule odpovídá živlu země, vyryjeme písmenu He, na protilehlou stranu Mem, jméno Uriel, jeho znak a pečeť, obraz vola, jméno vládce Ariel a jeho pečeť. Skleněnou kouli naplněnou rtutí a značící živel voda ozdobíme písmenou Vau, na protilehlou stranu Mem, dále jméno Gabriel, jeho znak a pečeť, obraz člověka, jméno vládce Tharsis, jeho pečeť. Další kabalistická jména, souvztažná se živly, jichž na koule použijeme, nalezneme v knize Sefer Raziel ha Malach. Každá z těchto koulí se posvětí za velkého obřadu, jak jej pro živel předpisuje Elifas Lévi a odpovídajícího dotyčnému živlu s použitím korespondujícího nástroje, hole, meče, kalicha nebo pantaklů a za vzývání dotyčných archandělů a připoutání dotyčných vládců. Tyto koule se vloží do rohů skřínky a spojí mezi sebou čtyřmi osmnáctičlánkovými řetízky, u nichž jest vždy jeden článek zinkový a druhý měděný. Každý z řetízků jest dlouhý 14 a půl cm. (Rozměry tyto nejsou libovolné.) Na každý z článků se vyryje jedno z 72 jmen božích, odpovídajících vždy pěti stupňům zvířetníků, při čemž budiž dbáno kladu a záporu. Osmnáct jmen odpovídá vždy jedné roční době, to je jednomu živlu. Zhotovení těchto řetízků vyžaduje doby jednoho roku, ale v případě nutnosti lze použít pochodu měsíce zvířetníkovými znameními. Celek se zalije temně zeleně zbarveným šelakem. Skřínka se zrcadlem se musí opatřit ještě jedním obalem ze dřeva lipového. Zrcadlo takto zhotovené je syntézou živlových vlivů vůbec, jeho zhotovení vyžaduje doby jednoho roku, je účinným v optické magii několik let a předčí v praxi magické sebelépe zhotovené stránky živlů v magické knize. Podobným způsobem zhotovují se zrcadla, která shrnují v sobě vlivy planetární, zodiakální neb astromagické, přičemž důtklivě upozorňuji, aby nebylo k jednotlivému zrcadlu poutáno více vlivů než dvanáct. Dovoluji si zvláště upozornit na zrcadla astromagická, přičemž praxe, odpovídající hvězdě Sirius, kterou nazývali staří Egypťané Sopdet, dává nám výsledky velmi zvláštní. Avšak odvětví astromagické vyžaduje dle našeho úsudku podrobné znalosti moderní astrofyziky, jakož i znalosti kabaly egyptské, neboť kabala hebrejská přehlíží zúmyslně v mnohém směru tuto praxi. Proto lze jen vítat snahu Universalie o probuzení zájmu o tradici egyptskou. Zrcadel zhotovených dle udaných rozměrů a ohniskové vzdálenosti používáme ve vzdálenosti asi 42 cm od očí, neboť jen tehdy kryjí se ohniska elipsy s ohnisky parabol, na čemž velmi často závisí zdar pokusu a což v praxi velmi často přehlížíme. Při práci se zrcadly nepoužívám nikdy kuřidel, nýbrž lihového výtažku, který při pokusu rychle odpařuji, vyrobeného podle následujícího předpisu: vinný líh 96 % ......................... 110 gr sladovaného semene ind. konopí 20 gr rulíkového plodu ...................... 10 gr blínového semene .................... 2 gr vraního oka ............................... 3 gr durmanového semene .............. 1 gr listí náprstníku .......................... 5 gr potměchuti ............................... 10 gr opia ........................................... 5 gr šafránu ...................................... 5 gr aromatické drogy signované živlem,
24
planetou atd. dle účelu pokusu 20 gr Směs se nechá stát 14 dnů v uzavřené láhvi, denně protřepe, nakonec vylisuje a profiltruje. Ku konci chtěl bych říci několik slov na obranu optické magie. Často se tvrdí, že fenomen optické magie nelze dobře řídit v prostoru a čase. Pokus se silou či démonem, nesoucím kabalistické označení Adaltiel, přesvědčí nás, že lze prostor zvládnout velmi dobře, je-li jen dostatečně dbáno vlivů příslušných stupňů zvířetníkových znamení a signatur. Obdobně je to i s časem, záleží jen na operatérových znalostech astrologie, zvláště astrologie hermetické a kabalistické, neboť pokus zdánlivě jednoduchý vyžaduje často užití složité kombinace astrálních sil různých stupňů. Nezdar v optické magii je zaviněn často také tím, že operatér volí zrcadlo, které patří svojí působností do jiného odvětví hermetismu. Dle našeho přesvědčení a zkušeností nelze