Orgánem sociálního zabezpečení uznány částečně invalidními v prvním nebo druhém stupni. Rozhodnutím úřadu práce uznány zdravotně

Daně

9/12 září 2012

a účetnictví AKTUALITY, PŘÍKLADY, ŘEŠENÉ TESTY S VÝKLADEM

vtipně a netradičně

Vážení a milí čtenáři, zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají osoby se zdravotním postižením, jsou motivováni daňovými úlevami, dotacemi nebo příspěvky na zaměstnávání. Pro zaměstnavatele zaměstnávající více než 25 osob zákon stanoví povinnost plnit podíl ve výši 4 %. Více v článku Jaroslavy Pfeilerové. Dokážete správně zaúčtovat převod výrobků do vlastní prodejny? Umíte správně ocenit zboží při jeho prodeji v maloobchodě? Účtujte a oceňujte v článku věnovanému zboží od Ing. Zdenky Cardové. Podáváte-li souhrnné hlášení k DPH, pouhé „papírování“ nestačí. Ani zasláním e-mailu s přiloženým PDF svou povinnost nesplníte. Zda je nutné mít datovou schránku nebo kde získat zaručený elektronický podpis Vám poradí Ing. Štěpánka Hesová. Dohody o provedení práce uzavírané se studenty po dobu letních prázdnin využívají mnozí zaměstnavatelé. Vyzkoušejte si v kvízu Ing. Ivana Macháčka, zda v této problematice obstojíte. S pozdravem

Lucie Čížkovská odborná redaktorka

V první řadě je potřebné shrnout, kdo je definován jako osoba se zdravotním postižením. Jde o fyzické osoby, které jsou:

Skutečnost, že je osobou se zdravotním postižením, je potřebné v tomto případě doložit: Orgánem sociálního Potvrzením nebo zabezpečení uznány rozhodnutím plně invalidními ve orgánu sociálního zabezpečení. třetím stupni.

QSB-CAS-2012-09.indd Odd1:1

TÉMA V PŘÍKLADECH Zaměstnávání fyzických osob se zdravotním postižením

1

JAK SPRÁVNĚ ZAÚČTOVAT? 4 Zboží – příklady na zařazení majetku, ocenění vlastní přepravy, ocenění při prodeji v maloobchodě, převod výrobků do vlastní prodejny ZAOSTŘENO NA TÉMA Souhrnné hlášení k DPH

5

UKAŽ, CO UMÍŠ Dohoda o provedení práce uzavřená na dva měsíce

7

Zaměstnávání fyzických osob se zdravotním postižením

TÉMA V PŘÍKLADECH Osoby se zdravotním postižením se ve většině případů na trhu práce uplatňují hůře než ostatní osoby. Z toho důvodu jsou zaměstnavatelé, kteří zdravotně postižené osoby zaměstnávají, různými způsoby zvýhodňováni. V tomto příspěvku si některé z těchto výhod připomeneme.

obsah

Orgánem sociálního zabezpečení uznány částečně invalidními v prvním nebo druhém stupni. Rozhodnutím úřadu práce uznány zdravotně znevýhodněnými.

Potvrzením nebo rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení. Rozhodnutím úřadu práce.

I. PRACOVNĚPRÁVNÍ PŘEDPISY Pracovněprávní předpisy vytvářejí osobám se zdravotním postižením výhodnější podmínky pro jejich zapojování do zaměstnání. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v rámci úpravy problematiky zaměstnávání fyzických osob se zdravotním postižením odkazuje v § 237 na zvláštní právní předpis, kterým je v tomto případě zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Tento zákon poskytuje fyzickým osobám se zdravotním postižením zvýšenou ochranu na trhu práce. V násle-

dujícím textu si některé z těchto opatření připomeneme. I.I. Příspěvek na zaměstnávání Zákon o zaměstnanosti stanoví, že se zaměstnavateli zaměstnávajícímu na chráněných pracovních místech více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu jeho zaměstnanců poskytuje příspěvek na podporu zaměstnávání těchto osob. Tímto příspěvkem jsou nahrazovány prostředky skutečně vynaložené na mzdy (platy) a zákonné pojistné ve výši 75 % skutečně vynaložených nákladů, nejvýše však 8 000 Kč měsíčně. I.II. Dotace od úřadu práce Zaměstnavatel může v souvislosti se zaměstnáváním zdravotně postižených osob požádat příslušný úřad práce o poskytnutí dotace např. na vytvoření chráněného pracovního místa, chráněné pracovní dílny, na zapracování, na hmotnou podporu nových pra-

28.8.2012 9:06:15

covních míst apod. Pokud tuto dotaci obdrží zaměstnavatel, který je fyzickou osobou, bude přijaté plnění od úřadu práce posuzovat jako příjem osvobozený od daně z příjmů podle ust. § 4 odst. 1 písm. h) zákona o daních z příjmů (ZDP). V tomto případě je však potřebné připomenout, že související výdaje nebude možné daňově uplatnit [§ 25 odst. 1 písm. i) ZDP]. Zaměstnavatel, který je právnickou osobou, bude muset přijaté plnění zahrnout do zdanitelných výnosů, ale současně si může uplatnit související náklady. To znamená, že u obou typů zaměstnavatelů bude plnění přijaté od úřadů práce daňově neutrální. I.III. Povinný podíl Ustanovení § 81 a násl. zákona o zaměstnanosti stanoví další nástroj motivující k zaměstnávání osob se zdravotním postižením, podle kterého je zaměstnavatel zaměstnávající více než 25 zaměstnanců povinen plnit povinný podíl ve výši 4 %. Plnění může nastat třemi alternativními způsoby: 1. Skutečným zaměstnáváním zdravotně postižených osob, kdy je zaměstnavatel povinen na 25 „zdravých“ zaměstnanců zaměstnávat jednu osobu se zdravotním postižením. Zaměstnanec s těžším zdravotním postižením se započítává třikrát. Příklad 1 Společnost Alfa, s. r. o. zaměstnává 72 zaměstnanců bez zdravotního postižení a jednoho zaměstnance s těžším zdravotním postižením. Vzhledem

