Organizační pokyny pro práci v elektro laboratořích

Střední průmyslová škola elektroniky a informatiky, Ostrava, příspěvková organizace

Organizační pokyny pro práci v elektro laboratořích.

1.

Žáci přicházejí do místností elektro laboratoří v otevřené obuvi podle předem stanoveného rozvrhu, včas a řádně připraveni.

2.

Žáci do elektro laboratoří nenosí žádné aktovky, tašky, svačiny, nápoje a předměty, které nejsou nutné pro výuku (učebnice jiných předmětů, měř. přístroje, volkmeny, mobilní telefony apod.). Donesou si pouze psací a rýsovací potřeby (pero, tužku, gumu, pravítko apod.), kalkulačku, sešity a učebnice do ELM.

3.

Žák je povinen dodržovat všechny předpisy pro práci v elektro laboratořích, zejména bezpečnostní a protipožární předpisy. Odpovídá za zodpovědné zacházení se svěřeným zařízením (přístroji, vodiči, návody a vybavením el. lab.), za úplnost měření i zápisů a pořádek na pracovišti (rozmístění přístrojů).

4.

Zapínat proud do obvodu smí pouze vyučující. Žák se nesmí dotýkat živých částí pod napětím.

5.

Po ukončení měření lze daný obvod rozpojit až na pokyn vyučujícího. Zbývající čas využijí žáci ke zpracování zápisu z měření do sešitů.

6.

Vzorové zprávy o měření odevzdávají určení žáci ihned po provedeném měření po zpracování počítačem.

7.

Nebude-li žák v měření přítomen, dohodne se s příslušným vyučujícím na náhradním termínu.

8.

Žákům je zakázáno manipulovat s jinými přístroji a zařízeními než s těmi, které jsou určeny pro měření.

1


Co má žák vědět před příchodem do el. laboratoří

1. Konstanta měřícího přístroje je číslo, kterým je nutno vynásobit výchylku ručky měřícího přístroje, abychom dostali požadovanou veličinu. Vyjadřuje se (a do tabulky zapisuje zásadně ve tvaru zlomku) jako podíl nastaveného rozsahu měřené veličiny a maximální výchylky ručky měřícího přístroje.

Mu kv = α Mx

Mu U = kv × α = ×α α Mx

α =

MI kA = α Mx

MI I = kA × α = ×α α Mx

α =

kw =

Mu × MI × cos ϕ α Mx

Poznámka :

U U U = = × α Mx kv Mu Mu α Mx

I I I = = × α Mx kA MI MI α Mx

stupnice na AVOMETU má αMx = 60 dílků stupnice na UNIMERU má αMx = 50 dílků

U měřících přístrojů HDA – 2 je vždy vhodné vybrat k použitému rozsahu vhodnou stupnici, aby konstanta přístroje byla 0,1; 1 nebo 10. Tzn., že např. k rozsahu 6V použijeme 60 dílkovou stupnici, k rozsahu 12mA použijeme 120dílkovou stupnici, atd. 2.

Základní zapojení

AVOMETU

a

UNIMERU 33

Jako V-metr

Jako A- metr

Volba veličiny se provádí přepínačem zvolené veličiny a přepínačem rozsahu. Na UNIMERU jsou veličiny střídavého proudu označeny červeně a odečítá se výchylka ručky na červené stupnici. Veličiny SS proudu jsou označeny bílým písmem a výchylka ručky se odečítá na černé stupnici.

2


3.

Základní zapojení regulačního rezistoru a jeho umístění na laboratorním stole. Regulační rezistor umisťujeme na stole zásadně tak aby dvě svorky byly na vzdálenější a jedna svorka na bližší straně-při pohybu jezdce směrem od sebe se zvyšuje hodnota napětí a hodnota odporu se snižuje.

a – zapojení jako reostat – zapojují se pouze dvě svorky na vzdálenější straně – pevná černá svorka se propojí se zdrojem a z červené svorky (vývodu jezdce) se odebírá výstupní proud

b- zapojení jako potenciometr – výstupní svorky zdroje se zapojí na pevné svorky rezistoru. Samostatná svorka je společná i pro zátěž, která se zapojuje mezi černou svorku a červenou svorku jezdce. Při pohybu jezdce směrem od sebe se zvyšuje výstupní napětí

4. Zásady zapojování obvodů Nejprve zapojujeme proudový obvod a teprve pak napěťové obvody – na V – metrech nevytváříme proudové uzly. Zapojení musí být nejen správné, ale i přehledné.

