OZNÁMENÍ PODNIKOVÁ ČERPACÍ STANICE PHM. Záměru

Oznámení dle přílohy č. 3 zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění Podniková čerpací stanice PHM

OZNÁMENÍ ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění zpracované dle přílohy č. 3 zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění

Záměru

PODNIKOVÁ ČERPACÍ STANICE PHM

Datum zpracování oznámení: 3/2011

Jméno, příjmení, bydliště a telefon zpracovatele oznámení a osob, které se podílely na zpracování oznámení: Ing. Radovan Baier – Technické poradenství v oblasti ekologie Johnčina 3241, 41501 Teplice, IČO: 86720422 tel.: 724061935 e-mail: [email protected] Ing. Rostislav Novotný – investor a provozovatel

Podpis a razítko: ………………………………

1


OBSAH ČÁST A ÚDAJE O OZNAMOVATELI.............................................................................................................................. 4 1. Obchodní firma ................................................................................................................................................. 4 2. IČ........................................................................................................................................................................ 4 3. Sídlo (bydliště) .................................................................................................................................................. 4 4. Jméno, příjmení, bydliště a telefon oprávněného zástupce oznamovatele ....................................................... 4 ČÁST B ÚDAJE O ZÁMĚRU ............................................................................................................................................ 5 I. Základní údaje ................................................................................................................................................... 5 1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1 ............................................................................................. 5 2. Kapacita (rozsah) záměru ................................................................................................................................. 5 3. Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území) .............................................................................................. 6 4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry.................................................................................. 8 5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí................................... 8 6. Popis technického a technologického řešení záměru....................................................................................... ..8 7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení ...............................................................10 8. Výčet dotčených územně samosprávných celků ..............................................................................................11 9. Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst.4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat ..........................................................................................................................................11 II. Údaje o vstupech............................................................................................................................................. 11 1. Půda ................................................................................................................................................................. 11 2. Voda ................................................................................................................................................................ 11 3. Ostatní surovinové a energetické zdroje ......................................................................................................... 11 4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu....................................................................................................... 12 III. Údaje o výstupech ......................................................................................................................................... 12 1. Ovzduší............................................................................................................................................................ 12 2. Odpadní vody....................................................................................................................................................16 3. Odpady ............................................................................................................................................................ 16 4. Ostatní.............................................................................................................................................................. 19 ČÁST C C.1 ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ..................................................21 1. Voda ................................................................................................................................................................ 21 2. Půdy a horniny ................................................................................................................................................ 22 3. Ovzduší............................................................................................................................................................ 22 4. Klimatické podmínky ..................................................................................................................................... 22 5. Chráněná území .............................................................................................................................................. 23 6. Fauna a flóra.................................................................................................................................................... 24 7. Územní systém ekologické stability a krajinný ráz......................................................................................... 25 8. Krajina, způsob jejího využívání .................................................................................................................... 25 9. Oblasti surovinových zdrojů a jiných přírodních bohatství ............................................................................ 26 10. Architektonické a jiné historické památky ................................................................................................... 27 11. Obyvatelstvo.................................................................................................................................................. 27 12. Hmotný majetek............................................................................................................................................. 27 C.2 CELKOVÉ ZHODNOCENÍ KVALITY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ Z HLEDISKA JEHO ÚNOSNÉHO ZATÍŽENÍ................................................................................................. 27

2


ČÁST D KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ .................................................................................................................................. 28 I. Charakteristika předpoklád. vlivů záměru na obyvatelstvo aživotní prostředí a hodnocení jejich velikosti a významnosti ........................................................................................................................ 28 1. Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů ..........................................................................28 2. Vlivy na ovzduší a klima ................................................................................................................................ 29 3. Vlivy na hlukovou situaci a event. další fyzikální abiologické charakteristiky...............................................29 4. Vlivy na povrchové a podzemní vody ............................................................................................................ 30 5. Vlivy na půdu................................................................................................................................................... 30 6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje.................................................................................................31 7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy .................................................................................................... ............31 8. Vlivy na krajinu a krajinný ráz.......................................................................................................................31 9. Vlivy na chráněná území..................................................................................................................................31 10. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky ................................................................................................31 II. Komplexní charakteristika vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti a možnosti přeshraničních vlivů............................................................................................. 32 III. Charakteristika environmentálních rizik při možných haváriích a nestandardních stavech ......................... 32 IV. Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí ...................................................................................................................................... 33 V. Charakteristika použitých metod prognózování a výchozíchpředpokladů při hodnocení vlivů..................... 33 VI. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, kterése vyskytly při specifikaci vlivů.................... 33 ČÁST E POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU.................................................................................................. 35 ČÁST F ZÁVĚR................................................................................................................................................................ 36 ČÁST G VŠEOBECNÉ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKT. ........................................... 37 ČÁST H PŘÍLOHY............................................................................................................................................................ 39

3


ČÁST A

ÚDAJE O OZNAMOVATELI 1. Obchodní firma RRMedia s .r.o.

2. IČ 284 89 209

3. Sídlo (bydliště) Bavorská 856, 155 00 Praha 5

4. Jméno, příjmení, bydliště a telefon oprávněného zástupce oznamovatele Oznamovatel Ing. Rostislav Novotný – jednatel společnosti Na Výsluní 89, 417 12 Proboštov -Přítkov tel.: 602 214 981 e-mail: [email protected]

4


ČÁST B ÚDAJE O ZÁMĚRU I. Základní údaje 1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1 Název záměru - Podniková čerpací stanice PHM. Obr. č.1: Mapa silniční sítě s umístěním záměru

Zdroj: http://mapy.cz

Záměr je zařazen k bodu 10.4, kategorie II, přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění – Skladování vybraných nebezpečných chemických látek a chemických přípravků (vysoce toxických, toxických,zdraví škodlivých,žíravých, dráždivých, senzibilizujících, karcinogenních, mutagenních, toxických pro reprodukci, nebezpečných pro životní prostředí) a pesticidů v množství nad 1 t; kapalných hnojiv, farmaceutických výrobků, barev a laků v množství nad 100 t.

2. Kapacita (rozsah) záměru Záměrem žadatele je umístění mobilní-nadzemní čerpací stanice , která bude sloužit k příjmu, skladování a výdeji motorové nafty pro vozidla. Jedná se o nádrž VBFS 6000 o objemu 6 000 litrů. Nádrž je vertikální, dvouplášťová, na zadním čele doplněná o strojovnu. V přední části je umístěn BOX s výdejním zařízením. Prostor mezi oběma plášti slouží jako bezpečnostní prostor při porušení vnitřního pláště. Případný únik je možné okamžitě zajistit. Mobilní - nadzemní čerpací stanice bude využívána pouze pro potřeby zásobování vozidel společnosti DELFY s. r.o., které zajíždějí do areálu a zabezpečují provoz p.č. 435 a to z pohledu expedice produktů. V žádném případě nebude mobilní -nadzemní čerpací stanice využívána ke komerčním účelům. Zhotovením této čerpací stanice nedojde k navýšení stávajícího dopravního zatížení, které je kvantifikováno v žádosti o vydání integrovaného povolení pro technologie provozované v objektu p.č. 435.

5


Tabulka č.1 Údaje o rozsahu záměru Počet nádrží Provedení nádrže PHM Objem nádrže Počet výdejních zařízení Výkon výdejního čerpadla Předpokládaná roční výtoč

1 nadzemní dvouplášťová motorová nafta 6 m3 1 cca 45 l·min-1 80 m3 motorové nafty

Věcné a časové vazby stavby na okolní výstavbu a souvisící investice Záměr nemá přímé vazby na okolní výstavbu. Přehled uživatelů a provozovatelů DELFY s. r.o.,Dělnická 209, PSČ 434 01 Most Velebudice , IČ: 499 04 728 Směnnost a pracovní doba, výrobní kapacity (údaje o provozu, výrobě, kapacitách) Čerpání bude probíhat celoročně dle potřeby provozu proškolenými pracovníky v maximálním množství 80 m3 motorové nafty v jednom kalendářním roce.

3. Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území) Kraj: Ústecký Obec: Most Katastrální území: Velebudice Místo akce: Velebudice, areál DELFY s.r.o., p,č.: 435, Česká republika Obr. č. 2a umístění záměru v areálu Delfy s.r.o.

Zdroj: investor

6


Obr. č. 2b Mapa předmětné lokality s umístěním záměru

Zdroj: http://nahlizenidokn.cuzk.cz

Tab. č. 2 Pozemek ke stavbě čerpacího stanoviště Parcelní číslo

Druh pozemku

435

Ostatní plocha

Výměra [m2]

Stavebně využívaná plocha [m2]

Katastrální území

-

Velbudice

Majetkoprávní vztahy k pozemku Pozemek uvažovaný pro umístění podnikové čerpací stanice pohonných hmot je majetkem uživatele. Jedná se o stavební parcelu č. 435. Přístup na pozemek a k objektu Přístup je realizován po stávajících vnitřních komunikacích v areálu průmyslové zóny Velebudice. Vjezd do areálu je prováděn bránou mimo zastavěnou oblast obce Velebudice. Uzavřený a oplocený areál DELFY s.r.o. je napojen vjezdovou bránou na stávající komunikaci . Charakteristika území, dotčených ochranných pásem nebo chráněných území Území budoucího čerpacího stanoviště vč. přístupových komunikací a inženýrských sítí, se nachází v areálu DELFY s.r.o.., v k.ú. Velbudice. Čerpací stanoviště navrhované akce se nenachází uvnitř žádné chráněné krajinné oblasti, a ani na seznamu NATURA 2000. Území záměru se také nenachází v žádném zvláště chráněném území ve smyslu ochrany památek a nespadá do území chráněného podle horního zákona. Záměr nezasahuje žádné zvláště chráněné území přírody ve smyslu kategorií dle §14 zákona č. 114/1992 Sb. V 7


současné době není v rámci řešeného území žádné chráněné území a ani zde není registrován žádný významný krajinný prvek. Uvažovaný záměr se nenachází v žádné památkové zóně ani rezervaci a neleží v ochranném pásmu vod.

4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry Charakter záměru: Umístění čerpací stanice Zájmovým územím pro navrhovanou stavbu je prostor, který je ve vlastnictví uživatele na katastrálním územím obce Most , Velbudice. Vzhledem k situování řešeného záměru se nejedná o možnost kumulace s jinými záměry.

5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí Uživatel-majitel areálu, hodlá umístit čerpací stanici pohonných hmot, která bude sloužit k zásobování vozidel, které sám provozuje. Navrhovaná ČS PHM bude splňovat veškeré požadavky z hlediska ochrany jednotlivých složek životního prostředí. Nádrž je navržena z materiálů odpovídajících mechanické odolnosti, stabilitě a požární bezpečnosti. Umístění v areálu investora bylo zvoleno z následujících hledisek: • v rámci podniku bude docházet k tankování pohonných hmot do vozidel uživatele při nenavyšování stávající dopravní intenzity – nebude potřeba dojíždět s vozidly na jiné místo, čímž nebude docházet ke zvyšování emisí do ovzduší a hluku, • snadná napojení inženýrských sítí, • nedojde k záboru zemědělské půdy. Jiné zvažované varianty nebyly v případě předmětného záměru projednávány. V oznámení je navrhovaný záměr porovnáván s nulovou variantou, tj. se současným stavem.

