Optimalizace plánování modernizace hotelového zařízení

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA Ústav statistiky a operačního výzkumu

Optimalizace plánování modernizace hotelového zařízení BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Vedoucí práce: Ing. Mgr. Jitka Janová, Ph.D.

Ilona Šmídová

Brno 2010

Poděkování Chtěla bych poděkovat Ing. Mgr. Jitce Janové, Ph. D. za její odborné vedení, cenné rady a připomínky, které mi poskytla v průběhu zpracování bakalářské práce. Dále děkuji Ing. Ivě Marvanové za čas, který mi věnovala a za všechny poskytnuté podklady, potřebné k této práci.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem práci „Optimalizace plánování modernizace hotelového zařízení“ zpracovala sama s pomocí zdrojů, které uvádím v použité literatuře.

V Brně dne 28. 5. 2010

_______________________

Abstrakt Šmídová, I., Optimalizace plánování modernizace hotelového zařízení. Bakalářská práce. Brno: Mendelu v Brně, 2010. Stručný popis

Bakalářská práce se zabývá optimalizací plánování modernizací hotelové zařízení, zaměřené na vybudování fotovoltaické elektrárny na střeše hotelového zařízení Permoník. Hlavním cílem je zjistit kritickou cestu v projektu a její časové rezervy, které jsou důležité pro případ zpoždění dílčí činnosti. Práce je rozdělena do tří částí, v první části se věnuji teorii grafů a sítí, síťové analýze a metodě CPM. V druhé části objasňuji pojmy spojené s fotovoltaickou elektrárnou. Třetí oddíl je praktický, kde pomocí ekonomických výpočtů ukazuji, že investice do fotovoltaické elektrárny je výhodná a pomocí metody CPM optimalizuji proces vybudování fotovoltaické elektrárny. Klíčová slova

Optimalizace, síťová analýza, řízení projektů, kritická cesta. Abstract Šmídová, I., Optimization of modernization planning in a hotel. The bachelor thesis. Brno: Mendelu in Brno, 2010. Description in English

The bachelor thesis deals with optimization of modernization planning in a hotel, aiming to build a photovoltaic plant on the roof of the hotel facilities Permoník. Main objective is to identify critical path in project and time reserves, which are important in case of delay partial activity. The work is divided into three parts. The first part focuses on the theory of graphs and networks, network analysis and methods of CPM. The second part, I clarify the concepts related to photovoltaic power. The third section is a practical, where the use of economic calculations show that investment in solar power is a convenient method CPM optimizes building photovoltaic power plants. Keywords

Optimization, network analysis, project management, Critical Path Method.

OBSAH 1

ÚVOD

7

2

CÍL A METODIKA PRÁCE

8

3

TEORETICKÁ ČÁST

9

3.1

4

Základní pojmy teorie grafů a sítí ................................................................. 9

3.1.1

Druhy grafů............................................................................................ 11

3.1.2

Incidenční matice .................................................................................. 12

ŘÍZENÍ PROJEKTŮ 4.1

Projekt .............................................................................................................. 14

4.1.1 4.2

5

14

Trojimperativ projektu ......................................................................... 15

Síťová analýza ................................................................................................ 16

4.2.1

Proces síťové analýzy............................................................................ 18

4.2.2

Členění síťové analýzy ......................................................................... 19

METODA CPM 5.1

21

Charakteristika metody CPM ...................................................................... 21

5.1.1

Výpočet nejdříve možných začátků a konců provádění činností .. 22

5.1.2 Výpočet nejpozději přípustných začátků a konců provádění činností .................................................................................................................. 23 5.1.3

Výpočet celkových časových rezerv ................................................... 23

5.1.4

Rozvrhování realizace činností ........................................................... 25

5.2 6

7

Ganttův diagram............................................................................................ 26

FOTOVOLTAIKA

27

6.1

Fotovoltaická elektrárna ............................................................................... 28

6.2

Princip výkupních cen a zelených bonusů ................................................ 29

ANALÝZA PROBLÉMU

31

7.1

Charakteristika hotelu „Permoník“ ............................................................ 31

7.2

Charakteristika získaných dat ..................................................................... 31

8

PRAKTICKÁ ČÁST 8.1

Investiční činnost ........................................................................................... 33

8.1.1

Náklady, výnosy a zisk fotovoltaické elektrárny ............................. 34

8.1.2

Ukazatele ekonomické efektivnosti .................................................... 38

8.1.3

Zhodnocení peněz v bance .................................................................. 39

8.2

Síťová analýza ................................................................................................ 39

8.2.1

Seznam činností ..................................................................................... 39

8.2.2

Vytvoření síťového grafu ..................................................................... 41

8.3

9

33

Časová analýza sítě ....................................................................................... 43

8.3.1

Aplikace metody CPM do tabulky ..................................................... 44

8.3.2

Aplikace metody CPM do grafu ......................................................... 44

8.3.3

Kritická cesta .......................................................................................... 45

8.3.4

Výpočet časových rezerv...................................................................... 46

ZPRÁVA PRO ZADAVATELE

48

9.1

Ekonomické hledisko .................................................................................... 48

9.2

Matematické hledisko ................................................................................... 49

10

ZÁVĚR

50

11

PŘEHLED LITERATURY

51

11.1 Knihy ............................................................................................................... 51 11.2 Internet ............................................................................................................ 52 A

GANTTŮV DIAGRAM

54

B

ELEKTŘINA VYROBENÁ FVE

55

C

POČET SLUNEČNÍCH ELEKTRÁREN V ROCE 2010

55

D

CENOVÁ KALKULACE FVE

56

1 ÚVOD Žijeme v dynamicky se rozvíjejícím prostředí, plném nejrůznějších informací, provázaných problémů a projektově řízených systémů. Projekt je jedinečný proces směřující k dosažení cílů a užitý pro vznik jedinečného výstupu. Projektové řízení je aplikace znalostí, dovedností, nástrojů a technik na projektové aktivity, které jsou tu od toho, aby nám pomohly efektivně dosahovat stanovených cílů ve stanoveném čase, rozpočtu a rozsahu. Techniky projektového řízení umožňují projektovým manažerům zvládat i velmi složité a rozsáhlé množství návazných úkolů, umožňují skutečně pohotově reagovat na vznikající problémy. [Kavan, 2007] Operační výzkum můžeme charakterizovat jako prostředek pro nalezení nejlepšího (optimálního) řešení daného problému při respektování celé řady různorodých omezení, které mají na chod systému vliv. Modely operačního výzkumu jsou velmi různorodé a zabývající se rozdílnými oblastmi ekonomického života. [Jablonský, 2002] V oblasti řízení projektů patří k velmi často používaným odvětvím operačního výzkumu teorie grafů. Teorie grafů je matematický obor, který se zabývá studiem matematických útvarů nesoucí pojmenování grafy. Nalézá uplatnění v několika praktických oborech, např. techniky, ekonomiky a sociální vědy. Modely jsou velmi přehledné a dostupné širokému okruhu zájemců. Disciplína teorie grafů je síťová analýza, která využívá grafického zobrazení pro znázornění časové posloupnosti a technologické závislosti dílčích operací složitých projektů. Síťová analýza je nástrojem pro rozbor struktury složitých projektů. Umožňuje stanovit minimální čas potřebný pro realizaci celého projektu a vytipovat činnosti (dílčí operace), na jejichž průběhu závisí dodržení termínu stanoveného pro realizaci celého projektu.

7

2 CÍL A METODIKA PRÁCE Cílem této bakalářské práce je optimalizovat plán na modernizaci hotelového zařízení „Permoník“. Modernizací se v tomto případě rozumí vybudování fotovoltaické elektrárny na střeše hotelu a dalších činností s tím spojených. Hlavním záměrem je nalezení kritických činností a posouzení stupně ohrožení realizace projektu. Důležité je i objevení tzv. nekritických činností, které mají určitou časovou rezervu a neohrožují termín dokončení. Pomocí ekonomických výpočtů se dokáže výhodnost investice do fotovoltaické elektrárny oproti jiné alternativně. V teoretické části práce je vysvětlena problematika teorie grafů a sítí zaměřená na disciplínu síťové analýzy, která zahrnuje časovou, zdrojovou a nákladovou analýzu, avšak největší pozornost je kladena na časovou analýzu metody CPM (kritické cesty). Další částí práce je objasnění technického oboru fotovoltaika neboli přímá přeměna energie slunečního záření na elektřinu. Následně jsou rozebrány pojmy fotovoltaická elektrárna a zelený bonus, kterým se rozumí finanční částka, navyšující tržní cenu elektřiny, která zohledňuje snížené poškozování životního prostředí využitím obnovitelného zdroje. V praktické části práce jsou představeny bližší informace o hotelovém zařízení „Permoník“ a popsána data, která jsou potřebná ke zpracování a aplikaci výpočtů. Následující kapitola je rozdělena na dvě oblasti – investiční činnost a síťovou analýzu metody CPM. Na základě údajů poskytnutých hotelovým zařízením „Permoník“ a firmou HB-Tech, s.r.o. jsou propočítány ukazatele ekonomické efektivnosti a výhodnost investice do fotovoltaické elektrárny. Druhou oblastí je síťová analýza metody CPM, kde je nejdůležitější odhalení kritických činností, tedy i kritické cesty a jejich časových rezerv. Tím se podílí na optimalizaci doby realizace projektu. Závěrečným výstupem práce je zpráva pro zadavatele, která obsahuje konečné shrnutí všech výsledků z ekonomické a matematické oblasti zaměřené na investiční činnost a optimalizaci plánování při vybudování fotovoltaické elektrárny.

8

3 TEORETICKÁ ČÁST „Mnoho reálných systémů je možné znázornit ve formě grafů, které jsou tvořeny uzly a hranami – spojnicemi mezi nimi. Takový graf může znázorňovat například distribuční síť. Uzly grafu v takové síti mohou být interpretovány jako distribuční centra, hrany potom jako spojnice mezi nimi. Grafická reprezentace reálného systému je velmi názorná a srozumitelná i pro neodborníky v matematickém modelování, což přispívá k tomu, že jsou modely tohoto typu aplikovány poměrně často.“ [Jablonský, 1998]

3.1 Základní pojmy teorie grafů a sítí Graf podle Holoubka [2009] – „je neprázdná množina uzlů ( U) a neprázdná množina hran (H ), které jsou jistým způsobem uspořádány ve dvoj či trojrozměrném prostoru.“ Graf (G) je možno definovat: G = (U , H )

(1)

U = {u i }, i = 1,2,..., n

(2)

H = {hij } = {u i , u j , }; i, j = 1,2,..., n

(3)

Grafem podle Jablonského [1998] „budeme rozumět takové útvary, které lze v rovině znázornit pomocí bodů a spojnic mezi nimi. Tyto body budeme označovat jako uzly. Spojnice mezi jednotlivými uzly jsou potom hrany grafu. Uzly budeme dále obecně označovat u1,u 2 ,u n , kde n je počet uzlů grafu. Hranu mezi uzlem u i a uzlem u j budeme označovat symbolem hij .“ Uzel grafu – je časový okamžik, v němž některé činnosti začínají a některé končí, nespotřebovává čas ani zdroje. Znázorňujeme ho kroužkem. Hrany grafu - zobrazujeme je přímými nebo různě lomenými čarami. Ohodnocení hrany – reprezentuje délku činnosti.

