PRVNÍ FÁZE T O T Á L N Í
MOBILIZACE
Veliké porážky n a východní frontě v zimě 1941-1942 a definitivní konec bleskové války zasáhly citelně německé hospodářství. O k u p a č n í režimy obsazených zemí se musely přizpůsobovat nové situaci. V protektoráte vládl tvrdou rukou zastupující říšský protektor R. Heydrich. J e h o zásluhou se u v á d ě l a v život opatření mobilizu jící všechny materiální i lidské zdroje pro válku ještě dříve, než n a říšském území. V e druhé polovině l e d n a 1942 byla provedena h l u b o k á reorganizace protektorátní vlády, jejímž hlavním cílem bylo usměrnění hospodářského i politického dění výlučně pro válečné zájmy říše. Největší pravomoc dostalo nově vytvořené mi nisterstvo hospodářství a p r á c e . Význam nového o r g á n u podtrhovala skutečnost, že jeho vedoucím se stal jediný říšský N ě m e c v protektorátní v l á d ě , dr. W a l t e r Bertsch. Byl to schopný úředník, který vytvořil z ministerstva organizační centrum pro mobilizaci materiálních a lidských zdrojů v protektoráte. Bertschovo minister stvo se stalo nejvyšší institucí pro rozmisťování pracovních sil uvnitř i za hranicemi protektorátu. Ministr W . Bertsch o b s a d i l klíčová místa N ě m c i , kteří většinou p ů s o bili n a úřadě říšského protektora. Vznikem ministerstva hospodářství a práce byl d o p l n ě n o k u p a č n í systém o velmi výkonný o r g á n , opírající se o síť pracovních úřadů a jiných o k u p a č n í c h i samosprávných o r g á n ů , včetně bezpečnostních. 1
2
N e d l o u h o po reorganizaci protektorátní vlády d o š l o také ke změnám na ústřed ních úřadech v Berlíně. Vliv nových j m e n , zvláště dr. S p e e r a a F. S a u c k e l a , se projevil velmi brzy i v protektoráte. Z p l n o m o c n ě n c i S a u c k e l o v a úřadu se rozjeli d o celé o b s a z e n é Evropy a zajišťovali kontingenty pracovních sil pro říšské válečné hospodářství. V protektoráte byl Sauckelovým zástupcem jmenován župní vedoucí ve Virtembersku, prof. ing. R. J u n g . Byl znalcem českých problémů a mohl d o b ř e plnit Sauckelovy příkazy. Č a s o d č a s u jezdil J u n g d o Prahy na porady a o d konce roku 1942, kdy se stal č l e n e m tzv. ústředního h o s p o d á ř s k é h o štábu, navštěvoval ji pravidelně. Podle svědectví některých funkcionářů z ministerstva hospodářství a p r á c e , byl Jung velmi tvrdý při vymáhání pracovních sil pro potřeby říšskoněmeckého hospodářství. 3
' N o r . se v r. 1900 v Offenweileru a před j m e n o v á n í m ministrem p r a c o v a l n a ú ř a d ě říšského protektora, a to o d 2. 8. 1939. Ministerstvo spravedlnosti. M i m o ř á d n ý lidový soud P r a h a , Ls P XII 1225/48. Proces s dr. W . Bertschem. V e d o u c í m o d d . A se stal dr. W . Dennler. O d d ě l e n í převzalo úkoly o d d . X ú ř a d u ftP. Ze zrušeného protektorátního ministerstva sociální a zdravotní správy převzalo záležitosti rozmísťování pracovních sil a p é č e o ně. Tamtéž. Tamtéž.
2
3
61
V roce 1942 odjížděly d o N ě m e c k a poprvé celé skupiny českých mužů a žen pod nejtvrdším nátlakem. O f i c i á l n í místa přestala nazývat odjezd desetitisíců výsledkem „dobrovolného" rozhodnutí. V tisku a rozhlase se objevovaly úvahy o přispění českého n á r o d a v boji proti židobolševickým nepřátelům n a poli práce, v prvé řadě po boku německých k a m a r á d ů za hranicemi. Krvavá vlna teroru, rozpoutaná R. Heydrichem, znamenitě pomohla novým z p ů s o b ů m , jimiž byly některé skupiny českého obyvatelstva masově nasazovány na práce v rozsáhlých oblastech říše. V l á d n í nařízení č. 10/42 d á v a l o zákonný p o d k l a d tomu, aby pracovní úřady pově řovaly svobodné muže i ženy pracemi v rámci tzv. služební povinnosti. Ministerstvo hospodářství a práce již po několika d n e c h využití tohoto nařízení v praxi vyjádřilo spokojenost. V prvních několika tisících p ř í p a d e c h , v nichž se uplatnilo nařízení o služební povinnosti, se nevyskytly ž á d n é podstatné těžkosti.* Pracovní úřady znaly již dříve způsoby, jak donutit českého člověka k odjezdu za hranice. N o v é naříze ní, které v podstatě legalizovalo existující stav, d á v a l o pracovním úřadům mnohem širší pole působnosti, zvláště o d počátku května 1942, kdy se platnost o služební povinnosti rozšiřovala na všechny p r á c e s c h o p n é obyvatele. Některé pracovní úřady již před vydáním tohoto rozšířeného v l á d n í h o nařízení posílaly do N ě m e c k a v rám ci služební povinnosti i ženaté muže, což bylo příčinou mnoha stížností. O d počát ku května 1942 a n i formální stránka nebyla překážkou k přeřazování pracovních sil z protektorátu podle potřeb S a u c k e l o v a ú ř a d u . 5
6
Ministerstvo hospodářství a práce mělo zvládnout v roce 1942 z n a č n ě n á r o č n é úkoly. Již n a počátku roku muselo obstarat pro říši zvýšené počty pracovních sil. Rezervy hledalo ve válečné méně důležitých p o d n i c í c h a mezi zemědělským oby vatelstvem. Počítalo rovněž s využitím českých žen ve všech odvětvích. Podle názoru odborníků na ministerstvu hospodářství a práce byl stav kvalifikovaných dělníků v protektoratnich p o d n i c í c h vyšší asi o 3 0 % než tomu bylo v říši. Proto se omezilo přijímání nových z a m ě s t n a n c ů . Pracovní úřady dostaly příkaz zařazovat žáky vy cházející z obecných a měšťanských škol d o úzkoprofilových zaměstnání a v tom smyslu se upravovaly i osnovy n a odborných š k o l á c h . V d o b ě zemědělských sezón ních prací se měla zajišťovat sklizeň i s pomocí školní mládeže, p o p ř í p a d ě se mohla vyhlásit pracovní povinnost pro obyvatelstvo zemědělských obcí. Těmito z á s a d a m i se řídilo ministerstvo hospodářství a práce, aby uvolnilo říši co největší počet pracovních sil bez ohrožení místní v á l e č n é výroby. 7
Během roku 1942 předvolávaly pracovní úřady zaměstnance úřadů a institucí, textilních a jiných továren, které d o s u d vyráběly spotřební zboží. Před úředníky obávaných „ p r a c á k ů " přicházeli zaměstnanci o b c h o d ů i řemesel. Z n á b o r u p r a covních sil d o říše se během roku 1942 vyvinul složitý, a l e účinný systém, plně z a p a d a j í c í d o c e l é h o o k u p a č n í h o režimu. M e z i vysokými funkcionáři o k u p a č n í správy byla z a k o ř e n ě n a d o m n ě n k a , že mnoho protektorátních příslušníků, zejména mladých, není ještě v řádném pracovním poměru. Jejich představy údajně potvr zovaly plné zábavní místnosti, kavárny, kina a j . Nepřekvapují proto rozsáhlé r a zie ve velkých městech, při nichž se museli protektorótní příslušníci prokázat do< S Ú A , ŘP, k. 913, II-4-5464. Připiš dr. D e n n l e r a , 12. 2. 1942. V. K r á l , c. d . , sv. III, str. 261. N a ř í z e n í je d a t o v á n o 4. 5. 1942. 5. 5. 1942 s d ě l o v a l o ministerstvo h o s p o d , a p r á c e R. H e y d r i c h o v i , že byla o d s t r a n ě n a c h y b a o b e r l a n d r á t u P a r d u b i c e , o d k u d byli p o s l á n i d o říše n a z á k l a d ě služební povinnosti t a k é ženatí muži. S Ü A , Ř P , k. 867, 11-4-5100. P r a h a , 5. 5. 1942. Tamtéž, k. 885, II-4-5443. Úkoly prac. nasazení a jejich řešení. 5
6
7
62
ku menty o zaměstnání. Ty, kdož tak nemohli učinit, předaly bezpečnostní orgány pracovním úřadům k zařazení d o transportů. V červenci 1942 připravili n a minis terstvu hospodářství a p r á c e rozsáhlou razii také v P r a z e . V mnoha menších městech probíhaly kontroly pracovních dokumentů. Pracovní úřad v Benešově provedl například kontrolu všech lidí na ulicích a hostů v restauracích, protože jeho funkcionářům se z d á l o , že viděli všude příliš mnoho české m l á d e ž e . N a jaře a v létě 1942 se musel obávat téměř každý dospělý o b č a n protektorátu, z d a již n e m á d o m a pozvánku na pracovní ú ř a d . Bylo n e b e z p e č n é jít n a procházku nebo d o zábavní místnosti bez potvrzení o ř á d n é m pracovním poměru. Kontroly si vší maly v dokumentech nejen místa bydliště, a l e také pracoviště. V l n a represí po atentátu na R. Heydricha ležela j a k o těžký kámen n a české veřejnosti. V š u d e p a n o v a l a úzkost a strach. Lidé se báli porušovat nařízení o pracovní povinnosti, protože následky neuposlechnutí byly v těchto týdnech n a m n o z e tragické. Dospělí obyvatelé si hleděli obstarat pracovní dokumenty s potvrzením o zaměstnání, pokud je ještě neměli. Utužení kontrolního systému, k němuž došlo v létě 1942 spolu s vlnou strachu a nejistoty, pomáhaly pracovním úřadům při sestavování d a l š í c h a d a l š í c h transportů. 8
