Ostravice rekreaãní zázemí meziváleãného Ostravska 1

Ostravice – rekreaãní zázemí meziváleãného Ostravska

1

Naìa GORYCZKOVÁ Zmûna Ïivotního stylu v meziváleãném období 20. století provázená masivním rozvojem turismu, spolkové ãinnosti a rekreaãního bydlení zapfiíãinila ve svém dÛsledku ojedinûl˘ stavební rozmach v horsk˘ch oblastech. Právû na katastrech do té doby bezv˘znamn˘ch horsk˘ch obcí se zaãaly objevovat rozsáhlé lokality s víkendov˘mi chatami a letními sídly, vrcholné partie hor se postupnû stávaly místy, na nichÏ byly budovány rozhledny, památníky, útulny a dal‰í architektonicky nové typy staveb. Pozornosti turistické vefiejnosti neunikla ani obec Ostravice situovaná na horním toku stejnojmenné fieky v údolí sevfieném masivy beskydsk˘ch hor. Stala se v˘znamnou rekreaãní lokalitou pro prÛmyslovou Ostravu.2 DÛvodem byla nejen atraktivita horského prostfiedí, ale i snadná dostupnost prostfiednictvím ostravsko-fr˘dlantské dráhy vybudované v roce 1870.3 Ve 40. letech 20. století je v turistickém prÛvodci popisována zástavba Ostravice s rázovit˘mi rouben˘mi chalupami bez ozdob, s vysok˘mi ‰títy ‰indelov˘ch stfiech a s mal˘mi okénky, které jsou roztrou‰eny vysoko do svahÛ.4 Poetick˘ ráz obce poznamenala pfiekotná v˘stavba rekreaãních domÛ. Zatímco do roku 1921 vzrÛstal v jednotliv˘ch desetiletích poãet staveb fiádovû jen o jednotky, v prÛbûhu 20. a 30. let se pohyboval pfiírÛstek nov˘ch objektÛ okolo sta.5 K enormnímu nárÛstu staveb pak do‰lo po 2. svûtové válce.

1 Pfiíspûvek je zkrácenou verzí v˘stupu dílãího úkolu institucionálního v˘zkumu Inventarizace stavební produkce na území obce Ostravice v letech 1918–1945 provádûného autorkou ãlánku v letech 2003–2004. Archivní materiály k demografick˘m údajÛm a k historii obce zpracovala Romana Rosová. 2 Rozsáhl˘ katastr obce Ostravice (v délce aÏ 30 km) se táhne od nízk˘ch poloh na severu aÏ po Moravskoslezské Beskydy a hranice se Slovenskem na jihu. Patfií k nejvût‰ím na Moravû a je pokryt pfieváÏnû lesy (aÏ 86 %). Uspofiádáním typická vala‰ská fietûzová ves zaznamenala rozmach pfiedev‰ím na pfielomu 20. a 30. let 20. století. Pro vala‰skou ves jsou pfiíznaãné dûlené úseky pluÏiny a nepravidelné fiazení usedlostí. Romana ROSOVÁ: Historie, in: Inventarizace stavební produkce na území obce Ostravice v letech 1918–1945. 3 PÛvodnû pokraãovala pfies Ostravici, Staré Hamry a Bílou aÏ na moravsko-slovenské pomezí. V souvislosti s v˘stavbou vodní nádrÏe ·ance, která zatopila údolí v horní ãásti toku fieky, byla ukonãena v Ostravici.

1

4 Obec Ostravice, in: Krásná zem 15, 1941. 5 V roce 1910 mûla obec 406 domÛ, o deset let pozdûji, tûsnû pfied nástupem stavební exploze v roce 1921, byl poãet domÛ 416, o dal‰ích deset let pozdûji, v roce 1930, to bylo jiÏ 503 domÛ. Romana ROSOVÁ, cit. v pozn. 2.