6. Popis technického a technologického řešení záměru Zájmovým územím pro navrhovanou stavbu je prostor nacházející se na pozemku p.č. 435, který je ve vlastnictví uživatele. Celý pozemek je situován v průmyslovém areálu DELFY s.r.o. v katastrálním území Velebudice. Investor-uživatel hodlá zřídit čerpací stanici PHM, která bude sloužit pro zásobování jím provozovaných vozidel. Mobilní-nadzemní čerpací stanice bude splňovat také veškeré požadavky ve vztahu k jednotlivým složkám životního prostředí. Celý areál je oplocen a je dopravně napojen na stávající komunikační systém. Místo umístění záměru bude stavebně a technologicky upraveno dle těchto požadavků: • aby mohla být čerpána motorová nafta do motorových vozidel, skladování v 1 nadzemní nádrži o objemu 6 m3, • osazení výdejním zařízením, které umožní monitorování o svém provozu a výdeji PHM a opatření výdejního místa s blokováním přístupu proti neoprávněné manipulaci, • splnění veškerých normových a legislativních materiálů, které se k dané technologické a provozní činnosti obecně vztahují. 8


Základní provozní a technické parametry čerpacího stanoviště Skladování Skladování nafty bude tvořeno jednou nadzemní dvouplášťovou nádrží typu VBFS 6000 o objemu 6 m3, přičemž vnější plášť bude plnit funkci havarijní jímky proti případnému úniku. Jedná se o samonosnou nádrž, která pro umístění na plochu vyžaduje rovný a pevný podklad. Nádrž je vertikální a na bočním čele doplněná o BOX-strojovnu. V BOXU je umístěno výdejní zařízení. Prostor mezi oběma plášti slouží jako bezpečnostní prostor při porušení vnitřního pláště. Případný únik je možné okamžitě zajistit. Čerpací stanice bude opatřena veškerým příslušenstvím potřebným pro samotný provoz a to i z povahy potenciálního nebezpečí pro životní prostředí (tzn. uzavíracím ventilem proti přeplnění, hlídáním hladiny při plnění a sondou meziprostoru). Strojovna i výdejní zařízení budou umístěny v uzamykatelném a odvětrávaném BOXU. kontejneru. Tímto opatřením bude z provozního hlediska zamezeno neoprávněné manipulaci s naftou. Z pohledu vlivu na životní prostředí bude zabráněno kontaktu dešťových vod . Zastřešení o rozměrech 3 x 2 m v- 4,2m bude sloužit pro chránění výdejního místa s výdejním zařízením. V těsné blízkosti bude umístěna havarijní souprava a pod výdejním místem záchytná vana, která zajistí pojmutí případných úkapů při čerpání nafty. V BOXU bude k dispozici další záchytná vana, kterou bude možné použít při čerpání nafty z cisternového vozidla do skladovací nádrže nebo při čerpání nafty ze skladovací nádrže do nádrže vozidla. Případné havarijní stavy včetně opatření a zásahů budou uvedeny v havarijním plánu, který byl předložen místně a věcně příslušnému vodoprávnímu úřadu. Tab. č.3: Technické údaje budoucího čerpacího stanoviště Typ: Provedení nádrže: Provozní objem nádrže: Průměr:

VBFS 6000 nadzemní dvouplášťová 6 m3 2 547 mm

Výška: Počet výdejních zařízení: Výkon výdejního čerpadla: Hmotnost: Materiál nádrže:

2 650 mm 1 cca 45 l·min-1 430 kg plastová

Obr. č.3a: Nádrž typu VBFS 6000

Zdroj: investor

9


Obr. č.4: Nádrž VBFS 6000 – instalace v Teplicích

Zdroj: investor

Stáčení a výdej pohonných hmot Stáčení pohonných hmot a výdej pohonných hmot bude prováděn na pozemcích uživatele. Manipulace s pohonnými hmotami bude prováděna na manipulační ploše, přičemž plocha pod nádrží bude zpevněná. Proti případným úkapům ropných látek při manipulaci s pohonnými hmotami bude použito záchytných van s možností využití sorpčních materiálů (např. fibroil). Výdejní zařízení Výdejní zařízení představuje výdejní a monitorovací systém AVP-31 KUPSON s tankovací pistolí, která se po naplnění nádrže automaticky vypíná. Je umístěno v BOXU- výdejního prostoru za uzamykatelnými dveřmi. Pod výdejním prostorem je umístěna jímka (stáčecí rošt) o výměře 1m2 pro zachycení možných úkapů z tankovcí pistole. Tato jímka je svedena vodotěsným potrubím do 1m3 bezodtokové nádrže. V rámci možnosti naplnění dešťovými srážkami (roční úhr 0,6 m3) je 1 m3 zádržná kapacita dostačující. Vlastní manipulace v ČS Skladovací nádrž je vybavena odvětrávacím potrubím. Množství motorové nafty v nádrži se zjišťuje pomocí signálního zařízení. Při plnění nádrže zabezpečuje signalizace potřebnou informovanost obsluhy o průběhu plnění pro vyloučení možností přeplnění nádrže. K tomuto účelu slouží instalovaný alarm přeplnění nádrže. V neposlední řadě je nádrž vybavena ventilem proti přeplnění a úniku paliva při plnění z cisterny.

7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení Předpokládaný termín zahájení realizace záměru: 04/2011 Předpokládaný termín dokončení realizace záměru: 05/2011 10


8. Výčet dotčených územně samosprávných celků Realizací a provozem záměru budou dotčeny: • Ústecký kraj • Obec Most

9. Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst.4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat Navazujícím rozhodnutím bude územní rozhodnutí (územní souhlas) dle § 76 a dalších dle zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon v platném znění, které vydává stavební úřad Magistrátu města Most v případě, že investor splní veškeré podmínky stanovené dle stavebního zákona. Závazné stanovisko a povolení dle § 17 odst. 1 písm. b) až d) zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší.

II. Údaje o vstupech

1. Půda Realizací záměru nedojde k záboru zemědělského půdního fondu ani lesních pozemků. Předmětný záměr se nachází uvnitř průmyslového areálu, které jsou ve vlastnictví uživatele.

2. Voda Pitná voda je v areálu rozvedena ze stávající vodovodní přípojky v rámci areálového rozvodu. Ve spojitosti s rozsahem a charakterem záměru nedojde k navýšení spotřeby pitné vody. Pro požární zabezpečení provozu čerpací stanice bude využito stávajícího systému rozvody vody. Vlastní čerpací stanice bude umístěna cca 10 m od vjezdu do areálu z hlavní komunikace . Příjezd požární techniky je po areálové zpevněné komunikaci až do místa čerpací stanice.

3. Ostatní surovinové a energetické zdroje Elektrická energie Mobilní nádrž na naftu typ VBFS 0006 využívá napájení 230 V. Nové venkovní osvětlení bude 2x lampa PLUTONIUM 70 W. V této souvislosti se nepředpokládá výrazné navýšení spotřeby elektrické energie v rámci areálu společnosti. Suroviny Surovinou, která bude skladována v nádrži a vydávána do motorových vozidel, je motorová nafta v přibližném množství 80 m3 za rok. Vlastnosti používané suroviny jsou uvedeny v bezpečnostním listu, který je samostatnou přílohou dokladovanou k tomuto oznámení.

4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu Dopravní infrastruktura 11


Období realizace Ve fázi realizace dojde k určitému zvýšení nároků na stávající dopravní síť, které bude způsobeno dovozem stavebních materiálů k úpravám nutným pro realizaci vlastního záměru. 5x příjezd nákladního automobilu, 10x příjezd technika v osobním automobilu. Období provozu Pro fázi provozu dojde k navýšení stávající dopravní intenzity pouze o cisterny dovážející naftu cca 1x měsíčně. Vozidla, kterým bude vydávána nafta po realizaci záměru, jsou již zahrnuta ve stávající dopravní intenzitě a provozem čerpací stanice nedojde k navýšení jejich počtu. Hodnoty vyvolaných dopravních intenzit silničních vozidel, které vyplývají z potřeby stáčeného a distribuovaného množství, budou přibližně následující: • stáčení PHM - cca 1x měsíčně (max. 13x ročně) z cisterny • výdej PHM - dle potřeby provozu (současný stav). Inženýrské sítě Záměrem nebudou dotčeny inženýrské sítě, které se v rámci této části průmyslového areálu mohou nacházet. Záměr bude ve fázi provozu využívat pouze elektrickou energii.

II. Údaje o výstupech 1. Ovzduší Období realizace Ovzduší ve fázi realizace záměru bude ovlivněno determinujícím způsobem následujícími procesy – dopravou materiálů nebo vzniklých odpadů (liniový zdroj) a samotnou realizací (plošný zdroj). Pro realizaci záměru nebyla zpracovávána rozptylová studie vzhledem k relativní nevýznamnosti zdrojů znečištění ovzduší ve fázi realizace. Bodové zdroje V období realizace nebude docházet k emisím z relevantního bodového zdroje. Liniové zdroje Příspěvky k imisní zátěži relevantními škodlivinami v ovzduší (TZL,NOx) jsou v tomto případě na základě zkušeností zpracovatele oznámení zanedbatelné. Plošné zdroje Plošným zdrojem znečištění ovzduší je areál (objekt) realizace. S ohledem na prováděné činnosti je záměr ve fázi realizace zdrojem emisí tuhých znečišťujících látek (TZL). Emise TZL nelze s dostatečnou vypovídací schopností stanovit. Podmínkou zůstává maximální eliminace emisí TZL do okolí dodržováním technologických postupů ve fázi zvýšených emisí TZL (např. výkopy, hutnění či navážení zemin, štěrku atd.). Období provozu Emise znečišťujících látek jsou z provozu čerpací stanice pohonných hmot do ovzduší vypouštěny dvěma způsoby a to: • výduchem odvzdušnění nádrže (bodový zdroj) a • z plochy výdeje PHM (plošný zdroj). Odvzdušnění nádrže slouží k vypuštění přebytečného odpadního plynu během stáčení nafty z cisterny do nádrže (není uvažováno zařízení cisterny pro zpětný odvod par). V tomto případě odpovídá objem 12


odpadního plynu objemu stočené nafty do nádrže. Odvzdušnění dále probíhá při změně objemu nafty v nádrži vlivem okolní teploty, avšak v tomto případě se jedná o nepatrné množství emisí. Z plochy výdeje PHM unikají do ovzduší těkavé organické látky (VOC) během plnění nádrží vozidel. Pro výpočet znečištění ovzduší je uvažován teoreticky nejméně příznivý stav, kdy dochází současně ke stáčení nafty z cisterny do nádrže a výdeji motorové nafty do dopravních prostředků. V praxi tato situace nastávat nebude. Znečišťujícími látkami z provozu čerpacích stanic pohonných hmot jsou: a) těkavé organické látky (VOC) - hodnoceny jako suma VOC Pro kvantitativní stanovení emisí znečišťujících látek byly použity následující podklady: • emisní faktory dle vyhlášky č. 205/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Bodové zdroje ODVZDUŠNĚNÍ NÁDRŽE Jedná se o výduch odvzdušnění nádrže, ze kterého budou unikat těkavé organické látky (VOC) při stáčení nafty z cisterny do nádrže. Pro výpočet jsou zanedbávány emise vznikající při změně objemu skladované nafty v nádrži vlivem okolní teploty, neboť se jedná o nepatrné množství. Objem odpadní vzdušiny (odpadního plynu) byl zvolen stejný jako objem stočené nafty, tj. 5 760 l nafty při stupni plnění 96 %. Při odhadovaném průměrném výkonu čerpadla cisterny 200 l·min-1 (odborný odhad) bude stáčení 5 760 l nafty probíhat 0,5 hod. Při uvažovaném ročním stáčení 80 000 l nafty bude bodový zdroj (odvzdušnění nádrže) v provozu 6,5 hod/rok. Tab. č. 4: Vstupní údaje o bodových zdrojích Název bodové zdroje Souřadnice umístění - GPS Nadmořská výška terénu Výška koruny komína nad terénem Roční provozní doba Denní provozní doba Teplota vzdušiny v koruně výduchu Vnitřní průměr výduchu Výstupní rychlost exhalací