k tomu, že zaměstnanec s tímto zdravotním postižením se započítává 3×, společnost svůj povinný podíl splnila. 2. Odběrem výrobků či služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců se zdravotním postižením nebo odběrem výrobků či služeb od zdravotně postižených osob samostatně výdělečně činných. 3. Třetím způsobem plnění „povinného podílu“ je odvod do státního rozpočtu. Podrobnosti při výpočtu jsou stanoveny v ust. § 15 – § 20 vyhlášky č. 518/2004 Sb. Odvod do státního rozpočtu zaměstnavatel poukazuje do 15. února následujícího roku, a to prostřednictvím příslušného úřadu práce. Do stejného termínu je zaměstnavatel povinen písemně oznámit způsob plnění svého povinného podílu. Z pohledu daně z příjmů je částka povinného podílu odvedená do státního rozpočtu u zaměstnavatele posouzena jako daňově účinný náklad. II. VÝHODY NA DANI Z PŘÍJMŮ VE VZTAHU K OSOBÁM SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM ZDP stanoví celou řadu výhod, a to jak pro zdravotně postižené osoby, tak pro jejich zaměstnavatele. II.I. Slevy na dani (ust. § 35ba ZDP) Jde o slevu na dani, kterou mohou uplatnit přímo osoby se zdravotním postižením.

Druh slevy

§ 35ba odst. 1 písm. c) ZDP Pobírá-li poplatník důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně, vznikne mu nárok na slevu na dani, a to i v případě, že tomuto poplatníkovi nárok na důchod zanikl v důsledku souběhu nároku na výplatu důchodu pro invaliditu prvního nebo druhého stupně a starobního důchodu. § 35ba odst. 1 písm. d) ZDP Pobírá-li poplatník důchod pro invaliditu třetího stupně, má nárok na vyšší slevu na dani, přičemž nárok na slevu má i poplatník: – kterému nárok na tento důchod zanikl v důsledku souběhu nároku na důchod pro invaliditu třetího stupně a starobní důchod, – kterému byla zamítnuta žádost o důchod pro invaliditu třetího stupně ne však proto, že není plně invalidní. § 35ba odst. 1 písm. e) ZDP Nárok na nejvyšší slevu na dani mají invalidní poplatníci, kteří jsou držitelé průkazu ZTP/P. Nárok na tuto slevu má i poplatník, který nepobírá důchod pro invaliditu prvního, druhého nebo třetího stupně. Slevy uvedené v tabulce snižují přímo daň nebo zálohu na daň vypočtenou ze základu daně sazbou ve výši 15 %. Podmínkou pro možnost uplatnění slev u zaměstnavatele je podepsání tiskopisu prohlášení k dani. Poměrnou část slev lze uplatnit u plátce daně již v průběhu zdaňovacího období při výpočtu měsíčních záloh na daň.

2

Měsíční sleva (Kč) 210

420

1 345

Roční sleva (Kč) 2 520

5 040

16 140

Příklad 2 Pan Holík po celý rok pobíral důchod pro invaliditu třetího stupně → Nárok na slevu mzdové účetní prokázal rozhodnutím o přiznání důchodu a dokladem o výplatě důchodu. Vzhledem k tomu, že pan Holík je také držitelem průkazky ZTP/P, má současně nárok na slevu z titulu důchodce s invaliditou 3. stupně a držitele průkazu ZTP/P (5 040 + 16 140).

II.II. Daňové zvýhodnění na vyživované dítě (ust. §§ 35c a 35d ZDP) • Osoby, které ve společné domácnosti vyživují zdravotně postižené dítě, mají nárok na vyšší částku daňového zvýhodnění. Daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s poplatníkem v domácnosti v roce 2012 Daňové zvýhodnění na jedno dítě Daňové zvýhodnění má v závislosti s výší příjmů poplatníka tři možné podoby: - slevy na dani - slevy na dani a daňového bonusu - daňového bonusu Je- li dítě zdravotně postižené, lze uplatnit dvojnásobnou částku

Roční Měčástka síční (Kč) částka (Kč) 13 404 1 117

26 808

2 234

Příklad 3 Výpočet slevy na dani a daňového bonusu u osoby, která uplatňuje daňové zvýhodnění na dvě vyživované děti se zdravotním postižením. Text

Hrubá mzda Povinné pojistné placené zaměstnavatelem (34 %) Povinné pojistné placené zaměstnancem (11 %) Základ daně (30 000 + 10 200) Daň 15 % Sleva na poplatníka Daň po slevě Daňové zvýhodnění (2 × 2 234) – z toho sleva – z toho daňový bonus

Kč v kalendářním měsíci 30 000 10 200 3 300 40 200 6 030 2 070 3 960 4 468 3 960 508

II.III. Výpočet částky slevy na dani při zaměstnávání osob se zdravotním postižením (ust. § 35 ZDP) Zaměstnavatel (fyzická i právnická osoba), který zaměstnává osoby se zdravotním postižením, má v souladu s ust. § 35 ZDP nárok na uplatnění slevy na dani ve výši: 1. 18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením, s výjimkou zaměstnance s těžším zdravotním postižením, a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců desetinné číslo, 2. 60 000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného

Dan ě a ú č etnic tv í vtipně a netradičně 9/2012


28.8.2012 9:06:19

počtu těchto zaměstnanců desetinné číslo.

Příklad 4 Společnost Alfa, s. r. o. zaměstnává: – Dva zaměstnance se zdravotním postižením: po celý kalendářní rok 2012 – pana Nováka, od 1. 7. 2012 do 31. 12. 2012 – pana Surého.

Pro výpočet slev je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců, který se zaokrouhluje na dvě desetinná místa.

– Dva zaměstnance s těžším zdravotním postižením: po celý kalendářní rok 2012 – pana Válka, po celý kalendářní rok 2012 – pana Novosada.

