•
P
RV N
Nejstarší
Í
Z ~I
Í
písemné
vylouceno,
N K Y
O
HER
údaje o Herálci
Á LEe
K U
se datují první polovinou
13. století. Není ale
že nekteré osady byly založeny již ve druhé polovine 12. století v sou-
vislosti s pocátky težby stríbrné Osídlení
rudy.
zde však mohlo existovat ješte dríve, cemuž by nasvedcovalo
cení "Na hradišti"
nebo "V hradišti".
jižne od Nohavického
potoka
stoupá do vrchu, kde údajne
pod
Ríká se tak lesu mezi Herálcem mlýnem
melo ono hradište
Byla to práve težba rudy s obsahem lím v tak nehostinném
rodiny
prostredí,
Výborných.
ozna-
a Úsobím
Terén
prudce
být.
stríbra,
která dala vznik lidským
obyd-
jakým byly hvozdy tehdejší Ceskomoravské
vy-
sociny? V lese, který pokrýval byly sroubeny lépe receno
chalupy,
stríbronosnou jedna
horninu,
se stromy vymýtily, z kmenÚ
ci vke vedle sebe, címž vznikl první základ vsi,
vísky. Domy byly pokryty chvojím nebo slámou. Osady byly daleko
od sebe,
ale bezprostredne
u míst, kde se težilo, patrne
nemuseli
chodit daleko za prací a aby vyteženou
DÚkazÚ o težbe je v našem
regionu
jámy, které jsou patrné v širokém cínu. Setkáváme nicí z Herálce
rudu meli pod kontrolou.
bezpocet.
pruhu
Jsou to hluboké
V místech,
trat a kde se dosud lesu ríká "Lesanka
propadliny
od Pavlova pres Kamenici
se s nimi i v lese mezi železnicní
do Radnova.
proto, aby kovkopové
tratí z Herálce
až ke Kojedo Lípy a sil-
kde Nohavický potok podtéká stríbrná",
železnicní
jsou dokonce doklady o dávné
tavbe rudy. Brehy potoka jsou plné strusky - škváry. Zde se tedy vyrubaná na míste tavila. Šhára
po tavbe rudy byla ve vetším merítku nalezena
váckovým dodnes
mlýnem ve Slavníci.
se mu ríká Hutský
pavlovské
-
i u r)'bníka
ruda
pod Hla-
Rovnež jméno tohoto rybníka mnohé napovídá
(nebo KouckÚ). Leží prímo pod zasypaným
-
ústím
dolovací šachty.
O dÚlní cinnosti svedcí i cetné kopecky o zbytky odvalovacích
hald. Také jména,
mezi poli na Pavlovsku.
oznacující
Jde patrne
dosud lokality ve ~tejné ob-
lasti, se váží k težbe rudy, at je to už název "Na štÚlách" nebo "Na kopaninách". Bohatství stríbrné rudy bylo v našem kraji na tehdejší dobu dosti velké, i když v rÚzn)!ch místech kolísalo. Dosvedcují
to slova Lazara Eckera.
né Hory, která jsou soucástí zprávy z roku 1598,
celé východní
na výskyt rud. Dle neho ruda u Pavlova obsahovala
olova, 12 % stríbra,
ostatek byla ruda zinková, zvaná "blejno".
stejných
od 20 cm do 4 m mohutnosti.
"coukách"
Také novejší zkoušky z r. 1895, zerem,
dokazovaly
rudné
bohatství
provádené
z Kut-
uložené v c.k. guberniálním
chivu. Tento muž z narízení císare Rudolfa II. prozkoumal území se zamerením
hormistra
bánsk)'m
ar-
pásmo 60 %
Nalézala se v ne-
inžen}Tem Dr. B. Kat-
kraje. Na jeho popud dokonce
hutní podni-
katel Viktarín
z Melníka
advalává na pamet se znavuatevrení
dal znavu zahájit težbu rudy.
starých abcanu,
dalu zÚcastnili. Prý na výchadní
nebyly
Za nejstarší
Úspešné.
jako. v akalí Príbrami. kavéha.
V kranice
a že dastala
Naapak, padle
této. infarmace
sauvislasti
pruzkum
lze patrne
pavažavat
"cauky mo.hutné", byla zalažena
a zakladatele,
zakládati
stavení,
abdabné
"blejna"
zin-
1140
Pavla,
který
pale a pastviny".
