Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva
Opravné prostředky při správě daní Bakalářská práce
Autor:
Josef Šimeček Právní administrativa v podnikatelské sféře
Vedoucí práce:
Praha
Mgr. Tomáš Doležal
Duben, 2014
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou, práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
podpis autora V Křenovicích, dne
30. dubna 2014
Josef Šimeček
Poděkování Chtěl bych poděkovat panu Mgr. Tomášovi Doležalovi za cenné rady a vřelý přístup při vypracování této bakalářské práce.
Anotace Cílem této bakalářské práce je nastínění možností týkající se ochrany práv daňových subjektů v daňovém řízení. Pro snazší pochopení problematiky jsou nejdříve vysvětleny některé základní pojmy spjaté s daňovým řízením. Hlavní část práce je věnována soustavě opravných a dozorčích prostředků, které je možné využít v rámci daňového řízení. Klíčové pojmy: řádné opravné prostředky, mimořádné opravné prostředky, dozorčí prostředky, rozhodnutí, odvolání
Annotation The aim of this thesis is outlining possibilities of protecting the rights of taxpayers in tax proceedings. For a better understanding of the problems are explained some basic concepts related to tax management. The main part is devoted to the system of legal and supervisory resources that can be used in the context of fiscal management.
Key words proper remedies, extraordinary remedies, supervisory resources, decisions, appeals,
OBSAH
1. Daně .................................................................................................................. 9 1.1. Charakteristika daně ........................................................................................... 9 1.2. Základní pojmy ................................................................................................... 9 1.3. Cíl kontroly daně .............................................................................................. 11 1.4. Pravomoci správce daně včetně úředních osob ................................................ 12 2. Řízení a jiné postupy ....................................................................................... 13 2.1. Všeobecné ustanovení o řízeních ...................................................................... 13 2.2. Postoupení ......................................................................................................... 15 2.3. Jednací jazyk ..................................................................................................... 15 2.4. Vyloučení úřední osoby .................................................................................... 16 3. Postupy při správě daní ................................................................................... 16 3.1. Vyhledávací činnost .......................................................................................... 17 3.2. Vysvětlení ......................................................................................................... 18 3.3. Místní šetření .................................................................................................... 18 3.4. Daňová kontrola ................................................................................................ 19 3.5. Postup k odstranění pochybností ...................................................................... 20 3.6. Zahájení řízení .................................................................................................. 20 3.7. Dokazování ....................................................................................................... 21 3.8. Důkazní prostředky ........................................................................................... 22 3.9. Lhůty k provedení úkonu .................................................................................. 22 4. Opravné prostředky podle daňového řádu ...................................................... 24 4.1. Základní charakteristika opravných prostředků................................................ 24 5. Řádné opravné prostředky .............................................................................. 26 5.1. Odvolání ............................................................................................................ 26 5.2. Rozklad ............................................................................................................. 30 6. Mimořádné opravné prostředky ...................................................................... 30 6.1. Návrh na povolení obnovy řízení...................................................................... 30 7. Dozorčí prostředky.......................................................................................... 34 7.1. Charakteristika .................................................................................................. 34 7.2. Nařízení obnovy řízení...................................................................................... 34 7.3. Nařízení přezkumného řízení ............................................................................ 35 Postup během přezkumného řízení: .......................................................................... 36 8. Další možné prostředky k ochraně osob účastnících se správy daní .............. 37 8.1. Stížnost .............................................................................................................. 37 8.2. Námitka ............................................................................................................. 38 8.3. Reklamace ......................................................................................................... 38 8.4. Opravy zřejmých nesprávností ......................................................................... 39 8.5. Prominutí daně .................................................................................................. 39 8.6. Soudní přezkoumání ......................................................................................... 40 9. Správa daní a daňový systém v zahraničí ....................................................... 41 Jedním z cílů této bakalářské práce je také nastínění situace ohledně správy daní mimo Českou republiku. ........................................................................................... 41 9.1. Polsko ................................................................................................................ 41 9.2. Francie............................................................................................................... 42
6
9.3. Německo ........................................................................................................... 43 9.4. Belgie ................................................................................................................ 46 Závěr.......................................................................................................................... 47 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ...................................................................... 49 SEZNAM INTERNETOVÝCH A JINÝCH ZDROJŮ ............................................ 50 SEZNAM OBRÁZKŮ .............................................................................................. 53 SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................... 54
7
ÚVOD Daně, jejich vybírání, související také s jejich správou existují od té doby, kdy se člověk drobně vyvinul a uvědomil si, že získané prostředky může použít nejen na správu a prosperující fungování území, ale také jako zdroj bohatství. Ruku v ruce této skutečnosti se vyvíjel také fakt, že lidé se snažili všelijak daňové povinnosti vyhýbat. V průběhu stolení, jako v jiných, běžných odvětvích, docházelo v daňové sekci k velkým posunům. Od starodávných pěších výběrů, které vše “začaly“, až po moderní zařízení v elektronické podobě, jaké máme možnost využívat dnes. Daňové kontroly ohledně úniku daní se staly do dnešní podoby jen těžko k obelstění. Je sice pravdou, že se o tento čin lidé stále pokoušejí, nyní již však nejsou tolik úspěšní, jako daňové subjekty z let minulých. Je velká škoda, že nedostávají účastníci daňové povinnosti za odvedení daní také nějaké mimořádné odměny, jelikož v opačném případě, kdy by z nějakého důvodu nesplnily podmínky dle daňového řádu, jim mohou hrozit sankce. Tato bakalářská práce se zaobírá projednáváním opravných prostředků, ať již řádných, či mimořádných, nově vzniklých také dozorčích prostředků a jinými metodami obrany proti rozhodnutím, jelikož během daňového řízení se může udát několik nepřesností, případně chyb, které jsou různě závažné. Mimo to se bude zaobírat legislativní úpravou všech možných prostředků. Jelikož uplatnění předchází také postupy a řízení, bude se i tato práce jimi zabývat, včetně lhůt k provedení ochranných prostředků. Bude též provedena nástinná komparace Daňového řádu s již neplatným Zákonem o správě daní a poplatků v průběhu některých kapitol. Cílem této bakalářské práce je mimo vysvětlení běžných pojmů v daňové sekci, které souvisí se řízením a postupy při správě daní, především vysvětlení problematiky postupu možné změny či zrušení již vydaného rozhodnutí správce daně prostřednictvím uplatnění již zmíněných opravných prostředků, ulehčující aktérům daňového řízení orientaci při uplatňování svých práv a bránění se před chybnými a nezákonnými verdikty, které bych určil jako sekundární cíl, včetně závěrečné ukázky správy daní mimo ČR.
8
1. 1.1.
Daně
Charakteristika daně Co1 vše si lze pod pojmem daň představit, jak tento pojem nejlépe vysvětlit?
Nejčastějším2 způsobem definování daně bývá jako povinná, zákonem předem sazbou stanovená částka, která bývá pravidelně odčerpávána ve prospěch veřejného finančního fondu. Placení daní je nařízeno zákonem. Daň, která byla zaplacena, není možné požadovat zpět, je zcela nenávratná. Plátce nemá možnost ovlivnit účelovost daně a její využití. Hlavními výběrčími daně jsou, obce nebo jiné veřejnoprávní subjekty, z níž jsou hrazeny veřejné potřeby a představuje tak jistý tok financí od soukromého k veřejnému sektoru, aby mohl stát bez problému fungovat a měl dostatek fianncí. Vybrané prostředky jsou využity například k budování dálnic, financování parlamentu, školství, zdravotnictví, kultury, státní správy, výdaje na důchody, sociální a nemocenské dávky a další. Vynutit platbu daně mohou orgány, jako jsou: policie České republiky, soudnictví. Možnosti placení daní jsou buď pravidelné, v určitých časových intervalech například měsíc nebo při určitých příležitostech, jako je například dědění, na které se vztahuje daň dědická, či darování v podobě darovací daně. Nejčastějším určením výše daně bývá určitý podíl, většinou vyjádřený v procentech ze základní hodnoty, částky, označována jako daňový základ., která závisí na druhu daně: cena zboží, příjmy v podobě mzdy či zisku, velikost majetku, či jiné. Další možností určení výše daně může být pevnou částkou.
1.2.
Základní pojmy V 3České republice se daně člení nejčastěji do dvou kategorií, a to v podobě daně
přímé a daně nepřímé. Přímé daně bývají ty, u nichž je možné jistě určit osobu nebo též nazývanou jako daňový subjekt, který daň bude platit – z jeho příjmu či majetku je daň odváděna. Mezi přímé daně lze zařadit: daně z příjmů, daň z nemovitostí, daň silniční
1
Druhy daní [online]. 2014 [cit. 2014-02-06]. Dostupné z: http://www.kurzy.cz/dane-danova-priznani/
Daň [online]. 2014 [cit. 2014-02-06]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Da%C5%88#Druhy_dan.C3.AD 3 Základní pojmy daně [online]. 2014 [cit. 2014-02-06]. Dostupné z: http://www.testyzucetnictvi.cz/slovnicekucetnich-pojmu.php?pojem=dane 2
9
nebo též daň dědická, darovací a nakonec bych zmínil také například daň z převodu nemovitostí. U nepřímých daní není možné ve většině případů určit subjekt, který daň v konečné fázi zaplatí. Lze určit pouze osobu, která daň odvádí. Nepřímé daně jsou zpravidla stanoveny jako přirážka k prodejní ceně zboží či služeb a jsou součástí této ceny pro konečného konzumenta. Běžným případem nepřímých daní jsou spotřební daně a daň z přidané hodnoty, zkráceně DPH. Pro lepší orientaci v daňové terminologii je důležité vysvětlil následující pojmy v podobě poplatník daně a plátce daně. Termín poplatník se vyskytuje prakticky výhradně u daní přímých. Jedná se o osobu, jejíž příjem či hodnota majetku je přímo dani podvolen. Naproti tomu, se plátce daně vyskytuje především u daní nepřímých, mimo pár výjimek v podobě daní přímých, např. u zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti 4a funkčních požitků. Příjmy ze závislé činnosti jsou takové příjmy, jež jsou poskytovány zaměstnavatelem svým zaměstnancům, vyjma těch, které nejsou zahrnuty do základu daně nebo jsou vyjmuty ze zdanění a příjmů osvobozených od daně. Za příjmy ze závislé činnosti jsou dále považovány příjmy příslušníků družstva za práci pro družstvo, příjmy společníků a jednatelů společností. Plátcem je tedy poté osoba, která daň vybírá a odvádí státu jako svou majetkovou odpovědnost. Dále bych rád nastínil co si přesně představit pod pojmem správce daně. Správce daně, je instituce, která je pověřena správou a výběrem daní. V České republice tuto funkci vykonávají hlavně finanční úřady. Správcem daně by mohl být taktéž celní úřad v případech, jako jsou: výběr cla nebo možné také DPH u dovozu, či dokonce úřad města nebo obce pokud se daná problematika týká místních poplatků. Daňový subjekt je naproti tomu5 každá fyzická nebo právnická osoba, která má práva a povinnosti ohledně korektního zjištění a stanovení daně. Daňový řád, jímž je řízen výběr a správa daní v České republice, vidí ze svého pohledu pojem daň jako zákonodárnou zkratku, která bývá chápana jako peněžité plnění, které je označováno zákonem jako daň, clo nebo poplatek, případně peněžité plnění, pokud je stanoveno zákonem, že se při jeho správě je postupováno podle daňového řádu. Výběr daní je svěřen správcům daně. Daňovým řádem je správce daně definován jako správní orgán nebo jiný státní orgán v mezích, v jakých mu je zákonem svěřena působnost ve sféře správy daní. Obvykle jako správce daně vystupují územní finanční orgány, kterými jsou
4
Daň z příjmu ze závislé činnosti [online]. 2014 [cit. 2014-02-06]. Dostupné z: http://www.mesec.cz/dane/dan-zprijmu/pruvodce/prijmy-ze-zavisle-cinnosti-a-funkcnich-pozitku/ 5 HAVLÍČKOVÁ, Anna. Opravné prostředky v daňovém řízení a možnosti jejich využití v rámci nalézacího řízení. Brno, 2013. Bakalářská práce. Právnická fakulta Masarykovy univerzity.
10
finanční úřad a finanční ředitelství a dále územní celní orgány, kterými jsou celní úřady a celní ředitelství. Správci daně vedou daňová řízení, tj. právními předpisy stanovený postup účastníků řízení k zajištění daní.
Obrázek 1: Přiznání k dani z přidané hodnoty
6
Zdroj: http://www.kastnersw.cz/formstudio/formulare/priznani-k-dani-z-pridane-hodnoty.asp
Poznámka:
Tento obrázek následně přibližuje vzhled a formu daňového přiznání.
1.3.
Cíl kontroly daně
Daňová kontrola7 je jedním z metod při správě daní a především zaujímá hlavní stanovisko správy daní, kterým je korektní vyměření a stanovení daně. Za primární cíl je možné považovat prošetření veškerých skutečností, odkud vycházel daňový poplatník při stanovování základu daně a na bázi kterých bylo vypracováno daňové přiznání. Při naplňování cíle daňové kontroly se zaměstnanci správců daně domáhají zjištění, zda byl Přiznání k dani z přidané hodnoty [online]. 2014 [cit. 2014-04-25]. Dostupné z: http://www.kastnersw.cz/formstudio/formulare/priznani-k-dani-z-pridane-hodnoty.asp 6
7
Cíl kontroly daně [online]. 2012 [cit. 2014-02-07]. Dostupné z: http://www.podnikator.cz/provoz-firmy/ucetnictvia-dane/danove-vydaje/n:16216/Danova-kontrola-domereni-dane-penale
11
stanovený základ daně a daň přisouzená daňovým subjektem vypočítaná ve správné částce, a to pomocí dokazování daňovým subjektem výrokových skutečností, dokládání účetních dokladů. Daňová kontrola8je všední, i když podnikajícími subjekty velice často neoblíbenou činností, která je prvkem daňového řízení. Je velice důležitá zejména z důvodu, jelikož jsou v České republice daně vybírány na podkladě principu samo vyměření, to znamená, že daňový subjekt si sám určí, jaká je výše jeho daňové povinnosti. Daň vypočítá9, přizná, následně uhradí a doloží doklady ze kterých zjištěné údaje vyměřil. Daňová kontrola může být také chápana jako postup při správě daní. Tento postup je ucelený souhrn jednotlivých úkonů správce daně, který tvoří samostatný celistvost. Daňové řízení je vedení o konkrétní dani brána za jedno zdaňovací období, kdy bych jako příklad uvedl daň z příjmu fyzických osob za období roku 2013.
1.4.
Pravomoci správce daně včetně úředních osob
Správce daně
10
provádí mimo vedení daňového řízení také následující řízení typu:
provádění vyhledávací činnosti, kontrola plnění úkolů a povinností osob, které se účastní správy daní, dále vyzývá, aby dané povinnosti byly splněny, a v neposlední řadě zabezpečuje a dohlíží na placení daní. Správce daně koná své kompetence pomocí úředních osob. Úřední osoba 11je zaměstnanecký personál, který se podílí na provedení kompetencí správce daně nebo je kompetentní k výkonu pravomoci správce daně přímo ze zákona. Úřední osoba je rovněž povinna prokázat své oprávnění vykonávat úkony při správě daní identifikací v podobě služebního průkazu. Jakákoli úřední osoba je povinna prokázat své osobní informace, jako jsou: své jméno, příjmení, případně služební označení a do jakého je zařazena organizačního orgánu správcem daně, pokud je o to požádaná osobou zúčastněnou na správě daní. Správce daní má mimo uvedená práva též povinnosti týkající se zveřejnění ve spise danou úřední osobu, která se bude správou konkrétní daně a konkrétního úkonu zabývat.
8
DOBOŠOVÁ, Gabriela. PRÁVNÍ ÚPRAVA DAŇOVÉ KONTROLY A SOUVISEJÍCÍ ASPEKTY. Brno, 2013. Diplomová. Právnická fakulta Masarykovy univerzity. 9 Cíl kontroly daně [online]. 2008 [cit. 2014-02-07]. Dostupné z: http://www.untax.cz/danova-kontrola.php 10 KOBÍK, Jaroslav a Alena KOHOUTKOVÁ. Daňový řád s komentářem. 2. aktualizované vydání. Olomouc: ANAG, 2013. ISBN ISBN 978-80-7263-769-0. 11 KOBÍK, Jaroslav a Alena KOHOUTKOVÁ. Daňový řád s komentářem. 2. aktualizované vydání. Olomouc: ANAG, 2013. ISBN ISBN 978-80-7263-769-0.
