Projektová dokumentace pro provedení stavby Planá nad Lužnicí Strkov
OBNOVA ZÁMECKÉHO PARKU TECHNICKÁ ZPRÁVA
ZHOTOVITEL: Ing. Věra Hrubá Projektování sadovnických a krajinářských úprav Na Libuši 680 Bechyně
ČÍSLO PARÉ: ČÍSLO PŘÍLOHY:
ZÁKLADNÍ ÚDAJE
Název: Obnova zámeckého prku v Plané nad Lužnicí Strkově
Datum: Listopad 2009
Místo: Planá nad Lužnicí Strkov
Kraj: Jihočeský
Investor: Město Planá nad Lužnicí Zastoupený starostou ing. Jiřím Šimánkem Město Planá Nad Lužnicí Zákostelní 720 391 11 Planá nad Lužnicí
Zpracovatel: Ing. Věra Hrubá Projektování sadovnických a krajinářských úprav Bechyně, Na Libuši 680 IČO : 424 02 174 Tel. 723 404 282
[email protected]
Stupeň dokumentace: Prováděcí projekt
Použité podklady situace území jednání na místě
Informace o parcele: katastrální území Planá nad Lužnicí Typ parcely: parcela katastru nemovitostí vlastnické právo: Město Planá nad Lužnicí
1
TECHNICKÁ ZPRÁVA
Projekt obnovy zámeckého parku byl vypracován na základě požadavku Města Planá nad Lužnicí, jehož vedení má záměr zajistit jeho celkovou rehabilitaci. Zámecký park je vzhledem ke svému silně zanedbanému stavu téměř nevyužívaný a opuštěný. Komplex vzrostlé zeleně na břehu Strkovského rybníka má nedocenitelný význam pro posílení biodiverzity. Zámecký park obsahuje velký potenciál dalšího rozvoje a možností využívání.
Cílem projektu je přeměna opuštěného zanedbaného parku, v místo rozkvětu, krásy a pohody. Toho bude dosaženo odstraněním silně poškozených a nemocných stromů a nevhodných náletových dřevin, ošetřením perspektivních stromů, výsadbami hodnotných dřevin a přeměnou ruderálních porostů na travnaté plochy. Potom se park stane vyhledávaným místem využívaným pro odpočinek a rekreaci. Návrh obnovy parku byl vypracován na základě těchto podkladů: místní prohlídka za účasti starosty města situační plán území parku v měřítku 1 : 500 měření a terénní průzkumy za účelem provedení sadovnické inventarizace a vypracování návrhu obnovy Projektová dokumentace byla vypracována na základě měření a průzkumů v terénu provedených v červenci až listopadu 2009. Projekt obsahuje: technickou zprávu, výkresovou část v měřítku 1 :500, inventar. tabulky s výsledky měření a hodnocení stromů s navrženým zásahem nebo ošetřením včetně stanovení ceny za jejich ošetření náklady stavby za celkovou rehabilitaci vegetačních prvků fotodokumentaci stávajícího stavu Základním podkladem pro jednotlivé zásahy v rámci regenerace bylo provedení inventarizace dřevin spojené s podrobnou prohlídkou jednotlivých exemplářů v terénu. Závěry z terénního šetření jsou uvedeny v inventarizačních tabulkách, zákresy dřevin ve výkresech stávajícího stavu v měřítku 1: 500. Zámecký park se nachází 8 km jihovýchodně od Tábora v jižní části obce Strkov u Plané nad Lužnicí. Přírodně krajinářský park o výměře 5 ha je vlastnictvím Města Planá nad Lužnicí, které ho v roce 2009 zakoupilo od soukromé společnosti. Areál zámku a menší parková plocha před ním je ve vlastnictví soukromé společnosti. Park leží v nadmořské výšce 420 m mezi zámkem a Strkovským rybníkem. Na severní straně jej lemuje silnice, která vede kolem zámku na hráz rybníka. Ze severovýchodní a východní strany tvoří hranici Strkovský rybník. Na jižní straně navazuje na soukromé pozemky a v rohu na soukromé zahrady. Na západní straně tvoří hranici oplocený areál soukromé firmy.
2
Historické souvislosti Zámek vznikl přestavbou staršího panského sídla po roce 1629. V minulosti prošel několika přestavbami. Přírodně krajinářský park vznikl na začátku 20. století, kdy hrabě Otto Harrach vystavěl novou dvoukřídlou budovu zámku a park se zámkem využíval jako letní sídlo. Plány a písemné dokumenty o vývoji parku se nedochovaly. Pouze zobrazení na plánu Stabilního katastru z roku 1828 přibližně odpovídá dochovanému stavu parku. Ve druhé polovině 20. století byly u zámku zbudovány nové skladové a provozní budovy a byla zrušena původní pravidelná úprava navazující na čtvercový půdorys zámku a historických hospodářských budov. Také budova zámku utrpěla nevhodnými stavebními úpravami. Část plochy na jižní straně parku byla oplocena a byl zde vybudován areál civilní obrany, který je v současnosti přebudovaný na sídlo soukromé společnosti a není součástí parku. Na areál parku navazují úpravy okolní krajiny. Z východního rohu parku na břehu Strkovského rybníka vychází lipová alej, která byla využívána jako kočárová cesta. Vede podél Srkovského a Košického rybníka, které jsou součástí