9
R. Heydrich nedlouho před svou smrtí slíbil, že z protektorátu d o d á d a l š í c h 100 000 o s o b . Proto se pracovní úřady horečně činily, aby vysoké kvóty splnily. V listopadu 1942 j e d n a l zastupující říšský protektor K. D a l u e g e s polním maršálem M i l c h e m o kontingentu 40 000 protektorátních d ě l n í k ů pro letecký průmysl umístě ný n a protektorátním území. Při této příležitosti bylo z d ů r a z n ě n o , že původní kvóta 100 000 o s o b , slíbená R. H e y d r i c h e m , nesmí být novým požadavkem nijak d o t č e n a . Počet odtransportovaných Č e c h ů v roce 1942 d o k a z u j e skutečně veliké úsilí pracovních ú ř a d ů , jimž se dařilo překračovat měsíční kvóty z předchozích let. O d počátku roku 1942 do konce d u b n a bylo vysláno z protektorátu 41 000 našich o b č a n ů , to z n a m e n á více než 10 000 měsíčně. V květnu 1942 se tento počet snížil n a 8 133, v červnu n a 6 568, v červenci díky raziím d o s á h l 12 554, ale v srpnu z a s e poklesl n a 8 639 o s o b . V červnu 1942 p o ž á d a l F. S a u c k e l , aby protektorát d o d á v a l měsíčně zhruba 11 000 d ě l n í k ů . Pro tzv. Sauckelův program měl protekto rát d o d a t během druhého pololetí přes 50 000 pracovních sil a do 30. d u b n a 1943 d a l š í c h 50 0 0 0 . Do konce roku 1942 se podařilo odeslat d o říše až neuvěřitelné vysoký počet našich o b č a n ů , a to 135158. O d počátku o k u p a c e jich odejelo za hranice 3 2 6 9 0 6 . Rok 1942 z n a m e n a l vrchol mobilizace Č e c h ů pro potřeby říšské ho v á l e č n é h o hospodářství. Z velkých železničních stanic odjížděly přeplněné vlaky, zvláště v pozdním létě a n a p o d z i m . 10
11
12
13
14
15
8
Tamtéž, k. 867, 11-4-5100. Byla uzavřena část V á c l a v s k é h o náměstí a za asistence 60 p o l i cistů o d 11. d o 16. h o d . prohlíženy dokumenty všem přítomným o s o b á m . P r a h a , 17. 7. 1942. ' T a m t é ž . O b e r l a n d r á t P r a h a , 7. 7. 1942. V . K r á l , c. d . , sv. l i l . str. 287. S Ú A , R P , k. 952. Telefonát J u n g a o d o h o d ě mezi z á s t u p c e m ú ř a d u R P a ministerstva letectví, listopad 1942. V. K r á l . c. d., sv. III, str. 262. S Ú A , Ř P , k. 885, č. 5443. Z p r á v a o stavu p r a c o v n í c h sil v protektoráte z června 1942. V . K r á l , c. d., sv. III, str. 264. P o d l e s e z n a m u z 2. p o l . l i s t o p a d u 1942 odejely tyto zvi. vlaky s českými o b č a n y : V í d e ň 19. 11. a 26. 11. po 1050 o s o b á c h . Vyslaly p r a c . úřady O s t r a v a , Zlín, Brno a Jihlava. D n e 19. a 26. 11. d o Vratislavi o stejné síle o s o b ; o d e s l a l prac. ú ř a d H r a d e c Králové. Směr Linec 16. a 23. 11. po tisíci o s o b á c h , prac. úřad Č . B u d ě j o v i c e , T á b o r a Benešov. Směr S t ý r s k o - K o r u t a n y 14. a 20. 11. po 550 o s o b á c h , prac. úřady O l o m o u c a Z l í n . Směr Sudety
10
1 1
12 13 1 4
15
63
V roce 1942 nebyli protektorátní příslušníci určeni pouze na p r á c e v říšském průmyslu, v železniční dopravě a jiných odvětvích n á r o d n í h o hospodářství. Pra covní úřady je též přidělovaly různým polovojenským o r g a n i z a c í m . Již dříve se jednotlivci dostali d o o r g a n i z a c e Todt a v roce 1942 ještě častěji, většinou z při n u c e n í . Pověst o r g a n i z a c e Todt nebyla v české veřejnosti d o b r á . V ě d ě l o se, že je vojenského charakteru a posílá své příslušníky pracovat na n e b e z p e č n á místa ve vzdálených oblastech o b s a z e n é Evropy. Některé říšskoněmecké firmy pověřené zakázkami ve východních obsazených územích mnohokráte žádaly o přidělení protektorátních pracovníků, o kvalifikované dělníky všech profesí, montéry a p o d . Protože Češi z bezpečnostních důvodů z á s a d n ě nebyli uvolňováni pro východní oblasti, odvolávaly se n a skutečnost, že u jednotek o r g a n i z a c e Todt, dislokovaných n a p ř í k l a d n a o b s a z e n é m sovětském území, byli protektorátní příslušníci. Pražské okupační úřady si však nepřály, aby se tam dostal ještě větší počet českých d ě l n í k ů ; ze stejných příčin odmítaly zaměstnávat v protektoráte o b č a n y z východu. Z a d a l y berlínské bezpečnostní orgány o p o d p o r u svého stanoviska. Té se jim skutečně d o s t a l o . Velitelé o r g a n i z a c e Todt se nedávali odradit a ne vždycky respektovali nařízení o tom, že se Č e š i nesmějí objevovat v územích se slovanským obyvatelstvem. Ú ř a d g e n e r á l n í h o z p l n o m o c n ě n c e pro pracovní nasazení seznámil proto tím důrazněji presidenty zemských pracovních úřadů v celé říši, že nesmějí připustit, aby protektorátní příslušníci byli zařazeni k o r g a n i z a c i Todt a odveleni na v ý c h o d . Funkcionáři této o r g a n i z a c e se snažili zainteresovat ke vstupu zejmé na mladé lidi. Využívali k tomu jejich touhy po dobrodružství, po zhlédnutí cizích zemí, jako byly norské fjordy, pobřeží Atlantického o c e á n u a břehy Egejského moře. Tam všude byly jednotky o r g a n i z a c e Todt nasazeny při stavbě opevnění. Protektorátní orgány musely opětovně žádat Berlín, aby z a s á h l . Dosáhly ú s p ě c h u . Velení o r g a n i z a c e Todt vydalo směrnice, v nichž z a k á z a l o svým podřízeným slož kám získávat jakkoliv protektorátní příslušníky neúředním p o s t u p e m . ' 14
17
18
1
Během roku 1942 se Č e š i ocitli také v d a l š í c h polovojenských o r g a n i z a c í c h , zejména v Luftschutzu a v Technische Nothilfe, p o p ř í p a d ě jiných útvarech určených k opravám b o m b a r d o v á n í m poškozených objektů. V létě 1942 dostali vedoucí úřadů práce úkol, aby získali řemeslníky pro Technische Nothilfe v intenzívně b o m b a r d o v a n é oblasti. Slo o pokrývače, sklenáře, zedníky, tesaře, zámečníky a další profese. K Technische Nothilfe mohly být zařazeny osoby podle nařízení o technické nouzové pomoci z 8. srpna 1942. Seznamy byly dány k prozkoumání gestapu. Velitel T N v protektoráte (byla součástí pořádkové policie) disponoval 20
M
17
16 19
2 0
17. a 24. 11., celkem 1700 osob, prac. úřady K o l í n , P a r d u b i c e , P r a h a a Brno. Směr L i p s k o H a l l e 20. • 21. 11. po tisíci o s o b á c h , prac. úřady J i h l a v a , P a r d u b i c e a O s t r a v a . Směr Berlín 16. a 25. 11. po tisíci o s o b á c h , prac. úřady P r a h a a Brno. Směr D r á ž ď a n y 19. a 25. 11. po tisíci o s o b á c h , prac. úřady K o l í n , Brno a O s t r a v a . Kromě toho o d j e l o několik set osob normálními o s o b n í m i vlaky, zvi. d o Sudet. S Ú A , Ř P , k. 885, č. 5443. Praha, listo p a d 1942. V dubnu 1942 odmítl J. Burián z Křivic nastoupit u o r g a n i z a c e Todt a přesto jej pracovní úřad v H r a d c i Králové přinutil. S t A Zámrsk, Ú ř a d p r á c e H . Králové, p o b . D o b r u š k a , k. 16. D o b r u š k a , 8. 4. 1942. O A Gottwaldov, Ú ř a d p r á c e Zlín, k. 10. Připiš ministerstva h o s p o d , a p r á c e v e d o u c í m prac. ú ř a d ů , 15. 7. 1942. S Ú A , ŘP, k. 964, II-4-5454. Berlín, 22. 7. 1942. O A Gottwaldov, Ú ř a d p r á c e Z l í n , k. 5. Připiš g e n e r á l n í h o z p l n o m o c n ě n c e pro pracovní nasazení. Berlín, 7. 1. 1943. A K P R , L 2646/42. Také Věstník z á k o n ů a nařízení, č. 33, str. 218.
