Pavel Gaudore
BAJKY PODLE
EZOPA Ilustrace Hedvika Vilgusová Aventinum, Praha 1996
OBSAH Kohout a perla ............................................................ 3 Myš, žába a luňák ...................................................... 4 Orel, hlemýžď a vrána ............................................... 5 Lev a myš .................................................................... 6 Pes a kus masa ........................................................... 7 Moucha a mravenec ................................................... 8 Osel a hřebec .............................................................. 9 Ptáčník a ptáci .......................................................... 10 Liška a čáp ................................................................ 11
2
KOHOUT A PERLA Kohout si jednou hledal na hnoji potravu, a jak hrabal, našel perlu. I řekl jí: „Jak to, že tu ty, tak drahá věc, jen tak v hnoji ležíš? Kdyby tě tu místo mne některý lakomec nalezl, jistě by tě s radostí popadl, tebou se ozdobil a tím ti důstojnost navrátil. Ale já bych raději vyhrabal něco k snědku nežli tebe. Takže jak vidíš, ani já tobě, ani ty mně se nehodíme.“ NAUČENÍ: Ezop určil bajku těm čtenářům, kteří se neumějí z jeho bajek poučit, neboť takovým lidem jeho bajky užitečné nejsou.
3
MYŠ, ŽÁBA A LUŇÁK Jednou, když se myš chtěla přeplavit přes potok, požádala o pomoc žábu. Žába vzala šňůru, přivázala si myš za nohu ke své noze a plavala s ní přes vodu. Když se dostaly doprostřed proudu, žába se potopila a myš táhla za sebou. ke dnu, aby ji utopila. Myš pochopila, co žába zamýšlí, a vzpírala se žábě, jak jen mohla. Vtom přiletěl luňák, popadl myš do drápů, s ní žábu k ní přivázanou a obě snědl. NAUČENÍ: Ten, kdo druhému pod příslibem pomoci zamýšlí uškodit, sám na to doplatí a zlému osudu neujde.
4
OREL, HLEMÝŽĎ A VRÁNA Orel chytil velkého hlemýždě, držel ho v pařátech a vyletěl s ním vysoko do povětří. Avšak hlemýžď se stáhl do ulity, aby mu orel nemohl uškodit. Tu letěla kolem vrána a řekla orlu: „Věděla bych, jak se ke tvé kořisti dostat.“ Orel jí slíbil podíl na úlovku a vrána mu poradila: „Leť nahoru k nebi a pusť hlemýždě na kamení, ulita praskne a my ho sníme.“ Díky lstivé radě vrány byl hlemýžď sežrán, ačkoli měl pevnou ulitu. NAUČENÍ: I když máš pocit bezpečí, dej pozor, aby ti něčí zlá rada neublížila.
5
LEV A MYŠ Jednou si myši spolu v lese hráli a jedna z nich nechtěně vyskočila na lva, který tam u skály spal. Lev procitl a myš chytil. Ta ho žalostně prosila, aby ji odpustil, že to neudělala schválně. Lev si pomyslel, že by to byla nedůstojná pomsta, kdyby myš zabil, a tak ji pustil. Myš mu poděkovala a odběhla. Za několik dní byl lev chycen do pasti. Řval a naříkal tak hlasitě, že ho myš uslyšela, a běžela zjistit, co se mu stalo. Když poznala, že byl chycen, řekla mu, aby se nebál, že se mu za jeho dobrodiní odvděčí. začala svými zuby přehryzávat uzly a provazy, až lva vysvobodila, a ten se mohl vrátit zpátky do lesa. NAUČENÍ: Bajka nás učí, že se nemáme mstít malým a slabým, kteří nám nechtěně ublížili. Tomu, kdo upřímně prosí za odpuštění, má být odpuštěno, neboť se může stát, že i malí a slabí mohou být mocným a silným užiteční.
