PARKU STÁTNÍHO ZÁMKU RATIBOŘICE

ATLAS DŘEVIN PARKU STÁTNÍHO ZÁMKU RATIBOŘICE NÁRODNÍ KULTURNÍ PAMÁTKY Zpracovali studenti Klára Páslerová, Petra Zezulková, Adam Sárička, Lukáš Lichter, Anna Miewaldová, Michaela Tylšová, Janeta Mifková pod metodickým vedením učitelky Mgr. Evy Malinové.

odborný poradce: Bedřich Mertlík, zámecký zahradník v.v.

* 2008 Copyright © ACADEMIA MERCURII soukromá střední škola, s.r.o. 2008

SEZNAM DŘEVIN ZÁMECKÝ PARK RATIBOŘICE Český název

Latinský název

Číslo v

Výsadba

Původ

plánku Bobkovišeň lékařská

Laurocerasus officinalis ROEM.

Balkán

Borovice černá Borovice limba Borovice vejmutovka

Pinus nigra L. Pinus cembra L. Pinus strobus L.

Bříza bradavičnatá Buk lesní ´s růžově pestrým zbarvením listů´

Betula verrucosa EHRH. 15 Fagus silvatica L. ´Roseomarginata´ 18

původní

Krym, Malá Asie Alpy a Karpaty Severní Amerika

19OO

Evropa Evropa

59 8 6

´Buk lesní ´temně červenolistý´ Fagus silvaticaÁtropunicea´ WEST. 17 Buk obecný Fagus silvatica Áspleniifolia´ DURB 61 Buk obecný zlatolistý Fagus silvatica ´Zlattia ´. SPAETH. 62

původní

Evropa Severní Amerika

Fagus sylvatica Rohanii

64

Evropa Evropa

Chamaeecyparis pisifera ENDL. Chamaecyparis pisifera ´Fififera´ ENDL. Chanaecyparis pisifera ´Plumosa ´ ENDL.

57 11

původní

Japonsko Japonsko

12

původní

Japonsko

Dřišťál obecný Dub červený

Berberis vulgaris L. Quercus rubra L.

14

Kavkaz, Evropa

22

Severní Amerika

Dub letní Dub letní ´sloupkovitý´

Quercus robur L. Quercus robur L.´ Fastigiata ´

20 21

Evropa Evropa

Habr obecný Hortenzie latnatá

Caprinus betulus L. Hydrangea paniculata L.

16

Jalovec chvojka klášterská Jalovec čínský polehlý

Juniperus sabina L. Juniperus chinensis horizontalis MOENCH.

7

Jasan ztepilý

Fraxinus excelsior L. Fraxinus excelsior ´ Pendula´ AIT.

52 53

Buk Lesní rohanův Cypříšek hrachonosný Cypříšek hrachonosný ´Filifera´ Cypříšek hrachonosný ´Plumosa ´

Jasan ztepilý ´ s převislými větvemi´ Javor babyka

původní

Evropa Čína, Japonsko Jižní Evropa Jižní Evropa

původní

Evropa

původní

Severní Amerika

Acer campestre L. Evropa

Javor ginnala

Acer ginnala MAX.

46

Javor klen Javor klen ´s purpurově zbarvenou spodní stranou listů ´

Acer pseudoplatanus L. Acer pseudoplatanus Átropurpureum ´ SPAETH.

44 45

Čína, Japonsko původní

Copyright © ACADEMIA MERCURII soukromá střední škola, s.r.o. 2008

Evropa Západní Asie

Javor mléč

Acer platanoides L.

43

Východní Evropa

Jedle bělokorá Jedle kavkazská

Abies alba MILL. Abies normanniana SPACH.

5

Evropa Kavkaz

Jedle ojíněná Jedlovec kanadský

Abies concolor Tsuga canadensis CARR.

63 4

původní

Severní Amerika Kanada

Jinan dvoulaločný Jírovec maďal

Gingo biloba Aesculus hippocastanum L.

60 47

původní

Čína Balkán

Jírovec malokvětý Kalina tušalaj

Aesculus parviflora WALT. Viburnum lantana L.

48

původní

Kaštanovník setý Katalpa trubačovitá

Castanea sativa MILL. Catalpa bignoides WALT.

24

Kdoulovec japonský Klokoč zpeřený

Chaenomeles japonica LINDL. Staphylea pinnata L.

58

Liliovník tulipánokvětý

Liriodendron tulipifera L.

29

původní

Severní Amerika

Lípa širolistá Lípa širolistá ´s nepravidelně tvarovanými listy´ Lípa srdčitá

Tilia platyphylla SCOP. 39 Tilia platyphylla ´Laciniata´ LOUD. 41 ´ 38 Tilia cordata MILL.

původní

Evropa Evropa

původní

Evropa

Lípa stříbrná Líska obecná

Tilia tomentosa MOENCH. Corylus avellana L.

40

původní

Evropa Evropa

Meruzalka angrešt Nahovětvec dvoudomý Ořešák vlašský

Ribes grossularia L. Gymnocladus dioicus KOCH. Juglans regia L.

Pámelník hroznatý

Symphoricarpos racemosus

JV Ameriky Kavkaz Evropa Severní Amerika

56

Japonsko, Čína Kavkaz

Evropa 36 25

původní

původní

Severní Amerika Jihovýchod Evropy Severní Amerika

PURSCH. Pěnišník hybridní

Čína

Pěnišník měkký /azalka/

Rhododendron hybridum KERR. Rhododendron molle C.DON.

Pivoňka křovitá Platan javorolistý

Paeonia suffruticosa ANDREWS. Platanus acerifolia WILD.

Čína Evropa

Přísavník pětilistý

Parthenocissus quinquefolia PLANCH. Philadelphie coronarius L.

Severní Amerika

Réva pobřežní Ruj vlasatá Růže Sazaník květnatý

Vitis riparia MICHX. Cotinus coggygria SCOP.

42

Rosa Calycanthus floridus L.

3O

Severní Amerika Středozemí Evropa Severní Amerika

Smrk pichlavý Smrk sivý

Picea pungens ENGELM. Picea glauca VOSS.

3

Západ USA Kanada

Smrk ztepilý Smrk ztepilý ´ Barryi´

Picea abies KARST. Picea abies ´ Barryi´ KARST.

1

Evropa Kanada

Střemcha evropská

Prumus padus L.

32

Pustoryl věncový

Japonsko 26

původní

Evropa

2 původní


Evropa

Svída dřín

Cornus mas L.

49

Svída obecná Šácholan Soulangeův

Cornus sanguinea L. Magnalia soulamgiana SOUL.

13

Šeřík čínský Šeřík obecný

Syringa chinensis WILLD. Syringa vulgaris L.

51

Čína Malá Asie

Škumpa obecná Štědřenec obecný

Rhus typhina. L. Laburnum anagyroides MED.

28

Severní Amerika Jižní Evropa

Tavola kalinolistá Tis červený

Psysocarpus opulifolia MAXIM. Taxus baccata L.

Tis červený ´rozkladitý´

Taxus baccata ´Repandens´

Topol bílý /linda/

PARSONS. Populus alba L.

Trojpuk drsný

Deutzia scabra THUMB.

Japonsko, Čína

Vajgélie Květnatá Višeň pilovitá /sakura/

Weigelia florida Ceranus serrulata LINDL.

Korea

Vistárie čínská Zákula japonská

Wistaria sinensis SWEET. Kerria japonica DC.

Zerav západní Zimostráz obecný Zlatice převislá

Thuja occidentalis L. Buxus sempervirens Forsythia suspensa THUNB.

9

původní

Jižní Evropa Asie Japonsko

původní

Kanada Asie, Evropa Afrika, Evropa

23

33

Severní Afrika

Čína, Japonsko Čína Japonsko

10

Severní Amerika

50

Jižní Evropa Čína

Zpracováno k 30. 6. 2008


Český název: BOBKOVIŠEŇ LÉKAŘSKÁ

Čeleď: Rŧţovité

Latinský název: Laurocerasus officinalis ROEM.

Výška: aţ 2 metry

Místo pŧvodu:. Srbsko, Bulharsko, Malá Asie, Kavkaz Zpracoval: Adam Sárička

Popis: Bobkovišeň lékařská je keř, pěstovaný uţ od 16. století (1576) pro své léčivé účinky. Z usušených listŧ se fermentací získává aqua laurocerasi, slouţící jako náhrada hořkomandlové vody. Obsahuje 0,025 % volného a 0,1 % celkového mnoţství kyanovodíku, glykosidy, enzymy, třísloviny a jiné látky. Kŧra: Hnědavá Listy: Podlouhlé a eliptické, na líci tmavozelené, lesklé, na rubu světle zelené, koţovité Květy: Pětičetné, bělavé, v úţlabních i koncových hroznech, doba květu květen. Plody: Peckovice černopurpurové, vejcovité.

Úvodní strana


Český název: BOROVICE ČERNÁ Latinský název: Pinus nigra L.

59

Čeleď: Borovicovité

Místo pŧvodu: jiţ. a stř. Evropa, Krym, Malá Asie

Výška: aţ 22 metrŧ

Zpracoval: Adam Sárička

Popis: Jedná se o dŧleţitou náhradní lesní dřevinu, zvláště pro exponovaná suchá a teplá místa a pro oblasti ohroţené prŧmyslovou činností. V kultuře je vedena od roku 1759. Její dřevo je tvrdé, a i přesto, ţe je silně sukovité a pryskyřičnaté, je velmi cenné a v jiţní Evropě hospodářsky významné. Listy: jehlice tmavozelené, ve svazečcích po dvou, 8-15 cm dlouhé, 1,5-2 mm široké,tuhé, na konci pichlavé, na hranách ostnité Kŧra/borka: černavá, ve stáří tlustá a hluboce rozbrázděná Květy: květenství šišticovitá, samčí ţlutá a samičí červená Plod: šišky téměř přisedlé, vejčité, 8 cm velké, 2-4 cm široké, semeno rŧznobarevné.

Úvodní strana


Český název: BOROVICE LIMBA Latinský název: Pinus cembra L.

8


Místo pŧvodu: Alpy a Karpaty

Výška: 25 m

Zpracoval: Janeta Mifková Michaela Tylšová

Popis: Strom je 18-25 m vysoký. Má hustou kuţelovejčitou korunu téměř k zemi. Má dřevo s naţloutlou bělí a červenohnědým jádrem. Strom má dostatek pryskyřice. Jehličí vyrŧstá po pěti kusech. Větve: Vzhŧru rostoucí větve vytvářejí pravidelný kuţel. Kŧra: V mládí hladká, šedozelená, později šedohnědá šupinatá. Plod:. Šišky jsou 5-8 cm nezralé nafialovělé, zralé hnědé. Opadávají vcelku i se semeny třetím rokem.

Úvodní strana


Český název: BOROVICE VEJMUTOVKA Latinský název: Pinus strobus L.

6


Místo pŧvodu: Východ Severní Ameriky


Zpracoval: Klára Páslerová Anna Miewaldová

Popis: Jde o relativně mohutný strom 60–70 m (80 m) vysoký, o prŧměru kmene 100–150 cm s nepravidelnou korunou a silnými vodorovně odstávajícími větvemi. Základem kořenového systému je mohutný hlavní kořen, který jde hluboko do pŧdy. Listy: Jehlicovité a štíhlé, aţ 12 cm dlouhé v chomáčích po pěti, vnější povrch šedozelený, vnitřní povrch šedobílý, uspořádaný hustě Kŧra: Tmavošedá a hladká, později hluboce zbrázděná. Květy: Samčí ţluté, samičí rŧţové, v oddělených chomáčích a mladých větévkách, kvetou na začátku léta. Plod: Válcovitá zahnutá převislá šiška, aţ 15 cm nebo více dlouhá, zelená uzrává do světle hnědé. PŦVODNÍ VÝSADBA Úvodní strana


Český název: BŘÍZA BRADAVIČNATÁ Latinský název: Betula verrucosa EHRH.

