PARTNERSKÝ SPOLEK SMRŢOVKA v roce 2005
Mnoho úspěchů v roce 2006
Alles gute im Jahre 2006
Bonne année 2006
Váţení přátelé,
dne 23. května 1905 povýšil František Josef I. naši Smrţovku na město. Tím byl završen dlouhodobý vývoj od 16. století, kdy začala historie Smrţovky jako malé osady a lesní správy Semilského panství v pohraničním hvozdu.V roce 2005 uplynulo sto let historie Smrţovky jako města, k oslavě tohoto významného jubilea připravili představitelé města a městský úřad spolu se všemi občanskými spolky a sdruţeními bohatý kulturně společenský program. I náš Partnerský spolek Smrţovka se těchto oslav aktivně zúčastnil. Jsem rád, ţe při ohlédnutí se zpět za loňským rokem, mohu konstatovat, ţe členy spolku bylo vidět, ţe se téměř všichni aktivně zúčastnili nejen vlastních akcí, ale i toho méně vděčného a většinou i obtíţnějšího, tj. plánování a přípravy, nebo úklidu po jejich skončení. Jsem rád, ţe se oslavy vydařily, ţe se podařilo ukázat naše město jako prosperující obec spokojených, poctivých, iniciativních a obětavě pracujících občanů. Podařilo se nám také ukázat ţivot Smrţovky za uplynulých sto let krásnou a zajímavou výstavou a vydáním kalendáře „Historické procházky Smrţovkou“. Za obě tato díla jejich organizátorům a autorům ještě jednou děkuji. Jako většina českých měst proţila Smrţovka okamţiky dobré i slavné, stejně tak jako období poklesu prosperity. Obě světové války přinesly mnoho obtíţí a utrpení a jejich následkem došlo nejen k největší změně ve sloţení obyvatel, ale i k následnému těţkému období tzv. plánovaného hospodářství. Stopy tohoto období, kdy byly zcela udušeny jakékoliv projevy svobodného myšlení, iniciativy a podnikavosti, jsou stále ještě cítit. Výsledky více jak patnácti let usilovné práce a snahy dávají ale tušit, ţe naše Smrţovka bude brzy zase jedním z dobře prosperujících měst naší vlasti. Náš spolek se nezaměřuje jen na kontakty s občany spřátelených měst. Snaţíme se o rozvoj společenského ţivota a dobrých sousedských vztahů našich občanů, obnovu místních tradic a podporu zájmu o historii našeho města. Pořádáme společenské a kulturní akce, spolupracujeme s ostatními smrţovskými spolky a sdruţeními, organizujeme mezinárodní letní tábory mládeţe a provozujeme Muzeum místní historie. Nejsme ţádná uzavřená sekta, rádi přivítáme kaţdého, kdo se k nám připojí. Máte-li chuť přidat se k nám, můţete se přihlásit u Partnerského spolku Smrţovka nebo na Městském úřadu Smrţovka. Všem členům i přátelům spolku přeji v roce 2006 mnoho spokojenosti, úspěchů a splněných přání. František Spálenský předseda PSS
SMRŢOVKA STO LET MĚSTEM Protoţe o Smrţovce a její historii byl jiţ zveřejněn obsaţný článek v našem kalendáři „Historické procházky Smrţovkou“, zaměříme se na ty momenty z historie našeho města, které nejsou tolik známé, ale přesto zajímavé.