Výpočet slev: Zaměstnanci se zdravotním postižením

Pan Novák Pan Surý

Týdenní pracovní doba

40 40

V průběhu roku 2012 byl pan Novák uvolněn pro výkon funkce celkem po dobu 140 hodin a pan Surý z důvodu neomluvené absence neodpracoval 20 hodin. Zaměstnanci s těž- Týdenní pracovní ším zdravotním doba postižením

Pan Válek Pan Novosad

25 20

Pan Novosad v roce 2012 neodpracoval celkem 80 hodin z důvodů pracovní neschopnosti, za niž nejsou poskytovány nemocenské dávky.

Doba trvání pracovního poměru v roce 2012

od 1. 1. do 31. 12 od 1. 7. do 31. 12.

Počet hodin předpokládaných podle sjednané pracovní doby a délky pracovního poměru 2 016 1 000

Výpočet slevy na dani: (2 016 + 1 000) – 160 = 2 856 hodin 2 856 : 2 016 = 1,4166 → průměrný přepočtený stav po zaokrouhleni → 1,42 1,42 × 18 000 = 25 560 Kč Doba trvání pracovního poměru v roce 2012

od 1. 1. do 31. 12 od 1. 1. do 31 .12.

Počet hodin předpokládaných podle sjednané pracovní doby a délky pracovního poměru 1 260 1 008

(1 260 + 1 008) – 80 = 2 188 hodin 2 188 : 2 016 = 1,0853 → zaokrouhleno průměrný přepočtený stav → 1,09 × × 60 000 = 65 400 Kč

Bezplatně pro Vás: Aktuální znění právních předpisů • zákon o účetnictví od 1. 7. 2012 a od 1. 9. 2012 • zákon o daních z příjmů od 12. 7. 2012 • zákoník práce od 1. 7. 2012 • daňový řád od 1. 7. 2012 Pro předplatitele odpovědní servis zdarma! Kalkulačky Navštivte • Výpočet peněžité http://zakaznik.dashofer.cz/ pomoci v mateřství a uvidíte ! • Výpočet výše nemocenské

Testové otázky

1. Zaměstnavatel, který zaměstnává více než 25 zaměstnanců, je povinen plnit povinný podíl. Jaká je výše tohoto podílu? a) 4 %. b) 2 %. c) Žádný povinný podíl není stanoven. 2. Zaměstnavatel, který je fyzickou osobou, obdržel od úřadu práce dotaci na vytvoření chráněné pracovní dílny. Jak bude toto plnění posuzováno z daňového hlediska? a) Pro zaměstnavatele půjde o zdanitelný příjem, související výdaje nelze daňově uplatni. b) Zaměstnavatel bude přijaté plnění od úřadu práce posuzovat jako osvobozené a současně si daňově uplatní související výdaje. c) Zaměstnavatel bude přijaté plnění od úřadu práce posuzovat jako osvobozené od daně z příjmů, ale nemůže daňově uplatnit související výdaje. 3. Fyzická osoba, která pobírá důchod pro invaliditu třetího stupně, má nárok na roční slevu na dani z příjmů ve výši: a) 5 040 Kč. b) 10 200 Kč. c) 2 200 Kč. 4. Jakou roční částku daňového zvýhodnění mohou uplatnit osoby, které ve společné domácnosti vyživují zdravotně postižené dítě? a) 13 404 Kč. b) 26 808 Kč. c) 30 300 Kč. 5. Zaměstnavatel, který zaměstnává osoby se zdravotním postižením, má v souladu s ust. § 35 ZDP nárok na uplatnění slevy. Pro výpočet slev je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců, který se zaokrouhluje: a) Na dvě desetinná místa. b) Na celé koruny nahoru. c) Průměrný roční přepočtený stav se nezaokrouhluje. Řešení naleznete na poslední straně. Jaroslava Pfeilerová

Dan ě a účetn i ctví vtipně a netradičně 9/2012


3

28.8.2012 9:06:19

JAK SPRÁVNĚ ZAÚČTOVAT? Zboží zahrnuje: • movité věci včetně zvířat nabyté za účelem prodeje, pokud účetní jednotka s těmito věcmi obchoduje; • výrobky vlastní výroby, které byly aktivovány a předány do vlastních prodejen, a zvířata vlastního chovu, která dospěla, byla aktivována a jsou určena k prodeji s výjimkou jatečných zvířat; • nemovitosti, které účetní jednotka, jejímž předmětem činnosti je nákup a prodej nemovitostí, nakupuje za účelem prodeje a sama je nepoužívá, nepronajímá a neprovádí na nich technické zhodnocení. 1. JAK ZAÚČTOVAT NÁKUP PŘEDMĚTŮ Z DRAHÝCH KOVŮ? Firma pořizuje předměty z drahých kovů; účel jejich pořízení je různý (uveden je v tabulce): Č. Text 1. Pořízení předmětů z drahých kovů za účelem jejich prodeje 2. Pořízení předmětů z drahých kovů za účelem jejich vystavení ve firmě (nejsou určeny k prodeji) 3. Pořízení předmětů z drahých kovů za účelem jejich dlouhodobého držení (uloženy jsou v trezoru, předpokládá se jejich zhodnocení s časem)

MD

DAL

Řešení: Pro správné zařazení majetku při jeho pořízení je důležité: – o jaký majetek jde, – jaký je účel pořízení tohoto majetku, – v určitých případech i jaká je délka jeho používání a někdy také, jaká je jeho cena. Podle vyhlášky č. 500/2002 Sb., v platném znění, je možné předměty z drahých kovů zařadit jako: – zboží (v případě jejich nákupu za účelem prodeje) nebo – dlouhodobý hmotný majetek (předměty z drahých kovů se zahrnují do položky „samostatné movité věci a soubory movitých věcí“ bez ohledu na výši ocenění) nebo 4