15

Čeleď: Břízovité

Místo pŧvodu: Evropa

Výška: Aţ 25 m

Zpracovala: Petra Zezulková Anna Miewaldová

Popis: Stromy břízy jsou rozšířeny od níţin aţ do hor v Evropě,zvláště ve Skandinávii a na Sibiři. Koruna vysokého stromu je úzce převislá. Listy: Vejčité aţ trojúhelníkovité, aţ 6 cm dlouhé a 4 cm široké, ke špičce zúţené, na líci leskle tmavozelené, na podzim se zbarvují do ţluta, rostou na tenkých, lysých, bradavičnatých a volně visících výhoncích. Kŧra: Bílá, bradavičnatá, později tmavne a praská. Květy: V jehnědách, samčí aţ 6 cm dlouhé, ţluté a převislé. Samičí zelené, vstřílené nebo převislé. Kvetou brzy z jara, rostou odděleně na jedné rostlině. Plod: Jehněda, která puká, kdyţ dozraje. Listy se sbírají jako léčivá bylina, obsahují cenné látky / vitamíny A a C , saponiny, silice, minerální látky, antibioticky účinné fytoncidy/ a jsou vyuţívány v lidovém léčitelství a homeopatii. Březová voda se uţívá v kosmetice, vařením mízy se jiţ ve pravěku vyrábělo lepidlo. Z březové kŧry se zhotovovaly nádoby na rŧzné pouţití, z proutí se pletou košťata.

Úvodní strana


Český název: BUK LESNÍ S RŦŢOVÝMI LISTY Latinský název: Fagus silvatica L. ´Roseomarginata´

18

Čeleď: Bukovité




Popis: Buk lesní je opadavý listnatý strom se štíhlým kmenem a pravidelnou vejčitou korunou. Mŧţe dorŧstat výšky přes 45 metrŧ. Trpí znečištěním ţivotního prostředí (kyselé deště, špatná kvalita ovzduší). Roste velmi pomalu. Z mladých bukŧ jsou vynikající ţivé ploty. Vysazují se v parcích jako okrasné strom. Listy: Jsou řapíkaté, velmi mírně nepravidelně laločnaté (téměř celokrajné), široce vejčité, zašpičatělé, lysé, jen při kraji brvité. Jejich barva je tmavě červená s nepravidelným lemováním rŧţovou . Kŧra: Stříbřité lesklá hladká kŧra. Květy: Samčí květy rostou ve vztyčených svazečcích, samičí po dvou na konci letorostŧ. Plod: Bukvice-trojboké naţky pokryté měkkými ostny. Jsou jedovaté.

Úvodní strana


Český název: BUK LESNÍ ČERVENOLISTÝ Latinský název: Fagus silvaticaÁtropunicea´WEST..

17

Čeleď: Bukovité


Výška: Aţ 40 m

Zpracovala: Mgr. Eva Malinová

Popis: majestátní strom, jeho ţivot mŧţe trvat stovky let, tento /jediný exemplář v parku/ pochází z pŧvodní výsadby a tak má moţná aţ 200 let. Obvod jeho kmene 30 cm od země činí 861 cm. Listy: začínají rašit koncem dubna, jsou zprvu rŧţově červené, tmavnou aţ do purpurové. Tvar je vejčitý, délka aţ 10 cm, šířka 6 cm. Květy: jsou samčí v kulovitých jehnědách, samičí zelené 3 – 5 přilehlé. Plod: trojboká naţka v ostnité číšce. PŦVODNÍ VÝSADBA

Úvodní strana


Český název: BUK OBECNÝ ASPLENIIFOLIA

Latinský název: Fagus sylvatica Áspleniifolia ´DURB.

3

Čeleď: Bukovité

Místo pŧvodu: Západ Severní Ameriky

Výška: aţ 35 m


Popis: Jedná se o buk lesní kultivar Áspleniifolia´. Pozoruhodný je svými štíhlými peřenodílnými listy, které jsou hluboce vykrojené do dlouhých , úzkých lalokŧ. Uţívá se jako okrasný strom při výsadbě do parkŧ.

NOVÁ VÝSADBA

Úvodní strana


Český název: BUK OBECNÝ ZLATOLISTÝ

62

Latinský název: Fagus sylvatica ´Zlattia´SPAETH.

Čeleď: Bukovité


Výška: Aţ 30 m


Popis: Buky patří do skupiny domácích dřevin. Dorŧstají výšky aţ 40 metrŧ, mají široce rozvětvenou korunu. Jejich dřevo má široké uţití ve zpracovatelském prŧmyslu. Borka: Šedá a hladká aţ do pozdního stáří. Listy: Vejčité aţ obvejčité, aţ 10 cm dlouhé a 6 cm široké, s krátkou špičkou a zvlněným okrajem. Tato varieta buku má listy světle zelené, aţ do zlatova. Květy: Samčí ţluté v převislých kulovitých jehnědách, samičí zelené po 3-5 přisedlé. Plod: Trojboká naţka v ostnité číšce- bukvice.

Úvodní strana


Český název: BUK LESNÍ ROHANŮV

Čeleď: Bukovité

Místo původu: Evropa

Latinský název: Fagus sylvatica Rohanii

Výška: Až 30 m

Zpracoval: Mgr. Eva Malinová Petra Zezulková

Popis: Tento kultivar vyšlechtil zahradník Vojtěch Mašek v roce 1891v Turnově z výsevu buku lesního červenolistého. Byl pojmenov{na počest knížete Rohana ze Sychrova. V Turnově pan Mašek založil zahradnictví, které mělo dobrý zvuk u n{s i v zahraničí a tento kultivar se úspěšně šířil do celé Evropy i do z{moří. Listy: zvl{štní, úzké listy, hluboce dělené-často až k řapíku, tmavě purpurově zbarvené.:

Do našeho parku byl umístěn proto, že kníže Rohan byl prvním manželem zakladatelky parku „paní kněžny“ Kateřiny Vilemíny Zah{ňské.

Úvodní strana


Český název: CYPŘÍŠEK HRACHONOSNÝ Latinský název: Chamaecyparis pisifera ENDL.

57

Čeleď: Cypřišovité

Místo pŧvodu: Japonsko



Popis: Strom je aţ 17 m vysoký. Má kuţelovitou korunu. Roste i jako keř a mŧţe měřit aţ 5 metrŧ. Roste velmi pomalu-2 cm během 20 let. Rozvětvování do stran potlačeno, větévky vypadávají niťovitě, vláknitě. Převisují k zemi. Listy: šupinaté jehlice stojí ve vstřícných párech, svrchu tmavě zelené, na rubu výrazná bělavá kresba, postranní zašpičatělé, středové mají ţlázku. Kŧra: červenohnědá, tenká, odlupující se v tenkých, úzcích prouţcích Květy: květenství šišticovitá, samčí i samičí jsou nahnědlá Plod: šišky kulovité, 5-6 mm velké, ţlutohnědé, neojíněné, na spodní straně větévek

Úvodní strana


Český název: CYPŘÍŠEK HRACHONOSNÝ Latinský název: Chamaecyparis pisifera´ Filifera´

11



Výška: 50 metrŧ


Popis: Má kuţelovitou korunu, větvičky jsou péřovité a na konci mírně zahnuté. Cypříšek hrachonosný ze skupiny Filifera je atraktivní formou jehličnanu s provázkovitými větvičkami, které mají místo jehlic něco jako šupiny. Tvar keře je široce pyramidální. Na zimu větvičky získávají hnědavý ochranný nádech před chladem. Je tolerantní vŧči všem typŧm pŧd, ale nejlépe mu vyhovují vlhčí, mírně kyselé, humózní pŧdy. Listy: Šupinovité, velmi malé, s volnými špičatými konci, na líci leskle tmavozelené, na rubu s nápadnými bílými skvrnami, ve zploštělých aromatických svazcích, listy po straně větévek trochu větší neţ na vrchu a na spodu. Kŧra: Červenohnědá, loupe se v úzkých pruzích. Květy: Samčí nahnědlé,samičí světle hnědé v malých chomáčích na koncích větévek. Plod: Kulovitá šiška, 8 mm široká, nejdřív zelená, uzrává do hněda. PŦVODNÍ VÝSADBA Úvodní strana


Český název: CYPŘÍŠEK HRACHONOSNÝ Latinský název: Chamaecyparis pisifera ´ Plumosa ENDL.´

12



Výška: aţ 15-25 metrŧ


Popis: Cypříšek hrachonosný je 15-25 metrŧ vysoký strom. Ve vlhkých údolích dorŧstá výšky aţ 40 metrŧ. Roste pomaleji. Mnoho jich je pěstováno jako stromy okrasné. Vyuţíván jako zdroj stavebního dříví. Dobře prospívají na chráněném stanovišti s vlhkým vzduchem a čerstvou, mírně vlhkou pŧdou. Mladé rostliny jsou choulostivější, starší dobře snášejí sucho. Má kuţelovitou korunu. Větvičky péřovité, na konci mírně zahnuté. Listy: Celé listy jsou šupinaté. mladé větvičky jsou zlatoţluté. Kŧra: Červenohnědá, tenká, odlupující se v tenkých, úzcích prouţcích. Květy: Květenství šišticovitá, samčí i samičí jsou nahnědlá. Plod: Šišky kulovité, 5-6 mm velké, ţlutohnědé, neojíněné, na spodní straně větévek. PŦVODNÍ VÝSADBA Úvodní strana


Český název: DŘIŠŤÁL OBECNÝ Latinský název: Berberis vulgaris L.

14

Čeleď: Dřišťálovité

Místo pŧvodu: Evropa, Kavkaz, Írán

Výška: aţ 3 m

Zpracoval: Lukáš Lichter

Popis: Opadavý, hustě větvený, trnitý, aţ 3 m vysoký keř. Větve šedoţluté, hranaté aţ rýhované, trny (přeměněné listy) 1 aţ 2 cm dlouhé, 1 aţ 7dílné. Dříve se vyskytoval v mnoha místních barevných kultivarech. Další druhy jsou známy z celého světa : oblíbený Berberis Darwini nebo Berberka buxifolia s velkými plody, které jsou výborné syrové i vařené. Příbuzné dřeviny rodu Mahonia se dřišťálŧm velmi podobají, nemají však trny a jejich listy jsou zpeřené. Květy jsou ţluté, obvykle voňavé. Listy: obvejčitě eliptické aţ kopisťovité, 2-6 cm dlouhé, pilovité Kŧra: světlehnědá Květy: zlatoţluté, v hroznech 4-7 cm dlouhých , kvete v dubnu aţ květnu Plo elipsoidní, karmínově červené bobule

Úvodní strana


Český název: DUB ČERVENÝ Latinský název: Quercus rubra L.

