Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje
Část 4 - Směrná část
Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje Část 4 - Směrná část
str.2
Obsah 4.1 ZÁKLADNÍ NÁSTROJE PLÁNU ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE ...............7 4.1.1 Předcházení vzniku odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných vlastností.7 4.1.1.1 Prevenční metody a postupy................................................................................7 4.1.1.2 Minimalizace odpadů v širším smyslu................................................................8 4.1.1.3 Překážky a bariéry při prosazování preventivních metod.................................. 9 4.1.1.4 Prevence ve směrnicích EU.............................................................................. 10 4.1.2 Nebezpečné odpady..................................................................................................11 4.1.3 Vybrané výrobky, vybrané odpady a vybraná zařízení............................................13 4.1.3.1 Odpady s obsahem PCB/PCT a zařízení je obsahující......................................13 4.1.3.2 Odpadní oleje................................................................................................... 16 4.1.3.3 Autovraky..........................................................................................................19 4.1.3.4 Kaly z ČOV.......................................................................................................21 4.1.3.5 Použité baterie a akumulátory...........................................................................22 4.1.4 Odpady považované z hlediska kraje za významné.................................................25 4.1.4.1 Skupina 01 - Odpady z geologického průzkumu, těžby, úpravy a dalšího zpracování nerostů a kamene........................................................................... 25 4.1.4.2 Skupina 10 - Odpady z tepelných procesů........................................................25 4.1.5 Komunální odpady...................................................................................................26 4.1.6 Separace složek KO minimálně na úrovni obalového zákona (papír, plasty, sklo a kovy) – materiálové využití...................................................................................... 29 4.1.7 Separace nebezpečných složek KO, sběr vybraných výrobků (zpětné odběry), objemný odpad.........................................................................................................32 4.1.8 Separovaně sbíraný BRKO......................................................................................33 4.1.9 Využívání zbytkových směsných komunálních odpadů............................................34 4.1.10 Požadavek na snížení množství BRKO ukládaného na skládky............................35 4.1.11 Zvýšení materiálového využití komunálních odpadů dle požadavku POH ČR......41 4.1.12 Integrovaný systém nakládání s komunálními odpady v Moravskoslezském kraji......................................................................................43 4.1.13 Soulad POH MSK se závaznou částí POH ČR - komunální odpady.....................50 4.2 PILOTNÍ PROJEKTY...............................................................................................................51 4.2.1 Průmyslové odpady..................................................................................................51 4.2.2 Komunální odpady...................................................................................................51 4.3 CÍLE .................................................................................................................................52 4.4 INDIKÁTORY ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE ....................................55 4.5 REALIZAČNÍ PROGRAMY....................................................................................................... 55 4.6 PODMÍNKY PRO SPLNĚNÍ STANOVENÝCH CÍLŮ ..........................................................................57 4.7 PŘÍLOHA - KOMENTÁŘ K ZÁVAZNÉ ČÁSTI................................................................................57 4.7.1 Předcházení vzniku odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných vlastností................................................ .................................................................58 4.7.2 Podíl recyklovaných odpadů ..................................................................................59 4.7.3 Vytváření jednotné a přiměřené sítě zařízení k nakládání s odpady a k jejich využívání.................................................................................................................. 61 4.7.4 Ukládání odpadů na skládky................................................................................... 64 4.7.5 Nebezpečné odpady..................................................................................................65 4.7.6 Vybrané výrobky, vybrané odpady a vybraná zařízení podle části čtvrté zákona o
str.3
odpadech..................................................................................................................66 4.7.6.1 Odpady s obsahem PCB/PCT a zařízení je obsahující......................................66 4.7.6.2 Odpadní oleje................................................................................................... 67 4.7.6.3 Autovraky..........................................................................................................69 4.7.6.4 Odpady z azbestu.............................................................................................. 70 4.7.6.5 Kaly z ČOV.......................................................................................................70 4.7.6.6 Baterie a akumulátory...................................................................................... 72 4.7.7 Další skupiny odpadů a zařízení stanovené v POH ČR nebo považované za významné z hlediska kraje.......................................................................................73 4.7.7.1 Vyřazená elektrická a elektronická zařízení......................................................73 4.7.7.2 Pneumatiky........................................................................................................74 4.7.7.3 Odpady vzniklé následkem živelných pohrom................................................ 75 4.7.8 Komunální odpady.................................................................................................. 75 4.7.8.1 Rozdělení zodpovědností..................................................................................76 4.7.8.1.1 Vytváření jednotné a přiměřené sítě zařízení k nakládání s odpady......... 79 4.7.8.1.2 Ukládání odpadů na skládky..................................................................... 80 4.7.8.1.3 Snižování množství biologicky rozložitelných odpadů ukládaných na skládky...................................................................................................... 81 4.7.8.1.4 Nebezpečné odpady – složky komunálních odpadů..................................82 4.7.8.2 Konkrétní opatření pro splnění obecných cílů................................................. 83
str.4
Seznam zkratek: Česká republika Moravskoslezský kraj Krajský úřad Plán odpadového hospodářství Plán odpadového hospodářství České republiky Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje Ministerstvo životního prostředí Státní fond životního prostředí České republiky Evropská unie Český statistický úřad Zákon č.185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č.76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů , ve znění pozdějších předpisů Zákon č.477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č.86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů Zákon č.22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č.56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č.168/1999 Sb.,o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č.307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů
……… ……… ……… ………
ČR MSK KrÚ POH
……… POH ČR ……… POH MSK ……… MŽP ……… SFŽP ČR ……… EU ……… ČSÚ
……… zákon o odpadech
zákon o integrované ……… prevenci ……… zákon o obalech
……… zákon o ochraně ovzduší
……… zákon č.22/1997 Sb.
……… zákon č.56/2001 Sb.
str.5
Vyhláška MŽP č.381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitů odpadů Vyhláška MŽP č.382/2001 Sb., o podmínkách využití upravených kalů na zemědělské půdě Vyhláška MŽP č.383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady Vyhláška MŽP č.384/2001 Sb., o nakládání s PCB Strategické posuzování vlivu na životní prostředí Systém environmentálního řízení Informační systém odpadového hospodářství Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka Nejlepší dostupné technologie Čistírna odpadních vod Fond národního majetku České republiky Nebezpečný odpad Komunální odpad Biologicky rozložitelný komunální odpad PCB/PCT (polychlorované bifenyly, polychlorované terfenyly, monometyltetrachlor difenylmetan, monometyldichlordifenyl-metan, monometyldibromdifenylmetan a veškeré směsi obsahující kteroukoliv z těchto látek v koncentraci větší než 50mg/kg) Polyaromatické uhlovodíky
……… vyhláška č.381/2001 Sb.
……… vyhláška č.382/2001 Sb. ……… vyhláška č.383/2001 Sb. ……… vyhláška č.384/2001 Sb. ……… SEA ……… EMAS ……… ISOH ……… VÚV ……… BAT ……… ČOV ……… FNM ……… NO ……… KO ……… BRKO
……… PCB ……… PAU
str.6
4 Směrná část Plánu odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje Směrná část Plánu odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje definuje podmínky a nástroje pro splnění stanovených cílů odpadového hospodářství, systém kontroly plnění POH MSK a zdůvodnění navržených opatření stanovených v závazné části a dále soustavu indikátorů ke sledování změn v odpadovém hospodářství.
4.1 Základní nástroje Plánu odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje V POH MSK jsou respektovány a aplikovány nástroje obecně definované v POH ČR. Obecně platné nástroje odpadového hospodářství jsou podrobně popsány v Koncepci nakládání s odpady v MSK v kapitole 17.1.1, přesto jsou pro přehlednost uvedeny základní nástroje pro předcházení vzniku odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných vlastností. Podrobně jsou pak popsány konkrétní nástroje pro vybrané skupiny odpadů stanovené jako podklad pro zdůvodnění cílů a opatření navržených v závazné části POH MSK.
4.1.1 Předcházení vzniku odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných vlastností 4.1.1.1 Prevenční metody a postupy Prevenční přístupy ve výrobě jsou rozděleny na dvě oblasti: a) čistší produkci, která zahrnuje: • • • • •
preventivní opatření vycházející ze znalostí principu vzniku odpadů, výběr konstrukce zařízení z hlediska vzniku odpadů, návrh řízení procesu z hlediska vzniku odpadů, návrh, realizace a kontrola průběhu procesu z hlediska vzniku odpadů, vytvoření uzavřeného toku materiálu (zhodnocení odpadu) na místě,
b) minimalizaci odpadů, která kromě prevenčních opatření z bodu a) zahrnuje i zhodnocení odpadů mimo místo vzniku. Čistší produkce Zařazení čistší produkce do environmentální politiky podniku a její praktické uplatňování patří k dobrovolným aktivitám, které podnik zavádí na základě svého rozhodnutí tak, aby dosáhl dvojího efektu: •
snižování produkce odpadu a znečištění, • snižování výrobních nákladů.
Charakteristika čistší produkce Charakteristickými rysy čistší produkce jsou:
str.7
• • • •
•
odstraňování příčin vzniku odpadů u zdroje pomocí preventivních opatření, která jsou součástí výrobních technologií, hodnocení odpadu jako výrobní ztráty, efektivnější využívání vstupů do procesu, princip stálého zlepšování, který opakovaným prověřováním možnosti prevence vede ke stálému snižování negativních dopadů z činnosti podniku na životní prostředí, sledování výrobní technologie jako celku, bez zaměření na vybrané složky životního prostředí.
Nástrojem pro realizaci čistší produkce je projekt čistší produkce. 4.1.1.2 Minimalizace odpadů v širším smyslu Do aktivit spojených s minimalizací odpadů v širším smyslu se zahrnuje kromě náhrady surovin a omezení zdrojů také recyklace, jiné využití (např. alternativní paliva) a prodej odpadů jako vedlejších výrobků. Způsoby minimalizace odpadů a) redukce u zdroje: Změna produktu
Kontrola zdroje
- substituce produktu - šetření produktem - změna složení produktu - změny materiálových vstupů - rafinace materiálů - substituce materiálů - technologické změny - změny v procesu - změny zařízení, dopravy, uspořádání - správné výrobní postupy - zásahy do způsobu práce - prevence ztrát - způsob řízení - oddělování toků odpadů - lepší zacházení s materiálem - plánování výroby
b) recyklace (v rámci procesu, nebo mimo proces): - použití a opětovné použití - návrat do původního procesu - vstupy do jiného procesu - zpracování odpadu - získání suroviny - zpracování jako vedlejšího produktu - výrobku
str.8
Podněty pro omezování vzniku odpadů: • • • • • • • • •
přímé a nepřímé úspory nákladů, získání nových hodnot, výhody vůči konkurenci, technologické přednosti, soulad s ochranou životního prostředí, bezpečnost pracoviště, ocenění zákazníkem, podporu akcionářů, vlastníků, hrdost zaměstnanců.
Při hledání příčin vzniku odpadů je třeba analyzovat především: • • • • • •
• • •
vstupní suroviny – kvalita, volba objemu dodávky, obaly aj., výrobek – do jaké míry odpovídá požadavkům zákazníka a jak jsou tyto promítány do konstrukce a vlastností výrobků, dodržování předepsaných pracovních postupů, provázanost výrobních procesů – hmotné i časové posloupnosti a širší souvislosti – obaly výrobků, technologické uzly v nichž dochází k mísení odpadů, což znesnadňuje nebo přímo znemožňuje využití odpadů, údržba zařízení a amortizační odpady z výroby – například z hlediska prodloužení životnosti části zařízení i použitých materiálů, zvláště v závislosti na kvalitě práce a dodržování technologie, velkými zdroji odpadů bývají ztráty při poruchách zařízení výrobního procesu, změny výrobních procesů, změny strojního vybavení – nutno posuzovat komplexně, zvažovat rekonstrukce, další změny aj., při změnách řešit problematiku odpadů, možnosti zapojení výzkumu a vývoje do minimalizace produkce odpadů.
Navrhované změny musí vycházet vždy z komplexního posouzení všech známých i předpokládaných skutečností s přihlédnutím k předběžné opatrnosti. 4.1.1.3 Překážky a bariéry při prosazování preventivních metod Z analýzy dosavadních projektů čistší produkce vyplývá, že hlavními překážkami zavádění čistší produkce jsou: • • • • •
nevyjasněná strategie podniku, koncepční překážky (produkované odpady jsou považovány za technologicky nezbytné), nedostatek motivace vedení a pracovníků, nedostatek informací o materiálových a finančních tocích, nedostatek priorit pro čistší produkci (zaneprázdněnost pracovníků jinými úkoly).
Dalšími překážkami jsou: • • •
nedostatek informací o čistších technologiích, nedostatek investičních prostředků, legislativní požadavky na ochranu životního prostředí (přísné limity a krátké termíny), str.9
• •
nízké ceny vstupů výroby (energie, suroviny) - není stimulace k řešení, realizované koncové technologie – nestimulují k čistší produkci, neexistence efektivní komunikace mezi těmi, kteří ovlivňují vznik odpadů, tvůrčí tým a jeho vedoucí jsou špatně zvoleni a jsou málo produktivní.
4.1.1.4 Prevence ve směrnicích EU Předcházení vzniku odpadů je uvedeno jako přístup s nejvyšší prioritou spolu se snižováním nebezpečnosti odpadů, omezováním vzniku nebezpečných odpadů nebo minimalizací jejich množství. Prevence ve směrnicích Rady 75/442/EEC a 91/156/EEC, o odpadech Směrnice mimo jiné stanoví, že členské státy Společenství přijmou vhodná opatření na podporu předcházení nebo omezení vzniku odpadu a jeho nebezpečnosti, zejména podporou: •
vývoje čistých technologií šetřících přírodní zdroje,
•
technického vývoje a trhu s výrobky, které jsou navrženy tak, aby jejich výroba, spotřeba a odstranění po ukončení životnosti nezvyšovaly množství a nebezpečnost odpadů a znečištění životního prostředí,
•
vývoje vhodných metod pro konečné odstranění nebezpečných látek, obsažených v odpadech určených k regeneraci (pojem regenerace v dané směrnici zahrnuje recyklaci, opětné použití, nebo jiný proces, jehož výsledkem je získání druhotné suroviny nebo energie).
K dosažení popisovaných cílů, zaměřených na omezení vzniku odpadů, regeneraci odpadů a konečné odstranění, stanoví uvedená směrnice požadavek na vypracování jednoho, nebo několika plánů odpadového hospodářství. Tyto plány mají obsahovat zejména preventivní opatření. Prevence ve směrnicích 91/157/EEC a 93/86/EEC k bateriím a akumulátorům Směrnice stanoví, že je v zájmu naplnění stanovených cílů je nutné zakázat uvádění některých baterií a akumulátorů na trh s ohledem na množství nebezpečných látek, které obsahují. Kromě toho je stanovena povinnost členských států vypracovat programy prevence a programy sběru baterií a akumulátorů. Prevence ve směrnicích 95/439/EEC a 87/101/EEC k odpadním a použitým olejům Prevenční přístup je konkrétně aplikován snižováním spotřeby olejů prodlužováním jejich životnosti a náhradou dosud užívaných olejů jinými oleji méně rizikovými pro životní prostředí. Minerální oleje jsou nahrazovány syntetickými, aktuálním trendem je používání olejů, které není nutno vyměňovat a jejich vlastnosti zůstávají konstantní po celou dobu životnosti zařízení. Vysoké požadavky na kvalitu olejů zpochybňují smysl a účel regenerace odpadních a použitých olejů, jelikož regenerované oleje jsou nevhodné k původnímu užití. Doporučuje se použité oleje recyklovat na těžké topné oleje a tyto využívat jako palivo.
str.10
Prevence v usnesení Rady o strategii Společenství v oblasti nakládání s odpady 97/C76/01 V celkem 50-ti bodech usnesení jsou formulovány žádosti, výzvy, vyjádření k prevenci, zhodnocování a odstraňování odpadů. Je však nutno konstatovat, že nelze vždy jednoznačně oddělit opatření k prevenci od opatření ke zhodnocování a odstraňování odpadů, mezi nimiž je mimo jiné: • • • • •
• •
•
•
•
•
potvrzení o nutnosti komplexní politiky na úseku odpadů ve společenství v zájmu ochrany životního prostředí, požadavek na zpracování uznávané terminologie a definic, žádost o zřetelnější rozlišování převážených nákladů a odpadů a mezi odstraňováním a zhodnocováním odpadů, výzva k vytvoření spolehlivého systému sběru dat o odpadech, který bude funkční i při minimálních nákladech z veřejných a soukromých prostředků, přesvědčení, že odpovědnost, pokud jde o prevenci, zhodnocování a odstraňování odpadů mají všechny ekonomické subjekty včetně výrobců, dovozců, distributorů a spotřebitelů (sdílená odpovědnost), a to v souladu se zásadou náhrady škody znečišťovatelem (znečišťovatel platí), výzva, aby se tyto zásady dále rozvíjely a odpovědnost různých subjektů se promítala do praktické činnosti, přesvědčení, že prvořadou prioritou jakékoli racionální politiky na úseku odpadů, pokud jde o minimalizaci vzniku odpadů a jeho nebezpečných vlastností, je prevence vzniku odpadů, přesvědčení, že prevence by se měla uplatňovat prohlubováním environmentální dimenze technických norem, omezováním nebezpečnosti nebezpečných látek pokud je to možné, využíváním systémů ekologického auditu a výsledků výzkumu, podporou změn ve spotřebě na základě informací pro spotřebitele a jejich vzděláváním a výchovou, výzvou, aby členské státy a ekonomické subjekty vytyčovaly a naplňovaly kvantitativní cíle, jejichž účelem je podstatně omezovat množství vznikajícího odpadu a zvyšovat podíl opakovaného použití, zdůraznění nutnosti podpory zhodnocování odpadů s cílem omezení množství odpadu určeného k odstranění a šetření přírodními zdroji, a to zejména na základě opakovaného používání, recyklace, kompostování a energetického zhodnocení odpadů, nutnost minimalizovat množství odstraňovaných odpadů.
4.1.2 Nebezpečné odpady Základní nástroje Technické a technologické Možnost omezování množství nebezpečných odpadů zahrnuje prakticky veškeré oblasti lidské činnosti a nabízí se tedy široké pole pro využití technických a technologických opatření. Protože se jedná o široký sortiment odpadů od různých původců je jejich specifikace nad rámec POH MSK a měla by být obsahem POH jednotlivých původců. V obecné rovině viz kapitola 3.2
str.11
Technickoorganizační Technickoorganizační opatření pro omezování množství nebezpečných odpadů vycházejí ze zákona o odpadech a navazujících vyhlášek. Největšími producenty nebezpečných odpadů jsou různá odvětví průmyslu, jehož resortní ministerstvo bude v rámci svých kompetencí zajišťovat technickoorganizační opatření pro realizaci záměrů POH i v MSK. To se týká hlavně řešení ekologických zátěží, kde stát hraje rozhodující roli, a těch původců odpadů, kde je stát majoritním vlastníkem, zatímco v případě soukromých subjektů-původců odpadů je realizace opatření v kompetenci těchto subjektů a správní úřady mají hlavně úlohu kontrolní. V tomto případě technickoorganizační opatření budou součástí POH jednotlivých původců. Administrativní Zabezpečení jednotného postupu státní správy v oblasti zákona o odpadech, zákona o integrované prevenci a dalších příslušných právních předpisů se zaměřením na aplikaci nových principů a metod v nich obsažených, které mohou být výrazným přínosem pro společnost a životní prostředí. Podporování žádoucích aktivit, vedoucí k prevenci vzniku odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných vlastností, např. formou nepřímé podpory zahrnout příslušná kritéria do podmínek obchodních soutěží, které subjekty veřejné správy přímo vyhlašují nebo je mohou ovlivnit. Krajský úřad MSK má důležitý nástroj, kterým může zásadním způsobem ovlivňovat celý systém odpadového hospodářství tj. udělování souhlasu pro zařízení k nakládání s odpady a provozním řádem. Evidence odpadů Přesná evidence má zásadní význam pro nakládání s nebezpečnými odpady a kontrolní činnost. Přesnost evidence ovlivňuje do značné míry postup odpadu od původce k subjektu, který provádí konečné zpracování. Z tohoto pohledu je optimální postup odpadu od producenta přímo ke konečnému zpracování. Je menší pravděpodobnost zkreslování dat a snadnější kontrola. Tato skutečnost je zvlášť významná v případě nebezpečných odpadů, kde nesprávná, zbytečně komplikovaná manipulace s odpady může znamenat škody na životním prostředí. Práce s veřejností V tomto směru existuje sice řada aktivit, které jsou však většinou ojedinělé, nejsou do nich zpravidla zapojeny příslušné dotčené subjekty a jednotlivé obce a nejsou vzájemně provázány. Informovanost původců nebezpečných odpadů převážně průmyslových podniků vyplývá z plnění povinností vyplývajících z příslušných zákonných norem a předpisů. Podniky jsou vybaveny personálně odbornými pracovníky kteří znají problematiku nakládání s jimi produkovanými odpady, problematiku ochrany životního prostředí apod. V tomto případě spočívá činnost institucí státní a veřejné správy hlavně v kontrolní činnosti. V případě nebezpečných odpadů, kde rozhodující podíl produkují průmyslové podniky má práce s veřejností specifický charakter, kde je třeba z hlediska státní správy a samosprávy soustředit se především na nebezpečné složky komunálních odpadů a vybrané odpady. V tomto směru je nutno zvláště v obcích zahájit ve spolupráci s dotčenými subjekty informační kampaň mezi občany běžnými informačními kanály jako místní rozhlas, místní tisk a dále pomocí letáků.
str.12
Veřejnost musí být informována jednoduchými věcnými návody důležitými pro praktickou realizaci záměrů. Informace o sběrných dvorech, časové dislokaci kontejnerů na nebezpečné odpady apod. jsou informace, které mají z hlediska praxe v nakládání s odpady větší význam než citace ze zákona o odpadech v místním tisku, které nakonec občan ani nečte. Jedním ze způsobů jsou např. letáky předávané při placení poplatků za komunální odpad. Existuje přirozeně celá řada jiných forem jak obyvatele obce informovat. Dobrovolné dohody Omezování množství nebezpečných odpadů bude v rozhodující míře záviset na motivaci původců odpadů, většinou průmyslových podniků a zde představují dobrovolné dohody mezi státní správou a samosprávou na jedné straně a producenty na straně druhé, vhodný nástroj pro realizaci opatření plánu odpadového hospodářství. Využívání ekonomických nástrojů Realizace moderního systému odpadového hospodářství odpovídajícího požadavkům EU proběhne ve 3 časových obdobích, které je možno definovat následovně:
zpracování koncepcí a plánů odpadového hospodářství 2003 - 2005,
dobudování potřebné infrastruktury odpadového hospodářství, její trvalá modernizace a další trvalý rozvoj,
období realizace opatření pro splnění cílů POH v letech 2004 - 2013.
Zatímco zpracování koncepcí a plánů odpadového hospodářství probíhá hlavně s finanční podporou státu, bude v případě dobudování potřebné infrastruktury nutné využít i všech dalších zdrojů financování, to je zdrojů EU, soukromých zdrojů případně zdrojů rozvojových bank. V případě NO bude struktura financí v období dobudování infrastruktury pravděpodobně jiná u vybraných odpadů a jiná u NO, které nepatří mezi vybrané odpady. Sběr a shromažďování odpadních olejů, které patří mezi zpětné odběry budou muset financovat výrobci respektive dovozci olejů. Náklady na odstranění odpadů s PCB a zařízení s PCB ponesou původci, resp. majitelé zařízení, nevylučuje se však pomoc státu kombinovaná s pomocí EU. Nakládání s nebezpečnými odpady, které nepatří mezi vybrané odpady financují původci odpadů, kteří mohou v určitých případech využít některou z možností finanční podpory např. ze SFŽP ČR nebo fondů EU. Provozní náklady v období realizace opatření pro splnění cílů POH v letech 2004-2010 ponesou původci odpadů.
4.1.3 Vybrané výrobky, vybrané odpady a vybraná zařízení 4.1.3.1 Odpady s obsahem PCB/PCT a zařízení je obsahující Základní nástroje Technické a technologické Polychlorované bifenyly jsou látky velmi rezistentní, ale za určitých podmínek jsou rozložitelné. Postupy odstranění jsou technicky náročné a ekonomicky nákladné, ale poskytují možnost konečného řešení. Výběr metody odstranění odpadů str.13
kontaminovaných PCB je přirozeně odvislý na obsahu PCB v daném odpadu a na druhu odpadu samotného. Metody nakládání s PCB lze rozdělit podle použité technologie : •
spalování ve spalovnách nebezpečného odpadu, které musí splňovat základní podmínku spalování tj. teplota 1200°C při době zdržení 2 s, s přebytkem kyslíku 6%,
•
chemické procesy – chemická dechlorace sodíkem, popřípadě v současné době stále více v zahraničí používaná hydrogenační štěpení na metan a chlorovodík,
•
fyzikálně-chemické procesy, které na rozdíl od výše popsaných procesů nevedou k destrukci PCB. Při těchto procesech jsou po vypuštění PCB jejich zbytky extrahovány ze zařízení (transformátory, kondenzátory) jinou kapalinou, nebo oddestilovány ze zařízení za vakua a následně zkondenzovány. Takto získané kapaliny s obsahem PCB jsou pak odstraňovány ve spalovnách nebezpečných odpadů,
•
existují i biodegradační procesy, které však dosud nebyly realizovány z mnoha důvodů v průmyslovém měřítku.
