P r o s i n e c

K

ES

ANSKÝ

Prosinec 2005

ASOPIS O RODIN

9

! #$

%

&'

'+

,

- .

( (% )

. 4

)

/

1!

2

5 .+

6

! 68 - 4

%

"

; .

9

%

#

%$09

% ,

= -

* "

0 3

"

4

,

& ' 9 (

: ; :

' 4

!

,

!

!

7

! ;

.:

"7 <"

,

<> %

;


„Brky svými p ikryje t , a pod k ídly jeho bezpe en budeš; místo štítu a pavézy budeš míti pravdu jeho.“ Žalm 91:4

!" $

#

# $ #$ &

%

#

" $ '(

" # !

% ( $ -

" )* )+ )! ( #$

"

$ #

)

, #

#% (

" ,$ (

#

0

# ! / $

34 #$

$ " ,$ " 2

$ #

6

7 ( 8

,

" (,

$

)

$

#. "

" 9

1 2 2

$, $ $

#% 5 % # !

#

#% " ,#

% 1

(pokra ování – 9. ást)

!" & & ! % ' # (# " )* * + , - ) / ) * % # *0 * 1 ( " )* * " 1( $ $ 2 30&

# )

&

4

*

) 1

*

1 )

7 83089

* ( # * %

*

-

* " *

)

$

$ * " 1 *(5 ( *" )* $ " 1 *( 1 1 % " "

'

. * *) #

' #&

( $

,

"

' 6 #

" )* #1

* 1

*#"

$ $

+ "'

( '

$

%

#!

) % /, *

#"$

#' &

' #

"

#$ %

$

' #"

!

'

#'

' &

$ #

2

&

& " '#

'

-

%

'

#!

.

# " / : 1 ), 6 * " < ) )* 6 * $ * = * *# 1 + *

&

* * !; 1 * " )* *# -( 5 1 1, %

7 38033 0 , $ 1 #"

" '

<

-

#

'

"

& *)

*

!

)

6 * 16 #

'

2 87 3 " & ( + $

# ( %A

* *

#

/ ) '

%

$ "

! , % #

&

'

" -6 ( @ 5 " ( # 5 % 4

* ( #

(

6 * 16" * + $ 6% * $ + ( # % :#* $ 1 * B / )*" * 1 @ 5C!

4 $

! "

# '

2 2

:#6) * + 6 4 $1#6 * * - ( #

'

+ % > * * 1" )* - #* *

# "

2 ' & '& $ & ? 1 * *( + # * * # */ ) (# *!" * * * (# * # -( 6 # * ) %

6 * 16 =

1 ' ( #

4 * # * * / ) + 5 # (" 1 *(5 * / ) 6 ,)* * + +#( 1 *( /, )* % 82

#

'

- 5678 9

* 6 1

1

8 : & ;< : < $ * " 15 #,( + /, 1 #* ) # -6 6 ( *# %E * 6 1

&

= ) #

! %

& 5

$ 6 * 1

6% D

!

$ %

*" -6

*

:F'FEG 8 H0

0 '

!

$ > #

& 3

# = 0 $

' "'

% $

&

#" =

#

# . '

#"

#'

&

&

1 $ &

' ? 1 J $ )*-

I $ C 4 $1# *1 * )*K" -6 -6 @ 5 J@ ( * # %

4 $1 * *

+ *# -( 6 " )*

* 1 *

( *

" )* 1#6) ) )* +* ( *" $ - *% A * 1 ( # ) 1 *+ ( 6% L! 4

+*

GN IF ?' J +

)* 1 5

$

6 %

+

1 0 $1

(

% ?*)

*1

?

* 6 * $ 1 * % / ) ( # *" -6 ( 0 $ < #, $ 0

< M4

F

' '"

1 K 1 )# * 1 * *( 1* $ * +* *-* 5 (

$

%!

+1 * 1 $ " * * * @ $ *) *# ( $ *# ?* , % 1 * 1 * %> 1 + ) 1( " )* * %

4* *

*

* ,)* * *

M(

O9

:#6-6 K%! F *

'

- 1

#' + **P* % Q

16 # 6 * " 1#6) +

+*

+

&

16" 1 *( * $ % < $ %

6 *+ # " 1 * *# (6+ 1 " * 6 * $ *# 1 # ( " + " $ 1 % :#6) /, " ?* , % ?*0 / ) , * R ( " # *( +1 * *%

* ,)* -5 )" + *0

" )* *

+ 0 - 1

16 * (

$

S'FSTI 22 9 3 = ,

,

! !

$

' 4

# ! - 5678 9

"

4 $1 *

* 6 * " )* * 1* @ , * *% :#6) * + $ * 6" ( # % 22 O

< ) /,

,

*( + *" -6

6 * * -( 1 ,)* * *

,)* *

& - 5678 9 " & # 4 ' " ( #* / -6 #

*

2H 8%9 = - 5678 9 4 * 6 * 16 $#$ *# * 6C

5 % D $ -6 " 1 *(5 :( $ *

- 5678 9 1

*

6 * "

>

&

# # "J * ( #/ %? 1

- 5678 9 ##$

*

"

'

K= * " -6

"

=

-6

?GUG< STI & & &/ ) *

:

'

"

'

+1 ? 1 # (# ;! < 6 * 16 *

#

- #

'

# ( #6

- 5678 9

#

$ " -6 + 6 * +, 0 -6 ! 1# "# 1 #

6% 7 H

@

A0

#

'

& !

#

#' - " )* 1 #

/,

"

*

*

'

- 5678 9 "

6 * %

& # #() *%

TA ?GUG< STIV O

B

$ ' :#6) * /, #. 6 6" 1 / )

'

# > #

&

2

#

$ "

= * ( * +

"

*

" 1 #

% C

5

" ' #

%

) * -( + )* 6" 1 *( -6 6 ) 6 * 1 1 )* "

G'GDQ SG O 8 C A2 ' % $ ' '! *# K/ A ' 1 # *" )* *# 6 * * #()* * $!% 2

C 4 ' A= * * * %

' 6

7 8H03 0 # ) = * (# = + ( *% 88 3

4

$

$

# !

"

! '

4

4

"

'

" / )

*

=> '

'

" 1#* )

*

,

6 =

"

1 *

'

D: E 8

&

' *-5

'

( +

#! '

& 5 4 %

AD AB " " *

-5 7

*

4

C# J# %

*- * *

: *

'

#

" 1 *(

'

# '

"

%

= > * -6

* * * *- 1 * @ ," 1 * * * +* $ *-6 + * % 4 * ( # 6 @ 6 %

33 3 = $ ( ! ! #' ' " < ) $)1 * *" ( * /, 1 * 4* " * * - # " 1#6) - # * '#* / ) *

( (, " *

6" 1 *(5 /, ( + *- 6 , - * 1 ) 1 ( * # / %

6

*+* *! ,)* * (

*# / * " # +1 +6

# ! 1 ( *% ? 1 ;! * *) ( % % G

% < ) " 1#6)

1 #

6%

1 # # $#$

1

+* /, "

:#6) *# &

* # * '

$1 $ * ,

"

*

* " % /,

* 1 +*

( #$

& #'

# , %) &

'

> F4 SG :#6) >

*

*#

*

"

*

8 ) $ , " # " ' = /, - *" )* #* 1 * $1 - # $ 6% ( $ *W " 1#6) * * 1 " > 6 * % /, + $ -6 # -6 $ X $ - %

?* 1

#$ $ 5 # "

'GTI & 8 =' 4 )* )* 6 , - # +5 6 * 1 % ?* ( /, ( , #% ? -5 $)1 + + 1 -6 6

" 1 # -

' ' 1 *(5 * *#* 1 " -6 + ( * % ?* * *( , " 1 *0 * *# * # * " ,)* % ?*) 1 )# + # *" # % ? G

8 8908O%3 ' : & =F 4 *+ * *0 #, # 1 + -* 6 " 1 * #, # *# A ( 6 *# # 6" # / ) # 1(+* >

' &

= 0

"

" * #> * + +( 16 +

%$(

F< 2 2

-

"

C " #

&

'

7

#&=

+ % *

1(5 " *

4 $1 * 1 * @ D* 5 ( + %

* $ *

* ( $ 6 " # 1 -*(* " # )

*

*

)

*

1 #

+ + % # 0

F/> STI 3 #

)! #' & " J *#*K ?* * ( + 616" -6 # 6 #' " * ( 1 1 * *- * * + $ C

= ) %? $)1

*0 # *#* * $# " )*

? 4 TI 8

2

.

' '

= '

/,

* *

)

*

#

1

,

$

% 4 FQ M <

8%7%H 4 ' G # ! J) ( 5K= ) ' # " ' /= E # 4 ' / /, * ) ( 5% ?* *-*+ * + * ) " % * /, 1 $ +#,( +. *" )* + * ) *P * ( 4 $ + $ * * % ( 5 ) *P * $1 # / ) * % E +1 *0 * 1 " )* ) # # ?* , % ' * $ * #, #" ( ) * *P + 1 % * ( + 1 $ + - 1 )# )*" )* " # $ * $ * " 1 *( * * $ ( 1 1 6 *P % ?* 1 " )* * * ( + ( % F/F:M : 8H ' -6

G '

' * $

'" # & ) # % ?*

+

= (

#

* * $ %

Y 4 STI 83 = '

'

#

'

= 8

'

#

'

4

%

$#* 1 6 *+6 ). " -6 * ( U 1 ( * 1( $#* 1 6 )* + * % /, ,)* -(+ # *) 1#6 # * ( * #, *) " -6 3

G ' " +# X

?* *# $ %

< # $ * * %: * @ 1 5 ( -

'

& * 6 * 16 - # * *P *

#

" ( # $ #$ 1 "1* * * $ $ " + * 5 6 * *1%

-6

* * $ $% " 1 *( + , $ $ % ( * *# ( *# !%

& = JU % *1 #K 1 ( $ % 1 # * * 5 6" * / ) + * 0

5 ( +* ) *( + " (

G

- *0 #$

FZ Z GM 7

#

H

1

" 1 1 "$ ' #

! " "' ! # %

1 ' H H ' ' # & E* *( 1(5 $ ( ,C ( " +# *" )* * *# 0 % ?*# " * +, * 6 * % " * * $ % < -* * " * " )* * * % 6#$ * +*" * 6 *# +% D , - 6 ( 6; /, 1 I &