lokálního biocentra až k rybníku Hejtmanu, kde se nachází přírodní památka ostrov sv. Markéta s chráněným uměle založeným smíšeným porostem. Vzrostlá lipová alej spojuje zámecký park se s areálem rozvíjející se obytné zóny nad rybníkem Hejtmanem. STÁVAJÍCÍ STAV PARKU Zámecký park leží v rovině mezi zámeckým areálem a Strkovským rybníkem. Nepřehlédnutelnou dominantou u vstupu do parku je starý topol bílý. Přestože má rozlámanou korunu jeho kmen s rozbrázděnou borkou, působí majestátně. Od zámku směrem k rybníku vede středem parku původní cesta, která se po 60 m mění ve vyšlapanou pěšinu. Rozděluje park na dvě odlišné části. V severní části se rozkládá velká parková louka se čtyřmi soliterními památnými stromy. Jsou to tři lípy srdčité umístěné za sebou v louce a dub letní na konci louky poblíž hráze rybníka. Podél silnice, která vede obloukem na hráz rybníka, roste řada mladých jírovců a červenolistých javorů mléčů. Břehový porost na východní straně parku je tvořen jasany, duby olšemi a topoly, poblíž hráze je doplňují dva javory babyky. Na jeho okraji směrem do louky je umístěn jeden soliterní dub a opodál poblíž středové cesty trojice mohutných dubů. Kolem středové cesty roste v nepravidelných rozestupech šest mohutných dubů letních, jasan a lípa. V ose zvlněné cesty na okraji hrázového porostu vyniká výškou, mohutným kmenem i korunou a stříbrným olistěním jako důležitý kompoziční prvek starý topol bílý. Na jihovýchodní straně od středové cesty se nacházejí rozvolněné různověkké porosty, skupiny stromů, solitery a na hranici parku vzrostlé vícedruhové stromořadí tvořené duby, javory jasany, lípami a jírovci. Podle utváření korun soliterních starých stromů a jejich nízkého zavětvení je zřejmé, že vyrůstaly, dospívaly i stárnuly jako solitery a vytvářely dominanty, které se uplatňovaly ve výhledech z různých partií parku. Staré stromy ve skupinách a ve stromořadí mají zase typické koruny omezené společným vývojem. Ve vnitřní ploše parku lze také vysledovat původní komponované skupiny stromů. Je to malá skupina ve tvaru rondelu tvořená v převaze jilmy a velká skupina dubů a smrků doplněná javory. Před listnatým stromořadím na hranici parku se vyjímají soliterní duby lípy, javory a jasan. Zvláště se i na větší vzdálenost uplatňují vícekmeny, sesazený trojkmen javorů mléčů a sedmikmen lip srdčitých. Uprostřed bývalé parkové louky se zachovala bývalá dominanta borovice limba. Vzhledem ke konkurenci náletového dubu, který podrůstá v její koruně, došlo k jejímu proschnutí a zachování jen vrcholové části koruny. Tato původní kompozice parku je v současnosti potlačená. Různověkost porostů dokládá, že v parku byly prováděny dosadby a
3
na vhodných místech byla zajištěna přirozená obnova porostů ponecháním vhodných náletových dřevin. Velká skupina jehličnanů podél plotu s bývalým areálem civilní obrany byla vysazena pro odclonění nevhodného objektu od parku. Absencí pravidelné údržby v posledních desetiletích však došlo k nežádoucímu rozvoji náletových stromů a plevelných keřů v okolí soliter, pod jejich korunami, uvnitř porostů a menších skupin i na jejich okrajích. Silný rozvoj náletových dřevin v parku probíhá přes dvacet let, takže se zde vyskytují nálety různého stáří od cca 25 letých po jednoleté. Po nezbytných zdravotních probírkách zůstaly v některých částech porostu pařezy a na uvolněných místech došlo k silnému rozšíření náletových dřevin a plevelných keřů nebo pařezových výmladků. Mladé náletové dřeviny zarostly také významné průhledy od zámku a z louky na hladinu rybníka a parkové úpravy na jeho protějším břehu. Původní rozlohy volných travnatých ploch v této jihovýchodní části parku se zmenšily a postupně došlo k jejich úplnému potlačení silným rozvojem zaplevelení. Některé stromy v jihovýchodním konci parku mají polámané koruny a zlomené větve jsou zavěšené v korunách. V jižní části parku se na některých plochách nacházejí odložené předměty a materiály, např. zbytky drátěného pletiva a vyskytují se zde větší terénní nerovnosti. Původní cestní síť zarostla a v porostu se dají přesně určit jen dva krátké úseky. Původně cesta vedla od zámku východním směrem k rybníku, kde se před trojicí velkých dubů rozdvojovala na cestu vedoucí obloukem na hráz a druhou cestu, která vedla také obloukem podél břehového porostu do lipové aleje končící nad rybníkem Hejtmanem. Pouze hlavní parková louka s památnými stromy byla pravidelným sečením udržována bez náletů a plevelného bylinného patra.