3


Bezpečnostní předpisy

1. Vysvětlete pojmy živá část, neživá část, úraz el. proudem, pracovní, ochranný a střední vodič. Živá část - vodič nebo vodivá část určená k tomu, aby při normálním užívání byla pod napětím /např. kontakty, přípojnice, troleje apod./, vč. středního vodiče, ale nezahrnuje vodič PEN Neživá část - vodivá část el. zařízení, které se lze dotknout a která není obvykle živá, která se však může stát živou v případě poruchy /např. kovové části el. strojů - kryt/ Úraz el. proudem - patofyziologický účinek el. proudu procházejícího tělem člověka nebo zvířete Ochranný vodič - vodič požadovaný určitými opatřeními na ochranu před elektrickým úrazem /nulovací, zemnící, chráničové -slouží k ochraně před nebezpečným dotykem/ Střední vodič - vodič připojený na střed zdroje, bez ohledu, zda je spojen se zemí či nikoliv, schopný přispět k přenosu el. energie PEN - vodič spojený se zemí slučující v sobě funkci ochranného a středního vodiče

2. Jak se člení prostory z hlediska úrazu el. proudem ? Z hlediska velikosti, nebezpečí úrazu el. proudem, který může vzniknout při provozu el. zařízení s ohledem na vnější vlivy a jejich působení se prostory člení na prostory: normální - prostory, v nichž vnější vlivy nezvyšují nebezpečí úrazu el. proudem /prostředí obyčejné, studené/ nebezpečné - prostory, ve kterých působením vnějších vlivů je nebezpečí úrazu el. proudem přechodné nebo trvalé /prostředí horké, vlhké, venkovní/ zvlášť nebezpečné - prostory, ve kterých vnější vlivy nebo okolnosti trvale zvyšují nebezpečí úrazu el. proudem /prostory mokré/

3. Jak může vzniknout úraz el. proudem ? Úraz el. proudem může způsobit proud protékající tělem postiženého nebo vzniknout jako důsledek jiných nežádoucích účinků el. proudu,elektrického či elektromagnetického pole Proud může protékat postiženým tělem, lze-li se dotknout částí současně přístupných dotyku, při:

4

Střední průmyslová škola elektroniky a informatiky, Ostrava, příspěvková organizace a/ dotyku nebezpečných živých částí proti zemi, nebo částem spojených, nebo při přiblížení k nim b/ současným dotykem nebezpečných živých částí různé polarity nebo rozdílných potenciálů nebo při přiblížení k nim c/ dotyku neživých částí, na kterých mohou vznikat při poruše nebezpečná napětí Další nežádoucí účinky el. proudu mohou vzniknout při: a/ užití el. oblouku v technologických zařízeních /vysoké teploty, záření oblouku/ b/ vypnutí velkých proudů /zkraty/ c/ působení el. a magnetického pole

4. Jak se dělí napětí z hlediska nebezpečného dotyku? Pro účely ochrany z hlediska nebezpečného dotyku se napětí člení na – nebezpečné napětí bezpečné malé napětí Bezpečné malé napětí viz TAB 1 přílohy Rozdělení el. zařízení podle napětí viz TAB 2 přílohy

5. Jaké druhy ochran řeší ČSN 332000-4-41? 411 - Ochrana před nebezpečným dotykem živých i neživých částí -obvody SELV, PELV, FELV-napájecí napětí do 50V 412 - Ochrana před nebezpečným dotykem živých částí /Ochrana při normálním provozu/ základní ochrana/ 413 - Ochrana před nebezpečným dotykem neživých částí /Ochrana v případě poruchy/ SELV - se rozumí jako bezpečné, oddělené PELV - se rozumí jako ochranné, je to uzemněná varianta SELV FELV - se rozumí jako funkční malé napětí /blíže víz ČSN 332000-4-41 411.1 a 411.3/

6. Vyjmenujte ochrany před nebezpečným dotykem živých části. Ochrana izolací, kryty nebo' přepážkami /konstrukčním opatřením/ el.zařízení/, zábranou, polohou, proudovým chráničem, doplňkovou izolací. Ochrana izolací - živé části musí být úplně pokryty izolací, kterou lze odstranit pouze jejím zničením 0-6/0-8 Ochrana kryty nebo přepážkami - kód kryti IP •/• IP je značka krytí, první číslice je ochrana před vniknutím pevných cizích těles nebo ochrana před nebezpečným dotykem, druhá číslice ochrana proti vniknutí vody/ Ochrana zábranou - lze provést uzamknutím, pevným ohrazením atd.