12
2. 2.1.
Řízení a jiné postupy
Všeobecné ustanovení o řízeních
Celkově je možné říci, že daňové řízení je nutné zahájit daným úkonem. V oddílu daňového řádu, který se věnuje opravným prostředkům se jedná o výkon učiněný daňovým subjektem, který podá u správce daně. V této spojitosti se setkáváme s pojmy, jako podání, vady podání, postoupení, či jednací jazyk.
12
Pojem podání
13
lze vysvětlit
jako provedení osoby zúčastněné na správě daní, které směřuje vůči správci daně. U podání je důležité skutečný obsah, nikoli na jeho označení. Při pohledu na podání musí být patrné, na co se vztahuje, co navrhuje a kdo jej podává. Můžeme členit typy podání ve smyslu, která zahajují daňové řízení, popřípadě dílčí řízení v podobě daňového přiznání nebo se může jednat o podněty typu podnětu, které nařizuje přezkum rozhodnutí. Pro daňovou správu je příznačné, že převážná část podání je ve formátu na tiskopisech vydávaných především Ministerstvem financí. Alternativou tohoto tiskopisu je tiskový výstup z počítačové tiskárny, který má údaje, obsah i uspořádání údajů shodné s tímto tiskopisem. Pokud nelze zjistit, kdo podání učinil a ani se to z podání nedá zjistit, jedná se o absolutně neplatný právní úkon. Podáním, jímž bylo zahájeno řízeni, může osoba, která tak učinila, změnit nebo vzít zpět do termínu, než správce daně vydá rozhodnutí v dané věci. Vzít podání zpět je však nepřípustné u případů podání, u kterých je osoba, jenž se účastní na správě daní povinna jednak bezprostředně ze zákona, nebo čeká na výzvu správce daně. V daňovém řízení se uplatňuje určitý postup, který se nazývá zásada materiální pravdy a pokaždé se začíná z reálného obsahu právního úkonu nebo odlišné skutečnosti rozhodné pro vhodné nalézání a stanovení daně, čímž souvisí rovněž zabezpečení její zaplacení. Zásada materiální pravdy je součástí rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, který říká, že jedna z nejdůležitějších zásad daňového řízení nařizuje správci daně povinnost a úkol posuzovat právní úkony daňových subjektů podle toho jaký je jejich materiální obsah, v žádném případě jen podle toho jaké mají formální znaky. Je možné podat podání více druhy podáními, mezi které náleží například forma písemná, ústní zachycená do protokolu, včetně formy elektronické. V případech formy písemné, či formy ústní jenut 12
Obecná ustanovení o řízeních a dalších postupech [online]. 2014 [cit. 2014-02-09]. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/zakony/zakon-280-2009-sb-danovy-rad/uplne/ 13 Opravné prostředky podle Daňového řádu. Praha, 2012. Bakalářská. Bankovní institut vysoká škola Praha. Vedoucí práce JUDr. Zdenka Papoušková, Ph.D.
13
ností, aby obsahovaly vlastnoruční podpis, rovněž v případě datové je povinností, aby obsahovala elektronický podpis. Efekt podání má taktéž úkon, který byl učiněný proti správci daně, při němž došlo k použití datové zprávy, která neobsahovala uznávaný elektronický podpis ani za použití dalších přenosových technik, které je správce daně kvalifikovaný akceptovat, pokud je dané podání učiněno do pěti dnů od data, kdy došlo správci daně, bylo potvrzeno nebo naopak opakováno následujícími nutnými formami podání, které mohou mít podobu: písemnou, ústní do protokolu, taktéž je možné uplatnit datovou zprávou, která je opatřena uznávaným elektronickým stvrzením v podobě podpisu. Ruku v ruce s podáním souvisí též vady a nedostatky podání.14 Pokud má podání vady, pro které není kvalifikované k projednání, nebo obsahuje vady, kvůli kterým nebude moci mít očekávané účinky pro správu daní, správce daně vybídne toho, osobu, která podání učinila, aby vyznačené vady odstranila podle pokynů, které jí zadal a učinil vše ve stanovené lhůtě. Jako základní vadou podání lze jistě určit chybění podpisu poplatníka nebo jeho zástupce. Tato vada zabraňuje posouzení žádosti a je povinností daňového správce se pokusit podle § 21 odstavce 8 zákona os správě daní a poplatků tuto závažnou vadu odstranit.15 Správce daně sdělí v čem je dle jeho názoru vada podání, jako například v případě neúplnosti podání nebo může být podání nesrozumitelné nebo je nesrozumitelné. Vůči této výzvě není možné podat a uplatnit samostatné odvolání. Obsahem výzvy je rovněž poučení o případných dopadech, které jsou spojeny s tím, pok ud vady nebudou odstraněny. 16V případě, že účastník odstraní vady podání ve předem stanoveném termínu, zří se na podání, jako by bylo provedeno řádně a včas. Neopraví-li účastník vady podání, nastává podání po uplynutí stanovené lhůty neúčinným, načež vyhotoví správce daně úřední záznam a sdělí toto podateli; vyrozumění se nevyžaduje v případě, kdy podatel nikterakna výzvu k odstranění vad nereagoval a nepodnikl proti správci daně nijaký úkon.
14
Vady podání [online]. 2014 [cit. 2014-02-10]. Dostupné z: http://zakony.centrum.cz/danovy-rad/cast-2-hlava-6-dil-
1 15
Vady podání [online]. 2013 [cit. 2014-02-10]. Dostupné z:
http://www.nssoud.cz/artlistfind/0?year=0&fulltext=vady%20pod%C3%A1n%C3%AD&all=1&menuTitle=Found 16
KOBÍK, Jaroslav a Alena KOHOUTKOVÁ. Daňový řád s komentářem. 2. aktualizované vydání. Olomouc: ANAG, 2013. ISBN ISBN 978-80-7263-769-0.
14
2.2.
Postoupení
Postoupení podání nastává v situaci, pokud není správce daně, vůči kterému bylo podání vyhotoveno, oprávněný vést v dané věci řízení. Takovýto správce daně postoupí podání příslušnému správci daně a uvědomí o tom podatele. Daňový řád řeší postup, který může nastat v případě podání týkajících se daňového řízení, tedy i v případě opravných prostředků. V této souvislosti se lze zmínit o skutečnosti, že zákon o správě daní a poplatků řešil i postup v případě, že bylo správci daně doručeno podání, jehož vyřízení nespadalo do jeho působnosti, ani do působnosti jiného správce daně. Rovněž v postoupení podání je kladen důraz na to, aby vše bylo doručeno náležejícímu daně. Běžná lhůta na provedení tohoto úkonu bývá 30 dnů, která je brána za přiměřenou. Za markantní chybu lze považovat vadné provedení platby.
2.3.
Jednací jazyk
Jednacím jazykem při správě daní je český jazyk, žádný jiný se nepřipouští. Písemné dokumenty, které byly vyhotoveny v cizím jazyce a nikoli v českém, je nutností, aby byly podány v originálním znění, a vzájemně se vyžaduje jejich přeložení do českého jazyka, pokud správce daně neustanoví jiným způsobem. Subjekty, které neumí a nerozumí českému jazyku, rovněž také osoby neslyšící a hluchoslepé, disponují stejným právem na tlumočníka. Správce daně má povinnost dovolit tlumočníka při libovolném úkonu, jenž je za přítomnosti žádajícího o tlumočníka provázen, pokud ovšem není z předmětu dané problematiky patrné, že je daný úkon provázen účelově k ztěžování a maření postupu řízení. Občan České republiky příslušející k národnostní menšině, která tradičně a dlouhodobě žije na území České republiky, má před správcem daně právo činit podání a jednat v jazyce své národnostní menšiny. Nemá-li správce daně úřední osobu znalou jazyka národnostní menšiny, obstará si tento občan tlumočníka zapsaného v seznamu tlumočníků. Náklady na tlumočení a náklady na pořízení překladů v tomto případě nese správce daně.
15
2.4.
Vyloučení úřední osoby
Vyloučení úřední osoby 17z řízení nebo odlišného postupu, který se týká správy daní, je možné, v některých z následujících příkladů: úřední osoba, která se zabývá rozhodováním nebo aplikuje postup při správě daní jak v případě, který se týká jeho samého, tak rovněž osob jemu blízkých, úřední osoba se nesmí podílet na řízení ve stejné věci, však v jiném stupni, úřední osoba není příliš důvěryhodná ve směru nepodjatosti. První dva příklady nezaujatosti se označuje jako absolutní vyloučení, což je možno chápat tak, že úřední osoba je v každém případě vyškrtnuta z daňového řízení. V tomto případě se podjatost ověřovat nemusí. Třetí případ možnosti týkající se podjatosti úřední osoby zkoumá. Podjatost18 lze chápat jako nezpůsobilost k neutrálnímu a nezaujatému posuzování případů jiných a následné rozhodování, která se jich týká, jenž je příčinou objektivním pohledem na danou věc, například nesympatie k jednomu z účastníků řízení nebo též v případě příbuzenského poměru mezi úřední osobou a daným subjektem. Příkladem bych uvedl například zaujatost soudců, ale může se to týkat též jiných povolání. Cílem daného kroku je vyloučit úřední osobu působící v řízení, jelikož je hlavním účelem obstarat objektivitu řízení a nestrannost v rozhodování. Pokud je úřední osoba vyloučena, je toto rozhodnutí doručeno jednak osobě, které se daný krok týká a rovněž také vyloučené úřední osobě. Proti tomuto rozhodnutí není možné uplatňovat opravné prostředky. O skutečnosti, zda bude osoba podezřelá ze zaujatosti vyloučena, rozhoduje úřední osoba, která stojí v popředí správce daně a pokud je zmíněná osoba vyloučena, je místo ní určená jiná, která nesplňuje podmínky, které byly již zmíněny. Alternativou je též, že nadřízený správce daně provede vlastní osobou.
3.
Postupy při správě daní
Správa daně je chápána jako právo konat nutná ustanovení k náležitému a celistvému zabezpečení, stanovení a splnění daňových povinností, zejména právo spjato s vyhledáváním daňových subjektů, vyměřování daní, vymáhat nebo případně vykonávat kontrolu podle platného zákona jejich splnění v určené částce a času. Jedná 17
Vyloučení úřední osoby [online]. 2014 [cit. 2014-02-12]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009280#cast3 18 Podjatost [online]. 2014 [cit. 2014-02-12]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Podjatost
16
se o vymezení pravidel, které umožní daň účinně vybírat, včetně možnosti donucení. Správa, která je vykonávána správcem daně, je povinné, aby byla vymezena zákonem. Dle základního zákona ČR, Ústavy, je správce daně oprávněný konat pouze to, co je mu zákonem umožněno, v mezích a způsobech, které jsou uvedeny v zákoně. Správa daní je vykonávána účastníky daňového řízení. Mezi základní řízení patří daňové subjekty, osoby, kterých se problematika týká, a na straně druhé jsou zde osoby, které zastávají dohled státu, přímo určené správní orgány, též známé jako správci daně.
19
Na bázi
náležejících postupů při správě daní, může správce daně vydávat rozhodnutí, proti nimž je daňový subjekt oprávněný uplatnit opravné prostředky. Z pohledu využití opravných prostředků je zřetel k jednotlivým postupům odlišný. Mezi metody při daňové správě dle daňového řádu začleňujeme vyhledávací činnost, daňovou kontrolu a postup k odstranění pochybností. Nejvýznamnějším provedením v daňovém řízení jsou rozhodnutí, protože pouze ony mohou v daňovém řízení ukládat povinnosti, případně uznávat práva. Tyto rozhodnutí jsou pro adresáta účinná pouze, pokud jsou náležitým způsobem správně doručeny nebo oznámeny, pokud zákon neurčí jinak. Rozhodnutí jsou vykonatelná doručením, inklusive doručení fiktivního. 20 Od data, kdy bylo rozhodnutí doručeno, běží lhůty pro nabytí právní moci rozhodnutí a případná vykonatelnost. Vykonatelnost je atribut rozhodnutí, který znamená, že jsou povinnosti vymahatelné i proti vůli příjemce. Vykonatelnost nastává před právní moci rozhodnutí, jelikož podání řádného opravného prostředku, nejčastěji odvolání, nedisponuje odkladným účinkem proti rozhodnutí. V případě, že uplynul vymezený termín pro plnění, je možno dané rozhodnutí vykonat i v případě, že proti němu bylo včasně podáno odvolání o kterém není dosud rozhodnuto.21
3.1.
Vyhledávací činnost
V rozsahu vyhledávací činnosti má správce daně za úkol vyhledávat důkazní prostředky včetně daňových subjektů a zajistit následné plnění jejich povinností, které se týkají správy daní jak před zahájením řízení, rovněž však v průběhu Mimo těchto záležitostí opatřuje správce nezbytná vysvětlení včetně provedení místního šetření. V rámci sběru 19
KOBÍK, Jaroslav. Správa daní a poplatků. 7. aktualizované vydání. Olomouc: ANAG, 2009. ISBN 978-80-7263528-3. 20 KOPŘIVA, Miloslav a Jaroslav NOVOTNÝ. Manuál k daňovému řádu. 2. vydání. Ostrava: Sagit, 2013. ISBN 978-80-7208-947-5. 21 Systém a správa daní v ČR. Praha, 2010. Bakalářská práce. Bankovní institut vysoká škola Praha. Vedoucí práce Mgr. Josef Dočkal.
17
informací a jejich následné zpracování není možné použít opravné prostředky. 22
Vyhledávací činnost je možné, aby byla prováděna správcem daně taktéž bez
koordinace s daňovým subjektem. Mezi další povinnosti správce daně patří ověřování kompletnosti evidencí nebo registrací daňových subjektů. Prvotně je uvažováno nad tím, že funkce vyhledávací činnosti připadne správci prvního stupně, tím však není bráněno vykonávat tuto činnost rovněž dalším stupněm správců.23
3.2.
Vysvětlení
Vysvětlení je určeno především k přezkoumání oznámení, jiných podnětů a vlastní nalezení správního orgánu, jenž by bylo možné chápat jako důvod k zahájení procedury úřední mocí. Správce daně vysvětlení použije v oblasti vyhledávací činnosti. Správce daně zapíše o vysvětlení protokol nebo úřední záznam a poté je tato listina uložena do části, která se zabývá vyhledáváním v daňovém spisu. Také ve zmiňovaném případě nelze použít opravné prostředky typu odvolání, obnovy řízení ani jiných. Tedy opravných prostředků vymezených daňovým řádem. Cílem vysvětlení je prověřit skutečnosti k uskutečnění jednoho z hlavních cílů správy daní pro určení daní a jejich úhrad.
24
Možnost odmítnutí vysvětlení jsou uplatňována rovná pravidla jako je tomu
u výpovědi svědků, což znamená, že odepření výpovědi může osoba, které by hrozilo trestní stíhání, či blízkým subjektům. Stejně tak nesmí být osobou podávající vysvětlení jednotlivec, který by tímto porušil povinnost utajení informací. Mimo zmíněné výjimky musí však podat vysvětlení každý. Podání vysvětlení není chápáno jako důkazní prostředek. 25
3.3.
Místní šetření
Prostřednictvím místního šetření získává správce daní nutné údaje pro správu. Toto šetření je možné využít k vyhledávání důkazních prostředků včetně ohledání u daňových subjektů při správě dani. Správce daně poté sepisuje o daném postupu místního šetření protokol či je možné použít též úřední záznam, podle povahy šetření. 22
Vyhledávací činnost [online]. 2014 [cit. 2014-02-25]. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/zakony/zakon-2802009-sb-danovy-rad/uplne/ 23 KOPŘIVA, Miloslav a Jaroslav NOVOTNÝ. Manuál k daňovému řádu. 2. vydání. Ostrava: Sagit, 2013. ISBN 978-80-7208-947-5. 24 KOBÍK, Jaroslav a Alena KOHOUTKOVÁ. Daňový řád s komentářem. 2. aktualizované vydání. Olomouc: ANAG, 2013. ISBN ISBN 978-80-7263-769-0. 25 STEJSKALOVÁ, Karolína. Opravné prostředky podle Daňového řádu. Praha, 2012. Bakalářská. Bankovní institut vysoká škola.
