OPÍRÁM SE OJIHOČESKÉ HODNOTY. Doprava. Projekt + POZVÁNKA NA STROJÍRENSK VELETRH. DaÀov ráj to na pohled

EUROZPRAVODAJ

Informaãní a ekonomick˘ ãasopis

VII. ROâNÍK â. 3/2008 CENA: 39,- Kâ; 51,- SK

FINANCE

DaÀov˘ ráj to na pohled

ROZHOVORY

O Máj se zatím nikdo nepokusil

Výhody a úskalí zemí, kde nemusíte platit daně

Režisér F. A. Brabec o svém novém filmu

Mezinárodní investice âEZ

Západoãeská univerzita

Energetický gigant staví větrné farmy Informaãní a ekonomick˘ ãasopis

LOBBISMUS

Byla jedna z prvních, která zavedla kreditní systém kompatibilní s Evropou

Evropská pravidla Evropská komise usiluje o větší transparentnost lobbistických skupin

Doprava Na znaãce Mercedes-Benz je jedineãné, jak rozmanité má v˘robkové portfolio

Hejtman JAN ZAHRADNÍK:

OPÍRÁM SE O JIHOČESKÉ HODNOTY VII. ROâNÍK â. 3/2008

„Po úspû‰ném pÛsobení ODS ve vedení Jihoãeského kraje v posledních dvou volebních obdobích je celá fiada vûcí, které se nám podafiilo rozjet a které je tfieba dokonãit. Nerad odcházím od rozdûlané práce.“

+ POZVÁNKA NA STROJÍRENSK¯ VELETRH Jubilejní 50. roãník mezinárodní v˘stavy v Brnû

Projekt âEZ zahájil faktické kroky k dostavbû dvou nov˘ch blokÛ v jaderné elektrárnû Temelín

#

e d i t o r i a l

prostfiedkÛ z unie ãerpají zemû s nejhor‰í ekonomikou a nejhÛfie vybudovanou infrastrukturou, jin˘mi slovy nejvíce penûz získávají na úkor ostatních ti nejzaostalej‰í. V‰e se dûje podle pravidla solidarity. Na pofiadu dne je také otázka, kde se evropská integrace má zastavit. VÏdyÈ dnes uÏ se jedná i o pfiistoupení Turecka – státu, kter˘ je evropské mentalitû vzdálen˘ jako Pluto od Zemûkoule. Dojde-li k tomu, Ïe se Turecko stane souãástí EU, vpustíme si do spoleãenství státÛ snaÏících se budovat a udrÏovat spravedlivé právní a sociální prostfiedí vetfielce, kterému není nic svaté. Napfiíklad ochrana du‰evního vlastnictví, patentové a prÛmyslové vzory, jsou v souãasném Turecku vydávány na pospas padûlatelÛm a úfiadÛm trvá dlouhou dobu, neÏ se s tím vyrovnají, vyrovnají-li se s tím vÛbec. Na jedné stranû potíráme obchodníky s padûlan˘m zboÏím z Asie, na stranû druhé otevíráme dvefie zemi, jejíÏ ‰edá ekonomika z padûlání Ïije. KdyÏ jsem

Další rozšiřování Evropské unie? Jenom pfiipomínám, Ïe Evropská unie se mûla stát ekonomickou stûnou pro americkou sílu.

S Každá země, která má předsedat Evropské unie, by měla formulovat své priority. Mezi důležitá témata, kterým se během svého předsednictví chce Česká republika věnovat, patří bezpečná a udržitelná energetika. To je oblast, kde máme co říci – jak s ohledem na současnou energetickou vyspělost země, tak s ohledem na poválečnou minulost, kdy se u nás energetické odvětví začalo mohutně rozvíjet.

poleãenství, které by na území starého kontinentu vytvofiilo pevn˘ a jednotn˘ „stát“, kter˘ by dokázal b˘t oponentem americké ekonomiky. Díky tomuto cíli roz‰ifiování nabralo v posledních letech vût‰‰í tempo. Historie ov‰em uÏ nejednou dokázala, Ïe ani síla, ani diplomacie nedokáÏí Evropu uspûchanû stmelit ve v‰ech názorech. To potvrzuje i nejednotnost ãlenÛ pfii schvalování dÛleÏit˘ch dokumentÛ. Lisabonská smlouva zatím pohofiela jako pfiedchozí ústava EU. MÛÏe se zdát, Ïe demokratické procesy nûkdy b˘vají velkou brzdou. KdyÏ jedin˘ ze ãlenÛ nesouhlasí, stane se kaÏd˘ dokument víceménû bezcenn˘. Dal‰ím úskalím roz‰ifiujícího se evropského soustátí je, Ïe jeho ãleny se stávají nepfiíli‰ pfiipravené zemû. Ekonomika a právní normy vstupujících zemí se ladí aÏ po vstupu. KdyÏ se ale integraãní proces pfiíli‰ zrychluje, vytváfií to i nepfiíjemné klima. Nejvíce

EUROZPRAVODAJ Informaãní a ekonomick˘ ãtvrtletník Vydavatel Radek Novák Redakce Ing. Kamil Procházka Ing. Jifií Hezk˘, CSc. Milan Dado Radek Mráz Ing. Anton Korau‰, PhD. RNDr. Miroslav Rusko Mgr. Jana Brabencová Ing. Petra Brodzianská Redakce Praha Jifií Roth [email protected] Mgr. Juraj Li‰ka [email protected], GSM: +420 774 442 569 Redakce Brno Denisa Ranochová Inzerce Vladˇka Bauerová Martina Kfiivancová Milan Dado Juraj Li‰ka EuroNova & Partner's, spol. s r. o. Mikulá‰ské nám. 17, 326 00 PlzeÀ Tel./fax.: 377 227 585 [email protected] www.eurozpravodaj.com V˘konn˘ fieditel Radek Novák

Turecko nedávno nav‰tívil, nestaãil jsem se divit. V‰echno zboÏí, i to, u kterého byste kopie neoãekávali, se stává terãem padûlatelÛ. BohuÏel i takové vûci, jako jsou mé oblíbené doutníky Cohiba, jsou fejk. Tato hrozba by mûla vzbuzovat vût‰í pozornost a ãlenské státy by mûly b˘t svornûj‰í pfii blokování vstupu této spí‰e asijské zemû do evropského spoleãenství. Dal‰í hrozbou pfiíli‰ rychlého roz‰ifiování je podle mého názoru nejednota názorÛ na zahraniãní politiku. Napfiíklad názorÛ na události v Gruzii je témûfi stejn˘ poãet jako ãlensk˘ch zemí. Toto ‰tûpení pak Evropskou unii je‰tû více rozdûluje. Stabilita EU není tak velká, jak by se ãekalo. Pohfibená ústava EU a témûfi pohfibená Lisabonská smlouva je také dÛkazem, Ïe americká lobby má v Evropû obrovsk˘ vliv. Navazování vztahÛ ve spoleãné Evropû je myslím uspûchané a k dal‰ímu roz‰ifiováním je podle mého soudu potfieba vût‰ího ãasu. Jinak – jaká budoucnost ãeká na‰i Evropu?

Asistentka Lucie Preislerová

¤editel produkce MilanDado Produkce Emilie MiÏáfiová Jazykové pfieklady Eurolingua, spol. s r. o. – www.eurolingua.cz Korektury Ivana Riegrová Distribuce Mediaprint Kapa, PNS Holding, GECO Tabák Pressmedia s. r. o., Mediaprint Kapa Slovensko Náklad âR – 25 000 ks; SR – 7300 ks Právní oddûlení Mgr. Karel Touschek, Mgr. Renata Tunklová Mgr. Alexandr Va‰keviã Povoleno MK âR E 13312 ISSN:1213-6913 Doporuãená cena: 39,- Kã / 51,- Sk

Radek Novák Vyrobeno ve spolupráci s Archimedia Publishing

EUROZPRAVODAJ 3

ROZHOVOR MùSÍCE

HEJTMAN

V

ãele Jihoãeského kraje je uÏ druhé volební období. Nejtûωím a, jak sám pfiiznává, stále je‰tû nevyfie‰en˘m úkolem je pro nûj hledání dohody na vzájemném souznûní mezi ochranou pfiírody a podmínkami pro Ïivot obyvatel na území ·umavy – hejtman RNDr. Jan Zahradník. Jedna z posledních zpráv na webových stránkách kraje hovoří o otevření dvoukilometrového úseku silnice II. třídy k zámku Kratochvíle, který jste v nákladu 50 milionů korun opravili. Tyto peníze jste získali z fondu EU. Realizovali jste více podobných projektů? Jihoãesk˘ kraj se kaÏdoroãnû snaÏí získat na modernizaci své silniãní sítû dal‰í finanãní zdroje z fondÛ Evropské unie. Zmínûná silnice u Kratochvíle je první dokonãenou akcí z fiady tûch, na které Jihoãesk˘ kraj získal dotace z Regionálního operaãního programu NUTS II Jihozápad v novém plánovacím období 2007-2013. Na základû dosavadních dvou v˘zev tohoto programu Jihoãesk˘ kraj uspûl s dopravními projekty za více neÏ

NADCHÁZEJÍCÍ KRAJSKÉ VOLBY

Opírám se o jihoãeské hodnoty... „Jihočeský kraj oplývá přírodními krásami i množstvím památek a je nezaměnitelný silnou identifikací jeho obyvatel se svým krajem. Jižní Čechy jsou dobré místo pro podnikání i pro rekreaci,“ říká Jan Zahradník. 590 milionÛ korun, dal‰ích 147 milionÛ jiÏ máme schváleno z dispoziãních fondÛ INTERREG IIIA âR - Rakousko a âR – Bavorsko. K tomu lze je‰tû pfiipoãítat 109 milionÛ Kã, které z Regionálního operaãního programu získala na opravu komunikací Správa a údrÏba silnic Jihoãeského kraje. Za uplynulé tfii roky kraj obdrÏel z fondÛ EU na devatenáct investiãních akcí v oblasti dopravy témûfi 260 milionÛ korun. Dosud nejvût‰í investice Jihoãeského kraje odstartovala v kvûtnu leto‰ního roku. Jedná se o stavbu silnice Husinec- Bûleã na Prachaticku za témûfi 320 milionÛ korun, která bude rovnûÏ financována z Regionálního operaãního programu NUTS II Jihozápad, urãeného na modernizaci 4 EUROZPRAVODAJ

silniãní sítû. Stavba je pokraãováním pfieloÏky silnice II/145, jejíÏ první ãást v úseku mezi obcemi Bûleã a Vitûjovice kraj realizoval v roce 2004 nákladem více neÏ 150 milionÛ korun. Souãástí zapoãaté 2,5kilometrové pfieloÏky bude i v˘stavba 173 metry dlouhého mostu a fiidiãÛm ji chceme pfiedat v roce 2010. Občas se v médiích objevují nářky nad tím, že EU má sice k dispozici pro nové členské země peníze, ale je obtížné se k nim dostat. Jaké máte zkušenosti vy? Pokud Ïadatel usiluje o jakékoli finanãní prostfiedky, musí splnit pravidla, která stanovuje poskytovatel. Plnûní tûchto pravidel

u fondÛ EU je sice nûkdy opravdu nároãné, ale to jinak nejde. Je logické, Ïe chci-li velké peníze, musím pro to také nûco udûlat. Nejenom vyplnit Ïádost, ale obstarat i celou fiadu povinn˘ch pfiíloh. Nûkteré jsou nutné i pro vlastní realizaci, jako napfiíklad stavební povolení, navíc existuje celá fiada firem, které toto v‰echno zafiídí a vyplní. Na‰e zku‰enosti ukazují, Ïe jihoãeské subjekty podávat a zpracovávat Ïádosti vesmûs umûjí, o ãemÏ svûdãí i znaãn˘ pfievis podan˘ch projektÛ do zatím vyhlá‰en˘ch v˘zev Regionálního operaãního programu. Je v‰ak pravda, Ïe ne na v‰echny se dostane. Znamená to ale také, Ïe peníze pfiijdou jenom na kvalitní a potfiebné projekty.

Kdybych dostal kouzelný proutek, nabídl bych jej státu pro co nejrychlejší dostavení dálnice a rychlostní komunikace z Prahy až ke státním hranicím s Dolním Rakouskem. Jihočeši si totiž zaslouží bezpečné a rychlé dopravní napojení na státní i evropské dopravní cesty.

text: redakce; foto: archiv

Jižní Čechy jsou krajem, který vítá návštěvníky ze zemí západní Evropy. Co děláte pro to, aby jejich první dojem byl co nejpříznivější? NemÛÏeme sázet jen na to, Ïe nበkraj je ojedinûl˘ svou krásnou a vzácnû zachovalou pfiírodou. Pustili jsme se proto do systematické obnovy silnic II. a III. tfiídy, které nám stát pfiedal v pomûrnû Ïalostném stavu a na jejichÏ opravy investujeme kaÏd˘ rok témûfi miliardu korun. Prostfiednictvím krajsk˘ch grantÛ podporujeme projekty na zkvalitnûní poskytovan˘ch sluÏeb a na rozvoj ‰etrného turismu. Chceme, aby aktivity cestovního ruchu neohroÏovaly Ïivotní prostfiedí a pfiitom turistÛm poskytly kvalitní podmínky pro trávení volného ãasu. Kraj napfiíklad kaÏdoroãnû pfiispívá na budování nov˘ch cyklostezek, opravy sportovi‰t, na pfiípravu celé plejády kulturních akcí a v neposlední fiadû i na tvorbu produktÛ a balíãkÛ sluÏeb, urãen˘ch zahraniãním i tuzemsk˘m náv‰tûvníkÛm. Ve spolupráci s krajem zfiizovan˘mi odborn˘mi ‰kolami se snaÏíme iniciovat vzdûlávání a zvy‰ování kvalifikace lidí, ktefií pracují v oblasti cestovního ruchu. Nelze opomenou ani granty, jimiÏ kraj pfiispívá na zachování a obnovu kulturního dûdictví. Jen v loÀském roce bylo na opravy nemovit˘ch i movit˘ch památek rozdûleno 27 milionÛ korun.

POSTAVENÍ KRAJŮ ODPOVÍDÁ CHARAKTERU ČR JAKO UNITÁRNÍHO STÁTU. NENÍ MOŽNÉ KOKETOVAT S FEDERALISTICKÝMI MYŠLENKAMI. Funkce hejtmana je post, jehož obsazení určují volby. Jakým způsobem je zajišťována kontinuita rozvoje kraje, aby s každými volbami nedocházelo k razantním změnám? Zastupitelstvo Jihoãeského kraje letos v kvûtnu schválilo Program rozvoje Jihoãeského kraje pro období do roku 2013. Jedná se o základní stfiednûdob˘ dokument regionálního rozvoje na úrovni vy‰‰ího územnû samosprávného celku, jehoÏ pfiípravu provázelo pfiipomínkování a projednávání s obcemi, celou fiadou

organizací i s vefiejností. V˘sledn˘ dokument byl posouzen podle zákona ã. 100/2001 Sb., o posuzování vlivÛ na Ïivotní prostfiedí a souhlasné stanovisko k nûmu vydalo Ministerstvo Ïivotního prostfiedí. Program reaguje i na nové ekonomické pfiíleÏitosti a moÏnosti podpory ze strukturálních fondÛ Evropské Unie v programovacím období 2007-2013, pfiiãemÏ pro kaÏd˘ rok se rozpracovávají a schvalují postupy jeho realizace. Právû stfiednûdobá platnost programu, kter˘ v zastupitelstvu Jihoãeského kraje získal v˘znamnou podporu napfiíã politick˘mi stranami, zaruãuje kontinuitu rozvojové strategie na‰eho kraje. Co budete klást na srdce vašemu nástupci? Jihoãeská ODS mû postavila do ãela kandidátky i pro nadcházející krajské volby, takÏe v tuto chvíli o pfiípadném nástupci neuvaÏuji. Po úspû‰ném pÛsobení ODS ve vedení Jihoãeského kraje v posledních dvou volebních obdobích je celá fiada vûcí, které se nám podafiilo rozjet a které je tfieba dokonãit. Nerad odcházím od rozdûlané práce. Napfiíklad dálnice D3 patfií mezi tradiãní cíle jihoãesk˘ch politikÛ. Ukazuje se, Ïe souãasná vláda koneãnû sly‰í volání JihoãechÛ po kvalitním a bezpeãném dopravním napojení a Ïe v této vûci nastává v˘znamn˘ posun. Jihoãeské nemocnice úspû‰nû pro‰ly transformací na akciové spoleãnosti a dafií se jim. Je nyní tfieba realizovat v˘znamné investiãní projekty v zájmu rozvoje jejich péãe, napfiíklad dokonãit rekonstrukci táborské nemocnice, vybudovat dûtskou kliniku v âesk˘ch Budûjovicích a uskuteãnit projekty ve Strakonicích a Jindfiichovû Hradci. RovnûÏ v sociální oblasti máme velké úkoly, napfiíklad vybudovat dva domovy pro seniory nebo v˘znamnû zkvalitnit terénní peãovatelskou sluÏbu. To je jen díl z toho, co jihoãeská ODS nabízí sv˘m voliãÛm a pro co jsem pfiipraven v pozici hejtmana uãinit maximum. Hodí se vám při řízení kraje vaše vzdělání na matematicko fyzikální fakultě UK? Ve vedení kraje pfiímo zodpovídám za oblast ekonomiky a financí. Za nejv˘znamnûj‰í úspûchy uplynulého volebního období povaÏujeme zachování vyrovnaného hospodafiení

kraje, schopnost nadále investovat kaÏd˘ rok zhruba jednu miliardu korun do obnovy silnic druhé a tfietí tfiídy a úspû‰né vyuÏívání prostfiedkÛ

PUSTILI JSME SE DO SYSTEMATICKÉ OBNOVY SILNIC II. A III. TŘÍDY, KTERÉ NÁM STÁT PŘEDAL V POMĚRNĚ ŽALOSTNÉM STAVU. DAŘÍ SE NÁM TO. z fondÛ EU. Podafiilo se nám získat do majetku kraje areál ãeskobudûjovického leti‰tû a úspû‰nû udrÏet jeho potenciál pro civilní regionální leti‰tû. V neposlední fiadû povaÏuji za nበvelk˘ úspûch dobré fungování jihoãesk˘ch nemocnic nebo urychlení pfiíprav ke stavbû dálnice D3 na Táborsku. Dalo by se fiíct, Ïe nejen mé vzdûlání, ale i letitá praxe pedagoga je pfiedpokladem pro úspû‰né vedení

RNDr. Jan Zahradník byl zakládajícím členem OF učitelů Jihočeského kraje. V roce 1990 vstoupil do aktivní politiky jako kandidát za OF a člen zastupitelstva města České Budějovice. Na prvním místě kandidátky ODS se ucházel o post hejtmana v prvních krajských volbách a uspěl. Za čtyři roky byl zvolen znovu.

rÛzn˘ch jednání, smûfiujících ke k˘Ïenému cíli. Bylo by v‰ak pfiíli‰ py‰né nepfiiznat, Ïe za tûmito úspûchy stojí i kaÏdodenní práce m˘ch námûstkÛ, radních a v neposlední fiadû i t˘mu odborn˘ch pracovníkÛ krajského úfiadu. I EUROZPRAVODAJ 5

Obsah

VII. ROâNÍK 3/2008

04 O nástupci teì neuvaÏuji...

82 VaÏte si svého srdce...

94 Na cesty i do práce...

„Jihoãesk˘ kraj opl˘vá pfiírodními krásami i mnoÏstvím památek. JiÏní âechy jsou dobré místo pro podnikání i pro rekreaci,“ fiíká hejtman Jan Zahradník.

Kardiostimulátor, bypass nebo transplantace. To v‰echno nás mÛÏe potkat. A závisí to z velké ãásti i na tom, jak se ke svému srdci od mládí chováme...

Na‰li jsme pro vás zajímavé vûciãky, které vás budou rozhodnû bavit.A hrát si s nimi mÛÏete dokonce i bûhem pracovní doby. Tfieba pod stolem...

10 Zvládnûte svÛj stres!

84 Souãást ruské du‰e

96 Nezkrotná Angelina

Stres patfií neodluãitelnû k dne‰ku. Snaha stihnout vÏdy o trochu více, neÏ je v lidsk˘ch silách, nedostatek spánku a odpoãinku vÛbec, pfietíÏenost informacemi, to v‰e pfiedstavuje velkou psychickou zátûÏ.

Vodka je destilát, kter˘ obsahuje vysoké procento alkoholu a mÛÏe se vyrábût ze ‰iroké ‰kály materiálÛ. Vût‰ina vodek se vyrábí z obilovin, ale narazit mÛÏeme i na druhy vyrábûné z brambor.

Angelina je snad jediná hereãka, na kterou Ïeny neÏárlí. Dokonce jsou ochotny fiíct, Ïe je krásná, Ïe má husté vlasy, velká a plná Àadra a skvûlou postavu...

30 Nová koncertní sezona

90 Elegance podzimu

¤editele PlzeÀské filharmonie Jifiího Samka PlzeÀanÛm pfiedstavovat nemusíme. Znají ho z dlouholetého pÛsobení v plzeÀské ãinohfie, operetû i z televizních seriálÛ.

Sako od nepamûti nepatfií pouze k povinné v˘bavû kravaÈákÛ. Zvlá‰È pokud má sportovní stfiih. MÛÏete si k nûmu obléct klidnû i dÏíny.

68 Maraton na dvou kolech

92 Designérsk˘ tón...

Vytrvalostní orientaãní závody typu „Dakar“ nejsou jen o rychlosti. Jezdec musí b˘t i skvûl˘ navigátor a servisman.

KdyÏ jsme pfiem˘‰leli, co nejlep‰ího vybrat z kaÏdoroãního veletrhu iSaloni v Milánû, vsadili jsme hlavnû na relaxaci...

> 48

„Elektrárnu dostavíme, “ říká v rozhovoru ředitel jaderné elektrárny Temelín Vladimír Hlavinka.

> 16

> 12

Termín vyhoření zná asi každý z nás, ale přece jen – nemáme o jeho obsahu zkreslené představy?

Podívali jsme se na využítí koučinku a jeho přínos pro firmy.

> 44

> 36

Výzkum a vývoj v oblasti technologií žárového nástřiku... To je ŠKODA Výzkum, s.r.o.

Taky hledáte místa, kde jako podnikatel nemusíte platit daně?

> 62

> 60

Océ zahájilo realizaci projektu tiskových služeb pro Skupinu ČEZ!

Prodej nových a použitých autobusů značek Mercedes-Benz a Setra.

> 72

Když se řekne Madagaskar, asi každý z nás opráší školní znalosti zeměpisu...

> 86

F. A. Brabec přichází do kin s Máchovým Májem.

#

s t a l o

s e . . .

Mozaika

Z nepfieberného mnoÏství událostí jsme pro vás vybrali ty nejzajímavûj‰í. Lahůdky

ArtPhone dětem Projekt ArtPhone spoleãnosti Telefónica O2 byl úspû‰nû dokonãen stejnû jako draÏba.

>Cheesy

Speciální prodejny sýrů nabízejí: sýrové kolekce, dodávky pro hotely, dárkové poukázky. Pražská 21, Americká 23, Plzeň, tel.: 724 015 926, e-mail: prvni.plzenska. [email protected]; Plachého 15, Karla IV 14, České Budějovice, e-mail: [email protected].

Pražská Kampa přišla o svou neobvyklou výzdobu. Open-air v˘stava umûlecky ztvárnûn˘ch telefonních budek spoleãnosti Telefónica O2 byla úspû‰nû dokonãena. Spoleãnû s v˘stavou byla ukonãena také vefiejná draÏba jednotliv˘ch exponátÛ. Na konto SdruÏení Linka bezpeãí se podafiilo získat celkem 136 456 Kã. Netradiãní charitativní akce, nad kterou pfievzala patronát Nadace O2 a Galerie Václava ·pály, probíhala od 17. ãervence do 25. srpna 2008 v okolí praÏské Kampy. K vidûní bylo celkem sedmnáct telefonních budek, pfietvofien˘ch v jedineãná umûlecká díla znám˘mi i zaãínajícími ãesk˘mi v˘tvarníky. INZERCE

PRO ZÁCHRANU DùTÍ

Nový babybox v Kladně Oblastní nemocnice Kladno, a.s. nemocnice Stfiedoãeského kraje je od konce srpna dvanáct˘m zdravotnick˘m zafiízením, které má ve svém areálu umístûn babybox pro odloÏené dûti. Slavnostního zahájení provozu se v pátek 29. srpna zúãastnil také hejtman Stfiedoãeského kraje Ing. Petr Bendl. Matky, které se v tísnivé psychické nebo sociální situaci rozhodnou vzdát se svého dítûte, tak mohou také v kladenské nemocnici uãinit anonymnû, bez toho, aby ohrozily Ïivot novorozence. Díky náleÏité zdravotní péãi a následné

pomoci sociálních pracovníkÛ nechtûná miminka dostanou ‰anci vyrÛstat v nové, milující rodinû. Babybox je umístûn vedle vchodu na dûtské oddûlení. Zakladatel a neúnavn˘ propagátor babyboxÛ v âeské republice Ludvík Hess na sv˘ch webov˘ch stránkách prezentuje cíl zfiídit po republice celkem 20 „schránek“ tak, aby uÏ nikdy nebylo nalezeno mrtvé tûlíãko novorozence. BabyboxÛ pfiib˘vá pfiedev‰ím zásluhou Nadaãního fondu pro odloÏené dûti Statim, sponzorÛ a pfiíznivcÛ této my‰lenky. Pomohli zachránit uÏ 14 dûtí.