64
f
lontroüabichnitt
0«* <->-ft«I***rtnM (i • í*HfffWlí'tl» 7IM \ t l « i " . t * 1*4 Dct t f tMfcMjtftftt W «Hit-t-BT.n «r.tf 8 í í t t-'r •»*'»*
Wird bei der Grenzkontrolle »bgeireiutt
i u a »«.4/ í.y i
JÜ
Ah
Urlaubsschein
lt)Si',s;!(» :•:
Der/Die ffUMMM
aus • i . mal i J HtMMtor»
Sieh um Ist vom
. b^&chörtißi als
*>
r V i
Mi
ü i u m u n
u-Volxoi'vrxr.
nach beurlaubt.
Grund des Urlaubs
Der Urlauber wird mit Ruckfuhrkarte Ms
J
abgefertigt
Der Urlauber ist iiber die für die Mitnahme von Geldmitteln in deutscher und der beireffenden aus!tmdis„icn Wahrung geltenden Bestimmungen unterrichtet werden D u Urlauber ist verpflichtet. nu>h Bcendiuunu, de» Urlaubs-dte-Arbeit in unserem Betrieb wiederaufzunehmen. f;r ist in Deutsehland bei der Bezirlisknappschaft -
IHM 6
.. ' -
— *
f.v«
i
* - i-
—-
t>'± 41 =
I Mranleen-
" ' ~~
i
versichert
, den
194
«|S I
ř .
\}¥
(Firmtmmfwi »ad üuttndirlfu
Bescheinigung*) der
KrinkenJtas»*
— Bezirksknappschaft — In Der Ikurlaubung de
kranken
schwangeren - Versicherten noch •Ml
wird
zugestimmt . den
194
Auf dem Schein darf mcht radiert oder verbessert werden.
i
•1 S K I iat I»
D o v o l e n k a z roku
1941
*J
:
Oarteniuld Di« Deutsch* Arbeitsfront
5.2.194<
Teilnehmerliste
Tr.n.oortsta&
Blatt: I L»d N *
für Heimfohrt»b«rechtigle Urlauber) !•*•*"•
_AIT Zug N
9.2.1944
55V1554
21.2.1944 Kitrisch-Ostrau
von
Berlin omlüi1«n I noch ' "~ISieBDUs-öchuckertwerke A . C . , Kabf,l»erk, . J l l n . - ö i e a e n s s t a J t , Gartenfeld runmnttim 34 00 -*PT
1 • I r i • b (Firma) u n d Ikmchnfl
37
datum
1
DonbraTOTi»
U > » f o j * » »<J »
r%(říw# (' V^fff
Mit Siwck
Julie
ou« 6 >otr
21.5.16 Stenvilow
,
V o « p f t « b *ur (•£!• ou- <*nd<5
i Vati . í»!on#řft) HAMM «•»•*«*•»
a-'s Antaa*
ftwcfckattftchatfWA
Potvrzení pro cestu vlakem n a dovolenou
Stacmang»ho- gfc*it
i.
•lond) |MOndbA\ u n d w«ii«r }• g a e r v - t e iv- a r;.": und y*rtraa.i* p*drwmi
těmito lidmi podle příkazů, které dostával z B e r l í n a . Již v roce 1942 posílal sku piny příslušníků T N do velmi ohrožených o b l a s t í . O d j e l y tam např. skupiny řemesl níků, kteří měli pomáhat při opravách škod způsobených b o m b a r d o v á n í m . Byli mezi nimi zejména pokrývači a s k l e n á ř i . V září 1943 se vrátilo z ročního nasazení p a d e s á t českých řemeslníků, kteří pracovali jako příslušníci T N při odstraňování škod v z á p a d n í c h oblastech N ě m e c k a . Vyslal je tam pracovní úřad H r a d e c Králo v é . D o Technische Nothilfe byli v roce 1943 z a č l e ň o v á n i rovněž čeští studenti a část z nich byla p o s l á n a d o oblastí vystavených leteckým útokům. N a podzim 1942 byli protektorátní příslušníci přidělováni stavebním útvarům o r g a n i z a c e Luftschutz. V listopadu 1942 bylo 2 250 českých mužů z a ř a z e n o ke sta vebním praporům, zvaným L a n d e s b a u t r u p p e n . Byli zpočátku umístěni na vo jenském cvičišti Baumholder, později rozděleni d o různých skupin. Druhým z vý cvikových středisek těchto pracovních praporů byl R e m s c h e i d . Pracovní prapory podléhaly Luftschutzu. Jejich příslušníci byli pod přímým velením členů policie. Lékařskou péči u pracovních praporů vykonávali Č e š i . V říjnu 1942 hledalo minis terstvo hospodářství a p r á c e třicet lékařů, z nichž a s p o ň polovina měla mít chirurgic ké zkušenosti. Pro výcvikový tábor na cvičišti v Baumholderu měly pracovní úřady zajistit šest českých lékařů ve věku d o 44 let. Přesvědčovat je nemusely, protože lékaři měli být posláni k pracovním praporům v rámci služebního p ř i d ě l e n í . N a š i lékaři skutečně pracovali mezi českými příslušníky ve zmíněných pracovních p r a p o r e c h . Kromě toho několik desítek jich nasadily pracovní úřady na výpomoc i na j i n á místa, zejména do Sudet. Útvary Luftschutzu dostávaly od podzimu 1942 posily z protektorátu. Úřady p r á c e vybíraly pro tyto účely s oblibou absolventy i studenty vyšších tříd středních škol. Také zaměstnanci z o b c h o d ů a služeb se ocitali v seznamech příslušníků pracovních o d d í l ů Luftschutzu. V roce 1942 byla d o b u d o v á n a o r g a n i z a c e Luftschutzu také v protektoráte. Skupiny českých mužů se tam připravovaly k p ř í p a d n é m u použití d o m a i za h r a n i c e m i . 21
22
23
24
25
24
Z protektorátu odjížděly v roce 1942 velké skupiny železničních z a m ě s t n a n c ů , a to nejen ze stavebních profesí j a k o d o s u d , nýbrž i strojvedoucí, topiči, zámečnici a posunovači. Říšské pošty dostaly přiděleno několik set českých zaměstnanců pošt, kteří vyplnili prořídlé řady svých německých k o l e g ů . V létě se pokusily okupační úřady vypravit do N ě m e c k a větší skupiny českých c h l a p c ů d o učení. Pracovní úřady měly zdůrazňovat nedostatek učebních míst d o m a jako jediný důvod, proč měl odejít určitý počet českých c h l a p c ů mimo d o mov, hlavně d o j i h o z á p a d n í h o N ě m e c k a . O v š e m v důvěrných směrnicích se hovo řilo o jiných, rozhodujících p l á n e c h . Výběr k a n d i d á t ů se měl provádět velmi pečli vě. V úvahu p ř i p a d a l i jen rasově nejhodnotnější mladí c h l a p c i , kteří prošli prohlídkou německých lékařů i po stránce zdravotní. O r g á n y g e s t a p a a S D dávaly o rodině politické dobrozdání. Rodiče byli n a k o n e c zváni n a rozhovor o otázkách 27
2 1 2 2 2 3 2 4
2 5 2 6
2 7
S Ú A , RP, k. 964. P r a h a , 3. 7. 1942. S Ú A , ŘP, k. 913, (I-4-5464. P r a h a , 10. 8. 1942. StA Zámrsk, Ú ř a d práce H r a d e c Králové, k. 41. Připiš z 16. 9. 1943. O A G o t t w a l d o v , Ú ř a d p r á c e Zlín, k. 5. Z p r á v a ministerstva hospodářství a p r á c e , 2. 2. 1943. K. Ptáčník, Ročník j e d e n a d v a c e t , P r a h a 1962. S Ú A , ŘP, k. 467, 1-6-3021. Berlín. 1. 10. 1942. S t A Brno, B 252, k. 108. Říšský protektor sděluje veliteli pořádkové p o l i c i e v l i s t o p a d u 1942, že b u d o u poslány seznamy protektorátních příslušníků, kteří měli být o d v e d e n i k Luftschutzu do N ě m e c k a . O A G o t t w a l d o v , Ú ř a d p r á c e Z l í n , k. 10. P r a h a , 12. 8. 1942. 6
