94
Pasivní domy DAVID BYDLÍ SE SVOU MANŽELKOU A ČERSTVĚ NAROZENOU DCERKOU V PŘÍZEMNÍM RODINNÉM DOMKU NEDALEKO HRADCE KRÁLOVÉ. PROTOŽE PRACUJE VE SPOLEČNOSTI, KTERÁ SE ZABÝVÁ DODÁVKAMI VZDUCHOTECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ A VÝROBOU ZAŘÍZENÍ PRO MĚŘENÍ A REGULACI, PODROBIL DŮKLADNÉMU ZKOUMÁNÍ TAKÉ VLASTNÍ DŮM. JAK SE MU TEDY PO ROCE UŽÍVÁNÍ V PASIVNÍ DŘEVOSTAVBĚ BYDLÍ?
David Vízner:
Dům mám pod přísnou kontrolou Jak to vlastně všechno začalo? Proč jste se rozhodl pro pasivní dům a proč to měla být dřevostavba? O pasivní domy jsme se začali zajímat asi před pěti lety, kdy se o této problematice u nás ještě moc nevědělo. Nicméně nějaká literatura již k dispozici byla a toto řešení nás zaujalo, hlavně díky šetrnosti k životnímu prostředí jak při výstavbě (právě proto jsme zvolili dřevostavbu), tak při následných úsporách energií. Se základními znalostmi o pasiv-
ních domech jsme začali shánět vhodný pozemek, což se však ukázalo jako velký problém. Parcely v nových lokalitách jsou často malé, nevhodně orientované na světové strany, a domy si často vzájemně stíní, takže nelze splnit jeden ze základních požadavků – co největší využití pasivních zisků ze slunečního záření. Vhodný pozemek jsme nakonec našli v původní zástavbě nedaleko Hradce Králové. Dřevo jako konstrukční prvek bylo naší jasnou volbou, protože jde o přírodní materiál, který má v našem stavebnictví dlouholetou tradici, přerušenou snad jen v druhé polovině 20. století. Oproti roubenkám našich prababiček jsme samozřejmě zvolili moderní technologii – panely z masivního dřeva.
Váš dům nakonec postavila společnost Karon z velkoformátových panelů z masivního dřeva NOVATOP. Bylo to správné rozhodnutí? Kvalitní realizace a zejména pak správné fungování pasivní dřevostavby předpokládá přesnost a důsledné provedení všech konstrukčních detailů, s čímž jde ruku v ruce i celkový počet montážních spojů. Obojí má totiž zásadní vliv na vzduchotěsnost, která je velmi důležitým kritériem pro pasivní domy. Panely NOVATOP se vyrábějí s přesností na dvě desetiny milimetru a v tomto směru jim nelze nic vytknout. Když jsme po dokončení hrubé stavby prováděli test vzduchotěsnosti, naměřili jsme hodnotu 0,14 h-1, což je asi čtvrtina požadované normy. Znamená to, že za hodinu se vzduch v domě vymění 0,14krát. Pro srovnání – při klasickém větrání je to asi třicetkrát více! 1/2012
95
Pasivní domy – na stěnách a podlaze má tloušťku 30 centimetrů, ve střešním plášti jsme využili foukanou celulózu ve vrstvě 50 centimetrů. Nejslabším článkem každého pasivního domu jsou okna. V našem případě tvoří asi 25 metrů čtverečních z celkového vnějšího pláště, jsou osazena trojskly s argonovou výplní. Vyzkoušeli jsme si, že než jsme okna osadili venkovními žaluziemi, dosahovala teplota uvnitř v létě až nesnesitelných 35 stupňů. Žaluzie v kombinaci se zemním výměníkem dokázaly tuto hodnotu snížit pod 26 stupňů, jen je důležité naučit se s nimi pracovat a využívat větrání okny v noci, protože vzduch v noci dům ochladí. Důležitým příspěvkem do celkové energetické bilance jsou také solární panely na střeše, které ohřívají nebo alespoň předehřívají užitkovou vodu.
Letos prožíváte ve svém domě už druhou zimu, jak dopadla ta loňská? V domě máte instalovanou větrací jednotku se zpětným získáváním tepla, bez níž se pasivní dům většinou neobejde. Někdy mívají stavebníci z podobných složitých zařízení strach, jak tomu bylo u vás?