Zboží – příklady na zařazení majetku, ocenění vlastní přepravy, ocenění při prodeji v maloobchodě, převod výrobků do vlastní prodejny – dlouhodobý finanční majetek (drahé kovy a kameny, případně předměty z drahých kovů a kamenů, se zahrnují do položky „jiný dlouhodobý finanční majetek“, pokud nejsou vykazovány v dlouhodobém hmotném majetku nebo v zásobách). 1. MD 131 (nebo 132, nebo 504 – podle způsobu účtování) / D 321 2. MD 042 (nebo přímo 022) / D 321 3. MD 043 (nebo přímo 069 / D 321 2. JAK OCENIT A ÚČTOVAT PŘEPRAVNÉ VLASTNÍM NÁKLADNÍM AUTOMOBILEM PŘI NÁKUPU ZBOŽÍ? Společnost při nákupu zboží používá i vlastní nákladní automobil. Ocenění přepravného na základě vnitřního předpisu společnosti: Kalkulovaná výše přímých nákladů na 1 kilometr = 40 Kč Výpočet: (roční odpis + průměrná roční mzda řidiče s pojištěním + předpokládaná výše ročních oprav dopravního prostředku) / předpokládaný počet ujetých km. Předpokládejme dále, že: • cena nafty je 35 Kč/litr, • průměrná spotřeba je 12 litrů/100 km a • v souvislosti s přepravou při pořízení zboží dle evidence jízd bylo za příslušný měsíc ujeto 1 000 km. Varianty: A) Společnost účtuje o zboží průběžně způsobem A, používá účet pořízení zboží. B) Společnost účtuje o zboží periodicky způsobem B. Text Aktivace dopravy ve vlastní režii při pořízení zboží

Kč

MD

D

Řešení: Nakoupené zboží se oceňuje pořizovací cenou, kterou se rozumí nákupní cena (cena pořízení) a náklady s pořízením související, zejména přepravné vyúčtované dodavatelem nebo provedené účetní jednotkou, provize, clo a pojistné. Výpočet: (0,12 × 35 × 1 000) + (40 × × 1 000) = 44 200 Kč

Varianta A): Varianta B):

MD 131 / D 622 MD 504 / D 622

Poznámka: uvedený postup výpočtu při ocenění přepravného k aktivaci je jednou z možných variant. Vnitřním předpisem je třeba stanovit postup podle konkrétních podmínek firmy. 3. JAK OCENIT ZBOŽÍ PŘI JEHO PRODEJI V MALOOBCHODĚ? Firma při maloobchodním prodeji oceňuje zboží v pevných cenách se samostatným vykázáním odchylek (marže). Postup stanovený vnitřním firemním přepisem: Zboží se účtuje průběžným způsobem A. Zboží se oceňuje na jednom analytickém účtu v prodejních cenách (132.10, náklady 504.10) a na dalším analytickém účtu se zaznamenává marže (132.20, náklady 504.20) jako korekce prodejní ceny na cenu pořizovací. Tím je zajištěna kontrola korunou i podmínka oceňování v pořizovacích cenách, kterou lze zjistit rozdílem prodejní ceny a marže. Uveďme na příkladu jednoho druhu zboží; polovina z celkového množství se prodává: Č. Text Kč MD D 10 000 132.10 Stav zboží na počátku období v prodejních cenách 3 000 132.20 Stav marže (30 %) (Pořizovací cena je 10 000 – – 3 000 = = 7 000 Kč) 1. Tržba v hotovosti za prodané zboží 2. Úbytek zboží v prodejní ceně 3. Úbytek marže Řešení: 1. 5 000 Kč: MD 211 / D 604 2. 5 000 Kč: MD 504.10 / D 132.10 3. 1 500 Kč: MD 132.20 / D 504.20 V případě plátce DPH je zřejmé, že při uvedeném postupu musí být zásoby oceněny v prodejních cenách včetně DPH. V tomto případě je třeba zavést



28.8.2012 9:06:20

další analytický účet pro DPH. Uvedená technika je vhodná nejen u zmíněného maloobchodního prodeje, ale i u firem, které mají rozsáhlé skladové hospodářství. Ceny zásob se po delší dobu nemění, což vytváří podmínky pro hodnocení útvarů, lépe se uplatňuje odpovědnost zaměstnanců za jejich výsledky. 4. JAK POSTUPOVAT V ÚČETNICTVÍ PŘI PŘEVODU VÝROBKŮ DO VLASTNÍ PRODEJNY? Firma vyrábí různé zahradnické nářadí jak na zakázku pro konkrétního odběratele, tak i pro vlastní firemní prodejnu. Konkrétní výrobky ve vlastních nákladech v celkové výši 90 000 Kč převedla firma do vlastní prodejny.

ZAOSTŘENO NA TÉMA Novelami zákona o DPH (zákonem č. 489/2009 Sb., s účinností od 1. ledna 2010 do 31. března 2011, zákonem č. 47/2011 Sb., s účinností od 1. dubna 2011) vešly v platnost nové povinnosti podle § 102 „Souhrnné hlášení“ (dále jen „SH“). Tyto povinnosti se týkají změny v rozšíření plnění uváděných do SH o poskytnutí služeb s místem plnění podle § 9 odst. 1 ZDPH, změny lhůt pro podání SH a jejich podávání pouze v elektronické podobě. Výše uvedenými novelami zákona o DPH jsou do zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“), transponovány směrnice Rady 2008/8/ES a směrnice Rady 2008/117/ES. Informace, které se týkají podání SH a znění těchto směrnic, je možno vyhledat na níže uvedené webové stránce České daňové správy. http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/ legislativa_metodika_9959.html?year= SH je sestava, která zahrnuje plnění mimo dodaní zboží do jiného členského státu a přemístění obchodního majetku, také nově od 1. ledna 2010 poskytnutí služby s místem plnění podle § 9 odst. 1 ZDPH. Prakticky to znamená, že se toto SH týká výhradně dodávek zboží a poskytnutí služeb do jiného členského státu (dále jen „JČS“), nikoliv do třetích zemí, a to mezi plátcem a osobou registrovanou k dani v jiném členském státě. Nově tak především byla zavedena povinnost vykazovat služby spadající do systému tzv. „reverse charge“ v rámci SH. Smyslem SH je informovat správce daně v JČS o zdanitelných plněních, která usku-

Č. Text 1. Úbytek hotových výrobků při jejich předání do prodejny 2. Aktivace zboží při předání vlastních výrobků do prodejny

Kč MD 90 000

D

90 000

Varianty: A) Společnost účtuje o zásobách průběžně způsobem A. B) Společnost účtuje o zásobách periodicky způsobem B.