Čeleď: 22 Bukovité Výška: 30-45 metrŧ

Místo pŧvodu: Severní Amerika Zpracoval: Janeta Mifková Michaela Tylšová

Popis: Strom je 15-20 m vysoký, široce rozloţitý. Opadavý, poměrně rychle rostoucí vysoký strom s kmenem o prŧměru aţ 1 m. Na podzim listy mění barvu na oranţovou aţ červenohnědou a jsou často sbírány pro ozdobu. Listy: 15-20 cm, ostře zubatě laločnaté. Kŧra: Šedá, dlouho hladká. Květy: jednopohlavné, samčí v převislých jehnědách na loňských větévkách, samičí na letorostech. Plod: Elipsoidní aţ vejcovité ţaludy, sedící ve zveličelé zdřevnatělé číšce. Ţaludy vyrŧstají po 1 aţ 2 na krátkých stopkách, jsou aţ 3 cm dlouhé.

Úvodní strana


Český název: DUB LETNÍ Latinský název: Quercus robur L.

20

Čeleď: Bukovité




Popis: Dub letní, neboli křemelák je náš domácí druh. Je to hluboko kořenící opadavý listnatý strom vysoký deset aţ třicet metrŧ. Má široce rozloţitou korunu, jejíţ rozměry mohou dosáhnout pěti aţ dvaceti pěti metrŧ. Strom kvete od dubna do května a v září má krásné plody (ţaludy). Listy se na podzim krásně barví, ale často bývají napadány padlím. Listy: Obvejčité, na bázi srdčitě ouškaté, nepravidelně peřenolaločné. Kŧra: Tmavošedá, hrubě rozpukaná borka. Květy: Jednopohlavné, samčí v převislých jehnědách na loňských větévkách, samičí v jehnědách na letorostech. Plod: Ţalud, sedící v číšce, stopka je 3-7 cm dlouhá.

Úvodní strana


Český název: DUB LETNÍ SLOUPKOVITÝ Latinský název: Quercus robur L.´ Fastigiata´

21

Čeleď: Bukovité


Výška: 35 m


Popis: Mohutný listnatý strom z čeledi bukovitých. Přirozeně se vyskytuje v Evropě a Malé Asii, na Kavkaze a některých lokalitách severní Afriky. Roste od níţin do podhŧří, kde mŧţe vytvářet doubravy nebo rŧst jako solitér. Roste-li v lese, snadno ztrácí spodní větve. Jeho koruna je mohutná, nepravidelně a mohutně rozloţitá, protáhlá směrem nahoru.

Listy: Eliptické aţ obvejčité, aţ 12 cm dlouhé a 7,5 cm široké se třemi aţ šesti laloky na kaţdé straně, na líci tmavozelené , na rubu modrozelené později lysé. Kŧra: Světle šedá a zbrázděná Květy: Samčí ve ţlutozelených převislých jehnědách, samičí nenápadné, rostou odděleně na téţe rostlině na konci jara Plod: Ţalud aţ 4 cm dlouhý z jedné třetiny ponořen do číšky.

Úvodní strana


Český název: HABR OBECNÝ Latinský název: Caprinus betulus L.

16

Čeleď: Břízovité

Místo pŧvodu: Jihozápadní Asie, Evropa

Výška: 30 m


Popis: Jako stromy jsou tyto druhy ideální a velmi oblíbený a vděčný materiál pro tvarování. U nás se v podstatě vyskytuje pouze jeden druh. Habr obecný dosahuje ve volné přírodě výšky aţ 25-30m. Jeho koruna je zbarvena temně zeleně je velmi hustá a pravidelná. Kmen roste rovně a vytváří charakteristické podélné, ţebernaté pruhy. Kŧra je tenká,temně šedá spíše matná ve stáří mŧţe být rozpraskaná. Listy: Vejčitě protáhlé, aţ 10 cm dlouhé a 6 cm široké, špičaté, dvojitě zubaté, s nápadnými nervy, na líci tmavozelené a lysé, na rubu s chloupky na nervech, na podzim zeţloutnou. Kŧra.Světle šedá, ţlábkovitá, ve stáří zbrázděná. Květy: V jehnědách samčí aţ 5 cm dlouhé, ţlutavé, převislé, samičí malé, zelené, na koncích větévek, rodí se odděleně na téţe rostlině na jaře. Plod: Oříšek, s třílaločnými listeny, zelené listeny se zbarví do ţlutohnědá, v chomáčích ve volně visících jehnědách, aţ 7,5 cm dlouhých. PŦVODNÍ VÝSADBA Úvodní strana


Český název: HORTENZIE LATNATÁ

Čeleď: Hortenziovité

Místo pŧvodu: Čína, Japonsko, Sachalin

Latinský název: Hydrangea paniculata L.

Výška: 2m


Popis: keř do dvou metrŧ, ovšem v domovině více kmínkové stromky aţ 7 metrŧ vysoké. V tomto rodu dochází k mnohonásobné hybridizaci, proto je obtíţné přesně určit druh.

Listy: vstřícné, eliptické aţ vejčité, 5 – 15 cm dlouhé, okraj drobně pilovitý. Květy: květenství je kuţelovitá lata 7 – 25 cm dlouhá. Květy mají barvu bílou, později rŧţovou. Kvete v červenci a srpnu.Velmi vhodná do suchých vazeb. Plod: elipsoidní tobolka 3 – 4 mm v prŧměru.

Úvodní strana


Český název: JALOVEC CHVOJKA Latinský název: Juniperus sabina L.

7


Místo pŧvodu: střední a jiţní Evropa

Výška: 2 m vysoký


Popis: Keř 2 m vysoký a velmi široký . Pěstuje se v parcích a v zahradách jako okrasný, zpravidla poléhavý, význačné suchobytný jehličnan. Vyhovují mu výhřevná a osluněná stanoviště. Všechny části rostliny ,zvláště vrcholky, jsou prudce jedovaté. Je to nejoblíbenější kultivar (odrŧda). Větve: Velmi tenké a husté se šupinovitými i jehlicovitými listy. Po rozemnutí nepříjemné páchnou. Jak rostlina dospívá ohýbají se a keř se rozkládá do šíře. Kŧra: Načervenalá, ve stáří se lístkovitě odlupuje. Květy: Šištice, jsou jednopohlavné ţluté samčí i zelené samičí. Vyrŧstají na samostatných větévkách, případné rostlinách. Plod: tmavomodré bobule s bělavým povlakem, dozrávají na podzim – jsou jedovaté. JEDOVATÝ!

Úvodní strana


Český název: JALOVEC ČÍNSKÝ POLEHLÝ


Místo pŧvodu: střední a jiţní Evropa

Latinský název: Juniperus chinensis horizontalis MOENCH.

Výška: 2 m vysoký


Popis: Tento druh keře se rozrŧstá hlavně do šířky a brzy pokrývá rozsáhlé plochy. Je velmi vděčným plazivým jehličnanem. Kŧra: Načervenalá, ve stáří se lístkovitě odlupuje. Květy a plody: V našich podmínkách netvoří.

Úvodní strana


Český název: JASAN ZTEPILÝ Latinský název: Fraxinus excelsior L.

52

Čeleď: Olivovité


Výška: 40 m


Popis: Je statný strom dorŧstající výšky 30–40 metrŧ s kmenem o prŧměru aţ 1 m, případně i více. Tento exemplář má obvod kmene 778 cm . Listy: Zpeřené, aţ 30 cm dlouhé, s 9 aţ 13 protáhle vejčitými aţ kopinatými lístečky aţ 10 cm dlouhé a 3 cm široké, ke špičce zúţené, ostře zubaté, na líci tmavozelené, postranní lístečky s krátkým řapíkem. Kŧra: Světle šedá a hladká, ve stáří zbrázděná Květy: Malinké, purpurové, bez korunních lístkŧ, kvetou z téměř černých pupenŧ, na téţe nebo oddělených rostlinách na jaře před rašením listŧ Plod: Je se zploštělým křídlem na konci, aţ 4 cm dlouhý, zelený, uzrává do světle hnědé v převislých chomáčích. PŦVODNÍ VÝSADBA

Úvodní strana


Český název: JASAN ZTEPILÝ převislé větve Latinský název: Fraxinus excelsior ´ PendulaÁIT.

53

Čeleď: Olivovité

Místo pŧvodu: Severní Amerika


Zpracoval:Adam Sárička Lukáš Lichter

Popis: Opadavý, aţ 40 m vysoký strom s kmenem o prŧměru aţ 1 m. Borka v mládí hladká, ve stáří podélně brázditá, zprvu šedá, později aţ šedočerná. Listy: Vstřícné, lichozpeřené, se 7 aţ 15 lístky, které jsou podlouhlé aţ podlouhle vejčité, na okraji pilovité, téměř přisedlé, jen koncový lístek řapíkatý. Pupeny černé, sametové. Květy: Na jednom stromě oboupohlavné i jednopohlavné (=mnohomanţelná rostlina), jsou uspořádány v latách vyrŧstajících z postranních pupenŧ, všechny jsou bezobalné, oboupohlavné květy se 2 tyčinkami s červenými prašníky a 1 dvoulaločnou bliznou, samčí se 2 aţ 3 tyčinkami a samičí s pestíkem a sterilními tyčinkami (patyčinkami), všechny rozkvétají před rašením listŧ. Kvete v dubnu. Plod: Křídlaté naţky. PŦVODNÍ VÝSADBA

Úvodní strana


Český název: JAVOR BABYKA

Čeleď: Javorovité

Místo pŧvodu: Evropa, Malá Asie

Latinský název: Acer campestre L.

Výška: Aţ 15 metrŧ


Popis: Tento listnatý strom dosahuje max. výšky 15 m, obvykle však bývá niţší. Koruna je kulovitá, široce rozloţitá. Tento javor je vhodný i do městského prostředí. Pro svou rychlost rŧstu a dobrou regenerační schopnost se pouţívá pro

střední a vysoké ţivé ploty.

Listy: Má vstřícné 3 aţ 5-ti tupě laločnaté listy, které na podzim vybarvují ţlutě. Kŧra: Kŧra je hnědá, hladká a ve stáří zbrázděná. Květy: Zelenavé květy jsou uspořádány v chocholičnatých hroznech. a vykvétají současně s rašením listŧ. Plod: Plodem je křídlatá dvounaţka s vodorovnými křídly.

Úvodní strana


Český název: JAVOR GINNALA Latinský název: Acer ginnala MAX.

46


Místo pŧvodu: Čína, Japonsko



Popis: strom dosahující výšky jen do 10 metrŧ, ale mŧţe rŧst i jako keř. Nenáročná dřevina. Poměrně často vysazována do veřejné zeleně či do zahrad. Listy: 6 cm dlouhé, zelené. Většinou trojlaločaté, střední lalok zřetelně delší. Na podzim se barví do karmínové barvy.. Kŧra: Hladká, časem brázditá, šedohnědá. Květy Kvete v červnu v bohatých vonných ţlutobílých latách. Plod: Naţka s červeně zbarvenými křidélky.

Úvodní strana


Český název: JAVOR KLEN Latinský název: Acer pseudoplatanus L.

