Španělská kaple Panny Marie Bolestné v Novém Jičíně

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FILOZOFICKÁ FAKULTA KATEDRA DĚJIN UMĚNÍ

OBOR: DĚJINY VÝTVARNÝCH UMĚNÍ

Španělská kaple Panny Marie Bolestné v Novém Jičíně BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Martin Vlček 3. ročník

Vedoucí práce: Mgr. Martin Pavlíček, Ph.D.

OLOMOUC 2011

Prohlašuji, ţe jsem tuto bakalářskou diplomovou práci vypracoval sám bez pomoci cizí osoby a uvedl v ní veškerou literaturu a ostatní zdroje, které jsem pouţil.

V Novém Jičíně dne 20. 6. 2011.

………………………………..

2

Obsah Obsah........................................................................................................................ 3 Poděkování ............................................................................................................... 4 Úvod ......................................................................................................................... 5 1 Přehled předchozího bádání ............................................................................... 6 2 Stručné seznámení se Španělskou kaplí Panny Marie Bolestné v Novém Jičíně . 7 3 Poutní tradice .................................................................................................... 8 3.1 Evropa ....................................................................................................... 8 3.2 České země ................................................................................................ 9 4 Historie ........................................................................................................... 12 4.1 Nový Jičín ............................................................................................... 12 4.2 Bitva u Nového Jičína .............................................................................. 14 5 Stavební vývoj Španělské kaple ....................................................................... 18 6 Popis stavby Španělské kaple v Novém Jičíně ................................................. 23 6.1 Exteriér .................................................................................................... 23 6.2 Interiér ..................................................................................................... 27 7 Paralely se Španělskou kaplí ............................................................................ 31 7.1 Kaple s ambitem ...................................................................................... 31 8 Sochařská výzdoba poutní cesty ...................................................................... 33 8.1 Socha sv. Jana Nepomuckého .................................................................. 35 8.2 Socha sv. Antonína Paduánského ............................................................. 35 8.3 Socha sv. Ignáce z Loyoly ....................................................................... 36 8.4 Socha sv. Floriána.................................................................................... 37 8.5 Socha sv. Jakuba Vět šího ................................................................. 37 8.6 Socha sv. Anny a Panna Marie Immaculaty ............................................. 37 8.7 První kříţ ................................................................................................. 38 8.8 Druhý kř íţ ............................................................................................ 38 9 Barokní mobiliář Španělské kaple.................................................................... 40 9.1 Milostný obraz Panny Marie Bolestné...................................................... 41 9.2 Barokní kazatelna Španělské kaple .......................................................... 45 10 Význam Španělské kaple v současnosti ....................................................... 48 Závěr ...................................................................................................................... 49 Prameny .................................................................................................................. 50 Pouţitá literatura (abecedně) ................................................................................... 51 Pouţitá Literatura (chronologicky) .......................................................................... 53 Elektronické zdroje ................................................................................................. 55 Summary................................................................................................................. 56 Anotace................................................................................................................... 57 Seznam vyobrazení ................................................................................................. 58 Obrazová příloha ..................................................................................................... 60

3

Poděkování Rád bych poděkoval všem zaměstnancům odborných pracovišť, kteří mi poskytli potřebné materiály a bez nichţ by vypracování mé práce nebylo moţné. Zároveň bych rád poděkoval zadavateli a vedoucímu moji bakalářské práce, panu Mgr. Martinu Pavlíčkovi Ph.D., za pomoc při výběru tématu, jeho konzultace, připomínky a nápady.

4

Úvod Následujíc í t ext se věnuje Španělské kapli Panny Mar ie Bo lest né, kt erá je hodnot nou barokní památ kou Nového Jič ína. Pro vysokou archit ekt onickou a umělecko -hist or ickou kvalit u je Španělská kaple evido vána v Úst ředním seznamu nemo vit ých kult ur ních památ ek České republiky pod rejst ř íkovým čís le m 26152/ 8-2081. Ve svo ji práci jsem se snaţil zreko nst ruovat barokní podobu pout ního kost ela na základě pramenů a dost upné lit erat ur y. Pořad í jednot livých kapit o l vychází z obecné posloupnost i výt var ných o borů. Toto t éma jsem si vybr al z osobního zájmu o české barokní umění, jehoţ př íkladem je Španělská kaple v Novém Jičíně, mém rodné m měst ě. V rámci zvo leného námět u mě

lákala

myš lenka,

vyt voř it

komplet ní obr az barokní st avby z 18. st o let í s vybavením a sochařskou sloţkou, kt erá ji původně zkráš lo vala. První kapit o ly jsem věnoval o becnému hist orickému úvodu k dané problemat ice. Následně jse m se za měř il na umělecký a st ylo vý popis st avby a podobnost i v do bové archit ekt uře. V poslední část i js e m rekonst ruoval vnit ř ní a vnější barokní mo biliář.

5

1

Přehled předchozího bádání S yst emat ický umě lecko -hist or ický průzkum ke Španělské kapli

doposud nevznikl. Neexist uje ani SHP s popisem archit ekt ur y a původního barokního vybaven í kaple. K danému t émat u mi po mohla obecně známá lit er at ur y Uměl ecké památky Moravy a Slezska 1 nebo V zrcadl e stí nů, 2 kt erá mě o beznámila se spo lečenskou sit uací a pojet ím umění na barokní Moravě. Nezbyt nou a důleţit ou součást í výzkumu bylo pouţit í r egio n ální lit erat ur y. Ne jst arší r egio nální publik ace, kt eré se zabývají Španělskou kaplí jsou Vlastivěda moravská 3 nebo Kronika Španěl ského kostela. 4 Nejst arší lit erat ura, kt erá se přehledně zmiňuje o výt var ném u mění Nového Jič ína je publikace Kar la Ot t y Čtení o Novém Jičí ně z roku 1963. 5 Aut or se rozepisuje o novo jič ínských malíř ích 17. a 18. st o let í . O pár let později rozt řídil novo jičínské umělce Milos lav Ba láš, aut or publikace Kulturní mí stopi s Novojičínska 6 z roku 1967. Na t éma Španělská kaple byla v roce 2000 napsána diplo mo vá práce Španěl ská kaple v Novém Jičíně, 7 kt erá se obsáhle zabývá kapl í z t eologického pohledu. Novějš ím Umělecko -hist or ickým průzkumem Španělské kaple se zabýva li aut oři nálezové zprávy z roku 2005 Kapl e Bolestné Panny Marie v Novém Ji číně (t zv. Španěl ská kaple) – hlavní průčelí. 8 Na umělecko - hist orický průzkum navázala nejno vě jš í regio nální lit erat ura o Španělské kapli, kniha Nový Jičín 9 vydaná muzeem No vo jičínska.

1

Bohumil Sam ek, Umě l ec k é památ ky Morav y a Sl e zsk a , 2. sv aze k (J / N), Prah a 1999 , s. 702 – 716. 2 Jiří Kroupa (ed.), V zrcadle stínů. Morava v době baroka 1670 – 1790, Brno 2003. 3 Václav Severa, Vlastivěda moravská, II. místopis, Novojičínský okres, II. část, Brno 1933. 4 Bohumil Hýţa, Kronika Španělského kostela (rukopis), ŘFÚ Nový Jičín 1947. 5 Karel Otto, Čtení o Novém Jičíně, Nový Jičín 1963, s. 82. 6 Miloslav Baláš, Kulturní místopis Novojičínska, Nový Jičín 1967, s. 137 – 138. 7 Ludmila Mičková, Španělská kaple v Novém Jičíně (magisterská diplomová práce), Olomouc 2000. 8 Romana Rosová - Lucie Augustinová, Kaple Bolestné Panny Marie v Novém Jičíně tzv. Španělská kaple – hlavní průčelí (nálezová zpráva), NPÚ Ostrava 2005, s. 1 – 6. 9 Jiří Jurok, Nový Jičín, Nový Jičín 2011, s 138 – 143.

6

2

Stručné seznámení se Španělskou kaplí Panny Marie Bolestné v Novém Jičíně Španělská kaple byla post avena na pa mát ku padlých španě lských

vo jáků, kt eř í se zúčast nili bit vy u Nového Jič ína 24. čer vence 1621. Těla pobit ých vo jáků byla hned druhý den po bit vě pohř bena do t ř í šachet a nad nimi vzt yčen dřevěný kř íţ. V roce 1624 byla na míst ě hrobu post avena dřevěná po lní kaple zasvěcená Sedmibo lest né Panně Mar ii. 10 V průběhu 17. st o let í se kaple st ala známým pout ním míst em, především zásluhou milost ného obrazu Panny Mar ie od novo jič ínského malíř e August ina Ber narda Heidenr eicha. Vzhl edem k př ibývajíc ímu počt u pout níků př est ala kaple svo jí kapacit ou st ačit , prot o byla v let ech 1724 – 1726 přest avěna na vět ší kamennou st avbu . 11 Nejdůleţit ějš ími st a vebními pro měnami prošla kaple v let ech 1744 – 1764, kd y byla rozšířená o ambit a kruhové kaple po obvodu. Španělskou kapli spo jo vala s měst em pout ní cest a vyzdobena deset i plast ikami svět ců a kř íţů z písko vce. V následujících let ech vzrost l velký zájem o pout ě konané do mar iánské kaple, kt eré byly náhle ukončeny uzavř ením po ut ního areálu v roce 1786. St avba zt rat ila svo j i sakrální funkci, vešker ý mo biliář byl př enesen do okolních kost elů a kaple byla pře měněna na sklad ječmene a so li. 12 V roce 1834 koupil kapli no vo jič ínský měšťan Fr ant išek Xaver Mech, kt er ý vrát il míst u jeho původní funkci a pr o měnil ho ve svat yni. V polo vině 19. st olet í získal celý areál novo ro mánskou podobu a byla př ist avěna vysoká věţ. Nevyhnut elná oprava z konce 20. st olet í nepodnikala

ţádné

zásahy do

archit ekt ury a

ponechala

původní

hist or izujíc í vzhled st avby. V současné d obě slouţí kaple církevním a kult ur ním účelům. 13

10

Jaroslav Zezulčík, Zpráva o strašné řeži (kat. výst.), Nový Jičín 1996, s. 6 – 8. Marcela Gavendová - Marta Koubová - Pavla Levá, Kulturní památky okresu Nový Jičín, Nový Jičín 1996, s. 99. 12 Hýţa (pozn. 4), s. 6. 13 Ibidem, s. 7. 11

7

3 3.1

Poutní tradice Evropa Putování na svat á míst a je spo lečným znakem všech svět ovýc h

náboţenst ví. V křesťanské t radici, zejména ř ímskokat olické m vyznání, mají pout ě nepřehlédnut elný význam s hlubokými kořeny. Kř esťanská pout ní t radice je feno mén, kt er ý nemá svým charakt erem v ţádné m náboţenst ví na svět ě obdoby. 14 S budováním pout ních míst měla církev jiţ velké zkušenost i od dob křesťanského st arověku. Pr vním př íkladem j sou pout ě popsané uţ ve St arém zákoně, kdy mladý Izraelit a musel put ovat aspoň t ř ikrát do jeruzalé mského chr ámu. 15 Věř ící t ouţili od pradávna pokleknout na míst a půso bnost i boţského spasit ele nebo svět ců. Tajné náboţenské pout ě se konaly uţ v dobách pronásledování křesťanské církve. Velký rozmach pout í nast al po roce 313, 16 kdy křesťané mo hli vyjít z ano nymit y. Pr vot ní záje m pout níků se ubíral ke S vat é zem i posvěcené ţivot em Kr ist a a jeho učedník ů. Mat ka Konst ant ina I. svat á Helena

jako

pr vní

ozdobila

míst a

Kr ist ova

narození

a

ut rpen í

velko lep ými svat ost ánky v Jeruzalémě. Nejst arší popis jer uzalé mské pout i máme od „poutníka z Bordeaux“ z r oku 333. 17 Od 4. st olet í se do Svat é země a Jeruzaléma hr nuly davy pout níků, aby se poklo nil y nejvýznamnějš ímu míst u své vír y. 18 Kro mě Jeruzalé ma 19 byl dalš ím významným cí le m pout níků Ř ím, kam se přesunulo cent rum křesťanst ví. Řím se st al hlavním měst e m křesťanské vír y v pr vních st olet ích našeho let o počt u, kde za svo j i činno st prolilo krev t isíce křesťanských vyznavačů a mučedníků v písku ř ímsk ých arén.

Brzy začaly do Říma

př icházet

zást up y

14

František Odehnal, Poutní místa Moravy a Slezska, Brno 2004, s. 2. Helena Koutecká, Stručný místopis Mariánské úcty v Čechách a na Moravě, Praha 2010, s. 4. 16 Edikt milánský 313 – křesťanství je oficiální náboţenství. 17 Napsal nejstarší cestopis pro křesťanské cestovatele do Svaté země. 18 Koutecká (pozn. 15), s. 4. 19 Centrum náboţenského kultu Izraelitů (10. st. př. Kr. – 1. st. nl.) 15

8

pout níků, aby se poklo nili ost at kům apošt ola Pet ra a dalš ím svat ým míst ům ve měst ě. Třet ím důleţit ým pout ním míst em E vropy je t zv. „Mekka západu “ hrob sv. Jakuba Vět šího v S ant iagu de Co mpost ella na severozápadě P yrenejského po loost rova , kam davy věř ících př icházejí s velko u oblibou dodnes. 20 3.2

České země Pout ní t radice má v česk ých zemích kořeny jiţ ve st ředověku

v obdo bí

kř íţových

výpr av.

Z našich

zeměpisných

podmínek

se

nejčast ěji vykonávaly pout ě do Říma a Svat é ze mě. Za zmínku st ojí pouť vykonaná v roce 1123 a 1138 o lo mo uckým biskupem Jindř iche m Zdíkem (1083 – 1150), 21 kt erý navšt ívil Řím a Jeruzalém. Důkazem velké návšt ěvnost i českých pout níků v Římě bylo vybudování út ulku pro příchozí císařem Kar lem IV (1316 – 1378). V roce 1350 císař Karel IV. vymo hl od papeţe plno mocné odpust ky pro Prahu, kt erá se t ak st ala evropským pout ním míst em. 22 Pravděpodobně nejst arším i pout ními míst y na území Mo ravy jsou Tuřany u Br na, Svat ý Host ýn nebo Velehr ad. Naše znalo st i o st ředověkých pout ích v Česk ýc h zemích jsou poněkud skro mnějš í oprot i pozdějš ím hist or ickým epochám. Velké mno ţst ví na lezených pout nických odznaků dokládají čilý pout nick ý ruch na území Moravy. St ředověká pout ní míst a byla čast o zasvěcena Nejsvět ější Trojic i, Mat ce Boţí a svět cům, kt er ým se v obdo bí baroka dost alo nejvyšší úct y. Česká a Moravská pout ní míst a se od sebe ve st ředověku část ečně odlišo vala. Čechám do mino vala úct a k zemským pat ronům př edevší m

20

Clemens Jöckle, Slavná poutní místa. 100 nejslavnějších poutních míst v Evropě, Praha 1997, s. 67 – 74. 21 Dodnes se zachoval Zdíkův pálác (30. léta 12. století) v Olomouci. 22 Odehnal (pozn. 14), s. 3.

