PA0XE OK1VO. REDAKCE: Gen.Svobody T ebìë Tel.: PÿEDPLATN :

RO»NÕK 3, »ÕSLO 5 ÿÕJEN 1993

SILENT KEYS RadioamatÈrsk˝ Ëasopis

vydavatel a editor: Karel Karmasin, OK2FD

REDAKCE: Gen.Svobody 636 674 01 T¯ebÌË Tel.: 0618 - 26584

PÿEDPLATN…: rok 1994 (6 ËÌsel) .... 150,- KË poötovnÌ pouk·zkou na adresu redakce

OK2PAW

Ing.Milan Musil silent key 17.7.93

Pan Milan Musil z Brna byl jednÌm z gentleman˘ Èteru, propag·torem telegrafie a provozu QRP. Byl dlouholet˝m Ëlenem HSC. Byl nadöen˝m p¯Ìznivcem naöeho klubu (ve skuteËnosti od roku 1984, kdy jsme zaËali jako "QRP krouûek", byl veden s Ëlensk˝m ËÌslem 3) a to, ûe nakonec ËestnÈ ËlenstvÌ OK-QRP klubu nep¯ijal, mÏlo spÌöe d˘vody v MilanovÏ ûivotnÌ filozofii. Nemohu se nezmÌnit o tom, ûe Milanovy finanËnÌ p¯ÌspÏvky pro OK-QRP klub 2x aû 5x p¯esahovaly v˝öi klubov˝ch roËnÌch p¯ÌspÏvk˘, i kdyû vûdy chtÏl z˘stat v anonymitÏ. Milan s radioamatÈrstvÌm zaËal nÏkdy ve 40.letech, po v·lce zÌskal koncesi, o kterou vöak p¯iöel v neslavn˝ch 50.letech. Ke svÈmu konÌËku se opÏt vr·til v 60.letech a od tÈ doby provozoval svÈ hobby se skromn˝mi prost¯edky se za¯ÌzenÌm vlastnÌ v˝roby, avöak vûdy dbal na kvalitu svÈho sign·lu a perfektnÌ telegrafnÌ provoz. Na p¯ednÌm mÌstÏ u nÏj byl vûdy Ham Spirit. Z˙ËastÚoval se vÏtöiny telegrafnÌch z·vod˘, ve kter˝ch i s QRP za¯ÌzenÌm 2 aû 5W ˙spÏönÏ konkuroval stanicÌm QRO dÌky sv˝m oper·torsk˝m kvalit·m a antÈnÏ ve v˝öce 40 m. OsobnÏ jsem se s Milanem bohuûel nikdy nemÏl moûnost setkat, ale od roku 1971 jsem s nÌm mÏl hodnÏ p¯es sto spojenÌ, z nichû r·d vzpomÌn·m na zajÌmav· dlouh· CW QSO na 160 m. RovnÏû schov·v·m ¯adu Milanov˝ch velice zajÌmav˝ch dopis˘, kterÈ vypovÌdajÌ o jeho ûivotnÌ filozofii, skromnosti, inteligenci a smyslu pro humor. Bohuûel se splnilo to, co Milan s humorem sobÏ vlastnÌm psal v jednom z poslednÌch: "p¯ÌötÌ maximum sluneËnÌ Ëinnosti jiû bude bou¯it nad mou mohylou". ZnaËka OK2PAW n·m bude na p·smech chybÏt. OK1CZ

Vydavatel nezodpovÌd· za spr·vnost p¯ÌspÏvk˘, za p˘vodnost a spr·vnost p¯ÌspÏvku ruËÌ jeho autor. Rukopisy se vracÌ pouze na vyû·d·nÌ. »asopis vych·zÌ 6x roËnÏ.

Tisk AMAPRINT s.r.o. T¯ebÌË.

SnÌûenÈ v˝platnÈ povoleno JmÿS Brno, dne 2.1.91, Ë.j. P/3 - 15005/91. DohlÈdacÌ poöta T¯ebÌË 5.

Registrov·no MK »R pod ËÌs. 5315. »Ìslo indexu 46 071.

ZmÏny adres zasÌlejte na adresu redakce

DJ0XJ/PA0XE

Evert Kaleveld silent key 23.7.93

Evert byl dalöÌm z "rytÌ¯˙ Èteru", vynikajÌcÌm oper·torem a propag·torem telegrafie. Byl Ëlenem prestiûnÌho klubu FOC jiû od 40.let. »lenem OK-QRP klubu se stal v roce 1990 p¯i svÈ prvnÌ n·vötÏvÏ Prahy. AmatÈrskÈmu r·diu se zaËal vÏnovat jiû p¯ed v·lkou v rodnÈm Amsterodamu, kde zÌskal licenci PA0XE. BÏhem v·lky byl aktivnÏ zapojen do holandskÈho odbojovÈho hnutÌ, kde pracoval jako oper·tor udrûujÌcÌ spojenÌ s Brit·niÌ pomocÌ zn·mÈ radiostanice B2. Po v·lce ho zamÏstn·nÌ u holandsk˝ch ûeleznic p¯ivedlo do Peru, odkud pracoval pod znaËkou OA7I z peru·nsk˝ch And ve v˝öce p¯es 4000 m n.m. a byl tak nejv˝öe umÌstÏnou stanicÌ na svÏtÏ. Po p¯eloûenÌ do Limy byl QRV jako OA4KF. PozdÏji zaËal pracovat ve farmaceutickÈm pr˘myslu a zaË·tkem 70.let se p¯estÏhoval do Mil·na, kde p˘sobil jako ¯editel farmaceutickÈ tov·rny a kde zÌskal jako prvnÌ cizinec italskou licenci se znaËkou I2XKF. Po odchodu do penze se s XYL usadili poblÌû Hamburku, kde si Evert za¯Ìdil perfektnÌ ham-shack vybaven˝ jak öpiËkov˝m tov·rnÌm za¯ÌzenÌm, tak i za¯ÌzenÌm vlastnÌ v˝roby a sbÌrkou unik·tnÌch star˝ch p¯ijÌmaË˘, telegraf˘ a telegrafnÌch klÌË˘. Evert uskuteËnil ¯adu expedic, mj. do 3A, M1, IS0, HV, byl v˝born˝m telegrafistou i technikem, z jehoû dÌlny poch·zÌ ¯ada konstrukcÌ popsan˝ch v radioamatÈrskÈ literatu¯e v r˘zn˝ch zemÌch (mj. i quad PA0XE v RothammelovÏ Antennabuch a QRP za¯ÌzenÌ na 18 MHz publikovanÈ v naöem QOI). Evert byl ËlovÏkem s otev¯en˝m srdcem, jeû mÏl p¯·tele po celÈm svÏtÏ a s mnoho udrûoval pravidelnÈ skedy po vÌce neû 15 let. Byl i znalcem starÈho jazzu, p˘sobil jako poradce pro filmy a po¯ady o tÈto hudbÏ. PlynnÏ hovo¯il nejmÈnÏ öesti jazyky. S Evertem odeöel velk˝ ËlovÏk, p¯Ìtel a vynikajÌcÌ radioamatÈr, jehoû znaËku budeme velmi postr·dat.. OK1CZ

OK1VO

Copyright © 1993 Karel Karmasin All Right Reserved

2

ZdenÏk P˙rok silent key 9.9.93

ÿady amatÈr˘-vysÌlaË˘ opustil tÏsnÏ po doûit˝ch öedes·tin·ch rehabilitovan˝ pplk.ZdenÏk P˙rok ze Suöice, Ëestn˝ ËlovÏk, v˝born˝ DX-man, r·dce a kamar·d. Na poslednÌ cestÏ byl vyprov·zen ¯adou poöumavsk˝ch radioamatÈr˘, kte¯Ì nikdy nezapomenou na jeho vtipnÈ post¯ehy z dvoumetrovÈho p·sma, kterÈ se stalo v poslednÌ dobÏ jeho nejvÏtöÌ z·libou. OK1FR

AMA MAGAZÕN

INTERFACE MEZI TRANSCEIVREM A PC podle AA8DX a QST 2/93 upravil Karel Karmasin, OK2FD SouËasnÈ tov·rnÌ transceivry pro KV i VKV jsou standartnÏ vybaveny moûnostÌ propojenÌ na poËÌtaË, kter˝m pak lze ovl·dat urËitÈ funkce transceivru. NÏkte¯Ì amatÈ¯i vyuûÌvajÌ tuto moûnost pro p¯ÌmÈ ¯ÌzenÌ transceivru, vÏtöina vöak spÌöe pro vedenÌ denÌku zejmÈna v z·vodech, kdy program pro denÌk dost·v· informace o frekvenci a p¯ÌpadnÏ p¯epÌn· p·smo a nastavuje frekvenci. R˘znÌ v˝robci sice pouûÌvajÌ r˘znÈ systÈmy propojenÌ transceiver - PC, ale tyto systÈmy lze sjednotit do nÏkolika typ˘. DneönÌ Ël·nek p¯in·öÌ informace o systÈmech, kterÈ lze pouûÌt pro transceivry ICOM, KENWOOD, TEN-TEC a YAESU. Pro propojenÌ TCVR-PC se pouûÌv· z·sadnÏ sÈriovÈho p¯enosu dat po RS232. Toto rozhranÌ obsahuje kaûd˝ poËÌtaË typu PC, aù jiû stolnÌ Ëi notebook, minim·lnÏ 1x (chceme-li ale k

poËÌtaËi p¯ipojit jeötÏ dalöÌ termin·l pro paket nebo jin˝ digit·lnÌ mÛd, budeme pot¯ebovat jeötÏ dalöÌ port RS232). ProË tedy ale v˘bec pot¯ebujeme nÏjak˝ interface, kdyû poËÌtaË i transceiver jsou vybaveny p¯Ìsluön˝mi porty? ProblÈm totiû spoËÌv· v tom, ûe poËÌtaËe z·sadnÏ pouûÌvajÌ rozhranÌ RS232C s napÏùovou ˙rovnÌ sign·l˘ +-12 V, kdeûto transceivry jsou vybaveny rpzhranÌm s ˙rovnÏmi TTL, t.j. 0 aû +5V. Proto pro propojenÌ TCVR-PC pot¯ebujeme p¯evodnÌk ˙rovnÌ TTL na +-12 V. A to je interface, kter˝ kaûd˝ v˝robce transceivr˘ dod·v· pod r˘zn˝m honosn˝m n·zvem jako IF232, CI-V a podobnÏ a za kter˝ chce obvykle znaËnou sumu penÏz (p¯es 100 DM). Tento p¯evodnÌk lze realizovat pomÏrnÏ jednoduch˝m zapojenÌm s pouûitÌm dnes jiû bÏûn˝ch obvod˘ MAX232 (u n·s dod·v· nap¯. GES Electronics) Ëi i lepöÌch obvod˘ s elektrostatickou ochranou LT1137A a

pod. (dod·v· nap¯. DATAVIA, Zadielska 3, 04001 Koöice, tel. 095-52490). ICOM a TEN-TEC Argonaut II, Delta II Transceivry uveden˝ch v˝robc˘ pouûÌvajÌ nejjednoduööÌ systÈm ¯ÌzenÌ, kdy jim pro p¯enos dat obÏma smÏry staËÌ pouze dva vodiËe. Tyto vodiËe tvo¯Ì sbÏrnici, na kterou je moûno p¯ipojit souËasnÈ i vÌce za¯ÌzenÌ (tcvr˘). Pro p¯enos sign·l˘ obÏma smÏry totiû staËÌ v tomto systÈmu dÌky pouûitÌ tzv.adresy pro kaûdÈ za¯ÌzenÌ pouze jeden vodiË, druh˝ je zem. Kaûd˝ typ transceivru m· v˝robcem tuto adresu urËena a p¯ednastavenu, ale lze ji zmÏnit (pokud je to t¯eba) nastavenÌm DIP p¯epÌnaËe umÌstÏnÈho obvykle uvnit¯ transceivru. ÿÌdÌcÌ data jsou posÌl·ny p¯es tuto sbÏrnici formou paket˘, kterÈ obsahujÌ vûdy adresu za¯ÌzenÌ, pro kterÈ jsou urËena.

Obr.1 - ZapojenÌ interface TCVR - PC pro transceivry YAESU, ICOM a TEN-TEC Pro tcvry ICOM a TEN-TEC se obvod na vstupu (naznaËen Ë·rkovanÏ) zmÏnÌ podle zapojenÌ vpravo dole.

Modifikace pro tcvry ICOM/TEN-TEC

ÿÕJEN 1993

3

Obr.2 - ZapojenÌ interface pro transceivry KENWOOD odpory R6 a R7 jsou zapojeny pouze p¯i testov·nÌ

Obr.3 - RozmÌstÏnÌ souË·stek - pohled ze strany souË·stek - vlevo if pro ICOM/TEN-TEC/YAESU, vpravo KENWOOD

P¯ipojen· za¯ÌzenÌ si ˙daje dekÛduje a reaguje na nÏ pouze tehdy, jsou-li mu adresou urËena. Je-li na sbÏrnici p¯ipojeno vÌce za¯ÌzenÌ, mohlo by dojÌt ke kolizi dat, kdyû by souËasnÏ nÏkolik za¯ÌzenÌ zaËalo vysÌlat data souËasnÏ. V tom p¯ÌpadÏ doch·zÌ k opakov·nÌ dat

4

po urËitÈ dobÏ znovu, p¯iËemû se za¯ÌzenÌ nejd¯Ìve p¯esvÏdËÌ, zda je sbÏrnice voln·. SchÈma zapojenÌ interface pro ICOM /TEN-TEC, prakticky shodnÈ i pro tcvry YAESU, je na obr.1. Jedin˝m rozdÌlem mezi tcvry YAESU a ICOM je to, ûe ICOM m· spojeny sign·ly TXD a

RXD dohromady, kdeûto YAESU je m· zvl·öù. ⁄rovnÏ napÏtÌ mezi RS232C a RS232TTL odpovÌdajÌ -12V -> + 5V (logick· 1) a -12 V -> 0 V (logick· 0). ZapojenÌ mimo prost˝ p¯evod napÏtÌ jeötÏ zajiöùuje oddÏlenÌ sign·l˘ pomocÌ obvodu U1 (7417). Pouûijeme-li mÌsto

AMA MAGAZÕN

hodn˝. M·me skvÏlÈ program·tory, experty v p¯enosu dat i zanÌcenÈ pakeù·ky (promiÚte ten terminus... ale s·m jsem jednÌm z nich), takûe v Ëem je problÈm?

Obr.4 - TiötÏnÈ spoje pro interface - vlevo ICOM/YAESU, vpravo KENWOOD (1:1)

obvodu MAX232 obvod LT1137A, pak hodnoty kondenz·tor˘ C3, C4, C5 a C6 budou pouze M1. Pro uûivatele za¯ÌzenÌ TEN-TEC bude jistÏ uûiteËn· informace, ûe TEN-TEC ve sv˝ch transceivrech pouûÌv· stejn˝ z·kladnÌ soubor p¯Ìkaz˘ jako ICOM, takûe pro za¯ÌzenÌ TEN-TEC lze vyuûÌt i programy, kterÈ jsou naps·ny pro ICOM. V nabÌdce za¯ÌzenÌ (nap¯. u programu CT od K1EA) pak staËÌ zvolit nap¯. tcvr IC735 (m· stejnou adresu jako pouûÌv· OMNI VI). Pokud nÏkdo pouûÌv· tcvry TEN-TEC Paragon, Omni V, nepot¯ebuje û·dn˝ speci·lnÌ interface, protoûe tyto tcvry jsou jiû vybaveny p¯Ìmo RS232C od v˝robce. KENWOOD Firma Kenwood pouûÌv· trochu odliön˝ systÈm p¯enosu dat. Logick· ˙roveÚ 1 zde odpovÌd· napÏtÌ 0 V a oba sign·ly RXD a TXD jsou rozdÏleny do dvou vodiË˘. NavÌc jsou zde vyuûÌv·ny i sign·ly RTS a CTS, takûe je pro p¯enos dat t¯eba celkem 5 vodiË˘. Tento systÈm umoûÚuje plnÏ izolovat tcvr od poËÌtaËe pomocÌ optoËlen˘. ZapojenÌ tohoto typu interface je na obr.2. Za¯ÌzenÌ Kenwood pouûÌvajÌ 6-pinovÈho DIN konektoru (zn·mÈho v obchodech pod uznaËenÌm "video"). StaröÌ transceivry KENWOOD, a to TS440, TS940 vyûadovaly doplnÏnÌ o speci·lnÌ obvody 8251A a 4040, novÏjöÌ tcvry TS450, TS850, TS790 jiû nepot¯ebujÌ û·dnÈ dalöÌ doplÚky. YAESU YAESU systÈm obdobnÏ jako ICOM/ TEN-TEC pouûÌv· pouze sign·ly RXD a TXD. Proto je i schÈma interface prakticky shodnÈ se zapojenÌm pro tcvry ICOM. NÏkterÈ transceivry pouûÌvajÌ 6pinov˝ DIN konektor (FT980), jinÈ (nap¯. FT757GXII) pouze 3-pinov˝. Testov·nÌ interface Cel˝ test spr·vnosti funkce interface spoËÌv· v otestov·nÌ spr·vnosti p¯evodu napÏùov˝ch ˙rovnÌ. StaËÌ k tomu pouze zdroj napÏtÌ a voltmetr. Spr·vn·

ÿÕJEN 1993

napÏtÌ jsou pro jednotlivÈ typy interface jsou uvedena v n·sledujÌ tabulce: vstup: v˝stup: KENWOOD: zem na RADIO5 -8 aû -12V na PC5 +5V na RADIO5 +8 aû +12V na PC5 +9V na PC4 +5V na RADIO4 -9V na PC4 0V na RADIO 4 zem na RADIO2 -8 aû -12V na PC3 +5V na RADIO2 +8 aû +12V na PC3 +9V na PC2 +5V na RADIO3 -9VV na PC2 0V na RADIO2 ICOM: zem na BUS +8 aû +12V na PC3 +5V na BUS -8 aû -12V na PC3 -9V na PC2 +5V na BUS +9V na PC2 0V na BUS YAESU: zem na rad.TXD +8 aû +12V na PC3 +5V na rad.TXD -8 aû -12V na PC3 +9V na PC2 0V na radio RXD -9V na PC2 +5V na radio RXD Po odzkouöenÌ interface pro Kenwood nezapomeÚte odpojit odpory R5 a R6, slouûÌ pouze pro testov·nÌ!

PokusÌm se teÔ p¯iblÌûit RTTY provoz vöem tÏm, kte¯Ì si ho na vlastnÌ k˘ûi jeötÏ nevyzkouöeli. Snad n·s pak v p¯ÌötÌch kl·nÌch v digit·lnÌch mÛdech na kr·tk˝ch vln·ch bude vÌce. PÈcÈËko se docela rychle, bez odmÌt·nÌ öiröÌ radioamatÈrskÈ ve¯ejnosti chytlo zejmÈna na VKV, kdy se stalo pro v˝poËet vzd·lenostÌ tÈmÏ¯ nepostradatelnou vÏcÌ. PrvnÌ softwarovÈ produkty, kterÈ umoûÚovaly i neznalc˘m telegrafnÌho provozu docela sluönÏ vysÌlat provozem CW, se ale u n·s nesetkaly s p¯Ìliö pozitivnÌm ohlasem uû z toho d˘vodu, ûe ìb˝t telegrafistouî, znamenalo b˝t hierarchicky postaven jaksi v˝öe neû ten, kdo se zab˝val jen efemkou, Ëi digit·lnÌmi druhy provozu. ée to neplatÌ tak docela, m˘ûeme b˝t svÏdky dnes, kdy i öpiËkovÈ telegrafnÌ stanice pouûÌvajÌ PC namÌsto klasiky - pastiËky a klÌËe. O DX expedicÌch ani nemluvÏ. Mikroprocesory jsou dnes srdcem veöker˝ch modernÌch za¯ÌzenÌ a to nejenom transceivr˘. M˘ûeme se s nimi setkat v systÈmech, kdy n·m ot·ËejÌ antÈny, ve vysocerychlostnÌch modemech, jsou zkr·tka jiû tÈmÏ¯ vöude. A je to tak dob¯e. Vûdyù nap¯Ìklad tÌm, ûe se dostaly do p¯ijÌmacÌ a vysÌlacÌ techniky, vzrostla p¯enosov· rychlost na kr·tk˝ch vln·ch dnes jiû na nÏkolik tisÌc baud˘! Doch·zÌ k renesanci kr·tk˝ch vln. JeötÏ

RYRYRYRYRY Ivan JanËuöka, OK1DJO

Vyhodnocovatel nejvÏtöÌho d·lnopisnÈho kl·nÌ - CQ WW RTTY Contest 1992 si pochvaloval, ûe obdrûel vÌce neû 400 denÌk˘. V˝bornÈ podmÌnky, zejmÈna na z·padnÌ polokouli a ˙Ëast stanic z exotick˝ch oblastÌ, byly p¯ÌËinou zv˝öenÈ aktivity z·jemc˘ o renesanci tohoto druhu spojenÌ, Ëemuû v poslednÌch nÏkolika lÈtech v˝raznÏ pom·h· v˝poËetnÌ technika. Na jedinÈm p·smu 15 m îuklofalî vÌtÏz ZP5JCY 871 spojenÌ a v kategorii vöechna p·sma GU3HFN aû 1081 spojenÌ! Tehdy se z·vodu z˙Ëastnily 4 OK stanice, coû v celkovÈm hodnocenÌ nenÌ nejhoröÌ. ⁄Ëast naöich stanic by vöak mohla b˝t jeötÏ vÏtöÌ, vûdyù poËet radioamatÈr˘ vlastnÌcÌch pÈcÈËko je jiû docela ˙cty-

zaË·tkem 70-t˝ch let se myslelo, ûe kr·tkÈ vlny jsou odsouzeny k z·niku, resp. ûe z˘stanou pro radioamatÈry a p¯enosovÈ systÈmy se odstÏhujÌ na vlny kratöÌ, do kosmu a budoucnost bude v druûicov˝ch systÈmech. I dnes p¯eûÌv· toto myölenÌ a to nejenom u n·s. M·lo kdo vöak vÌ, ûe druûicovÈ spojenÌ doslova selhalo v krizovÈ situaci v ned·vnÈ v·lce na blÌzkÈm a st¯ednÌm v˝chodÏ. Kr·tkovlnnÈ systÈmy vöak fungovaly spolehlivÏ. RenomovanÈ firmy, jak˝mi jsou nap¯Ìklad Rohde & Schwarz, Telefunken, americk˝ Harris, ale i mnohÈ dalöÌ, pochopily, ûe kr·tkÈ vlny jsou dÌky mikroprocesor˘m vysoce perspektivnÌ a to zejmÈna v oblasti digit·lnÌch provoz˘. Mikroprocesory dnes dÌky chytr˝m soft-