Obr. 1. Zastavûná ãást katastru obce Ostravice s grafick˘m vyznaãením sledovan˘ch rekreaãních domÛ. 1 – vila F. ·tillera, ãp. 296, 1927, Franti‰ek Grossmann; 2 – chata V. Houdka, ãe. 0773, 1927, Franti‰ek Koláfi a Jan Rub˘; 3 – letní sídlo O. ·paãka, ãp. 297, 1926, Otakar ·paãek; 4 – vila L. Jerieho, ãe. 0832, 1930 a 1934, Karel Kotas; 5 – vila dr. ·avrdy, ãe. 0978, 1930, Karel Kotas; 6 – vila L. Lubinové, ãp. 1021, 1933, Beno Korner; 7 – vila L. Novotné, ãp. 1018, 1933, Franti‰ek Koláfi a Jan Rub˘; 8 – vila O. Eislera, ãp. 456, 1935, Jacques Groag; 9 – chata B. a V. Korniov˘ch, ãe. 0860, 1938, Jano âermák; 10 – chata J. P‰eniãkové a J. Rybáka, ãe. 0883, 1936, Lubomír ·lapeta; 11 – chata A. Silbermannové, ãp. 429, 1933, Franti‰ek Knobloch; 12 – chata A. a B. Beldov˘ch, ãp. 333, 1935, Franti‰ek Knobloch; 13 – chata K. a J. Lipowsk˘ch, ãp. 545, 1933, Franti‰ek Knobloch; 14 – víkendov˘ dÛm J. Venclíka, ãp. 343, 1935, Franti‰ek Koláfi a Jan Rub˘; 15 – víkendov˘ dÛm, ãe. 0347, 1924, V. J. Vojáãek; 16 – víkendov˘ dÛm, ãe. 0350, 1924, autor nezji‰tûn; 17 – víkendov˘ dÛm J. Solanského, ãe. 0349, 1931, A. VyslouÏil; 18 – víkendov˘ dÛm A. Braunové, ãe. 0351, 1932, autor nezji‰tûn; chata K. Veselé; ãe. 0348, 1938, âestmír ·lapeta.

416

Zprávy památkové péãe / roãník 65 / 2005 / ãíslo 5 / M AT E R I Á L I E , S T U D I E – PA M ÁT K Y Z 2 0 . S T O L E T Í | N a ì a G O R Y C Z K O VÁ / O s t r a v i c e – r e k r e a ã n í z á z e m í m e z i v á l e ã n é h o O s t r a v s k a

2

4

3

Na rozdíl od Ïivelné vlny lidové rekreace v 60. a 70. letech 20. století, jeÏ degradovala horské vesnice na nevzhledné chatové kolonie, nepostrádala meziváleãná v˘stavba vkus a cit pro urbanizaci horského prostfiedí. Novû formovan˘ architektonick˘ typ domu urãeného k relaxaci a odpoãinku pfiinesl nové moÏnosti nejen pro uÏivatele, ale i pro samotné tvÛrce – stal se pfiedmûtem zájmu fiady v˘znamn˘ch architektÛ, ktefií, aã jindy zastánci a propagátofii progresivních stylÛ, se v tûchto pfiípadech velmi ãasto uchylovali k aplikaci tradiãních materiálÛ a k pfiejímání místních forem ve spojení s novou rekreaãní funkcí domu, vyÏadující soudobé prostorové uspofiádání. Typick˘m pfiedstavitelem tvorby tohoto typu v dûjinách moderní architektury je Du‰an Samo Jurkoviã, jehoÏ realizace na Pustevnách jsou pfiíkladem intenzivního vnímání folklorní tradice, která se snoubí s potfiebami nové doby.6 Tento regionalismus nebyl cizí ani Karlu Kotasovi, autorovi dvou v˘znamn˘ch staveb na Ostravici – vily Ladislava Jerieho a pfiestavby domu dr. ·avrdy. Vliv prostfiedí odráÏejí i chaty navrÏené v 30. letech 20. století Lubomírem ·lapetou pro J. P‰eniãkovou a J. Rybáka a jeho bratrem âestmírem ·lapetou pro Kvûtoslavu Veselou. Vedle zmínûn˘ch v˘znamn˘ch pfiedstavitelÛ ãeské avantgardy zde najdeme i realizace Jacquese Groaga a ménû znám˘ch ostravsk˘ch tvÛrcÛ – Franti‰ka Knoblocha, Jana Rubého a Franti‰ka Koláfie, Karla Gajovského, Franti‰ka Grossmanna a dal‰ích. Navrhovali rekreaãní domy pro fieditele Vítkovick˘ch Ïelezáren, Severní dráhy Ferdinandovy ãi uheln˘ch dolÛ i pro v˘znamné obchodníky, právníky a lékafie. Vedle individuální v˘stavby zde vyrostly také hotely a turistické ubytovny. První rekreaãní domy byly v Ostravici postaveny na zaãátku 20. let 20. století na levém bfiehu fieky. Jednalo se o dfievûné chaty alpského typu, autorsky neurãené. V˘stavba v dal‰ích letech se jiÏ soustfiedila pfiedev‰ím na prav˘ bfieh s jiÏními svahy pod Lysou horou. Zde je situována i vût‰ina v˘znamn˘ch víkendov˘ch domÛ realizovan˘ch v letech 1926–1939. Jednu z prvních rekreaãních vil si nechal v Ostravici postavit fieditel ostravsk˘ch dolÛ inÏen˘r Stiller. Realizaci zadal Franti‰ku Grossmannovi, majiteli v˘znamné stavební a projekãní firmy v Moravské Ostravû. Architektura domu reflektuje místní lidové stavitelství obdobnû jako dal‰í z ran˘ch meziváleãn˘ch realizací, chata fieditele Moravskoslezsk˘ch elektráren Václava Houdka, vystavûná o rok pozdûji podle projektu ostravsk˘ch stavitelÛ Franti‰ka Koláfie a Jana Rubého. Autorství této stavby, inspirované místními tradiãními formami, je ãasto nesprávnû pfiipisováno Du‰anu Samo Jurkoviãovi, kter˘ mûl údajnû návrh urãen˘ pro jiného stavebníka Koláfii a Rubému odprodat. Jisté je, Ïe v‰ichni tfii se se‰li v roce 1925 pfii architektonické soutûÏi na Horsk˘ hotel na Pustevnách pro Podhorskou jednotu Radho‰È. Na rozdíl od ostravsk˘ch tvÛrcÛ, jejichÏ návrh byl nakonec realizován, Jurkoviã se svou studií neuspûl.7 Projekt na v˘stavbu víkendového domu Ing. Houdka byl patrnû vypracován pod vlivem setkání s tehdy jiÏ uznávan˘m umûlcem. Dosavadní tvorba Koláfie a Rubého se vyznaãovala pfiíli‰nou strohostí, aÏ tûÏkopádností v tradiãním pojetí architektury, postrádala lehkost a hravost Jurkoviãov˘ch realizací, coÏ se projevilo i pfii stylizaci lidov˘ch forem v pfiípadû návrhu Houdkova rekreaãního domu. Pfiesto nebyla volba architektÛ ze strany investora náhodná. „Dvorní stavitelé proletáfiské strany“,8 jak je charakterizoval historik umûní Jindfiich Vybíral – mûli v té dobû za sebou jiÏ fiadu stavebních poãinÛ v Moravské Ostravû.9 Na základû návrhu z roku 1926 vyrostl na pravém bfiehu fieky dfievûn˘ srub ve specifické ãervenobílé barevnosti,

