Palestinskou ekonomiku aktuálně tvoří dvě geograficky i politicky oddělená

A S I E / PA L E S T I N A ( PA L E S T I N S K Á A U T O N O M N Í Ú Z E M Í )

Palestina (Palestinská autonomní území)

P

alestinskou ekonomiku aktuálně tvoří dvě geograficky i politicky oddělená a v řadě odhledů specifická teritoria Západního břehu Jordánu a pásma Gazy. Populace Palestinských autonomních území (PAÚ) dosahuje 4,55 mil. obyvatel (3 790 331 na Západním břehu a 1 760 037 v Gaze). HDP PAÚ dosáhl v roce 2015 hodnoty 13,5 mld. USD (2 801 USD/osobu), přičemž palestinská ekonomika rostla v důsledku nepříznivé politické a bezpečnostní situace v tomto období tempem 2,9 % (v roce 2014 byl zaznamenán růst ve výši 0,6 %). V teritoriu je poměrně nízká inflace okolo 2–3 %. Bilance běžného účtu je v deficitu.

Ukazatel

2013

Růst HDP (%) HDP/obyv. (USD) Míra inflace (%) Nezaměstnanost (%) Bilance běžného účtu (mld. USD)

2014

2015

2016

2017

2018

7,4

0,6

2,9

3,9

3,7

—

2992

2977

2802

2882

2974

—

1,7

1,7

3,0

2,0

2,2

—

23,4

26,9

27

27

28

—

–1,317

–1,387

—

—

—

—

4,55

4,68

4,82

4,96

—

Populace (mil.) Konkurenceschopnost

—

—

—

—

—

—

Exportní riziko OECD

—

7/7

7/7

—

—

—

Odhad Mezinárodního měnového fondu

Zdroj: MMF, OECD, WEF

▶ PAÚ nejsou hodnoceny v ratingu konkurenceschopnosti publikovaným WEF. ▶ Exportní riziko podle klasifikace OECD je: 7/7.

334

M A PA G L O B Á L N Í C H O B O R O V Ý C H P Ř Í L E Ž I T O S T Í


○

Vývoz ČR do Palestiny 2015 (2014), hlavní sektory

Kód zboží

Název zboží

8703

Osobní auta aj. motorová vozidla pro přepravu osob

50 043

56,0

75 381

–33,6

8443

Stroje, přístr. pro tisk s pomůckami HS 8442 (vč. kopírek, faxů); části

23 077

25,8

—

—

3901

Polymery ethylenu v primárních formách

2 698

3,0

1 949

38,4

8481

Kohouty, ventily aj. pro potrubí, kotle, vany aj.

2 218

2,5

1 029

115,5

8708

Části, součásti a příslušenství motorových vozidel čísel 8701 až 8705

1 913

2,1

1 512

26,5

7321

Kamna kotle vařiče aj. plynové ze železa n. oceli

1 352

1,5

480

181,7

3922

Vany koupací, sprchy, umyvadla, a pod. výr. z plastů

1 266

1,4

—

—

9027

Přístr. pro rozbory fyzikál., chemic. aj., mikrotomy

1 218

1,4

—

—

9031

Stroje, přístroje, nástroje měřící, kontrolní, jinde neuv.

1 197

1,3

—

—

0402

Mléko, smetana zahuštěná, slazená

832

0,9

—

—

Celkem TOP 10

85 814

95,9

80 351

6,8

Celkem vývoz

89 439

92 057

–2,8

Stat. hodnota 2015 CZK (tis.)

Podíl z celku (%)


Meziroční nárust (%)

zdroj: ČSÚ

○

·Dovoz ČR z Palestiny 2015 (2014), hlavní sektory

Kód zboží

Název zboží

7013

Sklo stolní domácenské, kuchyňské aj. zboží

893

80,1

—

—

2002

Rajčata připravená, konzervovaná, ne v octě, ap.

118

10,6

—

—

6403

Obuv se svrškem z usně

93

8,3

223

–58,3

3925

Výrobky stavební z plastů jinde neuv.