V¯JIMEâNÉ ZBOÎÍ NÁPOJ, KTERÉHO SE RADùJI NENAPIJETE Luxusní dárky se stále častěji stávají vyhledávaným artiklem mezi manažery a podnikateli. K nim se už přidávají i příslušníci středních vrstev, kteří chtějí dopřát svým blízkým něco skutečně hodnotného. Tím může být i luxusní dárek, který přichází na tuzemský podzimní trh. Jde o speciální limitovanou edici prvotřídního francouzského šampaňského vína Dom Pérignon Vintage Rosé. Balení obsahuje láhev vína Dom Pérignon Vintage Rosé 1998 a dvě skleničky s obtiskem dámských rtů, které jsou dílem uznávané švýcarské umělkyně Sophie Fleury. Ta je proslulá svými nápaditými, mnohdy až provokujícími sochami z kovu, zvěčňujícími jak objekty každodenního života (nákupní vozík), tak legendární módní

objekty (kabela Louis Vuitton). Dárkové balení najdete ve specializovaných obchodech s luxusními nápoji. Skleničky s rukopisem Sophie Fleury jsou navíc podávány s lahví Dom Perignon Vintage Rosé v luxusních restauracích. www.domperignon.com

INZERCE

EKONOMIKA & ZÁBAVA Z DOMOVA I ZAHRANIâÍ

PlzeÀáci se bavili na ulici Už po patnácté proběhl letos v létě, přesněji od 18. do 27. srpna, festival Na ulici. Na pěti pódiích se vystřídalo 77 kapel, 10 divadelních představení a devět bloků adrenalinových filmů. Novým prostorem se stala scéna v A.C.W.Sallonu a také katedrála sv. Bartoloměje, kde se s velkým úspěchem odehrály dva víkendové varhanní koncerty. Velký ohlas zaznamenala i další letošní premiéra – výstava výtvarných děl pod širým nebem v Proluce. Na fotografii Zdeňka Vaize je Wabi Daněk. KONCERT

Hradi‰Èan v synagoze

V

elká synagoga v Plzni a Hradi‰Èan, to je spojení, které ladí. Hradi‰Èan vystupoval v tomto impozantním prostfiedí uÏ nûkolikrát a vÏdy za mimofiádného diváckého zájmu. Emotivní muzika, zaloÏená na melodice moravské lidové písnû, ve spojení s kvalitními texty, napfi.

zhudebnûn˘mi básnûmi Jana Skácela, to je kouzlo Hradi‰Èanu, kter˘ svou tvorbou uÏ dávno pfierostl hranice Ïánru cimbálové muziky. Od roku 1978 je primá‰em a umûleck˘m vedoucím Hradi‰Èanu (vznikl uÏ v roce 1950) tvÛrãí osobnost – houslista a hudební skladatel

Jifií Pavlica. Pod jeho vedením se zaãal soubor postupnû transformovat. Vystoupení skupiny je vÏdy záÏitek, ãasto umocnûn˘ prostfiedím. Právû v unikátním prostoru plzeÀské Velké synagogy vyznívá umûní Hradi‰Èanu v maximální mífie. Pfiesvûdãit se o tom mÛÏete na koncertû 22. fiíjna 2008 v 19.30.

O FIRMù Podnikatelské úsilí Siemens Engineering

NA VÝSTAVU DO LONDÝNA. A proč ne? Řada z vás tam třeba jezdí na služební cesty, tak proč si je nezpestřit něčím příjemným? The National Portrait Gallery připravila výstavu velkoformátových obrázků nositele Nobelovy ceny z roku 2001, vědce sira Paula Nurseho. Vědce portrétoval výtvarník Jason Brooks a jde o největší realistické obrazy, jaké kdy portrétní galerie vystavovala. Brooks maloval portréty černobíle a využíval při tom efektů, jako kdybyste obličej vědce sledovali na filmovém plátně. Paul Nurse získal Nobelovu cenu v oblasti biochemického výzkumu spolu s Lelandem H. Hartwellem a R. Timothym Huntem.

Siemens Engineering je kompetentním, inovačním a seriozním obchodním partnerem. Snaží se poskytovat obchodní modely a řešení, které svou kvalitou, spolehlivostí a hodnotou splňují, nebo dokonce převyšují očekávání zákazníka. Přední pozice na trhu České republiky v oblasti elektrotechniky, silnoproudých a slaboproudých instalací, řídících systémů, elektrické instrumentace a technického zabezpečení budov je předpokladem dlouhodobě udržitelného rozvoje společnosti založeného na zisku. Základním úkolem modelu řízení přidané hodnoty je zabezpečit v zájmu akcionářů růst zisku, volný cash-flow a nízkou hodnotu provozního kapitálu.

PRAVIDLA P¤EÎITÍ

MANAGEMENT Stres patfií neodluãitelnû k dne‰ku. Snaha stihnout vÏdy o trochu více, neÏ je v lidsk˘ch silách, nedostatek spánku a odpoãinku vÛbec, pfietíÏenost informacemi, to v‰e pfiedstavuje velkou psychickou zátûÏ. text: redakce; foto: archiv

Je tedy nutné se nejen nauãit zvládat stresové situace, ale souãasnû také sniÏovat pravdûpodobnost jejich vzniku. Existuje nûkolik jednoduch˘ch metod, k jejichÏ zvládnutí není tfieba terapeuta ãi instruktora a které jsou realizovatelné i pfiímo pfii hrozícím konfliktu ãi jiné stresové situaci.

První stresová pomoc Dlouhodobé pÛsobení stresu velmi zatûÏuje organismus a je nutné se obãas uvolnit a zbavit napûtí. JestliÏe touÏíte po chvíli klidu,

MANAÎERSKÉ MINIMUM Zvládněte svůj stres! K poškození zdraví dochází teprve při dlouhodobém, chronickém působení stresu. Proti škodlivým účinkům stresu se lze bránit. Třeba radostnou myslí. Představte si rozmrzelého muže, jak kráčí v dešti do práce a celou dobu nadává. A pak si představte trojici radujících se dětí, které si hrají – rovněž v dešti. Kdo z nich je vystaven většímu stresu? Rozdíl nespočívá v okolnostech, ale v našem postoji k nim.

10 EUROZPRAVODAJ

fiemíra stresu je dnes povaÏována za spoluviníka témûfi v‰ech nejãastûji se vyskytujících onemocnûní - srdeãního infarktu, vysokého krevního tlaku, Ïaludeãních vfiedÛ, bolestí hlavy, bolestí zad, astmatu, a dokonce i rakoviny. Na druhé stranû nepfiítomnost stresu mÛÏe b˘t také dÛvodem únavy, nudy, nespokojenosti, apatie a deprese. Je dÛleÏité najít vyváÏenost mezi obûma extrémy.

P

Ke stresu dochází v kaÏdé situaci, která od nás vyÏaduje pfiizpÛsobení se zmûnû. Stres spojen˘ s vítûzstvím v soutûÏi, zv˘‰ením platu nebo pov˘‰ením v nás vyvolá pocit silné radosti. Jiné stresy sice moÏná nejsou tolik vzru‰ující, nicménû jsou rovnûÏ schopné vyvolat siln˘ pocit uspokojení, aÈ uÏ je to tfieba romantick˘ veãer, pochvala od spolupracovníka ãi dobré vysvûdãení u dítûte. Dal‰í stresy vyvolávají zase spí‰e únavu, tfiebaÏe samy o sobû nejsou niãím záporn˘m (napfi. svatba ãi vût‰í rodinná oslava). A pak jsou samozfiejmû stresy, které pro nás mohou b˘t znaãnû vyãerpávající napfi. v˘povûì ze zamûstnání, rozvod ãi smrt nûkoho blízkého.

ale nemÛÏete opustit pracovi‰tû a uvolnit se tfieba procházkou v parku, staãí udûlat si pfiestávku na chvilku meditace. Základem je pohodlná pozice vsedû a uvolnûní my‰lenek od starostí a nepfiíjemností. Prvním krokem je hlubok˘ nádech nosem, pfii nûmÏ poãítáte do co nejvy‰‰ího ãísla, kterého dosáhnete bez nadmûrného úsilí. Pak zadrÏíte dech opût s poãítáním do co nejvy‰‰ího ãísla jako pfii nádechu. V˘dech by mûl b˘t opût co nejdel‰í. Cviãení opakujte nûkolikrát, dokud vám to není nepfiíjemné, a po celou dobu si snaÏte udrÏet co nejvy‰‰í koncentraci.

Tûlesná i du‰evní rychlorelaxace Podstatou této metody je krátká sestava nûkolika jednoduch˘ch cvikÛ, jejichÏ prostfiednictvím dojde k uvolnûní du‰evního napûtí. Usaìte se nejlépe v pohodlném kfiesle a ruce poloÏte volnû na opûrky. Pokud sedíte

na Ïidli, poloÏte ruce na nohy tak, Ïe prsty sahají kousek za kolena. Nohy nechte pokrãeny pfiibliÏnû v pravém úhlu. Vlastní cviãení spoãívá v postupném uvolÀování prstÛ na rukou. Nejdfiíve zvednete palec pravé ruky, chvíli ho necháte nahofie a pak spustíte. Poté ho zvednete aÏ do nejvy‰‰í moÏné polohy a opût pomalu spustíte. Potfietí ho zvednete asi do dvou tfietin a po chvíli ho necháte spadnout dolÛ. Takto procviãíte postupnû prsty obou rukou, zápûstí, pfiedloktí i celé paÏe. SoubûÏnû s uvolnûním konãetin pfiichází uvolnûní psychické.

Pfiesouvání pozornosti Tuto metodu lze uplatnit v pfiípadû, Ïe nejste v pfiímém rozhovoru s jinou osobou. Zaujmûte podle situace uvolnûn˘ postoj nebo se pohodlnû posaìte a pfiedstavujte si, Ïe jste na pláÏi, v lese, na chalupû, prostû nûkde, kde je vám dobfie. Nebo se plnû soustfieìte na prostfiedí kolem vás. Pokud jste v místnosti, prohlédnûte si pomalu a pozornû její vybavení, zafiízení, osvûtlení, barevné ladûní a logiku uspofiádání v‰ech pfiedmûtÛ a snaÏte se posoudit celkov˘ dojem, kter˘ ve vás tento prostor vyvolává.

Po celou dobu si nepfiipou‰tûjte jiné my‰lenky, jako by toto bylo to nejdÛleÏitûj‰í na svûtû. V˘sledkem bude uklidnûní my‰lenek a také získání urãitého nadhledu v bezprostfiední stresové situaci a vy se budete moci vrátit zpût k jednání ãi k práci.

Zmûna Ïivotního stylu Antistresové metody pomohou zvládat akutní zátûÏové situace, pamatujte v‰ak na to, Ïe je nutné zv˘‰it i celkovou odolnost

JE NUTNÉ NAUČIT SE NEJEN ZVLÁDAT STRESOVÉ SITUACE, ALE I SNIŽOVAT PRAVDĚPODOBNOST JEJICH VZNIKU.

va‰eho organismu proti pÛsobení stresu. Základem je zdravé stravování. Hamburgry, aã se zeleninov˘m salátem, nebo minutka v restauraci nejsou tûmi prav˘mi jídly. MÛÏe se zdát, Ïe poÏadavek pestré stravy s dostatkem zeleniny, ovoce a vlákniny a dodrÏování pitného reÏimu jsou obehranou písniãkou. Ale kdo to zkusil, potvrdí, Ïe se cítí lépe. A zdaleka to neznamená asketick˘ Ïivot bez obãasn˘ch sladkostí ãi jin˘ch pamlskÛ. Ty by v‰ak nemûly b˘t základem, ale pouze pfiíjemn˘m zpestfiením jídelníãku. Vody si uÏívejte v hojné mífie – vnitfinû i zevnû. DÛleÏité je vypít 1,8 aÏ 2,4 l vody dennû. Ráno navíc zaãínejte vÏdy sprchou – stfiídavû teplou a studenou – nebo umytím sedo pÛl tûla. A tím se dostáváme o krok dál.Nejen jídlem Ïiv je ãlovûk a je nutné zvy‰ovat i psychickou odolnost. K tomu jsou koníãky, zájmy a pfiíjemné ãinnosti, na které je nutné udûlat si ãas a ne jen snít, Ïe jednou... Péãe o sebe sama není sobectví, ale nutnost. KdyÏ budete spokojenûj‰í vy, budou spokojeni i lidé kolem vás a Ïivot bude pfiíjemnûj‰í.

Stres nemá rád hofiãík a smích Jak˘mi prostfiedky máme proti nebezpeãnému stresu úãinnû bojovat? Vedle bûÏn˘ch rad, jak se vyhnout stresu, nyní odborníci tvrdí, Ïe jediné upfiímné zasmání prodluÏuje Ïivot o tfii minuty. Psychická zátûÏ se dá sníÏit i kvalitou stravy, ale chybné je pfiejídání pfiíli‰ rozmanit˘m jídlem. Naopak znaãn˘ v˘znam má dostatek nejv‰estrannûj‰ího minerálu – hofiãíku (magnesium). kter˘ zvy‰uje odolnost proti infekãním nemocem, dokonce i proti rakovinû. Nedostatek signalizuje lámavost nehtÛ, bu‰ení srdce, ranní únava, nervozita, svalové kfieãe. NejhÛfie se to projevuje na srdci. PostiÏeného navíc tr˘zní obavy, úzkosti a snadno se rozãiluje. Nejlep‰í je pfiijímat hofiãík v pfiirozeném stavu – v celozrnn˘ch obilninách, jádrech ofiechÛ, lu‰tûninách, tmavozelené listové zeleninû, urãit˘ch minerálních vodách ãi su‰en˘ch fících. MÛÏeme si tak v podobû pfiíjemn˘ch potravinov˘ch doplÀkÛ blahodárn˘m minerálem zpestfiit stravu. Doporuãuje se denní dávka hofiãíku pro muÏe 300 mg, pro Ïeny 280 mg, pfiiãemÏ 100 mg hofiãíku obsahují asi dva krajíãky celozrnného chleba nebo ãtyfii vla‰ské ofiechy ãi porce divoké r˘Ïe, ale také tfieba... a teì urãitû potû‰íme vût‰inu z vás – litr piva. I

INZERCE

BOJ SE STRESEM

ROZHOVOR & POZVÁNKA

MANAGEMENT âR BUDE HOSTIT V¯ZNAMNOU EVROPSKOU KONFERENCI

MODERNÍ NÁSTROJ âeské zastoupení Evropské rady pro mentoring a kouãink (EMCC CZ) provádûlo v uplynul˘ch mûsících na na‰em trhu v˘zkumnou sondu, t˘kající se vyuÏití kouãinku a jeho pfiínosÛ pro firmy. text: redakce; foto: archiv

Z

Na úvodním snímku hovoří Sören Bäckman s Davidem Megginsonem. První snímek dole vlevo: týmová práce pod vedením Davida Megginsona. Snímek dole vpravo: odbornice na koučing Kristina Gyllensten při vedení svého workshopu.

12 EUROZPRAVODAJ

de jsou nûkteré postfiehy ze závûreãné v˘zkumné zprávy. Její plné znûní, vãetnû detailních dat a pfiíslu‰n˘ch grafÛ, je moÏno objednat na webové adrese [email protected]. O prÛbûhu a cílech v˘zkumné sondy hovofiíme s Davidem Seluck˘m z praÏské EMCC CZ. Jen pfiipomínáme, Ïe EMCC CZ vznikla pfied nûkolika mûsíci jako ãeské zastoupení panevropské spoleãnosti EMCC (European Mentoring & Coaching Council). Co bylo hlavním cílem vaší výzkumné sondy? Hlavním cílem bylo zmapovat aktuální situaci vyuÏívání kouãinku ve vybran˘ch spoleãnostech, které pÛsobí v âeské republice. SnaÏili jsme se zjistit dÛvody vyuÏívání kouãinku, praktické zku‰enosti s ním a jeho konkrétní pfiínosy. Také jsme se zajímali o pfiedstavy jednotliv˘ch firem o budoucnosti kouãinku v rámci jejich programÛ pro rozvoj zamûstnancÛ.

Kdo se zapojil do vaší výzkumné sondy? Celkem se jedná o více neÏ ãtyfiicet spoleãností. Nemá smysl je jmenovat, ale vût‰inou jsou vefiejnosti dobfie známé. Podafiilo se nám dosáhnout toho, Ïe jsou rovnomûrnû zastoupeny subjekty z následujících ãtyfi oblastí: v˘roby, sluÏeb, obchodu a financí. TaktéÏ je moÏno fiíci, Ïe zde najdete firmy malé, stfiední i velké. Zkrátka

Jak jsou na tom tedy firmy s využíváním koučinku? To je velmi ‰iroká otázka. Pokusím se na ni zjednodu‰enû odpovûdût. Obecnû vzato existují dva základní póly. Jednak jsou zde spoleãnosti, které kouãink vyuÏívají intenzivnû a jiÏ po mnoho let (maximum je patnáct let), a pak je tady mnoho spoleãností, které nemají s kouãinkem vÛbec Ïádné zku‰enosti ani tomuto pojmu

JEDNAK JSOU ZDE SPOLEČNOSTI, KTERÉ KOUČINK VYUŽÍVAJÍ INTENZÍVNĚ, A PAK TY, KTERÉ ANI TOMUTO POJMU NEROZUMÍ. jsme se soustfiedili na to, aby na‰e sonda ‰la napfiíã podnikatelsk˘mi obory a velikostí spoleãností. Jakým způsobem jste během výzkumu získávali od společností potřebná data? V‰echny informace jsme posbírali formou osobního pohovoru s lidmi, ktefií jsou v dotazovan˘ch spoleãnostech zodpovûdní za rozvoj lidsk˘ch zdrojÛ. V‰ichni odpovídali na jedenadvacet stejn˘ch otázek, a proto lze data velmi dobfie analyzovat a zpracovat.

nerozumí. Vût‰ina firem v‰ak osciluje nûkde mezi tûmito extrémy. Typická firma vyuÏívá obãas a dle potfieby takzvan˘ business kouãink pro svÛj vrcholov˘ management. Co firmy vede k tomu, že začínají využívat koučink? Konkrétní dÛvody se v rÛzn˘ch spoleãnostech li‰í. Typické dÛvody jsou zejména následující: Zahraniãní vlastník vyuÏívá kouãink a svoji zku‰enost pfienese do ãeské poboãky. Top manaÏefii se chtûjí dále rozvíjet, ale nemají ãas ani chuÈ nav‰tûvovat standardní kurzy a tréninky. Kouãink je pro nû flexibilní, na míru ‰itou metodou, která jim pomáhá pfiekonávat sebe sama. Nûkdo z vedení firmy nebo specialista ãelí dÛleÏité v˘zvû a hledá nûkoho, kdo mu pomÛÏe. Kouã v této situaci fie‰í jasnû definovan˘ problém. ·kolení a tréninky jiÏ firmû nestaãí. Je tfieba zajistit, aby byly nabyté znalosti skuteãnû efektivnû vyuÏity na dané pozici a pracovi‰ti. Napfiíklad kdyÏ

KOUâINK A JEHO POTENCIÁL V PRAXI

chce spoleãnost v˘raznû zv˘‰it svÛj obrat, mÛÏe jí aktivizace potenciálu obchodních zástupcÛ formou kouãinku v˘raznû pomoci. Kouãink je moderní nástroj rozvoje zamûstnancÛ. ¤ada spoleãností ho s úspûchem pouÏívá, tak proã to také nezkusit? Jakým způsobem firmy nakupují koučink? Zpoãátku to pro nû b˘vá obtíÏné. Spoleãností, které nabízejí kouãink, je pomûrnû hodnû a není jednoduché se v jejich nabídkách zorientovat a vybrat si hned napoprvé vhodné

kouãe. âasto spoléhají na reference od lidí, které znají, anebo se obrátí na organizaci, která kouãe sdruÏuje. Obvykle se koneãn˘ v˘bûr omezí na nûkolik konkrétních kouãÛ a budoucí kouãovaní si z nich vyberou podle své intuice. Firmy, které nakupují vût‰í mnoÏství kouãinku, ãasto mají „pool“ nûkolika kouãÛ. ¤ada firem vyuÏívá také vlastní interní kouãe. Nûkdy to b˘vají pracovníci personálního oddûlení a nûkdy vhodní pracovníci napfiíklad stfiedního managementu,

– mezilidské vztahy, – budování t˘mu, – t˘mová práce. Co firmy očekávají v blízké budoucnosti v souvislosti s koučinkem? Více neÏ dvû tfietiny dotazovan˘ch spoleãností oãekává v˘razn˘ nebo mírn˘ rÛst nákupu kouãinku. I nadále bude kouãink urãen˘ pfiedev‰ím pro vrcholov˘ a stfiední management. V nûkter˘ch firmách je také kladen dÛraz na obchodní síÈ. Nejvíce vyuÏívan˘ bude business kouãink,

v˘znamn˘ bude i kariérní a t˘mov˘ kouãink. Z hlediska pfiínosÛ budou spoleãnosti klást vût‰í dÛraz na oblasti motivace zamûstnancÛ, budování t˘mu a t˘movou práci. EVROPSKÁ RADA PRO MENTORING A KOUČINK Vás srdeãnû zve na 15. VÝROČNÍ KONFERENCI EMCC Nejvût‰í evropská událost roku v oboru mentoringu a kouãinku. Letos v âeské republice!

ŠKOLENÍ A TRÉNINKY JIŽ FIRMĚ NESTAČÍ. JE TŘEBA ZAJISTIT, ABY BYLY NABYTÉ ZNALOSTI SKUTEČNĚ EFEKTIVNĚ VYUŽITY NA DANÉ POZICI A PRACOVIŠTI. ktefií tuto funkci vykonávají vedle svojí normální práce. Jaké konkrétní přínosy má pro firmy koučink? KdyÏ shrneme v˘sledky na‰í v˘zkumné sondy, dospûjeme k následujícím pfiínosÛm, uveden˘m v pofiadí od nejv˘znamnûj‰ího po ménû v˘znamn˘: – dosahování cílÛ, – rozvoj zamûstnancÛ, – motivace zamûstnancÛ, – fie‰ení problémÛ,

Termín: 4.–6. prosince 2008 Místo: Hotel Andûl’s, Praha 5 Více neÏ 50 prezentujících pfiedních mezinárodních kouãÛ, mentorÛ, akademikÛ, vûdcÛ a osobností z oboru. Celkem 36 workshopÛ. Vybraná témata: Kouãování k v˘konu: co se mÛÏeme nauãit z hereckého umûní. Vytváfiení kouãinkové kultury: a co dál? Mentoring v rámci Talent managementu, Kouãink a zmûna kultury: pfiípadová studie Ministerstva

vnitra Velké Británie 2005–2007. Kouãink kouãÛ – 3 svûty. Na co dávat pozor a pfiesto b˘t efektivní. Exekutivní kouãink: urychlení rozvoje talentÛ na úrovni top managementu. Kouãink ve ‰kolství a akademické sféfie (Izrael). Rychlokouãink s teenagery ve ‰kolách (Velká Británie). Kouãink organizací BUSHIDO mentoring: vyuÏití tradiãního japonského „ZpÛsobu váleãníka“ v moderním leadershipu a fiízení. Kouãink ve vefiejném sektoru: prÛhlednost kontrolních mechanismÛ.

Program a pfiihlá‰ky: www.emccouncil.org nebo dotazy: [email protected]. DALŠÍ AKCE TOHOTO PODZIMU: workshopy s mezinárodními hvûzdami kouãinku: Irena Sobolewska – Mezinárodní trendy v kouãinku. Místo konání: Praha, termín: 16. záfií 2008. Irena Sobolewska pracuje pro SKAI Associates jako konzultant se specializací na business kouãink. Je také generálním sekretáfiem EMCC. Irena je vitální a energizující spíkr s mnohalet˘mi zku‰enostmi z projektÛ ve v˘znamn˘ch firmách. Prof. David Megginson PhD. – Vytváfiení kouãinkové kultury. Místo konání: Praha, termín: 21. fiíjna 2008. Profesor Megginson pracuje jako profesor Rozvoje lidsk˘ch zdrojÛ na Sheffield Hallam University. Je také ãlenem v˘konného v˘boru EMCC a vyuãuje na i-coach academy masters programme ve Velké Británii. David je inspirativním spíkrem a vynikajícím facilitátorem. Má více neÏ tfiicetileté zku‰enosti s fiízením zmûn, kouãinkem a mentoringem u znám˘ch spoleãností i ve vefiejném sektoru. Je autorem fiady odborn˘ch knih. Více na: www.emccouncil.org nebo dotazy: [email protected]. I

Na fotografiích zleva: Peter Szabo diskutuje na poslední výroční konferenci EMCC v rámci panelu EQA. Součástí konferencí jsou i workshopy. Velký zájem je už tradičně o workshop Davida Megginsona, jak dokazuje

soustředěné naslouchání účastníků setkání jeho přednášce. V České republice se mohou zájemci s Davidem Megginsonem setkat ještě před výroční konferencí, která bude v Praze 4.–6. prosince. David Megginson povede vlastní workshop 21. října.

EUROZPRAVODAJ 13

REPORT

V. I. P. KLUB

Czech Business Club Každý poslední čtvrtek v měsíci se scházejí členové Czech Business Clubu v neformální atmosféře, aby spolu probírali nejen pracovní záležitosti, ale rovněž aby získali nové podněty a také aby se pobavili. text: redakce; foto: archiv CBC Lubor Žalman, generální ředitel Raiffeisen banky, jednotlivým věkovým skupinám zábavnou a interaktivní formou poradil, jak nakládat s penězi, jak nejlépe spořit či v budoucnu investovat. Rovněž jim byl představen nový produkt – Virtuální svět financí – Second life.

