Padesát let lesnického kolství ve luknovû ALMANACH

Padesát let lesnického ‰kolství ve ·luknovû 1954 - 2004

ALMANACH

Vydala Stfiední lesnická ‰kola ·luknov v fiíjnu 2004

Padesát let lesnického ‰kolství ve ·luknovû 1954 - 2004

ALMANACH

Vydala Stfiední lesnická ‰kola ·luknov v fiíjnu 2004

Autofii almanachu: Kolektiv ÏákÛ, absolventÛ a pedagogÛ SL· Redakãní rada: PhDr. Milan Janou‰ek, Mgr. Bc. Rudolf Sochor, Ing. Robert Petrou‰ek, Petr Slanina, Mgr. Roman BroÏ, Ing. Lubo‰ Zelen˘

© Stfiední lesnická ‰kola ·luknov 2004

Grafická úprava a tisk SOU polygrafické Rumburk

ALMANACH K 50. V¯ROâÍ

Malé úvodní ohlédnutí Padesátiny! V˘znamn˘ pfiedûl Ïivota. âlovûk se zam˘‰lí nad v˘sledky své práce, smysluplnosti Ïivota. První velké úãtování. Dosáhl jsem sv˘ch cílÛ? Nechyboval jsem zbyteãnû? Îil jsem naplno? Mohu je‰tû vytvofiit nûco nového? Co zde po sobû zanechám? Takové a podobné otázky si klademe a zam˘‰líme se nad sebou a vÛbec si neb˘váme jistí správností odpovûdí. Obdobná tázání se t˘kají i na‰eho jubilanta, doÏívajícího se v plné tûlesné síle i du‰evní svûÏesti onûch pûti desetiletí ve ·luknovû. Oslavencem je Stfiední lesnická ‰kola, dÛstojná pokraãovatelka historick˘ch tradic nejsevernûji existujícího lesnického ‰kolství v âR. Zkusím odpovûdût na v˘‰e poloÏené otázky a pochybnosti. Nakolik budou odpovûdi správné, musí ãtenáfi posoudit sám. Dosáhlo ‰luknovské lesnické ‰kolství sv˘ch cílÛ? Vût‰inou ano. Stalo se trval˘m a v˘znamn˘m centrem v˘chovy lesnick˘ch odborníkÛ. Je otevfiené mládeÏi, odborné i obãanské vefiejnosti. Navázalo interní a zahraniãní spolupráci a rozvíjí ji. Roz‰ífiilo a nadále inovuje vzdûlávací nabídku, realizuje sebeevaluaãní program, iniciuje realizaci celoÏivotního vzdûlávání, uskuteãÀuje systém environmentálního vzdûlávání vefiejnosti, je zdrojem informací i poradním stfiediskem, má nezastupitelné místo v celém regionu. DÛleÏitûj‰í v‰ak je, Ïe si po dosaÏení cílÛ v˘‰e struãnû popsan˘ch hned vytyãuje dal‰í, nároãnûj‰í, odpovídající budoucím poÏadavkÛm jak na ‰kolu, tak na odborn˘ profil absolventÛ. Jistû i ty dobfie zvládne. Nechybovalo zbyteãnû? MoÏná. Snad. Ale chyby ukázaly, Ïe tudy cesta nevede. Takové chybování je nutné i prospû‰né. Je souãástí kaÏdého tvÛrãího procesu, v˘voje, hledání nov˘ch cest i postupÛ. Pfii posuzování trÏního prostfiedí ãi sv˘ch moÏností a schopností se nemusí zvolit ta nejoptimálnûj‰í varianta postupu. To se stávalo i stává. Je dÛleÏité, Ïe chyba je brána jako souãást cesty kupfiedu. Je pouãením, zku‰eností i prubífisk˘m kamenem. Kolegium ‰koly zatím vÏdy obstálo tím lépe, ãím obtíÏnûj‰í byl úkol, ãím nároãnûj‰í se jevila celá situace. Zvládnut˘ problém posílí jako zvládnutá choroba. Zkvalitní odolnost imunitního systému. V‰ichni víme, Ïe síla osobnosti, t˘mu ãi organizace je nejlépe provûfiena v kritické situaci. Lze s potû‰ením konstatovat, Ïe ‰luknovské lesnické ‰kolství, právû zásluhou kolegia v‰ech zamûstnancÛ, velice dobfie ustálo ve‰keré nároãné existenãní peripetie a na sv˘ch "kfiiÏovatkách Ïivota" vybralo správnou cestu. Îilo vÏdy naplno? Urãitû se o to snaÏilo. Aktivity studentÛ i profesorÛ jsou dodnes nedílnou souãástí spoleãenského i odborného dûní. Lesáci spoluvytváfieli a vytváfiejí ráz mûsta i okolí. Upravují komunální zeleÀ, parky, navrhují projekty ozelenûní mûst a obcí, pofiádají tradiãní Hubertské slavnosti, olympiády, plesy, Majáles, oborové soutûÏe pro Ïáky základních ‰kol kraje, vyjíÏdí do zahraniãí, fie‰í grantové projekty a realizují je, jsou zapojeni v mezinárodních v˘zkumech, pí‰í poezii i pohádkové knihy, vydávají uãebnice 5


i odborné publikace, slaví v˘roãí a ctí tradice. Îijí, slaví, tvofií, pracují naplno. ProtoÏe dne‰ek je nám dán, abychom mohli Ïít i zítra. MÛÏe je‰tû vytvofiit nûco nového? Nejen mÛÏe, ale i vytváfií! Nové studijní obory. Zajímavá pracovi‰tû praxí u ‰piãkov˘ch odborníkÛ. Inovuje studijní programy i osnovy. Buduje nauãné stezky. Vznikají nové uãebny a informaãní centrum. Modernizuje didaktickou techniku ve vazbû na v˘ukové metody. Zapojuje studenty i pedagogy do ‰kolního i mimo‰kolního systému environmentálních akcí, grantÛ a vzdûlávání. Pfiipravuje zcela nové vzdûlávací programy vy‰‰ího typu. Úãastní se prÛbûÏné diskuse o lesnickém, ekologickém a mysliveckém vzdûlávání po linii ‰kolské i odborné. Po vstupu âR do EU oãekáváme roz‰ífiení pfieshraniãní spolupráce a dal‰í rozvoj vzdûlávací nabídky krátko a stfiednûdobého charakteru, pozdûji v rámci celoÏivotního systému vzdûlávání. Myslím, Ïe je moÏno konstatovat: jsme nejen souãástí ale pfiedev‰ím aktivními tvÛrci okolního spoleãenského i vzdûlávacího dûní. A poslední z otázek. Zanecháme po sobû trvalou hodnotu? Domnívám se, Ïe poloÏenou otázku budou muset posoudit jiní a jindy. Proã? Objektivní hodnocení vyÏaduje odstup, nadhled, selektování dobov˘ch vazeb i v˘stupÛ nadãasového charakteru. Bez pfiímûsi emocí i Ïabomy‰í perspektivy pohledu. Souãasnou hodnotou je nesporn˘ v˘znam ‰koly "coby" vzdûlávací instituce vychovávající lesnické, myslivecké i ekologické odborníky a zvy‰ující m. j. obecnou úroveÀ vzdûlanosti regionu. Samotná její existence podporuje rÛst v˘znamu nedávno je‰tû „Bohem zapomenutého kraje“. Îe je dnes ·luknovsk˘ v˘bûÏek „sly‰en, vidûn, vnímán i respektován“, je téÏ zásluhou jubilanta. Jsem pfiesvûdãen, Ïe je‰tû v této prestiÏní otázce nefiekl své poslední slovo. Co fiíci závûrem? Co popfiát? Komu a jak podûkovat za onûch padesát let Ïivota ‰luknovské lesárny? VÏdyÈ to jsou desítky profesorÛ a tisíce absolventÛ zanechávajících v Ïivotû ‰koly svou stopu, pfiedávající ‰tafetov˘ kolík z ruky do ruky. Aby ‰kola byla stále na trati a nikdy se neztrácela daleko v poli závodníkÛ. Vám v‰em, kolegové absolventi a kolegynû a kolegové profesofii, patfií podûkování a obdiv za vÛli vydrÏet i nejtûÏ‰í okamÏiky a zmûnit je nakonec v úspûch. Patfií Vám podûkování a úcta za dlouholetou poctivou lesnicko-pedagogickou práci. Dûkuji. S obdivem se skláním pfied Vámi v‰emi, ktefií jste na úkor svého zdraví, rodinného Ïivota, volného ãasu stáli u kolébky novorozence, peãovali o jeho rÛst, léãili neduhy, otuÏovali jej a rukou peãlivou usmûrÀovali jeho Ïivot aÏ do dne‰ní plné zralosti. Va‰í zásluhou se dnes jubilující Stfiední lesnická ‰kola ve ·luknovû doÏívá sv˘ch padesátin. VáÏení pfiátelé, kolegynû, kolegové. AÏ pfiijedete na oslavy, nezapomeÀte uctít vzpomínkou ty z nás, ktefií jiÏ ode‰li tam, kde vûãnû ‰umí lesy. Budou Ïít, dokud nezapomeneme na jejich práci pro nás, pro Vás, pro to, co nadev‰e milovali. Les a péãi o nûj. Lesu zdar! PhDr. Milan Janou‰ek, fieditel

6


Historie sídel severoãeského lesnického ‰kolství

7


Historie a souãasnost mûstsk˘ch sídel severoãeského lesnického ‰kolství Bûlá pod Bezdûzem Mûsto se rozkládá pod královsk˘m hradem Bezdûz. Tomu odpovídá i jeho pÛvodní název "Nov˘ Bezdûz". Od svého poãátku bylo v majetku ãeské Koruny. TûÏilo z v˘hod a privilegií královského mûsta. Mimo jiné práva trÏního, váleãného aj. Poãátky mûsta jsou doloÏeny zaãátkem 14. století. Právû toto období je vrcholem rozvoje mûsta, pokraãujícím aÏ do husitsk˘ch válek, které zasadily jeho sílícímu rozvoji a skuteãnému hospodáfiskému rozkvûtu první velkou ránu. Mûsto bylo nûkolikrát dobyto a opakovanû niãeno. O nejvût‰í zkázu se "zaslouÏil" hejtman Jan Roháã z Dubé. Zniãil hradby, vypálil domy, klá‰ter, pobofiil tvrz a nechal vyvraÏdit vût‰inu mû‰ÈanÛ. Nového rozkvûtu dosáhlo mûsto aÏ pod vládou pánu ze Schleinitz a BerkÛ z Dubé. A právû BerkÛm císafi Rudolf II. Bûlou roku 1586 prodává jako dûdiãné léno. Tím konãí existence mûsta královského a nadále je mûstem pansk˘m. Av‰ak privilegia mûstu udûlená králem a potvrzená císafiem platí aÏ do bûlohorské bitvy. V budovû zámku v Bûlé pod Bezdûzem existoval Právû ta je druhou v roce 1899 Vy‰‰í lesnick˘ ústav velkou ranou jeho rozvoje. Se "zimním králem" prchá do exilu i tehdej‰í majitel Buchvald Berka z Dubé. Celé bûlské panství je konfiskováno. Za odmûnu je dostává, v rámci dal‰ích územních ziskÛ, generalissimus císafisk˘ch vojsk a pozdûj‰í vévoda fr˘dlantsk˘ Albrecht z Valdsteina. Byl velice tvrd˘m, nelítostn˘m pánem. Od stále chudnoucího obyvatelstva i z mûstské pokladny vymáhal stále vût‰í bernû a poplatky. Na zbídaãování mûsta i mû‰Èanstva nebral zfietel. Mimo jiné zru‰il ãást královsk˘ch privilegií i privilegií udûlen˘ch pansk˘m rodem BerkÛ. Úpadek mûsta dovr‰il rozsáhl˘ poÏár. Po nûm zÛstalo jen 24 obydlen˘ch domÛ. Vyhofielo 56 domÛ a jiÏ pfied poÏárem zelo prázdnotou dal‰ích 36 budov emigrantÛ, vût‰inou ãesk˘ch bratfií. Na celém panství i v mûstû samém probíhala aÏ do konce 18. století tuhá germanizace a rekatolizace. 8


AÏ do konce první poloviny století následujícího mûsto ekonomicky oÏívá. K rozvoji paradoxnû pfiispûly i napoleonské války. Velké zakázky na sukno a dal‰í látky pro armádu a pozdûj‰í v˘voz byly dÛleÏit˘m stimulem pro povznesení mûsta i obyvatel. Zaãal rÛst národního uvûdomûní. To se projevilo vznikem spolkové ãinnosti. Vedle sebe pÛsobily pûvecké sbory, kulturní sdruÏení Slovanská lípa, Ochotnická jednota pÛsobila v divadelnictví, ru‰n˘ Ïivot podpofiila i ¤emeslnická beseda. K oÏivení pfiispûlo i zfiízení druhé nejstar‰í lesnické ‰koly na na‰em území, zfiízené za podpory hrabûte Kristiána z ValdsteinÛ a âeské jednoty lesnické, které byl pfiedsedou. ·kola ve mûstû existovala v letech 1855 aÏ 1904. Uãili zde na svou dobu vynikající profesofii evropského v˘znamu. Za v‰echny dluÏno uvést: prof. Dr. Emanuela rytífie z PurkyÀÛ, syna J. E. Purkynû, dobrodince mûsta prof. Sluku, tvÛrce mûstského parku, prof. V. Sallaãe a prof. V. Pefiinu. Mûsto dodnes zdobí busta tehdej‰ího fieditele Lesnického ústavu prof. Ferdinanda Fiscaliho, lesnického odborníka mezinárodního vûhlasu, spisovatele a pedagoga. Za jeho vedení ‰kola dosáhla vÛbec nejvût‰ích úspûchÛ. Dotváfiela tak dobr˘ zvuk i jméno Bûlé pod Bezdûzem. BohuÏel, zásluhou mimo jiné dal‰ího Valdsteina, Arno‰ta Franti‰ka, kter˘ znev˘hodnil pronájem budov a navíc díky nedostatku prostor pro 6 tfiíd, místo pÛvodních dvou, byla ‰kola pfieloÏena do Zákup. Nutno dodat, Ïe pfiedcházely protesty mûstské rady i obyvatelstva se snahou zru‰ení ‰koly za kaÏdou cenu zabránit. Marnû! Na krátkou dobu se lesnická ‰kola do mûsta vrátila aÏ v roce 1947, aby jiÏ roku 1952 byla opût pfieloÏena. Tentokrát do Varnsdorfu a odtud do ·luknova, kde existuje dosud. Rozvojem prÛmyslu a souãasnû pfiíchodem ãeského Ïivlu z vesnic se zaãíná mûnit sloÏení pÛvodnû nûmeckého obyvatelstva Bûlé pod Bezdûzem ve prospûch âechÛ. Ti rozvíjeli jiÏ v˘‰e popsan˘ spolkov˘ Ïivot, politické i národnostní dûní. V této dobû byly poloÏeny základy souãasného hospodáfiského rozvoje. Mûsto má i zajímavé architektonické památky a objekty. Zámek, na svou dobu ojedinûlou a nákladnou stavbu, zaloÏil Ale‰ Berka z Dubé na místû b˘valé mûstské tvrze, souãásti hradebního opevnûní. Barokní peãeÈ a koneãnou podobu zámku vtiskl italsk˘ stavitel Bernard de Canavella vybudováním severního prÛãelí zámku. Za celou historii uÏívání v zámku sídlili pan‰tí majitelé jen necel˘ch 55 let. Jinak byl centrem úfiednické vrchnosti správy panství. Krátce poskytl prostory manufakturní v˘robû a pozdûji jiÏ zmínûnému Lesnickému ústavu. Dnes slouÏí k bytov˘m úãelÛm a ãeká na zaslouÏenou rekonstrukci. Mezi dal‰í zajímavosti patfií kaple Nejsvûtûj‰í trojice, rozsáhlé zbytky stfiedovûkého opevnûní, v˘stavná radnice z roku 1613. Nejstar‰í stavitelskou památkou je kostel Pov˘‰ení sv. KfiíÏe z poãátku zaloÏení mûsta, ze 14. století. Mûsto vzpomíná i sv˘ch padl˘ch obãanÛ z 1. svûtové války pomníkem legionáfie v parku. 9


V souãasnosti se obãané snaÏí o modernizaci mûsta i obãanské vybavenosti a zároveÀ o obnovu historick˘ch památek. V rámci úprav zpfiístupÀují pfiírodní zajímavosti a scenérie, na které je tato oblast bohatá.

Varnsdorf V dobû v˘roãí má mûsto pfies 16,5 tisíce obyvatel. Je nejlidnatûj‰ím, nejprÛmyslovûj‰ím a nejvût‰ím v celém ·luknovském v˘bûÏku. První zmínky o pÛvodní obci pocházejí z první poloviny 13. století. Jako vût‰ina ostatních sídel vzniká kolonizací, v krajinû nevhodné k hospodáfisky úspû‰nému zemûdûlství. Dafiilo se zde jediné plodinû - lnu. V˘roba plátna byla tak rozvinutá a kvalitní, Ïe oblast byla pfiezdívána „âeské Nizozemí”. Bylo zde vyrábûno dokonce tzv. ‰v˘carské plátno vynikající jemností, schopné konkurence na v‰ech svûtov˘ch trzích. Z domácké ruãní v˘roby postupnû vznikají manufaktury. Pozdûji se zde tvofií klíãové centrum textilní v˘roby habsburské monarchie a zároveÀ nejprÛmyslovûj‰í a nejlidnatûj‰í ãást tehdej‰ího mocnáfiství - ·luknovsko. Vlastní Varnsdorf vzniká aÏ slouãením pÛvodní obce tol‰tejnského panství s pûti okolními osadami v roce 1849. Tak v rámci monarchie existovala nejlidnatûj‰í vesnice s 13 tisíci obyvateli. Poãátky a rozvoj obce Varnsdorfu jsou spjaty s rodem RonovcÛ ve 13. století, od století 14. s panV soudní budovû z roku 1905 byla pfiechodnû umístûna sk˘m rodem VartenberkÛ, Stfiední lesnická technická ‰kola - smûr lesního prÛmyslu pozdûji BerkÛ z Dubé a také s pansk˘m rodem rytífiÛ z Varnsdorfu. Nejvût‰ího rozmachu dosahuje v drÏení pánÛ ze Schleinitz, pÛvodnû rodu vévodství saského. Dal‰í hospodáfisk˘ rozmach byl podpofien vznikem Ïeleznice. Roku 1869 spojila mûsto s vnitrozemím. Rozmach a hospodáfisk˘ rÛst pokraãoval i bûhem poãátku 20. století. To se mu jiÏ pfiezdívalo „Mûsto sta komínÛ“. Vedle v˘roby plátna Varnsdorf (konkrétnû od roku 1868) proslul v˘robou sametÛ a man‰estru. Po vzniku první republiky dochází k hluboké v˘robní a hospodáfiské krizi ·luknovska i Varnsdorfu. V˘roba i v˘voz orientované na soustátí Rakouska-Uherska se zhroutily a jiÏ nikdy nevzpamatovaly. Dal‰í ránu 10


zasadila hospodáfiská celosvûtová krize tfiicát˘ch let a poté nacistické hospodafiení. Úpln˘ rozvrat nastává po roce 1945. Vsi i mûsta se zcela vylidnily a jiÏ nikdy nebyly odpovídajícím zpÛsobem dosídleny. Do‰lo k postupné demontáÏi továren a jejich pfiesunu v rámci republiky. Dodnes prázdné a chátrající objekty továren uprostfied vsí a mûst ‰luknovského v˘bûÏku jsou smutn˘m mementem za‰lé slávy místního prÛmyslu. A nejen toho. Spolu s ním zmizel i vztah lidí dan˘ mnohasetletou generaãní pfiítomností. Vztah ke krajinû, pÛvodní kultufie, vztah dan˘ majetkovou údrÏbou, mozoly, potem a krví. Vztah dan˘ „vrÛstáním do krajiny a prostfiedí“. Ten se znovu, pozvolna, tvofií. Historie pováleãná souvisí se znárodnûním prÛmyslu, ãi lépe toho, co zb˘valo. Zvlá‰tû pak rozvinuté v˘roby punãoch firmou Kunert, pozdûji Elite. V roce 1952 sem na pouhé dva roky pfiesídlila z Bûlé Vy‰‰í lesnická ‰kola. Sídlem se stala budova b˘valého okresního soudu, postavená roku 1905, v dne‰ní ulici T. G. Masaryka. Ve Varnsdorfu je pfiejmenována na Stfiední lesnickou technickou ‰kolu - smûr lesního prÛmyslu. S tímto názvem se s Varnsdorfem trvale louãí v roce 1954 a mífií do místa souãasného pÛsobení - ·luknova. I ve mûstû zvaném „Mal˘ Manchestr“ ãi „Mûsto prÛmyslu a zahrad“ lze nalézt nemálo pamûtihodností. Zvlá‰tností je "kostel bez vûÏe" sv. Karla Boromejského z roku 1911. VûÏ nebyla nikdy dostavûna pro finanãní potíÏe. Je‰tû v˘znamnûj‰í je barokní kostel sv. Petra a Pavla, kde mûla svou premiéru Beethovenova "Missy solemis" provedená v roce 1830. Najdete zde fiadu klasicistních i novorenesanãních staveb. Lze nav‰tívit muzeum s jedineãnou expozicí Ïivotního stylu mû‰ÈanÛ 2. pol. 19. století. Zde i v blízkém okolí se setkáme s jedineãn˘m architektonick˘m fenoménem. Jsou jím podstávkové domy s rouben˘m pfiízemím a vnûj‰í podstávkou patra a stfiechy.

·luknov Pfiírodnímu prostfiedí, historickému v˘voji, hospodáfiství, kultufie a dal‰ím zajímavostem bude urãen následující, oproti ostatním místÛm ‰koly, rozsáhl˘ text. Mûsto hostící ‰kolu jiÏ padesát let si to jistû zaslouÏí. ·luknovsko je nejsevernûj‰í ãástí âech. Tvofií ho pahorkatina luÏického Ïulového masivu. Jedna z nejvût‰ích ve stfiední Evropû. Geologické podloÏí je sloÏeno z rÛzn˘ch granodioritÛ a Ïuly. Do zdej‰ího území pronikl ve ãtvrtohorách pevninsk˘ ledovec. Nánosy ‰tûrkopískÛ zmen‰il v˘‰kové rozdíly do souãasné podoby. ·luknov se nachází v tomto území. Má nadmofiskou v˘‰ku 347 metrÛ, dominantou je vrch Hrazen˘ (608 m). Území v˘bûÏku je rozvodím Labe a Odry. Geografick˘m podmínkám odpovídá klima. Vrcholy okolních hor brání pronikání jiÏního proudûní. Proto zde pfievládá drsnûj‰í poãasí, bohaté sráÏkovû. V knize J. ·imáka "âechy" (1906) je tento popis: „Krajina od 11


skupiny horské k severozápadu známa je jakoÏto v˘bûÏek ·luknovsk˘, Nûmci zvou ji Niederland. Cel˘ v˘bûÏek, mírná pov˘‰ená krabatina, na jihu plnû jest uzavfien horstvem LuÏick˘m, kdeÏto severní pokrají volnû se otvírá chladn˘m vûtrÛm od pÛlnoci. I je tu podnebí drsné, pÛda studená a málo plodná. KdeÏto jinde pole kypí bujn˘m Ïivotem ÏencÛ, rolník v Niederlandu má obilí je‰tû zelené, a teprve kdyÏ v âechách jiÏ fiãí po strni‰tích, sahá ke kose … Chladné klima pfiená‰í v‰echen kraj jako na v˘‰iny ·v˘carska. Pomûry svûdãí jen trávû, která jako v horách je bujna a kofienna. Proto v hospodáfiství prospívá nejspí‰e chov dobytka a souvisl˘ s ním domáck˘ prÛmysl hospodáfisk˘.Obilí se dováÏí. NejprÛmyslovûj‰í a nejlidnatûj‰í okresy âeského království prostírají se tu v severním v˘bûÏku, co vodní proud, to strojní poSouãasné sídlo Stfiední lesnické ‰koly ·luknov hon. Ticho poetické samoty zapudil neromantick˘ ‰ramot a pískání páry. Jen ‰umné lesy, které dosud nûkde zbyly, dodávají pÛvabu horsk˘m pádolinám, a zvlá‰tû v˘‰iny kolem Tannenberka zdobí se je‰tû pÛvabn˘m pelem pfiírody“. Jak pí‰e pan ·imák, byla to právû relativní zachovalost pÛvodního typu krajiny a vegetace, která v souãasnosti vyústila ve vyhlá‰ení dvou chránûn˘ch krajinn˘ch území a národního parku. Jedná se o CHKO Labské pískovce a LuÏické hory a Národní park âeské ·v˘carsko. Osídlování probíhalo velice zvolna a v del‰ích ãasov˘ch periodách. Rychlej‰ímu a souvislému zalidnûní bránil tehdej‰í charakter krajiny. NeprÛchodné, husté lesy, strmé a divoké soutûsky, kamenité a prudké vodoteãe, obtíÏné horské pfiechody, baÏiny. A navíc ono drsné klima i neúrodná pÛda byly hlavní pfiekáÏkou trvalej‰ího pobytu osadníkÛ. PÛvodnû zde Ïili lovci a pastevci. První osady zakládali aÏ Dûãané a Milãané. Vytvofiili systém drÏby pÛdy a lákali (vábili=locare=lokátofii) pfiebûhlíky sousedního Saska. Ti dostávali pÛdu pro stavbu domÛ i nov˘ch osad. Tím zaãalo postupné germanizování a pfiekr˘vání tfií rÛzn˘ch kultur: ãeské, luÏické a saské. Slovanské osídlení bylo zcela vytlaãeno germánskou kolonizací ve 13. století. Tu umoÏnil a podporoval král Pfiemysl Otakar I. i jeho následovníci. Tehdy existovaly tfii typy osídlení. Osada lánová (Hufendorf), kde ke kruhovû uspofiádan˘m domÛm patfiily pruhy pÛdy - lány. Osada nahlouãená (Haufendorf), kde uspofiádání domÛ 12


nebylo úãelovû vázáno na pÛdu. Osada pfiícestní (Strassendorf), ãastûji v uÏ‰ích údolích. Postupnû zcela zmizela podpora pÛvodního ãeského obyvatelstva. Noví osídlenci vytváfieli ucelená osídlení s potfiebou správních i hospodáfisk˘ch stfiedisek. Takov˘m centrem se stal také ·luknov. ·luknov i ·luknovsko patfiily pÛvodnû mí‰eÀskému biskupátu. Císafi Jindfiich IV. pozdûji odmûnil ãeského krále Vratislava II. pfiidûlením ·luknovska ãeské Korunû. První písemn˘ záznam o existenci ·luknova máme z roku 1281. Je zapsán v Codex Lusattiae (LuÏick˘ kodex). Názvy mûsta známe v této podobû: Slaknow, Slaukenow, Slackenaw, podle ·imáka snad také Slavkov. Nûmeãtí kronikáfii odvozují název od Schluttenau (rákosi‰tû, rákosov˘ luh). První známí majitelé tol‰tejnsko-‰luknovského panství byli Berkové z Dubé. Ti osadu pov˘‰ili na mûsto roku 1359, nebylo v‰ak královsk˘m, ale pansk˘m mûstem, bez dÛleÏit˘ch privilegií. Panstvo zasahovalo do ve‰keré správní hospodáfiské ãinnosti. Mû‰Èané nebyli svobodní. Museli odvádût nejen penûÏité a naturální dávky, ale také poskytovat svou pracovní sílu o Ïních, lovech, úpravách cest aj. Znak BerkÛ, dvû zkfiíÏené ostrve, je dodnes souãástí mûstského erbu. Král Jifií z Podûbrad BerkÛm panství konfiskoval. Získali je Vartenberkové a vzápûtí prodali vévodÛm z Mí‰nû (Sasko). Od nich je koupil jejich spolubojovník Haugold rytífi ze Schleinitz. Schleinitzové se stali posléze souãástí ãeského panského stavu. Své území natolik zvelebili a roz‰ífiili, Ïe se mu fiíkalo „·lejnická zemiãka“. Souãástí panství bylo celé území ·luknovského v˘bûÏku i ãást Horní LuÏice. Po rozdûlení majetku dÛleÏit˘ch privilegií: právo vafiit pivo, osvobození od v‰í sluÏebnosti, právo trhÛ, v˘ãepÛ a prodeje kofialek. Je doloÏeno, Ïe v˘sady mûstu potvrdili tito panovníci: Rudolf II., Matyá‰ Leopold I., Marie Terezie, Josef II., Franti‰ek II. Pfii prodeji panství hrabûti Mansfeldovi mûlo celkem dva zámky, tfii popluÏní dvory, osm vesnic. Dal‰ím pansk˘m rodem byli Dittrichsteinové. Po nich pfiejímá vládu nad panstvím i mûstem starobyl˘ rod ãesk˘ch hrabat HarrachÛ. Samotn˘ hrabû v‰ak byl jmenován místokrálem neapolsk˘m. Majetku vládl jeho mlad‰í bratr Jan Josef Filip. V drÏení rodu bylo mûsto i panství aÏ do roku 1876, kdy majetek kupuje sask˘ obchodník a komerãní rada Arno‰t Grumdt z DráÏìan. Od nûho panství získal poslední ‰lechtick˘ majitel Leopold hrabû Nostic-Reineck. V drÏení tohoto starého ãeského rodu zÛstalo aÏ do roku 1945. ·luknovsko, vãetnû samého mûsta, pro‰lo obdobn˘m hospodáfisk˘m v˘vojem. Mimo zemûdûlství a chov dobytka, získala prioritu tkalcovská v˘roba a obchodování. Celní ustanovení Jifiího ze Schleinitz uvádí: smolu, sÛl, kÛÏi, kolomaz, plátno, konû, vozy, Ïelezo, pivo, pfiízi, dfievûn˘ tovar, ovce, prasata, sledû a tuÀáky, med, cín, tabulové sklo, vápno, vosk aj. ¤emeslníci byli sdruÏeni v cechy. Ve ·luknovû jich bylo známo ‰est: tkalci, kováfii a zámeãníci, koláfii, krejãí a ‰evci. Pozdûji jich stále pfiib˘valo. Obchodníci, dnes fiíkáme „cesÈáci“, své zboÏí vozili trakafiem, nosili v rancích nebo rozváÏeli povozem - pokud byli 13


zvlá‰È movití. CesÈáci získávali nejen peníze, ale také záÏitky, zku‰enosti z oboru i známosti a pfiispívali k dal‰ímu rozvoji fiemesel. První továrny - manufaktury, vznikají poãátkem 18. století. Bûlení a barvení (Rumburk, Lipová, Varnsdorf aj.) plátno zhodnocovalo a pfiispûlo k hospodáfiskému rozmachu. Dal‰ímu rÛstu zabránil hospodáfisk˘ krach a úpadek mocnáfiství po napoleonsk˘ch válkách. V samotném ·luknovû to byly poÏáry a morové epidemie, bránící ãi dokonce zastavující dal‰í ekonomick˘ rozvoj mûsta. Vedle textilní se rozvíjely i jiné v˘roby a ãinnosti. Pûstování hospodáfisk˘ch dfievin, zvlá‰tû smrku na stavební dfiíví a obaly. Pfiekotná v˘sadba borovice nedosáhla úspûchu. Pfievládly smrkové monokultury. Probíhaly experimenty s tûÏbou nerostÛ: zlata, stfiíbra, uhlí, mûdi, niklu, okru. Pokusy nebyly pfiíli‰ úspû‰né. ZároveÀ se roz‰ifiovala dopravní síÈ. První "parostroj Ïelezniãní" stanul na mûstském nádraÏí v lednu 1886. Od roku 1848 je zde zfiízen slavn˘ c. k. po‰tovsk˘ úfiad. PfiipomeÀme si nûkteré údaje z turistického prÛvodce z roku 1910. V nûm je ·luknov povaÏován za vzdu‰né láznû. Mûsto má: po‰tu, telegraf, telefonní úfiad, stanici c. k. dráhy, spofiitelnu, v‰eobecnou nemocnici, lidovou knihovnu, c. k. odbornou ‰kolu tkalcovskou, obecnou a mû‰Èanskou ‰kolu, zemûdûlskou zimní ‰kolu, ‰kolu vedení domácnosti, Ïivnostenskou pokraãovací ‰kolu. Dále pansk˘ a mûstsk˘ pivovar, 700 domÛ, 5000 obyvatel bez okolních obcí. O 23 let pozdûji mÛÏeme konstatovat dal‰í boufiliv˘ rozvoj hospodáfisk˘. DomÛ je jiÏ 933, obyvatel 5569. Mûsto je sídlem okresu. Je zde registrováno 686 Ïivností, obchodÛ, sluÏeb a továren s 214 druhy ãinností. Dále okresní nemocnice, 5 lékafiÛ soukrom˘ch, lékárna U ãerného orla, ‰est penûÏních ústavÛ vãetnû Îivnobanky, tfii advokáti. Vedle desítek textilek zde je továrna na zpracování plsti, barvírna, parní pila, jatka, dvacet pekafiÛ, obchodÛ se smí‰en˘m zboÏím ãtyfiicet dva. Na námûstí stál obchodní dÛm M. Shneider a spol. Obãerstvení a ubytování poskytovalo 30 hospod. Dal‰í noclehy si náv‰tûvníci zaji‰Èovali v hotelech a ubytovacích domech. Mûsto mûlo deset kapelníkÛ, dvacet jednoho obuvníka, ‰estnáct pánsk˘ch krejãích a devatenáct dámsk˘ch, obchodÛ s ovocem a zeleninou bylo devût. Nechybûly mûstské láznû, v˘uka plavání, taxisluÏba, vázání vûncÛ, destilace alkoholu, v˘roba a prodej klavírÛ. SluÏby nabízeli i fiakrista a geometr. ·luknov byl skuteãn˘m centrem regionu, bohat˘m sídlem s rozvinutou infrastrukturou, prÛmyslem, systémem sluÏeb i kulturou a spolkov˘m Ïivotem. Po odsunu pÛvodního nûmeckého obyvatelstva se snaÏí prozíraví pfiedstavitelé i obãané mûsta napravit nedozírné ‰kody z let okupace, znárodÀování a následné kolektivizace. Období, kdy mizely statky a stavení i celé vesnice. Tzv. osídlenci zniãili a rozkradli továrny, statky i soukromé majetky. Je nutno otevfienû pfiiznat co dal‰ího zmizelo nenávratnû. Po generace 14


pfiedávan˘ vztah k pÛdû, lesÛm, v˘robní a prÛmyslové tradici, úcta k soukromému majetku i okolní pfiírodû. Zmizela také optimálnû rozvrstvená spoleãnost se zastoupením selského stavu, dûlnictva fiemeslníkÛ, obchodníkÛ a inteligence. To v‰e se dnes znovu pracnû hledá, utváfií. V historii mûsto postihly niãivé poÏáry a morové epidemie. V roce 1634 mimo ãtyfi domÛ vyhofiel ·luknov do základÛ. Dal‰í pohromou byl oheÀ v roce 1710. ZÛstalo jen 24 domÛ v pfiedmûstí. Po nákladné obnovû udefiil roku 1745 blesk do jednoho domu a shofielo jich celkem 152, vãetnû kostela. Po‰kozen byl i zámek. Za nejniãivûj‰í je povaÏována poÏární boufie v roce 1838. OheÀ podporovan˘ vichfiicí nezvládalo ani pfies ãtyfiicet hasiãsk˘ch stfiíkaãek z mûsta i okolí. Bez pfiístfie‰í zÛstalo 263 rodin, shofielo 162 domÛ a 19 stodol. ·koda vyãíslena na tehdy závratnou sumu 440 740 rakousk˘ch zlatek. Také mor mûsto ne‰etfiil. NejhrÛznûji fiádil roku 1632. Ze 151 rodin mûsta zÛstalo naÏivu jen osm manÏelsk˘ch párÛ! Jak vidno, tehdej‰í Ïivot i doba vybíraly danû nejkrutûj‰í. Ve v˘ãtu rozvoje mûsta nelze opomenout ‰kolství a kulturu. JiÏ v roce 1346 zde byla ‰kola, od roku 1814 ve své budovû, kde je od léta 1871 ‰kola mû‰Èanská. Od roku 1885 aÏ do dne‰ních dnÛ existuje ve v˘stavné budovû, obnovené do pÛvodního vzhledu nákladem mûsta po roce 1989. Dal‰í v˘znamnou institucí je budova (dostavûna roku 1875) Odborné ‰koly tkalcovské. Pfied ní stál pomník císafie Josefa II., dnes, bohuÏel, odstranûn˘. ·kola zaji‰Èovala v˘uku ve dvouletém denním studiu, roãním, veãerním a nedûlním kurzu i v dal‰ích formách odborného vzdûlávání a pro v‰echny vûkové kategorie pracovníkÛ. Lze fiíci, Ïe pfiedjímala systém celoÏivotního vzdûlávání. Jako vÏdy, nic nového pod slunce. Dnes zde sídlí Stfiední lesnická ‰kola. B˘valo zde aÏ 63 spolkÛ nacionálních, odborn˘ch, podpÛrn˘ch, sportovních, stfieleck˘ch, zpûváck˘ch, turistick˘ch, náboÏensk˘ch, dámsk˘ch, vzdûlávacích, ale téÏ podnikatelsk˘ch i vojensk˘ch. Nechybûl ani spolek ostrostfieleck˘. Scházel se v jiÏ neexistující budovû „Stfielnice“. Stála vedle dne‰ní Stfiední lesnické ‰koly. Bezpeãnost mûsta stejnû poãetného jako dnes, stfieÏilo Okresní ãetnické velitelství, tj. jeden stráÏmistr a dva ãetníci. V celém v˘bûÏku bylo tehdy jen sedm ãetníkÛ. Vznik republiky byl poznamenán snahou nûmeckého obyvatelstva po odtrÏení a vytvofiení tzv. „Provincie Deutschböhmen“. Ve ·luknovû vzniká ozbrojená nûmecká dobrovolnická skupina (Burgwehr). âeské ozbrojené sloÏky, policie i zamûstnanci jsou odesíláni do vnitrozemí. Vláda pfieru‰ila zásobování a vyslala do v˘bûÏku armádu. AÏ poãátkem prosince byly separatistické snahy násilím potlaãeny. Po obnovení státnosti âSR byli na odpovûdná místa dosazováni ãe‰tí obãané. I tak zde Ïilo a pracovalo jen 1210 âechÛ 15


v fiadách policie, finanãní stráÏe, ãetnictva a úfiadÛ. Tvofiili 2,6 % ve‰ker˘ch obyvatel. NûmcÛ bylo pfies 47 tisíc. Pfied okupací bylo seãteno v politickém okrese ·luknov na padesát tisíc obyvatel, z toho âechÛ dva tisíce. Byla to nejprÛmyslovûj‰í ãást severu âech. Pfied obsazením pohraniãní probíhaly na ·luknovsku rozhofiãené a tûÏké boje. Stateãná, ale poãetnû slabá druÏstva SOS (stráÏ obrany státu), ãetnictvo a finanãní oddûlení byly soustavnû napadány nesmírnou pfiesilou Freikorpsu. Zvlá‰tû tûÏké boje probûhly o stanovi‰tû druÏstva SOS nad Královstvím a stanici Valdek. Ta lehla popelem. Rumburská posádka, posílená o druÏstva SOS, tanky a obrnûn˘ vlak, pronikla znovu do v˘bûÏku a za nesmírného zdû‰ení a paniky nûmeckého obyvatelstva dokázala, co dovede rázn˘ úder organizovaného a disciplinovaného vojska. AÏ po rozkazu vyklidit v˘bûÏek na novou ãáru obrany, LuÏické hory - Schöber - Chfiibské vrchy, se povstalci znovu zmocnili v˘bûÏku. Odfiíznuté a svému osudu ponechané skupiny ãetníkÛ a finanãní stráÏe, pokud se nechtûly vzdát, se musely na novou linii obrany prostfiílet. Po Mnichovské dohodû a od 1. fiíjna 1938, kdy byl ·luknov obsazen nûmeckou armádou, zÛstalo zde jen 18 ãesk˘ch tzv. smí‰en˘ch rodin. Ty musely 6. fiíjna pfiihlíÏet frenetickému nad‰ení nûmeckého obyvatelstva vítajícího Adolfa Hitlera na ‰luknovském námûstí. VÛdce se podepsal do pamûtní knihy a pak si jel prohlédnout pohraniãní pevnosti, které padly bez boje. Nakonec probûhlo vefiejné referendum o pfiipojení k ¤í‰i. Ze 3589 oprávnûn˘ch voliãÛ nehlasovalo pro pfiipojení jen devût! Nutno spravedlivû dodat, Ïe poãáteãní nad‰ení zaãalo rychle opadat. DÛvody? Poloprázdné obchody, odvody do Wehrmachtu, zavedení pfiídûlov˘ch systémÛ, vysoké dodávky zemûdûlsk˘ch produktÛ ¤í‰i, sníÏení v˘dûlkÛ a od roku 1943 totální v˘roba a nasazení lidí od 16 let aÏ po staré lidi do práce. Deset i více hodin kaÏd˘ den. Na kraji ·luknova stál zajateck˘ tábor pro dva tisíce BelgiãanÛ, téÏ nucenû pracujících. Dal‰í tábory byly zfiízeny pro polské a ukrajinské dûlnictvo. Mûsto zaÏilo závûrem války bombardování a velké ztráty na Ïivotech. Dne 9. kvûtna, po urputn˘ch bojích, vstoupily do mûsta jednotky 33. pû‰ího pluku 7. polské divize. Osvobození celého v˘bûÏku bylo ukonãeno den poté. Nastalo období zmatkÛ, zmûn a postupné obnovy. S ustupující nûmeckou armádou uprchli mnozí majitelé továren i ãást obyvatelstva. V‰ude vlály bílé vlajky a prostûradla. V zahradách, na loukách i v lesích se povalovala spousta zbraní, munice i techniky. Ve‰ker˘ provoz mûsta se zastavil. V prázdn˘ch statcích se potuloval opu‰tûn˘ dobytek, jatky, továrny, pekárny, úfiady - v‰e stálo. O první obnovu se postarala armáda, brigádníci a dobrovolní pfiistûhovalci z vnitrozemí. Stávající nûmecké obyvatelstvo muselo poskytovat vysoké dodávky a bylo nasazováno na rÛzné práce. Prvními skuteãn˘mi dosídlenci byli pfieváÏnû b˘valí námezdní zemûdûl‰tí dûlníci - bezzemci, pár reemigrantÛ a po demobilizaci v˘chodního sboru i volyÀ‰tí âe‰i. V‰em byla pfiidûlena pÛda do 16


v˘‰e 15 hektarÛ. Pfii‰li i dûlníci a mistfii do opu‰tûn˘ch továren. Pfiijeli také zlodûji, drancovali naã pfii‰li a majetek odváÏeli. ZároveÀ zá‰kodníci zakládali poÏáry, odvádûli dobytek pfies hranici, docházelo k zákefin˘m vraÏdám a pfiestfielkám. Byl zavraÏdûn velitel mûsta poruãík ·indeláfi i jeho fiidiã bandity z organizace Wehrwolf. Îivot za novou republiku poloÏili i dva pfiíslu‰níci finanãní stráÏe. A v˘voj se pfiekotnû fiítil dál. Ulice dostaly ãeská jména. Vznikaly ãeské spolky, úfiady, státní správa. V prvních volbách získali pfies 70 % hlasÛ komunisté. Následoval v roce 1948 únorov˘ pfievrat, zaloÏení Akãních v˘borÛ, generální stávka, v závodû Elektrosvit je zaloÏena 40 ãlenná jednotka Lidov˘ch milicí. Sluãují se tfii okresy (·luknov, Rumburk, Varnsdorf) v jedin˘, s centrem v Rumburku. Vedle organizací Národní fronty vznikají i stavební díla a bytová v˘stavba. Sportovní stadion, pûkná kuÏelna, zaãal pracovat automotoklub, ve mûstû hrály dva divadelní ochotnické soubory Sevefian a J. K. Tyl. Po odchodu okresního úfiadu z b˘valé odborné tkalcovské ‰koly zde pÛsobil Státní kurz pro pfiípravu pracujících ke studiu vysok˘ch ‰kol. Po ukonãení kurzu do budovy natrvalo pfiesídlila z Varnsdorfu Stfiední lesnická technická ‰kola smûr lesního prÛmyslu. Z pÛvodních JZD vznikaly Státní statky. Zmûny postihly i prÛmyslovou sféru. V rámci zprÛmyslnûní Slovenska a centralizace v˘roby se stûhuje zafiízení továren i sortiment v˘roby mimo mûsto. Dochází k ru‰ení a omezování jak poãtu továren, tak pestrosti v˘robních programÛ. Je zru‰en pivovar, zanikl pilafisk˘ závod s roãním pofiezem pfies 7 tisíc m3, zmizela jatka, zastavil se navÏdy chod desítek textilních provozÛ. ZÛstaly textilky pod souhrnn˘m názvem BENAR, v˘roba potravináfisk˘ch strojÛ TOPOS, dále CENTROFLOR, lom a zpracování kamene a bednáfiská v˘roba v Císafiském. Zde nacházela obÏivu velká ãást obyvatel mûsta. Také lesní hospodáfiství procházelo obdobím zmûn. PÛvodní porostní skladba smí‰en˘ch lesÛ byla umûle pfievedena na smrkovou monokulturu v prÛbûhu 18. a 19. století. Mimo lesÛ zámeckého velkostatku a ãetn˘ch drobn˘ch soukrom˘ch majetkÛ, vlastnilo mûsto les fiízen˘ mûstsk˘m hajn˘m. Lesy mûsta i okolí utrpûly velké ‰kody v letech 1868 niãivou vichfiicí a následn˘mi snûhov˘mi polomy z let 1875/6. Na lesy naplno dopadla témûfi totální mni‰ková kalamita. Zlikvidovala, aÏ na malé v˘jimky, celé zdej‰í polesí. ZalesÀování probíhalo intenzivnû témûfi deset let, zvlá‰tû v letech 1923 aÏ 1930. V‰e bylo zalesÀováno smrkem, geneticky nepÛvodním sadebním materiálem. Smrk byl vysázen i na v‰ech podmáãen˘ch stanovi‰tích. Od období Mnichova po dobu více neÏ 15 let nebyly provádûny témûfi Ïádné v˘chovné zásahy v porostech. Bûhem války se holiny nezalesÀovaly. Staré, ani ty novû vznikající pro váleãné potfieby. Naléhavé úkoly je‰tû dlouho po válce, bûhem ‰edesát˘ch let, fie‰ily brigády slovensk˘ch dûlníkÛ. ·luknov byl sídlem dvou polesí LZ Rumburk (Harta a ·luknov) spojen˘ch pozdûji v jedno s názvem 17