9

kolem

kult u

svat ého

Václava,

na

Moravě

se

t radice

váţ í

k cyr ilo met odějské misi, kt erá zde zanechala nesmazat elnou st opu. 23 Období r enesance př ineslo pokles zájmu o pout ě především kvůli novému refor mačnímu prost ředí, kt eré k nám př icháze lo z Německa. V programu refor mát orů nezbylo míst o na pout ě, úct u k Panně Mar ii a svět cům. I kdyţ t ehd ejš í náboţensko -polit ické prost ředí nepř ispívalo k rozvo ji pout ní t radice na našem území, evropská a orient ální pout ní míst a st ále lákala k návšt ěvě. Koncem 16. stolet í se významní češt í renesanční velmoţi Kr yšt of Harant z Polţic a Bezdruţic (1564 – 1621) 24 a Heř man Čer ním z Chudenic (1576 – 1651) vydali přes Benát ky do Svat é země a dále pak do Egypt a. 25 Na st ředověkou pout ní t radici navázalo naplno aţ období baroka , kt eré se povaţuje za „zlatý věk“ pout í v Čechách a na Moravě. Barokní

kult ura

sebou

př inesla

negat ivní

pr vky

radikáln í

prot irefor mace, kt eré se pro jevily v celé Evropě a rovněţ na územ í Čech, Moravy a S lezska. Rozsáhlá rekat o lizace Českých zemí vyţadovala spoust y opěrných bodů, kt eré by naplno rozvíjely kult P anny Mar ie a svět ců, vázaný na milo st né obrazy a zázr ačné sochy. Velkým ús ilím klášt erů byly na Moravě budo vány no vé t zv. „ posvátné okrsky“ s pout ními kost ely, kaplemi a sochařskými soubor y. Čast o se obnovovala a přest avovala st ará

st ředověká

pout ní

míst a,

kt erá

dost ala

barokní

podobu.

Budová ním posvát ných okrsků si kat olická cír kev upevňo vala svo ji pozici v zemi a zároveň likvidovala zaţit ou kacíř skou minulo st . Je známou skut ečnost í ţe obno va pout ní t radice se st ala jednou z e svět lých st ránek pobělo horské rekat o lizace. 26 Nová pout ní míst a nevz nika la na běţných míst ech ale na posvát né půdě, kde došlo v souvis lo st i s ost at ky svět ce, o brazem či sochou svět ce nebo Panny Mar ie ke zjevení nebo jiným zázr ačným pro jevům. 23

Jan Koštář, Poutnická místa a památné svatyně v Čechách, Praha 1906, s. 2. Jeden z popravených Českých pánů při exekuci na Staroměstském náměstí 21. 6. 1621. 25 Koštář (pozn. 23), s. 3. 26 Kroupa (pozn. 2), s. 205 – 233. 24

10

Ke značné oblibě pout níků př ispěla míst a, kde vyvěral zázračný léčiv ý pramen, obje vuje se zázračná soška či obraz. K uct ění někt er ýc h svět ců nechaly věř íc í na vyznačených míst ech vyst avět klášt er y, kost ely, kaple spo lu s ambit y a kalvár ie mi. 27 Umělecké pro jevy druhé po lo viny 17. st olet í na Moravě jsou př íkladem

raného

baroka.

Rozsáhlé

kl ášt er ní

ko mplexy

spo lu

s pout ními míst y byly největ ším ohniskem barokního umění u nás. Na st avbách se podílelo mno ho pr oslulých ar chit ekt ů jako Jan Blaţej SantiniAichel (1677 – 1723)28 nebo Giovanni Pietro Tencalla (1629 – 1702)29 a t aké značná řada méně známých malířů, freskařů, sochařů a dalš ích t vůr ců. O obno vu nebo výst avbu nových pout ních míst se na Moravě zaslouţili mecenáši z řad po bělo horské šlecht y, církevní řády a významní církevní hodnost ář i jako olo moučt í biskupové. 30 Řády se st araly o samot né fu ngování pout ního ar eálu a zároveň př ispívaly na jeho reko nst rukci a údrţbu. Na rozvo ji pout ní t radice se podílel i frant iškáni, premo nst rát i, august iniáni nebo Tovar yšst vo Jeţíšo vo jezuit é, kt eř í měli v t é době výsadní post avení. 31 Pout ní míst a byly budovány na okraji měst , ve vo lné krajině, na návrších, dobř e vid it elné, kde působily mo nument álně a př íchozího vyz íva ly k naprost é pokoře. Čast o byly součást í vět šího klášt erního areálu. Od vysvěcení se st ávaly důleţit ou součást í c írkevních a lido vých pout í.

Míst a jsou opředena zvlášt ní duchovní energií,

zázrak y a podivuhodnými jevy. Více

jak

st o

let

rozkvět u

pout ní

t radice

př ibrzdil

nást up

osvícenských pano vníku a jejich refor my. V let ech 1782 – 1784 c ísař Josef II. (1741 – 1790) vydal dekret o zrušení klášt erů a o mezení nebo úplnému zákazu pout í. K o bnově pout níc h míst došlo po smrt i cásaře, avšak jednalo se uţ jen o st ř ípky barokní pompéznost i a slávy. 27

Koutecká (pozn. 15), s. 6. Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře. 29 Květná zahrada v Kroměříţi, Arcibiskupský palác v Olomouci. 30 Olomoucký biskup Karel II. hrabě z Lichtenstein-Castellcornu (1664 – 1695). 31 Jan Bukovský, Loretánské kaple v Čechách a na Moravě, Praha 2000, s. 5. 28

11

4 4.1

Historie Nový Jičín Regio n Novo jič ínska leţí v Moravskosle zské m kraji a je jedním

z nejzajímavějš ích míst Seve r ní Moravy. Hospodářským a správní m cent rem regio nu je Nový Jič ín, kt er ý je od doby renesance míst e m polit ického a kult ur ního ţivot a. Rozkládá se na levém břehu řek y Jičínk y v malebném prost ředí Moravské brány na mír ném úpat í Beskyd. Ve měst ě je ř ada st aro bylých domů lemu jících náměst í na pravidelné m

půdor ysu,

kt eré

t voř í

spolu

s úst ředním

kost ele m

Nanebevzet í Panny Mar ie a Ţ erot ínským zámkem hist or ické jádro měst a. Od pravěku procházela Moravskou branou důleţit á jant aro vá st ezka, kt erá propo jova la Podunaj í se zakarpat ským prost orem. Mno hé obchodní t rasy, kt eré podnít ily vznik osad a měst , máme do loţeny jiţ na počát ku 13. st olet í. No vý Jičín vznikl původně jako kupecké měst o na kř iţovat ce obchodních cest z Polska do Čech a Uher. Počát ky měst a spadají do 80. let 13. st o let í, kdy kupecká osada náleţela hradu a panst ví St ar ý Jič ín. První písemná zmínka pochází z roku 1313, kd y byly měst u uděleny výsady a pr ivilegia králem Janem Lucembur ským (1296 – 1346). 1 Od roku 1348 patř ilo měst o spolu se st arojickým panst vím známému moravskému rodu pánům z Kravař, kt eř í ho drţel i do roku 1434. Páni z Kravař povo lili Novému Jič ínu v roce 1373 výroční t rh a dali mu do znaku po lovinu svého er bu, 32 st říbr nou zavinut ou st řelu, kt erou drţí ruka ozbr ojence. Od roku 1397 nese měst o název No vý Jičín. 33 V první po lo vině 16. st olet í pat ř il Nový Jičín pánům ze Ţerot ína, kt eří přest avěli po poţáru roku 1503 dřevěné měst o v kamenné. V 16. st olet í zaţilo měst o největ ší prosper it u. 34 Z počát ku 16. stolet í pocház í 32

Tomáš Baletka, Páni z Kravař, Praha 2004, s. 205 – 212. Severa (pozn. 3), s. 17. 34 Miloslav Baláš, Topografie Nového Jičína v 16. a 17. století, Nový Jičín 1959, s. 83. 33

12

nejst arší zděné do my a podloubí oko lo náměst í, kt eré jsou v základec h ješt ě got ické. Renesanční podoba do mů je pozdější. Nejvýznamnějš ím i renesančními památ kami je zámek post avený v let ech 1533 – 1541 a dům,

zvaný

„St ará

pošt a“,

s arkádovým

průčelím

ve

dvo u

poschodích. 35 Po dalším poţáru v roce 1621 je měst o přest avěno v zcela barokním duchu. Velkou zásluhu na rozvo ji barokního umění v Novém Jičíně mají o lo moučt í jezuit é pod jejíţ ko lej měst o spadalo od roku 1624. 36 Po vypuknut í českého st avovského povst ání (1618 – 1620) prot i Habsburkům se nekat olický No vý Jič ín př iklo nil na st ranu zimního krále Fr idr icha Falckého (1596 – 1632) a podporoval jej finančně. V zápět í povýšil Král Fr iedr ich Falck ý mě st o na královské. 37 Výsledek bit vy na Bílé hoře (8. list opadu 1620) byl osudný t aké pro nekat olicky smýš le jící Nový Jičín. Císař Ferdinand II. Habsbur sk ý (1578 – 1637) pověř il o lo mouckého bis kupa, kt er ý zast áva l funkc i císař ského ko misaře, aby se ujal no vo jič ínského panst ví. O lo mouck ý m biskup em byl v t é době kardinál Frant išek kníţe Diet r ichst ein (15751636). Na jeho nát lak roku 1624 vt rhl do měst a vo jenský pluk s t řemi císař skými ko misař i a regent em o lo moucké jezuit ské ko leje. Jezuit é ihned převzali míst o vrchnost i správu nad měst em, kt erá t rvala do zrušení řádu v roce 1773. Tepr ve v list ině z 16. zář í 1775 byl Nový Jičín navţdy zbaven poddanst ví a nazván munic ipálním měst em 38 se všemi pr ivileg ii a svo bodami, kt eré pot vrdila Mar ie T erezie (1717 – 1780) jiţ roku 1748. Později byla správa panst ví př evedena do majet ku

Tereziánské

akademie

ve

Vídeňském

Nov ém

Měst ě

a

Ferdinando vu konvikt u v Olo mouci. 39 Nový Jič ín si dodnes uchoval nádech hist or ie s hodnot nými památ kami

a

uměleckými

skvost y,

kt eré

ho

řadí

mezi

měst a

35

Sa m ek (poz n. 1), s. 702. Hýţa (pozn. 4), s. 4. 37 Baláš, Topografie (pozn. 34), s. 85. 38 Město, ve kterém se vedle závislosti na vrchnosti projevoval také správní vliv státní moci. 39 Otto (pozn. 5), s. 19. 36

13

s nejzachovalejš ím hist or ickým jádrem v České republice. Svo j í jedinečnost í a zachováním bylo měst o 18. ledna 1967 Minist erst ve m ško lst ví a kult ur y ČSS R prohlášeno Měst skou památ kovou rezervací. 40 V roce 1997 byl Nový Jič ín zařazen mezi čt yř i Měst a evropského kult ur ního dědict ví. 41 Nedaleko

hist orického

cent ra

měst a

se

nachází

jedna

z nejvýznamnějš íc h památ ek No vého Jič ína. Na horním předměst í se rozkládá areál kaple Panny Mar ie Bo lest né, bývalé pout ní míst o, jehoţ jádrem je t zv. Španělská kaple. Dějiny kaple mě li zásadní vliv na hist or ick ý vývo j měst a. Nejvýznamnějš í událo st í, kt erá dala kapl i př ívla st ek „Španěl ská“ se odehrála v červenci 1621. 4.2

Bitva u Nového Jičína Kd yţ v roce 1618 př iš ly do Madr idu zpr ávy o českém st avovském

povst ání, rozhodl se španělský král Filip III (1578 – 1621) poslat do Čech vo jenskou a finanční po moc, aby nebyly ohroţeny záj my jeho př íbuzných, rakouských Habsburků. Vedle peněz poskyt nut ých na post avení císařsk ých pluků, byly ze Š panělska poslány jednot ky, placené Španěly a podléhající rozkazům španělského krále. Jiţ v roce 1618 dorazil do Čech pěší pluk Ot t y Jindř icha Fuggera 42 placený ze španělské pokladny. V lét ě roku 1619 byl do st řední E vropy poslá n jízdní pluk plukovníka Jeana Gauchiera, generá la pocházejíc ího z Burgundska. V list opadu 1619 dorazil z Neapo le 43 do Pasova pěš í pluk Guiller ma Verduga a pluk pod velením Car la S pine lliho. Na přelo mu roku 1619 a 1620 byla část pluku přesunut a do jiţních Čech, kde set rvala do dubna 1620. 44 V zimě 22. prosinc e 1619 vst oupili pr vní španělské jednot ky na území Čech, jak dokládá st ar ý rukopis uloţený v archivu Českýc h 40

Karel Chobot - Tomáš Baletka, Okres Nový Jičín, místopis obcí, 2. svazek, Nový Jičín 1998, s. 90. Jmenuje Rada Evropy a Evropská komise. 42 Říšský hrabě z Kirchberské linie. 43 Neapol byla od 1501 – 1734 pod nadvládou Španělského království. Nea pol i t á n ům se u ná s ř í ka l o Špa n ěl é. 44 Rosová - Augustinová (pozn. 8), s. 1. 41

14

Budějo vic. Post upn ě př icháze ly jednot ky Mut ia Or illei, Mar ia Capecc i Galiot o a Scipio na de Capua. V lednu 1620 př ivedl don Balt azar de Maradas (1560 – 1638) 700 neapo lských- španělských vo jáků do Českých Budějo vic a Českého Krumlo va. Obě měst a t vořily pevno u základnu císař ské obrany. Post upně se z jiţních Čech vydával y kat olické vo jenské jednot ky a obsazovaly měst a pod dosavadní vládou prot est ant ů. 45 Od zář í 1620 se španělské jednot ky účast nily pot lačení nepokojů v Čechách po boku rakouské císař ské ar mády. 46 Na přelo mu roku 162 0 a 1621 se španělské p luky spo lu s císařskou ar mádou přesunuly na Moravu. V po lovině roku 1621 t voř ily Gauchierův a Spinelliho pluk jedinou obranu Moravy. Ost at ní jednot ky se přesunuly do Uher, aby zabránily Gabr ielu Bet h leno vi (1580 – 1629) 47 útoku na Vídeň. 48 Hlavní nebezpečí nyní hrozilo ze S lezska, kde se do čela odporu post avil Jan Jiř í vévoda Kr novský (1577 – 1624), pán na kr no vské m kníţect ví. 49 Taţení kalvínského kníţet e bylo posledním zoufalým pokusem o obnovení st avovské moci v zemi. Jan Jiř í organiz o val ve S lezsku, po boku Fr idr icha Falckého, bo j prot i Habsburkům ka m přenes l

cent rum

odporu.

Jeho

nejbliţ šími

spo lupraco vníky

byl i

Frant išek Ber nard hrabě T hur n (1567 – 1640) nebo Ladis lav Velen ze Ţerot ína (1579 – 1638). Za kr át kou dobu vybudoval ar mádu asi 8 000 – 12 000 muţů. Jan Jiř í měl v úmys lu obsadit všechna dů leţit á míst a Moravy, do jít do Uher a spo jit se s ar mádou Gabr iela Bet hlema , kt erá se př ipr avovala k út oku na Vídeň. Ko ncem čer vna 1621 začalo velk é t aţení kr novského vévody ze severu, z Nisy. 50 Jan Jiř í se post upně zmocnil důleţit ých S lezska. Dne 13. čer vence 1621 vyrazil s ar mádou

45

Zezulčík (pozn. 10), s. 4. Ibidem. 47 Kníţe Sedmihradska a jedním z vůdců protihabsburského povstání. 48 Hýţa (pozn. 4), s. 3. 49 Vojevůdce a velitel protihabsburské armády ve Slezsku. 50 Štábní centrum krnovského vévodství. 46

15

směrem

na

jih.

