K
ES
ANSKÝ
Prosinec 2006
ASOPIS O RODIN
13
! " # /
$ %
0
#
2
)
*
+ #
0
,-
. 1
0 4
7
& '(
3
#
5, #
,
6
! " #
$%& '
Vážení p átelé, v poslední dob jsem astokrát p emítal o tom, kolik energie je t eba vynakládat na to, aby se naše životy a životy našich blízkých ubíraly správným sm rem. Také máte n kdy pocit, že v ci mají ustavi nou tendenci kazit se rychleji, než je sta íte napravovat, a že si nem žete dop át odpo inku a na chvíli složit ruce? Hospodin o našem lopocení dob e ví. Ví o tom, jak zdánliv nekon ící nám n kdy p ipadá náš zápas se silami rozkladu, zla a porušenosti, jak v tom p irozeném, ale p edevším v duchovním. Je to zápas, který však nesmíme vzdát. V knize P ísloví se píše: „Mali ko pospíš, mali ko zd ímeš, mali ko složíš ruce, abys poležel, v tom p ijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.“ Uprost ed svého p emítání jsem porozum l, že v tomto v ku, který je poddán smrti a porušení, nelze získat nic hodnotného bez placení. Navzdory tomu, že sou asná spole nost se svým zp sobem života pokouší tento princip ignorovat, žádná zkratka neexistuje. A tak v me Bohu, že usilovná práce (která, jak íká Boží slovo, se n kdy neobejde bez plá e) p inese dobrou sklize asem svým. B h, který sám až posavad pracuje na spasení našich duší, nás povzbuzuje, abychom i my byli poctiví v p ístupu k práci. lov k, který si nechá zar st vinici – a už je to naše vlastní duše, manželství, d ti, služba brat ím, zam stnání nebo n co jiného, co nám bylo sv eno – je podle P ísloví muž bez porozum ní, lov k nemoudrý. Milí tená i, p edkládáme Vám toto íslo P ikrytí s nad jí, že Vám p inese inspiraci a povzbuzení do ešení každodenních situací Vašeho života. Roman Oulický 1
! "
! # "
"
# "
$ "
% "
+
"
: !
&
'
# # " #
(&
! & )
!
!
+
!
#*
& & !
( # " , - . "
!
% ' # " !
! !
/ "
! # +
" "
# &
1!
#
0 "( &
&
!&
2 ( '
! 5
%
3
"
#
" "
4 "
" 2
& "
&
&
!#
"
& &
5
#
&
6
#
!
+
"
%
&
# " ! " !
! 7 # 8
% +
#
"
#* & +
+
&
# " &
+
!
# " !
!
!
& ! 7
5 !0
%
!
& "
!
"!
#
! ( 3 !
# 2
%
& ! # " ! 9' "
!
7
# !!
" + ! 3
!
"
" & 5
%
#
%
2
5 !
! % !
! ;
! " # "
& 7 %
& 3
"
!
(
< ! ! " ! ##
+!
% ! & =' " % " !
%
" ! ! "
!& ( A
&# #
" :" 5
% +
! "! #
" "
" %" &
C2!
! < # " :" & !
6 # "!
#
"%
%
"
8
#
#
"
$ " $ $
F
5 @; %G
5 !&
H
&
! # %
% 7 "%
$ "
&
%
$ !
7 "
( 8 " "% %
7
E
!
! +
&
D 3 6
! 7
!&
'& !9A
!& # " " % 2 4 % 3
'
!
# # "
$
!
& $
!&
? 3 !@ ! " % B 6 " & ! "
&
0 5 #
" #
' />
"
" ! "
&
2 4
#
"
!
%
& &
" %
3
&
% 5 2 "
! & "
&
"
%
5 <
"
&
(
" &
!
" & +
F != <
!&
I
+
( %"
=
& "
%
#
: !
"
% "
;
"
! "
%
2 ! <
!
9 "
'
"
# < ? />J # KH />J ./J M ( /L //J / < . /, L.J / 2 K // L 2 ! % ) /
/. // /K L. /H ?J L> // L/ L- ./ LG$ K /LJ NF K LHJ < / />J . />$/L
"# $ & ' ( # * + ,- ,-. 0 ! 1.2,-3 ,-.
444
&
5
-------------------------------------------------------------------------------------------------------
! $
"
#
"
# & ) *$ ! #
% ('
# #
#
#
#
-
! ' # # #
'
!
# # # '
%. '
' #
#
' #
' #
'
#
)
, #
#
+
# 1 ' ! # #. ) 4
#!
# /
) %.
# + '
# ! 234 "
' '
!
) / ' 0 '
5
#
#
/
'
6# '
%.
#
%.
# 7 8 / !
# #
# #
#
349 2 /
$ $
' .
,#
! %
$
#!
&' ) $#
"
'
/ ! # !"
'
6#
6# +
)
#! ( '
*
+,
: .
#
'
# #
;
#
#
<
$ %
" !
$* $
# $ "$ >24>8? ,#
=
! '
#
' #
6 '
! @ * $ !" ) $ =6 ! ! '
# */
" !
#
! . #
# #
34>3 >9? ) #
# # $ " #
#
'
6
#
/
%
A
' %
'
'
,# # $
#
! #
'
!
# #
# 6# ) $ " #*$ % # ! ' # < .
#
5
. " $ ! " # 0 $ ) $ # , @ %.
