SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.
Bakalářský studijní program:
Ekonomika a management
Studijní obor:
Marketing a management
ORGANIZAČNÍ STRUKTURA NA ÚROVNI STÁTNÍ SPRÁVY V RÁMCI PŘÍPRAV PŘEDSEDNICTVÍ ČR V RADĚ EU BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Autor:
Jiřina Baroňová
Vedoucí bakalářské práce:
Ing. Věra Plhoňová, Ph.D.
Znojmo, duben 2009
Zadání bakalářské práce
Abstrakt Bakalářská práce se zabývá organizační strukturou státní správy v rámci příprav a výkonu předsednictví České republiky v Radě Evropské unie. Cílem práce je analyzovat fungování vztahů mezi Sekcí pro předsednictví ČR v Radě EU Úřadu vlády České republiky, centrálního koordinátora organizační a logistické podpory rezortů (ministerstev) při pořádání předsednických akcí na území České republiky, dodavateli služeb a věcně odpovědnými rezorty. První část práce je zaměřena na teoretická východiska pro praktickou část. Praktická část se zabývá vyhodnocením nastaveného vnitrostátního koordinačního mechanismu, srovnáním výsledků výzkumů Centra pro výzkum veřejného mínění o informovanosti občanů České republiky o předsednictví České republiky v Radě Evropské unie před a po jeho začátku, a poté navržením možných změn a vylepšení.
Abstract This bachelor´s thesis deals with the organisational structure of the state administration during preparations and implementation of the Czech Presidency of the Council of the EU. The aim of the thesis is to analyze the functionning of relationships between the Presidency Section of the Office of the Government of the Czech Republic, being the central co-ordinator of the organisational and logistical support to the individual Ministries for the organisation of Presidential events in the Czech Republic, the suppliers and the relevant Ministries. The first part of the paper focuses on theoretical background for the following practical part. The practical part discusses the evaluation of the national co-ordination mechanism, comparison of results of the research implemented by the Centre for the Public Opinion Research on how Czech citizens had been informed about the Czech Presidency in the Council of the EU before its beginning and after it. It also proposes possible changes and improvements.
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Organizační struktura na úrovni státní správy v rámci příprav předsednictví ČR v Radě EU vypracovala samostatně pod vedením Ing. Věry Plhoňové, Ph.D., s použitím literárních a informačních zdrojů uvedených v seznamu použité literatury.
Ve Znojmě dne 27. dubna 2009
.............................................................. vlastnoruční podpis autorky
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí bakalářské práce paní Ing. Věře Plhoňové, Ph.D. za cenné rady a připomínky, které mi při zpracování bakalářské práce velmi pomohly.
Obsah: ÚVOD....................................................................................................................................8 Cíl práce a metodika ..............................................................................................................9 1 TEORETICKÁ ČÁST .....................................................................................................10 1.1 Organizační vymezení veřejné správy......................................................................10 1.2 Ústřední státní správa................................................................................................10 1.2.1 Vláda České republiky.......................................................................................11 1.2.2 Úřad vlády České republiky ..............................................................................11 1.2.3 Ministerstva .......................................................................................................11 1.3 Evropská integrace....................................................................................................12 1.3.1 Zvláštnosti evropské integrace...........................................................................13 1.3.2 Evropská společenství........................................................................................14 1.4 Evropská unie ...........................................................................................................14 1.4.1 První pilíř EU.....................................................................................................15 1.4.2 Druhý a třetí pilíř EU .........................................................................................16 1.4.3 Členské státy EU................................................................................................17 1.4.4 Kandidátské a potenciální kandidátské země ...................................................18 1.4.5 Historie vztahu České republiky k EU ..............................................................18 1.5 Instituce ES/EU.........................................................................................................18 1.5.1 Evropská komise................................................................................................19 1.5.2 Evropský parlament ...........................................................................................20 1.5.3 Evropská rada ....................................................................................................22 1.5.4 Rada EU.............................................................................................................22 1.6 Předsednictví Evropské unie.....................................................................................25 1.6.1 Historie Předsednictví........................................................................................25 1.6.2 Nároky kladené na předsednickou zemi ............................................................27 2 PRAKTICKÁ ČÁST .......................................................................................................28 2.1 České předsednictví v Radě Evropské unie..............................................................28 2.1.1 Etapy předsednictví v ČR ..................................................................................28 2.1.2 Model organizace předsednictví ČR v Radě EU ...............................................29 2.2 Struktura vnitrostátního koordinačního mechanismu ...............................................30 2.3 Role jednotlivých orgánů a institucí během českého předsednictví .........................31 2.3.1 Místopředseda vlády pro evropské záležitosti a jemu podřízené sekce.............31 2.3.2 Ministerstvo zahraničních věcí ČR....................................................................33 2.3.3 Stálé zastoupení České republiky při Evropské unii v Bruselu .........................34 2.3.4 Výbor pro Evropskou unii .................................................................................35 2.3.5 Centrální organizační skupina ...........................................................................36 2.3.6 Sektorová ministerstva (rezorty)........................................................................37 2.3.7 Parlament České republiky ................................................................................37 2.3.8 Prezident České republiky .................................................................................37 2.4 Finanční a personální zajištění předsednictví ČR v Radě EU ..................................38 2.5 Medializace a prezentace českého předsednictví......................................................40 2.6 Výzkum veřejného mínění........................................................................................42 2.7 Analýza z pohledu organizačního zajištění českého předsednictví v Radě EU na Ministerstvu spravedlnosti ČR.........................................................................................58 2.7.1 Organizace příprav a výkon předsednictví ČR v Radě EU ...............................59 2.7.2 Úsporná opatření týkající se výdajů centrálního koordinátora českého předsednictví v Radě EU .............................................................................................64
2.7.3 Návrh změn v modelu vnitrostátního koordinačního mechanismu předsednictví ČR v Radě EU..............................................................................................................66 2.7.4 Současná politická situace .................................................................................68 ZÁVĚR ................................................................................................................................69 POUŽITÉ ZDROJE.............................................................................................................71 PŘÍLOHY
ÚVOD Česká republika se od 1. května 2004 stala členským státem Evropské unie. Přijetí České republiky do Evropské unie je jednou z nejvýznamnějších událostí v dějinách naší země, ovlivňující život každého občana. Česká republika, jako druhá v pořadí z členských zemí Evropské unie, které přistoupily k EU od 1. května 2004, převzala od 1. ledna 2009 předsednictví v Radě Evropské unie. Předsednictvím se obecně rozumí předsedání jedné členské země v Radě Evropské unie a střídající se po šesti měsících. Předsednictví České republiky navazuje na předsednictví vykonávané Francií a tuto funkci bude Česká republika k 1. červenci 2009 předávat Švédsku. Předsednickou roli Česká republika vykonává poprvé, po pouze čtyřleté zkušenosti s členstvím v Evropské unii. Je zřejmé, že výkon předsednictví klade mimořádné nároky na celou státní správu České republiky, jak z hlediska volby priorit, tak po stránce personální, finanční, logistické, komunikační a bezpečnostní. Hlavně v předsedající zemi, ale i po celém světě, je zapotřebí koordinovat velký počet setkání a konferencí. Proto je nutná dokonalá příprava státní správy, která je zpravidla zahajována přibližně dva roky před samotným začátkem výkonu předsednictví v Radě EU. Česká republika se během předsedání Radě Evropské unie bude nepochybně těšit mimořádnému zájmu domácích i světových médií. Z tohoto důvodu je třeba komunikaci a prezentaci českého předsednictví pečlivě koordinovat s jednotlivými subjekty podílejícími se na přípravách a samotném průběhu předsednictví ČR v Radě EU. Předsednictví je provázeno jednotným vizuálním stylem a jsou využívány nejrůznější prostředky propagace a medializace. Předsednictví v Radě Evropské unie představuje pro Českou republiku významnou příležitost ke své prezentaci a zviditelnění i po stránce kulturní a turistické. Způsob, jakým se tohoto úkolu zhostí, ovlivní image České republiky na dlouhou dobu po skončení předsednictví.
8
CÍL PRÁCE A METODIKA Cílem bakalářské práce je popsat organizační strukturu státní správy v rámci příprav a výkonu předsednictví České republiky v Radě Evropské unie, analyzovat fungování nastaveného vnitrostátního koordinačního mechanismu předsednictví ČR v Radě EU a poté navrhnout případné možné změny a zlepšení.
Cíle: 1. definování základních pojmů z oblasti státní správy a pojmů týkajících se EU 2. zhodnocení fungování nastaveného vnitrostátního koordinačního mechanismu 3. navržení případných možných změn ke zlepšení spolupráce jednotlivých aktérů zodpovědných za bezproblémový průběh českého předsednictví v Radě EU
Metodika: Cíl č. 1 Pro naplnění tohoto cíle (teoretickou část) využiji široké nabídky dostupné literatury a další dostupné informační zdroje, které by měly položit základ hlubšímu pochopení dané problematiky a seznámit s obecně platnými informacemi a mechanismy, které se týkají Evropské unie a předsednictví členských zemí. Cíl č. 2 Pro zhodnocení fungování nastaveného koordinačního mechanismu předsednictví ČR v Radě EU budu vycházet z daného modelu organizace českého předsednictví a ze způsobu finančního a personálního zajištění činností v rámci příprav a výkonu předsednictví ČR v Radě EU. Na základě výsledků výzkumů Centra pro výzkum veřejného mínění na téma „Občané o předsednictví ČR v Radě Evropské unie“, provedu srovnání informovanosti občanů České republiky o předsednictví ČR v Radě EU před a po jeho začátku. Cíl č. 3 Na základě získaných poznatků a vlastních zkušeností získaných během působení v týmu zodpovědného za organizační stránku příprav a výkonu předsednictví ČR v Radě EU na Ministerstvu spravedlnosti ČR navrhnu případná možná zlepšení, která by mohla vést k efektivnějšímu využití finančních prostředků i personálních zdrojů.
9
1 TEORETICKÁ ČÁST 1.1 Organizační vymezení veřejné správy Z organizačního hlediska můžeme veřejnou správu charakterizovat jako formální instituci nebo také soubor institucí. Dá se říci, že veřejná správa je instituce, která je založena na právu. Právo ji vytváří, mění, ruší a stanoví sankce. Veřejná správa jako správa veřejných záležitostí ve státě se pak člení na státní správu a veřejnou samosprávu a ostatní veřejnou správu. Státní správa může být vykonávána orgány přímo nebo nepřímo a jsou pro ni typické vztahy nadřízenosti a podřízenosti. Organizační struktura státní správy se neustále mění v závislosti na etapách historického vývoje společnosti, na vnitřních a vnějších podmínkách vývoje, na požadavcích společnosti apod.1 Základními subjekty veřejné správy jsou stát a veřejnoprávní korporace – obce, kraje, profesní komory, které jsou ve veřejné správě představitelé a nositelé veřejné moci. Oba tyto subjekty realizují svoje postavení ve veřejné správě navenek prostřednictvím svých orgánů – ministerstva, jiné ústřední správní úřady, orgány územní samosprávy, fyzické osoby. Každý vykonavatel veřejné správy je samostatnou organizační jednotkou, která je částí subsystému a ten součástí organizace veřejné správy jako celku.2
1.2 Ústřední státní správa Soustavu ústřední státní správy tvoří ministerstva a jiné ústřední správní úřady s celostátní působností, jako přímí vykonavatelé státní správy. Výše uvedené orgány jsou „organizační složky státu“, které mají působnost a pravomoc na celém území státu.3 Ministerstva a ústřední správní úřady jsou zpravidla vnitřně členěny na sekretariáty, organizační, personální, ekonomické, technické, informační a další útvary, dále na sekce, odbory, oddělení apod. Vykonávají zákonem svěřenou působnost, jsou odvolacím orgánem proti rozhodnutí nižších správních orgánů a také kontrolují činnost podřízených orgánů.4
1
HORZINKOVÁ, E., NOVOTNÝ, V. Základy organizace veřejné správy v ČR. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008. 234 s. ISBN 978-80-7380-096-3 2 tamtéž 3 tamtéž 4 PEKOVÁ, J., PILNÝ, J., JETMAR, M. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 2. přepracované vyd. Praha: ASPI, a. s., 2005. 556 s. ISBN 80-7357-052-1
10
1.2.1 Vláda České republiky Vláda je vrcholným orgánem výkonné moci. Skládá se z předsedy vlády, místopředsedy vlády a ministrů. Předseda vlády je jmenován prezidentem republiky a na jeho návrh jsou jmenováni ostatní členové vlády a jsou pověřeni řízením ministerstev a jiných úřadů. Vláda rozhoduje ve sboru formou usnesení. Organizace činnosti vlády a řízení schůzí přísluší jejímu předsedovi, kterého pak zastupuje místopředseda vlády nebo jím pověřený člen vlády.5
1.2.2 Úřad vlády České republiky Úkoly týkající se odborného, organizačního a technického zabezpečení vlády plní Úřad vlády České republiky, který má postavení správního úřadu a je ústředním orgánem státní správy. V čele Úřadu vlády stojí vedoucí jmenovaný a odvolávaný vládou. Vláda si také může zřizovat poradní orgány, složené z členů vlády a dalších odborníků, které plní koordinační, konzultační nebo odborné úkoly. Poradními orgány jsou např. Rada vlády pro národnostní menšiny, Rada pro výzkum a vývoj, Výbor pro Evropskou unii, Vládní dislokační komise a další. Stálým poradním orgánem vlády je Legislativní rada vlády, v jejímž čele stojí člen vlády.6
1.2.3 Ministerstva V současnosti máme v České republice tato ministerstva: Ministerstvo financí, Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo kultury, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo obrany, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo dopravy.7 V čele ministerstva stojí ministr, jako člen vlády. Řídí ministerstvo a odpovídá za jeho činnost vládě. Vnitřní organizace ministerstva je ponechána v pravomoci ministra. Ten si zřizuje různé poradní orgány ministerstva, nejen z řad pracovníků ministerstva,
5
HORZINKOVÁ, E., NOVOTNÝ, V. Základy organizace veřejné správy v ČR. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008. 234 s. ISBN 978-80-7380-096-3 6 tamtéž 7 tamtéž
11
ale i jiných orgánů, případně i z řad soukromých osob, podle jejich odbornosti. Vedle těchto orgánů jsou zřizovány i různé pracovní skupiny.8
1.3 Evropská integrace Integrace se začala výrazně prosazovat po druhé světové válce. Hospodářskou integrací se rozumí proces spojený s odstraňováním bariér, které ztěžují vzájemné obchodní styky (cla a jiné překážky) mezi státy. Dochází ke slučování oddělených národních trhů, vzniká tak větší, rozsáhlejší trh přinášející výhody všem zúčastněným státům, které si však ponechávají svou samostatnost. Stejný význam má pro rozvoj integračního procesu politický zájem zúčastněných zemí o těsnější spolupráci. Politická vůle je rozhodujícím faktorem obzvláště při přechodu od nižšího integračního stupně k vyššímu, dále i při rozšiřování integračního seskupení o další země.9 Ekonomický přínos integračního spojení zemí je nepřehlédnutelný. Při existenci většího trhu lze vyrábět větší objem produkce, podniky mohou dosahovat optimálního rozsahu výroby. Na takovém trhu se současně zvětšuje počet jeho účastníků, čímž se zostřuje konkurence. Ve výsledku to prospívá konečnému uživateli nebo spotřebiteli, rychleji postupuje inovace výrobků, zvyšuje se kvalita, zvětšuje se výběr zboží a služeb a zpravidla dochází k poklesu cen.10 V západní Evropě byly po druhé světové válce podnětem k rozvoji integrace také politické pohnutky, snaha odstranit ekonomický základ a příčiny konfliktů mezi velkými zeměmi, které v tomto století přerostly do dvou světových válek. Jednalo se především o nalezení cest a prostředků, které by nahradily dřívější soupeření dvou významných zemí Evropy, Francie a Německa, mírovou spoluprací. K rozvoji integrace dále přispěl i výsledek druhé světové války. Pozice západní Evropy byly oslabeny, neboť ve světě začaly dominovat dvě supervelmoci – Spojené státy americké a Sovětský svaz. Proces integrace měl stmelit a posílit postavení západoevropských zemí v Evropě (vůči Sovětskému svazu) a přispět
8
HORZINKOVÁ, E., NOVOTNÝ, V. Základy organizace veřejné správy v ČR. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008. 234 s. ISBN 978-80-7380-096-3 9 HAD, M., URBAN, L. Evropská společenství: První pilíř Evropské unie. Praha: Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, 2000. 165 s. ISBN 80-85864-88-6 10 tamtéž
12
k upevnění jejich ekonomické váhy ve světě (vůči Spojeným státům a později i Japonsku).11
1.3.1 Zvláštnosti evropské integrace Jedinečnost evropské integrace tkví v tom, že jejím cílem je sdružit země s dlouhou vlastní historií, kulturou a tradicemi, které sice mají celou řadu společných rysů, ale zároveň se v mnoha ohledech odlišují. Nejdůležitějším a politicky nejambicióznějším cílem evropské integrace je vytvořit z Evropy kontinent míru, vyloučit válku jako prostředek řešení sporů mezi členskými státy a přispět k mírovému vývoji na celém evropském kontinentu. Neoddělitelnou součástí uvedeného cíle je zajištění hospodářské prosperity a růstu životní úrovně obyvatel členských států.12 Západoevropská integrace vznikla a největší rozvoj zaznamenala v období tzv. „studené války“. Vojenská a ideologická hrozba sovětského komunismu a naproti tomu podpora Spojených států působily jako důležité stmelující a sjednocující faktory urychlující integrační proces.13 Integrační proces po druhé světové válce je kompromisem mezi dvěma přístupy k integraci. První přístup (prosazovaný od počátku státy kontinentální Evropy, zejména státy Beneluxu, Francie, SRN a Itálie) usiluje o integraci vedoucí k jednotné Evropě, o větší sdílení suverenity a vytvoření nadstátních institucí až po hospodářskou a měnovou unii se společnou měnou v oblasti ekonomické a politickou unii v oblasti zahraniční politiky a obrany. Naproti tomu druhý přístup (tradičně prosazovaný Velkou Británií s podporou některých menších, zejména skandinávských zemí) klade důraz na vytvoření oblasti volného obchodu v oblasti ekonomické a na mezivládní spolupráci v oblasti politické, při zachování státní suverenity členských států.14
11
HAD, M., URBAN, L. Evropská společenství: První pilíř Evropské unie. Praha: Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, 2000. 165 s. ISBN 80-85864-88-6 12 tamtéž 13 tamtéž 14 tamtéž
13
1.3.2 Evropská společenství Tyto dva přístupy k integraci vyústily ve vytvoření dvou typů integračních organizací – struktur s nadnárodními institucemi a sdílenou suverenitou: Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO), Evropské hospodářské společenství (EHS) a Evropské společenství pro atomovou energii (EUROATOM).15 ESUO (Evropské společenství uhlí a oceli) bylo založeno tzv. Pařížskou smlouvou, podepsanou v roce 1951 a jeho činnost byla ukončena v roce 2002. EHS (Evropské hospodářské společenství) a EUROATOM (Evropské společenství pro atomovou energii) byly založeny příslušnými Smlouvami (zvanými Římské), podepsanými v r. 1957. Smlouva o založení EHS byla v r. 1993 přejmenována na Smlouvu o založení ES (SES).