9

Obr. 1

Uzly a hrany síťového grafu

Zdroj: http://pef.czu.cz/~panek/Organizacni%20chovani%2007/cv2.pdf

Hrany, které umožňují obousměrný pohyb mezi dvojicí uzlů, které spojují, budeme označovat jako neorientované hrany. Graf, ve kterém jsou pouze neorientované hrany, se nazývá neorientovaný graf. Pokud je pouze jednosměrný pohyb mezi dvojicí uzlů, tak se hrany nazývají orientované hrany a graf, který obsahuje takové hrany je orientovaný graf. [Jablonský, 1998] Obr. 2

Neorientovaný a orientovaný graf

Zdroj: http://www.kiv.zcu.cz/~konopik/sem/cech/img/graf_neorientovany.jpg http://www.kiv.zcu.cz/~konopik/sem/cech/img/graf_orientovany.jpg

Cesta v grafu mezi uzlem ui a uzlem u j je posloupnost navzájem na sebe navazujících hran, která začíná v uzlu ui a končí v uzlu u j . Orientovanou cestou v grafu se rozumí cesta v orientovaném grafu, která respektuje povolenou orientaci hran. Neorientovanou cestou se rozumí cesta v orientovaném grafu, která nerespektuje danou orientaci hran, existuje mezi uzly několik cest. Graf, ve kterém existuje mezi libovolnou dvojicí uzlů nějaká neorientovaná cesta, se nazývá souvislý graf. Speciální typ cesty, která začíná a končí ve stejném uzlu, se označuje jako cyklus. Acyklický graf neobsahuje žádný cyklus. Graf, ve kterém jsou všechny hrany (uzly) ohodnocené, budeme označovat jako hranově (uzlově) ohodnocený graf. [Jablonský, 1998]

10

3.1.1 Druhy grafů • síť (síťový graf) • strom Síť podle Jablonského [2002] – „je graf, který je orientovaný, souvislý, nezáporně hranově (uzlově) ohodnocený a obsahující dva speciální uzly – vstup a výstup.“ Jsou-li hrany sítě ohodnoceny časovými údaji, jedná se o tzv. síťový graf. Obr. 3

Síťový graf

Zdroj: https://akela.mendelu.cz/~loucka/studium/6sem/OV/23%20kriticka%20cesta.doc

Síťový graf má tyto základní vlastnosti: •

Každý síťový graf musí mít vždy jeden počátek, ze kterého hrany pouze vystupují, a jeden konec, do kterého hrany pouze vstupují. Tuto podmínku lze splnit vždy pomocí fiktivních činností.

•

Každá činnost může být zahájena jen tehdy, když jsou dokončeny všechny předcházející činnosti.

•

Souběžné (paralelní) činnosti z důvodu jednoznačné identifikace musí být odděleny fiktivní činností.

•

Délky hran neodpovídají dobám trvání činností.

•

Uzly lze očíslovat tak, aby platila nerovnost i < j . v síťovém grafu nevystupují cykly. [13]

V tomto

případě

Strom podle Jablonského [2002] – „je souvislý, neorientovaný graf, který neobsahuje žádný cyklus. Mezi každými dvěma uzly stromu existuje právě jedna cesta.“

11

Obr. 4

Strom

Zdroj: Holoubek, 2009

Pravidla, která budeme používat při zakreslování grafů: • uzly budou zakreslovány jako kroužky s indexem příslušného uzlu uvnitř • hrany jsou přímé nebo lomené čáry spojující jednotlivé uzly • orientace hran je určena šipkou, zakreslenou u koncového uzlu dané hrany • ohodnocení hrany je vyjádřeno číselnou hodnotou, uvedenou u každé hrany [Jablonský, 1998] 3.1.2 Incidenční matice Je graf přepsaný na matici, která má rozměry podle počtu uzlů. V případě, že cesta z jednoho uzlu míří do druhého, pak vložíme do políčka číslo jedna, pokud ne zapíšeme nulu. [Holoubek, 2009] Jednotlivé prvky matice nabývají hodnot 0 a 1: • hodnota 0 znamená = že mezi danými uzly neexistuje žádná hrana, • hodnota 1 = taková hrana existuje např. mezi uzlem 1 a 2 je hrana; mezi 4 a 2 hrana není Obr. 5

uzel 1 2 3 4 5 6

Graf a jeho incidenční matice

1 0 0 0 0 0 0

2 1 0 0 0 0 0

3 1 1 0 0 0 0

4 0 1 1 0 0 1

5 0 1 0 0 0 0

6 0 1 0 0 1 1


12

Vlastnosti incidenční matice: • sloupec obsahující pouze nuly odpovídá počátečnímu uzlu, řádek se samými nulami označuje koncový uzel grafu • počet jedniček v i-tém řádku matice informuje o počtu hran vystupujících z i-tého uzlu • počet jedniček v j-tém sloupci matice informuje o počtu hran vstupujících do j-tého uzlu grafu • jednička v k-tém řádku a v k-tém sloupci (tj. na hlavní diagonále matice) signalizuje existenci smyčky u k-tého uzlu • všechny jedničky nad hlavní diagonálou matice znázorňují hrany mezi uzly, u kterých platí, že hrana vychází z uzlu s menším číslem a končí v uzlu s vyšším číslem • všechny jedničky pod hlavní diagonálou matice znázorňují hrany mezi uzly, u kterých platí, že hrana vychází z uzlu s vyšším číslem a končí v uzlu s nižším číslem • v případě neorientovaného grafu (bez smyček) jsou veškeré jedničky rozmístěny symetricky kolem hlavní diagonály • v úplném orientovaném grafu bez smyček jsou neobsazena pouze políčka na hlavní diagonále, v ostatních políčkách jsou jedničky [Holoubek, 2009]

13

4 ŘÍZENÍ PROJEKTŮ Za použití základních poznatků z teorie grafů je možné uvést i oblast jejich aplikace – řízení projektů.

4.1 Projekt Projekt podle Jablonského [2002] – „je možné chápat v nejobecnější podobě jako soubor činností.“ Projekt podle Kavana [2007] – „je systematický, neopakovatelný proces, směřující k dosažení zadavatelových cílů, integrující řadu manažerských oblastí, fází úkolů a zdrojů.“ Projekt podle Holoubka [2009] – „označuje rozsáhlou množinu racionálně uspořádaných dílčích činností, které je třeba uskutečnit pro dosažení určitého cíle.“ Zdeněk Staníček [2002] popisuje projekt „jako jednorázovou transformaci vstupů (informace, prostředí, materiál, peníze, schopnosti a dovednosti zúčastněných lidí) na výstupy – cílové produkty – za pomocí vývojových činností, uspořádaných do etap, kroků a úkonů a koordinovaných řídícími činnostmi. Projekt vždy zaměstnává skupinu lidí a ovlivňuje jiné skupiny lidí. Projekt je vždy spojen s rizikem neúspěchu, poněvadž je jedinečný a nikdy zcela přesně nevíme, co nás v průběhu jeho realizace čeká nebo zaskočí. Právě tato nejistota, jedinečnost a rizikovost jsou pro projekt zásadní. To je to, co jej odlišuje od jiných (rutinních) činností v podnicích.“ Vždy se stává prioritou dosažení požadovaného cíle v daném čase, s omezenými zdroji a minimálními náklady. Rozdíly bychom našli jen v prioritách, dle kterých je projekt realizován. [Kavan, 2007]

Projekt je charakterizován následujícími znaky: • sleduje konkrétní cíle (např. kvality) • vymezuje strategii a taktiku vedoucí k dosažení daných cílů

14

• spotřebovává nezbytné zdroje a náklady (na pozadí plánovaných přínosů z realizace) • jeho průběh určuje začátek, důležité milníky a konec [Kavan, 2002] Projekt je úspěšný, když: • je ukončen v plánované době • značně nepřesáhly náklady (peníze, lidé, nástroje) • bylo dosaženo cíle Příčiny neúspěchu projektu jsou: • podstata projektu není zdravá (lidé, cíl, zadavatel) • špatně vymezený cíl (začátek a konec) • chyby při organizování, řízení a plánování projektu • nepřizpůsobivost projektu měnícím se situacím • málo odborných znalostí • nesprávně vybraný vedoucí projektu • nevhodné změny při realizaci projektu

4.1.1 Trojimperativ projektu Podle Pokorné [2008] „představuje tři roviny, ve kterých se pohybujeme, je trojdimenzionální – tzv. trojimperativ.“ Znamená nalezení přiměřeného kompromisu mezi zdroji, časovým plánem a náklady (např. finanční částky). Úspěšný projekt je ten, který dosáhl požadovaných cílů, tj. splnil parametry ve třech dimenzích. Výhodou je, že nám pomůže při rozhodování, na který pilíř plánu se zaměřit. [Pokorná, 2008] Předmět projektu: • Čas - který je limitní pro plánování sledu jednotlivých dílčích aktivit projektu • Zdroje - které jsou projektu přiděleny a které budou průběžně užívány a čerpány, představují vstupní prvky materiálních hodnot a lidské pracovní síly, které jsou pod přímou kontrolou manažera projektu • Náklady - které jsou finančním projevem užití zdrojů v časovém rozložení [Pokorná, 2008] 15

Obr. 6

Předmět projektu

Zdroj: http://www.inflow.cz/files/redakce/zakladnypm.jpg

4.2 Síťová analýza „Síťová analýza je disciplína teorie grafů, která je zaměřena na analýzu projektů. Modelem projektu je síťový graf (speciální typ orientovaného grafu). Cílem síťové analýzy je nalezení kritických činností (jde o takové činnosti, jejichž prodloužením by se oddálil termín dokončení celého projektu), popř. zjištění dalších údajů (rezervy činností apod.).“ [Fiala, 2008] Metody síťové analýzy: • CMP (Critical path method) • PERT (Program evalution and review technique) • MPM (Methode des potentiels metra) • RAMPS (Resource Allocation and Multiproject Scheduling) K nejčastěji používaným metodám patří metoda CPM a PERT, v mé práci se budu zabývat pouze metodou CPM. Síťové grafy mohou být: Hranově definované – „jsou modely, kde hrany grafu představují činnosti projektu a uzly reprezentují události,“ [Fiala, 2008] např. metoda CMP a PERT.

