Základní rysy správních reforem po roce 1989 Organizace veřejné správy v ČR
Hlavní cíle reforem Transformace Demokratizace Modernizace
Východiska po r. 1989 Ekonomická, politická situace Dvě úrovně centrální vlády – federální vláda + vláda České a Slovenské republiky; další stupně – krajská a místní státní správa (správu vykonávaly národní výbory příslušného stupně) V roce 1990 svobodné parlamentní volby na základě systému poměrného zastoupení → podstatná změna skladby ústředních orgánů SS, výrazně redukovány jejich počty, změna jejich funkcí. Změny ve struktuře mocenských orgánů v souvislosti s uplatněním kritérií demokratického a právního státu na činnost veřejné správy Decentralizace státní správy – samospráva obcí
1990--1992 1990 existovala územní samospráva na základním, obecním stupni na okresním stupni zřízeny okresní úřady jako orgány státní správy s všeobecnou působností krajské národní výbory zrušeny bez náhrady; v okresech a krajích speciální, tzv. dekoncentrované orgány SS
1990--1992 1990
Vytvořený stav neměl být dlouhodobým, okresní úřady koncipovány jako orgány s maximálně dvouletým časovým omezením; předpokládala se existence vyšší samosprávy – spory o to, zda má být realizována dle historických zemí nebo dle krajů, rozdílné představy o podobě krajů, popřípadě o způsobu uplatnění zemského principu. Přechodný systém nastolený v roce 1990 se ukázal jako dlouhodobější.
1993--1997 1993
Diskuse o VÚSC Návrhy reformy VS v ČR Diskuse nad otázkami řešení otázek malých obcí, rozdrobené sídelní struktury, financování samosprávy, volby a zastupitelstvo obcí Otázka postavení okresních úřadů Kompetence VÚSC Způsob právní působnosti ministerstev a jiných ústředních správních úřadů, Zjednodušení vnitřní organizace ministerstev a její sjednocení pro všechna ministerstva Zkvalitnění kvalifikace státních úředníků Nekoncepční, spontánní vznik zvláštních dekoncentrovaných územních orgánů SS, rozdílné územní působnosti Zákon o státní službě Racionalizace VS Revize kompetencí všech úrovní a institucí veřejné správy
Integrace ČR do EU Přechod na systém moderní evropské veřejné správy. Proces přibližování ČR Evropské unii – možnost uplatňovat evropskou regionální politiku, efektivně využívat strukturální fondy. Uplatnění zásady subsidiarity. Prospěšnost občanům a veřejnosti – dostupnost služeb, možnost participace apod.,
Politická východiska a koncepce reformy
V červenci 1997 publikovala Evropská komise svoje stanovisko k žádosti ČR o členství v EU – výhrady k pomalému postupu reformy, definování základních výhrad a nedostatků.
Základní nedostatky Neexistence regionální samosprávy. Neexistence právní úpravy postavení veřejných zaměstnanců (neexistence zákona o státní službě). Neexistence strategie reformy VS, jež by se měla postupně, ale s dostatečnou vehemencí a rychlostí realizovat. …
Vytvoření VÚSC
1997 přijat ústavní zákon, který vytvořil 14 VÚSC ◦ regionální uspořádání státu ◦ účinnost zákona stanovena dnem 1. 1. 2000 ◦ EU integrace, Rpeu
Vlastní činnost začala krajská zastupitelstva a další krajské orgány včetně krajských úřadů vykonávat od 1. 1. 2001
Praha – funkci kraje plní magistrát. Středočeský kraj – vymezen shodně se stejnojmenným krajem z let 1949 – 1960. Problém zařazení některých okresů, které tradičně tíhnou k jinému kraji: okres Příbram – očekávalo se spíše zařazení k Plzni, Kutná Hora a Kolín k Pardubicím nebo Hradecku, Rakovník ke Karlovarskému kraji.
Budějovický kraj – oproti dřívějšímu jihočeskému je menší o okres Pelhřimov, za cizorodou oblast se považuje východní část okresu Jindřichova Hradce (Dačicko a Slavonicko), která vždy náležela k Moravě. Plzeňský kraj – vznikl z části Západočeského kraje (zbytek vytvořil VÚSC Karlovy Vary). Ústecký kraj – vznikl jako větší část Severočeského kraje.