Post upně

prot est ant ské jednot ky.

se

k jeho

oddílům

př idával y

dalš í

51

Post upu Jana Jiř ího př es Morava bránily kat olické vo jenské jednot ky Jeana Gauchiera a Car la Spine lliho skládajíc í se ze Španělů, It alů a Němců. Sám Spinelli ope roval v okolí Lipníku a Hr anic. 52 P luko vník

Gauchier

o bsadil

Hradec,

Fulnek,

Nový

Jičín

a

Valašské Meziř íčí. O d čer vna 1621 měl Gauchier hlavní st an v Nové m Jičíně, kde velel pět i jízdním plukům a měl k dispozici praporec německé pěchot y a 400 Španělů , kt eř í pat řili k jednot ce plukovníka Spinelliho. Císařský oddíl chránil měst o a okolí prot i poslední velké hrozbě ze st rany nekat olického krno vského vévody Jana Jiř ího. 53 Mezit ím Jan J iř í, na svém t aţení směrem k Novému Jičínu, krut ě t rest al př íznivce habsbur ské st rany. Vyháněl kat olické kněze, pálil a drancoval měst a. Markrabě t aké obsadil zámek Raduň u Opavy, kde zajel kat olického zámeckého pána P ert olda Tvorkovského z Kravař. Markraběcí vo jáci vyplenili zámek a nedaleký kost el. 54 Jakmile se t at o zpráva do st ala k plukovníku Gauchierovi, rozhodl se kat o lický velit el k smě lé samo st at né akci. Jeho jednot ky v noci 21. čer vence přepadli Raduň a po bily t am praporec markraběcí t ělesné gardy. Jan Jiř í byl v t é době v Opavě. Kd yţ se kr novský vévoda dověděl o

událost i na Raduni,

okamţit ě

nař ídil pronásledován í

Španělů a sám zahájil post up z Opavy směrem na Nový Jičín. Markrabě se t ouţil po mst ít kat o lické st raně za út ok na svo je vo jáky . 55 Dne 24. čer vence roku 1621 mezi pát ou a šest ou hodinou ráno se vo jsko kr novského vévody přesunulo k Novému Jičínu. Jan Jiř í vele l útoku. Španělské jednot ky dlo uho odo lávaly prot est ant skému vo jsku, a proto nechal Jan Jiř í zapálit předměst í, kde leţely kat olické oddíl y. Oheň se z důvodu s ilného vět ru rozšíř il na celé měst o. Mezit ím byl 51

Zezulčík (pozn. 10), s. 5. Hýţa (pozn. 4), s. 4. 53 Baláš, Topografie (pozn. 34) s. 82. 54 Chobot - Baletka (pozn. 40), s. 82. 55 Zezulčík (pozn. 10), s. 7. 52

16

Nový Jičín nepřet rţit ě ost řelován. Španělé se ocit li v past i uprost řed hoř ícího měst a. Kat o lická ar máda se cht ěla zachránit př ed t ot ální m zničením. Jedinou cest ou k záchraně byl okamţit ý únik z hoř ícího pekla. P luko vník Gauchier se s padesát i jezdci probil z měst a a uniknul zajet í. Zbyt ek císařské ar mády, kt erá se probila z hoř ícího měst a ven, padla do rukou obléhat elů a byla aţ na výjimky po bit a . Milo st dost ali jen němečt í mušket ýř i, kt e ří přešli do oddílu Jana Jiř ího. Španělšt í vo jáci odmít li př ist oupit na prot est ant skou víru , necht ěli se zř íct svého kat o lického vyznání, a proto byli bez milost i zabit i. 56 Kaple P anny Mar ie Bo lest né byla post avena na míst ě hro m adného hrobu 400 – 500 pad lých španělských vo jáků, kt eř í bo jovali v za kat olickou víru a ochranu měst a, kde zahynuli jako mučeníc i . Na jejich památ ku byla st avba nazvána Španělská kaple. Dnes se ka pl i ř íká lido vě t aké „Španěl ka“. 57

56 57

Zezulčík (pozn. 10), s. 5 – 7. Hýţa (pozn. 4), s. 5.

17

5

Stavební vývoj Španělské kaple Kaple Panny Mar ie Bo le st né zvaná Španělská kaple v No vém

Jičíně je svým zalo ţením velmi neo bvyklé pout ní míst o. Vznikem se docela liš í od jiných pout ních míst . Kaple nebyla post avena z důvodu výskyt u zázr ačné událo st i ani nevznik la k ucho vání vzácné relikvie. Její charakt er je aţ př íliš svět ský. Kaple je po mníkem a př ipo mínkou hrozné bit vy, kt erá se v jejím oko lí odehr ála 24. č er vence 1621. Padl í španělšt í vo jáci v počt u 400 – 500, byli uct íváni jako mučedníci, protoţe po loţili ţivot y za kat olickou víru a oddanost praporu, kt eré mu př ísahali. 58 Hned druhý den po bit vě byla jejich t ěla uloţena do t ři šachet a nad hroby byl vzt yčen dřevěný kř íţ. 59 V roce 1624 byla na míst ě hro bu post avena dřevěná po lní kaple zasvěcená Sedmibo lest né Panně Mar ii. Těla byla údajně vyzvednut a z hro madných hrobů a znovu

důst ojně

po hř bena

v nové

dřevěné

kapli. 60

Na

památ ku

povraţděným španě lských vo jáků byla st avba nazvána Š panělská kaple. 61 Jiţ od počát ku byla st avba dřevěné a později zděné kaple inic iat ivou

jezuit ského

řádu 62

s mat eřskou

jezuit skou

ko lejí

v Olo mouci. Jezuit é se st ali o ficiá lními správci měst a a panst ví roku 1624. Jejich počinem vznik la dřevěná kaplička na míst ě padlýc h Neapo lských vo jáků, kt erá nahradila dřevěný kř íţ. 63 V průběhu 17. st o let í se kaple st ala známým pout ním míst em, především zás lu hou milo st ného obrazu Sedmibo lest né Panny Mar ie. Vzhledem k př ibýva jícímu počt u pout níků přest ala je jí velikost a kapacit a st ačit . Z t oho důvodu byla dřevěná kaple nahr azena vět ší a

58

Samek (pozn. 1), s. 713. Doposud se při archeologickém výzkumu neobjevil tak velký počet kosterních pozůstatků, který by nasvědčoval hromadný hrob. 60 St ar ší li t era t ur a uvá dí r ok 1622, n ově jší r ok 1624. 61 Baláš, Kulturní místopis (pozn. 6) s. 136. 62 Jeden z největších řeholních řádů římskokatolické církve, zaloţen roku 1534 Ignácem z Loyoly (1491 – 1556). 63 Severa (pozn. 3), s. 81 – 83. 59

18

prostornější

baro kní

kamennou

věř ících, v let ech 1724 – 1726.

kaplí

vybudovanou

z milodarů

64

St avbu kaple z roku 1724 pot vrzuje děkanská mat r ika z r. 1771. Rovněţ nápis nad hlavním vst upem s chronogramem uvádí rok 1724 jako zahájení přest avby. 65 Základní káme n zděné kap le byl po loţen roku 1725. Svěcení proběhlo 24. srpna 1725 no vo jičínsk ým farář e m Paulem Biehale m. 66 Roku 1726 byla hot ová hrubá st avba kaple. Jezuit y zbudovaná

zděná

st avba

byla

vysvěcena

valašsko meziř íčsk ým

děkanem a farářem Johanem Georgem Bauho ferem jiţ 24. zář í 1727. V t émţe roce se konalo t aké pr vní procesí. Nejst ar ší zděná kaple vybudovaná v let ech 1724 – 1726 se st ala jádrem areálu a je dnes zacho vána v hmot ě kost ela. 67 Původní jedno lodní zděná st avba st ála na podélném půdor ysu s po lygonálně uzavřeným chorem. Kaple měla na vst upním průčel í pravoúhlý vchod s pískovcovým ost ěním nad nímţ byly t ř i pravoúhlá okna. Horní část st avby zakončoval t rojúhelný št ít s vo lut ovými kř ídl y ukončený hvězdou. Po st ranách kaple byla vysoká okna umíst ěná v úrovni druhého pat ra. Na vnějš í evangelijní st raně st ála pat rová sakr ist ie

na

pravoúhlém

půdor ys u.

Archit ekt uru

modelo val y

předsazené pilast r y. Ce lá st avba byla zakr yt a sedlo vou st řechou, ze kt eré vycházela cibulo vá věţička opat řena zvonem zavr šená kovovým praporkem. 68 Nejst arší vyo brazení Š panělské kap le je na vedut ě měst a Nového Jič ína z roku 1729 [1, 2]. Kaple je zobr azena na kopci nad měst e m jako jednoduchá st avba s vo lut ovým št ít em, sedlo vou st řechou a malou věţičkou na hř ebeni. Obdobné vyo brazení př edst avuje vedut a z roku 1744 [3]. Aut or vedut y je Jan Ignác Czapek . 69

64

Gavendová – Koubová - Levá (pozn. 11) , s. 98 – 99. Německý překlad (pozn. 80). 66 Zřejmě inicioval stavbu kamenné kaple. 67 Mičková (pozn. 7), s. 19. 68 Zobrazení na vedutě z roku 1729. 69 Jurok (pozn. 9), s. 144. 65

19

V let ech 1744 – 1764 byla, podle vzorů jiných pout ních míst , 70 ke kapli př ist avěná 3,7 m široká klenut á chodba s bočními válco vým i kaplemi [4]. V průčelí vlevo od kost ela st ála válco vá kaple zasvěcená sv. Anně, kde byl o lt ář s jejím o brazem. Vpravo od kos t ela st ála válcová sv. Kř íţe 71 s velkým kř íţem. Na boku kaple př ibylo obyd lí pro správce. Za věţí, v ose původní st avby, byla válc o vá kaple sv. Josefa s o lt ářem. Pout ní cest a ke kapli byla zkrášlena deset i plast ikam i svět ců a kř íţů, pořízených za finanční podpory měšťanů. 72 Část ečně rozšířené barokní pout ní míst o bylo za velké slá vy znovu vysvěceno 1. srpna 1744 o lo mouckým biskupem kníţet e m Jakubem Ar nošt em z Liecht enst eina (1738 – 1745). Klenut á chodba, kt erou nechala roku 1747 post avit vdova po novo jičínském měšťano vi paní Mar ie Karo lína Musilo vá, byla vysvěcena aţ v roce 1764 . Klenbo vou halu zdo bilo čt rnáct zast avení v podobě obrazů. 73 Dodnes se zacho valy jen dvě rondelo vé kaple na průčelí pout ního kost ela. V areálu Španělské kaple st ály původně naprot i so bě dva jednoduché př íst řešk y se sedlo vou st řechou jejíchţ funkce není doposud objasněna. 74 Vojenské mapování z let 1764 – 1768 zachycuje kapli jiţ jako rozšířený areál s pět icí rondelů sakr ální funkce ješt ě bez do minant ní hrano lo vé věţe př ist avěné v 19. st olet í. 75 Roku 1771 byla kaple zapsaná v děkanské mat r ice No vého Jičína pod názvem S acellu m Hyspanicum. Kaple st ála za měst em v po li a byla označena jako ma lá. Byla kr yt á šindelem, nad presbyt ářem byl sankt usník, uvnit ř se nacházel zvon o váze 80 liber. Sakr ist ie př iléhala k evangelijní st raně. K azat elna mě la vst up ze sakr ist ie. V kapli byl y t ři o lt áře, hlavní byl zasvěcen Bo lest né Panně Mar ii, boční o lt ář na

70

Daniela Štěpánková, Španělská kaple v Novém Jičíně (seminární práce), Nový Jičín 2009, s. 5. Tradiční označení pro kříţ - relikvii, na němţ byl ukřiţován Jeţíš Kristus. 72 Hýţa (pozn. 4), s. 7. 73 Štěpánková (pozn. 70), s. 5. 74 Gavendová – Koubová – Levá (pozn. 11), s. 99. 75 Hýţa (pozn. 4), s. 7. 71

20

evangelijní st raně zasvěcen Panně Mar ii, na ep išt olní st raně sv. Janu Nepo muckému. Hudební krucht a byla zděná, s var hanami a podlaha kamenná. 76 U kaple se nenacházela kr ypt a ani hř bit ov . Za vlád y císaře Josefa II. byla kaple Josefínským pat ent em z roku 1786 úředně uzavřena, vyklizena a odsvěcena. Př íčinou uzavření byla malebná osamělo st kaple za měst em. Kaple byla prodána š enko vnímu brat rst vu

na

skladišt ě

ječmene,

později

ji

koupili

no vo jičínšt í

měšťané, kt eř í ji vyuţ ívali ja ko vo jenský sklad a sklad so li. 77 V první čt vrt ině 19. st o let í přest ala st avba slo uţit

so lnímu

mo nopo lu a zůst ala bez vyuţit í. 4. dubna 1834 ji koupil ve veřejné draţbě za 2850 zlat ých novo jičínský obchodník se suknem Fr ant išek Xaver Mech (1783 – 1842), kt er ý hodlal navrát it pout nímu míst u jeho původní účel a pro měnit skladišt ě zpět na svat yni. Aby nebyla kaple znovu uzavř ena jako „polní kaple“ nechal Frant išek Mech post avit v blízkost i pout ního areálu t ř i obyt né domy. 78 Věno vací list ino u z 2. čer vence roku 1839 předal kapli do rukou katolické církve s úmys lem, aby slouţila svému původnímu účelu. P o pořízení nového mobiliář e mo hla být kaple znovu vysvěcena. Novojič ínský far ář Pavel Heger vysvět il kapli dne 9. květ na 1841. No vý vlast ník Frant išek Xaver Mech umír á o rok později. 79 Pozdějším vlast níkem a do brodincem se st al no vo jičínský rodák Ignác Mischel, r yt íř z Kaiser hu ldu, kt er ý ze svých prost ředků kapli a její areál opravil v hist or izujíc ím novo románském st ylu. V let ech 1863 – 1864 ji rozšíř il o boční kaple, kněţišt ě a vysokou hrano lo vou věţ [5]. Obno vená Španělská kaple byla znovu vysvěcena 30. ř íjna 1864 Kar lem Hluchánkem, faráře m ze St arého Jičína. 80 Současná úprava z konce 20. st olet í nepodnikala ţádné zásahy do archit ekt ur y a ponechala původní hist or izující vzhled st avby. Nut né 76

Hýţa (pozn. 4), s. 8. Ibidem, s. 9. 78 Dom y byl y v 80. l et ech 20. st ol et í z bour á n y. 79 Severa (pozn. 3), s. 83. 80 Štěpánková (pozn. 70), s. 6. 77

21

úpravy z let 1995 – 1999 si vyţádaly znovu uzavř ení kost ela. Po rozsáhlé

rekonst rukci

byla

Španělská

kaple

ot evřená

a

znovu

vysvě cená 12. prosince 1999 př i slavnost ní bo hosluţbě biskupe m ost ravsko – opavské diecéze Fr ant iškem Václavem Lo bkowicze m (1948 - ). 81 V roce 2005 probíhal ar cheo logický průzkum př i odkr yt í fasády Španělské kaple. Průzkum se zaměř il jen na fasádu hlavního průče lí a jeho vývo jo vé fáze. Na odhalené m průče lí kost ela byly nalezeny t ěţko post řehnut elné spár y oddělu jící kapli od sever ní a jiţní část i. Převáţná část nálezu se t ýkala přest avby v 19. st olet í. Po opět ovném zakr yt í fasády proběhla r ekonst rukce původní bar e vnost i na průčelí a ohradn í zdi, kt erá obíhá okolo celého areálu. 82

81 82

Jaroslav Zezulčík, Nový Jičín historický a současný, Nový Jičín 2004, s. 65. Rosová – Augustinová (pozn. 8), s. 2.