Odvzdušnění nádrže

50°29'00.87"N, 13°38'41.27"E Zz H Pr Ph tS Dv wo

[m] [m] [hod/rok] [hod/den] [°C] [m] [m/s]

270

3 6,5 0,5 10

0,05 3,4

Stanovení množství znečišťujících látek M (maximálního hmotnostního toku) z odvzdušnění nádrže během stáčení nafty z cisterny bylo provedeno pomocí emisních faktorů uvedených v bodě 14 přílohy č. 2 vyhlášky č. 205/2009 Sb., ve znění pozdějších změn (viz tabulka č.5). Tab. č. 5: Emisní faktor pro čerpadla pohonných hmot (PHM) PHM Motorová nafta

Emisní faktor Ef g VOC·m-3 20

Výpočet maximálního hmotnostního toku Hodnota maximálního hmotnostního toku je uvažována při stáčení nafty do nádrže o objemu 6 000 l. Stupeň plnění nádrže byl vzhledem k bodu varu motorové nafty zvolen 96 %. Objem nafty v nádrži = 6 000 l · 96 % / 100 = 5 760 l Stanovení doby stáčení do nádrže je provedeno na základě odborného odhadu vzhledem k současnému poznání výkonnosti čerpadel dodavatelů pohonných hmot a plnícího hrdla předmětné nádrže. Z tohoto důvodu byl výkon čerpadla cisterny pro stáčení nafty do nádrže stanoven na průměrných 200 l·min-1. Pak doba stáčení je dána vztahem 13


Doba stáčení nafty = 5 760 l / 200 l·min-1 = 28,8 min = 0,5 hod Pro výpočet emisí těkavých organických látek (VOC) ze stáčení nafty se použije poloviční hodnota emisního faktoru. Emise VOC ze stáčení = 10 g VOC·m-3 · 5,760 m3 = 57,60 g VOC Při známých údajích o době stáčení nafty a emisích VOC ze stáčení lze vypočítat maximální hmotnostní tok těkavých organických látek následovně Maximální hmotnostní tok VOC = 57,60 g VOC / 0,5 hod = 115,2 g VOC ·hod-1 Výpočet průměrné roční emise Průměrnou roční emisi lze stanovit na základě předpokladu o ročním množství vydané pohonné hmoty, které bude přibližně 80 000 l. Roční emise VOC ze stáčení = 10 g VOC·m-3 · 80 m3 = 800 g VOC·rok-1 Tab. č.6 Množství M znečišťujících látek odcházejících z odvzdušnění nádrže Znečišťující látka g/hod 115,2

VOC

Množství M znečišťujících látek kg/rok 0,800

g/s 0,032

Plošné zdroje VÝDEJ PHM Plošným zdrojem znečišťování ovzduší bude plocha, na které bude probíhat výdej nafty do vozidel. Během plnění vozidel budou do ovzduší unikat těkavé organické látky (cca 0,75 m nad zemí). Při uvažovaném ročním výdeji 80 000 l nafty a výkonu čerpadla 45 l·min-1 bude plošný zdroj (výdej PHM) v provozu 29,62 hod/rok. Denní provozní doba je uvažována při výdeji celé nádrže VBFS 6000 o objemu nafty 5 760 l (při stupni plnění 96 %). Denní provozní doba pak vychází 2,13 hod . Tab. č. 7 Vstupní údaje o plošných zdrojích - výdej PHM Název plošného zdroje Výška emitující plochy nad zemí Roční provozní doba Denní provozní doba - maximální Délka strany elementu (čtverce) Převýšení (vznos) vlečky Počet čtvercových elementů plochy

hp [m] Pr [hod/rok] Ph [min/den] y0 [m] ∆h [m] _

Výdej PHM 0,75

29,62 2,13 1,5 2,7 1

Stanovení emisí znečišťujících látek M (maximálního hmotnostního toku) z plochy výdeje PHM do vozidel bylo provedeno pomocí emisních faktorů uvedených v bodě 14 přílohy č. 2 vyhlášky č. 205/2009 Sb.,ve znění pozdějších změn (viz tabulka č. 8). Tab. č. 8 Emisní faktor pro čerpadla pohonných hmot (PHM) PHM Motorová nafta

Emisní faktor Ef g VOC·m-3 20

Výpočet maximálního hmotnostního toku 14


Hodnota maximálního hmotnostního toku je uvažována při nepřetržitém (kontinuálním) výdeji nafty z nádrže o objemu 6 000 l při výkonu čerpadla 45 l·min-1. Stupeň plnění nádrže byl vzhledem k bodu varu motorové nafty zvolen 96 %. Objem nafty v nádrži = 6 000 l · 96 % / 100 = 5 760 l Pak doba výdeje nafty je dána vztahem Doba výdeje nafty = 5760 l / 45 l·min-1 = 128 min = 2,13 hod Pro výpočet emisí těkavých organických látek (VOC) z výdeje nafty se použije poloviční hodnota emisního faktoru. Emise VOC z výdeje = 10 g VOC·m-3 · 5,760 m3 = 57,6 g VOC Při známých údajích o době výdeje nafty a emisích VOC z výdeje lze vypočítat maximální hmotnostní tok těkavých organických látek následovně Maximální hmotnostní tok VOC = 57,6 g VOC / 2 ,13 hod = 27,042 g VOC· hod-1 Vypočtená hodnota maximám. hmotnostního toku odpovídá nestandardnímu provozu čerpací stanice, kdy dochází k nepřetržitému (kontinuálnímu) výdeji nafty z nádrže do dopravních prostředků. Výpočet průměrné roční emise Průměrnou roční emisi lze stanovit na základě předpokladu o ročním množství vydané pohonné hmoty, které bude přibližně 80 000 l. Roční emise VOC z výdeje = 10 g VOC·m-3 · 80 m3 = 800 g VOC·rok-1 Tab.č.9 Emise M znečišťujících látek odcházejících z plochy výdeje PHM Znečišťující látka VOC

g/hod 27,042

Množství M znečišťujících látek kg/rok 0,800

g/s 0,0075116

Liniové zdroje V rámci provozu čerpací stanice dojde k navýšení stávající dopravní intenzity pouze o cisterny dovážející naftu cca 1x měsíčně (max. 13x za rok). Takovýto příspěvek k imisní zátěži lze považovat za nevýznamný. Vozidla, kterým bude vydávána nafta po realizaci záměru, jsou již zahrnuta ve stávající dopravní intenzitě a výstavbou čerpací stanice nedojde k navýšení jejich počtu. Návrh zařazení zdrojů emisí Mobilní -nadzemní čerpací stanice PHM Zdroj (Podniková čerpací stanice PHM) je dle § 4 odst. 4 písm. b) bodu 3 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, a bodu 4.8 přílohy č. 1 nařízení vlády č. 615/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů - Čerpací stanice a zařízení na dopravu a skladování pohonných hmot s výjimkou nakládání s benzínem – zařazen do kateg.: střední ostatní stacionární zdroj znečišťování ovzduší. Porovnání s emisními limity Pro čerpací stanice pohonných hmot nejsou nařízením vlády č. 615/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, stanoveny emisní limity ani technické podmínky provozu.

15


2. Odpadní vody Splaškové vody Produkce splaškových vod se v souvislosti s činností nádrže nedá předpokládat, jelikož žádné sociální zařízení není součástí realizace záměru. Dešťové vody Při provozu mobilní čerpací stanice bude docházet ke vzniku dešťových vod ze zastřešovací konsturkce. Průměrné srážky v místě záměru jsou 612 mm/rok a plocha zastřešení je 6m2. Pak výpočtem zjískáme úhrn dešťových vod ze zastřešení 3,6 m3 za rok. Celkové množství se tudíž odhaduje na 4 m3. Vzniklá dešťová voda ze zastřešení bude svedena do stávajícího kanalizačního řádu v arealu uživatele. Odpadní vody vznikající v zařízení Při provozu mobilní čerpací stanice nebude docházet ke vzniku odpadních vod. Vodohospodářské zabezpečení Všechny ropné produkty jsou skladovány pouze ve výše uvedené mobilní nádrži. Vzhledem k tomu, že venkovní plášť mobilní nádrže tvoří havarijní jímku a výdejní plocha je izolována proti průsaku případných úniků ropných látek do podloží. U výdejního zařízení -BOXU je umístěna záchytná vana na úkapy s možností využití sorpčních materiálů - např. fibroil), není předpoklad ohrožení vod. Výdejní zařízení bude umístěno v uzamykatelném a odvětrávaném BOXU. Tímto opatřením bude z provozního hlediska zamezeno neoprávněné manipulaci s naftou. Z pohledu vlivu na životní prostředí bude zabráněno kontaktu dešťových vod s výdejním zařízením, strojovnou i bezprostředně přilehlými zpevněnými plochami. V těsné blízkosti bude umístěna havarijní souprava a pod výdejním zařízením bude záchytná vana, která zajistí pojmutí případných úkapů při čerpání nafty. V BOXU bude k dispozici další záchytná vana, kterou bude možné použít při čerpání nafty z cisternového vozidla do skladovací nádrže nebo při čerpání nafty ze skladovací nádrže do nádrže vozidla. Případné havarijní stavy včetně opatření a zásahů budou uvedeny v havarijním plánu, který bude předložen ke schválení místně a věcně příslušnému vodoprávnímu úřadu.

2. Odpady Období realizace V období realizace záměru mohou vznikat následující odpady: Tab. č.10 Přehled odpadů vznikajících při realizaci záměru Kód druhu

Kat.

15 01 01 15 01 02 15 02 02

O O N

17 01 07

O

17 05 04

O

20 03 01

O

Název

Nakládání

Množství [t]

Papírové a lepenkové obaly Plastové obaly Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čistící tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami Směsi nebo oddělené frakce betonu, tašek a keramických výrobků neuvedené pod číslem 170106 Zemina a kamení neuvedené pod číslem 170503

Recyklace Recyklace Spalovna NO

0,01 0,01 0,01

Skládka

0,1

Skládka zemin

2,0

Směsný komunální odpad

Spalovna, Skládka

0,01

16


S odpady bude nakládáno podle jejich skutečných vlastností, v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb. a jeho prováděcími předpisy v aktuálním znění. Odpady budou tříděny podle druhů a skutečných vlastností. Přednostně budou využitelné odpady předány k recyklaci a následnému využití. Nebezpečné odpady budou umístěny v zabezpečených nádobách nebo obalech nepropustných pro škodliviny obsažené v odpadu a s dostatečnou rezistencí vůči materiálu odpadu. Konkrétní materiál obalu musí být volen s ohledem na skutečné vlastnosti odpadu z hlediska chemického, fyzikálního (skupenství) a požárního. V případě jejich náhodného výskytu budou tyto odpady shromážděny v zabezpečeném zakrytém kontejneru s nepropustným dnem a stěnami, který zabezpečí odpady před jejich nežádoucím únikem do okolního prostředí nebo vniknutí dešťových vod do odpadu. Odpady budou následně předány oprávněné osobě k zákonnému využití nebo odstranění podle skutečných vlastností odpadu. Vznikající neznečištěné odpady budou před odvezením na místo jejich dalšího využití nebo odstranění (podle skutečné kvality) shromažďovány v zabezpečeném kontejneru na volném prostranství v areálu uživatele. Směsný komunální odpad bude shromažďován v zakryté nádobě tak, aby nemohlo dojít k vniknutí dešťových vod do nádoby. Všechny odpady budou shromažďovány vytříděné podle druhů. Navržené shromažďování odpadů je odpovídající a zabezpečující dostatečnou ochranu životního prostředí. Veškeré odpady budou předávány pouze oprávněným osobám a doklady o oprávněnosti těchto osob budou archivovány po dobu danou zvláštními právními předpisy. Předání bude zaznamenáno v průběžné evidenci a v případě nebezpečných odpadů doloženo Evidenčním listem pro přepravu nebezpečných odpadů. Odpady je možné z hlediska jejich potenciálního vlivu rozdělit na odpady: Tabulka č. 11 Pevné odpady s nebezpečnými vlastnostmi Kód druhu 15 02 02

Kat. N

Název Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čistící tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami

Nakládání Spalovna NO

Množství [t] 0,01

Tabulka č. 12 Pevné odpady bez nebezpečných vlastností Kód druhu

Kat.