Karlovo údolí. Samostatnû hospodafiilo ‰kolní polesí Lesnické mistrovské ‰koly o rozloze pfies 1200 ha, se sídlem ve ·luknovû, Na pfiíkopech 130. Zru‰eno bylo roku 1976. Postupnû se vylidÀují okolní obce, nûkteré v rámci ostrahy hranice jsou zcela srovnány se zemí. Mezi takové patfiil i Fukov. Chátrající domy i statky jsou postupnû rozebírány na stavivo, v ‰edesát˘ch a sedmdesát˘ch letech pak odstranûny armádou. Zhroucení tfietí pûtiletky zastavilo ve‰keré investice obnovy mûsta. Pfiichází doba záblesku nadûje - rok 1968. Pak okupace, normalizace. Zaniká obnoven˘ „Junák“, „Skaut“, „Sokol“, mizí pocit svobody. Nastává tuhá normalizace, kdy hesla a plakáty zakr˘vají opadávající omítku ‰ednoucích budov i prohlubující se lhostejnost obyvatelstva. V sedmdesát˘ch letech je‰tû staãila, na‰tûstí, probûhnout rozsáhlá modernizace místních továren i jejich strojÛ. Tím se zv˘‰ila v textilkách BENAR a BYTEX zamûstnanost Ïen, muÏi pfie‰li na technické funkce. Modernizoval i SEVEROKÁMEN. CENTROFLOR vystavûl dal‰í v˘robní haly a zv˘‰il v˘robu z polystyrénu osminásobnû! TíÏivou situaci bytÛ vyfie‰ila v˘stavba moderního sídli‰tû. Probûhla modernizace ‰kol, tûlov˘chovn˘ch zafiízení, jeslí a domu dûtí. Vystavûlo se i nové zdravotnické stfiedisko, ‰irokoúhlé kino, Klub pracujících, opravilo se mûstské divadlo. Zámek se stal také centrem oprav i stfiediskem kultury pro cel˘ v˘bûÏek. Konaly se zde v˘stavy prací studentÛ lesnické ‰koly kaÏdoroãnû i nûkolikrát. V˘stavy místních organizací, klubovna svazákÛ, pozdûji JUNÁKA, koncerty, besedy, knihovna aj. Mimofiádnou úãast mládeÏe i vysokou umûleckou kvalitu mûla Zájmová umûlecká soutûÏ a Májov˘ kfii‰Èál - hudebnû pûvecké soutûÏe. To v‰e v letech normalizace umoÏÀovalo ventilaci touhy po svobodû, svobodném vyjádfiení kreativity. Ekonomická situace se stále zhor‰ovala v celé republice i mûstû. Rostly náklady na nájem i topení, ceny zboÏí - pokud bylo, propukaly nákupní horeãky. Docházelo k v˘padkÛm zásobování obchodní sítû vÛbec. O víkendech chybûly dokonce základní potraviny. Stagnovala bytová v˘stavba i oprava stávající obãanské a bytové vybavenosti. Urychloval se odliv mladé generace, zvlá‰tû inteligence v‰ech kategorií. Uzavfiení sokolovny znamenalo zásadní omezení spoleãenského Ïivota. Nejaktivnûji zde pÛsobili a pÛsobí sportovci SPOZA jak ãinností mládeÏe, tak dospûl˘ch. V okolí i ve mûstû samém se v osmdesát˘ch letech mimofiádnû zhor‰ovala ekonomická situace. Zneãi‰Èovateli tokÛ, rybníkÛ, ovzdu‰í i pÛdy byli jak zemûdûlci a místní továrny, tak prÛmysl NDR. Zhor‰ila se i jakost pitné vody. Mûsto si uÏ název „vzdu‰né láznû” rozhodnû nezasluhovalo. Po „sametové revoluci” do‰lo i k místním zmûnám. Velk˘m kladem je postupná obnova vzhledu mûsta, omítek budov a stfiech. Vznikají nová nákupní centra. Je obnoveno jedno prvorepublikové na námûstí a u zámku, z nûhoÏ po poÏáru zÛstává torzo, nabízí sluÏby EDEKA - supermarket. V devadesát˘ch 18


letech vznikají prodejny obãanÛ vietnamské národnosti i dal‰í podniky. Jako houby po de‰ti rostou restaurace. Mnoho lidí hledá moÏnost okamÏitého zbohatnutí. ¤ídí se pfiíkladem velk˘ch „podnikatelÛ”, okrádajících stát i obãany o stovky miliard, nebo celoÏivotní úspory. Je známo, Ïe kaÏdá revoluce zvedá ze dna bahno spoleãnosti a trvá urãitou dobu, neÏ se zlo opût vrátí na své místo. Nahofie i dole. V souãasnosti dochází i zde k pfiesunÛm majetku. Obnovuje se soukromé vlastnictví. Mûstu se vrací lesy. ZemûdûlcÛm pole. ObãanÛm domy i pozemky. Okolní obce oÏívají pfiílivem rekreantÛ a nov˘ch osídlencÛ, obnovujících Ïivot dfiíve vylidnûn˘ch vesnic. Vedle kladÛ jsou i markantní nedostatky. Pfiedev‰ím vysoká, stále vy‰‰í nezamûstnanost, krach nûkter˘ch provozÛ, zvlá‰tû zánik BYTEXU. V˘znamnou injekcí byl vznik PLASTONU vyrábûjícího obaly pro náfiadí apod. Nutno konstatovat, Ïe odliv obãanÛ, zvlá‰tû vzdûlan˘ch, nadále pokraãuje. Stejnû v‰ak pokraãuje pfiíliv lidí, hledajících zde odpoãinek, klidné prostfiedí nepo‰kozené civilizaãními vlivy. Usazují se natrvalo, pokud jim to nerozumn˘m jednáním nebude znepfiíjemÀováno. Dal‰í osud ·luknova po vstupu âeské republiky do EU bude záleÏet na prozíravosti jeho obyvatel. Nakolik se podafií pfiilákat v˘robu a ãinnosti poskytující práci, umoÏÀující mûnit a zlep‰ovat sociální strukturu obyvatelstva ve prospûch vzdûlanûj‰ích vrstev. A tûm poskytnout odpovídající kulturní, vzdûlanostní i pfiírodní zázemí. Jak si s problémy nového tisíciletí obãané poradí, takové mûsto budou mít. Zatím stojí, jako jiÏ ve své historii mnohokrát, na poãátku zmûn i nutnosti boje o svou existenci, ono lep‰í místo na slunci. Pfiejme si, aÈ se snaha poctiv˘ch a ãestn˘ch obãanÛ mûsta setká s podporou vût‰iny obyvatelstva. Oni i mûsto si zaslouÏí nov˘ rozkvût ve svobodné, demokratické spoleãnosti. Ve spoleãnosti, kde kaÏd˘ musí znát svou odpovûdnost, povinnosti i práva. Za sebe i v‰echno a v‰echny, ãím se jich dot˘ká. Svoboda jedince zaãíná a konãí tam, kde zaãíná svoboda jedincÛ ostatních. KaÏdá svoboda demokratického obãana i státu je dána jeho ústavou a zákony. Ty musíme pfiijmout vnitfinû za své a chtít je dodrÏovat formou sebekontroly vÛãi sobû a kontroly vÛãi druh˘m. Tento v˘voj, toto pfiijetí demokratick˘ch norem, potrvá je‰tû nûkolik generací. Pfiejme si, aby ·luknov byl souãástí tohoto proudu. „AB ALIO EXPECTES, ALTERI QUOD FECERIS“, fiíkali stafií ¤ímané, aneb „Co ãiní‰ druh˘m, ãekej od jin˘ch“.

PhDr. Milan Janou‰ek

19


Z historie a Ïivota severoãesk˘ch lesnick˘ch ‰kol Bûlá pod Bezdûzem (1947 aÏ 1952) Jedním z následkÛ druhé svûtové války byl v˘razn˘ úbytek lesnického personálu. Proto tehdej‰í Ministerstvo ‰kolství a osvûty pfiikroãilo ke zfiizování jednolet˘ch lesnick˘ch ‰kol. V˘nosem M·O ze dne 17. 11. 1947 ã.j. A-219.670/47.VII/5 je zfiízena v Bûlé pod Bezdûzem „Státní ‰kola pro hajné“. Ke studiu byli pfiijímáni uchazeãi s dlouholetou praxí, zamûstnaní v rÛzn˘ch dûlnick˘ch i technick˘ch funkcích, ale bez odpovídajícího vzdûlání. Mûsto Bûlá poskytlo ‰kole ve‰kerou pomoc i odpovíÎáci Lesnické ‰koly v Bûlé pod Bezdûzem po práci v lesní dající zázemí. ·kola, do‰kolce. V levé ãásti fotografie uãitel Stanislav Zálesk˘, mov mládeÏe a ubytování pozdûj‰í první fieditel Stfiední lesnické technické ‰koly uãitelÛ byly umístûny ·luknov v zámku. Jeho park slouÏil dendrologick˘m cviãením a ‰kolkafiství. Prvním fieditelem se stal Stanislav Zálesk˘. TûÏbu a ochranu lesa vyuãoval lesmistr Milo Kleveta, zakládání a pûstování porostÛ a myslivost fieditel Zálesk˘, ãe‰tinu a obãanskou nauku ·tûpán Matûjka, fieditel ‰koly mû‰Èanské, a odborné poãty s mûfiiãstvím Karel Fousek, odborn˘ uãitel mû‰Èanské ‰koly. Ve v˘ãtu uãitelÛ je dále uveden MUDr. J. Eger, peãující o zdravotní osvûtu. V˘uka probíhala formou tzv. „zkrácen˘ch roãníkÛ“. První studijní bûh trval od 1. 12. 1947 do 30. 4. 1948. Normální roãník trval deset mûsícÛ. Obû formy konãily závûreãnou zkou‰kou. Krácení roãníku bylo vyvoláno jak potfiebou rychlého návratu studentÛ do praxe, tak i jejich odbornou zku‰eností. Vût‰ina vykonávala funkce hajn˘ch ãi v˘pomocn˘ch hajn˘ch a znala z praxe bûÏné zásady hospodafiení i práce s lesnickou evidencí. Od roku 1949 je název zmûnûn na Lesnickou ‰kolu. Byla jednoletá, ukonãená závûreãnou zkou‰kou. Zvy‰ující se poÏadavky praxe na kvalitu vzdûlání lesníkÛ vyústily do dal‰ích úprav. V˘nosem Mze âSR z 30. 6. 1951 ã.j. 77.314/31-J.·. se ru‰í jednoleté Lesnické ‰koly. Navazujícím V˘nosem KNV Liberec z 5. 7. a 20. 7. 1951 ã.j. 9/1-315/7-1951/·u. se ru‰í Lesnická 20


‰kola v Bûlé a tamtéÏ se zfiizuje Vy‰‰í lesnická ‰kola, ãtyfiletá, ukonãená maturitní zkou‰kou. Existovala zde pouh˘ jeden ‰kolní rok. Mezitím lesnické ‰kolství pfie‰lo pod fiízení MLDP, a to rozhodlo pfies odpor mûsta, pedagogického sboru i studentÛ pfieloÏit ‰kolu do Varnsdorfu.

Varnsdorf (1952 aÏ 1954) V˘nosem MLDP z 5. 8. 1952 ã.j. 00163/52/Taj. je tedy ‰kola trvale pfieloÏena do Varnsdorfu a umístûna v budovû b˘valého okresního soudu. Následoval dal‰í pfiíkaz MLDP. Jím se zmûnil název na Stfiední lesnickou technickou ‰kolu - smûr lesního prÛmyslu (MLDP, pfiíkaz ã. 423/Sg./52-Taj.). Ve ãtyfiletém maturitním studiu pfiipravovala absolventy pro v˘kon ãinností v podmínkách oddûlen˘ch pûstebních a tûÏebních stfiedisek (LZ). Ve ‰kolním roce 1952/53 byl zde vyuãován pouze 3. roãník, do nûhoÏ byli pfiidûleni Ïáci z dfiívûj‰ích lesnick˘ch ‰kol na základû pfiihlá‰ek do smûru tûÏebního. ¤editelem byl nadále Stanislav Zálesk˘, pedagogick˘ sbor se roz‰ífiil o Ing. Josefa Podivína a Jifiího Malkovského. V˘uka byla zahájena 10. záfií 1952 za pfiítomnosti zástupcÛ MLDP. Zápisu se zúãastnilo 60 ÏákÛ v tûÏebním Praxe studentÛ studijním smûru z lesnick˘ch ‰kol DomaÏlice, Písek, Trutnov, Bûlá pod Bezdûzem, Jemnice a Hranice na Moravû. Zamûstnanci, studenti i uãitelé je‰tû nestaãili udûlat potfiebné úpravy k optimalizaci v˘uky i pfiíslu‰ného technického vybavení a jiÏ pfii‰el dal‰í pokyn ke stûhování. Pfiípisem MLDP z 21. 5. 1952 ã.j. 1870/52/Tjo-11 bylo zfiízeno pfieloÏení SLT·-SLP z Varnsdorfu do ·luknova formou plné moci k tomuto úkonu.

21


·luknov (1954 aÏ 2004) Pfiestûhování probûhlo bûhem prázdnin a jiÏ 21. srpna 1954 zahajuje fieditel Zálesk˘ ve ·luknovû první fiádnou konferenci. ·kola byla umístûna v budovû b˘valé PrÛmyslové ‰koly textilní, jedné z nejv˘stavnûj‰ích ve mûstû. Na konferenci byl uvítán nov˘ ãlen sboru Ing. Antonín Kunt, pozdûj‰í fieditel. Poãátkem ‰kolního roku mûla SLT· tfii roãníky, 73 ÏákÛ denního a 30 externího studia. Mimo Ing. Antonína Kunta nastupují pozdûji i dal‰í uãitelé: Josef Dvofiák, Franti‰ek Postupa, Helena Moravcová. MLDP nafiídilo dal‰í zmûny a úpravy. Jeho v˘nosem z 18. 8. 1953 ã.j. K‰-7-1813/53 se zfiizují Mistrovské Profesor Jan LouÏil se studenty lesnické ‰koly dvouleté a to dvû tfiídy pfii v˘uce v lesním porostu prvního roãníku ve ·luknovû pfii SLT·-SLP a zároveÀ se mûní ve StráÏnici SLT· na ML·. SoubûÏnû je od 1. záfií 1955 nafiízen pfiesun ÏákÛ tfietích a ãtvrt˘ch roãníkÛ ‰luknovské SLT· do Hranic na Moravû (od 5. 9. 1955). ZÛstávají druhé roãníky a budou se pfiijímat první roãníky SLT· a ML·. Pedagogick˘ sbor se rozrostl o Ing. Josefa Soukala. V roce 1955 je zahájena v˘uka na ML· (pozdûji LM·). Dvouleté denní studium, ukonãené závûreãnou zkou‰kou, pfiipravovalo k v˘konu základních technicko-hospodáfisk˘ch funkcí (lesník, mistr, technik). Ke studiu byli pfiijímáni uchazeãi s tfiíletou praxí nebo absolventi dvoulet˘ch lesnick˘ch uãili‰È s jedno a víceletou praxí. V˘jimkou nebyli studenti tfiicetiletí a dokonce i star‰í. SoubûÏnû existovaly formy dálkového i externího studia. ·kola mûla pozdûji i svá v˘uková elokovaná stfiediska. V roce 1956 konãí ve ·luknovû dvouleté pÛsobení SLT·. Îáky pfievedli do stfiedních lesnick˘ch ‰kol celé republiky. Lesnická mistrovská ‰kola se stává základem uznávané tradice ‰luknovského „zeleného“ ‰kolství. „Mistrák“ vychoval velice kvalitní lesníky. A právû mistráky toto jádro pfiipravovaly. Nutno dodat, Ïe úspû‰nû. Pozdûji byli v‰ichni absolventi vyuãeni v oboru a k tomu mûli dal‰í stfiedo‰kolské vzdûlání. Rozumûli vûci a dovedli sami vykonat práce, které fiídili. Vût‰inou byli po vojenské sluÏbû, tedy star‰í, schopní chápat odpovûdnost a v˘znam lesnické praxe. To byly dÛleÏité faktory úspû‰nosti v provozu LH. Pfii LM· vzniklo v roce 1960 ‰kolní polesí, honitba a bylo zaloÏeno arboretum. Ve ‰kole vyuãují vynikající profesofii. Mají nejen odpovídající vzdûlání, pedagogickou kvalifikaci, ale také bohatou praxi lesnickou a jiÏ 22


z provozu si nesou uÏ‰í oborovou profilaci. Za v‰echny si dovolím jmenovat ty nejv˘znamnûj‰í. Klíãovou osobností v historii ‰luknovské ‰koly je bezesporu profesor Karel Lanka‰ st., emeritní fieditel. Byl to on, kdo stál u zrodu polesí i honitby, ‰kolní stfielnice. Jeho zásluhou vzniká vzorové myslivecké i lesnické hospodáfiství. Na pokusn˘ch plochách se ovûfiují rÛzné zpÛsoby pûstování, ochrany, tûÏby. Mimo jiné i dnes tak moderní „pfiírodû blízk˘ zpÛsob hospodafiení“. Kolega Ing. Josef Pajchl zaloÏil „vrbovnu“ a mimo lesnické vyuÏití vrb ovûfioval odolnost rÛzn˘ch druhÛ listnáãÛ vÛãi imisním zátûÏím. Nelze nejmenovat prof. Jana LouÏila, excelentního ochranáfie, autora „Atlasu lesního hmyzu“, ve své dobû v˘znamného a potfiebného poãinu svého druhu. Uãitele, u kterého se mnozí studenti stydûli neumût. A to bylo co fiíci! Byl nejen na slovo vzat˘m odborníkem, ale také rádcem v tûÏk˘ch Ïivotních chvílích studentÛ. Spoleãnû s kolegou Karlem Lanka‰em uãili je‰tû dlouho v „podÛchodovém vûku“. A kupodivu, aã jej od souãasn˘ch studentÛ dûlilo nûkolik generací, nikdy si nestûÏoval na nezájem, nekázeÀ. Studenti doslova nasávali zku‰enosti profesora, neustále obohacované o souãasnou úroveÀ poznání v jeho milovaném oboru. Dvefie jeho domu jsou pro studenty dodnes otevfiené a otevírané. Kdo by si z nás pedagogÛ mohl pfiát více? V plejádû uãitelsk˘ch hvûzd nelze opomenout Ing. Borise Trantinu, nesoucího hrdou pfiezdívku "Trafou‰". Byl a je ocenûním férového pfiístupu k ÏákÛm. Pfied jeho známkovacím notesem si byli vÏdy v‰ichni rovni! Av‰ak koule neznamenala zmûnu vztahu ke studentÛm, nûkdy dokonce naopak. Byl vÏdy nároãn˘ na znalosti své i studentÛ a mûl na to právo. Nelze nevzpomenout krut˘ch zápasÛ pfii písemkách, kdy tfiídou putovaly taháky a rysí oko „Trafou‰e“ je dopadalo, vyrvalo záchrann˘ pás z rukou ne‰Èastníka a pak byl tahák zafiazen do pfiepestré sbírky profesora. Jest pa-matováno, jak v jedné líté písemné bitvû z tûÏby lesní dopadl „tahák“ v akci. Za opisování udûlil nemilosrdnû „sardel“. Za nepozornost pfii opisování dal‰í sardel! A pak udûlil v˘bornou za vynikající zpracování taháku. Ing. Trantina byl také doslova Ïivoucím dynamem sportovních a kulturních akcí. Stál u zrodu Lesnické olympiády a soutûÏe „Zelenou stopou“. Obnovil tradice „Pohfibu Semestra posledního“ a „Zvonûní posledního“. Inicioval Majáles, podporoval zelenou poezii, podílel se na Hubertsk˘ch zábavách i jízdách, vedl studentstvo k ãetbû odborné i krásné literatury „neb nevzdûlaní primitivové nesmí vloÏiti svou znesvûcující ruku na lesní hospodáfisk˘ plán“. Je dnes vyhledávan˘m naivním malífiem, sbûratelem a vydavatelem místních povûstí, historie mûsta i celého v˘bûÏku. Se ‰kolou i Ïáky stále aktivnû spolupracuje. A Ing. Václav âern˘, uãitel, vychovatel, emeritní zástupce fieditele? Byl doslova mistrem zkratky. Jeho pfiíjemná, flegmatická povaha uklidÀovala ve sboru i studentstvu zjitfiené vá‰nû. Kupodivu, dovedl vÏdy s naprostou pfiesností „odloÏit“ skuteãnû nepodstatné vûci a nechat je „se vyfie‰it“. A skuteãnû se vyfie‰ily a nikdo po onûch obûÏnících, 23


„veledÛleÏit˘ch dokumentech“, nepátral. Kolega âern˘ umûl to, co málokdo. Mûl dar od Pánaboha vysvûtlit pfii vyuãování v nûkolika málo minutách to, naã druh˘ potfieboval celou vyuãovací hodinu. Struãnû, pfiesnû, v˘stiÏnû, a co víc, zajímavû i vtipnû. Spojoval v˘klad s pfiíklady praxe i se záÏitky. A tím vytváfiel studentstvu mnemotechnické pomÛcky k zapamatování. Ve sboru byl zván, nûkter˘mi nepfiejícími kolegy „om˘vaãem mrtvol“. SnaÏil se totiÏ pfiistupovat k prÛ‰viháfiÛm z lidské stránky a dát jim ‰anci napravit své „maléry“. KdoÏ jsi bez viny, hoì první kamenem. A mûl je‰tû jednu dÛleÏitou vlastnost. I u ÏákÛ prÛmûrn˘ch dokázal instinktem zku‰eného provozního pracovníka rozpoznat, kdo bude poctiv˘m a platn˘m lesníkem, bez ohledu na momentální prospûch. A nikdy se nespletl! Desítky jím takto „ocejchovan˘ch“ studentÛ jsou dnes na v‰ech fiídících postech lesního hospodáfiství a svému „om˘vaãi“ rozhodnû nikdy neudûlali hanbu. V fiadách kmenového kantorstva byla téÏ dáma, PhDr. Helena Moravcová-Kempná. Uãila „oblíbenou“ ãe‰tinu, obãanku a dokázala nauãit. Mimo v˘uku se s gustem úãastnila studentsk˘ch kratochvílí a nezkazila Ïádnou zábavu. Mûla obdivuhodnou vitalitu i radost ze Ïivota. To dokázala pfienést i na druhé. Uãila téÏ cizince pfied jejich nástupem na rÛzné typy ‰kol. Je‰tû po své, dáma jistû odpustí, osmdesátce se zúãastnila srazÛ absolventÛ a se zájmem i vtipem jí vlastním naslouchala Ïivotním pfiíbûhÛm „jejích ÏákÛ“. Nezapomenutelné bylo, jak se dÛstojnû, byÈ jiÏ o berlích, na jednom z posledních sjezdÛ postavila, s rosou v oãích a úklonou prohlásila: „Jsem na Vás skuteãnû hrdá, pánové!“. Zarachotily prudce a spontánnû odstrãené Ïidle a zaznûl dlouhotrvající potlesk. Vám, paní profesorko, tleskaly nejen chlapské dlanû ale i srdce Va‰ich ÏákÛ! Ing. Antonín Kunt, emeritní fieditel, stál u zrodu kunratického arboreta, dnes zapsaného v seznamu svûtov˘ch botanick˘ch zahrad. SlouÏí studiu, pokusÛm, v˘zkumu. KaÏdoroãnû jím projdou stovky zahraniãních i na‰ich náv‰tûvníkÛ. Dnes je dále plo‰nû roz‰ifiováno, rekonstruováno tak, aby odpovídalo souãasn˘m koncepcím a poÏadavkÛm. âlenem „staré gardy“ byl i profesor Václav Sadílek, emeritní fieditel lesnick˘ch ‰kol ve ·luknovû a Jemnici na Moravû. Vynikající myslivec, nároãn˘ „hÛlkafi“, nezapomenuteln˘ uãitel lesních staveb a geodezie. Jistû mnozí vzpomínáme na pfiepisované „mûfiiãské zápisníky“ a pfie‰krtané projekty lesních cest, kdy centimetr byl zatracenû velká míra. Bydlel v domovû mládeÏe, a tak studentstvo i vychovával. Jistû mnozí s úctou vzpomenou na chlapsky rázné, okamÏité vyfie‰ení „pozdního pfiíchodu cirkusového typu“, tj. s opiãkou za krkem. Do oãí vydû‰eného a potácejícího se ‰tudáka zasvítilo oslÀující svûtlo baterky a zaburácel pokyn. Pojì sem! Ohnout! Zaznûly tfii tupé údery „pravou lesnickou sukovicí“ udûlené na o‰oupané zelené sukno! Jedna za ãekání pana profesora, druhá za pozdní pfiíchod a opiãku a tfietí, Ïe ses nechal chytit! Zaznûlo: „Dûkuji Vám“, a tím byla záleÏitost vyfie‰ena! BohuÏel, dnes lidská práva brání úãinnému vyfie‰ení obdobn˘ch záleÏitostí. A je to jistû 24


‰koda! Mnoh˘, dnes vylouãen˘ student, by dobfie dostudoval a po „biologickém i sociálním dozrání“ úspû‰nû plnil provozní i Ïivotní úkoly. V˘raznou stopu zanechal i Ing. Gabriel Kempn˘. V podstatû má pomník, jak˘ získá málokdo. Podél arboreta vede jím zamûfiená a spolubudovaná cesta, Ïáky pojmenovaná „Gabrielské galeje“. Av‰ak v porostních mapách je trvale uvedena jako „Gabrielka“. A to jiÏ za Ïivota jmenovaného! Komu z velikánÛ se podafiilo mít za svého Ïivota jiÏ pomník? Pro‰el bohatou provozní praxí a v˘klad obohacoval ãasto neuvûfiitelnou latinou. Studentstvo pojalo podezfiení, Ïe nám sdûluje nepravdivû svÛj vûk. Jeden nejmenovan˘ Ïáãek - darebáãek, klopotnû seãetl dobu pobytÛ pana profesora: doly, Podkarpatská Rus, armáda, adjunkt, polesn˘, v˘zkum, dfievosklady, etc. Seãetl, podtrhl, v˘sledek - 120 let! Nutno konstatovat Ïe Vûc Makropulos byla objevena ve ·luknovû. Pan inÏen˘r vypadal, jednal i uvaÏoval s mimofiádnou bystrostí, kterou mu o 70 let mlad‰í kolegové mohli jen závidût! Ale ruku na srdce. Jak by vypadal svût a Ïivot bez myslivecké latiny a trochy toho pfiibarvování?! K nevydrÏení! Jinak byl mimofiádnû ãinn˘ v kultufie, jeho zásluhou se ve mûstû objevovaly celebrity váÏné hudby a opery, spisovatelé a dal‰í umûlci. A on, s noblesou sobû vlastní, decentnû d˘majícím virÏinkem, dokázal s kaÏd˘m hovofiit s mimofiádnou zasvûceností o jeho díle i Ïivotû. K tomu vedl nás v‰echny. A také k sebekázni, pfiekonávání potíÏí Ïivota a k respektu vÛãi autoritám zastávajícím trvalé hodnoty lidskosti. Bylo by lze jmenovat je‰tû Ing. Brunclíka, Mgr. VaÀouskovou, Ing. Václava Nûmce a fiadu dal‰ích. Ale jen v˘‰e jmenovaní byli na mistráku nejdéle a vût‰ina z nich se zapsala do historie let následujících, byÈ ménû radostn˘ch. V roce 1976 jsou zru‰eny Lesnické odborné ‰koly i jejich polesí. Ze dvou vznikají lesnická uãili‰tû. Ve ·luknovû je Ministerstvem ‰kolství a Správou pro v˘chovu a vzdûlávání v Bene‰ovû k 1. 9. 1976 zfiízena „Stfiední ‰kola pro pracující - lesnická, studijní smûr: lesní hospodáfiství“ s úãinností od 31. 8. 1979 pod ã.j. 97/79/S-04/A-10. Byla to zmûna typu ‰koly i profilu absolventÛ. ·kolní polesí bylo pfiedáno LZ Rumburk a ve‰keré pokusné plochy postupnou rekonstrukcí pfievedeny na hospodáfisk˘ les. Z ekonomického hlediska jistû nutn˘ poãin, z lesnického více neÏ ne‰Èastn˘. Plochy mohly b˘t zachovány, v pokusech bylo moÏno nadále pokraãovat. BohuÏel, nestalo se tak. Usilovná práce desítek let vzala za své. Stejnû tak byly znehodnoceny chovatelské v˘sledky ‰kolní honitby, zmizela úãelová myslivecká zafiízení. ·koda, velká ‰koda. Nejen to - i neúcta k práci tûch, ktefií na úkor volného ãasu, rodinného Ïivota a ãasto i zdraví se snaÏili posunout laÈku poznání o nûco v˘‰. Co fiíci o novém typu ‰koly? Jde vÏdy o úhel pohledu, dobu podmiÀující jak aktuální cíle, tak pozdûj‰í hodnocení. Úãelem ‰koly bylo poskytování maturitou zakonãeného vzdûlání pfieváÏnû v‰eobecného charakteru, doplnûného o základní lesnické pfiedmûty. Ke studiu mûli b˘t pfiijímáni nejlep‰í absolventi tfiílet˘ch SOU lesnick˘ch (mechanizátor lesní v˘roby). ·kola mûla vût‰inu 25


z nich pfiipravit k dal‰ímu studiu vysoké ‰koly - fakulty lesnické, zb˘vající byli kvalifikováni pro nûkteré základní provozní funkce (mistr lesní v˘roby, lesník spí‰e v˘jimeãnû). Ve v˘ãtu pfiedmûtÛ chybûly ãtyfii hlavní odborné pfiedmûty i myslivost. Nahrazoval je pfiedmût: provoz lesního hospodáfiství. Po roce 1989 se ukázaly nedostatky studia, které bylo roku 1984 dále upraveno a zkráceno. Místo dvouletého, kombinované 1,5leté studium, kdy Ïáci stfiídali mûsíc pobytu v provozu s mûsícem studia. Název se v˘nosem SVV Bene‰ov ã.j. 1480/84/S-04/A-10 z 29. 8. 1984 zmûnil. S·P-LH byla zru‰ena a zfiízeno: Stfiední odborné uãili‰tû lesnické pro studující pfii Profesor Karel Lanka‰ pfii v˘uce geodézie zamûstnání, studijní obor lesní hospodáfiství. Zmûna názvu, spoleãnû s krácenou a pfieru‰ovanou dobou studia i poklesem kvality absolventÛ SOUL, znamenala nejen zhor‰ení v˘stupní kvality absolventÛ, ale také postupnou ztrátu kreditu lesnického ‰kolství ve ·luknovû. BohuÏel, je‰tû dnes doznívají názory provozních i jin˘ch kolegÛ: co jsme to vychovali a jak˘ paskvil ‰koly jsme zaloÏili a udrÏovali pfii Ïivotû. Málokdo uvaÏoval natolik racionálnû, aby vzal v úvahu, kdo je oprávnûn ‰kolu ãi obor zfiídit nebo zru‰it. Byla to koncepce MLVH nafiizující uveden˘ typ studia. Uãitelé ‰koly se snaÏili zv˘‰enou intenzitou v˘uky nahradit jak délku, tak nûkterá chybûjící témata odborn˘ch pfiedmûtÛ. KaÏd˘ den po ukonãení v˘uky pokraãovalo fiízené dvou aÏ tfiíhodinové samostudium. Probíhalo i v sobotu dopoledne. Îáci mûli moÏnost kdykoli vyuÏít konsultaãní hodiny jak v kabinetech, tak v soukromí uãitelÛ. Intenzivní pfiíprava ve ‰kole, spoleãnû s dobrou úrovní absolventÛ SOUL do roku 1982 nesla ovoce. PfieváÏná ãást uchazeãÛ ‰luknovské ‰koly se dostala na vysoké ‰koly/fakulty lesnické a dosáhla vysoko‰kolského vzdûlání. Zmûna koncepce studia i pokles kvality pfiijíman˘ch uchazeãÛ ze SOUL jiÏ ne‰el dohnat intenzifikací studia a obûtavostí uãitelÛ. Protesty fieditele a nûkter˘ch profesorÛ na ministerstvu byly ráznû smeteny ze stolu s argumentem, Ïe jimi navrhované zmûny (prodlouÏení studia a zavedení ãtyfi klíãov˘ch lesnick˘ch pfiedmûtÛ) … „by byly ohroÏením zdárné pfiípravy dûlnick˘ch kádrÛ!“ Jakákoli dal‰í kritika ze strany ‰koly byla zcela neÏádoucí! Nezbylo neÏ stisknout zuby a pokraãovat. Následky uvedené koncepce nesou absolventi S·P a SOUL-LH dosud. Nejsou jim obnovovány licence OLH, nemají 26


nárok na kvalifikaci mysliveck˘ch hospodáfiÛ. Byli propou‰tûni z míst lesníkÛ i revírníkÛ, pokud dodateãnû nevystudovali stfiední, vy‰‰í nebo vysokou lesnickou ‰kolu. Na‰tûstí pfii‰el rok 1989. Po konkursu nastoupil jin˘ fieditel a za podpory pedagogického kolegia, vãetnû emeritního fieditele, byly zahájeny rázné kroky k obnovû dvouletého denního nástavbového maturitního a o rok pozdûji i nematuritního studia oboru „Lesní hospodáfiství“. To jiÏ pfiipravovalo v nároãném studiu (a opût fiízeném samostudiu) budoucí lesníky a revírníky vyuãené v oboru mechanizátor lesní v˘roby a získávající dostaãující odbornou lesnickou kvalifikaci nutnou k získání licence OLH i k v˘konu funkce mysliveckého hospodáfie. Nutno fiíci, Ïe MZe âR podpofiilo snahy ‰koly. JiÏ roku 1991 vzniká pfii SOUL-PSPZ-LH dvouletá "Lesnická ‰kola", obdoba b˘val˘ch mistrákÛ (maturitní obor zfiídilo M·MT âR od 1. 9. 1991 dne 27. 8. 1991 pod ã.j. 144 15/91-21 s platností od 1. 9. 1911). BohuÏel, u obnoveného mistráku se potvrdilo „nevstoupí‰ dvakrát do téÏe fieky“. Pro absolventy bez maturity se v provozu obtíÏnû hledalo uplatnûní. Navíc vût‰ina zájemcÛ pocházela z tûch, co neuspûli pfii pfiijetí do oborÛ maturitních. Bylo zfiejmé, Ïe bez maturity se jiÏ nelze v lesním hospodáfiství dobfie uplatnit. Proto byl nematuritní obor po dvouletém pÛsobení zru‰en. Maturitní smûr pro‰el dal‰ím zajímav˘m v˘vojem. Ve spolupráci s MZe âR byl nejdfiíve prodlouÏen na tfii roky studia, aby byl rozsahem i obsahem bliÏ‰í oborÛm ãtyfilet˘m. Nakonec se zmûnil i název z lesního hospodáfiství na lesnictví. Tím se sice zv˘‰ila kvalita absolventÛ, ale poklesl zájem o studium. Pfii SOUL zfiizovaná dvouletá nástavbová maturitní studia "podnikání v oboru" odãerpávala v˘znamnou ãást potenciálních uchazeãÛ. Stále se sniÏoval nejen poãet uchazeãÛ, ale téÏ vstupní kvalita i studijní schopnosti. Tento stav a snaha ‰koly posílat do provozu kvalitní absolventy vyústily pozdûji ve zfiízení fiádného ãtyfiletého studia lesnictví. Ale vraÈme se zpût do roku 1991. SoubûÏnû se zmûnou oborÛ lesnick˘ch pedagogick˘ sbor zaznamenal zájem o ekologické studium. Vznikla koncepce experimentálního ãtyfiletého maturitního oboru „Ochrana pfiírody a prostfiedí“. ZároveÀ probíhala jednání o transformaci stávajícího SOUL-PSPZLH a Lesnické ‰koly na fiádnou Stfiední lesnickou ‰kolu. Za podpory MZe âR, okresu i odborné vefiejnosti zfiizuje M·MT âR dne s úãinností od 1. 9. 1992 pod ã.j. 26 265/92-241 Stfiední lesnickou ‰kolu ve ·luknovû. Zfiizovací listina byla vydána 5. 11. 1992. SL· v‰ak byla zafiazena do sítû rozhodnutím M·MT âR ã.j. 11 467/92-24 (Zap./236) dne 24. 2. 1992 s platností od 1. 9. 1992. Delimitaãním protokolem byla ‰kola od 1. 1. 1992 pfievedena z pÛsobnosti MZe âR pod M·MT âR. Po ãtyfiech letech je experimentální studium ochrany pfiírody pfievedeno na fiádné. Z iniciativy Ing. Karla Lanka‰e ml. a pfieváÏnû jeho úsilím i zásluhou jsou vytvofieny úplné pedagogické dokumenty nového ãtyfiletého maturitního oboru „Myslivecké hospodáfiství“. První studenti nastupují 1. 9. 1995. Obor trvá a nadále je upravován. Období po roce 1989 lze 27


nazvat „permanentním rozvojem a zmûnou“. Dochází k postupnému omlazení pedagogického sboru i zamûstnancÛ. Zmûny se dot˘kají ve‰keré práce, ‰koly, zafiízení, spolupráce se zahraniãím i v rámci republiky. Návrat k tradicím stfiední ‰koly znamenal pro v‰echny vy‰‰í úsilí, pracovní nasazení i chuÈ zmûnit vnitfiní i vnûj‰í kvalitu ‰koly. Mimo jiné od roku 1991 trvaly snahy obnovit ‰kolní polesí i honitbu. Vyústily, pfies nûkdy i nepfiíjemné peripetie, do smlouvy mezi Lesy âR, s.p. Hradec Králové a na‰í ‰kolou o vykonávání úãelové lesnické a myslivecké ãinnosti na LS Rumburk. Snahy ‰koly byly podpofieny odpovûdn˘mi pracovníky MZe âR. Podpora vycházela z existujícího statutu SL· ·luknov a nutnosti vytvofiit studentÛm i pedagogÛm srovnatelné podmínky s ostatními SL· âR. Nelze na tak malém prostoru popsat a vyãerpat skuteãnû mimofiádn˘ obsah i rozsah aktivit od roku 1990 do souãasnosti. Lze jen naãrtnout podstatné. To, co ovlivÀovalo dal‰í smûfiování ‰koly, aktivity studentÛ i pedagogÛ. Z hlediska práce ‰koly bylo velice dobré rozhodnutí jmenovat Mgr. Bc. Rudolfa Sochora statutárním zástupcem fieditele. Svou odbornou i lidskou erudovaností, pracovním nasazením, schopností jít vÏdy ostatním pfiíkladem, b˘t nároãn˘ na sebe a pak na ostatní, se stal „motorem“ ‰koly. Dokázal a dokáÏe ostatní strhnout i pfiimût k práci a úkonÛm nad rámec povinností a k maximu moÏností. Je tvÛrcem sebeevaluaãního programu ‰koly. Aã nelesník, absolvoval myslivecké zkou‰ky a úãastní se mysliveck˘ch aktivit. Vystudoval, pfies mimofiádné pracovní tempo a nasazení, postgraduální studium „management ve ‰kolství“. Aby mohl lépe posuzovat praxe, pfiihlásil se do kurzu práce s JMP a nakonec získal i osvûdãení lektora a dnes tyto kurzy sám vede. Pod jeho taktovkou vznikly pfii domovû mládeÏe psince, ‰kola obnovila autopark a dal‰í mechanizaci. Modernizace sítû poãítaãÛ nese také jeho peãeÈ. Je u náboru studentÛ. Iniciuje sportovní, oborové a kulturní akce a soutûÏe. Pro kaÏdého kolegu i Ïáka má vÏdy ãas! Razantnû vstoupil do obnovy jednání vedoucích ke vzniku polesí i honitby. Nelze spoãítat hodiny, dny a t˘dny vûnované úpravám stávajících a nov˘ch uãebních plánÛ. Jeho zásluhou byl nastartován a bûÏí program vzniku vy‰‰ího studia. A pfiitom je‰tû fiídí provozní údrÏbu ‰koly tak dobfie, Ïe od pracovníkÛ údrÏby obdrÏel na konci ‰kolního roku so‰ku Oskara s titulem „·éf roku“. A rozhodnû si ji zaslouÏil. Nemálo zafiízení, techniky i jin˘ch prací bylo udûláno pfiímo jím nebo za jeho aktivní spoluúãasti. Doslova ze zemû vydupal zfiízení chemické laboratofie - akci organizoval a podílel se na ni. Stejnû tak stál u zrodu a vybudování Základního informaãního stfiediska ‰koly, dnes téÏ Evropského mûstského informaãního stfiediska. Nelze opomenout vybudování tûlov˘chovného miniareálu ve ‰kole, pfiestavbu kuchynû, úpravy jídelny, domovÛ mládeÏe, … v˘ãet je nekoneãn˘, protoÏe neustále aktivit pfiib˘vá! Je‰tû dÛleÏitûj‰í v‰ak je, Ïe je stále mezi kolegy, rozumí jim, umí pochválit i kritizovat a sám kritiku pfiijímat. Po práci se úãastní oslav narozenin ãi v˘roãí a i tím neformálnû tmelí kolektiv. Je osob28


ností. Lze si jen pfiát, aby vãas dovedl delegovat povinnosti na druhé a netáhl onu pomyslnou káru sám. Byl by z nûho jistû dobr˘ fieditel. ·kolou a pro ‰kolu Ïije. Má odpovídající vzdûlání a zku‰enosti. Jsem pfiesvûdãen, Ïe jej i kolegium pedagogÛ a zamûstnancÛ podpofií a podrÏí. ZaslouÏil by si to. I kdyÏ dûlat fieditele nemusí b˘t pro kaÏdého cílem. A tím ménû odmûnou. Aby orchestr spolupracoval, musí b˘t dobr˘ dirigent. Znát klady i zápory jedincÛ. Klady rozvíjet, zápory potlaãit. UmoÏnit kaÏdému vyniknout sv˘m partem i nasazením. V‰e ukáÏe ãas. Nelze zapomenout ani ostatních. RNDr. Milo‰e Plánského, vedoucího SOâek RNDr. Martu Plánskou fiídící botanick˘ krouÏek, Ing. Karla Lanka‰e dále budujícího vzorov˘ kabinet myslivosti a pomáhajícího obnovit vzorné myslivecké hospodáfiství. Matematiky a „poãítaãové mágy“ prof. Petra Slaninu a Mgr. Romana BroÏe spoluvytváfiející optimální informaãní prostfiedí a umoÏÀují vychovat ze ÏákÛ i kolegÛ úspû‰né uÏivatele PC. Bez jejich pomoci by nevznikly rÛzné projekty, propagace ‰koly, webové stránky a fiada dal‰ích, ‰kole prospû‰n˘ch vûcí. Praxe fiídí kolega Pavel Bolík a fiídí je tak dobfie, Ïe pfii komplexní inspekci právû jeho metodika vyuãování byla hodnocena nejlépe, tj. „v˘bornû“. Na slovo vzat˘m odborníkem vzbuzující respekt ÏákÛ je Ing. Igor Hluch˘. Zku‰enosti z provozu, vztah k v˘uce, snaha dát studentÛm maximum a srozumitelnû látku podat - to jsou jeho nezpochybnitelné pfiednosti. Navíc je vedoucím doplÀkové hospodáfiské ãinnosti ‰koly na úseku lesního hospodáfiství. Ing. Jan Jirásek se ujal nevdûãné úlohy v˘uky ochrany lesÛ, po nestoru tohoto oboru prof. Janu LouÏilovi. Mimo to úspû‰nû vede nûkolik let mezinárodní úãast ÏákÛ na‰í ‰koly v rÛzn˘ch programech: „GLOBE“, „Jak se mají smrky“ apod. Sám se úãastnil celosvûtového fóra GLOBE v chorvatském ·ibeniku, kde úspû‰nû reprezentoval jak âR, tak i na‰i ‰kolu. Zku‰enosti aplikuje v dal‰í spolupráci v této problematice. Nelze nezmínit jeho snahy modernizovat v˘ukové postupy i trval˘ tlak na vytvofiení spolupráce se ‰kolami ve Finsku. Díky za to. Kolega Ing. Miloslav Petrlík, chemikáfi ‰koly, dokázal men‰í zázrak. V rámci chemické olympiády S· pfiivedl na‰e Ïáky na medailové pozice! A to v tvrdé konkurenci ÏákÛ chemick˘ch prÛmyslovek a gymnázií. To hovofií samo za sebe! O jeho soukromé iniciativû, kdy doslova „prosí“ své profesní známé o „nepotfiebné“ pfiístroje a modernizuje tím na‰i chemickou laboratofi, víme v‰ichni. A dûkujeme! PhDr. Dagmar Jiru‰ová nás v‰echny uãí ãeskému jazyku a literatufie. Uãí nás téÏ správnému písemnému i ústnímu projevu. BohuÏel ji ne vÏdy poslechneme. Vedle své nároãné práce ochotnû opravuje SOâky ÏákÛm, pomáhá redigovat vût‰inu psan˘ch prací ‰koly reprezentujících nás na vefiejnosti. Na sv˘ch bedrech má kaÏdoroãní opravy písemn˘ch maturitních prací. Îe to neb˘vá vÏdy poutavé nebo zajímavé uãivo není tfieba dodávat. Nûkdy lze hovofiit o hororu slohovém i gramatickém! Kdo miluje svÛj pfiedmût a vidí jak je, byÈ nechtûnû ãi neúmyslnû, zneuctûn, trpí! Na‰tûstí jsou i Ïáci projevující zájem o poskytující náplast, jak v‰ichni 29


doufáme, nikoli na velkou ránu. Kolegynû Gabriela Krebsová a Mgr. Svitlana Grofová jsou zvelebovatelkami znalostí nûmeckého a anglického jazyka. ZároveÀ ochotnû pomáhají pfii v‰ech pfiekladech, tlumoãeních, mimo to je‰tû staãí uspofiádat jak ‰kolní kola jazykov˘ch olympiád, tak pfiipravit vítûze na kola vy‰‰í. A tam, jejich zásluhou, zvlá‰tû pak prof. Gabriely Krebsové, rozhodnû nedûlají jí ani sobû ostudu a umisÈují se na pfiedních místech. A protoÏe znalost cizího jazyka je dnes nezbytností, roste jak v˘znam práce kolegyÀ, tak i obsah a rozsah jejich práce a nasazení. Závûrem bych rád zmínil poslední posily sboru. Ing. Lubo‰ Zelen˘ je nejen zku‰en˘m pedagogem, ale téÏ spisovatelem, a ihned od svého nástupu se ujal prezentace ‰koly, pfiípravy Almanachu i redakce v‰ech dosud publikovan˘ch ãlánkÛ o ‰kole pro dal‰í pouÏití. Jeho klidn˘, lidsk˘ a nevtírav˘ zpÛsob jednání a kolegiálnosti dobfie zapadl do klimatu sboru. Ing. Gabriela Leugnerová k nám pfie‰la z lesnické fakulty a ujala se v rámci své dlouhodobé specializace péãe o ‰kolní arboreta a v˘uky botaniky. Kolega Dan Kristel z Holandska uãí Ïáky anglické konverzaci i schopnosti umût prodat své pfiednosti s klidem a sebevûdomím. V˘znamnou posilou je zapálen˘ myslivec Václav Vomáãka. Jeho elán, vûdomosti i fyzické nasazení dokáÏí strhnout Ïáky i ãleny sboru. Zázemí nám v‰em zaji‰Èuje hospodáfika ‰koly paní Marta Nováková. Bez její práce a ãasto i zázrakÛ by ‰kola nemohla ekonomicky existovat. Nejen Ïe to koncem roku vÏdy „vyjde“, ale je‰tû zb˘vají pfiimûfiené prostfiedky do fondÛ a na odmûny. Jak to dûlá, Ïe má pfii tom mnoÏství práce a povinnosti vÏdy pro kaÏdého ãas, úsmûv a dobrou náladu, je nám záhadou. Zdatnû jí sekunduje úãetní paní Radmila âermáková a spoleãnû se sekretáfikou Lucií Bolíkovou tvofií onen základ pro v‰echny ostatní. A co údrÏba, kuchynû a hlavnû domovy mládeÏe? I ty procházejí oním permanentním procesem v˘voje, zmûn personálu i stavebních úprav. O práci vychovatelÛ se moc ãasto nehovofií. Pod taktovkou Ing. Roberta Petrou‰ka se snaÏí vychovatelé Karel Havlíãek, Jifií Petrou‰ek, Pavel Pucholt a Tomá‰ Rozvoral, DiS., nauãit Ïáky se uãit, respektovat práva i povinnosti, umût se bavit a rozvíjet své zájmy. Dotváfiet základy budoucích osobností. ÚdrÏbáfii Jifií Matûják, Jifií Mansfeld a Jindfiich Milec znají devatero fiemesel. ¤ídí ‰kolní autobus, auta a traktor, opravují kuchyÀská zafiízení, stroje, motory, obklady, dlaÏbu, zdivo, okna, tabule, lavice - co nejsou schopni opravit? V podstatû v‰e, naã jim vedoucí zajistí alespoÀ základní materiál a techniku. Bez nich by se ‰kola dávno zastavila. A pfiitom jsou placeni - ‰koda mluvit! A stejnû tak uklízeãky ãi domovníci. Îe je v‰ude bezvadnû ãisto bereme jako normální. Jak pfiib˘vá tfiíd a ÏákÛ, roste i nepofiádek a tím mnoÏství práce. Ti‰e, bez reptání je v‰e zase a znovu jako ze ‰katulky. A málem bych zapomnûl na Helenu RadoÀovou, ‰éfku Infostfiediska. Nejen, Ïe poskytuje ÏákÛm i pedagogÛm i vefiejnosti vynikající informaãní servis, ale 30


navíc ‰kole vyhledává námûty grantÛ, zpracovává je a hlídá realizaci. Její zásluhou se centrum stalo samozfiejm˘m místem aktivit ÏákÛ, aÈ u poãítaãe, pracujících s knihou ãi odborn˘m ãasopisem, nebo zkoumajících v mapách trasy turistiky a odborn˘ch vycházek. Centrum nav‰tûvují na‰i i zahraniãní hosté. Jim jsou poskytovány rady, materiály, informace. Stfiedisko Studenti v informaãním stfiedisku téÏ spolupracuje v rámci programu „Agenda 21“. Zásluhou asistentky Heleny RadoÀové zde vzniklo i „Mûstské Evropské informaãní stfiedisko“. Otevfiení se úãastnili zástupci MZe âR a hosté z Anglie. Centrum stále roz‰ifiuje své sluÏby, poskytuje servis uãitelÛm, ÏákÛm, odborné i obãanské vefiejnosti. Ve v˘ãtu a vzpomínání nelze nezmínit ‰kolní kuchyni a jídelnu. Nová vedoucí paní Ka‰parová vystfiídala dlouholetou ‰éfku paní Zitovou. I zde jsou a probíhají zmûny za pochodu. Prostorové úpravy, nové kuchafiky, pestré nároky strávníkÛ od „veganÛ“ po masoÏravce. Ty je nutno ukojit, a pfiitom dbát na stále pfiísnûj‰í hygienické a stravovací normy. Uspokojovat vy‰‰í a vy‰‰í poãty ÏákÛ v kuchyni zasluhující celkovou modernizaci vût‰iny zafiízení. A pfiesto, v horku, páfie a mokru je v‰e vãas hotovo. Roz‰ifiuje se i nabídka sluÏeb a pracovnice se snaÏí na maximum vyuÏít moÏností kuchynû i sv˘ch. KaÏd˘ den v‰ichni dostanou chutnû najíst. S ochotou, úsmûvem, vstfiícnû na‰im potfiebám. Co fiíci závûrem? Pokud jsem kohokoli opomnûl nebo neuvedl dÛleÏitou událost, bude mû to mrzet. Na tak malém prostoru nelze postihnout v‰e. Pokusím se nûkteré události ãi aktivity, spoleãnû s Vámi, uvést v dal‰ích ãástech Almanachu. DÛleÏité je a bude, aby se ‰kola zásluhou nás v‰ech stále rozvíjela, Ïila, roz‰ifiovala svou vzdûlávací nabídku a zapisovala se stále hloubûji do povûdomí odborné i obãanské vefiejnosti. Aby se nám v‰em i studentÛm vryla „hluboko pod kÛÏi i do srdce“. Jako základ i tmel formování nov˘ch odborníkÛ a spoleãné kolegiality, nov˘ch tradic zeleného cechu. Toho, kter˘ respektuje tradiãní lesnictví a zároveÀ chápe nezbytnost environmentálních pfiístupÛ, my‰lení i jednání v lesním i mysliveckém hospodáfiství. Já vidím, Ïe se tak dûje. Pfiípadné stfiety a diskuse jen pfiispívají k tfiíbení názorÛ, my‰lení, metod v˘uky i forem spolupráce. Pokud pfii sporech nejde o uraÏenou je‰itnost ãi osobní ambice, ale jde „o vûc“, pak v˘sledkem je vÏdy 31


hlub‰í soudrÏnost, vy‰‰í odbornost i kvalita absolventÛ, kopírující mûnící se poÏadavky praxe. To v‰e se dûlo, dûje a bude dít díky Vám v‰em, milé kolegynû a kolegové. Díky Vám v‰em, jímÏ mám tu ãest b˘t jiÏ cel˘ch, neuvûfiiteln˘ch ãtrnáct let fieditelem a tfiicet pût let spolupracovníkem. Pfieji Vám i Lesu zdar!