11

1,0

—

—

Celkem TOP 10

1 115

100,0

223

400,0

Celkem dovoz

1 115

—

499

—


Podíl z celku (%)


Meziroční nárust (%)

zdroj: ČSÚ


335


○

Příležitosti pro český export

▶ Automobilový průmysl Na území PAÚ neprobíhá výroba ani montáž osobních ani užitkových vozů ani jiných dopravních prostředků. Výlučným způsobem dopravy je pozemní silniční doprava (není přítomna železnice ani městská/ příměstská kolejová doprava). Systém veřejné dopravy je postaven na příměstských taxi a minibusech a meziměstských autobusech (včetně autobusů pro dopravu turistů). Aktuálně vykazují někteří provozovatelé autobusové dopravy zájem o obnovu vozového parku (zejména meziměstské autobusy s kapacitou 35–45 cestujících). Osobní automobilová doprava je primárním způsobem přepravy osob na PAÚ. Vozový park je průběžně obnovován a vedle nových vozů představuje významný trh rovněž segment použitých vozů (obvykle jsou dováženy lehce použité vozy). Poptávány jsou dále pneumatiky a další příslušenství pro osobní i užitkové vozy. V souvislosti s významným navyšováním kapacity hraničního přechodu Allenby Bridge (Izrael/Západní břeh-Jordánsko) pro nákladní kontejnerovou dopravu z/na PAÚ lze očekávat zájem o nákladní vozy, resp. kontejnerové návěsy/podvalníky a zařízení pro manipulaci s kontejnery, nakládku a vykládku zboží. ▶ Energetický průmysl Výroba a distribuce elektrické energie představuje klíčový sektor, ve kterém plánuje PAÚ ve střednědobém horizontu vybudovat vlastní produkční kapacity, které umožní snížit závislost na dovozech elektrické energie z Izraele. Západní břeh je v současnosti bez významné výrobní kapacity (pouze 2 solární elektrárny; Tubbás (financován z české ZRS) a Jericho). Roční spotřeba odpovídá instalovanému výkonu 860 MW. V Gaze pracuje jediná elektrárna s kombinovaným plynovým cyklem (vzhledem k nedostupnosti plynu byla upravena pro spalování nafty za redukovaného výkonu 60 MW). Existující potřeba el. energie je odhadována na 410 MW, ale dodáván je pouze ekvivalent výkonu 210 MW (včetně dodávek z Izraele). Cílem je zvýšení výrobních kapacit ze současných 60 MW na 1600 MW (do 2020). Je plánovaná rekonstrukce elektrárny v Gaze (reverzí technologií na plyn by měla být navýšena kapacita na 240 MW) a výstavba elektrárny na Západním břehu (v Dženínu na severu Západního břehu). Aktuálně probíhají přípravné práce na elektrárně v Dženínu (paroplynový kombinovaný cyklus o instalovaném výkonu 440 MW v ceně 600 mil. USD). Provozovatelem elektrárny bude Palestine Power Generation Company (PPGC). Vypsání tendru na generálního dodavatele se očekává v průběhu roku 2016. Jako významný doplňkový zdroj el. energie by v blízké budoucnosti měly sloužit fotovoltaické panely umístěné v solárních parcích nebo na obytné a průmyslové zástavbě. Palestinští investoři v této souvislosti poptávají využitelné solární technologie a zahraniční know-how. Je plánována výstavba 10 solárních parků o celkové kapacitě 100 MW a instalace dalších 35 MW na průmyslové, rezidenční a veřejné budovy v rámci projektu Solar Lease Fund. Perspektivně existuje ze strany palestinských investorů také zájem o technologie pro výrobu energie z biomasy. PEA (Palestine Energy Authority) plánuje rovněž modernizaci a racionalizaci rozvodné sítě, vybudování vedení vysokého napětí a moderních transformačních stanic1. Vzhledem k nízké platební morálce části odběratelů el. energie instalují některé lokální distribuční společnosti předplacené elektroměry. 1

Stávající systém se sestává z množství středněnapěťových napojení na izraelskou rozvodnou síť a neefektivní distribuční sítě na PAÚ.

