OZNÁMENÍ ZÁMĚRU ROZŠÍŘENÍ DP BOŽIČANY A DOTĚŽENÍ VÝCHODNÍ ČÁSTI LOŽISKA KAOLINU A BENTONITU BOŽIČANY-OSMOSA-JIH

geologie, ekologie, těžební servis Perucká 11a, 120 00 Praha 2 tel.: 233 370 741, email: [email protected]

OZNÁMENÍ ZÁMĚRU S OBSAHEM A ROZSAHEM PODLE PŘÍLOHY Č. 4 PODLE § 6 ZÁKONA Č. 100 / 2001 Sb., ZÁKON O POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ

NÁZEV ZÁMĚRU

ROZŠÍŘENÍ DP BOŽIČANY A DOTĚŽENÍ VÝCHODNÍ ČÁSTI LOŽISKA KAOLINU A BENTONITU BOŽIČANY-OSMOSA-JIH

OZNAMOVATEL

Sedlecký kaolin a.s.

Zpracoval: Ing. Daniel Bubák, Ph.D.

Datum: červenec 2015

DOKUMENTACE AUTORSKÝ KOLEKTIV Rozšíření DP Božičany a dotěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Božičany-Osmosa-jih

AUTORSKÝ KOLEKTIV ODPOVĚDNÝ ŘEŠITEL:

ING. DANIEL BUBÁK, PH.D. ………………………………….. držitel autorizace ke zpracování dokumentace a posudku dle §19 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů: rozhodnutí MŽP o udělení autorizace č.j. 85191/ENV/08 ze dne 28.11.2008, rozhodnutí MŽP o prodloužení autorizace č.j. 33912/ENV/13 ze dne 14.6.2013 G E T s.r.o., Perucká 11a, 120 00 Praha 2 tel.: 233 370 741 email: [email protected]

AUTOŘI

PŘÍLOH:

Příloha č. 1: Akustická studie ING. DANIEL BUBÁK, PH.D., EMIL MORAVEC Příloha č. 2: Rozptylová studie ING. JANA KOČOVÁ Příloha č. 3: Hodnocení vlivu na veřejné zdraví ING. MONIKA ZEMANCOVÁ Příloha č. 4: Hydrogeologické posouzení RNDR. IVAN KOROŠ Příloha č. 5: Biologické posouzení záměru RNDR. ADAM VÉLE, PH.D., MGR. TOMÁŠ REJZEK Příloha č. 6: Posouzení vlivu na krajinný ráz MGR. LUKÁŠ KLOUDA

2

G E T s.r.o.

OZNÁMENÍ ZÁMĚRU OBSAH A SEZNAMY Rozšíření DP Božičany a dotěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Božičany-Osmosa-jih

Obsah : ČÁST A: ÚDAJE O OZNAMOVATELI ................................................................................................ 7 1. OBCHODNÍ FIRMA ................................................................................................................................. 7 2. IČ ......................................................................................................................................................... 7 3. SÍDLO.................................................................................................................................................... 7 4. JMÉNO, PŘÍJMENÍ, BYDLIŠTĚ A TELEFON OPRÁVNĚNÉHO ZÁSTUPCE OZNAMOVATELE ........................... 7 ČÁST B: ÚDAJE O ZÁMĚRU ................................................................................................................ 8 I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE ...................................................................................................................................... 8 II. ÚDAJE O VSTUPECH ............................................................................................................................ 32 III. ÚDAJE O VÝSTUPECH .......................................................................................................................... 37 ČÁST C ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ ........................ 50 1. VÝČET NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK DOTČENÉHO ÚZEMÍ ................... 50 2. STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA STAVU SLOŽEK ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ, KTERÉ BUDOU PRAVDĚPODOBNĚ VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY ................................................................................................ 58 3. CELKOVÉ ZHODNOCENÍ KVALITY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ Z HLEDISKA JEHO ÚNOSNÉHO ZATÍŽENÍ .............................................................................................................................................. 74 ČÁST D KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ....................................................................................... 77 I. CHARAKTERISTIKA PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI .................................................................................................... 77 II. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA VLIVŮ ZÁMĚRU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Z HLEDISKA JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI A MOŽNOSTI PŘESHRANIČNÍCH VLIVŮ ....................................................................................... 104 III. CHARAKTERISTIKA ENVIRONMENTÁLNÍCH RIZIK PŘI MOŽNÝCH HAVÁRIÍCH A NESTANDARDNÍCH STAVECH 106 IV. CHARAKTERISTIKA OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ, POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ..................................................................................................... 107 V. CHARAKTERISTIKA POUŽITÝCH METOD PROGNÓZOVÁNÍ A VÝCHOZÍCH PŘEDPOKLADŮ PŘI HODNOCENÍ VLIVŮ 109 VI. CHARAKTERISTIKA NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH A NEURČITOSTÍ, KTERÉ SE VYSKYTLY PŘI ZPRACOVÁNÍ DOKUMENTACE ............................................................................................................................... 113 ČÁST E POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU .................................................................. 117 ČÁST F ZÁVĚR .................................................................................................................................. 118 ČÁST G VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU . 119 ČÁST H PŘÍLOHY ............................................................................................................................. 121 SEZNAM POUŽITÝCH PODKLADŮ A LITERATURY ..................................................................... 131

3

G E T s.r.o.

OZNÁMENÍ ZÁMĚRU OBSAH A SEZNAMY Rozšíření DP Božičany a dotěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Božičany-Osmosa-jih

Seznam tabulek : TABULKA Č. 1: DP BOŽIČANY PO ROZŠÍŘENÍ, SOUŘADNICE VRCHOLOVÝCH BODŮ V SOUŘADNICOVÉM SYSTÉMU SJTSK............................................................................................................................................................ 11 TABULKA Č. 2: KAPACITA STROJŮ PRO SKRÝVKOVÉ PRÁCE ................................................................................... 20 TABULKA Č. 3: KAPACITA STROJŮ PRO TĚŽBU KAOLINU ........................................................................................ 21 TABULKA Č. 4: PŘIBLIŽNÝ VÝKAZ PLOCH JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ REKULTIVACE DLE PŘEDCHOZÍHO OBRÁZKU (V HA). .............................................................................................................................................................. 27 TABULKA Č. 5: DRUHY DŘEVIN VHODNÉ PRO INICIALIZAČNÍ VÝSADBU V PLOCHÁCH SUKCESE ............................. 28 TABULKA Č. 6: DRUHY DŘEVIN VHODNÉ PRO SKUPINOVOU VÝSADBU V RÁMCI LESNICKÉ REKULTIVACE. ............ 29 TABULKA Č. 7: VÝČET NAVAZUJÍCÍCH ROZHODNUTÍ (EVENTUELNĚ ZÁVAZNÝCH STANOVISEK) ............................ 31 TABULKA Č. 8: PŘEHLED ZÁMĚREM DOTČENÝCH POZEMKŮ ZPF (VŠE K.Ú. BOŽIČANY). ....................................... 32 TABULKA Č. 9: SPOTŘEBA POHONNÝCH HMOT....................................................................................................... 35 TABULKA Č. 10: PŘEHLED TRAS DOPRAVY ............................................................................................................ 36 TABULKA Č. 11: EMISE TZL, PM10 A PM2,5 ZE SKRÝVKY ....................................................................................... 40 TABULKA Č. 12: EMISE ZE SPALOVÁNÍ NAFTY V OBSLUŽNÝCH MECHANIZMECH - SKRÝVKA ................................. 40 TABULKA Č. 13: EMISE Z VOLNOBĚHU NÁKLADNÍCH AUTOMOBILŮ – NAKLÁDKA SKRÝVKY ................................. 40 TABULKA Č. 14: EMISE Z VOLNOBĚHU NÁKLADNÍCH AUTOMOBILŮ – NAKLÁDKA SKRÝVKY ................................. 41 TABULKA Č. 15: EMISE Z VOLNOBĚHU NÁKLADNÍCH AUTOMOBILŮ – NAKLÁDKA SKRÝVKY ................................. 41 TABULKA Č. 16: EMISE ZE SPALOVÁNÍ NAFTY V OBSLUŽNÝCH MECHANISMECH (BEZ SKRÝVKY).......................... 41 TABULKA Č. 17: EMISE Z VOLNOBĚHU NÁKLADNÍCH AUTOMOBILŮ – NAKLÁDKA KAOLINU .................................. 41 TABULKA Č. 18: EMISE Z VOLNOBĚHU NÁKLADNÍCH AUTOMOBILŮ – NAKLÁDKA KAOLINU .................................. 42 TABULKA Č. 19: RESUSPENZE PRACHU Z NEZPEVNĚNÝCH KOMUNIKACÍ................................................................ 42 TABULKA Č. 20: RESUSPENZE PRACHU ZE ZPEVNĚNÝCH KOMUNIKACÍ .................................................................. 43 TABULKA Č. 21: ROČNÍ A DENNÍ EMISE Z LINIOVÝCH ZDROJŮ ............................................................................... 43 TABULKA Č. 22: HODINOVÉ EMISE Z LINIOVÝCH ZDROJŮ ...................................................................................... 43 TABULKA Č. 23: PŘÍPUSTNÉ A MAXIMÁLNÍ EMISNÍ LIMITY ZNEČIŠTĚNÍ ................................................................. 45 TABULKA Č. 24: ODPADY, KTERÉ BY MOHLY VZNIKNOUT PŘI HAVÁRII ................................................................. 47 TABULKA Č. 25: ZDROJE HLUKU A JEJICH AKUSTICKÉ PARAMETRY ....................................................................... 48 TABULKA Č. 26: VLIVY DŮLNÍ ČINNOSTI V PLOŠE ZÁMĚRU ................................................................................... 57 TABULKA Č. 27: CHARAKTERISTIKA KLIMATICKÉ OBLASTI MT3 .......................................................................... 58 TABULKA Č. 28: M-DENNÍ / N-LETÉ PRŮTOKY VLČÍHO POTOKA ............................................................................ 60 TABULKA Č. 29: INFORMACE O HYDROGEOLOGICKÉM RAJONU ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ PODLE HEIS VÚV TGM....... 61 TABULKA Č. 30: SEZNAM NALEZENÝCH DRUHŮ OBRATLOVCŮ .............................................................................. 69 TABULKA Č. 31: SEZNAM BIOTOPŮ V PLOŠE ROZŠÍŘENÍ DP ................................................................................... 71 TABULKA Č. 32: STATISTICKÉ ÚDAJE O OBYVATELSTVU V DOTČENÝCH OBCÍCH (DLE ČSÚ) ................................. 74 TABULKA Č. 33: NEMOVITÉ KULTURNÍ PAMÁTKY V BOŽIČANECH A V CHODOVĚ. ................................................ 74 TABULKA Č. 34: PLOCHY JEDNOTLIVÝCH KULTUR NA K.Ú. BOŽIČANY A K.Ú. DOLNÍ CHODOV.............................. 75 TABULKA Č. 35: SOUŘADNICE VÝPOČTOVÝCH BODŮ MIMO SÍŤ (OBEC BOŽIČANY)................................................ 81 TABULKA Č. 36: LIMITY VYHLÁŠENÉ PRO OCHRANU ZDRAVÍ LIDÍ A MAXIMÁLNÍ POVOLENÝ POČET JEJICH PŘEKROČENÍ ................................................................................................................................................. 82 TABULKA Č. 37: VYPOČTENÉ HODNOTY PŘÍSPĚVKŮ IMISNÍCH KONCENTRACÍ V BODECH MIMO SÍŤ ....................... 83 TABULKA Č. 38: HODNOTY HLUKU V REFERENČNÍCH BODECH .............................................................................. 88 TABULKA Č. 39: SEZNAM NALEZENÝCH ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÝCH DRUHŮ ŽIVOČICHŮ ............................................ 95 TABULKA Č. 40: SOUHRNNÝ PŘEHLED VYHODNOCENÍ VLIVŮ .............................................................................. 104

Seznam obrázků: OBRÁZEK Č. 1: POLOHA ZÁMĚRU V ZÁKLADNÍ MAPĚ (PODKLAD ČUZK) .............................................................. 10

4

G E T s.r.o.

OZNÁMENÍ ZÁMĚRU OBSAH A SEZNAMY Rozšíření DP Božičany a dotěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Božičany-Osmosa-jih OBRÁZEK Č. 2: POLOHA ZÁMĚRU V ORTOFOTOMAPĚ (PODKLAD ČUZK)............................................................... 10 OBRÁZEK Č. 3: DETAIL VÝCHODNÍ ČÁSTI DP BOŽIČANY SE ZÁKRESEM ZÁMĚRU V ORTOFOTOMAPĚ (PODKLAD ČUZK)......................................................................................................................................................... 12 OBRÁZEK Č. 4: PLÁN REKULTIVACE DP BOŽIČANY, DP BOŽIČANY II (EKOSERVIS, 1992).................................... 23 OBRÁZEK Č. 5: AKTUALIZOVANÝ PLÁN REKULTIVACE DP BOŽIČANY, DP BOŽIČANY II (2001). .......................... 24 OBRÁZEK Č. 6: IDEOVÝ NÁVRH ZPŮSOBU SANACE A REKULTIVACE LOMU OSMOSA .............................................. 27 OBRÁZEK Č. 7: BPEJ V PLOŠE ZÁMĚRU (DATA VUMOP, 2015) ............................................................................ 33 OBRÁZEK Č. 8: SCHÉMATICKÉ ZNÁZORNĚNÍ DOPRAVNÍ TRASY A ZAŘÍZENÍ OZNAMOVATELE ................................ 37 OBRÁZEK Č. 9: LOKALIZACE DP BOŽIČANY A DP BOŽIČANY II V ÚAP ORP KARLOVY VARY ............................ 50 OBRÁZEK Č. 10: VÝŘEZ Z KOORDINAČNÍHO VÝKRESU ÚP OBCE BOŽIČANY .......................................................... 51 OBRÁZEK Č. 11: VÝŘEZ Z KORDINAČNÍHO VÝKRESU OBCE ÚP MĚSTA CHODOV ........................................................... 52 OBRÁZEK Č. 12: VLIVY DŮLNÍ ČINNOSTI (IDENTIFIKACE DLE ID V MAPĚ) ............................................................. 57 OBRÁZEK Č. 13: PŘEHLEDNÁ MAPA S VYZNAČENÍM SMĚRU PROUDĚNÍ PODZEMNÍ VODY (DLE KOROŠ, 2015)....... 62 OBRÁZEK Č. 14: POLOHA NAVRHOVANÉHO DP VZHLEDEM K CHOPAV A OPVZ ................................................. 63 OBRÁZEK Č. 15: SITUACE VÝCHODNÍ ČÁSTI DP (DLE KOROŠ 2015) ...................................................................... 92 OBRÁZEK Č. 16: LOKALITY VÝSKYTU ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÝCH DRUHŮ ŽIVOČICHŮ (PODE VÉLE 2014).................. 96

Seznam nejvíce používaných zkratek v textu : AOPK BaP BPEJ ČGS ČHMÚ ČIL č.h.p. č.j. ČSÚ DoKP DP EIA EVL HČ HEIS VUV HPV CHKO CHLÚ CHOPAV IČZÚJ Kes KKZ KPZ KÚ k.ú. LBC LBK MZdr MŽP NA NEL NL NO2 NRBK NV OA OBÚ

- Agentura ochrany přírody a krajiny - benzo(a)pyren - bonitovaná půdně ekologická jednotka - Česká geologická služba - Český hydrometeorologický úřad - Český inspektorát lázní a zřídel - číslo hydrologického pořadí - číslo jednací - Český statistický úřad - dotčený krajinný prostor - dobývací prostor - Environmental Impact Assessment (Posuzování vlivů na životní prostředí) - evropsky významná lokalita - hornická činnost - Hydroekologický informační systém Výzkumného ústavu vodohospodářského - hladina podzemní vody - chráněná krajinná oblast - chráněné ložiskové území - chráněná oblast přirozené akumulace vod - identifikační číslo základní územní jednotky - koeficient ekologické stability - Komise pro klasifikaci zásob - Komise pro projekty a závěrečné zprávy - krajský úřad - katastrální území - lokální biocentrum - lokální biokoridor - Ministerstvo zdravotnictví - Ministerstvo životního prostředí - nákladní automobily - nepolární extrahovatelné látky (ropné látky) - nerozpuštěné látky - oxid dusičitý - nadregionální biokoridor - nařízení vlády - osobní automobily - obvodní báňský úřad

5

G E T s.r.o.

OZNÁMENÍ ZÁMĚRU OBSAH A SEZNAMY Rozšíření DP Božičany a dotěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Božičany-Osmosa-jih OkÚ OPVZ OZKO PHM PM10 PM2.5 PO PP PR PSaR PUPFL RBC RBK ŘSD SaR SEKM TTP TZL ÚP ÚSES VKP WHO ZCHÚ ZPF ZÚ ZUR ŽP

- okresní úřad - ochranné pásmo vodního zdroje - oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší - pohonné hmoty - suspendované částice (prach) o velikosti částic nižší než 10 µm - suspendované částice (prach) o velikosti částic nižší než 2,5 µm - ptačí oblast - přírodní památka - přírodní rezervace - plán sanace a rekultivace - pozemky určené k plnění funkcí lesa - regionální biocentrum - regionální biokoridor - Ředitelství silnic a dálnic - sanace a rekultivace - systém evidence kontaminovaných míst - trvalý travní porost - tuhé znečišťující látky - územní plán obce - územní systém ekologické stability - významný krajinný prvek - Světová zdravotnická organizace - zvláště chráněné území - zemědělský půdní fond - zájmové území - zásady územního rozvoje - životní prostředí

6

G E T s.r.o.

OZNÁMENÍ ZÁMĚRU ČÁST A – ÚDAJE O OZNAMOVATELI Rozšíření DP Božičany a dotěžení východní části výhradního ložiska kaolinu Božičany-Osmosa-jih

ČÁST A: 1.

ÚDAJE O OZNAMOVATELI

Obchodní firma Sedlecký kaolin a.s.

2.

IČ 63509911

3.

Sídlo Božičany 167 362 25 Božičany

4.

Jméno, příjmení, bydliště a telefon oprávněného zástupce oznamovatele Ing. Vojtěch Zítko, předseda představenstva a generální ředitel Božičany 167 362 25 Božičany Tel.: 353 366 122

7

G E T s.r.o.

OZNÁMENÍ ZÁMĚRU ČÁST B – ÚDAJE O ZÁMĚRU Rozšíření DP Božičany a dotěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Božičany-Osmosa-jih

ČÁST B: I.

ÚDAJE O ZÁMĚRU

ZÁKLADNÍ ÚDAJE

1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1 Název: Rozšíření DP Božičany a dotěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu BožičanyOsmosa-jih Zařazení záměru dle § 4 odst. (1) písmena b) zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění: Kategorie I: záměry vždy podléhající posouzení, sloupec A Bod 2.3: Těžba ostatních nerostných surovin v novém dobývacím prostoru. Těžba ostatních nerostných surovin na ploše nad 25 ha. Těžba rašeliny na ploše nad 150 ha. § 4 odst. (1) písmena b): změny záměru uvedeného v příloze č. 1 k tomuto zákonu kategorii I, které by mohly mít významný negativní vliv na životní prostředí, zejména pokud má být významně zvýšena jeho kapacita a rozsah nebo pokud se významně mění jeho technologie, řízení provozu nebo způsob užívání a nejedná-li se o změny podle písmene a); tyto změny záměrů podléhají posuzování, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení, Nejedná se o změnu dle § 4 odst. (1) písmena a). Změna vlastní kapacitou nebo rozsahem nedosáhne příslušné limitní hodnoty. Předkládaný záměr má charakter změny záměru uvedeného v kategorii I, v bodě 2.3 a v souladu s § 4 odst. (1) písmena b) záměr podléhá zjišťovacímu řízení.

2. Kapacita (rozsah) záměru Plošný rozsah: Plocha stávajícího dobývacího prostoru (DP) Božičany: 738 385,5 m2 Plocha rozšíření DP Božičany: 176 389,5 m2 (17,64 ha) Plánovaná plocha DP Božičany po rozšíření: 914 775 m2 Plocha hornické činnosti v rozšíření DP: 76 353 m2 (7,64 ha, bez ochranných valů) Výše těžby a expedice: Roční kapacita hrubé těžby je plánovaná ve výši do cca 130 000 t kaolinu. Vzhledem k uvažovaným těžebním ztrátám cca 13 % bude ročně odvezeno ke zpracování v plavírně Božičany cca 114 000 t kaolinu. Nejedná se o navýšení těžby, v minulých 50 letech bylo na ložisku průměrně těženo 147 000 t kaolinu ročně. Současně bude těžen i bentonit. Předpokládá se roční těžba ve výši 70 000 t bentonitu. V závislosti na odbytových možnostech může být v některých letech těženo i menší množství kaolinu. Hodnota 130 000 t ročně je použita pro posouzení vlivů v rámci odborných studiích jako maximální, a tedy s nejnepříznivějšími vlivy. Množství vytěžitelných zásob suroviny: Rozšířením DP Božičany bude umožněno vydobýt celkem 714 771 t kaolinu a cca 350 000 t bentonitu.

8

G E T s.r.o.


Časový rozsah: Při roční hrubé těžbě 130 000 t kaolinu bude doba trvání těžby v navrženém rozsahu cca 5,5 roků. V závislosti na odbytových možnostech může být v některých letech těženo i menší množství kaolinu. V takovém případě bude celková doba těžby delší než uváděných 5,5 roků.

3. Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území) Kraj:

Karlovarský (kód kraje NUTS3: CZ041)

Okres:

Karlovy Vary (kód okresu: 3403, NUTS4: CZ0412) Sokolov (kód okresu: 3409, NUTS4: CZ0413)

Obec:

Božičany (kód obce MMR: 00893, kód obce ČSÚ: 555045) Chodov (kód obce MMR: 05217, kód obce ČSÚ: 560383)

Katastrální území:

Božičany (kód KÚ: 608939) Dolní Chodov (kód KÚ: 652172)

Ložisko Božičany-Osmosa-jih se nachází mezi městy Chodov a Nová Role v Chodovské pánvi, která je v části Sokolovské pánve. Jedná se o relativně plochou krajinu s nadmořskou výškou cca 430 – 442 m n.m., okolní krajina je však výrazně poznamenána těžbou kaolinu a zejména pak hnědého uhlí. Nejvyšším místem v okolí je tak temeno Smolnické výsypky dosahující nadmořské výšky cca 520 m. Úpatí Krušných hor leží ve vzdálenosti cca 6 km severně. Plocha rozšíření DP Božičany se nachází při jihozápadním okraji zástavby obce Božičany. Dále jsou mu nejblíže město Chodov (cca 1 km jihozápadně), osada Jimlíkov (část Nové Role, cca 1 km východně) a obec Mírová (cca 1,5 km jižně). Cca 5 km jihovýchodně leží město Karlovy Vary, které je zároveň nejbližším krajským městem. Ložisko je dobře komunikačně přístupné ze silnice II/209 (úsek Božičany - Chodov). Tato silnice prochází při jihovýchodním okraji navrženého rozšíření DP. Silnice však nebude používána přímo pro expedici natěžené suroviny. Surovina bude dovážena do zpracovatelského závodu oznamovatele v Božičanech po účelové komunikaci, která silnici II/209 pouze v jednom místě kříží. V dalším textu je pro těžený DP Božičany a DP Božičany II na ložisku BožičanyOsmosa-jih používán i název „lom Osmosa“, což je tradiční historické pojmenování lokality, které odráží dřívější způsob úpravy kaolinu v dnes již neexistující původní úpravě. Separace kaolinu byla založena na osmotickém principu. Kartograficky je zájmové území zobrazeno v základních mapách měřítka: •

1 : 50 000 ZM na listu 11-21,

•

1 : 25 000 ZM na listu 11-413

•

1 : 10 000 ZM na listu 11-21-17

•

1 : 5 000 SMO na listu Sokolov 2-3, Sokolov 3-3

9

G E T s.r.o.

OZNÁMENÍ ZÁMĚRU ČÁST B – ÚDAJE O ZÁMĚRU Rozšíření DP Božičany a dotěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Božičany-Osmosa-jih Obrázek č. 1: Poloha záměru v základní mapě (podklad ČUZK)

Obrázek č. 2: Poloha záměru v ortofotomapě (podklad ČUZK)

10

G E T s.r.o.


Seznam souřadnic vrcholových bodů DP Božičany včetně rozšíření je uveden v následující tabulce. Tabulka č. 1: DP Božičany po rozšíření, souřadnice vrcholových bodů v souřadnicovém systému S-JTSK

Vrchol 1 2 3 4 5 F 23 24 7 8 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 15 16 17 18 19 20 21 22 Dotčené pozemky:

X -858146,0 -857742,0 -857740,0 -857635,0 -857475,0 -857513,0 -857458,0 -857284,8 -857250,0 -857150,0 -857126,3 -857036,5 -856882,7 -856828,4 -856736,5 -856713,4 -856761,2 -856874,2 -856967,1 -857128,9 -857310,0 -857492,7 -857575,0 -857690,0 -857817,0 -858054,0 -858140,0 -858273,0 -858310,0 -858233,0

Y -1007052,0 -1006942,0 -1006895,0 -1006890,0 -1006958,0 -1006890,0 -1006781,5 -1006936,5 -1006920,0 -1006922,0 -1006940,6 -1006926,6 -1006965,4 -1006998,0 -1007085,6 -1007131,6 -1007164,2 -1007255,0 -1007428,2 -1007567,8 -1007668,0 -1007472,0 -1007540,0 -1007640,0 -1007753,0 -1007706,0 -1007550,0 -1007433,0 -1007298,0 -1007130,0

k.ú. Božičany: p.č. 1301/1, 1291/3, 155/1, 1278/1, 1644/1, 1254/1, st. 351, 1210/6, 1210/12, 1210/10, 1210/11, 1210/8, 1210/5, 1241/7, 1241/2, 1241/4, st. 97/2, st. 98 k.ú. Dolní Chodov: p.č. 2705, 2706, 2703, 2704/1, 2698, 2699, 2710

11

G E T s.r.o.


4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry Charakter záměru Záměr představuje rozšíření těženého dobývacího prostoru Božičany a provádění hornické činnosti v prostoru tohoto rozšíření. V rámci navrženého rozšíření DP Božičany nejsou vymezeny žádné bloky zásob výhradního ložiska Božičany-Osmosa-jih. Bloky zásob kopírují současnou hranici DP Božičany. Vytěžení těchto zásob je však podmíněno právě rozšířením stávajícího dobývacího prostoru. Závěrné svahy současného lomu v DP Božičany, které v převážné míře kopírují hranici stávajícího dobývacího prostoru, dosažení báze ložiska (stávající báze lomu je cca 10 – 15 m nad bází ložiska). Záměr rozšíření DP Božičany je tedy navrhován z důvodu hospodárného využití stávajících zásob ložiska Božičany-Osmosa-jih, a to zásob kaolinu i bentonitu. Záměr těžby v rozšířeném DP Božičany blíže specifikuje těžební studie zpracovaná společností GET s.r.o. v roce 2015 (Vrána, 2015) pro oznamovatele. Dobývání východní části ložiska Božičany-Osmosa-jih je navrhováno jako pokračování stávající těžby východním směrem. Je uplatněna těžba povrchovým způsobem z těžební jámy. Na následujícím obrázku je znázorněna situace s vyznačením hranice stávajícího i navrhovaného rozsahu DP Božičany, maximálního rozsahu těžebního prostoru, umístění ochranného valu, úrovně jednotlivých skrývkových a těžebních řezů. Generální postup těžby je navržen východním až jihovýchodním směrem. Nejedná se však o konečný stav, již v průběhu těžby bude budována vnitřní výsypka a zbytková jáma tedy bude výrazně menší. Obrázek č. 3: Detail východní části DP Božičany se zákresem záměru v ortofotomapě (podklad ČUZK)

12

G E T s.r.o.


Těžba bude realizována za použití běžných metod průmyslové lomové těžby. Ložisko bude dobýváno pomocí stejné technologie jako doposud - rozpojená surovina bude nakládána lopatovým rypadlem nebo nakladačem na nákladní automobily (dumpery) a odvážena k dalšímu zpracování do zpracovatelského závodu v Božičanech. Sanace a rekultivace plochy rozšíření DP bude provedena v souladu se stávajícím plánem rekultivace pro DP Božičany a Božičany II s přihlédnutím k novým skutečnostem. Skrývkové hmoty odtěžené v ploše rozšíření DP budou ihned ukládány do vytěžených prostor DP, čímž odpadnou nároky na dočasné deponie či vnější výsypky. Vzhledem k tomu, že po ukončení těžby bude v prostoru lomu deficit hmot, vznikne terénní deprese, která bude zatopena vodou. Další podrobnosti k technickému řešení záměru jsou uvedeny v kapitole B.I.6. Plocha rozšíření dobývacího prostoru je tvořena 4 druhy pozemků: •

zemědělskými pozemky,

•

pozemky oznamovatele se zpracovatelským manipulačními plochami a komunikacemi,

•

plochami dotčenými dřívější těžbou či terénními úpravami, dle katastru nemovitostí vedenými jako ostatní plocha a převážně porostlými ruderální vegetací včetně dřevin,

•

zrušenou železniční vlečkou.

závodem,

technickým

zázemím,

Velikost dobývacího prostoru je volena tak, aby v něm byl zahrnut prostor celé předpokládané těžby, ochranné valy lemující celý lom a další plochy potřebné pro činnosti související s těžbou a zpracováním suroviny. Dobývací prostor slouží zároveň jako ochranné pásmo pro zajištění lomu, proto je jeho jihovýchodní hranice vedena souběžně se silnicí II/209 a kopíruje hranici CHLÚ Božičany a také hranici uděleného předchozího souhlasu k podání návrhu na rozšíření dobývacího prostoru. Kumulace vlivů Tato kapitola, ačkoli je zařazena dle zákonné struktury dokumentace na začátek dokumentace, vychází z provedené identifikace a vyhodnocení vlivů záměru na životní prostředí (viz kapitola D tohoto oznámení záměru). Přičemž při hodnocení každého vlivu je s eventuelní kumulací počítáno. Tato kapitola tedy představuje relevantní souhrn z celé kapitoly D. Kumulace vlivů na životní prostředí je zvažována z hledisek: 1) prostorového – stanovení území, v němž je výskyt vlivů uvažován, Území, v němž je kumulace vlivů hodnocena, je dáno potenciálním dosahem těch vlivů souvisejících s realizací záměru, jejichž rozsah působení je takový, že přesahuje hranice dobývacího prostoru a bezprostředního okolí. 2) časového – stanovení časového horizontu pro výskyt vlivů, Některé vlivy působí bezprostředně, jiné s dlouhodobým zpožděním. Jako příklad můžeme uvést krátkodobé, bezprostřední působení vlivu skrývkových prací na faunu a flóru, na druhém konci pomyslné škály stojí např. vliv rekultivací po těžbě na krajinu, jež se projeví až s odstupem mnoha let po těžbě (vzrůst nové zeleně). Časové hledisko pro zvažování kumulace je tedy dáno minimálně dobou trvání realizace záměru plus dobou nezbytnou pro provedení sanace a rekultivace. Lze hovořit o horizontu desítek let. 13

G E T s.r.o.


3) významnosti vlivů – stanovení významnosti u niž má smysl o kumulaci uvažovat. Kumulace vlivů je zvažována pro ty vlivy, jejichž výskyt se v souvislosti s realizací záměru předpokládá (tj. vlivy, které byly identifikovány a zároveň jsou považovány za potenciálně významné). Jako zdroj pro informace o připravovaných záměrech, které mohou mít významnější vliv na životní prostředí a veřejné zdraví lze použít Informační systém EIA, který je prakticky jediným veřejně dostupným informačním zdrojem o těchto aktivitách. Na území obce Božičany je v současnosti evidován tento záměr stejného oznamovatele: MZ 723 – Rozšíření DP Mírová, dobývání výhradního ložiska kaolinů Božičany – Smolnice - východ Příslušný úřad: Ministerstvo životního prostředí Zařazení: I/2.3 Změněno: 8.12.2014 Stav: Stanovisko (souhlasné) Souhlasné stanovisko k posouzení vlivů na životní prostředí pro tento záměr vydalo MŽP dne 17.10.2014 pod č.j. 72741/ENV/14. Podmínka č. 1 souhlasného stanoviska zní: 1. V dalších fázích projektové přípravy zajistit následnou etapizaci těžby: a) realizace I. etapy těžby v DP Mírová v prostoru ložiska Božičany-Smolnice-východ, b) dotěžení zásob ve východní části DP Božičany včetně plochy s plánovaným rozšířením DP Božičany (jedná se o plochu bezprostředně navazující na obec Božičany), c) pokračování těžby v DP Mírová II. etapou. Dále se v citovaném stanovisku uvádí, že oznamovatel bude předem koordinovat postup těžebních prací s obcí Božičany tak, aby před zahájením II. etapy těžby v rozšířené části DP Mírová byly v maximálním rozsahu ukončeny těžební práce ve východní části DP Božičany včetně uvažované plochy rozšíření DP Božičany, která bezprostředně navazuje na zástavbu obce Božičany. Tato podmínka je v rámci posuzovaného záměru respektována. Obě těžební jámy tedy budou existovat současně, což znamená, že ke kumulaci některých vlivů dojde (např. vliv na podzemní vody, vliv na půdu, vliv na biotu). Kumulace je u těchto vlivů v rámci příslušných kapitol posouzena. Vzhledem k uvedené podmínce však ke kumulaci některých vlivů nedojde. Jedná se zejména o vlivy spojené přímo s těžební činností (vliv na akustickou situaci či kvalitu ovzduší). V současné době provádí těžební společnost Sedlecký kaolin a.s. těžbu celkem na šesti lokalitách na Karlovarsku, z nichž tři by měly být v nejbližších pěti až osmi letech dotěženy. Jedná se o ložisko kaolinu Otovice-Katzenholz, Jimlíkov a právě Božičany-Osmosa-jih. Záměr tedy pouze prodlouží nikterak výrazně dobu dotěžení tohoto ložiska při současném hospodárném maximálním využití jeho zásob. S ukončováním hornické činnosti na lokalitách oznamovatele dojde k postupnému uvolňování jejich ploch z těžby. Tyto plochy budou následně sanovány a rekultivovány dle schválených plánů sanace a rekultivace.

14

G E T s.r.o.


5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění Ložisko Osmosa bylo těženo již v období prví republiky. V letech 1950 – 1962 pak byla těžba prováděna hlubinným způsobem. Od roku 1964 je tato lokalita intenzivně těžena. Kvalita suroviny a jeho značné zásoby učinily z ložiska Osmosa jednu z nejvýznamnějších lokalit těžby kaolinu na Karlovarsku. DP Božičany byl původně stanoven rozhodnutím č. 110/60 ze dne 17. 2. 1960. Následně byl DP rozšířen rozhodnutím č. 131/61 ze dne 7. 12. 1961. Rozhodnutím Ministerstva stavebnictví byl pod č. 182/66 – ČKZ ze dne 14. 7. 1966 stanoven DP Božičany o výměře 715.257,5 m2. Tímto rozhodnutím byla zrušena předchozí rozhodnutí č. 110/60 a 131/61. Rozhodnutím Československých keramických závodů č. 295/86-ČKZ ze dne 18. 7. 1986 byl změněn DP Božičany (rozšířen o výměru 23.128 m2). Tímto rozhodnutím bylo zrušeno rozhodnutí č. 182/66 – ČKZ ze dne 14. 7. 1966. Toto rozhodnutí se tedy uvádí jako rozhodnutí o stanovení DP Božičany o rozloze 73,84 ha. Po rozhodnutí o likvidaci staré plavírny Osmosa byl v roce 1992 stanoven DP Božičany II. Původní zásoby na ložisku Božičany-Osmosa-jih, uvedené v závěrečné zprávě Smolnice (Osmosa-jih) - vyhledávací průzkum, byly schváleny usnesením KKZ čj. 226/052/1-70 ze dne 3. 4. 1970. Na základě výsledků podrobného průzkumu akce Božičany I - Osmosa (Jícha, 1989) došlo k přepočtu zásob ve východní části ložiska, dále byly vyhodnoceny zásoby v severní části ložiska v novém DP Božičany II. Hodnoty vedené ve státní bilanci zásob byly k 1. 1. 1990 upraveny na základě výsledků matematického modelu. V roce 2008 byl zpracován společností Gekon s.r.o. (Jícha, 2008) poslední platný přepočet zásob, s cílem zjistit skutečný stav zbytkových zásob na ložisku Božičany-Osmosa-jih. Přepočet zásob byl schválen na 1138 zasedání KPZ dne 30.1.2009 č.j. 257/660/2009-1. V roce 2009 byly firmou GP sdružení pro geologii Karlovy Vary, v severovýchodní části DP Božičany, v nadloží keramického kaolinu, vymezeny zásoby bentonitu (Tvrdý a kol., 2009). Zásoby bentonitu byly schváleny v KPZ MŽP dne 18.12.2009 pod č.j. 3546/660/2009-4. Hornická činnost (HČ) v hranicích stávajícího DP Božičany je povolena rozhodnutím OBÚ v Sokolově (rozhodnutí ze dne 5.12.2007, č.j. 2953/I/511/Ing.Ct/07). HČ je povolena za předpokladu dodržení rozsahu a podmínek uvedených v Plánu otvírky, přípravy a dobývání Osmosa – jih 2006 z června 2007 (Sedlecký kaolin a.s. (2007). Jak již bylo uvedeno, hlavním důvodem pro realizaci záměru je hospodárné využití stávajících zásob ložiska Božičany-Osmosa-jih, a to zásob kaolinu i bentonitu, které při současném rozsahu DP Božičany nelze z báňsko technologických důvodů vydobýt. Optimální vydobytí bilančních zásob východních partií DP Božičany blokovaly v minulosti době ochranné pilíře, které chránily vlečku Chodos Chodov s.r.o. na jihu a vlečku Sedleckého kaolinu a.s. na severu, a ochranné pásmo zpevněné manipulační plochy bývalého skladovacího areálu. Východním směrem není prostor lomu omezen. Obě uvedené jednokolejné vlečky, jsou napojeny na státní trať ČD Nová Role - Chodov. Vlečka Sedleckého kaolinu a.s., chráněná plochou o šíři 30 m a navazujícím ochranným pilířem ve skrývce, je napojena na nevyužívaný skladový areál těžební společnosti. Po zahájení výroby organického steliva na nové technologické lince pozbyla vlečka svůj význam, výrobky jsou expedovány nákladními automobily, surovina je dopravována přímo z lomu Osmosa - jih. Společnost Sedlecký kaolin a.s. požádala o zrušení vlečky a zároveň o zrušení ochranného 15

G E T s.r.o.


pilíře (podle § 14, odst. 1), vyhlášky č. 415/1991 Sb. v platném znění a naprojektovala severní rozšíření lomu na úkor původní skladové plochy. Obdobná situace je v současné době i u vlečky Chodos Chodov s.r.o., kterou těžební organizace také získala do svého vlastnictví. Zásoby vázané v těchto ochranných pilířích tak bude možné převést ze zásob vázaných do zásob volných. Po zmenšení rozsahu vázaných zásob tak dojde k nárůstu vytěžitelných zásob nejen posunem závěrného svahu, ale i zahloubením dna lomu a dotěžit bude možno i zásoby při bázi ložiska. Těžba se tedy v blízké budoucnosti dostane až k hranici stanoveného dobývacího prostoru, která obvykle koresponduje s bloky zásob. K hospodárnému využití ložiska pak bude třeba jít s linií skrývkových řezů za hranice stávajícího dobývacího prostoru, který v současnosti zajišťuje ochranu zásob výhradního ložiska. Vzhledem k charakteru skrývky a suroviny byl v těžební studii stanoven úhel generálního svahu lomu v bočních a konečných závěrných svazích na hodnotu 1:4 až 1:6, což odpovídá úhlu generálního svahu 14° - 9°30´. V rámci těžební studie (Vrána, 2015) byl zpracován 3D model pomocí, kterého bylo zjištěno, že navrhovanou těžbou v rozšířeném DP bude moci být vydobyto 714 771 t kaolinu. Dále bude vydobyt bilanční blok bentonitu, který se nachází částečně i v nadloží kaolinu. Celkem se jednalo k 1.1.2013 o 471 000 t bentonitu, z čehož však část je možno vytěžit i bez rozšíření DP. V období po rozšíření DP bude těženo cca 70 000 t bentonitu ročně, celkem tedy cca 350 000 t. Dne 18.7.2014 vydalo MŽP OVSS IV pod zn. 2128/530/13, 74669/ENV/13 rozhodnutí, kterým udělilo předchozí souhlas (PS) k podání návrhu na rozšíření dobývacího prostoru Božičany pro dobývání části výhradního ložiska kaolinů, bentonitu a štěrkopísků BožičanyOsmosa-jih v k.ú. Božičany a Dolní Chodov pro organizaci Sedlecký kaolin a.s. Navržené rozšíření DP leží uvnitř chráněného ložiskového území (CHLÚ) Božičany. Rozhodnutí o rozšíření CHLÚ bylo vydáno MŽP OVSS IV dne 8. 1. 2015 pod zn. 1330/530/13, 41599/ENV/13. Celková plocha CHLÚ Božičany je 914 769 m2 a plně pokrývá prostor navrhovaného rozšíření DP. Sedlecký kaolin a. s. se zabývá těžbou a zpracováním kaolinů pro porcelánový průmysl, sanitární keramiku, obkladové materiály, žáruvzdorné směsi, chemický průmysl a řady dalších. Široký sortiment společnosti a jeho dceřiných společností doplňuje těžba a zpracování jílů, přírodních pískovců, výroba kameniny a sanitární keramiky. Společnost realizuje výrobu ve 12 závodech a společnostech po celé České republice a na Slovensku se stěžejní surovinovou základnou na Karlovarsku. Surovina z těžených ložisek na Karlovarsku je dále zpracovávána ve třech závodech: Božičany, Sadov (výroba plavených kaolinů byla v tomto závodě dočasně pozastavena, v souvislosti s opětovným nárůstem výroby se uvažuje s obnovením výroby, v současné době zde probíhá výroba bentonitového sorbentu - steliva pod drobné zvířectvo a výroba slévárenských bentonitů) a Poštorná. Výrobní programy jednotlivých závodů se částečně kryjí a zároveň se každý specializuje na jiný výrobní program. Každý závod je tak vzhledem k výše popsaným složitým geologickým poměrům a zároveň specifickým požadavkům na surovinu při výrobním procesu závislý na dodávkách suroviny z několika ložisek najednou. Prvotní zpracování vytěžené suroviny však probíhá v plavírně, kterou je v daném případě přímo zpracovatelský závod (a zároveň sídlo společnosti) v Božičanech. Závod zpracovává natěženou surovinu ze šesti v současnosti těžených povrchových lomů (celkem cca 1200 t denně). Ve východní části ložiska Božičany-Osmosa-jih jsou vyhodnoceny zásoby kaolinů i bentonitu, přičemž bentonity leží v nadloží kaolinu, což zefektivní proces dobývání těchto vyhrazených nerostů.

16

G E T s.r.o.


Kvalitativní parametry kaolinu na ložisku jsou vyhovující pro zpracování do celé škály výrobků s vysokou přidanou hodnotou. Technologické vyhodnocení kaolinu bylo provedeno na základě zkoušek v rozsahu ČSN 72 1310. Z kaolinů pro výrobu jemné keramiky (porcelánu) se na ložisku vyskytují technologické druhy K1, K2, K2A. Pro výrobu hrubé keramiky jsou na ložisku využívány technologické druhy K3 a K4. Dále jsou na ložisku zpracovávány titaničité kaoliny technologických druhů K3B a K4B. Rovněž bentonit z ložiska je plně využitelný pro širokou škálu aplikací. Za surovinu jsou považovány zeminy s obsahem montmorillonitu přes 80 % a s výměnou kationtů přes 38 mol/ kg. Na základě výměny kationtů (KVA) byly vyhodnoceny celkem 3 technologické typy suroviny. Typy SB1 a SB2 jsou využitelné jako slévárenské bentonity. Bentonit typu SB3 se využívá na výrobu steliva pro drobná zvířata. Významným důvodem pro realizaci záměru je rovněž fakt, že v těsném sousedství záměru provozuje oznamovatel výrobní závody pro zpracování obou typů suroviny. Závod pro zpracování bentonitu na DP Božičany navazuje a po rozšíření DP bude ležet přímo v něm. Plavírna kaolinu je vzdálena 1 km od hranice rozšíření DP po zpevněné účelové komunikaci, která pouze v 1 místě kříží veřejnou komunikaci – silnici II. třídy. Dopravní náklady a související environmentální vlivy jsou tak minimalizovány. Všechna zařízení jsou průběžně modernizována a jsou na vysoké technologické úrovni. Přehled zvažovaných variant a důvody pro jejich výběr, resp. odmítnutí Lokalizace záměru vychází z polohy ložiska nerostné suroviny. Poloha záměru je tedy z tohoto hlediska invariantní. Východní část DP Božičany představuje poslední úsek ložiska Božičany-Osmosa-jih s dostatečnými geologickými zásobami bilančních kaolinů. Většina zásob je soustředěna v rozsáhlé elevaci kaolinového rezidua směru SSZ–JJV, kde hlava bilančních kaolinů je situována na úrovni 430 m n. m. Za východním i za západním svahem elevace se hlava kaolinového profilu ponořuje k úrovni 405–408 m n. m., báze suroviny je situována na kótě 390 m. Z této situace také vychází technické řešení záměru, které příliš neumožňuje reálné varianty. Záměr je proto navržen tak, aby bylo umožněno maximální hospodárné využití zásob ložiska při současné minimalizaci záboru půdy a minimalizaci negativních vlivů. Opatření pro minimalizaci vlivů jsou přitom již součástí záměru, jako např. vybudování ochranného valu po celém obvodu lomu. Při posuzování dopadů záměru na životní prostředí jsou uvažovány dvě varianty, a to varianta projektová – počítá s realizací záměru a nulová – při níž nedojde k uskutečnění záměru. Nulová varianta (varianta V0) je referenční variantou (nikoli variantou záměru). Popisuje stav v případě, že nedojde ke rozšíření DP a povolení hornické činnosti způsobem, jak je popisováno ve variantě projektové a ložisko nebude dotěženo. Varianta slouží k porovnání vlivů souvisejících s realizací záměru (hluk, znečištění ovzduší, doprava, krajinný ráz atd.), resp. pro stanovení jejich kvalitativních a kvantitativních rozdílů a vyhodnocení celkové významnosti vlivů varianty projektové. Projektová varianta (varianta VP) popisuje stav, kdy dojde k realizaci záměru. Bude probíhat těžba kaolinu a bentonitu s dále popsaným průběhem realizace a technologickým řešením. Popis projektové varianty včetně vstupů a výstupů je uveden v příslušných kapitolách části B tohoto oznámení.