44


Místo pŧvodu: Evropa, Malá Asie

Výška: 30-40 m

Zpracovala: Anna Miewaldová Petra Zezulková

Popis: Čeleď javorŧ má dva rody a přes 1OO druhŧ. Vybrané kmeny poskytují rezonanční dřevo na výrobu hudebních nástrojŧ. Listy: Dlanitě laločnaté, aţ 12 cm dlouhé a 15 cm široké, s pěti hrubě zubatými laloky, na líci tmavozelené, na rubu poněkud modrošedé. Kŧra: Rŧţová aţ ţlutavě šedá, odlupuje se v nepravidelných plátcích. Květ: Malé a ţlutozelené, bez korunních lístkŧ, v hustých převislých chomáčích.Kvete velmi časně a proto je ceněn včelaři Plod: okřídlené dvounaţky PŦVODNÍ VÝSADBA

Úvodní strana


Český název: JAVOR KLEN ´ purpurový list´ Latinský název: Acer pseudoplatanus´ Atropurpureum ´

45


Místo pŧvodu: Západní Asie, Evropa

Výška: aţ 30 m


Popis: Stromy 15 - 20 metrŧ vysoké, domovem na evropském kontinentu. Pěstuje se v listnatých světlých hájích, na slunných stráních a skalách, v alejích od níţiny do podhŧří. . Listy: Dlanitě laločnaté, aţ12 cm dlouhé a 15 cm široké, s pěti zubatými laloky. Na líci jsou tmavozelené, na rubu zbarveny purpurově, ve větru se zajímavě mění barvy celého stromu. Kŧra: Rŧţová aţ zlatavě ţlutá, odlupuje se v plátcích.. Květy: Jsou malé a ţlutozelené, bez korunních lístkŧ, kvetou zároveň s rašením listŧ. Plod: Jsou okřídlené naţky aţ 2,5 cm dlouhé, křidélka směřují dolŧ. Úvodní strana


Český název: JAVOR MLÉČ Latinský název: Acer platanoides L.

43


Místo původu: Střední a východní Evropa



Popis: Javor mléč je statný, opadavý strom, dosahuje výšky 25 aţ 30 m. Stáří stromu dosahuje maximálně 300 let. Listy: Vstřícné, dlouze řapíkaté, asi 10-15 cm dlouhé a téměř stejně široké, s 5-7 nestejně velkými špičatými laloky s tupými zářezy, dlanitoklané, dolní laloky jsou zřetelně menší neţ přední, protaţené v řadu velmi tenkých a dlouhých zubŧ. Barva na líci je svěţe aţ tmavozelená, matná, na rubu je světlejší, občas i modravě zelená. Utrţený řapík “ mléčí“. Na podzim listy mění barvu na ţlutou. Květy: Aţ 6 cm dlouhé, s devíti okvětními lístky, tři jsou zelené, ohnuté, šest světle zelených s oranţovými pruhy u báze, rostou jednotlivě na koncích větévek uprostřed léta. Plody: Dvounaţky, jejichţ křídla svírají tupý úhel.

Úvodní strana


Český název: JEDLE BĚLOKORÁ


Místo pŧvodu:. Evropa

Latinský název: Abies alba Mill


Zpracoval: Adam Sárička Lukáš Lichter

Popis: Velmi vysoký strom (aţ 65 m) s válcovitým rovným kmenem o prŧměru aţ 2 m. Koruna v mládí kuţelovitá, později válcovitá, na vrcholu zploštělá (tzv. čapí hnízdo). Letorosty šedé, jemně plstnaté. Pupeny špičatě vejčité, hnědé, bez pryskyřice. Kŧra: Hladká, většinou světle šedivá, ve stáří tmavší, rozpukaná borka. Listy: Jehlice 2–3 cm dlouhé, ploché, na svrchní straně leskle temně zelené, na rubu s dvěma lesklými prouţky (prŧduchy). Plod: Šišky vzpřímené, 10–20 cm dlouhé, 3–5 cm široké, válcovité, nahoře zaoblené. Dozrávají během září a rozpadají se na stromech. Šupiny opadávají a na stromech zŧstávají pouze vřetena. Trojhranná semena (8–11 mm dlouhá, 3–5 mm široká mají neopadavé křídlo.

Úvodní strana


Český název: JEDLE KAVKAZKÁ Latinský název: Abies nordmanniana SPACH.

5


Místo pŧvodu: Kavkaz, Turecko

Výška: Aţ 5O m


Popis: Vysoký, stále zelený jehličnatý strom pocházející z Kavkazu. Cenný parkový strom. Listy: Čárkovité,aţ 4 cm dlouhé, se zubatým koncem. Na lící jasně zelené, na rubu se dvěma bílými pásy. Jehličina jsou husté na vrchu větévky. Květ: Samčí červenavé na spodku větévek,samičí zelené, vzpřímené, v oddělených chomáčích kvetou na stejné rostlině na jaře. Plod: Široce válcovitá, vzpřímená šiška aţ 15 cm dlouhá, zelená, uzrálá purpurově hnědá s přečnívajícími dolŧ zahnutými listeny, po dozrání semen se rozpadá.

Úvodní strana


Český název: JEDLE OJÍNĚNÁ Latinský název: Abies concolor

63



Výška: aţ 30 m


Popis: Na západním pobřeţí Severní Ameriky, odkud pochází, mŧţe dosáhnout výšky aţ 60 m. V našich podmínkách dosahuje výšky do 30 metrŧ a je stromem vhodným pouze pro parky a velké zahrady. Jehličí této jedle vypadá jako načechrané a je jako ojíněné. Plod: Zelenopurpurové šišky jsou přibliţně 10 cm dlouhé a 3 cm široké a jako u všech jedlí směřuje nahoru. NOVÁ VÝSADBA

Úvodní strana


Český název: JEDLOVEC KANADSKÝ Latinský název: Tsuga canadensis CARR.

4


Místo pŧvodu: Kanada



Popis: Slovo tsuga je japonského pŧvodu, které označuje buk. Semena jedlovce kanadského byla do Evropy dovezena P. Collinsonem uţ roku 1736. K nám byla zavedena aţ roku 1812 do Hluboké. Dřevo tohoto stromu je měkké, ale trvanlivé, kŧra se pro obsah tříslovin pouţívala k tříslení. Tsugy jsou ve své domovině lesními hospodářskými dřevinami, v Evropě se vyuţívají jen jako parkové stromy. U nás aţ dosud vzácná výsadba. Listy: Listy ke špičce zúţené, čárkovité, na líci tmavozelené, ploché. Kŧra: Borka hnědá aţ šedá. Květy: Květenství samčí i samičí jsou šišticovitá, červenavá. Plod: Malé aţ středně velké nerozpadavé šišky na koncích postranních větévek. PŦVODNÍ VÝSADBA

Úvodní strana


Český název: JINAN DVOULALOČNÝ Latinský název: Ginkgo biloba

60

Čeleď: Jinanovité

Místo pŧvodu: Čína

Výška: Aţ 40 m


Popis: Tato čeleď má jen jednoho zástupce. Zkamenělé nálezy ukazují, ţe podobné rostliny byly kdysi- před 15O - 2OO milióny lety- velmi rozšířené ve všech částech světa. Listy: Vějířovité listy jsou jehlice, asi 7,5 cm dlouhé, často rŧzně zubaté a s četnými nervy rozbíhajícími se od báze, matově zelené, na podzim se zbarvují do jasně ţluté barvy. Listy rostou jednotlivě na dlouhých větévkách a v chomáčích na krátkých postranních výhoncích. Kŧra: Šedohnědá, zbrázděná a hřebenovitá. Květy: Samčí i samičí malé a ţlutozelené, samčí v jehnědovitých chomáčích, samičí jednotlivě nebo v párech na krátké stopce. Obojí květy jsou na stejné rostlině. Plod: Duţnaté peckovité semeno, nejdříve ţluté, uzrává do oranţovohněda. Hnijící plod má obzvláště nepříjemný zápach. NOVÁ VÝSADBA Úvodní strana


Český název: JÍROVEC MAĎAL Latinský název: Aesculus hippocastanum L.

47

Čeleď: Jírovcovité

Místo pŧvodu: Balkán

Výška: 25 – 30 m


Popis: strom má rozloţitou široce vejčitou korunu, pro své pŧvabné listy a květy se rozšířil po celé Evropě. Pod ním neroste skoro nic a jeho typická vŧně není příliš oblíbená. Listy: dlanitě sloţen z 5 – 7 obvejčitých, ostře zubatých lístkŧ. Celé listy jsou na dlouhém řapíku. Na podzim ţloutnou. Květy: rozkvétají v květnu a vypadá to, jakoby celý strom byl posázen svícemi. Jsou oboupohlavné, bílé se ţlutými a červenými skvrnami a přímo hučí včelami a ostatním hmyzem. Plod: kulovitá ostnitá tobolka s jedním aţ dvěma hnědými plody /kaštany/. Obsahují vysoký obsah škrobu a olejŧ a proto jsou dobrým krmivem pro zvěř. PŦVODNÍ VÝSADBA

Úvodní strana


Český název: JÍROVEC DROBNOKVĚTÝ Latinský název: Aesculus parviflora WALT.

40 82

Čeleď: Jírovcovité

Místo pŧvodu: Jihovýchod USA

Výška: Do 5 m


Popis: Je příbuzný jírovce maďalu- kaštanu koňského.´Mŧţe vyrŧst v malý strom, ale většinou roste jako keř, rozrŧstá se podzemními výběţky a novými výmladky, takţe dosahuje mnohem větší šířky neţ výšky. Do Evropy introdukován v roce 1785, u nás aţ 1835 v Praze. Listy: Jsou s 5-7 obvejčitými nebo podlouhle kopinatými lístky 8-2O cm dlouhými, špičatými, vroubkovaně pilovitými. Květy: Keř je vyjímečný svým pozdním kvetením- rozkvétá aţ v červenci a srpnu ve 20-30 cm dlouhých vzpřímených květenstvích, bílé. Plod: Obvejčitý, 25 – 4O mm dlouhý, ovšem u nás přináší málokdy semena.

Úvodní strana


Český název: KALINA TUŠALAJ

Čeleď: Zimolezovité

Místo pŧvodu: Malá Asie, Kavkaz

Latinský název: Viburnum lantana L.

Výška: Do 5 metrŧ


Popis: opadavý, široce vejcovitě protáhlý keř.Větve vzpřímeněji postavené, větvení řídké. Listy: široce vejčité nebo eliptické, 4 – 16 cm dlouhé, hustě a jemně zubaté, svrchu svraskalé a tmavě zelené, naspodu hustě šedě chlupaté aţ plstnaté. Květy: ţlutavě bílé, 5 – 9 mm v prŧměru jsou v 6 – 10 cm hvězdovitých vrcholících, vonné. Kvete v květnu aţ červnu. Plod: podlouhlé vejcovité 8 – 10 mm peckovice, červené barvy, později zčernají.

Úvodní strana


Český název: KAŠTANOVNÍK SETÝ Latinský název: Castanea sativa MILL.

24

Čeleď: Bukovité




Popis: Obrovské stromy kaštanovníkŧ rostou na úpatí švýcarských Alp a na Etně na Sicílii, kde se doţívají i tisíce let. Pečené plody byly a jsou oblíbenou pochoutkou. Ve střední Evropě se kaštanovníky pěstují teprve asi pŧl tisíciletí. Středověký učenec Bohuslav Balbín píše, ţe kdysi čeští štěpaři roubovali kaštanovník na dub a sklízeli dost plodŧ. Ve Středomoří se ze dřeva kaštanovníku budovaly věţe a zvonice. Listy: Podlouhlé, větší, výrazně pilovité. Kŧra: Černošedá, drobně šupinatá. Květy: Jednodomé, květy ve vzpřímených, úzkých, bělavě zelených jehnědách. Plod: Kaštany jsou hnědavé barvy a většinou po třech v ostnité číšce. Jedlé.

Úvodní strana


Český název: KATALPA TRUBAČOVITÁ Latinský název: Catalpa bignoides WALT.