Naše Smrţovka byla před sto lety povýšena na město císařem pánem. To je fakt, který známe, ale co neznáme, je přesné stáří lidského osídlení našich údolí. Věk Smrţovky jako osady nebo obce, ani jméno zakladatele nebo prvních osadníků této Prasmrţovky přesně neznáme. Roku 1926 pan O.W. Feix ve svém spise „Ze čtyř století Smrţovky“ uvedl jako datum pravděpodobného zaloţení Smrţovky 1526-30. Během několika následujících let se však tehdejší badatelé dozvěděli, ţe je jejich důkaz o potvrzení tohoto data velmi nepravděpodobný a datum osídlení Smrţovky tedy museli posunout aţ ke druhé polovině 16. století, kdy je zaznamenán příchod evangelického pastora z Waltersdorfu u Ţitavy do zdejších míst. V roce 1586 pak byla zaloţena první pozemková kniha Smrţovky. Roku 1599 má Smrţovka jiţ vlastního rychtáře a roku 1607 byl zaloţen hřbitov. Z uvedených údajů můţeme vyvozovat, ţe v místě naší obce se postupně se souhlasem vrchnosti usazovali osadníci, stavěli si chalupy, klíčili les a zakládali pole a pralesem prosekávali první cesty. Vyráběli dřevěné uhlí a popel pro výrobu potaše. Osada se rozrůstala a stala se střediskem určité oblasti. Jen dostatečně veliká osada stála za zaloţení pozemkové knihy a ustanovení vrchnostenské správy reprezentované rychtářem. Pevné datum zaloţení Smrţovky zřejmě jiţ nezjistíme. Smrţovka nebyla zaloţena jako město královské nebo poddanské, neexistuje tedy ţádná zakládací listina. Naše obec nebyla zaloţena ani na základě smlouvy vrchnosti s nějakou skupinou osadníků, jak tomu bývalo zvykem. I kdyţ část Smrţovky v dnešním Jelením koutě včetně bývalého Lučního mlýna takto osídlena byla. Písemnosti, které dokládaly existenci osady jistě existovaly, nikdo je však do dnešního dne nevypátral. Nejpravděpodobnějším důvodem toho je zřejmě ničivý poţár roku 1698, ke kterému došlo v tzv. Panském dvoře a během kterého byla zničena většina historických dokumentů a písemností.
Vraťme se ale na počátek 17. století. Roku 1622 po pádu Smiřických získává panství, jehoţ součástí je i Smrţovka, nejdříve Albrecht z Valdštejna, poté roku 1635 Valdštejnův generál Desfour, který byl za věrnost císaři jmenován hrabětem. V této době začíná Smrţovka získávat na velikosti. Roku 1630 byl postaven kamenný špýchar s pivovarem. Roku 1648 byl dostavěn dřevěný kostel na hřbitově. V letech 1652 a 1653 byla dokončena rekatolizace, znovu bylo pokřtěno 300 osadníků. V roce 1662 se od panství semilského oddělilo panství smrţovské, ke kterému kromě smrţovského statku patřily ještě Tanvald, Lučany nad Nisou, Nová Ves nad Nisou, Horní Černá Studnice, Janov nad Nisou, Jiřetín pod Bukovou, Albrechtice, Mariánská Hora, Antonínov, Horní a Dolní Maxov, Josefův Důl a Horní Josefův důl, Karlov, Hrabětice a Desná. Od této doby se Smrţovka stále rozrůstala, i kdyţ se jí nevyhnuly ani pohromy, jako hladová léta a údery infekčních nemocí. Rozvoj Smrţovky se zbrzdil aţ po revolučním roce 1848. Kdy první ranou bylo zrušení vrchnostenské správy, přesunutí soudu do Tanvaldu a následující koncentrace správních úřadů v této sousední obci. Tím přestala být Smrţovka správním střediskem. Další brzdou byla dopravní situace, která byla zcela vyřešena aţ v roce 1894, kdy byla do Smrţovky dovedena ţelezniční dráha. Smrţovka sice dále prosperovala díky výrobě skla a biţuterie, ale správním a ekonomickým střediskem širší oblasti se jiţ nikdy nestala. Oceněním hospodářské situace a společenského a kulturního ţivota obce bylo aţ povýšení Smrţovky na město v roce 1905. Od této doby opět zaznamenáváme aţ do konce dvacátých let čilý růst. Hluboká světová hospodářská krize však silně postihla právě zdejší výrobu