65
hospodářských a o s o b n í c h , souvisejících s učebním poměrem jejich dítěte. M l a d í učni se měli v říši nejen vyučit, a l e především poněmčit. Z á s a d n ě byli umisťováni jednotlivě, nikdy nebyla p o h r o m a d ě větší skupinka, aby se nemohli stýkat a proces poněmčení nebyl r u š e n . První s k u p i n a českých u č ň ů , která byla vyslána n a p o d zim 1942, se nedostala vůbec d o učebního poměru. Po válce tvrdil jeden z činitelů Kuratoria, že viděl před vánocemi české učně o b l e č e n é do uniforem Hitlerjugend, jak y okolí Heiligenstadtu prodělávali výcvik o b d o b n ý v o j e n s k é m u . N a štěstí tato akce n e d o s á h l a většího rozsahu. Většina českých rodičů nechtěla své děti poslat do cizího prostředí; konečně v protektoráte byl dostatek u č e b n í c h míst. 28
29
Vysoké Sauckelovy požadavky plnily úřady práce jen s největším vypětím. V e d o u cí funkcionáři n a ministerstvu hospodářství a p r á c e proto hledali další možnosti, jak uvolnit co nejvíce Č e c h ů pro říši. Východiskem se stalo nasazování celých r o č n í k ů ; způsob, který se d o s u d nikde neužíval. Byly vybírány mladé ročníky a jejich odesílání d a l e k o o d vlasti plnilo též politickou ú l o h u . Bylo zároveň preven tivním opatřením proti potencionálně nejnebezpečnějším skupinám českého oby vatelstva. O d c h o d e m desetitisíců mladých mužů ve věku prezenční vojenské služby se okupační režim zbavoval nejradikálnějších elementů. M l a d í čeští muži i dívky, rozsetí po obrovských územích říše, byli z hlediska o k u p a č n í h o režimu i d e á l n ě zneškodněni a mimoto jejich účast n a válečné výrobě přinášela říšskému válečné mu úsilí užitek. Počátkem září 1942 navrhlo ministerstvo hospodářství a práce v Praze, jak by se daly splnit Sauckelovy požadavky. D o poloviny října měl protektorát d o d a t říšskému válečnému průmyslu 30 000 osob kromě menší skupiny určené pro Luft schutz. V létě 1942 plnily úřady práce jen stěží své kontingenty. V e d o u c í činitelé na ministerstvu hospodářství a práce neustávali hovořit o dostatečných reservách, neboť část obyvatelstva, zvláště mládeže, prý stále unikala řádnému zařazení do pracovního procesu. M n o z í prý předstírali pracovní poměr, vydávali se z a samo statné podnikatele a fluktuací se vyhýbali evidenci. Podle názoru odborníků z a p a rátu ministerstva hospodářství a práce, byla jediným východiskem h r o m a d n á mo bilizace velkých celků protektorátního obyvatelstva. Navrhovali nasazení vybraných ročníků. Úřady práce by pak snadněji a rychleji podchytily příslušníky ze všech vrstev obyvatelstva. Veřejné mínění by přijímalo jednotný postup vůči všem k l a d n ě , protože by byl spravedlivější. Poněvadž mnozí příslušníci ročníků byli již z a m ě s t n á ni ve válečné výrobě, měl se zvolit osvědčený postup užívaný v N ě m e c k u . Nezbytně potřebné pracovní síly byly vyjmuty z převedení za hranice. N a d t o by ročníková a k c e zmenšila i počet zaměstnanců ve veřejné správě, který převyšoval o 40 000 osob stav z roku 1938. Z téhož ministerstva vyšel i návrh n a ročníky, které měly být hromadně n a s a z e n y : 1923 a 1924. Uvedený p l á n rychle projednaly všechny rozhodující instance a nalezl plný souhlas. Jen původně navržené ročníky byly nahrazeny ročníky 1921 a 1922. Důvody této změny byly p r a v d ě p o d o b n ě politicko-bezpečnostního charakteru. Příslušníci o b o u starších ročníků představovali z hlediska p ř í p a d n é h o nebezpečí větší hrozbu než jejich mladší k a m a r á d i . N a úřadě říšského 30
M 2 9 M
S Ü A , RP, k. 964. S m ě r n i c e ministerstva hospodářství a p r á c e , 25. 7. 1942. Ministerstvo spravedlnosti, Proces Teuner a s p o l . N S 10/47. S Ú A , RP, k. 885, II-4-5443. N á v r h v e d o u c í h o sekce A 1 Bertschovi, 5. 9. 1942.
66
protektora uvítali o d c h o d j e d n a d v a c e t i - a dvaadvacetiletých také proto, poněvadž jim krátká praxe znemožnila docílit plnou kvalifikaci. Jejich o d c h o d tudíž nemusel přinést větší poruchy do hospodářského ž i v o t a . Proti ročníkové akci neměl námit ky ani K. H . Frank. Vyjádřil jen pochybnosti, z d a pro nové úkoly, které čekaly váleč ný průmysl v protektoráte, z b u d e dostatek pracovních s i l . První ročníková a k c e se mohla rozběhnout. Ministr W . Bertsch nařídil 16. září 1942 podřízeným složkám, s odvoláním na státního sekretáře K. H . Franka, aby průběh uskutečňování a k c e setřel dojem, že jde o použití celých ročníků. Č e s k á veřejnost se neměla zbytečně znepokojovat a a n i zahraniční p r o p a g a n d a neměla dostat podklady pro nepřátelskou č i n n o s t . Okresní úřady dostaly příkaz minis terstva vnitra, aby nejpozději d o 10. října vypracovaly úřadům práce seznamy příslušníků uvedených ročníků, mužů i ž e n . N a zvláštních kartách byly údaje o jmé n u , d a t u , narození a zaměstnání. V o d d ě l e n é rubrice zapisovaly úřady p r á c e svá rozhodnutí, zda jmenovaný byl n a s a z e n , osvobozen nebo zatím osvobozen od n a sazení v N ě m e c k u . O s o b n í karty obsahovaly jen nejnutnější ú d a j e ; ty však roz hodovaly, z d a příslušník některého z o b o u ročníků zůstal n a starém pracovišti nebo byl o d e s l á n s nejbližším transportem i mnoho set kilometrů od d o m o v a . S e z n a my, které okresní úřady připravily d o počátku října 1942, dostaly k dispozici úřady práce. Pak z a č a l nelítostný z á p a s tisíců mladých lidí s úředníky pracovních úřadů 31
32
33
34