56

Čeleď: Trubačovité




Popis:. Strom mŧţe dorŧstat výšky aţ 15 m, ale většinou bývá niţší - kolem 10 m. Má široce rozloţitou korunu. Strom je cenný především svou dobou květu. Kvete v červenci zvoncovými aţ 5 cm dlouhými pyskatými květy. V mládí je katalpa poněkud choulostivá a mŧţe namrzat, starší exempláře jsou otuţilé. Vhodná je hlinitopísčitá aţ hlinitá pŧda. Má ráda slunnou polohu chráněnou před větrem. Snese suché a chudé pŧdy. Je to velice pěkná solitéra. Listy: 10-20 cm dlouhé, celistvé, při rozemnutí páchnoucí, řapík 8-16 cm. Svrchní strana listu je světle zelená, spodní strana pýřitá. Květy: V latách, koruna naţloutlá, uvnitř s oranţovými pruhy a nachově fialovými skvrnami. Květ má bílou barvu a uvnitř ţlutooranţové a purpurové skvrny. Plod: Dlouze válcovité 2 chlopňové tobolky. Úvodní strana


Český název: KDOULOVEC JAPONSKÝ Latinský název: Chaenomeles japonica LINDL.

58


Místo pŧvodu: Japonsko, Čína

Výška: 1–2m


Popis: nízký keř, větvičky s četnými kolci. Vysazuje se pro okrasu na veřejná prostranství, neboť roste bez obtíţí a keře jsou odolné vŧči znečištěnému ovzduší. Kříţením dvou základních druhŧ bylo vytvořeno mnoţství 10 hybridŧ. Listy: hrubě vroubkovaně pilovité, široce vejčité, tupé nebo špičaté. Květy: oboupohlavné, cihlově červené, 2,5 – 3,5 cm v prŧměru. Kvete v dubnu. Plod: kulatá při dozrání ţlutá 3 cm dlouhá malvice.

Úvodní strana


Český název: KLOKOČ ZPEŘENÝ

Čeleď: Klokočovité

Latinský název: Staphylea pinnata L.


Místo pŧvodu: Evropa, Malá Asie, Kavkaz Sýrie Zpracoval: Klára Páslerová Anna Miewaldová

Popis: Keře nebo menší stromy, výška maximálně do 5 m. Mladé větve jsou zeleně zbarvené, starší hnědě s bílými podélnými prouţky. Klokoč je oblíbená dřevina do parkŧ a zahrad. Ze semen této dřeviny se vyrábí rŧzné ozdobné předměty (korále, náramky). Dříve se z nich zhotovovaly rŧţence. Je zařazen k ohroţeným druhŧm naší květeny. Vědecký název rodu je od řeckého stafylé - hrozen, protoţe plody i květy jsou v hroznu. České slovo klokoč se odvozuje od slova klokotati, protoţe zralé tobolky chřestí - klokotají. Z plodŧ se vyráběly rŧţence a lidová biţuterie. Dřevo se cení v řezbářství. Klokoč zpeřený se záměrně pěstuje od konce 16. století. Listy: Jsou vstřícné a zpeřené. Většinou jsou 2-3jařmé. Lístky jsou vejčité aţ vejčitě kopinaté. Kŧra: Borka pruhovaná. Květy: Pětičetné, bílé aţ červenavé, v bohatých převislých latách. Plod: Tobolky s nadmutými pouzdry, světle zelené, semena kulovitá, s tvrdým lesklým oplodím (klokočí). Úvodní strana


Český název: LILIOVNÍK TULIPÁNOKVĚTÝ Latinský název: Liriodendron tulipifera L.

29

Čeleď: Šácholanovité




Popis: Strom je 15-50 m vysoký, široce rozloţitý. Nejlépe se uplatní jako solitéra. U nás často pěstován v parcích. Nejlépe prospívá na slunných místech. Do Evropy introdukován jiţ v roce 1663. Jsou to starobylé dřeviny. Dřevo je velmi cenné a v nábytkářství velmi ceněné pro svou barevnost. Listy: Aţ 15 cm dlouhé, se dvěma laloky na konci a dvěma po straně, na líci tmavozelené, na rubu modravě bílé, na podzim se zbarvují do ţluta a oranţova. Kŧra: Šedohnědá, ve stáří zbrázděná. Květy: Aţ 6 cm dlouhé, s devíti okvětními lístky, tři jsou zelené, ohnuté, šest světle zelených s oranţovými pruhy u báze, jednotlivě na koncích větévek v červnu a červenci. Plod: Kuţelovité souplodí 5-8 cm dlouhé. V parku jsou tři stromy. PŦVODNÍ VÝSADBA- naproti zámku-je největší- obvod kmene dosahuje 627 cm. Úvodní strana


Český název: LÍPA SRDČITÁ Latinský název: Tilia cordata MILL.

38

Čeleď: Lípovité

Místo pŧvodu: Západní Asie, Evropa

Výška: aţ 30 m


Popis: Stromy 15 - 20 metrŧ vysoké, domovem na evropském kontinentu. Pěstuje se v listnatých světlých hájích, na slunných stráních a skalách, v alejích od níţiny do podhŧří. Lípa poţívá od pradávna mezi lidmi velké úcty, v dávné minulosti byla jedním z nejposvátnějších stromŧ starých Slovanŧ. Listy: okrouhlé, aţ 7,5 cm dlouhé široké, v bázi srdčité, ke konci zúţené zubaté, na líci leskle zelené, na rubu modrozelené, lysé kromě chloupkŧ v úţlabí nervŧ, na podzim zeţloutnou. Kŧra: Šedá a hladká, později šedohnědá a ve stáří zbrázděná. Květy: 2 cm široké, bledě ţluté, s 5 korunními lístky, vonné, v chomáčích aţ po deseti, kaţdý se zeleným palistem aţ 10 cm dlouhým, ve vrcholném létě. Plod: kulovitý, dřevitý, šedozelený asi 6 mm široký. PŦVODNÍ VÝSADBA: větší skupina tohoto druhu lip je soustředěna u jezírka Úvodní strana


Český název: LÍPA STŘÍBRNÁ Latinský název: Tilia tomentosa MOENCH.

Čeleď: 40 Lípovité Výška: aţ 25 metrŧ

Místo pŧvodu: Jiţní Evropa Zpracoval: Lukáš Lichter

Popis: Lípa stříbrná je pŧvodní v JV Evropě, na sever sahá aţ po Maďarsko, jinak roste téţ na z. Ukrajině, Rumunsku, býv. Jugoslávii, a Bulharsku. V České republice je vysazována jako okrasný strom v intravilánech obcí, parcích a arboretech. Listy: Okrouhle vejčité, na bázi srdčité, na líci tmavozelené, na rubu šedobíle plstnaté, bez chomáčkŧ chlupŧ v paţdí ţilek, pilovité aţ mělce laločnaté. Kŧra: Tenká, podélně a mělce rozpraskaná, výrazně šedivá. Květy: Světle ţluté, velké, s patyčinkami, vonné, v převislých vrcholících s plstnatým listenem. Plod: Jednopouzdré oříšky, elipsoidní aţ kulovité, plstnaté s dřevěným oplodím. PŦVODNÍ VÝSADBA

Úvodní strana


Český název: LÍPA ŠIROLISTÁ Latinský název: Tilia platyphylla SCOP.

39

Čeleď: Lípovité

Místo pŧvodu: Evropa, Asie

Výška: Aţ 30 m


Popis: Lípy rostou Evropě, Asii i Severní Americe. Patří mezi velmi oblíbené stromy díky pravidelnému tvaru koruny, pŧvabným srdcovitým listŧm a sladce vonícím květŧ. Synonyma: Lípa velkolistá Stala netypickým prŧvodcem lidských obydlí. Její dřevo je vyhledávaným řezbářským materiálem, lýko dříve slouţilo k výrobě rohoţí, nádob. Listy: Okrouhlé aţ široce vejčitá, aţ 12 cm dlouhé a široké, na bázi srdčité zuţující se do špičky, otře zubaté, na líci tmavozelené, na rubu světlejší,v paţdí ţilek bílé chloupky. Květy: Oboupohlavné, bledě ţluté, vyrŧstají na společném listenu po třech aţ pěti, voňavé a uţívají se jako léčivá bylina. Plod: Podlouhle kulovitý oříšek aţ 1 cm velký. PŦVODNÍ VÝSADBA: v parku jsou čtyři tyto lípy soustředěny u jezírka, mají tedy téměř 2OO let a úctyhodné rozměry např. obvod kmenu u země 523 cm. Úvodní strana


Český název: LÍPA ŠIROLISTÁ ´ LACINIATA´ 41

Čeleď: Lípovité


Latinský název: Tilia platyphylla´Laciniata´ LOUD.



Popis: Aţ 20 m vysoký, listnatý, opadavý strom. Lípa je mohutný strom s košatou korunou, rostoucí často na sutích v křovité formě. Má bílé měkké dřevo. Je jedním z nejoblíbenějších stromŧ po celé Evropě. Tento druh bychom ovšem podle listŧ nepoznali. Listy: Listy střídavé, řapíkaté, pilovité, 7 aţ 12 cm dlouhé, na svrchní straně krabaté, na spodní straně po celé ploše kratičce pýřité a v paţdí ţilek s bělavými, na podzim aţ okrovými chomáčky chlupŧ. Kŧra: V mládí hladká a šedá, později popraskaná. Květy: 3-5 četné, světle ţluté aţ světle ţlutozelené. Kvete od června do počátku července a patří mezi nejvýznamnější medonosné rostliny, které poskytují na jednom stromě velké mnoţství světlého nektaru. Plod: Plody 6 aţ 10 mm dlouhé, oplodí dřevnaté.

Úvodní strana


Český název: LÍSKA OBECNÁ

Čeleď: Lískovité


Latinský název: Corylus avellana L.

Výška: 1- 7 m


Popis: Četné nálezy dokazují, ţe líska byla v Evropě dominující dřevinou a lidé se naučili pouţívat větve, listy i oříšky. Mŧţeme také lísku zařadit mezi dřeviny prŧkopnické. Líska je košatý keř s pevnými vzpřímenými větvemi /kmínky/. Listy: Krátce řapíkaté, střídavé, jednoduché, 5- 10 cm dlouhé, široce vejčité, na konci zašpičatělé, drsné, dvakrát pilovité. Květy: Jednopohlavné, samčí ţlutavé v prodlouţených převislých jehnědách aţ 5 cm dlouhých. Samičí jsou v pupencovitých obalech z nichţ vyčnívají jen načervenalé blizny.. Lísky kvetou velmi brzy z jara. Plod: Vejčité velmi chutné oříšky aţ 2 cm dlouhé s tlustým dřevnatým oplodím, téměř celý plod je skryt v srostlých zvětšených listenech.

Úvodní strana


Český název: MERUZALKA ANGREŠT

Čeleď: Lomikamenovitéé


Latinský název: Ribes glossularia L..

Výška: Do 1,5 m

Zpracoval: Janeta Mifková MichaelaTylšová

Popis: Meruzalka je nízký keř s rozkladitými a obloukově ohnutými větvemi, které jsou ostnité.Tento keř je základem pro šlechtění angrešt- první zmínka pochází aţ ze 12. století z Francie. Listy: Jsou na zkrácených větévkách, střídavé, dlanitě 3- 5 laločnaté, 2- 6 cm dlouhé, po obou stranách měkce chlupaté, svrchu světlejší. Květy: Oboupohlavné, většinou po 2- 3 v úţlabních svazečcích, zelenavé aţ načervenalé barvy, pravidelné,pětičetné. Plod: Vejčitá bobule ţluté, zelené i červené barvy.