1.4 Evropská unie Evropská unie (EU) vznikla v roce 1993 na základě podpisu Smlouvy o Evropské unii (SEU, zvané též Maastrichtská, vstoupila v platnost 1. listopadu 1993 po ratifikaci členskými zeměmi).16 Cíle Evropské unie byly smlouvou charakterizovány takto: -
podporovat vyvážený
a dlouhodobý hospodářský a sociální pokrok, zejména
vytvořením prostoru bez vnitřních hranic, posílením hospodářské a sociální soudržnosti a zavedením hospodářské a měnové unie, která v dlouhodobější perspektivě zahrnuje i jednotnou měnu, -
upevňovat identitu Unie na mezinárodní úrovni, zejména prostřednictvím společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP),
-
rozvíjet úzkou spolupráci v oblastech justice a vnitřních věcí,
-
účinněji chránit práva a zájmy obyvatel členských států zavedením občanství Unie.17
15
HAD, M., URBAN, L. Evropská společenství: První pilíř Evropské unie. Praha: Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, 2000. 165 s. ISBN 80-85864-88-6 16 HAD, M., PIKNA, B. Druhý a třetí pilíř Evropské unie. Praha: Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, 2001. 86 s. ISBN 80-86345-06-8 17 tamtéž
14
Smlouva o EU je předělem ve vývoji integračního procesu. Novým cílem integračního procesu v ekonomické oblasti je vytvoření hospodářské a měnové unie a ten je doplněn o spolupráci v oblasti politické. Spojuje dva odlišné modely mezinárodní spolupráce: integrační model Evropských společenství (ES) s nadstátními prvky, rozvíjený na základě sdílené suverenity, a model založený na tradiční mezivládní spolupráci, založený na respektování státní suverenity členských států. Tyto modely zahrnují tři oblasti: první vychází ze smluv o ES, zahrnující převážně oblast ekonomickou, druhá zahrnuje oblast zahraniční a bezpečnostní politiky a třetí oblast justice a vnitřních věcí. Zmíněné tři oblasti jsou označovány za pilíře EU.18 Evropská unie tyto oblasti spolupráce někdy přirovnává ke společnému domu, ve kterém evropské národy žijí pod společnou střechou. Struktura této stavby se často přirovnává antickému chrámu (tzv. Maastrichtský chrám), kde základ tvoří členské státy a zakládající smlouvy. Z nich pak vyrůstají tři pilíře coby oblasti spolupráce a jejich svorníkem - střechou, pod níž se odehrává život ve společném evropském domě, jsou instituce EU.19
1.4.1 První pilíř EU První pilíř tvoří nejvýznamnější část Evropské unie, Evropská společenství. Jsou subjektem mezinárodního práva a ve stanovených oblastech mohou uzavírat mezinárodní smlouvy, které zavazují členské státy. V rámci ES fungují instituce nadstátního charakteru a platí v nich právo ES, zvané též komunitární právo, které je za daných okolností nadřazené právu jednotlivých členských zemí.20 Jádro ES tvoří vnitřní trh se svými svobodami (volný pohyb zboží, volný pohyb pracovních sil, svoboda usazování, volný pohyb služeb a kapitálu, volný platební styk) a dále pravidla jeho hospodářské soutěže. V rámci prvního pilíře jsou politiky EU rozděleny na společné (náleží do výlučné pravomoci EU), sdílené (postupuje se podle kontextu problematiky, kdy se posuzuje, zda výsledky příslušné činnosti budou efektivněji dosaženy na nadnárodní úrovni nebo v rámci členských států a členské státy zde mohou vydávat vlastní legislativu pouze tehdy, neexistuje-li již společná evropská úprava) a doplňující (zde EU respektuje suverenitu
18
HAD, M., URBAN, L. Evropská společenství: První pilíř Evropské unie. Praha: Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, 2000. 165 s. ISBN 80-85864-88-6 19 LACINA, L., a kol. Minimum o předsednictví 1. 1. vyd. Praha: Ministerstvo vnitra ČR, Institut státní správy, 2007. ISBN 978-80-239-9235-9 20 HAD, M., PIKNA, B. Druhý a třetí pilíř Evropské unie. Praha: Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, 2001. 86 s. ISBN 80-86345-06-8
15
rozhodování členských států a do provádění činností vstupuje jen jako doplňující a koordinační subjekt, neharmonizuje však zde nijak legislativu členských států).21 Rozhodování v prvním pilíři má nadnárodní charakter, protože členské státy se zavázaly respektovat opatření navržená, přijatá a posuzovaná nadnárodními institucemi. Jedná se o Evropskou komisi (EK), Evropský parlament (EP) a Evropský soudní dvůr (ESD). Evropská rada (ER) a Rada EU mají mezivládní charakter, protože jsou složeny ze zástupců členských zemí hájících ryze národní zájmy.22
1.4.2 Druhý a třetí pilíř EU Druhý a třetí pilíř EU mají odlišný charakter, jsou budovány na principu mezivládní spolupráce. Instituce EU jsou do činnosti druhého a třetího pilíře zapojeny, nejsou však tvůrci legislativy zavazující členské země.23 Druhý pilíř – společná zahraniční a bezpečností politika (SZBP) se týká oblasti, která je považována tradičně za důležitou součást suverenity států. Integrace v této oblasti postupuje ve srovnání s oblastí ekonomickou pomaleji a rozvíjí se na bázi mezivládní spolupráce, která vyžaduje souhlasný přístup všech zúčastněných států a nevede k vytváření nadstátních orgánů a institucí. Společné orgány vytvořené pro ES, tj. Evropská komise a Evropský parlament, jsou sice do SZBP zapojeny, hrají zde však omezenou úlohu.24 Třetí pilíř – policejní a justiční spolupráce v trestních věcech se týká zajištění prostoru svobody, bezpečnosti a práva pro všechny občany EU společným postupem, a to zejména prevencí a bojem proti kriminalitě (obzvláště proti terorismu, obchodu s lidmi, ilegálnímu obchodu se zbraněmi a drogami, proti korupci a podvodům), proti rasismu a xenofobii. V justiční oblasti jde o ulehčení a urychlení spolupráce při soudních procesech, při výkonu rozhodnutí, usnadnění vydávání osob mezi členskými státy, určení minimálních pravidel
21
ABC práva Evropských společenství. Praha: Informační centrum Evropské unie, [2004]. 116 s. ISBN 80239-2561-X 22 LACINA, L. a kol. Minimum o regionální a strukturální politice EU. Praha: Úřad vlády ČR, 2004. 263 s. ISBN 80-86734-23-4 23 HAD, M., PIKNA, B. Druhý a třetí pilíř Evropské unie. Praha: Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, 2001. 86 s. ISBN 80-86345-06-8 24 tamtéž
16
vztahujících se k základním charakteristikám skutkových podstat trestných činů a dále k trestům na poli organizovaného zločinu, terorismu a obchodu s drogami.25
1.4.3 Členské státy EU Evropská unie má v současnosti 27 členských států s celkovou rozlohou 4 314 000 km², přibližně 496 miliónů obyvatel a HDP stejně vysoké jako USA26. Počet členů Evropského společenství/Evropské unie se postupně rozrůstal z původních šesti na současných sedmadvacet členských států: - zakládající státy: Belgie, Francie, Lucembursko, Itálie, Německo a Nizozemí (1951), - první rozšíření: Dánsko, Irsko a Spojené království Velké Británie a Severního Irska (1973), - druhé rozšíření: Řecko (1981), - třetí rozšíření: Portugalsko a Španělsko (1986), - čtvrté rozšíření: Finsko, Rakousko a Švédsko (1995), - páté rozšíření: Česká republika, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovinsko a Slovensko (2004), - šesté rozšíření: Rumunsko a Bulharsko (2007).27 Kompetence členských zemí nejsou Evropskou unií nijak dotčeny v těchto oblastech: - veřejná správa, - vnitřní organizace státu, - ozbrojené síly, - národní identita, - veřejný pořádek a bezpečnost, - trestní justice, - mzdová politika, - zdravotnictví, lékařská péče.28
25
ABC práva Evropských společenství. Praha: Informační centrum Evropské unie, [2004]. 116 s. ISBN 80239-2561-X 26 Wikipedia [online]. Poslední revize 11. 2. 2009 [cit. 2009-2-14]. Dostupné z:
27 LACINA, L. a kol. Minimum o předsednictví 1. 1. vyd. Praha: Ministerstvo vnitra ČR, Institut státní správy, 2007. ISBN 978-80-239-9235-9 28 LACINA, L. a kol. Minimum o regionální a strukturální politice EU. Praha: Úřad vlády ČR, 2004. 263 s. ISBN 80-86734-23-4
17
1.4.4 Kandidátské a potenciální kandidátské země V současnosti jsou tři země, které získaly oficiální statut kandidátské země - Chorvatsko, Turecko a Makedonie. Jako potencionální kandidátské země pro vstup do EU jsou Albánie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Srbsko a Kosovo.29
1.4.5 Historie vztahu České republiky k EU Po pádu železné opony se československá reprezentace zaměřila na vztah s Evropským společenstvím (ES), který považovala za jednu z hlavních priorit. Výsledkem nového směřování zahraniční politiky bylo sjednání asociační dohody s ES (a jeho členskými státy) na konci roku 1991. Z důvodu rozdělení státu však nebyla tato smlouva nikdy ratifikována a Česká republika musela vyjednat novou dohodu, která vstoupila v platnost po ratifikaci v únoru 1995 a upravovala vztahy mezi Českou republikou a EU až do konce roku 2004. V roce 1996 podala Vláda České republiky přihlášku do EU a o rok později na lucemburském summitu rozhodla Evropská rada o zahájení přístupových rozhovorů se skupinou šesti kandidátských států, která zahrnovala i Českou republiku.30 Vyjednávání o vstupu České republiky do EU byla koordinována Výborem pro evropskou integraci a ustavenými odbory na Ministerstvu zahraničních věcí ČR (MZV ČR). Pro samotné vyjednávání byl založen na MZV ČR vyjednávací tým pod vedením státního tajemníka Pavla Teličky. Přístupovou smlouvu dojednali zástupci České republiky na kodaňském summitu v prosinci roku 2002 a v červnu následujícího roku byla předložena občanům ke schválení v celostátním referendu, prvním v historii země. Při 55% účasti se více než 77 % hlasujících občanů České republiky vyjádřilo kladně. Členem EU se tak Česká republika stala k 1. květnu 2004.31
1.5 Instituce ES/EU Již na počátku integrace bylo rozhodnuto, že Evropská společenství budou řízena vlastními institucemi, z nichž některé budou působit nezávisle na členských zemích. Toto pojetí je odlišné od většiny ostatních mezinárodních organizací, ve kterých obvykle funguje 29
Wikipedia [online]. Poslední revize 11. 2. 2009 [cit. 2009-2-14]. Dostupné z: 30 ROVNÁ, L., KASÁKOVÁ, Z., VÁŠKA, J. Evropská unie v členských státech a členské státy v Evropské unii: europeizace vybraných zemí EU. 1. vyd. Praha: Eurolex Bohemia; VIP Books, 2007. 333 s. ISBN 97880-7379-014-11 (Eurolex Bohemia) a ISBN 978-80-87134-10-8 (VIP Books) 31 tamtéž
18
pouze sekretariát a mezivládní konference, která se schází dle potřeby. Vlastní soustava orgánů se pak stává jedním z nejvýraznějších znaků EU, který přispívá k jejímu unikátnímu charakteru (sui generis = svého druhu, mající svérázný charakter).32 Evropská unie není federací. Dokazuje to, mimo jiné, ponechání suverenity na úrovni členských států. V zakládajících smlouvách státy však i přesto některé vymezené části své suverenity přenášejí na nadnárodní úroveň (např. evropská měnová politika – společná měna euro), v ostatních oblastech alespoň koordinují svoji činnost (např. společná zahraniční a bezpečnostní politika).33 Evropská unie je založená na institucionálním systému, v jehož rámci členské země pro řešení vymezených otázek delegují část své svrchovanosti na nezávislé instituce, které reprezentují zájmy EU jako celku, členských států a jejich občanů. Evropská komise sleduje společné zájmy EU jako celku, naproti tomu k národním zájmům zemí přihlíží ve své činnosti Rada EU a Evropský parlament. Zmíněný „institucionální trojúhelník“ je doprovázen dalšími dvěma institucemi: Evropským soudním dvorem a Účetním dvorem.34
1.5.1 Evropská komise Evropská komise (EK) představuje exekutivní složku EU a dá se připodobnit k vládě – stejně jako vláda, i EK má „ministry“ (komisaře), kteří spravují svůj resort (generální ředitelství – DG)35. EK je nezávislá na vnitrostátních vládách jednotlivých členských států. Jejím úkolem je zastupovat a chránit zájmy EU jako celku. Jako výkonná složka EU odpovídá za provádění rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady EU, tzn. řízení každodenních
32
ZBÍRAL, R. Institucionální rámec Evropské unie: právně-politologický pohled. Praha: Linde, 2007. 239 s. ISBN 978-80-7201-682-2 33 LACINA, L., a kol. Minimum o předsednictví 1. 1. vyd. Praha: Ministerstvo vnitra ČR, Institut státní správy, 2007. ISBN 978-80-239-9235-9 34 CIHELKOVÁ, E. a kol. Evropská integrace – Evropská unie. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2006. 396 s. ISBN 80-245-0854-0 35 LACINA, L., a kol. Minimum o předsednictví 1. 1. vyd. Praha: Ministerstvo vnitra ČR, Institut státní správy, 2007. ISBN 978-80-239-9235-9
19
činností EU - provádění jejích politik, řízení jejích programů a vydávání jejích finančních prostředků.36 Nová Evropská komise je jmenována každých pět let, a to do šesti měsíců po volbách do Evropského parlamentu. Nejbližší volby proběhnou v letošním roce. Neformálně jsou členové EK nazýváni „komisaři“ (každá země má jednoho komisaře, je jich tedy 27) a jako členové EK musí jednat v zájmu EU jako celku a nemají přihlížet k zájmům jednotlivých zemí. Každodenní práci EK vykonávají administrativní úředníci, odborníci, překladatelé, tlumočníci a pracovníci sekretariátu, celkem se jedná o 23 000 evropských úředníků.37
1.5.2 Evropský parlament Evropský parlament (EP) zastupuje občany EU a je jednou z nejdůležitějších institucí EU, od roku 1979 jsou jeho poslanci voleni v přímých volbách38. EP je jedinou přímo volenou institucí, poslanci jsou voleni v jednotlivých členských státech přímo na pětileté období. Zastoupení v EP se řídí počtem obyvatel jednotlivých členských zemí, přičemž zastoupení malých a středních států je zvýhodněno oproti státům velkým. Členové EP se nesdružují podle národnosti, ale zasedají podle politické příslušnosti. Současný parlament má 785 členů ze všech 27 členských států EU.39
36
Europa [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-2-1]. Dostupné z: 37 Europa [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-2-1]. Dostupné z: 38 LACINA, L., a kol. Minimum o předsednictví 1. 1. vyd. Praha: Ministerstvo vnitra ČR, Institut státní správy, 2007. ISBN 978-80-239-9235-9 39 HAD, M. a kol. Česká republika v Evropské unii: členství, přínosy, výzvy. Praha: Linde, 2006. 200 s. ISBN 80-7201-611-3
20
Tabulka 1: Počet křesel v Evropském parlamentu podle politických frakcí k 1. září 2007 Politická frakce
Evropská lidová strana (křesťanští demokraté) a Evropští demokraté Socialistická skupina Aliance liberálů a demokratů pro Evropu Unie pro Evropu národů Zelení/Evropská svobodná aliance Evropská sjednocená levice/Severská zelená levice Skupina nezávislých/demokracie Identita, tradice a suverenita Nezařazení poslanci a dočasně neobsazená křesla Celkem Zdroj: Europa [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-2-1]. Dostupné z:
Počet křesel 278 216 104 44 42 41 24 23 13 785
Tabulka 2: Počet křesel v Evropském parlamentu podle zemí (volební období 2009–2014) Země
Belgie Bulharsko Česká republika Dánsko Estonsko Finsko Francie Irsko Itálie Kypr Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Celkem
Počet křesel 24 18 24 14 6 14 78 13 78 6 13 9 6 24
Země
Malta Německo Nizozemsko Polsko Portugalsko Rakousko Řecko Rumunsko Slovensko Slovinsko Španělsko Spojené království Švédsko
Počet křesel 5 99 27 54 24 18 24 35 14 7 54 78 19 785
Zdroj: Europa [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-2-1]. Dostupné z:
EP funguje jako kontrolní a poradní orgán EU a vystupuje jako strážce evropských zájmů a ochránce práv občanů EU. Občané se mohou na něj obracet individuálně nebo kolektivně formou petic a žádat nápravu křivd v záležitostech, které spadají do sféry působnosti EU.40
40
HAD, M. a kol. Česká republika v Evropské unii: členství, přínosy, výzvy. Praha: Linde, 2006. 200 s. ISBN 80-7201-611-3
21
EP má tři pracoviště, oficiální sídlo se nachází ve Štrasburku, kde se „europoslanci“ scházejí jeden týden v měsíci na plenárním zasedání. Mezi plenárními zasedáními se pak scházejí také ve dvaceti stálých výborech v Bruselu. Sídlo předsednictví EP a generální sekretariát se nachází v Lucemburku. Jako jediný orgán se schází a rokuje veřejně. Rozpravy, názory a usnesení jsou zveřejňovány v Úředním věstníku Evropské unie. Simultánní tlumočení všech parlamentních rozprav i rozprav výborů je zajištěno ve všech 23 oficiálních jazycích Evropské unie.41
1.5.3 Evropská rada Evropskou radu, která zasedá dvakrát ročně, tvoří hlavy států či předsedové vlád všech členských států EU a předseda Evropské komise. Jedná se o nejvyšší politický orgán fakticky nadřízený i Radě EU, jehož úkolem je rozhodovat o nejzávažnějších politických a ekonomických otázkách a stanovovat cíle pro další rozvoj a určovat všeobecné směřování EU. Po každé vrcholné schůzce (summitu) Evropské rady podává její předseda zprávu Evropskému parlamentu.42 Předsednictví Evropské rady se odvozuje od předsednictví Rady EU. Na setkání Evropské rady jsou prezentovány národní zájmy členských států EU. Jednání se řídí mezivládním principem zaručujícím rovnost a suverenitu všech členských států.43
1.5.4 Rada EU Rada EU (dříve Rada ministrů) je spolu s Evropskou komisí a Evropským parlamentem součástí základního institucionálního trojúhelníku EU. Jde o rozhodovací orgán EU s výkonnými a hlavně zákonodárnými pravomocemi, reprezentujícími členské státy. Skládá se z jednoho zástupce každé členské země na ministerské úrovni (ministři vlád jednotlivých členských států EU). Je nestálým kolektivním orgánem zastupujícím zájmy samotných členských států (na rozdíl od EK, jejímž posláním je hájit výlučně komunitární zájmy ES jako celku).44
41
Euroskop [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-2-1]. Dostupné z: 42 Wikipedia [online]. Poslední revize 11. 2. 2009 [cit. 2009-2-14]. Dostupné z: 43 PIKNA, B. Vnitřní bezpečnost a veřejný pořádek v evropském právu (oblast policejní a justiční spolupráce). 4. dopracované, konsolidované vyd. Praha: Linde, 2007. 511 s. ISBN 978-80-7201-686-0 44 tamtéž
22
Podle projednávaného předmětu a potřeby se Rada EU setkává v odlišných konfiguracích. V minulosti bylo sektorových rad několik desítek, po reformách byl počet snížen na devět. V rámci jedné Rady EU může členský stát zastupovat i více ministrů, pokud se svým zaměřením dotýkají několika oblastí. V současné době existuje devět podob Rady EU: -
Rada pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy (General Affairs and External Relations Council, GAERC) - členy jsou ministři zahraničí nebo ministři pro evropské záležitosti,
-
Rada pro ekonomické a finanční záležitosti (Economic and Financial Affairs Council, ECOFIN) - členy jsou podle projednávaných otázek ministři financí nebo hospodářství,
-
Rada pro justici a vnitro (Justice and Home Affairs Council, JHA) - setkávají se zde ministři vnitra a spravedlnosti,
-
Rada pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (Employment, Social Policy, Healh and Consumer Affairs Council, EPSCO) - dle projednávaných otázek se scházejí ministři sociálních věcí či zdravotnictví),
-
Rada pro konkurenceschopnost (Competitiveness Council, COMP) - zasedají zde ministři průmyslu,
-
Rada
pro
dopravu,
telekomunikaci
a
energetiku
(Transport,
Telecommunications and Energy Council, TTE) - většinou jednají ministři dopravy, -
Rada pro zemědělství a rybolov (Agriculture and Fisheries Council, AGFISH) - scházejí se v ní ministři zemědělství, případně rybolovu,
-
Rada pro životní prostředí (Environment Council, ENV) - setkávají se zde ministři životního prostředí,
-
Rada pro vzdělávání, mládež a kulturu (Education, Youth and Culture Council, EYC) - scházejí se ministři školství či kultury či komunikací.45
Generálním tajemníkem Rady EU byl v roce 2004 znovu jmenován Javier Solana, který zároveň reprezentuje diplomacii EU, jako vysoký přestavitel pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku.
45
Europa [online]. Poslední revize 2009
23
[cit.
2009-2-1].
Dostupné
z:
V Bruselu má každý členský stát EU také svou stálou skupinu delegátů („stálé zastoupení“), která ho zastupuje na úrovni EU. Vedoucí pracovník každého z těchto zastoupení je v podstatě velvyslancem své země v EU. Velvyslanci, známí také jako „stálí zástupci“, se každý týden scházejí v rámci Výboru stálých zástupců (COmité des REprésentants PERmanents, COREPER).46 COREPER se skládá ze dvou částí, v COREPERu II zasedají vedoucí stálých zastoupení (velvyslanci), v COREPERu I jejich zástupci. COREPER II se zabývá především politickými, finančními a zahraničněpolitickými tématy. COREPER I se zabývá především sociálními a hospodářskými otázkami. Hlavním úkolem COREPERU je předjednat záležitosti pro ministerskou úroveň Rady EU.47 Rada EU má 345 členů, hlasy členských států mají různou váhu v závislosti na počtu obyvatel dané země48.