22

6

Popis stavby Španělské kaple v Novém Jičíně Areál kaple Panny Mar ie Bo lest né zvané Španělská kaple byl

vybudován na parcele č. 396/1 st . a 558/2 o.p.k.u. Nový Jičín – jiho východní část Hor ního předměst í. 83 Pod míst ním všeobecně vţit ým pojmeno váním Španělská kaple chápeme sakrální st avbu uzavř enou čt yřkř ídlým ambit em, členěným v rozích a uprost řed jiho východní st rany rondely. Původní barokní kaple je poznamenána vnějš ím i st avebními

úpr avami

v hist or izujícím novo ro mánském

st ylu

z 19.

st olet í. Jádro zachovalého pout ního míst a pochází z první čt vrt iny 18. st olet í. 84 6.1

Exteriér Celý

st avební

ko mplex

Španělské

kaple

půso bí

do jmem

uzavřeného nádvoř í. Takovému vzhledu napo máhá t éměř čt vercová ohradní ka menná zeď, slouţíc í jako vnější plášť dř ívějš ího ambit u [6]. Zeď zasahuje daleko dozadu za kapli, obklopuje celý areál a uzavír á ho. V původním ambit u se v nároţích a na ose st avby v ohradní zd i nacházelo pět ronde lo vých kaplí. 85 Ve dvou rozích na průčelí, v úrovni př ízemí, se dodnes zacho valy dvě válcové kaple. Vlevo od kost ela byla kaple sv. Anny a vpravo kaple sv. Kř íţe. Zbylé t ř i válco vé kaple se nezachovaly v původní podobě. Z dalš ích dvou nároţních kaplí se zacho valo jen zaoblení rohů ohradní zdi. Kapl e sv. Josefa [7, 8] umíst ěna v závěru na ose kost ela výrazně vyčnívá z ohradní zdi na půdor ysu půlvá lce. Čt rnáct výk lenků [9] , kt eré se nacházely uvnit ř ambit u a symbo lizovaly jednot livá zast avení jsou část ečně zast avěny cihlami. Vnit ř ní část zdi je o bnaţe ná bez o mít ky. Vnějš í zeď má do výšky 70 cm po nechanou kamennou podezdívku a zbyt ek zdi je

83

Gavendová – Koubová – Levá (pozn. 11), s. 98. Rosová – Augustinová (pozn. 8), s. 1. 85 Obj ekt y půd or ysu kr uh u či kr uh ové úse č e, vl oţ e n é do nár oţ í n ebo čl en í cí oh r a dní z eď v pol ovi n ě. 84

23

omít nut ý. kr yt inou.

Ohradní

zeď

je

nahoře

opat řena

glazovanou

páleno u

86

Samot ná Španělská kaple leţí na severozápadní st raně areálu a svým průčelím t voř í součást hlav ního vst upu. Je t o barokní sakráln í st avba podélného půdor ysu,

jedno lodní

s po lygo nálně uzavřeným

chorem, př íčnou lodí a t řemi bočními kaplemi . Hlavní západní průčelí kaple je zacho váno v původním barokní m slo hu. V barokním obdo bí bylo na kaţdou st ranu pr ůčelní st ěny př ist avěno dvoupat rové kř ídlo upr avené symet r icky a zako nčené rondelo vými

kaple mi. 87

Hlavní

průčelí

je

dnes

bílé

s t mavou

t ektonikou v bar vě čer veno růţo vé. Do výplní mimo vst upy byl y vlo ţeny vpadlé výplně v bar vě okru výrazně zalo mené šedou. P o obvodu vst upního průčelí je od země do výšky 60 cm kamenná desko vá podezdívka, kt erá končí v míst ě st yku rondelů a o hradní zdi a pot é přechází do neopracovaného kamene. Členění fasády nepodléhá jednot nému uspořádání. Fasáda je členěna vysokými pilast r y, kt eré jsou podloţeny lisenami a završeny vo lut ovými a ko mpozit ními hlavice [10 ]. Jednot livé st avební fáze vývo je st avby zanechaly značné odlišno st i v po jet í fasády kaple. Oba nároţní rondely člení pouze liseno vé rámce. P ilast r y byly pouţit y na hlavní průče lí kost ela a na průčelí po obou jeho st ranách [11]. Severovýchodní

a

jihozápadní

část

průčelí

rozdělují

pilast r y

s

ió nskými vo lut ovými hlavicemi. Ryt mus jihozápadní st rany usazuje pilast r y s ió nsk ými hla vicemi nezvykle nízko pod kladí. 88 Jihozápadní část průčelí uko nčuje ř ímsa. Severozápadní část post upně přecház í z kládí na at iko vou nást avbu. Dále je průčelí členěno t řemi vst upy, hlavní menší pravoúhlý vchod umíst ěný v hmot ě kost ela a dva vět š í obloukové vst upy uzavř ené dřevěnými vrat y umíst ěné v kř ídle po st ranách kost ela. Nad oběma vedlejš ími vst upy je umíst ěna as i 86

Evidenční list nemovité kulturní památky, pořadové číslo: 26152/8-2081. NPÚ Ostrava. Rosová – Augustinová (pozn. 8), s. 2. 88 Ibidem. 87

24

v po lo vině výšky od země kruho vá obruč v bar vě pilast rů.

Na

severo východní st raně je v př ízemí mezi prvním a druhým pilast re m umíst ěno okno obdélného t varu s šest i t abulkami čirého sk la. Na jiho západní st raně se rovněţ v př ízemí nachází mezi druhým a t řet ím pilast rem okno obdélného t varu s šest i t abulkami čirého skla. Hlavní vst upní část , hmot a původního kost ela, je čl eněna po obou st ranách dvo jicí pilast rů s ko mpozit ními hlavicemi [12]. Ve spod ní část i je hlavní vst up do kaple s pravoúhlým pískovco vým port álem, jenţ je opat řen ušima a závěrovým kle nákem. V klenáku je dodnes pat rný znak Panny Mar ie S edmibo lest né, srdce probodnut é sedm i meči. Na písko vcové ost ění shora dosedá vlys a ř ímsa se supraportou, kde je umíst ěn německ y psan ý nápis udávajíc í dat um přest avb y dřevěné kaple.

AUS PUREN FREUEN ALL MOSEN IST ALL HIER ERBAUT WORDEN DIESE NEUE KAPELLEN ZU GRESERER EHR MARIE REUNESTER IUNCFRAUEN GOTTES GEBAHRERIN 1724 89 V horní po lovině průčelí kost ela je u míst ěno vysoké okno zavr šené st lačeným záklenkem. Ok no je opat řeno dekorační kovo vou mř íţí. Na vst upním průčelí je nasazen št ít , kt er ý je oddělen od spodní part ie kládím a ř ímsou. Št ít je dělený vert iká lně na t ři plochy, kd y ve st ředu má plo chou pů lkruhovou niku. Po st ranách št ít u jsou umíst ěny dekorační pr vky v podobě dvou kamenných váz. V nejvyšší part ii

89

„Z ryzích radostných almužen bylo zde všechno postaveno tato nová kaple k větší slávě Marie nejčistší pany Bohorodičky 1724.“

25

t rojúhelníko vého št ít u je pozlacený mot iv vševidoucího oka. Št ít završu je kovový kř íţ. Zdi hlavní lodi, t ransept u a presbyt áře s věţí jsou ve st e jné barevné ko mbinaci jako hlavní průčelí. Fasáda je pro lo mena okny ve špalet ách s půlkruho vým a segment ovým záklenkem. Loď a t ransept jsou vyzt uţeny hrano lo vými opěráky, kt eré jsou jednou odst upňo vány a zavr šeny pult o vou kamennou st ř íškou. Fasádu celé st a vby člen í profilo vaná korunní ř ímsa. U pat y severní a jiţní zdi a presbyt ář e obíhá sokl z kamenných desek. 90 Sever ní st ěnu t ransept u zpevňují t ř i opěráky jednou odst upňovány a završeny pult ovou kamennou st ř íškou [13]. Dále zeď pro lamují čt yř i dvo jíce

oken

v ose

nad

sebou.

Okna

v př ízemí

jsou

zaklenut a

segment ovým o bloukem. Jediná dvo jíce oken v úrovni př ízemí blíţe k presbyt ář i je zazděna. Okna v pat ře jsou zaklenut a půlkruhovým záklenkem a sdruţenou supr afenest rou . Kaţdé okno je členěno šest ic í skleněných t abulek. Nad okny prvního pat ra prolamují st ěnu t ř i kulat á okna. Dvě okna jsou v ose nad dvo jící oken a t řet í kruho vé okno umíst ěné výše ve št ít ě je v ose celého t ransept u. Nejvyšší kruhové okno korunuje suprafenest ra . Tři kruhová okna vyplňují skleněné t abulky ve t varu lo meného oblouku. Na št ít ě je umíst ěn ko vový kř íţ. Východní a západní st ěnu t ransept u prolamují jednoduchá okna v úrovni pr vního pat ra. St ejné archit ektonické rozvr ţení zrcadlo vě převr ácené se opakuje na jiţní st ěně t ransept u. Ve hmot ě sever ní část i t ransept u se nachází sakr ist ie. Presbyt ář s po lygo nálním závěrem je prolo men dvo jící oken v úrovni pr vního pat ra, kt eré jsou zavr šeny kruho vým obloukem a suprafenest rou.

Na

presbyt ář

je

v ose

průčelí

napo jena

vysoká

t řípat rová hodino vá věţ na pra voúhlém půdor ysu. U východní pat y věţe je lat insk y psaná mr amorová deska s chronogramem 1864.

90

Rosová – Augustinová (pozn. 8), s. 3.

26

IGNATIUS MISCHEL NOBILIS A KAISERHULD VIRIGNI PERBEATAE FILIOQUE EIUS EXUBERA PIETATE ERREXIT91 Věţ člení hladká bosáţ za sahující př es všechny je jí pat ra [14]. První dvě pat ra věţe člení kamenné ř íms y na dva celky a úplně nahoře pod st řechou obíhá lišt a a korunní ř ímsa. Na východní st raně věţe je v niţším

pat ře

kruhové

okno

s odst upněnou

špa let ou

zavr šené

suprafenest rou. Ve vyšš ích pat rech jsou vysoká okna s půlkruho vý m záklenkem zavr šené suprafenest rou . Kromě východního okna jsou ost at ní okna úmys lně zazděná. Nad okny je na čt yřech st ranách věţe umíst ěn kruho vý hodino vý cifer ník. V nejvyšš ím pat ře nad ho dinam i prolamují fasádu dvo jíce oken s půlkruhovým záklenkem a sdruţenou suprafenest rou. Uvnit ř věţe se nachází zvon z roku 1920. Věţ kr yje jehlanco vá helmice na je jíţ špic i je umíst ěn pozlacený španělsk ý kř íţ. Celá Š paně lská kaple má sedlo vou st řechu kro mě zachovalých válcových kaplí v úrovni př ízemí, kt eré jsou zast řešené po lygonáln í mansardovou st řechou. V současnost i js ou všechny st řechy pokr yt y čer venou plecho vou kr yt inou mimo věţ, kt erou kr yje zelený měděný plech. Na post raních kaplích byl původně šindel, kt er ý je dnes nahrazen rovněţ plechem. 92 6.2

Interiér Archit ekt ura int er iéru kaple zůst ala na pár výjimek zacho vána v

původní barokní podobě. Do int er iéru kaple vst upujeme po dvou kamenných schodech přes pravoúhlé dvoukř ídlé dveř e s kazet ováním a

91

„Ignác Mischel šlechtic z Kaiserhuldu, blahoslavené Panně a jejímu synovi z převeliké zbožnosti zbudoval.“ 92 Štěpánková (pozn. 70), s. 6.

27

profilo vanou klikou. Dveř e jsou zavěšeny na původních pant ec h opat řené zámkem z 19. st o let í. 93 Kaple nemá předsíň, proto se př i vst upu do int er iéru ihned ocit neme v hlavní lod i pod hudební kruchtou [15]. Varhaní krucht a je nesena dvěma pilast r y a dvo jíc í hrano lo vých pilířů. Je podepřena na čt yřech

bodech pod

dřevěnou

kuţ elo vou

balust rádou

a

t ím

se

vymezuje prost or hudební krucht y a hlavní lod i. U zdi pod krucht ou st ojí t ř i no vodobé lavice z t mavého dřeva. Prostor pod krucht ou vykazuje absenci oken, neboť je v t ěcht o míst ech st ále šero. V sever ní a jiţní zdi jsou dvě hluboké nik y zaklenut é př ímým obloukem se sochař skou výzdobou . V severní nice vlevo od pilíř e je na soklu dřevěná po lychro mo vaná socha sv. Šebest iána [16]. S v. Šebest ián, 94 svět ec ze 3. st olet í je v podlo mené po loze mučedníka př ipout án ke kůlu, levou rukou ho o bjímá a pravou má pozvednut ou. Jeho t ělo je v bar vě inkar nát u. V půlce t ěla má bílou beder ní roušku a pozlaceným le mem. T vář je silně podbarvena ru mělkou, oči jso u azurové a vlasy jsou t mavě hnědé. V t ěle mučedníka je př ipevněno sedm šípů zlat é bar vy. V jiţní nice vpravo od pilíře je umíst ěna dřevěná po lychro movaná socha sv. Flor iána [17]. S v. Flor ián, 95 svět ec ze 3. st olet í je zde zo brazen v ř ímské důst ojnické zbro ji jak ha s í hoř ící dům. Spočívá v elegant ní mír ně prohnut é po loze se vzt yčenou levou rukou. V pravé ruce drţí vědro s vo dou, kt erou hasí dům st ojíc í u jeho nohou. Post avu část ečně překrývá dlouhý nař asený pláš ť v t mavě rudé bar vě, beder ní rouška a zbro j, kt erá je provedeny s náramno u řemeslnou přesnost í. Tvář nese blaţený výraz a je rovněţ silně po dbar vená rumělkou. Podobné výt var né zpracování a t otoţná gest a u obou soch nám napovídají, ţe jsou dílem jednoho aut ora. St áří soch nelze s přesnost í určit . Oso bně se do mnívám, ţe sochy vznikly v pr vní po lovině 18. 93

Otto (pozn. 5), s. 85. Umučen šípy. Patron proti moru. 95 Patron hasičů. 94

28

st olet í ješt ě před uzavřením kaple. Výklenky, ve kt er ých sochy st ojí , jsou zcela jist ě vybudované velkou barokní přest avbou v let ech 1744 1764. Jejich vybudování bylo záměr ně určeno pro barokní sochař skou výzdobu. Var haní krucht a je podklenut á t řemi segment y. Prost or krucht y osvět luje ve lké o kno s obloukovým záklenkem, je hoţ svět lo proniká přes st ředový ot vor varhan. Kost elní loď je zaklen ut a valenou klenbou s výr aznými lunet am i [18]. St ěny lodi člení na kaţdé st raně čt yř i svazko vé pilast r y s pás y, kt eré dělí st ěnu a klenbu kost ela na čt yř i plochy [19]. Hlavice pilast rů v lodi a presbyt ář i zdo bí novorománský obloučko vý vlys. Rozsáhlá nást ěnná ma lba, kt erá by pokr ývala celý st rop kost ela zcela chybí. Podlaha kaple je vyskládána z béţo vých dlaţdic, po obvodu celé st avby je dláţdění t mavší bar vy. Loď osvět lují okna v dřevěných rámech s osmi skleněnými čir ým i t abulkami ve špalet ách s půlkruhovými a segment ovými záklenky. Je n dvě okna v presbyt ář i a dvě okna v lodi mají barevnou vit ra j s post avami svět ců. Na evangelijní a epišt olní st raně jsou pod okny s vit rajemi t rvale uzavřené dřevěné dveře se vst upem na dvůr. V lod i jsou dnes ve dvou řadách novodobé lavice provedené ve svět lé bar vě. Orat oře, kt eré jsou ot evřené do lodi kost ela v úrovni druhého podlaţí, mezi dvě ma svazkovými p ilíř i, jsou zaklenut y kř íţo vou klenbou a osvět leny vţdy dvo jící oken s půlkruhovým záklenkem. Na evangelijní st raně se pod oratoří nachází pravoúhlý vst up do sakr ist ie lemo vaný pískovcovým ost ěním,

kt er ý

je umíst ěn do

vyzděného

oblouku [20]. Sakr ist ie je zaklenut a kř íţo vou klen bou a osvět lena dvo jicí oken se s egment ovým záklenkem. Na západní st raně sakr ist ie je pravoúhlý vst up zaklenut ý př ímým o bloukem. Na ep išt olní st raně je pod oratoří kaple Panny Mar ie Lurdské, 96 kt erá je ot evřená do hlavní lod i 96

nízkým

půlkruho vit ým

obloukem,

jenţ

rámuje

dř evěná

Patronka jihofrancouzského poutního místa Lurd.