Obr. 2. Ostravice (okres Fr˘dek-Místek), Chata V. Houdka, ãe. 0778, 1927, Franti‰ek Koláfi a Jan Rub˘, pÛdorys pfiízemí. (Archiv stavebního úfiadu obce Ostravice) Obr. 3. Ostravice (okres Fr˘dek-Místek), Chata V. Houdka, ãe. 0778, 1927, Franti‰ek Koláfi a Jan Rub˘, ãelní pohled. (Archiv stavebního úfiadu obce Ostravice) Obr. 4. Ostravice (okres Fr˘dek-Místek), Chata V. Houdka, ãe. 0778, 1927, Franti‰ek Koláfi a Jan Rub˘, fotografie souãasného stavu. (Archiv NPÚ – ÚOP v Ostravû, foto N. Goryczková)

6 Pfievzato z odborného vyjádfiení k zámûru v˘stavby kopie Bezruãovy chaty na Lysé hofie dle projektu Franti‰ka Knoblocha, zpracovaného Martinem Strako‰em, ã. j. 118/2003i z 18. 2. 2003. 7 Katalog v˘stavy Du‰an Jurkoviã. Súborná v˘stava architektonického diela, SAS, Bratislava 1993, s. 224. 8 Jindfiich VYBÍRAL: Zrození velkomûsta, Era, Brno 2004, s. 110. 9 Pfiedev‰ím projekt na v˘stavbu Nové radnice, na kterém spolupracovali spolu s brnûnsk˘m Vladimírem Fischerem. Pro dûlnick˘ odborov˘ svaz postavili v letech 1924–1926 Hornick˘ dÛm s kavárnou Elektra, ve stejné dobû vznikly úfiadovny Revírní bratrské pokladny na ulici âeskobratrské. Na v˘stavbu Nové radnice v Ostravû byla vypsána vyzvaná neanonymní soutûÏ. Osloveni byli architekti Pavel Janák, Vladimír Fischer, Adolf Libscher, Josef Sakafi, ostravsk˘ architekt Arno‰t Korner a stavitelé Koláfi a Rub˘. Jako nejlep‰í byly oznaãeny návrhy Vladimíra Fischera a Josefa Sakafie. Ke zpracování projektu na v˘stavbu radnice byl nakonec vyzván Vladimír Fischer a spolu s ním i stavitelé Franti‰ek Koláfi a Jan Rub˘. Realizace probíhala v letech 1924–1930.