P

odstata klubu je kaÏdému uÏ asi dostateãnû známá. Vzájemné setkávání obohacuje zúãastnûné strany a pfiiná‰í do jejich pracovních ÏivotÛ nové impulsy. Spoleãná úãast na odborn˘ch pfiedná‰kách otevírá ãlenÛm Czech Business Clubu nové obzory, pfiiná‰í jim zajímavé informace a zprostfiedkovává jim setkání s pozoruhodn˘mi lidmi, se kter˘mi by se jinak moÏná ani nesetkali. To v‰e a je‰tû mnohem více nabízí ãlenství v Czech Business Clubu. Ostatnû ãtenáfii Eurozpravodaje jsou o dûní v klubu pravidelnû informováni. Nejinak je tomu i v tomto vydání. Snad pro vás následující fiádky budou znamenat dal‰í inspiraci pro vበÏivot. SPOJUJEME Díky ãlenství v Czech Business Clubu potkáte v˘jimeãné osobnosti, nároãné, podnikavé a úspû‰né lidi, ktefií vás mohou obohatit. Klubov˘ program a ostatní aktivity vytváfiejí dostatek pfiíleÏitostí pro osobní setkávání a networking. Prostfiednictvím exkluzivních kontaktÛ CBC se osobnû seznámíte se ‰piãkou ekonomické, politické i kulturní sféry.

> Filozofie a smûfiování klubu

Motto: Sebastian Roch Chamfort: Úspûch plodí úspûch. Mottem uveden˘m v perexu by ‰lo ve struãnosti vyjádfiit, jakou filozofií se fiídí Czech Business Club a jeho ãlenové a pfiíznivci. S tím souvisí i jeho hlavní náplÀ ãinnosti. Základním posláním CBC je vytváfiení nov˘ch obchodních pfiíleÏitostí a upevÀování stávajících obchodních vazeb v rámci pofiádan˘ch semináfiÛ a dal‰ích klubov˘ch aktivit. Ambicí Czech Business Clubu je shromáÏdit skupinu aktivních lidí a dát jim základnu pro dal‰í rozvoj jejich podnikání, profesní vzdûlávání v aktuálních oborech a zároveÀ i osobní a osobnostní rÛst. âinnost klubu smûfiuje k tomu, aby se ãlenství v nûm stalo atraktivní souãástí Ïivotního stylu pro nároãné. 14 EUROZPRAVODAJ

PODPORUJEME CBC podporuje smysluplné uÏiteãné charitativní projekty s individuálním zacílením. CBC i pfii v˘bûru projektÛ naslouchá názorÛm sv˘ch ãlenÛ. CBC garantuje, Ïe finance, ãas i úsilí vûnované nadaãním projektÛm jsou jednoznaãnû, prÛhlednû a prÛkaznû smûfiovány na konkrétní akce a v˘sledky. ROSTEME Úspûch je spoleãn˘ v‰em ãlenÛm CBC. A ti jej nevnímají jako cíl, ale jako cestu. UdrÏet se na ‰pici vyÏaduje neustálé sebezdokonalování, sledování trendÛ a nepfietrÏit˘ osobní rÛst. Klubová platforma umoÏÀuje efektivní pfiedávání osobních zku‰eností, které spolu

PROSTŘEDNICTVÍM KONTAKTŮ CBC SE OSOBNĚ SEZNÁMÍTE SE ŠPIČKOU EKONOMICKÉ, POLITICKÉ I KULTURNÍ SFÉRY. s informacemi a podnûty z odborn˘ch semináfiÛ ãi konferencí násobí tvÛrãí potenciál a usnadÀují plnit vytyãené cíle. ŽIJEME NeÏijeme, abychom pracovali, ale pracujeme, abychom Ïili. Vedle klubov˘ch business setkání pfiedstavuje CBC zázemí i pro navazování kontaktÛ mezi rÛzn˘mi

âTVRTLETNÍ ZHODNOCENÍ A V¯HLEDY

osobnostmi, které se vzhledem ke svému vytíÏení a odli‰nému profesnímu zamûfiení obtíÏnû setkávají. CBC tak podporuje pracovní i mimopracovní synergie. Je proto sv˘mi ãleny vnímán jako pfiíleÏitost,

V RÁMCI CYKLU CBC NETRADIČNÍ NÁSTROJE INVESTOVÁNÍ SE TENTOKRÁT SEMINÁŘ TÝKAL TÉMATU INVESTICE DO DĚTÍ.

financí – Second Life. Zatímco dûti poslouchali povídání pana Îalmana, jejich tatínkové si mohli zasoutûÏit ve skládání lega, které pro tuto akci, stejnû jako ceny pro vítûze a drobné dárky, laskavû poskytla spoleãnost Lego Trading s. r. o. Bûhem tohoto pozdního odpoledne nebyla nouze ani o jiÏ tradiãnû chutné obãerstvení, tentokrát ‰ité na míru i dûtsk˘m úãastníkÛm semináfie. Koncem ãervna pfiipravil CBC pro své

která je obohatí v mnoha smûrech. Ze stránek Eurozpravodaje se lze pravidelnû doãíst informace o Czech Business Clubu (CBC), o jeho ãinnosti, akcích, ãlenech ãi partnerech. Pro tentokrát v ãásti Stfiípky z akcí pfiiná‰íme v˘bûr nejzajímavûj‰ích setkání a akcí CBC z poslední doby. PfiiblíÏíme vám i pravideln˘ kalendáfi plánovan˘ch akcí. NEJZAJÍMAVĚJŠÍ STŘÍPKY Z KLUBOVÝCH UDÁLOSTI A KALEDNÁŘ PLÁNOVANÝCH AKCÍ Zaãátkem ãervna se ãlenové a hosté CBC jiÏ po ãtvrté se‰li v rámci cyklu Netradiãní nástroje investování. Tentokrát se semináfi t˘kal investice do dûtí. V pfiíjemn˘ch prostorách restaurace La Scene na praÏském Starém Mûstû uspofiádal CBC odpoledne pro tatínky a jejich malé i vût‰í dûti a mlad‰í i star‰í adolescenty. Jednotliv˘m vûkov˘m skupinám pak Lubor Îalman, generální fieditel Raiffeisen banky, zábavnou a interaktivní formou poradil, jak nakládat s penûzi, jak nejlépe spofiit ãi v budoucnu investovat. RovnûÏ byl pfiedstaven nov˘ produkt – Virtuální svût

Výkonný ředitel České židovské obce Dr. Tomáš Kraus na přednášce pro členy a hosty CBC koncem června letošního roku.

ãleny a hosty hned dvû akce. První byl dopolední semináfi BlackBerry, pofiádan˘ v restauraci Le Pavillon na praÏské Brumlovce. Úãastníci tohoto semináfie byli seznámeni s tímto lákav˘m fie‰ením pro jejich byznys, v‰emi v˘hodami, které systém BlackBarry sv˘m klientÛm poskytuje, a také v˘ãtem zpÛsobÛ, jak si pohodlnû ulehãit práci. Nejen tûm, ktefií o BlackBerry je‰tû nesly‰eli, bylo nabídnuto mûsíãní testování tohoto produktu zdarma a dal‰í v˘hody, které

KULTURNÍM HŘEBEM LÉTA BYLO BEZESPORU CBC FORUM ALANIS MORISSETTE, POŘÁDANÉ V RÁMCI V. I. P. STARBOX. spoleãnost BlackBerry sv˘m klientÛm poskytuje. V rámci jiÏ tradiãních klubov˘ch ãtvrtkÛ probûhlo, rovnûÏ koncem ãervna, setkání s v˘konn˘m fieditelem âeské Ïidovské obce, Dr. Tomá‰em Krausem. Pan Kraus pfiítomné zaujal vyprávûním o historii ÎidÛ na ãeském území a úloze a ãinnostech âeské Ïidovské komunity odlehãenou a velmi zábavnou formou, kterou své povídání okofienil. Po jiÏ zmínûné pfiedná‰ce a diskusi nad tématy, která zúãastnûné zajímala, probûhla degustace alsask˘ch vín a Holandská draÏba jednoho z nejlep‰ích roãníkÛ dvacátého století – vína PETRUS 1950.

Astroložka Markéta Vostrá odkryla v baru Rusalka hostům tohoto zajímavého večera taje magie byznysu a poradila, jak se s chladnou hlavou vypořádat nejen s pracovními úskalími.

poslední ãervencov˘ den uspofiádal v pfiíjemném prostfiedí baru Rusalka ochutnávku nejlep‰ích destilátÛ pod vedením zku‰eného degustátora, kter˘ sv˘mi znalostmi stran pfiedstaven˘ch nápojÛ udivil nejednoho z hostÛ. Kromû vybran˘ch mokÛ veãer zpfiíjemnila i pfiítomnost na‰í pfiední astroloÏky paní Markéty Vostré, které odkryla hostÛm tohoto zajímavého veãera taje magie byznysu a mimo jiné poradila, jak se co nejlépe a s chladnou hlavou vypofiádat nejen s pracovními úskalími. Kulturním hfiebem léta CBC bylo bezesporu CBC Forum Alanis Morissette, pofiádané CBC v rámci novû zavádûného produktu V. I. P. STARBOX. âlenové a hosté CBC mûli v Kongresovém centru k dispozici V. I. P. salonek se samostatn˘m vchodem, V. I. P. místa v hledi‰ti a také pfiíjemné osvûÏení formou bohatého rautu vãetnû vybran˘ch zahraniãních vín, a to pfied, bûhem i po skonãení koncertu. Na kaÏdého z hostÛ pak pfii odchodu ãekal samozfiejmû je‰tû mil˘ dárek na rozlouãenou.

OCHUTNÁVKA DESTILÁTŮ Czech Business Club nezapomíná na své ãleny a pfiíznivce ani bûhem léta, a proto

Vydražitel jednoho z nejlepších ročníků 20. století – vína PETRUS 1950 –, s prezidentkou klubu Romanou Drobíkovou.

CBC PŘIPRAVUJE Na záfií CBC pfiipravuje: V sobotu 27. záfií v rámci nové sluÏby V. I. P. STARBOX prodej V. I. P. vstupenek na koncert hudební legendy Leonarda Cohena; V nedûli 28. záfií benefiãní pfiedstavení Eli‰ky Balzerové v Komorní Fidlovaãce „MÛj bájeãn˘ rozvod“. Projektem klub podpofií zámûr divadla zakoupit plo‰inu pro handicapované diváky. Na fiíjen je potom pfiipraven dal‰í ze seriálu Netradiãních nástrojÛ investování – tentokrát investice do diamantÛ a drah˘ch kamenÛ. Jak vidíte, program CBC je opravdu bohat˘. I EUROZPRAVODAJ 15

ÎIVOTNÍ STYL

BUëTE V POHODù Syndrom vyhoření. Občas se o něm někdo zmíní. Ale připadá nám většinou, jako by to byl spíš básnický příměr, změkčilost než skutečné, reálné nebezpečí. „Cítím nepohodlí, tedy žiji," uvažoval na pouti po africké řece, kam ze svého evropského života utekl, vyčerpaný a cynický architekt, hrdina novely Vyhořelý případ, vydané r. 1961 Grahamem Greenem. Název knihy se pod označením syndrom vyhoření postupně stal odborným pojmem - job burnout.

OD ZÁPALU AÎ K VYHO¤ENÍ

fie‰ení. Proã? Alkohol je nejdostupnûj‰í a nejsnadnûj‰í prostfiedek k tomu, jak se zbavit tenze a vnitfiního napûtí, jak se vyrovnat s nepfiíjemn˘mi pocity. âlovûk mÛÏe nekontrolovanû pít kdykoli a kdekoli, i o samotû, doma.“ Situace, kdy stav vyhofiení skuteãnû nastal, je obtíÏná pro v‰echny. Dotyãn˘ je podráÏdûn˘, doma se ventiluje na ãlenech rodiny, pozvolna zaujímá negativní postoj ke v‰emu a v‰em. Lidi se pro nûj stávají pouh˘mi pfiedmûty. Blízcí se cítí ukfiivdûní a ranûní a nastává bludn˘ kruh. Naru‰ené vztahy mohou vyústit aÏ v rozpad rodiny. JAKO TRABANT BEZ BENZÍNU „Deset let jsem pracoval jako manaÏer ve firmû stfiední velikosti. Trpím komplexem dokonalosti, coÏ znamená, Ïe si myslím, Ïe nikdo nedokáÏe udûlat práci lépe neÏ já, takÏe jsem se ve finále staral úplnû o v‰echno,“ vypráví padesátilet˘ Vladimír K. „Práce mû vÏdycky bavila a naplÀovala. Tû‰il jsem se tam a pak za svou rodinou. Mûl jsem dobr˘ pocit, Ïe v‰echno zvládám. Najednou ale nechci fie‰it problémy s objednávkou ‰roubkÛ nebo Ïabomy‰í války mezi zamûstnanci a vydávat zbyteãnû energii – stejnû to nikdo neocení. Má taková práce vÛbec smysl? Do práce chodím unaven˘ a vracím se úplnû vyãerpan˘. Jsem schopn˘ tak maximálnû pustit si

Termín vyhofiení zná asi kaÏd˘ z nás, ale pfiece jen – nemáme o jeho obsahu zkreslené pfiedstavy? Poprvé byl popsán v roce 1975. Víme dnes, jak mu pfiedejít? text: redakce, foto: archiv

D

vacet pût let v˘zkumu ho definovalo jako smûs vyãerpání, cynismu a poklesu profesionální v˘konnosti, která je dlouhodobou odpovûdí na chronické stresující emoãní a mezilidské vlivy v práci. „Na vyhoření si zaděláváte, pokud jste dlouhodobě emocionálně vyčerpaní, frustrovaní, cítíte se být trvale ve stresu a obvykle jste vyčerpaní i fyzicky,“ vysvětluje MUDr. Jansová. „Typickými adepty jsou pracovití, příliš odpovědní a důslední lidé s velkou dávkou empatie. K těm nebezpečně dobrým vlastnostem a způsobům chování patří i vysoké pracovní nasazení, přehnaná pečlivost, soustředěnost na detaily a snaha udělat všechno perfektně.“ TÝKÁ SE TO I VÁS? Není divu, Ïe syndrom nejãastûji postihuje takzvané pomáhající profese – zdravotníky, pedagogy a psychology ãi zamûstnance v sociálních sluÏbách. Jsou to zamûstnání charakteristická vysok˘mi nároky na v˘kon,

16 EUROZPRAVODAJ

závaÏn˘mi následky v pfiípadû omylu a velkou odpovûdností. TûÏi‰tû jejich práce je v kaÏdodenním kontaktu s lidmi, pln˘mi emocí, protikladn˘ch pocitÛ, ãasto odporu a odmítání. To je velmi nároãné a vyãerpávající, klientÛm a pacientÛm pak dává ãlovûk víc energie, neÏ vlastní rodinû a pfiátelÛm. A jelikoÏ v˘sledky takové práce nejsou okamÏité a hmatatelné, mÛÏe se po ãase dostavit pocit marnosti a odlid‰tûní. Pfiesnû stejnû ale dopadají i stfiední a vrcholoví manaÏefii, ktefií se mohou v práci rozkrájet, ale nadfiízen˘ je stejnû nikdy nepochválí a plat se jim také nezvy‰uje zrovna zázraãn˘m zpÛsobem. Nejste to náhodou i vy? BLUDNÝ KRUH „¤ada tûchto lidí sahá po alkoholu,“ fiíká MUDr. Jansová. „Je to nejãastûj‰í zpÛsob

JSTE PODRÁŽDĚNÍ, VENTILUJETE SE NA RODINĚ, ZAUJÍMÁTE NEGATIVNÍ POSTOJ KE VŠEMU A VŠEM?

televizi a tupû sledovat program. Rodina má na mû také velké nároky. Nûkdy jsem tak unaven˘, Ïe se jen silou vÛle donutím zavolat nûkomu blízkému. Cítím se jako trabant, kterému do‰el benzín a pfiitom se od nûj oãekává v˘kon jaguára…“ Syndrom nastupuje tím dfiív a je tím tûωí, ãím vût‰í je nepomûr mezi lidsk˘mi moÏnosti a objemem zvládnutelné práce. V situaci, kdy ãlovûk zaãne b˘t nespokojen˘ se souãasn˘m Ïivotem, by si mûl poloÏit zásadní otázky. Z ãeho plyne mÛj pocit stresu? Co stresové reakce spou‰tí? Co

PRÁCE TIPY A TRIKY

pfiiná‰ím rodinû kromû penûz? KdyÏ vynechám práci a rodinu, co mû tû‰í? Kolik hodin t˘dnû se doopravdy bavím? JAK SE VYHNOUT SYNDROMU VYHOŘENÍ? 1. SniÏte pfiíli‰ vysoké nároky. Kdo na sebe i druhé klade neustále pfiíli‰ vysoké nároky, vystavuje se nebezpeãí stresu. Pfiijmûte

SYNDROM NASTUPUJE TÍM DŘÍV A JE TÍM TĚŽŠÍ, ČÍM VĚTŠÍ JE NEPOMĚR MEZI LIDSKÝMI MOŽNOSTI A OBJEMEM ZVLÁDNUTELNÉ PRÁCE. skuteãnost, Ïe ãlovûk je nedokonal˘ a chybující. 2. Nepropadejte syndromu pomocníka. Vyhnûte se nadmûrné citlivosti k potfiebám druh˘ch lidí. Pohybujte se v rozmezí mezi soucítûním a emocionálním odstupem. 3. NesnaÏte se b˘t zodpovûdní za v‰echny a za v‰echno. âím více budete ostatním pomáhat, tím více budou bezmocní. 4. Nauãte se fiíkat NE. Nenechávejte se pfietûÏovat. ¤eknûte ne, pokud budete cítit, Ïe je toho na vás nakládáno pfiíli‰. Myslete nûkdy také na sebe. 5. Stanovte si priority. Nemusíte b˘t v‰ude a vÏdy. Nevypl˘tvejte svou energii na nesãetné aktivity. Soustfieìte se na ãinnosti, které si vyberte jako podstatné. 6. Dobr˘ plán u‰etfií polovinu ãasu. Zacházejte rozumnû se sv˘m ãasem. Rozdûlte si rovnomûrnû práci. Vût‰í úkoly si rozdûlte na dílãí etapy, které budete schopni zvládnout. SnaÏte se vyhnout odkládání práce. 7. Dûlejte pfiestávky. Uvûdomte si, Ïe va‰e zásoba energie je omezená. NeÏeÀte se z jedné ãinnosti do druhé.

8. Vyjadfiujte otevfienû své pocity. Pokud se vás cokoliv dotkne, dejte to najevo. Udûlejte to tak, abyste sami necitlivû nezasáhli druhého. 9. Hledejte emocionální podporu. Sdûlená bolest, poloviãní bolest. Najdûte si „vrbu“, dÛvûrníka, kterému mÛÏete otevfienû vylíãit svoje problémy. 10. Hledejte vûcnou podporou. V‰echny problémy nemÛÏete vyfie‰it sami. Není nutné lámat si se v‰ím hlavu sám. Pohovofite si s kolegynûmi a kolegy, poÏádejte je o radu a o návrhy na fie‰ení.

se z toho, co umíte a dokáÏete. UÏívejte si také pozitivních stránek Ïivota. 12. Vychutnávejte v‰echno, co podle vás má v Ïivotû nûjakou hodnotu. 13. Pfiedcházejte komunikaãním problémÛm. Práci si dobfie pfiipravte, sdûlte spolupracovníkÛm i klientÛm hned na zaãátku svá oãekávání a cíle. Vyh˘bejte se ukvapen˘m rozhodnutím, plan˘m slibÛm i v˘hrÛÏkám. 14. V kritick˘ch okamÏicích zachovejte rozvahu. V konfliktní situaci se nenechávejte svést prvním negativním pocitem Vyhledávejte věcné výzvy. Buďte otevření novým zkušenostem, dále se učte a vzdělávejte. Rozšiřování obzoru a repertoáru komunikačních technik zlepšuje schopnost zvládat stres. Zajímejte se o své zdraví. Berte vážně varovné signály vašeho těla. Zmírněte pracovní nasazení, dopřávejte si dostatek spánku, zdravě se stravujte, sportujte, udělejte si radost.

NA TO, ABY SI ČLOVĚK DOOPRAVDY ODPOČINUL, NESTAČÍ PÁR DNŮ DOVOLENÉ. 11. Vyvarujte se negativního my‰lení. Jakmile zabfiednete do hloubání a sebelítosti, fieknûte si „stop“. PoloÏte si otázku: „Co je na mnû dobrého?“ Radujte

k impulsivnímu jednání. Uvûdomte si vበmanévrovací prostor a pfiimûfiené zpÛsoby fie‰ení konfliktu. Konfliktní situaci mÛÏete vyfie‰it paradoxní reakcí nebo humorem. 15. DoplÀujte energii. Va‰e práce není pupek svûta. Vyrovnávejte pracovní zátûÏ potfiebnou mírou odpoãinku. Vûnujte se ãinnostem a vztahÛm, pfii kter˘ch se cítíte dobfie a které vás naplÀují. Osvojte si relaxaãní techniky. I INZERCE

Euromix

Problém STEREOTYPNÍ REKLAMA

Z legislativní smr‰ti a závûreãn˘ch zpráv ãi návrhÛ opatfiení rÛzn˘ch komisí pfii europarlamentu jsme se pro vás snaÏili vybrat to nejzajímavûj‰í.

Díváme se na stereotypy Ženy, které čistí a vaří v kuchyni či perou prádlo, muži, kteří leští své automobily – to jsou jen některé z typických obrazů, které nám pravidelně prezentuje televizní reklama. Je to skuteãn˘ odraz reality anebo se jedná o stereotypy? Podle ‰védské poslankynû Svensson takto koncipovaná reklama podkopává snahy o zrovnoprávnûní muÏÛ a Ïen. Ve zprávû, kterou Eva-Britt Svensson (GUE/NGL) pfiedkládá, se praví, Ïe stereotypy rolí muÏÛ a Ïen v reklamû

CHORVATSKO DO EU Chorvatsko pokročilo v přístupových jednáních o vstupu do Evropské unie a může je uzavřít v roce 2009. Tedy bûhem ãeského nebo ‰védského pfiedsednictví. V Bruselu to fiekl místopfiedseda vlády pro evropské záleÏitosti Alexandr Vondra, kter˘ se v Evropském parlamentu zúãastnil se zástupci Francie a ·védska pfiedstavení spoleãného programu osmnáctimûsíãního pfiedsednictví této trojice

státÛ. Francouzsk˘ ministr Jean-Pierre Jouyet pokraãoval v oficiální francouzské linii, kterou nastavil prezident Nicolas Sarkozy, a fiekl, Ïe dal‰í roz‰ífiení by se mûlo svázat s pfiijetím Lisabonské smlouvy o reformû institucí. Podle Vondry není nutné vstup Chorvatska do EU s niãím spojovat. „Nevidím pfiímou vazbu s Lisabonem. Vstup Chorvatska je moÏn˘ i bez této smlouvy,“ fiekl Vondra.

UŽÍVANÁ KLIŠÉ MAJÍ VLIV NA SNAHY ZROVNOPRÁVNIT VZTAHY MEZI POHLAVÍMI.

Rybáři se mohou ocitnout na suchu Evropský rybolov je v krizi. Prudký nárůst cen pohonných hmot přitlačil již řadu rybářů na pokraj existence, mnohým rybářským flotilám hrozí bankrot. Není proto divu, že se rybáři odhodlali protestovat a různými bojkoty na sebe upozornit. Poslanci požadují od Evropské komise, aby předložila konkrétní návrhy, jak pomoct rybářskému průmyslu opět na nohy. Jedna z možností, se kterou se v návrhu počítá, je dočasné zrušení zákazu poskytování národních dotací rybářům ve výši 100 000 eur na jednu rybářskou loď. 18 EUROZPRAVODAJ

nutí muÏe, Ïeny, dívky a chlapce do pfiedem definovan˘ch umûl˘ch rolí, které jsou pro obû pohlaví poniÏující a zjednodu‰ují jejich postavení ve spoleãnosti. „Stereotypy zamûfiené na jednotlivá pohlaví jsou jedním z prvkÛ, které mají velk˘ vliv na snahy zrovnoprávnit vztahy mezi pohlavími ve spoleãnosti. Tento vliv je posílen tím, Ïe mnoho lidí si ani neuvûdomuje, jak silnû jsme v‰ichni ovlivÀováni obrazy, které nás neustále obklopují. KdyÏ jsou muÏi a Ïeny vyobrazeni ve stereotypech, pak to mÛÏe mít za následek, Ïe je tûÏké prezentovat jejich schopnosti v jin˘ch souvislostech neÏ v tradiãních rolích,“ fiekla poslankynû.

SPECIAL REPORT EUROPARLAMENT

Krátce >Korupce netrápí jen Bulhary

Co se děje...

Günther Verheugen navštívil Bulharsko a zjistil, že tamní úřady bojují s korupcí úspěšněji, než uváděla vysoce kritická zpráva EK. Verheugen také naznačil, že bychom se asi divili, kdyby podobná zpráva byla vypracovaná i ve zbývajících státech EU. Mínil tím pochopitelně i „staré“ členy unie.

Ropa je veledÛleÏitá surovina, ov‰em ropovod uÏ kdekomu mÛÏe vadit...

PLYNOVOD JAKO âASOVANÁ BOMBA Plán na vybudování plynovodu Nord Stream v Baltském moři je pouze jedním z projektů, které mají za cíl uspokojit energetickou poptávku v EU. Podle poslancÛ by v‰ak mûl b˘t pfiezkoumán dopad plynovodu na Ïivotní prostfiedí. Také Ïádají, aby EU hrála v˘znamnûj‰í úlohu pfii dohledu nad tímto projektem. Podmofisk˘ plynovod Nord Stream je jedním z projektÛ transevropské energetické sítû. Vzhledem k tomu, Ïe zaji‰Èuje pfiímé spojení mezi Ruskem a Nûmeckem, jedná se podle slov parlamentního zpravodaje Marcina LIBICKIHO (UEN, PL) o „projekt evropského zájmu,

KONFLIKT V GRUZII

Rozdílné názory Poslanci EP v návaznosti na mimofiádné zasedání Evropské rady jednali o situaci v Gruzii. Vût‰ina z nich oznaãila ruské intervence za nepfiimûfiené a zdÛraznila nutnost respektovat územní celistvost Gruzie. V plénu zaznûly také hlasy volající po omezení energetické závislosti EU na Rusku. Zatímco nûktefií fieãníci odsoudili uznání nezávislosti Abcházie a JiÏní Osetie ze strany Ruska, jiní zpochybnili legitimitu intervence Gruzie, která vedla k vypuknutí konfliktu. Na úvod rozpravy vystoupil za Evropskou radu francouzsk˘ ministr zahraniãních vûcí Bernard KOUCHNER. Pfiipomnûl ‰estibodovou dohodu mezi Ruskem a Gruzií, kterou v srpnu zprostfiedkovala EU.