5

warov˝m produkt˘m dok·ûÌ na kr·tk˝ch vln·ch tÈmÏ¯ neuvÏ¯itelnÈ vÏci. SpojenÌ se navazuje automaticky bez z·sahu oper·tora, nenÌ jej moûnÈ odposlouch·vat, je rychlÈ, samoz¯ejmostÌ je dokonal˝ p¯enos bez ztr·ty co i jedinÈho bitu a co je nejd˘leûitÏjöÌ oproti druûicov˝m systÈm˘m, jeho provoz je tÈmÏ¯ zdarma! J· vÌm, moûn· ¯ada z V·s si ¯ekne, m·m starosti s·m se sebou, nebudu se obtÏûovat jeötÏ s nÏjak˝mi pÈcÈËkami, mikroprocesory.... Pozor, chci sv˝m Ël·nkem jenom varovat p¯ed tÌm, abychom ìnezaspali dobu!î. VlastnÌm ve svÈ sbÌrce sluûebnÌ p¯edpis z roku 1925, kdy se ˙¯ednÌk˘m ministerstva doporuËovalo nauËit se ps·t na psacÌm stroji, protoûe v technice je budoucnost. Co k tomu dodat, situace se opakuje s tÌm rozdÌlem, ûe dnes jsou to poËÌtaËe. Dobr·, ¯eknete si, m·m poËÌtaË, m·m transceiver, ale jak zaËÌt? Co jeötÏ pot¯ebuji, abych mohl vysÌlat a p¯ijÌmat radiod·lnopisnÈ sign·ly? V radioamatÈrsk˝ch zpravodajÌch uplynul˝ch let by jste naöli, podobnÏ i v AR, Ëi AmatÈrskÈ radiotechnice a elektronice z·sluhou OK1MP, OK1NW, OK1DR, ale i jin˝ch, Ë·steËnou odpovÏÔ. Technika jde vöak mÌlov˝mi kroky kup¯edu. DÌky nÌ a zase mikroprocesor˘m, umoûÚuje nap¯Ìklad

modem firmy Telefunken, resp. nynÌ Deutche Aerospace, ve kterÈm jsou vysoce v˝konnÈ mikroprocesory Ëty¯i, rychlost p¯enosu na kr·tk˝ch vln·ch aû 4800 Baud˘! Drûme se vöak p¯i zemi. LepöÌ je zaËÌt s niûöÌmi rychlostmi, t¯eba pr·vÏ tÏmi necel˝mi 50 Bd, coû je nejuûÌvanÏjöÌ rychlost na radioamatÈrsk˝ch p·smech. Situace je zde, dÌky DL5YEC a jeho skvÏlÈmu softwarovÈmu produktu, zn·mÈho pod n·zvem HAMCOMM, velice p¯Ìzniv· pro V·s, kte¯Ì chcete zaËÌt. Kr·tk· recenze HAMCOMMu vyöla v dubnovÈm ËÌsle AR/93, nebudu proto opakovat to, co jiû bylo naps·no. R·d bych vöak na nÏj upozornil znovu, protoûe v oblasti RTTY p¯edstavuje jakousi ìkrystalkuî. Aby byla p¯edstava o Ëem je ¯eË, najdete schema jednoduchÈho obvodu zapojenÈho mezi poËÌtaË a transceiver na obr. 1. Jelikoû je velice jednoduchÈ, doporuËuji jej vyzkouöet i tÏm z V·s, kte¯Ì technice moc nehovÌte a spÌöe se vÏnujete provozu. StojÌ to totiû za to! S·m jsem tÏch p·r souË·stek nastrkal do kostiËky nep·jivÈho propojovacÌho pole a za p·r minut jiû p¯Ìjem RTTY ìölapal jako vÌnoî. Mile budete p¯ekvapeni co HAMCOMM dok·ûe. ZejmÈna funkce TUNE a SCOPE jsou velice p¯Ì-

jemnÈ, umoûÚujÌ perfektnÌ naladÏnÌ na p¯ijÌmanou stanici. NavÌc m· HAMCOMM jednu vlastnost, kterou ocenÌ majitelÈ levnÏjöÌch transceivr˘ typu FT747 a podobn˝ch, majÌcÌch vÏtöÌ ladicÌ krok VFO u kter˝ch by jinak RTTY provoz byl problÈmem a sice, ûe umoûÚuje doladit i sign·l vysÌlan˝ a tÌm se na protistanici naladit p¯esnÏ. HAMCOMM umoûÚuje nastavit vöechny pot¯ebnÈ parametry, je uûivatelsky velice p¯Ìjemn˝ a zvl·d· rychlosti aû 300 Baud˘. DÌky moûnosti ladÏnÌ a nastavenÌ r˘zn˝ch parametr˘ je schopen zpracovat jak˝koliv RTTY sign·l, t¯eba nahran˝ na audio kazetÏ. Pro vysÌl·nÌ je vyuûito reproduktorovÈho v˝stupu poËÌtaËe, ze kterÈho je p¯es jednoduch˝ oddÏlovacÌ filtr (obr. 2) p¯iveden sign·l do mikrofonnÌho vstupu transceivru. Vöem, kte¯Ì se odhodlajÌ zapojenÌ vyzkouöet, p¯eji p¯Ìjemnou z·bavu jak p¯i stavbÏ, tak i v zaË·tcÌch RTTY provozu na KV! Aû pak se budete divit, kolik stanic jeötÏ nem· ve svÈ sbÌrce OK QSL RTTY provozem. Taky objevÌte kouzlo, ûe t¯eba necel˝mi 50 W udÏl·te spojenÌ se Z·padnÌ Samoou, Ugandou, Ëi jinou exotickou zemÌ a lÌstek V·m p¯ijde direct i s IRC d¯Ìv, neû jste odeslali na kvesl·rnu sv˘j.

Obr.1

Obr.2

6

AMA MAGAZÕN

ANT…NA SBF - OK2JI PRO 1296 MHz Jaroslav Kl·til, OK2JI

Ten, kdo se vÏnuje provozu na SHF p·smech vÌ, ûe z·kladem ˙spÏönÈ pr·ce je dobr· antÈna. DobrÈ elektrickÈ parametry jsou d·ny p¯esn˝m dodrûenÌm mechanick˝ch rozmÏr˘, peËlivostÌ konstrukce a nastavenÌm. Pro pr·ci v p·smu 23 cm jsem pouûÌval nejd¯Ìve jednu antÈnu G3JVL, pozdÏji dvojËe. Odzkouöel jsem takÈ parabolickou antÈnu, ale z transportnÌch d˘vod˘ jsem jejÌ pouûÌv·nÌ zavrhl. G3JVL je asi v souËasnÈ dobÏ nejvÌce rozöÌ¯en· antÈna pro p·sma 23 a 13 cm, jejÌ amatÈrsk· konstrukce vöak vyûaduje velmi peËlivÈ provedenÌ. MÈ zkuöenosti z ant.G3JVL jsou zhruba tyto: a/ antÈna m· dobr˝ zisk, Ëemuû odpovÌd· ˙zk˝ vyza¯ovacÌ ˙hel, Ëinitel zpÏtnÈho p¯Ìjmu je asi 15 dB b/ svou dÈlkou antÈna vyûaduje umÌstÏnÌ v homogennÌm vf poli c/ deötÏm a n·mrazou se znaËnÏ zhoröujÌ elektrickÈ parametry d/ antÈna je choulostiv· na mechanickÈ poökozenÌ a z d˘vod˘ koroze nenÌ vhodn· pro trvalou instalaci e/ p·rov·nÌ antÈn vyûaduje znaËnou praxi. Na z·kladÏ tÏchto zkuöenostÌ, zÌskan˝ch zejmÈna provozem z p¯echodnÈho stanoviötÏ jsem se zaËal zab˝vat myölenkou, zhotovit antÈnu, kter· by Ë·steËnÏ odstranila v˝öe uvedenÈ

ÿÕJEN 1993

nedostatky. Po delöÌm studiu dostupnÈ literatury jsem se orientoval na opomÌjenou antÈnu SBF /Short-Backfire/, patentovanou jiû v letech 68-69 v USA. AntÈny typu SBF majÌ znaËn˝ zisk, p¯Ìzniv˝ vyza¯ovacÌ diagram a malÈ rozmÏry. BliûöÌ informace lze zÌskat v zahraniËnÌ literatu¯e, u n·s v AR4/73, nebo ST3/85, kde je uveden i jeden z rozbor˘ funkce antÈny. Fyzik·lnÌho principu Ëinnosti dle tohoto pramenu jsem Ë·steËnÏ vyuûil p¯i realizaci a mÏ¯enÌ d·le popsanÈ antÈny. Z·kladnÌ obecnÈ rozmÏry jednoduchÈ antÈny byly p¯evzaty z v˝öe uveden˝ch pramen˘, kterÈ byly shodnÈ s dalöÌmi publikacemi. RozdÌly v mechanick˝ch rozmÏrech jsou minim·lnÌ. EmpirickÈ ˙daje a vypoËÌtanÈ rozmÏry pro kmitoËet 1296 MHz jsou uvedeny na obr.1. ZhotovenÌ antÈny podle n·kresu a rozmÏr˘ uveden˝ch na obr.1. se zd· b˝t jednoduchÈ. ProË vöak byla antÈna m·lo pouûÌvan· amatÈry? P¯ÌËina je asi v tom, ûe nebyl ¯·dnÏ pops·n vlastnÌ z·¯iË systÈmu. V literatu¯e se vÏtöinou uv·dÌ, ûe jako z·¯iË pouûijeme oza¯ovaË, bÏûnÏ uûÌvan˝ pro parabolickÈ antÈny. ZaËal jsem tedy laborov·nÌ na antÈnÏ s klasick˝m oza¯ovaËem pro paraboly, kter˝ byl pops·n ve sbornÌku UHF techniky äumperk 75 a provedl prv· mÏ¯enÌ. Uk·zalo se, ûe v˝sledky v porovn·nÌ s G3JVL nejsou nejlepöÌ a ûe je t¯eba zlepöit mÏ¯icÌ pracoviötÏ a metodiku

mÏ¯enÌ. P¯i mÏ¯enÌch jsem zjistil, ûe provedenÌ dipÛlu tak, jak byl pouûit, neumoûÚuje experiment·lnÏ mÏnit rozmÏry, neboù je to mechanicky sloûitÈ a navÌc jsem usoudil, ûe je dosti problematickÈ zajistit dipÛl tak, aby symetrizaËnÌmi ötÏrbinami do nÏj nevnikala voda. ZaËal jsem uvaûovat o jinÈm, jednoduchÈm z·¯iËi a tÌm byl nakonec izolovanÏ umÌstÏn˝ skl·dan˝ dipÛl a mal˝ reflektor. Vzd·lenost malÈho reflektoru od dipÛlu bylo moûno jednoduöe mÏnit, vËetnÏ rozmÏru dipÛlu a dalöÌch prvk˘, ËÌmû bylo dosaûeno optim·lnÌch rozmÏr˘. D˘leûitÈ bylo i vy¯eöenÌ nap·jenÌ antÈnnÌho systÈmu. Vöe si vyû·dalo mÏsÌce pr·ce, vËetnÏ p¯Ìpravy mÏ¯ÌcÌho pracoviötÏ a zhotovenÌ funkËnÌch vzork˘ jednoduchÈ i Ëty¯n·sobnÈ SBF antÈny. Z·kladnÌ pokusy a mÏ¯enÌ byla prov·dÏna na jednoduchÈ SBF s lÌmcem o öÌ¯ce WB = 0,2 λ. MÏ¯enÌ na antÈn·ch jsou i pro profesion·ly znaËnÏ sloûit· a v˝sledky se nÏkdy ponÏkud rozch·zejÌ, zejmÈna je nadn·öen zisk z obchodnÌch d˘vod˘. Je tedy jasnÈ, ûe mÏ¯enÌ na antÈn·ch amatÈrsk˝mi prost¯edky je obtÌûnÈ a nelze uv·dÏt absolutnÌ hodnoty elektrick˝ch parametr˘. Profesion·lnÌ mÏ¯enÌ popisovan˝ch SBF antÈn bylo p¯islÌbeno a v˝sledky jsou uvedeny v z·vÏru p¯ÌspÏvku. NastavenÌ antÈn amatÈrsk˝mi prost¯edky bylo prov·dÏno d·le popsan˝m zp˘sobem, rovnÏû ¯adou porovn·vacÌch mÏ¯enÌ. MechanickÈ uspo¯·d·nÌ antÈny, nap·jenÌ, konstrukËnÌ pozn·mky Jako budÌcÌ prvek antÈnnÌho systÈmu byl pouûit skl·dan˝ dipÛl, umÌstÏn˝ izolovanÏ ve vzd·lenosti 0,25 λ od velkÈho a malÈho reflektoru. Elektrick· vzd·lenost λ/4 dipÛlu od velkÈho reflektoru umoûnila propojit skl·dan˝ dipÛl symetrick˝m dvouvodiËov˝m vedenÌm λ/4 o impedanci asi 280 ohm˘ - s transformaËnÌ a symetrizaËnÌ smyËkou λ/2, umÌstÏnou na zadnÌ stranÏ velkÈho reflektoru. SmyËka je zhotovena z vf teflonovÈho kabelu VBPAE 75-2.5. SymetrickÈ vedenÌ λ/4 se chov· jako impedanËnÌ transform·tor a zmÏnou rozteËe je moûno p¯izp˘sobit v mal˝ch mezÌch rozdÌlnÈ impedance dipÛlu a transformaËnÌ smyËky λ/2. Tato moûnost doladÏnÌ uk·zala velmi v˝znamnou p¯i definitivnÌm nastavenÌ jednoduchÈho a d·le pak, Ëty¯n·sobnÈho systÈmu. Skl·dan˝ dipÛl je zhotoven z mÏdÏnÈ trubiËky pr˘mÏru 4 mm. SymetrickÈ vzduchovÈ vedenÌ z mÏdÏn˝ch vodiË˘ pr˘mÏru 2 mm je k dipÛlu p¯iletov·no st¯Ìbrem. VodiËe pr˘mÏru 2 mm byly p¯ed zap·jenÌm na koncÌch zahnuty v dÈlce asi 10 mm a zasunuty do dipÛlu. Pro zaletov·nÌ je

7

λo = 231 mm DM ... 2.0 λo = 462 mm DR ... 0.5 λo = 115 mm WB ... 0.2 λo = 46 mm DM ... 0.25 λo = 57 mm DM ... 0.25 λo = 57 mm DM ... 0.5 λo = 115 mm

Obr.1 - Z·kladnÌ rozmÏry SBF antÈny

Obr.2 - a, b, c, d, e e) ROZVINUT¡ TRANSFORMA»NÕ SMY»KA λ/2

8

AMA MAGAZÕN

Obr.2 - f, g, h, i, j j) ROZVINUT› LÕMEC REFLEKTORU

ÿÕJEN 1993

9

Obr.3 - MÏ¯ÌcÌ pracoviötÏ

Obr.4 - MP1, MP2 - odeËteny pouze dÌlky p¯Ìsluön˝ch stupnic »SV - mÏ¯eny dÌlky odraûenÈ vlny z 50 dÌlk˘ stupnice vf sonda OK2JI (semin·¯ VKV techniky Znojmo)

10

Obr.5 - MÏ¯ÌcÌ smyËka

AMA MAGAZÕN

ÿÕJEN 1993

11

moûno pouûÌt i cÌnu. DipÛl je ohnut v p¯Ìpravku, aby nedoölo ke zlomenÌ trubiËky a aby rozmÏry dipÛl˘ pro pl·novanÈ Ëty¯ce byly shodnÈ. DÈlka skl·danÈho dipÛlu byla stanovena v˝poËtem, p¯esnÈ nastavenÌ provedeno experiment·lnÏ, mÏ¯enÌm. DipÛl je uchycen v sklotextilovÈm drû·ku, jehoû rozmÏry a tvar jsou uvedeny. SymetrickÈ vedenÌ proch·zÌ velk˝m reflektorem p¯es plochou teflonovou pr˘chodku, kter· zamezuje vniku vlhkosti do prostoru na zadnÌ stranÏ velkÈho reflektoru, ve kterÈm je umÌstÏna symetrizaËnÌ a transformaËnÌ smyËka. Tato smyËka je chr·nÏna plastikov˝m krytem, mezi nÌmû a reflektorem je tÏsnÌcÌ pryû. P¯ÌvodnÌ kabel proch·zÌ tÏsnÏ otvorem v plastovÈm krytu. Jako krytu bylo pouûito uz·vÏru z velk˝ch PVC 501 kanistr˘ /k dost·nÌ v pot¯eb·ch pro dom·cnost za 4 KË/. GumovÈ tÏsnÏnÌ vloûenÈ mezi kryt a refl. stÏnu je nat¯eno vodost·l˝m lepidlem a öroubky M3 p¯itaûeno k plechu. P¯ed koneËnou mont·ûÌ byl dipÛl, vËetnÏ symetrickÈho vedenÌ, post¯Ìb¯en. P¯i dlouhodobÈ instalaci je vhodnÈ dipÛl opat¯it ochrann˝m n·tÏrem, osvÏdËil se na p¯. CHRONOFIX. Velk˝ reflektor byl zhotoven z duralovÈho plechu vyst¯iûenÌm p·kov˝mi n˘ûkami, lÌmec byl na klempÌ¯skÈ kruhovÈ oh˝baËce svinut z p·su mÏkkÈho Al plechu a po dÈlce asi 1 cm ohnut. LÌmec byl k reflektoru p¯in˝tov·n. P¯ed n˝tov·nÌm byla plocha velkÈho reflektoru odlehËena proti vÏtru ¯adou otvor˘ v soust¯edn˝ch kruzÌch kolem st¯edu. NejvhodnÏjöÌ by bylo cel˝ reflektor vËetnÏ otvor˘ vylisovat z jednoho kusu hlinÌkovÈho plechu. Mal˝ reflektor byl vysoustruûen z duralovÈho plechu, lamin·tov˝ drû·k zhotoven dle v˝kresu frÈzov·nÌm. Na z·kladÏ mÏ¯enÌ byl mal˝ reflektor posunut o 4 mm p¯ed lamin·tov˝ drû·k distanËnÌmi podloûkami. SymetrickÈ vedenÌ je tÏsnÏ protla-Ëeno teflonovou pr˘chodkou a z druhÈ strany reflektoru je k v˝vod˘m p¯iletov·no vedenÌ λ/2, jak je uvedeno v n·kresu. DÈlka transformaËnÌ smyËky, stanoven· v˝poËtem byla 79,8 mm, pouûit· dÈlka byla 75 mm. Po omot·nÌ konc˘ kabelu vodiËem a zaletov·nÌ byla proti korozi na smyËku navleËena silik. buûÌrka. MechanickÈ uspo¯·d·nÌ antÈny, nÏkterÈ dÌly a detaily jsou na obr.2. Pozn·mky k mÏ¯enÌ antÈny Experiment·lnÌ mÏ¯enÌ byla prov·dÏna zp˘sobem, uveden˝m na obr.3. MÏ¯enÌ uv·dÌm z toho d˘vodu, ûe i amatÈrsk˝mi prost¯edky se d· uskuteËnit ¯ada zajÌmav˝ch a uûiteËn˝ch mÏ¯enÌ, kter· n·s p¯esvÏdËÌ, ûe naöe pr·ce na antÈnnÌm systÈmu nebyla zbyteËn·. Uspo¯·d·nÌ mÏ¯ÌcÌho pracoviötÏ je z¯ejmÈ, vf detekËnÌ sonda umÌstÏn· v lÌmci velkÈho reflektoru o öÌ¯ce WB = 0.2λ

12

indikuje vybuzenÌ ìdutinovÈho rezon·toru ì, jak je nÏkdy v literatu¯e prostor mezi mal˝m a velk˝m rezon·torem naz˝v·n. Zjistil jsem, ûe podle fyzik·lnÌho principu uvedenÈho v ST3/85 je moûno detekËnÌ diodou indikovat veliost nÏkter˝ch sloûek vf pole, kterÈ vystupujÌ z ˙stÌ velkÈho reflektoru. NapÏtÌ indikovan· mÏ¯idlem MP2 byla ˙mÏrn· napÏtÌm na MP1. P¯i zmÏnÏ vzd·lenosti malÈho reflektoru od dipÛlu indikoval p¯Ìstroj MP2 v jednÈ poloze pokles amplitudy. VynesenÌm namÏ¯en˝ch hodnot do grafu na obr.4. bylo zjiötÏno, ûe p¯i tÈto vzd·lenosti je i nejvÏtöÌ intenzita elektromagnetickÈho pole mÏ¯en· na MP1 a je i nejlepöÌ hodnota »SV. PomocÌ p¯Ìstroj˘ MP1 a MP2 byla p¯ed tÌmto mÏ¯enÌm experiment·lnÏ zajiötÏna optim·lnÌ dÈlka skl·danÈho dipÛlu a dÈlka transformaËnÌ smyËky λ/2. MÏ¯iËem »SV bylo bÏhem mÏ¯enÌ udrûov·no konstantnÌ vf. napÏtÌ na v˝stupu gener·toru a d·le pak, pomocÌ λ/4 symetrickÈho vedenÌ nastaven nejlepöÌ Ëinitel »SV. UmÌstÏnÌ a orientace vazebnÌ smyËky pro vf detekËnÌ sondu je na obr.5.