417

6

5

zasazen˘ do pfiírodní zahrady o rozloze pfiibliÏnû 1 ha. Skromná stavba s úsporn˘m dispoziãním fie‰ením, kterému dominuje selská jizba v pfiízemí, se dochovala v nezmûnûné podobû snad právû proto, Ïe je doposud ve vlastnictví rodiny Houdkovy. Tato skuteãnost se pfiíznivû projevila i v uchování detailÛ, napfiíklad v podobû pÛvodních a stále funkãních vypínaãÛ znaãky Simens jakoÏto památky na stavebníka – fieditele Moravskoslezsk˘ch elektráren. Koláfi a Rub˘ dostali v budoucnu na Ostravici je‰tû nûkolik stavebních pfiíleÏitostí. V roce 1933 postavili víkendov˘ dÛm pro Ïenu vrchního inspektora z Radvanic ve v˘sluÏbû, paní Ludmilu Novotnou. O dva roky pozdûji realizovali na protilehlé stranû fieky rekreaãní bydlení pro inÏen˘ra Venclíka. Tyto stavby se jiÏ nevymanily z rámce jejich tradicionalistické tvorby. V sousedství Houdkova rekreaãního domu si o rok pozdûji postavil své letní sídlo ostravsk˘ stavitel Otakar ·paãek. I v tomto pfiípadû se autor a stavebník v jedné osobû nechal inspirovat místní lidovou architekturou. Soubor tfií srubov˘ch objektÛ (dÛm rodiny stavitele, domek pro hosty a o nûco pozdûji vystavûn˘ domek pro správce) situovan˘ v horní ãásti ‰estihektarového svaÏitého pozemku doplÀovala soustava tfiinácti chovn˘ch rybníkÛ. Velká pozornost byla vûnována celkové kompozici zahrady, která byla fie‰ena pfiírodnû krajináfisky s rozsáhl˘mi travnat˘mi plochami, jeÏ doplÀovaly okrasné dfieviny a alpinum pod terasou. V zadní ãásti pozemku se nacházel les a obora s muflony. Nechybûly ani tenisové kurty, volejbalové hfii‰tû a plaveck˘ bazén.10 Ve své dobû patfiilo ·paãkovo rekreaãní sídlo k nejrozsáhlej‰ím v této ãásti Beskyd. Svou rozlohou mu mohl konkurovat pouze víkendov˘ areál inÏen˘ra Ladislava Jerieho, generálního fieditele Severní dráhy Ferdinandovy, jenÏ si v letech 1929–1930 nechal vystavût v bezprostfiedním sousedství ·paãkova sídla honosnou rezidenci podle návrhu Kotûrova Ïáka Karla Kotase, kter˘ v té dobû pracoval na stavebním úfiadû v Moravské Ostravû.11 Elegantní stavba z reÏn˘ch cihel se fiadí k autorov˘m tradiãnû koncipovan˘m realizacím. PfiestoÏe byl dÛm navrÏen velkoryse, s reprezentativním pfiízemím otevfien˘m jiÏní terasou do zahrady a se tfiemi loÏnicemi v patfie, brzy potfiebám rodiny s bohat˘m spoleãensk˘m Ïivotem nestaãil a záhy po dokonãení, v roce 1934, musel b˘t roz‰ífien. Práce na úpravách byly opût svûfieny Karlu Kotasovi, kter˘ na pfiání vlastníka respektoval pÛvodní architektonick˘ vzhled.12 V domû na Ostravici se scházela vybraná intelektuální a umûlecká spoleãnost. Velmi ãasto zde pob˘vali malífii Josef ·íma, Václav ·pála, sochafii Karel Dvofiák, Jan Lauda a pfiedev‰ím rodinn˘ pfiítel Jan Bauch – ti v‰ichni zde zanechali stopy v podobû umûleck˘ch dûl. Bauchovy vitráÏe z roku 1935 zdobí prostor pracovny a schodi‰tû, u vstupu vítá náv‰tûvníky bronzov˘ reliéf Ruka s kahanem téhoÏ autora. Vût‰ina sochafisk˘ch dûl byla instalovaná v rozlehlé zahradû – v jiÏní ãásti pod terasou vily kamenné dívãí akty Sen Karla Dvofiáka a Eva Jana Laudy, na jezírku pak Laudova bronzová fontána Lachtan. O nûkolik let pozdûji, v roce 1938, v souvislosti s úpravou severní ãásti pozemku nad vilou byla u bazénu osazena pískovcová plastika Sedící dívka Evy TÛmové.13 Ta jediná zÛstala na místû svého urãení dodnes.14 Souãástí plaveckého bazénu byl i zahradní altán vystavûn˘ v roce 1937 opût podle návrhu Karla Kotase. Lehká dfievûná stavba s prosklen˘m prÛãelím ve stylu wrightovské organické architektury se jiÏ vymaÀuje z tradiãních forem. Reflektuje japonské inspirace, které k nám pfiicházely právû prostfiednictvím Wrighta.15 Za zmínku stojí i rozlehlá zahrada s fiadou exotick˘ch rostlin. V bezprostfiední blízkosti vily