18
Zjištěné skutečnosti v průběhu místního šetření mohou vést k vydání rozhodnutí správce daně. Pravomoc správce daně zahrnuje možnost pořizování obrazových, či zvukových záznamů, které dokumentují průběh řízení, pokud předem uvědomí zúčastněné osoby. 26
Vůči místnímu šetření není možno uplatňovat opravný prostředek, avšak v následně
vydaném rozhodnutí již použití opravných prostředků lze. Subjekty u kterých je šetření prováděno, jsou povinny poskytnout úřední osobě provádějící tento úkon veškeré doklady, jež jsou vyžádány. Vypůjčené doklady je však nutno vrátit nejpozději do 30 dnů od jejich převzetí, či odebrání.27
3.4.
Daňová kontrola
Daňová kontrola je postup, kterým správce daně přezkoumává tvrzení daňových subjektů a jiné skutečnosti pro nalezení a určení daně. Daňovou kontrolu je potřeba konat na místě, které je vzhledem k účelu kontroly nejvíce vyhovující. Předmět daňové kontroly je přezkoumáván v určeném rozsahu, který je možné v průběhu kontroly více upřesnit. Správce daně je též oprávněn provádět kontrolu spjatou s daňovou povinností, která se vztahuje k témuž daňovému řízení celistvě. Daňovou kontrolu, která již byla provedena, je možné znovu vykonat pouze v případech, pokud: správce daně zjistí nové okolnosti nebo důkazy, které nebyly uplatněny a správce daně jejich uplatnění nezavinil v případě, pokud jsou pochybnosti původní kontroly či za předpokladu, že subjekt, jenž se kontrola týká vykoná činnost, která změní jeho někdejší tvrzení, na což daňový správce obeznámí daňový subjekt s příčinami pro opětování daňové kontroly při dalším zahájení.. Taktéž na tento případ se vztahuje, co již bylo napsáno v předmětu místního šetření a to, že se vůči své daňové kontrole neuplatňují opravné prostředky. Podle stanovisek daňové kontroly je možné, aby byla posléze vyměřena daňovému subjektu daňová povinnost, vydání rozhodnutí správcem daně, které je možné napadnout opravným prostředkem. 28 Daňový subjekt má povinnost umožnění správci daně jednak zahájení a posléze také uskutečnění daňové kontroly. Daňový subjekt má oprávnění vyvracet pochybnosti, které uvedl správce daně, předkládá důkazní prostředky, včetně prokazování svého tvrzení. Kromě nároku má taktéž povinnosti týkající se zajištění 26
KOHLÍČKOVÁ, Marcela. Daňové zákony. Olomouc: ANAG, 2013. ISBN 978-80-7263-791-1. KOBÍK, Jaroslav a Alena KOHOUTKOVÁ. Daňový řád s komntářem. 1. vydání. Olomou: ANAG, 2010. ISBN 978-80-7263-616-7. 28 STEJSKALOVÁ, Karolína. Opravné prostředky podle Daňového řádu. Praha, 2012. Bakalářská. Bankovní institut vysoká škola. 27
19
adekvátního místa k provedení daňové kontroly, je povinný prezentovat důkazní prostředky, které prokazují jeho výrok, a je zakázáno, aby zatajoval důkazní prostředky, ať již v osobním vlastnictví nebo o těch, o kterých je mu známo.
3.5.
Postup k odstranění pochybností
Postup k odstranění pochybností je využíván k nalezení, zda má daňový subjekt své tvrzení opřené o důkazy, pokud se objeví pochybnosti o korektnosti, prokazatelnosti, kompletnosti nebo pokud je zpochybněna reálnost daňového tvrzení. Správce daně vypracuje vyzvání, kde je vyzván daňový subjekt, aby podal k pochybnostem vyjádření, nepřehlednosti vysvětlil, necelistvé a lživé informace opravil. Správcem daně je stanovena lhůta k nápravě pochybností, která musí činit alespoň patnáct dní, nikoli kratší. Vyhotovena výzva zahrnuje poučení o případných následcích, které jsou spojeny s tím, pokud nejsou odstraněny nejasnosti a pochybnosti nebo pokud není dodržena stanovená lhůta k provedení úkonu.
29
Rovněž po odstranění veškerých pochybnosti
může nastat vydání rozhodnutí správce daně, ohledně kterého nebude daňový objekt spokojen a nebude s takovým rozhodnutím souhlasit za předpokladu, že změněna předešlá uznaná daňová povinnost.
30
Na základě případné nespokojenosti je daňový
subjekt oprávněn použít konkrétní opravný prostředek, který bude směřován vyměřené daňové povinnosti. Co se patřičného vyvíjení průběhu spjatého s odstraněním pochybností týče, je správcem daně vypracován protokol nebo je též možné použít úřední záznam, ve kterém je uvedeno prohlášení, taktéž jsou akceptovatelné důkazní prostředky, díky nim jsou pochybnosti považovány úplně nebo ne docela odstraněné a pokud jsou i nadále pochybnosti, jsou uvedeny důvody.31
3.6.
Zahájení řízení
Zaobírá se upravováním času spjato se zahájením kteréhokoli řízení, možno taktéž zahájit řízení o opravných prostředcích. Upravuje okamžik zahájení jakéhokoli řízení, tedy i řízení, týkající se opravných prostředků. 29
32
Všeobecně se dodržuje okamžik
KOBÍK, Jaroslav a Alena KOHOUTKOVÁ. Daňový řád s komntářem. 1. vydání. Olomou: ANAG, 2010. ISBN 978-80-7263-616-7. 30 Postup k odstranění pochybností [online]. 2009, 2014 [cit. 2014-03-05]. Dostupné z: http://zakony.centrum.cz/danovy-rad/cast-2-hlava-6-dil-2 31 STEJSKALOVÁ, Karolína. Postup k odstranění pochybností. Praha, 2012. Bakalářská práce. Bankovní institut vysoká škola Praha. 32 KOHLÍČKOVÁ, Marcela. Daňové zákony. Olomouc: ANAG, 2013. ISBN 978-80-7263-791-1.
20
zahájení řízení, za které je ustanoven den ve kterém patřičnému správci daně bylo doručeno prvotní podání v případu vykonáno zúčastněným subjektem při správě daně, kterého se daný případ týká nebo je rovněž možné dnem, ve kterém správce daně sděluje účastněné osobě, že řízení bylo zahájeno. Pokud daňový subjekt nedodrží patřičné lhůty, zaniká možnost použití opravných prostředků. Možnost spjata s opravnými prostředky je nejčastěji používanou formou odvolání. Správce daně je povinný začít řízení ze své úřadní pravomoci v předmětu týkající se obnovení řízení. V případě správce daně je nutné, aby zahájil řízení, pokud subjekt nenaplní jeho povinnost vykonání konkrétního podání. Nejčastěji se vyskytujícím případem bývá nepředložení daňového přiznání. Od 1. 1. 2015 nabude účinnosti novela č.458/2011 Sb. – bod 15, která omezuje povinnost správce daně výslovně sdělit zúčastněné osobě, že bylo zahájeno řízení z pravomoci úřední.33
3.7.
Dokazování
Důkazní činnost vykonává náležející správce daně nebo správce, který je dožádán náležejícím správcem daně. Úkolem správce daně je kontrolování a dodržování rozhodných skutečností kvůli reálnému zjištění a určení daně byly celistvé.
34
Je nutno
dbát, aby tyto skutečnosti byly určeny pokud možno co nejúplnější. V případech správy daní je platné, že důkazní břemeno pokaždé nejdříve stíhá daňový subjekt. Z toho vyplývá, že je povinen dokázat veškeré skutečnosti, které je povinný uvést v řádném daňovém tvrzení, ex post daňovém tvrzení a jiných podáních. 35 Správce daně musí prokazovat: zda oznámil vlastní písemnosti, fakta která vyvracení věrohodnost, průkaznost nebo také zda jsou účetní záznamy úplné. Dále je správce povinen během zjišťování a prokazování spolupracovat s daňovým subjektem, nikoli bez něj. Po provedení dokazování jsou určeny skutečnosti, jež správce považuje za prokázané a které naopak za prokázané nepovažuje, včetně na základě jakých důkazů jsou tato tvrzení opřena. Důkazy jsou hodnoceny nikoli dožádaným správcem daně, nýbrž
33
KOBÍK, Jaroslav a Alena KOHOUTKOVÁ. Daňový řád s komentářem. 2. aktualizované vydání. Olomouc: ANAG, 2013. ISBN ISBN 978-80-7263-769-0. 34 KOBÍK, Jaroslav a Alena KOHOUTKOVÁ. Daňový řád s komntářem. 1. vydání. Olomou: ANAG, 2010. ISBN 978-80-7263-616-7. 35 STEJSKALOVÁ, Karolína. Dokazování. Praha, 2012. Bakalářská práce. Bankovní institut vysoká škola Praha.
21
správcem, který je věcně a místně příslušný. Postup, kdy je hodnoceno dokazování je brán jako smýšlející činnost, ve které nesmí být obsaženy svévolnost, či alogismus.36
3.8.
Důkazní prostředky
Důkazními prostředky je možné chápat veškeré podklady, podle kterých se dá jistit reálný status věcí a verifikovat fakta rozhodná pro řádné zjištění a určení daně. V tomto případě platí zásada, že důkazní prostředky nesmí být získány v kontradikci s právním ustanovením. Nejčastějšími důkazními prostředky se vyskytují především výrok daňového subjektu, listinné písemnosti, znalecký posudek, svědecké výpovědi a prozkoumání věci, notářský zápis. Pramenem těchto prostředků jsou každé podklady, které správce daně obdržel od jiných orgánů veřejné moci, získané v průběhu jimi vedenými řízeními. Subjekty činné ve veřejné moci, jenž drží listiny a jiné důkazy potřebné pro správu daní, které se dají použít jako důkazní prostředky, je nezbytné, aby tyto důkazní materiály, případně kopie byly zapůjčeny k přezkoumání.
37
Pokud jsou
splněny uvedené skutečnosti, na základě kterých jsou daňovým subjektem uplatňovány důkazy, které prokazují, že vydané rozhodnutí je v rozporu se zákonem. Ohledně svědků je možno, aby výpověď odepřel pouze takový subjekt, který by svým svědectvím vystavil v nebezpečí spjato s trestním stíháním sobe a poté blízké osoby. Svědek je poučen správcem daně o možnosti odepření výpovědi a také, aby jeho výpověď byla pravdivá a žádné informace nezamlčoval.38
3.9.
Lhůty k provedení úkonu
Správce daně stanovuje daňovému subjektu lhůtu pro provedení úkonu, pokud není lhůta stanovena zákonem. Ve většině případů bývají stanovovány lhůty k uskutečnění úkonu delšího časového horizontu. Lhůta, která je kratší než 8 dní může být stanovena správcem ve výjimečných případech v situacích, kdy jsou úkony jednodušší a zcela naléhavé. Kratší lhůta než 1 den je možno být udělena pouze se souhlasem osoby zúčastněné na správě daní. Časová lhůta, která je stanovena na základě týdnů, měsíců, 36
KOBÍK, Jaroslav a Alena KOHOUTKOVÁ. Daňový řád s komentářem. 2. aktualizované vydání. Olomouc: ANAG, 2013. ISBN ISBN 978-80-7263-769-0. 37 Důkazní prostředky [online]. 2009, 2014 [cit. 2014-03-07]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009280/zneni-20140101 38 KOHLÍČKOVÁ, Marcela. Daňové zákony. Olomouc: ANAG, 2013. ISBN 978-80-7263-791-1.
22
či let, začíná být její běh počítán ode dne, který je následující po dni, kdy se udála skutečnost, která určuje začátek běžení lhůty. Další možnost může nastat, kdy je lhůta určena na základě dní, začíná se počítat následujícím dnem, kdy se udála skutečnost, která určuje začátek běhu termínu. Lhůta může být prodloužena, pokud k tomu svolí správce daně a ten usoudí, zda je důvod k tomuto kroku závažný podle žádosti osoby zúčastněné na dani a zda byla žádost navržena před uplynutím již stanovené lhůty. Lhůta nemůže být prodloužena v případě, pokud je lhůta spojena dle zákona se zánikem práva. Vůči rozhodnutí se žádostí o prodloužení lhůty není možné použít opravné prostředky.39 Další možností osoby zúčastněné při správě daní je nárok požadovat po správci daně vrácení termínu určující běh času k provedení úkonu do předešlého stavu. Tato žádost je možná být podána teprve poté, co uplyne předmětná lhůta, nejpozději učiněna do časové lhůty 15 dnů kdy by uplynul termín k promeškání termínu. Pokud by byla podána dříve, byla by s největší pravděpodobností označena jako žádání o prodloužení lhůty. Vrácení lhůty do předešlého stavu je velmi zásadní zásah ve správě daní, především pak daňového řízení a vyhovění by se mělo udát pouze ve výjimečných případech. Renovace lhůty v předešlý stav je možné provést pouze ze zákona zveřejněných postupů za předpokladu, že od poslední promeškané lhůty uplynul větší časový horizont, než 1 rok nebo dále, je li jednáno o lhůtách typu: lhůty pro určení daně, dále jedná li se o lhůtu pro placení daně, či pro podávání řádného daňového tvrzení nebo jednání o dodatečné daňové tvrzení. Je-li správcem daně vyhověno zmíněnému návrhu, představuje to uskutečnění dvou úkonů správcem. 40V prvé řadě je obnoven běh lhůty, na způsob restituce běžení lhůty, která již byla ukončena a poté je stanoveno nové ukončení renovované lhůty. Za předpokladu, že se dané žádosti vyhoví, není rozhodnutí odůvodňováno. Směřovaná žádost obsahující navrácení lhůty, jenž není možné vrátit v předešlý status, je bráno jako neopodstatněné a jedná se tím pádem o podání, které je nepřípustné a takové řízení bude zastaveno. Výhodou žádosti o navrácení lhůty bych uvedl zejména možnost použití opravných prostředků proti tomuto rozhodnutí41
39
Lhůty k provedení úkonu [online]. 2014 [cit. 2014-03-07]. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/zakony/zakon280-2009-sb-danovy-rad/uplne/ 40 KOPŘIVA, Miloslav a Jaroslav NOVOTNÝ. Manuál k daňovému řádu. 2. vydání. Ostrava: Sagit, 2013. ISBN 978-80-7208-947-5. 41 KOBÍK, Jaroslav a Alena KOHOUTKOVÁ. Daňový řád s komentářem. 2. aktualizované vydání. Olomouc: ANAG, 2013. ISBN ISBN 978-80-7263-769-0.
23
4. 4.1.
Opravné prostředky podle daňového řádu Základní charakteristika opravných prostředků
V případě, že se daňový subjekt domnívá, že byl po provedené daňové kontrole ochuzen v některém pohledu týkajících se jeho práv neboli, že správce daně rozhodl nesprávně, či nezákonně, má možnost se bránit. Ochranu práv daňových subjektů zastupují opravné prostředky, ať řádné, či mimořádné nebo taktéž je dokonce možno použití dozorčích prostředků. Řádné opravné prostředky je možné použít na obranu v rozhodnutích, jejichž právní moc nebyla dosud nabyta. Naproti tomu, opravné prostředky mimořádné se od řádných liší v tom, že jsou směřované proti rozhodnutím, jenž jejich právní moc nabyla. Za oprávněné pravomocné rozhodnutí je také považována rozhodnutí vůči kterým není možné podat ani jeden z opravných prostředků a v případě, že prostředek podán byl, bývá přesto takové rozhodnutí pravomocné a je učiněno tím, že je vydáno rozhodnutí, týkající se podaného opravného prostředku.