! " #
! ( 1
# %
ŽENA, KTERÁ SE BOJÍ HOSPODINA P ísloví 31:30 Sharon si tiše povídala s maminkou. N co ji trápilo, a tak hledala p íležitost, jak mít maminku chvilku pro sebe. Te sed ly ob dv u kuchy ského stolu a Sharon jí mohla všechno íct. „Mami, co mám d lat, abych m la víc p átel?“ p emýšlela. „Ne, že bych nem la p átele, ale cht la bych být víc jako Mary Lou Raber. Každý chce být s Mary Lou a d lat, co ona navrhne. Vždycky dokáže íct n co vtipného a po ád je ve st edu d ní.“ „Máš na mysli, že Mary Lou je oblíbená dívka?“ zeptala se maminka. „Ano! Oblíbená je to správné slovo,“ odpov d la Sharon. „Je tak veselá a zábavná. A také krásná…,“dodala tiše. Maminka se smutn pousmála. „Sharon, doufám, že nehledáš špatný druh popularity,“ ekla své dce i. „Co tím myslíš, mami?“ „Sharon, je dobré být milá a ke každému p átelská. Mladá dívka by m la rozvíjet schopnost zajímat se o druhé a um t je rozveselit, aby jim s ní bylo dob e. B h nechce, abychom byli pyšní, chladní a sob st ední. Ale když je oblíbenost založena na kráse, vypráv ní vtipných p íb h nebo snaze být vždycky v ele skupiny, je povrchní a bláznivá.“ Maminka se natáhla pro Bibli a nalistovala poslední kapitolu P ísloví. „Tady je napsáno, Sharon, jaké bychom m ly toužit být,“ ekla. „Verš 26: ‚Ústa svá otvírá k moudrosti, a nau ení dobrotivosti v jazyku jejím.‘ Sharon, je Mary Lou vždycky milá, nebo její vtipné poznámky ostatním ubližují?“ „ ekla bych, že dost asto tomu tak je,“ p ipustila Sharon. „Všichni se snaží s ní být zadob e, aby si z nich ned lala legraci.“ „To nevypadá jako dovednost, kterou bys m la chtít napodobovat,“ ekla maminka mírn . „Verš 30 íká: ‚Oklamavatelná jest p íjemnost a marná krása; žena, kteráž se bojí Hospodina, ta chválena bude.‘ P íjemnost znamená p vab i oblíbenost a Bible nám íká, že je oklamavatelná! Sharon, chci ti vypráv t p íb h, který se stal, když jsem byla d v e asi ve tvém v ku. V naší t íd bylo tehdy plno jiných dívek, ale já ti budu vypráv t o dvou z nich. Stephanie byla živá dívka, velmi krásná a povídavá, zkrátka oblíbená. Byla jako v elí královna: každý cht l být s ní, d lat to, co ona, a smát se jejím p íb h m. Vím, že Stephanie nebyla vždycky laskavá ani nerespektovala u itele, tak jak se slušelo. Ale p esto jsem jí 6
závid la. Dokonce i jméno m la mnohem zajímav jší, než bylo to moje úpln oby ejné! Pak tu byla Ida. Ida byla mnohem vážn jší dívka. Nebyla tak hezká jako Stephanie a m la tichou povahu. Vždycky však byla pohotová, když n kdo pot eboval pomoc, a v d la, co d lat, když se n kdo poranil nebo m l potíže. Malé d ti ve škole ji m ly rády a asto pomáhala i u itel m z nižších ro ník , když m la hotovou svoji vlastní práci. Když jsme byli v sedmé t íd , dala Ida své srdce Bohu, a na jejím život bylo bez jakékoli pochybnosti vid t, že je skute nou k es ankou! N které z dívek si blázniv myslely, že je až p íliš hodná. Ida byla vždycky laskavá a p átelská, ale nesnažila se být v dcem nebo p im t ostatní, aby ji následovali. Stephanie se chovala hloup p ed chlapci a snažila se tak p itáhnout jejich pozornost, ale Ida nic takového ned lala. Byla vždy rozumná. I když si d ti d laly legraci z jejího jména a volaly na ni „I-da, I-da, minerální vo-da“, Ida se s nimi jenom smála a nerozzlobila se. Když jsem byla v osmé t íd , odst hovali jsme se pry , takže jsem se svými p áteli nedokon ila ro ník. Pozd ji jsem se však dozv d la, co se s mými spolužáky stalo, když vyrostli. P íb h Stephanie nepat í k t m š astným. Když jí bylo pouhých šestnáct, utekla z domova a vzala si chlapce, který nebyl k es anem. Když jsem se s ní po letech znovu setkala, nebyla už ani veselá, ani hezká. Nosila sv tské oble ení a kou ila cigarety a brzy jsem zjistila, že se rozvedla se svým manželem. Jak má te Stephanie smutný a osam lý život! Skute n , bez bázn Hospodinovy byla p íjemnost oklamavatelná a krása marná! Ida je te ženou kazatele a má krásné d ti. Je velmi š astná a každý, kdo ji zná, ji obdivuje a uznává. Ida si moud e vybrala správnou cestu a následovala ji už jako mladá dívka a byla za to odm n na. ‚Žena, kteráž se bojí Hospodina, ta chválena bude!‘“ Sharon poslouchala mamin in p íb h. „Myslíš si, že Mary Lou Raber dopadne stejn jako Stephanie?“ zeptala se vystrašen . „Doufám, že ne,“ odpov d la maminka. „Mary Lou má dobré rodi e, kte í se ji budou snažit nasm rovat na správnou cestu. Ale doufám, že jí snad n kdo pom že, aby uvid la, jak bláznivé je vyhledávat povrchní oblíbenost! Protože rozhodnutí, která u iní ve svém život te , a zvyky, které si vytvá í, ovlivní její život v budoucnu.“ Sharon celé odpoledne hluboce p emýšlela. Vypadá to, že jí rozhovor s maminkou otev el nové okno, skrze n ž se m že podívat – okno, skrze n ž m že pohled t daleko do svojí budoucnosti. Sharon vždycky v d la, že tam to okno je a že jednoho dne bude pot eba se skrz n j podívat. Že jednou bude pot eba, aby se rozhodla a vybrala si, jakým 7
lov kem se chce stát. Bylo snad už to „jednou“ tady? Má maminka pravdu, když íká, že zvyky a rozhodnutí, která d lá nyní, ovlivní, jakou ženou se stane? Ve er si Millerovi spole n sedli, aby si p e etli poslední kapitolu P ísloví. Sv telný kruh kolem lampy teple zá il a d ti byly velmi tiché, když tatínek nahlas etl: „Ženu state nou kdo nalezne? Nebo daleko nad perly cena její… Ruku svou otvírá chudému, a ruce své vztahuje k nuznému… Síla a krása od v její, nestará se o asy potomní… Ústa svá otvírá k moudrosti, a nauení dobrotivosti v jazyku jejím… Povstanouce synové její, blahoslaví ji; manžel její také chválí ji, íkaje: Mnohé ženy state n sob po ínaly, ty pak p evyšuješ je všecky.“ Tatínek se odml el a s úsm vem se oto il na svoji ženu. Vym nili si láskyplný pohled, který zá il tém stejn jasn jako samotná lampa, pomyslela si Sharon. „Mnohé ženy state n sob po ínaly, ty pak p evyšuješ je všecky,“ opakoval tatínek n žn . „Pán mi skute n požehnal ctnostnou k es anskou ženou!“ Sharon se zatajil dech. Pohled z toho „okna“ byl te jasný! Už nem la žádnou pochybnost, kterou cestu si má vybrat. Co byla prázdná popularita v porovnání se skute nou úctou a chválou, kterou m že získat zbožná žena? Budu moudrá jako Ida – a jako maminka, rozhodla se Sharon a její srdce naplnil pokoj. „Oklamavatelná jest p íjemnost a marná krása; žena, kteráž se bojí Hospodina, ta chválena bude.“ P eloženo z knihy „Wisdom and the Millers“ od Mildred A. Martinové.