15 01 01 15 01 02 17 01 07

O O O

17 05 04

O

20 03 01

O

Název

Nakládání

Množství [t]

Papírové a lepenkové obaly Plastové obaly Směsi nebo oddělené frakce betonu, tašek a keramických výrobků neuvedené pod číslem 170106 Zemina a kamení neuvedené pod číslem 170503

Recyklace Recyklace Skládka

0,01 0,01 0,1

Skládka zemin

2,0

Směsný komunální odpad

Spalovna, Skládka

0,01

Toto rozdělení odpadů podle jejich fyzikálně chemických vlastností je provedeno s ohledem na stávající předpokládané činnosti v rámci záměru. Odpady mohou mít jako determinující nebezpečné vlastnosti –H3-B hořlavost, H15 schopnost uvolňovat nebezpečné látky do životního prostředí při nebo po jejich odstranění (kromě jiných -tyto nebezpečné vlastnosti však budou tzv. převažujícím nebezpečím). S ohledem na tyto dominantní nebezpečné vlastnosti budou umístěny jednotlivé typy odpadů v prostorách určených pro soustřeďování těchto odpadů, a to v oddělených vyhrazených a zvlášť označených částech těchto prostor. Provoz bude ošetřen souhlasem oprávněných orgánů vyžadovaných zvláštními právními předpisy (souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady). Období provozu V období provozu záměru mohou vznikat následující odpady: 17


Tab. č. 13 Přehled odpadů vznikajících při provozu záměru Kód druhu

Kat.

05 01 03 13 07 01 15 02 02

N N N

20 03 01

O

Název Kaly ze dna nádrží na ropné látky Topný olej a motorová nafta Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami Směsný komunální odpad

Nakládání Spalovna NO Spalovna NO Spalovna NO

Spalovna, Skládka KO

Množství [t] 0,05 0,01 0,01

0,01

S odpady bude nakládáno podle jejich skutečných vlastností, v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb. a jeho prováděcími předpisy v aktuálním znění. Odpady budou tříděny podle druhů a skutečných vlastností. Přednostně budou využitelné odpady předány k recyklaci a následnému využití. Nebezpečné odpady budou umístěny v zabezpečených nádobách nebo obalech nepropustných pro škodliviny obsažené v odpadu as dostatečnou rezistencí vůči materiálu odpadu. Konkrétní materiál obalu musí být volen s ohledem na skutečné vlastnosti odpadu z hlediska chemického, fyzikálního (skupenství) a požárního. V případě jejich náhodného výskytu budou tyto odpady shromážděny v zabezpečeném zakrytém kontejneru s nepropustným dnem a stěnami, který zabezpečí odpady před jejich nežádoucím únikem do okolního prostředí nebo vniknutí dešťových vod do odpadu. Odpady budou následně předány oprávněné osobě k zákonnému využití nebo odstranění podle skutečných vlastností odpadu. Vznikající neznečištěné odpady budou před odvezením na místo jejich dalšího využití nebo odstranění (podle skutečné kvality) shromažďovány v centrálním místě. Směsný komunální odpad bude shromažďován v zakryté nádobě tak, aby nemohlo dojít k vniknutí dešťových vod do nádoby. Všechny odpady budou shromažďovány vytříděné podle druhů. Navržené shromažďování odpadů je odpovídající a zabezpečující dostatečnou ochranu životního prostředí. Veškeré odpady budou předávány pouze oprávněným osobám a doklady o oprávněnosti těchto osob budou archivovány po dobu danou zvláštními právními předpisy. Předání bude zaznamenáno v průb. evidenci a v případě nebezpečných odpadů doloženo Evidenčním listem pro přepravu nebezpečných odpadů. Odpady je možné z hlediska jejich potenciálního vlivu rozdělit na odpady: Tab. č. 14 Pevné odpady s nebezpečnými vlastnostmi Kód druhu 15 02 02

Kat. N

Název Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami

Nakládání Spalovna NO

Množství [t] 0,01

Tab. č. 15 Pevné odpady bez nebezpečných vlastností Kód druhu 20 03 01

Kat. O

Název Směsný komunální odpad

Nakládání Spalovna, Skládka KO

Množství [t] 0,01

18


Tab. č. 16 Kapalné odpady s nebezpečnými vlastnostmi Kód druhu 05 01 03 13 07 01

Kat. N N

Název Kaly ze dna nádrží na ropné látky Topný olej a motorová nafta

Nakládání Spalovna NO Spalovna NO

Množství [t] 0,05 0,01

Toto rozdělení odpadů podle jejich fyzikálně chemických vlastností je provedeno s ohledem na stávající předpokládané činnosti v rámci záměru. Odpady mohou mít jako determinující nebezpečné vlastnosti – H3-B hořlavost, H4 dráždivost, H5 škodlivost zdraví, H15 schopnost uvolňovat nebezpečné látky do životního prostředí při nebo po jejich odstranění (kromě jiných - tyto nebezpečné vlastnosti však budou tzv. převažujícím nebezpečím). S ohledem na tyto dominantní nebezpečné vlastnosti budou umístěny jednotlivé typy odpadů v prostorách určených pro soustřeďování těchto odpadů, a to v oddělených vyhrazených a zvlášť označených částech těchto prostor. Provoz bude ošetřen souhlasem oprávněných orgánů vyžadovaných zvláštními právními předpisy (souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady).

3. Ostatní Hluk Období realizace Hluk šířený do okolí ve fázi realizace záměru lze jen těžko kvalifikovat vzhledem k jeho různorodosti a neznámým parametrům provozovaných strojů. Výhodou je skutečnost, že čerpací stanice je balená jednotka. Nebude montována v místě realizace. Další výhodou je umístění čerpací stanice je situováno do průmyslového areálu. Od obytné zástavby je záměr oddělen stávajícím provozovanými budovami firem působících v této oblasti. Období provozu Za zdroj hluku lze považovat pouze hluk z motorových vozidel a to při příjezdu a odjezdu od čerpacího stanoviště. Oproti současnému stavu, vzhledem k zachování stávající intenzity dopravy, nedojde ke zvýšení hlukové zátěže. Pro fázi provozu dojde k navýšení stávající dopravní intenzity pouze o cisterny dovážející naftu cca 1x měsíčně. Vozidla, kterým bude vydávána nafta po realizaci záměru, jsou již zahrnuta ve stávající dopravní intenzitě a provozem čerpací stanice nedojde k navýšení jejich počtu. Hodnoty vyvolaných dopravních intenzit silničních vozidel, které vyplývají z potřeby stáčeného a distribuovaného množství, budou přibližně následující: • stáčení PHM - cca 1x měsíčně (max. 13x ročně) z cisterny • výdej PHM - dle potřeby provozu (současný stav). Vibrace Období realizace Záměr nebude v období realizace výrazným zdrojem vibrací. Období provozu Při samotném provozu se nepředpokládá vznik vibrací, které by mohly nějakým způsobem ovlivňovat okolí zájmové lokality. Hodnocený záměr totiž nebude obsahovat zařízení, která by způsobovala vibrace o hodnotách a ve frekvencích překračujících povolené limitní hodnoty, které jsou stanoveny z hlediska ochrany lidského zdraví nebo vlivů na stabilitu a trvanlivost stavebních objektů. Působení vibrací vyvolané obslužnou dopravou předmětného záměru v okolí příjezdových tras není pravděpodobné. 19


Únik závadných látek Záměr bude technicky realizován tak, že bude minimalizována možnost úniku závadných látek (PHM). Záměr počítá s instalací záchytné jímky stáčecího místa svedené do nádrže. Pro prevenci před únikem závadných látek záměru je zpracován Provozní řád a Havarijní plán opatření pro případ úniku látek škodlivých vodám. Požár Problematiku požáru nelze řešit v rámci posuzování vlivů na životní prostředí, protože tento proces probíhá v nejranější fázi přípravy záměru. V etapě zpracování oznámení o hodnocení vlivů na životní prostředí je k dispozici pouze omezený soubor údajů o záměru a řada údajů není k dispozici. Další Záměr nebude v období realizace a provozu zdrojem známých výstupů ovlivňujících životní prostředí.

20


ČÁST C C.1 ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ Příslušné území je uzemním plánem určeno pro průmyslovou výrobu. Záměr nezasahuje území ani prvky chráněné územním systémem ekologické stability ani neovlivňuje žádné chráněné území nebo přírodní park. Průmyslová zóna je situována mimo souvislou obytnou zástavbu. Z hlediska stávající únosnosti prostředí se jedná o významně ovlivněnou lokalitu zejména v oblasti ovlvněné důlní činností, zátěží vypouštění odpadních vod do vod povrchových a v oblasti ochrany ovzduší. Z hlediska starých ekologických zátěží nebylo v prostoru předmětného záměru identifikováno znečištění. Celkové ovlivnění povrchových vod je v celém erálu DELFY s.r.o. nevýznamné . Z hlediska ochrany ovzduší je možné konstatovat, že imisní situace ve sledovaných a měřitelných parametrech mimo areál nepřekračuje imisní limity. Ve vztahu k posuzovanému záměru nedojde vzhledem k prezentovaným výstupům do životního prostředí k ovlivnění ukazatelů a indikátorů, které jsou z pohledu dotčeného území determinující. Na lokalitě záměru ani v jeho blízkém okolí se nevyužívají žádné přírodní zdroje. Je totiž součástí urbanizovaného prostoru. Plochy ÚSES je třeba chránit před degradací nejčastěji antropogenního původu, před znečištěním složek životního prostředí, kultivací a ruderalizací.Předpokladem trvale udržitelného využívání tohoto území při provozu je respektování všech požadavků daných legislativou v oblasti životního prostředí a ochrany zdraví obyvatelstva.V dalším textu je podána základní charakteristika oblasti, ze které vyplývá, že na lokalitě je možnost využívání nebo ovlivnění přírodních zdrojů minimální.