16

Obr. 7

Hranově ohodnocený síťový graf


Uzlově definované – „jsou modely, kde uzly grafu odpovídají činnostem projektu a hrany vyjadřují vazby mezi činnostmi,“ [Fiala, 2008] např. další metody, třeba MPM. Obr. 8

Uzlově ohodnocený síťový graf


Vždy máme počáteční a konečný uzel, kdy počátečnímu nepředchází žádná činnost (jedná se o zahájení projektu) a na konečný už žádná nenavazuje (jedná se o konec projektu). [Fiala, 2008] Činnost vyjadřuje určitou pracovní operaci, která trvá v čase a spotřebovává zdroje. Žádná činnost nemůže začít dříve, dokud nebylo dosaženo předcházejícího uzlu. Proto je někdy potřeba zavést fiktivní činnosti s nulovou dobou trvání, které vyjadřují vazby a závislosti mezi činnostmi. Skutečnou činnost znázorňujeme šipkou a fiktivní činnost přerušovanou šipkou. [Fiala, 2008]

17

Obr. 9

Znázornění činnosti: a) skutečné, b) fiktivní

a)

b)

Zdroj: http://www.fs.vsb.cz/books/SystAnal/Texty/25.htm

Tři typy činností, které se mohou objevit: • Reálné – spotřeba všech zdrojů, kterou jsou při realizaci projektu, např. spotřeba času, materiálu, pracovní síly • Čekací – spotřebovává se pouze čas • Fiktivní – činnost, která nemá trvání v čase a nespotřebovává žádné zdroje. Ukazuje souvislosti mezi reálnými a čekacími činnostmi [Fiala, 2008] 4.2.1 Proces síťové analýzy Při konkrétní analýze nějakého projektu je potřeba, před jeho vlastním řešením pomocí časové analýzy sítě, realizovat následující kroky: a) Sestavení seznamu činností • Vytvoření seznamu činností • Určení jejich logických návazností • Určení doby trvání činností b) Vytvoření síťového grafu • Hranově ohodnocený síťový graf c) Časová analýza sítě • Aplikace metody CPM do grafu • Aplikace metody CPM do tabulky • Kritická cesta • Časové rezervy Konstrukce síťového grafu Aby bylo možno síťový graf sestavit, je třeba zabezpečit (jak již bylo výše uvedeno) zpracování úplného seznamu dílčích činností, stanovení doby trvání 18

jednotlivých dílčích činností a určení logických dílčích činností. [Holoubek, 2009] Při konstruování síťového grafu pak je třeba dodržovat několik pravidel: • Všechny dílčí činnosti začínající v určitém uzlu mají společné všechny přímo předcházející dílčí činnosti (neplatí pro vstupní uzel) • Všechny dílčí činnosti končící v určitém uzlu společné bezprostředně navazující dílčí činnosti (neplatí pro koncový uzel) • Každá dílčí činnost musí vždycky mít právě jeden počáteční uzel u i , a právě jeden koncový uzel u j . V případě, že by dvě různé činnosti měly mít oba uzly společné, je nutno tyto souběžné činnosti oddělit fiktivní činností X a fiktivním uzlem, abychom tak předešli vzniku nežádoucího multigrafu • Žádná následná činnost nemůže být zahájena dříve, než jsou končeny všechny předcházející činnosti. Za předcházející může být brána nejen reálná, ale i čekací či fiktivní činnost • Graf musí přesně zobrazovat závislost dílčích činností. K oddělení závislých od nezávislých činností užíváme fiktivní činnost • Síťový graf má jeden počáteční a koncový uzel • Zkrátit trvání projektu je možno paralelním prováděním vhodných dílčích reálných činností a využitím čekacích i fiktivních činností • Délky hran neodpovídají době trvání činností [Holoubek, 2009] 4.2.2 Členění síťové analýzy a) Časová analýza Představuje údaje o době trvání jednotlivých činností a je potřebné předem ohodnotit všechny jeho činnosti ve stejných časových jednotkách a stanovit vazby mezi navazujícími činnostmi z technologického hlediska výstavby. Výsledkem časové analýzy je časový rozvrh, resp. časový plán výstavby. [Fiala, 2008] U každé činnosti v časové analýze se vypočítávají čtyři termíny nejdříve možný začátek a konec, nejpozději přípustný začátek a konec. Dále časové rezervy činností, tj. počet časových jednotek, které jsou k dispozici pro splnění

19

činnosti navíc. Výstupy bývají v tabulkové, grafické formě, harmonogramy, časové rozvrhy. [Fiala, 2008] b) Zdrojová analýza Představuje údaje o velikosti nároků jednotlivých činností na různé druhy zdrojů (pracovní síly, materiály včetně energií, stroje a zařízení a finanční prostředky). Úzce souvisí s časovým plánem výstavby. Výsledkem zdrojové analýzy je výpočet rozvrhu zdrojů dle časového plánu výstavby. [Fiala, 2008] Základní postupy analýzy zdrojů jsou: • Sumarizace – je určení velikosti nároků na zdroje za celý projekt v každém časovém intervalu. • Rozvrhování zdroje – minimalizuje celkové trvání projektu při daných hodnotách zdrojů. • Vyrovnáváním zdrojů – se řeší problém rovnoměrnosti jejich čerpání při vypočteném trvání projektu [Fiala, 2008] Výstupy bývají často v tabulkové formě, zejména číselná sumarizace zdrojů a histogramy (neboli sloupcové grafy). [Fiala, 2008] c) Nákladová analýza Představují údaje o velikosti nákladů na realizaci jednotlivých činností. Cílem nákladové analýzy bývá určení nejvhodnějšího průběhu projektu z hlediska vzájemného vztahu času a nákladů. Výsledkem nákladové analýzy je výpočet rozvrhu nákladů a plateb. [Fiala, 2008] Cílem nákladové analýzy je stanovení takových dob trvání jednotlivých činností, kterým odpovídají minimální celkové náklady za projekt. Součtem přímých nákladů na jednotlivé činnosti získáme přímé náklady na celý projekt. [Fiala, 2008] Náklady: • Nepřímé – souvisí s realizací projektu jako celku (režijní náklady, ztráty vzniklé pozdním dokončením projektu). • Přímé – souvisejí s jednotlivými činnostmi (materiál, mzdy) [Fiala, 2008]

20

5 METODA CPM 5.1 Charakteristika metody CPM „Metoda CPM (Critical Path Method) slouží ve své základní podobě, v jaké byla navržena koncem 50. let minulého století, k časové analýze provádění činností v rámci daného projektu. Přispívá k odhalení časových rezerv při provádění činností a tím k optimalizaci doby realizace celého projektu. Jedná se o deterministickou metodu, která předpokládá, že doby trvání všech činností jsou pevně dané a neuvažuje možnost jejich změny.“ [Jablonský, 2002] Časově nejdelší možná cesta z počátečního bodu grafu do koncového bodu grafu je definována jako kritická cesta. Každá kritická cesta se skládá ze seznamu činností, na které by se měl manažer projektu nejvíce zaměřit, pokud chce zajistit včasné dokončení projektu. Datum dokončení posledního úkolu na kritické cestě je zároveň datem dokončení projektu. Každý projekt má minimálně jednu kritickou cestu. Pro kritické úkoly platí, že jejich celková časová rezerva a tedy i volná časová rezerva je rovna nule, tzn., že zdržení počátku tohoto úkolu nebo prodloužení jeho doby trvání bude mít vliv na konečné datum projektu. [11] Nejdříve si zavedeme některá označení: y ij - doba trvání činnosti (i, j) O t i – termín nejdříve možného začátku činnosti (i,j)

t 0j

– termín nejdříve možného konce činnosti (i,j)

1 i

t – termín nejpozději přípustného začátku činnosti (i,j) t 1j – termín nejpozději přípustného konce činnosti (i,j) 0 Ti – nejdříve možný termín uzlu i Ti1 – nejpozději přípustný termín uzlu i Tp

– plánovaná délka trvání projektu

21

Základní filozofie metody CPM odvozuje 4 časové charakteristiky: 1. Nejdříve možný začátek provádění činnosti (NMZij): „je časová charakteristika, která vychází z toho, že činnost nemůže začít dříve, než skončí všechny činnosti, které ji předcházejí.“ [Jablonský, 2002]

NMZ ij = ti0

(4)

2. Nejdříve možný konec provádění činnosti (NMKij): „je dán jako součet nejdříve možného začátku a doby trvání činnosti.“ [Jablonský, 2002]

NMK ij = ti0 + yij

(5)

3. Nejpozději přípustný konec provádění činnosti (NPKij): „je charakteristika, která udává okamžik, kdy musí nejpozději činnosti skončit, aby nedošlo ke skluzu v provádění navazujících činností.“ [Jablonský, 2002]

NPK = t 1j

(6)

4. Nejpozději přípustný začátek provádění činnosti (NPZij): „bude potom rozdíl nejpozději přípustného konce a doby trvání této činnosti.“ [Jablonský, 2002]

NPZ = t 1j − yij

(7)

Zpracování probíhá ve čtyřech fázích: I. fáze – výpočet nejdříve možných začátků a konců provádění činností II. fáze – výpočet nejpozději přípustných začátků a konců provádění činností III. fáze – výpočet celkových časových rezerv IV. fáze – rozvrhování realizace činností

5.1.1 Výpočet nejdříve možných začátků a konců provádění činností „Nejdříve možný začátek provádění činností, které začínají v uzlu ti0 , je roven maximu z nejdříve možných konců činností, které do uzlu ti0 vstupují.“ Vyjádřeno pomocí vzorce: t 0j = max i (t i0 + yi j )

(8)

Celý výpočet se realizuje postupně od vstupního po výstupní uzel sítě. Hodnota T (NMZ provádění činnosti pro výstupní uzel sítě) představuje nejkratší možnou dobu, ve které lze celý projekt realizovat. Současně se však jedná o ohodnocení nejdelší cesty v síti mezi vstupním a výstupním uzlem. Nejkratší doba realizace projektu je rovna ohodnocení nejdelší cesty v síti mezi vstupním a výstupním uzlem. [Jablonský, 1998] 22

Pro realizaci projektu je třeba provést i činnosti, které jsou představovány hranami, tvořící nejdelší cestu mezi vstupem a výstupem. Tyto činnosti na sebe bezprostředně navazují – součet dob jejich trvání představuje nejkratší možnou dobu realizace projektu. Pokud by tedy u některé z těchto činností došlo ke skluzu a k prodloužení jejího trvání, bude to mít vliv i na prodloužení doby provedení celého projektu. Tyto činnosti se proto označují jako kritické činnosti a cesta, kterou definují mezi vstupem a výstupem sítě jako kritická cesta. Aby však bylo možné kritické činnosti jednoduše určit, je třeba realizovat ještě druhou fázi výpočtu. [Jablonský, 1998]

