VĚSTNÍK DOPRAVY 17-18 6. září 1991 Cena 2,40 Kčs OBSAH Normativní část 4 Změna č. 2 předpisu ČSD Op 14 - Železniční požární řád 5 Směrnice pro zřizování a provoz stanic první pomoci na železnici ČSD - Op 4/21 Oznamovací část Zrušení předpisu ČSD D 109 - Předpis pro stanovení konkrétní organizační struktury a normování počtu pracovníků železničních stanic Vydání změny číslo 1 předpisu ČSD D 45 - Predpis pre výkon dopravnej služby na ozubnicovej trati Štrbské Pleso - Štrba Tatranských elektrických železníc o rozchode 1000 mm Část normativní 4 Změna č. 2 předpisu ČSD Op 14 - Železniční požární řád Po schválení ústředním ředitelem ČSD vydáváme tuto změnu předpisu, jejíž účinnost je stnanovena od 1. října 1991. Ke dni účinnosti proveďte v předpise ČSD Op 14 následující změny: Článek 50 vypustit poslední větu: „V místech, kde jsou vystaveny vlivům povětrnosti, kontrolují se do roka dvakrát, na vozidlech každého čtvrt roku.“ Článek 51 pátý odstavec nahradit novým zněním: „Každý přístroj musí být opatřen evidenčním lístkem, na kterém jsou uvedeny všechny potřebné údaje podle ČSN 38 9100 a na který se zapisují údaje o plnění a kontrole přístroje.“ šestý odstavec vypustit Článek 52 celý text článku nahradit následujícím zněním: 1. Opravy, plnění a kontrolu hasicích přístrojů v ČSD zabezpečují specializované organizační jednotky státní organizace ČSD a servisní organizace, které jsou touto činností pověřeny ve smyslu předpisu o požární ochraně. 2. K zajištění úkolu podle předchozího odstavce jsou dílny a provozovny těchto specializovaných organizačních jednotek vybavovány příslušnými věcnými a technickými prostředky a stroji. 3. Pracovníci provádějící opravy, plnění a kontrolu hasicích přístrojů musí splňovat stanovené kvalifikační předpoklady, složit úspěšně předepsanou zkoušku a vlastnit průkaz vystavený zvlášť zmocněnou servisní organizací. 4. Každý hasicí přístroj se musí kontrolovat nejméně jednou za rok.
5. Dvakrát za rok (jednou za 6 měsíců) se musí kontrolovat hasicí přístroje v železničních kolejových vozidlech, hnacích a hnaných traťových strojích, nákladních automobilech a zemních strojích, měnírnách, napájecích a spínacích stanicích, spojových ústřednách, zesilovacích stanicích a výpočetních střediscích. Příloha k železničnímu požárnímu řádu (str. 72-101) zrušit bez náhrady. V Praze dne 1. srpna 1991 Ředitel odboru obrany a ochrany vz. Ing. M i k l, v.r. (Vyřizuje: Ing. Kaleta, č.j. 56918/91-0140) Opravný list č. 1 k železničnímu požárnímu řádu - Op 14 1. Strana 8, článek 5, odst. 1, škrtněte: „Požární útvary jsou organizačně začleněny do oddílů ozbrojené a požární ochrany.“ 2. Strana 25, článek 22, „Sváření“ přelepte: Mimo další obecně platné předpisy je třeba dbát též těchto ustanovení (vyhláška 127/1959 Ú. l.): Je-li nutno svařovat nebo řezat v místnostech, ve kterých se zpracovávají nebo uskladňují hořlavé, zejména snadno vznětlivé látky, nebo v místnostech ohrožených výbuchem, musí být před započetím prací proveden rozbor ovzduší na dovolenou koncentraci pro práce s otevřeným ohněm, odstraněno jakékoliv nebezpečí vzniku ohně nebo výbuchu a zařízeno co nejúčinnější větrání místností. Tato opatření musí být předem schválena orgánem preventivní požární ochrany, který může povolit výjimku z tohoto ustanovení. Svařovat se může v samostatně oddělené a dobře větratelné (přirozeně, uměle) místnosti s nehořlavou podlahou. Nad touto místností nesmějí být žádné prostory určené k pobytu osob. Svařovat mohou pouze zaměstnanci, určení vyhláškou 127/1959 Ú. l. Jiným osobám