418

7

Obr. 5. Ostravice (okres Fr˘dek-Místek), letní sídlo O. ·paãka, ãp. 270, 1926, Otakar ·paãek, plány. (Archiv stavebního úfiadu obce Ostravice) Obr. 6. Ostravice (okres Fr˘dek-Místek), letní sídlo O. ·paãka, ãp. 270, 1926, Otakar ·paãek, fotografie stávajícího stavu. (Archiv NPÚ – ÚOP v Ostravû, foto N. Goryczková) Obr. 7. Ostravice (okres Fr˘dek-Místek), vila dr. ·avrdy, ãe. 0978, 1930, Karel Kotas, fotografie souãasného stavu. (Archiv NPÚ – ÚOP v Ostravû, foto Alena Halamíãková)

10 Archiv Stavebního úfiadu obce Ostravice, agenda k objektÛm ãp. 297, 774 a 775. 11 Karel Kotas pfii‰el do Ostravy v roce 1925 z Brna, aby dohlíÏel na v˘stavbu Nové radnice. Bûhem svého pobytu v Ostravû realizoval fiadu v˘znamn˘ch staveb – dÛm italské poji‰Èovny Riunione Adriatica di Sicurta s kavárnou Savoy (1927), budovu Moravskoostravské poji‰Èovny (1928), obchodní dÛm Brouk a Babka (1928), kostel metodistÛ (1931), fieditelství Severní dráhy Ferdinandovy (1939) a dal‰í. 12 Archiv Stavebního úfiadu obce Ostravice, agenda k objektu ãe. 0832. 13 Rodinn˘ archiv Alexandra Jerieho, Praha. 14 V souvislosti s tíÏivou finanãní situací majitele po roce 1945 byly sochy Lachtan a Eva v letech 1961–1934 prodány do Galerie umûní v Ostravû. Aã nebyla vila znárodnûna, pfiíjmy Ladislava Jerieho nestaãily na její udrÏení. Po smrti Ladislava Jerieho v roce 1964 (91 let) dûdicové vilu prodali Ostravsk˘m vodárnám a kanalizacím. Je‰tû pfiedtím byla odprodána Galerii umûní v Ostravû i socha Sen od Karla Dvofiáka (v roce 1967).


8

9

10

Obr. 8. Ostravice (okres Fr˘dek-Místek), vila L. Jerieho, ãe. 0832, 1930, roz‰ífiena 1934, Karel Kotas, fotografie objektu z 30. let 20. století. (Rodinn˘ archiv) Obr. 9. Ostravice (okres Fr˘dek-Místek), vila L. Jerieho, ãe. 0832, 1930, pfiestavûna 1934, Karel Kotas, interiér ob˘vacího pokoje se vstupem do pracovny. (Archiv NPÚ – ÚOP v Ostravû) Obr. 10. Ostravice (okres Fr˘dek-Místek), vila L. Jerieho, ãe. 0832, 1930, roz‰ífiena 1934, Karel Kotas, pÛdorys pfiízemí z roku 1934. (Archiv stavebního úfiadu obce Ostravice) Obr. 11 a, 11 b. Ostravice (okres Fr˘dek-Místek), zahradní altán 11 a

11 b

u vily L. Jerieho, ãe. 0832, 1937, Karel Kotas, pÛdorys a fiez. (Archiv stavebního úfiadu obce Ostravice)