Druhová skladba dřevin v parku je tvořena v převaze domácími listnatými dřevinami doplněnými několika zdomácnělými a nepůvodními druhy. Kosterními dřevinami parku jsou duby letní, lípy a jasany, častěji se vyskytují také javory kleny a mléče. Na vlhčích stanovištích v pobřežním porostu se spolu s duby a jasany vyskytují hlavně olše a topoly s ojedinělými vrbami. Roztroušeně se v porostech vyskytuje také bříza bělokorá, trnovník akát a jírovec maďal. Cenné jsou vzrostlé jilmy habrolisté bez známek napadení grafiózou. Ve dvou exemplářích se vyskytuje dub červený a v pouze jednom střemcha pozdní, javor stříbrný a katalpa. Nejpočetněji z listnatých stromů bez mladých náletů je zastoupen dub letní. Zastoupení listnatých a jehličnatých stromů v %: Quercus robur 121 ks 26 % Populus 72 ks 16 % Acer 61 ks 13 % Fraxinus 47 ks 10% Tilia 36 ks 8% Betula 34 ks 7% Alnus 25 ks 5% Ulmus 18 ks 4% Picea ( bez skupiny smrků) 16 ks 3% Prunus 8ks 2% Salix 7 ks 2% Aesculus 4 ks 1% Thuja 4 ks 1% Abies 3 ks 0,6 % Catalpa 1 ks 0,2 % Pinus 1 ks 0,2 %
4
Jehličnaté stromy jsou zastoupeny smrky ztepilými, smrky omorika, jedlí ojíněnou a borovicí limbou. Původní výsadby keřů se dochovali jen na omezených místech. Vitální je skupina tavol kalinolistých rostoucí před skupinou jilmů a v jižním rohu roztroušené brsleny evropské. Omezeně zde rostou přestárlé keře pustorylů, lísek, kalin obecných ve skupině jilmů se rozrůstá břečťan. Z plevelných podrostových keřů je nejrozšířenější bez černý a pámelník bílý, méně je rozšířen řešetlák, růže šípková, maliník a ostružiník. V břehovém porostu za památným dubem a poblíž středové cesty se agresivně rozrůstá rdesno baldžuánské. Plevelné bylinné patro je zastoupeno především, kopřivou dvoudomou, bršlicí, pcháči, vrbovkami, sítinou. Z původně vysazených trvalek se zachovaly na několika plochách porosty barvínku menšího. Podle stáří lze stromy rozdělit do čtyř základních kategorií: 1. Malé několikaleté stromky – dosadba jen omezeně (dub a červenolisté javory mléče u silnice), velké množství mladých náletů, některé na vhodných místech lze využít pro obnovu porostů nebo jako budoucí solitery 2. Mladé nedospělé stromy ve fázi růstu a vývoje - výsadby skupina smrků u plotu na východní straně, jírovce u silnice, velké množství náletových dřevin, perspektivní jedinci na vhodných místech budou ponechány 3. Dospělé stromy na vrcholu svého vývoje - tvoří základ porostů většinou dosahují průměrných kvalit 4. Stárnoucí a staré stromy za vrcholem svého vývoje – mohutné solitery, mají vysokou hodnotu a ekologický význam. Posilují biodiverzitu (druhovou pestrost) neboť poskytují specifické podmínky a příležitosti pro osídlení jinými organismy: lišejníky, mechorosty, jmelím, kapradinami, houbami, hmyzem, ptáky a drobnými savci. Věková skladba dřevin je díky rozvoji náletů bohatá. Mezi nejstarší stromy, které tvoří původní kostru parku, patří 48 jedinců. Z nich je nejvíce dubů letních (18 ks), následuje 7 lip srdčitých, 4 jilmy a javory mléče, 3 jasany ztepilé a ve dvou jedincích jsou zastoupeny lípy velkolisté, akáty, topoly bílé a topoly simonii. V jednom exempláři se vyskytuje jírovec, vrba bílá a smrk ztepilý. Početná je skupina stromů ve fázi dospělosti, většina z nich dosahuje jen průměrné sadovnické hodnoty. Nejpočetnější jsou v důsledku neregulovaného rozvoje náletů nejmladší věkové kategorie. Tito jedinci díky velké hustotě a vzájemné konkurenci většinou nedosahují potřebné kvality. Jsou většinou vytáhlé, mají úzké vyvětvené koruny, a pokud se vyskytují v blízkosti starých hodnotných stromů, nenávratně poškozují jejich habitus a způsobují usychání jejich spodních větví. Při terénních průzkumech byly změřeny a zakresleny plochy výskytu náletů. Při odstraňování se nálety s průměrem do 10 cm posuzují v plošných jednotkách ceníkovou položkou odstranění nevhodných dřevin. Nálety o průměru kmene nad 10 cm se posuzují jako jednotlivé stromy a jejich odstranění se oceňuje položkou kácení stromů. Jejich výskyt byl spočítán samostatně v menších plochách porostů.
Inventarizace dřevin U všech stromů kromě mladých náletových dřevin, které byly posuzovány a zakreslovány plošně, byl změřen obvod kmene v cm ve výšce 1,3 m nad zemí, průměr koruny v metrech, stanovena výška v metrech odhadem a určena sadovnická hodnota a stanoven stupeň prosychání koruny
5
Tabulková část je zpracovaná formou běžné sadovnické inventarizace dřevin a obsahuje: Pořadové číslo Botanický název Obvod kmene
= číslo dřeviny používané v zákresu výkresové části = druh dřeviny latinsky = obvod kmene ve výši 130 cm nad zemí v centimetrech, u stromů určených ke kácení je udán průměr kmene Výška = výška stromu v metrech určená odhadem Sadovnická hodnota = sadovnická hodnota dřeviny určená pětibodovou stupnicí /podle Prof. Jaroslava Machovce Prosychání koruny = stupeň 1 - suché větve do 30 % - mírně proschlá stupeň 2 - suché větve 30 – 50 % - středně proschlá stupeň 3 - suché větve 50 – 70 % - silně proschlá stupeň 4 - suché větve 70 – 100 % - odumírající Poznámka = obsahuje podrobnější údaje charakteristické pro daného jedince výskyt zlomů a pahýlů, problematické větvení koruny, výskyt dutin, dřevokazných hub, tvarové deformace koruny, praskliny na kmeni nebo v rozvětvení Typ zásahu = uvádí způsob ošetření dané dřeviny Cena = celkové vyčíslení ošetření dřeviny včetně ošetření ran a úklidu ořezaných větví