9

Pán mi mluvil o jednom principu, který mn jako mamince, které záleží na duchovním prosp chu d tí, hodn pomohl p i výchov . A pokud to u vás doma chodí podobn jako u nás, ur it vám to také požehná! Náš p íb h za íná ráno… Rodina se probouzí, p ipravena na nový den. Jeden se probudí š astný, druhý se probouzí pomalu a ospalý a pak…. nezván, ne ekán, probudí se mrzout! Pozor, mrzout není každé ráno ta samá osoba. M že to být kdokoliv z nás, to záleží na okolnostech nebo, a to v tšinou, na tom, kdo je zrovna otev ený k áblovu útoku. A jak se mrzout za ne projevovat, je to jako shnilé jablko v košíku – nakazí všechna jablka okolo. Radost a pokoj, které jsme ješt p ed chvílí m li, se za nou v mžiku vytrácet. A p estože jste si v roli maminky na chvíli schopny udržet rovnováhu, záhy zjistíte, že duchovní život, který ve vás byl na po átku dne, je pomalu vysáván. V poslední dob jsme slyšeli moc dobrá kázání o vnit ním h íchu a pekle, které pracují na tom, aby nás v pekle udržely, abychom nedošli na místo syn , po kterých B h tak touží. Když jsem tedy jednala se svou vlastní duší a se životy svých d tí, m la jsem toto na mysli. P esto jsem zjistila, že když za nu jednat s tím, co se u nás doma d je, pouhá znalost toho, kde se mé dít nachází a kde on i ona mají být, nesta í. Nesta í na to, aby jim pomohla vzdorovat tomu, co se v jejich duši d je, a aby jim pomohla dostat se na místo, kde mají být. Za ala jsem se ptát Pána: „Pane, co mám d lat? Vysv tluji mu to tak jednoduše, a p ece to nesta í, aby povstal v Hospodinu a aby v dom znovu zavládl pokoj. Kde je k tomu klí ?“ A B h ke mn za al mluvit o principu z Jana 3:30, že „on musí r sti, já pak menšiti se“. Vid la jsem nádobu plnou n jaké látky. Když se však do té nádoby p idala jiná látka, její p vodní obsah byl novou látkou nahrazen. Stejné je to s Bohem – když dovolíme Božím v cem, aby zaplavily naši duši, zp sobí to, že ty staré v ci, které jdou proti Duchu Božímu, budou vytla eny. Jan 1:1-5: „Na po átku bylo Slovo, a to Slovo bylo u Boha, a to Slovo byl B h. To bylo na po átku u Boha. Všecky v ci skrze n u in ny jsou, a bez n ho nic není u in no, což u in no jest. 10

V n m život byl, a život byl sv tlo lidí. A to sv tlo v temnostech svítí, ale tmy ho neobsáhly.“ P ipadá mi zajímavé, že slovo „obsáhnout“ je ecké „katalambano“. Znamená to „dobýt, uchvátit, uv znit, domoci se, získat, pojmout, chytit.“ Takže vidíme, že tam, kde d íve byla tma, je te sv tlo. Když p ichází sv tlo, temnota musí uprchnout – temnota nem že pohltit nebo uchvátit to, co je nyní sv tlem. ím více sv tla vnesete do místnosti, tím menší je v ní tma. Víte, já jsem praktický lov k a nic mne nenadchne víc, než když vidím, jak n co teoretického iní v praxi zázraky! Ve skute nosti jsme hned druhý den m li úžasnou p íležitost si to vyzkoušet. Ve chvíli, kdy se zlý mrzout zase za al projevovat, dala jsem se z celého srdce do chválení Pána, nep estávala jsem se modlit a v ila jsem, že Boží život proudí a zaplavuje náš domov. Šli jsme do Písma, vyhledali verše, které mluvily o tom, s ím jsme se potýkali, a pak jsme se všichni modlili. Boží život proudil naším domovem a temnota nemohla obstát! Za ala jsem se Pána ptát: „Pro to dnes bylo jiné?“ Vždycky si teme Slovo, modlíme se a spole n zpíváme. Pro n kdy skute n cítíme Boží p ítomnost, a jindy ne? Víte, v ím, že když si opravdu sáhneme na dno svých sil a zjistíme, v jak zoufalé situaci se vlastn nacházíme a jak nesmírn naléhav pot ebujeme Ješuu, pak k N mu voláme, aby se nás dotkl. Jak se píše v Žalmu 42:2: „Jakož jelen ve, dycht po tekutých vodách, tak duše má ve k tob , ó Bože.“ Takovým zp sobem by m ly naše duše toužit po Boží p ítomnosti. Pak se Bohu otev eme, aby nás naplnil. A když B h do naší duše vlévá sebe sama, h ích a peklo, které tam pobývá, musí uprchnout. Sladkost Jeho p ítomnosti slouží životem nejen nám, ale také našim d tem! A tak když u vás doma za ne povstávat peklo, za n te chválit Pána a dovolte Jeho životu, aby vanul do vaší duše, a dovolte, a vane i do vašich d tí. Nech Jeho pokoj zažene všechnu temnotu. Radost Hospodinova bu vaší silou! Stacy Asbill Illinois, USA

11

( " #

*+ !

,

) -%%.# /

1" # , 2 34 4 5 6 " 4 52 2 ; " 7 9 < , ! # 46 5 2 7 >

" 8:

# 5 2

!?, ! @ " 2A ( 2 ! 9 8 9,4 2 7 2 2 ! > 2 8 & ! " B "4 5 " 8 D 2 ! 8 > !4 ! 2 8 D 4 8 D 6 ?7 , 4# 46 5 , ! 2?6 , 2 ! 2 7 9,4 2 4 6 8E 25 2 ! 2 " 6 5 ? 6 9 5 " 2 2 # 5 , 5 7 2 2 8 F? 2 9 8 2 ,4 ! 2 " ! : ! 3 , # 6 H A- I 3 ? 2 # ! 2

5

,

8 D 5 ; 2 2 "5

46 , &"

0

! 7 8 9 7! "7 # 2 !

! # 7 2 6 , 2# 5

7 8 # ! 2# " # 6 46 # 4 " 7 2 5 # 46 2 8 9 9 # 7; 4 "2 2 !4 ! 2 # 46 5 2 " # 46 7 8 C # 22B 2 ! # 46 " # 6 4 2 3 4# 6 ! # # 8 &" 2 D 7; 4 7 4 "2 # ,4 2 5 2# 7 !4 7# 4 9 8/ 245 2 # 2 ! # ! 4' " (4 2 # " 5 !" > 46 5 " 4 ! "! # , 7? 9,4 2 5 7 9 !" " 5 2 # 6 ! 2

"

2 7 !4 2 # ,4

6 5

5

: " 52 =

5

5 ! ! 3 , 8 / 5< 2 # ,4 2 2" !4 4 7!4 4# , 2 !7 5 2 !

J !7 "

!"

2

2 12

7 57; 2 2#

5

! CG 7 2 46 5 = 7 , 2

!

46 5 2

# 5 ?2 : 2

#

46

( " 2 ! 2# 6 6 2 ( 7 # ! # 46 ! 2 ! # ! !4 ! A 9 5 # 7 # 2 2 " 5 #7 5L ( " < " 28 C 7 ,4 4# 6 5 5 !4 J ! 72 # 2 & 5 ,4 " # ! 2 5 2 D

6

2

! ! 2 7

, 4

:

"

2 7 8 : 2 5 ! B & #

2 8 : 5 D 5 ! 8 5 5 6 ! 2 # 2 7 # #5 ! ! "# 9 7 7 9 5 # 7 & 2?6 # 2?6 2 B K 5 # , 2 5 7 ! 7 L # : #5 4,4 ! " D ,4 # " # ! # 6 8 6 4M L " !4 #5 , 5 # 5 4,4 7 7 2?# !4 # 4,4 2 N 2 2 !4

" 28 ! " ! 46 5

, 2 4 * 2! ! 2

@ 4 2 5 7 2

5

6 ! 7;

2

! 5

A3 6 # 2 ! ," 2 7 9 , L : 2 2L 72 " ! 20 2 6 ! 4 " 5 2 # !

(

7 !; 7#

# M

$. A$$

! ) 5 ! ) 5

A &

!" # !" :

# 6 2

!4# 46 , 5 # ! 2 # , 6 ! 2 9 4,4 , " 4 " # , 7 2 4 5 7 2 2 # ,4 !7 # G ,4 ! 2 & ! ,4 ! # ,4 ! 2 5 7! M , 6 9 # 2 , 6 5 # 5 # !4 7 7 ; F 52 = ! / 2 7 " 2 !2 #5 2 # 5 " D 6 5 ! 7 2 ! 2 ! 2 7 # ,4 2 " 2 , 5 # "5 ! 4 4 , 4# 5 " ! ! 2 ! 2 # " # 7 # ,4 6 2 7 !4 = 7 7 ; : 46 5 7

8 9 2 7 # 2 9 2 ,4

< 2 2 7? ! "!48 2

"

# 5 5 2 8 & / 7 8 13

2 7? ! 2 2 8 46 5 ! 2 7 8 D 2 8 / 6 ,4 2

D , 2 2 # ! , ! ,"# 5 " 2 ! "! # , 4 5 ! A 9 5L & = ! 2# 5 A # " # 2 6 " # 2 B 9 2" 7 , # ! 2" 7 , / 2" ! "# 5 B > 24 # " # 5 ! 8 > ,4 2 8 & 7 ,4 # 6 8 D 4 ,4 , 7? 2 ( ,4 , # !7 " ! 2 ?# ,4 7 9,4 # 6 6 5 # 2 , " 5 2? A 9 5# 4 6 5 2 8 & 5 9 ,4 A > 8 &" " 7 E ,4 A 34 5 ( # 2" ! !4 !4 # 5 5 !" # 65 27 2 ! - O A$% # 2 2 A 1 2 , ! < ! , 4 ! > 7 2 # " 8 46 2 2 "5 2 7 # 2 2 2 9 # ,4 2 ! 2 4 7 9 42 2 " # " 8: 8& , = 2 ! "! ! # , 2 # , 5 , G ' ! 8 F 2 A 46 5 2 # 7 ! ! 2 # 6 8 9 " 4 " ! 8& 8 & 9 5 "8 & 2 2 # 6 8 ( 2 A 3 " ! 8 P 6# ! 4 " ! # ! 2 2 9 2 " 8 1 ! 2 "5 4# 6 8 + 5 2 7 ? , 2 G ' 5 2 7 46 2 2 ! 7 , # !6 4 4 2 2 7 2 5 : 2?6 2 5 7 A ( 2 # #5 2 2 , 2 ( 2 ! "5 , !6 4 4# 46 ! # 4, 4 ! : 5 4 , 5 !4 D 2 2 ! 2 A D 5 ! 6 # 7 ? ,2 = ' 2# 5 ! 2 "5 4 ! 2 4 D , ! 2 , 7 ! 2 # , ! 2 , # ! 5 ! 2# " 65 ! 6 , D 4 " 4 2?6 / 5< 2

+ A : 5 D

!

/

! 2 2?6

" 4# 6 ,4 9 ,4 ! 2 4 " *5 , 4# ! 2 # 5 5 2 # 6 ! #6 5

2" 4

!" !4 7 14

! 2 7 ,4 " 6 , *5 " "5 40 &" 4 ! 72 5 7 , 0 !4 2?6 5 F 5 2, 2#

!4 6 8

5 9 2

3

Q ,

# " 5 9 # 5

2

! " # 7 3

! 2# 5 25 6

," 6 46 2

2 7

:

2 5 2 2 J 2 $H - A-

2 ! 2Q ! #

" # 8

7

2 A Q

" 6

:

!