PhDr. Milan Janou‰ek, fieditel

32


Letokruhy a lidé

33


¤editelé bûlské a ‰luknovské lesnické ‰koly Stanislav Zálesk˘ (* 3. 5. 1908 Makov u Litomy‰le) Absolvoval vy‰‰í lesnickou ‰kolu a záhy zaãal pÛsobit jako odborn˘ profesor lesnick˘ch ‰kol. Mimo jiné byl fieditelem Státní ‰koly pro lesní hajné v Nasavrkách (1946-1947) a hned poté je pfieloÏen do Bûlé pod Bezdûzem. Zakládá zde hájenskou ‰kolu, pfiejmenovanou pozdûji na Lesnickou a závûrem bûlského pÛsobení transformovanou na Vy‰‰í lesnickou ‰kolu. Jak sám uvádí ve sv˘ch vzpomínkách, snaÏil se dÛstojnû navázat na tradice pÛvodního Lesnického ústavu (1855-1904). Ve funkci fieditele pÛsobil i ve Varnsdorfu a pozdûji ·luknovû. ZaslouÏil se o obnovu tradic bûlského ‰kolství a pokládal základy lesnickému ‰kolství ‰luknovskému. Ze ‰koly ode‰el roku 1958. Poslední dva roky pÛsobil jako pedagog.

Milo‰ Vysock˘ (* 28. 1. 1903 Ostrava - Záruba, + 31. 5. 1984 Klokoãov) Po ukonãení mû‰Èanské ‰koly pracoval krátce v dolech, pozdûji jako lesní dûlník, lesní hajn˘ - praktikant. Absolvování Vy‰‰í lesnické ‰koly v Písku mu umoÏnilo nastoupit do funkce pomocného uãitele (roku 1929) v Horárské ‰kole v Liptovském Hrádku. Pozdûji pÛsobí ve funkci profesora na rÛzn˘ch lesnick˘ch ‰kolách, m.j. v Jemnici nad Moravou, DomaÏlicích, Nasavrkách. V poslednû jmenované ‰kole jej zastihla okupace. Úãastnil se s nasazením Ïivota svého i rodiny odbojové ãinnosti. Po osvobození, jiÏ ve funkci fieditele, obnovuje ãinnost Hájenské ‰koly v DomaÏlicích. Odtud, v téÏe funkci, pfiechází na Lesnickou mistrovskou ‰kolu ve ·luknovû (1956-1958). Po dvouletém pÛsobení a stabilizaci ‰koly je pfieloÏen do SLT· Hranice na Moravû nejdfiíve jako fieditel, pozdûji jako profesor. Profesor Vysock˘ byl ãinn˘ i na poli literárním. Psal romány i pfiíbûhy z lesnického prostfiedí, podílel se na vydání lesnick˘ch uãebnic. Patfiil mezi uznávané lesnické odborníky a pedagogy. 34


Václav Sadílek (* 28. 7. 1911 Tfiebíz u Slaného, + 17. 10. 1995 Fr. Láznû) Po absolvování ãtyfi tfiíd gymnázia odmaturoval na Státní vy‰‰í lesnické ‰kole v Písku. Úspû‰nû se podrobil státní zkou‰ce uãitelské zpÛsobilosti i zkou‰ce pro samostatné lesní hospodáfie. PÛsobil jako geometr u civilní firmy a poté u Vojensk˘ch lesních podnikÛ Malacky. Dal‰í ãtyfii roky byl státním lesním úfiedníkem v âsl. státních lesÛ Praha. Zku‰enosti geometra i úfiedníka lesÛ pozdûji zúroãil ve v˘uce lesnick˘ch adeptÛ. Prvním pÛsobi‰tûm uãitelsk˘m byla Státní ‰kola pro lesní hajné Jemnice. Zde pÛsobil jedenáct let. Poté byl jmenován fieditelem Lesnické ‰koly v Bruntále (1947-1951), SLT· Hranicích na Moravû (1951-1958). Svou pedagogickou kariéru zavr‰il ve ·luknovû. Zde byl fieditelem v letech 1958 aÏ 1963 a poté, aÏ do dÛchodu, odborn˘m uãitelem. Vynikal svou lidskou i odbornou autoritou. Mimofiádnou úroveÀ mûly jeho hodiny praxí z geodezie, staveb, myslivosti i jin˘ch pfiedmûtÛ. Dokázal látku vysvûtlit i pfiedvést tak, Ïe ne‰lo nepochopit.

Ing. Antonín Kunt (* 13. 6. 1920 Kolomûfiice, + 8. 8. 1993) Bezprostfiednû po ukonãení mû‰Èanské ‰koly a vojenské sluÏby pracoval na pile VodÀany jako dûlník, po roce byl pfiijat do funkce porybného. SloÏil niÏ‰í státní zkou‰ku lesnickou a nastoupil ve velkostatku Mladûjov. Zde pÛsobil po celou okupaci. Nejdfiíve jako lesní hajn˘, po roce 1945 se stal revírníkem. V období 1949 aÏ 1950 absolvoval pfiípravku pro studium V·. Na âVUT fakultû lesnické, získal diplom lesního inÏen˘ra. Bezprostfiednû po ukonãení V· se stal uãitelem pfii SLT·-SLP ve ·luknovû. V letech 1954 aÏ 1963 byl profesorem, fieditelem pak v prÛbûhu let 1963 aÏ 1976. Po zru‰ení LO· ode‰el do Mostecké uhelné. Vedl zde rekultivaãní práce aÏ do svého dÛchodu. Byl mimofiádnû veselé, optimistické povahy. Pracoval v âsl. botanické spoleãnosti, napsal nûkolik odborn˘ch knih, publikoval v odborném lesnickém i pedagogickém tisku. Zastával téÏ funkci okresního konzervátora pfiírody a krajiny. Jeho zásluhou bylo v Kunraticích u ·luknova zaloÏeno ‰kolní arboretum. Právû v dobû jeho pÛsobení dosáhla ‰kola nejvût‰ího vûhlasu mezi odbornou vefiejností. 35


Karel Lanka‰ (* 8. 9. 1930 Hradec Králové) Je absolventem Vefiejné obchodní ‰koly a Vy‰‰í lesnické ‰koly. Dal‰í vzdûlání získal na V·Z - Lesnické fakultû, které si roz‰ífiil dal‰ím tfiísemestrálním studiem ekonomiky a ãtyfisemestrov˘m pedagogiky. Za okupace pracoval jako lesní dûlník u LÚ mûsta Hradec Králové. Po studiu pro‰el funkcemi lesního úfiedníka, geometra a posléze roku 1956 se stal profesorem LM· ·luknov, kde setrval aÏ do svého odchodu do dÛchodu. Patfiil mezi pedagogy a lesníky, tvofiící kvalitativní pátefi ‰koly. Byl vÏdy nároãn˘ nejdfiíve na sebe a pak na Ïáky. Vedle profesorské ãinnosti byl povûfien˘m zástupcem fieditele pro ‰kolní polesí, zásadním zpÛsobem se zaslouÏil o jeho fundované pÛsobení. SoubûÏnû pracoval pfii fiízení ‰kolní honitby. Jeho zásluhou se stala vzorovou pro Ïáky i mysliveckou vefiejnost. Své mimofiádné schopnosti, praktické i pedagogické zku‰enosti zhodnotil i v odborné tvorbû. Byl opakovanû jedním z klíãov˘ch spoluautorÛ uznávané uãebnice „Myslivost“. Vy‰la i na Slovensku. Spoleãnû s Ing. Faktorem napsali známou „RukovûÈ loveckého stfielectví“, ocenûnou Cenou literárního fondu. Ve funkci fieditele ‰kolu pfievzal v jejím zlomovém období, kdy se LO· celostátnû ru‰ily vãetnû ‰kolních polesí i honiteb. Od roku 1976 aÏ do roku 1990 stojí v ãele Stfiední ‰koly pro pracující - smûr lesní hospodáfiství. Za svou mimofiádnû obûtavou práci obdrÏel ãetná uznání. Nejvût‰ím uznáním v‰ak jistû je úcta absolventÛ „jeho ‰koly“. Jejich cesta ãi otázky vÏdy smûfiují za ním. Jako trvalé podûkování. Za to jak a co dokázal nauãit po stránce lesnické a pfiedat po stránce lidské, kolegiální. V dobû v˘roãí je profesor Lanka‰ na zaslouÏeném odpoãinku a jen obãas pfiijde „nasát vzduch“ do pofiád té „své“ ‰koly. ·koda, Ïe se takoví uãitelé i lidé nedají klonovat ku prospûchu nás v‰ech.

36


PhDr. Milan Janou‰ek (* 12. 7. 1945 âeské Budûjovice) V Prachaticích absolvoval Lesnické odborné uãili‰tû. Po roãní praxi lesního dûlníka a praktikanta úspû‰nû ukonãil studium LM· ve ·luknovû. Poté pÛsobil nûkolik let jako lesník a lesní technik, pfiedev‰ím na LZ Bechynû. Od roku 1969 pracoval v rÛzn˘ch pedagogick˘ch funkcích jako vychovatel, vedoucí vychovatel, externí uãitel a fiádn˘ uãitel dálkového studiu. Pfii zamûstnání vystudoval stfiední pedagogickou ‰kolu, poté Filozofickou fakultu UK v Praze. Po studiu se stal zástupcem fieditele a po konkurzu fieditelem ‰koly od roku 1990. Po svém pfiedchÛdci pfievzal ‰kolu v dal‰ím zlomovém období, kdy se transformovala z maturitní nástavby a lesnické ‰koly (obnovené LO·) na stfiední lesnickou ‰kolu. ZároveÀ probíhala zmûna studijních oborÛ, obmûna uãitelÛ i dal‰ího personálu. Od svého nástupu usiloval o obnovu ‰kolního polesí i honitby. Aktivnû se úãastnil procesu zmûn pedagogick˘ch dokumentÛ v‰ech oborÛ jak ve ‰kole, tak pfii NÚOV Praha, MZe âR i M·MT âR. Publikoval v odborném i pedagogickém tisku.

37


Seznam uãitelÛ Státní ‰koly pro lesní hajné, Lesnické ‰koly, Vy‰‰í lesnické ‰koly v Bûlé pod Bezdûzem 1947 aÏ 1952 Zálesk˘ Stanislav, fieditel Ing. Vodiãka Cyril, uãitel Matûjka ·tûpán, uãitel (fieditel mû‰È. ‰koly) Fousek Karel, uãitel Kleveta Miroslav, uãitel (lesmistr SLS Doksy) Kadlec Karel, uãitel (lesmistr) Stránská TáÀa, uãitelka MUDr. Eger J., ‰kolní lékafi

Seznam uãitelÛ Vy‰‰í lesnické ‰koly ve Varnsdorfu 1952 aÏ 1954 Zálesk˘ Stanislav, fieditel, uãitel Ing. Podivín Josef, uãitel Malkovsk˘ Jifií, uãitel Dvofiák Josef, uãitel Kunt Antonín, uãitel Moravová Helena, uãitelka

Seznam uãitelÛ SLT·-SLP a ML· (LM·) ve ·luknovû 1954 aÏ 1956 Zálesk˘ Stanislav, fieditel Ing. Podivín Josef, uãitel Malkovsk˘ Jifií, uãitel Ing. Soukal Josef, uãitel Ing. Kunt Antonín, uãitel Moravová Helena, uãitelka Hanus Antonín, uãitel Plaãek T., uãitel

38


Zamûstnanci SL· ·luknov 1954 aÏ 2004 ¤EDITELÉ ·KOLY Zálesk˘ Stanislav Vysock˘ Milo‰ Sadílek Václav Ing. Kunt Antonín Lanka‰ Karel PhDr. Janou‰ek Milan

1954 1956 1958 1963 1976 1990 -

1956 1958 1963 1976 1990

OLP OLP MYS / HUL PùS / BOT MYS / EKO ZF / PSY / ON / SEK

PROFESO¤I Ing. C. Vodiãka Cyril Ing. Soukal Josef Ing. Podivín Josef Malkovsk˘ Jifií Hanus Antonín Ing. Plaãek Tomá‰ Ing. Kunt Antonín Ing. Kempn˘ Gabriel Ing. Nûmec Václav PhDr. Kempná Helena LouÏil Jan Lanka‰ Karel Tobolka Hubert Sadílek Václav Ing. Kabilka Vlastimil Ing. Trantina Boris Ing. Kouck˘ Rudolf Posedûl Jan Ing. âern˘ Václav Mgr. VaÀousková Jana Ing. Pajchl Josef, CSc. Ing. Brunclík Karel ·erksová TáÀa Ing. Zahrádková Ivana Mgr. Doleãková Daniela

1954 - 1955 1954 - 1956 1954 - 1956 1954 - 1956 1954 - 1956 1954 - 1956 1954 - 1976 1954 - 1975 1954 - 1960 1956 - 1967 1956 - 1976 1991 1956 - 2003 1956 - 1960 1958 - 1963 1960 - 1976 1991 - 1995 1960 - 2001 1960 - 1964 1964 - 1965 1964 - 1998 1967 - 1974 1967 - 1974 1971 - 1990 1974 - 1976 1977 - 1990 1977 - 1982 39

PùS / HUL MAT / FYZ TùÎ / LS EKO / TùÎ OLP / ZD MAT / OL PùS / BOT TùÎ / LS TùÎ âJ / RJ OCHL / MET MYS / EKO PùS MYS / HUL EKO / MECH TùÎ / EKO PùS / PVR ¤MV PZ¤ PùS / BOT âJ / RJ PùS / PLH PLH / TùÎ âJ âJ / NJ MAT / FYZ


Lipanská Romana RNDr. Votava Jifií PaedDr. Fikrlová Milu‰ka Bene‰ Jifií Ing. Chocholová Dagmar Matec Jifií Mgr. âervinková Marta Ing. Kinsk˘ Vladimír Mgr. Pytlíková Marie Mgr. Bare‰ová Vlasta Ing. Zahrádka Jan Mgr. Do‰ková Jifiina Jen‰ovská Olga Slanina Petr Ing. Petrou‰ek Robert PhDr. Jiru‰ová Dagmar Ing. Lanka‰ Karel Hrbáãková Eli‰ka Ing. Nevrl˘ Jifií Ing. Îabková NadûÏda Hrbáãek Karel Ing. Bc. ·vec Ladislav Mgr. Dvofiáková Marie Müllerová Gabriela Ing. Vavfiík Josef Mgr. Bc. Sochor Rudolf Ing. Matûjková Vladimíra Ducháã Jifií Ing. Kus Lumír Ing. Mare‰ Pavel Ing. Mare‰ová Andrea Ing. Petrlík Miloslav RNDr. Plánsk˘ Milo‰ Procházka Rostislav Mgr. Sedlisk˘ Martin Ing. Hluch˘ Igor Tóthová Dagmar Ing. Papazián Valent˘n BroÏ Josef Winter Karel Ing. Jirásek Jan Mgr. BroÏ Roman

1977 - 1979 1978 - 1980 1978 - 1989 1978 - 1982 1978 - 1980 1978 - 1980 1980 - 1981 1981 - 1982 1982 - 1987 1982 - 1984 1982 - 1983 1984 - 1989 1987 - 1993 1989 1989 1990 1990 1991 - 1994 1991 - 1995 1992 - 1996 1992 - 1993 1994 - 1997 1994 - 2003 1994 1993 - 1994 1994 1994 -1995 1994 - 1999 1994 - 1995 1995 - 1996 1995 - 2001 1995 1995 1998 - 2000 1998 - 2003 1998 1998 - 1999 1998 - 1999 1999 - 2000 2000 - 2003 2000 2000 40

âJ / RJ MAT PZ¤ RJ âJ MAT / FYZ ON âJ / RJ MAT PZ¤âJ / RJ MAT / FYZ MAT MAT / VT âJ / RJ MAT / VT GEO / ZEM âJ / NJ MYS / HUL NJ TùÎ / OCHL EKP / CHE âJ EKN / PùS / TùÎ / PRA AJ / NJ NJ / KTA PùS STZ / PV / JMP ZEM TV VT PùS / BOT BOT / OCHL CHEM / FYZ / ODP EKO / HYD / PRA BOT / OCHL EKP / MYS PùS / HUL / EKN NJ EKO / ZEM ZEM NJ OCHL / EKL MAT / VT / TV


RNDr. Plánská Marta Salovová-Hladíková Eva Ing. JabÛrková Iva Ing. Zelen˘ Lubo‰ Vomáãka Václav Mgr. Grofová Svitlana Kristel Daniel Vysvûtlivky: OLP FYZ OCHL CHE TùÎ VT PùS âJ HUL RJ PV NJ MYSL AJ EKN KTA BOT EKP LS PSY MECH ON ¤MV SEK PLH ZF MAT PRA LES EKO MET PZ¤ -

2000 2001 - 2003 2003 - 2003 2003 2003 2003 2003 -

odborn˘ lesnick˘ pfiedmût fyzika ochrana lesa chemie lesní tûÏba v˘poãetní technika pûstování lesa ãesk˘ jazyk hospodáfiská úprava lesa rusk˘ jazyk pfiidruÏená v˘roba nûmeck˘ jazyk myslivost anglick˘ jazyk ekonomika kanc. tech. administrativy botanika ekolog. propedeutika lesní stavby psychologie mechanizace obãanská nauka fiízení motorov˘ch vozidel sociální ekologie provoz lesního hospodáfiství filozofie matematika právní nauka lesnictví ekologie meteorologie pedagog. zástup. fieditele

41

BOT / DùJ / PRA NJ EKL EKN / LES MYS / TV AJ AJ


VYCHOVATELÉ DOMOVA MLÁDEÎE Malkovsk˘ Jifií Tobolka Hubert Ing. Nûmec Václav Vysock˘ Milo‰ Sadílek Václav Ing. âern˘ Václav PhDr. Janou‰ek Milan Bartu‰ka Milo‰ Hertl Zdenûk Burda Jifií Svátek Jaroslav Just Lumír Havlíãek Karel Efler Miloslav Petrou‰ek Jifií Slanina Petr Ing. Vejvanãick˘ Ivan Mgr. ·imonka Du‰an Ing. Petrou‰ek Robert Mgr. Sochor Rudolf Mgr. Hrabû Miroslav Pucholt Pavel Rozvoral Tomá‰, DiS BroÏ Jan

1956 - 1960 1956 - 1960 1956 - 1960 1956 - 1957 1963 - 1969 1964 - 1969 1969 - 1990 1969 - 1974 1974 - 1979 1970 - 1972 1969 - 1971 1980 - 1986 1973 1981 - 1983 1981 1988 - 1989 1990 - 2000 1985 - 1999 1989 1992 - 1994 2000 - 2000 2000 2000 2002 -

SPRÁVNÍ PERSONÁL Malkovsk˘ Jifií Kozlerová Jindra Kuklová Milu‰e SvatoÀová ·árka Efler Miloslav Ing. ëurãák Pavel Zitová Ludmila Záleská Marie Ko‰Èálová Barbora Adriánová RÛÏena ·icová Milu‰e Böhmerlová Milu‰e Zítková Jana Müllerová Gabriela

hospodáfi hospodáfika hospodáfika hospodáfika hospodáfi ekonomick˘ námûstek vedoucí ‰kolní kuchynû úãetní úãetní úãetní úãetní úãetní úãetní úãetní 42


Vejvanãická Bohuslava âermáková Radmila Nováková Marta Nevrlá Jitka Zbonãáková Petra Zika Franti‰ek Bolíková Lucie RadoÀová Helena Ka‰parová ZdeÀka

úãetní úãetní hospodáfika sekretáfika sekretáfika skladník sekretáfika asistent,vedoucí informaãního stfiediska vedoucí ‰kolní kuchynû

ÚSEK STRAVOVÁNÍ A ÚDRÎBY âermáková Milu‰e Altmanová Libu‰e Hlavsová Dagmar Müllerová Dana âmugrová Jaroslava Nováková Jitka Ondráãková Olga Machuldová Alena âermák Oldfiich Haba Josef Bernard Josef Doãekal Miroslav Richter Helmuth Matûják Jifií Mansfeld Jifií Milec Jindfiich Podhorová Vûra Kostlánová Marie Podle‰áková Marcela Bolíková Mariana Ducháãová Ludmila Havlíãková Krista Podhora Václav Havlíãek Karel

vedoucí kuchafika kuchafika pomocná kuchafika pomocná kuchafika pomocná kuchafika pomocná kuchafika pomocná kuchafika pomocná kuchafika údrÏbáfi údrÏbáfi údrÏbáfi ‰kolník / provozáfi údrÏbáfi/ fiidiã ‰kolník / údrÏbáfi údrÏbáfi údrÏbáfi uklízeãka uklízeãka uklízeãka uklízeãka uklízeãka uklízeãka domovník domovník

43


ZAMùSTNANCI ·KOLNÍHO POLESÍ 1960 AÎ 1976 Technicko-hospodáfisk˘ personál Ing. Marek Zdislav Lanka‰ Karel Sedlák Rudolf Petrou‰ek Robert Mlejnková Jaroslava Linka Josef Chomenko Nikolaj ·tûpánek Petr Hfiídel Pavel Petrovsk˘ Jaroslav ml. Jarolímek René

polesn˘ polesn˘ polesn˘, lesník, technik technik samostatná úãetní lesník lesník lesník lesník lesník lesník

Provozní a dûlnick˘ personál âermák Oldfiich, fiidiã Kasoper Werner, fiidiã Charouzek Antonín, koãí Chlopko Juraj, koãí Zelenka Franti‰ek, koãí Navrátil Jifií, fiidiã Janková Marie, koãí Rajzner Jifií DÏbánek Bohuslav Hejtmánek Miroslav Finfera Miroslav Koch Miroslav Kfiehká BoÏena

Pafiízek Oldfiich Ka‰par Eduard Patrovsk˘ Jaroslav st. Patrovsk˘ Jaroslav ml. ·tefan Jaroslav Kubík Jaromír Klofáã Emil Gampe Franti‰ek Guck˘ Jan Slovák Josef PatkaÀ Bernard Nejedl˘ Bohuslav BartoÀová Zdena

Pozn.: nejsou uvedení i pracovníci v krátkodob˘ch, brigádních pracovních pomûrech. Ani v˘ãet kmenov˘ch pracovníkÛ kategorie „D“ nemusí b˘t úpln˘. V˘ãet THP je ucelen˘.

44


Publikace, uãebnice, skripta, beletrie Jméno uãitele Vy‰lo

Vydal

Autor

Název

Lanka‰ Karel 1975 1983 1967 1976

SZN SZN LM· PRÍRODA

SPA SPA A SPA

Myslivost/uãebnice Myslivost/uãebnice Myslivost/skripta Polovníctvo/uãebnice

Lanka‰/Faktor 1982 SZN

SPA

RukovûÈ loveckého stfielectví (Cena lit.fondu)

Ing. âern˘ Václav 1984 SZN

A

Provoz lesního hospodáfiství

LouÏil Jan 1961 1967 1962 1946 1969

A A A A A

Atlas lesního hmyzu (první svého druhu) reedice Systematika hmyzích fiádÛ Morfologie,anatomie a fysiologie hmyzu/skr. DS Hrstka tábornick˘ch rad pro skauty Základy dfievorubectví/skr.

A A A A A A A

Ekonomika/skr. ·luknov minul˘ a souãasn˘ Ponuré babí léto r. 1938 Betlémy a betlémáfii Struãné dûjiny ·luknova Hon na divého muÏe Povûsti ‰luknovského v˘bûÏku (I. + II. díl)

SZN/SVPL LM· LM· MAN POT.

Ing. Trantina Boris 1978 SVV 1976 LIB 1980/9 MK 1980/9 MK 1980/9 MK 1980/9 MK 1980/9 MK

Ing. Trantina Boris / Havlíãek Karel 1989 SL· SPA Zelená poesie (sborník) PhDr. Janou‰ek Milan 1978 S·P 1993/4 SL· 1994/5 SL· 1993/5 SL·

A A A A

Lesnická mechanizace/skr. Základy filosofie/skr. Základy soc.psychologie Sociální ekologie/skr. 45


1994/5 1994 1997 1985 2003 2004

MZe SL· SL· UK/SVV SL· SL·

AK SPA A A A SPA

Lesnick˘ nauãn˘ slovník 40. v˘roãí L· ·luknov Právní nauka/skr. Stfiední ‰kola pro pracující (srovnávací studie) Psychologie práce/skr. 50. v˘roãí SL· ·luknov

Ing. Kabilka Vlastimil 1993 SL· A

Ekonomika/skr.

Tobolka Hubert 1958 M·

A

Pûstování lesÛ/skr.

Ing. Nevrl˘ Jifií 1994 SL·

A

Historie a v˘voj SL· ·luknov

Ing. Kunt Antonín 1967 âSOP

A

Lesní poÏáry

Vysock˘ Milo‰ 1937/8 1957 1976 1979 1982

A A A A A

Myslivecké romány/Poh. PfiidruÏená lesní v˘roba Rezav˘ koÏí‰ek ·ediváãek Putování zajíãka Chlupáãka

A A A SPA SPA SPA SPA A A A A SPA SPA

Potfiebná vûc/poezie Pfiebrané spisy âáry máry nad safari/poezie Zelené svûtlu‰ky/sborník Zpívej mi a vzpomenu si Pohledy/sborník Rosn˘ bod/sborník Pohádky do ou‰ka jehly Pohádky z duhového poháru Krkono‰e/prÛvodce Pohádka o Pískoveãkovi Myslivost (Forst a kol.) Polovníctvo (Forst a kol.), Rukopisy: Pucani (novela),Balzamína (poéma), âarovánky (poezie pro dûti), Prameni‰tû (povídky)

LM· LM· KRUH KRUH KRUH

Ing. Zelen˘ Lubo‰ 1978 MF 1994 SKT 1994 SKT 1972 MF 1976 MF 1974 KRUH 1976 âS 1984 KRUH 1986 KRUH 2003 TGIF 1993 CARMEN 1975 SZN 1975 PRIRODA

46


RNDr. Plánsk˘ Milo‰ 1971 VRV

SPA

1971

VRV

SPA

1972

VRV

SPA

1973

VRV

AK

1973 1974

VRV VRV

AK SPA

1976

VÚV

SPA

âSKAE

A

A AK SPA

autor autorsk˘ kolektiv spoluautor

1977

1984

Pozn.:

Studie o moÏnostech zásobování Prahy pitnou vodou. Vy‰etfiení parametrÛ jakosti povrchov˘ch vod v KSP Ohfie. Vliv VCHZ Semtín a mûsta Pardubice na jakost vody Labe. Prognóza produkce zneãi‰tûní obyvateli, prÛmyslem, zemûdûlstvím k roku 1985 a 2000. Zhodnocení jakosti vody v tocích. Vy‰etfiení statistick˘ch závislostí parametrÛ jakosti povrchov˘ch vod v KS povodí Ohfie. Vliv rozvoje mûsta âeská Kamenice na kvalitu vody v fiece Kamenici odpadní vody. Journal of A Inoculation pattern as a factor Protozoology infuencing the species seguence of ciliates during oxidative processes in water enviroment. Problémy Ïivotního prostfiedí - âSAV oblasti s rozvíjející se tûÏbou a zpracování uranové rudy.

47


Budovy a zafiízení ‰koly k datu v˘roãí Sídlo SL·, T. G. Masaryka 580 PÛvodnû Odborná tkalcovská ‰kola z roku 1875, mûla v dobách ãtyfii velké uãebny, v kfiídlech budovy. Jedna uãebna pojala tehdy aÏ 80 posluchaãÛ. V souãasnosti je zde 10 univerzálních, 2 odborné uãebny, 1 uãebna v˘poãetní techniky, 13 kabinetÛ. V budovû je dále ‰kolní jídelna a kuchynû, bufet, kanceláfie vedení ‰koly. V areálu stojí dal‰í budovy. V jedné z nich je Základní informaãní centrum slouÏící ÏákÛm, uãitelÛm, odborné i obãanské vefiejnosti, je zároveÀ i Mûstsk˘m informaãním stfiediskem. V téÏe budovû je ‰kolní prodejna Husqvarny, chemická a environmentální laboratofi, demonstraãní fotoelektrick˘ panel s multifunkãním snímaãem sluneãní aktivity a hodnot ovzdu‰í, preparaãní myslivecké pracovi‰tû a byt domovníka. Souãástí areálu je skleník, pokusné pozemky, sportovní miniareál, garáÏe, úãelové nebytové prostory myslivosti a lesnictví. Budova je majetkem kraje Ústí nad Labem.

Domovy mládeÏe Sukova a Tyr‰ova ulice DM Sukova pochází z roku 1919. DM Tyr‰ova z roku 1925. V souãasnosti byly obû budovy upraveny, modernizovány. Probûhla plynofikace a teplofikace. Adaptací sklepních prostor vznikly cviãebny kulturistiky a dal‰í úãelové prostory, vãetnû ‰aten. Absolventi LM· pamatují je‰tû pokoje s 6 Ïáky. To je dnes minulostí. Nové hygienické normy nafiizují na jeden pokoj maximálnû tfii

48


Ïáky. Tím se kapacita budov sníÏila. ¤e‰ením v blízké budoucnosti mÛÏe b˘t adaptace pÛdních prostor, nebo realizace v˘stavby uãebnû ubytovacího komplexu u ‰koly.

GaráÏe a dílna Ml˘nská ulice Byly v roce 1911 postaveny jako textilní továrniãka, kter˘ch existovalo v kraji nûkolik set. SlouÏila po roce 1945 jako sklady a garáÏe lesního závodu a polesí. Dnes slouÏí údrÏbû ‰koly a ke garáÏování vozidel. Na zahradû stojí trenaÏér v˘cviku práce s motorovou pilou a novû zfiízen˘ Sokolnick˘ dvorec a Záchranná stanice ÏivoãichÛ - obé hojnû nav‰tûvované a vyuÏívané dûtmi i obãany.

Broková stfielnice âítkÛv ml˘n Vystavûna v letech 1960 aÏ 1962 pfii vzniku ‰kolního polesí a na jeho pozemcích. Souãástí byla stfielnice maloráÏková, nástfielná vûÏ a stolice kulov˘ch zbraní, lovecké kolo a baterie. V souãasnosti slouÏí modernizované lovecké kolo jak ‰kole, tak pfii ‰kole existujícímu Stfieleckému klubu.

49


Arboretum u Kunratic Vzniká soubûÏnû se ‰kolním polesím, péãí Ing. Antonína Kunta, emeritního fieditele LM·, v letech 1959 aÏ 1961. Z pÛvodní v˘mûry ãtyfi hektarÛ se roz‰ifiuje koupí pozemkÛ na souãasn˘ch témûfi ‰est hektarÛ. V arboretu jsou zakomponovány rybníãek, rekreaãní a úãelová chata a vodoteãe. Je rozãlenûno na pracovní plochy. ProtoÏe historie arboreta je zpracována zvlá‰È, neuvádíme zde dal‰í údaje.

Technika, doprava, vybavenost K datu v˘roãí ‰kola vlastní: autobus, VW transportér, Felicii combi, ARO - terénní automobil moderní koncepce, traktor s pfiívûsem, traktÛrek Terra s adaptéry, motorové pily, kfiovinofiezy a jamkovaãe, rozbru‰ovaãe, soustruhy, kulové a brokové zbranû, dataprojektory, moderní poãítaãe, lesní elektronickou prÛmûrku s PC v˘stupem, v˘‰komûry a dálkomûry, moderní vybavení enviro a chemické laboratofie aj. Modernizace vybavení i techniky probíhá prÛbûÏnû.

Îáci SL· ·luknov vybudovali a udrÏují nauãnou stezku do RoÏan.

50


Vzdûlávání a v˘chova

51


Pfiehled studijních oborÛ a typÛ ‰kol v období let 1947 aÏ 2004 1. 12. 1947/31. 10. 1949 - Státní ‰kola pro lesní hajné Bûlápod Bezdûzem, zfiízena V˘nosem M·O 17. 11. 1947, ã.j. A-219.670/47-VII/5. v˘uka zahájena 1. 12. 1947, nastoupilo 34 ÏákÛ z lesnického provozu. Studium roãní a pÛlroãní (krácené) konãí závûreãnou zkou‰kou. 1. 11. 1949 / 31. 8. 1951 - S platností od 1. 1. 1950 je zmûnûn název na "Lesnická ‰kola". Délka studia 1 rok, ukonãení závûreãnou zkou‰kou. 13. 9. 1951 / 31. 8. 1951 - Zahájeno vyuãování (opoÏdûnû) na novû zfiízené Vy‰‰í lesnické ‰kole, ãtyfileté, s maturitou. ·kola zfiízena (VL·) a zároveÀ Lesnická ‰kola zru‰ena V˘nosy: MZe ze dne 30. 6. 1951 ã.j. 77 314/51-J.· a provádûcím V˘nosem KNV Liberec ze dne 5. 8. a 20. 7. 1951 ã.j. 9/1.315/7-1951/·u. V˘nosem MZe z 3. 9. 1951 ã.j. 97.679-J.·/z-1951 rozhodnu probrat látku I. a II. roãníku bûhem I. a II. pololetí ‰k. roku (pfiijímací fiízení probûhlo v Trutnovû). 5. 8. 1952 / 31. 8. 1956 - V˘nosem MLDP z 5. 8. 1952 ã.j. 00163/52/Taj. pfiemístûna VL· z Bûlé pod Bezdûzem do Varnsdorfu, budovy b˘valého okresního soudu. V rámci reorganizace zmûnûn název na Stfiední lesnická technická ‰kola - smûr lesního prÛmyslu. Nastoupilo 60 ÏákÛ. Od 1. 9. 1954 zahájeno ve ·luknovû vyuãování na SLT·-SLP, trvalo do 30. 8. 1956. Poté Ïáci pfieloÏeni do ostatních SLT· âSR. Od r. 1954 je ‰kola trvale ve ·luknovû. 1. 9. 1955 / 30. 8. 1970 - Od 1. 9. 1955 zfiízena pfii SLT·-SLP Mistrovská lesnická ‰kola s dvoulet˘m nematuritním studijním oborem 11-0-09 Lesnictví. Pfiijímáni absolventi po Z· s tfiíletou praxí, nebo uãili‰tûm a 1 letou praxí. V˘nos MLDP z 18. 8. 1953 ã.K‰-7-1813/53 o zfiízení dvou tfiíd I. roãníku ML· ve ·luknovû a pozdûji StráÏnici (1956/57). ML·=LM·. 1. 9. 1970 / 30. 9. 1977 - Lesnické mistrovské ‰koly byly uvedeného roku pfiejmenovány na Lesnické odborné ‰koly (LO·). Obor Lesnictví 11-3-09 zÛstal zachován, profil absolventÛ nezmûnûn. 1. 9. 1977 / 30. 8. 1992 - Stfiední ‰kola pro pracující - studijní obor lesní hospodáfiství. Zafiazena do sítû M· âSR dne 22. 3. 1977 poãínaje prvním roãníkem od 1. 9. 1977 pod ã.j. 10 168/77-260. Od 1. 9. 1984 je zmûnûn název na Stfiední odborné uãili‰tû lesnické, pro studující pfii zamûstnání - stu52


dijní obor 45-21-4 lesní hospodáfiství, M· âSR dne 18. 8. 1984 pod ã.j. 11897/84-212. Zmûna názvu provedena zru‰ením S·P a zfiízením SOULPSPZ-SOLH Správou pro v˘chovu a vzdûlávání Bene‰ov (zru‰ení S·P dne 29. 8. 1984 ã.j. 1479/84/S-04/A-10, zfiízení SOUL-LH dne 29. 8. 1984 ã.j. 1480/84/S-04/A-10). Dne 13. 6. 1991 s platností od 1. 7. 1991 zfiídilo MZe âR pod ã.j. 956/91-650 Stfiední odborné uãili‰tû lesnické pro studující pfii zamûstnání, stud. obor lesní hospodáfiství ·luknov jako pfiíspûvkovou organizaci (dfiíve zfiizovatelem SVV Bene‰ov, ‰kola rozpoãtová org.). S·P i SOUL = nástavbové maturitní studium dvouleté, u SOUL 1,5 leté pro absolventy 3 let˘ch SOUL/mechanizátor lesní v˘roby. 1. 9. 1991 / 31. 8. 1993 - Zfiízena experimentálnû Lesnická ‰kola se studijním oborem 42-41-3 Lesní hospodáfiství, pfii SOUL-LH, dvouletá, ukonãená závûreãnou zkou‰kou, nástavba pro abs. SOUL (zfiídilo M·MT dne 27. 8. 1991 ã.j. 14 416/91-21 od 1. 9. 1991). 1. 9. 1991 / 31. 8. 1995 - Zfiízen M·MT âR dne 27. 8. 1991 ã.j. 14 415/9121 s platností od 1. 9. 1991 dvoulet˘ studijní maturitní nástavbov˘ obor 4521-4 Lesní hospodáfiství. Forma studia - denní. Tím zru‰eno pfiedchozí kombinované studium pfii S·P a SOUL, kdy Ïáci stfiídali pobyt ve ‰kole a na pracovi‰ti ve stanoven˘ch periodách (pÛlroãní, mûsíãní).

1. 9. 1992 / dosud - dnem 1. 9. 1992 zfiizuje M·MT âR pod ã.j. 26 265/92 241 Stfiední lesnickou ‰kolu ve ·luknovû (ZL ze dne 5. 11. 1992). K datu 1. 1. 1992 pfiestalo tehdej‰í SOUL-LH delimitací pod M·MT âR. Pfii SL· r. 1992 byly tyto obory/jsou obory: Ochrana pfiírody a prostfiedí, ãtyfilet˘ maturitní obor pro absolventy Z·, zfiízen˘ formou experimentální M·MT âR 1. 3. 1992, s platností pro 1. roãník od 1. 9. 1992 pod ã.j. 10 937/92 211. Obor od 1. 9. 1996 jako fiádn˘, ped. dokumenty platné do 30. 8. 2001. Obor s JKOV 16-12-6 / KKOV 16-01M/002 s ped. dokumenty platn˘mi od 1. 9. 1977 a stejn˘m názvem schválen M·MT âR ã.j. 31 433/96 71 je vyuãován trvale. 45-21-4 Lesní hospodáfiství, dvouleté, maturitní, denní, nástavbové studium (do 31. 8. 1995) 42-41-4 Lesní hospodáfiství, dvouleté, nematuritní, denní, nástavbové studium (do 30. 8. 1993) Lesnictví, tfiíleté, denní, maturitní nástavbové studium pro absolventy tfiílet˘ch SOUL zfiízeno M·MT âR 25. 1. 1995 pod ã.j. 10 559/95 23 poãínaje 1. roãníkem od 1. 9. 1995. Poslední absolventi oboru vyfiazeni r. 2001. Obor vyfiazen ze sítû 31. 8. 2003. 53


Lesnictví 41-46-M/001, schválen M·MT âR dne 11. 4. 2000, ã.j. 15 183/2000-23 s platností od 1. 9. 2000 poã. 1. roãníkem. Myslivecké hospodáfiství ( JKOV 42-23-6, KKOV 41-46-M/003), ãtyfilet˘ studijní maturitní obor schválen M·MT âR dnem 12. 2. 1995 ã.j. 10 558/95 23 od 1. 9. 1995 poã. 1. roãníkem. Souãasnû platné ped. dokumenty byly schváleny, po úpravách, dne 28. 8. 2002 ã.j. 25 215/202 23 od 1. 9. 2002.