29

novoro mánská zdobená lišt a [21]. Kaple je zaklenut a kř íţovou klenbou a osvět lena dvo jicí oken se st lačeným záklenkem. Mezi t řet ím a čt vrt ým svazkovým pilíř em je umíst ěn výr azný t ransept . Strop t ransept u je zaklenut českými plackami a je ho prost or osvět lují dvo jíce oken s oblouko vými záklenky. Na obou st ranác h t ransept u jsou mír ně vyvýšené kaple. Na evangelijní st raně je kaple sv. Anny a na epišt olní st raně je kaple sv. Josefa. Obě kaple jso u ot evřeny vysokými arkádami do hlavní lo di. 97 Ust upující půlkruhovým

presbyt ář obloukem

je [22],

oddělen

od

lodi

kt er ý dosedá

na

kost ela hlavice

vít ězným pilast rů.

Presbyt ář je zaklenut konchou s pět i t rojúhelnými výsečemi a dvěm i ţebr y, kt eré dosedají na hlavice svazko vých pilast rů [23]. Hlavice pilast rů jsou opat řeny o bloučkovým vlysem. Prost or je osvět len dvěma velkými

okny

s vit raje mi

a

obloukovým

záklenkem.

Presbyt ář i

dominuje milost ný barokní o lt ář ní obr az P anny Mar ie Sedmibo lest né. 98 Za hlavním o lt ářem se vchází přes pravoúhlý barokní vst up s písko vcovým ost ěním do hrano lo vé věţe. Půdorys Španělské kaple, zpr acovaný v roce 1995 uvádí vnit ř n í rozměr y: největ ší šíř ka 8,2 m, šířka z bočními kaple mi 17,6 m, délka 25,7 m a výška po vrcho l klenby měř í 9 m s věţí 41 m. kap le po jme ve svém prost oru 400 – 500 lidí. 99

97

Štěpánková (pozn. 70), s. 7. Ikonografické zobrazení P. M. se sedmi meči v srdci (její znak). 99 Mičková (pozn. 7), s. 23. 98

30

Paralely se Španělskou kaplí

7 7.1

Kaple s ambitem V období vrcho lného baroka v 1. po lovině 18. st olet í docház í

k zásadním st avebním úpravám mar iánských pout ních míst . Mnohá pout ní míst a byla o bohacená o ambit a kruho vé kaple v jeho rozích. Obdélné mu půdor ysu kaple nejlépe odpovídal pr avoúhlý, o bdélný nebo čt vercový půdor ys arkádového nádvoř í. Vět šina pout ních míst měla jednot né řešení ambit ů s plochou nebo valenou klenbou, kt erá mo hla nést půso bivou fresko vou výzdobu. Na st ěnách ochozů, ve výklencích, byly umíst ěny o brazy s mar iánskou t émat ikou nebo kř íţovou cest ou. Nejpr ve se budovaly kruhové konco vé kaple ko lmo na osu průčelí, později kaple st o jící v diago nální ose. Závěrové kap le se budova l y důmyslně t ak, aby jejich hmot a zdůraznila hlavní osu a upo zorňovala na důleţit ost st avby. Ambit y vznikaly aţ desít ky let po vybudování loret jako tomu bylo u loret v Hájku, Rumburku nebo Fulneku. 100 Kaple P anny Mar ie Bo lest né zvaná Španělská kaple prošla v let ech 1744 – 1764 velkou st avební přest avbou, kt erá změni la dosavadní

podobu

st avby.

Oko lo

kaple

byl

v ybudo ván

ambit

s kř íţovou chodbou a pět icí kruho vých rondelů. Španělská kaple se t ak st ala součást í uzavř eného pout ního areálu. V rozích na vodorovné ose průčelí st ála kaple zasvěcená sv. Anně a sv. Kř íţi a ko lm o na osu průčelí st ála koncová kaple sv. Josefa. Je evident ní, ţe dnes jiţ zaniklá závěrová kaple sv. Josefa mě la t voř it důleţit ou osu pout ního areálu. Podobným archit ekt onick ým ř ešením prošla řada loret ánskýc h a mar iánských pout ních míst u nás. 101 Mar iánské pout ní míst o v Do lním Římo vě je jedním z př íkladů zdůraznění hlavní osy areá lu. Dominant ou je rot undový kost elík sv. Ducha

100 101

zbudo vaný

v roce

1697

z iniciat ivy

Českokrumlo vsk ýc h

Bukovský (pozn. 31), s. 102 – 103. Gavendová – Koubová – Levá (pozn. 11), s. 99.

31

jezuit ů. I kd yţ se v t omt o případě jedná o vět ší kost el a ne jen o pouhou kapli, pr incip vyuţit í hlavní osy je podobný jako u Španělské kaple. 102 Loret ánské pout ní míst o na kopečku nad St ar ým Hrozenko vem nese ve svém archit ekt onickém řešení mno hé znaky se Š panělskou kaplí. Jádro je obest avěno nízkým ambit em v jehoţ rozích st o jí kaple na pravoúhlém půdor ysu. V hlavní ose na průčelí st ojí hodino vá věţ a v závěru se nachází šest náct ist ěn kost ela Zvěst ování P anny Mar ie. 103 Svat ý Kopeček u Olo mo uce se mo hl st át vzorem pro přest avbu kaple v Novém Jič íně. V let ech 1714 – 1718 došlo k př ipo jení a mbit u s kaplí

Panny

Mar ie

na

cent rálním

půdorysu.

Mo nument áln í

dvo jvěţo vé průče lí je opat řeno po st ranách dvou pat rovými kř ídl y s pilast r y a vo lut ovými hlavicemi. Hlavní osa je podpořena hmot ou závěrové kaple Panny Mar ie. 104 Nejbliţším

lor et ánským

p out ním

míst em

v blízkost i No vého

Jičína byla Sant a Casa ve Fulneku vyst avěná v poslední čt vrt ině 17. st olet í. K loret ánskému ambit u z roku 1703 př ibyla velká koncová kaple sv. Anny na obdélném půdor ysu. Ambit o bsaho val jen t ř i kruho vé

kaple

v rozích.

V levém

zadním

rohu

st ála

kaple

sv.

Gaudent ia z roku 1715. Na průčelí st ála kaple sv. Mař í Magdalény z let 1727 – 1729 a po lygonální kap le sv. Kř íţe z roku 1738. Kaple sv. Mař í Magdalény byla z důvodu sjednocení průčelí nahrazena v roce 1749 novou kap lí řešenou st ejně s kaplí sv. Kř íţe. V roce 1736 byla hlavní

osa

umocněna

výst avbou

vst upní

věţe. 105

Svým

archit ekt onickým a prostorovým ř ešením je býva lý pout ní areál ve Fulneku nejblíţe k pout nímu míst u P anny Mar ie Bo lest né zvané Španělská kaple v Novém Jičíně.

102

Bukovský (pozn. 31), s. 108 – 109. Ibidem, s. 116. 104 Odehnal (pozn. 14), s. 49 – 52. 105 Bukovský (pozn. 31), s. 117 – 119. 103

32

8

Sochařská výzdoba poutní cesty V průběhu 17. st olet í začíná barokní slo h nahlíţet na jednot livé

t yp y umění

jinak

neţ

předchozí

umělecké

slo hy.

Archit ekt ura,

sochařst ví a ma líř st ví se pro línají a spějí ke své dokonalo st i. V českém a moravském prost ředí se mimo zakázky na výst avbu nových barokních s ídel objevují t aké čet né objednávky na sochy s náboţenskou t emat ikou . Mez i základní t yp y církevních objednávek pat ří boţí muka, zast avení, kř íţe nebo jednot livé sochy svět ců a Pann y Mar ie.

Tat o

umělecká

díla

byla

umísťo vána

v krajině

jako

memorat ivní památ ky zázračných udá lost í a jako př ipo mínka událo st í šťast ných i t ragick ých. 106 Sochařské památ ky o bdobí baroka pat ř í neodmys lit elně do české krajiny

jako

samo st at né

umělecké

celky

nebo

jako

součást i

archit ekt uru. V období baroka bylo t ypické st avět kř íţe, kř íţové cest y, sochy Panny Mar ie a svět ců př ímo na pout ních míst ech nebo okolo pout ní cest y, kt erá vedla směrem ke svat yni. Výzdoba pout ní cest y měla př ipo mínat pout níkům Kr ist ovo ut rpení a upozornit na posvát nost daného míst a. St ejně jako u jiných pout ních míst vedla i ke Španělské kapli pout ní cest a lemo vaná lipovým st romořadím, kt erá byl y zkrášlena osmi sochami svět ců a dvěma kř íţ i z pískovce. Pout ní cest a začína l a na kř iţovat ce ulice Gen. Hlaďo vedla kolem kost ela N ejsvět ějš í Trojíce a končila u Španělské kaple na začát ku Císař ské silnice. 107 S výst avbou soch se začalo v pr vní čt vrt ině 18. st olet í, kdyţ se přest avovala dř evěná kaple na kamenný kost elík. J ména aut orů soch nejsou dodnes známa. Jediným známým sochař em, kt er ý v t é době působil v Novém Jič íně byl Josef P et rowicz. Spo lu s kameníke m Jane m Jankem se podíle l na sochař ské výzdobě morového sloupu na 106 107

Kroupa (pozn. 2), s. 240 – 278. Gavendová – Koubová – Levá (pozn. 11), s. 99.

33

náměst í v Novém Jičíně. 108 Josefu Pet rowiczovi nebyly do loţeny jiné sochařské práce. 109 První socha českého kněze sv. Jana Nepomuckého pochází z roku 1727. Jejím do nát orem byl no vo jič ínský měšťan Josef Mussio l. V roce 1733 vznikly t ř i následujíc í sochy na náklady jednot livých dárců. Panna Mari e Immaculata zaplacena měšťanem Zigmundem Sö llnerem, socha sv. Anny poř ízená na nák lady Anny Legero vé a socha apošt ola sv. Jakuba Vět šího od dárce Jakoba Schind lera. V roce 1751 byla pořízena socha sv. Antonína Paduánského z vlast ních finančníc h př íspěvků Pau la Cr ipse. Socha sv. Ignáce z Loyoly a jeden z kří žů byl y pořízeny novo jičínským donát orem Ignácem S chindlerem 110 v let ech 1749 - 1752. Druhý kří ž byl poř ízen aţ v roce 1778. V roce 1758 vznikla druhá socha sv. Jana Nepomuckého od neznámého do nát ora. Poslední objednanou sochou byl sv. Florian, u kt erého není zjišt ěno dat um vzniku ani o bjednavat el. 111 V průběhu jo sefínských r eforem zanikly mno hé církevní památ ky na území Čech, Moravy a S lezska. Zrušení pout ního míst a se nevyhnulo ani Španělské kapli, kt erá b yla uzavřena 16. list opadu 1786. T ímt o okamţikem zt rat ilo pout ní míst o a pout ní ces t a svů j význam. Sochařské památ ky byly rozmíst ěny po území měst a. Původní barokní pout ní cest u ke Španělské kapli dnes zdobí jen dvě sochy a dva kř íţe. 112 Následujíc í popis jednot livých soch vyc hází z jejich původního umíst ění od Španělské kaple směrem do cent ra měst a.

108

Roku 1710. Bohumír Indra, Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín, 45. svazek, Nový Jičín 1990, s. 36 – 38. 110 Novojičínský měšťan, obchodník se suknem. 111 Jurok (pozn. 9), s. 140 – 142. 112 Hýţa (pozn. 4), s. 7. 109

34

8.1

Socha sv. Jana Nepomuckého Socha sv. Jana Nepomuckého 113 st ála naprot i hlavního vst upu do

kaple, avšak vlive m nepř íznivého počasí se část ečně rozpadla. Po akut ním rest aurát orském zásahu v roce 1969 byla socha i nadále v havar ijním st avu, proto je vlast ivědného

muzea

dnes or iginál umíst ěn

v Novém

Jič íně.

Kopie

v lapidár iu

or iginálu

sochy

neexist uje. 114 U

Španělské

kaple

údajně

st ála

rokoková

socha

sv.

Jana

Nepomuckého [24] z roku 1758, kt erá se dnes nachází v malém parku u mo st u

do

Hřbit ovní

ulice. 115

Aut orem

je

sochař

Jan

Michael

Scher hauf, 116 kt erý pouţil jako mat er iál malet ínsk ý pískovec. 117 Socha prošla rest aurát orskou obno vou v ost ravské dílně Jakuba Gajdy. Dne 7. června 2010 byla osazena na nyně jší míst o. Na soklu je kart uše s dnes

jiţ

nečit elným

nápisem.

Novo jič ínská

socha

pat ř í

svým

zt vár něním a dokonalo st í det ailu k jedné z nejlepších spodobnění sv. Jana Nepo muckého v Českých zemích. 118 8.2

Socha sv. Antonína Paduánského V blízkost i Španělské kaple st ojí, na svém původním míst ě, socha

sv.