Rusko v‰ak dosud plnû nestáhlo své ozbrojené síly a tuto dohodu uplatÀuje pouze ãásteãnû. Evropská unie je také pfiipravena pomoci Gruzii pfii rekonstrukci a zváÏit zavedení zóny volného obchodu s touto zemí. Pfiedstavitelé státÛ a vlád si souãasnû nepfiejí izolaci Ruska ani novou studenou válku, zvaÏují v‰ak pozastavení jednání o nové Dohodû o partnerství do doby, neÏ Rusko stáhne své ozbrojené síly na pozice pfied vypuknutím konfliktu. Pokud jde o vztahy s Ruskem, Unie by podle nûkter˘ch europoslancÛ mûla dosáhnout rovnováhy mezi komunikací s touto zemí a vysláním jasného politického signálu. TakÏe razantnû, ale opatrnû.

Monopol nad Atlantikem kter˘ bude schopen zaji‰Èovat budoucí energetické potfieby Unie“. Pokud v‰ak budou zji‰tûna pfiípadná rizika pro Ïivotní prostfiedí v oblasti Baltského mofie, poslanci Ïádají Komisi a ãlenské státy, aby „pouÏily ve‰keré právní prostfiedky, které mají k dispozici, a zamezily v˘stavbû severoevropského plynovodu v rozsahu navrhovaném investorem“. Zpráva z vlastního podnûtu je reakcí na petice, jeÏ pfiedloÏily polské a litevské organizace na ochranu Ïivotního prostfiedí, které se domnívají, Ïe v˘stavba plynovodu by mohla ohrozit ekosystémy pfii pobfieÏí Baltského mofie. Plynovod by byl nejdel‰ím dvoukanálov˘m podmofisk˘m plynovodem na svûtû a zároveÀ v nejmen‰í hloubce. Mohlo by tak s vysokou pravdûpodobností dojít k jeho po‰kození.

E

vropská komise zkoumá plánovanou spolupráci leteckých společností British Airways, American Airlines a španělské Iberie při letech mezi Evropou a Amerikou. Informoval o tom mluvčí EK Jonathan Todd. Komise chce zjistit, zda dohoda o dělení příjmů z prodeje letenek nebude v rozporu s antimonopolními zákony a neuškodí jiným dopravcům. „Z vlastní iniciativy jsme zahájili vyšetřování v rámci

antimonopolních zákonů,“ řekl Jonathan Todd. Krok Komise podle něj nemá charakter rutinního vyšetřování podle pravidel pro fúze a akvizice. Vyšetřování je teprve na začátku. Trojice aerolinek před několika týdny oznámila dohodu o spolupráci. Letecké společnosti chtějí využít „Dohodu o otevřeném nebi“, kterou začátkem letošního roku uzavřela Evropská unie se Spojenými státy. Aliance umožní vzájemně využívat volných kapacit, bez nutnosti slučování. American Airlines, British Airways a Iberia chtějí spolupracovat na linkách mezi USA, Mexikem, Kanadou, Norskem, Švýcarskem a EU.

>Poučení od Gorbačova „Musíme budovat dialog. Musí vzniknout důvěra. Musíme odmítnout politiku síly, ta nepřináší nic dobrého. Musíme pochopit, že všichni sedíme v jedné lodi, všichni musíme veslovat. Protože jinak pádlují jen někteří, jiní zase dolévají vodu a někteří dokonce vrtají díru do dna,“ prohlásil bývalý sovětský lídr na návštěvě EP.

>Londýn je nejdražší Loni rostly nájmy za kanceláře napříč kontinentem v průměru o 11 procent, letos se očekává růst jen o pět procent. Nejvíce se platí za kanceláře v Londýně – až 125 eur/m2. Ve Varšavě zaplatíte 34 eur, v Praze se za čtvereční metr moderních kanceláří platí v průměru 21 eur.

EUROZPRAVODAJ 19

Stručně...

Pesticidy využívané v zemědělství se do potravin dostávají ze sklizených plodin. Nové nařízení zahrnuje přibližně 1100 pesticidů, které zemědělci využívají nebo využívali jak v unii, tak mimo ni.

>Lepší přístup k elektronickým službám EP bude projednávat legislativní balíček v oblasti telekomunikací, hlasování však proběhne až na druhém zářijovém zasedání. Návrh počítá s celoevropskou koordinací a harmonizací radiového spektra, které podle poslanců europarlamentu občanům umožní lepší přístup k novým elektronickým službám, jako je širokopásmový internet.

ZMĚNA U PESTICIDŮ

E

vropská komise upravila a zjednodušila pravidla pro povolenou hladinu pesticidů v potravinách. Zároveň sjednocuje limity pro pesticidy v potravinách ve všech členských zemích EU. Nové nařízení by mělo zvýšit bezpečnost potravin. Ekologové ale nařízení kritizují s tím, že v některých případech se limity oproti minulosti zvýšily. „Podle nových pravidel musejí být potraviny vyprodukované v jednom členském státě bezpečné pro spotřebitele ve

všech ostatních členských zemích. Zbytky pesticidů v potravinách by podle nového nařízení měly být co nejnižší,“ uvedla evropská komisařka pro zdraví Androulla Vassiliouová. Podle komise to usnadní situaci i dovozcům a obchodníkům, protože dosavadní pravidla byla matoucí. Podle Greenpeace ale dosud v unii platilo, že maximální povolená hladina zbytků pesticidů v potravinách se určovala podle země, která měla limity nejpřísnější. Což tímto padlo.

Co se děje... Rostoucí migrace obyvatel mezi státy a stoupající ceny potravin – co nás je‰tû ãeká?

CO DùLAJÍ CIZINCI? Pouze desetina zahraničních pracovníků u nás jsou vědci a experti. Zhruba 31 procent cizincÛ, ktefií v âesku pracují, vykonává pomocné a nekvalifikované práce. âtvrtinu pracovních sil ze zahraniãí tvofií fiemeslníci a kvalifikovaní v˘robci ãi opraváfii. Vypl˘vá to z údajÛ âeského statistického úfiadu ke konci loÀského roku. Tehdy mûlo zamûstnání v âesku pfies 240 200 cizincÛ a Ïivnost pak dal‰ích bezmála 68 800. Na konci ãervence bylo v âR zamûstnáno uÏ 278 300 lidí ze zahraniãí, pfiibylo i ÏivnostníkÛ. Od ledna by mûlo âesko vydávat zelené karty.

BUDOU MÍT NA·I POTOMCI CO JÍST? Za čtyři desetiletí bude na zeměkouli žít okolo devíti miliard obyvatel. Ceny za základní potraviny, jako je rýže anebo kukuřice, stouply jen za poslední rok o sedmdesát procent. V˘hledovû ãelí svût nefie‰itelné otázce, jak zajistit, aby v‰ichni lidé mûli co jíst. Kromû mûnících se klimatick˘ch podmínek a rostoucí poptávky po masu je v˘voj ovlivnûn je‰tû fiadou dal‰ích faktorÛ, o kter˘ch nyní diskutovali odborníci a politici. Rozsah problému popsal pfiedseda Parlamentu Hans-Gert Pöttering slovy, Ïe „850 milionÛ lidí, z toho více neÏ

>Růst Lumiusu

Skupina Lumius (dodavatel elektřiny a plynu konečným zákazníkům) dosáhla za rok 2007 obratu ve výši 2,973 mld. Kč. Předpokládané tržby v r. 2008 přesahují 5 mld. Kč. Od září 2008 navíc rozšířila své obchodní aktivity s plynem i na Baumgarten v Rakousku.

STÁTY EU BY SI MùLY VÍCE VYCHÁZET VST¤ÍC

Soudní spolupráce >Poslanci spisovatelé I při své pracovní vytíženosti stačí mnozí poslanci psát knihy. Někteří poezii, jiní memoáry. Bývalý generální tajemník a jeden z nevlivnějších euroúředníků Evropského parlamentu Julian Priestley (na snímku) představil v létě svoji knihu o vývoji Parlamentu v šesti dramatických kapitolách (říká jim „bitvy“). To bude počtení! 20 EUROZPRAVODAJ

Europoslanci diskutovali o spolupráci soudÛ a o vzájemném uznávání soudních rozsudkÛ v rámci Evropské unie. ZároveÀ jednali o rozdûlení práce pfii zpracování Ïádostí o azyl. Pfiíklad celoevropské spolupráce pfii hledání pohfie‰ovan˘ch dûtí, která byla vyzkou‰ena pfii hledání britské dívky Madeleine McCann, byl také pfiedmûtem jednání poslancÛ. V Evropské unii mají rÛzné zemû odli‰né právní systémy, coÏ ãasto komplikuje uznání rozsudku z jedné zemû v druhé ãlenské zemi EU. To se t˘ká napfiíklad situací, kdy se

obÏalovan˘ nedostaví k soudnímu pfielíãení. Zde reagují nûkteré soudy velice odli‰nû. Nûkteré návrhy se snaÏí také upfiesnit práva obÏalovaného, napfiíklad právo se proti rozsudku odvolat anebo zaruãení právní asistence. Bûhem uplynulého desetiletí vznikly v EU rÛzné organizace, které napomáhají soudní spolupráci mezi ãlensk˘mi zemûmi. Jedním z pfiíkladÛ je organizace Eurojust se sídlem v Nizozemí, dal‰í je SíÈ evropsk˘ch soudÛ (European Judicial Network). Europoslanci jednali o moÏnostech zlep‰it a usnadnit jejich spolupráci.

170 milionÛ dûtí, trpí v souãasné dobû podv˘Ïivou a hladem“. Dodal, Ïe kaÏdoroãnû umírá na svûtû okolo 5,6 milionÛ dûtí na dÛsledky podv˘Ïivy. Jeho slovÛm dodal váhu Jacques Diou, generální fieditel FAO, organizace pro potraviny a zemûdûlství OSN. Podle jeho slov stoupl poãet hladovûjících lidí jen v roce 2007 o 50 milionÛ kvÛli vysok˘m cenám potravin.

SPECIAL REPORT EUROPARLAMENT

Zemědělcům chybí mládí Podle souãasn˘ch trendÛ bude v budoucnosti patrnû stoupat v˘roba potravin, nicménû profese zemûdûlcÛ není pro mladé lidi pfiíli‰ atraktivní. V souãasné dobû je jen 7,6 procenta zemûdûlsk˘ch podnikÛ v EU v rukou lidí mlad‰ích 35 let. Poslanci budou hlasovat o zprávû italského liberálního kolegy Tommaso Veraldiho, která navrhuje opatfiení, jak usnadnit mlad˘m lidem podnikání

Show

v zemûdûlství. Nejen Ïe mladí zemûdûlci nechtûjí pokraãovat v profesi sv˘ch rodiãÛ, ale prÛmûrn˘ vûk zemûdûlcÛ neustále stoupá. Dnes je jiÏ víc neÏ polovina podnikÛ v rukou lidí, kter˘m je pfies 55 let, jedna ãtvrtina podnikÛ dokonce má vlastníky, kter˘m je 65 let a víc. Hlavním zámûrem zprávy poslance Veraldiho je usnadnit mlad˘m zemûdûlcÛm, aby podnikali v oboru a pfiekonali pfiekáÏky pro generaãní obnovu.

NÁV·TùVA V EP

Alanis Morrissette Interpretka písní jako „Ironic“ anebo „All I really want“ přijela do Bruselu, aby se zúčastnila předání cen Energy Globe. Je známá tím, že se již mnoho let angažuje v ekologických projektech, především proti plánům vlády USA zahájit těžbu ropy na Aljašce.

NEBEZPEâÍ PRO AFRICK¯ KONTINENT:

Nadměrná těžba přírodních zdrojů

NELEGÁLNÍ RYBOLOV A TĚŽBA DŘEVA mají ničivý dopad na místní hospodářství v západní Africe. Čím dál více lidí přichází v důsledku nadměrného rybolovu o živobytí, což přispívá k rostoucí vlně zoufalých pokusů tamních lidí dostat se přes moře do Evropy. Europoslanci v rámci pomoci Africe požadují například označování obnovitelných zdrojů dřeva a omezení nelegálního rybolovu.

EVROPSKÁ MĚSTA A EKOLOGIE

D

opravní zácpy jsou dnes jiÏ kaÏdodenní záleÏitostí ve vût‰inû velk˘ch mûst v Evropû. Mûsta tak ãelí podobn˘m problémÛm. Mohou na pfiípadn˘ch fie‰eních pracovat spoleãnû a vyuÏít zku‰enosti

s rÛzn˘mi modely omezování individuální dopravy a posilování dopravy vefiejné. Zneãi‰tûní ovzdu‰í spojené s nadmûrnou dopravou má negativní dopad na kvalitu Ïivota ve mûstech. Dnes jiÏ velká mûsta experimentují

s fiadou opatfiení, která sahají od „mûkk˘ch“ opatfiení aÏ k „tvrd˘m“ zákazÛm a restriktivním zákonÛm. Mûsta by si mûla volit svá individuální fie‰ení dopravních problémÛ, av‰ak plo‰nû má b˘t podporován rozvoj vefiejné dopravy. Ta by mûla b˘t pfiístupná více lidem. Mimofiádnou pozornost je pfiitom nutné vûnovat lidem dojíÏdûjícím do práce, lidem se sníÏenou mobilitou, dûtem a dÛchodcÛm. Nûkterá evropská mûsta jiÏ zavedla pfiísná opatfiení omezující provoz v centru, napfiíklad Lond˘n, ¤ím, Milano, Valetta (Malta) a Stockholm.

Jak byste popsala postoje lidí v severní Americe k Ïivotnímu prostfiedí? Panuje tam povûdomí o klimatick˘ch zmûnách? Myslím si, Ïe je právû velice módní b˘t uvûdomûl˘ ohlednû ekologické situace, pfiedev‰ím v souvislosti s koncerty Live Earth. TakÏe si myslím, Ïe si lidé vûci uvûdomují a dûlají v‰e, co nejlépe mÛÏou – ty malé vûci, které mohou ovlivnit.

Co mohou dûlat umûlci? Aktivismus! Já jsem se pustila do aktivismu s Adamem Yauchem ze skupiny Beastie Boys. Bush se snaÏil prosadit energetick˘ plán, kter˘ by mûl dopad na Ïivot domorod˘ch lidí na Alja‰ce – tak jsme zorganizovali pár koncertÛ. Myslím si, Ïe mám svÛj sociální aktivismus zabudovan˘ ve sv˘ch textech. PíseÀ, kterou budu zpívat dnes veãer, pojednává o osobní zodpovûdnosti místo toho, aby nûkdo lidi ovládal zvenku a fiíkal jim, co mají dûlat. Jak pfiispíváte osobnû k ochranû Ïivotního prostfiedí? Na‰e koncertní autobusy jezdí na bionaftu, recykluji, pouÏívám solární panely, jezdím v hybridním autû a platím si za to, aby moje cédéãka byla vyrobena z ekologick˘ch materiálÛ. Nakladatelé to nechtûli platit z vlastní kapsy, a tak si to platím sama. Dneska to uÏ je docela bûÏné, ale pfied nûkolika lety to byli Red Hot Chilly Peppers a já, ktefií si to platili sami. To bylo dost v pohodû. I

EUROZPRAVODAJ 21

NÁZOR

P¤EDSEDNICTVÍ

EU: MÉNù BYROKRACIE Česká vláda by měla v rámci svého předsednictví EU zdůrazňovat zejména dva pilíře: zlepšování podnikatelského prostředí a vytváření inovativního prostředí. zdroj: HK âR; foto: archiv

S

lova uvedená v perexu tohoto ãlánku se objevila v prohlá‰ení vydaném Hospodáfiskou komorou âeské republiky k prioritám vymezen˘m Vládou âR pro ãeské pfiedsednictví v období od 1. ledna do 30. ãervna 2009. „Priority ãeského pfiedsednictví v Radû EU jsou pro ãeské podnikatele maximálnû pfiíznivé. Firmám se zamlouvají pfiedev‰ím témata ‚Evropa konkurenceschopná a otevfiená‘ a ‚Energetika udrÏitelná a bezpeãná‘. Velk˘m pfiínosem jak pro podnikatele, tak pro obãany by bylo, kdyby se ãeské vládû na poli evropské diplomacie podafiily byÈ mírné posuny v dan˘ch

ÚSPĚCH NA POLI GLOBÁLNÍ EKONOMIKY NEMOHOU ÚŘEDNÍCI NAŘÍDIT ČI NAORDINOVAT. oblastech, napfiíklad omezení administrativní zátûÏe ãi zv˘‰ení konkurenceschopnosti na energetickém trhu,“ fiíká prezident Hospodáfiské komory âR Petr KuÏel. FIRMY MOHOU OPĚT REPREZENTOVAT âeské pfiedsednictví v Radû EU má nûkolik priorit, z nichÏ první a nejdÛleÏitûj‰í je „Evropa konkurenceschopná a otevfiená“. DÛleÏit˘m tématem v této prioritû je Politika 22 EUROZPRAVODAJ

mal˘ch a stfiedních podnikÛ (MSP). Na vrcholné evropské úrovni tak pfiedstavitelé âeské republiky budou prosazovat témata t˘kající se pfiedev‰ím podpory MSP a ÏivnostníkÛ. Jedná se pfiedev‰ím o implementaci tzv. Small Business Act for Europe – Evropského aktu pro malé podniky – souboru legislativních i nelegislativních opatfiení v oblasti zjednodu‰ování regulace, omezování administrativní zátûÏe podnikání a lep‰ího pfiístupu MSP k programÛm Spoleãenství. Dále se bûhem na‰eho pfiedsednictví bude jednat o odstraÀování pfietrvávajících bariér na vnitfiním trhu EU, zejména v rámci volného pohybu sluÏeb a pracovníkÛ. PodnikatelÛm bude ku prospûchu správná implementace tzv. smûrnice o sluÏbách, dále zlep‰ení podmínek pro transfery a zadávání vefiejn˘ch zakázek, zlep‰ení patentového systému v Evropû atp. KONKURENCESCHOPNOST A OTEVŘENOST V oblasti konkurenceschopnosti a otevfienosti Evropy se Hospodáfiská komora âeské republiky zcela ztotoÏÀuje s dÛrazem na prosazování ãtyfi základních svobod v rámci EU (volnost pohybu osob, zboÏí, sluÏeb a kapitálu)a liberální obchodní politiku. Tyto priority jsou plnû v zájmu âeské republiky jako malé exportnû orientované ekonomiky. Hospodáfiská komora âeské republiky povaÏuje za zásadní, aby se vláda pouãila z neúspûchu Lisabonské strategie (plánu pro konkurenceschopnost EU). Ta ukázala, Ïe

úspûch na poli globální ekonomiky nemohou úfiedníci nafiídit ãi naordinovat, ale musí b˘t naopak trvale podporován. âeská vláda by mûla v rámci pfiedsednictví zdÛrazÀovat zejména dva pilífie konkurenceschopnosti: 1. Inovativní prostfiedí, tj. podporu v˘zkumu a v˘voje. Jedním z indikátorÛ je napfiíklad patentová aktivita, kde v USA bylo v roce 2005 registrováno 350 tisíc patentÛ, zatímco na Evropském patentovém úfiadû 60 tisíc a v Nûmecku 58 tisíc. Stejnû tak ve v˘dajích na vzdûlávání, v˘zkum a v˘voj EU za USA trvale zaostává. 2. Zlep‰ení podnikatelského prostfiedí. Pokládáme za varující, Ïe v âR je 49 procent v‰ech pfiedpisÛ pÛvodem z EU. Trend zvy‰ování administrativní zátûÏe ze strany EU je nutné nejen zastavit, ale

Komplexní outsourcing služeb spojený s daňovými výhodami pro podnikatele předpovídá operativnímu leasingu skvělou budoucnost.

pfiedev‰ím dlouhodobû zvrátit. Stejnû jako ministr prÛmyslu a obchodu Martin ¤íman plánuje ru‰ení asi 400 pfiedpisÛ, mûlo by ãeské pfiedsednictví tlaãit stejn˘m smûrem i na fungování Unie. Speciální pozornost si zaslouÏí také malé a stfiední podniky, které tvofií základnu hospodáfiství a zejména zamûstnanosti. Pro nû by administrativní reformy mohly mít nejvût‰í dopad. I

Z EVROPSKÉHO PARLAMENTU text: Ing. Oldfiich Vlasák; foto: archiv „Osobně jsem přesvědčen, že je to cesta dobrým směrem, která přispěje k posílení důvěry mezi samotnými lobbisty, firmami, politiky i občany,“ říká Oldřich Vlasák o zápisu lobbistických skupin do registru Evropské komise.

DÒLEÎITÍ LOBBISTÉ Zástupci zájmových skupin, kteří se snaží ovlivňovat dění v evropské politice, se od června 2008 mohou zapsat v registru Evropské komise.

Není to však jejich povinnost, toto rozhodnutí zcela záleží na jejich vůli. V âeské republice si s termínem lobbista spojujeme jména jako je ·louf, Pitr ãi Mrázek; pojem lobbování tak má spí‰e negativní obsahov˘ v˘znam. Lobbování je u nás obãas také povaÏováno za formu úplatkáfiství, praktikovanou bezohledn˘mi lidmi na podivn˘ch místech. V Evropû ãi USA jsou naopak lobbisté vnímání jako velmi dÛleÏit˘ zdroj informací a anal˘z; lobbisté jsou ãasto velmi respektovaní lidé, b˘valí politici ãi manaÏefii velk˘ch firem. V Bruselu dnes pracuje podle odhadÛ asi 15 aÏ 20 tisíc lobbistÛ. Roãní trÏby z lobbingov˘ch aktivit se odhadují na ‰edesát aÏ devadesát milionÛ eur. Ve Spojen˘ch státech americk˘ch je podle údajÛ deníku Washington Post v hlavním mûstû registrováno pfiibliÏnû 34 tisíc lobbistÛ. Zatímco ve vût‰inû ãlensk˘ch zemí Evropské unie neexistují Ïádná pravidla pro lobbování, v Americe se lobbisté musí fiídit 575 stránkami podrobn˘ch pravidel. KdyÏ se napfiíklad v USA zúãastní

sponzorované konference politik, pak není moÏné hosty pozvat na obûd ke stolu, ale musí se jíst ve stoje. Na evropské úrovni je nejdále s regulací chování lobbistÛ Evropsk˘ parlament, kde se jiÏ dnes lobbisté akreditují, existuje zde povinn˘ rejstfiík a kodex chování zakotven˘ v jednacím fiádu. Otázkou v‰ak je, do jaké míry se jím lobbisté fiídí, neboÈ tento kodex není právnû vymahateln˘. Evropská komise proto usiluje o vût‰í míru transparentnosti lobbistÛ. Do konce roku 2008 by mûl b˘t zaveden jednotn˘ a pfiehledn˘ rejstfiík, dostupn˘ na internetu. Organizace, které se do rejstfiíku chtûjí zapsat, musejí uvést, kdo jsou, o co usilují a o jaké oblasti politiky se zajímají. Také musejí uvést údaje vypovídající o tom, kolik penûz za moÏnost ovlivÀovat dûní v politice vynaloÏí. Specializované lobbistické firmy musejí uvést jména sv˘ch klientÛ. Aby se zápis do registru uskuteãnil, budou lobbisté muset podepsat etick˘ kodex, kter˘m se pfii svém jednání s Evropskou komisí budou fiídit. I INZERCE

#

krajské volby

text: redakce; foto: archiv

DOBŘE HOSPODAŘIT... Dne 17. a 18. fiíjna 2008 probûhnou v âeské republice volby do krajsk˘ch zastupitelstev. Tfietí v pofiadí. Vladislav VILÍMEC do komunální politiky vstoupil po sametové revoluci, kdy se stal místostarostou Kdyně na Domažlicku. Od roku 2000 působí na Krajském úřadě Plzeňského kraje coby náměstek hejtmana pro oblast ekonomiky, financí a majetku. Parlamentní volby v roce 2006 ho vynesly do křesla v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Stejně dobře jako s politickými dokumenty si dovede poradit i s notovými party.