42
Daňový řád, který nabyl účinnosti od 1. ledna 2011 zásadně změnil skladbu opravných prostředků, které mohl používat adresát rozhodnutí, proti kterému se může bránit, pokud se domnívá, že správce daně pochybil.43 Ohledně dřívějšího Zákona o správě daní a č. 337/1992 Sb, který byl právě ke dni 31.12.2010 zrušen., dělil opravné prostředky jedině na řádné a mimořádné. Do řádných opravných prostředků byly řazeny tyto postupy: ochrany odvolání, stížnost, námitka a reklamace. Opravy zřejmých nesprávností, stejně tak prominutí daně, jež Zákon o správě daní a poplatků nebo též označovaný jako ZSDP, řadil taktéž do skupiny mimořádných opravných prostředků, zůstaly taktéž zachovány jako další prostředky ochrany.44 Daňový řád začal rozlišovat mimo oněch kategorií opravných prostředků zcela čerstvě pojem dozorčích prostředků, které používá správce daně z úřední povinnosti. Dozorčí prostředky, kam náleží nařízení obnovy řízení a nařízení přezkoumání rozhodnutí, kterými se napravuje rozhodnutí pouze z moci úřední. Těmito prostředky je možné přeměnit rozhodnutí správce daně, jenž jejich právní moc nabyla. Daňový subjekt je oprávněný správci daně předložit návrh na svolení obnovy řízení nebo podnět, který směřuje k přezkoumávání
42
HAVLÍČKOVÁ, Anna. Opravné prostředky. Brno, 2013. Bakalářská. Právnická fakulta Masarykovy univerzity. Opravné prostředky [online]. 2011, 2014 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009280/zneni-20140101 44 Zákon o správě daní a poplatků [online]. 1992 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://www.pracepropravniky.cz./zakony/zakon-o-sprave-dani-a-poplatku 43
24
rozhodnutí. Co se týče projednávání věci, již nemá zákonný nárok a je tak zcela na správci, zda usoudí, jestli jsou vyskytlé podmínky postačující k využití dozorčích prostředků. Tato nová úprava zásadně zúžila počet řádných opravných prostředků. Jedinou možností ze zůstalo odvolání ke kterému byl přidán rozklad. Námitka a stížnost nejsou řazeny do řádných opravných prostředků, kvůli tomu, že nejsou nasměrovány k úpravě individuálního rozhodnutí, nicméně se dají nadále uplatňovat, akorát s tím rozdílem, že jsou nyní brány jako následující ochranné prostředky, sloužící k ochraně subjektů, které se účastní správy daně a jsou řazeny podle patřičných oblastí správy daně. Změny zasáhly spolu s opravnými prostředky také mimořádné, do kterých je pouze řazeno daňovým řádem návrh na povolení obnovy řízení. Hranice mezi řádnými a mimořádnými prostředky je ohraničována již zmíněnou právní mocí.
45
Právní moc je
charakterizována jako konečné, nezměnitelné rozhodnutí.46 Řádné opravné prostředky směřují vždy proti nepravomocným rozhodnutím, zatímco mimořádné opravné prostředky umožňují dosáhnout změny rozhodnutí, které již nabyly právní moci. Pravomocné rozhodnutí lze změnit jen za zvláštních okolností speciálními prostředky, které jsou v zákoně vždy výslovně uvedeny.
47
Mezi mimořádné opravné prostředky
řadí daňový řád pouze návrh na povolení obnovy řízení. Opravy zřejmých nesprávností a prominutí daně, jež ZSDP považoval za mimořádné opravné prostředky, zůstaly též zachovány jako další prostředky ochrany.
48
Předěl mezi řádnými a mimořádnými
opravnými prostředky tvoří právní moc rozhodnutí. Jmenované druhy opravných prostředků byly dovolené podat do lhůty, než nabyly právní moc rozhodnutí, proti kterým byly provedeny. Odvolání je řazeno do dvoustupňového opravného prostředku, především díky tomu, že o zamítávání odvolání nerozhodoval vydávající správce, nýbrž patřičný odvolací orgán. Zbývající opravné prostředky bývaly opravnými prostředky nazývanými jednostupňovými, protože rozhodnutí, které se jich týkalo, o nich rozhodoval správce daně, který napadené rozhodnutí vydal bez ohledu na to, jestli takovému prostředku vyhoví, čí nikoli.49
45
KOBÍK, Jaroslav a Alena KOHOUTKOVÁ. Daňový řád s komentářem. 2. aktualizované vydání. Olomouc: ANAG, 2013. ISBN ISBN 978-80-7263-769-0. 46 Právní moc [online]. 2014 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Pr%C3%A1vn%C3%AD_moc 47 Druhy opravných prostřdků [online]. 2010 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/doc-d25995v34357-pruvodce-zmenami-ve-sprave-dani-podle-novehodanoveho-rad/?search_query=$index=1050 48 LICHNOVSKÝ, Ondřej a Roman ONDRÝSEK. Daňový řád. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2011. ISBN 978-807400-390-5. 49 HAVLÍČKOVÁ, Anna. Opravné prostředky. Brno, 2013. Bakalářská. Právnická fakulta Masarykovy univerzity.
25
5. 5.1.
Řádné opravné prostředky
Odvolání
Než byl přijat daňový řád, bylo možné ukládání práv a povinností pouze rozhodnutím. V příjemce, že ten, kdo byl příjemce rozhodnutí a dospěl k závěru, že rozhodnutí je nezákonným, měl právo vůči tomuto rozhodnutí uplatnit odvolání. Jak jsem již uvedl, podání odvolání bylo předtím, než rozhodnutí nabylo právní moci. Lhůta pro možné podání byla stanovena na dobu třiceti dnů a počala se počítat dnem, který byl následujícím po doručení. Bylo nutností, aby odvolání splňovalo zákonem určené náležitosti: správce daně musel být přesně označený, rovněž odvolatel musel být přesně označený, následující povinností bylo jednací číslo a pokud nebylo uvedené jednací číslo, tak posloužilo číslo platebního výměru anebo též byla možná jakákoli jasná identifikace rozhodnutí, proti kterému bylo odvolání nasměrováno. Dalšími povinnými údaji byla nutnost uvést rozpor s právním předpisem, díky kterému se daňový subjekt domníval, že rozhodnutí je nesprávné a nezákonné. Povinností bylo nadále navržení důkazů, které podkládaly tvrzení v odvolání, pokud není jako důvod odvolání pouze právní rozpor s předpisy, na čemž byly navrhující změny, pokud se nejednalo o zrušení rozhodnutí.
50
Pokud odvolání nezahrnovalo stanovené náležitosti, poté byl odvolatel
vyzván správcem daně k doplnění chybějících kritérií, včetně poučení doplnění chybějících částí. Vůči rozhodnutí, které předcházelo pravomocné určení základu daně, kdy bych jako vhodný příklad uvedl výzvu, vůči které nebylo osamocené odvolání možné uskutečnit. Ohledně případů, kdy odvolání ukazovalo na kontrast rozhodnutí se zákonem, nebylo potřebné navrhování důkazních prostředků. Mohlo se stát, že byly uvedeny rozdílné důvody, které usvědčovaly nezákonný postup, včetně rozhodnutí, bylo potřebné veškeré tyto důvody uvést. Pro lepší orientaci bych uvedl stručný příklad: Jestliže se adresátovi doručilo rozhodnutí například úterý, tak za první den běhu lhůty byl brán čtvrtek. Odchylka počátku běžení lhůty pro odvolání se vyskytovala u odvolání týkajícího se odvolání proti výměru platby, kdy by byl běh lhůty stanoven na středu. Ustanovená doby lhůty pro doplnění chybějících údajů nemohla být kratší, než patnáct dnů. Jestli-že odvolatel překročil lhůtu, bylo v moci správce takové odvolání zastavit.
50
KOBÍK, Jaroslav a Alena KOHOUTKOVÁ. Daňový řád s komntářem. 1. vydání. Olomou: ANAG, 2010. ISBN 978-80-7263-616-7.
26
Možnost doplňování a pozměňování patřičného odvolání ze strany odvolatele bylo možné, než bylo v případě odvolání vydáno rozhodnutí. Zároveň se mohlo odvolání kdykoli vzít zpět, opět do doby, než bylo známo rozhodnutí o případu. Při dni zpětvzetí, nabylo rozhodnutí právní moci. Přijímatel se kdykoli v průběhu odvolací lhůty mohl zříci svého práva na odvolání. Uskutečněním této možnosti rozhodnutí nabylo právní moc. Případy zřeknutí se práva na patřičné odvolání bylo uskutečňováno především v případech, kdy měl příjemce zájem, aby nabylo rozhodnutí v co nejkratší časové době právní moci. Odvolání nenabývalo odkladného účinku. Nenabývání odkladného účinku znamená, že pokud uplyne stanovená lhůta plnění, může se rozsudek vykonat. V případech, kdy nebyl správce daně odvolatelem požádán o posečkání, bylo možné, aby správce přistoupil k vymáhání. Co se odvolacího orgánu týče, tak je to správce daně, který je nejblížeji nadřízený správci daně, jenž uskutečnil rozhodnutí. Činností odvolacího orgánu je přezkoumávat rozhodnutí, které bylo napadnuto v takovém rozsahu, jaké je požadováno v odvolání. Je třeba si uvědomit, že se odvolací orgán nemusí řídit návrhy stěžujícího si subjektu a není jimi tudíž vázán ani v případech, kdy projednané rozhodnutí vyzní v neprospěch odvolatele. Odvolací orgán však není návrhy odvolatele vázán, a to ani v případě, že v odvolání neuplatněné skutečnosti ovlivní rozhodnutí v neprospěch odvolatele.
51
Může se stát, že při přezkoumání rozhodnutí se
objeví určité zákonné nesrovnalosti, které i když nejsou uplatňovány žadatelem o přezkoumání, mají li však určitý vliv na případné rozhodnutí, odvolací orgán je prošetří. Možnosti odvolacího orgánu mohou být následující: změnit napadené rozhodnutí, či ho úplně zruší na což řízení zastaví nebo může odvolání zcela zamítnout a potvrdit tak napadené rozhodnutí. Nevýhodou je, že proti odvolacímu orgánu a jeho rozhodnutí se není možné odvolat. Ohledně odůvodňování rozhodnutí týkajícího se odvolání, musí být určeny veškeré důvody, ve kterých vidí odvolatel nesprávnosti. Správce daně má v souladu s pravomocí a zásadou hospodárnosti rozhodnutí, proti kterému je odvolání nasměrováno na bázi autoremedury zrušit dané rozhodnutí a zcela vyjít vstříc a vyhovět odvolání. Další možností je vyhovění částečně a zbytek zamítnout, pokud to není v rozporu s vyjádřením účastníků. Jednou z možností je rovněž ze zákona možné uplatnění odvolání proti té části, která byla zamítnuta52. Respektování spravedlivého procesu je opatřeno zákonem, který umožňuje odvolateli se 51
Opravné prostředky [online]. 2011 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/doc-d35797v45492-opravne-a-dozorciprostredky/?search_query=%24source%3D17+sortkey0min%3A20111001+sortkey0max%3A20111001 52 HAVLÍČKOVÁ, Anna. Opravné prostředky. Brno, 2013. Bakalářská. Právnická fakulta Masarykovy univerzity.
27
seznámit s novými důkazy a kritérii, natož je mu také umožněno se k nim vyjádřit. Tento postup chrání odvolatele před nečekanými rozhodnutími. Daňový řád zachovává tradiční princip, to znamená, že odvolací orgán musí rozhodnout konečným rozhodnutím a není oprávněn rozhodnutí správce daně prvního stupně zrušit a vrátit mu věc k dalšímu řízení. 53 Jestli-že je odvolání proti rozhodnutí podané v řádném termínu, je účinek odložen, to znamená, že je též odsunuta vykonatelnost rozhodnutí vůči kterému je směřováno. 54 Možné nakládání s odvoláním Jak již bylo zmíněno, odvolání je používáno k chránění práv osoby, přijímající rozhodnutí. Je zcela v uváženosti příjemce, zda využije uplatnění práv na odvolání, či se ho vzdá. Vzdání se práva může oprávněný v libovolnou dobu, až dokud neuplyne odvolací lhůta a může tak činit jednak formou písemného podání, tak také ústně do protokolu. Okamžikem, kdy dojde ke vzdání práva na uplatňování odvolání, nabude patřičné rozhodnutí v právní moc a nelze již proti němu uskutečnit žádné opravné kroky. Může nastat situace, kdy bude více odvolatelů a práva se vzdá pouze jediný protagonista. V tento moment nezbývá, než počkat, až bude právní moc nabyta uplynutím odvolací lhůty. 55 Mimo zmíněné nakládání se svým právem, je odvolatel taktéž oprávněný zaměňovat a poupravovat údaje, včetně navrhování nových důkazů, které nebyly dříve uplatněny. Takzvaným zpětvzetím odvolání není odvolací řízení zastaveno a tím je dotčené rozhodnutí v tento den nabyto v právní moc. Řízení není zastaveno za předpokladu, když je odvolání podáno několika odvolateli a možnosti vzít zpět odvolání uplatní pouze malý podíl odvolávajících osob. Jestli-že byl přiznán odvolání takzvaný suspenzivní, neboli odkladný účinek, je rušen.56 Jak by měl postupovat správce daně včetně odvolacího orgánu Za předpokladu, že je podané odvolání, bude jej nejprve posuzovat ten správce, který uskutečnil vydání napadeného rozhodnutí. Tento postup bude uskutečněn v rámci takzvané. Autoremedura znamená, že o anulování, též o změnách patřičného rozodnutí
53
Odvolání [online]. 2009, 2014 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/zakony/zakon-280-2009sb-danovy-rad/uplne/ 54 Odvolání [online]. 2009, 2014 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z: http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/docd25956v54628-zakon-c-280-2009-sb-danovy-rad/17/?perpage=1 55 MATYÁŠOVÁ, Lenka a Marie Emilie GROSSOVÁ. Daňový řád s komentářem, důvodovou zprávou a judikaturou. Praha: Leges, 2011. ISBN 978-80-87212-70-7. 56 KOHLÍČKOVÁ, Marcela. Daňové zákony. Olomouc: ANAG, 2013. ISBN 978-80-7263-791-1.
28
rozhoduje týž orgán, který vydal nynější napadené rozhodnutí. Cílem autoremedury je případná rychlá úprava vlastních chyb.
57
Nejprve správce daně posoudí, zda nejsou
obsaženy v podání zjevné chyby a pokud se vyskytují, následně vyzve daňový subjekt k nápravě ve stanovené lhůtě V okolnostech, kdy nejsou vady odstraněny může dojít správcem k neúčinnosti podání. Tento správce daně nejdříve posoudí, zda podání nemá zřejmé vady, které jej činí nezpůsobilé k projednání. Pokud takovéto vady obsahuje, správce daně vyzve toho, kdo podání učinil, aby označené vady ve stanovené lhůtě odstranil. Jsou-li vady podání odstraněny ve stanovené lhůtě, hledí se na podání, jako by bylo učiněno řádně a včas, kdežto nebudou-li vady podání odstraněny, v opačném případě se podání uplynutím stanovené lhůty stává neúčinným.58 Působností správce daně je rozhodování o odvolání samostatně. V případě, kdy daňový správce v prvním stupni nerozhodne o odvolání sám, má povinnost předat odvolání se svým pohledem na věc patřičnému odvolacímu orgánu. Když odvolací orgán nalezne, že jsou u správce prvního stupně provedeny podmínky k přerušení odvolacího řízení, vrátí zpět předešlému správci, aby rozhodl. Správce daně je vázaný rozhodnutím odvolacího orgánu.59 Za předpokladu, že odvolací orgán vydá rozhodnutí, není možné proti němu podat odvolání. Pokud se však podíváme do Listiny základních práv a svobod, která říká, že každý, který se domnívá, že byl ochuzen na svých právech, je oprávněný obrátit se na soud.60 Případy, kdy není možné použití odvolání: Není přímo stanoveno v Daňovém řádu jakýkoli důvod kterými nelze uskutečnit odvolání a proto je možné jej použít proti jakémukoli rozhodnutí vydané správcem daně, mimo těch u kterých je přímo stanoveno slůvkem odvolání není doslovně přípustné.
57
Autoremedura [online]. 2014 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Autoremedura HAVLÍČKOVÁ, Anna. Opravné prostředky v daňovém řízení a možnosti jejich využití v rámci nalézacího řízení: Odvolání. Brno, 2013. Bakalářská. Právnická fakulta Masarykovy univerzity. 59 HRSTKOVÁ DUBŠEKOVÁ, Lenka. Postup správce daně a odvolacího orgánu v odvolacím řízení podle daňového řádu [online]. Daně a právo v praxi 11/2011. [cit. 16. 1. 2013]. Dostupné z: http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/doc-d35869v45565-postup-spravce-dane-a-odvolaciho-organu-vodvolacim-rizeni-podle/ 60 Listina základních práv a svobod [online]. 1993 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://zakony.centrum.cz/listinazakladnich-prav-a-svobod/hlava-5 58
29
5.2.
