P jëuj, rozmnoûuj, rozöi uj! ÿõjen 1998

Z¡PAS P˘jËuj, rozmnoûuj, rozöi¯uj!

O DUäI 58 ÿÕJEN

1998

UKÿIéOV¡N SVÃTU

OBSAH Uk¯iûov·n svÏtu ExistujÌ z·zraky? Transcendent·lnÌ meditace Dve¯e do kr·lovstvÌ PouËenÌ Duhov˝ festival Larry Flynt Zatloukat Volba ûivotnÌho partnera Mitochondri·lnÌ hodiny EvoluËnÌ nazÌr·nÌ na svÏt Je k¯esùanstvÌ utopie? VÏdÏnÌ a vzdÏl·v·nÌ Trendy Moudrost Napsali jste n·m Sekularizace Misie a ûivot mezi Auky K zamyölenÌ

1 4 9 12 13 16 17 18 21 23 26 28 30 32 33 37 41 41 43

Ale ode mne odstup to, abych se chlubil, jedinÏ v k¯Ìûi P·na naöeho Jezukrista, skrze nÏhoû jest mi svÏt uk¯iûov·n, a j· svÏtu. (Galatsk˝m 6,14 Kralick· Bible) S blÌûÌcÌm se nov˝m tisÌciletÌm je ËlovÏk naplnÏn mnoh˝mi nadÏjemi a neb˝valou svobodou. Lidsk˝m moûnostem nejsou kladeny û·dnÈ hranice. Po tolika z·vratn˝ch ˙spÏöÌch ve vöech oblastech lidskÈ existence se ani nedivÌme. N·zor "DÏlej si co chceö, nikdo ti nem· pr·vo br·nit" se st·v· mottem, razÌ se smÏr pozitivnÌho myölenÌ. MyölenÌ tak pozitivnÌho, ûe p¯ech·zÌ do extrÈmu a ËlovÏk ztr·cÌ kontakt s realitou. »lovÏk se st·v· st¯edem svÈho vlastnÌho svÏta, jehoû z·kony jsou podmÌnÏny z·kony spoleËnosti, v nÌû ûije. éeb¯ÌËek hodnot dost·v· jinou podobu. MnohÈ v˝razy nab˝vajÌ negativnÌho v˝znamu a postupnÏ z lidskÈho slovnÌku mizÌ. K¯esùan se aktivnÏ podÌlÌ na ûivotÏ spoleËnosti, kter· je svou tv·¯Ì odvr·cena od Krista. OvlivnÏn pozitivismem nechce mnohdy ani slyöet o krizi, smrti Ëi utrpenÌ. To vöe je p¯Ìliö negativnÌ. Chce slyöet o sv˝ch moûnostech, o†svÈ neomylnosti, moci zvÌtÏzit nad vöÌm, s†ËÌm se v ûivotÏ setk·v·. PostupnÏ se dost·v· do stavu, kdy uû vlastnÏ P·na Boha nepot¯ebuje. VÌru v†Boha nahrazuje vÌra v sebe sama. PozitivnÏ naladÏn˝ vÏ¯ÌcÌ P·na Boha neodmÌt·, moûn· ho sv˝mi ˙sty vyzn·v·, ale jeho ûivot je pod¯Ìzen uskuteËÚov·nÌ vlastnÌ v˘le, podle toho, jak je t¯eba, anebo jak se situace vyvÌjÌ. Dokonce se snaûÌ svou v˘li podsunout v†modlitb·ch i†P·nu Bohu. Jin˝mi slovy, BoûÌ v˘le se mÏnÌ podle k¯esùanova moment·lnÌho

2 Z¡PAS O DUäI citovÈho rozpoloûenÌ. Mohli bychom se rozhovo¯it o evangeliu prosperity, kterÈ tak Ëasto odvracÌ ËlovÏka od BoûÌ pravdy. Takov˝ ËlovÏk nerad slyöÌ o††k¯Ìûi anebo o smrti. Ano, k¯Ìû je skuteËnÏ symbolem smrti. Ovöem v ch·p·nÌ up¯ÌmnÈho k¯esùana tyto pojmy nab˝vajÌ jinÈho v˝znamu. Proto Bible o k¯Ìûi tolik hovo¯Ì. Proto apoötol Pavel d·v· k¯Ìû do ˙zkÈ souvislosti s ûivotem. »lovÏk totiû p¯ijetÌm negativnÌho zÌsk·v· pozitivnÌ. P¯ijetÌm smrti P·na JeûÌöe Krista na k¯Ìûi je ËlovÏk schopen vnÌmat a ocenit zÌskanou svobodu a vÏËn˝ ûivot. P·n B˘h zn· velice dob¯e povahu i†charakter ËlovÏka. To, co zp˘sobilo p·d andÏla-SvÏtlonoöe i prvnÌho ËlovÏka, zp˘sobuje p·d nejednoho ËlovÏka-k¯esùana i v dneönÌ dobÏ. P˝cha je h¯Ìch a ËlovÏk snadno p˝öe podlÈh·. P¯ich·zÌ v r˘zn˝ch form·ch a m˘ûe se vloudit i do srdce up¯ÌmnÈho k¯esùana. P¯ÌbÏh Jid·öe IökariotskÈho je velice dob¯e zn·m. Jak je to moûnÈ, ûe Jid·ö zradil? Znal P·na JeûÌöe, naslouchal Jeho slov˘m po celou dobu, kdy P·n JeûÌö chodil po zemi, vyuËoval a k·zal. SkuteËnost, ûe byl mezi uËednÌky, n·m dosvÏdËuje, ûe se vÏdomÏ rozhodl k†n·sledov·nÌ P·na JeûÌöe. Tak jako ostatnÌ uËednÌci byl obezn·men s†pl·nem spasenÌ pro ËlovÏka. VÏdÏl, proË P·n JeûÌö p¯iöel na svÏt. Zd· se, ûe takÈ vÏ¯il. P¯esto jeho ûivot konËÌ naprostou beznadÏjÌ. Moûn· nevÏ¯il v†realitu k¯Ìûe, moûn· poËÌtal s tÌm, ûe se P·n JeûÌö zatknout nenech·, ûe se opÏt nÏjak˝m zp˘sobem ztratÌ... NevÌme, v jakÈm rozpoloûenÌ se nach·zelo jeho nitro. Byl p¯esvÏdËen, ûe BoûÌ l·ska nedovolÌ, aby byl BoûÌ Syn uk¯iûov·n? P¯edpokl·dal, ûe pozdÏji vöechno vysvÏtlÌ a uvede do po¯·dku? SpolÈhal na BoûÌ l·sku k ËlovÏku? OtupÏlo jeho srdce natolik, ûe ani nevnÌmal slova P·na JeûÌöe p¯i poslednÌ veËe¯i? Nemyslel na n·sledky? Touha po penÏzÌch, jin˝mi slovy h¯Ìch, mu zast¯ela zdrav˝ ˙sudek. N·sledky svÈho Ëinu si uvÏdomuje

p¯Ìliö pozdÏ. Jeho ûivot konËÌ smrtÌ. Tolik slyöel o BoûÌm kr·lovstvÌ a p¯esto neodol·, h¯Ìchu podlÈh· a p¯ipravuje se o podÌl na BoûÌm kr·lovstvÌ. Jid·ö mÏl vöechny p¯edpoklady k†tomu, aby na vÏËnosti podÌl mÏl. StejnÈ p¯edpoklady m· takÈ ËlovÏk v†dneönÌ dobÏ. Je dokonce obezn·men s Jid·öovou zkuöenostÌ, p¯esto nejeden vÏ¯ÌcÌ konËÌ v beznadÏji jako Jid·ö. Naöe sebevÏdomÌ umocnÏno vÌrou v†sebe sama n·s otupÌ. Vytvo¯Ìme si vlastnÌ desatero a zn·most PÌsma pouûÌv·me k tomu, abychom omluvili svÈ slabosti a prohry. NezastavÌ n·s p¯Ìklad kr·le Saula, zkuöenost ElÌho s†jeho syny ani h¯Ìch kr·le Davida. N·m se to p¯ece nem˘ûe st·t ... a zahr·v·me si s h¯Ìchem, aù uû m· jakoukoliv formu Ëi podobu. "Dnes jeötÏ ne, ale zÌtra to urËitÏ d·m do po¯·dku. Vöak P·n B˘h mi rozumÌ, poprosÌm a On mi odpustÌ." Ano, P·n B˘h zn· mentalitu ËlovÏka. On ËlovÏku opravdu rozumÌ, zn· n·sledky h¯Ìchu, jakou beznadÏji a ho¯kost p¯in·öÌ. Proto p¯ich·zÌ s k¯Ìûem. K¯Ìû znamen· utrpenÌ. V hovorovÈ ¯eËi Ëasto tÌmto v˝razem vyjad¯ujeme nÏco velice nep¯ÌjemnÈho. ÿÌk·me "To je ale k¯Ìû" a hled·me zp˘sob, jak se tÈto krize zbavit. UlevÌ-li se n·m, cÌtÌme se osvobozeni a snaûÌme se podobnÈ situaci vyhnout, ale bez k¯Ìûe nenÌ svobody. Skrze k¯Ìû P·na JeûÌöe Krista m˘ûeme zÌskat nepopsatelnou svobodu. JedinÏ ten, kdo okusil k¯Ìû, si v·ûÌ svobody. Pot¯ebu novÈho a svobodnÈho ûivota vnÌm· ten, kdo se zastavil a pohledÏl na dno svÈ duöe. Tento pohled n·m odhalÌ "samou bÌdu, sam˝ h¯Ìch", jak zpÌv·me v jednÈ pÌsni. To je podstata ËlovÏka a ten, kdo to pochopÌ, bojuje celou svou bytostÌ proti tomu, aby sklouzl zpÏt. Jid·ö nebojoval. Nedos·hl svobody. Up¯Ìmn˝ k¯esùan s·m k sobÏ i v˘Ëi P·nu Bohu si uvÏdomuje nebezpeËÌ h¯Ìchu, jemuû je neust·le vystaven. Star· p¯irozenost se chce ujmout vl·dy. Boj proti lidsk˝m

Z¡PAS O DUäI 3 slabostem nikdy nekonËÌ. Proto pot¯ebujeme k¯Ìû, aby ten star˝ ËlovÏk byl na nÏm, skrze P·na JeûÌöe, uk¯iûov·n. (ÿÌm. 6:6) NepodlÈhejme faleönÈmu dojmu, ûe tÌm je vöe vy¯eöeno a nic se n·m jiû nem˘ûe st·t. NevÏ¯me vÌce sami sobÏ neû P·nu Bohu. Nebo naopak - nerezignujme p¯i tÏûkostech, kter˝m musÌme p¯i n·sledov·nÌ P·na JeûÌöe Ëelit. Rozhodneme-li se kr·Ëet s Kristem a†skuteËnÏ tak ËinÌme, budeme ohromeni, jakou silou n·s P·n obda¯Ì, abychom nad h¯Ìchem vÌtÏzili. U k¯esùana se st·v· hodnotou to, co je hodnotnÈ v BoûÌch oËÌch. Doch·zÌ k†p¯ehodnocenÌ a to svÏtskÈ nutnÏ ustupuje do pozadÌ. Do jakÈ mÌry, to z·leûÌ na tom, kam je up¯en n·ö pohled. Ke k¯Ìûi P·na JeûÌöe Krista, anebo na nÏco jinÈho. M˘ûe to b˝t cokoliv. NejËastÏji to b˝v· up¯enost na sebe sama. To je takÈ smÏr, kter˝m se ubÌr· souËasn· spoleËnost. Mlad˝ ËlovÏk je pod vlivem v˝chovy sobeckÈho p¯Ìstupu k††ûivotu: "Pamatuj, ûe nikdo a nic nenÌ d˘leûitÏjöÌ neû ty s·m." Ovoce tohoto p¯Ìstupu k ûivotu je patrnÈ i na p˘dÏ naöich sbor˘. SvÏtskÈ zp˘soby a†myölenÌ se postupnÏ vkr·dajÌ do naöeho podvÏdomÌ a mnohdy ztr·cÌme soudnost. NenÌ to nakonec nic novÈho pod sluncem. Proto se to takÈ oz˝v· v†Pavlov˝ch dopisech k jednotliv˝m sbor˘m. KÈû je i naöÌ chloubou vyzn·nÌ: Skrze P·na JeûÌöe Krista mi je svÏt uk¯iûov·n a j· svÏtu! (Gal. 6:14) Abychom se mohli s tÌmto vyzn·nÌm ztotoûnit, musÌme si uvÏdomit, kde je hranice mezi svÏtsk˝m zp˘sobem ûivota a ûivotem oddan˝m Kristu. RozhodnÏ to nenÌ ûivot poustevnÌka ani n·vrat k primitivnÌmu zp˘sobu ûivota. »lovÏk byl P·nem Bohem postaven na tuto zem, aby ji obdÏl·val a pracoval. »lovÏk byl takÈ obda¯en inteligencÌ, kter· mu umoûÚuje mnohÈ zdokonalovat. P¯i pr·ci se jistÏ nutnÏ projevÌ i†lidsk· vynalÈzavost, kter· vede k†revoluËnÌm zmÏn·m. P·n B˘h ËlovÏ-

ka stvo¯il pro ûivot ve spoleËenstvÌ, proto existuje rodina jako mal· buÚka spoleËnosti. Ta se potom promÌt· do okolÌ a doch·zÌ k vytv·¯enÌ r˘zn˝ch druh˘ spoleËnostÌ. A to s sebou p¯in·öÌ r˘znÈ v˝hody a nev˝hody v kladnÈm Ëi z·pornÈm smyslu. Proto je tak d˘leûitÈ zn·t hranici. Proto je tak d˘leûitÈ sv˘j ûivot pod¯izovat BoûÌmu p¯ik·z·nÌ a†uvÏdomovat si, ûe poruöenÌm jednoho poruöuji i vöechna ostatnÌ p¯ik·z·nÌ. BoûÌ Slovo n·s vybÌzÌ, varuje, vyuËuje, potÏöuje a je plnÈ nadÏje. TÈ nadÏje, kterou ËlovÏk m˘ûe poznat jedinÏ ve smrti P·na JeûÌöe Krista. On zvÌtÏzil nad smrtÌ, a tÌm n·m zajistil mÌsto na vÏËnosti. NynÌ je na n·s, do jakÈ mÌry jsme ochotni sv˘j ûivot pod¯Ìdit tomu, kdo n·s vybÌzÌ k n·sledov·nÌ. Jen na n·s z·leûÌ, do jakÈ mÌry jsme ochotni podrobovat svÈ chov·nÌ, zp˘sob ¯eËi i†myölenÌ BoûÌm zp˘sob˘m. Kralick˝ p¯eklad Bible to velice v˝stiûnÏ vyjad¯uje: S b·znÌ a t¯esenÌm spasenÌ svÈ konejte! (Filipsk˝m 2:12) V˝zva v sobÏ skr˝v· urËitou nalÈhavost. JistÏ ne zbyteËnÏ. Kaûd˝, kdo proöel zklam·nÌm sama sebe, tÈto v˝zvÏ rozumÌ a je za ni vdÏËn˝. Jen tak si p¯estaneme zakl·dat na svÈ osobnosti a s opravdovou ˙ctou a b·znÌ budeme p¯ijÌmat jednotlivÈ dny s vdÏËnostÌ za vöe, co jsme a co m·me z†milosti BoûÌ. Pouh· myölenka na BoûÌ vöudyp¯Ìtomnost a vöevÏdoucnost by n·s mÏla vÈst k ËistÈmu ûivotu, protoûe p¯ed Bohem nenÌ nic skryto. Slova v˝mluvy a vysvÏtlov·nÌ n·m ztuhnou na rtech a skuteËnÏ onÏmÌme. éijeme s†tÌmto vÏdomÌm den co den? Vychov·v·me v tomto vÏdomÌ i naöi mladou generaci? Aù kaûd˝ vidÌ, ûe nic nem·me spoleËnÈho se svÏtsk˝m zp˘sobem ûivota, ûe svÏt n·m skuteËnÏ je uk¯iûov·n a††my svÏtu! (Gal. 6:14) - Nataöa Legiersk· Slavn· nadÏje (b¯ezen 98)

4 Z¡PAS O DUäI EXISTUJÕ Z¡ZRAKY? Pro k¯esùany je d˘leûitÈ zab˝vat se nejr˘znÏjöÌmi ot·zkami a n·mitkami, kterÈ vzn·öejÌ lidÈ neznajÌcÌ Boha, aby byli schopni uspokojivÏ a fundovanÏ odpovÏdÏt. Oponenti k¯esùanstvÌ jsou totiû p¯esvÏdËeni, ûe jde o prostoduchou nebo slepou vÌru. Opak je pravdou. Jestliûe se nepostavÌme humanistick˝m interpret˘m na jejich myölenkovÈ rovinÏ, budou i nad·le ovlivÚovat miliony lidÌ svou naturalistickou nebo pohansko-n·boûenskou filozofiÌ v†jakoby vÏdeckÈm balenÌ. Je na Ëase, abychom my, bibliËtÌ k¯esùanÈ spolÈhajÌcÌ jen na BoûÌ milost skrze Krist˘v k¯Ìû, odhalili slova PÌsma: Aù nikdo s·m sebe neklame. DomnÌv·-li se nÏkdo z v·s, ûe je v††tomto svÏtÏ moudr˝, aù se stane bl·znem, aby se stal opravdu moudr˝m. (1. Korintsk˝m 3:18) Neboù je ps·no: ZahubÌm moudrost moudr˝ch a rozumnost rozumn˝ch zavrhnu. Kde jsou uËenci, kde znalci, kde ¯eËnÌci tohoto vÏku? NeuËinil B˘h moudrost svÏta bl·znovstvÌm? Protoûe svÏt svou moudrostÌ nepoznal Boha v†jeho moudrÈm dÌle, zalÌbilo se Bohu spasit ty, kdo vÏ¯Ì, bl·znovskou zvÏstÌ. éidÈ û·dajÌ z·zraËn· znamenÌ, ÿekovÈ vyhled·vajÌ moudrost, ale my k·ûeme Krista uk¯iûovanÈho. (1. Korintsk˝m 1:18-23) P¯irozen˝ ËlovÏk je p¯esvÏdËen, ûe z·zraky nejsou, nebyly a nikdy nebudou, zatÌmco Bible je pln· z·zrak˘. PrvnÌm a nejvÏtöÌm z·zrakem bylo stvo¯enÌ v öesti dnech, poË·tek cÌrkve byl p¯edem ohl·öen snad nejneuvÏ¯itelnÏjöÌm z·zrakem, totiû vzk¯ÌöenÌm P·na JeûÌöe Krista. DalöÌ z·zraky, kterÈ si m˘ûeme jen nam·tkovÏ p¯ipomenout, jsou t¯eba panenskÈ poËetÌ JeûÌöe Krista nebo nakrmenÌ tisÌc˘ nÏkolika rybiËkami a chleby. Pro k¯esùany jsou biblickÈ z·zraky potvrzenÌm, ûe B˘h je vöemocn˝ a ûe v budoucnosti nadp¯irozenou cestou ukonËÌ tento svÏtov˝

systÈm a p¯ijde si pro ty, kdo mu pat¯Ì. Pro nevÏ¯ÌcÌho z·zraky naopak dokazujÌ, ûe Bible je pln· podobenstvÌ, protoûe ve svÏtÏ, v nÏmû ûijeme, nevidÌ û·dnÈ vyboËenÌ z norm·lu, vidÌ jen p¯irozen˝ ¯·d svÏta a p¯Ìrody. Za stvo¯enÌm nevidÌ z·zrak, ale p¯irozen˝ v˝voj. Pokud vÌme ze zkuöenosti, mrtvÌ nikdy nevst·vajÌ z†hrob˘, ûena otÏhotnÌ, jen kdyû je oplodnÏna muûskou spermiÌ, a peËenÈ chleby a rybky se jeötÏ nikdy nerozmnoûily. Jin˝mi slovy, biblickÈ z·zraky jsou pro nÏ stejnÏ vÏrohodnÈ jako hastrman. NaöÌm cÌlem nenÌ podrobnÏ vysvÏtlit, jak se z·zraky - tj. fenomÈny vyboËujÌcÌ z p¯ÌrodnÌch z·kon˘ - dÏjÌ, ani se nebudeme snaûit vysvÏtlit z·zraky p¯irozen˝mi pochody svÏta. NaöÌm cÌlem je uk·zat, ûe naturalistick˝ p¯Ìstup k z·zrak˘m propagovan˝ po vÌce neû dvÏ stÏ let je v rozporu s norm·lnÌm lidsk˝m uvaûov·nÌm a vÏdou. NaturalistickÈ uvaûov·nÌ je zaloûeno na chybnÈ logice a p¯edpojatÈm myölenÌ, kterÈ dÏl· z·vÏry d¯Ìve, neû shrom·ûdÌ d˘kazy. Nejprve si ujasnÏme terminologii. Co je to z·zrak? Z·zrak je nadp¯irozen˝ z·sah do bÏûnÈho chodu svÏta, z·sah, kter˝ zp˘sobÌ neobvykl˝ jev, jenû m· sv˘j ˙Ëel a kter˝ by se jinak nestal. Z toho vypl˝v·, ûe p¯ÌrodnÌ z·kony ch·peme jako norm·lnÌ, podle nichû se ¯ÌdÌ cel· p¯Ìroda. Z·zrak je vöak neobvykl˝ a neËekan˝ BoûÌ z·sah do p¯irozenÈho chodu dÏnÌ. To samo o†sobÏ neznamen·, ûe by z·zraky musely b˝t v rozporu s p¯ÌrodnÌmi z·kony. Slavn˝ fyzik Sir George Stokes ¯ekl: "Je pravdÏpodobnÈ, ûe jevy, kterÈ naz˝v·me z·zraky, nebyly zp˘sobeny pop¯enÌm nebo vypuötÏnÌm bÏûn˝ch p¯ÌrodnÌch z·kon˘, ale vzbuzenÌm tÈ Ë·sti p¯ÌrodnÌho z·kona, kter· je v†bÏûn˝ch podmÌnk·ch vypnuta. Z·zraky tedy neobch·zejÌ princip p¯ÌËiny a ˙Ëinku. Z·zraky jsou jenom zp˘sobeny takovou p¯ÌËinou, kter· p¯esahuje bÏûnou p¯Ìrodu, a tou p¯ÌËinou je B˘h, jenû zasahuje zvenËÌ."

Z¡PAS O DUäI 5 Jsou z·zraky moûnÈ? Jestliûe z·zraky nejsou moûnÈ, potom je zbyteËnÈ se s nimi d·l zab˝vat. Pokud moûnÈ jsou, potom musÌme odpovÏdÏt na n·mitky, kterÈ se je snaûÌ vyvr·tit. Benedict de Spinoza argumentoval proti z·zrak˘m n·sledovnÏ: 1. Z·zraky odporujÌ p¯ÌrodnÌm z·kon˘m. 2. P¯ÌrodnÌ z·kony jsou nezmÏnitelnÈ. 3. NezmÏnitelnÈ p¯ÌrodnÌ z·kony nemohou b˝t p¯ekroËeny. 4. Proto jsou z·zraky nemoûnÈ. Jsou vöak p¯ÌrodnÌ z·kony skuteËnÏ nezmÏnitelnÈ? M· Spinoza spr·vnou definici z·zraku? ProblÈm Spinozova uvaûov·nÌ vÏzÌ v tom, ûe vestavÏl do sv˝ch p¯edpoklad˘ sv˘j osobnÌ pohled na svÏt, totiû, ûe nic neexistuje mimo viditeln˝ vesmÌr, a tak B˘h je vesmÌr. Nejprve urËil, ûe p¯ÌrodnÌ z·kony jsou pevnÈ a nemÏnnÈ, a proto logicky prohl·sil, ûe z·zraky jsou nemoûnÈ. NemÏnnost z·kon˘ znal Spinoza z††Newtonovy fyziky. DneönÌ vÏdci vöak ch·pou, ûe p¯ÌrodnÌ z·kony n·m nepopisujÌ, co se musÌ st·t, ale co se obyËejnÏ st·v·. P¯ÌrodnÌ z·kony jsou dnes ch·p·ny jako statistickÈ pravdÏpodobnosti, a ne jako absolutnÏ pevnÈ a†nemÏnnÈ skuteËnosti. Spinozovo ch·p·nÌ z·zraku v sobÏ zahrnuje p¯edpojatost v˘Ëi nadp¯irozenÈmu. Pokud je B˘h vetknut˝ do p¯Ìrody nebo v˘bec neexistuje, potom by byl z·zrak p¯estupek v˘Ëi p¯irozenÈmu po¯·dku a tedy nemoûn˝. Jestliûe vöak B˘h existuje mimo vesmÌr, potom z·zraky jsou nejen moûnÈ, ale i nejv˝öe pravdÏpodobnÈ. BoûÌ p¯ÌËina z vnÏjöku stvo¯enÌ m˘ûe zap¯ÌËinit neobvykl˝ d˘sledek v r·mci platnosti p¯ÌrodnÌho z·kona. Jsou z·zraky vÏrohodnÈ? NÏkte¯Ì lidÈ nepopÌrajÌ moûnost z·zrak˘. Z·zrak pro nÏ nenÌ absurdnÌ, je jenom neuvÏ¯iteln˝. V˝znamn˝ anglick˝ skeptik David Hume rozvinul zn·mou n·mitku t˝kajÌcÌ se uvÏ¯itelnosti z·zrak˘ n·sledovnÏ:

1.

Z·zrak je p¯estupek v˘Ëi z·kon˘m p¯Ìrody. 2. Pevn· nezmÏniteln· zkuöenost ustanovila tyto z·kony. 3. Moudr˝ ËlovÏk tv·rnÌ sv˘j pohled na svÏt podle zkuöenosti. 4. NemÏnn· zkuöenost z†p¯Ìrody dokazuje skuteËnost, ûe neexistujÌ û·dnÈ z·zraky. Kr·tce ¯eËeno, Hume tvrdÌ, ûe z·zraky neexistujÌ, protoûe s nimi nem·me û·dnou zkuöenost. Z·zraky nejsou, protoûe jsem û·dn˝ nezaûil. To je nejbÏûnÏjöÌ n·mitka skeptik˘. Hume je p¯edpojat˝ podobnÏ jako Spinoza, ale v jinÈm bodu. P¯edpokl·d·, ûe jistÏ vÌ, ûe veökerÈ zkuöenosti vöech lidÌ se z·zraky jsou nulovÈ, a proto z·zraky neexistujÌ. Jak ale m˘ûe vÏdÏt, ûe vöichni lidÈ v minulosti nemÏli a v budoucnosti nebudou mÌt û·dnÈ zkuöenosti se z·zraky? Jak si m˘ûe b˝t jist˝, ûe minulost nepop¯ela nebo budoucnost nepop¯e jeho naturalismus? Hume v podstatÏ ¯Ìk·, ûe zn· zkuöenosti se z·zraky vöech lidÌ vöech vÏk˘, minul˝ch i budoucÌch. Jak se vöak vypo¯·d· se svÏdectvÌm t¯eba apoötol˘ a tÏch, kte¯Ì proûili a vidÏli z·zraky na vlastnÌ oËi? Hume vybÌr· jen tu evidenci, kter· se mu hodÌ. V†††kaûdÈm p¯ÌpadÏ se dopouötÌ z·kladnÌho logickÈho omylu tvrzenÌm, ûe "moudr˝ ËlovÏk tv·rnÌ sv˘j pohled na svÏt podle zkuöenosti." S tÌm nem˘ûeme souhlasit. Podle Huma "vÏtöÌ zkuöenost" znamen· to, co se ËastÏji opakuje, ale jak˝koliv mimo¯·dn˝ jev je vÏtöinou ojedinÏl˝. Pravda, prakticky vöichni lidÈ zem¯eli a zem¯ou. TÏch nÏkolik, kdo vöak byli oûiveni, je tak zanedbateln˝ poËet, ûe je Hume povaûuje za neplatnÈ. Je to stejnÈ uvaûov·nÌ, jako by nÏkdo o loterii ¯ekl, ûe jak·koliv v˝hra je nemoûn·, protoûe vyhraje jen jeden z milionu. Hume ztotoûÚuje zkuöenost s pravdÏpodobnostÌ a tvrdÌ, ûe by nikdo nemÏl vÏ¯it ve v˝hru. Tento myslitel argumentuje proti z·zrak˘m s pr˘mÏrnou logikou, kter· vlastnÏ popÌr· vöechny vÏdeckÈ meto-

6 Z¡PAS O DUäI dy. Kdyby jak˝koliv vÏdec p¯edem vÏdÏl - na z·kladÏ p¯ÌrodnÌch z·kon˘ (podobnÏ jako vÏdÏl Hume, ûe se z·zraky nekonaly a konat nebudou) - jak mu vyjde urËit˝ pokus, pak by se ani neobtÏûoval jakÈkoliv pokusy uskuteËÚovat. Jenûe vÏdci podnikajÌ nekoneËnÈ pokusy, aby se dopracovali k†porozumÏnÌ p¯ÌrodnÌm z·kon˘m a k†jejich vyt¯ÌbenÌ. Kdyby aplikovali Hume˘v princip pop¯enÌ z·zrak˘ na z·kladÏ zkuöenosti, veökerÈ systematickÈ pokusy a b·d·nÌ by ani nezaËaly. VÏdci by vÏ¯ili v nemÏnnÈ uniformnÌ v˝sledky na z·kladÏ poËtu pravdÏpodobnosti, kde by n·hoda, dlouhÈ ËasovÈ ˙dobÌ a evoluËnÌ v˝voj nemÏly öanci. Jsou z·zraky vÏdecky obhajitelnÈ? MnozÌ intelektu·lnÏ zaloûenÌ lidÈ odmÌtajÌ z·zraky, protoûe nemohou p¯ijmout koncepci BoûÌho z·sahu do p¯ÌrodnÌho jednotnÈho bÏhu, ËÌmû by pr˝ byly zpochybnÏny vöechny vÏdeckÈ metody. Zast·vajÌ uniformnÌ postoj k†p¯ÌrodnÌm vÏd·m a tvrdÌ, ûe jak·koliv nepravidelnost, jakÈkoliv vyboËenÌ z†norm·lu by znemoûnilo vÏdeckÈ b·d·nÌ, p¯Ìroda by byla potom nep¯edvÌdateln·. Dr.†††Allan Bloom napsal: "VÏdci jsou do poslednÌho muûe proti kreacionismu, protoûe pravdivÏ rozpoznali, ûe jestliûe je na nÏm nÏco pravdy, potom je jejich vÏda chybn· a nepot¯ebn· .... BuÔ m· p¯Ìroda z·konit˝ po¯·dek, nebo nem·; z·zraky buÔ mohou b˝t, nebo nemohou. VÏdci nedokazujÌ, ûe z·zraky nejsou, oni to p¯edpokl·dajÌ, protoûe bez tohoto p¯edpokladu nenÌ p¯ÌrodnÌ vÏdy." Existuje nÏkolik n·mitek dokazujÌcÌch, ûe z·zraky odporujÌ vÏdeck˝m v˝zkumn˝m metod·m. Prostudujme jednu, kterou vypracoval Patrick Nowell-Smith. Nowell-Smith namÌt· supernaturalistovi, tedy tomu, kdo v††z·zraky vÏ¯Ì, ûe tzv. z·zraky budou postupnÏ vÏdou objasnÏny ne nadp¯irozen˝m z·sahem, ale p¯irozen˝m z·konit˝m pochodem. Jeho n·mitku m˘ûeme shrnout takto:

1.