Sadovnická hodnota dřeviny je vyjádřena pětibodovou stupnicí/ podle Prof. J. Machovce/. Toto kritérium shrnuje prakticky všechny kvality dřevin. Je to klasifikátor, který definuje kvality dřevin podle stupně jejich účinnosti jako účelové a funkční části přírodního prostředí. 5 bodů – nejhodnotnější dřeviny Dřeviny absolutně zdravé a nepoškozené, tvarem i celkovým habitem odpovídající druhu, bez pozorovatelných poškození, zavětvené nízko k zemi, velikostně již plně vyvinuté, avšak ještě v plném růstu a vývoji. Patří sem dřeviny, u kterých je vzhledem k předpokládané délce dosahovaného stáří předpoklad, že mohou svou sadovnicko-krajinářskou funkci plnit ještě řadu let. 4 body – velmi hodnotné dřeviny Zdravé dřeviny typického tvaru, odpovídající příslušnému druhu, v celkovém habitu nepatrně narušené nebo poškozené. Velikostně jsou rozvinuté tak, aby dosahovaly přibližně polovinu těch rozměrů, které jsou na daném stanovišti schopny maximálně vytvořit. Stejně jako v předcházející kategorii musí mít dřeviny předpoklad rozvoje pro řadu dalších desetiletí, při udržení dosažené kvality. 3 body – dřeviny průměrné hodnoty Dřeviny zdravé nebo jen nepatrně proschlé, ale bez chorob a škůdců, kteří by se mohli rozšiřovat. Dřeviny v této kategorii se mohou tvarově lišit i velmi podstatně podle původního typu. Patří sem dřeviny silně vyvětvené, avšak takové, u nichž je předpoklad obrůstání kmene při jeho osvětlení, případě takové, které si podržely své estetické a funkční hodnoty i při silném vyvětvení, dřeviny s jednostrannou, ale stabilní korunou. Patří sem také dřeviny tvarově i vzhledově typické, ale dosud menšího vzrůstu, který nedosahuje polovinu normálních rozměrů daného druhu na posuzovaném stanovišti. Také u této kategorie musí být
6
předpoklad dlouhodobého rozvoje. Buď jsou to dřeviny, u nichž lze předpokládat, že si svou sadovnickou hodnotu udrží, nebo takové, které se mohou nadále rozvíjet a dosáhnout vyššího počtu bodů. 2 body – dřeviny podprůměrné hodnota Dřeviny značně poškozené, dřeviny vysoko vyvětvené, bez předpokladu obrůstání po prosvětlovacích probírkách, dřeviny staré a málo vitální, výrazně prosychající a vydoutnalé, případně i jinak silně poškozené. Předpoklady dalšího vývoje jsou silně omezené, jak v čase, tak v kvalitě. Patří sem hlavně dřeviny, u nichž nelze předpokládat zlepšení jejich kvality. Při výhledových úpravách porostů dřevin se počítá s jejich postupným odstraněním. Výjimku tvoří pouze dřeviny mimořádné dendrologické kvality /unikáty/, dřeviny k nimž se váží památné události a chráněné stromy a torza velmi malebně působící, která se nechávají na dožití. 1 bod – dřeviny nevyhovující Dřeviny silně poškozené, nemocné, silně napadené škůdci, zvláště takovými, u nichž hrozí nebezpečí rozšíření na ostatní porosty, dřeviny odumírající a odumřelé. V této kategorii jsou dřeviny bez jakýchkoli předpokladů dalšího vývoje.
Z přehledu uvedeného v tabulkách vyplývají tyto nejčastější nedostatky ve zdravotním stavu stávajících dřevin: proschlé větve nižšího a vyššího řádu neodstraněné suché pahýly a neošetřené zlomy, které jsou vstupní branou houbových onemocnění rozlomení části koruny ponechané bez ošetření špatně zapěstovaná koruna s úzce vidličnatým větvením představující vysokou pravděpodobnost vzniku dutiny způsobený zatékáním a následným rozrůstáním hniloby ve dřevě výskyt dřevokazných hub na kmeni nebo kořenech stromů výskyt dutin v kmeni a větvích
Regenerace stávající zeleně Návrhová část předkládá a zdůvodňuje záměr regenerace, jsou zde uvedena jednotlivá konkrétní opatření - kácení odumírajících stromů a nevhodných a neperspektivních náletových dřevin - ošetření hodnotných a perspektivních stromů - výsadby stromů a keřů Cílem regenerace je zlepšit, případně stabilizovat stav hodnotnějších i průměrných dřevin a tím zajistit jejich trvalejší perspektivu a novou výsadbou obohatit druhovou skladbu a rozšířit různověkost porostů, která je základem stability parku.
7
Zásahy pro rehabilitaci parku jsou: Kácení stromů ze zdravotních důvodů Kácení stromů z důvodů konkurence Kácení stromů z kompozičních důvodů Probírky a prořezávky náletů a plevelných keřů Odstranění ruderálu Ošetření stromů Obnova kompozice parku Výsadba stromů a keřů Obnova trávníků
Kácení stromů Na základě průzkumu a vyhodnocení zdravotního stavu dřevin jejich vitality a perspektivy a také konkrétních podmínek na stanovišti je navrženo kácení dřevin: Ze zdravotních důvodů - odstranění stromů, které nevyhovují ze zdravotního nebo bezpečnostního důvodu. Jsou to stromy odumřelé, vývraty a jedinci silně proschlý bez možnosti jejich regenerace. Z důvodů konkurence - v bezprostřední blízkosti hodnotných soliter a skupin dřevin – odstranění stromů náletového původu, které vyrostly v bezprostřední blízkosti stromů, konkurují jim, utlačují je, ohrožují jejich další vývoj a způsobují poškození jejich korun anebo jsou sami ve špatném zdravotním stavu. Z kompozičních důvodů – odstranění mladších dřevin náletového původu průměrné kvality zasahujících do významných průhledů nebo zabraňujícím výhledu na cenné a hodnotné jedince, při tvarování skupin, porostů a jejich okrajů, na významném místě, které má být novou výsadbou zdůrazněno a na místě kde by vzrostlejší druh činil v budoucnosti problémy Stromy určené ke kácení budou šetrně odstraněny s nízkým pařezem. Případné poškození kůry a borky se ošetří povoleným fungicídním přípravkem. Pokácené stromy budou odvětveny a rozmanipulovány (ponechání výřezů v celé délce, ostatní hmota zkrácena naložena a odvezena dle pokynů vlastníků). Hmota větví bude rozštěpkována. Stávající pařezy a pařezy po provedeném kácení budou odstraněny vyfrézováním a vzniklé nerovnosti terénu budou vyrovnány. Pouze pařezy z vývratů budou naloženy a odvezeny na skládku.