neuvedeným ve vyhlášce je zakázáno zacházet s přístroji pro svařování nebo řezání. Láhve se stlačenými plyny musí být dokonale zajištěny proti pádu (pásem, řetězem apod.). Používání drátu k zajištění je zakázáno. Láhve umístěné v místnosti v době, kdy se s nimi nepracuje, musí být vzdáleny od topných těles alespoň 1 m, a od míst, kde se svařuje, tj. od kamen, nebo jiných zdrojů tepla s otevřeným ohněm, nejméně 10 m. Láhve, s nimiž se pracuje, musí být vzdáleny od míst, kde se svařuje nebo řeže, nejméně 3 m. Hořáky, redukční ventily a armatury musí být udržovány v nezávadném stavu a chráněny před znečištěním. Pro hořáky se musí používat zařízení odkládání nebo zavěšení. Při sváření v blízkosti hořlavých předmětů, které nemohou být odstraněny, musí být tyto předměty chráněny před zalétnutím jisker. Před svářením je nutno k ochlazování těchto předmětů a k ulévání zapadlých oharků připravit nádobu s vodou. Sváření sudů a jiných nádob od hořlavých kapalin nebo plynů se nesmí provádět dříve, dokud není zcela zjištěno, že jsou z nich odstraněny poslední zbytky kapalin nebo plynů a že se uvnitř nemůže vytvořit výbušná směs. Takové úkony musí provádět jen příslušní odborníci. Při těchto pracích nesmí nikdo kouřit a nádoby se nesmějí otevírat blízko ohnišť. K zjištění obsahu a stavu nádoby se smí použít jen akumulátorových lamp určených pro prostory nebezpečné výbuchem. Otevřeného světla se nesmí použít nikdy. V místnosti, kde se svařuje, nesmí být víc lahví se stlačenými plyny, než je jich k vlastnímu úkonu třeba. Ostatní musí být uloženy ve zvláštním skladišti. Na každém pracovišti, kde se sváří, musí být umístěny provozní předpisy. Po skončení práce je svářeč povinen prohlédnout pracoviště a zjistit a odstranit vše, z čeho by mohl vzniknout požár. Používá-li se při sváření acetylenových vyvíječů, musí je obsluhovat pouze spolehliví svářeči, kteří jsou s jejich obsluhou důkladně obeznámeni.
V uzavřených dílnách smějí být umístěny pouze vyvíječe s nejvyšším plněním 4 kg karbidu, přičemž karbid ve vyvíječi musí být uložen nejméně ve dvou nádobách s největším obsahem jedné nádoby 2 kg. Přístroje s obsahem větším než 4 kg karbidu pro jednu náplň musí být umístěny jen v samostatných nehořlavých budovách, ohnivzdorně zařízených a opatřených lehkou nepromokavou krytinou. Dveře místnosti musí být opatřeny samozavíračem. Budova s acetylenovým vyvíječem musí být od okolních budov vzdálena nejméně 5 m. Výjimečně může být přistavěny k jiné budově jen tehdy, když obě budovy budou od sebe odděleny plnou požární zdí (zdí bez otvorů) a když nad střechou přístavku s přístroji nebudou žádná okna. Požární zeď musí mít tloušťku zdiva nejméně 30 cm a musí být vyvýšena nad střechu o 40 cm u krytiny nesnadno hořlavé, a u krytiny nehořlavé o 30 cm. Přístroje s plynojemem o obsahu větším než 8 m3 musí být postaveny ve zvláštních budovách úplně volných, vzdálených nejméně 10 m od nejbližších okolních budov. Plynojem smí být v tomto případě na volném prostranství, je-li řádným ohrazením zamezen k němu přístup nepovolaným osobám. Volně stojící výrobny acetylénu musí být opatřeny hromosvody. Zbytky karbidu z přístrojů musí být ihned po vyjmutí promíšeny s popelem a odklizeny do zvláštních, k tomu účelu určených nádob. Odpadky karbidu z velkých přístrojů se ukládají do zvláštních, k tomu účelu zřízených, jímek. Tyto jímky mohou být otevřené, jsou-li opatřeny vhodným ohrazením; jinak musí být opatřeny řádným krytem s větracím zařízením. V jímkách musí být zbytky karbidu dostatečně promíšeny s vodou