spí‰e okrasná, ale ve zbylé ãásti areálu byla koncipována volnû krajináfisky. JiÏnû od vily se rozkládala nejreprezentativnûj‰í ãást s terasami, jezírkem a jiÏ zmínûnou bohatou sochafiskou v˘zdobou. Pod poslední terasou se scházelo do alpina situovaného v nejjiÏnûj‰ím cípu parcely, odkud se otevíral pohled do údolí s fiekou Ostravicí. Témûfi soubûÏnû s realizací rekreaãního domu pro Ladislava Jerieho fie‰il Kotas v Ostravici zakázku pro doktora ·avrdu. Ostravsk˘ advokát zakoupil dole v údolí dfievûnou vilu postavenou v roce 1925 slezsko-ostravsk˘m stavitelem V. J. Vojáãkem pro inÏen˘ra Chvala.16 Vojáãkovy realizace inklinovaly k pfiehnanému regionalismu, úzkostlivému respektování a mnohdy aÏ k pfiepisování lidov˘ch forem, jak je patrno na dochované roubené chatû pod Smrkem z roku 1924.17 Kotas ponechal jádro vily nezmûnûné, pfiistavûl verandu, vstup s originálním a expresivnû pojednan˘m pÛlkruhov˘m pfiístfie‰kem, stavbu oprostil od lidového dekoru a vtiskl jí soudob˘ v˘raz. I zde hrála dÛleÏitou roli v celkovém vnímání zahrada. Na rozdíl od pfiedcházejících realizací, kdy se pfiístup k pozemku nacházel v jeho horní ãásti a zahrada se rozvíjela za domem, po svahu dolÛ k fiece, je v daném pfiípadû situace opaãná. Náv‰tûvník vstupuje na pozemek v jeho dolní ãásti a pfies zahradu se dostává nahoru k vile. Strm˘ terén byl pfiekonán nároãn˘mi kamenn˘mi terasami osázen˘mi trvalkami a okrasn˘mi dfievinami. Stavba jednoznaãnû dominuje dÛmyslnû komponované zahradû, jejíÏ souãástí je i drobná sochafiská v˘zdoba z umûlého kamene. Pozoruhodnou realizací je také letní dÛm inÏen˘ra Otto Eislera, kter˘ pfiizval k projektu tehdy jiÏ zku‰eného architekta Jacquese Groaga, Ïáka Adolfa Loose.18 PfiestoÏe Groagov˘ch doloÏen˘ch staveb nemáme mnoho, lze i z tohoto mála usuzovat, Ïe kladl dÛraz zejména na úãelnost a jednoduchost architektonického díla. Dokladem jeho racionálního a stfiízlivého pfiístupu jsou realizace nedaleko Vídnû a olomoucká vila architektova bratra Emanuela.19 Ostravická víkendová vila sv˘m pojetím inklinuje spí‰ k organickému funkcionalismu, demonstruje sepûtí architektury s pfiírodou prostfiednictvím terasy otevfiené do údolí. Horizontálnû rozvinutá kompozice stavby situované na jiÏním svahu pod Lysou horou má v horském prostfiedí netradiãní plochou stfiechu a pfiímofisk˘ ráz umocnûn˘ nezvyklou barevnou kombinací modré fasády a bí-

15 Vladimír ·LAPETA: Frank Lloyd Wright a ãeská architektura, in: Vladimír Kar fík, Vladimír ·lapeta, Milena Lamarová: F. L. Wright a ãeská architektura, Obecní dÛm, Praha 2001, s. 49. V roce 1970 byl zahradní altán zbourán a nahrazen nevzhledn˘m pfiístfie‰kem. 16 Archiv Stavebního úfiadu obce Ostravice, agenda k objektu ãe. 0978. 17 DÛm ãe. 0347, k. ú. Ostravice 1, obec Ostravice. 18 J. Groag se narodil roku 1892, v roce 1919 ukonãil studia na Vysoké ‰kole technické ve Vídni. Vedle interiérov˘ch a designérsk˘ch prací v poãátku své tvorby realizoval napfiíklad rodinn˘ dÛm dr. Steinera v Perchtolsdor fu u Vídnû (1930), dfievûn˘ víkendov˘ dÛm nedaleko Vídnû (1932), nájemní vilu Pauly a Hanse Briessov˘ch (1932–1933), rodinn˘ dÛm manÏelÛ Seidlerov˘ch (1935), reprezentativní vilu pro Franti‰ka Briesse (1936–1937) v Olomouci a dal‰í stavby. Vladimír ·LAPETA: Paul Engelmann a Jacques Groag, olomouãtí Ïáci Adolfa Loose, in: Památky a pfiíroda 3, 1978, ã. 2, s. 83–93. 19 Vila Emanuela Groaga v Olomouci, Mozartova 36. Pfied válkou se nestihlo její dokonãení, omítnuta byla teprve v 70. letech tehdej‰ím nov˘m majitelem. Vladimír ·LAPETA, cit. v pozn. 18, s. 83–93.


419

13

12

Obr. 12. Ostravice (okres Fr˘dek-Místek), vila O. Eislera, ãp. 456, 1935, Jacques Groag, fotografie exteriéru z 30. let. (Archiv NPÚ – ÚOP v Ostravû) Obr. 13. Ostravice (okres Fr˘dek-Místek), vila O. Eislera, ãp. 456, 1935, Jacques Groag, fotografie z 30. let – pohled na terasu. (Archiv NPÚ – ÚOP v Ostravû) Obr. 14. Ostravice (okres Fr˘dek-Místek), vila O. Eislera, ãp. 456, 1935, Jacques Groag, pÛdorys pfiízemí. (Archiv NPÚ – ÚOP v Ostravû) 14