5.1.2 Výpočet nejpozději přípustných začátků a konců provádění činností „Nejpozději přípustný konec provádění činnosti, které končí v uzlu t 1j , je roven minimu z nejpozději přípustných začátků činnosti, které z uzlu t 1j, vystupují.“ Vyjádřeno pomocí vzorce: ti1 = min j (t 1j − yi j )

(9)

Celý výpočet se realizuje postupně od výstupního až po vstupní uzel sítě, tedy opačně, než v I. fázi. A je třeba si uvědomit, že nejpozději přípustný konec pro činnosti ve výstupním uzlu je současně nejpozději přípustným koncem realizace celého projektu. [Jablonský, 1998]

5.1.3 Výpočet celkových časových rezerv Po realizaci I. a II. fáze výpočtu je každá činnost, reprezentovaná obecně hranou hij , charakterizována okamžikem, kdy může nejdříve začít (NMZ t 1j ) a okamžikem, kdy musí nejpozději skončit (NPK t i0 ). Tyto dvě časové charakteristiky definují časové rozpětí pro realizaci dané činnosti. Uvážíme-li, že doba trvání činnosti je yij , potom lze vypočítat tzv. celkovou časovou rezervu, jako rozdíl mezi NPK, NMZ a dobou trvání činnosti. Podle hodnoty celkové časové rezervy lze snadno určit kritické činnosti celého projektu. Pro kritické činnosti platí, že je jejich celková časová rezerva rovna rozdílu mezi plánovanou dobou ukončení celého projektu a T pl mezi délkou kritické cesty T , tzn.

Ri j = T pl − T

(10)

Při volbě T pl = T jsou tedy kritické činnosti ty činnosti, jejichž celková časová rezerva je nulová. Kritické činnosti jsou činnosti s minimální hodnotou celkové časové rezervy. [Jablonský, 1998] 23

Nejčastěji se provádí buď přímo v síťovém grafu, nebo ve speciální tabulce: a) Výpočet v síťovém grafu Pro potřeby výpočtu v grafu rozdělíme každý uzel na tři části. Horní část bude udávat pouze index daného uzlu. Vlevo budou nejdříve možné začátky činností, vycházejících z daného uzlu a vpravo nejpozději přípustné konce činností, které jsou v daném uzlu ukončeny. [Jablonský, 2002] Každý uzel má následující podobu: Obr. 10

Uzel při výpočtu metodou CPM v síti

Zdroj: http://www2.ef.jcu.cz/~jfrieb/rmp/data/teorie_oa/SITOVA%20ANALYZA.pdf

b) Výpočet v tabulce Tabulkové zpracování metodou CMP je podobné výpočtu v síťovém grafu – liší se pouze po formální stránce. Tabulka pro toto zpracování obsahuje pro každou činnost jeden řádek, který obsahuje index počátečního a koncového uzlu hrany reprezentující tuto činnost, dobu trvání, všechny čtyři charakteristiky, které se odvozují postupně v průběhu výpočtu a celkovou časovou rezervu. [Jablonský, 2002] Časové rezervy činností: Celková rezerva činnosti (i, j): „představuje časový interval, ve kterém lze posunout celou dílčí akci, aniž by se tím ovlivnil výsledný plánovaný termín.“ [Fiala, 2008]

24

(11)

RC ij = t (j1) − t i( 0) − y ij

Volná rezerva činnosti (i, j): „je takový časový interval, o který lze prodloužit nebo posunout činnost, aniž by byla ovlivněna činnost na ni navazující.“ [Fiala, 2008] RVij = t 0j − ti0 − yij (12) Nezávislá rezerva činnosti (i, j): „je to množství času, o který může být činnost prodloužena, aniž by se tím ovlivnila kterákoliv jiná činnost síťového grafu. Jako u jediné můžou vyjít i záporná čísla.“ [Fiala, 2008]

{

RN ij = max 0, t (j0 ) − t i(1) − y ij

}

(13)

Závislá rezerva činnosti (i, j): „představuje počet časových jednotek, o který lze nejvýše posunout začátek činnosti nebo prodloužit dobu trvání oproti termínu nejpozději přípustného konce všech bezprostředně předcházejících činností, aby se nezměnily termíny nejpozději přípustných začátků všech bezprostředně navazujících činností.“ [Fiala, 2008]

RZ ij = t (j1) − t i(1) − y ij Obr. 11

(14)

Časové rezervy

Zdroj: http://pef.czu.cz/~panek/Organizacni%20chovani%2007/cv2.pdf

5.1.4 Rozvrhování realizace činností Poslední nejdůležitější fází při řízení projektů metodou CPM je analýza získaných výsledků a rozvržení realizace jednotlivých činností v čase. Jedná se o to určit, které činnosti mohou probíhat paralelně a naopak které činnosti na sebe musí navazovat. U činností je patrné, že na sebe musí bezprostředně navazovat, aby k ukončení projektu došlo skutečně v požadovaném čase. [Jablonský, 2002] 25

5.2 Ganttův diagram Síťový graf je vhodným nástrojem pro plánování průběhu projektu, ale pro řízení jeho realizace není praktický. Manažeři projektů potřebují přehlednější nástroj, a tím je Ganttův diagram. Pro řízení projektů můžeme poměrně snadno vytvořit Ganttův diagram ze síťového grafu tím, způsobem, že do jeho formuláře nejprve vyneseme činnosti na kritické cestě a potom ostatní činnosti, s vyznačením jejich návaznosti i časových rezerv. Takto vytvořený diagram se v počáteční fázi plánování projektu ještě využívá k úpravě plánu z hlediska potřeby zdrojů a nákladů. [Němec, 2002] Tab. 1

Příklad

Činnost

Popis činnosti

A B C D E F G H I J

výběr a nákup objektu zpracování projektu obsazení pozice manažera výběr personálu rekonstrukce a vybavení objektu školení personálu výběr sortimentu zboží uzavření smluv s dodavateli nákup zboží reklama

Doba trvání (týdny) 6 4 3 3 8 2 2 5 3 2

Předchozí činnost žádná A A B, C B D B, C G E, F, H H

Zdroj: Jablonský, 2002 Obr. 12

Ganttův diagram

Čas Činnost 0

3

6

9

12

A B E I C D F G H J Zdroj: Jablonský, 2002

26

15

18

21

6 FOTOVOLTAIKA Fotovoltaika neboli přímá přeměna energie slunečního záření na elektřinu je v současné době dynamicky se rozvíjející obor. V posledních letech je častým předmětem nejrůznějších diskusí, kterou se zabývají politici i vědci. Fotovoltaiku objevil Alexander Edmond Becquerel v roce 1839. Významným impulzem pro rozvoj tohoto odvětví bylo využití fotovoltaických článků jako zdroje energie na umělých družicích po roce 1957. Od té doby se stala nedílnou součástí mnohých zařízení. [Murtinger, 2007] Fotovoltaika je technický obor, který využívá obnovitelného zdroje, v tomto případě sluneční záření k výrobě elektřiny. A za použití fotovoltaických článků přeměňují světelnou energii na elektrickou. Název je odvozen od slov foto (světlo) a volt (jednotka elektrického napětí). [9] Využití sluneční energie je v podstatě dvojí: • Pasivní – zde je teplo přenášeno pasivně, bez použití nějakého technického zařízení a bez nároků na elektrickou energii, pouze s využitím přirozené konvence, např. transparentní střechy, skleníky, zimní zahrady atd. • Aktivní - s použitím technických zařízení, které přeměňují sluneční záření na energii tepelnou nebo energii elektrickou. [Murtinger, 2007] Faktory ovlivňující výrobu sluneční energie: • Počet slunečních hodin (1300–1800 hodin ročně) • Intenzita slunečního záření (průměr v tuzemsku 950–1340 kWh na m2 za rok) [9] Za bezoblačného počasí výkon slunečního záření je kolem 1kW/m2. Pokud se ovšem obloha zatáhne, sluneční záření je až 10 krát méně intenzivní. Nejvhodnější pro umístění fotovoltaických panelů je jižní orientace a sklon mezi 30–35°. Kolik vyprodukuje fotovoltaická elektrárna elektřiny, závisí také na počtu fotovoltaických panelů. Výkon elektrárny se uvádí v jednotkách kWp (maximální výkon elektrárny, 1 kWp = 1 000 Wp). Běžně platí, že 1 kWp zabere 8 – 10 m2 plochy a dokáže vyrobit přibližně 1 MWh elektřiny ročně. [9]

27

Intenzitu a dobu slunečního záření ovlivňuje: • nadmořská výška • oblačnost • lokální podmínky jako jsou časté ranní mlhy • znečištění ovzduší • úhel dopadu slunečních paprsků [9] Množství získané energie záleží na těchto faktorech: • na technologii výroby FV panelů (účinnosti) • na intenzitě dopadajícího světla (lokalita) • na ploše, na kterou světlo dopadá (přímoúměrně) [9] Obr. 13

Dopadající sluneční energie během roku v ČR

Permoník

Zdroj: http://www.czrea.org/cs/druhy-oze/fotovoltaika#podminky

Uvedený obrázek nám dává představu, jakou množství energie lze získat, avšak je nutné vzít v úvahu i účinnost solární sestavy a taky roční období. V létě se dá využít sluneční energie po dobu 10 hodin, v zimě však jen 3 hodiny.