Pouze to, co lze p¯edpovÏdÏt, se m˘ûe kvalifikovat jako vysvÏtlenÌ nÏjakÈho dÏje. Je to nÏco jako p¯ÌrodnÌ z·kon. 2. Z·zrak nem˘ûe b˝t p¯edpovÏzen, je nahodil˝. 3. Proto se z·zrak nem˘ûe kvalifikovat jako vysvÏtlenÌ jakÈhokoliv dÏje. Jednoduöe ¯eËeno, pouze "vÏdeck·" vysvÏtlenÌ platÌ, ostatnÌ vysvÏtlenÌ se musÌ pod¯Ìdit vÏdÏ, nebo musÌ b˝t umlËena. ZatÌm co Nowell-Smith poûaduje, aby vÏdci mÏli otev¯enou mysl a neodmÌtali d˘kazy, kterÈ bo¯Ì jejich p¯edpojatÈ teorie, s·m uzav¯el svou mysl moûnosti, kter· by nÏkterÈ ud·losti vysvÏtlila nadp¯irozenÏ, z·sahem z vnÏjöku. SvÈvolnÏ trv· na tom, ûe vöechna vysvÏtlenÌ musÌ b˝t naturalistick·, jinak nemohou b˝t br·na v ˙vahu. DomnÌv· se, ûe vöechny dÏje budou nakonec vysvÏtleny p¯irozenou cestou, ale tuto domnÏnku d·l nedokazuje. éije v iluzi, ûe se z·zraky nevyskytujÌ. Toto je skok do tmy vÌry v naturalismus! VÏdci poûadujÌ, aby vysvÏtlenÌ dÏj˘ mÏlo hodnotu pravdÏpodobnosti, ale vöude kolem n·s je mnoho dÏj˘ nep¯edpovÏditeln˝ch. Nikdo nem˘ûe p¯edpovÏdÏt, zda a kdy se stane leteckÈ neötÏstÌ nebo kdy bude vykraden d˘m. A kdyû se takov· ud·lost stane, nikdo ji nepovaûuje za z·zrak. Sami naturalistÈ p¯ipouötÏjÌ, ûe nemohou vûdy p¯edpovÏdÏt dÏje v praxi, ale pouze v principu. Supernaturalista, ten, kdo vÏ¯Ì, ûe se z·zraky vyskytujÌ, prohlaöuje totÈû: Z·zrak se stane, kdykoliv B˘h z vnÏjöku povaûuje za nutnÈ zas·hnout. Kdybychom znali vöechny souvislosti a okolnosti, kdybychom vÏdÏli, co vÌ B˘h, pak by byly vöechny dÏje p¯edpovÏditelnÈ a podle vÏdc˘ tedy i p¯irozenÈ. Co se n·m jevÌ jako nadp¯irozenÈ v d˘sledku naöÌ omezenÈ znalosti, to je pro Boha p¯irozen· z·leûitost. I z·zraky mohou b˝t Ë·steËnÏ vysvÏtleny p¯irozenÏ, vÏdeckou metodou. Je z¯ejmÈ, ûe p¯i potopÏ, coû byl BoûÌ z·sah zvenËÌ, a obzvl·ötÏ po nÌ,

Z¡PAS O DUäI 7 p˘sobily i p¯irozenÈ sÌly vodnÌ a vÏtrnÈ eroze nebo horotvornÈ pochody zp˘sobenÈ naruöenou rovnov·hou v pl·öti ZemÏ. ZamyslÌme-li se nad p¯irozen˝mi p¯ÌrodnÌmi z·kony. Ty takÈ nefungujÌ samy od sebe z nÏjakÈ vnit¯nÌ p¯irozenosti. Kaûd˝ atom B˘h drûÌ svojÌ mocÌ v†rovnov·ze. Stvo¯enÌ nenÌ svÈbytnÈ ani autonomnÌ, ale je spojitÏ udrûov·no v†existenci BoûÌ mocÌ. VesmÌr a cel· existence, celÈ bytÌ a chod svÏta viditelnÈho i neviditelnÈho, coû naz˝v·me pouhou p¯irozenostÌ, je jeden grandiÛznÌ z·zrak. To, ûe n·m B˘h obnaûuje jen Ë·st svÈ moci, rozhodnÏ neznamen·, ûe n·m odhalil svou veökerou moc. Kdyby B˘h povolil, aby n·m nap¯. po vytrûenÌ zubu narostl zub nov˝, potom bychom i p·tÈ zuby povaûovali za p¯irozenÈ. V souËasn˝ch podmÌnk·ch by to byl z·zrak, protoûe vyboËuje z norm·lu. Vöe, co vyboËuje ze zabÏhan˝ch norem, m· sv˘j ˙Ëel. B˘h nezasahuje do sv˝ch "p¯irozen˝ch" zabÏhan˝ch z·zrak˘, aby je naruöil a n·s zm·tl. B˘h m· vûdy na mysli sv˘j d˘vod. Kaûd˝m z·zrakem n·m chce nÏco sdÏlit. MojûÌöovy z·zraky potvrzovaly, ûe jej B˘h skuteËnÏ poslal, a mÏly uk·zat nulovou moc egyptsk˝ch boh˘. Jestliûe se vyskytne z·zrak, kter˝ slouûÌ urËitÈmu ˙Ëelu, jako t¯eba rozestoupenÌ RudÈho mo¯e, aby IzraelitÈ mohli uprchnout p¯ed faraonem, potom n·m vÏdeck· metoda ¯Ìk·, ûe nem·me hledat p¯ÌËinu tohoto jevu v p¯irozen˝ch p¯ÌËin·ch, ale m·me hledat p¯ÌËinu v Inteligenci. Z·zraky vÏdu nebo¯Ì. VysvÏtlenÌ ˙Ëelov˝ch z·zrak˘ p¯irozen˝m zp˘sobem je zaruËenÏ nevÏdeckÈ! V tÏchto a podobn˝ch p¯Ìpadech vÏda ve skuteËnosti ukazuje na inteligentnÌ p¯ÌËinu. MajÌ z·zraky historickou platnost? P¯ÌrodnÌ vÏdy nejsou jedin˝m oborem, kter˝ odmÌt· z·zraky. I historici vyûadujÌ, aby z·zraky byly vylouËeny z††jejich badatelsk˝ch metod. Antony Flew rozvinul tuto n·mitku n·sledovnÏ: Veöker· kritick· historie je z·visl· na platnosti dvou pravidel:

1.

Poz˘statky minulosti mohou b˝t pouûity jako doklad k rekonstrukci dÏjin jen tehdy, jestliûe p¯edpokl·d·me totÈû z·kladnÌ pravidelnÈ chov·nÌ p¯Ìrody tehdy i††dnes. 2. Kritick˝ dÏjepisec musÌ uûÌvat svoji souËasnou zkuöenost s moûn˝m a pravdÏpodobn˝m jako mÏ¯Ìtko ke zkoum·nÌ minulosti. VÌra v z·zraky vöak odporuje obÏma bod˘m, proto vÌra v z·zraky odporuje kritickÈ historii. Historik musÌ odmÌtnout vöechny z·zraky. Kdokoliv, kdo vÏ¯Ì v†z·zraky, je naivnÌ a nekritick˝ ve svÈm myölenÌ. VöimnÏme si - tyto n·mitky netvrdÌ, ûe z·zraky jsou nemoûnÈ, tvrdÌ jen, ûe jsou nepoznatelnÈ jak˝mkoliv objektivnÌm studiem historie. PodobnÏ jako David Hume, i Anthony Flew chybuje v tom, ûe d˘kazy p¯id·v·, mÌsto aby je zvaûoval. Nep¯ipouötÌ û·dnÈ zvl·ötnÌ svÏdectvÌ, p¯ipouötÌ pouze d˘kazy vöeobecnÈ. Tedy cokoliv, co je bÏûnÈ a opakovatelnÈ, je uvÏ¯itelnÈ, ale cokoliv, co se vymyk· stereotypu a je jedineËnÈ, musÌ b˝t odmÌtnuto. Vzato doslovnÏ, m·me vÏ¯it tomu, ûe ûena prala v potoce, aËkoliv nem·me û·dnÈ p¯ÌmÈ d˘kazy, protoûe je to bÏûnÈ a opakovatelnÈ. MÏli bychom vöak odmÌtnout objevenÌ Ameriky Kolumbem, protoûe to nenÌ vöeobecn˝ a opakovateln˝ jev, p¯estoûe p¯Ìm˝ch d˘kaz˘ je dostatek. Flew neudÏlal nic jinÈho, neû ûe aplikoval Humeovy z·vÏry na historii. Co je bÏûnÈ, to platÌ, a zkuöenostÌ si moudr˝ ËlovÏk utv·¯Ì svÏton·zor. Co se vymyk· statistickÈ pravdÏpodobnosti, odmÌt·. V˝hru v loterii by urËitÏ neodmÌtl, aËkoliv se norm·lu takÈ vymyk·. RozumnÌ lidÈ vöak nemohou odmÌtnout neobyËejnÈ ud·losti. PodÌvejme se do Bible, jak Petr popisuje uniformnÌ myölenÌ lidÌ tÏsnÏ p¯ed druh˝m Kristov˝m p¯Ìchodem: P¯edevöÌm v·m chci ¯Ìci, ûe ke konci dn˘ p¯ijdou posmÏvaËi, kte¯Ì ûijÌ, jak se jim zachce, a budou se posmÌvat: "Kde je ten jeho zaslÌben˝ p¯Ìchod?

8 Z¡PAS O DUäI Od tÈ doby, co zesnuli otcovÈ, vöecko z˘st·v· tak, jak to bylo od poË·tku stvo¯enÌ." TÏm, kdo toto tvrdÌ, z˘st·v· utajeno, ûe d·vn· nebesa i†zemÏ byly vyvol·ny slovem BoûÌm z†vody a p¯ed vodou chr·nÏny. Vodou byl takÈ tehdejöÌ svÏt zatopen a zahynul. T˝mû slovem jsou udrûov·na nynÏjöÌ nebesa a zemÏ, dokud nebudou zniËena ohnÏm; B˘h je ponechal jen do dne soudu a z·huby bezboûn˝ch lidÌ. (2. Petr˘v 3:3-7) Tento z·znam musÌ b˝t vÏdecky odmÌtnut, protoûe potopa celÈho svÏta je dnes nepravdÏpodobn·, a proto historicky pr˝ neplatn·. TakovÈ myölenÌ se stalo z·kladem evoluËnÌ domnÏnky. ZamyslÌme-li se nad Flewov˝mi z·vÏry, uvidÌme, ûe zkoum·nÌ z·zrak˘ pr·vÏ historick˝m b·d·nÌm odstraÚuje p¯edpojatost, kterou dneönÌ vÏda trpÌ, a zavÌr· dve¯e k zv·ûenÌ fakt˘. Z·zraky popsanÈ v Bibli jsou stejnÏ otev¯enÈ kritickÈmu historickÈmu b·d·nÌ jako jak˝koliv jin˝ historick˝ z·znam. Jsou z·zraky jen mytologiÌ? Jeden z nejvlivnÏjöÌch teolog˘ tohoto stoletÌ Rudolf Bultman ¯ekl: Znalost ËlovÏka o svÏtÏ dos·hla skrze vÏdu a technologii takovÈho rozmÏru, ûe je nemoûnÈ dÌvat se na svÏt oËima NovÈho z·kona. Ve skuteËnosti byste tÏûko hledali nÏkoho, kdo tak na svÏt pohlÌûÌ. Jedin˝ Ëestn˝ zp˘sob, jak p¯ednÈst uËenÌ NovÈho z·kona, je svlÈknout jej z††jeho mytologickÈho pl·ötÏ, a tak uchovat pravdu, kterou uschov·v·. Tedy - biblickou vÌru bez z·zrak˘ lze udrûet jen tak, ûe z·zraky vyplejeme jako mytologick˝ plevel. Jestliûe se pr˝ vûijeme do myölenÌ prvnÌch k¯esùan˘, pochopÌme i okolnosti, kterÈ zp˘sobily vznik tÏchto m˝t˘. Vyko¯enÏnÌ m˝t˘ z††Bible n·s uvede na jinou hladinu pravdy, kterou pak m˘ûeme p¯ijmout vÌrou: 1. M˝ty jsou ve svÈ podstatÏ vÌce neû objektivnÌ pravda. 2. Co ale nenÌ objektivnÌ, nem˘ûe b˝t

souË·stÌ ovÏ¯itelnÈho ËasoprostorovÈho svÏta. 3. Proto z·zraky a m˝ty nepat¯Ì do objektivnÌho ËasoprostorovÈho svÏta. Jsou Bultmanovy n·mitky opr·vnÏnÈ? Jsou z·zraky jen m˝tem? Jestliûe jsou z·zraky vÌce neû objektivnÌ pravdou a vÌce faktickÈ, potom musÌ b˝t o†to vÌce objektivnÌ ud·losti, kterÈ probÏhly historicky v prostoru a Ëase. Bultman p¯edem udÏlal z·vÏr, ûe z·zraky nemohou existovat. JistÏ by uËinil tent˝û z·vÏr bez ohledu na d˘kazy. O z·zracÌch tento teolog ¯Ìk·, ûe jsou neuvÏ¯itelnÈ, nerozumnÈ, nemoûnÈ, nesmyslnÈ a nep¯edstavitelnÈ. Takto nehovo¯Ì ËlovÏk, kter˝ je otev¯en zv·ûenÌ d˘kaz˘. Tohle je jazyk ËlovÏka, kter˝ nechce b˝t zmaten fakty. Jenom objektivnÌ a historickÈ jevy se dajÌ zpochybnit, ovÏ¯it a padÏlat. Jenom skuteËn˝ objektivnÌ ˙kaz m˘ûe b˝t p¯edmÏtem vÏdeckÈho b·d·nÌ. Jestliûe vöak jistÈ jevy, osoby nebo z·zraky nejsou objektivnÌ a historickÈ, potom jsou nezpochybnitelnÈ, neovÏ¯itelnÈ a†nepadÏlatelnÈ. Nem˘ûeme potom ani dok·zat, ûe jsou nebo, ûe se staly. Nikdo je takÈ nem˘ûe ani vyvr·tit. Tohle se hodÌ mnoh˝m k¯esùan˘m, protoûe kdyû se nÏco ned· ani dok·zat, ani vyvr·tit (t¯eba z·zrak nebo existence Boha), uû se d·le nenam·hajÌ s obhajobou svÈ vÌry a†nab·dajÌ druhÈ k†slepÈ vÌ¯e bez d˘kaz˘. VÏ¯it slepÏ se d· Ëemukoliv. Zde vöak Flewova argumentace pokl·d· tyto k¯esùany na lopatky, protoûe jsou-li B˘h a z·zraky nedokazatelnÌ a nevyvratitelnÌ, pak ani objektivnÏ neexistujÌ, protoûe dok·zat a vyvr·tit se d· jen to co objektivnÏ a historicky bylo nebo je. Jednoduöe ¯eËeno je to takto: Kdyby nÏjak· vÌra nemohla b˝t nikdy, za û·dn˝ch okolnostÌ zpochybnÏna, jak bychom potom mohli ¯Ìci, ûe je skuteËnÏ pravdiv·? To by totiû opustila r·mec platnosti a neplatnosti a byla by jen osobnÌm n·zorem. I kdybychom teologovi Bultmanovi dodali mrtvÈ tÏlo

Z¡PAS O DUäI 9 JeûÌöe Krista, ani tento d˘kaz by nezpochybnil jeho slepou vÌru v Kristovo zmrtv˝chvst·nÌ. A to je absurdnÌ! Naöe vÌra nenÌ slep·, protoûe v historick˝ z·zrak zmrtv˝chvst·nÌ JeûÌöe Krista vÏ¯Ìme. Naöe vÌra musÌ b˝t teoreticky zpochybniteln·, aby z˘stala realitou. Pavel to potvrdil: Nebyl-li vöak Kristus vzk¯Ìöen, je vaöe vÌra marn·, jeötÏ jste ve sv˝ch h¯ÌöÌch. (1. Korintsk˝m 15:17) Pavel uk·zal moûnost zpochybnÏnÌ naöÌ vÌry, aby n·s ujistil, ûe naöe vÌra je platn· a pravdiv·. Naöe n·boûenskÈ pokusy uchr·nit k¯esùanstvÌ p¯ed pochybnostmi modernÌch filozofiÌ a vÏdou n·s zanech·vajÌ s pr·zdnou vÌrou, s†vÌrou v n·boûenstvÌ, kterÈ n·m zabraÚuje, abychom naz˝vali Bibli a naöi vÌru se vöÌm vöudy pravdou. VolnÏ zpracoval -pst- podle knihy Ot·zky skeptik˘, Norman Geisler - pokraËov·nÌ p¯ÌötÏ -

TRANSCENDENT¡LNÕ MEDITACE V Ëervnu letoönÌho roku po¯·dala SpoleËnost pro studium sekt a nov˝ch n·boûensk˝ch hnutÌ p¯edn·öku na tÈma Transcendent·lnÌ meditace. PanÌ dr. Citterbergov·, CSc, M.A. SCI, vedoucÌ N·rodnÌ kancel·¯e kurz˘ TM, i jejÌ manûel jsou naöi absolventi VÈdickÈ university TM ve Spojen˝ch st·tech. Po nÏkolika letech studiÌ p¯ijeli skuteËnÏ dob¯e p¯ipraveni a jejich prezentace byla neobyËejnÏ p˘sobiv·. Obzvl·ötÏ panÌ doktorka okouzlila posluchaËe. Jako ûena p¯edstavovala nÏûnost, vnÏjöÌ i†vnit¯nÌ kr·su osobnosti; pan Citterberg naopak p¯ipomÌnal robota nebo technokrata bez jakÈhokoliv emocion·lnÌho v˝razu. MÏli jsme moûnost nahlÈdnout do celÈ ¯ady publikacÌ a text˘. NejzajÌmavÏjöÌ byly nÏkolikasetstr·nkovÈ publikace v angliËtinÏ, kde Mahariöi Maheö Yogi formuloval p¯ÌrodnÌ a spoleËenskÈ vÏdy, z·kony a†ud·losti formou matematic-

k˝ch vzorc˘. BÏhem p¯edn·öky jsme vyslechli celou ¯adu zajÌmav˝ch informacÌ, statistick˝ch dat, citacÌ a odkaz˘ na nejr˘znÏjöÌ vÏdeckÈ d˘kazy. PosluchaËi byli opakovanÏ ujiöùov·ni, ûe TM je ËistÏ vÏdeck· (vÈdick·) metoda, kter· nem· s n·boûenstvÌm nic spoleËnÈho. O Ëem tedy je TM? Technika transcendent·lnÌ meditace (TM) je jednoduch˝ p¯irozen˝ postup, kter˝ praktikujeme 15-20 minut r·no a†veËer v pohodlnÈ pozici v sedÏ se zav¯en˝ma oËima. BÏhem praktikov·nÌ tÈto techniky se tÏlo i†mysl zklidnÌ a zaûÌv·me stav kliduplnÈ bdÏlosti. Mysli je umoûnÏno transcendovat (tj. p¯ekroËit) veökerou ment·lnÌ aktivitu, aby zaûila nejjednoduööÌ formu vÏdomÌ, kdy se vÏdomÌ vztahuje samo k†sobÏ - ËistÈ vÏdomÌ. Praktikov·nÌ techniky TM v n·s rozvÌjÌ latentnÌ tvo¯iv˝ potenci·l a p¯itom odstraÚuje nahromadÏnÈ stresy a ˙navu prost¯ednictvÌm hlubokÈho odpoËinku, kter˝ je zÌsk·n bÏhem tohoto p¯irozenÈho procesu. Tento proûitek v†n·s oûivuje vnit¯nÌ inteligenci, tvo¯ivost, dynamiku, uspo¯·danost a organizaËnÌ sÌlu, v˝sledkem Ëehoû se zvyöuje ˙Ëinnost a†˙spÏch v dennÌm ûivotÏ. Technika TM je vÏdeck· a univerz·lnÌ, nevyûaduje û·dnou urËitou vÌru ani p¯izp˘sobenÌ ûivotnÌho stylu. Praktikov·nÌ techniky TM nevyûaduje û·dnÈ ˙silÌ ani soust¯edÏnÌ. Je snadnÈ se ji nauËit od odbornÈho vyökolenÈho uËitele, nevyûaduje to û·dnou zvl·ötnÌ schopnost. PraktikujÌ ji lidÈ kaûdÈho vÏku, vzdÏl·nÌ, kultury Ëi n·boûenstvÌ v zemÌch po celÈm svÏtÏ a tÏöÌ se öirokÈmu rozsahu jejÌch pozitivnÌch ˙Ëink˘. VÏdecky ovÏ¯enÈ p¯Ìnosy TM ⁄Ëinky Mahariöiho transcendent·lnÌ meditace byly ovÏ¯eny vÌce neû 600 studiemi, proveden˝mi nez·visle na vÌce neû 210 univerzit·ch a v˝zkumn˝ch ˙stavech na celÈm svÏtÏ, vËetnÏ univerzit Harvard, UCLA, Stanford a McGill. ProspÏönost programu TM se projevuje ve vöech oblastech ûivota.

10 Z¡PAS O DUäI V˝sledky v˝zkumu TM ukazujÌ: odstranÏnÌ stresu zv˝öenÌ stability zlepöenÈ zdravÌ zv˝öenÌ adaptibility zpomalenÌ biologickÈho st·rnutÌ zlepöenÈ vztahy r˘st inteligence r˘st k vyööÌm stav˘m vÏdomÌ r˘st tvo¯ivosti snÌûenÌ zloËinnosti ve spoleËnosti vÏtöÌ ötÏstÌ vytv·¯enÌ svÏtovÈho mÌru ... Aû potud obsah prezentace panÌ Dr. CitterbergovÈ. Potom n·sledovalo nÏkolik dokument·rnÌch klip˘ a diskuze. DiagnostickÈ ot·zky z ¯ad lÈka¯˘, psycholog˘, teolog˘ a dalöÌch posluchaË˘ odhalily zcela jinou tv·¯ TM a celou ¯adu polopravd a nepravd, kterÈ by mÏly b˝t varov·nÌm i naöim Ëten·¯˘m. Pro ˙plnost citujeme doplÚujÌcÌ informace z knihy Za Nov˝mi SvÏty, R. Enroth, vydavatelstvÌ N¡VRAT dom˘: Mahariöiho teologie Ti, jeû zajÌm·, kde m˘ûe skonËit ËlovÏk, kter˝ zaËne praktikovat TM, by se mÏli zamyslet nad tÌm, co Mahariöi ¯Ìk· o "Bohu". Ten pÌöe: "B˘h se nalÈz· ve dvou poloh·ch skuteËnosti: jako svrchovanÈ BytÌ s absolutnÌ, vÏËnou p¯irozenostÌ, a jako osobnÌ B˘h na nejvyööÌ rovinÏ neobyËejnÈho stvo¯enÌ." Avöak jako d˘sledn˝ monista Mahariöi d·le ztotoûÚuje "svrchovanÈ BytÌ" se stvo¯enÌm. PÌöe, ûe "neosobnÌ B˘h... je podstatnou sloûkou stvo¯enÌ". ZaËlenÏnÌm Boha jako souË·sti stvo¯enÌ Mahariöi stavÌ Stvo¯itele a stvo¯enÌ na jednu rovinu a tak splÚuje podstatu biblickÈ definice modl·¯stvÌ (ÿ 1,25). To p¯irozenÏ vede k dalöÌmu modl·¯stvÌ k†uctÌv·nÌ sebe sama. Tato tendence je zjevn· v Mahariöiho v˝roku, ûe "kaûd˝ jednotlivec je ve svÈ pravÈ p¯irozenosti neosobnÌm Bohem." OsobnÌ B˘h zjeven˝ v Bibli nikdy neuzn·v· ËlovÏka jako Boha nebo souË·st Boha. Prorok Izaj·ö vyjad¯uje Jahveho jedineËn˝ n·rok na osobnÌ boûstvÌ: Toto pravÌ Hospodin, stvo¯itel nebe (on je B˘h!)...J· jsem Hospodin a jinÈho uû nenÌ. (Izaj·ö 45,18

DalöÌm klÌËov˝m ukazatelem teologie urËitÈho jedince je jeho pohled na JeûÌöe Krista. Mahariöi ve sv˝ch Meditations (Meditace) pÌöe: "NemyslÌm si, ûe Kristus nÏkdy trpÏl, ani ûe by mohl trpÏt... Je ökoda, ûe se o Kristu hovo¯Ì jako o tom, kter˝ trpÏl." S·m Kristus pok·ral nÏkterÈ ze sv˝ch n·sledovnÌk˘, kte¯Ì nerozeznali prorockou nutnost jeho utrpenÌ: Jak jste nech·pavÌ! To je v·m tak tÏûkÈ uvÏ¯it vöemu, co mluvili proroci! Coû nemÏl Mesi·ö to vöe vytrpÏt a tak vejÌt do svÈ sl·vy? (Luk·ö 24,25-26). Kdo zapÌr· Kristovo utrpenÌ, odmÌt· Krista samotnÈho a odmÌt· p¯ijmout jeho napomenutÌ. Spr·vnÈ pochopenÌ utrpenÌ a smrti JeûÌöe m· pro teologii i ûivot prvo¯ad˝ v˝znam, protoûe podle Bible je vÌra v Kristovu obÏù z·kladem pozn·nÌ Boha (1 K 15,3; éd 9 -10). A d·le - Mahariöiho "svrchovanÈ BytÌ" nenÌ osoba, postr·d· schopnosti nejpokornÏjöÌ osoby na zemi, kter· umÌ mluvit, jednat a milovat. Mahariöi ve sv˝ch spisech uzn·v· d˘leûitost tohoto "Boha": "O Absolutnu se ¯Ìk·, ûe je vöemocnÈ, (ale)... i kdyû je vöÌm, nem˘ûe nic dÏlat ani zn·t." Absolutno "nem˘ûe nic dÏlat", Mahariöi ho vöak v˝slovnÏ oznaËuje za p¯ÌËinu svÏta: "SvÏt existoval, existuje a bude existovat skrze moc neosobnÌho Boha." Kdyû m· panteista vysvÏtlit p¯ÌËinu existence vesmÌru a lidskÈ osobnosti, dost·v· se zjevnÏ do stejn˝ch potÌûÌ jako materialista. OsobnÌ v˝sledek, jÌmû je ËlovÏk, musÌ mÌt jako p¯ÌËinu vzniku nÏco vÏtöÌho nejen rozsahem a energiÌ, ale i mocÌ vÏdÏnÌ a kon·nÌ, kterÈ jsou jedineËnÏ vlastnÌ osobÏ. Pouze uzn·nÌ jednoho Boha, Stvo¯itele, jako Osoby nad¯azenÈ vöÌ skuteËnosti umoûÚuje vysvÏtlenÌ existence svÏta a ËlovÏka. K Ëemu TM vede? Mahariöi svÈ n·sledovnÌky konkrÈtnÏ upozornil na jedno nebezpeËÌ meditace, kterÈ by i na tomto mÌstÏ mÏlo b˝t zmÌnÏno jako jeden z moûn˝ch ˙Ëink˘ TM. V Science of Being (VÏda bytÌ)

Z¡PAS O DUäI 11 a†Art of Living (UmÏnÌ ûivota) nedoporuËuje vz˝v·nÌ duch˘ Ëi p˘sobenÌ jako mÈdium, protoûe "aby ËlovÏk p¯ijal tuto... moc... musÌ se zcela odevzdat vlivu dotyËnÈho ducha". Toto varov·nÌ je d˘leûitÈ kromÏ jinÈho takÈ proto, ûe meditativnÌ stav se podob· stavu vyhled·vanÈmu mÈdii za ˙Ëelem nav·z·nÌ spojenÌ s duchy. Podle k¯esùanskÈho ch·p·nÌ jsou zainteresovanÌ duchovÈ dÈmoni a ËlovÏk, kter˝ se otvÌr· jejich vlivu, se vystavuje riziku dÈmonickÈ posedlosti. NÏkte¯Ì lidÈ, kte¯Ì d¯Ìve praktikovali meditaci, svÏdËÌ o dÏsiv˝ch setk·nÌch s duchy. Proto bychom mÏli v·ûnÏ zvaûovat moûnost, ûe vy¯azenÌm vÏdomÈho ovl·d·nÌ vlastnÌch schopnostÌ p¯i meditaci se ËlovÏk otevÌr· satanskÈmu duchovnÌmu vlivu. Tolik cit·t. D·le p¯ipojujeme doplÚujÌcÌ informace z Ëasopisu DINGIR 1/98 o†StranÏ p¯ÌrodnÌho z·kona, kter· je souË·stÌ uËenÌ TM, jehoû otcem je Mahariöi Maheö Yogi. Strana p¯ÌrodnÌho z·kona Na naöÌ politickÈ scÈnÏ je tolik politick˝ch stran, hnutÌ a seskupenÌ, ûe orientovat se ve vöech je bezesporu nad lidskÈ sÌly. Mezi jist˝mi outsidery letoönÌch Ëervnov˝ch voleb (z nichû mnohÈ ani nep¯edstoupÌ p¯ed voliËe, aby se uch·zely o jejich p¯ÌzeÚ) nalezneme i stranu, kterÈ zajistÈ pat¯Ì mÌsto v tomto jinak zcela nepolitickÈm Ëasopise. Tato strana, ˙zce sv·zan· s jednÌm n·boûensk˝m smÏrem, totiû ve svÈ podstatÏ politick· nenÌ. Ale nep¯edbÌhejme. DrûÌm v rukou program strany, kter· (pokud bych to mÏl struËnÏ shrnout) slibuje vöechno vöem: snÌûÌ nezamÏstnanost, ozdravÌ naöi ekonomiku, snÌûÌ danÏ, zruöÌ DPH. Slibuje zv˝öenÌ soci·lnÌch program˘ pro matky s dÏtmi, pro d˘chodce a pro nemocnÈ, vÌ, jak vy¯eöit drogovou problematiku, kriminalitu a mnoho dalöÌho. Jak toho chce dos·hnout? "Strana P¯ÌrodnÌho z·kona chce vytvo¯it spoleËnost, kter· sv˘j v˝voj orientuje na P¯ÌrodnÌ z·kon, kter˝ je pro vöechny lidi jako osobnosti a†soci·lnÌ

bytosti platn˝," pÌöe se v†˙vodu programu. A program d·le pokraËuje vysvÏtlenÌm, co P¯ÌrodnÌ z·kon je: "V˝raz P¯ÌrodnÌ z·kon zahrnuje vöechny z·kony p¯Ìrody, kterÈ ¯ÌdÌ ûivot v†celÈm vesmÌru. Jsou to jak p¯ÌrodnÌ z·kony, kterÈ vl·dnou atom˘m, planet·m a galaxiÌm, tak i ty, kterÈ tvo¯Ì z·klad naöeho zdravÌ, ûivotnÌho prost¯edÌ, spoleËnosti a pr˘myslu. P¯ÌrodnÌ z·kon taktÈû ovl·d· inteligentnÌ funkËnÌ proces v n·s samotn˝ch. ÿÌdÌ naöe d˝ch·nÌ, tep srdce a†kaûd˝ impuls naöeho myölenÌ a Ëinnosti." V programu je mnohokr·t zmÌnÏn tzv. "Mahariöi efekt", kter˝ je zaloûen na myölence, ûe snad tÈmÏ¯ vöechny problÈmy lidstva se vy¯eöÌ, bude-li jedno procento populace zasvÏceno do speci·lnÌch meditaËnÌch technik. Autorem myölenky Mahariöiho efektu, a tÌm i†inspir·torem strany P¯ÌrodnÌho z·kona je jogÌn Mahariöi Maheö Yogi, zakladatel Transcendent·lnÌ meditace (TM). Tato spoleËnost byla zaloûena roku 1958 a u n·s p˘sobÌ od roku 1990 pod hlaviËkou Mahariöiho vÈdskÈ univerzity. TM se p¯edstavuje jako vÏdeck· spoleËnost, ale nap¯Ìklad NejvyööÌ soud ve st·tÏ New Jersey (USA) rozhodl, ûe se nejedn· o spoleËnost vÏdeckou, n˝brû n·boûenskou. StejnÏ tak i v SRN je od roku 1989 TM vedena jako n·boûenskÈ hnutÌ. Transcendent·lnÌ meditace p¯in·öÌ poselstvÌ o stavu "ËistÈ bdÏlosti", kter˝ û·k˘m zasvÏcen˝m do TM umoûnÌ vy¯eöit nejen veökerÈ problÈmy (odstranÏnÌ stresu, nervozity a nespavosti), ale tÈû nap¯. levitovat. P¯edstupnÏm levitace je tzv. jÛgickÈ lÈt·nÌ, kterÈ p¯edvedli Mahariöiho jogÌni na prvnÌ tiskovÈ konferenci Strany P¯ÌrodnÌho z·kona v Praze 5.3.1997. Bylo to sk·k·nÌ v tureckÈm sedu, coû je zajistÈ ˙ctyhodn˝ v˝kon, k levitaci m· vöak jeötÏ daleko. K mimo¯·dn˝m efekt˘m je nutn· metoda TM, kter· spoËÌv· v opakov·nÌ mantry dvakr·t dennÏ 15 - 20 minut. N·sledovnÌk TM ji obdrûÌ p¯i zasvÏco-

12 Z¡PAS O DUäI vacÌm ob¯adu. P¯edstavitelÈ TM tvrdÌ, ûe pokud tyto meditace praktikuje jedno procento lidÌ v nÏjakÈ oblasti, lze oËek·vat v˝raznÈ zlepöenÌ ûivotnÌch podmÌnek. S û·dostÌ o podporu projektu "1000 lidÌ pro Liberec" (zaloûenÈho na Mahariöi efektu) se p¯edstavitelÈ Mahariöiho vÈdskÈ univerzity obr·tili na Magistr·t mÏsta Liberce. Byli odmÌtnuti a rozhodnutÌm Magistr·tu jim nebylo ani umoûnÏno vyuûÌvat prostor radnice k p¯edn·ök·m. TM je rozöÌ¯ena asi v 80 zemÌch a jejÌ meditaËnÌ techniky ˙dajnÏ vyuûÌvajÌ vÌce neû Ëty¯i miliony lidÌ na celÈm svÏtÏ. Nelze se proto divit, ûe Mahariöiho n·sledovnÌci se snaûÌ uplatnit i†v†naöÌ zemi. Z volebnÌho programu strany P¯ÌrodnÌho z·kona: St·tnÌ dluhy - Kaûd· vl·da, kter· bere p˘jËky a douf·, ûe je p¯ÌötÌ vl·da a p¯ÌötÌ generace splatÌ, jedn· nezodpovÏdnÏ. Strana P¯ÌrodnÌho z·kona nahospoda¯Ì investiËnÌ prost¯edky, kterÈ pot¯ebuje, v naöem vlastnÌm st·tÏ a††vybuduje sobÏstaËnou ekonomii. OûivenÌm P¯ÌrodnÌho z·kona ve vÏdomÌ »eskÈ republiky vznikne hospod·¯stvÌ, kterÈ p¯ivede bezmeznou inteligenci a†efektivitu P¯ÌrodnÌho z·kona k plnÈmu uplatnÏnÌ. Blahobyt, hojnost a vz·jemnÈ obohacenÌ jsou vöeobecnou realitou pochod˘ p¯Ìrody v celÈm univerzu. Strana P¯ÌrodnÌho z·kona vytvo¯Ì blahobyt pro vöechny a v˝konnou, hospod·¯sky nez·vislou zemi tÌm, ûe rozvine nekoneËn˝ potenci·l P¯ÌrodnÌho z·kona v ûivotÏ naöeho st·tu. NÏkomu se to m˘ûe zd·t jako kr·sn˝ sen, ale p¯esto - naöe programy jsou zaloûeny na pozn·nÌ, jak fungujÌ p¯ÌrodnÌ z·kony hospod·¯stvÌ a n·rodnÌ produktivity. Naöe programy jsou vÏdeck˝mi v˝zkumy potvrzeny. Z·roveÚ zkr·ölÌme zemi nov˝mi ide·lnÌmi vesniËkami v†sousedstvÌ velk˝ch mÏst. Se sv˝mi domy, zahradami, vodotrysky a jezery budou tyto ide·lnÌ vesnice okrasou venkova a n·roda.

