P O Š T O VNÍ KOČKY POŠTOVNÍ KOČKY DĚJINY KOČEK

DĚJINY KOČEK

POŠTOVNÍ

POŠTOVNÍ KOČKY

KOČKY

Kočička Jessie urazila tři tisíce kilometrů cesty napříč Austrálií, aby se vrátila svého starého domova. V roce 2010 se její majitelé přestěhovali z jihoaustralské Ungarry poblíž Adelaide na sever, do města Darwinu. S sebou si do nového domova chtěli přivést i kočičku Jessie. Té se však nechtělo a tak z nového domova brzy utekla a vydala se na strastiplnou cestu zpět domů. Pravděpodobně jí k přežití pomohla náhoda, neboť ten rok se údajně přemnožily myši a rovněž nadprůměrně pršelo, takže Jessie měla cestou stále dost potravy a pití a to i přes to, že musela překonat rozlehlou poušť. Cesta jí trvala více než rok, konkrétně od března 2010 do května 2011, když se ale Jessie objevila ve svém starém domově, poznali jí přátelé odstěhované rodiny a fotku Jessie poslali do Darwinu. Majitelka Jessie, paní Sheree Galeová její totožnost potvrdila. Jessie se prostě nový domov nezalíbil a tak se rozhodla vrátit se zpět, kde s novými majiteli zůstali její dva sourozenci. Tuto zprávu přinesla světová média koncem roku 2011. Staršího data, z jara roku 2002 pochází zpráva o kočičce jménem Cacao. Ta žila u své majitelky, paní Silvie Fevre-Pierre zpočátku jako koťátko spokojeně, když ale povyrostla, začala jí její vlastní kočičí máma Mirtilla terorizovat. Když se situace stala neúnosnou, rozhodla se paní Fevre-Pierre odvézt Cacao ke svému dědečkovi do vesnice vzdálené více než sto kilometrů. Netrvalo ale dlouho a starý pán paní Pierrové ohlásil, že se Cacao ztratila. Několik týdnů jí hledal, ale nenašel. Rodina samozřejmě truchlila a s postupujícím časem už se smířila s nejhorším. Jenomže po několika měsících se Cacao, unavená, poškrábaná a zubožená, Vikulka, CZ

~1~

http:/vikulka.ic.cz/

DĚJINY KOČEK

POŠTOVNÍ KOČKY

objevila před prahem domu paní Pierrové. Ta jí okamžitě poznala. A Cacao poznala i její kočičí máma Mirtilla, která strastiplnou cestu Cacao odměnila tím, že jí přestala napadat a z obou koček se staly velké kamarádky. Cacao se ve své době stala nefalšovanou francouzskou kočičí hrdinkou, psaly o ní všechny noviny a informovala všechna média. Schopnost koček vrátit se domů kdykoliv a odkudkoliv je známá už dlouhá staletí. Cacao a Jessie zdaleka nejsou jediné kočičky, které podnikly takové dlouhé cesty jen pro svůj klid a znovunalezení ztracené pohody. A jak už to tak bývá, člověk se toho snažil využít. 4. března roku 1876 vyšel v New York Times článek o využití koček při poštovní přepravě v belgickém městě Liége. Samotnému poštovnímu zaměstnání předcházely přípravy a zkoušky, kdy 37 koček bylo odvezeno přes 30 kilometrů od svých domovů, a zjišťovalo se, zda se všechny v pořádku vrátí domů a za jak dlouho to stihnou. Výzkum prováděla dokonce speciální společnost The Belgian Society for the Elevation of the Domestic Cat (alespoň tak onu společnost jmenuje The New York Times). Kočky byly vypuštěny ve dvě hodiny odpoledne na pro ně absolutně neznámém místě. Během přepravy samozřejmě kočky neměly možnost sledovat ani ubíhající krajinu. Domů se vrátily všechny. První kočka třicetikilometrovou vzdálenost urazila za méně než pět hodin a nejpomalejší se vrátila za necelých 24 hodin. Tak bylo rozhodnuto. Poštu mezi městem a jednotlivými venkovskými usedlostmi měly obstarávat kočky. Dostaly na záda nepromokavé vaky, do nichž se pošta zastrčila, a mohly být vypuštěny. Bohužel už se nikde nepíše o tom, jak se kočičí pošta osvědčila, zřejmě se ale opět projevil známý fakt, že kočky jsou tu k okrase světa, ne na práci. I když se nikde nevyskytují záznamy o poštovních kočkách, je nanejvýš pravděpodobné, že každá poštovní pobočka nějakou tu kočku domácí mívala z jednoho prostého důvodu – kvůli hlodavcům, kteří mohli zničit či poškodit Vikulka, CZ