6.1 Fotovoltaická elektrárna Je soubor menšího či většího počtu solárních panelů, střídačů podpůrných a jistících prvků. K elektrárně patří i konstrukční prvky a kabeláž. Solární elektrárny se liší především svým výkonem, jinak se většinou jedná o stejný princip - energie vyrobená dopadem slunce na fotovoltaické panely se přemění 28

ve střídačích na střídavé veličiny a poté je předána do domácí či rozvodné elektrické sítě o kmitočtu 50 Hz. [Murtinger, 2007] Obr. 14

Technické řešení na rodinném domě

Zdroj: http://www.elmont-invest.com/fotovoltaika/schema-dum.jpg

Výhody fotovoltaické elektrárny: • výjimečné zhodnocení investice (8 – 12% ročně) • rychlá návratnost vložených prostředků (4 – 8 let) • státem garantovaná výše výkupních cen (min. 20 let) • velmi nízké náklady na údržbu a provoz [13]

6.2 Princip výkupních cen a zelených bonusů Elektřina vyrobená z obnovitelných zdrojů energie je podporována výhodnými výkupními cenami nebo formou zelených bonusů: a) Princip zelených bonusů Zeleným bonusem se rozumí finanční částka, navyšující tržní cenu elektřiny, která zohledňuje snížené poškozování životního prostředí využitím obnovitelného zdroje. Výrobce si na trhu musí najít obchodníka, kterému elektřinu prodá za tržní cenu. Cena je nižší než u konvenční elektřiny, protože v sobě obsahuje nestabilitu výroby, a je různá pro různé typy OZE. V momentu prodeje získá výrobce od provozovatele distribuční soustavy tzv. zelený bonus neboli prémii. Regulační úřad stanoví výši prémií tak, aby výrobce získal za jednotku prodané elektřiny o něco vyšší částku než v systému pevných výkupních cen. Př. tako-

29

výto systém je povinný pro investory, kteří budou vyrobenou elektřinu využívat pro vlastní spotřebu. [1] Obr. 15

Zelené bonusy

Zdroj:http://www.sunnytech.eu/index.php?option=com_content&view=article&id=50&Itemid=57

b) Princip výkupních cen Ze zákona č. 180/05 Sb. vyplývá povinnost pro provozovatele přenosové soustavy nebo distribuční soustavy připojit fotovoltaický systém do přenosové soustavy a veškerou vyrobenou elektřinu (na kterou se vztahuje podpora) vykoupit. Výkup probíhá za cenu určenou pro daný rok Energetickým regulačním úřadem a tato cena bude vyplácena jako minimální (navyšuje se o index PPI) po dobu následujících patnáct let (investor je povinen podávat hlášení o naměřené výrobě v půlročních intervalech). [1] Energetický regulační úřad stanovil následující výkupní ceny a zelené bonusy pro výrobu elektřiny využitím slunečního záření [2]: Tab. 2

Ceny výkupních cen a zelených bonusů

Výroba elektřiny využitím slunečního záření Zdroj s instalovaným výkonem do 30 kW Zdroj s instalovaným výkonem nad 30 kW

Výkupní ceny elektřiny v Kč/MWh

Zelené bonusy v Kč/MWh

12 250

11 280

12 150

11 180

Zdroj:http://www.eru.cz/user_data/files/cenova%20rozhodnuti/CR%20elektro/OZ/ER%20CR%2 05_2009_slunce.pdf Ceny jsou platné od 01. 01. 2010 do 31. 12. 2010.

30

7 ANALÝZA PROBLÉMU 7.1 Charakteristika hotelu Permoník Obr. 16

Horský hotel Permoník

Zdroj: http://hotelpermonik.infomorava.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=73298

Hotel Permoník se nachází v malebné obci Nový Hrozenkov zhruba 500m n m. a cca 20 km od okresního města Vsetína, který leží na břehu řeky Bečvy. Ekonomická ředitelka hotelu je Ing. Iva Marvanová a provozovatel Tomáš Marvan IČ: 66565570. Na hotelu je možnost strávit, jak letní dovolenou, tak i zimní. K hotelovému komplexu patří i dvě samostatné chaty. Celková kapacita hotelu a chat je 180 osob. [7]

7.2 Charakteristika získaných dat Předmětem této práce je optimální plánování fotovoltaické elektrárny (dále jen „FVE“) na střeše hotelu Permoník. Uzavření smlouvy o dílo s firmou HB-Tech, s. r. o. proběhlo 5. 3. 2010 v Praze. Celkové náklady na výstavbu FVE činí 2 036 294 Kč. Elektrárna bude zabírat 200 m2 a celkový plánovaný výkon je 28,08 kWp. Jedná se o realizaci zařízení na klíč tzn., že zahrnuje kromě vlastní realizace i celý komplex služeb a projektovou dokumentaci. Dodací lhůta celého 31

systému se člení na dvě části. Přípravná fáze cca 2 – 3 měsíce. Vlastní realizace bude v délce trvání 1 měsíc. Tudíž předpokládané dostavění FVE je odhadováno na polovinu měsíce června. Navržený systém FVE se skládá z následujících částí: fotovoltaické panely (156 ks), měnič napětí (invertory 2 ks), konstrukce, prvky měření a regulace. Díky tomu, že cílem hotelu je vyrobenou elektřinu používat pouze pro svoji potřebu, splní podmínku pro vyplácení zeleného bonusu. Od 1. 1. 2010 je výkupní cena za 1 MWh u instalací FVE o výkonu do 30 kWp stanovena na 11 280 Kč [2] bez DPH. Garance zeleného bonusu je 20 let od spuštění systému, stát rovněž zaručuje roční nárůst ceny o min. 2%, max. 4% (dle vyhlášky 150/2007 sb.). Solární elektrárna nevyžaduje žádnou specifickou údržbu. Je nutné zajistit pravidelné revize s tříletou periodou a doporučuje se preventivní prohlídka 1 x za rok. Spolu se zahájením FVE musí být podle energetického zákona přechod z daňové evidence na účetnictví. Poté co hotel získá licenci od energetického regulačního úřadu (ERU) na výrobu elektřiny, by se měl zaregistrovat u finančního úřadu (do 30 dní), OSSZ (do 8 dnů) a u zdravotní pojišťovny (do 8 dnů). V průběhu budování FVE nebude činnost hotelu Permoník pozastavena z důvodu ztráty na zisku, neboť v jarních měsících je návštěvnost hotelu velmi vysoká. Samotná realizace FVE nebude mít dopad na hotelové hosty.

32

8 PRAKTICKÁ ČÁST 8.1 Investiční činnost Kolik, do čeho, kdy, kde a jak investovat kapitál patří k nejdůležitějším manažerským rozhodnutím o budoucím vývoji podniku a jeho efektivnosti, investice slouží řadu let, a proto řadu let jsou nejen zdrojem přírůstků zisku podniku, ale i břemenem, které zatěžuje podnik především fixními náklady. [Synek, 2002] Investice podle Synka [2002] v době svého pořízení představuje peněžní výdaje (většinou skutečný tok peněz); do nákladů podniku vchází formou odpisů až při svém využívání. V té době by také měla začít přinášet výnosy (skutečný přiliv peněz), které by ji za období jejího užívání nejen plně uhradily, ale přinesly i požadovaný přínos. Podnik může investiční majetek získat více způsoby, buď koupí, investiční výstavbou nebo darováním. V našem případě se jedná o pořízení investiční výstavbou dodávané od dodavatele na klíč. „Je to způsob výstavby vhodný v případě, kdy investor na základě studie proveditelnosti o projektu získal jasnou představu a hodlá přenést plnou odpovědnost za jeho realizaci na jediného dodavatele.“ [Kavan, 2007] Postup je následující: a) zpracuje nebo požádá poradenskou firmu o vypracování podkladů pro poptávkové řízení na výstavbu „na klíč“ v rozsahu celého projektu b) nabídky vyšších dodavatelů musí obsahovat jak návrh smlouvy, tak i nabídkovou dokumentaci v rozsahu souborného řešení projektu c) investor obvykle požádá vybraného vyššího dodavatele o dopracování dokumentace pro stavební řízení d) zvolený vyšší dodavatel sám vybírá subdodavatele. Mohou to být dodavatelé projektovaných i kompletovaných vyšších dodávek. Lze je kombinovat s dodavateli výrobků, prací nebo služeb e) výstavbu pak řídí manažer vyššího dodavatele „na klíč“, který také musí zajistit kolaudační řízení a investor nakonec provede jen přejímku hotového díla [Kavan, 2007]

33

Zdrojem financování investic mohou být buď vlastní kapitál (nerozdělený zisk, odpisy, vklady společníků) nebo cizí kapitál (investiční úvěr, leasing, splátkový prodej). Hotel financoval investici jednak z nadměrného odpočtu DPH, který FÚ hotelu vrátil a jednak z cizího kapitálu, kdy si musel majitel půjčit od svých přátel a rodiny 800 000 Kč, které má bezúročně. Neefektivní a nesprávně zaměřená investice může hotelu způsobit značné finanční problémy, zvláště pokud je z velké části pořízena na dluh. Proto bychom se před investicí měli pořádně zamyslet, zda budeme schopni splácet dluh a jestli přinese požadovaný výnos. Naopak ideální investice je taková, která má vysokou výnosnost, je bez rizika a co nejdříve se zaplatí. 8.1.1 Náklady, výnosy a zisk fotovoltaické elektrárny Následující tabulka ukazuje přehledně výrobu elektřiny (kWh) v jednotlivých měsícíchh v roce. Tab. 3

Elektřina vyrobená FVE

Měsíc Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Roční průměr Celková roční výroba (kWh/rok)

Výroba za měsíc (kWh) 1014 1495 2339 2886 3446 3274 3630 3250 2473 2103 1023 713 2304

Výroba za den (kWh) 33 53 75 96 111 109 117 105 82 68 34 23 76

27645

Zdroj: http://sunbird.jrc.it/pvgis/apps/pvest.php?lang=sk&map=europe

Nejvíce vyprodukovaná elektřina je nepochybně v letních slunečních měsících květen, červen, červenec a srpen, kdy výroba přesahuje hodnotu 3000 kWh/měsíc. Nejméně produktivní měsíc je prosinec, ve kterém se vyrobí pouze 713 kWh/měsíc. Fotovoltaická elektrárna by měla vyrobit 28 080 kWh/rok, ale po započítání účinnosti panelů a intenzitě dopadajícího světla v lokalitě Nový Hrozenkov je roční produkce nižší a to pouze 34

27 645 kWh/rok. Celkovou roční výrobu potřebujeme k tomu, abychom vypočítali výši zeleného bonusu. Investor v tomto případě spotřebuje elektřinu povětšinou sám, bude proto přihlášen k odběru zeleného bonusu, cena tedy bude tvořena výší zeleného bonusu 11,28 Kč/kWh [2] plus současnou průměrnou cenou elektřiny neodebranou ze sítě, což je přibližně 4 Kč/kWh. [10] Průměrně hotel všechnu vytvořenou energii spotřebuje, proto nebude přebytky prodávat do distribuční sítě. V případě nedostatku energie z fotovoltaické elektrárny si musí odkoupit od Čezu, s kterým má sjednanou smlouvu. V následující tabulce si uvedeme vstupní podklady, které nám pomohou zjistit zisk za 20 let a další hodnoty. Tab. 4

Vstupní podklady FVE

Vstupní podklady Investice do pořízení FVE Výkon elektrárny Plocha elektrárny Výroba Zelený bonus, cena za 1kWh do 30 kWp Prodejní cena elektřiny, např. ČEZ, EON, za 1 kWh Výkupní cena za vyrobenou elektřinu (bez DPH) Průměrná spotřeba vyrobené elektrické energie z FVE (kWh/rok) Roční produkce FVE kWh/rok Přebytek vyrobené a nespotřebované elektřiny za rok (kWh/rok) Koeficient snižování účinnosti vlivem stárnutí panelů (%) Minimální roční valorizace zeleného bonusu (%) Zdroj: Vlastní práce

Hodnota 2 036 294 Kč 28,08 kWp 200 m2 28 080 kWh/rok 11,28 Kč 4 Kč 0,90 Kč 27 645 kWh 27 645 kWh 0 kWh 0,8 2

Všechny hodnoty v tabulce jsou uvedeny bez DPH.