2 ! 2 2 2 4 ! 2 2 7 2 5 >

7

2 8 D 7 2 # 6 1 ! # 46 2" # 6 # 46 2" , # , # 7 ! 2 , 5 ! 4# ,4 " !4 ! # 7 Q 2 @ 2 2! = 2# 5 5 46 24 " 2 ! + 5 2 7 ? , 2 7 1 ! 3 A 3 6 # ! 5 2 5 # ! 5 , # # 6 # ! 5 , # 2 5 # ! 5 2 # , # !6 4M 5 , 5 !4 3 6 # 4! ! 4 4# 2" = 5# ! ! D 2 2" 2 2" (4 # 6 3 ? 2" 1 ! 8 9 # 3 ? 2 !6 4 4 # 46 7 2 5 6 4 4 ! 2 7 2# ! ! 2 , @ A / ! 5 # 5 # # 4 2 2 # 4 7 !2 # 4 !2 # 4 ! 2 B > 28 1 ! 2 ! 2 4 7 ! ! # 6 ! 6 6 2 7 # 6 7 , # 5 5 ! 5 2 "# 5 2 # ! # !! ! # " ! / 2 2 # 6 1 ! !Q D 7 2 # 6 R (S &TU 3 C F&91 S : F9 &9= 1 S: T &" 2

4 ! 3 6 2 6 7 "# 5 ! 4 # " 4 4 ; 2"! 2 ! 7 ! ! 7 !7, 7 "5 # !3 / 2?6 5 !7, # ! CG 7 2H / 5< 2

2 7 7!

!4 # 6 8 # 6 8

! #

6

4# 6 7 ! !

" 2 7 ,

5 2 2 4# !Q 3 7 "5 !42" 7 7 5 7 2 # 6 : 2

! ! &" 4 6 !4 7 5 !42" 3 6 ! 7 , 2# 52

7 ; !4 7 & 2 2 ! # ! 7 57; ! !" 24 A > 2 2 ! !4 ? ! 2 2 , 5 ! ?2 2 15

#

J 8 D 5 ! 8 ! 2 !

2 7 " 6 6 8 F

46 2 7

D

6 A J

# 5 ! 6! #5 ! 2 # 5 " 2 !4 7 7! ; LD 5 4 !" " # 46 " " # 7 ! ! 5 # 2 3 2# 7 5 7 2 A D # 2 "5 2 M 8 D , " # 4 A D 4 2" # 5 6 ( 2 4 ! ! # 6 4 ! 5 , 4 & " # ! 5 , ! 4 ! ! 4 7 # ,4 ! 2" 5 , ! * ,4= 2 ! 2 2" 5 #! " , 0 D # L: 5 2 6 # 6 5 26 52 5 #5 26 2 = 2 # 5 5 2 # !46 9,4 2 2 ,4 !7, 7 # 6 2 2 4# ,4 25 6 "5 D ! 72 2 M 4,4 " 4! #7 #6 8D 4 4 5 " !# 6 " 2 5 2

9 5 ?2

5 !

, ! ; # :

2

3 6

# 46

77 ,

!

A 9

"

5 ;

"!# !# 2 ! 2

5 2 ! 2 , 7? ) 2

7 57; ! 2 # ,4 # !6 4 7 " ,

7 2 !4

!4

7

# 2

#

"5

"# " # # ! 5 2

16

L D 5 2

6

7

=

2# ,4 ! ! "# ,4

5

1

3

! C U(T

#

2 7

, <

4 L 9M 5

, D

2 2 4

# !

! !

7

!4 6

#

26 7 2

,# 9M 5

2 7 !7 "

,

4 7 7!

!4 2

24

5

! # ! 7 ! 4 L 9 , < ," ," ! # 5 6 3?

& 7

2 ) # #5 "

46 , !7 !

=

Jsou dv v ci, které jako by pomalu mizely ze sv ta – pískající muži a sm jící se maminky. Je to stres našich zaneprázdn ných život , který nám bere tyto dv v ci, jenž napl ují náš domov št stím? Vyr stala jsem v malém m ste ku na Novém Zéland a tehdy bylo zcela obvyklé slyšet muže, jak si pískají po cest do práce nebo p i práci kolem domu. Dnes takové muže uvidíte jen z ídka. Úsm vy maminek se také vytrácejí. Vidím tolik smutných, depresivních a ustaraných tvá í – a p itom je doba mnohem menších rodin! Pot ebujeme snad zpomalit, abychom našli as se op t usmát? Ud lat si as na úsm v pro naše d ti? Úsm v na tvá i maminky je velmi d ležitý. Bible nám íká, že ím více se budeme dívat na Pána, tím více mu budeme podobní (2. Kor. 3:18). Stejn tak se vaše d ti dívají každý den na vás. Od rána do ve era. Co vidí? Zamra enou tvá ? Nebo nabru enou tvá ? i sklopené o i? Nebo dokonce rozzlobený obli ej? Hádejte, emu se vaše d ti budou podobat? P esn tomu, co vidí na vaší tvá i! Vyrostou do vaší podoby! Chcete mít veselé d ti? A tedy vidí veselou a usm vavou tvá . Prom te sv j zamra ený pohled v úsm v. Za n te se na své d ti usmívat. Usmívejte se na n celý den. Pokaždé, když se na n které ze svých d tí podíváte, usm jte se! A co když se na úsm v zrovna necítíte? Zapome te na své pocity. Nelze jim v it. P icházejí a odcházejí jako vítr. Usmívejte se, i když to tak necítíte. Uvidíte zm nu ve svém život i v život svých d tí. Všimnete si, že jejich chování je jiné. A co váš manžel? Kdy jste se na n j naposledy usmála? A nebo je zvyklý na zlostné pohledy? i na stýskavý obli ej? P idáváte každý den k jeho stresu? V d ly jste, že muži nemohou vystát zamra enou, depresivní ženu? P ímo p ed ní utíkají. Chcete-li si udržet svého muže, usmívejte se. Vaše úsm vy uvolní jeho nap tí. Jsou lepší než návšt va u léka e. Váš muž se ve vaší veselé a spokojené tvá i bude p ímo koupat. William Artur Ward napsal: „Požehnaná je žena, která má ve svém hlase úsm v, jiskru v o ích, píse na rtech, jaro ve svých krocích, teplo ve svých rukou, hloubku ve své kráse, zám r pro sv j život, radost ve své ví e, nad ji ve své hrudi a lásku v srdci.“ & 4 > 2 , # 93 E C V P 3 TC + XXX , ! , '

W #,

7

-%%.

17

4* " 1 6" * * * *# # -$ ( 0 * *( # ** * " )* $ * 0 % :#6) -6 * 1 1( $" ( * #$ 6 1 (1* + ( #$ # ( * = " * * * " * *1 "1 1 % :#6) * *+ * ) * J ** . $ + * !K 1 # # " + * * 1 *#* # * + 1 ( + +* - 6 +* + * * * * % )#6@ * *# 5# * 1 ( * * 6( CF % 1 ( * * %E - #* * ( % $ 6 (0 * * C ?* )* ) * * 1 *# + 1 * 616 ( # ) # % ( $ * ! * *# % * ! * 1 )#6 16 1( 1 *#* % E 1 * *# # #(* ,( # +* J 1 1 ) * #* ;K + + [ 1/ " )* ) * ,) % \* * " )* 1#* *1 )* $ + * $ #$ $" * * % + + $ *( L ) * * #* %! * *( ( * * *( G[*+ 15 7 709 % ' % ?# $ G & ' ' # )" ' 4 *# * $# " -6 $% < , % 4* ( * ) ( + $ " )* *" #$ " #$ % >$ * 1 , #$ * " )* " $ $ + (" * $" 1 +* 5 #, 1 , #$ * " )* $ $C F * $# * " )* * $1#* (# + 6 " )* $ ( 6( -$ )* * )" * " 1 * * $ * $ " 1#6) [ 1 ) * ,) C ' $; < * ( # % < $ 16% # 1 (# * * +* * * * ( * $ %> % E 1 * 1 % * " )* 1#6-6 $ 1* $ $ " -6 *1 < ( " < ( L! * )" " # 16 4 $ % 4 " " * " )* * + ) % E # - * % F 1 * ( *" 1 *( * " /, # " * 16 ?* ( * /, # %E 1 1 1 ) % * * * * #, *) $ % ( 4$ 6 ( ,( # 1 # )16% :#6) * * $# " 1 -6 * # * ( # 16 6% )#6@ * * * 0 $ " 4 ' ! & 2 " # 1 '& ' " JS+ & 3 K :#6) - # 1 ( * ( 5 " /, + - * CQ * CE 1 * $ 1 # # 1 +* ( 4$ ( ?* - ) % Kristýna Kluso ová, Praha

18

% % .

0 ;

. AB "7

,

% % ,

, . ?C

6

%

4

,

,

: V Y ' (pokra ování – 9. ást)

!

"

@

& '

*

!

!

!

V roli rodi e své d ti neustále vychováváte, a to i tehdy, když je nevyu ujete podle Božích princip . P ímým d sledkem vašeho vládnoucího postavení je to, že dít od vás bude p ijímat vedení – a už dobré, i špatné. Pravidla p ijatelného chování ur ujete bu tím, co mu tolerujete (výchova pasivitou), nebo tím, co ho necht n u íte (aktivní negativní výchova). Je-li dít hrubé, bezohledné a sobecké, je to proto, že tak bylo vychováno. Pokud je dít líné a nepo ádné nebo je nezdvo ilé a tropí výtržnosti, je to proto, že k tomu bylo vychováno. Rodi e jist nevedou k t mto špatným vlastnostem své d ti zám rn ; nicmén je velmi snadné dít ti nežádoucí zp soby vštípit, protože jsou v souladu s jeho p irozenými sklony. Ned lají-li rodi e nic, nabývá dít dojmu, že cokoli se mu zamane, je p ijatelné. Takovou ne innost lze ozna it jako negativní výchovu pasivitou. 19