17

G E T s.r.o.


6. Popis technického a technologického řešení záměru Z technologického technologických celků: 1) 2) 3) 4) 5)

hlediska

je

posuzovaný

záměr

složen

z dále

popsaných

Ochranná a kompenzační opatření v rámci přípravy záměru a při jeho provozu Otvírka a příprava ložiska Dobývání Expedice Sanace a rekultivace 1) Ochranná a kompenzační opatření v rámci přípravy záměru a při jeho provozu

Součástí záměru jsou též opatření realizovaná v jeho přípravné fázi či při provozu. Tato opatření vychází z posouzení vlivů na jednotlivé složky životního prostředí a jejich účelem je minimalizovat či kompenzovat tyto vlivy. Opatření pro minimalizaci vlivu na vody: •

Před zahájením hornické činnosti v rozšířeném DP bude vyhlouben hydrogeologický vrt hloubky cca 15-20 m pro ověření propustnosti hornin sv. od DP; vrt bude poté sloužit jako trvalý monitorovací objekt. Vrt je doporučeno vyhloubit mezi východním okrajem DP a chatovou kolonií jižně od Božičan, poloha vrtu a jeho technické řešení je uvedeno v hydrogeologickém posouzení (Koroš, 2015, příloha č. 4) Tímto vrtem bude doplněn druhý pozorovací vrt navržený pro monitoring vlivů těžby v rozšíření DP Mírová. Bude tak možno sledovat kumulativní vlivy těžby v DP Božičany a DP Mírová.

•

Před zahájením hornické činnosti v rozšířeném DP bude provedeno komisionelní zaměření hladin, hloubek a úrovní odměrných bodů u všech dostupných studní chatové kolonie jižně od Božičan.

•

Na obou pozorovacích vrtech a studni ST-1, popř. na vybraných studních v chatové kolonii jižně od Božičan, bude před zahájením hornické činnosti v rozšířeném DP zahájeno pozorování stavů hladin, které bude dále prováděno v intervalech cca 4x ročně po celou dobu realizace těžby. Výsledky měření budou zpracovávány do stručných ročních zpráv.

•

Součástí záměru je zachování stávajícího monitoringu vypouštěných důlních vod. Popis monitoringu je uveden v kapitole B.III.2. Opatření pro minimalizaci vlivu na přírodu:

•

Jako náhrada za zničení několika trnitých keřů (biotop ťuhýka obecného) bude provedena před zahájením hornické činnosti výsadby min. 10 trnitých keřů (růže šípková, trnka obecná). Výsadba bude provedena na nedotčené části plochy č. 3 (viz dále vliv na živočichy) nebo na územích již dotěžených a připravených k rekultivaci. Keře nesmí být příliš hustě vysázené (v rozmezí cca 15 m od sebe) a je vhodné je prořezávat (po 3-4 letech) a zabránit jejich zastínění stromy.

•

Před dotčením plochy s výskytem mravenců Formica rufa (plocha č. 4 dle biologického posouzení) provést transfer hnízda na vhodné místo (např. osluněný okraj lesního porostu) v blízkém okolí. Na náhradní ploše se nesmí vyskytovat stejné ani konkurenční druhy mravenců. Během prvních dvou let po transferu je nutné o hnízdo aktivně pečovat (osekávání vegetace, překrývání klestem apod.).

18

G E T s.r.o.


•

Další opatření pro minimalizaci a kompenzaci vlivů na přírodu jsou uvedena pod bodem 5) této kapitoly, jsou součástí sanace a rekultivace. Opatření pro minimalizaci vlivu na akustickou situaci a veřejné zdraví:

•

Před zahájením výstavby ochranných valů v blízkosti obytné zástavby seznámit její obyvatele s délkou a charakterem těchto prací. Znají – li občané zasaženi hlukem účel a smysl hlučné činnosti, pak je jejich reakce na tento hluk příznivější a minimalizuje se tak stresová reakce a nepohoda. Výstavba ochranných valů bude znamenat ochranu obytných objektů také proti zvýšené hlukové zátěži při několikaleté hornické činnosti, a proto by výstavba těchto valů měla být obyvateli nejbližší obytné zástavby ne-li vítána, tak alespoň akceptována. Vhodné je ustanovení kontaktní osoby, na kterou se mohou občané obracet se svými případnými stížnostmi, žádostmi a dotazy; kontaktní údaje je vhodné vyvěsit viditelně např. k vjezdu do těžebny.

•

Po přechodu do režimu běžného provozu hornické činnosti rozšířené SV části DP Božičany provést kontrolní měření hluku v chráněném venkovním prostoru nebo v chráněném venkovním prostoru stavby Božičany č. p. 120; pokud by toto kontrolní měření hluku neprokázalo splnění hygienického limitu, bude nezbytné přijmout příslušná protihluková opatření spočívající např. v úpravě parametrů ochranných valů (jejich navýšení). 2) Otvírka a příprava

Vlastní těžbě budou předcházet skrývkové práce, které jsou vždy prováděny po etapách a s dostatečným předstihem před vlastní těžbou. S ohledem na ochranu ptáků (§5a zák. č. 114/1992 Sb.) bude odstranění dřevin i skrývka ornice prováděna pouze v mimohnízdním období tj. od konce září do února. Vzhledem k tomu, že se jedná o pokračování těžby v roztěženém lomu nebude otvírka provedena samostatně z povrchu, ale skrývkové práce budou plynule postupovat ze současné těžební jámy východním a jihovýchodním směrem. V nadloží ložiska kaolinu se nachází kvartérní a terciérní zeminy. Skrývka se skládá z ornice a ostatní skrývky. Mocnost ornice se pohybuje v průměru do 0,3 m, skrývka ornice bude prováděna v jednom skrývkovém řezu. Ornice bude shrnuta buldozerem na podélné deponie, ze kterých bude za pomoci rypadel a kloubových damprů odvážena na místo určení – deponie. Případně může být rovnou buldozerem hrnuta na tyto deponie. Deponie budou vybudovány po celém obvodu rozšířené plochy těžby (viz obr. č. 3). Vzhledem k relativně krátké době trvání záměru může být pro budování těchto valů využita právě ornice, aniž by došlo k její zásadní degradaci dlouhodobým uložením. Deponie ornice tvořící ochranné valy budou zatravněny a bude prováděna údržba kosením. Ochranné valy mají navrženou výšku 5 m a šířku 10 – 15 m. Tyto parametry mohou být na základě odůvodněného zjištění (např. protihluková funkce) upraveny, tak aby plnily dostatečnou ochranu pro okolní zástavbu. Vzhledem k délce trvání záměru bude skrývka ornice provedena v cca 2 - 3 etapách, vždy pro 2 – 3 roky těžby. Skrývka ornice bude vždy prováděna v mimovegetačním období. V jižní části rozšíření DP nejsou pozemky zemědělského půdního fondu. Jedná se o ostatní plochu porostlou mimolesní zelení. Při skrývce v této ploše bude postupováno obdobně jako u ZPF. Nejdříve bude provedeno smýcení porostů a následně skrývka humózních zemin, které budou opět uloženy na ochranných val.

19

G E T s.r.o.


Vzhledem k celkové projektované délce ochranného valu (cca 1,5 km) bude pro jeho budování použita i ostatní (nehumózní) skrývka. Deponie ornice však musí být oddělena aby nedošlo k jejímu smísení s ostatními zeminami a tím i znehodnocení. Mocnost ostatní skrývky dosahuje na ložisku až 35-ti metrů, v průměru pak 18-22 m. Složení ostatní skývky je variabilní. Obsahuje jíly, písky a další nevhodné složky, které budou přímo využity k rekultivací dříve zasažených území, zejména vlastního lomu Osmosa. Skrývky tak budou průběžně ukládány na provozovanou vnitřní výsypku lomu Osmosa. Skrývka se bude těžit až v sedmi skrývkových řezech. Výška jednoho skrývkového řezu bude maximálně 5 m. Odstup hlavy spodního skrývkového řezu a paty vrchního skrývkového řezu musí být v postupu těžby minimálně 10 m. V závěrném svahu potom 25 m. Optimální mechanizací pro skrývkové práce je pásové lopatové rýpadlo v kombinaci s kloubovými (velkokapacitními) nákladními automobily (dumpery). Skrývkové práce budou prováděny rypadly s obsahem lžíce 2,6 m3. Odvoz skrývkových hmot na vnitřní výsypku lomu je zajištěn dampry o obsahu korby 16 m3 a podle potřeby i nákladními terénními automobily. Provádění skrývkových prací bude etapovité v návaznosti na postup těžby v jednotlivých letech. Celkem bude třeba přemístit 2 735 000 m3 nadloží, z čehož však část bude tvořena bentonitem. Bentonit bude odvážen přes lom Osmosa ke zpracování do provozovny ležící v ploše severního rozšíření DP Božičany, tak jako doposud. Provádění skrývkových prací se předpokládá po dobu 5 let. Ročně bude tedy třeba přemístit cca 550 000 m3 hmoty, z čehož většina budou tvořit skrývkové hmoty ukládané na vnitřní výsypku a menší část bentonit odvážený ke zpracování (cca 40 000 m3). Průměrná délka odvozu bude cca 600 m. V ploše navrhované těžby v JV rozšíření DP v blízkosti příjezdové účelové komunikace leží stávající technické a sociálního zázemí oznamovatele (Osmosa - Jindřich). Toto zázemí bude provozováno nadále, až do doby, kdy hranice těžby dosáhne této plochy. Poté bude zázemí zrušeno a nahrazeno stávajícím areálem oznamovatele – plavírnou v Božičanech. Zázemí nebude přemisťováno ani nově budováno v jiné lokalitě. Tabulka č. 2: Kapacita strojů pro skrývkové práce

Průměrná roční těžba skrývky Denní těžba skrývky (250 dní rok) Hodinová těžba (10 – 12 hodin/den) Hodinová výkonnost hydraulického rýpadla (objem lžíce 2,6 m3, pracovní cyklus cca 30 sec, tzn. 120 cyklů/hod) Potřebný počet rýpadel Nosnost vozidla/objem korby NA (dumper) Denní kapacita 1 NA (10-12 hod/den) Potřebný počet NA

550 000 m3 2 200 m3 200 m3 312 m3 1 13 - 16 m3 480 m3 5

V rámci těžby skrývek je započítána i těžba bentonitu a jeho odvoz do úpravny. Technologie těžby i odvozová trasa jsou prakticky totožné. 3) Dobývání Mocnost kaolinového profilu se pohybuje od cca 5 m až do cca 30 m. Těžba bude probíhat v jednotlivých těžebních etážích o celkové výšce jedné etáže 5 m. Odstup hlavy spodní těžební etáže a paty vrchní těžební etáže musí být v postupu těžby minimálně 5 m.

20

G E T s.r.o.


Roční kapacita hrubé těžby je plánovaná ve výši cca 130 tis. tun kaolinu. Těžba suroviny bude probíhat až v 6ti těžebních řezech (etážích). Těžba může být prováděna i selektivně s ohledem na kvalitativní parametry těžené suroviny. Pro tento účel mohou být případně zřizovány i další pracovní etáže o nižší mocnosti. Vlastní těžba bude zajištěna pomocí lžícových rýpadel o objemu lžíce do 1,5 m3 bez použití trhacích prací. Rýpadla surovinu rozruší a naloží na přistavený nákladní automobil. Generální svah lomu je daný úhlem, který svírá spojnice hlavy nejvyššího řezu a paty nejspodnějšího řezu s vodorovnou rovinou. Generální svah tvořený zeminami se zjistí na základě mechaniky zemin s ohledem na jejich mechanické vlastnosti a z rozměrů jednotlivých řezů s přihlédnutím na použitou dobývací metodu, dobývací stroje a dopravní zařízení. Parametry těžebních a skrývkových řezů, které jsou stanoveny s ohledem na geologické poměry ložiska s přihlédnutím na použitou dobývací metodu a parametry nakládacích strojů, uvedené v těžební studii je nutné považovat za předběžné. Standardně se vypočítává generální svah lomu v bočních a konečných závěrných svazích a generální svah lomu v období provozu/těžby – svahy dočasného charakteru. Úhel generálního svahu musí zohledňovat stupeň bezpečnosti, který je dán pro svahy trvalého charakteru 1,5 a pro svahy dočasného charakteru 1,3. Vzhledem k charakteru skrývky a suroviny byl v těžební studii stanoven úhel generálního svahu lomu v bočních a konečných závěrných svazích na hodnotu 1:4 až 1:6, což odpovídá úhlu generálního svahu 14° - 9°30´. Sklon jednotlivých skrývkových a těžebních řezů, se bude pohybovat v úhlu 50° - 55°, což odpovídá sklonu svahu 1:1,2 – 1,3. Hornická činnost je v současnosti povolena rozhodnutím OBÚ v Sokolově (rozhodnutí ze dne 5.12.2007, č.j. 2953/I/511/Ing.Ct/07). V rozhodnutí jsou uvedeny, mimo jiné, následující podmínky, které budou pravděpodobně platné i pro pokračování hornické činnosti: •

vzdálenost paty výsypky, která bude řádně odvodňována, nebude od místa dobývání menší jak 20 metrů a bude zajišťovat dostatečný prostor pro bezpečné dobývání, nakládání a dopravu,

•

přístupové cesty do lomu a horní hrana skrývky lomu bude zajištěna proti vstupu nepovolaných osob,

•

bude prováděno řádné odvodnění předpolí lomu, jednotlivých řezů a výsypkových stupňů,

•

v průběhu těžby v prostoru výskytu uhelné sloje a při zakládání materiálu z uhelné sloje do spodních vrstev vnitřní výsypky bude zajištěna prevence proti vzniku zápar a ohňů. Vzniklé zápary a ohně budou neprodleně likvidovány,

•

při znečištění vozovky silnice II/209 způsobené přepravou hmot z lomu Osmosa bude provedeno její bezodkladné vyčištění. Průběžně bude prováděno i vyčištění silničního příkopu od splavených nečistot z povrchu účelových komunikací a povrchu silnice II/209.

Tabulka č. 3: Kapacita strojů pro těžbu kaolinu

Průměrná roční těžba kaolinu Denní těžba (250 dní rok) Hodinová těžba (8 hodin/den)

130 000 t 520 t 65 t 21

G E T s.r.o.


Hodinová výkonnost běžného typu hydraulického rýpadla (objem lžíce 1,5 m3, pracovní cyklus cca 30 sec, tzn. 120 cyklů/hod) Potřebný počet rýpadel Průměrná roční čistá těžba kaolinu (k odvozu do plavírny) Průměrný denní odvoz do plavírny Nosnost vozidla/objem korby (terénní NA) Denní kapacita 1 NA (8 hod/den) Potřebný počet NA

180 m3

1 114 000 t 456 t 20 t 320 t 2

4) Expedice a úprava suroviny Surovina bude rýpadlem rozrušena a naložena na přistavený nákladní automobil (dumper). Expediční trasa suroviny povede po vybudovaných zpevněných lomových komunikacích na stávající účelovou komunikaci oznamovatele vedoucí do stávající provozované úpravny kaolinu v Božičanech. Účelová komunikace kříží silnici II/209 a ve větší části trasy včetně prostoru samotného lomu Osmosa až do úpravny je opatřena asfaltovým bezprašným povrchem. Průměrná délka odvozové trasy kaolinu od místa nakládky po úpravnu v Božičanech bude 2,2 km, z toho 1 km po asfaltové komunikaci. Bližší údaje o dopravě jsou uvedeny v kapitole B.II.4. Kaolin je dále upravován v plavírně v Božičanech. Součástí záměru není jakákoliv změna technologie či kapacity úpravny. Jak již bylo uvedeno výše, bentonit bude dobýván v rámci skrývkového hospodářství. Ten bude odvážen do úpravny bentonitu. Součástí posuzovaného záměru opět není žádná změna kapacity či technologie úpravy bentonitu. 5) Sanace a rekultivace Sanace a rekultivace lomu Osmosa je řešena dokumentem Plán rekultivace DP Božičany, DP Božičany II (Ekoservis, 1992). Tento Plán rekultivace byl schválen Okresním úřadem Karlovy Vary (OkÚ), referátem životního prostředí dne 27.4.1994 pod č.j. ŽP/1180/94-201/1. Tento plán rekultivace vychází ze zadání řešit sanaci a rekultivaci poměrně velkého jámového lomu, horizontálně značně členitého s obvodem jámy 3 650 m a rozměry 1 225 m ve východo-západním směru a 1 040 m v severo-jižním směru. Vzhledem k tomu, že část skrývek byla ukládána po celou dobu těžby na Smolnickou výsypku sousedního hnědouhelného dolu, je deficit hmot v těžební jámě větší než ten, který by odpovídal prostému úbytku zásob kaolinu a bentonitu. Geometrické parametry antropogenní formy reliéfu dané způsobem těžby a skrývkovým hospodářstvím jednoznačně předurčovaly plochu vodní nádrže zatopené zbytkové jámy, která se v roce 1992 předpokládala 31,47 ha a lesnickou rekultivaci částí závěrných svahů těžby a výsypky nad vodní hladinou (4,11 ha). Pouze bylo nutno rozhodnout poměr zemědělské a lesnické rekultivace na hlavě vnitřní výsypky (33,88 ha). Vzhledem k množství disponibilní ornice bylo rozhodnuto provést zemědělskou rekultivaci na ploše 10,59 ha a lesnickou na ploše 23,1 ha. Byl tak předpokládán vznik lesního pásu o šířce 140 220 m kolem západní části umělé vodní nádrže, který bude nutným ekologickým zázemím pro biologickou aktivizaci této vodní nádrže a předpokladem pro vytvoření biologického centra místního systému ekologické stability území.

22

G E T s.r.o.

OZNÁMENÍ ZÁMĚRU ČÁST B – ÚDAJE O ZÁMĚRU Rozšíření DP Božičany a dotěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Božičany-Osmosa-jih Obrázek č. 4: Plán rekultivace DP Božičany, DP Božičany II (Ekoservis, 1992).

Plán rekultivace uvažoval s ustálením vodní hladiny na kótě 430 m n.m. Původní návrh Plánu rekultivace uvažoval s hloubkou vzniklé vodní nádrže teoreticky a lokálně až do 50 m. Dle požadavku OkÚ Karlovy Vary však byla provedena změna s tím, že maximální hloubka může být pouze 10 m, uvažovalo se tedy s dosypáním lomu skrývkovými hmotami z nové otvírky lomu Mírová. Takto byl také plán rekultivace v roce 1994 schválen. Důvodem zavezení byla obava, že nádrž o hloubce až 50 m nebude možno biologicky oživit. Lze však konstatovat, že v současné době lze tyto obavy považovat za překonané. V roce 2001 byla v rámci schvalování nového POPD schválena změna rozsahu ploch a způsobu rekultivace oproti původnímu Plánu rekultivace. Podle souhlasného stanoviska s aktualizovaným plánem rekultivace v DP Božičany a DP Božičany II, který vydal OkÚ Karlovy Vary čj.: ŽP/2323/2001 ze dne 28.11. 2001, zůstává podíl zemědělské rekultivace v novém návrhu v podstatě zachován, mění se poměr mezi lesnickou a hydrickou rekultivací a to navýšením ploch lesnické rekultivace na 46,3 % (původně 39,3 %) v neprospěch hydrické rekultivace (původně 45,4 %, nově 38,9 %). Dále je dán souhlas se zahrnutím plochy bývalé Autovýsypky KSNP do plochy lesnické rekultivace. Oproti původnímu plánu rekultivace jsou zde doplněny ještě plochy uvnitř DP, sousedící s lomem, které nebudou hornickou činností přímo dotčeny, avšak bude provedena jejich konečná úprava a napojení na okolní rekultivované plochy.

23

G E T s.r.o.

OZNÁMENÍ ZÁMĚRU ČÁST B – ÚDAJE O ZÁMĚRU Rozšíření DP Božičany a dotěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Božičany-Osmosa-jih Obrázek č. 5: Aktualizovaný plán rekultivace DP Božičany, DP Božičany II (2001).

Prostor DP Božičany a DP Božičany II včetně ploch mimo DP, které sousedí s lomem, bude tedy dle schválené dokumentace rekultivován těmito způsoby: a) zemědělská rekultivace Zemědělská rekultivace je na vržena na plochách s mírným sklonem do 5 % v rozsahu, který umožní na takto rekultivované plochy navést vrstvu ornice o tloušťce 40 cm. Tato mocnost je předpokladem úspěšné biologické rekultivace na plnohodnotnou zemědělskou půdu. Ornice bude navezena na urovnaný povrch a rozprostřena dozery. Na základě dlouholeté zkušenosti zemědělských rekultivací po těžbě karlovarských kaolinů a navrhl projektant 5letý rekultivační osevní postup. Jako nejvhodnější plodiny byly do melioračního osevního postupu zařazeny jetelotrávní a vojtěškotrávní směsky. Kořenový systém těchto plodin plní svojí funkci strukturotvornou i propojení vrstvených zemin. Luskovinoobilní směsky jsou zařazeny především na zelené hnojení. b) lesnická rekultivace Lesnická rekultivace zaujímá dle současného návrhu největší podíl rekultivované plochy. Návrh opět vychází ze zkušenosti lesnických rekultivací po těžbě na Skalensku a Karlovarsku. Pro lesnickou rekultivaci se neuvažuje s celoplošným rozprostřením zúrodnitelných vrstev, proto je doporučeno použití obalovaných sazenic k výsadbě. Zalesnění je navrženo následujícím způsobem: •

výsadba sazenic do jamek 35 x 35 cm,

•

skladba dřevin: borovice lesní 70 %, dub červený 20 %, modřín evropský 10 %

•

v břehovém pásu hydrofilní dřeviny a keře,

24

G E T s.r.o.


•

plánované vylepšení výsadby 30 – 40 %,

•

ochrana proti okusu, hnojení,

•

10letý cyklus po zajištění lesní kultury.

c) hydrická rekultivace Zbytková jáma bude zatopena vodou. Projektant rekultivace konstatuje velmi dobrou biologickou i chemickou kvalitu vodních nádrží po těžbě kaolinu. Hloubka vodní plochy vychází z prokazatelně dostupné kubatury zemin. V případě zdůvodněné potřeby snížení hloubky vodní nádrže je reálné získat v průběhu těžby doplňkový zásypový materiál pro zvýšení dna lomu: •

Před dokončením těžby na lokalitě bude připravená otvírka náhradního ložiska, jehož skrývkový materiál bude možno použít.

•

Možno využít inertního materiálu např. výkopového ze staveb širšího okolí.

•

Již v průběhu těžby lze do nejhlubších vytěžených partií lomu ukládat hydraulicky šliku (případně lisovanou šliku).

Z výše uvedených 3 možností byla již v minulosti realizována ta první. Do lomu Osmosa byly ukládány skrývkové materiály z otvírky DP Mírová. Do budoucna oznamovatel počítá i s uložením části skrývek z rozšířeného DP Mírová (ložisko Božičany-Smolnicevýchod). Přesné množství však není v současné době známo. Šlika se v rámci sanace lomu nikdy nepoužívala a používat se nebude. Ostatní inertní zeminy je možno využít pouze pokud budou splněny požadavky zákona č. 185/2006 Sb,., o odpadech v platném znění a vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Konkrétní způsob následného využití hydrické rekultivace není v Plánu rekultivace řešen s tím, že ho bude možno určit až před vlastní realizací konečné rekultivační etapy. Kromě ekologické a krajinotvorné funkce se uvádí možnost mnoha dalších využití vodní plochy (sportovní, rekreační, závlahové, drůbeží farmy atp..), zejména pak pro rybniční hospodářství. Detaily technického řešení vodní plochy a okolí nejsou příliš konkretizovány. Grafické ztvárnění verze Plánu rekultivace z roku 2001 (viz předchozí obrázek), je spíše schématické. Pouze je uvedeno, že profil břehové linie je nutno řešit mírnějším sklonem jako ochranu před abrazí a erozí. Doplnění požadavků na sanaci a rekultivaci v důsledku rozšíření DP Božičany V rámci přípravy projektu rozšíření DP Božičany je zpracováván nový souhrnný plán sanace a rekultivace (nový SPSR). Nový SPSR je zpracováván komplexně pro celý lom Osmosa v DP Božičany a DP Božičany II a zahrnuje i dotčené plochy mimo DP. Po schválení tento nový SPSR nahradí dosud platné dokumenty, nicméně musí výše uvedený a schválený způsob sanace a rekultivace lomu respektovat. Vzhledem k tomu, že došlo od doby zpracování citovaných dokumentů k posunu znalostí a zkušeností s rekultivacemi budou do nového SPSR implementovány také následující požadavky: 1. Vzhledem k tomu, že v ploše rozšíření DP jsou i pozemky vedené v katastru nemovitostí jako ostatní plocha, tedy bez nutnosti zemědělské či lesnické rekultivace, bude část dotěžené plochy ponechána procesům přirozené sukcese (eventuelně 25

G E T s.r.o.


s inicializační výsadbou). Přednostně půjde o plochy navazující na vodní plochu a plochy o vyšším sklonu. Na tyto plochy nebudou naváženy žádné humózní zeminy. 2. V rámci vodní plochy bude vymezeno litorální pásmo s velmi mírným sklonem dna maximálně 1:10. V sousedství hlavní vodní plochy budou vytvořeny drobné vodní plochy či deprese, kde bude umožněn vývoj mokřadních společenstev. 3. V rámci navržené lesnické rekultivace se nepočítá se zařazením všech těchto ploch takto zrekultivovaných ploch do pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL), jelikož před těžbou se z větší části nejednalo o lesní pozemky. Pro tyto plochy proto byla provedena změna druhového složení i způsobu výsadby navrženého lesnické rekultivace. Byla navržena přirozenější druhová skladka se stanovištně vhodnými dřevinami, výsadba dřevin bude skupinová bez pravidelného sponu. Základní myšlenkou při založení nového lesa je preferovat ekologický a environmentální přínos tohoto biotopu před ekonomickým ziskem. 4. V rozsahu dotčených ploch zemědělského půdního fondu (ZPF) bude provedena zemědělská rekultivace s návratem pozemků do ZPF. 5. Pro zpřístupnění území přímo z obce Božičany bude obnovena stávající polní cesta včetně obnovení doprovodné liniové zeleně. Bude tak vytvořen vhodný přístup do centrální části rekultivovaného DP Božičany, zejména k nové vodní ploše bez nutnosti využívat pro pěší či cyklisty silnici II/209. 6. Vodní plocha nebude primárně určena k rekreaci, tj. např. k hromadnému organizovanému koupání či vodním sportům, nicméně toto využití nelze vyloučit a v přiměřené míře ho lze i podpořit (plocha menší pláže, síť cest, drobný mobiliář pro odpočinek apod.). Při akceptování výše uvedených požadavků bude zvýšen důraz na přírodní rekultivaci lomu Osmosa, která vhodně doplní původní schválenou rekultivaci s velkým podílem klasických lesnických a zemědělských způsobů rekultivace. Na následujícím obrázku je představen ideový návrh způsobu sanace a rekultivace lomu Osmosa. Ve fázi zpracování dokumentace k posouzení vlivů na životní prostředí není předkládán detailní plán sanace a rekultivace. Má se za to, že zde uvedené informace jsou zcela postačující pro možnost posouzení vlivu sanace a rekultivace na jednotlivé složky životního prostředí. Exaktnější plán sanace a rekultivace není možno zpracovat zejména z důvodu neznalosti přesných ploch jednotlivých typů rekultivace a objemů hmot. Předpokládá se totiž, že do prostoru vytěženého lomu Osmosa bude kromě vlastních skrývkových materiálů ukládána také část skrývek vytěžených v sousedním DP Mírová. Některé parametry sanace a rekultivace, jako definitivní rozsah vodní plochy, její hloubka, sklony svahů apod., budou tedy známy až při dokončování těžby či v průběhu sanačních prací. Ideový návrh sanace a rekultivace bude dále precizován v rámci projektové přípravy záměru, a to jako Souhrnný plán sanace a rekultivace pro řízení o rozšíření DP, Plán rekultivace k žádosti o odnětí pozemků ze ZPF a Plán sanace a rekultivace jako součást POPD k řízení o povolení hornické činnosti. Při této činnosti budou zohledněny požadavky a doporučení příslušných orgánů státní správy a dalších subjektů, které se budou příslušných řízení účastnit (Obvodní báňský úřad pro území kraje Karlovarského, Krajský úřad Karlovarského kraje, Magistrát města Karlovy Vary, Městský úřad Sokolov, Povodí Ohře s.p. a další). Při schvalování způsobu rekultivace v rozšířené části DP Božičany je též nutno respektovat požadavky města Chodov a zejména obce Božičany, v blízkosti jejíž zástavby 26

G E T s.r.o.


záměr leží. Rekultivovaný lom se tak může stát zázemím např. pro sportovně rekreační vyžití obyvatel. Obrázek č. 6: Ideový návrh způsobu sanace a rekultivace lomu Osmosa

Tabulka č. 4: Přibližný výkaz ploch jednotlivých druhů rekultivace dle předchozího obrázku (v ha).

Druh rekultivace Navržená – sukcese Navržená – lesnická Navržená – zemědělská Navržená – vodní plocha Provedená – lesnická Provedená – zemědělská Nedotčeno HČ Celkem

Uvnitř DP Božičany a DP Božičany II

V ploše rozšíření DP Božičany

14,8 22,4 7,8 18,3 6,9 3,7 14,8 88,7

1,7 9,4 6,5 0,0 0,0 0,0 0,0 17,6

Mimo DP 0,0 2,9 0,0 0,0 4,0 0,0 0,0 6,9

Celkem 16,5 34,7 14,3 18,3 10,9 3,7 14,8 113,2

Jak již bylo výše uvedeno, čísla nelze považovat za absolutní a konečná K jednotlivým plochám lze uvést základní zásady pro jejich navrhování a provádění: 1. Sukcese Po provedené sanaci zůstanou svahy nad vodí hladinou a plochy v okolí vodních ploch bez vegetačních úprav a budou ponechány procesu sekundární sukcese. Biologická rekultivace bude spočívat pouze v založení inicializační roztroušené výsadbě dřevin. Výsadba bude provedena skupinově a soliterně bez pravidelného sponu, porost s většími nepravidelnostmi se spíše přiblíží stavu porostu ve volné přírodě. Na konkrétní plochy budou 27

G E T s.r.o.


vysazovány dřeviny dle jejich ekologických nároků, a to především v závislosti na vláhových poměrech, zastínění, sklonitosti terénu, množství a kvalitě půdy, do nichž budou vysazovány. V břehovém pásmu bude provedeno zapíchání řízků vrb. Ve vhodných partiích bude vytvořen náhradní biotop keřových porostů pro bramborníčka hnědého a ťuhýka obecného. Toto kompenzační opatření bude respektovat doporučení biologického posouzení (Véle, 2014). Součástí sanace a rekultivace v těchto plochách bude i následný monitoring a průběžná likvidace náletů nevhodných dřevin (akáty) a nevhodných druhů bylin a trav. Tabulka č. 5: Druhy dřevin vhodné pro inicializační výsadbu v plochách sukcese Druhy (český název)

Druhy (latinský název)

Růže šípková Trnka obecná Krušina olšová Líska obecná Olše lepkavá Lípa malolistá Vrba

Rosa canina Prunus spinosa Frangula alnus Corylus avellana Alnus glutinosa Tilia cordata Salix spp.

2. Lesnická rekultivace – skupinová výsadba dřevin Lesnická rekultivace je charakterizována dvěma fázemi. První z nich, tvoří mechanická a chemická příprava půdy a vlastní výsadba dřevin. Základní myšlenkou při založení nového lesa je preferovat ekologický a environmentální přínos tohoto biotopu před ekonomickým ziskem. Cílem výsadby je respektovat přirozenou dřevinou skladbu se stanovištně vhodnými dřevinami. Druhou fází lesnické rekultivace je následná pěstební péče, která se skládá z vylepšování provedených výsadeb, hnojení kultur, okopávání, ožínání, ochrany proti zvěři, závlah a podle potřeby z prořezávek a případně i tvarových řezů. Cílová skladba bude zahrnovat smíšené porosty bez použití nesmíšených porostů přípravných. Důvodem je snaha o větší význam a působení přírodních vlivů a postupů. Nejvhodnějším obdobím k výsadbě sazenic je jaro a nejvhodnější věk sazenice k jamkové výsadbě je 2 – 3 roky. Vyspělejší sazenice se používají spíše výjimečně a spíše při dosadbách. Při skupinové výsadbě, která není brána jako hospodářský les, není nutné dodržet pravidelný spon. Přesné dodržení vzdálenosti mezi dřevinami není ani účelné ani nutné, porost s většími nepravidelnostmi se spíše přiblíží stavu porostu ve volné přírodě. Tvary jednotlivých skupin je nutno poupravit např. na hraně svahu - pro zamezení eroze je - vhodné nahustit výsadbu keřů. Poměr stromů ku keřům bude cca 3:2. Návrh druhové skladby se opírá o druhovou skladbu přirozených společenstev na místech s podobnými přírodními podmínkami a o druhovou skladbu porostů v nejbližším okolí. Voleny byly zásadně autochtonní druhy dřevin. Prostorová skladba bude vycházet z ekologických nároků jednotlivých druhů dřevin a také z funkcí, kterou mají v daném prostoru zastávat. Výsadby konkrétních dřevin na konkrétní místa bude vhodné upravit až po technické rekultivaci, a to v závislosti na místních poměrech (vláhových, sklonitostních aj.)

28

G E T s.r.o.

OZNÁMENÍ ZÁMĚRU ČÁST B – ÚDAJE O ZÁMĚRU Rozšíření DP Božičany a dotěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Božičany-Osmosa-jih Tabulka č. 6: Druhy dřevin vhodné pro skupinovou výsadbu v rámci lesnické rekultivace. Druhy (český název)

Druhy (latinský název)

Stromy Borovice lesní

Pinus sylvestris

Lípa malolistá

Tilia cordata

Olše lepkavá

Alnus glutinosa

Bříza bělokorá

Betula pendula

Dub zimní

Quercus petraea

Keře Krušina olšová

Frangula alnus

Líska obecná

Corylus avellana

3. Zemědělská rekultivace Z důvodu předpokládaného dočasného vyjmutí ploch ze ZPF před těžbou a předpokladu jejich navrácení původnímu zemědělskému užívání po provedení sanace a rekultivace, dojde v rámci zemědělské rekultivace k osevnímu postupu, jež znovu umožní následné pěstování běžných polních plodin. Cílem zemědělské rekultivace je znovunavrácení úrodnosti deponované ornice tak, aby mohla být opětovně využívána jako plnohodnotná „živá“ půda. Důležité je propojení podložních zemin s povrchovou vrstvou ornice z hlediska vláhového - podpora kapilární vzlínavosti – což může trvat i několik let. Základem pro obnovu kvality půdy s dostatečným množstvím humusu je nezbytné provedení melioračního zemědělského osevního postupu, jehož součástí je i optimální hnojení zeminy (ornice) organickými hnojivy. 4. Vodní plocha V rámci rekultivace lomu Osmosa se počítá s vytvořením vodní plochy. Technickými opatřeními dojde k vytvoření podmínek nezbytných pro rozvoj biodiverzity, tj. pestrých rostlinných a živočišných vodních a částečně i mokřadních společenstev. Velmi důležité je vytvoření pobřežní (litorální) vegetace. Litorální pásmo bude vytvořeno po části obvodu vzniklé vodní nádrže. Právě tyto mělké (litorální) partie, bezprostředně přiléhající na břehy jsou přírodovědecky nejcennějšími částmi nádrže a to i s velkým potenciálem do budoucna. Jedná se o část nádrže od dosahu hladiny za běžného kolísání až po hloubku cca 0,4 až 0,6 m za normální hladiny. Při vhodném hospodaření zarostou mělčiny rychle mokřadní, případně litorální vegetací (vysoké ostřice, sítiny, rákos, orobince, zblochan, skřípinec, okřehek atd.), které poskytují prostor pro hnízdění vodních a mokřadních ptačích druhů, kryt pro larvy obojživelníků apod. Tyto mokřiny by měly plynule přecházet do okolí nádrže, tj. měla by být pokud možno vytvořena široká přechodná zóna mezi pobřežím nádrže a okolními biotopy (pás liniové a skupinové výsadby) s postupným přechodem litorální a mokřadní vegetace. Na tyto požadavky je nutno pamatovat při projektování konfigurace dna a břehových partií nádrže.

29

G E T s.r.o.


V rámci projektování sanace a rekultivace budou dále dodržena následující kompenzační opatření pro ochranu krajinného rázu formulovaná zpracovatelem hodnocení vlivu na krajinný ráz: •

Břehové partie budoucí vodní plochy diferencovat – horizontálně i vertikálně rozčlenit; v maximální míře eliminovat nepřirozenou morfologii – především na původní úrovni terénu a hraně těžební deprese

•

V rámci biologické (lesnické) rekultivace realizovat alespoň v dílčím rozsahu rozptýlené formy výsadeb (skupinově v nejednotném sponu, solitéry)

•

V nově zakládaných výsadbách (biotopech) dbát na stanovištní nároky – vyloučit geograficky nepůvodní druhy (jehličnany, introdukty apod.); vytvářet druhově, tvarově, popř. i věkově diferencované vegetační formace

•

Upřednostnit alespoň v dílčím rozsahu přirozenou sukcesi – samovolné ozelenění ploch

•

Kontrolovat možný vstup invazních druhů a v jeho případě přistoupit k odpovídajícím zásahům

•

Sanační a rekultivační opatření provádět na ucelených revitalizace schopných plochách již v průběhu dobývání

•

Po ukončení těžby odstranit veškerá technická zařízení na povrchu včetně deponií skrývek Zázemí lomu, pracovní doba

Vzhledem k tomu, že lom neslouží k přímému prodeji výrobků jednotlivým zákazníkům, ale produkce je odvážena ke zpracování v úpravnách oznamovatele, není zapotřebí v lomu zřizovat administrativní zázemí. Stávající technické a sociální zázemí lomu (Osmosa - Jindřich), leží na hranici současného DP v blízkosti příjezdové komunikace do lomu. Toto zázemí leží v ploše navrhované těžby v JV rozšíření DP. Zázemí bude provozováno nadále, až do doby, kdy hranice těžby dosáhne této plochy. Poté bude zázemí zrušeno a nahrazeno stávajícím areálem oznamovatele – plavírnou v Božičanech. Zázemí nebude přemisťováno ani nově budováno v jiné lokalitě. Vzhledem k velkému množství skrývek se počítá, že skrývkové práce budou probíhat celoročně v prodloužených směnách. V období skrývek bude skrývaný materiál převážen nákladními auty, bude zapotřebí 5 řidičů a 2 pracovníci pro obsluhu pásového bagru a dozeru. Provádění skrývek se předpokládá po dobu průměrně 250 dnů ročně v období 5 let. Těžební práce budou probíhat celoročně v běžných směnách. Budou zapotřebí 2 řidiči a jeden pracovník pro obsluhu pásového bagru. Provádění těžby se předpokládá po dobu průměrně 250 dnů ročně v období min. 5,5 let. Kromě pracovníků zajišťujících přímo provoz lomu (těžba, doprava), je nutno pro provoz lomu uvažovat i další zaměstnance oznamovatele (vedoucí provozovny, závodní lomu, management apod.) a dodavatele služeb a prací (servis, údržba, měřické a projekční práce, geologická dokumentace apod.). Přípravné práce (výstavba ochranných valů) nebudou prováděny mezi 6. a 7. hodinou ranní. Přípravné a skrývkové práce nebudou prováděny o víkendech a svátcích.

30

G E T s.r.o.


7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení Zahájení:

Po vydání rozhodnutí o rozšíření DP a rozhodnutí o povolení hornické činnosti příslušným Obvodním báňským úřadem, cca v horizontu 2 – 5 let.

Ukončení:

Po uplynutí předpokládané doby těžby a dotěžení zásob kaolinu, tj. min. po 5,5 letech. V případě nižší poptávky po kaolinu i déle. Sanace a rekultivace lomu může dobu těžby přesáhnout o cca 5 let.

8. Výčet dotčených územně samosprávných celků Kraj:

Karlovarský (kód kraje NUTS3: CZ041)

Obec:

Božičany (kód obce MMR: 00893, kód obce ČSÚ: 555045) Chodov (kód obce MMR: 05217, kód obce ČSÚ: 560383)

9. Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat Navazujícím rozhodnutím bude Rozhodnutí Obvodního báňského úřadu (OBÚ) pro území kraje Karlovarského, jako věcně a místně příslušného orgánu státní správy, o rozšíření dobývacího prostoru (§ 27 odst. 1 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), v platném znění). Tentýž úřad povolí rozhodnutím v rozšířeném DP Božičany hornickou činnost (§ 10 odst. 1 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o ostatní báňské správě, v platném znění). Tato rozhodnutí vydává OBÚ v součinnosti s dotčenými orgány státní správy (zejména s Odborem životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Karlovarského kraje, s Odborem životního prostředí Magistrátu Karlovy Vary a Odborem životního prostředí Městského úřadu (MÚ) Sokolov). Tabulka č. 7: Výčet navazujících rozhodnutí (eventuelně závazných stanovisek)

Rozhodnutí Stanovení dobývacího prostoru

Zákonná úprava 44/1988 Sb. §27

Povolení hornické činnosti

61/1988 Sb. §17

Souhlas k návrhu na rozšíření DP

334/1992 Sb. §6

Souhlas k odnětí půdy ze zemědělského 334/1992 Sb. §9 půdního fondu Souhlas se zásahem do krajinného rázu 114/1992 Sb. §2 Výjimka z ochranných podmínek zvláště chráněných druhů živočichů Souhlas se změnou umístění stacionárního zdroje znečišťování ovzduší

114/1992 Sb. §56 201/2012 Sb. §11

31

Příslušný správní úřad Obvodní báňský úřad pro území kraje Karlovarského Obvodní báňský úřad pro území kraje Karlovarského Krajský úřad Karlovarského kraje Krajský úřad Karlovarského kraje Magistrát města Karlovy Vary, Městský úřad Sokolov Krajský úřad Karlovarského kraje Krajský úřad Karlovarského kraje

G E T s.r.o.


II.

ÚDAJE O VSTUPECH

1. Půda (například druh, třída ochrany, velikost záboru) Dobývací prostor bude rozšířen o plochu o výměře 176 359,5 m2. Rozšíření DP leží ve dvou katastrálních územích (k.ú.): Božičany a Dolní Chodov. Plocha rozšíření dobývacího prostoru je tvořena 2 druhy pozemků: •

pozemky zemědělského půdního fondu (ZPF) – 61 745,5 m2,

•

ostatní plocha a zastavěná plocha a nádvoří – 114 614 m2

Pozemky vedené jako ostatní plocha leží v obou dotčených k.ú. Dále se dělí podle způsobu využití, přičemž se zde nachází tyto způsoby využití: ostatní komunikace, dráha, manipulační plocha, neplodná půda, dobývací prostor, jiná plocha, silnice. Pozemky ZPF leží pouze v k.ú. Božičany. Ne všechny pozemky zahrnuté v DP však budou přímo nějakou činností související s těžbou dotčeny. Zábor se bude týkat jen části pozemků. V rámci navrženého rozšíření DP je vymezena plocha hornické činnosti a plocha ochranných valů. Zbývající plocha slouží jako ochranné pásmo pro zajištění lomu, přičemž její dočasné využití např. pro komunikaci či manipulační plochu nelze úplně vyloučit. Toto se však netýká pozemků ZPF, kde by další zábor již nebyl vhodný. V následující tabulce jsou uvedeny pozemky vedené v katastru nemovitostí jako ZPF a vyčísleny plochy jejich záboru. Tabulka č. 8: Přehled záměrem dotčených pozemků ZPF (vše k.ú. Božičany).