Nekterí
Slavní k, tedy patamek
histarici
vychází z faktu, že panství
byl druhým
Slavníkavcu
samatnéha
Bahužel,
Sídlem tahata znamenitého.
jména
jména
Slav-
abce dávají radu,
do.
který síd-
Tento. rad byl, jak známa,
nejvetším
zasahavala
na ceském
Území. Na
Úvaha a jménu
Slavníc
až do. našeho. kraje, pricemž
Kasmy, který zemrel v r. 1125. Krátký
kranikáre
citát prímo. z kraniky ta dakládá:
puvadu
radu Slavníkavcu,
jej však Vršavci v r. 995 vyvraždili.
na tratí své jména,
tedy
v race
mnicha
zmínku a Údajném
zvané Slawani.
velice vlivný a pa Premyslavcích
autar se davalává
pa 2. svetavé
Slavníc a Pavlav,
prvního. asadníka raubená
na zbyt-
brzo. ustaly. Ani
se adehrával
desátého. staletí na Libici nad Cidlinau.
papud Premyslavcu
a práce
pablíž abce Kajecín byla prý mnaha
uvádí zajímavau
dabách
se jménem
lil pacátkem
se
kranika neuvádí a lze usuzavat, že jde a lidavé vyprávení.
kranika
níc, ve starších
vadau
abce Pavlav se uvádí, že asada
jména
Herálecká
strane šachty narazili
jam. V akalí byly zminavány
"kázal les káceti, ždáriti, pramen
Opetavný
sídla na Herálecku
místa blízko. težebních
abce Pavlav
kterí v dabe zacátku psaní kraniky žili a kterí
ky díla z 15. staletí. Šachty však byly zatapené další pakusy válce.
Kranika
"Raku
Páne 981 zemrel
ad narazení
Slavník.
knížete byla Libice, ležící na míste, kde reka Ci dli-
Ústíc do. valného. taku Labe.
Knížectví mela tyto. hranice:
na
západ prati Cechum patak Suriu a hrad, ležící na hare, jež slave Oseka pri rece Mži. Ravnež Daudleby
na jižní strane
a Netalice až daprastred
pad pamezním stredem
mela prati Rakausum
hvazdem
hvazdu,
ležící, jménem
na sever prati Palsku
zalažením
mahl pusabit
nekterý
Litamyšl až k pataku hrad Kladska,
z méne významných
nelze vylaucit, patamku
Svatave, Slavníkavcu
Jména
jména Sláva, stejne, jako. byla advazena jména Braniš,
Mikulášav
který vykanával
- premanstrát asadníky
ze želivskéha
- nevalníky.
a pred-
rodu Slavníkavcu. zmínené
Slavníc má pacházet
jména akalních
abce je
ad krestního.
asad, napr. Branišav
ad
ad 'Mikuláše, Pavlav ad Pavla atd. Kdo. však byl anen
Sláva? Ta není známa a kranika asadníku,
tekaucím
že v techto. kancinách
Ta je tedy jedna z verzí a vzniku jména Slavníc. V kronice jména.
hrad
ležící nad rekau. Nisau."
mezi datem vyvraždení
asad na Vysacine,
ale zcela jiný Údaj a puvadu
Ch)'nav,
hvazdu, k výchadu prati zemi Maravské
I když jde a znacný casavý nesaulad pakládaným
tyto. mezní hrady:
ta také neuvádí.
Mahl ta být nekterý
jakausi funkci prvního. "staršíha", kláštera,
z prvních
mahl ta být mnich
který byl na místa "usazen"
spalu s navými
Nebo. ta byl nekdo. zcela jiný? A byl ve skutecnasti
vubec?
Velmi zajímavý a dosud zcela neznámy je údaj slavnícské luje, že Vysocina, madne
na pocátku
"osazována",
být i noví osadníci,
který sde-
12. století ješte zarostlá lesy, byla po r. 1176 hro-
a to válecnými
jímací války", vedené
kroniky,
zajatci z Rakouska,
králem Sobeslavem
zejména
z poslední
II. Temito válecnými
"za-
zajatci meli prý
kterí dali vznik osade Slavníc. Prý to ale byli v té dobe pre-
vážne slovanští obyvatelé,
"vylidneni"
a na jejich místa pak
do Rakous prišli bavorští Nemci. Do jaké míry je to pravda
a do jaké míry smyš-
lenka, nelze v soucasné Válecnými
kterí byli z Rakouska dobe vypátrat.
zajatci z Rakouska,
zrucnými
remeslníky,
mela být "osazována"
i trhová místa, jako je uvádený
Gumpolds
(Humpolec),
grams
(Rynárec).
Myslím ale, že osídlování
(Pelhrimov)
ci Ranards
míst, resp. vubec vznik trhových Vratme
se k herálecké
ti s pusobením r. 1213,
v následujícím ní historika
míst, patrí do doby znacne
kronice.
Rádu nemeckých
na Vysocinu
Františka
níze na financování num Prušanua
Palackého
dochovala
na brezích
koncem r. 1254.
polec je prý odvozen od jména jednoho Gumpoldsdorf
ní název. Obdobne
i jméno Herálec
ci Gerarda,
lec. Písemné
doklady
obyvatelé.