Negativní výchova pasivitou Rodi e své dít vychovávají vždy, když ignorují jeho nevhodné chování. To se do ur ité míry týká všech rodi . V našich životech máme všichni slepá místa, ur ité oblasti, ve kterých nejsme schopni vid t vlastní slabosti. Tyto nedostatky nám asto brání, abychom v t ch samých problémech napravili vlastní d ti. Rodi , který nemá vyp stované správné návyky p i stolování, nebude s nejv tší pravd podobností schopen rozeznat a usm r ovat nehorázné chování svého dít te u stolu. Rodi , který pomlouvá a rozebírá ostatní, z ejm tento zlý návyk nerozpozná a nebude schopen nápravy u vlastního dít te. Je t žké usm r ovat d ti ve zlozvycích, které usv d ují nás samé. Rodi e mohou vyu ovat zásadám správného chování, ale pokud se jimi sami ne ídí, nepoda í se jim je prosadit. V t chto slepých oblastech je, na druhé stran , možné být p ehnan kritický. I takový pokrytecký p ístup dít odmítne a nakonec vyústí v negativní výchovu. Celkov vzato, v kone ném d sledku ve výchov usp jete pouze u zásad, které sami ve svých životech uplat ujete. K pasivní výchov dochází také tehdy, když rodi e nevyžadují dodržování pravidel, podle kterých oni sami žijí. Takové selhání m že mít p í inu bu v tom, že rodi e sami jsou p íliš zam stnaní vlastními problémy i povinnostmi, nebo jsou unaveni neustálou pot ebou dít usm r ovat, nebo jsou prost p íliš pohodlní. Jak asto se vám stává, že dít ti projde n co, v em je za normálních okolností napomenete? Výchova vyžaduje d slednost a rodi e by m l povzbuzovat fakt, že být d sledný se vyplácí. ím d sledn jší budete, tím d íve své dít vychováte, a tím mén je budete muset napomínat. K pasivní výchov asto dochází tehdy, když usm rn ní ponecháme na n kom jiném. Otec se jí dopouští tehdy, když veškerou výchovu p enechává matce, a to dokonce i tehdy, kdy je osobn p ítomen situaci vyžadující zásah. Matce se to stává tehdy, když odmítá d ti za otcovy p ítomnosti napomínat, protože jejím cílem je donutit ho k akci. Pro dít je velmi prosp šné, podporují-li se rodi e navzájem. Ani jeden z rodi by v žádném p ípad nem l zanedbávat pot ebu dít te být d sledn vychováváno. Rodi e si musí dávat pozor na to, aby se své odpov dnosti nezhoš ovali a nebyli závislí na u iteli, opatrovatelce, a zvlášt pak na starším sourozenci. Starší dít m že být velmi nápomocné p i rozd lení b žných domácích prací. Starší dít by však nikdy nem lo mít právo korekce a nem lo by být zodpov dné za výchovu mladšího bratra nebo sestry. P esun rodi ovské zodpov d20

nosti na straší dít m že mít za následek zmatek v rolích, v pod ízenosti a také nap tí mezi d tmi. Pouze ten, komu B h výslovn autoritu ud lil, by m l moc vyplývající ze svého postavení uplat ovat. Za výchovu iní B h zodpov dné pouze rodi e. Aktivní negativní výchova Neblahý vliv výchovy pasivitou ješt p ed í aktivní negativní výchova. Tímto zp sobem rodi e vychovávají, když svým d tem negativní návyky doslova všt pují. Negativní charakterové rysy pak rodi m brání v tom, aby dosáhli dobré výchovy. Navíc je ovlivn na schopnost dít te p ijímat nau ení mimo domov – ve škole, v církvi, v práci. Aktivní negativní výchova vyplývá z toho, jakým zp sobem rodi e dít ti povolují reagovat na pokyny. Následující p íklady ilustrují n které situace, kterých by se m li rodi e p i vedení d tí vyst íhat: 1. Dít lze vychovat tak, že neposlouchá napoprvé, ale až po druhém i t etím opakování p íkazu: „Honzo, posbírej si hra ky.“ Honza ml ky p íkaz ignoruje a hraje si dál. (Chce si hrát a nemá v úmyslu vynakládat energii na to, aby p íkaz vykonal.) Po chvíli si rodi uv domí, že jeho p íkaz vyzn l do prázdna: „Honzo, ekl jsem ti, aby sis p estal hrát a sebral si hra ky. Slyšíš m ?“ Honza bu odpoví, nebo ne, to podle toho, k emu byl vychován. (Dít by se m lo nau it vždy potvrzovat vaše p íkazy, tak abyste m li jistotu, že je slyšelo a rozum lo jim. Odpov di typu: „Ano, pane,“ nebo „Ano, mami,“ vyslovené náležitým zp sobem, napomohou dít ti získat pat i nou úctu a informují vás o tom, že dít vaše instrukce skute n slyšelo.) Zvykne-li si Honza reagovat až po zopakování p íkazu rodi i, pochopí, že m že na tuto druhou výzvu vždy vy kávat. Rodi je tím ovšem „vychováván“ odpovídající m rou. Pokud dít usp je a projde mu první nedbání pokynu, pokusí se ignorovat i další opakování. Pravd podobn již zažil, že rodi e na n j mezi opakováním úpln zapomn li, a tak se m že t šit na to, že se úkolu zcela vyhne. 2. Dít si m že zvyknout na to, že p íkaz je nutno poslechnout jen tehdy, je-li doprovázen náznakem hrozby (zvýšeným hlasem) nebo výslovnou hrozbou trestu. „Honzo, už p ed deseti minutami jsem ti ekla, aby sis posbíral hra ky,“ m že rodi burácet zplna hrdla poté, co dít jeho p íkaz napoprvé zcela ignorovalo. Honza pochopí, že je nutné 21

poslouchat, jen pokud na n j rodi e k i í nebo mu vyhrožují. Poslušnost však znamená „vykonat, co je e eno“. Neznamená to reagovat na hrozby. 3. Dít m že být vychováno tak, že ignoruje i opakované p íkazy i p íkazy doprovázené hrozbami. Je-li mu dovoleno p íkaz nedbat, jde vlastn o výchovu k neposlušnosti. Dochází k ní tehdy, vymáhají-li rodi e poslušnost sporadicky anebo v bec. asto se stává, že dít promptn reaguje na p íkazy jednoho rodi e, ale p íkazy druhého ignoruje. To se m že stát každému rodi i, který si uposlechnutí p íkaz neprosadí, a zvlášt matce, která p enechává použití donucovacích prost edk otci. Totéž se d je v p ípad , když jeden z rodi dít ti nadržuje. Pokud rodi dít ti hrozí stylem: „Ud lej to, nebo …“ a k „nebo“ málokdy dojde, dít se tím u í, že slovo rodi e má pramalou váhu. Takové dít bude pochybovat i o tom, co eknou další autority. Slovo jiných lidí bude považovat za stejn bezvýznamné jako slovo svých rodi . Až bude pozd ji v Božím slov íst (Jan 3:36b – NBK): „…kdo ale Synu nev í, nespat í život a z stává na n m Boží hn v,“ nebude to snad považovat za další prázdnou hrozbu? Rodi e zprost edkují dít ti první náhled na Boha. Oni jsou Bohem ur enou autoritou, která je má nau it poslušnosti a úct . Je životn d ležité, aby se vaše dít nau ilo brát vaše slovo vážn ! Je-li vynucení poslušnosti ned sledné, dít si z neposlušnosti ud lá hru. Všude tam, kde existuje alespo minimální šance, že nebude následovat vynucení spln ní p íkazu, bude dít hrát ruskou ruletu. Je až neuv itelné, co je dít ochotné ud lat pro to, aby mohlo prosadit svoji v li nebo uspokojit své touhy. Už se vám n kdy stalo, že jste v kuchyni p istihli dít , jak loví bonbóny ve sklenici, a na dotaz: „Honzo, lovíš bonbóny?“ dít s plnou ru kou zaryt odpov d lo: „Ne.“ 4. Dít se m že nau it polemizovat a zpochyb ovat každé vysv tlení. Musí se však nau it poslouchat p íkazy rodi okamžit , bez n jakého vysv tlování. Taková reakce m že zachránit jeho život nebo zabránit zran ní, protože rodi je schopen okamžit ho odvrátit od nebezpe í. Rodi e nedluží svému dít ti vysv tlení, pro má poslechnout. Není nutné, aby dít v d lo, pro má ur itou v c ud lat, natož aby s vámi muselo souhlasit. Vy jste jeho autoritou, a tím pádem máte právo usm r ovat jeho aktivity. Pokud je dít ti dovoleno, aby od rodi vyža22

dovalo ospravedln ní jejich p íkaz , podkopává to jejich autoritu, a nakonec jsou to oni, kdo se dít ti zodpovídají, a koli by to m lo být práv naopak. Dokud se dít nenau í bezpodmíne n poslouchat, je lepší p edem žádné ospravedln ní p íkazu nepodávat. Pokud máte dojem, že je t eba své d vody vysv tlit, u i te to až poté, co dít uposlechlo. Dovolíte-li bystrému dít ti p ezkoumat na ízení rodi , je schopné celou záležitost zamlžit a uposlechnutí se vyhnout. M že se dokonce stát, že proti vám použije vaše vlastní slova: „Ale ty jsi ekl...“ Je samoz ejmé, že budete v užití autority ob as chybovat, nicmén dít ti nenáleží ani zodpov dnost, ani právo vás korigovat. Pokud dít smí odmlouvat a argumentovat, rodi e jsou nuceni platit penále za to, že se opovažují zasahovat do jeho života. Postará-li se dít o to, aby toto penále bylo dostate n vysoké, m že nakonec dojít k tomu, že ho rodi e rad ji nechají na pokoji. Tak skon ili mnozí rodi e, kte í své d ti nau ili argumentovat. Natolik se unavili v nou tahanicí, které na po átku sami dali prostor, že dít rad ji ponechali, a si jde svou cestou. 5. Dít m že své rodi e nau it ekat až do okamžiku, kdy se samo rozhodne uposlechnout. Takové chování není poslušnost, ale rafinovaná forma vzpoury, která je nej ast jší u malých d v átek (a u t ch v tších, která zjistila, že tento postup lze úsp šn používat). Zatímco chlapci mají blíže k otev ené vzpou e, d v ata asto svoji v li vyjad ují vzpourou pasivní. Když dít ti n co p ikážete a ono na to reaguje slovy: „Jo, hned...,“ u í vás ekat na jeho vlastní asování. Dít totiž práv eklo: „Ud lám, to co chceš, ale až sám budu chtít.“ Matka ekne své dce i, aby umyla nádobí, a ta odpoví: „Dob e, mami,“ a pak nechá ub hnout další p l hodinu bez akce. Nakonec bu jde a sv j úkol splní, nebo m že ekat na další pobídku, na níž reaguje slovy: „Práv jsem se do toho cht la pustit,“ tak sladce, jak jen to dokáže. Ona, nikoli matka, m la celou situaci pod kontrolou, protože zám rn s vykonáním p íkazu otálela. „Podej prst a p ijdeš o celou ruku“ výstižn popisuje díl í vzpouru. Jde o situaci, kdy si dít vyjedná vlastní podmínky. Nap . rodi uloží své dít k spánku a sejde do p ízemí. Dít po chvíli po špi kách p icupitá za ním. Rodi mu ekne, a se vrátí do postele a spí. Dít se sla ounce usm je a popojde o kr ek do místnosti, aby dostalo pusinku. Slabý rodi nakonec svolí, že dít m že v místnosti z stat, 23