Pouze strana, kter· m˘ûe uspokojit vöechny rozdÌlnÈ pot¯eby n·roda, si zaslouûÌ podporu kaûdÈho voliËe. Strana P¯ÌrodnÌho z·kona je takovou stranou. Z tiskovÈho ozn·menÌ strany P¯ÌrodnÌho z·kona: "... SociologickÈ v˝zkumy ukazujÌ, ûe praktikov·nÌ TM a JogickÈho lÈt·nÌ ve velk˝ch skupin·ch natolik silnÏ oûivÌ uspo¯·danost, pozitivitu, harmonii a kreativitu ve spoleËnosti, ûe je neutralizov·no soci·lnÌ napÏtÌ, agresivita a n·silnost a kriminalita kles· o 20-30%. Hospitalizace a dopravnÌ nehody jsou drasticky sniûov·ny a kvalita ûivota se na vöech ˙rovnÌch ûivota zvyöuje. ... Strana P¯ÌrodnÌho z·kona vyz˝v· vl·du, aby neprodlenÏ vyökolila a permanentnÏ zamÏstnala 7 tisÌc osob jako JogickÈ letce. Takov·to skupina m˘ûe b˝t udrûov·na jiû se zlomkem st·tnÌho rozpoËtu. Jako alternativa m˘ûe b˝t ihned vyökoleno 11 % voj·k˘ (asi 7 tisÌc osob) v technice JogickÈho lÈt·nÌ. Pouze touto preventivnÌ jednotkou bude zaruËena opravdov· ochrana mÌru v†»eskÈ republice." - Ji¯Ì Koubek, Ëasopis PURIF, 1/98 p¯ipravila - kas -

DVEÿE DO KR¡LOVSTVÕ Blaze chud˝m v duchu... (Matouö 5,3) Varujte se povaûovat naöeho P·na za pouhÈho uËitele. Kdyby JeûÌö Kristus byl pouh˝m uËitelem, nemohl by dÏlat nic jinÈho neû kl·st na mÏ poûadavky, kterÈ mÏ p¯ivedou k zoufalstvÌ, protoûe nejsem schopen je splnit. Jak˝ smysl m· vzneöen˝ ide·l, kdyû se mu nemohu ani p¯iblÌûit? Bylo by mi lÈpe, kdybych jej nikdy nepoznal. K Ëemu je mi rada, abych se stal nÏk˝m, k˝m se nikdy st·t nemohu - ËlovÏkem s†"Ëist˝m srdcem" (5,8), ËlovÏkem, kter˝ kon· vÌc neû jen svoji povinnost, kter˝ je naprosto oddan˝ Bohu? M·-li pro mÏ JeûÌöovo uËenÌ b˝t nÏËÌm vÌce

Z¡PAS O DUäI 13 neû jen vzneöen˝m ide·lem, kter˝ mÏ p¯iv·dÌ k zoufalstvÌ, musÌm nejd¯Ìv poznat JeûÌöe Krista jako svÈho Spasitele. Kdyû se znovu narodÌm z Ducha BoûÌho, pozn·m, ûe JeûÌö Kristus mÏ nep¯iöel jen uËit, ËÌm m·m b˝t. P¯iöel, aby mÏ uËinil tÌm, ËÌm m·m b˝t. VykoupenÌ znamen·, ûe JeûÌö Kristus m˘ûe do kohokoliv vloûit p¯irozenost, kter· vedla Jeho vlastnÌ ûivot - a na tÈto p¯irozenosti jsou zaloûena vöechna pravidla, kter· n·m B˘h d·v·. V p¯irozenÈm ËlovÏku budÌ uËenÌ v†K·z·nÌ na ho¯e pocit zoufalstvÌ - a p¯esnÏ to JeûÌö chce. Poöetile spolÈh·me na vlastnÌ spravedlnost a myslÌme si, ûe se JeûÌöov˝m uËenÌm dok·ûeme ¯Ìdit, ale B˘h n·s z naöeho omylu vyvede. OdhalÌ totiû naöi nevÏdomost, kdyû po cestÏ zakopneme o jednu z p¯ek·ûek. Teprve tehdy k NÏmu budeme moci p¯ijÌt jako ûebr·ci a p¯ijmout Jeho dary. Blaze chud˝m v duchu... To je prvnÌ ze z·sad BoûÌho kr·lovstvÌ. Z·kladem, na kterÈm spoËÌv· kr·lovstvÌ JeûÌöe Krista, nenÌ bohatstvÌ, ale chudoba; nenÌ to ani rozhodnutÌ pro JeûÌöe, ale pocit takovÈ beznadÏje, ûe koneËnÏ p¯izn·me: Pane, bez Tebe nemohu ani zaËÌt. A JeûÌö ¯ekne: "Blaze v·m..." (Matouö 5,11) To jsou dve¯e do kr·lovstvÌ. A n·m trv· tak dlouho, neû uvÏ¯Ìme, ûe jsme vlastnÏ chudÌ! Jenom pozn·nÌ vlastnÌ chudoby n·s uv·dÌ na spr·vnÈ mÌsto, kde JeûÌö Kristus dokon· svoje dÌlo. - Oswald Chambers - To nejlepöÌ pro Jeho sl·vu

POU»ENÕ Jednou z nejvyd·vanÏjöÌch a nejdiskutovanÏjöÌch knih na tÈma holokaustu se v poslednÌ dobÏ stala kniha Daniela Jonaha Goldhagena Hitlerovi ochotnÌ katani, kterou v roce 1997 vydalo v†ËeskÈm p¯ekladu Miroslava KorbelÌka NakladatelstvÌ LidovÈ noviny. Tato objemn· historick· pr·ce (464 strany textu, 142 strany pozn·mek a p¯Ìloh),

kter· nese podtitul ObyËejnÌ NÏmci a†holokaust, je nesmÌrnÏ zajÌmav· pro k¯esùany. Zkusme se tedy touto knihou zab˝vat. Z·kladnÌm ˙kolem, kter˝ si autor stanovil, bylo dok·zat, jak je moûnÈ, ûe se uprost¯ed 20. stoletÌ zrodil v srdci Evropy systÈm, kter˝ provedl bÏhem relativnÏ kr·tkÈho obdobÌ genocidu velkÈ Ë·sti ûidovskÈho n·roda. Autor probÌr· nejprve dÏjiny nÏmeckÈho antisemitismu, zab˝v· se jeho specifiky, zkoum· mÌru jeho rozöÌ¯enÌ v nÏmeckÈ spoleËnosti a dospÌv· k z·vÏru, ûe NÏmecko bylo zemÌ, jejÌû obyvatelstvo bylo tak¯ka zcela v zajetÌ tÈto zr˘dnÈ a naprosto iracion·lnÌ rasovÈ teorie. NÏmci vlivem rasistick˝ch teoriÌ postoupili d·le neû jak˝koli antisemitismus v dÏjin·ch: tak¯ka cel˝ n·rod p¯ijal za svÈ myölenku o††zr˘dnosti ûidovskÈ rasy, jejÌ mÈnÏcennosti, o††ökodlivosti éid˘ lidstvu a p¯edevöÌm NÏmecku. Goldhagen dokazuje, ûe eliminaËnÌ antisemitismus se stal vöeobecnÏ p¯ijÌmanou ideologiÌ uû v dobÏ, kdy se nacistÈ teprve dostali k moci. AËkoli se nÏmeck· spoleËnost neshodovala zcela v n·vrzÌch, jak˝mi metodami ¯eöit "ûidovskou ot·zku", v††z·sadÏ se vöichni shodovali na tom, ûe m·-li NÏmecko p¯eûÌt, je t¯eba vliv a p˘sobenÌ éid˘ v†NÏmecku zcela eliminovat. Autor se v knize zab˝v· t¯emi zp˘soby, jimiû NÏmci prov·dÏli "koneËnÈ ¯eöenÌ" ûidovskÈ ot·zky: 1. PolicejnÌ prapory - byly to prapory sloûenÈ z obyËejn˝ch NÏmc˘, kterÈ byly nasazeny v oblastech v˝chodnÌho Polska, Lotyöska, Ukrajiny a†Ruska, aby tyto oblasti oËistily od éid˘. V praxi to znamenalo, ûe policejnÌ jednotka vtrhla do mÏsta, nesmÌrnÏ brut·lnÌm zp˘sobem vyhnala éidy z†jejich domov˘ (nemocnÌ, nemohoucÌ, sta¯Ì a malÈ dÏti byli povraûdÏni ihned, t¯eba v†posteli), potÈ skupinÏ éid˘ p¯ik·zala vykopat masov˝ hrob, naËeû byli vöichni éidÈ - muûi, ûeny i dÏti - post¯Ìleni, mrtvoly nah·zeny do masovÈho hrobu a oblast tak byla prohl·öena za

14 Z¡PAS O DUäI "éid˘pr·zdnou". Tyto policejnÌ jednotky po¯·daly hony na éidy, kte¯Ì se ukr˝vali v lesÌch, a bez milosti je st¯Ìleli. NÏkdy nebyli éidÈ st¯Ìleni na mÌstÏ, n˝brû byli transportov·ni do OsvÏtimi-Birkenau, Treblinky, Sobiboru, Chelmna a Belûecu. Goldhagen dokazuje, ûe NÏmci v††policejnÌch praporech vraûdili éidy dobrovolnÏ, ochotnÏ a†r·di. Mnohdy je p¯ed smrtÌ krutÏ muËili. 2. T·bory - autor se nezab˝v· vyhlazovacÌmi t·bory, ale t·bory pracovnÌmi, kam byli internov·ni éidÈ, aby zde pracovali. Na z·kladÏ rozs·hl˝ch v˝zkum˘ Goldhagen dokazuje, ûe NÏmci v†tÏchto t·borech internovali éidy p¯edevöÌm proto, aby je t˝rali a zabÌjeli, aËkoli jim tak vznikaly rozs·hlÈ materi·lnÌ ökody (nevyuûitÌm ûidovskÈ pracovnÌ sÌly). CÌlem tedy bylo éidy, kte¯Ì se podle nÏmeck˝ch n·zor˘ pr·ce ötÌtili, donutit pracovat, ale ne proto, aby vznikaly hodnoty, ale pro pr·ci samu, kter· se tak stala jak˝msi muËÌcÌm prost¯edkem p¯ed vlastnÌ likvidacÌ. 3. Pochody smrti - probÌhaly po celou dobu v·lky, ale nejvÏtöÌ intenzity dos·hly v poslednÌch t˝dnech a dnech v·lky, kdy bylo jasnÈ, ûe NÏmci prohr·li. Z r˘zn˝ch t·bor˘ byli hn·ni vÏzÚovÈ na stakilometrovÈ pochody, kterÈ mÏly jeden jedin˝ cÌl: utr·pit jich co nejvÌce k†smrti. HlavnÌ obÏtÌ tÏchto pochod˘ byli opÏt éidÈ. Dozorci tÏchto pochod˘ jednali vÏtöinou na vlastnÌ pÏst, takûe vraûdÏnÌ zesl·bl˝ch a vyhladovÏl˝ch éid˘ v poslednÌch hodin·ch v·lky bylo jejich dobrovolnou iniciativou. Nem·m dosti prostoru, abych se rozepisoval o vöem, co kniha o holokaustu a NÏmcÌch p¯in·öÌ. Chci zde pouk·zat jen na nÏkolik detail˘: 1. ZloËinnost rasismu Jakkoli se n·m to zd· nepravdÏpodobnÈ, i dneönÌ rasismus sl·dkovskÈho raûenÌ m˘ûe za urËit˝ch okolnostÌ p¯er˘st v podobnou tragÈdii, jakou bylo vyvraûdÏnÌ öesti milion˘ éid˘ v dobÏ holokaustu. Kniha jasnÏ dokazuje, jak mal· je vzd·lenost mezi hl·s·nÌm rasovÈ nen·visti a realizacÌ genocidy.

2. Nikdo nebyl proti To je na celÈ vÏci naprosto nepochopitelnÈ, ûe se v NÏmecku 30. let nenaöla sÌla, kter· by se eliminaËnÌmu antisemitismu postavila. Jak˝ byl d˘vod? Antisemity byli vöichni. JistÏ - ne vöichni souhlasili s masov˝m vyvraûÔov·nÌm éid˘. V z·sadÏ existovaly Ëty¯i druhy "¯eöenÌ": vyhlazenÌ, zaloûenÌ ûidovskÈho st·tu, kter˝ by oddÏlil éidy od ostatnÌch n·rod˘, rozpt˝lenÌ éid˘ ˙plnou asimilacÌ a rozs·hlÈ soust¯edÏnÌ éid˘ do ghett (tato Ëty¯i "¯eöenÌ" navrhl uû v roce 1933 teolog Gerhard Kittel). P¯es r˘znost pohled˘ se cel˝ n·rod shodoval v tom, ûe ûidovskou ot·zku je t¯eba nÏjak radik·lnÏ vy¯eöit. 3. Postoj cÌrkvÌ Ten je pro n·s k¯esùany nejpouËnÏjöÌ. Goldhagen vÏnuje mnoho prostoru vztahu cÌrkvÌ k ûidovskÈ ot·zce. Z·vÏr jeho öet¯enÌ je jednoznaËn˝: nejen ûe cÌrkve proti eliminaËnÌmu antisemitismu nevystupovaly a éidy nechr·nily, ale vraûedn˝ nacistick˝ systÈm naopak podporovaly. Jako p¯Ìklad m˘ûeme uvÈst prohl·öenÌ v˘dc˘ evangelick˝ch cÌrkvÌ Meklenburska, DuryÚska, Saska, Hesenska-Nasavska, älesvicka-Holöt˝nska, Anhaltu a L¸becku ze 17. prosince 1941 - tedy z doby, kdy uû NÏmci zbÏsile vyvraûÔovali sovÏtskÈ éidy -, jeû poûadovalo, aby vöichni éidÈ, kte¯Ì p¯estoupili na k¯esùanstvÌ, byli z cÌrkve vylouËeni, a tvrdilo, ûe "je proti éid˘m pot¯eba p¯ijmout nejp¯ÌsnÏjöÌ opat¯enÌ" a ûe "je nutnÈ vyhnat je z††nÏmeck˝ch zemÌ". Jak uv·dÌ autor, toto prohl·öenÌ se stalo v dÏjin·ch cÌrkve jedineËn˝m a unik·tnÌm dokumentem - totiû cÌrkevnÌm souhlasem s†genocidou. 4. éidy vraûdili obyËejnÌ NÏmci Goldhagen uv·dÌ popis nÏkter˝ch "akcÌ": "éidy jsme podle p¯Ìkazu (vrchnÌho str·ûmistra) Steinmetze vzali do lesa. äli jsme s nimi. Asi po 200 metrech Steinmetz p¯ik·zal, aby si éidÈ lehli na zem, do ¯ady jeden vedle druhÈho. ChtÏl bych p¯ipomenout, ûe tam byly jenom ûeny a asi tak dvan·ctiletÈ

Z¡PAS O DUäI 15 dÏti... Musel jsem zast¯elit starou ûenu, jÌû bylo p¯es öedes·t. VzpomÌn·m si jeötÏ dnes, ûe mi ta sta¯ena ¯ekla "udÏlejte to rychle" nebo nÏco takovÈho... Vedle mÏ byl str·ûmistr Koch... MÏl zast¯elit malÈho, asi dvan·ctiletÈho chlapce. Bylo n·m v˝slovnÏ ¯eËeno, ûe m·me hlaveÚ puöky drûet na dvacet centimetr˘ od hlavy. Koch to z¯ejmÏ nedodrûel, protoûe kdyû jsme opouötÏli popraviötÏ, ostatnÌ se mi sm·li, neboù kousky dÏtskÈho mozku se rozst¯Ìkly po mÈm bajonetu a z˘staly tam vÏzet. Nejd¯Ìve jsem se zeptal, proË se smÏjÌ, a††Koch pak uk·zal na zbytky mozku na mÈm bajonetu a ¯ekl: 'To je od toho mÈho, ten uû sebou ani neökubne'. ÿekl to oËividnÏ pyön˝m tÛnem..." Jak je moûnÈ, ûe obyËejnÌ NÏmci dÏlali takov· zvÏrstva, a to dobrovolnÏ? Autor dokazuje jejich indoktrinaci eliminaËnÌm antisemitismem, ale my jako k¯esùanÈ bychom mÏli jÌt ve sv˝ch ot·zk·ch d·l. Kdo za touto zr˘dnou ideologiÌ stojÌ? JistÏ je to ten, kdo nen·vidÌ Boha i jeho vyvolen˝ izraelsk˝ lid, kdo nen·vidÌ i ËlovÏka a vöe kromÏ sebe - satan. Jsme my proti jeho vym˝v·nÌ mozku imunnÌ? Goldhagenova kniha dokazuje, jak je nebezpeËnÈ nehlÌdat si svou mysl, pouötÏt do nÌ jakoukoli ideologii. Dokazuje, jak to nejd˘leûitÏjöÌ p¯ik·z·nÌ - Miluj Boha svÈho a miluj bliûnÌho svÈho - m˘ûe b˝t snadno opuötÏno ve jmÈnu n·roda, rasy, ideje, vlasti Ëi cÌrkve. MnohÈ skuteËnosti uvedenÈ v knize mÏ nutÌ uvaûovat nad tÌm, jak by se zachovala cÌrkev u n·s, jak bychom se zachovali v takovÈ situaci my. Jak se chovali ËeötÌ a slovenötÌ k¯esùanÈ v†dobÏ deportacÌ éid˘ z Protektor·tu a†ze SlovenskÈho öt·tu ke sv˝m ûidovsk˝m spoluobËan˘m? Zn·m dva p¯Ìpady: jeden öpatn˝ a jeden dobr˝. Jist˝ vÏ¯ÌcÌ muû - éid - pat¯il do bratrskÈho sboru. Protoûe sbory nebyly st·tem registrovanÈ, nemohl se ˙¯ad˘m prok·zat jako k¯esùansk˝ konvertita (coû by mu stejnÏ ûivot nezachr·nilo, neboù norimberskÈ z·kony uvaûovaly v raso-

v˝ch, ne n·boûensk˝ch kategoriÌch). Proto odeöel do evangelickÈ cÌrkve, aby se mohl prok·zat ËlenstvÌm v†"k¯esùanskÈ cÌrkvi". Byl za to ze svÈho dom·cÌho bratrskÈho sboru nemilosrdnÏ vylouËen. B˘h ho chr·nil, takûe v·lku p¯eûil. är·m na duöi majÌ vöak jeho potomci za toto "bratrskÈ" jedn·nÌ dodnes. Druh˝ p¯Ìklad je ze Slovenska, kde se jin˝ k¯esùan ujal pron·sledovan˝ch éid˘ a zachr·nil je ve svÈm domÏ p¯ed deportacÌ a smrtÌ, aËkoli i on riskoval ûivot sv˘j i svÈ rodiny. UËinil to z l·sky k bliûnÌm i na z·kladÏ pozn·nÌ o vyvolenosti éid˘ Bohem. Jak bych se v takovÈ situaci choval j·? Jak se chov·m dnes, kdy st·tem uznan· politick· strana öÌ¯Ì nen·vist a rasistickÈ v˝pady proti romsk˝m spoluobËan˘m? Mimochodem - kdyû jsem zjiöùoval, zda existuje v jakÈkoli odbornÈ literatu¯e o genocidÏ Ëesk˝ch Rom˘ a Sint˘ z obdobÌ 1939 - 1945 nÏjak˝ d˘kaz o pomoci k¯esùan˘ tÏmto pron·sledovan˝m spoluobËan˘m, nenaöel jsem ani jedin˝. Jak je to moûnÈ? Goldhagenovu knihu bychom mÏli ËÌst s pokorou a hanbou, neboù je to kniha i o n·s. TakovÌ jsme a je moûnÈ, ûe takovÌ jako NÏmci za v·lky bychom byli i my, kdybychom byli na jejich mÌstÏ, totiû na mÌstÏ tÏch, kte¯Ì st¯Ìleli malÈ dÏti jen proto, ûe to byly dÏti "ûidovsk˝ch podlidÌ". Existuje nÏjak· ochrana? DomnÌv·m se, ûe pouze jedna: neust·l· promÏna naöich zneËiöùovan˝ch myslÌ BoûÌm slovem a st·l· kontrola, zda se m· k¯esùansk· praxe nevzdaluje od mnou vyzn·vanÈ k¯esùanskÈ teorie. - Petr VaÔura Kdyû v·m B˘h chce uk·zat, jak vypad· lidsk· p¯irozenost oddÏlen· od NÏj, uk·ûe v·m to na v·s samotn˝ch. Jestliûe v·m Duch svat˝ nÏkdy zjevil ËÌm jste bez BoûÌ milosti, pak vÌte, ûe ve skuteËnosti û·dn˝ zloËinec nenÌ ani z†poloviny tak öpatn˝, jak byste bez Jeho milosti byli vy.

- Oswald Chambers -

16 Z¡PAS O DUäI DUHOV› FESTIVAL Ne, nenechte se m˝lit. Nejedn· se o†zn·mou ekologickou iniciativu. Pod tÌmto n·zvem se v Karlov˝ch Varech konal sraz a pochod homosexu·lnÌch obËan˘. MasmÈdia byla nadöen·, lidÈ rozpaËitÌ, neutr·lnÌ aû lhostejnÌ. Kupodivu ani skini nedorazili. AktivnÏ protestovali pouze k¯esùanÈ. Zhruba v tÈ dobÏ jsem potkal jednoho z protestujÌcÌch vÏ¯ÌcÌch. Cel· vÏc ho viditelnÏ zamÏstn·vala, jeho slova a gesta byla v·öniv·. V rozhovoru rozhodnÏ odmÌtal homosexualitu jako vrozenou vadu. "Vûdycky se jedn· o†svÈvoli, o h¯Ìch, neexistujÌ vrozenÌ homosexu·lovÈ, tyto podvodnÈ teorie vnucujÌ spoleËnosti novin·¯i a tzv. odbornÌci." Protoûe bylo uû tÈmÏ¯ lÈto, ulice rozp·lenÈ odpolednÌm û·rem, byl jsem p¯Ìliö unaven, neû abych se zmohl na polemiku. Odkud tak jistÏ vÌ, ûe vrozenÌ homosexu·lovÈ neexistujÌ? JistÏ si to p¯eËetl v nÏjakÈm k¯esùanskÈm periodiku nebo to slyöel z kazatelny. P¯evzal hotov˝ n·zor oko¯enÏn˝ masivnÌmi biblick˝mi cit·ty a vyrazil v dobÏ kon·nÌ festivalu do ulic. ZaËal jsem v duchu uvaûovat: Mluvil tento "spravedliv˝" nÏkdy mezi Ëty¯ma oËima s takto postiûen˝m ËlovÏkem? VÌ nÏco o soucitu, anebo jenom m·v· kladivem na ËarodÏjnice? Jak by se takov˝ ËlovÏk zachoval, kdyby byl neomezen˝m dikt·torem v zemi? ZaËalo mi doch·zet, proË nÏmeËtÌ k¯esùanÈ ve svÈ vÏtöinÏ byli fascinov·ni Hitlerovou T¯etÌ ¯ÌöÌ. Podle odbornÌk˘ existuje homosexualita nauËen· a vrozen·. Vrozen· je podle nich vz·cnou anom·liÌ, nauËen· je pak typick˝m produktem konce tohoto stoletÌ, kterÈ si libuje v r˘zn˝ch zr˘dn˝ch sexu·lnÌch v˝st¯ednostech. PoslednÌ dobou se zaËala znovu proteûovat skupina vrozen˝ch homosexu·l˘. Je to pochopiteln· snaha ospravedlnit mor·lnÌ ˙padek z·padnÌho svÏta.

K¯esùanÈ, kte¯Ì jsou radik·lnÏ bibliËtÌ, zcela odmÌtajÌ moûnost vrozenÈ vady sexu·lnÌho chov·nÌ. TvrdÌ, ûe to nenÌ vada, ale h¯Ìch. ÿÌk· to Bible. TeËka. Homosexu·l pouze naplÚuje svou orientaci, protoûe si libuje v h¯Ìchu a††nechce se podrobit BoûÌmu p¯Ìkazu heterosexuality. Je t¯eba se ale pt·t, zdali Bible skuteËnÏ a v˝slovnÏ pravÌ, ûe homosexualita je VéDYCKY h¯Ìchem. OdpovÏÔ je zajÌmav·: za h¯Ìch je v Bibli oznaËeno aktivnÌ homosexu·lnÌ jedn·nÌ, nikoli homofilnÌ n·klonnost, homofilnÌ cÌtÏnÌ, o††nÏmû se vlastnÏ v Bibli ani nepÌöe. JistÈ je, ûe pouze aktivnÏ pÏstovan· homosexualita je VéDYCKY h¯Ìön·. Z·sadnÌm textem k celÈ ot·zce je pas·û ze zaË·tku Pavlova dopisu do ÿÌma. Homosexualita je odplata za modl·¯stvÌ. Je tÌmto textem vylouËena moûnost vrozenÈ abnormality? NenÌ. Jsou dokonce dvÏ moûn· vysvÏtlenÌ. Homosexualita jako odplata za modl·¯stvÌ se t·hne generacemi, jak je uvedeno v Desateru v souvislosti s druh˝m p¯ik·z·nÌm: NezobrazÌö si Boha zpodobnÏnÌm niËeho... StÌh·m vinu otc˘ na synech do t¯etÌho a ËtvrtÈho pokolenÌ tÏch, kte¯Ì mÏ nen·vidÌ... (2M 20,4-5). A druhÈ vysvÏtlenÌ je jeötÏ jednoduööÌ. Vrozen· sexu·lnÌ ˙chylka nenÌ prostÏ trestem za h¯Ìch. V textu ÿÌman˘m nenÌ vyslovenÏ ¯eËeno, ûe VEäKER… p¯Ìpady homosexu·lnÌho chov·nÌ jsou odplatou za modl·¯stvÌ. Bylo by to farizejskÈ a†ËernobÌlÈ zjednoduöenÌ. JeûÌö jednou odpovÏdÏl na dotaz, proË je ËlovÏk od narozenÌ slep˝, takto: Nezh¯eöil ani on ani jeho rodiËe; je slep˝, aby se na nÏm zjevily skutky BoûÌ. ( Jan 9:3) ⁄pornÏ se snaûÌm uvÈst do souladu moûnost vrozenÈ sexu·lnÌ vady s PÌsmem. Povaûuji to za naprosto z·sadnÌ. Pokud bychom obh·jili vrozenou homofilii, obh·jili bychom ji z·roveÚ jako vadu, nikoli jako ne¯est, h¯Ìch. Pak bychom homofila (ËlovÏka s vrozen˝m

Z¡PAS O DUäI 17 ˙chyln˝m cÌtÏnÌm), kter˝ by se obr·til k†P·nu JeûÌöi, nemuseli vnÌmat jako öpatnÈho, h¯Ìchu zaprodanÈho, neduchovnÌho k¯esùana, n˝brû jako ËlovÏka postiûenÈho, kter˝ zasluhuje n·ö soucit a k nÏmuû budujeme vztah ve jmÈnu JeûÌöe Krista, neboù i on vyzn·v· stejnÈ spasitelnÈ jmÈno. Tento ËlovÏk se postupnÏ vymaÚuje z pout svÈho scestnÈho ûivota, aniû by se mÏnila jeho orientace. A to je pr·vÏ to, co cÌrkve (alespoÚ ty radik·lnÏjöÌ) nechtÏjÌ. NechtÏjÌ ani homofily. PoûadujÌ heterosexu·ly, manûele, otce a spr·vce domov˘. ObdobnÏ radik·lnÌ poûadavek se t˝k· i†p¯ÌpadnÏ lesbick˝ch ûen. Ani celib·t, ani sluûba v†cÌrkvi ti nezajistÌ alibi. Jakmile vyzradÌö svou identitu, staneö se poskvrnou. Postoj ke gay˘m, lesbiËk·m i jinak sexu·lnÏ odchyln˝m se pak podob· obecnÈmu postoji Ë·sti cÌrkve v˘Ëi vöem slab˝m, nemohoucÌm, neschopn˝m, nemocn˝m a naruöen˝m. NÏkdy i†v˘Ëi chud˝m. NÏkte¯Ì tzv. bibliËtÌ uËitelÈ dokonce tvrdÌ, ûe vöechny tyto slabosti jsou d˘kazem nedostatku vÌry a ËlovÏk je proto takto proklet a Bohem zavrûen. Toto vöak uû nenÌ k¯esùanstvÌ, to je nÏco, Ëemu se ¯Ìk· faöismus. Co dÏlat? P¯em˝ölet, vysvÏtlovat, diskutovat a hledat st·le preciznÏjöÌ odpovÏdi na ot·zky, kterÈ s sebou p¯in·öÌ spoleËensk˝ v˝voj. A jak se m· chovat neheterosexu·l v cÌrkvi? TÏûko radit. NejlÈpe je mlËet. Anebo p¯edstÌrat, ûe doölo k z·zraËnÈ promÏnÏ. Pokud to jen trochu jde, tak je moûnÈ se oûenit nebo vd·t. Pokud to nejde, m˘ûeme vytrvale p¯esvÏdËovat ostatnÌ, ûe jsme povol·ni k celib·tu. Velkou pomocÌ je, kdyû najdeme ËlovÏka, kter˝ by naöe tajemstvÌ unesl a neöÌ¯il se o†nÏm. Nakonec se m˘ûeme vûdycky vyûalovat Bohu. To je nejbezpeËnÏjöÌ ¯eöenÌ. A taky nejlepöÌ. Podle r˘zn˝ch pramen˘ zpracoval - Petr VaÔura -

LARRY FLYNT Larry Flynt je americk˝ vydavatel pornografie a titulnÌ hrdina poslednÌho filmu Miloöe Formana. Flyntova demoralizujÌcÌ publikaËnÌ Ëinnost nar·ûÌ na odpor obh·jc˘ mravnosti zejmÈna mezi cÌrkevnÌmi p¯edstaviteli. St¯etnutÌ obou stran vytv·¯Ì z·kladnÌ dÏjovou osu dÌla. Film se proto z vÏtöÌ Ë·sti odehr·v· v†soudnÌ sÌni. Forman dok·ûe vystihnout mentalitu pr˘mÏrnÈho americkÈho div·ka, vÌ, co si jeötÏ m˘ûe dovolit, i co by uû bylo neû·doucÌ. Napad· americkou cÌrkev jako instituci zp·teËnickou a pro budoucnost vy¯Ìzenou, p¯eûitou. Kritika cÌrkve vöak z˘st·v· nevyost¯en·, riskantnÏ balancuje na hranici denunciace, kterou jakoby p¯ekraËuje pouze titulnÌ hrdina, zatÌmco vypravÏËsk˝ subjekt z˘st·v· zd·nlivÏ neutr·lnÌ, oblÈk· si ökraboöku klauna, kter˝ div·ka p¯esvÏdËuje, aby cel˝ problÈm nevidÏl zas aû tak v·ûnÏ. Forman z˘st·v· v urËitÈm nadhledu a chvÌlemi se zd·, jako by opustil i sympatickÈho dareb·ka Flynta. Larry se pak na kr·tk˝ okamûik st·v· tÌm, ËÌm doopravdy je: spoleËensk˝m vydÏdÏncem. Obraz hlavnÌho hrdiny se tak objektivizuje. Do tohoto procesu objektivizace vöak reûisÈr uû nezahrnul Flyntovy protihr·Ëe z cÌrkevnÌch kruh˘. CÌrkev je v celkovÈm v˝sledku prezentov·na jako temn· sÌla ohroûujÌcÌ americkou svobodu, zatÌmco vydavatel pornografie Larry Flynt je vyzdviûen jako ruËitel ˙stavnÌch pr·v americkÈho obËana. V koneËnÈ verzi je to pr·vÏ on, kdo je modelov·n jako uölechtil˝ hrdina tragickÈho form·tu, zatÌmco hlasatelÈ mravnosti z˘st·vajÌ typick˝mi formanovsk˝mi karikaturami. Forman zde totiû pouûil jednoduch˝ kompoziËnÌ trik. Flynt vyroste do podoby osamocenÈho, neohroûenÈho a tÏûce zkouöenÈho tit·na, ostatnÌ postavy vöak tuto v˝sadu nemajÌ. Film m· tak pouze jedinÈho hlavnÌho hrdinu bez rovnocenn˝ch partner˘. A proto jedinÏ Larry Flynt m˘ûe okouzlit div·ky a†zÌskat jejich city.

