OTEVŘENÁ EKONOMIKA Zadání 1. Pomocí modelu malé otevřené ekonomiky předpovězte, jak následující události ovlivní čisté vývozy, reálný směnný kurz a nominální směnný kurz: a) Klesne spotřebitelská důvěra a spotřebitelé začnou více spořit. b) Toyota uvede na trh nový model auta, a v důsledku toho začnou spotřebitelé preferovat zahraniční auta před domácími. 2. Předpokládejme ekonomiku popsanou následujícími rovnicemi: Y = C + I + G + NX Y = 5000 G = 1000 T = 1000 C = 250 + 0,75(Y – T) I = 1000 – 50r. NX = 500 – 500ε r = r* = 5. a) Spočítejte národní úspory, investice, čisté exporty a rovnovážný směnný kurz v této ekonomice. b) Předpokládejte, že se vládní výdaje zvýší na 1250. Spočítejte národní úspory, investice, čisté exporty a rovnovážný směnný kurz. Vysvětlete změny oproti (a). c) Předpokládejte nyní, že se světová úroková sazba zvýší z 5 na 10 procent (vládní výdaje jsou zpátky na 1000). Spočítejte národní úspory, investice, čisté exporty a rovnovážný směnný kurz v této ekonomice. Vysvětlete změny oproti (a). 3. Česko je malá otevřená ekonomika. Kvůli změně preferencí zahraničních zákazníků klesne popularita české exportů. a) Co se stane s úsporami, investicemi, čistými exporty, úrokovými sazbami a směnným kurzem v Česku? b) Občané Česka rádi cestují do zahraničí. Jak se jich dotkne změna ve směnném kurzu?
c) Politici v Česku budou chtít upravit daně tak, aby udrželi směnný kurz na předchozí úrovni. Co by měli udělat? Jaký vliv by mělo toto opatření na úspory, investice, čisté exporty a úrokovou sazbu? 4. Co se stane s čistými exporty a reálným směnným kurzem malé otevřené ekonomiky, pokud se zvýší vládní výdaje kvůli válce? Je důležité pro Vaši odpověď, zda se jedná o lokální nebo světovou válku? Vysvětlete. 5. Americká vláda uvažuje, že uvalí clo na dovoz luxusních aut z Japonska. Jak by tato politika ovlivnila americké čisté exporty? Jak by ovlivnila směnný kurz? Kdo by měl prospěch z tohoto opatření a koho by naopak poškodilo?
Řešení 1. a) Růst úspor posune křivku (S – I) doprava. Tento posun zvýší nabídku dolarů dostupných pro investice v zahraničí (viz následující obrázek). Rostoucí nabídka dolarů pak sníží reálný směnný kurz z ε1 na ε2. Protože má dolar nižší hodnotu, domácí statky budou relativně levnější než zahraniční statky, vývozy se proto zvýší a dovozy se sníží. Čisté exporty se tedy zvýší. Nominální směnný kurz se sníží spolu s reálným směnným kurzem, protože růst úspor nemá žádný vliv na ceny.
b) Uvedení nového stylového modelu Toyoty na trh nemá žádný efekt na úspory nebo investice, ale posune křivku NX(ε) dolů (viz následující obrázek). Čisté exporty se nezmění,
ale reálný směnný kurz se sníží z ε1 na ε2. Protože uvedení nového modelu na trh nezmění ceny, nominální směnný kurz se sníží spolu s reálným směnným kurzem.