Řešení: Varianta A): 1. MD 613 / D 123 2. MD 132 / Dal 621 Varianta B): 1. Neúčtuje se, úbytek je zaznamenán v evidenci o výrobcích 2. MD 504 / D 621 Používané syntetické účty vycházejí ze směrné účtové osnovy (podle vyhlášky č. 500/2002 Sb.), analytické účty je třeba doplnit podle vnitřních předpisů firmy.

Ing. Zdenka Cardová

Souhrnné hlášení k DPH tečnil plátce pro osobu registrovanou k dani v jiném členském státě, tj. o plněních, u kterých příjemci plnění z JČS musí sami přiznat a zaplatit DPH. Obsahem SH je DIČ odběratelů z JČS, kódy (0, 1, 2 a nově od 1. ledna 2010 také kód 3), počty plnění a jejich celková výše v Kč. Konkrétní kódy plnění v SH znamenají: • 0 – dodání zboží do jiného členského státu osobě registrované k dani v jiném členském státě, • 1 – přemístění obchodního majetku plátcem do jiného členského státu, • 2 – dodání zboží uvnitř území Evropského společenství formou třístranného obchodu; tento kód vyplňuje pouze prostřední osoba, • 3 – poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě podle § 9 odst. 1 ZDPH, pokud je povinen přiznat a zaplatit daň příjemce služby. Povinností výše uvedeného plátce je podávat všechna SH pouze elektronicky. Od 1. ledna 2010 do 31. března 2011 vyžadoval ZDPH dva způsoby podání SH, a to formou datové zprávy, která je a) opatřena uznávaným elektronickým podpisem prostřednictvím Daňového portálu české daňové správy (Aplikace EPO) nebo b) odeslána prostřednictvím datové schránky, a to vždy ve formátu, struktuře a s údaji stanovenými Ministerstvem financí (pokyn D-331 ze dne 27. listopadu 2009, který byl nahrazen od 1. ledna 2011 pokynem D-349). Od 1. dubna 2011 připouští ZDPH další možnost podání SH, a to

c) bez elektronického podpisu prostřednictvím Daňového portálu české daňové správy (Aplikace EPO) a doručit tzv. E-tiskopis (tiskopis vygenerovaný Aplikací EPO) ve fyzické podobě s podpisem osoby oprávněné jednat za danou osobu příslušnému správci daně. Obdobím, za které se podává SH, je povinně kalendářní měsíc. Jedinou výjimku mají pouze ti čtvrtletní plátci, kteří neuskutečňují žádné dodání zboží vykazované v SH, tj. čtvrtletní plátce poskytuje pouze služby vykazované v SH, a může tak podávat SH čtvrtletně stejně jako přiznání k DPH (měsíční plátci i v případě, že do SH uvádějí pouze poskytnuté služby s místem plnění podle § 9 odst. 1 ZDPH, podávají SH měsíčně). Následné SH je určeno k opravě chyb, které plátce uvedl v minulých SH. Jde tedy o obdobu dodatečného daňového přiznání. Lhůta pro podání následného SH je pouze 15 dnů ode dne zjištění chybných údajů, tj. oproti dodatečnému daňovému přiznání je kratší. Dále uvádím příklady formou dotazů a odpovědí ke konkrétním případům z oblasti SH. Příklad 1 Jakým způsobem má plátce povinnost podat souhrnné hlášení? Plátce má možné tři způsoby elektronického podání SH, a to formou datové zprávy, ve formátu a struktuře XML (viz pokyn D-349): 1. opatřenou uznávaným elektronickým podpisem prostřednictvím Daňového portálu české daňové správy



5

28.8.2012 9:06:21

(Aplikace EPO) > Elektronická podání pro daňovou správu nebo 2. odeslanou prostřednictvím datové schránky nebo 3. odeslanou prostřednictvím Daňového portálu české daňové správy (Aplikace EPO) > Elektronická podání pro daňovou správu a doručit tzv. E-tiskopis (tiskopis vygenerovaný Aplikací EPO) ve fyzické podobě s podpisem osoby oprávněné jednat za danou osobu příslušnému správci daně. Příklad 2 Kde lze získat uznávaný elektronický podpis, abychom mohli podávat souhrnné hlášení s tímto podpisem? Přehled kvalifikovaných poskytovatelů certifikačních služeb a jejich kvalifikovaných služeb je uveden na internetových stránkách Ministerstva vnitra ČR, a to na následující adrese: http://www.mvcr.cz/clanek/prehled-udelenych-akreditaci.aspx. Příklad 3 Lze podat souhrnné hlášení ve formátu PDF a prostřednictvím e-mailu? Novela účinná k 1. dubnu 2011 (zákon č. 47/2011 Sb.) vypustila v § 102 odst. 2 ZDPH ustanovení o tom, že se SH musí podávat ve formátu a struktuře stanovenými správcem daně. Tato povinnost vyplývá z § 72 odst. 3 daňového řádu, podle kterého lze doručit datovou zprávu pouze ve formátu a struktuře zveřej-

Testové otázky 1. Která zdanitelná plnění je plátce povinen uvádět do souhrnného hlášení? a) Dodání zboží do JČS osobě neregistrované k dani v JČS, dodání zboží kupujícímu při zjednodušeném postupu v třístranném obchodu podle § 17 ZDPH, pokud je plátce prostřední osobou v této transakci nebo poskytuje služby s místem plnění v JČS podle § 9 odst. 1 ZDPH osobě registrované k dani v JČS, u nichž je povinen přiznat a zaplatit daň příjemce služby. b) Dodání zboží do JČS osobě registrované k dani v JČS, přemístění obchodního majetku do JČS, dodání zboží kupujícímu při zjednodušeném postupu v třístranném obchodu podle § 17 ZDPH, pokud je plátce prostřední osobou v této transakci nebo poskytuje služby s místem plnění v JČS podle § 9 odst. 1 ZDPH osobě registrované k dani v JČS, u nichž je povinen přiznat a zaplatit daň příjemce služby. 6