Rozklad
V situacích, které vydal ústřední správní orgán je rovněž možné uplatnit opravný prostředek. Není však nadřízený orgán, který by vydal v tomto případě rozhodnutí. Z tohoto důvodu je použit konkrétní opravný prostředek nazývaný rozklad. Ohledně rozkladu má pravomoc rozhodnout úřední osoba, která stojí v popředí ústředního správního orgánu, díky návrhu ustanovené neboli není devolutivní účinek. Na řízení o rozkladu se proto použijí obdobně ustanovení o odvolání.61 Daňový řád uvádí příklady, kdy může být úřední osoba vyloučena z probíhajícího řízení, pokud se prokáže, že splňuje podmínky zaujatosti nebo pokud měla podíl v téže záležitosti na jiné pozici. Ze zmíněného argumentu je předkládán návrh týkající se rozhodnutí vymezen komisi. Je žádoucí, aby složení rozkladové komise bylo nejčastěji pětičlenné, skládající se z odborníků, kteří nejsou nejblíže spjati s úředním správním úřadem a ani nejsou zde zaměstnáni. Tímto postupem by se mělo zamezit podjatosti. Ohledně rozkladové komise, je tento útvar pouze poradním orgánem a konečné rozhodnutí závisí na osobě v čele ústředního orgánu. Rozkladová komise předkládá pouze návrhy rozhodujícímu orgánu řízení, nicméně tento návrh není závazný.62
6. 6.1.
Mimořádné opravné prostředky
Návrh na povolení obnovy řízení
Za základní předpoklad použití návrhu týkající se povolení obnovy řízení je existování již pravomocného rozhodnutí, na což není možné ukládat o změnu doměřovacím řízením. Základní pointou obnovy řízení je zohlednění okolností, které jsou důležité pro korektní zjišťování skutečného stavu, jenž byly zjištěny dodatečně, teprve, co bylo vydáno rozhodnutí. Toto řízení je umožňující, aby se uskutečnilo nové řízení, ve kterém budou zakomponovány čerstvé okolnosti, o kterých se do té doby nevědělo ani příjemce či správce nevěděli o těchto okolnostech. Jako příklad bych uvedl svědka, který byl zjištěn teprve po skončení řízení. Následující důvod pro obnovu řízení spočívá také v tom, že původní rozhodnutí bylo vykonáno v trestné činnosti, například paděláváním
61
DOLEŽAL, Tomáš. Správa daní. Praha, 2013. STEJSKALOVÁ, Karolína. Opravné prostředky podle Daňového řádu: Rozklad. Praha, 2012. Bakalářská. Bankovní institut vysoká škola. Vedoucí práce JUDr. Zdenka Papoušková, Ph.D. 62
30
dokladů nebo takového dokladu, který neobsahoval pravdivé informace, nebo byla učiněna křivá výpověď. Pokud je obnova řízení povolena z důvodu toho, že rozhodnutí bylo dosaženo trestným činem, není podstatné, kdo tento trestný čin spáchal. Ať osoba zúčastněná na řízení nebo jiná osoba. Příkladem trestného činu může být zneužití pravomoci pracovníka správce daně. Obnově řízení by v takovémto případě mělo předcházet rozhodnutí o spáchání trestného činu vydané příslušným orgánem.63 Jako poslední důvod bych uvedl, že rozhodnutí bylo závislé na zhodnocení předběžných otázek a náležitý orgán s veřejnou mocí díky nim učinil rozhodnutí způsobem, který zásadně ovlivňuje celé rozhodnutí. S touto situací je možné se setkat u stanovených právních zástupců v otázkách dědění s vlivem týkající se daňové povinnosti pozůstalého. Možnost podání návrhu na tento úkon je možné podat nejpozději do 6 měsíců od data, kdy byl srozuměn s důvody pro obnovu řízení u rozhodujícího správce daně. Návrh musí obsahovat skutečnosti poukazující důvody, aby byla povolena obnova řízení.64Ve skutečnostech, které poukazují vydání rozhodnutí založené na nesprávném zjištění skutečné situace je možné pravomocné ukončení řízení opět renovovat. Řízení je povoleno obnovit z následujících okolností: příjemce, který přijal rozhodnutí musí vykonat návrh nebo úřední mocí je možné obnovení řízení. Jestli-že je podán návrh příjemcem rozhodnutí týkající se obnovy řízení, použijí se mimořádné opravné prostředky. Obnova řízení z moci úřední je dozorčím prostředkem.65. Rozhodujícím faktorem bývá, že zmíněné dokazovací prostředky již trvaly. V případě, že by důkazy nastaly po skončení právní moci, nelze je brát v úvahu jako důvod pro obnovu řízení. Situace, které mají nebo nemají vliv týkající se původního rozhodnutí je na posouzení správce daně. Nelze obnovit řízení pouze na základě nepřesností týkajících se formalit. Není zákonem dovoleno obnovit řízení pouze z důvodů dodatečného přiznání rovněž také doplňkovou fakturací. Pokud je daňový subjekt přesvědčen o tom, že jsou splněny podmínky pro obnovu řízení, podává návrh na povolení obnovy řízení u správce daně, který rozhodl v prvním stupni. Žádost je tedy podána vždy u správce daně, který rozhodl v prvním stupni, i když nemusí být osobou, která je oprávněna o obnově řízení rozhodnout. Taktéž je žádoucí zachování lhůty, která je stanovena v daňovém řádu na časovém úseku 3 let a po této době není možné 63
Návrh na povolení obnovy řízení [online]. 2009, 2014 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://zakony.centrum.cz/danovy-rad/cast-2-hlava-7 64 Návrh na povolení obnovy řízení [online]. 2009, 2014 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-280/zneni-20140101 65 STEJSKALOVÁ, Karolína. Opravné prostředky podle Daňového řádu: Návrh na povolení obnovy řízení. Praha, 2012. Bakalářská. Bankovní institut vysoká škola. Vedoucí práce JUDr. Zdenka Papoušková, Ph.D.
31
stanovení daně. Běh tohoto časového intervalu počíná tím dnem, ve kterém skončila lhůta pro uplatnění řádného daňového tvrzení. Jestliže dojde k uplatnění návrhu spjatého s obnovou řízení v rozmezí posledních 12 měsíců, než uplyne tato lhůta, automaticky se časový interval spojený se stanovením daně prodlouží o jeden rok. Důvody na obnovu řízení jsou v daňovém řádu uvedené konkrétně v § 117 odstavec 1 s podmínkou řádného doložení těchto důvodů.
66
Nastane-li situace, kdy
řekněme finanční úřad uskutečnil rozhodnutí ve věci spjaté s odvoláním, bude též rozsuzovat také v případě obnovy řízení. Pokud o odvolání rozhodovalo finanční ředitelství, bude se rovněž obnovou zabývat právě ono finanční ředitelství. Prakticky je pravděpodobné nastávání změn místní příslušnosti související s daňovým subjektem vůči správci daně. V případech, kdy nastane záměna místní příslušnosti předtím, než je vydáno rozhodnutí, které povoluje, či nepovoluje obnovení řízení, vykoná patřičné řízení nový oblastně náležitý daňový správce. Není přihlíženo k jakékoli změně, která nastala po rozhodnutí zabývající se obnovou řízení. Se změnou místní příslušnosti se tedy mění i oprávnění k povolení obnovy řízení. Směrodatným ukazatelem místní příslušnosti je jednak sídlo daňového subjektu, tak také místo podnikání. Pokud subjekt změní místo ve kterém podniká, nemění se stejným okamžikem také místní příslušnost. Změna místní příslušnosti nastává teprve dnem po rozhodnutí dosavadního daňového správce. Uskutečnila-li se změna místní příslušnosti předtím, než bylo vydání rozhodnutí povolující obnovu řízení, zabývá se tím nový správce daně, který je místně příslušný. Došlo-li ke změně místní příslušnosti před vydáním rozhodnutí, kterým se obnova řízení povoluje nebo nařizuje, provede řízení o povolení obnovy, jakož i vlastní obnovené řízení nově místně příslušný správce daně. Ke změně místní příslušnosti, ke které došlo po vydání rozhodnutí o povolení či nařízení obnovy řízení, se nepřihlíží. 67
Týž den je rozhodujícím ve skutečnosti, jaký správce bude uskutečňovat nařízenou
obnovu řízení. Ať povolení, tak i nařízení obnovy musí být vždy odůvodněné a musí být uvedeny důvody daného rozhodnutí. Za odůvodnění je považováno vyrozumění jak skutkových, tak i právních důvodů, díky kterým dospěl správní orgán k rozhodnutí. Co se týče rozhodování spojené se žádostí účastníka, při kterých je zákonem očekáváno vyhovění po splnění podmínek, je povinností správního orgánu najít vhodné argumenty pro negativní rozhodnutí. Postačujícím argumentem nelze uznat taková tvrzení, jako 66
Návrh na povolení obnovy řízení [online]. 2009, 2014 [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/zakony/zakon-280-2009-sb-danovy-rad/uplne/ 67 Místní příslušnost [online]. 2009, 2014 [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009280/zneni-20140101
32
žalovaný subjekt se smíří s odůvodněním, že je z předložené žádosti patrné dodatečné prezentování nekorektního vedení účetnictví. Takto by obviněný důvěryhodně nepoukázal na špatně určené podmínky. 68 Odkladný účinek proti prvotnímu rozhodnutí náleží jak verdiktu týkající se povolení nebo taktéž možného nařízení obnovy řízení. Zmíněný odložitelný účinek je platný, dokud není oznámeno rozhodnutí renovovaném řízení. Po celý čas, kdy odkladný účinek trvá, se nevytváří úroky, jenž jsou součástí daně.
Vydáním nového rozhodnutí jsou minulé náležitosti rušeny.
V důsledku
publikace stávajícího rozhodnutí nastávají určité varianty týkající se závěrů daňového správce.
69
Mohou vzniknout situace typu: neshledání důvodů zabývající se věcnou
změnou předešlého rozhodnutí a nový výrok bude totožný s původním rozhodnutím. Jestliže však dojde k obnovení řízení z příčiny kvůli změně předešlého rozhodnutí, zcela jistě bude nový výrok odlišný. Vůči nově platnému rozhodnutí lze učinit odvolání. 70 Na závěr pojednání o návrhu na povolení obnovy řízení bych rád pro lepší přehlednost názorně rozdělil možné fáze a zesumíroval zjištěné informace. 1. fáze - První fází je samostatné obnovovací řízení Správce daně vydává rozhodnutí a stanovuje, zda povolení o obnově vydá, či nikoli. Též je možné nařízení obnovy z moci úřední, na což věc projednává a rozhoduje v ní daňový správce, který rozhodoval v případu v posledním stupni. Správce daně rozhoduje, zda obnovu povolí či nikoliv nebo zda obnovu nařídí z moci úřední, rozhoduje správce daně, který ve věci rozhodl v posledním stupni. Subjektivní lhůtou je doba 6 měsíců, včetně odlišné objektivní lhůty. Zásadní důvody obnovy řízení: Pokud se objevily nové důkazní prostředky, které v předešlé fázi nebylo možné uplatnit. Co se nalézacího řízení týče, je vždy upřednostňováno dodatečně podané přiznání nebo taktéž vyúčtování. Dalšími důvody je též rozhodování s podklady pozměněnými nebo dokonce nepravdivými údaji. Může též nastat okolnost, kdy se k rozhodnutí dospělo nelegálním postupem. Správce daně má pravomoc týkající se nakládání s obnovou řízení následující: Zamítne ji, pokud neuzná důvody, může obnovu povolit na základě návrhu a v neposlední řadě nařídit z úřední moci.
68
STEJSKALOVÁ, Karolína. Opravné prostředky podle Daňového řádu: Obnova řízení. Praha, 2012. Bakalářská. Bankovní institut vysoká škola. 69 STEJSKALOVÁ, Karolína. Obnovení řízení. Praha, 2012. Bakalářská. Bankovní institut vysoká škola. 70 KOBÍK, Jaroslav a Alena KOHOUTKOVÁ. Daňový řád s komentářem. 2. aktualizované vydání. Olomouc: ANAG, 2013. ISBN ISBN 978-80-7263-769-0.
33
2. fází - Jako druhou fázi bych zvolil obnovené řízení. Obnovené řízení bývá nejčastěji započato vydaným rozhodnutím, které povoluje obnovu nebo nařízenou obnovou. Výjimku tvoří pouze dosažení rozhodnutí trestným aktem. 71
7. 7.1.
Dozorčí prostředky
Charakteristika
Dozorčími prostředky je možné použít z úřední moci. Do této skupiny náleží nařízení obnovy řízení a nařízení přezkoumání rozhodnutí. Těmito prostředky je možné zcela změnit patřičné rozhodnutí vydané správcem daně, jenž dosáhlo právní moci. Subjekt daně má možnost podání návrhu zabývajícího se povolením obnovy řízení nebo určitý podnět zabývající se přezkoumáním rozhodnutí, kdežto nevlastní právní nárok a vše záleží na tom, jak uváží správce daně, jestli shledá podmínky k využití dozorčích prostředků za adekvátní.72
7.2.
Nařízení obnovy řízení
Jestliže dojde k obnovení řízení z úřední moc, je tento prostředek brán za dozorčí. Je možné, aby bylo řízení obnovené ve shodné lhůtě při stejných důvodech jako návrh spjatý s obnovením řízení od daňového subjektu. Mezi tyto důvody náleží nově zjištěné důkazy, které byly na základě padělání, pozměňování dokladů, či bylo vydáno rozhodnutí spjaté s trestnou činností. Obnovu nařídí správce, který rozhodoval v posledním stupni. Návrh buď akceptuje s následným nařízením povolení obnovy nebo ji zamítne. Vydání nového rozhodnutí vykoná správce daně rozhodující v dané oblasti prvního stupně. Mezi důvody díky kterým není možné obnovení řízení patří takové, za které je realizovatelné podání dodatečného přiznání. Navržení týkající se povolení obnovy řízení se vykoná u správce, jenž rozhodl v dané věci v primárním stupni. Tento návrh je potřeba ze zákona vykonat nejpozději do 6 měsíců, kdy byl navrhovatel prokazatelně srozuměn s důvody obnovy řízení. Tento termín splňuje podmínku podání žádosti před vypršením lhůty, po které zaniká právo vyměření daně. 71
DOLEŽAL, Tomáš. Správa daní. Praha, 2013. Dozorčí prostředky [online]. 2010 [cit. 2014-04-21]. Dostupné z: http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/doc-d25995v34357-pruvodce-zmenami-ve-sprave-dani-podle-novehodanoveho-rad/?search_query=$index=1050 72
34
V uskutečněném návrhu je nezbytné, aby byly zveřejněny veškeré okolnosti, které podporují názor, že by k obnovení mělo dojít. Pokud se jedná o povolení obnovit řízení v takové záležitosti, kde rozsuzovala úřední osoba, která stála na špici centrálního správního orgánu, vydá povolení nebo nařízení ohledně obnovy řízení, popřípadě návrh odmítne díky návrhu jí navržené komise. Povinností správce daně je vymezení důvodů díky kterým je řízení povoleno nebo nařízeno. Obnovení nalézacího řízení je možné schválit nebo přikázat, jestliže nedošlo k uplynutí lhůty, která je určená při stanovování daně. Též je možné povolit obnovení řízení v případě placení daní, jestliže neskončila časová lhůta k zaplacení daně. V dalších okolnostech je obnova řízení přípustná do 3 let od data, kdy rozhodnutí nabylo právní moc, která ukončovala řízení.73
7.3.
Nařízení přezkumného řízení
Nařízením přezkumného řízení se daňový řád zaobírá od § 121. Nařízení přezkumu se vztahuje na skončené řízení. Nejzákladnějšími důvody přezkumu jsou případy, kdy rozhodnutí bylo učiněno proti zákonu, spolu s řízením, které předcházelo takovému rozhodnutí.