K datu v˘roãí jsou pfii SL· tyto ãtyfileté studijní maturitní obory: 41-46-M/001

Lesnictví (forma denní a dálková)

41-46-M/002

Ochrana pfiírody a prostfiedí (forma denní)

41-46-M/003

Myslivecké hospodáfiství (forma denní)

54


V˘uka a v˘kon práva myslivosti V˘uka myslivosti má dlouholetou a bohatou tradici, která ‰kolu provází od jejího pfiemístûní do ·luknova v roce 1954 aÏ do dne‰ní doby. Myslivost nemûla vÏdy na rÛÏích ustláno a jako pfiedmût zmizela z uãebního plánu studia v letech 1978 aÏ 1990, aby se pak opût v novém duchu vrátila a zaujala v osnovách trvalé místo. V období 1954 aÏ 1977 (LM· a LO·) se na v˘uce myslivosti vût‰inou podíleli uãitelé Milo‰ Vysock˘, Karel Lanka‰ st., Václav Sadílek a Gabriel Kempn˘. Teoretické a materiální zázemí v˘uky vytváfiel kabinet myslivosti, kter˘ se natrvalo usídlil v druhém patfie budovy ‰koly. Jedná se tak o jeden z nejdéle fungujících odborn˘ch ‰kolních kabinetÛ drÏící si své prostorové umístûní i poslání do dne‰ní doby. Dne 1. 1. 1960 vzniklo ‰kolní polesí a posléze byla ke dni 22. 1. 1963 ONV v Dûãínû novû uznána ‰kolní honitba. Byla tak úspû‰nû zavr‰ena snaha získat objekty potfiebné pro praktickou v˘uku. Funkci mysZ poãátkÛ stfielnice âítkÛv ml˘n liveckého hospodáfie v letech 1960 aÏ 1976 zastával ve funkci zástupce fieditele pro ‰kolní polesí Karel Lanka‰ st. V˘mûra honitby ãinila 1668 ha (lesní pÛda 1078 ha v drÏbû LM·, zemûdûlská pÛda 590 ha v drÏbû St. statku ·luknov). Normována byla zvûfi srnãí 60 ks (III.j.tfi.), daÀãí 11 ks (IV.j.tfi.), jelení 7 ks (IV.j.tfi.) a zajeãí 75 ks (IV.j.tfi.). Nájem placen˘ státu ãinil 1696,50 Kãs. Lov zvûfie v prvních pûti letech mysliveckého hospodafiení ãinil 8 aÏ 15 ks srnãí zvûfie, 2 aÏ 6 ks jelení a 13 aÏ 32 zajeãí zvûfie. DaÀãí a ãerná zvûfi se lovila ojedinûle. Z predátorÛ se prÛmûrnû lovilo 4 aÏ 18 li‰ek, 17 sojek, 3 pytlaãící psi a 8 toulav˘ch koãek. PfiíleÏitostnû také jezevec, kuny, tchofi, lasice a tehdy povolení dravci - kánû, jestfiáb, krahujec. Pfii pfievzetí ·P byl stav mysliveck˘ch zafiízení velmi nízk˘ a ve ‰patném technickém stavu. Proto bylo bûhem prvních ãtyfi let vybudováno 9 velk˘ch a 3 malé krmelce, 1 oboroh, 19 posedÛ a kazatelen, v˘rovka a zfiízeny lovecké chodníky. V roce 1973 do‰lo pfii novém uznávání honiteb k drobné zmûnû, celková v˘mûra se zvedla na 1703 ha, z toho 1052 ha lesní pÛdy, 350 ha orné pÛdy, 181 ha luk, 85 ha pastvin, 1 ha vodních a 34 ha ostatních ploch. Normována byla zvûfi srnãí v poãtu 65 ks, jelení 12 ks, daÀãí 11 ks, zajeãí 105 ks 55


Tab.1 První úlovky vybran˘ch druhÛ zvûfie ve ‰kolní honitbû Druh

Termín ulovení

Lovec

Lokalita

Jelen

Záfií 1960

K. Lanka‰ st.

Odd. 46, nyní Vrbovna, odd. 268 B

Srnec

âerven 1960

Ing.Z.Marek

Odd. 49, nyní Vrbovna, odd. 270 B/C

Danûk Listopad 1964

Ing.Z.Marek

Odd. 65, nyní Vrbovna, odd. 273 C

Prase

âervenec 1960

Ing.Z.Marek

Odd. 73, nyní KníÏecí, odd. 276 C

Zajíc

Prosinec 1961

V.Sadílek

Odd. 81, nyní KníÏecí, odd. 282 B/C

Sluka

Bfiezen 1960

H.Tobolka

Odd. 78, nyní KníÏecí, odd. 283 C

a baÏantí 98 ks. Myslivecká zafiízeníí postavená ve vlastní reÏii zamûstnanci a studenty ‰koly pfiedstavovala 3 jelení, 3 daÀãí, 10 srnãích, 13 zajeãích krmelcÛ a 5 baÏantích zásypÛ a blíÏe neurãen˘ poãet posedÛ a kazatelen. Nájem placen˘ státu ãinil 2499,40 Kãs. V˘kon práva myslivosti byl realizován v rámci v˘uky i mimo‰kolní ãinnosti, zejména mysliveckého krouÏku. Lov ãinil roãnû 5 aÏ 10 ks jelení, 2 aÏ 4 ks daÀãí, 40 ks srnãí, 15 aÏ 20 ks ãerné, 50 aÏ 100 ks zajeãí a 10 aÏ 20 ks baÏantí zvûfie. Dále se v honitbû lovily kachny, hfiivnáãi, sluky a samozfiejmû li‰ky, kuny a jiní predátofii. Trofejovû nejv˘znamnûj‰í byla jelení zvûfi, která se díky dlouhodobé dÛsledné chovatelské práci vy‰plhala k hodnotám bronzové medaile. Srnãí trofeje dosahovaly 90 aÏ 100 bodÛ CIC, daÀãí trofeje vzhledem k nízké kvalitû celé populace ãinily pouze 130 aÏ 145 bodÛ CIC. âerná zvûfi se zaãala intenzivnûji vyskytovat a tedy i lovit aÏ ke konci 60. let. Historicky nejúspû‰nûj‰í ‰kolní naháÀkou je lov uskuteãnûn˘ 9. 1. 1975 v lesním úseku âíhaná s v˘fiadem 8 divoãákÛ (3 ks Petrou‰ek st., po 1 ks Janou‰, Kit, Marek, Lanka‰ st. a Sedlák). Pro zdej‰í region v˘sledek tehdy nevídan˘, pfii ‰kolních spoleãn˘ch lovech stále doposud nepfiekonan˘! Velmi dobré byly stavy drobné zvûfie, pfii ‰kolních honech 20 aÏ 30 uloven˘ch zajícÛ pfiedstavoval bûÏn˘ prÛmûr. V letech 1970 aÏ 1975 se pfiistoupilo také k zazvûfiování baÏantí zvûfií v poãtu cca 100 ks roãnû. Zvûfi byla aklimatizována a pozdûji vypu‰tûna v arboretu ‰koly v Kunraticích a odtud se pfiirozenû migrací roz‰ífiila do celé honitby vãetnû sousedních revírÛ, coÏ bylo v prvních letech vypou‰tûní zfiejmé podle obojku kohoutÛ. Obojkoví baÏanti se do té doby v okolí ·luknova nevyskytovali a nik˘m jin˘m zde nebyli vypou‰tûni. Tento slibn˘ v˘voj myslivecké ãinnosti byl pfieru‰en zru‰ením v‰ech lesnick˘ch odborn˘ch ‰kol v republice a následn˘m zru‰ením ‰kolního polesí a tím i ‰kolní honitby. Autor ãlánku se domnívá, Ïe jedním z dÛvodÛ zru‰ení ‰kolní honitby byla právû její vysoká kvalita. Z chovatelské práce a dobfie zazvûfiené 56


honitby tûÏil LZ (LS) Rumburk, kter˘ tuto honitbu spravoval jako reÏijní v letech 1977 aÏ 1998. V roce 1993 b˘valou ‰kolní honitbu rozdûlil její vlastník LâR na dvû honitby - Vrbovnu a KníÏecí. Hranici tvofiila silnice ·luknov-Kunratice-Brtníky, v roce 2003 do‰lo ve prospûch Vrbovny k posunutí hranice aÏ k Zelenému kfiíÏi. K honitbû KníÏecí bylo roku 1993 pfiiãlenûno oddûlení 141 nad osadou Kopec. Vrbovna je od roku 1993 aÏ do souãasnosti pronajata lesní akciové spoleãnosti Uniles Rumburk. Honitbu KníÏecí provozovaly LâR jako reÏijní do roku 1998, kdy bylo vyhlá‰eno v˘bûrové fiízení na pronájem. SL· ·luknov v zastoupení fieditele PhDr. M. Janou‰ka a Ing. Karla Lanka‰e se v˘bûrového fiízení zúãastnila a zvítûzila v nûm. Zamûstnanci LS Rumburk a OI Dûãín akceptovali potfieby ‰koly a její zámûr vytvofiit vzorov˘ mysliveck˘ objekt a v na‰ich snahách nás podpofiili. Pfiekvapením v‰ak bylo rozhodnutí generálního fieditele LâR v neprospûch ‰koly Îáci se zúãastní honu jako stfielci a honitba byla pronajata fyzické osobû na zbytek nájemního období, do 31. 3. 2003. V roce 1991 a v letech následujících se díky zmûnám studijních oborÛ objevila v povinn˘ch pfiedmûtech opût myslivost a spolu s ní i dal‰í lesnické pfiedmûty. Od té doby odborní uãitelé v ãele s fieditelem PhDr. Milanem Janou‰kem zaãali usilovat o navrácení ‰kolního polesí a ‰kolní honitby. Více neÏ 10 let probíhající neustálá jednání vyústila nakonec v dohodu, která znamenala moÏnost aktivního provozování myslivosti v reÏijní honitbû LâR KníÏecí na základû smlouvy o zaji‰tûní lesnické a myslivecké praxe. ·kola do té doby zaji‰Èovala mysliveckou praxi smluvnû i neformálnû u jin˘ch subjektÛ. Byly to obory Vlková, Vfiísek, Podãejk, baÏantnice Baãov, dále honitby ·piãák, Královka, Vrbovna a v letech 1993 aÏ 1998 také KníÏecí. Velmi dobrá a stále trvající spolupráce je s oborami Podãejk a Vfiísek. V období let 1993 aÏ 2003 bylo u smluvních subjektÛ (nejvíce v honitbû KníÏecí a Vrbovna) uskuteãnûno 16 ‰kolních honÛ na drobnou zvûfi a 5 nahánûk. ·kola si vût‰inou prostfiednictvím pedagogÛ a dal‰ích zamûstnancÛ zaji‰Èovala a organizovala spoleãné lovy sama, 12 honÛ a 3 naháÀky fiídil Ing. K. Lanka‰ ml., 2 hony a 1 naháÀku Mgr. M. Sedlisk˘, 1 hon a 1 naháÀku Ing. I. Hluch˘ a 1 hon P. Bolík. Celkem na v‰ech spoleãn˘ch lovech bylo uloveno: 57


3 lanû, 2 kolou‰i, 1 lonãák, 1 srnãe (strÏeno psem), 10 li‰ek, 59 zajícÛ, 39 kohoutÛ, 6 slepic, 15 kachen, 19 sojek a 1 koãka. PrÛmûrn˘ úlovek na jeden hon ãinil 9,25 ks drobné zvûfie a na jednu naháÀku 1,4 ks spárkaté zvûfie. Nejúspû‰nûj‰ími lovy byly hony v baÏantnici Baãov (2001) - 1 srnãe (strÏeno), 16 zajícÛ, 33 baÏantích kohoutÛ a 6 baÏantích slepic a v honitbû Vrbovna (1998) - 3 li‰ky, 8 zajícÛ a 6 sojek, coÏ byl na pomûry ·luknovska mimofiádn˘ v˘sledek. Nejúspû‰nûj‰í naháÀka se uskuteãnila v honitbû KníÏecí (2003) s v˘sledkem 3 ks holé jelení zvûfie. V osamûl˘ch lovech byly od okamÏiku uzavfiení smlouvy (od 5. 11. 2003 do 31. 2. 2004) uloveny v honitbû KníÏecí 2 srny, 5 srnãat, 1 divoãák, 2 li‰ky a 1 kuna skalní. I pfies v‰echny tyto úspûchy v‰ak ‰kole stále citelnû chybí vlastní honitba. Druhou etapu v˘voje myslivosti na lesnické ‰kole lze vymezit rokem 1991 aÏ do souãasnosti. Kromû v˘‰e zmínûn˘ch informací byla pro v˘uku myslivosti v 90. letech podstatná je‰tû jedna - zaloÏení ãtyfiletého studijního oboru „Myslivecké hospodáfiství“. Tento obor, jedin˘ svého druhu v republice, je vyuãován pouze na SL· Îáci SL· ·luknov jako honci ·luknov. První absolventi jiÏ maturovali v letech 1999, 2001, 2002, 2003 a 2004. ·kola dále od roku 1998 usiluje o zfiízení VO· se zamûfiením na ochranu pfiírody a myslivost. Jednání stále probíhají. Problematika myslivosti je na ‰kole vyuãována ve v‰ech tfiech studijních oborech - lesnictví, myslivecké hospodáfiství, ochrana pfiírody a prostfiedí. Na v˘uce myslivosti se pfiedev‰ím podílejí nebo podíleli Karel Lanka‰ st. (do roku 2002), Ing. Karel Lanka‰, Pavel Bolík, Mgr. Martin Sedlisk˘ (do roku 2003) a Václav Vomáãka (od roku 2003). Pro potfieby v˘uky slouÏí kabinet myslivosti a zoologie zahrnující tfii místnosti s bohat˘mi sbírkami zoologick˘ch preparátÛ, literatury, didaktické techniky a uãebních pomÛcek. Souãástí kabinetu je také sklad zbraní a stfieliva. Sbírky a také nûkteré uãební pomÛcky vyrábûjí Ïáci a správce kabinetu. Kabinet je vyhledávan˘m místem pro náv‰tûvy ‰koly a zejména pak pfii „Dnech otevfien˘ch dvefií“ Pro v˘uku myslivosti je dále vyuÏívána ‰kolní stfielnice. V rámci udrÏování mysliveck˘ch zvykÛ a tradic je kaÏdoroãnû Ïáky ‰koly pofiádána Hubertská jízda a Hubertská zábava. ·kola se dále pravidelnû podílí 58


na organizování oblastních pfiehlídek trofejí a hlavním organizátorem v˘stav byla v letech 1997, 1998, 2001, 2003 a 2004. Roãník 1998 a 2004 probûhl pfiímo v prostorách ‰koly. Za tuto aktivitu byla ‰kola v roce 2001 ocenûna ãestn˘m uznáním OMS âMMJ v Dûãínû. Dále se ‰kola organizaãnû podílela na zaji‰tûní konference o kamziãí zvûfii v roce 1997 u pfiíleÏitosti 90 let chovu kamzíka horského v LuÏick˘ch horách. Spolupracuje téÏ s OMS v Dûãínû pfii zaji‰Èování kynologick˘ch akcí. Mezi tradiãní myslivecké aktivity ‰koly od dob jejího vzniku patfiilo také organizování mysliveck˘ch zkou‰ek rÛzn˘ch stupÀÛ vãetnû pravidelné úãasti zku‰ebních komisafiÛ z fiad zamûstnancÛ (Marek, Lanka‰ st., Petrou‰ek st.) na zkou‰kách v okrese Dûãín, âeská Lípa, Litomûfiice, Liberec aj. ·kola na základû zájmu na tuto tradici navázala a uspofiádala ve vlastní reÏii dva roãníky mysliveck˘ch kurzÛ. Smyslem kurzu bylo vyhovût poÏadavkÛm studentÛ na dfiívûj‰í získání loveckého lístku, na kter˘ mají nárok podle zákonn˘ch pfiedpisÛ aÏ po absolvování pfiedmûtu myslivost a ten je zafiazen aÏ ve tfietím roãníku. V roce 2000 se pfiihlásilo 22 zájemcÛ, ke zkou‰ce bylo pfiipu‰tûno 21 adeptÛ, z toho 7 neprospûlo. V roce 2001 se pfiihlásilo 27 zájemcÛ, ke zkou‰ce bylo pfiipu‰tûno 27 adeptÛ, z toho 6 neprospûlo. V˘sledky jasnû dokumentují, Ïe kurz i zkou‰ka byly nároãné, o ãemÏ svûdãí 140 oduãen˘ch hodin a dal‰í blíÏe neurãen˘ poãet hodin konzultací. Myslivost se objevuje také v námûtech závûreãn˘ch maturitních prací na‰ich ÏákÛ (cca 11 aÏ 47 % z celkového poãtu odevzdan˘ch prací), z nichÏ nejlep‰í reprezentují ‰kolu v oblastních a celostátních kolech SOâ. ·kola se mÛÏe pochlubit mnoha skvûl˘mi místy. Za v‰echny je moÏné jmenovat práci Radomila Îatky - Chov a lov baÏantí zvûfie v baÏantnici Správy lesÛ mûsta Olomouce, která v roce 1998 obsadila v celostátním kole 3. místo. Hned za ním se umístil David Jedliãka - Chov a lov srnãí zvûfie v MS Orlické hory. První místo obsadila v oblastním kole SOâ práce Karla Pe‰ata - Chov mufloní zvûfie v MS âerná Studnice (anotace publikována v ãasopise Svût myslivosti 8/2000). Nezapomíná se ani na dûti ze základních ‰kol. Ve ‰kolním arboretu v Kunraticích je od roku 2001 pravidelnû pofiádána zoologicko-myslivecká soutûÏ pro Ïáky základních ‰kol ·luknovského v˘bûÏku. SoutûÏ se tû‰í velkému zájmu a je kombinována s prohlídkou arboreta a ukázkou dravcÛ a sov ze ‰kolního sokolnického dvorce, kter˘ má v péãi vychovatel Jan BroÏ. V˘ãet ãinností by jistû nebyl úpln˘, kdyby nebylo zmínûno osobní zastoupení a reprezentace ‰koly v mysliveck˘ch organizací na regionální a celostátní úrovni. Ing. Karel Lanka‰ je ãlenem Myslivecké rady - poradního orgánu ministra zemûdûlství, dále zastupuje ‰kolu v myslivecké sekci âeské lesnické spoleãnosti a je ãlenem redakãní rady ãasopisu Svût myslivosti. Pan Václav Vomáãka zastupuje ‰kolu pfii zaji‰Èování mysliveck˘ch praxí v honitbû 59


KníÏecí a pfii jednáních s LS Rumburk. Dále je ãlenem Okresní myslivecké rady âMMJ v Dûãínû. Závûrem lze vyslovit snad jiÏ jen pfiání, aby myslivost na SL· ·luknov i nadále nacházela své místo, poskytovala kvalitní myslivecké vzdûlání nov˘m generacím myslivcÛ a pomohla tak aktivnû k zachování tradic a dobrého jména ãeské myslivosti.

Ing. Karel Lanka‰ ml., kabinet myslivosti a zoologie

60


Stfielba - stfielci - stfielnice Sportovní a myslivecká stfielba má na SL· ·luknov dlouholetou tradici. Svûdãí o ní v˘sledky dosaÏené v nûkter˘ch stfieleck˘ch soutûÏích konan˘ch v regionu b˘valého okresu Dûãín i mimo nûj. Nejpopulárnûj‰ím a dlouhá léta na‰imi studenty a zamûstnanci ‰koly (pravidelní úãastníci O. âermák, Z. Marek, J. Mlejnková, K. Lanka‰ st., R. Petrou‰ek st.) obsazovan˘m stfieleck˘m podnikem byla soutûÏ tfiíãlenn˘ch druÏstev ve stfielbû na baterii pofiádaná MS Jezevec v Dolní Poustevnû. Vítûzství na‰e druÏstvo dosáhlo v letech 1974, 1975, 1976 a 1977. V jin˘ch roãnících se objevovalo i na dal‰ích pfiedních postech (viz tab. 1). Velmi úspû‰n˘m byl rok 1975, kdy dvû smí‰ená druÏstva zamûstnancÛ a studentÛ skonãila na 1. a 6. místû. Prvního místa dosáhlo také na‰e druÏstvo ve stfielbû na baterii v Mezihofií u Dûãína v roce 1977. Mezi dal‰í pravidelnû obsazované soutûÏe patfiila také prestiÏní Velká cena ·luknovského v˘bûÏku ve stfielbû na baterii v Dolní Poustevnû, ve které ‰kola dosáhla na první místo celkem dvakrát (roku 1961 a 1969). Cenná jsou také v‰echna umístûní do 10. místa. Dal‰í úspû‰nou soutûÏí byl Okresní pfiebor ve stfielbû na baterii a soutûÏ do pûti chyb (obû v Dolní Poustevnû). DosaÏené v˘borné v˘sledky ukazuje tabulka 1. V poznámkách tabulky jsou vysvûtleny nûkteré podstatné okolnosti, dal‰í dosaÏené v˘sledky a pfiedstaveni uvedení stfielci. Dlouholetou tradicí byl také celostátní stfieleck˘ pfiebor lesnick˘ch ‰kol, kterého se zúãastÀovaly v‰echny SLT· a LO· v tehdej‰ím âeskoslovensku. Nároãn˘ nûkolikadenní program soutûÏe tvofiily ãetné kulové a brokové disciplíny. Rozsáhlou a ãasovû nároãnou stfieleckou pfiípravu organizoval uãitel Karel Lanka‰ st., kter˘ byl i stál˘m vedoucím ‰kolního stfieleckého druÏstva. Nejv˘znamnûj‰ích umístûní dosáhla na‰e ‰kola v Pre‰ovû v roce 1966 2. místo v druÏstvech, celostátním vítûzem v jednotlivcích se stal ná‰ Ïák Jifií Lom (téÏ zmínûno v relaci âs. rozhlasu), dobr˘mi v˘sledky byla dvû pátá místa roku 1963 (Písek) a 1974 (Trutnov) a 6. místo roku 1965 (Trutnov). V roce 1970 byl tento pfiebor pofiádán také ve ·luknovû, ‰kolní druÏstvo obsadilo 7. místo. Stfielba vÏdy úzce souvisela z v˘ukou myslivosti nebo s mimo‰kolní ãinností mysliveckého a stfieleckého krouÏku. Z iniciativy Karla Lanka‰e st. vznikla jiÏ zaãátkem 60. let vysoká vûÏ v prudké odlesnûné stráni nad cestou k âítkovu ml˘nu a univerzální zákop (baterie) postaven˘ na loukách nad âítkov˘m ml˘nem. Vysoká vûÏ zanikla s odrÛstající pasekou po roce 1973 a univerzální zákop ke konci 70. let. V roce 1975 byla vedle je‰tû existující baterie postavena stfielnice na skeet a lovecké kolo. Tento objekt úspû‰nû funguje doposud. Je dlouhodobû udrÏován a stále si zachovává pfiírodní ráz neru‰ící 61


b. 1 Pfiehled umístûní stfielec. soutûÏí (baterie) pofiádan˘ch v Dolní Poustevnû Rok

SoutûÏ

Umístûní

Poznámka

Ing. Z. Marek

1.

první vítûz nové soutûÏe

Lanka‰ st., Marek, Petrou‰ek st.

4.

v prvních roãnících soutûÏe se vyhodnocovala také druÏstva

Ing. Z. Marek

4.

Ing. Z. Marek - vedoucí ‰kolního polesí

K. Lanka‰ st. R. Petrou‰ek st.

2. 9.

tato do dne‰ní doby existující soutûÏ pfiedstavuje stfielbu s humorn˘m podtextem

Velká cena II. roã. Ing. Z. Marek (II.), K. Lanka‰ st. (III.),

2. 8.

Ing. Marek stfiílel v II., ostatní zamûstnanci v III. v˘kon. tfiídû

Velká cena tfiíãlenná druÏstva

6.

V. Kopejtko - Ïák II. A

5. 4. 10.

K. Lanka‰ st. - zástupce fieditele, pozdûji fieditel ‰koly (1976-90), R. Petrou‰ek st. - lesní, pozdûji lesní technik na ‰kolním polesí,

Hfiídel, Lanka‰, Marek Barto‰, KaÀka, Kroãák

4. 9.

P. Hfiídel - Ïák II. A (1960), v té dobû jiÏ lesní na ‰kolním polesí, J Barto‰ - Ïák II. A, KaÀka II. A, M. Kroãák I. A

Ing. Z. Marek K. Lanka‰ st.

1. 2.

mimofiádn˘ úspûch zamûstnancÛ ‰koly

1961 Velká cena I. roã. Velká cena tfiíãlenná druÏstva

1962 Okresní pfiebor baterie

SoutûÏ do 5 chyb

Jméno stfielce

Kopejtko, Marek, Petrou‰ek st.

1963 Velká cena III. roã. Ing. Z. Marek (II.) K. Lanka‰ st. (III.) R. Petrou‰ek st.(III.)


1964 SoutûÏ do 5 chyb

62


Okresní pfiebor baterie

1965

1966

1967

Ing. Z. Marek (sen.) K. Lanka‰ st. (jun.) O. âermák (juniofii) R. Petrou‰ek st.(jun.)

3. 3. 4. 5.

Velká cena IV. roã. Ing. Z. Marek (II.) K. Lanka‰ st. (III.) R. Petrou‰ek (III.)

2. 8. 9.



3.

SoutûÏ do 5 chyb

Ing. Z. Marek R. Petrou‰ek st.

8. 10.

Velká cena V. roã. R. Petrou‰ek st.(III.) K. Lanka‰ st. (III.)

4. 10.


âermák, Lanka‰ st., Petrou‰ek st.

4.


R. Petrou‰ek st. O. âermák

7. 8.

Velká cena VI. r.

Ing. Z. Marek (II.)

6.



4.

Velká cena VII. r.

Ing. Z. Marek (II.) K. Lanka‰ st. (III.) O. âermák (III.) F. Mráz (III.)

7. 4. 8. 9.-10.


Lanka‰ st., Marek, Mráz

3.

63

Ing. Marek stfiílel ve skupianû seniorÛ, ostatní „mladíci“ ve skupinû juniorÛ

velmi dobré umístûní v jednotlivcích i v druÏstvech

O. âermák - lesní dûlník, traktorista na ‰kolním polesí

F. Mráz - Ïák I. B


1968 Velká cena VIII.r.

Okresní pfiebor – baterie

Ing. Z. Marek (II.) K. Lanka‰ st. (III.) O. âermák (III.)

7. 2. 3.

mimofiádn˘ úspûch zamûstnancÛ ‰koly, soutûÏ druÏstev se nehodnotila

Ing. Z. Marek M. Macháãek K. Lanka‰ st.

1. 4. 7.

M. Macháãek - Ïák II.B, umístûní dal‰ích stfielcÛ 11., 12., 13. a 15., velmi dobrá bilance z pohledu ‰koly

10. 1. 3.

B a C jsou v˘konnostní skupiny, mimofiádn˘ úspûch zamûstnancÛ ‰koly, dále 11. místo

1969 Velká cena IX. roã. Ing. Z. Marek (B) O. âermák (C) K. Lanka‰ st. (C) Ing. Z. Marek O. âermák

1. 5.

Ing. Z. Marek (B)

10.

dal‰í místa 11. a 21. v kategorii C

1971 Velká cena XI. roã. Ing. Z. Marek (B) O. âermák (C)

9. 7.

dal‰í místa 12. a 14. v kategorii C

Okresní pfiebor baterie 1970 Velká cena X. roã.


Kempn˘, Lanka‰ st., Marek

2.

druÏstva opût hodnocena, G. Kempn˘ - uãitel


Ing. Z. Marek O. âermák K. Lanka‰ st.

2. 4. 8.

velmi dobrá bilance umístûní v soutûÏi jednotlivcÛ z pohledu ‰koly

Marek Z., Marek S., Mlejnková

3.


O. âermák Ing. Z. Marek K. Lanka‰ st.

3. 4. 9.

Velká cena XII. r.

Ing. Z. Marek (B) O. âermák (C)

1972 SoutûÏ tfiíãlenn˘ch druÏstev I. roãník

64

10. 10.

zúãastnûno celkem 15 druÏstev, J. Mlejnková úãetní ‰kol. polesí velmi dobrá bilance umístûní dal‰í umístûní 15., 25., 30., 31., 34., 38.



1973 Okresní bfiebor baterie

Bohat˘, âermák, Lanka‰ st. Drahota, Kfiivánek, Vesel˘

2.

O. âermák Ing. Z. Marek

5. 6.

SoutûÏ tfiíãlenn˘ch Bohat˘, Kempn˘ druÏstev II. roãník Vesel˘ Marek, Mlejnková, Petrou‰ek st.

7.

dal‰í v˘borné umístûní v této pro region velmi 10.-12. populární soutûÏi

O. âermák (C)

9.


âermák, Lanka‰ st., Mlejnková

6.


Ing. Z. Marek K. Lanka‰ st.

1975 SoutûÏ tfiíãlenn˘ch KostfiáÀ, Mlejnková Nûmec druÏstev IV. roã. Lanka‰ st., Marek, Petrou‰ek st. Okresní pfiebor baterie

SoutûÏ do 5 chyb

O. âermák Ing. Z. Marek

dal‰í umístûní 12.

2.

Velká cena XIII. r.

1974 SoutûÏ tfiíãlenn˘ch Lanka‰ st., Marek, Petrou‰ek st. druÏstev III. roã.

J.Bohat˘ - Ïák I. A,, J. Drahota I. A, A. Kfiivánek II. B, V. Vesel˘ II. B

dal‰í umístûní 31., 34.

1.

dal‰í druÏstvo skonãilo na 11. místû

4. 7.


1.

mimofiádn˘ úspûch ‰kolních druÏstev, F. Kestfián - Ïák II. A, J. Nûmec II.B

6.

mimofiádn˘ úspûch

J. Mlejnková

1. 3. 10.

Ing. Z. Marek

6.

dal‰í umístûní 15. a 17.

65


R. Petrou‰ek st.

9.

Velká cena XIV. r. âermák, Lanka‰ st., tfiíãlenná druÏstva Petrou‰ek st.

3.

1976 SoutûÏ tfiíãlenn˘ch âermák, Lanka‰ st., Mlejnková druÏstev V. roã.

1.

umístûní v jednotlivcích 12., 13., 14.-15., 27.

SoutûÏ do 5 chyb

R. Petrou‰ek st. O. âermák

3. 4.


Velká cena XV. r.

O. âermák (C)

4.

dal‰í umístûní 16., 29., 32.

1977 Velká cena XVI. r. O. âermák (B)

7.

dal‰í umístûní v C 25.-26., 34.

1.

J. Novotn˘ - Ïák II B, V. Rendl II B, oba jiÏ Ïáci S·P

7.

v˘borná myslivkynû paní Jaroslava Mlejnková uzavfiela svou úãastí stfielecky velmi úspû‰ná 70. léta

2001 SoutûÏ tfiíãlenn˘ch âermák, Vyskoãil, druÏstev XX. roã. Zita

7.

V. Vyskoãil - Ïák 4. M, V. Zita - absolvent mysliv. kurzu

2002 SoutûÏ tfiíãlenn˘ch Karel, Lotock˘, druÏstev XXI. roã. Radovnick˘

3.

T. Karel - Ïák 1. L, M. Lotock˘ a V. Radovnick˘ ze 2. M

SoutûÏ tfiíãlenn˘ch Lanka‰ st., Novotn˘ druÏstev VI. roã. Rendl 1978 Okresní pfiebor baterie

J. Mlejnková

66


okolní krajinu. V roce 1975 bylo zfiízeno vedle pfiírodní maloráÏkové stfielnice také stfieli‰tû pro kulovou stfielbu na 100 m. Ve stejné dobû vznikla v areálu ‰koly také vzduchovková stfielnice, která se pozdûji pfiesunula na pozemek DM v Sukovû ulici. Po urãitém útlumu sportovní a myslivecké stfielby v 80. letech zpÛsoben˘m zmûnou studijních oborÛ, organizace studia (cyklické, dálkové) a zánikem ‰kolní honitby nastal v 90. letech nárÛst stfielecké aktivity. Rozhodujícím bylo pfii zmûnû studijních oborÛ opûtné zavedení pfiedmûtu myslivost (roku 1991) a od ‰kolního roku 1995/96 také studijního oboru myslivecké hospodáfiství. V˘cvik ve stfielbû z brokovnice se provádûl a dosud provádí na ‰kolní brokové stfielnici, stfielba z maloráÏky se realizovala na stfielnici zfiízené v 60. letech pod svahem u brokové stfielnice. Zmûnou vlastnick˘ch vztahÛ k pozemkÛm a zpfiísnûním zákonn˘ch pfiedpisÛ o zbraních a stfielivu se od poloviny 90. let jezdí provádût maloráÏková a kulová stfielba na soukromou stfielnici v Krásné Lípû. Z hlediska provozu ‰koly a organizace stfieleb není tato situace ideální, a proto se neustále zvaÏuje vybudování vlastní kulové stfielnice na pozemcích ‰koly. Funkci správce brokové stfielnice vykonával do bfiezna 2003 Ing. Karel Lanka‰ ml. Poté pfievzal tuto funkci Ing. Igor Hluch˘, kter˘ v roce 2000 zaloÏil pfii ‰kole Sportovní stfieleck˘ klub SL· ·luknov evidovan˘ jako organizaãní sloÏka s vlastní právní subjektivitou v rámci âSS Praha. Pfiedsedou klubu je Ing. Igor Hluch˘, jednatelem Mgr. Bc. Rudolf Sochor a hospodáfiem Pavel Bolík. âlenskou základnu tvofií zamûstnanci a studenti ‰koly. Podstatná ãást nákladÛ je hrazena ze sponzorsk˘ch darÛ. Cílem je v˘cvik ve stfielbû na skeetu a loveckém kole s následnou úãastí na stfieleck˘ch soutûÏí pofiádan˘ch mimo ‰kolu. Z iniciativy autora tohoto pfiíspûvku byla v roce 1996 zaloÏena tradice ‰kolních stfieleck˘ch pohárÛ. V prvním pololetí ‰kolního roku se stfiílí Podzimní stfieleck˘ pohár a v druhém pololetí Jarní stfieleck˘ pohár. Smyslem vzniku bylo vytvofiit vût‰í prostor pro zájmovou stfielbu z fiad studentÛ ‰koly a rozvoj a posílení jejich fyzick˘ch a du‰evních schopností. Instruktofii stfielby z fiad uãitelÛ se v rámci povinn˘ch stfieleb stále více setkávají s faktem, Ïe mládeÏ pfiicházející na ‰kolu pfiímo ze Z· nebo z nemysliveck˘ch rodin má technické problémy zbraÀ uchopit, zalícit s ní a zamífiit. A jiÏ dávno neplatí, Ïe jsou to jen dívky. Dívky ãasto dosahují zejména pfii stfielbû z maloráÏky podstatnû lep‰ích v˘sledkÛ neÏ chlapci. Toto zji‰tûní inspirovalo Ing. K. Lanka‰e ml. k zaloÏení dal‰í stfielecké tradice - vyhlá‰ení nejúspû‰nûj‰í stfielkynû ‰kolního roku s právem nosit titul „Miss Artemis“. Za ‰kolní rok 2002/03 se tímto titulem honosí sleãna Michaela Vojtûchová s nástfielem 50 bodÛ ze 100 moÏn˘ch ve stfielbû z maloráÏky na 50 m, mechanick˘mi mífiidly vstoje bez opory, na terã tetfiívka. 67


Rok

Jarní stfieleck˘ pohár

Podzimní stfieleck˘ pohár

1996

1. ·ebek 155/300 M 2. Stfiíbrn˘ 154/300 M 3. Hurdálek 139/300 E

1. Stfiíébrn˘ 178/300 M 2. Dobiá‰ 159/300 L 3. Pe‰ar 148/300 M

1997

1. Dobiá‰ 198/300 L 2. Salaba 166/300 M 3. Kopfiiva 155/300 M

1. Hurdálek 196/300 E 2. Stfiíbrn˘ 195/300 M 3. Bliml 173/300 M

1998

Nebyl uskuteãnûn

1. Vot˘pka 162/300 L 2. PoÏársk˘ 160/300 L 3. Vyskoãil 157/300 M

1999

1. Vot˘pka 175/300 L 2. PoÏársk˘ 168/300 L 3. Vyskoãil 150/300 M

1. Stanûk 95/200 L 2. Dani‰ 91/200 M 3. Vot˘pka 77/200 L

2000

1. Jungman 103/200 M 2. Brada 96/200 E 3. Stanãík 86/200 E

1. Jungman 189/300 M 2. Vyskoãil 176/300 M 3. Lotock˘ 138/300 M

2001

1. Janãák 145/200 M 2. Jungman 141/200 M 3. Lotock˘ 119/200 M

1. Jungman 118/160 2. Beer 102/160 M 3. Lotock˘ 81/160 M

2002

1. Jungman 192/325 M 2. Masopust 150/325 M 3. Holman 142/325 E

1. Nosek 107/160 L 2. Radovnick˘ 104/160 M 3. Masopust 97/16 M

2003

1. Nosek 127/160 L 2. Slab˘ 91/160 M 3. Mácha 85/160 M

1. Nosek 55/60 L 2. Radlo 35/60 L 3. Karel 35/60 L

Pozn.: Zápis bodÛ 150/300 znamená - 150 dosaÏen˘ch bodÛ z 300 moÏn˘ch. Písmeno za jménem stfielce: M - mysliveck˘ obor, L - lesnick˘ obor, E - ekologick˘ obor.

Stfielecké poháry se zpoãátku skládaly ze stfielby ze vzduchovky, maloráÏky a brokovnice, pozdûji se sloÏení disciplin ustálilo na stfielbû z maloráÏky a brokovnice. MaloráÏka se stfiílí mechanick˘mi mifiidly na 50 metrÛ, vstoje bez opory na terã tetfiívka, redukovaného srnce nebo kÀoura. Brokovnice na loveckém kole zkráceném na 12 terãÛ. Pokud se podafií zajistit stfielnici v Dolní Poustevnû, stfiílí se téÏ 20 terãÛ na baterii. Proto se maximální poãet 68


bodÛ (viz tabulka) mûní. Souãástí pravidel je ustanovení, Ïe pokud se podafií stfielci pohár vyhrát tfiikrát bûhem studia, ponechává si ho. Doposud se to v‰ak nikomu nepodafiilo. V posledních letech jsou ve‰keré náklady na stfielbu hrazeny z prostfiedkÛ ‰koly. Ceny pro první tfii pofiadí jsou získávány vût‰inou ze sponzorsk˘ch darÛ. Souãástí materiálního zázemí v˘uky stfielby a myslivosti je sklad zbraní, stfieliva a terãÛ uloÏen˘ v kabinetû myslivosti a zoologie. Funkci zbrojífie zastává Ing. Karel Lanka‰ ml. V souãasné dobû ‰kola disponuje jednou kulovnicí se zamûfiovacím dalekohledem ráÏe 7 x 57, ãtyfimi maloráÏkami (z toho jedna s nûmeck˘m napínáãkem), dvûma dvojkami ZP r. 12 a 16, brokovou kozlicí IÎ 12, brokovnicemi ZH - tfii skeetafiky a troje v˘mûnné hlavnû na trap a skeet. Nejstar‰ími zbranûmi jsou celopaÏbená kulovnice "Z" z roku 1955 a maloráÏky z roku 1948, nejmlad‰í skeetafika s v˘mûnn˘mi hlavnûmi ZH 302 (303) z roku 2001. Zbranû slouÏí nejenom pro sportovní stfielbu, ale jsou na‰imi studenty vyuÏívány i pfii ‰kolních honech a naháÀkách, pfiípadnû pro osamûlé lovy v rámci praxí smluvnû zaji‰tûn˘ch u lesnick˘ch a mysliveck˘ch subjektÛ. Ing. Karel Lanka‰, ml. kabinet myslivosti a zoologie

69


Dálkové studium V záfií roku 2003 bylo na Stfiední lesnické ‰kole ve ·luknovû otevfieno dálkové studium pro pracující jako reakce na zvy‰ující se zájem o tento druh studia. V pfiedchozích letech zde studovalo nûkolik externistÛ. V souãasnosti má dálkové studium dvacet dva posluchaãe. Pfiedná‰ky se realizují jednou t˘dnû, v pátek od jedenácti hodin, poãet hodin je nejménû pût, nejvíce sedm. Studium je pûtileté, zakonãené maturitou. Dálkové studium bylo otevfieno pro specializaci lesnictví. Studenti mohou nav‰tûvovat ‰kolní informaãní stfiedisko, vypÛjãovat si zde literaturu, pracovat na poãítaãích a vyhledávat údaje na internetu za poplatek 100,- Kã roãnû. V prvním roãníku studia probíhají tyto pfiedná‰ky: âesk˘ jazyk a literatura, nûmeck˘ jazyk a literatura, dûjepis, obãanská v˘chova, matematika, v˘poãetní technika, nauka o lesním prostfiedí (NOLP), stroje a zafiízení, biologie, chemie, fyzika a praxe. Pfiehled pfiedná‰ek s daty uãebních dnÛ dostávají studenti pfied zapoãetím studia. Vysvûdãení dostávají studenti v pololetí a na konci roku. Klasifikace v pfiedmûtech se uzavírá na základû písemného zkou‰ení. Studenti, ktefií z nûjakého dÛvodu nebyli klasifikováni, dûlají komisionální zkou‰ky. Ve ‰kolním roce 2004/05 se s otevfiením nového roãníku dálkového studia nepoãítá.

RNDr. Marta Plánská

70


V˘uka cizích jazykÛ Bûhem existence ‰koly do‰lo ve v˘uce cizích jazykÛ k v˘znamné zmûnû hlavnû po roce 1989. AÏ do ‰kolního roku 1990/91 se zde vyuãoval rusk˘ jazyk tak, jako tomu bylo na v‰ech ‰kolách v republice. Z ru‰tiny se povinnû skládala jak písemná, tak i ústní maturitní zkou‰ka. V roce 1991/92 ustoupila ru‰tina a studenti dostali moÏnost studovat jazyk nûmeck˘. Od ‰kolního roku 1994/95 se zaãíná vyuãovat také jazyku anglickému. JelikoÏ vybavení uãebními pomÛckami k v˘uce nebylo do té doby Ïádné, vyÏádala si tato zmûna nemalé investice do uãebnic, slovníkÛ, studijních materiálÛ, didaktick˘ch audiopomÛcek apod. Studenti mají nyní moÏnost volby mezi nûmãinou a angliãtinou. V˘uka probíhá ve tfiíhodinov˘ch dotacích t˘dnû, kde zhruba polovina studentÛ tfiídy studuje angliãtinu a polovina nûmãinu. V souãasné dobû si studenti mohou zvolit cizí jazyk jako maturitní pfiedmût. V tomto pfiípadû vykonávají ústní maturitní zkou‰ku. ProtoÏe jsme ‰kolou odbornou, vûnujeme se v pfiedmûtu cizí jazyk také základní odborné terminologii pfiíslu‰n˘ch oborÛ. Od ‰kolního roku 2002/03 se studenti úãastní soutûÏí v cizích jazycích. Zúãastnili jsme se jiÏ dvakrát okresních kol olympiády v NJ a AJ, kde jsme v konkurenci ostatních stfiedních odborn˘ch ‰kol a hlavnû gymnázií obstáli velmi dobfie (v NJ - 5. místo, v AJ - 4. místo). Studenti uplatÀují své jazykové znalosti nejen ve svém osobním Ïivotû, ale také na rÛzn˘ch zahraniãních exkurzích a stáÏích (viz zahraniãní spolupráce). Postupem ãasu se cizí jazyk stává jedním ze stûÏejních pfiedmûtÛ studentÛ stfiední ‰koly. Stále se zvy‰uje poãet studentÛ, ktefií studují cizí jazyk i po absolvování ‰koly (na soukrom˘ch jazykov˘ch ‰kolách). Jsou samozfiejmû také motivováni vstupem na‰í zemû do EU, kde pfii hledání zamûstnání budou jazykové znalosti na prvním místû.