bude-li tiše sed t. Neslevujte ze svých pravidel a nedopus te, aby vás p emáhala pasivní vzpoura. O pasivní vzpouru se jedná také tehdy, když dít docílí toho, že rodi e své p íkazy n jak podmíní. V podstat se jedná o jistý úplatek. Matka nap . ekne: „Když hezky uklidíš, eká t krásné p ekvapení.“ Podmín ná poslušnost astokrát rodi e p im je, aby se sami zú astnili spln ní svého p íkazu: „Maminka ti pom že uklidit.“ Tahle maminka bude za pár let d lat za svého syna úkoly, až se rozhodne, že bude ignorovat pokyny u itele. Rodi e by nikdy nem li d lat to, za co jsou zodpov dné d ti. P íkazy rodi musí být jasné, což samoz ejm m že znamenat i praktickou ukázku. Dít však musí p ijmout zodpov dnost a samostatn poslechnout. 6. Dít se také m že nau it omlouvat svou neposlušnost nebo špatné jednání. Výmluva z ídka bývá pravým d vodem nesprávného jednání, spíše je to pokus o ospravedln ní, pokus o p estrojení zla za dobro. Lidská p irozenost se ídí pravidlem: pokud chceš výmluvu, máš ji mít. Ale pravd podobn uslyšíte výmluvu, a už o to stojíte, nebo ne. Výmluvy jsou pokusem set ást ze sebe, p ípadn se úpln vyhnout zodpov dnosti za špatný in. Pokud rodi e vedou svoji výchovou dít k výmluvám, dít se tím u í nep ijímat plnou zodpov dnost za své jednání. S postupem doby, jak bude vyr stat, se bude vždy snažit nalézt viníka svých selhání místo toho, aby se postavilo problému tvá í v tvá . P ijetí plné zodpov dnosti za vlastní myšlenky, slova a skutky je jedním z pilí zralosti. Pokud totiž lov k tuto zodpov dnost nep ijme, uniká mu realita jeho osobních nedostatk a pochybení, a tím i pot eba osobní zm ny a nápravy. Když se rodi e vyptávají dít te, pro neposlechlo nebo n co ud lalo špatn , pokouší se z ejm odhalit p í inu. Avšak d vod neposlušnosti nemusí být p íliš d ležitý v porovnání se skute ností, že k ní došlo. Výkon spravedlnosti by nem l být založen tolik na d vodu provin ní, jako na skute nosti, že k n mu došlo. Rodi e by se m li pokusit p í inu problému analyzovat teprve v moment , kdy byla jasn stanovena skute nost, že se dít provinilo. D vod neposlušnosti m že mít význam pro výchovu v budoucnu nebo m že posloužit k získání v tší kontroly nad vn jšími okolnostmi (nap . je možné dít ti zakázat spole nou hru s n kým, kdo na n j má negativní vliv). D vod neposlušnosti však nijak nestírá skute nost provin ní. Dít 24

se musí nau it, že vn jší okolnosti nikdy nemohou sloužit k ospravedln ní špatného chování. asto se stává, že dít nachytáme p i n em, ím se provinily i ostatní d ti. Bratr, sestra, p ípadn jiné dít mohlo vyprovokovat situaci, ve které se provinilo i p istižené dít . Špatnost však nelze tolerovat v žádné podob . Každé dít musí nést zodpov dnost za své vlastní skutky, a to i v p ípad , kdy se provinili i ostatní. „Kolektivní vina“ nesmí rodi e odvést od faktu, že se provinilo i jejich dít . Vhodné kroky ohledn dalších provinilc lze podniknout pozd ji, ale jejich ú ast nesmí sloužit jako omluva a bránit výkonu trestu v i tomu, kdo byl p istižen. Typická situace m že nastat tehdy, když d tem zakážete, aby se navzájem astovaly nadávkami. Brzy nato zaslechnete, jak bratr huláká na svoji sestru: „Ty prase tlustý!“ Provinilce konfrontujte: „Zopakuj, co jsi práv ekl!“ (Nikoli: „Pro jsi to ekl?“) Dít se pravd podobn vaší otázce vyhne a místo toho za ne nabízet výmluvu, aby sv j p estupek ospravedlnilo. Samoz ejm m že být pravda, že sestra na n j ud lala obli ej nebo mu ekla: „Ty ropušáku.“ To z n ho však nesnímá vinu. Nejprve je nutno zjednat po ádek za porušení pravidla u p istiženého bratra a potom zhodnotit p ípadnou provokaci sestry a využít p íležitost i k jejímu ponau ení. Jedním z d vod , pro si rodi e o výmluvu v podstat íkají, je jejich vnit ní touha, aby dít n jakou m lo. Doufají p itom, že tak obdrží dostate né ospravedln ní, které jim pom že vyhnout se nep íjemné konfrontaci. Touha vyhnout se st etu je zcela p irozená (pokud si ovšem vaše h íšná p irozenost v konfliktu nelibuje). Konflikt je však p i výchov d tí nevyhnutelný. Dalším faktorem, který se st etává s touhou znát pravdu, je pýcha rodi . Neposlušnost nebo nevhodné chování d tí asto jen zrcadlí jejich rodi e. Pokud se rodi e snaží omlouvat špatné chování svých d tí, je možné, že se snaží zakrýt vlastní pýchu. Nechají-li rodi e dít , aby se vymlouvalo a ospravedl ovalo své jednání, mohou tak klamat sami sebe až do té míry, že se z eknou jakékoli zodpov dnosti za špatnou výchovu. Bývá p irozené, že si rodi p eje, aby to nebyla chyba dít te, že dostalo ve škole p tku. Jednodušší je p ijmout teorii, že to byla vlastn chyba u itele. Rodi e mohou doufat, že ten, kdo sousedovi rozbil okno, nebylo jejich dít . Spíše to byla chyba ostatních chlapc , kte í si také hráli. Všichni bychom m li rádi ob tního beránka, na kterého bychom 25

svedli své chyby. Nikdy nedopus te, aby vaše dít vinilo druhé. Jen takovou výchovou mu pom žete, aby se stalo zodpov dným jedincem. Namísto toho, abyste snili o tom, že vaše dít bude vždy d lat to, co je správné, si uv domte, že jeho p irozeností je h ešit. Bu te realisti tí v tom, že vaše dít bude jednat v souladu se svojí p irozeností až do té doby, než bude ádn vychováno. Bu te k n mu fér, ale berte každou neposlušnost a konání zla jako p íležitost k výchov a p iblížení se Božím standard m. Takový pohled na v c vás ochrání od podvodu a pom že vám postavit se elem k nezbytnému úkolu dít vychovávat. Na záv r lze íci, že negativní výchova je d sledkem tolerance nežádoucího chování a zp sobu, jakým rodi e neúmysln dít vyu ují reagovat na své pokyny. Dít , které není vychováno tak, aby poslouchalo okamžit , p esn a napoprvé, má možnost uplat ovat svoji v li a nad azovat ji v li autority, která je nad ním. Rodi e, kte í tímto zp sobem vychovávají, budou v prosazování svých p íkaz velmi kolísaví. N kdy budou dopoušt t, aby jejich p íkazy z staly zcela bez povšimnutí, a tím bude klesat hodnota jejich slova. Jindy zase zasáhnou s neadekvátní p ísností již po prvním, druhém nebo t etím upozorn ní, a tak nespravedliv použijí svoji moc. D ti to budou chápat tak, že autority jsou nespravedlivé. ešení je jednoduché. Jediný férový a správný zp sob výchovy d tí je o ekávat od nich d sledné a okamžité uposlechnutí rodi ovských p íkaz , a to hned napoprvé. Nejenže je to nejlepší pro dít samé, ale úkol se stává mnohem snazší i pro rodi e, protože tak p edejdou frustraci, ukvapeným trest m a p irozenému opot ebení hlasivek. Navíc bude omezena pot eba neustálé kontroly dít te, zda se skute n vašimi pokyny ídí. Máte-li opravdu v úmyslu nau it dít poddávat se vaší v li, musí se nau it poslouchat vaše p íkazy, aniž byste je museli opakovat nebo používat hrozeb, a poslouchat bez odmlouvání a pokus o výmluvy. N kdy se vám bude zdát (a to zvlášt na po átku), že ned láte nic jiného, než že napomínáte, varujete, trestáte nebo íkáte „ne“. Nezoufejte. Za každou hodnotnou v c je nutno zaplatit ur itou cenu. Až uvidíte, že vaše d ti za ínají na výchovu reagovat poslušností a respektem, poznáte, že všechno vynaložené úsilí za to bohat stálo. Až bude dít spokojen poslouchat všechny vaše pokyny, budete právem hrdí na to, že se v n m odráží vaše touha po spravedlnosti. Sníží se po et konfrontací a vztah s dít tem se zkvalitní. Pamatujte na to, že Božím zaslíbením za dob e odvedenou práci je velká radost pro rodi e a požehnání pro dít . Pokud se rozhodnete dob e a d sledn vychovat své dít , p inese to užitek vám ob ma. 26

V d t, jak se dít nemá vychovávat, je d ležité, avšak mnohem podstatn jší je v d t, jak se to d lat má. Dva aspekty pozitivní výchovy dít te, tj. získání vlády a vyu ování, budou rozebrány v následující kapitole. Dodate né úvahy Negativní formování charakteru Rodi e též mohou nep ízniv p sobit na duši svých d tí tím, že snižují jejich fyzické vlastnosti, jako nap íklad: „Jsi moc malý na to, aby ti šly n jaké sporty.“ „Jsi p íliš nevýrazný na to, abys mohl vystupovat na ve ejnosti.“ „Máš moc veliký nos, uši a boky.“ Dalším p íkladem m že být snižování jejich charakteru: „Jsi tak zlobivý kluk, že z tebe asi vyroste kriminálník.“ „Ty se o to ani nepokusíš, nejspíš z tebe nikdy nic nebude.“ „Prost nechápu, pro jsi mimo!“ Následkem takové negativní výchovy m že být d tská duše celoživotn pošramocena. Je to extrémn škodlivé, a už se tomu dít poddá a cítí se zavrženo, nebo se snaží o kompenzaci tím, že se z n ho ve snaze získat p ijetí stane klaun i surovec. Nikdy takto se svými d tmi nejednejte! N kdy okolo roku 1960 publikoval policejní šéf z Houstonu v Texasu následující zprávu s názvem: Dvanáct pravidel, jak vychovat mladistvé delikventy 1.

Již v d tství za n te dít ti dávat všechno, co si p eje. Tak vyroste v p esv d ení, že sv t je mu povinován poskytnout vše, na co si vzpomene. 2. Když n kde pochytí neslušná slova, sm jte se tomu. Bude si myslet, že je to roztomilé. Také jej to povzbudí v tom, aby pochytalo ješt „roztomilejší“ fráze, které vám pozd ji vyrazí dech. 3. Nikdy ho nijak duchovn nevychovávejte. Po kejte, až mu bude jednadvacet, a pak ho nechte, a se „sám rozhodne“. 4. Vyhn te se používání slova „špatný“. M že to vyvolat pocit viny. Až ho jednou budou zatýkat za krádež auta, bude p esv d en, že se spole nost postavila proti n mu a že ho perzekuuje.

27

5. Uklízejte vše, co po n m z stane n kde ležet – knihy, boty a oble ení. Vždycky za n j všechno ud lejte, nau í se tak dob e házet zodpov dnost na druhé. 6. Nechte ho, a si te, co se mu zlíbí. Dbejte na to, aby p íbory a sklenky byly vždy steriln isté, ale nebra te mu v tom, aby se jeho mysl sytila odpadky. 7. asto se v p ítomnosti d tí hádejte. Až se domov pozd ji zcela rozpadne, nebudou tím tak šokované. 8. Dejte dít ti na utrácení tolik pen z, kolik jen chce. Nikdy jej neve te k tomu, aby si vyd lalo vlastní. Pro by m lo prožívat tak t žké mládí, jaké jste zakusili vy? 9. Uspokojte každou jeho touhu po jídle, pití a pohodlí. Dbejte na to, aby jeho každá t lesná žádost byla napln na. Odmítnutí by mohlo vyústit ve škodlivou frustraci. 10. Vždy se postavte na jeho stranu proti soused m, u itel m a strážník m. Všichni jsou proti vašemu dít ti zaujatí. 11. Když se dostane do skute ného pr švihu, omluvte si to: „Nikdy jsem nebyl schopen s ním nic po ídit.“ 12. P ipravte se na život plný ho e. Nejspíš ho budete mít. Poznámka: T chto dvanáct pravidel bylo p vodn vytvo eno Dr. Paulem Catesem, publikováno v ob žníku Zam eno na rodi e a odvysíláno v rozhlasovém po adu WMBI v Chicagu, Illinois n kdy v roce 1961.