Výpočty Výnos ze zeleného bonusu je roční produkce FVE krát cena zeleného bonusu: 27645 × 11,28 = 311836 Kč

(15)

Prodejní cena za vyrobenou elektřinu se spočítá jako průměrná spotřeba vyrobené elektrické energie z FVE krát prodejní cena elektřiny:

27645 × 4 = 110580Kč Výkupní cena za vyrobenou nespotřebované elektřiny:

elektřinu

35

krát

(16) přebytek

vyrobené

a

(17) 0 × 0,90 = 0 Kč Hrubý výnos je součet ze zeleného bonusu plus prodejní ceny za vyrobenou elektřinu neodebranou ze sítě a přebytek vyrobené a nespotřebované elektřiny:

311836 + 110580 + 0 = 422416Kč

(18)

Hrubý výnos v následujících letech je snížený o koeficient snižování účinnosti vlivem stárnutí panelů 0,8 % plus zvýšený o minimální roční valorizaci zeleného bonusu 2% (dle vyhlášky 150/2007 sb.). Sloupec revize a pojištění zahrnuje odhad nákladů na provoz FVE, který je každoročně zvýšen o 2%. Čistý výnos je hrubý výnos mínus revize, pojištění, daň z příjmu. Ekonomický efekt pro investora ovlivňuje i daň z příjmu, případné daňové úlevy a státní či jiné podpory. Podle zákona o daních z příjmu jsou příjmy z provozu obnovitelných zdrojů energie osvobozeny od daně ze zisku a to v roce uvedení FVE do provozu a v následujících 5 letech. Proto až od roku 2017 je uplatněna daň z příjmu ve výši 15%. [3] Tab. 5

Umořování investice

Zúčtovací rok 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030

Hrubý výnos (Kč) 0 422 416 427 485 432 614 437 806 443 059 448 376 453 757 459 202 464 712 470 289 475 932 481 643 487 423 493 272 499 191 505 182 511 244 517 379 523 587 529 870

Revize, pojištění (Kč) 2000 2040 2081 2122 2165 2208 2252 2297 2343 2390 2438 2487 2536 2587 2639 2692 2746 2800 2856 2914 2972

Zdroj: Vlastní práce

36

Čistý výnos (Kč) 0 420 376 425 404 430 492 435 641 440 851 379 205 383 740 388 330 392 974 397 673 402 429 407 241 412 110 417 038 422 025 427 071 432 177 437 344 442 573 447 864

Umořování investice (Kč) -2 036 294 -1 615 918 -1 190 515 -760 023 -324 382 116 470 495 675 879 415 1 267 745 1 660 719 2 058 392 2 460 820 2 868 061 3 280 172 3 697 210 4 119 235 4 546 305 4 978 482 5 415 826 5 858 399 6 306 263

Průměrný roční výnos je součet čistých výnosů podělený dvaceti:

8342557 / 20 = 417128Kč / rok

(19)

Průměrný měsíční výnos je průměrný roční zisk podělený dvanácti:

417128 / 12 = 34761Kč Tab. 6

(20)

Nejdůležitější hodnoty

Popis Náklady revize, pojištění za 20 let Daň z příjmu za 15 let Výnos ze zeleného bonusu za rok Průměrný roční výnos Průměrný měsíční výnos Hrubý výnos za 20 let Čistý výnos za 20 let Zisk za 20 let

Hodnota 51 567 Kč 1 090 316 Kč 311 836 Kč 417 128 Kč 34 761 Kč 9 484 440 Kč 8 342 557 Kč 6 306 263 Kč


Z tabulky vyplývá, že náklady na provoz a udržení jsou zanedbatelné pouze 51 567 Kč za 20let. Daň z příjmu za 15 let je 1 090 316 Kč. Hotel vynaloží náklady na pořízení FVE 2 036 294 Kč. Celkem náklady tvoří částka 3 178 177 Kč. Zisk FVE za 20 let je 6 306 263 Kč. Z výše uvedené tabulky jsem udělala graf pro lepší ilustraci. Graf 1

Umořování investice


37

8.1.2 Ukazatele ekonomické efektivnosti Nejčastěji používanými ukazateli ekonomické efektivnosti dlouhodobých investic jsou: • doba návratnosti • čistá současná hodnota • index rentability a) Doba návratnosti „Doba návratnosti je doba, za kterou se investice splatí z peněžních příjmů. Přičemž by měla být výrazně kratší než doba životnosti investice [Synek, 2002].“ Toto často používané kritérium však zanedbává řadu podstatných faktorů, např. budoucí růst cen energie. Doba návratnosti nebere v úvahu časovou hodnotu peněz. Výpočet nám proto dává pouze orientační představu o ekonomické efektivnosti. Vypočítá se jako podíl veškerých investičních nákladů a rozdílu ročních příjmů (výnosů) z realizace. [Murtinger, 2007]

6306263 / 417218 = 4,9let

(19)

b) Čistá současná hodnota Je součet všech hotovostních toků za jednotlivé roky doby životnosti projektu násobené tzv. odúročitelem, což je koeficient, který nám pro každý rok udává budoucí částku úspor přepočtenou k prvnímu roku, tj. k současnému okamžiku našeho rozhodování. Hotovostní peněžní tok je v každém roce dán rozdílem očekávaných příjmů a výdajů na realizaci a provoz. V počátečním roce odečítáme výdaje jednorázového, investičního charakteru. Navrhovaná investice je ekonomicky výhodná, je-li současná hodnota budoucích peněžních toků větší než nula. [Murtinger, 2007] (20) 420376 425404 430492 435641 + + + 1 2 3 4 (1 + 0,02 ) (1 + 0,02 ) (1 + 0,02 ) (1 + 0,02 ) 440841 379205 383740 388330 392974 397673 + + + + + + 5 6 7 8 9 (1 + 0,02 ) (1 + 0,02 ) (1 + 0,02 ) (1 + 0,02 ) (1 + 0,02 ) (1 + 0,02 )10 402429 407241 412110 417038 422025 + + + + + + 11 12 13 14 (1 + 0,02 ) (1 + 0,02 ) (1 + 0,02 ) (1 + 0,02 ) (1 + 0,02 )15 427071 432177 437344 442573 447864 + + + + + 16 17 18 19 (1 + 0,02 ) (1 + 0,02 ) (1 + 0,02 ) (1 + 0,02 ) (1 + 0,02 ) 20

ČSH = −2036294 +

ČSH = 4773548 Kč 38

(21)

Čistá současná hodnota 4 773 548 Kč je větší než 0, z toho vyplývá, že investiční projekt pro hotel je přijatelný, protože diskontované peněžní příjmy převyšují kapitálový výdaj, tudíž zaručuje požadovanou míru výnosu a zvyšuje tržní hodnotu firmy. c) Index rentability Vyjadřuje relativní podíl diskontovaných peněžních příjmů a kapitálových výdajů. Projekt je přijatelný, pokud index rentability je větší než 1. [Synek, 2002]

4773548 2036294 IZ = 2,3442 IZ =

(22)

Index rentability je 2,34 > 1.

8.1.3 Zhodnocení peněz v bance Abychom mohli říci, že je naše navrhovaná investice výhodná, musí nám přinést výnos vyšší než jiné alternativy, které nabízejí zhodnocení našich peněz s přijatelnou mírou rizika. Pro srovnání uvádím uložení peněz do banky. Pokud bychom vložili částku 2 036 294Kč do termínovaného vkladu u WPB [25] za současných podmínek, a to s nejvyšším úrokem na trhu 5,85% p.a. na 20 let vyděláme 4 312 010 Kč.

2036294 × (1 + 0,0585) 20 = 6348304 Kč

(23)

6348304 − 2036294 = 4312010 Kč Výnos v bance je v porovnání s výnosem investice do FVE o 1 994 253 Kč nižší, z tohoto jednoduchého srovnání vyplývá výhodnost investice do FVE již z ekonomického hlediska, nemluvě o ekologickém hledisku.

8.2 Síťová analýza V této části práce se budeme zabývat časovou analýzou projektu. Všechna vstupní data nám poskytl hotel Permoník a firma HB – Tech, s. r. o. 8.2.1 Seznam činností Jako první si sestavíme seznam dílčích činností v projektu výstavby FVE, které budou nutné k dosažení našeho cíle. Projekt obsahuje 25 činností. K tomu připojíme logické návaznosti činností, ve kterých postupujeme od konce procesu k jeho začátku, protože je snazší prvně určit, co vše musí být vykonáno. 39

Ke každé dílčí činnosti se doplnila doba trvání, která je uvedena ve dnech. Uvažujeme sedmidenní týden, bez jakékoliv pauzy. Formulace zkoumaného objektu: Hotel Permoník na začátku listopadu roku 2009 začal uvažovat o možnosti vybudování FVE, zjišťoval její ekonomickou návratnost a možnosti financování. Cílem bylo sehnat firmu s nejvýhodnější cenou a kvalitními panely, které zajistí nejnižší procentní výkyvy účinnosti. Po výběru firmy HBTech, s.r.o. byla nutnost sehnat stavební povolení FVE, ke kterému jsou nutné nezbytné podklady – projektová dokumentace, výpis z katastru nemovitostí, vyjádření odboru životního prostředí, v případě hotelu, který se nachází v Beskydech, vyjádření CHKO Beskydy. Po získání stavebního povolení byla potřeba žádost k připojení FVE. Po získání veškeré dokumentace a povoleních byla uzavřena smlouva s firmou HB-Tech, s. r. o. Aby firma mohla začít s vybudováním FVE na střechu hotelu, bylo zapotřebí vykácení několika stromů, které převyšovaly střechu hotelu. Po vykácení, zaplacení za skácení a zálohy za panely se mohlo začít s instalací na střeše. Dále proběhlo kolaudační rozhodnutí pro užívání FVE k určenému účelu. Ještě je ale nezbytností získat od Energetického úřadu licenci na provozování FVE a schválení smlouvy s ČEZ o přijímání vyrobené nadbytečné elektřiny. Z účetního hlediska je nutnost k zahájení provozu FVE vést účetnictví. Hotel se rozhodl pořídit počítač s novým účetním softwarem POHODA, s kterým je potřeba se naučit pracovat, proto účetní projde dvoudenním školením. To vše musí být splněno ke dni spuštění fotovoltaické elektrárny. Činnosti spojené s výstavbou (všechna potřebná dokumentace, samotná realizace stavby) zajišťuje firma HB-Tech, s. r. o., hotel si sám zařizuje vykácení stromů, obstarání počítače s účetním softwarem a školení. Seznam činností může být podkladem, jak pro realizační firmu, tak pro hotel. Seznam činností Tab. 7

Seznam činností

Poř.