Gabriela Krebsová

71


Závûreãné samostatné práce studentÛ ‰koly KaÏd˘ student, kter˘ úspû‰nû absolvuje Stfiední lesnickou ‰kolu ve ·luknovû, se stane téÏ autorem svého prvního odborného díla - závûreãné samostatné práce. Zpracování této práce je nyní souãástí praktické maturitní zkou‰ky. JiÏ z doby pÛsobení nûkdej‰í "Stfiední odborné ‰koly pro pracující" pochází fiada studentsk˘ch prací. Vût‰inou se jednalo o práce soutûÏní, protoÏe soutûÏ Stfiedo‰kolské odborné ãinnosti mûla také svoji tehdej‰í obdobu. Je to patrné z oponentních listÛ, kde se pfii hodnocení rozli‰ovalo buì "ANO" (coÏ zfiejmû znamenalo postup do dal‰ího soutûÏního kola), anebo "NE" (kdy autor soutûÏ ukonãil). Nedlouho poté, zhruba v období 70. aÏ 80.let, bylo jiÏ zpracování závûreãné práce povinnou souãástí ukonãení studia. Studentské práce byly totiÏ ukládány po jednotliv˘ch tfiídách a roãnících. Tento postup sice dokumentoval, jak která tfiída konãila své studium, práce pak ale nemohly b˘t rozli‰ovány tématicky a nebylo je prakticky moÏné následnû vyuÏívat. Nejednou pfiitom nûkteré práce dosáhly velmi dobré úrovnû - a to i hodnoceno podle souãasn˘ch, podstatnû nároãnûj‰ích mûfiítek. Tûchto star‰ích prací máme archivováno nûkolik set. Do budoucna se poãítá s jejich utfiídûním a zpracováním pfiehledu formou databáze. Prozatím je máme pfietfiídûny podle oborÛ. Nejãastûji frekventované obory odpovídají tehdej‰ímu zamûfiení ‰koly, kdy se zde studovalo lesnictví jako jedin˘ studijní obor: ponejvíce se práce zab˘vají tûÏbou, pûstováním a ochranou lesa. âasto se také objevují myslivecká témata. Vyskytují se v‰ak téÏ, i kdyÏ ménû ãastûji, i témata botanická, zoologická a ojedinûle dokonce i taková, která bychom dnes fiadili do tématiky ochrany prostfiedí. Souãasnou podobu získaly závûreãné práce v prÛbûhu 90. let. Jak je z archivních sloÏek i z nejstar‰ího dochovaného pfiedpisu o závûreãn˘ch pracích zfiejmé, pfiibliÏnû v letech 1995 aÏ 1997 zaãal b˘t uplatÀován zpÛsob zpracovávání a hodnocení, kter˘ jiÏ mÛÏeme oznaãit za moderní. Mnohokrát se je‰tû od té doby mûnily provádûcí pfiedpisy (naposledy dnem 20. fiíjna 2003) a mnohokrát se podle nich mûnila i fiada podrobností, pokud jde o zpÛsob zpracovávání prací. Lze v‰ak fiíci, Ïe jejich základní podoba, i kdyÏ s mnoha postupn˘mi zdokonaleními, existuje od této doby. Závûreãné práce zpracované od roku 1997 se tfiídí do následujících oborÛ: botanika (zkratka v signatufie "BOT"), zoologie (zkratka v signatufie "ZOO"), 72


pûstování lesa (zkratka v signatufie "PES"), lesní tûÏba (zkratka v signatufie "TEZ"), hospodáfiská úprava (zkratka v signatufie "HUL"), myslivecké hospodafiení, péãe o zvûfi (zkratka v signatufie "MYH"), myslivecká kynologie, sokolnictví, lovectví (zkratka v signatufie "LOV"), ochrana lesa (zkratka v signatufie "OLE"), ochrana pfiírody (zkratka v signatufie "OPI"), ochrana prostfiedí (zkratka v signatufie "OPO"), geologie a pedologie (zkratka v signatufie "GEO"), hydrologie a klimatologie (zkratka v signatufie "HYD"), odpady (zkratka v signatufie "ODP"), rekreace, sport, ekologická v˘chova a osvûta (zkratka v signatufie "OSV"), informatika a v˘poãetní technika (zkratka v signatufie "INF"). Tûchto souãasn˘ch 15 oborÛ odpovídá tomu, Ïe ‰kola má nyní tfii studijní obory a rozsah problematiky, která mÛÏe b˘t v závûreãn˘ch pracích pokryta, tím v˘znaãnû narostl. Kromû zavedeného zpÛsobu tfiídûní a ukládání jsou závûreãné práce od roku 1997 evidovány v databázi, kde se zaznamenává pfiíjmení a jméno autora, studijní obor, signatura, datum zadání a rok dokonãení práce, konzultant a koordinátor, obor tématu, téma, známka a zatfiídûní. V souãasné dobû databáze obsahuje údaje z let 1997 aÏ 2003, coÏ pfiedstavuje 243 záznamÛ; vbrzku v‰ak bude dále doplnûna o práce z roku 2004. ZáleÏitosti souãasn˘ch závûreãn˘ch prací jsou úzce spojeny s úãastí ‰koly v soutûÏi Stfiedo‰kolské odborné ãinnosti (dále SOâ). Obhajoby byly novû pojaty tak, Ïe jsou souãasnû i ‰kolním kolem SOâ. Znamená to, Ïe oponentní komise je pfiipravena posoudit nejen v‰echny závûreãné práce, ale i pfiípadné práce soutûÏní, a Ïe rozhoduje nejen o známce za závûreãnou práci, ale souãasnû i o postupu do dal‰ích kol soutûÏe (pokud s úãastí v dal‰ích kolech soutûÏe autor práce souhlasí). V roce 1997 se ‰kola soutûÏe SOâ je‰tû neúãastnila. Rok 1998 je v‰ak jiÏ spojen s v˘znaãn˘m úspûchem: student Radomil Îatka získal tfietí místo v celostátním kole s prací vûnovanou baÏantnici Správy lesÛ mûsta Olomouce. Do soutûÏe jsme tehdy uÏ pfiihlásili 10 prací. O tom, jak˘ch v˘sledkÛ dosáhly ostatní práce, jsme se v‰ak nedozvûdûli. Dokud se více nerozvinul internet a v˘sledky soutûÏí se v nûm nezaãaly publikovat, získávaly se informace obtíÏnû. Jedin˘m spolehliv˘m, i kdyÏ neúpln˘m zdrojem, byla informaãní broÏura o soutûÏi, která vÏdy uvádí v˘sledky celostátního kola z pfiedchozího roku - ov‰em jen o pracích, které obsadily první tfii místa. Práci studenta Îatky jiÏ ‰kola bohuÏel nemá. Museli jsme získat je‰tû dal‰í, velmi nepfiíjemnou zku‰enost: pokud soutûÏní práce postoupí i z krajského kola dále, ztrácejí se a ani autor ani ‰kola je uÏ nezíská zpût. 73


Pouãeni pfiedchozími zku‰enostmi jsme obeslali v roce 1999 soutûÏ SOâ pûti pracemi (nyní jiÏ vÏdy ve fotokopiích). Víme sice, Ïe práce „zabodovaly“ v krajském kole, bliÏ‰í v˘sledky jsme ale nezískali. V roce 2000 vyslala ‰kola do soutûÏe sice jen 3 práce, v‰echny v‰ak dosáhly v˘znaãn˘ch v˘sledkÛ. Práce studenta Luká‰e Orsága o v˘cviku jestfiába lesního obsadila v krajském kole 3. aÏ 4. místo. Jan Rejlek s prací o odchovu dravcÛ v zajetí byl v krajském kole ‰est˘. Nejlep‰ích v˘sledkÛ dosáhl Pavel ·ulc: se svojí prací o pÛsobení pfiípravku „Arbovital“ v krajském kole zvítûzil a v celostátním obsadil 10. místo. Rok 2001 byl dosud nejúspû‰nûj‰ím. Do krajského kola se dostalo 10 prací ve tfiech kategoriích. Bezkonkurenãní pozici jsme získali v kategorii "Zemûdûlství, potravináfiství, lesní a vodní hospodáfiství", kde na‰i studenti obsadili první ãtyfii místa: Pavel Veverka, Jaroslav Zeman a Petr Kraus s pracemi o zkoumání vlivu provenience lesních dfievin a Jakub Pakosta s prací o rekultivacích na Hofie Svaté Katefiiny. Nejinak tomu bylo i v kategorii „Biologie“: zvítûzil v ní Daniel Kfienek s prací o avifaunû Holansk˘ch rybníkÛ a druhé místo obsadil Ondfiej Straka, kter˘ zpracoval práci o dravcích a sovách ·luknovska. V kategorii „Ochrana a tvorba Ïivotního prostfiedí“, která b˘vá obzvlá‰È silnû obsazena, se na‰i studenti také neztratili: na druhém místû se umístil Jaromír Novák se svojí prací o deformaci rostlinn˘ch kultur a na pátém Hana Matûjková, která se vûnovala ojedinûle se vyskytujícím stromÛm na ·luknovsku. Úãast v krajském kole mûla bohuÏel také svÛj stín: dva studenti, jejichÏ práce ‰kola na své náklady rozmnoÏila a zaslala do soutûÏe, se k soutûÏi bez omluvy nedostavili a ve‰keré úsilí tak zmafiili. Ti, ktefií postoupili do celostátního kola, se zaslouÏili o dobré jméno ‰koly i zde. Daniel Kfienek byl druh˘, Jaroslav Zeman sedm˘ a Pavel Veverka desát˘. V roce 2002 jsme do soutûÏe vyslali tfii práce, o v˘sledcích jsme v‰ak bliÏ‰í informace nezískali. Ilustrativní úãast ‰koly v soutûÏi SOâ byla v roce 2003. Vyslali jsme do ní Martina Fuxu s prací o chovu a v˘cviku jezevãíka, Václava ·imona, kter˘ se zab˘val entomologick˘m prÛzkumem v okolí mûsta Ústí n.L. a Petra Hudáka, kter˘ hodnotil krajinotvorn˘ v˘znam mal˘ch vodních ploch v okolí Dolních Kfieãan. Tentokrát se konalo i okresní kolo, kde v‰ichni s pfiehledem zvítûzili ve sv˘ch kategoriích. V krajském kole obsadili v‰ichni druhá místa. V˘sledky leto‰ního krajského kola, které se konalo v kvûtnu v Domû dûtí a mládeÏe v Ústí nad Labem a jehoÏ se zúãastnilo 89 autorÛ, jsou opût potû‰ující. V oboru Chemie se umístil na 2. místû Jifií ·tojdl s prací Sledování chemick˘ch parametrÛ kvality vody v pramenech ·luknovského v˘bûÏku. V oboru Biologie se umístili Ïáci na‰í ‰koly takto: 2. místo Václav Kfiemel s prací Hnízdûní a odchov orla skalního, 3. místo Krist˘na MojÏí‰ová s Botanick˘m prÛzkumem âerveného rybníka, 4. místo Nikola ·tûpánová s Modelem 74


ochrany a podpory mraveni‰È v okolí ·luknova, 5. místo Milan Sedlák s Botanick˘m prÛzkumem luk sousedících s Velk˘m rybníkem v Rybni‰ti. V oboru Geologie a geografie se umístil na 3. místû Jan Ka‰ík se Zhodnocením vlivu silniãní a Ïelezniãní dopravy na zvûfi v úseku ·luknov, Valdek, Rumburk. V oboru Zemûdûlství získala 1. místo Dana Milãínská s prací Stav chovu koní v letech 2002-2004 vyuÏiteln˘ch v lesním hospodáfiství ve ·luknovském v˘bûÏku, 3. místo patfií Michalu Danyimu za Zkoumání vlivu provenience vybran˘ch druhÛ hospodáfisky v˘znamn˘ch dfievin z hlediska závislosti na technice pûstování…, 4. místo obsadil Ludûk Fabe‰ s Porovnáním animální síly a vybraného mechanizaãního prostfiedku v lesním hospodáfiství z hlediska ekonomického a provozního uplatnûní a 5. místo náleÏí Miroslavu âechovi za Statistick˘ rozbor úrazovosti u a. s. Jaromûfiice u vybran˘ch lesnick˘ch ãinností. Bez ocenûní nezÛstaly ani práce autorÛ v oboru Ochrana a tvorba Ïivotního prostfiedí. Zde obsadil ·tefan Br‰tiak 3. místo s Mapováním mokfiadních stanovi‰È v okolí ·luknova. O 5. a 6. místo se dûlila Lucie Noskoviãová s Tomá‰em Peterkou z Litvínova, na‰e studentka soutûÏila s prací Sledování ‰kod na dfievinách rostoucích podél komunikací na vybran˘ch místech ve mûstû ·luknovû a okolí. Na 7. místû v této kategorii skonãila ·árka Zbofiilová s prací Monitoring arboreta Sukova ulice z hlediska souãasného stavu a vytvofiení projektu vyuÏitelnosti plochy pro studijní a zájmovou ãinnost studentÛ. Získaná ocenûní svûdãí o vzrÛstající úrovni studentského odborného snaÏení. RNDr. Milo‰ Plánsk˘

75


SoutûÏe, olympiády a diplomy ÏákÛ ãerven 1992 - sportovní hry ve Varnsdorfu

3. místo

ãerven 1993 - sportovní hry ve Varnsdorfu

2. místo

ãerven 1994 - sportovní hry ve Varnsdorfu

2. místo

fiíjen 1995 - regionální kolo ekologické olympiády v Ústí n. L.

1. místo

záfií 1995 - regionální kolo ekologické olympiády v Náchodû (âíp, Sudík, ·ácha)

1. místo

kvûten 1996 - národní finále ekologické olympiády ve Vala‰sk˘ch Kloboukách (Oppitz, ·ácha, Vrtílková) 1. místo fiíjen 1996 - regionální kolo ekologické olympiády v Ústí n.L. (Oppitz, ·ácha, Vrtílková)

1. místo

duben 1997 - národní finále ekologické olympiády ve ·luknovû

1. místo

bfiezen 1999 - ‰kolní kolo Lesnické v‰estrannosti ve ·luknovû (Jan Vot˘pka)

1. místo

ãerven 1999 - národní finále Lesnické v‰estrannosti ve ·luknovû (Vot˘pka, Penc, PoÏársk˘, Kubját)

1. místo

fiíjen 1999 - regionální kolo ekologické olympiády v Litvínovû

3. místo

ãerven 2000 stfieleck˘ pohár ve ·luknovû (PoÏársk˘, Vot˘pka, Vyskoãil)

3. místo

ãerven 2002 - mezinárodní sportovní hry ve Varnsdorfu

3. místo

kvûten 2003 - národní kolo GLOBE games v Karviné

4. místo

ãerven 2003 - mezinárodní sportovní hry ve Varnsdorfu

4. místo

záfií 2003 - oblastní kolo stfiedo‰kolsk˘ch pohárÛ v atletice

3. místo

listopad 2003 - krajské kolo ekologické olympiády v Ústí n.L. (Dvofiák, Zemanová) (Hejralová, MojÏí‰ová, Provinská)

1. místo 3. místo

kvûten 2004 - národní finále ekologické olympiády ve Vala‰sk˘ch Kloboukách (Veicher, Dvofiák, Zemanová) 4. místo 76


Souãasná situace ‰kolního polesí Po více jak deseti letech marn˘ch snah o znovuvytvofiení plnohodnotného ‰kolního polesí, do‰lo na podzim roku 2003 k ãásteãnému prolomení pomysln˘ch ledÛ. S nástupem nového managementu ve vrcholn˘ch funkcích LâR, a pfiedev‰ím s nástupem nového generálního fieditele Ing. Kamila Vysly‰ela, se jednání o vytvofiení Ïivotaschopné jednotky, poskytující studentÛm Stfiední lesnické ‰koly ve ·luknovû moÏnost absolvování kvalitních odborn˘ch lesnick˘ch a mysliveck˘ch praxí, vrátila opût za jednací stÛl. Mezi LâR a Stfiední lesnickou ‰kolou ve ·luknovû vznikla Smlouva o zaji‰tûní v˘uky, jejíÏ hlavní náplní je právû umoÏnûní praktické v˘uky ve v‰ech tfiech studijních oborech. Souãástí smlouvy jsou ve‰keré ãinnosti tûÏební i pûstební. Otázka v˘konu praxe u studentÛ oboru Mysliveckého hospodáfiství byla prozatím stabilizována umoÏnûním v˘konu práva myslivosti v honitbû KníÏecí, která je reÏijní honitbou LâR. Organizaãnû bylo nutno vyfie‰it otázku vzniku a úãetního rozdûlení jednotky, která bude nedílnou souãástí ‰koly, ale souãasnû ekonomicky a úãetnû naprosto samostatná. Od 1. února 2004 tak vznikla doplÀková ãinnost ‰koly s pracovním názvem ·kolní polesí. Vedoucím této jednotky byl jmenován Ing. Igor Hluch˘ a jako úãetní byla jmenována R. âermáková. ·kola, dle pfiedloÏen˘ch projektÛ v lesnick˘ch ãinnostech, nalezla pro první rok existence nové organizaãní sloÏky ucelené zájmové uzemí v rámci LS Rumburk, kde budou vykonávány ve‰keré lesnické ãinnosti pfii v˘konu praxí. Této skuteãnosti byl pfiizpÛsoben i rozvrh ‰koly, kdy bylo rozhodnuto, Ïe praxe jednotliv˘ch roãníkÛ a oborÛ budou smûfiovány právû do zájmového území ·kolního polesí. Îáci praxi i pfiedmûtová cviãení vykonávají v odpoledních hodinách, kdy je jeden den ve ‰kolním t˘dnu vyhrazen právû této ãinnosti. Souãasnû Ïáci vykonávají souvislou uãební praxi dle uãebního plánu praxí jednotliv˘ch roãníkÛ a studijních oborÛ.

Ing. Igor Hluch˘

77


Program GLOBE na SL· ·luknov SL· ·luknov se podílí na Programu GLOBE od listopadu 2000. Pravidelná mûfiení podle metodiky GLOBE byla zahájena 15. listopadu 2000. Tato mûfiení navázala na dlouhodobé meteorologické záznamy pana Jana LouÏila. PÛvodnû byly mûfieny jen tyto meteorologické veliãiny (vÏdy mezi 11.00 a 13.00 hod. místního zimního ãasu): okamÏitá polední teplota vzduchu, maximální teplota za uplynul˘ch 24 hodin, minimální teplota za uplynul˘ch 24 hodin, mnoÏství sráÏek - kapaln˘ch i pevn˘ch (vãetnû v˘‰ky snûhu), pokryvnost oblohy oblaãností, typ oblakÛ. Pozdûji bylo zahájeno i mûfiení relaMonitoring ovzdu‰í tivní vlhkosti vzduchu. Namûfiené v˘sledky odesíláme pravidelnû prostfiednictvím internetu ke zpracování a pomáháme tak vûdcÛm pochopit, co se dûje na na‰í planetû. Celkovû se na‰e místní v˘sledky shodují s celosvûtov˘m trendem oteplování Zemû. Namûfiené hodnoty jsou ale vyuÏívány i pfiímo na ·luknovsku (napfi. pro stanovení dnÛ s „pfiíplatkem za vedro“ u zamûstnancÛ místních firem nebo jako souãást ekologick˘ch v˘zkumÛ v regionu). Provádíme i biometrická mûfiení - napfi. pokryvnost terénu vegetací a zápoj stromov˘ch korun na zkusné plo‰e - tzv. pixelu = ãtverci 30 x 30 m. Zab˘vali jsme se i vyhodnocováním satelitních snímkÛ ·luknovska (na tûchto snímcích je nejmen‰í pozorovatelná plo‰ka právû 30 x 30 m) pomocí software pro dálkov˘ prÛzkum Zemû (DPZ). Zji‰Èujeme kvalitu vody v potocích a rybnících (napfi. Luãní rybník a Bobfií rybník) v okolí ‰koly - mûfiíme tfieba teplotu vody, elektrickou vodivost vody, prÛhlednost vody a pH vody indikátorov˘mi papírky a pHmetrem. Díky Programu GLOBE mûli studenti SL· ·luknov pfiíleÏitost nauãit se pouÏívat i pfiístroje pro urãování zemûpisné polohy a nadmofiské v˘‰ky (pfiijímaãe GPS) nebo vyrobit si vlastní v˘‰komûr. Provádíme téÏ fenologická pozorování v rámci „phenology project“ spoleãnû se ‰kolami v pobaltsk˘ch a skandinávsk˘ch státech. Program GLOBE dává také pfiíleÏitost k vyuÏití e-learningu a e-teachingu (v˘ukové aktivity prostfiednictvím internetu) - napfiíklad projekt e-LSEE. Studenti a uãitelé SL· ·luknov se úãastní i celostátních a mezinárodních akcí Programu GLOBE (napfi. GLOBE GAMES 2002 v Daãicích, GLOBE GAMES 2003 v Karviné, GLOBE LEARNING EXPEDITION ·ibenik 2003). Ing. Jan Jirásek 78


Na‰e úãast na 6. GLOBE GAMES v Karviné (âR) ve dnech 23. aÏ 25. kvûtna 2003 Za SL· ·luknov soutûÏil pûtiãlenn˘ t˘m Petra Kopecká (1.E), Petra Pospí‰ilová (1.E), Michal ·tûpánek (2.L), Veronika Vysoká (1.E), Zdenûk Zvalo (2.L). Dále se zúãastnil za uãitele ing. Jan Jirásek a ve skupinû „NovináfiÛ“ student Milan Minafiík (3.L). Umístûní soutûÏního t˘mu ve vlastních GLOBE GAMES: V celkovém pofiadí v‰ech zúãastnûn˘ch t˘mÛ na 8. místû (z 34 t˘mÛ). V kategorii 16-19 let na 4. místû (z 9 t˘mÛ). Lep‰ího umístûní dosáhli vlastnû jen nûktefií "veteráni Programu Globe" a nejlep‰í zahraniãní t˘m z Polska (se shodn˘m bodov˘m ocenûním jako t˘m SL· ·luknov). SoutûÏní disciplíny na jednotliv˘ch stanovi‰tích v terénu (vyhledávan˘ch dle mapy a ãasového rozpisu) byly napfi. tyto: vytyãování ãtverce poslepu, pfiekonávání zdí, jízda na raftu, poznávaãka hlasÛ ptákÛ, poznávaãka oblakÛ, poznávaãka bylin a stromÛ, mûfiení prÛhlednosti vody, mûfiení konduktivity a pH vody, mûfiení teploty vzduchu, lu‰tûní tajenek, mûfiení korunového zápoje a urãování pokryvnosti vegetace. V prÛbûhu soutûÏe bylo potfieba odpovídat na otázky rozhodãích, pouÏívat angliãtinu, t˘movû spolupracovat a vyhledávat informace. „Novináfi“ Milan Minafiík se podílel na vydání „13. Novin Globe“ pfiímo z prÛbûhu GLOBE GAMES, kde uvefiejnil celkem 3 pfiíspûvky (rozhovory s organizátory, profesionálními televizními moderátory a zahraniãními - polsk˘mi soutûÏícími) a podílel se na interwiev s Praktikshou Patel z centrály Globe ve Washingtonu. Navíc je‰tû Milan Minafiík pfiednesl na uãitelské konferenci referát na téma své závûreãné maturitní práce o vyhodnocování snímkÛ dálkového prÛzkumu Zemû v NP âeské ·v˘carsko. SoubûÏnû s prÛbûhem GLOBE GAMES jsem se zúãastnil uãitelské konference (realizace Programu Globe v âR i v dal‰ích zemích, pfiíprava na akci v Chorvatsku, studentské prezentace o vyuÏití dat a zku‰eností Programu Globe, …), exkurze s prÛvodci po Ostravsko-Karvinsku s náv‰tûvou pfiírodní a kulturní památky Landek (fárání do dolu, …), terénních praktick˘ch cviãení (mûfiení infiltrace pÛdy vodou, hodnocení zdravotního stavu smrkÛ) a jednání se zástupci ministerstev. V‰ichni úãastníci akce projevili zájem o úãast na pfií‰tích GLOBE GAMES v Bíl˘ch Karpatech (2004). Ing. Jan Jirásek

79


Arboretum Stfiední lesnické ‰koly ·kolní arboretum je nejsevernûji poloÏen˘m objektem svého druhu v âeské republice. LeÏí v severní ãásti ·luknovského v˘bûÏku a jeho zemûpisná poloha ãiní 14o 27’ v˘chodní délky a 50o 59’ (resp. 51o 00’) severní ‰ífiky. Skládá se ze dvou ãástí. První je umístûna u domova mládeÏe v Sukovû ulici ve ·luknovû a je naz˘vána - Arboretum SL· v Sukovû ulici. Druhá ãást se nachází na severním okraji obce Kunratice a je naz˘vána - Arboretum SL· v Kunraticích. Oba objekty tvofií jednotn˘ sbírkov˘ celek pod názvem Arboretum Stfiední lesnické ‰koly ve ·luknovû a jako jedno arboretum je vedeno v mezinárodní evidenci arArboretum slouÏí k v˘uce ÏákÛ i v˘zkumné práci pedagogÛ boret a botanick˘ch zahrad. Poãátky vzniku arboreta jsou spjaté s historií lesnické ‰koly a pfiedev‰ím s v˘ukou odborn˘ch pfiedmûtÛ. Exkurze do blízkého dendrologicky zajímavého okolí nepostaãovaly a byly ãasovû velmi nároãné. Proto byl v roce 1958 vyãlenûn pozemek u domova mládeÏe lesnické ‰koly v Sukovû ulici o rozloze 0,95 ha, na mírném JV svahu v nadmofiské v˘‰ce 339 aÏ 346 m. Autorem návrhu byl Ing. Antonín Kunt, kter˘ fiídil úpravu pozemku a následnou v˘sadbu dfievin, která byla zahájena v roce 1959. Sadební materiál byl získáván z velko‰kolky v ¤eãanech a pozdûji doplÀován sazenicemi od zahradnick˘ch závodÛ, arboret a botanick˘ch zahrad z celé republiky. Na konci roku 1965 byla shromáÏdûna sbírka 241 taxonÛ dfievin, z toho 68 jehliãnat˘ch a 173 listnat˘ch. S rozvojem v˘sadeb se ukázalo, Ïe rozloha arboreta je pfiíli‰ malá a byla hledána dal‰í vhodná lokalita na pozemcích ‰kolního polesí, které vzniklo v roce 1960. Byla k tomu vybrána neobdûlávaná pole se zbytkem lesa, loukami a pískovnou u silnice ·luknov - Kunratice - Brtníky asi 2,5 km od lesnické ‰koly. Autorem návrhu byl Ing. Antonín Kunt s kolektivem odborn˘ch uãitelÛ. Pozemek byl rozdûlen sítí ‰tûrkov˘ch cest na 15 ploch, kaÏdá byla oznaãena tabulkou s pfiíslu‰n˘m ãíslem. PrÛmûrná rozloha jedné plochy ãiní asi 26 arÛ. Ke svedení povrchové vody a nûkolika vyvûrajících pramenÛ byl vybudován mal˘ rybníãek o rozloze 228 m2. Po terénních úpravách a oplocení byla v roce 1967 realizována první v˘sadba. Sadební materiál byl získán pfienesením odrostkÛ z arboreta v Sukovû ulici a dovozem z velko‰kolek v Îehu‰icích a Olo80


muãanech. V˘sadby byly prÛbûÏnû doplÀovány a do konce roku 1974 bylo shromáÏdûno 155 taxonÛ dfievin, z toho 40 jehliãnat˘ch a 115 listnat˘ch.

Charakteristika arboreta Rozloha

Nadmofiská v˘‰ka

Arboretum Sukova ulice 0,95 ha Arboretum Kunratice

4,20 ha

Celkem

5,15 ha

Arboretum Sukova ulice 339-346 m Arboretum Kunratice

Expozice

404-427 m

Arboretum Sukova ulice JV Arboretum Kunratice

S, SZ, JZ

PrÛmûrn˘ roãní úhrn sráÏek (1992-2001)

738 mm

PrÛmûrná roãní teplota (1992-2001)

8,7oC

Maximální dosaÏená teplota

35oC

Minimální dosaÏená teplota

-27o C

V˘‰ka snûhu

50 - 100 cm

Mûsíce se snûhovou pokr˘vkou

XI, XII, I, II, velice ãasto i III a IV

Charakteristika klimatu

Chladnûj‰í podhorské

Geologická charakteristika

ãediã, Ïula

V souvislosti s celostátním ru‰ením lesnick˘ch odborn˘ch ‰kol a jejich následné transformace na lesnická odborná uãili‰tû byly vût‰í v˘sadby od roku 1975 zastaveny. âinnost se v letech 1975 aÏ 1986 soustfiedila jen na udrÏovací práce. Byl obnoven plot s vyuÏitím stávajících betonov˘ch sloupkÛ. Pozinkované pletivo bylo zapu‰tûno pod úroveÀ terénu a natfieno. Vzhledem k dopravní obsluÏnosti byla zvlá‰È vyplocena plocha ã. 8. Bûhem let 1977 aÏ 1990 probûhly tfii rozsáhlé rekonstrukce jejichÏ cílem bylo potlaãit náletové dfieviny a upravit habitus sbírkov˘ch dfievin. Dále byla rekonstruována cestní síÈ a hráz rybníãka. Zavr‰ením této rozsáhlé a dlouhodobé akce bylo pfiesné zamûfiení jednotliv˘ch dfievin, jejich oãíslování a vyhotovení map pro jednotlivé plochy v mûfiítku 1 : 200 a map celého arboreta. Geodetické práce provedl Ing. Ouvín z Lesprojektu Jablonec n. N. Tím bylo moÏné od roku 1988 zahájit opûtné doplÀování nov˘mi druhy a kultivary, které trvá doposud. Souãasná druhová skladba pfiedstavuje v obou arboretech cca 96 taxonÛ jehliãnat˘ch a 151 taxonÛ listnat˘ch dfievin. Absolutní poãet kusÛ dfievin je 81


velmi promûnliv˘, ale ãiní pfiibliÏnû 3000 ks. Nejhojnûji jsou zastoupeny jedle, borovice, smrky, cypfii‰ky, zeravy, jalovce, javory, lípy a vrby. Za nejcennûj‰í je moÏné povaÏovat jedle Abies homolepis, balsamea, lasiocarpa, holophyla a borovice Pinus cembra, contorta var. latifolia, aristata, ponderosa, flexilis, heldreichii, peuce. Z ostatních drhÛ jsou to napfiíklad: Metasequoia glyptostroboides, Picea koyamai, Tsuga diversifolia, Taxus cuspidata aj. Vûk nejstar‰ích dfievin vût‰inou nepfiesahuje 45 let (vztaÏeno k roku 2002). Od roku 1987 je prÛbûÏnû provádûna inventarizace dfievin. Jejím smyslem je pfiesnû urãit druh a kultivar (varietu, formu), protoÏe dokumentace k dfievinám vysazen˘m v 60. a 70. letech neexistuje. Souãasnû je navrhována a zaji‰Èována nová v˘sadba. V roce 1995 byla od MûÚ ·luknov pfiikoupena dal‰í plocha. Po oplocení zde byla v roce 2001 zahájena prÛbûÏná v˘sadba dfievin se zvlá‰tním zamûfiením na kefie.

V˘znam arboreta lze spatfiovat v tûchto bodech: SlouÏí potfiebám praktické a teoretické v˘uky odborn˘ch pfiedmûtÛ, hlavnû botanice, dendrologii, pûstování lesa, biologii, ekologii, zoologii a myslivosti. Proto je sbírka vytváfiena z pÛvodních a nepÛvodních druhÛ dfievin hospodáfisky v˘znamn˘ch, krajinotvorn˘ch a také okrasn˘ch s vysokou estetickou funkcí. Arboretum je vyuÏíváno jin˘mi stfiedními a základními ‰kolami formou exkurzí a pravidelnû pofiádan˘ch soutûÏí. Dále je nav‰tûvováno zájemci z fiad laické vefiejnosti jako pfiíjemné doplnûní jejich rekreaãního programu. Náv‰tûvy jsou organizovány s prÛvodcem, protoÏe objekt není volnû pfiístupn˘. ShromáÏdûné dfieviny poskytují cenn˘ studijní materiál, na kterém je moÏné sledovat aklimatizaci nepÛvodních druhÛ, reakci na abiotické, biotické a antropogenní ãinitele, vzrÛstové, regeneraãní a reprodukãní schopnosti jednotliv˘ch exempláfiÛ. Nûkterá dílãí pozorování provádûjí samostatnû studenti ‰koly v rámci maturitních odborn˘ch prací. Arboretum je nejprestiÏnûj‰ím objektem ‰koly slouÏící k reprezentaci nejen na regionální nebo celostátní úrovni, ale také mezinárodní, coÏ dokladuje zájem zahraniãních odborníkÛ o pfiímou náv‰tûvu. Pfiírodnû koncipované arboretum volnû navazující na okolní lesní porosty tvofií nedílnou souãást krajiny ·luknovského v˘bûÏku. Je zaznamenáno v turistick˘ch mapách a je s ním poãítáno v komplexu nauãn˘ch stezek ·luknovska. ZároveÀ pfiedstavuje doklad tvÛrãí ãinnosti ãlovûka v pfiírodû.

Personální a materiální vybavení Arboretum je financováno z rozpoãtu ‰koly. Není v˘dûleãné a jedin˘m pfiíjmem je kromû rozpoãtu ‰koly finanãní pfiíspûvek od sponzorÛ v rámci obecnû prospû‰né spoleãnosti pfii SL·. Roãní náklady jsou velmi promûnlivé, zahrnují mzdy THP pracovníkÛ a dûlníkÛ, náklady na nákup, údrÏbu a provoz 82


mechanizaãních prostfiedkÛ a ruãního náfiadí, nákup sadebního materiálu, oplocení, chemizaci apod. Pro údrÏbu se pouÏívá nákladní automobil Avia, traktor Zetor s pfiívûsem, malotraktory Husquarna a Terra, motorové pily a kfiovinofiezy. V‰echny tyto mechanizaãní prostfiedky neslouÏí v˘luãnû jen pro arboretum. Personální obsazení se v prÛbûhu let mûnilo. Je tvofieno vedoucími pracovníky, provozními zamûstnanci ‰koly, sezónními dûlníky a studenty. Od roku 1998 získala ‰kola pro arboretum moÏnost zamûstnávat pracovníka místo vojenské sluÏby, coÏ velmi pozitivnû ovlivnilo systematiãnost a v˘konnost manuálních prací.

Personální obsazení Ing. Antonín Kunt

1958-1975, zakladatel arboreta, fiídící ãinnost

Karel Lanka‰ st.

1976-1986 a 1990-2002, správce, fiídící ãinnost, rekonstrukce arboreta, v˘sadba dfievin, organizace exkurzí a soutûÏí pro dûti a mládeÏ, odborné konzultace

Ing. Vít Svorník

1986-1987 správce arboreta, fiízení dûlníkÛ a praxí studentÛ

Karel Lanka‰ ml.

1987-1990 správce arboreta, fiízení dûlníkÛ a praxí studentÛ, v˘sadba dfievin, inventarizace dfievin na plo‰e ã.5,6,7,8, od roku 1990 aÏ do souãasnosti organizace exkurzí a soutûÏí pro dûti a mládeÏ, odborné konzultace

Franti‰ek Kratochvíl

Dlouholet˘ sezónní dûlník do roku 1998

Mgr. Roman BroÏ

Dûlník - náhradní vojenská sluÏba 1998-1999

Karel Novák Ing. Jan BlaÏek


Ing. Jan Jirásek

2001 aÏ doposud, fiídící ãinnost a v˘sadba dfievin

Dûlník - náhradní vojenská sluÏba 2001-2002 v samostatné kefiové ãásti arboreta

Michal Steránek


Ing. Gabriela Leugnerová

2003 aÏ doposud, správce, fiídící ãinnost, inventarizace dfievin

Karel Lanka‰ st. 83


Informaãní stfiedisko V záfií roku 2001 vzniklo pfii Stfiední lesnické ‰kole ve ·luknovû informaãní a poradenské stfiedisko. SlouÏí pfiedev‰ím pro potfieby studentÛ a pedagogÛ ‰koly, je ale pfiístupno i ‰iroké vefiejnosti. Je zde umístûna odborná knihovna ãítající kolem 5000 svazkÛ knih (beletrie, odborné knihy, skripta), sklad uãebnic, odborné ãasopisy (napfi.: Lesnická práce, Journal of forest, Lesu zdar, Myslivost, Svût myslivosti, Veronica, Nika, Îiva, Ochrana pfiírody), videokazety a CD-ROMy. Roãnû si zájemci pÛjãí kolem 850 knih, 150 videokazet, 20 CDROMÛ a na 300 ãasopisÛ. Spolupracujeme i s ostatními mûstsk˘mi a vûdeck˘mi knihovnami a vzájemnû si pÛjãujeme publikace v rámci sluÏeb meziknihovní v˘pÛjãní sluÏby (MVS). Ve stfiedisku je dále k dispozici 5 poãítaãÛ, které vyuÏívají studenti ke zpracování prací a referátÛ a vefiejnost docházející sem na internet. Je zde moÏno i tisknout, kopírovat (formáty A4 a A3) a laminovat. V kvûtnu 2003 jsme slavnostnû zahájili provoz Mûstského evropského informaãního stfiediska (MEIS) za úãasti zástupcÛ Ministerstva zahraniãních vûcí âR a Regionálního evropského informaãního stfiediska Ústí nad Labem. MEIS má za úkol informovat vefiejnost o aktuálních problémech a otázkách ohlednû vstupu âeské republiky do Evropské unie. Jsou zde k dispozici materiály, broÏury a videokazety t˘kající se dané problematiky. Stfiedisko plní momentálnû i funkci mûstského informaãního centra a tudíÏ nabízíme: turistické známky, mapy, cyklomapy, pohledy, letecké fotografie, prÛvodce, broÏury, knihy a rÛzné upomínkové pfiedmûty v‰em zájemcÛm, vãetnû zahraniãních náv‰tûvníkÛ ·luknova. Helena RadoÀová

84


Domovy mládeÏe SL· ·luknov ·kola má své vlastní dva objekty domovÛ mládeÏe: v Tyr‰ovû ulici ã. 720 (kapacita 50 ubytovan˘ch ÏákÛ) a v Sukovû ulici ã. 829 (kapacita 60 ubytovan˘ch ÏákÛ). Domovy mládeÏe zaji‰Èují: ubytování - témûfi v‰em zájemcÛm z fiad studentÛ SL· stravování - je poskytováno celodennû ve ‰kolní jídelnû v pfiízemí ‰koly v‰em ubytovan˘m studentÛm. MoÏnost stravování v‰ak mají i ostatní studenti, ktefií nejsou ubytováni na DM a zamûstnanci. Roãnû je vydáno okolo 50 000 jídel podmínky pro pfiípravu na vyuãování - klidov˘ reÏim po vyhrazenou dobu pfiípravy, studovny, poãítaãe, knihovny zájmovou ãinnost - kulturní, sportovní a v˘chovnû vzdûlávací StudentÛm jsou k dispozici: posilovny, herny stolního tenisu, kuleãníky, klubovny s televizí a videem, studovny s poãítaãi, knihovny, vybavené kuchyÀky, tûlocviãna (pronájem), sokolnick˘ areál, psinec, akvaristické centrum, vzduchovková stfielnice, hfii‰tû, malé arboretum. Mají moÏnost aktivní ãinnosti ve více jak 10 zájmov˘ch útvarech (kopaná, odbíjená, ko‰íková, florbal, stfielectví, ornitologie, sokolnictví, akvaristika, rybáfiství, myslivost, kynologie, váÏná hudba, aj.), nav‰tûvovat koncerty, divadelní pfiedstavení, plaveck˘ bazén, úãastnit se zajímav˘ch pfiedná‰ek a besed. Personální zaji‰tûní: Domovy mládeÏe - 6 pedagogick˘ch pracovníkÛ (1 zástupce fieditele pro v˘chovu mimo vyuãování a 5 vychovatelÛ), 2 pracovníci zaji‰Èující úklid DM ·kolní jídelna - 6 zamûstnancÛ (1 vedoucí ‰kolní jídelny a 5 kuchafiek). Od roku 1989 byla renovována fasáda a stfiecha DMT, napojeno dálkové vytápûní DMT (zru‰ení kotelny) a plynofikace DMS (zru‰ení kotelny), vybudovány nové dívãí sociální uzly na obou DM, modernizovány chlapecké sociální uzly na obou DM, vybudovány posilovny na obou DM, dále nové ‰atní prostory na DMS. V areálu DM jsme postavili psince (DMS), sokolnick˘ areál (DMS) a akvaristické centrum (DMT). Pfiestavbami do‰lo ke zv˘‰ení poãtu pokojÛ na obou DM (celkem 29), dále k vybavení studoven obou DM poãítaãi a úpravou sklepního prostoru DMT jsme získali hernu stolního tenisu. Ve v˘hledu chceme uskuteãnit i pÛdní vestavby na obou DM z dÛvodu roz‰ífiení kapacity DM a jeho modernizaci vãetnû vybavení. Ing. Robert Petrou‰ek

85


Letní rodinné rekreace KaÏdé prázdniny (vÏdy v ãervenci) organizují DM SL· ·luknov t˘denní letní rodinné rekreace, které jsou zamûfiené na turistiku a poznávání krás ·luknovského v˘bûÏku (vãetnû LuÏick˘ch hor a NP âeské ·v˘carsko) a pfiíhraniãní ãásti SRN. Pobyt je vhodn˘ pro rodiny s dûtmi od 6 let. Na kaÏd˘ den je pfiipraven bohat˘ program. Ubytování je zaji‰tûno na DM SL·, stravování ve ‰kolní jídelnû (plná penze). Souãástí rekreace jsou také dva celodenní autokarové zájezdy do NP âeské ·v˘carsko (Hfiensko a okolí) a SRN (Oybin a Zittau). Informace podává a pfiihlá‰ky zasílá - Ing. Robert Petrou‰ek, tel.: 412 386 337, e-mail: [email protected]

86


Zahraniãní spolupráce, exkurze, stáÏe Období 1954 aÏ 1976 - Lesnická mistrovská a odborná ‰kola Technická univerzita, Lesnická fakulta Tharandt 1966/1997/1998 Na pozvání fakulty nav‰tívila ‰kolu skupina lesníkÛ ‰kolního polesí veden˘ch odborn˘m profesorem Ing. B. Trantinou. Program vícedenního setkání byl zamûfien na v˘mûnu zku‰eností pfii tvorbû a vyuÏívání arboret, seznámení v porostu s aplikací Assmanov˘ch probírek, posuzování vhodnosti v˘bûrného a holoseãného a kombinovaného zpÛsobu obnovy porostÛ, vyhodnocení zámûrÛ a dílãích v˘sledkÛ pokusn˘ch ploch ‰kolního polesí LM· ·luknov, moÏnosti vyuÏití zku‰eností LF Tharandt. Byla pfiipravena i náv‰tûva lesnickomysliveckého musea a velko‰kolky DráÏìany. 1973/1974 Náv‰tûva studentÛ 2. roãníku s programem: Assmanovy probírky, pfiirozená obnova lesÛ, provoz velko‰kolek NDR, náv‰tûva lesnicko-mysliveckého musea, velice Ïivá a ostrá debata o úãelnosti Assmanov˘ch probírek a dopadech razantního uvolnûní zápoje a následn˘ch vlivÛ abiotick˘ch ãinitelÛ na po‰kození porostÛ. 1975 Ing. Trantina a studenti na pozvání nav‰tívili arboretum fakulty. V˘mûna nûkter˘ch taxonÛ mezi arborety ‰kol. Lesnická ‰kola Schwerin Náv‰tûva studentÛ, studentek z NDR v arboretu LO· ·luknov a ve ‰kolním polesí. Odborné diskuse na pokusn˘ch plochách o v˘znamu pfiirozené obnovy lesa a druhové skladby ve vazbû na poÏadavky zpracovatelského prÛmyslu a stabilitu lesních ekosystémÛ. Slovensko 1960 - 1976 Probíhaly pravidelné exkurze do TANAPu. Pfiedev‰ím v Lipnické Magufie byli Ïáci seznamování se sanací sutí, obtíÏností umûlého zalesÀování na extrémních stanovi‰tích, s vázáním drÏn˘ch hatí a oplÛtek a zpevÀováním zemních zalesÀovacích r˘h. Dal‰ím tématem bylo nûkolikaleté posuzování zmûn horsk˘ch ekosystémÛ vlivem kysel˘ch de‰ÈÛ, imisních zátûÏí a turistiky. Centrem pobytÛ b˘val Poprad. Velice zajímavé byly veãerní besedy s lesníky i pracovníky 87


TANAPu. Ing. Frano Lancman odsuzoval monokulturní hospodafiení a zdÛrazÀoval nezbytnost návratu ke smí‰en˘m porostÛm. Na své "bufiiãské" názory doplatil a byl pfiefiazen na "ménû odpovûdnou práci". V˘‰e uvedené akce byly doplnûny kaÏdoroãním v˘jezdem nûkterého z profesorÛ do NDR, Polska, SSR, Slovenska a Maìarska. Jednalo se o posuzování zpÛsobÛ lesního hospodáfiství u nás a zahraniãních kolegÛ. Zku‰enosti byly zahrnovány do v˘uky a uãebních textÛ nadstandardního typu uãiva. Období 1976 aÏ 1992 - Stfiední ‰kola pro pracující - smûr lesní hospodáfiství U tohoto typu studia byla zahraniãní ãinnosti omezena po odborné stránce úplnû. Do‰lo je k nûkolika (4x) náv‰tûvám uãitelÛ ze ‰kol v SSSR, v roce 1976/7 ze Stfiední ‰koly mechanizace a lesní techniky na Ukrajinû. Jurij PaÏikov Jakimoviãov nabídl moÏnost vzájemn˘ch náv‰tûv uãitelÛ a ÏákÛ. Akce nebyla realizována. Pokraãují zahraniãní kontakty ‰kolního arboreta. KaÏdoroãní korespondence ze v‰ech kontinentÛ a pravidelné náv‰tûvy skupin i jednotlivcÛ ze SRN, NDR, Polska. Vzájemné v˘mûny, Index se minum-Jerdin botanico de Cuba, Koengstein SRN, Journal of the International Association for Plant Taxonomy USA, Botanoche Dell Universita Pisa Italie, Hortus botanicus Collegium-Kingdom + Royal botan. Období 1992 aÏ 2004 - Stfiední lesnická ‰kola 1992/1993 - ·kola obdrÏela pozvání od Royal Gardens Kingdom na mezinárodní dendrologickou konferenci. ObdrÏela Index seminum od Botanicha Dell Universita Pisa v Itálii a Botanic Gardens Rio de Janeiro Brazilie - pozvání na konferenci botanick˘ch zahrad a seznámení s dendrologick˘mi poznatky ze ‰kolního arboreta - zaslána písemná zpráva. - Timo Ikonen z Ainointie-Vantaa, Finland, poÏádal o spolupráci pfii mapování druhÛ rodu koniklec v na‰ich arboretech. Zaslána zpráva a fotodokumentace Ing. K. Lanka‰e o v˘skytu Pulsatila nigricans a vulgaris. - Index seminum z Botanigues Municipaux Marseille France - nabídky, v˘mûna. - Pozvání na mezinárodní botanick˘ kongres v Utrechtu, Holandsko. - Náv‰tûva vy‰‰í ‰koly ekologie a ochrany prostfiedí ze SRN ve ‰kole a arboretu. - Náv‰tûva z Northumberlandu, Royal EC. Kingdom. Odborníci z královského úfiadu ochrany ÎP v Anglii se seznámili s obsahem v˘uky a moÏností uplatnûní na‰ich absolventÛ a sdûlili své zku‰enosti. Závûrem si prohlédli arboretum a v˘sledky fenologick˘ch pozorování. 88


1993/1994 - Náv‰tûva pana Jeremieze ze SRN, dohoda o participaci na‰í ‰koly pfii realizaci monitoringu v˘skytu vydry, m˘valovce kuního a krouÏkování ledÀáãkÛ Ekologickou sekcí Saského zemského musea a Ïáky, uãiteli ‰koly. - Náv‰tûva vedoucího Lesního úfiadu a Zemského lesního úfiadu DráÏìany Dr. Klingera F. a Ing. Jewischovice A. Nabídka moÏnosti vzájemné spolupráce, stáÏí ÏákÛ a lesnicko-ekologického v˘zkumu. - Vzájemné náv‰tûvy: kolegÛ z Academie v Crostau SRN u nás a ÏákÛ i uãitelÛ v SRN. Dohoda o vzájemné participaci pfii návrhu i realizaci projektÛ vzdûlávacích a ochrany pfiírody. Za Academii podepsal Dr. Rost, fieditel. 1994/1995 - Spolupráce s ochránci ÎP v SRN - Löbau a Neukirch. Sledování v˘skytu a hnízdûní ãápa ãerného, monitorování pfieletÛ a mimofiádného zahnízdûní chránûn˘ch druhÛ zpûvného ptactva vãetnû krouÏkování. Spoleãné schÛzky a závûreãné vyhodnocení akce. Informace pro InfosíÈ EU. - Îáci III. E spolupracovali pfii mapování mokfiadÛ a jejich botanické skladby s LS Rumburk a ochránci pfiírody v Bautzen. Zpráva o mimofiádném úspûchu i v˘znamu akce zvefiejnûna v SRN i âR. 1995/1996 - Ebersbach, ekologická sekce Muzea Saska, Ing. Lanka‰ a studenti myslivosti, ochrany pfiírody i lesnictví se podíleli na realizaci monitoringu v˘skytu vydry, m˘valovce kuního - vydra 3 kusy, dokumentováno. - Ornitologové ‰koly ve spolupráci se Zemsk˘m Muzeem Saska, ornitologickou sekcí, pokraãují ve sledování v˘skytu, hnízdûní ãápa ãerného a realizují znovuvytvofiení hnízdních stanovi‰È. Pokraãují v dlouhodobém sledování hnízdûní a pfieletÛ chránûn˘ch druhÛ vodního ptactva. âinnost ÏákÛ i uãitelÛ opakovanû pochvalnû uvedena v Odborném vûstníku muzea. - Náv‰tûva ze SRN, ochránci pfiírody z Bautzenu hodnotili ekologick˘ a dendrologick˘ v˘znam ‰kolního arboreta pfii opakovan˘ch pobytech. - Americké PEACE CORPS se úãastnili pofiádání prvního roãníku Ekologick˘ch dnÛ ve ·luknovû (pofiadatelem Astragalus a SL· ·luknov). Spoluúãast: CHKO Labské pískovce, LuÏické hory a âeské stfiedohofií. S kolegy z USA byly pofiádány dílny a diskusní veãery o rÛzném pojetí ochrany ÎP v âR a USA. Akce za mimofiádné úãasti a pozornosti tisku, televize a rozhlasu. 1996/1997 - Ovûfiování metody revitalizace ekotypu jedle v LuÏick˘ch horách za úãasti studentek z Miljö Ecollogy Centre Stockholm (dnes Miljönoch Teknikcenter) Sveden, za ‰védskou stranu ‰kolu konstatovali: prof. Jessica Agren Ph. D., 89