Technicko-organizační Z vyhlášky č.384/2001 Sb. o nakládání s PCB vyplývá, že analytická stanovení PCB v provozních kapalinách jsou oprávněny provádět pouze laboratoře splňující podmínku zavedeného a posouzeného systému jakosti podle ČSN EN 45001 nebo ČSN EN ISO/IEC 17025 nebo ČSN EN ISO 9001. Přehled laboratoří splňujících tuto podmínku včetně jejich registračních čísel pro účely evidence zařízení a látek obsahujících PCB je veden v databázi VÚV v Praze. Pracovníci zajišťující odběry vzorků mohou odebrané vzorky předávat pouze do těchto laboratoří. Středisko pro posuzování způsobilosti laboratoří (ASLAB) organizuje mezilaboratorní porovnávání zkoušek jednotlivých akreditovaných laboratoří. Odběr vzorků pro laboratorní stanovení PCB musí splňovat určité požadavky. Právnická osoba nebo fyzická osoba, oprávněná k podnikání, která provádí odběr vzorků musí mít pro odběr vzorků kvalifikované pracovníky, kteří mají požadované vzdělání výcvik a zkušenosti. Jako hlavní předpoklad je nutné absolvování odborného kurzu vzorkování a platný personální doklad o odborné způsobilosti k odběru vzorků ze zařízení s obsahem PCB. Vlastní odběr vzorků kapalných izolantů, teplonosných a hydraulických kapalin musí provádět kvalifikovaný pracovník nebo musí být vzorky odebírány pod odborným vedením kvalifikovaného pracovníka. Právnická nebo fyzická osoba, oprávněná k podnikání, která provádí odběr vzorků, musí mít dokumentované postupy pro zajištění ověřování a udržování odborné způsobilosti pracovníků, kteří odebírají vzorky a zároveň musí dokladovat důkazy odborné způsobilosti a záznamy o systematickém interním a externím školení všech pracovníků, kteří odebírají vzorky kapalných izolantů z elektrických zařízení, teplonosných kapalin a hydraulických kapalin z důlních zařízení. Databáze pověřených osob k odběrům vzorků zařízení obsahujících PCB je stejně jako databáze akreditovaných laboratoří vedena VÚV Praha a seznam pravidelně aktualizován na internetu a ve věstníku MŽP.
str.14
Administrativní V § 39 zákona o odpadech je uvedena povinnost vést evidenci zařízení s obsahem PCB větším než 5 litrů, skladovaných zařízení a látek s obsahem PCB větším než 0,005% hm. Rozsah a způsob vedení této evidence je uveden v prováděcí vyhlášce č.384/2001Sb. Právě tato evidence by měla zajistit možnost zpracování celkové bilance PCB v prostředí, jako hlavní podklad pro navržení způsobu jejich konečného odstranění. Prováděcí vyhláškou č.381/2001Sb. k zákonu o odpadech byl stanoven katalog odpadů. Odpady s obsahem PCB mají tato katalogová čísla: 13 01 01– hydraulické oleje obsahující PCB 13 03 01 – odpadní izolační oleje a teplonosné oleje s obsahem PCB 16 01 09 – součástky obsahující PCB 16 02 09 – transformátory a kondenzátory obsahující PCB 16 02 10 – jiná zařízení obsahující PCB nebo těmito látkami znečištěná neuvedená pod číslem 16 02 09 17 09 02 – stavební a demoliční odpady obsahující PCB (např. těsnící materiály, podlahoviny na bázi pryskyřic obsahující PCB, utěsněné zasklené dílce, kondenzátory) Evidence odpadů S nabytím účinnosti nového zákona o odpadech, dne 1.1.2002 se zásadně změnila situace ve vztahu k látkám obsahujícím PCB/PCT z hlediska jejich evidence. V případě evidence odpadů s obsahem PCB/PCT zůstaly všechny povinnosti a pravidla, avšak navíc byly stanoveny zcela nové podmínky. Způsob evidence a ohlašování odpadů je stanoven v § 39 zákona. V odst. 7 § 39 se stanovuje, že právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání, které provozují zařízení s obsahem PCB větším než 5 litrů nebo skladují zařízení nebo látky s obsahem PCB v celkové koncentraci větší než 0,005% hm., jsou povinny vést samostatně evidenci o tomto zařízení a látkách v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem a oznámit tuto skutečnost ministerstvu do 3 měsíců od účinnosti tohoto zákona. Změny v evidovaných skutečnostech jsou tyto osoby povinny zasílat každoročně do 15. února následujícího roku ministerstvu. Způsob ohlašování stanoví prováděcí předpis. V současné době probíhá inventarizace všech takových zařízení a látek. Termín ukončení této celorepublikové akce ze zákona byl 31.3.2002 avšak tento termín nebyl splněn a problematicky bude i termín ukončení inventarizace dle předpokladu POH ČR. (Termín bude stanoven v Plánu ČR pro odstranění PCB, který bude zpracován v průběhu roku 2004). Práce s veřejností Problematika PCB je velmi specifická a dotýká se relativně omezeného okruhu průmyslových podniků převážně z oblasti energetiky. Protože zákonem jsou přesně definovány postupy evidence a nakládání s odpady, omezuje se práce s informacemi hlavně na kontrolní činnost při dodržování plnění povinností daných zákonem. Rozhodující roli zde musí sehrát správní úřady.
str.15
Dobrovolné dohody Podle § 27 odst. 1 zákona o odpadech „ Vlastníci“ (držitelé) PCB, odpadů s obsahem PCB a zařízení obsahujících PCB a podléhajících evidenci jsou povinni v nejkratší možné době, nejpozději však do konce roku 2010, zajistit jejich odstranění v souladu s tímto zákonem a prováděcím právním předpisem. Vzhledem ke striktní dikci zákona vyplývají pro všechny zainteresované právnické případně fyzické osoby zcela jasné úkoly, jejichž plnění je povinné a v tomto konkrétním případě dobrovolné dohody ztrácejí svůj význam. Jedinou výjimku tvoří uzavření případných dohod o odstranění smluveného množství PCB dle dohodnutého harmonogramu v jednotlivých letech do roku 2010 mezi subjektem, který vlastní zařízení na odstranění PCB lokalizované v ČR, původcem odpadů obsahujícím PCB či vlastníkem zařízení s obsahem PCB a Moravskoslezským krajem. V rámci MSK je subjektem schopným odstraňovat odpady s PCB spalovna nebezpečných odpadů SPOVO, s.r.o. v Ostravě. Využívání ekonomických nástrojů Rozhodující část odpadů s PCB pochází z doby před privatizací podniků (PCB se v tehdejší ČSSR přestaly vyrábět v roce 1982) a je tedy většinou považována za součást staré ekologické zátěže. Pro splnění termínu jejich odstranění bude ekonomická problematika velmi důležitá. Způsob řešení financování odstraňování odpadů s obsahem PCB bude předmětem výstupu „Plánu ČR pro odstraňování PCB“. Význam nákladové stránky podtrhuje skutečnost, že ceny za odstranění PCB jsou velmi vysoké. S ohledem na skutečnost, že v MSK je řada velkých podniků u nichž se předpokládá výskyt odpadů PCB a dále lokality starých ekologických zátěží může být ekonomická stránka problému v konečné fázi rozhodující. Při současném stavu evidence není možné stanovit celkové množství odpadů s PCB a není možné vyčíslit celkové náklady na jejich odstranění. Situaci komplikuje i to, že u známých lokalit, které jsou kontaminovány PCB (např. v MSK Diamo a.s. závod Sanace Ostrava) není znám technicky způsob řešení a tedy ani náklady, přičemž se jedná o značné objemy. Za této situace je potřeba nejpozději po provedené inventarizaci na úrovni MŽP rozhodnout zda využije technických možností spalovny v Ostravě společnosti SPOVO s.r.o jako střediska pro odstranění PCB případně i jiných zvlášť nebezpečných odpadů. Další varianta tj. vývoz PCB bude pravděpodobně ekonomicky méně výhodná. 4.1.3.2 Odpadní oleje Základní nástroje Technické a technologické V současné době se v průmyslovém měřítku využívá více postupů na využití odpadních olejů. Regenerace na základové oleje, výroba topných olejů odpovídajících kvalitou normě, využití v cementárnách, zplyňování pro výrobu syntézního plynu popřípadě metanolu, využití ve vysokých pecích primárně jako redukční prostředek a jako palivo.
str.16
Zákon o odpadech upřednostňuje regeneraci na základové oleje. S ohledem na skutečnost, že v ČR není v provozu regenerační jednotka a není jisté zda do roku 2005, případně 2010 bude vybudována a zprovozněna, vychází opatření pro nakládání s odpadními oleji z možnosti energetického využití. V případě, že v ČR bude v průběhu období naplňování cílů uvedeno do provozu zařízení na regeneraci odpadních olejů budou veškeré odpadní oleje předávány k regeneraci. V Moravskoslezském kraji byla do roku 1996 v provozu regenerační jednotka, která zpracovávala odpadní oleje z celé tehdejší federace. Z ekologických důvodů byla odstavena. V roce 1996 vydal Magistrát města Ostravy stavební povolení na výstavbu nové regenerační technologie vysokovakuové destilace v areálu bývalé fy. Ostramo. Tato stavba nebyla doposud realizována. V ČR se v současné době odpadní oleje spalují v cementárnách, případně jako recyklovaný topný olej ve vysokých pecích, kde plní primárně roli redukčního prostředku, což je možné považovat za přijatelné. Na druhé straně se mnohdy nekontrolovaně spalují odpadní oleje na malých a středních zdrojích tepla, které nevyhovují z hlediska emisí. Pro Moravskoslezský kraj je k dispozici potenciálně dostatečná kapacita ve vysokých pecích (Třinecké železárny a.s. Třinec nebo VPO, a.s.) kde se využívají odpadní oleje po úpravě na recyklovaný topný olej (certifikovaný výrobek), který zde primárně působí jako redukční prostředek pro zpracovávanou rudu. Technickoorganizační Pro účely využití je možno odpadní oleje třídit na ty, které jsou určeny k regeneraci, k energetickému využití a tu část, která musí být spalována ve spalovně nebezpečných odpadů. Obecně platí, že odpadní oleje s obsahem PCB>10mg/kg, respektive Cl>0,2% je vhodné odstraňovat ve spalovně nebezpečných odpadů s ohledem na tvorbu dioxinů při spalování organických sloučenin s obsahem chloru pokud nejsou dodrženy podmínky teplota 1200 °C, doba zdržení 2s a přebytek kyslíku 6%. Producenti nebo dovozci prodávají čerstvé oleje konečnému uživateli (hlavně velké průmyslové podniky a dopravci) a maloobchodnímu nebo konečnému prodejci. V případě spotřebitelů existují pro zpětný odběr dvě možnosti. První možností je využívání obecních sběrných míst, zpravidla ve formě sběrných dvorů. V tomto případě musí povinná osoba uzavřít dohodu s obcí o využívání obecního sběrného místa pro sběr olejů od spotřebitelů. Druhou možností je, že povinná osoba sbírá odpadní oleje od individuálních zákazníků přímo, většinou v místě posledního prodeje (prodejna, obchod, čerpací stanice, servisy motorových vozidel aj.). Předpokládá se, že obecně bude používaná tato možnost a sběr prostřednictvím obecního sběrného dvoru bude doplňkový. Subjekt provádějící sběr, který je pověřenou osobou by měl sbírat všechny druhy odpadních olejů.
str.17
Administrativní •
Úřady, které vydávají souhlas k provozování zařízení firmám provádějícím sběr, berou v rámci tohoto povolení v úvahu, zda sběrná firma vytváří podmínky pro regeneraci případně termické využití v zařízeních splňujících příslušné zákonné podmínky.
•
Krajský úřad vydá souhlas s provozováním pouze těm subjektům, které mají kvalitní zařízení na skladování, případně na úpravu odpadních olejů.
•
Zákaz spalování odpadních olejů na malých a středních zdrojích tepla.
Evidence odpadů Povinnosti stanovuje zákon o odpadech: •
Původci odpadních olejů jsou povinni vést evidenci vyprodukovaných odpadních olejů a současně evidovat, které sběrné firmě byly předány.
•
Sběrná firma, která předává odpadní olej dále k úpravě, regeneraci, nebo energetickému využití musí evidovat, které firmě odpadní olej předala a v jakém množství.
Práce s veřejností Protože využití odpadních olejů pro malá lokální topení v různých provozovnách, autoservisech apod. je ekonomicky velmi výhodné, dochází k takto nekontrolovanému spalování poměrně vysokého množství odpadních olejů s negativním dopadem na životní prostředí (emise, znečištění odpadních vod). Z toho důvodu je informování veřejnosti, kdy většina obyvatel vlastní motorová vozidla, důležitou součástí změny celkového klimatu v nakládání s odpadními oleji. Z hlediska legislativy je výrobcům a dovozcům olejů uložena podle § 29 zákona o odpadech povinnost zajistit přednostně regeneraci odpadních olejů nebo spalování pokud regenerace není možná, případně skladování nebo odstranění odpadních olejů v souladu s požadavky zákona o odpadech pokud regenerace ani spalování není možné. Dále zákon ukládá zajistit, aby během nakládání s odpadními oleji nebyly tyto oleje vzájemně míchány nebo smíchány s látkami obsahujícími PCB ani s jinými nebezpečnými látkami. Ke splnění těchto povinností mohou původci nebo oprávněné osoby využít systému zpětného odběru. Poslední prodejce je povinen při prodeji výrobků, na které se vztahuje povinnost zpětného odběru, informovat spotřebitele o způsobu zajištění zpětného odběru těchto použitých výrobků. V případě, že tak neučiní, je povinen tyto použité výrobky odebírat přímo v provozovně, a to bez nároků na úplatu od spotřebitele, po celou provozní dobu a bez vázání odebrání použitých výrobků určených ke zpětnému odběru na nákup zboží. Tyto informace by měly obsahovat následující sdělení: •
Odpadní olej je třeba ve smyslu zákona o odpadech považovat za nebezpečný odpad, který musí být skladován ve smyslu příslušných předpisů.
•
Odpadní oleje shromážděné v rámci sběru lze opakovaně použít a nesmí se míchat s ostatními odpady.
•
Informace o možnostech a způsobu sběru odpadních olejů.
str.18
•
Místa zpětného odběru jsou povinna odebírat odpadní oleje zdarma v rámci tzv. zpětných odběrů.
•
Sběrná místa musí být zřetelně označena a je nezbytné o nich informovat v mediích.
Existují různé způsoby jak poskytování takových informací zajistit. Např. informační letáky při prodeji čerstvých olejů, nebo na obalu olejů apod. Rovněž by bylo vhodné, aby místní samospráva poskytovala informace široké veřejnosti o tom, jak s odpadními oleji nakládat . K tomu využít reklamu v místním tisku a místních informačních brožur nebo jiných informačních prostředků. Dobrovolné dohody V Moravskoslezském kraji bylo evidováno více než 400 původců, kteří vedou evidenci odpadních olejů, (obecně je původce každý motorista) přičemž pouze u 38 z nich, překročila produkce 20t. Z toho je zřejmé, že existuje značné množství původců s malým produkovaným množstvím většinou do 1t. Dobrovolné dohody mají smysl hlavně u velkých původců, kteří však vesměs nakládají s odpadními oleji v souladu se zákonem. Využívání ekonomických nástrojů Podle zákona o odpadech producenti a dovozci olejů musí zajišťovat zpětný odběr odpadních olejů a jsou zodpovědni za sběr a úpravu odpadních olejů nebo za organizování a financování jejich sběru a úpravy. Jednou z možností financování je, že náklady na sběr a úpravu se stávají součástí ceny nových olejů, a to jako sleva pro ten subjekt, který je koncovým uživatelem nebo prodejcem a použije částku na financování sběru a úpravy oleje. V tomto případě je plnění této povinnosti poměrně obtížně kontrolovatelné. Druhá možnost je centrálně soustředit prostředky od výrobců a dovozců olejů a následně je přerozdělovat subjektům, které zajišťují sběr a úpravu. Tento způsob ovšem s sebou nese všechna negativa spojená s přerozdělováním. 4.1.3.3 Autovraky Základní nástroje Technické a technologické V kraji budou vzhledem k níže uvedeným důvodům preferována zařízení ke sběru, výkupu , využívání a odstraňovaní odpadů založená na technologii demontáže autovraků tzv. demontážní střediska, která mají v porovnání s metodou šrédrování (drcení) následující přednosti: • • •
Nižší investiční náklady než konkurenční metoda šrédrování. Potenciál pro větší zaměstnanost jak kvalifikovaných, nekvalifikovaných pracovních sil. Možnost většího zhodnocení materiálů na recyklaci.
tak
i
Další výhodou uvedené metody je, že kromě menších schválených zařízení na demontáž autovraků funguje v kraji kapacitní a technicky dobře vybavená linka na demontáž autovraků ve společnosti ŽDB Bohumín.
str.19
Je nutno dobudovat síť míst pro sběr autovraků (z pohledu legislativy v odpadovém hospodářství zařízení ke sběru a výkupu odpadů), která musí být dostatečně zabezpečené proti úniku látek do okolního prostředí. Síť musí být dostatečně hustá. Navrhuje se zřídit sběrné místo autovraků minimálně v každé pověřené obci. Jako sběrná místa využít speciálně upravené sběrné dvory, popř. k tomu schválené a vybavené autobazary nebo autovrakoviště, které ovšem nebudou sloužit k demontáži vozidel. Schválená demontážní střediska musí být technologicky vybavená pro veškeré druhy odpadů, které vznikají demontáží autovraků a zároveň musí splňovat standarty v ochraně životního prostředí. Technickoorganizační Krajský úřad bude vydávat povolení pouze pro demontážní střediska, která budou vybavena moderní technikou, schopnou využívat potenciál druhotných surovin z autovraků, a zajistí v maximální ochranu životního prostředí. Dle odborných studií je rentabilní provozovat demontážní středisko s kapacitou min.10 000 autovraků ročně, což v MSK znamená, že existuje omezený prostor pro uplatnění dalších kapacitních demontážních středisek. Doporučuje se, aby firma zabývající se demontáží autovraků zároveň dopravu autovraků ze sběrných míst.
zajišťovala
Administrativní •
Klíčovým problémem v celém procesu je legislativní zabezpečení dokladu „posledního“ majitele automobilu se zpětnou vazbou na státní správu (odhlášení automobilu z evidence a potvrzení faktické ekologické likvidace v zařízení k tomu určeném). Toto legislativní zabezpečení je v současné době řešeno ustanovením zákona č.103/2004Sb., kterým se mění zákon č.266/1994 Sb. o drahách, zákon č. 56/2001Sb., o provozu vozidel na pozemních komunikacích, zákon č.168/1999Sb.o pojištění o odpovědnosti z provozu vozidel a zákon č.111/1994Sb., o silniční dopravě ve znění pozdějších předpisů. K žádosti o trvalé vyřazení vozidla z registru je žadatel povinen doložit doklad o odevzdání vozidla oprávněné osobě k likvidaci.
•
Je nutno zajistit kontrolu předávání autovraků ze sběrných míst do zařízení ke konečnému využití nebo odstranění.
•
Krajský úřad vydá kladné rozhodnutí pouze těm subjektům, které mají kvalitní zařízení na demontáž autovraků.
•
Pro sběrová místa budou vydávána povolení tak, aby oblast kraje byla jimi rovnoměrně pokryta.
•
Bude prováděna důsledná kontrola správními úřady na zařízeních k tomu určených a budou monitorována zařízení, ve kterých mohou demontáže probíhat v rozporu se zákonem.
•
Seznam sběrových míst autovraků bude k dispozici na určených místech (dopravní inspektorát, autosalony, autobazary apod.).
str.20
Evidence odpadů Povinnosti stanovuje zákon o odpadech. Zároveň je nutno tuto evidenci vyhodnocovat a porovnávat s vypočtenými údaji tak, aby bylo zajištěno a vyhodnocováno plnění stanovených limitů. Je nutno vést a kontrolovat evidenci dovážených vozidel na náhradní díly ve smyslu zákona o odpadech. Práce s veřejností Důležitost dané kapitoly na tuto skupinu umocňuje skutečnost, že potencionálním původcem autovraků je každý vlastník motorového vozidla. Veřejnost je nutno informovat o nutnosti správného nakládání s autovraky a především o možnostech likvidace autovraků. Pro práci především s motoristickou veřejnost je dobré zapojit motoristické časopisy a pořady jak v rozhlase tak v televizi. Vhodné je zapracovat zásady pro nakládání s autovraky do učebních osnov autoškol. 4.1.3.4 Kaly z ČOV Základní nástroje Technické a technologické Z hlediska výběru technologie se nabízí několik technologií vhodných pro zpracování kalů z ČOV. Z pohledu vyhlášky č.382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě se dá konstatovat, že podmínkám této vyhlášky nevyhovuje téměř žádná ČOV v MS kraji, která byla sledována v rámci studie VÚV „Nakládání s čistírenskými kaly v MS kraji“. U většiny čistíren chybí zejména stanovení mikrobiologických ukazatelů a četnost požadovaných analýz je nižší než stanovuje vyhláška. Nutno dodat, že se jedná o data z roku 2001. Z výše uvedeného vyplývá, že i když se podaří využít určité množství kalů z ČOV na zemědělské půdě bude pro podstatnou část nutno najít alternativní využití, které je aplikováno v podstatné míře i dnes. Kraj má poměrně dobré předpoklady využívat kal z ČOV k rekultivačním účelům. Další perspektivní technologií je kompostování kalů z následným využitím na výrobu substrátů pro rekultivaci popř. pro použití v zemědělství a zahradnictví. Zajímavým řešením je technologie „Zařízení k aerobním fermentacím biologických odpadů“, které je přímo určeno k průmyslovému zpracování kalů z ČOV. Výstupem ze zařízení je alternativně kompost nebo palivo. Jedná se navíc o původní technologii firmy z MS kraje.
str.21
Dalšími možnostmi je přímé spoluspalování kalů ve vybraných energetických zařízeních nebo spalování v cementárnách. Výběr vhodných technologií bude hodně záležet na ekonomických podmínkách jednotlivých metod a ověření jejich ekologické nezávadnosti. Doporučením vhodných technologií by se měl zabývat i realizační program ČR pro kaly z čistíren odpadních vod. Administrativní Krajský úřad může ovlivňovat finanční podporu projektů na zpracování kalů na základě doporučení nejvhodnějších metod, přičemž by měl přihlížet i k závěrům ze zpracovaného „Realizačního programu ČR pro kaly z ČOV“. Evidence odpadů Je nutno sjednotit evidenci odpadů vzhledem k přepočtu na sušinu. Je nutné sledování a vyhodnocování způsobů nakládání a především využívání odpadů vzhledem k indikátorům stanoveným v Metodickém pokynu MŽP týkající se zpracování POH ČR. Práce s veřejností Veřejnosti se problematika dotýká přímo jakožto činitele, který může ovlivňovat složení a také množství produkovaných kalů, což se projevuje markantně v zatím nedořešené problematice používání kuchyňských drtičů v domácnostech, které přesouvají problém BRKO od občanů a dalších obdobných původců k provozovatelům čistíren odpadních vod. Stanovisko směrem k veřejnosti ohledně kuchyňských drtičů musí být přijato centrálně a ne pouze v rámci jednoho kraje. 4.1.3.5 Použité baterie a akumulátory Základní nástroje Technické a technologické Jsou dány úrovní celého cyklu zpětných odběrů a z úrovně kraje jsou velmi těžko ovlivnitelné. Administrativní Základním administrativním opatřením je ustanovení zákona o odpadech, ustanovení o zpětných odběrech pod které všechny skupiny baterií patří. Tyto zpětné odběry jsou většinou organizovány v rámci celostátních systémů a v rámci těchto systémů zajišťují naplňování požadavků zákona o odpadech.
str.22
Evidence odpadů Povinnosti stanovuje zákon o odpadech. Zároveň je nutno tuto evidenci vyhodnocovat a porovnávat s autorizovanými osobami pověřenými zpětnými odběry, popř. spolupracovat s jednotlivými význačnými firmami zabývajícími se zpětnými odběry olověných akumulátorů. Výsledné hodnoty porovnávat s cílovými hodnotami na daný rok. Práce s veřejností I v rámci fungujících systémů zpětných odběrů je nutná soustavná a cílená práce s veřejností především zaměřená na cílené skupiny občanů tak, aby bylo možno efektivně zvyšovat procenta využívání daných skupin baterií na cílové hodnoty. U přenosných baterií se jako efektivní ukázala práce s mládeží formou nejrůznějších pobídkových sběrových akcí na školách a proto doporučujeme uvedená opatření v rámci zefektivnění celého systému. U olověných akumulátorů se doporučuje cílené působení zejména na motoristickou veřejnost nejrůznější formou od zapracování zásad nakládání s autobateriemi do učebních osnov v autoškolách až po nejrůznější jednorázové osvětové akce. Základní principy řešení Jsou navrženy zvlášť pro jednotlivé typy baterií a akumulátorů. a) průmyslové Ni-Cd akumulátory Tato skupina je řešena především systémem zpětných odběrů a je poměrně dobře kontrolovatelná, neboť výrobcem baterií je tuzeMSKý výrobní podnik nacházející se na území MSK a odběratelé výrobků a následní původci vyřazených baterií jsou většinou průmyslové podniky, které jsou s problematikou zpětných odběrů seznámeni a s celým systémem aktivně spolupracují. Zpětným odběrem se zabývá pověřená osoba firma NIMETAL s.r.o., která smluvně odebírá baterie od výrobce firmy Saft-Ferak a.s. Raškovice, který je shromažďuje od zákazníků. Upotřebené baterie jsou následně odváženy a zpracovávány firmou NIMETAL v jejich provozovně v Tursku v Čechách, a využitelné komponenty nikl a cadmium jsou vyváženy k materiálové recyklaci do zahraničí. Obě komponenty jsou 100% recyklovatelné a zahraniční kapacity dostatečné. Z těchto důvodů není nutné uvažovat o kapacitě na recyklaci Ni–Cd baterií v rámci ČR, popř. přímo v MSK. Takto nastavený systém je plně funkční a umožňuje splnění limitu úplného využití kovové substance do 31.12. 2005. Určitým problémem je vykazování průkazné evidence, vzhledem k velké časové prodlevě mezi nákupem nového výrobku a jeho vyřazením z provozu, která činí až 15 let.
str.23
b) přenosné baterie Jedná se o nejvíce problematickou skupinu baterií, neboť do systému je nutno zapojit velké množství subjektů, na trhu působí velké množství producentů a dovozců těchto baterií a původci jsou obce a celá podniková a živnostenská sféra. V současnosti je zaveden a postupně rozšiřován celostátní sdružený systém zpětného odběru, sběru a recyklace použitých přenosných baterií ECOBAT, který buduje postupně systém schopný naplnit požadované limity ve sběru a recyklaci této skupiny baterií uvedené v POH ČR. Tento systém je provozován na základě písemné dohody mezi Českým sdružením výrobců a dovozců přenosných baterií a Ministerstvem životního prostředí. Systém je provozován na území celé ČR, tzn. také na území MS kraje. Systém zajišťuje také: • • • • • •
zřízení shromažďovacích míst a bezplatný odvoz sebraných baterií, poskytnutí a aktualizaci databáze sběrných míst, zpracování sebraných baterií v souladu s právními předpisy ČR a EU, odbornou a poradenskou činnost, vydání „osvědčení“ o plnění povinnosti zpětného odběru, zpracování roční zprávy, kterou dovozci musí zasílat na MŽP do 31.3.
