Zastupitelé města Příbram Město Příbram Tyršova 108 261 19 Příbram
Otevřený dopis zastupitelům Příbrami na téma Knihovna Jana Drdy Vážení zastupitelé, obracím se na Vás touto cestou, abych upozornila Vás, své odpovědné zástupce, na situaci v Knihovně Jana Drdy, která mě, občanku a voličku, nenechává lhostejnou. Věnujte, prosím, také tomuto tématu pozornost, neboť jako už tradičně, kulturní záležitosti v našem městě leží na okraji zájmu.
Knihovnictví má v českých zemích téměř stoletou tradici ‐ první republika byla v roce 1919 jednou z prvních zemí s propracovaným knihovním zákonem. Každá obec musela zřídit knihovnu a poskytovat svým obyvatelům četbu a prameny ke vzdělání. Od té doby nastal ve vývoji tohoto oboru velký posun ‐ má svou vlastní technologii, celosvětově uznávané normy a specifické technické prostředky. České knihovnictví je na velmi vysoké, světem uznávané, úrovni. Knihovnictví se u nás vyučuje na třech státních univerzitách. Na Karlově univerzitě má tento obor více než šedesátiletou tradici. Je tedy zřejmé, že knihovna jako odborná služba má své nezastupitelné místo v každém kulturním městě. Vzhledem k tomuto předpokládám, že je velmi důležité, kdo činnost a financování knihovny z veřejných prostředků v našem městě ovlivňuje, kdo ji odborně zaštiťuje a koncepčně vede. Knihovna je jeden z pilířů kulturního profilu města a jako taková má svá specifika v nárocích na odbornou úroveň svých služeb a tedy i zaměstnanců. Toto vše mě vede k tomu, abych se ptala Vás, svých zastupitelů, na okolnosti, které mě v souvislosti s naší Knihovnou Jana Drdy zajímají a jsou z mého úhlu pohledu velmi zarážející. 1. Okolnosti řízení knihovny panem Černým. Po smrti pana Václava Chvála st. (v prosinci 2009) řídil KJD pan Černý 15 měsíců bez řádného pověření Radou města. Toto dostal až v březnu 2011! Samozřejmě, že bylo nutné nastalou situaci operativně řešit, ale proč nebyl pan Černý řádně pověřen hned na prvním možném zasedání Rady města? Jakou platnost pak mají jeho rozhodnutí a úřední podpisy v době, kdy pověření k řízení KJD neměl?
2. Okolnosti výběrového řízení na post ředitele KJD. Podle pana starosty má radnice právo jmenovat ředitele bez výběrového řízení. Nepovažuji to v odborných institucích za šťastné (dobrý správce ctí odborné rádce), ale respektuji tento postoj. Pokud se však radnice rozhodla výběrové řízení vyhlásit, pak se musím na jeho průběh ptát, protože se jeví velmi nedůvěryhodně. Proč bylo vyhlášeno v tak krátké době a těsně po oficiálním pověření pana Černého vedením KJD? Z jakého důvodu nebyli uchazeči na post ředitele KJD posouzeni při osobním pohovoru, což už je dnes naprosto neoddělitelná součást každé žádosti o zaměstnání? Při nejlepší vůli nelze komunikativnost, otevřenost ani koncepční myšlení z životopisu vyčíst. Proč oficiální stanovisko radnice potvrzující absenci osobního pohovoru při výběrovém řízení pan místostarosta Černý popírá a tvrdí, že pohovor proběhl? Proč v komisi nebyl ani jeden člověk s odborným knihovnickým vzděláním? Proč nebyly zveřejněny alespoň v obecných kategoriích informace o účastnících výběrového řízení jako je vzdělání, délka praxe či zkušenosti s vedením organizace? Nemuseli bychom pak být odkázáni na naprosto nevhodné formulace pana Černého na adresu uchazečů, že cituji:" seznam uchazečů na post ředitele byl tristní a při pohledu na něj mi bylo smutno". Celé výběrové řízení je těmito okolnostmi degradováno na pouhou formalitu, o kterou se nakonec ani zvolený kandidát na místo ředitele nemůže opřít. Takto sporné výběrové řízení v důsledku nikomu neprospívá. 