K

rajská samospráva má za sebou uÏ dvû úspû‰né ãtyfiletky. Od samého poãátku, tedy osm let, pÛsobí ve funkci ekonomického námûstka hejtmana PlzeÀského kraje Vladislav Vilímec. Jaké budou nadcházející volby a nakolik můžou zamíchat politickými kartami v zemi? Samozfiejmû Ïe krajské volby politickou atmosféru v âesku v˘znamnû ovlivní. O tom není pochyb. To, jak dopadnou, ale jen tûÏko pfiedjímat. My si jako strana vûfiíme a myslím, Ïe k tomu máme i pádn˘ dÛvod. ODS pfiece kraje jako takové budovala tzv. od základu. ODS ale zpočátku se vznikem krajů poměrně zásadně nesouhlasila a ani se tím nijak netajila. Přesto jste ale nakonec právě v krajských volbách dosáhli historicky největšího volebního úspěchu. Ano, zpoãátku samozfiejmû byly pochybnosti, tak uÏ to b˘vá. Osobnû jsem o smysluplnosti krajsk˘ch samospráv v této

24 EUROZPRAVODAJ

podobû také docela pochyboval. Diskuse se toãily kolem lokálního patriotismu, zda by mûly ãi nemûly zÛstat okresy a zda se obãan s krajskou samosprávou dokáÏe identifikovat. Na politické úrovni se ale rozhodlo pro kraje a aÈ uÏ byly pochybnosti jakékoli, na‰ím úkolem bylo vybudovat kraje jako uÏiteãnou instituci. A myslím, Ïe se nám to za tûch osm let povedlo. Odpovídají tomu i nejrůznější průzkumy mezi českou populací. Kraje mají v očích veřejnosti do budoucna dobré vyhlídky a jsou chápány jako

„MYSLÍM SI, ŽE NAŠE VÝSLEDKY O EFEKTIVNÍM FUNGOVÁNÍ KRAJSKÝCH INSTITUCÍ DOSTATEČNĚ VYPOVÍDAJÍ.“ důležitý mezičlánek mezi orgány centrální vlády a místní samosprávy. Očekávání od krajských samospráv jsou značná, tři čtvrtiny lidí se domnívají, že úloha krajské samosprávy bude při řešení

problémů jejich regionu v dalších letech narůstat. Vefiejnost si po osmi letech na kraje zvykla. Aãkoli se to opozice snaÏí zpochybÀovat, na‰e v˘sledky o efektivním fungování krajsk˘ch institucí dostateãnû vypovídají. Napfiíklad nemocnice, které se pfietransformovaly na obchodní spoleãnosti, fungují dobfie, bez ohledu na obecné problémy, se kter˘mi se na‰e zdravotnictví pot˘ká, jejich hospodafiení se rok od roku zlep‰uje. A dal‰í pfiíklad? Motoristé urãitû zaznamenali zmûnu na komunikacích. KdyÏ jsem v roce 2002 po fieditelích okresních správ silnic chtûl, aby mi ukázali alespoÀ jednu silnici, kterou v posledních 10 letech kompletnû opravili, mínûno tedy silnice 2. a 3. tfiídy, tak jsem se odpovûdi fakticky nedoãkal. Teì bych vám mohl poskytnout vyãerpávající pfiehled silnic, do kter˘ch jsme investovali. A není to jen záleÏitost PlzeÀského kraje, kde pÛsobím ve funkci ekonomického námûstka, t˘ká se to v‰ech krajÛ. TakÏe já povaÏuji ustavení krajÛ a fungování jejich samospráv za úspûch. Za úspûch ODS. Plzeňský kraj loni hospodařil s přebytkem 135 milionů

korun. Váš úřad je navíc republikovou raritou, protože nemá žádné úvěry. Právě to vám ale opozice často vyčítá s tím, že: „sice nemáte dluhy, ale jezdíte po rozbitých cestách“. Pokud by se objevil projekt, kter˘ by kraji pfiinesl opravdu podstatn˘ uÏitek, o úvûru bychom samozfiejmû, tak jako v‰ichni, váÏnû uvaÏovali. ZadluÏovat se má smysl pouze v pfiípadû pfiedfinancování ãi dofinancování zásadních staveb, na nûÏ by tfieba EU poskytla dotace (v minul˘ch ãtyfiech letech získal PlzeÀsk˘ kraj z evropsk˘ch fondÛ témûfi 800 milionÛ Kã, tedy asi 1450 korun na jednoho obyvatele). Ale pÛjãovat si na bûÏn˘ provoz nemá smysl. A argumenty âSSD? Opozice je tu od toho, aby kritizovala. Ale právû

„POKUD BY SE OBJEVIL PROJEKT, KTERÝ BY KRAJI PŘINESL PODSTATNÝ UŽITEK, O ÚVĚRU BYCHOM VÁŽNĚ UVAŽOVALI.“ u zmiÀovan˘ch komunikací jsou jejich v˘tky scestné. Jak uÏ jsem fiíkal, modernizace a opravy silniãní sítû jsou jednoznaãnou v˘dajovou prioritou PlzeÀského kraje. Do 4605 kilometrÛ sv˘ch silnic 2. a 3. tfiídy a témûfi tisícovky mostÛ investoval kraj v minul˘ch ãtyfiech letech pfies tfii miliardy korun. Vybudovali jsme napfi. 15 prÛtahÛ mûst a obcí. Letos nበkraj investice do silnic zv˘‰il o 85 milionÛ korun. Celkem tak jde v leto‰ním roce na rekonstrukce komunikací 540 milionÛ korun. To je rekordní ãástka. Jak vnímáte situaci před volbami a kde jsou podle vás priority fungování krajských samospráv pro další období? Vûfiím, Ïe na‰e kandidátky obãany pfiesvûdãí a kraje zÛstanou v tûch správn˘ch rukou. I budoucí reprezentace musí zodpovûdnû nakládat s penûzi, protoÏe to nejsou peníze pana hejtmana, ale obãanÛ a pro obãany. I

ROZHOVOR CO SE DùJE NA PODZIM

EVROPSKÁ UNIE

Bruselské OpenDays, týden regionů a měst Souãástí celoevropské konference budou i pfiíleÏitosti rozvoje pro jednotlivé regiony Evropské unie.

N

a podzim leto‰ního roku se uskuteãní jiÏ ‰est˘ roãník akce organizované bruselsk˘mi zastoupeními evropsk˘ch regionÛ ve spolupráci s V˘borem regionÛ a Evropskou Komisí, DG Regio. Této akce, nesoucí název OPEN DAYS 2008, se celkem zúãastní na 217 regionÛ a mûst ze dvaatfiiceti evropsk˘ch zemí a její náplní bude 250 akcí na místní úrovni od politick˘ch debat aÏ po kulturní slavnosti, které se v mûsíci fiíjnu plánují na celém území Evropy. Hlavním dûji‰tûm Evropského t˘dne regionÛ a mûst OPEN DAYS bude Brusel. Od 6. do 9. fiíjna 2008 se zde bude konat 140 odborn˘ch semináfiÛ a workshopÛ urãen˘ch 5000 politick˘ch ãinitelÛ, expertÛ a zástupcÛ bankovního sektoru, obchodní sféry i obãanské spoleãnosti z EU i z regionÛ. Vymûní si své první dojmy a zku‰enosti se zavádûním nov˘ch programÛ regionálního rozvoje, jejichÏ celkov˘ investiãní objem ãiní 500 miliard eur z fondÛ EU i z prostfiedkÛ jednotliv˘ch státÛ. Na tyto dny se pfiipravují jak celé státy, tak jednotlivé regiony. Mezi nimi i PlzeÀsk˘ kraj. Na základní informace o úãasti PlzeÀského

takfika v pfiedveãer ãeského pfiedsednictví EU, kdy se pozornost v‰ech zaãíná zamûfiovat právû na nás. Jak se bude na této akci prezentovat Plzeňský kraj? Po loÀském roce, kdy nበkraj do Bruselu pfiivezl projekt Spoleãného geografického informaãního systému spoleãnû s partnerem z Bavorska, se bude PlzeÀsk˘ kraj prezentovat na semináfii zamûfieném na problematiku Ïivotního prostfiedí a udrÏitelného rozvoje. Toto téma je ãím dál diskutovanûj‰í a i nበkraj má ãím do tûchto debat pfiispût. Tento nelehk˘ úkol obhájit postoje kraje na ‰irokém celoevropském fóru pfiipadl radnímu Borisi Kreuzbergovi. Zúčastníte se také nějakého fóra na podporu podnikatelské obce? K podpofie podnikatelské obce se kraj zapojí také do takzvaného Investors Café,

PLZEŇSKÝ KRAJ SE BUDE PREZENTOVAT NA SEMINÁŘI ZAMĚŘENÉM NA PROBLEMATIKU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE. kraje na Open Days jsme se zeptali koordinátora mezinárodní spolupráce PlzeÀského kraje v rámci Evropské unie Mgr. ZbyÀka Prokopa. Čím budou letošní Open Days podle vás významné? V t˘dnu od 6. fiíjna se v Bruselu bude konat jiÏ tradiãní T˘den evropsk˘ch mûst a regionÛ „Open Days“, kdy se kraje, mûsta a obce z celé EU pfiedstavují bruselské vefiejnosti, novináfiÛm, podnikatelÛm a tisícovkám náv‰tûvníkÛ, ktefií kvÛli tomu do Belgie pfiijedou. Leto‰ní roãník bude pro ãeské kraje o to dÛleÏitûj‰í, Ïe se bude konat 26 EUROZPRAVODAJ

„Budeme prezentovat Plzeň jako kandidáta na Evropské město kultury,“ říká hejtman Plzeňského kraje Petr Zimmermann.

které bude v Bruselu probíhat ve stejné dobû a které slouÏí ke zprostfiedkování kontaktÛ mezi pfiítomn˘mi zástupci samospráv a právû podnikatelÛ. Kraji v tomto pomÛÏe Hospodáfiská komora PlzeÀského kraje spoleãnû s regionální poboãkou CzechTradu. Investors Café je

místem, kde se prezentují vefiejné i soukromé spoleãnosti, regionální i velkomûstské autority, malé spoleãnosti

K PODPOŘE PODNIKATELSKÉ OBCE SE ZAPOJÍME TAKÉ DO TAKZVANÉHO INVESTORS CAFÉ. i velké podniky, bankéfii, politici, finanãní instituce, univerzity, v˘zkumné organizace a dal‰í instituce, které nabízejí rÛzné pfiíleÏitosti jak pracovní, tak investiãní. Ve‰kerá setkání smûfiují k jednomu cíli – podpofiit rozvoj a rÛst jak jednotliv˘ch organizací, tak regionÛ. Kromû mûst, obchodníkÛ a firem se setkání zúãastní také zástupci obchodních a hospodáfisk˘ch komor. Tato setkání pomáhají k získávání nov˘ch kontaktÛ mezi odborníky z rÛzn˘ch oblastí, otevírají moÏnosti v˘mûny zku‰eností, vyuÏití vlastních i cizích zdrojÛ. KaÏdoroãnû nav‰tíví Investors Café na ãtyfii tisíce náv‰tûvníkÛ vãetnû národních a regionálních politikÛ. K úspû‰nosti jednání pfiispívá i takfika neformální prostfiedí, kdy se setkáváte nad kavárensk˘m stolkem s ‰álkem kávy nebo ãaje. Kromě oficiální části probíhá v rámci Open Days i akce neformálního charakteru. Máte připravený nějaký příspěvek i pro tuto oblast? Třeba představení regionu a podobně. Nad rámec oficiálního programu Open Days se v Bruselu uskuteãní pfiedstavení mûsta Plznû jakoÏto kandidáta na „Evropské mûsto kultury 2015“, pfiiãemÏ PlzeÀsk˘ kraj se rozhodl pomoci s organizací tak, aby v‰e dopadlo na v˘bornou. Dovolte mi v této souvislosti citovat hejtmana PlzeÀského kraje Petra Zimmermanna: „Naãasování pfied zahájením na‰eho pfiedsednictví v Evropské unii je v˘hodné. Stejnû tak vûfiím, Ïe pfiínosem jak pro kraj, tak pro mûsto bude vzájemná spolupráce na prezentaci kandidatury Plznû na Evropské mûsto kultury 2015.“ I

ROZHOVOR

·KOLSTVÍ

UâITELSKÉ STUDIUM

fyzikálních mûfieních. Skonãí tedy jako bakaláfi a nastupuje do praxe.

jsme změnili i obsahově...

Kdy tento model začal fungovat? První absolventy máme letos, takÏe pfied tfiemi lety. Tento model postupnû nabíhal v rÛzn˘ch oborech. Nejprve se realizoval v pfiírodovûdn˘ch, následovaly historické obory, nûkteré umûlecké a nakonec do‰lo i na jazykové obory. Souãasnû jsme otevírali i navazující magisterské studium. Do nûj mÛÏe vstoupit kdokoliv, kdo splÀuje zákonem dané podmínky – má bakaláfisk˘

Pedagogická fakulta v Plzni byla zřízena původně jako pobočka pedagogické fakulty Karlovy univerzity v Praze.

F

akulta pedagogická je souãástí Západoãeské univerzity, jejímÏ specifikem je, Ïe se snaÏí urãit˘m zpÛsobem fungovat jako jednotn˘organismus. Po vstupu do Evropské unie byly Fakulta pedagogická Západoãeské univerzity v Plzni spoleãnû s Pedagogickou fakultou Masarykovy univerzity v Brnû prvními fakultami, které pfiistoupily ke strukturování uãitelského studia. Dnes se modelu strukturovaného studia fiíká plzeÀsk˘ model. Nejen o nûm jsme si povídali s dûkankou Doc. Janou Coufalovou. Strukturování učitelského studia byl tedy váš nápad? Ano, byl to nበprojekt, kter˘ jsme navrhli a realizovali. Na‰e zku‰enosti dnes pfiebraly a pfiebírají dal‰í fakulty pfiipravující uãitele. Specifikem tohoto modelu je, Ïe jsme nerozdûlili uãitelské studium, které bylo ãtyfileté nebo pûtileté, pouze mechanicky na dvû etapy. To znamená na bakaláfiskou a magisterskou. Chtûli jsme reagovat na BoloÀskou deklaraci a podívat se na studium na pedagogické fakultû trochu hloubûji. Speciálnû na uãitelskou pfiípravu. VyuÏít pfiíleÏitosti k tomu, abychom studium nejenom formálnû jinak strukturovali, ale abychom ho zmûnili i obsahovû. Nበmodel tedy vypadá tak, Ïe bakaláfiské studium je studium odbornû zamûfiené. I kdyÏ ve svém názvu mají jednotlivé obory vÏdy zamûfiení na vzdûlávání. TakÏe máme napfiíklad obory Fyzika se zamûfiením na vzdûlávání, Anglick˘ jazyk se zamûfiením na vzdûlávání

NAŠE BAKALÁŘSKÉ STUDIUM JE VELICE VARIABILNÍ, COŽ JE URČITĚ SMĚR ODPOVÍDAJÍCÍ EVROPSKÝM VZDĚLÁVACÍM TRENDŮM. a tak dále. Na‰e bakaláfiské studium je velice variabilní, coÏ je smûr odpovídající evropsk˘m vzdûlávacím trendÛm. Konkrétnû to znamená, Ïe student nastupující do prvního roãníku absolvuje první semestr v rámci urãité skupiny pfiedmûtÛ jako 28 EUROZPRAVODAJ

spoleãn˘ a teprve po prvním semestru se rozhodne, jaká bude jeho dal‰í cesta studiem. Cesty jsou v podstatû tfii. Ta první z nich, pro nás prioritní, protoÏe jsme fakultou pedagogickou, je cesta k uãitelství. To znamená, Ïe si student uÏ v bakaláfiském studiu mÛÏe volit pfiedmûty, které mu jednak doplÀují druh˘ obor, protoÏe navazující studium je dvouoborové, a jednak mu poskytují solidnûj‰í pedagogicko-psychologick˘ základ. Druhá cesta je cesta k magisterskému studiu teoreticky nebo odbornû zamûfienému. Tfietí cesta je cesta do praxe. Po ukonãení bakaláfiského studia by tak mûl b˘t student pfiipraven na to, aby mohl pracovat ve svém oboru v praxi. Kdybych to mûla vysvûtlit konkrétnû, tak napfiíklad student bakaláfiského oboru Fyzika se zamûfiením na vzdûlávání má velk˘ kreditní prostor na to, aby si zvolil vedle fyziky napfiíklad studium matematiky a dal‰í pedagogicko-psychologické pfiedmûty a pfiipravoval se na uãitelství. Nebo vyuÏije volného prostoru k tomu, Ïe si pfiidá dal‰í teoretické pfiedmûty z fyziky i pfiedmûty

z nabídky napfiíklad Fakulty aplikovan˘ch vûd ZâU. Ve finále je pak dobfie pfiipraven na to, aby pokraãoval v magisterském studiu odborné fyziky právû na Fakultû aplikovan˘ch vûd. Ta tfietí cesta, cesta do praxe, znamená, Ïe si vybere vedle pfiedmûtÛ v takzvaném hlavním sloupu i pfiedmûty napfiíklad z oblasti metrologie, takÏe potom bude pfiipraven na to, aby pracoval napfiíklad nûkde v laboratofii na

POVAŽUJI ZA VÝZNAMNÉ PROJEKTY, KTERÉ SMĚŘUJÍ DO OBLASTI ROZVOJE VĚDECKÉ A VÝZKUMNÉ ČINNOSTI FAKULTY. JE TO OBLAST, SE KTEROU NEMÁME TOLIK ZKUŠENOSTÍ. nebo magistersk˘ stupeÀ vzdûlání a úspû‰nû vykoná pfiijímací zkou‰ky. Je váš přístup k takovýmto studentům individuální? Velmi individuální. Studenti, ktefií pfiicházejí z jin˘ch ‰kol, dochází na nadstandardní konzultace, na pfiípravné kurzy, nebo jsou jim konzultace u‰ity pfiímo na tûlo.

Jednotlivé katedry pfiipravily i fiadu studijních materiálÛ pro samostudium. Tohle v‰echno mÛÏe existovat zejména proto, Ïe máme na univerzitû fungující kreditní systém. Západoãeská univerzita byla jednou z prvních, která ho zavedla tak, aby byl kompatibilní s tím evropsk˘m. PÛvodnû totiÏ kreditní systém vznikal zejména z potfieby roz‰ífiit kontakty s univerzitami ze západních zemí a usnadnit v˘jezdy na‰ich studentÛ. Je

u nás bûÏné, Ïe student, kter˘ vyjede na semestr nebo ãást semestru do zahraniãí, si pfiiveze zpût kredity za pfiedmûty absolvované na zahraniãních vysok˘ch ‰kolách. A tady jsou mu tyto kredity uznávány. Jak fungují výměnné pobyty studentů v zemích EU? Co se t˘ká pobytu studentÛ v zahraniãí, myslím si, Ïe mají skuteãnû otevfiené dvefie. Oddûlení Zahraniãní vztahy Západoãeské univerzity nabízí celou fiadu pobytÛ v zahraniãí. Dokonce je na‰e nabídka ‰ir‰í, neÏ poãet studentÛ, ktefií by vyjet chtûli. Povězte mi něco o čerpání grantů. Jakou formou se z EU čerpají a je to pro vás zajímavé? Urãitû je to pro nás velmi zajímavé. Máme nûkolik zku‰eností s ãerpáním tûchto prostfiedkÛ, protoÏe fakulta byla fie‰itelem dvou projektÛ. První byl zamûfien na zkvalitnûní pedagogické praxe, druh˘ na redukci bariér pfii získávání uãitelské kvalifikace. V souãasné dobû jsme ve fázi psaní Ïádostí na dal‰í projekty pro následující tfii roky. VyuÏili jsme moÏnosti poÏádat i o globální projekty a pokusit se tak získat finanãní prostfiedky, které budou rozdûleny z fondÛ EU na jednotlivé kraje. Úzce spolupracujeme s PlzeÀsk˘m a Karlovarsk˘m krajem, protoÏe známe jejich potfieby a snaÏíme se projekty orientovat do oblastí, které ‰kolství v tûchto dvou krajích trápí. V Karlovarském kraji je to pfiedev‰ím oblast nízké kvalifikovanosti uãitelÛ. V PlzeÀském kraji byly podány Ïádosti o projekty zamûfiené na v˘uku jazykÛ a na pfiípravu ÏákÛ základních umûleck˘ch ‰kol. Tato skupina

LETOŠNÍ ROK JE SKUTEČNĚ ROKEM OSLAV, PROTOŽE FAKULTA OSLAVÍ 60 LET SVÉHO TRVÁNÍ. VŠE VYVRCHOLÍ 13. A 14. LISTOPADU. ÏákÛ totiÏ byla zatím z hlediska moÏností celkového osobnostního rozvoje dûtí a mládeÏe opomíjena. Vedle uveden˘ch projektÛ se pokou‰íme vstoupit i do individuálních projektÛ vyhla‰ovan˘ch ministerstvem ‰kolství. Ty by mûly smûfiovat nejen ke zkvalitnûní v˘uky na fakultû, ale také ke zlep‰ení dal‰ích ãinností fakulty. Já sama povaÏuji za v˘znamné projekty, které smûfiují do oblasti rozvoje vûdecké a v˘zkumné ãinnosti fakulty, protoÏe to je oblast, se kterou zatím nemáme tolik zku‰eností. Byla bych velice ráda, kdyby se nám podafiilo vytvofiit

t˘m lidí, kter˘ by byl schopen vûnovat se na vysoké úrovni v˘zkumné práci v oblasti základního zamûfiení fakulty, tj. v oblasti pedagogické. Pedagogická fakulta a vědecký výzkum? Co zkoumáte? Na‰e ‰kolství prochází velk˘mi zmûnami, zavádí se rámcové vzdûlávací programy, tvofií se ‰kolní vzdûlávací programy. Je potfieba napfiíklad zjistit, zda jsou tyto nové pfiístupy úãinné, zda splÀují to, co se oãekává. A kdo jin˘, neÏ pedagogická fakulta, by to mûl zkoumat? Provádíte výzkum přímo v praxi na studentech? Ve v˘zkumech, o kter˘ch jsem se zmiÀovala, se chceme spí‰e neÏ na na‰e

studenty a absolventy zamûfiovat pfiímo na Ïáky základních a stfiedních ‰kol. Jako fakulta pfiipravující uãitele cítíme urãitou zodpovûdnost za ‰kolsk˘ terén vÛbec, a to nejen v na‰em regionu. Pracovníci na‰í fakulty byli v minul˘ch letech fie‰iteli velkého projektu, kter˘ se zab˘val v˘ukou pfiírodovûdn˘ch oborÛ na základních a stfiedních ‰kolách. Zkoumal se zájem ÏákÛ o tento typ studia, kvalita uãebnic a metody v˘uky. Do tohoto v˘zkumu byly zapojeny tisíce ÏákÛ z celé âR... Slyšel jsem o přípravách oslav k výročí založení fakulty... Leto‰ní rok je skuteãnû rokem oslav, protoÏe fakulta oslaví ‰edesát let svého trvání. V‰e vyvrcholí 13. a 14. listopadu, coÏ jsou dny, kdy byla pfied ‰edesáti lety zahájena v˘uka na na‰í fakultû. Pfii této pfiíleÏitosti se bude konat slavnostní zasedání vûdecké rady a doprovodné akce na jednotliv˘ch katedrách. Dokonãují se práce na publikaci, která by mûla mapovat 60 let Ïivota fakulty. Souãástí této publikace bude i seznam v‰ech jejích absolventÛ, kter˘ obsahuje pfies dvacet tisíc jmen. I

INZERCE

NOVÉ TRENDY VE VZDùLÁVÁNÍ

ROZHOVOR text: redakce; foto: archiv

KULTURA

TĚŠÍM SE na novou koncertní sezónu ¤editele PlzeÀské filharmonie Jifiího Samka PlzeÀanÛm pfiedstavovat nemusíme. Znají ho z dlouholetého pÛsobení v plzeÀské ãinohfie, operetû i z televizních seriálÛ.

P

ro mnohého PlzeÀana bylo moÏná pfiekvapením, kdyÏ se v˘znamn˘ herec a v posledních letech i regionální politik zãistajasna nadvakrát objevil ve vedení PlzeÀské filharmonie. KdyÏ jsme tuto úvahu vyslovili v jeho pfiítomnosti, Jifií Samek ihned nesouhlasnû reagoval: Ono to ani tak nebylo úplnû „zãistajasna“, ale spí‰ vlivem okolností. Jsem dlouholet˘m

Jaká je náplň vaší práce? M˘m úkolem je nejen konsolidace souboru v oblasti sociální, tedy v plo‰né úpravû platÛ, ale i v platov˘ch úpravách podle kvality jednotliv˘ch hráãÛ i ãetnosti vyuÏívání v rÛzn˘ch nástrojov˘ch sekcích. Samozfiejmû je nutné sestavovat plán ãinnosti a mimo jiné pfiipravovat rÛzné formy náboru nov˘ch posluchaãÛ. Po dohodû s rektorem Západoãeské univerzity chceme napfiíklad roz‰ífiit fiady posluchaãÛ váÏné hudby pofiádáním koncertÛ pro vysoko‰koláky „V Plzni za sezónu filharmonie odehraje dva abonentní cykly plus další koncerty při různých slavnostních příležitostech. Desítku koncertů v sezóně odehraje i v dalších městech kraje, prezentuje se i v pražském Rudolfinu. Pak teprve přicházejí na řadu zahraniční zájezdy...“

ãlenem správní rady PlzeÀské filharmonie. V roce 2005 nastala neãekan˘m úmrtím jejího tehdej‰ího fieditele Jana Motlíka krizová situace. âekání na v˘bûrové fiízení by v tu chvíli bylo pro dal‰í ãinnost filharmonie velkou brzdou. Tehdy jsem se uvolil k tomu, Ïe po potfiebnou dobu vystoupím ze správní rady a budu ve funkci fieditele pracovat. Zhruba po roce se na základû vítûzství ve v˘bûrovém fiízení ujal funkce fieditele pan

pfiímo ve velké univerzitní posluchárnû pro 400 studentÛ. MoÏná Ïe v budoucnu pro nû vzniknou celé cykly abonentních koncertÛ. Mnohý ze čtenářů si asi těžko umí představit, co všechno život orchestrálního hráče obnáší. Leckdy slýcháme i naivní otázky typu „a co dělají muzikanti přes den?“

30 EUROZPRAVODAJ

JAKO SE MUSÍME SNAŽIT ZÍSKÁVAT MLADÉHO DIVÁKA, POTŘEBUJEME I MLADÉ PERSPEKTIVNÍ HUDEBNÍKY. Jaké je obsazení Plzeňské filharmonie? V souãasnosti zde pÛsobí 40 hráãÛ na pln˘ úvazek a 9 na poloviãní. Je-li vût‰í obsazení, pak se sejde na pódiu i 60 hráãÛ. SnaÏíme se získávat pfiedev‰ím mladé hudebníky. Vedoucí jednotliv˘ch hudebních sekcí po mlad˘ch talentovan˘ch hráãích sami volají. Stejnû tak, jako se musíme snaÏit získávat

TÉMĚŘ KAŽDÝ KONCERT JE PRO ORCHESTR PREMIÉROU. JE NUTNÉ NA NĚJ DÍLA NAZKOUŠET. Málokdo si asi uvûdomuje, Ïe témûfi kaÏd˘ koncert je pro orchestr premiérou. Je nutné na nûj díla nazkou‰et. Druh˘ den po veãerním koncertu kolikrát následují hned od rána i dvû frekvence, aby se staãila pfiíprava

Vítûzslav S˘kora a já se mohl vrátit do správní rady. Po neãekanû brzkém odchodu novû jmenovaného fieditele zpût do Prahy a krátkém pÛsobení pozdûji odvolaného fieditele jsem znovu odstoupil ze správní rady, abych se do dofie‰ení situace opût stal povûfien˘m fieditelem. Moje snaha pomoci PlzeÀské filharmonii je stálá. Opakovanû se mûní pouze pozice, z níÏ se o to snaÏím.

na dal‰í koncert. V polovinû kvûtna hrála PlzeÀská filharmonie v úter˘ koncert na PraÏském jaru a hned ve ãtvrtek v poledne odlétala do Barcelony na tfiít˘denní turné, jehoÏ program musela také nûkdy nazkou‰et. Navíc! Cviãit musí kaÏd˘ doma.

mladého diváka, potfiebujeme i mladé perspektivní a talentované hudebníky. Slíbil jsem, Ïe ve funkci povûfieného fieditele budu pÛsobit ãtyfii mûsíce, ale dneska uÏ vidím, Ïe budu rád, kdyÏ nov˘ fieditel nastoupí 1. ledna pfií‰tího roku. ProblémÛ je vÏdycky dost. A nebylo by asi ani normální, kdyby 50 lidí v orchestru mûlo na v‰echno jednotn˘ názor, kdyby budoucí japonsk˘ ‰éfdirigent mûl na repertoár shodn˘ pohled s ãesk˘m hudebním odborníkem, kdyby kaÏd˘ zastupitel magistrátu vnímal váÏnou hudbu stejnû nad‰enû jako pravideln˘ náv‰tûvník abonentních koncertÛ. Ale problémy jsou od toho, aby se fie‰ily. I

# DOBA M¯TNÉHO re p o r t

V˘bûry m˘tného od kamionÛ lámou v âeské republice rekordy uÏ od 1. ledna 2007, kdy generální dodavatel Kapsch spustil elektronick˘ systém v˘konového zpoplatnûní silniãní dopravy. Za dvacet mûsícÛ provozu stát registruje takfika 10 miliard korun zaplaceného m˘ta, pfiiãemÏ v systému se pohybuje kolem 330 tisíc kamionÛ, které se na placení m˘ta podílejí.