a musí se dbát, aby se do nich neházely nevyhašené zbytky karbidu. Pro rozvodné potrubí acetylénového plynu platí všeobecná ustanovení plynového regulativu a normy ČSN 38 6410 a ČSN 48 6441. Všechna potrubí musí být od přístroje oddělena uzávěrkou a všechny vývody z rozvodného potrubí musí být opatřeny vodní předlohou. Všechna stanoviště acetylénových vyvíječů a zařízení, kde se pracuje s acetylénovým plynem, musí být oznámena nejbližšímu útvaru požární ochrany železnic. Projekty nově zřizovaných acetylénových zařízení musí být v připomínkovém řízení schváleny oddělením ozbrojené a požární ochrany správy dráhy. Každé zařízení pro výrobu acetylénu a používání plynu, které je schopno dodat v jedné hodině více než 300 litrů plynu, podléhá úřednímu schválení příslušného ONV! K výrobě acetylénového plynu smí být použito pouze přístrojů, jejichž typ uznal KNV za vyhovující. Každý přístroj musí být opatřen štítkem udávajícím: a) jméno výrobní firmy, b) rok zhotovení, c) užitkový obsah plynojemu v litrech a nejvyšší přípustnou výkonnost přístroje, d) poučení o obsluze přístroje, e) data o úředním povolení provozu přístroje a datum poslední úřední zkoušky. Acetylén stlačený na 10 až 12 atm. se snadno rozpouští v acetonu, a to 250 až 300násobným objemem. Takto upravený a plněný do ocelových tlakových lahví, jejichž vnitřek je vyplněn porézní hmotou, je dán do provozu pod názvem dissousplyn - (ČSN 66 1125, bod 19). Dissousplynu se používá k sváření a řezání a k jinému opracování kovu tam, kde provoz nedovoluje použít vlastního acetylénového vyvíječe. Zdůrazňuje se, že ohřívání lahví, a to zejména s dissousplynem, k dosažení rychlejšího proudění plynu z láhve, je životu nebezpečné, a je proto zakázáno. Láhve v místech pracovišť se musí přepravovat na speciálním podvozku s plnými pryžovými koly. Pryžové hadice sváření armatury musí být nejméně 15 m dlouhé. Požár na acetylénových zařízeních a přístrojích se nesmí hasit vodou. Použije se hasicích přístrojů: sněhových (CO2), tetrachlorových, popřípadě pěnových nebo jiných prostředků, jako písku, popela apod. Acetylénové stanice, skladování karbidu a ocelových lahví
A. Skladiště k ukládání karbidu v množství od 300 do 1000 kg musí splňovat tyto podmínky: a) skladní prostor musí být od obytných a k pobytu lidí používaných budov oddělen nejméně 30 cm silnou zdí bez otvorů, b) nepropustná podlaha musí být proti okolnímu terénu přiměřené zvýšena a k odvádění vody musí mít spád. B. Skladiště k ukládání množství karbidu nad 1000 kg musí splňovat tyto podmínky: a) sklad musí být vzdálen od obytných budov, jakož i od sousedních pozemků a komunikací nejméně 10 m; b) nelze-li předepsanou bezpečnou vzdálenost dodržet, musí být skladiště na té straně, kde není vzdálenost dodržena, opatřeno požární zdí 30 cm silnou a bez jakýchkoliv otvorů; c) v okruhu 10 m od budovy skladiště se nesmějí ukládat žádné hořlavé předměty a látky, ani se s nimi nesmí v tomto pásmu manipulovat; d) podlaha skladního prostoru musí být nepropustná a ve spádu nakloněná, aby se voda mohla odvádět. Povrch podlahy musí převyšovat úroveň okolního terénu nejméně o 20 cm; e) v zaplavitelných územích se musí učinit taková opatření, aby ani při dosud nejvyšším známém stavu vody nebyla podlaha skladiště zaplavena. C. Skladování karbidu a ocelových lahví na volném prostranství je dovoleno za těchto podmínek: a) bezpečnostní vzdálenost skladního prostoru od nejbližších obytných budov, jakož i od sousedních pozemků a jakýchkoliv veřejných komunikací musí činit nejméně 10 m; b) ve stanoveném bezpečnostním pásmu nesmějí být žádné hořlavé předměty nebo látky, ani se tam nesmí pracovat s ohněm; c) skladovaný karbid musí být chráněn proti nepohodě řádným nepromokavým přístřeškem, příkrovem apod.; d) skladní prostor musí být ohrazen potem, drátěnou sítí apod.; e) u příchodu ke skladnímu prostoru musí být výstraha „SKLAD KARBIDU!