8
Probírky a prořezávky náletů stromů a plevelných keřů V podrostu stromů i na volných plochách jsou hustě rozšířeny semenáčky listnatých stromů hlavně javorů, jasanů topolů, olší a méně vrb, lip, a dubů od malých jednoletých po mladé stromky do průměru kmene 20 cm ojediněle i více. Z podrostových keřů se zde vyskytují bezy černé, řešetlák, vrby, střemchy, hlohy, pámelníky a trnky obecné, lísky, maliník a ostružiník. Jak je patrné z výkresů stávajícího stavu vyskytují se na velkých plochách parku pod korunami stromů na jejich okrajích, zvláště hustě a téměř souvisle. Nálety celkově zhoršují zdravotní stav stromů, zcela potlačily hodnotnou kompozici parku a z jeho velké části vytvořily nepřístupné houštiny. Pokud prorostou korunou ke spodním větvím, způsobí u některých citlivějších druhů (duby) usychání těchto větví a trvalé poškození tvaru korun. Proto je nezbytné co nejdříve provést jejich úplné odstranění včetně pařezů, aby nedocházelo k jejich zmlazování a opětovnému rozvoji. Při terénních průzkumech byly změřeny a zakresleny plochy výskytu náletů. Při odstraňování se nálety o průměru do 10 cm posuzují v plošných jednotkách ceníkovou položkou odstranění nevhodných dřevin. Nálety o průměru kmene nad 10 cm se posuzují jako jednotlivé stromy a jejich odstranění se oceňuje položkou kácení stromů. Jejich výskyt byl spočítán samostatně v menších plochách porostů. Na vhodných místech je počítáno s ponecháním perspektivních náletů bud´jako soliter nebo ve skupinách. Tak bude zajištěna následná přirozená obnova porostů, která je žádoucí uskutečnit hlavně v břehových porostech rybníka a některých okrajových partiích parku (duby a habry poblíž plotu na západní straně parku). Probírky náletových stromů a keřů jsou nezbytné v místech otevření průhledů. Odstranění podrostových keřů bude provedeno selektivně. Plevelné keře maliníky, ostružiníky a bezy černé budou pod korunami stromů i v jejich okolí odstraněny z celé plochy. Některé pěkně vyvinuté skupiny keřových vrb budou na vhodných místech zachovány. Podrostové keře řešetláky, střemchy, tavoly, pámelníky, lísky a hlohy sloužící jako úkryt a plody jako ptačí potrava budou v porostech stromů na vhodných místech, kde to nevyžaduje kompoziční řešení, ponechány. Odstranění ruderálu Důležitým zásahem pro obnovu parku je odstranění ruderálních porostů a založení a vypěstování kvalitních trávníků. Likvidace plevelů bude provedena mechanicky s pokosením nadzemní hmoty s naložením a odvozem. Po opětovném vzejití oslabených porostů bude opakovaně provedena chemická likvidace. V hustých porostech a v blízkosti nízko zavětvených soliter se postřik musí omezit a provádět odstraňování ruderálu mechanicky. Ošetření stromů Na základě zhodnocení zdravotního stavu a vitality dřevin je navržen pro ponechané jedince způsob ošetření. Regenerace spočívá především v provedení ozdravných řezů u proschlých dřevin a redukci větví nebo kmenů vykloněných nad cestou nebo silně vytáhlých korun nebo jejich částí, které jsou obtížněji zásobované vodou a živinami. U velmi hodnotných a velmi starých jedinců bude provedeno komplexní ošetření. Tyto stromy mají díky své velikosti a starobylému vzhledu vysokou estetickou, biologickou a kulturní hodnotu. Jejich ekologický význam spočívá také v poskytnutí podmínek pro osídlení jinými organismy, z nichž některé jsou vzácné. Při ošetření stromů budou vyhledávány a vyčištěny také malé dutinky v korunách stromů a uzpůsobeny jako vhodná místa pro hnízdění ptáků.
9
Hlavním cílem ošetření stromů je prodloužení jejich života včetně zlepšení jejich působivosti a malebnosti a zajištění provozní bezpečnosti v parku. Zdravotní řez je zákrok směřovaný k odstranění větví mrtvých, poškozených, nemocných, nevhodně postavených, zahušťujících, chybně větvených a ohrožujících provozní bezpečnost. Zahrnuje i detailně provedený komplexní řez koncových větví. Z koruny dřevin budou odebírány odumřelé nebo nemocné části i menší zdravé části nevhodně umístěné. Zdravotní řez je navrhován u stromů, jejichž kořenový systém nestačí vyživovat korunu, která následkem toho prosychá. Principem řezu je odstranit část korunních větví tak, aby bylo odlehčeno kořenům, které nestačí zásobovat korunu vodou a živinami (dlouhodobé sucho a nedostatek živin v půdě). Je vhodný provádět u stromů se zachovalým kmenem a kostrou koruny. Cílem řezu je dlouhodobá funkčnost stromu a minimalizace jeho negativního působení na okolí a zajištění provozní bezpečnosti. Redukční řez a bezpečnostní řez jsou varianty zdravotního řezu zaměřené na odstranění nebezpečných částí koruny. Zahrnují odlehčení korunové hmoty stromů s přehoustlými nebo vysoko vyvětvenými korunami nebo asymetricky umístěnými větvemi, u kterých může dojít k rozlomení nebo odlomení. U stromů s rozvětvením kmene nízko nad zemí je úžlabí kosterních větví kritickým místem, kde dochází často k vylomení větve a vzniku velké rány, která po infikování patogeny je příčinou vzniku rozsáhlých dutin. Redukčním řezem a odlehčením kosterních větví se sníží síla působící na tlakové vidlice, a tím je možné rozlomení těchto stromů předejít. Zásadou je řezat tolik, co je nezbytně nutné, neboť každý řez je poraněním stromu se kterým se musí vypořádat. Odstranění kořenových výmladků bude součástí ošetření dřevin. Vyskytují se nejčastěji u lip a u některých jasanů. Budou odstraněny také u všech ostatních stromů, pokud se u nich v době realizace objeví. Ošetření a vyčištění dutin u exemplářů, které mají na místech po odlomených větví dutiny vyplněné trouchem, do kterých většinou zatéká voda. Tyto vstupní brány infekce budou ošetřeny citlivým odstraněním odumřelé hmoty a aplikací konzervačních látek podle návodu jejich výrobce. Odstranění pahýlů a zlomů, které jsou nejčastějším zdrojem infekce dřevokazných hub Bezpečnostní vazba zahrnuje instalaci pružné vazby do korun stromů, u nichž podle vnějších symptomů může nastat odlomení silné větve nebo části koruny. Vazba pomocí speciálních lan umístěných na vhodných místech stromů snižuje riziko ulomení silných kmenů nebo větví. Tyto vazby provádějí firmy specializované na ořez stromů. Jedná se však jen o dočasné opatření, které je nutné cca po 10 letech opakovat. Vazby jsou navrženy v několika případech, kdy hrozí rozlomení částí korun. Ořez na torzo je speciálním případem ořezu. Je navrhován, když strom svou mohutností stářím a tvarem, malebnou borkou nebo výskytem význačného druhu hmyz je natolik významný, že je jeho zachování žádoucí. Cílem ořezu na torzo je především bezpečnostní (odstranění části kosterních větví a pahýlů skrývající potenciální nebezpečí pádu) a estetické hledisko. Protože je topol bílý ještě živý, ponechají se některé živé větve. Názory na nejvhodnější termín ořezu se různí. Při zásahu v letním období se může lépe posoudit rozsah zásahu a strom má lepší šanci se s řezem vyrovnat, zvýšené nebezpečí napadení řezných ran sporami hub je vhodné řešit ochranným nátěrem (stromový balzám). Vhodný je termín po vyhnízdění ptactva Ošetření bude provedeno za pomoci žebříků, horolezecké lanové soupravy a dalších speciálních pomůcek bez použití stupaček s hroty,
10
které zraňují borku stromů. Při všech zásazích je nutné brát zřetel kromě funkčního hlediska také na hledisko estetické. Asanační zásahy by měly být na stromě co nejméně patrné, bez násilného ukončení silné větve. U cenných starších dubů je žádoucí zachovat a modelovat vhodné suché větve.