Obr. 15. Ostravice (okres Fr˘dek-Místek), kaple âeskobratrské církve husitské, 1936, Alfréd Farník. (Archiv stavebního úfiadu obce Ostravice)

l˘ch okenic. DÛmyslnû a úspornû fie‰ená dispozice domu volnû navazuje na zastfie‰enou terasu s fiadou architektonick˘ch prvkÛ v podobû kamenné lavice, niky s plastikou dívky a kruhové fontány, jeÏ dodávají jinak strohé architektufie poetick˘ ráz. Souãástí vily byla i rozlehlá zahrada. Její pÛvodní podoba je v‰ak dnes jen stûÏí ãitelná. Na protûj‰í stranû údolí na úpatí hory Smrk realizoval nûkolik sv˘ch staveb ostravsk˘ architekt Franti‰ek Knobloch. Exaktnû doloÏená je pouze jedna z nich – víkendov˘ dÛm pro paní A. Silbermannovou z roku 1933. Obdobnû jako Kotas dokázal Knobloch spojit uÏití tradiãních materiálÛ kamene a dfieva jako pfiipomenutí místa s moderním pÛdor ysn˘m a hmotov˘m uspofiádáním stavby, jeÏ vycházelo ze soudob˘ch potfieb a nového Ïivotního stylu. Vysoká kamenná podezdívka s dfievûnou nadstavbou ukonãenou nízkou stfiechou s mohutn˘m vyloÏením je v˘razovû blízká dal‰ím dvûma autorsky neurãen˘m stavbám, rekreaãním domÛm Beldov˘ch20 a Lipowsk˘ch.21 Na základû srovnávací anal˘zy se dá v obou pfiípadech s velkou pravdûpodobností pfiedpokládat, Ïe návrhy pocházejí od Franti‰ka Knoblocha, i kdyÏ na dokumentaci se vyskytuje pouze razítko realizaãní firmy ThorÏ & Bellak. Firma spolupracovala s architektem i na v˘stavbû domu pro A. Silbermannovou a jiÏ nedochované turistické ubytovny na Lysé hofie, která byla podle Knoblochova návrhu vystavûna v roce 1935.22 Rekreaãní domy nebyly jedin˘m typem staveb, které v meziváleãném období na Ostravici vyrostly. Za zmínku stojí funkcionalisticky pojednaná kaple âeskobratrské církve husitské od jiného ostravského tvÛrce, Alfréda Farníka.23 Strohou kubickou kapli doplÀuje vertikála volnû stojící zvonice, obû stavby jsou propojeny nízkou zaoblenou zídkou. Jedin˘mi v˘razov˘mi prvky kaple jsou kruhové okno v jejím závûru a kfiíÏ s kalichem na ploché stfie‰e. VraÈme se v‰ak k rekreaãním chatám, neboÈ ty tvofií základ stavebního fondu Ostravice. Z pestré stavební produkce je nutné pfiipomenout realizace dal‰ích dvou v˘znamn˘ch moravsk˘ch autorÛ, ktefií v té dobû pÛsobili v Ostravû – Lubomíra a âestmíra ·lapetov˘ch.24 RovnûÏ v jejich tvorbû v horském prostfiedí se vhodnû snoubí moderní principy architektury s místní materiálovou tradicí. Bratfii ·lapetové nepatfiili v té dobû k nezku‰en˘m architektÛm. Beskydské prostfiedí jim bylo pomûrnû dobfie známé, ve 30. letech navrhli fiadu staveb ve Fr˘dlantû nad Ostravicí, v RoÏnovû pod Radho‰tûm nebo ve Vala‰ském Mezifiíãí. K ostravick˘m realizacím se dostali v dobû, kdy jiÏ kaÏd˘ z nich pracoval samostatnû. Nejprve Lubomír ·lapeta navrhl chatu pod Lysou horou pro J. P‰eniãkovou a J. Rybáka.25 Aãkoli k dosaÏení moderního architektonického v˘razu vyuÏil jednoduch˘ch funkcionalistick˘ch prostfiedkÛ, aplikace kamene a dfieva jako materiálového pfiipomenutí místa umoÏnila skvûlé zaãlenûní stavby do horského prostfiedí. Elementární dfievûn˘ kubus na kamenné podezdívce s mírnou pultovou