1. Voda CHOPAV Předmětné území se nenachází v chráněné oblasti přirozené akumulace vod. Povrchová voda Hydrologicky náleží předmětné území do povodí Bíliny (č. h. p. 1-14-01-001). Řeka Bílina teče napříč Mosteckou pánví a přitéká na území Českého středohoří. V Ústí nad Labem se vlévá do Labe. Plocha povodí je 1 070,9 km2, délka toku je 84,2 km. Čistota vody je ovlivněna báňskou činností. Obcí Velebudice protéká Luční potok, který ústí do vodního toku Srpina. Srpina u Obrnice u Mostu ústí zprava do Bíliny. Plocha povodí Srpiny je 190,3 km2, délka toku je 25,4 km. Dle členění ČHMÚ leží ložisko v údolí Bíliny, č. hydrologického pořadí 1-14-01. S jistou dávkou zjednodušení lze použít jako charakteristické údaje pro vlastní území ložiska data ČHMÚ z povodí 1-14-01-055 Bílina, vodočetné stanice Chotějovice, které jsou uvedena v následující tabulce. Tab.č.17 : Charakteristické údaje z vodočetné stanice Chotějovice Povodí Bílina nad Bouřlivákem 1-14-01-055 plocha povodí 625,3 km2 atmosferické srážky 476 mm celkový odtok 142 mm t.j. 2,82 m3/s klimatický výpar 334 mm 21


specifický odtok Výpar z volné plochy

4, l.s-1.km-2 600 mm

Podzemní voda Podle hydrogeologické rajonizace ČR se území nachází na hranici rajonů č. 213 Mostecká pánev a č. 4611 jižní část rajonu křída dolního Labe po Děčín – levý břeh. Samotný kolektor podzemní vody je vyvinut v pískovcích a prachovcích cenomanského a spodnoturonského stáří. Propustnost kolektoru je převážně puklinová a oběh podzemní vody je výrazně ovlivněn tektonickými poruchami a průběhem terciérních vulkanitů. V kvartérních štěrkopíscích se vytváří svrchní volná zvodeň, většinou hydraulicky spojitá, s podložním coniackým sedimentačním komplexem, který představuje kolektor především s puklinovou propustností. Záměr podnikové čerpací stanice neleží v chráněné oblasti přirozené akumulace vod, je mimo chráněnou krajinnou oblast České Středohoří a nezasahuje do ochranných pásem léčivých vodních zdrojů. Podzemní voda v širším okolí ČP není s ohledem na její jakost intenzivně vodárensky využívána.

2. Půdy a horniny V mosteckém území plošně dominují půdy z asociace smolivek. Z granulometrického hlediska se jedná převážně o půdy hlinité a jílovito-hlinité. Jižním okrajem do sledovaného území proniká pás černozemí mezi Havraní a Polerady a táhne se kolem Malého Března. Stále větší podíl zaujímají půdy antropogenní – především díky výsypkám. Jsou lokalizovány především v severní části území Mostecka. Prostor, kde je situován záměr, se nachází v území vyhrazeném pro průmyslovou činnost. Znečištění půdy odpovídá povaze užívání areálu uživatele.

3. Ovzduší Posuzovaná lokalita patří mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší – sdělení MŽP ČR – vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2007. Pro výběžek pánve mezi Krušnými horami a Českým středohořím jsou význačné teplotní inverze velkého rozsahu, které se projevují mlhami prosycenými průmyslovými exhaláty.

4. Klimatické podmínky Zájmová oblast se nachází v nadmořské výšce cca 270 m. Tab. č.18. udává dlouhodobé průměrné hodnoty teplotní bilance a množství srážek.

Tab. č.18 Dosažené průměrné teplotní hodnoty oblast 1. Ústecký kraj

-2,4

Ústecký kraj

42

Měsíc 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. Průměrná teplota vzduchu 1961-1990[°C] (podle ČHMÚ) -0,9 2,8 7,5 12,4 15,8 17,2 16,6 12,9 8,1 2,9 Průměrná úhrn srážek 1961-1990 [mm] (podle ČHMÚ) 36 38 44 61 68 68 70 50 39 47 2.

Rok 12. -0,6

7,7

49

612

Průměrná roční teplota je 7,7°C a průměrný roční úhrn srážek cca 612 mm.

22


Meteorologickou situaci pro potřebu rozptylové studie popisuje větrná růžice, která udává četnost směrů větrů ve výšce 10 m nad terénem pro pět tříd stability přízemní vrstvy atmosféry (charakterizované vertikálním teplotním gradientem) a tři třídy rychlosti větru (1,7 m/s, 5 m/s a 11 m/s). Z větrné růžice (dle ČHMÚ stanoviště Kopisty) vyplývá, že největší četnost výskytu má jihozápadní vítr s 13,90 %. Četnost výskytu bezvětří je 17,41 %. Vítr o rychlosti do 2,5 m/s se vyskytuje v 74,36 % případů, vítr o rychlosti od 2,5 do 7,5 m/s lze očekávat v 22,49 % a rychlost větru nad 7,5 m/s se vyskytuje v 3,15 % případů. I. a II. třída stability počasí v přízemní vrstvě atmosféry, tzn. špatné rozptylové podmínky se vyskytují v 34,5 % případů. V ČR se vyskytují tři klimatické oblasti: teplá, mírně teplá a chladná. Posuzovaná lokalita spadá podle E. Quitta do oblasti teplé s označením T2. Charakteristiku této oblasti udává tab.č.19. Oblast je charakteristická dlouhým létem, teplým a suchým, velmi krátkým přechodným obdobím s teplým až mírně teplým jarem i podzimem, krátkou, mírně teplou, suchou až velmi suchou zimou, s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Tabulka č. 19 Klimatické ukazatele dotčené oblasti T2 Klimatické ukazatele oblasti T2 Počet letních dnů Počet dnů s průměrnou teplotou 10°C a více Počet mrazivých dnů Průměrná teplota v lednu Průměrná teplota v červenci Průměrná teplota v dubnu Průměrná teplota v říjnu Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více Srážkový úhrn ve vegetačním období Srážkový úhrn v zimním období Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet zamračených dnů v roce Počet jasných dnů v roce

Prům. hodnoty za rok 50-60 160-170 100-110 -2°C až-3°C 18°C až 19°C 8°C až 9°C 7°C až 9°C 90-100 350-400 (mm) 200-300 (mm) 40-50 120-140 40-50

5. Chráněná území Posuzovaný záměr se přímo nenachází v žádné velkoplošném/maloplošném zvláště chráněném území (CHKO, NP, NPR, NPP, PR, PP). V širším pohledu okresu Most se vyskytuje několik zvláště významných lokalit. Jsou to zejména CHKO České středohoří (6 km), NPR Bořeň (10 km) a Jezerka(13 km), Národní přírodní památka Jánský vrch(6 km) a Přírodní rezervace a památky: • PR Černý rybník – obec Klíny, vzdálenost 21km od záměru • PR Milá – obec Milá, vzdálenost 8 km od záměru • PR Písečný vrch – obec Bečov, vzdálenost 7 km od záměru • PP Chloumek – obec Bečov, vzdálenost 4 km od záměru • PP Lužické šipáky – obec Lužice, vzdálenost 8 km od záměru • PP Velká Volavka – obec Volevčice, vzdálenost 5 km od záměru

Evropsky významné lokality 23


Evropsky významné lokality (special areas of conservation - SAC) byly stanoveny v rámci projektu Natura 2000. Tyto lokality chrání volně žijící druhy živočichů (kromě ptáků), rostlin a typy přírodních stanovišť na základě přílohy I. a II. Směrnice o stanovištích. Evropsky významné lokality jsou vyhlašovány v kategoriích zvláště chráněných území, definovaných zák. 114/1992 Sb. ve znění zák. 218/2004 Sb. Posuzovaný záměr se nenachází v žádné EVL, ani v jejich těsném okolí. Přehled všech EVL dle Natura 2000 okresu Most viz tabulka č.20 Tab. č. 20 – Přehled všech EVL okresu Most Kód 2794 2814 2848 5504

kategorie EVL EVL EVL EVL

Název Bořeň Kopistská výsypka Vrch Milá Východní Krušnohoří

Zmíněné lokality se nenacházejí v blízkosti záměru, proto se dá reálně usuzovat, že nebudou předmětným záměrem nijak ovlivněny.

6. Fauna a flóra Dle biogeografického členění /M. Culek, 1995/ náleží předmětné území do Mosteckého bioregionu, který patří k nejteplejším a nejsušším oblastem České republiky, čemuž odpovídá také složení bioty. V bioregionu převažuje 2. vegetační stupeň. Jeho stav je charakterizován velkoplošnými antropocenózami s expanzivními ruderálními druhy. Typické pro bioregion jsou zbytky stepní a vzácně dokonce halofilní bioty. Ve flóře jsou zastoupeny submediteránní a ponticko-panonské, méně subatlantické prvky, přítomna je řada mezních prvků. Ve fauně dominují teplomilné druhy, u hmyzu se zastoupením středočeských endemitů. Flóru dnes tvoří převážně expanzivní ruderální druhy, např. třtina křovištní, ovsík vyvýšený, doplněné řadou neofytů s obdobným chováním, jako je ječmen hřívnatý, slanobýl obecný a zlatobýl obrovský. Fauna bioregionu je hercynského původu, s patrnými západními vlivy (ropucha krátkonohá, ježek západní). Ochuzování bioregionu výskytem fauny je způsobena především nedostatkem lesních společenstev a velkoplošnou devastací krajiny. Specifické druhy osídlily i výsypky. V místech počátečních rekonstrukcí nastupují sukcesní stádia, závislá na charakteru a úrovni sukcese rostlinných společenstev. Na zbytcích relativně zachovalých stanovišť přežívají ochuzená teplomilná společenstva středočeské zvířeny, včetně středočeských endemitů. Specifickým biotopem jsou vodní nádrže a mokřady vznikající různým způsobem (odkalovací nádrže) významné zejména pro hnízdění některých druhů ptáků (např. racek bouřní, moudiváček lužní). V bioregionu se vyskytují následující významné živočišné druhy: savci - ježek západní, myšice malooká, ptáci racek bouřní, rybák obecný, břehule říční, linduška úhorní, cvrčilka slavíková, moudiváček lužní, strnad luční, obojživelníci - ropucha krátkonohá, mlok skvrnitý, měkkýši - trojzubka stepní, údolníček drobný, údolníček žebernatý, suchomilka obecná, suchomilka rýhovaná, hmyz – nesytka česká, krasec trójský, srpice komárovec. Lesy v bioregionu v současnosti téměř chybějí, pokud existuje stromová zeleň, pak je složena zejména ze stanoviště nepůvodních dřevin. Na místě lesů se nachází orná půda. Záměr neznamená ohrožení reprezentativních nebo unikátních populací zvláště chráněných nebo regionálně významných druhů rostlin; v zájmovém území ani v jeho nejbližším okolí se plochy s výskyty takových druhů (ani jednotlivě) nenacházejí. Prostory a plochy s výskyty takových druhů lze předpokládat, že jsou soustředěny do některých skladebných prvků ÚSES. Posuzovaná lokalita je výrazně zasažena antropogenním hospodařením. Na lokalitě nelze předpokládat ani přechodný výskyt převážně běžných druhů ptáků a savců. Výskyt zákonem chráněných druhů zpracovatel oznámení z důvodu charakteru území neočekává. Výskyt obojživelníků nebo plazů lze s ohledem na charakter dotčené plochy vyloučit. Ani pro 24


další obratlovce nepředstavuje plocha příznivé podmínky pro jejich reprodukci. Záměrem nebudou přímo ovlivněni ani žádní obratlovci, protože se dá velmi dobře předpokládat, že se na lokalitě prakticky nevyskytují. V blízkosti posuzovaného záměru se nevyskytují ohrožené nebo chráněné druhy fauny nebo flóry.

7. Územní systém ekologické stability a krajinný ráz Pojmy: Územní systém ekologické stability (dále ÚSES) je vybraná soustava ekologicky stabilnějších částí krajiny, účelně rozmístěných podle funkčních a prostorových kritérií – tj. podle rozmanitosti potenciálních přírodních ekosystémů v řešeném území, na základě jejich prostorových vazeb a nezbytných prostorových parametrů (minimální plochy biocenter, maximální délky biokoridorů a minimální nutné šířky), dle aktuálního stavu krajiny a společenských limitů a záměrů určujících současné a perspektivní možnosti kompletování uceleného systému (Míchal I., 1994). Dle zákona č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny v platném znění je územní systém ekologické stability krajiny vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Biocentrum je část krajiny, která svou velikostí a stavem ekologických podmínek umožňuje existenci druhů nebo společenstev rostlin a živočichů. Biokoridor je část krajiny, která spojuje biocentra a umožňuje organismům přechody mezi biocentry. Interakční prvky jsou základní stavební částí ÚSES na lokální úrovni. Jsou to ekologicky významné krajinné prvky a ekologicky významná liniová společenstva, vytvářející existenční podmínky rostlinám a živočichům, významně ovlivňující funkce ekosystémů krajiny. Významnými krajinnými prvky (dále jen VKP) vyplývající ze zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, podle ustanovení § 3b jsou lesy, rašelinitě, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. Registrované významné krajinné prvky, tj. ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, které utvářejí její typický vzhled nebo přispívají k udržení její stability. Uzemní systém ekologické stability - vztaženo k záměru Zájmovém území se nevyskytují žádná biocentra, biokoridory, interakční prvky, významné krajinné prvky, ani památné stromy. Dle mapového serveru ÚSES kraje se v zájmové oblasti záměru nevyskytuje žádný z výše zmíněných prvků ÚSES. Posuzovaná technologie je umístěna v areálu uživatele, na kterém se rozkládají jednotlivé objekty Delfy s.r.o.. Nejbližším biokoridorem ÚSES je lokalní biokoridor Čepirožské výsypky.