“ „VSTUP NEPOVOLANÝM, KOUŘENÍ A JAKÁKOLIV MANIPULACE S OHNĚM SE ZAKAZUJE!“ f) všechny nádoby s karbidem musí být vodotěsně uzavřeny a uloženy na lešení dostatečně vyvýšeném nad okolní terén, aby se nikdy k nádobám nemohla dostat spodní, dešťová ani povodňová voda. Skladování nádob se stlačenými zkapalněnými, nebo pod tlakem zkapalněnými plyny Zakazuje se uschovávat nebo uskladňovat láhve naplněné plynem v prostorách volně přístupných, na příklad na schodištích, v domovních a patrových chodbách, průchodech, průjezdech a hromadných úkrytech CO nebo v jejich bezprostřední blízkosti. Venku se smějí uskladňovat láhve naplněné plynem pouze tehdy, jsou-li vhodným způsobem chráněny před účinky slunečních paprsků, před mrazem a nepohodou a před zásahem nepovolaných osob. Skladištní budovy I. Skladištní budovy nesmějí být v blízkosti veřejných budov (nemocnic, škol, jeslí, divadel, kin, úřadoven, ústavů apod.), v blízkosti místností a budov se zvýšeným nebezpečím požáru nebo výbuchu (kde se pracuje se snadno zápalnými hořlavinami, výbušninami apod., či kde jsou takové látky skladovány), ani u veřejných komunikací (u cesty, dráhy, řeky apod.). Tabulka vzdálenosti mezi skladištními a provozními nebo obytnými budovami Kapacita skladiště lahví, naplněných plynem do 15 lahví (přepočítáno na láhve á 40 litrů)*Nejmenší vzdálenost mezi*m přes 15 do 50 lahví (do 2000 l)*skladišti navzájem nebo skladišti a provoznímí místnostmi*10 m přes 50 do 500 lahví (20 000 l)*skladišti navzájem nebo skladišti a provozními místnostmi*20 m
přes 500 do 1500 lahví*skladišti navzájem nebo skladišti a provozními místnostmi*25 m přes 1500 lahví*sladišti navzájem nebo skladišti a provozními místnostmi*30 m do 25 lahví*skladišti a obytnými domy*10 m bez zřetele ke kapacitě skladiště*skladišti a obytnými domy*50 m bez zřetele ke kapacitě skladiště*skladišti, veřejnými budovami a hromadnými úkryty CO*100 m II. Skladiště lahví, na něž se vztahuje shora uvedená tabulka, musí být v přízemní, s lehkou krytinou bez podstřešních místností. Stěny, přepážky a krytina musí být nehořlavé, nebo aspoň nesnadno hořlavé. Stěny musí být cihlové o tloušťce 45 cm nebo jim rovnocenné co se týká pevnosti, odolnosti a tepelné izolace. III. Je-li skladiště přistaveno k jiné zdi (k štítové, ohradní, požární apod.), jež je bez otvorů, musí být na straně této zdi opatřeno ještě požární zdí nejméně 45 cm silnou a vyvedenou alespoň 30 cm nad krytinu střechy skladištní budovy. IV. Podlaha skladiště musí být rovná a z nehořlavého materiálu. V. Střešní konstrukce skladištní budovy musí být z lehkého materiálu a opatřena nehořlavou nebo nesnadno hořlavou krytinou. VI. Skladiště musí mít přímý východ navenek, uzavíratelný požárními dveřmi, tj. dveřmi železnými, v želeném rámu zasazenými, nebo dřevěnými z vnitřní strany skladiště se zárubněmi oplechovanými, ven otevíratelnými a upravenými na samouzavírání. Východ nesmí vyúsťovat do živější komunikace, ani proti průčelí obytných budov nebo budov sloužících k pobytu osob. VII. Okna skladu (je-li jich nezbytně třeba) musí být pevná, tj. neotevíratelná, ohnivzdorné konstrukce a zasklená sklem s drátěnou vložkou. Okna se nemají zřizovat na sluneční