0 každé místo uvnitř protektorátu, z á p a s vedený všemi možnými způsoby. Kdo měl známosti, zastání zaměstnavatele, trochu štěstí, nebo dosáhl úlevy s pomocí úplatků, vyšel jako dočasný vítěz. D o konce října byli na úřadech práce přezkušováni příslušníci o b o u ročníků před komisemi, jejichž členy byli vedoucí úřadu p r á c e nebo j e h o zástupce, úřední lékař a příslušník zbrojní komise. Lékaři směli uznat jen osoby schopné žít ve společných t á b o r e c h . Kdo neodpovídal zdravotním p o d mínkám, neměl být d o říše za žádných okolností vyslán, aby se předešlo v b u d o u c nu zbytečným nepříjemnostem. Komise mohly počítat se zaměstnanci podniků méně i více důležitých z hlediska válečných požadavků. O s o b y naprosto nezbytné pro c h o d válečně důležitých podniků byly uvolněny a komise jim to vyznačila d o jejich evidenčního lístku. Úřady práce však dostávaly instrukce, aby postupovaly s největší možnou přísností a uvolňovaly příslušníky ročníků 1921 a 1922 jen po zralé úvaze. O s v o b o z e n i byli pracovníci v zemědělství, pokud tam byli zaměstnáni a s p o ň půl roku, zaměstnanci v hornictví, odborníci z válečně důležitých továren (pokud je ovšem jejich zaměstnavatel prohlásil za nezbytně potřebné) a konečně
1
1 zaměstnanci z méně důležitých z á v o d ů , jejichž o d c h o d by narušil provoz. D á l e byli uvolňováni příslušníci drah a pošt, vládního vojska a policie. Jen ve výjimeč ných p ř í p a d e c h měli být osvobozeni i j e d i n c i , jejichž o d c h o d by byl zvláště tvrdý z osobních důvodů. Komise, které přezkušovaly k a ž d o d e n n ě stovky příslušníků o b o u ročníků, d o s p ě ly po několika dnech k názoru, že n e d o s á h n o u očekávaných výsledků. N a d m ě r n é množství intervencí, především o d zaměstnavatelů, nutilo úřady práce, aby p o n e chávaly vysoké procento mladých Č e c h ů n a původních pracovištích. Veliký tlak vyvíjely především válečně důležité podniky a poukazovaly na následky, které by 35
3 1 32 3 3 3 4 3 5
Tamtéž. Pozn. o n a s a z e n i uzavřených ročníků, 10. 9. 1942. T a m t é ž . Pozn. vedoucího skupiny A 1, 23. 9. 1942. T a m t é ž . 17. 9. 1942. O A Gottwaldov, Ú ř a d p r á c e Z l í n , k. 10. Z l í n , 23. 9. 1942. S Ú A , ŘP, k. 885, II-4-5443, P o z n á m k a o roč. 1 9 2 1 - 2 2 z října. 5*
67
vznikly o d c h o d e m klíčových pracovníků. V e d o u c í úřadů p r á c e si stěžovali, že ve dení podniků odmítala uvolňovat i ty Čechy, kteří byli určeni k o d j e z d u . Pracovní úřad v Kladně si stěžoval na velké továrny. Stejně týž o r g á n ve Zlíně poukazoval na o d p o r vedení Baťových z á v o d ů , odmítající uvolnit některé z 2 063 zaměstnanců z ročníků 1921 a 1922. O d c h o d byť i několika z uvedených pracovníků by způsobil nedozírné výpadky ve výrobě; tak odůvodňovali svůj postoj vedoucí činitelé z vel kých t o v á r e n . Práci úřadů ztěžoval samozřejmě i o d p o r samotných příslušníků o b o u zmíněných ročníků proti o d c h o d u d o N ě m e c k a a jejich veliké úsilí nalézti cestu, jak uniknout tomuto nebezpečí. N e n í proto divu, že výsledky nebyly takové, aby splnily S a u c k e lovy požadavky. Proto počátkem listopadu rozšířilo ministerstvo hospodářství a p r á ce okruh, z něhož se měly vybírat pracovní síly, o ročníky 1918, 1919 a 1920. 10. lis t o p a d u 1942 připomínalo ministerstvo hospodářství a práce vedoucím pracovních ú ř a d ů , že do počátku prosince musí odvést ještě 26 400 osob, aby splnily kontin gent. D o 30. d u b n a příštího roku měl protektorát vyslat do říše asi 73 600 o s o b . Proto musely pracovní úřady znovu a přísně přezkušovat příslušníky ročníků 1921 a 1922, neboť z nich zbývalo vybrat ještě asi 35 000 mladých mužů. Protože se však ukázalo, že kontingent i při veškeré rigoróznosti n e b u d e splněn, mohly úřady p r á . ce přibírat také příslušníky d a l š í c h tří starších ročníků. Ministerstvo vnitra, p o d o b n ě jako v prvním p ř í p a d ě , d a l o okresním úřadům příkaz, aby sestavily jejich seznamy. Evidenční karty se lišily jen barvami. Příslušníci ročníků 1918-1920 měli být zváni před komise pracovních úřadů a schopní na z á k l a d ě výnosu ze d n e 4. května 1942 přiděleni služebně do N ě m e c k a na d o b u trvání války. O s v o b o z e n i byli zase jen ti, kdo pracovali v některé z kategorií ještě chráněných před odčerpáváním pracov ních s i l . Příslušníci ročníků 1918-1920 stáli před komisemi úřadu práce zhruba ve stejné situaci jako několik týdnů před tím jejich mladší k a m a r á d i . Aby nebyli zaměstnavatelé vážně postiženi o d c h o d e m d a l š í c h pracovníků, dostávali za ně n á h r a d u , i když neplně h o d n o t n o u : ženy, penzisty a p o d . Z a příslušníky předcho zích dvou ročníků neposkytovaly pracovní úřady ž á d n o u n á h r a d u . Ministerstvo hospodářství a práce počítalo, že většinu zmíněných tří ročníků představují zaměst nanci některých méně důležitých průmyslových odvětví, o b c h o d u , správy, a ti, kdo d o s u d nebyli v řádném zaměstnaneckém poměru (příslušníci rodin samostatných podnikatelů, zejména řemeslnických mistrů a p o d . ) . ' 36
37
38
3
Pracovní úřady a jejich pobočky nebyly d o s u d zcela hotovy s rozsáhlými prohlíd kami mladých mužů ročníků 1921 a 1922 a již dostaly příležitost rozšířit okruh činnosti o další desetitisíce osob. Během listopadu a prosince 1942 většina z nich d o k o n č i l a první fázi a přikročila už i k přeřazování mužů z ročníků 1918—1920. Hlášení shodně poukazovala na veliké zatížení všech zaměstnanců úřadů práce, kteří jen stěží zvládali obrovskou a g e n d u . N u t n o přiznat, že tyto orgány n a k o n e c plnily i nové úkoly s úspěchem a rychle, takže okupační správa mohla být spoko-
34
3 7 3 6 3 9
T a m t é ž , k. 758. H l á š e n í úřadu p r á c e K l a d n o z a říjen 1942; k. 951, H l á š e n i ú ř a d u p r á c e Zlín za říjen 1942. Tamtéž, k. 885, č. 5443. P r a h a , 10. 11. 1942. Tamtéž. Zpráva ministerstva hospodářství a p r á c e , poč. l i s t o p a d u 1942. Podle předběžného p l á n u se p o č í t a l o , že se o d č e r p á z kovoprůmyslu 10.000 osob, z tex tilního průmyslu 500, p a p í r e n s k é h o 200, k o ž e d ě l n é h o 500, dřevařského 1000, potravinář ského 2000, o d ě v n i c k é h o 2500, holičství 2000, stavebnictví 4000, polygrafie 500, pohostin ství 1500, dopravy 1200, porn. dělnici 3000, z o b c h o d ů a správy 6000, ostatní 700. C e l k e m se mělo získat z uvedených 3 roč. asi 45.000 o s o b . Tamtéž.