Úvodní strana


Český název NAHOVĚTVECC DVOUDOMÝ Latinský název: Gymnocladus dioicus KOCH.

36

Čeleď: Sapanovité




Popis: Řecké gymnos znamená nahý a klados větev. Jedná se o dřevinu, která začíná rašit velmi pozdě (15.5.). Anglický název připomíná skutečnost, ţe v USA se z praţených semen občas dělá káva. Německý název se dá přeloţit jako "parohatý strom", koruna připomíná v zimě parohy jelena. Na kořenovém systému vytváří nahovětvec hlízky a je proto schopný vyuţívat vzdušný dusík. Vzácný exemplář. Listy: Dvakrát lichozpeřené, s vejčitými, celokrajnými, 4 - 8 cm dlouhými lístky. Kŧra: Šedá, rozpukaná, odlupuje se v podélných šupinách. Květy: Dvoudomé, bělavé, v nenápadných koncových latách. Plod: Neplodí, neboť je v parku jen jeden exemplář. PŦVODNÍ VÝSADBA

Úvodní strana


Český název: OŘEŠÁK VLAŠSKÝ Latinský název: Juglans regia L.

25

Čeleď: Ořešákovité

Místo pŧvodu: Jihovýchodní Evropa

Výška: Aţ 3O m


Popis: Tento strom prý přináší štěstí. Je velmi robustní, má širokou korunu a vyţaduje dostatek místa. Listy: Zpeřené s pěti aţ devíti lístečky s krátkou špičkou, aţ 15 cm dlouhé, konečný lísteček je nejdelší. Kdyţ se rozmělní, aromaticky voní. Kŧra: Světlešedá, hladká, na starých rostlinách zbrázděná. Květy: Samčí i samičí malé, bez korunních lístkŧ, nahromaděné v chomáčíchjehnědách. Samčí jehnědy ţlutozelené 10 cm dlouhé, převislé, samičí krátké. Rostou odděleně na jedné rostlině. Jsou velmi náchylné na zmrznutí v jarním poklesu teplot. Plod: Jedlý ořech, krémově bílý ponořený do zeleného oplodí. Plodí jen stromy starší deseti let.

Úvodní strana


Český název: PÁMELNÍK HROZNATÝ



Latinský název: Syphoricarpos racemosus MICHX..

Výška: 1-2 m


Popis: Keř se štíhlými vzpřímenými větvemi, nenáročný, dobře snáší sestřih. Synonyma: Pámelník bílý, Pámelník poříční Listy: Vstřícně postavené, vejčité aţ elipticky podlouhlé., 2 -5 cm dlouhé., tupé, celokrajné, na líci i rubu tmavozelené. Květy: Oboupohlavné, drobné, rŧţové, skládající koncové svazečky nebo klasy, kvete v létě. Plod: Malé ale nápadné bílé bobule 1 cm v prŧměru. PŦVODNÍ VÝSADBA- v té době to byl velmi vzácný druh keře.

Úvodní strana


Český název: PĚNIŠNÍK HYBRIDNÍ

Čeleď: Vřesovité

Místo pŧvodu: Čína, Himaláj,Sev.Amerika

Latinský název: Rhododendron hybridum KERR.

Výška: 1–3m


Popis: nízký keř, bohatě rozvětvený.Vyţaduje kyselou pŧdu, mrazuvzdorný. V tomto rodu dochází k mnohonásobné hybridizaci, proto je obtíţné přesně určit druh. Jiţ v roce 1958 bylo registrováno ve světě deset tisíc kultivarŧ.

Listy: střídavé, koţovité, stále zelené, celokrajné a z vrchu leskle tmavozelené. Květy: oboupohlavné, nápadně velké, rŧznobarevné. Skládají okolík nebo okoličnatý hrozen. Barvy mohou být: bílá, ţlutá, rŧţová, světlá modř, jasně červená, oranţová, fialová. Keře kvetou v květnu aţ červnu. Plod: válcovitá, tmavohnědá tobolka 1 – 2 cm dlouhá.

Úvodní strana


Český název: PĚNIŠNÍK JAPONSKÝ / AZALKA Latinský název: Rhododendron molle

Čeleď: Vřesovité


Výška: 1–2m


Popis: Nízký opadavý keř, bohatě rozvětvený. Existuje ve velkém mnoţství kultivarŧ. Listy: Střídavé, podlouhlé a ţivě zelené a raší zároveň s květy, případně i později. Květy: Barvy květŧ jsou bílé, ţluté, oranţové, červené a lososové. Kvetou od dubna do června podle jednotlivých kultivarŧ. Plod: Válcovitá, tmavohnědá tobolka 1 – 2 cm dlouhá. Azalky jsou v parku spolu s rododendrony umístěny na třech místech.

Úvodní strana


Český název PIVOŇKA KŘOVITÁ Latinský název: Paeonia suffruticosa ANDREWS.

Čeleď: Pivoňkovité Výška: 2 m

Místo pŧvodu: Čína, Himálaj, Japonsko Zpracovala: Mgr. Eva Malinová

Popis: jedná se o keř, který mŧţe být vysoký aţ 2 metry. Listy: opadavé, 10-25 cm dlouhé,dvojitě zpeřené, široce vejčité, krátce stopkaté. Květy: velmi nápadné, bílé, rŧţové nebo červené, poloplnokvěté nebo plnokvěté, 10 - 30 cm široké. Kvetou koncem května.

Úvodní strana


Český název: PLATAN JAVOROLISTÝ Latinský název: Platanus acerifolia WILD.

26

Čeleď: Platanovité




Popis: je zařazován mezi vysoké stromy, neboť roste velmi rychle a také má širokou korun. Rostliny se velmi často vysazují ve městech, nevadí jim silně znečištěné ovzduší a škodliviny z výfukových plynŧ. Listy: raší aţ pozdě na jaře, jsou dlanitě laločnaté, aţ 20 cm dlouhé a 25 cm široké, se 3 – 5 velkými zubatými laloky. Koruna stromu propouští mnoho slunečního svitu, takţe je pod ním příjemné rozptýlené světlo Kŧra: nejnápadnějším znakem platanŧ je borka, která se odlupuje z kmene. Zajímavostí je, ţe pod odloupanou kŧrou je další zelené barvy a ta mŧţe přebírat úlohu fotosyntézy místo listŧ. Květy: se objevují na konci jara v kulovitých hlávkách, samčí jsou ţluté, samičí načervenalé. Plod: nápadné kulovité naţky zŧstávají na stromech aţ do jara. PŦVODNÍ VÝSADBA Úvodní strana


Český název: PŘÍSAVNÍK PĚTILISTÝ

Čeleď: Révovité

Místo původu: Severní Amerika

Latinský název:

Délka: aţ 15 metrŧ


Parthenocissus quinquefolia PLANCH.

Popis: popínavý vzácněji stále zelený keř s větvenými úponky,vhodný pro zakrytí prázdných míst a neţádoucích pohledŧ.Vyhovuje mu kaţdá pŧda, světlo i stín. Listy: Střídavé,zpeřené, trojčetné nebo jednoduché laločnaté.Na podzim se vybarvují do červena. Květ: Oboupohlavné, ve vrcholících nebo vrcholičnatých latách,bílé. Plod: V dvou pouzdrém semeníku 1-4 tmavomodré semenné bobule. Lidový název: psí víno.

Úvodní strana


Český název: PUSTORYL VĚNCOVÝ


Místo pŧvodu: Evropa (jiţní část Rakouska)

Latinský název: Philadelphie coronarius L.

Výška: Aţ 3 metry


Popis: Opadavý středně aţ bujně rostoucí keř, výška 2,5 aţ 3 m. Květy čistě bílé s výraznou aţ omamnou vŧní. Oblíbený keř v zahradách, parcích i krajinářských úpravách. Listy: Listy jsou vstřícné, vejčité s výraznou špičkou, po okrajích mírně zubaté, délka 6 - 8 cm. Vyzrálé jednoleté výhony jsou typicky hnědo-fialové. Kŧra: borka slabě loupavá, letorosty ţlutavě hnědé. Květy: Květy jsou čistě bílé, čtyřčetné se ţlutými tyčinkami a pronikavě aţ omamně voní. Prŧměrná velikost květŧ je 2 aţ 3 cm , kvete od konce května do poloviny června. Plod: čtyřpouzdrá tobolka.

Úvodní strana


Český název: RÉVA POBŘEŢNÍ

Čeleď: Révovité


Latinský název: Vitis riparia MICHX.

Délka: Aţ 10 m


Popis: Je to pnoucí keř dosahující délky aţ 10 metrŧ ,teplo a slunce milující.. Listy: Má široce vejčité, sytě zelené, velké 8-20 cm. Nejčastěji bývají třílaločnaté. Květy: Jsou jednopohlavné, vonné, v latách. Plody: V našich podmínkách plodí výjimečně. V parku plní jen okrasnou funkci.

Úvodní strana


Český název: RUJ VLASATÁ Latinský název: Cotinus coggygria SCOP..

Čeleď: 42

Ledvinovníkovéé

Místo pŧvodu: Středozemí

Výška: 3m


Popis: celkem nenápadný a neuspořádaný keř, ale jen neţ rozkvete, pak je nazýván „kouřovým keřem“a určitě vás přitáhne krásou a zajímavostí. Listy: vejčité, opadavé, zelené - mohou být i purpurově zbarvené u kultivaru „Royal Purple“. Květy: chmýřovitá květenství podobající se parukám doprovázejí nenápadné květy a péřovité chlupaté stopky zŧstávají na keři i po opadání květŧ. Kvete začátkem prázdnin v červenci.

Úvodní strana


Český název: RŦŢE



Latinský název: Rosa

Výška: Do7 m


Rŧţe jsou na tolik dŧleţitou součástí parku nebo zahrady, ţe o nich bývá zatěţko hovořit jen jako o keřích. Uvedeme druhy které se v parku nacházejí Rŧţe jsou na tolik dŧleţitou součástí parku nebo zahrady, ţe o nich bývá zatěţko hovořit jen jako o keřích. U altánku: Americen pilar-červená, Frau Karla Druţky-bílá, Hiavata-rŧţová s bílým, Dorothy perkyns-popínavá rŧţová, Dorothy perkyns red-popínavá červená, Dorothy watt-popínavá bílá V parku:

-

botanické rŧţe-Oměská křídloostná R.Omeiensis

-

rŧţe stolistá Rosa centifolia

-

rŧţe šípek Rosa canina

- rŧţe velkokvětá Rosa hybrid - polyantky Rosa hybrida - rŧţe čajová Rosa hybrida

Úvodní strana


Český název: SAZANÍK KVĚTNATÝ Latinský název: Calycanthus floridus L.

30

Čeleď:

Místo pŧvodu:

Sazaníkovité

Severní Amerika

Výška: 3m


Popis: Menší opadavý keř. Potřebuje chráněnou polohu, středně vlhkou a nikoli příliš suchou. Nejlépe se uplatní jako solitéra. Keř je velmi otuţilý. Celá rostlina voní po hřebíčku. Poznáme ho také podle jahodové vŧně květŧ. Velmi vzácná parková dřevina. Listy: Střídavé, vejčité, eliptické, okraj listu je celokrajný. Kŧra: Šedá, pokrytá bradavičkami. Aromatická. Květy: 3-5 cm velké tmavě červené aţ hnědé, objevují se v květnu. Nezaměnitelně voní po jahodách. Plod: Má baňkovitou dřevnatou číšku, která obsahuje naţky.