336



▶ Chemický průmysl, plasty a gumárenský průmysl, strojírenský průmysl Kontinuálně existuje poptávka po strojním zařízení a technologiích využitelných v dalších průmyslových oborech přítomných na PAÚ (výroba plastů a čisticích prostředků). Poptávány jsou rovněž použité stroje a průmyslová zařízení, barvy a laky a některé průmyslové suroviny. Lokální prodejci a výrobci dále poptávají hygienické potřeby, čisticí prostředky a detergenty, kosmetiku, papír a obalové materiály, stavební a nábytkové dřevo. ▶ ICT V souvislosti s očekáváným uvolněním restrikcí na některé komunikační technologie, zejména mobilní datové přenosy (2G pro Gazu a 3G a 4G pro Západní břeh), ze strany Izraele (okupační správy), lze očekávat poptávku po infrastrukturních komponentech těchto moderních datových sítí (vysílače, ústředny) a dalších souvisejících elektronických zařízeních. Rozvíjející se ICT sektor v Palestině nabízí v určitých segmentech trhu rovněž outsourcingové služby pro zahraniční společnosti působící v oblasti vývoje software, mobilních aplikací nebo webdesignu. ▶ Stavební průmysl Ve stavebnictví vzniká 22 % HDP Palestiny a ročně generuje přibližně 2,3 mld. USD obratu. Problémem stavebního sektoru je silná závislost na dovozu stavebních materiálů (ročně 1,5 mil. tun cementu, 300 tis. tun oceli a 255 tis. tun písku), především z Izraele. Ve střednědobém plánu (2018) je výstavba první cementárny na PAÚ (pravděpodobně lokalita u Tulkarmu). Aktuálně probíhají přípravné studie. Jako přechodné řešení do doby vybudování cementárny je plánována výstavba kulového mlýnu na přípravu cementu z dovezeného polotovaru (slinek) v Hebronu s výrobní kapacitou až 1 mil. tuny cementu. I po dokončení tohoto projektu bude existovat poptávka po importu nejméně 500 tis. tun cementu ročně. Významným exportním odvětvím je těžba a zpracování kamene (především obkladového, ročně 2,4 mil. tun) a výroba štěrku (ročně 6,7 mil. tun). Kontinuálně jsou ze strany soukromého sektoru poptávány technologie pro zpracování kamene a nově rovněž moderní technologie k výrobě stavebních hmot recyklací odpadního materiálu. Přetrvávající stavební boom (výstavba bytů i komerčních objektů) vytváří rovněž kontinuální poptávku po dalších kategoriích stavebního materiálu (stavební dřevo, ocelové armatury, okna, dveře, zárubně, klimatizační jednotky, sanita aj.) ▶ Zemědělský a potravinářský průmysl Zpracování zemědělských produktů a výroba potravin představují na PAÚ méně rozvinuté sektory. Přes úsilí o dosažení soběstačnosti při výrobě potravin jsou potraviny na území PAÚ masivně dováženy, především z Izraele. Palestinské výrobní kapacity nejsou schopny z hlediska kvantity ani kvality dostatečně pokrýt domácí poptávku a v některých segmentech je palestinský trh téměř výlučně závislý na importech. Vedle snahy o navýšení domácích výrobních kapacit je zřetelné úsilí o diverzifikaci importů. Poptávány jsou produkty „evropské“ jakosti za kompetitivní ceny. Dílčím problémem je značná fragmentizace palestinského trhu s potravinami a absence velkých dodavatelských řetězců. Palestinští výrobci projevují zájem o moderní potravinářské technologie a strojní zařízení, včetně plnící/balící/obalové techniky.


337


Perspektivní sektor

Konkrétní příležitosti HS 8411– Ostatní plynové turbíny

Energetický průmysl

HS 8544 – Dráty, kabely, vodiče HS 8535 – Elektrická zařízení k vypínání, spínání nebo k ochraně elektrických obvodů HS 2523 – Portlandský cement, hlinitanový cement, struskový cement HS 3922 – Koupací vany, sprchy, odpady (výlevky), umyvadla, bidety, záchodové mísy, záchodová sedátka a kryty, splachovací nádrže a podobné sanitární a hygienické výrobky, z plastů HS 4407 – Dřevo rozřezané, štípané, loupané, i hoblované HS 4409 – Dřevo profilované, i hoblované