N „Státy zavádějí výkonové zpoplatnění kamionů proto, aby je donutily spravedlivě zaplatit za výraznější opotřebení silnic. Aby vyrovnaly náklady za použití pozemních komunikací s železnicemi. Aby do jisté míry omezovaly toky těžké nákladní dopravy. A konečně aby přinesly další finance na výstavbu silnici,“ říká Karel Feix.

a základû zpfiesnûn˘ch odhadÛ po prvním pololetí lze oãekávat celkov˘ roãní v˘bûr m˘ta kolem 6,6 miliardy korun. To je o miliardu více neÏ v roce 2007, kdy stát vybral 5,6 mld. korun. Zadavatelem m˘tného projektu bylo Ministerstvo dopravy âR, majitelem a správcem ãeského m˘ta je ¤editelství silnic a dálnic. Kapsch se subdodavateli pro stát m˘tn˘ systém technicky provozuje. Podle statistik státu dennû pfiibude v prÛmûru 17,2 milionu korun m˘tného. V pracovní dny vybrané peníze atakují hranici 23 milionÛ, v sobotu klesají na polovinu a v nedûli na pûtinu. T˘dnû fiidiãi nákladních aut zaplatí kolem 130 milionÛ korun, kaÏd˘ mûsíc pak pfies pÛl miliardy. V˘bûry m˘ta kopírují hospodáfisk˘ cyklus ekonomiky, takÏe není pfiekvapením, Ïe suverénnû nejvíce penûz se vybere uprostfied t˘dne ve stfiedu. M˘tné se v âesku vybírá na v‰ech dálnicích

a rychlostních silnicích v délce asi tisíc kilometrÛ a na témûfi 200 kilometrech silnic I. tfiídy. Povinnosti platit podléhají kamiony o hmotnosti 12 tun a více. PrÛmûrná sazba na dálnicích je 4,05 koruny za kilometr, na silnicích první tfiídy je zhruba poloviãní. Ministerstvo dopravy poãítá s tím, Ïe se elektronické m˘tné bude od ledna t˘kat také mal˘ch nákladních vozÛ od 3,5 tun do 12 tun. EKONOMICKÝ MODEL VÝHODNÝ PRO STÁT Návratnost investice do v˘stavby m˘tného systému ãiní sedm mûsícÛ. Pfiesnû tak dlouho trvalo, neÏ vybrané m˘to dosáhlo ãástky 2,8 miliardy korun. Právû na tolik pfii‰lo budování m˘ta v I. etapû. Návratnost ukázala státu, Ïe lze stavût dodavatelskou metodou (kvazi PPP

s hmotností od 3,5 tun stát mÛÏe za deset let získat ãástku pfievy‰ující 110 miliard korun,“ dodává Karel Feix, generání fieditel Kapsch. VYUŽITÍ MÝTA PRO VYŠŠÍ BEZPEČNOST SILNIC Ministerstvo dopravy se spolu s ¤editelstvím silnic a dálnic rozhodlo dále vyuÏít stávající m˘tn˘ systém a jeho infrastrukturu pro zv˘‰ení bezpeãnosti a fiidiãského komfortu na dálnicích a rychlostních silnicích. V leto‰ním roce se proto na dálnici D1 realizuje první ãást dopravnû-informaãního systému, kter˘ spoãívá v instalaci zafiízení pro provozní informace a senzoriky pro detekci dopravních proudÛ na nejzatíÏenûj‰í dálnici D1. Na brnûnské dálnici tak pfiibude takfika tfiicet informaãních panelÛ, z nichÏ se fiidiãi dozvûdí, zda

NÁVRATNOST INVESTICE DO VÝSTAVBY MÝTNÉHO SYSTÉMU ČINÍ SEDM MĚSÍCŮ. TAK DLOUHO TRVALO, NEŽ VYBRANÉ MÝTO DOSÁHLO ČÁSTKY 2,8 MILIARDY KORUN. financování), kdy ve‰keré primární náklady i rizika má na sobû vysoutûÏen˘ generální dodavatel a stát získá aÏ hotov˘ a plnû funkãní m˘tn˘ systém. „Navíc pfii stávajících parametrech m˘tn˘ch sazeb, pfii rostoucím poãtu zpoplatnûn˘ch kilometrÛ o novû postavené dálnice aÏ po zpoplatnûní kamionÛ 32 EUROZPRAVODAJ

jim v prÛbûhu cesty nehrozí nebezpeãí nehody nebo zácpy. Informace z m˘tného systému a dopravnû-informaãního systému D1 budou spolu s informacemi od policie, integrovaného záchranného systému, silniãáfiÛ ãi meteorologÛ konãit v Národním dopravnû informaãním centru (NDIC), kde je vyhodnotí

PLACENÉ SILNICE JEDINÁ ALTERNATIVA PRO BUDOUCNOST

profesionální dispeãefii. ¤idiãi pak dostanou informace o hrozících komplikacích, kolonách ãi objízdn˘ch trasách formou zobrazení na infotabulích, v navigacích, ve vysílání rozhlasu ãi do mobilních telefonÛ. Pfií‰tí rok bude traffic management systém doplnûn o prvky kamerového systému a pfiedev‰ím liniového fiízení dopravy na nejfrekventovanûj‰ích úsecích D1 pfied Prahou od Miro‰ovic a v jejím prÛbûhu Brnem. Liniové fiízení dopravy pomocí promûnn˘ch tabulí umoÏÀuje zpomalovat proudy vozidel tak, aby dálnice pojmula vût‰í mnoÏství vozidel najednou. KdyÏ se proud vozidel nezastaví úplnû, zabrání se tak i drobn˘m nehodám z nedobrzdûní nepozorn˘ch fiidiãÛ a tím i dal‰ím komplikacím a zácpám.

implementoval rozhraní pro budoucí satelitní m˘to a âeská republika tak disponuje tzv. hybridním m˘tn˘m systémem, kter˘ v sobû kombinuje to nejlep‰í z obou hlavních technologií. Schopnost ãeského m˘ta komunikovat jak na bázi mikrovlnné, tak i satelitní technologie má ovûfiit i praktick˘ pilotní projekt, kdy budou republiku brázdit stovky kamionÛ, vybaven˘ch hybridní palubní jednotkou.

s mal˘m nebo zanedbateln˘m provozem nákladních aut je zatíÏen enormními náklady na pfienos dat, coÏ v kombinaci s nízk˘mi sazbami za kilometr ãiní systém neekonomick˘m. Nezanedbateln˘ mÛÏe b˘t i dopad na

Jak dál s mýtným? K této otázce poskytl generální fieditel Kapsch Karel Feix krátkou obecnou úvahu o budoucnosti m˘ta ve svûtû. „M˘to se vybíralo od nepamûti, uÏ ve starovûku ãi stfiedovûku museli pocestní odevzdat poplatek za

ŘIDIČI DOSTANOU INFORMACE O HROZÍCÍCH KOMPLIKACÍCH, KOLONÁCH ČI OBJÍZDNÝCH TRASÁCH FORMOU ZOBRAZENÍ NA INFOTABULÍCH, V NAVIGACÍCH A V MÉDIÍCH. Mikrovlnná technologie pro zpoplatnûní kamionÛ se na dálnicích a rychlostních silnicích osvûdãila natolik, Ïe se Ministerstvo dopravy rozhodlo pokraãovat v jejím roz‰ifiování i na novû budované úseky tûchto silnic. Kapsch by tak mûl pokr˘t dal‰ích tisíc kilometrÛ dálnic a rychlostních silnic, které budou postaveny, nebo se zaãnou stavût v roce 2017. V âeské republice se rovnûÏ objevily úvahy o zpoplatnûní kamionÛ na daleko vût‰ím rozsahu a typech silnic. Nûkteré regionální samosprávy volají po zavedení m˘ta i na silnice 1., 2. a 3. tfiíd, tedy v délce aÏ nûkolika desítek tisíc kilometrÛ. Proto se stát rozhodl stávající m˘tn˘ systém roz‰ífiit o satelitní subsystém. Kapsch

prÛchod mostem ãi nûjak˘m územím. M˘tné budky s nutností pfii placení zastavit vozidlo známe z celé Evropy. Skuteãnou revoluci ale znamenaly teprve plnû elektronické m˘tné systémy, které nijak neomezují plynulost dopravy a mohou automaticky zpoplatÀovat desítky ãi stovky automobilÛ v jediném okamÏiku. Po celém svûtû, od Austrálie, JiÏní Ameriky a Asie aÏ po Evropu, tak zaãaly doslova závody v zavádûní tûchto moderních systémÛ. Státy se v‰ak soustfieìují na zpoplatÀování dopravnû v˘znamn˘ch a silnû zatíÏen˘ch komunikací a stále se spí‰e vyh˘bají formám celoplo‰ného vybírání m˘tného. Má to nûkolik dÛvodÛ. Rozsáhl˘ m˘tn˘ systém na silnicích niωích tfiíd

mikroekonomiku jednotliv˘ch regionÛ a stále diskutabilnûj‰í se ukazuje i funkce regulace dopravních tokÛ, která jde proti logice v˘voje samotné ekonomiky. Proto lze v budoucnu i pfies ojedinûlé experimenty oãekávat, Ïe se státy soustfiedí na zpoplatÀování tranzitní sítû s hust˘m provozem. Elektronické m˘tné systémy mífií docela jin˘m smûrem – do velk˘ch mûst a jejich center. Jsou pfiesycena mnoÏstvím automobilÛ i ve mûstech, kde jinak skvûle funguje hromadná doprava. Lidé jsou obtûÏováni exhalacemi, hlukem a neustál˘mi zácpami. Regulaãní prvek m˘tného je tady nasnadû. Velká mûsta jsou hospodáfisky silná, a tak zde je i v˘znamn˘ ekonomick˘ potenciál vybraného m˘ta. Lond˘n nebo Stockholm ukazují, Ïe pokles dopravy je obrovsk˘, statistiky ukazují tfiiceti ãi ãtyfiicetiprocentní úbytek vozidel. Hustota mûstsk˘ch sídel zatím umoÏÀuje vyuÏít pro zpoplatÀování kombinaci systémÛ pro rozpoznávání registraãních znaãek s mikrovlnn˘mi systémy a povinn˘mi palubními minijednotkami.“ I

„Věčné debaty o těch či oněch technologiích byly a jsou zbytečné, často podněcované jen konkurenčním obchodním bojem. Stát coby správného hospodáře musí zajímat, zda mýtný systém splní jeho požadavky a jak efektivně a s jak malými náklady tak učiní. Všechno ostatní patří do teoretických debat na vysokých školách a konferencích,“ míní generální ředitel Kapsch Karel Feix.

EUROZPRAVODAJ 33

#

m o z a i k a

Finance

Struãn˘ pfiehled nejv˘znamnûj‰ích událostí a zpráv posledních t˘dnÛ... Stručně... >Chytrou kartu začala nabízet Česká spořitelna Společnost Česká spořitelna a.s. začala nabízet svým klientům takzvanou chytrou kartu, která jde nastavit individuálně. Mezi volitelnými službami je například program se slevami 5–30 procent, zvýhodněný Bonus program, možnost odložit úhrady, karta zdarma při určitém objemu transakcí a další služby. Za tisíc korun nákupu získává klient 10 korun na penzijní připojištění. (HBI Press)

>PKN Orlen uzavřel kontrakt na dodávky ropy z Norska Polská petrochemická společnost PKN Orlen uzavřela kontrakt na nákup 1,8 milionů barelů ropy z Norska. Tyto dodávky by měly postačit na příštích 20 dní s tím, že pokud se osvědčí, bude Polsko dodávky z Norska zvyšovat. Informace opět potvrzuje snahu polských společností snižovat svou závislost na dodávkách z Ruska, která se projevuje již několik měsíců. (Bloomberg)

>HDP EUROZÓNY VE 2. ČTVRTLETÍ PODLE OČEKÁVÁNÍ Hrubý domácí produkt eurozóny ve druhém čtvrtletí klesl oproti předchozímu čtvrtletí podle očekávání o dvě desetiny procenta a meziročně vzrostl o 1,4 procenta, přičemž se očekával nárůst o 1,5 procenta. Analytici soudí, že i ve třetím čtvrtletí se bude ekonomický vývoj držet podle předpokladů. (Bloomberg) 34 EUROZPRAVODAJ

Co vás zajímá... Na padûlané peníze moÏná nenarazíte kaÏd˘ den, ale kvalitní sluÏby potû‰í vÏdy.

JAK SE âINÍ PADùLATELÉ V České republice bylo během prvního pololetí zadrženo podle údajů České národní banky 2086 padělaných a pozměněných bankovek a mincí. Ve stejném období loni bylo zadrÏeno 1808 padûlkÛ. Údaje âNB zvefiejnila na internetu. Nejvíce padûlkÛ mincí a bankovek bylo v ãesk˘ch korunách, celkem 1573. Celkem 333 padûlkÛ bylo v eurech a 83 v dolarech. Zbytek pfiipadá na dal‰í mûny mimo eurozónu. Poãet pozmûnûn˘ch a padûlan˘ch penûz v eurech a dolarech meziroãnû poklesl, naopak poãty padûlkÛ ãesk˘ch korun stouply. Kromû padûlkÛ zadrÏela centrální banka v pololetí 98 kusÛ napodobenin. (www.penize.cz)

KE Z¤ÍZENÍ POJISTKY VÁM STAâÍ UÎ JEN TELEFON Některé pojišťovny zdokonalují své služby natolik, že do jejich kanceláří nebudete muset vůbec chodit. Online pojistky i pojistky pfies telefon jsou pro ãeské klienty krok správn˘m

âEZ INVESTUJE 27 MILIARD

Větrná farma Elektrárenská skupina âEZ investuje zhruba 27 miliard korun (1,1 miliardy eur) do v˘stavby vûtrn˘ch farem, které se nachází v rumunské provincii DobrudÏa. Mûly by disponovat v˘konem kolem 600 megawattÛ. PÛjde tak o nejvût‰í pfiímofiskou vûtrnou farmu v Evropû. Instalovan˘ v˘kon projektu dvakrát pfievy‰uje v˘kon druhé nejvût‰í evropské vûtrné farmy ve v˘stavbû a dosáhne trojnásobku instalovaného v˘konu dosud nejvût‰í provozované vûtrné farmy v Evropû ve ‰panûlské Guadalajafie. âEZ se dohodl na koupi projektu se spoleãností Continental Wind

Partners LLC (CWP), která bude i nadále fiídit v˘stavbu projektu. „Tento vûtrn˘ projekt v˘znamnû posílí pozici Skupiny âEZ v Rumunsku a roz‰ífií na‰e aktivity i do sektoru v˘roby elektfiiny. Projekt je zcela pfiipraven, má v‰echna potfiebná povolení vãetnû garantovaného pfiipojení do sítû, technologie potfiebné pro první fázi jsou také plnû smluvnû zaji‰tûny,“ uvedl pfiedseda pfiedstavenstva a generální fieditel âEZ Martin Roman. Vzhledem ke sv˘m geografick˘m podmínkám je Rumunsko vhodné pro stavbu vûtrn˘ch elektráren. (ãtk)

ZDRAVOTNICTVÍ Budeme mít novou zdravotní poji‰Èovnu?

smûrem. Jejich sjednání je pohodlné a klienti zpravidla u‰etfií aÏ deset procent na pojistném. Poji‰Èovny s tímto zpÛsobem poji‰Èování mají ménû práce a u‰etfií i na provizích pro externí prodejce. âím dál více sv˘ch produktÛ proto nabízejí v pfiímém prodeji, tedy pfies vlastní webové stránky, internetové porovnávaãe a pfies telefon. Generali nabízí sjednání poji‰tûní i prostfiednictvím mobilního telefonu, coÏ je v âesku novinka, propracované sluÏby pfies telefon má rovnûÏ Kooperativa. (Vûra TÛmová, www.finance.cz)

Česká pojišťovna požádala ministerstvo zdravotnictví o licenci na provozování zdravotní pojišťovny. Licenci na poskytování zdravotního pojištění má nyní v Česku deset zdravotních pojišťoven. „Vznik Zdravotní pojišťovny Česká pojišťovna považujeme za logický krok. Klientům se tak otevírá možnost lepšího provázání služeb,“ řekl generální ředitel ČP Ivan Vodička. Dodal, že půjde o běh na velmi dlouhou trať. „Věříme, že pokud se budou moci zdravotní pojišťovny více odlišovat ve své nabídce, klientům ČP se pak otevřou nové možnosti,“ podotkl. Zdravotnictví je pro ČP známou oblastí, neboť vedle životního

pojištění už patnáct let poskytuje prostřednictvím dceřiné společnosti ČP Zdraví komerční zdravotní pojištění. Jako první v ČR začala nabízet pojištění povinného poplatku za hospitalizaci, které si během půl roku sjednalo více než šedesát tisíc lidí. (www.penize.cz/čtk)

EKONOMIKA Z DOMOVA I ZAHRANIÃÍ

Hospodáfiská komora volá po euru Hospodářská komora České republiky upozorňuje, že po zavedení eura v České republice začaly volat už i zahraniční firmy, konkrétně členové Česko-německé obchodní a průmyslové komory. Připojily se tak k dlouhodobému názoru Hospodářské komory. Důvodem je především nestabilita a nepředvídatelnost kurzu koruny k euru. HK ČR proto vládě doporučuje, aby intenzívně pokračovala v nutných hospodářských reformách a umožnila zavedení společné evropské měny co nejdříve. BANKOVNÍ SEKTOR

Finanãní sluÏby pro cizince

V

âesku Ïije nyní zhruba 55 tisíc VietnamcÛ, coÏ je více neÏ trojnásobek poãtu, kter˘ byl zaznamenán v roce 2001. Vietnamská komunita tak patfií k tfietí nejpoãetnûj‰í národnostní skupinû Ïijící na území republiky. Na to zaãínají reagovat i banky. Po‰tovní spofiitelna otevfiela novou poboãku v Praze 4 – Písnici, na které bude poskytovat

speciální sluÏbu. Na Libu‰ské poboãce bude mít vietnamská klientela k dispozici bankovního poradce hovofiícího vietnamsky. „Vietnamská komunita se tak snadnûji dostane k bankovním sluÏbám, které kvÛli jazykové bariéfie nemohla vyuÏívat v takovém rozsahu jako ãeská klientela,“ fiíká Jifií Vik, fieditel distribuce Po‰tovní spofiitelny. (www.penize.cz)

Co se děje... Témûfi v‰echny renomované svûtové firmy zaloÏily svoji poboãku v âínû ãi Indii...

KDE JSOU NEJDRAÎ·Í ZAMùSTNANCI? Hodinové ohodnocení práce se i ve vyspělé Evropě výrazně liší. PrÛmûrná hodinová mzda ·v˘cara ãiní témûfi 34 eur, zatímco Bulhara 1,65 eur. Hodina práce ãeského pracovníka je z v˘chodoevropsk˘ch zemích nejvy‰‰í, zahraniãní investory tak musíme lákat pfiedev‰ím kvalitou za je‰tû rozumnou cenu. Nejvy‰‰í mzdové náklady mají zamûstnavatelé ve ·v˘carsku, Lucembursku a ve skandinávsk˘ch zemích, nejniωí v Bulharsku a Rumunsku. Drahá pracovní síla ve vyspûl˘ch západoevropsk˘ch zemích se projevuje v koncentraci investic do high-tech oborÛ, IT, elektroniky ãi biotechnologií. Pfiedev‰ím ve ·v˘carsku a Lucembursku je potom silnû rozvinut finanãní sektor. Domácí firmy se v‰ak mohou spolehnout na kvalifikované pracovníky, kultivované podnikatelské prostfiedí, jednoznaãnou legislativu a fungující justici ãi minimální korupci. INZERCE

PODNIKÁNÍ

FINANCE Je jedna věc, kterou žádný podnikatel nedělá rád, i když ji dělat musí, dokonce i když si uvědomuje, že jde o věc potřebnou. Placení daní. A tak hledá místa, kde by daně platit nemusel... pfiipravil: www.finance.cz; foto: archiv

DA≈OVÉ RÁJE STÁLE LÁKAJÍ České firmy zde hledají útočiště avzdory pokraãujícímu poklesu daÀové zátûÏe v âeské republice jsou daÀové ráje i nadále vyhledávan˘m nástrojem, jak je‰tû více daÀovû optimalizovat. Formální pfiemístûní firmy do daÀovû zajímavé zemû je pfiitom zcela normální firemní strategií. âeská kapitálová informaãní agentura (âekia) nedávno zvefiejnila, Ïe stále více ãesk˘ch firem odchází do daÀov˘ch rájÛ, pfiestoÏe úroveÀ zdanûní v âesku klesá. DaÀ z pfiíjmÛ právnick˘ch osob je letos 21 %, pfií‰tí rok má b˘t 20 % a v roce 2010 19 %. Podle âekie se poãet tuzemsk˘ch firem, které mají vlastníka v daÀovém ráji, zv˘‰il na 8489.

N Výhody offshore podnikání: daňová optimalizace firmy, využití výhod odlišného právního prostředí, ochrana majetku, vyhnutí se místní regulaci některých podnikatelských aktivit. Offshore podnikání je při dodržení zákonných mantinelů zcela legální činností a velice zajímavou oblastí daňového práva. 36 EUROZPRAVODAJ

DaÀové ráje se vyznaãují velmi nízk˘m ãi nulov˘m daÀov˘m zatíÏením nebo neexistencí nûkter˘ch daní (napfi. DPH). Pojem daÀov˘ ráj se uÏ stal slangov˘m v˘razem, odborníci ale radûji pouÏívají oznaãení offshore finanãní centrum, pro které jsou typické volnûj‰í finanãní operace. Stejnû tak musíme rozli‰ovat offshore a onshore spoleãnosti. Offshore spoleãnosti umísÈují svoje sídlo do daÀového ráje, onshore spoleãnosti naopak sídlí v domácí ekonomice. Onshore spoleãnosti jsou evidovány ve vefiejnû dostupn˘ch databázích (u nás napfi. obchodní rejstfiík), údaje o offshore spoleãnostech jsou nevefiejné. Právû to dráÏdí odpÛrce daÀov˘ch rájÛ nejvíc, protoÏe v tom vidí prostor pro daÀové úniky a praní ‰pinav˘ch penûz.

MEZINÁRODNÍ OBCHOD ANO, TUZEMSK¯ OBCHOD NE PfiestoÏe hlavním dÛvodem, proã se ãeské firmy pfiesouvají do daÀov˘ch rájÛ, zÛstává niωí úroveÀ zdanûní, existují i dal‰í nezanedbatelné dÛvody, jako ochrana majetku, anonymita vlastnictví, patentová práva a licence a deregulace nûkter˘ch podnikatelsk˘ch aktivit. Ne kaÏd˘ pfiedmût podnikání je vhodn˘ pro

zaloÏení offshore spoleãnosti. Offshore spoleãnosti vznikají nejãastûji v oblasti mezinárodního obchodu, poradensk˘ch, elektronick˘ch a reklamních sluÏeb a zprostfiedkování. Nûkteré pfiedmûty podnikání jsou pro zaloÏení offshore spoleãnosti nemoÏné – jako pfiíklad mÛÏeme uvést tuzemského maloobchodníka. Koncept daÀové optimalizace prostfiednictvím daÀového ráje poãítá s holdingovou formou podnikání (ale není to podmínka) a s minimálním hrub˘m ziskem ve v˘‰i jeden milion korun (rovnûÏ to není absolutní podmínka).