8
'9
4 + #* #
*
* ;
* <& =
(
4 :-
)
* + # 6 ' " / 5 (pokra ování – 13. ást)
7
,
8
Analyzovali jsme konflikt, ke kterému dochází, když se rodi e pokusí získat vládu nad svými d tmi. Konflikt je d sledkem vzpoury dít te. Formální definice vzpoury je „akt otev eného a odhodlaného vzdoru nebo odporu v i jakékoli autorit nebo vládnoucí moci“. [1] Rodi e se musí nau it rozpoznávat, jakými zp soby d ti vzpouru vyjad ují, a jak ji zvládnout, pokud k ní dojde. Vzpoura je úmyslné odmítnutí autority, a už aktivní, nebo pasivní. Dít je zjevn vzpurné, pokud na váš p íkaz reaguje slovem „ne“, uhodí vás nebo jedná v p ímém rozporu s p íkazem. Vzpurné je však také tehdy, když se opakovan rozhoduje ignorovat nebo „zapomínat“ vaše p íkazy. Pokud dít opakovan „zapomíná“, znamená to, že se v dom rozhoduje nepamatovat si. Vaše slova prost nejsou dostate n d ležitá na to, aby si je udrželo v mysli. Ukázkou aktivní vzpoury je nap . to, když dít nevyslechne nebo nep ijme váš pokyn. Typickým výrazem takové vzpoury je, že dít dostane hysterický záchvat, reaguje slovy „ne“ nebo „nebudu“ nebo vzdorovit odejde, zatímco k n mu mluvíte. Ani jeden z t chto zjevných projev neúcty by nikdy nem l být tolerován. Od dít te byste m li vyžadovat, aby vás tiše vyslechlo bez odmlouvání a stížností. Pokud dít pokra uje ve h e (nebo zam uje svoji pozornost na n co jiného), brebentí nebo vás p i p edávání 9
pokyn ignoruje, vyjad uje tím také vzpouru. M li byste od dít te vyžadovat soust ed nou pozornost s tím, že se vám bude dívat do o í a nahlas a s respektem potvrdí, že pokyny slyšelo. Budete-li požadovat, aby vyjad ovalo úctu tím, že bude íkat „ano, maminko“, „ano, tatínku“, postupn se to stane sou ástí jeho chování. Dalším p íkladem aktivní vzpoury je situace, kdy dít nep ijme vaši nápravu. T eba odmítne vaši výtku za n jaký in nebo postoj tím, že vytrvale odmítá uznat svoji vinu. Možná argumentuje a tvrdí, že to v podstat nebyla jeho vina, byla to chyba n koho jiného nebo dokonce vaše vlastní, co zap íinilo, že jednalo, tak jak jednalo. N které d ti namísto argumentace zaryt ml í. Jejich neochota p ipustit špatné jednání, a tím souhlasit s vaší výtkou, je tichý výraz aktivní vzpoury. Pasivní vzpouru d ti praktikují, st etnou-li se s vn jším nárokem na poslušnost, a uvnit mají odpor. Kdosi to popsal jako situaci, kdy lov k navenek sedí, ale uvnit stojí. Takový typ vzpoury za íná skryt v mysli dít te, ale po n jaké dob se projeví formou neuctivých, znechucených i hn vivých grimas. Pasivní vzpouru vyjad uje dít , které si vás zdvo ile vyslechne, ale pokyny opakovan neplní, dokud ho neza nete upomínat, hrozit mu nebo jej tla it. Nejv tší sklon k takové vzpou e mají dívky. Sladce pokyvují hlavi kou: „ano, maminko“, a když je pozd ji p istihnete, že pokyny neplní, prohlásí, že se práv chystaly je vykonat nebo že zapomn ly. Nejrafinovan jší formou pasivní vzpoury je vy kávat s provedením pokyn až do okamžiku, kdy se chystáte zakro it. Když dít poslechne teprve tehdy, až samo uzná za vhodné, považuje to za vít zství své v le nad v lí rodi . Další sofistikovanou formou pasivní vzpoury je, když dít d lá, co se od n ho vyžaduje, nikoli však požadovaným zp sobem. Dít ti je nutno vštípit, že poslušnost neznamená jen uposlechnutí pokyn , ale zahrnuje také správný zp sob jejich pln ní. D ti se asto pokoušejí uplatnit svoji v li tím, že p íkazy plní vlastním zp sobem. Pokyn splní jen áste n a pak improvizují a n co k n mu p idají nebo si v bec d lají v ci po svém. Poslušnost však nedává prostor pro kreativitu. Je to situace, kdy jde o p esné dodržování toho, co bylo e eno (1. Samuelova 15:22,23). N které d ti se neodváží otev en neposlechnout nebo odmlouvat rodim. Místo toho v ou uvnit . Tato forma vnit ní vzpoury se asto prozradí výrazy ve tvá i. Takové d ti se tvá í melancholicky a mají výraz citrónu. Stáhnou se, jsou nevrlé, špulí ústa a obecn se snaží dosáhnout toho, aby se každý v jejich dosahu m l mizern proto, že nebylo po jejich. Takový typ vzpoury je nutno vytáhnout na sv tlo, aby se nad ním dalo zvít zit. V opa ném p ípad je velká pravd podobnost, že vybuchne v dospívání. 10
Rodi e si musí být v domi potenciálního nebezpe í, které se skrývá v tichém, ale zasmušilém dít ti! Základní pou kou je, že dít je ve vzpou e, kdykoli v dom nebo zám rn up ednostní svoji v li na úkor jasn formulované v le rodi . Pokud dít zám rn odmítne uznat rodi ovské právo vládnout, volí si vzpouru. Vzpoura je svržení autority P i výchov bude zcela p irozen docházet ke vzpou e. Na jedné stran rodi e musí své d ti sm rovat a musí jim velet, mají-li je vychovat. Nejenom, že toto právo mají, ale jsou povinni je také užívat (jak již bylo e eno v kapitolách 5 a 6 „Rodi ovská autorita“ a „Rodi ovská zodpov dnost“). Na stran druhé mají d ti svou vlastní v li a navíc i silné pokušení jako d sledek h íšné p irozenosti. Rodi e nejsou za konflikt zodpov dní, zodpov dnost leží na dít ti. D ti mají poslouchat rodi e „ve všem“. Když rodi e jednoduše uplat ují Bohem sv ené právo vládnout a vznikne konflikt, je to práv dít , kdo si zvolil revoltu. Napadlo jejich právo vládnout a stalo se svojí vlastní autoritou. Dít odmítlo vn jší vládu a dostalo se zcela pod nadvládu svojí h íšné p irozenosti. Vzpouru lze znázornit následujícím zp sobem: BUDE PO MÉM
RODI E
AUTORITA A VLÁDA
VZPOURA
JSOU-LI ODMÍTNUTY
Obr 15.1 – Vzpoura Obr. 15.1 vystihuje fakt, že dít již není poddáno autorit , ale staví se na rove rodi m. Když k tomu dojde, je to podobné satanov vzpou e, když 11