5


Ochrana polohou - venkovní vedení, troleje atd. Doplňková ochrana proudovým chráničem - pouze pro zlepšení jiných opatření- nesmí se použít samostatně, zvyšují bezpečnost základní ochrany – je to el. přístroj,v jednom celku s jističem Ochrana doplňkovou izolací - izolační stanoviště, ochranné pomůcky

7. Vyjmenujte ochrany před nebezpečným dotykem neživých částí -ochrana samočinným odpojením od zdroje -ochrana použitím zařízení třídy ochrany II nebo s rovnocennou izolací. Dvojitá zesílená izolace značka izolace základní +přídavná -ochrana nevodivým okolím -ochrana neuzemněným místním pospojováním -ochrana elektrickým oddělením Stupně ochrany

- ochrana základní - ochrana zvýšená / kombinace dvou základních/

Ochrana samočinným odpojením od zdroje v případě poruchy závisí na druhu sítě. Doba odpojení závisí na výši napětí sítě. Např. V síti TN, napětí 400 V je max. doba odpojení jističe nebo pojistky 0,2 s.

8. Co je úraz el. proudem a jak se projevuje? Prochází-li lidským tělem elektrický proud, má na ně tepelné a fyziologické účinky. Rozhoduje velikost proudu, délka času, po který působí, ale i druh proudu. Proud ss, nn způsobuje křeč svalů, rozklad krve. Střídavý proud nn 50 Hz způsobuje křeč svalů, prochází-li srdeční krajinou srdce se buď zastaví, nebo se rozechvěje do takzvané fibrilace. V obou případech postižený umírá. Proud vysokého napětí se projeví hlavně el. obloukem po povrchu těla a způsobí popáleniny II. a III. stupně.

9. Jak postupujeme při záchraně člověka? Nutno jednat rychle, ale s rozvahou a neukvapeně. a/ postiženého vyprostíme b/ jestliže nedýchá, zavedeme umělé dýchání c/ jestliže jeho srdeční tep není hmatatelný, doplníme umělé dýchání nepřímou masáží srdce d/ přivoláme lékaře, respektive záchranku e/ uvědomíme o nehodě příslušného vedoucího pracoviště

6

Střední průmyslová škola elektroniky a informatiky, Ostrava, příspěvková organizace 10. Jak vyprostíme postiženého úrazem el. proudem z el. zařízení pod napětím? a/ vypnutím proudu b/ nejde - li vypnout - odtažením vodiče, odtažením těla vždy izolovanými předměty c/ nelze-li postiženého vzdálit od živé části, musíme proud přerušit za každou cenu, i za cenu materiálových škod / např. umělý zkrat/.

11. Jakou 1. pomoc poskytneme postiženému, jakmile ho zbavíme účinku el. proudu. Ještě před přerušením proudu musíme dbát, aby si postižený uvolněný z křeče neublížil pádem z výšky apod. Musíme zjistit: a/ je-li při vědomí /to však může být přechodné, nesmíme ho nechat bez dozoru/ b/ dýchá či nedýchá c/ má či nemá hmatatelný tep d/ je zraněn - krvácí, popáleniny, zlomeniny ad a/ je-li při vědomí - uvolníme mu oděv a uložíme ho v, teplé místnosti, podáváme například teplou kávu. Nesmíme jej opustit, dokud nepřijde lékař. Je-li v bezvědomí a dýchá, uložíme ho do zajištěné polohy a kontrolujeme tep a dech, až do příchodu lékaře ad b/ Nedýchá - li zavedeme umělé dýchání, až do příchodu lékaře ad c/ Nemá-li hmatný tep, provádíme nepřímou masáž srdce ad d/ ošetříme, až postižený začne pravidelně dýchat a srdeční tep je obnoven /tepenně krvácení nebo silně žilní musíme ošetřit ihned/.

12. Jak provádíme dýchání z plic do plic? Postiženého položíme na záda, odstraníme překážky z úst, podložíme lopatky, zakloníme hlavu, jednou rukou tlačíme na dolní čelist, druhou na čelo, stiskneme nos postiženého a vdechujeme 10 krát rychle po 1 s, pak po 4 s, T-tubus, tj. resuscitační rouška

13. Jak provádíme nepřímou srdeční masáž? Postiženého položíme na záda na tvrdou podložku a postavíme se po jeho levé straně, zápěstí pravé ruky položíme na dolní část hrudní kosti, levou ruku položíme napříč přes pravou a stlačujeme hrudní kost do hloubky 4 - 5cm 80 krát za min* Je-li za¬chránce sám, nutno kombinovat s umělým dýcháním - po 5 stlačeních 1 vdech

14. Jak postupujeme při hašení požáru el. zařízení a jaké přístroje k tomu používáme? Nutno zajistit bezpečnost pracovníků konajících záchranné práce a zabránit úrazům el. proudem a národohospodářským škodám. K hašení je nejvhodnější hasicí přístroj sněhový. Tetrachlorový jen venku.

7


Tabulka 1 – Bezpečně malé napětí

Tabulka 2 – Rozdělení elektrických zařízení podle napětí a rozdělení napětí do kategorií

8


9

Organizační pokyny pro práci v elektro laboratořích

Recommend Documents