Pastevní biotopy pro rizikové koně. Většina z nás, kteří vlastní koule na krátkých nožkách s výrazným sklonem k obezitě při pouhém pohledu na zelenou pastvinu a tím pádem i větší náchylností ke schvácení kopyt, je postavena před veliký problém, jak své kouli dopřát veškeré výhody pohybu po pastvinách a přitom neriskovat zdravotní komplikace těchto koní. I já jsem majitelkou jedné takové koule a proto jsem zkusila vyhledat nízkofruktanové trávy rostoucí na území ČR, ze kterých by mohla být vytvořena „bezpečná“ pastvina. Vodítkem mi bylo několik rad Evy Z., že hledat musím mezi teplomilnými druhy trav, které rostou v nížinách a kvetou převážně v srpnu. U těchto trav je předpoklad, že budou nízkofruktanové. Výběr pastviny pro rizikové zvíře je tedy následující. Jakýkoliv pangejt, břeh rybníka, potoka v podstatě obsahuje bezfruktanový vlhkomilný ekosystém, který stačí projít a případně zlikvidovat jedovaté rostliny, ale není nutné ho ničit a přesívat. Naopak hodně obhospodařované a intenzivně hnojené a ošetřované porosty pastvin, směsek na polích či intenzivně využívaných luk obsahují výnosné, leč fruktanové bomby. Proto se ve výběru zaměřte na chudé, neobhospodařované, ladem ležící pozemky, které většinou obsahují minimum kulturních trav a nějaký ten neškodný (z hlediska fruktanů) dvouděložný komparz – dvouděložné byliny typu kopretiny, pampelišky, lebedy, merlíky, pelyňky, pcháče a podobné. Je v tom spousta rostlin, které koně nežerou, ale nejsou jedovaté a to naším tlouštíkům vadit nebude. Toto v podstatě není pastvina, ale přirozený neudržovaný biotop a ten stačí oplotit a zkontrolovat jedovaté rostliny a odstranit je. Pozor na chráněné druhy – ty se oplocují, nevyhazují, aby nebyl problém s ochranáři. Problém nastává v případě, že pozemek je nevyhovující – obhospodařovaná pastvina či louka a nebo pole, který obsahuje velký podíl fruktanových trav rodu jílek – Lolium, kostřava – Festuca, srha – Dactylis a další, což jsou nejběžnější pastevní trávy v ČR. To je dobrá pastvina pro vysokoprodukční holštýnskou krávu, která se právě pohybuje na vrcholu své laktační křivky a ta paradoxně pastvinu ve svém životě málokdy uvidí. Zde je vhodné porost zlikvidovat a přesít bezpečnými typy trav. Typy trav a k tomu příslušné dvouděložné byliny jsem rozdělila na dvě skupiny. První říkám „říční niva“ a jedná se o vlhkomilné až skoro vodní druhy, tudíž vyloženě pobřežní vegetaci vodních toků. Pokud někdo disponuje zamokřeným pozemkem či má pozemek u vodního toku, může si vybrat z těchto druhů. Druhou skupinou jsou rostliny pro sušší stanoviště a ty bych pracovně nazvala „ovsíkovou loukou“, podle převládajícího druhu traviny. Seznámek rostlin bude tvořit jméno rostliny české a latinské a případně nějaké poznámky či zajímavosti, které je dobré vědět. Říční niva Rákos obecný (Phragmites australis) – asi nejvlhkomilnější použitelná tráva , chutné jsou hlavně mladé části rostlin, za války se chodil sekat mladý rákos na krmení pro dobytek běžně
Bezkolenec modrý (Molinina caerula)
Odemka vodní (Catabrosa aquatica)
Zblochan řasnatý (Glyceria notata)
Zblochan vodní (Glyceria maxima)
Psárka kolénkatá (Alopecurus geniculatus)
Psineček psí (Agrostis canina)
Chrastice rákosovitá (Phalaroides arundinacea) Třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea)
Skřípina lesní (Scirpus sylvaticus)
Třtina šedavá (Calamagrostis canescens) Ostatní nelipnicovité rostliny:
Skřípinec jezerní (Schoenoplectus lacustris) Sítiny (Juncus sp.)
Bahničky (Eleocharis sp.)
Skřípinka smáčknutá (Blysmus compressus)
Bezosetka štětinovitá (Isolepis setacea) Ostřice (Carex sp.) – vlhkomilné druhy
Štírovník bažinný (Lotus uliginosus)
Puškvorec obecný (Acorus calamus)
Orobinec (Typha sp.) – lidově zvaný „doutníky“ Atd.
Ovsíková louka
Ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius) – tohle je i kulturní tráva, takže její semeno se dá celkem snadno koupit, vysévejte ho největší podíl Kostřavice bezosinná (Bromopsis inermis)
Smělek (Koleria sp.) – všechny druhy jsou suchomilné
Třtina křovištní (Calamagrostis epigejos)
Bojínky (Phleum sp.) – druhá kulturní tráva se snadno sehnatelným osivem
Poháňka hřebenitá (Cynosurus cristatus)
Mrvka sveřepovitá (Vulpia bromoides) Trojzubec poléhavý (Sieglingia decumbens)
Ostatní nelipnicovité rostliny:
Mrkev obecná (Daucus carota) – říká se jí mrkvous, je to divoká verze, s pytlíkem semen karotky neuspějete, možná by za pokus stálo trochu osiva krmné mrkve, ta je méně prošlechtěná…. Válečka prápořitá (Brachypodium pinnatum) – je chlupatá, zvířata ji většinou kvůli tomu ignorují
Kakost luční (Geranium pratense)
Psineček obecný (Agrostis capillaris) – třetí kulturní tráva, semeno dostupné, psinečku nižší podíl tak do 5-10%
Pastiňák setý (Pastinacea sativa) – opět divoká, planá verze
Chrastavec rolní (Knautia arvensis)
Jetel plazivý (Trifolium repens) – synonymum pro jetel bílý, jeho semeno je snadno dostupné, ale je to rychle se rozrůstající rostlina, takže nedávat víc jak 0,5 %, ona se sama rozleze
Zvonek rozkladitý (Campanula patula)
Jetel luční (Trifolium pratense) – semeno snadno dostupné, leč nemá rád sešlap, takže z pastviny velice rychle mizí (během dvou, tří let), v podstatě nemá význam
Mochna (Potentilla sp.)
Rožec obecný rolní (Cerastium holosteoides susp.triviale)
Pampeliška, smetanka (Taraxacum sp.)
Svízel bílý (Gallium album)
Řebříček obecný (Achillea milefolium)
Kopretina bílá (Leucanthermum vulgare)
Jetel pochybný (Trifolium dubium) – žlutě kvetoucí jetýlek podobný tolici dětelové
Šalvěj luční (Salvia pratensis) – planý druh šalvěje
Ostřice (Carex sp.) – suchomilné druhy
Jitrocel prostřední (Plantago media)
Kmín (Carum carvi)– divoká verze kmínu, vhodný na každou pastvinu, přežraná nadmutá zvířata se ho sama chodí nažrat, proti nadýmání
Štírovník růžkatý (Lotus corniculatus)
Semena většiny rostlin budou hůře dostupná, protože to nejsou výnosné kulturní druhy. Semena květin se nemusí shánět, ony se časem objeví tak nějak samy od sebe (půdní zásoba semen, nálet). Toto je odkaz na firmu, která se zabývá pěstováním „divokých“ druhů rostlin a lze od nich některá semena sehnat (i když levnější je tedy nasbírat si sám). http://www.ekozahrady.com/