Herálecká
tedy patrne
kronice
se v souvislosti
Tomuto
v našem kraji se mesta Hum-
PÚvodní osada se ve jménu jiného ry-
názvu vyvinul dnešní
ci
název Herá-
jde pouze o domnenky.
že v Humpolci
i v Herálci
již byly vy-
kaple, což svedcí o tom, že zde žili krestanští
kaple byla pod patronací
cena sv. Bartolomeji.
Otakar 11., panují-
takže mohlo znít Geraldsdorf
ale pro tyto verze nemáme,
K této dobe se váže zajímavé sdelení,
znac-
z cehož nakonec vznikl dneš-
muže mít svuj prapuvod
nebo snad Erharda,
kme-
K této výprave
Název dnešního
z rytíru - Gumpolda.
ci Gumpoldsfeld,
Kdo ví? Pozdeji se z puvodního
"chrámky"
slovanským
more.
a zlatý" - Premysl
Ale už
Podle míne-
K vítezství Rádu nad pohany
Geraldsfeld.
staveny
Baltského
se to tak traduje.
tedy asi jmenovala tíre - Geralda
do souvislos-
statku získal pe-
na zmínený rád a jeho pusobení
obcí, alespon
trhových
- 1219.
a ze scény se stahoval.
ld'Ížácké výpravy - tažení proti pohanským
jako jediná památka jména
1215
tak cinil proto, aby prodejem
ne napomohl i ceský král, zvaný "železný cí v letech 1253 - 1278. Patrne
tedy v letech
své statky prodával
až pozdeji,
Pil-
pozdejší.
Ta dává první osídlení Herálce
Litvanu na severu,
došlo nakonec
(Herálec),
rytíru v našem kraji. Rád prišel do Cech okolo
asi o 2 roky pozdeji,
desetiletí
Geralds
patronovi
s obnovou
pražského
biskupa
a byla zasve-
zustal I-Ierálec veren dodnes.
kostela po požáru v
1'.
1873
Ve farní
uvádí, že nový
kostel je na míste, kde stával již v roce 1280 "první DÚm Boží". Z jakých materiálÚ farní kronika údaj získala, zrejmé není. V písemné forme se jméno Herálec vyskytuje poprvé v bule papeže III. ze dne 8. kvetna 1226, o cemž se docteme dále.
Honona
Ješte v jedné z kronik je zmínka o starším osídlení, ze 14. století. Je to v kro-
nice obce Kamenice. menice,
V té dobe mela být Kamenice
který pocházel
ze stejného
sídlem zemana
rodu jako zemani z nedaleké
- rytíre z KaSkaly (v kroni-
kách se psalo krátce, dnes se používá název Skála). V erbu mel tento rod mít psí hlavu, z cehož je odvozováno, žení zemské zemských
že v místech byly válecné posádky,
stezky. Není to vylouceno,
stezek skutecne
protože
poblíž Kamenice
v pozdejších
urcené
ke stre-
dobách
vedla. Smerovala
jedna
ze
z Jihlavy do Hum-
polce a dále ku Praze. Podle stejné kroniky bylo nekdy po husitských prikoupeno
k humpoleckému
která pohlcovala
panství.
malé zemany,
dávali najímat jako námezdní du na státní ci rodovou Konkrétní
náboženství
z Kamenice
Úredníky
Tvrz zemana z Kamenice
skalských
na jeho místo jmenoval
Práveherálecký
kou. Presné
nad rybníkem,
Jméno vodní plochy napovídá,
zdeji vznikl kamenolom, (pocátkem
set metru od nynejší obce na západ,
ale i v místech,
vodu by tvrz stála tak daleko
kde pozdeji vyrostla
od vesnice
Tvrzný.
vyloucit. Kamenice
dokonce
Herálec
pres vrchol
a kamenická
než je tomu v He-
dle kroniky patrila Leskovcum,
panství, porízeného
zatímco Herálec
také není uvádena
v soupisu
v dobe, kdy patrilo želivskému
patrila ve 13. století, není známo,
ale koncem
r. 1496 celé panství v hodnote
grošu prodali Burianu Trckovi z Lípy a Lipnice. Jmenovaný
majetku Komu
a jejich strýce Jana, 6000
kop
Burian Trcka vlast-
a jeho rod ješte daleko dríve (v roce 1446
koupil Mikuláš Trcka z Lípy).
to-
15. století Kamenice
a Vlackena
Jmenovaní
Leskovcu
klášteru.
syna Jindricha
již od r. 1482
staveních
stála tvrz zemana
dle kroniky byla v držení Bohuslava
nil Herálec
kopce,
jsou totožné stavby, lze
dle kroniky mluví o tvrzi daleko pozdeji,
Leskovce.