Anna-Karin Härd MBA, Roland Rampell Ph. D., chev manager Environmental Dpt. a studentÛ a studentek na‰í ‰koly. Dal‰í ãást v˘zkumu vãetnû pokusné sekce probíhala ve ‰kolním arboretu Kunratice - autovegetativní rozmnoÏování jehliãnanÛ. - Pokraãování spolupráce se Zemsk˘m Muzeem v Sasku - lokalizace v˘skytu vydry, m˘valovce kuního, zahnízdûní a pfieletÛ chránûného ptactva. V˘sledky Ïáci zpracují v rámci odborn˘ch maturitních prací. 1997/1998 - Pokraãuje participace studentÛ a uãitelÛ ‰koly na grantovém v˘zkumu "Revitalizace lesních ekosystémÛ LuÏick˘ch hor". ·kolu nav‰tívil v rámci této spolupráce pan Rampell Ph.D. a prof. Jessica Agren Ph. D. se skupinkou pûti studentek z "Asö Miljö Center Stockholm Sveden. První pobyt byl pûtidenní, m.j. byla dojednána spolupráce pfii dal‰ím v˘zkumu s názvem "Vliv turistiky na ÎP LuÏick˘ch hor". 1998/1999 - International conference on Environmental education-form pre-school to university (7. - 8. May, Sveden), pofiádaná univerzitou, mûstem a panem Ragnarem. Na pozvání ‰védsk˘ch kolegÛ se zúãastnili konference v sekci workshopsÛ dva Ïáci oboru ochrany pfiírody. Odborná práce studentky Vrtílkové byla ocenûna jako jedna z nejlep‰ích ve svém oboru a m.j. zafiazena do "Infobáze Environmental Infor EU". - Forstamt Neukirch, navázána spolupráce. Deset ÏákÛ a dva uãitelé se zúãastnili mapování biotopÛ a ekotypÛ SM/BK v SRN a dendrologického v˘zkumu dfievin. 1999/2000 - St. Marienthal-Ostritz, centrum mezinárodní spolupráce v SRN. Zde probûhla desetidenní odborná stáÏ deseti ÏákÛ s uãitelem. Úãast na triationálním environmetálním semináfii spojeném se zpracováním a realizací ekoprojektÛ a v˘mûnou zku‰eností úãastníkÛ z âR, Polska a SRN. - Morgenröthe, vzdûlávací stfiedisko SRN, kde byla skupina na‰ich ‰esti ÏákÛ seznámena s modernizací ‰kolkovacích postupÛ fiízen˘ch elektronicky, problematikou kÛrovce v pfiestárl˘ch porostech Saska, prací harvestorÛ, nav‰tívili vzdûlávací stfiedisko Grillrnburg u Tharandtu, kde obdrÏeli slavnostnû certifikáty s mezinárodní platností. - Náv‰tûva ve ‰kole 40 ÏákÛ a 4 uãitelÛ z Fridrich Schiller Gamnasium a Torsted gamnasium - seznámili se se studijními obory ‰koly, kabinety, Dr. Plánsk˘ je uvedl do problematiky ochrany ÎP a pfiírody v okolních ekosystémech. 90


- Náv‰tûva ve ‰kole ze Zespol Skol Lycealnych Zgorzelec, Polsko. 40 studentÛ a 6 uãitelÛ si prohlédlo ‰kolu a arboretum. Akce s pokraãováním navázan˘ch kontaktÛ v St. Marienthal centru. - "UNDP PROJECT EU" (tvorba sítû ekologick˘ch ‰kol a center v Dánsku a âR - grant EU) jiÏ druh˘m rokem se ‰kola aktivnû úãastní projektu a je souãástí Mezinárodní environamentální sítû EU. - KONOW HOW FUND / Britisch Emabassy Prague prostfiednictvím Steve O¥Connora realizován projekt se zahraniãní grantovou úãastí Nauãné stezky ·luknov - RoÏany / Království. Stezka slavnostnû otevfiena. - INTERREG III/Moduly 1, 2, 5, spoleãnû s Academií v Crostau - SRN byla zpracovány projekty na akce - zaloÏení lesnického muzea, revitalizace ekosystému Královka, návrh rekvalifikaãních programÛ pro lesní dûlníky a mistry se získáním mezinárodního certifikátu EU MOBILITY. - Leonardo da Vinci N. E. S. T. 2000, spoleãnû se spoleãností VERBASCUM byl zpracován projekt ke ãtyfit˘denním stáÏím na‰ich ÏákÛ ve Skotsku, Anglii, SRN a na Slovensku. 2000/2001 - SAPARD program - Ing. Hluch˘ pfiipravil a zpracoval projekt pûstování rychlerostoucích dfievin - biomasa pro energii. - St. Marienthal-Ostritz SRN, pobyt 6 studentÛ a uãitele po dobu t˘dne. Pfiíprava mezinárodního projektu monitorování sloÏek ÎP v SRN a Jizersk˘ch horách a návrh eliminace ‰kod. - GLOBE INTERNATINAL PROGRAM je v SL· ·luknov zahájen od roku 2000. Garantem i iniciátorem úãasti je Ing. Jirásek. Program má longitudinální charakter, sledování meteorologick˘ch, hydrologick˘ch, biometrick˘ch a fenologick˘ch údajÛ v místû ‰koly s registrací v síti EU. Ing. Jirásek absolvoval t˘denní odborn˘ kurz. Kooperace s TEREZOU. - Certifikace a bezpeãnosti technologick˘ch pfiedpisÛ lesní tûÏby. Kolega Bolík se zúãastnil mezinárodního vzdûlávacího programu. - Forst Amt Neukirch, vedoucí LÚ F. Feigel s osmi lesníky a THP nav‰tívili ‰kolu, arboretum a okolní lesní porosty. PrÛbûÏná v˘mûna zku‰eností. - Pokraãuje realizace projektu "UNDP" âR - Dánsko s na‰í prÛbûÏnou participací t. r. tfií akcí vãetnû mezinárodního environmentálního semináfie v Praze (UK Praha + Klub EV Praha + Haag Env. Centrum EU) - Odborná exkurze SL· v Sasku ve spolupráci s LÚ Neukirch a Zemsk˘m ministerstvem zemûdûlství a LH. Program: ãinnost velko‰kolek, Graupa náv‰tûva archivu státní banky vegetivního rozmnoÏování, Pilnitz - koncepce údrÏby anglick˘ch parkÛ, Moritzburg - obora a zoopark, zámek s muzeem evropské fauny a loveck˘ch trofejí, Lausnitz - muzeum semenáfiství, tûÏby a pûstování lesÛ. 91


- Clean up the World realizován s pfieshraniãní úãastí a koordinací. 2001/2002 - Leonardo da Vinci v. Verbascum Mr. Adam Colledge, probûhla realizace spoleãnû zpracovaného "Projektu mobility" s názvem "Natural Environment Skills Transfer". Pro Ïáky realizovány ãtyfidenní pobyty (bezplatné, letecky) v SRN/Doberschutz, Lipsko (2 Ïáci) - náplÀ pfiírodû blízké LH, Cockermouth/Skotsko a Plumbland/Anglie (3 Ïáci) - obnova pÛvodní druhové skladby lesÛ, obnova dubov˘ch ekosystémÛ a v˘chova lesa ·ahy, NP Ipel/Slovensko - zpracování projektu nauãné stezky NP (1 Ïák). - St. Marienthal-Ostritz SRN, jiÏ tradiãní úãast v mezinárodním vzdûlávacím centru skupiny 7 ÏákÛ a 1 uãitele. Studenti SRN + âR + Polska opût zpracovali spoleãnû ekoprojekty revitalizace krajiny a zahájili realizaci. Souãástí kurzu téÏ zv˘‰ení slovní zásoby a znalostí NJ. - Forstamt Naukirch SRN, opûtná realizace exkurze s obdobnou tématikou z minulého roku (Graupa, Pilnitz, Moritzburg, Lausnitz - vãetnû v˘zkumného ústavu). Jednotliv˘m studentÛ nabídky krátk˘ch odborn˘ch pobytÛ. - Academie Crostau SRN, pokraãuje spolupráce pfii zpracování projektÛ revitalizace krajiny a nauãn˘ch stezek, vãetnû vzájemn˘ch náv‰tûv.

2002/2003 - Leonardo da Vinci/VERBASCUM, byl dokonãován Projekt mobility. Dvû studentky byly 2 t˘dny ve Skotsku (Cariffran wildwood), 2 t˘dny v Anglii (Plumbland) - obnova pÛvodní druhové skladby lesa a odstraÀování nepÛvodních porostÛ + kurzy vûdomostí o LH a ekologii obou zemí. - Forstamt Neukirch (Forstamtsleiter Frank Feigel), probûhla odborná exkurze v SRN, uãitelé seznamováni s principy fiízení a realizace LH v SRN, probûhla vzájemná odbornû-spoleãenská setkání. - Naturschutzcentrum "Oberlasitzer Berkland" e. V., Neukirch, SRN - Sasko, zabezpeãena participace na‰ich ÏákÛ pfii zpracování ekoprojektÛ, SL· diplom za 2. místo v soutûÏi projektÛ, spoleãn˘ v˘bûr a zaji‰tûní prostfiedkÛ pro 1 absolventa ‰koly na roãní stáÏ (Deusová B.), vzájemné spoleãensko-oborové setkávání. - St. Marienthal-Ostritz SRN, probûhla dal‰í t˘denní mezinárodní ekologická pobytová stáÏ ‰esti ÏákÛ a uãitele vãetnû jazykové pfiípravy. - GLOBE PROGRAM, zásluhou Ing. Jiráska a t˘mu ÏákÛ ‰koly jsme získali âestn˘ diplom za kvalitní sbûr a vyhodnocení dat pro mezinárodní potfiebu. - Ing. Jirásek vedl soutûÏní t˘m ‰koly na 6. roãníku programu Globe Game s v Karviné. Z 34 t˘mÛ jsme obsadili 8 místo. Konverzace v AJ normou. - Ing. Jirásek se o prázdninách (28. 6. aÏ 7. 7.) úãastnil mezinárodní akce 92


"Globe Learning expedition ·ibenik 2003" v Chorvatsku a vynikajícím zpÛsobem reprezentoval jak âR, tak ‰kolu. 2003/2004 - "Weiterbildungsakademie für Führungskrafte der Wirtschaft Crostau", s profesorem Lengenerem dohodnuta a podepsána participace na "Projektu prÛzkumu zamûstnanosti v rámci Euroregionu Nisa". - Forstamt Neukirch, realizována kaÏdoroãní pravidelná exkurze v Sasku zamûfiená na tématiku lesního hospodáfiství, náv‰tûvu semenáfiského provozu, velko‰kolky a muzea. - ·v˘carské vedení firmy PLASTON nabídlo ‰kole financování zalesnûní vybran˘ch lokalit ·luknova. ·kola zabezpeãí sadební materiál, práci, v˘bûr lokalit, ‰v˘carská strana akci financuje. Smluvní dohoda za úãasti MÚ ·luknov. - St. Marienthal-Ostritz, jako kaÏdoroãnû probûhla t˘denní akce v mezinárodním vzdûlávacím environmentálním stfiedisku. Studenti a uãitelé na‰í ‰koly, SRN a Polska opût spoleãnû pfiipravují a realizují konkrétní projekty revitalizace vybran˘ch ekosystémÛ v âR i SRN. Akce je provázena intenzivní v˘ukou NJ. - GLOBE PROJECT, v jeho rámci student na‰í ‰koly M. Jankoviã, ãlen Globe t˘mu SL·, byl vyslán na pozvání do království Bahrajn na t˘denní pobyt a seznámení s ekologick˘mi aktivitami tamních institucí. - Finsko, univerzita, kolega Ing. Jirásek vyuÏil moÏnosti dvout˘denní oborové stáÏe pofiádané lesnickou sekcí univerzity. Nav‰tívil i vy‰‰í a stfiední ‰koly ve Finsku a dohodl podmínky moÏné vzájemné spolupráce vãetnû v˘mûny studentÛ.

93


Vzpomínáme na ‰kolní léta

94


Lesnické ‰kolství v Bûlé pod Bezdûzem V prÛbûhu posledních 100 let stala se Bûlá pod Bezdûzem po dvakrát sídlem lesnické ‰koly. Poprvé je zaloÏena lesnická ‰kola péãí Spolku pro zájmy lesnictva v âechách v roce 1854. Podruhé zde existuje v roce 1947 hájenská ‰kola, jeÏ od 1. 1. 1950 nese název ‰kola lesnická. Podívejme se na historii zaloÏení Vy‰‰ího lesnického ústavu v Bûlé pod Bezdûzem. K zaloÏení ‰koly pfiispûl v˘voj racionálního lesního hospodáfiství v prvních pololetí minulého století, kdy pfiíslu‰né kruhy uznaly potfiebu zfiizování odborn˘ch lesnick˘ch ‰kol. Roku 1852 zvolil Spolek pro zájmy lesnické v âechách zvlá‰tní komisi za úãelem zfiízení odborné lesnické ‰koly pro âechy. Tato komise, v jejímÏ prostfiedí stál kníÏe Schwarzenberg, podala téhoÏ roku Ministerstvu zemûdûlství Ïádost o zfiízení takové odborné ‰koly v âechách. Navrhovala, aby stát zfiídil lesnickou ‰kolu ve státních lesích panství Zbiroha a za její sídlo navrhl zámek Osek. Vláda v‰ak Ïádost zamítla z dÛvodu, Ïe se jedná o záleÏitost zemskou a stát by se mohl zúãastnit jen jistou penûÏitou kvótou, která by pfiiléhala jen pomûrn˘m mnoÏstvím státních lesÛ v âechách. Spolek pro zájmy lesnické se tedy ujal záleÏitosti postavení ‰koly sám a staral se o pfiíslu‰né místo pro její umístûní. Této starosti byl brzo zbaven rozhodnutím svého pfiedsedy hrabûte Kristiana Wald‰tejna, jenÏ pro umístûní lesnické ‰koly nabídl zdarma svÛj zámek v Bûlé pod Bezdûzem. Uveden˘ Spolek vydal k majitelÛm vût‰ích lesních objektÛ provolání, v nûmÏ Ïádal o pfiíspûvky. Záhy se‰lo se pfiíspûvkÛ tolik, Ïe náklad na zfiízení ‰koly a na její vydrÏování byl zabezpeãen na 6 rokÛ. Jednatel Spolku, lesní rada Vesel˘, uãinil v‰echny pfiípravy ku zfiízení ‰koly a pfiedloÏil ‰kolské komisi plán vyuãování, jeÏ sestavil dle uãebního plánu lesnického uãili‰tû v Thanvadtû v Sasku. Komise plán schválila a v ãervenci roku 1854 po prohlídce místností pro ‰kolu v zámku bûlském urãen˘ch, prohlásila je pro ‰kolu vhodn˘mi. Pozdûji byla pfiejmenována na vy‰‰í lesnickou ‰kolu a roz‰ífiena na ãtyfii roãníky. Vyuãovací jazyk byl nûmeck˘. V Zákupech se ‰kola zachovala aÏ do roku 1945, kdy byla zru‰ena. V Bûlé pod Bezdûzem byla zfiízena v roce 1947 hájenská ‰kola, která od 1. 1. 1950 nese název lesnická ‰kola. Tato byla opût umístûna do pÛvodního sídla vy‰‰í lesnické ‰koly, do zámku. Zfiízení této ‰koly nebylo lehké. Místnosti neupravené (v dne‰ních uãebnách byly soukromé byty) volající po adaptaci. Dokonce v prvních dnech vzniku ‰koly, nebylo ani moÏno umístit kanceláfi ‰koly a uãebny. Vedle toho musel se upravit internát pro Ïáky, vodovod, ãi‰tûní na nádvofií atd. Vyuãování bylo zahájeno teprve 1. 12. 1947, kdy bylo na ‰kolu pfiijato 30 posluchaãÛ. Tito ihned se chopili práce a kaÏd˘ se snaÏil seã mohl, aby po95


mohl pfii v˘stavbû. Ve ‰kolním roce 1948 ú1949 mûla ‰kola jiÏ 80 mlad˘ch ÏákÛ. V této dobû se pilnû pokraãovalo v budování sbírek a provedení ãásteãné úpravy zvenãí i uvnitfi budovy. V leto‰ním roce nachází se na ‰kole 60 ÏákÛ. Také oni, aãkoliv pfii‰li do opravené ‰koly, do ãist˘ch internátních místností, nelení a snaÏí se upravit okolí. V‰echna práce se nedá je‰tû vykonat a dosti práce zbude i na pfií‰tí roãníky. Doufáme, Ïe tyto rády pfiiloÏí ruku k dílu. ·kola má za úkol vychovávat lesnick˘ dorost, kter˘ ve‰kerou péãi jemu vûnovanou pfienese do lesÛ, tûch lesÛ, které tolik milujeme.

âetl jsem Va‰i v˘zvu v Myslivosti a velice jsem uvítal, Ïe se nûkdo na‰el, kdo nûco udûlá proto, aby na‰e ‰kola nebyla zapomenuta. Tato ‰kola mûla velice dobrou úroveÀ a fiadû z na‰eho roãníku usnadnila dal‰í studium na SLT· i dokonce V·. Sám jsem sloÏil vy‰‰í státní zkou‰ku pro samostatné lesní hospodáfie docela úspû‰nû. To jen tak na ukázku, Ïe to byla ‰kola opravdu dobrá a nesmí zapadnout a u Vás musí pokraãovat! âas od ãasu se zbytek na‰eho roãníku v Bûlé pod Bezdûzem schází. Bylo tomu i loÀského roku. Jeden kolega fotograf, nám udûlal vzpomínkové foto. Pfiikládám ukázku ãasopisu, kter˘ vydávala na‰e Ïákovská organizace. To je zatím v‰e. Vûfiím, Ïe se ozvali i ostatní studenti a Va‰e ‰lechetné dílo se podafií. Pfieji Vám k tomu hodnû úspûchÛ. Otakar BÛta, PluÏná

Absolventské vzpomínání na Bûlou Jsem absolventem roãníku 1947/48, tedy vÛbec prvního na obnovené Státní ‰kole pro lesní hajné v Bûlé. Po nástupu do ‰koly z lesnické praxe jsem se zúãastnil nejen slavnostního otevfiení ‰koly, ale také její obnovy. Práce na vzniku ‰kolky pro pûstební praxe, dendrologického parku, kabinetÛ, uãeben i ubytovacích prostor byly tûÏké, ale nás spojovalo nad‰ení, chuÈ i stavovská hrdost. Také proto jsme mûli v‰ichni zájem vûdût, proã byla lesnická ‰kola roku 1947 (1. 12.) v Bûlé zaloÏena. Pan fieditel Zálesk˘ nás informoval, Ïe jak obãané, tak úfiad mûsta usilovali o obnovení ‰koly, protoÏe ve mûstû kdysi byl Lesnick˘ ústav a pozdûji Vy‰‰í lesnická ‰kola. TotéÏ jsme se dovídali od star‰ích obãanÛ pfii náv‰tûvû hospÛdek. Ti vzpomínali na studenty, jejich odbornou práci, zábavu i neplechy. Z jejich slov byla cítit hrdost na tehdej‰í dobu lesnického ‰kolství i radost, Ïe se opût do Bûlé vrátila. Pro nás to byl závazek. Navázat na tehdej‰í tradice, neudûlat ostudu na‰im "pfiedkÛm" a tím ménû sobû. Ná‰ roãník byl ubytován v zámku na internátû. Tfiída byla tamtéÏ. Na stejném poschodí. Zaãali jsme budovat lesní ‰kolku na pozemku, kter˘ b˘96


valí nájemci opustili. Práce se nám povedla. Dále jsme chodili na praxi tûÏební a pûstební. Probíhala na 150 ha poÏáfii‰tû pod hradem Bezdûzem. Provádûli jsme tûÏbu s JMP 50. Na tomtéÏ místû probíhaly i národní smûny. Po likvidaci poÏáfii‰tû zaãala v roce 1948 rozsáhlá zalesÀovací práce. Státní lesy Doksy nám umoÏÀovaly praxe jak v myslivosti, tak tûÏbû i zalesÀovacích pracech. Také za to jsme jim udûlali v˘zdobu sálu v zámku pro ples, na kter˘ pozvali celou na‰i tfiídu. Byli jsme také schopní dûlat hlouposti. Na poÏáfii‰ti jsme nechali stát dvû borovice na dostateãnou vzdálenost od sebe, abychom je mohli ukázkovû pokácet. Na to jsme mûli dvû motorové pily Dolmar a Rinco. Porazili jsme je správnû, ale nikdo nepoãítal s tím, Ïe kolega Danko se rozbûhne a pokusí se padající borovice podbûhnout (korunu)! Podafiilo se, s tímto v˘sledkem: vrchol borovice rozpáral sako a Danko se skácel. Odvoz do nemocnice v Mladé Boleslavi na dva dny, na pozorování. Velké ‰tûstí a zbyteãné starosti. Franti‰ek Travnovsk˘, RoÏìalovice

Z uãili‰È do Bûlé v roce 1951 Roku 1951 jsem ukonãil lesnické uãili‰tû v Hejnicích a bylo mi umoÏnûno vykonat zkou‰ku na SL· Trutnov (jednalo se o rozdílovou zkou‰ku do 2. roãníku). Povedlo se a 1. záfií jsme nastoupili do Bûlé pod Bezdûzem, kde byla dfiíve hájenská ‰kola. ¤editelem zde byl S. Zálesk˘, odborn˘m profesorem Ing. C. Vodiãka, jazyk ãesk˘ vyuãoval V. Grolmus ze Z· v Bûlé, matematiku profesor Strojní prÛmyslové ‰koly z Mladé Boleslavi. Îáci rÛzného stáfií pfii‰li z rÛzn˘ch uãili‰È a brzy vytvofiili velmi dobrou partu. Asi po 14 ti dnech nám fieditel oznámil, Ïe musíme je‰tû v Trutnovû vykonat zkou‰ku do 1. roãníku z obãanské nauky. Bylo rozhodnuto, Ïe 1. roãník se bude vyuãovat v 1. pololetí a 2. roãník v pololetí druhém. Tímto opatfiením bylo vyuãování témûfi kaÏd˘ den prodlouÏeno do pozdních hodin, a tak jsme se dohodli s místními dûvãaty na zaji‰Èování nákupu základních potravin (obchody byly jiÏ zavfiené, my jsme si vafiili sami). Pozdûji se podafiilo zajistit obûdy v restauraci U koupali‰tû, kde nám velmi dobfie a lacino vafiili. Uãitelé v nás dokázali probudit lásku k lesu, myslivosti a tradicím tak, Ïe vût‰ina absolventÛ v oboru úspû‰nû pracovala. V myslivosti nám bylo umoÏnûno zúãastnit se honu v Beznû u Mladé Boleslavi, kde na v˘fiadu bylo více neÏ 300 zajícÛ. Ve ‰kole byla umûlá nora a jezevãíci pana fieditele na li‰kách pfiedvádûli své umûní. Pan profesor Vodiãka byl milovníkem botaniky a ãasto nám pfiipomínal jak má b˘t hájenka, lesovna ãi okraj lesÛ osázena kefii a stromy nejen pro krásu, ale také pro potravu zvûfie a ptákÛ. Stfielecké druÏstvo získalo v soutûÏi VL· v Olomouci 3. místo, sportu dominoval zápas fiecko-fiímsk˘, základního kola se zúãastnili témûfi v‰ichni 97


Ïáci a pan fieditel to komentoval po svém: „S tím fotbalem musíte skonãit, je to nebezpeãné, nemohu se na to dívat“ a ode‰el z tûlocviãny. Získali jsme dva tituly pfieborníkÛ kraje v Liberci v zápase fiecko-fiímském a to byl úspûch. Dobr˘ch v˘sledkÛ jsme dosáhli i v lehké atletice. V zimû jsme v krajském pfieboru sokolovského závodu tfiíãlenn˘ch hlídek získali 1 místo. Ve druhém pololetí pfii‰lo nafiízení o tom, Ïe se lesnictví dûlí na dvû ãásti - pûstování a tûÏební práce. Tím dochází ke specializaci VL·. Museli jsme se rozhodnout kdo a kam pÛjde. Pûstování do Písku, tûÏba do ·luknova, pak do Hranic na Moravû, kde se maturovalo. Tím skonãila ‰kola v Bûlé pod Bezdûzem, roze‰li jsme se do v‰ech koutÛ republiky. Ve mnû zÛstala láska k botanice, kterou jsem uplatnil pfii v˘sadbû kefiÛ a stromÛ v parku SOUL Hejnice a v parcích v okolí.

Josef MrÀák, Hejnice

Jak jsem se stal kantorem LM· ·luknov Po v˘zvû Ministerstva lesÛ a dfievafiského prÛmyslu v ãervenci 1956, Ïe budou obsazena místa uãitelÛ odborn˘ch pfiedmûtÛ na lesnick˘ch mistrovsk˘ch ‰kolách, jsem zaãal pfiem˘‰let, zda bych se nemûl o toto povolání zaãít zajímat. V té dobû jsem byl vedoucím polesí Zviãina Lesního závodu DvÛr Králové nad Labem. Bydleli jsme na samotû, mûli jsme dva syny a manÏelka byla v domácnosti. Zajel jsem za tehdej‰ím fieditelem Lesnické technické ‰koly Trutnov Ing. Hendrychem (jsem absolventem této ‰koly) a poÏádal jsem ho o jeho názor a radu. Tehdy mi fiekl, Ïe vítá moje rozhodnutí rozmnoÏit fiady lidu kantorského v lesnickém ‰kolství, které potfiebuje schopné mladé lidi s praxí v lesnickém provozu. To mi dodalo odvahy. Po projednání mého eventuálního uvolnûní ze zamûstnání a po rodinné poradû jsem zaslal Ïádost o pfiijetí na ‰kolsk˘ odbor ministerstva lesÛ a dfievafiského prÛmyslu v Praze. Po nûkolika dnech jsem dostal pozvání k pohovoru, kter˘ jsem absolvoval s Ing. Hejlem. Za t˘den jsem obdrÏel vyrozumûní, Ïe jsem byl pfiijat jako uãitel odborn˘ch pfiedmûtÛ na Lesnickou mistrovskou ‰kolu ve ·luknovû a abych se neprodlenû ohlásil u fieditele ‰koly Milo‰e Vysockého. Pan fieditel mû pozval na zahajovací uãitelskou poradu dne 27. 8. ráno. Ve ‰kole jsem byl fieditelem i cel˘m uãitelsk˘m kolektivem mile pfiijat. Po dotazu, jak˘m pfiedmûtÛm bych chtûl vyuãovat, jsem projevil zájem o pûstování lesÛ a provoz lesního hospodáfiství. BohuÏel, tyto pfiedmûty byly jiÏ obsazeny a tak pro mne zÛstaly technické pfiedmûty lesní tûÏba a mechanizaãní prostfiedky. Musel jsem b˘t spokojen. Mezi kantory jsem poznal své známé, Jendu LouÏila, krajana, a Karla Lanka‰e, spoluÏáka ze ‰koly v Trutnovû. I s ostatními jsem se brzy seznámil a myslím, Ïe jsem mezi nû dobfie zapadl. ProtoÏe jsem nemûl pedagogické zku‰enosti, poÏádal jsem kolegu Ing. Kunta a Jendu LouÏila o pomoc a rady, které mi velmi pomohly. 98


ObtíÏ byla v tom, Ïe nebyly pro odborné pfiedmûty pfiípravy a pro Ïáky jsem po veãerech psal pomocné texty, které jsem jim rozmnoÏoval. KaÏd˘ zaãátek je tûÏk˘, ale myslím si, Ïe jsem to zvládl. S rodinou jsme bydleli v internátû, kter˘ patfiil ‰kole. Mimo kantofiinu jsem byl fieditelem povûfien i internátní v˘chovou. I tu jsem, k malé radosti ÏákÛ, zvládl. Îáci, zejména star‰í (nûkter˘m bylo 30 i více rokÛ) byli vcelku ukáznûní, jen ranní rozcviãky a úklid pokojÛ jim nûkdy dûlaly potíÏe. Po pfieloÏení fieditele Vysockého na Lesnickou technickou ‰kolu do Hranic nastoupil nov˘ fieditel ‰koly Václav Sadílek. Byl to zku‰en˘ pedagog a dobr˘ organizátor. I jemu vdûãím za mnohé v mé dal‰í pedagogické práci. Po ãtyfiletém pÛsobení na LM· ·luknov jsem byl pfieloÏen v roce 1960 na Lesnickou technickou ‰kolu do Trutnova. Na pÛsobení v Lesnické mistrovské ‰kole i pobyt ve ·luknovû velmi rád vzpomínám. KdyÏ se pfii roãníkov˘ch setkáních nebo v lesnickém provozu setkám s b˘val˘mi Ïáky, vÏdy mû potû‰í, Ïe na ‰kolu i b˘valé kantory vzpomínají v dobrém s tím, Ïe je pro Ïivot dobfie pfiipravili.

Ing. Václav Nûmec

Vzpomínka na ‰kolní polesí V roce 1959 mû tehdej‰í fieditel ‰koly Václav Sadílek poÏádal o vypracování návrhu na zfiízení ‰kolního úãelového objektu, kter˘ by mûl charakter malého lesního závodu s velikostí polesí. Jako b˘val˘ zamûstnanec LZ Rumburk jsem znal velmi dobfie jednotlivá polesí i jejich skladbu porostÛ, provozní budovy a dal‰í zafiízení potfiebné k úãelové ãinnosti budoucího ‰kolního polesí. Vedení LZ Rumburk pfii jednání trvalo na tom, Ïe nesmí b˘t naru‰eno organizaãní ãlenûní závodu a vylouãilo moÏnost pfievzetí tehdej‰ích cel˘ch polesí ·luknov nebo Harta (pozdûji Karlovo údolí). Navrhl jsem tedy oddûlit od polesí Vlãí Hora lesnick˘ úsek Vlãí Hora - Vr‰ek pozdûji pfiejmenovan˘ na Zelen˘ kfiíÏ a obdobnû oddûlit od polesí Harta ãást oznaãovanou Karlovo údolí II (pozdûji Kfieãany - Vrbovna). Tím vzniklo polesí, které mûlo celkovou v˘mûru 1092 ha, z toho porostní plocha byla 1072 ha, ostatní pÛda a bezlesí 20 ha. Silnice ·luknovKunratice-Brtníky umoÏnila rozdûlení na 2 pfiibliÏnû stejné lesnické úseky, pozdûji byly vytvofieny tfii úseky (Zelen˘ kfiíÏ, Hrazen˘-âíhaná, Kfieãany-Vrbovna). Pro potfiebu fiádného hospodafiení jsem pofiídil v˘pisy z LHP a snaÏil se dát dohromady první porostní mapu slepením odstfiiÏen˘ch úsekÛ ze dvou map polesí. K mému pfiekvapení a údivu pracovníkÛ Lesprojektu se zjistilo, Ïe do zákresu silnice ·luknov-Brtníky a okolních parcel byla ukryta velmi stará mûfiická chyba, pravdûpodobnû z doby stavby silnice. Odstranûní této chyby si pak vyÏádalo tfiímûsíãní pfiemûfiování. V období od 1. záfií do 31. prosince 1959 probûhla fiada jednání, kdy ‰kolu 99


zastupoval fieditel Václav Sadílek a LZ Rumburk fieditel Miroslav Zaoral. Vedení budoucího ‰kolního polesí (dále ·P) jsem zastupoval já a za pfiedávající LZ Ing. Miroslav Horák, tehdej‰í hlavní inÏen˘r a zástupce fieditele. Pfii jednáních, která byla mnohdy velmi sloÏitá i boufilivá, byly sdûleny úkoly vypl˘vající z LHP, z nichÏ nejménû pfiíjemn˘ pro budoucí ·P byl vysok˘ úkol v zalesnûní holin a nelesních pÛd, kter˘ ãinil více jak 60 ha. Ke splnûní nebyly pfiedány potfiebné sazenice, a proto na podzim roku 1959 jsem objíÏdûl ‰kolní polesí SLT· Písek, Hranice, Trutnov a dopisoval si se slovensk˘mi SLT· Pre‰ov, Liptovsk˘ Hrádok, BáÀská ·tiavnica. KaÏdé z uveden˘ch polesí v nûãem pomohlo, nejv˘znamnûji Trutnov, kvalitními sazenicemi JD a SM. Slovenská ·P poskytla osivo JD, BK aj. Velmi v˘raznû pomohly také ‰kolkafiské závody, napfi. ¤eãany. K zabezpeãení tûÏebních úkolÛ nebyly pfiedány tehdy nedostatkové motorové pily a dal‰í potfiebné mechanizaãní prostfiedky. Dnes jiÏ s úsmûvem vzpomínám na pfiedávání pouze jednoho prostfiedku - a tím byl volsk˘ potah, kter˘ pak byl zajímavou „atrakcí“ pfiedev‰ím pro Ïáky. Od 1. 10. 1959 jsem byl jmenován do funkce zástupce fieditele pro ·P a se souhlasem ‰kolsk˘ch orgánÛ i LZ jsem v pfiedstihu pfied 1. lednem 1960 provedl dva vût‰í tûÏební zásahy do m˘tních porostÛ, které zabezpeãily potfiebné finanãní prostfiedky pro "rozbûh" ·P. JiÏ tehdy bylo rozhodnuto, Ïe ·P bude pfiíspûvkovou organizací (tehdy zvlá‰tní rozpoãtovou organizací) a bude vût‰í ãást nákladÛ kr˘t z pfiíjmÛ z prodeje dfievní hmoty. Hlavním odbûratelem byl LZ Rumburk. V posledních mûsících roku 1959 do‰lo také k jednání o uvolnûní provozních pracovníkÛ - lesníkÛ Roberta Petrou‰ka st. a Nikolaje Chomenky. Na funkci vedoucího ·P byl pfiijat Ing. Zdislav Marek. Úãetní práce provádûla úãetní ‰koly paní Barbora Ko‰Èálová a v dal‰ích letech paní Jaroslava Mlejnková. Postupnû byli dále pfiijímáni na funkce lesníkÛ a technikÛ absolventi ‰koly Pavel Hfiídel, Josef Linka, Rudolf Sedlák, Petr ·tûpánek a Jaroslav Patrovsk˘ ml. ·kolní polesí vzniklo oficiálnû z rozhodnutí M·MT a MZLH k 1. 1. 1960. Po velmi obtíÏném jednání se podafiilo vytvofiit také ‰kolní honitbu, která umoÏnila praktickou v˘uku myslivosti, ãinnost mysliveckého krouÏku, zfiízení ‰kolní stfielnice a jiné myslivecké aktivity. Lesní hospodafiení bylo od roku 1965 a následnû od roku 1975 provádûno podle vlastního LHP v samostatném LHC ·luknov-‰kola. Podle stavu k 1. 1. 1975 byla celková rozloha pÛdy 1157,50 ha, z toho porostní 1118,19 ha, bezlesí 8,58 ha, ostatní plocha 30,73 ha. Srovnáme-li údaje s rokem 1960, vzrostla v˘mûra ·P o necel˘ch 70 ha pfievzetím nûkter˘ch zemûdûlsky neobdûlávan˘ch pozemkÛ k zalesnûní. V˘robní úkoly vycházely z v˘‰e tûÏby, která v posledních letech ·P ãinila 100


témûfi 5000 m3 dfievní hmoty s vy‰‰ím podílem tûÏby pfiedm˘tní. Roãní úkol v zalesnûní ãinil 5 aÏ 10 ha z nov˘ch holin a vylep‰ování. Následnû z tûchto hlavních úkolÛ vypl˘valy v˘robní úkoly z ochrany kultur, údrÏby cest a jejich pfiemûny na tvrdé cesty. ·P provádûlo sortimentaci pfii v˘robû na lokalitû P nebo OM. Kulatina a jiné sortimenty se pfiedávaly LZ Rumburk na lokalitû OM, rovnané sortimenty odváÏelo odbûratelÛm vlastním nákladním automobilem. Vybavení dal‰í mechanizací bylo dobré, napfi. lesnicky upraven˘ UKT, traktornosiã závûsného náfiadí, ‰kolkovací stroj, zemûdûlské náfiadí ke sklizni sena, terénní osobní automobil, 1 aÏ 2 páry koní, provozní budovy polesí, garáÏí, dílen, hájovny. Ekonomická situace a dobré zpenûÏení dfievní hmoty umoÏÀovalo v letech 1972 aÏ 1976 ãerpání men‰ího pfiíspûvku na hospodafiení od odboru ‰kolství SãKNV v Ústí nad Labem. Pfiedpokládalo se, Ïe úkoly vypl˘vající z nového LHP k 1. 1. 1975 umoÏní bezproblémové hospodafiení. Bohatost a rÛznorodost porostní skladby umoÏÀovala úplnou praktickou v˘uku ÏákÛ ve formû rÛzn˘ch druhÛ praxí (CPC, JUP, SUP, PIP). Propojení se ‰kolou a odbornou v˘ukou zaji‰Èoval zástupce fieditele pro ·P. UãitelÛm byla dána moÏnost pokusné ãinnosti. Vzpomínám na rozsáhlej‰í v˘sadbu DGL, JD, JDO na Zeleném kfiíÏi, rozãleÀování porostÛ 2. vûkové tfiídy, v˘sadba topolÛ v okolí pramenÛ pod Hrazen˘m, provádûní rÛzn˘ch probírkov˘ch pokusÛ, v˘stavba tvrd˘ch lesních cest na Zeleném kfiíÏi, stavba nové cesty oznaãené jako Gabrielka (podle uãitele lesních staveb Ing. Gabriela Kempného ji takto pojmenovali Ïáci). Dále to bylo zfiízení ‰kolky s provozní budovou a chatou, ovûfiování rÛzn˘ch zpÛsobÛ ochrann˘ch nátûrÛ od jíchy aÏ po repelenty, rÛzné typy oplocenek, zakládání porostÛ se skladbou dfievin pro v˘uku ÏákÛ, napfi. dubov˘ch porostÛ aj. Není moÏné vyjmenovat v‰e, co se v ·P za 17 rokÛ existence provedlo a zhodnotit nûkteré pokusy, protoÏe po zru‰ení ·P k 31. 12. 1976 lesní závod v pokusech nepokraãoval a mnohdy nebyl správnû pochopen jejich v˘znam. Rád bych vzpomenul na nûkteré dlouholeté pracovníky ·P. V tûÏební a dopravní ãinnosti: pánové Charouzek, Patrovsk˘ st., DÏbánek, âermák, Hochman, RÛÏiãka, Navrátil, ZerzáÀ, Kulhav˘, Kroupa, Pafiík, Hejtmánek, Kasper, Neruda, PatkáÀ a paní Janková. V pûstební ãinnosti: paní ·mídová, Fi‰arová, Adámková, Kope‰ová, Hormanová, Pexová, RÛÏiãková a pan Fi‰ar. Z technicko-hospodáfisk˘ch pracovníkÛ vzpomínám na vedoucího ·P (1960 aÏ 1974) Ing. Zdislava Marka, lesníka a myslivce s velmi bohatou a rÛznorodou lesnickou a mysliveckou praxí, odborníka v loveckém stfielectví, dobrého spolupracovníka a kamaráda. Z dal‰ích pracovníkÛ jsou to paní Jaroslava Mlejnková, pánové Nikolaj Chomenko, Robert Petrou‰ek st., Rudolf Sedlák, Petr ·tûpánek, Pavel Hfiídel, Josef Linka a Jaroslav Patrovsk˘ ml. Závûrem nemohu vynechat poznámku ke zru‰ení ‰kolního polesí v roce 1976. Iniciativu v této záleÏitosti projevilo P¤SL v Teplicích. Rozhodnutí mini101


sterstva LVH bylo rychlé a bez projednání s fieditelem SVV-LVH v Bene‰ovû u Prahy, která tehdy ‰kolu fiídila. Je zajímavé i nejasné, proã bylo polesí zru‰eno, kdyÏ stejn˘ útar ve Vimperku v ãinnosti pokraãoval a pozdûji byl pfievzat SLT· Písek. Domnívám se, Ïe kaÏdá stfiední lesnická ‰kola potfiebuje ·P jako úãelovou specializovanou jednotku pro praktickou i teoretickou v˘uku ÏákÛ a v˘zkumnou ãinnost uãitelÛ. Mé vzpomínání na ·P si nedûlá nárok na vyãerpání v‰ech údajÛ a z hlediska historie ‰koly by si polesí zaslouÏilo podrobnûj‰í zpracování archivních materiálÛ. Karel Lanka‰ st.