straně, a není-li to možné, musí být skla opatřena modrým nátěrem nebo jinak vhodně zastíněna, aby se zamezilo oteplování lahví slunečními paprsky. Rovněž působení jiných tepelných zdrojů musí být zamezeno dostatečnou vzdáleností nebo ochrannými stěnami. Tak jako dveře, nesmějí se ani okna zřizovat proti vchodům do budov, nýbrž vždy jen na straně nejmenší frekvence. VIII. Skladiště musí být vydatně větratelné. Proto je nutné při podlaze a u stropu zřídit ventilační otvory opatřené sítem, nejlépe v protilehlých stěnách. IX. Skladiště se mohou vytápět pouze ústředním topením. Teplota skladiště nesmí překročit 35 °C. X. Elektrické zařízení musí být provedeno podle zvláštních předpisů ČSN-341490-ESČ pro místnosti s nebezpečím výbuchu (stupeň nebezpečí 2). XI. Společné skladováni různých plynů ve skladišti není dovoleno. Zejména se nesmějí společně skladovat plyny hořlavé s plyny hoření podporujícími (např. vodík a dissousplyn, propanbutanová směs apod. s kyslíkem nebo stlačeným vzduchem). Je však možné skladovat pohromadě hořlavé plyny s plyny netečnými (dusík, kysličník uhličitý apod.). Jednotlivé druhy hořlavých plyn musí být vždy skladovány odděleně. XII. K oddělenému skladování různých plynů, jakož i prázdných lahví, musí být sklad podle potřeby rozdělen na několik částí; děje se tak příčkami z nehořlavého materiálu, např. z cihel, betonu apod. Zásadou je, že dělicí příčky musí být tak silné, aby se odolností rovnaly příčce z cihelného zdiva silné 30 cm. Příčky nutno oboustranně omítnout a vyzdít až ke stropu. Z každé oddělené části skladu musí vést přímý východ ven, uzavřený požárními dveřmi ven otevíratelnými a upravenými na samouzavírání. Každá takto oddělená skladní místnost musí být u podlahy a u stropu opatřena větracím zařízením. XIII. Skladištní budova musí být opatřena hromosvodem, upraveným a udržovaným podle ČSN 34-390. Odborník musí periodicky zkoušet hromosvod nejméně jednou ročně, jakož i po každém zasažení hromosvodu bleskem. XIV. Celkový stanovený obsah lahví ve skladišti se nesmí překračovat. Nejmenší dovolená kapacita jednoho skladiště je 3000 lahví po 40 litrech. Stanovené množství plynu musí být na vstupní straně dveří do skladu vyznačeno zároveň se zákazem jakékoli manipulace s nechráněným světlem nebo ohněm. Kromě toho je nutné skladiště vně budovy označit požárním orientačním štítkem „Nebezpečí výbuchu!“ umístěným na nápadném místě (nejlépe u vchodu).
XV. Láhve musí být ve skladišti postaveny a proti pádu zabezpečeny pásem, řetězem apod. XVI. Po vyprázdnění láhve se musí láhvový ventil uzavřít. XVII. Ve skladišti musí být trvale vyvěšeny „PROVOZNÍ PŘEDPISY PRO OCELOVÉ LÁHVE“; s obsahem předpisů musí být dokonale obeznámeni všichni zaměstnanci, kteří při své práci přicházejí s lahvemi do styku. XVIII. U vchodu do skladiště musí být po ruce dostatek hasicích přístrojů (nejlépe CO2 sněhové), jakož i ochranné plynové masky s příslušnými filtry nebo s filtrem univerzálním. XIX. V blízkosti skladiště se nesmí manipulovat s otevřeným ohněm ani s požárně nebezpečnými látkami nebo výbušninami a takové látky se nesmějí v blízkosti skladovat. Rovněž travnatý porost v blízkosti skladiště se musí stále odstraňovat, zejména za sucha. Skladiště musí být v požárním plánu zřetelně vyznačeno. Opravný list č. 1 k Železničnímu požárnímu řádu Op 14 Vydalo Nakladatelství dopravy a spojů, Praha, jako svou 2398. publikaci Vytiskla Grafia, národní podnik, v Brně, provozovna 04, Gottwaldova 21 Sestavil odbor pro zvláštní úkoly Náklad 5000 výtisků - VA 0,51 - Op 14