420

20 Rodinn˘ dÛm Ing. Adolfa a Bedfii‰ky Beldov˘ch, ãp. 333, Ostravice, 1935, stavitelé P. ThorÏ & O. Bellak z Moravské Ostravy. 21 Rodinn˘ dÛm Karla a Jana Lipowsk˘ch, ãp. 545, Ostravice, 1933, stavitelé P. ThorÏ & O. Bellak z Moravské Ostravy. 22 Projekt turistické ubytovny na Lysé hofie vze‰el z architektonické soutûÏe, které se úãastnila fiada znám˘ch architektÛ. Vedle Franti‰ka Knoblocha to byli napfiíklad bratfii Lubomír a âestmír ·lapetové, ostrav‰tí Franti‰ek Koláfi a Jan Rub˘ nebo Jaroslav Stockar-Bernkopf. Na zaãátku 80. let chata podlehla poÏáru. V souãasné dobû usiluje Klub ãesk˘ch turistÛ o její obnovení. PÛvodní plánová dokumentace je uchována v archivu Stavebního úfiadu obce Ostravice. 23 Alfréd Farník pÛsobil v Ostravû, kde realizoval mimo jiné budovu Okresní nemocenské poji‰Èovny (1932–1933). 24 Lubomír a âestmír ·lapetové se narodili v roce 1908 v Místku. Architekturu vystudovali ve Vratislavi u Hanse Scharouna. V roce 1931 zaloÏili spoleãn˘ ateliér v Ostravû, jehoÏ ãinnost byla ukonãena Lubomírov˘m odchodem do Olomouce v roce 1936. 25 Chata ãe. 0883, Ostravice, katastrální území Staré Hamry 2, vystavûna 1935–1936 pod Lysou horou na pravém bfiehu fieky. 26 Chata Kvûtoslavy Veselé, ãe. 0348, Ostravice, katastrální území Ostravice 1, vystavûna 1939 pod Smrkem na levém bfiehu fieky.

15


16

17

18

19

20

stfiechou nepostrádá pro ·lapety typickou v˘tvarnû nápaditou asymetrickou kompozici oken. Úsporné a ryze úãelové dispoziãní uspofiádání odráÏí rekreaãní funkci domu. V pfiízemí je kolem centrálního krbu situován ob˘vací pokoj otevfien˘ do jídelny, na nûj navazuje izolovan˘ prostor kuchynû. MalometráÏní loÏnice umístûné v patfie doplÀuje skromná koupelna. Ze stejn˘ch principÛ vycházel také âestmír ·lapeta pfii návrhu víkendové chaty pro Kvûtoslavu Veselou.26 ZpÛsob pouÏití dfieva a kamene opût reflektuje místní tradici, forma a prostorové uspofiádání v‰ak poukazují na funkcionalistické cítûní autora. V˘‰e uvedené pfiíklady moderní architektury nejsou zdaleka vyãerpávajícím pfiehledem stavební produkce meziváleãného období v Ostravici. Pfiedstavují pouze objekty v˘znamnûj‰í z pohledu památkové péãe a v˘voje architektury, jeÏ splÀují kritéria na prohlá‰ení za kulturní památku. Mnohé dal‰í sice nevyboãují z rámce tradicionalistické architektury, ale sv˘m charakterem a pojetím zapadají do kontextu meziváleãné rekreaãní v˘stavby v obci. Otevfienou otázkou proto zÛstává moÏnost plo‰né ochrany daného území v podobû vyhlá‰ení ochranného pásma kulturních památek, pfiípadnû vesnické památkové zóny. Aã byl meziváleãn˘ urbanismus naru‰en Ïivelnou socialistickou rekreaãní v˘stavbou, nacházejí se v katastru obce místa, která si uchovala autentickou podobu. Jedná se o komplex chat v lokalitû pod Smrkem a na opaãném bfiehu fieky území pod Lysou horou s rekreaãními vilami Jerieho, ·paãka, Houdka a dal‰ích a s doposud nerozparcelovan˘mi, i kdyÏ zdevastovan˘mi zahradami.

Obr. 16. Ostravice (okres Fr˘dek-Místek), chata A. Silbermannové, ãp. 429, 1933, Franti‰ek Knobloch, pohledy. (Archiv stavebního úfiadu obce Ostravice) Obr. 17. Ostravice (okres Fr˘dek-Místek), chata J. P‰eniãkové a J. Rybáka, ãe. 0883, 1936, Lubomír ·lapeta, fotografie exteriéru z 30. let. (Archiv architektury Muzea umûní v Olomouci) Obr. 18. Ostravice (okres Fr˘dek-Místek), chata J. P‰eniãkové a J. Rybáka, ãe. 0883, 1936, Lubomír ·lapeta, plány. (Archiv architektury Muzea umûní v Olomouci) Obr. 19. Ostravice (okres Fr˘dek-Místek), chata J. P‰eniãkové a J. Rybáka, ãe. 0883, 1936, Lubomír ·lapeta, fotografie interiéru z 30. let. (Archiv architektury Muzea umûní v Olomouci) Obr. 20. Ostravice (okres Fr˘dek-Místek), chata K. Veselé, ãe. 0348, 1938, fotografie souãasného stavu. (Archiv NPÚ – ÚOP v Ostravû, foto N. Goryczková)


421

Ostravice rekreaãní zázemí meziváleãného Ostravska 1

Recommend Documents