Ze zaãátkÛ ‰luknovsk˘ch lesákÛ Vzhledem k tomu, Ïe jsem byl u toho, kdyÏ se v záfií 1954 stûhovaly 2. roãníky LT· z Varnsdorfu a zafiizovaly se ve ·luknovû, nabízím nûco ze sv˘ch skrovn˘ch vzpomínek a fotek k pfiípadnému vyuÏití. Fotografie, které posílám v pfiíloze, pofiízené amatérsky jedním z jiÏ léta neÏijících spoluÏákÛ jsou sice nevalné kvality, ale tím autentiãtûj‰í k tehdej‰í dobû. Nás k nim váÏou vzpomínky, na prvé mûsíce proÏité stûhováním mobiliáfie ‰koly, sbírek i inventáfie, vãetnû tûÏk˘ch skfiíní, které s námi svornû do poschodí tahal i tehdy mlad˘ Ing. Antonín Kunt. Sobotní brigády na úpravû okolí ‰koly, i vefiejn˘ch prostranství mûsta patfiily tehdy k morálním povinnostem, stejnû jako pfiíprava první Hubertské zábavy v místní Sokolovnû, kde jsme proÏívali i odpolední nedûlní ãaje. S vdûãností po letech vzpomínáme na tehdej‰í pedagogy, ktefií zvlá‰tû nás, pût "espéìákÛ", (ãerstv˘ch absolventÛ tehdej‰ích SPD a ZU·, ktefií po vyuãení profesi lesafi a doplÀovacích zkou‰kách byli pfiijati a zafiazeni do II. roãníku ) s pochopením pfiipravili pro fiádné studium. Vzpomínáme na otcovsk˘ pfiístup fieditele Stanislava Záleského, a jeho moudré domluvy, se kter˘mi za námi ãasto pfii‰el i na internát, prvá skripta, která jsme si sami cyklostylovali z jeho pfiedná‰ek myslivosti. Vzpomínáme na Ing. Josefa Podivína s jeho encyklopedick˘mi znalostmi a v˘tvarn˘m a systematick˘m pojetím v˘uky. To on první uspofiádal s nûkolika pomocníky sbírky ‰koly s vytfiíben˘m vkusem a ozdobil vstupní halu ‰koly sv˘mi malbami. Vzpomínáme na prof. Helenu Moravovou pfiedná‰ející s nakaÏliv˘m vlastenectvím dûjiny ãeské literatury, zvlá‰tû národního obrození tak, Ïe vyuãení dfievorubci ani ned˘chali. Nezmûrnou trpûlivostí se musela obrnit i pfii v˘uce ru‰tiny. Stejné problémy mûl i Ing. dr. Josef Soukal, kter˘ zápolil s na‰í nevûdomostí v deskriptivû a matematice. S láskou vzpomínáme na Ing. Antonína Kunta kter˘ nás pfiipravoval s pfiísloveãnou mírností v botanice, dendrologii a pûstûní lesÛ. Nelze zapomenout ani na Ing. Jifiího Malkovského, kter˘ s vojenskou pfiísností krotil na‰e vá‰nû na internátu a vyuãoval základy geodesie, staveb a ostatních technick˘ch pfiedmûtÛ. Roãní ‰luknovská epizoda pro nás skonãila po 102


prv˘ch prázdninách, kdy byl nûkdej‰í druh˘ a tfietí roãník pfieloÏen do Hranic na Moravû za pedagogického doprovodu Ing. Josefa Podivína. Pfiesto v‰ichni dnes, v dÛchodu, na ten svÛj ‰luknovsk˘ ‰kolní rok s urãitou nostalgií vzpomínáme... Vzpomínat by se dalo i podrobnûji a déle, ale jistû je více povolanûj‰ích absolventÛ ‰luknovské lesárny, ktefií mají co fiíci k pÛlstému v˘roãí této alma mater semperviridis, které závûrem pfieji do dal‰ích ‰kolních let v‰e jen to nejlep‰í. Ladislav Filip

Vzpomínka na uãitelská léta V létû roku 1960 po reorganizaci krajÛ a tím i zru‰ení nûkter˘ch krajsk˘ch institucí, vãetnû liberecké krajské správy lesÛ, kde jsem byl zamûstnán, jsem nastoupil na ‰luknovskou lesnickou ‰kolu, rozhodnut, Ïe po roce se vrátím na Lesní závod Rumburk. Jeden rok se v‰ak prodlouÏil aÏ do vûku dÛchodového, ba i nûkolik let po nûm. Celkem na ãtyfiicet let. Po nástupu do prvního mého ‰kolního roku, jsem byl povûfien, snad pro svÛj vychrtl˘ vzhled, organizováním sportovní ãinnosti na ‰kole. Díky nad‰en˘m sportovcÛm z fiad ÏákÛ, podafiilo se nám rozvinout nûkteré sportovní akce, které se bûhem let staly nedílnou souãástí sportovního Ïivota ‰koly a byly dokonce ambicióznûj‰í jinou lesnickou ‰kolou obratnû pfievzaty a rozvinuty i v mezinárodním mûfiítku. Bûhem dvou prázdninov˘ch období jsem pÛsobil na místním koupali‰ti jako plavãík (neÏ koupali‰tû podlehlo devastaci vandalÛ). Ve ‰kole jsem uãíval nejrozmanitûj‰í pfiedmûty, bylo-li nutné i pfiedmûty humanitních smûrÛ, nebo v˘uku jazykÛ. Právû tak bylo nutno rozproudit zájmové ãinnosti, pokud se nenacházel nikdo vhodn˘ nebo ochotn˘ k této práci. V sedmdesát˘ch letech, kdy se po desetiletém dojíÏdûní pro mne nalezl i ve ·luknovû vyhovující byt, jsem byl povûfien správou mûstského památníku (dfiívûj‰ího mûstského muzea). Tím jsem se dostal k regionální historii, zaãal sbírat místní povûsti. Z té doby i pozdûji pochází nûkolik spiskÛ i struãná historie mûsta. Propagace památníku si vyÏádala i aranÏérskou a v˘tvarnou ãinnost, v níÏ mi pomáhali obûtavû ve svém volném ãase mladí nad‰enci z fiad ÏákÛ. Bez jejich pomoci by památník nedosahoval takové atraktivnosti a náv‰tûvnosti. Ve ‰kole byl zfiízen i ateliér a v pfií‰tích letech se vyuÏíval pfii v˘zdobû plesÛ i "Hubertské". Tak mnû, obklopenému bujar˘m mládím, plynul pfiíjemnû a nepozorovanû ãas v Ïertech hrav˘ch i drav˘ch i v organizování nûkolik ma‰karních ta‰kafiic ("pohfibÛ semestru" ãi "honu na divého muÏe"), které b˘valy v zápûtí vy‰‰ími orgány omezovány ãi zakazovány. Organizovali jsme i nûkteré v˘stavy samorostÛ, pozdûji i v˘stavu obrazÛ s pfiíznaãn˘m názvem "Zelenáãi a senior". Nastal v‰ak ãas, kdy nutno uznat, Ïe mezi mnou i Ïactvem je rozdíl témûfi tfií generací. Absolventi roãníkÛ, s nimiÏ jsem na 103


‰kole zaãínal, se stávají rovnûÏ dÛchodci, nebo vstupují do pfieddÛchodového vûku, a tak v duchu svého souãasného Ïivotního kréda: "Feci, guae potui, faciant meluora potentés" (volnû pfieloÏeno: Uãil jsem, jak jsem dovedl, nechÈ lépe uãí schopnûj‰í) jsem ‰kolu opustil. Ing. Boris Trantina

·kola slaví, je ãas se zastavit Je ãas se ohlédnout. Pro nás, profesorské veterány, to není snadné a nejde to bez nostalgie, vÏdyÈ jsme do v˘razné budovy na kraji mûsta vstupovali den co den více jak tfiicet let. Mûnily se koncepce, mûnily se názvy ‰koly, uãební plány, Ïáci i uãitelé a nûkolikrát se zmûnil i název ulice, ve které ‰kola stojí. To jak se kolem valily dûjiny. Pfiesto mám pocit, Ïe ‰kola byla vÏdy ostrovem alespoÀ relativního klidu a pohody. âtu si seznamy ÏákÛ z minulého almanachu (1994) a tû‰í mû, Ïe na mnohé si dobfie vzpomínám a vybavuji si nejen tváfie, ale i ãiny. Jak vysvûtlil v˘znamn˘ badatel a znalec stfiedo‰kolského studia pan Jaroslav Îák, Komenského poÏadavek "‰kola hrou" vlastnû znamená: ‰kola je macht a pfiesto, Ïe tato ‰kola mûla b˘t nûkolikrát zru‰ena, kupodivu probíhá tady toto utkání mezi muÏstvem kantorÛ a ‰tudákÛ nepfietrÏitû uÏ padesát let. V dobré ‰kole vÏdy vítûzí obû strany. A to je ná‰ pfiípad. Vûfiím, Ïe v lesích celé republiky jsou rozseti na‰i absolventi a pûstují a chrání na‰e ãeské háje s vûdomím, Ïe les se nikdy nesmí stát fabrikou na dfievo a slouÏit jen jako zdroj snadn˘ch ziskÛ, aÈ uÏ ho vlastní stát nebo soukromník. A proto ‰kolo vzkvétej! Ing. Václav âern˘ emeritní zástupce fieditele L· ·luknov

Akce, které nikdo nenafiídil ZaloÏení tradic Letní a Zimní lesnické olympiády v roce 1960 pfii LM· ·luknov ZaloÏení tradic závodu LM· roku 1960 "Zelenou stopou" Je‰tû pfied nûkolika lety, pfied zavedením tûlesné v˘chovy do uãebního plánu na‰í ‰koly, jsme se setkávali u ÏákÛ s mal˘m zájmem o sport. Ve‰kerá sportovní ãinnost se omezovala na obãasná utkání v kopané nebo odbíjené, nûkolik jedincÛ pûstovalo soukromû lehkou nebo tûÏkou atletiku, a to bylo v‰e. Marnû jsme Ïáky lákali na lehkou atletickou dráhu, i úãast pfii brann˘ch závodech musela b˘t povinná. Bylo nám brzy jasné, Ïe s pouh˘m nucením a vyÏadováním povinné úãasti trvalé úspûchy nedosáhneme. 104


Uspofiádali jsme propagaãní vystoupení nûkolika na‰ich sportovcÛ. SpoluÏáci jim pfii‰li zatleskat a nic víc. Pokusili jsme se tedy vyuÏít hrdosti ÏákÛ na jejich budoucí lesnické povolání a pofiádali jsme sportovní akce v tomto duchu. Tak vznikla na‰e "Lesnická olympiáda" a závod "Zelenou stopou". Obû akce byly zafiazeny do mûsíce dubna. Jednak je duben tradiãnû slaven jako Mûsíc lesÛ, jednak jsou v té dobû jiÏ suchá hfii‰tû a pfiíznivé poãasí. Pozdûji je také uÏ provozní a uãební praxe a závûr ‰kolního roku. Zpoãátku byly na‰e akce skromné. I. Lesnické olympiády v roce 1960 se zúãastnilo pouze 26 z 90 ÏákÛ na ‰kole, celkem startovalo 34 závodníkÛ ve 4 disciplínách (o‰tûp, koule, disk, bûh 100 m). Úãast byla dobrovolná, zájem byl vût‰í a leckter˘ pfiihlíÏející tentokráte neodolal, aby také nezkusil své schopnosti na závodní dráze. Îe se poprvé uplatnili hlavnû aktivní sportovci, svûdãí i nûkolik rekordÛ, dosaÏen˘ch dlouh˘m tréninkem, které dodnes nebyly na ‰kole pfiekonány. Abychom podchytili i sportovce vûnující se dosud jen míãov˘m hrám, rozehráli jsme jiÏ v bfieznu ‰kolní jarní ligu kopané a v rámci olympiády spadal i závûreãn˘ zápas o mistra ligy, kter˘ pfiivábil na hfii‰tû poãetné fanou‰ky. Jarní liga se tak stala tradiãní a vítûzné muÏstvo b˘vá odmûÀováno velk˘m dortem. Vítûzové olympiády obdrÏeli ruãnû vyrobené diplomy a knihy. O olympiádû se mezi Ïáky mluvilo, a to bylo hlavní. Nejvût‰í pozornosti se v‰ak tû‰il závod Zelenou stopou. Byl prohlá‰en v˘sadou druh˘ch roãníkÛ pro svou nároãnost nejen na fyzickou zdatnost, ale i na odborné znalosti. I kdyÏ bûhem let byly v organizaci závodu provedeny men‰í úpravy a doplÀky, zÛstává první roãník tohoto závodu nejnázornûj‰í ukázkou. Po slavnostním nástupu hlídek pfied budovou ‰koly obdrÏel kaÏd˘ ãlen hlídky vojensk˘ tlumok ("tele") se zátûÏí (orazítkovanou cihlou) a vyfiazenou vojenskou pu‰ku. Pouze velitel mûl místo pu‰ky porostní mapu. Hlídky startovaly v desetiminutov˘ch intervalech a mûly za úkol dorazit do stanoven˘ch porostÛ a hlásit se u kontrolních stanovi‰È. Na jednotliv˘ch stanovi‰tích ãekaly hlídky tyto úkoly: 1. skácení a odvûtvení dvou surov˘ch kmenÛ, 2. poznávání pfiedloÏen˘ch vzorkÛ semen, listÛ, kvûteny, semenáãkÛ, 3. poznávání hmyzích ‰kÛdcÛ lesních dfievin, 4. stfielba na asfaltové holuby. Kontrolu na stanovi‰tích provádûli pracovníci ‰kolního polesí a vyuãující jednotliv˘ch odborn˘ch pfiedmûtÛ. V˘sledky poznávání i stfielby, provedené v limitním ãase, kter˘ se nezapoãítával, se hodnotily body a pfiipoãítáváním minut k docílenému ãasu. Trasa závodu byla asi 15 km dlouhá, vedla ‰kolním polesím. Nejúspû‰nûj‰í hlídky dosahovaly ãasy kolem 1,30 hod. V dal‰ích roãnících byla pozmûnûna sestava hlídek (tfiíãlenné místo ãtyfiãlenn˘ch), odstranûno no‰ení zátûÏe (vyfiazené torny a pu‰ky byly Svazarmem staÏeny) a stfielba na ‰kolní stfielnici byla doplnûna stfielbou z maloráÏky na terã li‰ky. 105


Závodníci bojovali vÏdy velmi urputnû a i kdyÏ se nûkdy reptalo na obtíÏnost závodu, mluvilo se o nûm cel˘ rok, zvlá‰È v druhém roãníku, a málokdo se ho nechtûl zúãastnit. II. roãníku Lesnické olympiády se jiÏ úãastnilo 58 ÏákÛ (189 startÛ) ve 13 disciplínách (bûh 100 m, 3333 m, 1500 m, vrh koulí, vrh diskem, hod o‰tûpem, hod granátem, vzpírání, box, fiecko-fiímsk˘ zápas, skok dalek˘ a vysok˘, pfietahování lanem). Závody probûhly ve 3 dnech (pátek aÏ nedûle). Kromû závodníkÛ sestavili si Ïáci i sbor rozhodãích a pofiadatelÛ a pro zahájení i zakonãení závodÛ byl stanoven ceremoniál dodrÏovan˘ i po následující léta. K zahájení nastupují závodníci i rozhodãí pfied ‰kolu, po nástupu jsou vztyãeny na stoÏáry vlajky âSM a Svazarmu, které vlají po cel˘ prÛbûh olympijského t˘dne. Nejlep‰í sportovec ‰koly z pfiedchozí olympiády (nebo jeho nástupce, pokud jiÏ ukonãil druh˘ roãník) pfiedãítá slib závodníkÛ. Poté pfiedãítá vedoucí sboru rozhodãích. Krátk˘ úvodní projev pfiedsedy tûlov˘chovnû branné rady a nejlep‰í sportovec pfiistupují k podstavci, stojícímu pfied ‰kolou, a zapalují „olympijsk˘ oheÀ“. Závûr probíhá opût pod olympijsk˘m ohnûm. Opût zaznívají úvodní fanfáry, hrané na lovecké trubky, pfiedseda tûlov˘chovnû branné rady shrnuje a hodnotí v˘sledky, vyhla‰uje nové ‰kolní rekordy. Poté vystupují na stupeÀ vítûzÛ 3 nejlep‰í sportovci ‰koly, ktefií kromû diplomÛ jsou odmûnûni i knihami, první z nich získává titul „Nejlep‰ího sportovce LM·“ pro dan˘ rok zároveÀ s ãervenou ‰erpou, na níÏ je tento titul a roãník olympiády vyti‰tûn zlat˘m písmem. Tento vyznamenan˘ sportovec kráãívá pak v prvomájovém prÛvodu v ãele skupiny sportovcÛ, a je-li z 1. roãníku, zahajuje pfií‰tí rok dal‰í olympiádu. Obvykle to v‰ak b˘vá Ïák 2. roãníku, kter˘ v krátkém závûreãném projevu pfiedává symbolicky sportovní tradici ÏákÛm 1. roãníku. Komise rozhodãích hodnotí kromû pofiadí i úãast kaÏdého jednotlivce podle pfiíslu‰nosti do tfiíd a tfiída, která získá nejvíce bodÛ jak za úãast, tak i za úspû‰né umístûní sv˘ch ãlenÛ, získává diplom s titulem „Tfiída sportovcÛ“. DosaÏené rekordy „Lesnické olympiády“ jsou zaznamenávány na listinû rekordÛ, která zarámována visí na ãestné stûnû ve ‰kolní hale pod znakem olympiády spolu s listinou nejlep‰ích stfielcÛ ‰koly a vítûzÛ závodu „Zelenou stopou“. Vítûzové jednotliv˘ch disciplín jsou hned po ukonãení závodu na hfii‰ti odmûnûni diplomy (zvlá‰È pro tento úãel nati‰tûn˘mi) na pfienosném stupni vítûzÛ. III. Lesnické olympiády se zúãastnilo 41 ÏákÛ v 17 disciplínách (kromû pfiedchozích, zafiazen bûh na 200 m, 400 m, 800 m a ‰tafeta 4x100 m). BûÏecké disciplíny se odb˘valy na rumburském stadionu, kam závodníci s rozhodãími veãer po vyuãování nebo ve volném dopoledni dojíÏdûli. Závody byly sefiazeny v t˘denní olympijsk˘ pofiad. Organizace si vyÏádala roz‰ífiení sboru rozhodãích a ustavení pofiadatelské a propagaãní komise. Na Ïádost sportovcÛ, vûnujících se zimním sportÛm, byla poprvé uspofiádána téÏ zimní 106


ãást Lesnické olympiády (bûh na lyÏích na 5 km a 15 km, skok na lyÏích). Zimní ãást IV. Lesnické olympiády byla naru‰ena nepfiízniv˘mi snûhov˘mi podmínkami. Proto vzhledem k neustále rostoucímu poãtu disciplín byly do ní pfieloÏeny disciplíny tûÏké atletiky a zápasÛ, roz‰ífiené o judo. Jednotlivé disciplíny probûhly vÏdy pfii sportovních hrách a tvofiily jejich pfiitaÏlivou náplÀ. Lehkoatletické disciplíny probûhly opût pfii sportovních hrách v jarních mûsících (v bfieznu a dubnu). V pfií‰tích letech hodláme pofiádat zimní ãást olympiády nûkde ve vy‰‰ích polohách se zaji‰tûn˘mi snûhov˘mi podmínkami a jarní ãást doplnit samostatnû pofiádan˘mi plaveck˘mi pfiebory v ãervnu, takÏe by se pfii olympiádû uplatnili sportovci v‰ech odvûtví. Je‰tû zmínku o materiálním a finanãním zaji‰tûní olympiád: sportovní v˘stroj a náfiadí, pokud není ve ‰kolním kabinetû si pÛjãujeme z jin˘ch ‰kol. Na organizaãní v˘lohy, propagaci a odmûny pfiispívá ‰kolská organizace âSM a ZV ROH, jízdné závodníkÛm a pofiadatelÛm hradí tfiídní v˘bory âSM a vysílající je tfiídy z tfiídních fondÛ. Drobnûj‰í náfiadí a pomÛcky (stupeÀ vítûzÛ apod.) si Ïáci zhotovili v STTM. Do propagace se v posledním roce zapojil i ‰kolní fotografick˘ krouÏek. Dodává snímky pro tisk a pro fotoarchiv ‰koly a vítûzové b˘vají téÏ obdarováni upomínkov˘m snímkem, zachycujícím je na stupni vítûzÛ. Celá organizace olympiády je pfii poãetném sboru rozhodãích a pofiadatelÛ dobfie zvládnutelná, prÛbûhem let se stala záleÏitostí celé ‰koly a tû‰í se celoroãnímu zájmu. HouÏevnatûj‰í sportovce, ktefií chtûjí zaútoãit na ‰kolní rekord vede k soustavnému tréninku, jiní Ïáci usilují o vyniknutí v urãité disciplínû, a protoÏe se jedná o ãest tfiídy, jsou i liknavûj‰í sportovci vyhánûni na kolbi‰tû. Tato dobrá sportovní tradice zapustila jiÏ na na‰í ‰kole pevné kofieny. „âlovûk, kter˘ pfiimûfienû a vhodnû cviãí, nepotfiebuje Ïádné léãení, urãené k odstranûní nemoci.“ Avicenna Ing. Boris Trantina, ·luknov

Lesnicko - ‰luknovské vzpomínání KdyÏ se fiekne ·luknov, vybaví se mi milé mûsteãko, vklínûné mezi lesy na samém severním v˘bûÏku âech úplnû zfietelnû. Jak by ne, vÏdyÈ jsem tam, a to prosím bez nadsázky, proÏil dva nejkrásnûj‰í roky svého Ïivota. Mnû osobnû les a myslivost byly v‰ím, vzpomínám vdûãnû na pedagogické pracovníky Lesnické odborné ‰koly ve ·luknovû. Profesofii a vychovatelé nám dali do Ïivota mnoho. Po absolvování jsem studoval na SLT· v Písku a mohu fiíci, Ïe „·luknov“ mi dal pro praktickou lesnickou sluÏbu více. ·luknovské poznámky a se‰ity, zvlá‰tû z ochrany lesa, jsem pak mohl plnû v Písku vyuÏít. Díky vám, páni profesofii, za v‰e moudré, co jsme tenkrát tfieba je‰tû nechápali. Tenkrát 107


to bylo zaloÏeno na dÛvûfie, ãehoÏ si dodnes váÏím. Rád vzpomínám na samostatné lesnické praxe na ‰kolním polesí. Rád také vzpomínám na poutavé v˘klady odborn˘ch pfiedmûtÛ, vãetnû myslivosti. Myslivost byla vÏdy má veliká vá‰eÀ. Jednou si mû zavolal profesor a fiekl: „Za odmûnu si mÛÏete stfielit na ‰kolním polesí srnce první vûkové tfiídy nebo to musí b˘t nûjaká zajímavá rarita. Sám si ho obeznáte a bûda, jestli udûláte prÛser“. Nesmírnû jsem si té dÛvûry a pocty váÏil. Snad dennû jsem jezdil na kole do 6 km vzdálené ãásti revíru ‰kolního polesí. Lov mi chtûl usnadnit ná‰ profesor tûÏby dfieva a pÛjãil mi svou motorku. Znáte to. Mladá krev. Hned pfii první jízdû jsem se s ní vyboural! Tak to v Ïivotû chodí. „Pro dobrotu na Ïebrotu“. Jednoho de‰tivého ãervnového odpoledne jsme jeli spolu s hlavním vychovatelem autem na Kunraticko. On ‰el jinam, já na toho „svého“. A povedlo se, na‰oulal jsem dosud neznámého starého ‰kÛdníka s atypick˘m tvarem paroÏí. Za odstfiel jsem byl pochválen s upfiímn˘m pfiáním „Lovu zdar“. Tato trofej patfií dosud k tûm „na ãestném místû“, i kdyÏ je to uÏ pfies 30 let. ¤editel ‰koly, kter˘ dbal na dodrÏování mysliveck˘ch a lesnick˘ch tradic, sám muzikant, nakoupil borlice a lesní horny. Nauãili jsme se na nû troubit a pak jsme byli zváni do okolních mysliveck˘ch sdruÏení na hony. Rád vzpomínám na hony v sousedním MS Království. Tam jsem chodíval pozorovat muflony, ktefií v té dobû patfiili k nejkvalitnûj‰ím v republice. Vzpomínám na krásné, vzornû pfiipravené a vedené ‰kolní hony. Ale to Ïila je‰tû v revíru drobná zvûfi. LO· ve ·luknovû nás velmi dobfie pfiipravila pro praktick˘ lesnick˘ Ïivot po v‰ech stránkách. Díky v‰em, ktefií jste se na tomto v˘chovném procesu podíleli. Lesu a lovu zdar !

Petr Buba, absolvent LO· ·luknov 1973 - 1975 MOV SOUL Písky u Kfiivoklátu

Nejen o pohfibívání semestra KdyÏ jsem dostal pfiíleÏitost zmínit své vzpomínky slovy absolventa ‰luknovské ‰koly Ïivota, okamÏitû mû napadlo, co v‰echno napí‰u. Studentské strasti i radosti Ïivota na internátu, nezapomenutelné citáty uãitelÛ i spoluÏákÛ, zmatek v hlavû bûhem desetiminutovek s otázkami promítnut˘mi na plátno tak rychle, Ïe je jeden sotva pfieãetl, natoÏ aby na nû odpovûdûl, studentské recese s vrcholn˘m ãíslem pohfibívání semestru. Po pro mû dÛleÏitém v˘roku mé více neÏ oblíbené uãitelky ãe‰tiny Ivanky Zahrádkové "Fojtíku, pokud nezmûníte svÛj rukopis, nebudu Vás moci klasifikovat," se dodnes radûji, i kdyÏ neohrabanû, písemnû projevuji pfies poãítaã, neÏ rukou na papír. Usedl jsem tedy k poãítaãi a rázem nevím o ãem psát. Asi jen málokdo vzpomene, jakou „v˘sadou“ na‰eho roãníku 1976/78. Byly ob t˘den povinné 108


sobotní dny v˘uky a samostudia, kdy hlavnû na‰ich pár ÏenáãÛ tûÏce neslo ãtrnáctidenní odlouãení od rodin, neboÈ jezdit domÛ na nedûli se ani nevyplatilo. Mohli jsme tak alespoÀ v klidu kolorovat pastelkami mapy a ti ménû zruãní je‰tû papou‰ky, pfiípadnû plnit studijní zadání hojn˘ch domácích úloh na‰eho tfiíìase Borise Trantiny, zvaného „Trafou‰“, na kterého, jak myslím, vût‰ina z nás v dobrém a ráda vzpomene. Pfiiznejme, uÏ i proto, Ïe nás aÏ na jedinou v˘jimku v‰echny pfiivedl k mnohdy vymodlené (dÛkazem je známá tryzna pozÛstal˘ch nad rakví nebohého semestra) maturitû. BudiÏ mu ku cti i osobní obûtování na zimním víkendovém bûÏkafiském pfiejezdu pfiilehl˘ch ‰luknovsk˘ch hvozdÛ. Na takové v˘kony se nezapomíná. Ono také udrÏet dvaatfiicet Ïivotem jiÏ mnohdy notnû protfiel˘ch „studentíkÛ“ trochu na uzdû, bylo nadlidsk˘m úkolem. O tom jistû dodnes vypráví jako o své noãní mÛfie, ná‰ „vychou‰“ Milan Janou‰ek, t.ã. fieditel na‰í Alma mater. KdyÏ temnou nocí procházel internát „Za tratí“ (ãest na‰emu druhému domovu ) a marnû sãítal jinochy maturitního roãníku scházející se ze v‰ech stran ·luknova, vcházející do domova povût‰inou oknem v koupelnû, kde je‰tû se slzou v oku poslechli tich˘ zpûv koupající se dcery domovníka. Urãitû mi dají zapravdu v‰ichni absolventi „nasazení reÏimem“ do ·luknovského v˘bûÏku za úãelem „zazvûfiování honitby“, jak tûÏké bylo, a mnoh˘m se to nepodafiilo, uniknout nástrahám ‰luknovského kulturního vyÏití. Nejsnáze odolávali vûrní náv‰tûvníci vracející se z Kulturního domu, Beránka ãi vzdálenûj‰ího motorestu v Císafiském. Ti byli ostraÏit˘m Janou‰kem odchyceni a podrobeni vydechovací zkou‰ce. To napoprvé, následnû u znám˘ch firem jiÏ nebylo tfieba se opakovat s diagnózou. A ti ostatní, vracející se od obyvatelek vlastních bytÛ a garsonek, lehk˘m krokem zdolali nástrahy a nenápadnû, mnohdy v ‰atech, uléhali, aby dospali, co pfies den ve ‰kolních lavicích nestihli. Nejvíce se tiché chrápání neslo tfiídou ru‰tináfie (pro mlad‰í roãníky uãitele provozu lesního hospodáfiství) „Saìítûse“ „Káji“ Brunclíka. Skuteãnû, jeho nezapomenuteln˘m v˘rokem v hodinách ru‰tiny po pozdravu tfiídy bylo „saìítûs, ne‰umítûs“. Snad se je‰tû najde nûkdo, kdo ucelenû povypráví o jiÏ zmínûném pohfibívání semestra (psáno s „a“, neboÈ ON skuteãnû leÏíc v rakvoneckách byl zosobnûn), aby pfiipomnûl dech vyráÏející pfiedepsan˘ „dou‰ek“ rumu matikáfie âerného pfied vydû‰en˘m pohledem vlastní paní, ‰kvífiení se „svûcené vody“ z k˘blu ministranta na plátech kuchyÀsk˘ch kamen pfii odpou‰tûní hfiíchÛ na‰ich kuchafiek, a v neposlední fiadû o následující taneãní zábavû v sálku zemûdûlské ‰koly, kde na vzdouvajících se parketách, aÏ stoly padaly, nejeden taneãek s dûvami rÛzné povûsti Ïáci i profesofii bujafie i zasnûnû odplouÏili. Na obranu studentÛ nutno dodat, Ïe i váÏn˘m vûcem se oddávali, nejen alkoholu a dovádûní. KdyÏ vzpomenu organizování v˘stavy ãlenÛ fotokrouÏku v prostorách dnes jiÏ zdevastovaného zámeãku, je z toho aÏ smutno. Veseleji mi je pfii vzpomínce na hodiny vyfiezávání umûleck˘ch pfiedmûtÛ ve sváfieãském 109


krouÏku. Ano, jak bájeãné bylo svafiené víno z plotny malého „bubínku“ v rohu fiezbáfisko-truhláfiské dílniãky. Je‰tû mnoho stfiípkÛ vzpomínek bych mohl lepit k sobû a mí kolegové si urãitû vzpomenou na své záÏitky, které by dali k dobru a vyprávûní by nebralo konce. Tak jako nebralo konce pfii jiÏ dvou setkáních na‰eho maturitního roãníku 1978 III. A na hájovnû u Velkého Dáfika. Díky Ti S·P-LH, Petr Fojtík

Vzpomínání na „mistrák“ ve ·luknovû Byly to moje nejhezãí roky Ïivota. ·Èastn˘ jsem byl uÏ proto, Ïe jsem se na mistrák vÛbec dostal. Na‰i nemuseli nic platit, navíc bylo kapesné a o‰atné na uniformu a s kamarádem Ludvou jsme si je‰tû vydûlávali v tûÏbû u pana R. Petrou‰ka. Z radosti nad pfiijetím jsem se celé tfii mûsíce intenzívnû uãil a pak z toho ãerpal do konce studia. Chytil jsem základ a pak jen v‰e doplÀoval. A tak jsme to táhli aÏ k závûreãn˘m zkou‰kám. Tehdy jsme se, blázni, tû‰ili na konec! Teprve pozdûji nám do‰lo, Ïe tím skonãila jedna z nejhezãích etap bezstarostného Ïivota. Ale zpût na zaãátek, zde je hrstka vzpomínek na uãitele, spoluÏáky a nûkteré události. Nejprotivnûj‰ím pfiedmûtem byla Politická ekonomie v reÏii prof. Huberta Tobolky. Musím uznat, Ïe nám to do hlav vléval s praxí vojenského politruka, aÏ se tomu dalo, zvlá‰tû v na‰em vûku uvûfiit i dokonce to chápat … V roce mého zahájení studia vystfiídal na postu fieditele pana Vysockého prof. Václav Sadílek. Jedin˘m inÏen˘rem na ‰kole byl Ing. A. Kunt. V‰echny ostatní jsme oslovovali paní, pane. Na "soudruhování" si tehdy nikdo nepotrpûl, i kdyÏ to bylo nafiízeno. Prof. Sadílek nás uãil myslivost v prváku, ve druháku taxaci. To druhé nebylo na‰ím kamarádem, myslivost mû v‰ak drÏí dodnes. Ing. Kempn˘ byl na‰ím tfiídním. Uãil pûstování a tûÏbu. Dodnes je památn˘ jeho klasick˘ v˘rok: "Lesní metrovka jako taková, b˘vá zpravidla jeden metr dlouhá, nûkdy více, nûkdy ménû, ale také". Tuto informaci doplnil tím, Ïe zdivo zámeckého parku bylo "kyklopsky zdûno". Láska u nûho zpÛsobila, Ïe pfiestal koufiit jeho "kratke" doutníãky. Ale tajnû si pfii na‰ich praxích zakoufiil. Velice oblíben byl prof. Jan LouÏil. Uãil ochranu a mechanizaci. V jeho reÏii jsme nejen získali vynikající vûdomosti i praktické zku‰enosti, navíc jsme se zúãastnili tvorby uãebních pomÛcek a sklidili ve‰keré ceny od okresní po celostátní (tam 1500,- Kã, tedy dva tehdej‰í platy lesníka). Prof. Václav Nûmec mû sice neuãil, ale byl tehdy ‰éfem internátu. Jednou mû nachytal pfii velice pozdním návratu z rande. KdyÏ si na mû posvítil baterkou a já netu‰il kdo to je, fiekl jsem: "Dobr˘ veãer, to je tma, to by se to kradlo". A bylo to. SráÏka kapesného na tfii mûsíce 300,- Kã. Tehdy velké peníze pro ‰tudáka! Profesor Lanka‰ uãil matematiku. A ta nebyla mou silnou stránkou. V‰ichni jsme se jí báli. Zvlá‰tû kdyÏ pan profersor fiíkával své oblíbené úsloví: "Mládenci, uãte se, nebo tam nûkdo spadne!". A spadávali… 110


Îili jsme ale jinak naplno. Ve ·luknovû studovaly také „peìaãky“, pofiádali jsme Hubertské zábavy a vyhlá‰ené lesnické plesy. Také jsme hráli divadlo. ReÏírovala paní profesorka Kempná. Vzpomínám na hru "Medvûd" od A. P. âechova. Dr. Kempná byla rázná a nás "kluky" hravû zvládala, aãkoliv se nûkter˘m uÏ "fiezaly tfietí zuby". Nebála se niãeho, jen zmije vytaÏená z kapsy kolegy Havlíãka jí vysadila na Ïidli. Rád na ni vzpomínám. Nauãila nejen ãe‰tinu a ru‰tinu, ale také základy nûmãiny a ta se v pohraniãí velice hodila … Nelze pokraãovat, byla by to celá kniha. Co fiíci závûrem? Nyní, pfied koncem mé pouti pozemské, mne tû‰í jen samé hezké vzpomínky. Chci podûkovat uãitelÛm, ale i té ‰kole, aÈ se dnes naz˘vá jakkoliv. Pro mû zÛstane stále Lesnickou mistrovskou ‰kolou ve ·luknovû. A jistû mluvím z du‰e vût‰iny nás, b˘val˘ch ‰tudákÛ. Vám, ktefií jí spravujete teì, i Vám, kter˘m je‰tû nûco fiíká jméno Tonda Halamãík, Vám v‰em pfieji hlavnû hodnû zdraví a aby na Vás vzpomínali Va‰i Ïáci s takovou vdûãností, jako vzpomínám já a moji kamarádi z roãníku. Antonín Halamãík, LM· 1958 - 1960

Po ãtyfiech desítkách let V roce v˘roãí ‰koly je to právû 40 let od mého absolvování LM· ·luknov. Praxi lesníka jsem vykonával na LÚ Trávãice u Vojensk˘ch lesÛ a statkÛ MimoÀ aÏ do roku 1994. MÛj syn absolvoval ‰luknovskou lesnickou ‰kolu roku 1991. Dnes jsme oba Ïivnostensky samostatní a konáme rÛzné lesnické ãinnosti. Na co nejvíce vzpomínám? Na krásné Huberské zábavy a je‰tû krásnûj‰í dívky z Pedagogické ‰koly. V dobrém vzpomínám na v‰echny uãitele. Nejvût‰í autoritu mûl prof. Karel Lanka‰. Nejvíce obav bylo z PhDr. Kempné, byÈ zcela zbyteãnû. Na konci studia projevila vÏdy mimofiádnou lidskost a ná‰ "nelidsk˘ pravopis i literární znalosti" ohodnotila více neÏ shovívavû. Jistû bych i za svÛj pfiíspûvek dostal "pln˘ch pût bodÛ", abych pouÏil slov Ing. Borise Trantiny… Tu‰ím, Ïe mnozí uãitelé jiÏ ode‰li do vûãnû zelen˘ch lesÛ. Mohu za svou osobu potvrdit, Ïe nás na krásné lesnické povolání pfiipravili opravdu dobfie. Dodnes pamatuji, Ïe nás do prvního roãníku nastoupilo 42 a ukonãilo 21! Byli nároãní, ale spravedliví. V‰em bylo mûfieno stejnû. Miroslav Kroãák, lesník,Litomûfiice

Vzpomínky absolventÛ LM· z roku 1959 Nástup na‰eho roãníku bych pfiirovnal ke spu‰tûní prvého ãsl. jaderného reaktoru v ¤eÏi. Mládí nevyboufiené 17let˘ch se snoubilo se zralostí 30let˘ch studentÛ. Uãili nás zákonÛm pfiírodním i pudu sebezáchovy tak, Ïe u nûkter˘ch 111


v‰e konãilo svatbou. Nutno fiíci, Ïe jsme si LM· ·luknov zvolili z dÛvodÛ a pfiesvûdãení, Ïe lesnické povolání bude na‰ím Ïivotním posláním! Mûli jsme velké ‰tûstí na uãitele. Pro‰li lesnickou praxí. Jejich hodiny byly naplnûny zku‰eností a konkrétností. To umoÏnilo nám v‰em pochopit, umût a znát. Vzpomínám rád na hodiny myslivosti u fieditele prof. M. Vysockého. Pfii v˘kladu by i ‰pendlík padat bylo sly‰et a konec hodiny nikdo nevnímal. Prof. K. Lanka‰ pfiedná‰el provoz lesního hospodáfiství s mimofiádn˘m citem i praktickou zku‰eností a pfiipravil nás tak k v˘konu fiídících TH funkcí LH. A prof. LouÏil? Ten vyvolal u mnoh˘ch z nás celoÏivotní zájem o ochranu lesÛ! Jeho atlas lesního hmyzu v ‰edesát˘ch letech byl prvním poãinem svého druhu v odborné lesnické literatufie. Dûkujeme pane profesore! Prof. V. Nûmec, pouãen Ïivotem, klidn˘m, rozumn˘m, kolegiálním pfiístupem, lesnickou a charakterovou profesionalitou dával nám do Ïivota v‰e, co má mít a znát dobr˘ lesník a slu‰n˘ ãlovûk. A uãitel H. Tobolka? Jeho stratifikace semen tehdy pozvedla na‰e ‰kolkafiství. V politické ekonomii uãil m.j. Ïe „stát je organizované násilí a peníze mají funkci obûÏiva“. Co fiíkáte po 45 letech, m˘lil se? Nelze zapomenout na Ing. Kunta. Jeho taxaãní veliãiny nás provázely lesnick˘m Ïivotem. Dûkujeme téÏ Dr. Moravcové-Kempné, Ïe nás nezatratila za soustavné niãení jazyka ãeského. Spoleãensk˘ Ïivot byl dobovû poznamenán. Ale tato ‰kola nás pfiipravovala na povolání lesnické na základech morálních a eticko-stavovsk˘ch. Vychovala velmi dobré lesníky i myslivce, ãasto na lep‰í úrovni neÏ u kolegÛ s vy‰‰ím vzdûláním. NechÈ je to pfiiãteno této ‰kole k dobru. Jak˘ byl ná‰ voln˘ ãas? Lesník byl nenahraditeln˘m a Ïádan˘m pojmem. A tak nebyla nouze o Diany z bankovní, kadefinické, pedagogické ãi zdravotnické sféry. Na‰e plesy a zábavy - toÈ pfiehlídky vybrané etiky! Krásy noãního lesa (s Dianou) nám daly pochopit, proã star˘ Homér na poãátku Iliady prosí bohyni, aby mu pomohla v okamÏiku, kdy slova nejsou mocna vyjádfiit cítûné. Byli jsme mladí a svût byl ná‰, krásn˘, nov˘, vûãnû zelen˘! SpoluÏáci vzpomínají na exkurze v Písku, Lednici (LF), Konopi‰ti, zbraslavském VULHM i lyÏafisk˘ v˘cvik v Jizerkách. Sdûlujeme v‰em kolegÛm, Ïe jsme se se‰li v plném poãtu 4x v roce 1999, po 40 letech naposledy. Tak rádi vzpomínáme a hlavnû drÏíme pospolu, jak u lesákÛ b˘ti má! Závûrem absolventi obou tfiíd pfiejí ‰luknovské lesárnû, aby mûla pfií‰tích pût decénií tak dobré uãitele, jako jsme mûli my! AbsolventÛm tvÛrãí budoucnost, obecnou úctu k lesÛm, hospodáfiskou ‰etrnost a schopnost vzbuzovat u v‰ech obãanÛ bez rozdílu majetkÛ lásku k lesÛm. Umût les spravovat a vylouãit laické vlivy.

Za absolventy roãníku II. A/B - Bohumil Soucha, Bene‰ov

112


Zájmová umûlecká ãinnost v minulosti ZUâ - dfiíve témûfi fenomén, nyní zapomenutá zkratka. Od roku 1977, aÏ do pfiechodu na‰í ‰koly pod kfiídla M·MT, se kaÏdoroãnû Ïáci zúãastÀovali soutûÏí Zájmové umûlecké ãinnosti, kterou pofiádala SVV MLVH Bene‰ov u Prahy pro Ïáky lesnick˘ch uãili‰È. SoutûÏe probíhaly jak ve v˘tvarn˘ch, tak i slovesn˘ch a hudebních oborech. Z v˘tvarn˘ch oborÛ jmenujme v˘robky ze dfieva, kovu, malbu a kresbu, v˘robu ‰perkÛ, ãi soutûÏe v umûlecké fotografii, ve slovesn˘ch oborech se soutûÏilo v recitaci, vystoupení mal˘ch divadelních forem a v hudebním oboru se Ïáci pfiedvádûli ve hfie na hudební nástroj, v sólo zpûvu, ãi ve vystoupeních hudebních skupin. KaÏdoroãnû tato soutûÏ zaãínala v základním kole, kde porota posuzovala v˘robky ãi vystoupení ÏákÛ na‰í ‰koly a ty nejlep‰í doporuãila pro postup do oblastního kola. Zde se jiÏ soutûÏilo v konkurenci 4 aÏ 5 ‰kol a vítûzové postupovali do národního kola ve Vimperku, kde byla zastoupena v‰echna uãili‰tû. Nejlep‰í z nejlep‰ích pak reprezentovali resort v celostátní meziresortní pfiehlídce. Pfiehlídky v základním kole, která se kaÏdoroãnû uskuteãÀovala v prostorách ‰luknovského zámku, se úãastnila tfietina aÏ polovina ÏákÛ, vût‰inou ubytovan˘ch na Domovech mládeÏe. Samostatné v˘robky dokázaly zaplnit 6 aÏ 8 v˘stavních místností. Je s podivem, jak iniciativnû se dokázali Ïáci postavit k soutûÏím a byli schopni vyrobit tolik pûkn˘ch exponátÛ, ãi se aktivnû zúãastnit v hojné mífie v‰ech druhÛ slovesného i hudebního projevu. S nynûj‰í mládeÏí by bylo pofiádání tûchto akcí mnohem sloÏitûj‰í, neboÈ chybí zájem i chuÈ dûlat nûco navíc, pfievládají jiné, spí‰e pasivní formy trávení volného ãasu. Na‰e ‰kola patfiila mezi zafiízení, která mûla v soutûÏích ZUâ úspûchy. Pravidelnû se umisÈovala na ãeln˘ch místech v národních kolech a to zejména v hudebních oborech, fotosoutûÏích, slovesn˘ch oborech a v˘robcích ze dfieva. VzpomeÀme nûkolika jmen ÏákÛ, ktefií se o tento úspûch zaslouÏili. V hudební oblasti to byli Polá‰ek, Herza, BuÏík, ·tudent, skupina Je‰tûfii a mnoho dal‰ích, ve fotografiích byli dobfií Ïáci Schubert, KfiíÏek, Bohdal, se dfievem si dokázali vyhrát Kopfiiva, Dostál, mezi zruãné malífie ãi kreslífie patfiili Milkov, Va‰ina, Dostál, HÛla. Je mnoho dal‰ích ÏákÛ, ktefií vynikajícím zpÛsobem reprezentovali ‰kolu a jejichÏ jména se zde neobjevila. Dík v‰ak patfií i tûm, ktefií nepostupovali do vy‰‰ích soutûÏí a pfiesto se zuãky rádi zúãastÀovali, i pedagogÛm, ktefií se na pfiípravû ÏákÛ a organizaci soutûÏí podíleli.

Jifií Petrou‰ek, vychovatel

113


Tak ‰el ãas a já s ním Jak to vlastnû bylo? Ano. V roce 1967 jsem se "rozhodl", Ïe budu lesníkem. Bylo mi 14 let. Zkrátka "hotov˘ muÏ". Kamenem úrazu ov‰em byla skuteãnost, Ïe v té dobû nebylo moÏné zahájit studium na jakékoliv lesnické ‰kole bez roãní nebo tfiíleté praxe, práce v lese, nebo dovr‰ení 18-ti let. Mé rozhodnutí podpofiil tatínek, jehoÏ pfiítelem byl tehdej‰í fieditel Lesnické mistrovské ‰koly ve ·luknovû Antonín Kunt. Jednoho bfieznového dne roku 1968 mû po dohodû s tfiídní uãitelkou vzal do vlaku a projel lesy od Kytlic, pfies Jedlovou do ·luknova. Oãekávání ãehosi bylo pfiíjemn˘m pocitem. Vidûl jsem se v lesnické uniformû s bra‰nou na rameni, ladnû se pohybující na dlouhém fiemeni. Mûl jsem pravdu. Bylo to, co jsem hledal. Aula lesnické ‰koly, do které jsem tehdy vstoupil, mi pfiipadala jako chrám lesnického a mysliveckého v‰ehomíra. ParoÏí jelenÛ, uniformy postávajících studentÛ i studentÛ drÏících sluÏbu, mne zaujali je‰tû víc. Teprve pfii chÛzi po chodbách ‰koly jsem zpozornûl a vnímal obrazy, sbírky a v‰e co zde o lese, entomofaunû, zvûfii a myslivosti bylo. To, co tatínek s panem Kuntem tehdy fiíkali, jsem moc nevnímal. Jen si pamatuji, kdyÏ fieditel ‰koly mého otce Ïádal, aby mi nedovolil jít pracovat do lesa bez praktické a odborné pfiípravy. Nakonec mi sdûlili, Ïe bude nejlep‰í, kdyÏ se pfiihlásím do lesnického uãili‰tû. Moc se mi to nelíbilo. Nejradûji bych nastoupil do ‰luknovské ‰koly hned. Ale ne‰lo to jinak, tak jsem na to k˘vl a bylo hotovo. Urãitû se v mé hlavû odehrálo v‰e, co se odehrávalo v hlavách vût‰iny klukÛ, ktefií mûli podobn˘ vztah pfiedev‰ím k myslivosti. Následovaly poslední prázdniny po základní ‰kole, s kter˘mi pfii‰el 21. srpen 1968. Byla to hektická doba. Nastoupil jsem, tu‰ím 9. záfií, do Lesnického odborného uãili‰tû v Hajnicích. Pfii uvítání nám uãitelé dávali najevo svÛj názor na události toho roku. Také se drÏela minuta ticha a dozvûdûli jsme se, Ïe jeden z nás nenastoupil, protoÏe byl okupanty postfielen. Tûch prvních ãtrnáct dnÛ mi zÛstalo dost v pamûti. S odstupem ãasu jsem pochopil, jak sloÏité a tûÏké to tehdy bylo. Nicménû jsem se bezesporu dostal do prostfiedí, kde mi bylo dáno poznat od "piky" co to je les, jak se zakládá, jak se o les peãuje, jak se vychovává a co v‰e z nûho lze získat, kdyÏ ãlovûk pracuje s náfiadím a tehdy se vyvíjející mechanizací. Poznal jsem zde fiadu lesníkÛ-mistrÛ, na které nemohu zapomenout. Byli to páni Partman, Dub, Král a mÛj nejoblíbenûj‰í Zdenek Zeithaml - uãitel myslivosti. Pfii práci s motorovou pilou jsem nejvíce dovedností získal od pana Jurá‰ka. Vrcholem toho bylo kácet motorovou pilou, jak se fiíkalo na kolík, nebo soutûÏe v odvûtvování na trenaÏéru. Shrnu-li ãas stráven˘ v uãili‰ti, musím prohlásit, Ïe jsem zde pochopil co je to domov a rodiãe. Poznal jsem mazáctví (dnes se tomu fiíká ‰ikana), které na uãili‰ti bylo pro mne hor‰í neÏ na vojnû. Díky tûlocvikáfii Pecháãkovi jsem získal takovou fyziãku, Ïe je‰tû na vysoké ‰kole, pfii studiu ergonomie, mû asistent 114


povaÏoval za vrcholového sportovce. Hlavnû jsem zde pronikl do podstaty práce v lese. Kdo mûl v ruce sekeromotyku, srp nebo loupák ví, co mám na mysli. V roce 1970 v ãervnu jsem uãili‰tû v celku rád opustil v nadûji, Ïe lehce strávím rok prací v lese, jako kvalifikovan˘ „lesafi“, tak se tehdy oznaãovali absolventi LOU a potom se "zcela bezpeãnû dostanu" do vysnûné Lesnické mistrovské ‰koly ve ·luknovû. Radûji jsem ale chodil po celou dobu praxe na douãování ãeského jazyka a matematiky. Nastoupil jsem u lesního závodu Dûãín, na polesí Bene‰ov nad Plouãnicí, lesnick˘ úsek Valkefiice. Zde mi nûkolikrát hlavou probûhla slova mistra Jurá‰ka - kluci, pokud zÛstanete u práce v lese, tak nejdéle do 35-ti. Vydûlejte si peníze a nejdûte si jinou práci. Práce v lese, zejména s motorovou pilou, je velice tûÏká, nebezpeãná a fyzick˘ nároãná. Pfiesto mû to od mého rozhodnutí neodradilo. Na podzim roku 1971 jsem podal pfiihlá‰ku ke studiu, jiÏ v‰ak ne na Lesnickou mistrovskou ale Lesnickou odbornou ‰kolu ve ·luknovû. Byl jsem pfiekvapen kolik zájemcÛ o toto studium je. Tu‰ím, Ïe témûfi ze tfií set pfiihlá‰en˘ch bylo pfiijato nûco kolem ãtyfiiceti. Zprávu o úspûchu v pfiijímacím fiízení jsem pfiijat s velikou radostí a pfiipil na ten úspûch sklenkou ãerveného, tehdy v je‰tû stojícím hotelu Beránek (studenti tam fiádili tolik, Ïe pozdûji praskl a musel b˘t zbofien). Musím fiíci, Ïe jsem zklamán nebyl. Napfiíklad první pfiekvapení bylo, Ïe mÛj soused v lavici právû pfii‰el z vojny. Ten toho vûdûl. Mû bylo 18 let a jemu 21. Zdánlivû nepatrn˘ rozdíl. O první velké pfiestávce mû vzal na pivo. Dával mi cigarety a pfii vyuãování mû "nutil" hrát mariá‰ - dodnes tuto hru neumím. Na ty karty nezapomenu, protoÏe pfii hodinû myslivosti si pravdûpodobnû na‰í nepozornosti v‰iml profesor Lanka‰. Dal mi otázku, co vím o ekoparazitech jelenovit˘ch. Odpovûì jsem dostateãnû neznal a dostal jsem pûtku a do konce studia jsem nedokázal mít z myslivosti jinou známku neÏ trojku. Kamil dostal pûtku také (Kamil Pafiízek, dnes revírník na LS Dûãín byl ten mÛj soused). Dal‰í nesmazateln˘ okamÏik nosím v hlavû díky Ing. Kabilkovi, kter˘ nás uãil ekonomii. Pronesl pfii úvodní hodinû zajímavou vûtu o tom, Ïe ekonomika stojí na sbûru informací, a ty Ïe najedeme napfi. ráno pfii pochÛzce lesem. Tfieba, kdyÏ potkáme starou "bábu". Mûl velkou pravdu. Mezi profesory s velk˘m „P“ (ve ·luknovû jich byla celá fiada) podle nás studentÛ patfiil také Ing. Josef Pajchl, Csc. A Václav Sadílek. Pepa Pajchl, jak jsme mu nakonec v‰ichni fiíkali, mûl takovou vlastnost, Ïe nám nedával hor‰í známku, neÏ dobrou, a to takov˘m zpÛsobem, Ïe fiíkal, já ti dám dvojku. Nevadí ti to? Vedlo to k tomu, Ïe jsme se na jeho hodiny pfiipravovali o to více, abychom si tu jeho známku zaslouÏili. Moji tfiídu uãil tehdy pûstûní lesÛ. Bohatû mi tato v˘uka staãila pozdûji i na Ing. Jaromíra Sixtu, kter˘ mne pûstûní lesÛ uãil na SLT· Trutnov, kam jsem pozdûji také dospûl. Je pravdou, Ïe Akademik Miroslav Vyskot na lesnické fakultû v Brnû v této disciplinû velice zaujal, ale základy od Pepy Pajchla v zásadû také staãily. Velk˘m technikem a praktikem ov‰em, jako by 115


tvrd‰ího raÏení, se nám jevil profesor na taxaci, Václav Sadílek. NejenÏe do nás vloÏil základy pro zafiizování lesa, ale ke konci studia pro fiadu z nás byl vzorem ãeského lesníka. Dodnes jej vidím a sly‰ím, jak v parku pfied ‰kolou peãlivû jednoho po druhém uãil mûfiit stromy v‰emi v˘‰komûry, které ve ‰kole byly. On ale také bydlel v bytû, kde jsme mûli internát. Vzpomínám proto na dÛslednost, s kterou peãoval spolu se ZdeÀkem Hertlem o pofiádek na „intru“. Musím ale konstatovat, Ïe se nám povedly nûkdy kousky, o kter˘ch nemohli vûdût. Jinak by to pro nás muselo dopadnout hÛfi. Tam rovnûÏ pÛsobil jako vychovatel nynûj‰í fieditel dr. Milan Janou‰ek. Vzhledem k jeho vûku jsme si velmi rozumûli a mûli jsme ho spí‰e za kamaráda. A kdyÏ jsem jiÏ vzpomenul ZdeÀka Hertla, dodávám, Ïe to byl ãlovûk, kter˘ vystihl ná‰ zájem o sport a vytvofiil z prvního a druhého roãníku druÏstvo fotbalistÛ a volejbalistÛ, kam jsem patfiil i já. Zkrátka jezdili jsme po celém kraji a byli na rÛzn˘ch ‰kolsk˘ch turnajích buì první, druzí nebo tfietí (jezdili jsme v "Gazu" - to bylo sluÏební auto ‰koly) - nádhera. ·kola tehdy mûla i vlastní polesí. Tam jsme získávali své první mistrovské ostruhy a chvíle na polesí mûly osobité kouzlo. Hor‰í to bylo, kdyÏ jsme mûli odevzdat praktické deníky. Hodnû se opisovalo. Tehdy to ale jinak ne‰lo. Nebyl ãas. K tûm, o nichÏ se vÏdy mluvilo s respektem a úctou, patfiil i Jan LouÏil. Mûl velice pfiátelskou povahu, hodnû znal a ovládal entomologii, a také toho od sv˘ch studentÛ hodnû vyÏadoval. Osobnû jsem u nûho pfiíli‰ „nebodoval“. Ov‰em podobnû, jako s pûstováním lesa, jsem s jeho pfiípravou vystaãil na v‰ech „lesnick˘ch sorbonnách“, které jsem v âechách absolvoval. Moje tfiída také mûla ‰tûstí v tom, Ïe nás uãila Jana VaÀousková. Byla to profesorka jen o pár let star‰í a také si, jako jediná Ïena ve sborovnû, s námi uÏila - byla hezká. Zkrátka dva roky utekly jako voda. Musím se pfiiznat, Ïe závûreãné zkou‰ky pro mne byly docela nervy. ProtoÏe jsem mûl v hlavû flintu, volejbal a …, jenom ne ‰kolu. Ov‰em potvrdilo se, Ïe známky také nejsou v‰echno. BohuÏel, kdyÏ jsem se vrátil z vojny a nastoupil tehdy u LZ Rumburk, jako manipulant, byla LO· zru‰ena a poãala doba experimentování s na‰í alma mater. Pochopil jsem, Ïe bez maturity se na lesnickém místû neudrÏím. Proto jsem bûhem deseti let vystudoval dálkovû je‰tû Stfiední lesnickou ‰kolu v Trutnovû a V·Z v Brnû. Osm let jsem byl také lesníkem a dvacet let jsem pracoval jako zpracovatel myslivosti a u Státní správy lesÛ na okrese Dûãín. Vedle toho jsem pût let vyuãoval externû myslivost na Stfiední zemûdûlské ‰kole v Dûãínû-Libverdû. Lesnické vzdûlání mne pfiivedlo do rÛzn˘ch krajsk˘ch a republikov˘ch komisí. Cel˘ Ïivot jsem aktivním myslivcem, mám fiadu funkcí vãetnû mysliveckého hospodáfie a pfiedsedy. BohuÏel a nakonec i bohudík, mi moje lesnické vzdûlání dovolilo i to, Ïe pát˘m rokem jsem tajemníkem Mûstského úfiadu v âeské Kamenici (mûsto hospodafií na 450 ha lesa a revírník je u raportu obden). V‰em sv˘m následníkÛm a souãasn˘m studentÛm Stfiední lesnické ‰koly bych na závûr chtûl fiíci, Ïe uãit se je tfieba po cel˘ 116