Seznam činností

Doba trvání

Předch. činnost

A

Úvaha o stavbě FVE

30 dní

-

B

Výběr firmy HB-Tech, s. r. o.

30 dní

A

C

Projektová dokumentace

14 dní

B

D

Výpis z katastru nemovitostí

14 dní

B

E

Vyjádření CHKO Beskydy

14 dní

B

F

Stavební povolení

30 dní

C, D, E

40

G

Žádost o připojení FVE

30 dní

F

H

Uzavření smlouvy

3 dní

G

I

Žádost na OÚ o skácení stromů

7 dní

B

J

Kácení stromů

10 dní

I

K

Zaplacení za skácení

3 dny

J

L

Zaplacení za panely a konstrukci

3 dny

H

M

Instalace na střeše

7 dní

L, K

N

Konstrukce

14 dní

M

O

Panely, měřiče, kabeláž

7 dní

N

P

Revize elektrického zařízení

3 dny

O

Q

Kolaudace

5 dní

P

R

Doplacení konečné částky za FVE

3dny

Q

S

Schválení a smlouva s ČEZ

7 dní

Q

T

Schválení na energetickém úřadě

5 dní

Q

U

Inventarizace

7 dní

-

V

Výběr nového PC a účetního softwaru

14 dní

U

W

Zapojení PC a instalace

2 dny

V

X

Zaškolení v účetním softwaru

2 dny

W

Y

Konečné předání díla

2 dny

R, S, T, X


8.2.2 Vytvoření síťového grafu Síťový graf slouží jako užitečný pomocný prostředek k zobrazení projektu. Při nadměrném a nezdůvodněném používání fiktivních hran se však graf stává méně přehledný a srozumitelný. Síťové grafy mohou být hranově nebo uzlově ohodnoceny. Pro metodu CPM se využívá metoda pro hranově definovaný graf. Tab. 8

Označení hran

Pořadí A B C D E F G H I J K

Název činnosti Úvaha o stavbě FVE Výběr firmy HB-Tech, s. r. o. Projektová dokumentace Výpis z katastru nemovitostí Vyjádření CHKO Beskydy Stavební povolení Žádost o připojení FVE Uzavření smlouvy Žádost na OÚ o skácení stromů Kácení stromů Zaplacení za skácení

Hrana (0,1) (1,2) (2,3) (2,4) (2,5) (4,7) (7,8) (8,10) (2,6) (6,9) (9,11)

41

L Zaplacení za panely a konstrukci M Instalace na střeše N Konstrukce O Panely, měřiče, kabeláž P Revize elektrického zařízení Q Kolaudace R Doplacení konečné částky za FVE S Schválení a smlouva s ČEZ T Schválení na energetickém úřadě U Inventarizace V Výběr nového PC a účetního softwaru W Zapojení PC a instalace X Zaškolení v účetním softwaru Y Konečné předání díla Fiktivní hrany (3,4) (5,4) (17,18) (19,18) Zdroj: Vlastní práce

42

(10,11) (11,12) (12,13) (13,14) (14,15) (15,16) (16,17) (16,18) (16,19) (0,20) (20,21) (21,22) (22,18) (18,23)

Hranově ohodnocený síťový graf Díky vytvořené tabulce, která obsahuje všechny potřebné údaje, již lehce sestavíme síťový graf. Při tvorbě hranově ohodnoceného grafu bylo využito programu CorelDRAW. Graf 4: Hranově ohodnocený síťový graf

G=30

F=30

H=3

D=14

C=14

E=14

A=30

B=30

L=3 M=7

U=7

I=7

N=14 K=3

J=10

O=7 V=14 W=2

P=3 R=5

X=2 S=7

Q=5 Y=2 T=7


8.3 Časová analýza sítě Cílem časové analýzy sítě je určit důležité časové termíny projektu zejména délku kritické cesty neboli nejkratší možný termín dokončení činnosti. My se zaměříme pouze na výpočet metody CPM. Kterou jsem aplikovala, jak do tabulky, tak do grafu.

43

8.3.1 Aplikace metody CPM do tabulky Tab. 9

Činnost

Metoda kritické cesty

I. fáze Nejdříve Doba trvání možný začátek

Nejdříve možný konec

II. fáze III. fáze Nejpozději Nejpozději Celková možný možný časová konec začátek rezerva

hij

y ij

t i0

t i0 + yij

t 1j

t 1j − yij

CR ij

h 0,1 h 1,2 h 2,3 h 2,4 h 2,5 h 2,6 h 6,9 h 9,11 h 3,4 h 5,4 h 4,7 h 7,8 h 8,10 h 10,11 h 11,12 h 12,13 h 13,14 h 14,15 h 15,16 h 16,17 h 16,18 h 16,19 h 17,18 h 19,18 h 0,20 h 20,21 h 21,22 h 22,18 h 18,23

30 30 14 14 14 7 10 3 0 0 30 30 3 3 7 14 7 3 5 5 7 7 0 0 7 14 2 2 2

0 30 60 60 60 60 67 77 74 74 74 104 134 137 140 147 161 168 171 176 176 176 179 183 0 7 21 23 183

30 60 74 74 74 67 77 80 74 74 104 134 137 140 147 161 168 171 176 181 183 183 179 183 7 21 23 25 185

30 60 74 74 74 125 135 138 74 74 104 134 137 140 147 161 168 171 176 181 183 183 183 183 167 181 183 185 185

0 30 60 60 60 118 125 135 74 74 74 104 134 137 140 147 161 165 171 176 176 176 183 183 160 167 181 179 183

0 0 0 0 0 58 58 58 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 4 0 160 160 160 160 0


8.3.2 Aplikace metody CPM do grafu Při tvorbě hranově ohodnoceného grafu bylo využito programu CorelDRAW. Červeně vyznačené šipky označují kritickou cestu. Modré hrany vyznačují časové rezervy v projektu. Žluté uzly znázorňují počáteční a konečný uzel. 44

Graf 5: Metoda kritické cesty

74 74 G=30

F=30 D=14

C=14

74 74

104 104

H=3 137 137

134 134

0 0

0

30 30

A=30

B=30

E=14

60 60

U=7

L=3

67 125

M=7

74 74

I=7

N=14 140 140

K=3

J=10

147 147

161 161

77 135

7 167

O=7 V=14 168 168 21 181

W=2

P=3 179 181

X=2

R=5

23 183

171 171

S=7 183 183

23

176 176

Q=5

Y=2 T=7

185

185

183 183


8.3.3 Kritická cesta Kritická cesta obsahuje celkem 17 kritických cest a 3 fiktivní činnosti. Je tvořena následujícími činnostmi: Tab. 10

Kritická cesta

Pořadí A B C D E

Název činnosti Úvaha o stavbě FVE Výběr firmy HB-Tech, s. r. o. Projektová dokumentace Výpis z katastru nemovitostí Vyjádření CHKO Beskydy

Hrana (0,1) (1,2) (2,3) (2,4) (2,5)

45

F Stavební povolení G Žádost o připojení FVE H Uzavření smlouvy L Zaplacení za panely a konstrukci M Instalace na střeše N Konstrukce O Panely, měřiče, kabeláž P Revize elektrického zařízení Q Kolaudace S Schválení ČEZU T Schválení na energetickém úřadě Y Konečné předání díla Fiktivní hrany (3,4) (5,4) (19,18)

(4,7) (7,8) (8,10) (10,11) (11,12) (12,13) (13,14) (14,15) (15,16) (16,18) (16,19) (18,23)


Projekt obsahuje celkem 25 činností a z toho 17 je kritických (pokud nezapočítáme fiktivní hrany), je to tedy 68% ze všech činností. Délka kritických činností je 185 dní, je to nejdelší cesta od počátečního do koncového uzlu. Z toho vyplývá, že nejkratší termín ukončení projektu je 185 dní. Proto pokud se jakákoliv dílčí činnost prodlouží, posune se i termín dokončení celého projektu. 8.3.4 Výpočet časových rezerv Pro projekt vybudování FVE jsou v tabulce č. 13 propočítány již dříve definované časové rezervy, tedy celková časová rezerva (RC), volná časová rezerva (RV), závislá časová rezerva (RZ), nezávislá časová rezerva (RN). Tab. 11

Číslo 1. 2. 3. 4. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.

Rezervy činností

(i, j) (0,1) (1,2) (2,3) (2,4) (2,5) (3,4) (5,4) (4,7) (7,8) (8,10) (10,11)

RC 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

RV 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

46

RZ 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

RN 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30.

(2,6) (9,11) (11,12) (12,13) (13,14) (14,15) (15,16) (16,17) (16,18) (16,19) (17,18) (19,18) (19,20) (0,20) (20,21) (21,22) (22,18) (18,23)

58 58 58 0 0 0 0 0 0 0 0 4 0 160 160 160 160 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0


V řízení projektu bychom se měli zaměřit na kritické činnosti nebo celkové časové rezervy, které jsou nulové. Všechny ostatní činnosti jsou nekritické, existuje u nich jistá časová rezerva, která nám ukazuje, jak se dílčí činnost může opozdit, aniž by to ovlivnilo termín dokončení celého projektu. V tomto projektu jsou to činnosti (2,6); (9,11); (11,12); (0,20); (20,21); (21,22); (22,18). Jedná se o činnosti spojené s kácením stromů, které zavazí při stavbě FVE, jejich délka časové rezervy je 58 dní. Manažer hotelu si to musí správně rozvrhnout, aby realizace proběhla dříve, než se začne s instalací na střeše hotelu. Další 160 denní časová rezerva je na zakoupení nového počítače, účetního softwaru a zajištění školení pro účetní.