3. Okolnosti týkající se personálních změn v KJD po nástupu pana Kabíčka do funkce ředitele KJD. Nový ředitel pan Kabíček si vymezil právo 100 dní, aby se seznámil s knihovnou a potom se rozhodl, kam bude její vývoj směřovat. Uvedl to v rozhovoru se zástupci médií při nástupu do funkce ředitele KJD. Ale už v oněch 100 dnech přijal dva zaměstnance na údajně nově vytvořené pozice. Pozice ekonoma, na kterou byla přijata paní Pelikánová, však ve skutečnosti nová nebyla. Pan ředitel propustil stávajícího ekonoma pro nadbytečnost, aby vzápětí přijal výše zmíněnou paní Pelikánovou. Paní Pelikánová je bývalá zaměstnankyně DPS, v jejímž vedení stojí pan místostarosta Šedivý. Ptám se, zda jsou tyto souvislosti náhodné? Prošla knihovna po nástupu nového ředitele řádným auditem, jak je dobrým zvykem seriózních hospodářů? A pokud ano, s jakým výsledkem? A pokud s dobrým, proč musel stávající ekonom odejít? Vyšší vzdělání paní Pelikánové, které je hlavním argumentem pro její přijetí, není podle
mě dostačujícím zdůvodněním této změny. Ekonom knihovny zprácovával mzdovou agendu, veškerý ekonomický servis knihovny, byl součástí grantového týmu. Paní Pelikánová měla v době svého působení v DPS pod sebou odborníky na jednotlivé ekonomické agendy (mzdovou účetní, finanční účetní, další administrativní pracovnice). Tudíž se ptám, zda je vyšší vzdělání zárukou širokého ekonomického záběru, který musí ekonom v knihovně obsáhnout v jediné osobě? Svým zástupcem pak pan Kabíček jmenoval pana Václava Chvála ml., člověka bez odborného knihovnického vzdělání a bez jakékoliv praxe a zkušenosti s vedením lidí, natož celé organizace. Jeho jedinou kvalifikací se zdá být fakt, že je synem zesnulého ředitele KJD pana V. Chvála st. Je i tato souvislost náhodná? Považuji za velice sporné a nekorektní přijímat do vedení organizace placené z našich daní další rodinné příslušníky, nástupce otců, aniž by jednoznačně prokázali, například v řádném výběrovém řízení, že jsou nanejvýše vhodnými kandidáty na příslušnou pozici. Rozhodně se tím, podle mě, zábrání jakýmkoli pochybnostem o korupční povaze takové volby. Od počátku ledna 2012 zmizeli z vedení knihovny odborní knihovničtí pracovníci. Podle informací zveřejněných na webu KJD jsou vedoucími pracovníky ředitel (vzděláním učitel, praxí řidič), manager V.Chvál ml.(vzděláním učitel), vedoucí ekonomického úseku paní Pelikánová (vzděláním ekonom). Pokud ředitel nemá odborné knihovnické vzdělání, pak bych předpokládala, že si do svého týmu odborníka vezme a tím potvrdí požadované managerské schopnosti. Paní Mgr. Naděžda Čížková, která nesporně knihovnu odborně zaštiťovala a vedla dlouhá léta, jak pod vedením pana Chvála st., tak pod vedením pana Černého, byla sesazena ze své vedoucí pozice (byla zástupkyní ředitele) ze dne na den. Pan Černý se o jejích odborných kvalitách opakovaně pochvalně vyjadřoval a v době svého působení v knihovně na ni spoléhal. Na jejím místě je, podle mmě, dnes právě pan Chvál