28

Co B h íká o tom, jak mají zbožné ženy ctít své muže Tento dopis je ur en ženám, které cht jí být svatými a vít znými manželkami a matkami. Za n me tím, že toto povolání není pro bázlivé. Byla doba, kdy jsem se bála r zných v cí. Nap íklad potkávat nové lidi nebo d lat chyby, ud lat n co špatn , protože by m n kdo musel napravit a podobn . Ale jak plynul as, B h se mnou pomalu a jemn pracoval, aby mi ukázal svou lásku. Když jsem se Mu nau ila d v ovat, zjistila jsem, že není nic, eho by se lov k musel obávat (dokonalá láska vyhání všechen strach). Vzpomínám si na dobu, kdy mne m j p irozený otec brával za ruku a pomáhal mi, když jsem se u ila novým dovednostem. T eba jezdit na kole. P idržoval kolo, a když vid l, že už se mi da í držet rovnováhu a p kn šlapat, za al m poušt t. A jednoho dne, když cítil, že jsem p ipravená, pustil kolo a nechal mne jet samotnou, ale jeho o i m stejn vždy pozorn sledovaly. Když byl m j tatínek nablízku, ni eho jsem se nebála. O kolik v tší lásku k nám má náš nebeský Otec! Tak nás miloval, že kv li nám neušet il ani svého vlastního Syna. Boží láska k nám je nesmírn velká a B h nám, vdaným ženám, dal ve své lásce velice zvláštní, mimo ádné postavení, které se jmenuje „Išša“ – žena, manželka. Gen 2:22-24: „A z toho žebra, kteréž vy al z Adama, vzd lal Hospodin B h ženu, a p ivedl ji k Adamovi. I ekl Adam: Te tato jest kost z kostí mých a t lo z t la mého; tato slouti bude mužatka (Išša), nebo z muže (Iš) vzata jest. Z té p í iny opustí muž otce svého i matku svou, a p ídržeti se bude manželky své, i budou v jedno t lo. Velice významné je zde p edevším to, že Adam byl první, a za druhé, že žena byla „vzd lána“ z ásti, kterou B h vy al z muže. Muž nebyl „vzd lán“ z ženy. V p irozeném žena nem že mít dít bez muže. Aby po ala a p inesla nový život, musí od muže p ijmout semeno. Stejn tak v duchovním musíme p ijmout sím Kristovo do našich duší, abychom mohli p inést duchovní život. To vyžaduje akt poddání se a B h nás jako ženy žádá, abychom byly svaté a po ídily svou v li, touhy, emoce a mysl, jinými slovy naši duši, a t lo Jemu. ekly byste, že to je skutek d v ry a úcty? A jak je to možné prakticky naplnit? Bible v P ísloví 31 mluví o ctnostné žen . Vycházelo z ní tolik energie (víry) a ctnosti, že ve verši jedenáct se íká: „Dov uje se jí srdce muže jejího; nebo tu ko istí nebude nedostatku.“ A P ísloví 31:12: „Dob e iní jemu a ne zle, po všecky dny 29

života svého.“ Jako manželky o tomto musíme p emýšlet. Ned láme svým muž m nic zlého? V 1. Petrov 3:1-6 teme: „Též podobn i ženy bu te poddané muž m svým, aby, by pak kte í i nev ili slovu, skrze zbožné obcování žen bez slova získáni byli, spat ujíce v bázni svaté vaše obcování. Kterýchžto ozdoba budiž ne ta zevnit ní, v zpletání vlas , a províjení jich zlatem, aneb v odívání pláš , ale ten skrytý srdce lov k, záležející v neporušitelnosti krotkého a pokojného ducha, kterýž p ed oblí ejem Božím velmi drahý jest. Tak zajisté n kdy i ony svaté ženy, kteréž nad ji m ly v Bohu, ozdobovaly se, poddány byvše manžel m svým, jako Sára poslušna byla Abrahama, pánem jej nazývajíc; jejížto vy jste dcerky, dob e iníce a nebojíce se žádného p estrašení.“ A op t v Efezským 5:22-24: „Ženy muž m svým poddány bu te, jako Pánu. Nebo muž jest hlava ženy, jako i Kristus hlava církve, a on jest Spasitel t la. A protož jakož církev poddána jest Kristu, tak i ženy muž m svým a jsou poddány ve všem.“ Je to snad chyba tisku? Ve všem? Podívejme se do Efezským 5:33: „Avšak i vy, jeden každý z vás, manželku svou tak jako sám sebe miluj. Žena pak a se bojí (v e tin FOBEÓ) muže svého.“ Zamýšlely jste se n kdy nad tím, co to znamená? N které z význam eckého slova FOBEÓ jsou: hr za, báze prolínající se s úctou – spojená s respektem, est, nejvyšší stupe respektu a úcty. A te si p ipome me, co íká 1. kapitola P ísloví, verš 7: „Báze Hospodinova jest po átek ( i princip) um ní (poznání), moudrostí a cvi ením pohrdají blázni.“ Bible íká, že máme ctít svého muže, a to ve skute nosti znamená mít p ed ním Boží báze a ctít ho. Možná si íkáte, že jsem zapomn la prakticky vysv tlit, co má spole ného poddanost a úcta k mému muži s úctou v i Bohu. V ím, že mne a mého muže p ivedl do spole ného manželství B h. A jestliže tomu opravdu v ím, musím také v it, že B h ví všechno, a ví, co je nejlepší. A kdybych m la pocit, že má práva jsou pošlapávána, musím si p ipomenout, co znamená úcta. Ne má v le, ale tvá v le se sta ! Víte, v d v e Bohu je obrovská moc. Bible je plná sv dectví víry. V ím tedy uprost ed svých každodenních zkušeností, že B h je v tší, nebo uv ím i lépe e eno dovolím pochybnostem a áblovým lžím, aby m podvedly, zastrašily a zbavily odvahy? Manželé byli v tšinou vychováváni každý jinak, a i když mají n které v ci spole né, najdou se i rozdílnosti charakteristické jen pro n osobn . Potom se ženy podivují nad tím, že on chce tohle, a ne tohle, i tohle rád má, a tohle rád nemá. Jen tak mimochodem, muži o nás 30

p emýšlejí úpln stejn . Ale copak tohle všechno B h neví? D lá snad B h chyby? Myslím, že ne! Už jste si všimly, že když se rozhodnete být ke svým muž m mírné a pokojné a d lat v ci, tak jak si p eje on, je v dom pokoj? A jak to doma vypadá, když se rozhodnete pro cestu odporu? Je tam pokoj? A co když m j muž d lá n co špatn i se mýlí? (Tohle je ta ást o bázlivém srdci.) B h íká ve Filipenským 4:6: „O nic nebu te pe liví, ale ve všech v cech skrze modlitbu a poníženou žádost s dík in ním prosby vaše známy bu te Bohu.“ Pamatujte! Chceme být svaté Boží ženy, které milují Boha celým svým srdcem! Ano?! Bible v 1. epištole Janov v kapitole 4 verš 20 a 21 íká: „ ekl-li by kdo: Miluji Boha, a bratra svého nenávid l by, lhá jest. Nebo kdož nemiluje bratra svého, kteréhož vid l, Boha, kteréhož nevid l, kterak m že milovati? A toto p ikázání máme od n ho, aby ten, kdož miluje Boha, miloval i bratra svého.“ Jak vidíte samy, nemáme žádnou výmluvu. B h je velmi, velmi veliký a nic pro N j není p íliš t žké. Ale p estože je tak velký, nebude nás nutit, abychom se Mu poddali. Už jste si jako manželky všimly, že v tšina hádek je o tom, kdo má jaká práva? B h íká, že mám svobodu nemít žádná práva. Ne íká snad Písmo, že já se musím menšit, aby Kristus mohl r st? (Jan 3:30) Jak lépe za ít než s poddaností (pokládáním vlastní v le, p edstav) ve vlastním manželství! Agapé láska je láska, která je nesobecká. Nemyslí na sebe, ale dává, dává a op t dává. Musím p iznat, že na tom musím sama tvrd pracovat, protože jsem ješt v této oblasti pln nezvít zila. Ale mohu v it Bohu a v d t, že když se s pohledem up eným na p vodce a dokonavatele své víry budu z manželství t šit a radovat, m j manžel a já m žeme spole n dojít do jednoty, o které B h íká, že je v N m možná!! My, ženy, kterým se as od asu neda í, musíme v první ad d lat pokání a vyznat Bohu i svým manžel m nedostatek víry. Za druhé si musíme obléct celou Boží zbroj z Efezským 6, opásat svá bedra (mysl) pravdou a mluvit Boží slovo do svých situací. Za t etí musíme z stávat v Božím slov a umožnit své mysli, aby se pozvedla z úrovn našich každodenních povinností k postoji chvály, která p ináší radost a pokoj. Za tvrté musíme skon it s reptáním a za ít se usmívat. A za páté, bu me takové, jak nás nabádá Matouš 5:8-9 – tv rci pokoje pro našeho Pána Ježíše Krista. Nancy Asbill Illinois, USA