18 Z¡PAS O DUäI ZatÌmco kazatelÈ jsou vykresleni jako povrchnÌ tm·¯i, skuteËnÏ hlubok˝ a trpÌcÌ je pouze Larry. A nejedn· se jen o utrpenÌ osobnÌ, n˝brû nadosobnÌ. Vûdyù Larry bojuje za zachov·nÌ americkÈ svobody. To je nebezpeËn˝ okamûik ve v˝voji hlavnÌho hrdiny. Forman manipuluje publikum zkreslen˝m v˝kladem pojmu svoboda. Svoboda uû nenÌ spojena s nejvyööÌmi mravnÌmi hodnotami. Svoboda znamen· smÏt ËlovÏka formovat podle jeho nejniûöÌch pudov˝ch p¯·nÌ a zvÌ¯ecÌch instinkt˘. Tuto manipulujÌcÌ tendenci zaznamenala i†filmov· kritika. Forman by nikdy nenatoËil podobnÏ benevolentnÌ film o†drog·ch. Drogy jsou nebezpeËnÈ a spoleËensky nep¯ijatelnÈ. O obdobnÈ nebezpeËnosti pornografie se vöak mluvÌ nahlas pouze v cÌrkevnÌch kruzÌch. P¯itom jejÌ z·ludnost a spoleËensk· ökodlivost je s drogami srovnateln·. Prost¯ednictvÌm cÌrkevnÌch masmÈdiÌ se dovÌd·me o mravnÌ a duchovnÌ krizi Ameriky konce tisÌciletÌ. Z¯ekne-li se Amerika k¯esùanstvÌ jako p¯eûitku ve prospÏch anarchisticky vymezenÈ svobody, znamen· to konec Ameriky i†svobody. Neboù svoboda je neoddÏliteln· od mravnosti a odpovÏdnosti, kterÈ nemohou mÌt p˘vod jinde neû v†hlubokÈ k¯esùanskÈ vÌ¯e. Film Miloöe Formana potvrzuje zpr·vy o stavu Ameriky z druhÈ strany. Je to cenn˝ pohled z palebnÈ pozice nep¯Ìtele. Film je z·roveÚ chmurnou vizÌ budoucÌ Ameriky, pokud v nÌ zvÌtÏzÌ podobnÈ tendence, jakÈ reprezentuje Larry Flynt. - M. S. -

V˘le je z·kladnÌm prvkem ËlovÏka, protoûe ho tak B˘h stvo¯il - h¯Ìch je zvr·cen· p¯irozenost, kter· do lidÌ vstoupila. U znovuzrozenÈho ËlovÏka je zdrojem jeho v˘le VöemohoucÌ B˘h. - Oswald Chambers -

ZATLOUKAT Cel˝ svÏt sledoval, jak daleko m˘ûe dojÌt z·kon, pr·vo a demokracie v††Americe. Cel˝ svÏt sledoval, zda i†prezident Spojen˝ch st·t˘ je nejd¯Ìve obËan, a potom teprve hlava st·tu. Cel˝ svÏt sledoval, zda svÏdectvÌ pod p¯Ìsahou je jen nesmysln· formalita a††p¯eûitek doby. Karel Jezdinsk˝ napsal: "Je to nynÌ poprvÈ v dÏjin·ch, co prezident Spojen˝ch st·t˘ a v˘dce svobodnÈho svÏta je dennÏ n·mÏtem krajnÏ lechtiv˝ch vtip˘ v televiznÌch kabaretech, a ûe v†americk˝ch novin·ch jsou bÏûnÈ karikatury vztahujÌcÌ se k jeho penisu a†spermatu. Psychiat¯i zkoumajÌ, proË nedok·ûe ovl·dnout svÈ sexu·lnÌ v·önÏ." ... To nenÌ zlomyslnÈ vykreslenÌ pochybnÈho charakteru nejmocnÏjöÌho muûe svÏta, ale st·tnÌka, kter˝ m˘ûe uvÈst do nebezpeËÌ cel˝ svÏt." ... Neporuöen˝ mor·lnÌ profil politika je nejvÏtöÌ vklad, kter˝ kaûd· zemÏ m·. MÈdia a pr·vnÌci jsou v Americe vöemocn· elita, a tak m˘ûeme vidÏt, jak se "vyr·bÌ" ve¯ejnÈ mÌnÏnÌ. Skoro by se zd·lo, ûe vöichni majÌ pochopenÌ pro lidskÈ slabosti a nikdo neoËek·v·, ûe prezident s·m by mÏl b˝t vzorem mor·lky. TÈmÏ¯ se poda¯ilo p¯esvÏdËit Ameriku a cel˝ svÏt, ûe Clintonovo vyöet¯ov·nÌ, svÏdeckÈ v˝povÏdi, n·slednÈ dozn·nÌ dlouho popÌranÈ manûelskÈ nevÏry a ve¯ejnÈ vystoupenÌ, kterÈ p¯en·öely snad vöechny televize svÏta, vlastnÏ Clintonovi zbyteËnÏ ubliûujÌ. Clintona pr˝ k dozn·nÌ dohnal fanatik (nez·visl˝ vyöet¯ovatel) odhodlan˝ srazit prezidenta Spojen˝ch st·t˘ na kolena. Pod tÌhou d˘kaz˘ byl Clinton vÌcemÈnÏ donucen k dozn·nÌ viny a jen nerad p¯iznal - oklamal jsem svou rodinu, svÈ nejbliûöÌ spolupracovnÌky i††svÈ voliËe. Klamal je, i kdyû prohl·sil na adresu vyöet¯ovatele, ûe jeho vyöet¯ov·nÌ zaölo p¯Ìliö daleko, st·lo mnoho a††poökodilo p¯Ìliö mnoho lidÌ. Ano, st·lo, ale byl to on, kdo od zaË·tku zatloukal.

Z¡PAS O DUäI 19 I u n·s jsme mohli nahlÈdnout do z·kulisÌ BÌlÈho domu. Kdyû pr˝ prezidentovi politiËtÌ poradci uvidÏli jeho vlastnoruËnÏ psan˝ n·vrh projevu k††n·rodu, zdÏsili se. Clinton˘v hnÏv a††nen·vist se neobr·tily v˘Ëi LewinskÈ, ale jsou obr·ceny proti Starrovi. BÏhem televiznÌho dozn·nÌ je nemohl ventilovat, protoûe by proti sobÏ popudil ve¯ejnÈ mÌnÏnÌ. Jen m·lokdo poukazuje na to, ûe Kenneth Starr nedÏlal nic vÌce a nic mÈnÏ, neû mu ukl·dala jeho profesnÌ a ˙stavou dan· povinnost. Nep¯ÌstojnÈ chov·nÌ Clintona svazovalo ruce vÌce lidem, kte¯Ì jsou odpovÏdni za presidentovu bezpeËnost a BÌl˝ d˘m. Ti, kte¯Ì vÏdÏli p¯Ìliö mnoho, byli vystavov·ni zbyteËnÈmu nebezpeËÌ. RoztoËÌ vyöet¯ov·nÌ kolotoË dalöÌch neobjasnÏn˝ch Clintonov˝ch afÈr, kterÈ se mu doposud z pozice svÈ funkce da¯ilo popÌrat a†tutlat stejnÏ jako svÈ sexu·lnÌ p¯estupky? O Americe se ¯Ìk·, ûe ji zniËili pr·vnÌci, a pr·vÏ o nich se d· ¯Ìci, ûe je dÏsÌ jen m·loco. »Ìm otrlejöÌ jsou pr·vnÌci, tÌm suverÈnnÏji vystupujÌ vöichni podvodnÌci a k¯ivop¯ÌseûnÌci. ZmÏnÌ Amerika kv˘li Clintonovi ˙stavu nebo prezidenta? Podle americk˝ch z·kon˘ je nepravdiv· v˝povÏÔ pod p¯Ìsahou nep¯Ìpustn·. M˘ûe obyËejn· manûelsk· nevÏra poökodit a ohrozit d˘vÏryhodnost svÏtovÈho politika a pr·vnÌ podstatu st·tu? OdpovÏÔ je jednoznaËn·. Ano. V oËÌch despotick˝ch vl·dc˘ t¯etÌho svÏta - kde o demokracii a dodrûov·nÌ lidsk˝ch pr·v nem˘ûe b˝t ani ¯eË - Clinton ztratil nejen tv·¯, ale i†autoritu. V†jejich oËÌch p¯estal b˝t souËasn˝ prezident Spojen˝ch st·t˘ svÏtov˝ v˘dce! SvÏtov˝ v˘dce a politick· autorita neökemr· p¯ed sv˝mi voliËi a n·rodem o†odpuötÏnÌ. Zb˝v· ot·zka, proË si Clintonova "milenka" nechala p¯esvÏdËivÈ d˘kazy pr·vÏ pro vyöet¯ovatele? MÏla v ˙myslu dvacetilet· st·ûistka usvÏdËit prezidenta od poË·tku? Kdo jÌ poradil? ProË Ëekala tak dlouho? O co Monice jde? Kdo drûÌ choulostiv˝ osud prezidenta

Spojen˝ch st·t˘ v ruce - Monika, nebo nÏkdo jin˝? JejÌ svÏdectvÌ nem· nic spoleËnÈho se sexu·lnÌm haraöenÌm jako obvinÏnÌ p¯edchozÌch ûen. Kter· z†nich si schov·v· zaschlÈ sperma sexu·lnÌch partner˘? Jim by takov· evidence prospÏla, ale Monice? Jde jÌ jen o publicitu? Vûdyù ta jÌ m˘ûe jen uökodit. NezodpovÏzeno z˘st·v·, zda jde jen o†Clinton˘v skand·l, nebo o†afÈru, kter· p¯esahuje posl·nÌ st·ûistky BÌlÈho domu. Jak se zachov· Amerika? NeodpovÏzen˝ch ot·zek je p¯Ìliö mnoho a dohad˘ jeötÏ vÌce. Co na to ¯ÌkajÌ dalöÌ zasvÏcenÌ? NÏkte¯Ì ArabovÈ tvrdÌ, ûe afÈra s††Lewinskou je souË·stÌ ûidovskÈho spiknutÌ. Skand·l se totiû objevil ve chvÌli, kdy ze zd·lo, ûe Clinton bude tlaËit na Izrael, aby se vzdal ˙zemÌ dobytÈho ve v·lce r. 1967. Arabsk˝ tisk upozorÚuje na to, ûe Lewinsk· poch·zÌ ze z·moûnÈ ûidovskÈ rodiny a byla do BÌlÈho domu nasazena s ˙kolem donutit Clintona, aby d·l h·jil izraelskÈ z·jmy. Pr·vnÌk Moniky LewinskÈ Ginsburg byl dot·z·n denÌkem Yediot Ahronot, zda si Lewinsk· p¯eje, aby prezident opustil sv˘j ˙¯ad kv˘li jejich milostnÈ afÈ¯e. Ginsburg odpovÏdÏl: "... jsme Clintonovi zav·z·ni a obdivujeme jeho pozice a politiku t˝kajÌcÌ se Izraele. Clinton zast·v· velmi pozitivnÌ stanovisko v˘Ëi Izraeli a éid˘m - a Monika je éidovka a j· jsem takÈ éid. Nikdo z n·s si nep¯eje, aby se prezident Clinton vzdal svÈho ˙¯adu. Kdo vÌ, kdo by nastoupil po nÏm a jak by se vyvÌjely americkÈ vztahy k Izraeli?" Palestinci ¯ÌkajÌ, ûe Clinton˘v skand·l brzdÌ jedn·nÌ o mÌrovÈm procesu vyjedn·v·nÌ s Izraelem. Kdo m· pravdu? Nevymkla se situace nÏkomu z rukou? M· prezident kterÈkoliv zemÏ pr·vo p¯ekraËovat mor·lnÌ hranice, nebo je v·z·n odpovÏdnostÌ za svÈ soukromÈ chov·nÌ? Pr·vÏ tuto ot·zku komentuje Charles W. Colson, poradce prezidenta Nixona v letech 1969-1973. Colson se v roce 1974 p¯iznal pod tÌhou d˘kaz˘ k†vinÏ na ˙Ëasti v afÈ¯e Watergate.

20 Z¡PAS O DUäI Z†poradce prezidenta se stal poradcem, nikoli pr·vnÌm, ale duchovnÌm, a†to vÏzÚ˘m. Dnes cestuje po celÈm svÏtÏ jako Prezident vÏzeÚskÈ misijnÌ sluûby a usiluje o reformu vÏzeÚskÈho systÈmu. Jeho osobnÌ a profesion·lnÌ tragÈdie je svÏdectvÌm o vÌtÏzstvÌ pravdy nad lûÌ a pokrytectvÌm. V roce 1991 Colson napsal knihu "ProË Amerika nefunguje?". Od Nixona ke Clintonovi vyst¯Ìdalo prezidentsk˝ ˙¯ad nÏkolik osobnostÌ, mnohÈ se zmÏnilo, ale pr·vÏ Colson m˘ûe zasvÏcenÏ posoudit, zda ztratil tv·¯ pouze prezident Clinton, nebo i cel· Amerika a vöichni, kdo tento skand·l podceÚujÌ. Chuck Colson napsal 13. srpna: P¯ed deseti dny jsem byl v Anglii, kde jsem se ˙Ëastnil ofici·lnÌ a form·lnÌ veËe¯e. Jak b˝v· v Brit·nii zvykem, bÏhem slavnostnÌ veËe¯e hostitel povstal, pozvedl sklenku a ¯ekl: "Na kr·lovnu." Vöichni z˙ËastnÏnÌ jako ozvÏna odpovÏdÏli: "Na kr·lovnu." Potom povstal jeden z p¯Ìtomn˝ch americk˝ch p¯edstavitel˘ a ¯ekl: "Prezidentovi Spojen˝ch St·t˘." A jak se zachovali hostÈ? Jejich rozpaky rozpt˝lilo hlasitÈ chichot·nÌ a smÌch. SkuteËnostÌ je, ûe Ëest americkÈho prezidenta byla pohanÏna a BÌl˝ d˘m se octl ve stÌnu hanby. Tato skuteËnost ovlivÚuje Clintonovo souËasnÈ i budoucÌ postavenÌ a dalöÌ jedn·nÌ s »Ìnou i na St¯ednÌm v˝chodÏ. M˘ûe b˝t p¯ÌËinou dalöÌch problÈm˘ mezin·rodnÌho jedn·nÌ bÏhem pr·vÏ probÌhajÌcÌ ekonomickÈ a politickÈ krize v Asii a v Rusku. V jinÈ dobÏ by prezident pod tÌhou okolnostÌ a d˘kaz˘ odstoupil, aby chr·nil prezidentsk˝ ˙¯ad a Ameriku od pozornosti senzacechtiv˝ch bulv·rnÌch pl·tk˘. Dnes, ve vÏku svobodomysln˝ch liber·l˘, v manûelskÈ nevÏ¯e vlastnÏ o nic nejde. Cel· epizoda vöak nenÌ jen obyËejn˝ bulv·rnÌ sexskand·l. Vyöet¯ovatel Kenneth Starr bude brzy pod·vat hl·öenÌ Kongresu, ne snad proto, aby lÌËil detaily manûelskÈ nevÏry, ale s nejvÏtöÌ pravdÏpodobnostÌ budou v˝sledky öet¯enÌ obsahovat obvinÏnÌ za k¯ivou

p¯Ìsahu a snahu blokovat vyöet¯ov·nÌ. Kdyby byl takto obvinÏn kter˝koliv obËan, ne prezident Spojen˝ch st·t˘, byl by obûalov·n a odsouzen. Co udÏl· Kongres? Jestliûe tuto z·leûitost nedot·hne do konce, pak to bude znamenat dvÏ vÏci: Za prvÈ - leû a poruöov·nÌ z·kona v†Americe nenÌ potrest·no. Jestliûe se to stane, byl bych r·d, kdyby mi nÏkdo ¯ekl, jak m·m vysvÏtlit sv˝m vnouËat˘m, proË majÌ mluvit pravdu a konat dobro, kdyû za opak toho nemohou b˝t potrest·ny. Za druhÈ, a to je daleko horöÌ, vlastnÏ ¯Ìk·, ûe prezident stojÌ nad z·konem a to je v p¯ÌmÈm protikladu 225 let americkÈ historie. C. S. Lewis ost¯e poznamenal, co se stane, jestliûe bude nÏkdo st·t v˝öe neû z·kon. Mor·lnÌ z·kon nebere z¯etel na naöe lidskÈ slabosti; nebere v ˙vahu naöe dÏdiËnÈ sklony ani charakterovÈ vady. Vyûaduje od n·s mor·lnÌ dokonalost. Mor·lnÌ z·kon platÌ pro vöechny stejnÏ - pro urozenÈ a vysoce postavenÈ stejnÏ jako pro chud·ky. Trv· na vÏky a nikdy se nezmÏnÌ. My vöichni jsme si rovni, pokud pro n·s platÌ stejnÈ z·kony. (c) 1998 - Prison Fellowship Ministries, zve¯ejnÏnÌ povoleno bez honor·¯e. Z·vÏrem: Amerika byla dlouhou dobu p¯Ìkladem demokracie a prosperity celÈmu svÏtu dodrûov·nÌm ˙stavy a BoûÌch p¯ik·z·nÌ - nevyd·ö k¯ivÈ svÏdectvÌ. Jsou AmeriËanÈ zaslepeni natolik, ûe obÏtujÌ demokracii a pr·vo, aby byl nastolen systÈm, kde vÏtöina "rovn˝ch" je ovl·d·na hrstkou "jeötÏ rovnÏjöÌch"? Toto pouËenÌ by si mÏli hluboce vr˝t do srdcÌ vöichni naöi staronovÌ politici. NestaËÌ mÌt jen "ËistÈ ruce", ale i ËistÈ srdce. Ministr, kter˝ s liö·ck˝m ˙smÏvem na tv·¯i radÌ naöemu n·rodu: zatloukat, zatloukat, zatloukat - a nikdy nezradit "kamar·dku", m· sice o mor·lce svÏta re·lnÈ p¯edstavy, ale podle toho naöe zemÏ vypad·. - kas -

Z¡PAS O DUäI 21 VOLBA éIVOTNÕHO PARTNERA Marie, vÏ¯ÌcÌ dÌvka a nadan· uËitelka, poch·zela z dobrÈ k¯esùanskÈ rodiny a absolvovala vynikajÌcÌ k¯esùanskou vysokou ökolu. Vzala si podnikatele, kter˝ navötÏvoval jejich sbor a prohlaöoval, ûe byl spasen uû v dÏtstvÌ. Ve svÈm okolÌ byl ovöem zn·m svou ¯evnivostÌ, öpatnou povahou a svÏtsk˝m zp˘sobem ûivota. Kdyû se s nÌm Marie zasnoubila, p¯·telÈ ji varovali, ale ona byla bezhlavÏ zamilovan· do tohoto pohlednÈho a nepochopenÈho muûe a varovnÈ hlasy nechtÏla poslouchat. Nebrala na vÏdomÌ varov·nÌ sv˝ch rodiË˘ a p¯·tel o jeho minulosti a povaze. O sedm let a t¯i dÏti pozdÏji p¯iöla Marie za poradcem a na¯Ìkala na to, ûe jejÌ manûel je sobeck˝, n·silnick˝, nezodpovÏdn˝ ve vedenÌ rodiny a ûe se topÌ v dluzÌch. NejvÏtöÌ hrozbou pro stabilitu a†trvalost k¯esùanskÈ rodiny jsou muûi slaboöi, muûi s nedostateËnÏ vyvinut˝m k¯esùansk˝m charakterem nebo malou oddanostÌ Bohu. RodiËe a uËitelÈ musÌ jiû od vÏku dospÌv·nÌ varovat svobodnÈ ûeny a dÌvky p¯ed tÌmto typem muû˘. KladenÌm d˘razu na tato varov·nÌ se m˘ûe p¯edejÌt mnohÈ bolesti, zoufalstvÌ, rozvod˘m a p¯ed·v·nÌ poruöenÈho dÏdictvÌ dalöÌm generacÌm. Pro muûe slabochy je typick· pot¯eba rychle uspokojit jakoukoliv tÏlesnou û·dost bez ohledu na ostatnÌ nebo na mor·lnost danÈ situace. B˝vajÌ to Ëasto û·rlivÌ vl·dci s v˝buönou povahou, kter· p¯edznamen·v· budoucÌ slovnÌ i†fyzickÈ zneuûÌv·nÌ. Tito muûi jsou vöeobecnÏ nevyrovnan˝mi jedinci, kte¯Ì jdou do extrÈmu ve svÈm uvaûov·nÌ i†ve sv˝ch zvycÌch. »asto poûadujÌ za manûelku bezchybnou k¯esùanku, aby jim poskytla vyrovnanÈ a z·sadovÈ prost¯edÌ, ale nejsou ochotni zmÏnit sv˘j vlastnÌ ûivotnÌ styl.

ProË si nÏkterÈ k¯esùanky takovÈ muûe berou? Obvykle se to st·v· z pÏti n·sledujÌcÌch d˘vod˘: 1. N·sledujÌ obraz svÈho otce. V†nÏkter˝ch p¯Ìpadech, kdy ûenu p¯itahuje muû slaboch, je jejÌ otec tomuto muûi velice podobn˝. éeny jsou n·chylnÈ vd·vat se za muûe podobnÈ sv˝m otc˘m, protoûe se v jedn·nÌ s tÌmto typem muû˘ cÌtÌ p¯irozenÏ. 2. PrchajÌ p¯ed zlou rodinnou situacÌ. éena, kter· pokl·d· manûelstvÌ za ¯eöenÌ svÈ öpatnÈ rodinnÈ situace, je Ëasto plna vzdoru a ho¯kosti. »asto vidÌ ˙tÏk jako odpovÏÔ na svou situaci, mÌsto aby zaujala k¯esùansk˝ postoj a snaûila se o n·pravu. Takov· ûena si do manûelstvÌ p¯in·öÌ vzdorovitost a negativnÌ postoj. 3. TrpÌ tzv. spasitelsk˝m komplexem. Zvl·ötÏ ûeny s rozvinut˝m smyslem pro soucit mohou vidÏt ve slabochovi objekt, kter˝ mohou zmÏnit a napravit, zvl·ötÏ pokud je to muû, kter˝ je zaho¯kl˝ v˘Ëi sv˝m rodiË˘m a vypr·vÌ jÌ o tom, jak öpatn˝m zach·zenÌm v†dÏtstvÌ trpÏl. éeniny mate¯skÈ instinkty jÌ napovÌdajÌ, ûe ho m˘ûe zmÏnit, kdyû mu poskytne spr·vnÈ milujÌcÌ prost¯edÌ, kterÈ mu tak zoufale sch·zelo v dÏtstvÌ. Zvl·ötÏ uËitelky jsou v†tomto smÏru zranitelnÈ, protoûe ve svÈ pr·ci profesion·lnÏ pom·hajÌ potenci·lnÌm slaboch˘m mÏnit se ve vÌtÏze. 4. MajÌ pocit viny kv˘li svÈ öpatnÈ minulosti. Velice Ëasto se ûeny cÌtÌ obtÌûeny vinou, protoûe se ve svÈ minulosti chovaly nemor·lnÏ, a snaûÌ se zmenöit svou vinu tÌm, ûe si vezmou slabocha. NemyslÌ si, ûe by si zaslouûily nÏkoho lepöÌho. 5. TrpÌ odmÌt·nÌm a samotou. Mnoho ûen se cÌtÌ odmÌt·no a bez ceny, protoûe jejich otcovÈ se k nim chovali odmÌtavÏ nebo m·lokdo mÏl v†dobÏ jejich dospÌv·nÌ z·jem s nimi chodit. CÌtÌ velikou vdÏËnost za to, ûe o†nÏ nÏkdo stojÌ a m· je r·d, a tak p¯ehlÌûejÌ muûovy chyby.

22 Z¡PAS O DUäI Kaûd· mlad· svobodn· ûena by mÏla prozkoumat sv˘j vztah k muû˘m, aby se ujistila, ûe v˝öe zmÌnÏnÈ faktory ji nevedou öpatnou cestou. éena, kter· si zvolila öpatnÏ, ovöem nem˘ûe hledat ¯eöenÌ v rozvodu. Jedin˝ zp˘sob jejÌho jedn·nÌ je pops·n v 1 Pt 3:1-18 v††ÿ††12:16-21. MusÌ se soust¯edit na to, aby muûe Ëinila öùastn˝m a nechala Boha ho posvÏtit. Volba celoûivotnÌho partnera pro manûelstvÌ je jedno z nejd˘leûitÏjöÌch rozhodnutÌ k¯esùana. Pozn·nÌ BoûÌho pohledu na tuto ot·zku je prvnÌm krokem (P¯ 3:5-6). DalöÌm klÌËov˝m kritÈriem je schv·lenÌ partnera rodiËi. T¯etÌm krokem je n·sledov·nÌ nÌûe uveden˝ch obecn˝ch pravidel chozenÌ a vybÌr·nÌ partnera, kterÈ pomohou vyhnout se öpatnÈmu rozhodnutÌ, co se t˝Ëe manûelstvÌ. 1. Vyh˝bejte se chozenÌ nebo manûelstvÌ s rozveden˝m muûem. Rozveden˝ muû p¯in·öÌ do novÈho svazku vöechny problÈmy minulÈho manûelstvÌ a poËet rozvod˘ u druh˝ch manûelstvÌ je dvakr·t vÏtöÌ neû u prvnÌch manûelstvÌ. TakÈ Bible d·v· v††Matouöovi 19 v˝strahu, ûe ËlovÏk, kter˝ si bere rozvedenou osobu, p·ch· cizoloûstvÌ. 2. Zvaûte jeho rodinnÈ z·zemÌ. ÿÌk· se ìjak˝ otec, takov˝ synî. Je to pravdivÈ tvrzenÌ, jelikoû muûi Ëasto a dosti p¯esnÏ p¯ebÌrajÌ emocion·lnÌ vzorce chov·nÌ sv˝ch otc˘, stejnÏ jako dcery se velice podobajÌ sv˝m matk·m. DalöÌm pravidlem je to, ûe muû, kter˝ nedok·ûe vych·zet se svou matkou, pravdÏpodobnÏ nedok·ûe vych·zet se svou manûelkou. Zvl·ötÏ si vöÌmejte, jak se muû chov· ke svÈ matce v bÏûn˝ch kaûdodennÌch situacÌch, protoûe se ke svÈ ûenÏ po uzav¯enÌ manûelstvÌ bude chovat velice podobn˝m zp˘sobem. Kaûd˝ muû se dok·ûe jevit dobr˝m na sch˘zk·ch, ale kaûdodennÌ chov·nÌ ukazuje, jak˝ je doopravdy. 3. Stanovte si pevnÈ mor·lnÌ z·sady p¯edtÌm, neû v˘bec zaËnete s††nÏk˝m chodit. Kaûd· ûena by si

mÏla p¯esnÏ stanovit, jakÈ jsou jejÌ z·sady, p¯ed tÌm, neû zaËne s nÏk˝m chodit, a za û·dn˝ch okolnostÌ je nesmÌ poruöit. 4. Vyh˝bejte se Satanov˝m lÈËk·m. Dva mladÌ lidÈ by nikdy nemÏli b˝t spolu sami u nÌ nebo u nÏho doma. Pr˘zkum z roku 1994 prov·dÏn˝ mezi ökolnÌ ml·deûÌ uk·zal, ûe z tÏch, kdo se dopustili nemor·lnÌho chov·nÌ, 79 % to udÏlalo doma v dobÏ nep¯Ìtomnosti rodiË˘. MoudrÈ p·ry se vyh˝bajÌ situacÌm, kdy jsou spolu sami. ZaötiùujÌ se jin˝mi lidmi anebo davem. Bible mluvÌ o†vyh˝b·nÌ se vöem podob·m zlÈho (1†Tes 5:22), a v ÿÌm 14:16 se ¯Ìk· ìNevyd·vej v potupu to dobrÈ, co jste p¯ijali.î V ÿÌm 13:14 se ¯Ìk· ì...n˝brû obleËte se v P·na JeûÌöe Krista a nevyhovujte svÈmu tÏlu, abyste nepropadali v·önÌmî. Uv·ûlivost a Ëistota by mÏly prov·zet rozhovory i jedn·nÌ p·ru lidÌ, kte¯Ì spolu chodÌ. 5. Prozkoumejte jeho duchovnÌ stav d¯Ìve, neû v·ö vztah zaËne b˝t v·ûn˝. Spr·vn˝ muû by se mÏl vykazovat pravidelnou doch·zkou do sboru a aktivnÌ ˙ËastÌ na sborovÈm dÏnÌ, jeho modlitebnÌ a duchovnÌ ûivot by se mÏl vyvÌjet a mÏl by b˝t pevnÏ zakotven ve vÌ¯e. MÏl by b˝t tÌm, kdo aktivnÏ vede k†duchovnÌm vÏcem. V jeho ûivotÏ by mÏla b˝t zjevn· k·zeÚ a za nÌm by mÏlo b˝t vidÏt duchovnÌ vÌtÏzstvÌ. 6. UjistÏte se, ûe se shodujete v†duchovnÌch vÏcech, p˘vodu, z·jmech a obecn˝ch postojÌch k ûivotu. ¡mos 3:3 se pt·: ìP˘jdou spolu dva, jestliûe se nedohodli?î V˝raznÏ odliönÈ n·boûenskÈ nebo kulturnÌ pozadÌ pouze p¯id·v· k problÈm˘m, kterÈ se musÌ vy¯eöit hned na zaË·tku manûelstvÌ. ManûelstvÌ mezi lidmi, z nichû jeden poch·zÌ z ekonomicky str·dajÌcÌho prost¯edÌ a druh˝ z prost¯edÌ prosperujÌcÌho, se Ëasto topÌ ve v·ûn˝ch finanËnÌch problÈmech. PodobnÈ z·jmy a††postoje pom·hajÌ vybudovat jednotu nezbytnou pro dobrÈ manûelstvÌ. N·sleduje p·r myölenek, kterÈ mohou pomoci svobodn˝m k¯esùank·m

Z¡PAS O DUäI 23 najÌt toho spr·vnÈho muûe pro budoucÌ chozenÌ a moûn· i manûelstvÌ. 1. Budujte p¯·telstvÌ s muûi, kte¯Ì majÌ spr·vn˝ charakter a splÚujÌ poûadavky, kterÈ jste si stanovily pro svÈho budoucÌho manûela. Projevujte o†nÏ opravdov˝ z·jem, o jejich prost¯edÌ, jejich myölenky a n·zory. 2. UdÏlejte si Ëas na sch˘zky. Pokud se zajÌm·te o mladÈho muûe a on v·s poû·d· o sch˘zku, pak v p¯ÌpadÏ, ûe v ten konkrÈtnÌ Ëas nem˘ûete, navrhnÏte jin˝ termÌn. Jestliûe muû cÌtÌ, ûe ûenin z·jem je opravdov˝, urËÌ pro sch˘zku jin˝ Ëas. 3. Na sch˘zce buÔte p¯irozen· a chovejte se rozhodnÏ, vesele a energicky. Pom·hejte mu s n·pady, kam na sch˘zce jÌt. MÏjte p¯ipraveno nÏkolik moûnostÌ, kterÈ by mohly b˝t z·bavnÈ, ale mÏjte na pamÏti takÈ finanËnÌ ot·zku. Pom·hejte udrûovat konverzaci a††pokl·dejte vhodnÈ ot·zky, pozornÏ naslouchejte a moud¯e odpovÌdejte. ÿeknÏte, jak se v·m sch˘zka lÌbila, a pokud je to typ muûe, se kter˝m byste se chtÏla nÏkdy znovu setkat, naznaËte mu to. 4. Pracujte na vytvo¯enÌ p¯·telskÈho pouta. DobrÈ chozenÌ, kterÈ vede k†manûelstvÌ, nenÌ nic jinÈho neû b·jeËnÈ p¯·telstvÌ, kterÈ nakonec dospÏlo k†bodu, ûe se dva lidÈ rozhodnou, ûe jsou natolik dob¯Ì p¯·telÈ a vych·zejÌ spolu tak dob¯e, ûe stejnÏ tak dob¯e spolu mohou str·vit zbytek svÈho ûivota. DobrÈ manûelstvÌ a prav· l·ska jsou skuteËnostÌ tehdy, pokud lidÈ zakouöejÌ blÌzkÈ p¯·telstvÌ a obecenstvÌ, obÏtujÌ se jeden pro druhÈho, nesobecky se ch·pou a uspokojujÌ navz·jem svÈ pot¯eby. 5. P¯edstavte sv˝m rodiË˘m kaûdÈho mladÈho muûe, kter˝ s v·mi chce jÌt na sch˘zku. Mluvte se sv˝mi rodiËi o sv˝ch zkuöenostech. Oni majÌ moûnost podÌvat se na v·ö vztah z†objektivnÌho pohledu. Moudr˝ a Bohu posluön˝ otec m˘ûe velice dob¯e odhadnout vaöeho p¯Ìtele a zhodnotit jeho charakter.