číslo pozemku 1301/1 1278/1 155/1 1241/2 1241/4 1241/7 celkem

druh pozemku orná půda orná půda trvalý travní porost zahrada zahrada zahrada

ochrana ZPF ZPF ZPF ZPF ZPF ZPF

plocha pozemku zahrnutá v DP [cca m2] 36 805 23 177 851 133 345 435 61 746

zábor [cca m2] těžbou 19 451 15 861 115 3 169 35 599

ochranným valem 5 483 4 018 235 9 736

Těžba je vymezena celkem na ploše 76 353 m2, to znamená, že 40 754 m2 leží na ostatní ploše. Ochranné valy jsou vymezeny na ploše 16 257 m2, to znamená, že 6 521 m2 leží na ostatní ploše. Přestože jsou plochy uvedeny na celé m2, je třeba je uvažovat jako předběžné, odpovídající stupni přípravy záměru. Hodnoty budou upřesněny až v projektové dokumentaci ke stanovení DP nebo k povolení HČ. K pozemkům ZPF byly údaje o bonitovaných půdně ekologických jednotkách (BPEJ) zakoupeny jako digitální data od Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy v.v.i. (VUMOP). Graficky jsou znázorněny na následujícím obrázku.

32

G E T s.r.o.

OZNÁMENÍ ZÁMĚRU ČÁST B – ÚDAJE O ZÁMĚRU Rozšíření DP Božičany a dotěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Božičany-Osmosa-jih Obrázek č. 7: BPEJ v ploše záměru (data VUMOP, 2015)

V ploše rozšíření se nachází pouze 2 BPEJ: •

5.52.01 – 67 540 m2

•

5.53.01 – 216 713 m2

Obě dvě BPEJ patří dle vyhlášky č. 48/2011 Sb, o stanovení tříd ochrany do III. třídy ochrany ZPF. Dle Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR ze dne 1.10.1996 č.j. OOLP 1067/96 k odnímání půdy ze ZPF jsou do III. třídy ochrany sloučeny půdy v jednotlivých klimatických regionech s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno územním plánováním využít pro event. výstavbu. Pro realizaci záměru bude potřeba zažádat orgán ochrany ZPF o: •

souhlas k návrhu na stanovení DP pro plochu ZPF 6,17 ha,

•

souhlas s odnětím pozemků ZPF pro plochu cca 4,53 ha.

Záměrem nebudou dotčeny lesní pozemky chráněné jako pozemky určené k plnění funkcí lesa.

2. Voda (například zdroj vody, spotřeba) Pitná voda Pitná voda je zajištěna oznamovatelem pro pracovníky jako balená. K dispozici je i pitná voda v areálu zázemí Osmosa – Jindřich, kam je zaveden vodovod. Uvažovaná maximální spotřebě pitné vody je 3 l/osoba/den. 33

G E T s.r.o.


Voda pro sociální účely Pro potřebu pitné vody za účelem osobní hygieny zaměstnanců bude využíváno stávajícího sociálního zařízení v areálu zázemí Osmosa – Jindřich (dceřiná spol. Sedlecké doly s.r.o.). Po zrušení zázemí Osmosa – Jindřich bude využíváno zázemí v plavírně Božičany, které je dostatečně kapacitní. Technologická voda V lomu není zapotřebí voda pro technologické účely (úprava suroviny apod.). Voda je používána pouze pro protiprašná opatření - zkrápění účelových komunikací, manipulačních ploch a veřejné komunikace při jejich znečištění. K tomuto účelu je využíván kropicí vůz, který obsluhuje areál plavírny v Božičanech i okolní těžebny a komunikace. Voda není čerpána v DP Božičany.

3. Ostatní surovinové a energetické zdroje Surovinové zdroje Za surovinu je považována dosud nezpracovaná surová hmota, která se nachází v původním přírodním stavu i tvaru a která jako hmotná látka vstupuje do některého výrobního technologického procesu. Těžba suroviny z dostupné části surovinového zdroje je primárním cílem posuzovaného záměru. Zájmovou surovinu tvoří především hornina kaolin. Jak již bylo výše uvedeno v prostoru rozšíření DP se přímo ložisko nenachází, rozšíření DP je nutné pro umožnění hospodárného využití stávajících zásob ložiska. V nadloží ložiska Božičany-Osmosa-jih byly dále vyhodnoceny zásoby bentonitu. Kaolin je bělavá, měkká, na dotek suchá, s vodou mírně plastická hornina sedimentárního původu, jejíž hlavní složkou jsou jílovité složky s vysokým obsahem minerálu kaolinit. Vzniká zvětráním (kaolinizací) živcových hornin (granitoidy karlovarského žulového masivu). Předmětné ložisko je tvořeno reziduálním kaolinem, jehož veškeré živce jsou rozloženy v jílové minerály. Pouze nejsvrchnější část kaolinového profilu je tvořena sekundárním kaolinem, který je z technologického hlediska charakteristický vyšším obsahem kaolinového podílu. Kaolin je vždy znečištěn zbytky nerozložené matečné horniny, zvláště křemenem, živcem, slídou. Po vytěžení je proto surovina zpracovávána zpravidla tzv. plavením, kdy se z ní odstraní hrubé součásti. Kaolin slouží zejména k výrobě keramiky (porcelán) a papíru. Kvalitativní parametry kaolinu na ložisku jsou vyhovující pro zpracování do celé škály výrobků s vysokou přidanou hodnotou. Technologické vyhodnocení kaolinu bylo provedeno na základě zkoušek v rozsahu ČSN 72 1310. Z kaolinů pro výrobu jemné keramiky (porcelánu) se na ložisku vyskytují technologické druhy K1, K2, K2A. Pro výrobu hrubé keramiky jsou na ložisku využívány technologické druhy K3 a K4. Dále jsou na ložisku zpracovávány titaničité kaoliny technologických druhů K3B a K4B. Rovněž bentonit z ložiska je plně využitelný pro širokou škálu aplikací. Za surovinu jsou považovány zeminy s obsahem montmorillonitu přes 80 % a s výměnou kationtů přes 38 mol/ kg. Na základě výměny kationtů (KVA) byly vyhodnoceny celkem 3 technologické typy suroviny. Typy SB1 a SB2 jsou využitelné jako slévárenské a stavební bentonity. Bentonit typu SB3 se využívá na výrobu steliva pro drobná zvířata. V rámci skrývkových prací se využívají pro výrobu steliva i bentonitové jíly těžené mimo bloky zásob - využití skrývek podle § 30, odst. 2, písm. d) horního zákona

34

G E T s.r.o.


Pohonné hmoty a mazadla Při skrývkových pracích, při těžbě a manipulaci se surovinou a dalšími materiály bude využívána mechanizace vybavená spalovacími (vznětovými) motory. Provoz této mechanizace bude znamenat spotřebu pohonných hmot (PHM) a olejů (nafta, motorové oleje, oleje hydraulické, převodové, ad.). Zásobování PHM zajišťuje organizace Sedlecké doly spol. s r.o., která provádí skrývkové a těžební práce, mobilním doplňováním (pojízdnou cisternou). Výměna olejů u strojového parku bude prováděna pouze na k tomu vyhrazených plochách odbornou firmou, která provádí servis a údržbu těžebních mechanismů. Při doplňování bude použita záchytná vana pro zachycení případných úkapů. Průměrná spotřeba mechanismů je uvedena v následující tabulce. Tabulka č. 9: Spotřeba pohonných hmot

mechanizace

počet

MTH / směna

spotřeba za MTH

spotřeba za den

spotřeba za rok

Skrývka – 250 dní/rok (cca po dobu 5 let) pásový dozer (max. 50 dnů ročně)

1

11

18 l

198 l

9 900 l

pásové rýpadlo

1

11

15 l

165 l

41 250 l

nákladní automobil / dumper

5

11

12 l

660 l

165 000 l

celkem skrývka

216 150 l Těžba – 250 dní/rok

pásové rýpadlo

1

8

15 l

120 l

30 000 l

nákladní automobil / dumper

2

8

10 l

160 l

40 000 l

kropicí vůz

1

2

10 l

20 l

5 000 l

celkem varianta U2

75 000l

Celková roční spotřeba PHM se tedy bude pohybovat do 300 000 l. Roční spotřeba olejů je odhadována na cca 1 000 l. Dále budou spotřebovávány pneumatiky, vysokotlaké hadice k hydraulice apod. Hodnocení vlivů spojených s čerpáním, používáním a skladováním těchto látek proto není součástí hodnocení posuzovaného záměru. Zásobování PHM vlastní těžební mechanizace bude řešeno mobilním doplňováním. Kropení ploch a vnitroareálových i účelových komunikací probíhá dle potřeby a v závislosti na klimatických a povětrnostních podmínkách. V suchých a prašných obdobích to bude i několikrát denně. Na provozovně musí být k dispozici havarijní sada pro likvidaci následků případné havárie s únikem ropných látek. Elektrická energie Pro napájení lomu byla již dříve vybudována elektrická přípojka. Místem připojení na zařízení distribuční soustavy je vedení 22 kV. Vzdušná přípojka VN je ukončena trafostanicí s hermetizovaným transformátorem 22/0,4 kV–160 kVA. Elektrickou energií je napájeno sociální zázemí hlavní čerpací stanice.

35

G E T s.r.o.


Plyn Lom není a nebude plynofikován.

4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu Doprava záměru bude tvořena pouze nákladními automobily (NA). Jedná se o vozidla potřebná pro přepravu skrývkových hmot v rámci lomu a přepravu suroviny z lomu do výrobního areálu. Dále pak přejezdy těžební techniky, příp. techniky při skrývkových a jiných zemních pracích. Realizace záměru negeneruje významnou dopravu osobních automobilů Ojedinělé a nepravidelné příjezdy v rámci kontrolní a řídící činnosti apod., nelze smysluplně zohlednit a nemají vliv na žádnou složku životního prostředí. Počet jízd NA a spotřeba pohonných hmot již byla řešena v předchozích kapitolách. S realizací záměru není spojena nutnost výstavby ani úprav jakýchkoliv veřejných komunikací. Tato skutečnost je dána tím, že záměr je situován v blízkém sousedství zpracovatelských závodů oznamovatele. Přepravní trasa suroviny bude tvořena pouze lomovou a účelovou komunikací, která je rovněž ve vlastnictví oznamovatele. Průměrná délka odvozové trasy kaolinu od místa nakládky po úpravnu v Božičanech bude cca 2,2 km, z toho z větší části po bezprašné asfaltové komunikaci, která pouze v 1 místě kříží veřejnou komunikaci – silnici II. třídy II/209. Po této komunikaci je vedena také nákladní doprava z okolních aktivních lomů. Zároveň je tato komunikace využívána k expedici hotových výrobků z výrobního závodu v Božičanech. Skrývkové hmoty budou převáženy v rámci lomu po lomových komunikacích. Po stejných komunikacích bude převážen i bentonit těžený v rámci skrývek. Závod pro zpracování bentonitu na DP Božičany navazuje a po rozšíření DP bude ležet přímo v něm. Trasy lomových komunikací nelze přesně v mapě vymezit, protože se budou průběžně měnit s postupem těžby a budování vnitřní výsypky. Tato doprava však bude provozována pouze ve vymezeném DP Božičany a Božičany II. Tabulka č. 10: Přehled tras dopravy

Trasa 1 – přeprava kaolinu do úpravny 2 přeprava skrývky na vnitřní výsypku 3 přeprava bentonitu do úpravny

1

Průměrná délka trasy1 2,2 km 0,6 km 1 km

Typ automobilu (nosnost průměrná) Nákladní automobil (20 t) Dumper/nákladní automobil (14,5 m3) Dumper/nákladní automobil (14,5 m3)

Počet aut za den

Počet jízd za den

23

46

141

282

11

22

Jedná se o odhad. Délka se bude měnit dle postupu těžby a budování vnitřní výsypky

36

G E T s.r.o.

OZNÁMENÍ ZÁMĚRU ČÁST B – ÚDAJE O ZÁMĚRU Rozšíření DP Božičany a dotěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Božičany-Osmosa-jih Obrázek č. 8: Schématické znázornění dopravní trasy a zařízení oznamovatele

III. ÚDAJE O VÝSTUPECH 1. Ovzduší Pro výpočet produkce emisí do ovzduší a pro vyhodnocení míry znečištění ovzduší v okolí lomu byla zpracována rozptylová studie – příloha č. 2 oznámení záměru (Kočová, 2015). Zařazení zdroje a podmínky provozu Posuzovaný záměr je dle přílohy č. 2 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší vyjmenovaný stacionárním zdrojem znečišťování ovzduší. Jedná se o zdroj s kódem 5.13: Povrchové doly paliv, rud, nerudných surovin a jejich zpracování, především těžba, vrtání, odstřel, bagrování, třídění drcení a doprava o projektované kapacitě vyšší než 25 m3/den. Dle citované přílohy č. 2 jsou pro povolení tohoto zdroje vyžadovány: 1. 2.

Sloupec A - rozptylová studie podle § 11 odst. 9 Sloupec C - provozní řád jako součást povolení provozu podle § 11 odst. 2 písm. d)

Ve vyhlášce č. 415/2012 Sb., v příloze č. 8, jsou v bodě 4.5.3 (Povrchové doly paliv, rud, nerudných surovin a jejich zpracování, především těžba, vrtání, odstřel, bagrování, třídění drcení a doprava, o projektované kapacitě vyšší než 25 m3/den) stanoveny technické podmínky provozu:

37

G E T s.r.o.


Snížit emise tuhých znečišťujících látek na všech místech a při všech operacích, kdy dochází k emisím tuhých znečišťujících látek do ovzduší, a to v závislosti na povaze procesu, například: a) zakrytováním třídících a drtících zařízení a všech dopravních cest b) instalací zařízení k omezování emisí – odprašovací, mlžící, pěnové, skrápěcí zařízení c) opatřením pro skladování prašných materiálů – uzavřené skladovací prostory, umisťování venkovních skládek na závětrnou stranu, jejich skrápění a budování zástěn d) opatřeními pro přepravu materiálů – pravidelná očista a skrápění komunikací a manipulačních ploch, omezení rychlosti pohybu vozidel v areálu zdroje, zakrývání nákladních prostorů expedujících dopravních prostředků Oznamovatel má zpracovaný provozní řád pro vyjmenovaný zdroj s názvem „Povrchový lom Osmosa-jih (DP Božičany, DP Božičany II)“ (Lukeš, 2013). Tento provozní řád je schválen rozhodnutím KÚ Karlovarského kraje č.j. 2612/ZZ/13 ze dne 23.10.2013 jímž je povolen provoz zdroje znečišťování ovzduší lom Osmosa – jih. Provozní řád uvádí následující opatření k omezení negativních vlivů na životní prostředí: Těžené kaolinové reziduum žuly, tvořené z více než 90 % jílovými minerály, i terciérní jíly v nadloží mají stálou tzv. skalní vlhkost kolem 26 %. Nejsou proto při těžbě, dopravě a deponování významným plošným zdrojem emisí prachu. Sekundárním zdrojem znečištění může být v suchých obdobích technologická přeprava po účelových komunikacích. Při výjezdu z prostoru lomu na účelovou či veřejnou komunikaci musí řidič očistit vozidlo tak, aby neznečisťoval dopravní komunikace. Pokud k znečištění komunikace dojde je povinen vozovku očistit od napadaného materiálu, oznámit znečištění dispečerovi dopravy a vyžádat od něj případné umytí vozovky. V době provozu lomu a po ukončení prací zkontroluje předák čistotu dopravních komunikací. V případě zjištění závad a nedostatků zjedná nápravu. Jednotlivé úkony jsou popsány v dopravním řádu. Ochrana proti prachu: skrývky budou prováděny s ohledem na meteorologické podmínky s cílem omezení prašnosti, eventuálně bude zajištěno skrápění; technickými a organizačními opatřeními bude omezena sekundární prašnost. Zejména je nutno: •

Opravovat případné výtluky zpevněných komunikací a zajišťovat jejich pravidelnou údržbu a úklid, včetně obnovy povrchu.

•

Za nepříznivých klimatických podmínek provádět opakovaný postřik komunikací a manipulačních ploch s využitím důlní vody (Kropící řád).

•

Sanace a navazující rekultivace pozemků dotčených těžbou, které budou ve vazbě na technické podmínky spojené s těžební činností prováděny průběžně, řešit i s ohledem na minimalizaci ploch, které mohou být zdrojem sekundární prašnosti.

•

Organizačními opatřeními zajišťovat minimalizaci aktivních ploch lomu, které jsou zejména při nepříznivých meteorologických podmínkách zdrojem prašnosti.

K minimalizaci vzniku prachu se upravuje maximální rychlost provozu dopravních mechanismů následovně:

38

G E T s.r.o.


•

Na pracovištích (lomy) organizací KSB spol. s r.o. a Sedlecký kaolin a.s. a účelových komunikacích určených k přepravě hmot je povolena maximální rychlost 40 km/hod., není-li upravena dopravním značením jinak.

•

V areálech organizací Sedlecký kaolin a.s. (prostory úpraven, nádvoří, dílny) a Sedlecké doly spol. s r.o. (nádvoří, dílny) je povolena maximální rychlost 15 km/h.

•

Uvnitř dílen, hal a skladů je povolena maximální rychlost 5 km/h.

Zdroje emisí Zdrojem znečištění z provozu záměru jsou emise prachu ze skrývek (ornice, ostatní skrývky a bentonit) a emise znečišťujících látek vznikající spalováním pohonných hmot v používaných obslužných mechanismech a nákladních vozidlech. Dalším zdrojem je resuspendovaný prach. Provozovatel používá ke snižování prašnosti řadu opatření (viz předchozí text). Vlhkost těžené suroviny činí dle provozního řádu 26 %, emise prachu z těžby kaolinu nebyly, vzhledem k vysoké vlhkosti suroviny, v rozptylové studii uvažovány. Sledovanými škodlivinami ze spalování pohonných hmot v mechanismech a nákladních a osobních vozidlech jsou oxidy dusíku, oxid uhelnatý, oxid siřičitý, uhlovodíky a pevné částice. V rozptylové studii byly hodnoceny následující znečišťující látky: benzo(a)pyren, NO2 a prach (imisní příspěvky částic PM10 a PM2.5). Liniovými zdroji emisí jsou nezpevněné vnitroareálové komunikace (převoz kaolinu do úpravny, převoz bentonitu do úpravny a převoz skrývky na vnitřní výsypku) a zpevněná asfaltová komunikace pro převoz kaolinu do úpravny. V rámci liniových zdrojů byla uvažována také resuspenze prachu vznikající pohybem nákladních vozidel na předmětných komunikacích. Do výpočtu bylo zahrnuto snížení prašnosti v důsledku zkrápění komunikací, které se provádí se v závislosti na klimatických podmínkách. Plošnými zdroji prachu jsou plochy, na kterých je prováděna manipulace se skrývkou. V rámci plošných zdrojů byly uvažovány také emise ze spalování pohonných hmot v motorech obslužné mechanizace a nákladních vozidel. Popis zdrojů a emisí a postup výpočtu hodnot emisí je detailně uveden v rozptylové studii. Dále je prezentován stručný přehled emisí. Emise TZL, PM10 a PM2,5 ze skrývky Množství resuspendovaného prachu při skladování a manipulaci se sypkými materiály závisí nejen na jejich celkovém množství (celkový deponovaný objem), ale také na stáří deponie, vlhkosti sypkého materiálu a zrnitosti materiálu. Při ukládání materiálu do deponie je potenciál vzniku resuspendovaného prachu největší, stárnutím deponie se riziko vzniku resuspendovaného prachu výrazně snižuje. Zvýšený obsah vody v deponii rovněž snižuje riziko vzniku resuspendovaného prachu. Pro stanovení resuspendovaného prachu z deponií byl použit emisní faktor (souhrn manipulace a skladování v deponiích) z US EPA, Compilation of Air Pollutant Emission Factors, AP 42 Sections 13. Miscellaneous Sources, 13.2.4. Agreggate Handling And Storage Piles.

39

G E T s.r.o.


Emisní faktor zahrnuje: • • • •

Zakládku sypkého materiálu. Provoz mechanismů na skladovací ploše. Větrnou erozi skladovaného materiálu a okolního povrchu. Nakládku materiálu pro následné využití/přemístění.

Tabulka č. 11: Emise TZL, PM10 a PM2,5 ze skrývky

TZL PM10 PM2,5

[kg/rok] 468,9 221,8 33,6

[g/den] 1 876 887 134

[g/h] 156,3 73,9 11,2

Emise ze spalování nafty v obslužných mechanismech - skrývka Do celkové spotřeby nebyla zahrnuta spotřeba nafty pro nákladní vozidla/dumpery, emise z převozu skrývek (nákladní vozidla/dumpery) byly uvažovány v rámci liniových zdrojů (viz níže v textu). Pro výpočet emisí ze spalování nafty v dieselových motorech byly použity emisní faktory z publikace EMEP/EEA air pollutant emission inventory guidebook 2013, Section 1.A.4 Non-road mobile sources and machinery. Tabulka č. 12: Emise ze spalování nafty v obslužných mechanizmech - skrývka

Látka BaP NO2 PM10 PM2.5

Emisní faktor [g/t] paliva 0,03 1 640 2 086 2 086

[kg/rok] 0,0013 71 91 91

Emise [g/den] 0,0092 503 640 640

[g/h] 0,000837 47,7 58,2 58,2

Emise z volnoběhu nákladních automobilů - nakládka skrývky a bentonitu V rozptylové studii bylo uvažováno s dobou volnoběhu 2 minuty pro jedno vozidlo (1 minuta volnoběhu = ujetí 1 km při rychlosti 10 km/h). Pro výpočet emisí byly použity emisní faktory z programu MEFA 13 (byla uvažována emisní úroveň EURO 3 a výpočtový rok: 2021). Tabulka č. 13: Emise z volnoběhu nákladních automobilů – nakládka skrývky


Emisní faktor [g/vozidlo] 1,55*10-5 0,2458 0,6597 0,5244

[kg/rok] 0,00118 18,68 50,14 39,86

Emise [g/den] 0,00472 74,72 200,56 159,43

[g/h] 0,000393 6,23 16,71 13,29

Emise z volnoběhu nákladních automobilů – vykládka skrývkových hmot Byl použit stejný emisní faktor jako v předchozím případě.

40

G E T s.r.o.

OZNÁMENÍ ZÁMĚRU ČÁST B – ÚDAJE O ZÁMĚRU Rozšíření DP Božičany a dotěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Božičany-Osmosa-jih Tabulka č. 14: Emise z volnoběhu nákladních automobilů – nakládka skrývky



[kg/rok] 0,001095 17,33 46,51 36,97

Emise [g/den] 0,00438 69,31 186,05 147,89

[g/h] 0,000365 5,776 15,504 12,325

Emise z volnoběhu nákladních automobilů – vykládka bentonitu Byl použit stejný emisní faktor jako v předchozím případě. Tabulka č. 15: Emise z volnoběhu nákladních automobilů – nakládka skrývky



[kg/rok] 0,000085 1,35 3,63 2,88

Emise [g/den] 0,00034 5,41 14,51 11,54

[g/h] 0,000028 0,451 1,210 0,9610

Emise ze spalování nafty v obslužných mechanismech (těžba kaolinu a kropicí vůz) Do celkové spotřeby nebyla zahrnuta spotřeba nafty pro nákladní vozidla/dampry, emise z převozu kaolinu (nákladní vozidla/dampry) byly uvažovány v rámci liniových zdrojů (viz níže v textu). Pro výpočet emisí ze spalování nafty byly použity emisní faktory z publikace EMEP/EEA air pollutant emission inventory guidebook 2013, Section 1.A.4 Non-road mobile sources and machinery. Tabulka č. 16: Emise ze spalování nafty v obslužných mechanismech (bez skrývky)


Emisní faktor [g/t] paliva 0,03 1 640 2 086 2 086

[kg/rok] 0,000887 48 62 62

Emise [g/den] 0,003549 194 247 247

[g/h] 0,0000634 34,6 44,1 44,1

Emise z volnoběhu nákladních automobilů při nakládce kaolinu V rozptylové studii bylo uvažováno s dobou volnoběhu 2 minuty pro jedno vozidlo (1 minuta volnoběhu = ujetí 1 km při rychlosti 10 km/h). Pro výpočet emisí byly použity emisní faktory z programu MEFA 13 (byla uvažována emisní úroveň EURO 3 a výpočtový rok: 2021). Tabulka č. 17: Emise z volnoběhu nákladních automobilů – nakládka kaolinu



[kg/rok] 0,000179 2,83 7,59 6,03 41

Emise [g/den] 0,00071 11,31 30,35 24,12

[g/h] 0,000089 1,413 3,794 3,016

G E T s.r.o.


Emise z volnoběhu nákladních automobilů při vykládce kaolinu Byl použit stejný emisní faktor jako v předchozím případě. Tabulka č. 18: Emise z volnoběhu nákladních automobilů – nakládka kaolinu



[kg/rok] 0,000179 2,83 7,59 6,03

Emise [g/den] 0,00071 11,31 30,35 24,12

[g/h] 0,000089 1,413 3,794 3,016

Emise z liniových zdrojů V rozptylové studii byly uvažovány následující úseky: • • • • •

úsek 1: převoz skrývky na vnitřní výsypku (nezpevněná vnitroareálová komunikace), 282 jízd NA za den, rychlost: 30 km/h úsek 2: společný úsek lomové komunikace pro přepravu kaolinu do úpravny a přepravu bentonitu do úpravny (nezpevněná vnitroareálová komunikace), 68 jízd NA za den, rychlost: 30 km/h úsek 3: přeprava bentonitu do úpravny (nezpevněná vnitroareálová komunikace), 22 jízd NA za den, rychlost: 30 km/h úsek 4: přeprava kaolinu do úpravny (nezpevněná vnitroareálová komunikace), 46 jízd NA za den, rychlost: 30 km/h úsek 5: přeprava kaolinu do úpravny (asfaltová komunikace), 46 jízd NA za den, rychlost: 40 km/h

Zvířený prach z nezpevněných vnitroareálových komunikací Množství prachu zvířeného při pohybu TNA po komunikacích bylo stanoveno dle US EPA, Compilation of Air Pollutant Emission Factors, AP 42 Sections 13. Miscellaneous Sources, Section 13.2.2. Unpaved Roads. Tabulka č. 19: Resuspenze prachu z nezpevněných komunikací

úsek 1 úsek 2 úsek 3 úsek 4

[kg/rok/km] TZL PM10 PM2,5 9 119 2 324 232 2 199 560 56 711 181 18 1 487 379 38

[kg/den/km] TZL PM10 PM2,5 36,475 9,296 0,930 8,795 2,242 0,224 2,846 0,725 0,073 5,950 1,516 0,152

[g/h/km] TZL PM10 PM2,5 3 040 775 77 733 187 19 237 60 6,0 744 190 19

Zpevněné komunikace Pro výpočet emisí byly použity výše uvedené intenzity dopravy a emisní faktory z programu MEFA 13 (výpočtový rok: 2021, rychlost a počet vozidel je výše v textu). Do výpočtu byly zahrnuty nejen emise z běžného provozu, ale zohledněny byly emise z otěru brzd a pneumatik a z resuspenze prachu ležícího na komunikacích. Výpočet množství prachu zvířeného z nezpevněných komunikací (úseky č. 1, 2, 3 a 4) byl proveden na základě vztahu dle Compilation of Air Pollutant Emission Factors, AP 42 Sections 13. Miscellaneous Sources, Section 13.2.2. Unpaved Roads (viz předchozí text).

42

G E T s.r.o.


Množství prachu zvířeného ze zpevněných komunikací (úsek 5) bylo stanoveno dle US EPA „AP 42, Compilation of Air Pollutant Emission Factors, Section 13.2.1. Paved Roads“. Do výpočtu zvířeného prachu ze zpevněných komunikací bylo zahrnuto snížení prašnosti v důsledku čištění a skrápění komunikací kropicím vozem. Tabulka č. 20: Resuspenze prachu ze zpevněných komunikací

úsek 5

[kg/rok/km] TZL PM10 PM2,5 1 162,7 223,2 54,0

[kg/den/km] TZL PM10 PM2,5 4,651 0,893 0,216

[g/h/km] TZL PM10 PM2,5 581,4 111,6 27,0

Tabulka č. 21: Roční a denní emise z liniových zdrojů

úsek 1 2 3 4 5

Roční emise [kg/rok/km] BaP NO2 PM10 PM2.5 0,001056 12,65 2359 259 0,000255 3,05 569 63 0,000082 0,99 184 20 0,000164 1,53 383 41 0,000168 1,75 228 57

BaP 0,00422 0,00102 0,00033 0,00066 0,00067

Denní [g/den/km] NO2 PM10 50,58 9435 12,20 2275 3,95 736 6,12 1531 6,99 911

PM2.5 1038 250 81 163 230

Tabulka č. 22: Hodinové emise z liniových zdrojů

úsek 1 2 3 4 5

Množství emisí [g/s/m*10-6] BaP NO2 PM10 PM2.5 0,000098 1,17 218,40 24,03 0,000024 0,28 52,66 5,79 0,000008 0,09 17,04 1,87 0,000023 0,21 53,17 5,66 0,000023 0,24 31,64 7,98

Hodinové emise [g/h/km] BaP NO2 PM10 PM2.5 0,000352 4,22 786,25 86,50 0,000085 1,02 189,59 20,86 0,000027 0,33 61,34 6,75 0,000082 0,76 191,42 20,37 0,000084 0,87 113,89 28,73

Výsledky výpočtů z rozptylové studie a vyhodnocení vlivu na kvalitu ovzduší jsou uvedeny v kapitole D.I.3.

2. Odpadní vody Odpadní vody typu městských odpadních vod (splaškové vody) Odpadní vody typu městských odpadních vod budou vznikat pouze v rámci stávajícího sociálního zařízení v areálu zázemí Osmosa – Jindřich, kam je zavedena splašková kanalizace. Nedojde ke změně ve výši produkce těchto vod. Po zrušení zázemí budou splaškové vody vznikat v sociálním zázemí plavírny Božičany. Odpadní vody technologické Žádná průmyslová nebo technologická odpadní voda v lomu nevznikne. Provoz úpravny kaolinu, kde odpadní vody vznikají, není součástí záměru, nemění se jeho kapacita ani technologie. Voda bude využívána ke skrápění pro snížení prašnosti v lomu a pro mytí komunikací při jejich znečištění. Část této vody zůstane vázána ve zkrápěném materiálu. Část steče a zůstane v prostoru lomu a komunikací, kde se vypaří anebo vsákne do podloží.

43

G E T s.r.o.


Důlní vody Důlními vodami jsou dle ustanovení § 40 odst. 1 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), v platném znění, všechny podzemní, povrchové a srážkové vody, které vnikly do hlubinných nebo povrchových důlních prostorů bez ohledu na to, zda se tak stalo průsakem nebo gravitací z nadloží, podloží nebo boku nebo prostým vtékáním srážkové vody, a to až do jejich spojení s jinými stálými povrchovými nebo podzemními vodami. Organizace je ze zákona při hornické činnosti oprávněna bezplatně užívat důlní vody pro vlastní potřebu a může je odvádět i přes cizí pozemky a vypouštět do povrchových vod způsobem a za podmínek stanovených vodohospodářským orgánem a orgány hygienické služby. Celkový přítok vod do lomu bude tvořen součtem objemů srážkových a podzemních vod. Celkový průměrný přítok důlních vod do lomu Osmosa - jih činí průměrně 14,0 l.s-1, tj. 1.210 m3.den-1, tj. 441.500 m3/rok. Z toho je cca 10 – 11 l.s-1, (tedy až 75 %) tvořeno přítoky vod podzemních. Toto nezvykle vysoké číslo je dáno především rozsáhlým hlubinným poddolováním v prostoru lomu a v jeho okolí. Trvalý přítok podzemních vod přes stařiny výrazně zvyšuje hydrogeologické povodí, které je drénováno do lomové otvírky. Množství podzemních vod může být dočasně navyšováno i průvaly tzv. stařinových vod, nahromaděných v důlních prostorech. Pro provozní čerpání důlních vod jsou však nejdůležitější dynamické přítoky do otvírky ze stařin, jež jsou trvalého charakteru. Rozhodnutí o stanovení způsobu a podmínek vypouštění důlních vod vydal KÚ Karlovarského kraje dne 13.6.2007 pod č.j. 1609/ZZ/07. Rozhodnutí bylo prodlouženo rozhodnutí č.j. 4560/ZZ/13- 5 ze dne 24.1.2014 do 31.12.2017. Důlní vody jsou vypouštěny s limity: prům. 14,0 l/s max. 17,5 l/s, 1210 m3/den, 441 500 m3/rok. V některých obdobích jsou maximální a roční kubatury překračovány. Terén za jz. hranicí stávajícího lomu má sklon od lomu, sz. závěrný svah Smolnické výsypky je (včetně drénů) odvodňován záchytným příkopem, ústícím do Černého potoka. Východní svahy jsou chráněny záchytným příkopem, sloužícím zároveň pro odvádění čerpaných důlních vod. Díky elevaci terénu v místě východní otvírky nemohou srážkové vody vtékat na severu, severovýchodě a východě do důlních prostor. Hlavu jižního závěrného svahu lomu odvodňují příkopy podél vlečkové koleje do objektu firmy Chodos Chodov s.r.o. (dnes ve vlastnictví oznamovatele). Na okraji lomu jsou vybudovány v bezpečné vzdálenosti od hrany 1. lávky otevřené příkopy, zabraňující stékání povrchových vod z okolí do těžebny. Tyto příkopy budou vybudovány i při okraji nové otvírky. Plánovaným rozšířením by nemělo dojít k navýšení objemu čerpaných důlních vod nad současný stav, neboť současně s rozšiřováním lomu dochází průběžně k zavážení vytěžených částí vnitřní výsypkou. V nových podmínkách KÚ (současné podmínky platí do konce roku 2017) by bylo vhodné hodnoty vypouštěného množství přiměřeně upravit. Po plánovaném zahloubení báze stávajícího lomu byla vybudována retenční jímka o objemu minimálně 13.000 m3, která je schopná samostatně pojmout tzv. přívalové vody. Do této jímky jsou důlní vody sváděny systémem drenážních rýh. Pro těžbu nižších etáží je jímka vždy vypuštěna, zásoby bilančních kaolinů jsou vytěženy a retence je zahloubena znovu. Po dosažení projektované úrovně lomu na kótě 385 m n. m. byla vybudována konečná jímka v prostoru mezi vrty V 663 a V 668. Vzhledem k nedostatku místa při bázi lomu je retence protažená ve směru západ - východ. Retence musí zůstat v provozu po celou dobu životnosti lomu Osmosa - jih. Jímka bude pro zabezpečení předepsané volné kapacity 1x ročně čištěna.

44

G E T s.r.o.


Maximální okamžitý přítok vody do otvírky může vyvolat především kombinace náhlého tání sněhu v součinnosti s přívalovým deštěm, při stabilním přítoku podzemních vod. V takovémto případě bude docházet k řádovému nárůstů přítoků vod do otvírky. Retenční jímka má projektovanou velikost 13.000 m3. Doba jejího plnění při uvažovaném průměrném přítoku 14,0 l.s-1, tj. 1.210 m3.den-1 je cca 11 dnů. Ke zvládnutí průměrného přítoku důlních vod a odčerpání vod z přívalových dešťů je hlavní čerpací stanice lomu vystrojena ponorným čerpadlem Flygt 2201 HT (Flygt BS 2151.011 HT). Je možno použít i jiný typ čerpadel odpovídajících parametrů. Důlní vody jsou čerpány z úrovně 385 m n.m. za hranu závěrného svahu (430 m n. m.). Čerpadlo je osazeno na pontonu o rozměrech 2,5 x 5 m, bezpečný přístup k čerpadlu zajistí ocelová lávka. Čerpadlo pracuje v automatickém provozu. Důlní vody jsou dále čerpány z retenční jímky za hranu závěrného svahu lomu a jsou odváděny 200 metrů dlouhým otevřeným příkopem (situovaným na ppč. 1210/8 a ppč. 1210/10 k.ú. Božičany) do akumulační a usazovací nádrže na ppč. 1210/8 a 1697/1 k.ú. Božičany umístěné v severním předpolí DP Božičany II, do prostoru mezi účelovou komunikací na Smolnickou výsypku a areálem úpravny Sedleckého kaolinu a.s. – provoz Osmosa. Koryto otevřeného příkopu je upraveno do lichoběžníkového profilu se sklonem svahů 1 : 1,5 a šířkou ve dně 60 cm. Půdorysný rozměr usazovací nádrže činí 85 x 61 metrů, čemuž při průměrné hloubce 1,7 m odpovídá požadovaný akumulační objem 10.250 m3. Svahy nádrže byly profilovány se sklonem 1 : 3,5. Jsou opevněny kamenným pohozem hrubého štěrku o síle 30 cm na pískovém loži. Dno nádrže je zpevněno kamenným pohozem o síle 20 cm. Velikost nádrže - včetně retence v lomu - zajišťuje dostatečnou volnou sedimentaci nerozpuštěných látek v čerpaných důlních vodách. Doba zdržení vod v nádrži při uvažovaném průměrném přítoku 14,0 l.s-1, tj. 1.210 m3.den-1 činí 8,5 dne. Přepad z nádrže je umístěn v betonové šachtě o rozměrech 2 x 3 m. Přepadová hrana je v úrovni maximální hladiny - tj. 427,8 m n. m. Způsob vypouštění důlních vod je řešen tak, aby byla vždy odváděna voda s nejnižším možným obsahem nerozpuštěných látek. Po přečištění volnou sedimentací jsou důlní vody odváděny ocelovým potrubím JS 300 o délce 25 metrů samospádem do koryta melioračního příkopu, sbírajícího průsakové vody z podzákladí Smolnické výsypky. Bezejmenná vodoteč po cca 250 metrech ústí do koryta Černého potoka (č.h.p. 1-13-01-148) na ppč. 1630/1. V systému odvádění důlních vod nedojde k žádné zásadní změně, pouze se s postupem těžby přesune retenční jímky na dně lomu a okolo nové hranice těžby budou vybudovány otevřené příkopy. Kvalita vypouštěných důlních vod je podmíněna především přirozeným chemizmem podzemních a srážkových vod. Zhoršení kvality může způsobit nedostatečný proces volné sedimentace jílových částic v sedimentačních jímkách a případně úniky ropných látek z těžebních a dopravních mechanizmů. V souladu s nařízením vlády č. 61/2003 Sb. a ve smyslu rozhodnutí Krajského úřadu, odboru ŽP č.j. 4560/ZZ/13- 5 ze dne 24.1.2014 jsou ve vypouštěných důlních vodách sledovány následující ukazatele s těmito hodnotami jejich přípustného znečištění: Tabulka č. 23: Přípustné a maximální emisní limity znečištění

NL (nerozpuštěné látky) NEL (nepolární extrah. látky) pH

Přípustná hodnota

Max. hodnota

p 40,0 mg/l 0,5 mg/l -

Bilance

m 60,0 mg/l 1,0 mg/l -

14,13 tun/rok 0,177 tun/rok -

45

G E T s.r.o.


Fe

Přípustná hodnota

Max. hodnota

p 5,0 mg/l

Bilance

m 6,0 mg/l

1,7 tun/rok

Kontrolní profil pro odběr tzv. prostých bodových vzorků důlních vod je určen v místě výtoku potrubí z přepadu sedimentační nádrže do melioračního příkopu (ppč. 1093/3, k.ú. Božičany). Jakost důlních vod je sledována s četností 6 x ročně v ukazatelích: NL, pH, NEL, Fe. Jedenkrát ročně bude navíc provedeno stanovení: sírany, rozpuštěné látky při 105°, mangan. Výsledky rozborů důlních vod spolu s přehledem o jejich čerpaném množství jsou v pravidelných ročních intervalech předávány příslušnému vodoprávnímu úřadu a správci vodního toku. Po rozšíření DP bude zachován stávající systém monitoringu důlních vod.

3. Odpady Realizací předkládaného záměru nedojde ke změně v produkci a způsobech nakládání s odpady. Odpady vznikající při hornické činnosti Zákon č. 185/2001 Sb, o odpadech se vztahuje na nakládání s těžebním odpadem, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Zvláštním právním předpisem je v tomto případě zákon č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem. Dle zákona č. 157/2009 Sb. se rozumí těžebním odpadem odpad, kterého se provozovatel zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se ho zbavit, a který vzniká při ložiskovém průzkumu, těžbě, úpravě nebo při skladování nerostů a který podle zákona o odpadech náleží mezi odpad z těžby nebo úpravy nerostů. V případě lomu Osmosa se předpokládá komerční využití suroviny – kaolinu a bentonitu. Žádný vytěžený materiál nebude z lomu odvážen jako odpad. Skrývky a výklizy (nejakostní surovina) budou využity při sanačních a rekultivačních pracích – budou ukládány na vnitřní výsypku lomu Osmosa. Dle § 1, odst. 2, písm. d) se zákon o nakládání s těžebním odpadem nevztahuje na hmoty získané při těžbě a úpravě nerostů podle zvláštního zákona, při vyhledávání nebo skladování nerostů nebo při těžbě, úpravě nebo skladování rašeliny, které jsou podle plánu otvírky, přípravy a dobývání nebo plánu využití ložiska určeny pro sanační a rekultivační práce nebo jsou jejich součástí anebo jsou určeny pro zajištění nebo likvidaci důlních děl. Citované ustanovení se týká též skrývek a výklizů z lomu. Budou využity k sanaci a rekultivaci lomu, vnitřní výsypka lomu je součástí plánu sanace a rekultivace. Odpady vznikající při běžném provozu Přímo v lomu odpady nevznikají. Odpady jsou produkovány pouze v prostoru zázemí Osmosa - Jindřich. Zázemí slouží i pro další lomy oznamovatele (např. lom Mírová). Běžnými potřebami pracovníků vznikají odpady skupiny 20 (komunální odpady z domácností a podobné živnostenské, průmyslové odpady a odpady z úřadů včetně složek z odděleného sběru) dle přílohy č. 1 k vyhlášce č. 381/2001 Sb., Katalog odpadů, v platném znění. S odpady je nakládáno v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů v platném znění. Odvoz a odstranění vyprodukovaných odpadů zajišťuje pro oznamovatele společnost oprávněná k nakládání s odpady.

46

G E T s.r.o.


Další odpady budou vznikají při činnostech, které s těžbou souvisí, např. při údržbě mechanizmů, vozového parku, atd. Opravy nákladních automobilů, příp. opravy těžebních mechanizmů jsou prováděny mimo lom v opravářských provozech smluvních organizací. V rámci těchto smluvních vztahů je zajištěno i nakládání se vzniklými odpady. Odpady z přípravy území před těžbou V rámci plochy DP se v současnosti nachází objekty, které budou muset být odstraněny nejpozději před zahájením skrývkových prací. Jedná se zejména o zázemí Osmosa - Jindřich. Při rušení tohoto zázemí bude využitelné zařízení odvezeno. Objekty a zpevněné plochy budou demolovány. Vznikne tedy stavební a demoliční odpad ze skupiny 17. Odpad bude na místě tříděn a bude s ním nakládáno v souladu se zákonem, tj. bude předávaný oprávněným osobám k odstranění nebo využití. Odpady, které by mohly vzniknout při havárii Odpady, které by mohly v případě havárií vznikat, jsou představovány především úniky paliv a mazadel z dopravních a mechanizačních prostředků při jejich poruchách a haváriích. Při havarijních situacích mohou vznikat odpady, z nichž z hlediska ovlivnění životního prostředí jsou nejzávažnější odpady nebezpečné s obsahem ropných látek. Pokud by došlo k znečištění zeminy, bude okamžitě odtěžena a bude s ní nakládáno jako s nebezpečným odpadem, přednostně bude odvezena k vyčištění na dekontaminační plochu. Tabulka č. 24: Odpady, které by mohly vzniknout při havárii

Kód druhu odpadu 15 02 02 17 05 03

Název druhu odpadu dle Katalogu odpadů

Kategorie odpadu

Absorpční činidla, filtrační materiály, čistící tkaniny a ochranné oděvy znečištění nebezpečnými látkami Zemina a kamení obsahující nebezpečné látky

nebezpečný nebezpečný

Situaci, při které by došlo k havárii a vznikly by v souvislosti s ní odpady, řeší havarijní plán.

4. Ostatní Hluk Hluk z provozu lomu a z navazující dopravy po veřejných komunikacích byl hodnocen v rámci akustické studie, která tvoří přílohu č. 1 tohoto oznámení záměru (Bubák, Moravec, 2014). Hluková studie charakterizuje zdroje hluku. Zdroje hluku lze z hlediska druhové skladby charakterizovat jako liniové a bodové. Hluk z dopravy na veřejných komunikacích Součástí záměru není doprava žádných hmot po veřejných komunikacích. Skrývky i surovina budou dopravovány po účelových komunikacích oznamovatele s výjimkou jednoho křížení veřejné komunikace. Surovina je navážena do úpraven oznamovatele, přičemž nedochází ke změně způsobu expedice dalších produktů. Úpravny oznamovatele zpracovávají produkty i z jiných lomů oznamovatele, realizací záměru nedojde ke změně kapacity úpraven

47

G E T s.r.o.