Tabulka 3: Rozdělení hlasů v Radě EU mezi členské státy (od 1. 1. 2007) Země
Francie, Itálie, Německo a Spojené království Polsko a Španělsko Rumunsko Nizozemsko Belgie, Česká republika, Maďarsko, Portugalsko a Řecko Rakousko, Bulharsko a Švédsko Dánsko, Finsko, Irsko, Litva a Slovensko Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Lucembursko a Slovinsko Malta Celkem Zdroj: Europa [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-2-1]. Dostupné z:
46
Počet hlasů 29 27 14 13 12 10 7 4 3 345
Europa [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-2-1]. Dostupné z: 47 ZBÍRAL, R. Institucionální rámec Evropské unie: právně-politologický pohled. Praha: Linde, 2007. 239 s. ISBN 978-80-7201-682-2 48 Europa [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-2-1]. Dostupné z:
24
1.6 Předsednictví Evropské unie Pod pojmem předsednictví Evropské unie (PRES) se obecně rozumí předsedání jedné země v Radě EU. Členské státy se v této funkci střídají každých šest měsíců a během této doby je předsedající stát „hlasem i tváří“ celé Evropské unie: mluví za všech sedmadvacet členských států. Připravuje a vede jednání Rady EU, zastupuje ji na jednáních s ostatními unijními institucemi (EP, EK) a také reprezentuje EU navenek. V době PRES se v Bruselu, v předsednické zemi a i jinde ve světě, koná téměř tři tisíce jednání na různých úrovních, od nejvyšší až po nejnižší (v průměru je tedy třeba zajistit zhruba dvacet pět jednání denně).49 Kromě Rady EU předsedá předsednická země i zasedání summitu Evropské rady, v rámci vymezeného šestiměsíčního úseku jí podléhá i COREPER a jeho podřízené výbory50. Předsednictví není pouze administrativní funkcí, naopak je jedním z nejdůležitějších nástrojů pro prosazování zájmů jednotlivých členských států a pro ovlivňování chodu celé EU. Je také příležitostí pro zviditelnění a zvýšení prestiže přesedajícího státu. Ten má za úkol organizačně zajistit, svolávat a řídit všechna zasedání Rady EU a jejích pracovních skupin, připravovat agendu těchto jednání a vybírat otázky podle svých priorit. Důležitou funkcí předsednického státu je jeho pozice „vyjednavače“ v úsilí o přijatelné kompromisy.51
1.6.1 Historie Předsednictví Historický vývoj PRES nelze pojmout v plné šíři, nevyvíjelo se organizovaně oproti jiným institucím (jako EK či EP). Náplň PRES se vytvářela živelně a podle praktické potřebnosti po celou dobu jeho existence. Zvláště v 70. letech 20. století dochází v souvislosti s nárůstem vlivu mezivládních prvků v evropské integraci k nárůstu jeho úkolů a kromě dřívějších organizačních funkcí tak PRES získalo funkci vnějšího reprezentanta, který měl zastupovat Evropská společenství ve vztahu k aktérům mezinárodní politiky, dále funkci vnitřního reprezentanta (zástupce Rady EU ve vztahu k jiným institucím ES). Na významu získala také funkce vyjednavače a autora kompromisu uvnitř Rady ministrů
49
České předsednictví EU 2009 – otázky a odpovědi. 1. vyd. Praha: odbor komunikace, Sekce pro předsednictví Úřadu vlády ČR, [2008]. 13 s. ISBN 978-80-87041-30-7 50 PLECHANOVOVÁ, B. a kol. Evropská unie na počátku 21. století: reformní procesy a institucionální změna. Praha: Karolinum, 2006. 215 s. ISBN 80-246-1154-6 51 PIKNA, B. Vnitřní bezpečnost a veřejný pořádek v evropském právu (oblast policejní a justiční spolupráce). 4. dopracované, konsolidované vyd. Praha: Linde, 2007. 511 s. ISBN 978-80-7201-686-0
25
(nyní Rady EU). V roce 1974 byla založena Evropská rada, a ta obohatila PRES o iniciační úkoly (tvorba programu). PRES bylo již v momentě založení výrazem rovnosti členských zemí před institucemi ES. Základní podmínkou zajištění rovnosti bylo ustavení odpovídající rotace zemí při výkonu instituce PRES. Smluvně zakotvený rotační princip byl však několikrát upraven. V 90. letech 20. století byly při vytváření rotačních mechanismů zohledňovány zejména principy adaptace nových členských států, střídání větších a menších států a střídání neutrálních zemí se státy, které se plně podílejí na společné zahraniční bezpečnostní politice.52 Tabulka 4: Přehled předsednictví v Radě EU mezi léty 2008 - 2020 Předsedající země Slovinsko Francie Česká republika Švédsko Španělsko Belgie Maďarsko Polsko Dánsko Kypr Irsko Litva Řecko Itálie Lotyšsko Lucembursko Nizozemsko Slovensko Malta Spojené království Estonsko Bulharsko Rakousko Rumunsko Finsko
Období 1.pololetí 2008 2.pololetí 2008 1.pololetí 2009 2.pololetí 2009 1.pololetí 2010 2.pololetí 2010 1.pololetí 2011 2.pololetí 2011 1.pololetí 2012 2.pololetí 2012 1.pololetí 2013 2.pololetí 2013 1.pololetí 2014 2.pololetí 2014 1.pololetí 2015 2.pololetí 2015 1.pololetí 2016 2.pololetí 2016 1.pololetí 2017 2.pololetí 2017 1.pololetí 2018 2.pololetí 2018 1.pololetí 2019 2.pololetí 2019 1.pololetí 2020
Zdroj: Rozhodnutí Rady 2007/5 ze dne 1. ledna 2007 o pořadí pro výkon předsednictví Rady. Úřední věstník L 1, 4. ledna 2007, s. 11-12
52
DOČKAL, V. a kol. Česká politika v Evropské unii: evropský integrační proces a zájmy České republiky. Brno: Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav, 2006. 216 s. ISBN 80-210-4076-9
26
1.6.2 Nároky kladené na předsednickou zemi Výkon předsednictví v Radě EU klade na předsednickou zemi celou řadu nároků po organizační, logistické, finanční a personální stránce. V oblasti logistiky jde o výběr vhodných konferenčních prostor a jejich technického vybavení, tlumočení, dopravu, občerstvení a ubytování. V kompetenci krajů (či jiných nižších správních celků) většinou zůstává doprovodný společenský a kulturní program. Otázka financování PRES je řešena z prostředků přidělených ze státního rozpočtu. Některé položky pokrývají přímo prostředky Rady EU, sponzorství lze využít u doprovodných akcí PRES. Velké nároky klade personální zajištění přípravy a zejména samotného výkonu PRES. Jde hlavně o nominace předsedů expertních a pracovních skupin a obecně o vyčlenění pracovníků v rámci administrativy zabývajících se předsednictvím spojené se zajištěním zasedání na různých úrovních na území předsednického státu a zejména v Bruselu. Důležitou roli hraje i mediální část PRES, která je podstatná pro komunikaci s obyvateli dané členské země, uvnitř EU, ale i za jejími hranicemi (zastupitelské úřady předsednické země). Předpokladem úspěšného PRES (hlavně v případě malých států) je vytvoření dobrých kontaktů s přestaviteli Evropské komise, Evropského parlamentu a zejména Generálního sekretariátu Rady, z důvodu omezených personálních kapacit, které mohou dát k dispozici během PRES.53 Je také důležité, aby jednotlivé členské státy znaly struktury státních správ ostatních zemí a byly tak schopny spolu vzájemně komunikovat na nejrůznějších úrovních. V průběhu předsednické funkce je zejména důležité znát, které orgány členských států se podílí na tvorbě evropské agendy.54
53
KARLAS, J. a kol. Jak předsedat Evropské unii?: návrh priorit předsednictví ČR v Radě EU v roce 2009. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 2008. 146 s. ISBN 978-80-86506-66-1 54 LACINA, L., a kol. Minimum o předsednictví 2. 1. vyd. Praha: Ministerstvo vnitra ČR, Institut státní správy, 2007. ISBN 978-80-239-9236-9
27
2 PRAKTICKÁ ČÁST 2.1 České předsednictví v Radě Evropské unie Česká republika je během 1. pololetí roku 2009 předsedající zemí Rady Evropské unie (po Slovinsku druhá v pořadí z členských zemí, které vstoupily do EU 1. května 2004). Výkon předsednictví je jedním z nejnáročnějších úkolů vyplývajících z členství České republiky v EU a je pro Českou republiku výzvou mimořádného rozsahu a významu a způsob, jakým se tohoto úkolu zhostí, ovlivní její vnímání na dlouhou dobu po skončení předsednictví v Radě EU. Předsednictví je pro Českou republiku zároveň velkou šancí ukázat
svůj
potenciál
a
projevit
se
jako
důležitý
a
důvěryhodný
partner
na mezinárodním poli. Výkon předsednictví v Radě EU je také velmi účinný nástroj pro prezentaci národních zájmů a pro ovlivňování chodu celého Společenství, neboť předsedajícím zemím umožňuje v daném období realizovat vlastní priority.55 Vlastní příprava zajištění předsednictví je zpravidla zahajována přibližně dva až tři roky před výkonem předsednictví včetně výměny zkušeností s předchozími předsednickými zeměmi. V rámci příprav českého předsednictví probíhá komunikace s předchozí (Francie) a následující (Švédsko) předsednickou zemí, s nimiž Česká republika připravila společný program tří předsednictví (tzv. 18-měsíční program).56
2.1.1 Etapy předsednictví v ČR Přípravná etapa a) úvodní (leden 2005 – září 2006) - vyhodnocování zkušeností s předsednictvím jiných členských států; zapojení zástupce ČR do týmu pro přípravu předsednictví Rakouska, b) systematická (říjen 2006 – prosinec 2008) - návrh rámcového harmonogramu a detailnějšího rozpočtu pro zajištění přípravy a výkonu předsednictví; ustavení vnitrostátního koordinačního mechanismu pro přípravu a výkon předsednictví; rozhodnutí o personálním zajištění přípravy a výkonu předsednictví včetně výhledu na posílení Stálého zastoupení ČR v Bruselu a vybraných velvyslanectví ČR v členských zemích EU, případně jednotlivých resortů a bezpečnostních složek v ČR;
55
Ministerstvo zahraničních věcí ČR [online]. Poslední revize 30. 9. 2008 [cit. 2009-1-30]. Dostupné z: 56 Úřad vlády ČR [online]. Poslední revize 28. 5. 2008 [cit. 2009-1-30]. Dostupné z:
28
zahájení cíleného zaškolování personálu zajišťujícího výkon předsednictví; příprava společného programu týmového předsednictví včetně priorit České republiky; finalizace organizačního a bezpečnostního zabezpečení předsednictví; rozhodnutí o způsobu prezentace předsednictví navenek i uvnitř ČR. Výkonná etapa (leden 2009 – červen 2009) - samotný výkon předsednictví. Vyhodnocovací etapa (červenec 2009 – červen 2010) - vyhodnocení výkonu předsednictví; zajištění kontinuity s následujícím předsednictvím (Švédsko, Španělsko, Belgie, Maďarsko); zpracování dokumentace předsednictví, dokončení akcí iniciovaných v době výkonu funkce předsednictví. Ukončení činnosti dočasných struktur - koordinační mechanismus; personální a technické zabezpečení.57
2.1.2 Model organizace předsednictví ČR v Radě EU V rámci výkonu předsednictví v Radě EU neexistuje univerzálně platný model pro vnitřní koordinaci vedení předsednictví Rady EU. Evropská rada poskytuje členským státům tzv. The Presidency Handbook (Předsednická příručka), která slouží pouze jako pomůcka předsednické zemi. Záleží hlavně na pojetí administrativy v jednotlivých členských státech EU s ohledem na tradice administrativy, výkonnost a efektivitu státní správy, zkušenosti s předchozími předsednictvími, ale i na aktuální vnitropolitické situaci. Je možné rozlišit tři základní typy koordinačně-institucionálního modelu pro přípravu a výkon předsednictví: - centralizovaný model – řídící pravomoci (obsahová stránka) stejně jako dohled nad výkonem předsednictví jsou svěřeny centrálním koordinačním orgánům (s vysokou mírou pravomocí k dalším orgánům státní správy), - decentralizovaný model – jednotlivé rezorty i Stálé zastoupení České republiky při Evropské unii v Bruselu (SZ) mají vysokou míru autonomie v obsahové přípravě a organizaci zajišťovaných jednání i při zaujímání stanovisek předsednictví. Centrum zajišťuje pouze minimum, např. komunikaci navenek a propagaci předsednictví (logo, kalendář akcí, správa internetových stránek apod.), 57
platí pro všechny etapy: Ministerstvo školství a mládeže ČR [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-1-30]. Dostupné z:
29
- kombinovaný model – jde o dvojí linii přípravy a výkonu předsednictví – obsahovou a organizační – se vzájemnou koordinací. Ústřední obsahový a organizační tým funguje formou mezirezortního řídícího orgánu. Rezorty jsou pak zodpovědné za přípravu a organizaci pracovních jednání v jejich kompetenci. Významná úloha tady připadá Stálému zastoupení ČR při EU v Bruselu. SZ předsedá mnoha pracovním skupinám Rady EU a komunikuje přímo s gestorskými rezorty. Tento model zvolila většina států předešlých předsednických zemí.58 Česká republika si rovněž zvolila pro přípravu a výkon předsednictví v Radě EU kombinovaný model, který umožňuje dostatečnou míru samostatnosti pro jednotlivé rezorty z hlediska organizace a přípravy předsednictví a zároveň umožňuje centrální řízení a kontrolu.
2.2 Struktura vnitrostátního koordinačního mechanismu V návaznosti na přijatý model schválila vláda usnesením ze dne 25. října 2006 č. 1238 vnitrostátní koordinační mechanismus pro přípravu a výkon předsednictví ČR v Radě EU a zřídila funkci vládního tajemníka pro přípravu předsednictví. Hlavní roli ve vnitrostátním koordinačním mechanismu měl mít vládní tajemník pro přípravu předsednictví, který měl být přímo podřízený a odpovědný předsedovi vlády ČR, který nese hlavní politickou zodpovědnost za přípravu a průběh předsednictví ČR v Radě EU. Usnesením vlády ze dne 8. listopadu 2006 č. 1286 vláda jmenovala s účinností od 1. ledna 2007 vládním tajemníkem pro přípravu předsednictví Zdeňka Hrubého. Po ustanovení koaliční vlády Mirka Topolánka v roce 2007 jmenovala vláda do funkce místopředsedy vlády pro evropské záležitosti Alexandra Vondru (usnesení vlády ze dne 9. ledna 2007 č. 39) a rozhodla o převedení kompetencí a úkolů vládního tajemníka pro přípravu předsednictví ČR v Radě EU na místopředsedu vlády pro evropské záležitosti. Personální změny se nevyhnuly ani českému velvyslanectví u Evropské unie, z postu velvyslance byl odvolán Jan Kohout a nahradila jej Milena Vicenová.
58
LACINA, L., a kol. Minimum o předsednictví 1. 1. vyd. Praha: Ministerstvo vnitra ČR, Institut státní správy, 2007. ISBN 978-80-239-9235-9
30
Koordinační mechanismus stanovil dělbu odpovědnosti při přípravě a výkonu předsednictví mezi orgány centrální koordinace (místopředseda vlády pro evropské záležitosti, Ministerstvo zahraničních věcí ČR a jím řízené Stálé zastoupení České republiky při Evropské unii v Bruselu a Ministerstvo vnitra ČR) a ostatní ústřední orgány státní správy a vymezil oblasti působnosti těchto subjektů v rámci příprav a samotného výkonu předsednictví ČR v Radě EU. Hlavní prvky vnitrostátního koordinačního mechanismu - zřízení funkce místopředsedy vlády
pro
evropské
záležitosti,
mezi
jehož
hlavní
úkoly
patří
příprava
a koordinace předsednictví, dále zřízení Sekce pro předsednictví v rámci Úřadu vlády ČR a ustavení Centrální organizační skupiny pro předsednictví. A také reforma Výboru pro Evropskou unii, který je centrální jednotkou pro koordinaci obsahové stránky předsednictví.59
2.3 Role jednotlivých orgánů a institucí během českého předsednictví Přijetím vnitrostátního koordinačního mechanismu pro přípravu a výkon předsednictví ČR v Radě EU bylo vytvořeno nezbytné institucionální zázemí. Delegování centrální koordinační role na Úřad vlády České republiky zaručilo propojení mezi vládou a koordinačním mechanismem.
2.3.1 Místopředseda vlády pro evropské záležitosti a jemu podřízené sekce Původní koordinační mechanismus pro předsednictví z roku 2006 předpokládal utvoření zvláštní nové funkce – vládního tajemníka pro předsednictví. V lednu 2007 však došlo k další reformě institucionálního zajištění, kdy hlavní koordinační úloha přešla na nově ustaveného místopředsedu vlády pro evropské záležitosti.60 Odlišnosti mezi funkcí vládního tajemníka pro předsednictví a místopředsedy vlády pro evropské záležitosti: - vládního tajemníka pro přípravu předsednictví jmenovala vláda na návrh předsedy vlády, kterému byl vládní tajemník z výkonu své funkce podřízen a zároveň primárně odpovědný, vláda jej také mohla odvolat, 59
LACINA, L., a kol. Minimum o předsednictví 1. 1. vyd. Praha: Ministerstvo vnitra ČR, Institut státní správy, 2007. ISBN 978-80-239-9235-9 60 tamtéž
31
- místopředseda vlády pro evropské záležitosti je standardním členem vlády. Jeho jmenování či odvolání podléhá ústavním pravidlům pro ustavování vlády, tj. včetně zapojení Prezidenta ČR a Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Místopředseda vlády pro evropské záležitosti se nezabývá pouze českým předsednictvím, ale i dalšími otázkami evropské integrace.61 Hlavní úkoly místopředsedy vlády pro evropské záležitosti: - koordinace obsahové složky předsednictví – místopředseda vlády řídí Výbor pro Evropskou unii na ministerské úrovni a může pozici České republiky ovlivňovat i coby člen vlády, podléhá mu Sekce pro evropské záležitosti Úřadu vlády, - koordinace organizační složky předsednictví – místopředsedovi vlády pro evropské záležitosti podléhá Sekce pro předsednictví ČR v Radě EU, - prezentace předsednictví a komunikace s médii a Radou EU – na místopředsedu vlády pro evropské záležitosti se obrací média i veřejnost se svými dotazy týkajícími se předsednictví. Od 1.dubna 2007 se do gesce Úřadu vlády ČR opět vrátil odbor pro informování o evropských záležitostech (původně tato agenda spadala do gesce Ministerstva zahraničních věcí, poté byla přesunuta pod Úřad vlády ČR, následně pod Ministerstvo pro místní rozvoj a nakonec zpět pod Úřad vlády ČR). Mimo území ČR nese místopředseda vlády pro evropské záležitosti klíčovou odpovědnost za prezentaci předsednictví v Radě EU.62 Sekci pro předsednictví ČR v Radě EU (SPP) vede Jana Hendrichová, náměstkyně místopředsedy vlády pro evropské záležitosti a přímo řídí ředitele následujících odborů: - odbor logistiky a organizace – v čele stojí Radomír Karlík, koordinuje přípravy a výkon předsednictví a kalendář akcí souvisejících s předsednictvím. Koordinuje také přípravu zasedání ministrů zemí EU a jednání na nižší politické úrovni, technické i expertní úrovni a doprovodný program. Ředitel dále koordinuje práci Centrální organizační skupiny pro předsednictví, která je složená ze zástupců klíčových rezortů, zástupců konferenčních, tlumočnických a jiných služeb,
61
LACINA, L., a kol. Minimum o předsednictví 1. 1. vyd. Praha: Ministerstvo vnitra ČR, Institut státní správy, 2007. ISBN 978-80-239-9235-9 62 tamtéž
32
- odbor rozpočtu a veřejných zakázek – v čele stojí David Mlíčko, odbor vede centrální rozpočet sekce pro akce konané v ČR a vybrané akce v zahraničí, a dále zajišťuje organizační záležitosti, výběrová řízení na dodavatele veškerých kongresových a konferenčních služeb a dalších služeb, které se týkají centrální koordinace předsednictví, - odbor komunikace – v čele stojí Gabriela Švecová, odbor připravuje a realizuje koncepci a strategii medializace a propagace českého předsednictví.63 Sekci pro evropské záležitosti vede Marek Mora, náměstek místopředsedy vlády pro evropské záležitosti. Mezi odbory v rámci sekce patří: - odbor koordinace evropských politik – v čele stojí Karolína Kottová, odbor se podílí především na formulaci, koordinaci a provádění politiky ČR ve vztahu k EU, vytváří např. zázemí pro Výbor pro EU, - odbor koncepcí a analýz – v čele stojí Jan Sochorek, odbor připravuje obsahovou stránku
přípravy
předsednictví
ČR
v Radě
EU
(tzv.