ekl: „Budu rovný Nejvyššímu.“ (Izaiáš 14:14) Výraz „Nejvyšší“ je titulem Boží nep evýšené autority – Jeho nejvyššího práva vládnout. Satan v podstat ekl: „Už nemáš právo nade mnou vládnout. Budu jako Ty. Vystoupím na Tvoji úrove . Už nemusím p ijímat Tvé p íkazy. Už T nemusím následovat a poslouchat T .“ Vzpoura je konflikt dvou rozporných v lí. Je to výraz v le toho, kdo je poddán autorit , proti v li toho, kdo je v autorit . Každé dít má svoji vlastní v li. Samo se rozhoduje, kdy a koho poslechne. A se dít rozhodne ke vzpou e kdykoli, jeho rodi e musí uplatnit dostate nou sílu k tomu, aby jeho revoltu okamžit potla ili. Boží slovo staví h ích vzpoury na rove arod jnictví, což nazna uje, že satan má spoluú ast v každé vzpou e. 1. Samuelova 15:23a – Nebo zpoura jest takový h ích jako arod jnictví. Vzpoura je cílený pokus o svržení rodi ovské autority. Není-li vzpoura potlaena, dojde k revoluci. Revoluce je úplné svržení autority. Pokud se dít pasuje na stejnou pozici, jakou mají rodi e, a z stává v ní, revoluce byla završena. V této situaci n které d ti v podstat p evezmou vládu nad rodi i. Ovládají rodinu, vyžadují, aby byly st edem pozornosti, a dokonce se stává, že rodi m diktují, co mohou, a co nemohou d lat. Pokud si dít nap . m že prosadit svou tím, že sehraje hysterický záchvat, nebo je schopno rodi m íci, aby zmlkli, znamená to, že autorita rodi byla svržena. Revoluce likviduje Bohem stanovený ád a vyústí v chaos a zlo e enství pro rodi e i d ti. Špatný zp sob jednání se vzpourou Když dít úsp šn svrhlo autoritu rodi , nezbývá jim nic jiného, než s ním bu vyjednávat, nebo se ho pokusit zmanipulovat, aby ho p im li ud lat, co ud lat nechce. Domovy, kde k takové revoluci došlo, jsou v naprostém chaosu. D ti samy ur ují, kdy je as jít spát, co budou jíst, co si obléknou, ím se budou bavit a adu dalších aspekt . Rodi e byli vykázáni do role poradc , jejichž radu lze jednoduše ignorovat. V d sledku ztráty autority nad d tmi se rodi e mohou pokoušet apelovat na jejich dosud nevyvinutou schopnost racionáln uvažovat, když je cht jí n kam nasm rovat. Rodi e se pak marn snaží d ti ke správné nebo, dle jejich úsudku, nejlepší v ci p esv d it. Je jasné, že vzpurné dít se bude d sledn rozhodovat pouze pro v ci, které mu p ináší sebeuspokojení. 12
Když selže p ístup p esv d ování, rodi m pak z stane pouze jediné východisko. Musí své dít manipulovat pomocí úplatk , hrozeb nebo podvodem. Vým nou za poslušnost d tem nabídnou n co, co cht jí. Nebo jim hrozí ztrátou n eho, po em touží, pokud nebudou spolupracovat. Úplatká ství znamená sytit jednu t lesnou žádost p i pokusu o ovládnutí jiné – nap . nabídka sladkostí, když dít ud lá, co má, nebo p estane d lat to, co nemá. Podplácení nikdy dít ti nepom že rozvinout vnit ní ovládání, které je pro život pot ebné. Pouze cvi ení v ovládání své v le vede k sebekázni. ada rodi , kte í pozbyli práva vládnout, se uchyluje k nep ímé manipulaci svých d tí. Zp soby jsou r zné, nap . p sobí d tem na city, využívají podvodu nebo využívají slabost dít te, která vyplývá z jeho h íšné p irozenosti. Tyto techniky zahrnují nap . odep ení projev lásky nebo souhlasu, aby se dít „cítilo“ provinile, oklamání dít te z titulu vyššího intelektu nebo zneužívání žárlivosti, pýchy, hn vu nebo jiné p evrácené hnací síly. P esm rování pozornosti dít te od nep ijatelné aktivity na p ijatelnou je také ur itá forma manipulace. Je to legitimní postup, pokud neexistuje žádný konflikt, ale p esm rování dít te nepovede k rozvoji sebeovládání a nikdy by nem lo být užito v p ípad dít te, které je ve vzpou e. Nelze se divit, že d ti, které vyrostly v takovém prost edí, postrádají úctu k rodi m. Byla jim odep ena vn jší vláda, když ji pot ebovaly, a nebyly vychovány k sebeovládání, bez kterého nyní trpí. Nikdo si nebude vážit a nebude mít v úct v dce, který se z ekl svého práva vládnout, a místo toho se k prosazení své v le uchýlil k manipulaci. V dcovství vyžaduje p ímý, otev ený p ístup – takový, který jasn definuje závazná pravidla, nekompromisn eliminuje každou vzpouru. D tská vzpoura nesmí být rodi ovskou autoritou tolerována. B h rodi e vybavil právem a mocí si svoji autoritu udržet. Boží slovo definuje jediné ešení problému vzpoury, což bude popsáno v následujících kapitolách knihy. Následující shrnutí princip vlády a vzpoury nás na takovou diskusi p ipraví. Shrnutí • Rodi m sv il jejich zodpov dnost B h a oni budou skládat ú ty z toho, zda d ti vychovali podle Jeho princip . • B h d tem p ikazuje poslouchat rodi e „ve všem“. • Rodi e mají autoritu (právo vládnout) nad svými d tmi. To znamená, že mají právo tvo it pravidla a p ikazovat d tem, aby je dodržovaly. Také to znamená, že mají moc k výkonu spravedlnosti – trestat za neposlušnost a odm ovat dodržování pokyn . 13
• D ti mají svoji vlastní v li. Cht jí si vládnout samy podle vlastních žádostí. • V d tech je zabudovaná h íšná p irozenost. Tato p irozenost je neustále pokouší a nutí sytit žádosti t la – touhu po pozornosti, moci a sebeuspokojení. • Zodpov dnost rodi vést a mít vládu nad d tmi je v p ímém rozporu s v lí a povahou dít te. D sledkem je konflikt. Když se rodi e pokouší usm r ovat aktivity dít te, asto dochází ke konfliktu s jeho v lí. Pokud omezují jeho touhy, dochází ke konfliktu s tím, co chce jeho h íšná p irozenost. • Když dít odmítne autoritu rodi (právo mu vládnout), vyvolalo konflikt zvaný vzpoura. • Vzpoura je otev ený vzdor v i autorit nebo odpor v i jejím omezením. U d tí to znamená odmítnutí práva rodi dít ti vládnout. • D ti vyjad ují svoji vzpouru aktivním a zám rným vzdorem: nenaslouchají, argumentují, odmlouvají, odmítají odpovídat, utíkají a odcházejí, jsou násilné, mají hysterické záchvaty, slovn vzdorují nebo otev en neposlouchají. • D ti vyjad ují pasivní vzpouru tím, že neustále zapomínají pokyny, s poslušností otálejí, neposlouchají pat i ným zp sobem nebo navenek poslechnou, ale uvnit zu í. • Rodi e nemohou vy ešit problém d tské vzpoury rozumem, úplatky, p esm rováním pozornosti, zneužíváním cit nebo h íšné p irozenosti dít te, zastrašováním, klamem nebo jakoukoli manipulací. • Rodi e se problému d tské vzpoury nemohou vyhýbat ani se pokoušet s ní vyjednávat. Vzpoura musí být p emožena. • P emoci vzpouru znamená znovu obnovit autoritu rodi . Rodi e musí být ochotni užít dostate nou sílu, aby p im li vzpurné dít p iklonit se spíše k in ní v le rodi , než pokra ovat ve vzpou e. Síla, kterou Boží slovo popisuje a kterou je t eba užít k získání vlády nad d tmi, když jsou vzpurné, je výplata na zadek. Tento prost edek bude popsán v následujících kapitolách, které se zabývají jednou z úst edních myšlenek této knihy. Správné užití fyzického trestu je otázkou úsp chu, i neúsp chu p i výchov d tí.