31

Zachrán n p ed smrtí Teprve se u ím slyšet Boží hlas. A z ejm mi bude trvat celou v nost, než se Ho nau ím slyšet dokonale. Ale zažila jsem období, v nichž jsem jasn v d la, že slyším od Boha ohledn d ležitých záležitostí svého života. Nevím, jak bych vám vysv tlila, že vím, že to byl B h, prost to vím. Dalo by se to p irovnat k tomu, když s n kým denn mluvíte po telefonu. Tém každý den si voláme s mojí mamkou. Zvoní telefon. Zvednu sluchátko. Já: „Haló?“ Matka: „Co d láš?“ Já: „No, zrovna kojím malýho…“ V bec nemusela íkat: „Ahoj, Amy, tady je máma.“ Prost jsem to v d la, protože znám její hlas. Rozeznala jsem ho, hned jak jsem ji uslyšela. Táta mi tak asto nevolá, n kdy se ozve a pak to vypadá asi takto: Já: „Haló?“ Táta: „Nazdar, dít , tady je táta!“ Já: „Ahoj, tati, co se d je?“ Trvá mi trochu déle, než mi dojde, že volá táta. Když jsem blízko Bohu, rozeznám Jeho hlas. Zpo átku, když jsem se po svém obrácení u ila Boha znát, trvalo n jakou dobu, než jsem rozeznala, že mluví B h. Když promluví te , vím, že je to On. V pr b hu svého t etího t hotenství jsem za ala krvácet. Vzhledem k tomu, že mé p edchozí t hotenství skon ilo potratem, bylo mi jasné, že to nev stí nic dobrého. Rozplakala jsem se a pak jsem se za ala modlit. „Ach, Pane!“ modlila jsem se, „víš, že tohle podruhé nem žu zvládnout! Prosím, a je všechno v po ádku!“ Pak jsem uslyšela Jeho hlas: „Tvoje miminko bude v po ádku.“ Zaplavil m pokoj. M j manžel je racionáln jší polovinou našeho svazku, takže se rozhodl, že m odveze do nemocnice. Léka ud lal ultrazvukové vyšet ení a nenašel žádnou srde ní akci. Smutn m o tom zpravil a doporu il mi opera ní odstran ní tkání a mrtvého plodu. Moje reakce ho, ekn me, šokovala: „Ne, všechno je v nejlepším po ádku!“ Snažil se mi velmi ohledupln vysv tlit 32

situaci, ale z stala jsem neoblomná. B h mi ekl, že tohle dít bude v po ádku. Léka se rozhodl, že mi podá d kazy. ekl, že mi nechá ud lat krevní testy hladin t hotenských hormon . Vysv tlil mi, že b hem normálního t hotenství se tyto hladiny každé dva dny zdvojnásobují. Odebral mi krev a ekl, a p ijdu za dva dny na další odb r. P išla jsem. Odpoledne mi volal výsledky. Mé hladiny se nezdvojnásobily. Operace je nutná. „Ne,“ ekla jsem mu mile, „to dít je v po ádku.“ V d la jsem, že mi to B h ekl. Myslím, že tou dobou ze m doktor už šílel. Z jeho pohledu jsem nedbala na zdravý rozum. Prost jsem se nenechala p esv d it d kazy. Nakonec souhlasil, že ješt jednou zopakuje krevní testy. Stejný výsledek. Objednal m za týden na další ultrazvuk. Myslím, že doufal, že m n jak p ivede k rozumu. Jednal se mnou jako v rukavi kách, bylo vid t, že má o m opravdu starost. Ale já jsem slyšela od Boha. Nic m nemohlo zviklat. Za týden jsem se dostavila. Myslím, že m j muž tou dobou už opravdu nev d l, co si o tom všem myslet. Doktor d lal ultrazvuk. Najednou vyvalil o i a za al se škrábat za uchem. Oto il ke mn obrazovku a ekl: „Nedokážu to vysv tlit, ale zdá se, že m žete za ít vybírat jméno. Je tam srde ní akce.“ Chvála Bohu, opravdu tam byla! Dylan Patrick Smith má dnes už dva roky. D kuji Bohu, že jsem Ho slyšela a nepodstoupila operaci, která by zni ila jeho vzácný život. Dylan je úžasným požehnáním pro celou naši rodinu. & 4> 2 , 9, ! V , ( 4 /E 3 \ W $W O Y # D& O % W =$W O XXX , ! , '

924 +2 Q ! #Z ' # P +9 ! 24[4 2

33

Dokonalé dít Alayn , mému prvnímu dítku, bylo pouhých p t m síc , když jsem zjistila, že jsem znovu t hotná. Byli jsme s manželem v šoku, ale v ili jsme Bohu, že ví, co d lá. Ve 20. týdnu jsem podstoupila b žné ultrazvukové vyšet ení a všechno vypadalo normáln . Pozd ji však našli na mozku miminka cystu. Absolvovali jsme spoustu sch zek ve Vancouverské ženské nemocnici, aby se zjistilo, o se jedná. Dosp li k záv ru, že by naše dít mohlo mít Edwards v syndrom, což by znamenalo, že by se nedožilo ani jednoho roku. Léka m jsme s manželem jasn ekli, že v žádném p ípad neuvažujeme o potratu. Jak se blížilo datum porodu, byli jsme nervózní, ale dál jsme se modlili, aby se o nás B h postaral. Porodní bolesti se dostavily s týdenním zpožd ním. Všechno bylo v pohod , jen dít ješt po dvaadvaceti hodinách nesestoupilo do porodního kanálu. Za ali mluvit o urgentním císa ském ezu. V nemocnici, kde jsem rodila, nem l té noci službu žádný porodník, takže m cht li p evážet do jiné nemocnice, vzdálené asi p l hodiny cesty! M li jsme strach, co víc k tomu dodat! M j manžel, maminka a moje sestra se za ali modlit. Vzkládali ruce na mé b icho a žádali Hospodina, aby se dít rychle narodilo. Když se modlili, najednou jsem vyjekla! Doslova a do písmene jsem cítila, jak se dít v pánvi oto ilo a za ty icet p t minut bylo na sv t ! Pohlédla jsem na svého novorozeného syna a byl prost perfektní. B h nám dal zdravého chlape ka! Q 9,, Q

D 2 G #3 2[

>

2, # >

& 4> 2 , 9, ! V , ( 4 /E 3 \ W $W O Y # D& O % W =$W O XXX , ! , '

#

X

34

Bethany Vaughn

Až do lo ského léta jsem byla typem dívky, kterou nepotkáte jinak než v džínách a tri ku. M j život se dost dramaticky zm nil díky n kolika událostem, skrze n ž jsem pochopila význam dámského decentního oble ení. Kdybyste m požádali o vý et oble ení v mé sk íni, sotva bych jmenovala n jaký vyložen dámský kus. Spíš by to zn lo trochu jako šatník mého manžela: džíny, tri ka a tepláky. Ženy, které nosily p evážn nebo výlu n šaty, jsem pokládala za „zákonické“. Tímhle slovem jsem slyšela ohán t se kdekoho. Nošení šat jsem považovala za nemoderní a nep itažlivé. Ne že bych pro to, abych si to myslela, m la n jaký pádný d vod, prost jsem jen slep tento názor p ijímala. V ila jsem, že my, ženy, si na sebe m žeme vzít cokoli, pokud je to slušné – koneckonc v džínách jsem byla slušn oble ená, ne? Šaty jsem pokládala za staromódní p ežitek a byla jsem hrdá na skute nost, že nemusím následovat upjatou módu našich babi ek. Nebylo snad správné v prost edí, kde nebylo normální vid t ženu v šatech, dojít k záv ru, že jenom podivínky nosí vždy a všude šaty? Jak jen jsem byla oklamaná, když jsem si myslela, že to je „k es anská myšlenka“ namísto feministického vymývání mozku. Nicmén B h natáhl ke své hledající dce i tolik pot ebnou milostivou ruku a dovedl m na místo naprosté a úplné zm ny postoj a názor na módu. Po mnoha hodinách zkoumání m naprosto p emohla skute nost, že náš moderní spole enský náhled na ženu a oblékání je jedovatým odvarem, který se va í posledních sto let. Kdysi bylo nemyslitelné, aby žena byla oble ena jako muž, a bylo normální, že ženy nosily decentní ženské od vy. V bec jsem si neuv domovala spojitost mezi módou a kulturou. Z historického hlediska móda a oblékání zobrazují srdce spole nosti. V pohanských kulturách bylo normální vid t nap l oble ené i nahé lidi. Svádivé oble ení vždy ilustrovalo protibiblické hodnoty. 35

Naproti tomu k es anské kultury vykazovaly v oblékání cudnost a decentnost. Když si lov k projde historii, je zjevná naprosto zarážející souvislost mezi feminismem a módou. etla jsem v novinách lánek o tom, že Atlanta History Center v Georgii otevírá v listopadu novou výstavu s názvem: „Zmizely s podvazkovým pásem aneb svoboda, omezení a moc ženského oble ení.“ Výstava odhalí „osvobození ženy v oblékání“ od roku 1860 do sou asnosti, ukáže dramatický posun v mód od doby, kdy se spole nost za ala odklán t a odmítat „patriarchální plantážnický systém amerického Jihu“. Samoz ejm , že zám rem výstavy bylo hrd p edvést osvobozující vzestup ženy ve vztahu k mód b hem posledního století. Nicmén pro vnímavého pozorovatele se ukázala být o i otevírajícím vý tem zni ujícího vlivu feminismu na naši spole nost. Po átkem 20. století vytáhly do boje za politická práva žen agresivní, radikální sufražetky a nakonec vybojovaly volební právo pro ženy. Tím radikáln posunuly spole nost, založenou do té doby na rodin jako základní jednotce, k uspo ádání založeném na nezávislých jednotlivcích. Pro ženy, které se angažovaly v politice, se stalo normou opustit domov a najmout si ch vu. Vzpoura proti svatým povinnostem biblického ženství a mate ství štvala ženy fanaticky požadující antikoncepci – neslýchanou a odsouzeníhodnou praxi do té doby, než k ní svou vytrvalou agitací Margaret Sangerová strhla pozornost. Vzpoura proti letitým k es anským standard m, ideál m a biblickým úlohám se projevila v následujících dvou desetiletích. Zm na se výrazn odrazila na ženském oble ení. Nádherné p edvále né hedvábné brokátové šaty na denní nošení, které byly k vid ní na výstav v Georgii, vyst ídaly kratší šaty a krátký zast ižený ú es. N kdy b hem hospodá ské krize a druhé sv tové války za aly ženy na ve ejnosti nosit kalhoty. Byl to obrovský posun od toho, co bylo do té doby považováno za normální a p ijatelné, a nešlo jen o zm nu ve stylu oblékání! To, že ženy opoušt ly domovy a vrhaly se do práce i tažení za „práva“, šlo ruku v ruce s tím, že odhazovaly své šaty a oblékly se do mužského od vu. Postupem asu se nošení džín a mužského stylu oble ení stávalo b žn jší spole n s tím, jak ženy stále více zaujímaly mužské role ve spole nosti a bojovaly za právo vzdát se svých Bohem daných práv, úloh a povinností. Kulturn jsme padli tak hluboko, že mnozí považují ženu od nou do vojenské bojové uniformy za n co 36

