OTEPLOVÁNÍ V ČR
2010
Ing. Andrea Sikorová, Ph.D.
1 Oteplování v ČR V této kapitole se dozvíte: •
Co je to paleoklimatologie.
•
Že se klima v minulosti měnilo.
•
Zda víno, může poskytnout informaci o vývoji klimatu.
Budete schopni: •
Vysvětlit, jaké přírodní změny probíhají na naší planetě, a proč k nim dochází.
Klíčová slova této kapitoly: Klima, bludný balvan, dendrochronologie. Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 4 hodiny (teorie) Země jako celek je živým organismem, který se trvale mění a vyvíjí. Že Země se v podstatě nemění se jen zdá člověku s jeho nepatrnou délkou života v porovnání s dosavadní délkou života naší planety, která činí asi 4,56 miliardy let. Tvář planety Země se však v celém svém vývoji velmi měnila a nadále se velmi mění. Na planetě probíhají ve velkém rozsahu přírodní změny, k nimž dochází na základě složitých přírodních zákonů, z nichž většinou lidstvo dosud nezná, ale které bude člověk se svou neutuchající vůlí hledat a postupně odhalovat.1
Zdroj: http://www.rakovnicko.cz/zpravodajstvi/aktuality-zpravy/priroda/778-pozvanka-na-den-zeme-2010aktualizovano.html 1
KADRNOŽKA, J. Globální oteplování země. 1. vyd. Brno: Vysoké učení technické v Brně – nakladatelství VUTIUM, str. 15, 2008. ISBN 978-80-214-3498-1.
2
Vědním oborem, který se zabývá studiem klimatu v historii Země, je paleoklimatologie. Podařilo se nám objevit celou řadu metod, jak popsat klima minulosti, až dokážeme rekonstruovat aspoň přibližný vývoj klimatu od počátku vzniku atmosféry až po současnost. Je jasné, vcelku nepřekvapující, že čím dále do hloubi historie jdeme, tím jsou naše znalosti menší. Následující řádky mají přiblížit, jakým způsobem můžeme minulé klima studovat. Že klima na Zemi není stálé, se zjistilo v 18. století díky paleontologům, kteří dospěli k závěrům, že dřívější rozložení fauny a flóry na Zemi nemohlo odpovídat současnému klimatu. Navíc se ve střední Evropě objevily balvany, které neodpovídaly geologickému podloží dané oblasti. Zjistilo se, že tyto balvany sem donesl ledovec až ze severní Evropy. Bylo tedy jasné, že klima se v minulosti měnilo.
Obr. 1 – Bludný balvan
Zdroj: http://www.geocaching.com/seek/cache_details.aspx?guid=9f5f962a-cf50-463b-b4eb-a9602313a07b
Metod, jak určit podobu klimatu v dávnějších dobách, je celá řada a využívají se podle toho, jak dalekou minulost zkoumáme. Při pohledu zpět v řádu stovek let nám pomáhají psané záznamy, např. kroniky, které popisují zejména extrémní povětrnostní situace, záznamy o pěstování různým zemědělských plodin, zamrzání vodních toků nebo rozšíření živočichů a rostlin. K takto získaným informacím je třeba přistupovat velmi obezřetně, protože ne vždy si můžeme být jistě pravdivostí, zápisy jsou také ovlivněny subjektivními pocity autora a některé zaznamenané skutečnosti mohly souviset jiným než klimatickým zdůvodněním. Třeba pěstování vína by teoreticky mělo poskytovat dobrou
3
informaci o klimatu dané oblasti v určitém období, avšak je třeba si uvědomit, že kromě klimatu měla na plodiny vliv i společenská poptávka.
V historických knihách je patné, že se ve středověku pěstovalo víno i v poměrně severně položených oblastech, kde se mu donedávna nedařilo a ani dnes ho zde nenajdeme. Z toho lze dojít k myšlence, že klima ve středověku muselo být velmi teplé. Není to ale tak jednoduché. Středověk byl obdobím vrcholu postavení křesťanské církve. Věřící přijímali víno coby symbol Kristovy krve – k těmto náboženským účelům bylo třeba mít vinice a tím i vlastní víno i tam, kde na to nebyly až tak vhodné podmínky. Dovozní možnosti byly tehdy omezené. Společenská poptávka často měla větší vliv na využívání krajiny, než klima. V Grónsku se ve středověku také nepěstovalo obilí proto, že by tam pro něj byly příhodné podmínky, ale proto, aby vůbec bylo co jíst. Proto se s těmito argumenty musí zacházet velice opatrně. Důležitou metodou je výzkum na základě letokruhů u stromů (dendrochronologie)
a je možné takto zkoumat nejen stromy rostoucí, ale především i ty fosilní. Touto cestou lze prozkoumat období od konce poslední doby ledové, tj. cca 10 000 let zpět. Pro vzdálenější období se používá chemická analýza hornin. Velmi důležité jsou vrty do ledovců, zejména mocného pevninského ledovce v Antarktidě, z něj máme údaje o klimatu až do doby před 800 000 lety. Pro pohled o miliony až miliardy let zpět pak získáme informace z analýzy hlubokomořských sedimentů, i když to podávají jen velice hrubé představy o klimatu v dávných dobách.2
2
Zdroj: http://www.meteocentrum.cz/zmeny-klimatu/sledovani-zkoumani-zmen.php
4
Otázky
1) Co zkoumá dendrochronologie? 2) Co můžeme nalézt ve starých kronikách? 3) Odkud se vzal Bludný balvan?
Použité zdroje [1]
KADRNOŽKA, J. Globální oteplování země. 1. vyd. Brno: Vysoké učení technické v Brně – nakladatelství VUTIUM, 2008. ISBN 978-80-214-3498-1.
[2]
URL:
[3]
URL: < http://www.trackthetime.com/news/hello-world>
[4]
URL: < http://www.geocaching.com/seek/cache_details.aspx?guid=9f5f962a-cf50463b-b4eb-a9602313a07b>
[5]
URL: < http://www.meteocentrum.cz/zmeny-klimatu/sledovani-zkoumanizmen.php>
5