priority
českého
předsednictví).64
2.3.2 Ministerstvo zahraničních věcí ČR Ministerstvo zahraničních věcí České republiky (MZV ČR) se nachází ve zvláštním postavení, protože do jeho gesce spadají nejen akce členských států Evropské unie, ale i setkání se třetími zeměmi (země mimo EU). MZV ČR tak bude během českého předsednictví v Radě EU pořádat mnohonásobně více akcí než jiné rezorty.65 Klíčové úlohy MZV ČR: - komunikační kanál mezi institucemi EU a ostatními členskými státy na jedné straně a českou administrativou na straně druhé (tuto komunikační roli plní i místopředseda vlády pro evropské záležitosti),
63
Úřad vlády ČR [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-4-11]. Dostupné z: 64 Úřad vlády ČR [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-4-11]. Dostupné z: 65 Ministerstvo zahraničních věcí ČR [online]. Poslední revize 30. 9. 2008 [cit. 2009-1-30]. Dostupné z:
33
- důležitá role při vnějším zastupování EU, předsednictví je tváří Evropské unie vůči zbytku světa, - MZV ČR je zaštiťující instituce pro Stálé zastoupení České republiky při Evropské unii. V roce 2007 byly posíleny vazby Stálého zastoupení na místopředsedu vlády pro evropské záležitosti. Ministr zahraničních věcí - formulaci českých pozic během předsednictví bude ovlivňovat zejména jako člen Výboru pro EU a člen vlády ČR. Po reformě koordinačního mechanismu v roce 2007 část pravomocí ministra zahraničních věcí (zejména ve Výboru pro EU) přešla na místopředsedu vlády pro evropské záležitosti.66 Organizace českého předsednictví v Radě EU v gesci MZV ČR v Bruselu, ve státech mimo EU a na území ČR - MZV ČR bude během českého předsednictví v Radě EU zajišťovat všechny aspekty vnějších vztahů (především vztahů Evropské unie se zeměmi mimo EU a mezinárodními organizacemi). Zástupci ČR budou předsedat Radě na ministerské, diplomatické, ale i pracovní úrovni a vyjadřovat se jménem všech sedmadvaceti členských států (jakýkoliv výrok představitelů ČR bude tedy během první poloviny roku 2009 interpretován jako oficiální pozice EU). V zemích mimo EU (tzv. místní předsednictví) bude EU zastupována prostřednictvím zastupitelských úřadů České republiky. V zemích, kde ČR nemá svůj vlastní zastupitelský úřad, bude výkonem předsednictví pověřena diplomatická mise jiného členského státu EU (tzv. zástupné místní předsednictví).67
2.3.3 Stálé zastoupení České republiky při Evropské unii v Bruselu Stálé zastoupení České republiky při Evropské unii v Bruselu (SZ) je organizačně podřízeno Ministerstvu zahraničních věcí ČR a plní tyto hlavní úlohy: - komunikační kanál vůči institucím EU a zprostředkování kontaktu jednotlivých rezortů (ministerstev a jiných správních úřadů) s uvedenými institucemi, - vedoucí SZ a jeho zástupce předsedají formacím COREPER I a II, - účast
vedoucího
SZ
na
jednáních
Výboru
pro
EU
(prostřednictvím
videokonference),
66
LACINA, L., a kol. Minimum o předsednictví 1. 1. vyd. Praha: Ministerstvo vnitra ČR, Institut státní správy, 2007. ISBN 978-80-239-9235-9 67 Ministerstvo zahraničních věcí ČR [online]. Poslední revize 30. 9. 2008 [cit. 2009-1-30]. Dostupné z:
34
- řízení
pracovních
skupin
zasedajících
v Bruselu
(pověřený
zaměstnanec
SZ jim může předsedat), - vytváření organizačního zázemí pro jednání všech formací Rady EU v Bruselu. Po reformě koordinačního mechanismu v roce 2007 byl posílen význam přímé komunikace mezi SZ v Bruselu a místopředsedou vlády pro evropské záležitosti. Prostřednictvím SZ v Bruselu místopředseda vlády pro evropské záležitosti komunikuje jak s evropskými institucemi (Evropský parlament, Evropská komise, Generální sekretariát rady), tak i se švédskými a francouzskými orgány pro koordinaci předsednictví. O své komunikaci přes SZ v Bruselu informuje místopředseda vlády pro evropské záležitosti také ministra zahraničních věcí.68
2.3.4 Výbor pro Evropskou unii Výbor pro EU je klíčový orgán pro formulaci obsahové složky předsednictví ze strany České republiky. Formuluje zejména politické a strategické priority českého předsednictví. Zvláštní Výbor pro Evropskou unii působil v České republice již od vstupu ČR do EU (před vstupem se nazýval Výbor pro evropskou integraci). Výboru až do reformy koordinačního mechanismu předsedal ministr zahraničních věcí. Od počátku roku 2007 byl Výbor pro EU reorganizován a rozčleněn na dvě úrovně – Výbor pro EU na úrovni ministrů a Výbor pro EU na pracovní úrovni.69 Výbor pro Evropskou unii na úrovni ministrů – přijímá základní strategická rozhodnutí o směřování českého předsednictví a formuluje jeho hlavní politické priority. Výbor je složen z ministrů a předsedá mu předseda vlády. Z pozice místopředsedy Výboru pro EU na ministerské úrovni může řídit jednání i místopředseda vlády pro evropské záležitosti. Přidružení členové jsou i vedoucí Kanceláře prezidenta republiky a guvernér České národní banky (disponují pouze poradním hlasem), jednání se může zúčastnit i vedoucí SZ v Bruselu.70
68
LACINA, L., a kol. Minimum o předsednictví 1. 1. vyd. Praha: Ministerstvo vnitra ČR, Institut státní správy, 2007. ISBN 978-80-239-9235-9 69 tamtéž 70 tamtéž
35
Výbor pro Evropskou unii na pracovní úrovni – zabývá se koordinací a formulací těch obsahových složek předsednictví, které nepatří mezi všeobecné strategické a politické priority rozhodované Výborem pro EU na ministerské úrovni. Zejména formuluje agendu a priority českého předsednictví pro jednotlivé sektorové politiky (pro jednotlivé formace Rady EU). Výbor je složen z náměstků ministrů pod vedením místopředsedy vlády pro evropské záležitosti nebo jednoho z vedoucích „evropských“ sekcí na Úřadu vlády ČR a vedoucího SZ v Bruselu (obvykle pomocí videokonference).71
2.3.5 Centrální organizační skupina Centrální organizační skupina (COS) byla ustavena k zajišťování úkolů spojených s organizací zasedání institucí EU nebo jiných akcí spojených s předsednictvím ČR v Radě EU na území České republiky. Její hlavní úloha spočívá v poskytování technického podpůrného servisu akcím probíhajícím na českém území. COS je koordinována odborem logistiky a organizace Sekce pro předsednictví Úřadu vlády ČR a je tvořena zástupci státní správy a jiných institucí: - Sekce pro předsednictví ÚV ČR, - zástupci ústředních orgánů státní správy (odpovědní za organizační přípravu předsednických akcí na území ČR v rámci působnosti svého rezortu), - zástupce České národní banky, - zástupce Stálého zastoupení ČR při EU v Bruselu, - zástupci Ministerstva vnitra ČR (zajišťují bezpečnost objektů, delegací a silniční eskorty), - zástupci Ministerstva obrany ČR (zajišťují případnou protivzdušnou obranu), - smluvní poskytovatelé dopravní logistiky a spedičních služeb, - smluvní poskytovatelé konferenční, informační, výpočetní a tlumočnické techniky a souvisejících služeb, - smluvní konferenční architekti, - zástupci pražského magistrátu a zástupci regionů, - zástupce oddělení pro zákazníky letiště Praha, - kontaktní osoba pro lékařské služby, - zástupce útvaru pověřeného celkovou prezentací předsednictví.72 71
LACINA, L., a kol. Minimum o předsednictví 1. 1. vyd. Praha: Ministerstvo vnitra ČR, Institut státní správy, 2007. ISBN 978-80-239-9235-9 72 tamtéž
36
2.3.6 Sektorová ministerstva (rezorty) Nastavený kombinovaný model řízení a organizace předsednictví ponechává jednotlivým rezortům určité pravomoci jak pro organizaci předsednictví, tak pro formulaci vlastních obsahových priorit.73 Klíčová ministerstva pro organizaci předsednictví ČR v Radě EU: - Ministerstvo vnitra ČR – školení a vzdělávání pověřených zaměstnanců státní správy (je vytvořen Centrální registr zaměstnanců definující čtyři kategorie zaměstnanců pro plnění úkolů předsednictví v souladu s Národním programem vzdělávání), bezpečnost objektů a delegací na českém území během událostí spojených s předsednictvím, silniční eskorty. Nově byl do struktur Ministerstva vnitra ČR začleněn Institut státní správy pro přípravu předsednictví ČR v Radě EU (školení a vzdělávání pověřených zaměstnanců státní správy v souvislosti s předsednictvím), který byl původně součástí Úřadu vlády ČR, - Ministerstvo obrany ČR – protivzdušná obrana během akcí spojených s předsednictvím, - Ministerstvo financí ČR – vyhodnocení finančních nároků předsednictví a přidělování finančních zdrojů jednotlivým institucím.74
2.3.7 Parlament České republiky Parlament ČR nemá žádné zvláštní kontrolní pravomoci nad chováním vlády (státní správy) během předsednictví ČR v Radě EU nad rámec všeobecných kontrolních pravomocí podle Ústavy ČR.75
2.3.8 Prezident České republiky Prezident České republiky se může podílet na formulaci českých priorit předsednictví a vedení předsednictví v rámci svých všeobecných ústavních pravomocí týkajících se vnitrostátní i zahraniční politiky. Po dohodě s vládou a premiérem reprezentuje ČR jako předsednickou zemi zejména na summitech se třetími zeměmi (s USA duben 2009, s Ruskem, Čínou a dalšími plánováno na květen 2009).
73
LACINA, L., a kol. Minimum o předsednictví 1. 1. vyd. Praha: Ministerstvo vnitra ČR, Institut státní správy, 2007. ISBN 978-80-239-9235-9 74 tamtéž 75 tamtéž
37
2.4 Finanční a personální zajištění předsednictví ČR v Radě EU Finanční zajištění Dle vymezení oblastí působnosti jednotlivých subjektů v koordinačních mechanismu byl stanoven způsob financování činností v rámci příprav a výkonu předsednictví. Některé budou financovány z Všeobecné pokladní správy (VPS) a ostatní budou kryty z prostředků vyčleněných v jednotlivých kapitolách v rámci schválených objemů na běžné výdaje. Vláda ČR vyčlenila z VPS pro přípravu a výkon předsednictví ČR v Radě EU celkovou částku ve výši 1,9 mld. Kč pro roky 2007 – 2009. Pro rok 2007 byla stanovena částka ve výši 200 mil. Kč, pro rok 2008 to byla částka 700 mil. Kč a pro rok 2009 vláda schválila částku 1 mld. Kč76 (pro srovnání – rozpočet předešlého francouzské předsednictví činil 190 mil. EUR). Hlavní část těchto finančních prostředků bude využita na pokrytí nákladů spojených
s centrálním
zajištěním
organizačních,
logistických,
mediálních
a komunikačních stránek výkonu předsednictví na území České republiky (pronájem konferenčních prostor v České republice, technické vybavení, tlumočení, občerstvení, systém
akreditace
účastníků,
doprava
delegátů,
zajištění
dárkových
předmětů
a protokolárních darů, mediální propagace předsednictví apod.). Další částku ve výši 1,4 mld. Kč mají k dispozici jednotlivé rezorty (ministerstva) ve svých kapitolách, která je určena pro výdaje spojené s evropskou agendou a byla by využita – i když v omezené výši, i kdyby neprobíhalo předsednictví. Část nákladů spojených s organizací zasedání na území České republiky však hradí některé instituce Evropské unie. Jedná se převážně o zajištění tlumočení neformálních zasedání Rady EU, kdy Evropská komise poskytuje vlastní síť tlumočníků. Jak je také zvykem, některé záležitosti jsou řešeny formou sponzorství. Například se jedná o sponzorské zapůjčení vozidel (limuzín a multivanů) domácích automobilek, poskytnutí paliv, nápojů apod. Z kapitol jednotlivých rezortů pak budou hrazeny také činnosti patřící k centrálně zajišťovaným činnostem, jež jsou po organizační stránce zajišťovány útvarem místopředsedy vlády pro evropské záležitosti Sekcí pro předsednictví ČR v Radě EU (MVEZ/SPP). Jedná se především o zajištění ubytování delegací (poplatky za hotelové pokoje), dále tlumočnické služby pro zasedání na nižší úrovni (mimo ministerské) organizované v tzv. stálých konferenčních prostorách a také občerstvení a stravování 76
České předsednictví EU 2009 – otázky a odpovědi. 1. vyd. Praha: odbor komunikace, Sekce pro předsednictví Úřadu vlády ČR, [2008]. 13 s. ISBN 978-80-87041-30-7
38
během těchto zasedání. K zajištění těchto provázaných činností byly mezi MVEZ/SPP a jednotlivými dodavateli služeb (ubytování, tlumočení, stravovací služby) uzavřeny rámcové smlouvy, jež nastavily podmínky spolupráce a poskytování služeb jednotlivým rezortům
včetně
výše
cen
za
jednotlivé
služby.
Mezi
MVEZ/SPP
a rezorty pak došlo na základě těchto podmínek k uzavření dohody o využívání a úhradě výše uvedených služeb. Nemalá část finančních prostředků spojená s centrální koordinací je pak vyčleněna na bezpečnostní opatření v průběhu předsednictví (v plné gesci Ministerstva vnitra ČR). Celá třetina prostředků z VPS pak náleží Ministerstvu zahraničních věcí ČR, hlavně k pokrytí výdajů Stálého zastoupení ČR při EU v Bruselu (personální náklady v souvislosti s personálním posílením o 110 osob, náklady na administrativní a technické zázemí, další provozní výdaje). Personální zajištění Během příprav a výkonu předsednictví ČR v Radě EU došlo k dočasnému navýšení funkčních míst ve státní správě, celkem se jedná o 365 míst. Tato místa zaniknou po skončení předsednictví, tj. nejpozději do konce roku 2009. Náklady spojené s personálním posílením státní správy zahrnují platy a základní motivaci zaměstnanců. Pro pracovníky, podílející se na výkonu předsednictví, bylo také zajištěno intenzivní vzdělávání (především jazykové kurzy, odborně zaměřené kurzy apod.). V průběhu roku 2008 bylo v souvislosti se zabezpečením hladkého průběhu zasedání na vysoké úrovni vypsáno výběrové řízení na obsazení míst styčných koordinátorů (liaison officerů) pro doprovod vedoucích delegací členských států a dalších zúčastněných subjektů na ministerská setkání. Ze 700 přihlášených kandidátů bylo v několika kolech výběrového řízení vybráno konečných 70 studentů. Ti pak byli následně během posledního čtvrtletí roku 2008 řádně proškoleni. V oblasti personálního posílení předsednických akcí byla také vybrána agentura poskytující služby hostesek.
39
2.5 Medializace a prezentace českého předsednictví Po ustavení vnitrostátního koordinačního mechanismu nese odpovědnost za agendu informování široké veřejnosti o problematice EU místopředseda vlády pro evropské záležitosti. Celková prezentace předsednictví ČR v Radě EU zahrnuje vytvoření loga předsednictví, corporate identity, správu webové stránky předsednictví (www.eu2009.cz), polygrafické služby, včetně prezentace předsednictví vůči veřejnosti a práci s médii, aj. Obrázek 1: Logo předsednictví ČR v Radě EU
Zdroj: České předsednictví Evropské unie [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-4-20]. Dostupné z:
Kulatý stůl komunikace Pro koordinaci komunikačních a prezentačních aktivit souvisejících s předsednictvím ČR v Radě EU byl v červenci roku 2007 zřízen Kulatý stůl komunikace sdružující zástupce odboru komunikace Sekce pro předsednictví Úřadu vlády, zástupce tiskových odborů jednotlivých resortů, zástupce Kanceláře prezidenta republiky a tiskového mluvčího Stálého zastoupení v Bruselu. Kulatý stůl komunikace a Centrální organizační skupina budou využity i pro případnou krizovou komunikaci v případě neočekávaných událostí v Evropské unii. Motto Motto českého předsednictví v Radě EU je „Evropa bez barier“ („Europe without Barriers“). Tímto chce Česká republika vyjádřit vůli k odstraňování zbývajících překážek mezi členskými státy EU, zejména v oblastech vnitřního trhu – volného pohybu zboží, služeb, osob a kapitálu. Motto však vyjadřuje i otevřenost Evropy navenek, vůči celému světu.77 77
České předsednictví EU 2009 – otázky a odpovědi. 1. vyd. Praha: odbor komunikace, Sekce pro předsednictví Úřadu vlády ČR, [2008]. 13 s. ISBN 978-80-87041-30-7
40
Jednotný vizuální styl Základem jednotného vizuálního stylu je značka a logotyp. Jednotný vizuální styl bude využit pro všechny nástroje propagace a prezentace předsednictví ČR v Radě EU, včetně aktivit partnerských subjektů, kterým bude udělena záštita místopředsedy vlády pro evropské záležitosti (www.tp-design.cz/pdf%20net/eu2009.pdf). Propagační předměty a dary Propagační předměty a dary protokolárního charakteru budou předávány při zasedáních v České republice, v Bruselu, ale také na zastupitelských úřadech. Všechny propagační předměty a protokolární dary budou odpovídat jednotnému vizuálnímu stylu předsednictví České republiky. Obrázek 2: Propagační předměty českého předsednictví v Radě EU
Zdroj: České předsednictví Evropské unie [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-4-9]. Dostupné z:
Výzdoba prostor předsednictví V průběhu předsednictví ČR v Radě EU je také nutné v jednotném vizuálním stylu zajistit výzdobu Rady v Bruselu i v Lucemburku a prostor Stálého zastoupení v Bruselu. V době konání všech zasedání, souvisejících s předsednictvím ČR v Radě EU na území České republiky, budou také vyzdobeny stálé konferenční prostory v Praze i regionech. Na objednávku Úřadu vlády ČR byla v sídle Rady EU v Bruselu nainstalována plastika Entropa Davida Černého (viz příloha č. 1).
41
Komunikační kampaň k českému předsednictví ČR v Radě EU Spot pod názvem „Tváře českého předsednictví“ odstartoval v září 2008 první část komunikační kampaně českého předsednictví v Radě EU s cílem vzbudit zájem o otázky týkající se českého předsednictví. Ve spotu vystupují – vědec a objevitel léků proti rakovině Antonín Holý, architektka Eva Jiřičná, primabalerína Darja Klimentová, dirigent Libor Pešek, modelka Tereza Maxová, fotbalový brankář Petr Čech a hokejista Jaromír Jágr. Svou roli tu sehrála i kostka cukru a slogan „Evropě to osladíme“.