Není možno přezkoumávat rozhodnutí v takovém rozměru, kterým se
přezkoumalo v oblasti správního soudnictví. Verdikt zaobírající se přezkumným řízení je vydán daňovým správcem, jenž je nejbližším nařízeným správci daně, který rozhodoval v dané věci posledního stupně. Podnět k tomuto úkonu je pravomocná vykonat jakákoli osoba, čí správce daně, jenž se účastní správy daně v okamžiku, kdy zjistí, k udělení souhlasu nařízení přezkoumání jsou splněny zákonné předpoklady. Je známo, že přezkoumání rozhodnutí je určen jenom k napravení nezákonného rozhodnutí, ne však ve věci nápravy věcné nekorektnosti a slouží taktéž k napravování hmotněprávního charakteru. Zajímavé by bylo, pokud by ve stejný čas nastalo jednak k nařízené přezkoumání a taktéž by byl podat návrh na odvolání. Daňový řád se domnívá, že by odvolání bylo upřednostňováno.
74
Přezkumné řízení provádí daňový
správce, jenž v dané problematice vynesl rozhodnutí v posledním stupni. Přezkumné nařízení obsahuje odložitelný účinek spjato s přezkoumávaným a navazujícím rozhodnutím, mimo zajištění daní. Správce daně má několik možností, jak může
73
KOBÍK, Jaroslav a Alena KOHOUTKOVÁ. Daňový řád s komntářem. 1. vydání. Olomou: ANAG, 2010. ISBN 978-80-7263-616-7. 74 MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony. Praha: Grada, 2014. ISBN 978-80-247-5171-9.
35
postupovat. Jednou z možností je,provede zrušení původního rozhodnutí, dále mimo rušení může předchozí rozhodnutí změnit a nebo zcela přezkumné řízení zastaví. Záleží na správci daně, zda po posouzení věci nabude dojmu, že předešlý verdikt rozhodnutí byl v rozporu s právními předpisy a poté přezkum nařídí. Ohledně závad týkajících se řízení u kterých není důvod mít obavy vlivu na shodu napadeného rozhodnutí s předpisy, není přihlíženo. V případě, že subjkt, který uskutečnil podnět, zažádá správce daně, ten mu oznámí, zda s jeho uvedenými důvody souhlasí, či nikoli. Pokud se ustanovení přezkumu rozhodnutí týká generálního správního orgánu, stejně tak úřední osoby, jenž stojí v popředí zmíněného orgánu, tak nařízení přezkoumání provede tatáž ústřední osoba, jenž stojí v popředí ústředního správního orgánu díky návrhu, který uskutečnila ustanovená komise.
Možností, kdy je způsobilé nakázat
přezkum je v případě neuplynutí lhůty, jenž je určena pro stanovování daně. To samé platí ve skutečnosti ohledně platby daně, do té doby, dokud neuběhla zákonná lhůta umožňující platbu daně. Ze zákona je přezkum možný nařídit 3 let kdy rozhodnutí nabylo právní moc. Může nastat situace, kdy dojde ke změně ohledně místní příslušnosti přezkoumávaného rozhodnutí, vykoná případné přezkumné rozhodnutí nový daňový správce, který je místně příslušný. Není přihlíženo k takové změně lokální příslušnosti, která nastala teprve po vyřknutí rozhodnutí ohledně nařizování přezkumného rozhodnutí.75 Postup během přezkumného řízení: Stejně jako jiná řízení, má i přezkumné řízení svůj vlastní postup. Provádí jej správce daně, který v dané věci rozhodoval v poslední fázi. Patřičné řízení bývá započato, pokud je vydáno rozhodnutí, které přezkoumání povolí. Správce musí v průběhu tohoto řízení dodržovat důvody, kvůli kterým bylo nařízeno a také má povinnost dodržovat právní názor, který je vyjádřen v rozhodnutí, které nařizuje přezkum rozhodnutí v totožném rozpětí a je dovoleno správci, aby doplňoval potřebné záležitosti a odstraňoval vady.
76
Příkaz týkající se přezkoumávání rozhodnutí je v pozici potřebně
prošetřovaného rozhodnutí a dále rozhodnutím vlastnící odkladný účinek do té doby, než je oznámeno rozhodnutí v daném případě, které následuje. Nařízení přezkoumání rozhodnutí má vůči takto přezkoumávanému rozhodnutí, vyjma zajištění. Důležité je, že po célém tomto trvání nenabíhají žádné úroky. Pokud daňový správce poté, co bylo
75
Nařízení přezkoumání rozhodnutí [online]. 2009, 2014 [cit. 2014-04-22]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-280/zneni-20140101 76 DOLEŽAL, Tomáš. Správa daní. Praha, 2013.
36
přezkumné řízení zahájeno objeví, že byly splněny potřebné podmínky, vyřkne verdikt, který předešlé rozhodnutí ruší či mění. Jestliže nedošlo ke splnění podmínek, je řízení zastaveno. 77Možností k přezkoumávání rozhodnutí, které vydal, je podmínka, aby bylo odporující právním předpisům. Zkoumá se nejen náplň patřičného rozhodnutí, nýbrž také celé řízení, včetně postupů, zakládající vydání rozhodnutí. Samotné přezkoumání volbou příjemce, který obdržel rozhodnutí nelze, neexistuje na to právní nárok.78
8.
Další možné prostředky k ochraně osob účastnících se správy daní
8.1.
Stížnost
Stížnost je všeobecný ochranný prostředek ochraňující osoby účastnící se na správě daní, jestliže naleznou nevhodný postup daňového správce, případně jestliže se setkají s nežádoucím chováním zaměstnanců správce daně, označovány jako úřední osoby. Nejprve, než bude přikročeno ke stížnosti, je podmíněno, aby byly nejprve využity veškeré ochranné prostředky, jenž daňový zákon předkládá. Ochrannými prostředky je myšleno použití opravných prostředků, dále možnost domáhání se ochrany zamezující nečinnost, využití namítnutí vůči postupu správce daně při platbě daní.79 Jsou prošetřeny správcem daně veškerá uvedená fakta uvedená ve stížnosti. Jeli žádoucí, aby byl stěžovatel vyslechnut a spolu s ním také osoby, proti kterým je stížnost směřována, učiní tak správce daně pro lepší objasnění záležitost. Aby byla stížnost co nejlépe a nejrychleji prošetřena, stanovil daňový řád na tento úkon lhůtu v rozmezí 60 dnů. Tato lhůta může být překročena pouze ve výjimečných případech týkající se nemožnosti zajištění podkladů, jenž jest nutné pro řádné vyřešení stížnosti. Výjimku ohledně běhu lhůty obsahuje stížnost vůči nežádoucímu projevu úřední osoby nebo též proti postupování správce daně v průběhu daňové kontroly, kde platí, že stížnost má být vyhotovena předtím, než je daňová kontrola ukončena, konkrétněji, než je podepsána zpráva o proběhlé daňové kontrole. Pokud je stížnost prokázána za důvodnou, provede 77
Daňový řád [online]. 2009, 2014 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/zakony/zakon-280-2009sb-danovy-rad/uplne/ 78 psp.cz. Důvodová zpráva DŘ [online]. Důvodová zpráva poslanecké sněmovny ČR, str. 83-84 [cit. 28. 2. 2013]. Dostupné z: www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=52503 79 HANUŠ, Jaromír, Bohumil HOLUŠA a Lydie MUSILOVÁ. Daňový řád v kostce. Ostrava: Economicon, 2012. ISBN 978-80-905065-2-7.
37
správce daně nutné kroky k nápravě. Výsledky šetření přijaté k nápravě jsou úředně zaznamenány, na což je stěžovatel neodkladně vyrozuměn o daném výsledku. Uzná-li stěžovatel, že se jeho stížnosti nevěnovala dostatečná péče a nebyla spořádaně projednána, má právo, aby požádal nejbližšího vedoucího správce daně s žádostí prověření jak byla stížnost vyřízena.80
8.2.
Námitka
Námitka mohla být uskutečněna daňovým subjektem proti libovolnému konání správce daně, které se týkaly řízení vymáhacího nebo zjišťovacího. V případech platby daně, může účastnější se osoba, nejedná-li se o rozhodnutí, při kterém se používá uplatnění odvolání, je možné uplatnění námitky, ze strany zúčastněné osoby. Učinění námitky je možné v zákonem stanovené lhůtě 30 dnů s tím, že se začíná počítat ode dne, kdy jí bylo o úkonu známo. Podání námitky se mohlo uskutečnit u správce, jenž úkon uskutečnil. Poté daňový správce posuzoval vhodnost námitky, rozhodl o ní, včetně nutného odůvodnění, které muselo být součástí úkonu správce daně. Kdyby nastala situace, že by rozhodnutí nebylo odůvodnění, bylo by takové rozhodnutí neprávoplatné. Vůči vydanému rozhodnutí spjaté s námitkou není možné uplatnění odvolání a uskutečněná námitka nevlastnila odkladný účinek týkající se samotného řízení. 81 Když ještě platil a byl používán Zákon o správě daní a poplatků, využíval pojmu námitka se souvislostí s protokolem, kdy bylo možné proti náplni protokolu podání námitky. Bylo přijatelné podání námitky v případě postupu pracovníka správce daně v sekci daňové kontroly. V příkladech, které uváděl § 52 ZSDP se nejednalo o námitku.82
8.3.
Reklamace
Do data, než přestal platit Zákon o správě daní a poplatků, bylo možné uplatnění reklamace v případech vůči postupování správce daně, následně při platbě daní a také
80
Daňový řád: Stížnost [online]. 2009, 2014 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009280/zneni-20140101 81 KOBÍK, Jaroslav a Alena KOHOUTKOVÁ. Daňový řád s komentářem. 2. aktualizované vydání. Olomouc: ANAG, 2013. ISBN ISBN 978-80-7263-769-0. 82 Zákon o správě daní a poplatků [online]. 1992 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/spravadani/
38
u evidence daně. V případě reklamací bylo použito ustanovení, které se zabývalo námitkami.83
8.4.
Opravy zřejmých nesprávností
Opravy zřejmých nesprávností se používají, pokud se úřední osoby dopustí určitých nepřesností, jako jsou chyby v psaní, výpočtech, či jiné omyly. Podmínkou zůstává, že provedená chyba musí být patrná též správci daně, jenž rozhodoval a není možné, aby o zjevné chybě věděl pouze daňový subjekt. Uskutečnění tohoto úkonu lze, jestliže nevypršela časová lhůta pro stanovování daně. Jde-li o chyby vydaného rozhodnutí platby daně, přestane tato lhůta platit až po vypršení lhůty určené pro zaplacení daně.Zvláštností je to, že opravované rozhodnutí nemusí být v účinnosti právní moci. Je právně nepřípustné, aby tato oprava nahrazovala jiné druhy opravných, ba dokonce dozorčích prostředků. Oprava byla také možná v následujících případech, kdy subjekt obdržel daň za jinou osobu, ale on ji nebyl povinen uhradit. Další alternativou bylo, pokud nastal omyl ve stanovování dvojí daňové povinnosti u jednoho subjektu. Spolu s opravou týkající se daňové povinnosti se muselo taktéž opravit příslušenství daně, jenž bylo stanoveno pomocí chybně stanovené daně. Rozhodnutí o opravě zřejmých nesprávností se nekonalo jiné procesní rozhodnutí. 84
8.5.
Prominutí daně
Žádost o prominutí daně se týká především případů různých nesrovnalostí vycházející z uplatnění daňových zákonů a především bývá pravidelně odsouhlasena při mimořádných životních událostech, jakým bývají různé živelné pohromy. Tento postup byl možný použit také v příslušenství daně k odstraňování tvrdosti. Prominout celou nebo částečnou daň může z úřední moci ministr financí České republiky. Uveřejnění verdiktu došlo ve Finančním zpravodaji. Mohly nastat případy, kdy žádost byla zamítnuta a po sečkání šedesáti dnů mohl subjekt uplatnit a podat žádost novou. Vyjímkou však bylo, že v následující žádosti nešlo uplatnit a použít totožné důvody. Mnohem častěji dochází spíše k podání žádosti týkající se prominutí příslušenství daně,
83
STEJSKALOVÁ, Karolína. Opravné prostředky podle Daňového řádu: Reklamace. Praha, 2012. Bakalářská. Bankovní institut vysoká škola. 84 HRSTKOVÁ DUBŠENKOVÁ, Lenka. Daňový řád. Praha: Wolters Kluwer, 2013. ISBN 978-80-7357-996-8.
39
než o prominutí celé daně. 85Důvod je zejména v tom, že pokud nebylo prominutí příslušenství daně v plném rozsahu, bylo pravidelně prominuto alespoň částečně. 86 Jestliže byla daň uhrazena se zpožděním, jsou daňovému subjektu vyměřeny penále, ale pokud se prokázalo, že byl dotyčný v platební neschopnosti, bývá žádosti vyhověno. 87
8.6.
Soudní přezkoumání
Správní soud může kontaktovat osoba, která se domnívá, že byla díky rozhodnutí správního orgánu zkrácena na právech.88 Rozhodnutí v prvním stupni správního soudnictví mají na starost krajské soudy, ve kterých rozhodují specializované senáty a rovněž samosoudci. Nejvyšší soud následně rozhoduje ve druhém stupni, převážně o kasačních stížnostech a také sjednocuje výklad. Po vyčerpání řádných opravných prostředků je dovolené podat žalobu vůči daňovým rozhodnutím. Z tohoto důvodu se říká takovému to ochrannému principu takzvaná zásada 2+2, což znamená 2 instance týkající se v mezích správního soudnictví. Nejdůležitějšími žalobami z pohledu věcné příslušnosti jsou: Žaloba kontra rozsudku správního orgánu, dále žaloba ochraňující daňový subjekt před nečinností správního orgánu a v neposlední řadě je důležitá žaloba, která chrání před protiprávním zákrokem správního orgánu. Nejvyšší správní soud je věcně příslušný k rozhodování o kasačních stížnostech, jak již bylo zmíněno výše. Krajské soudy mohou být taktéž lokálně příslušné pro soudní řízení, konkrétně takový, kde se v jeho obvodu nachází sídlo správce daně, který v daném případu rozhodoval v prvním stupni. Předtím tomu bylo naopak, kdy místně příslušný soud byl takový, ve kterém obvodu se nacházelo sídlo správce daně, jenž v dané problematice vydal rozhodnutí v posledním stupni. Žaloba může být podána do dvou měsíců od doručení pravomocného rozhodnutí daňovému subjektu. Mezi účastníky jsou řazeni daňový subjekt v podobě žalobce a správce daně, co by odpůrcem. Lze, aby byl daňový subjekt v zastoupení advokáta nebo jakoukoli jinou osobou, která provádí právní poradenství, konkrétně je daňovým poradcem, i když to není doslovně povinné, ale žádoucí pro lepší přehlednost. Subjekt daně, jenž již použil veškeré řádné opravné prostředky, náleží mu 85
KOBÍK, Jaroslav a Alena KOHOUTKOVÁ. Daňový řád s komntářem. 1. vydání. Olomou: ANAG, 2010. ISBN 978-80-7263-616-7. 86 STEJSKALOVÁ, Karolína. Opravné prostředky podle Daňového řádu: Prominutí daně. Praha, 2012. Bakalářská. Bankovní institut vysoká škola. 87 KOBÍK, Jaroslav a Alena KOHOUTKOVÁ. Daňový řád s komntářem. 1. vydání. Olomou: ANAG, 2010. ISBN 978-80-7263-616-7. 88
Listina základních práv a svobod [online]. 1992, 1999 [cit. 2014-04-24]. Dostupné z:
http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1993-2/zneni-19990101
40
možnost a právo ochrany zasahování do ústavně zajištěných základních práv a svobod, na což podá stížnost k Ústavnímu soudu, sídlícím v Brně. Pokud zasáhne daňový spor do práv zajišťující Ústavou České republiky, má Ústavní soud pravomoc v této věci rozhodnout. Ústavní soud tvoří samostatnou část soudů v ČR, přímo není zahrnut do soustavy běžných soudů a nemůže být brán za odvolací orgán. Je často označován jako poslední instance, poslední možnost naděje. Podání Ústavní stížnosti je oprávněná učinit každá fyzická nebo právnická, tvrdící, že pravomocným rozhodnutím orgánu veřejné moci, konkrétně z tohoto pohledu správce daně byla dotknuta jeho základní práva a svobody. Ústavní stížnost nemůže být podána správním orgánem, který selhal ve správním soudnictví. Je nezbytné, aby byly doloženy porušené normy. 89V mezích daňového sporu se tento problém bude nejčastěji týkat práva na majetek a práva na spravedlivý proces, dle Listiny základních práv a svobod.90
9.
Správa daní a daňový systém v zahraničí
Jedním z cílů této bakalářské práce je také nastínění situace ohledně správy daní mimo Českou republiku.