závislou na exportu. Co následovalo po roce 1938 ví kaţdý. Následujících šedesát let nám zanechalo Smrţovku takovou, jaká je. A je na nás, abychom vyuţili všech moţností nové doby pro rozvoj našeho města. Od roku 1990 bylo jiţ mnoho dobrého vykonáno. Většina domů byla opravena a mnoho nových postaveno. Vyrostly dva nové Domy – penziony pro důchodce s moderní ordinací lékaře, sportovní hala, z bývalé mateřské školy bylo zřízeno Evropské výtvarné centrum pro postiţené dětí. Opravuje se vyhořelý kostel. Ke zlepšení ţivotního prostředí přispělo dokončení čistírny odpadních vod a rozvod zemního plynu. Společenský ţivot o sobě nechává vědět. V budově Zámečku se pravidelně pořádají výstavy, bylo tu zřízeno Muzeum místní historie. Výborně pracují hasiči, kynologové a další spolky. Aktivní jsou i sportovci, mezi kterými Smrţovku reprezentují převáţně sáňkaři. Nesmíme zapomenout ani na aktivity školy a školky, dětského pěveckého sboru Smrţováček a ostatních občanů podílejících se na organizování akcí jako Lyţníci, Eurion, Mikulajda a dalších. Máme dobré předpoklady pro rozvoj slibné budoucnosti našeho města. Nebude to zřejmě stavba nových továren, ale spíše turistický ruch, který by vyuţil přednosti naší podhorské pohody. Jsme ideálním místem pro rodinnou rekreaci. Cestu ukazuje náš populární lyţařský vlek Filip, nová turistická stezka či provozování ubytovacích a stravovacích zařízení. Příkladem zdařilé iniciativy je vtipný a svérázný Pivrnec, známý daleko za hranicemi naší obce. Jistě by se uplatnil další rodinný vlek, přispěla by i cyklistická stezka a modernizace takových objektů, jako je Černá studnice, Parkhotel a další. Měli bychom se snaţit o získání zájmu a prostředků na novou moderní sáňkařskou dráhu s ubytovací kapacitou pro hosty a sportovce. Uplatnění by jistě našel i malý skokanský můstek pro děti. Do 21. století jsme vstoupili nadějně a plni víry ve schopnosti, agilitu a samostatnou iniciativu našich občanů.
VALNÁ HROMADA PSS 31. BŘEZNA 2005 Přítomné a hlavně nové členy přivítal předseda spolku František Spálenský, poděkoval všem členům spolku za úspěšnou organizaci všech akcí roku 2004 a popřál úspěšný rok 2005. Pokladní spolku Alena Černá předloţila informaci o hospodaření spolku. Přítomní vyslovili poděkování za obětavou činnost panu Miloslavu Beldovi, který pro zdravotní potíţe ukončil svoji činnost v revizní komisi spolku. V té ho nahradila Dagmar Hladíková. Bylo schváleno, ţe v roce 2005 spolek zorganizuje, nebo se bude podílet na těchto akcích: 23. 4. Výlet po stezce k pramenu Nisy a úklid stezky 7. 5. Jarní úklid hřiště u Parkhotelu 8. 5. Zájezd do Rammenau na jarní turistiku 21. 5. Květnová slavnost ke stoletému výročí města – hosté z Weidenbergu a Rammenau 4. 6. Výlet do Rammenau na koňská spřeţení 30.7.-7.8. Stanový tábor mládeţe ve Weidenbergu 19.-21.8. Eurion 24.-29.9. Výlet do Alp 26.-27.11. Andreasmarkt 18.12. Vánoční pohoda
VÝLET PO STEZCE K PRAMENU NISY 23. DUBNA 2005 S příchodem jara zahájili členové spolku svou činnost tradičním výletem na Černou studnici, který je spojen s úklidem okolí stezky. Sníh konečně zmizel a jaro se předvedlo v plné kráse. Bláto na stezce ovšem nedokázalo jarní sluníčko vysušit, ale turistům to radost nezkazilo. Hlavně děti si cestu zase krásně uţívaly a výborně se bavily. Pytle na odpadky se tentokrát plnily pomaleji neţ předchozí léta. Ţe by se lidé začínali chovat jako přátelé přírody? Po krátkém odpočinku a občerstvení na Černé studnici se šlo zpět dolů v ještě lepší náladě a v očekávání výborných opečených buřtů. Pramen Nisy náš přátelsky přijal a všech pětačtyřicet účastníků výletu bylo spokojeno.