Systém je financován na základě pravidelných čtvrtletních uživatelských poplatků. Jsou neustále zřizována nová místa zpětného odběru a v současnosti je v Moravskoslezském kraji k dispozici 310 sběrných míst baterií. V roce 2003 byl předpoklad nárůstu na 720 sběrných míst a další navýšení na 843. Sběrná místa jsou rozmísťována především v prodejnách nových přenosných baterií. V rámci MS kraje jsou do systému zapojeny také významné svozové firmy, distributoři a obchodní organizace. V systému ECOBAT jsou v MSK zapojeny pouze 2 povinné osoby. Vzhledem k tomu, že se jedná o systém celostátní, nepředpokládá se na území MSK zavádět alternativy, ale je nutné pouze orientačně sledovat poměrná čísla za kraj tak, aby krajská čísla naplňovala požadavky POH ČR. V konečné fázi má fungující systém sběrných míst zpětného odběru v MS kraji zahrnovat 843 sběrných míst a zajistit plnění cíle POH MSK. c) Olověné akumulátory Skupina je velmi dobře řešena systémem zpětných odběrů, prostřednictvím subjektů zabývajících se sběrem odpadů a přes distribuční síť prodejců akumulátorů. Na rozdíl od předchozích dvou skupin je celý systém, včetně konečné materiálové recyklace realizován tuzeMSKými kapacitami, respektive moderní recyklační technologií ve firmě Kovohutě Příbram a.s. Výše uvedený systém zaručuje v současnosti účinnost sběru cca 80% v rámci ČR, což lze poměrně vztáhnout i na krajskou úroveň. Určitou nevýhodou systému je závislost na ceně olova na světových trzích, neboť účinnost systému je do značné míry dána kladnou cenou použitých olověných akumulátorů. Velkou výhodou je naopak jeden velký a vybavený zpracovatel, který napomáhá z důvodů potřeby baterií jako vstupní suroviny k navýšení procenta recyklace. str.24
4.1.4 Odpady považované z hlediska kraje za významné 4.1.4.1 Skupina 01 - Odpady z geologického průzkumu, těžby, úpravy a dalšího zpracování nerostů a kamene Tato skupina odpadů tvoří specifický problém v MS kraji, neboť rozsáhlá těžba černého uhlí produkuje přibližně 5-6 mil. m3 hlušiny dle objemu těžby uhlí a rozsahu přípravných a otvírkových prací. Zákon o odpadech se nevztahuje na odpady z hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, které jsou ukládané na odvalech, výsypkách a odkalištích. Hospodaření s takto definovanými hmotami se děje ve smyslu zákona č.44/1988 Sb. o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Ve skutečnosti jsou hlušiny již historicky využívány jako technologický výplňový materiál při rekultivačních pracích v souvislosti se zahlazováním následků důlní činnosti. Výklad nového zákona o odpadech a jeho prováděcích vyhlášek říká, že pokud nejsou hlušiny ukládány na odvaly, výsypky a odkaliště, pak jsou posuzovány podle zákona o odpadech. Hlušina v produkci největších producentů koncernu Karbon Invest a.s., kterými jsou OKD a.s. a ČMD a.s. byla certifikována jako výrobek ve smyslu zákona č.22/1997 Sb., určený jako výplňový materiál při tvarování terénu a rekultivačních pracích. Z těchto důvodů není výše uvedená problematika dále posuzována z hlediska odpadového zákona a POH MSK. Cíle a opatření týkající se odpadů skupiny 01 jsou obsaženy v předchozích kapitolách závazné části. 4.1.4.2 Skupina 10 - Odpady z tepelných procesů Přestože se nejedná o skupinu, která by byla řešena v POH ČR samostatně, v rámci MS kraje si zasluhuje tato skupina pozornost, neboť tvoří nejvýznamnější položku ve skupině průmyslových odpadů v MS kraji. Dynamika vývoje produkce a struktury v této skupině ovlivňuje podstatným způsobem plnění vybraných cílů. Charakterem se jedná o skupinu velmi dobře využitelných odpadů vzhledem ke své homogenitě a velké měrné produkci jednotlivých druhů odpadů. Ve skupině se projevuje progresivní pokles produkce v posledních letech vzhledem k nárůstu využívání těchto produktů ve stavebnictví a rekultivačních akcích, jakožto certifikovaného výrobku dle zákona č. 22/1997Sb. Tato tendence je v souladu s požadavky POH ČR, které ve svých opatřeních požaduje maximální využívání odpadů jako náhrady primárních přírodních zdrojů. Možný pokles evidovaných odpadů může vzhledem k jejich přesunu do kategorie výrobků dosáhnout v nejbližších létech 50 i více procent s další progresí poklesu. Podrobně je celá skupina rozpracována v „Koncepci nakládání s odpady v Moravskoslezském kraji“ především v návrhové části odpadů skupin 1-19, kde jsou komentovány i jednotlivé odpady.
str.25
Cíle a opatření odpadů skupiny 10 jsou obsaženy v předchozích kapitolách závazné části.
4.1.5 Komunální odpady Směrná část POH MSK komunální odpady definuje na základě možných variant řešení podmínky a nástroje pro splnění cílů odpadového hospodářství v oblasti komunálních odpadů, zdůvodňuje výběr varianty řešení a opatření stanovená v závazné části plánu. Navrhované řešení je v souladu se stanovenými zásadami a cíli POH ČR a zákonnými normami souvisejícími s problematikou komunálních odpadů (skupina 20). Základem pro navržení a realizaci systému nakládání s odpady skupiny 20 (dále jen komunální odpady, včetně odpadů podobných komunálním vznikajících ze živností a u podnikatelů -KO ) je podmínka, aby kraj jako celek splňoval veškeré požadavky POH ČR a aby navržený systém byl schopen reagovat na pravděpodobný vývoj v požadavcích legislativy na nakládání s komunálními odpady . Návrh systému vychází ze stávajících prvků pro nakládání s komunálními odpady, tyto intenzifikuje, rozšiřuje a vhodným způsobem doplňuje tak, aby vznikl nový a moderní integrovaný systém nakládání s komunálními odpady v Moravskoslezském kraji. Na zasedání poradního týmu pro nakládání s komunálními odpady byly navrženy a diskutovány možné varianty řešení a vybraná varianta je zapracována do předloženého návrhu POH MSK. Varianty řešení
Varianta V1. „Navržená v koncepci nakládání s odpady v MS kraji“ ➢
Separace složek KO minimálně na úrovni obalového zákona (papír, plasty, sklo a kovy) – materiálové využití.
➢
Separace nebezpečných složek KO, sběr vybraných výrobků (zpětné odběry), velkoobjemový odpad. Separace BRKO – veřejná a soukromá zeleň, BRO z odpadu podobného – kompost, palivo. Domácí kompostování. Energetické využití zbytkového směsného KO zejména z městské a sídlištní zástavby velkých měst. Skládkování zbývající části zbytkového směsného KO.
➢ ➢ ➢ ➢
Výhody: ➢ ➢ ➢
Klasické v praxi ověřené řešení. Plní požadavky obalového zákona. Nahrazuje neobnovitelné zdroje odpady. str.26
➢ ➢ ➢
Plní požadavek PRK MS kraje – energetické využívání. Ekonomicky přijatelné řešení. Min.rizika neúspěchu – malá závislost na občanech.
Nevýhody: ➢ ➢
Neplní požadavek 50% využívání KO. Nenaplňuje požadavky POH ČR.
Varianta V2. „Maximální separace“ ➢ ➢
➢ ➢
Maximální separace složek KO nad úroveň obalového zákona (papír, plasty, sklo a kovy) – materiálové využití. Separace BRKO (včetně kuchyňského odpadu) - kompostování a anaerobní digesce tak,.aby byl naplněn požadavek poklesu BRKO ukládaných na skládky. Separace v míře požadované POH ČR tak, aby celkové materiálové využití KO bylo 50 % Zbytek odstranit skládkováním.
Výhody: ➢ ➢
Plní požadavky obalového zákona. Plní požadavky POH ČR vč. 50% využití KO.
Nevýhody: ➢ ➢ ➢
Neplní požadavek PRK – energetické využívání. Velké riziko neúspěchu – závisí na chování občanů. Nadbytek kompostu – kompost prakticky nenahrazuje neobnovitelné zdroje. ➢Problémy s materiálovým využíváním vyseparovaných odpadů – např. papír.
Varianta V3. „Mechanicko – biologická metoda“ ➢ ➢ ➢ ➢ ➢
Separace složek min. na úrovni obalového zákona - navržené POH ČR. Aplikace mechanicko-biologické metody (MBT). Nepředpokládá se výstavba energetického zařízení využívajícího KO na území kraje. Složky získané z MBT budou využívány materiálově (kompostování a energeticky jako palivo – mimo kraj) – materiálové využití. Energetické využití nebo jako palivo ve spalovnách v okolních krajích, popřípadě alternativně ve vysokých pecích nebo cementárnách.
str.27
Výhody: ➢ ➢ ➢ ➢
Plní požadavky obalového zákona. Plní požadavky POH ČR vč. 50% využití KO. Nahrazuje neobnovitelné zdroje odpady. Min.rizika neúspěchu – malá závislost na občanech.
Nevýhody: ➢ ➢ ➢
Metoda není dosud v ČR vyzkoušena. Nejsou dosud známy environmentální dopady. Rizika na závislosti odběratelů paliva, kompostu.
Varianta V4. Modifikace varianty V1. ➢ ➢ ➢ ➢
Separace složek KO minimálně na úrovni obalového zákona (papír, plasty, sklo a kovy) – materiálové využití. Separace nebezpečných složek KO, sběr vybraných výrobků (zpětné odběry), velkoobjemový odpad. Separace BRKO – veřejná a soukromá zeleň, BRO z odpadu podobného, domácí kompostování. Využívání zbytkových směsných komunálních odpadů: • • • • • •
Předúprava zbytkových směsných komunálních odpadů s cílem jejich využití (modifikace MBT). Kovy – materiálové využití. Biosložka a inertní materiál – fermentace a vyžití (překryvy skládek, rekultivace). Spalitelná složka –využití jako palivo v kraji. Těžká frakce – nespalitelný odpad ukládán na skládky. Skládkování zbývající nevyužitelné části zbytkového směsného KO.
Výhody: ➢ ➢ ➢ ➢ ➢
Plní požadavky obalového zákona. Plní požadavky POH ČR vč. 50% využití KO. Nahrazuje neobnovitelné zdroje komunálními odpady. Minimalizuje rizika neúspěchu – malá závislost na občanech. Plní požadavek PRK MS kraje – energetické využívání odpadů. Neomezuje rozvoj separace, flexibilní systém.
➢
Nevýhody: ➢
Metoda není dosud v ČR vyzkoušena. ➢Investičně dražší než V1.
Varianta navržená k realizaci Po projednání v řídícím a poradním týmu POH MSK a z porovnání jednotlivých možných variant byla k realizaci zvolena varianta V4. Tato varianta naplňuje cíle stanovené v POH ČR, její realizace umožňuje dodržení cílových limitů ve stanovených časových horizontech a v porovnání s str.28
ostatními variantami splňuje nejlépe všechny požadavky tj. vyrovnanost aspektů environmentálních, sociálních a ekonomických za současného splnění zákonných požadavků. Varianta je navržena, aby plnila veškeré legislativní požadavky a nastavuje systém nakládání s KO tak, aby byl schopen reagovat na eventuální zpřísnění požadavků, jako je například požadavek německé a rakouské legislativy na zákaz skládkování odpadů obsahujících více než 5% organického uhlíku (TOC). Některá zjednodušení, které prozatím nemají oporu v zákonech, jako je například předpoklad, že veškeré odpady vstupující do procesu přepracování pomocí různých modifikací mechanicko - biologické úpravy (dále pouze MBT) jsou bez ohledu na výstup považovány jako materiálově využité, byly konzultovány s kompetentními pracovníky Ministerstva životního prostředí, kteří potvrdili pravděpodobnost tohoto předpokladu. Poznámka: Vysvětlení frekventované zkratky MBT: Jedná se o zkratku anglického mechanical-biological treatment, nebo německého mechanisch-biologische Abfallbehandlung zkratka MBA, český překlad mechanicko-biologická úprava.
4.1.6 Separace složek KO minimálně na úrovni obalového zákona (papír, plasty, sklo a kovy) – materiálové využití Zákon o obalech stanovuje minimální požadavky na separaci složek jako jsou papír, sklo, plasty a kovy. V tabulce č. 1 je uvedena prognóza separace těchto komodit z celkového množství komunálních odpadů včetně hodnot přepočtených na obyvatele. Graf č.1 porovnává separaci složek KO v letech 2001, 2005 a 2013. Takto stanovené hodnoty jsou minimálním požadavkem pro separaci a musí být platné v rámci celého kraje. Přepočet požadavků na separaci domovního odpadu je uveden v závazné části POH MSK. Za dodržení parametrů separace jsou zodpovědní původci tj. jednotlivá města a obce a původci odpadů podobných odpadům komunálním. Konkrétní mechanismy k zabezpečení systému na separaci těchto komodit jako je dostatečná síť separačních nádob, dotříďovacích linek zapojení „sběrných surovin“ do systému apod. musí být řešeny v POH původců tj. jednotlivých měst a obcí a původců odpadů podobných odpadům komunálním. Vzhledem k tomu, že obalový zákon určuje separační hodnoty do r. 2005 jsou pro další následující roky převzaty hodnoty roku 2005 bez dalšího navyšování separačních kvót.Vývoj po roce 2005 bude znám po zapracování směrnice EU 2004/12/EC, kterou se mění Směrnice 94/62/EC. V této směrnici jsou stanoveny hodnoty pro jednotlivé druhy obalů s cílovým rokem 2008. Stávající celkový algoritmus výpočtu hodnot separace odpadů dle obalového zákona je uveden v „Koncepci nakládání s odpady v Moravskoslezském kraji“ Návrhová část, Komunální odpady (dále jen koncepce). Možnosti využití separovaných komodit jsou uvedeny v koncepci.
str.29
Graf č.1:
Graf separace jednotlivých složek z KO v letech 2001-2013
str.30
Tabulka č.1:
Prognóza množství separovaného komunálnho odpadu v letech 2005-2020 rok
2005
2010
2013
2020
počet obyvatel
1 263 036 *
1 319 715 *
1 337 659 *
1 376 581 *
množství (t)
% materiálové využití
kg/obyv/rok
množství (t)
% materiálové využití
kg/obyv/rok
množství (t)
% materiálové využití
kg/obyv/rok
množství (t)
% materiálové využití
kg/obyv/rok
komodita
papír a lepenka 55,00% 55,00% 55,00% 55,00%
50 459
12,10%
40
64 400
13,10%
48,8
64 400
13,10%
48,1
64 400
13,10%
46,8
sklo 80,00% 80,00% 80,00% 80,00%
26 323
6,30%
20,8
27 666
5,60%
21
27 666
5,60%
20,7
27 666
5,60%
20,1
plasty 25,00% 25,00% 25,00% 25,00%
12 103
2,90%
9,6
14 725
3,00%
11,2
14 725
3,00%
11
14 725
3,00%
10,7
kovy 55,00% 55,00% 55,00% 55,00% textil 3,00% 7,00% 7,00% 7,00%
11 743
2,80%
9,3
11 743
2,40%
8,9
11 743
2,40%
8,8
11 743
2,40%
8,5
454
0,10%
-
1 229
0,30%
0,9
1 229
0,30%
0,9
1 229
0,30%
0,9
% separace separový odpad 2005
2010
2013
2020
nebezpečné složky 40,00% 50,00% 60,00% 65,00% sep. BRO 30,00% 32,00% 34,00% 37,00%
798
0,20%
0,6
997
0,20%
0,8
1 197
0,20%
0,9
1 296
0,30%
0,9
21 719
5,20%
17,2
28 187
5,70%
21,4
29 948
6,10%
22,4
32 591
6,60%
23,7
součet:
123 600
29,70%
97,9
148 947
30,30% 112,9
150 908
30,70% 112,8
153 650
31,30%
111,6
416 511
-
329,8
491 355
491 355
-
356,9
Celkové množství KO a OP (bez 20 03 04 - kal ze septiků a/nebo žump, z chem.toalet)
-
372,3
491 355
* Prognóza počtu obyvatel vychází z dat firmy KONEKO. Tato data byla schválena KÚ MS kraje. poznámky: složky sep. BRO: 20 01 07 - dřevo, 20 01 08 - organ. kompost. kuchyň. odpad., 20 01 09 - olej a nebo tuk, 20 02 01 - kompostovatelný odpad, BRO z SKO KO - komunální odpad SKO a OP - směsný komunální odpad a odpad podobný komunálnímu
-
367,3
zdroj: ISOH
Pro fungování systému separace je nezbytná dostatečná síť dotříďovacích linek. Seznam dotříďovacích linek je uveden v následující tabulce. Tabulka č.2: název Dotřiďovací linka
Dotříďovací linky v Moravskoslezském kraji Firma místo Technické služby Krnov Krnov s.r.o
Dotřiďovací linka BM servis a.s. REKO Vsetín s.r.o Frýdecká skládka Třídící linka KO a.s. Dotříďovací linka, OZO Ostrava s.r.o mezideponie Shromažďování, úprava, třídění Slumeko, s.r.o plastu a skla Hala pro Technické služby dotřiďování TKO Opava s.r.o Technické služby města Vítkova, Třídicí linka příspěvková organizace Nehlsen Třinec Dotříďovací linka s.r.o
Kapacita (t/rok) 500
Bohumín
3 000
Lískovec
10 000
Ostrava
600
Kopřivnice
4 000
Opava
1 200
Vítkov
500
Třinec
6 000 Celkem:
25 800
Z tabulky je patrné dobré pokrytí území kraje sítí dotříďovacích linek schopných zpracovat množství vytříděných komodit dle hodnot vypočtených z obalového zákona bez nutnosti dalších investic. Komentář a další data k této problematice jsou uvedeny v koncepci.
4.1.7 Separace nebezpečných složek KO, sběr vybraných výrobků (zpětné odběry), objemný odpad Separace nebezpečných složek KO je jednou z priorit separace, neboť nebezpečné složky, které jsou obsaženy ve směsném KO jsou potencionálním ohrožením pro nakládání a další využívání např. MBT úpravou nebo energetické využívání. Směrné hodnoty separace nebezpečných složek KO jsou uvedeny v tabulce č.5 a měly by být vodítkem pro jednotlivé obce v úspěšnosti zavedených systémů sběru. Intenzifikace sběru nebezpečných složek bude realizována prostřednictvím dostatečné sítě sběrných dvorů různého typu, zapojením lékáren do systému a prostřednictvím tzv. zpětných odběrů, a musí být součástí POH původců. str.32
Pro nebezpečné odpady obecně je v současnosti zpracováván Realizační program MŽP, který řeší i problematiku nebezpečných složek v KO a jeho doporučení a závěry bude nutno zapracovat do POH MSK. Sběrné dvory tvoří základ společně se systémem velkoobjemových kontejnerů pro separaci objemných odpadů jejichž sběr je plně v kompetenci měst a obcí a musí být popsán a řešen v jejich POH. Vytříděné složky z objemného odpadu budou následně využívány v souladu s jejich charakterem a některé složky mohou dále vstupovat do systémů, které jsou popsány níže tj. MBT úprava nebo energetické využívání. Sběr vybraných výrobků (zpětné odběry), souvisejících s komunálními odpady, které se v případě jejich úniku mimo systém zpětných odběrů objevují ve směsném komunálním odpadu popř. v objemném odpadu, je řešen v kapitole vybrané výrobky POH MSK. Závěry a zásady z této kapitoly musí být následně součástí POH původců odpadů.
4.1.8 Separovaně sbíraný BRKO. Zákon o odpadech neumožňuje skládkování separovaně sbíraného BRO, který je v současnosti produkován z veřejné zeleně a ve stále větší míře také ze soukromé zeleně. Předpoklad nárůstu množství tohoto odpadu včetně směrné hodnoty jeho separace je uveden v tabulce č.4. Hodnota separace na obyvatele separovaně sbíraného BRO je určující pro řešení algoritmu pro pokles BRKO ukládaného na skládku, který je uveden v kapitole 2.7.1 a proto by měla být závazná pro původce těchto odpadů tj. především města a obce, ale i původce odpadů podobných. V současnosti je MŽP řešen realizační program ČR pro BRO, který má ve svých výstupech doporučit nejvhodnější metody T zpracování separovaně sbíraného BRO. T
V kraji je z hlediska kapacity poměrně dobrá síť kompostáren (viz tabulka č.3), z hlediska teritoriálního rozmístění, ale existují disproporce, které je nutno řešit při zpracovávání POH jednotlivých původců, především obcí a měst, popř. celých mikroregionů. Tabulka č.3:
Kompostárny v Moravskoslezském kraji
název
firma
místo
kapacita (t/rok)
O-Třebovice
2 000
Bruzovice
5 000
Havířov
4 000
Velká Polom
3 750
Kompostárna
Ekopark, Lakota Martin
Kompostárna Bruzovice Kompostárna Bludovice
Frýdecká skládka, a.s
Kompostárna
OBSED s.r.o
Kompostárna
OZO Ostrava s.r.o
Ostrava
2 000
Kompostárna
TS města Příbora
Příbor
2 000
Kompostárna
Technické služby, a.s. Slezská Ostrava
Ostrava
273
Kompostárna
Zdeněk Hečko -Fe-He Lesotechnika
Vratimov
2 000
Ing.Karel Kotula
Celkem
21 023
str.33
Pro výsledný produkt – kompost existuje v současnosti smysluplné využití mimo jiné jako rekultivačního materiálu pro překryv současně provozovaných skládek, což je jako přechodné řešení metoda, kterou je možno doporučit. Kvalitní dřevní odpad je využíván převážně přímo energeticky a do budoucna se neuvažuje o změně způsobů využívání. Kromě očekávaných doporučení včetně ekonomických nástrojů z Realizačního programu ČR, jsou v kraji v současnosti realizovány pilotní projekty alternativního nakládání se separovaně sbíranými BRO odpady jejich přepracování na alternativní paliva nebo jejich využití v bioplynových stanicích společně s odpady ze zemědělství především z živočišné výroby. Pilotní projekt společné anaerobní kofermentace separovaně sbíraných odpadů z údržby zeleně z města Bílovce a odpadů z živočišné výroby z farmy ve Velkých Albrechticích. Na základě vyhodnocení tohoto projektu je možno stanovit podmínky pro technické ekonomické využívání. Jakožto metoda snižování ukládání BRKO na skládky se v MS kraji nepředpokládá separace kuchyňského odpadu od občanů, bez předchozího praktického ověření ve vybrané oblasti kraje. U menších obcí a u oblastí kraje, které nebudou zapojeny do svozu směsných KO do integrovaného centra nakládání s KO viz dále, doporučujeme další intenzifikaci separace a sběru BRO popř. zavedení alternativních metod, jako je domácí kompostování včetně vyhodnocování jeho evidence. VPOH jednotlivých obcí popř. mikroregionů je nutno řešit využití stávajících zařízení na zpracování separovaně sbíraných BRO odpadů, výstavbu nových zařízení včetně zajištění ekonomiky provozu a odbytu výsledných produktů (kompostu, paliva popř. jiné).
4.1.9 Využívání zbytkových směsných komunálních odpadů Řešení této kapitoly je klíčové pro cíle stanovené ve dvou zásadních požadavcích POH ČR týkajících se KO: a) Snížit maximální množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů (dále jen BRKO) ukládaných na skládky tak, aby podíl této složky činil v roce 2010 nejvíce 75% hmotnostních, v roce 2013 nejvíce 50 % hmotnostních a výhledově v roce 2020 nejvíce 35 % hmotnostních z celkového množství BRKO vzniklého v roce 1995. b) Zvýšit materiálové využití komunálních odpadů na 50% do roku 2010 ve srovnání s rokem 20001.