6. Hledejte BoûÌ vedenÌ ve svÈm vztahu, a On v·m uk·ûe, koho si m·te vzÌt. Pokud B˘h chce, abyste se vdaly (1 Kor 7:32-35), p¯ivede do vaöeho ûivota toho spr·vnÈho muûe a vy to pozn·te. Ovöem pokud m·te silnÈ pochybnosti, tak ten vztah ukonËete. NenÌ v˘bec nic öpatnÈho na tom neb˝t vdan·. N·sledov·nÌm v˝öe uveden˝ch princip˘ a z·sad si m˘ûete najÌt muûe, kterÈho pro v·s B˘h m·, kterÈho m·te milovat, ctÌt a poslouchat cel˝ sv˘j ûivot. - Dr. Walter Fremont FRONTLINE, duben 1998 P¯eloûila MaS -

JAK KALIBROVAT MITOCHONDRI¡LNÕ HODINY? HODINY? Molekul·rnÌ biologie a biochemie pronik· do taj˘ sloûitÈho ˙strojÌ a†funkcÌ jednotliv˝ch bunÏk a Ë·steËek, kterÈ se nach·zejÌ uvnit¯ bunÏËnÈ cytoplazmy. N·s zajÌmajÌ tzv. mitochondrie. Jsou to podlouhlÈ sfÈrickÈ Ë·steËky, kterÈ obsahujÌ genetick˝ materi·l, d˘leûitÈ enzymy, kterÈ promÏÚujÌ potravu v††pouûitelnou energii. D˘leûitou vlastnostÌ mitochondriÌ je, ûe majÌ vlastnÌ DNA, kter· je dÏdiËn· pouze po matce. éenskÈ vajÌËko je plnÈ mitochondriÌ, zatÌmco spermie nem· tÈmÏ¯ û·dnÈ. Mitochondri·lnÌ DNA matek p¯ed·v· potomk˘m nÏkterÈ dÏdiËnÈ zvl·ötnosti. éena p¯ed·v· geny syn˘m i††dcer·m, ale pouze dcery p¯ed·vajÌ genetickou zvl·ötnost dalöÌ generaci. Genetika je nÏkdy naz˝v·na ¯eËÌ ûivota. ObraznÏ m˘ûeme ¯Ìci, ûe souËasn· genetika zkoum· genetickou gramatiku. Sami dob¯e vÌme, ûe gramatika je vÏtöinou sloûitÏjöÌ neû samotn· slovnÌ z·soba. PodobnÏ kaûd˝ gen v††molekule DNA obsahuje kÛd, podle nÏhoû jsou vytv·¯eny bÌlkoviny, kterÈ se skl·dajÌ v†¯etÏzce aminokyselin, kter˝ch je dvacet druh˘. GenetickÈ informace uloûenÈ v bunÏËnÈm j·d¯e pr˝ obsahujÌ

24 Z¡PAS O DUäI t¯i miliardy slov, kter· by zaplnila t¯i tisÌce knih, kaûdou o tisÌci stran·ch, a††kaûd· str·nka by obsahovala tisÌc slov. Na rozdÌl od lingvistick˝ch informacÌ majÌ slova genetick˝ch informacÌ pouze t¯i "pÌsmenka" - b·ze aminokyselin, kterÈ mohou vzd·lenÏ p¯ipomÌnat prapolÈvku, z nÌû vznikl ûivot. Ten, kdo nahlÈdne do sloûitosti a†uspo¯·d·nÌ genetick˝ch informacÌ a uvÏdomÌ si mnoûstvÌ moûn˝ch kombinacÌ, z˘st·v· v ˙divu. Sami vÏdci p¯ipouötÏjÌ, ûe jsou na poË·tku vÏdÏnÌ. S†p¯ihlÈdnutÌm k†takov˝m skuteËnostem, nenÌ divu, ûe kaûd˝ z n·s je jedineËn˝ origin·l a ûe nemohou existovat dva identiËtÌ jedinci. Na z·kladÏ genetickÈ evidence je zcela vylouËena jak·koliv "p¯Ìbuznost" ËlovÏka a öimpanze. äimpanz z˘stane öimpanzem a nevÏ¯ÌcÌm Tom·ö˘m zb˝v· d·le hledat gen, kter˝ dÏl· ËlovÏka ËlovÏkem. Ve chvÌli, kdy n·m, vÏ¯ÌcÌm, vÏda odhaluje sloûitost lidskÈho ûivota, majÌ n·sledujÌcÌ veröe mnohem hluböÌ smysl: Tys to byl, kdo utvo¯il mÈ ledvÌ, v†ûivotÏ mÈ matky jsi mÏ utkal. TobÏ vzd·v·m chv·lu za Ëiny, jeû budÌ b·zeÚ: podivuhodnÏ jsem utvo¯en, obdivuhodnÈ jsou tvÈ skutky, toho jsem si plnÏ vÏdom. TobÏ nez˘stala skryta jedin· z m˝ch kostÌ, kdyû jsem byl v skrytosti tvo¯en a hnÏten v†nejhluböÌch ˙trob·ch zemÏ. TvÈ oËi mÏ vidÏly v z·rodku, vöechno bylo zaps·no v tvÈ knize: dny tak, jak se vytv·¯ely, d¯Ìv neû jedin˝ z nich nastal. Jak si v·ûÌm div˘, kterÈ kon·ö, Boûe! NesmÌrn˝ je jejich poËet, sËetl bych je, ale je jich vÌc neû pÌsku. (éalm†139:13-18) P¯ipomeÚme si, ûe v naöem tÏle jsou r˘znÈ druhy bunÏk, kterÈ majÌ v principu podobnou stavbu. Z·kladem je cytoplazma, bunÏËn· membr·na, j·dro obsahujÌcÌ 46 chromozom˘, kterÈ uchov·vajÌ dÏdiËnÈ informace dalöÌm generacÌm bunÏk. V˝jimku tvo¯Ì pohlavnÌ buÚky, kterÈ obsahujÌ polovinu celkovÈho genomu. P¯irozenou ot·zkou je, proË se liöÌ jednotlivÈ buÚky ve svÈm

tvaru, velikosti a funkci, kdyû majÌ stejnÈ genetickÈ vybavenÌ? Laicky ¯eËeno: koncept mitochondri·lnÌch hodin vznikl v souvislosti s nov˝mi poznatky o molekul·rnÌm st·rnutÌ, hodnocenÌ voln˝ch kyslÌkov˝ch radik·l˘ a mutacÌ mitochondriÌ. PostupnÈ hromadÏnÌ mutacÌ zp˘sobuje nejd¯Ìve ˙bytek energie, kter˝ se projevuje v†nÏkter˝ch skupin·ch bunÏk, potom v†org·nech, hormon·lnÌch systÈmech a†nakonec zp˘sobuje poruchy pamÏti, sluchu, zraku, pokles obranyschopnosti, aû vede ke koneËnÈ smrti. J· sama jsem si obnovu bunÏk a jejich st·rnutÌ p¯edstavovala, jako kdyû kopÌrujeme kopii kopie. Kaûd· n·sledujÌcÌ je mÈnÏ kvalitnÌ neû p¯edchozÌ. Budete-li pokraËovat dostateËnÏ dlouho, nastane chvÌle, kdy bude kopie uû neËiteln· jejÌ genetick˝ materi·l je vyËerp·n. Ot·zkou z˘st·v·, kolik kopiÌ kopie m˘ûe tÏlo vyrobit. Studium genetiky mitochondriÌ a††mitochondri·lnÌ DNA je fascinujÌcÌ obor. S praktick˝mi d˘sledky se m˘ûeme setkat nejen v paleontologii a celÈ ¯adÏ evoluËnÌch pouËek o st·¯Ì homo sapiens, ale i v soudnÌm lÈka¯stvÌ a kriminalistice. V roce 1996 byl usvÏdËen z†vraûdy Ëty¯letÈho dÏvË·tka muû, jehoû sliny byly nalezeny na vlasech obÏti. Podobnou metodou byla urËena pravost kosternÌch poz˘statk˘ cara Nikolaje II. a pr·vÏ tento n·lez odhalil nÏco pozoruhodnÈho. V ¯Ìjnu 1997 se konala v Cold Spring Harbour Laboratory v New Yorku konference Lidsk· evoluce a v˝znam tÏchto poznatk˘ pro paleontologii. Cituji: ProblÈm vznikl, kdyû byly ve spolupr·ci s americkou arm·dnÌ identifikaËnÌ laborato¯Ì (US Armed Forces DNA Identification Laboratory, Rockville) vyöet¯ov·ny poz˘statky ruskÈho cara Nikolaje II., jeho rodiny a druûiny, exhumovanÈ v†r.1991 na Sibi¯i. älo o devÏt koster osob, zast¯elen˝ch v r.1918. DvÏ tÏla chybÏla, ale nikdo p¯esnÏ nevÏdÏl kter·. OdpovÏÔ na ot·zku "kdo je kdo" mÏla p¯inÈst

Z¡PAS O DUäI 25 anal˝za DNA a mtDNA. Ale v˝sledky byly spornÈ: uk·zalo se totiû, ûe mtDNA v kostnÌch buÚk·ch cara se liöÌ od mtDNA ostatnÌch Ëlen˘ rodiny. V†mtDNA cara byly nalezeny dva typy mutacÌ, v mtDNA Ëlen˘ rodiny jen jeden. Pokud jde o p¯edpokl·danou kostru cara, jejÌ identita byla potvrzena porovn·nÌm s mtDNA v buÚk·ch exhumovanÈ kostry jeho bratra, velkoknÌûete Georgije Romanova, v nichû byla nalezena stejn· dvojice mutacÌ. PrvnÌ z·vÏr proto byl, ûe spolu s carem nebyli popraveni p¯ÌsluönÌci jeho rodiny, ale nep¯ÌbuznÈ osoby. To ale odporovalo dalöÌm fakt˘m. Mitochondrie se totiû dÏdÌ v˝hradnÏ od matky. P¯itom m˘ûe dojÌt k nerovnomÏrnÈmu p¯enosu mtDNA: kdyû oplodnÏnÈ vajÌËko nese mutaci jen v jednÈ Ë·sti svÈ mtDNA, jedna dce¯inn· buÚka m˘ûe zÌskat vÏtöÌ Ë·st mtDNA obsahujÌcÌ mutaci, zatÌmco druh· jen jejÌ menöÌ Ë·st, zatÌmco vÏtöina jejÌ mtDNA mutaci neobsahuje. Tento jev je oznaËov·n jako heteroplazmie. DÏti takovÈ matky mohou mÌt v r˘zn˝ch buÚk·ch velmi odliönÈ zastoupenÌ mutovanÈ a nemutovanÈ mtDNA. Heteroplazmie byla d¯Ìve povaûov·na za zcela v˝jimeËnou a pro identifikaËnÌ praxi nev˝znamnou. Anal˝za v˝sledk˘ v p¯Ìpadu Nikolaje II. naznaËila, ûe tomu tak nenÌ. NovÈ, na tuto ot·zku zamÏ¯enÈ studie skuteËnÏ prok·zaly, ûe heteroplazmie se vyskytuje u†10 %, moûn· i u 20 % lidÌ. A protoûe heteroplazmie vznik· mutacemi mtDNA, je z¯ejmÈ, ûe k tÏmto mutacÌm musÌ doch·zet neoËek·vanÏ Ëasto. Podle d¯ÌvÏjöÌch n·zor˘ k mutacÌm mtDNA doch·zÌ asi 1x po 300 - 600 generacÌch (p¯i schÈmatu 1 generace = 20 let to znamen· 1 x za 6000 aû 12 tisÌc let). Anal˝za materi·lu laborato¯e v Rockville vöak uk·zala, ûe nov· mutace se m˘ûe objevit daleko d¯Ìve, jiû asi 1†x za 40 generacÌ, dokonce i 1 x za 25 generacÌ. Kdyû pak byly porovn·ny v˝sledky dalöÌch podobnÏ zamÏ¯en˝ch studiÌ, doölo se k pr˘mÏrnÈ hodnotÏ: nov· mutace 1 x za 1 200 let.

To by samoz¯ejmÏ zcela zmÏnilo pohled na minulost. ZatÌm se p¯edpokl·d·, ûe "pram·ti Eva", od kterÈ poch·zejÌ mitochondrie v buÚk·ch vöech dalöÌch ûen, ûila v Africe p¯ed 100 aû 200 tisÌci let. Nov· kalkulace by tento interval zkr·tila na neuvÏ¯iteln˝ch 6 000 let - coû odporuje vöem historick˝m poznatk˘m. PodobnÏ by se "zkr·tila" historie osÌdlenÌ Evropy i dalöÌch kontinent˘. A teÔ se podÌvejme na z·vÏr vÏdeckÈ pr·ce: Protoûe takovÈ propoËty zjevnÏ nejsou re·lnÈ, nabÌzÌ se jin· moûnost v˝kladu: totiû ûe "mitochondri·lnÌ hodiny", mÏ¯ÌcÌ krok historie, v††pr˘bÏhu Ëasu zmÏnily (zrychlily) sv˘j rytmus. Ve vztahu k††d·vnÈ historii se nov˝ problÈm m˘ûe zd·t ponÏkud akademick˝. M· vöak p¯ÌmÈ d˘sledky pro soudobou identifikaËnÌ praxi. Ty jsou z¯ejmÏ povaûov·ny za v˝znamnÈ, protoûe americk· arm·da i†FBI zmÏnily identifikaËnÌ pravidla tak, aby byla br·na v ˙vahu i moûnost heteroplazmie. Car Nikolaj II. se tedy znovu zapsal do historie. A jsme opÏt u problÈmu evoluce. EvolucionistÈ p¯edpokl·dali, ûe mthodiny jsou konstantnÌ, ûe je m˘ûeme pouûÌvat jako stopky, ale dnes hledajÌ nezn·mou promÏnnou, kterÈ by se zachytili, aby mohli mÏ¯it Ëas i jinak neû dosud. I kdyû v Bibli nenajdeme termÌn mitochondri·lnÌch hodin, jasnÏ vidÌme, ûe vÏkovitost lidÌ se od sebe v††jednotliv˝ch historick˝ch etap·ch podstatnÏ liöÌ. Pro vÏ¯ÌcÌ m˘ûe b˝t nezn·m· promÏnn· BoûÌ z·sah do ûivotnÌho prost¯edÌ ËlovÏka. K¯esùanÈ si nemusejÌ vym˝ölet. KlÌËem ke ztr·tÏ dlouhovÏkosti prvotnÌch lidÌ m˘ûe b˝t vyhn·nÌ z r·je, celosvÏtov· potopa, rozdÏlenÌ kontinent˘ aû po dneönÌ ekologii. P¯esto, i dnes, vÌra v biblickou dlouhovÏkost vyvol·v· posmÏöky nevÏ¯ÌcÌch a rozpaky mnoha vÏ¯ÌcÌch. Podle biblick˝ch z·znam˘, p¯ed potopou, ûil Adam 930 let, Seth 912, Enos 905, Noa 950, MetuzalÈm 969. Po potopÏ se lidÈ doûÌvali vÏku kolem

26 Z¡PAS O DUäI öesti set let. Pak p¯iölo dalöÌ obdobÌ, k†nÏmuû doölo po rozdÏlenÌ kontinent˘. Za Pelega se vÏkovitost snÌûila znovu: Abrah·m se doûil 175, Iz·k 180, J·kob 147 atd., aû dospÏjeme k dneönÌm dn˘m, o nichû m˘ûeme v Bibli, v†knize éalm˘, ËÌst n·sledujÌcÌ: PoËet naöich let je sedmdes·t rok˘, jsme-li p¯i sÌle, pak osmdes·t, a††mohou se pyönit leda tr·penÌm a††niËemnostmi; kvapem uplynou a v††letu odch·zÌme. (éalm†90,10) MÌsto toho, aby vÏ¯ÌcÌ st·li na pevn˝ch biblick˝ch z·kladech, ujiöùujÌ sami sebe, ûe Bible nem· na mysli skuteËn˝ vÏk naöich p¯edk˘, v numerickÈ vÏkovitosti hledajÌ nÏjakÈ skrytÈ matematickÈ kÛdy a zcela zapomÌnajÌ na odliönÈ p¯edpotopnÌ ûivotnÌ podmÌnky. SouËasn· genetika n·m pomalu objasÚuje nejen p¯ÌËiny, ale i rychlost lidskÈho st·rnutÌ. VÏda znovu upozorÚuje na nÏco, co n·s vracÌ zpÏt k biblick˝m pramen˘m, ale homo sapiens ve svÈ moudrosti klame s·m sebe d·l. PodobnÏ jako svÈvoln· interpretace BoûÌho slova p¯esouv· fakta do teologickÈ roviny spekulacÌ, tak i evolucionistÈ posouvajÌ vÏdeck· fakta do akademickÈ roviny relativity, tak, aby n·m vöechno souhlasilo, a my dospÏli k v˝sledk˘m, kterÈ jsou vöem p¯ijatelnÈ. Kdyû je t¯eba krok historie zrychlit, zrychlÌme jej, kdyû je t¯eba zpomalit, podle pot¯eby zpomalÌme. Takov· interpretace fakt˘ neslouûÌ vÏdÏ ani BoûÌmu slovu. ⁄vaha na tÈma Jak kalibrovat mitochondri·lnÌ hodiny? n·s m˘ûe vÈst k†zamyölenÌ, kdo je Hodin·¯em vesmÌru. Je jÌm BŸH, nebo N¡HODA? OdpovÏdÏt si musÌ kaûd˝ s·m. BoûÌ slovo m· na takovÈ spekulace sv˘j n·zor: Neboù bl·znovstvÌ BoûÌ je moud¯ejöÌ neû lidÈ a slabost BoûÌ je silnÏjöÌ neû lidÈ. PohleÔte, brat¯Ì, koho si B˘h povol·v·: NenÌ mezi v·mi mnoho moudr˝ch podle lidskÈho soudu, ani mnoho mocn˝ch, ani mnoho urozen˝ch; ale co je svÏtu bl·znovstvÌm, to

vyvolil B˘h, aby zahanbil moudrÈ, a co je slabÈ, vyvolil B˘h, aby zahanbil silnÈ; neurozenÈ v oËÌch svÏta a opovrûenÈ B˘h vyvolil, ano vyvolil to, co nenÌ, aby to, co jest, obr·til v nic aby se tak û·dn˝ ËlovÏk nemohl vychloubat p¯ed Bohem. Vy vöak jste z BoûÌ moci v Kristu JeûÌöi; on se n·m stal moudrostÌ od Boha, spravedlnostÌ, posvÏcenÌm a vykoupenÌm, jak je ps·no: 'Kdo se chlubÌ, aù se chlubÌ v P·nu'. (1. Kor.†1:26-31) OdvÏk· touha po dlouhovÏkosti je hnacÌ silou genetickÈho v˝zkumu a†vÏ¯Ìm, ûe dÌky genetickÈ manipulaci se ËlovÏku poda¯Ì prodlouûit pr˘mÏrn˝ vÏk podstatn˝m zp˘sobem, alespoÚ pro nÏkterÈ jedince, ale i kdybychom ûili sebedÈle, vÏËn˝ ûivot n·m m˘ûe d·t pouze s·m Stvo¯itel prost¯ednictvÌm svÈho Syna, P·na JeûÌöe Krista. - p¯ipravila kas - CitovanÈ odkazy poch·zejÌ z Ëasopisu MedicÌna, VÏda pro praxi, z 24. ˙nora 1998 - tÈma Choroby st·rnutÌ, genetika mitochondriÌ a mitochondri·lnÌ DNA.

EVOLU»NÕ NAZÕR¡NÕ NA SVÃT Podstata evoluce je nep¯Ìtomnost motivu a ˙Ëelu. P¯Ìroda se pak zd· b˝t v˝poËetnÌ maöinÈriÌ beze smyslu. Avöak - hypotÈza samovolnÈ organizace neûivÈ i ûivÈ hmoty bez p¯edchozÌ informace je v rozporu se vöemi vÏdeck˝mi obory. NezaËÌn· snad kaûd· smyslupln· Ëinnost p¯em˝ölenÌm? Kdykoliv vidÌme nÏjak˝ pl·novan˝ projekt, i to nejprimitivnÏjöÌ dÌlko, pak bezpochyby p¯edpokl·d·me, ûe p˘vodcem je inteligentnÌ bytost se smyslem pro organizovanost, ¯·d a ˙Ëel. Hodinov˝ strojek vyrobil hodin·¯, budovu projektoval architekt, postavil stavitel a††obraz namaloval malÌ¯. ZakÛdovanÈ zpr·vy vyûadujÌ inteligentnÌho odesÌlatele. Informace zakÛdovanÈ pÌsmem makromolekuly DNA vyûadujÌ superinteligentnÌho tv˘rce.

Z¡PAS O DUäI 27 TÌmto zp˘sobem uvaûujeme vöichni, protoûe takov· je naöe ûivotnÌ zkuöenost. UËenÏ tomu ¯Ìk·me princip kauzality, neboli z·sada p¯ÌËiny - vöe je nÏËÌm zap¯ÌËinÏno. »Ìm je projekt sloûitÏjöÌ a organizovanÏjöÌ, tÌm vÌce inteligence, umu a pr·ceschopnÈ energie je k jeho uskuteËnÏnÌ zapot¯ebÌ. NejvyööÌm dÌlem nebo projektem, jak˝ zn·me, je ËlovÏk. Jeho projektantem musel b˝t tedy nÏkdo, kdo je dokonalejöÌ neû ËlovÏk. R·d bych uvedl jeötÏ nÏkterÈ dalöÌ nedostatky, jeû evoluËnÌ teorie skr˝v· pod svou slupkou samoz¯ejmosti: 1) Opravdu m· p¯ÌrodnÌ v˝bÏr onu tvo¯ivou moc, jakou mu darwinistÈ p¯ipisujÌ? Evoluce by mÏla b˝t p¯ÌbÏhem o†zdokonalov·nÌ p¯izp˘sobenosti, s·m Darwin napsal: M˘ûeme ¯Ìci, ûe p¯ÌrodnÌ v˝bÏr den ode dne, hodinu od hodiny zkoum· na celÈm svÏtÏ kaûdou i nejmenöÌ odchylku, zavrhuje öpatnÈ a zachov·v· a zvÏtöuje vöecko, co je dobrÈ, nehluËnÏ a nepozorovanÏ pracuje kdekoli a kdykoli se naskytne p¯Ìleûitost k upevnÏnÌ kaûdÈ ûivÈ bytosti." (O†vzniku druh˘ p¯ÌrodnÌm v˝bÏrem) V†pozdÏjöÌch vyd·nÌch Darwin do tÈto vÏty vloûil slovo "obraznÏ", z¯ejmÏ proto, ûe si uvÏdomil, ûe o p¯ÌrodnÌm v˝bÏru psal jako o inteligentnÌ, tvo¯ivÈ bytosti. Protoûe vöak p¯ÌrodnÌ v˝bÏr inteligentnÌ bytost nenÌ, proto nem˘ûe pl·novat, p¯edpokl·dat, nenÌ schopna vymyslet si cÌlovou podobu a ani p¯echodnÏ zachov·vat neuûiteËnÈ a zatÏûujÌcÌ formy: tÌm myslÌm vöechny celky v†"rozpracovanÈm" stavu. A to jsou jak nehotovÈ org·ny, tak i nekompletnÌ, a proto nefunkËnÌ buÚky - z·kladnÌ stavebnÌ jednotky. Z·konitost p¯ÌrodnÌho v˝bÏru p¯ek·ûejÌcÌ skupiny p¯ece vûdy zruöÌ, jak by se potom dÌky nÏmu mohlo vytvo¯it nÏco dokonalejöÌho? (NechtÏjte prosÌm navrhnout, ûe funkËnÌ celek, jako je t¯eba srdce, se nÏjak z·hadnÏ, samo od sebe najednou vytvo¯Ì, tomu snad nem˘ûe vÏ¯it nikdo.)

2) Nepodloûenost evoluËnÌ teorie fosilnÌmi d˘kazy. Z teorie vypl˝v·, ûe ˙plnÈ fosilnÌ doklady budou z velkÈ vÏtöiny tvo¯eny p¯echodn˝mi formami. Darwin uzn·val, ûe podle jeho teorie "byl jistÏ poËet spojovacÌch odr˘d, kterÈ kdysi na zemi existovaly, opravdu obrovsk˝." Mohli bychom tedy p¯edpokl·dat, ûe paleontologovÈ budou neust·le odkr˝vat fosilnÌ d˘kazy p¯echodn˝ch forem. To se vöak jasnÏ nedÏlo. P¯estoûe se po zkamenÏlin·ch p·tralo s nesmÌrn˝m ˙silÌm po celÈm svÏtÏ, fosilnÌ doklady dnes celkovÏ vypadajÌ velice podobnÏ, jako v††roce 1859. Mezery mezi velk˝mi skupinami - kmeny, t¯Ìdami, ¯·dy - jsou nejen p¯evaûujÌcÌ, ale v mnoha p¯Ìpadech p¯Ìmo nezmÏrnÈ. StruËnÏ ¯eËeno, jestliûe evoluce znamen· postupnou zmÏnu jednoho druhu organismu v jin˝ druh, je v˝znaËn˝m rysem fosilnÌch doklad˘ nep¯Ìtomnost d˘kaz˘ ve prospÏch evoluce. Jestliûe se darwinismus tÏöÌ statutu p¯edem danÈ pravdy, pak problÈm, kter˝ p¯edstavujÌ fosilnÌ doklady, je to, jak˝m zp˘sobem k evoluci doch·zelo, ûe vûdy unikla odhalenÌ. NejvÏtöÌm problÈmem, kter˝ fosilnÌ doklady pro darwinismus p¯edstavujÌ, je tzv. "kambrick· exploze". V hornin·ch tohoto obdobÌ se vyskytujÌ tÈmÏ¯ vöechny ûivoËiönÈ kmeny, a to bez jakÈkoli stopy evoluËnÌch p¯edch˘dc˘, kterÈ vyûadujÌ darwinistÈ. R. Dawkins uzn·v·: Je to, jako by tam byly jednoduöe zasazeny, bez jakÈkoli evoluËnÌ minulosti. "V DarwinovÏ dobÏ nebyly û·dnÈ d˘kazy o existenci p¯edkambrickÈho ûivota a ve svÈ knize Darwin p¯ipustil, ûe tento p¯Ìpad zatÌm musÌ z˘stat bez vysvÏtlenÌ a lze ho skuteËnÏ uv·dÏt jako p·dn˝ argument proti zde rozebÌran˝m n·zor˘m." Kdyby jeho teorie byla pravdiv·, p¯edkambrick˝ svÏt by se musel "hemûit ûiv˝mi tvory". Zn·m˝ evolucionista S.I.Gould napsal: "M˘ûeme vypr·vÏt celÈ p¯ÌbÏhy o†zdokonalov·nÌ u nÏkter˝ch skupin, ale v poctiv˝ch okamûicÌch musÌme

28 Z¡PAS O DUäI p¯ipustit, ûe historie sloûitÈho ûivota je spÌöe p¯ÌbÏhem rozmanitÈho st¯Ìd·nÌ v souboru z·kladnÌch podob neû s·gou o hromadÌcÌ se dokonalosti." Nic nedbejme na tvrzenÌ Iz·ka Newtona: "Zdali se oko vytvo¯ilo bez znalosti optiky a ucho bez znalosti akustiky?" EvoluËnÌ teoretik odpovÌd·: "JasnÏ, vytvo¯ilo. ZnalostÌ k tomu nenÌ t¯eba." V††evoluËnÌm uËenÌ neumoûÚuje k¯Ìdlo lÈt·nÌ, ale lÈt·nÌ bez k¯Ìdel udÏl· k¯Ìdlo. Oko neumoûÚuje vidÏnÌ, ale v˝hoda vidÏnÌ zp˘sobÌ vznik oka! Velmi se rozmohla vÌra, ûe vÏtöina m· pravdu. Ob·v·m se, ûe hlavnÌ d˘vod, proË vzdÏlanÌ lidÈ vÏ¯Ì v evoluci, je prostÏ ten, protoûe jim bylo ¯eËeno, ûe vÏtöina vzdÏlan˝ch lidÌ v evoluci vÏ¯Ì. NeopodstatnÏn·, nepodloûen· vÌra je vöak jen vÌra ve vÌru a m˘ûe p¯ijmout cokoli. Sir Arthur Keith ¯ekl: "Evoluce je nedok·zan· a nedokazateln·, vÏ¯Ìme jÌ proto, ûe jedin· druh· moûnost je BoûÌ stvo¯enÌ. A to je nemyslitelnÈ." - ûel Pouûit· literatura: Phillip E. Johnson: Spor o Darwina, Prof. dr. Wilder-Smith: ProË jsem se j·, p¯ÌrodovÏdec, stal k¯esùanem?