NÁVRH SADOVNICKÝCH ÚPRAV
Hlavními zásadami uplatněnými při obnově zámeckého prku jsou: zachování a vytváření různověkosti porostů, která je základem jeho budoucí stability bude dosaženo ponecháním některých perspektivních mladých náletů a novými výsadbami a ošetřením perspektivních stromů, jímž se prodlouží jejich životnost obnova optimálních proporcí porostních hmot a volných travnatých ploch – bude zajištěna redukcí nadměrně rozšířených ploch náletů a dosadbami volných ploch v rozpadlých skupinách porostů regenerační zásahy - zdravotní a kompoziční probírky stromů, uvolnění perspektivních dřevin, odstranění nevhodných náletových dřevin obnova druhové pestrosti stromového patra – výsadba zajímavých a cennějších druhů a kultivarů dřevin obnova keřového patra - výsadby poblíž plánovaných pěších cest, na okraji porostů nebo na konci průhledu Zdůraznění některých kompozičně významných míst výsadbami - okraje průhledů na hladinu rybníka, ukončení průhledů
Obnova kompozice parku Z výsledků průzkumu je zřetelná původní kompozice parku. Četné hodnotné soliterní stromy svým plným rozvinutím korun a nízkým zavětvením dokládají, že se vyvíjely v dobrých podmínkách, v udržovaném parku bez konkurence náletových dřevin a v jejich okolí se rozkládaly volné travnaté plochy. Menší skupiny dřevin a solitery byly záměrně komponovány na břehu rybníka a podél pěších cest tak, aby se při procházení parkem střídaly osluněné plochy a plochy se stinnými porosty. Ve výkresové části jsou navrženy pěší trasy, které vedou různými partiemi parku nebo se do nich otevírají zajímavé výhledy. Jsou zde vyznačeny důležité stávající dominanty, kterými jsou většinou cenné a významné stromy. Návrh kompozice vychází také z nově navržených dominant, kterými se stanou zajímavé druhy a kultivary dřevin na exponovaných místech doplněné působivými skupinami keřů. Probírkami náletů se otevřou bývalé průhledy a park získá na prostorovosti. Dosadbami a modelací porostů a jejich okrajů se dosáhne tvarové a barevné bohatosti. Na některých místech, kde se otevírá více zajímavých výhledů do různých částí parku je plánované umístění parkových laviček. Mobiliář včetně cest není zahrnut v žádosti o dotace.
11
Výsadba stromů a keřů V celém areálu parku jsou navrženy nové výsadby listnatých a jehličnatých stromů a keřů. Umístění nových výsadeb vychází z výsledků kompozičního rozboru a navrhovaných pěších tras s ohledem na stávající kompozici, která je daná a je nutné ji zachovat. Dosadby dřevin jsou navrženy jako budoucí solitery do volných ploch. k modelování okrajů porostů k doplnění volných ploch uvnitř porostů k oživení okrajů porostů nebo kompozičně významných míst tvarově nebo barevně kontrastním prvkem k dotvoření určité atmosféry pro obohacení druhové skladby parku pro zakrytí nežádoucích výhledů pro nasměrování návštěvníka parku po určité trase Výrazná výsadba je navržena před vstupem do parku. Pod ponechané náletové javory a topol a břízu budou poblíž plotu vysazeny nižší pokryvné tisy, za ně k plotu břečťany a přísavník. Až k cestě budou doplněny kolem příkopu pokryvné nenáročné listnaté keře meruzalky a pámelníky. Vstup do parku bude zdůrazněn trojicí sloupovitých dubů letních, které nebudou zakrývat výhled na malebné torzo topolu bílého. Před skupinu jehličnanů rostoucí podél plotu na západní straně budou vysazeny jedlovce k zakrytí jejich vyvětvených korun na straně do parku. Tyto husté jehličnany se pomalu vyvíjí ve statné exempláře a vyhovují jim také horší světelné podmínky než ostatním jehličnanům. Smíšený porost s převahou smrků a dubů bude doplněn ve vnitřní ploše habry, buky a jedlovci, které se budou zdárně vyvíjet i v přistíněných partiích. Buky a habry mají cennou vlastnost, že neztrácejí spodní větve v zápoji a zastínění. Okraje porostu budou na několika místech doplněny zajímavými stromy, javorem červeným a ginnala, muchovníkem, sloupovitým dubem a břízou a kaštanovníkem jedlým. Poblíž plánované cesty na okrajích porostu upoutají pozornost skupiny atraktivních listnatých keřů, ve stinnějších partiích bobkovišně a na osluněné muchovníky, ruje, tavolníky a brsleny. V jihozápadním rohu parku, kde se nachází jen osamocená proschlá jedle ojíněná a katalpa je navržena skupina jehličnanů (borovice bělokoré, smrk pichlavý a brewerův, douglasky a jedle ojíněná) a před nimi jako budoucí dominanta javor stříbrný s kompaktnější korunou jako náhrada za rozlomeného jedince napadený houbou, který je nezbytné odstranit. Poblíž stromořadí na jižní straně jsou doplněny solitery, jasan úzolistý cv. s netypickým pro jasany červeným podzimním vybarvením a červeně kvetoucí jírovec odolný vůči klíněnce. Mezi vícekmennou lípu a trojkmenný javor je navržen jako budoucí solitera platan javorolistý a opodál na severní okraj porostu jedlovce a zmarličník, menší strom s hezkými listy malebnou korunou a pěkným podzimním vybarvením. Opodál před skupinou vzrostlých dubů na konci parku poblíž lipové aleje bude po odstranění většiny náletů ponechaná malá stinnější loučka, ve které se bude jako budoucí solitera vyjímat červenolistý buk lesní. Porost za dvojící zeravů řasnatých bude doplněn javorem červeným, jilmem ( přesazeným z parku) a muchovníkem.