2.6 Výzkum veřejného mínění Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. provedlo v měsících duben, červen, září, říjen, listopad a prosinec 2008, a dále leden, únor a březen 2009 šetření na téma „Občané o předsednictví ČR v Radě Evropské unie“. Šetření zkoumalo zájem respondentů o tuto problematiku, jejich informovanost a hodnocení příprav i samotného výkonu předsednictví České republiky v Radě Evropské unie. Vždy se jednalo o kvótní výběr (kvóty – region, velikost místa bydliště, pohlaví, věk, vzdělání), cílová skupina – obyvatelstvo ČR ve věku od 15 let, metoda sběru dat – osobní rozhovor tazatele s respondentem. Podrobnější informace jsou uvedeny v jednotlivých zprávách o šetřeních ve výše uvedených měsících roku 2008 a 2009 (www.cvvm.cas.cz; šetření z března roku 2009 viz příloha č. 2). Znění otázek: 1) „ČR předsedá od 1. ledna tohoto roku Radě Evropské unie. Nakolik se Vy osobně zajímáte o předsednictví ČR v Radě EU?“ Znění otázky od dubna – prosince 2008 „ČR bude v první polovině roku 2009 předsedat Radě Evropské unie. Nakolik se Vy osobně zajímáte o předsednictví ČR v Radě EU?“ 2) „A jak byste zhodnotil svou informovanost o tomto tématu obecně? Máte dostatek nebo nedostatek informací a) o tom, co toto předsednictví obnáší, b) o činnosti české vlády v souvislosti s předsednictvím, c) o jednotlivých lidech, kteří se na předsednictví podílejí?“
42
Znění otázky od dubna – prosince 2008: „A jak byste zhodnotil svou informovanost o tomto tématu obecně? Máte dostatek nebo nedostatek informací a) o tom, co toto předsednictví obnáší, b) o přípravách české vlády na toto předsednictví, c) o jednotlivých lidech, kteří se na přípravách podílejí?“ 3) „Domníváte se, že Česká republika je na předsednictví v Radě Evropské unie připravena dostatečně nebo nedostatečně?“ Od dubna – prosince 2008 byla otázka formulována v budoucím čase. 4) „Může nebo nemůže podle Vašeho názoru země předsedající Radě Evropské unie významně ovlivnit politiku EU?“ 5) „Myslíte si, že Česká republika v pozici předsednické země obstojí nebo neobstojí?“ 6) „Jak si podle Vás vede Česká republika jako země přesedající Radě Evropské unie?“78
Grafické znázornění Níže jsou uvedena srovnání odpovědí na výše uvedené otázky 1 - 6, a to jak odpovídali občané v měsíci dubnu 2008 v porovnání s měsícem prosinec 2008, než začala Česká republika předsedat Radě EU. A dále srovnání výsledků měsíce ledna a března 2009, zda se povědomí občanů s probíhajícím předsednictvím změnilo a jak. Tato dvě porovnání jsou pak pro srovnání souhrnně zobrazena v jediném grafu. Zkratka CZ PRES znamená předsednictví České republiky v Radě Evropské unie.
78
Centrum pro výzkum veřejného mínění [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-4-11]. Dostupné z:
43
Obrázek 3: Graf 1 k otázce č. 1 - Zájem o předsednictví ČR v EU 40 35 četnost v %
30 25 20 15
IV/08
10
XII/08
5 0
velmi se spíše se zajímá zajímá
neví
spíše se vůbec se nezajímá nezajímá
zájem před začátkem CZ PRES
Zdroj: Centrum pro výzkum veřejného mínění [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-4- 11]. Dostupné z:
Obrázek 4: Graf 2 k otázce č. 1 - Zájem o předsednictví ČR v EU 40 35 četnost v %
30 25 20 15
I/09
10
III/09
5 0
velmi se spíše se zajímá zajímá
neví
spíše se vůbec se nezajímá nezajímá
zájem po začátku CZ PRES
Zdroj: Centrum pro výzkum veřejného mínění [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-4- 11]. Dostupné z:
44
Obrázek 5: Graf 3 k otázce č. 1 - Zájem o předsednictví ČR v EU 40 35 četnost v %
30 25 20
IV/08
15
XII/08
10
I/09 III/09
5 0
velmi se spíše se zajímá zajímá
neví
spíše se vůbec se nezajímá nezajímá
zájem během celého sledovaného období
Zdroj: Centrum pro výzkum veřejného mínění [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-4- 11]. Dostupné z:
Z výše uvedeného grafického znázornění odpovědí na první otázku „ČR předsedá od 1. ledna tohoto roku Radě Evropské unie. Nakolik se Vy osobně zajímáte o předsednictví ČR v Radě EU?“ (znění otázky od dubna – prosince 2008: „ČR bude v první polovině roku 2009 předsedat Radě Evropské unie. Nakolik se Vy osobně zajímáte o předsednictví ČR v Radě EU?“) vyplývá, že zájem respondentů o předsednictví České republiky v Radě EU před jeho začátkem měl rostoucí tendenci a nezájem občanů s blížícím se předsednictvím klesal. Z druhého grafu vyplývá, že zájem občanů o předsednictví po jeho začátku 1. ledna 2009 spíše klesá a naopak nezájem s probíhajícím předsednictvím stoupá. Ve třetím grafu jsou pro porovnání výsledky dvou předešlých grafů sloučeny v jednom grafickém zobrazení.
45
Obrázek 6: Graf 1 k otázce č. 2a – Informovanost o tom, co předsednictví obnáší
45 40 četnost v %
35 30 25 20
IV/08
15
XII/08
10 5 0
rozhodně dostatek
spíše dostatek
neví
spíše rozhodně nedostatek nedostatek
informovanost před začátkem CZ PRES
Zdroj: Centrum pro výzkum veřejného mínění [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-4- 11]. Dostupné z:
Obrázek 7: Graf 2 k otázce č. 2a – Informovanost o tom, co předsednictví obnáší
45 40 četnost v %
35 30 25 20
I/09
15
III/09
10 5 0
rozhodně dostatek
spíše dostatek
neví
spíše rozhodně nedostatek nedostatek
informovanost po začátku CZ PRES
Zdroj: Centrum pro výzkum veřejného mínění [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-4- 11]. Dostupné z:
46
četnost v %
Obrázek 8: Graf 3 k otázce č. 2a – Informovanost o tom, co předsednictví obnáší
50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
IV/08 XII/08 I/09 III/09 rozhodně dostatek
spíše dostatek
neví
spíše rozhodně nedostatek nedostatek
informovanost během celého sledovaného období
Zdroj: Centrum pro výzkum veřejného mínění [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-4- 11]. Dostupné z:
Výsledky šetření u otázky 2a „A jak byste zhodnotil svou informovanost o tomto tématu obecně? Máte dostatek nebo nedostatek informací o tom, co toto předsednictví obnáší?“ ukázaly, že informovanost občanů ohledně tohoto tématu je mizivá. S probíhajícím předsednictvím se sice situace mírně zlepšila, ale převažují spíš nedostatečně informovaní občané o tomto tématu. Z výsledků jednoznačně vyplývá, že vláda České republiky (resp. místopředseda vlády pro evropské záležitosti jako hlavní koordinátor předsednictví České republiky v Radě Evropské unie) by se měla vážně zamyslet nad tím, zda nebyla podceněna příprava a zvolená koncepce medializace a propagace českého předsednictví v Radě Evropské unie je dostačující.
47
Obrázek 9: Graf 1 k otázce č. 2b – Informovanost o činnosti vlády při předsednictví
45 40 četnost v %
35 30 25 20
IV/08
15
XII/08
10 5 0
rozhodně dostatek
spíše dostatek
neví
spíše rozhodně nedostatek nedostatek
informovanost před začátkem CZ PRES
Zdroj: Centrum pro výzkum veřejného mínění [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-4- 11]. Dostupné z:
četnost v %
Obrázek 10: Graf 2 k otázce č. 2b – Informovanost o činnosti vlády při předsednictví
50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
I/09 III/09
rozhodně dostatek
spíše dostatek
neví
spíše rozhodně nedostatek nedostatek
informovanost po začátku CZ PRES
Zdroj: Centrum pro výzkum veřejného mínění [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-4- 11]. Dostupné z:
48
četnost v %
Obrázek 11: Graf 3 k otázce č. 2b – Informovanost o činnosti vlády při předsednictví
50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
IV/08 XII/08 I/09 III/09 rozhodně dostatek
spíše dostatek
neví
spíše rozhodně nedostatek nedostatek
informovanost během celého sledovaného období
Zdroj: Centrum pro výzkum veřejného mínění [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-4- 11]. Dostupné z:
Podobně, jak tomu bylo u výsledků šetření u předešlé otázky, odpovědi na otázku 2b „A jak byste zhodnotil svou informovanost o tomto tématu obecně? Máte dostatek nebo nedostatek informací o činnosti české vlády v souvislosti s předsednictvím?“ (znění otázky od dubna – prosince 2008: „A jak byste zhodnotil svou informovanost o tomto tématu obecně? Máte dostatek nebo nedostatek informací o přípravách české vlády na toto předsednictví?“) vypovídají o nízké informovanosti občanů České republiky o otázkách spojených s předsedáním České republiky celé Evropské unii.
49
Obrázek 12: Graf 1 k otázce č. 2c – Informovanost o lidech
četnost v %
podílejících se na předsednictví
55 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
IV/08 XII/08
rozhodně dostatek
spíše dostatek
neví
spíše rozhodně nedostatek nedostatek
informovanost před začátkem CZ PRES
Zdroj: Centrum pro výzkum veřejného mínění [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-4- 11]. Dostupné z:
Obrázek 13: Graf 2 k otázce č. 2c – Informovanost o lidech podílejících se na předsednictví
45 40 četnost v %
35 30 25 20
I/09
15
III/09
10 5 0
rozhodně dostatek
spíše dostatek
neví
spíše rozhodně nedostatek nedostatek
informovanost po začátku CZ PRES
Zdroj: Centrum pro výzkum veřejného mínění [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-4- 11]. Dostupné z:
50
Obrázek 14: Graf 3 k otázce č. 2c – Informovanost o lidech
četnost v %
podílejících se na předsednictví
55 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
IV/08 XII/08 I/09 III/09 rozhodně dostatek
spíše dostatek
neví
spíše rozhodně nedostatek nedostatek
informovanost během celého sledovaného období
Zdroj: Centrum pro výzkum veřejného mínění [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-4- 11]. Dostupné z:
Jak vyplývá ze souhrnného grafu k otázce 2c „A jak byste zhodnotil svou informovanost o tomto tématu obecně? Máte dostatek nebo nedostatek informací o jednotlivých lidech, kteří se na předsednictví podílejí?“ (znění otázky od dubna – prosince 2008: „A jak byste zhodnotil svou informovanost o tomto tématu obecně? Máte dostatek nebo nedostatek informací o jednotlivých lidech, kteří se na přípravách podílejí?“) o konkrétních lidech kolem předsednictví mají občané jen malou povědomost.
51
Obrázek 15: Graf 1 k otázce č. 3 – Je ČR dostatečně připravena na předsednictví?
40 35 č e tn o s t v %
30 25 20 IV/08
15
XII/08
10 5 0
rozhodně dostatečně
spíše dostatečně
neví
spíše rozhodně nedostatečně nedostatečně
připravenost před začátkem CZ PRES
Zdroj: Centrum pro výzkum veřejného mínění [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-4- 11]. Dostupné z:
Obrázek 16: Graf 2 k otázce č. 3 – Je ČR dostatečně připravena na předsednictví?
45 40 č e tn o s t v %
35 30 25 20
I/09
15
III/09
10 5 0
rozhodně dostatečně
spíše dostatečně
neví
spíše rozhodně nedostatečně nedostatečně
připravenost po začátku CZ PRES
Zdroj: Centrum pro výzkum veřejného mínění [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-4- 11]. Dostupné z:
52
Obrázek 17: Graf 3 k otázce č. 3 – Je ČR dostatečně připravena na předsednictví?
45 40 č e tn o s t v %
35 30 25
IV/08
20
XII/08
15
I/09
10
III/09
5 0
rozhodně dostatečně
spíše dostatečně
neví
spíše rozhodně nedostatečně nedostatečně
připravenost během celého sledovaného období
Zdroj: Centrum pro výzkum veřejného mínění [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-4- 11]. Dostupné z:
Z odpovědí na otázku 3 „Domníváte se, že Česká republika je na předsednictví v Radě Evropské unie připravena dostatečně nebo nedostatečně?“ (od dubna – prosince 2008 byla otázka formulována v budoucím čase) je patrné, že téměř celá polovina dotázaných respondentů si myslí, že Česká republika je na výkon předsednictví v Radě Evropské unie připravena dostatečně. Velký počet odpovědí v kolonce „nevím“ svědčí znovu o značné neinformovanosti široké veřejnosti o problematice předsednictví v Radě EU.
53
Obrázek 18: Graf 1 k otázce č. 4 – Vliv předsedající země na politiku EU
40 35 četnost v %
30 25 20 15
IV/08
10
XII/08
5 0
rozhodně může
spíše může
neví
spíše nemůže
rozhodně nemůže
vliv před začátkem CZ PRES
Zdroj: Centrum pro výzkum veřejného mínění [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-4- 11]. Dostupné z:
Obrázek 19: Graf 2 k otázce č. 4 – Vliv předsedající země na politiku EU
40 35 četnost v %
30 25 20 15
I/09
10
III/09
5 0
rozhodně může
spíše může
neví
spíše nemůže
rozhodně nemůže
vliv po začátku CZ PRES
Zdroj: Centrum pro výzkum veřejného mínění [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-4- 11]. Dostupné z:
54
Obrázek 20: Graf 3 k otázce č. 4 – Vliv předsedající země na politiku EU
40 35 četnost v %
30 25 20
IV/08
15
XII/08
10
I/09 III/09
5 0
rozhodně může
spíše může
neví
spíše nemůže
rozhodně nemůže
vliv během celého sledovaného období
Zdroj: Centrum pro výzkum veřejného mínění [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-4- 11]. Dostupné z:
U otázky 4 „Může nebo nemůže podle Vašeho názoru země předsedající Radě Evropské unie významně ovlivnit politiku EU?“ si téměř polovina dotázaných občanů myslí, že předsedající země nemůže dost dobře ovlivnit politiku Evropské unie. A to v obou sledovaných obdobích, a dokonce v rámci probíhajícího předsednictví ČR v Radě EU si toto myslí o něco více respondentů, než před jeho začátkem. Naopak téměř třetina dotázaných občanů si myslí, že předsedající země politiku Evropské unie během svého předsednictví ovlivnit může.
55
Obrázek 21: Graf 1 k otázce č. 5 – Obstojí ČR jako předsednická země?
45 40 četnost v %
35 30 25 20
IV/08
15
XII/08
10 5 0
rozhodně obstojí
spíše obstojí
neví
spíše neobstojí
rozhodně neobstojí
situace před začátkem CZ PRES
Zdroj: Centrum pro výzkum veřejného mínění [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-4- 11]. Dostupné z:
četnost v %
Obrázek 22: Graf 2 k otázce č. 5 – Obstojí ČR jako předsednická země?
50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
I/09 III/09
rozhodně obstojí
spíše obstojí
neví
spíše rozhodně neobstojí neobstojí
situace po začátku CZ PRES
Zdroj: Centrum pro výzkum veřejného mínění [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-4- 11]. Dostupné z:
56
četnost v %
Obrázek 23: Graf 3 k otázce č. 5 – Obstojí ČR jako předsednická země?
50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
IV/08 XII/08 I/09 III/09 rozhodně obstojí
spíše obstojí
neví
spíše rozhodně neobstojí neobstojí
situace během celého sledovaného období
Zdroj: Centrum pro výzkum veřejného mínění [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-4- 11]. Dostupné z:
Z grafů u otázky 5 „Myslíte si, že Česká republika v pozici předsednické země obstojí nebo neobstojí?“ vyplývá, že občané České republiky věří vládě své země a myslí si, že Česká republika jako předsedající země obstojí a svou roli „šéfa Evropy“ zvládne. I přes vysokou neinformovanost o tématu předsednictví téměř 60 % respondentů odpovědělo kladně. U této otázky je ovšem nutné také brát zřetel na odpověď „nevím“, kdy takto odpověděla přibližně pětina dotázaných. Tato odpověď svědčí opět o nízké informovanosti veřejnosti.
57
četnost v %
Obrázek 24: Graf 1 k otázce č. 6 – Jak si ČR vede jako předsedající země?
50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
I/09 II/09 III/09 velmi dobře
spíše dobře
neví
spíše rozhodně špatně špatně
situace během prvních tří měsíců výkonu CZ PRES
Zdroj: Centrum pro výzkum veřejného mínění [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-4- 11]. Dostupné z:
Kladné hodnocení více než poloviny dotázaných občanů na otázku 6 „Jak si podle Vás vede Česká republika jako země přesedající Radě Evropské unie?“ ukazuje, že si Česká republika v roli předsedající země vede dobře. Ovšem opět spousta občanů (26 %) na tuto otázku odpověděla „nevím“. Celkově z výzkumu vyplývá, že česká veřejnost má nízké povědomí o věcech, týkajících se předsednictví České republiky v Evropské unii, a možná i o členství České republiky v Evropské unii vůbec. Statisticky se ukázalo, že rozdíly v rozložení odpovědí se projevily hlavně s ohledem na dosažené vzdělání respondentů a jejich životní úroveň. O předsednictví se spíše zajímají občané s vyšším stupněm vzdělání, nejméně se zajímají občané se základním vzděláním.
2.7
Analýza z pohledu organizačního zajištění českého předsednictví
v Radě EU na Ministerstvu spravedlnosti ČR Ministerstvo spravedlnosti České republiky (MSp ČR) je jedním z rezortů zapojených do příprav a výkonu předsednictví ČR v Radě EU. Přípravou a výkonem předsednictví je na MSp ČR pověřena Sekce mezinárodních vztahů, vedená
náměstkem ministra
spravedlnosti Tomášem Bočkem, rezortním koordinátorem pro předsednictví.
58
V rámci Sekce mezinárodních vztahů jsou pak stanoveny jednotlivé týmy: koordinačněobsahové a provozně-organizační. Sekce mezinárodních vztahů je členěna na odbor mezinárodní civilní, odbor mezinárodní trestní, samostatné oddělení mezinárodních organizací a mezinárodní spolupráce, které jsou přímo podřízeny vrchnímu řediteli podsekce mezinárodně právní. V každém ze zmíněných odborů existuje oddělení evropského práva, které je vlastně oním koordinačně-obsahovým týmem, odpovědným za agendu, patřící danému odboru v rámci předsednictví. Přímo podřízené náměstku sekce mezinárodních vztahů je pak samostatné oddělení programů a evropské spolupráce, které připravuje a realizuje předsednictví ČR v Radě EU po organizační stránce (provozněorganizační tým). Důležitá je rovněž úzká spolupráce organizačního týmu se zástupci protokolu a tiskového odboru. Úkoly spojené s předsednictvím ČR v Radě EU se však mohou přímo či nepřímo dotknout téměř každého útvaru MSp ČR. Ze zástupců každého odboru tak byla vytvořena Resortní koordinační skupina pro předsednictví, jejímž vedoucím je rezortní koordinátor pro předsednictví. Sekce mezinárodních vztahů byla v rámci příprav a výkonu předsednictví posílena celkově o dvanáct funkčních míst. V souvislosti s předsednictvím ČR v Radě EU byla na MSp ČR vytvořena funkce tiskové mluvčí pro předsednictví.
2.7.1 Organizace příprav a výkon předsednictví ČR v Radě EU Za organizační stránku příprav a výkonu předsednictví ČR v Radě EU je na MSp ČR zodpovědné samostatné oddělení programů a evropské spolupráce, které má celkem sedm zaměstnanců. Šest z těchto zaměstnanců je členem Centrální organizační skupiny (COS) řízené Sekcí pro předsednictví ČR v Radě EU Úřadu vlády, ústřední jednotky COS poskytující organizační a logistickou podporu rezortům při pořádání předsednických akcí na území České republiky a zajišťující centrální koordinaci a dohled nad přípravou a průběhem akcí. Úkolem zaměstnanců samostatného oddělení programů a evropské spolupráce je zajistit veškeré činnosti související s organizací akcí v gesci Ministerstva spravedlnosti ČR pořádaných na území České republiky. Hlavně se jedná o zajištění ubytování pro delegáty, zajištění stravování, tlumočení a doprovodný kulturní program.