14
Dodate né úvahy P íklady vzpoury 1. M j syn odmala miloval odpadky. Ve v ku dvou let mu inilo obrovské pot šení vybírat plechovky a papíry z odpadkového koše v kuchyni. Maminka ho opakovan varovala, ekla mu „ne“ a lehce ho klepla p es ru ku, aby mu zabránila v této nehygienické a potenciáln nebezpe né h e. Jednoduše jsme mohli koš postavit na kuchy skou sk í ku a problému se vyhnout. Nicmén i jako nev ící jsme v d li, že to není ešení. V d li jsme, že v našem dom se Ron musí p izp sobit nám, ne my jemu. Také jsme v d li, že nás má prost poslouchat. Jednoho dne moje žena spat ila z druhého konce místnosti, jak synek rozja en tahá ze zakázaného koše svoje poklady. Okamžit na n ho hlasit zavolala „Ne!“ a vydala se k n mu. Ron se na ni letmo podíval a za al plakat, zatímco v hore natém tempu pokra oval ve vybírání koše. ím blíže mu byla, tím více k i el a rychleji vytahoval odpadky. Plakal, protože v d l, že bude zastaven a že dostane na zadek, ale pokra oval ist z d vodu síly své v le. I poté, co ho žena chytla, držel se koše vší silou a musela mu silou otev ít ru ky, aby se pustil. Toto vypovídá o dít ti se silnou v lí! Doufám, že vzpoura vašich d tí je také tak snadno rozeznatelná. 2. Naše nejmladší dcera byla vždy sladká poslušná hol i ka. Byla m j mazlí ek a pravd podobn jsem ji trochu rozmazlil. Nepamatuji si, že by pot ebovala dostávat na zadek krom v ku dvou, t í let, což je zcela p irozené. Byla velmi inteligentní a nadmíru všímavá. Vid la, co zp sobilo trable bráškovi a sest i ce, a prost se toho vyvarovala. Byla však náladová, temperamentní, p ecitliv lá a sob st edná. Ve v ku dvanácti let již nebyla schopna skrývat rysy své padlé p irozenosti – pýchu a svéhlavost. Toužila po r zných sladkostech a m la již asi deset kilo nadváhy. Zakázali jsme jí sladkosti, ale zjistili jsme, že je kradla v noci. Její p vodn sladká povaha se zm nila v nevrlost a nesmi itelnost – nebyla schopna vyjít s nikým z rodiny. Ke své hanb musím p iznat, že jsem ji za al nazývat „Citrónem“. Jako v tšina rodi jsem cht l docílit toho, aby nevyzrálé dít šlo do sebe (tak jak je toho schopen dosp lý) a zm nilo své chování, tak abych ji nemusel vychovávat. Jak nefér jsem se zachoval! Kone n mi vysvitlo, že jednám v rozporu s Písmem, když svoji dceru popuzuji a nenabízím jí jasnou v dcovskou roli (vedení). Omluvil 15
jsem se jí a ekl jí, že od tohoto okamžiku budu napl ovat svoji roli otce. Pak jsem jí sd lil, že je t eba, aby zm nila sv j postoj a za ala s ostatními jednat v úct a s d stojností. Varoval jsem ji, že dostane ádný výprask, pokud se bude i nadále chovat jako sob st edná primadona, s cílem, aby se druzí m li tak mizern , jak p edstírala, že se má ona sama. Pár dní nato se sklí en potulovala po dom , protivn mluvila s bratrem a se sestrou a pohrdav se ušklíbala, když ji maminka varovala, že svým postojem p estupuje m j p íkaz. V tšinu dne strávila ve svém pokoji v sebelítosti (s ospravedl ujícím pocitem „nikdo mi prost nerozumí“). Když jsem se dostal dom z práce, hlásili mi, že ten den se všemi jednala nabru en . Spolu s matkou jsme za ní šli nahoru do pokoje. Sd lil jsem jí, že jsem tu proto, abych jí pomohl vyp stovat sebeovládání i tak, že obdrží hmatatelný d vod, pro narovnat sv j p ístup. ekl jsem jí, že je mi líto, že je tento krok nezbytný, ale že už ji znovu nezklamu a že v p ípad , že by tento lék nezabral, jsem p ipraven jej aplikovat každý den, dokud se nerozhodne, že se bude ovládat. Pak jsem jí dal asi t ikrát ádn na zadek. Ponížení z toho, že se s ní zachází jako s dít tem, bylo podstatn horší než mírná fyzická bolest. Tato lé ba se však stala událostí, která prom nila její život. Ani se mi nechce pomyslet na to, jak náladová a sob st edná osoba by se z ní stala, nebýt naší ochoty toho dne vyhrát konflikt. Zm na v naší dce i byla o ividná. Od toho dne se za ala chovat jako mladá dáma – k ostatním zdvo ilá, mamince nabízela pomoc bez vybízení, ke mn velmi uctivá a milující. N kolikrát jsem ji ješt musel varovat v okamžicích, kdy za ala sklouzávat zp t, ale již nikdy nebylo t eba kázn ní. Krátce potom se naše dcera za ala vyvážen stravovat, za ala ovládat svoji touhu po sladkostech a shodila deset kilo nadváhy. Vyrostla z ní krásná dívka navenek, ale my jsme o ní asto íkali, že je ješt krásn jší uvnit . Stala se nám opravdu tím, co vyjad ovalo její jméno – dar od Hospodina. Dnes je naše krásná dcera pot šením nám i ostatním lidem, a již šestnáct let rovn ž svému manželovi. Jsme na sv j dar od Hospodina hrdí.