Úvodní strana


Český název: SMRK PICHLAVÝ Latinský název: Picea pungens ENGELM.

3


Místo pŧvodu: západ Spojených státŧ

Výška: aţ 35 m


Popis: Smrk pichlavý pochází ze západní části Severní Ameriky, v Evropě se pěstuje od 19. století. Protoţe je výrazně odolnější vŧči znečištění ovzduší, suchu a mrazu neţ nás pŧvodní smrk ztepilý, vysazuje se často jako náhradní dřevina do imisemi zasaţených horských lesŧ (např. na Krušných horách). Byla z něj vyšlechtěna řada kultivarŧ, např. Glauca s modravě sivými jehlicemi; jako takzvaný stříbrný smrk je nejčastěji pěstovaným smrkem v našich parcích a zahradách. Od podobného, u nás méně častého amerického smrku sivého (Picea glauca) se nejsnáze pozná podle šupin šišek: smrk pichlavý je má na vrcholu vykrojené, kdeţto smrk sivý zaokrouhlené. Listy: Jehlicovité, aţ 3 cm dlouhé, na konci s ostnem, šedozelené aţ modrozelené uspořádané kolem celé, světle hnědé větévky. Kŧra: Purpurově šedá, šupinatá. Květy: Samčí červenavé, samičí zelené, v oddělených domácích na téţe rostlině, kvetou ke konci jara. Plod: Světle hnědá převislá šiška aţ 10 cm dlouhá.

Úvodní strana


Český název: SMRK ZTEPILÝ Latinský název: Picea abies KARST.

1





Popis: Smrk ztepilý je nejdŧleţitější evropská hospodářská dřevina. Vyniká velkou morfologickou proměnlivostí. Smrkové dřevo je lehké, pruţné a pevné, snadno opracovatelné. Má široké upotřebení jako stavební a dŧlní dřevo, k výrobě nábytku i jako dřevo palivové. Velmi ceněné je tzv. dřevo rezonanční z horských smrkŧ s hustými letokruhy při výrobě hudebních nástrojŧ. Borka je dŧleţitým zdrojem tříslovin. Listy: Jehlice 10-25 mm dlouhé, 1 mm široké, na prŧřezu čtyřhranné, na konci zašpičatělé. tmavozelené, na rubu modravě bílé, na podzim se zbarvují do ţluta a oranţova. Kŧra: Červenohnědá aţ šedohnědá, šupinatě odlupčivá. Květy: Květenství šišticovitá, samčí ţlutá, samičí červenavá. Plod: Šišky válcovité, 8-16 cm velké, 3-4 cm široké, po dozrání hnědé.

Úvodní strana


Český název: SMRK SIVÝ


Místo pŧvodu:. Kanada

Latinský název: Picea glauca VOSS.



Popis: Tento druh smrku mŧţe dosáhnout výšky aţ 30 metrŧ.Tvar koruny je úzce kuţelovitý. Oproti jiným smrkŧm je jeho jehličí hustější a tmavší. Mimo jiné je doporučován jako stromek vánoční, neboť neopadává jehličí v bytě. Listy: Štíhlé a tuhé jehlice, aţ 1,5 cm dlouhé, čtyřstranné, modrozelené, hustě uspořádané, směřují dopředu na vrchu hladkých větviček. Kŧra: Šedohnědá a šupinatá. Květy: Samčí červené, samičí purpurově červené. Kvetou na téţe rostlině. Plod: Válcovitá, světle hnědá, převislá šiška, aţ 6 cm dlouhé.

Úvodní strana


Český název: SMRK ZTEPILÝ ´ BARRYI´ Latinský název: Picea abies. ´Barryi´KARST.

2


Místo pŧvodu: Kanada, Severní Amerika

Výška: 10 m


Popis: Je to jehličnatý strom pocházející z Kanady.Vyznačuje se velmi pomalým rŧstem, coţ dokládá obrázek-pochází z pŧvodní výsadby parku a je tedy starý téměř 200 let. Větve jsou velmi husté a spletité, jehlice krátké. PŦVODNÍ VÝSADBA

Úvodní strana


Český název: STŘEMCHA OBECNÁ Latinský název: Prumus padus L.

32


Místo pŧvodu: Evropa,Severní Asie

Výška: 10-15 m


Popis: Keřovitý strom s vějířovitě rozkladitými větvemi mŧţe dorŧst aţ do 15 metrŧ výšky, většinou zŧstává do 10 metrŧ. Listy: Eliptické, aţ 10 cm dlouhé a 6 cm široké, ke konci zúţené, jemně zubaté, matově tmavozelené. Na podzim se zbarví do červena nebo do ţluta. Kŧra: Tmavošedá a hladká. Květy: Jen 1cm široké, bílé, s pěti lístky korunními velmi ,vonné. Jsou ve vzpřímených nebo převislých hroznech aţ 15 cm dlouhých. Nakvétají později na jaře, voní sladce po mandlích. Plod: Kulovitá aţ vejčitá peckovice černé barvy 8 mm dlouhá. PŦVODNÍ VÝSADBA

Úvodní strana


Český název: SVÍDA DŘÍN Latinský název: Cornus mas L.

49

Čeleď: Dřínovité

Místo pŧvodu: Jiţní Evropa, Malá Asie

Výška: do 5 m


Popis: Velký keř nebo malý stromek s nízko nasazenou korunou. Synonyma: Dřín obecný, Dřín jarní Zákonem chráněný. Listy: Vstřícné, aţ 10 cm dlouhé,vejčitě elipčité, dlouze zašpičatělé,celokrajné, po obou stranách stejně zelené. Květy: Oboupohlavné, drobné, jasně ţluté,velmi voňavé, čtyřčetné,nahlučené v přisedlých okolících. Kvete ještě před olistěním velmi brzy v březnu a je pastvou

pro včely. Plod: Podlouhlé, červené aţ nafialovělé peckovice – dřínky- 8 aţ 15 mm dlouhé,

jedlé. PŦVODNÍ VÝSADBA

Úvodní strana


Český název: Svída obecná

Čeleď: Dřínovité

Místo pŧvodu: Asie

Latinský název: Cornus sanguinea L.



Popis: Opadavý, aţ 3 m vysoký keř. Větve dlouhé, pruţné, obvykle rovné a přímé. Letorosty červené, s bělavými lenticelami. Tento druh svídy je známý svou jasně červenou kŧrou mladých výhonŧ. Ty svítí do dálky i v zimě. V létě jsou dekorativní listy, jeţ jsou u mnoha odrŧd panašované. Je to velmi odolná dřevina a výtečně se tvaruje. Hodí se do ţivých plotŧ stejně dobře jako pro solitérní úpravy. Listy: Listy vstřícné, řapíkaté, eliptické aţ vejčité, na vrcholu zašpičatělé, na bázi zaokrouhlené aţ klínovité, na svrchní straně roztroušeně chlupaté, jasně zelené, na spodní straně hustě a přitiskle chlupaté, světle zelené. Květy: Vrcholičnatá květenství o prŧměru 2 aţ 4 cm vyrŧstají na konci jednoročních výhonŧ, květy 4 četné, bílé aţ naţloutlé, korunní lístky na vrcholu zašpičatělé, tyčinky 4, delší neţ korunní lístky. Plod: Plodem je kulovitá peckovice barvy zelené, někdy mírně namodralé.

Úvodní strana


Český název: ŠÁCHOLAN SOULANGEŦV Latinský název: Magnalia soulamgiana SOUL.

13

Čeleď: Šácholanovité

Místo pŧvodu: Japonsko, Jiţní Korea

Výška: 6–9m


Popis: keř aţ malý stromek široce rozvětvený, odolnější suchu neţ jiné magnólie, mrazuvzdorný. Jedná se o kříţence šácholanu obnaţeného a šácholanu liliokvětého, je velmi často pěstován v parcích i zahradách. Listy: eliptické, aţ 20 cm dlouhé, objevují se aţ po odkvětu. Květy: aţ 25 cm široké bílé a sytě purpurové s rŧţovými okvětními lístky. Kvete v časném jaru –začátkem dubna. Plod: souplodí měchýřkŧ válcovitého tvaru s vyčnívajícími červenými semeny. V parku rostou dva jedinci, jeden má květy čistě bílé, druhý purpurově zbarvené.

Úvodní strana


Český název: ŠEŘÍK ČÍNSKÝ Latinský název: Syringa chinensis WILLD.

51

Čeleď: Olivovité


Výška: do 7 m


Popis: rod šeříkŧ zahrnuje asi 30 druhŧ, nyní jiţ známe stovky odrŧd. Šeříky jsou oblíbené zvláště pro svou nádhernou vŧni. Éterické oleje jsou vyuţívány ve voňavkářství a v zimě jdou větvičky z keře bez potíţí přirychlit. Listy: vstřícné, široce vejčité, 5 – 12 cm dlouhé. Květy: oboupohlavné, asi 1 cm v prŧměru v latách, voňavé. Plod: 1 cm dlouhá zploštěná tobolka.

Úvodní strana


Český název: ŠEŘÍK OBECNÝ

Čeleď: Olivovité

Místo pŧvodu: Malá Asie

Latinský název: Syringa vulgaris L.

Výška: Do 5 m


Popis: Vícekmínkový široce vystoupavý, kulovitovejcovitý keř, vysoký do 5 metrŧ. V Evropě se pěstuje od roku 1563. List: Vejčité aţ široce vejčité, 5- 12 cm dlouhé, zašpičatělé, celokrajné, řapíky 1-3 cm dlouhé. Květ: Kvete brzy v květnu ve 1O_2O cm dlouhých latách, barva liláková,červenofialová i bílá. Jednotlivé květy s 1O-15 mm velkou korunou.Typická vŧně. Plod: Smáčklé vejcovité 1O-15 mm zŧstávají v latách. Vyšlechtěno mnoho set kultivarŧ s jednoduchými i plnými květy.

Úvodní strana


Český název: ŠKUMPA OBECNÁ Latinský název: Rhus typhina L.

28

Čeleď: Ledvinovníkové


Výška: Do 1O m


Popis: Jedná se o široce rozloţitý keřovitý strom, který dosahuje výšky do 1O metrŧ. Nejkrásnější je na podzim, kdyţ se její listí vybarví a zazáří její plodenství. Synonymum: Škumpa orobincová Listy: Aţ 6O cm dlouhé, s 27 kopinatými aţ protáhlými, ostře pilovitými lístečky,

12 cm dlouhými a 5 cm širokými. Na líci jsou tmavozelené, na rubu modrozelené. Na podzim se zbarvují do jasně oranţova a červena na silných hedvábných větévkách. Kŧra: Tmavohnědá, hladká. Květy: Samčí i samičí malé a zelené, v hustých chomáčcích na konci větévek. Obojí jsou na téţe rostlině, kvetou aţ v létě. Plod: Malý, jasně červený v hustém kuţelovitém chomáči aţ 2O cm dlouhém

Úvodní strana


Český název: ŠTĚDŘENEC OBECNÝ

Čeleď: Bobovité

Místo pŧvodu: Jiţní Evropa

Latinský název: Laburnum anagyroides MED.