8. Krajina, způsob jejího využívání Krajina Mostecka a okolí záměru má charakter agrární a industriální. Krajina je vázaná na plošně převládající rovné nebo jen mírně zvlněné terény. Charakterizuje ji monotónní velkoplošná mozaika rozlehlých polí střídajících se s ruderální vegetací na rozsáhlých plochách deponií popílku a dále na Mostecku pak i na výsypkách, úhorech apod. Tyto plošné krajinné prvky jsou odděleny úzkými dlouhými rovnými liniovými strukturami komunikací, mezí a úzkých příbřežních pásů regulovaných menších potoků a dnes jsou osídleny rovněž ruderální vegetací nebo ruderalizovanými výsadbami ovocných stromů. Ochranářská hodnota krajiny na Mostecku se silně mění od západu v východu. Agrární a průmyslová západní část má ochranářsky jen velmi nízkou hodnotu. Plevelová vegetace polí byla decimována herbicidy, 25


liniové struktury zcela ovládly rumištní plevely. Nivy potoků (Srpina, Zaječický potok) jsou prakticky zničeny. Segmenty ochranářsky hodnotnější jsou drobné, od sebe značně vzdálené a oddělené ochranářsky zcela bezcennou krajinou tvořenou poli nebo výsypkami. Hodnotnější plochy se rozprostírají v širokém pásu na okraji Českého středohoří. Určujícím krajinotvorným prvkem Českého středohoří je řeka Labe, která na své cestě Středohořím vytváří nádherné údolí nazvané Brána Čech. Kulturně, historicky i z hlediska přírodních krás je často vyhledáváno Milešovské středohoří s vrcholem Milešovkou (836,5 m.n.m.). Množství historických i kulturních památek, hustá síť dobře značených tras pro pěší turistiku a krásné přírodní scenérie jsou lákadlem, které do Českého středohoří přivádí stále více turistů. Z hlediska využívání krajiny člověkem je krajina Mostecka nejvíce ovlivněna těžbou hnědého uhlí. Povrchové doly, výsypky, rekultivované plochy, přemístěné popř. zatrubněné vodoteče či přesídlené obyvatelstvo. Krajina v širším zájmovém území nemá vyšší estetickou hodnotu. V bezprostředním okolí se nenalézá žádné zvláště chráněné území ani součást územního systému ekologické stability ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění. Krajinné dominanty přírodního nebo historického charakteru se v blízkosti záměru nevyskytují.

Podle regionálního geomorfologického členění České republiky (Demek, 2006) je území součástí: provincie: Česká vysočina, soustavy: III Krušnohorská soustava, podsoustavy: IIIB Podkrušnohorská podsoustava, celku: III B – 3 Mostecká pánev, podcelku: III B – 3B Chomutovsko-teplická pánev, okrsku: III B – 3B-6 Duchcovská pánev.

Sledované území náleží k sosiekoregionu Mostecká pánev. Je budovaný turonskými a koniackými slíny a slínovci, miocenními jíly, písky a tufity s pokryvnými čtvrtohorními sedimenty. Úval představuje opuštěné údolní dno staropleistocenní Ohře z doby mindelské terasy a mladopleistocenními sprašovými pokryvy a holocenními nivními sedimenty. Duchcovská pánev Okrsek ve střední části Chomutovsko-teplické pánve; vytváří kvartérní převážně destrukční, k JV mírně se sklánějící povrch. Na miocenních jezerních jílech a jílovcích, méně píscích mosteckého souvrství, ojediněle na svrchnokřídových (turonských) slínovcích (lahošťský hřbet); charakterizovaný denudačními plošinami a rozvodními hřbety, odlehlíky a širokými údolími levostranných přítoků Bíliny, méně akumulačním georeliéfem převážně středopleistocenních, méně staropleistocenních fluviálně proluviálních náplavových kuželů a sprašových pokryvů.

9. Oblasti surovinových zdrojů a jiných přírodních bohatství Mostecký bioregion je tvořen neogenní pánví vyplněnou jílovitými a písčitými sedimenty s mocnými slojemi hnědého uhlí, místy se vyskytují pískovce a vypálené jíly (porcelanity). Roztroušeně se objevují proniky čedičů malých rozměrů. Významně se uplatňují pokryvy, jednak spraše až sprašové hlíny, jednak štěrkopískové terasy, které jsou na povrchu zahliněné kryoturbačně zahnětenými relikty spraše. Významné byly také jezerní sedimenty, místy charakteru humolitů.

26


Severočeská hnědouhelná pánev, jako nejvýznamnější české hnědouhelné ložisko, je situována mezi městy Ústí nad Labem na východě a Kadaní na západě. Ložisko má protáhlý tvar s délkou cca 80 km a proměnlivou šířkou od 3 do 25 km. Ze severní strany je omezeno masivem Krušných hor, z jižní strany Českým středohořím. Pánev, vzniklá ve spodním oligocénu třetihor, se rozprostírá na ploše 1 420 km2, z nichž zhruba 850 km2 je uhlonosných. Vývoj mocných uhelných slojí (cca 30 m, výjimečně až 60 m) spadá do spodního miocénu. Význam tohoto ložiska je pro českou energetiku stále nezastupitelný. Těžba hnědého uhlí zásadním způsobem ovlivnila rozvoj tohoto území v minulosti, bude však hrát důležitou úlohu i v budoucnu. Problematiku dobývacích prostorů řeší horní zákon č. 44/1988 Sb. a průvodní vyhlášky v platném znění. V současné době je v oblasti Severočeské hnědouhelné pánve (SHP) 23 platných dobývacích prostorů v oblasti těžby uhlí. Záměr leží mimo chráněné ložiskové území. Nejbližší chráněné ložiskové území jsou jižne 5 km vzdálené – CHLÚ Polerady (číslo CHLÚ 707980000) – CHLÚ Havraň I. (číslo CHLÚ 719030000). Řešená plocha do žádného chráněného ložiskového území nezasahuje.

10. Architektonické a jiné historické památky Architektonické památky se v blízkosti posuzovaného záměru nenacházejí. Historická část města Most byla díky povrchové těžbe hnědého uhlí zbourána (přibližně 7 km S směrem). Mezi nejzajímavější památky města Most dnes patří hrad Hněvín a přesunutý kostel Na nebevzetí pany Marie.

11. Obyvatelstvo Objekt je umístěn v průmyslovém areálu, který historicky sloužil k pomocným provozům autodoprav. V blízkosti je Integrovaná střední škola technická. Vzdáleněji je občanská vybavenost (supermarket) a panelové sídliště.

12. Hmotný majetek V okolí realizovaného záměru se nevyskytuje hmot. majetek vyžadující zvláštní ohledy.

C.2 CELKOVÉ ZHODNOCENÍ KVALITY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ Z HLEDISKA JEHO ÚNOSNÉHO ZATÍŽENÍ Záměr je situován do území, které dle územního plánu odpovídá posuzované aktivitě. Nejedná se o stavbu na tzv. zelené louce. Kvalita životního prostředí na lokální úrovni odpovídá funkčnímu využití území. Výroba v tomto území odpovídá jeho charakteru, to znamená, že se nejedná o území přírodovědně cenné, respektive krajinářsky zajímavé. Lokalita není místem soustředěné obytné zástavby. Předložený záměr by svými dopady do jednotlivých složek životního prostředí neměl výrazněji ovlivnit stávající parametry životního prostředí. Životní prostředí a jeho jednotlivé složky v dotčeném území jsou schopné bez významného omezení akceptovat realizaci záměru v navrženém rozsahu. Stávající kvalita plně odpovídá průmyslové zóně. Zpracovateli dokumentace nejsou známy na základě dostupných informací žádné skutečnosti, které by omezovaly realizaci záměru z hlediska potřeb zvýšené ochrany životního prostředí. Z hlediska imisní zátěže ovzduší je, vzhledem k zanedbatelným příspěvkům záměru emisemi škodlivin, území schopné záměr akceptovat bez sledovatelných změn kvality ovzduší. Vzhledem k zanedbatelným příspěvkům záměru k imisní hlukové zátěži je hodnocen jako nevýznamný. 27


ČÁST D KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ I. Charakteristika předpoklád. vlivů záměru na obyvatelstvo a životní prostředí a hodnocení jejich velikosti a významnosti Předpokládané vlivy záměru ”Podnikové čerpací stanice PHM” a rámcový odhad jejich významnosti je uvedenv následující tabulce: Tab. č.: 21 Charakteristika vlivů záměru. Kapitola

Předmět hodnocení

D.I.1

Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně-ekonomických vlivů Vlivy na ovzduší a klima Vliv na hlukovou situaci a event.další fyzikální a biologické charakteristiky Vlivy na povrchové a podzemní vody Vlivy na půdu Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy Vlivy na chráněná území Vlivy na krajinu a krajinný ráz Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky

D.I.2 D.I.3 D.I.4 D.I.5 D.I.6 D.I.7 D. I.8 D. I.9 D. I.10

Kategorie významnosti I. II. III. IV. X X X X X X X X X X

Vysvětlivky: I. složka mimořádného významu, je proto třeba jí věnovat pozornost II. složka běžného významu, aplikace standardních postupů III. složka v daném případě méně důležitá, stačí rámcové hodnocení IV. složka v daném případě nebude vůbec dotčena

Složky životního prostředí jsou zařazeny do 4 kategorií podle charakteru záměru, lokality, do níž má být záměr umístěn, a podle stavu životního prostředí v okolí realizace záměru. Podrobný přehled vlivů na jednotlivé složky je popsán v následujících kapitolách.

1. Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů Za relevantní potenciální negativní vlivy na obyvatelstvo v období realizace a provozu lze považovat znečištění ovzduší, hluk a vibrace, znečištění povrchových a podzemních vod, znečištění půdy a havarijní stavy (únik závadných látek). Uvedené vlivy jsou zhodnoceny včetně zdravotních rizik pro obyvatelstvo v následujících bodech oznámení, kde jsou hodnoceny vlivy na jednotlivé složky životního prostředí. Zpracovatel oznámení považuje ze přehledné a uspořádané uvést vlivy na obyvatelstvo jako součást hodnocení vlivů na jednotlivé složky životního prostředí v následujících bodech kapitoly, jelikož úroveň životního prostředí přímo i nepřímo ovlivňuje zdraví lidí a trvale udržitelný rozvoj. Sociálně ekonomické vlivy Záměr je situován do průmyslového areálu společnosti Delfy s.r.o. v akceptovatelné vzdálenosti od nejbližší obytné zástavby. Počet obyvatel, který bude ovlivněn realizací a provozem záměru bude minimální. Záměr nemá ve své podstatě negativní vlivy na sociálně ekonomický stav obyvatel a dotčeného území. Nepředpokládá se narušení faktoru pohody. 28


2. Vlivy na ovzduší a klima Období realizace Nepředpokládá se významné zhoršení imisní situace v zájmovém území vzhledem k relativně nízkým hodnotám celkových emisí škodlivin, popřípadě jejich hmotnostních toků. Záměr se neprojeví sledovatelným zvýšením zdravotních rizik vzhledem k době trvání realizace. Období provozu Novým bodovým zdrojem emisí bude výduch odvzdušnění nádrže a novým plošným zdrojem bude plocha výdeje PHM. Ve fázi provozu budou zdroje emitovat do ovzduší těkavé organické látky ze stáčení nafty do nádrže a výdeje do dopravních prostředků. Podrobně je imisní zátěž hodnocena ve výpočtu uvedeném v kapitole III, bod 1). Pro těkavé organické látky (VOC) není nařízením vlády č. 597/2006 Sb. stanoven imisní limit. V současnosti není k dispozici referenční hodnota maximální přípustné koncentrace v ovzduší nebo obdobné limitní hodnoty pro těkavé organické látky (VOC) nebo páry motorové nafty. Jako relativně vypovídající hodnoty znečištění ovzduší lze vycházet z výpočtů koncentrací VOC uvedených v kapitole III., bod 1., které charakterizují provoz čerpací stanice s ohledem na její časové využívání. Tyto koncentrace jsou na základě výsledků zanedbatelné. Maximální hodinové příspěvky odpovídají nestandardnímu stavu, kdy dochází současně ke stáčení motorové nafty z cisterny do nádrže a výdeji nafty do dopravních prostředků. Během provozu čerpací stanice však k tomuto stavu prakticky nebude docházet. S ohledem na tuto skutečnost lze hodnotit znečištění ovzduší pouze na základě nárůstu vypočtených příspěvků. Z uvedených výsledků vyplývá, že provoz čerpací stanice výrazně neovlivní stávající imisní pozadí (zátěž) lokality, které by se mohlo následně projevovat na zdravotním stavu obyvatelstva. Na základě vypočtených hodnot a povaze posuzovaného záměru je názorem zpracovatele oznámení, že: • provozem posuzovaného záměru budou příspěvky vybraných znečišťujících látek zanedbatelné bez výraznějšího ovlivnění stávajících imisních charakteristik (pozadí), • lze předpokládat, že obyvatelstvo v dotčené lokalitě nebude negativně ovlivňováno provozem záměru.

3. Vlivy na hlukovou situaci a event. další fyzikální a biologické charakteristiky Hluk Období realizace Při realizaci záměru dojde k minimálnímu zvýšení hlukové zátěže v posuzované lokalitě. Zdroji hluku budou především stavební práce, případně mírně zvýšená dopravní zátěž lokality. Specifikace zátěže není možná s dostatečnou vypovídací hodnotou. Doporučuje se realizovat opatření k minimalizaci hlukové zátěže a zejména k organizačním opatřením, která zajistí, že emise hluku nebudou mimo akceptovatelnou denní dobu (7 – 21 hod.). Období provozu Realizace záměru nebude mít negativní vliv na změnu hlukového zatížení předmětné lokality vzhledem k zachování (nenavyšování) stávající intenzity dopravy silničních vozidel. Vlastní zásobování čerpací stanice lze považovat vzhledem k frekvenci této činnosti (cca 1x za měsíc) za zanedbatelný zdroj hluku.

29


Vibrace Období realizace Záměr nebude v období realizace výrazným zdrojem vibrací. Období provozu Při samotném provozu se nepředpokládá vznik vibrací, které by mohly nějakým způsobem ovlivňovat okolí zájmové lokality. Působení vibrací vyvolané obslužnou dopravou předmětného záměru v okolí příjezdových tras není pravděpodobné.

4. Vlivy na povrchové a podzemní vody Období realizace V období realizace může dojít ke kontaminaci vod v důsledku špatného technického stavu pracovních strojů. Jedná se především o úkapy ropných látek a přípravků s obsahem organických rozpouštědel. Z tohoto důvodu je žádoucí během realizace záměru kontrolovat technický stav použitých strojů a dodržovat předepsané pracovní postupy. Období provozu Realizací záměru dojde k nevýznamnému nárůstu objemu dešťových vod vypouštěných do kanalizačních vpustí dešťové kanalizace, která ústí do areálové kanalizace. Nádrž, strojovna i výdejní stojan budou umístěny v uzamykatelném a odvětrávaném kovovém kontejneru. Tímto opatřením bude z provozního hlediska zamezeno neoprávněné manipulaci s naftou. Z pohledu vlivu na životní prostředí bude zabráněno kontaktu dešťových vod s povrchem nádrže, výdejním stojanem, strojovnou i bezprostředně přilehlými zpevněnými plochami. V kovovém kontejneru bude umístěna havarijní souprava a pod výdejním stojanem záchytná vana, která zajistí pojmutí případných úkapů při čerpání nafty. V kovovém kontejneru budou k dispozici další záchytná vana, kterou bude možné použít při čerpání nafty z cisternového vozidla do skladovací nádrže nebo při čerpání nafty ze skladovací nádrže do nádrže vozidla. Jediným možným rizikem kontaminace je havárie zařízení. Z tohoto důvodu je vypracován Havarijní plán opatření pro případ úniku látek škodlivých vodám. Zároveň, jako prevence rizik, je v provozním řádu stanoveno provádění revizí nádrže a zařízení v zákonných intervalech.

5.Vlivy na půdu Záměr nepředstavuje zábor zemědělského půdního fondu ani lesních pozemků. Vliv na zemědělskou půdu a lesní pozemky je tedy irelevantní. Období realizace Období realizace je spojeno s možným rizikem kontaminace půdy, kterému bude předcházeno kontrolou technického stavu pracovních strojů a dodržováním předepsaných pracovních postupů. Období provozu Záměr v uvedeném rozsahu nebude mít významný vliv na půdu a podloží. Proti případné kontaminaci ropných látek jsou navržena dostačující technická opatření.

30


6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje Období realizace Realizací záměru nedojde k negativnímu ovlivnění horninového prostředí ani přírodních zdrojů. Období provozu Záměr nemá žádný vliv na horninové prostředí a nerostné zdroje.

7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy Období realizace Realizací nedojde k negativnímu ovlivnění flory, fauny ani ekosystémů. V lokalitě nebudou zasaženy vzrostlé stromy. Není předpokládán výskyt ohrožených zástupců flory nebo fauny vzhledem k umístění záměru v areálu zemědělského podniku. Období provozu Ptačí oblasti ani evropsky významné lokality nebudou provozem záměru narušovány. Jelikož je záměr situován do areálu podniku, je vyloučen vliv na faunu, flóru a ekosystémy.

8. Vlivy na krajinu a krajinný ráz Období realizace Období realizace záměru nebude žádným způsobem narušovat vzhled předmětné krajiny v širších pohledových vztazích. Vliv na krajinný ráz je nevýznamný. Období provozu Samotný provoz záměru po jeho realizaci nebude narušovat vzhled předmětné krajiny v širších pohledových vztazích. Umístění záměru je situováno do průmyslového areálu a tedy nijak nenarušuje turistické aktivity v území. Estetické parametry krajiny zůstanou maximálně zachovány. Vliv na krajinný ráz je minimální.

9. Vlivy na chráněná území Vzhledem k dostatečné vzdálenosti od zvláště chráněných území a lokalit soustavy Natura 2000 se nepředpokládá negativní vliv na chráněná území z hlediska zákona č. 114/1992 Sb.

10. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky Období realizace V období realizace se nepředpokládají negativní vlivy na hmotný majetek a kulturní památky. Realizace záměru bude probíhat na pozemcích v areálu uživatele. Období provozu V bezprostřední blízkosti se nenacházejí žádné obytné zástavby. V širším náhledu se v okolí záměru nacházejí v akceptovatelné vzdálenosti obytné zástavby, které budou minimálně ovlivněny provozem čerpacího stanoviště. Vzhledem k faktu, že čerpací stanice bude sloužit pouze pro vozidla uživatele, předpokládá se 31


zachování stávající intenzity dopravy. V okolí záměru se nenacházejí žádné architektonické ani archeologické památky, které mohou být ovlivněny provozem čerpacího stanoviště.

II. Komplexní charakteristika vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti a možnosti přeshraničních vlivů Záměrem žadatele je umístění podnikové čerpací stanice PHM, která bude sloužit k příjmu, skladování a výdeji motorové nafty pro vozidla. Jedná se o nádrž VBFS 6000 o objemu 6 000 litrů. Nádrž je vertikální, dvouplášťová. V přední části je umístěn výdejní stojan. Prostor mezi oběma plášti slouží jako bezpečnostní prostor při porušení vnitřního pláště. Případný únik je možné okamžitě zajistit. Podniková čerpací stanice bude využívána pouze pro potřeby zásobování vozidel společnosti Delfy. s r.o.. V žádném případě nebude podniková čerpací stanice využívána ke komerčním účelům. Zhotovením této podnikové čerpací stanice nedojde k navýšení stávajícího dopravního zatížení. Nároky na vstupy • Zábor zemědělského půdního fondu a lesních pozemků je nulový. • Spotřeba pitné vody je nulová. • Spotřeba elektrické energie je nevýznamná. • Množství přijatých pohonných hmot je malého rozsahu. Vzhledem k technickému řešení záměru jsou negativní vlivy (kontaminace vod, půd atd.) minimalizovány. Před uvedením do trvalého provozu bude zpracován Plán opatření pro případ havarijního úniku látek škodlivých vodám. • Nároky na dopravní infrastrukturu jsou minimální. • Nároky na odvody vod jsou nulové. • Nároky na inženýrské sítě jsou nevýznamné. Zhodnocení výstupů • Emise těkavých organických látek (VOC) z provozu čerpací stanice jsou nejvýznamnějším vlivem záměru na životní prostředí. Příspěvky k imisní koncentraci těkavých organických látek však nedosahují významných hodnot a proto není očekáváno výrazné ovlivnění stávající imisní zátěže území s negativním dopadem na zdraví lidí a životní prostředí. • Produkce odpadních vod je nulová. • Produkce odpadů je předpokládána v malém množství, které významně neovlivní jednotlivé složky životního prostředí. • Ostatní výstupy (hluk, vibrace atd.) se významným způsobem nepodílí na ovlivňování životního prostředí. Pro předcházení případného úniku závadných látek je nutné v další fázi vypracovat Plán opatření pro případ havarijního úniku látek škodlivých vodám a provádět revize nádrže v zákonných intervalech. Rozsah vlivů Záměr nebude mít na základě kritického zhodnocení dostupných informací významný negativní vliv na životní prostředí a jeho jednotlivé složky ve fázi realizace ani ve fázi provozu. Záměr se nachází v území, kde jeho realizace není vyloučená. Žádná ze složek životního prostředí nebude na základě zhodnocení v předchozí části oznámení přímo nebo nepřímo negativně ovlivněna. Nejvíce ovlivněnou složkou životního prostředí provozem záměru bude ovzduší. Vliv emisí na imisní zátěž území lze však považovat za nevýznamný. Posuzovaný záměr nemůže mít významný nepříznivý vliv na území přesahující státní hranice.Záměr se nachází v dostatečné vzdálenosti od státních hranic.