Veřejné komunikace jako liniový zdroj hluku proto nejsou součástí záměru dotěžení ložiska kaolinu Božičany-Osmosa-jih Hluk z provozu lomu, a dopravy na účelových komunikacích Podle NV č. 272/2011 Sb., o ochraně před nepříznivými účinky hluku a vibrací se hladina hluku v denní době stanoví pro 8 souvislých a na sebe navazujících nejhlučnějších hodin (LAeg,8h). Ustanovení platí pro hluk ze stacionárních zdroj i pro hluk z účelových komunikací, tyto zdroje se posuzují souhrnně. Způsob těžby a dopravy suroviny a skrývky je detailně popsán v kapitole B.I a B.II. Jako zdroje hluku se uplatní strojní zařízení a dopravní prostředky, které se v lomu podílí na těžbě a přepravě suroviny a skrývky, eventuelně dalších pomocných pracech. Pro hodnocení hlukových vlivů stacionárních zdrojů, bylo použito akustických údajů získaných těmito způsoby: •

z technických dokumentací pracovních strojů a zařízení, které budou na lokalitě použity,

•

z technických dokumentací obdobných pracovních strojů a zařízení,

•

z archivních podkladů zpracovatele, které vychází z již provedených akustických studií a z vlastních měření akustických výkonů na obdobných zařízeních,

•

z přípustných hodnot emisí hluku dle Nařízení vlády č. 9/2002 Sb. v platném znění (směrnice 2000/14/EC), Akustické parametry jednotlivých zdrojů hluku jsou uvedeny v následující tabulce.

Tabulka č. 25: Zdroje hluku a jejich akustické parametry

ZDROJ

Užití

hladina akustického výkonu LwA

intenzita dopravy

název a typ

činnost

dB

počet jízd/den

Dozer (bodový)

skrývka ornice

107

Nákladní automobil (bodový)

převoz ornice

105

Pásové rýpadlo (bodový)

skrývka

105

Pásové rýpadlo (bodový)

těžba kaolinu

103

přeprava kaolinu do úpravny (liniový 1)

46

přeprava skrývky na vnitřní výsypku (liniový 2)

282

přeprava bentonitu do úpravny (liniový 3)

22

Stav akustické situace v chráněném venkovním prostoru staveb byl v hodnoceném území kvantifikován pomocí výpočetního produktu LimA (viz hluková studie). Výsledky akustických výpočtů jsou uvedeny v kapitole D.I.3 stejně jako vyhodnocení vlivu. Vibrace S realizací záměru nebudou spojeny vibrace významného rozsahu. Zdrojem vibrací bude pouze provoz těžební a přepravní techniky a bude se jednat o vibrace, pro které není nutno 48

G E T s.r.o.


realizovat opatření k ochraně chráněných prostorů a objektů. Těžba kaolinu v rámci předmětného záměru není spojena s odstřelováním nebo jiným podobně destruktivním způsobem rozrušování pevných horninových podloží. Těžená surovina je snadno rozpojitelná a rovněž skrývkový materiál je tvořen nezpevněnými vrstvami. Záření radioaktivní, elektromagnetické V lomu nebudou provozovány umělé zdroje radioaktivního záření ani významnější zdroje záření elektromagnetického.

5. Doplňující údaje Terénní úpravy Vlivem těžby zásob výhradního ložiska dojde ke změně reliéfu terénu. Záměr lze charakterizovat nevyrovnanou bilancí hmot – dobýváním suroviny na ložisku dojde k odtěžení současného terénu a následně i ke vzniku jámového lomu se závěrnými svahy tvořenými těžebními etážemi. Vzhledem k relativně vysoké mocnosti skrývek bude přemístěno více materiálu než odpovídá pouhému objemu suroviny. Skrývkové materiály a výklizy z lomu budou ukládány opět zpět do lomu na vnitřní výsypku. Dojde tak k remodelaci terénu, nicméně po sanaci a rekultivaci zůstane v území deprese zatopená vodou Nejedná se však v území o novou činnost. Těžba v DP Božičany a navazujícím DP Božičany II probíhá již několik desetiletí a vlastní rozšíření dobývacího prostoru znamená pouze částečnou modifikaci již odsouhlasených a schválených terénních úprav. V období těžby bude lom v prostoru rozšíření olemován ochrannými valy o výšce do 5 m. Tyto terénní úpravy budou dočasné. Po ukončení těžby bude materiál z valů použit pro sanaci a rekultivaci lomu. Změny reliéfu budou mít vliv na krajinný ráz, velikost a významnost tohoto vlivu je posouzena v samostatné studii (Klouda 2014, příloha č. 6) a v kapitole D tohoto oznámení záměru.

49

G E T s.r.o.

OZNÁMENÍ ZÁMĚRU ČÁST C – ÚDAJE O STAVU ŽP Rozšíření DP Božičany a dotěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Božičany-Osmosa-jih

ČÁST C 1.

ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ

Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území 1. Územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES)

Dle Zásad územního rozvoje Karlovarského kraje (ZUR) i Územně analytických podkladů (ÚAP) obce s rozšířenou působností (ORP) Karlovy Vary se lokalita nenachází v ploše regionálních či nadregionálních prvků ÚSES, ani se takové v jeho nejbližším okolí nenacházejí. Severně od DP Božičany (cca 4 km) se nachází osa nadregionálního biokoridoru K3 Studenec - Jezeří, hranice jeho ochranné zóny pak leží cca 1 km severozápadně od DP. Přibližně 1 km daleko se nachází i regionální biokoridory č. 1001 a 1002 a regionální biocentrum č. 1158 Rybníky u Nové Role. Západně od DP (cca 20 m) se nachází regionální biocentrum č. 1988 Železný dvůr. Obrázek č. 9: Lokalizace DP Božičany a DP Božičany II v ÚAP ORP Karlovy Vary

Dle územního plánu (ÚP) Božičany (Štros, 2013) jsou nejbližší prvky lokálního ÚSES umístěny severně od plochy rozšíření DP: lokální biocentrum BCL 5 a lokální biokoridor BKL 10 podél toku Černého potoka v obci. Oba tyto prvky jsou ve stavu návrhu.

50

G E T s.r.o.

OZNÁMENÍ ZÁMĚRU ČÁST C – ÚDAJE O STAVU ŽP Rozšíření DP Božičany a dotěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Božičany-Osmosa-jih Obrázek č. 10: Výřez z koordinačního výkresu ÚP obce Božičany

Dle územního plánu města Chodov (Fára, 2009) je současným DP Božičany veden lokální biokoridor LBK-V vymezený jako navržený (nefunkční). Biokoridor je veden také po současném okraji lomu Osmosa v DP Božičany a přechází do prostoru jeho plánovaného rozšíření v blízkosti zázemí Osmosa – Jindřich.

51

G E T s.r.o.


Na následujícím obrázku je zmíněný biokoridor označený zelenou tečkovanou plochou s popisem LBK (v). Je uveden v seznamu veřejně prospěšných opatření s označením O-813-0 (červená vlaječka v mapě). Obrázek č. 11: Výřez z kordinačního výkresu obce ÚP města Chodov

2. Zvláště chráněná území Dle § 14 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny jsou kategorie zvláště chráněných území následující: •

maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ): národní parky (NP), chráněné krajinné oblasti (CHKO),

•

velkoplošná zvláště chráněná území (VZCHÚ): národní přírodní rezervace (NPR), přírodní rezervace (PR), národní přírodní památky (NPP) a přírodní památky (PP).

V zájmovém území ani v blízkém okolí se zvláště chráněná území nevyskytují. Nejbližší maloplošné zvláště chráněné území je NPP Svatošské skály a PP Údolí Ohře ležící ve vzdálenosti více než cca 7 km. Jižním směrem od zájmového území, ve vzdálenosti více než 6 km se nachází velkoplošné zvláště chráněné území CHKO Slavkovský les. 3. Evropsky významné lokality a ptačí oblasti soustavy Natura 2000 Natura 2000 je soustava lokalit chránící nejvíce ohrožené druhy rostlin a živočichů a přírodní stanoviště (např. rašeliniště, skalní stepi nebo horské smrčiny apod.) na území EU. Evropsky významná lokalita (EVL) je legislativně podložena v zákoně č. 114/1992 Sb., ochraně přírody a krajiny, který implementuje evropskou směrnici O stanovištích 52

G E T s.r.o.


(92/43/EHS). Evropsky významná lokalita je zařazena nařízením vlády ČR do tzv. národního seznamu. Po schválení Evropskou Komisí je zapsána do tzv. evropského seznamu. Ptačí oblasti (PO) jsou chráněná území vyhlašovaná za účelem ochrany ptáků. Vznikají na základě směrnice 2009/147/ES a společně s evropsky významnými lokalitami tvoří soustavu NATURA 2000. Jednotlivá ptačí území jsou v ČR vyhlašována samostatně formou nařízení vlády. Řešená oblast přímo nezasahuje do žádné evropsky významné lokality ani ptačí oblasti. Nejbližší EVL Kaňon Ohře (CZ0410413) je vzdálená cca 6 km jižně. Nejbližší PO Doupovské hory leží cca 11 km jihovýchodně.

4. Přírodní parky K ochranně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami, který není zvláště chráněn podle části třetí zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění, může orgán ochrany přírody a krajiny zřídit obecně závazným právním předpisem přírodní park a stanovit omezení takového využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení tohoto území. Zájmové území neleží v přírodním parku. Nejbližším přírodním parkem je patrně PřP Přebuz, vzdálený cca 9 km SZ od záměru.

5. Významné krajinné prvky, památné stromy Podle § 3 odst.1 písm. b) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění, významný krajinný prvek (VKP) jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 téhož zákona orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Z výše uvedeného vyplývá, že v prostoru rozšíření DP Božičany není žádný VKP dle § 3 odst.1 písm. b) zákona č. 114/1992 Sb. (tzv. ze zákona). V katastrálním území Božičany se nachází registrovaný VKP Božičanské mokřady. Plocha tohoto VKP částečně zasahuje do stávajícího DP Božičany II. Jedná se o pestrou mozaiku mokřadních biotopů - rybníků, bažin, olšin a zarůstající pískovna. Druhově mimořádně pestré stanoviště mnoha zvláště chráněných a mizejících druhů rostlin a živočichů, především obojživelníků a ptáků. Lokalita je typickou ukázkou biocenózy, která byla kdysi pro podkrušnohorské pánve charakteristická a do současnosti téměř úplně vymizela. Význačné a zvláště chráněné druhy zjištěné na území významného krajinného prvku tvoří některé druhy kriticky ohrožené (Blatnice skvrnitá, Ropucha krátkonohá, Skokan skřehotavý a silně ohrožené (Rosnička zelená, Bekasina otavní, Chřástal vodní). Západně od DP Božičany, bezprostředně za jeho hranicí se nachází registrovaný VKP Bílá Voda a navazující VKP (SÚ/526/L/94 – alej vzrostlých stromů). V prostoru rozšíření DP se žádný registrovaný VKP nenachází. V ploše DP ani nikde na území obce Božičany a města Chodov se nevyskytuje žádný památný strom. 53

G E T s.r.o.


6. Území historického, kulturního nebo archeologického významu Podobně jak v minulosti, hospodářská činnost se dnes v okolí Chodova a Nové Role realizuje především v primární a sekundární sféře. Zřetelným znakem kulturně-historické charakteristiky území je dlouhodobé zemědělské využívání půdy, významně pastvinářsky zaměřené. V souvislosti s osídlováním zdejší oblasti odehrávající se zhruba od 12. století docházelo k zúrodňování lesních půd. Zemědělství jako obživu také využívali němečtí kolonisté, kteří na Novorolsko přicházejí na přelomu 13. a 14. století. Německá kolonizace postupovala v průběhu následujících století po celém Karlovarsku. Kromě zemědělské výroby počali těžit ve vyšších partiích Krušných hor cín a odplávky z cínových dolů rýžovat v toku Rolavy. „Němečtí osídlenci se vyznačovali pílí, vytrvalostí a vynalézavostí. Proto je čeští panovníci tolik vábili do Čech a přidělovali jim majetky jako dědičné.“ (http://novarole.cz/obsah/historie) Po 30. leté válce spojené s léty hladomoru se až koncem 18. století objevuje nový směr v hospodářském životě na Karlovarsku. Dochází k obnovení hornictví, avšak nikoliv rudních surovin. Počíná těžba ložisek hnědého uhlí. V jejich nadloží byla zjištěna kvalitní ložiska jakostního kaolínu. Od konce 18. století se začíná s výrobou porcelánu. V DoKP i v jeho blízkém okolí jsou patrné projevy dřívější i současné těžby této suroviny. Jedná se jak o pozůstatky této činnosti, tak také o proměnu ve využití území (antropogenní tvary, umělé vodní plochy). V území si po celou dobu uchovávalo silnou pozici německy mluvící obyvatelstvo. K porcelánovému průmyslu, těžbě uhlí a zemědělství se počala rozvíjet těžba dřeva a jeho zpracování, tkalcovství, sílí obchod. V širším okolí jsou již historicky těženy nerostné suroviny a materiály jako kaolín, bentonit, hnědé uhlí, lomový kámen, ad. Rozhodující význam má v současnosti těžba hnědého uhlí v Sokolovské pánvi. Těžba hnědého uhlí zde dle historických zmínek probíhá již od 17. století, po roce 1945 postupně přešla od hlubinného dobývání k efektivnějšímu lomovému, povrchovému. Ložisko kaolínu Osmosa bylo těženo již v období první republiky. V letech 1950 – 1962 byla těžba prováděna hlubinným způsobem. Od roku 1964 je tato lokalita intenzivně těžena. Významným zaměstnavatelem je strojírenský podnik Chodos nacházející se v sousedství DP Božičany, jehož historie sahá až do 80. let 19. století. Nejbližší sídlo Božičany je prvně uváděno roku 1359. Před využíváním ložisek kaolínu měla obec zemědělský ráz, počátkem 19. století zde stálo 44 usedlostí. Od konce 19. století je zde těžen kaolin z mocných ložisek na katastru Božičan, a také sousední obce Jimlíkov. Již v roce 1892 vzkvétá těžba kaolinu, která iniciuje vznik společnosti Zettlitzer Kaolinwerke AG (,,Sedlecký kaolin“). V dalších desetiletích se společnost stále rozrůstá. Přirozeným důsledkem těžby kaolinu byla stavba porcelánky v roce 1890 společností J. S. Maier a spol.“ (http://www.bozicany.cz/) Provoz porcelánky byl ve druhé polovině 60. let minulého století ukončen. „Nová Role je sedmým nejstarším sídelním útvarem Karlovarska. Od roku 1964 je městem. Město má svůj znak a prapor, kde hlavním symbolem je porcelánová konvice představující výrobu porcelánu.“ (http://novarole.cz/) Samotná obec Nová Role se prezentuje jako město porcelánu. Z tohoto faktu lze usoudit, že výroba porcelánu není jen běžnou charakteristikou či prostředkem k živobytí, ale že představuje trvalou hodnotu a poukazuje na vztah místních k tomuto řemeslu (identifikaci). K lokalitám s nejstaršími historicky doloženými počátky v okolí náleží rovněž nedaleký Chodov. „Na konci 12. století byl součástí pozemkového majetku kláštera ve Waldsassenu, zasahujícího až do Čech. Tento klášter se významně podílel na organizaci německé 54

G E T s.r.o.


kolonizace, která v průběhu 12. a 13. století položila základy po dlouhá staletí stabilizované etnické skladby zdejšího osídlení.“ (http://www.mestochodov.cz/mesto/historie.php) Blízké Karlovy Vary se začínají již od svých doložených počátků (cca polovina 14. století) rozvíjet v souvislosti s výskytem minerálních pramenů. Stávající podobu krajského města pak určil jeho rozmach v poslední třetině 19. století. Pro území v prostoru navrženého záměru a jeho okolí představují nejzásadnější determinanty jeho historického vývoje blízkost větších průmyslových center, dlouhodobě realizované dobývání nerostného bohatství a také dopady válečných či poválečných událostí. Indikátory kulturních či historických hodnot mohou být předměty ochrany dle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. V ploše navrženého rozšíření DP ani v jeho bezprostřední blízkosti není vyhlášena archeologická, městská, vesnická, krajinná památková rezervace či zóna. Nejbližším památkově chráněným územím je archeologická památková rezervace Tašovice, vzdálená cca 5 km jihovýchodně, chránící stopy někdejšího výšinného opevněného sídliště – hradiště Starý Loket, osídlené již ve střední době kamenné. Nejbližší chráněné objekty, zapsané do Státního seznamu Národního památkového ústavu, reprezentují kaple a hrázděná usedlost v Božičanech. Za území s archeologickými nálezy se považuje území, na němž lze odůvodněně předpokládat výskyt archeologických nálezů, nebo na němž se již vyskytly archeologické nálezy, popřípadě archeologická naleziště. Archeologické dědictví se vyskytuje takřka na území celé ČR, s výjimkou území v minulosti vytěžených na předčtvrtohorní podloží. Má-li se provádět stavební činnost na území s archeologickými nálezy, jsou stavebníci již od doby přípravy stavby povinni tento záměr oznámit Archeologickému ústavu a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum. Obdobně se postupuje, má-li se na takovém území provádět jiná činnost, kterou by mohlo být ohroženo provádění archeologických výzkumů. Aplikace Státní archeologický seznam (SAS) ČR v informačním systému Národního památkového ústavu (IS NPÚ) umožňuje vyhledávání a tisk základních údajů o území s archeologickými nálezy (UAN). Dle této aplikace se v ploše záměru ani v blízkém okolí nenachází území kategorie UAN I (území s pozitivně prokázaným a dále bezpečně předpokládaným výskytem archeologických nálezů). V centru obce Božičany se nachází území UAN 2 (území, na němž dosud nebyl pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů, ale určité indicie mu nasvědčují nebo byl prokázán zatím jen nespolehlivě; pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů 51 - 100 %). Jedná se o území s názvem středověké a novověké jádro obce (př. č. SAS 11-21-17/1). Plocha rozšíření DP patří do kategorie UAN III pokrývající většinu plochy ČR (území, na němž nebyl dosud rozpoznán a pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů a ani tomu nenasvědčují žádné indicie, ale jelikož předmětné území mohlo být osídleno či jinak využito člověkem, existuje 50 % pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů).

7. Území hustě zalidněná Okolí zájmového území není územím hustě zalidněným. Jedná se o zemědělskou krajinu s četnými plochami současné či bývalé těžby nerostných surovin včetně velkoplošné povrchové těžby hnědého uhlí. Plocha rozšíření leží při okraji obce Božičany, která měla k 31.12.2014 605 obyvatel při rozloze při rozloze 7,66 km2. Hustota obyvatel je tedy

55

G E T s.r.o.


v Božičanech 79 obyv./km2, což je méně než celostátní průměr (133 obyv./km2) i průměr Karlovarského kraje (91 obyv./km2). Nejbližší město Chodov má 13 940 obyvatel, Karlovy Vary pak 49 781 obyvatel.

8. Území zatěžovaná nad míru únosného zatížení Jednou z hlavních zásad ochrany životního prostředí je zásada, že území nesmí být zatěžováno lidskou činností nad míru únosného zatížení, přičemž podle §12 zákona č. 17/1992 Sb. „přípustnou míru znečišťování životního prostředí určují mezní hodnoty stanovené zvláštními předpisy“. Zvláštním předpisem je mj. i nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, které stanovuje hygienické limity hluku a vibrací a zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, který stanovuje imisní limity. Ovzduší Na území obce Božičany a města Chodov nejsou překračován imisní limity dle přílohy č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Podrobnosti jsou uvedeny v kapitole C.II.1. Karlovarský kraj patří spolu s Plzeňským ke krajům s nejčistším ovzduším v České republice. Hluk Z posouzení provedeného v akustické studii plyne, že při současné dopravní intenzitě na komunikaci II/209 není překračován platný hygienický limit pro hluk z pozemních komunikací dle nařízení vlády č. 272/2011 Sb. s uvažováním korekce pro případ staré hlukové zátěže z dopravy na pozemních komunikacích. Ostatní V zájmovém území i v okolní krajině jsou vesměs zachovány funkce sociálněekonomické i přírodní. K nejvýznamnějším zásahům do krajiny dochází v případě povrchové velkoplošné těžby hnědého uhlí v Sokolovské pánvi, která se v blízkosti posuzovaného záměru projevuje v podobě Smolnické výsypky. Jedná se o kompletně přetvořený povrch terénu, kde byly přírodní procesy nahrazeny výhradně antropogenními. Zároveň však je prováděna rekultivace těchto území a dochází k postupné obnově přírodních procesů. Vzhledem k tomu, že však těžba probíhá v souladu s povoleními dle zvláštních právních předpisů nelze hovořit o území zatěžovaném nad míru únosného zatížení.

9. Staré ekologické zátěže Kontaminovaná místa Přímo v zájmovém území se nenachází žádná stará ekologická zátěž. Dle systému evidence kontaminovaných míst (SEKM) je nejbližší evidovanou starou ekologickou zátěží lokalita s názvem Benzina s.r.o. ČSPHM Chodov (ID zátěže: 5217003), vzdálená více než 1 km JZ od zájmového území. Vlivy důlní činnosti Dle mapového projektu Vlivy důlní činnosti ČGS jsou v celém širším okolí záměru evidována poddolovaná území. Přímo v ploše záměru se jedná o poddolované území s názvem Božičany (ID 441) a Dolní Chodov (ID406). V ploše rozšíření DP, mimo těžbu je evidováno opuštěné úložné místo těžebního odpadu (odval) s názvem Jindřich (ID 4837).

56

G E T s.r.o.


V ploše rozšíření jsou evidována 3 stará důlní díla: První dvě jsou v blízkosti zázemí Osmosa – Jindřich v okrajové části stávajícího DP Božičany: Jindřich II (Caroli-Hedy)1 (ID 2550), Jindřich II (Caroli-Hedy)2 (ID 3849). Třetí evidované staré důlní dílo je při severovýchodním okraji navrhovaného DP Božičany, mimo plochu vlastní těžby u okraje intravilánu Božičan: Jindřich III. Tabulka č. 26: Vlivy důlní činnosti v ploše záměru

Poddolovaná území Surovina Stáří Kaolin – Uhlí hnědé před i po 1945 Kaolin – Uhlí hnědé před i po 1945 Důlní díla Druh díla Uzavření

ID 406 441

Název Dolní Chodov Božičany

ID

Název Jindřich II. Šachta po roce 1945 (Caroli - Hedy) 1 Jindřich II. Šachta po roce 1945 (Caroli - Hedy) 2 Jindřich III. Úpadnice po roce 1945 Úložná místa těžebního odpadu Název Druh, statut Vznik 20. století do roku Jindřich odval 1945

2550 3849 2491 ID 4837

Rozsah systém systém Surovina Uhlí hnědé Uhlí hnědé Uhlí hnědé Surovina Uhlí hnědé

Obrázek č. 12: Vlivy důlní činnosti (identifikace dle ID v mapě)

57

G E T s.r.o.


10. Extrémní poměry v dotčeném území Zájmové území se nachází na pomezí Karlovarska a Sokolovska. Karlovarský okres lze celkově charakterizovat jako průmyslově-zemědělský, s významným podílem lázeňství a cestovního ruchu. Sokolovský okres jako celek je okresem vysoce průmyslovým. Stávající krajina Sokolovska je pak výrazně přetvářena těžbou uhlí ale i těžbou dalších nerostných surovin. Celé široké okolí záměru je tak poznamenáno historickou těžbou nerostných surovin. Za extrémní poměry v ploše záměru lze považovat přítomnost poddolovaného území, vzniklého v souvislosti s historickou hlubinnou těžbou.

2.

Stručná charakteristika stavu složek životního prostředí v dotčeném území, které budou pravděpodobně významně ovlivněny

V následující charakteristice stavu složek životního prostředí jsou pro úplnost popsány i složky životního prostředí, které záměrem nebudou dotčeny vůbec.

1. Ovzduší a klima Klimatická charakteristika Řešené území leží dle Quitta (1971) v klimatické oblasti mírně teplé MT4, s následující charakteristikou: krátké léto, mírné, suché až mírně suché, přechodné období krátké s mírným jarem a mírným podzimem, zima je normálně dlouhá, mírně teplá a suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. Tabulka č. 27: Charakteristika klimatické oblasti MT3

Hodnota (teploty ve °C, srážky v mm)

Charakteristika Počet letních dnů Počet dnů s průměrnou teplotou nad 10°C Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Průměrná teplota v lednu Průměrná teplota v červenci Průměrná teplota v dubnu Průměrná teplota v říjnu Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více Srážkový úhrn ve vegetačním období Srážkový úhrn v zimním období Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet dnů zamračených Počet dnů jasných

20 - 30 140 - 160 110 - 130 40 – 50 - 2 - -3 16 – 17 6–7 6–7 110 - 120 350 - 450 250 – 300 60 – 80 150 - 160 40 - 50

Kvalita ovzduší Území obce Božičany ani města Chodov nepatří do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) dle „Sdělení odboru ochrany ovzduší (OOO) MŽP o hodnocení kvality ovzduší - vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2010“ zveřejněného ve Věstníku MŽP 2/2012. Dle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší se k posouzení, zda dochází k překročení 58

G E T s.r.o.


některého z imisních limitů, použije průměr hodnot koncentrací pro čtverec území o velikosti 1 km2 vždy za předchozích 5 kalendářních let. Každoročně je zveřejňuje MŽP prostřednictvím Českého hydrometeorologického ústavu na internetových stránkách. Z takto zveřejněných dat je zřejmé, že Karlovarský kraj je jednou se zón s nejlepší kvalitou ovzduší v rámci ČR. V rozptylové studii (Kočová 2015, příloha č. 2) je uveden popis stávajícího imisního pozadí v zájmové lokalitě. Uvedeny jsou pouze znečišťující látky, pro které byl proveden výpočet znečištění ovzduší. Údaje o imisním pozadí vychází právě z dat zveřejněných na webových stránkách ČHMÚ. Jedná se o průměrné hodnoty imisních koncentrací pro čtverce o velikost 1 km2 za předchozích 5 kalendářních let (2009 – 2013): •

roční průměrná imisní koncentrace BaP: 0,52 ng/m3

•

roční průměrná imisní koncentrace NO2: 14,5 µg/m3

•

roční průměrná imisní koncentrace PM10: 19,9 µg/m3

•

36. nejvyšší hodnota 24hod. průměrné koncentrace PM10: 35,9 µg/m3

•

roční průměrná imisní koncentrace PM2,5: 13,7 µg/m3

V oblasti výpočtových bodů posuzovaných rozptylovou studií nebyl překročen imisní limit dle § 11 odst. 5 zákona č. 201/2012 Sb., v platném znění. V blízkém okolí zájmové lokality není provozována žádná imisní stanice, která by kontinuálně monitorovala kvalitu ovzduší. Nejbližší imisní stanice Karlovy Vary se nachází ve vzdálenosti cca 7 km od posuzované lokality. Vzhledem k umístění a charakteristice stanice Karlovy Vary (charakterizuje imise z dopravy do vzdálenosti asi 200 m, umístění: cca 25 m od frekventované křižovatky, u autobusového nádraží, reprezentativnost: 100 – 500 m) nelze údaje z této stanice pro posuzovanou oblast použít. Nejbližší monitorovací stanice, které svým umístěním a charakteristikou odpovídají zájmové lokalitě, jsou stanice Sokolov, která nachází ve vzdálenosti cca 12 km od posuzované lokality a stanice Přebuz, která nachází ve vzdálenosti cca 17 km od posuzované lokality. Ani na jedné z těchto stanic nebyl imisní limit pro uvedené látky překročen. Z dokumentu Aktualizace Programu snižování emisí a Programu ke zlepšení kvality ovzduší Karlovarského kraje 2012 (Ascend s.r.o. pro Karlovarský kraj, 2012), lze citovat: "Kvalita ovzduší na území zóny Karlovarský kraj je v porovnání s ostatními zónami dobrá a patří dlouhodobě k těm nejméně problémovým". 2. Voda Povrchové vody Převážná část stávajícího DP spadá do povodí Černého potoka, zahrnující i část Smolnické výsypky (pořadí 1-13-01-149). Částečně zasahuje i do povodí Vlčího potoka od soutoku s Černým potokem až po jeho soutok s Chodovským potokem (číslo hydrografického pořadí 1-13-01-150). Část DP spadá do povodí Chodovského potoka (pořadí 1-13-01-147). Důlní vody z lomu Osmosa jsou dlouhodobě vypouštěny do Černého potoka. Černý potok má celkovou délku 9,406 km a v Božičanech se vlévá do Vlčího potoka. Vlčí potok (celková délka 10,862 km) se vlévá do Chodovského potoka pod obcí Mírová. Za místní erozivní bázi v neovlivněném stavu lze považovat koryto Černého potoka na úrovni cca 425 m n.m. V současné době je však území odvodňováno prostřednictvím lomu 59

G E T s.r.o.


Osmosa, který drénuje nejen vody povrchové ryze srážkového původu, ale i vody podzemní. Drenážní účinky lomu jsou umocněny i vlivem hlubinné těžby uhlí prováděné v minulosti. Povodí III. řádu (základní povodí) pak je Ohře po Teplou (1-13-01). Stávající jakost vody Vlčího potoka byla zjišťována dle dokumentace pro rozšíření DP Mírová (Petrů, 2014) v letech 2010 – 2011. Vzorkována byla kvalita vody v profilu nad a pod odtokem ze sedimentační nádrže provozovny společnosti Sedlecký kaolin a.s. Výsledky ukazují, že obsahy NL se v toku pohybují v hodnotách 9-39 mg/l, koncentrace uhlovodíků C10-C40 dosáhly ojediněle prvních desetin mg/l. Následující tabulka uvádí průtoky Vlčího potoka pro profil cca v km 8, v místě plánovaného vypouštění důlních vod lomu Jimlíkov II. Průtoky byly vypočteny ČHMÚ, plocha povodí byla uvažována 21,31 km2, roční srážka 730 mm, a dlouhodobý průměrný roční průtok 156 l/s. Tabulka č. 28: M-denní / N-leté průtoky Vlčího potoka

M-denní průtoky (l/s) M 30 Q 352 M Q

60 248 1 4,2

90 194 2 6,7

120 158

150 180 210 240 270 132 111 94 79 65 N-leté průtoky (m3/s) 5 10 20 10,9 14,9 19,5

300 52

330 39 50 26,5

355 25

364 15 100 32,6

Prostorem rozšíření DP přímo neprotékají žádné povrchové toky. Nejbližší vodní plochy jsou akumulační a usazovací nádrže pro lom Osmosa umístěné v DP Božičany II a dále pak rybníky pod patou Smolnické výsypky severně od DP. Západně od DP Božičany leží umělé jezero Bílá Voda Dle mapového serveru HEIS VUV vodního hospodářství a ochrany vod nemá Černý potok stanovené záplavové území.. Záplavové území je stanoveno pouze pro Vlčí potok. Podzemní vody Hydrogeologie širšího okolí DP Božičany spadá do hydrogeologického rajónu 2120 – Sokolovská pánev (Olmer, 2005). V zájmovém území jsou vyvinuté 2 významnější zvodněné systémy. Spodní systém je vázaný na žuly karlovarského plutonu, svrchní systém na sedimenty terciéru a sekundární kaolín. Hlavním zvodněným prostředím je žula karlovarského plutonu, dotovaná srážkami převážně na svazích Krušných hor a Slavkovského lesa. Tlakový spád zvodně směřuje k regionální erozivní bázi, danou hladinou Ohře. S hlubokým oběhem podzemních vod v kombinaci a s dotací hlubinného juvenilního oxidu uhličitého souvisí karlovarské a sokolovské centrum výstupu termálních minerálních vod. V ložiskovém prostoru však nebyly minerální vody zjištěny. Zvodnění podložních žul je vázáno především na pukliny a křemenné žilky, doprovázené drcením krystalických hornin. Koeficienty filtrace v žulové zvodni se pohybují v řádu kf = n.10-6 m/s. Průzkumy, provedené v širším okolí, svědčí o významné propustnosti předterciérní tektoniky, a špatné propustnosti tektoniky terciérní. V terciérním souvrství mají základní význam bazální uloženiny starosedelských vrstev,

60

G E T s.r.o.


a bezprostřední nadloží uhelné sloje. Vlastní uhelné souvrství může být zvodněné, popř. i zcela bezvodé. Horniny mají jako celek velmi malou propustnost, protože starosedelské souvrství je především ve vývoji málo propustných kaolínů, souvrství s výskyty uhlí má převážně izolátorový charakter a vulkanogenní souvrství je všeobecně považováno za izolátor. Vulkanosedimentární souvrství a kvartér mají vzhledem k nízké propustnosti jen lokální hydrogeologický význam. Vzhledem k dobývání uhelné sloje ale došlo k narušení nadložních vrstev vulkanogenního souvrství, které se za normálních podmínek chová jako izolátor. Tím dochází ke zvýšení přítoků z mělkého kvartérního kolektoru, přímo ovlivňovaného aktuálními srážkovými poměry. Jednotlivé vydobyté prostory vytvářejí podmínky pro akumulaci podzemních vod (stařinové vody). Ty jsou nyní odvodňovány do nejnižšího místa lomu Osmosa - jih. V místech, kde k těžbě uhlí nedošlo, má slojové pásmo ve většině případů slabou puklinovou propustnost. Terciérní sedimentace jako celek ve stavu neporušeném důlní činností vykazuje koeficienty filtrace v řádu kf = n.10-7 m/s. V partiích porušených těžbou uhlí bude docházet lokálně k nárůstu koeficientů filtrace na hodnoty v řádech kf = n.10-5 až n.10-6 m/s. Tabulka č. 29: Informace o hydrogeologickém rajonu zájmového území podle HEIS VÚV TGM

Hydrogeologické rajony základní vrstvy ID hydrogeologického rajonu: Název hydrogeologického rajonu: Horizont: Pozice: Plocha rajonu, km2: Geologická jednotka: Skupina rajonů Dílčí povodí: Kolektory hydrogeologického rajonu Číslo kolektoru: Kolektor: Litologie: Stratigrafická jednotka: Dělitelnost rajonu (ano/ne): Mocnost souvislého zvodnění: Hladina: Typ propustnosti: Transmisivita: Mineralizace: Chemický typ:

21200 Sokolovská pánev 2 základní vrstva 302,317 Terciérní a křídové sedimenty pánví Terciérní a křídové sedimenty podkrušnohorských a jihočeských pánví Ohře, Dolní Labe a ostatní přítoky Labe

9 nevymezený kolektor pískovce a slepence ne napjatá puklinovo - průlinová nízká <0,001 0,3 - 1 g/l Ca-Na-HCO3-SO4

Hydrogeologie ložiska a blízkého okolí V prostoru rozšíření DP nebyly při ložiskových průzkumech kaolinů specielní hydrogeologické práce prováděny. V této části ložiska je k dispozici rovněž jen omezený počet ložiskových vrtů. Při technologii hloubení průzkumných ložiskových vrtů s výplachem navíc nebyly zpravidla ani zaznamenány úrovně hladin podzemní vody. Hydrogeologické charakteristiky dotčené části území byly odvozeny z archivních hydrogeologických prací při průzkumu kaolínů na vlastním těženém ložisku, i z charakteristik zvodnění v bližším i širším okolí. Návrh na vypouštění důlních vod z DP Božičany zpracoval Krupař (2007), jenž uvádí i všeobecné charakteristiky zvodnění ložiska. Úrovně hladiny podzemní vody nejsou v blízkém okolí ložiska předmětem průběžného

61

G E T s.r.o.


sledování, z důvodu absence jímacích objektů. Lze předpokládat, že úroveň hladiny podzemní vody je ve vzdálenějším severním, sv. a východním okolí DP v hloubkách od prvních metrů do 10 m pod terénem. Blíže k těžební jámě je hladina zakleslá vlivem čerpání z jímky důlních vod. Předpokládáme, že hranice, kam dosahují současné vlivy odvodňování, se pohybuje kolem linie železniční vlečky a státní silnice č. 209 Božičany – Chodov. Popis způsobu odvodnění lomu je uveden v kapitole B. III. 2 Obrázek č. 13: Přehledná mapa s vyznačením směru proudění podzemní vody (dle Koroš, 2015)

Zdroje podzemních vod Zájmové území leží mimo chráněnou oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV). Hranice nejbližší CHOPAV Krušné hory leží cca 4 km severozápadně a dále CHOPAV Chebská pánev a Slavkovský les leží cca 6 km jižně. V okolí navrženého rozšíření DP nejsou žádná ochranná pásma vodních zdrojů (OPVZ). Nejbližší leží cca 2 km severně, dle informace z HEIS VUV zde však není evidován žádný odběr vody pro lidskou spotřebu přesahující 500 m3/měsíc nebo 6000 m3/rok. V prostoru trvalé zástavby byla v bližším okolí evidována pouze jedna kopaná studna ST-1 (příloha č. 3). Dne 28.4.2013 byla ve studni, hluboké 7,41 m, naměřena hladina vody v úrovni 6,54 m od odměrného bodu (odměrným bodem byl poklop v úrovni 0,1 m nad terénem). Studna je používaná občasně, k zavlažování zahrady. Všechny okolní nemovitosti jsou napojené na veřejný vodovod. V chatové kolonii severně od plánovaného rozšíření DP nebyly studny evidovány. Objekty využívají obecní vodovod. Jiná je situace v chatové kolonii východně od DP. Chaty zde mají především mělké kopané studny. Studny jsou prakticky u každé chaty. Vzhledem

62

G E T s.r.o.


k úrovni hladiny podzemní vody jsou studny hluboké zpravidla pouze jednotky metrů. Obrázek č. 14: poloha navrhovaného DP vzhledem k CHOPAV a OPVZ

Záměr se nachází v blízkosti ochranného pásma stupně II.B přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Karlovy Vary, avšak vně tohoto ochranného pásma. Dle vyjádření Ministerstva zdravotnictví - Český inspektorát lázní a zřídel (MZdr./ČIL) č.j. ČIL12.12.2005/43591-H ze dne 9. 1. 2006 je těžba kaolinu nad kótou 360 m n.m. v tomto OP v zásadě povolena, v případě plnění následujících podmínek: 1. Průběžně musí být sledováno množství, teplota a chemismus čerpaných vod, a to nejméně v měsíčních intervalech, těžební organizace zajistí roční vyhodnocení. 2. V případě zjištění průvalu vody: a) ve větším množství než 500 l/min; b) ve větším množství než 200 l/min a teploty 20°C nebo vyšší; c) s obsahem větším než 100 mg/l CO2 nebo při zjištění výronu plynu; stanoví MZdr./ČIL1 po dohodě s orgány báňské správy podle potřeby ochranný pilíř a případně další nutná opatření. 3. Těžební organizace při průvalu vod a plynů je kromě uvedeného povinna: a) podat okamžité hlášení MZDr./ČIL1 a příslušnému báňskému úřadu, b) prověřit hydrologickou pozici průvalového místa, charakter výronu plynu nebo vody, c) provést chemický rozbor průvalové vody, d) posoudit a ohodnotit průval ve vztahu k dosavadním měřením. 63

G E T s.r.o.


Posouzením vlivu záměru na podzemní vody včetně zdrojů vody je uvedeno v kapitole D.I.4.

3. Půda Taxonomická charakteristika půd zájmového území V ČR je používána klasifikace půdních typů podle taxonomického klasifikačního systému půd (TKSP), mezinárodně systém World Reference Base for Soils Resources 2006 (WRB). Dle TKSP se v území vyskytují půdy kategorie stagnosoly, půdní typ pseudogleje, půdní subtyp pelický. Skupina půd: STAGNOSOLY Půdy semihydromorfní, s výrazným redoximorfním mramorovaným horizontem v důsledku povrchového periodického převlhčení v hloubce do 0,5 m; výraznost mramorování do hloubky klesá; mramorování nalézáme v některých případech pod vyběleným nodulárním horizontem, který může být při výrazném povrchovém převlhčení nahrazen výrazně vyběleným horizontem s rourkovitými novotvary, na svazích pak hydroeluviálním horizontem bez rezivých novotvarů. Možnost tvorby hydrogenních forem nadložního humusu a humózního hydrogenního (umbrického) až histického horizontu. Široké rozmezí nasycenosti sorpčního komplexu. Půdní typ: PSEUDOGLEJ PG Půdy se stratigrafií O- Ahn či Ap- En – Bmt – BCg – C nebo O – Ahn či Ap- Bm – Bcg – C. Jsou charakterizovány výskytem výrazného mramorovaného, redoximorfího diagnostického horizontu. U půd vyvinutých z luvizemí nalézáme nad ním vybělený horizont s velkým výskytem výrazných nodulárních novotvarů. V tomto případě vznikl mramorovaný horizont transformací luvického horizontu a je proto označen Bmt. U ostatních půd vznikl mramorovaný horizont transformací kambického braunifikovaného horizontu nebo pelického kambického horizontu; v posledním případě jej označujeme Bmp. Nodulární novotvary nacházíme obecně blízko povrchu půdy (Ahn). Mizí při laterálním vyluhování, které může přeměnit En na Ew. Humusovou formou je nejčastěji moder- hydromoder, humusový horizont a ornice mají zvýšený obsah humusu ve srovnání s okolními anhydromorfními půdami. V ornicích se obsah humusu pohybuje v rozmezí 2,5 – 3,5 %. Pseudogleje jsou půdami eubazickými (VM nad 60 %) až mesobazickými (VM 35-60 % v hor. Bm), se zvýšeným zastoupením amorfního Feo. Pseudogleje se vytvářejí buď z pedogenně (z luvizemí) či litogenně zvrstvených event. nepropustných (pelické, písčitojílovité) substrátů. Nalézáme je v rovinatých částech reliéfu humidnějších oblastí – v klimatických regionech B 6-9, Ko 3-7, Ku 4-7.(3)4-5, ve výškovém stupni 4-7. Jsou to půdy s udickým – periodicky akvickým vodním režimem. Půdní subtyp: Pelický p Obsah jílu alespoň v části hornin mramorovaný pelický horizont (Bmp) se zrnitostí 4-5. Půdní profil PGpz terciérních jílů - pod ornicí Bmp. Mikromorfologické znaky PGp z tercierních jílů - střídání trojmocným železem obohacených a ochuzených partií v Bpm. Půdní pokryv zájmového území V původním plánu sanace a rekultivace (Ekoservis, 1992) jsou citované výsledky pedologického průzkumu z roku 1980 provedeného pro území DP Božičany. Podrobný

64

G E T s.r.o.


pedologický průzkum vyhodnotil, že se na zájmovém území uplatňuje jako genetický půdní představitel oglejená půda – index OG 51-49. Ornice je mělká až hluboká (15 – 30 cm), totožná s humusovým horizontem. Má střední až vyšší sklon k hrudovitosti. Oglejený horizont sahá až do hloubky 102 cm. Ornice je hlinitá, místy slabě štěrkovitá a slabě kamenitá, podorničí tuhé, ulehlé, spodina tuhá. Vodopropustnost je omezená, periodické zamokření povrchovou vodou. Proces oglejení v celém profilu. Ornice je středně humózní (2,93 %), spodina slabě humózní (0,76 – 0,60 %), půdní reakce slabě kyselá (pH vým. = 6,1), ve spodině silně kyselá (pH vým. = 4,2), koloidní komplex slabě nasycen (V = 66,7 %), sorpční kapacita nízká (T = 10,5 mval/100g), obsah P2O3 nedostatečný, obsah K2O dobrý, uhličitany nejsou přítomny.