Stavební průmysl

HS 4418 – Výrobky stavebního truhlářství a tesařství, včetně dřevěných voštinových desek HS 6908 – Glazované keramické dlaždice a obkládačky, glazované obkládačky pro krby nebo stěny; glazované keramické mozaikové kostky a podobné výrobky HS 6910 – Keramické výlevky, umyvadla, podstavce pod umyvadla, bidety, koupací vany, záchodové mísy, splachovací nádrže, pisoárové mísy HS 8415 – Klimatizační zařízení skládající se z motorem poháněného ventilátoru a ze zařízení na změnu teploty a vlhkosti vzduchu HS 8464 – Obráběcí stroje pro opracování kamene, keramiky, betonu, osinkocementu nebo podobných nerostných materiálů nebo stroje pro opracování skla za studena HS 0404 – Syrovátka, též zahuštěná nebo obsahující přidaný cukr nebo jiná sladidla HS 0405 – Máslo a jiné tuky a oleje získané z mléka; mléčné pomazánky HS 0406 – Sýry a tvaroh HS 0409 – Přírodní med HS 1105 – Mouka, krupice, prášek, vločky, granule a pelety z brambor HS 1107 – Slad, též pražený HS 1213 – Sláma a plevy, nezpracované, též pořezané, pomleté, lisované nebo ve formě pelet

Zemědělský a potravinářský průmysl

HS 1210 – Chmelové šištice, čerstvé nebo sušené, též drcené, v prášku nebo ve formě pelet; lupulin HS 1512 – Slunečnicový olej, světlicový olej nebo bavlníkový olej a jejich frakce, též rafinované, ale chemicky neupravené HS 1514 – Řepkový nebo hořčičný olej a jejich frakce, též rafinované, ale chemicky neupravené HS 1517 – Margarín; jedlé směsi nebo přípravky ze živočišných nebo rostlinných tuků nebo z olejů nebo frakcí různých tuků nebo olejů HS 1701 – Třtinový nebo řepný cukr a chemicky čistá sacharóza, v pevném stavu HS 1806 – Čokoláda a ostatní potravinové přípravky obsahující kakao HS 1902 – Těstoviny HS 1905 – Pekařské zboží, jemné nebo trvanlivé pečivo, též obsahující kakao

338



Perspektivní sektor

Konkrétní příležitosti HS 2009 – Ovocné šťávy (včetně vinného moštu) a zeleninové šťávy, nezkvašené a bez přídavku alkoholu

Zemědělský a potravinářský průmysl

HS 2007 – Džemy, ovocná želé, marmelády, ovocné pomazánky, ovocné nebo ořechové protlaky (pyré) a ovocné nebo ořechové pasty HS 2104 – Polévky a bujóny a přípravky pro polévky a bujóny HS 2202 – Voda, včetně minerálních vod a sodovek, s přídavkem cukru nebo jiných sladidel nebo aromatizovaná a jiné nealkoholické nápoje HS 7010 – Demižony, lahve, sklenice HS 8702 – Motorová vozidla pro dopravu deseti nebo více osob

Automobilový průmysl

HS 8703 – Osobní automobily a jiná motorová vozidla HS 8716 – Přívěsy a návěsy HS 3923 – Výrobky pro přepravu nebo balení zboží, z plastů; zátky, víčka, uzávěry lahví a jiné uzávěry, z plastů

Plasty a gumárenský průmysl

HS 3924 – Stolní a kuchyňské nádobí a náčiní, ostatní předměty pro domácnost a hygienické a toaletní výrobky, z plastů HS 4009 – Trubky, potrubí a hadice, z vulkanizovaného kaučuku, jiného než tvrdého kaučuku HS 4011 – Nové pneumatiky z kaučuku

ICT

HS 8517 – Telefonní přístroje, včetně telefonů pro celulární sítě nebo jiné bezdrátové sítě; ostatní přístroje pro vysílání nebo přijímání hlasu, obrazů nebo jiných dat, včetně přístrojů pro komunikaci v drátových nebo bezdrátových sítích (jako jsou lokální nebo dálkové sítě), jiné než vysílací nebo přijímací přístroje HS 4802 – Nenatíraný papír, kartón a lepenka, určené ke psaní, tisku nebo k jiným grafickým účelům

Zpracovatelský průmysl

HS 7018 – Skleněné perly, imitace perel, imitace drahokamů nebo polodrahokamů a podobné drobné skleněné zboží HS 9619 – Hygienické vložky a tampony, dětské pleny a podobné hygienické výrobky HS 3210 – Nátěrové barvy a laky HS 3304 – Kosmetické přípravky nebo líčidla a přípravky pro péči o pokožku HS 3306 – Přípravky pro ústní nebo zubní hygienu, včetně zubních fixativních past a prášků; niť k čištění mezizubních prostor