III. Charakteristika environmentálních rizik při možných haváriích a nestandardních stavech Období realizace a provozu navrhovaného záměru nepředstavuje environmentální rizika, která mohou vzniknout během havárie. Předpokládat lze následující havarijní stavy s riziky pro životní prostředí: • požár zařízení, • únik závadných látek, 32


• dopravní nehody, • pracovní úrazy. Požár zařízení Záměr bude navržen s ohledem na požární bezpečnost. V případě vzniku požáru budou učiněna příslušná opatření. Zajištění potřebné požární vody bude ze stávajícího systému v areálu uživatele. Únik závadných látek Čerpací stanoviště je navrženo tak, aby veškeré zpevněné plochy byly schopny pokrýt úkapy ropných látek. V období realizace bude nutné dodržovat pracovní postupy pro eliminaci možných úniků závadných látek. V případě, že by došlo k úniku závadných látek do půdy, je nutné bezprostředně použít sorpční materiály, např. fibroil. Dopravní nehody Eliminace tohoto rizika bude provedena školením řidičů, udržování vozidel a pracovních strojů v bezvadném technickém stavu. Pracovní úrazy Eliminaci je nutné provést udržováním bezvadného stavu technických prostředků, pracovníci budou vybaveni ochrannými pracovními prostředky.

IV. Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí V období realizace a provozu by měla být realizována opatření minimalizující nepříznivé vlivy na životní prostředí. Doporučuje se realizovat následující opatření: • Opatření na snížení prašnosti při realizaci záměru (skrápění,stavební zástěny atd.). • Používat zdroje hluku pouze v době od 7 do 21 hod. v pracovní dny. • Opatření na snížení rizika havárií – záchytné vany pod nádobami s látkami závadnými vodám. • Minimalizovat celkové aktuální množství látek závadných vodám v lokalitě – správná a důsledná logistika. • Použití strojů a dopravních jednotek v dobrém technickém stavu. • Specifikovat místa pro ukládání nebezpečných odpadů. • Vypracováný Havarijní plán opatření pro případ úniku látek škodlivých vodám. • Provádět pravidelnou kontrolu a údržbu zařízení.

V. Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpokladů při hodnocení vlivů Výpočet znečištění ovzduší z bodových a plošných zdrojů je založena na matematickém modelu, který svou podstatou znamená zjednodušení a nemožnost popsání všech dějů v atmosféře, které ovlivňují rozptyl znečišťujících látek. Z tohoto důvodu mohou být výsledky zatíženy akceptovatelnou chybou.

VI. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při specifikaci vlivů Metodika posuzování je uvedena v následujících krocích: 1. sběr vstupních informací 2. šetření na místě 3. sběr odborných a archivních podkladů 4. analyzování vstupních informací na základě odborných znalostí 5. modelové výpočty 6. hodnocení vlivů na jednotlivé složky životního prostředí a porovnání s požadavky legislativy 33


7. zpracování oznámení Nedostatky ve znalostech a neurčitosti, které se vyskytly při zpracovávaní oznámení, jsou takového charakteru, že nemají významný vliv na vypovídací schopnost závěrů posuzování vlivů na životní prostředí a hodnocení zdravotních rizik.

34


ČÁST E

POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU Nebyly předloženy varianty záměru. Jedná se jedno-variantní řešení. V oznámení je navrhovaný záměr porovnáván s nulovou variantou, tj. se současným stavem. Řešení realizace podnikové čerpací stanice pohonných hmot bylo navrženo s přihlédnutím dle níže uvedených hledisek: 1. bude sloužit k zásobování vozidel, které sám provozuje, 2. bude splňovat veškeré požadavky z hlediska ochrany jednotlivýchsložek životního prostředí, 3. bude navržena z materiálů odpovídajících mechanické odolnosti,stabilitě a požární bezpečnosti, 4. umístění v areálu bylo zvoleno z následujících hledisek: o v rámci podniku bude docházet k tankování pohonných hmot do vozidel investora při nenavyšování stávající dopravní intenzity – nebude potřeba dojíždět s vozidly na jiné místo, čímž nebude docházet ke zvyšování emisí do ovzduší a hluku, o snadné napojení inženýrských sítí, o nedojde k záboru zemědělské půdy.

35


ČÁST F

ZÁVĚR Na základě kritického zhodnocení dostupných informací lze konstatovat, že realizace záměru je možná v zamýšlené lokalitě. Jeho realizací nedojde k významnému nebo nadlimitnímu zhoršení kvality jednotlivých složek životního prostředí ve fázi realizace ani ve fázi provozu. Emise škodlivin do ovzduší jsou minimální a neovlivní sledovatelným způsobem kvalitu ovzduší v zájmové oblasti. V období realizace a provozu by měla být realizována opatření minimalizující nepříznivé vlivy životní prostředí. Doporučuje se realizovat následující opatření: • Opatření na snížení prašnosti při výstavbě (skrápění, stavební zástěny atd.). • Používat zdroje hluku pouze v době od 7 do 21 hod. v pracovní dny. • Opatření na snížení rizika havárií – záchytné vany pod nádobami s látkami závadnými vodám. • Minimalizovat celkové aktuální množství látek závadných vodám v lokalitě – správná a důsledná logistika. • Použití strojů a dopravních jednotek v dobrém technickém stavu. • Specifikovat místa pro ukládání nebezpečných odpadů. • Vypracování a schválení Plánu opatření pro případ havarijního úniku látek škodlivých vodám. • Provádět pravidelnou kontrolu a údržbu zařízení. Záměr nebude mít významný vliv na životní prostředí ani zdraví obyvatel v období realizace ani provozu. Záměr lze v předmětné lokalitě doporučit.

36


ČÁST G

VŠEOBECNÉ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKT. Název záměru Podniková čerpací stanice PHM. Zařazení podle přílohy č. 1 Dle zpracovatele oznámení je záměr zařazen k bodu 10.4, kategorie II, přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění – Skladování vybraných nebezpečných chemických látek a chemických přípravků (vysoce toxických, toxických, zdraví škodlivých, žíravých, dráždivých, senzibilizujících, karcinogenních, mutageních, toxických pro reprodukci, nebezpečných pro životní prostředí) a pesticidů v množství nad 1 t; kapalných hnojiv, farmaceutických výrobků, barev a laků v množství nad 100 t. Charakter záměru Záměrem žadatele je umístění podnikové čerpací stanice PHM, která bude sloužit k příjmu, skladování a výdeji motorové nafty pro vozidla. Jedná se o nádrž VBFS 6000 o objemu 6 000 litrů. Nádrž je vertikální, dvouplášťová. V přední části je umístěn výdejní stojan. Prostor mezi oběma plášti slouží jako bezpečnostní prostor při porušení vnitřního pláště.Případný únik je možné okamžitě zajistit. Podniková čerpací stanice bude využívána pouze pro potřeby zásobování vozidel společnosti Delfy s r.o., v jejím areálu. V žádném případě nebude podniková čerpací stanice využívána ke komerčním účelům. Zhotovením této podnikové čerpací stanice nedojde k navýšení stávajícího dopravního zatížení. Popis záměru Skladování nafty bude tvořeno jednou nadzemní dvouplášťovou nádrží typu VBFS 6000 o objemu 6 m3, přičemž vnější plášť bude plnit funkci havarijní jímky proti případnému úniku. Jedná se o samonosnou nádrž, která pro umístění na plochu vyžaduje rovný a pevný podklad. Nádrž je vertikální. V přední části je umístěn výdejní stojan. Prostor mezi oběma plášti slouží jako bezpečnostní prostor při porušení vnitřního pláště. Případný únik je možné okamžitě zajistit. Čerpací stanice bude opatřena veškerým příslušenstvím potřebným pro samotný provoz a to i z povahy potenciálního nebezpečí pro životní prostředí (tzn. uzavíracím ventilem proti přeplnění, hlídáním hladiny při plnění a sondou meziprostoru). Nádrž, strojovna i výdejní stojan budou umístěny v uzamykatelném a odvětrávaném kovovém kontejneru. Tímto opatřením bude z provozního hlediska zamezeno neoprávněné manipulaci s naftou. Z pohledu vlivu na životní prostředí bude zabráněno kontaktu dešťových vod s povrchem nádrže, výdejním stojanem, strojovnou i bezprostředně přilehlými zpevněnými plochami. V kovovém kontejneru bude umístěna havarijní souprava a pod výdejním stojanem záchytná vana, která zajistí pojmutí případných úkapů při čerpání nafty. V kovovém kontejneru bude k dispozici další záchytná vana, kterou bude možné použít při čerpání nafty z cisternového vozidla do skladovací nádrže nebo při čerpání nafty ze skladovací nádrže do nádrže vozidla. Případné havarijní stavy včetně opatření a zásahů budou uvedeny v havarijním plánu, který bude předložen ke schválení místně a věcně příslušnému vodoprávnímu úřadu. Stáčení pohonných hmot a výdej pohonných hmot bude prováděn na pozemcích uřivatele. Manipulace s pohonnými hmotami bude prováděna na manipulační ploše, přičemž plocha pod nádrží bude vybetonovaná. Proti případným úkapům ropných látek při manipulaci s pohonnými hmotami bude použito záchytných van s možností využití sorpčních materiálů (např. fibroil). Výdejní zařízení představuje jeden stojan s tankovací pistolí, která se po naplnění nádrže automaticky vypíná. Je umístěno ve skříni výdejního prostoru za uzamykatelnými dveřmi.

37


Umístění zařízení Území budoucího čerpacího stanoviště vč. přístupových komunikací a inženýrských sítí, se nachází v areálu spol. Delfy,s.r.o., v k.ú. Velebudice. Je v souladu se záměry územního plánování v dotčeném území. Záměr investora není v rozporu s funkční plochou dle územního plánu. Katastrální území: Velebudice Místo akce: Most- Velebudice, areál Delfy s.r.o., Dělnická 209, p.č.: 435 Záměr nezasahuje žádné zvláště chráněné území přírody ve smyslu kategorií dle § 14 zákona č. 114/1992 Sb. V případě předmětného záměru se nejedná o kumulaci s jinými záměry. Dle přílohy č. 1 nařízení vlády č. 615/2006 Sb. se u čerpacího stanoviště jedná o střední ostatní (vyjmenovaný) zdroj znečišťování ovzduší. Pro tento zdroj nejsou stanoveny specifické emisní limity,měření emisí nebude prováděno. V rámci posuzování vlivů na jednotlivé složky životního prostředí včetně hodnocení zdravotních rizik nebyly prokázány žádné negativní dopady na zdraví lidí a životního prostředí. Nejvíce ovlivněnou složkou životního prostředí bude ovzduší, kde však nedojde k významnému ovlivnění stávajícího imisního pozadí. Prevence před možnými riziky úniku závadných látek (PHM) musí být řešeny v souladu s uvedenými návrhy opatření. Záměr nebude mít na základě kritického zhodnocení dostupných informací významný negativní vliv na životní prostředí a jeho jednotlivé složky ve fázi výstavby ani ve fázi provozu. Záměr se nachází v území, kde jeho realizace není vyloučená. Žádná ze složek životního prostředí nebude na základě zhodnocení v předchozí části oznámení přímo nebo nepřímo negativně ovlivněna. Nejvíce ovlivněnou složkou životního prostředí provozem záměru bude ovzduší. Vliv emisí na imisní zátěž území lze však považovat za zanedbatelný. Záměr lze v předmětné lokalitě doporučit.

Datum zpracování oznámení:

16.03.2011

Jméno, příjmení, bydliště a telefon zpracovatele oznámení: Ing. Radovan Baier, Johančina 3241, Teplice 415 01 tel.: 724 061 935 Jména, příjmení, jež se podílely na zpracování oznámení: Ing. Rostislav Novotný

Podpis zpracovatele oznámení:

38


ČÁST H

PŘÍLOHY

Příloha č. 1 - Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru z hlediska ÚPD Příloha č. 2 - Stanovisko orgánu OP podle § 45i odst. 1 zák. č. 114/92 Sb. v pl. znění

39

OZNÁMENÍ PODNIKOVÁ ČERPACÍ STANICE PHM. Záměru

Recommend Documents