Ïivot. A podle toho, jakého stupnû vzdûlání ãlovûk dosáhne, získá tak, jak se fiíká, pfiíslu‰nou jízdenku do Ïivota. Základní vzdûlání sotva staãí na osobní vlak. Stfiední ‰kola je pak na rychlík a vysoko‰kolské vzdûlání je jízda první tfiídou. Jak daleko dojedete a na které stanici vystoupíte, záleÏí jen a jen na vás. Ve svém Ïivotû jsem potkal mnoho vzdûlan˘ch i obyãejn˘ch a v˘born˘ch lidí. Potkal jsem také fiadu tupcÛ i z fiad vysoko‰kolákÛ, s nimiÏ se nedalo dûlat vÛbec nic. Proto na cestû Ïivotem buìte vûrni svému pfiesvûdãení a fiiìte se vlastním rozumem. Mûjte ale vÏdy na pamûti to, co vám va‰i uãitelé a rodiãe dali a k ãemu vás vedli. Vûzte, Ïe i v pozdûj‰ím vûku vám dojdou nûkteré souvislosti, které nelze pochopit dfiíve neÏ po vlastním proÏitku. Îivotní zku‰enost, vyjma vûdy, je totiÏ v fiadû dÛleÏit˘ch vûcí nesdûlitelná. Závûrem dodávám, Ïe jsme panu PhDr. Milanu Janou‰kovi na jeho Ïádost o pfiíspûvek do Almanachu vyhovûl moÏná z "mladické nerozváÏnosti", ale on právû patfií k tûm m˘m pfiátelÛm, s kter˘mi spolupracuji velmi rád.

Ing. Lubomír TÛma, absolvent LO· ·luknov, roãník 1971 - 1973

Padesát let v oãích studenta ekologie Na‰e ‰kola slaví kulaté v˘roãí, dalo by se fiíci abrahamoviny. Není to v‰ak úplná pravda, protoÏe do ·luknova byla lesnická ‰kola pfiesunuta po pfiedchozím, byÈ krátkém pÛsobení v Bûlé pod Bezdûzem a Varnsdorfu. A právû od této chvíle, od roku 1954, poãítáme v˘roãí, které letos slavíme. ·kola od té doby pro‰la fiadou zmûn a jednou z nejv˘znamnûj‰ích bylo vytvofiení maturitních oborÛ. AÏ do roku 1992 bylo ve ·luknovû pouze lesnické uãili‰tû. Prvním oborem s maturitou byla Ochrana pfiírody a prostfiedí, dále Myslivost a posledním v fiadû se stalo Lesnictví. Oborem Myslivost, zakonãen˘m maturitní zkou‰kou, se ‰kola mÛÏe chlubit, jelikoÏ jako jediná v republice tuto moÏnost studia nabízí. Do kolobûhu Ïivota této ‰koly jsem vstoupil pfied tfiemi roky. I za tuto krátkou dobu jsem mohl zaregistrovat fiadu promûn. Otevfiení informaãního stfiediska, které slouÏí studentÛm i vefiejnosti. V‰ichni náv‰tûvníci mohou vyuÏít odborn˘ch informací, rad, vstupu na internet, pfiípadnû si mohou zakoupit upomínkové pfiedmûty a knihy s regionální tematikou. ·kola pofiádá fiadu v˘stav, studenti se úãastní nejrÛznûj‰ích soutûÏí. A právû za vavfiíny z tûchto akcí "‰luknov‰tí ekologové" získali dobré renomé v celé âeské republice. Modernizací v poslední dobû pro‰la i uãebna v˘poãetní techniky, vût‰í prostor v nov˘ch regálech získaly zoologické sbírky, jinak fieãeno vycpaniny a mohl bych ve v˘ãtu novot pokraãovat. Zvenku by se mohlo zdát, Ïe ‰kola je "mrtvá", strohá fasáda tak obãas pÛsobí i na mne, ale ve skuteãnosti je to jeden velk˘ pulsující organismus, v nûmÏ 117


se spojují lidé z celé republiky. Najdeme zde studenty z Moravy, jiÏních, v˘chodních i západních âech. A nemûl bych zapomenout ani na ty ze stfiedu a Prahy. Tato smûs kulturního, jazykového i morálního odli‰ení tvofií atmosféru, která neodmyslitelnû ke ‰kole patfií. Mísí se zde tradiãní pojetí lesnictví s moderním, obãas i odsuzovan˘m pfiístupem k souãasnému svûtu, pfiírodû a hlavnû k lesu, kter˘ zastávají pfiedev‰ím ekologové. Tradice na této ‰kole hraje dÛleÏitou roli. Vût‰ina studentÛ nosí lesácké uniformy, s odborn˘mi uãiteli se zdravíme pozdravem "Lesu zdar!" a kaÏd˘ rok, vÏdy v listopadu, se pofiádá Hubertská jízda. Svat˘ Hubert, patron myslivcÛ a lesákÛ, pfiebírá vÏdy na jeden den vládu nad mûstem ·luknov a jeho panování vrcholí veãer, pfii spoleãné slavnosti, kde se scházejí studenti i uãitelé. Dal‰í tradiãní akcí je kvûtnová studentská slavnost - Majáles, kterou pod sv˘m patronátem drÏí ekologové. Pevnû vûfiím, Ïe tato ‰kola má pfied sebou dobrou budoucnost, a Ïe ji ãeká fiada let perspektivní ãinnosti, kterou vÏdy pfiispívala nejen ke svému prospûchu, ale k prospûchu místních obyvatel a hlavnû okolní pfiírody. V˘zvou jí mohou b˘t i honitba se ‰kolním polesím, které jsme nedávno opût získali. Proto doufám, Ïe v lavicích dne‰ní padesátileté oslavenkynû vyroste mnoho kvalitních lesákÛ, myslivcÛ a ekologÛ, ktefií budou s citem a láskou vykonávat své Ïivotní poslání. Martin ·rámek, III. E, SL· ·luknov

O nesmrtelnosti profesorÛ Na základû informace v na‰em podnikovém ãasopisu „Lesu zdar“, kde vyz˘váte absolventy k zaslání materiálÛ a fotografií z historie ‰koly, zasílám nûkolik vûcí z období pÛsobení na LM·. JelikoÏ od doby, kdy jsem s pány kolegy ukonãil studium na LM· uplyne letos jiÏ tfiicet ãtyfii let, je toho opravdu poskrovnu. Dovoluji si zaslat dvû fotografie z roku 1968, internát u ‰koly a práce na praxi ve ‰kolce. Dále pozvánku na hubertskou zábavu z téhoÏ roku a organizaãní ãlenûní ‰kolního polesí z roku 1970. MoÏná tyto materiály máte, moÏná ne. Pokud se t˘ká vzpomínek na ‰kolku, povaÏuji tyto dva roky za velice hezké období pfii svém lesnickém putování. Myslím si, Ïe „mistrák“ nám dal pro praxi v‰e potfiebné, uãili jsem se podstatné vûci a vzhledem k tomu, Ïe v‰ichni z nás vûdûli, jak bolí záda ve ‰kolce a ruce od loupáku a motorové pily, mûli jsme ke studiu asi trochu jin˘ pfiístup neÏ dne‰ní mládeÏníci. I kdyÏ rafinované donucovací prostfiedky Borise Trantiny asi také dûlaly své. KdyÏ s kolegy vzpomínáme na své profesory, kaÏd˘ nûjak˘ záÏitek má. Vzpomene se na na‰eho tfiídního, velkého kliìase Ing. âerného. Nedá se zapomenout na "brouãky" pana LouÏila, svérázn˘ v˘klad Ing. Kunta nebo pány Lanka‰e ãi 118


Sadílka, kdy pfii chÛzi na zkou‰ení zrovna veselo nebylo. Pan Kempn˘, kter˘ nás uãil lesní tûÏbu si sv˘mi pfiíbûhy, udûlováním ãern˘ch bodíkÛ za rÛzné prohfie‰ky a zpÛsobem v˘kladu zajistil u ÏákÛ, které uãil - nesmrtelnost. Pokud jsem na nûkteré pány profesory zapomnûl, snad mi odpustí. Pfieji Vám v‰em zdraví a pevné nervy, ‰kole v pfií‰tích padesáti letech hodnû ÏákÛ.

Václav Myslivec, LM· 1968 - 1970, Jilemnice

VáÏení profesofii, milí studenti, pfii ãetbû Myslivosti jsem s pfiekvapením, s radostí i úctou ãetl ãlánek o ‰luknovské lesárnû. Rázem jsem se ocitl v dobû sv˘ch studií. Opût jsem vidûl vynikající profesory, spoluÏáky, celé lesácké mládí strávené právû na ‰luknovském mistráku. Pí‰i, abych tím sloÏil v‰em uãitelÛm vfielé díky. V praxi jsem ãasto pouÏil se‰ity, knihy a zvlá‰tû ve‰keré odborné i lidské rady od profesorÛ získané. Pfii nástupu na místo lesního technika jsem musel fie‰it nikoliv lesnick˘, ale kupodivu gramaticko-stylistick˘ problém. ·éf polesí v Peci pod SnûÏkou, po pfiátelském uvítání, mnû podal tfii dopisy od b˘valého bankovního fieditele. Mûl jsem je vyfiídit. Zaãetl jsem se a ztuhnul! Slohová a gramatická vytfiíbenost, podtrÏená krasopisem zavazovala k obdobné odpovûdi. Mé my‰lenky jako blesk letûly do ‰koly k profesorce Kempné, na‰í ãe‰tináfice. V duchu jsem sbíral její v˘klad o stylech, gramatice, slohu. AÏ nyní jsem pochopil a ocenil v˘znam její mravenãí práce, kdy bojovala s na‰í ignorací a nikdy to nevzdala. V duchu jsem litoval své nepozornosti a paní profesorce se omluvil (poté je‰tû mnohokrát). Napsal jsem odpovûdi, podle "vnitfiních" pokynÛ prof. Kempné a v‰e pfiedal polesnému. Jaká úleva! Hmm, tak to je vynikající! Uznání fofita hfiálo. Po práci jsem sedl a napsal dopis paní profesorce, ale nikdy ho neodeslal. Jen jsem si ulevil, vzpomnûl na nezralá léta a podûkoval tím té, která za nás vidûla daleko dopfiedu. Do v‰ech v‰edních dnÛ Ïivota, kdy ãlovûk musí i dopis napsat bez pfiem˘‰lení a na kultivované úrovni. Chci tím studentÛm vzkázat, Ïe lesník musí ãe‰tinu i literaturu znát jako odborné pfiedmûty ….. Pak pfii‰la tûÏká léta. Z politick˘ch dÛvodÛ jsem nesmûl dokonãit SLT· Trutnov a politická ‰pína se stala tragédií mého Ïivota i povolání. Zbyteãné byly poctivû nabyté znalosti ze ‰koly, ta tam získaná etika povolání i mezilidsk˘ch vztahÛ. Byla to doba kariéry "rádobyodborníkÛ" nad jejichÏ lesnickou blbostí jsem jen Ïasnul. Pro nû byl les, poctivá práce lesákÛ, aÏ tím zcela posledním! Ale pfiesto jí lesníci vykonávali a byli na ni hrdí. A dnes? Je to sv˘m zpÛsobem mnohem hor‰í doba. UÏiji silného v˘razu, je to zloãin na lese i poctiv˘ch lesnících. Kdo z Vás milí studenti vûnujete svÛj Ïivot lesu, 119


neãeká jej nic lehkého. Buìte ale v práci poctiví, spolehliví, odpovûdní vÛãi lesu i sobû - lesnické etice. Les je skuteãnû Ïivoucí bytost. Îije, trpí, reaguje jako spoleãenství lidské (nelidské?). SnaÏte se co nejvíce nauãit, poznávat, netahejte ‰pinavost politiky do lesa … Jsem moc rád, Ïe ‰luknovská lesárna Ïije pln˘m Ïivotem. Jsem mimofiádnû hrd˘ na to, Ïe i já se mohl stát jejím absolventem. Je‰tû jednou srdeãn˘ dík dámám i pánÛm profesorÛm, zamûstnancÛm ‰koly i mûstu za nejkrásnûj‰í léta Ïivota. A vy studenti, buìte nejen odborníky, ale také ãestn˘mi, neúplatn˘mi a poctiv˘mi ochránci a pokraãovateli tûch nejlep‰ích tradic na‰eho lesnictví. Vám v‰em ‰tûstí a Lesu zdar!

Jaroslav Slavûtinsk˘ (1963 - 1965), VULHM Zbraslav-Strnady

120


Souhrn / Summary / Zusammenfassung Stfiední lesnická ‰kola ·luknov (SL· ·luknov) pfiipravuje stfiedo‰kolsky vzdûlané odborníky ve tfiech oborech: Ochrana pfiírody a prostfiedí, Myslivost a Lesnictví. ¤ádné denní studium trvá ãtyfii roky a je ukonãeno maturitní zkou‰kou. Dálkové studium Lesnictví trvá pût let a je také ukonãeno maturitní zkou‰kou. Není otevíráno kaÏd˘m rokem. Souãástí v˘uky jsou odborné praxe, jimiÏ Ïáci procházejí pod vedením odborn˘ch uãitelÛ. ¤ada praxí je uskuteãÀována u organizací, které mají poslání blízké vyuãovan˘m oborÛm (Lesy âR, soukromé majetky, Správy NP, CHKO, Mûstské a obecní úfiady apod.). Bûhem studia mají Ïáci moÏnost získat fiidiãské oprávnûní, po zkou‰kách z myslivosti mohou získat loveck˘ lístek a procházejí komplexní pfiípravou pro vydání oprávnûní pro práci s motorovou pilou. Nedílnou souãástí v˘uky je také práce na poãítaãích, kde Ïáci získávají poãítaãovou gramotnost. SL· ·luknov vût‰inû ÏákÛ zaji‰Èuje ubytování v domovech mládeÏe a v období ‰kolního roku také celodenní stravování. Îáci se mohou realizovat v celé fiadû mimo‰kolních aktivit. AÈ jde o vyuãování hry na lesní rohy a borlice, sokolnick˘ krouÏek, skupinu historického ‰ermu, fiadu sportovních krouÏkÛ nebo práci v âeském svazu ochráncÛ pfiírody. Historie ‰koly je odvozována, stejnû jako SL· Trutnov, od nejstar‰í lesnické ‰koly v âechách v Bûlé pod Bezdûzem, která zahájila vyuãování v první vefiejné lesnické ‰kole 1. kvûtna 1855. Po roce 1945 byla tato ‰kola obnovena a záhy byla i se Ïáky pfiesunuta do Varnsdorfu a v roce 1954 do ·luknova. Od tohoto roku se také vytvofiila tradice zdej‰ího lesnického ‰kolství. Za období dosavadní existence ‰kola nûkolikrát zmûnila název i zamûfiení v˘uky. Na ní se podílela a podílí fiada lesnick˘ch i ochranáfisk˘ch odborníkÛ, ale i v˘born˘ch uãitelÛ v‰eobecn˘ch pfiedmûtÛ. Velice bohaté jsou také kontakty se zahraniãím, k ãemuÏ pfiispívá jazyková v˘chova. V souãasné dobû jsou vyuãovány dva cizí jazyky, nûmãina a angliãtina. Zajímavostí je, Ïe se na v˘uce podílejí dva uãitelé, pÛvodem cizinci. Îáci jsou tak pfiipravováni na zahraniãní cesty a praxe velmi dÛkladnû. ÎákÛm i vefiejnosti slouÏí informaãní stfiedisko ‰koly, které zároveÀ plní úlohu Evropského informaãního stfiediska. Bohat˘ kniÏní fond, ãasopisecká produkce i moÏnost internetu tak pfiibliÏuje na‰im obãanÛm svût za hranicemi âR i EU. Souãástí v˘uky je na SL· ·luknov i vyhotovení stfiedo‰kolsk˘ch odborn˘ch prací, které jsou pfiedstupnûm maturitní zkou‰ky. Pfii obhajobû se Ïáci uãí vystupovat pfied komisí a formulovat odborné argumenty. Úãelnost snaÏení pedagogÛ i ÏákÛ dokazují umístûní v krajsk˘ch a celostátních kolech stfiedo‰kolsk˘ch soutûÏí. Neménû hodnotné v˘sledky pak jsou Ïáky dosahovány v soutûÏích „ekologické olympiády". Chloubou SL· ·luknov je také arboretum, které desítky let slouÏí k v˘uce ÏákÛ i k vûdecké práci uãitelÛ. Hojnû je v‰ak také nav‰tûvováno vefiejností, a to i ze zahraniãí. K odbornému vzdûlávání ÏákÛ nyní pfiispívá i novû zfiízené ‰kolní polesí a honitba. Pedagogick˘ sbor ‰koly se také v fiadû pfiípadÛ podílel na vydávání stfiedo‰kolsk˘ch uãebnic, v˘robû pomÛcek a dal‰ích trojrozmûrn˘ch pfiedmûtÛ slouÏících v˘uce. Pedagogové ‰koly jsou téÏ ãleny vrcholn˘ch sborÛ mysliveck˘ch organizací. 121


·iroká je publikaãní ãinnost, která vedle odborn˘ch ãlánkÛ a statí zasahuje i do beletrie a publicistiky. ·kola se tak za období své historie stala jedním z nepostradateln˘ch center vzdûlávání a kultury nejsevernûj‰í ãásti republiky, ·luknovského v˘bûÏku. Souãástí almanachu je i nosiã CD, kde jsou obsaÏeny dal‰í informace o ‰kole, seznamy absolventÛ a fotogalerie dokumentující v˘voj lesnického ‰kolství. *** The secondary forestry school in ·luknov has historical roots in Bûlá pod Bezdûzem where it existed during two periods in 1855-1904 and 1947-1952. Forestry education in ·luknov was directly connected with the second period since 1954. The school prepares professional works and officials in the three lines - "Game management", "Eviromental potection" and "Forestry". The education usually lasts four years and extremural students - five years. Students finish their studies with the school-leaving examination. The students from distant places lodge at the hostels. Important part of the preparation for foresters, game-keepers and ecologist it the student professional praktice in the forest administration offices, forest stock companies, state administration, Nation Parks, protected areas, hunting districts, game keeping facilities. There are also special lessons for learning how to drive passenger car, to shoot and use a chain-saw. And after passing the exams in these subjects they can get the driving and shooting lisences and worle with the chain-saw. Besides these students can attend hobby groups and various kinds of courses in their leisure time. For example they can visit a group of historical fencing, falcon group, The Czech Union of Nature Conservationists. There are also courses for these who wish to play a horn. There is also an imformation centre belonged to the school. It offers to the students and public a rich choise of scientific literature, the Internet. The pride of the school is an arboretum. There are a lot of rare sorts of trees there. Students can take part in school regional and nation-wide Olympiads. During these activities students develop their knowledge and get more information about their branch. The part of almanach is CD, contains more information about our school and also a list of graduates with photos. *** Die Forstmittelschule in Schluckenau bietet die Fachbildung in drei Fachrichtungen: Ökologie und Umweltschutz, Jagdwesen, Forstwirtschaft. Das Studium dauert vier Jahre und wird mit der Reifeprüfung abgeschlossen. Das Fernstudium wird nicht jedes Jahr eröffnet. Zum Unterricht gehören Fachpraktiken, die im Schuljahr unter der Führung der Fachlehrer verlaufen.Eine Reihe von Praktiken wird bei Organisationen, die einzelnen Fachrichtungen nahe stehen (Staatsbetrieb „die Forste der Tschechischen 122


Republik", Nationalparkverwaltungen, Naturschutzgebiete, Stadtbehörden, Privatfirmen usw.). Während des Studiums gewinnen die Studenten den Führerschein, Jagdschein. Sie machen die Komplexvorbereitung für die Arbeit mit der Motorsäge durch und lernen den Computer bedienen. Die meisten Studenten wohnen während des Schuljahres im Internat mit der Ganztagsspeisung. Sie können sich in vielen außerschulischen Aktivitäten realisieren. Zum Beispiel Jagdhorn spielen, Falknerei, Angeln, historisches Fechten, viele Sportzirkel, oder die Arbeit im Naturfreundeverband. Die Schulgeschichte reicht bis zur ältesten Forstschule in Böhmen in Bûlá pod Bezdûzem, die ihre Tätigkeit am 1. Mai 1855 aufnahm. Nach dem Jahre 1945 wurde diese Schule erneuert und auch mit Studenten nach Varnsdorf, und 1954 nach Schluckenau verlegt. Seit diesem Jahr entstand die Tradition des Forstschulwesens in Schluckenau. Während ihrer Existenz änderte die Forstschule mehrmals ihren Namen und auch ihre Fachrichtungen. Am Unterricht nahmen und noch nehmen viele Forstfachleute teil. Und natürlich auch ausgezeichnete Lehrer, die den Abiturienten die Grundlage der menschlichen und beruflichen Reife geben. Die Forstmittelschule hat auch viele Auslandskontakte, dazu trägt der Fremdsprachen-unterricht bei. Zur Zeit werden zwei Fremdsprachen unterrichtet, und zwar Englisch und Deutsch. Die Studenten werden für ausländische Reisen und Praktiken sehr gut vorbereitet. Die Studenten und auch die Öffentlichkeit können Dienste des Schulinformationszentrums ausnutzen. Es ist zugleich auch das Europäische Informationszentrum. Ein reicher Bücherfonds, viele Zeitschriften und das Internet bringen unseren Bürgern die Welt hinter der Grenze Tschechiens und der EU näher. Ein Bestandteil des Unterrichts an der Forstmittelschule ist auch die Verfertigung Mittelschulfacharbeiten, die eine Vorstufe der Reifeprüfung sind. Bei der Verteidigung dieser Facharbeit lernen die Studenten vor einer Fachkomission auftreten und Fachargumente formulieren. Die Studenten haben dann auch große Erfolge in regionalen und gesamtstaatlichen Wettbewerben (die ökologische Olympiade usw.). Auch das Arboretum ist Stolz der Forstmittelschule in Schluckenau. Es dient mehr als vierzig Jahre zum Schulunterricht und auch zu wissenschaftlicher Tätigkeit der Lehrer. Aber das Arboretum wird auch oft von der Öffentlichkeit besucht (auch aus dem Ausland). Zur Fachbildung tragen das neugegründete Waldrevier und das Schuljagdrevier bei. Pädagogen der Schule nahmen an der Herausgabe von Mittelschullehrbücher und an der Herstellung von Lehrbehelfen teil. Sie sind auch Mitglieder der Verwaltungsorgane verschiedener Jagdorganisationen. Sehr bedeutend ist auch die Publikationstätigkeit, die neben Fachartikeln auch in die Belletristik und Publizistik reicht. Die Forstmittelschule in Schluckenau wurde so ein unentbehrliches Bildungs- und Kulturzentrum des nördlichsten Teiles der Tschechischen Republik, des Schluckenauer Ausläufers. Zu diesem Almanach gehört auch die CD-ROM, wo es weitere Informationen über die Schule, das Absolventenverzeichnis und die Fotogalerie gibt. 123


124


Obsah MALÉ ÚVODNÍ OHLÉDNUTÍ HISTORIE SÍDEL LESNICKÉHO ·KOLSTVÍ HISTORIE A SOUâASNOST MùSTSK¯CH SÍDEL ·LUKNOVSKÉHO LESNICKÉHO ·KOLSTVÍ Bûlá pod Bezdûzem Varnsdorf ·luknov Z HISTORIE A ÎIVOTA LESNICK¯CH ·KOL Bûlá pod Bezdûzem (1947 aÏ 1952) Varnsdorf (1952 aÏ 1954) ·luknov (1954 aÏ 2004)

5 7 8 8 10 11 20 20 21 22

LETOKRUHY A LIDÉ ¤EDITELÉ BùLSKÉ A ·LUKNOVSKÉ LESNICKÉ ·KOLY SEZNAM UâITELÒ STÁTNÍ ·KOLY PRO LESNÍ HAJNÉ, LESNICKÉ ·KOLY, VY··Í LESNICKÉ ·KOLY V BùLÉ POD BEZDùZEM 1947 AÎ 1952 SEZNAM UâITELÒ VY··Í LESNICKÉ ·KOLY VE VARNSDORFU 1952 AÎ 1954 SEZNAM UâITELÒ SLT·-SLP A ML· (LM·) VE ·LUKNOVù 1954 AÎ 1956 ZAMùSTNANCI SL· ·LUKNOV 1954 AÎ 2004 ¤EDITELÉ ·KOLY PROFESO¤I VYCHOVATELÉ DOMOVA MLÁDEÎE SPRÁVNÍ PERSONÁL ÚSEK STRAVOVÁNÍ A ÚDRÎBY ZAMùSTNANCI ·KOLNÍHO POLESÍ 1960 AÎ 1976 PUBLIKACE, UâEBNICE, SKRIPTA, BELETRIE BUDOVY A ZA¤ÍZENÍ ·KOLY K DATU V¯ROâÍ Sídlo SL·, T. G. Masaryka 580 Domovy mládeÏe Sukova a Tyr‰ova ulice GaráÏe a dílna Ml˘nská ulice Broková stfielnice âítkÛv ml˘n Arboretum u Kunratic Technika, doprava, vybavenost

38 38 38 39 39 39 42 42 43 44 45 48 48 48 49 49 50 50

VZDùLÁVÁNÍ A V¯CHOVA P¤EHLED STUDIJNÍCH OBORÒ A TYPÒ ·KOL V OBDOBÍ LET 1947 AÎ 2004 V¯UKA A V¯KON PRÁVA MYSLIVOSTI ST¤ELBA - ST¤ELCI - ST¤ELNICE DÁLKOVÉ STUDIUM

51 52 55 61 70

125

33 34


V¯UKA CIZÍCH JAZYKÒ ZÁVùREâNÉ SAMOSTATNÉ PRÁCE STUDENTÒ ·KOLY SOUTùÎE, OLYMPIÁDY SOUâASNÁ SITUACE ·KOLNÍHO POLESÍ PROGRAM GLOBE NA SL· ·LUKNOV Na‰e úãast na 6. GLOBE GAMES v Karviné (âR) 23. aÏ 25. kvûtna 2003 ARBORETUM ST¤EDNÍ LESNICKÉ ·KOLY Charakteristika arboreta Personální a materiální vybavení arboreta Personální obsazení arboreta INFORMAâNÍ ST¤EDISKO DOMOVY MLÁDEÎE SL· ·LUKNOV LETNÍ RODINNÉ REKREACE ZAHRANIâNÍ SPOLUPRÁCE, EXKURZE, STÁÎE Období 1954 aÏ 1976 - Lesnická mistrovská a odborná ‰kola Období 1976 aÏ 1992 - Stfiední ‰kola pro pracující - smûr lesní hospodáfiství Období 1992 aÏ 2004 - Stfiední lesnická ‰kola

71 72 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 87 88 88

VZPOMÍNÁME NA ·KOLNÍ LÉTA LESNICKÉ ·KOLSTVÍ V BùLÉ POD BEZDùZEM ABSOLVENTSKÉ VZPOMÍNÁNÍ NA BùLOU Z UâILI·Ë DO BùLÉ V ROCE 1951 JAK JSEM SE STAL KANTOREM LM· ·LUKNOV VZPOMÍNKA NA ·KOLNÍ POLESÍ ZE ZAâÁTKÒ ·LUKNOVSK¯CH LESÁKÒ VZPOMÍNKA NA UâITELSKÁ LÉTA ·KOLA SLAVÍ, JE âAS SE ZASTAVIT AKCE, KTERÉ NIKDO NENA¤ÍDIL LESNICKO - ·LUKNOVSKÉ VZPOMÍNÁNÍ NEJEN O POH¤BÍVÁNÍ SEMESTRA VZPOMÍNÁNÍ NA "MISTRÁK" VE ·LUKNOVù PO âTY¤ECH DESÍTKÁCH LET VZPOMÍNKY ABSOLVENTÒ LM· Z ROKU 1959 ZÁJMOVÁ UMùLECKÁ âINNOST V MINULOSTI TAK ·EL âAS A JÁ S NÍM PADESÁT LET V OâÍCH STUDENTA EKOLOGIE O NESMRTELNOSTI PROFESORÒ VÁÎENÍ PROFESO¤I, MILÍ STUDENTI,

94 95 96 97 98 99 102 103 104 104 107 108 110 111 111 113 114 117 118 119

SOUHRN / SUMMARY / ZUSAMMENFASSUNG

121

126


Pfiedmût ãinnosti:

- provádûní lesnick˘ch prací pro majitele lesÛ na území celé âR - nákup a prodej dfiíví v âR a zahraniãí - pfieprava dfiíví speciálními odvozními soupravami po celé âR a v zahraniãí - v˘roba fieziva na pile v Rybni‰ti - nákup a prodej fieziva v âR a zahraniãí - pûstování a prodej sazenic lesních dfievin -

ve ·kolkafiském stfiedisku Krásné Pole u Chfiibské chov masného skotu plemene Limousine ve Star˘ch Kfieãanech zahradnické práce v severních âechách inÏen˘rská ãinnost v okrese Dûãín zaji‰Èování odborn˘ch ‰kolení v regionu ·luknovského v˘bûÏku

BliÏ‰í informace na www.uniles.cz UNILES, a.s., Jifiíkovská 832/16, 408 01 Rumburk tel.: 412 332 182, 412 332 492 fax: 412 332 012 e-mail: [email protected]

127


Kamenolom Císafisk˘ vyrábí a dodává drcené kamenivo pro silniãní, Ïelezniãní a pozemní stavitelství a kamenivo pro v˘robu minerálních vláken Kamenivo je vyrábûno ve frakcích: 0-2; 0-5; 2-5; 5-8; 8-11; 8-16; 11-22; 32-63; 63-90; 90-150 a lomov˘ kámen. Expedice je moÏná po silnici a Ïeleznici.

128


POJI·TùNÍ S TRADICÍ POJI·TùNÍ PRO NEJ·IR·Í VE¤EJNOST ®

POJI·ËOVNA

Nabízíme ‰irokou ‰kálu poji‰tûní obãansk˘ch i podnikatelsk˘ch rizik PODNIKATELÉ Ïivelní poji‰tûní vodovodní poji‰tûní krádeÏ nebo loupeÏ skla vandalismus pfieprava pfieru‰ení provozu stroje a strojní zafiízení motorová vozidla obecná odpovûdnost za ‰kodu profesní odpovûdnost nestátní zdravotní péãe veterinárních lékafiÛ dopravcÛ právní a odborné pomoci znalecké a tlumoãnické ãinnosti auditorÛ a úãetních poji‰Èovacích poradcÛ

Motto:

„Nejsou malé poji‰Èovny, jsou jen poji‰Èovny s lidsk˘m pfiístupem."

OBâANÉ nemovitosti, vãetnû rekreaãních domácnosti, vãetnû rekreaãních motorová vozidla obecná odpovûdnost odpovûdnost zamûstnance vÛãi zamûstnavateli cesta a pobyt v zahraniãí smrt úrazem a plná invalidita následkem úrazu bezkrevní léãba

Poji‰Èovna Slavia a.s. Praha 6, Ve Struhách 27/1076 www.slavia.as [email protected] tel.: 255 725 133 fax: 255 725 160 zelená linka: 800 100 011

129


130


Vojenské lesy a statky âR, s.p.

prodáváme surové dfiíví, fiezivo, sazenice, zvûfiinu nabízíme poplatkov˘ lov, sportovní rybolov poskytujeme tyto sluÏby: stavební práce v˘roba traktorov˘ch nástaveb na UKT Zetor opravy pilafiská v˘roba v˘roba vojensk˘ch terãÛ projektování

www.vls.cz / [email protected] 131


HAASS + SOHN H A A S S + S O H N R u k o v s . r. o. - w w w. h a a s s o h n - r u k o v. c z tel.: 412 332 351, fax: 412 332 345 SNP 474, 408 01 Rumburk, Česká republika e-mail: [email protected] e-mail odbyt: [email protected]

» krbová kamna » krbová kamna s teplovodním výměníkem » krbové vložky

Teplo, které vidíte Teplovzdušná krbová kamna s vysokým gradientem ohřevu vytápěného prostoru vytápějí a vysušují místnosti s vysokou účinností při malé spotřebě paliva - kusového dřeva nebo ekobriket. Krbová kamna jsou zdrojem tepla s výhodnou pořizovací cenou.

Tepelný výkon podle typu: 4-13 KW Vytápěcí schopnost:

80 - 220 m3

Výběr z:

50 typů

Záruka:

24 měsíců

Zveme Vás K návštěvě podnikové vzorkovny pondělí až čtvrtek 8.00 - 16.00 hodin pátek 8.00 - 15.00 hodin Adresa podnikové vzorkovny HAAS + SOHN Rukov s.r.o., Nádražní 346, 407 56 Jiřetín pod Jedlovou

132


STÁTNÍ PODNIK LESY âESKÉ REPUBLIKY patfií mezi nejvût‰í lesnické firmy v Evropû Hlavním posláním státního podniku Lesy âeské republiky (LâR) je hospodafiení v lesích, které jsou ve vlastnictví státu, a správa urãen˘ch drobn˘ch vodních tokÛ. V souãasné dobû LâR spravují pfiibliÏnû více neÏ polovinu (54 %), tj. asi 1,4 mil. ha lesÛ v âeské republice a 20 000 km drobn˘ch vodních tokÛ a bystfiin. Roãní tûÏby podniku se pohybují kolem 7 mil. m3 dfieva (coÏ pfiedstavuje asi 72 % bûÏného pfiírÛstu). V˘znamnou sluÏbou pro lesní hospodáfiství âR je v˘kon ze zákona urãené funkce odborného lesního hospodáfie, kterou LâR zaji‰Èují na 290 000 ha drobn˘ch soukrom˘ch lesÛ. Za dobu své existence fungují LâR jako stabilní firma, o ãemÏ svûdãí pravidelné umístûní v první polovinû Ïebfiíãku CZECH TOP 100. CRA Rating Agency, a. s., udûlila v roce 2002 LâR dlouhodob˘ CRA Rating na úrovni A+/czAaa. To pfiedstavuje nejvy‰‰í moÏné ohodnocení podnikatelského subjektu, dosaÏitelné v âeské republice. Státní lesní majetek spravovan˘ LâR stabilnû pfiiná‰í zisk a naplÀováním vefiejn˘ch zájmÛ slouÏí celé spoleãnosti. LâR jsou nejvût‰ím správcem chránûn˘ch území a nejdÛleÏitûj‰ím partnerem orgánÛ ochrany pfiírody v âeské republice. O tom svûdãí skuteãnost, Ïe 28 % lesÛ (tj. asi 400 000 ha) spravovan˘ch LâR tvofií souãást chránûn˘ch krajinn˘ch oblastí. Dal‰ích 250 000 ha lesÛ je zahrnuto do pfiírodních parkÛ. LâR také peãují o více neÏ 850 maloplo‰n˘ch zvlá‰tû chránûn˘ch území. Prvofiad˘m úkolem v oblasti ochrany pfiírody v souvislosti s pfiipravovan˘m vstupem âR do EU je návrh soustavy evropsky v˘znamn˘ch chránûn˘ch území NATURA 2000. LâR jsou aktivní na poli mezinárodní spolupráce. Poãátkem 90. let zaãal fungovat v âeské republice program pfieshraniãní spolupráce Phare. LâR proto zaloÏily specializovanou Agenturu projektÛ obnovy lesa a od roku 1994 pfiipravily a za podpory programu Phare realizovaly ãtyfii velké projekty na obnovu lesních porostÛ zniãen˘ch imisemi v pohraniãních horách severozápadních âech. Jednalo se o dva projekty v Kru‰n˘ch horách a dva v Jizersk˘ch horách. Finanãní podíl Phare ãinil 3,1 mil. EUR. âeská strana investovala 3,2 mil. EUR. V prÛbûhu roku 2001 bylo v rámci této smlouvy realizováno 60 lesnick˘ch projektÛ v celkovém finanãním objemu 3,305 mil. EUR, z toho pfiíspûvek PHARE ãinil 2,451 mil. EUR (tj. 74,16 %). Náplní projektÛ je pfiedev‰ím obnova lesÛ vãetnû prací pfiípravn˘ch a následn˘ch, s cílem zv˘‰it biodiverzitu a stabilitu lesa, zejména v imisních oblastech. Dále se jednalo o rekonstrukce a opravy lesních pfiístupov˘ch cest, majících ãasto i multifunkãní charakter (cyklotrasy, turistické stezky).

133


LâR se zapojily také do projektu "ZalesÀování And", kter˘ s podporou vlády a prostfiednictvím MZe âR pomáhá v zahraniãí prezentovat ãeské lesnické dovednosti. Byl navázán smluvní vztah s lesnick˘mi institucemi v Ekvádoru, Kolumbii a Chile. Obnova pÛvodních porostÛ a zakládání moderních lesních plantáÏí na degradovan˘ch pastvinách má v místních podmínkách i siln˘ hospodáfisk˘ podtext. V roce 2002 LâR získaly osvûdãení o úãasti v certifikaci lesÛ podle systému PEFC (Pan European Forest Certification), kter˘ nezávisl˘m auditem dokládá, Ïe podnik se o svûfiené lesy stará na základû principÛ trvalé udrÏitelnosti a obhospodafiuje je k pfiírodû ‰etrn˘m zpÛsobem. âeské dfievo, finální produkt hospodáfiské ãinnosti LâR, pochází tedy z lesÛ obhospodafiovan˘ch trvale udrÏiteln˘m zpÛsobem, jehoÏ mûfiítkem jsou nejpfiísnûj‰í mezinárodní ekologická kritéria a zpracovatel tuto skuteãnost mÛÏe sdûlit zákazníkovi umístûním loga PEFC na dfievûn˘ v˘robek dodan˘ do spotfiebitelského fietûzce. Vefiejnost stále více vyuÏívá lesy pro rekreaci a turistiku. Proto v roce 1999 pfiijal podnik jeden ze sv˘ch základních dokumentÛ "PROGRAM 2000 - zaji‰tûní cílÛ vefiejného zájmu u LâR", kter˘ shrnuje opatfiení, jimiÏ podnik podporuje rozvoj nejv˘znamnûj‰ích vefiejn˘ch funkcí lesÛ. LâR chápou plnûní produkãních i mimoprodukãních funkcí lesa jako rovnocenné souãásti své práce. Program 2000 je zamûfien na: budování turistick˘ch odpoãinkov˘ch míst v lesích a nauãn˘ch stezek; obnovu a údrÏbu studánek; opravy a údrÏbu regionálnû v˘znamn˘ch drobn˘ch staveb, pomníãkÛ a pamûtních desek; údrÏbu vybran˘ch kulturních památek v lesích; péãi o památné stromy a historické aleje; ochranu a podporu biodiverzity; obnovu lesních vodních ploch; údrÏbu vybran˘ch turisticky exponovan˘ch chodníkÛ a cest; vybavení lesÛ informaãními tabulemi. Realizaci Programu 2000 podnik zabezpeãuje z vlastních finanãních prostfiedkÛ, tj. z vytvofieného zisku. Roãnû do nûj vloÏí kolem 30 mil. Kã. Uzavfiením smluv s organizacemi z oblasti NGO, tj. s Klubem ãesk˘ch turistÛ, SdruÏením stfiedisek ekologické v˘chovy Pavuãina, âesk˘m svazem ochráncÛ pfiírody, a dal‰ími se podafiilo promy‰len˘m zpÛsobem propojit hospodáfiskou ãinnost podniku s lesnicko-ekologickou v˘chovou, ochranou pfiírody a vyuÏívání pfiírody pro masovou rekreaci a turistiku nej‰ir‰ího spektra obyvatel.

Kontakt: Lesy âeské republiky, s. p., Pfiemyslova 1106, 501 68 Hradec Králové, Czech republic Tel.: 495 860 111; Fax: 495 262 391 e-mail: [email protected], http://www.lesycr.cz

134


Nav‰tivte prodejnu mysliveck˘ch a loveck˘ch potfieb

Myslivecké a lovecké potfieby

Myslivecké a lovecké potfieby Diana DráÏìanská 54 Ústí nad Labem 400 07

Nabízíme - ‰irok˘ sortiment odûvÛ pro lov a pobyt v pfiírodû znaãek Afars, Banner a jiné - spoleãenské odûvy - obuv - noÏe - fiemeny na zbranû, barváfiské fiemeny, reflexní obojky - náboje - dárkové pfiedmûty s mysliveckou tématikou - mnoho dal‰ího zboÏí

(za ZOO smûr Dûãín, naproti tiskárnû Horák)

Provozní doba Po - Pá 9-12 13-17 Telefon : 47 520 55 26 [email protected] 135


Seznam sponzorÛ Mûsto ·luknov âeskomoravská myslivecká jednota Praha Ministerstvo zemûdûlství âR Poji‰Èovna „MAXIMA“ PLASTON ·luknov Mûsto âeská Kamenice pan Pajer Jan Firma „WENE“ Preference s.r.o. Schäffer & S˘kora Ducha Jan Lesy Mladá Boleslav Svaz Jednota RNDr. S˘korová Jarmila

Ostatní pfiispûli inzerováním ve Sborníku. Za nezvefiejnûní se omlouváme v‰em sponzorÛm, ktefií poslali pfiíspûvek po 10. srpnu, kdy jiÏ byly odeslány podklady pro tiskárnu. 136

Padesát let lesnického kolství ve luknovû ALMANACH

Recommend Documents