Antonína

Paduáns kého 119

post avená

po

pravé

st raně

ulice

K ne mocnic i [25]. Socha nebyla nikdy přemíst ěna a t o snad dík y st ar é pověst i, kt erá obest írá památ ku. Sv. Ant onín hlídá hroby španělskýc h vo jáků, kdo se pokusí násilím sochu přemíst it dost ane od svět ce políček. S v. Ant onín nese na pravé m předlokt í ma lého Jeţíška. Památ ka byla na přelo mu roku 2010 - 2011 rest aurována Jakube m

113

Český zemský patron loďařů, mlynářů. Štěpánková (pozn. 70), s. 6. 115 Jurok (pozn. 9), s. 140. 116 Nepodařilo se zjistit více. 117 Těţil se zde pískovec pro potřeby olomouckých biskupů. 118 Josef Gabzdyl, Město pokračuje v renovacích vzácných soch, Novojičínský zpravodaj, 2010, č. 6, 1. 6., s. 3. 119 Portugalský františkán. Patron proti válce. 114

35

Gajdou, 120 kt erý se podílel na renovaci dalš ích sochařsk ých památ ek ve měst ě. 121 Na soklu pod sochou je v náp isové kart uši lat inský náp is zmiňující jméno svět ce a do nát ora sochy. 122 Nápis skr ývá chronogram 1751. HONORI SINGULARIT PAT RONI SUI DIVI ANTONII STATUIM ERE MIT PAULU CRIPS DIE 6 NOVEM Die 6 Novem 123

8.3

Socha sv. Ignáce z Loyoly Druhá socha, kt erá st ále st ojí na pout ní cest ě blíţe do měst a, je

kopie

soch y

sv.

Ignáce

z Loyoly

[26 ].

Or iginál

je

v lapidár iu

vlast ivědného muzea v Novém Jičíně [27] . Socha je umíst ěna na pravé průčelní st raně od věţe kost ela Nejsvět ější Tro jí ce. Na soklu sochy je v nápiso vé

kart uši

umíst ěn

nápis,

kt er ý

hlásá

jméno

svět ce

a

st avebníka. V nápise se skr ývá chronogram udávající rok 1752 . 124

DIVO IGNACIO LOYOL SOCIETATIS LESU P ARENTI ET PATRONO SUO 120

Josef Gabzdyl, Barokní socha se stěhovala k restaurátorovi do Ostravy, Novojičínský zpravodaj, 2010, č. 11, 1. 11., s. 5. 121 Renovoval také morový sloup na Masarykově náměstí. 122 Jurok (pozn. 9), s. 140. 123 „K poc t ě Své ho v zác né ho pat rona Sv até ho A nt oní na Soc hu post av i l Paul u Cri ps Dne 6. l i st opadu. “ 124 Jurok (pozn. 9), s. 141.

36

STATUIM PIE EXSTRUI IUSSIT DEVOTISSIMUS CLIENS IGNATIUS SCHINDLER 125

8.4

Socha sv. Floriána Socha sv. Flori ána 126 st ála původně t aké u kost ela Ne jsvět ější

Trojíce. Na počát ku 20. sto let í byl a vandaly rozbit a, a proto byla z míst a odst raněna.

Or iginál

sochy je

dnes umíst ěn

v lapidár iu

vlast ivědného muzea v Novém Jičíně [28]. 127 8.5 Socha sv. Jakuba Vět šího Socha sv. Jakuba Větší ho , 128 kt erá st ála pod kost elem Nejsvět ější Trojíce zanikla. Kopie st ojí za měst em [29]. Tent o svět ec drţe l v jedné ruce milo st ný obraz Panny Mar ie a druhou rukou na něho ukazoval. 129 8.6

Socha sv. Anny a Panna Marie Immaculaty Na začát ku pout ní cest y 130 st ály dvě sochy sv. Anna [30] a Panna

Marie Immaculat a [31] 131 a kří ž z roku 1776. Obě sochy byly po únoru roku 1948 odst raněny. Or iginál P anny Mar ie I mmaculat y je dnes uloţen v lapidár iu vlast ivědného muzea v Novém Jič íně. 132 Socha sv. Anny zanik la.

125

„Sv at é mu Ignác i z Loy ol y , Tov ary šst v a Je ží šov a zak l adat e l i a sv até mu pat ronov i soc hu zbožné ho zbudov at nec hal ne j oddaněj ší sl uže bní k Ignác Sc hi ndl e r. “ 126 Jeden ze čtrnácti svatých pomocníků. Patron Hasičů. 127 Baláš, Topografie (pozn. 34), s. 90 – 92. 128 Jeden z dvanácti apoštolů. 129 Mičková (pozn. 7), s. 41. 130 Dnes ulice Gen. Halďo. 131 Panna Maria byla jakoţto jediný člověk přivedena na svět bez prvotního hříchu. 132 Jurok (pozn. 9), s. 141.

37

8.7

První kříž Kř íţů bylo v Novém Jičíně od do by ba roka mno ho. První se

st avěly jiţ v 17. st o let í. Jejich svěcení byla vţdy velká událo st . Kř íţe nebyly jen ka menné, ale t aké dřevěné s plechovou st ř íškou. 133 Vedle Španělské kaple st ál kamenný kříž s figurou Jeţíše Kr ist a, kt er ý byl později přemíst ěn na býva lý hřbit ov u kost ela Nejsv ět ějš í Trojíce [32]. Kř íţ je původní. Památ ka prošla v roce 2010 renovac í v ost ravské rest aurát orské dílně Jakuba Gajdy. Na soklu kř íţe je lat insk ý nápis s chronogramem 1749. 134

VERO HONORI ATQUE ADORATIONI JESU CHRISTI, HANC EFFIGIEM EXSTRUXIT EX PECULI ARI VOTO IGNATIUS SCHINDLER TINCTOR IS ATIDIUS ET CIVIS NEOTITSCHINENSIS DIE 28. MENSIS IULII 135

8.8 Druhý kří ž Druhý kří ž s figurou Jeţíše Kr ist a [33] st ál spo lu se sochami sv. Anny a Panny Mari e Immaculaty na prost ranst ví uprost řed Kur ýr ního náměst í [34]. V t ěcht o míst ech byl začát ek pout ní cest y. Kř íţ zde byl přemíst ěn z blízkost i Španělské kaple ve dvacát ých let ech 19. st olet í. V druhé po lovině 20. st olet í byl přemíst ěn k far ní bašt ě. Na soklu

133

Ibidem. Jurok (pozn. 9), s. 141. 135 „K oprav dov é poc tě a uc t ě ní Je ží še Kri st a, t ut o s oc hu zbu dov al z vl ast ní ho přání Ignác Sc hi ndl e r, barv í ř a obč an nov oj i čí nsk ý , d ne 28. mě sí ce č e rv na. “ 134

38

kř íţe v nápiso vé kart uši je lat inský nápis, k t er ý vybízí pout ník y k zamyšlení. Nápis o bsahuje chronogram 1776 . 136

SISTE VIATOR APUD CRUCEM TUE SALUTIS 137 Téměř ţádná socha svět ce se doposud nevrát ila na své původní míst o k pout ní cest ě Španělské kaple. Vlivem nepř íznivého počasí, nedost at ečnou péčí a pouţit ím nekvalit ního mat er iálu se or iginál y nedocho valy v dost at ečně dobrém st avu. Je škoda ţe došlo k t akové zt rát ě památ ek, kt eré t voř ily s oučást poutního míst a a dodávaly velkou spir it ualit u pout ní cest y. 138 Post upně se podař ilo rest aurovat sochu sv. Ant o nína Paduánského a pořídit kopii sv. Ignáce z Lo yo ly. Do budoucna se prozat ím nepočít á s dalš ími sochařskými př íspěvky na pout ní cest ě. 139

136

Jurok (pozn. 9), s. 141. „Zast av se , pout ní če u k ří že sv é spásy . “ 138 Jurok (pozn. 9), s. 142. 139 Ibidem, s. 143. 137

39

9

Barokní mobiliář Španělské kaple Španělská

kap le

byla

v průběhu

své

hist or ie

opakovaně

vylepšována a doplňo vána různý m mo biliář em v rozmezí desít ek let . Vysoká vlhkost míst a zapř íčinila neust álou výměnu st arého mobiliář e za

nový.

Zcela

původní

barokní

mo biliář

se

aţ

na

pár

kusů

nedocho val. 140 Mobiliář můţeme rozliš it slo hově na bar okní, kt er ý slouţil kapli před uzavřením v roce 1786, novějš í z 30. let 19. stolet í a pozdějš í z počát ku 20. stolet í. Odhadu je se, ţe vešker ý dochovaný mo biliář před opravou v roce 1995 byl poř ízen na přelo mu 19. a 20. stolet í. 141 Na základě generální opravy kaple v roce 1995 poţádali zást upci ŘFÚ v Novém Jičíně o umělecko -hist orický posudek k mo biliář i Španělské kaple. Posudek vypraco val Pr of. P hDr. Milo slav Po jsl na jehoţ základě byl dosavadní mo biliář poř ízen na ko nci 19. st olet í a nemá

t ak

napadené

vysokou vlhkost í

uměleckou a

houbou

hodnotu.

Rovněţ

odst ranit ,

neboť

doporučil svo jí

kus y

chat rnost í

ohroţovaly návšt ěvníky kaple. Dále navr hl po nechat hodnot nější část i původního

mo biliář e

a

po

důkladném

rest aurování

je

zno vu

nainst alo vat v kapli. 142 K umě lecko - hist orickému posouzení mo biliář e Pro f. Pojs la se vyjádř ili odborníci z NPÚ v Ost ravě. Zást upce památ kové péče P hDr Ant onín Grůza t rval na t om, aby dosavadní soubor mobiliáře nebyl za kaţdou cenu narušen v duchu jakéhosi „očištění“. 143 Na základě o bou vyjádření zajist ila Novojič ínská far nost odborný dohled nad demo nt áţí mo biliář e. Cenné a kvalit ní kusy byly po očišt ění a rest aurování navráceny do kaple. Část i mo biliář e, kt eré jiţ nešlo zachránit byly odřezány a spáleny. Z hlediska financí, kt eré

140

Hýţa (pozn. 4), s. 3. Antonín Grůza, Vyjádření k mobiliáře Španělské kaple v Novém Jičíně (nálezová zpráva), NPÚ Ostrava 1995, s. 3. 142 Mičková (pozn. 7), s. 28. 143 Grůza (pozn. 141), s. 3 – 4. 141

40

měla far nost k dispozici, nebylo únosné rest aurovat méně cenné kusy. 144 Do kaple se vrát il jed iný původní kus barokního mo biliář e – olt ář ní o braz Panny Mar ie Bo lest né. Dochovaná barokní kazat elna je dnes v kost ela sv. Jakuba v Libho št i. 9.1

Milostný obraz Panny Marie Bolestné Mar iánský kult

získal význačné post avení v do bě baroka a

zásluhou jezuit ů se r ychle rozšíř il po Českých zemích. Pout ní míst a zasvěcená Panně Mar ie byla sice ho jně rozšířená jiţ ve st ředověku, avšak po bit vě na Bílé Hoře nabyl kult na nesmír né důleţit ost i. V průběhu t ř icet ilet é války se lidé nejrad ěji obraceli k Panně Mar ii, kt erá t rpěla nad zt rát ou syna, st ejně jako rodiče jenţ př išli v hrůze války o milo vané dít ě. Církev brzy pochopila, ţe prost řednict vím ţeny jako mat ky snadno ovlivní duše lidí. Proces, kt erý vyúst il ve vír y v Pannu Mar ii, byl po zvo lný a nenásilný, završený milo vaným kult e m Mat ky Boţí. 145 Španělská kaple byla zasvěcená Panně Mar ii Bo lest né jejíţ o lt ářní obraz pro kapli namalo val no vo jič ínský malíř August in Ber nard Heidenr eich v roce 1693 [35]. Obr az byl původně umíst ěn na o lt ář i v dřevěné kapli, po její přest avbě byl přenesen na původní míst o , avšak jiţ do zděné kaple. 146 Vznik Š panělské kaple je spo jen s oběťmi španělských vo jáků a bo lest í

novo jičínských

o byvat el.

Námět

a

název

obrazu

je

symbo lickým vyjádřením t ehdejších událo st í. V barokní době se malířská t vorba rozvíje la v t echnice fresk y nebo v t echnice závěsného obrazu – hlavně církevní i svět ská t émat a. Nejčast ěji zobrazované jsou náboţenské alegor ie, hist or ické scény nebo svět ci.

144

Mičková (pozn. 7), s. 29. Kroupa (pozn. 2), s. 67 – 105. 146 Baláš, Kulturní místopis (pozn. 6), s. 137. 145

41

Nový Jič ín nemá mno ho kvalit ních malířských pam át ek. Z období got iky a renesance se nedochovaly ţádné hodnot né malířské památ ky. Jediné významné malíř ské dílo z přelo mu manýr is mu a baroka je dnes součást í

expozice

mapující

hist orie

měst a.

Obr az

Potrest ání

nespravedlivého soudce je dobrou ukázkou ho land ského malíř st ví kolem roku 1600. K rozvo ji malíř st ví př ispělo aţ období baroka v 2. po lovině 17. st olet í, kdy ve měst ě převaţovaly hlavně cír kevní objednávky na obrazy s náboţenskou t émat ikou. Kvalit ní ma lířské práce vznikl y v okruhu dvou no vo jičíns kých ro din Heidenreichů a Kochů. 147 Kochovi byla st arší rodina, je jíţ t ř i členo vé pracovali v oboru cír kevní malby a malo vali o brazy pro far ní kost el Nanebevzet í Panny Mar ie. 148 Nejst arší byl Melchior Ko ch př ipo mínaný jiţ v roce 1587. Jeho syn Mat ěj Koc h (1607 – 1661) byl č len no vo jičínského malíř ského cechu . Nejmladší m z t ét o rodiny, současník Heidenr eichů, byl Bedř ich Koch (1632 – 1684). 149 Nejvýznamnějš í z t ét o rodiny byl Mat ěj (1664 – 1725), kt er ý zhotovil něko lik objednávek pro far ní kost el. 150 Na Kochovy navázali ot ec a syn Heidenreicho vi. August in Ber nard Heidenreich (1664 – 1713) se narodil v Novém Jičíně. Byl synem měšťana a pekař ského mist ra Jana Heidenreicha. Malíř st ví se naučil v dílně Bedř icha Kocha. Po smrt i Kocha si Heidenr eich zř izuje vlast ní dílnu. Dvakrát se oţenil, z pr vního manţelst ví měl čt yř i dět i, z nichţ přeţil nejst ar ší syn Jan August in. August in Ber nard pracova l v 17. st o let í pro různé kost ely ve měst ě a oko lí. Byl známý jako dobr ý malíř o lt ářních o brazů. Pro far ní kost el Nanebevzet í P anny Mar ie namalo val obr az Klanění t ří králů z roku 1684. Později dost al zakázku od novo jič ínského měšťana Gott fr ieda Kecka 151 na hlavní o lt ář ní obr az

147

Otto (pozn. 5), s. 82. Ústřední chrám ve městě od 16. století. 149 Baláš, Kulturní místopis (pozn. 6), s. 137. 150 Otto (pozn. 5), s. 82. 151 Novojičínský měšťan, který bydlel ve městě v letech 1692 – 1704. 148

42

Panny Marie Bolest né ve Š paně lské kapli. Obr az je signo ván roke m 1693, ale do kaple byl umíst ěn aţ roku 1698. Ber nard He idenr eic h malo val ve st ylu raného baroka. 152 August in Jan Heidenreich (1689 – 1735) narozen v Novém Jičíně byl syn August ina Ber narda. St ejně jako jeho ot ec malo val církevní obrazy pro různé kost ely na východní Moravě. V Novém Jič íně zaloţi l malíř skou dílnu, 153 ve kt eré vyško lil něko lik ma lířů jako fulneckého malíř e