něnými správcem daně, a to opět XML (viz pokyn D-349). V současné době tedy není možné podat SH e-mailem či ve formátu PDF. Příklad 4 Jak mám postupovat při povinnosti podání souhrnného hlášení, pokud nevlastním elektronický podpis ani datovou schránku? Od 1. dubna 2011 máte možnost podat SH přes Aplikaci EPO, a to na daňovém portálu české daňové správy bez zaručeného elektronického podpisu. Podmínkou tohoto podání je povinnost doručit tzv. E-tiskopis (tiskopis vygenerovaný Aplikací EPO) ve fyzické podobě s podpisem osoby oprávněné jednat za danou osobu příslušnému správci daně. Lhůta podání je shodná s podáním SH jako takového a následné potvrzení tohoto podání do 5 kalendářních dnů ode dne, kdy došlo správci daně, podle § 71 odst. 3 daňového řádu. Příklad 5 Kde lze vyhledat službu Elektronická podání pro daňovou správu, tj. Aplikaci EPO při povinnosti podat souhrnné hlášení? Službu Elektronická podání pro daňovou správu (Aplikaci EPO) lze vyhledat na adrese: https://adisdpr.mfcr.cz/adis t c/ adis/idpr_epo/epo2/uvod/ vstup_expert.faces;jsessionid=A2519A6531ABC5342D1ED4B3F FEB2614.ajp13sqli2l.

c) Dodání zboží do JČS osobě registrované k dani v JČS a osobě registrované k dani ve třetí zemi, přemístění obchodního majetku do JČS, dodání zboží kupujícímu při zjednodušeném postupu v třístranném obchodu podle § 17 ZDPH, pokud je plátce prostřední osobou v této transakci nebo poskytuje služby s místem plnění v JČS podle § 9 odst. 1 ZDPH osobě registrované k dani v JČS, u nichž je povinen přiznat a zaplatit daň příjemce služby. 2. Jaký kód plnění (0, 1, 2 a 3) je povinen uvést plátce při podání souhrnného hlášení v elektronické podobě? a) Při poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě podle § 9 odst. 1 ZDPH, pokud je povinen přiznat a zaplatit daň příjemce služby, se v SH vykazuje kód plnění 3. b) Při dodání zboží do jiného členského státu osobě registrované k dani v jiném členském státě se v SH vykazuje kód plnění 2.

Příklad 6 Jsme českým plátcem DPH a poskytujeme projekční služby pro našeho obchodního partnera, který je osobou registrovanou k dani v Rakousku. Této osobě poskytujeme poradenské služby a projektové práce na nemovitosti, která se nachází v Rakousku. Jaké služby máme povinnost uvést do souhrnného hlášení? Místem plnění u poradenských služeb je Rakousko, a to podle obecného pravidla § 9 odst. 1 ZDPH. Tyto služby jste povinni uvést v SH. Místem plnění u projekčních služeb je také Rakousko, a to podle zvláštního pravidla § 10 ZDPH. Tyto služby neuvádíte v SH. Příklad 7 Jsme českým čtvrtletním plátcem DPH a poskytujeme projekční služby podle § 9 odst. 1 ZDPH pro osobu registrovanou k dani v Rakousku od roku 2011. V srpnu 2012 jsme dodali jednorázově stejné osobě také zboží. V následujícím období budeme poskytovat pouze projekční služby. V jaké lhůtě máme povinnost podat souhrnné hlášení? Samostatné měsíční SH máte povinnost podat za červenec a srpen ve lhůtě do 25. 9. 2012. Dále budete podávat měsíční SH až do konce kalendářního roku 2012, tj. od roku 2013 budete opět podávat čtvrtletní SH.

c) Při dodání zboží uvnitř území Evropského společenství formou třístranného obchodu, tento kód vyplňuje pouze prostřední osoba a v SH se vykazuje kód plnění 0. 3. V jaké lhůtě vzniká čtvrtletnímu plátci DPH povinnost podat souhrnné hlášení, pokud poskytuje služby podle § 9 odst. 1 ZDPH v 1. Q. 2012 a od března 2012 do března 2013 dodá také zboží osobě registrované k dani v jiném členském státě? a) Plátci vzniká povinnost podat samostatné měsíční SH za leden, únor a březen ve lhůtě do 25. 4. 2012 a nadále v každém kalendářním měsíci, tj. měsíční SH ve lhůtě do 25. 1. 2014. b) Plátci vzniká povinnost podat měsíční SH ve lhůtě do 25. 5. 2012 a nadále v každém kalendářním měsíci. c) Plátci vzniká povinnost podat měsíční SH ve lhůtě do 25. 4. 2012 a nadále v každém kalendářním měsíci do konce roku 2012.



28.8.2012 9:06:22

4. V jaké lhůtě vzniká čtvrtletnímu plátci DPH povinnost podat souhrnné hlášení, pokud poskytuje služby podle § 9 odst. 1 ZDPH v 1. Q. 2012 a od února 2012 do března 2013 dodá také zboží osobě registrované k dani v jiném členském státě? a) Plátci vzniká povinnost podat samostatné měsíční SH za leden a únor ve lhůtě do 25. 3. 2012 a nadále v každém kalendářním měsíci až do 25. 4. 2013. b) Plátci vzniká povinnost podat samostatné měsíční SH za leden a únor ve lhůtě do 25. 5. 2012 a nadále v každém kalendářním měsíci až do 25. 1. 2014. c) Plátci vzniká povinnost podat samostatné měsíční SH za leden a únor ve lhůtě do 25. 3. 2012 a nadále v každém kalendářním měsíci až do 25. 1. 2014. Řešení naleznete na poslední straně. Ing. Štěpánka Hesová

Dohoda o provedení práce uzavřená na dva měsíce

UKAŽ, CO UMÍŠ Společnost s r. o. uzavřela v letním období se studentem dohodu o provedení práce od 1. 7. 2012 do 10. 8. 2012 se sjednanou souhrnnou odměnou 24 000 Kč. Tato odměna byla zúčtována následovně: za červenec v částce 15 000 Kč a za měsíc srpen v částce 9 000 Kč. Student u zaměstnavatele podepsal prohlášení k dani. Jaká je správná odpověď? a) Zaměstnavatel srazí z vyplacené odměny v měsíci červenci a srpnu pouze zálohu na daň z příjmů. b) Vyplacená odměna z dohody podléhá v obou měsících odvodům pojistného na sociální a zdravotní pojištění, o povinné pojistné hrazené zaměstnavate-

lem bude navýšen základ daně a z takto stanovené superhrubé mzdy bude sražena záloha na daň z příjmů. c) V měsíci červenci podléhá vyplacená odměna z dohody odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění, o povinné pojistné hrazené zaměstnavatelem bude navýšen základ daně a z takto stanovené superhrubé mzdy bude sražena záloha na daň z příjmů. V měsíci srpnu zaměstnavatel srazí z vyplacené odměny pouze zálohu na daň z příjmů. Správnou odpověď naleznete na str. 8.