68
j e n a . U k á z a l o se, že všechny úřady, ať již protektorátní samosprávy či o k u p a č n í , byly schopny řešit i složité úkoly. N i k d e nenastaly, jak s uspokojením konstatovalo ministerstvo hospodářství a práce, vážnější chyby a zdržení. Podstatná část úkolů p ř i p a d l a úřadům práce. Výkonný a p a r á t , opírající se o zkušené odborníky v c e n trálních o r g á n e c h , byl jednou ze silných stránek nacistického o k u p a č n í h o systému v protektoráte. První velké ročníkové akce byly toho d o k l a d e m . Celkový výsledek, počet osob z ročníků 1918-1922 převedených do N ě m e c k a , nebyl už z d a l e k a tak uspokojivý jako průběh a k c e po stránce jejího o r g a n i z a č n í h o zajištění. Podle statistických d o k l a d ů , byť ne zcela přesných, bylo ze zmíněných ročníků p o s l á n o do říše v p o s l e d n í c h měsících roku 1942 a v prvních měsících následujícího roku celkem 68 133 o s o b . Původní p ř e d p o k l a d jednoho sta tisíc o b č a n ů zůstal tedy n e s p l n ě n . Č e s k o u veřejnost silně znepokojoval sílící tlak na m l a d o u g e n e r a c i . Sířily se různé p o p l a š n é zvěsti. M e z i železničáři se šeptalo, že po prvních s k u p i n á c h , které byly již poslány posílit provoz německých železnic, b u d o u následovat další. Poštov ní zaměstnanci byli plni úzkosti, neboť i mezi nimi si jejich němečtí nadřízení vy bírali a posílali na z á k l a d ě služebního přidělení české „pošťáky" na německé pošty. Z N ě m e c k a docházely zprávy o náletech i těžkých pracovních p o d m í n k á c h , 0 svízelích v zásobování potravinami i d a l š í c h nepříjemnostech. Strach a úzkosť před okamžikem, kdy listonoš doručí pozvánku n a pracovní ú ř a d , p o z n a m e n a l život v protektoráte tak pronikavě, že jedině obavy ze z á s a h u g e s t a p a byly větší. Tísnivou atmosféru po atentátu n a R. H e y d r i c h a vystřídaly ročníkové akce. Ž á d n ý režisér nemohl lépe n a p l á n o v a t tyto odvody. D o c h o v a n é dokumenty neprozrazují všechny podrobnosti o vyhlášení ročníkových akcí. N e z d á se však nijak p ř e h n a n á d o m n ě n k a , že úředníci n a ministerstvu hospodářství a práce, p o p ř í p a d ě na někte rém jiném ústředním úřadě, rozpoznali d o k o n a l e psychický stav českého obyva telstva n a sklonku léta 1942. Ležely na něm jako těžké balvany právě uplynulé týdny d o s u d nejkrvavějšího teroru. Byly nesmazatelnou vzpomínkou a s o u č a s n ě 1 děsivou skutečností. A n i zprávy ze zahraničí, z front, z nichž by mohl český č l o věk čerpat posilu, nebyly potěšující. N ě m e c k é armády byly na Kavkaze, bojovalo se ve S t a l i n g r o d ě a z á p a d n í spojenci též nedosahovali ú s p ě c h ů . Ovzduší teroru a znepokojující zprávy z front byly pomocníky pracovních ú ř a d ů . V protektorátnim tisku i v rozhlase se překonávali autoři aktivistických článků a relací v líčení čest ného úkolu, jehož se dostalo českému n á r o d u tím, že jeho příslušníci se mohli zúčastnit po boku německých k a m a r á d ů a o b č a n ů jiných evropských zemí boje za světlejší budoucnost svého n á r o d a a Evropy. N a s a z e n í mladých českých mužů d o N ě m e c k a se z a č a l o nazývat velkou příležitostí české m l á d e ž e . Redaktor Kříž si zase v pražském rozhlase 3. listopadu 1942 pochvaloval, jak se N ě m c ů m po d a ř i l o , díky ročníkové a k c i , odstranit kavárenské povaleče a mládež bez r á d n é h o zaměstnání. Pokus Křížův líčit příslušníky ročníků 1918—1922 jako z a h á l e č e , byl součástí větší k a m p a n ě , mající ovlivnit českou veřejnost. Č l á n e k v tomto smyslu přinesly 40
41
42
1
43
44
4 0 4 1
4 2 4 3
4 4
Ministerstvo spravedlnosti, M i m o ř á d n ý lidový s o u d , Ls XII 1225/48. Proces s W . Bertschem. S Ú A , Ř P , k. 885, č. 5443. P r a h a , 12. 11. 1942. Z roč. 1921-22 mělo být o d v e d e n o asi 55.000, z roč. 1 9 1 8 - 2 0 okolo 45.000 o s o b . Tamtéž, k. 276. Situační z p r á v a z a březen 1942. A r c h í v Ü R O , N O Ú Z , Studentské hnutí v e m i g r a c i . N e u s p o ř á d á n o . Č e c h o s l o v á k IV, č. 49, 4. 12. 1942. Tamtéž. M l a d é Československo 1942, č. 32, 12. 12. 1942.
69
4S
1. listopadu n a p ř í k l a d Lidové noviny. V e skutečnosti byli v roce 1942 práceschopní protektorátní příslušníci, až n a malé výjimky, z a m ě s t n á n i . Pochopitelně ne všichni tam, kde by je rád viděl pracovní úřad. O d p o v ě d í na pokusy očernit českou m l á dež byly protesty docházející jak redakcím novin, tak i politickým představitelům. M a s o v é deportace mladých Č e c h ů využívala velmi intenzívně zahraniční p r o p a g a n d a . V moskevském rozhlase vystoupil proti mobilizaci několika ročníků K. Gott w a l d . Řekl, že je nutno, „aby se i v Č e c h á c h a n a M o r a v ě celý národ jako j e d e n muž postavil proti odvlékání svých synů a dcer d o N ě m e c k a . Ti, jichž se mobili zace týká, se nedostaví k odvodům a prohlídkám a n e b u d o u dbát žádných úřed ních v ý z e v . . . Čeští úředníci, četnícl a policisté se nesměj! propůjčit k tomu, aby dělali N ě m c ů m náhončí a p o m á h a l i jim při mobilizaci českých lidí. A pro m l a d é české hochy a d ě v č a t a , jimž hrozí mobilizace, platí příkaz, aby hledali a našli cestu k partyzánským o d d í l ů m " . M n o h é z podobných výzev byly pro podmínky v protektoráte neupotrebitelné, a l e v zahraničí neměli a nemohli mít o tom správ nou představu. Také česky p s a n é noviny na z á p a d ě seznamovaly s novým úderem proti českému n á r o d u , proti mládeži. Byly odhaleny i pravé příčiny, proč byly vybrány právě ročníky mládeže. Č a s o p i s M l a d é Československo správně hodnotil ročníkovou akci jako oslabení mládeže, která byla nejnebezpečnějším elementem pro okupanty a na níž spočívala v á h a p o d z e m n í h o b o j e .
46
47
48
M e z i českým obyvatelstvem zesílily ústné šířené výzvy k všemožnému o d p o r u proti odvlékání mladých lidí d o N ě m e c k a . Ilegální tisk, noviny i letáky věnovaly zvýšenou pozornost všem akcím o k u p a n t ů , v jejichž průběhu byly desetitisíce českých lidí poslány d a l e k o od vlasti. V únoru 1942 v ilegálních Dělnických novi n á c h byla výzva proti pracovní mobilizaci d o ř í š e . ' V březnu byly zachyceny v Praze několikeré letáky. V jednom z nich, s názvem „Hladoví nepracujeme", se autoři obraceli k české veřejnosti, aby mařila snahy o k u p a n t ů a bránila jim o d v á žet české občany d o N ě m e c k a . V komunistickém letáku, zachyceném v březnu 1942 gestapem v Praze a nazvaném „Všem o b č a n ů m Československa v Č e c h á c h a na M o r a v ě " , je mimo jiné i výzva . . . „aby žádný český dělník, sedlák, zaměstnanec se nenechal přinutit k cestě do N ě m e c k a . N á r o d n í revoluční výbory mají povinnost pomoci každému, a to všemi prostředky, komu hrozilo odeslání mimo protekto rát". 4
5 0
51
M e z i Čechy sílil odpor proti odjezdu d o říše. Tehdy se s n a d již nenašel člověk zdravého rozumu, jenž by dobrovolně chtěl odejít pracovat n a říšské území. N a o p a k , všichni ohrožení hledali zoufale cesty, jak se vyhnout nasazení, nebo je a s p o ň oddálit. Střetávala se tvrdá a neúprosná o k u p a č n í moc s jedinci, majícími ke své obraně pouze ty skulinky k úniku, které zůstaly v poměrně precizně vybu d o v a n é organizační síti o k u p a č n í h o a p a r á t u . V e střetnutích s pracovními úřady nevycházel český člověk zpravidla jako vítěz. Avšak a n i sebelepší o r g a n i z a c e ne d o k á z a l a uzavřít všechny příležitosti k úniku tak, aby úlovek byl plně uspokojivý. Případy neuposlechnutí předvolání předávaly v roce 1942 pracovní úřady policej ním orgánům. Jen ten, kdo měl bezpečný úkryt a s p o ň na přechodnou d o b u , dovolil 45
Tamtéž. " S Ú A , RP, k. 950. N a p ř . d o p i s J. V l a c h a z V . M e z i ř í č í ze 4. 11. 1942. V. Král, c, d., sv. III, str. 272. «»Archiv URO, NOÚZ, M l a d é Československo 1942, č. 32, 12. 12. 1942. " V. K r á l , c. d., sv. III, str. 272. I M L Berlín, R S H A , A b t . 4, s i g n . 3/184. Situační z p r á v a z 29. 4. 1942. Tamtéž. Hlášení o státně politických u d á l o s t e c h č. 9, 20. 3. 1942. 4 7
5 0
5 1
70