Liberecký kraj – menší část území Severočeského kraje, zvětšeného o okres Semily. Hradecký kraj – část Východočeského kraje, zmenšeného kromě okresu Semily též o okresy připojené ke kraji Pardubickému. Pardubický kraj – menší podíl území Východočeského kraje, zmenšený o okres Havlíčkův Brod a o oblasti připojené k Hradeckému kraji, problematický okres Svitavy – česká část tíhne k Pardubicím, moravská k Brnu.
Jihlavský kraj – nejvíce diskutovaný, z příslušných podílů Východočeského a Jihomoravského kraje, žádný z okresů tohoto kraje není jako celek stoprocentně zařaditelný. Brněnský kraj – tvoří 7 okresů, problematický je okres Hodonín – tendence spíše ke Zlínu. Olomoucký kraj – 5 okresů, problematický okres Jeseník – značně odlehlý.
Zlínský kraj – vytvořen z menších částí dosavadních dvou moravských krajů. Ostravský kraj – z části Severomoravského kraje, problém s Opavou – někteří očekávali vznik kraje Opavského.
Rozhodujícím datem pro 2. fázi reformy územní VS byl 1. leden 2003 – změny: 31. 12. 2002 ukončilo svoji činnost 73 okresních úřadů. Jejich kompetence přeneseny na 205 úřadů obcí s rozšířenou působností, na krajské úřady a na další správní úřady. Stát poskytl samosprávným celkům movitý majetek k výkonu státní správy v přenesené působnosti,
Úředníci okresních úřadů delimitováni na úřady obcí s rozšířenou působností, krajské úřady a další správní úřady s přenášenými agendami. K dočasnému zajištění některých agend uzavřely některé obce veřejnoprávní smlouvy s jinými obcemi s rozšířenou působností. K informování veřejnosti o důležitých změnách ve VS připravilo Ministerstvo vnitra mediální kampaň.
Důsledky Změna postavení samosprávy Cíl: lepší dostupnost VS pro občany (sídla obcí s rozšířenou působností tvoří zpravidla přirozená centra správních obvodů - výjimky ). Nový typ obce (s rozšířenou působností) vykonává dva druhy působností – samosprávnou pro svou obec, přenesenou pro stanovený správní obvod.
Pro krajskou správu zvolen tzv. jednotný model VS = krajský úřad působí v rámci krajské samosprávy a podobně jako na úrovni obcí vykonává přikázané mu úkoly samosprávné a současně přenesenou působnost v oblasti státní správy.
Obecní úřad obce s rozšířenou působností od 1. 1. 2003 mimo jiné: Vydává občanské průkazy, cestovní doklady, vydává řidičské průkazy, technické průkazy, eviduje motorová vozidla. Provádí působnosti na úseky živnostenské agendy. Sociální politika Plní úkoly o sociálně právní ochraně dětí.
Rozhoduje o poskytování pečovatelské služby ve vlastních zařízeních. Zajišťuje výkon státní správy na úseku ochrany přírody a krajiny, odpadové hospodářství, ochrany ovzduší, státní správy lesů, myslivost, vodní hospodářství, rybářství atd. Povolení zvláštního užívání a uzavírek silnic II. a III. třídy. A jiné.
Krajský úřad od 1. 1. 2003 mino jiné: Vykonává odvolací řízení proti rozhodnutí obcí v přenesené působnosti. Rozhoduje o zařazení žadatelů o osvojení dítěte do evidence. Vydává povolení zvláštního užívání a uzavírek silnic I. třídy. A jiné.
Jiné správní úřady od 1. 1. 2003 mino jiné: Pozemkový úřad – rozhodnutí o pozemkových úpravách, restitučních nárocích. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových – správa majetku státu. Archivy – oblastní archivy – archivní správa.
Současné reformy VS
STRATEGICKÝ RÁMEC ROZVOJE VEŘEJNÉ SPRÁVY ČESKÉ REPUBLIKY PRO OBDOBÍ 2014 – 2020, MV
Postavení a kompetence obcí Financování územní samosprávy Modernizace VS Kvalita řízení ve VS Evropský správní systém