2. a) Národní úspory se rovnají výstupu, který nespotřebují ani domácnosti ani vláda. Národní úspory tedy můžeme spočítat následujícím způsobem: S=Y–C–G = 5000 – (250 + 0,75(5000 – 1000)) – 1000 = 750 Investice závisí negativně na úrokové sazbě, která se rovná světové sazbě r* = 5 %, takže I = 1000 – 50 * 5 = 750 Čisté vývozy se rovnají rozdílu mezi úsporami a investicemi: NX = S – I = 750 – 750 =0 Nyní můžeme spočítat rovnovážný reálný směnný kurz: NX = 500 – 500ε 0 = 750 – 750 ε = 1. b) Provedeme stejné výpočty jako v (a), pouze s vyšší hodnotou vládních výdajů G: S=Y–C–G = 5000 – (250 + 0,75(5000 – 1000)) – 1250 = 500
I = 1000 – 50 * 5 = 750 NX = S – I = 500 – 750 = –250 NX = 500 –500ε –250 = 500 –500ε ε = 1,5. Růst vládních výdajů snižuje národní úspory, ale úroveň investic zůstává stejná, protože vládní výdaje malé ekonomiky nemají vliv na světovou úrokovou sazbu. Domácí investice jsou nyní větší než domácí úspory. Část těchto investic musí být tedy financována půjčkami ze zahraničí. Aby mohlo dojít k přílivu kapitálu, musí poklesnout čisté exporty. Proto je nutné, aby se reálný směnný kurz zvýšil. c) Provedeme stejné výpočty jako v (a), pouze s vyšší světovou úrokovou sazbou: S=Y–C–G = 5000 – (250 + 0,75(5000 – 1000)) – 1000 = 750 I = 1000 – 50 * 10 = 500 NX = S – I = 750 – 500 = 250 NX = 500 – 500ε 250 = 500 – 500ε ε = 0,5. Úspory jsou stejné jako v části (a), ale vyšší světová úroková sazba snižuje investice. Odliv kapitálu nutně souvisí s obchodním přebytkem, který vznikne tak, že měna oslabí (ε se sníží). 3. a) Pokles popularity české produkce nezmění domácí úspory Y – C – G, protože Y závisí pouze na množství kapitálu a práce, spotřeba závisí na disponibilním důchodu a vládní výdaje jsou fixní exogenní proměnná. Investice se také nezmění, protože se nemění světová úroková sazba (Česko je malá otevřená ekonomika, neovlivňuje světovou úrokovou sazbu). Pokles popularity českých vývozů posouvá pouze křivku čistých exportů dolů (viz
obrázek dole). Velikost čistých exportů se tedy v rovnováze nezmění, sníží se pouze reálný směnný kurz.
I když jsou české exporty méně populární, čisté exporty v Česku zůstanou stejné. Snížená hodnota měny podporuje vývozy. Pokles popularity české produkce je tedy kompenzován nižší cenou českého zboží v zahraničí. b) Českou korunu je nyní možné vyměnit za menší množství zahraniční měny, takže cestování do zahraničí je dražší. To je jeden z příkladů zdražení dovozů (cestování do zahraničí může být chápáno jako dovoz). Změna směnného kurzu musí snížit dovozy, aby mohly čisté vývozy zůstat na stejné úrovni. c) Pokud vláda sníží daně, disponibilní důchod a spotřeba vzrostou. Související pokles úspor by posunul křivku S – I na obrázku výše doleva. Čisté exporty by se snižovaly, dokud by se reálný směnný kurz nevrátil na původní úroveň. Pokles domácích úspor a růst domácí vládní spotřeby by nahradil pokles zahraniční poptávky po domácích statcích. Investice by zůstaly stejné, protože malá ekonomika jako Česko nemůže ovlivnit světovou úrokovou sazbu. 4. Růst vládních výdajů sníží vládní úspory, a tedy i národní úspory. Křivka S – I se tedy posune doleva (viz obrázek dole), což sníží nabídku domácí měny. Nižší nabídka domácí měny pak vede k růstu rovnovážného reálného směnného kurzu. Domácí statky tedy zdraží relativně k zahraničním statkům, což vede k poklesu exportů a růstu importů. Čisté exporty se tedy sníží.
To ovšem platí pouze pokud vládní výdaje vzrostly kvůli lokální válce. Světová válka by zvýšila výdaje mnoha vlád, což by vedlo k růstu světové úrokové sazby r*. Čisté vývozy by závisely na relativní velikosti růstu světové úrokové sazby a poklesu domácích úspor. Růst světové úrokové sazby by mohl buď pouze snížit obchodní deficit (trade deficit), který by vznikl po poklesu úspor (viz obrázek dole vlevo), nebo by mohl dokonce vést k obchodnímu přebytku (viz obrázek dole vpravo).
5. Clo na japonská luxusní auta by neovlivnilo čisté vývozy, protože by nezměnilo národní úspory (nezmění Y, C, ani G) ani investice. Clo by však posunulo křivku NX, protože by snížilo americkou poptávku po autech. Tento posun křivky by zvýšil reálný směnný kurz, i když by nezměnil čisté exporty. Dovozy a vývozy by totiž klesly o stejnou částku.
Tato politika by měla také důležité strukturální efekty. Růst směnného kurzu by zvýšil dovozy. Tím by zvýšil tlak na americké producenty s výjimkou výrobců luxusních automobilů chráněných clem. Růst směnného kurzu by také poškodil americké exportéry, protože by zdražil jejich produkci pro zahraniční zákazníky. Spotřebitelé Japonských luxusních aut by byli také poškozeni tímto clem, zatímco všichni ostatní spotřebitelé by profitovali z vyššího směnného kurzu, který by jim umožnil nakupovat zahraniční zboží levněji. Celkově by toto opatření zvýšilo poptávku po amerických luxusních autech na úkor zbytku americké produkce. Také by snížilo spotřebu od Japonských aut a zvýšilo spotřebu ostatních dovozů.