G3JVL, smÏrov·nÌ je vöak jednoduööÌ a doölo k p¯Ìpad˘m, ûe jsem udÏlal QSO aû po p¯ipojenÌ SBF. S jednoduchou antÈnou SBF jsem absolvoval jeden rok PA ze st·lÈho i p¯echodnÈho QTH a ocenil jsem zejmÈna skladnost a rychlou mont·û. DalöÌ v˝hodou je, ûe antÈna m˘ûe b˝t umÌstÏna nÌzko nad zemÌ, ËÌmû se zkr·tÌ p¯ÌvodnÌ kabel. AntÈna je svou konstrukcÌ vhodn· k trvalÈ instalaci ve st·lÈm QTH. AntÈna nenÌ urËena pro DX provoz, za dobr˝ch podmÌnek a z dobrÈho QTH je s nÌ vöak moûno nav·zat ¯adu pÏkn˝ch QSO.

Abychom dos·hli co nejlepöÌch v˝sledk˘ p¯i porovn·vacÌch mÏ¯enÌch, musÌme na zaË·tku pokus˘ antÈny proti sobÏ nasmÏrovat a nemÏnit jejich polohu bÏhem mÏ¯enÌ. Pro uchycenÌ antÈn p¯i mÏ¯enÌ bylo pouûito dvou masivnÌch stativ˘ z vy¯azen˝ch vojensk˝ch radiostanic. Kontrolu postrannÌch vyza¯ovacÌch lalok˘ provedeme tak, ûe gener·torem nebo vysilaËem nastavÌme maxim·lnÌ v˝chylku p¯Ìstroje MP1 a ot·ËÌme antÈnou kolem osy. Pokud bychom chtÏli provÈst kontrolu v obou vyza¯ovacÌch rovin·ch, je t¯eba antÈnu o 90 stupÚ˘ otoËit. P¯i mÏ¯enÌch, kter· jsem provedl u jednoduchÈ antÈny byly postrannÌ laloky proti hlavnÌmu potlaËeny o min. 20 dB, mÏ¯enÌ je vöak zkresleno nelinearitou vf detekËnÌ sondy p¯i mal˝ch napÏùov˝ch ˙rovnÌch. P¯ibliûn˝ smÏrov˝ diagram nebyl vykreslen, protoûe bylo p¯islÌbeno profesion·lnÌ zmÏ-¯enÌ.

Zkuöenosti zÌskanÈ na jednoduchÈ SBF byly vyuûity p¯i realizaci vÌcen·sobnÈho systÈmu. Jako z·klad byly pouûity rozmÏry velkÈho reflektoru 4-n·sobnÈ antÈny dle pramenu z AR4/73. äÌ¯ka lÌmce Bw byla zvolena 0.5λ, aby bylo moûno celou antÈnu p¯ÌpadnÏ uzav¯Ìt vÌkem z vhodnÈho vf materi·lu proti deöti a n·mraze. PostupnÏ, pouûitÌm ploch˝ch p¯ep·ûek, byly odzkouöeny n·sledujÌcÌ varianty vÌcen·sobnÈ antÈny uvedenÈ na obr.6 a - d.

Zkuöenosti s jednou antÈnou SBF Po nastavenÌ antÈny uveden˝m zp˘sobem byla antÈna zkouöena z mÈho st·lÈho QTH v äumperku. Bylo domluveno QSO s OK1AXH na SnÏûce, kter· nenÌ ve smÏru p¯ÌmÈ viditelnosti. VysÌlal jsem s v˝konem 1W a antÈnu jsem drûel v oknÏ v p¯ibliûnÈm smÏru. SpojenÌ se poda¯ilo na prvnÌ pokus s reportem S1 aû S2. Po z·mÏnÏ antÈny za jednu G3JVL byl sign·l nepatrnÏ silnÏjöÌ, antÈna vöak byla umÌstÏna v relativnÏ nehomogennÌm poli. DalöÌ zkouöky byly provedeny z nedalekÈho p¯echodnÈho QTH a provedeno srovn·nÌ s jednou a dvÏma GJVL. I zde se potvrdilo, ûe antÈna SBF je jen nepatrnÏ horöÌ neû 1x

ZkuöenostÌ s jednou SBF bylo pouûito pro konstrukci antÈnnÌho systÈmu sloûenÈho ze Ëty¯ z·¯iË˘ na jednÈ odraznÈ ploöe a vznikla tak antÈna velmi dobr˝ch parametr˘, se kterou bylo ve Dni rekord˘ SHF v roce 91 dosaûeno prvnÌ mÌsto i kdyû 130 km/hod. vich¯ice smetla po 4 hodin·ch z·vodu ant. SBF i novou K1FO vËetnÏ stoû·ru. Doma, po menöÌ opravÏ byla SBF opÏt provozuschopn·. 4-n·sobn· SBF

Byly zÌsk·ny tyto zkuöenosti: a/ byl srovn·n zisk popsanÈ jednoduchÈ SBF s BW = 0.2 λ a jednoduchÈ SBF s BW = 0.5 λ. Zisk nepatrnÏ vzrostl /asi 0.5 dB/, asi vlivem lepöÌho Ëinitele zpÏtnÈho z·¯enÌ. Optim·lnÌ vzd·lenost malÈho reflektoru od dipÛlu z˘stala nezmÏnÏna. b/ spojenÌm dvou antÈn vzrostl zisk zhruba o 2.5 dB a podle uspo¯·d·nÌ se zmenöil vyza¯ovacÌ ˙hel v horizont·lnÌ nebo vertik·lnÌ rovinÏ. c/ uspo¯·d·nÌ dvou antÈn je podobnÈ jako v p¯ÌpadÏ b/, zvÏtöÌ se vöak vz·jemn· vzd·lenost z·¯iË˘ na hodnotu 1.41 x vÏtöÌ. V˝sledkem je opÏt zvÏtöenÌ zisku v pr˘mÏru o 2.5 dB, zmenöÌ se vöak ponÏkud ˙roveÚ boËnÌch postrannÌch lalok˘. d/ kosoËtvereËn· kombinace vykazovala nejlepöÌ vlastnosti. Zisk proti popsanÈ jednoduchÈ SBF byl vÏtöÌ o tÈmÏ¯ 6 dB, postrannÌ laloky byly v amatÈrsk˝ch podmÌnk·ch nemÏ¯itelnÈ. P¯i mÏ¯enÌ byly pro spojov·nÌ antÈn pouûity p¯izp˘sobovacÌ Ëleny pouûÌvanÈ u kombinace G3JVL. MechanickÈ rozmÏry odraznÈ plochy velkÈho reflektoru jsou uvedeny na obr.7. N·kres

AMA MAGAZÕN

p¯izp˘sobovacÌho Ëlenu pro 4-n·sobnou antÈnu je na obr.8. Je moûno pouûÌt i jinÈho zp˘sobu nap·jenÌ, to vöak z·leûÌ na moûnostech konstruktÈra. Popsan˝ Ëlen je zakonËen konektory WK 411 z d˘vod˘ mÏ¯enÌ na antÈn·ch. V praxi je vöak moûno vöe p¯ipojit pevnÏ. UchycenÌ antÈny na stoû·r je t¯eba ¯eöit individu·lnÏ, podle ˙chytnÈho prostoru a mechanick˝ch moûnostÌ. MÏ¯enÌ prov·dÏn· na 4 x SBF byla uskuteËnÏna proti maj·ku ve vzd·lenosti asi 500m od mÈho stanoviötÏ ve stejnÈ v˝öce /5 patro panel·ku/, za pomoci selektivnÌho voltmetru B&K ve spojenÌ s v˝stupem transvertoru 132 MHz TRXu pro 23 cm. Bylo tak moûno p¯Ìmo odeËÌtat p¯Ìr˘stek zisku v dB. P¯i porovn·vacÌch mÏ¯enÌch s 2 x G3JVL se jednoznaËnÏ jevila jako lepöÌ 4 x SBF.

Parametry 4-n·sobnÈ SBF jsou patrny z vyza¯ovacÌch diagram˘ a ˙daj˘ v˝robce POLCOMM. Z·vÏrem chci vöem, kte¯Ì

se do konstrukce pustÌ, pop¯·t hodnÏ pÏkn˝ch spojenÌ v p·smu 23 cm. OK2JI

PopsanÈ SBF antÈny se moûn· zdajÌ b˝t sloûitÈ, ale jejich nastavenÌ je daleko jednoduööÌ neû G3JVL. ZejmÈna jednoduch· SBF je ide·lnÌ pro prvnÌ pokusy na 23 cm. Jak jiû bylo uvedeno, bylo s antÈnami nav·z·no mnoho pÏkn˝ch QSO a dosaûeno dobr˝ch umÌstÏnÌ v z·vodech. V ˙vodu p¯ÌspÏvku bylo ¯eËeno, ûe bylo p¯islÌbeno profesion·lnÌ zmÏ¯enÌ antÈn. Z·vÏr tedy p¯in·öÌ zmÏ¯enÈ perametry antÈn, vËetnÏ vyza¯ovacÌch diagram˘. Tato mÏ¯enÌ zajistila firma POLCOMM a dÌky pat¯Ì zejmÈna Petrovi OK1DTL, kter˝ v tÈto firmÏ zajistil i v˝robu obou typ˘ antÈn na profesion·lnÌ ˙rovni, vËetnÏ nastavenÌ. Z·jemci o tyto antÈny mohou smÏrovat svÈ poûadavky a dotazy na adresu: POLCOMM spol. s.r.o., Krupsk· 16/1753, 100 00 PRAHA 10 - tel: 7814177

HVD - 1xSBF 1296 MHz

NÏkolik pozn·mek z protokolu o mÏ¯enÌ Jednoduch· SBF Vyza¯ovacÌ diagramy se mÏ¯ily ve v˝öce 8 m p¯i vzd·lenosti zdrojovÈ a testovanÈ antÈny 6 m. PodmÌnky splÚovaly p¯edpisy IEC pro tak zvanÈ volnÈ prostory. Horizont·lnÌ a vertik·lnÌ vyza¯ovacÌ diagramy jsou uvedeny. äÌ¯ka lalok˘ pro pokles o 3 dB je v obou rovin·ch 33 stupÚ˘. ZmÏny v rozmezÌ +- 10 MHz jsou zanedbatelnÈ. Z vyza¯ovacÌch diagram˘ byla vypoËtena smÏrovost 13.0 dB /v˘Ëi λ/2 dip./. Ze smÏrovosti moûno vypoËÌtat zisk odeËtem ztr·t. U mÏ¯enÈho prototypu tak lze poËÌtat se ziskem 12.2 dB. Experiment·lnÏ byly provÏ¯eny moûnosti zlepöenÌ PSV. Bylo by vhodnÈ dipÛl zkr·tit o 2 mm, ËÌmû by se posunulo minimum k vyööÌm kmitoËt˘m. KromÏ toho je t¯eba p¯idat na vstup dipÛlu kapacitu. Toho lze dos·hnout zmenöenÌm vstupnÌ mezery na asi 6 mm. JemnÈ doladÏnÌ antÈny by bylo moûno provÈst odbornou deformacÌ dipÛlu. Takto lze dos·hnout PSV pod 1:1,1.

ÿÕJEN 1993

VVD - 1xSBF 1296 MHz

13

Obr.9 - MÏ¯ÌcÌ protokol 4xSBF OK2JI fy POLCOMM

14

AMA MAGAZÕN

Z HISTORIE: RADAR U TELEFUNKENU B¸rkle, Helmut: ìDie Radartechnik bei AEG-TELEFUNKENî /Radarov· technika u firmy AEG-TELEFUNKEN/ - v·zan˝ v˝tisk v desk·ch z plastickÈ hmoty, form·t A4, k¯Ìdov˝ papÌr, 79 stran, 1 tabulka a 42 obr·zky. Rok vyd·nÌ /asi 1980/ ani cena nejsou uvedeny. Vydala firma AEG /TELEFUNKEN k 25. v˝roËÌ Ëinnosti firmy v oboru radiolokace a navigace. Kniha pod·v· vöeobecnÏ zamÏ¯en˝, zasvÏcen˝ a znaleck˝ pohled a stanovisko fundovanÈho odbornÌka ìdruhÈho b¯ehuî o letitÈ Ëinnosti firmy TELEFUNKEN. Poodkr˝v· po desetiletÌ st¯eûen· a doporuËen· tajemstvÌ druhÈ svÏtovÈ v·lky. V roce 1945 zakazovaly z·kony SpojeneckÈ kontrolnÌ rady NÏmecku kaûdou Ëinnost - tedy i publikaËnÌ - v oboru radiolokace, navigace a v jin˝ch d˘leûit˝ch v·leËn˝ch oblastÌ. Autor z·roveÚ uv·dÌ na spr·vnou mÌru d¯ÌvÏjöÌ kusÈ a vÏtöinou nespr·vnÈ informace. Partie, zajÌmajÌcÌ pamÏtnÌky a amatÈry, jsou recenzentem p¯imÏ¯enÏ doplnÏny a rozöÌ¯eny, aby zpest¯ily oblast z·jmu Ëten·¯e. KoneËnÏ ¯ada p¯Ìstroj˘ se dodnes nach·zÌ mezi radioamatÈry. Je to dalöÌ z knih, kterÈ se k n·m dostaly opoûdÏnÏ a kterÈ sv˝m pohledem popisujÌ situace, kterÈ jsme neznali. NÏkolik slov o autorovi: roËnÌk 1913, bÏhem v·lky Ëinn˝ ve vzdÏl·vacÌm institutu vojenskÈho letectva. V roce 1951 p¯eöel k firmÏ TELEFUNKEN do zkuöebny a v˝voje prost¯edk˘ vf techniky. Do sekce ìRADARî nastoupil v roce 1954 jako provoznÌ inûen˝r, pozdÏji jako dlouholet˝ vedoucÌ pracovnÌk. V roce 1974 byl jmenov·n ¯editelem sekce, kde setrval do svÈho penzionov·nÌ v roce 1976. Jak uvedl tehdejöÌ pov·leËn˝ öÈf /1979/ radarovÈho v˝zkumu firmy AEG-TELEFUNKEN, pracovnÌci firmy pracovali na v˝voji a ˙kolech radiolokace aû do konce v·lky. Po desetiletÈ pov·leËnÈ p¯est·vce, dÌky jejich disciplinÏ a pracovitosti, obnovili - v roce 1955 na z·kladÏ pa¯Ìûsk˝ch ˙mluv - radarov˝ v˝zkum a v˝robnÌ Ëinnosti aû k dneönÌmu rozsahu. Po kvÏtnu 1945 byla firma TELEFUNKEN prakticky zniËena, vybombardov·na, zbylÈ z·vody byly demontov·ny nebo vyplenÏny. ZaËalo se s v˝robou detektorov˝ch p¯ijÌmaË˘ /krystalek/. Kdyû zaËala berlÌnsk· energetick· sÌù dod·vat elektr. proud, vyr·bÏly se - ze zbytk˘ v·leËn˝ch z·sob - primitivnÌ

ÿÕJEN 1993

rozhlasovÈ p¯ijÌmaËe na sÌù. V tÈ dobÏ pracovalo u firmy asi 150 lidÌ. ìTELEFUNKEN is deadî /TELEFUNKEN je mrtv˝/ - hl·sil tehdejöÌ prezident spoleËnosti RCA /Radi Corporation of America/ gener·l Sarnoff, kdyû vidÏl primitivnÌ zaË·tky. PenÌze, prostory, park mÏ¯ÌcÌch p¯Ìstroj˘ - vöe chybÏlo. VelkÈ skupiny vÏdc˘ a technik˘ musely b˝t propuötÏny. PrvnÌ dÌl knihy je ìOd prvnÌch zaË·tk˘ radaru aû do zaË·tku v·lkyî. V roce 1904 nÏmeck˝ inûen˝r Christian H¸lsmeyer /1881-1957/ p¯ihl·sil v NÏmecku a v Anglii patent, nazvan˝ ìPozorov·nÌ a hl·öenÌ vzd·len˝ch kovov˝ch p¯edmÏt˘ pomocÌ elektrick˝ch vlnî. P¯Ìstroj nazval ìTELEMOBILOSKOPî. Na RotterdamskÈm loÔa¯skÈm kongresu byl p¯eveden ve¯ejnosti. Zjistil lodÏ do vzd·lenosti 3.000 metr˘. V tÈ dobÏ elektronky jeötÏ nebyly. VysÌlaËem byl induktor s jisk¯iötÏm, p¯ijÌmaËem koherer, p¯edch˘dce detektoru. Druh· kapitola ìV˝voj v lÈtech 1930 aû 1935î zaËÌn· rokem 1930, kdy AmeriËan Dr. Taylor vyvÌjel lokaËnÌ p¯Ìstroj pro n·mo¯nictvo USA. Jednalo se v prvÈ ¯adÏ o vojenskÈ vyuûitÌ. PouûÌvala se nep¯eruöovan· vf nosn· vlna a ke zjiöùov·nÌ cÌl˘ interference. Asi ve stejnÈ dobÏ zaËaly pokusy ve francouzskÈm n·mo¯nictvu. P¯ijÌmaly se odrazy od vysÌlaËe, pracujÌcÌho s vlnovou dÈlkou 16 cm. Pokusn˝ cÌl - loÔ - byla Normandie, tehdy velmi popul·rnÌ z·mo¯sk˝ osobnÌ parnÌk. Pro mal˝ v˝kon vysÌlaËe byly v˝sledky neuspokojivÈ a proto se dalöÌ pokusn· Ëinnost zastavila. D·le se doËteme, ûe se v roce 1930 v NÏmecku zaËaly pr·ce ve v˝zkumnÈm ˙stavu n·mo¯nictva. VysÌlaËem byl oscil·tor BarkhausenKurz /objeven˝ n·hodnÏ, kdy trioda nap·jen· obr·cenÏ, t.j. anoda mÏla z·porn˝ potenci·l a m¯Ìûka potenci·l kladn˝, na m¯Ìûce vznikaly oscilace velmi vysokÈho kmitoËtu/, pracujÌcÌ s vlnovou dÈlkou 13,5 cm, s vyz·¯en˝m v˝konem 0,1 W. Zv˝öenÌm v˝konu na 0,3 W byly p¯ijaty odrazy od lodÌ ze vzd·lenosti 2 km. V roce 1934 byly z iniciativy ¯ÌöskÈho ministerstva n·mo¯nictvÌ kon·ny v˝zkumy a pokusy na vlnovÈ dÈlce 50 cm. Celokovov˝ letoun W34 d·val silnÈ odrazy z v˝öky 700 metr˘. Plavidlo o ton·ûi 500 BRT bylo zjiötÏno do vzd·lenosti 12 km. Na ja¯e 1935 p¯ijÌmali technici firmy TELE-

FUNKEN silnÈ odraûenÈ sign·ly na vlnovÈ dÈlce 50 cm od letadla Ju52 /t¯Ìmotorov˝ celokovov˝ dopravnÌ letoun zvan˝ ìb·baî/ do v˝öky 5.000 metr˘. SnÌmek ukazuje p¯ÌsluönÈ za¯ÌzenÌ vËetnÏ obsluhujÌcÌho technika. Ve t¯etÌ kapitole se pÌöe o p¯echodu na impulznÌ modulaci. Nemodulovan· a st·l· vyza¯ovan· vf energie ned·vala uspokojivÈ v˝sledky. V NÏmecku se zaËalo v roce 1936 s klÌËovacÌm impulznÌm provozem. P¯itom se vyuûÌvala relativnÏ velk· p¯est·vka mezi impulzy - klidu vysÌlaËe. TÈmÏ¯ souËasnÏ se s podobnou ËinnostÌ zaËalo i v Anglii. Pod vedenÌm sira Roberta Watsona-Watta - autora a pozdÏjöÌho tv˘rce anglickÈho obrannÈho radarovÈho a ochrannÈho systÈmu. Jako indik·toru se pouûÌvala obrazovka. V˝sledkem v˝zkum˘ bylo zjiötÏnÌ vzduönÈho cÌle do vzd·lenosti 20 km. V obvodech vysÌlaË˘ a jejich kovov˝ch stupÚ˘ se pouûÌvaly elektronky, schopnÈ pracovat na vlnovÈ dÈlce 2 m. Prototyp vyroben˝ novÏ zaloûenou nÏmeckou firmou ìGEMAî /SpoleËnost pro elektromechanickÈ p¯Ìstroje v BerlÌnÏ/ - p¯edch˘dce pozdÏjöÌ generace ìFREYAî radar˘ zaË·tkem roku 1936 bezpeËnÏ zjistil letoun W34 letÌcÌ nad mo¯em do vzd·lenosti 35 km. SpolupracÌ firem TELEFUNKEN a LORENZ byl systÈm FREYA st·le zdokonalov·n.