JARNÍ ÚKLID HŘIŠTĚ U PARKHOTELU 7. KVĚTNA 2005 Náš spolek je nositelem projektu „Atypické dětské hřiště v městském parku ve Smrţovce“, jehoţ výstavba byla dokončena v roce 2004 za pomoci Vlasteneckého spolku z Rammenau. Počasí akci moc nepřálo a asi proto se sešlo jenom 10 členů spolku a několik doprovázejících dětí. Uklidilo se hřiště i okolní plochy. Nasbíralo se neočekávané mnoţství různých odpadků a shrabaly se obrovské hromady listí. Byly odstraněny závady na klouzačce, prolézačce i houpačce a další drobnosti. Aby hřiště bylo bezpečnější, byl navezen další písek.
JARNÍ PUTOVÁNÍ OKOLO RAMMENAU 8. KVĚTNA 2005 Na pozvání přátel z Rammenau se vydala početná skupina našich členů a příznivců s dětmi autobusem do tohoto saského městečka. Počasí ukázalo nejprve svoji horší tvář. Nasedali jsme do autobusu na zasněţeném náměstí a ani v Rammenau nebylo počasí o moc lepší. K pěšímu výletu do okolí nám odvahu dodalo připravené pohoštění – kotlíková polévka a klobásy na roţni. Výlet byl dlouhý asi 8 km a počasí pravé aprílové, déšť, vítr, občas i kroupy, pak zase jasno a sluníčko. Dvě zastávky v restauracích s občerstvením byly opravdu milé. A byly by milé i bez koláčů a kávy. Výlet byl připraven pro zdatné i méně zdatné. Pro ty, kdo měl s chůzí problémy, byl připraven kočár. Svezení kočárem přivítaly hlavně děti. Jim byla také určena bedna plná překvapení, hlavně dobroty a drobné hračky. Všech 41 účastníků zájezdu bylo velmi spokojeno s výletem a na zpáteční cestě si slíbili, ţe v roce 2006 přichystají obdobný výlet pro přátele z Rammenau na oplátku u nás.
KOŇSKÁ SPŘEŽENÍ V RAMMENAU 4. ČERVNA 2005 Tentokrát jsme od výletu upustili.
SLAVNOSTI KE STÉMU VÝROČÍ POVÝŠENÍ SMRŽOVKY NA MĚSTO 21. KVĚTNA 2005 Do přípravných prací před slavnostmi i do organizace vlastních slavnostních akcí se zapojili téměř všichni členové našeho spolku. Jiţ od počátku roku 2005 pracovala skupina našich členů – muzejníků na přípravě výstavy „Smrţovka 1905 – 2005“, byla to Mirka Ledecká, Inka Urbanová, Jana Kotrbancová, Alena Černá, Růţena Teschinská a Radim Kotrbanec. Vţdyť shromaţďování, třídění, výběr, překlady, úpravy materiálů a příprava vlastní expozice si vyţádaly mnoho hodin práce. Z mnoha dalších pomocníků je nutno jmenovat Jana Bitmana, který překládal ručně psané a těţko čitelné texty, vytvářel mnoţství textů ze smrţovského ţivota let předválečných a válečných. Výsledkem práce byla hodnotná a zajímavá výstava, která nám všem přiblíţila historii sta let Smrţovky a všech slavných výročí – existenci rozhledny Černá studnice, ţelezniční trati a viaduktu, konce 2. světové války a další. Vlastní oslava probíhala v reţii městského úřadu, naši členové se staraly o hosty ze spřátelených měst z Německa a Polska. Z hostů na sebe upoutala největší pozornost kapela z Weidenbergu, která pomohla dodat slavnostnímu průvodu ten správný říz.
MEZINÁRODNÍ STANOVÝ TÁBOR VE WEIDENBERGU 30. ČERVENCE aţ 7. SRPNA 2005 Kaţdoroční stanový tábor mladých hochů a dívek z partnerských města pořádali tentokrát naši weidenberští přátelé. Tábor byl postaven na pozemku u základní školy a zúčastnilo se ho 62 mladých Francouzů, Němců, Poláků a Čechů. Tábora se zúčastnily i dvě Irky z města Kilkee, které má partnerskou smlouvu s francouzským Plouhincem. Hlavním organizátorem byl Petr Kaulfuss.