12
Jeden zerav bude dosazen v místě u cesty, kde podle stávajícího pařezu rostl symetricky čtvrtý jedinec. V ohybu cesty kde po vykácení vytáhlých náletových topolů vznikne volná plocha, jsou navržené dvě skupiny malokorunných javorů se zajímavými listy a podzimní barevností. Budoucí vzácnou soliterou se stane ambroň západní, vysoký strom s listy podobnými javoru a atraktivním podzimním vybarvením. Mladou sazenici je potřebné chránit před většími mrazy. Na konci louky za památnými lípami bude vysazena lípa srdčitá, jejíž pěkná sazenice s dobře stavěnou korunou bude vybrána v parku. Břehový porost mezi dvěma průhledy bude doplněn tvarově a barevně zajímavými dřevinami. Okraje většího průhledu budou zdůrazněny sloupovitými duby se skupinou skalníků a muchovníkem a sloupovitou břízou. Plocha v blízkosti stávajícího soliterního dubu před porostem bude doplněna převislým jasanem se žlutou borkou, dubem bahenním, skupinou svíd s červenou borkou a červenolistých keřů, blýskalek nebo tavol. Cennými dřevinami bude doplněn také břehový porost od průhledu až k začátku lipové aleje. Na břehu rybníka budou vysazeny metasequoje, atraktivní parkové dřeviny s opadavým jehličím, vyžadující vlhké stanoviště. Nedaleko mohutného topolu bílého je navržen pro barevná kontrast jedlovec a javor klen s panašovaným listem a za ním nenáročné kaliny s červenými plody. Blízko u cesty zaujme pozorovatele zmarličník a na sklonku zimy kvetoucí stínomilnější víliny a kaliny vonné. Poblíž zeravů je navržen javor babyka cv. s červenavými mladými listy a v pobřežním porostu nedaleko lipové aleje duby bahenní a jasan úzkolistý. Pestrou skladbu dřevin doplní ponechané semenáčky dubů na okraji velké louky a jilm nedaleko soliterní borovice s dubem. Důležitou součástí obnovy parku je založení a vypěstování nových travnatých ploch. Trávníky budou založeny na celé ploše parku kromě stávající parkové louky, která zůstane zachována. Na volných plochách budou založeny parkové trávníky z travní směsi pro slunná stanoviště a v porostech bude pro výsev použitá speciální travní směs do polostínu a na vlhčích místech vhodná travní směs pro polostín a vlhčí podmínky. Technologie výsadby a založení trávníků je dána ceníkovými položkami uvedenými v nákladech stavby. Výsadbové práce budou provedeny v kvalitě uvedené v ČSN DIN 18 915, 18916, 18917 a musí odpovídat evropským standardům. Dodané dřeviny musí odpovídat směrnici „ Určení jakosti pro školkařské výpěstky.“ Budou dodány ve velikostech určených ve specifikaci nákladů. Při výsadbě stromů bude dodržena technologie výsadby vzrostlých stromů. Listnaté stromy s balem budou vysazeny ve vhodném termínu hned po dodání z okrasných školek do jam o velikosti 1 m3. Výsadbové jámy budou na dně a na bocích zdrsněny a těsně před sázením prolity vodou. Výsadba bude provedena s 50% výměnou půdy za směs zahradního substrátu a kvalitní ornice. Stromy budou upevněny ke třem kůlům zatlučeným do vyhloubených jam před výsadbou nejméně 30 cm hluboko do nezkypřené půdy. Úvazek musí zajistit kmen stromu proti bočnímu pohybu, nesmí však zapříčinit odření kůry nebo její zaškrcení. Vrstva zeminy pod balem se musí utužit, aby nedošlo k jejímu slehnutí a vytvoření vzduchových kapes pod balem a tím k usychání vlasových kořínků a prosychání koruny. Kmeny stromů nezavětvené k zemi budou chráněny před sluneční spálou obalením jutou. Kolem kmene budou vytvořeny závlahové mísy a jejich povrch bude po zálivce pokryt netkanou textilií proti prorůstání plevelů a namulčován drcenou borkou v tl. vrstvy 15 cm. Dodavatel zajistí opakovanou zálivku až do předání výsadeb. Jehličnaté stromy budou vysazeny do jam o velikosti 0,4 m3 také s 50 % výměnou půdy. Vytvarované kořenové mísy budou pokryty textilií proti prorůstání plevelů a drcenou borkou. Stromy budou upevněny k šikmo zaraženému kůlu. Listnaté keře budou dodány v kontejnerech, jehličnaté v kontejnerech nebo s balem v minimálních velikostech uvedených ve specifikaci nákladů. Výsadba bude provedena s 50 % výměny půdy. Plochy je nutno před zpracováním půdy
13