JE KÿESçANSTVÕ UTOPIE? Kdyû anglick˝ spisovatel Thomas More (1478-1535) napsal sv˘j podivuhodn˝ rom·n Utopie (1516), netuöil, ûe vejde do dÏjin. Ani ne tak jeho fabule nebo umÏleckÈ ztv·rnÏnÌ, ale idea dÌla. Ona fantastick· krajina Utopie se stala synonymem pÏkn˝ch, ale neuskuteËniteln˝ch myölenek. Utopie je nedosaûiteln˝ ide·l... Ale p¯ece ide·l. P¯estoûe se lidstvo bezpoËtukr·t p¯esvÏdËilo o nemoûnosti zaloûit utopistickou spoleËnost, p¯estoûe z historie vÌ o tragick˝ch ztroskot·nÌch takov˝ch pokus˘, nevzdalo se a nevzd·v· se tÈ bl·hovÈ myölenky, ûe se to zrov-

na mnÏ, urËitÏ naöÌ generaci poda¯Ì. Postavit, vytvo¯it Utopii, to je ten velk˝ sisyfovsk˝ k·men ne onÏch stÌn˘ v†¯eckÈm podsvÏtÌ, ale lidÌ hladov˝ch a nespokojen˝ch, kte¯Ì ve svÈm podvÏdomÌ nezapomnÏli na sv˘j prvotnÌ domov - na posmÌvan˝, hanoben˝, ale vûdy duöi chybÏjÌcÌ r·j. R·j - spoleËenstvÌ s Bohem v absolutnÌ harmonii mezi Stvo¯itelem a tvorstvem. I poslednÌ poutnÌk svÏta, kdyû z˘stane osamocen na zbo¯eniöti civilizace s pr·zdn˝ma rukama, nevzd· se sv˝ch sn˘ - jeötÏ p¯ece nÏkde "na konci svÏta" postavit svoji Utopii. Poda¯Ì se mu to koneËnÏ? JistÏûe, utopie, to je obraz, velmi zamlûen˝ obraz onÈ urputnÈ snahy lidstva dostat se z marasmu, do kterÈho se propadlo - aù uû vÏdomÏ, Ëi nevÏdomÏ. Filozofie dÏjin kvalifikovala (aû na malÈ v˝jimky) i n·boûenstvÌ - religie jako utopii, jako pÏkn˝, ale neuskuteËniteln˝ ide·l. Kdyû objektivnÏ, nezaujatÏ pohlÈdneme do dÏjin, musÌme konstatovat, ûe takov· definice nenÌ aû tak absurdnÌ. Dostalo se lidstvo (prosÌm odpusùte, ûe pouûiji tak m·lo vûitÈ a vöeobecnÈ slovo) d·le p¯es svoje religie? Nebo jejich v·ûnou Ëi form·lnÌ aplikaci? ZmÏnil svÏt buddhismus? Br·hmanismus? Isl·m? A jestliûe zmÏnil - je tato zmÏna ten vöelidsk˝ ide·l? Ne, nejsme opojeni k¯esùanskou ideologiÌ, abychom nep¯ipustili ani stÌn pochybnosti o tom, ûe jejÌ vyznavaËi, Ëi dokonce hlasatelÈ k¯esùanstvÌ nebyli svÏtlem svÏta, naopak v poko¯e a se zahanbenÌm musÌme p¯iznat, ûe Ëasto byli tmou. O "jedineËnou blahod·rnost k¯esùanstvÌ" se nep¯iËinily velkolepÈ k¯iû·ckÈ v˝pravy ani "svat· inkvizice"... Ne Ca¯ihrad, ani ÿÌm, ale negramotnÌ ryb·¯i a h¯ÌönÌ celnÌci, tkalci a podomnÌ obchodnÌci, oni navÏky "pauperes Christi" - chudobnÌ Kristovi. Jestliûe se tedy dÌv·me na k¯esùanstvÌ p¯es m·lo p¯itaûlivÈ plynutÌ a dozvuky dÏjin, nezb˝v· n·m nic jinÈho,

Z¡PAS O DUäI 29 neûli se pt·t, zda filozofie historie p¯ece jen nemÏla pravdu, kdyû i k¯esùanstvÌ zahrnula pod m·lo lichotivÈ oznaËenÌ "utopie" - neuskuteËniteln˝ ide·l. Vûdyù ten honosn˝ titul "k¯esùansk· Evropa" EvropÏ vlastnÏ nikdy nepat¯il a dnes uû ani form·lnÏ nepat¯Ì. Mohl pat¯it EvropÏ st¯edovÏkÈ, kdyû se myölenky k¯esùanstvÌ öÌ¯ily meËem a ohnÏm? Viz historii pok¯esùanöùov·nÌ Prus˘, Litevc˘ - a Polabsk˝ch Slovan˘. Anebo vyvraûÔov·nÌ Valdensk˝ch k¯esùan˘ v Alp·ch... Copak takov˝ titul mohla nÈst Evropa z dob t¯icetiletÈ v·lky? Byla jÌ tehdy, kdyû ve äpanÏlsku ho¯ely ohnÏ "Auto-de-fe" (AutodafÈ)? Kdy byla Evropa k¯esùansk·? Tvrdit, ûe je k¯esùanskou dnes a††st·le, je absurdnÌ. V (protestantskÈm) NÏmecku ûije asi t¯i miliony mohamed·n˘ se sv˝mi moöeami (mohamed·nsk˝ chr·m). V tÈmûe NÏmecku "poûehn·vajÌ" "k¯esùanötÌ knÏûÌ" svazky homosexu·l˘. V tÈmÏ¯ absolutnÏ evangelik·lnÌm D·nsku je ve mÏstech n·vötÏvnost sluûeb BoûÌch 2 %. Na Slovensku, kde se podle statistiky ke k¯esùanstvÌ hl·sÌ 75 % obyvatelstva (nÏkte¯Ì "zap·lenÌ" a tradiËnÌ k¯esùanÈ tvrdÌ, ûe Slovensko je bezezbytku k¯esùanskÈ), stoup· poËet krimin·lnÌch p¯Ìpad˘, zapalujÌ se auta z ideologick˝ch d˘vod˘, kradou a prod·vajÌ se sochy svat˝ch... A to z onÏch k¯esùansk˝ch chr·m˘, ze kter˝ch po nedÏlÌch znÏjÌ ûalmy a k·ûe se evangelium. Pt·me se znovu tak trochu nejistÏ a†unavenÏ: NenÌ k¯esùanstvÌ p¯ece jen utopiÌ, kdyû za svÈho tÈmÏ¯ dvoutisÌciletÈho trv·nÌ nedos·hlo v˝öe neû po gotickÈ chr·my, iluminovanÈ rukopisy evangeli·¯˘ a ˙tulky milosrdenstvÌ, kterÈ nestaËÌ pojmout ani Ë·st chudobn˝ch a†bÌdn˝ch, ponÌûen˝ch a zoufal˝ch...? A††tyto m·me vûdy s sebou. Je v˘bec na tuto tÈmÏ¯ bezednou vöelidskou ot·zku nÏjak· odpovÏÔ? UËednÌci P·na JeûÌöe, kte¯Ì s NÌm chodili dlouho po mÏstech a polÌch a byli svÏdky Jeho k·z·nÌ, div˘ i zmrt-

v˝chvst·nÌ, Ho neznali - jak jim skrze Filipa S·m vyt˝k· (Jn 14, 9), a tudÌû nemÏli odpovÏÔ na tuto kardin·lnÌ ot·zku. I oni mÏli po vöech tÏch zkuöenostech svoji utopii - p¯edstavu o††smyslu svÈho posl·nÌ: ObnovenÌ izraelskÈho kr·lovstvÌ... HledÏli (tak trochu sentiment·lnÏ) zpÏt na tradice... Jak˝ diametr·lnÌ rozdÌl mezi lidsk˝m pohledem a posl·nÌm k¯esùanstvÌ KristovstvÌ! P·n budoucÌ CÌrkve jejÌm p¯ÌsluönÌk˘m ukl·d· re·ln˝ program zamÏ¯en˝ do budoucnosti - b˝t svÏdky a ûÌt v†konkrÈtnÌm svÏtÏ, ve svÏtÏ poznaËenÈm rozdÏlenÌm, mezi r˘zn˝mi ideologiemi, v prost¯edÌ, kterÈmu se nelze p¯izp˘sobovat, ale ho sv˝m svÏdectvÌm p¯etv·¯et. Tak to stojÌ ve SkutcÌch apoötol˘ v kap. 1,6-8. Tato "tvrd· pr·ce" uû nenÌ utopie. Kritici liter·rnÌho dÌla Krist˝ny RoyovÈ jÌ vyt˝kali "p¯ehnan˝ idealismus". Nepopisuje pr˝ lidi takovÈ, jacÌ jsou, ale idealizuje je pÌöe, jacÌ by mÏli b˝t. Zd· se mi, ûe takov· "takÈ kritika" "mÌ¯Ì vedle". PodÌvejme se na jejÌ novelu "Druh· ûena". Druh· ûena Mr·zov· nechodÌ s†oËima "obr·cen˝ma k nebi" a "nesedÌ nad modlitbami". Naopak, pere vöechny "svröky" pohozenÈ v komor·ch, lÌËÌ opr˝skanÈ, zanedbanÈ stavenÌ, um˝v· a oblÈk· cizÌ dÏti, kter˝ch se ona, mlad· ("macecha") ujala... Anebo Anna Somorov· z povÌdky "Ve vyhnanstvÌ". MladÈ, nezkuöenÈ dÏvËe, samo "ve vyhnanstvÌ" pro svoji vÌru - jde za zanedbanou, uû tÈmÏ¯ za ûiva "poh¯benou" Dorkou Zemanovou a uklidÌ jejÌ d˘m, upravÌ "ûivou h¯Ìönici" a†zachr·nÌ p¯ed zahynutÌm sluûbou l·sky... Tak re·lnÏ a realisticky neûily ani ty nejcharakteristiËtÏjöÌ postavy z dÏl liter·rnÌ kritikou uzn·van˝ch realist˘. Takto realisticky konat dok·ûe jen ten, kdo se dal "realizovat" onÌm bezpodmÌneËn˝m a jasn˝m P·nov˝m "budete mi svÏdkovÈ" - to je z·vazn˝ program (Skut. l, 8), to je zplnomocnÏnÌ. Zplno-

30 Z¡PAS O DUäI mocnÏnÌ je dar SvatÈho Ducha, kter˝ P·n d·v· tÏm, kterÈ posÌl· do sluûby. To je ta "legitimace", kter· otvÌr· dve¯e lidsk˝ch srdcÌ. B˝t takov˝m ËlovÏkem, jako byla druh· ûena Mr·zov·, Ëi Anna Somorov· v knize "Ve vyhnanstvÌ", m˘ûe b˝t jen ten, koho B˘h sv˝m Duchem obda¯Ì, zplnomocnÌ. »lovÏk "p¯irozen˝" bez pomoci SvatÈho Ducha to nedok·ûe - v tom m· ta racion·lnÌ kritika pravdu. Ani ryb·¯i a celnÌci nedok·zali b˝t svÏdky P·na JeûÌöe p¯ed p¯ijetÌm, zmocnÏnÌm Svat˝m Duchem. Petr Ho zap¯el, Jakub a Jan Mu chtÏli sedÏt po pravici a†Jid·ö Jid·ö Ho zradil. To je p¯irozen˝ ËlovÏk. TÌm "ide·lnÌm" k¯esùanem se st·v· Petr po LetnicÌch. To Duch Svat˝ ¯ekl Filipovi (komornÌkovi kr·lovny ze S·by): "P¯istup a p¯ipoj se k vozu." Tuto prostou pravdu ¯ekl P·n sv˝m uËednÌk˘m jeötÏ kdyû chodili spolu: Beze mne nic nem˘ûete uËinit. (Jn 15, 8). Ale potom, po zmocnÏnÌ Duchem, m˘ûe kaûd˝ s apoötolem Pavlem ¯Ìci: Vöechno mohu v Kristu, kter˝ mÏ posiluje. (Filip. 4,13) Bez P·na JeûÌöe Krista, bez Jeho Ducha, je kaûd˝ k¯esùan "p¯irozen˝m"; ale jen s NÌm, zplnomocnÏn˝ Jeho Duchem, se st·v· "ide·lnÌm" k¯esùanem. - Michal Slavka - Cestou svÏtla 5/98

VÃDÃNÕ A VZDÃL¡NÕ Nov· technologie pro vzdÏl·v·nÌ a††evangelizaci je souË·stÌ programu ACTS 2000 CÌrkve adventist˘ sedmÈho dne. V plnÈm proudu je p¯Ìprava 10 satelitnÌch evangelizacÌ poËÌnaje rokem 1999. DalöÌ fascinujÌcÌ pouûitÌ novÈ technologie je urËeno pro distanËnÌ vzdÏl·v·nÌ (m·lot¯Ìdky a dom·cÌ ökoly) na ˙rovni z·kladnÌch ökol. é·ci obdrûÌ lekce prost¯ednictvÌm satelitu a majÌ moûnost interaktivnÌho spojenÌ s instruktorem.

Oxford Vystudovat Oxfordskou univerzitu m· b˝t v dohlednÈ dobÏ moûnÈ, aniû studenti vkroËÌ na p˘du nÏkterÈ z jejÌch starobyl˝ch kolejÌ. VeökerÈ studium se totiû uskuteËnÌ po Internetu. PrvnÌ on-lineovÈ tituly by mÏly zÌskat absolventi postgradu·lnÌho studia medicÌny a poËÌtaËov˝ch vÏd. Studenti budou vyuûÌvat elektronickÈ poöty a na d·lku se z˙ËastnÌ rovnÏû r˘zn˝ch konferencÌ. Studium p¯es Internet podporuje spoluzakladatel firmy Microsoft Paul Allen, jehoû fond pro virtu·lnÌ vzdÏl·v·nÌ m· financovat prvnÌ on-lineovÈ kursy, kterÈ budou zah·jeny v lednu p¯ÌötÌho roku. Pl·n studovat na nejstaröÌ britskÈ univerzitÏ "d·lkovÏ" odmÌtajÌ zast·nci tradiËnÌch metod v˝uky, kte¯Ì se domnÌvajÌ, ûe pobyt na fakultÏ je jednou z†hlavnÌch souË·stÌ dennÌho studia. - LidovÈ noviny, 21.7. 98 PoËÌtaËe a vzdÏl·v·nÌ v budoucnosti? ⁄ryvek z rozhovoru äimona Perese a Billa Gatese: äP: Mezi nejvÏtöÌ v˝zvy toho velmi odliönÈho budoucÌho svÏta bude pat¯it vzdÏl·nÌ. MladÌ lidÈ se budou muset nauËit b˝t sami sobÏ uËiteli, rozvÌjet svÈ vlastnÌ schopnosti namÌsto pouhÈho ovl·dnutÌ urËitÈ profese. Budou se muset nauËit ûÌt s ostatnÌmi v pluralitnÌm svÏtÏ a budou se muset nauËit navz·jem soutÏûit. Jak vidÌte vzdÏl·v·nÌ v budoucnosti? Jakou roli budou hr·t poËÌtaËe? BG: Kdybyste dnes pot¯eboval zjistit, jakou m· ten kter˝ obyvatel planety ûivotnÌ ˙roveÚ, a mÏl k dispozici pouze jedinou ot·zku, pak byste se nejspÌöe zeptal: "V jakÈ zemi ûijete?" Ode dneöka za deset let tomu bude jinak. StupeÚ vzdÏlanosti bude nejlepöÌm indik·torem bohatstvÌ Ëi chudoby. Co to znamen· konkrÈtnÏ? NejvÌce novÏ vznikajÌcÌch pracovnÌch mÌst nabÌzejÌ sluûby. S pomocÌ svÏtovÈ

Z¡PAS O DUäI 31 informaËnÌ sÌtÏ budou lidÈ moci Ëinit nabÌdky za nejlepöÌ ceny souËasnÏ s††nejlepöÌ kvalifikacÌ pro tato mÌsta. InformaËnÌ sÌù okamûitÏ poskytne popt·vku, kdekoli se objevÌ nabÌdka. Vöe bude z·viset na stupni vzdÏlanosti tÈ kterÈ zemÏ. »Ìna a Indie dnes tvo¯Ì vÏtöinu rozvojovÈho svÏta a obÏ majÌ ve skuteËnosti celkem sluön˝ vzdÏl·vacÌ systÈm. A jak se jiû nynÌ ukazuje, motivace k zÌsk·nÌ vzdÏl·nÌ je v tÏchto spoleËnostech tak obrovsk·, ûe se jim v nÏkter˝ch oborech tÈmÏ¯ da¯Ì doh·nÏt SpojenÈ st·ty Ëi Evropu. NemusÌ jim to trvat dlouho - dok·ûÌ-li vybudovat pat¯iËnou infrastrukturu. Internet byl vyvinut ve Spojen˝ch st·tech, a je zde, v r·mci univerzitnÌho prost¯edÌ, i nad·le nejrozvinutÏjöÌ. SestoupÌte-li vöak do st¯edoökolskÈho prost¯edÌ, musÌte se rozhlÌûet po celÈm svÏtÏ, abyste zjistil, kde byl uËinÏn nejvÏtöÌ pokrok. Jde-li o vzdÏl·v·nÌ, klÌËem k nÏmu nejsou technologie. ProË musejÌ lidÈ kv˘li tomu, aby se mohli uËit, chodit do ökoly? ProË musÌme okolo uËenÌ vytv·¯et celÈ to soci·lnÌ prost¯edÌ? Protoûe lidÈ nejsou stvo¯eni k tomu, aby se uËili bez p¯ÌmÈho a konkrÈtnÌho z·jmu. PoËÌtaËe jim v tomto mohou dost pomoci. Jednou z d˘leûit˝ch motivacÌ v††procesu vzdÏl·v·nÌ je existence zpÏtnÈ vazby. Dnes student vÏtöinou den za dnem sed· ve t¯ÌdÏ a potom nar·z p¯istupuje ke zkouök·m. Zkouöky jsou ale od uËenÌ vzd·lenÈ. Jsou vlastnÏ negativnÌ zkuöenostÌ, zp˘sobem, jak oddÏlit chytrÈ dÏti od ostatnÌch zn·mkou spoleËenskÈho statutu. InteraktivnÌ poËÌtaËe naproti tomu umoûÚujÌ zÌskat okamûitou zpÏtnou vazbu ve chvÌli, kdy se student snaûÌ porozumÏt problÈmu. CÌlem vyuËov·nÌ je zÌskat co nejvÌce û·k˘, kte¯Ì si svou zvÌdavost zachovajÌ i†bÏhem st·rnutÌ. VÏdomÌ vlastnÌ ceny a d˘vÏra ve svou schopnost pozn·vat ohromnÏ pom·h·. TÌm nechci ¯Ìci, ûe technologie v†budoucnu nahradÌ uËitele. Je-li ale

student dostateËnÏ motivov·n, nalezne v sobÏ schopnost skrze Internet zÌskat veökerÈ dosaûitelnÈ poznatky a vyuûÌt jich. A to ne pouze pasivnÌm zp˘sobem, n˝brû tak, ûe se obr·tÌ na ostatnÌ, kte¯Ì s nÌm sdÌlejÌ jeho z·jmy. Velk˝ potenci·l Internetu spoËÌv· v†tom, ûe se stane platformou tÏch, kte¯Ì sdÌlejÌ nÏjak˝ spoleËn˝ z·jem. Dejme tomu, ûe nÏkde p˘sobÌ uËitel, jenû je v urËitÈm oboru nejlepöÌm uËitelem na svÏtÏ. Student se buÔ skrze informaËnÌ sÌù obr·tÌ p¯Ìmo na tohoto odbornÌka, nebo se jeho vlastnÌ uËitelÈ sezn·mÌ s jeho v˝sledky a vyuûijÌ je v†pr·ci se sv˝mi studenty. M·me moûnost sezn·mit se s vyuËov·nÌm na ökol·ch v Singapuru, kterÈ jsou napojeny na Internet. TamÏjöÌ nejlepöÌ profeso¯i archivujÌ svÈ p¯edn·öky na videokazet·ch, aby si je û·ci, majÌ-li je v rozvrhu, mohli pozdÏji opÏt vyhledat. DÏti navz·jem spolupracujÌ, i†kdyû jsou kaûdÈ z jinÈ t¯Ìdy. UËitelÈ spolu hovo¯Ì a porovn·vajÌ metody. RodiËe dÏtÌ mohou sledovat v˝uku pomocÌ videa p¯en·öenÈho optick˝mi vl·kny. ExkluzivnÏ pro LN zprost¯edkoval LA Times Syndicate, 18. Ëervence 1998 Dom·cÌ ökola i u n·s OdbornÌci t·pou, rodiËe a dÏti si experiment pochvalujÌ - to byly titulky MF Dnes z 10. z·¯Ì 1998. PrvnÌch pades·t öest aû devÌti let˝ch dÏtÌ je souË·stÌ experimentu ministerstva ökolstvÌ, kterÈ odpovÏdÏlo kladnÏ na ËetnÈ û·dosti rodiË˘, kte¯Ì chtÏli svÈ dÏti vyuËovat doma. S rodiËi byl proveden pohovor, aby bylo moûnÈ zjistit proË chtÏjÌ svÈ dÏti uËit doma a souËasnÏ zjistit jakÈ majÌ dispozice. Argumenty odbornÌk˘ jsou, ûe rodiËe jsou nezkuöenÌ a dÏtsk· izolace, ale zkuöenosti ze zahraniËÌ ukazujÌ, ûe pr·vÏ dÏti vyuËovanÈ doma jsou vûdy nad pr˘mÏrem. Jsou nejen vzdÏlanÏjöÌ, ale i samostatnÏjöÌ a kdyû p¯ejdou pozdÏji do ökoly, nemÌvajÌ potÌûe za¯adit se do dÏtskÈho kolektivu.

32 Z¡PAS O DUäI Ve Spojen˝ch st·tech se doma uËÌ p˘ldruhÈho milionu dÏtÌ - coû p¯edstavuje asi t¯i procenta ökol·k˘ a jejich poËet neust·le roste. KromÏ Spojen˝ch st·t˘ je dom·cÌ v˝uka bÏûn· v KanadÏ, Anglii, Belgii, Lucembursku, Holandsku, äv˝carsku, Finsku, Norsku, ävÈdsku, D·nsku a od loÚska i v MaÔarsku. DalöÌ informace rodiË˘m r·di zprost¯edkujeme. - redakce -

TRENDY Z k¯esùanskÈho svÏta: Bible je znovu st¯edem svÏtovÈho z·jmu a popularity. DennÏ se prod· asi 168 tisÌc v˝tisk˘. Bible je tiötÏna ve 300 jazykov˝ch verzÌch. NovÏ ilustrovanÈ v˝tisky se prod·vajÌ obzvl·ötÏ dob¯e. NejnovÏjöÌ edice "WWJD? New Testament" - What would Jesud do? - Co by uËinil JeûÌö? - nejnovÏjöÌ vyd·nÌ NovÈho z·kona je bestsellerem. Pr˘mÏrn· americk· rodina m· doma t¯i r˘znÈ p¯eklady Bible. VÌte, ûe zatÌmco v JiûnÌ Americe vznik· roËnÏ na 50 tisÌc nov˝ch sbor˘, v USA kaûd˝ t˝den ukonËÌ 60 sbor˘ svoji Ëinnost. Jde vÏtöinou o malÈ sbory. Anglie: The Sunday Times provedly v Lond˝nÏ pr˘zkum mezi anglik·nsk˝mi duchovnÌmi. Novin·¯i poloûili kaûdÈmu jedinou ot·zku: M˘ûete vyjmenovat desatero p¯ik·z·nÌ? Z dvou set dot·zan˝ch uspÏlo 34†% duchovnÌch. NÏkolik pastor˘ je vyjmenovalo teprve s††pomocÌ t·zajÌcÌho se. Co se t˝k· z·kaz˘, bylo nejËastÏji vzpomenuto nesesmilnÌö a nepoû·d·ö manûelku bliûnÌho svÈho. S†dalöÌmi to jiû bylo slaböÌ. P¯edstavitelÈ britskÈ cÌrkve prohl·sili, ûe duchovnÌ u "zkouöky" ve skuteËnosti nepropadli, neboù se poËÌt· v˝znam slov a nikoliv jejich poËet. Istanbul: K¯esùanskÈ vysÌl·nÌ je skuteËnostÌ pro 15 milion˘ potencion·lnÌch posluchaË˘ Ëty¯iadvacet hodin dennÏ dÌky

partnerstvÌ HCJB a rozsÈv·nÌ rozhlasov˝ch stanic. Rumunsko: DalöÌ osud öesti rozhlasov˝ch licencÌ v Rumunsku je ohroûen. Po öesti letech vysÌl·nÌ nechce rozhlasov· rada obnovit a prodlouûit licence. ProsÌme o†modlitby. Jugosl·vie: BaËki Petrovac - Slov·ci se sem p¯istÏhovali p¯ed 250 lety a v souËasnÈ dobÏ jich tu ûije asi 60 tisÌc. Na rozdÌl od Srb˘ nejsou pravoslavnÌ, je mezi nimi mnoho evangelÌk˘, luter·n˘ i††katolÌk˘, vesmÏs vöak tradiËnÏ vÏ¯ÌcÌch. Jsou zde ale i baptistÈ, metodistÈ a k¯esùanskÈ sbory se ûivou vÌrou v†P·na JeûÌöe Krista. Pr·vÏ lidÈ z tÏchto sbor˘ zaloûili KES (KresùanskÈ evanjelizaËnÈ stredisko), kterÈ se nejr˘znÏjöÌmi aktivitami (evangelizace, humanit·rnÌ pomoc, pr·ce s dÏtmi, rozhlasovÈ vysÌl·nÌ aj.) snaûÌ oslovit mÌstnÌ obyvatele evangeliem. U nich jsme takÈ byli ubytov·ni. SpoleËnÏ s†mÌstnÌmi k¯esùany jsme rozd·vali pozv·nky na film JeûÌö. Jin˝ kraj, jin˝ mrav, takûe jsme öli do kaûdÈho domu a osobnÏ pozvali kaûdÈho, koho jsme naöli. Celkem jsme tak roznesli pozv·nky do 10 tisÌc dom·cnostÌ. Jenom pro p¯edstavu: velikost vesnic se pohybovala od dvou do osmi tisÌc obyvatel. Po skonËenÌ filmu jsme rozd·vali dotaznÌky a knÌûky "Viac ako tes·r". A teÔ to nejd˘leûitÏjöÌ. Reakce lidÌ na film byla neuvÏ¯iteln·. NÏkte¯Ì p¯ich·zeli uû hodinu a p˘l p¯ed zaË·tkem. S·l se vûdycky naplnil, vÏtöinou lidÈ i odch·zeli dom˘, protoûe nebylo mÌsto. Dohromady jich p¯iölo 3†922! A p¯iöli s†touhou po Bohu. Jeden mlad˝ Srb z†Kulpinu ¯Ìkal: "Chci najÌt tu spr·vnou cestu k JeûÌöi a potom ho n·sledovat." Celkem 1†034 lidÌ napsalo, ûe se modlili a pozvali P·na JeûÌöe do svÈho ûivota. A jak jsme s nÏkter˝mi mluvili, vidÏli jsme, ûe to bylo up¯ÌmnÈ rozhodnutÌ. MnozÌ majÌ z·jem o biblickÈ studium, dalöÌ rozhovory a spoleËenstvÌ k¯esùa-

Z¡PAS O DUäI 33 n˘. V jednÈ vesnici tak majÌ 4 k¯esùanÈ "na starosti" asi 100 znovuzrozen˝ch. JeötÏ chci uvÈst p·r vÏcÌ na dokreslenÌ toho, jak mocnÈ vÏci B˘h Ëinil. Slov·ci ve VojvodinÏ jsou spÌöe uzav¯enou skupinou lidÌ, neû aby chodili na podobnÈ akce. Bylo to nejhoröÌ obdobÌ v roce pro promÌt·nÌ filmu. Jsou ûnÏ a lidÈ nemajÌ Ëas. V tutÈû dobu, v tÈûe zemi jen o 300 km jiûnÏji, policie rozehnala promÌt·nÌ tÈhoû filmu... A p¯esto jsme byli svÏdky BoûÌch mocn˝ch Ëin˘. - Tom·ö a Jovanka Studentsk˝ hlas pro Krista ALFA kursy: PrvnÌ kursy dom·cÌch skupinek pro nevÏ¯ÌcÌ zaËÌnaly v Anglii v roce 1991. Na konci roku 1993 bylo zapojeno vÌce neû 200 cÌrkvÌ a sbor˘. N·sledujÌcÌ rok se poËet skupin zdvojn·sobil. V roce 1995 dos·hl poËtu 1 200, v r. 1996 jiû poËet p¯ekroËil 4 000 a v b¯eznu 1998 se poËet skupin zvyöuje na 7 500. Celkov˝ poËet "absolvent˘" je n·sledujÌcÌ: 1991-600; 1992-1†000; 1993-4†500; 1994-30†000; 1995-100†000; 1996250†000; 1997-500†000; I kdyû je moûnÈ, ûe statistiky jsou nadsazenÈ, prav˝ opak m˘ûe b˝t pravdou, protoûe ne kaûd˝ sbor je evidov·n a registrov·n. Dnes probÌhajÌ ALFA kursy v Alb·nii, BolÌvii, Finsku, Srbsku, NamÌbii, Keni, äv˝carsku, JiûnÌ Koreji a mnoha dalöÌch zemÌch. P¯ipravujeme p¯eklad teologickÈho hodnocenÌ na tÈma Alfa kurs˘. Vybrala a p¯ipravila -kas-

Vhodn˝ d·rek Chcete, aby nÏkdo z vaöich zn·m˝ch obdrûel uk·zkovÈ ËÌslo Ëasopisu Z·pas o duöi? Poölete n·m novou adresu, my za¯ÌdÌme ostatnÌ. Jak nejlÈpe vyuûÌt Ëasopis ZOD? Po p¯eËtenÌ jej p¯edejte d·l.