vyvolati kupříkladu zjevu theurgického zrcadlem magickým, které musí nezbytně býti zhotoveno na podkladě kosmogonických principů a souvztažností, kdežto zrcadlo theurgické je třeba zhotovit na podkladě principů theogonických, psychurgické androgonických, alchymické fysiogonických. Tak kupříkladu použijeme-li k operaci magické krystalu, který má svého dymeje, nemůžeme od něho žádati díla, patřícího magii, jelikož dymej jest personifikací fysiogonickou. Evokujeme-li přesto, jak by se zdálo se zdarem, a docílíme zjevu, není zjev tím, za co jej pokládáme, a praktický výsledek operace nebude žádný. Nutíme-li zjev přesto, aby učinil, co žádáme, a dosáhneme-li přece jakéhosi výsledku, není výsledek tento ničím jiným, než jakýmsi zdáním toho, co jsme zamýšleli, nebo pouhým klamem, neboť znásilňujeme přírodu a jsme dříve nebo později trestáni odrazem za tento omyl. Proto doporučujeme důtklivě každému hermetiku, aby bedlivě studoval teorii čtyř kabalistických světů a speciálně, jak působí v nich kabalistický strom, Ilán, neboť jedině tímto studiem pochopíme síly těchto světů a zákony, jimiž se řídí a jejichž přestoupení jest trestáno dříve nebo později. Opticky pracující magik pak pozná, proč a jak je nutno soustředit veškeré vlivy magické do devíti dutých zrcadel, proč a jak je nutno těchto devíti zrcadel použít hromadně při uskutečnění Velikého díla magického, jež hermetik největší kompetence, Elifas Lévi, dovolil si naznačit ve svém Rituálu, nejpraktičtějším díle moderní doby, pouze několika slovy: „Uzavřete průlinu lampového sloupce a zdvojnásobte oheň zápalů, stane se pak něco neočekávaného a neslýchaného!“
Dodatek. I. Soustředěním veškerých vlivů magických v devíti zrcadlech nerozumíme soustředění kvantitativní, jež je prakticky neproveditelné, nýbrž soustředění kvalitativní. II. Vzdálenost ohnisek parabol, kterou udáváme, nesouhlasí se vzdáleností, kterou udává Randolph. Použili jsme vzdálenosti, kterou jsme po mnoha pokusech seznali jako nejvhodnější pro naši práci. III. Dále nepopíráme velikých možností jediného zrcadla, konstruovaného tak, aby vyhovělo všem odvětvím praxe hermetické, zdůrazňujeme toliko, mluví-li se o zrcadle magickém, již sám název určuje jeho speciální konstrukci a užití. IV. Tinktury, které používáme k odpařování, lze užít ve chvíli vyvolávání také vnitřně v několika kapkách. Pak ale místo 110 gr vinného lihu použijeme 80 gr starého malaga a doplníme jen 30 gr lihu. Na místě drogy aromatické, kterou určuje specializace pokusu, použijeme stejného množství drogy Jajé. Za vnitřní užití této tinktury nechceme nést žádné odpovědnosti, jelikož zde stává nebezpečí otravy, jakož i nebezpečí jiná. Během posledních dvou let dostali jsme do ruky několik až dosud neznámých drog jihoamerických, na které jsme byli upozorněni malou notickou jistého italského toxikologa. Jsou to drogy signatur theurgických, psychurgických i magických, jež ve svých účincích předčí daleko slavný mexický peyotl a jajé. Tak kupříkladu jedna z nich, nesoucí signaturu martovu, je-li užita v určitém poměru s drogou střelce, umožňuje operatéru okamžitý optický styk s bojovnými duchy marse a střelce a co je ještě zajímavější, dává operatéru nabýti na dobu několika hodin
25
bojovných vlastností těchto duchů, a to tak velkou mírou, které nelze nikdy dosáhnout sebelepší a dokonalejší koncentrací a sebelepším posismem. Těchto několik jihoamerických drog pokládáme za nejúčinnější drogy, jichž lze užít v optické praxi. Mají vesměs velké nevýhody, a sice způsobují velké oslabení paměti po pokusu na určitou dobu a silnou nervozitu, mimo toho lze si je velmi těžko opatřiti a jsou drahé. Oslabení paměti snažíme se předejít při pokusu prostředky, plynoucími z praktické kabaly, s velmi slabým zdarem. Doufám však, že tyto pokusy během jednoho roku dokončíme a pak podám o účinku těchto drog v optické praxi hermetické podrobnou zprávu.
text Fr. Kabeláka pochází z knihy LOGOS 1934-1940, ostatní články ze sborníku Magická praktika, obojí vydané nakladatelstvím Trigon v Praze 1995
26