Bezplatný odpovědní servis pro zákazníky na Zákaznickém portálu 24 Dotaz 1 DPH z odměny za zprostředkování půjčky Firma podniká v zprostředkování finančních půjček, je čtvrtletní plátce DPH. S klienty uzavírá smlouvu o zprostředkování půjčky, která byla uzavřena 30. 6. 2012. Ve smlouvě je uvedena odměna za zprostředkování. Ve smlouvě je dáno, že klient má min. 2 dny na rozmyšlenou a nejdřív po 2 dnech musí být písemně potvrzena výše sjednané odměny, jinak smlouva zaniká. Toto potvrzení je podepsáno v 7/2012. Kdy je povinnost odvést DPH: za 2. Q/2012, nebo za 3. Q/2012? Odpověď: Poskytování úvěrů a peněžních půjček je podle ustanovení § 54 odst. 1 písm. c) ZDPH finanční činností osvobozenou od daně bez nároku na odpočet daně a zprostředkování těchto činností je podle ustanovení § 54 odst. 1 písm. y) ZDPH rovněž finanční činností osvobozenou od daně bez nároku na odpočet daně. Podle ustanovení § 51 odst. 2 ZDPH vzniká povinnost přiznat uskutečnění těchto plnění ke dni uskutečnění nebo ke dni přijetí úplaty, a to k tomu dni, který nastane dříve. Ve vazbě na ustanovení § 21 odst. 11 ZDPH bude při poskytnutí těchto služeb plnění považováno za uskutečněné podle § 21 odst. 5 písm. a) ZDPH dnem poskytnutí služby nebo dnem vystavení daňového dokladu, a to tím dnem, který nastane dříve. Za den poskytnutí služby zprostředko-

vání se obecně považuje den, kdy je poskytnut poslední úkon zprostředkovatele v dané věci. Skutečnost, k jakým úkonům se zprostředkovatel zavázal a který úkon je posledním úkonem v dané věci, by měla vyplývat z předmětné smlouvy o zprostředkování. Ing. Dana Langerová Dotaz 2 Fakturace el. prací v režimu přenesení daňové povinnosti Elektrikář provádí v rámci svých el. prací také revize a projekční práce. Jestliže nefakturuje tyto práce jako samostatné plnění (revize, proj. práce), ale jako součást el. prací, které jsou hlavním plněním, je v režimu přenesení daňové povinnosti celé toto plnění včetně revize a projektu? Odpověď: Obecně uvádíme, že podle Informace GFŘ a MF k režimu přenesení daňové povinnosti na DPH ve stavebnictví podle ust. § 92e zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“), podléhá poskytnutí stavebních a montážních prací, které podle sdělení ČSÚ odpovídají číselnému kódu klasifikace produkce CZ-CPA 41 až 43 platnému od 1. 1. 2008. Pro úplnost uvádíme, že pro uplatnění režimu přenesení daňové povinnosti je nutno splnit i další podmínky dané ustanoveními § 92a a návazně i § 92e ZDPH.

V situaci, kterou ve Vašem dotazu popisujete, je nutno s ohledem na smluvní ujednání a zároveň s přihlédnutím k zavedené judikatuře Soudního dvora Evropské unie (SDEU) určit, které plnění je „hlavní“ a které „vedlejší“. V tomto směru SDEU uvádí, že pokud je dvě nebo více dílčích plnění nebo úkonů poskytnutých osobou povinnou k dani tak těsně spojeno, že objektivně tvoří jediné nerozdělitelné hospodářské plnění, bylo by jeho rozdělení umělé. Z uvedeného vyplývá, že režim uplatnění daně z přidané hodnoty u „vedlejšího“ plnění se pak řídí režimem daně z přidané hodnoty plnění „hlavního“. A pokud z uzavřeného smluvního ujednání vyplývá, že na poskytnutí stavebních a montážních prací je přímo vázáno i poskytnutí plnění, které není stavební a montážní prací ve smyslu § 92e ZDPH, ale je na základě smlouvou sjednaného v rozsahu a obsahu díla jeho součástí, bude pak režim přenesení daňové povinnosti použit na celý smlouvou sjednaný rozsah a obsah díla. Pokud jsou ve Vámi uvedeném případě revize a projektové práce „vedlejšími“ plněními přímo se vázajícími k plnění „hlavnímu“, kterým jsou el. práce podléhající režimu přenesení daňové povinnosti, bude tento aplikován na celý smlouvou sjednaný rozsah a obsah. Ing. Zdeňka Hušáková, Ing. Martina Matějková



7

28.8.2012 9:06:22

Dotaz 3 Výdaje na vícedenní pracovní cestě V roce 2012 může OSVČ uplatnit jako daňový výdaj náhrady pro zahraniční pracovní cesty až při cestách trvajících nejméně 18 hod. v jednom dni. Chtěla bych se zeptat, jak mám posuzovat náhradu za třídenní zahraniční pracovní cestu, kde první den stráví v cizině 5 hodin, druhý den 24 hod. a třetí den 10 hodin. Mám počítat jen ten druhý den, nebo se posuzuje celá pracovní cesta? Odpověď: V případě uplatnění náhrady stravného se posuzuje každý den pracovní cesty samostatně. Výše stravného se stanoví podle § 170 odst. 3 zákoníku práce. To znamená, že: 1. den – doba strávená mimo území České republiky činí 5 hodin, proto přísluší stravné ve výši 1/3 základní sazby stravného; 2. den – doba pobytu mimo území České republiky 24 hodin – přísluší stravné ve výši základní sazby; 3. den – doba pobytu mimo území České republiky 10 hodin – přísluší stravné rovněž ve výši 1/3 základní sazby zahraničního stravného. Ing. Jiří Nigrin