~2~


DĚJINY KOČEK

POŠTOVNÍ KOČKY

0-1 Pohlednice z roku 1900 Nurnberg Theo Stroefer's Kunstverlag (Zdroj: Wikipedia commons; volná licence)

0-2 Pohlednice z roku 1900 Nürnberg Theo Stroefer's Kunstanstalt Serie V Tiere no 637 (Zdroj: Wikipedia commons; volná licence)

Vikulka, CZ

~3~


DĚJINY KOČEK

POŠTOVNÍ KOČKY

poštovní balíky uložené ve skladech a připravené k odeslání na místo určení. Konečně, z obdobného důvodu už staří Číňané a Japonci drželi kočky v knihovnách a dodnes kočičí tlupy stráží sbírky v depozitářích nejrůznějších muzeí. Někdy na konci devatenáctého nebo začátku dvacátého století se v Hartfordu, Connecticut, v USA vysypal z jednoho z poštovních pytlů, k údivu všech, kromě dopisů i malý černý kocourek. Osazenstvo poštovního úřadu mu samozřejmě hned dalo napít i najíst, pytel byl totiž odeslán z New Yorku a cesta musela 0-3 Ilustrace z knihy The Adventures of trvat nejméně 12 hodin. Tommy Postoffice od Gabrielle E. Jackson, Najedené kotě se pak New York, 1910 stočilo do klubíčka, přitisklo se k místní kokršpanělce Koko a usnulo. Když se probralo, dostalo znovu najíst, a uvědomilo si, že mu tu zřejmě bude dobře. A tak kocourek Tommy, řečený Pošťák, už na poště zůstal. Jako nejpravděpodobnější vysvětlení celé té záhady se uvádí možnost, že šlo o kotě už dospělé kočky, která na newyorské pobočce hledala pro své malé nejvhodnější místa ke spánku. Poštovní pytel nebyl zjevně nejlepším nápadem. Po konzultaci přednostů poštovních kanceláří v Hartfordu a New Yorku se Tommy v Hartfordu usadil trvale s tím, že má navázat na dlouholetou tradici poštovní kočky, kterou začala jeho matka. Tommy vyrostl v nádherného černobílého kocoura, který vždycky perfektně pečoval o svůj kožich. Zaměstnanci Vikulka, CZ

~4~


DĚJINY KOČEK

POŠTOVNÍ KOČKY

pošty ho zásobovali dostatkem jídla i pití, mnohdy s ním sdíleli i své vlastní svačiny. Osvědčil se jako vynikající lovec myší a tuto svou službu údajně vykonával svědomitě a velice odpovědně. Rovněž svou packou pomáhal razítkovat dopisy. Jen jednou měl porušit poštovní předpisy, když omylem neoprávněně vnikl do jednoho z balíčků. Vzhledem ke skutečnosti, že v tomto balíčku byla přepravována šanta kočičí, tedy rostlina, která působí na kočky stejně jako na lidi kupříkladu marihuana, a kocourek nebyl v době spáchání činu příčetný, bylo mu vše odpuštěno. Dodatečně se pak zjistilo, že Tommy vlastně žádné předpisy neporušil, protože balíček byl adresován jemu! Že byl Tommy kocour nádherný, o tom není pochyb. Totiž, jednou ho jeho majitelé – poláci přihlásili na kočičí výstavu Hartfordu. Tommy získal modrou stuhu, jíž se oceňovala především kočičí inteligence. Pošťáci 0-4 Ilustrace z knihy The Adventures of Tommy totiž s Tommym Postoffice od Gabrielle E. Jackson, New York, nacvičili spoustu 1910 kousků, jimiž bavili sebe i obecenstvo na nejrůznějších dobročinných akcích. Jen díky lidské nenávisti poznal Tommy i dost velkou dávku utrpení. Pošťák, který měl na starosti sklad, a který se s Tommym nejvíce kamarádil odjel na dovolenou a přišel za něho zástupce. Ten kočky nesnášel a tak Tommyho ze skladu vyhazoval. Tommy to nesl těžce, ale jednou se mu přeci jen podařilo do skladu proklouznout a uvelebit se na pošťákově Vikulka, CZ