47

9 ZPRÁVA PRO ZADAVATELE Na základě této práce jsem dospěla k několika výsledkům, které rozdělím na ekonomické a matematické hledisko:

9.1 Ekonomické hledisko V tabulce se nacházejí nejdůležitější vypočítané hodnoty pro FVE: Tab. 12

Nejdůležitější hodnoty

Popis Náklady revize, pojištění za 20 let Daň z příjmu za 15 let Výnos ze zeleného bonusu za rok Průměrný roční výnos Průměrný měsíční výnos Hrubý výnos za 20 let Čistý výnos za 20 let Zisk za 20 let

Hodnota 51 567 Kč 1 090 316 Kč 311 836 Kč 417 128 Kč 34 761 Kč 9 484 440 Kč 8 342 557 Kč 6 306 263 Kč


• Celková roční výroba je 27 645 kWh/rok. • Náklady spojené s provozem se budou pohybovat okolo 51 567 Kč. • Daň z příjmu za 15 let bude 1 090 316 Kč. • Celkem náklady tvoří částka 3 178 177 Kč. • Celkový zisk hotelu za 20 let bude 6 306 263 Kč. • Nejvíce se vyrobí elektřiny v měsících květen, červen, červenec, srpen a to zhruba okolo 3000 kWh/měsíc. • Výkupní cena zeleného bonusu za 1 MWh u instalací o výkonu do 30 kWp je 11 280 Kč. • Stát podporuje výstavbu FVE formou zeleného bonusu, u kterého je zaručen roční nárůst ceny minimálně o 2 - 4%. • Příjmy z provozu obnovitelných zdrojů energie jsou osvobozeny od daně z příjmu v prvním roce uvedení do provozu a v následujících 5 letech. • Výpočtem návratnosti investic jsem zjistila, že investice do vybudování fotovoltaické elektrárny se hotelovému zařízení vrátí za 4,9 let.

48

• Na základě výpočtu čisté současné hodnoty, která je kladná 4 773 548 Kč vyplývá, že investice do FVE je výhodná. • Index rentability 2,34 je větší než 1 a tudíž je projekt přijatelný. • I přesto pokud bychom uložili peníze na termínovaný vklad u WPB s ročním úrokem 5,85% na 20 let, vydělá hotel o necelé dva miliony více, když investuje do fotovoltaické elektrárny.

9.2 Matematické hledisko • Celkový počet činností v řízení projektu je 25 z toho 17 kritických (bez fiktivních hran), což je celkem 68% činností, na které je potřeba se důkladně zaměřit. • Kritická cesta je stejně dlouhá jako délka projektu 185 dní, proto se na kritické činnosti musíme zaměřit, abychom stihli projekt v časovém rozmezí. • 58 dní celkových časových rezerv máme při činnostech spojených s kácením stromů, kde je nutné si dát pozor na to, abychom to dokončili dříve, než se začne s instalací na střeše hotelu. • 160 dní časových rezerv máme při výběru, zapojení a instalaci počítače a účetního softwaru. • Činnosti, které jsou nekritické je možnost rozložit podle naší potřeby, avšak musí to být splněno do zahájení fotovoltaické elektrárny, kdy zahájíme vedení účetnictví.

49

10 ZÁVĚR V Bakalářské práci jsme se hlavně zabývali zjištěním časové analýzy metody CPM, tudíž nalezení kritické cesty a časové rezervy v projektu vybudování FVE. Z ekonomického hlediska jsme ověřili celkovou výhodnost investice do FVE, a to pomocí čisté současné hodnoty, indexu rentability a návratnosti investovaných peněžních prostředků. Investici jsme podrobili srovnání s jinou alternativní investicí, ze kterého vyšla vítězně a její ekonomičnost se stejně jako v předchozích ukazatelích potvrdila. Důležité bylo sestavit seznam dílčích činností, jejich logické návaznosti a určení délky každé činnosti. Na základě tohoto postupu byl jednoduše sestaven hranově ohodnocený síťový graf. Pomocí tabulky a síťového grafu jsme vypočítali nejdříve možné začátky, nejdříve možné konce, nejpozději možné začátky a nejpozději možné konce, a tak jsme získali kritickou cestu a časové rezervy v projektu. Kritická cesta obsahuje celkem 17 kritických činností, na které se musíme v průběhu realizace projektu zaměřit, aby se nám neoddálil konečný datum celého projektu. Časové rezervy byly zjištěny při kácení stromů, které překážejí položením fotovoltaických panelů na střechu hotelu. A také při vybírání nového počítače, účetního softwaru, instalace a zajištění školení. Pokud projekt obsahuje mnoho dílčích činností, stává se nepřehledným a může docházet k špatnému zpracování dat. V dnešním světě plném informačních systémů je samozřejmě možnost při řízení těchto složitých projektů využít počítačového zpracování. Jak už bylo v práci uvedeno, velmi vhodný je GanttProject, který umí pracovat jak s časovou, zdrojovou, tak i nákladovou analýzou. Dalším příkladem je program Microsoft Office Project, který zajišťuje efektivnější a účinnější vedení projektů. Avšak pro úspěšné vedení projektů je základním předpokladem metodám síťové analýzy porozumět. Jedině tak budeme schopni naplánovat projekty efektivně a využít software v maximálním rozsahu.

50

11 PŘEHLED LITERATURY 11.1 Knihy BARKER S.,COL R., Projektový management pro praxi, 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2009, Přeložila: Alena Svozilová, 160 s. ISBN 978-80-2472838-4. FIALA P., Řízení projektů, 2. vyd. Praha: VŠE, Nakladatelství Oeconomica, 2008, 186 s. ISBN 978-80-245-1413-0. HOLOUBEK, J. Ekonomicko-matematické metody. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2009. 153 s. ISBN 80-7157970-X. JABLONSKÝ, J. Operační výzkum. 2. vyd. Praha: VŠE, 1998. 297 s. ISBN 80-7079597-2. JABLONSKÝ, J. Operační výzkum: kvantitativní modely pro ekonomické rozhodování. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2002. 323 s. ISBN 80-86419-23-1. KAVAN, M., Projektový management inovací, 1. vyd. Praha: Nakladatelství ČVUT, 2007, 263 s. ISBN 978-80-01-03601-3. MURTINGER, K. a kol., Fotovoltaika. Elektřina ze slunce, 1. vyd. Brno: ERA group, 2007. 81 s. ISBN 978-80-7366-100-7. NĚMEC V., Projektový management, 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2002. 184 s. ISBN 80-247-0392-0. POKORNÁ G., Projekty, jejich tvorba a řízení, 1. Univerzita Palackého, 2008. 54 s. ISBN 978-80-244-1914-5.

vyd.

Olomouc:

SVOZILOVÁ, A., Projektový management. 1. vyd. Praha: GRADA, 2006. 353 s. ISBN 80-2471501-5. SYNEK, M. a kol., Manažerská ekonomika, 2. vyd. Praha: C.H.Beck, 2002. 480 s. ISBN 80-247-9069-6.

51

11.2 Internet [1] Česká agentura pro obnovitelné zdroje energie [online]. Vystaveno 11. 04. 2010 [cit. 2010-05-22]. Dostupné z: http://www.czrea.org/cs [2] Energetický regulační úřad [online]. Vystaveno 21. 05. 2010 [cit. 2010-05-26]. Dostupné z: http://www.eru.cz/ [3] Energetický zákon [online]. Vystaveno 01. 01. 2010 [cit. 2010-05-23] Dostupné z: http://www.estav.cz/zakon/energet.html [4] EON [online]. Vystaveno 01. 01. 2010 [cit. 2010-05-22]. Dostupné z: http://www.eon.cz/ [5] Finance [online]. Vystaveno 25. 05. 2010 [cit. 2010-05-25]. Dostupné z: http://www.finance.cz/ [6] HB-Tech [online]. Vystaveno 05. 03. 2010 [cit. 2010-05-03]. Dostupné z: http://hbtech.de/auctores/scs/imc/fdInf_ID=283b8aXf563a51e82XY7f01=l=949480 06/Startseite.htm [7] Hotel Permoník [online]. Vystaveno 05. 02. 2010 [cit. 2010-04-28]. Dostupné z: http://www.hotelpermonik.com/home/ [8] Metoda CPM. Skripta SMEP [online]. Vystaveno 16. 05. 2010 [cit. 2008-05-16] Dostupné z: http://etext.czu.cz/php/skripta/skriptum.php?titul_key=77 [9] Nazeleno [online]. Vystaveno 26. 03. 2009 [cit. 2010-04-30]. Dostupné z: http://www.nazeleno.cz/energie/fotovoltaika-1/fotovoltaicka-elektrarnanaklady-zisky-financovani.aspx [10] Skupina ČEZ [online]. Vystaveno 01. 01. 2010 [cit. 2010-05-22]. Dostupné z: http://www.cez.cz/cs/uvod.html [11] VŠB-Elektronické učebnice, CPM [online]. Vystaveno 10. 04. 2010 [cit. 2010-0410]. Dostupné z: http://www.fs.vsb.cz/books/SystAnal/Texty/25.htm [12] WPB [online]. Vystaveno 25. 05. 2010 [cit. 2010-05-25]. Dostupné z: http://www.wpb.cz/vklady-sporeni-zhodnoceni/wpb-terminovany-vklad [13] Zelená úsporám [online]. Vystaveno 02. 12. 2009 [cit. 2010-04-28]. Dostupné z: http://www.zelenausporam.cz/

52

Přílohy

53

A GANTTŮV DIAGRAM


54

B

ELEKTŘINA VYROBENÁ FVE

Zdroj: http://sunbird.jrc.it/pvgis/apps/pvest.php?lang=sk&map=europe

C POČET SLUNEČNÍCH ELEKTRÁREN V ROCE 2010

Zdroj: http://www.eru.cz/

55

D

CENOVÁ KALKULACE FVE

Pořadí

Položka

Jedn.

€/jedn.

Kč/jedn.

Jedn.

Cena v Kč

1.

FV panely HB-Tech 180 Wp, rozměr 1580 x 808 x 35 mm Měniče REFU Nosná konstrukce Al, nerez Montáž panelů Rozvaděč AC/ DC, jističe, OPV, AC a DC Kabely DC, lišty, pomocný materiál Rozvaděč ochran RO, elektroměr Kabely AC, lišty Komunikace Ostatní (projekt elektro, projekt stavební, schválení projektové dokumentace a místního provozního předpisu ČEZem, zajištění licence pro výrobu el. energie, technická pomoc při připojení do distribuční soustavy, řízení stavby, režie) CELKEM

Wp

1,5

39,15

28080

1 099332

ks kpl kpl ks

4 365

113 926 225 900 30 000 117 320

2 1 1 1

227 852 225 900 30 000 117 320

kpl

54 980

1

54 980

ks

78 250

1

78 250

kpl kpl kpl

39 100 78 560 85 000

1 1 1

39 100 78 560 85 000

2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

2 036294

Zdroj: Vlastní práce Pozn.: Ceny jsou uvažovány při kurzu 1 Euro = 26,10 Kč. Cena systému na klíč činí 72,50 Kč/Wp. Všechny zde uvedené ceny jsou bez DPH.

56

Optimalizace plánování modernizace hotelového zařízení

Recommend Documents