9.1.
Polsko
Jako první zemi k porovnání daňové správy jsem zvolil Polskou republiku. Každoroční daňové přiznání týkající se příjmu právnických osob jsou podána nejpozději do období tří měsíců následné zdaňovací periody. V tomto časovém úseku má poplatník povinnost k uhrazení konečné daňové povinnosti. I v případě, že je v Polsku placena zálohová daň měsíčně, neplatí tomu tak již u měsíčních daňových přiznání, které se každý měsíc neuhrazují. U menších společností a začínajících podnikatelů je možné, aby si místo měsíčních plateb zvolily čtvrtletní. Podávání daňových přiznání lze elektronickou formou a to jednak subjektem daně, případně osobou, která ho zastupuje, musí mít potvrzenou plnou moc od subjektu, kterého zastupuje. Pokud se subjekt 89
DOBOŠOVÁ, Gabriela. Následky porušení povinností. Brno, 2013. Diplomová. Právnická fakulta Masarykovy univerzity. Vedoucí práce JUDr. Ivana Pařízková, Ph.D. 90
Listina základních práv a svobod [online]. 1992, 1999 [cit. 2014-04-24]. Dostupné z:
http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1993-2/zneni-19990101
41
opozdí s daňovou platbou, navýší se mu základní částka o úroky z prodlení v hodnotě až 200 % základní sazby úroku. Tyto úrokové sazby jsou vyhlašovány Polskou národní bankou se zveřejněním úrokových sazeb na stránkách Ministerstva financí. Tato výše úroků byla aktuální k roku 2010. Dalším postihem mimo úroků mohou být penále, počítané z rozdílu deklarovaného příjmu daňového subjektu, objevující se v daňovém přiznání s doměřeným příjmem, učiněný správce daně. Zmíněný rozdíl se pak může zdanit v rozmezí až 50% sazbou.
91
V polské republice je používán takzvaný
samovyměřovací systém daně. Princip spočívá v tom, že je poplatník povinen si vypočítat daň vlastní činností, s tím souvisí také placení záloh, podání daňového přiznání a poté uhradit konečnou daňovou povinnost. Posléze vznikne fikce vyměření daně. Ze zákona činí lhůta pro vyměřování daně 5 let od konečného zdaňovacího období, v němž byla platba daně splatná. V názorném případě, kdy by byla daň z příjmu řekněme za rok 2010 možná splatit do 30. 3. 2011, tudíž by období 5 let skončilo v datu 31. 12. 2016. Mimo jiné je taktéž v Polsku uplatňován takzvaný systém závazných zhodnocení.
Tento
systém
závažného
posouzení
časové
lhůty
3
měsíců.
Prodloužení lhůty je možné pouze ve výjimečných případech, jsou li důvody hodné zvláštního hlediska. Tato žádost je však zpoplatněna. Pro úspěšné podání žádosti je poplatek uhradit. Jestliže bude nalezeno chybným rozhodnutí týkající se závažného posouzení, může být vydávajícím úřadem pozměněno. Pro finanční úřad jsou zmíněná rozhodnutí závažná do doby, než jsou změněna. V období, kdy bylo toto rozhodnutí v platnosti, nelze pomocí závažného posouzení poplatníkovi způsobit jakoukoli újmu. Další možností zůstává pro subjekty daně požádání o závazné posouzení orgány typu sociálního zabezpečení nebo zdravotní pojišťovnu. Rozhodnutí od těchto subjektů jsou rovnocenné.92
9.2.
Francie
Postihy ve Francii jsou různorodé. Pokutou je možné postihnout od pozdního podání přiznání daně, přes zpožděnou úhradu, či ať již úmyslně, či nikoli, pozdní uhrazení. Jestliže daňový subjekt neuhradil zaplacení daně řádně a včas, mohl být sankciován do 91
KOŠUT, David. Následky porušení povinností: Polsko. Brno, 2013. Diplomová. Právnická fakulta Masarykovy univerzity. 92 Zdaňování společností v Evropské unii: Polsko [online]. 2010 [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/doc-d27084v35449-zdanovani-spolecnosti-v-evropske-uniipolsko-17-cast/
42
částky 10 % z daně, kterou zaplatil. Tyto sankce se týkají pozdního placení daně, na což ve stejném významu existuje v ČR takzvané úroky z prodlení, odlišnou konstrukcí. Ve Francii je úrok z prodlení členěn na dvě části a včlení do své podstaty náhradu, v českém prostředí nazýváno již zmíněný úrok z prodlení, jenž je stanoven podle měsíční úrokové sazby a prvek sloužící k zastrašení před neúhradou v podobě jednorázové sankce, jsou v České republice označovány jako penále. Úroková výše za prodlení se dobře hodí k účelům těchto sankcí, tedy reparace, které nejsou v tak velké výši. V případě nepodání daňového přiznání ve stanovené lhůtě, jsou poté možné pené v rozmezí 10 – 80 % daně, která má být splatná.
93
Též je třeba zohlednit, jestli je
subjekt vyzvaný, pokud napraví nepřesnost před vyzváním nebo pokud zcela na výzvu nereaguje. Pro lepší specifikování a přiblížení, je tento postih podobný české pokutě týkající se opožděného tvrzení daně, avšak daleko přísnější. V Sankci, podobné českým penálím se zohledňuje, zda byl subjekt v dobré víře, či nikoli. Pokud byl subjket v dobré víře, poté je sankce podstatně nižší a to v podobě 10 % ušlé daně. Dobrá víra je brána jako polehčující okolnost a trestné částky nejsou z tohoto důvodu tolik vysoké. Nejpřísněji jsou ve Francii potrestány daňové podvody, kdy je uložená subjektu sankce plných 80 % z ušlé částky. 94
9.3.
Německo
Základním zákonem, který upravuje daňové právo v Německu je takzvaný Abgabenordnung, česky daňový řád. Zahrnuje možné typy typy daní včetně postupů zdanění. Konkretizuje tedy postupy a výběry daní. Kromě toho zahrnuje různá ustanovení týkající se mimosoudních opravných prostředků, včetně druhy přestupků a následné sankce. Různé daňové zákony, jako je jím například Zákon o daních z příjmů, dále také Zákon zabývající se daní z přidané hodnoty, zabývají se tvorbou a výpočtem daně, kdežto Abgabenordnung platí jako obecný předpis, upravující obecně stanovování a splatnost daně. Jednotlivé daňové zákony (např. Zákon o daních z příjmů nebo Zákon o dani z přidané hodnoty) upravují tvorbu a výpočet daně, zatímco 93
KOŠUT, David. Následky porušení povinností: Francie. Brno, 2013. Diplomová. Právnická fakulta Masarykovy univerzity. 94 Zdaňování společností v Evropské unii: Francie [online]. 2009 [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/doc-d7837v10471-zdanovani-spolecnosti-v-evropske-unii-6-castfrancie/?search_query=Zda%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD+spole%C4%8Dnost%C3%AD+v+Evropsk%C3%A9+ unii++Francie&search_results_page=
43
Abgabenordnung, jakožto obecný předpis, upravuje všeobecně stanovení a splatnost daně. Tento daňový zákon je platný od roku 1977 v nahrazení dřívějšího říšského daňového řádu nazývaného Reichsabgabenordnung. Autorem minulého říšského a z velké části toho aktuálního daňového řádu je brán německý právník Enno Becker, jenž je východiskem z Reichsabgabenordnung. Jako nutný důvod reformy byl požadavek zlepšení systemtiky a přehlednosti předpisů. Nový daňový řád upravuje rovnost subjektů a důležité také byla právní jistota. Daňový řád Německa je dělen 415 paragrafů, které jsou dále rozdělené v devíti částech. Úprava začíná úvodním ustanovením, které je následováno například daňovým závazkovým právem, procesními principy daňové řízení, postup během vybírání daní, vykonání rozhodnutí, po kterých jsou uvedeny mimosoudní opravné prostředky, obsaženy jsou taktéž předpisy zahrnující pokuty a přestupky a vše je zakončeno závěrečným ustanovením. Daň je zde uvedena jako plnění peněžité, jenž spadá do veřejného společenství, právně upraveno vztahující se na ně skutková podstata. V daňovém řádu jsou taktéž obsaženy pojmy jako jsou: bydliště, sídlo, či finanční úřad.95 Dále je definováno, jaké okolnosti a vztahy se mohou vyskytnout mezi daňovým subjektem a státem. Tento krok upravuje zásady pro efektivní daňové řízení, včetně zajištění rovnováhy mezi zájmy společnosti a Spolkovou republikou Německo. Daňovým poplatníkem je definovaná osoba, která je určena daňovým zákonem a splňuje předepsané náležitosti v daňových zákonech. Je také regulována problematiky spjata s daňovou pohledávkou, nárokem na vrácení peněz, popsání daňových výhod, jakým způsobem je možné ručit a také konkretizace daňového dlužníka. Je taktéž předepsána a následně regulována povinnost spjata s daňovou správou typu: zveřejňování informací, ale také situace, ve kterých zveřejňování není platné. Mimo to, jsou v německém daňovém řádu stanoveny lhůty, které je třeba dodržovat.96 Je placena za každý neuhrazený měsíc sankce, odpovídající úroku z prodlení v ČR, která je vyžadována zaplatit. Výše úroku z prodlení činila 1% z neuhrazené měsíční daně, vztahující se na každý započatý měsíc. Sazba úroku je přibližně 2x nižší, než je tomu v České republice. V tomto daňovém řádu jsou zahrnuty sankce, odpovídající pořádkové pokutě, jako způsob upozornění, jenž je možné ukládat v odlišném porušení daňové správy. Tyto sankce mohou být uloženy do 10 %, odpovídající daňové 95
PELCOVÁ, Martina. ORGANIZACE SPRÁVY DANÍ – KOMPARATIVNÍ STUDIE: Německo. Brno, 2012. Bakalářská. Masarykova univerzita. Vedoucí práce JUDr. Petr Mrkývka, Ph.D. 96 PELCOVÁ, Martina. ORGANIZACE SPRÁVY DANÍ – KOMPARATIVNÍ STUDIE: Německo. Brno, 2012. Bakalářská. Masarykova univerzita. Vedoucí práce JUDr. Petr Mrkývka, Ph.D.
44
povinnosti, nejvýše ale do 25 tisíc EUR. Trestné činy v daňové sféře jsou mnohem přísnější, v některých případech až 1,8 milionu EUR. Lze tuto sankci přirovnat rovněž k českým penálům. Pokud se provádí v Německu daňové přiznání týkající se daně z příjmu právnických osob, podává se tak jedenkrát ročně, nejpozději do data 31. 5. následného kalendářního roku. Je možné daňovému subjektu lhůtu prodloužit nejpozději do 30. 9. pokud je zastoupení daňového poradce a koná tak finanční úřad. Jako přílohu k daňovému přiznání jsou vyžadovány finanční výkazy. Každý rok provádí finanční úřad platební výměr na úhrnnou daňovou povinnost, rovněž vydávání platebního výměru na daň zálohovou. Je možné podat odvolání, nejpozději do jednoho měsíce, kdy byl daňový výměr společností obdržen. Zákon předpokládá, že je platební výměr obdržen do 3 dnů od jeho odeslání finančním úřadem. Možností vyměření, případně doměření daně je povolené do 4 let od konce roku, kdy došlo k podání daňového přiznání za určité zdaňovací období. Lze toto období prodloužit na 5 – 10 let, záleží na tom, zda byl daňový klam spáchán z nedbalosti nebo úmyslu. Sankciování pozdních plateb lze ve výši 1 % z každého započatého měsíce plnění. Závazná posouzení transakcích vykonávají finanční úřady za podmínky, je-li o ně zažádáno před uskutečněním transakce. Jako ve většině odvětví, rovněž zde existují výjimky ze závazného posouzení spjaté s daňovou kontrolou a následné vydání posouzení finančními úřady, které spadají také do minulosti za předpokladu, že je závazný také do budoucna. Speciálního závazného posouzení je možné využít u srážkové dani z mezd, o kterou může požádat jednak zaměstnavatel a také sám zaměstnanec.97 Principy daňové správy: Primární principy daňové správy v Německu jsou dosti podobné českým principům daňové správy. V německu se rozeznávají tyto principy: princip zdanění dle platební schopnosti, princi zabývající se zákonností zdaněním, princip sociálního státu a také pro české občany nový pojem a tím je netto princip. Nejprve bych nastínil k čemu slouží princi zdanění podle platební schopnosti. Tento princip má kořeny v obecné rovnosti, díky kterému by je určeno, že by měl být každý občan zdaněn podle jeho platební schopnosti. Následná výše zatížení daní odráží výši příjmů poplatníka včetně majetku, který vlastní. V německé Ústavě je stanoveno, že Německo spadá do sociálního státu, což znamená, že stát má právo zasahovat do ekonomiky skrze aktivní sociální politiku, pro dosažení stanoveného cíle. Dalším principem je princip zákonnosti zdanění je 97
Zdaňování společností v Evropské unii: Německo [online]. 2010 [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/doc-d26003v34365-zdanovani-spolecnosti-v-evropske-unii/
45
obsažen konkrétně v § 85 Abgabenordnung, jenž stanovuje finančním orgánům povinnosti výběru a stanovování daně.98 Takto je vyloučeno případné daňové krácení daní a jiné nepravosti. Princip rovnosti pojednává o rovnosti vybírání daní. Daňové zákony jsou prováděny finančnímu orgány jednotně. Finanční orgány a soudy aplikují a provádí daňové zákony jednotně. Uvádějící princi je též zakotven v Německé ústavě, která zaručuje všem subjektům rovného zacházení a posuzování. Posledním zmíněným principem je takzvaný Netto princip, který právně upravuje daň z příjmů. Daňoví poplatníci jsou povinni hradit daň z příjmů v mezích jeho platební schopnosti.99
9.4.
Belgie
V Belgickém království je zdaňovací systém společností klasický systém, což znamená, že jsou zisky podniků zdaněny jednak na společenském stupni, rovněž po rozdělení na úrovni společníků. Výhodou pro společnosti je, že vyplácení podílů na zisku, jsou osvobozené od daně. V takovém případě, kdy je fyzická osoba jako společník, je možné posléze uplatnění zdanění dividend ve formě snížené sazby daně. Jako poplatníci daně z příjmů právnických osob jsou brány jakékoli právnická osoba, vlastně každá uskupení s právní subjektivitou.
Za zdaňovací období je brán finanční rok. S každým
zdaňovacím obdobím je též vázáno vyměřovací období. Může nastat okolnost, kdy se bude shodovat finanční rok s kalendářním, na což se poté za zdaňovací období určí následný kalendářní rok. Naopak, pokud se finanční neshoduje s kalendářním. Co se týká daňového přiznání z příjmů osob právnických, je nutno, aby bylo podáno v takové lhůtě, kterou stanoví správce daně. Délka lhůta musí být minimálně 1 měsíc od data, kdy byly schváleny účetní výkazy od valné hromady. V maximální délce nesmí přesáhnout 6 měsíců poté, co je skončen finanční rok podniku. Je v moci a uvážení správce daně, jestliže povolí její prodloužení. Daňové zálohy jsou placeny čtvrtletně z částky, jaká činí daňovou povinnost z finančního roku. Placení daně musí být ze zákona provedeno do dvou měsíců od zaslání platebního výměru, naštěstí pro daňové subjekty lze být i táž lhůta dle uvážení správce daně prodlouží, jestliže k tomu shledá patřičné důvody, v opačném případě prodloužení nepovolí. Je možné podat žádost k finančním úřadům v Belgickém království, týkající se pojmu závazného posouzení.
98
PELCOVÁ, Martina. ORGANIZACE SPRÁVY DANÍ – KOMPARATIVNÍ STUDIE: Německo. Brno, 2012. Bakalářská. Masarykova univerzita. Vedoucí práce JUDr. Petr Mrkývka, Ph.D. 99 KOŠUT, David. Následky porušení povinností: Německo. Brno, 2013. Diplomová. Právnická fakulta Masarykovy univerzity.
46
Tato posouzení bývají vydávána na 5 let, jestliže není stanovené delší období a týkají se úkonů, spjaté s ekonomickou podstatou na území Belgie.