59
Nejdůležitější akcí mimořádného významu bylo pro Ministerstvo spravedlnosti ČR bezesporu pořádání neformálního zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci, které se konalo ve dnech 15. – 16. ledna 2009 v Kongresovém centru Praha. Jak bylo zmíněno výše, akce na ministerské úrovni centrálně zajišťuje Sekce pro předsednictví ČR v Radě EU (pronájem konferenčních prostor, technické zajištění konferenčních prostor včetně tlumočnické techniky a telekomunikačních služeb, tlumočnické služby, akreditace a registrace delegací a novinářů, občerstvení a stravování, doprava delegací, liaison officers, hostesky, produkce tiskových materiálů, protokolární a propagační předměty, mediální zajištění) a rezorty zajišťují organizačně i finančně pouze doprovodný program (galavečeře, doprovodný kulturní a společenský program) a finančně ubytování delegátů (poplatky za hotelové pokoje). U akcí na nižší (pracovní) úrovni naopak téměř vše zajišťují organizačně i finančně jednotlivé rezorty, centrálně jsou po organizační a finanční stránce zajištěny tzv. stálé konferenční prostory v Kongresovém centru Praha, technické zajištění konferenčních prostor včetně tlumočnické techniky a telekomunikačních služeb, akreditace novinářů, propagační předměty, hostesky (daný počet na akci) a mediální zajištění. Jelikož se během výkonu předsednictví ČR v Radě EU koná v tzv. stálých konferenčních prostorách v Kongresovém centru Praha mnoho akcí jednotlivých rezortů, které se navzájem mohou překrývat, je také velmi důležitá spolupráce a koordinace mezi jednotlivými rezorty navzájem. Na společných koordinačních schůzkách je třeba určit, který z rezortů využije hlavní oficiální vchod do Kongresového centra Praha, ve kterých sálech budou jednotlivá jednání probíhat, který z rezortů bude moci pro svou akci využít restauraci ZOOM, jež je součástí centrálně pronajatých prostor, kde bude instalováno občerstvení pro jednotlivá jednání během přestávek (coffee breaky), apod. Pokud rezort pořádá předsednická jednání mimo tzv. stálé konferenční prostory v Kongresovém centru Praha, veškerá organizační a finanční odpovědnost je na věcně příslušném rezortu, centrálně není zajišťováno nic. Ubytovací služby Jak bylo zmíněno výše (v kapitole 2.4 Finanční a personální zajištění předsednictví ČR v Radě EU), k zajištění ubytovacích služeb byly mezi útvarem místopředsedy vlády pro evropské záležitosti Sekcí pro předsednictví ČR v Radě EU (MVEZ/SPP) 60
a jednotlivými dodavateli služeb (ubytování, tlumočení, stravovací služby) uzavřeny rámcové smlouvy, jež nastavily podmínky spolupráce a poskytování služeb jednotlivým rezortům včetně výše cen za jednotlivé služby. Mezi MVEZ/SPP a rezorty pak došlo na základě těchto podmínek k uzavření dohody o využívání a úhradě výše uvedených služeb. Ze smlouvy mezi Úřadem vlády ČR a společností Guarant International, spol. s.r.o., která je smlouvou zavázaná zajistit koordinaci hotelových a ubytovacích kapacit během předsednictví ČR v Radě EU ve vybraných hotelech dle požadavků jednotlivých rezortů, vyplývá, že požadované ubytovací kapacity při všech úrovních jednání (ministerských i pracovních) jsou jednotlivé rezorty povinny objednat prostřednictvím Úřadu vlády ČR a finančně odpovědné jsou právě jednotlivé rezorty. Centrální role Úřadu vlády ČR je pouze zprostředkovatelská. K největším nesrovnalostem ohledně právě zmíněné rámcové smlouvy na zajištění ubytovacích kapacit během předsednictví ČR v Radě EU společností Guarant došlo, když Sekce pro předsednictví ČR v Radě EU oznámila na jednání Centrální organizační skupiny (dne 25. července 2008) jejím zástupcům, že smlouva byla již podepsána, avšak rezorty neměly možnost se ke znění smlouvy vyjádřit i přesto, že finanční odpovědnost za jednotlivá plnění leží právě na nich. Zástupcům jednotlivých rezortů se především nezamlouval způsob, jakým byly o této záležitosti zpraveny a hlavně výrazně nevýhodné podmínky této smlouvy. Z výše uvedené smlouvy vyplývá, že požadavky na ubytovací kapacity pro jednotlivá zasedání musí být oznámeny společnosti Guarant prostřednictvím Úřadu vlády ČR nejpozději čtyři měsíce před datem konání konkrétního jednání. Od tohoto data začínají běžet storno podmínky a za nevyužité objednané kapacity zaplatí rezort 80 % z ceny, společnost Guarant však není oprávněna požadovat platby za nevyužité kapacity do výše 10 % z celkového počtu pro jednotlivé zasedání. Jednotlivé rezorty se sice mohly rozhodnout, zda k výše uvedeným podmínkám rámcové smlouvy přistoupí či nepřistoupí a uzavřou či neuzavřou s Úřadem vlády ČR dohodu o využívání této smlouvy. Zdálo by se tedy, že rezorty měly na výběr, přijmout či nepřijmout zřetelně nevýhodné podmínky smlouvy. Bohužel se ale ukázalo, že jednotlivé rámcové smlouvy s dodavateli ubytovacích kapacit, konferenčních prostor a stravovacích služeb jsou tak provázané, že rezorty byly postaveny do situace, 61
kdy nepřistoupení ke smlouvě se společností Guarant a nevyužití jejich služeb znamená nemožnost využít k zasedání tzv. stálé konferenční prostory v Kongresovém centru Praha, centrálně pronajaté a hrazené Úřadem vlády ČR. V tomto případě by rezorty musely vynaložit značné finanční prostředky na pronájem jiných vhodných prostor, se kterými však při sestavování rozpočtu na přípravu a výkon předsednictví ČR v Radě EU předem nepočítaly a nebyly tedy požadovány po Ministerstvu financí ČR. Dále byly jednotlivé rezorty následně upozorněny, že některé hotely v těsné blízkosti Kongresového centra Praha nepřistoupí na jinou rezervaci ubytovacích kapacit, než právě přes společnost Guarant, se kterou mají podepsanou smlouvu o vzájemné spolupráci. Rezortům tedy nezbylo nic jiného, než přistoupit k podepsání zmíněné dohody, neboť na samostatná vyjednávání s poskytovateli ubytovacích kapacit již nebyl dostatek času a nebylo jisté, zda by rezorty sami uspěly a neohrozily tak zdárný průběh předsednických zasedání. Termín, kdy bylo nutné přistoupit k dohodě, byl určen do konce měsíce září 2008. Dle mého názoru by se celá záležitost ohledně rezervace ubytovacích kapacit pro jednotlivá zasedání (na vysoké i pracovní úrovni) dala vyřešit na úrovni samotných rezortů bez zprostředkovatelské agentury a zprostředkovatelské role Úřadu vlády ČR, popřípadě na centrální úrovni by mohl být personálně posílen odbor logistiky a organizace MVEZ/SPP a za rezervace v jednotlivých hotelech a při jednotlivých zasedáních by zodpovídal tomu určený zaměstnanec. Byla by to bezesporu značná finanční úspora, neboť stornopoplatky, které jsou rezorty nuceny dle smlouvy se společností Guarant hradit, jdou mnohdy do statisíců za jednu akci (vyplývá to ze situace, kdy jsou rezorty povinny nahlásit závazný počet delegátů čtyři měsíce před samotným zasedáním, kdy počty účastníků mohou jen zhruba odhadovat a od té chvíle začínají běžet nastavené storno podmínky). Dle našich zkušeností by ale rezervace ubytovacích kapacit mohly zvládnout jednotlivé rezorty samy. Před začátkem předsednictví ČR v Radě EU panovaly příliš velké obavy, aby zejména v Praze nedošlo během předsednictví ČR v Radě EU k tomu, že nebudou volné ubytovací kapacity, a bylo tudíž nutné podepsat rámcovou smlouvu se zprostředkovatelskou agenturou, která za jistých smluvních podmínek zajistí, že ubytovací kapacity na jednotlivá jednání budou bez problémů k dispozici. V praxi se však ukázalo, že tyto obavy byly liché a naopak, zřejmě i s ohledem na trvající celosvětovou hospodářskou krizi, došlo k převisu nabídky nad poptávkou a hotely v důsledku nízké obsazenosti nabízejí velké slevy na ubytování, které bohužel nelze, z důvodu dříve nasmlouvaných cen, plně využít. Termín českého předsednictví ČR 62
v Radě EU a související potřeba rezervací ubytovacích kapacit na jednotlivá zasedání, byl znám dlouhou dobu dopředu a podle mého názoru byl dostatečný prostor, aby Úřad vlády ČR centrálně nebo jednotlivé rezorty samy uzavřely smlouvy s jednotlivými hotely s výrazně výhodnějšími podmínkami, než je tomu nyní prostřednictvím společnosti Guarant. Catering Další rámcovou smlouvou, kterou uzavřel Úřad vlády ČR se společností Zátiší Catering Group, a. s. a jednotlivé rezorty pak (v případě zájmu) mohly podepsat dohodu s Úřadem vlády ČR o využití těchto služeb, je smlouva na zajištění stravovacích služeb pro účely předsednictví ČR v Radě EU. Stejně jako v případě smlouvy se společností Guarant k zajištění a koordinaci hotelových a ubytovacích kapacit během předsednictví ČR v Radě EU však rezorty neměly příliš na výběr, neboť pokud nevyužijí služeb společnosti Zátiší, nebudou moci v případě pořádání svých akcí na pracovní úrovni v Kongresovém centru Praha využít služeb jiné cateringové společnosti, neboť společnost Zátiší je výhradním dodavatelem cateringu pro Kongresové centrum Praha. V tomto případě je tedy zřejmé, že i kdyby jednotlivé rezorty chtěly využít služeb jiné cateringové společnosti při jednáních v Kongresovém centru Praha, nebylo by jim to umožněno. Dle mého názoru však Úřad vlády ČR mohl dopředu vyjednat mnohem výhodnější podmínky plnění ze smlouvy, jednotlivé rezorty opět v tomto případě nemohly uplatnit své připomínky k podmínkám, za kterých budou služby cateringové společnosti Zátiší poskytovány a které pak budou nuceny uhradit. Na začátku výkonu předsednictví ČR v Radě EU se poté ukázalo, že ceny jídel, které byly dopředu dohodnuty a které poskytl Úřad vlády ČR jednotlivým rezortům jako podklad k přípravě rozpočtu na přípravu a výkon předsednictví ČR v Radě EU, na základě kterého pak požádaly Ministerstvo financí ČR o přidělení finančních prostředků, byly uvedeny bez DPH (daň z přidané hodnoty ve výši 19 %). Nastala tudíž situace, kdy rezorty obdržely méně finančních prostředků, než které nyní k úhradě nákladů na stravování delegátů při jednotlivých předsednických zasedáních potřebují. V této částce pak dále nebylo počítáno ani se souvisejícími náklady navíc, jako jsou příplatky za židle, stoly, ubrusy, květinovou výzdobu, apod., bez kterých se zajištění stravování neobejde.
63
Tlumočení Třetí rámcovou smlouvou, podepsanou mezi Úřadem vlády ČR a společností Artlingua, a.s., je smlouva na zajištění tlumočení při zasedáních na pracovní úrovni v tzv. stálých konferenčních prostorách v Kongresovém centru Praha. K této rámcové smlouvě se měly možnost jednotlivé rezorty předem vyjádřit, a z toho důvodu nebyl problém přistoupit k podepsání dohody mezi nimi a Úřadem vlády ČR o využití tlumočnických služeb.
2.7.2 Úsporná opatření týkající se výdajů centrálního koordinátora českého předsednictví v Radě EU Sekce pro předsednictví ČR v Radě EU (centrální koordinátor CZ PRES) provedla po prvních třech měsících výkonu předsednictví České republiky v Radě Evropské unie vyhodnocení výdajů a došla k závěru, že bude nutné provést některá úsporná opatření. Hlavní váha některých výdajů spočívá na základě vnitrostátního koordinačního mechanismu na centrálním koordinátorovi, který hradí také pronájem a techniku na pracovních zasedáních v gesci jednotlivých rezortů, konaných v Kongresovém centru Praha. Dosavadní průběh předsednictví ukázal, že skutečné náklady centrálního koordinátora byly vyšší, než bylo při přípravě rozpočtu na CZ PRES očekáváno. Vyplývá to především z větší složitosti akcí na pracovní i vyšší úrovni (vícedenní konání akcí, využití více místností pro jednotlivé akce i pro zázemí delegací, technicky i finančně náročné zajištění zázemí pro novináře a TV štáby, tzv. press centrum) i jejich zvýšeného počtu nebo přesunu některých akcí na vyšší úroveň, než jak se při přípravě rozpočtu předpokládalo. Z důvodu nezbytných úspor, aby bylo možné zajistit akce do konce předsednictví ČR v Radě EU v červnu 2009, bylo nutné dospět k úsporným opatřením, která byla předložena jednotlivým rezortům k připomínkám prostřednictvím Výboru pro Evropskou unii na pracovní úrovni. Při neformálních zasedáních rad ministrů se bude muset omezit zejména: instalace konferenčních prostor, formát delegací, formát tlumočení, náslechové místnosti pro delegace, tiskové zázemí pro novináře a televizní štáby, vozový park (limuzíny a autobusová přeprava), rozsah a standard cateringu, rozsah stravování novinářů, ozvučení při pracovních obědech v restauraci ZOOM v Kongresovém centru Praha, apod.
64
Při pracovních zasedáních, pořádaných v Kongresovém centru Praha, bude nutné omezit zejména: pronájem dalších prostor mimo již pronajaté prostory, rozsah a standard technického vybavení (audio-vizuální a tlumočnická technika – je stanoven limit na akci a den), formát tlumočení zasedání po technické stránce, zrušení zázemí pro novináře, tiskové briefingy budou bez tlumočení ve foyer u hlavního vchodu č. 10 (permanentní výzdoba prostor v jednotném vizuálním stylu). Uvedená úsporná opatření a organizační omezení představují jednotlivě úsporu v řádech desítek až stovek tisíc korun na jednu akci, u zasedání rad ministrů se jedná o úspory v řádu až milionů korun. Rezorty byly Úřadem vlády ČR upozorněny, že na poskytování služeb audio-vizuální techniky v prostorách Kongresového centra Praha má centrální koordinátor uzavřenou smlouvu s firmou PROMOPRO, spol. s. r. o.. Pokud tento dodavatel poskytuje služby standardně zajišťované Úřadem vlády ČR, k nimž mají být doobjednávky jednotlivých rezortů (v případě překročení stanoveného limitu pro danou akci) jakousi „nadstavbou“, nelze tyto doobjednávky oddělit od hlavního plnění a poptávat služby stejného druhu u jiného dodavatele. Tím pádem se opět rezorty dostávají do situace, kdy s náklady tohoto druhu při přípravě svých rozpočtů na jednotlivé předsednické akce nepočítaly a nemají na ně tudíž dostatek finančních prostředků. Problém s financováním akcí se tak pouze přesouvá z centrálního koordinátora na jednotlivé rezorty. Navíc, jak jsme se měli možnost přesvědčit, nasmlouvané ceny za jednotlivé služby firmou PROMOPRO jsou, dle mého názoru, silně nadhodnoceny a jsem si jistá, že Úřad vlády ČR mohl na začátku, než byla smlouva podepsána, vyjednat pro státní správu daleko výhodnější podmínky. Nyní je zřejmé, že model přístupu rezortů ke smlouvě uzavřené mezi Úřadem vlády ČR a firmou PROMOPRO (jedná se o rámcovou smlouvu jako v případě ubytování, cateringu a tlumočení) není v této situaci vhodný. Takový krok by si vyžádal významnou úpravu textu smlouvy a dodavatel by na ni musel přistoupit. Přistoupení jednotlivých rezortů k této smlouvě by však mohlo způsobit potíže při řešení jednotlivých situací, neboť způsob řešení objednávek je poměrně komplexní. Úprava smlouvy by znamenala časovou prodlevu v rámci týdnů a rezorty by musely bez výhrad přistoupit na jednotný koordinační model (podobně jako je tomu u ubytovacích, cateringových a tlumočnických služeb).
65
2.7.3 Návrh změn v modelu vnitrostátního koordinačního mechanismu předsednictví ČR v Radě EU Zvolený kombinovaný model organizace českého předsednictví v Radě EU se jeví jako vhodně zvolená forma, avšak v jeho realizační rovině je zřejmé, že existuje prostor, jak by bylo možné postupovat efektivněji. Je zde ale také nutno podotknout, že navržené změny by bylo možno realizovat až při příštím českém předsednictví, které se však neuskuteční dříve než za třináct let. Do té doby mohou být známy jiné postupy, které umožní předsedající členské zemi Evropské unie postupovat při přípravách i výkonu předsednictví v Radě EU co nejefektivnějším způsobem. Jelikož se ale zkušenosti s organizací jednotlivých předsednictví předávají, bude zde prostor pro předání zkušeností České republiky s předsednictvím v Radě Evropské unie následujícím zemím. Financování a rozpočet V souvislosti z výše uvedenými úspornými opatřeními nutnými teprve po polovině výkonu českého předsednictví jasně vyplývá, že jsou potřebné změny v systému sestavování rozpočtu na přípravu a výkon předsednictví v Radě EU již v jeho začátku. Návrh opatření: Útvar místopředsedy vlády pro evropské záležitosti vyčíslí na základě předem dohodnutých smluv s dodavateli služeb potřebu finančních prostředků pro centrálně zajišťované činnosti a návrh předloží Ministerstvu financí ČR (MF ČR). MF ČR poté předá instrukce k sestavení rozpočtů pro přípravu a výkon předsednictví ČR v Radě EU jednotlivým rezortům, spolu se stanoveným finančním limitem pro jednotlivé služby v souvislosti s centrálně dohodnutými smlouvami. Rezorty budou mít možnost samostatně a za jimi dohodnutých podmínek, podepsat smlouvy s poskytovateli služeb přímo nebo přistoupit ke smlouvám centrálně dohodnutým (v případě nemožnosti dohodnout výhodnější cenové a realizační podmínky). Poté jednotlivé rezorty naplánují akce na pracovní úrovni v jejich gesci, vyčíslí náklady na jednotlivé akce a rozpočet s požadavky předají Ministerstvu financí ČR ke schválení. Centrální koordinátor i jednotlivé rezorty by si předem měli také stanovit určitou rezervu pro případ neočekávaných výdajů (např. 20 % k celkově požadované částce).
66
MF ČR by poté poskytlo do rozpočtů jednotlivých příjemců 80 % požadované částky a zbylých 20 % požadovaných prostředků by bylo vyplaceno až po vykázání a zdůvodnění, k jakým účelům byly finanční prostředky využity. Ubytovací služby Za rezervaci ubytovacích kapacit při neformálních zasedáních Rady EU v Praze a regionech, setkáních vlády ČR s Evropskou komisí a Evropským parlamentem, je organizačně odpovědná Sekce pro předsednictví Úřadu vlády (centrální koordinátor), finanční odpovědnost leží na rezortech. Věcně odpovědné rezorty jsou pak organizačně i finančně odpovědné za přípravu a organizaci pracovních jednání ve své kompetenci. V případě zasedání na vyšší (ministerské) úrovni, má přístup ke změnám v akreditaci delegací pouze centrální koordinátor a veškeré změny v požadavcích na zajištění ubytovacích kapacit je tedy nutné hlásit přes něj. Centrální koordinátor poté musí žádost o tyto změny předat společnosti Guarant International, spol. s.r.o., a ta tyto informace předá poskytovateli služeb (hotelu). Je zjevné, že tento proces je značně zdlouhavý a náročný na neustálou připravenost všech zúčastněných stran, a v případech, kdy jsou nutné okamžité změny, třeba i o víkendu, to někdy bývá problém z důvodu, že hotely chtějí komunikovat pouze se smluvním partnerem. Návrh opatření: Jednou z možností je nechat veškerou odpovědnost, organizační i finanční, na věcně odpovědných rezortech, a to i v případě neformálních zasedáních Rady EU. Jednotlivé rezorty pak budou mít možnost bezprostřední koordinace případných změn, což zajistí v maximální míře předcházení stavu hrazení nepřiměřených storno poplatků. Značnou úsporu finančních prostředků také zajistí sjednané smlouvy přímo s poskytovateli služeb se standardními storno podmínkami. Druhou možností je nechat veškerou odpovědnost, organizační i finanční, v případě zasedání na vyšší (ministerské) úrovni na centrálním koordinátorovi. Ten by s výdaji na ubytování počítal již před finálním sestavením rozpočtu pro přípravu a výkon předsednictví ČR v Radě EU (stejně jako nyní jednotlivé rezorty). Záleželo by poté na něm, zda si sjedná smlouvu s dodavatelem služeb nebo bude postupovat přímo, a zajištění ubytovacích kapacit zvládne prostřednictvím svých personálních zdrojů.
67
Kulturní program Po stránce organizační i finanční jsou odpovědné jednotlivé rezorty, a to na všech úrovních zasedání. Rezorty musí platit nemalé finanční prostředky v souvislosti se zajišťováním doprovodného kulturního programu pro delegáty, za pronájmy a prohlídky národních kulturních památek v držení státu. Návrh opatření: Centrální koordinátor zajistí ve spolupráci s Ministerstvem kultury České republiky, aby při pořádání doprovodných společenských a kulturních programů nemusely rezorty hradit pronájmy a vstupy v případě národních kulturních památek v držení státu. Příkladem může být předešlé francouzské předsednictví, kdy veškeré kulturní památky bylo možné, v souvislosti s doprovodnými akcemi pořádanými v rámci předsednictví, využít bezplatně.