4. Geofaktory území Geomorfologická charakteristika Z geomorfologického hlediska je území součástí: Systém: Provincie: Subprovincie: Oblast: Celek: Podcelek: Okrsek:

Hercynský Česká vysočina Krušnohorská soustava (III) Podkrušnohorská oblast (IIIB) Sokolovská pánev (IIIB-2) Sokolovská pánev (IIIB-2) Chodovská pánev (IIIB-2-c)

Sokolovská pánev je terciérní pánev s vrásově zlomovou stavbou. Je to oboustranně tektonicky ohraničený, stupňovitý, příčně asymetrický příkop, protažený ve směru západ – východ. Pánev má délku 36 km, šířku 9 km a rozlohu 312 km2. Na jihu je omezena oháreckým okrajovým zlomem, který ji odděluje od Slavkovského lesa. Na severu je pánev ohraničena stupňovitým zlomovým krušnohorským pásmem. Na západě je oddělena od chebské pánve krystalinickým hřbetem Chlumu sv. Maří. Východní okraj tvoří krystalinický hřbet oháreckého krystalinika, překrytý vulkanity Doupovských hor. Na území se z větších sídel nacházejí města Sokolov, Chodov, Nové Sedlo a Habartov. Nejvyšším bodem je Zelený vrch (569,7 m n. m.). Geologická charakteristika širšího okolí Zájmové území patří k severovýchodnímu křídlu Sokolovské pánve. Hlubší podloží tvoří vyvřeliny karlovarského plutonu - muskovit-biotitická až biotitická horská žula. Primární kaolín představuje fosilní eluvium žuly, které se vyvinulo v období mesozoika a paleogénu. Mocnost ložiskové polohy je v průměru 19 m, maximálně 35 m. V nadloží kaolínů jsou sedimenty terciéru a kvartéru. Začínají bazálním starosedelským souvrstvím – písčité kaolinitické jíly, pískovce, křemence o průměrné mocnosti 2-3 m. Následuje slojové pásmo Josef (svrchní oligocén, mocnost 5-10 m) – je zastoupeno uhelnými jíly, jílovci a xylitickým a detritickým hnědým uhlím. Nadložní vulkanodetritické souvrství (miocén, mocnost až 40 m) tvoří převážně argilitizované tufy, tufitické jíly až jílovce. Ve svrchních partiích se nachází ložisko bentonitu o mocnosti 2-16 m. Kvartérní sedimenty vyplňují drobné deprese a erozivní rýhy ve starším podkladu. Tvoří je jíly, svahové hlíny, v některých částech i štěrkovité uloženiny, o průměrné mocnosti 4 m. Geologická charakteristika vlastního ložiska Hlavní surovinou na ložisku Božičany-Osmosa-jih je kaolin, tj. svrchní, intenzivně

65

G E T s.r.o.


kaolinizované partie granitů karlovarského masivu o mocnosti až několika desítek metrů. Matečnou horninou je hrubozrnná, lokálně porfyrická biotitová žula s neostře ohraničenými leukokratnějšími střednozrnnými partiemi. Žula patří staršímu intruzivnímu komplexu (tzv. horské žuly), který je díky relativně vyšším obsahům TiO2 v biotitech charakteristickým zdrojem tzv. titaničitých kaolinů. Obecně platí, že se snižováním velikosti zrna a zvyšováním obsahu primárního muskovitu na úkor biotitu roste i kvalita vzniklého reziduálního kaolinu. Hlavními nerostnými součástkami surového kaolinu jsou jílové minerály a křemen. Ostatní minerály jsou zastoupeny pouze akcesoricky. Plavený kaolin je charakteristický velmi vysokým obsahem kaolinitu (85 – 90 %); dalšími součástkami jsou jílový slídový materiál (4 – 10 %) a křemen. Vzhledem k nízkému obsahu barvících oxidů jsou hodnoceny jako kaoliny pro keramický průmysl (KK) a kaoliny pro výrobu porcelánu (KJ). Mají vysoký výplav (v průměru 35 %), a proměnlivé technologické vlastnosti. Jednotlivé druhy keramických kaolinů mají své charakteristické vlastnosti, dané jejich chemickým složením a technologickými parametry. Ložisko bentonitu je vyvinuto ve svrchních partiích jílovitě zvětralých (argilitizovaných) uloženin vulkanogenní série novosedelských vrstev. Tvoří ho nepravidelné subhorizontální těleso o mocnosti od 2,0 (dáno podmínkami využitelnosti) do 15,9 m (vrt VB844). Svrchu je ložisková poloha překryta kvartérními uloženinami, které byly v minulosti částečně odtěženy jako skrývka; spolu s nimi byla odtěžena i část bentonitu. Pro ložiskovou polohu je charakteristické okrové zbarvení ve hnědých, rezavohnědých až žlutohnědých odstínech. Svrchní okrový horizont přechází směrem do hloubky do zjílovělých vulkanitů šedozelených, šedých, modrozelených až zelených barev. Tato tzv. modrošedá poloha je pro ušlechtilejší použití vesměs nevhodná, lokálně použitelné jsou pouze její nejsvrchnější partie (tab. 2). Radonové riziko Podle mapy radonového rizika z geologického podloží dostupné na webové aplikaci ČGS se plocha rozšíření DP Božičany se nachází v oblasti s nízkou (sv. část), střední (sz. část) i vysokou (j. část) kategorií radonového indexu z geologického podloží.

5. Flóra a fauna Biogeografické členění Dle biogeografického členění České republiky (Culek a kol., 1996) spadá zájmové území do Chebsko - Sokolovského bioregionu (1.26). Bioregion zabírá výraznou kotlinu na severozápadě západních Čech, převážně se kryje s geomorfologickými celky Chebská a Sokolovská pánev, přibírá však okraje Smrčin a Tachovské brázdy. Bioregion má plochu 637 km2 a je výrazně protažen ve směru JZ - SV. Typická část bioregionu zabírá plošiny a pahorkatiny na pánevních sedimentech a kaolinizovaných žulách, s acidofilními doubravami, olšinami a slatinami. Nereprezentativní části tvoří pahorkatiny na nezvětralém krystaliniku s acidofilními doubravami a dubohabrovými háji. Reliéf krajiny většinou plochý, v Sokolovské pánvi má charakter členité pahorkatiny až ploché vrchoviny s členitostí 75 - 150 (- 170) m. Do tohoto plochého reliéfu se v krystaliniku a pískovcích výrazněji zařízla Ohře. Nejnižším bodem je koryto Ohře u Karlových Varů s kótou 363 m, nejvyšším okraj bioregionu u Hazlova s kótou asi 590 m. Typická výška bioregionu je 400 - 520 m.

66

G E T s.r.o.


Osídlení oblasti je prehistorické. Většina plochy bioregionu byla odlesněna, ve stávajících lesních porostech převažuje druhotná skladba dřevin (smrk, borovice). Dříve byly hojně zastoupeny louky a pastviny, v nedávné minulosti byla jejich rozloha silně zmenšena. Zejména v západní části bioregionu jsou četné rybníky, pro východní část jsou charakteristické antropogenní tvary (povrchové doly, výsypky, odkaliště). Fytogeografické členění a potenciální přirozená vegetace Z hlediska Fytogeografického členění patří území do obvodu Českomoravského mezofytika, okrsku Sokolovská pánev (24b). Dle mapy Potenciální přirozené vegetace České republiky (Neuhäuslová, 1998) leží zájmové území v mapovací jednotce 36 – Biková a/nebo jedlová doubrava (Luzulo albidaeQuercetum petraeae, Abieti-Quercetum). Biková a jedlová doubrava představují edafický klimax na živinami chudých substrátech (ruly, žuly, svory, kyselé břidlice aj.) v planárním a zvláště kolinním stupni se subkontinentálním klimatem. Tato společenstva osidlují různé reliéfové formy v pahorkatinách převládá kopcovitý reliéf, jinde víceméně vyrovnané, ploché nebo mírně zvlněné tvary, vzácně i ostřejší svahy říčních kaňonů. Půdy odpovídají zpravidla mezooligotrofním až oligotrofním kambizemím typickým nebo luvizemím (parahnědozemím), pod jedlovými doubravami místy pseudoglejeným. Jejich reakce je kyselá až velmi silně kyselá. Biková doubrava osidluje půdy občas vysýchavé, jedlová doubrava vlhké až čerstvě vlhké substráty. Většina poloh těchto lesů je v současné době odlesněna a využívána jako pole, méně pastviny nebo louky. Flóra bioregionu Flóra Chebsko - Sokolovského bioregionu je nepříliš bohatá, avšak vzhledem ke specifickým substrátům obohacená o exklávní prvky. Pro bioregion je typické silné zastoupení subatlantských druhů, k nimž náleží štírovník bažinný (Lotus uliginosus), nahoprutka písečná (Teesdalia nudicaulis), hrachor lnolistý (Lathyrus linifolius), sítina kostrbatá (Juncus squarosus), světlík větvený (Euphrasia nemorosa), pavinec modrý (Jasione montana), rozchodníkovec nachový (Hylotelephium purpureum), svízel horský (Galium saxatile). K typům boreokontinentálním náležejí suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum), vlochyně bahenní (Vaccinium uliginosum), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), sedmikvítek evropský (Trientalis europaea). Demontánní charakter má výskyt druhu černýš lesní (Melampyrum sylvaticum). Mezi zvláštnosti patří výskyt perialpinského druhu vřesovec pleťový (Erica herbacea) v borech a zejména exklávní výskyt halofytů, mezi nimiž jsou zastoupeny různé elementy, evropské, jako hadí mord maloúborný (Scorzonera parviflora), kuřinka solná (Spergularia salina) i kontinentální, např. pampeliška besarabská (Taraxacum bessarabicum) a sivěnka přímořská (Glaux maritima). Méně náročné termofyty jsou velmi řídké, vázané zejména na eruptiva. Mezi ně patří růže galská (Rosa gallica), tařinka kališní (Alyssum alyssoides), starček přímětník (Senecio jacobaea), jitrocel prostřední (Plantago media). Flóra zájmového území Pro posouzení vlivu na biotu bylo zpracováno biologické posouzení záměru (Véle, 2014, příloha č. 5). Průzkum území byl zaměřen na zjištění současného biologického stavu lokality a výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, uvedených ve vyhlášce MŽP č. 395/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů k zákonu ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Inventarizační průzkumy byly provedeny na území 67

G E T s.r.o.


určeném k realizaci záměru i v jeho blízkém okolí včetně okrajových partií stávajícího lomu, ve kterých se s těžbou bude pokračovat do prostoru rozšíření DP. Terénní průzkum probíhal během celé vegetační sezóny 2014. Do posouzení byly zahrnuty i výsledky z předchozího průzkumu provedeného v roce 2011 (opět celá vegetační sezóna). Během výzkumu nebyla zjištěna žádná přirozená ani přírodě blízká společenstva, proto nebylo realizováno fytocenologické snímkování. Pro účely botanického mapování bylo území rozděleno do pěti segmentů: •

P1: ruderální porost v ploše bývalé těžby jižně od vlečky Chodos Chodov s.r.o. v J části rozšíření DP Božičany

•

P2: areál úpravny bentonitu

•

P3: zemědělské pozemky rozdělené polní cestou na část obdělávanou a část s náletovými dřevinami v SV rozšíření DP směrem k obci Božičany, v J části ruderální stanoviště

•

P4: porost dřevin v blízkosti areálu Jindřich, netěžený okraj DP z části dočasné závěrné svahy stávajícího lomu

•

P5: dočasné závěrné svahy v jižní části stávajícího lomu Osmosa v DP Božičany

Během průzkumu byla zjištěna přítomnost 151 rostlinných druhů. V ploše 1 byla zjištěna přítomnost 96 druhů, v ploše 2: 34 druhů, v ploše č. 3: 35 druhů, v ploše č. 4: 42 druhů, v ploše č. 5: 41 druhů rostlin. Seznam nalezených druhů a míst jejich výskytu je uveden v tab. č. 1 v biologickém posouzení. Žádný z nalezených druhů nepatří mezi zvláště chráněné. Kontryhel řasnatý (Alchemilla plicata) rostoucí na ploše č. 1 je zařazen do kategorie C3 na Červeném seznamu rostlin ČR. Jedná se o výskyt v suboptimálním prostředí, v souvislosti se vzrůstajícím zápojem náletových dřevin lze očekávat jeho vymizení. Fauna bioregionu Bioregion má typickou hercynskou faunu, se západními vlivy (ježek západní, myš západní, ropucha krátkonohá). Četné vody a mokřady mají charakteristická měkkýší společenstva s kružníkem severním nebo terčovníkem kýlnatým. Unikátním rašeliništěm je Soos, ale bez typické rašeliništní fauny bezobratlých v důsledku výronů vulkanických plynů, je však unikátním hnízdištěm jeřába popelavého. Tekoucí vody patří do pstruhového až parmového pásma. Významné druhy - Savci: ježek západní (Erinaceus europaeus), myš západní (Mus domesticus). Ptáci: jeřáb popelavý (Grus grus), vodouš rudonohý (Tringa totanus), břehule říční (Riparia riparia), čečetka zimní (Carduelis flammea). Obojživelníci: ropucha krátkonohá (Bufo calamita), mlok skvrnitý (Salamandra salamandra). Plazi: ještěrka živorodá (Lacerta vivipara), zmije obecná (Vipera berus). Měkkýši: kružník severní (Gyraulus acronicus), terčovník kýlnatý (Planorbis carinatus). Fauna zájmového území V rámci biologického posouzení (Véle, 2014 – příloha č. 5) byl proveden i zoologický průzkum lokality. Zpracování posudku probíhalo v celé vegetační sezóně 2014 i 2011. Bezobratlí Přítomnost bezobratlých živočichů byla zjišťována pomocí individuálního sběru, zemních pastí a smýkání vegetace. Průzkum bezobratlých byl zaměřen na zvláště chráněné a vzácné 68

G E T s.r.o.


druhy. Jako bioindikační skupina byli použiti střevlíkovití brouci (Carabidae). Odchycené druhy střevlíků jsou rozděleny do tří skupin. Skupina R – vzácné a ohrožené druhy s úzkou ekologickou valencí, jež osídlují především přirozené, antropogenně málo ovlivněné biotopy. Skupina A - adaptabilnější druhy vyskytující se na alespoň částečně přirozených nebo přirozenému stavu blízkých habitatech. Osídlují také dobře regenerované biotopy, zvláště v blízkosti původních ploch. Skupina E - eurytopní druhy často bez zvláštních nároků na charakter a kvalitu prostředí. Osídlují nestabilní i antropogenně silně ovlivněné habitaty. V území nebyl nalezen žádný druh ze skupiny R. Nalezené druhy střevlíků patří do skupiny A (druhý vázané na alespoň přirozenému stavu blízké habitaty) a E (eurytopní druhy). Z nejpočetněji zastoupených lze jmenovat např. Abys parallelepipedus, A. parallelus, Pterostichus niger, Carabus nemoralis či C. cancellatus náležejících do skupiny A a Poecilus cupreus, Leistus ferrugineus, Amara ovata, Pterostichus melanarius, Pseudoophous rufipes patřící do skupiny E. Abax parallelepipedus je druh obecný v lesích všech typů od nížin do hor. Abax parallelus je druh hojný v lesích všech typů od nížin do hor. Pterostichus niger je druh hojný na vlhkých stanovištích, indiferentní k zastínění (louky, lesy, porostlé břehy vod, nížiny až hory). C. nemoralis preferuje zastíněná stanoviště (háje, lesy, zahrady). Carabus cancellatus se vyskytuje v otevřených i zastíněných biotopech. Poecilus cupreus obývá nezastíněná stanoviště (pole, stepi, břehy vod). Leistus ferrugineus je hojný na polosuchých až vlhkých stanovištích, indiferentní k zastínění. Amara ovata je druh indiferentní k zastínění, žije na polích, loukách a v křovinách. Pterostichus melanarius je eurytopní druh polí, luk zahrad i lesů. Pseudoophonus rufipes žije na suchých až polovlhkých, spíše nezastíněných stanovištích (pole, louky, ruderály, okraje lesů). Z nalezených bezobratlých živočichů jsou dva druhy zvláště chráněné. Jedná se o čmeláka rodu Bombus a mravence rodu Formica rufa. Oba taxony jsou zařazeny mezi ohrožené druhy. Obratlovci Přítomnost obratlovců byla zaznamenávána pomocí krátkodobě umístěných pastí, vizuálně, akusticky a pomocí pobytových znaků. Zaznamenávány byly i přeletující druhy ptáků. Přítomnost živočichů v blízkém okolí byla zjišťována během terénních prací. Průzkum potvrdil výskyt 56 druhů obratlovců: 2 zástupce třídy obojživelníků, 2 druhů plazů, 46 druhů ptáků a 10 druhů savců. Seznam nalezených druhů obratlovců je uveden v tab. č. 3. Devět nalezených druhů obratlovců (bramborníček hnědý, ťuhýk obecný, ještěrka obecná, slepýš křehký, rorýs obecný, ropucha obecná, moták pochop, vlaštovka obecná, břehule říční) je uvedeno na seznamu zvláště chráněných druhů dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. Tabulka č. 30: Seznam nalezených druhů obratlovců

Latinský název Obojživelníci Bufo bufo Rana temporaria Plazi Anguis fragilis Lacerta agilis Ptáci Acrocephalus palustris Aegithalos caudatus Alauda arvensis

Český název ropucha obecná skokan hnědý slepýš křehký ještěrka obecná rákosník zpěvný mlynařík dlouhoocasý skřivan polní

69

Plocha

Ochrana 3 §O 1,3 4 §SO 4 §SO 1,3,4 3 2,3

G E T s.r.o.


Latinský název Anthus trivialis Apus apus Carduelis cannabina cannabina Circus aeruginosus Coccothraustes coccothraustes Columba palumbus Corvus corone Cyanistes caeruleus Dendrocopos major Emberiza citrinella Erithacus rubecula Fringilla coelebs Garrulus glandarius Hirundo rustica Lanius collurio Locustella naevia Motacilla alba Parus major Passer montanus Phasianus colchicus Phoenicurus ochruros Phoenicurus phoenicurus Phylloscopus collybita Phylloscopus sibilatrix Phylloscopus trochilus Pica pica Picus canus Prunella modularis Riparia riparia Saxicola rubetra Sitta europaea Streptopelia decaocto Sturnus vulgaris Sylvia atricapilla Sylvia borin Sylvia communis Turdus merula

Český název linduška lesní rorýs obecný

Plocha Ochrana 3,5,6 2 §O

konopka obecná moták pochop

4 2 (přelet)

dlask tlustozobý holub hřivnáč vrána obecná sýkora modřinka strakapoud velký strnad obecný červenka obecná pěnkava obecná sojka obecná vlaštovka obecná ťuhýk obecný cvrčilka zelená konipas bílý sýkora koňadra vrabec polní bažant obecný rehek domácí rehek zahradní budníček menší budníček lesní budníček větší straka obecná žluna šedá pěvuška modrá břehule říční bramborníček hnědý brhlík lesní hrdlička zahradní špaček obecný pěnice černohlavá pěnice slavíková pěnice hnědokřídlá kos černý

1,3,4 1,3 5 3 1,3 1,3,4,5 1,3 1,3 1,3 4 (přelet) 3,4 4 4,5 1,2,3,4,5 3 1,3 5 2,3 1,3,4 1,3 1,2,3,4,5 1,3 1,4 4 2 (přelet) 3,4 1,2,3 1,2 1,3,4 3,4 3,4,5 1,2,3,4,5 3,4,5

70

§O

§O §O

§O §O

G E T s.r.o.


Latinský název Turdus philomelos Turdus pilaris Apodemus sylvaticus Capreolous capreolus Erinaceus europaeus Lepus europaeus Martes sp. Microtus arvalis Sorex araneus Sus scrofa Talpa europea Vulpes vulpes

Savci

Vysvětlivky:

§O §SO

Český název drozd zpěvný drozd kvíčala myšice křovinná srnec obecný ježek západní zajíc polní kuna hraboš polní rejsek obecný prase divoké krtek obecný liška obecná

Plocha Ochrana 3,4,5 1,4 1,2,3,4 1,3,4 3 1,3,4 1,2,3,4 3 1,4 1,3 3 1,3

ohrožený druh (dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. zařazený mezi ohrožené druhy) silně ohrožený druh (druh rostliny či živočicha, který je ohrožený nebo vzácný, vědecky či kulturně velmi významný a dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. zařazený mezi silně ohrožené druhy)

Míra vlivu na všechny výše zmíněné druhy živočichů a návrhy ochranných a kompenzačních opatření jsou uvedeny v kapitole D.

6. Ekosystémy Biotopy V následující tabulce je uveden seznam biotopů vylišených v rámci biologického průzkumu (Véle, 2015). Biotopy jsou značeny dle Metodiky mapování biotopů AOPK. V prostoru navrhovaného rozšíření se nacházejí převážně nepřírodní biotopy (označení X). Přírodní biotopy se nacházejí v okrajové části plochy 2 a v jižní části plochy 3. Tabulka č. 31: Seznam biotopů v ploše rozšíření DP

Kód biotopu

Biotop

Plocha

X12A

nálety pionýrských dřevin – potenciální přírodní biotopy

1,2

X12B

ruderální stanoviště a nálety nepůvodních dřevin

2,4,5

M1.1

rákosiny eutrofních stojatých vod

2

M1.3

eutrofní vegetace bahnitých substrátů

2

M1.7

vegetace vysokých ostřic

2

X5

intenzivně obhospodařované louky

3,4

X7B

ruderální bylinná vegetace mimo sídla – ostatní porosty

3,4,5

X6

Antropogenní plochy se sporadickou vegetací mimo sídla

5

K1

mokřadní vrbiny

3

71

G E T s.r.o.


Les Lesní porosty se v zájmové území nevyskytují. Porosty mimolesních dřevin Na značné části plochy rozšíření DP Božičany se vyskytují plochy mimolesních dřevin. Jedná se zejména o plochu jižně od vlečky do areálu Chodos Chodov s.r.o. v k.ú. Dolní Chodov (plocha 1). Je zde mapován nepřírodní, avšak potenciálně přírodní biotop – nálety pionýrských dřevin. Další porosty dřevin se nachází v ploše 3. Jde jednak o liniovou zeleň doprovázející polní cestu a jednak o řídký keřový porost mezi okrajem stávajícího lomu a okrajem sídla Božičan, který leží na neobdělávané ploše zemědělské půdy. Porost dřevin je situován i severozápadně od areálu úpravy bentonitu. V rámci biologického posouzení byly určeny následující druhy dřevin: javor klen, olše lepkavá, bříza bělokorá, líska obecná, hloh, krušina olšová, modřín opadavý, smrk ztepilý, borovice lesní, topol osika, třešeň ptačí, hrušeň obecná, dub zimní, dub letní, srstka angrešt, trnovník akát, růže šípková, ostružiník, maliník obecný, vrba (8 druhů), bez černý, jeřáb ptačí, brusnice borůvka, brusnice brusinka.

7. Krajina Pro posouzení vlivu těžby v rozšířeném DP Božičany na krajinný ráz bylo zpracováno vyhodnocení míry vlivu navrhované stavby a využití území z hlediska zásahu do krajinného rázu (Klouda 2015, příloha č. 6). Vliv navrhovaného záměru na krajinný ráz je vždy omezen na určité území, kde se projevují bezprostřední fyzické vlivy záměru na danou lokalitu, nebo kde se projevují vlivy vizuální, sluchové nebo čichové. Takové území označujeme jako dotčený krajinný prostor (DoKP). DoKP je vymezen v příloze č. 1 ve výše uvedené studii. Vymezení dotčeného krajinného prostoru se v případě kritéria viditelnosti provádí buď vizuálními bariérami (horizonty terénu, lesních porostů nebo zástavby) nebo se empiricky stanoví okruhy potenciální viditelnosti (ve dvou vzdálenostech: 3 km okruh předpokládané silné viditelnosti a 6 km okruh předpokládané potencionální viditelnosti). Potenciálně větší vizuální dosah budou oproti vlastní hornické činnosti mít prvky nacházející na rostlém terénu – ochranný (protihlukový) val umístěný při okraji plánovaného rozšíření těžby, resp. na východní straně rozšířeného DP. Vizuální uplatnění projektovaného zatravněného valu o výšce cca 5 m lze očekávat k nejbližším optickým překážkám v podobě existující zástavby a zeleně. Potenciálně nejvýraznější vizuální účinek lze předpokládat v důsledku kácení vzrostlé zeleně – především liniového pásu (doprovodu místní cesty) při východním okraji současné těžby. I zde však lze vzhledem ke konfiguraci terénu a využití půdy hranici vizuálního uplatnění vymezit k nejbližším optickým překážkám. Stávající porost v jižním segmentu navrženého rozšíření DP kácení postihne pouze jeho dílčí (severní) část bližší těženému území (za projektovaným ochranným valem). Do jižních směrů se odstranění zeleně díky ponechání zbylé (jižní) části porostu markantněji neprojeví, do severních směrů bude patrné v kratších vzdálenostech – především v ploše současné těžby. Zákres vymezeného dotčeného krajinného prostoru na podkladu leteckého snímku je obsahem přílohy č. 1 studie hodnocení vlivů na krajinný ráz.

72

G E T s.r.o.


V rámci DoKP je definovány přírodní, kulturně-historická a etická charakteristika území (krajiny) a jejich znaky. Ve vztahu k předmětu posouzení představují z pohledu přírodní charakteristiky hlavní znaky krajinného rázu v zájmovém území: • • • • • •

Mírně zvlněný kotlinový terén Chodovské pánve Vysoká míra antropické transformace přírodních podmínek (reliéf, vegetace, vodní složka) Pramenná oblast drobných přítoků Chodovského potoka (povodí Černého potoka) Výskyt stojatých vodních útvarů, z větší části vzniklých v důsledku předchozí těžby Rozmanitá lesní zeleň (nálety, rekultivační výsadby) Převaha travních porostů v rámci zemědělské půdy

Žádný z identifikovaných znaků přírodní charakteristiky krajinného rázu nedosahuje cennosti, jež by překračovala rámec širšího územního měřítka (jedinečnosti). Z pohledu kulturní a historické charakteristiky vystupují jako hlavní znaky krajinného rázu v dotčeném krajinném prostoru: • • • •

Vývoj či zásadní proměna území v průběhu 20. století (využití půdy, osídlení) Převažující zemědělské využití půdy Dlouhodobá tradice dobývání nerostných surovin v okolí; tradice porcelánového průmyslu Dlouhodobá vazba území (obyvatel) na blízká průmyslová centra

Žádný z identifikovaných znaků kulturně-historické charakteristiky nedosahuje cennosti, jež by překračovala rámec širšího územního měřítka (jedinečnosti). V kategorii estetických hodnot, prostorových vztahů a harmonie území – vizuální charakteristiky území lze identifikovat tyto hlavní znaky krajinného rázu území: • • • • • •

Převaha horizontálního měřítka krajiny, široká krajinná scéna, otevřenost území v odlesněných partiích Výrazné projevy těžby (transformace reliéfu) na prostorové utváření a barevnou kompozici krajiny Smolnická výsypka – uměle vytvořená kontrastní dominanta s výrazným projevem v krajinné scéně Přítomnost výrazných (vzdálených) prostorových dominant Hojné zastoupení rozptýlené zeleně – liniové, solitérní; členité okraje lesních porostů Narušené harmonické vztahy i harmonické měřítko v území, přítomný industriální vjem

Žádný z identifikovaných znaků vizuální charakteristiky nedosahuje cennosti, jež by přesahovala rámec širšího územního měřítka (jedinečnosti).

8. Obyvatelstvo V tabulce jsou uvedeny údaje o obyvatelstvu pro obec Božičany a město Chodov.

73

G E T s.r.o.

OZNÁMENÍ ZÁMĚRU ČÁST C – ÚDAJE O STAVU ŽP Rozšíření DP Božičany a dotěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Božičany-Osmosa-jih Tabulka č. 32: Statistické údaje o obyvatelstvu v dotčených obcích (dle ČSÚ)

Božičany 605 294 311 98 426 81

Počet obyvatel Počet žen Počet mužů Počet obyvatel ve věku 0-14 let celkem Počet obyvatel ve věku 15-64 let celkem Počet obyvatel ve věku 65 a více let celkem

Chodov 13 940 7 067 6 873 2 125 9 528 2 287

Pozn. k 31.12. 2014

9. Hmotný majetek V ploše navrhovaného DP se kromě vlastních pozemků nachází další hmotný majetek. Zejména se jedná o stávající technické a sociální zázemí lomu (Osmosa - Jindřich) v majetku organizace Sedlecké doly spol. s r.o. (společnost ve vlastnictví oznamovatele). Zázemí leží v ploše navrhované těžby v JV rozšíření DP. Zázemí bude provozováno nadále, až do doby, kdy hranice těžby dosáhne této plochy. Poté bude zázemí zrušeno a nahrazeno stávajícím areálem oznamovatele – plavírnou v Božičanech. Dále se jedná o úpravnu bentonitu v majetku oznamovatele, která bude zachována. Železniční vlečky nacházející se na ploše rozšíření DP jsou v majetku oznamovatele a byly zrušeny. Dále se zde nachází el. vedení, které bude po dohodě s jeho správcem přeloženo.

10. Kulturní památky V blízkém okolí jsou evidovány následující nemovité kulturní památky. Tabulka č. 33: Nemovité kulturní památky v Božičanech a v Chodově.

Číslo rejstříku

Název okresu

Sídelní útvar

10447/ 4-4801

K. Vary Božičany Božičany

41347/4-765

K. Vary Božičany Božičany 30 venkovská usedlost

31273/4-597

Sokolov Chodov

Část obce

čp.

Chodov

Památka

Ulice,nám./ umístění

kaplička kostel. sv. Vavřince Staroměstská Staroměstská, před kostel. sv. Vavřince

40193/4-598

Sokolov Chodov

Chodov

boží muka

28119/4-600

Sokolov Chodov

Chodov

socha sv. Šebestiána Staroměstská

28083/4-599

Sokolov Chodov

Chodov

sloup se sochou – Mariánský sloup

3.

Staroměstská

Celkové zhodnocení kvality životního prostředí v dotčeném území z hlediska jeho únosného zatížení

Ze způsobu využití území, resp. ze vzájemného poměru kultur na území obcí Božičany a Chodov je možné určit koeficient ekologické stability daného území. Koeficient ekologické 74

G E T s.r.o.


stability (Kes) se v tomto případě vypočítává jako podíl ploch relativně stabilních a ploch relativně labilních. Za stabilní plochy jsou považovány: lesní pozemky, trvalé travní porosty, vodní plochy a toky, sady, vinice, část položky ostatní plochy (v tomto výpočtu zahrnuty z položky Ostatní plochy: zeleň, hřbitovy, rekreační a sportovní plochy). Za nestabilní plochy se považují: orná půda, zastavěné plochy, chmelnice, část položky ostatní plochy (v tomto výpočtu jsou zahrnuty z položky Ostatní plochy: dráha, silnice, ostatní komunikace, manipulační plocha, dobývací prostor, jiná plocha, neplodná půda). Toto hodnocení poskytuje globální pohotovou představu o stabilitě resp. labilitě větších územních celků a může být vypočítán pro libovolné území (katastr, povodí, okres, biogeografický region atd.). Tabulka č. 34: Plochy jednotlivých kultur na k.ú. Božičany a k.ú. Dolní Chodov 2

Celková výměra pozemku (m ) Lesní půda (ha) Louky (ha) Orná půda (ha) Ostatní plochy – stabilní (ha) Ostatní plochy – nestabilní (ha) Ovocné sady (ha) Vodní plochy (ha) Zahrady (ha) Zastavěné plochy (ha) Koeficient ekologické stability Kes

k.ú. Božičany 7 661 148 2 273 903 1 453 679 182 699 12 275 3 217 899 0 282 197 124 800 113 696 1,18

k.ú. Dolní Chodov 11 577 555 825 545 1 221 823 1 835 330 280 395 6 210 306 0 345 765 379 955 453 986 0,35

Pozn.: údaje jsou k 31.12.2014, plocha je uvedena v metrech čtverečných (m2). Zdroj: ČSÚ

Z výše uvedené tabulky je zřejmé, že v katastrálním území Božičany mírně převažuje podíl stabilních ploch nad plochami nestabilními (Kes = 1,18), naopak v k.ú. Dolní Chodov výrazně převažují plochy nestabilní (Kes = 0,35). Klasifikace koeficientů Kes (Lipský, 1999): Kes < 0.10:

území s maximálním narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být intenzívně a trvale nahrazovány technickými zásahy 0.10 < Kes < 0.30: území nadprůměrně využívané, se zřetelným narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být soustavně nahrazovány technickými zásahy 0.30 < Kes < 1.00: území intenzivně využívané, zejména zemědělskou velkovýrobou, oslabení autoregulačních pochodů v agroekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie 1.00 < Kes < 3.00: vcelku vyvážená krajina, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami, důsledkem je i nižší potřeba energomateriálových vkladů Kes > 3.00: území přírodní a přírodě blízké Z hodnoty Kes vyplývá, že k.ú Božičany je územím, v němž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami. Stabilita území je daná zejména velkým podílem TTP na ZPF a rozsáhlými lesními porosty v severní části k.ú. na úpatí Krušných hor. Nestabilní plochy jsou kromě lomu Osmosa tvořeny zejména Smolnickou výsypkou. Její část na k.ú. Božičan je však už ve velkém rozsahu sanována a rekultivována, 75

G E T s.r.o.


proto lze konstatovat, že v území převažují stabilní plochy více než odráží koeficient Kes. Výrazná převaha nestabilních ploch v k.ú. Dolní Chodov je způsobena zejména existencí Smolnické výsypky, která právě v tomto k.ú. není z převážní části rekultivována, dále se zde uplatní vlastní zástavba města Chodov a z menší části i lomy oznamovatele Osmosa a Mírová. V rámci ZPF převažuje nestabilní orná půda nad stabilními TTP. Vyjádření pomocí Kes dále obtížně umožňuje posoudit některé složky životního prostředí jako např. kvalitu ovzduší, akustickou situaci, kvalitu vody apod. V předchozích částech kapitoly C však byly jednotlivé složky životního prostředí poměrně podrobně popsány z hlediska kvality, a to převážně na území obcí Božičany a Chodov. Na základě těchto údajů je možné konstatovat, že kvalita životního prostředí v zájmovém území odpovídá poloze v Sokolovské pánvi. Krajina zde je poznamenaná velkoplošným povrchovým dobýváním nerostných surovin, které je však doprovázeno sanací a rekultivací vytěžených ploch i vnitřních výsypek. Současně jde o lázeňskou oblast s relativně velkým zastoupením zeleně – lesní i nelesní. Zemědělství není příliš intenzivní, má velký podíl luk a pastvin. Průmyslová výroba je koncentrována zejména do okolí Sokolova. Kvalita ovzduší v zájmovém území je na poměry ČR velmi dobrá.

76

G E T s.r.o.

OZNÁMENÍ ZÁMĚRU ČÁST D – ÚDAJE O VLIVECH Rozšíření DP Božičany a dotěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Božičany-Osmosa-jih

ČÁST D

I.

KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Charakteristika předpokládaných vlivů záměru na obyvatelstvo a životní prostředí a hodnocení jejich velikosti a významnosti

Vlivy jsou hodnoceny podle své významnosti pomocí verbální stupnice: pozitivní – nulový – nevýznamný – negativní – významně negativní. Při hodnocení významnosti byly uváženy následující atributy vlivů: • směr (příznivý – neutrální – nepříznivý), • velikost (nízká – střední – vysoká), • vratnost (vratné – nevratné), • trvání (krátkodobé – střednědobé – dlouhodobé – trvalé), • frekvence (jednorázové – opakující se – sporadické) • rozsah (lokální – regionální – národní – mezinárodní – přeshraniční) • pravděpodobnost vzniku (v intervalu 0 – 1 dle pravděpodobnosti) Tam kde je to účelné, je hodnocení vlivů rozděleno na fázi při těžbě a fázi po rekultivaci. Nedílnou součástí hodnocení vlivů je i možnost ochrany před nimi, tj. návrh opatření pro předcházení, zmenšování či eliminaci vlivů. Opatření jsou komentována. Po zvážení všech výše uvedených faktorů včetně navržených opatření je vliv hodnocen souhrnně ve své celkové významnosti ve škále: • příznivý, • nulový • nevýznamný, • nepříznivý, • významně nepříznivý. Jednoslovné generalizující hodnocení pomocí verbální stupnice však lze brát spíše jako orientační, vliv je třeba posuzovat v celém kontextu výše uvedených faktorů. Samotného hodnocení ve verbální stupnici zároveň neimplikuje přípustnost či nepřípustnost realizace záměru. Rozhodnutí o realizaci záměru vydává příslušný správní orgán v řízení podle zvláštních právních předpisů. Účelem posuzování vlivů je v souladu s §1 odst. 3 zákona č. 100/2001 Sb. získat objektivní odborný podklad pro vydání rozhodnutí. 1. Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů Vlivy na veřejné zdraví Pro zhodnocení vlivu na veřejné zdraví byla zpracována samostatná studie (Zemancová 2015, příloha č. 3). Autorka studie je držitelkou osvědčení odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví (HIA) podle prováděcí vyhlášky MZ č. 353/2004 Sb. k zákonu č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí (pořadové číslo osvědčení 5/2014). Hodnocení vychází z výsledků hlukové a rozptylové studie. Charakterizace rizika byla provedena pro polutanty v ovzduší (NO2, PM10, PM2,5, benzo(a)pyren) a pro hluk z provozu

77

G E T s.r.o.


lomu a související dopravy. Závěr posouzení ve vztahu ke znečišťování ovzduší Vlastní realizace posuzovaného záměru nezpůsobí překračování imisních limitů platných pro oxid dusičitý NO2, suspendované částice frakce PM10 a PM2,5 ani bezprahově působící benzo(a)pyren. Imisní příspěvky z provozu hornické činnosti v navrhovaném rozšíření DP Božičany, včetně související vyvolané dopravy po účelových a lomových komunikacích, jsou velmi nízké a téměř neovlivní výsledné hodnoty koncentrací sledovaných znečišťujících látek v ovzduší v dané lokalitě. Charakterizace rizika pro hodnocené polutanty ovzduší byla provedena metodou výpočtu relativního rizika, které představuje poměr pravděpodobnosti výskytu určitých syndromů u exponované a neexponované populace. Na základě takto provedeného kvantitativního výpočtu bylo zjištěno, že prevalence chronických respiračních a astmatických symptomů u dětí na základě expozice daným průměrným ročním koncentracím NO2 je zanedbatelná, a to i v součtu se stávajícím imisním pozadím, posuny prevalencí se pohybují v úrovních setin až tisícin procenta. Při kvantitativním výpočtu rizika pomocí HQ (Hazard Quotient) u škodliviny NO2 bylo prokázáno, že nárůst rizika spojený s provozem hornické činnosti v rozšířeném DP Božičany je zanedbatelný. Při charakterizaci rizika součtu nových příspěvků záměru a imisního pozadí na zdravotní obtíže související s chronickou expozicí TZL (PM10 a PM2,5) bylo zjištěno pouze mírné zvýšení rizika zdravotních obtíží prokázaných nejnovějšími studiemi WHO, a to jen u nejcitlivějších ukazatelů nemocnosti a v ukazatelích pro velmi jemné částice PM2,5, výsledné hodnoty však zůstávají hluboko pod úrovní státem garantovaného stupně ochrany veřejného zdraví. Hlavní příčinou mírně zvýšeného zdravotního rizika z dlouhodobých expozic jemným prachovým částicím v dané lokalitě je podle hodnocení pomocí výpočtu Hazard Quotientu (HQ) jednoznačně imisní pozadí, podíl vlastního příspěvku záměru je téměř nulový. Přesto se doporučuje použití všech dostupných prostředků pro snížení prašnosti, a to zejména v rámci opatření proti resuzpenzi prachu v samotném areálu těžebny a na trasách lomových a účelových komunikací. Je nutno dodržovat opatření a postupy dané ve schváleném provozním řádu zdroje znečišťování ovzduší a v Kropicím řádu. Charakterizace rizika pro karcinogenní látky byla provedena metodou výpočtu pravděpodobnosti zvýšení výskytu nádorových onemocnění nad běžný výskyt v populaci (ILCR) při celoživotní expozici hodnocené škodlivině benzo(a)pyrenu. Z provedeného výpočtu vyplývá, že akceptovatelná míra zvýšení celoživotního karcinogenního rizika z expozic benzo(a)pyrenu vyjádřená pro ČR přijatým imisním limitem, která má hodnotu 8,7E-5, není v hodnocené lokalitě v současné době překračována a realizací posuzovaného záměru se tato situace nijak nezmění. Po zahájení těžby v ploše navrhovaného rozšíření DP Božičany nedojde na základě vyčíslených imisních příspěvků průměrných ročních koncentrací BaP oproti stavu bez realizace záměru k žádnému navýšení pravděpodobnosti výskytu nádorových onemocnění v dotčené populaci. Závěr posouzení ve vztahu k působení hluku Vlivem provozu strojů a zařízení pro provádění těžby vč. přepravy surovin po lomových a účelových komunikacích nebude pravděpodobně docházet k překračování nejvyšší přípustné hladiny hluku v chráněném venkovním prostoru staveb a chráněném venkovním prostoru nejbližších obytných objektů. Vyčíslené úrovně hluku u nejbližší obytné zástavby dosahují při běžném provozu lomu v rozšířené ploše DP Božičany u objektu č. p. 120 hodnot až 48 dB a spadají tak do pásma možné chyby výpočtu (± 3 dB). U ostatní obytné zástavby dosahují maxima akustického tlaku pro hluk z vlastní těžby hodnot do 46 dB, což je i s přihlédnutím k 78

G E T s.r.o.


možné chybě výpočtu pod úrovní prahové hodnoty prokázaných účinků hlukové zátěže na veřejné zdraví. V etapě výstavby ochranných valů mohou hlukové imise narušovat po několik dnů až týdnů pohodu obyvatel nejbližší obytné zástavby, vzhledem k dočasnosti provádění těchto prací však pravděpodobně nebudou mít vliv na veřejné zdraví. V noční době nebude areál těžebny v provozu, nebude proto odtud emitován žádný hluk. Ve fázi výstavby ochranných valů může být u obytné zástavby dosahováno úrovní hluku spadajících do pásma obtěžování, tato činnost však bude prováděná po dobu max. dnů až několika málo týdnů a nemůže tedy mít vliv na veřejné zdraví. Obecně lze za účelem snížení vlivu hluku emitovaného z těžebny na zdraví obyvatel nejbližší obytné zástavby doporučit následující organizačně – technická opatření: •

Po přechodu do režimu běžného provozu hornické činnosti rozšířené SV části DP Božičany provést kontrolní měření hluku v chráněném venkovním prostoru nebo v chráněném venkovním prostoru stavby Božičany č. p. 120; pokud by toto kontrolní měření hluku neprokázalo splnění hygienického limitu, bude nezbytné přijmout příslušná protihluková opatření spočívající např. v úpravě parametrů ochranných valů (jejich navýšení).

•

Přípravné práce (výstavbu ochranných valů) neprovádět mezi 6. a 7. hodinou ranní; vyloučit provádění přípravných a skrývkových prací o víkendech a svátcích.

•

Před zahájením výstavby ochranných valů v blízkosti obytné zástavby seznámit její obyvatele s délkou a charakterem těchto prací. Znají – li občané zasaženi hlukem účel a smysl hlučné činnosti, pak je jejich reakce na tento hluk příznivější a minimalizuje se tak stresová reakce a nepohoda. Výstavba ochranných valů bude znamenat ochranu obytných objektů také proti zvýšené hlukové zátěži při několikaleté hornické činnosti, a proto by výstavba těchto valů měla být obyvateli nejbližší obytné zástavby ne-li vítána, tak alespoň akceptována. Vhodné je ustanovení kontaktní osoby, na kterou se mohou občané obracet se svými případnými stížnostmi, žádostmi a dotazy; kontaktní údaje je vhodné vyvěsit viditelně např. k vjezdu do těžebny.

Souhrnně lze konstatovat, že posuzovaný záměr je z pohledu možného ovlivnění veřejného zdraví přijatelný, neboť pravděpodobně neúnosně nezhorší zátěž dotčené populace šířením nadlimitních akustických imisí ani polutantů ovzduší ve srovnání se situací současnou. Závěrem hodnocení vlivů na veřejné zdraví na základě shrnutí výše uvedených poznatků zpracovatelka konstatuje, že realizace záměru přináší prakticky nezměněný expoziční scénář imisím hluku a polutantů ovzduší a tudíž lze ve výhledu očekávat, že se stávající úroveň rizika poškození veřejného zdraví v daném území v souvislosti s realizací tohoto záměru pravděpodobně nezmění. Vliv je hodnocen jako nevýznamný. Sociální a ekonomické vlivy Přímým vlivem realizace záměru je zachování pracovních míst přímo v lomu (obsluha mechanizace a při přepravě materiálu. Vzhledem k prodlouženým směnám bude muset být pro obsluhu těžební mechanizace i pro řidiče automobilů při skrývkách uvažováno až s dvěma pracovníky na každou pozici. Celkově by mohlo být zaměstnáno až 15 - 20 osob. Kromě pracovníků zajišťujících přímo provoz lomu je nutno uvažovat i další zaměstnance firmy Sedlecký kaolin a.s. a Sedlecké doly spol. s r.o. (vedoucí provozovny, závodní lomu, referent,

79

G E T s.r.o.


management apod.) a dodavatele služeb a prací (servis, údržba, měřické a projekční práce, geologická dokumentace apod.). Na dodávkách suroviny z ložiska Božičany-Osmosa-jih je však dále závislá existence dalších pracovních míst v regionu. Kaolin i bentonit je zpracováván do výrobků s vysokou přidanou hodnotou. Na tuto výrobu jsou vázány stovky pracovních míst ve zpracovatelském a keramickém průmyslu a navrhovaný záměr tak zajistí i jejich udržení. Vzhledem k tomu, že ekonomická aktivita je vázána na výskyt ložiska suroviny, jsou i pracovní místa dlouhodobě fixována na území dotčených obcí. Provozovnu není možno přemisťovat do jiné lokality. Dále bude organizace odvádět úhrady z dobývacího prostoru (roční odvod 100 – 1 000 Kč za každý započatý hektar území pokrytý DP) a zejména z vydobytých vyhrazených nerostů (nejvýše 10 % z tržní ceny vydobytých nerostů) obcím a státu dle § 32a odst. 1 a 2 zákona č. 44/1988 Sb. v platném znění. Vzhledem k tomu, že se jedná o těžební činnost, která je v lokalitě trvale přítomna již desítky let, lze předpokládat, že realizace záměru nevyvolá změnu životní úrovně obyvatelstva ani nebude měnit jejich dosavadní návyky. Záměr významně neovlivní strukturování obyvatelstva v daném území - např. dle věku, zastoupení pohlaví, postavení v zaměstnání, odvětví ekonomické činnosti atd. Dále lze konstatovat, že oznamovatel je i významným regionálním sponzorem různých kulturních a společenských akcí. Sociální a ekonomické vlivy lze hodnotit jako střednědobé a příznivé. Vlivy spojené se změnou v dopravní obslužnosti Realizace posuzovaného záměru, tak jak je předkládán v oznámení záměru, nebude mít žádné požadavky na výstavbu nové veřejné dopravní infrastruktury. Surovina je expedována do zpracovatelských závodů po účelových komunikacích oznamovatele. V souvislosti s realizací záměru nedojde ke změně intenzity dopravy na veřejné komunikační síti. V územním plánu (ÚP) Božičany (Štros, 2013) je zakreslena trasa účelové komunikace vedoucí při jižním okraji zástavby Božičan. Jednalo by se o spojení úpravny bentonitu se silnicí II/209, které by mohlo nahradit stávající trasu obytnou zástavbou obce. Realizace komunikace není součástí posuzovaného záměru. Záměr rozšíření DP zároveň neznemožní případnou výstavbu této komunikace, ta může být umístěna v navržené trase s případným částečným využitím trasy zrušené vlečky. Vlivy jsou hodnoceny jako nevýznamné. Vlivy na rekreační využití území Plocha rozšíření DP není rekreačně využívána. Jedná se o zemědělské pozemky (orná půda) a pozemky s náletovou zelení. O sporadickém rekreačním využití by bylo možno uvažovat v případě polní cesty s doprovodnou zelení (např. procházka, venčení psů). Dle územního plánu Božičan je při jz, okraji zástavby situována zastavitelná plocha Z17: Z 17

– plocha pro OS v jižní části obce pod hřištěm - plocha je určena pro sportovní halu jako doplněk k sousední sportovní ploše, architektonická podoba není určena 80

G E T s.r.o.