Tato věta z POH ČR neumožňuje jednoznačný výklad, proto bylo rozhodnuto počítat pro rok 2010 50% materiálového využití z tohoto roku pro celou skupinu 20. 1
str.34
4.1.10 Požadavek na snížení množství BRKO ukládaného na skládky V následujících tabulkách je vyjádřen postup pro výpočet maximálního množství BRKO ukládaného na skládky v jednotlivých určujících létech.
str.35
Tabulka č.4:
Prognóza produkce KO v MS kraji s uvedením prognózy složek KO v letech 2005 – 2020 rok
2005
2010
2013
2020
počet obyvatel
1 263 036
1 319 715
1 337 659
1 376 581
2001-2005
2005-2010
2001-2010
množství (t)
% hmotnosti
kg/obyv/rok
množství (t)
% hmotnosti
kg/obyv/rok
množství (t)
% hmotnosti
kg/obyv/rok
množství (t)
% hmotnosti
kg/obyv/rok
průmerný roční nárůst
papír a lepenka
7%
5%
6%
91 743
20,1%
73
117 091
22,2%
89
117 091
22,2%
88
117 091
22,2%
85
plasty
3%
4%
4%
48 412
10,6%
38
58 900
11,2%
45
58 900
11,2%
44
58 900
11,2%
43
sklo
1%
1%
1%
32 904
7,2%
26
34 582
6,6%
26
34 582
6,6%
26
34 582
6,6%
25
složky KO a OP
kovy
2%
0%
1%
21 351
4,7%
17
21 351
4,1%
16
21 351
4,1%
16
21 351
4,1%
16
BRO
3%
4%
4%
72 398
15,9%
57
88 083
16,7%
67
88 083
16,7%
66
88 083
16,7%
64
textil
2%
3%
3%
15 147
3,3%
12
17 559
3,3%
13
17 559
3,3%
13
17 559
3,3%
13
minerální odpad
-3%
-3%
-3%
5 958
1,3%
5
5 117
1,0%
4
5 117
1,0%
4
5 117
1,0%
4
nebezpečné složky
-17%
0%
-8%
1 994
0,4%
2
1 994
0,4%
2
1 994
0,4%
1
1 994
0,4%
1
spalitelný odpad
3%
4%
4%
35 802
7,8%
28
43 558
8,3%
33
43 558
8,3%
33
43 558
8,3%
32
jemný podíl odpadů
3%
4%
4%
70 701
15,5%
56
86 019
16,3%
65
86 019
16,3%
64
86 019
16,3%
62
součet separovaných složek a složek SKO a OP
3%
396 411
86,8%
314
474 255
90,1%
359
474 255
90,1%
355
474 255
90,1%
345
20 02 02 - zemina a nebo kameny
10 000
2,2%
8
5 000
0,9%
4
5 000
0,9%
4
5 000
0,9%
4
20 02 03 - ostatní nekompostovatelný odpad
3 500
0,8%
3
4 000
0,8%
3
4 000
0,8%
3
4 000
0,8%
3
20 03 02 - odpad z tržišť
200
-
-
200
-
-
200
-
-
200
-
-
20 03 03 - uliční smetky
6 000
1,3%
5
7 500
1,4%
6
7 500
1,4%
6
7 500
1,4%
5
20 03 04 - kal ze septiků a/nebo žump, z chem.toalet
40 000
8,8%
32
35 000
6,6%
27
35 000
6,6%
26
35 000
6,6%
25 -
20 03 05 - autovrak
100
-
-
100
-
-
100
-
-
100
-
20 03 99 - odpad druhově blíže neuvedený
300
0,1%
-
300
0,1%
-
300
0,1%
-
300
0,1%
-
456 511
100,0%
361
526 355
100,0%
399
526 355
100,0%
393
526 355
100,0%
382
množství KO a OP celkem
zdroj: ISOH poznámky: složky sep. BRO: 20 01 07 - dřevo, 20 01 08 - organ. kompost. kuchyň. odpad., 20 01 09 - olej a nebo tuk, 20 02 01 - kompostovatelný odpad, BRO z SKO KO - komunální odpad SKO a OP - směsný komunální odpad a odpad podobný komunálnímu
str.36
Prognóza produkce KO v MS kraji s uvedením separovaných složek KO v letech 2005 – 2020
% hmotnosti (celkové KO a OP)
kg/obyv/rok
1 376 581
množství (t)
1 337 659
kg/obyv/rok
1 319 715
% hmotnosti (celkové KO a OP)
1 263 036
množství (t)
počet obyvatel
kg/obyv/rok
2020
% hmotnosti (celkové KO a OP)
2013
množství (t)
2010 kg/obyv/rok
2005 % hmotnosti (celkové KO a OP)
rok množství (t)
Tabulka č.5:
50 459 26 323 12 103 11 743 454 798 21 719 123 600
11,1% 5,8% 2,7% 2,6% 0,1% 0,2% 4,8% 27,1%
40,0 20,8 9,6 9,3 0,6 17,2 97,9
64 400 27 666 14 725 11 743 1 229 997 28 187 148 947
12,2% 5,3% 2,8% 2,2% 0,2% 0,2% 5,4% 28,3%
48,8 21,0 11,2 8,9 0,9 0,8 21,4 112,9
64 400 27 666 14 725 11 743 1 229 1 197 29 948 150 908
12,2% 5,3% 2,8% 2,2% 0,2% 0,2% 5,7% 28,7%
48,1 20,7 11,0 8,8 0,9 0,9 22,4 112,8
64 400 27 666 14 725 11 743 1 229 1 296 32 591 153 650
12,2% 5,3% 2,8% 2,2% 0,2% 0,2% 6,2% 29,2%
46,8 20,1 10,7 8,5 0,9 0,9 23,7 111,6
272 811
59,8%
216,0
325 308
61,8%
246,5
323 347
61,4%
241,7
320 605
60,9%
232,9
15,1% 16,2% 16,3% 16,4% 41 285 13,3% 13,6% 13,7% 13,8% 36 309 6 581 2,4% 2,1% 2,1% 2,2% 9 608 3,5% 3,0% 3,0% 3,0% 18,6% 18,4% 18,0% 17,3% 50 678 14 692 5,4% 5,0% 5,1% 5,1% 5 958 2,2% 1,6% 1,6% 1,6% 1 197 0,4% 0,3% 0,2% 0,2% 13,1% 13,4% 13,5% 13,6% 35 802 25,9% 26,4% 26,6% 26,8% 70 701 součet sep. složek a SKO a OP 396 411 20 02 02 - zemina a nebo kameny 10 000 20 02 03 - ostatní nekompostovatelný odpad 3 500 20 03 02 - odpad z tržišť 200 20 03 03 - uliční smetky 6 000 20 03 04 - kal ze septiků a/nebo žump, z chem.toalet 40 000 20 03 05 - autovrak 100 20 03 99 - odpad druhově blíže neuvedený 300 množství zbytku KO a OP 60 100 množství KO a OP celkem 456 511
9,0% 8,0% 1,4% 2,1% 11,1% 3,2% 1,3% 0,3% 7,8% 15,5% 86,8% 2,2% 0,8% 1,3% 8,8% 0,1% 13,17% 100,0%
32,7 28,7 5,2 7,6 40,1 11,6 4,7 0,9 28,3 56,0 313,9 7,9 2,8 4,8 31,7 47,6 361,4
52 691 44 175 6 916 9 608 59 896 16 330 5 117 997 43 558 86 019 474 255 5 000 4 000 200 7 500 35 000 100 300 52 100 526 355
10,0% 8,4% 1,3% 1,8% 11,4% 3,1% 1,0% 0,2% 8,3% 16,3% 90,1% 0,9% 0,8% 1,4% 6,6% 0,1% 9,90% 100,0%
39,9 33,5 5,2 7,3 45,4 12,4 3,9 0,8 33,0 65,2 359,4 3,8 3,0 5,7 26,5 39,5 398,8
52 691 44 175 6 916 9 608 58 135 16 330 5 117 798 43 558 86 019 474 255 5 000 4 000 200 7 500 35 000 100 300 52 100 526 355
10,0% 8,4% 1,3% 1,8% 11,0% 3,1% 1,0% 0,2% 8,3% 16,3% 90,1% 0,9% 0,8% 1,4% 6,6% 0,1% 9,90% 100,0%
39,4 33,0 5,2 7,2 43,5 12,2 3,8 0,6 32,6 64,3 354,5 3,7 3,0 5,6 26,2 38,9 393,5
52 691 44 175 6 916 9 608 55 492 16 330 5 117 698 43 558 86 019 474 255 5 000 4 000 200 7 500 35 000 100 300 52 100 526 355
10,0% 38,3 8,4% 32,1 1,3% 5,0 1,8% 7,0 10,5% 40,3 3,1% 11,9 1,0% 3,7 0,1% 0,5 8,3% 31,6 16,3% 62,5 90,1% 344,5 0,9% 3,6 0,8% 2,9 1,4% 5,4 6,6% 25,4 0,1% 9,90% 37,8 100,0% 382,4 zdroj: ISOH
komodita separovaný odpad papír a lepenka sklo plasty kovy textil nebezpečné složky sep. BRO 20 03 01- SKO a OP
% separace 2010 2013 2020 55,0% 55,0% 55,0% 80,0% 80,0% 80,0% 25,0% 25,0% 25,0% 55,0% 55,0% 55,0% 7,0% 7,0% 7,0% 50,0% 60,0% 65,0% 32,0% 34,0% 37,0% součet sep. složek % hmotnosti z SKO a OP 2005 2010 2013 2020
2005 55,0% 80,0% 25,0% 55,0% 3,0% 40,0% 30,0%
papír a lepenka plasty sklo kovy ost. BRO textil minerální odpad nebezpečné složky spalitelný odpad jemný podíl odpadů
poznámky: složky sep. BRO: 20 01 07 - dřevo, 20 01 08 - organ. kompost. kuchyň. odpad., 20 01 09 - olej a nebo tuk, 20 02 01 - kompostovatelný odpad
str.37
Tabulka č.6:
Bilanční propočet způsobu nakládání se směsným KO v MS kraji - rok 2010
počet obyvatel
1 319 715
komodita
množství (t)
kg/občan/rok
% hmotnosti
325 308
246
papír a lepenka
16,2%
52 691
40
plasty
13,6%
44 175
33
20 03 01- SKO a OP celkem
2,1%
6 916
5
kovy
3,0%
9 608
7
ost. BRO
18,4%
59 896
textil
5,0%
minerální odpad
obsah BRO v KO a OP
množství odpadu BRO 100% (t)
papír a lepenka
100%
52 691
textil
50%
8 165
spal.odpad
20%
8 712
ost. BRO
90%
53 907
jemný podíl odadů
50%
43 009
45
20 02 03 - ostatní nekompostovatelný odpad
20%
700
16 330
12
20 03 02 - odpad z tržišť
80%
160
1,6%
5 117
4
celkem BRO po separaci
51%
167 344
nebezpečné složky
0,3%
997
1
spal.odpad
13,4%
43 558
33
jemný podíl odpadů
26,4%
86 019
65
3 500
3
200
0
329 008
249
SKO a OP ZKO BRO
sklo
Složky KO a OP s obsahem BRO
20 02 03 - ostatní nekompostovatelný odpad 20 03 02 - odpad z tržišť součet SKO a ZKO BRO
Bilanční výpočet BRO Referenční rok :
1995
Množství vzniklého BRO v ref.roce: Bilanční rok :
178 000
t
2010
Předepsaný pokles BRO uloženého na skládkách oproti referenčnímu roku
součet složek s obsahem BRO
262 194
199
Maximální množství BRO uloženého na skládkách
separované složky z KO
148 947
113
Odstranit BRO jinak než skládkováním :
ZKO (bez obsahu BRO)
47 900
36
množství KO a OP celkem
526 355
399
poznámky: BRO - biologicky rozložitelný odpad SKO a OP - směsný komunální odpad a odpad podobný komunálnímu ZKO BRO - zbytek KO s obsahem BRO
str.38
75% 133 500
t
33 844
t
Odstranit směsného KO a OP jinak než skládkováním :
66 360 t
Max. množství směsného KO a OP uloženého na skládky :
262 648 t
Tabulka č.7:
Bilanční propočet způsobu nakládání se směsným KO v MS kraji - rok 2013 počet obyvatel
1 337 659 množství (t)
kg/občan/ro k
% hmotnosti
323 347
242
papír a lepenka
16,3%
52 691
39
plasty
13,7%
44 175
33
sklo
2,1%
6 916
komodita
ZKO BRO
SKO a OP
20 03 01- SKO a OP celkem
kovy
3,0%
9 608
obsah BRO v KO a OP
množství odpadu BRO 100% (t)
papír a lepenka
100%
52 691
textil
50%
8 165
spal.odpad
20%
8 712
5
ost. BRO
90%
52 321
7
jemný podíl odadů
60%
51 611
20 02 03 - ostatní nekompostovatelný odpad
20%
800
20 03 02 - odpad z tržišť
80%
160
celkem BRO po separaci
53%
174 460
ost. BRO
18,0%
58 135
43
textil
5,1%
16 330
12
minerální odpad
1,6%
5 117
4
nebezpečné složky
0,2%
798
1
spal.odpad
13,5%
43 558
33
jemný podíl odpadů
26,6%
86 019
64
4 000
3
200
0
20 02 03 - ostatní nekompostovatelný odpad 20 03 02 - odpad z tržišť
Složky KO a OP s obsahem BRO
součet SKO a ZKO BRO
327 547
245
součet složek s obsahem BRO
260 932
195
separované složky z KO
150 908
113
ZKO (bez obsahu BRO)
47 900
36
množství KO a OP celkem
526 355
393
Bilanční výpočet BRO Referenční rok :
1995
Množství vzniklého BRO v ref.roce: Bilanční rok :
178 000
t
2013
Předepsaný pokles BRO uloženého na skládkách oproti referenčnímu roku
50%
Maximální množství BRO uloženého na skládkách
89 000
t
Odstranit BRO jinak než skládkováním :
85 460
t
Odstranit směsného KO a OP jinak než skládkováním :
161 245
t
Max. množství směsného KO a OP uloženého na skládky :
166 301
t
poznámky: BRO - biologicky rozložitelný odpad SKO a OP - směsný komunální odpad a odpad podobný komunálnímu ZKO BRO - zbytek KO s obsahem BRO
str.39
Tabulka č.8:
Bilanční propočet způsobu nakládání se směsným KO v MS kraji - rok 2020
počet obyvatel
1 376 581 množství (t)
kg/občan/ro k
% hmotnosti
320 605
233
papír a lepenka
16,4%
52 691
38
plasty
13,8%
44 175
32
sklo
2,2%
6 916
5
kovy
3,0%
9 608
7
komodita
ZKO BRO
SKO a OP
20 03 01- SKO a OP celkem
ost. BRO
17,3%
55 492
40
textil
5,1%
16 330
12
minerální odpad
1,6%
5 117
4
nebezpečné složky
0,2%
698
1
spal.odpad
13,6%
43 558
32
jemný podíl odpadů
26,8%
86 019
62
4 000
3
200
0
20 02 03 - ostatní nekompostovatelný odpad 20 03 02 - odpad z tržišť
Složky KO a OP s obsahem BRO obsah BRO v KO a OP
množství odpadu BRO 100% (t)
papír a lepenka
100%
52 691
textil
50%
8 165
spal.odpad
20%
8 712
ost. BRO
90%
49 943
jemný podíl odadů
60%
51 611
20 02 03 - ostatní nekompostovatelný odpad
20%
800
20 03 02 - odpad z tržišť
80%
160
celkem BRO po separaci
53%
172 082
Bilanční výpočet BRO Referenční rok :
1995
Množství vzniklého BRO v ref.roce: Bilanční rok :
178 000
t
2020
Předepsaný pokles BRO uloženého na skládkách oproti referenčnímu roku
35%
Maximální množství BRO uloženého na skládkách
62 300
t
Odstranit BRO jinak než skládkováním :
109 782
t
součet SKO a ZKO BRO
324 805
236
součet složek s obsahem BRO
258 290
188
separované složky z KO
153 650
112
Odstranit směsného KO a OP jinak než skládkováním :
207 135
t
ZKO (bez obsahu BRO)
42 808
31
Max. množství směsného KO a OP uloženého na skládky :
117 669
t
množství KO a OP celkem
526 355
382
poznámky: BRO - biologicky rozložitelný odpad SKO a OP - směsný komunální odpad a odpad podobný komunálnímu ZKO BRO - zbytek KO s obsahem BRO
str.40
Tabulka č.9: Rok
Srovnání množství BRKO dle jednotlivých postupů výpočtu v prognóze pro roky 2010, 2013, 2020 2010 2013 2020
Počet obyvatel v MS kraji:
1 319 715
1 337 659
1 376 581
Postup výpočtu dle:
MŽP
FITE
MŽP
FITE
MŽP
FITE
Měrná množství BRKO přípustná k ukládání na skládky (kg/obyvatel):
112
-
75
-
53
-
0,45
-
0,55
-
0,60
-
147 808
133 500
100 324
89 000
72 959
62 300
328 462
262 648
182 408
166 301
121 598
117 669
545
66 360
145 139
161 245
203 207
207 135
Koeficient BRO: Maximální množství BRKO přípustné k ukládání na skládky (t): Maximální množství KO přípustné k ukládání na skládky (t): Odstranit směsného KO jinak než skládkováním :
Tabulka č.9 porovnává výsledky mechanismu výpočtu dle požadavku Metodického pokynu MŽP a algoritmu FITE. Algoritmus výpočtu BRO dle FITE je možno použít vzhledem k požadavkům Metodického pokynu v klíčovém roce 2013, neboť rozdíl mezi Metodikou MŽP a metodikou FITE není větší než 20%, což metodický pokyn připouští. Diference v roce 2010 je dána rozdílnou produkcí směsného KO na obyvatele v ČR a v MS kraji. Rok 2013 je rozhodující vzhledem k dimenzování zařízení integrovaného centra nakládání s odpady, neboť navržené zařízení je investičně značně náročné a nebylo by smysluplné dimenzovat toto zařízení na hodnoty roku 2010 a následně budovat další.
4.1.11 Zvýšení materiálového využití komunálních odpadů dle požadavku POH ČR Základním východiskem pro realizaci výše uvedeného požadavku je předpoklad, že veškeré množství odpadů vstupujících do zpracovatelského závodu na MBT zařízení popř. jejich modifikací je považováno za materiálové využití. Tento předpoklad byl konzultován s kompetentními pracovníky MŽP a přesto že nemá oporu v právní normě bude brán jako relevantní bez ohledu na další využití materiálů vystupujících z daného zařízení. Dalším východiskem je předpoklad, že veškeré separovaně sbírané odpady z KO jsou považované jako materiálově využité. Tabulka č. 10 ukazuje množství směsných komunálních odpadů, které je nutno upravit MBT metodou,aby toto množství mohlo být vykazováno jako materiálově využité.
Komunální odpad - množství nutné pro naplnění kvóty pro materiálové využití a jeho skladba
20 03 01- SKO a OP
% hmotnosti z SKO a OP
kg/obyv/rok
Celkové množství separovaných složek z KO 123 600 29,7% a OP
% hmotnosti (celkové*)
1 376 581 množství (t)
1 337 659 kg/obyv/rok
1 319 715
% hmotnosti (celkové*)
1 263 036
množství (t)
2020
kg/obyv/rok
2013
% hmotnosti (celkové*)
2010 množství (t)
komodita
2005 kg/obyv/rok
množství (t)
rok počet obyvatel
% hmotnosti (celkové*)
Tabulka č.10:
97,9
148 947
30,3%
112,9
150 908
30,7%
112,8
153 650
31,3%
111,6
84 656
20,3%
67,0
96 730
19,7%
73,3
94 769
19,3%
70,8
92 027
18,7%
66,9
12 811 11 267 2 042 2 981 15 726 4 559 1 849 371 11 110 21 939
3,1% 2,7% 0,5% 0,7% 3,8% 1,1% 0,4% 0,1% 2,7% 5,3%
10,1 8,9 1,6 2,4 12,5 3,6 1,5 8,8 17,4
15 668 13 136 2 057 2 857 17 810 4 856 1 521 297 12 952 25 578
3,2% 2,7% 0,4% 0,6% 3,6% 1,0% 0,3% 0,1% 2,6% 5,2%
11,9 10,0 1,6 2,2 13,5 3,7 1,2 9,8 19,4
15 443 12 947 2 027 2 816 17 039 4 786 1 500 234 12 766 25 211
3,1% 2,6% 0,4% 0,6% 3,5% 1,0% 0,3% 2,6% 5,1%
11,5 9,7 1,5 2,1 12,7 3,6 1,1 9,5 18,8
15 124 12 680 1 985 2 758 15 929 4 687 1 469 200 12 503 24 691
3,1% 2,6% 0,4% 0,6% 3,2% 1,0% 0,3% 2,5% 5,0%
11,0 9,2 1,4 2,0 11,6 3,4 1,1 9,1 17,9
Celkové množství separovaných složek, SKO 208 255 50,0% a OP
164,9
245 677
50,0%
186,2
245 677
50,0%
183,7
245 677
50,0%
178,5
Celkové množství KO a OP (bez 20 03 04 - kal 416 511 ze septiků a/nebo žump, z chem.toalet)
329,8
491 355
-
372,3
491 355
-
367,3
491 355
-
356,9
papír a lepenka plasty sklo kovy ost. BRO textil minerální odpad nebezpečné složky spalitelný odpad jemný podíl odpadů
2005 15,1% 13,3% 2,4% 3,5% 18,6% 5,4% 2,2% 0,4% 13,1% 25,9%
2010 16,2% 13,6% 2,1% 3,0% 18,4% 5,0% 1,6% 0,3% 13,4% 26,4%
2013 16,3% 13,7% 2,1% 3,0% 18,0% 5,1% 1,6% 0,2% 13,5% 26,6%
2020 16,4% 13,8% 2,2% 3,0% 17,3% 5,1% 1,6% 0,2% 13,6% 26,8%
Množství odpadu určeného ke vstupu na MBT
-
4.1.12 Integrovaný systém nakládání s komunálními odpady v Moravskoslezském kraji V souladu s budováním jednotné a přiměřené sítě zařízení na nakládání s odpady, která vychází ze stávající infrastruktury, navrhujeme jako jednu ze základních metod, která zajistí splnění výše uvedených zákonných požadavků, vybudování „Krajského integrovaného centra využívání komunálních odpadů, (dále jen centrum). Centrum musí být vybudováno do roku 2009, aby postupné zavedení do provozu umožnilo plynulé splnění požadavků roku 2010 a 2013. Kapacita zařízení bude dimenzována na požadavky roku 2013. Vzhledem k závažnosti celé problematiky a mnoha vlivům, které mohou ovlivnit nebo i zmařit záměr realizace „Krajského integrovaného centra využívání komunálních odpadů“ jsou zatím pro první etapu, která bude plnit požadované parametry roku 2013, ale bude realizována do konce roku 2009, zcela reálně navrhovány dvě rovnocenné lokality: Lokalita „A“ – území města Ostravy (lokality OZO Kunčice a Šverma v Mariánských Horách), Lokalita „B“ – území opuštěného dolu BARBORA, karvinská část OKR. Schéma Krajského integrovaného centra využívání komunálních odpadů je uvedeno ve schématu č.1. Lokalita „A“: Oblast Ostrava: Lokalita Ostrava splňuje předpoklad z několika důvodů: 1. V roce 2010 končí životnost skládky TKO v Ostravě-Hrušově. 2. Město Ostrava produkuje dostatečné množství KO, které budou tvořit základ pro naplnění a kapacitní využití centra, které jsou navíc obhospodařovány městskou firmou OZO Ostrava s.r.o. 3. Ve společnosti OZO Ostrava s.r.o je k dispozici zakonzervovaná linka na MBT . 4. Ve městě existuje síť tepelných rozvodů s možností napojení energetického zdroje. 5. Lokalita je dobře dostupná z ostatních částí kraje. Lokalita „B“: Oblast Karviná: Lokalita Karviná splňuje předpoklad z několika důvodů: 1. V oblasti je vhodná lokalita pro výstavbu MBT (v blízkosti Depos Horní Suchá) s možností využití biologické frakce na rekultivaci skládky, pro rekultivační účely, popř. uložení zmineralizované části na skládku (dle typu MBT).
str.43
2. V oblasti jsou vhodné lokality pro výstavbu energetického zdroje s možností prodeje elektrické energie. 3. V oblasti je dostatek odpadů s dobrou skladbou a oblast je dobře dostupná pro další svozové oblasti (Třinec, Ostrava, F-M). 4. V dané oblasti se nabízí možnosti využití kompostů pro rekultivaci území dotčeného důlní činností. 5. Možnost energetického využívání důlního plynu – metanu. Alternativně v další fázi po roce 2013 do roku 2020 je vhodné definovat další lokality vhodné pro využívání KO (F-M, Bruntál popř. intenzifikace již provozovaných zařízení). Ve Frýdku-Místku existují úvahy o možném energetickém využívání směsných komunálních odpadů s využitím tepla ve Frýdku–Místku. Ve městě Bruntál existuje iniciativa, která počítá s výstavbou multipalivového zdroje, který by řešil západní oblast kraje popř. i část oblasti Olomouckého kraje (Jesenicko). Požadavky na energetický zdroj: 1. Zdroj by měl být schopen spalovat alternativně další paliva (multipalivový energetický zdroj), tak aby nebyl tlak na spalování paliva vyrobeného ze směsných komunálních odpadů s důsledkem omezování separace a materiálového využívání využitelných složek KO. 2. Zdroj musí být integrální součástí energetických sítí se zajištěním odbytuenergií. 3. Zbytky po spalování musí být schopné dalšího využití (stavebnictví, rekutivace apod.) 4. Zdroj musí být schopen energeticky využít cca 86 000 tun paliva vzniklého úpravou KO technologií MBT popř. cca 160 000 tun směsných komunálních odpadů (pokud se prokáže ekologická a ekonomická nevýhodnost MBT). 5. Energetický zdroj by měl upřednostňovat výrobu elektrické energie na úkor tepelné energie s ohledem na dostatečné stávající kapacity na výrobu tepla v regionu. Komentář: Energetické využívání paliva vyrobeného z KO je nedílná součást celkového využívání KO. Zařízení by mělo splňovat veškeré požadavky na moderní energetický zdroj, který minimalizuje vlivy na životní prostředí. Takovým zařízením může být pyrolýzní plazmová jednotka generující vysoce výhřevný plyn, který po vyčištění je spalován v plynové turbině a zbývající vzniklé teplo je využito pro pohon parní turbíny. Obě turbíny pak pohánějí generátor na výrobu elektrické energie.
str.44
Požadavky na zařízení MBT 1. MBT metoda by měla být podrobena LCA analýze popř. jiné metodě, která by zhodnotila environmentální, ekonomickou a technologickou výhodnost této metody. 2. Musí být provedena analýza výstupních produktů vzhledem k jejich konečnému uplatnění především biologické frakce. 3. Metoda musí ve spojení s energetickým zdrojem v maximální míře minimalizovat ukládání odpadů na skládky (poměr mezi spalitelnou frakcí, kompostovatelnou frakcí a nevyužitelným zbytkem). Následující schéma naznačuje toky a úpravy integrovaném centru využívání komunálních odpadů.
odpadů
v
Krajském
Součástí centra mohou být i další technologie jako zpracování objemných odpadů, dořiďovací linka apod.
str.45
Schéma č. 1: Krajské integrované centrum využívání komunálních odpadů
str.46
Popis integrovaného systému nakládání s KO Navrhovaný systém má tři základní pilíře, kterými jsou separace a materiálové využívání využitelných složek, využívání směsných komunálních odpadů v “Krajském integrovaném centru využívání komunálních odpadů“ a skládkování části směsných komunálních odpadů. Lokality a množství odpadů ze kterých budou odpady využívány v centru jsou uvedeny v tabulce č. 12, včetně dalších lokalit pro které připadá v úvahu svoz pomocí překládacích stanic. Konkrétní svozové vzdálenosti z jednotlivých míst do centra a jejich ekonomické zhodnocení bude provedeno až po zvolení konkrétní lokality výstavby Krajského integrovaného centra využívání komunálních odpadů. Odpad, který nebude vhodný jako vstup do MBT zařízení vzhledem ke svému složení (vesnická nebo smíšená zástavba), bude přímo ukládán na skládku za současné intenzifikace sběru separovaných složek především BRO s podporou domácího kompostování. Graf č.2 ukazuje, jak se změní způsob nakládání s komunálním odpadem v Moravskoslezském kraji v roce 2001. Graf č.2: Způsob nakládání s komunálním odpadem v roce 2001 separované složky z KO a OP
14 %
množství směsného KO a OP uloženého na skládky
82%
separované BRO z KO a OP
4%
str.47
Graf č.3 ukazuje, jak se změní způsob nakládání s komunálním odpadem v Moravskoslezském kraji od roku 2010, kdy bude využíváno přibližně 65% komunálních odpadů a skládkováno bude přibližně 35%, při dodržení podmínek daných závaznou částí POH ČR. Graf č.3: Způsob nakládání s komunálním odpadem v roce 2013 (2010)
množství směsného KO a OP uloženého na skládky
separované složky z KO a OP
25 %
35 %
množství směsného KO a OP které nelze uložit na skládky
separované BRO z KO a OP
6%
34 % Tento předpoklad je umožněn mimo jiné i dostatečnou kapacitou skládek v uvedených lokalitách (viz tabulka č. 11), takže nebude ani po roce 2010 v souladu s POH ČR nutno přistoupit k budování dalších skládkových kapacit, kromě plánovaného rozšiřování již existujících kapacit. Podrobnější rozbor skládkových kapacit je uveden v koncepci, včetně životnosti skládek.
str.48
Tabulka č.11: název
Skládky KO v Moravskoslezském kraji firma
místo
kapacita (t)
Skládka Životice S00
ASOMPO, a.s.