MOUDROST NevÌm, zda toto zamyölenÌ nÏkoho potÏöÌ, ale r·d bych se zamÏ¯il na problÈmy, kterÈ potk·vajÌ k¯esùana na cestÏ ûivotem. Nejd¯Ìve bych chtÏl poznamenat, ûe ¯ada duchovnÌch Ëasto odpovÌd· na ot·zky, kterÈ nikdo neklade, a cudnÏ vynech·v· ty, kterÈ hledajÌcÌ i vÏ¯ÌcÌ lidÈ kladou. Snad bych mÏl hned na poË·tku opravit n·zor mnoha kandid·t˘ vÌry, kte¯Ì se domnÌvajÌ, ûe ËlovÏk, kter˝ p¯ijme Krista, m· vy¯eöeny vöechny problÈmy. Nic takovÈho se ve vÏtöinÏ p¯Ìpad˘ nestane. Proto nenÌ moudrÈ slibovat komukoliv, koho chceme zÌskat pro Krista, ûe jakmile uvÏ¯Ì, zmizÌ jeho problÈmy! NenÌ to pravda! BoûÌ slovo to nikde neslibuje ani nezaruËuje! ÿÌk·, ûe budeme nov· stvo¯enÌ, ujiöùuje n·s o†budoucnosti, kter· je zajiötÏna samotn˝m Bohem, ale ne¯Ìk·, ûe ûivotnÌ zkouöky a problÈmy zmizÌ jen proto, ûe se staneme k¯esùany! Bible nikomu neslibuje imunitu v˘Ëi osobnÌm problÈm˘m ani v˘Ëi problÈm˘m svÏta. Druh˝ omyl spoËÌv· v p¯esvÏdËenÌ, ûe vöechny problÈmy jsou v Bibli pops·ny a prodiskutov·ny. Nejsou. Je velmi riskantnÌ, kdyû pastor, uËitel, knÏz Ëi kazatel zaËne hl·sat autoritativnÌ n·zor v oblastech, o nichû se Slovo BoûÌ nezmiÚuje! Jen tam, kde Bible promlouv· jasnÏ, m˘ûeme bezpeËnÏ, na z·kladÏ toho, co uËÌ B˘h, s naprostou urËitostÌ posoudit ten Ëi onen problÈm. Jakmile se dostaneme do oblasti, o nÌû se PÌsmo p¯Ìmo nezmiÚuje, pohybujeme se na velmi tenkÈm ledu! Pamatuj, ûe Bible neodpovÌd· na vöechny problÈmy, kter˝m ËelÌme! T¯etÌ myln˝ n·zor je, ûe m·ö-li problÈmy, nejsi spr·vn˝m duchovnÌm k¯esùanem nebo jsi nevyznal svÈ h¯Ìchy! Tento n·zor m˘ûeme bohuûel slyöet z†˙st duchovnÌch expert˘.... To, ûe m·ö problÈmy, dokazuje pouze to, ûe jsi ËlovÏk jako kaûd˝ jin˝! Pokud nem·ö ve svÈm ûivotÏ ani jeden pro-

34 Z¡PAS O DUäI blÈm, r·d bych tÏ poznal! Ve skuteËnosti ti nejvÏrnÏjöÌ k¯esùanÈ z·pasili a z·pasÌ s velmi v·ûn˝mi problÈmy, kterÈ ûivot p¯in·öÌ. PodÌvejme se na JÛba a†jeho problÈm lidskÈho utrpenÌ! Ani on neznal odpovÏÔ! NemÏl ponÏtÌ, proË jej postihlo utrpenÌ. Jeho p¯·telÈ, r·dcovÈ a utÏöitelÈ odpovÏÔ takÈ neznali! Pamatujeö se na ty jejich dlouhÈ, jakoby moudrÈ tir·dy - ¯eËi, kterÈ nemÏly ani hlavu, ani patu? Ani oni nemÏli jasno. A†nezapomeÚ, ûe p¯i tom vöem byl JÛb vÏrn˝ Bohu a nebyl neduchovnÌ! ProblÈmy ovöem mÏl. A†co Pavel, nemÏl svÈ problÈmy? O†Petrovi ani nemluvÌm. »tvrt˝ myln˝ n·zor je, ûe kdyû budeö p¯ijÌmat uËenÌ Bible, najdeö cestu, kter· tÏ zbavÌ vöech problÈm˘. JistÏ, Bible je pro tebe mapou, ale samotn˝ fakt, ûe m·ö mapu Floridy, tÏ jeötÏ nedostane na jejÌ pl·ûe! Z mapy zjistÌö jen cestu, ale chceö-li se tam dostat, pak ovöem ˙silÌ, n·mahu a Ëas uû musÌö vynaloûit s·m. PodÌvej se do dopisu éid˘m, kapitola 5, veröe 11 aû 14... O Ëem se tam pÌöe? O k¯esùanskÈ dospÏlosti. ProblÈm nespoËÌv· v tom, ûe vÏtöina k¯esùan˘ jeötÏ neslyöela problÈm je v tom, ûe slyöeli, ale zÌskanÈ znalosti neuplatnili ve vlastnÌch ûivotech! Slyöeli, ale nevnÌmali ani neuplatnili svÈ pozn·nÌ! Pisatel dopisu ¯Ìk·: Jak r·d bych uû zamÌ¯il do hluböÌch pravd, do hluböÌho uËenÌ - ale vy nedosl˝ch·te! A proË? Na to odpovÌd· verö 14: Hutn˝ pokrm je pro ty, kte¯Ì majÌ - cviËenÌm, praxÌ - svÈ smysly vytrÈnovanÈ tak, ûe poznajÌ dobrÈ od öpatnÈho, uûiteËnÈ od zbyteËnÈho! KlÌËovÈ slovo je cviËenÌ, uplatÚov·nÌ v naöich ûivotech toho, co n·s Bible uËÌ! MoûnÈ je obojÌ. M˘ûeme v††Kristu r˘st, anebo jen st·rnout! Zn·m k¯esùany, kte¯Ì se ˙ËastnÌ jednÈ biblickÈ konference za druhou; plnÌ z·pisnÌk za z·pisnÌkem r˘zn˝mi pozn·mkami, navötÏvujÌ jedno k¯esùanskÈ knihkupectvÌ za druh˝m, studujÌ jedno vyd·nÌ Bible za druh˝m - a p¯esto pat¯Ì mezi ˙pln· batolata v Kristu!

Ten, kdo neroste a z˘st·v· batoletem, nenÌ vzorem svÈmu okolÌ. Takov˝ vzor spÌöe od Krista odradÌ, neû by svÏdËil o†BoûÌ sl·vÏ. ProË jsou takovÌ? Protoûe neuplatÚujÌ to, co se mÏli nauËit ve vlastnÌch ûivotech! Je ûivotnÏ d˘leûitÈ aplikovat BoûÌ moudrost a Jeho rady do vlastnÌch ûivot˘, a ne jen o nich vÏdÏt a zn·t biblickÈ pravdy! A to je nÏco, na co klade d˘raz Jakub ve svÈm dopise. On chce, abychom si vyzkouöeli to, v co vÏ¯Ìme, ve sv˝ch ûivotech ve vlastnÌ praxi. MnozÌ lidÈ ¯ÌkajÌ: "Ukaû mi, jak to funguje, a j· o tom budu uvaûovat!" Znakem dospÏlÈho k¯esùana je uplatÚov·nÌ toho, co slyöÌ, ve vlastnÌm ûivotÏ! DospÌv·nÌ je proces, v††nÏmû aplikujeme vöe, co jsme se nauËili. Pravdy, kterÈ jsme slyöeli nebo Ëetli, m˘ûeme pouûÌt ve svÈm ûivotÏ ve chvÌli, kdy p¯ijdou zlÈ dny. Pr·vÏ tyto principy n·m pomohou jednat ve chvÌlÌch ûivotnÌch krizÌ. Aû p¯ijde pokuöenÌ, uplatnÌme jiû zn·mÈ principy, abychom mohli vyjÌt vÌtÏznÏ z kaûdÈ zkouöky. é·dn· zkuöenost ËlovÏka nikdy neopustÌ, je uloûena v jeho srdci a p¯ÌötÌ boj m˘ûe uû b˝t snazöÌ! To je dospÏlost. To je moudrost... Uvedu p¯Ìklad: Nemocn˝ p¯ijde k†lÈka¯i a ten mu sdÏlÌ, ûe m· z·nÏt slepÈho st¯eva. Bylo by p¯i nejmenöÌm smÏönÈ, aby se pacient domnÌval, ûe ta samotn· informace, kterou mu lÈka¯ sdÏlil, automaticky uzdravÌ zanÌcenÈ slepÈ st¯evo. Pot¯ebuje operaci! Pouze to, ûe jsme vystaveni informaci, nevy¯eöÌ ani jeden z†naöich problÈm˘! Vöechno, co m˘ûeme udÏlat, je zv·ûit informace a podle toho jednat. Bible nedoporuËuje kouzelnou formulku, kterou bychom zamumlali, udÏlali p¯i tom nÏjak˝ ten slib Bohu, a hle, druh˝ den jsme bez problÈm˘! Takov· instantnÌ dospÏlost na nikoho p¯es noc nesestoupÌ! DuchovnÌ dospÏlost m˘ûeme zÌskat, jen kdyû budeme uplatÚovat BoûÌ pravdy v kaûdodennÌm ûivotÏ! Ovöem nenÌ to ani lehkÈ, ani p¯ÌjemnÈ - je to pÏkn· fuöka!

Z¡PAS O DUäI 35 Dovolte, abych v·m doporuËil jednu knihu, kter· slibuje, ûe jejÌm studiem zÌsk·te moudrost. Je to kniha P¯ÌslovÌ. Uû v prvnÌm veröi n·s B˘h informuje, kdo byl lidsk˝m pisatelem knihy. äalomoun, syn kr·le Davida, byl jiû od ml·dÌ vystaven BoûÌmu Slovu a Jeho moudrostem. Nakonec se stal kr·lem. Nebyl perfektnÌ v û·dnÈm p¯ÌpadÏ, ve svÈm st·¯Ì nadÏlal ostudy za pÏt kr·l˘! Ale BoûÌ rada, BoûÌ moudrost, jsou v†jeho knize obsaûeny. äalomoun nebyl jen nejbohatöÌm ËlovÏkem svÈ doby - Bible ¯Ìk·, ûe byl moud¯ejöÌ neû kdokoliv v jeho dobÏ. A†p¯esto, kdo studoval jeho ûivot, poznal, ûe äalomoun mÏl mnoho nevy¯eöen˝ch problÈm˘. Hned prvnÌ veröe n·m ¯ÌkajÌ, proË byly naps·ny. Jak˝ prospÏch m· ËlovÏk ze ËtenÌ P¯ÌslovÌ? Za prvÈ - m˘ûe zÌskat moudrost. Co to vlastnÏ moudrost je? Je mnoho definicÌ, ale nejv˝stiûnÏjöÌ z nich ¯Ìk·: Moudrost je aplikace pravdy do praxe. Moudrost je pohled na ûivot z†BoûÌho stanoviska. Moudrost znamen· vidÏt ûivot tak, jak jej vidÌ B˘h. Moudrost je porozumÏt ûivotu, kter˝ n·m B˘h dal. Kdosi ¯ekl, ûe éalmy n·s uËÌ, jak ûÌt bez problÈm˘ s Bohem, a P¯ÌslovÌ uËÌ, jak ûÌt bez problÈm˘ s lidmi. éalmy jsou vertik·lnÌ, P¯ÌslovÌ horizont·lnÌ. éalmy n·s stavÌ do nebe - P¯ÌslovÌ na pevnou p˘du matiËky zemÏ. Chceö-li poznat moudrost, Ëti knihu P¯ÌslovÌ. Moudrost znamen· vidÏt ûivot z†BoûÌho pohledu a spr·vnÏ reagovat na ûivotnÌ situace. Moudrost je akce; pochopenÌ a†porozumÏnÌ je reakce. A to znamen· ûÌt podle Boha. äalomoun nevykresluje moudrost jako nÏco abstraktnÌho, ale jako bytost, kter· k sobÏ vol· lidi. Moudrost na sebe upozorÚuje. Otev¯te sv· srdce, pusùte mne dovnit¯! B˘h tÌm naznaËuje, ûe moudrost je p¯Ìstupn· kaûdÈmu.

Druh˝ poznatek je, ûe moudrost m˘ûeme od sebe zapudit, odmÌtnout ji, jako ve veröi 24 prvnÌ kapitoly. Moudrost tam ne¯Ìk·, ûe ji nebylo slyöet, ale ûe ji lidÈ odmÌtli!... A v tom je rozdÌl! Moudrost je vöude kolem n·s a je zdarma! Kdo ji chce zÌskat, musÌ kaûdop·dnÏ zaËÌt v BoûÌm SlovÏ - a ne u††nÏjakÈ zkuöenosti.... SouËasn˝ modernÌ ËlovÏk nehled· moudrost, ale z·ûitek, proûitek, pocit, dojem, vzruöenÌ. LidÈ jsou ochotni st·t v dlouh˝ch front·ch na nÏco takovÈho! P˘jdou aû na konec svÏta, aby naöli p¯Ìjemn˝ proûitek! A†p¯esto jsou nakonec shled·ni mÏlk˝mi a pr·zdn˝mi. Ano, kdo odmÌtne BoûÌ moudrost, sklidÌ ho¯kou sklizeÚ... N·sledujÌcÌ pozn·mka se nebude vöem lÌbit. Jsou vÏci, za kterÈ svÏt bude tleskat, bude ËlovÏka oslavovat, bude mu stavÏt pomnÌky na kaûdÈm rohu! ProË? Protoûe objevÌö teorii relativity, dovedeö hr·t na housle lÈpe neûli Paganini, obÏtav˝m v˝zkumem objevÌö lÈk proti rakovinÏ, jsi svÏtozn·m˝m filmov˝m hercem, napÌöeö bestseller, zasvÏtÌö sv˘j ûivot studiu öimpanz˘, z·chranÏ velryb nebo budeö hr·t öachy jako Bobby Fisher, zvÌtÏzÌö ve svÏtovÈ soutÏûi kr·sy nebo umÌö hr·t tenis jako Martina Navr·tilov·! Ano, svÏt bude tleskat nadöenÌm a pozn·ö svÏtskou sl·vu, ale co potom? Ne, netvrdÌm, ûe tyto anebo i jinÈ schopnosti Ëi aktivity jsou negativnÌ a öpatnÈ. To by nebyla pravda. Ale proË neposlechnout BoûÌ rady a neudÏlat si ûeb¯ÌËek hodnot podle NÏho? Hledejte nejprve Boha a†Jeho kr·lovstvÌ a†potom to ostatnÌ! To je BoûÌ moudrost! To vöe, Ëemu tlesk· dneönÌ svÏt, nenÌ moudrost! Je to inteligence, sÌla, vytrvalost, ctiû·dostivost, obÏtavost - a p¯iznejme si, nÏkdy i dravost a bezohlednost, ale to p¯ece nenÌ moudrost! Zamysleme se na chvÌli: O co vlastnÏ v ûivotÏ bÏûÌ? O sl·vu svÏta? Pythagorovi m˘ûe b˝t dnes ˙plnÏ jedno, ûe cel˝ svÏt vÌ, ûe plocha Ëtverce

36 Z¡PAS O DUäI nad p¯eponou pravo˙hlÈho troj˙helnÌka se rovn· Ëemukoliv! Je zcela moûnÈ, ûe Pythagoras m· dnes docela jinÈ starosti! Pythagoras buÔ zem¯el s Bohem nebo bez Boha! A to je to, co s koneËnou platnostÌ rozhoduje o vÏËnosti ËlovÏka! Z·kon, podle nÏhoû tÏleso pono¯enÈ do kapaliny je nadlehËov·no a tak d·le - neospravedlnÌ ArchimÈda v†BoûÌch oËÌch! Fakt, ûe sir Alexandr Fleming objevil penicilin a prodlouûil ûivoty moûn· milion˘ lidÌ, ho nezbavil ani jednoho h¯Ìchu v oËÌch Stvo¯itele vesmÌru! A Michelangelo se nezbavil dluhu v˘Ëi Bohu proto, ûe vyzdobil SixtÌnskou kapli! Co ¯Ìk· Ten, kter˝ to vÌ nejlÈpe? Parafr·zuji: "Co je platnÈ ËlovÏku, kdyby zÌskal cel˝ svÏt a ztratil svou duöi? »Ìm zaplatÌ, aby ji zÌskal zpÏt?" Tomu ¯Ìk·m moudrost! Co se stane, kdyû odmÌtneö BoûÌ moudrost v†Ëase, kter˝ m·ö? To si m˘ûeö p¯eËÌst ve veröÌch 26 aû 32. "Budu se ti vysmÌvat, aû na tebe p¯ijde strach jako niËiv· bou¯e." ProË? "Protoûe jsi nen·vidÏl pozn·nÌ, odmÌtl BoûÌ radu. Tv· neteËnost tÏ zahubÌ."... NenÌ to trochu brut·lnÌ? Moûn·, ale uvÏdomme si, ûe moudrost od Boha nep¯ich·zÌ v†balenÌ s n·pisem "Pouûijte v p¯ÌpadÏ hrozÌcÌ katastrofy" nebo nÏco na ten zp˘sob! NepoËÌtej s tÌm, ûe do ËlovÏka B˘h nahustÌ vöechnu moudrost, kterou po lÈta odmÌtal, jen proto, ûe ji pot¯ebuje aû teÔ! On ¯Ìk·: "Aû p¯ijde doba zla a†ty mnÏ budeö volat - neoËek·vej, ûe ti pobÏûÌm na pomoc!" LidÈ odmÌtali BoûÌ radu a Jeho moudrost dlouh· lÈta, a najednou, kdyû jim teËe do bot, prosÌ o radu! »lovÏk ûije vÏtöinu svÈho ûivota tak, jako by B˘h neexistoval a - b·c! P¯ijde neötÏstÌ, tragÈdie, ztr·ta, a†teÔ honem, kdo mi pom˘ûe? »lovÌËek by chtÏl, aby mu nÏkdo o Bohu povÏdÏl v pÏti minut·ch vöechno, co ho nezajÌmalo cel˝ ûivot! Je moûnÈ pochopit BoûÌ dar a†l·sku skrze JeûÌöe Krista, je moûnÈ p¯ijmout Krista v pÏti minut·ch, vûdyù ani lotr na k¯Ìûi nemÏl vÌce Ëasu, ale nauËit se

v†okamûiku bÏhem krize, jak pouûÌt BoûÌ moudrost, to nejde, to je proces, kter˝ trv· lÈta! A proto bych si p¯·l, aby byli vöichni lidÈ sobÏstaËnÌ, co se t˝Ëe BoûÌ moudrosti, a†neËekali, aû p¯ijde pohroma! RozhodnutÌ naslouchat musÌ udÏlat kaûd˝ s·m! CÌrkev je velmi d˘leûit· - aù ji nikdo nepodceÚuje! SpoleËn· setk·nÌ, spoleËn· shrom·ûdÏnÌ k¯esùan˘, to jistÏ pom·h·, ale CÌrkev nebyla nikdy pl·nov·na jako berliËka pro duchovnÌ ûivot! Nikdy! Kongregace, shrom·ûdÏnÌ k¯esùan˘ je mÌsto, kde si sdÌlÌme k¯esùanskou l·sku, zkuöenosti, pozn·nÌ, p¯·telstvÌ, kde pom·h·me nÈst b¯emena jedni druh˝m. MÌsto, kde d·v·me Ëi dost·v·me rady a instrukce. CÌrkev nikdy nebyla pl·novan· pro to podstatnÈ, pro to, co je tÌm hlavnÌm pro tv˘j ûivot s Kristem! MyslÌm tÌm nitro tvÈho srdce, tvou vdÏËnost a†l·sku k††Bohu a Spasiteli. (1) Jemu m˘ûeö a vlastnÏ m·ö sdÏlovat vöechny svÈ problÈmy, starosti, radosti, touhy, pokuöenÌ a h¯Ìchy, kterÈ by - kromÏ Boha - nikdo nepochopil, ani tvoji nejbliûöÌ ne! On je takÈ tÌm jedin˝m, kdo tÏ nikdy neodsoudÌ! Ten jedin˝ neodpustiteln˝ h¯Ìch m˘ûeö sp·chat tÌm, ûe zem¯eö bez Krista! To je jedin˝ h¯Ìch, za kter˝ n·ö Spasitel nezem¯el! (2) Je ûivotnÏ d˘leûitÈ navyknout si na pravidelnou posluönost BoûÌho Slova. To je velmi d˘leûitÈ! Ne ûÌt dokonale - ale ûÌt moud¯e. Kdyû h¯Ìchy p¯ijdou - nedovol, aby se hromadily! Jednej s nimi okamûitÏ! Nenech, je-li to moûnÈ, projÌt ani jeden den! To je to, Ëemu ¯Ìk·me moudrÈ jedn·nÌ. Moudrost ti ¯Ìk·: Pakliûe mÏ budeö ignorovat - sklidÌö ovoce svÈho h¯Ìchu. Nevy¯eöen˝ h¯Ìch p¯ivede do ûivota h¯Ìchy dalöÌ! A proto moudr˝ ËlovÏk jedn· s h¯Ìchem ihned! NenÌ to snadnÈ. Nakonec jeötÏ jednu radu: ZaËni s·m od sebe, jinak to nefunguje. Pokud tv· vÌra nezmÏnila tv˘j ûivot - neoËek·vej, ûe zmÏnÌö ûivot druh˝m. - Tonda UhlÌ¯ -

Z¡PAS O DUäI 37 NAPSALI JSTE N¡M Ohlas na Ël. "Neosocializmus" K nas·nÌ n·sledujÌcÌch ¯·dk˘ mÏ inspiroval Ël·nek "Neosocialismus" v†Z·pase o duöi Ë. 57 (Ëervenec 1998), kter˝ lÌËÌ sytÏ Ëern˝mi barvami soci·lnÌ st·t - tedy to, co vidÌme v z·padnÌ EvropÏ uû nÏkolik desetiletÌ. Pokusil jsem se o†vöeobecnÏjöÌ pohled. BojÌm se, ûe p¯i hled·nÌ spr·vnÈho pomÏru ke svÏtskÈ vl·dÏ a dalöÌm, vÌce nebo mÈnÏ nutn˝m spoleËensk˝m struktur·m mÏli k¯esùanÈ vûdy snahu zjednoduöovat si ûivot. BuÔto "kaûd· duöe vrchnostem podd·na buÔ" (ÿ†13,1) a servilnost i v˘Ëi vyslovenÈ nemravnÈ vrchnosti, nebo "svÏt ve zlÈm leûÌ" - a radik·lnÌ oddÏlenÌ. DomnÌv·m se, ûe od lidÌ, kte¯Ì o sobÏ tvrdÌ, ûe ûijÌ v††obecenstvÌ s Kristem - boûsk˝m Kr·lem nebe i zemÏ - majÌ ostatnÌ pr·vo slyöet vÌc. Zvl·öù dnes, kdy liber·lnÌ kapitalismus (kter˝ od zaË·tku 19. stoletÌ uû nejmÈnÏ dvakr·t vyvolal rozs·hlou hospod·¯skou krizi a vytvo¯il tÌm pa¯eniötÏ pro v·lky a revoluce) nabyl glob·lnÌch rozmÏr˘ a podd·v· si oslabenÈ "soci·lnÌ" st·ty. PokusÌm se p¯ipomenout nÏkter· biblick· mÌsta, kter· k problÈmu mluvÌ a spojit je do souvislosti. Byl bych r·d, kdyby to vedlo k zamyölenÌ, posouzenÌ a diskusi. ZaËnu listem Jakubov˝m, jehoû slova "A nynÌ, vy boh·Ëi, plaËte a na¯Ìkejte nad pohromami, kterÈ na v·s p¯ich·zejÌ.... Hle, mzda dÏlnÌk˘, kte¯Ì ûali vaöe pole, a vy jste jim ji zap¯eli, vol· do nebes.... vykrmili jste se - pro den por·ûky." (Jk 5,1-5) by ve spojenÌ s dalöÌmi izolovan˝mi v˝roky, nap¯. i z K·z·nÌ na ho¯e, vedlo snadno k vytvo¯enÌ ideologie komunistickÈho typu. Mimochodem: ukazuje n·m to, je BoûÌ slovo je nejen dobrÈ, ale i nebezpeËnÈ. Zahr·vat si s nÌm je horöÌ, neû zahr·vat si s†ohnÏm Ëi dynamitem. Ve skuteËnosti ovöem, kdyû si p¯eËteme souvislosti, najdeme v tÈ Ë·sti listu, kter· se tÈmatem zab˝v·, t¯i v˘dËÌ myölenky: Jednak vÏdomÌ, ûe "chudo-

ba cti netratÌ", ale samoz¯ejmÏ sama o††sobÏ ani nep¯id· - chudÌ ale mohou b˝t obohaceni vÌrou. Za druhÈ odmÌtnutÌ p¯edstavy, ûe bohatstvÌ je jen vlastnÌ z·sluhou. Z toho pak vypl˝v· to hlavnÌ. »lovÏk je p¯ed Bohem i††spoleËnostÌ odpovÏdn˝ za to, jak se sv˝m majetkem nakl·d·. TotÈû ostatnÏ platÌ i†o moci. P¯eËteme-li si p¯ÌsluönÈ oddÌly, nap¯. uû Ë·steËnÏ citovan˝ ÿ†13,1 do konce - "Vûdyù je (vl·dnÌ moc) BoûÌm sluûebnÌkem k tvÈmu dobru. Jedn·ö-li vöak öpatnÏ, m·ö proË se b·t, neboù nenese meË nadarmo. Je BoûÌm sluûebnÌkem..." zjistÌme, ûe moc (meË) byla vrchnosti svÏ¯ena. To znamen·, ûe je za zp˘sob jejÌho v˝konu odpovÏdna tomu, kdo jÌ ho svÏ¯il (DoporuËuji p¯eËÌst si, co napsal o††meËovÈ vrchnosti na konci st¯edovÏku ChelËick˝.) V tÈto souvislosti, pro spr·vnÈ pochopenÌ oË mi jde, je uûiteËnÈ p¯ipomenout r˘znÈ zp˘soby uûÌv·nÌ z·jmena "moje". Postavme vedle sebe v˝razy "moje boty", "m˘j pes", "moje manûelka", "m˘j öÈf, "m˘j B˘h". VidÌme, ûe slovo "moje'" je stejnÈ, ale znamen· pokaûdÈ jin˝ vztah. Komu to nenÌ jasnÈ, m˘ûe zkusit jednat se sv˝m öÈfem jako se sv˝m psem. Leckdo ostatnÏ zkusil zach·zet se svou manûelkou (manûelem) jako se sv˝mi botami a divil se, ûe se mu manûelstvÌ rozpadlo. KaûdÈmu lze doporuËit, aby ve svÏtle tohoto pohledu zv·ûil, jak˝ je skuteËn˝ v˝znam slov jako "m˘j ˙¯ad", '"moje penÌze", "moje tov·rna" a pod.. Ot·zka je, co s tÌm? Po mÈm soudu cÌrkvi nep¯ÌsluöÌ stavÏt se za nezodpovÏdnÈ majitele Ëi ¯editele spoleËnostÌ, ani za nezodpovÏdnÈ vl·dce soci·lnÌho st·tu, ani za soci·lnÌ reform·tory, o†jejichû zodpovÏdnosti se vûdy dalo s†˙spÏchem pochybovat - ale ani proti nim. MÏla by se stavÏt proti nezodpovÏdnosti. Podobn˝ postoj uû se obvykle snaûÌ zaujmout v oblasti ekologie (ale i tady n·s "svÏtskÈ" aktivity Ëasto p¯edËÌ). M·-li mluvit k lidem majetn˝m a "v moci postaven˝m" to, co opravdu

38 Z¡PAS O DUäI pot¯ebujÌ slyöet, bude jejÌ ¯eË asi Ëasto podobna ¯eËi biblick˝ch prorok˘, protoûe pokuöenÌ moci je st·le stejnÈ. TÌm se zase dost·v·me na pevnou biblickou p˘du. ZaËal bych ve SkutcÌch apoötolsk˝ch epizodou z rozhovor˘ ap. Pavla s mÌstodrûÌcÌm Felixem: (Sk. 24, 25) "Kdyû vöak Pavel zaËal mluvit o†spravedlnosti, zdrûenlivosti a budoucÌm soudu, pocÌtil Felix ˙zkost..." »asto si p¯ipomÌn·me, jak˝m zp˘sobem ap. Pavel svÏdËil o svÈm setk·nÌ s†Kristem, ale to, ûe nezamlËel p¯ipomÌnku BoûÌho poûadavku spravedlnosti, zdrûenlivosti a p¯Ìchod BoûÌho soudu ani p¯ed nejmocnÏjöÌmi, n·m Ëasto unik·. PodobnÏ nechybÏla p¯ipomÌnka BoûÌ spravedlnosti a soudu ani p¯i k·z·nÌ v AtÈn·ch (Sk.17,31). V lidskÈm prost¯edÌ to nebylo nutno tolik p¯ipomÌnat. Tam to uû d¯Ìve ¯ekli jinÌ - Jan K¯titel a proroci. Prorock˝ v˝rok k majetn˝m a mocn˝m m· tÈmÏ¯ standardnÌ podobu: "Tohle jsi udÏlal. Proto pravÌ B˘h: Toto se stane". P¯Ìklady: 1 Kr. 21,17-19; 2S 12,7-10; 2 Par.16,7-9; 2Par 16, 7-9; Jr. 22,13-19. PoslednÌ bych si dovolil Ë·steËnÏ citovat: BÏda, kdo stavÌ sv˘j d˘m nespravedlnostÌ a svÈ pokojÌky na st¯eöe bezpr·vÌm..... Zdali se tv˘j otec nenajedl a nenapil? Kdyû uplatÚoval pr·vo a spravedlnost, tehdy se mu dob¯e vedlo. Kdyû se zast·val utiötÏnÈho a uboû·ka, tehdy b˝valo dob¯e. Zda to neznamen·, ûe mÏ znal? je v˝rok Hospodin˘v..... Proto pravÌ Hospodin o JÛjakÌmovi, synu JÛöij·öovu, kr·li JudskÈm, toto: .....Bude poh¯ben, jako se poh¯bÌv· osel, bude vyvleËen a odhozen ven za jeruzalÈmskÈ br·ny. NemusÌme pochybovat, ûe ti, kdo budou varovat - nejspÌö daleko "civilnÏjöÌmi" slovy - svÈ bliûnÌ p¯ed n·sledky svÈvole a nezodpovÏdnosti, sklidÌ podobn˝ vdÏk jako kdysi proroci. P¯i nejmenöÌm se dvÏma vÏcmi nutno poËÌtat: V dobÏ masov˝ch sdÏlovacÌch prost¯edk˘ je daleko snazöÌ umlËet

ËlovÏka neû bylo tehdy, kdy musel kaûd˝ mluvit na svou pusu. TakÈ m˘ûeme Ëekat n·mitku: "Nechte si svÈ n·boûenskÈ pravdy. J· nevÏ¯Ìm, mnÏ se to net˝k·". SvÏt ovöem funguje stejnÏ, aù vÏ¯Ìme nebo ne. Z·kony, kterÈ mu B˘h dal platÌ, i kdyû jim ¯Ìk·me z·kony p¯ÌrodnÌ a spoleËenskÈ. A†pravidlo "komu bylo mnoho d·no, od toho se mnoho poûaduje" pat¯Ì mezi nÏ. A†ûe tÏm, kter˝m bylo mnoho d·no se to musÌ Ëasto p¯ipomÌnat, to je takÈ (smutn·) realita - J. H., Jihlava -

CivilnÌ sluûba ZaËalo to jednoho listopadovÈho dne roku devades·tÈho öestÈho, kdy jsem se po dlouhÈ dobÏ, uû ani nevÌm proË, zajel podÌvat do PFä, kter· sÌdlÌ v†budovÏ jednÈ z·kladnÌ ökoly na Praze 3. (Praûskou fotografickou ökolu jsem navötÏvoval od z·¯Ì 1993 do jara 1996.) Na dve¯Ìch tÈ z·kladky byla nalepena nabÌdka na civilnÌ sluûbu. Pot¯ebovali nÏkoho na drobnou ˙drûbu ökoly. TÌmto jsem se vlastnÏ o civilnÌ sluûbu zaËal zajÌmat. Pan ¯editel mÏ chtÏl vzÌt, ale jelikoû jsem dÌky Bohu zdr·v, bylo znaËnÏ nere·lnÈ, ûe bych mohl jÌt slouûit do ökoly. VeökerÈ nadÏje skonËily, kdyû mi pan ¯editel ozn·mil, ûe jiû vzal na smlouvu nÏjakÈho pracovnÌka, kter˝ se zrovna p¯ihl·sil na inzer·t. HodnÏ mÏ to mrzelo, ale jen chvilku. Vz·pÏtÌ nato mi totiû pan MatÏjoviË na O⁄ Prahy 6 zcela konkrÈtnÏ nabÌdl civilnÌ sluûbu v ⁄stavu soci·lnÌ pÈËe ZvÌkovec. JasnÏ jsem vÏdÏl, ûe tam m·m jÌt a†pom·hat. Tomuto odhodl·nÌ p¯edch·zelo v˝znamnÈ povzbuzenÌ sestry Magdy z CÌrkve bratrskÈ, kde jsem se byl p·rkr·t podÌvat. Mluvila o tom, abych se neb·l a nezdr·hal p¯ÌpadnÏ jÌt pracovat do nemocnice Ëi do ˙stavu apod. Povzbudila mÏ sv˝mi Ëerstv˝mi zkuöenostmi z podobnÈho za¯ÌzenÌ. B˘h mÏ p¯ivedl sem na ZvÌkovec podivuhodn˝m zp˘sobem. Uû jsem tady vÌce neû patn·ct mÏsÌc˘ a byl to nejkr·snÏjöÌ Ëas mÈho dosavadnÌho ûivo-

Z¡PAS O DUäI 39 ta. ChtÏl bych se s v·mi o tuto radost podÏlit. Obvykle vöichni ¯ÌkajÌ, jak· je to tragÈdie, kdyû p¯ijdou na svÏt lidÈ s††intelektov˝mi mezerami. Tedy "ment·lnÏ postiûenÌ". St·le z¯etelnÏji si uvÏdomuji, ûe vöechny tyto lidskÈ bytosti, byù nesobÏstaËnÈ, zde rozhodnÏ nejsou jen tak nahodile (evolucionista by moûn· ¯ekl jako chyby "v˝vojovÈho procesu"), Ëi dokonce jako p¯ÌtÏû "zdravÈ" spoleËnosti. MajÌ svÈ v˝znamnÈ mÌsto a j· za nÏ Bohu dÏkuji. VidÌm, ûe jsou to Jeho dÏti. Tady v ˙stavu bydlÌ holky - holËiËky, dÌvky, sleËny ve vÏku od Ëty¯ let aû po Ëty¯icet. Tak jak se pozn·v·me, m·me se st·le vÌce r·di. P¯ed p¯Ìchodem jsem v˘bec netuöil, ûe ûijÌ tak kr·snÌ a zcela jedineËnÌ lidÈ. Holky jsou kr·snÈ duöevnÏ, tÏlesnÏ, aË si to mnozÌ nemyslÌ. Na prvnÌ pohled se tak opravdu nemusÌ nÏkterÈ jevit. Vöechen p¯ezÌrav˝ postoj a p¯edsudky o jejich neschopnosti a ubohosti z Ë·sti pramenÌ z naprostÈ neznalosti. Jsou bez p¯etv·¯ky, majÌ mnoho citu, nejsou pyönÈ. MajÌ l·sku a bezelstnÈ srdce. Nesoust¯edÌ se na sebe, ale naopak na druhÈ a na okolÌ. Kaûd· holka je jedineËn· osobnost. MnohÈ majÌ smysl pro hudbu, mnohÈ jsou öikovnÈ - v˝tvarnÏ nadanÈ, jsou pracovitÈ. Je s nimi legrace, avöak nikoli ta bÏûn· svÏtsk· povrchnÌ a vulg·rnÌ. Asi nenÌ moûnÈ, aby si udrûely zcela svou Ëistotu, dobrotu a jedineËnost, ûijÌ-li v tomto dneönÌm svÏtÏ. Vliv person·lu, ale takÈ zhoubnÈ p˘sobenÌ zbÏsilÈ televize se zvÏtöujÌcÌ se absencÌ rozumu, dobra a kr·sy se chtÏ nechtÏ musÌ projevit a to mÏ mrzÌ. V nejmenöÌm nechci jakkoli soudit lidi, co tu pracujÌ, ale jak to b˝v·, jsou lepöÌ a horöÌ zamÏstnanci. JistÏûe se najdou i†tacÌ, co zde jsou p¯ev·ûnÏ pro v˝platu a pro pokec·nÌ si na sesternÏ, na terase p¯i cig·ru, Ëi na skupin·ch. DÌky za to, ûe jsou tady nÏkterÈ opravdu p¯ejÌcÌ, svÏdomitÈ a p¯ÌjemnÈ sanit·¯ky, sestry a vychovatelky. MusÌm jeötÏ vzpomenout i skvÏlÈ a†hodnÈ panÌ kucha¯ky.