• celková kapacita lokality je 1 objekt • max.výška hřebene – 11 m • koef. míry zastavění max.– 60 Plocha pro sportovní halu nebude záměrem přímo dotčena. Z akustické studie vyplývá, že v případě realizace ochranného protihlukového valu nebude v ploše Z17 překročen hygienický limit pro hluk dle NV č. 272/2011 Sb. V rámci sanace a rekultivace bude celý DP Božičany i DP Božičany II upraven do konečné podoby, přičemž budou převažovat plochy přírodní – výsadba lesní zeleně, sukcese s inicializační výsadbou dřevin a vodní plocha. Vodní plocha nebude primárně určena k rekreaci, tj. např. k hromadnému organizovanému koupání či vodním sportům, nicméně toto využití nelze vyloučit a v přiměřené míře ho lze i podpořit (plocha menší pláže, síť cest, drobný mobiliář pro odpočinek apod.). Pro zpřístupnění území přímo z obce Božičany bude obnovena stávající polní cesta včetně obnovení doprovodné liniové zeleně. Bude tak vytvořen vhodný přístup do centrální části rekultivovaného DP Božičany, zejména k nové vodní ploše bez nutnosti využívat pro pěší či cyklisty silnici II/209. Souhrnně je vliv je vyhodnocen jako nevýznamný. 2. Vlivy na ovzduší a klima Vliv na kvalitu ovzduší Rozptylová studie (Kočová 2015, příloha č. 2) hodnotí vliv těžby v rozšířeném DP Božičany a související dopravy na kvalitu ovzduší. Zdroje emisí a popis variant výpočtu jsou uvedeny v kapitole B.III.1. Výpočet v rozptylové studii byl proveden v síti celkem 1 435 referenčních bodů s roztečí 50 x 50 m, která pokrývala území o rozloze 3,4 km2. Dále bylo zvoleno 13 samostatných referenčních bodů reprezentujících nejbližší obytné objekty (situované v obci Božičany). Tabulka č. 35: Souřadnice výpočtových bodů mimo síť (obec Božičany)

bod č.p., způsob využití, p.č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13

č.p. 112, objekt k bydlení, st. 152 č.p. 113, objekt k bydlení, st. 136/1 č.p. 114, objekt k bydlení, st. 136/2 č.p. 115, objekt k bydlení, st. 153 č.p. 119, objekt k bydlení, st. 147 č.p. 120,rodinný dům, st. 148 č.p. 41, objekt k bydlení, st. 27/1 č.p. 142, objekt k bydlení, st. 171 č.p. 85, objekt k bydlení, st. 89 č.p. 148, objekt k bydlení, st. 182 č.p. 120, rodinný dům, st. 408 č.e. 53, stavba pro rodinnou rekreaci, st. 406 č.p. 130, objekt k bydlení, st. 164

x [m]

y [m]

-856801 -856794 -856787 -856778 -856784 -856792 -856755 -856745 -856716 -856669 -856982 -857140 -857227

-1007014 -1007023 -1007027 -1007035 -1007049 -1007058 -1007074 -1007100 -1007055 -1007127 -1006892 -1006850 -1006855

z [m] h [m] 430 430 430 431 431 432 430 430 428 429 431 431 430

3, 6 3, 6 3, 6 3, 6 3, 6 3, 6 3,6 3, 6 3, 6 3, 6, 9 3,6 3 3, 6

Pozn.: Souřadnice „z“ uvedená v tabulce představuje nadmořskou výšku výpočtového bodu a parametr „h“ označuje uvažovanou výšku nad terénem.

81

G E T s.r.o.


Podle metodiky SYMOS´97 byly provedeny výpočty příspěvků imisních koncentrací (maximálních hodinových, denních a průměrných ročních) posuzovaných znečišťujících látek v husté síti referenčních bodů a ve zvolených 13 výpočtových bodech mimo síť. Hodnoty příspěvků imisních koncentrací posuzovaných škodlivin byly vypočteny pro všech pět tříd stability přízemní vrstvy atmosféry a tři třídy rychlosti větru, s příspěvky po úhlových krocích 1°. V rozptylové studii byly uvažovány tyto varianty: •

Nulová varianta: popisuje současný stav lokality. Pro stanovení imisních koncentrací v rámci nulové varianty byla použita stávající úroveň znečištění v předmětné lokalitě (viz výše v textu). Vzhledem k tomu, že se jedná o pokračování těžby, je stávající provoz posuzovaného povrchového lomu již zahrnut v pozaďových imisních koncentracích v předmětné lokalitě.

•

Projektová varianta: realizace záměru o maximální kapacitě těžby kaolinu ve výši 130 000 t/rok a souvisejících činností. Hodnoceny byly tyto škodliviny:

• • • •

oxid dusičitý – NO2 benzo(a)pyren – BaP suspendované částice frakce PM10 suspendované částice frakce PM2,5

Imisní limity jsou stanoveny v příloze č. 1 k zákonu č. 201/2012 Sb. V tabulce jsou uvedeny imisní limity pro NO2, částice PM10 a PM2.5. Tabulka č. 36: limity vyhlášené pro ochranu zdraví lidí a maximální povolený počet jejich překročení

Znečišťující látka Oxid dusičitý Oxid dusičitý Částice PM10 Částice PM10 Částice PM2.5

Doba průměrování 1 hodina 1 rok 24 hodin 1 rok 1 rok

Imisní limit 200 µg.m-3 40 µg.m-3 50 µg.m-3 40 µg.m-3 25 µg.m-3

Maximální počet překročení 18 0 35 0 0

V příloze č. 1 k zákonu č. 201/2012 Sb. je uveden také imisní limit pro celkový obsah benzo(a)pyrenu v částicích PM10 vyhlášený pro ochranu zdraví lidí, který činí 1 ng/m3. V rozptylové studii jsou tabulárně i graficky uvedeny výsledky výpočtů pro samostatné referenční body i pro celou výpočtovou síť. V následující tabulce jsou uvedeny vypočtené hodnoty příspěvků maximálních hodinových (ch), denních (cd) a průměrných ročních (cr) imisních koncentrací BaP, NO2, částic PM10 a PM2.5 ve vybraných výpočtových bodech reprezentujících nejbližší obytné objekty. U hodnot příspěvků maximálních imisních koncentrací jsou v tabulce uvedeny rovněž povětrnostní podmínky (třídy stability počasí a rychlosti větru), při kterých jsou tato maxima dosahována. Uvedená krátkodobá maxima znamenají nejvyšší hodnoty koncentrací ze všech tříd stability a při takové rychlosti větru, která je v dané třídě stability nejčetnější. Ve všech výpočtových bodech jsou tato maxima dosahována při špatných rozptylových podmínkách za silných inverzí (třída stability I) a slabého větru (třídní rychlost větru 1,7 m/s). Za běžných rozptylových podmínek jsou koncentrace mnohem nižší než při inverzích. 82

G E T s.r.o.


Proto jsou pro posouzení vhodnější příspěvky k průměrným ročním imisním koncentracím, při jejichž výpočtu je použita i větrná růžice. Podrobný výpis výpočtů je v tabulkách č. 29 a 30 v rozptylové studii, kde jsou uvedeny příspěvky imisních koncentrací NO2 a částic PM10 ve všech výpočtových bodech mimo síť při různých povětrnostních podmínkách (při různé třídě stability počasí a rychlosti větru). Tabulka č. 37: Vypočtené hodnoty příspěvků imisních koncentrací v bodech mimo síť

BaP Bod 1/3 1/6 2/3 2/6 3/3 3/6 4/3 4/6 5/3 5/6 6/3 6/6 7/3 7/6 8/3 8/6 9/3 9/6 10/3 10/6 10/9 11/3 11/6 12 13/3 13/6 Imisní limit Imisní pozadí

NO2

cr ch v [ng/m3] [µg/m3] [m/s] 0,0028 7,15 1,7 0,0028 7,15 1,7 0,0026 7,05 1,7 0,0026 7,05 1,7 0,0025 6,90 1,7 0,0025 6,90 1,7 0,0023 6,76 1,7 0,0023 6,76 1,7 0,0025 7,03 1,7 0,0025 7,03 1,7 0,0026 7,31 1,7 0,0026 7,31 1,7 0,0019 6,53 1,7 0,0019 6,53 1,7 0,0017 6,47 1,7 0,0017 6,46 1,7 0,0015 5,53 1,7 0,0015 5,47 1,7 0,0011 5,44 1,7 0,0011 5,42 1,7 0,0011 5,42 1,7 0,0024 9,22 1,7 0,0024 9,22 1,7 0,0015 7,78 1,7 0,0012 6,26 1,7 0,0012 6,26 1,7 1 0,52

200

--

PM10 S I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I

--

cr cd [µg/m3] [µg/m3] 0,099 12,16 0,099 11,88 0,095 12,48 0,094 12,25 0,090 12,53 0,090 12,32 0,083 12,78 0,083 12,58 0,089 13,96 0,088 13,86 0,095 14,97 0,095 14,90 0,068 14,10 0,068 13,86 0,060 14,55 0,059 14,17 0,052 11,75 0,051 11,28 0,037 12,58 0,036 12,16 0,036 12,12 0,078 11,71 0,077 11,39 0,044 12,01 0,035 18,95 0,034 18,42 40

50

14,5

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

v [m/s] 1,7 1,7 1,7 1,7 1,7 1,7 1,7 1,7 1,7 1,7 1,7 1,7 1,7 1,7 1,7 1,7 1,7 1,7 1,7 1,7 1,7 1,7 1,7 1,7 1,7 1,7

35

---

P

PM2.5 S I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I I --

cr cr [µg/m3] [µg/m3] 0,596 0,193 0,587 0,192 0,574 0,185 0,566 0,184 0,552 0,177 0,544 0,176 0,524 0,166 0,517 0,165 0,543 0,174 0,538 0,173 0,569 0,186 0,564 0,185 0,451 0,139 0,445 0,138 0,415 0,125 0,408 0,124 0,376 0,110 0,367 0,109 0,299 0,084 0,294 0,083 0,291 0,082 0,878 0,196 0,866 0,195 0,813 0,145 0,737 0,126 0,713 0,123 40

25

19,9

13,7

Vysvětlivky k tabulce: ch příspěvek k maximální hodinové imisní koncentraci NO2 ve výpočtovém bodě mimo síť cd příspěvek k maximální 24-hodinové imisní koncentraci částic PM10 ve výpočtovém bodě mimo síť P počet překročení denního imisního limitu pro částice PM10 za rok v rychlost větru, při které jsou tato maxima dosahována S třída stability, při které jsou tato maxima dosahována cr příspěvek k průměrné roční imisní koncentraci znečišťující látky ve výpočtovém bodě mimo síť

83

G E T s.r.o.


V případě příspěvků k maximálním denním imisním koncentracím částic PM10 byla v rámci výpočtu stanovena také doba překročení zvolených hodnot imisních koncentrací částic PM10. Pro výpočet doby překročení byly zvoleny následující hodnoty: P1 = 15 µg/m3, P2 = 10 µg/m3, P3 = 9 µg/m3, P4 = 8 µg/m3, P5 = 7 µg/m3, P6 = 6 µg/m3 a P7 = 5 µg/m3. Doba překročení jednotlivých zvolených denních imisních koncentrací částic PM10 v jednotlivých výpočtových bodech je uvedena v tabulce č. 28 v rozptylové studii. Vypočtené příspěvky imisních koncentrací posuzovaných znečišťujících látek v síti referenčních bodů byly zpracovány v grafické podobě pomocí izolinií, což jsou čáry spojující místa o stejné hodnotě vypočtených příspěvků imisních koncentrací (viz obrázky č. 7 až 12 v měřítku 1: 15 000 v rozptylové studii). Výpočet v síti referenčních bodů byl proveden pro výšku 1,5 metru nad terénem (přibližná výška dýchací zóny člověka). Dále je uvedeno hodnocení pro jednotlivé škodlivin: Benzo(a)pyren Nejvyšší příspěvky průměrných ročních imisních koncentrací BaP v síti referenčních bodů byly vypočteny v rámci liniových zdrojů, kde dosahují hodnoty 0,012 ng/m3. V obytné zástavbě, ve výšce 1,5 m nad terénem byly vypočteny příspěvky průměrných ročních imisních koncentrací benzo(a)pyrenu od 0 do 0,002 ng/m3, tj. do 0,2 % z imisního limitu. Ve vybraných výpočtových bodech se příspěvky průměrných ročních imisních koncentrací benzo(a)pyrenu pohybují od 0,0010 do 0,0028 ng/m3, tj. 0,10 – 0,28 % z limitu. V posuzovaných výpočtových bodech lze očekávat pozaďovou průměrnou roční imisní koncentraci BaP ve výši 0,52 ng/m3. Roční imisní limit pro BaP není v posuzované lokalitě v současné době překročen a nebude překračován ani v důsledku provozu posuzovaného záměru. Oxid dusičitý NO2 Nejvyšší příspěvky průměrných ročních imisních koncentrací NO2 v síti referenčních bodů byly vypočteny v rámci plošných zdrojů, kde dosahují hodnoty 0,4 µg/m3. V obytné zástavbě, ve výšce 1,5 m nad terénem byly vypočteny příspěvky průměrných ročních imisních koncentrací NO2 od 0 do 0,07 µg/m3, tj. do 0,18 % z limitu (40 µg/m3). Ve vybraných výpočtových bodech se příspěvky průměrných ročních imisních koncentrací NO2 pohybují od 0,033 až 0,099 µg/m3, tj. 0,08 až 0,25 % z imisního limitu. V posuzovaných výpočtových bodech lze očekávat pozaďovou průměrnou roční imisní koncentraci NO2 ve výši 14,5 µg/m3. Vypočtené příspěvky lze vzhledem ke stanovenému imisního limitu, který činí 40 µg/m3 a hodnotě pozaďové roční imisní koncentrace NO2 označit za zanedbatelné. Roční imisní limit pro NO2 není v posuzované lokalitě v současné době překročen a nebude překračován ani v důsledku provozu posuzovaného záměru. Nejvyšší příspěvky maximálních hodinových imisních koncentrací NO2 v síti referenčních bodů byly vypočteny v rámci plošných zdrojů, kde dosahují hodnoty 16 µg/m3. V obytné zástavbě, ve výšce 1,5 m nad terénem byly vypočteny příspěvky maximálních hodinových imisních koncentrací NO2 od 0 do 8 µg/m3. Ve vybraných výpočtových bodech se příspěvky maximálních hodinových imisních koncentrací NO2 pohybují mezi hodnotami 5,16 až 9,22 µg/m3. Na základě vypočtených hodnot příspěvků maximálních hodinových imisních koncentrací NO2 naměřených na stanicích Sokolov a Přebuz v posledních 5 letech lze předpokládat, že hodinový imisní limit pro NO2 není v posuzované lokalitě v současné době překročen a nebude překračován ani v důsledku provozu posuzovaného záměru. 84

G E T s.r.o.


Částice PM10 Nejvyšší příspěvky průměrných ročních imisních koncentrací PM10 v síti referenčních bodů byly vypočteny v rámci plošných zdrojů, kde dosahují hodnoty 4 µg/m3. V obytné zástavbě, ve výšce 1,5 m nad terénem byly vypočteny příspěvky průměrných ročních imisních koncentrací PM10 od 0 do 1 µg/m3, tj. do 2,5 % z imisního limitu. Ve vybraných výpočtových bodech se příspěvky průměrných ročních imisních koncentrací PM10 pohybují od 0,272 do 0,878 µg/m3, tj. 0,68 – 2,2 % z limitu. K vypočteným hodnotám příspěvků imisních koncentrací PM10 je nutno poznamenat, že do výpočtů byla zahrnuta také resuspenze (opětovné zvíření) prachu, která se z podstatné části podílí na vypočtených hodnotách. Vypočtené příspěvky lze vzhledem ke stanovenému imisního limitu a hodnotě pozaďové roční imisní koncentrace PM10 označit za nevýznamné. Roční imisní limit pro PM10 není v posuzované lokalitě v současné době překročen a nebude překračován ani v důsledku provozu posuzovaného záměru. Nejvyšší příspěvky maximálních denních imisních koncentrací PM10 v síti referenčních bodů byly vypočteny v rámci plošných zdrojů, kde dosahují hodnoty 30 µg/m3. V obytné zástavbě, ve výšce 1,5 m nad terénem se příspěvky k max. denním imisním koncentracím PM10 pohybují od 0 do 20 µg/m3. Ve vybraných výpočtových bodech se příspěvky k max. denním imisním koncentracím pohybují od 11,46 do 18,95 µg/m3. Vypočtený počet překročení zvolených hodnot - 15 µg/m3: 0 - 1 den, - 10 µg/m3: 0 - 5 dnů, 9 µg/m3: 1 - 6 dnů, 8 µg/m3: 2 - 10 dnů, 7 µg/m3: 2 - 16 dnů, 6 µg/m3: 3 - 23 dnů a 5 µg/m3: 5 - 31 dnů v roce. K vypočteným hodnotám příspěvků imisních koncentrací PM10 je nutno poznamenat, že do výpočtů byla zahrnuta také resuspenze (opětovné zvíření) prachu, která se z podstatné části podílí na vypočtených hodnotách. V posuzovaných výpočtových bodech lze očekávat pozaďovou 36.nejvyšší hodnotu 24-hodinové imisní koncentrace PM10 ve výši 35,9 µg/m3. Částice PM2,5 Nejvyšší příspěvky průměrných ročních imisních koncentrací PM2.5 v síti referenčních bodů byly vypočteny v rámci plošných zdrojů, kde dosahují hodnoty 0,9 µg/m3. V obytné zástavbě, ve výšce 1,5 m nad terénem byly vypočteny příspěvky průměrných ročních imisních koncentrací PM2.5 od 0 do 0,2 µg/m3, tj. do 0,8 % z limitu. Ve vybraných výpočtových bodech se příspěvky průměrných ročních imisních koncentrací PM2.5 pohybují od 0,076 až 0,193 µg/m3, tj. 0,3 až 0,77 % z limitu. K vypočteným hodnotám příspěvků imisních koncentrací PM2.5 je nutno poznamenat, že do výpočtů byla zahrnuta také resuspenze (opětovné zvíření) prachu, která se z podstatné části podílí na vypočtených hodnotách. V posuzovaných výpočtových bodech lze očekávat pozaďovou průměrnou roční imisní koncentraci PM2.5 ve výši 13,7 µg/m3. Po přičtení pozadí se výsledná hodnota roční imisní koncentrace PM2.5 pohybuje od 13,776 do 13,893 µg/m3. Vypočtené příspěvky lze vzhledem ke stanovenému imisního limitu a hodnotě pozaďové roční imisní koncentrace PM2.5 označit za nevýznamné. Roční imisní limit pro PM2.5 není v posuzované lokalitě v současné době překročen a nebude překračován ani v důsledku provozu posuzovaného záměru.

85

G E T s.r.o.


Souhrnně V rozptylové studii byly hodnoceny emise TZL (částice PM10 a PM2.5) ze skrývky a ukládání skrývky na vnitřní výsypku. Vlhkost těžené suroviny činí dle provozního řádu 26 %, emise prachu z těžby kaolinu nebyly, vzhledem k vysoké vlhkosti suroviny, v rozptylové studii uvažovány. Dále byly hodnoceny emise znečišťujících látek (benzo(a)pyren, NO2, částic PM10 a PM2.5) ze spalování motorové nafty v používaných mechanismech a nákladních vozidlech používaných pro expedici kaolinu a skrývek (včetně bentonitu). Do výpočtů byla zahrnuta také resuspenze (opětovné zvíření) prachu. Imisní limity pro znečišťující látky posuzované rozptylovou studií (benzo(a)pyren, NO2, částice PM10 a PM2.5) nejsou v předmětné lokalitě v současné době překračovány a nebudou překročeny ani v důsledku realizace záměru. Vzhledem k tomu, že posuzovaným záměrem je pokračování těžby v lomu Osmosa a těžba v povrchovém lomu již dlouhodobě prováděna, jsou hodnoty příspěvků imisních koncentrací částic posuzovaných znečišťujících látek vypočtené v rozptylové studii součástí stávající úrovně znečištění v lokalitě a představují modelový podíl provozu posuzovaných zdrojů znečišťování ovzduší na současné imisní situaci v zájmovém území. Pro posuzovaný stacionární zdroj (Lom Osmosa-jih (DP Božičany, Božičany II) byl vypracován provozní řád stacionárního zdroje, který je nedílnou součástí povolení provozu. V provozním řádu jsou uvedena opatření ke snižování prašnosti z provozu stacionárního zdroje (viz výše v textu), tato opatření budou používána také po realizaci záměru posuzovaného rozptylovou studií. Na základě provedených výpočtů je v rozptylové studii vyvozen závěr, že realizace záměru je ve vztahu k vlivům na ovzduší realizovatelná za předpokladu dodržování opatření k omezování prašnosti dle schváleného provozního řádu. Vliv na kvalitu ovzduší je na základě výše uvedeného hodnocen jako nevýznamný. Změna mikroklimatu Při realizaci záměru dojde k rozšířené těžby o plochu 7,64 ha, čímž bude i odstraněna vegetace na této ploše. Bude tak rozšířena stávající plocha bez vegetačního krytu, který zajišťuje vyšší tepelnou stálost území. Dojde tedy k mírným lokálním změnám mikroklimatu, ve smyslu možných větších výkyvů teploty. Neprojeví se to však příliš u obce Božičany, protože okrajová část navrženého rozšíření DP je tvořena ornou půdou. Vzhledem k velikosti zabíraných ploch se vliv omezí se pouze na samotnou plochu těžby. Po sanaci a rekultivaci ložiska, kde se předpokládá hydrická rekultivace a rozsáhlé plochy výsadby zeleně naopak dojde k opačnému efektu. Vzhledem k vysoké tepelné kapacitě lze naopak předpokládat zvýšení teplotní stálosti eventuelně i zvýšení vlhkosti vzduchu v území. Tento vliv bude opět omezen pouze na vlastní plochu rekultivovaného lomu a nejbližší okolí. V blízkosti zástavby obce Božičany, kde bude provedena zemědělská rekultivace, dojde k návratu do současného stavu. Vliv je hodnocen jako nevýznamný. 3. Vlivy na hlukovou situaci a event. další fyzikální a biologické charakteristiky Vlivy na hlukovou situaci Hluková studie (Bubák, Moravec 2015, příloha č. 1) hodnotí vliv těžby v rozšířeném DP Božičany a souvisejících činností na akustickou situaci. Zdroje hluku a popis variant výpočtu

86

G E T s.r.o.


jsou uvedeny v kapitole B.III.1. Vzhledem k definici hygienických limitů pro hluk dle NV č. 272/2011 Sb., je nebytné samostatně hodnotit hluk z dopravy na veřejných komunikacích a hluk z provozu. Vzhledem k tomu, že součástí záměru není přeprava po veřejných komunikacích, je provedeno pouze hodnocení hluku z provozu, tedy ze skrývkových prací, ze samotné těžby, z přepravy natěžené suroviny po účelových komunikacích a z dalších souvisejících činností. Stav akustické situace v chráněném venkovním prostoru byl v hodnoceném území kvantifikován pomocí výpočetního produktu LimA v souladu s normou ČSN ISO 9613 Akustika - Útlum při šíření zvuku ve venkovním prostoru. Výpočet hluku z provozu spočívá ve výpočtu kumulace hluku z jednotlivých zdrojů a výpočtu útlumu pro všechny výpočtové body. Zdroje hluku jsou uvedeny v kapitole B.III.4. Model 1. Otvírka a příprava – vybudování ochranných valů Před zahájením těžby bude provedena příprava území. Podstatou této etapy je skrytí a odvoz ornice a vybudování ochranných valů okolo prostoru těžby. Součástí je i likvidace stávajících stavebních objektů, přeložka el. vedení apod. Ornice bude shrnuta buldozerem na podélné deponie, ze kterých bude za pomoci rypadel a kloubových damprů odvážena na místo určení – deponie. Případně může být rovnou buldozerem hrnuta na tyto deponie. Deponie budou vybudovány po celém obvodu rozšířené plochy těžby a budou tvořit zároveň ochranné protihlukové valy. Ochranné valy mají navrženou výšku 5 m a šířku 10 – 15 m. Jako zdroje hluku je uvažována sestava strojů dozer, rýpadlo a nákladní automobil. Zdroje hluku byly umístěny na okraj plochy těžby (nejblíže k domu č.p. 120), nákladní automobil pak do prostoru budovaného valu. Skrývku ornice spojenou s výstavbou ochranných valů po obvodu lomu je proto možno charakterizovat jako stavební činnost a uplatnit limity, které platí pro hluk ze stavební činnosti. Tyto práce budou na ložisku prováděny pouze krátkodobě a stejnými mechanizmy jako běžné zemní práce ve stavebnictví. Tento postup je v souladu s faktem, že hygienický limit hladin hluku LAeq,8h = 50 dB byl odvozen pro celoživotní nebo dlouhodobou expozici hluku. V případě přípravných prací a budování ochranného valu v blízkosti jednotlivých objektů v obci Božičany půjde pouze o několik týdnů. Závazné stanovení hygienických limitů však přísluší orgánu ochrany veřejného zdraví. Model 2. Těžba - souběh skrývky nadloží a těžby kaolinu Vzhledem k objemu skrývek budou skrývkové práce prováděny dlouhodobě. Ročně může být přemístěno až 550 000 m3 skrývek, z čehož menší část bude tvořena bentonitem odváženým do úpravny bentonitu po lomových komunikacích. Většina skrývek však bude převážena na vnitřní výsypku lomu Osmosa. Těžba kaolinu bude prováděna po celou dobu realizace záměru v objemu do 130 000 t hrubé těžby. Vzhledem k době trvání obou činností nemá prakticky význam posuzovat těžbu a skrývku odděleně, proto tento výpočtový model zahrnuje obě činnosti. Zdroje hluku byly umístěny nejblíže k domu č.p. 120. Skrývkové práce jsou prováděny na 1. (nejvyšší etáži), takže se jedná o nejnepříznivější stav z hlediska akustického ovlivnění. Přitom je logické, že po většinu doby provádění těchto prací bude akustická situace výrazně příznivější. Vzhledem k poměrně mírnému generálnímu svahu lomu budou zdroje hluku jednak výrazně dál od

87

G E T s.r.o.


obytné zástavby a zároveň budou umístěny v zahloubení, takže hrana těžební jámy bude tvořit účinnou akustickou bariéru. Těžba kaolinu probíhá v zahloubení na 7. etáži. Skrývkové práce nebudou probíhat zároveň s těžbou bentonitu. Pro akustické posouzení proto byla zvolena skrývka ostatní, těžba bentonitu v rámci skrývkových prací bude probíhat na nižší než 1. etáži, a proto bude akusticky příznivější. Hlukové imise jsou po vypočtení vyjádřeny numerickými hodnotami pomocí ekvivalentních hladin akustického tlaku v zadaných referenčních bodech (viz následující tabulka) a graficky, plošným rozložením hlukových pásem ve výšce 3 m (viz vyobrazení v hlukové studii). Tabulka č. 38: Hodnoty hluku v referenčních bodech

Vypočtená hladina hluku LAeq,8h [dB]

Referenční bod č.

Popis bodu

1 2 3 4 5 6

Božičany – hranice zahrady u č.p. 120, výška 2 m Božičany – č.p. 120, JZ fasáda, výška 6 m Božičany – č.p. 113, JZ fasáda, výška 6 m Božičany – č.p. 142, JZ fasáda, výška 6 m Božičany – č.p. 173, JV fasáda, výška 6 m Božičany – č.p. 148, SZ fasáda, výška 9 m Božičany – okraj zastavitelného území dle ÚP rozhraní ploch Z9 a Z17, výška 2 m

7

Hygienický limit

Model 1

Model 2

62,4 62,5 59,2 56,8 50,8 51,9

45,1 48,0 44,5 42,4 45,7 39,4

57,1

44,6

65 dB

50 dB

Z výpočtů provedených v hlukové studii je zřejmé, že v rámci přípravných prací a budování ochranných valů nedojde k překročení hygienického limitu pro hluk ze stavební činnosti. Tyto přípravné práce budou mít charakter krátkodobých stavebních (zemních) prací. Hladina hluku v nejbližším chráněném venkovním prostoru a chráněném venkovním prostoru stavby bude dosahovat hodnoty max. 62,5 dB, a to u rodinného domu č.p. 120 (ve 2 NP i u hranice jeho zahrady). Se vzrůstající vzdáleností bude u dalších objektů hladina hluku klesat. V období provádění skrývkových prací (skrývka ostatní) a těžby bentonitu v souběhu s těžbou kaolinu nedojde nikde v okolním chráněném venkovním prostoru ani v chráněném venkovním prostoru staveb k překročení hygienického limitu pro stacionární zdroje hluku a denní dobu. Hladina hluku vypočtená u nejbližšího chráněného venkovního prostoru (hranice zahrady domu č.p. 120) bude dosahovat hodnoty max. okolo 45 dB, v nejbližším chráněném venkovním prostoru stavby pak max. 48 dB (2 NP rodinného domu č.p. 120). Po většinu doby těžby v navrženém rozsahu, kdy se skrývkové i těžební práce budou provádět na nižších etážích ve výrazném zahloubení, však bude hluková imise u zástavby v Božičanech ještě výrazně menší a nebude se příliš odlišovat od současného stavu. Z výsledku posouzení je zároveň zřejmá velmi dobrá akustická účinnost navrženého ochranného a protihlukového valu. Jeho vybudování lze z akustického hlediska doporučit. Vliv hluku je hodnocen jako nevýznamný.

88

G E T s.r.o.


Vlivy vibrací S realizací záměru nejsou spojeny vibrace významného rozsahu. Zdrojem vibrací bude pouze provoz těžební a přepravní techniky a bude se jednat o vibrace, pro které není nutno realizovat opatření k ochraně chráněných prostorů a objektů. Těžba kaolinu v rámci předmětného záměru není spojena s odstřelováním nebo jiným podobně destruktivním způsobem rozrušování pevných horninových podloží. Těžená surovina je snadno rozpojitelná a rovněž skrývkový materiál je tvořen nezpevněnými vrstvami. Vibrace budou působit pouze na obsluhu pracovních strojů a budou řešeny společně s ostatními negativními vlivy, tj. hlavně hlukem, používáním ochranných pracovních pomůcek v rámci dodržování předpisů k zajištění bezpečnosti práce. Otřesy spojené s pojezdy těžkých nákladních automobilů se uplatňují pouze na velmi krátké vzdálenosti. Vzhledem k umístění přepravních tras mimo obytnou zástavbu a jejich poměrně krátké vzdálenosti, budou tyto otřesy nevýznamné. Vliv je hodnocen jako nevýznamný. Vlivy na další fyzikální charakteristiky Realizací záměru nebude produkována žádná forma škodlivého záření. Tento vliv je hodnocen z hlediska velikosti i významnosti jako nulový. Biologické vlivy Na jakýchkoliv skrývkových a výklizových deponiích je obecně předpoklad rozšíření běžných ruderálních a plevelných druhů. Dalšími plochami se zvýšeným rizikem šíření synantropních a ruderálních druhů bývají manipulační prostory s nezpevněným povrchem, okraje cest apod. Záměr předpokládá vybudování deponií skrývkového materiálu. Mimo prostor těžby budou vytvořeny ochranné valy. Tyto ochranné valy budou zatravněny a bude prováděna údržba kosením. Prostor těžby bude postupně zavážen budováním vnitřní výsypky skrývkových hmot jako v současnosti. Po dosažení definitivního tvaru výsypky v souladu s aktuálně platným plánem sanace a rekultivace je prováděna rekultivace (zemědělská či lesnická). Dále jsou v rámci sanace a rekultivace navrženy plochy sukcese s inicializační výsadbou dřevin. Součástí sanace a rekultivace v těchto plochách bude i následný monitoring a průběžná likvidací náletů nevhodných dřevin (akáty) a nevhodných druhů bylin a trav. V případě dodržování výše uvedených opatření, které jsou součástí záměru (viz kapitola B.I.6) je tento biologický vliv možno hodnotit jako nevýznamný. 4. Vlivy na povrchové a podzemní vody Vliv na podzemní a povrchové vody je popisován v příloze č. 4, která se zabývá vlivem na podzemní a povrchové vody (Koroš, 2015). Změna kvality povrchových a podzemních vod Splaškové vody vznikají v zázemí lomu Osmosa – Jindřich, kam je zavedena splašková kanalizace. Nedojde ke změně ve výši produkce těchto vod. Po zrušení zázemí budou splaškové vody vznikat v sociálním zázemí plavírny Božičany. Produkce splaškových vod neovlivní kvalitu povrchových ani podzemních vod.

89

G E T s.r.o.


V rámci realizace záměru nevznikají žádné průmyslové odpadní vody. V lomu Osmosa vznikají důlní vody. Organizace je ze zákona při hornické činnosti oprávněna bezplatně užívat důlní vody pro vlastní potřebu a může je odvádět i přes cizí pozemky a vypouštět do povrchových vod způsobem a za podmínek stanovených vodohospodářským orgánem a orgány hygienické služby. Rozhodnutí o stanovení způsobu a podmínek vypouštění důlních vod vydal KÚ Karlovarského kraje dne 13.6.2007 pod č.j. 1609/ZZ/07. Rozhodnutí bylo prodlouženo rozhodnutí č.j. 4560/ZZ/13- 5 ze dne 24.1.2014 do 31.12.2017. Kvalita vypouštěných důlních vod je podmíněna především přirozeným chemizmem podzemních a srážkových vod. Zhoršení kvality může způsobit nedostatečný proces volné sedimentace jílových částic v sedimentačních jímkách a případně úniky ropných látek z těžebních a dopravních mechanizmů. Limity pro jakost vypouštěných vod stanovené KÚ jsou uvedeny v tabulce č. 20. Toto zhoršení kvality by se projevilo ve zvýšení hodnot NL (nerozpuštěné látky) nebo NEL (nepolární extrahovatelné látky – ropné uhlovodíky). Hodnoty těchto koncentrací jsou však trvale a většinou velmi výrazně pod limitními hodnotami „p“ i „m“. Ze 30 měření za posledních 5 let pouze jednou došlo k překročení limitu pro NL. Vyloučit znečištění ropnými látkami může pouze důsledná pracovní a technologická kázeň a častá preventivní kontrola mechanismů, a účinný havarijní plán pro odstranění případných následků úniku těchto látek. Pro případ ropné havárie je k dispozici v zázemí lomu Osmosa havarijní sada a je zpracován havarijní plán. Zásobování PHM zajišťuje organizace Sedlecké doly spol. s r.o., která provádí skrývkové a těžební práce, mobilním doplňováním (pojízdnou cisternou). Při doplňování se používá záchytná vana pro zachycení případných úkapů. Důlní voda je podle výsledků prováděného monitoringu silně mineralizovaná (10001300 mg/l), s vysokými obsahy síranů (cca 650-900 mg/l). Charakteristické jsou vyšší obsahy Fe (vyšší desetiny až vyšší jednotky mg/l, občasně nižší desítky mg/l, v extrému až 45 mg/l) a Mn (vyšší jednotky mg/l). Chemismu důlních vod se v průběhu roku mění v závislosti na klimatických poměrech a míře přítoku povrchových vod do otvírky. U obsahu železa dochází poměrně často k překročení povolených emisních limitů „m“ i „p“. Železo, mangan i sírany jsou přirozenou součástí stařinových vod přitékajících do otvírky. Výrazné kolísání obsahu železa může být ovlivněno intenzitou přítoku a odtoku z poslední sedimentační nádrže. Při velkém průtoku usazovací nádrží může docházet k víření již vysrážených oxidů Fe a Mn, jejichž přítomnost se pak projeví na výsledku laboratorního stanovení. Vliv může mít také změna redox-potenciálu, stejně jako míra přítoků stařinových vod, nebo velikost přítoku podzemních či povrchových vod. Výše uvedené faktory nebudou významně ovlivněny těžbou v rozšířeném DP, proto bude obdobná charakteristika důlních vod i po tomto rozšíření. Po vypršení platnosti současného rozhodnutí o stanovení způsobu a podmínek vypouštění důlních vod, by bylo vhodné po dohodě s Povodí Ohře s.p. upravit v novém rozhodnutí emisní limity. Zejména by bylo vhodné upravit limit „m“ pro Fe, vzhledem k velké variabilitě koncentrací. V současné představě sanace a rekultivace se předpokládá vytvoření volné hladiny vody v zatopené části jámy v úrovni 430 m n.m. Odtok z jezera bude gravitační, do vodoteče Černý potok, v prostoru současného vypouštění důlních vod. V rámci sanace a rekultivace bude budována vnitřní výsypka a dojde k zavážení těžební jámy. Při zavážení budou utěsněné přítoky silně mineralizovaných podzemních vod ze

90

G E T s.r.o.


stařin. Vzroste podíl vod srážkových na celkovém množství odtékajících vod. Lze proto předpokládat snížení celkové mineralizace i koncentrace Fe odtékajících vod oproti současnému stavu, kdy jsou důlní vody čerpány spolu s vodami stařinovými. Vliv na kvalitu podzemních a povrchových vod je na základě výše uvedeného hodnocen jako nevýznamný. Změny ve vydatnosti zdrojů a změny hladiny podzemních vod Vlastní těžba v rozšířeném DP bude znamenat mírné rozšíření vlivů na vodní režim, kdy dojde ke snížení úrovně hladiny podzemní vody v okolí rozšíření DP. Vliv těžby se rozšíří směrem k územím rekreační zástavby (chaty) severně a východně od DP, a do prostoru trvalé zástavby sv. od DP. V prostoru trvalé zástavby byla v bližším okolí evidována pouze jedna kopaná studna ST-1 (viz následující obrázek). Dne 28.4.2013 byla ve studni, hluboké 7,41 m, naměřena hladina vody v úrovni 6,54 m od odměrného bodu (odměrným bodem byl poklop v úrovni 0,1 m nad terénem). Studna je používaná občasně, k zavlažování zahrady. Všechny okolní nemovitosti jsou napojené na veřejný vodovod. V chatové kolonii severně od plánovaného rozšíření DP nebyly studny evidovány. Objekty využívají obecní vodovod. Jiná je situace v chatové kolonii východně od DP. Chaty zde mají především mělké kopané studny. Studny jsou prakticky u každé chaty. Vzhledem k úrovni hladiny podzemní vody jsou studny hluboké zpravidla pouze jednotky metrů. V rámci plánu otvírky, přípravy a dobývání bude třeba monitorovat možnou míru vlivu těžby na tyto jímací objekty. Zdejší studny mohou být ovlivněné poklesem úrovně hladiny podzemní vody i těžbou v rozšířeném dobývacím prostoru Mírová (Koroš, in Petrů 2014). Obě těžební jámy budou po určitou dobu existovat současně. Vlivy na domovní studny se tím mohou zvětšit. V ostatních částech území kolem rozšíření DP by vodohospodářské střety zájmů neměly být. Pro zajištění kontroly vlivů těžby v DP Božičany na vodní režim je doporučeno vyhloubit mezi východním okrajem DP a chatovou kolonií pozorovací vrt, umožňující sledování úrovně hladiny podzemní vody. Jednalo by se max. o 15-20 m hluboký objekt, který může být vystrojený PVC zárubnicemi prům. 125 mm, obsypanými praným štěrkem, se zajílovaným nebo cementovaným mezikružím v úseku 0-2 m. Ochranná ocelová zárubnice s poklopem by měla být vyvedena cca 0,5 m nad terén a opatřena poklopem, a pokud by byla v blízkosti zemědělsky obdělávaného pole, měla by mít signalizační tyč se štítkem. Pozice pro pozorovací vrt je orientačně zakreslená na následujícím obrázku. Na vrtu by měla být provedena alespoň expresní čerpací zkouška, s výpočtem parametrů propustnosti hornin. Jelikož pro kontrolu vlivů těžby v DP Mírová byl již pozorovací vrt navržen, a roztěžení v obou DP se bude dočasně překrývat, bude vhodné vybudovat a vyhodnotit pozorovací objekty pro oba zmíněné dobývací prostory současně tak, aby indikovaly i případné vlivy kumulativní. Na pozorovacím vrtu (vrtech) a studni ST-1 by mělo být při rozšiřování těžby zahájeno pozorování stavů hladin, v intervalech cca 4x ročně. Výsledky měření je možné zpracovávat do stručných ročních zpráv. Ochranné pásmo stupně IIb přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Karlovy Vary, vyhlášené Usnesením vlády ČSSR č. 257/1966, se nachází mimo navržené rozšíření DP, takže nebude třeba řešit vliv těžby na zdroje minerálních vod. Rozšíření DP zdroje minerálních vod neohrozí.

91

G E T s.r.o.

OZNÁMENÍ ZÁMĚRU ČÁST D – ÚDAJE O VLIVECH Rozšíření DP Božičany a dotěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Božičany-Osmosa-jih Obrázek č. 15: Situace východní části DP (dle Koroš 2015)

Vliv je hodnocen za předpokladu navržených opatření jako nevýznamný. Tato opatření jsou součástí záměru (viz též kapitola B.I.6). Vliv na povrchový odtok a změnu říční sítě Plocha rozšířené těžby nezasáhne žádný útvar povrchové vody. V ploše těžby dojde k lokální změně povrchového odtoku. Srážkové vody spadlé v ploše rozšíření těžby se po zahloubení lomu budou hromadit v lomu a stanou se součástí důlních vod. Důlní vody jsou čerpány a vypouštěny v souladu s výše uvedeným rozhodnutím KÚ s limity: prům. 14,0 l/s max. 17,5 l/s, 1210 m3/den, 441 500 m3/rok. V některých obdobích jsou maximální a roční kubatury překračovány. Po vypršení platnosti současného rozhodnutí o stanovení způsobu a podmínek vypouštění důlních vod v roce 2017, by bylo vhodné hodnoty vypouštěného množství přiměřeně upravit. Plánovaným rozšířením by nemělo dojít k navýšení objemu čerpaných důlních vod nad současný stav, neboť současně s rozšiřováním lomu dochází průběžně k zavážení vytěžených částí vnitřní výsypkou. Po ukončení těžby bude část vydobytého prostoru vyplněná vnitřní výsypkou. Zbytková jáma bude zatopená. Proces zatápění zbytkové jámy bude dlouhodobý, bude trvat řádově roky. Po tuto dobu nebudou z území odtékat žádné vody do Černého potoka, kam jsou nyní důlní vod čerpány. V současné představě sanace a rekultivace se předpokládá vytvoření volné hladiny vody v zatopené části jámy v úrovni 430 m n.m. Průtočnost vzniklého jezera bude zajištěná umožněním samovolného odtoku k prostoru současného vypouštění důlních vod a dále do Černého potoka. Bude tedy obnoveno dotování této vodoteče z prostoru těžby Celkově je vliv na povrchový odtok a změnu říční sítě hodnocen v období těžby jako nevýznamný, po vzniku vodní plochy jako příznivý. 92

G E T s.r.o.