E liáše

Her bert a,

Václava

Neyssera 154

nebo

Ferdinanda

Havránka, 155 kt eř í se zabýva li rovněţ ma lbo u kost elních obr azů. 156 August in Jan byl t ypickým odchovancem vrcho lně barokní ma lby. Obr azy August ina Ber na rda Heidenreicha a jeho syna August ina Jana Heidenreicha byly jiţ na vyšší malíř ské úrovni neţ plát na Kochů. Heidenr eichovi byli zkušení kr eslíř i, kt eří pracovali důkladněji a umělečt ěji

s

výr azem

t váře

a

celkovým

vzhledem

zobrazované

post avy. 157 Olt ář ní obraz Panny Marie Bolestné byl umíst ěn v kapli do roku 1786, 158 pot é byl přenesen do far ního kost ela Nanebevzet í P anny Mar ie. Nejdř íve visel nad hlavním o lt ářem, pozdě ji na boční st raně nad vchodem do kaple sv. Just ina. Do Španělské kaple se obr az vrát il po více jak st o let ech 4. čer vence 1902. st ával nejdř íve v presbyt ář i vpravo od olt áře na epišt o lní st raně. Na přání věř ících byl př enesen na hlavní o lt ář. 159 Obr az Panny Marie Bolestn é vis í v presbyt ář i Španělské kaple na dřevěném pilo nu. Vpravo do le v rohu obraz u je Heidenreicho va signat ura: 152

Baláš, Kulturní místopis (pozn. 6), s. 137. V l et ech 1714 – 1735. 154 Novojičínský mědirytec a malíř. Ve strahovské knihovně se dochovalo jeho 12 rytin ze ţivota sv. Norberta. 155 Autor oltářního obrazu v na Horní Bečvě. 156 Baláš, Kulturní místopis (pozn. 6), s. 138. 157 Otto (pozn. 5), s. 82. 158 Z důvodů Josefínských reforem byla Španělka roku 1786 uzavřena a barokní mobiliář byl rozvezen do okolích kostelů. 159 Otto (pozn. 5), s. 82. 153

43

AB Heydenreich P inx GODEFRIDUS KECK 1693 160 Obecnou

charakt er ist ikou

obrazu

je

barokní

dyna mičnost

a

t emnosvit s prudkým st ř ídáním svět la a st ínu. Funguje zde silná malíř ská sloţka na úkor kresby. P lát no zobrazuje dra mat icko u piet u s mr t vým Kr ist em na Klíně Panny Mar ie. Po st ranách do le v rozích jsou klečící a nahoř e vznášejíc í se andělé. Nejvíce svět la vyzař uje hlava, pravá ruka mat ky, mrt vé t ělo a končet iny Kr ist ovy, kt eré t voří diagonály jako hlavn í kompoziční výst avbu obr azu. Po st ranách klečí figur y andělů, kt eré líba jí ruce Kr ist a. Hlavy andělů a P anny Mar ie vyt vářejí pyramidáln í kompozic i obrazu. V t emnosvit ném pozadí vyst upuje kř íţ. Z t mavýc h horních rohů jemně prosvít ají t ěla drobných andělíčků. Dílo je velmi expresiv ní. S vým výr azem upout ají t vář e všec h post av na obr aze. V silném psychickém pohnut í vyjadřují ţal nad smrt í syna – spasit ele. Výrazně odlišná je barevnost ţivého t ěla P anny Mar ie a mrt vého t ěla Kr ist a. S ilný aţ divadelní účinek vyt vářej í krvavé rány po ukř iţo vání na rukou a nohou, jenţ vyvo lávají soucit nad celým výjevem. Tajemný účinek celého výjevu dot vářejí kř ivk y obličejů obou andělů st o jících na zemi kolem Kr ist a. Hlavy Pann y Mar ie a Jeţíše Kr ist a t voř í cent rální dění na obr aze a jsou k so bě v prot ikla dné po loze. Na jedné st raně ţivý a bo lest ný výraz Panny Mar ie, na st raně druhé klidný a jiţ smrt elný výraz Kr ist a. Celkový spir it uálním

do jem aţ

z no vozákonního

nadpozemsk ým

výjevu

do jmem.

působí

S vo jí

na

diváka

dramat ičnost í

a

výraznou barevnost í dosahuje maximá lního psycho logického účinku, kt er ým o hro mí př íchozí pout níky. 161

160 161

„AB Heidenreich malíř, Godfired Keck 1693“ Bohumír Indra, Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín, 20. svazek, Nový Jičín 1980, s. 32 – 34.

44

V roce 1841 namalo val zná mý novo jič íns ký ma líř Ant onín Berger (1793 – 1867) kopii obrazu Panny Mari e Bolestné [36], 162 kt erá byla posléze umíst ěna do Španělské kaple. 163 Zajímavost í je, ţe zde aut or, v do lní část i zobrazil výjev z bit vy u Nového Jičína z roku 1621. Vpravo je vypálení měst a a vlevo sedm pr chajíc ích jezdců. Nic t akového na or iginále nenajdeme. Zřejmě na Bergera působila obecná záliba spo lečnost i 19. st olet í v hist or ii, coţ je opakem k barokní spo lečnost i zdůrazňujíc í náboţenskou sloţku. Můţeme se jen do mnívat proč A.B. Heidenr eich nezobr azil na svém o lt ářním o braze důleţit ou hist or ickou událo st , kt erá podnít ila vznik Španělské kaple. St ejn ý hist or ick ý výjev zkr ášlo val průčelí kaple ješt ě na počát ku 19. st olet í. 164 Zřejmě běţným odst raněním nebo krádeţí zmizel z průčelí kaple.

V

první

čt vrt ině

19.

st o let í

vznik la

kresba

Frant iška

Kle denského (1766 – 1853)165 jako parafr áze na barokní mědir yt inu. Kresba je rozdělena na dva plány. V popředí se odehrává v oblacíc h dýmu

st rašlivá

bit va a

v pozadí je

pohled

na No vý Jič ín jiţ

v přest avbě z 19. st olet í. 166 9.2

Barokní kazatelna Španělské kaple V kost ele sv. Jakuba v obci Libhošť nedaleko Nového Jič ína se

nachází barokní kazat elna, kt erá měla své původní míst o ve Španělské kapli. Malý kost elík v Libhošt i byl od st ředo věku dřevěnou st avbou náleţíc í št ramberskému panst ví. Dlouhou dobu ved l kost elík řád Českých Brat ř í. Roku 1624 jezuit é vypudili posledního kacíř ského past ora a kost el se st al kat olick ým. Na kamennou přest avbu si kost e l počkal aţ do roku 1776, kdy byl zasvěcen sv. Jakubu. Nově zbu do vaný svat ost ánek získal značnou část svého vybavení zakoupením věc í

162

Náhrada za originál, který byl v té době ve farním kostele. Baláš, Kulturní místopis (pozn. 6), s. 138. 164 Výjev byl vyt voř en t echn i kou m ědi r yt u n a podél n é desc e. 165 Amatérský malíř vedut a významných staveb Kravařska. 166 Baláš, Topografie (pozn. 34), s. 85. 163

45

z okolních kost elů. Monst rance byla dána z no vo jičínského far ního kost ela, boční o lt áře b yly zakoupeny z farního kost ela Narození Pann y Mar ie

v Př íboře.

V roce

1786

do

Libhošťského

kost ela

př ibyla

rokoková kazat elna ze Španělské kaple v Novém Jič íně. 167 Barokní kazat elna byla do kost ela sv. Jakuba př est ěhována po uzavření Španělské kap le v roce 1786. Jejím umělecko -hist or ickým rozborem se doposud nikdo nezabýval, pr oto je nemír ně o bt íţné zjist it aut ora, hist orii a st ář í objekt u. Pravděpodobně byla pro Španělskou kapli vyro bena aţ po ro zsáhlé přest avbě ar eálu v let ech 1744 – 1764. 168 Bohat ě vyř ezáva ná rokoková kazat elna [37] je umíst ěna na evangelijní st raně na st ěně u pat y půlkr uho vého vít ězného oblouku, kt er ý dělí hlavní lo ď od presbyt áře. Řečiš t ě vede uvnit ř zdi. 169 Dřevěná kazat elna má ko nvexně -konkávní zvlněný plášť. Její plocha je členěna t řemi t mavými ř ímsami, čt veř icí pilast rů, kart ušemi a figurální sochařskou výzdo bou. Ve spodní part ii se nachází t mavá konzola zdobená pozlacenými rokokovými mot ivy fest onů a velk ých květ ů slunečnic. Na čelní st raně je ko nzo le zdobena rouškou zat očenou do volut y. Nad konzo lí je ř ímsa, na kt erou dosedá svět lejší prohnut ý plášť zdobený pilast r y s mř íţkovou nebo rokajo vou kart uší a vo lut ovými hlavicemi. Mez i pilast r y jsou na obou st ranách kazat elny kart uše s rokajem. Na čeln í st raně plášt ě [38] je na ř ímse umíst ěna velká pozlacená mušle. Nad mušlí je bo lt cová kart uše ve lká na šířku plášt ě. Uvnit ř uprost řed je vypouklá nápiso vá kart uš s heslem „ Učte všechny národy“.

Na

spodních vo lut ách pilast rů sedí čt yř i po lychro mo vané dřevěné figur y evangelist ů. Post avy jsou oproš t ěny od dramat ick ých gest , det ailně vyřezány v obličeji a šat ě. Dva evange list é jsou bez svých zvíř ecíc h symbo lů a dva symbo ly ma jí. Z čelního pohledu sedí zleva Lukáš, Jan, 167

Severa (pozn. 3), s. 243 – 245. Jurok (pozn. 9), s. 140. 169 Schody. 168

46

Marek a Mat ouš. Lukáš je bez at r ibut u v hnědě modrém rouchu s pozvednut ou pravicí, v levici drţ í evangelium. Jan je rovněţ bez at ribut u, bezvous ý v modro červeném šat ě s pozvednut ou pravic í, v levic i drţí evangelium. Pod pozvednut ými údy obou evangelist ů st ály zt racené figur y býka a or la. Marek má pod napřaţenou pravic í symbo l lva, v levici drţí evangeliu m. Post ava je oblečena do modro čer veného roucha. Mat ouš, v šedohnědém šat u, drţí v obou rukác h evangelium a zprava se je j dot ýká post ava člo věka bíle oděna. Spodní část kazat elny je završena t mavou ř ímsou. Kamenný vst up na balk ón kazat e lny je zavr šen př ímým o bloukem. Po st ranách ho lemují dva po lychro mo vaní andílc i sedící na velk ýc h st ř íbr ných vo lut ách. Dvo jíce př idrţuje v rukou dřevěný rudý závěs, kt er ým symbo licky odkr ývá vst up pro kněze. Nad vst upem je řemeslně zpracovaný zlat ý le m zá věsu. Kazat elnu završuje baldachýn lemo vaný výraznou konvex- konkávně prohnut ou tmavou ř ímsou, kt erou zdobí hlavičky čt yř andílků po obvodu. Vespod baldachýnu je na modré m pozadí

ho lubice

Ducha

S vat ého.

Baldachýn

je

završen

čt yř m i

segment y, uprost řed s nápiso vou kart uší a post avou sv. Pavla.

47

10 Význam Španělské kaple v současnosti V současné době slo uţí kaple cír kevním a kult ur ním účelům. Ko nají se zde pr avidelné nedělní bohosluţby, t radiční koncert y a set kávání věř íc ích o Vánocích u velkého pohyblivého bet lém u. V roce 1996 uspořádalo vlast ivědné muzeum v Novém Jič íně výst avu, kt erou př ipo mnělo událo st z roku 1621 a osudy pochovanýc h španělsk ých vo jáků na míst ě Španělské kaple. Zahá jení výst avy se zúčast nili zást upci Ve lvys lanect ví Š panělského králo vst ví v Pr aze. Př i t ét o příleţit ost i byla vydána broţurka popisujíc í bit vu u Nového Jičína. V rámci kaple se konaly i jiné kult urní událost i. 170 Duchovní prost or barokní kaple velmi čast o oţivily koncert y váţné hudby, na kt er ých zazněla díla Johanna Sebast iana Bacha, Wo lfganga Amadea Mozart a nebo Josefa Haydna. Tradiční advent ní koncert y se pořádají od 60. let 20. stolet í v čele s Vánoční mší Jana Jakuba

Ryby.

Jiţ

mno hokrát

koncert y

probíha ly

v podán í

novo jičínského pěveckého sboru Ondráš. V průběhu roku se konají prav idelné bohosluţby. Účast na bohosluţbách byla ho jná za t ot alit ního reţimu a nezanikla ani po Samet ové revo luci. Od roku 1999 celebrují bohosluţby kněţí z far ního kost ela pouze v neděli. Na Št ědr ý de n pr obíhá mše pozdě odpoledne, půlnoční mše se jiţ nekoná. 171 Španělská kaple měla na rozdíl od jiných církevních památ ek v naší zemi velké št ěst í. Bez vět šího poškození přečkala t ot alit n í reţim a v moder ní době nebyla nikdy t rvale uzavřena. Dodnes je vyuţívána ke svému původnímu účelu, a proto můţeme s pot ěšení m konst at ovat , ţe kaple st ále ţije a dýchá duchovním ţivot em.

170 171

Zezulčík (pozn. 10), s. 2. Jurok (pozn. 9), s. 143.

48

Závěr Nejdůleţit ějš í př íno s, kt er ý povaţuji ve své práci za pr imár ní, je det ailní st avebně hist or ický popis Španělské kaple.

Na základě

prost udovaných vedut z 18. st olet í jsem popsal st avební výv o j kaple, kt er ý se značně měnil po jednot livých přest avbách. Po int enzivní m pát rání jsem o bjevil důleţit ou so učást původního vybavení kap le ja kou je rokoková kazat elna v Libho šťi blízko Nového Jičína. Prozat ím zůst ává nevyřešená ot ázka aut orst ví soch svět c ů st ojících př i bývalé pout ní cest ě ke kapli. S vyhledáváním lit er at ur y a jiných mat er iálů k t émat u jsem nemě l váţnějš í problémy. Na všech odborných pracovišt ích, kt eré jse m navšt ívil, byli zaměst nanc i velmi vst ř ícní a vyho věli mi ve všec h ohledech. Cíl mo ji práce byla rekonst rukce původního barokního vzhledu Španělské kaple a ko mplet ní rozbor památ ky, kt er ý můţe slo uţit jako mat er iál k vypracování st andardního st avebně hist orického průzkumu.

49

Prameny 

SOA Nový Jičín, archiv města Nového Jičína – (Inventáře a katalogy), Josef Lankočí, Prozatimní inventární seznam 1624 – 1958, ŘFÚ Nový Jičín 1969, s. 2 – 3.



SOA Nový Jičín, archiv města Nového Jičína – (Topografie kostelů), Gregor Wolný, Kirchliche Topographie von Möhren, Brno 1859, s. 137 – 141.



Romana Rosová – Lucie Augustinková, Kaple Bolestné P. Marie v Novém Jičíně tzv. Španělská kaple – hlavní průčelí (nálezová zpráva), NPÚ Ostrava 2005.



Antonín Grůza, Vyjádření k mobiliáři ve Španělské kapli v Novém Jičíně (nálezová zpráva), NPÚ Ostrava 1996.



Ústřední seznam kulturních památek ČR, Evidenční list nemovité kulturní památky, pořadové číslo: 26152/8-2081. NPÚ Ostrava.



Ústřední seznam kulturních památek ČR, Doplňkový list kulturní památky, pořadové číslo: 26152/8-2081. NPÚ Ostrava.