Je nabÌledni, ûe v takovÈm za¯ÌzenÌ, kde se pracovnÌci starajÌ o ment·lnÏ postiûenÈ, je velk· potencion·lnÌ moûnost hrubÏ zneuûÌvat velmi omezenÈ obrany svÏ¯enek, Ëi ˙plnÈ neschopnosti br·nit se a doûadovat se Ëehokoliv, a††proto je nutnÈ silnÈ a svÏdomitÈ vedenÌ s p¯irozenou autoritou. DÌky Bohu m·me takovou vrchnÌ sestru. Je to ûena na pravÈm mÌstÏ. Je mi s dÏvËaty dob¯e, st·le dost·v·m mnoho dar˘ l·sky. Pr·ce je jak duöevnÌ, tak fyzick· (obÏ tÏsnÏ spojenÈ), je tedy vyv·ûen·. V oblasti hygieny se mi to nejd¯Ìve zd·lo nejtÏûöÌ a nÏkterÈ holky jsem ze svÈho svÏtskÈho zdeformovanÈho povrchnÌho pohledu povaûoval za oöklivÈ a nep¯ÌjemnÈ. Pramenilo to opÏt p¯edevöÌm z neznalosti. B˘h mÏ vede k l·sce, k spr·vnÈmu vztahu bez faleön˝ch p¯edsudk˘. Mohu ¯Ìci, ûe mi d·v· poznat velkÈ tajemstvÌ - vÏtöina lidÌ tÏûko m˘ûe mÌt ponÏtÌ. P·n JeûÌö mÏ vychov·v· ve vnÌm·nÌ kr·sy, vede k opravdovÈ l·sce, ne k povrchnÌ zamilovanosti na z·kladÏ vzhledu, p¯itaûlivosti apod. TÏlo bez duöe je jen materie - slupka. Opravdov· kr·sa je prosvÏtlena duöÌ. (Pozn.: Kdyû dnes vidÌm v televizi ty pr·zdnÈ modelky, potopenÈ ve svÈ namyölenosti, kterÈ chtÏjÌ b˝t "miss", je mi öpatnÏ. Mimochodem jednu z nich jsem mÏl moûnost poznat p¯i focenÌ do katalogu - neskuteËnÈ.) A proto jsem holky zaËal z·hy po n·stupu fotit. DÌky aktivitÏ panÌ z·stupkynÏ ¯editele vznikla v˝stava "Pat¯Ì mezi n·s". »·st fotografiÌ v˝stavy obsahuje katalog, jenû V·m posÌl·m. V˝bÏr fotek byl prov·dÏn s ohledem na rodiËe, kte¯Ì za dÏvËaty jezdÌ, obËas si je berou dom˘ nebo jsou i jinak aktivnÌ. TÏm pochopitelnÏ mÏl udÏlat radost. Proto neobsahuje nÏkterÈ lepöÌ portrÈty (mezi nimi takÈ velkÈ barevnÈ fotografie). V†lednu byla v˝stava v rokycanskÈm muzeu, pak v budovÏ »eskÈho rozhlasu v Plzni, teÔ se jedn· o Muzeu hl. m. Prahy. Jsou to vÏtöinou ËernobÌlÈ fotografie 24x30 cm a 30x40 cm. Vede-

40 Z¡PAS O DUäI nÌ ˙stavu mne takÈ na podzim zamÏstnalo focenÌm pro roËenku, pojatou jako "Jeden bÏûn˝ den", kterou tÈû posÌl·m. DÌky fotografov·nÌ jsem se sblÌûil s†dÏvËaty z "DomeËku", kde civilka v˘bec neslouûÌ, coû pro mne znamen· velmi mnoho. V "DomeËku" bydlÌ schopnÏjöÌ holky. Odv·ûil bych se ¯Ìci, ûe ty holky jsou Bohem stvo¯eny p¯edevöÌm pro n·s, pro naöi v˝chovu a†n·pravu, pro naöe uvÏdomÏnÌ, pro r˘st l·sky. DÌky nim se p¯ibliûujeme Bohu. Ony svou dobrotou, opravdovostÌ, vdÏËnostÌ, p¯ÌmostÌ, originalitou a kr·sou vypovÌdajÌ o svÈm Tv˘rci, kter˝ je i naöÌm Stvo¯itelem. Ony dostaly do vÌnku mÈnÏ inteligence, neû bylo d·no n·m. U nÏkoho je ten rozdÌl mal˝, u†jin˝ch vÏtöÌ, u nÏkter˝ch dosti velk˝. My ovöem povÏtöinou a v öirokÈm rozsahu sv˘j intelekt zneuûÌv·me. Jejich pravdivost n·s usvÏdËuje. Nejsou tu jen tak n·hodnÏ, nenarodily se jako nÏjakÈ "nedostatky p¯Ìrody", jak si vÏtöina lidÌ myslÌ a stavÌ p¯itom svÈ mÌnÏnÌ jen na mlhav˝ch a mÏlk˝ch pocitech. Jejich jedineËnou podobu a vlastnosti nepokl·d·m za v˝sledek chyb a poruch v p¯enosu informace, zakÛdovanÈ v bunÏËnÈm j·dru. Kaûd˝, kdo se s nimi sezn·mÌ a pozn· je, kdo nenÌ zaslepen p¯Ìliönou p˝chou - sobÏst¯ednostÌ, by mÏl p¯i p¯ÌstupnÈ mysli dojÌt k pozn·nÌ, ûe ony jsou jedineËn˝m dÌlem BoûÌm. - Dopis Ë. 0653, Ben -

Socioterapeutick· komunita V·ûenÌ a drazÌ, ... pracuji jako peËovatel v socioterapeutickÈ komunitÏ, kde m·me mladÈ lidi od dvaceti do Ëty¯iceti let. Jsou to r˘znÌ lidÈ, nÏkte¯Ì nemajÌ kde bydlet, jinÈ nechce rodina p¯ijmout a dalöÌ se neumÌ zapojit do norm·lnÌho ûivota. Naöe za¯ÌzenÌ je p¯echod k samostatnosti a n·vod na spoluûitÌ v rodinnÈm prost¯edÌ. ZaËÌnalo se s muûi, kte¯Ì byli p¯evedeni z azylovÈho domu. Byl vybudov·n dennÌ reûim s ˙klidem i menöÌ pracovnÌ

terapiÌ, veËerkou a budÌËkem. M·me zde televizi, kter· by se mÏla p¯i veËerce vypÌnat. Klienti si vyprosili u pana vedoucÌho prodlouûenou televizi i po veËerce. ZajÌmalo mne, na co se tak tÏöÌ. Byl to americk˝ horor. Upozornil jsem vedoucÌho, ûe pr·vÏ tento typ film˘ nenÌ pro klienty vhodn˝. Byl jsem p¯ekvapen, ûe pr·vÏ to pan vedoucÌ povolil naruöen˝m mlad˝m lidem. Co do svÈho srdce pouötÌme, podle toho takÈ vypad·me. V k¯esùanskÈm prost¯edÌ by se takovÈ v˝jimky nemÏly dÏlat. Druh˝ den klienti nechtÏjÌ vst·vat a jejich pr·ce i v˝znam BoûÌho slova padajÌ jako hr·ch na zeÔ. Vûdyù p¯i rannÌ chvilce u BoûÌho slova, kter· je dobrovoln·, je u nÏkter˝ch vidÏt z·jem i†poûehn·nÌ. Po p¯Ìchodu ûen do naöeho za¯ÌzenÌ byla brzy vidÏt zmÏna chov·nÌ. BoûÌ chvilky byly opomÌjeny a na scÈnu p¯iöly û·dosti oËÌ, mysli a tÏla. Bylo jasnÏ vidÏt "zapalov·nÌ l˝tek", polibky, vodÏnÌ se za ruce. Od p¯Ìchodu ûen mi bylo jasnÈ, ûe jejich chov·nÌ nem˘ûeme uhlÌdat. Dvojice se zamykaly na pokojÌch. Nemohl jsem k tomu mlËet a napsal jsem hl·öenÌ. Krev nenÌ voda, u klient˘ probÌh· bou¯enÌ krve a û·dosti tÏla. Je t¯eba nÏco udÏlat. KolegynÏ peËovatelka se jen zasm·la a ¯ekla, to je svÏt, nem˘ûeme to tak br·t. VedoucÌ m· projekt a my musÌme poslouchat. Kdyû p¯ijde nÏkdo do jinÈho stavu, vÌm na koho to svedu. Psycholoûka h·jila p·ry, kterÈ vznikly, ûe tak daleko to nem˘ûe zajÌt, ûe by nÏkdo p¯iöel do jinÈho stavu. Zeptal jsem se jÌ, zda by za to dala ruku do ohnÏ. ÿekla, ûe radÏji ne. Nakonec vystoupil z·stupce ¯editele a pronesl, ûe vedenÌ bylo ve Finsku a tam jiû mÏli svÈ zkuöenosti a od takovÈho experimentu upustili. Zruöili mix ûeny a†muûi, protoûe to nedÏlalo dobrotu. N·ö vedoucÌ zaËal jmenovat evangelickÈ far·¯e, kte¯Ì s tÌm souhlasÌ. Pr˝ je ve svÏtÏ dost takov˝ch za¯ÌzenÌ.

Z¡PAS O DUäI 41 Co s·m vÌm o k¯esùansk˝ch za¯ÌzenÌch ve äv˝carsku, NÏmecku, Holandsku nenÌ mix doporuËen ani praktikov·n. K¯esùansk· pÈËe je zodpovÏdn· jak za sebe, tak za druhÈ. Jak˝m pr·vem p¯ipravujeme lidem, kte¯Ì jsou v††mnoha smÏrech emocion·lnÏ naruöeni, cestu k dalöÌmu h¯Ìchu? P¯ipad· mi to zde jako v l·znÌch. Nikdo nepracuje, dob¯e se najÌ a m· roupy. P¯i pracovnÌ terapii mi p¯ipadajÌ jako kdyû jsou oËkov·ni sÈrem na pr·ci, ale na û·dosti tÏla jsou jako ryby ve vodÏ. Nechci tÌmto dopisem kritizovat dobrÈ ˙mysly ani nikomu ubliûovat, ale chci se drûet BoûÌ pravdy a vedenÌ. VÏ¯Ìm, ûe byste na toto tÈma dovedli odpovÏdÏt a nasmÏrovat i n·s na spr·vnou cestu. ZajÌmalo by mÏ, jestli m·te s nÏËÌm podobn˝m zkuöenosti ze svÏta. - V·ö vÏrn˝ Ëten·¯ - Dopis Ë. 1122 -

SEKULARIZACE? Sekularizace, Ëili zesvÏtötÏnÌ, je pro vÏ¯ÌcÌ straö·k i d˘leûit˝ fenomÈn, s nÌmû se musÌme vypo¯·dat. Co to vlastnÏ sekularizace je? OdpovÏdÏt se d· obsaûn˝m vÏdeck˝m pojedn·nÌm anebo velice struËnÏ a zjednoduöenÏ, tudÌû takÈ ne zcela p¯esnÏ. Byly doby, kdy cÌrkev a k¯esùanskÈ uËenÌ ovlivÚovaly celou oblast ûivota, kulturu, ökolstvÌ, politickÈ struktury, hospod·¯stvÌ i†ve¯ejn˝ ûivot. Procesu nez·vislosti na cÌrkvi v uveden˝ch oblastech se zaËalo ¯Ìkat sekularismus. Byl to jak˝si emancipaËnÌ proces, od nÏhoû si mnozÌ slibovali nez·vislost na cÌrkvÌch a k¯esùanstvÌ, i na mravnÌch norm·ch, kterÈ k¯esùanstvÌ prezentuje. Jedn· se rovnÏû o proces uvnit¯ k¯esùansk˝ch, zvl·öù protestantsk˝ch cÌrkvÌ, kterÈ pod vlivem liber·lnÌ teologie zaËaly ustupovat z pozic biblickÈho uËenÌ, jako jedinÈ normy vÌry a ûivota. Byly a jsou to tendence, kterÈ se chtÏjÌ zalÌbit liberalismu a humanismu bez k¯esùanskÈho p¯Ìvlastku.

K¯esùanÈ byli Ëasto konfrontov·ni s nek¯esùansk˝m svÏtem a museli se vypo¯·dat se vztahem k nÏmu. BuÔ si ho znep¯·telili, nebo s nÌm splynuli, p¯ÌpadnÏ s nÌm nÏjak kooperovali, kaûd· z tÏchto alternativ byla nebezpeËn·. Jak toto dilema ¯eöili prvnÌ k¯esùanÈ v dob·ch rozpadajÌcÌ se ¯ÌmskÈ ¯Ìöe? Byli ¯·dn˝mi obËany, ctili cÌsa¯e, pracovali ve vöech povol·nÌch, slouûili v arm·dÏ, ale sv˝mi mravnÌmi, k¯esùansk˝mi postoji se liöili od pohanskÈho svÏta, odmÌtli ducha okolnÌho svÏta. Jen tak mohli nakonec zvÌtÏzit nad mocn˝m ¯Ìmsk˝m impÈriem a†p¯edat poselstvÌ vÌry v Krista a k¯esùanskÈ poselstvÌ dalöÌm generacÌm i†n·m. EvangelickÈ cÌrkve v z·padnÌ a†severnÌ EvropÏ jsou velmi sekularizovanÈ, staËÌ nahlÈdnout do program˘ synod˘, kterÈ ¯eöÌ nap¯. vztah k homosexu·l˘m ne podle biblick˝ch kritÈriÌ, ale podle n·zor˘ souËasnÈ humanistickÈ filozofie nebo lÌbivÈho liberalismu. V˝znamn˝ evangelick˝ teolog Wofhart Panneberg se domnÌval, ûe na poË·tku p¯ÌötÌho tisÌciletÌ dojde k z·niku nÏkter˝ch cÌrkevnÌch struktur. CÌrkve z·padnÌ Evropy skuteËnÏ proch·zejÌ hlubokou krizÌ. K vyj·d¯enÌ p¯ÌËin krize bychom pot¯ebovali provÈst hlubokou anal˝zu, ale zjednoduöenÏ a kr·tce bych p¯ÌËinu vyj·d¯il jednou vÏtou: vytrûenÌ z ko¯en˘ Kristov˝ch z·sad evangelia a desatera BoûÌch p¯ik·z·nÌ. - PÿÕTEL LIDU, duben 1998 -

MISIE A éIVOT MEZI AUKY Psal se rok 1956. PÏt mision·¯˘ se svÏdomitÏ p¯ipravovalo k evangelizaci kmene Auk˘. AukovÈ, indi·nsk˝ kmen ûijÌcÌ v ekv·dorskÈm pralese, s velkou horlivostÌ chr·nili svÈ ˙zemÌ. Otr·ven˝m öÌpem zast¯elili kaûdÈho, kdo se k nim p¯iblÌûil. éili ve velmi primitivnÌch podmÌnk·ch, zcela izolovanÌ od ostatnÌch lidÌ.

42 Z¡PAS O DUäI Mision·¯i Peter, Roger, Ed, Jim Eliot a Natanaiel Saint se sezn·mili s dÌvkou Dayumou, kter· od svÈho kmene uprchla. NauËila je svou rodnou ¯eË. Po nÏkolika n·vötÏv·ch letadlem, kdyû uû mysleli, ûe jsou jim AukovÈ naklonÏni, se mision·¯i rozhodli p¯ist·t na pÌseËnÈ pl·ûi u ¯eky Kuraray, blÌzko kmenovÈ osady. Bez problÈm˘ nav·zali prvnÌ kontakt a Ëekali, ûe p¯ijde jeötÏ vÏtöÌ skupina. Z p¯Ìst¯eöku, postavenÈho na stromÏ, byli v r·diovÈm spojenÌ se sv˝mi manûelkami. Kdyû se po dva dny neozvali, bylo za nimi vysl·no druhÈ letadlo. Pos·dka zjistila tragick˝ konec mision·¯˘. Naöla poniËenÈ letadlo a†mrtv· tÏla. Kr·tce potÈ se vdova Eliotov· rozhodla v pr·ci pokraËovat. Nejprve poslala Dayumu, aby pro ni vyû·dala u†Auk˘ povolenÌ je navötÌvit. Dayuma riskovala ûivot, protoûe ji AukovÈ mohli povaûovat za zr·dkyni. Dayuma se vöak öùastnÏ vr·tila s dobrou zpr·vou: ûenu s dÌtÏtem AukovÈ nepovaûujÌ za nebezpeËÌ a Eliotov· proto m˘ûe p¯ijÌt. Dayuma a Eliotov· se svou dcerkou se tedy vydaly na pÏtidennÌ pochod pralesem za Auky. Ti jim skuteËnÏ neublÌûili, a tak jim ûeny mohly zaËÌt vypr·vÏt o†BoûÌ l·sce. Sestra Natanaiela Sainta, Rachel, mÏla jiû v ml·dÌ vidÏnÌ od P·na, ûe bude svÏtlem indi·nskÈmu kmeni. P¯ijela do Quita a uËila se ¯eË Auk˘. Kdyû se panÌ Eliotov· musela vr·tit do civilizace, aby jejÌ dcera mohla chodit do ökoly, nastoupila Rachel na jejÌ mÌsto. éila pak 36 let s Auky ve stejn˝ch podmÌnk·ch jako oni. Stala se Ëlenem jejich rodiny. Protoûe jim uk·zala cestu k P·nu JeûÌöi a byla jim tak svÏtlem, dali ji jmÈno Nimo - HvÏzda. V roce 1994 Rachel Saintov· onemocnÏla. Steve Saint, syn Nattanaiela Sainta, svou tetu nÏkolikr·t navötÌvil. Velmi touûila po uzdravenÌ, protoûe chtÏla dokonËit p¯eklad obr·zkovÈ Bible pro dÏti. Brzy vöak odeöla k†P·nu. Steve okamûitÏ p¯iletÏl, protoûe vÏdÏl,

ûe podle ekv·dorsk˝ch z·kon˘ se poh¯eb musÌ konat do Ëty¯iceti osmi hodin. Poh¯eb se uskuteËnil za p¯Ìtomnosti celÈho kmene. AukovÈ zpÌvali pÌsnÏ, kterÈ je Nimo nauËila. Ob¯ad trval dvÏ a p˘l hodiny. Mnoho Auk˘ chtÏlo totiû vydat svÈ svÏdectvÌ. T¯i z†vnuk˘ mision·¯˘ jsou nynÌ kazateli a byli zde p¯Ìtomni. Jeden z nich na konci svÈho proslovu vyzval Ëleny kmene, kte¯Ì se jeötÏ nerozhodli pro P·na JeûÌöe, k obr·cenÌ. Komi, manûel Dayumy, ¯ekl: "Nimo n·m vysvÏtlila, jak m·me vÏ¯it. Jen ti, co vÏ¯Ì v P·na JeûÌöe, jdou do nebe. TeÔ uû se smÏje, je öùastn·, ûe je v nebi." Rachel Saintov· byla poh¯bena naproti pamÏtnÌ desce, kter· p¯ipomÌn· smrt pÏti mision·¯˘. Vyvstala ale ot·zka, kdo nastoupÌ na mÌsto, kterÈ Nimo zanechala. Steve Saint proûil BoûÌ povol·nÌ k†tÈto sluûbÏ. Steve m· ekv·dorskou st·tnÌ p¯Ìsluönost, a tak m˘ûe do Ekv·doru p¯ijet. AukovÈ ho navÌc znajÌ a†d˘vÏ¯ujÌ mu. Protoûe za svou tetou od ml·dÌ Ëasto jezdil, v˝bornÏ ovl·d· i†¯eË Auk˘. Kdo z n·s by byl ochoten opustit p¯·tele, majetek ... a jÌt do pralesa ûÌt mezi Auky? Saintovi spolu se sv˝mi Ëty¯mi dÏtmi BoûÌ povol·nÌ uposlechli a öli. V Ëervenci 1995 p¯ist·li v pralese. Pak po mnoho hodin pochodovali do Nemompade, kterÈ je uprost¯ed ˙zemÌ, kterÈ AukovÈ ob˝vajÌ. Pades·t muû˘ z†kmene jim p¯iölo pomoci v uskuteËnÏnÌ velkÈho pl·nu. Nejprve bylo pot¯eba vybudovat letiötÏ pro malou Cessnu. BenzÌnovou pilou se k·cely stromy a upravovala se p˘da, vöechno ruËnÏ. Jakmile bylo letiötÏ dokonËeno, Steve mohl p¯ivÈzt dalöÌ vybavenÌ. Pak byl na programu d˘m, kter˝ by se dal spÌöe popsat jako alt·n. Jedin˝ rozdÌl proti tomu, jak bydlÌ domorodci, je, ûe mÌsto sl·my nebo listÌ m· st¯echu vyrobenou ze stanovÈho pl·tna. Voda se Ëerp· z blÌzkÈho pramene, kter˝ je t¯eba chr·nit p¯ed zneËiötÏnÌm. Koupat se mohou v potoce. K osvÏtlenÌ lze

Z¡PAS O DUäI 43 pouûÌt pouze svÌËky. P¯·telÈ je vöak vybavili p¯epychem - velkou bateriÌ, kter· se p¯es den nabije sluneËnÌm z·¯enÌm. Mohou tak kaûd˝ veËer pouûÌt televizi Ëi video. PodobnÏ funguje i†r·dio - jejich jedinÈ spojenÌ s civilizacÌ. Sestra Ginny Saintov· ¯Ìk·: "PrvnÌ t˝dny, kdyû jsme jeötÏ bydleli ve stanech, bylo pro mne nejtÏûöÌ zvyknout si na nezvyklou jednotv·rnou stravu. PÏstujÌ zde kuku¯ici, ban·ny, burskÈ o¯Ìöky a jucu (velk˝ mouËn˝ ko¯en podobajÌcÌ se petrûeli). Jako maso se tu jÌ tapÌr, jeötÏrky a ryby. TeÔ, kdyû uû je hotovÈ letiötÏ, p¯iveze Steve jeötÏ r˝ûi, brambory a jinÈ. Co mi nynÌ ale nejvÌce chybÌ, je soukromÌ. V domÏ bez oken jsme neust·le domorodc˘m na oËÌch, a navÌc je u n·s st·le plno n·vötÏv. P¯es den tak 5-10 a veËer 20-60 lidÌ, ûijeme tu jako jedna rodina." DomorodÈ ûeny Ginny velmi milujÌ. VidÌ, jak se snaûÌ se s nimi dorozumÏt. TÏöÌ je, kdyû jde s nimi k potoku pr·t nebo kdyû se nech· pouËit, jak okop·vat a sÌt kuku¯ici. Ve vöem pom·haly po celÈ pr·zdniny i dÏti Saintov˝ch, kterÈ jsou ve vÏku 14 aû 23 let. Pracovaly p¯i stavbÏ domu a domorodci obdivovali jejich uk·znÏnost. Nebylo jednoduchÈ rozlouËit se se dvÏma staröÌmi, kte¯Ì odjeli pokraËovat ve svÈm studiu na univerzitÏ v USA. MladöÌ dÏti z˘st·vajÌ s rodiËi a budou studovat d·lkovÏ. NynÌ se dokonËuje stavba malÈ oöet¯ovny, aby nebylo pot¯eba vöechny pacienty vozit letadlem do Puyo. Pouze v p¯ÌpadÏ operace jsou odv·ûeni do nemocnice HCJB v Shell Mera na okraji pralesa. DalöÌm projektem je mal˝ obchod, kter˝ bude Steve letadlem z·sobovat. Domorodci tak nebudou muset pochodovat öest hodin pralesem, kdykoli nÏco pot¯ebujÌ. Pak by mÏla p¯ijÌt na ¯adu ökola. äkoly, kterÈ jiû existujÌ, majÌ jako uËitele ateisty, kte¯Ì p¯Ìkladem svÈho ûivota soustavnÏ niËÌ mor·lku, kterou mision·¯i zavedli. Bratr Steve ¯Ìk·: "Jednou veËer mÏ p¯iöel navötÌvit Gikita, kter˝ byl tehdy

vedoucÌm skupiny, kter· zavraûdila mÈho otce a ostatnÌ mision·¯e. TeÔ uû mu t·hne na osmdes·tku. S radostÌ pochopil vöe, co se tu snaûÌme vybudovat. Objal mne kolem ramen a ¯ekl mi: "SlyöÌm o vöem dobrÈm, co tu v††Nemompade dÏl·ö. TeÔ jsi mne vzal do letadla a za p˘l hodiny jsem vidÏl vöech patn·ct vesnic. Kdybych öel pÏöky, trvalo by mi to cel˝ t˝den. Star·ö se o nemocnÈ, a to je dobrÈ. Ale nezapomeÚ, ûe tvou nejvÏtöÌ povinnostÌ je uk·zat m˝m vnuk˘m a jejich potomk˘m, jak ûÌt öùastnÏ - v P·nu JeûÌöi Kristu, abych se s nimi jednou setkal v†nebi v BoûÌ p¯Ìtomnosti. To je m˝m nejvÏtöÌm p¯·nÌm. PokraËuj v dobrÈm dÌle, kterÈ jsi v Nemompade zapoËal." Sestra Fialov· HCJB (Hlas And) v†Ekv·doru. RedakËnÌ zpracov·nÌ pro éivot vÌry p¯ipravila R·chel Bicov·.

K ZAMYäLENÕ ... Udrûujte sv˘j ûivot st·le otev¯en˝ pro JeûÌöe Krista a dejte pozor, abyste to jen nep¯edstÌrali. »erp·te ûivot z†nÏjakÈho jinÈho zdroje neû samotnÈho Boha? Je-li zdroj vaöÌ sÌly a svÏûesti jinde, ani si neuvÏdomÌte, ûe se z vaöeho ûivota vytratila BoûÌ moc. Narodit se z Ducha znamen· daleko vÌce, neû si obvykle myslÌme. NevyËerpateln˝ zdroj BoûÌho ûivota n·s udrûuje naprosto svÏûÌ ke kaûdÈmu dÌlu, je naöÌ inspiracÌ a d·v· n·m novou vizi. ... V duchovnÌm ûivotÏ je nejtÏûöÌ soust¯edit se na Boha, a Jeho poûehn·nÌ n·m to nejvÌce ztÏûuje. ProblÈmy n·s skoro vûdy p¯ivedou k Bohu, ale Jeho poûehn·nÌ odvracÌ naöi pozornost jinam. Z·kladnÌ pouËenÌ z K·z·nÌ na ho¯e je omezit vöechny z·jmy natolik, aby se naöe mysl, srdce i tÏlo soust¯edily na jeûÌöe Krista. - Oswald Chambers -

KWWSZZZEEVDQHWVN]RG Z·pas o duöi najdete na internetu:

P¯ipomÌnky, objedn·vky Ëasopisu, kazet s po¯ady HCJB - Dobr· novina, knihy "Z·pas o duöi" adresujte: »eskÈ zemÏ

Slovensko

HCJB - ZoD Distribuce P. & K. Steiger Box 77 251 01 ÿÌËany u Prahy

HCJB - ZoD Distrib˙cia M. & A. Zavilla Jir·skova 165/10 916 01 Star· Tur·

DobrovolnÈ p¯ÌspÏvky m˘ûete poslat pouk·zkou "A" N·zev ˙Ëtu:

N·zov ˙Ëtu:

ZOD - HCJB World Radio

HCJB R·diosieù ZOD Slovensko

»Ìslo ˙Ëtu:

»Ìslo ˙Ëtu:

KomerËnÌ banka Brno 96538-621/0100

VUB TrenËÌn, exp. Star· Tur· 49134-202/0200

Novinov· z·silka poötovnÈ hrazeno v hotovosti u poöty Velk· BÌteö

HCJB HCJB WORLD WORLD RADIO RADIO

HCJB - Dobrou novinu dennÏ zachytÌte z Ekv·doru R¡NO: v lÈtÏ v 7:30, v zimÏ v 6:30, tj. 5:30 UTC: 9645 kHz - v p·smu 31 m. VE»ER: v lÈtÏ ve 20:30, v zimÏ v 19:30, tj. 18:30 UTC:

12 025 a 15 550 v p·smu 25 a 19 m.

»esk˝ rozhlas PlzeÚ p¯ipravujeme kaûdou sobotu 7:00 - 8:00 a 21:00 - 22:00 Velmi kr·tkÈ vlny (VKV/FM): 106,7 105,3 103,4 102,4 100,8 95,8 91,0 MHz

Proglas (Brno, Host˝n a PradÏd) v sobotu od 6:30 do 8:00 (VKV):

KWWSZZZEEVDQHWVN]RG

107,5 90,6 a 93,3 MHz

Z·pas o duöi na Internetu:

Z¡PAS O DUäI vyd·v· nakladatelstvÌ A-ALEF, Bo¯ivojova 29, Ostrava Redakto¯i Ing. Pavel a Kl·ra Steigerovi, Hoöù·lkova 392/1a, 169 00 Praha 69 Jednatel Ing. Bohuslav VlËek, U stadionu 379, 595 01 Velk· BÌteö Tisknou OSTRAVSK… TISK¡RNY, Novin·¯sk· 7, Ostrava 1 Vych·zÌ Ëty¯ikr·t do roka. NEPRODEJN… ! Pod·v·nÌ novinov˝ch z·silek povoleno: OblastnÌ spr·vou poöt Brno Ë.j. P/2 - 3121/94 ze dne 13.9.1994.

P jëuj, rozmnoûuj, rozöi uj! ÿõjen 1998

Recommend Documents