ml.. Vzhledem k tomu, že je mu 28 let, lze si snadno spočítat, že jeho jakákoliv praxe nemůže být delší než pět let. Je snad i toto, naprosto nelogické sesazení, náhodné? Nakonec se ptám, proč nový ředitel udělal tyto výrazné personální změny vyvolávající pochybnosti o jejich koncepčnosti, když předávající pan Černý opouštěl vedení KJD se slovy, že knihovna funguje "skvěle"? (příbram.cz 17.6.2011) 4. Okolnosti konkrétní koncepce vedení a odborného směřování KJD. Jak vyplynulo z mnoha veřejných sdělení, nevstupoval nový ředitel pan Kabíček do funkce s žádnou konkrétní vizí dalšího směřování KJD. Ani jeho zveřejňovaná dosavadní profesní kariéra
nenaznačuje, že je vhodným kandidátem na takovou pozici, jakou je ředitel knihovny, která zaměstnává 31 lidí, stará se o více jak 5 600 registrovaných čtenářů a hospodaří s veřejnými penězi. Ani po půl roce ve vedení knihovny nebyl pan ředitel schopen sdělit redaktorce PB Deníku (8.1.2012), jakým směrem chce knihovnu vést, jaké jsou priority jejího dalšího vývoje. Se svěřenými veřejnými penězi je třeba v době všeobecné finanční krize hospodařit velmi uvážlivě a účelně. A každý, kdo vede domácí rozpočet, ví, že to bez stanovených priorit a dlouhodobějšího plánování prostě není možné. Nikde jsem se nedozvěděla, jaké jsou cíle, směr a možnosti dalšího rozvoje KJD. Pokud nějaká koncepce existuje, proč s ní není veřejnost seznámena? Co považuji skutečně za ostudné je, že si nové vedení KJD přisvojuje výsledky práce, na kterých se nepodílelo. Mluvím zde o zavedení úplně nových služeb KJD, které pan ředitel zmiňuje v rozhovoru pro Příbramský deník (8.1.2012) a vydává je za své ‐ jedná se o bezbariérový vstup do pobočky v Křižáku, studovnu pro hendikepované vybavenou novými počítači pro veřejnost a softwarem pro slabozraké tamtéž a později začátek půjčování elektronických knih. Jmenované projekty jsou dílem týmu zaměstnanců knihovny připravené dříve, než knihovna dostala nové, stávající vedení. Skutečně není uvěřitelné, že by toto mohl nový ředitel za půl roku ve funkci stihnout. Zdá se mi, že pan ředitel jde na řízení organizace z opačného konce. Po půl roce ve funkci (včetně zmiňovaných 100 dní na orientaci v oboru) se nám snaží ukázat hlavně nějaké výsledky (bez ohledu na to, zda jsou to výsledky práce jeho týmu), ale ještě nám nenaznačil směr, kterým chce jít. Závěrem: Knihovna je veřejná instituce, sloužící občanům Příbrami, za peníze občanů Příbrami. Proto jsem si jistá, že příbramská veřejnost musí být dostatečně informovaná o fungování knihovny a o všech krocích, které ovlivňují kvalitu služeb ať již kladně, či záporně. Městská Knihovna Jana Drdy v Příbrami není izolovanou institucí, ovlivňuje činnost desítek obecních knihoven v regionu a tvoří důležitý článek v systému knihoven České republiky. Bylo by od vedení města krátkozraké domnívat se, že úroveň vedení knihovny se neodrazí ve schopnosti vytvářet grantové projekty na odpovídající odborné úrovni a tedy ve schopnosti získávat finanční prostředky na nutné inovace z jiných zdrojů, než jen z rozpočtu města. Děkuji za vyjádření S pozdravem Radka Balíková, příbramská občanka a volička
V Příbrami 16.2.2012
Pozn.:Veškeré informace použité v mém dopise lze najít v rozhovorech s médii a na net stránkách zmiňovaných institucí.