Mládeţ měla opět nabitý program. Sportování v bazénu a tělocvičně, návštěva bohosluţby, lukostřelba, výcvik první pomoci v Bayreuthu, lezecký výcvik, koupání, bobová dráha, návštěva muzea třetí říše v Norimberku, zábavní vodní centrum, pivní muzeum s ochutnávkou, bowling, lodičky a šlapadla na jezeře, diskotéka. Tábor se opět vydařil a příště na shledanou ve Francii.
EURION 19. aţ 21.SRPNA 2005 Eurion sice organizuje město, ale jde o akci všech Smrţováků. Proto i smrţovské spolky chtějí přispět ke zdaru této slavnosti. Partnerský spolek, jako kaţdoročně, zorganizoval prodejní stánek vlastní a partnerského spolku z Weidenbergu. Oba spolky měly i letos stánky na jiţ tradičních místech před Zámečkem. Smrţováci nabízeli koláčky, močáky, boţí milosti a tradiční medovinu a bouli pro dobrou náladu. Weidenberští čepovali kvasnicové pivo. Rychle na odbyt šly samozřejmě housky s rybou, bavorská sekaná a klobásy. I přes velkou konkurenci nebyl problém vše prodat.
VÝLET K PRAMENU NISY 25. ZÁŘÍ 2005 Za krásného podzimního počasí se konal výlet k pramenu Nisy. Sešlo se 42 dospělých a 17 dětí. Škoda ţe Pepa Kahánků byl jediným zástupcem omladiny, snad jich na jaře přijde víc. Prošli jsme známou trasu a s uspokojením můţeme konstatovat, ţe lidé začínají být opravdu pořádnější. Opět jsme nasbírali méně odpadků. Na Černé studnici vyběhli nadšenci s dětmi na věţ a vůbec jim nevadilo, ţe bylo trochu zamlţeno. Po krátkém odpočinku a občerstvení se pokračovalo dál. U pramene Nisy čekal Franta Spálenský, který byl krátce po operaci kolena, takţe výpravu podporoval pouze morálně. Byl připraven oheň, buřty, pivo a dobrá nálada. Připomněli jsme si tady nesplněný závazek z jarního výletu, tj. vyčistit místo pramenu a jeho okolí. Takţe se k tomu vrátíme při jarním výletu.
VÝLET DO ALP 24. AŢ 28. ZÁŘÍ V sobotu ráno 24. září vyrazili Smrţováci do divoké alpské krajiny, která patří mezi nejkrásnější a turisty nejvyhledávanější místa Německa. Ubytování bylo připraveno v hotelu Post v Oberau. Výpravě se celou dobu věnovala Olina, přítelkyně Dany Spálenské, bývalá sáňkařka, která připravila velmi zajímavý program. První den jsme navštívili Kehlstein – Hitlerovo Orlí hnízdo, 1834 m n.m. Autobusem jsme se vyšplhali po komunikaci se stoupáním místy aţ 26% do stanice na Kehlsteinu. 124 m dlouhým tunelem jsme se dostali k výtahu, který nás vyvezl na místo Hitlerovy rezidence, kde je dnes příjemná restaurace. Tentýţ den jsme se projeli parníkem po Königsee, prohlédli si kostel sv. Bartoloměje a prošli sáňkařskou dráhu, na které Dana i Olina úspěšně závodily. V pondělí se naše skupina rozdělila. Čtyři nejzdatnější se vypravili ve 4 hodiny ráno na nejvyšší vrchol salzburských Alp – Watzmann. Zbytek vyjel lanovkou na druhý nejvyšší vrchol Jenner. Počasí bylo nádherné a vyhlídky pohádkové. V úterý nás čekala prohlídka solného dolu, palírny Enzian s ochutnávkou místních likérů a městečka Berchtesgaden. Škoda, ţe účastníků zájezdu bylo jen 17, stálo to totiţ za to.