AntÈna a lok·tor FREYA ("matrace")

15

Vznikla tak ¯ada prototyp˘ a n·slednÏ sÈriov˝ch v˝robk˘. FREYA je podle nordick˝ch povÏstÌ knÏûka l·sky. ZajÌmavost: protoûe jednotnÈ vojenskÈ elektronky byly jeötÏ v p¯ÌpravÏ v˝roby, nebyly tedy k dispozici, pouûÌvaly se tedy bÏûnÈ p¯ijÌmacÌ elektronky ABL, AC2, AD1, AF7, AF100, a j. Dosahy se st·le zvyöovaly aû na 60 km a v roce 1939 se poda¯ilo dos·hnout, dalöÌm zdokonalenÌm vysÌlaËe, vzd·lenost 90 km /s letadlem Ju 52/. O nÏco pozdÏji byly radary ìFREYAî vybavov·ny identifikaËnÌ stanicÌ, kter· umoûÚovala zjistit, ve spojenÌ s palubnÌ leteckou stanicÌ, zda je sledovan˝ cÌl vlastnÌ, nebo zda je protivnÌka. Bylo to FFK - Freund /Feind Kennung, spojeneck· obdoba IFF Identification Friend/ Foe, t.j. rozezn·v·nÌ p¯Ìtel/nep¯Ìtel. ìFREYAî radary byly bÏhem v·lky v ¯adÏ variant vyr·bÏny sÈriovÏ. Podle jin˝ch pramen˘ mÏly pracovnÌ vlnovÈ dÈlky od 1,8 m do 4,8 m. Jejich n·zvy byly Kˆthenwelle /podle univerzitnÌho mÏsta/, Insel A aû D /ostrov/, Vollwismar I aû III, Dete, Elefant /slon/, Fahrstuhl /v˝tah/ a pod. Jednalo se o nepohyblivÈ stacion·rnÌ stanice. PrvnÌ FREYA mÏly oddÏlenÈ vysÌlacÌ /hornÌ pole/ a p¯ijÌmacÌ /dolnÌ pole /antÈny/. V pozdÏjöÌm simult·lnÌm provozu byla jedna spoleËn· antÈna. MÏly ˙ctyhodnÈ rozmÏry, kterÈ byly d·ny pouûitou vlnovou dÈlkou a poûadovan˝m tvarem vyza¯ovanÈho vf laloku - pole. V˝öka konstrukce byla d·na snahou umÌstit dipÛlovÈ pole co nejv˝öe, aby odraûen˝ lalok od zemÏ nezkresloval mÏ¯enÌ. SvojÌ velikostÌ byly snadno z daleka viditelnÈ a tÌm i zranitelnÈ, zvl·ötÏ byly-li umÌstÏny na pob¯eûÌ nebo v rovinnÈm terÈnu. MenöÌ antÈnnÌ systÈm byl naz˝v·n ìmatraceî podle svÈho vzhledu, ot·Ëel se i s kabinkou obsluhy kolem svÈ osy. ZesÌlenÌ antÈnnÌ soustavy pochopitelnÏ z·viselo na poËtu aktivnÌch prvk˘. AntÈny byly ve svislÈm smÏru nepohyblivÈ a zjiöùov·nÌ v˝öky bylo d·no tvarem vertik·lnÌho krytÌ vyza¯ovan˝m lalokem. Vyza¯ovacÌ diagram se dal mÏnit p¯epÌn·nÌm dipÛl˘, uspo¯·dan˝ch v nÏkolika ¯ad·ch. PozdÏji se projevovala snaha o p¯echod z klasick˝ch dipÛl˘ s reflektory na antÈny buzenÈ f·zovÏ. Tak se rozmÏry antÈn, zvl·ötÏ u letadel, zaËaly zmenöovat. äirokop·smovÈ antÈny tohoto typu se naz˝valy ìZaunkˆnigî /st¯ÌzlÌk/. V NÏmecku se v tÏch lÈtech budoval ochrann˝ radarov˝ systÈm na jiûnÌ a z·padnÌ hranici a st·le se urychlenÏ zdokonaloval. ÿÌkalo se mu DETE I a DETE II. N·zvy lok·tor˘ byly: Weitsuchger‰t /d·lkov˝ hledacÌ p¯Ìstroj/, Grossuchtger‰t /velk˝ hledacÌ p¯Ìstroj/, Luftzielger‰t /pro vzduönÈ cÌle/ a jednoduch˝ ofici·lnÌ n·zev Funkmessger‰t FuMG, t.j. r·diov˝ mÏ¯ÌcÌ p¯Ìstroj. 18. prosince 1939 zjistil jeden FREYA siln˝ anglick˝

16

bombardovacÌ svaz mÌ¯ÌcÌ k nÏmeckÈmu pob¯eûÌ. PoprvÈ byli stÌhaËi navedeni podle ˙daj˘ z obrazovky. Pro AngliËany to byla tragick· ud·lost, ¯ada letadel byla sest¯elena. P¯ipomeÚme si nÏkolik typ˘ FREYA: Wassermann /vodnÌk/ L,M,S rozdÏlen˝ na lehk˝, st¯ednÌ a tÏûk˝. TÏûk˝: vlnov· dÈlka 2,1 m aû 2,3 m, impulznÌ v˝kon 8 kW. DipÛlov· stÏna mÏla 24 vodorovnÈ ¯ady po 12. dipÛlech, v·ha 30 aû 60 tun. V˝öka konstrukce byla 37 aû 60 metr˘, p¯i öÌ¯ce 6 aû 12 metr˘ /!/. Teoretick˝ dosah byl aû 300 km. St¯ednÌ: vlnov· dÈlka 1,3 aû 2,5 m, v˝kon 8 kW. Dosah 250 km, v˝öka 37 aû 60 metr˘. Lehk˝: vlnov· dÈlka 2,4 m, v˝kon 8 kW, antÈna 24 ¯ady po 6. dipÛlech. V˝öka 36 metr˘. Typ ìFî vlnov· dÈlka 1,3 aû 2,5 m, dipÛlovÈ pole mÏlo Ëty¯i Ë·sti se 144 dipÛly. V˝kon 8 kW, dosah 300 km. Pozoruhodn˝ byl typ FuMG40G s teoretick˝m dosahem 300 km, praktick˝m 220 km. Obsluhovali ho dva muûi. Jin˝ typ MAMMUT s ostr˝m vyza¯ovacÌm diagramem, spolehlivÏ dos·hl vzd·lenosti 300 km, s p¯esnostÌ +- 300 metr˘. Velikost dipÛlovÈho pole, se 64 dipÛly byla 10 x 30 metr˘. NÏkterÈ typy Mammuta se mohly ot·Ëet kolem svÈ osy. DalöÌm zvl·ötnÌm typem byl ìFAHRSTUHLî /v˝tah/. Rozsah mÏ¯enÌ byl od 20 km do 160 km, p¯i v˝ökovÈm ˙hlu od 3 do 20 stupÚ˘. Na pÏtimetrovÈm betonovÈm podstavci, na toËnÏ, st·la mohutn· antÈnnÌ konstrukce, vysok· 30 metr˘. Firma ìGEMAî souËasnÏ vyvÌjela decimetrov˝ radar s dÈlkou vlny 80 cm, s krycÌm n·zvem ìSEEKONTAKTî dotek mo¯e. Byl urËen˝ pro n·mo¯nictvo. Po ˙spÏön˝ch zkouök·ch a p¯edv·dÏnÌ na podzim 1937, kdy byly zjiötÏny plavidla na vzd·lenost 14 km, byly jÌm vybaveny vÏtöÌ v·leËnÈ lodÏ. Ve ËtvrtÈ kapitole se popisuje v˝voj v Anglii, kde pokraËoval srovnateln˝ v˝zkum pod vedenÌm sira Watsona Watta. Jiû v roce 1926 pouûil indik·tor s obrazovkou - termin·l - ve spojenÌ se zamÏ¯ovacÌm r·mem. PrvnÌ anglickÈ pr·ce zaËaly s vlnovou dÈlkou 50 metr˘. PozdÏji se vlnovÈ dÈlky zkracovaly na 26, 12 a 10 metr˘. Ochrann˝ radarov˝ systÈm byl nazv·n ìHome Chain Systemî /soustava pevnÈho, ukovanÈho domova/, ve zkratk·ch Chain Stations, Home Service, CH - System. PrvnÌ praktickÈ zkouöky s impulznÌ modulacÌ zaËaly v kvÏtnu 1935. V b¯eznu 1936 dos·hly takovÈho stavu, ûe mohly zjistit vzduön˝ cÌl do vzd·lenosti 100 km. V roce 1937 byl zaloûen ochrann˝ systÈm se öesti radarov˝mi stanicemi, rozmÌstÏn˝mi na jiûnÌm a v˝chodnÌm pob¯eûÌ Anglie. TÈhoû roku byl anglick˝ vzduön˝ prostor administrativnÏ roz-

dÏlen. SystÈm mÏl chr·nit ˙stÌ ¯eky Temûe a byl na podzim roku 1938 bÏhem sudetskÈ krize uveden do chodu a pohotovosti. VÏûe, nesoucÌ antÈnnÌ soustavy, byly, jak ukazujÌ dobovÈ fotografie v literatu¯e, podobnÈ vÏûÌm v NÏmecku. Z hlediska radioamatÈrskÈho, historickÈho, sbÏratelskÈho a badatelskÈho je zajÌmav˝ druh˝ dÌl knihy ìRadarov˝ v˝zkum bÏhem v·lkyî. Zde je nutno poznamenat, ûe i kdyû mnozÌ z n·s byli p¯Ìm˝mi ˙ËastnÌky dÏjin - dÏjiny öly kolem n·s - pohled z ìdruhÈho b¯ehuî jsme nevnÌmaly a nemÏli ani tuöenÌ, co se odehr·v· a jak˝m smÏrem jde radiotechnika. V˝roba na naöem ˙zemÌ se zab˝vala jednotliv˝mi a nic ne¯ÌkajÌcÌmi dÌly a kompletace byla tajn·. Ani po v·lce, p¯Ìsnou cenzurou na¯Ìzenou spojenci, nebyla situace o nic lepöÌ. ZaË·tek v·lky v roce 1939 byl pro radarovou techniku sign·lem k horeËnatÈ v˝vojovÈ f·zi. V˝vojovÈ ˙koly, kterÈ v mÌrov˝ch dob·ch vyûadovaly roËnÌ lh˘ty, musely b˝t na obou stran·ch dosaûeny pod tlakem ud·lostÌ bÏhem mÏsÌc˘. V˝voj se rodil vÏtöinou z nutnosti reakce na novinky protivnÌka. Na zaË·tku v·lky probÌhal radarov˝ v˝voj na obou stran·ch p¯ibliûnÏ paralelnÏ, ale v dalöÌm pr˘bÏhu v·lky se st·val st·le z¯ejm˝ stoupajÌcÌ rozdÌl. Byl podmÌnÏn tÌm, ûe NÏmecko bylo st·le vÌce zatlaËov·no do defenzivy, zatÌmco spojenci nasazovali proti kontinentu st·le vÌce p¯evaûujÌcÌ letectvo. Pro obranu ale mÏly v˝znam jen takovÈ radarovÈ p¯Ìstroje, kterÈ slouûily leteckÈ hl·snÈ sluûby, dÏlost¯electvu, nav·dÏnÌ dennÌch a noËnÌch stÌhaË˘ a pozorov·nÌ vzduönÈho prostoru. Z jin˝ch pramen˘ se dovÌd·me, ûe na naöem ˙zemÌ bylo takov˝ch pozorovatelen vzduönÈho prostoru osm: Heupferd /Krkonoöe/, Koralle /st¯ednÌ a v˝chodnÌ »echy/, Nebelhorn /Slezko/, Brumb‰r /jiûnÌ Morava/, Tapir a Blutegel /JiûnÌ »echy/, Engerling /z·padnÌ »echy/ a Seidenspinner /z·padnÌ »echy/. Byly r˘znÏ vybaveny radary FREYA, typy W¸rzburg-Rieze, Wassermann, Jagdschloss, odposlechov˝mi a zamÏ¯ovacÌmi p¯Ìstroji a telekomunikaËnÌ technikou. NÏmeckÈ v˝vojovÈ programy se soust¯eÔovaly v˝hradnÏ na tyto ˙koly. Jen z¯Ìdka probÌhal technick˝ rozvoj tak bou¯livÏ ve vöech moûn˝ch odvÏtvÌch a souËasnÏ, aby byl pod trval˝m vlivem na pr˘bÏh v·leËn˝ch operacÌ, jako tomu bylo zejmÈna v p¯ÌpadÏ radarovÈ techniky. Tato nov· technika se stala p¯Ìmo symbolem technickÈho souboje, kter˝ byl veden inûen˝ry bojujÌcÌch mocnostÌ v laborato¯Ìch, daleko od fronty. Na anglickÈ stranÏ byl zaË·tkem v·lky st·vajÌcÌ ochrann˝ radarov˝ systÈm CH

AMA MAGAZÕN

z roku 1938 doplnÏn a prodlouûen po celÈm jiûnÌm a v˝chodnÌm pob¯eûÌ. PonÏvadû relativnÏ dlouhovlnn˝ CH systÈm byl dosti ne˙Ëinn˝ proti nÌzkoletÌcÌm letadl˘m, byl od roku 1939 doplnÏn systÈmem pracujÌcÌm na vlnov˝ch dÈlk·ch 1,5 metr˘. Od roku 1942 byl doplnÏn p¯ehledov˝m panoramatick˝m radarem, pracujÌcÌm s 10 cm vlnami. Magnetrony pro velkÈ impulznÌ v˝kony byly objeveny aû v roce 1940. Na tÈto dob¯e organizovanÈ radarovÈ ochranÏ ztroskotaly nÏmeckÈ n·lety na Anglii, Battle of Britain, kterÈ zaËaly v Ëervenci 1940. DennÌ n·lety musely b˝t v ¯Ìjnu tÈhoû roku zcela zastaveny. Od roku 1941 se spojeneck˝ radarov˝ v˝zkum sjednotil a v MTI /Massachusets Institute of Technology/ byl centr·lnÏ prov·dÏn s maxim·lnÌm nasazenÌm sil. Ke konci v·lky zde pracovalo asi 3.800 vÏdc˘, v˝zkumnÌk˘ a technik˘. Druh· kapitola je nazvan· ìNÏmeckÈ dÏlost¯eleckÈ radaryî. PodstatnÈ v˝vojovÈ pr·ce na tÏchto radarech probÌhaly u firmy TELEFUNKEN, kde byla oblast decimetrov˝ch vln d·vno p¯ed v·lkou st¯edem pozornosti a z·jmu. Tak byl tÌmto îp¯edv˝vojemî zkonstruov·n v roce 1937 modernÌ radar W¸rzburg /podle univerzitnÌho mÏsta v Bavorsku/. Tento p¯Ìstroj nejen sv˝mi parametry ale i vzhledem byl impozantnÌ.

Zda¯il˝ snÌmek n·m ukazuje W¸rzburg v pohotovostnÌm stavu s obsluhou. MÏl antÈnnÌ systÈm - parabolu - zrcadlo ze dvou Ë·stÌ. Byl k vidÏnÌ bÏhem v·lky v blÌzkosti letiöù - o jeho posl·nÌ a Ëinnosti jsme mÏli jenom mlhavÈ p¯edstavy. P¯Ìkaz k v˝voji tohoto typu byl dod·n ponÏkud pozdÏji - na podzim roku 1938 /!/. N·zev poûadavku znÏl: ìObjedn·vka malÈho r·diovÈho mÏ¯ÌcÌho p¯Ìstroje pro blÌzkÈ zjiöùov·nÌ a rozliöov·nÌ vzduön˝ch cÌl˘ zda se jedn· o vlastnÌ nebo protivnÌkovo letadloî. PrvnÌm prototypem, pozdÏji oznaËen˝m ìAî, se v Ëervnu 1939 zjiöùovala letadla do vzd·lenosti 30 km. P¯i noËnÌm sledov·nÌ byly tyto

ÿÕJEN 1993

parametry vÌc neû dostateËnÈ. PrvnÌ nasazenÌ typu ìAî bylo v roce 1940 v Essenu a v BerlÌnÏ. Odvozen˝ch typ˘ bylo asi deset. Opusùme autora a podÌvejme se do origin·lnÌch podklad˘: p˘vodnÌ oznaËenÌ prototypu bylo FuMGFlak/39T W¸rzburg. PozdÏjöÌ verze byly p¯ejmenov·ny na FuSE62A aû D, tedy z·kladnÌ Ëty¯i varianty. DominantnÌ antÈna parabola - mÏla pr˘mÏr t¯i metry, s moûnostÌ ruËnÌho nat·ËenÌ podle ˙daj˘ na polohov˝ch obrazovk·ch. Prototyp mÏl uprost¯ed paraboly norm·lnÌ dipÛl, u pozdÏjöÌch verzÌ se pro jemnÈ zamÏ¯enÌ dipÛl ot·Ëel rychlostÌ asi 70 ot/min. Vyz·¯en˝ smÏrov˝ kuûel rotoval a p·tral. Na okraji paraboly byly jeötÏ dva dipÛly, kterÈ se st¯ÌdavÏ p¯epÌnaly na identifikaËnÌ p¯ijÌmaË E62 ìSteinziegeî /kamenn· koza/ na 156 MHz a vysÌlaË PS62 ìSteimetzî /kamenÌk/ na 125 MHz. Mal˝ v˝vod uvnit¯ paraboly nap·jel kontrolnÌ obvod - sondu - s vakuovou diodou a ruËkov˝m mÏ¯ÌcÌm p¯Ìstrojem, jako indik·tor Ëinnosti. Pro obsluhu radaru vystaËil jeden oper·tor, sedÌcÌ stranou za parabolou a oh¯ÌvajÌcÌ si nohy v elektricky vyt·pÏn˝ch pouzdrech o p¯Ìkonu 5 kW. P¯Ìstroj byl umÌstÏn na Ëty¯kolovÈm podvozku nebo na pevnÈ konstrukci z lehk˝ch slitin urËen˝ pro leteckou p¯epravu, v·ha bez p¯Ìstroj˘ 1150 kg,nebo z norm·lnÌ konstrukËnÌ oceli /v·ha 3.850 kg/. Po mechanickÈ a konstrukËnÌ str·nce byl p¯Ìstroj sestaven z jednotliv˝ch a snadno p¯Ìstupn˝ch a v˝mÏnn˝ch dÌl˘. Koncov˝ vf stupeÚ sÛlo oscil·tor na kmitoËtu 565 MHz byl osazen v˝konnou elektronkou LS180, kter· p¯i anodovÈm napÏtÌ 8,3 kV a p¯i klÌËovacÌm kmitoËtu 3.750 Hz dodala impulznÌ v˝kon asi 8 kW. Indik·torem byla pol·rnÌ obrazovka o pr˘mÏru stÌnÌtka 13 cm, ìORIONPOLARROHRî, typ LB13/40. MÏla nast¯Ìkanou stupnici uvnit¯ na stÌnÌtku s rozsahem 0 aû 40 km. Byla to mladöÌ sestra pol·rnÌ 7. centimetrovÈ LB2. Bylo pouûito 9 typ˘ elektronek v celkovÈm poËtu 36 kus˘. K p¯esnÈmu nastavenÌ paraboly, pro v˝öku a stranov˝ ˙hel, slouûily dvÏ obrazovky. P¯ijÌmaË, bÏhem vysl·nÌ impulzu uzav¯en obvodem SKP2 s nulodou, byl s dvojÌm smÏöov·nÌm, oscil·tory LD1, symetrick˝ smÏöovaË, s LG2, MF25 MHz, citlivost 250 kTo. Nap·jenÌ radaru bylo ze st¯ÌdavÈ sÌtÏ 220 +- 10%, 50 Hz, nebo benzinov˝m agreg·tem s min. v˝konem 6 kVA. Typu C bylo vyrobeno asi 4.000 kus˘ a byly nasazeny p¯ev·ûnÏ v protivzduönÈ obranÏ. Z poslednÌho typu ìDî, takÈ s parabolickou antÈnou o pr˘mÏru 3 m, byl odvozen pozdÏji velmi zn·m˝ ìW¸rzburg-Rieseî FuSE65 s parabolick˝m reflektorem zvÏtöen˝m na

pr˘mÏr 7,5 metr˘, kter˝m byl umoûnÏn vyslat velmi ˙zk˝ p·tracÌ paprsek. SnÌmek ukazuje ìobraî v pohotovostnÌm stavu. Dosah se zv˝öil na 60 km, stranov· p¯esnost na 10 ˙hlov˝ch minut. Tento kolos zn·me ze snÌmk˘ nebo z n·vötÏvy v ond¯ejovskÈ hvÏzd·rnÏ, kde je - z¯ejmÏ upraven - pouûÌv·n k radioastronomick˝m ˙Ëel˘m. Pohyb a smÏrov·nÌ paraboly byly pomocÌ elektrick˝ch pohon˘ od firmy AEG. P¯ÌstrojovÈ vybavenÌ bylo p¯evzato z typu ìDî. Obsluha byla öest muû˘. AmeriËany upraven˝ ìRIESEî byl pouûit poprvÈ v roce 1946 k mÏ¯enÌ odraz˘ od mÏsÌce a byla tak potvrzena teoretick· vzd·lenost st¯ednÌ vzd·lenost naöeho souputnÌka od zemÏ na 384.420 km. Z dalöÌch mÈnÏ zn·m˝ch pouûitÌ bylo nav·dÏnÌ stÌhacÌch letoun˘, zamÏ¯ov·nÌ a sledov·nÌ letoun˘ a raket vybaven˝ch zpÏtn˝m vysÌlaËem a pod. DalöÌ typy byly s oznaËenÌm Gigant, Kurpfalz, Kurmark, Meinz a j., jejichû popis by se vymykal r·mci recenze. IdentifikaËnÌ vysÌlaË pozemnÌ stanice PS62 vysÌlal po stisknutÌ tlaËÌtka na kmitoËtu 125 MHz mÏ¯ÌcÌ impulzy o kmitoËtu 800 Hz. Ty byly p¯ijaty palubnÌ leteckou stanicÌ FuG25A /v˝robek firmy GEMA a zdokonalen˝ firmou TELEFUNKEN/. Podle oznaËenÌ stanice se jedn· z¯ejmÏ o druh˝ typ v ¯adÏ. Sign·ly byly p¯ijaty, demodulov·ny a v˝sledn˝ impulznÌ sign·l 800 Hz p¯es klÌËovacÌ obvod klÌËoval vysÌlaË na kmitoËtu 165 MHz a spoleËnou antÈnou, prutem dlouh˝m asi 35 cm, vr·cen zpÏt na pozemnÌ radarovou stanici s p¯ijÌmaËem E62. Nebyl-li vyslan˝ sign·l z letadla p¯ijat pozemnÌ stanicÌ, s p¯ijÌmaËem E62, coû se jeötÏ pro jistotu kontrolovalo nejen na obrazovce, ale akusticky se sluch·tky a jeötÏ ruËkov˝m mÏ¯ÌcÌm p¯Ìstrojem, pak se jednalo o letadlo protivnÌka. Za¯ÌzenÌ spolehlivÏ pracovalo do znaËnÈ vzd·lenosti, v z·vislosti na v˝öce letadla, p¯es 200 km. KontrolnÌ doutnavka na palubnÌ desce letadla blikala v rytmu vysÌlanÈho kÛdu, takûe pos·dka ihned vÏdÏla, ûe byla dot·z·na. Stanice nevyûadovala jinou obsluhu,

17

neû zapnout a vypnout. Bylo jich vyrobeno p¯es 7.000 kus˘. PodÌvejme se do p¯ÌstrojovÈ knihy ìBordfunkger‰t FuG25Aî /PalubnÌ r·diov˝ p¯Ìstroj/ z roku 1943. V tÈ dobÏ bylo jiû za¯ÌzenÌ administrativnÏ - kromÏ kÛdovacÌho p¯epÌnaËe - odtajnÏno.

zamÏ¯ov·nÌ. Proti Riesemu mÏl asi t¯etinu elektronek, t.j. 30 kus˘. Byl prvnÌm lok·torem, kter˝ zÌskanÈ ˙daje parametr˘ mÏ¯enÌ automaticky analyzoval a poslal na vzd·lenÈ vyhodnocovacÌ velitelskÈ stanoviötÏ vybavenÈ povelov˝m za¯ÌzenÌm.