si ignorovat výzvu. 2ít delší d o b u bez řádných dokumentů, zejména v menších o b c í c h a městech, bylo v měsících vrcholného teroru v létě 1942 téměř vyloučeno. Také ukrývání takového člověka bylo spojeno s velikým rizikem. Pracovní úřady měly tudíž z n a č n o u jistotu, že drtivá většina pozvaných se dostaví. Ročníkové a k c e přivedly n a pracovní úřady c e l é skupiny mladých lidí. Z vesnic přijížděli n a vozech v čele se starosty o b d o b n ě , j a k o kdysi jezdili k vojenským o d v o d ů m . M n o h d e se skutečně domnívali, že j d e o odvody d o armády, protože se šířily zprávy, že mladí Č e š i b u d o u zařazeni d o vojenských o d d í l ů a posláni na frontu. Skupiny mladých českých mužů doprovázely i dechovky, které jim n a jejich cestě k pracovním ú ř a d ů m vyhrávaly. To však vzbuzovalo přílišnou pozornost široké veřejnosti, o niž o k u p a č n í činitelé příliš n e s t á l i . Příslušníci ročníků 1918-1922 neměli ž á d n é ilu ze o tom, co je č e k á . Z c e l a veřejně mezi s e b o u hovořili, že jsou další obětí němec kých b a r b a r ů , kteří nejdříve zničili Židy, a nyní přicházejí na řadu Č e š i . M á l o k d o z nich věřil německému ujišťování, že b u d o u posláni n a p r á c i . Spíše u nich nalezly víru pověsti o tom, že jejich konečným cílem b u d e Norsko nebo A f r i k a . 52
53
V roce 1942 se nevyhnul N ě m e c k u ten, kdo ignoroval pozvánky pracovních ú ř a d ů , a l e kdo h l e d a l jiné cesty k úniku. V tomto směru mohli pomoci někteří funkcio náři samosprávných o r g á n ů , zejména n a vesnicích a malých městech. I když bylo ze mědělství ještě ušetřeno nelítostného o d b ě r u pracovních sil, přece se pracovní úřady pokoušely uchvátit nadbytečné osoby a povolávaly v ročníkové akci zejména čeleď a rodinné příslušníky z menších hospodářství. Záviselo na vyjádření místních o r g á nů, z d a označily ohrožené j e d i n c e za klíčové a nezbytné pracovní síly a uchránily je a s p o ň na přechodnou d o b u . V e l k o u roli hrály rozličné formy p o d p l á c e n í směro datných činitelů. Nejpůsobivějším platidlem byly potraviny. V i d i n a m a s a , s á d l a , d r ů b e ž e a mouky ovlivnila i vysoké nacistické f u n k c i o n á ř e . O c h o t n ě a bez vnitřních výčitek zařadili nejednoho č e s k é h o člověka mezi d o č a s n ě či trvale osvobozené o d povinnosti odejet do N ě m e c k a . Č e s k é veřejnosti nezůstalo utajeno, že za určité množství potravin lze dosáhnouti mnohých úlev a v průběhu ročníkových akcí se počet intervencí podložených hodnotnými balíky potravin utěšeně rozrůstal. V e výhodě byli pochopitelně ti, kteří měli co n a b í d n o u t a věděli, na koho se obrátit, aby se intervence neminula účinkem. N ě k d y stačilo obstarat si potvrzení o závaž nosti svého d o s a v a d n í h o zaměstnání. Jiný h l e d a l přímluvu u vlivných německých f u n k c i o n á ř ů , aby s jejich pomocí d o k á z a l , že jeho pobyt v protektoráte je důležitěj ší než práce v říšských t o v á r n á c h . Jen ten, kdo měl dobré styky, dovedl v pravý čas a na pravém místě nabídnout nutné „výkupné", byl p o n e c h á n na starém místě, v nejhorším p ř í p a d ě byl přeřazen na důležitější pracoviště v protektoráte. N a tuto spleť intervencí d o p l á c e l i ti mladí lidé, kteří neměli a n i styky a n i možnosti darovat vzácné potraviny. N e l z e se však domnívat, že pracovní úřady a o k u p a č n í instituce byly prolezlé korupcí a jejich němečtí zaměstnanci byli ochotni porušovat povinnosti za kousek m a s a n e b o s á d l a . Většina z nich plnila pečlivě svěřené úkoly. Považovali svou činnost za stejně důležitou jako výkon služby kdekoliv na frontě. Proto ne všichni a ne vždy byli ochotni potlačit pocit odpovědnosti a vynechat za úplatek některého Č e c h a ze seznamu pro nejbližší transport. Pokud tak učinili, pak na jeho místo z a ř a d i l i j i n o u o s o b u , neboť stanovený počet odvedených pracovních sil musel 5 2
5 3
S Ú A , ftP, k. 758. Z p r á v a p r a c o v n í h o úřadu Brno za listopad 1942. S h u d b o u přišli např. c h l a p c i ze SlavkovaTamtéž.
71
být splněn. Pravda, i nej rigoróznější úředníci a fanatičtí stoupenci režimu byli nako nec pouhými lidmi s nejběžnějšími d e n n í m i starostmi. M ě l i rodiny a podmínky zásobování se rapidně horšily, a tak není divu, že se stávali přístupnější k úplat kům. Vrcholné o k u p a č n í úřady si mnohokráte stěžovaly, že to byli v prvé ř a d ě N ě m c i , kteří intervenovali v nesčetných p ř í p a d e c h za příslušníky nasazovaných roč níků. Všichni prý byli Č e c h y p o d p l a c e n i potravinami, drůbeží a jinými úsluhami. A n i nejtvrdší nacisté někdy n e o d o l a l i , čas od č a s u p o d l e h l i a prokázali svému českému chráněnci službu, ovšem za tučnou p r o t i h o d n o t u . Dnes se můžeme dívat na tyto zoufalé pokusy našich lidí vyhnout se transportu jako na jev vedený ne vždy nejčistšími způsoby. Nebylo žádným tajemstvím, že za každého, komu se podařilo uniknout pracovním ú ř a d ů m , b u d e poslán někdo jiný. N a mnohé úřady docházely desítky d o p i s ů , hlavně anonymních, které kritizovaly nespravedlivý postup. Někteří zdraví d o s á h l i díky úplatkům o d k l a d u , kdežto druzí, zcela jasně sociální případy, n e b o nemocní, museli opustit rodiny, zaměstnání a odejet. Pisatelé ukazovali oprávněně, že majetní uchránili své syny s n a d n ě j i před nasazením a děti chudých byly poslány d o N ě m e c k a , ačkoli často musely živit své sourozence a r o d i č e . Lidské povahy jsou různé a takové zůstaly pochopitelně i v d o b ě o k u p a c e . Vy skytovaly se případy pomstychtivosti, osobní zášti, morálního rozkladu na j e d n é straně, a n a o p a k příklady nezištné pomoci až d o sebeobětování. O k u p a č n í m o r g á n ů m d o c h á z e l a upozornění, že se při výběru o s o b pro říši sledovaly n a m n o h a místech protiněmecké t e n d e n c e . O b e c n í představitelé například přednostně n a vrhovali k odjezdu takové občany, kteří byli známi kladným postojem k o k u p a n t ů m . Ú ř a d říšského protektora vydal proto nařízení, aby pracovní úřady pečlivě prošetřo valy návrhy o b e c n í c h ú ř a d ů ; čeští starostové navrhovali často k odeslání d o N ě mecka syny těch s e d l á k ů , kteří měli kladný poměr k novému z ř í z e n í . N ě k d e zase vedení závodů či obcí d o p o r u č i l a pracovnímu úřadu osoby, jichž se chtěla zbavit, protože se jim staly z různých důvodů nepohodlnými. Strach z reichu byl všeobec ný a mnozí zaměstnavatelé ho z n e u ž í v a l i . Při velkých ročníkových a k c í c h se mohly vybíjet neomezeně lidské vášně, a tak nejeden mladý český člověk se dostal do říše ještě dříve, než na něho měla přijít ř a d a . 54
55
56
57
58
M e z i českými zaměstnanci na pracovních úřadech byli velmi obětaví lidé, kteří v mezích svých možnost! se snažili a s p o ň zmírnit některé tvrdosti. Byli však stále kontrolováni nadřízenými německými úředníky. M o h l i prospět svým krajanům jen se značným rizikem a ve velmi omezené míře. Jejich němečtí kolegové sledovali téměř každé slovo. Jako jeden z d o k l a d ů může sloužit p ř í p a d z Havlíčkova Brodu, V únoru 1942 došlo ministerstvu hospodářství a práce udání dvou německých zaměstnankyň pracovního úřadu n a českou spolupracovnici Šimkovou, která ne-
5 4
5 5
M
5 7
5 8
Tamtéž. Pracovní ú ř a d J i h l a v a , listopad 1942. N a p ř . anonymní dopis prac. ú ř a d u v D o b r u š c e z 3. 9. 1942 u v á d ě l , že d o říše museli o d e jet osmnáctiletí c h l a p c i a vraceli se zpět vyhublí a nemocní, kdežto zdraví a silní muži zůstávali d o m a . S t A Zámrsk, Ú ř a d p r á c e H . Králové, pob. D o b r u š k a , k. 16. D o p i s J. V . z V. M e z i ř í č í u v á d ě l , že byl o d e s l á n syn c h u d é vdovy, zdravotně slabý, kdežto synové z á m o ž n é h o o b c h o d n í k a , továrního ředitele a majitele pivovaru zůstali d o m a . S Ú A , RP, k. 950, II-4-5552. P o d . p ř í p a d ů bylo by možné uvést velké množství. Tamtéž, k. 913, 11-4-5464. Důvěrný d o p i s o b e r l a n d r á t ů m . P ř í p a d z N ě m e c k é Lhoty. Tomtéž. Vyhrůžky j e d n o h o p o d n i k u v T á b o ř e , že o d e š l e d o Sudet k a ž d é h o , kdo b u d e j a k koli nepohodlný.