50

Použitá literatura (abecedně) 

Miloslav Baláš, Topografie Nového Jičína v 16. – 17. století, Nový Jičín 2008.



Miloslav Baláš, Kulturní místopis Novojičínska, Nový Jičín 1967.



Jan Bukovský, Loretánské kaple v Čechách a na Moravě, Praha 2000.



Jiří Burian, Baroko v Čechách a na Moravě, Praha 1993.



Ivana Čornejová, Tovaryšstvo Ježíšovo. Jezuité v Čechách, Praha 1995.



Josef Gabzdyl, Barokní socha se stěhovala k restaurátorovi do Ostravy, Novojičínský zpravodaj, 2010, č. 11., 1. 11.



Josef Gabzdyl, Město pokračuje v renovacích vzácných soch, Novojičínský zpravodaj, 2010, č. 6., 1. 6.



Marcela Gavendová – Marta Koubová – Pavla Levá, Kulturní památky okresu Nový Jičín, Nový Jičín 1996.



Jaroslav Herout, Staletí kolem nás, Praha – Litomyšl 2002.



Bohumil Hýţa, Kronika Španělského kostela (rukopis), ŘFÚ Nový Jičín 1947.



Karel Chobot, Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín, 49 svazek, Ostrava 1967.



Karel Chobot - Tomáš Baletka, Okres Nový Jičín, místopis obcí, 2. svazek, Nový Jičín 1998.



Bohumír Indra, Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín, 20. svazek, Nový Jičín 1980.



Bohumír Indra, Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín, 45. svazek, , Nový Jičín 1990.



Clemens Jöckle, Slavná poutní místa. 100 nejslavnějších poutních míst v Evropě, Praha 1997.



Jiří Jurok, Nový Jičín, Nový Jičín 2011.



J. Košnář, Poutnická místa a památné svatyně v Čechách, Praha 1909.



Helena Koutecká, Stručný místopis mariánské úcty v Čechách a na Moravě, Praha 2010.



Jiří Kroupa (ed.), V zrcadle stínů. Morava v době baroka 1670 – 1790, Brno 2003.

51



Ivo Krsek – Zdeněk Kudělka – Miloš Stehlík – Josef Válka, Umění baroka na Moravě a ve Slezsku, Praha 1996.



Ludmila Mičková, Španělská kaple v Novém Jičíně (magisterská diplomová práce), Olomouc 2000.



Ivan Motýl, Trpné připomínky Švédů, Mladá Fronta DNES, 2001.



František Odehnal, Poutní místa Moravy a Slezska, Brno 2004.



Karel Otto, Čtení o Novém Jičíně, Nový Jičín 1963.



Jan Royt, Obraz a kult v Čechách 17. a 18. století, Praha 2011.



Bohumil Samek, Umělecké památky Moravy a Slezska, 2. svazek (J/N), Praha 1999.



Václav Severa, Vlastivěda moravská, II. místopis, Novojičínský okres, II. část,, Brno 1933.



Jindřich Schulz (red.), Dějiny Olomouce 1., Olomouc 2009.



Robert Schünke, Neutitschein und seine Priester, Neutitschein 1920.



P. Augustin Siewehr, Das gnadenvolle, Velper-Bild sogenannten „Spanischen Kapelle zu Neutitschein, Neutitschein 1903.



Daniela Štěpánková, Španělská kaple v Novém Jičíně (seminární práce), Nový Jičín 2009.



Prokop Toman, Nový slovník československých výtvarných umělců, 1. svazek (A/K), Praha 1947.



Prokop Zapletal, Moravské Kravařsko, Příbor 1898.



Jaroslav Zezulčík, Nový Jičín, Nový Jičín 1996.



Jaroslav Zezulčík, Zpráva o strašné řeži, Nový Jičín 1996.



Jaroslav Zezulčík, Nový Jičín historický a současný, Nový Jičín 2004.

52

Použitá Literatura (chronologicky) 

Prokop Zapletal, Moravské Kravařsko, Příbor 1898.



P. Augustin Siewehr, Das gnadenvolle, Velper-Bild sogenannten „Spanischen Kapelle zu Neutitschein, Neutitschein 1903.



J. Košnář, Poutnická místa a památné svatyně v Čechách, Praha 1909.



Robert Schünke, Neutitschein und seine Priester, Neutitschein 1920.



Václav Severa, Vlastivěda moravská, II. místopis, Novojičínský okres, II. část, Brno 1933.



Prokop Toman, Nový slovník československých výtvarných umělců, 1. svazek (A/K), Praha 1947.



Bohumil Hýţa, Kronika Španělského kostela (rukopis), ŘFÚ Nový Jičín 1947.



Karel Otto, Čtení o Novém Jičíně, Nový Jičín 1963.



Miloslav Baláš, Kulturní místopis Novojičínska, Nový Jičín 1967.



Karel Chobot, Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín, 49 svazek, Ostrava 1967.



Bohumír Indra, Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín, 20. svazek, Nový Jičín 1980.



Bohumír Indra, Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín, 45. svazek, , Nový Jičín 1990.



Jiří Burian, Baroko v Čechách a na Moravě, Praha 1993.



Ivana Čornejová, Tovaryšstvo Ježíšovo. Jezuité v Čechách, Praha 1995.



Marcela Gavendová – Marta Koubová – Pavla Levá, Kulturní památky okresu Nový Jičín, Nový Jičín 1996.



Ivo Krsek – Zdeněk Kudělka – Miloš Stehlík – Josef Válka, Umění baroka na Moravě a ve Slezsku, Praha 1996.



Jaroslav Zezulčík, Nový Jičín, Nový Jičín 1996.



Jaroslav Zezulčík, Zpráva o strašné řeži, Nový Jičín 1996.



Clemens Jöckle, Slavná poutní místa. 100 nejslavnějších poutních míst v Evropě, Praha 1997.

53



Karel Chobot - Tomáš Baletka, Okres Nový Jičín, místopis obcí, 2. svazek, Nový Jičín 1998.



Bohumil Samek, Umělecké památky Moravy a Slezska, 2. svazek (J/N), Praha 1999.



Jan Bukovský, Loretánské kaple v Čechách a na Moravě, Praha 2000.



Ludmila Mičková, Španělská kaple v Novém Jičíně (magisterská diplomová práce), Olomouc 2000.



Ivan Motýl, Trpné připomínky Švédů, Mladá Fronta DNES, 2001.



Jaroslav Herout, Staletí kolem nás, Praha – Litomyšl 2002.



Jiří Kroupa (ed.), V zrcadle stínů. Morava v době baroka 1670 – 1790, Brno 2003.



Jaroslav Zezulčík, Nový Jičín historický a současný, Nový Jičín 2004.



František Odehnal, Poutní místa Moravy a Slezska, Brno 2004.



Miloslav Baláš, Topografie Nového Jičína v 16. – 17. století, Nový Jičín 2008.



Daniela Štěpánková, Španělská kaple v Novém Jičíně (seminární práce), Nový Jičín 2009.



Jindřich Schulz (red.), Dějiny Olomouce 1., Olomouc 2009.



Josef Gabzdyl, Barokní socha se stěhovala k restaurátorovi do Ostravy, Novojičínský zpravodaj, 2010, č. 11., 1. 11.



Josef Gabzdyl, Město pokračuje v renovacích vzácných soch, Novojičínský zpravodaj, 2010, č. 6., 1. 6.



Helena Koutecká, Stručný místopis mariánské úcty v Čechách a na Moravě, Praha 2010.



Jan Royt, Obraz a kult v Čechách 17. a 18. století, Praha 2011.



Jiří Jurok, Nový Jičín, Nový Jičín 2011.

54

Elektronické zdroje 

http://cs.wikipedia.org/wiki/Luter%C3%A1nstv%C3%AD - informace staţeny dne 5. 4. 2011.



http://zivotopisyonline.cz/friedrich-v-falcky-1681596-29111632-zimni-kral/ - informace staţeny dne 7. 4. 2011.



http://www.cojeco.cz/index.php?id_desc=93902&s_lang=2&detail=1&title= %8Aalomoun%F9v%20chr%E1m - informace staţeny dne 18. 4. 2011.



http://www.outdoorguide.cz/historie-map-a-cestovani-2-502.html - informace staţeny dne 24. 4. 2011.



http://dom-olomouc.webnode.cz/historie-katedraly/historie-katedraly/ - informace staţeny dne 1. 5. 2011.



http://leccos.com/index.php/clanky/tencalla-,giovanni-pietro - informace staţeny dne 25. 5. 2011.



http://www.hrady.cz/?OID=5240 - informace staţeny dne 5. 6. 2011.

55

Summary The Spanish Chapel was built as a commemoration of Spanish soldiers who fought at the battle by the town of Novy Jicin on 24 July 1621. The bodies of killed soldiers were buried into three shafts with a wooden crucifix erected on the top. There was a wooden field Chapel built on the location of the bury devoted to Our Lady of Sorrows. The chapel became a pilgrimage place during the 17th century primarily due to the painting of Our Lady of Sorrows by famous artist Augustin Bernard Heidenreich. Due to the increasing number of pilgrims, the chapel‘s capacity started to be insufficient hence it was rebuilt during 1724 - 1726 to a bigger stone bulding. However, the principal changes of the Chapel became during 1744 - 1764 where an arcade was added and circinate Chapel around the perimeter. The Spanish Chapel was linked to the town by a pilgrimage path decorated by ten reliefs of saints and a sand-stone crucifix. During following years, there was an increased interest in pilgrimages to the Chapel, which were subsequently terminated due to the enclosure of pilgrimage area in 1786. The building lost its sacral purpose and was modified to the storage of barleycorn and salt. In 1834 Novy Jicin‘s native František Xaver Mech bought the Chapel and gave the Chapel its purpose back. In the half of 19th century the whole area of Spanish Chapel gained its new-romanic appearance and a high tower was built. Unavoidable reconstruction from the 20th century has not caused any damage into its architecture and has left its original appearance. Nowadays, the Spanish Chapel has both church and cultural purposes.

56

Anotace Jméno a příjmení:

Martin Vlček

Katedra:

Dějiny umění

Vedoucí práce:

Mgr. Martin Pavlíček, Ph.D.

Rok obhajoby:

2011

Název práce:

Španělská kaple Panny Marie Bolestné v Novém Jičíně

Název v angličtině:

The Spanish Chapel of Our Lady of Sorrows in Nový Jičín

Anotace práce:

Práce přibliţuje původní barokní vzhled Španělské kaple Panny Marie Bolestné v Novém Jičíně s mobiliářem a sakrální sochařskou výzdobou.

Klíčová slova:

Španělská kaple, socha, mobiliář

Anotace v angličtině:

This work puts near the original baroque appearance of the Spanish Chapel of Our Lady of Sorrows in Novy Jicin with furniture and religious sculptures.

Klíčová slova v angličtině:

The Spanish Chapel, statue, furniture.

Přílohy vázané v práci:

Obrazová příloha (15 stran)

Rozsah práce:

60 stran

Jazyk práce:

Český

57

Seznam vyobrazení 1. Veduta Nového Jičína 1729 – olej, dřevo. Foto: Radek Polách, 2010 2. Veduta Nového Jičína 1729 – reprodukce. Tisk: Endersova umělecká tiskárna Nový Jičín, 19. stol. Foto: Radek Polách, 2010 3. Jan Ignác Czapek - Veduta Nového Jičína 1744 – Španělské kaple (detail), olej, dřevo. Foto: Radek Polách, 2010 4. Georg Nawarky – půdorys Španělské kaple a areálu– 19. stol. Foto: Martin Vlček, 2011 5. Španělská kaple – půdorys Španělské kaple. Foto: Martin Vlček, 2010 6. Španělská kaple – ohradní zeď. Foto: Martin Vlček, 2011 7. Španělská kaple – pozůstatek kaple sv. Josefa. Foto: Martin Vlček, 2011 8. Španělská kaple – pozůstatek kaple sv. Josefa, zahrada. Foto: Martin Vlček, 2011 9. Španělská kaple – ohradní zeď, zahrada. Foto: Martin Vlček, 2011 10. Španělská kaple – pohled od severu. Foto: Martin Vlček, 2011 11. Španělská kaple – pohled z jihu. Foto: Martin Vlček, 2011 12. Španělská kaple – hlavní průčelí. Foto: Martin Vlček, 2011 13. Španělská kaple – evangelijní strana. Foto: Martin Vlček, 2011 14. Španělská kaple – hodinová věţ. Foto: Martin Vlček, 2011 15. Španělská kaple – hlavní loď, hud. kruchta. Foto: Martin Vlček, 2011 16. Španělská kaple – sv. Šebestián, 18. stol., polychromie, dřevo. Foto: Martin Vlček, 2011 17. Španělská kaple – sv. Florián, 18. stol., polychromie, dřevo. Foto: Martin Vlček, 2011 18. Španělská kaple – klenba lodi. Foto: Martin Vlček, 2011 19. Španělská kaple – hlavní loď. Foto: Martin Vlček, 2011 20. Španělská kaple – evangelijní strana - oratoř, sakristie. Foto: Martin Vlček, 2011 21. Španělská kaple – epištolní strana - oratoř, kaple P. Marie Lurdské. Foto: Martin Vlček, 2011 22. Španělská kaple – presbytář. Foto. Martin Vlček, 2011

58

23. Španělská kaple – klenba presbytáře. Foto: Martin Vlček, 2011 24. Nový Jičín – sv. Jan Nepomucký, 1758, pískovec. Foto: Martin Vlček, 2011 25. Poutní cesta – sv. Antonín Paduánský, 1751, pískovec. Foto: Martin Vlček, 2011 26. Poutní cesta – sv. Ignác z Loyoly, 2010, pískovec. Foto: Martin Vlček, 2011 27. OVMNJ – sv. Ignác z Loyoly, 1752, pískovec. Foto: Radek Polách, 2010 28. OVMNJ – sv. Florián, pískovec. Foto: Radek Polách, 2010 29. Nový Jičín – sv. Jakub Větší, 19. stol., pískovec. Foto: Radek Polách, 2010 30. Poutní cesta – sv. Anna, 1733, pískovec. Foto: neznámý, 1900 31. Poutní cesta – Panna Marie Immaculata, 1733, pískovec. Foto: neznámý, 1900 32. Poutní cesta – První kříţ, 1749, pískovec. Foto: Martin Vlček, 2011 33. Nový Jičín farní bašta – Druhý kříţ, 1776, pískovec. Foto: Martin Vlček, 2011 34. Poutní cesta – Immaculata, sv. Anna, druhý kříţ. Foto: neznámý, 1900 35. Augustin Bernard Heidenreich - Milostný obraz Panny Marie Bolestné - 1693, olej, plátno. Foto: Martin Vlček, 2011 36. Antonín Berger - Milostný obraz Panny Marie Bolestné - Bitva u Nového Jičína 1621 (detail), 1841, olej, plátno. Foto: Radek Polách, 2010 37. Kostel sv. Jakuba v Libhošti – kazatelna, 18. stol., polychromie, dřevo. Foto: Martin Vlček, 2011 38. Kostel sv. Jakuba v Libhošti – kazatelna (detail), 18. stol. Foto: Martin Vlček, 2011

59

Obrazová příloha

1.

2.

3.

60

4.

5.

61

6.

7.

62

8.

9.

63

10.

11.

64

12.

13.

14.

65

15.

16.

17.

66

18.

19.

67

20.

21.

68

22.

23.

69

24.

26.

25.

27.

70

28.

29.

30.

31.

71

32.

33.

34.

72

35.

36.

73

37.

38.

74

75