Organizované zaměstnanecké zájmy měnící se struktury a nové výzvy. Zdenka Mansfeldová Paper pro konferenci „Skúmanie sociálnej reality“, Smolenice 8.-9. října 2015
Struktura: • • • •
Úvod Odbory v České republice Odbory a europeizace Význam EU pro odbory a spolupráce s nadnárodními strukturami • Bilaterální a multilaterální kooperace • Krize jako výzva • Závěry 2
Analytický rámec práce • Diskuse o úloze zájmových skupin v systému evropského vládnutí (EU governance) a europeizaci národních zájmových skupin (například Risse, Cowles, Caporasso 2001; Treib, Falkner 2009; FinkHafner et al. 2015; Platzer 2009; a řada dalších). • Strategie odborů pro nadnárodní aktivity (Erne 2008, Glassner, Vandaele 2012)
3
Pracovní hypotézy • Primárním důvodem aktivity odborů z nových členských zemí na evropské rovině je získávání informací a využití EU jako podpory pro své argumenty na národní úrovni (argumentace EU). • Odbory z nových členských zemí se jen obtížně zúčastňují práce a komunikačních procesů na úrovni EU. Proto mají jen malý vliv na tvorbu rozhodnutí vrcholových evropských organizací. • V odborech z nových členských zemí neprobíhá interní diskuse o stanoviscích a strategiích ve vztahu k EU. Reprezentace jejich zájmů na této úrovni je proto podmíněna a ovlivněna stanovisky jednotlivých osobností (reprezentantů odborů). 4
Tři etapy vývoje odborového hnutí po roce 1990 • Hledání, revitalizace. Po listopadu 1989 odbory postupně hledaly své místo ve společnosti, svou pozici vůči nově vznikajícím strukturám zaměstnavatelů, vůči státu a politické reprezentaci . • Učení. Odbory se učí vyjednávat se zaměstnavateli, učí se od zahraničních kolegů jak vést sociální dialog. Toto období bylo spojené s přípravou a vstupem do EU, harmonizací legislativy. • Stabilizace. Začíná vstupem ČR do Evropské unie; stabilizace odborů i sociálního dialogu. V tomto období začaly ale také pociťovat úbytek členů a malý zájem mladých lidí do jejich struktur vstupovat může být jedním z důvodů pro manifestaci radikálnějších postojů odborů. Zasahuje hospodářská krize let 2008-2009 (Wiesner 2015). 5
Europeizace českých odborů • Česká odborová sdružení se zapojovala do evropských federací buďto postupně prostřednictvím statutu pozorovatele nebo se stala přímo členy ještě před vstupem ČR do EU. Základní předpoklad: vytvořit dostatečné kapacity s kvalifikovaným personálem na národní úrovni, změna strategií, širší spektrum zájmů. • Přípravné práce začaly v roce 1996 vytvořením Evropského integračního týmu (EIT) při ČMKOS. Společná iniciativa ČMKOS a ETUC. Po vstupu do EU se EIT soustřeďuje na informační a organizační aktivity. • Zástupci odborů jsou členy různých ministerských koordinačních skupin, které vypracovávají stanoviska k evropské agendě. 6
Význam EU pro odbory a spolupráce s nadnárodními strukturami • České odbory mohou působit na evropskou pracovní legislativu přímo v procesu její tvorby, mohou využívat EU jako argumentaci vůči své vlastní politické reprezentaci. • Odboráři využívají na úrovni EU různé cesty k prosazování svého vlivu. Šest hlavních možností, jak ovlivňovat tvorbu politických rozhodnutí na evropské úrovni (Pleines 2007: 17). • • • • • •
(1) přímé konzultace s Evropskou komisí; (2) konzultace s národními představiteli v radě ministrů; (3) přímé konzultace s Evropským parlamentem; (4) účast v sociálním dialogu v EU, včetně odvětvového dialogu; (5) působení v Evropském hospodářském a sociálním výboru EESC; (6) aktivity v evropských ústředních svazech, jako např. ETUC (Evropská odborová konfederace
7
Cesty prosazování vlivu odborů na úrovni EU ČR 2013 90 80 70 60 50 ČR 2013
40 30 20 10 0
Přímé konzultace s Přímé konzultace s EK EP
Konz. s RM
Prostřednictvím sociálního dialogu v EU
Prostřednictvím EESC
Prostř.členství v ETUC nebo E. ústř. svazech
8
Bariery začleňování do evropských odborových struktur • Nedostatek personálních zdrojů (tzn. odborníků znalých problémů sociálního dialogu v odvětvích). • Nedostatek finančních prostředků na cesty a účast na jednáních u některých odborových svazů. • Malá jazyková vybavenost. • Nedostatečná generační obměna na úrovni reprezentací. • Nedostatečná reakce na měnící se podmínky a změna některých zaběhaných mechanismů práce.