5. Vlivy na půdu Zábory ZPF Dobývací prostor bude rozšířen o plochu o výměře 176 359,5 m2. Z toho tvoří pozemky zemědělského půdního fondu (ZPF) 61 746 m2. Pozemky ZPF leží pouze v k.ú. Božičany. Těžbou bude dotčeno 3,56 ha pozemků ZPF, budováním ochranných valů pak 0,97 ha, celkem tedy 4,53 ha V ploše rozšíření DP se nachází pouze 2 BPEJ: •

5.52.01

•

5.53.01

Obě dvě BPEJ patří dle vyhlášky č. 48/2011 Sb, o stanovení tříd ochrany do III. třídy ochrany ZPF. Dle Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR ze dne 1.10.1996 č.j. OOLP 1067/96 k odnímání půdy ze ZPF jsou do III. třídy ochrany sloučeny půdy v jednotlivých klimatických regionech s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno územním plánováním využít pro event. výstavbu. Vzhledem k velikosti záboru ZPF se jedná o vliv nepříznivý. V rámci navrhovaného způsobu sanace a rekultivace se počítá z částečným zavezením lomu vnitřní výsypkou. Plocha pozemků ZPF bude zavezena přibližně na stávající úroveň a výškově bude napojena na nedotčené zemědělské pozemky směrem k obci Božičany a na sousedící plochy rekultivace směrem do prostoru lomu. Sklon terénu bude upraven tak, aby bylo umožněno zemědělské obhospodařování. V rámci sanace a rekultivace bude proveden návrat celé dotčené plochy ZPF 4,53 ha zpět do ZPF. Při rekultivaci bude využita skrytá ornice umístěná po dobu těžby na deponiích. Vliv je tedy v celém rozsahu vratný, vzhledem k době trvání těžby a rekultivace střednědobý. Ve fázi po sanaci a rekultivaci je vliv hodnocen jako nevýznamný. Zábor PUPFL Záměrem nebudou dotčeny lesní pozemky chráněné jako pozemky určené k plnění funkcí lesa. Vliv spojený se záborem PUPFL je hodnocen jako nulový. Vlivy na čistotu půd K negativnímu vlivu na půdu by mohlo dojít pouze při havarijním stavu. Za běžných provozních podmínek nebude mít záměr významný vliv na čistotu půd. Při provádění skrývkových prací ani při těžbě nesmí dojít ke znečištění půdy ropnými látkami. Totéž platí pro provoz nákladních automobilů přepravujících natěženou surovinu. Za předpokladu dodržování správných pracovních postupů a pokynů týkajících se provozu strojového parku a dodržení postupů daných havarijním plánem (v případě úniku ropných látek) záměr nevytváří předpoklad pro kontaminaci zemědělských půd nebo jiných zemin. Provozovna musí mít zpracovaný havarijní plán, který řeší i úniky ropných látek (viz kapitola Vliv na vody). Vliv záměru na čistotu půd je nevýznamný.

93

G E T s.r.o.


6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje Jak již bylo podobně vysvětleno v kapitole B.I.5, hlavním důvodem pro realizaci záměru je hospodárné využití stávajících zásob ložiska Božičany-Osmosa-jih, a to zásob kaolinu i bentonitu, které při současném rozsahu DP Božičany nelze z báňsko technologických důvodů vydobýt. V rámci navrženého rozšíření DP Božičany nejsou vymezeny žádné bloky zásob výhradního ložiska Božičany-Osmosa-jih. Bloky zásob kopírují současnou hranici DP Božičany. Vytěžení těchto zásob je však podmíněno právě rozšířením stávajícího dobývacího prostoru. Závěrné svahy současného lomu v DP Božičany, které v převážné míře kopírují hranici stávajícího dobývacího prostoru, neumožňuji dosažení báze ložiska (stávající báze lomu je cca 10 – 15 m nad bází ložiska). Těžba suroviny v rozšířené části DP Božičany bude mít vliv na horninové prostředí i na nerostné zdroje (ložisko kaolinu a bentonitu), což vyplývá z povahy těžební činnosti, jejímž smyslem je vydobytí zdroje surovin. Vliv záměru na horninové prostředí a nerostné zdroje není možné hodnotit nepříznivě z toho důvodu, že záměr zamýšlí zásoby nerostné suroviny ložiska využívat hospodárně v souladu s požadavky zákona č. 44/1988 Sb. v platném znění (horní zákon). Kaolin i bentonit je oznamovatelem a dalšími producenty využíván při produkci výrobků s vysokou přidanou hodnotou. Těžba nebude mít vliv na žádný jiný nerostný zdroj než na zásoby kaolinu a bentonitu. Případný vliv na další přírodní zdroje (voda, půda atd.) je vyhodnocen v samostatných kapitolách. Při těžbě nesmí dojít ke kontaminaci okolního prostředí ropnými látkami. Za předpokladu dodržování správných pracovních postupů a pokynů týkajících se provozu strojového parku a dodržení postupů daných havarijním plánem (v případě úniku ropných látek) záměr nevytváří předpoklad pro kontaminaci horninového prostředí. Vliv je z hlediska velikosti i výsledné významnosti hodnocen jako nevýznamný. 7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy Vliv na faunu, flóru a ekosystémy je hodnocen na základě botanického a zoologického průzkumu, který na lokalitě proběhl ve vegetačních sezónách let 2011 a 2014. Výsledky tohoto průzkumu včetně hodnocení vlivů jsou uvedeny v samostatné příloze (Véle, 2014, Příloha č. 5). Průzkum území byl zaměřen na zjištění současného biologického stavu lokality a výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, uvedených ve vyhlášce MŽP č. 395/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů k zákonu ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Inventarizační průzkumy byly provedeny na území určeném k realizaci záměru i v jeho blízkém okolí včetně okrajových partií stávajícího lomu, ve kterých se s těžbou bude pokračovat do prostoru rozšíření DP. Likvidace nebo poškození populací či jedinců vzácných a zvláště chráněných druhů rostlin Během průzkumu nebyla zjištěna žádná přirozená ani přírodě blízká společenstva, proto nebylo realizováno fytocenologické snímkování. Pro účely botanického mapování bylo území rozděleno do pěti segmentů (viz kapitola C.II.5).

94

G E T s.r.o.


Během průzkumu byla zjištěna přítomnost 151 rostlinných druhů. Žádný z nalezených druhů nepatří mezi zvláště chráněné. Kontryhel řasnatý (Alchemilla plicata) rostoucí na ploše č. 1 je zařazen do kategorie C3 na Červeném seznamu rostlin ČR. Jedná se o výskyt v suboptimálním prostředí, v souvislosti se vzrůstajícím zápojem náletových dřevin lze očekávat jeho vymizení. Vliv na vzácné a chráněné druhy rostlin je nevýznamný. Likvidace nebo poškození populací či jedinců vzácných a zvláště chráněných druhů živočichů Během průzkumu bylo nalezeno 11 zvláště chráněných druhů živočichů. Jejich seznam a kategorie ochrany dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. k zák. č. 114/1992 Sb. jsou uvedeny v následující tabulce. Ne všechny nalezené druhy budou záměrem ovlivněny. Tabulka č. 39: Seznam nalezených zvláště chráněných druhů živočichů

Latinský název Saxicola rubetra Bufo bufo Circus aeruginosus Hirundo rustica Lacerta agilis Lanius collurio Anguis fragilis Apus apus Bombus sp. Formica rufa Riparia riparia

Český název bramborníček hnědý ropucha obecná moták pochop vlaštovka obecná ještěrka obecná ťuhýk obecný slepýš křehký rorýs obecný čmelák mravenec břehule říční

395/1992 §O §O §O §O §SO §O §SO §O §O §O §O

95

Ovlivnění ANO ANO NE NE ANO ANO ANO NE ANO ANO NE

Plocha 3,4 3 přelet přelet 4 3,4 4 2 3,5 3,4 přelet

G E T s.r.o.

OZNÁMENÍ ZÁMĚRU ČÁST D – ÚDAJE O VLIVECH Rozšíření DP Božičany a dotěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Božičany-Osmosa-jih Obrázek č. 16: Lokality výskytu zvláště chráněných druhů živočichů (pode Véle 2014)

Vysvětlivky: Jednotlivé plochy (P+číslo, červeně) záměru. Výskyt zvláště chráněných živočichů: 1 – bramborníček hnědý, 2 – ťuhýk obecný, 3 – čmeláci Bombus sp., 4 – ještěrka obecná, 5 – slepýš křehký, 6 – rorýs obecný, 7 – ropucha obecná, 8 – Formica sp. Nezakresleny – moták pochop, vlaštovka obecná, břehule říční.

Čmeláci Bombus sp. Čmeláci rodu Bombus žijí v koloniích, živí se nektarem kvetoucích rostlin. Žijí na lukách, v zahradách, na polích i v parcích. Hnízda si staví na povrchu nebo pod povrchem půdy. V zájmovém území se čmeláci vyskytují v travním porostu a na zarůstajících místech na plochách č. 3 a5. V důsledku těžby vzniknou na okrajích lomu nové vhodné biotopy, proto není třeba provádět žádná nápravná opatření. Ještěrka obecná Ještěrka obecná obývá sušší nebo slabě vlhká slunečná místa, kde preferuje travinná a nižší bylinná stepní společenstva s malou pokryvností vegetace, roztroušeně rostoucími dřevinami a hlubší vrstvou půdy. Vyhýbá se kamenitým a skalnatým místům, kde se nevyskytují zimní úkryty. Pro snůšku si samice vybírá jemnou, sypkou a mírně vlhkou půdu. Běžný je výskyt na ruderálních stanovištích. V ČR se vyskytuje na okraji lesů, lesních mýtinách, křovinatých stráních, mezích a na březích řek i rybníků. Často žije synantropně (železniční náspy, okraje silnic, lomy, zanedbané zahrady). V zájmovém území se ještěrky vyskytují na severním okraji plochy č. 4 (poblíž cesty vedoucí mezi lesíkem a lomem). V důsledku těžby vzniknou na okrajích lomu nové vhodné biotopy, proto není třeba provádět žádná nápravná opatření.

96

G E T s.r.o.


Ťuhýk obecný Ťuhýci obecní hnízdí v otevřené, převážně kulturní krajině s porosty keřů: křovinaté stráně, meze, polní remízky, okraje lesů, pastviny apod. Ťuhýk obecný preferuje prostředí s roztroušenými keři (raně sukcesní stádium neobhospodařovaných zemědělských ploch), keře nesmí být příliš husté – extenzivně vysázené, jinak prostředí ztrácí pro ťuhýka význam. Hnízdí v období od května do července. Hnízdo je silnostěnná stavba z rostlinného materiálu umístěné ve větvích nejčastěji do výše 2 m nad zemí. Potravu ťuhýků tvoří zejména hmyz, méně často drobní hlodavci, ještěrky a ostatní pěvci, v létě i plody rostlin. Vyskytuje se prakticky na celém území ČR. Hnízdění dvou párů bylo zaznamenáno v keřích v plochách č. 3 a 4. Pro zmírnění dopadu realizace záměru by bylo vhodné v blízkém okolí vysázet náhradní porosty keřů jako kompenzaci ztráty hnízdiště. Rorýs obecný Původní obyvatel skal a stromových dutin, dnes žije téměř výhradně ve městech, kde hnízdí pod střechami, v děrách zdí apod. Tažný druh (přílet duben až květen, odlet červenec až srpen). Hnízdění několika párů bylo zaznamenáno na budovách v ploše č. 2. Jedná se o budovy úpravny bentonitu, které nebudou v důsledku realizace záměru odstraněny, druh proto nebude negativně ovlivněn, nápravná opatření nejsou zapotřebí. Slepýš křehký Slepýš je eurytopní druh, bez specifických požadavků na oslunění lokality a charakter vegetace. Obývá nejrůznější stanoviště, která vykazují určitou míru zemní vlhkosti s bohatou vegetací a dostatkem potravy (plži, žížaly). Důležité jsou denní úkryty (kameny, padlé dřevo, kyprá půda) a místa vhodná ke slunění. Nejhojnější je v listnatých a smíšených lesích. Běžný je i na světlejších okrajích jiných typů lesů, lesních pasekách, křovinatých stráních, starých sadech, kamenolomech, pískovnách, na loukách, okrajích polí, rumištích, skládkách, parcích a zahrádkách. Jeho ochrana spočívá v zachování bohatě strukturovaných životních prostor a nepoužívání biocidů. Jeho přítomnost byla zjištěna v ploše 4, kde nachází vhodné životní podmínky. Lze předpokládat, že na opuštěných plochách po těžbě budou vznikat obdobné biotopy. Bramborníček hnědý Bramborníček hnědý obývá vlhčí nekosené louky, pastviny a meze. Loví hmyz a jiné drobné živočichy. Hnízda si staví na zemi ve vegetaci, a to v květnu až srpnu. Odlétá koncem srpna až v září, vrací se v dubnu nebo začátkem května. Hnízdění bramborníčků bylo zaznamenáno na plochách č. 3 a 4. Pro kompenzaci negativních vlivů bude nutné vytvořit náhradní vhodné biotopy. V rámci SaR celého lomu Osmosa se počítá s velkými plochami lesnické rekultivace (se skupinovou výsadnou dřevin) i řízené sukcese s inicializační roztroušenou výsadbou dřevin. Plochy ponechané samovolné sukcesi se mohou v prvních letech po ukončení činnosti stát pro bramborníčka vhodným biotopem. Mravenec Formica rufa Zástupci tzv. lesních mravenců, stavící se kombinovaná mraveniště (podzemní hnízdo + nadzemí kupa). Hnízda často zakládají na pařezech, pahýlech stromů či pod kameny. Teritoriální mravenci živící se lovem a sběrem medovice. Jedno hnízdo o průměru cca 20 cm bylo nalezeno na okraji cesty vedoucí skrze les v ploše č. 4. Před odtěžením stromů bude nutné provést záchranný transfer. Další dvě hnízda se nacházejí v okrajové části plochy 3

97

G E T s.r.o.


(poblíž komunikace). Tato část území leží v ploše rozšíření DP, avšak mimo plochu těžby i ochranného valu. Břehule říční Břehule si vyhrabávají hnízdní noru ve vysokých hlinitých březích či stěnách pískoven. Loví létající hmyz, nejčastěji v blízkosti své kolonie či nad vodní hladinou. Tažný druh přilétající koncem dubna až v květnu a odlétající během září. V dotčeném území břehule nehnízdí, zaznamenány byly pouze přelety nad okrajovou částí zájmového území. Záměrem nebudou nijak dotčeny. Moták pochop Pochopové preferují otevřenou krajinu. Hnízdištěm motáka jsou převážně mokřadní stanoviště, méně často pole. Hnízda si staví z větví a stébel. Hnízdění začíná začátkem května. Téměř polovinu potravy tvoří drobní savci. Nad zájmovým územím byly zaznamenány pouze přelety a kroužení. Do budoucna nelze hnízdění zcela vyloučit, vhodné hnízdní biotopy se v zájmovém území nacházejí. Záměrem nebudou motáci nijak dotčeni. Ropucha obecná Ropucha obecná obývá různé typy prostředí od lidských sídel přes zemědělskou krajinu po světlejší lesy. Většinu života tráví na souši, ve vodě je nalézána pouze v období rozmnožování. Rozmnožování probíhá v tradičně využívaných vodních nádržích, lesních rybníčcích, bažinách apod. Loví pouze živou kořist. Zimní úkryty jsou na bezmrazých místech pod prkny, pod většími kameny, v děrách apod. Výskyt několika jedinců byl zaznamenán v jihozápadní části plochy č. 3. V dotčeném území se nerozmnožují. Místní populace nebude záměrem téměř nijak ovlivněna. Vlaštovka obecná Vlaštovky hnízdí v kulturní krajině. Svá hnízda staví uvnitř budov či v průjezdech, potravu (hmyz) loví ve vzduchu. Hnízdí na celém území ČR, hojnější je v nižších polohách. Počty hnízdících vlaštovek pomalu klesají, v letech 2001-03 u nás hnízdilo 320-640 tisíc párů. V dotčeném území vlaštovky nehnízdí, zaznamenány byly pouze přelety. Uskutečněním záměru nebudou vlaštovky nijak ovlivněny. Souhrnné hodnocení vlivu Souhrnně lze konstatovat, že záměrem ovlivněni budou čmeláci rodu Bombus sp., mravenci Formica sp., ťuhýk obecný, ještěrka obecná, bramborníček hnědý, slepýš křehký a ropucha obecná. Tyto druhy jsou na území trvale vázány, využívají jej k rozmnožování i sběru (lovu) potravy. Zbývající nalezené zvláště chráněné druhy (moták pochop, břehule říční, vlaštovka obecná a rorýs obecný) dotčeny nebudou, nad územím byly zaznamenány pouze jejich přelety a jejich hnízdiště nebudou dotčena. Pro zmírnění či kompenzaci negativních vlivů na dotčené druhy jsou navržena níže uvedená opatření. Tato opatření jsou součástí záměru – viz kapitola B.I.6. Ťuhýk obecný Jako náhradu za zničení několika trnitých keřů v ploše č. 3 vysázet v okolí min. 10 trnitých keřů. Ťuhýk obecný preferuje prostředí s roztroušenými keři (raně sukcesní stádium neobhospodařovaných zemědělských ploch), keře nesmí být příliš husté, jinak prostředí ztrácí pro ťuhýka význam. Vhodné by bylo na těžbou nedotčené části plochy č. 3 nebo na územích již dotěžených a připravených k rekultivaci vysázet keře (růže šípková, trnka obecná, hloh

98

G E T s.r.o.


obecný) rozptýleně tzn. v rozmezí cca 15 m od sebe. Keře je vhodné prořezávat (po 3-4 letech) a zabránit jejich zastínění stromy. Bramborníček hnědý V okrajové, nevyužívané nebo již rekultivované části lomu vytvořit náhradní biotop (meze, extenzivně obhospodařovaná louka apod.). Bramborníček hnědý preferuje nekosené louky a úhory s roztroušenými keři a vyššími bylinami, dále upřednostňuje opuštěná pole a ruderální plochy. Plochy ponechané sukcesi s inicializační výsadbou dřevin navržené v rámci rekultivace lomu se mohou v prvních letech po ukončení činnosti stát pro bramborníčka vhodným biotopem. Mravenec Formica rufa Provést záchranný transfer hnízda nacházejícího se v ploše č. 4, která bude přímo dotčena záměrem. Transfer by měl být proveden na vhodné místo (např. osluněný okraj lesního porostu) v blízkém okolí. Na náhradní ploše se nesmí vyskytovat stejné ani konkurenční druhy mravenců. Během prvních dvou let po transferu je nutné o hnízdo aktivně pečovat (osekávání vegetace, překrývání klestem apod.). Ptáci obecně S ohledem na ochranu ptáků (§5a zák. č. 114/1992 Sb.) bude nutné provádět odstranění dřevin i skrývku ornice pouze v mimohnízdním období tj. od konce září do února. Vzhledem k dotčení výše uvedených druhů je vliv na zvláště chráněné druhy živočichů hodnocen jako nepříznivý. Vliv je střednědobý a z větší části vratný a dobře kompenzovatelný. V rámci ochranných opatření a zejména v rámci sanace a rekultivace budou vytvořeny náhradní biotopy, které budou mít potenciál pro osídlení zvláště chráněnými druhy živočichů. V prvé řadě půjde o vodní plochu s litorálním pásmem a také o plochy navazující sukcese s inicializační výsadbou dřevin. Toto území s vodní plochou, která bude prostřednictvím mělkého údolí s vodním tokem (odtok z jezera) spojeno přímo s VKP Božičanské mokřady se může stát biotopem pro další záměrem nedotčené zvláště chráněné druhy živočichů, zejména obojživelníků a ptáků (analogicky jako navazující VKP Božičanské mokřady). Vliv ve fázi po sanaci a rekultivaci je hodnocen jako příznivý. Likvidace a poškození stromů a porostů dřevin rostoucích mimo les Na značné části plochy rozšíření DP Božičany se vyskytují plochy mimolesních dřevin. Jedná se zejména o plochu jižně od vlečky do areálu Chodos Chodov s.r.o. v k.ú. Dolní Chodov (plocha 1 dle biologického posouzení). Další porosty dřevin se nachází v ploše 3. Jde jednak o liniovou zeleň doprovázející polní cestu a jednak o řídký keřový porost mezi okrajem stávajícího lomu a okrajem sídla Božičan, který leží na neobdělávané ploše zemědělské půdy. Porost dřevin je situován i severozápadně od areálu úpravy bentonitu. V rámci biologického posouzení byly určeny následující druhy dřevin: javor klen, olše lepkavá, bříza bělokorá, líska obecná, hloh, krušina olšová, modřín opadavý, smrk ztepilý, borovice lesní, topol osika, třešeň ptačí, hrušeň obecná, dub zimní, dub letní, srstka angrešt, trnovník akát, růže šípková, ostružiník, maliník obecný, vrba (8 druhů), bez černý, jeřáb ptačí, brusnice borůvka, brusnice brusinka. Celkově se jedná o stovky až tisíce jedinců. V důsledku realizace záměru bude část porostů dřevin odtěžena. U největšího porostu v ploše 1 bude nutno odstranit cca polovinu všech dřevin na ploše cca 3,1 ha. V ploše 3 bude odstraněna převážná část aleje u polní cesty a další drobná keřová zeleň na neobdělávaném 99

G E T s.r.o.


zemědělském pozemku. Zachována naopak bude enkláva dřevin o rozloze cca 4 000 m2 při silnici II/209, východně od zázemí Osmosa – Jindřich. Také porost dřevin situovaný severozápadně od areálu úpravy bentonitu nebude záměrem dotčen. Vzhledem k množství dotčených dřevin je vliv hodnocen jako nepříznivý. V rámci sanace a rekultivace je na části lomu Osmosa navržena výsadba dřevin. Celkově již byla lesnická rekultivace se skupinovou výsadbou dřevin realizována na ploše téměř 11 ha a dále se plánuje na ploše dalších cca 35 ha Další dřeviny budou vysazeny v rámci inicializačních výsadeb na plochách sukcese. Zde se předpokládá rychlý nástup sukcesních pochodů a brzké osídlení náletovými dřevinami z okolních porostů. Vzhledem k výše uvedenému je vliv na porosty dřevin rostoucích mimo les hodnocen ve fázi po sanaci a rekultivaci jako nevýznamný. Likvidace, poškození lesních porostů Záměrem nebudou dotčeny lesní porosty, tj. porosty nacházející se na lesních pozemcích. Tento vliv je nulový. Likvidace, zásah do prvků ÚSES a VKP Dle územního plánu města Chodov (Fára, 2009) je současným DP Božičany veden lokální biokoridor LBK-V vymezený jako navržený (nefunkční). Biokoridor je veden také po současném okraji lomu Osmosa v DP Božičany a přechází do prostoru jeho plánovaného rozšíření v blízkosti zázemí Osmosa – Jindřich. Jedná se o nefunkční prvek ÚSES, proto nelze vliv hodnotit jako nepříznivý, vliv je nevýznamný. Obecně lze k problematice ÚSES konstatovat, že v územně plánovací dokumentaci dochází ke kolizi dvou obtížně slučitelných jevů. Není možné, aby vymezení prvku ÚSES v ploše evidovaného výhradního ložiska znemožnilo jeho následné využití, takovéto chápání by bylo v rozporu s ust. § 15 zákona č. 44/988 Sb. (horní zákon): „K včasnému zabezpečení ochrany nerostného bohatství jsou orgány územního plánování a zpracovatelé územně plánovací dokumentace povinni při územně plánovací činnosti vycházet z podkladů o zjištěných a předpokládaných výhradních ložiskách poskytovaných jim ministerstvem životního prostředí České republiky; přitom postupují podle zvláštních předpisů a jsou povinni navrhovat řešení, které je z hlediska ochrany a využití nerostného bohatství a dalších zákonem chráněných obecných zájmů nejvýhodnější“. K této problematice dále existuje dohoda mezi MPO, MŽP a ČBU z roku 2009, která je zveřejněna jako bod 8 v materiálu „METODICKÁ POMŮCKA pro vyjasnění kompetencí v problematice územních systémů ekologické stability“ (věstník MŽP 08/2012): „Skladebné části ÚSES je nutno prioritně stanovovat mimo plochy zjištěných a předpokládaných ložisek nerostů vzhledem k jejich nepřemístitelnosti. Tam, kde to nebude výjimečně možné, respektovat při vymezování částí ÚSES na ložiscích stanovené dobývací prostory (DP), mimo DP pak např. dočasným stanovením části ÚSES a jeho finálním vytvořením až po skončení těžby, stanovením podmínek rekultivace. Pokrytí vymezených biocenter a biokoridorů do ložisek nerostných surovin se vzájemně nevylučuje, protože skladebné části ÚSES nejsou překážkou využívání ložisek nerostů takovým způsobem, který zajistí vzájemnou koexistenci těžby ložisek nerostů a funkce ÚSES při probíhající těžbě, nebo zajistí budoucí obnovu dočasně omezené funkce ÚSES. Střety mezi ložisky nerostných zdrojů a stávajícím ÚSES řešit v rámci zohlednění vzájemných potřeb využití území a zákonitostí, a to jak pro ÚSES, tak i pro těžbu, při kvalifikovaném zpracování postupu rekultivace území po ukončení těžby v rámci

100

G E T s.r.o.


povolení hornické činnosti nebo plánu dobývaní. Plochy po těžbě nerostných surovin v území určeném pro vybudování ÚSES rekultivovat prioritně v souladu se zájmy ochrany přírody a krajiny. Vymezení skladebných částí ÚSES v území ložisek tudíž není překážkou k případnému využití ložiska za podmínky, že pokud budou funkce ÚSES využitím ložiska nerostů dočasně omezeny, budou po ukončení těžby obnoveny v potřebném rozsahu. Při řešení střetů (překryvů) ochrany nerostných surovin se skladebnými částmi ÚSES, tj. s obecnou ochranou přírody a krajiny, zohlednit tuto podmínku: Akceptovat charakter částí ÚSES a podporovat jeho funkce v cílovém stavu, a to jak při samotné těžbě, tak i při ukončování těžby a rekultivaci těžbou dotčeného území ve prospěch ÚSES.“ Vzhledem k navrhovanému charakteru lokality po provedení sanace a rekultivace lze předpokládat, že navržený lokální biokoridor vedený v blízkosti vodní plochy doplněné navazujícími plochami přirozené sukcese se stane biokoridorem funkčním. Vodní plocha po sanaci a rekultivaci by se výhledově mohla stát prvkem ÚSES (např. lokální biocentrum) s vazbou na tento biokoridor. Záměr nezasahuje do plochy významného krajinného prvku. Je poměrně pravděpodobné, že rekultivovaný lom se stane významným krajinným prvkem, a to v závislosti na výsledném provedení rekultivace buď VKP ze zákona (jezero) nebo registrovaný VKP (obdobně jako sousední těžebními pracemi v minulosti formované území VKP Božičanské mokřady a Bílá Voda). Obecně lze konstatovat, že vytěžené lomy mají značný potenciál pro vznik pestrého a biologicky hodnotného území. V poslední době byla např. publikována obsáhlá zpráva projektu „Rekultivace a management nepřírodních biotopů v České republice“ (Gremlica, 2011), která tuto skutečnost přesvědčivě dokládá. Navržený způsob rekultivace s částečným uplatněním přirozené sukcese, s rozsáhlou lesnickou rekultivací (skupinová výsadba dřevin) a s vodní plochou lze považovat za optimální z hlediska budoucího začlenění lomu do systému ÚSES i z hlediska vzniku VKP. Vliv na ÚSES a VKP souhrnně je ve fázi těžby hodnocen jako nevýznamný. Ve fázi po ukončení záměru je vliv hodnocen jako příznivý. Vlivy na evropsky významné lokality a ptačí oblasti V části H tohoto oznámení záměru je zařazeno jako příloha stanovisko orgánu ochrany přírody podle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a to stanovisko Krajského úřadu Karlovarského kraje, odboru životního prostředí a zemědělství ze dne 16.6.2015 pod č.j. 1745/ZZ/15, v němž je uvedeno, že záměr nemůže mít významný vliv na evropsky významné lokality ani ptačí oblasti. Vliv je hodnocen jako nulový. Vliv na ekosystémy a biotopy V rámci biologického průzkumu byly vylišeny v zájmovém území biotopy dle Metodiky mapování biotopů AOPK (viz kapitola C.2.6) V prostoru navrhovaného rozšíření se nacházejí převážně nepřírodní biotopy (označení X), z nichž biotop X12A, nacházející se zejména ve větším rozsahu v ploše 1 je hodnocen jako potenciální přírodní biotop Z přírodních biotopů se vyskytují v ploše rozšíření biotopy M1.1, M1.3 a M1.7 v ploše 2 v sousedství areálu úpravny bentonitu. Tyto biotopy jsou vázané na zamokřené území a nebudou žádnou činností dotčeny. Drobná enkláva přírodního biotopu K1 mokřadní vrbiny se pak nachází v blízkosti

101

G E T s.r.o.


areálu Osmosa – Jindřich. Tento biotop bude dotčen zejména výstavbou ochranného valu. V rámci biologického průzkumu byly jako indikační skupina zvoleni střevlíkovití brouci. Nebyl nalezen žádný druh ze skupiny R (vzácné a ohrožené druhy s úzkou ekologickou valencí, jež osídlují především přirozené, antropogenně málo ovlivněné biotopy). Nalezené druhy střevlíků patří do skupiny A (adaptabilnější druhy vyskytující se na alespoň částečně přirozených nebo přirozenému stavu blízkých habitatech) a E (eurytopní druhy často bez zvláštních nároků na charakter a kvalitu prostředí). Žádný z uvedených biotopů není zvláště cenný ani unikátní v kontextu okolí. Vliv na biotopy je hodnocen jako nevýznamný. 8. Vlivy na krajinu Vliv na krajinný ráz Přílohou tohoto oznámení záměru je studie posouzení vlivu záměru na krajinný ráz (Klouda, 2015, příloha č. 6). V rámci studie jsou podrobně vyhodnoceny vlivy na jednotlivé znaky a hodnoty samostatně pro: • • •

přírodní charakteristiku území, kulturní a historickou charakteristiku území, estetické hodnoty, prostorové vztahy a harmonické měřítko.

Vliv je samostatně hodnocen pro: • •

fázi těžby, fázi po ukončení těžby,

Posouzení vychází ze standardně používaného metodického přístupu autorského kolektivu pod vedením doc. Vorla – Posouzení vlivu navrhované stavby, činnosti nebo změny využití území na krajinný ráz, vycházející z platné legislativy, především zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Uvedená metodika zavádí postupy, které využívají metody používané v architektonické a krajinářské kompozici, využívá standardizovaných kroků hodnocení a objektivizovaných, všeobecně přijímaných soudů. Metoda posouzení vlivu navrhovaného záměru na krajinný ráz vychází z principu ochrany takových charakteristik, znaků a hodnot krajinného rázu, které jsou výraznými atributy přírodní a estetické kvality krajiny a z eliminace vlivů tuto kvalitu snižujících. V souladu s výše uvedeným metodickým pokynem a současně prováděném terénním šetření tvořilo vstupní krok pro klasifikaci vlivu z hlediska vlivů na krajinný ráz vymezení dotčeného krajinného prostoru (DoKP) – území, v němž lze očekávat bezprostřední fyzické vlivy záměru na danou lokalitu nebo území, kde se bude navržený záměr uplatňovat vizuálně, popř. i jinak sensuálně (viz kapitola C.2.8). Zásadní metodický krok při posuzování vlivů stavby na krajinný ráz ve shodě s dikcí zákona na ochranu přírody a krajiny představuje identifikace znaků krajinného rázu přírodní charakteristiky, kulturně-historické charakteristiky a vizuální charakteristiky území (prostorových vztahů, estetických hodnot, popř. harmonie v území) a následná klasifikace míry ovlivnění těchto znaků v důsledku realizace záměru. Celý soubor identifikovaných znaků krajinného rázu včetně klasifikace vlivů na tyto znaky – pro fázi realizace (těžby) i pro konečný stav území zahrnující provedení nápravných opatření (sanaci a rekultivaci) uvádí přiložená studie vlivů na krajinný ráz, níže jsou uvedeny nejdůležitější skutečnosti a závěry

102

G E T s.r.o.


posouzení. Rozšíření dobývacího prostoru Božičany a následně zde realizovaná hornická činnost bude mít vliv na přírodní charakteristiku území. Plánovaná těžba v navrženém rozšíření zaujme zemědělsky využité pozemky, porosty převážně náletových dřevin či nevyužité (ruderalizované) plochy. Nejsilnější dopad navrženého záměru z pohledu přírodní charakteristiky území představuje zásah do morfologie terénu (zvětšení těžební deprese, popř. umístění dočasného novotvaru ve fázi těžby – ochranného valu). Míra či velikost tohoto vlivu však nedosáhne ve fázi těžby i po jejím ukončení úrovně, která by byla z hlediska ochrany krajinného rázu a jeho přírodní charakteristiky neúnosná. Po ukončení těžby a provedení nezbytných kompenzačních opatření lze v určitých ohledech očekávat i posílení přírodní charakteristiky území (sukcese, ponechání zbytkového jezera, vznik hodnotných stanovišť – litorál). Vlivy na předměty ochrany přírody a krajiny vyplývající z platné legislativy (zákon č. 114/1992 Sb.) – zvláště chráněná území, významné krajinné prvky, popř. přírodní parky v důsledku uskutečnění záměru nenastanou. Proměna stávajícího využití území v ploše navrženého rozšíření DP bude znamenat zásah do kulturně-historické charakteristiky území. Nynější částečně zemědělské využití bude v zájmové ploše postupně nahrazeno novou hospodářskou aktivitou, v konečném stádiu však bude znovuobnoveno. Zemědělská výroba si pozici jedné ze základních hospodářských činností a zásadního rysu kulturně-historické charakteristiky v zájmovém území i širším okolí uchová i po dobu realizace záměru, kdy bude v těžbou dotčeném území znemožněno. Navržený záměr neovlivní kulturně-historické dominanty v území. Plánovaná hornická činnost vyvolá (ve fázi realizace záměru) zásah do prostorových vztahů, který však nepřekročí přípustnou míru ovlivnění vizuální charakteristiky území. Dobývání kaolínů realizované v zahloubení představuje z hlediska možného ovlivnění prostorových vztahů či estetických kvalit území příznivější variantu, neboť jeho vizuální dopad se často omezuje na krátké vzdálenosti či nejbližší okolí. V zájmovém území projev těžby v navrženém rozšíření DP nastane, s výjimkou nejbližšího okolí, pouze v dílčích výhledech z vyšších partií blízké Smolnické výsypky. V tomto ohledu představuje důležitý aspekt vybudování ochranného valu podél celého obvodu plánovaného rozšíření těžby, jež eliminuje vizuální projev těžby do východních směrů, kde je potenciál jejího vizuálního uplatnění největší. Konečný stav území, tvořený kromě pozemků vrácených zpět do ZPF, vodní plochou, lesní i mimolesní zelení a travními porosty (val bude odstraněn) dává předpoklady pro vznik krajinného prvku s vysokým potenciálem začlenění do krajinné struktury a vzniku esteticky hodnotného přírodě blízkého segmentu v krajině. Výsadby nové zeleně budou dostatečně kompenzovat její ztráty, jež vzniknou před zahájením dobývání. Z hlediska dikce zákona č 114/1992 Sb. v platném znění a jeho § 12, v němž je v odstavci 1 uveden předmět ochrany krajinného rázu v níže uvedených kategoriích, lze souhrnně klasifikovat míru vlivů následovně: fáze těžby

fáze po těžbě

významné krajinné prvky

žádný vliv

pozitivní vliv

zvláště chráněná území

žádný vliv

žádný vliv

kulturní dominanty krajiny

žádný vliv

žádný vliv

harmonické měřítko

slabý vliv

slabý vliv

harmonické vztahy

slabý vliv

žádný vliv

103

G E T s.r.o.


Ze závěrů provedeného hodnocení významnosti zásahů do jednotlivých znaků (hodnot) krajinného rázu území vyplývá, že snížení hodnot krajinného rázu nedosáhne takové velikosti, která by vylučovala uskutečnění záměru. Změny vyvolané realizací záměru nesníží nepřípustně současnou kvalitu území v dotčeném krajinném prostoru. Z výše uvedených skutečností považuje zpracovatel citovaného posouzení uvažovaný záměr z hlediska dopadů na krajinný ráz a jeho ochranu podle § 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny za únosný. Vliv je hodnocen jako nevýznamný, ve fázi po sanaci a rekultivaci pak s pozitivními aspekty. 9.

Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky

Likvidace, narušení budov a kulturních památek Vlivem realizace záměru nedojde k likvidaci či narušení žádných kulturních památek. Archeologický nález není v dané lokalitě příliš pravděpodobný, přesto ho nelze dopředu vyloučit. V případě archeologického nálezu při provádění skrývkových a těžebních prací proto musí být postupováno podle zákona o státní památkové péči č. 20/1987 Sb., v platném znění. V ploše navrhovaného rozšíření DP leží stávající technické a sociální zázemí lomu (Osmosa - Jindřich) v majetku organizace Sedlecké doly spol. s r.o. (společnost ve vlastnictví oznamovatele). Zázemí bude provozováno nadále, až do doby, kdy hranice těžby dosáhne této plochy. Poté bude zázemí zrušeno a nahrazeno stávajícím areálem oznamovatele – plavírnou v Božičanech. Budovy v úpravně bentonitu jsou také v majetku oznamovatele a nebudou záměrem dotčeny. Vliv na hmotný majetek a kulturní památky je hodnocen jako nevýznamný.

II.

Komplexní charakteristika vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti a možnosti přeshraničních vlivů

V následující tabulce je uvedeno vyhodnocení vlivů z hlediska jejich celkové významnosti. Hodnocení je rozděleno na fázi v období realizace záměru a fázi po ukončení a provedení sanace a rekultivace. Tabulka č. 40: Souhrnný přehled vyhodnocení vlivů SPECIFIKACE VLIVU VLIVY NA OBYVATELSTVO Vlivy na zdraví Sociální a ekonomické vlivy Vlivy spojené se změnou v dopravní obslužnosti Vlivy na rekreační využití území VLIVY NA OVZDUŠÍ Vliv na kvalitu ovzduší

VÝZNAMNOST VLIVU fáze těžby fáze po rekultivaci nevýznamný

nulový

příznivý

nulový

nevýznamný

nevýznamný

nevýznamný

nevýznamný

nevýznamný

nulový

104

POZNÁMKA

zaměstnanost, finanční přínos pro obec

nevýznamný za

G E T s.r.o.


SPECIFIKACE VLIVU

VÝZNAMNOST VLIVU fáze těžby fáze po rekultivaci

POZNÁMKA předpokladu dodržování protiprašných opatření

Změna mikroklimatu nevýznamný nevýznamný VLIVY NA HLUKOVOU SITUACI A DALŠÍ FYZIK. A BIOLOG. CHARAKTERISTIKY za předpokladu realizace Hluk z provozu nevýznamný nulový protihlukového valu Vlivy vibrací nevýznamný nulový Vlivy na další fyzikální nulový nulový charakteristiky Biologické vlivy nevýznamný nevýznamný VLIVY NA POVRCHOVÉ A PODZEMNÍ VODY Změna kvality podzemních a dodržování opatření proti nevýznamný nevýznamný povrchových vod haváriím Změny ve vydatnosti zdrojů a monitoring podzemních změny hladiny podzemní nevýznamný nevýznamný vod vody vznik vodní plochy Vliv na povrchový odtok a nevýznamný příznivý v krajině hodnocen změnu říční sítě příznivě VLIVY NA PŮDU vliv vratný, rekultivace Zábor ZPF nepříznivý nevýznamný zpět do ZPF Zábor PUPFL nulový nulový bez záboru PUPFL dodržování opatření proti Vlivy na čistotu půd nevýznamný nulový haváriím VLIVY NA HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A PŘÍRODNÍ ZDROJE Vliv na horninové prostředí a nevýznamný nevýznamný další přírodní zdroje VLIVY NA FAUNU, FLÓRU A EKOSYSTÉMY Likvidace, poškození populací či jedinců vzácných a zvláště nevýznamný nevýznamný chráněných druhů rostlin ve fázi po SaR je vliv jako příznivý hodnocen Likvidace, poškození populací s jistou mírou nejistoty, nepříznivý příznivý či jedinců vzácných a zvláště která závisí i na chráněných druhů živočichů provedené sanaci a rekultivaci Likvidace, poškození stromů vliv vratný v důsledku a porostů dřevin rostoucích nepříznivý nevýznamný navržené SaR mimo les Likvidace, poškození lesních nulový nulový porostů Likvidace, zásah do prvků nevýznamný příznivý ÚSES a VKP Vliv na EVL a PO nulový nulový Vliv na ekosystémy a biotopy nevýznamný nevýznamný VLIVY NA KRAJINU po rekultivaci Vliv na krajinný ráz nevýznamný nevýznamný s pozitivním aspekty VLIVY NA HMOTNÝ MAJETEK A KULTURNÍ PAMÁTKY Likvidace, narušení budov a nevýznamný nevýznamný kulturních památek

Žádné vlivy nebyly ve své významnosti (po zhodnocení velikosti vlivu, časového rozsahu, reverzibility a dalších atributů) vyhodnoceny jako významně nepříznivé.

105

G E T s.r.o.


Nepříznivé vlivy jsou spojeny zejména s přímým záborem území (vliv na ZPF, dřeviny rostoucí mimo les, zvláště chráněné druhy živočichů). Všechny tyto vlivy jsou však vratné a dobře kompenzovatelné vhodně provedenou sanací a rekultivací po ukončení těžby. Ostatní vlivy byly vyhodnoceny jako nulové či nevýznamné, to i vlivy působící na obyvatele (veřejné zdraví, hluk, kvalita ovzduší, seismika a vliv na hmotný majetek). Jako příznivé byly vyhodnoceny sociální a ekonomické vlivy. Jako příznivé ve fázi po sanaci a rekultivaci byly dále vyhodnoceny vlivy na VKP a ÚSES, povrchový odtok a zvláště chráněné druhy živočichů. Žádné vlivy záměru nebudou přeshraniční.

III.

Charakteristika environmentálních rizik při možných haváriích a nestandardních stavech

Těžba bentonitu a kaolinu na ložisku Božičany-Osmosa-jih neznamená významné riziko vzniku havárií s následnými dopady na složky životního prostředí. Těžební činností může být potenciálně ovlivněna jakost povrchových či podzemních vod, půdy či horninového prostředí. Primárně se jedná o možné úniky ropných látek (pohonné hmoty a mazadla) z dopravních a těžebních strojů a zařízení a dále o další havárie strojního zařízení, požáry apod. Vyloučit znečištění ropnými látkami může pouze důsledná pracovní a technologická kázeň a častá preventivní kontrola mechanismů, a účinný havarijní plán pro odstranění případných následků úniku těchto látek. Pro případ ropné havárie je k dispozici v zázemí lomu Osmosa havarijní sada. Oznamovatel má pro provozovnu zpracovaný havarijní plán v souladu s ustanoveními dílu IV. vyhl. ČBÚ č. 26/1989 Sb. a č. 51/1989 Sb. v platném znění. Zásobování PHM zajišťuje organizace Sedlecké doly spol. s r.o., která provádí skrývkové a těžební práce, mobilním doplňováním (pojízdnou cisternou). Při doplňování se používá záchytná vana pro zachycení případných úkapů. Z výsledků monitoringu kvality důlních vod (6 x ročně) je zřejmé, že minimálně za posledních 5 let nedošlo ani v jednom případě ke zvýšení hodnot ukazatele NEL (nepolární extrahovatelné látky – ropné uhlovodíky). nad limitní hodnoty „p“ i „m“ stanovené krajským úřadem. Případné zvýšení hodnot by přitom indikovalo ropnou havárii či úniky ropných látek. Možné havarijní situace řešené havarijním plánem: •

Provozní nehody (havárie) a poruchy strojního a elektro zařízení

•

Požáry

•

Sesuvy hornin nebo zasypání nakládacího prostředku

•

Vyhlášení výstražné stávky, předem ohlášené stávky, stávky živelné a stávky okupační

•

Ropné havárie Dopady na okolí:

Dopad předvídatelných druhů havárií je omezen zejména na vlastní prostor lomu a jeho zařízení. Z hlediska vlivů na životní prostředí lze považovat za nejzávažnější případný únik či úkapy ropných látek, požár mechanizace a zázemí lomu. Únik ropných látek znamená riziko

106

G E T s.r.o.


především díky možnému znečištění podzemních vod a povrchových vod půdního prostředí. Při vzniku požáru může dojít k ohrožení života nebo zdraví lidí, ohrožení zařízení, majetku, lesních porostů a k znečištění ovzduší. Společnost má vybudovaný systém environmentálního managamentu podle ČSN ISO 14001 (EMS) zahrnující všechny oblasti činnosti organizace v synergii se zavedeným systémem řízení jakosti podle ISO 9001:2008. Prevence vzniku havárií je zajištěna stávajícími kontrolními mechanismy oznamovatele, které jsou standardizované pro všechny provozovny. V souladu se zavedenými báňskými postupy a systémem EMS budou prováděny kontroly provozního zařízení v každé směně, dále vedoucím pracovníkem v určeném intervalu. Namátkově budou prováděny kontroly bezpečnostním technikem a řídícími pracovníky. Jednou ročně budou prováděny bezpečnostní prověrky, interní audity sytému EMS a prověrka externím nezávislým ekologem.

IV.

Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí

Opatření jsou v následujícím textu řazena dle možných vlivů na jednotlivé složky životního prostředí k jejichž prevenci, vyloučení, snížení, popř. kompenzaci jsou přijímána. V rámci těchto opatření nejsou uváděny povinnosti získání souhlasů a rozhodnutí příslušných správních orgánů na úseku ochrany jednotlivých složek životního prostředí. Jedná se o nezbytné administrativní kroky požadované legislativou. Bez získání příslušných souhlasů není záměr možno realizovat. Zároveň platí, že všechny opatření jsou již součástí vlastního záměru a vlivy byly hodnoceny za předpokladu jejich realizace. Pro fázi přípravy 1. Před zahájením hornické činnosti v rozšířeném DP bude vyhlouben hydrogeologický vrt hloubky cca 15-20 m pro ověření propustnosti hornin sv. od DP; vrt bude poté sloužit jako trvalý monitorovací objekt. Vrt je doporučeno vyhloubit mezi východním okrajem DP a chatovou kolonií jižně od Božičan, poloha vrtu a jeho technické řešení je uvedeno v hydrogeologickém posouzení (Koroš, 2015, příloha č. 4) Tímto vrtem bude doplněn druhý pozorovací vrt navržený pro monitoring vlivů těžby v rozšíření DP Mírová. Bude tak možno sledovat kumulativní vlivy těžby v DP Božičany a DP Mírová. Opatření je součástí záměru – viz kapitola B.I.6 2. Před zahájením hornické činnosti v rozšířeném DP bude provedeno komisionelní zaměření hladin, hloubek a úrovní odměrných bodů u všech dostupných studní chatové kolonie jižně od Božičan. Opatření je součástí záměru – viz kapitola B.I.6 3. Na obou pozorovacích vrtech a studni ST-1, popř. na vybraných studních v chatové kolonii jižně od Božičany, bude před zahájením hornické činnosti v rozšířeném DP zahájeno pozorování stavů hladin, které bude dále prováděno v intervalech cca 4x ročně po celou dobu realizace těžby. Výsledky měření budou zpracovávány do stručných ročních zpráv. Opatření je součástí záměru – viz kapitola B.I.6 4. Jako náhrada za zničení několika trnitých keřů (biotop ťuhýka obecného) bude provedena před zahájením hornické činnosti výsadby min. 10 trnitých keřů (růže šípková, trnka 107

G E T s.r.o.


obecná, hloh obecný). Výsadba bude provedena na nedotčené části plochy č. 3 (viz dále vliv na živočichy) nebo na územích již dotěžených a připravených k rekultivaci. Keře nesmí být příliš hustě vysázené (v rozmezí cca 15 m od sebe) a je vhodné je prořezávat (po 3-4 letech) a zabránit jejich zastínění stromy. Opatření je součástí záměru – viz kapitola B.I.6 5. Před dotčením plochy s výskytem mravenců Formica rufa (plocha č. 4 dle biologického posouzení) bude proveden transfer hnízda na vhodné místo (např. osluněný okraj lesního porostu) v blízkém okolí. Na náhradní ploše se nesmí vyskytovat stejné ani konkurenční druhy mravenců. Během prvních dvou let po transferu je nutné o hnízdo aktivně pečovat (osekávání vegetace, překrývání klestem apod.). Opatření je součástí záměru – viz kapitola B.I.6 6. S ohledem na ochranu ptáků (§5a zák. č. 114/1992 Sb.) bude nutné provádět odstranění dřevin i skrývku ornice pouze v mimohnízdním období tj. od konce září do února. Opatření je součástí záměru – viz kapitola B.I.6 7. K řízení o rozšíření DP zpracovat Souhrnný plán sanace a rekultivace a k řízení o povolení hornické činnosti zpracovat Plán sanace a rekultivace. Tyto dokumenty budou respektovat navržené zásady rekultivace a kompenzační opatření pro ochranu krajinného rázu uvedené v kapitole B.I.6 pod bodem 5). Opatření je součástí záměru – viz kapitola B.I.6 8. Před zahájením výstavby ochranných valů v blízkosti obytné zástavby seznámit její obyvatele s délkou a charakterem těchto prací. Vhodné je ustanovení kontaktní osoby, na kterou se mohou občané obracet se svými případnými stížnostmi, žádostmi a dotazy; kontaktní údaje je vhodné vyvěsit viditelně např. k vjezdu do těžebny. Opatření je součástí záměru – viz kapitola B.I.6 Pro fázi realizace 9. Bude zachován stávající monitoring vypouštěných důlních vod. Popis monitoringu je uveden v kapitole B.III.2. Opatření je součástí záměru – viz kapitola B.I.6 a B.III.2. 10. Po přechodu do režimu běžného provozu hornické činnosti v rozšířené SV části DP Božičany provést kontrolní měření hluku v chráněném venkovním prostoru nebo v chráněném venkovním prostoru stavby Božičany č. p. 120; pokud by toto kontrolní měření hluku neprokázalo splnění hygienického limitu, bude nezbytné přijmout příslušná protihluková opatření spočívající např. v úpravě parametrů ochranných valů (jejich navýšení). Opatření je součástí záměru – viz kapitola B.I.6 11. Přípravné práce (výstavbu ochranných valů) neprovádět mezi 6. a 7. hodinou ranní; vyloučit provádění přípravných a skrývkových prací o víkendech a svátcích. Opatření je součástí záměru – viz kapitola B.I.6 Kromě výše uvedených podmínek je samozřejmostí též konání v souladu s legislativními požadavky a požadavky příslušných správních orgánů. Jako součást opaření pro prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů nejsou uváděny povinnosti získání souhlasů a rozhodnutí příslušných správních orgánů na úseku ochrany

108

G E T s.r.o.


jednotlivých složek životního prostředí. Jedná se o nezbytné administrativní kroky požadované legislativou. Bez získání příslušných souhlasů není záměr možno realizovat.

V.

Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpokladů při hodnocení vlivů

Metodický návod pro zpracování dokumentace o posuzování vlivů řešeného záměru na životní prostředí představuje zákon č. 100/2001 Sb., resp. jeho příloha č. 4. Vlastnímu hodnocení dopadů na životní prostředí předcházelo získání informací a ucelení poznatků o současném stavu životního prostředí v dotčeném území i jeho širším okolí obecně i v souvislosti s řešenou problematikou, a to z různých zdrojů. Jednalo se o tyto zdroje: •

odborná literatura,

•

odborné studie zpracované pro účely dokumentace pro zájmové území cca v letech 2013 2015

•

mapové podklady (administrativní, tématické mapy, internetové mapové aplikace),

•

legislativa,

•

úřední dokumenty – rozhodnutí, vyjádření a stanoviska orgánů státní správy,

•

interní dokumenty oznamovatele – provozní předpisy, plány, směrnice, protokoly, certifikáty, hlášení, smluvní dokumenty,

•

podklady a dokumenty odborných institucí,

•

odborné studie,

•

volně dostupné publikované údaje (internet),

•

informace z průzkumu a měření v terénu,

•

údaje poskytnuté obcemi,

•

údaje poskytnuté oznamovatelem.

Vzhledem k tomu, že se jedná o pokračování stávající činnosti, kde jsou vlivy na ŽP dlouhodobě monitorované, měli zpracovatelé oznámení dostatečné objektivní podklady k posouzení vlivů provozu záměru na životní prostředí a veřejné zdraví. Pro posouzení dílčích odborných okruhů byly v průběhu zpracování celého oznámení záměru zadány jednotlivé úkoly. Výstupy z těchto úkolů (studie) predikují dopady na dílčí složky životního prostředí. Predikce a hodnocení vlivů záměru na životní prostředí bylo prováděno: •

na základě exaktní predikce (výpočtů),

•

na základě expertního odhadu,

•

metodou analogie,

•

pomocí platných právních předpisů a doporučených metodik.

Dále jsou popsány použité metody prognózování a zásadní výchozí předpoklady pro jednotlivé klíčové vlivy.

109

G E T s.r.o.


Hluk Předmětem akustické studie bylo zhodnotit vliv těžby kaolinu a bentonitu v rozšířeném DP Božičany na akustickou situaci u nejblíže položených objektů resp. v nejbližším chráněném venkovním prostoru staveb a chráněném venkovních prostoru dle § 30 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění. Toto hodnocení bylo provedeno v souladu s požadavky nařízení vlády č. 272/2011 Sb. v platném znění. Pro výpočet hluku z dopravy byly sestaveny modely hlukové situace pomocí programu LimA 7812-B (Stapelfeldt ingenieurgesellschaft mbH). Výpočet hluku z průmyslových zdrojů byl proveden dle ČSN ISO 9613-2 „ Akustika – Útlum při šíření zvuku ve venkovním prostoru, Část 2: Obecné výpočetní metody“. Tento normové výpočetní postupy patří mezi dočasné doporučené výpočetní metody dle Směrnice EU pro hodnocení a řízení hluku ovlivňujícího životní prostředí („DIRECTIVE 2002/49/EC OF THE EUROPEAN PARLIAMENT AND OF THE COUNCIL of 25 June 2002 relating to the assesment and management of enviromental noise“). V Česku je tato metodika legislativně zakotvena pro použití při strategickém hlukovém mapování vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č. 523/2006 Sb. Hodnocení akustické situace dále respektuje Metodický návod pro hodnocení hluku v chráněném venkovním prostoru staveb č.j. 62545/2010-OVZ-32.3 ze dne 1.11.2010. Pro ověření stávající akustické situace (hluk pozadí) dopravy bylo provedeno terénní měření hluku Ovzduší Výpočet byl proveden podle metodiky SYMOS´97- Systém modelování stacionárních zdrojů. Tato metodika je založena na předpokladu Gaussovského profilu koncentrací kouřové vlečky. Program umožňuje výpočet maximálních krátkodobých (hodinových, denních) a průměrných ročních imisních koncentrací znečišťujících látek, které se ve zvolených bodech mohou vyskytnout v daných třídách stability a při různých rychlostech a směrech větru, dále doby překročení zvolených hraničních koncentrací (např. imisních limitů a jejich násobků) za rok, podíly jednotlivých zdrojů nebo skupin zdrojů na roční průměrné koncentraci v daném místě. Metodika zahrnuje korekce na vertikální členitost terénu, počítá se stáčením a zvyšováním rychlosti větru s výškou a při výpočtu průměrných koncentrací a doby překročení bere v úvahu rozložení četností směru a rychlosti větru. Výpočty se provádějí pro pět tříd stability atmosféry (tj. 5 tříd schopnosti atmosféry rozptylovat příměsi) a 3 třídy rychlosti větru. Emisní faktory byly převzaty ze spolehlivých zdrojů: •

US EPA, Compilation of Air Pollutant Emission Factors, AP-42 Section 11 (Minerals Products Industry), US EPA (Agentura pro životní prostředí USA)

•

US EPA, Compilation of Air Pollutant Emission Factors, AP-42 Section 13 (Miscellaneous Sources), US EPA (Agentura pro životní prostředí USA)

•

software MEFA 13, ATEM – Ateliér ekologických modelů, s.r.o.

•

Věstník MŽP, ročník XIII, srpen 2013, částka 8:

110

G E T s.r.o.


•

Metodický pokyn MŽP odbor ochrany ovzduší pro vypracování rozptylových studií podle § 32 odst. 1 písm. e) zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší.

•

Sdělení MŽP, odboru ochrany ovzduší, jímž se stanovují emisní faktory podle § 12 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší

•

EMEP/EEA air pollutant emission inventory guidebook 2013, Section 1.A.4 Non-road mobile sources and machinery

Údaje o imisním pozadí a meteorologické údaje (větrná růžice) byly převzaty z dat ČHMÚ. Veřejné zdraví Cílem hodnocení možných vlivů na veřejné zdraví (HIA) je posouzení významnosti zdravotních rizik vyplývajících z působení fyzikálních a chemických faktorů souvisejících s posuzovaným záměrem. Posudek se vztahuje pouze na běžné provozní podmínky záměru, tj. při dodržování právních a technických předpisů, technologií, kapacity a charakteru záměru uvedených v podkladech, neřeší situace při nedodržení uvedených podmínek a v případech mimořádných událostí, např. živelných pohrom nebo havárií. Cílem hodnocení možných vlivů na veřejné zdraví (HIA) je posouzení významnosti zdravotních rizik vyplývajících z působení fyzikálních a chemických faktorů souvisejících s posuzovaným záměrem. Posudek se vztahuje pouze na běžné provozní podmínky záměru, tj. při dodržování právních a technických předpisů, technologií, kapacity a charakteru záměru uvedených v podkladech, neřeší situace při nedodržení uvedených podmínek a v případech mimořádných událostí, např. živelných pohrom nebo havárií. Základní metodické postupy odhadu zdravotních rizik byly zpracovány zejména Americkou agenturou pro ochranu životního prostředí (US EPA) a Světovou zdravotní organizací (WHO). V České republice byly základní metodické podklady pro hodnocení zdravotních rizik vydány Ministerstvem zdravotnictví a Ministerstvem životního prostředí. Předkládané hodnocení zdravotních rizik je zpracováno v souladu s výše uvedenými metodickými postupy. Zdravotní riziko vyjadřuje pravděpodobnost změny zdravotního stavu exponovaných osob. Při hodnocení zdravotních rizik se standardně postupuje ve čtyřech následných krocích: •

Identifikace nebezpečnosti – v tomto kroku se zjišťuje, zda je sledovaná látka, faktor nebo komplexní směs schopná vyvolat nežádoucí zdravotní účinek.

•

Charakterizace nebezpečnosti – odhad dávkové závislosti tohoto efektu, tedy jak se intenzita, frekvence nebo pravděpodobnost nežádoucích účinků mění s dávkou, což je nezbytným předpokladem pro možnost odhadu míry rizika

•

Hodnocení (odhad) expozice – to znamená, zda a do jaké míry je populace vystavena působení sledované látky nebo faktoru v daném prostředí. Na základě znalosti situace se při něm sestavuje expoziční scénář, tedy představa, jakými cestami a v jaké intenzitě a množství je konkrétní populace exponována dané látce a jaká je její dávka.

•

Charakterizace rizika – je konkrétním krokem v odhadu rizika. Znamená integraci (syntézu) poznatků získaných v předchozích krocích, včetně zvážení všech nejistot, závažnosti i slabých stránek dokumentace. Účelem je dospět, pokud to dostupné informace umožňují ke kvantitativnímu vyjádření míry konkrétního zdravotního rizika v

111

G E T s.r.o.


posuzované situaci, která může sloužit jako podklad pro rozhodování o opatřeních, tedy pro řízení rizika. Krajinný ráz Pro zpracování hodnocení vlivu na krajinný ráz byl využít metodický postup „Posouzení vlivu navrhované stavby, činnosti nebo změny využití území na krajinný ráz, tzv. metoda prostorové a charakterové diferenciace území“ autorů I. Vorla, R. Bukáčka, P. Matějky, M. Culka a P. Skleničky. Tato metodika zavádí postupy, které využívají metody používané v architektonické a krajinářské kompozici, využívá standardizovaných kroků hodnocení a objektivizovaných, všeobecně přijímaných soudů. Metoda posouzení vlivu navrhovaného záměru na krajinný ráz vychází z principu ochrany takových charakteristik, znaků a hodnot krajinného rázu, které jsou výraznými atributy přírodní a estetické kvality krajiny a z eliminace vlivů tuto kvalitu snižujících. Další princip metody spočívá v rozložení celkového problému hodnocení na dílčí, samostatně řešitelné kroky. Snahou je tedy subjektivitu hodnocení rozčlenit na řadu drobných rozhodnutí a eventuelní nepřesnosti a odchylky, vyplývající z více či méně subjektivních pohledů, takto eliminovat. Rozložení problému se standardně provádí: •

prostorovou a charakterovou diferenciací – rozložením na charakterově homogenní části krajiny – oblasti krajinného rázu (označované též jako základní krajinné celky, charakteristické krajinné celky atd.) a místa krajinného rázu (označované též jako dotčené krajinné prostory, dílčí krajinné prostory atd.)

•

identifikací znaků a hodnot přírodní, kulturní a historické charakteristiky krajinného rázu v oblastech a místech krajinného rázu

•

posouzení míry vlivu navrhovaného záměru na identifikované znaky a hodnoty Podzemní a povrchová voda

Hydrogeologické charakteristiky dotčené části území byly odvozeny z archivních hydrogeologických prací při průzkumu kaolínů na vlastním těženém ložisku, i z charakteristik zvodnění v bližším i širším okolí. Dále bylo provedeno místní šetření spojené s rekognoskací jevů objasňujících hydrogeologické poměry. Vliv na podzemní vody byl hodnocen odborným odhadem a metodou analogie s použitím údajů o stávajícím dlouhodobém provozu lomu Osmosa. Biologické průzkumy Průzkum území byl zaměřen na zjištění současného biologického stavu lokality a výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, uvedených ve vyhlášce MŽP č. 395/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů k zákonu ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Inventarizační průzkumy byly provedeny na území určeném k realizaci záměru i v jeho blízkém okolí včetně okrajových partií stávajícího lomu, ve kterých se s těžbou bude pokračovat do prostoru rozšíření DP. Během výzkumu nebyla zjištěna žádná přirozená ani přírodě blízká společenstva, proto nebylo realizováno fytocenologické snímkování. Pro účely botanického mapování bylo území rozděleno do pěti segmentů. Přítomnost bezobratlých živočichů byla zjišťována pomocí individuálního sběru, zemních pastí a smýkání vegetace. Průzkum bezobratlých byl zaměřen na zvláště chráněné a vzácné druhy. Jako bioindikační skupina byli použiti střevlíkovití brouci (Carabidae). Dle 112

G E T s.r.o.


Hůrky a kol. (1996) byly odchycené druhy střevlíků rozděleny do tří skupin. Skupina R – vzácné a ohrožené druhy s úzkou ekologickou valencí, jež osídlují především přirozené, antropogenně málo ovlivněné biotopy. Skupina A - adaptabilnější druhy vyskytující se na alespoň částečně přirozených nebo přirozenému stavu blízkých habitatech. Osídlují také dobře regenerované biotopy, zvláště v blízkosti původních ploch. Skupina E - eurytopní druhy často bez zvláštních nároků na charakter a kvalitu prostředí. Osídlují nestabilní i antropogenně silně ovlivněné habitaty. Přítomnost obratlovců byla zaznamenávána pomocí krátkodobě umístěných pastí, vizuálně, akusticky a pomocí pobytových znaků. Zaznamenávány byly i přeletující druhy ptáků. Přítomnost živočichů v blízkém okolí byla zjišťována během terénních prací. Terénní průzkum probíhal během celé vegetační sezóny 2014. Do posouzení byly zahrnuty i výsledky z předchozího průzkumu provedeného v roce 2011 (opět celá vegetační sezóna).

VI.

Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při zpracování dokumentace

Při specifikaci jednotlivých vlivů se nevyskytly takové nedostatky ve znalostech a neurčitosti, které by mohly mít vliv na celkové hodnocení záměru z hlediska jeho dopadu na životní prostředí. Neurčitost lze charakterizovat následovně: V akustické studii byl výpočet šíření hluku z vlastního provozu lomu založen na postupech uvedených v normě ČSN ISO 9613-2. Dle odst. 9 tabulky 5 této normy je stanoven odhad přesnosti +/- 3 dB. Vstupní data o zdrojích hluku pro akustické posouzení byla získána z oficiálních zdrojů zejména od výrobců technologie a z hodnot daných platnými technickými normami a taktéž z vlastního akustického měření. Výpočtové modely v akustické studii mohou být ovlivněny počtem a umístěním reprezentativních referenčních bodů. Referenční body v akustické studii byly vybrány při terénním průzkumu území, jsou cíleně umístěny u nejvíce exponovaných objektů s vědomím, že v ostatních částech území bude situace příznivější. Díky tomu je hodnocení expozice konzervativní ve smyslu vědomého nadhodnocení průměrné expozice. Při měření stávající akustické situace (hluk pozadí) byl použit zvukoměrný řetězec třídy přesnosti I. Rozšířená nejistota měření UAB stanovená dle přílohy D, HEM-300-11.12.0134065: UAB = 1,8 dB. Vzhledem k charakteru měřeného hluku nešlo o měření prováděné za účelem posuzování splnění hygienického limitu. Avšak z výsledků měření lze učinit dobrou představu o záměrem neovlivněné akustické situaci. Každá rozptylová studie je do určité míry zatížena nejistotami, které vyplývají z použitých dat a postupů. Tyto nejistoty je potřeba mít na vědomí při dalším používání výsledků rozptylové studie. Veškeré vypočtené příspěvky se týkají pouze zdrojů zahrnutých do výpočtu. Příspěvky maximálních hodinových a denních imisních koncentrací škodlivin byly ve všech referenčních a výpočtových bodech vypočteny pro všechny možné kombinace tříd stability a rychlosti větru. Z těchto hodnot pak bylo vybráno hodinové a denní maximum, které je prezentováno v tabulkové a grafické podobě. Je důležité uvědomit si, že modelové hodnoty představují stav, které by mohl v atmosféře nastat za souběhu nejméně příznivých podmínek (nejméně příznivá třída stability 113

G E T s.r.o.


trvající beze změn alespoň jednu hodinu (nebo celý den), vítr o nejméně příznivé rychlosti a vanoucí přímo na výpočtový bod). Ve všech výpočtových bodech jsou tato maxima dosahována při špatných rozptylových podmínkách za silných inverzí (třídy stability I) a slabého větru (třídní rychlost větru 1,7 m/s). Vypočtené hodnoty krátkodobých maxim jsou pouze teoretické, můžou, ale také nemusí v průběhu roku nastat a nelze je sčítat s pozaďovými hodnotami krátkodobých maxim. Příspěvky k průměrným ročním imisním koncentracím již respektují četnost výskytu tříd stability, směrů a rychlostí větru (viz větrná růžice) a také roční využití zdrojů. Pro výpočet příspěvků imisních koncentrací znečišťujících látek byl použit výpočtový model SYMOS´97- Systém modelování stacionárních zdrojů, kterou vydal ČHMÚ Praha v roce 1998. Model nezahrnuje resuspendované částice, proto množství zvířeného prachu z komunikací bylo stanoveno na základě US EPA AP 42, Compilation of Air Pollutant Emission Factors, Section 13.2.1. Paved Roads, Section 13.2.2. Unpaved Roads. Ke stanovení nadmořské výšky výpočtových a referenčních bodů a také uvažovaných bodových, plošných a liniových zdrojů byl použit výškopis České republiky, který vzhledem ke svému kroku (po 50 m) nemusí přesně vystihnout všechny terénní nerovnosti, což se může projevit při grafickém zpracování vypočtených příspěvků imisních koncentrací. Každé hodnocení zdravotního rizika je nevyhnutelně spojeno s určitými nejistotami, danými použitými daty, expozičními faktory, odhady chování exponované populace apod. Proto je jednou z neopomenutelných součástí hodnocení rizika i popis a analýza nejistot, které jsou s hodnocením spojeny a kterých si je zpracovatel vědom. Všechny níže uvedené nejistoty byly řešeny přijetím konzervativního modelu, který představuje nejhorší možný scénář, tedy dlouhodobou nepřetržitou expozici nejvýše vyčísleným úrovním příspěvků imisí polutantů ovzduší a hluku ve venkovním prostředí. Ke kvantifikaci rizika exponované populace prachovým částicím byly použity údaje Českého statistického úřadu se stavem k 31. 12. 2014 pro celou populaci zástavby Božičan, na níž byly paušálně vztaženy nejvyšší hodnoty sledovaných příspěvků škodlivin ovzduší vyčíslené u obytné zástavby situované nejblíže navrhovanému rozšíření DP Božičany. Obecně byl pro odhad expozice a hodnocení rizika aplikován konzervativní způsob, který reálnou expozici a tím i charakterizaci rizika značně nadhodnocuje a výsledné závěry jsou tedy na straně bezpečnosti. Pro kvantifikaci rizika byly ve výpočtech použity zobecňující hodnoty jednotlivých veličin, přičemž např. množství vdechnutého vzduchu za jednotku času se vyznačuje značnou variabilitou dle věku, pohlaví i fyzické aktivity, k expozici vyčísleným hodnotám chemických škodlivin v ovzduší nedochází nepřetržitě (neuvažuje se s výkyvem koncentrací v průběhu roku, s trávením většiny času populace ve vnitřním prostředí) apod. Nejistoty do hodnocení vlivů na veřejné zdraví vnáší rovněž použité regresní koeficienty a referenční hodnoty odvozené WHO z výsledků epidemiologických studií, jejichž závěry mají různé úrovně spolehlivosti. Hodnocení expozice polutantům ovzduší bylo provedeno pouze odhadem, neboť zpracovatel nemá k dispozici podrobnější údaje o populaci žijící v hodnocené lokalitě, zejména údaje o jejím složení, návycích, pracovních expozicích, době trávení času ve venkovním prostoru, citlivých či odolných skupinách atd., tedy nejsou žádné údaje o expozičním scénáři.

114

G E T s.r.o.


V akustické studii, z jejichž závěrů vychází předkládané hodnocení vlivů na veřejné zdraví, je výpočet hluku z dopravy provedený podle Francouzské národní výpočetní metody NMPB-Routes-96 (SETRA-CERTU-CSTB). Výsledky získané dle této metodiky spadají do třídy přesnosti II (± 2 dB). Výpočet parametrů útlumu pro hluk emitovaný z těžebny vychází z normy ČSN ISO 9613-2, kde dle odst. 9 tabulky 5 této normy je stanoven odhad přesnosti ± 3 dB. Modelování je pro odhad dlouhodobé expozice vhodnější než výsledky samotného měření hluku, které sice poskytují přesné údaje, avšak jsou závislé na momentální situaci a z hlediska dlouhodobé expozice nemusí poskytovat dostatečně validní a reprezentativní podklady. Výpočtové modely v akustické studii mohou být ovlivněny počtem a umístěním reprezentativních referenčních bodů. Referenční body v akustické studii byly vybrány při terénním průzkumu území, jsou cíleně umístěny u nejvíce exponovaných objektů s vědomím, že v ostatních částech území bude situace příznivější. Další významnou nejistotou v kontextu hodnocení hluku je opět ten fakt, že není znám expoziční scénář obyvatel v okolí záměru ani struktura dotčené populace. V akustické studii nemůže být zohledněno např. dispoziční řešení obývaných objektů ležících nejblíže záměru či podél dopravních tras, orientace oken, věková skladba obyvatel jednotlivých objektů, doba pobytu osob v daném místě apod. Popisované a použité vztahy mezi hlukovou expozicí a jejím účinkem nelze považovat za absolutně platné za všech podmínek. Vždy je nutno počítat s výrazným vlivem konkrétních místních podmínek a rozdílným stupněm vnímavosti a citlivosti exponované populace. Při hodnocení působení hluku na lidské zdraví jsou nejistoty dány především neschopností fyzikálních parametrů hluku, které máme k dispozici, jednoduše popsat fyziologickou závažnost, tedy nebezpečnost hlukové události. Dále je nezbytné počítat s tím, že účinek hluku je variabilní nejen interindividuálně, ale i situačně, sociálně, emocionálně a historicky. V praxi se proto nezřídka setkáváme se situacemi, kdy lidé postižení hlukem v konkrétních podmínkách nepotvrzují platnost stanovených limitů, neboť z exponované populace se vydělují skupiny osob velmi citlivých a naopak velmi rezistentních, které stojí jakoby mimo kvantitativní závislosti. Za různých okolností představují tyto atypické reakce 5 – 20 % celé populace. Se zvýšeným rizikem výrazného obtěžování hlukem je nutné počítat u lidí senzitivních, lidí majících obavy z určitého zdroje hluku a lidí, kteří cítí, že nad danou hlukovou situací nemají možnost kontroly. Vztahy dávka – účinek z epidemiologických studií, hodnocení hlukové expozice a použití expozičního scénáře bylo při hodnocení vždy provedeno na straně bezpečnosti. U botanického a zoologického průzkumu byly nejistoty minimalizovány vhodně zvoleným termínem terénních prací a počtem návštěv. Terénní průzkum probíhal ve dvou celých vegetačních sezónách (2011 a 2014). Vhodně načasovaný průzkum tedy zastihl tu část vegetační sezóny, která je podstatná pro zjištění výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Minimalizace nejistot u poměrně subjektivně prováděného hodnocení vlivu na krajinný ráz spočívá v rozložení celkového problému hodnocení na dílčí, samostatně řešitelné kroky. Snahou je tedy subjektivitu hodnocení rozčlenit na řadu drobných rozhodnutí a eventuelní nepřesnosti a odchylky, vyplývající z více či méně subjektivních pohledů, takto eliminovat. V prostoru rozšíření DP nebyly při ložiskových průzkumech kaolínů specielní hydrogeologické práce prováděny. V této části ložiska je k dispozici rovněž jen omezený počet ložiskových vrtů. Při technologii hloubení průzkumných ložiskových vrtů s výplachem navíc nebyly zpravidla ani zaznamenány úrovně hladin podzemní vody. Hydrogeologické 115

G E T s.r.o.


charakteristiky dotčené části území byly odvozeny z archivních hydrogeologických prací při průzkumu kaolínů na vlastním těženém ložisku, i z charakteristik zvodnění v bližším i širším okolí. Všeobecné charakteristiky zvodnění ložiska byly využity z návrhu na vypouštění důlních vod. Vzhledem k pravidelnému monitoringu jakosti důlních vod je k dispozici dostatek údajů o kvalitě vod. V grafických částech tohoto oznámená záměru (zejména v obrázcích v textu) jsou dílčí nepřesnosti v poloze a rozloze jednotlivých ploch a objektů. Důvodem jsou zdrojové materiály, které jsou použity z různých podkladů různých měřítek, čímž může dojít ke zkreslení výsledného grafického souhrnu a některých z něho plynoucích informací. Upřesnění ploch bude provedeno v rámci zpracování POPD a v další dokumentaci k rekultivaci.

116

G E T s.r.o.

OZNÁMENÍ ZÁMĚRU ČÁST E – POROVNÁNÍ VARIANT Rozšíření DP Božičany a dotěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Božičany-Osmosa-jih

ČÁST E

POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU

Lokalizace záměru vychází z polohy ložiska nerostné suroviny. Poloha záměru je tedy z tohoto hlediska invariantní. Při posuzování dopadů záměru na životní prostředí jsou uvažovány dvě varianty, a to varianta projektová – počítá s realizací záměru a nulová – při níž nedojde k uskutečnění záměru. Nulová varianta (varianta V0) je referenční variantou (nikoli variantou záměru). Popisuje stav v případě, že nedojde ke rozšíření DP a povolení hornické činnosti způsobem, jak je popisováno ve variantě projektové a ložisko nebude dotěženo. Varianta slouží k porovnání vlivů souvisejících s realizací záměru (hluk, znečištění ovzduší, doprava, krajinný ráz atd.), resp. pro stanovení jejich kvalitativních a kvantitativních rozdílů a vyhodnocení celkové významnosti vlivů varianty projektové. Projektová varianta (varianta VP) popisuje stav, kdy dojde k realizaci záměru. Bude probíhat těžba kaolinu a bentonitu s dále popsaným průběhem realizace a technologickým řešením. Popis projektové varianty včetně vstupů a výstupů je uveden v příslušných kapitolách části B tohoto oznámení. Předmětem posouzení vlivů provedeného v tomto oznámení záměru je tedy de facto srovnání nulové a projektové varianty, které je provedeno v části D. Bylo zjištěno, že vlivy související se záměrem neznemožňují jeho realizaci.

117

G E T s.r.o.

OZNÁMENÍ ZÁMĚRU ČÁST F – ZÁVĚR Rozšíření DP Božičany a dotěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Božičany-Osmosa-jih

ČÁST F

ZÁVĚR

Předkládaným záměrem je Rozšíření DP Božičany a dotěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Božičany-Osmosa-jih Předkladatelem záměru je organizace Sedlecký kaolin a.s. Toto oznámení záměru je zpracováno s ohledem na požadavky zákona č. 100/2001 Sb. a slouží k posouzení vlivů záměru na veřejné zdraví a životní prostředí. Účelem posuzování vlivů na veřejné zdraví a životní prostředí je v souladu se zákonem získat objektivní odborný podklad pro vydání rozhodnutí v navazujícím řízení ve smyslu §3 písm. f) zákona. V daném případě jde rozhodnutí o rozšíření dobývacího prostoru a rozhodnutí o povolení hornické činnosti. Žádné vlivy nebyly ve své významnosti (po zhodnocení velikosti vlivu, časového rozsahu, reverzibility a dalších atributů) vyhodnoceny jako významně nepříznivé. Nepříznivé vlivy jsou spojeny zejména s přímým záborem území (vliv na ZPF, dřeviny rostoucí mimo les, zvláště chráněné druhy živočichů). Všechny tyto vlivy jsou však vratné a dobře kompenzovatelné vhodně provedenou sanací a rekultivací po ukončení těžby. Ostatní vlivy byly vyhodnoceny jako nulové či nevýznamné, to i vlivy působící na obyvatele (veřejné zdraví, hluk, kvalita ovzduší, seismika a vliv na hmotný majetek). Jako příznivé byly vyhodnoceny sociální a ekonomické vlivy. Jako příznivé ve fázi po sanaci a rekultivaci byly dále vyhodnoceny vlivy na VKP a ÚSES, povrchový odtok a zvláště chráněné druhy živočichů. Žádné vlivy záměru nebudou přeshraniční. Na základě posouzení vlivu záměru na životní prostředí a veřejné zdraví byl učiněn následující závěr: Vlivy spojené se záměrem významně nezhorší stávající zatížení území. Záměr lze z hlediska jeho vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví považovat za přijatelný. Záměr lze realizovat tak, jak je předložen a popsán v části B oznámení. Nedílnou součástí záměru jsou opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí, které jsou uvedeny v části B oznámení a dále zařazeny i do kapitoly D.IV.

118

G E T s.r.o.

OZNÁMENÍ ZÁMĚRU ČÁST G – SHRNUTÍ Rozšíření DP Božičany a dotěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Božičany-Osmosa-jih

ČÁST G

VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU

Předkládaným záměrem je Rozšíření DP Božičany a dotěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Božičany-Osmosa-jih. Předkladatelem záměru je organizace Sedlecký kaolin a.s. Toto oznámení záměru je zpracováno s ohledem na požadavky zákona č. 100/2001 Sb. a slouží k posouzení vlivů záměru na veřejné zdraví a životní prostředí. Účelem posuzování vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví je v souladu se zákonem získat objektivní odborný podklad pro vydání rozhodnutí (v daném případě Rozhodnutí o rozšíření dobývacího prostoru a rozhodnutí o povolení hornické činnosti). Záměr představuje rozšíření těženého dobývacího prostoru Božičany a provádění hornické činnosti v prostoru tohoto rozšíření. Ložisko Božičany-Osmosa-jih se nachází mezí městy Chodov a Nová Role v Chodovské pánvi, která je části Sokolovské pánve. Plocha rozšíření DP Božičany se nachází při jihozápadním okraji zástavby obce Božičany. Dále jsou mu nejblíže město Chodov (cca 1 km jihozápadně) sídlo Jimlíkov (část Nové Role, cca 1 km východně) a obec Mírová (cca 1,5 km jižně). Cca 5 km jihovýchodně leží město Karlovy Vary, které je zároveň nejbližším krajským městem. Ložisko je dobře komunikačně přístupné ze silnice II/209 (úsek Božičany - Chodov). Tato silnice prochází při jihovýchodním okraji navrženého rozšíření DP. Silnice však nebude přímo pro expedici natěžené surovin používána, tak bude po účelových komunikacích, které silnici II/209 kříží, dovážena do zpracovatelského závodu oznamovatele v Božičanech. V rámci navrženého rozšíření DP Božičany nejsou vymezeny žádné bloky zásob výhradního ložiska Božičany-Osmosa-jih. Bloky zásob kopírují současnou hranici DP Božičany. Vytěžení těchto zásob je však podmíněno právě rozšířením stávajícího dobývacího prostoru. Závěrné svahy současného lomu v DP Božičany, které v převážné míře kopírují hranici stávajícího dobývacího prostoru, neumožňuji vytěžení zásob ve východní části ložiska. Záměr rozšíření DP Božičany je tedy navrhován z důvodu hospodárného využití stávajících zásob ložiska Božičany-Osmosa-jih, a to zásob kaolinu i bentonitu. Dobývání východní části ložiska Božičany-Osmosa-jih je navrhováno jako pokračování stávající těžby východním směrem. Je uplatněna těžba povrchovým způsobem z těžební jámy. Těžba bude realizována za použití běžných metod průmyslové lomové těžby. Ložisko bude dobýváno pomocí stejné technologie jako doposud - rozpojená surovina bude nakládána lopatovým rýpadlem nebo nakladačem na nákladní automobily (dumpry) a odvážena k dalšímu zpracování do zpracovatelského závodu v Božičanech. Sanace a rekultivace plochy rozšíření DP bude provedena v souladu se stávajícím plánem rekultivace pro DP Božičany a Božičany II. Skrývkové hmoty odtěžené v ploše rozšíření DP budou ihned ukládány do vytěžených prostor DP, čímž odpadnou nároky na dočasné deponie či vnější výsypky. Vzhledem k tomu, že po ukončení těžby bude v prostoru lomu deficit hmot, vznikne terénní deprese, která bude zatopena vodou. Surovina bude rypadlem rozrušena a naložena na přistavený nákladní automobil (dumper). Expediční trasa suroviny povede po vybudovaných zpevněných lomových komunikacích na stávající účelovou komunikaci oznamovatele vedoucí do stávající 119

G E T s.r.o.

OZNÁMENÍ ZÁMĚRU ČÁST G – SHRNUTÍ Rozšíření DP Božičany a dotěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Božičany-Osmosa-jih

provozované úpravny kaolinu v Božičanech. Účelová komunikace kříží silnici II/209 a ve větší části trasy včetně prostoru samotného lomu Osmosa až do úpravny je opatřena asfaltovým bezprašným povrchem. Průměrná délka odvozové trasy kaolinu od místa nakládky po úpravnu v Božičanech bude 2,2 km, z toho 1 km po asfaltové komunikaci. Při roční hrubé těžbě 130 000 t kaolinu bude doba trvání těžby v navrženém rozsahu cca 5,5 roků. V závislosti na odbytových možnostech může být v některých letech těženo i menší množství kaolinu. V takovém případě bude celková doba těžby delší než uváděných 5,5 roků. Pro komplexní posouzení vlivu záměru na životní prostředí a veřejné zdraví byly během let 2011 - 2015 zpracovány odborné studie a průzkumy. Součástí oznámení záměru jsou tyto studie: • • • • • •

Akustická studie (vyhodnocení vlivu na hlukovou situaci) Rozptylová studie (vyhodnocení vlivu na kvalitu ovzduší) Hodnocení vlivů na veřejné zdraví Hydrogeologické posouzení Biologické posouzení (průzkumy rostlin a živočichů) Posouzení vlivu na krajinný ráz

S těžbou a přepravou suroviny na lokalitě jsou spojeny některé obecně nepříznivé vlivy zábor půdy, kácení dřevin, změna reliéfu krajiny, vliv na zvláště chráněné živočichy a další přírodní prvky, možné ovlivnění vodního režimu či veřejného zdraví. Žádné vlivy nebyly ve své významnosti (po zhodnocení velikosti vlivu, časového rozsahu, reverzibility a dalších atributů) vyhodnoceny jako významně nepříznivé. Nepříznivé vlivy jsou spojeny zejména s přímým záborem území (vliv na ZPF, dřeviny rostoucí mimo les, zvláště chráněné druhy živočichů). Všechny tyto vlivy jsou však vratné a dobře kompenzovatelné vhodně provedenou sanací a rekultivací po ukončení těžby. Ostatní vlivy byly vyhodnoceny jako nulové či nevýznamné, a to i vlivy působící na obyvatele (veřejné zdraví, hluk mimo dopravního, kvalita ovzduší, seismika a vliv na hmotný majetek). Jako příznivé byly vyhodnoceny sociální a ekonomické vlivy. Jako příznivé ve fázi po sanaci a rekultivaci byly dále vyhodnoceny vlivy na VKP a ÚSES, povrchový odtok a zvláště chráněné druhy živočichů. Žádné vlivy záměru nebudou přeshraniční. Na základě posouzení vlivu záměru na životní prostředí a veřejné zdraví byl učiněn následující závěr: Vlivy spojené se záměrem významně nezhorší stávající zatížení území. Záměr lze z hlediska jeho vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví považovat za přijatelný. Záměr lze realizovat tak, jak je předložen a popsán v části B oznámení. Nedílnou součástí záměru jsou opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí, které jsou uvedeny v části B oznámení a dále zařazeny i do kapitoly D.IV. Další podmínky provádění těžby budou zakotveny ve vydaných platných rozhodnutích příslušných orgánů státní správy.

120

G E T s.r.o.

OZNÁMENÍ ZÁMĚRU ČÁST H – PŘÍLOHY Rozšíření DP Božičany a dotěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Božičany-Osmosa-jih

ČÁST H

PŘÍLOHY

1. Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace.

121

G E T s.r.o.


122

G E T s.r.o.


123

G E T s.r.o.


124

G E T s.r.o.


125

G E T s.r.o.


126

G E T s.r.o.


127

G E T s.r.o.


128

G E T s.r.o.


2. Stanovisko orgánu ochrany přírody podle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění.

129

G E T s.r.o.


3. Seznam samostatných příloh Číslo Název přílohy přílohy

Zpracovatel

1

Akustická studie

ING. DANIEL BUBÁK, PH.D. EMIL MORAVEC

2

Rozptylová studie

ING. JANA KOČOVÁ

3

Hodnocení vlivů na veřejné zdraví

ING. MONIKA ZEMANCOVÁ

4

Hydrogeologické posouzení

RNDR. IVAN KOROŠ

5

Biologické posouzení záměru

RNDR. ADAM VÉLE, PH.D.

6

Posouzení vlivu na krajinný ráz

MGR. LUKÁŠ KLOUDA

130

G E T s.r.o.

OZNÁMENÍ ZÁMĚRU SEZNAM LITERATURY Rozšíření DP Božičany a dotěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Božičany-Osmosa-jih

SEZNAM POUŽITÝCH PODKLADŮ A LITERATURY CULEK M. ed. (1995): Biogeografické členění České republiky. ENIGMA pro MŽP ČR, pp.346 CULEK M. a kol. (2003): Biogeografické členění ČR II. díl DEMEK, J. a kol. (1987): Zeměpisný lexikon ČSR, Hory a nížiny. Academia, Praha. EKOSERVIS (1992): Plán rekultivace DP Božičany, DP Božičany II, Ekoservis, Karlovy Vary FÁRA, O. (2009): CHODOV územní plán, nabytí účinnosti dne 19.3.2009 JADRNÍČEK P. (1962): Závěrečná zpráva Smolnice – Osmosa – jih - PoP, č.ú. 011121, GI Praha. MS ČGS-Geofond. JÍCHA J. (1989): Závěrečná zpráva Božičany I – Osmosa, č.ú. 01861121. Surovina - kaolín, GI Praha. MS ČGS-Geofond. JÍCHA J. (2008):Závěrečná zpráva úkolu: Výpočet zásob na ložisku Božičany – Osmosa– jih, GEKON s.r.o. MS Sedlecký kaolin a.s. LIPSKÝ, Z. (1999): Krajinná ekologie pro studenty GREMLICA, T. a kol. (2011): VaV SP/2d1/141/07 „Rekultivace a management nepřírodních biotopů v České republice), Ústav pro ekopolitiku, o.p.s.geografických oborů, Karolinum – nakladatelství UK LUKEŠ, I. (2013): Provozní řád pro vyjmenovaný zdroj 5.13. podle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů „Povrchový lom Osmosa-jih (DP Božičany, DP Božičany II)“ KRUPAŘ J. (2007): Studie vypouštění důlních vod lom Osmosa – jih. Gekon Plzeň. NEUHÄUSLOVÁ, Z. a kol. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Academia, Praha OLMER, M. a kol. (2005): Hydrogeologická rajonizace 2005. VÚV Praha PETRŮ, M. (2014): Rozšíření DP Mírová, dobývání výhradního ložiska kaolinů Božičany – Smolnice – východ, GET s.r.o., Praha QUITT, E. (1973): Klimatické oblasti Československa. ČSAV Brno Sedlecký kaolin a.s. (2007): POPD Osmosa – jih 2006. Sedlecký kaolin a.s. ŠTROS, I. (2013): Územní plán Božičany, nabytí účinnosti dne 14.1.2014 TVRDÝ J. (2009): Božičany – Osmosa (bentonit), č.ú. 2103/2009. GP sdružení pro geologii. MS ČGS-Geofond VIEWEGH, J. (1999): Klasifikace lesních rostlinných společenstev (se zaměřením na Typologický systém ÚHÚL), Praha, 1999 VLČEK V. a kol., 1984: Zeměpisný lexikon ČSR, Vodní toky a nádrže. Academia Praha. VRÁNA, O. (2015): Těžební studie, Božičany-Osmosa-jih, DP Božičany, GET s.r.o., Praha Dále byly jako zdroj informací použity přílohy oznámení záměru a literatura uvedená v těchto přílohách. Důležité internetové zdroje:

www.isu.cz/uir mesta.obce.cz sez.vuv.cz

geoportal.cenia.cz www.wikipedia.org www.mapy.cz 131

G E T s.r.o.

OZNÁMENÍ ZÁMĚRU SEZNAM LITERATURY Rozšíření DP Božičany a dotěžení východní části ložiska kaolinu a bentonitu Božičany-Osmosa-jih

www.rsd.cz nahlizenidokn.cuzk.cz portal.cenia.cz/eiasea/view/eia100_cr formpsv.cz/uir monumnet.npu.cz www.kr-karlovarsky.cz www.portal.env.cz www.chmu.cz www.czso.cz www.risy.cz

www.mvcr.cz www.natura2000.cz mapy.geology.cz www.ochranaprirody.cz info.sekm.cz heis.vuv.cz www.bozicany.cz/ www.mestochodv.cz www.novarole.cz/

132

G E T s.r.o.

OZNÁMENÍ ZÁMĚRU ROZŠÍŘENÍ DP BOŽIČANY A DOTĚŽENÍ VÝCHODNÍ ČÁSTI LOŽISKA KAOLINU A BENTONITU BOŽIČANY-OSMOSA-JIH

Recommend Documents