Tato stanice obsahovala VKV p¯ijÌmaË na 165 MHz a vysÌlaË na 125 MHz, ve spoleËnÈ sk¯Ìni o rozmÏrech 209 x 320 x 136 mm a o v·ze 8,4 kg. P¯ijÌmaË byl osazen 7 x RV12P2000 ve vf stupni /smÏöovaËi, MF zesilovaËi /7 MHz/ s paralelnÏ zapojen˝mi odpory na MF transform·torech k dosaûenÌ öiröÌho p¯en·öenÈho p·sma. V oscil·toru byla trioda LD1. OtoËn˝ kondenz·tor oscil·toru p¯elaÔoval p·smo - rozmÌtal o +1,8 MHz. N·sledoval m¯Ìûkov˝ detektor, kÛdovacÌ obvod, omezovaË a ¯ÌdÌcÌ stupeÚ. ÿÌdÌcÌ stupeÚ vysÌlaËe mÏl LD1, v jejÌmû anodovÈm obvodu byl zapojen impulznÌ transform·tor s îferitov˝mî j·drem U1 a zpÏtnovazebnÌ v˝konov˝ oscil·tor s elektronkou LS50. ImpulznÌ vyz·¯en˝ v˝kon s kmitoËtem 165 MHz byl 300 W /!/. SÌùov˝ transform·tor Trl o v˝konu 9 VA /!/ v tÏsnÈm provedenÌ se zataven˝mi v˝vody byl nap·jen na prim·rnÌ stranÏ napÏtÌm 18 V/134 Hz z rotaËnÌho mÏniËe a mÏl na sekund·rnÌ stranÏ napÏtÌ 1 x 1230 V a 2 x 236 V. RotaËnÌ nÏniË mÏl 8.000 ot·Ëek a nap·jel 18 V/134 Hz motorek ot·ËejÌcÌ rozmÌtacÌm kondenz·torem a p¯es önekov˝ p¯evod ot·Ëel kÛdovacÌm p¯epÌnaËem.

V roce 1942 p¯epadlo anglickÈ zvl·ötnÌ komando, na francouzskÈm pob¯eûÌ u Diepe, stanoviötÏ jednoho ìW¸rzburgaî. Uko¯istili d˘leûitÈ dÌly radaru, coû byla ˙dajnÏ p¯edehra ke shazov·nÌ zn·m˝ch ruöÌcÌch staniolov˝ch prouûk˘.

IdentifikaËnÌ p¯ijÌmaË E62 zvan˝ amatÈry ìcihlaî je zn·m z pov·leËnÈho v˝prodeje. Koncem Ëty¯ic·t˝ch let byl k m·nÌ v origin·lnÌm balenÌ za 550 KËs. MÏl krycÌ n·zev ìGEMSEî /antilopa/. OznaËenÌ se v r˘zn˝ch ˙dajÌch r˘znÌ, bylo vzato nejËastÏji citovanÈ. ZapojenÌ bylo stejnÈ s p¯ijÌmaËem z FuG25A: mÏl elektronky 5 x RV12P202000, 1 x LD1, 1 x RG12D60 a dvoustupÚov˝ obrazov˝ zesilovaË 2 x LV1. Jednoduch˝m p¯epnutÌm na svorkovnici oscil·toru se dal zmÏnit kmitoËtov˝ zdvih rozlaÔov·nÌ. Protoûe byl urËen pro pozemnÌ radary, byl nap·jen ze sÌtÏ. Nen·roËnou ˙pravou se tento robustnÌ, v litinovÈ sk¯Ìni z lehk˝ch slitin uzav¯en˝ a dokonale stÌnÏn˝ p¯ijÌmaË, pouûÌval pro 2 m amatÈrskÈ p·smo. ZaË·tkem 50. let byl plzeÚsk˝mi amatÈry upraven a stal se tak prvnÌm amatÈrsk˝m televiznÌm superhitem v »SR. V roce 1942 dod·vala firma TELEFUNKEN radar ìMannheimî /podle pr˘myslovÈho mÏsta na R˝nÏ/ s impulznÌm v˝konem 12 kW na kmitoËtu 560 MHz. Byl p¯ejmenov·n na Fu SE64 a sv˝mi parametry p¯edstavoval tehdejöÌ optim·lnÌ ¯eöenÌ. Byl snadno pouûÌvateln˝ jak v protivzduönÈ obranÏ, tak i v jin˝ch n·roËn˝ch Ëinnostech, jako nap¯. k d·lkovÈmu ¯ÌzenÌ raket a automatickÈmu

18

V roce 1943 vznikl radar ìAnsbachî /n·zev podle mÏsta v Bavorsku/, jako poslednÌ typ pouûÌvajÌcÌ tehdejöÌ standartnÌ vlnovou dÈlku 53 cm. Sv˝m odlouËen˝m ovl·dacÌm stanoviötÏm byl nejspolehlivÏjöÌm radarem protivzduönÈ obrany. Pro zajÌmavost: v roce 1943 byl spojenci nasazen prvnÌ americk˝ dÏlost¯eleck˝ radar SCR584 /Signal Corps Radio/. Byl pojÌzdn˝, sÈriovÏ vyr·bÏn˝. Pracoval v 10 cm vlnovÈm p·smu, t.j. 3.000 MHz, s dÈlkou impulzu 0.8 mikrosec, s klÌËovacÌm kmitoËtem 1707 Hz a s impulznÌm v˝konem 300 kW /!/. PopisovanÈ nÏmeckÈ radary postaËovaly pokud spojenci lÈtali v menöÌch bojov˝ch svazcÌch, nebo s jednotliv˝mi letadly. NoËnÌ stÌhaËi byli nav·dÏni pozemnÌmi radary. Kdyû ale spojenci podnikali noËnÌ n·lety se siln˝mi bombardovacÌmi svazy, uk·zalo se, ûe noËnÌ stÌhaËi musÌ b˝t nalÈhavÏ vybaveni palubnÌmi radary. Po nÏkolika p¯Ìprav·ch se v roce 1942 u firmy TELEFUNKEN vyvinul, vyr·bÏl a byl dod·v·n leteck˝ palubnÌ radar nazvan˝ ìLichtenstein FuG220î. Byl pojmenov·n podle z·mku u Reutlingenu. PrvnÌ prototyp byl zalÈt·n v roce 1942 v Diepensee u BerlÌna. Pracoval na vlnovÈ dÈlce 3,3 metry. MÏl Ëty¯i jednotlivÈ antÈny na p¯Ìdi letadla /parohy/. PodÌvejme se do podrobnÏjöÌch podklad˘: radar slouûil k nalÈt·v·nÌ na cÌl, k mÏ¯enÌ vzd·lenostÌ, v˝öky a boËnÌ polohy cÌle. Byl vyr·bÏn ve velk˝ch sÈriÌch asi v deseti variant·ch pro r˘zn· pouûitÌ. AntÈny byly typu îkazatelnaî, s ruËnÌm, nebo automatick˝m p¯epÌn·nÌm, nebo p¯epÌn·nÌm otoËn˝m rozvadÏËem. P¯epÌn·nÌm antÈnnÌho systÈmu se upravovaly tvary vyza¯ovacÌho diagramu /nahoru, dol˘, vlevo, vpravo a dop¯edu/. Jako indik·tor byly dvÏ elektrostatickÈ obrazovky LB8, majÌcÌ ostrou a jemnou stopu. DÌky v˝prodeji, byly mezi amatÈry hojnÏ pouûÌv·ny. Radar mÏl dosah max. 6 km, s p¯esnostÌ +- 250 metr˘. Stranov· a v˝ökov· chyba byla +- 3 stupnÏ. ImpulznÌ v˝kon 2,5 kW, trv·nÌ impulzu 1 mikrosec, v˝ökov· odolnost, t.j. v˝öka do kterÈ radar

spolehlivÏ pracoval, byla 12.000 metr˘. Jeho 29 elektronek bylo pouûito: v gener·toru impulz˘ 2 x LV1, 1 x RV12P2000, 3 x LD2 a 2 x LV13 /spÌnacÌ thyratron se jiû nepouûÌval, byla snaha o vybavenÌ p¯esnÈho obdÈlnÌkovÈho tvaru klÌËovacÌho impulzu/. Symetrick˝ koncov˝ stupeÚ vysÌlaËe mÏl 2 x LD15 a nulodu LG75. Indik·tor mÏl 2 xLD2, 3 x RV12P2000 a 2 x LB8. P¯ijÌmaË mÏl 8 x RV12P2000, 1 x LG1 a 2 x LV1. V·ha 50 kg, odbÏr z palubnÌ sÌtÏ 27 V byl 20 A. RozmÏrnÈ antÈny zvyöovaly aerodynamick˝ odpor letadla a sniûovaly tudÌû rychlost o 25 km/hod. FuG220 se st·le zdokonaloval, jak dosvÏdËujÌ jeho ËetnÈ odvozenÈ varianty. Nejd¯Ìve byla nejmenöÌ vzd·lenost spolehlivÏ zjiötÏn· asi 800 metr˘, coû bylo hodnÏ, pozdÏji byla snÌûena na 140 aû 200 metr˘. ZaË·tkem roku 1943 bylo jeho pomocÌ v jednÈ noci sest¯eleno 130 anglick˝ch bombardÈr˘. To zp˘sobilo, ûe AngliËanÈ nÏjak˝ Ëas nelÈtali ve velk˝ch svazcÌch. »etnÈ varianty mÏly zdokonalenÈ parametry a nÏkterÈ pracovaly jako kontrola zadnÌho prostoru letadla, d·le s vypnut˝m vysÌlaËem nalÈt·valy na spojeneckÈ radary. Jejich v·hy se sniûovaly. Do konce v·lky bylo v NÏmecku vyrobeno asi 15.000 kus˘ r˘zn˝ch leteck˝ch palubnÌch radar˘. Mimo knihu je t¯eba ¯Ìct, ûe FuG220 byl ˙spÏönÏ ruöen spojenci. Proto byl vyvÌjen tlak na v˝zkumnÈ instituce o zavedenÌ takov˝ch lok·tor˘, zejmÈna pracujÌcÌch na vyööÌch kmitoËtech, aby se ruöenÌ zamezilo. T¯etÌ kapitola nese n·zev ìP¯echod na centimetrovÈ vlny v Anglii a v NÏmeckuî. Nejd¯Ìve se zaËalo s v˝zkumem v Anglii. Tam byl v roce 1940 na universitÏ v Birminghamu vyvinut vÌcesegmentov˝ magnetron /ve dvac·t˝ch lÈtech p¯edpovÏdÏn˝ prof. é·Ëkem/. Bylo s nÌm dosaûeno takov˝ch v˝kon˘ na 10 cm vln·ch, jakÈ d¯Ìve v˘bec nep¯ich·zely v ˙vahu. Tento revoluËnÌ Ëin zajistil spojeneckÈ radarovÈ technice obrovsk˝ n·skok s Ëasovou v˝hodu. Sou-ËasnÏ vyvÌjen˝ 9 cm panoramatick˝ palubnÌ radar s oznaËenÌm H2S, pouûÌval magnetron CV67 dod·vajÌcÌ impulznÌ v˝kon 400 kW, pot¯eboval tÈmÏ¯ t¯i roky k tomu, aby ho jako prototyp sest¯elili i s lÈtajÌcÌ pevnostÌ v ˙noru 1943 u Rotterdamu. VÌme, ûe za velkÈho p¯ekvapenÌ odbornÌk˘ byly d¯Ìve zastavenÈ - v˝vojovÈ pr·ce v oblasti dcm a cm vln urychlenÏ obnoveny. Vöechny firmy a ˙stavy, zab˝vajÌcÌ se radarov˝m v˝zkumem a v˝robou intenzivnÏ spolupracovaly, aby se dohnalo zpoûdÏnÌ, zavinÏnÈ z·porn˝m postojem vyööÌch mÌst. »tvrt· kapitola m· n·zev ìNÏmeckÈ kruhovÈ /p¯ehledovÈ, panoramatickÈ/ radary. V lÈtech 1936/37 p¯ihl·sila firma

AMA MAGAZÕN

GEMA patent na panoramatick˝ radar. V˝voj byl ale odloûen do roku 1939, ale aby byl v roce 1942 znovu zastaven. Firma TELEFUNKEN panoramatick˝ p¯Ìstroj vyvinula a patentovÏ p¯ihl·sila v roce 1936. Byl pojmenov·n ìSternschreiberî, t.j. hvÏzdn˝ pÌsa¯. P¯echod na cm vlny nastal vöeobecnÏ aû v roce 1942. Nov˝ n·stup, se t˝kal p¯edevöÌm panoramatick˝ch radar˘. Firma TELEFUNKEN vyvinula a dod·vala radar ìKulmbachî FuMG74 /n·zev podle bavorskÈho mÏsta/, pracujÌcÌ s 9 cm vlnami. MÏl otoËnou antÈnu rozmÏr˘ asi 7 x 0,8, a pracoval do vzd·lenosti 50 km. TechnickÈ ˙daje nejsou uvedeny. SnÌmek ukazuje p¯Ìstroj na betonovÈm podstavci. P·t· kapitola se jmenuje ìRadar v ponorkovÈ v·lceî. Je to p˘sobivÈ a napÌnavÈ ËtenÌ. Jiû v roce 1940 zajali AngliËanÈ, nejd¯Ìve v malÈm poËtu a omezenÈm operov·nÌ, s radary umÌstÏn˝mi na palub·ch ponorek, spolupracujÌcÌ s obrann˝mi a hlÌdkujÌcÌmi letadly. Tyto radary mÏly ofici·lnÌ n·zev ìAirbone Search for Surface Vesselî, ve zkratce ASV - vyhled·v·nÌ plavidel. Nejd¯Ìve pracovaly na vlnov˝ch dÈlk·ch kolem 1,5 metru. V lÈtÏ 1941 byly nÏmeckÈ ponorky vybaveny v˝straûn˝m p¯ijÌmaËem francouzskÈ v˝roby ìMETOXî FuMB1 pro 115 aû 500 MHz. Jeho podrobnosti nejsou uvedeny. Po nÏjak˝ Ëas ASV nep¯edstavoval nebezpeËÌ. Pouûit˝ p¯ijÌmaË METOX mÏl ale tragickÈ n·sledky, protoûe jeho oscil·tor silnÏ vyza¯oval, takûe mohl b˝t odhalen p¯i v˝öce spojeneckÈho letadla 2.000 metr˘ do vzd·lenosti p¯es 45 km. Aû v srpnu 1943 byl, na z·kladÏ vysok˝ch ztr·t, nahrazen dokonalejöÌm p¯Ìstrojem ìNAXOSî firmy TELEFUNKEN. JmÈno bylo odvozeno od vÏtöÌho ¯eckÈho ostrova. PoslednÌ typ NAXOSE pracoval v 9 cm p·smu /asi 2.500 aû 3.750 MHz/. VelitelÈ ponorek byli vËas varov·ni p¯ÌtomnostÌ spojeneck˝ch letadel a mohli se tedy rachle pono¯it. Pronikav˝ obrat v ponorkovÈ v·lce nastal koncem roku 1942, kdyû spojenci hromadnÏ zavedli zn·m˝ panoramatick˝ radar H2S, kter˝ kontroloval oblast v 70 km kruhu. DalöÌ ˙spÏch na spojeneckÈ stranÏ byl p¯echod na 3 cm vlnovou dÈlku. PrvnÌ p¯Ìstroje tohoto druhu NÏmci objevili v sest¯elenÈ pevnosti v lednu 1944. Naz˝vali ho, podle mÌsta n·lezu, MEDDO p¯Ìstroj. OdpovÏdÌ NÏmc˘ bylo zavedenÌ odposlouchacÌho systÈmu M‹CKE /kom·r/ pro 3 cm p·smo, na paluby ponorek. DalöÌ obranou ponorek bylo zavedenÌ vÏtracÌho komÌnu k odv·dÏnÌ v˝fukov˝ch plyn˘ ze spalovacÌch motor˘. Nejd¯Ìve to bylo provizornÌ opat¯enÌ, od roku 1943 bylo zavedeno na novÈ ponorky.

19

äest· kapitola ìRadar v leteckÈ v·lceî je velmi zajÌmav· z pohledu ìdruhÈho b¯ehuî, ale takÈ z technickÈho hlediska. Pokud byly leteckÈ bojovÈ akce popisov·ny, nikdy nebyly uvedeny parametry p¯Ìstroj˘. MÏsÌc co mÏsÌc vzr˘stala spojeneck· leteck· ofenziva na nÏmeck· mÏsta, niËeny z·vody v·leËnÈho pr˘myslu. P¯i tÏchto operacÌch hr·l radar rozhodujÌcÌ roli. Pos·dky spojeneck˝ch letadel ìstopa¯˘î mohly nalÈzt i za öpatnÈ viditelnosti cÌle a oznaËit je pro bombardov·nÌ. PrvnÌ, velmi tÏûk˝ n·let ¯Ìzen˝ panoramatick˝m radarem byl uskuteËnÏn na Hamburg. ZaËal v noci ze 23. na 24.Ëervence 1943 a trval a pokraËoval po dalöÌ t¯i noci. SouËasnÏ spojenci shodili poprvÈ ve vÏtöÌm mnoûstvÌ staniolovÈ prouûky /öirokÈ asi 1 cm a asi 50 cm dlouhÈ p˘lvlnnÈ/, kterÈ oslepily, jeötÏ za vydatnÈho ruöenÌ, nÏmeckÈ radary. NÏmci prouûky naz˝vali ìD‹PPELî /voln˝

p¯eklad ìdvojËeî/. ÿeöenÌm tohoto, dosud nezn·mÈho a ˙ËinnÈho v˝skytu, se intenzivnÏ zab˝vali specialistÈ nejen firmy TELEFUNKEN, ale i v˝zkumnÈ ˙stavy. V˝sledkem ¯eöenÌ bylo nÏkolik metod, kterÈ ale ruöenÌ nepotlaËilo. Na obrazovk·ch to vypadalo tak, jako kdyû veö putuje p¯es stÌnÌtko obrazovky. T¯etÌ a Ëtvrt˝ dÌl knihy ìRadarov˝ v˝zkum po v·lce ìaî Navigace dnesî, probÌrajÌ zaË·tky a v˝stavbu sekce lokace a navigace. P¯es chybÏjÌcÌ podstatnÈ technickÈ podrobnosti a s p¯ihlÈdnutÌm, ûe se jedn· o firemnÌ publikaci, pod·v· kniha p¯ehled vzniku d˘leûitÈho oboru a doplÚuje naöe znalosti. Dnes si civilnÌ i vojenskÈ letectvo - a samoz¯ejmÏ i jinÈ obory - bez radar˘ neumÌme p¯edstavit. Od vyd·nÌ knihy je obor velmi zdokonalen a nelze ho srovn·vat s dneönÌm stavem. recenzoval B.

MAPA FM PÿEVADÃ»Ÿ V DL 144 MHz: uveden vûdy kan·l a suffix DB0..

1601 do 1638 s tÏmito OK stanicemi: OK2VAO, OK2PYQ, OK2BJX, OK2BTL, OK2KDS, OK2UMM/p, OK2VMU, OK2 BPR, OK2UWQ, OK2VWB.