Životice
340 000
Skládka TKO SIII
BM servis a.s.
Bohumín
200 000
DEPOS Horní Suchá, a.s.
Horní Suchá
200 000
Elio Slezsko a.s
Holasovice
620 000
S III TKO
Frýdecká skládka a.s.
Frýdek - Místek
250 000
Skládka S-OO
ITALPE s.r.o Uničov
Rejchartice
380 000
Skládka TKO
Městské služby Rýmařov s.r.o.
Malá Šťáhle
10 000
Skládka S III Skládka odpadů S00
Hukvaldy Sklenov Skládka S III
Obec Hukvaldy
5 000
Skládka TKO S-OO
OZO Ostrava s.r.o
Ostrava
300 000
Skládka S III
SKLADEKO s.r.o.
Staříč
250 000
Skládka S III
SOMA Markvartovice a.s.
Markvartovice
200 000
Dolní Benešov
20 000
Tatra a.s Kopřivnice
Vlčovice
2 000
Skládka S III
Technické služby města Vítkova
Vítkov
19 000
Skládka S IV
HBSS Služby, s.r.o. H. Benešov
Horní Benešov
470 000
Skládka S - 00 Skládka odpadů SOO
TALPA- RPF s.r.o. OstravaKunčičky
Celkem
3 266 000
* možnost rozšíření o 3 mil. t ** možnost rozšíření o 1,6 mil.t
V ostatních částech kraje bude nadále probíhat skládkování komunálních odpadů a dle místa výběru výstavby centra bude přistoupeno k budování překládacích stanic popř. k vybudování jednoduchých třídících center, které by produkovaly palivo vhodné pro energetický zdroj, případně pro jiné materiálové využití. V částech kraje, kde se nepředpokládá a charakter odpadů neumožňuje jejich zpracování výše uvedenou metodou MBT včetně výroby náhradního paliva a jeho energetického využití, bude intenzifikována separace využitelných složek KO a BRKO dobrovolně nad limity stanovené pro celý kraj. Tyto skutečnosti je nutno zapracovat do POH obcí. Očekává se cca 20 % navýšení separace oproti vypočteným hodnotám v tabulce č.5, především biologicky rozložitelné složky, tak aby tyto oblasti nebyly jednostranně zvýhodněny proti oblasti centrální , kde může dojít k určitému navýšení ceny za využívání odpadů oproti běžnému skládkování i po započtení cen za poplatky v daném období. str.49
Tabulka č.12: Svozové oblasti a množství zbytkových směsných komunálních odpadů v Moravskoslezském kraji mě Prognóza Prognóza ěs Prognóza Prognóza ka a * e 13 ce počtu směsného a né počtu směsného ož O a sn 20 20 ož ož éh ho obyvatel KO a OP obyvatel KO a OP ná o Kroc 10 k 00 k v roce na rok ná roce na rok sl éh e l KOOP v lná o * tel n přůměrné s KO*OP 2010 sm20 2010 stel a v 2013 2013 ipa l ěs Pv produkci v tel a v Sp roc Sp i O S MS kraji i al sm al ro 282,5 s
Počet Směsný KO obyvatel a v roce OP za rok 2000 při 2000
Prognóza Prognóza ěs ce počtu směsného a né 20 ož ho 20 obyvatel KO a OP k v roce na rok ná l KO* 2020 2020 stel a OP v Sp i smro al
kg/občan/rok
(t/rok)
(t/rok)
Ostrava Karviná Havířov Orlová Dětmarovice Horní Suchá Stonava Doubrava Albrechtice Bohumín Český Těšín Petřvald Rychvald
321 263 66 070 87 363 36 170 3 802 4 331 1 785 1 817 4 065 23 739 27 049 6 885 6 799
90 757 18 665 24 680 10 218 1 074 1 224 504 513 1 148 6 706 7 641 1 945 1 921
46 377 9 538 12 612 5 221 549 625 258 262 587 3 427 3 905 994 981
Frýdek-Místek
61 322
17 323
8 852
184 320
94 187
17 323 11 110 829 898 2 527 6 868 2 776
8 852 5 677 423 459 1 291 3 510 1 419
42 332
21 632
Celkem Frýdek-Místek Třinec Dobrá Baška Příbor Kopřivnice Frýdlant n.Ostr.
61 322 39 326 2 933 3 180 8 946 24 313 9 827
Celkem
(t/rok)
(t/rok)
334 738 64 855 85 793 34 874 3 801 4 371 1 677 1 749 4 115 23 067 26 362 6 630 6 671
82 513 15 987 21 148 8 596 937 1 077 413 431 1 014 5 686 6 498 1 634 1 644
44 309 8 585 11 356 4 616 503 579 222 232 545 3 053 3 490 878 883
66 255
16 332
8 770
(t/rok)
(t/rok)
337 895 64 942 85 917 34 950 3 800 4 389 1 631 1 720 4 136 23 027 26 385 6 552 6 628
81 669 15 696 20 766 8 447 918 1 061 394 416 1 000 5 566 6 377 1 584 1 602
43 938 8 445 11 172 4 545 494 571 212 224 538 2 994 3 431 852 862
68 500
16 556
8 907
163 912 88 021 66 255 40 264 2 966 3 058 9 027 25 211 10 741
16 332 9 925 731 754 2 225 6 215 2 648
8 770 5 330 393 405 1 195 3 337 1 422
(t/rok)
(t/rok)
340 000 65 000 86 000 35 000 3 800 4 400 1 600 1 700 4 150 23 000 26 400 6 500 6 600
79 186 15 139 20 029 8 152 885 1 025 373 396 967 5 357 6 149 1 514 1 537
42 840 8 190 10 836 4 410 479 554 202 214 523 2 898 3 326 819 832
69 996
16 302
8 819
162 053 87 185 68 500 40 892 2 981 3 005 9 131 25 865 11 146
38 829 20 851
16 556 9 884 721 726 2 207 6 252 2 694
8 907 5 317 388 391 1 187 3 363 1 449
157 009 84 942 69 996 41 310 2 990 2 970 9 200 26 300 11 416
39 039 21 003
16 302 9 621 696 692 2 143 6 125 2 659
8 819 5 205 377 374 1 159 3 314 1 438
38 238 20 687
Rezerva Opava
60 610
17 122
8 750
74 922
18 468
9 917
80 826
19 536
Hlučín Nový Jičín
14 267 27 126
4 030 7 663
2 060 3 916
14 731 28 847
3 631 7 111
1 950 3 818
14 893 29 719
3 600 7 183
* Spalitelná frakce po MBT: papír a lepenka; plasty; textil; spalitelná
10 510 1 937 3 864
84 762
19 741
15 000 30 300
3 494 7 057
10 680 1 890 3 818
složka; 30% BRO
4.1.13 Soulad POH MSK se závaznou částí POH ČR - komunální odpady Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje v oblasti komunálních odpadů plně respektuje požadavky závazné části POH ČR s tím, že realizace některých opatření je podmíněna jejich ověřením v praxi. Jedná se v podstatě o naplnění dvou opatření: • •
separovaný sběr kuchyňských bioodpadů z domácností – praktické ověření je navrženo v rámci projektu „Komplexního nakládání s biomasou v Moravskoslezském kraji“, aplikace mechanicko-biologické metody zpracování směsných zbytkových komunálních odpadů (MBT) je podmíněna realizací samostatného projektu ověření vlastností MBT.
POH MSK bude nutno postupně aktualizovat v návaznosti na zpracované Realizační programy ČR zpracovávané MŽP. str.50
4.2 Pilotní projekty 4.2.1 Průmyslové odpady V Moravskoslezském kraji je největší produkce odpadů v rámci ČR. Stejná situace je v produkci nebezpečných odpadů. Z celkové produkce se v současné době více než polovina produkce využívá, ale jedná se vesměs o odpady ostatní. V produkci nebezpečných odpadů tvoří nemalou část odpady, které mohou být z hlediska ochrany životního prostředí a zdraví lidí při nesprávném nakládání s nimi zvlášť nebezpečné. Jejich odstranění je ekonomicky nákladné a vyžaduje speciální zařízení. V Moravskoslezském kraji, konkrétně v Ostravě, byla v letech 1998-2000 vybudována a v roce 2001 uvedena do trvalého provozu spalovna průmyslových odpadů, která splňuje všechny zákonné normy platné v EU a přirozeně i v ČR. Spalovna je vybavena moderní technologií splňující požadavky BAT. Proto jako pilotní projekt navrhujeme zbudování centra nakládání s nebezpečnými odpady v rámci tohoto zařízení se zaměřením na odpady s obsahem PCB, chlorfluoruhlovodíky, odpady skupiny 07, skupiny 08, odpadní oleje s obsahem chloru, skupiny 14, skupiny 18 a další. Spalovna má povolení na nakládání až na malé výjimky se všemi nebezpečnými odpady. Pokud by byl navrhovaný pilotní projekt akceptován bude rozpracován v realizačním projektu. Projekt sběru a zneškodnění lednic v kraji Jedná se koordinaci služeb sběru a odstranění lednic, které do současné doby zajišťují Technické služby jednotlivých obcí v kraji. Tuto koordinační činnost bude zajišťovat OZO Ostrava s.r.o., která je dodavatelem služeb sběru a zneškodnění lednic pro město Ostrava. Předpokladem realizace je schválení projektu ze strany SFŽP ČR, který by hradil část nákladů.
4.2.2 Komunální odpady Ověření MBT Jako zásadní v kontextu navrhované varianty nakládání s KO je prověření technologie MBT, zvláště s ohledem na získané produkty, jejich složení a možnosti jejich následného využití. Protože v České republice není zatím v provozu velkokapacitní jednotka MBT je možné pro tento účel aplikovat pouze technologie podobné. V Ostravě je zakonzervovaná jednotka na třídění směsného KO v Ostravě-Kunčicích, kterou provozuje společnost OZO Ostrava s.r.o. Toto zařízení vyhovuje účelu provedení provozního ověření zpracování většího množství směsného komunálního odpadu, jehož výsledky bude možno použít pro výstavbu jednotky MBT v navrhovaném centru pro nakládání s odpady. Analýza výsledků získaných při provozním testu umožní navrhnout optimální technologii a kapacitu jednotky MBT s výstupy, jejichž následné využití bude v daném čase reálné.
str.51
Realizace Krajského integrovaného centra využívání komunálních odpadů V návaznosti na výběr lokality realizovat výstavbu „Krajského integrovaného centra využívání komunálních odpadů“ včetně energetického zdroje, jehož integrální součástí bude linka na úpravu směsných komunálních odpadů včetně výroby náhradního paliva. Projekt výroby kompostu společně s výrobou alternativního paliva V současnosti probíhají provozní testy na výrobu alternativního biopaliva ze separovaně sbíraných BRO odpadů a kalů z ČOV ve městě Opavě, s následným využitím produktu. Výsledky tohoto pilotního projektu mají prokázat oprávněnost daného způsobu nakládání s BRO. Po úvodní fázi, v případě úspěšných zkoušek biopaliva, je uvažováno s výstavbou zařízení na zpracování bioodpadů. Tento projekt může sloužit jako modelový příklad nakládání se separovaně sbíraným BRO. Projekt energetického využití bioplynu v Bílovci Pilotní projekt energetického využití bioplynu, vyrobeného z vhodných odpadů především ze zemědělství doplněného dalšími BRO odpady z komunální sféry. Záměr je v současnosti ve fázi studie a mohl by sloužit jako modelový příklad.
4.3 Cíle Cíle stanovené v závazné části POH MSK jsou podle zákona o odpadech v souladu s cíli stanovenými v závazné části POH ČR. Pro přehlednost uvádíme seznam cílů POH MSK, které jsou obsaženy v závazné části, kde je mimo jiné komentována výchozí základna a opatření pro zajištění cílů. Časově jsou cíle členěny na krátkodobé do roku 2006, střednědobé (2006-2012) a dlouhodobé (2012 a dále). Využívání odpadů a) Zvýšení celkového využívání odpadů na 55% do roku 2012 s prioritou recyklace ze všech vznikajících odpadů. b) Zvýšení materiálového využití komunálních odpadů na 50% do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000. c) Podporování rozvoje trhu s recyklovanými výrobky. d) Dosažení využívání 50% (75%) hmotnosti vznikajících stavebních a demoličních odpadů do 2005 (2012). Vytváření jednotné a přiměřené sítě zařízení k nakládání s odpady a) Dobudování jednotné a přiměřené sítě zařízení s využitím současných zařízení na požadované technické úrovni. b) Podpora vzniku regionálních integrovaných systémů nakládání s odpady a jejich propojení do jednotné a přiměřené sítě zařízení.
str.52
Ukládání odpadů na skládky a) Snížení hmotnostního podílu odpadů ukládaných na skládku o 20% do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 s výhledem dalšího postupného snižování. b) Zvýšení provozní a technologické úrovně provozovaných skládek.
Snižování množství biologicky rozložitelných odpadů (BRKO) ukládaných na skládky a) Snižování podílu BRKO ukládaných na skládky tak, aby tento podíl činil v roce 2010 nejvíce 75% hmotnostních, v roce 2013 nejvíce 50% hmotnostních, výhledově v roce 2020 nejvíce 35% hmotnostních z celkového BRKO vzniklého v roce 1995. b) Zvyšování množství materiálově využívaných druhů odpadů tvořících BRKO vytříděných z komunálního odpadu. Nebezpečné odpady a) Předcházení vzniku nebezpečných odpadů a snížení jejich měrné produkce o 20% do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 s předpokladem dalšího snižování. b) Minimalizování vlivu nebezpečných odpadů na zdraví lidí a životní prostředí ve všech fázích nakládání s nimi. Vybrané výrobky, vybrané odpady a vybraná zařízení podle části čtvrté zákona o odpadech a) Odpady s obsahem PCB a zařízení je obsahující Odstranění odpadů PCB a zařízení s obsahem PCB nebo jejich dekontaminace do roku 2010. b) Odpadní oleje Zajistit využití 38% ( 50%) hmotnostních z ročního množství olejů uvedeného na trh do roku 2006 (2012) a dále zvyšovat množství zpětně odebraných použitých odpadních olejů. c) Použité baterie a akumulátory • omezování negativních vlivů baterií a akumulátorů na životní prostředí, • zajištění využívání s upřednostněním recyklace použitých olověných akumulátorů z 85% (95%) hmotnostních z ročního množství uvedeného na trh do roku 2005 (2012), • dosažení u použitých průmyslových Ni-Cd akumulátorů úplného využití kovové substance do 31.12.2005 a u použitých přenosných baterií dosažení úrovně sběru v množství 100g na obyvatele do roku 2006, z toho materiálově využívat 50%. d) Kaly z čistíren odpadních vod • omezení produkce kontaminovaných kalů z čistíren komunálních odpadních vod, • zvýšení podílu kalů z ČOV využívaných zejména v zemědělství (podle možností především v místě vzniku).
str.53
e) Odpady z výroby oxidu titaničitého – v MSK se nevyskytují. f) Odpady s obsahem azbestu Zabránění rozptylu azbestu a azbestových vláken do složek životního prostředí. g) Autovraky Zvyšování zpracování všech autovraků vozidel kategorie M1 a N1 a tříkolových motorových vozidel s cílem nejpozději do od 1.ledna 2006 (2015) opětovně používat a využívat nejméně v míře 85% (95%) průměrné hmotnosti všech autovraků převzatých za kalendářní rok a opětovně používat a materiálově využívat v míře nejméně 80% (85%) průměrné hmotnosti všech autovraků převzatých za kalendářní rok, s výjimkou vozidel vyrobených před 1.lednem 1980, pro které je míra opětovného použití a materiálového využití na 70% jejich průměrné hmotnosti. Další skupiny výrobků a zařízení ve smyslu POH ČR: Vyřazená elektrická a elektronická zařízení • Zvýšení úrovně sběru tříděných vyřazených elektrických a elektronických zařízení na 4kg na osobu za rok z domácností do 31. prosince 2006. • Zvýšení zpětného odběru použitých elektrických a elektronických spotřebičů a zařízení s tím, že nejpozději do 31.prosince 2006 bude u následujících toků použitých výrobků odevzdaných do zpracovatelských zařízení dosaženo těchto uvedených cílů: • u velkých domácích spotřebičů a automatických výdejních stojanů bude využito minimálně 80% průměrné hmotnosti použitého spotřebiče a materiály, látky a součásti z nich budou opakovaně použity nebo recyklovány v rozsahu minimálně 75% průměrné hmotnosti spotřebiče, • u zařízení informační a komunikační technologie a spotřebitelských zařízení, bude využito minimálně 75% průměrné hmotnosti použitého spotřebiče a materiály, látky a součásti z nich budou opakovaně použity nebo recyklovány v rozsahu minimálně 65% průměrné hmotnosti spotřebiče, • u malých domácích spotřebičů, osvětlovacích zařízení, elektrických a elektronických nástrojů, hraček a přístrojů pro monitorování a regulaci, bude využito minimálně 70% průměrné hmotnosti použitého spotřebiče a materiály, látky a součásti z nich budou opakovaně použity nebo recyklovány v rozsahu minimálně 50% průměrné hmotnosti použitého spotřebiče • materiály, látky a součásti z výbojek a zářivek budou opakovaně použity nebo recyklovány v rozsahu minimálně 80% hmotnosti použitého spotřebiče.
str.54
Pneumatiky Zvyšování zpětného odběru odpadních pneumatik na 60% (80%) hmotnostních z ročního množství uvedeného na trh do roku 2006 (2012), s cílem jejich využití s upřednostněním materiálového využití. Výrobky obsahující polvinylchlorid Předcházení vzniku odpadů a omezování jejich množství zvyšováním podílu recyklovaných výrobků PVC. Odpady z obalů 1. Předcházení vzniku odpadů z obalů. 2. Zvyšování materiálového využívání vzniklých odpadů z obalů.
4.4 Indikátory odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje Stav a vývoj odpadového hospodářství a plnění cílů se zjišťuje prostřednictvím soustavy indikátorů odpadového hospodářství. Indikátory umožňují sledovat plnění kvantifikovaných i obecných cílů odpadového hospodářství stanovených v POH MSK. Soustavu indikátorů odpadového hospodářství tvoří 35 indikátorů, které jsou rozděleny do 3 skupin: 1. Skupina základních indikátorů označovaných I-1 až I-16, jsou to základní indikátory pro území ČR a krajů a vyhodnocují se 1x ročně vždy k 31.10. následujícího roku a monitorují tyto skupiny odpadů: odpady celkem, nebezpečné odpady, ostatní odpady a komunální odpady. 2. Skupina doplňkových indikátorů stanovených k základním indikátorům I-17 až I- 22 tyto se vyhodnocují 1x ročně vždy k 31.10 následujícího roku a jsou sledovány ve stanoveném rozsahu. 3. Skupina specifických indikátorů I-23 až I-35, Vyhodnocují se 1x ročně vždy k 31.10. následujícího roku. Seznam aktualizovaných tabulek indikátorů za rok 2001 je obsažen v souladu s požadavky metodického pokynu MŽP týkající se POH ČR v příloze č.1 závazné části POH MSK. Aktualizaci soustavy indikátorů zajišťuje MŽP.
4.5 Realizační programy Ministerstvo životního prostředí musí rozpracovat opatření uvedená v POH ČR a zajistit ve spolupráci s dalšími vybranými resorty zpracování Realizačních programů na vybrané skupiny odpadů. Konkrétně se jedná o tyto Realizační programy:
str.55
Přehled Realizačních programů ČR pro období 2003 – 2006 Název Realizačního programu ČR
Termín zpracování
Realizační program ČR pro nakládání s nebezpečnými odpady
31. 12. 2003
Realizační program ČR „Plán ČR pro dekontaminaci a odstranění zařízení s obsahem PCB“
31. 12. 2003
Realizační program pro kaly z ČOV ČR
31. 12. 2003
Realizační program ČR pro nakládání s autovraky
31. 12. 2003
Realizační program ČR obaly a odpady z obalů
31. 12. 2003
Realizační program ČR pro biologicky rozložitelné odpady se zaměřením na biologicky rozložitelné komunální odpady včetně analýzy kapacit zařízení
31. 12. 2003
Realizační program ČR pro PVC a odpady z PVC
31. 12. 2003
Realizační program ČR „Návrh nástrojů na podporu zvýšení materiálového využití odpadů včetně strategie podpory trhu s recyklovanými výrobky“
31. 12. 2004
Realizační program ČR pro elektrická a elektronická zařízení
31. 12. 2004
Realizační program ČR odpady ze zdravotnictví
31. 12. 2004
Realizační program ČR pro oleje
31. 12. 2004
Realizační program ČR pro baterie a akumulátory
31. 12. 2004
Realizační program ČR pro komunální odpady
31. 12. 2004
Realizační program ČR pro biodegradabilní odpady se zaměřením na odpady ze zemědělství, zahradnictví, rybářství, myslivosti, zpracování dřeva atd.
2004 - 2005
Realizační program ČR pro kontaminované zeminy a sedimenty
2004 - 2005
Realizační program ČR pro stavební a demoliční odpady
2004 - 2005
Realizační program ČR pro průmyslové odpady
2004 - 2005
Realizační program ČR pro pneumatiky
2005
Realizační program ČR pro odpady z energetiky
2004 - 2006
Realizační program ČR pro odpady z těžby
2004 - 2006
Realizační program ČR pro odpady ze živelných pohrom
2004 - 2006
Realizační program ČR ke značení a třídění plastů
2005 - 2006
str.56
Výstupy z těchto Realizačních programů, respektive plánu budou konkretizovat opatření stanovená v POH ČR a budou následně zapracována do závazné části POH MSK.
4.6 Podmínky pro splnění stanovených cílů a) Stabilita právního prostředí v ČR a v EU v oblasti související a mající vliv na odpadové hospodářství. b) Stabilita hospodářství a ekonomiky v ČR. c) Stabilita politického prostředí v ČR. d) Připravenost řešit krizové stavy a živelné pohromy. e) Odpovědnost státu za zavedení systému environmentální osvěty a vzdělávání vedoucí ke zvýšené odpovědnosti populace za zdraví lidí a životní prostředí.
4.7 Příloha - Komentář k závazné části Závazná část Plánu odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje (dále POH MSK) vychází z Plánu odpadového hospodářství České republiky (dále POH ČR) a je v souladu s jeho závaznou částí podle požadavku zákona č.185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o odpadech) část sedmá, § 43 odstavec 2. Závazná část POH MSK obsahuje všechny náležitosti stanovené v § 43 odstavci 4 body a) až h) zákona o odpadech. Celý plán odpadového hospodářství je strukturován podle metodického pokynu Ministerstva životního prostředí České republiky (dále MŽP) a vychází ze stávající situace v odpadovém hospodářství MSK. Opatření uvedená v závazné části mohou být doplněna na základě výstupů Realizačních programů, které budou zpracovány pro jednotlivé skupiny odpadů pod gescí MŽP a seznam těchto programů je uveden ve směrné části v kapitole 4.5. Plán je platný nejdéle po dobu 18 měsíců ode dne účinnosti závazné části nového plánu odpadového hospodářství České republiky a musí být změněn při každé zásadní změně podmínek, na jejichž základě byl zpracován. Závazná část jako 3. kapitola POH MSK navazuje na předchozí kapitoly 1. Analytická část a 2. Vyhodnocení stavu odpadového hospodářství. Rozdělení zodpovědností Obecně je zodpovědnost stanovena příslušnými zákonnými předpisy pro všechny subjekty, které jsou součástí systému odpadového hospodářství, to jsou původci/obce, povinné osoby, oprávněné osoby, kraj, stát. V závazné části POH, která ze zákona o odpadech musí obsahovat mimo jiné opatření a zásady pro naplnění stanovených cílů je zodpovědnost rozdělena na jednotlivé subjekty participující na systému odpadového hospodářství a to tak, že jsou u příslušných kapitol uvedená opatření, která jsou stanovena na úrovni státu (příslušných ministerstev) a dále opatření na úrovni kraje. Opatření, která jsou v kompetenci kraje, vycházejí z opatření daných POH ČR a jsou rozpracovaná na podmínky a možnosti kraje. V případě původců odpadů (vesměs soukromých subjektů) je možné stanovit zodpovědnost za plnění opatření přijatých na úrovni státu respektive kraje v POH původců odpadů, případně na základě dobrovolných dohod. Iniciace uzavření těchto dohod musí vycházet od správních úřadů a kraje. V jednotlivých kapitolách je tato problematika blíže komentována. str.57
4.7.1 Předcházení vzniku odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných vlastností Obecná zásada Předcházení vzniku odpadů je zakotveno jako přístup s nejvyšší prioritou již ve směrnici 75/442/EEC o odpadech a dále je rozváděno, nebo je součástí prakticky všech souvisejících směrnic EU. Pozornost je zaměřena především na podmínky, které se nejlépe uplatňují, jmenovitě na systémy environmentálního managementu (dále EMS). Čistší produkce je chápána jako jeden z jejich nástrojů. Podniky, které již EMS zavedly nebo je zavádějí, se shodují v konstatování, že toto systémové opatření jim umožnilo přehodnotit materiálové toky v podniku a najít optimální řešení pro odpadové hospodářství. Zavedení EMS je výchozím předpokladem při naplňování požadavků integrované prevence (zákon o integrované prevenci). Východiskem jsou požadavky směrnic a rozhodnutí EU na prevenci v odpadovém hospodářství.