ANDREASMARKT VE WEIDENBERGU 26. - 27. LISTOPADU V sobotu 26. listopadu vyrazila, tentokrát velice úzká skupinka zástupců spolku a města, na vánoční trh do Weidenbergu. Tradičně nechyběl Marek Hotovec, Franta Spálenský a Jirka Kolář. Dámy reprezentovaly sestry Magda Rajtarová a Klára Nicková. Průběh pobytu ve Weidenbergu nezaznamenal oproti předchozím rokům ţádné významné změny. Co se týče sortimentu zboţí, které jsme v našem stánku nabízeli, zůstalo také vše při starém. Novinkou byly pouze topinky, které se na závěr dne smaţily ze zbylého chleba a housek. Tak jako pokaţdé jsme všechno s úspěchem prodali. Celý den jsme se sice nezastavili, ale pro chod stánku byl náš počet úplně ideální. Nikdo si totiţ nestěţoval, ţe zůstal bez práce. Letošního Andreasmarktu se neúčastnili Poláci, takţe se opět prodávaly pouze německé, tyrolské, francouzské a české speciality. Všechno proběhlo, jak mělo a z Weidenbergu si účastníci Andreasmarktu domů přivezli slavnostní vánoční náladu a pohodu.
MIKULAJDA 5. PROSINCE Letos poprvé jsme se stali společně se základní školou organizátory Mikulajdy. V pondělí se konalo jiţ čtvrté vítání Mikuláše pro smrţovské děti. Počasí bylo příjemné, účast hojná. Nejvíce pozornosti budilo 16 čertů, 5 andělů a 3 Mikulášové. Základní škola měla připravenu řadu soutěţí v hodu míčkem, skákání v pytlích, stavění kostek apod. Vrcholem byl příjezd Mikuláše, který se dostavil po čtvrté hodině s krásným bílým andělem a umazaným rohatým čertem, který opravdu naháněl strach. Mikuláš si mezi dětmi poslechl tu písničku, tu básničku, pochválil i pokáral a hlavně rozdal dárky. Děti se s ním nerady loučily, ale povinnosti volaly Mikuláše dál. Většina dětí potom obsadila kino, kde na ně čekala pohádka o Vlku a zajícovi. Mikulajda se povedla. Ke spokojenosti všech přispěli mimo našeho spolku, základní škola, manţelé Polákovi (čert a anděl), Patrik Bonnan, který zajistil čaj, hudbu, ozvučení, Maškovo pekařství, které dodalo šátečky pro děti a prodejna POMI drobnými dárky pro soutěţící.
VÁNOČNÍ POHODA 17. PROSINCE Partnerské spolky zaujaly své místo před Zámečkem a nabídly zájemcům tradiční vánoční pochoutky. Naše nabídka zboţí si zachovala osvědčené sloţení. Těsto na bramboráky připravily ve školce Renata Musilová s Mirkou Ledeckou a Hankou Söllnerovou. Pečení se při indispozici Marka Hotovce ujal sám předseda spolku František se starostou Kahánkem a na novém smaţícím zařízení se jim dařilo. Rozkošné a hlavně vynikající vánoční pečivo Mariky Svobodové a Věrky Koulové také na stánku nestačilo zmrznout. Dobře na odbyt šly tvarohové rohlíky od Jany Šilhánové, Frantovo vysocké zelí, ale hlavně teplé nápoje, hlavně ty s vnitřní silou. Sousedi z Weidenbergu nabízeli také tradiční sortiment, vše šlo tak rychle na odbyt, ţe zásoby stačily jen na krátkou dobu po poledni. Také kultura přišla ke slovu a před stánky zazpíval Smrţováček s milým repertoárem. Vánoční pohoda byla příjemným završením činnosti spolku v roce 2005.
NÁVRH PROGRAMU PSS NA ROK 2006
8. březen 18. březen 29. duben 7. květen 21. květen 11. červen 30. červenec – 5. srpen 19. – 20. srpen srpen - září 23. září září - říjen 25. - 27. listopad 5. prosinec 17. prosinec
Vypracoval Ivan Koula
Valná hromada PSS Výlet vlakem do Dráţďan Výlet k pramenu Nisy a úklid turistické stezky Turistický výlet s návštěvou z Rammenau Turistický výlet do Rammenau Koňská spřeţení v Rammenau Stanový tábor ve Francii Eurion Turistický zájezd na Slovensko Výlet k pramenu Nisy a úklid turistické stezky Výlet do Dinoparku v saském Kleinwelka Andreasmarkt ve Weidenbergu Mikulajda Vánoční pohoda