Chemický průmysl

HS 3307 – Holicí přípravky používané před holením, při holení nebo po holení, osobní deodoranty, koupelové přípravky, depilátory a jiné voňavkářské, kosmetické nebo toaletní přípravky HS 3401 – Mýdlo; organické povrchově aktivní výrobky a přípravky používané jako mýdlo HS 3402 – Organické povrchově aktivní prostředky (jiné než mýdlo); povrchově aktivní přípravky, prací prostředky a čisticí prostředky HS 3808 – Insekticidy, rodenticidy, fungicidy, herbicidy, přípravky proti klíčení a regulátory růstu rostlin, dezinfekční prostředky a podobné výrobky HS 8210 – Ručně poháněná mechanická zařízení, o hmotnosti 10 kg nebo nižší

Strojírenský průmysl

HS 8443 – Tiskařské stroje HS 8459 – Obráběcí stroje


339


+

Příležitosti pro rozvojovou spolupráci

Kategorie vyspělosti země: LMI V současné době stále aktuální klíčový dokument vztahující se k rozvoji palestinských území představuje National Development Plan 2014–2016, který jednak pojmenovává příčiny současného nepříliš dobrého stavu palestinské ekonomiky a společnosti. Dále se snaží o stanovení základních parametrů pro budoucí rozvoj – k těm patří (kromě politických podmínek) zejména všestranný rozvoj ekonomiky, zvýšení přísunu investic, posilování finanční stability, zvýšení demokratické participace a zlepšení veřejných služeb. Pro období let 2017–2022 se již začíná připravovat nová strategie s názvem National Policy Agenda 2017–2022. ▶ Sektor sociální infrastruktury a služeb Priority sociálního sektoru úzce souvisí s neutěšenou situací většiny palestinského obyvatelstva – vysoká míra nezaměstnanosti a špatná dostupnost sociálních služeb nevytvářejí dobré podmínky pro udržitelný rozvoj země a růst ekonomiky. V této oblasti se i za pomoci mezinárodní donorské komunity realizují zejména aktivity směřující k posilování lidského potenciálu – organizují se rekvalifikační kurzy, podporuje se rozvoj malého a středního podnikání a podnikají se kroky k vyššímu zapojení zejména mladých lidí a žen do vzdělávacích a podnikatelských aktivit. ▶ Sektor zemědělství I přes specifické podmínky na Palestinských autonomních územích je tento sektor jednou z nejdůležitějších oblastí místní ekonomiky. Jeho rozvoj je však do značné míry limitován vnějšími faktory – nedostatek zemědělské půdy a závlahové vody, spolu s politickými překážkami při exportu zemědělských produktů, představují hlavní překážku dalšího růstu kvality i kvantity produkce. Proto jsou v rámci rozvojových priorit akcentovány ty oblasti, které mohou přinést výrazné ekonomické přínosy při relativně malých nárocích na již tak omezené zdroje – v posledních letech se podporuje zejména pěstování zeleniny a ovoce ve sklenících, a to s využitím moderních systémů závlahy a s pomocí obnovitelných zdrojů energií (fotovoltaické aplikace). ▶ Sektor energetiky Tato oblast představuje dlouhodobě limitující faktor dalšího rozvoje palestinské ekonomiky – z vlastních zdrojů je nyní pokrýváno jen asi 10 % spotřeby a země je tak zcela závislá na dovozu energií (při stále rostoucí poptávce). Situaci navíc zhoršuje napětí mezi vládními úřady Západního břehu Jordánu a pásma Gazy. Vzhledem ke geografické poloze a reálným možnostem produkce elektrické energie na palestinském území se jako logickou prioritou jeví podpora obnovitelných zdrojů energie – konkrétně fotovoltaické elektrické energie. Lokální a obnovitelné zdroje elektrické energie představují jednu z hlavních priorit centrálního úřadu Palestinian Energy Authority, v jehož gesci je sektor obnovitelných zdrojů (za vydatné donorské pomoci) v posledních letech masivně rozvíjen. Data převzata z http://www.worldbank.org/en/country

340


Palestinskou ekonomiku aktuálně tvoří dvě geograficky i politicky oddělená

Recommend Documents