Cíle a) Snižování měrné produkce odpadů nezávisle na úrovni ekonomického růstu. b) Maximální využívání odpadů jako náhrady primárních přírodních zdrojů. c) Minimalizace negativních vlivů na zdraví lidí a životní prostředí při nakládání. Obecná opatření Opatření dle POH ČR V zájmu splnění strategických cílů, kterými jsou snižování měrné produkce odpadů nezávisle na úrovni ekonomického růstu, maximální využívání odpadů jako náhrady primárních přírodních zdrojů a minimalizace negativních vlivů na zdraví lidí a životní prostředí při nakládání s odpady je nutné: a) Iniciovat a podporovat všemi dostupnými prostředky změny výrobních postupů směrem k nízkoodpadovým až bezodpadovým technologiím a v případě vzniku odpadů k jejich vyššímu využití. b) Zpracovat analýzy možnosti náhrady materiálů a výrobků, které po ukončení životnosti při následném využívání nebo odstraňování, by mohly mít nepříznivý vliv na zdraví lidí a životní prostředí. c) Nahrazovat, za předpokladu, že je to technicky a ekonomicky možné, nebezpečné materiály a složky používané jako suroviny méně nebezpečnými.
str.58
d) Minimalizovat objem a hmotnost výrobků při zachování jejich funkčních vlastností. e) Vytvářet podmínky k podpoře vratných opakovaně použitelných obalů. f) Podporovat všemi dostupnými prostředky zavedení systému environmentálního řízení, především systém Mezinárodní organizace pro normalizaci, Národní program zavedení systémů řízení podniku a auditů z hlediska ochrany životního prostředí. g) Využívat v rámci jednotlivých odvětví Národní program čistší produkce a programy Státního fondu životního prostředí České republiky pro šíření a podporu preventivních postupů k omezení vzniku odpadů a jejich nebezpečných vlastností. h) Usilovat na všech úrovních veřejné správy o efektivní změny v řízení odpadového hospodářství vedoucí ke zvýšení kvality řízení a odpovědnosti při rozhodování. i) Usilovat o změnu chování podnikatelské i občanské sféry směrem k upřednostňování výrobků příznivých z hlediska jejich vlivu na zdraví lidí a životní prostředí. j) Naplňovat program environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty pro oblast odpadového hospodářství včetně zlepšení přístupu veřejnosti k informacím o stavu odpadového hospodářství. k) Podporovat všechny formy dobrovolných aktivit výrobní a nevýrobní sféry. l) Zpracovat Realizační programy ČR pro specifické skupiny odpadů na základě analýz zpracovaných podle tohoto plánu. Opatření na úrovni kraje a) Usilovat na všech úrovních veřejné správy o efektivní změny v řízení odpadového hospodářství vedoucí ke zvýšení kvality řízení a odpovědnosti při rozhodování. b) Usilovat o změnu chování podnikatelské i občanské sféry směrem k upřednostňování výrobků příznivých z hlediska jejich vlivu na zdraví lidí a životní prostředí. c) Naplňovat program environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty pro oblast odpadového hospodářství včetně zlepšení přístupu veřejnosti k informacím o stavu odpadového hospodářství. d) Podporovat všechny formy dobrovolných aktivit výrobní a nevýrobní sféry. e) Zapracovat výstupy Realizačních programů ČR pro specifické skupiny odpadů do POH původců a dle potřeby i do POH MSK.
4.7.2 Podíl recyklovaných odpadů Cíl V zájmu dosažení cíle zvýšit využívání odpadů s upřednostněním recyklace na 55 % všech vznikajících odpadů do roku 2012 a zvýšit materiálové využití komunálních odpadů na 50 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000.
str.59
Obecná opatření Opatření dle POH ČR a) Stanovit nástroje pro podporu zvýšení materiálového využití odpadů s upřednostněním jejich opětovného použití pokud je to ekologicky a ekonomicky vhodné. b) Zpracovat strategii na podporu trhu s recyklovanými výrobky. c) Podporovat oddělený sběr a materiálové využití u všech skupin odpadů, kde je to s ohledem na ekologické, technické, ekonomické a sociální podmínky možné. d) Podporovat rozvoj trhu s recyklovanými výrobky, upřednostnit výrobky z recyklovaných materiálů a ekologicky šetrné výrobky při zadávání zakázek na úrovni orgánů veřejné správy. e) Požadovat při poskytování podpor uvolňovaných ze státních nebo komunálních rozpočtů v případech, kde je to vhodné, použití recyklovaných výrobků nebo výrobků vyrobených bezodpadovou nebo nízkoodpadovou technologií. f) Zajistit zdravotní nezávadnost recyklovaných výrobků. g) Analyzovat způsoby nakládaní se stavebními a demoličními odpady za účelem vytvoření podmínek pro splnění těchto cílů; využívat 50 % hmotnosti vznikajících stavebních a demoličních odpadů do 31. prosince 2005 a 75 % hmotnosti vznikajících stavebních a demoličních odpadů do 31. prosince 2012. h) Zvýšit úroveň sběru tříděných vyřazených elektrických a elektronických zařízení na 4 kg na osobu za rok z domácností do 31. prosince 2006. i) Dosáhnout u velkých domácích spotřebičů a automatických výdejních stojanů využití minimálně 80 % průměrné hmotnosti použitého spotřebiče a opětovně použít nebo recyklovat materiály, látky a součásti z nich v rozsahu minimálně 75 % průměrné hmotnosti spotřebiče do 31. prosince 2006. j) Dosáhnout u zařízení informační technologie a komunikačních a spotřebitelských zařízení využití minimálně 75 % průměrné hmotnosti použitého spotřebiče a opětovně použít nebo recyklovat materiály, látky a součásti z nich v rozsahu minimálně 65 % průměrné hmotnosti spotřebiče do 31. prosince 2006. k) Dosáhnout u malých domácích spotřebičů, osvětlovacích zařízení, elektrických a elektronických nástrojů, hraček a přístrojů pro monitorování a regulaci využití minimálně 70 % průměrné hmotnosti použitého spotřebiče a opětovně použít nebo recyklovat materiály, látky a součásti z nich v rozsahu minimálně 50 % průměrné hmotnosti použitého spotřebiče do 31. prosince 2006. l) Dosáhnout opětovného použití nebo recyklace materiálů, látek a součástí z výbojek v rozsahu minimálně 80 % hmotnosti použitého spotřebiče do 31. prosince 2006. m) Zajistit na základě analýzy zpracování Realizačního programu ČR pro vyřazená elektrická a elektronická zařízení za účelem vytvoření podmínek pro splnění cílů uvedených v písm. i) až m). Opatření na úrovni kraje a) Nástroje navržené na úrovni MŽP aplikovat při realizaci cíle materiálového využití v MSK.
str.60
b) Zapracovat výstupy z Realizačního programu ČR pro obaly a odpady z obalů komplexně řešící nakládání s obaly a odpady z obalů zejména s prioritou prevence, opakovaného použití a recyklace. c) Uzavřít dobrovolné dohody na zvýšení využití odpadů, s původci takových odpadů, u kterých existuje potenciální možnost zvýšení jejich využití. d) Podporovat dostupnými prostředky ty původce odpadů, kteří již v současné době zajišťují v maximální míře využití jimi produkovaných odpadů. e) U velkoobjemových odpadů, které rozhodujícím způsobem ovlivní plnění cíle stanoveného na využití odpadů vytvářet podmínky pro jejich aplikaci při veřejných zakázkách zadávaných krajem. f) U stavebních a demoličních odpadů vyžadovat při povolování staveb jejich využití nejlépe přímo na místě vzniku, případně jinak ekonomicky přijatelně, hlavně s ohledem na logistiku. g) Podporovat oddělený sběr a materiálové využití u všech skupin odpadů, kde je to s ohledem na environmentální, technické, ekonomické a sociální podmínky možné. h) Upřednostnit výrobky z recyklovaných materiálů a ekologicky šetrné výrobky při zadávání veřejných zakázek. i) Požadovat při poskytování podpor uvolňovaných ze státního nebo jiných veřejných rozpočtů v případech, kde je to vhodné, použití recyklovaných výrobků nebo výrobků vyrobených bezodpadovou (nízkoodpadovou) technologií. j) Zajišťovat potřebné kapacity pro zpracování vytříděných druhů odpadů iniciováním a podporováním ověřených zařízení. k) Podporovat vznik potřebných kapacit pro výrobu alternativních paliv pro následné energetické využití ve vhodných zařízeních.
4.7.3 Vytváření jednotné a přiměřené sítě zařízení k nakládání s odpady a k jejich využívání Cíl Vytvořit integrované systémy nakládání s odpady na regionální úrovni a jejich propojení do celostátní sítě zařízení pro nakládání s odpady v rámci vybavenosti území. Obecné zásady dle POH ČR a) Vytvořit podmínky pro dobudování celostátní sítě zařízení pro nakládání s nebezpečnými odpady. b) Navrhovat nová zařízení v souladu s nejlepšími dostupnými technikami jako nedílnou součást integrovaného systému nakládání s odpady na daném území. c) Využít stávající zařízení, která vyhovují požadované technické úrovni podle bodu b). d) Podpořit výstavbu zařízení, u kterého bude ekonomicky a technicky prokázána účelnost jeho provozování na celostátní úrovni, vzhledem k přiměřenosti stávající sítě zařízení po předběžném projednání s kraji. str.61
e) Upřednostňovat při výběru projektů odpadového hospodářství, projekty infrastruktury pro odvozový systém sběru tříděného komunálního odpadu před ostatními projekty nakládání s odpady. f) Požadovat ekonomickou rentabilitu navrhovaného zařízení vzhledem ke kapacitě a provozu zařízení za daných podmínek financování investice a provozu. g) Zpracovat postupně požadavky na vytváření sítě zařízení do souboru výstupů územního plánování jako důležitý podklad pro rozhodování o dalším rozvoji zejména průmyslových zón. h) Neohrožovat provozem zařízení a dopravou odpadů lidské zdraví a jednotlivé složky životního prostředí. i) Nepodporovat výstavbu nových spaloven komunálního odpadu ze státních prostředků. j) Nepodporovat výstavbu nových skládek odpadů ze státních prostředků. k) Stanovit podmínky pro materiálové využívání odpadů v jiných vhodných zařízeních, která nejsou vedena jako zařízení na využívání odpadů ve smyslu zákona. l) Zajistit tříděný sběr využitelných složek komunálního odpadu prostřednictvím dostatečně četné a dostupné sítě sběrných míst, za předpokladu využití existujících systémů sběru a shromažďování odpadů, a pokud je to možné, i systémů sběru vybraných výrobků, které jsou zajišťovány povinnými osobami, tj. výrobci, dovozci, distributory. m) Zajistit potřebné kapacity pro úpravu odpadů vhodných pro zpracování na palivo není-li vhodnější jejich materiálové využití. n) Zajistit využití vhodných a dostupných technologií k využívání paliv vyrobených z odpadů. o) Připravit návrh podpory pilotních projektů na ověření dosud v České republice neprovozovaných technologií a zařízení k nakládání s odpady. Obecná opatření Opatření na úrovni kraje a) Aktualizovat podrobnou analýzu současného stavu zařízení pro nakládání s odpady a zařízení podle § 14 odst. 2 zákona o odpadech v MSK z hlediska plnění nových požadavků na ochranu životního prostředí (kapacity, technická a technologická úroveň a předpoklady jejich využití v dalších letech). b) Propojovat stávající zařízení do integrovaného systému nakládání s odpady za předpokladu zajištění logistiky dopravy, vstupů a výstupů. Integrovat systémy nejen v rámci kraje, ale i mezikrajově. c) Pro nakládání s nebezpečnými odpady pokud možno využívat kapacitní možnosti v MSK, zejména spalovny SPOVO, s.r.o, která vyhovuje nejpřísnějším požadavkům legislativních norem EU v oblasti ochrany životního prostředí. d) Využívat v maximální možné míře stávající systémy nakládání s odpady, za předpokladu jejich souladu s platnou právní úpravou. e) Při posuzování nově navrhovaného zařízení, případně nového posouzení stávajícího zařízení na nakládání s odpady posuzovat zařízení z hlediska plnění environmentálních, ekonomických a sociálních hledisek, technické a technologické úrovně (BAT). str.62
f) Opatření v jednotlivých skupinách odpadů: • Skupina 01- Odpady z geologického průzkumu, těžby, úpravy a dalšího zpracování nerostů a kamene V rámci kompetencí státní správy usměrňovat a kontrolovat využití skrývkových hmot při povrchové těžbě nerostů na rekultivační akce, nejlépe přímo v místě těžby, v souladu s požadavky na ochranu životního prostředí a povolovat pouze takové akce, které těmto požadavkům plně vyhoví. •
Skupina 02 - Odpady z prvovýroby v zemědělství, zahradnictví, myslivosti, rybářství a z výroby a zpracování potravin Podporovat dostupnými prostředky ty zemědělské podniky, které řeší problematiku odpadového hospodářství moderními postupy s perspektivou zvýšení podílu využití odpadů.
•
Skupina 03 - Odpady ze zpracování dřeva a výroby desek, nábytku, celulózy, papíru a lepenky Upřednostňovat materiálové využívání a podporovat možnosti energetického využívání těchto odpadů v rámci stávajících zařízení, popřípadě podporovat budování energetických zařízení schopných využívat tyto druhotné suroviny, ať už v rámci odpadového zákona nebo jejich přímé využití jako alternativní paliva.
•
Skupina 07- Odpady z organických chemických procesů Preventivně při udělování povolení k provozu zařízení pro nakládání s odpady a důslednou kontrolní činností zajistit snížení případně vyloučení skládkování odpadů této skupiny.
•
Skupina 08 - Odpady z výroby, zpracování, distribuce a používání nátěrových hmot (barev laků, smaltů) lepidel, těsnících materiálů a tiskařských barev Pouze výjimečně udělovat povolení k ukládání těchto odpadů na skládky.
•
Skupina 10- Odpady z tepelných procesů Podporovat všechny aktivity směřující k maximalizaci materiálového využití odpadů skupiny 10, které představují rozhodující podíl na celkové produkci.
•
Skupina 11 - Odpady z chemických povrchových úprav, z povrchových úprav kovů a jiných materiálů a z hydrometalurgie neželezných kovů Věnovat zvýšenou pozornost realizaci moderních technologií v metalurgických a strojírenských podnicích s cílem postupného snižování případně eliminace rozhodujícího podílu nebezpečných odpadů této skupiny.
•
Skupina 12- Odpady z tváření a z fyzikální a mechanické úpravy povrchu kovů a plastů Maximalizovat využití těchto odpadů.
•
Skupina 14 - Odpady organických rozpouštědel, chladiva hnacích médií (kromě odpadů uvedených ve skupinách 07 a 08)
str.63
Odpady této skupiny převážně s obsahem halogenů odstraňovat nejlépe ve spalovně SPOVO, s.r.o v Ostravě, nebo v obdobně technologicky vyspělém zařízení. Opatření ve skupinách 15-19, týkající se sítě zařízení pro nakládání s vybranými odpady, jsou uvedena v závazné části v příslušných kapitolách pro vybrané odpady.
4.7.4 Ukládání odpadů na skládky Cíl Snížení hmotnostního podílu odpadů ukládaných na skládky o 20% do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 s výhledem dalšího postupného snižování. Obecné zásady dle POH ČR a) Zvýšit provozní a technologickou úroveň provozovaných skládek. b) Ukládat odpady na skládky jen v případě, že s odpady nelze v daném místě a čase nakládat jiným způsobem. c) Uzavřít a rekultivovat skládky, které nejsou dlouhodobě schopny plnit zákonné požadavky na provoz a technický stav; skládky odpadů, které nesplňují podmínky stanovené zákonem o odpadech a prováděcím právním předpisem, provozovat nejdéle do 16. července 2009 na základě rozhodnutí krajského úřadu v souladu se schváleným plánem úprav skládky. d) Zajistit pravidelnou kontrolu plnění povinnosti postupného omezování celkového množství odpadů ukládaných na skládky a dodržování zákazu ukládání vybraných druhů odpadů na skládky. e) Vyhodnocovat pravidelně plnění cílů postupného omezování odpadů ukládaných na skládky a zákazu ukládaní vybraných druhů odpadů na skládky, v případě potřeby doplnit vyhodnocení o nápravná opatření. f) Provést prověrku provozu a technického stavu všech provozovaných skládek odpadů v termínu do 31. prosince 2004. g) Pravidelně kontrolovat opatření stanovená v plánu úprav skládky u provozovatelů skládek s cílem sladit provoz a technický stav skládek s podmínkami stanovenými zákonem o odpadech a zvláštními právními předpisy do 31. prosince 2009. h) Podporovat přeměnu stávajících skládkových areálů na centra komplexního nakládání s odpady. Obecná opatření Opatření na úrovni kraje a) Zajistit dodržování zákazu ukládání vybraných druhů odpadů na skládky tak, jak je uvedeno v zákoně o odpadech a zákoně o obalech a v souvisejících právních předpisech. b) Zajistit u původců odpadů a provozovatelů skládek pravidelnou kontrolu plnění povinností; postupně omezovat množství odpadů ukládaných na skládky.
str.64
c) Vyhodnocovat pravidelně plnění cílů postupného omezování odpadů ukládaných na skládky a zákazu ukládání vybraných druhů odpadů na skládky, v případě potřeby doplnit vyhodnocení o nápravná opatření. d) Provést prověrku provozu a technického stavu všech provozovaných skládek odpadů. e) Zajistit pravidelnou kontrolu opatření stanovených v plánu úprav skládky u provozovatelů skládek s cílem sladit provoz a technický stav skládek s podmínkami stanovenými zákonem.
4.7.5 Nebezpečné odpady Nebezpečným odpadem je odpad uvedený v seznamu nebezpečných odpadů obsaženém v prováděcím předpise (vyhláška č. 381/2001Sb.) a jakýkoliv jiný odpad vykazující jednu nebo více nebezpečných vlastností uvedených v příloze č.2 k zákonu o odpadech. Protože svým složením představují potenciální hrozbu pro životní prostředí je jim v plánech odpadového hospodářství věnována zvláštní pozornost. Rozhodující podíl na produkci nebezpečných odpadů má průmysl, menší část produkuje stavebnictví a zemědělství. Nebezpečné odpady jsou i součástí komunálních odpadů. V následujícím textu jsou definovány zásady a stanoveny cíle a opatření k dosažení těchto cílů. Pro přehlednost jsou komentovány odpady po skupinách. Cíl Snížit měrnou produkci nebezpečných odpadů o 20 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 s předpokladem dalšího snižování. Obecné zásady dle POH ČR a) Zajistit na základě analýzy zpracování Realizačního programu ČR pro odpady ze zdravotnictví zohledňující možnosti zavádění nových ekologických technologií pro odstranění nebezpečných vlastností odpadů ze zdravotnictví. b) Zajistit na základě analýzy zpracování Realizačního programu ČR snižování zdravotních rizik v souvislosti s nakládáním s nebezpečenými odpady. c) Zpracovat návrh na kritéria pro předcházení vzniku omezování produkce nebezpečných odpadů pro strategické posuzování vlivu na životní prostředí. d) Zajistit důsledné uplatňování kontroly výrobků a zařízení v souvislosti s omezováním jejich nebezpečných vlastností po celou dobu jejich životního cyklu. e) Motivovat veřejnost k oddělenému sběru nebezpečných složek komunálního odpadu. f) Zajistit průběžné roční vyhodnocování systému nakládání s nebezpečnými odpady. Obecná opatření Opatření na úrovni kraje a) Podporovat restrukturalizační změny v těch oborech průmyslu, které produkují nebezpečné odpady, jejichž výsledkem jsou změny ve výrobních procesech a technologie s menší produkcí odpadů, případně s menšími zdravotními riziky. Při koncipování průmyslových zón upřednostňovat právě tyto technologie.
str.65
b) Využít potenciálních možností KrÚ při udělování souhlasu pro provoz zařízení pro nakládání s odpady, z hlediska optimalizace jednotné a přiměřené sítě zařízení k nakládání s odpady. c) Při vytváření jednotné a přiměřené sítě k nakládání s nebezpečnými odpady využít stávající zařízení na území MSK, které svým technologickým vybavením vyhovuje požadavkům BAT. d) Vytvářet příznivé prostředí pro využívání ekonomických nástrojů (podpory ze strany státu, evropské unie a bank) pro subjekty, které aplikují ve výrobním procesu nové technologie, snižující produkci odpadů nebo jejich nebezpečné vlastnosti, respektive investují do nových zařízení pro nakládání s odpady. e) Výstupy Realizačního programu ČR pro nebezpečné odpady zapracovat do POH MSK. f) Usilovat o změny výrobních procesů a technologií, které jsou zdrojem nebezpečných odpadů. g) Zajistit na základě zpracovaného Realizačního programu ČR pro odpady ze zdravotnictví zohledňující možnosti zavádění nových ekologických technologií pro odstranění nebezpečných vlastností odpadů ze zdravotnictví. h) Zajistit průběžné roční vyhodnocování systému nakládání s nebezpečnými odpady a ke zlepšení stavu navrhovat nové způsoby nakládání s nimi. i) Motivovat veřejnost k třídění nebezpečných složek komunálního odpadu.
4.7.6 Vybrané výrobky, vybrané odpady a vybraná zařízení podle části čtvrté zákona o odpadech 4.7.6.1 Odpady s obsahem PCB/PCT a zařízení je obsahující Implementací právních norem EU, přebírá Česká Republika mimo jiné závazek odstranit do roku 2010 veškeré odpady s obsahem PCB.
Cíl Odstranění odpadů PCB/PCT a zařízení s obsahem PCB/PCT nebo jejich dekontaminace v co nejkratší možné době, nejpozději však do konce roku 2010. Poznámka: Transformátory, jejichž provozní kapalina obsahuje 50 až 500 mg/kg PCB/PCT mohou jejich vlastníci, popřípadě provozovatelé dekontaminovat nebo odstranit až na konci jejich životnosti.