16
Malý chlapec otev el se zatajeným dechem starou rodinnou Bibli. Pomalu za al listovat charnými stránkami. Najednou n co z Bible vypadlo. Chlapec v c zvedl, aby se mohl podívat, co to je. Byl to starý vylisovaný list, který tam kdysi n kdo vložil. „Maminko, podívej, co jsem našel!“ vyk ikl chlapec. „Copak tam máš?“ zeptala se maminka. Chlapec ohromen odpov d l: „To je p ece – Adam v oblek!“
P tiletý chlapec se chystal k ve e i a maminka ho poprosila, aby se za jídlo pomodlil. „Maminko,“ odpov d l, „to p ece nemusíme, vždy jsme se za jídlo modlili v era!“ K ve e i byly zbytky od v erejšího ob da.
Moje dcerka Ani ka, byly jí tehdy t i roky, se m jednou u ve e e zeptala, jestli v ní Ježíš opravdu žije. Necht lo se mi poušt t do žádné teologie, a tak jsem jí jednoduše odpov d la: „Ano, milá ku.“ Podívala se na m a odpov d la: „Hm, myslím si, že Ježíš moc nemá rád mrkev…“
17
Kate Trotter
Už jste n kdy p emýšleli nad tím, jaký máte vliv na lidi, které b hem dne potkáte? asto si íkám, k emu jsem jim vlastn dobrá. B h mi zas tak asto nedává možnost vid t, jaký dopad má na jiného lov ka život, který jsem mu byla schopna p edat. Možná práv proto „víra jest nad jných v cí podstata, a d vod neviditelných“ (Žd 11:1). Nedávno jsem byla v samoobsluze, už jsem m la vybráno a šla jsem se postavit do fronty k pokladn . Hned jak jsem se za adila, frontu uzav eli, takže jsem stála jako poslední. Když jsem ekala, až p ijdu na adu, zrak mi padl na pokladní, a najednou mi za tu ženu p išla na mysl velmi konkrétní modlitba. Byla jsem si jistá, že slyším Pána, a okamžit jsem se za ala modlit za ur itou nemoc. Nešlo o žádnou zjevnou potíž, ale cítila jsem opravdu silné puzení Ducha svatého, abych se za ni modlila. Tohle se mi b žn nestává, ale už jsem to zažila a nau ila jsem se reagovat. Už jsem pomalu byla na ad s placením. Když jsem postrkovala sv j vozík k pokladn , uv domila jsem si, kolik hn vu z té ženy iší. Za celou dobu, co jsem stála ve front , se neusmála ani se na nikoho mile i p átelsky nepodívala. Když jsem pozorovala, jak strká mé v ci do igelitových tašek, všimla jsem si, že to ned lá moc jemn . Opravdu, když jsem ji tak dál tiše sledovala, mrštila mé sí ky s pomeran i do tašky! No tohle! Ješt jsem nikdy nevid la, aby pokladní takhle házela se zbožím. Vždy to byly moje pomeran e! Necht la jsem je mít rozma kané! M ly být p ece k jídlu pro celou rodinu! Prolétlo mi hlavou, že bych mohla jít za jejím nad ízeným a st žovat si, ale n jak jsem nem la pocit, že by zrovna tohle bylo to, co ode m Pán chce. A tak když jsem zachytila její pohled, místo abych se nechala vyprovokovat, usmála jsem se na ni, jak nejlépe jsem um la, a zeptala jsem se, jestli m la náro ný den. Potvrdila mi to. Ptala jsem se jí, zda se t ší na p estávku. Snažila jsem se s ní mluvit, jak nejlaskav ji, nejzdvo ileji a nejjemn ji jsem svedla. Bylo vid t, jak pomalu roztává, a za íná se usmívat! 18
Udržovala jsem dál rozhovor, nechala ji povídat o práci a tak, až najednou se mnou za ala mluvit, jako bych byla její p ítelkyn . Tón e i se zm nil. Napjatý, nahn vaný výraz tvá e povolil. Naú tovala mi nákup a pop ála mi hezký den. Pak si najednou uv domila, že p i tom všem povídání mi zapomn la namarkovat pár v tších v cí, které jsem m la v košíku. Místo toho, aby na m za ala je et, ekla jenom: „Zlatí ko, asi jsem vám zapomn la namarkovat všechny ty nápoje.“ Jakže? Zlatí ko? Úžasné! Práv m tím nejmilejším a nejp átelšt jším zp sobem oslovila „zlatí ko“. Dojalo m to. Doplatila jsem nákup a oto ila se na pána, který proklouzl kolem cedule „pokladna uzav ena“ s odhodláním ješt se do fronty natla it. Minutu p ed tím na n j kv li tomu vrhla zamra ený pohled, ale te se k n mu obrátila a zdvo ile, nikoli hrub jako p edtím, ho napomenula. Potom s ním mile navázala rozhovor a zajímala se o jeho nápadné zran ní ruky. Za chvilku nám ob ma íkala „zlatí ko“, a když jsme odcházeli od pokladny, lou ila se s námi s p áním hezkého dne. Kdybyste byli sv dky n kolika posledních vte in naší komunikace, nikdy by vás nenapadlo, že ta paní chvíli p edtím bouchala s mými pomeran i. Hn v byl ten tam, prost se b hem chvilky rozplynul. Pro ? V ím, že to musela být Boží p ítomnost a Jeho láska, kterou vylil do mého srdce skrze Ducha svatého. Byla jsem schopná otev ít svoje srdce a dopustit, aby se na ni vylila Boží láska a p inesla jí požehnání. Viditelná odm na, kterou jsem p ijala, když jsem vydala z hojnosti, kterou m B h obda il, m velice povzbudila. Když jsem prokázala v rnost Bohu a uvolnila neviditelný život, najednou jsem m la možnost vid t jeho zjevný d kaz, asi tak jako když rozkvete kv tina ve zrychleném filmu. B h je tak skv lý a vždycky v pravý as p inese dávku povzbuzení, aby posílil naši víru – stejn jako to d lal Ježíš s u edníky. Doufám, že i vy jste p ijali povzbuzení, abyste vydávali život i v t ch nejneobvyklejších situacích!
19
!"