VKV rubriku vede Frantiöek Loos, OK2QI LetoönÌ podmÌnky pro spojenÌ pomocÌ sporadickÈ vrstvy Es byly horöÌ neû v minulÈm roce. V tom se shodli vöichni ve sv˝ch p¯ÌspÏvcÌch do dneönÌ VKV rubriky. Ale posuÔte sami. OK1VBN od 8.6.93 do 29.8.93 nav·zal na 50 MHz 300 spojenÌ ve 140 LOC a 36 zemÌch. OK2JI od 27.5.93 do 29.8.93 nav·zal na 50 MHz 750 spojenÌ a m· 180 LOC. Na 145 Mhz pracoval s EB6YY a EA6NP. Zada¯ilo se i OK2UCM, na 145 MHz a pracoval s LZ, F, EI, GM a GW. OK2SBL na 50 MHz nav·zal 500 spojenÌ s EU stanicemi a na 145 MHz pracoval s SV, LZ, G, F, PA, EI a GW a takÈ s EA6. Na 50 MHz bylo Ëasto slyöet reporty protistanic pro naöe stanice: OK1DDO, OK1DAC, OK1DDF, OK2TT, OK2KK, OK2BFI, OK1TS. Bylo moûno sledovat VKV maj·ky, kterÈ zejmÈna na 50 MHz, jakoby na rozlouËenou se sezÛnou Es dne 29.8.93 hr·ly st¯ÌdavÏ, ukazujÌc, kam se Es st·ËÌ, kam dotoËit antÈnu. ZajÌmavÈ bylo, ûe byly slyöet i nikde nepublikovanÈ maj·ky s rozliËn˝mi zp˘soby uv·dÏnÌ svÈ znaËky, namÌsto uklidÚujÌcÌho pomalÈho tempa a dlouhÈ Ë·ry za znaËkou, nÏkterÈ hr·ly rychle, za znaËkou n·sledovaly Ë·rky, nebo Ë·rky a teËky, nebo jen teËky. KromÏ LOC, nÏkterÈ ud·valy ERP. 50 MHz OK2JI (JN89) WKD: 27.5.93 OZ4VV JO46,10xG, 2xGW, EH1TA/p IN63, F5NS IN99 30.5.93 21xG, 2xGM, GD+TEP, 2xGI, EI, 2xF, 2xEH, 3xSV1 31.5.93 12xG, 4xGM, 2xGI, OH1AYQ KP12, OY9JD IP62 2.6.93 IT9BMT, 9H1ET 4.6.93 18xG, 3xON, 3xPA, 3xFC, 2xEH6 JM08,19, RU1A KP4O 5.6.93 4xSV1, SV7CO KN2O, 9x9H, 3xIT9, 1xI 6.6.93 IT9LPN 7.6.93 7xEH JN01, 11, IN91, 92, F (PA0RDY) JN14 8.6.93 5xG, 2xGW, 4xGM 10.6.93 20xF, 3xOE9, IK JN55, 5xON, HB9 JN36, 10xDL JO31, 42, 43, 58, 59, 20xPA JO 11, 20, 21, 22, 23, 31, 32, 81xG, 5xGW, EH6 JN20 11.6.93 14xI JN44, 45, 52, 53, 55, 61, 63, 64, 71, 80, IT9, 3xEA, 9xF, 2x9H, IS+, SV1, SV8 KM07, DK, 39xG, 3xGW, 17xGM, GD, EI IO62, 12xPA, HB9OAB JN46, 13xSM, JO57, 65, 67, 89, 97, 99, 8xOZ JO44, 45, 46, 56, 57, 65, 2xOH KP11, 20, 5xLA JO28, 48, 49, 59

20

12.6.93 27xG, 1xGI, 2xGW, 2xGM, 7xON, 7xPA, 4xDL, LX1JX, 5xF, 2xOH 13.6.93 LX2DX JN29, EH5 IM99 1.7.93 6xOH, 7xSM, 2xLA, ES5PC KO38 8.7.93 13xF, SV8, 9xPA, 2xDL, 4xI, 33xG, 1xGU, GI, GW, GD, ON 11.7.93 10xG, 2xGW, 4xSM, 2xLA, SV 16.7.93 SV5TS KM46, 2xI, 1x9H, 9xF, 6xG, 2xEH, 4xGW 23.7.93 RU1A KO48, 3xG, 2xGW, EI5FK IO51 24.7.93 3xG 25.7.93 SP6GWB JO80 7.8.93 SV6ANK KM25 14.8.93 EI8HZ IO64 22.8.93 LA5SAA JO29, 10xG, 2xGW 28.8.93 SV9ANJ KM25 29.8.93 3xES KO37, 38, 8xIK, 6xOH, 2xLA, 9xSM, 11xG, 4xGM, 5xOZ OK1VBN (JN79) WKD: 8.6.93 GW3JXN, GM3XOQ IO99 10.6.93 EH8ACW IL28, EH9IB IM85, CT3FT IM13, ZB0Z IM76, IS0MVE YM49 11.6.93 SV5TS KM46 1.7.93 LA7DFA YP33, OH3MF/9 KP36 23.7.93 RU1A KO48, UC2AA KO33, EV8A KO44, RA3YO KO73 14.8.93 YO4BZD KN45, OY9JD IP62 OK2QI (JO80) BCN /UTC, znaËka, text, QRG MHz: 29.8.93 1010 OH9SIX KP36OI, Ë·ra, 30 sec, 50,070 1020 LA7SIX JP99LO, rychlÈ teËky, 20 sec, 50,051 1050 GB3BUX IO93BF, 50,000 1110 OH9SIX KP36OI, 50,070 1134 PA3FYM JO22, rychlÈ Ë·rky, 20 sec 1350 - 1600 ˙nik - klid po p·smu 1600 GB3LER IP9OJD, 50,070 1615 ES6SIX KO37MT, teËka Ë·rka, 20 sec 1630 OH9SIX KP36OI, 50,070 1638 GB3RMK IO77UC, 50,060 1655 GB3LER IP90JD 1732 OH1SIX KP11QU, 50,025 1800 OH9SIX KP36OI, 50,070 1845 OZ6VHF JO57EI, rychlÈ teËky, 20 sec 1900 GB3RMK IO77UO, 50,060 2000 GB3LER IP90JD 2015 OH9SIX KP36OI 2030 GB3RMK IO77UQ, 50,060 2040 konec Es. 144 MHz Es: IW9CER HY76b uv·dÌ v DUBUS 3/93 spojenÌ p¯es Es dne 12.5.93 v dobÏ od

OK2SBL JN99 WKD: 1.6.93 1656 - 1659 LZ1ZX, LZ1JH KN22, 32, HRD LZ2AB KN33 8.6.93 0923 - 0933 G4JCO, G+BWE IO80, 90, 1047 - 1120 EA6XO, EA6NP, EA6SA JM19 10.6.93 1619 - 1915 19xG, 9xF, 7xEI, 1xPA, 5xGW 13.6.93 1018 - 1024 6xG, 8.7.93 3xG, 1xGW 14.8.93 1930 - 1935 OH9NMS KP36, OH6NVQ KP14. OK2UCM JN99 WKD: 1.6.93 1649 - 1652 LZ2AB, LZ1JH KN22, 32 10.6.93 1625 - 1904 7xF, 1xGU, 3xG, 2xEI IN77, 87, 96, JN06, 08, 11.6.93 F1FHI IN97 13.6.93 3xG IO70, 80, IO51, 73, 81, 82, 92, 93 8.7.93 1655 - 1716 5xG, 3xGW, 3xF IO81, 82, 92, IN77, 78 OK2JI JN89 WKD: 11.6.93 EB6YY, EA6NP JM19 TROPO: OK2UCM JN99 WKD: 31.7.93 2115 - 2200 YU KN04, 05, JN94 3.8.93 UZ2FWA KO04 5.8.93 4xYU KN04, 05, JN94, 95 8.8.93 ADRIA CONTEST S59, YU, HA, OE, I, IK celkem 31 LOC 13.8.93 HB9SUL/p JN46, DL8GRT, DB8MM/A JN48, 58 Ms: OK2SBL JN99 WKD: 30.5.93 - 14.8.93 RU1A KO48, YO3JW KN34, UC2OEU IK52, UA4AP LO20, RA3TES LO15, GW4ZAP/P IO89, OH8UV KP34, G4UXF/pIN79, F50WL JN33, ED5TOR IN90, F6ISI JN13, HB9BZA JN36, F/G0RDI JN14, GB2XS IO78, DH1AYQ KP12, F6CRP IN96, PERSEIDY SSB RANDOM WKD ES2RJ KO29, OH7MA KP52, SM2EKM KPO5, SM3BEI JP81, OH2TI KP20, G4PIQ, OH1AUK KP10, OH8UV KP34, OH9NYW KP25, SM2CEW KP15, OH5LK KP30, RB5GU KN54, LZ1KWT NK32, SM2CKR KP03, LZ1KDP KN12, UA3MHJ KO87, OH9NMS KP36, OH6HUQ KP14 432 MHz TROPO: OK2KKW/p 1.5.93 JO60 WKD: PE1LAU JO30 500 km OK2FZA JO70 WKD: 19.6.93 I6CXB/6 JN63 SP9EWU JO90 WKD nad 500 km: 19.6.93 YO5BLA/p KN16TQ

AMA MAGAZÕN

20.6.93 S510T, S52ZD, S59EHI, S59GCD, S59DNA JN76, S53VV/p, S59RCO JN75, 9A2SB JN95 3. - 4.6.93 9A1EZA JN86, DKOOG JN68, S52ZD JN76, S57CC JN75, S52EHI, S51OT, S59CAB JN76, IK4DCX JN64, DL2ARD/p JO50, DG7NBE/p JO40, S5/N3DVB JN65, 9A1CCY JN85, HRD DF0NF JN59, DL0UL AURORA: 10.5.93 OK1AIK WKD DL3YEE EM63 1296 MHz YO5TE KN16 pracuje ve VKV z·vodech. RIG: TX 1,5 W BLX93, ANT 1,5 m disk, RX ANT 25 el K1FO. Pracoval s HG8ET, HG8DZ

1. OK1HX 2.OK1VMS 3.OK1DHC/p 4.OK1AR 5.OK2BQR 6.OK1VDJ/p 7.OK1AQH/p 8.OK2BFL 9.OK1ARI 10.OK1VBN 11.OK1IAS 12.OK1FWP 13.OK1UDD 14.OK1VAM 15.OK1AGE 16.OK1AXG/p 17.OK1UXH/p

37765 25777 23586 21681 18477 15472 14944 14922 14759 14436 14426 13608 11961 10465 9394 9078 7646

JO70ND JO70EC JN69HQ JO60RF JN89SE JO70VA JN79BC JN89OV JO60WP JN78FX

178 145 106 100 116 120 80 90 107 59

18.OK1VMK/p 19.OK2UFU 20.OK2JI 21.OK2ON 22.OK1VDA 23.OK1DFC 24.OK1XFJ

189 385 750 217 276 225 590 620 250 384

6890 6862 6527 6486 6277 5942 5089

I1MXI/1 I4KLY/4 PI4KGL I4KLY/4 I4KLY/4 HA8CE I4KLY/4 I4KLY/4 I4XCC I1MXO/1

749 725 644 725 731 512 612 782 810 617

25.OK1ULK 26.OK1UBK 27.OK1HJ 28.OK1DBL 29.OK1UOP 30.OK2VUV 31.OK2ULW

50 45 10 80 200 25 25 5 120 150

F9FT F9FT GW4CQT OK1DE 16 el. 2x6el. 2xPA0MS PA0MS F9FT 10 el.

4935 4356 4246 4201 3995 3171 2507

32.OK2FOI 33.OK2UPG/p 34.OK2PCN 35.OK2SBJ 36.OK2PLK 37.OK2BKA 38.OK2BHK

2563 2270 2176 2155 1948 1841 1667

710 766 819 796 895 723 670 682 754 672

150 80 250 300 100 50 50 200 500 100

19956 18146 17304 16380 16268 14193 12032

32.OK1KAO 11234 33.OK1KLE 8507 34.OK2KGE/p 8486 35.OK2KOG 3882 36.OK2OMU 3833 37.OK1KIR 3420 38.OK2KYD/p 2140

Diskvalifikace: OK1XIA/p - neuvedeny p¯ijatÈ lok·tory DenÌky pro kontrolu: OK2QI, OK1FBX, OK1FHW, OK1CD, OK1UWF

47 GHz HB9MIN/p a HB9MIO/p uskuteËnili spojenÌ dne 15.9.92 v 1920 a vytvo¯ili rekord na 166 km. 145 GHz PrvnÌ spojenÌ na 145 GHz uskuteËnili 12.7.92 DB6NT a DL1JN (ex Y24IN) na vzd·lenost 100 metr˘, provozem SSB. Dne 10.1.93 provedli dalöÌ ˙spÏönÈ pokusy na vzd·lenost 1 km za teploty 6∞C a 70 % vlhkosti ovzduöÌ. Sign·ly 5/5. RIG DB6NT: 12 GHz LO s MGF 1302, 20 mW, zdvojovaË na 24 GHz a n·sobiË 6xHP obvodem a diodou HSC9101 na 145 GHz. Ant 25 cm disk s teleskopick˝m posuvem do maxima sign·lu. RIG DL1JIN: ANT systÈm stejn˝, LO12 GHz, n·sobiË BAT15-098 Siemens na 24 GHz - 50 mW n·sobiË s diodou AA123 rusian a smÏöovaË na 145 GHz. V˝kon 5 µW. DÏkuji za p¯ÌspÏvky a prosÌm piöte mi Vaöe pozn·mky i p¯ÌspÏvky do 25. dne v lichÈm mÏsÌci, kdy je termÌn uz·vÏrky. PÏknÈ DX a 73! OK2QI V˝sledky z·vod˘ ProvoznÌ aktiv 1993 - I.pololetÌ Kategorie I. - 144 MHz 1 op: 1. OK1UBR 59081/6 kol 2. OK1DXQ 56299/6 3. OM3CQF 40764/6 4. OK1JAS 31460/4 5. OK2VZE 27023/4 6. OK1ARO 25145/5 7. OK2VMH 23439/6 8. OK1YB 22474/5 9. OK1UDD 19909/6 10.OK1IAS 19435/5 11.OK1VYF 12.OK1XFJ 13.OK1PGS 14.OK2BFL 15.OK1FGA 16.OK1UKY

I.SUBREGION¡L 6.-7.3.1993 Kategorie I - 145 MHz 1 op: (po¯., znaËka, body, LOC, poËet qso, m.n.m., ODX, km, tx, ant)

19186/5 14846/3 14007/6 11930/6 11879/2 11697/5

ÿÕJEN 1993

17.OK1VDA 11010/5 18.OK1HJ 10806/6 19.OK2BDS 10280/5 20.OM3WBF 9883/5 21.OK1JAD 9836/4 22.OK2BME 9811/6

Kategorie II - 145 MHz vÌce ops: 1. OK1OXX/p 2.OK1KPA/p 3.OK1KEI 4.OK1KKL/p 5.OK1OEA/p 6.OK1KVK/p 7.OK1KNF/p 8.OK1KRY/p 9.OK2ONW 10.OK1KYY/p 11.OK1KCB/p 12.OK1KPL 13.OK2KQQ/p 14.OK2KJU/p 15.OK1KUF/p 16.OK2KET/p 17.OK2KMT/p

73031 71523 69079 66965 62852 62648 55905 54622 52793 49727 45563 43503 39758 38559 35235 34373 33855

JO60LJ JN79US JO70UR JO70PO JO80EF JO60JJ JN69MK JN69UT JN89DN JN69JJ

18.OK1KKD 19.OK2KBA/p 20.OK1KMU 21.OK2KCN 22.OK1KRQ/p 23.OK2RAB 24.OK1KJP/p

362 1244 299 663 333 1603 291 744 252 699 302 1040 227 710 250 719 236 690 247 1040® 33276 30902 28398 27674 24335 23148 21260

IW1BCV FF6KSL I4KLY/4 I4KLY/4 F6AFC I1XCC PI4KGL I4KLY/4 I1MXI/1 I4KLY/4

25.OK1OEM/p 26.OK1KLT 27.OK2KEA/p 28.OK2KZO 29.OK2KDS/p 30.OK2KOS 31.OK2KPS/p

QUAGI F9FT 7 el. F9FT GW4CQT GW4CQT 2x15el. 2xPA0MS 2xGW4CQT F9FT

Diskvalifikace: OK1KNG/p - uvedeno nespr·vnÈ datum, OK2UCF - neuveden vlastnÌ report, loc a datum StÌûnosti: OK1KRY/p - ruöenÌ mimo vlastnÌ kmitoËet - splitry

Kategorie III - 432 MHz 1 op: 1. OK1VPZ 2.OK1DFC 3.OK1VAM 4.OK1AQH 5.OK1AWJ 6.OK2JI 7.OK1DPU 8.OK1FBX 9.OK1AZ 10.OK1VDJ 11.OK1ULK

21286 2547 1979 1284 1247 1240 999 898 510 246 36

JO70FD JO60TM JN79IX JN79BC JO70EC JN89LX JO60VP JO70CD JN79IX JO70VB JO70VB

85 24 16 10 13 15 11 10 9 6 2

330 420 450 590 360 300

PA3BPC/p DD0YD/p SP9HWY OK1OEA/p SP9EWU OK1VPZ

750 268 317 204 339 179

200 80 70 25 25 20

44 el. Y 21 el. Y 21 el. Y DL6WU 20 el. Y 15 el. Y

350 DK2GR 400 OK1OEA/p OK1VPZ OK1KPA/p

273 122 96 32

2 5 2.5

4x25 el. Y 2 p·smov· lambda/4 lambda/4

48 39 34 26 19 19 12

663 699 710 1602 1323

683 752 603 238 791 249 222

40 25 25 25 20 25 25

21 el. Y F9FT 12 el. Y 13 el. Y 19 el. Y F9FT 16 el. Y

11 5 4 3 1

420 360 400 350 300

Kategorie IV - 432 MHz vÌce ops: 1. OK1KPA/p 2.OK1OEA/p 3.OK1KNF/p 4.OK1KEI 5.OK2KQQ/p 6.OK2KDS/p 7.OK2KEA/p

10456 9626 6014 2972 2783 1955 1493

JN79US JO80EF JN69NK JO70UR JN99FN JN99BM JN89EJ

IW4ADT/4 IW4ADT/4 IK4DCX OK1KNF/p IW4ADT/4 OE3EFS/3 620 SP9EWY

Kategorie V - 1296 MHz 1 op: 1. OK1DFC 2.OK1AWJ 3.OK1AZ 4.OK1FBX 5.OK2VUV

1465 JO60TM 277 JO70EC 184 JN79IX 132 JO70CD 8 JN99EO

DD0YD/p 268 30 OK1DFC 71 20 OK1KRY/p 74 0.5 OK1MDK/p 79 0.005 OK2KQQ/p 8 4

4x BF 30 el loop 30 el.loop 4x26 el. Y 4x BF

Kategorie VI - 1296 MHz vÌce ops: 1. OK1KPA/p 2.OK1KRY/p 3.OK2KQQ/p

387 JN79US 343 JN79UT 328 JN99FN

3 663 OE5VRL/p 180 5 DK0OG 183 3 1323 HG5FMV 206

1 20 60

25 el. Y 1.6 m par. 25 el. Y

21

23.OK1UYR 9709/5 24.OK1FEA 9552/1 25.OK1IM 9343/5 26.OK2PPK 8813/3 27.OK1UGA 8731/3 28.OK2VQG 8176/6 29.OK1DDP 8014/6 30.OK1AWK 7856/6 31.OK1DKX 7780/1 32.OK1DSZ 7661/4 33.OK1AXG 7593/5 34.OK1FXX 7480/1 35.OK1VDJ 7476/4 36.OK1DZR 7362/1 37.OK1FLY 7168/1 38.OK1VPO 6943/3 39.OK1DRJ 6462/6 40.OK2UFU 6186/3 41.OK1AUV 6059/6 42.OK2BRB 6039/4 43.OK1FHJ 5939/3 44.OK1XIA 5827/6 45.OK1HJZ 5593/6 46.OK1UBK 5576/5 47.OK1VJH 5569/6 48.OK2PTC 5524/3 49.OK2UCF 5372/6 50.OK2USU 5240/6 51.OK1DOA 4962/3 52.OK1UCH 4853/5 53.OK1FST 4756/6 54.OK1VPY 4446/1 55.OK1UON 4446/1 56.OK1XWW 4370/2 57.OK1FEK 4349/6 58.OK1ULL 3976/3 59.OK1AJY 3822/1 60.OK1ZN 3773/1 61.OK2PQS 3601/3 62.OM3TCG 3593/3 63.OK2BXI 3574/2 64.OK2SAW 3388/2 65.OK1FIR 3386/3 66.OK1XDL 3108/1 67.OK1DZ 3058/6 68.OK2UHP 3034/5 69.OK1DKS 2766/4 70.OK1PLB 2760/1

71.OK1ARQ 2377/3 72.OK1AKF 2332/3 73.OK1DAM 2234/3 74.OK1VMK 2184/5 75.OK1DBL 1936/3 76.OK1DCI 1880/1 77.OK2PCN 1878/3 78.OK1DDC 1815/2 79.OK1FLX 1736/1 80.OK1VHV 1707/3 81.OK1UCV 1683/2 82.OK1UVY 1624/2 83.OK1FOI 1477/1 84.OK1ARF 1460/2 85.OK1FDJ 1260/1 86.OK2BIK 1260/1 87.OK1USX 1188/2 88.OK2PEA 1152/3 89.OK1DCH 1078/1 90.OK1XVE 997/2 91.OK1ULK 931/1 92.OK2UCQ 915/6 93.OK1UDJ 852/1 94.OK1VCB 845/2 95.OK1DVV 805/1 96.OK1DBT 761/3 97.OK1VIJ 728/1 98.OK2PNQ 696/1 99.OK1UDN 676/1 100.OK1AMD 475/1 101.OK1FPE 465/1 102.OK2VGD 448/1 103.OK1FCD 324/1 104.OK1AXX 316/3 105.OK1NS 305/1 106.OK2PYA 270/1 107.OK1HXH 261/1 108.OK1DDV 217/1 109.OK1UQU 216/1 110.OK2SRX 204/1 111.OK1VZV 159/1 112.OK2UWF 159/1 113.OK1UXX 120/2 114.OK1AFA 64/1 115.OK1ANP 19/1

Kategorie 2. - vÌce ops 144 MHz: 1. OK1OEA 43076/4 2. OK2KLT 38515/4 3. OK1KKD 38383/6 4. OK1KIM 29419/3 5. OK2KRT 28940/6 6. OK2KFK 26740/3 7. OK2KFM 24342/3 8. OK1KUF 23643/5 9. OK2KCN 19942/4 10.OK2KEA 15134/6 11.OK2KZO 12.OK1KCR 13.OK2KDS 14.OK1KFB 15.OK1KEP 16.OK1OZY 17.OK1KMU 18.OK1KLX 19.OK1OMV 20.OK1KWP 21.OK2KJT 22.OK2KOS 23.OK1KIY 24.OK1KRY 25.OK2KGE 26.OK1KJP 27.OK1KCB