2.7.4 Současná politická situace Prvotní reakce a ohlasy (především v zahraničním tisku), zda Česká republika bude schopna zvládnou tak náročnou úlohu jakou předsedání Radě Evropské unie bezesporu je, byly negativní. Ve chvíli, kdy domácí i zahraniční tisk začaly psát o tom, jak Češi výborně zvládají předsednictví, po obsahové i organizační stránce, byla dne 24. března 2009 v Poslanecké sněmovna vyslovena nedůvěra vládě premiéra Mirka Topolánka (ODS). Od této chvíle Evropská unie nebere předsedání České republiky Evropské unii příliš vážně. Dle mého názoru, Česko tak vlastní vinou ztratilo jedinečnou příležitost dokázat, že i malá země může v Evropě něco prosadit či změnit. Promarnili jsme tak unikátní příležitost příjemně překvapit a zvýšit prestiž naší země v rámci Evropské unie i mimo ni. Vše, co bylo před pádem vlády, je zapomenuto. Spousta vynikající zodpovědné práce a získávání respektu pro Českou republiku je tímto krokem znehodnocena. České předsednictví tak de facto skončilo, o čemž svědčí nejen komentáře zahraničních medií, ale také fakt, že členské země na ministerská zasedání posílají místo ministrů úředníky, neboť nikdo nemůže brát vážně jednání s vládou v demisi. Nová vláda odborníků, která dovede Českou republiku k předčasným volbám, má být podle současných informací jmenována 9. května 2009.
68
ZÁVĚR Na začátku bakalářské práce byly definovány základní pojmy z oblasti státní správy a pojmy týkající se Evropské unie, její historie a mechanismů. Přes výchozí analýzu vztahu České republiky k Evropské unii a právě probíhajícího českého předsednictví v Radě Evropské unie bylo provedeno zhodnocení fungování nastaveného vnitrostátního koordinačního mechanismu předsednictví České republiky v Radě Evropské unie a byly navrženy možné změny. Návrhy na zlepšení vzájemné spolupráce mezi Sekcí pro předsednictví ČR v Radě EU Úřadu vlády ČR, centrálním koordinátorem organizační a logistické podpory rezortů (ministerstev) při pořádání předsednických akcí na území České republiky, věcně odpovědnými rezorty a dodavateli služeb během českého předsednictví vycházely ze získaných poznatků a vlastní zkušenosti s organizací předsednických akcí v rámci jednoho z rezortů. Navržené změny se týkají především finančních požadavků centrálního koordinátora a jednotlivých rezortů na zajištění předsednictví ČR v Radě EU před jeho začátkem, možnosti využití národních kulturních památek v držení státu bezplatně v rámci pořádání doprovodných
kulturních
programů
zajišťovaných
jednotlivými
rezorty
v rámci
předsednických akcí a centrálního uzavírání rámcových smluv s dodavateli služeb (především ubytovacích kapacit, stravování a tlumočení), které byly uzavřeny za zcela zjevně nevýhodných podmínek pro státní správu. V případě smluv ohledně zajištění ubytovacích kapacit a stravování, se před jejich podpisem neměly možnost jednotlivé rezorty vyjádřit k jejich znění, ačkoliv finanční plnění leží právě na nich. Provázanost těchto smluv však dost dobře nedovoluje rezortům k těmto smlouvám nepřistoupit, aniž by tento krok neznamenal značné finanční výdaje navíc, se kterými nebylo při sestavování rozpočtů jednotlivých rezortů předem počítáno. Navržený model upřednostňuje ponechání odpovědnosti za zajištění ubytovacích kapacit, a popřípadě dalších služeb během předsednictví ČR v Radě EU, na jednotlivých rezortech (příp. centrálně na Úřadu vlády ČR bez zprostředkovatele). Při přímé komunikaci rezortů s poskytovateli ubytovacích kapacit (hotely) vychází v současnosti najevo, že jsou
69
přístupné změnám podmínek dle aktuální situace na trhu, které však nelze realizovat z důvodu smluvních vztahů s dodavatelem služeb (Guarant International, spol. s.r.o.). V práci je dále provedeno srovnání výsledků výzkumů veřejného mínění na téma „Občané o předsednictví ČR v Radě Evropské unie“, které v měsících duben, červen, září, říjen, listopad a prosinec 2008, a dále leden, únor a březen 2009 provedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.. Z výzkumu jasně vyplývá, že česká veřejnost má nízké povědomí o věcech týkajících se předsednictví České republiky v Radě Evropské unie, a možná i o členství České republiky v Evropské unii vůbec. Vláda České republiky (resp. místopředseda vlády pro evropské záležitosti jako hlavní koordinátor předsednictví České republiky v Radě Evropské unie) by se měla vážně zamyslet nad tím, zda nebyla podceněna příprava a zvolená koncepce medializace a propagace českého předsednictví v Radě Evropské unie je dostačující. Po téměř polovině dobře zvládaného předsedání České republiky v Radě Evropské unie byla dne 24. března 2009 Poslaneckou sněmovnou vyslovena nedůvěra vládě premiéra Mirka Topolánka (ODS). České předsednictví tak fakticky předčasně skončilo a Česká republika ztratila vlastní vinou jedinečnou příležitost dokázat, že i malá země může v Evropě něco prosadit či změnit. Nová vláda odborníků, která má dovést Českou republiku k předčasným volbám, má být podle současných informací jmenována 9. května 2009.
70
POUŽITÉ ZDROJE ABC práva Evropských společenství. Praha: Informační centrum Evropské unie, [2004]. 116 s. ISBN 80-239-2561-X Aktuální otázky Evropské unie I.: probíhající vnitřní reformy EU a české předsednictví v Radě EU. Praha: Institut státní správy, [2008] Centrum pro výzkum veřejného mínění [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-4-11]. Dostupné z: CIHELKOVÁ, E. a kol. Evropská integrace – Evropská unie. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2006. 396 s. ISBN 80-245-0854-0 České předsednictví EU 2009 – otázky a odpovědi. 1. vyd. Praha: odbor komunikace, Sekce pro předsednictví Úřadu vlády ČR, [2008]. 13 s. ISBN 978-80-87041-30-7 České předsednictví Evropské unie [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-4-9]. Dostupné z: České předsednictví Evropské unie [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-4-20]. Dostupné
z:
identity/vizualni-identita--1832/> DOČKAL, V. a kol. Česká politika v Evropské unii: evropský integrační proces a zájmy České republiky. Brno: Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav, 2006. 216 s. ISBN 80-210-4076-9 Europa
[online].
Poslední
revize
2009
[cit.
71
2009-2-1].
Dostupné
z:
Europa
[online].
Poslední
revize
2009
[cit.
2009-2-1].
Dostupné
z:
2009-2-1].
Dostupné
z:
2009-2-1].
Dostupné
z:
Europa
[online].
Poslední
revize
2009
[cit.
Euroskop
[online].
Poslední
revize
2009
[cit.
HAD, M. a kol. Česká republika v Evropské unii: členství, přínosy, výzvy. Praha: Linde, 2006. 200 s. ISBN 80-7201-611-3 HAD, M., URBAN, L. Evropská společenství: První pilíř Evropské unie. Praha: Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, 2000. 165 s. ISBN 80-85864-88-6 HAD, M., PIKNA, B. Druhý a třetí pilíř Evropské unie. Praha: Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, 2001. 86 s. ISBN 80-86345-06-8 HORZINKOVÁ, E., NOVOTNÝ, V. Základy organizace veřejné správy v ČR. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008. 234 s. ISBN 978-80-7380-096-3 KARLAS, J. a kol. Jak předsedat Evropské unii?: návrh priorit předsednictví ČR v Radě EU
v roce
2009.
Praha:
Ústav
mezinárodních
vztahů,
2008.
146
s.
ISBN 978-80-86506-66-1 LACINA, L., a kol. Minimum o předsednictví 1. 1. vyd. Praha: Ministerstvo vnitra ČR, Institut státní správy, 2007. ISBN 978-80-239-9235-9 LACINA, L., a kol. Minimum o předsednictví 2. 1. vyd. Praha: Ministerstvo vnitra ČR, Institut státní správy, 2007. ISBN 978-80-239-9236-9 LACINA, L. a kol. Minimum o regionální a strukturální politice EU. Praha: Úřad vlády ČR, 2004. 263 s. ISBN 80-86734-23-4
72
Ministerstvo školství a mládeže ČR [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-1-30]. Dostupné
z:
2009/predsednictvi-v-rade-evropske-unie-v-zakladnich-bodech> Ministerstvo zahraničních věcí ČR [online]. Poslední revize 30. 9. 2008 [cit. 2009-1-30]. Dostupné
z:
PEKOVÁ, J., PILNÝ, J., JETMAR, M. Veřejná správa a finance veřejného sektoru 2. přepracované vyd. Praha: ASPI, a. s., 2005. 556 s. ISBN 80-7357-052-1 PIKNA, B. Vnitřní bezpečnost a veřejný pořádek v evropském právu (oblast policejní a justiční spolupráce). 4. dopracované, konsolidované vyd. Praha: Linde, 2007. 511 s. ISBN 978-80-7201-686-0 PLECHANOVOVÁ, B. a kol. Evropská unie na počátku 21. století: reformní procesy a institucionální změna. Praha: Karolinum, 2006. 215 s. ISBN 80-246-1154-6 ROVNÁ, L., KASÁKOVÁ, Z., VÁŠKA, J. Evropská unie v členských státech a členské státy v Evropské unii: europeizace vybraných zemí EU. 1. vyd. Praha: Eurolex Bohemia; VIP Books, 2007. 333 s. ISBN 978-80-7379-014-11 (Eurolex Bohemia) a ISBN 978-8087134-10-8 (VIP Books) Shrnutí Koncepce komunikace a prezentace předsednictví České republiky v Radě EU. Praha: Sekce pro předsednictví ČR v Radě EU, Úřad vlády ČR, [červenec 2007]. 18 s. Úřad vlády ČR [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-4-11]. Dostupné z: Úřad vlády ČR [online]. Poslední revize 2009 [cit. 2009-4-11]. Dostupné z: 73
Úřad vlády ČR [online]. Poslední revize 28. 5. 2008 [cit. 2009-1-30]. Dostupné z: Wikipedia [online]. Poslední revize 11. 2. 2009 [cit. 2009-2-14]. Dostupné z: ZBÍRAL, R. Institucionální rámec Evropské unie: právně-politologický pohled. Praha: Linde, 2007. 239 s. ISBN 978-80-7201-682-2
74
SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Logo předsednictví ČR v Radě EU ...................................................................40 Obrázek 2: Propagační předměty českého předsednictví v Radě EU .................................41 Obrázek 3: Graf 1 k otázce č. 1 - Zájem o předsednictví ČR v EU .....................................44 Obrázek 4: Graf 2 k otázce č. 1 - Zájem o předsednictví ČR v EU .....................................44 Obrázek 5: Graf 3 k otázce č. 1 - Zájem o předsednictví ČR v EU .....................................45 Obrázek 6: Graf 1 k otázce č. 2a – Informovanost o tom, co předsednictví obnáší............46 Obrázek 7: Graf 2 k otázce č. 2a – Informovanost o tom, co předsednictví obnáší............46 Obrázek 8: Graf 3 k otázce č. 2a – Informovanost o tom, co předsednictví obnáší............47 Obrázek 9: Graf 1 k otázce č. 2b – Informovanost o činnosti vlády při předsednictví .......48 Obrázek 10: Graf 2 k otázce č. 2b – Informovanost o činnosti vlády při předsednictví .....48 Obrázek 11: Graf 3 k otázce č. 2b – Informovanost o činnosti vlády při předsednictví .....49 Obrázek 12: Graf 1 k otázce č. 2c – Informovanost o lidech podílejících se na předsednictví........................................................................................................................50 Obrázek 13: Graf 2 k otázce č. 2c – Informovanost o lidech podílejících se na předsednictví........................................................................................................................50 Obrázek 14: Graf 3 k otázce č. 2c – Informovanost o lidech podílejících se na předsednictví........................................................................................................................51 Obrázek 15: Graf 1 k otázce č. 3 – Je ČR dostatečně připravena na předsednictví? .........52 Obrázek 16: Graf 2 k otázce č. 3 – Je ČR dostatečně připravena na předsednictví? .........52 Obrázek 17: Graf 3 k otázce č. 3 – Je ČR dostatečně připravena na předsednictví? .........53 Obrázek 18: Graf 1 k otázce č. 4 – Vliv předsedající země na politiku EU ........................54 Obrázek 19: Graf 2 k otázce č. 4 – Vliv předsedající země na politiku EU ........................54 Obrázek 20: Graf 3 k otázce č. 4 – Vliv předsedající země na politiku EU ........................55 Obrázek 21: Graf 1 k otázce č. 5 – Obstojí ČR jako předsednická země? ..........................56 Obrázek 22: Graf 2 k otázce č. 5 – Obstojí ČR jako předsednická země? ..........................56 Obrázek 23: Graf 3 k otázce č. 5 – Obstojí ČR jako předsednická země? ..........................57 Obrázek 24: Graf 1 k otázce č. 6 – Jak si ČR vede jako předsedající země?......................58
SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Počet křesel v Evropském parlamentu podle politických frakcí k 1. září 2007 .......................................................................................................................21 Tabulka 2: Počet křesel v Evropském parlamentu podle zemí (volební období 2009–2014) ..........................................................................................................................21 Tabulka 3: Rozdělení hlasů v Radě EU mezi členské státy (od 1. 1. 2007).........................24 Tabulka 4: Přehled předsednictví v Radě EU mezi léty 2008 – 2020 .................................26
SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1 – Entropa Příloha 2 – Výzkum veřejného mínění z března 2009 Příloha 3 – Kalendář akcí CZ PRES Příloha 4 – Harmonogram významných akcí CZ PRES Příloha 5 – Hlavní a mediální partneři CZ PRES
http://images.google.cz/imgres?imgurl=http://www.euroskop.cz/gallery/39/11723entropa.jpg&imgrefurl=http://www.euroskop.cz/38/10281/clanek/v-bruselu-bude-oficialnepredstavenaentropa/&usg=__qGBUrd_DFXAKcc6J_zRYLbe_TdA=&h=500&w=333&sz=76&hl=cs&st art=13&um=1&tbnid=pPxzyWHbI8iUJM:&tbnh=130&tbnw=87&prev=/images%3Fq%3Den tropa%26hl%3Dcs%26lr%3D%26sa%3DX%26um%3D1
Pm90406
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: [email protected]
Občané o předsednictví ČR v Radě Evropské unie
Technické parametry Výzkum: Realizátor: Projekt:
Termín terénního šetření: Výběr respondentů: Kvóty:
Naše společnost 2009, v09-03 Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Naše společnost – projekt kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i.
Zdroj dat pro kvótní výběr: Reprezentativita: Počet dotázaných:
2. 3. – 9. 3. 2009 Kvótní výběr Region (Oblasti NUTS 2), velikost místa bydliště, pohlaví, věk, vzdělání Český statistický úřad Obyvatelstvo ČR ve věku od 15 let 1139
Metoda sběru dat: Výzkumný nástroj: Otázky: Zveřejněno dne: Zpracovala:
Osobní rozhovor tazatele s respondentem Standardizovaný dotazník PM.134b, PM.135b, PM.136b, PM.137, PM.138, PM 146 6. dubna 2009 Markéta Škodová
Do svého březnového šetření zařadilo Centrum pro výzkum veřejného mínění blok otázek zabývajících se tématem předsednictví České republiky v Radě Evropské unie. Šetření zkoumalo zájem respondentů o tuto problematiku, jejich informovanost a hodnocení příprav i samotného předsednictví. Ve veřejnosti stále převažuje podíl lidí, kteří se o předsednictví ČR v Radě EU nezajímají (59 % při součtu odpovědí „spíše nezajímá“ a „vůbec nezajímá“), téměř dvě pětiny oslovených naopak o dané téma jeví zájem (39 % při součtu odpovědí „spíše zajímá“ a „velmi zajímá“). Jak je patrné z grafu 1 na následující straně, od dubna loňského roku, kdy byla otázka v kontinuálním šetření CVVM položena poprvé, vzrostl podíl lidí proklamujících zájem o danou problematiku (nárůst o 15 procentních bodů), a naopak klesl podíl těch, kteří se o téma nezajímají (pokles o 16 procentních bodů). Statisticky významně častěji se o předsednictví vůbec nezajímají lidé, kteří svou životní úroveň označují jako špatnou. Rozdíly v rozložení odpovědí se projevily i při třídění podle vzdělání. Zájem o předsednictví roste s dosaženým stupněm
1/[7]
Pm90406
vzdělání. Nejméně se o dané téma zajímají lidé se základním vzděláním (35 % z nich zvolilo odpověď „vůbec se nezajímá“), nejvíce vysokoškoláci (72 % se o předsednictví zajímá – při součtu odpovědí „spíše se zajímá“ a „rozhodně se zajímá“). V porovnání s ostatními voliči se o předsednictví častěji zajímají lidé, kteří by v parlamentních volbách dali svůj hlas ODS.
Graf 1: Zájem o předsednictví ČR v EU (v %)1 III/09
4
35
II/09
6
I/09
5
XII/08
5
XI/08
4
X/08
3
22
IX/08
3
22
VI/08
2
IV/08
2 0%
39 38
38 28
18
2
37
18
2
38 36
velmi se zajímá
30%
40%
spíše se zajímá
30
1 1 2
38 39
20%
2
30
37
22
28
38 43
20
2
36
37
27
10%
20
3 36
50%
60%
spíše se nezajímá
70%
80%
1 90%
vůbec se nezajímá
100%
neví
Většina populace starší 15 let se dále shodla na tom, že má o daném tématu málo informací2. Pokud jde o to, co samotné předsednictví obnáší, nedostatek informací deklarovaly téměř tři pětiny lidí (59 % při součtu odpovědí „spíše nedostatek“ a „rozhodně nedostatek“), zatímco třetina (34 %) respondentů se domnívala, že je informována dostatečně.
1
Znění otázky: „Česká republika předsedá od 1. ledna tohoto roku Radě Evropské unie. Nakolik se Vy osobně zajímáte o předsednictví ČR v Radě EU? Velmi se zajímáte, spíše se zajímáte, spíše se nezajímáte, vůbec se nezajímáte.“ Znění otázky od dubna do prosince 2008: „Česká republika bude v první polovině roku 2009 předsedat Radě Evropské unie. Nakolik se Vy osobně zajímáte o předsednictví ČR v Radě EU? Velmi se zajímáte, spíše se zajímáte, spíše se nezajímáte, vůbec se nezajímáte.“ 2 Znění otázky: „A jak byste zhodnotil svou informovanost o tomto tématu obecně? Máte dostatek nebo nedostatek informací a) o tom, co toto předsednictví obnáší, b) o činnosti české vlády v souvislosti s předsednictvím, c) o jednotlivých lidech, kteří se na předsednictví podílejí?“ Možnosti odpovědí: Rozhodně dostatek, spíše dostatek, spíše nedostatek, rozhodně nedostatek. Znění otázky od dubna do prosince 2008: „A jak byste zhodnotil svou informovanost o tomto tématu obecně? Máte dostatek nebo nedostatek informací a) o tom, co toto předsednictví obnáší, b) o přípravách české vlády na toto předsednictví, c) o jednotlivých lidech, kteří se na přípravách podílejí?“ Možnosti odpovědí: Rozhodně dostatek, spíše dostatek, spíše nedostatek, rozhodně nedostatek.
2/[7]
Pm90406 Graf 2: Informace o tom, co předsednictví obnáší (v %) III/09
3
31
II/09
3
30
I/09
3
30
XII/08
2
XI/08
2
X/08
2
14
IX/08
1
15
VI/08
1
14
IV/08
1
39
20
43
18
45
21
42 42
rozhodně dostatek
7
32
6 10 9
34
44 20%
29
31
40
0%
5
32
44
12
6
17
41
18
7
11
35 40%
spíše dostatek
60%
8 80%
spíše nedostatek
100%
rozhodně nedostatek
neví
Jak je patrné z grafu 2, od prosince loňského roku vzrostl o 11 procentních bodů podíl občanů, kteří se cítí být informováni o tom, co předsednictví obnáší, a od dubna vzrostl tento podíl o celých 21 procentních bodů. To lze nejspíš přičíst na vrub zejména tomu, že téma se stalo, počínaje koncem loňského roku, velmi výraznou součástí veřejného (politického i mediálního) prostoru. Pocit neinformovanosti převládal v české veřejnosti i co se týče příprav české vlády na předsednictví. Více než tři pětiny občanů (63 % při součtu odpovědí „spíše nedostatek“ a „rozhodně nedostatek“) deklarovaly nedostatek informací o této věci, informovaných se cítilo být 30 % oslovených. I u této otázky lze od dubna zaznamenat nárůst informovaných lidí, jejichž podíl se počínaje prvním šetřením zvýšil o 21 procentních bodů (viz graf 3). Graf 3: Informace o činnosti vlády při předsednictví (v %) III/09
3
II/09
4
I/09
3
XII/08
2
15
XI/08
2
14
X/08
1
12
40
IX/08
1
11
42
VI/08
0 10
37
IV/08
1 8
40
0%
27 27
10%
21
44
26
46 43
20%
30%
7
20
5
19
6
33
40
rozhodně dostatek
3/[7]
42
7
37
7
36
11
36
10
42
11
43 40%
spíše dostatek
50%
60%
spíše nedostatek
70%
8 80%
90%
rozhodně nedostatek
100%
neví
Pm90406
O konkrétních lidech, kteří se na přípravách podílejí, se cítilo být na začátku prosince informováno 20 % respondentů, většina vzorku populace naopak artikulovala neinformovanost (uvedlo to 73 % dotázaných). Pro rozložení odpovědí viz graf 4.