9
Vliv odborů na úrovni EU ve srovnání s národní úrovní 60
50
40
2007
30
2013
20
10
0
Je větší
Je stejný
Je menší
Nevím
10
Bilaterální a multilaterální kooperace • Mezinárodní spolupráce může být vertikální (národní úroveň – EU) a horizontální. Kromě spolupráce s evropskými strukturami mají české odbory celouřadu spoluprací bilaterálních a multilaterálních. • Interregional Trade Union Councils (IRTUCs). Existuje jedna česko –německá regionální spoluráce IRTUCs - BoBa (Böhmen/Bayern), trilaterální spolupráce IRTUC . Elbe/Neisse (D, PL, CZ) a dvě česko-rakouské spolupráce IRTUCs – Donau/Moldau, and South Moravia/Lower Austria. • Přeshraniční spolupráce může mít různý směr, charakter a intenzitu. Může být kooperativní nebo konkurenční (Kahancová 2009). Soutěž o zahraniční investice, alokaci kapitálu, konkurenční mzdové tarify apod. • Ve zmíněných IRTUC převažuje spolupráce. 11
Horizontální multilaterální kooperace Specifický příklad horizontální spolupráce je Vienna Memorandum Group • Původně dobrovolné sdružení, iniciativa vzniklá zdola jako reakce na existující potřeby; tato skutečnost má pozitivní vliv na její fungování • Založena v roce 1999 v odvětví kovoprůmyslu s cílem koordinovat mzdové tarify. • Členové IG Metall Bavaria, rakouský PRO-GE, maďarský VASAS, český OS KOVO, slovenský OZ KOVO a slovinský SKEI. • Všechny tyto organizace jsou zastoupeny zároveň v evropské centrále kováckých odborů IndustriAll Europe. • Setkání prezidentů členských organizací 1x ročně, experti 1x ročně. • Program si stanovují sami podle aktuální potřeby. 12
Kontakty s odbory v sousedních zemích countries • České odbory mají širokou kooperaci a dobré kontakty s odbory ze všech starých členských zemí EU, specielně a Rakouskem a Německem (hlavně Bavorsko).Jedním z důvodů může být podíl investic z těchto zemí v České republice. Mnohokrát zmíněn významná pomoc poskytovaná v devadesátých letech českým odborům ze strany Evropských zemí. “Pomohly nám vytvořit nové postkomunistické odbory”. • Z nových členských zemí EU je nejužší spolupráce se Slovenskem, Maďarskem, Polskem. Sdílená zkušenost s různými typy reforem. • Problémy ve spolupráci s dalšími novými členskými zeměmi EU – nejasné organizační struktury. 13
Krize jako výzva • Pozornost odborů se více zaměřuje na zájmy vlastní členské základny a jejich aktuální potřeby (legislativa, re-industrializace, zachování pracovních míst, sociální jistoty, méně nadnárodní regulace); • Pozornost se obrací na národní, regionální, specifické odvětvové problémy; • Zvýšená senzitivita vůči jevům jako nerovnosti (mzdy) a redistributivní spravedlnost (alokace zisku v nadnárodních společnostech). • Roste důvěra veřejnosti vůči odborům.
14
Důvěra odborů, v České republice v letech 1995-2014
15
Odbory v období krize •
•
•
V době krize přibývá členů odborů. Je to především ve velkých podnicích (koncentrace zaměstnanců), kde panuje velká nejistota, nebezpečí propouštění, např. v automobilovém průmyslu. Realisticky postoj odborů, shoda se zaměstnavateli na hlavním cíli - udržet zaměstnanost, a to i za cenu snížení mezd. Tato dohoda a nacházení kompromisu mezi odbory a zaměstnavateli se týkala konkrétních případů. Něco jiného byl postoj k vládním opatřením a úsporným balíčkům, ke kterým se odbory vyjadřovaly negativně a „hlasitě“ a nacházely spojence v dalších občanských iniciativách. Vidíme ale také úpadek solidarity, preferování firemních zájmů tak, kde se daří. 16
Závěry I. • Naše analýza výsledků výzkumu potvrdila hypotézu (H1), že primárním důvodem aktivity odborů z nových členských zemí na evropské rovině je získávání informací a využití EU jako podpora pro své argumenty na národní úrovni (argumentace EU). • Obecně platí, že odbory z nových členských zemí EU se jen obtížně zúčastňují práce a komunikačních procesů na úrovni EU (H2). Proto mají jen malý vliv na tvorbu rozhodnutí vrcholových evropských organizací. Na přikladu českých odborů jsme lze ukázat, že to neplatí paušálně, je tu ale rozdíl mezi odborovými svazy. Silné odborové svazy, např. KOVO, které mají dobré materiální i personální zázemí, se prosazují i na evropské úrovni jako aktivní hráči IndustriAll Europe). 17
Závěry II. • V odborech probíhá interní diskuse o stanoviscích a strategiích ve vztahu k EU v omezené míře, což je bariérou pro jejich vystupování jako kolektivních aktérů na úrovni EU. Reprezentace jejich zájmů na této úrovni je ovlivněna stanovisky jednotlivých osobností (reprezentantů odborů), zejména těch s dlouhodobou zkušeností, ale odborové konfederace a velké svazy mají odborné týmy a jsou schopny formulovat kolektivní stanoviska. H3 se potvrdila částečně • České odbory představují na evropské úrovni jednotnou reprezentaci, nejsou ve svých stanoviscích roztříštěné, jsou schopny jednat jako kolektivní aktér. • Diskuse o tématech a strategiích spojených s EU probíhá, ale většinou na úrovni odborové konfederace nebo vedení odborového svazu. 18
Závěry III. • Solidarita v době ekonomického růstu je něco jiného než solidarita v době ekonomického útlumu či krize --> můžeme pozorovat obrácení primárního zájmu na národní úroveň. • Při zvážení nákladů a zisků (cost-benefit analysis) krize a úsporné balíčky vrátily odbory zpět k základním problémům členské základny (mzdy, jistota pracovního místa apod.)
19
Děkuji za pozornost
[email protected]