22

13832/4 13771/4 13111/6 11920/3 11849/2 10907/4 10491/6 8531/2 5996/4 5904/1 5457/1 4486/4 4176/3 3640/3 3471/5 3471/1 3382/2

28.OK1OWA 29.OK1KUW 30.OK2RAB 31.OK2OMU 32.OK1KRE 33.OK1KJA 34.OK1KPZ® 35.OK1OAL 36.OK2KCE 37.OK1OFA 38.OK1OPT 39.OK1KPW 40.OK1KDA 41.OK2KOJ 42.OK1KAO 43.OK2KQQ 44.OK1KAD

3370/6 3366/1 3263/1 2615/3 2601/1 2220/1 2096/3 2076/1 1871/4 1760/1 1440/1 1389/2 1195/1 1110/1 917/1 744/1 686/1

POLNÕ DEN 1993 K a t e g o r i e I - 144 MHz ZnaËka 1. OK2KZT/P 2. OK1KQT/P 3. OK1KHK/P 4. OK1XFJ/P 5. OK1KNF/P 6. OK2OSN/P 7. OK2KWL/P 8. OK1KGO/P 9. OK6DX 10. OK1KJO/P 11. OK1KPL/P 12. OK2KDS/P 13. OK1KWJ/P 14. OK1OST/P 15. OK1IM/P 16. OK1UAK/P 17. OK1KSD/P 18. OK1KPW/P 19. OK2KYC/P 20. OK2KOJ/P 21. OK1KAM/P 22. OK1KDC/P 23. OK1KIY/P

Body QTH 116113 JN99EM 105766 JN79XR 99667 JO80EH 98368 JO60GI 95476 JN69MK 84647 JN88VW 83233 JN99EJ 82000 JN79TV 81964 JO80BJ 79737 JO60PK 78151 72170 71257 70967 67816 67100 67088 65663 65520 61435 59691 57685 55503

24. OK2KCE/P 25. OK1KNC/P 26. OK1OFA/P 27. OK2KUM/P 28. OK1KIX/P 29. OK1KKP/P 30. OK1KWE/P 31. OK1KIV/P 32. OK1OFJ/P 33. OK1KPB/P 34. OK1KYP/P 35. OK1OCS/P 36. OK1ONA/P

QSO 440 452 407 421 366 351 349 390 354 340 55492 55238 53804 52701 52167 51592 51405 48097 44946 44053 43577 43528 43084

ODX 809 784 819 643 645 813 818 707 838 831

TX 10W 10W 10W 8W 10W 5W 9W 10W 7W 2.5W

37. OK1KUT/P 38. OK2OKM/P 39. OK1KDG/P 40. OK2KNN/P 41. OK2KGU/P 42. OK2KTK/P 43. OK1KCU/P 44. OK1ORU/P 45. OK2PAU/P 46. OK1KHA/P 47. OK1KKU/P 48. OK2KQS/P

ANT PBM14/2m 2x15ele Y 2x16ele Y F9FT 2x15ele Y 2xF9FT SWAN 2xGW4CQT GW4CQT PA0MS 42210 38699 36969 36947 36041 33165 32445 31306 30250 27921 14526 14450

DiskvalifikovanÈ stanice: OK1OIR/P - chybÌ ËestnÈ prohl·öenÌ (podpis) Stanice p¯e¯azenÈ do druhÈ kategorie - OK1HJ/P, OK1KPX/P, OK1DKS/P, OK1OHV/P, OK2KWS/P, OK1KMP/P, OK1KTC/P, OK2KTE/P, OK2OMU/P, OK2VZE/P.

K a t e g o r i e II - 144 MHz 1. OK1KIM/P 2. OK1KYY/P 3. OK1ONF/P 4. OK1KRU/P 5. OK1OXX/P 6. OK1KJA/P 7. OK1KZE/P 8. OK2KIS/P 9. OK1KQV/P 10. OK1OEA/P

198620 157415 137590 137056 133376 131178 127614 124985 124833 120953

11. OK1KHI/P 12. OK1KYT/P 13. OK2ONV/P 14. OK1KVK/P 15. OK1KKI/P 16. OK1DFM/P 17. OK1KPA/P 18. OK1KIR/P 19. OK1ALW/P 20. OK1KCR/P

118824 115159 115018 114201 113402 112971 112934 109642 104038 103315

41. OK2KET/P 42. OK1KJB/P 43. OK2KJU/P 44. OK1KBC/P 45. OK2KYD/P 46. OK1KJP/P 47. OK1KPX/P 48. OK1KDO/P 49. OK2SGY/P 50. OK1VVP/P

79505 79111 78818 77039 76406 76363 75950 74847 73459 73431

71. OK1KMP/P 72. OK2KPS/P 73. OK2KKO/P 74. OK1KKJ/P 75. OK2KPT/P 76. OK1OFM/P 77. OK1FGA/P 78. OK2KHD/P 79. OK2KWS/P 80. OK1KFX/P 101. OK1ONI/P 102. OK2KYK/P 103. OK2KKV/P 104. OK1OHV/P 105. OK1KAI/P 106. OK2KGE/P

JO60RN JN69JJ JO60IC JN79UR JN69SA JO70PU JN69PE JN99CL JO80NB JO80FG

21. OK2KQQ/P 22. OK2KLI/P 23. OK2KHF/P 24. OK1KUF/P 25. OK1KRY/P 26. OK1KCB/P 27. OK1KNG/P 28. OK1KRQ/P 29. OK1KSF/P 30. OK2KRT/P

701 598 488 502 516 478 510 486 499 464

835 845 834 693 852 836 735 759 958 852

200W 100W 250W 120W 300W 100W 150W 350W 80W 50W

2xDL6WU 16el FT F9FT CUE-DEE F9FT 2x15 FT F9FT F9FT 2xGW4CQT 16el FT

102495 101702 101208 101069 95178 93130 91772 90520 90482 88366

31. OK2KCN/P 32. OK1KMU/P 33. OK2RAB/P 34. OK6CW 35. OK2KFK/P 36. OK1KBL/P 37. OK1KVR/P 38. OK2KZC/P 39. OK1KFB/P 40. OK2KBA/P

87880 87050 83809 83112 82634 82297 80543 79927 79676 79554

51. OK1KTW/P 52. OK1KAO/P 53. OK2KZO/P 54. OK2KWX/P 55. OK1KNR/P 56. OK1RAR/P 57. OK1KHL/P 58. OK2KEY/P 59. OK1KZJ/P 60. OK1ODC/P

72623 72580 72219 72174 71373 69726 69548 69443 68810 68321

61. OK2KAJ/P 62. OK1KTA/P 63. OK1KUO/P 64. OK2KEZ/P 65. OK1KCS/P 66. OK2KOS/P 67. OK1KUH/P 68. OK1KQH/P 69. OK1KRI/P 70. OK2KJT/P

68289 66546 65884 64332 62623 61749 60918 60545 60210 57997

57954 57861 56602 55873 55634 55541 55386 54090 53768 52842

81. OK1KEP/P 82. OL6A/P 83. OK2KYZ/P 84. OK1KRE/P 85. OK2KOG/P 86. OK2KDJ/P 87. OK1KUW/P 88. OK1FDJ/P 89. OK1KKD/P 90. OK1KVG/P

52680 91. OK2FD/P 52155 92. OK1KBN/P 52113 93. OK2OAS/P 52068 94. OK2RGC/P 51883 95. OK2KAU/P 51874 96. OK2KOE/P 51276 97. OK1KDA/P 50993 98. OK1KMG/P 49841 99. OK2KFM/P 47480 100. OK2OZL/P

47230 46534 45192 44439 42561 41801 40707 40408 39154 39013

37725 37178 37002 36465 36373 34792

111. OK2QI/P 112. OK2KQG/P 113. OK2OMU/P 114. OK2KTE/P 115. OK1KKY/P 116. OK2BVA/P

33420 33019 32256 32101 30773 30044

27801 26029 25309 25145 22725 22326

121. OK1KTC/P 122. OK1KNI/P 123. OK1KST/P 124. OK1KWN/P 125. OK2BHN/P 126. OK2KUI/P

AMA MAGAZÕN

107. OK1HJ/P 108. OK1KKL/P 109. OK1ONU/P 110. OK1KAD/P

34243 34210 33855 33758

117. OK1KLL/P 118. OK2KGD/P 119. OK2KNZ/P 120. OK1OFE/P

29656 29315 29198 28112

127. OK1KTL/P 128. OK2KQU/P 129. OK1ARF/P 130. OK1DKS/P

131. OK2VGD/P 132. OK1VWK/P 133. OK1XPP/P 134. OK2KUB/P 135. OK2KLS/P

15601 15326 14688 14545 14426

136. OK1MBR/P 137. OK2UCF/P 138. OK1OBO/P 139. OK1KPZ/P 140. OK1KLH/P

14400 13409 13375 10111 8704

141. OK1DDV/P 142. OK1KCF/P 143. OK2BZB/P 144. OE/OK2VZE/P

21703 17629 16447 15972 8251 5032 2061 1952

Diskvalifikovan· stanice: OK2ODM/P - chybÌ titulnÌ strana denÌku

K a t e g o r i e III - 432 MHz 1. OK2KZT/P 2. OK2KOJ/P 3. OK1ORU/P 4. OK1KQT/P 5. OK1KNF/P 6. OK1KIY/P 7. OK2KEZ/P 8. OK1KIV/P 9. OK1KHK/P 10. OK2KUM/P 11. OK1KGO/P 12. OK1KKP/P

24816 17484 17461 16138 15010 14877 13672 12009 10813 9386 8809 6987

JN99EM JN88JX JN69UO JN79XR JN69MK JN79VS JN89NX JO80AN JO80EH JN89KL

13. OK1KPL/P 14. OK1OST/P

110 84 75 78 68 83 77 70 70 60 6880 5517

639 841 723 669 688 475 558 476 433 531

8W 6W 5W 8W 10W 10W 10W 9W 30W 8W

15. OK2KCE/P 16. OK2XTJ/P

4x12 F9FT F9FT 2xK1FO F9FT 21ele F9FT 4x13 F9FT F9FT 908 619

45.OK2KPS 342/1 46.OK2KTE 213/1 47.OK1KUZ 184/2

48.OK1OCL 49.OK1KWV

80/1 19/1

Kategorie 3. a 4 - 432 + 1296 MHz: 1. OK2KFM 6360/3 2. OK1AWJ 3383/4 3. OK1DFC 2932/2 4. OK2BRB 2489/5 5. OK1OEA 2464/4 6. OK2PWY 1929/5 7. OK1UGV 1819/6 8. OK1KPA 1547/1 9. OK2JI 954/5 10.OK2KEA 926/4 11.OK1AZ 12.OK1FLY 13.OK1FEA 14.OK2VMH 15.OK2KDS 16.OK1PGS

822/3 480/1 440/1 332/6 330/2 304/6

17.OK2TF 18.OK2PNQ 19.OK2KCE 20.OK1KRY 21.OK1DCI 22.OK2UWF

168/1 76/2 64/1 60/1 51/1 20/1

Pro malou ˙Ëast stanic ve 4.kategorii jsou tyto zahrnuty do spoleËnÈho hodnocenÌ s kategoriÌ 3.

K a t e g o r i e IV - 432 MHz 1. OK2KKW/P 2. OK1KIR/P 3. OK1KZE/P 4. OK1KSF/P 5. OK2KDS/P 6. OK1KHI/P 7. OK1OEA/P 8. OK6CW 9. OK2KIS/P 10. OK1DFC/P 11. OK2KDJ/P 12. OK1KPA/P 13. OK1KLL/P 14. OK2KQQ/P 15. OK1KKD/P 16. OK2KKT/P 17. OK1KCR/P 18. OK1KRY/P 19. OK2KMT/P 20. OK2BDS/P 21. OK2KHF/P

78114 70415 38267 38063 37075 31670 30689 30217 29793 29752 27304 26440 23674 21579 19660 19278 18664 18245 17006 16794 16732

JO60JJ JO60LJ JN69PE JN78AX JO80KE JO70UR JO80FG JO70LR JN99CL JO60RN

22. OK2KCN/P 23. OK2KJT/P 24. OK2KAU/P 25. OK2TF/P 26. OK1KVK/P 27. OK2KJU/P 28. OK1KKL/P 29. OK2KEA/P 30. OK2ONW/P 31. OK2KKO/P 32. OK1KEP/P

276 257 153 142 155 137 137 135 134 120 16264 15798 15684 13984 13332 12906 12735 12520 12069 11868 9635

830 850 717 675 678 621 669 637 626 675

500W 500W 180W 300W 25W 100W 25W 25W 300W 40W

33. OK1KMG/P 34. OK2KFM/P 35. OK1KTL/P 36. OK2KPD/P 37. OK1OTS/P 38. OK2KQV/P 39. OK1KPX/P 40. OK1KVG/P 41. OK2KYZ/P 42. OK1KYT/P 43. OK2VJF/P

1x33 4x21 14ele 2x21 21ele 24ele DJ9BV 19ele 21ele 24ele 9154 9055 9039 7000 6280 5883 5813 5365 4425 3726 892

K a t e g o r i e V - 1296 MHz 1. OK1KIR/P 2. OK1DFC/P 3. OK1KHI/P 4. OK2KQQ/P 5. OK1KLL/P 6. OK1KKD/P 7. OK2ONW/P 8. OK2KIS/P 9. OK1KKT/P 10. OK2QI/P 11. OK2KEZ/P 12. OK1AIY/P 13. OK1OEA/P 14. OK1KRY/P 15. OK1FFD/P 16. OK1KKL/P 17. OK1KPA/P 18. OK1KHK/P

32144 10899 10344 8624 5953 5591 4351 4051 3998 3493 3233 3107 2909 2893 2644 2626 2166 2130

JO60LJ JO60RN JO70UR JN99FM JN79IW JO60NF JO80OB JN99CL JO70QR JO80OC

19. OK1KTL/P 20. OK2KHF/P 21. OK2KPD/P 22. OK1OST/P 23. OK1KIV/P 24. OK2KFM/P 25. OK2KZT/P 26. OK2KUM/P

115 53 52 46 32 34 32 30 26 28 1996 1740 1498 1294 1229 1136 1053 1037

640 675 582 416 482 389 338 389 471 305

400W 10W 30W 60W 50W 30W 20W 60W 10W 5W

27. OK1AWJ/P 28. OK2KDJ/P 29. OK1KTC/P 30. OK2BDK/P 31. OK2KJT/P 32. OK1UFL/P

1.8m 4xSBFJI D LOOP 1.8m 4x25 4x15 1m 50ele 55ele 27ele 1005 988 919 874 654 651

K a t e g o r i e VI - 2320 MHz 1. OK1KIR/P 2. OK1KKD/P 3. OK1AIY/P 4. OK1KLL/P 5. OK1KRY/P 6. OK2KIS/P 7. OK2QI/P

ÿÕJEN 1993

5565 1074 920 606 387 175 100

JO60LJ JO60NF JO70SS JN79IW JN69UT JN99CL JO80OC

21 7 5 5 4 5 1

414 238 275 170 168 100 100

150W 10W 80W 1W 0.1W 0.2W 10mW

1.8m 4x27 4x25 4x25 4x15 50ele 15ele

Mikrovlnn˝ z·vod 1993 Kategorie 1296 MHz 1 op: 1.OK1DFC 6778 b. 34 qso 2.OK1FPC/p 383 3 Kategorie 1296 MHz vÌce ops: 1.OK1KTL/p 6778 b. 33 qso 2.OK2KQQ/p 2363 11 3.OK1KPA/p 732 4 4.OK1KKD 228 3 Kategorie 2320 MHz vÌce ops: 1.OK2KQQ/p 216 b. 1 qso Kategorie 5760 MHz 1 op: 1.OK2SLB 18 b. 1 qso 2.OK1AIY/p 6 1 Kategorie 5760 MHz vÌce ops: 1.OK2KQQ/p 18 b. 1 qso Kategorie 10 GHz 1 op: 1.OK1AIY/p 311 b. 3 qso 2.OK1AIK/p 152 2 Kategorie 10 GHz vÌce ops: 1.OK1KTL/p 384 b. 3 qso 2.OK1KKD 340 3 Kategorie 24 GHz 1 op: 1.OK1AIY/p 6 1 ⁄Ëast v MikrovlnnÈm z·vodÏ 1993 byla opÏt slab·, podobnÏ jako v minul˝ch roËnÌcÌch. SpojenÌ, kterÈ nav·zaly OK stanice hlavnÏ v p·smu 23 cm signalizujÌ stoupajÌcÌ ˙Ëast v DL ale i v I. Je t¯eba p¯ipomenout, ûe Mikrovlnn˝ z·vod byl vyhl·öen v celÈ prvnÌ oblasti IARU. V souËasnÈ dobÏ jsou zde iniciativy oûivit tento z·vod z ¯ad skandin·vsk˝ch amatÈr˘. O mikrovlnnÈm z·vodÏ se bude jednat na konferenci IARU na pod-zim t.r.. SouËasn˝ termÌn je vhodn˝ pro OK stanice jako gener·lka za¯ÌzenÌ pËed PolnÌm denm. Vöechny p¯ipomÌnky a podnÏty k podmÌnk·m MikrovlnnÈho z·vodu adresujte na: OK VHF CLUB, RaöÌnova 401, 273 51 Unhoöù. z·vod vyhodnotil OK1CA

23

OK VHF CLUB VYHLAäUJE NOV… PODMÕNKY Z¡VODŸ PRO ROK 1994 ! PROVOZNÕ AKTIV 1.TermÌn kon·nÌ: kaûdou t¯etÌ nedÏli v mÏsÌci od 0800 UTC do 1200 UTC. 7. 10GHz 2.Kategorie: 1. 50 MHz 2. 144 MHz 8. 24GHz 3. 432 MHz 9. 47GHz 4. 1296 MHz 10. 76GHz 5. 2320 MHz a event. v˝öe 6. 5760 MHz 3.Nerozliöuje se kategorie jednotlivec (single) nebo kolektivnÌ stanice (multi). KaûdÈ p·smo se hodnotÌ samostatnÏ. 4.Druh provozu: CW nebo SSB (nesoutÏûÌ se provozem FM!!!). 5.Bodov·nÌ: za qso ve vlastnÌm lok·toru 2 body, v sousednÌm p·smu 3 body atd. 6.N·sobiËe: poËet lok·tor˘. 7.SoutÏûnÌ kÛd: RS(T), po¯adovÈ ËÌslo QSO a lok·tor. 8.SoutÏû je otev¯ena pro vöechny radioamatÈry v EvropÏ. 9.V˝sledek: SouËin bod˘ za spojenÌ x poËet r˘zn˝ch lok·tor˘ na kaûdÈm p·smu zvl·öù. 10.Hl·öenÌ: se zasÌlajÌ do 5ti dn˘ po z·vodÏ na OK1MAC Jan ZIKA, SnÏt 9, 257 68 DolnÌ Kralovice a musÌ obsahovat: datum, znaËku, lok·tor, soutÏûnÌ kategorii, poËet bod˘ za spojenÌ, poËet n·sobiË˘, v˝sledek a podpis. 11.Tyto podmÌnky vstupujÌ v platnost dnem 1.1.1994. VKV POLNÕ DEN Z·vod je po¯·d·n vûdy bÏhem celÈho prvnÌho vÌkendu v Ëervenci a zaËÌn· v sobotu ve 14.00 UT a konËÌ v nedÏli ve 14.00 UT. SoutÏûnÌ kategorie: I. - 144 MHz, stanice jednotlivc˘ SINGLE OP (SO) II. - 144 MHz, stanice s vÌce oper·tory MULTI OP (MO) III. - 432 MHz, SO IV. - 432 MHz, MO V. - 1,3 GHz, SO VI. - 1,3 GHz, MO VII. - 2,3 GHz, SO VIII. - 2,3 GHz, MO IX. - 5,7 GHz, SO X. - 5,7 GHz, MO XI. - 10 GHz, SO XII. - 10 GHz, MO XIII.- 24 GHz, SO XIV. - 24 GHz, MO XV. - 47 GHz, SO XVI. - 47 GHz, MO XVII. - 75 GHz, SO XVIII.- 75 GHz, MO V kategorii stanic jednotlivc˘ soutÏûÌ pouze stanice s individu·lnÌ volacÌ znaËkou, obsluhovanÈ jen vlastnÌkem povolenÌ na tuto znaËku. Je zak·zan· pomoc dalöÌ osoby, nap¯. p¯i vedenÌ denÌku, vedenÌ p¯ehled˘, smÏrov·nÌ antÈn, informace o ostatnÌch stanicÌch na p·smu. Vöechny stanice soutÏûÌ pouze z p¯echodn˝ch QTH.

24

8. OK2BDK/P 9. OK2KYT/P 10. OK2KQQ/P 11. OK2KFM/P

91 65 63 36

JN89XN JN99EM JN99FN JN99EP

3 4 3 2

30 30 36 22

0.2W 50mW 50W 0.1W

1.4m 63ele 1.8m 60ele

9 4 4 4 3 1

362 235 175 187 185 235

50mW .5W 5mW 5W 2mW 50mW

1m 1.2m 1m 0.7m 1m 1.2m

JO60LJ 18 JO60NF 10 JO70SS 7 JO70UR 6 JN99FN 3 JO79OW 6 JO70VP 4 JN70SQ 4 JN79IX 3

419 324 275 274 254 168 201 185 133

15W 4mW 0.1W 0.1W 0.2W 8mW 8mW 50mW 10mW

1m 1m 0.7 m 1.2m 0.6 m 0.8 m 0.4 m 0.6 m 1m

9 9

3mW 50uW

75 cm 50 cm

K a t e g o r i e VII - 5760 MHz 1. 2. 3. 4. 5. 6.