UKAŽ, CO UMÍŠ – ŘEŠENÍ ODPOVĚDĚLI JSTE SPRÁVNĚ? a) a) Toto řešení je chybné. b) Ani tato volba není ta pravá. c) Toto řešení je správné. Počínaje 1. 1. 2012 jsou účastni nemocenského pojištění podle § 5 písm. a) bod 5. zákona o nemocenském pojištění rovněž zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce a to tehdy, jestliže splňují podmínku uvedenou v § 6 odst. 1 písm. a) tohoto zákona a byl jim zúčtován započitatelný příjem (odměna z dohody) v částce vyšší než 10 000 Kč. Pojištění jsou účastni jen v těch kalendářních měsících po dobu trvání této dohody, do nichž jim byl zúčtován započitatelný příjem z dohody o provedení práce v částce vyšší než 10 000 Kč. Podle znění § 3 odst. 1 písm. b) bod 2. zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti jsou poplatníky pojistného rovněž zaměstnanci

1. TÉMA V PŘÍKLADECH (Test k zaměstnávání fyzických osob se zdravotním postižením) Za každou správnou odpověď získáváte 1 bod: 1. a), 2. c), 3. a), 4. b), 5. a) Až 5 bodů Váš počet bodů:

Ze znění § 5 písm. a) bod 3. zákona o veřejném zdravotním pojištění vyplývá, že pojištěnec je plátcem pojistného na zdravotní pojištění, pokud je zaměstnancem, kterým se pro účely zdravotního pojištění považuje fyzická osoba, které plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti nebo funkčních požitků podle zákona o daních z příjmů, s výjimkou osoby činné na základě dohody o provedení práce, která v kalendářním měsíci nedosáhla příjmu ve výši částky, jež je podmínkou pro účast takové osoby na nemocenském pojištění (částka vyšší než 10 000 Kč) podle zákona upravujícího nemocenské pojištění. Ing. Ivan Macháček

HODNOCENÍ:

VAŠE SKÓRE JAKÉ JE VAŠE DNEŠNÍ SKÓRE? Jednoduše si spočítejte, jak jste tentokrát dopadli. Za každou správnou odpověď si přičtěte příslušný počet bodů. Zde je klíč k řešení.

činní na základě dohody o provedení práce. Přitom platí podle § 3 odst. 3 tohoto zákona, že poplatníky pojistného na důchodové pojištění jsou zaměstnanci, kteří jsou účastni důchodového pojištění a zároveň jsou účastni nemocenského pojištění.

2. JAK SPRÁVNĚ ZAÚČTOVAT (Účtování o zboží) Pokud jste provedli zaúčtování v souladu s řešením, za každý příklad si přičtěte 2 body. Až 8 bodů 3. ZAOSTŘENO NA TÉMA (Test k souhrnnému hlášení k DPH) Za každou správnou odpověď získáváte 1 bod: 1. b), 2. a), 3. a), 4. c) Až 4 body 4. UKAŽ, CO UMÍŠ (Dohoda o provedení práce uzavřená na dva měsíce) Správná odpověď je pod písmenem c). 2 body

13–19 bodů

7–12 bodů

6 a méně bodů

Daně a účetnictví vtipně a netradičně – aktuality, příklady, řešené testy s výkladem Copyright © 2008-2012 by Dashöfer Holding, Ltd. & Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o. / Vydává Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o., Evropská 423/178, P. O. Box 124, 160 41 Praha 6 / IČ: 45245681/tel.: 222 539 333, fax: 222 539 400 / www.dashofer.cz, www.du.cz, e-mail: [email protected]. / Vedoucí redaktor: Ing. Marek Běhal, odborná redaktorka: Ing. Lucie Čížkovská / Sazba: Ing. Jan Zelinka, Praha / Tisk: Poly+, Praha / Vychází 1× měsíčně. / Cena: Pololetní předplatné 1 680,– Kč + DPH, balné a poštovné. / Předplatné na další období není třeba objednávat, je automaticky prodlouženo na dalších 12 měsíců. Předplatné je možné zrušit písemně, nejpozději 6 týdnů před uplynutím ročního předplatného, jinak se prodlužuje o další rok. / Všechna práva, zejména právo na titul (název), licenční právo a průmyslová ochranná práva jsou ve výhradním vlastnictví Dashöfer Holding, Ltd. a jsou chráněna autorským zákonem. / Všechna práva jsou vyhrazena, zejména právo na rozmnožování, šíření a překlad. Žádná část díla nesmí být jakoukoliv formou (tiskem, jako fotokopie, elektronicky nebo jiným způsobem) bez předchozího písemného souhlasu nakladatelství reprodukována anebo s použitím elektronických off-line nebo on-line systémů ukládána do paměti, zpracovávána a šířena. / Informace obsažené v tomto díle byly zpracovány na základě nejlepších poznatků v okamžiku zveřejnění. Kvůli neuceleným výsledkům ve výzkumu a jurisdikci však není možno zaručit absolutní bezchybnost. / Za obsah příspěvků ručí jejich autoři. / Redakce zajistí zodpovězení případných dotazů předplatitelů zaslaných přes formulář na Zákaznickém portálu 24 nebo na www.du.cz. / Vydávání tohoto periodika povoleno rozhodnutím MK ČR E 18034. Redakční uzávěrka čísla 9/2012 byla dne 11. září 2012. ISSN: 1802-985X.

8



28.8.2012 9:06:23

Orgánem sociálního zabezpečení uznány částečně invalidními v prvním nebo druhém stupni. Rozhodnutím úřadu práce uznány zdravotně

Recommend Documents