Definice právního prostředí Zákon o odpadech v § 25 odstavec 1 písmeno a), řadí PCB mezi vybrané výrobky, vybrané odpady a vybraná zařízení a stanoví povinnost při nakládání s nimi. str.66
Paragraf 26 definuje PCB a § 27 pak stanovuje povinnosti při nakládání s PCB, odpady s obsahem PCB a zařízeními obsahujícími PCB. § 39 pak dále ukládá způsob evidence a ohlašování odpadů, zařízení nakládání s odpady, shromažďovacích a sběrných míst, skladů odpadů a zařízení a látek s obsahem PCB. Obecné zásady dle POH ČR a) Zajistit dokončení a vyhodnocení inventarizace zařízení s obsahem PCB větším než 5 dm3 a stanovit podmínky pro dekontaminaci zařízení s obsahem PCB o koncentraci vyšší než 50 mg/kg PCB. b) Připravit plány dekontaminací nebo odstranění inventarizovaných zařízení a PCB v nich obsažených. c) Vypracovat metodiku pro sběr a následné odstraňování zařízení s obsahem PCB, které nepodléhají inventarizaci. d) Zpracovat návrh na provedení pasportizace míst na území České republiky kontaminovaných PCB. Obecná opatření Opatření na úrovni kraje a) Zajistit, aby do POH původců byly zapracovány harmonogramy odstranění odpadů PCB, dekontaminace zařízení s obsahem PCB a harmonogramy inventarizace zařízení, kde je potenciální možnost obsahu PCB. b) Kontrolovat pravidelně nejméně jednou ročně plnění úkolu bodu a). c) S ohledem na ekologickou bezpečnost a evidované náklady na odstranění odpadů PCB usilovat, aby odpady PCB evidované u původců v průběhu inventarizace, byly předávány přímo subjektu, který má souhlas k provozování zařízení a s jeho provozním řádem na jejich odstranění. d) Formou dobrovolných dohod mezi významnými původci odpadů s PCB a MSK časově koordinovat v rámci možností kapacit na odstranění PCB v MSK průběžné plnění stanoveného cíle. e) V rozsahu svých kompetencí spoluzajišťovat a kontrolovat proces odstranění starých ekologických zátěží, které budou na základě provedené pasportizace lokalizovány jako místa kontaminovaná PCB, a to již od fáze návrhu řešení až do jeho dokončení. 4.7.6.2 Odpadní oleje Odpadní oleje představují velmi důležitou skupinu nebezpečných odpadů nejen z hlediska vlivu na životní prostředí, ale i jako důležitá druhotná surovina pro recyklaci-regeneraci na základové oleje, případně využití jako výhodné palivo. U vědomí, toho zařadil zákonodárce odpadní oleje do skupiny mezi vybrané výrobky, vybrané odpady a vybraná zařízení, která podléhají režimu podle § 25 zákona o odpadech.
str.67
Definice právního prostředí § 28 zákona o odpadech definuje odpadní oleje, § 29 ukládá povinnosti při nakládání s nimi jako vybranými výrobky,vybranými odpady a vybranými zařízeními podle § 25 odst.1 písm.b). § 39 pak ukládá způsob evidence a ohlašování odpadů, zařízení k nakládání s odpady, shromažďovacích a sběrových míst, skladů odpadů a zařízení. Podle § 38 se na odpadní oleje vztahuje možnost zpětného odběru. Cíl Zajištění využití 38% (50%) hmotnostních z ročního množství olejů uvedených na trh do roku 2006 (2012) a zvyšovat množství zpětně odebraných odpadních olejů. Obecné zásady dle POH ČR a) Zabraňovat mísení odpadních olejů v místech jejich vzniku, soustřeďování a skladování, s ohledem na jejich následné využití. b) Ukončit spalování odpadních olejů ve středních a malých stacionárních zdrojích znečišťování ovzduší k 1. červnu 2004 c) Odpadní oleje nevhodné k materiálovému využití přednostně upravovat na paliva. Obecná opatření Opatření na úrovni kraje a) Zajistit důsledné plnění v evidenci a ohlašování odpadů a zařízení podle § 39 zákona o odpadech. b) Využívat ve smyslu § 29 odst. 2 možnosti § 38 zákona o odpadech, který ukládá povinným osobám zajistit zpětný odběr odpadních olejů, včetně následných povinností, a to způsobem, který bude z hledisek environmentálních, ekonomických i sociálních optimální. c) Zvýšit sběr odpadních olejů vybudováním dostatečné sítě sběru, technicky vybavené v souladu s požadavky na ochranu životního prostředí. d) Provádět třídění odpadních olejů. e) Důsledně vyžadovat od původců odpadů přesné vedení evidence odpadních olejů, včetně povinnosti evidovat, kterému subjektu byly předány, s cílem identifikace konečného zpracovatele. f) Souhlas pro zařízení pro sběr odpadních olejů vydávat pouze subjektům, které jsou vybaveny mobilními prostředky odpovídajícími dnešnímu stavu techniky a sklady s nádržovým parkem, který vyhovuje všem zákonným požadavkům. g) Rozhodnutí pro zařízení pro sběr a skladování odpadních olejů podmiňovat povinností zajišťovat jejich třídění pro potřebu jejich dalšího zpracování. h) Odpadní oleje s obsahem chloru>0,2% případně PCB>10mg/kg odstraňovat nejlépe ve spalovnách nebezpečného odpadu s příslušným povolením. i) Zabraňovat mísení odpadních olejů v místě jejich vzniku.
str.68
j) Ukončit spalování odpadních olejů ve středních a malých zdrojích znečišťování ovzduší v souladu s požadavky zákona o ochraně ovzduší. k) Zajistit informační kampaň pro veřejnost o zásadách správného zacházení s odpadními oleji. l) Přednostně zajišťovat materiálové využití odpadních olejů regenerací na základové oleje. m) Zajistit ve spolupráci s prodejci a velkospotřebiteli evidenci spotřeby čerstvých olejů v MSK. 4.7.6.3 Autovraky Autovraky představují velmi důležitou skupinu odpadů nejen z hlediska vlivu na životní prostředí, ale i jako důležitý zdroj druhotných surovin. Vzhledem k pokročilé motorizaci v ČR se tato skupina dotýká stále většího počtu obyvatel. Definice právního prostředí. V legislativě EU jsou požadavky dány „Směrnicí č. 2000/50/EC o vozidlech po skončení životnosti“. Zákonem o odpadech jsou autovraky zařazeny mezi vybrané výrobky, vybrané odpady a vybraná zařízení, na které se vztahují mimo jiné zvláštní požadavky uvedené v části čtvrté v § 25, § 36 a § 37. Podrobnosti nakládání s autovraky dále konkretizuje vyhláška MŽP č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, včetně příloh č. 17,18. Obecně je problematika podmínek provozu vozidel na pozemních komunikacích řešena v zákoně č.56/2001 Sb. Vzhledem k připravovaným novelám zákona o odpadech a zákona č.56/2001 Sb., bude nutno dopracovat kapitolu 3.8.4. Autovraky dle schváleného znění obou zákonů, které budou především definovat nakládání s autovraky. Cíle a) Pro vozidla vyrobena po 1. lednu 1980 nejpozději od 1. ledna 2006 opětovně použít a využít nejméně v míře 85 % průměrné hmotnosti všech autovraků převzatých za kalendářní rok a opětovně použít a materiálově využít v míře nejméně 80 % průměrné hmotnosti všech autovraků převzatých za kalendářní rok. b) Pro vozidla vyrobená před 1. lednem 1980 je míra opětovného použití a využití stanovena na 75 % a míra opětovného použití a materiálového využití na 70 % průměrné hmotnosti všech autovraků převzatých za kalendářní rok. c) Nejpozději od 1. ledna 2015 opětovně použít a využít nejméně v míře 95 % průměrné hmotnosti všech autovraků převzatých za kalendářní rok a opětovně použít a materiálově využít v míře nejméně 85 % průměrné hmotnosti všech autovraků převzatých za kalendářní rok.
str.69
Obecná opatření Opatření na úrovni kraje a) Podporovat postupné budování dostatečně přístupné sítě schválených zařízení pro soustředění autovraků před jejich odvozem na konečné využití a likvidaci. b) Schvalovat a provozovat jen taková výše uvedená zařízení, která budou schopna řešit problematiku komplexně a ve smyslu daných předpisů. c) Zajistit důsledné plnění povinností vedení evidence a ohlašování odpadů a zařízení dle § 39 zákona o odpadech u všech subjektů účastnících se procesu nakládání s autovraky a jejich vyhodnocování tak, aby mohlo být kontrolováno především plnění legislativních limitů za MSK. d) Zajistit propagaci výše uvedených zařízení pro širokou veřejnost. e) Po zpracování a schválení Realizačního programu ČR – autovraky respektovat jeho výsledky a ty zapracovat do POH MSK. Výše uvedená kapitola dozná zásadních doplnění a změn po přijetí novel zákona o odpadech a zákona č.56/2001 Sb. Návrhy obou novel zákonů řeší především problematiku autovraků. Na základě přijatých novel zákonů a jejich jednotlivých ustanovení budou tyto zapracovány do Realizačního programu MŽP na autovraky. Po přijetí uvedených novel je nutno neprodleně zpracovat dodatek POH MSK kapitolu autovraky, která bude výše uvedené zohledňovat. 4.7.6.4 Odpady z azbestu Cíl Omezení negativního vlivu azbestu na zdraví lidí a životního prostředí. Obecné zásady dle POH ČR a) Zabránit rozptylu azbestu a azbestových vláken do složek životního prostředí. b) Stanovit technické požadavky pro nakládání s odpady s obsahem azbestu při jejich ukládání na skládky.
4.7.6.5 Kaly z ČOV Kaly z čistíren odpadních vod představují v současné době jeden ze základních problémů nakládání s odpady.
Definice právního prostředí Zákonem o odpadech § 25 jsou kaly z čistíren odpadních vod zařazeny mezi vybrané výrobky,vybrané odpady a vybraná zařízení, na které se vztahují § 32 a § 33 dílu čtvrtého části čtvrté citovaného zákona. Použití kalů na zemědělské půdě
str.70
legislativně upravuje Vyhláška č. 382/2001 Sb. POH ČR ukládá zpracování „Realizačního programu“ České republiky pro kaly z čistíren odpadních vod dle § 32 písm.a) zákona o odpadech tj. kalů z komunálních čistíren odpadních vod. Tento program má řešit podporu úpravy kalů včetně jejich hygienizace, použití upravených kalů na zemědělské půdě a jiné způsoby využití kalů. POH ČR vznáší požadavek podporovat energetické využití bioplynu z ČOV s odpovídající produkcí kalů. Obecné zásady dle POH ČR Podporovat energetické využití bioplynu z čistíren odpadních vod s odpovídající produkcí kalů. Zásady V současnosti, kdy nejsou dostatečně porovnány výhody a nevýhody všech metod zpracování kalů z čistíren není možno preferovat jeden nebo více způsobů, ale je možno stanovit následující zásady:
a) Kaly z čistíren průmyslových odpadních vod mají ve většině případů výrazně větší podíl anorganických látek a nakládání s nimi je řešeno původci ve smyslu požadavku zákona o odpadech a nevyžaduje konkrétní řešení. b) Kaly z čistíren průmyslových odpadních vod s vysokým obsahem organických látek a s nízkým obsahem nebezpečných polutantů je možno v závislosti na jejich vlastnostech řešit společně s kaly z čistíren komunálních vod. c) Kaly z čistíren komunálních odpadních vod, společně s kaly dle písmene b) doporučujeme řešit ve smyslu kapitoly 3.8.3., opatření č.6 „Komplexní projekt hospodaření s biomasou v Moravskoslezském kraji“. Obecné požadavky •
Snižovat množství sušiny a nebezpečných látek v odpadních vodách.
•
Zvyšovat podíl sušiny v kalech z ČOV, a tím i snižovat jejich množství.
•
Hygienizovat kaly již v samotném technologickém postupu.
•
Při použití kalů z ČOV na zemědělské půdě dodržovat ustanovení zákona o odpadech a Vyhlášky č. 382/2001.
Cíl (MSK) POH ČR nekvantifikuje cíle ani požadavky na kaly z ČOV, určitý návod popř. cíle a požadavky budou pravděpodobně uvedeny ve výše uvedeném Realizačním programu.
str.71
V koncepci nakládání s odpady v MSK zpracované v roce 2002 je uveden předpoklad na využití kalů z ČOV ve výši 80% do roku 2010. Tento cíl je možno brát jako orientační a vzhledem k dále uváděným možnostem využití jako reálně splnitelný, ale ne jako závazný. Postupně zvyšovat podíl využívaných kalů z komunálních ČOV. Obecná opatření Opatření na úrovni kraje a) Iniciovat vypracování seznamu zemědělských ploch, kde je vhodné využívat kaly z ČOV, jako hlavní podklad pro intenzifikaci aplikace kalů na zemědělskou půdu. b) Hledat možnosti oddělené produkce kalů z komunálních ČOV a průmyslových kalů u stávajících čistíren, kde se zpracovávají komunální i průmyslové odpadní vody. c) Podporovat takové technologie zpracování kalů z ČOV, které budou doporučeny v rámci Realizačního programu ČR pro kaly z ČOV, například energetické využití bioplynu z ČOV. d) Pro hledání optimálních řešení použít a zapracovat výstupy z Realizačního programu ČR na kaly z čistíren odpadních vod.
4.7.6.6 Baterie a akumulátory Baterie a akumulátory – zdroje elektrické energie generované přímou přeměnou chemické energie, které se skládají z jedné či několika baterií nebo článků. Upotřebené baterie a akumulátory – baterie a akumulátory, které nejsou opakovaně využitelné a jsou určeny k regeneraci nebo k odstranění. Dle POH ČR je tato skupina odpadů dělena na Ni-Cd akumulátory, přenosné baterie a olověné akumulátory. Definice právního prostředí Zákonem o odpadech jsou baterie a akumulátory zařazené mezi vybrané výrobky, vybrané odpady a vybraná zařízení, na která se vztahují mimo jiné zvláštní požadavky uvedené v části čtvrté v § 30 a § 31. Podrobnosti nakládání s akumulátory a bateriemi stanoví vyhláška MŽP č. 383/2001 Sb.,o podrobnostech nakládání s odpady v § 16. Podrobnosti zpětného odběru řeší vyhláška MŽP č.237/2002 Sb., o podrobnostech způsobu provedení zpětného odběru některých výrobků. POH ČR definuje a kvantifikuje cílové hodnoty pro nakládání s touto skupinou odpadů pro jednotlivá léta.
str.72
Cíle a) Dosáhnout u použitých průmyslových Ni-Cd akumulátorů úplného využití kovové substance do 31. prosince 2005. b) Dosáhnout do roku 2006 sběru použitých přenosných baterií v množství 100 g za rok na obyvatele, z toho materiálově využívat minimálně 50 % hmotnostních. c) Zajistit do roku 2005 sběr a materiálové využití 85 % hmotnostních z celkového množství olověných akumulátorů uvedených na trh. d) Zajistit do roku 2012 sběr a materiálové využití 95 % hmotnostních z celkového množství olověných akumulátorů uvedených na trh. e) Uplatňovat při sběru, shromažďování a třídění použitých baterií a akumulátorů, postupy umožňující zvyšování účinnosti zpětného odběru a jejich využití. Obecná opatření Opatření na úrovni kraje: a) Podporovat rozšíření zapojení povinných osob do celostátního sdruženého systému zpětného odběru, sběru a recyklace použitých baterií ECOBAT a propagovat tento systém u spotřebitelů v rámci práce s veřejností. b) U Ni-Cd průmyslových akumulátorů podporovat zpětný odběr a recyklaci. c) Podporovat aktivity v rámci MSK na intenzifikaci stávajícího systému sběru a recyklace olověných akumulátorů.
4.7.7 Další skupiny odpadů a zařízení stanovené v POH ČR nebo považované za významné z hlediska kraje. Zásady a) Snižovat objem výrobků na jedno použití a upřednostňovat výrobky a zařízení s delší životností a možností opakovaného použití. b) Uplatňovat při sběru, shromažďování a třídění upotřebených výrobků a zařízení postupy umožňující recyklaci jednotlivých materiálových složek. c) Omezovat negativní dopady a vlivy jednotlivých složek, obsažených ve výrobcích a zařízeních, na zdraví lidí a životní prostředí. 4.7.7.1 Vyřazená elektrická a elektronická zařízení Graf č.4: Cíle a) Zvýšení úrovně sběru tříděných vyřazených elektrických a elektronických zařízení na 4kg na osobu za rok z domácností do 31.prosince 2006. b) Zvýšení zpětného odběru použitých elektrických a elektronických spotřebičů a zařízení s tím, že nejpozději do 31.12.2006 bude u následujících toků odpadů odevzdaných do zpracovatelských zařízení dosaženo těchto uvedených cílů: • U velkých domácích spotřebičů a automatických výdejních stojanů bude využito minimálně 80% průměrné hmotnosti použitého str.73
spotřebiče a materiály, látky a součásti z nich budou opakovaně použity nebo recyklovány v rozsahu minimálně 75% průměrné hmotnosti spotřebiče. • U zařízení informační a komunikační technologie a spotřebitelských zařízení, bude využito minimálně 75% průměrné hmotnosti použitého spotřebiče a materiály, látky a součásti z nich budou opakovaně použity nebo recyklovány v rozsahu minimálně 65% průměrné hmotnosti spotřebiče. • U malých domácích spotřebičů, osvětlovacích zařízení, elektrických a elektronických nástrojů, hraček a přístrojů pro monitorování a regulaci, bude využito minimálně 70% průměrné hmotnosti použitého spotřebiče a materiály, látky a součásti z nich budou opakovaně použity nebo recyklovány v rozsahu minimálně 50% průměrné hmotnosti použitého spotřebiče. • Materiály, látky a součásti z výbojek a zářivek budou opakovaně použity nebo recyklovány v rozsahu minimálně 80% hmotnosti použitého spotřebiče. Obecná opatření Opatření na úrovni kraje a) Podporovat intenzifikaci sítě sběrných míst v systému organizovaném ve spolupráci výrobců a dovozců výbojek a zářivek. b) Využívat v maximální míře stávajících kapacit v MSK pro recyklaci elektrických a elektronických přístrojů, zářivek a výbojek. c) Konečné odstranění chlorfluoruhlovodíků (freony) ze zařízení, hlavně ledniček, koncentrovat především do spalovny SPOVO, s.r.o v Ostravě. d) Zajistit rozšíření odběrových míst respektive v rámci sběrných dvorů obcí odběr elektrotechnických a elektronických přístrojů a zařízení jako základní předpoklad plnění stanovených cílů. e) Využívat kapacity na demontáž a recyklaci elektrotechnických a elektronických přístrojů a zařízení televizorů přednostně v chráněných dílnách. f) Zapracovat výstupy z Realizačního programu ČR pro elektrická a elektronická zařízení do POH MSK. 4.7.7.2 Pneumatiky Zvyšování zpětného odběru odpadních pneumatik s cílem jejich využití s upřednostněním materiálového využití. Opatření na úrovni kraje a) Nepovolovat skladování pneumatik mimo k tomu účelu vybavená zařízení s cílem omezit skladování a urychlit využití pneumatik. b) Podporovat zpětný odběr pneumatik u subjektů, které provádí jejich výměnu a přímé předání pro jejich využití.
str.74
c) Podporovat, aby byly odpadní pneumatiky, na rozdíl od současného stavu, odebírány povinnou osobou prostřednictvím oprávněné osoby zdarma. 4.7.7.3 Odpady vzniklé následkem živelných pohrom Definované zásady, cíle a opatření se vztahují na odpady všech druhů a kategorií, které vznikly v důsledku živelní pohromy a které je třeba podle rozhodnutí orgánu krizového řízení odvést z místa živelní pohromy. Zásady a) Řídit práce po věcné a časové stránce podle pokynů a postupů orgánů krizového štábu. b) Přijmout stanovený okruh odpadů, které se staly předmětem nakládání v rámci krizového řízení a příslušný orgán krizového řízení je takto určil. c) Zajistit nakládání s odpady vzniklými v důsledku živelní pohromy v objektech k tomu dočasně nebo trvale určených např. plochy, areály, sběrné dvory apod., na které se odpady přemisťují a kde se s nimi provádějí základní operace podle pokynů orgánů krizového řízení. d) Využívat seznam zařízení uvedených v krizovém plánu příslušného území, kterým budou určeny objekty k soustřeďování odpadů vzniklých v důsledku živelní pohromy. Cíle a) Zapracování zásad pro nakládání s odpady vzniklými v důsledku živelných pohrom do předpisů krizového řízení a systémů krizového řízení, aby byly po organizační a technické stránce připraveny organizovat a zajišťovat práce při bezprostředním nakládání s těmito odpady, v souladu s právními předpisy v odpadovém hospodářství. b) Zajištění dovybavení objektů, které budou do systému nakládání s odpady vzniklými při živelných pohromách zařazeny. Opatření a) Zapracovat do POH MSK podmínky stanovené orgánem krizového řízení a uvedené v krizovém plánu MSK. b) Uplatňovat požadavky platné právní úpravy z oblasti odpadového hospodářství při přípravě a projednávání předpisů krizového řízení.
4.7.8 Komunální odpady Odpor odpadů MŽP zpracuje postup pro vykazování materiálového využití komunálních odpadů, který bude vydán formou stanoviska MŽP ve věstníku MŽP. V postupu bude uvedeno, které skupiny, podskupiny a jednotlivé druhy odpadů se vykazují do materiálového využití komunálních odpadů.Mezi podskupinami bude uvedena i podskupina 1501. Pod pojmem komunální odpad (KO) je myšlena celá skupina 20 katalogu odpadů.
str.75
Určitou zvláštností je zařazení odpadu - kalů ze septiků a žump, chemických toalet (kat. č.20 03 04) do skupiny 20 – komunální odpady. Tyto kaly ze septiků jsou převáženy většinou do ČOV, kde vlastní převoz v podstatě nahrazuje scházející kanalizační potrubí a celý proces by měl být proto posuzován dle zákona č.254/2001Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). Kaly ze septiků následně přecházejí do kalů z ČOV kat.č. 19 08 05. Pouze malá část těchto kalů je využívána jako odpady např. v kompostárnách nebo přímo aplikací na zemědělskou půdu. .Z výše uvedených důvodů nebude kat.č. 20 03 04 začleňováno do algoritmu řešení BRKO.
4.7.8.1 Rozdělení zodpovědností Zodpovědnosti jsou uvedeny pouze rámcově v komentáři k závazné části, konkrétní zodpovědnosti jsou uvedeny v příslušných opatřeních. Původci odpadů Původci odpadů mají povinnosti a zodpovědnost danou následujícími předpisy: • platné zákony a doplňující vyhlášky, • schválený POH České republiky, • schválený plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje. Původcům komunálních odpadů, zejména městům a obcím přísluší zejména: • respektovat a aplikovat POH ČR a POH MSK, • organizovat systém sběru a svozu komunálních odpadů a separovaně sbíraných složek, provoz sběrných dvorů a vybraných zařízení pro nakládání s odpady, • spolupracovat s krajem a podílet se na vytváření celokrajského integrovaného systému nakládání s komunálními odpady, • vyhodnocovat účinnost systému, plnění příslušných indikátorů a stanovit potřebná korekční opatření. Obce a města se mohou pro plnění úkolů a zodpovědností sdružovat a vytvářet společné systémy.
Povinné osoby Na povinné osoby se vztahuje tzv. „zpětný odběr některých výrobků“ ve smyslu § 38 zákona o odpadech. Povinnosti jsou především dány: • Zákonem o odpadech, • Zákonem o obalech, • souvisejícími vyhláškami, • Plán odpadového hospodářství ČR, • Plán odpadového hospodářství Moravskoslezský kraj
str.76
Zodpovědnost vyplývá: • z dotčených zákonů a vyhlášek, • z Plánu odpadového hospodářství ČR, • z Plánu odpadového hospodářství MS kraje. Obecně pak kraji v oblasti komunálních odpadů přísluší: • zpracovat POH MS kraje, • na základě zpracovaného a odsouhlaseného POH kraje vyhlásit obecně závaznou vyhlášku, • vytvářet podmínky a organizovat způsob využívání a odstraňování komunálních odpadů v kraji, • vyhodnocovat účinnost systému nakládání s komunálními odpady v kraji, porovnávat s POH ČR a POH MSK a navrhovat korekční opatření Obecné cíle a opatření V této části jsou uvedeny obecné strategické cíle, zásady a opatření vyplývající především z POH ČR transformované na podmínky MSK. V následující kapitole 3.8.3 jsou uvedena konkrétní opatření zabezpečující plnění zde stanovených požadavků. Předcházení vzniku odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných vlastností Cíle a) Snižování měrné produkce odpadů nezávisle na úrovni ekonomického růstu. b) Maximální využívání odpadů jako náhrady primárních přírodních zdrojů. c) Minimalizace negativních vlivů na zdraví lidí a životní prostředí při nakládání s odpady. Obecná opatření Opatření na úrovni kraje a) Iniciovat a podporovat všemi dostupnými prostředky změny vedoucí k vyššímu využívání odpadů. b) Usilovat na všech úrovních veřejné správy v MSK o efektivní změny v řízení odpadového hospodářství vedoucí ke zvýšení kvality řízení a odpovědnosti při rozhodování. c) Usilovat o změnu chování podnikatelské i občanské sféry směrem k upřednostňování výrobků příznivých z hlediska jejich vlivu na zdraví a životní prostředí. d) Uplatňovat program environmentálního vzdělávání a osvěty pro oblast odpadového hospodářství včetně zlepšení přístupu veřejnosti k informacím o stavu odpadového hospodářství. e) Podporovat všechny formy dobrovolných aktivit výrobní i nevýrobní sféry v oblasti odpadového hospodářství. str.77
f) Postupně zapracovávat při aktualizacích POH MSK výstupy Realizačních programů ČR pro specifické skupiny odpadů, které zpracovává MŽP. Podíl recyklovaných odpadů Cíl Zvýšit využívání odpadů s upřednostněním recyklace na 55 % všech vznikajících odpadů do roku 2012; zvýšit materiálové využití komunálních odpadů na 50 % do roku 2010. Poznámka: Cíl b) - v POH ČR je uveden dovětek „ve srovnání s rokem 2000“. Tento dovětek nedává jasný smysl, a proto pro POH MSK je cíl stanoven tak, že v roce 2010 bude materiálově využíváno 50 % komunálních odpadů vznikajících v roce 2010.