JDE JENOM O PENÍZE K daÀové optimalizaci lze vyuÏít metodu transferové ceny (aÈ uÏ prodejní nebo kupní). Cena se vÏdy stanovuje tak, aby co nejvíce prostfiedkÛ zÛstalo v daÀovém ráji. Pfiíklad: Máme holdingovou spoleãnost, jejíÏ zboÏí je vyrobeno v zemi A, která není daÀov˘m rájem, a toto zboÏí je urãeno pro dcefiinnou spoleãnost v zemi B, která rovnûÏ není daÀov˘m rájem. ZboÏí se prodá

DAŇOVÉ RÁJE SE VYZNAČUJÍ VELMI NÍZKÝM ČI NULOVÝM DAŇOVÝM ZATÍŽENÍM NEBO NEEXISTENCÍ NĚKTERÝCH DANÍ. do zemû C, která je daÀov˘m rájem, za niωí neÏ obvyklou cenu a potom se prodá do zemû B za vy‰‰í cenu. Nejvíc prostfiedkÛ tak zÛstane v zemi C. Ale pofiád platí zásada trÏního odstupu, podle které musí i vnitropodnikové ceny odpovídat trÏním cenám – tím se omezuje manévrovací prostor. Konkrétní pfiíklad: Obchodník na mezinárodním trhu nakupuje obleãení

FIRMY A DANù text: Karel Pospí‰ilík, Michal Ruml, finance.cz

z âíny prostfiednictvím offshore spoleãnosti a toto obleãení pak prodává prostfiednictvím této offshore spoleãnosti sv˘m zákazníkÛm napfiíklad v Evropské unii.

BEZ SPOLEHLIVÉHO PARTNERA TO NEJDE ZaloÏit obchodní spoleãnost v daÀovém ráji není sloÏit˘ problém. Na trhu funguje

CENA SE STANOVUJE TAK, ABY CO NEJVÍCE PROSTŘEDKŮ ZŮSTALO V DAŇOVÉM RÁJI.

Na druhé stranû zemû se zv˘hodnûn˘m daÀov˘m reÏimem poÏadují minimální daÀ, minimální regulaci (napfiíklad formou pravideln˘ch auditÛ), mají podepsané smlouvy o zamezení dvojímu zdanûní a podobnû. Zemí se zv˘hodnûn˘m daÀov˘m reÏimem se chce stát i âeská republika, alespoÀ pod souãasn˘m vedením.

ZAKÁZAT DA≈OVÉ RÁJE NENÍ LEHKÉ Rostoucí v˘znam daÀov˘ch rájÛ je nepfiíjemnou zprávou pro vût‰inu vyspûl˘ch evropsk˘ch zemí. Opût jsou v tom peníze,

Mezi nejznámější daňové ráje patří Bahamy, Britské Panenské ostrovy, Kajmanské ostrovy, Lichtenštejnsko, Kypr, Panama, Seychely a další. Počet založených společností v některých daňových rájích (Britské Panenské ostrovy, Kajmanské ostrovy, Lichtenštejnsko) dokonce převyšuje počet místních obyvatel.

nûkolik poradensk˘ch spoleãností (v ãele s velkou ãtverkou), které pÛsobí jako zástupci spoleãnosti v daÀovém ráji. Musíme si uvûdomit, Ïe firma pÛsobí napfiíklad na ãeském trhu, ale úfiední zásilky jsou jí zasílány na zahraniãní adresu. Spolehliv˘ partner je proto nezbytn˘. Pfied zaloÏením offshore spoleãnosti je dÛleÏité získat i partnera v bankovním sektoru. I zde vám v˘raznû pomÛÏe spolehliv˘ partner, kter˘ má dlouhodobûj‰í kontakty a v zemi – daÀovém ráji i v domácí ekonomice se dokonale vyzná. Bez nûho by se firma mohla velmi snadno dostat do problémÛ se zákonem.

NENÍ ZEMù JAKO ZEMù ANEB KDE SE VYHNETE DANÍM Nejznámûj‰ími daÀov˘mi ráji jsou Seychely, Britské panenské ostrovy, Kajmanské ostrovy, Bahamy nebo Jersey. Vedle nich ale existují i zemû se zv˘hodnûn˘m daÀov˘m reÏimem, jako Kypr, Malta a Nizozemsko. Tyto zemû jsou nûkdy mylnû oznaãovány jako daÀové ráje. Rozdíl je zfieteln˘. DaÀové ráje jsou vût‰inou zemû s hor‰ím právním prostfiedím, daÀová zátûÏ je ãasto nulová, zemû nemají podepsané smlouvy o zamezení dvojímu zdanûní apod.

o které tyto zemû pfiicházejí. Nejhlasitûj‰í jsou Francie a Nûmecko, které chtûjí prosadit téma daÀov˘ch rájÛ na pÛdu OECD. Otázkou ale zÛstává, jakou mají tyto zemû ‰anci. V ãeském právním prostfiedí by byl zákaz podnikání offshore spoleãností v rozporu s listinou základních práv a svobod. Zru‰it daÀové ráje navíc není ani Ïádoucí. DaÀové ráje stimulují politiky sniÏovat daÀové zatíÏení a omezovat byrokracii. Navíc optimalizace daní prostfiednictvím daÀov˘ch rájÛ se bude vÏdy t˘kat pouze omezeného poãtu firem.

STRUâN¯ MANUÁL PRO V·ECHNY, KDO SI CHTùJÍ ZALOÎIT OFFSHORE SPOLEâNOST

Zdanění výnosů offshore společností obvykle spočívá v pouhém uhrazení přijatelné paušální daně.

dokumenty zaslány vlastníkovi. Dal‰ím krokem je pak zaloÏení administrativní kanceláfie spoleãnosti, k ãemuÏ lze vyuÏít sluÏeb místního business centra. V sídle firmy je moÏné otevfiít také bankovní úãet, kter˘ je ovládán pfies fax nebo telefon z matefiské zemû. K tomuto úãtu mohou b˘t vystaveny mezinárodní platební karty. Samozfiejmostí je naprostá anonymita majitele úãtu. Vût‰inu kont lze otevfiít na dálku.Je nutné si rovnûÏ uvûdomit, jestli nevznikají dal‰í povinnosti v souvislosti s offshore podnikáním – napfi. registrace k DPH, oznamovací povinnost vÛãi âNB,

Pokud se chcete z rÛzn˘ch dÛvodÛ pustit do zaloÏení spoleãnosti sami, pak máme pro vás nûkolik základních rad.Pfiímé zaloÏení probíhá tak, Ïe zájemce zadá jméno spoleãnosti a rozhodnutí o v˘‰i základního jmûní (obvykle 5000 USD). Tento kapitál nemusí b˘t splacen. Urãí poÏadovan˘ typ akcií spoleãnosti na doruãitele nebo na jméno. JestliÏe zvolí akcie na jméno, je tfieba dodat informace o akcionáfiích. Akcie na doruãitele zaji‰Èují plnou anonymitu. Kdokoliv, kdo mÛÏe prokázat akciov˘ certifikát, je povaÏován za zákonného vlastníka spoleãnosti. Procedury nutné k zaloÏení spoleãnosti zafiizuje místní registrovan˘ agent, kter˘ se postará o v‰echny zákonné úkony. Jakmile je spoleãnost zaregistrována, jsou potfiebné

úãetnictví, pfiedloÏení certifikátu o daÀovém domicilu, apostilaãní doloÏka ãili apostila a podobnû. Navíc v pfiípadû, kdy se v úãetnictví obchodních partnerÛ objeví faktury od offshore spoleãnosti, finanãní úfiad obvykle detailnû zkoumá pozadí této

PŘED ZALOŽENÍM OFFSHORE SPOLEČNOSTI JE DŮLEŽITÉ ZÍSKAT I PARTNERA V BANKOVNÍM SEKTORU. transakce. Je tedy uÏiteãné znát standardní pfiístupy finanãních úfiadÛ k daÀovému plánování.

¤E·ENÍ PRO KAÎDÉHO ZaloÏit Mezinárodní daÀové plánování a vyuÏití zahraniãních spoleãností pro podnikání rozhodnû není v˘sadou velk˘ch korporací. Jednodu‰‰ích optimalizaãních struktur mÛÏe efektivnû vyuÏívat kaÏd˘ podnikatel, jehoÏ zisk pfied zdanûním dosáhne zhruba milionu korun. Náklady na zfiízení firmy v nûkteré z daÀov˘ch oáz se pohybují od tfií tisíc dolarÛ v˘‰e. Pfiitom zprostfiedkovatelské firmy jsou schopné je zaloÏit takfika na poãkání. Roãní náklady na existenci zahraniãní spoleãnosti se totiÏ pohybují jiÏ od pár desítek tisíc korun roãnû. I EUROZPRAVODAJ 37

NOVINKY

V PODNIKÁNÍ Pokud vám nevyhovuje žádný ze 40 připravených vzhledů Webnode.cz, můžete si vytvořit vlastní úpravu již existujícího. V administračním rozhraní projektu je možné stáhnout kterýkoliv ze vzhledů a upravit jej. Poté lze upravený vzhled importovat do vašeho projektu.

podobu jednotliv˘ch stránek „skloubit“ ze stavebních prvkÛ více dodavatelÛ.

SLUÎBY I PRO PODNIKATELE Díky své propracovanosti, intuitivnímu a uÏivatelsky pfiíjemnému prostfiedí i mnoÏství funkcí je WebNode vhodn˘ nejen pro osobní pouÏití, ale také pro projekty ÏivnostníkÛ a men‰ích firem. UmoÏÀuje vkládat novinky, vytváfiet

WEB? ZVLÁDNETE SAMI

Internet je nejrychlej‰ím médiem, jak dát o sobû vûdût v jeden okamÏik po celém svûtû. Potfiebujete k tomu jen webovou stránku a doménu. Zaregistrovat doménu je otázka nûkolika minut, k vytvofiení webové stránky jste si v‰ak museli najímat programátora.

N

a ãeském trhu se objevil nov˘ fenomén. V lednu tohoto roku byl spu‰tûn projekt webnode.cz. Za devût mûsícÛ svého krátkého pÛsobení jeho sluÏeb vyuÏívá uÏ pfies 100 000 uÏivatelÛ po celém svûtû, pfiedev‰ím ze Spojen˘ch státÛ, ·panûlska a pfiekvapivû z âíny. Oã jde? WebNode je internetová sluÏba, která umoÏÀuje sv˘m uÏivatelÛm zdarma vytvofiit profesionálnû vypadající webové stránky, a to bez jak˘chkoliv technick˘ch znalostí ãi programování.

Systém Webnode je možné využívat zcela zdarma. Jediným omezením je limit diskového prostoru na serveru, který činí 100 MB. Je možné objednat rozšíření diskového prostoru. 38 EUROZPRAVODAJ

V ãem je systém tak unikátní? Pfiedev‰ím v jeho jednoduchosti, pfiehlednosti a rychlosti, se kterou mÛÏete va‰i webovou prezentaci pfiipravit doslova za pût minut, ãi v mnoÏství ‰ablon a modifikací, ze kter˘ch mÛÏete vybírat. Vytvofiení a následnou administraci webové prezentace zvládne opravdu kaÏd˘. Práce s WebNode.cz je interaktivní a uÏivatelé tak uÏ pfii vytváfiení stránek vidí, jak bude na webu vypadat jejich finální podoba. Pfii tvorbû stránek

totiÏ pracujete stejnû jednodu‰e jako pfii pfiípravû textÛ ve Wordu.

DOBRÉ ¤E·ENÍ WebNode.cz není prvním fie‰ením, které tyto sluÏby nabízí. Podobné projekty mÛÏeme nalézt napfiíklad na webech estranky.cz, Google Pages nebo placené sluÏbû Webarel. Îádná z nich ale nenabízí uÏivatelÛm tak ‰irokou ‰kálu sluÏeb a uÏivatelsk˘ komfort jako WebNode.cz. Své webové stránky mÛÏete provozovat jak na doménû projektu webnode.cz, tak i na své vlastní doménû (napfi. www.cokoliv.cz) zcela zdarma.

katalog sluÏeb ãi zboÏí vãetnû plateb on-line. Nezanedbatelnou pfiedností je i kvalitní grafika. MÛÏete vybírat z více neÏ ãtyfiiceti ‰ablon a stylÛ, které se mohou dále upravovat. DÛleÏit˘m faktorem je i jednoduchá registrace, kdy systém po uÏivateli poÏaduje opravdu minimální vstupní informace. Po zaregistrování máte k dispozici klasickou a pfiedev‰ím pfiednastavenou nabídku sekcí: O nás, Kontakt, Napi‰te nám, Novinky, Blog, Fotogalerie, Produkty, Nበt˘m, Kniha náv‰tûv, Otázky a odpovûdi, Kalendáfi akcí, Reference.

SYSTÉM JE UNIKÁTNÍ PŘEDEVŠÍM V JEHO JEDNODUCHOSTI, PŘEHLEDNOSTI A RYCHLOSTI, SE KTEROU MŮŽETE VAŠI WEBOVOU PREZENTACI PŘIPRAVIT. WebNode.cz se fiadí k nové éfie webov˘ch projektÛ oznaãovan˘ch jako Web 2.0. Tyto projekty pfiiná‰í nové plnohodnotné on-line aplikace srovnatelné s fiadou doposud placen˘ch „profesionálních“ nabídek. ZároveÀ prosazuje funkcionality vypl˘vající z otevfienosti on-line sluÏeb, které umoÏÀují v˘slednou

Samozfiejmostí je fie‰ení e-mailové po‰ty. Webnode E-mail je plnohodnotné fie‰ení pro ãtení a správu e-mailové korespondence pomocí webového prohlíÏeãe. Tento modul také obsahuje správce kontaktÛ, inteligentní systém rozpoznávání nevyÏádané po‰ty a antivirovou ochranu. Je moÏné

JEDNODUCHÁ PREZENTACE text: Denisa Ranochová foto: archiv

vyuÏít sloÏky pro tfiídûní sv˘ch zpráv, napfiíklad sloÏky urãené pro archivaci nebo úschovu zpráv. Pomocí klíãov˘ch slov je moÏné okamÏitû vyhledávat v e-mailech ãi jejich pfiílohách. Ve‰keré vytváfiení nov˘ch e-mailÛ ãi ãtení pfiijat˘ch e-mailÛ je realizováno on-line pomocí va‰eho webového prohlíÏeãe. Ke své po‰tovní schránce se v‰ak mÛÏete pfiipojit také pomocí protokolu IMAP. Pak je tu je‰tû Webnode Statistics.

Jde marketingov˘ nástroj pro monitorování a anal˘zu náv‰tûvnosti va‰ich stránek. Tato anal˘za zahrnuje statistiku poãtu zobrazen˘ch stránek, unikátních náv‰tûv, objem pfienesen˘ch dat, typy pouÏit˘ch prohlíÏeãÛ ãi vyhledávaãÛ, seznam klíãov˘ch slov a podobnû. Webnode Statistics Vám pomÛÏe odhalit chování náv‰tûvníkÛ va‰ich stránek. Je moÏné analyzovat zobrazené stránky, poãet náv‰tûv, vstupní stránky, pomûr nov˘ch a vracejících se náv‰tûvníkÛ, atd.

ÎIVÁ DISKUSE Od spu‰tûní projektu WebNode.cz byla v tisku i na internetu zvefiejnûna fiada odborn˘ch recenzí. „WYSIWYG, tedy ‚What You See Is What You Get‘, je dnes jiÏ celkem bûÏná forma editace, kdy editujete tfieba ãlánek ve svém blogu podobnû jako ve Wordu, aniÏ byste znali sebemen‰í základy formátovacího jazyka HTML a CSS. WebNode tuto my‰lenku po vzoru mnoha zahraniãních sluÏeb posouvá dál,“ uvádí ve své recenzi server zive.cz. Dále konstatuje, Ïe WYSIWYG mÛÏete v aplikaci Webnode pouÏít i na celé bloky a ãásti webové stránky. Z hlavní

nabídky je moÏné my‰í umístit libovoln˘ prvek, napfiíklad anketu, prakticky na libovolné místo podle pfiednastaveného rozloÏení. Administraãní rozhraní se skládá z hlavní li‰ty a náhledu skuteãné podoby stránky, která je ov‰em interaktivní. V‰e, co lze upravit, je oznaãeno li‰tou s tlaãítky, pomocí kter˘ch mÛÏete obsah bloku, ãlánku, ankety, galerie obrázkÛ, atd. upravit, nebo smazat. Chcete-li upravit

skupina Centralway Holding. Vût‰inov˘m vlastníkem zÛstává zakladatel spoleãnosti Vít Vrba. „Tak rychlého úspûchu jsme dosáhli i díky podpofie Microsoft inovaãního centra a Technologického inkubátoru Jihomoravského inovaãního centra, které nám poskytly jednak technické zázemí, ale zejména poradenství pfii jednání s investory,“ uvedl Vít Vrba, spoluautor projektu a fieditel spoleãnosti Westcom.

JAKMILE PROVEDETE NĚJAKÉ VIDITELNÉ ZMĚNY, V HORNÍ ČÁSTI SE ZOBRAZÍ LIŠTA S TLAČÍTKEM „PUBLIKOVAT“. záznam v blogu, vyhledáte si ho pomocí pfiehledného stromu obsahu a pomocí editaãní li‰ty otevfiete jiÏ klasické WYSIWYG okno se základní nabídkou formátování. Texty ale samozfiejmû mÛÏete upravovat i pomocí zdrojového kódu HTML. Ve‰keré úpravy obsahu probíhají v takzvaném sandboxu – pískovi‰ti. Jakmile provedete nûjaké viditelné zmûny, v horní ãásti se zobrazí li‰ta s tlaãítkem „Publikovat“. Jde o velmi uÏiteãnou funkci, neboÈ pfied skuteãnou publikací v ostrém provozu si mÛÏete vyzkou‰et, jak bude vypadat nová stránka, ãlánek, anketa a dal‰í rubriky.

MÁ WEBNODE NAKROâENO STÁT SE DRUH¯M YOUTUBE? Vzhledem k úspûchu projektu je pochopitelné, Ïe na sebe nenechal zájem investorÛ dlouho ãekat. Podle oficiální informace z konce srpna leto‰ního roku vstupuje do spoleãnosti Westcom, tvÛrce projektu WebNode.cz, ‰v˘carská investiãní

Z HLAVNÍ NABÍDKY JE MOŽNÉ MYŠÍ UMÍSTIT LIBOVOLNÝ PRVEK NA LIBOVOLNÉ MÍSTO PODLE PŘEDNASTAVENÉHO ROZLOŽENÍ.

NA CO SE LIDÉ NEJâASTùJI PTAJÍ?

„WYSIWYG, tedy ‚What You See Is What You Get‘, je dnes již celkem běžná forma editace, kdy editujete třeba článek ve svém blogu podobně jako ve Wordu, aniž byste znali sebemenší základy formátovacího jazyka HTML a CSS. WebNode tuto myšlenku po vzoru mnoha zahraničních služeb posouvá dál,“ uvádí ve své recenzi server zive.cz. Dále konstatuje, že WYSIWYG můžete v aplikaci Webnode.cz použít i na celé bloky a části webové stránky.

Je systém Webnode.cz zdarma? Ano. Publikaãní systém Webnode.cz je moÏné pro tvorbu va‰í webové prezentace vyuÏívat zcela zdarma, a to vãetnû provozu na na‰ich serverech. Jedin˘m omezením je limit diskového prostoru na serveru, kter˘ ãiní 100 MB. Pfiípadné roz‰ífiení diskového prostoru je jiÏ zpoplatnûno. Je moÏné vyuÏívat vlastní doménu druhé úrovnû (mojefirma.cz) nebo musím mít adresu uzivatel.webnode.cz? Systém Webnode.cz je moÏné vyuÏívat i na doménû druhé úrovnû (www.cokoliv.cz). Pro vበprojekt je moÏné buì zaregistrovat doménu novou, nebo pouÏít doménu jiÏ registrovanou. Provoz va‰eho projektu na doménû druhé úrovnû je také poskytován zdarma. Je moÏné publikaãní systém Webnode stáhnout a nainstalovat na vlastním serveru? Ne. Systém jako takov˘ nelze stáhnout a provozovat na jiném serveru. Webnode.cz je provozován pouze na na‰ich serverech, kde je uÏivatelÛm poskytnut prostor pro jejich webové projekty. I EUROZPRAVODAJ 39

#

p o d n i k á n í dÛsledky chybûjící orientace na potfieby zákazníka a pfieceÀování v˘znamu vlastní technologie a celkovû nedostatek manaÏersk˘ch kompetencí, projevující se zejména zanedbáním marketingu ãi absencí finanãního fiízení. DÛsledkem b˘vá nízk˘ prodej a vznikl˘ nedostatek hotovosti,“ dodal Krã. Mezi externí rizika se nejãastûji fiadí nedostupnost zdrojÛ cizího kapitálu, silné pozice konkurenãních a substituãních v˘robkÛ – a co je pro inovaãní v˘robky typické – nesnadno odhadnutelné reakce a preference zákazníka. Rizika se ov‰em mohou skr˘vat i tam, kde by to zaãínající podnikatel neãekal, napfi. v dotaãních programech, které pro malé firmy i v pfiípadû získání pfiedstavují znaãnou zátûÏ kvÛli jejich administraci a nutnosti profinancování. V tûchto pfiípadech mohou najít zájemci fie‰ení pfii eliminování uveden˘ch rizik napfi.

NEJSTE NA TO SAMI... Na současném trhu není lehké uspět. Pokud však vlastníte inovační nápad, máte dveře otevřené. Existují státem i Evropskou unií podporované organizace, zabývající se pomocí firmám i podnikatelům vlastnícím zajímavou podnikatelskou myšlenku.

ve spolupráci s inkubátory, hospodáfisk˘mi komorami apod. Podmínkou v‰ak je soudnost a rozváÏnost podnikatele, jeho schopnost rozeznat, co zmÛÏe sám a v ãem naopak potfiebuje pomoci, jeho otevfienost diskuzi, schopnost naslouchat a pfiistoupit na názor odborníkÛ.

text: Denisa Ranochová; foto: archiv

N V únoru 2008 JIC zprovoznilo ve střední Evropě jedinečný projekt – Microsoft Inovační Centrum. Ta fungují po celém světě. V současné době je v 60 zemích více než 110 inovačních center, zaměřených především na podporu lokálního softwarového průmyslu v daných zemích.