Díky instalovaným měřicím systémům máme dům pod přísnou kontrolou a máme k dispozici poměrně přesnou analýzu venkovních i vnitřních teplot i celkové spotřeby elektřiny. Začali jsme topit v polovině
Vzhledem k tomu, že pracuji ve firmě, která se montáží těchto jednotek zabývá, nemám s rekuperací žádný problém. V domě jsme nechali nainstalovat jednotku Duplex od firmy Atrea se silnějšími ventilátory, jejichž nižší otáčky zaručují nižší hlučnost. Zařízení pracuje pouze ve středních otáčkách, které dům vytopí i při venkovních teplotách kolem mínus 15 °C a ještě zbývá třetinová rezerva, takže topení může být přerušované. Do rekuperační jednotky proudí vzduch ze zemního výměníku, v němž se předehřívá, nebo naopak v létě ochlazuje. Kvůli vysoké hladině spodní vody je výměník pod vodou a jeho chladicí výkon se pohybuje kolem tří kilowatt.
Jaké další parametry musel dům splnit, jestliže měl být považován za pasivní? Kromě zmíněné vzduchotěsnosti je důležitá samozřejmě izolace. V našem případě to je polystyren, který vlastně tvoří vnější plášť domu
96
1/2012
listopadu a už začátkem března jsme se bez aktivního topení obešli, protože začaly naplno fungovat solární panely na střeše a ohřívaly užitkovou vodu.
Dovolte malou odbočku – co to znamená „topit“ v pasivním domě? Záleží na tom, jaký systém vytápění používáte. Můžou to být krbová kamna nebo vložka, většinou se ale díky nízké spotřebě používá komfortnější vytápění elektrické, ať už přímotopy nebo kotlem o nízkém výkonu. Takto ohřátý vzduch se pak po domě rozvádí právě díky řízenému větrání s rekuperací, tedy zpětným získáváním tepla ze vzduchu, který je jako vyčerpaný odváděn ven z domu.
Podařilo se tedy naplnit základní parametr pasivního domu – maximální potřebu tepla na vytápění 15 kWh na metr čtvereční a rok? Podařilo. Celkem jsme od listopadu do října spotřebovali na topení a ohřev teplé vody 2053 kWh, což odpovídá 16 kWh na metr čtvereční a rok. To je ovšem kumulovaná spotřeba, vytápění tvoří zhruba polovinu, takže požadavek maximální potřeby tepla jsme bez problémů splnili. A to jsme se nijak neomezovali, protože máme malé dítě a teplota v interiéru musí být tedy vyšší, než by možná někomu stačilo – vytápěli jsme na 22-23 stupňů. Díky systému měření jsme také zjistili, že teploty, na které byl dům projektován, často neodpovídají skutečným průměrným teplotám. Ani nemohou – při projektování se vychází z průměrných teplot a nikdo nemůže předpokládat, jak se bude počasí vyvíjet ve skutečnosti. Například průměrná teplota pro prosinec je v našem regionu mínus 0,7 stupňů, z našeho měření vyšla ale – 4,5 stupně! Hned následující měsíc byla situace opačná – skutečné teploty byly třikrát vyšší než průměrná lednová teplota mínus 2,7 stupňů.
Pokud bychom tyto výpočty převedli na finance – kolik jste v tomto období zaplatili za topení a ohřev vody? Z celkové částky za elektřinu připadá na vytápění a přípravu teplé užitkové vody asi pět až šest tisíc korun za rok. (O) Měsíc
Spotřeba elektřiny celkem
Z toho spotřeba na topení + TUV
Teplo ze solárů
Spotřeba větrací jednotky
listopad 2010 prosinec 2010 leden 2011 únor 2011 březen 2011 duben 2011 květen 2011 červen 2011 červenec 2011 srpen 2011 září 2011 říjen 2011
512 kWh 1132 kWh 907 kWh 614 kWh 276 kWh 187 kWh 185 kWh 183 kWh 158 kWh 182 kWh 183 kWh 250 kWh
211 kWh 802,5 kWh 581 kWh 390 kWh 34 kWh 0 kWh 0 kWh 0 kWh 0 kWh 0 kWh 0 kWh 35 kWh
cca 25 kWh 5,6 kWh 30,5 kWh 82 kWh 183 kWh 150 kWh 182 kWh 153 kWh 132 kWh 174 kWh 155 kWh 73 kWh
70 kWh 47 kWh 50 kWh 42 kWh 42 kWh 29 kWh 20 kWh 17 kWh 11 kWh 19 kWh 22 kWh 34 kWh
CELKEM
4769 kWh
2053 kWh
1345 kWh
403 kWh