72
skrývala nesouhlas s posláním českých žen d o říše. C e l ý p ř í p a d byl pečlivě vy šetřován. ' T a k é čeští lékaři, kteří se účastnili prohlídek, byli pod stálým a přísným dohledem německých kolegů a museli proto bedlivě vážit každý p ř í p a d p o m o c i . Lékařské d o b r o z d á n í nebo lékařský nález vystavovali vždy s vědomím, že b u d e přezkušován německými odborníky. Při veškeré kontrole přesto pomohli nejednomu českému příslušníkovi, a to nejen při úředních p r o h l í d k á c h , a l e také v o r d i n a c í c h . Desítky mladých mužů se vyhýbaly prohlídce na pracovním úřadě tak, že se hlásili jako vážně nemocní. Někteří leželi v nemocnicích a podrobili se o p e r a c í m slepého střeva. N a o k u p a č n í c h ú ř a d e c h neseděli však žádní h l u p á c i , n a o p a k vyvozovali důsledky všude tam, kde došlo k podezřelejšímu výskytu . e p i d e m i e " zánětu slepé ho střeva u osob, o něž měl pracovní úřad zájem. Objevily se také případy sebez m r z a č e n í . Český lékař musel vynaložit n e m á l o odvahy a rozvahy, chtěl-li účinně p o m o c i . Desítky zachráněných před strastiplným životem v N ě m e c k u jsou d ů k a z e m , že se lékaři nezalekli a n i kontrol a n i vážných trestních p o s t i h ů . Jen některé vážné choroby byly důvodem pro osvobození z o d j e z d u . Pracovní úřad učinil do evidenč ního lístku těchto osob z á z n a m o d o č a s n é nebo trvalé neschopnosti pro nasazení mimo hranice protektorátu. Takové choroby byly v roce 1942/43 T B C , těžké katary, o r g a n i c k é srdeční vady, ž a l u d e č n í a dvanácterníkové vředy, chronické ledvinové choroby, vady očí n a d deset dioptrií, velká nedoslýchavost, chronické nervové choroby, pohlavní choroby a p o d . 3
60
41
4 2
Příprava transportů mladých Č e c h ů z ročníkové a k c e se prováděla odlišně než d o s u d . A b y se výpadky omezily, krátila se d o b a mezi pozváním na pracovní ú ř a d , zařazením do transportu a odjezdem na minimum. Někdy zbývalo odjíždějícím na přípravu opravdu jen několik málo h o d i n . František S e n a v z p o m í n á , že byl n a pracovním úrodě v pátek a v neděli o d j í ž d ě l . N e všichni se zpravidla dostavili k o d j e z d u . N ě k d y chybělo v transportu j e n několik j e d i n c ů , jindy však i několik desítek. N a p ř í k l a d 18. prosince 1942 se nedostavilo k transportu v Jihlavě šedesát o s o b ; proto byly ihned vyrozuměny četnické stanice, aby chybějící zajistily. Dva mladí muži byli za to odsouzeni k pokutě 2 000 korun, další dva zatklo gestapo a věznilo až d o odjezdu příštího transportu. Ostatní se vykázali dostatečně spolehlivým potvrzením o nemoci n e b o leželi v n e m o c n i c í c h ; jinak by taktéž neušli potrestání. N a nástupiště přicházeli s odjíždějícími také příbuzní a známí. Zodpovědní funkcionáři úřadů práce a n i bezpečnostní složky nebyli příliš n a d š e n i , jestliže se na velkých železničních stanicích shromažďovaly stovky lidí, a l e nikdy nezakázali takovéto loučení. Sledovali však n á l a d u odjíždějících i doprovázejících. Agenti bez pečnostních složek i zaměstnanci úřadů p r á c e si zvláště pečlivě všímali velkých transportů s příslušníky ročníků 1918—1922 z obavy, aby nedošlo při nich k d e m o n stracím a k jakémukoli narušení p o ř á d k u . V š u d e se ozýval p l á č a hlasy proklínající okupanty. V l n a rozhořčení vrcholila otevřeně ve chvíli odjezdu každého transportu. 43
64
M 4 0 4 1
4 2
4 3
4 4
Tamtéž. Pozn. z 13. 2. 1942. Tamtéž, k. 758, II-4-5464. Ú ř a d p r á c e v Jihlavě, l i s t o p a d 1942. V z p o m í n k a M U D r . K. Jiřiny, který z a ř a z o v a l Č e c h y na sérovou stanici v N a č e r a d c i , aby je z a c h r á n i l před o d j e z d e m d o říše. O A G o t t w a l d o v , Ú ř a d p r á c e Z l í n , k. 6. Ministerstvo hospodářství a p r á c e všem vedoucím p r a c o v n í c h ú ř a d ů , 14. 9. 1943. Vzpomínky. S Ú A , R P , k. 758. Ú ř a d p r á c e J i h l a v a , prosinec 1942.
73
N a odjezd před vánočními svátky 1942 v z p o m í n á Jaroslav Novotný. N a nádraží, z něhož odjížděl d o Českých Budějovic, konal službu protektorátní četník a s l e d o val, z d a c e l á s k u p i n a n a s t o u p i l a d o v l a k u . Po příjezdu d o Českých Budějovic se přidružil k velkému transportu, jenž měl cílovou stanici Steyr. Před odjezdem se na nádraží shromáždily stovky příbuzných, kteří přišli stisknout svým milým ruku a zamávat. Z a velkého p l á č e , za zpěvu českých písní a volání „ N a z d a r " se d a l vlak d o p o h y b u . K vlakům se přicházeli loučit i cizí čeští o b č a n é , aby tak d o k á z a l i účast a sympatie s o d j í ž d ě j í c í m i . Tradiční zvuky dechovek přehlušily poslední slova n a rozloučenou. N a opuštěných n á d r a ž í c h zůstali jen nejbližší, ženy, matky, známí a zvolna se rozcházeli. Zatím ve v a g ó n e c h dozníval zpěv a volání na roz l o u č e n o u . Někteří mladí čeští c h l a p c i si d o d á v a l i o d v a h u pro tyto poslední okamži ky a l k o h o l e m . O p o j e n í jim mělo ulehčit chvíle loučení. 65
66
Bezpečnostní orgány c h á p a l y pohnutky úřadů práce, proč vypravovaly transpor ty s příslušníky ročníků 1918—1922 tak rychle; nejevily však ž á d n é nadšení, protože předpokládaly, že by se mohly dostat do říše osoby, o něž měly zájem. M e z i protektorátními příslušníky byli v roce 1942/1943 takoví, kteří hledali jakýkoliv únik z d o h l e d u g e s t a p a . Ú ř a d S D v Praze se oprávněně o b á v a l , aby n a důležitá p r a coviště v říši nepřišli z k u š e n ! členové cizích výzvědných s l u ž e b . Proto každý trans port měly před odjezdem přezkoušet orgány policie a četnictva. Pokud by tam byl zjištěn někdo, kdo tam p o d l e seznamů nepatřil, měl být neprodleně p ř e d á n g e s t a p u . O d 1. l e d n a 1943 přezkušovaly transporty protektorátní kriminální orgány, aby z nich vyloučily nežádoucí živly. ' 67
6 8
6
6 5 6 6 6 7 6 8 < 9
Vzpomínky. S Ú A , ŘP, k. 758. Z p r á v a p r a c o v n í h o ú ř a d u v Brně, listopad 1942. Tamtéž, k. 913, II-4-5464. P r a h a , 24. 2. 1942. O A G o t t w a l d o v , Ú ř a d p r á c e Zlín, k. 10. P r a h a , 27. 8. 1942. Tamtéž, k. 5. Připiš velitele neuniformované protektorátní policie. P r a h a , 17. 12. 1942.
74