~5~


DĚJINY KOČEK

POŠTOVNÍ KOČKY

posteli. Nebylo to nic neobvyklého, za normálního běhu věcí se na této posteli povaloval často. Jenomže nenávisti plný zástupce kocourka vzal a hodil do rozpálených kamen. Za své vzal Tommyho nádherný kožich, těžce popálené měl tělo i tlapky a uhořel mu kousek ocásku. Kocouří bolestný řev přivolal ihned ostatní zaměstnance, kteří ho začali ošetřovat. V nastalém zmatku zástupce zmizel. Do práce už nepřišel a nikdo pořádně neví, co se s ním dál dělo. Nevypátrala ho dokonce ani policie. Každopádně zaměstnanci pošty se o Tommyho starali dnem i nocí jak nejlépe mohli a Tommy se nakonec uzdravil. Jednou se na poštu v Hartfordu přijel podívat státní poštovní maskot, pes jménem Owney. Byl poměrně slavný a oblíbený a roku 2011 se dostal i na jednu ze známek. Když Owney vystoupil z poštovního vlaku a jeho pohled se střetl s pohledem Tommyho, Tommy vzal nohy na ramena a utekl. Přeci jen to ale nebyl kocour strašpytel a když zjistil, že Owney kočky toleruje, nakonec se s ním spřátelil tak, že dokonce jedli z jedné misky.

0-5 Ilustrace z knihy The Adventures of Tommy Postoffice od Gabrielle E. Jackson, New York, 1910

Vikulka, CZ

~6~


DĚJINY KOČEK

POŠTOVNÍ KOČKY

Kdy Tommy zemřel, to se neví. Prožil prý ale dlouhý a až na tu příhodu se zástupcem i spokojený život. Ví se jen, že byl naživu ještě roku 1905, kdy jeho životopis v knižní podobě pod názvem Tommy Postoffice sepsala Gabrielle E. Jackson. Kniha vyšla v srpnu roku 1905 v nakladatelství A. C. McClury & Co. v Chicagu.

0-6 Pohlednice z roku 1903 Wilhelm Schwar, 1860-1943 (Zdroj: Wikipedia commons; volná licence)

Vikulka, CZ

~7~


DĚJINY KOČEK

POŠTOVNÍ KOČKY

0-7 Pohlednice z roku 1888 s reklamou na společnost Hood´s Sarsaparilla (Zdroj: Wikipedia commons; volná licence)

Kočky od pradávna oslňovaly svět svou krásou. Není divu, že se mnohokrát dostaly i na pohlednice a známky. Tady je skromný výběr z kočičích poštovních známek …

Vikulka, CZ

~8~


DĚJINY KOČEK

Vikulka, CZ

POŠTOVNÍ KOČKY

~9~


DĚJINY KOČEK

Vikulka, CZ

POŠTOVNÍ KOČKY

~ 10 ~


DĚJINY KOČEK

Vikulka, CZ

POŠTOVNÍ KOČKY

~ 11 ~


DĚJINY KOČEK

Vikulka, CZ

POŠTOVNÍ KOČKY

~ 12 ~


DĚJINY KOČEK

Vikulka, CZ

POŠTOVNÍ KOČKY

~ 13 ~


DĚJINY KOČEK

Vikulka, CZ

POŠTOVNÍ KOČKY

~ 14 ~


DĚJINY KOČEK

Vikulka, CZ

POŠTOVNÍ KOČKY

~ 15 ~


DĚJINY KOČEK

Vikulka, CZ

POŠTOVNÍ KOČKY

~ 16 ~


DĚJINY KOČEK

Vikulka, CZ

POŠTOVNÍ KOČKY

~ 17 ~


DĚJINY KOČEK

Vikulka, CZ

POŠTOVNÍ KOČKY

~ 18 ~


DĚJINY KOČEK

Vikulka, CZ

POŠTOVNÍ KOČKY

~ 19 ~


P O Š T O VNÍ KOČKY POŠTOVNÍ KOČKY DĚJINY KOČEK

Recommend Documents