herá-
nestál jinde než ten dneš-
že u rybníka Tvrzný
muto rodu nepatril nikdy. Obec Kamenice Kamenice
hrobka
Umístení
To také nelze vyloucit. Po drevených
nebot Úvahu, že tvrz herálecká
rálci. Krome toho Kamenice
heráleckého
zámecká
žádné zbytky.
se zdá být pravdepodobnejší,
z Kamenice,
kde po-
odporuje logice. Proc? Z jakého du-
Herálec,
možná i pres Údolí? Ovšem, pokud puvodní bez základÚ se nedochovaly
umístil nad tvrz herálec-
tvrz mohla být docela dobre v místech,
lecké tvrze do _zmínených míst však ponekud
Presto
nebo pána nad
20. století), stejne jako na kopci nad obcí Zdislavice.
ní, tedy poblíž rybníka
že v jeho blíz-
farár Javurek ve svých statích o Herálci
místo ale neuvádí,
fa-
zemanu.
kosti asi stávala tvrz. Ale která? Šlo o tvrz zemana z Kamenice, rybník Tvrzný, tedy nekolik
bez ohle-
s Úmrtím fará-
mela stá vat nad dnešní "rybárnou",
Tvrzný.
nebo se
atd.
je uvádeno v souvislosti
ráre Jana. Snad tak jednal jako porucník
Herálcem?
ci dominia,
vojáci - žoldnéri pro ruzné válcící strany,
kdy zeman Pribík z Kamenice
který dosud nese jméno
kamenické
vznikaly velkostatky
aby se tito pak stali panskými
príslušnost,
jméno zemana
re ve Skale v r. 1360,
Tehdy
válkách zemanství
panství
Ješte nekolik slov ke dvoru, se pozdeji dvore", opletená
ríkávalo
patrícímu
"Na chvore".
panství
Toto oznacení
Kamenice.
není zkomoleninou
ale je odvozeno od slova chvor, což byla jakási ohrada chvojím, kam ovcák zahánel
V každém prípade
je ale jasné,
Mel stát tam, kde slov "na
okrouhlého
tvaru,
na noc své sverence.
že jméno Kamenice,
stejne jako další jména,
napr. Skala, má souvislost
s kvalitou pozemku.
Puda zde byla a dosud je kame-
nitá, melká, na kamenném
podloží. V pocátcích
obdelávání
lek a její úrodnost bylo premeneno Z minulosti obyvatelem,
nebyla velká. Povetšinou
byla zrejme plná ska-
sloužila jako pastyiny a jen minimum
na pole. obce Skorkov se také dochovala
tedy zakladatelem,
usídlil a dal jméno budoucí
povest o jejím založení.
mel být jakýsi muž jménem
Prvním
Skork, který se zde
osade.
Témer navlas stejne se traduje
založení Mikulášova;
ný vrch, mel svoje sídlo, jak jinak, strážný jménem pecnost zemské stezky - zrejme
Mikuláš, který dozíral na bez-
stejné, o jaké se hovorí v kronice
ce. I on dal své jméno obci pod vrchem. Tolik tedy k prvním zmínkám
na kopci, zvaném Stráž-
o obcích na Herálecku.
obce Kameni-
Zánlt'k
\ Herál('i z jihovýchodnÍ
,lmm
í',irl1~k
I kralec
Heralec
l~i\
t"""~'7'I
'~J
:-;",,!Jd,-I, .I'''ld \t'j'""lllI'k,'.!J" II "il'lld r"dim \ 1'!,"m,('!J II
,il,,; •.,-
Z
1-lt>rÚkp d"
l
",1,1
~(J("hd ....\. F]()rj~llla
lid lli.ílllt·:--tí
\ HdÚki
Sochu ;01, Jana .\'t'ponll1ck~h(J LI odhoC'b' z IHílllt'stí do IIlic(' zl'uné Na Yi[lwlllt'
Hlal ní oliÚr I' kostelf' SI', llurlolol1lt'je
I
H(·,'j[(';
Boží
Illuka
u ot/horkv
na Skorkov
ze silnice
- Havlírkll\
!loží
k"
Illuka
Spím\ u
Boží H"rál[>c
Brod
u ('",-;1\ I. HC'I'áln'
muka
k" hrhitOlu -
Havlíc'kll\
u odho('kv 1."
smtl'[>1ll
"ilni('[>
H"rál,,('
fhod
I,rí; IlCl ';ilwlliC'llílll I k"íl,'(' - L,-;ohí
kop(,1
II "illli('('
:
••
-\
•••••
Ilo.
-.•.•.•..•""'_4~
.,
_
-.'""",
•
..
--,
.• ~--.",,,._""e'~~~~
._~\
:\\
..;.,....,~- ~.
;.l
',"
....
;ft
\
. --
Dt'lail 1I1ríží \ okntch
'pvcharu
_
_-
~~
,"
Spýchar
"
~.-:~
\ Ht'rálci
'.'~.'
\' Herálei