vyčistit od všech nežádoucích materiálů, zejména od všech stavebních zbytků, obalů a těžko rozložitelných rostlinných částí. Po zálivce bude povrch záhonů pokryt netkanou textilií a namulčován drcenou borkou v rovnoměrné vrstvě o tloušťce 15 cm. Při výsadbě budou stromy a keře přihnojeny cereritem. Poškozené části rostlin je nezbytné odstranit a rány hladce zaříznout. Rány u dřevin o průměru větším než 3 cm je nutno ošetřit vhodným přípravkem na ošetření ran, stromovým balzámem. Volné plochy určené k založení trávníků budou po mechanickém odstranění ruderálů zorány, a uvláčeny. Po vzejití plevelů bude provedeno podle potřeby opakovaně chemické odplevelení a vyhrabání nebo vyvláčení odumřelých plevelů. Trávník bude založen strojně. Při jedné pracovní operaci bude provedeno nakypření půdy, zapravení osiva do půdy, pohnojení a uválcování povrchu strojem. Pro výsev budou použity vhodné travní směsi podle stanoviště, hustota výsevku bude 0,025 kg/m2. V porostech bude provedeno založení trávníků ručně. Po odstranění plevelů bude povrch nakypřen kultivátorováním, vláčení a uhrabáním. Po výsevu bude povrch lehce zaválcován. Pro výsev do podrostů budou použity speciální travní směsi trav z výzkumného ústavu Větrovy. Tyto směsi do polostínu vytvářejí nízký porost, který se seče jen omezeně 1 x ročně. Do podrostu stromů - travní směs parková „ na přání“ Oseva Uni a.s. Šlechtitelská stanice Větrovy Registrační číslo směsi 7-0011-58346 Výsevek 250 kg/ha Složení směsi: Druh Kostřava červená dlouze výběžkatá Kostřava červená krátce výběžkatá Kostřava červená trstnatá Kostřava ovčí Lipnice luční Lipnice hajní Psineček tenký
odrůda
% zastoupení
Bach Mocassin Waldorf Jana Miracle Decora Vítek
20 10 19 20 10 20 1
Oseva Uni a.s. Šlechtitelská stanice
Na volné plochy krajinná směs VV-20 Větrovy Výsevek 250 kg/ha Složení směsi: Druh Jílek vytrvalý Jílek vytrvalý Jílek vytrvalý Kostřava červená Kostřava červená krátce výběžkatá Kostřava červená
odrůda
% zastoupení
Barlennium Bartwingo Kelt Barustic Viktorka Barborka
20 15 20 10 5 10
Tato travní směs se používá na rychlé zatravnění ploch ohrožovaných zaplevelením vytrvalými plevely. Slouží k zakládání krajinných trávníků, u kterých se předpokládá rekreační využití nebo zátěž.
14
Založení trávníků bude provedeno ve vhodném technologickém období, kdy jsou příznivé podmínky pro vzcházení osiva, teplota minimálně 8 C a dostatečná půdní vlhkost. Stavu schopného převzetí je dosaženo, když výsev tvoří vyrovnaný porost, který vykazuje v posečeném stavu průměrné plošné pokrytí půdy asi z 75% rostlinami požadované osevní směsi. Po prvém kosení bude provedeno přihnojení plným umělým hnojivem. Plevele, které zpožďují vývin trávníku, hrozí vysemeněním nebo ovlivňují žádoucí záměr zatravnění - se budou odstraňovat mechanicky. Po dobu obnovy musí být zajištěna ochrana stávající zeleně před poškozením. Při kácení a manipulaci se musí postupovat šetrně k okolním dřevinám. Stromy je nutné chránit před chemickým znečištěním látkami škodlivými pro rostliny nebo půdu. Stromy se musí chránit proti mechanickému poškození (např. pohmoždění kůry kmene, větví a kořenů, poškození koruny) vozidly, stavebními stroji. Korunu je nutno chránit před poškozením stavebními mechanizmy, ohrožené větve se musí vyvázat nahoru. V kořenové zóně se nemá provádět navážka a v kořenovém prostoru se nesmí terén snižovat odkopávkami. Za kořenovou zónu se pokládá plocha půdy pod korunou stromu zvětšená o 1,5 m. Případná poranění je nutno ošetřit. Kořeny je možné přerušit pouze řezem a je nutné je ochránit před vysýcháním a účinky mrazu. Kořenový prostor nesmí být trvale zatěžován pojezdem a parkováním stavebních mechanizmů a vozidel a skladováním materiálů nebo jiným vybavením a provozem staveniště. Stávajícím dřevinám a nově založeným výsadbám je nutno zajistit udržovací a rozvojovou péči. Založené záhonové výsadby a kořenové mísy stromů a keřů je nezbytné odplevelovat, namulčovaný povrch se nekypří. Současně je nutné odstranit suché a poškozené části rostlin, a výmladky z podnoží a štěpovanců. Součástí péče je kontrola funkční účinnosti ukotvení, a ochrany před slunečním zářením a kontrola napadení chorobami a škůdci. Je-li potřeba zavlažovat, musí se množství zálivkové vody přizpůsobit stavu výsadby. Stromy vyžadují opakovanou zálivku v sušších obdobích i v následujících letech po výsadbě, kdy mají ještě málo vyvinutý kořenový systém, který nedosáhne do větší hloubky pro podzemní vláhu. Při provádění řezu je nutno dbát na druhové zvláštnosti a na přirozené růstové formy rostlin. Při dodávce dřevin budou dodrženy druhy a kultivary určené projektantem, jejich případná záměna za odpovídající náhrady je možná po konzultaci s projektantem. Záměrem navrhovaných sadovnických úprav je zachovat a umocnit hodnoty scenérií parku, které dočasně ukryla invaze náletů a ruderálu a vytvořit zde prostředí poutavé v každé roční době tak, aby zámecký park nezůstal místem opuštěným, ale naopak stal se místem vyhledávaným.
15