Výška: Do 10 m


Popis: Opadavý keř nebo stromek vysoký do 10 m. Byl pro svŧj dekorativní vzhled Od středověku pěstován v jihoevropských zahradách, aţ později přenesen do oblastí severně od Alp, Anglie a Ameriky. Na Našem území se pěstuje od první poloviny 19. století. JEDOVATÝ- ve všech částech obsahuje alkaloid cytisin, křečový jed.U dětí mohou vyvolat otravu jiţ dvě semena. Listy: Jsou sloţeny ze tří lístkŧ, ty jsou eliptické aţ obvejčité, svrchu sytě zelené, naspodu šedozelené, 3-8 cm dlouhé. Květy: Mají barvu zlatoţlutou, nevon , jsou asi 2 cm velké, v nápadných hroznech 10 - 30 cm dlouhých se 14 - 25 květy. Kvete v květnu aţ červnu. Plod: Jsou lusky 4- 8 cm dlouhé, ploché, hedvábně chlupaté, světle hnědé, se 2 – 9 semeny. Úvodní strana


Český název: TAVOLA KALINOLISTÁ


Místo pŧvodu: Kanada a východ USA

Latinský název: Psysocarpus opulifolia MAXIM.

Výška: 3m


Popis: široce a polokulovitě, téměř obloukovitě rozkladitý keř.Větve s hnědou, popraskanou a odlupující se borkou. Ze všech tavol je ve světě nejrozšířenější. Našla uplatnění i v myslivosti, kde slouţí jako nízká krycí dřevina v baţantnicích a remízcích. Snáší znečištěné prostředí, roste v kaţdé poloze, na přímém slunci i ve stínu. Listy: okrouhle vejčité aţ oválné 3 – 7 cm dlouhé.střídavé, koţovité, stále zelené, celokrajné a z vrchu leskle tmavozelené. Květy: jsou12 mm široké, bílé aţ načervenalé v polokulovitých chocholícících. Plod: válcovitá, tmavohnědá tobolka 1 – 2 cm dlouhá V tomto rodu dochází k mnohonásobné hybridizaci, proto je obtíţné přesně určit druh.

Úvodní strana


Český název: TIS ČERVENÝ Latinský název: Taxus baccata L.

9

Čeleď: Tisovité

Místo pŧvodu:Afrika, jihozápadní Asie, Evropa



Popis: Ţádný jiný strom není zároveň tak milován i nenáviděn. Oblíben je pro své vyjímečně pevné, tvárné a odolné dřevo a také jako zahradní dřevina, kterou lze tvarovat a modelovat. Neoblíben je pro svoji jedovatost, která se týká prakticky celé rostliny s výjimkou červených semenných míškŧ. Jsou známy nesčetné otravy dobytka a koní. Listy: Čárkovité,aţ 3 cm dlouhé, na konci špičaté, na líci tmavozelené, na rubu se dvěma světle zelenými pásy.Rostou ve dvou řadách po obou stranách větévky. Kŧra: Purpurově hnědá, hladká a loupe se. Květy: Samčí i samičí malé, samčí světle ţluté v chomáčích na spodku větévky. Samičí jednotlivě, na koncích větévky.Kvetou na oddělených rostlinách. Plod: Jednotlivé semeno je ponořeno do duţnatého červeného míšku velkého 1 cm. POZOR JEDOVATÝ! PŦVODNÍ VÝSADBA

Úvodní strana


Český název: TIS ČERVENÝ´ ROZKLADITÝ´ Latinský název: Taxus baccata ´Repandens´

10

Čeleď: Tisovité

Místo pŧvodu: Afrika, Evropa, Asie

Výška: Do 2 m


Popis: Tento stále zelený jehličnatý keř se nachází na stráni pod zámkem.. Tento druh je samičí plazivý druh, dosahuje výšky do dvou metrŧ, ale rozrŧstá se do šířky aţ 6 metrŧ. Lze jej tvarovat a zastřihávat, po řezu vytváří nové výhonky i na starém dřevě. JEDOVATÝ!

Úvodní strana


Český název: TOPOL BÍLÝ /LINDA/ Latinský název: Populus alba L.

23

Čeleď: Vrbovité

Místo pŧvodu: Severní Afrika,Asie, Evropa


Zpracoval: Mgr. Eva Malinová

Popis: 350 druhŧ stromŧ této čeledi se vyskytuje po celém světě, kromě Austrálie. Patří do skupiny vysokých stromŧ rychle rostoucích. Listy: Na silných větévkách jsou javorovité, se třemi aţ pěti laloky, 10cm dlouhé a 7 m široké. Na krátkých větévkách mělce laločnaté aţ se zvlněným okrajem. Oba typy listŧ jsou na líci lysé a tmavozelené, na rubu jsou hustě pokryté bílými chloupky-třpytí se ve větru a slunci. Kŧra: Šedá, zbrázděná, u báze tmavá. Květy: Kvete v převislých jehnědách, samčí aţ 7 cm dlouhé, šedé s červenými prašníky,samičí 5 cm dlouhé a zelené.Kvetou na oddělených rostlinách před rašením listŧ. Plod: Malá, zelená tobolka, rodí se v jehnědách aţ 10 cm dlouhých, malá semínka drţí bílé bavlněné chloupky.

Úvodní strana


Český název: TROJPUK DRSNÝ



Latinský název: Deutzia scabra THUMB.

Výška: 2-3 m

Zpracovala:Petra Zezulková Anna Miewaldová

Popis: Opadavý keř, vzpřímeně rostoucí, hustě větvený,vyšší- aţ 3 metry.U nás často pěstovaný v parcích. Synonyma: Trojpuk něţný, Trojpuk drobnokvětý Listy: Vstřícné, aţ 12 cm dlouhé, úzce vejčité aţ kopinaté, pilovité, tmavě zelené, oboustranně hustě a drsně chlupaté. Květy: Čistě bílé, asi 1,5 cm velké se skládají v úzké laty aţ 12 cm dlouhé. Kvete aţ v létě a nádherně voní. Plod: Suchá kulovitá tobolka, puká 3- 5 švy.

Úvodní strana


Český název: VAJGÉLIE KVĚTNATÁ


Místo původu: Korea a severní Čína

Latinský název: Weigelia florida

Výška: Keř do 3 m


Popis: opadavý keř, v dospělosti do tří metrů výšky, vhodný i na živé ploty. M{ r{d humózní živnou půdu a slunné stanoviště. Listy: vstřícné, vejčité, eliptické, 5-10 cm dlouhé, okraj listu pilovitý. Květy: n{padné zvonkovitě trubkovité, barvy od bílé, světle růžové po krvavě rudou. Kvete v květnu už červnu. Plod: tobolka V parku jsou rostliny s květy růžovými a temně červenými

Úvodní strana

Copyright © ACADEMIA MERCURII soukromá střední škola, s.r.o. 200.

Český název: VIŠEŇ PILOVITÁ /SAKURA/ Latinský název: Ceranus serrulata LINDL.

33


Místo pŧvodu: Čína, Japonsko, Korea

Výška: aţ 20 m


Popis: Strom bude vysoký 10 aţ 15 m. Jeho větve směřují šikmo vzhŧru, koruna je obráceně kuţelovitá. Listy: Protáhlé aţ obvejčité, aţ 10 cm dlouhé a 3 cm široké, příkře zúţené do špičky, jemně zubaté,matově tmavozelené. Kŧra: Leskle červenohnědá, nápadně pruhovaná světlými horizontálními lenticelami.Odlupuje se horizontálně v úzkých pruzích. Květy: 3 cm široké, bílé, s pěti korunními lístky na konci se zářezem, kvetou v malých chomáčích uprostřed jara, kdyţ raší malé lístky. Plod: Vejcovitá třešeň, asi 1 cm dlouhá, ţlutá, uzrává do červena. NOVÁ VÝSADBA

Úvodní strana


Český název: VISTÁRIE ČÍNSKÁ

Čeleď: Bobovité


Latinský název: Wistaria sinensis SWEET.

Délka: aţ 12 m


Popis: opadavá, vysoko se pnoucí liána- jedna z nekrásnějších. Jako vyjímečně efektní popínavá rostlina se vysazuje na význačná místa v zahradách a parcích. Listy: střídavé, lichozpeřené, lístky celokrajné Květy: velké, motýlovité v hroznech, barva modrá. Kvete v květnu. Plod: stopkaté lusky jsou jedovaté. Jediná rostlina u skleníku.

Úvodní strana


Český název: ZÁKULA JAPONSKÁ



Latinský název: Kerria japonica DC.

Výška: 1, 5 – 3 m


Popis: opadavý a výběţkatý keř. Větve zelené a lesklé. Listy: jsou trojúhle vejčité, kopinaté a zašpičatělé,hrubě pilovité 2 – 10 cm dlouhé, ţivě zelené, vespod bledší. Květy: pětičetné zlatoţluté, 3 – 6 cm široké. Kvete v květnu aţ červnu. Plod: hnědočerné polokulovité naţky.

Úvodní strana


Český název: ZERAV ZÁPADNÍ Latinský název: Thuja occidentalis L.

10



Výška: Aţ 20 m


Popis: Tento stále zelený strom jehličnatý strom je znám i jako bílý cedr. Byl jedním z prvních severoamerických stromŧ pěstovaných v Evropě.V kultivaci se vypěstovalo nesčetné mnoţství klonŧ, včetně okrasných forem se zbarveným listím i trpasličím habitem. Listy: Šupinovité a velmi malé,na líci leskle ţlutavě zelené,na rubu světlejší bez bílých značek. Rodí se ve zploštělých, aromatických svazcích na plochých větévkách. Květy: Samčí červené, samičí ţlutohnědé, v oddělených chomáčích na konci větévek. Kvetou na téţe rostlině na jaře. Plod: Protáhlá, vzpřímená šiška 1 cm dlouhá, ţlutozelená, uzrálá hnědá, s osmi aţ deseti šupinami. Úvodní strana


Český název: ZIMOSTRÁZ OBECNÝ

Čeleď: Zimostrázovité

Místo původu: Jižní Evropa,Afrika

Latinský název: Buxus sempervirens L.

Výška: Keř až do 5 m


Popis: st{le zelený keř, v dospělosti až do pěti metrů výšky, vhodný na živé ploty a ke tvarov{ní. M{lokterý keř m{ tak dlouhou zahradní tradici, již v antice zdobily živé ploty římské dvory i vesnick{ stavení. Existuje 50 – 70 druhů kultivarů. Keře jsou vhodné i pro ornament{lní stříhanou výsadbu a jsou často využív{ny k tomuto účelu v z{meckých zahrad{ch. Vyhovuje každ{ půda, na slunci i ve stínu. Listy: vstřícné, drobné, kr{tce řapíkaté, jednoduché, celokrajné,kožovité a lesklé. Květy: n{padné, drobné, jednopohlavné, bez korunních lístků. Plod: vejcovité až kulovité tobolky.

Úvodní strana


Český název: ZLATICE PŘEVISLÁ

Čeleď: Olivovité

Místo pŧvodu: Čína, Japonsko

Latinský název: Forsythia suspensa

Výška: 2–4m


Popis: široce a polokulovitě, téměř obloukovitě rozkladitý keř. Velmi oblíbený, najdeme jej skoro na kaţdé zahradě. Větvičky se dají v zimě velmi dobře přirychlit. Listy: podlouhle vejčité aţ eliptické 5 – 10 cm dlouhé, pilovité. Rostou aţ po odkvětu. Květy: jsou jednotlivé nebo po 2 – 6 , světle ţluté, 25 – 30 mm velké. Kvete v březnu aţ dubnu. Plody: vejcovité tobolky 12 – 25 mm.

Nesprávně je pro něj uţíván název zlatý déšť.

t

Úvodní strana


PARKU STÁTNÍHO ZÁMKU RATIBOŘICE

Recommend Documents