!" ! #! ! ! " ! $ %& 1 "& * " + ! '" ( ) $ * $"& +, ! ! + ! ! ! * + +* + ) + " + ) + + + ! - %& ! . * %+ & ! & "! " ) /" ) + *& $ ! '" 01 0 2 ! . /*& & + + * 34 ! * !+ * %& !+ $ " )% * & ) * (, 4 * ( * * * * ! %& ! " ) %& & ! & $ $ !+ + %) 5 * + !* ! 6( ") + + !" ! , ! ! %& & " * 7
* *
8 +4* %& 4 + ! *& ") * ") !* 5 *" ! & % ( " * $ ) ! *#! ) - * ! ) 8 % !3 * )% !* * % + + #! #! ! & " * * 5 % * " " !9 1& * )
! *+ " ) : " ! 5 <= > ' ! "!+ " ! '" ? ! 1 " )% " ! $ " & #! '" " " + !" + %! !! ! * ! 1
5
! &
"* % % "
"
) ++ . @ '" ! #! . @ !* * !$ % A
20
48 ! +"
; " "$ !
$ & *
'" (αγαπη) . @ (φιλεω) % ! % %" + $ % ")
B " )C& $+
* ) + " ") " & C( " D )! " + +$ & * "! " ) + & * * %$ ! +( + %$ 8 ! ! &" " / *
" 8
$+
!
& *
+ ")$ , " * & *") !$ A * !%& ' . "& & * %% " " "! ) ! + " * " !* !* * 3 " ) $ % * 34 ! * 1
1
: !
21
de je srdce mého dít te?
#!
#!
! ' ' ' ' # ) ' , %! # & ,% ' ! $
!& ' '
'
!" % ( & &
$
&
#!
$ *!
!
& ! ' ' ) + # ! $ + !
& $ ' ! # ! $ . /
)
&
0 ' 2 3*
!
&
& 45" 667'
&
8" 69(457
! :
! !
!
' &
!
'
&
<
% / ) %
% ,$
% '
& !
& !
/ /%#!&
#! !
?
# &
! , %! &
. @ & % ! ' /
#
; ? !
< &
( $
' !$ / &'
3 ! '! ' <
7& $ / !% ' ! ! ! & % ! '! ! %
$
&
! >!
=" 69(4=
& &
' $ 1* $1 3+
22
! ! A) ) % ' %! ? 0 ! $ !
( ! $ %
!
!
!
!'
'
!$
' /
&
!
'
< !
!
$0
!
'! 3 7 < ! $ $ % B & ! ! & # #!& & % $ * &% ! ! 0 ' ) % '$ * &
B !& %
<
<$ - '! & % ! #! !$ ) ! ! !& ! # ' ' '! $? % $! $ $ + !& % &% ' ? Doma jsem d ti u ila, co je správné. Bohužel jsem je ale nevychovávala.
! ! & ' 3 ( ! 7$ ) % ( $ C' < , '! & & &% ' ' ! $0 '( & % , %! ' ! ' ' ! /%#!& ', & < + %! ! ! $ &
$
# '
<# ' & $/ D ! & 3 ! 7 " # "$ % ( 3+ #64" E57 ! < #
&% $) &
# %! &%
& !
', $ . ', ! ', ! $ ! " # #'
#
'
*
#
&
!' $0 ! " &# &
',
!$ ? ! ', ! #' ) %
! !& ! 23
! #' < $* ( $*
)
' !
!
'
$+
#
&
/%#$
1: ' &* & 2F " $) * # " # " 3+ #66" 4G7 + $ #"$ #" #" $ $ "$% "( # , $ $ 3H E4" G7 ! ' < $ 0
# &
' < ! ! ) % # & ' ! ! ' & >$ ! < , $I &% + # # ' ) % $ /%# # * ' ! $ %/%#! ' &' # & ', '
' @ &
! ' <# C !' ! # & & & ' $. ' # & &% + ', & ' ' ' $/ ! ! ! ' $ % ' ! $ % 0 $ % ! & ! !$ 3? ! & ), ! , 0 $) ' F
24
( <
Kristus se musí stát vaším osobním p ítelem a spole níkem, stejn jako byl p ítelem Enochovým.
# ( '
% + % ' F #
& ! $+
) '
0 ! '
,% & ! %! &
!$ < (
! # < & ,% !
' ! % %! ! 9& / 6=7$ ! & % < # !' !
,& ! $
-
'!
&
.
/%#! & ), & ! & ' ' ! !$ 0 # # ! & %! $* & % ! ' ! $ - D < ! &' % $ % ' ' ! ,& ), %! ' ! ,! !$ . /%# ' !$ * ' ! ! & /%# * +, ' #& ' ' $? &% ! ! ! & # &
' '!
! % '
)
<& $
' !# /%#! , (
& #
& ' ! ' < ' $? ' % & % & ' ' ) % &
%
#( < , < $
! '
! /%# & $
# *" ,"# *" . $" / / !* 1 / 3/ 6" K& 647 / < 1 ,
' ' # *",
," * # ,
+
1 3*
, 3J , ""
64" 467 0 "
# 1 45" 667
< ! ! &' % ! ' ! & < ,% ! 1 2$ + B < ' ' ! ! $0 ' ) % &' % ! # ' ! ' & $/ LM ' <& ! <& N ! <& ? & O P' $ -! #! ! ' #! %!( & ' % ! $ L ! ! ! < , , $* # % $ ), ! % & !! 25
# # & %
$0 # ! ! 0 ! ' Q # #' ' ! 1 , , ' ! 9" 64 &% $ + 0 + ! % ' ! < $ *
& )! !
' ' '
!
!&
&
'! 2' ', $ & #
! &% ! ' # ' ' &
+ < /%# !
'! <
#
!
<
' &
% 1
0
2$ / <'
,
&' % ' !# ( ! /%#!& ' ! ! 0 !! & $/ A !& % ! $/ # ' $? ! ! < 2$ 0 D & # #! ' # $ ) A@M < ! % $0 # ' ( ' ' ! ! ' # % # $ ! !& %! ' ) /%#$ * ! & (
&% %< & ), Nedovolme & áblu, aby # ' ( vešel do našich ! &% domov , ' Q & a spoutal d ti , neposlušností ' , ' 1 ( a hn vem. # < Bojujme! !& % ' ' $ / ' & ! , & !% & # ! ! $ ' & !& $ 3@R 6K" 6K7 ! ! & C $ , /%#! !' ' ! ', ,$ ), ' ! !' & & ' <# ! ! ' < ',( ! $ ! % $ P% 2$ ), !& 1 #! 26
L ! & %< ! $ 0! ! $+ < # # & ! $ * , ) )! ! $ 0 ' & % ! 1 , 2$ 0 ' "1: 2 & ! ' & , ' & $% ' ' ! ! <%! $ S' !& Q ! ! ' <# & ! !& < & % ! ! 1 , 2$ I # % Q! $ ! $0 ' & ' ' ! % ' & Q! $ + ! ! & %! & ! ! ! ) ' ! ' <# & ! $ 0 & ) ! 0 ' < & ! ) 1 2 & ! ! ' / !% ' > ! ' & < %! < & ! < '! / ' ' # '
3
' $ / Q & ! $+ ! ' % $ .% /%# & !& ' & ! %& % #! ! /%#!& ' % %! ! ! ! $
G" 66 ! , %! <7
!