Komentář k této poznámce konzultovaný s MŽP je uveden v kapitole 2.3.Vyhodnocení stavu odpadového hospodářství. Obecná opatření dle POH ČR a) Stanovit nástroje pro podporu zvýšení materiálového využití odpadů s upřednostněním jejich opětovného využití, pokud je to ekonomicky a ekologicky vhodné. b) Podporovat oddělený sběr a materiálové využití u všech skupin odpadů, kde je to s ohledem na ekologické, technické, ekonomické a sociální podmínky možné. c) Podporovat rozvoj trhu s recyklovanými výrobky, upřednostnit výrobky z recyklovaných materiálů a ekologicky šetrné výrobky při zadávání zakázek na úrovni orgánů veřejné správy. d) Požadovat při poskytování podpor uvolňovaných z veřejných rozpočtů v případech, kde je to vhodné, použití recyklovaných výrobků, nebo výrobků vyrobených bezodpadovou nebo nízkoodpadovou technologií. Obecná opatření na úrovni kraje (vyplývající z POH ČR) a) Zvýšit úroveň sběru tříděných vyřazených elektrických a elektronických zařízení na 4 kg na osobu za rok z domácností do 31.12.2006. b) Dosáhnout u velkých domácích spotřebičů a automatických výdejních stojanů využití minimálně 80 % průměrné hmotnosti použitého spotřebiče a opětovně použít, nebo recyklovat materiály, látky a součásti z nich v rozsahu minimálně 75 % průměrné hmotnosti spotřebiče do 31.12.2006. c) Dosáhnout u zařízení informační technologie a komunikačních a spotřebitelských zařízení využití minimálně 75 % průměrné hmotnosti použitého spotřebiče a opětovně použít nebo recyklovat materiály, látky a součásti z nich v rozsahu minimálně 65 % průměrné hmotnosti spotřebiče do 31.12.2006. d) Dosáhnout u malých domácích spotřebičů, osvětlovacích zařízení, elektrických a elektronických nástrojů, hraček a přístrojů pro monitorování a regulaci, využití minimálně 70 % průměrné hmotnosti použitého spotřebiče a opětovně použít nebo recyklovat materiály, látky a součásti z nich str.78
v rozsahu minimálně 50 % průměrné hmotnosti použitého spotřebiče do 31.12.2006. e) Dosáhnout opětovného použití nebo recyklace materiálu, látek a součástí z výbojek v rozsahu minimálně 80 % hmotnosti použitého spotřebiče do 31.12.2006. f) Zapracovat do POH MSK výstupy Realizačního programu ČR pro vyřazené elektrické a elektronické zařízení pro naplnění výše uvedených parametrů. g) Zapracovat do POH MSK výstupy Realizačního programu ČR pro obaly a odpady z obalů. h) Každoročně vyhodnocovat množství a úroveň separace jednotlivých komodit komunálního odpadu. 4.7.8.1.1 Vytváření jednotné a přiměřené sítě zařízení k nakládání s odpady Cíle a) Vytvořit krajský integrovaný systém nakládání s komunálními odpady. b) Zapojit tento systém do celostátní sítě zařízení pro nakládání s odpady. Obecná opatření Opatření na úrovni kraje a) Vytvořit podmínky, iniciovat a řídit dobudování „krajského integrovaného systému nakládání s komunálními odpady“. b) Města a obce v rámci svých kompetencí budou zabezpečovat shromažďování a svoz komunálních odpadů včetně zabezpečení separace, dotřídění, provozu sběrných dvorů, sběru nebezpečných složek komunálních odpadů; obce a města budou zabezpečovat vybrané dílčí prvky sítě zařízení k nakládání s komunálními odpady. c) Obce a města mohou za účelem hledání optimálních řešení realizovat společné dílčí subsystémy. d) Navrhovaná nová řešení budou v souladu s nejlepšími dostupnými technikami a budou tvořit nedílnou součást integrovaného systému nakládání s komunálními odpady v území kraje. e) Stávající zařízení intenzifikovat a modernizovat tak, aby vyhovovala současným požadavkům a aby mohla tvořit prvky sítě zařízení. f) Podporovat výstavbu a modernizaci zařízení, u kterého bude ekonomicky a technicky prokázána účelnost jeho provozování na celokrajské úrovni. g) Obecně upřednostňovat projekty infrastruktury pro systém sběru tříděného komunálního odpadu. h) Při přípravě investic zařízení na zpracování odpadů požadovat ekonomickou rentabilitu. i) Územní požadavky vyplývající z programu budování sítě zařízení postupně zapracovat do územně plánovací dokumentace pro rozhodování o dalším územním rozvoji, například ve vazbě na průmyslové zóny.
str.79
j) Minimalizovat vliv na lidské zdraví a jednotlivé složky životního prostředí z provozu zařízení a z dopravy. k) Zabezpečit plošné rozšíření tříděného sběru využitelných složek komunálního odpadu prostřednictvím dostatečně četné a dostupné sítě sběrných míst případně i v kombinaci systému sběru vybraných výrobků (tzv. zpětné odběry) zajišťovaného povinnými osobami. l) V integrovaném systému nakládání s KO zajistit potřebné kapacity pro využití vhodných odpadů při výrobě paliva (alternativní palivo). m)Jako součást integrovaného systému nakládání s KO zabezpečit dostatečné kapacity na využití paliv vyrobených na bázi odpadů (alternativní palivo). n) Připravit návrh pilotních projektů na ověření technologií v ČR dosud neprovozovaných. 4.7.8.1.2 Ukládání odpadů na skládky Cíl Snížit hmotnostní podíl odpadů ukládaných na skládky o 20 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 a s výhledem dalšího postupného snižování. Poznámka: Tento cíl je obecně platný pro skládkování všech odpadů, pro komunální odpady bude naplněn souborem opatření motivovaných jinými cíli. Obecná opatření Opatření na úrovni kraje a) Zvýšit provozní a technologickou úroveň skládek tak, aby vyhovovaly zákonným požadavkům; skládky, které nejsou schopny plnit zákonné požadavky provozovat nejdéle do 16. července 2009 na základě rozhodnutí krajského úřadu. b) Ukládat odpady na skládky jen v případě, že s odpady nelze v daném místě a čase nakládat jiným způsobem, při dodržení všech legislativních požadavků a souladu s tímto POH MSK. c) Zajistit pravidelnou kontrolu plnění úkolu postupného omezování celkového množství odpadů ukládaných na skládky a dodržování zákazu ukládání vybraných druhů odpadů na skládky. d) Zabezpečit prověrku provozu a technického stavu všech provozovaných skládek odpadů. e) Pravidelně kontrolovat opatření stanovená v plánu úprav skládek s cílem dodržení legislativních podmínek provozu a technického stavu skládek do 31.12.2009. f) Nebudovat v MSK nové kapacity skládek komunálních odpadů. Výjimku tvoří pouze intenzifikace stávajících skládek, kde jsou již schváleny další etapy.
str.80
4.7.8.1.3 Snižování množství biologicky rozložitelných odpadů ukládaných na skládky Cíle Snížit maximální množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů (dále jen BRKO) ukládaných na skládky tak, aby podíl této složky činil: a) v roce 2010 nejvíce 75 % hmotnostních z celkového množství BRKO vzniklého v roce 1995, b) v roce 2013 nejvíce 50 % hmotnostních z celkového množství BRKO vzniklého v roce 1995, c) výhledově v roce 2020 nejvíce 35 % hmotnostních z celkového množství BRKO vzniklého v roce 1995. Obecná opatření Opatření dle POH ČR a) Vytvářet podmínky k oddělenému shromažďování jednotlivých druhů biologicky rozložitelných odpadů vznikajících v domácnostech, živnostech, průmyslu a úřadech, mimo směsný odpad. b) Omezovat znečišťování biologicky rozložitelných odpadů jinými odpady zejména mající nebezpečné vlastnosti. c) Zvyšovat v maximální možné míře materiálové využití druhů odpadů tvořících BRKO vytříděných z komunálního odpadu, zejména papíru a lepenky. d) Navrhovat a vytvářet ekonomicky a technicky zdůvodněná společná řešení, v rámci dvou i více krajů, za účelem docílení požadovaného snížení množství BRKO ukládaného na skládky. e) Podpořit vytvoření sítě regionálních zařízení pro nakládání s komunálními odpady tak, aby bylo dosaženo postupného omezení BRKO ukládaných na skládky; při vytváření regionální sítě se zaměřovat zejména na výstavbu kompostáren, zařízení pro anaerobní rozklad a mechanicko-biologickou úpravu těchto odpadů. f) Zpracovat na základě dat a informací zejména z krajských koncepcí nakládání s odpady analýzu kapacit, provozních podmínek a technologického vybavení současných zařízení pro materiálové využití BRKO a případně stanovit opatření pro jejich uvedení do souladu s právním řádem České republiky. g) Upřednostňovat kompostování a anaerobní rozklad biologicky rozložitelných odpadů kromě odpadů podle písm. c) s využitím výsledného produktu zejména v zemědělství, při rekultivacích, úpravách zeleně; odpady, které nelze takto využít, upravovat na palivo a nebo energeticky využívat. h) Dodržovat důsledně požadavek zákazu ukládat na skládky odděleně vytříděné biologicky rozložitelné odpady s výjimkou řešení krizových situací způsobených živelními pohromami a jinými mimořádnými událostmi.
str.81
Opatření na úrovni kraje a) Zařízení pro využívání odpadů dimenzovat na parametry roku 2013. b) Vytvářet podmínky pro oddělené shromažďování biologicky rozložitelných odpadů z domácností (z údržby zeleně), ze živností, průmyslu, úřadů, z údržby měst a obcí tak, aby tento odpad nebyl součástí směsného zbytkového komunálního odpadu. c) Vytvářet podmínky pro omezování znečištění odděleně sbíraného biologicky rozložitelného odpadu jinými odpady, zejména odpady nebezpečnými, které znehodnocují následné produkty vyrobené z biologicky rozložitelných odpadů. d) V maximální míře zajišťovat materiálové využívání papíru a lepenky. e) Zapracovat výstupy z Realizačního programu ČR pro biologicky rozložitelné odpady do POH MSK. f) Při návrhu integrovaného systému nakládání s komunálními odpady v MSK se při řešení poklesu BRKO ukládaného na skládky zaměřit v souladu s POH ČR na výstavbu kompostáren, zařízení na anaerobní rozklad a na mechanicko biologickou úpravu těchto odpadů, upřednostňovat: •
separovaný sběr papíru a lepenky,
•
kompostování a anaerobní rozklad,
•
upravovat odpady s energetickým obsahem na palivo (alternativní palivo),
•
odpady přímo využívat energeticky.
g) Důsledně dodržovat zákaz ukládání na skládky odděleně vytříděných biologicky rozložitelných odpadů s výjimkou řešení krizových situací způsobených živelnými pohromami a jinými mimořádnými událostmi. h) Každoročně vyhodnocovat množství a úroveň snižování podílu BRKO ukládaného na skládky a stanovit případné opatření pro dosažení požadovaných změn.
4.7.8.1.4 Nebezpečné odpady – složky komunálních odpadů Cíl Snížit měrnou produkci nebezpečných odpadů o 20 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 s předpokladem dalšího snižování. Poznámka: Tento strategický cíl je určen pro všechny nebezpečné odpady. U komunálních odpadů bude záležet při jeho plnění na chování občanů, ale především na výrobcích, kteří musí již při výrobě dávat výrobkům takové vlastnosti, aby při vzniku odpadů tyto neměly nebezpečné vlastnosti.
str.82
Obecná opatření Opatření na úrovni kraje a) Zapracovat výsledky Realizačního nebezpečnými odpady do POH MSK.
programu
ČR
pro
nakládání
s
b) Dále rozvíjet systém odděleného sběru nebezpečných složek komunálních odpadů. c) Dále podporovat a rozvíjet systém sběru nepoužitelných léčiv v lékárnách. d) Motivovat veřejnost k oddělenému sběru nebezpečných složek komunálních odpadů. e) Ročně vyhodnocovat systém nakládání s nebezpečnými složkami vyseparovanými z komunálních odpadů a v případě potřeby stanovit korekční opatření. 4.7.8.2 Konkrétní opatření pro splnění obecných cílů Opatření č. 1: Zpracování Plánů odpadového komunálních odpadů Popis problematiky
hospodářství
původců
Ve smyslu požadavků zákona o odpadech zpracují vybraní původci komunálních odpadů příslušné plány odpadového hospodářství, ve kterých budou zapracovány příslušné požadavky závazné části POH MSK a POH ČR. POH původců odpadů musí zpracovat ti původci odpadů, kteří produkují více než 10 t nebezpečných odpadů za rok, nebo více než 1000 t ostatního odpadů za rok a to do 1 roku od vyhlášení závazné části POH MSK, u původců, kteří překročí stanovený limit dodatečně, pak musí zpracovat POH do 1 roku od překročení tohoto limitu. Z důvodů zapojení všech obcí do krajského systému nakládání s komunálními odpady je žádoucí aby se všechny obce zapojily do zpracování POH původců. Pro zjednodušení zpracování budou tyto plány vypracovány jako společné POH pro území spravované obcemi III. typu (obce s rozšířenou působností) na základě písemné dohody ve smyslu ustanovení § 44 odst.8 zákona o odpadech. Cíl opatření č.1 Společné POH původců komunálních odpadů zpracovat minimálně pro území spravované obcemi III. typu (obce s rozšířenou působností) a musí být v souladu se závaznou částí POH MSK, a v souladu s metodickým pokynem MŽP, pokud tento bude vydán. Termín realizace Do jednoho roku od vyhlášení závazné části POH MSK. Zodpovědnost Všechny obce MSK.
str.83
Opatření č.2: Výchova a vzdělávání občanů v oblasti odpadového hospodářství Popis problematiky Úspěch činnosti integrovaného systému nakládání s komunálními odpady je mimo jiné závislý na chování občanů, které musí být komplexně ovlivňováno cíleným systémem výchovy a vzdělávání občanů v oblasti odpadového hospodářství. Cíl opatření č.2 Realizovat systém výchovy a vzdělávání občanů v oblasti odpadového hospodářství ve smyslu zpracované samostatné koncepce „Environmentální výchovy a vzdělávání občanů“. Termín realizace a. etapa – vysvětlení a účast při zpracování POH původců – v průběhu roku 2004 – 2005, b. etapa – podpora při realizaci integrovaného systému nakládání s KO v MS kraji – trvalý úkol v rozmezí let 2005 – 2013 Zodpovědnost MSK a všechny obce MSK. Opatření č.3: Rozvoj separace materiálově využitelných nebezpečných složek komunálních odpadů Popis problematiky
složek
a
Prioritním strategickým cílem POH ČR je materiálové využívání odpadů, především jeho klasických využitelných složek jako je papír a lepenka, sklo, plasty, kovy a bioodpady. Důležitým úkolem je separace nebezpečných složek KO. Pro stanovení míry separace jako základního parametru plnění jsou rozhodující požadavky vyplývající z obalového zákona, který stanoví požadavky na využívání obalových odpadů do roku 2005. Po vstupu do EU bude pro ČR závazná směrnice Směrnice 2004/12/EC, kterou se mění směrnice 94/62/EC. V této směrnici jsou stanoveny hodnoty pro jednotlivé druhy obalů s cílovým rokem 2008. V současné době se projednává návrh právního předpisu, podle kterého by měly přistupující země možnost odkladu plnění stanovených cílů až do roku 2012. Celková míra separace je vypočtena z citovaných požadavků a ze známé skladby komunálních odpadů a separovaných složek, tj. podílu obalových odpadů a ostatních odpadů v dané složce. Požadovaná množství v jednotlivých letech jsou přepočtena na jednoho obyvatele, což umožní v jednotlivých obcích snadno vypočítat celkové požadované množství vyseparovaných využitelných složek. Potřebné údaje jsou uvedeny v tabulce č. 13, kde jsou rovněž uvedeny požadavky na množství separovaně sbíraných bioodpadů a nebezpečných složek. V tabulce č.14 jsou uvedeny údaje požadované separace domovních odpadů, tedy separace prováděné obyvateli.
str.84
Cíle opatření č.3 Docílit v daném čase množství separovaně sbíraných a materiálově využívaných vybraných složek komunálních odpadů (papír a lepenka, sklo, kovy, plasty, bioodpady a nebezpečné složky) uvedených v tabulce č.13 a v tabulce č. 14. V tabulkách se jedná o směrné hodnoty, které budou dále upřesňovány ve spolupráci s autorizovanou obalovou společnosti a po doplnění mechanizmu vedení evidence ze strany MŽP. Odpovědnost Za naplnění cíle opatření jsou zodpovědné jednotlivé obce a města a u vybraných složek komunálních odpadů obsahujících obalové odpady (papír a lepenka, sklo, kovy, plasty) společně s autorizovanou obalovou společností. Způsob zabezpečení bude řešen v příslušných POH původců. Termín realizace 1. plošné zavedení separovaného sběru využitelných složek ve všech obcích MSK do 31.12.2006, 2. průběžné plnění separačních limitů ve smyslu tabulky č.13 a č.14. Opatření č.4:
Integrovaný systém nakládání s komunálními odpady a jeho provoz Popis problematiky Stávající systém nakládání s komunálními odpady v MSK bude rozšířen tak, aby vznikl ucelený integrovaný systém nakládání s komunálními odpady na území kraje. Systém bude sestávat ze dvou základních částí: Část „A“ – systémy měst a obcí. Část „B“ – krajský systém sestávající z „Krajského integrovaného centra využívání komunálních odpadů“, jehož součástí bude energetický zdroj, a z příslušné, zejména dopravní infrastruktury. Integrovaný systém nakládání s komunálními odpady musí svou dimenzí a provozem zabezpečit docílení požadovaných parametrů uvedených v části 3.8.2 „Obecné cíle a opatření“. Konkrétní parametry tohoto systému jsou uvedeny ve směrné části POH MSK. Návrh systému vychází z předpokladu, že zbytkové směsné komunální odpady, vstupující do Krajského integrovaného centra využívání komunálních odpadů jsou z podstaty technologie využívány materiálově. Komentář dle konzultace MŽP: Statistické vykazování o produkci a způsoby nakládání s odpady se bude v ČR od 1.5.2004 řídit Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č.2150/2002 ze dne 25.listopadu 2002 o statistice odpadů a příslušným prováděcím předpisem č.574/2004/EC(překlad prováděcího předpisu do českého jazyka bude proveden do konce dubna 2004).Pokud prováděcí předpis k Nařízení ES stanoví pro materiálové a energetické využití odpadů rozdílný způsob
str.85
vykazování, musí ČR od 1.5. 2004, jako členský stát EU, toto opatření plném rozsahu respektovat. Cíle opatření č.4 Veškeré parametry systému jsou nastaveny tak, aby bylo především docíleno: •
50 % materiálového využívání komunálních odpadů,
•
stanoveného poklesu ukládaných na skládky,
•
separovaného sběru a materiálového využívání využitelných složek komunálních odpadů včetně separace a využívání obalových odpadů ve smyslu opatření č.3,
•
separovaného sběru a využívání vybraných rozložitelných odpadů ve smyslu opatření č.3,
•
separovaného sběru a využívání, případně odstranění nebezpečných složek komunálních odpadů ve smyslu opatření č.3.
biologicky
rozložitelných
odpadů
biologicky
Odpovědnost Obce a města MSK; za iniciaci vzniku a koordinaci celého systému MSK. Termíny realizace I. fáze – do 31.12.2006, v rozsahu plnění cílů opatření č.3, II. fáze – dle zpracovaného harmonogramu s úplným zprovozněním do 31.12.2009. Opatření č.5: Krajské integrované centrum využívání komunálních odpadů Popis problematiky Základem integrovaného systému nakládání s komunálními odpady je tzv. „Krajské integrované centrum využívání komunálních odpadů“, které je principiálně popsáno ve směrné části POH MSK (kapitola 4.1.12) a jehož součástí bude energetický zdroj. Vzhledem k závažnosti celé problematiky a mnoha vlivům, které mohou ovlivnit nebo i zmařit záměr realizace „Krajského integrovaného centra využívání komunálních odpadů“ jsou zatím pro první etapu, která bude plnit požadované parametry roku 2013, ale bude realizována do konce roku 2009, zcela reálně navrhovány dvě rovnocenné lokality: Lokalita „A“ – území města Ostravy, Lokalita „B“ – území opuštěného dolu BARBORA, karvinská část OKR.
str.86
Rozšíření systému pro plnění parametrů roku 2020 bude konkretizováno v aktualizacích POH MSK s tím, že se předpokládají následující varianty: • zvýšení separace BRKO bez nutnosti navyšování kapacit na zpracování směsných zbytkových komunálních odpadů, • zvýšení kapacity Krajského integrovaného centra využívání komunálních odpadů, • výstavbu nového podružného centra využívání komunálních odpadů pravděpodobně na území města Frýdek-Místek. za realizaci a provoz centra – vybraný investor. Cíl opatření č.5 Především docílit: •
50 % materiálového využívání komunálních odpadů,
•
stanoveného poklesu biologicky rozložitelných odpadů ukládaných na skládky,
•
v roce 2010 a dále zpracovávat prostřednictvím krajského integrovaného centra min. 97 000 t směsných KO z produkce MSK,
•
v roce 2013 a dále zpracovávat min. 161 000 t směsných KO z produkce MSK.
Odpovědnost Dotčené obce a města MSK, ve smyslu tabulky č.12 směrné části; za iniciaci vzniku a koordinaci provozu integrovaného centra MSK. Termín realizace Dle harmonogramu v rámci zpracovaného projektu s zprovozněním do 31.12.2009. Opatření č.6: Komplexní projekt hospodaření s biomasou v Moravskoslezském kraji Popis problematiky Projekt je realizován na základě grantu Ministerstva průmyslu a obchodu a jeho schválení je plánováno na březen 2004. Projekt může s podporou kraje realizovat soukromá společnost, neboť vysoká škola která měla původně projekt zpracovat je ze soutěže dle zadávacích podmínek projektu vyloučena. Nakládání s bioodpady není možné řešit odděleně od hospodaření s ostatní biomasou včetně jejího pěstování pro energetické účely, kde je možno využít část kompostů vyrobeného z bioodpadů. Součástí řešení musí být i energetické využívání biomasy. Součástí tohoto projektu musí být i praktické ověřené možnosti odděleného sběru kuchyňských bioodpadů a jejich zpracování ve vybrané lokalitě, jako podklad pro rozhodnutí o jeho případném rozšíření. Řešit tento projekt komplexně pro celé území MSK s dílčími lokálními realizacemi. Cílem je mimo jiné vytvořit trh s biopalivy.
str.87
Cíl opatření č.6 Racionální využívání biomasy včetně bioodpadů v MSK. Odpovědnost Za zpracování projektu MSK, zodpovědnost za realizaci projektu bude stanovena v projektu. Termín realizace Zpracování projektu – 30.6.2005. Vlastní realizace – dle harmonogramu uvedeném v projektu. Opatření č.7: Ověření „Mechanicko biologického zpracování směsných zbytkových komunálních odpadů“ v praxi Popis problematiky POH ČR upřednostňuje mechanicko biologické zpracování zbytkových směsných komunálních odpadů (MBT). Zjednodušená modifikace této metody tvoří část technologie „Krajského integrovaného centra využívání komunálních odpadů“. Tato metoda nebyla dosud v ČR nikde uplatněna s výjimkou Ostravy, kde v minulosti byl provozován třídírenský závod na zpracování směsných komunálních odpadů. Technologie ve své podstatě je zachována a umožnila by v praxi vyzkoušet MBT zpracování směsných zbytkových komunálních odpadů v jednotlivých ročních obdobích a z jednotlivých typů zástavby. Cíl opatření č.7 Změřit a ověřit řadu parametrů metody MBT, ověřit vlastnosti výstupů z dané technologie, vznikající emise, možnost využití výstupů, ekonomickou náročnost provozu a potvrzení environmentální výhodnosti. Odpovědnost MSK. Termíny realizace •
projekt 31.12.2004
•
ověření 2005
Poznámka: Výsledky tohoto opatření jsou nutné k projektování a realizaci „Krajského integrovaného centra využívání komunálních odpadů“.
str.88
Tabulka č.13:
Množství separovaného komunálního odpadu v roce 2001 a prognóza na roky 2005-2020
rok počet obyvatel komodita
2001
2005
2010
2013
2020
množství (t)
% materiálového využití
kg/obyv/rok
množství (t)
% materiálového využití
kg/obyv/rok
množství (t)
% materiálového využití
kg/obyv/rok
papír a lepenka 29 261
7,8%
23,1
50 459
12,1%
40,0
64 400
13,1%
48,8
64 400
13,1%
48,1
64 400
13,1%
46,8
sklo 10 841
2,9%
8,5
26 323
6,3%
20,8
27 666
5,6%
21,0
27 666
5,6%
20,7
27 666
5,6%
20,1
separovaný odpad
množství (t)
kg/obyv/rok
1 376 581 *
% materiálového využití
1 337 659 *
množství (t)
1 319 715 *
kg/obyv/rok
1 263 036 *
% materiálového využití
1 268 603
plasty
9 228
2,5%
7,3
12 103
2,9%
9,6
14 725
3,0%
11,2
14 725
3,0%
11,0
14 725
3,0%
10,7
kovy
9 389
2,5%
7,4
11 743
2,8%
9,3
11 743
2,4%
8,9
11 743
2,4%
8,8
11 743
2,4%
8,5
textil
132
0,0%
0,1
454
0,1%
-
1 229
0,3%
0,9
1 229
0,3%
0,9
1 229
0,3%
0,9
2 653
0,7%
2,1
798
0,2%
0,6
997
0,2%
0,8
1 197
0,2%
0,9
1 296
0,3%
0,9
sep. BRO 19 642
5,2%
15,5
21 719
5,2%
17,2
28 187
5,7%
21,4
29 948
6,1%
22,4
32 591
6,6%
23,7
součet: 81 147
21,6%
64,0
123 600
29,7%
97,9
148 947 30,3%
112,9 150 908 30,7%
112,8 153 650
31,3%
111,6
-
295,9
416 511
-
372,3 491 355
367,3 491 355
-
356,9
nebezpečné složky
Celkové množství KO a OP sk. 20 (bez 20 03 04 - kal ze septiků a/nebo žump, z
375 376
329,8 491 355
-
* Prognóza počtu obyvatel vychází z dat firmy KONEKO spol. s r.o. Tato data byla schválena KÚ MS kraje. poznámky: složky sep. BRO: 20 01 07 - dřevo, 20 01 08 - organ. kompost. kuchyň. odpad., 20 01 09 - olej a nebo tuk, 20 02 01 - kompostovatelný odpad, BRO z SKO KO - komunální odpad SKO a OP - směsný komunální odpad a odpad podobný komunálnímu
-
zdroj: ISOH
Množství separovaného komunálního odpadu občany (domovního odpadu) – pro původce - obce v roce 2001 a prognóza na roky 2005-2020
množství (t)
kg/obyv/rok
papír a lepenka 17 557
kg/obyv/rok
separovaný odpad
množství (t)
2020 1 376 581
kg/obyv/rok
2013 1 337 659
množství (t)
2010 1 319 715 kg/obyv/rok
2005 1 263 036 množství (t)
2001 1 268 603 množství (t)
rok počet obyvatel* komodita
kg/obyv/rok
Tabulka č.14:
13,8
20 184
16,0
25 760
19,5
25 760
19,3
25 760
18,7
sklo
6 505
5,1
15 794
12,5
16 600
12,6
16 600
12,4
16 600
12,1
plasty
5 537
4,4
7 262
5,7
8 835
6,7
8 835
6,6
8 835
6,4
kovy
5 634
4,4
7 046
5,6
7 046
5,3
7 046
5,3
7 046
5,1
textil
79
0,1
273
0,2
737
0,6
737
0,6
737
0,5
1 592
1,3
479
0,4
598
0,5
718
0,5
778
0,6
sep. BRO 11 785
9,3
13 032
10,3
16 912
12,8
17 969
13,4
19 554
14,2
součet: 48 688
38,4
64 068
50,7
76 488
58,0
77 665
58,1
79 310
57,6
Celkové množství KO a OP sk. 20 (bez 20 03 04 375 376 kal ze septiků a/nebo žump, z chem.toalet)
295,9
416 511
329,8
491 355
372,3
491 355
367,3
491 355
356,9
nebezpečné složky
* Prognóza počtu obyvatel vychází z dat firmy KONEKO spol. s r.o. Tato data byla schválena KÚ MS kraje. zdroj: ISOH poznámky: složky sep. BRO: 20 01 07 - dřevo, 20 01 08 - organ. kompost. kuchyň. odpad., 20 01 09 - olej a nebo tuk, 20 02 01 - kompostovatelný odpad, BRO z SKO, KO - komunální odpad , SKO a OP - směsný komunální odpad a odpad podobný komunálnímu (z živností, úřadu apod.) - Množství separovaných složek občany (plasty, sklo, kovy a BRO) tvoří 60%ˇz celkového množství daných separovaných složek z KO a OP - Množství separovaných složek papíru občany 40%ˇz celkového množstvíseparovaného papíru z KO a OP - Separace taxtilu jen ve výbraných dvorech