6
PES A KUS MASA Jednou nesl pes kus masa v tlamě, a jak běžel přes potok, uviděl ve vodě ještě jeden, stejný kus masa. Chtěl i ten druhý kus masa popadnout, otevřel tlamu, upustil ten, který držel, a voda jej odnesla. Takže kvůli nejistému kusu masa jistý kus ztratil. NAUČENÍ: Lakomec, který příliš mnoho i cizího chce, většinou o svoje přijde.
7
MOUCHA A MRAVENEC Hádala se moucha s mravencem, kdo z nich je významnější. A hned se začala chlubit: „Jak můžeš tvrdit, že jsi stejný jako já, když bydlíš v děrách a skalních rozsedlinách, zatímco já létám do královských paláců, jím královské pokrmy a piji ze zlatých pohárů. Králi sedám na hlavu a dotýkám se líček sličných paní, to ty nikdy dělat nekážeš.“ Mravenec na to řekl mouše: „Jak se můžeš vychloubat svou opovážlivostí? Kdo z těch králů a paní, o nichž mluvíš, má rád, když ho obletuješ? Zapomněla jsi, jak tě odevšad vyhánějí, takže žádného domova nemáš? Já jsem spokojen se svým obydlím, žiji si dobře a nikoho neobtěžuji. Avšak na tebe, pokud jsi živa, dělají plácačky a těmi tě odhánějí.“ NAUČENÍ: Kdo sám sebe chválí, ten je ostatním pro smích, a také ti nebývají v oblibě, kteří se rádi hádají a chlubí.
8
OSEL A HŘEBEC Hřebec se zlatým sedlem a zlatou uzdou potkal osla obtíženého nákladem. Osel byl tak unaven, že hřebci neustoupil dostatečně rychle z cesty. Hřebec na něho houkl: „Sotva se držím, abych tě nenakopl za to, že nestojíš uctivě při kraji.“ Osel se nejprve lekl, ale potom si pomyslel něco o nadutosti a šel dál. Po nějaké době pán prodal koně do vsi, kde musel vozit hnůj na pole. Jednou, když zrovna těžce táhl vůz, potkal ho osel, poznal ho a řekl mu: „Kde máš své drahé sedlo a uzdu? Zdá se mi, že tě tvá zpupnost přešla, když teď musíš také pracovat.“ NAUČENÍ: Bajka napomíná bohaté, aby netupili chudé a aby si pamatovali, že kolo štěstí je vrtkavé a ten, kdo žije dnes v blahobytu, může být zítra chudákem.
9
PTÁČNÍK A PTÁCI V létě, když si ptáci stavěli svá hnízda a vesele švitořili, zpozorovali ptáčníka, jak na ně líčí pasti a vyřezává si píšťalku. „Pojďme se podívat,“ řekli si hloupě vespolek, „co to tam tropí a proč píská.“ Jeden, který už ptáčníkovy nástrahy dobře znal, je varoval: „Hloupí ptáci, leťte daleko pryč od tohoto proradného ptáčníka, jinak uvidíte, jak pochytá mnohé z vás do svých sítí.“ NAUČENÍ: Važme si dobrých rad a také těch, kteří nám je dávají.
10
LIŠKA A ČÁP Liška pozvala čápa na večeři. Když přišel, dala na talíř řídkou kaši. Liška kaši s chutí lízala, ale čáp zobákem z talíře jíst nemohl, a tak šel domů hladový. Za několik dní pozval zase čák k sobě lišku na večeři a dal jídlo do vysoké a úzké nádoby. Hned začal sám zobákem jídlo vytahovat a pobízel lišku, aby také jedla. Když liška zaraženě seděla, řekl jí: „Odpusť, ale oplácím ti stejné stejným. Toto je moje odplata za to, jak ses ke mně chovala ty.“ NAUČENÍ: Nečiň druhým to, co nechceš, aby oni činili tobě. A když už to uděláš, musíš si nechat líbit odplatu.
11