& '
' ! ,
' !
&
! !
! ! &
!$ ? % /%#! ' & & < ! ! ' ! & < # ! ! $ / !% ! < !( <' & !$ . (! ! !' %< & % Q' $/ & %< % C & ,% ! ! $ ! & ! , & ' $/ ' % & % ! !'
!$ 1#
! ! < ! ' ! !
"# 27
' 2
1
# 1 ,$
*
' #! ! ' & & ! ' ' $L ! ' & # < ! 6E" 4K "! # " # # M! , ' ! >& ! /%#A % &% !& ' ! ) % ,!$ * !' $ 1) % & ' ! & !A+ ! ' ' ' ! $ & ! ! ' ! -
,
! !' ! !$ * ,/ % & ) % & ! ! * &* #& ' # )
$2 ) %
& ! !
+ C &
& ! !& # 2& 1 ! ! 1
&
%!
&% $ / , %!
$2
*
& 0
'
#
%! $ ! $C J ! ! $) $ /%# ! & '! ' ' !$ % Q! $ % ' ! # ' # !$ % # ! $ * # ' ' ! ! $ / A % ! ' ! # $ # 1 !2 ! ' $ ' ' !# ' ! # "1( 1) ! ! A 2 1P !$2 ! ', ' & ' 2/ %< ! /%# ! %! < $ C ! < $P % ' ! %! $
#
'
& )
!
! '# +
& <#
! ' < # A <
< '
0
< ' 28
< (
#! '
!&
' <'
$/
! A/ ! # !
!& '
&
, , *
!& '! ( <
T
' &% % ' !& < ! &% ' !& < ! & ! 0 ! & '! ! ! & !$
'! !
&%
! !& $ .'
/ 0 % < ' !&
# ! < <
$? !
!
A0
*
< !&
$ ,
, < !& !
!
! )! $ 0 # ! ! $* $ + & < !
' !' B/%# &
!
!
! ! #'
29
$
! ! ' !( ! !& ! <(
! ! $ L ! & # A
A
'! < & ' ! $ ) ' !B
' ! # ! ' #! $ ! % , $ % ' % ! % % # ' ' # $# %! '! ! $ 0 ' ! &% ! !$ ? ! %' ! & ' !# ' ! < ! ! $ - ' % ! $ ! % ! # & '
' !
! &
!
% $ * <
#
' '
!
' &% < ' ,
'
& !
!
Pokud získáte srdce svých d tí, bude je to k vám p itahovat.
I
&
$ ) !$ )< & !
$ I! & % & &
& ! ' &%
!$ * ' # !! ' ' $T ! ! ! % ' & % , %! ,& ! ! !
$ : ! '! ' , $0 ' $ 0 A
#! !
/ !
&% &
"
.
! %
<
&'
'
&%
' ' , %! & !
!
! !
)
Q! $ $: & ' ( !
%< ! ! C
! & !
&
! <
& &% ' ! A %
&
&' < ! ! ' <# & '! ! !& ' !' ! ! !
!
'! ! ! $? & !#B !
# #%!
& &
#%!
$ 0
$ &% ! #
! $ . /%#!& ' ! ! & ! ' <# !! # F $C ' , ! ! $ ! A # 30
$*
Jestliže nezískáte jejich srdce, nebudou mít zájem o vašeho Ježíše ani životní hodnoty.
$
I
#
$-
! @ '
! %
# ! ' ! / '
/ !% / !%
? ! & ,% <
!
! #
! $ ? %< < & %
' !
$. % ' ( ) $# # $ 2" " $# / 3@M < 9" 647 & ! & #! $ 0
$ -
"
!$ D
,
)
$
!$ * & ! !& !$ 0 $I % !& #& * #& %!
( ,
'
& %
# $ . ' ! &' < $ I' & ! ! $ # ! & $* ! &' % $+ < % ! ! < ! ! ! % ! ' & ! $ :! ! ! ' ' #! ! !& < ' I ' $ / !% % D %! ! ' ' ,' $) % ! & ! ' <# & ' ! #! & B % & ' $ *! #' ' $ * % < ! &% ' '! ! $ . & ' & %! ! ! $ % # '! ,& ! ' ! ! & % , ! &% ! !' ' & ! $ / !% ! & # /%# ! %! $* !! ! &' # ! ! ! % # # ' < $ / ! 68" 6U "3 $# ", $ $ & & ! $ ' $/ #! , A +
! & &' ' ' ' 0 < ' %! & ! ! ' J ! % + ' !
!
'
% & #' &
#! ' ' ! % #
-
M
&
M
&' % ! ! ' ' 1 2$ . ! ' ' ! $ I V , ' ) # !$ 0 /& % # %! $ ? < ' B #' & # $ ! ! ' <# ' $' & ! & ' & ' ' ! $ C' < & & &% ' ' ! $ ) & & #' # & ' ' ! 31
< < ( !$ & !
(
( ( ! &
$
'
! < & ) % ' ! ', ! ! #' < $ ? ! ' < ', $* # <' ! & ' !& 0 $ ! ! ' ! & % $! #! $ % ' & ' # ! "1+ ! & # #' ' ' ! < ) % & ! # $0 ' # / !% ' ' !
' '
& &% !
!
%
& ' /%#!&
<
& $* D $2 ? $+ < $* ! & #
! #F '
' # ' ) % ' ! $ !
# ' ! < /%#! ' ' # % & ! ! $ /%# < ( !& ! % $O '# ,% # %! $ ) ! & !
%
& % <
( 0 &
& & Q ,&
(
$ !
<
% &
! !$ I <
'
$ * #'
,
L #
%
$
32
,
( ! !
&
< '
!
S laskavým svolením autor z anglických originál p eložili K. Kluso ová, M. Oulická, E. Kotrlová, R. Oulický. Vydal: PATMOS MK R E 16353 Není-li uvedeno jinak, jsou texty Písma citovány z Bible kralické podle vydání z roku 1613. Novozákonní biblické citáty ozna ené NBK jsou p evzaty z Nové Bible kralické – Nový zákon. Copyright: 1998, 2000, 2001 Alexandr Flek Vydal: BIBLION, Rudolfovská 20, 370 01 eské Bud jovice, www.nbk.cz Citováno se svolením vydavatele. Materiály jsou nabízeny zdarma, a proto jsou neprodejné. Veškeré náklady jsou hrazeny spole enstvím PATMOS z dobrovolných dar . Vaše p ísp vky velmi oceníme. íslo ú tu: 51- 1945090257 / 0100, var. symbol 2000 Navštivte, prosíme, naše internetové stránky www.patmos.cz, kde nabízíme další materiály, kontakty a informace. Budeme rádi, když nám napíšete na e-mailovou adresu
[email protected] nebo na adresu PATMOS, U Potoka 26, 252 65 Tursko.