OK1KIR/P OK1UWA/P OK1KRY/P OK1AIY/P OK1UFL/P OK2KQQ/P

1902 621 590 377 357 235

JO60LJ JO70UR JN69UT JO70SS JO70SQ JN99FN

K a t e g o r i e VIII - 10368 MHz 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

OK1KIR/P OK1KKD/P OK1AIY/P OK1MWD/P OK2KQQ/P OK1KKH/P OK1AIK/P OK1UFL/P OK1KTL/P

4383 1676 864 780 762 687 492 459 356

K a t e g o r i e IX - 24192 MHz 1.-2. OK1AIY/P 1.-2. OK1UFL/P

9 9

JO70SS JO70SQ

1 1

Z·vod byl vyhodnocen ve dnech 15.- 17.¯Ìjna 1993 Ëleny OK VHF CLUBu. PD bude i nad·le hodnotit OK VHF CLUB a jiû nynÌ upozorÚujeme, ûe denÌky z PD 94 se zasÌlajÌ na adresu: OK VHF CLUB, RaöÌnova 401, 273 51 Unhoöù. P¯i vyhodnocov·nÌ denÌk˘ byly zjiötÏny zejmÈna tyto z·vady: - denÌk ve formÏ ìharmonikyî z poËÌtaËe (nap¯. OK2KLI) - neseöitÈÇ nebo öpatnÏ seöitÈ denÌky - nestandardnÌ poËet spojenÌ na str·nku. Vyûaduje se 30 spojenÌ na str·nku A4 (OK6CW, OK2KQV, OK2FD, OK2RGC, OK1XPP, OK1ARF, OK1KCF) - öpatnÏ Ëiteln˝ denÌk (OK1KTL) - nÏkterÈ stanice zapomÌnajÌ d·vat bÏhem z·vodu /p a tÌm poökozujÌ protistanice (OK1KIM). LetoönÌ PD probÏhl za pr˘mÏrn˝ch podmÌnek öÌ¯enÌ a pomÏrnÏ dobr· byla i ˙Ëast stanic. PodstatnÏ poklesl poËet stanic v QRP kategoriÌch, zejmÈna na 144 MHz. St·le öpatn· byla ˙roveÚ nÏkter˝ch doöl˝ch denÌk˘, i kdyû se oproti loÚsku dost zlepöila. St·le se opakujÌ stejnÈ chyby. Je s podivem, co vöechno se odv·ûÌ nÏkte¯Ì amatÈ¯i podepsat a poslat. KonkrÈtnÏ v denÌku OK1KRU bylo mezi 516ti QSO zjiötÏno 31 prokazateln˝ch chyb (spojenÌ s neexistujÌcÌmi stanicemi OK3)!!!!! DÌky tomu se tato stanice propadla z t¯etÌho na ËtvrtÈ mÌsto. TÈmÏ¯ neËiteln˝ denÌk na hranici diskvalifikace (OK1KTL) byl zase p¯Ìklademnedbalosti. RozhodnutÌ soutÏûnÌ komise je koneËnÈ. Za OK VHF CLUB O K 1 C A, Frantiöek St¯ihavka prezident OK VHF CLUBu KÛd, p¯ed·van˝ v z·vodÏ se sest·v· z RS (RST), po¯adovÈho ËÌsla spojenÌ poËÌnaje 001, na kaûdÈm p·smu zvl·öù, a lok·toru. NesoutÏûÌcÌ stanice p¯ed·vajÌ soutÏûnÌ kÛd vËetnÏ po¯adovÈho ËÌsla spojenÌ, poËÌnaje 001. Stanice, kterÈ nechtÏjÌ b˝t hodnocenÈ, nemusÌ posÌlat denÌk. Bodov·nÌ: Za jeden kilometr p¯eklenutÈ vzd·lenosti se poËÌt· jeden bod. Do z·vodu neplatÌ spojenÌ, nav·zan· p¯es aktivnÌ pozemnÌ Ëi kosmickÈ p¯evadÏËe a spojenÌ EME. V˝kon koncovÈho stupnÏ vysÌlaËe podle povolovacÌch podmÌnek, v z·vodÏ

nesmÌ b˝t pouûÌv·ny mimo¯·dnÏ zv˝öenÈ v˝kony. S kaûdou stanicÌ lze na kaûdÈm soutÏûnÌm p·smu nav·zat jedno platnÈ soutÏûnÌ spojenÌ, p¯i kterÈm byl oboustrannÏ p¯ed·n a potvrzen kompletnÌ soutÏûnÌ kÛd. PlatÌ ìVöeobecnÈ soutÏûnÌ podmÌnky pro z·vody na VKVî. DenÌky ze z·vodu se posÌlajÌ nejpozdÏji do 10 dn˘ po SkonËenÌ z·vodu na adresu: OK VHF Club, RaöÌnova 401, 273 51 UNHOäç. za OK VHF CLUB OK1CA Frantiöek St¯ihavka

AMA MAGAZÕN

KV Karel Karmasin, OK2FD KALEND¡ÿ Z¡VODŸ LISTOPAD 1993 6.a 7. 7. 12.-14. 13.-14. 13.-14. 20.-21. 20.-21. 21. 27.-28.

IPA Contest HSC Contest JA DX Contest OK/OM DX Contest WAEDC RTTY Austrian 1.8 MHz RSGB 1.8 MHz AGCW HOT Party CQ WW DX CW

CW SSB CW RTTY CW CW CW CW

3 bloky 0911/1719 2300-2300 1200-1200 1200-2400 1800-0700 2100-0100 1300-1700 0000-2400

CW CW MIX MIX MIX

2200-1600 1800-1800 0000-2400 1600-1600 0000-2400

RTTY CW CW CW RTTY SSB CW CW CW SSB

0800-1100 0900-1200 2200-2200 0700-1900 1800-2400 0700-1900 2200-2200 2200-1600 0600-1800 1300-1300

PROSINEC 1993 3.-5. 4.-5. 11.-12. 18.-19. 26.

ARRL 160 M DX TOPS Activity ARRL 10 M DX NAVAL Contest Canada Winter

LEDEN 1994 1.1. 1.1. 7.-9. 8. 8.-9. 9. 16.-17. 29.-31. 30.-31. 30.-31.

Happy New Year AGCW H.New Year JA 59 LOW BANDS YL-OM Midwinter ARRL Roundup YL-OM Midwinteer HA DX Contest CQ WW 160 m REF Contest UBA Contest

Do tohoto ËÌsla se bohuûel neveöly vöechny podmÌnky z·vod˘ z kalend·¯e vËetnÏ v˝sledk˘ KV z·vod˙, kterÈ jiû m· redakce k dispozici. V p¯ÌötÌm ËÌsle bude rubrika o to delöÌ a p¯inese podrobnÈ v˝sledky CQ WW 92 z obou Ë·stÌ, ARRL 1993, AMA TOP TEN ke konci tohoto roku, nÏkterÈ tipy k z·vod˘m a dalöÌ. 1. Z·vod: 2. TermÌn: 3. MÛd: 4. UTC: 5. P·sma: 6. Kategorie:

7. KÛd: 8. Body: 9. N·sobiËe: 10. V˝sledek: 11. DenÌky: 12. Pozn·mka:

ÿÕJEN 1993

OK/OM DX Contest 2.t˝den v listopadu CW 1200-1200 1.8-28 A - 1 op all band B - 1 op single band C - multi op single tx D - multi op multi tx E - QRP F - SWL RST + okr.znak EU = 1 bod, DX = 3 body zemÏ DXCC/WAE + zÛny JA/VE/W souËet bod˘ x souËet n·sobiË˘ do 15.12. na: Karel Karmasin, OK2FD Gen.Svobody 636, 674 01 T¯ebÌË OK i OM stanice soutÏûÌ za stejn˝ch podmÌnek !

25

1. Z·vod: 2. TermÌn: 3. MÛd: 4. UTC: 5. P·sma: 6. Kategorie:

7. KÛd: 8. Body: 9. N·sobiËe: 10. V˝sledek: 11. DenÌky:

1. Z·vod: 2. TermÌn: 3. MÛd: 4. UTC: 5. P·sma: 6. Kategorie:

7. KÛd: 8. Body: 9. N·sobiËe: 10. V˝sledek: 11. DenÌky:

WAEDC RTTY 2.t˝den v listopadu RTTY 1200-2400 3.5-28 A - single op all band B - multi op single tx C - multi op multi tx D - swl lze navazovat qso s k˝mkoliv QTC lze p¯ijÌmat i vysÌlat, ales jednou stn lze vymÏnit max 10 QTC RST + ser.ËÌslo 1 QSO = 1 bod, 1 QTC = 1 bod zemÏ DXCC/WAE, na 3.5 MHz x 4, na 7 MHz x 3, na 14 aû 28 MHz x 2 (souËet bod˘ + souËet QTC) x souËet n·sobiË˘ do 30.11. na: WAEDC Committee, P.O.Box 1126, D-74370 Sersheim, Germany AGCW Happy New Year 1.leden CW 0900-1200 3.5-14 A) input max 500W B) input max 100 W C) input max 10W D) swl RST + ser.ËÌslo ËlenovÈ AGCW navÌc svÈ ËlenskÈ ËÌslo spojenÌ se navazujÌ jen s Evropou 1 QSO = 1 bod ËlenovÈ AGCW na kaûdÈm p·smu zvl·öù souËet bod˘ x souËet n·sobiË˘ do 31.1. na: Stefan Scharfenstein DJ5KX Himberger Str.19a, D-5340 Bad Honnef 6, Germany

V˝sledky AGCW HNYC 1993: (80 m QSO + n·s,., 40 m QSO + n·s., 20 m QSO + n·s., celkem qso + n·s., body celkem) T¯Ìda 1: 1. DL5YAB 43 21 145 74 0 0 188 95 17860 25.OK1GR 0 0 92 41 0 0 92 41 3772 34.OK1FR 0 0 67 34 0 0 67 34 2278 43.OK1FKI 0 0 51 29 0 0 51 29 1479 45.OM3BA 0 0 51 25 0 0 51 25 1275 52.OM3QW 7 3 33 20 0 0 40 23 920 60.OK1JST 0 0 30 20 0 0 30 20 600 T¯Ìda 2: 1. DJ3XD 40 20 118 40 18 4 172 94 11008 6. OK1DOZ 25 9 83 39 7 2 115 50 5750 12.OK2PFN 0 0 100 38 0 0 100 38 3800 20.OK1DXL 32 12 22 12 9 2 63 26 1638 31.OK1AXB 19 8 28 8 0 0 47 16 752 32.OM3CDN 9 4 24 11 6 3 39 18 702 34.OK2PJD 0 0 31 13 8 1 39 14 546 40.OK1AOT 0 0 7 2 11 3 18 5 90 T¯Ìda 3: 1. DL1RWB 13 0 85 44 19 4 127 48 6096 6. OK2BWJ 12 6 45 21 12 3 69 30 2070 7. OK2ON 0 0 59 27 0 0 59 27 1593 12.OK2PAW 15 3 25 13 11 1 51 17 867 14.OK1DLY 6 4 25 15 10 1 41 20 820 16.OM3CPY 0 0 20 13 12 4 32 17 544 24.OK2SNW 15 8 5 1 6 1 26 10 260

26

AMA MAGAZÕN

ENCYKLOPEDIE ELEKTRONIKY V nejbliûöÌ dobÏ u n·s vyjde v nakladatelstvÌ GRADA po dlouhÈ dobÏ pro radioamatÈry velmi zajÌmav· kniha Horowitz, Hill: Encyklopedie Elektroniky (p¯eklad americkÈ knihy Art of Elctronics). Tato kniha je vÏnov·na öirokÈmu okruhu Ëten·¯˘, zajÌmajÌch se o z·klady elektroniky, radiotechniky a v˝poËetnÌ techniky. P¯eËtÏte si, co o nÌ pÌöe zn·m˝ konstruktÈr Doug deMaw, W1FB, v recenzi QST: Mohu bez v·h·nÌ ¯Ìci, ûe toto je jedna ze vz·cn˝ch uËebnic, kter· byla ps·na jednoduch˝m z¯eteln˝m jazykem autory na vrcholu akademickÈho vzdÏl·nÌ. Autor Horowitz je profesorem fyziky na Harvard University a jeho spoluautor Winfield Hill je vÏdeckov˝zkumn˝ pracovnÌk a ¯editel elektronickÈho inûen˝rstvÌ na Rowland Institute of Science. Ti, kdo nemajÌ urËitÈ vzdÏl·nÌ v elektronice, nebudou mÌt potÌûe pochopit mnoho diskuzÌ o modernÌ technice v elektronice, se kter˝mi se setkajÌ v tÈto knize. Tato kniha zcela spolÈh· na vysvÏtlov·nÌ pro obyËejnÈho Ëten·¯e a auto¯i se p¯itom vyvarovali struËnosti pro inûen˝ry a vÏdce, kte¯Ì jiû majÌ zkuöenosti v elektronice. ChybÌ zde celÈ ¯etÏzce rovnic, kterÈ se objevujÌ jako hlavnÌ podstata mnoh˝ch technick˝ch publikacÌ na vysokÈ ˙rovni. P¯Ìklady obvod˘ jsou ËastÈ a m˘ûeme s potÏöenÌm konstatovat, ûe vÏtöina z nich obsahuje konkrÈtnÌ hodnoty souË·stek. Varuji vöak p¯ÌpadnÈ kupujÌcÌ, ûe tato kniha se nepodob· knih·m typu Amateur Radio Handbook. Speci·lnÏ nem˘ûete zde oËek·vat, ûe budete schopni sestrojit nap¯. p¯ijÌmaË, syntetiz·tor nebo vysÌlaË z uveden˝ch obvod˘. MÌsto toho je zd˘razÚov·no vysvÏtlov·nÌ poËetn˝ch obvod˘, pouûiteln˝ch v takov˝chto za¯ÌzenÌch. HlavnÌ pozornost je vÏnov·na jednotliv˝m obvod˘m a vysvÏtlenÌ jejich funkce. AËkoliv tato kniha nem· stejnÈ uspo¯·d·nÌ jako ARRL Handbook, p¯edstavuje jejÌ vynikajÌcÌ doplnÏnÌ. Auto¯i zahrnuli mnoho subjekt˘, kterÈ se neobjevujÌ v literatu¯e pro radioamatÈry. Studenti elektroniky zjistÌ, ûe jim tato kniha pom˘ûe jako doplnÏk jejich uËebnÌch text˘ a skript. AmatÈ¯i zamÏ¯enÌ na teorii si mohou p¯idat toto vyd·nÌ do sv˝ch technick˝ch knihoven. Od prvnÌho vyd·nÌ tÈto knihy byla provedena v˝znamn· revize a rozöÌ¯enÌ v d˘sledku rychle se mÏnÌcÌ technologie. NÏkterÈ kapitoly byly zcela p¯eps·ny, dalöÌ pak upraveny a rozöÌ¯eny, aby obs·hly rychlÈ zmÏny v elektronice. Nalezneme zde takovÈ subjekty jako tranzistory JFET, MOSFET,

NEZAPOME“TE NA PÿEDPLATN… AMA MAGAZÕNU NA ROK 1994 ! SLOéENKOU NA STR.25/26 ÿÕJEN 1993

n·vrh zesilovaË˘ a analogovÈ spÌn·nÌ. Jsou diskutov·ny filtry s konstantnÌm Ëinitelem jakosti a konstantnÌ öÌ¯kou p·sma spolu s filtry se spÌnan˝mi kapacitory, v˝¯ezov˝mi filtry a oscil·tory. Je zde i Ë·st vÏnovan· generaci öumu, mÏ¯enÌ a n·vrhu nÌzkoöumov˝ch obvod˘. V Art of Elektronics se setk·te s dalöÌmi subjekty. Pat¯Ì sem smyËky f·zov˝ch z·vÏs˘, optoelektronika, osobnÌ poËÌtaËe a obvody poËÌtaËov˝ch rozhranÌ. Je zde i odstavec o nap·jecÌch zdrojÌch. Mnoho kapitol obsahuje speci·lnÌ odstavec pojmenovan˝ myölenky obvod˘. Zde jsou obvody, kterÈ m˘ûeme pouûÌt i spolu se öpatnÏ navrûen˝mi obvody. Tato kniha takÈ obsahuje vyjÌmeËnou kapitolu o digit·lnÌ elektronice. Mohla by existovat samotn· jako uËebnice z·klad˘ tÈto velmi d˘leûitÈ oblasti elektroniky. AËkoliv tato kniha nedodrûuje p¯ÌsnÏ ANSI standard pro

symboliku v elektronice, ten kdo m· jistou zkuöenost v elektronice nebude mÌt û·dn˝ problÈm porozumÏt schÈmat˘m v knize. Snad jsem vybÌrav˝, ale jsem ohromen, vidÌm-li technickou knihu, kter· se p¯idrûuje stylu nakladatele mÌsto aby odr·ûela pr˘myslovÈ standarty. TakovÈ zmÏny symboliky mohou u zaË·teËnÌk˘ vyvolat zmatek. To ovöem nikterak nesniûuje celkovou kvalitu knihy. PrvnÌ vyd·nÌ Art of Elektronics bylo nenahraditelnou p¯ÌruËkou v mÈ pr·ci. Toto novÈ vyd·nÌ bude pro mne jeötÏ uûiteËnÏjöÌ, aby mi pomohlo drûet krok s tÈmÏ¯ dennÌmi zmÏnami v technologii. AËkoliv cena se zd· b˝t dost vysok· (v USA), uvÏdomte si, ûe teorie je bezËasov·: kniha bude prospÏön· Ëten·¯˘m po celÈ n·sledujÌcÌ desetiletÌ. Doug DeMaw, W1FB

AMA INZERCE 1.¯·dek tuËn˝ v öÌ¯i 1 sloupce 20,- KË, dalöÌ ¯·dek (i zapoËat˝) 10,- KË

Prod·m: Transvertor 28/50 MHz + PA + zdroj. Cena dohodou. BliûöÌ info OK2VMD nebo OK2PZW na OK0H nebo OK0C (p¯Ìp. poötou). ZdenÏk ätÏrb·Ëek, Dvorsk· 16, 678 01 Blansko. óóóóóóóóóóóóóóóóóó TCVR TS130V + transvertor 28/144 MHz + zdroj + PA 144 MHz 70 W, TCVR IC260E allmode 144 MHZ, tcvr STANDART C160, BoubÌn 80 (1900,-), tcvr h.m. 144 MHz 4 W, tcvr JIZERA (1800,-). Kohut Karel, P.Box 51, 744 01 Frenöt·t p.R., tel.: 06565/5864 óóóóóóóóóóóóóóóóóó R2FH + RMH2 + ext.mike + bat. - jako celek (5900). VÌtÏzslav VanÌËek, 51701 Solnice 447. óóóóóóóóóóóóóóóóóó TRX 80-10m CW, SSB, s digi stup. + PA GU50, TX 80m CW, SSB (GU50) + zdroj, TRX 80-10 m CW, SSB - tov·rnÌ za¯., monitor SSTV. Ceny dohodou. Josef Kulek, SevernÌ 756, 50003 Hrad.Kr·lovÈ óóóóóóóóóóóóóóóóóó Tcvr UW3DI (DGS, GU29 + n·hr.) - cena dohodou. RX OLYMPIA ATS803A + zdroj (3500,-), SK10 + schema (300,-), RM31 + RM31-50 + sÌù.zdroj + schema (500,-), RX RSI6M1 (300,-). d·lnopis RFT T52 + ËteËka, zdroj, papÌr, p·ska (400,-), M02 neoûiven· (1000,-), mechanika pro TRX 160 m (100,-), histor.magnetofon TESLA MGN10 (300,-), LCD modul 4DM2000 (300,-), RL12P35, 6Y50. L.Kola¯Ìk, Pozlovice 53, 76326 LuhaËovice, tel.: 067/933112 veËer.

óóóóóóóóóóóóóóóóóó Tcvr YAESU FT726R 2m all mode, 10W, 70cm allmode 10W, satellite option, mikrofon. D·le kv tcvr Kenwood TS140S, cw filtr 500 Hz, mikrofon, odblokovan˝ pro CB provoz. V·clav Licinberk, P.O.Box 17, 43802 éatec 2 óóóóóóóóóóóóóóóóóó TCVR TS140S bez filtru, cena 30.000,KË. V.JelÌnek, »·slavsk· 1161, 53701 Chrudim 4. óóóóóóóóóóóóóóóóóó

KOUPÕM: Elektronky nÏm.v˝roby do r.1945, velmi starÈ elky vöeho druhu, takÈ pokusnÈ! NÏm.radiov· za¯ÌzenÌ a dokumentaci. Protihodnotou DM nebo amat.za¯ÌzenÌ dle dohody. Adr.: J.Russman, Alter Muehlenweg 15, 29525 Uelzen 3, Germany óóóóóóóóóóóóóóóóóó

27

Potřebujete malý a snadno přenosný počítač k transceivru? A také k jiné práci?

IDEÁLNÍ ŘEŠENÍ = ULTRA PORTABLE PC VELIKOSTI A5 1 MB RAM, 20 Mb HDD napájeníí 5xAA NiCd/sí provoz z baterií až 6 hodin váha 1 kg TESTOVÁN SOFTWARE: K1EA CT, VKV LOGY, DX LOG, PAKET SP 6.0 T602, FOXBASE a další Ideální pro závody na KV i VKV CENA vč.příslušenství a instalovaného software pro radioamatéry:

18880,- Kč (s DPH !)

Dodává: R STUDIO v.o.s. Eliščina 24, 674 01 Třebíč Tel./fax: 0618 - 22831

SnÌûenÈ v˝platnÈ povoleno JmÿS Brno Ë.j. P/3 - 15005/91

PA0XE OK1VO. REDAKCE: Gen.Svobody T ebìë Tel.: PÿEDPLATN :

Recommend Documents