úcty a obdivu hodného. To je zjevná urážka Božího dokonalého plánu pro Jeho ženy a jako k es ané bychom m li být zd šeni tím, že se naše spole nost dostala do tohoto bodu. Nacházíme se na míst , kde se oble ení, móda, ženskost a cudnost vyno ují jako obrovský oblak zmatku. Cudnost a ženskost se pomalu stávají zastaralými i v církvi. Potíž je v tom, že mnohé k es anky si neuv domují d ležitost ženského oble ení. Byli jsme nao kováni a tak dlouho nás koupali v té feministické agend , až to, co se pokládalo za úchylku, se dnes p ijímá jako normální vývoj. Když p ijde na módu, mnozí volí lhostejný p ístup a dobrovoln se nechávají pozvolna uva it v hrnci té pohanské polévky. Dokonce i k es anky na sebe nadšen navlékají cokoli, s ím pohanský návrhá ský pr mysl vyrukuje. Moc, kterou má feminismus nad naší spole ností, obrala ženy o jejich Bohem darovanou ženskou slávu v každé oblasti jejich života, mate stvím po ínaje a stylem oblékání kon e. Feminismus a móda mohou být p edm tem zajímavé studie pro ty, kdo jsou dostate n p ipraveni elit záv r m. Jak bychom m ly my, k es anky, odpov d t na tuto krizi? Jakožto s mladou k es ankou se mnou Pán jednal ohledn toho, jak chce On, abych na tuto krizi reagovala. Cht la bych se s vámi pod lit o ást své cesty v nad ji, že by pro vás mohla být inspirací a výzvou. Moje prababi ka nosila šaty. Pamatuji si, že jako malá holka jsem vídala svou prababi ku v šatech, jak pracuje na zahrad ! Ob moje babi ky dodnes nosí a vždycky nosily šaty. Moje matka n kdy nosila šaty, ale také nosila kalhoty. Já jsem chodila v kalhotách a kra asech a v jedné chvíli jsem vlastnila jen jediné šaty. Vid la jsem ten úpadek ohledn oble ení dokonce ve své vlastní rodin a rozhodla jsem se, že tento trend zvrátím a za nu se oblékat žensky. Když jsem tu v c za ala zkoumat, našla jsem webovou stránku „Ženy proti feminismu“ a z stala jsem v naprostém úžasu nad tím, co jsem se do etla o cudnosti a ženském oble ení. lánek s názvem „Jak chceme, aby si nás pamatovaly p íští generace?“ ukazoval skute nou pravdu o slušném ženském oble ení a byl neskute n usv d ující a provokující k zamyšlení. Velmi m zaujala a byla pro m výzvou ást nazvaná „Den za dnem v ženském oble ení“, ve 37

které dalo n kolik dam dohromady obrázkový deník, zachycující, jak prožívají své všední i nevšední dny v šatech a sukních. V ím, že další v c, která se stala, byla p ipravená od Boha. O prázdninách jsme s manželem a d tmi strávili n kolik dní v Severní Karolín , ú astnili jsme se akce proti interrupci. Potkali jsme tam t i mladé ženy – Sáru, Rebeku a Hanu Zes. Tyto mladé dámy jsou úžasným p íkladem toho, jak by se ženy m ly chovat a oblékat. Nejenže ší í milého a jemného ducha, ale eho jsem si všimla nejprve, byl zp sob, jak se ty mladé ženy oblékaly. Nosily nádherné ženské oble ení a jejich zp soby a postoje odpovídaly jejich oble ení. Byla jsem nadšená, že jsem s nimi mohla v pr b hu n kolika dalších dní mluvit. Jejich šaty m natolik upoutaly, že jsem se jich zeptala, jestli v takových šatech nebo sukních chodí po ád. Odpov d ly kladn . Byla jsem z toho vedle. Nikdy jsem nepotkala nikoho, kdo by se oblékal jako tyto ženy, a za alo m zajímat, pro to d lají, co je vedlo k takovému rozhodnutí. Jedna z nich mi odpov d la, že kv li unisex kultu e, v níž žijeme, si uv domila vzr stající význam toho, aby se k es anky oblékaly cudn a žensky. Ty mladé ženy se p ipravují na manželství, aby byly manželkami a matkami, a s radostí pomáhají doma ve svých rodinách. asto píšou a mluví o biblickém ženství a B h si je používá, aby odhalovaly feministickou agendu a burcovaly k es anky k tomu, aby p ehodnotily své životy na základ Božího slova. B h si je použil i v mém p ípad , aby m vyburcoval k tomu, abych se stala Boží ženou, takovou, jakou m stvo il, v každé oblasti svého života. Daly mi brožurku „K es anská cudnost a ve ejné obnažování Ameriky“ od Jeffa Pollarda. P e etla jsem ji jedním dechem b hem zpáte ní cesty. Mluvila o posunu vzor . Byla jsem usv d ená i povzbuzená zárove . Pot ebovala jsem zm nit sv j život. Cht la jsem vyza ovat ženskost v každé oblasti svého života, v etn zp sobu oblékání. Prošrtachala jsem svou sk í a zjistila jsem, že nemám jediné šaty nebo sukni, abych se mohla za ít oblékat ženšt ji. V následujících týdnech jsem sehnala ve slevách, zásilkových obchodech a seká ích n jaké sukn a šaty. Za ala jsem p ed lávat sv j šatník tak, aby obsahoval r zné šaty, sukn a dokonce i dámské no ní košile. Pak jsem usoudila, že jsem p ipravená na „test ženského oblékání“. P edložila jsem sv j nápad manželovi a n kterým dalším 38

len m rodiny. „Test ženského oblékání“ byla myšlenka, kterou jsem pojala po p e tení „Den za dnem v ženském oble ení“ na internetu. Rozhodla jsem se, že otestuji sama sebe a budu nosit celý jeden týden ženské oble ení – každý den od rána do ve era – a b hem toho týdne si budu zapisovat své myšlenky, pocity a chování. Moje dcera a desetiletá nete se rozhodly, že budou nosit šaty a sukn se mnou. Když jsem první den svého týdne testu ženského oblékání p išla dol a d ti m uvid ly, hned se ptaly, kam jdu. „Nikam,“ odpov d la jsem. Nep estávaly na m zírat. Ur it se n kde stala chyba. „Mami, a pro máš tedy na sob šaty?“ Hned tu byl d kaz, že p íkladem ženskosti jsem svým d tem ur it nebyla. Mé d ti z toho byly úpln vedle, když vid ly maminku v šatech. Vidíte, že nošení šat a sukní bylo v našem dom opravdu výjime nou událostí! Další v c, která se stala a kterou jsem si tém okamžit uv domila, bylo to, že jsem se cítila víc žensky. Cítila jsem se jako žena! hezká, k ehká, okouzlující P ipadala jsem si milá, neskute n a elegantní. Vím, m žete si myslet, že jsem upadla do naprostého šílenství, ale n co se opravdu stalo, za ala jsem sama sebe vnímat jinak. D ravé džíny a tri ko se s tím v bec nedá srovnat. Na r ení, že „šaty d lají lov ka“, asi opravdu n co bude. Dále jsem si všimla, že jsem si za ala intenzívn uv domovat své pohyby a akce. P eskakování sedadel v dodávce, zdolávání schod nebo dokonce i sezení asto probíhalo velmi neženským zp sobem. Když mám na sob šaty, dávám si pozor, abych sed la jako dáma. Chodila jsem a chovala jsem se jinak. Další nep ehlédnutelná v c byl kladný ohlas na ve ejnosti. Když jsem vyšla mezi lidi, zakusila jsem mnohé projevy galantnosti a úcty. Když jsme se s dcerou pohybovaly venku, muži nám ast ji podrželi dve e. Jeden pán nadzdvihl klobouk a ekl: „Dobrý den, dámy.“ V samoobsluze mi jeden mladík odpovídal: „Ano, paní“ a „Ne, paní“ a pomohl nám s t žkými taškami. Nejednalo se o nic mimo ádného, ale jednozna n se zvýšila frekvence t chto projev úcty a galantnosti a já v ím, že to bylo díky pozornosti, kterou budily naše ženské šaty.

39

Po týdnu testování ženského oble ení jsem pokraovala v za le ování šat do svého všedního života. Posléze jsem si tém automaticky oblékala sukn i šaty. Mé džíny se mi n jak odcizily. Když m d ti vid ly v kalhotách, za aly se m ptát, pro jsem si nevzala šaty! Test ženského oblékání ovlivnil nejen m , ale m l kladný vliv na celou rodinu. M j dvouletý synek m za al ráno zdravit slovy: „Jééé, maminka, hezká, hm, hezká, hm, maminka!“ Manžel m rád vidí v šatech a dámských no ních košilích, rad ji než v džínách, teplákách a trikách na spaní. Moji chlapci te za ali mluvit o tom, že až jednou vyrostou, budou chtít, aby jejich ženy nosily p kné šaty jako jejich maminka. Moje dcera miluje šaty a no ní košile. Po této zkušenosti jsem si za ala íkat, co by se asi stalo, kdyby se ženy za aly chovat a oblékat jako ženy, místo toho, aby se oblékaly a chovaly jako muži. Co by se stalo, kdyby k es anky odmítly feministickou kulturu? Bylo mi jasné, že není správné oblékat se vyzývav , a trápilo m , jak necudné oble ení zaplavilo i k es anské kruhy, ale to, že moderní dámské oble ení kopíruje mužské obleení, mi až do tohoto léta tak jasné nebylo. Není divu, že muži ani nezaregistrují, že žena chce projít dve mi, natož aby jí podrželi dve e, když vypadá a chová se stejn jako všichni ostatní. Netvrdím, že to je jediný d vod, pro v tšina muž nedá žen p ednost ve dve ích, ale íkám, že když se my, ženy, dále budeme oblékat, vypadat a chovat jako muži, nem žeme se divit, když se s námi bude jako s muži jednat. Ve svém život jsem ud lala zm nu, zam ila jsem se na to, abych se oblékala a chovala víc žensky. Znamenalo to pro m nosit víc šaty. Zatím nenosím šaty stoprocentn za všech okolností. D je se to postupn a b hem posledních n kolika m síc mi Pán ukazoval úžasná zjevení o p vabu zbožného ženství. Stále mám p ed o ima obrázek svojí prababi ky v nádherných ženských šatech, jak pracuje za krásného jarního dne na zahrad . P ed n kolika m síci bych vám byla ekla, že m nikdy neuvidíte pracovat na zahrad v šatech, ale jak tak dál zkoumám a jsem fascinována tou záležitostí ženského oblékání, za ínám snít o dni, kdy m najdete dokonce i na zahrad v šatech. Zatím neoblevuji a snažím se projevovat zbožný ženský p vab ve všem, co d lám, v etn svého oblékání.

40

Velmi nyní povzbuzuji ostatní k es anky k komu, aby si také ud laly test ženského oblékání. Zaujm te postoj k unisex kultu e, ve které žijeme! Zaznamenejte své myšlenky a pocity. Rozhodn te se, že alespo jeden týden budete stále nosit sukn nebo šaty v etn no ní košile na spaní. Zkuste to, a uvidíte, co se bude dít. Slibuji, že to zm ní váš život!

41

S laskavým svolením autor z anglických originál p eložili K. Kluso ová, E. Kotrlová, M. Oulická, J. Kotrla, R. Oulický. Vydal: PATMOS MK R E 16353 Není-li uvedeno jinak, jsou texty Písma citovány z Bible kralické podle vydání z roku 1613. Novozákonní biblické citáty ozna ené NBK jsou p evzaty z Nové Bible kralické – Nový zákon. Copyright: 1998, 2000, 2001 Alexandr Flek Vydal: BIBLION, Rudolfovská 20, 370 01 eské Bud jovice, www.nbk.cz Citováno se svolením vydavatele. Materiály jsou nabízeny zdarma, a proto jsou neprodejné. Veškeré náklady jsou hrazeny spole enstvím PATMOS z dobrovolných dar . Vaše p ísp vky velmi oceníme. íslo ú tu: 51-1945090257/0100, var. symbol 2000 Navštivte, prosíme, naše internetové stránky www.patmos.cz, kde nabízíme další materiály, kontakty a informace. Budeme rádi, když nám napíšete na e-mailovou adresu [email protected] nebo na adresu PATMOS, U Potoka 26, 252 65 Tursko.