Graf 4: Informace o lidech podílejících se na předsednictví (v %)
III/09 3 II/09 3
15
I/09 2 XII/08 2
43
30
7
46
29
7
17
45
14
31
34
9
XI/08 1 7
47
34
X/08 1 7
36
IX/08 1 5
34
8 8
49
9
44
12
49
11
VI/08 0 5
30
53
11
IV/08 0 4
32
54
10
0%
20%
rozhodnědostatek
40%
spíše dostatek
60% spíše nedostatek
80% rozhodně nedostatek
100% neví
„Spíše dostatečně“ jsou o všech třech tématech častěji informováni dotázaní s proklamovanou dobrou životní úrovní a vysokoškoláci. Spíše dostatek informací mají v porovnání s ostatními voličskými „tábory“ také lidé, kteří by v parlamentních volbách dali svůj hlas ODS. Při hodnocení příprav se necelá polovina respondentů (49 %) přiklonila k názoru, že Česká republika je na předsednictví připravena dostatečně, zhruba pětina veřejnosti (26 %) naopak soudila, že připravenost ČR je nedostatečná, a 25 % oslovených se k otázce nedovedlo vyjádřit, a zvolilo tedy odpověď „nevím“ (viz graf 5). Velký podíl spontánních odpovědí „nevím“ svědčí o značné neinformovanosti uvnitř veřejnosti, ačkoli je třeba si všimnout i toho, že v posledním šetření byl tento podíl veřejnosti ve srovnání s výsledky předchozích výzkumů nejmenší – v porovnání s dubnovým šetřením poklesl o devět procentních bodů. Statisticky významně častěji volili odpovědi „rozhodně dostatečně“ a „spíše dostatečně“ vysokoškolsky vzdělaní respondenti; co se týče voličských preferencí, nejčastěji je naše země na předsednictví dostatečně připravena podle názoru potenciálních voličů ODS. Více informováni se cítí být také dotázaní, kteří v první otázce uvedli, že se o předsednictví ČR zajímají.
4/[7]
Pm90406 Graf 5: Je ČR dostatečně připravena na předsednictví? (v %)3
III/09
8
II/09
7
39
22
6
26
I/09
6
42
20
6
26
XII/08
5
XI/08
5
X/08
4
IX/08
5
31
VI/08
5
30
IV/08
41
21
37
24
32
27 23
0%
rozhodně dostatečně
31
7
32 34 38
7
40%
spíše dostatečně
8
7
24
20%
27
7
20
31
25
7
24
30
3
5
35
60%
80%
spíše nedostatečně
100%
rozhodně nedostatečně
neví
Z analýzy odpovědí na další otázku tematického bloku vyplynulo, že zhruba polovina respondentů (51 %) nesouhlasí s názorem, že země předsedající Radě EU může významně ovlivnit politiku unie. Více než třetina občanů (36 %) si naopak myslí, že předsedající země unijní politiku ovlivnit může (viz graf 6). Graf 6: Vliv předsedající země na politiku EU (v %)4 III/09
5
II/09
7
I/09
7
XII/08
7
31
40
32
38
35
11
13
11
12
38
28
10
10
35
13
17
XI/08
5
28
37
12
18
X/08
5
27
38
13
17
IX/08
3
VI/08
5
IV/08
6 0%
26 27
10%
20%
14
37
28
rozhodně může
3
38
9
37 30%
40%
spíše může
50%
19 22
12 60%
spíše nemůže
70%
80%
rozhodně nemůže
17 90%
100%
neví
Znění otázky: „Domníváte se, že Česká republika je na předsednictví v Radě Evropské unie připravena dostatečně nebo nedostatečně? Rozhodně dostatečně, spíše dostatečně, spíše nedostatečně, rozhodně nedostatečně.“ Od dubna do prosince 2008 byla otázka formulována v budoucím čase. 4 Znění otázky: „Může nebo nemůže podle Vašeho názoru země předsedající Radě Evropské unie významně ovlivnit politiku EU?“ Možnosti odpovědí: rozhodně může, spíše může, spíše nemůže, rozhodně nemůže.
5/[7]
Pm90406
Jak se dále ukázalo – ač se cítí být o daném tématu nedostatečně informováni či o něj nemají takový zájem – jsou Češi, co se průběhu předsednictví ČR v Radě EU týče, stále spíše optimističtí. Celé tři pětiny (60 %) totiž soudí, že naše republika jako předsedající země obstojí. K názoru, že ČR v této roli neobstojí, se přiklonila necelá pětina (18 %) oslovených (při součtu odpovědí „spíše neobstojí“ a „rozhodně neobstojí“). Z časového srovnání je zřejmé, že ohledně výsledků předsednictví jsou čeští občané spíše pozitivně naladěni, značná část (v posledním šetření to byla více než pětina) však nemá na tuto otázku jasný názor, a volí tedy odpověď „nevím“. Rozložení odpovědí opět dokládá nedostatečnou informovanost veřejnosti. Pro podrobné výsledky viz graf 7. Třídění druhého stupně ukázalo, že k hodnocení českého předsednictví jako úspěšného (ČR „rozhodně obstojí“) se častěji přikláněli potenciální voliči ODS a lidé s dobrou životní úrovní.
Graf 7: Obstojí ČR jako předsednická země? (v %)5 III/09
12
48
II/09
12
49
I/09
13
15
3
22
16
3
20
15
3
20
49
XII/08
10
43
19
3
25
XI/08
9
46
16
4
25
X/08
8
IX/08
7
VI/08
8
42
IV/08
8
42
0%
41 40
10%
20%
rozhodně obstojí
5
20
30%
3
21 16 18 40%
spíše obstojí
50%
60%
spíše neobstojí
28
3 2
29 32
4 70%
28 80%
90%
rozhodně neobstojí
100%
neví
Znění otázky: „Myslíte si, že Česká republika v pozici předsednické země obstojí nebo neobstojí?“ Možnosti odpovědí: rozhodně obstojí, spíše obstojí, spíše neobstojí, rozhodně neobstojí.
6/[7]
Pm90406
Více než polovina českých občanů je toho názoru, že naše země si v pozici předsedající země vede dobře (55 % při součtu odpovědí „velmi dobře“ a „spíše dobře“), opačný názor má více než pětina respondentů (19 % při součtu odpovědí „spíše špatně“ a „velmi špatně“). Odpověď nevím zvolilo 26 % dotázaných. Graf 8: Jak si ČR vede jako předsedající země? (v %)6
III/09
9
46
16
II/09
9
45
18
I/09
10
44
0%
16
20%
40%
60%
velmi dobře
spíše dobře
spíše špatně
3
26
4
24
2
28 80%
velmi špatně
100% neví
Kladné hodnocení statisticky významně častěji vyjadřovali vysokoškoláci, potenciální voliči ODS a respondenti s proklamovanou dobrou životní úrovní. Lidé se základním vzděláním volili statisticky významně častěji než lidé s vyššími stupni vzdělání odpověď „nevím“.
6
Znění otázky: „Jak si podle Vás vede Česká republika jako země předsedající radě Evropské unie? Velmi dobře, spíše dobře, spíše špatně, velmi špatně.“
7/[7]
PŘEDSEDNICTVÍ ČR V RADĚ EU (LEDEN-ČERVEN 2009)
Leden
Únor
Ne Po
1 2
Út
3
St
4
Nový rok
5
Březen 1 2
ENVI
EP Plenární zasedání (Štrasburk) Cops EP Plenární zasedání (Štrasburk) Rodinná politika (neformální zasedání, Praha) Crp II, Crp I EP Plenární zasedání (Štrasburk) Rodinná politika (neformální zasedání, Praha) EP Plenární zasedání (Štrasburk)
3
Cops
4
Crp II, Crp I Cops trip
5
Konkurenceschopnost Cops Trip
Crp I, Cops
6
Konkurenceschopnost Cops Cops Trip
Čt
1
Pá
2
6
So Ne
3 4
7 8
Po
5
9
Eurogroup
9
Út
6
Cops (poss)
10
Ecofin, Cops
10
St
7
Crp II, Crp I (poss) Setkání vlády ČR a EK
11
Crp I, Crp II
11
Čt
8
Všeobecné záležitosti (neformální zasedání, Praha)
12
Pá
9
Crp I, Cops
13
So Ne
10 11
Po
12
Út
13
St
14
Čt
15
Pá
16
So Ne
17 18
Po
19
AgriFish Eurogroup
23
GAERC AgriFish
23
Út
20
AgriFish Ecofin Cops
24
GAERC AgriFish Cops
24
St
21
Crp I, Cops
25
Crp I, Crp II
25
Čt
22
26
JHA
26
EP Plenární zasedání (Štrasburk)
Pá
23
27
JHA Crp I, Cops
27
Crp I, Cops Gymnich (Hluboká nad Vltavou)
So
24
28
Gymnich (Hluboká nad Vltavou)
Ne
25
Crp II Zaměstnanost a sociální věci (neformální zasedání, Luhačovice) Crp I Zaměstnanost a sociální věci (neformální zasedání, Luhačovice) Zaměstnanost a sociální věci (neformální zasedání, Luhačovice) Ministři obchodu (neformální večeře)
Po
26
GAERC
30
Út
27
GAERC, Cops
31
St
28
Čt
29
Pá
30
Crp II, Crp I Rozvojová spolupráce EU (neformální zasedání, Praha) Rozvojová spolupráce EU (neformální zasedání, Praha) Crp I, Cops
So
31
7 8
12
Crp I, Cops
14 15 EP Plenární zasedání (Štrasburk) Cops EP Plenární zasedání (Štrasburk) Crp II, Crp I (poss) EP Plenární zasedání (Štrasburk) Spravedlnost a vnitro (neformální zasedání, Praha) EP Plenární zasedání (Štrasburk) Crp I, Cops Spravedlnost a vnitro (neformální zasedání, Praha)
13
EPSCO Eurogroup EP Plenární zasedání (Štrasburk) EPSCO Ecofin Cops EP Plenární zasedání (Štrasburk) Crp I, Cops EP Plenární zasedání (Štrasburk) Crp II Obrana (neformální zasedání, Praha) EP Plenární zasedání (Štrasburk) Crp I Obrana (neformální zasedání, Praha)
14 15
16
EYC
16
GAERC
17
Cops
17
GAERC Cops
18
Crp 1 (poss)
19
Evropská rada
20
Evropská rada
18 19
20
Crp I, Cops EP Plenární zasedání (Brusel) TTE – energy Crp II EP Plenární zasedání (Brusel) Crp I
21 22
28
21 22
Vzdělávání (neformální zasedání, Praha) AgriFish Vzdělávání (neformální zasedání, Praha) EP Plenární zasedání (Štrasburk) AgriFish Cops EP Plenární zasedání (Štrasburk) Crp II, Crp I EP Plenární zasedání (Štrasburk)
29 TTE – Doprava TTE – telekomunikace Cops
Duben
Květen
Po
1
Út St
2 1
Crp II, Crp I EP Plenární zasedání (Brusel) EP Plenární zasedání (Brusel)
Červen Svatodušní svátky, Zemědělství a rybolov (neformální zasedání, Brno) Cops, Zemědělství a rybolov (neformální zasedání, Brno)
3
Crp II, Crp I
4
JHA Crp I,
5
JHA Crp I, Cops,
Čt
2
Pá
3
So
4
Ne
5
Po
6
JHA
4
Út
7
JHA Cops
5
St
8
Crp II, Crp I, Cops
6
Čt
9
Velikonoční čtvrtek
7
Pá
10
Velký pátek
8
So
11
9
Ne
12
10
Crp II trip
14
Po
13
11
15
Út
14
12
St Čt Pá So Ne
15 16 17 18 19
Řeckokatolické Velikonoce
13 14 15 16 17
EYC EYC Cops Crp I, Cops Crp II Crp I
Po
20
Řeckokatolické Velikonoce
18
GAERC (vč. obrany a rozvoje)
22
AgriFish
Út
21
Cops EP Plenární zasedání (Štrasburk)
19
GAERC (vč. obrany a rozvoje) Cops
23
AgriFish Cops
St
22
20
Crp II, Crp I
24
Crp II, Crp I
Čt
23
21
Nanebevstoupení Crp I trip
25
ENVI
Pá
24
22
Nanebevstoupení Crp I trip
26
Crp I, Cops
So Ne Po
25 26 27
23 24 25
Crp I trip Crp I trip AgriFish
27 28 29
Út
28
26
AgriFish Cops
30
St
29
27
Crp II, Crp I
Čt
30
28
Konkurenceschopnost
Pá
29
Konkurenceschopnost Cops
So
30
Ne
31
Crp I, Cops Hospodářství a finance (neformální zasedání, Praha) Hospodářství a finance (neformální zasedání, Praha)
1 2 3
Velikonoce
Crp I, Cops EP Plenární zasedání (Štrasburk) AgriFish Crp II Místní rozvoj (neformální zasedání, Mariánské lázně) EP Plenární zasedání (Štrasburk) AgriFish Crp I Místní rozvoj (neformální zasedání, Mariánské lázně) EP Plenární zasedání (Štrasburk)
GAERC GAERC Cops Doprava (neformální zasedání, Litoměřice) Crp II, Crp I Doprava (neformální zasedání, Litoměřice) Cops Doprava (neformální zasedání, Litoměřice)
Svátek práce
6 Konkurenceschopnost (neformální zasedání, Praha) Konkurenceschopnost (neformální zasedání, Praha) Eurogroup EP Plenární zasedání (Štrasburk) Ecofin Cops Konkurenceschopnost (neformální zasedání, Praha) EP Plenární zasedání (Štrasburk) Crp II, Crp I EP Plenární zasedání (Štrasburk) EP Plenární zasedání (Štrasburk) Crp II trip Crp I, Cops Crp II trip Europe Day Crp II trip
Svatodušní svátky, Zemědělství a rybolov (neformální zasedání, Brno)
7
8
EPSCO Eurogroup
9
Ecofin EPSCO Cops
10
Crp I, Cops
11 12 13
16 17 18 19 20 21
TTE – Doprava Crp II Životní prostředí (neformální zasedání, Praha) Životní prostředí (neformální zasedání, Praha) Životní prostředí (neformální zasedání, Praha) GAERC GAERC Crp I, Cops Evropská rada Evropská rada
Crp I, Cops
V Praze 1. ledna 2009
Harmonogram plánovaných významných akcí na území ČR během českého předsednictví EU
ZASEDÁNÍ VLÁDY S INSTITUCEMI EU
Setkání vlády s Konferencí předsedů Evropského parlamentu Praha 04. – 05.12.2008
Setkání vlády ČR s Evropskou komisí Praha 07.01.2009
NEFORMÁLNÍ ZASEDÁNÍ RADY EU
Neformální zasedání Rady pro všeobecné záležitosti Praha 08.01.2009
Neformální zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci Praha 15. – 16.01.2009
Neformální zasedání ministrů pro zaměstnanost a sociální věci Luhačovice 22. – 24.01.2009
Neformální zasedání ministrů pro rozvojovou spolupráci Praha 29. – 30.1.2009 Zasedání ministrů EU pro otázky rodinné politiky Praha 4. – 5.2.2009
Neformální zasedání ministrů obrany Praha 12. – 13.03.2009
|1|
Neformální zasedání ministrů pro vzdělávání Praha 22. – 23.03.2009
Neformální zasedání ministrů zahraničních věcí (Gymnich) Hluboká nad Vltavou 27. – 28.03.2009
Neformální zasedání ministrů pro hospodářské a finanční záležitosti Praha 3. – 4.04.2009
Neformální setkání ministrů pro regionální rozvoj Mariánské Lázně 23. – 24.04. 2009
Neformální zasedání ministrů dopravy Litoměřice 28. – 30.04. 2009
Neformální zasedání Rady pro konkurenceschopnost Praha 03. – 05.05.2009
Neformální zasedání ministrů zemědělství a rybářství Brno 31.05. – 02.06.2009
Neformální zasedání ministrů životního prostředí Praha 12. – 14.06.2009
DALŠÍ VÝZNAMNÉ AKCE KONANÉ V RÁMCI PŘEDSEDNICTVÍ V ČR
Konference k zahájení Evropského roku tvořivosti a inovací Praha 07.01.2009
Zasedání Pracovní skupiny na vysoké úrovni pro gender mainstreaming Praha 08. – 09.01.2009
INCOM (konference ministrů pro výzkum na téma inovace, výzkum a vývoj) Praha 22. – 23.01.2009
Konference Perspektivy vnitřního trhu s elektřinou
|2|
Ostrava 29. – 30.01.2009
Konference Rodičovská péče o děti a politika zaměstnanosti Praha 05. – 06.02.2009
Ministerská konference k elektronickým komunikacím: Příští kroky v evropských telekomunikacích Praha 17.02.2009
Konference na téma e-Justice Praha 17. – 18.02.2009
Ministerská konference eHealth pro jednotlivce, společnost a ekonomiku Praha 18. – 20.02.2009
Konference Rozšíření EU – 5 let poté Praha 02.03.2009
COFACC (Konference předsedů zahraničních výborů) Praha 09. – 10.03.2009
Konference k politice kvality Praha 12. – 13.03.2009
Konference Flexijistota – celoživotní učení a prvky sociální ochrany Praha 25. – 26.03.2009
Konference Směrem k e-Environment Praha 25. – 27.03.2009
Ministerská konference Fórum pro kreativní Evropu Praha 26. – 27.03.2009
XVII. společné parlamentní zasedání zemí ACP-EU Praha 06. – 09.04.2009
|3|
Konference Evropa přátelská dětem Praha 06. – 07.04.2009
Konference Internet ve státní správě a samosprávě (ISSS) Hradec Králové 06. – 07.04.2009
Konference k partnerství mezi vzdělávacími institucemi a zaměstnavateli pro celoživotní učení Praha 06. – 07.04.2009
Ministerská konference Bakteriální ohrožení bezpečnosti pacientů v Evropě Praha 15. – 16.04.2009
Ministerská konference Bezpečnější internet pro děti Praha 20.4.2009
Konference Sociální služby – nástroj mobilizace pracovní síly a posílení sociální soudržnosti Praha 22. – 23.4.2009
Konference Evropské patentové fórum Praha 28. – 30.04.2009
Ministerská konference Budování migračních partnerství Praha 26. – 28.04.2009
Konference Evropa angažovaných občanů Brno 04. – 05.05.2009
Konference na vysoké úrovni Finanční udržitelnost zdravotních systémů Praha 10. – 12.05.2009
XXXXI. zasedání COSAC (Konference výborů pro evropské záležitostí parlamentů členských zemí EU) Praha 11. – 12.05.2009
14. společné zasedání ministrů zahraničí EU a ministrů zahraničí skupiny Rio
|4|
Praha 13. – 14.05.2009
Evropský akt pro malé podniky: podnikání bez bariér" 1. evropský týden malých a středních podniků & Evropské ceny za přínos podnikání 2009 Praha 13. – 14. 5.2009
Kongres Eurochambers (Asociace evropských průmyslových a obchodních komor) Praha 13. – 15.05.2009
Evropská konference o důstojnosti a ohroženosti starších lidí Praha 25. – 26.05.2009
Ministerská konference o nových cestách k překonávání genderových stereotypů Praha 27.05.2009
Konference o přírodních a přírodě blízkých oblastech Praha, 27. – 29.5.2009
Jaderné fórum 2009 Praha 28. – 29.05.2009
Konference Výzkum v jaderné oblasti Praha 22. – 24.06.2009
Konference k osudu majetku obětí holocaustu Praha 26. – 30.06.2009
|5|
Hlavní partneři
Mediální partneři
http://www.eu2009.cz/cz/czech-presidency/main-partners/hlavni-partneri-493/