Závěr V této práci je pojednáváno o částech daňového řízení, ve kterých mohou příjemci rozhodnutí použít právo dané ze zákona, která se týká povinnosti uložené obdrženým rozhodnutím. Rozhodnutím správce daně v daňovém řízení ukládá povinnosti a přiznává práva příjemci rozhodnutí. Důvody příjemce k nezákonnosti nebo zjištění chyb ho mohou vést k prověření těchto skutečností. Daňový řád pro tyto okolnosti obsahuje k provedení přezkoumání opravné a dozorčí prostředky. Tyto prostředky jsou možné ke zrušení rozhodnutí nebo jejich obměny. Postupem novelizace byly z opravných prostředků vyřazeny takové, které nebyly svou podstatou za opravné uznány, tedy v sekci řádných opravných prostředků to byla stížnost, reklamace, námitka. Z mimořádných prostředků byly díky této úpravě vyškrtnuty položky jako prominutí daně, včetně jejího příslušenství, jak dříve upravoval Zákon o správě daní a poplatků, konkrétně v § 55 a také opravy týkající se zřejmých omylů a nesprávností. Byl stanoven rozdíl mezi opravnými a nově vzniklými dozorčími prostředky. Hlavní rozdíl těchto dvou institutů se nachází v tom, že pokud příjemce rozhodnutí uplatní opravné prostředky, snaží se tím o změnu či zrušení takového rozhodnutí. Naproti tomu dozorčími prostředky se může změnit taková rozhodnutí, jenž jsou vydána z úřední moci. Každý z uvedených prostředků má daňovým řádem stanoven postup. Při zpracovávání bakalářské práce jsem nabyl dojmu, že základní principy, ať již v daňovém řádu, či ve zrušeném Zákonu daně při správě daní a poplatků jsou téměř totožné. Pokud bych měl uvést drobné rozdíly, tak jsou to především možnosti uplatnění opravných prostředků v elektronickém podání a co se týče u zpřesnění zákona, jmenoval bych nejspíše časovou omezenost zpětvzetí odvolání. Podle interview s daňovým odborníkem bylo patrné, že nejčastěji se vyskytující se opravné prostředky jsou odvolání nebo také stížnost. Další změnou bych spatřoval ve zrušení šesti měsíční lhůty u chybného poučení o odvolání. Jde například o zrušení šesti měsíční lhůty při chybném poučení o odvolání, proveden zákaz odvolání v případech, neumožňujícím ze zákona, i když správce daně připouští možnost odvolání.
47
Tato bakalářská práce vysvětluje metody, kterými je možné změnit či anulovat rozhodnutí publikované správcem daně a mimo jiné také srovnání právní úpravy obsažené v daňovém řád, který navazuje na předešlou právní úpravu obsaženou v Zákonu o správě daní a poplatků, který přestal být účinný 31. 12. 2010. Tím předpokládám, že je uskutečněn cíl mé bakalářské práce.
48
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1.
HRSTKOVÁ DUBŠENKOVÁ, Lenka. Daňový řád. Praha: Wolters Kluwer,
2013. ISBN 978-80-7357-996-8. 2.
KOBÍK, Jaroslav a Alena KOHOUTKOVÁ. Daňový řád s komentářem. 2.
aktualizované vydání. Olomouc: ANAG, 2013. ISBN ISBN 978-80-7263-769-0. 3.
KOBÍK, Jaroslav a Alena KOHOUTKOVÁ. Daňový řád s komentářem. 1.
vydání. Olomouc: ANAG, 2010. ISBN 978-80-7263-616-7. 4.
KOBÍK, Jaroslav. Správa daní a poplatků. 7. aktualizované vydání. Olomouc:
ANAG, 2009. ISBN 978-80-7263-528-3. 5.
KOHLÍČKOVÁ, Marcela. Daňové zákony. Olomouc: ANAG, 2013. ISBN 978-
80-7263-791-1. 6.
KOHLÍČKOVÁ, Marcela. Daňové zákony. Olomouc: ANAG, 2013. ISBN 978-
80-7263-791-1. 7.
KOPŘIVA, Miloslav a Jaroslav NOVOTNÝ. Manuál k daňovému řádu. 2.
vydání. Ostrava: Sagit, 2013. ISBN 978-80-7208-947-5. 8.
LICHNOVSKÝ, Ondřej a Roman ONDRÝSEK. Daňový řád. Komentář. Praha:
C. H. Beck, 2011. ISBN 978-80-7400-390-5. 9.
MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony. Praha: Grada, 2014. ISBN 978-80-247-
5171-9. 10.
MATYÁŠOVÁ, Lenka a Marie Emilie GROSSOVÁ. Daňový řád s
komentářem, důvodovou zprávou a judikaturou. Praha: Leges, 2011. ISBN 978-8087212-70-7.
49
SEZNAM INTERNETOVÝCH A JINÝCH ZDROJŮ 1.
Druhy opravných prostřdků [online]. 2010 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z:
http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/doc-d25995v34357-pruvodce-zmenamive-sprave-dani-podle-noveho-danoveho-rad/?search_query=$index=1050 2.
KOŠUT, David. Následky porušení povinností: Polsko. Brno, 2013. Diplomová.
Právnická fakulta Masarykovy univerzity. 3.
Zdaňování společností v Evropské unii: Polsko [online]. 2010 [cit. 2014-04-24].
Dostupné z: http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/doc-d27084v35449zdanovani-spolecnosti-v-evropske-unii-polsko-17-cast/ 4.
Autoremedura [online]. 2014 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Autoremedura 5.
Bakalářská práce. Právnická fakulta Masarykovy univerzity.
6.
Cíl kontroly daně [online]. 2012 [cit. 2014-02-07]. Dostupné z:
http://www.podnikator.cz/provoz-firmy/ucetnictvi-a-dane/danovevydaje/n:16216/Danova-kontrola-domereni-dane-penale 7.
Daň [online]. 2014 [cit. 2014-02-06]. Dostupné z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Da%C5%88#Druhy_dan.C3.AD 8.
Daň z příjmu ze závislé činnosti [online]. 2014 [cit. 2014-02-06]. Dostupné z:
http://www.mesec.cz/dane/dan-z-prijmu/pruvodce/prijmy-ze-zavisle-cinnosti-afunkcnich-pozitku/ 9.
DOBOŠOVÁ, Gabriela. Následky porušení povinností. Brno, 2013. Diplomová.
Právnická fakulta Masarykovy univerzity. Vedoucí práce JUDr. Ivana Pařízková, Ph.D. 10.
DOBOŠOVÁ, Gabriela. PRÁVNÍ ÚPRAVA DAŇOVÉ KONTROLY A
SOUVISEJÍCÍ ASPEKTY. Brno, 2013. Diplomová. Právnická fakulta Masarykovy univerzity. 11.
DOLEŽAL, Tomáš. Správa daní. Praha, 2013.
12.
Druhy daní [online]. 2014 [cit. 2014-02-06]. Dostupné z:
http://www.kurzy.cz/dane-danova-priznani/ 13.
HAVLÍČKOVÁ, Anna. Opravné prostředky v daňovém řízení a možnosti jejich
využití v rámci nalézacího řízení. Brno, 2013.
50
14.
HRSTKOVÁ DUBŠEKOVÁ, Lenka. Postup správce daně a odvolacího orgánu
v odvolacím řízení podle daňového řádu [online]. Daně a právo v praxi 11/2011. [cit. 16. 1. 2013]. Dostupné z: 15.
http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/doc-d35869v45565-postup-
spravce-dane-a-odvolaciho-organu-v-odvolacim-rizeni-podle/ 16.
Lhůty k provedení úkonu [online]. 2014 [cit. 2014-03-07]. Dostupné z:
http://www.podnikatel.cz/zakony/zakon-280-2009-sb-danovy-rad/uplne/ 17.
Listina základních práv a svobod [online]. 1992, 1999 [cit. 2014-04-24].
Dostupné z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1993-2/zneni-19990101 18.
Listina základních práv a svobod [online]. 1993 [cit. 2014-04-20]. Dostupné z:
http://zakony.centrum.cz/listina-zakladnich-prav-a-svobod/hlava-5 19.
Obecná ustanovení o řízeních a dalších postupech [online]. 2014 [cit. 2014-02-
09]. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/zakony/zakon-280-2009-sb-danovyrad/uplne/ 20.
Odvolání [online]. 2009, 2014 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z:
http://www.podnikatel.cz/zakony/zakon-280-2009-sb-danovy-rad/uplne/ 21.
Opravné prostředky [online]. 2011 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z:
http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/doc-d35797v45492-opravne-a-dozorciprostredky/?search_query=%24source%3D17+sortkey0min%3A20111001+sortkey0ma x%3A20111001 22.
Opravné prostředky [online]. 2011, 2014 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z:
http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-280/zneni-20140101 23.
Opravné prostředky podle Daňového řádu. Praha, 2012. Bakalářská. Bankovní
institut vysoká škola Praha. Vedoucí práce JUDr. Zdenka Papoušková, Ph.D. 24.
Podjatost [online]. 2014 [cit. 2014-02-12]. Dostupné z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Podjatost 25.
Právní moc [online]. 2014 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Pr%C3%A1vn%C3%AD_moc 26.
Přiznání k dani z přidané hodnoty [online]. 2014 [cit. 2014-04-25]. Dostupné z:
http://www.kastnersw.cz/formstudio/formulare/priznani-k-dani-z-pridane-hodnoty.asp 27.
Systém a správa daní v ČR. Praha, 2010. Bakalářská práce. Bankovní institut
vysoká škola Praha. Vedoucí práce Mgr. Josef Dočkal.
51
28.
Vady podání [online]. 2013 [cit. 2014-02-10]. Dostupné z:
http://www.nssoud.cz/artlistfind/0?year=0&fulltext=vady%20pod%C3%A1n%C3%AD &all=1&menuTitle=Found 29.
Vady podání [online]. 2014 [cit. 2014-02-10]. Dostupné z:
http://zakony.centrum.cz/danovy-rad/cast-2-hlava-6-dil-1 30.
Vyhledávací činnost [online]. 2014 [cit. 2014-02-25]. Dostupné z:
http://www.podnikatel.cz/zakony/zakon-280-2009-sb-danovy-rad/uplne/ 31.
Vyloučení úřední osoby [online]. 2014 [cit. 2014-02-12]. Dostupné z:
http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-280#cast3 32.
Základní pojmy daně [online]. 2014 [cit. 2014-02-06]. Dostupné z:
http://www.testyzucetnictvi.cz/slovnicek-ucetnich-pojmu.php?pojem=dane 33.
Zákon o správě daní a poplatků [online]. 1992 [cit. 2014-04-19]. Dostupné z:
http://www.pracepropravniky.cz./zakony/zakon-o-sprave-dani-a-poplatku
52
SEZNAM OBRÁZKŮ Seznam obrázků OBRÁZEK 1: PŘIZNÁNÍ K DANI Z PŘIDANÉ HODNOTY
53
SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1 - Interview. .......................................................................................................................... 1 Příloha 2 – Praktický příklad Oprav zřejmých nesprávností ............................................................... 2
54
PŘÍLOHY Příloha č. 1 List č. 1
Interview s panem Inženýrem Zdeňkem Hájkem, specialistou v daňové oblasti na téma Opravné prostředky při správě daní
Josef Šimeček: 1. Dobrý den, pane inženýre, má první otázka směřuje k tomu, s jakými Opravnými prostředky ohledně správy daní se nejčastěji setkáváte? Ing. Zdeněk Hájek: Procesní prostředky: Odvolání §109,
Stížnost §261,
Josef Šimeček: 2. Jaké se vyskytují nejčastější komplikace spjaté s Opravnými prostředky a jak jim předcházet? Ing. Zdeněk Hájek: Hodnocení napadených rozhodnutí - práv daňového subjektu odvolacím finančním ředitelstvím - je z 95% shodné s hodnocením práv daňového subjektu jeho správcem daně, bez ohledu na skutečný právní stav věci, tj. odvolací finanční ředitelství nerespektuje zásady daňového řízení a nadržuje správci daně prvního stupně. Daňový subjekt tak v podstatě uplatňuje řádný opravný prostředek (odvolání) jen z toho důvodu, aby se svých práv mohl následně domáhat žalobou ve správním soudnictví, přičemž uplatnění řádného opravného prostředku je nutnou podmínkou žalobní legitimace pro podání žaloby ve správním soudnictví.
Josef Šimeček: 3. Váš subjektivní názor ohledně Opravných prostředků, s nimiž je spjata následující otázka a to, pokud by bylo ve Vaší vůli a moci, učinil byste některé zlepšující kroky v dané problematice? Ing. Zdeněk Hájek: Ano, daňové řízení vychází zejména ze zásady materiální pravdy hodnocení důkazů, přičemž ale daňový řád navíc ukládá daňovému subjektu nést důkazní břemeno svých tvrzení. Toto ve spojení se skutečností, že většina rozhodnutí správce daně nepodléhají odkladnému účinku pro případ uplatnění řádného opravného prostředku. Tento mechanismus je vůči daňovému subjektu značně diskriminující, protože daňový subjekt ve své podstatě musí doložit veškeré důkazní prostředky sám a na svůj náklad, ale správce daně je hodnotí podle své úvahy (správní uvážení) a dle své vůle opatřuje důkazy další, přičemž nesprávné posouzení skutečného právního stavu správcem daně je sice možné napadnout opravnými prostředky, avšak bez odkladného účinku, tudíž daňový subjekt při uplatnění svých řádných práv musí nejprve strpět újmu (většinou majetkovou) plynoucí z „nezákonných“ rozhodnutí správce daně, aby následně v případě že nezávislý soud ve správním soudnictví zruší výrok správce daně, byl daňový subjekt rehabilitován. Jednoznačně doporučuji přiznat řádným opravným prostředkům v daňovém řízení odkladný účinek. Dále doporučuji zrušit odvolací finanční ředitelství a institut odvolacího finančního ředitelství bych přímo podřadil pod „nezávislé“ správní soudnictví, aby byl přezkum rozhodnutí správce daně skutečně nezávislý. Děkuji, nashledanou
Příloha č. 2 List č. 1 Usnesení – Oprava zřejmých nesprávností
Výroková část: Městský úřad Dobříš, odbor výstavby (stavební úřad), jako příslušný správní orgán vydal pod č.j. MDOB 18484/2012/Kor rozhodnutí, které se týká územního rozhodnutí o umístění stavby spojeného se stavebním povolením na stavbu: TS, kNN, Voznice - chaty (IV-12-6014189) Voznice Správní orgán usnesením podle § 70 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů opravuje v písemném vyhotovení rozhodnutí zřejmou nesprávnost v překlepu uvedeného data vydání rozhodnutí na straně 1 a to tak, že text zřejmé nesprávnosti: "17.6.2012" opravuje textem: "17.8.2012" Účastníci řízení na něž se vztahuje rozhodnutí správního orgánu: ČEZ Distribuce, a. s., Teplická 874/8, Děčín IV-Podmokly, 405 02 Děčín 2 Odůvodnění: V písemném vyhotovení rozhodnutí se vyskytla zřejmá nesprávnost, která se netýkala výroku rozhodnutí. Správní orgán usnesením zřejmou nesprávnost opravil. Účastníci řízení - další dotčené osoby: Leonhard Josef Colloredo-Mansfeld, Ing. Jiří Hřebík, Václav Kuchař, Zdeňka Ungrová, Ing Milan Vondřejc, Ing. Václav Votava, Ing. Eva Votavová, Obec Voznice
Poučení účastníků: Podle § 70 správního řádu právo podat odvolání proti tomuto usnesení má pouze účastník, který jím může být přímo dotčen. Proti tomuto usnesení se lze odvolat do 15 dnů ode dne jeho oznámení ke Krajskému úřadu Středočeského kraje podáním u zdejšího správního orgánu. Podle § 76 odst. 5 správního řádu odvolání nemá odkladný účinek. Odvolání se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každý účastník dostal jeden stejnopis. Nepodá-li účastník potřebný počet stejnopisů, vyhotoví je správní orgán na náklady účastníka. Odvolání jen proti odůvodnění usnesení je nepřípustné.
Bc. Kortusová Helena referent státní správy Toto oznámení musí být vyvěšeno po dobu 15 dnů. Vyvěšeno dne: ..............................
Sejmuto dne:
....................................
Razítko, podpis orgánu, který potvrzuje vyvěšení a sejmutí oznámení.100
100
Usnesení [online]. 2012 [cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://mestodobris.cz/usneseni-opravazrejmych-nespravnosti/d-464006/p1=1007