40 EUROZPRAVODAJ

ejúspû‰nûj‰í tuzemskou organizací v podpofie inovaãního podnikání je Jihomoravské inovaãní centrum (JIC). Mottem organizace je „Cesta od nápadu k podnikání“. Cílem spoleãnosti je vybudovat komplexní infrastrukturu pro podporu inovaãního podnikání a stát se pfiedním poskytovatelem podpory zaãínajícím inovativním firmám v Evropû. JIC podporuje inovativní firmy, vûdu, v˘zkum i studenty s originálními nápady. Zaji‰Èuje pro nû peníze, poradenství, kontakty a prostory. JIC provozuje "http://novy.jic.cz/inkubatory/te chnologicky-inkubator-vut.html" \t "_self", Technologick˘ inkubátor VUT a novû také Technologick˘ inkubátor II,

kter˘ je nejvût‰ím zafiízením svého druhu v âeské republice. Inkubátor je akreditovan˘m ãlenem Spoleãnosti vûdeckotechnick˘ch parkÛ âeské republiky. SKRYTÁ RIZIKA Nejenom zaãínající podnikatelé, ale i zabûhnuté spoleãnosti, vlastnící zajímav˘ inovaãní nápad, se mohou

JEN NÁPAD NESTAČÍ Odborníci z Jihomoravského inovaãního centra se ãasto setkávají s firmami, které mají na zaãátku nadûjn˘ podnikatelsk˘ zámûr, zajímav˘ inovaãní produkt i spoustu odhodlání, ale pfiitom nedosáhnou úspûchu. Co je toho pfiíãinou? Podle Kamila Krãe nûkteré firmy podcení marketing, nezajistí napfi. prÛzkum potfieb zákazníka, dostateãnou propagaci nebo uÏivatelské testování,

NEJENOM ZAČÍNAJÍCÍ PODNIKATELÉ VLASTNÍCÍ ZAJÍMAVÝ INOVAČNÍ NÁPAD SE MOHOU SETKAT S PŘEKÁŽKAMI A ÚSKALÍMI PŘI JEJICH REALIZACI V PRAXI. setkat s pfiekáÏkami a úskalími pfii jejich realizaci v praxi. O jaká nejãastûji jde? „Rizika pro zaãínající a mladé inovativní firmy se mohou rozdûlit do dvou skupin – interní a externí,“ uvedl Kamil Krã, konzultant a správce fondÛ JIC. „Mezi interní rizika patfií napfi.

které je zvlá‰tû u inovaãních v˘robkÛ velmi dÛleÏité. Dal‰í ãást inovaãních firem je natolik orientována na v˘zkum, Ïe stále odkládá vstup na trh a snaÏí se vyvinout v˘robek k naprosté dokonalosti. Mezitím se mohou zmûnit parametry trÏní pfiíleÏitosti nebo vstoupí na trh odli‰ná

JIHOMORAVSKÉ INOVAâNÍ CENTRUM CHÒVA VA·ICH NÁPADÒ

konkurenãní technologie, která pokryje shodnou zákaznickou potfiebu, a investice firmy do v˘zkumu a v˘voje pfiijdou vniveã. Koneãn˘ dÛsledek a poslední ránu pak pro firmu pfiedstavuje vznikl˘ nedostatek hotovosti a neschopnost hradit své

FINANCE Zaãínající firmy potfiebují peníze pro svÛj start a rozvoj. JIC pomáhá firmám zorientovat se v ‰iroké nabídce moÏn˘ch podpor podnikání a vybrat pro nû nejvhodnûj‰í formu financování. Konzultanti

PRO FIRMY JE VSTUP DO INKUBÁTORU ZDROJEM ÚSPOR FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ, KTERÉ MOHOU NAPŘÍKLAD PŘESMĚROVAT DO VÝVOJE PRODUKTU.

získat zv˘hodnûn˘ úvûr do v˘‰e 400 tis. Kã na v˘daje spojené s ochranou prÛmyslového vlastnictví. JIC také firmám pomáhá se zprostfiedkováním investorÛ a s pfiípravou procesu ãi dokumentÛ potfiebn˘ch k jejich získání. Spoleãností, které je Jihomoravské inovaãní centrum znaãnou mûrou nápomocno k získání strategického partnera, je firma Westcom. Jaké byly její prvotní zámûry pfii vstupu do partnerského programu JIC? „Pfiedev‰ím podpora inovativního

závazky. A právû pro prevenci vzniku tûchto situací slouÏí jiÏ zmínûná inovaãní centra. ČTYŘI PILÍŘE STABILITY Jedním ze základních prvkÛ systému na podporu inovaãního podnikání spojeného s jihomoravsk˘m regionem je poskytování komplexních sluÏeb prostfiednictvím technologick˘ch inkubátorÛ. Pro firmy je vstup do inkubátoru zdrojem úspor finanãních prostfiedkÛ, které mohou napfiíklad pfiesmûrovat do v˘voje produktu, coÏ jim ve vût‰inû pfiípadÛ umoÏÀuje dokonãit v˘voj dfiíve neÏ za bûÏn˘ch okolností. Díky komplexnímu poradenství poskytovanému experty Jihomoravského inovaãního centra mohou také do znaãné míry omezit svá podnikatelská rizika. „S JIC jsme zaãali spolupracovat na základû doporuãení. Zaujal nás podpÛrn˘ program obsahující ‰kolení, odbornou pomoc, informace z podnikatelské sféry aj.,“ uvedla Alena Macháãková, jednatelka a majitelka spoleãnosti Watersavers z Technologického inkubátoru II, zamûfiující se na v˘voj a v˘robu ‰etfiiãÛ vody. Klíãové sluÏby JIC mÛÏeme rozdûlit do ãtyfi oblastí: finance, poradenství, prostory a kontakty.

z Jihomoravského inovaãního centra i externí odborníci analyzují potfieby dané firmy vãetnû vypracování zprávy s doporuãením potfiebn˘ch krokÛ. Zdrojem financí pro zaãínající firmy umístûné v inkubátorech mohou b˘t napfiíklad Fond mikropÛjãek, coÏ je zv˘hodnûn˘ úvûr od JIC ve v˘‰i od 250 tis. Kã do 750 tis. Kã, ãi Patentov˘ a licenãní fond, umoÏÀující

procesu v na‰í firmû,“ uvedl Vít Vrba, fieditel a majitel spoleãnosti Westcom. „Od svého zaloÏení se Westcom vûnuje kromû obchodu také v˘zkumu a v˘voji v oblasti IT, coÏ je pro malou spoleãnost oblast finanãnû znaãnû nároãná. Jakákoliv podpora v oblasti finanãní ãi pfiedání know-how nám umoÏÀuje se primárnû soustfiedit na jádro na‰eho byznysu a nefie‰it bûÏné provozní problémy,“ doplnil Vrba. Firma vyvinula revoluãní systém pro snadné publikování na internetu, kter˘ je poskytován uÏivatelÛm na www.webnode.com zcela zdarma. Systém je zamûfien˘ na poãítaãové laiky, stránky si s jeho pomocí mÛÏe vytvofiit opravdu kaÏd˘. PORADENSTVÍ Strategické poradenství je chápáno jako proces, v jehoÏ rámci je inkubovan˘m firmám poskytována podpora a rady t˘kající se zejména strategie v oblastech obchodu, plánování, distribuce, propagace, marketingu, managementu inovací, patentování, licencování, lidsk˘ch

Od ledna 2008 je JIC partnerem nové evropské sítě Enterprise Europe Network, jejímž cílem je podpora malých a středních podniků v rozvoji jejich inovačního potenciálu a zvýšení konkurenceschopnosti. Tato nová iniciativa Evropské komise podnikatelům poskytuje jedno kontaktní místo, kde mohou využít širokou škálu snadno dostupných služeb na podporu podniků.

EUROZPRAVODAJ 41

#

p o d n i k á n í

Jihomoravské inovační centrum vzniklo v roce 2003 jako zájmové sdružení právnických osob, v letošní roce tedy oslaví 5 let od svého založení. Členy sdružení jsou Jihomoravský kraj, statutární město Brno, Masarykova univerzita, Vysoké učení technické v Brně, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně a Veterinární a farmaceutická univerzita Brno.

42 EUROZPRAVODAJ

zdrojÛ, networkingu (vytváfiení sítí kontaktÛ) aj., tedy oblastí, které jsou mnohdy pro zaãínající podnikatele neznámé. Jde vlastnû o urãitou formu kouãingu – udávání smûru, kter˘m by se mohla ubírat leckdy je‰tû dlouhá cesta firmy za vysnûn˘m úspûchem. KaÏdá inkubovaná firma má pfiidûleného svého osobního konzultanta, kter˘ s ní probírá zmínûné oblasti, a spoleãnû hledají funkãní fie‰ení jednotliv˘ch strategick˘ch i operativních problémÛ. Navíc pomáhá i s pfiípravou potfiebn˘ch strategick˘ch dokumentÛ (jako je napfi. business plán) i dal‰ími aktivitami dle konkrétních potfieb firmy. „Podle na‰ich údajÛ spotfiebovává kaÏdá firma jen v rámci odborn˘ch konzultací bezplatné sluÏby JIC v prÛmûrné hodnotû okolo 120 tis. Kã za rok,“ upfiesnil Krã. Neménû v˘znamné jsou i sluÏby v oblasti právního a technologického poradenství. Inkubované firmy mají také moÏnost vyuÏít speciálních vzdûlávacích projektÛ pro své manaÏery i zamûstnance, jako jsou programy na podporu konkurenceschopnosti zaãínajících inovaãních podnikÛ s názvem „Konkurenceschopnost“ nebo projekt „Od rozvoje lidsk˘ch zdrojÛ ve v˘zkumu a v˘voji k inovaãnímu podnikání“, jehoÏ cílem je podpora

jsou cenovû zv˘hodnûné prostory pro podnikání. Inkubovaná firma má na dobu tfií let (v oblasti biotechnologií aÏ pût let) zaji‰tûno zázemí, zahrnující mimo kvalitní kanceláfiské prostory i sdílené vybavení – zasedací místnosti, prezentaãní techniku, tiskárny, kopírky, fax, internet, servery atd. Poskytované ceny jsou aÏ o polovinu niωí oproti trÏnímu nájmu. Pro zaãínající podnikatele mÛÏe jít o velmi dÛleÏité úspory, a to jak finanãní, tak ãasové. Firmám, které prostory pro kanceláfie ãi laboratofie nepoÏadují, ale chtûjí vyuÏívat dal‰í v˘hody inkubace, nabízí JIC tzv. „virtuální nájem“. Firma si zde mÛÏe

inovaãního podnikání formou kurzÛ pro vysoko‰kolské pracovníky, doktorandské studenty atd.

pronajmout za symbolickou cenu 1 m2 kanceláfiské plochy a vyuÏívat v‰ech nabízen˘ch sluÏeb.

PROSTORY Jednou z dÛleÏit˘ch sluÏeb, které inkubátor sv˘m klientÛm poskytuje,

KONTAKTY âtvrt˘m pilífiem sluÏeb Jihomoravského inovaãního centra je

zaji‰tûní a zprostfiedkování kvalitních kontaktÛ pro rozvoj inkubovan˘ch firem. JIC za dobu své ãinnosti vybudovalo síÈ spolehliv˘ch partnerÛ, ktefií nabízejí provûfiené, kvalitní a cenovû dostupné sluÏby pro firmy z inkubátoru a inovativní projekty. Kromû kontaktÛ na partnerské firmy zprostfiedkovává JIC kontakty na investory, jako jsou business angels a fondy rizikového kapitálu, kontakty na organizace podporující podnikání i na vysoké ‰koly, vûdecko-v˘zkumné instituce a v neposlední fiadû na obchodní partnery. TECHNOLOGIE TŘETÍHO TISÍCILETÍ V únoru leto‰ního roku bylo pro potfieby zaãínajících nadûjn˘ch IT firem otevfieno ve stfiední Evropû unikátní Microsoft Inovaãní Centrum. „Inovace jsou klíãem k rozvoji podnikání v âesku. Díky spolupráci se spoleãností Microsoft teì mÛÏeme zajistit i rozvoj softwarov˘ch firem, které mohou v˘raznû ovlivnit rÛst lokální softwarové ekonomiky,“ uvedl Michal Kostka, zástupce fieditele a hlavní konzultant JIC. „Díky Microsoft Inovaãnímu Centru budeme moci poskytnout zázemí i nadûjn˘m IT firmám, které potfiebují ke svému rozvoji pfiístup k nejmodernûj‰ím technologiím a softwaru,“ doplnil Kostka. Jihomoravské inovaãní centrum do projektu pfiineslo dlouholeté zku‰enosti s úspû‰nou inkubací firem a centru poskytuje moderní a kvalitní zázemí. Po otevfiení Biotechnologického inkubátoru INBIT (inkubátor biotechnologií) na pfielomu roku 2009 zde bude k dispozici pro zaãínající nadûjné podnikatele pfies 7000 m2 uÏitn˘ch prostor. Oporou pro firmy jsou i spolupracující partnerská profesní a oborová

JIHOMORAVSKÉ INOVAâNÍ CENTRUM CHÒVA VA·ICH NÁPADÒ

a biotechnologického inkubátoru INBIT.“ Investorem byl v obou pfiípadech Jihomoravsk˘ kraj. Evropsk˘ sociální fond také umoÏnil realizovat rozsáhlou sérii ‰kolení pro firmy z Jihomoravského kraje, která byla urãena k rozvíjení kompetencí zamûstnancÛ a manaÏerÛ mal˘ch a stfiedních podnikÛ.

sdruÏení, napfi. First Innovation Park ãi Tuesday Business Network. Pro podporu inovativního podnikání byl v ãervnu 2007 spu‰tûn na internetové adrese www.inovace.cz portál INOVACE.CZ, coÏ je první ãesk˘ internetov˘ portál komplexnû pokr˘vající oblast inovací, inovaãního podnikání a vynálezÛ.

Posledním poãinem JIC v tomto smûru bylo uspofiádání setkání, na kterém se koncem kvûtna tohoto roku se‰li u kulatého stolu experti na prÛmyslové biotechnologie z ministerstev, grantov˘ch agentur, firem a akademick˘ch pracovi‰È Evropské unie a âeské republiky. Setkání uspofiádalo Jihomoravské

ZÁJEM FIREM NEZKLAMAL A co na to zaãínající podnikatelé s inovaãními zámûry? Jejich zájem pfiedãil pÛvodní oãekávání. U Technologického inkubátoru II, kter˘ byl otevfien letos v lednu a jehoÏ celkov˘ v˘mûr je cca 3000 m2, byla pfiedpokládaná doba naplnûní pfiibliÏnû dva roky. V souãasné dobû jsou uÏ prostory vyuÏity ze 70 %. U INBITu, kde se plánuje otevfiení na pfielomu roku 2009, je uÏ rezervována cca tfietina plochy. K dne‰nímu dni opustilo úspû‰nû inkubátor dvanáct firem. Inkubované firmy vytvofiily zhruba 300 nov˘ch pracovních míst. V roce 2007 bylo u firem v inkubátoru evidováno dvacet dva patentÛ, dvacet ãtyfii uÏitn˘ch vzorÛ, deset prÛmyslov˘ch vzorÛ a jedenáct ochrann˘ch známek.

ČTVRTÝM PILÍŘEM SLUŽEB JIC JE ZAJIŠTĚNÍ KVALITNÍCH KONTAKTŮ PRO ROZVOJ INKUBOVANÝCH FIREM.

BIOTECHNOLOGIE – OBOR BUDOUCNOSTI Biotechnologie jsou jedním z oborÛ, na které se JIC zamûfiuje. PrÛmyslové biotechnologie patfií mezi vzrÛstající odvûtví se znaãn˘m potenciálem zamûstnanosti i vzniku inovací. PrÛmyslová v˘roba je pfii jejich pouÏití ‰etrná k pfiírodnímu prostfiedí. Mohou tak v˘raznû pomoci k naplÀování Kjótského protokolu o sniÏování emisí oxidu uhliãitého i udrÏení a posilování konkurenceschopnosti v trÏní ekonomice. V˘znamnou aktivitou JIC je zprovoznûní internetového portálu www.gate2biotech.com, kter˘ je zdrojem komplexních informací

inovaãní centrum spoleãnû s Evropskou asociací pro biotechnologie (EuropaBIO). POMÁHÁ I EVROPA Jihomoravské inovaãní centrum ãerpá dotace pro potfieby inkubovan˘ch firem nejen ze státních zdrojÛ, ale i z dotací EU. „Evropské prostfiedky ãerpáme prakticky ze dvou zdrojÛ, jedním je Operaãní program na podporu podnikání (OPPP), druh˘m pramenem

INKUBOVANÁ FIRMA MÁ NA DOBU TŘÍ LET ZAJIŠTĚNO ZÁZEMÍ ZAHRNUJÍCÍ MIMO KVALITNÍCH KANCELÁŘSKÝCH PROSTOR I SDÍLENÉ VYBAVENÍ – ZASEDACÍ MÍSTNOSTI, PREZENTAČNÍ TECHNIKU... o biotechnologiích nejen v âeské republice. Jihomoravské inovaãní centrum je zapojeno do prestiÏního projektu Project Networking Activity for Biotechnology Clusters in Europe (NetBioClue), smûfiovaného do 6. rámcového programu EU.

je Evropsk˘ sociální fond,“ upfiesnil Jifií Hudeãek, fieditel Jihomoravského inovaãního centra. „Z OPPP, konkrétnû z programu Prosperita, byly vyuÏity prostfiedky v fiádu stovek milionÛ, mimo jiné pro stavbu Technologického inkubátoru II

PROJEKT NEZNAJÍCÍ HRANIC Aby Jihomoravské inovaãní centrum mohlo poskytovat firmám tak kvalitní zázemí, jaké mají k dispozici, zapojuje se systematicky do regionálních i mezinárodních struktur pro podporu podnikání. Je ãlenem Spoleãnosti vûdeckotechnick˘ch parkÛ âeské republiky, Mezinárodního centra klinického v˘zkumu (ICRC), Biotechnologické spoleãnosti, The European BIC Network (EBN), UK Business Incubation, Euro-Office Innitiative, je souãástí projektu Stfiedoevropského technologického institutu (CEITEC) aj. V lednu tohoto roku se Jihomoravské inovaãní centrum pfiipojilo k nové iniciativû Evropské komise, a to síti Enterprise Europe Network (EEN). Ta poskytuje firmám kontaktní místo, kam se mohou obrátit s konkrétní záleÏitostí a vyuÏít tak ‰iroké ‰kály snadno dostupn˘ch sluÏeb na podporu podnikání. SluÏby jsou zamûfieny pfiedev‰ím na zaãínající a existující malé a stfiední podniky, mohou je v‰ak vyuÏít i vût‰í spoleãnosti. I

Do roku 2013 chce JIC pomoci svou činností k dosažení vize Jihomoravského kraje, a to patřit mezi 50 nejvíce inovačních regionů Evropské unie. Jak ukazují výsledky jeho práce, s velkou pravděpodobností se mu to podaří.

EUROZPRAVODAJ 43

ROZHLEDY

V¯ZKUM

VÝZKUM A VÝVOJ V OBLASTI technologií žárového nástřiku... Více neÏ sto let zku‰eností, akreditované laboratofie, ‰piãkov˘ t˘m odborníkÛ, tradiãní metody i technologie budoucnosti, osvûdãení splÀující nejtvrd‰í evropské normy. Taková je ve zkratce vizitka spoleãnosti ·KODA V¯ZKUM s.r.o. „Žárové nástřiky přinášejí nové možnosti do technologie výroby a renovace u špičkových odvětví...“

a bezpeãnost. Technologie Ïárového nástfiiku pfiiná‰í v porovnání napfiíklad s navafiováním nové moÏnosti do zpÛsobu v˘roby a renovace u fiady ‰piãkov˘ch odvûtví v oblasti strojírenství, energetiky, leteckého, automobilového prÛmyslu, prÛmyslu odpadÛ, chemie, elektrotechniky aj. „Jde o perspektivní technologie,

METODA ŽÁROVÝCH NÁSTŘIKŮ JE FLEXIBILNÍ, VYSOCE KVALITNÍ A EKONOMICKÁ.

V

˘zkumn˘ ústav ·koda byl zaloÏen v roce 1907 a v souvislosti s rozvojem v˘robních aktivit a potfieb podniku pro‰el v prÛbûhu mnoha desítek let celou fiadou v˘vojov˘ch zmûn. „Posledním v˘znamn˘m mezníkem ve smyslu organizaãním byla zmûna vlastníka. Od roku 2006 je na‰ím 100% majitelem Ústav jaderného v˘zkumu ¤eÏ, a. s.,“ informoval nás obchodní fieditel spoleãnosti Jan Sedláãek. ·KODA V¯ZKUM se vûnuje v˘zkumu, v˘voji a akreditovanému zku‰ebnictví. Poskytuje sofistikovaná fie‰ení pro ‰irok˘ okruh zákazníkÛ vãetnû úzce specializovan˘ch klientÛ. „Mezi nabízené sluÏby patfií v˘zkum a zkou‰ky zamûfiené na zvy‰ování provozní 44 EUROZPRAVODAJ

spolehlivosti a Ïivotnosti energetick˘ch zafiízení, posuzování zbytkové Ïivotnosti apod.). Na‰i odborníci fie‰í i problémy spojené s provozním zatíÏením, spolehlivostí a Ïivotností silniãních a kolejov˘ch vozidel. Kromû

KROMĚ POČÍTAČOVÝCH SIMULACÍ A ZKOUŠEK JDE O PROVĚŘOVÁNÍ VÝSLEDKŮ V PROVOZU. poãítaãov˘ch simulací a zkou‰ek jde samozfiejmû také o provûfiování v˘sledkÛ v provozu. Zamûfiujeme se i na v˘poãty v oblasti pevnosti, dynamiky, únavového po‰kození, deformaãní odolnosti, aerodynamiky a termomechaniky,“ vypoãítává Jan Sedláãek.

Významným hráčem na trhu je společnost ŠKODA VÝZKUM také v oblasti výzkumu a vývoje žárových nástřiků. Jde o technologii pro prvov˘robu i renovace materiálÛ vãetnû jejich prÛmyslov˘ch aplikací. Metoda Ïárov˘ch nástfiikÛ je flexibilní, vysoce kvalitní a ekonomická. UmoÏÀuje optimálnû pfiizpÛsobit povrchové vlastnosti souãásti provozním podmínkám. V˘sledkem je prodlouÏení Ïivotnosti, zefektivnûní procesu, ale také vût‰í spolehlivost

které lze s úspûchem aplikovat u povlakÛ pro plynové a parní turbíny aÏ po elektronick˘ prÛmysl. Pro vytváfiení Ïárovû stfiíkan˘ch povlakÛ lze vyuÏít ‰iroké spektrum materiálÛ, u kter˘ch nedochází k rozkladu pod bodem tání,“ vysvûtluje vedoucí t˘mu Franti‰ek Zahálka. Tradiční aplikace žárově stříkaných povlaků se zaměřují především na ochranu povrchu. V souãasné dobû uÏ jsou ale k dispozici metody, které vyuÏívají povlaky V oddělení výzkumu žárových nástřiků pracují ve ŠKODA VÝZKUM celkem čtyři lidé. Většinou jde o mladé zaměstnance, nezřídka čerstvé absolventy, a nechybí mezi nimi ženy.

NOVÉ MOÎNOSTI text: redakce; foto: archiv

jako funkãní a nabízejí v˘hodnou alternativu mezi tenk˘mi vrstvami, pfiipravovan˘mi jin˘mi metodami, a objemov˘m materiálem. „Vedle odolnosti proti mechanickému po‰kození, oxidaci, korozi ãi vysok˘m teplotám jsme dnes schopni nastfiíkat jak dekorativní záleÏitost, tak napfi. vysoce biokompatibilní, zdravotnû nezávadné povlaky,

supravodivé, optické, iontovû reagující nánosy, odolné proti záfiení,“ doplÀuje Franti‰ek Zahálka. Jak˘ je princip? Jde o ãásticov˘ proces. Materiál je ve formû prá‰ku ãi drátu pfiivádûn do zafiízení, kde dojde k jeho natavení a urychlení smûrem k povlakované souãásti. Po dopadu na substrát dojde k v˘raznému plo‰nému rozprostfiení ãástice a k rychlému zatuhnutí. Tím se vytváfií povlak s charakteristickou lamelární strukturou a specifick˘mi vlastnostmi. Používaných technik je hned několik. „Tou nejstar‰í a zároveÀ ekonomickou alternativou pro ménû nároãné aplikace je nástfiik plamenem. Nejuniverzálnûj‰í metodou je tzv. plazmatick˘ nástfiik, jehoÏ podstatou je elektrick˘ oblouk mezi vodou chlazenou wolframovou katodou a válcovou mûdûnou anodou,

tvofiící zároveÀ trysku plazmového hofiáku. ·piãkovou záleÏitostí pro opravárenství je pak nástfiik elektrick˘m

PRO ŽÁROVĚ STŘÍKANÉ POVLAKY LZE VYUŽÍT ŠIROKÉ SPEKTRUM MATERIÁLŮ.

obloukem, kter˘ vyuÏívá pfiídavn˘ materiál ve formû dvou drátÛ, mezi jejichÏ konci hofií elektrick˘ oblouk. Nejnovûj‰í technologií je supersonick˘ nástfiik High Velocity Oxy-Fuel. Tato metoda je zaloÏena na speciálním designu hofiáku, kde dochází k hofiení smûsi kyslík – palivo (kerosin, propylen, propan, acetylen, vodík) a vzniklé spaliny jsou dále urychleny konvergentnû divergentní tryskou na supersonické hodnoty. Prá‰kov˘ materiál je za pomoci nosného plynu pfiivádûn do supersonického plamene, kde dojde k natavení a v˘raznému urychlení smûrem k povlakované souãásti,“ popisuje ‰éf t˘mu. V oddělení výzkumu žárových nástřiků pracují ve ŠKODA VÝZKUMU celkem čtyři lidé. Vût‰inou jde o mladé zamûstnance, nezfiídka ãerstvé absolventy, a nechybí mezi nimi Ïeny. „V˘zkum v oblasti

Ïárov˘ch nástfiikÛ je atraktivní, protoÏe se jedná o relativnû novou záleÏitost a kombinují se pfii nûm poznatky z fyziky, materiálového inÏen˘rství a dal‰ích oborÛ," vysvûtluje Michaela Ka‰parová, která pracuje v laboratofii tribologie. „M˘m úkolem je hledat optimální parametry nástfiikÛ u jednotliv˘ch druhÛ materiálÛ pro rÛzné prÛmyslové aplikace. Nejãastûji pfiitom vyuÏíváme

S nov˘mi v˘sledky v˘zkumu a v˘voje se ale objevily nové moÏnosti a s nimi i celá fiada nov˘ch obchodních partnerÛ. „Mezi na‰e klíãové zákazníky patfií zejména ·KODA POWER a.s., T¤INECKÉ ÎELEZÁRNY a.s., SANBORN a.s. a dal‰í. VáÏíme si kaÏdého, kdo má zájem o na‰i moderní technologii," fiíká Franti‰ek Zahálka a dodává: „V oblasti v˘zkumu spolupracujeme

statistick˘ch metod s následn˘m vyhodnocením dosaÏen˘ch parametrÛ a fyzikálnû-mechanick˘ch vlastností povlaku,“ dodává ·árka Houdková-·imÛnková. A Ondfiej Rozum pfiidává nejnovûj‰í vizi: „V budoucnu se

Vytvořené povlaky zajišťují odolnost proti mechanickému opotřebení, doplnění chybějícího materiálu na původní rozměr či odolnost proti kombinovanému namáhání...

TRADIČNÍ APLIKACE ŽÁROVĚ STŘÍKANÝCH POVLAKŮ SE ZAMĚŘUJÍ NA OCHRANU POVRCHU. chceme zamûfiit také na poãítaãové simulace, s jejichÏ pomocí bychom mohli parametry celého procesu pfiedem navrhovat a ovûfiovat." ŠKODA VÝZKUM má v oboru žárových nástřiků již celou řadu pravidelných zákazníků.

rovnûÏ s holandskou firmou Flame Spray Technology, která je v˘robcem a dodavatelem zafiízení pro Ïárové nástfiiky. Nûkolik novinek této firmy jsme jiÏ testovali v na‰ich laboratofiích. V úzkém kontaktu jsme i se zahraniãními v˘zkumn˘mi ústavy, se kter˘mi se podílíme na v˘voji nástfiikov˘ch parametrÛ pro nové druhy materiálÛ. Se zahraniãními partnery z oblasti v˘voje komponentÛ pro leteck˘ prÛmysl jsme realizovali projekt 6. rámcového programu EU. Za zmínku jistû stojí i kooperace s vysok˘mi ‰kolami a pracovi‰ti Akademie vûd v âeské republice. Spoleãné granty fie‰íme napfi. s v˘zkumn˘m centrem pro nové technologie pfii Západoãeské univerzitû. I EUROZPRAVODAJ 45

ZÁVùRY

STAVEBNICTVÍ

D

ne 13. 6. 2008 probûhla v ¤ímû jiÏ 65. konference EUROKONSTRUKTU. Bylo konstatováno, Ïe ãeské stavebnictví v období 2000-2007 dosáhlo nejvy‰‰ího rÛstu ze v‰ech patnácti západo- a ãtyfi stfiedoevropsk˘ch ãlensk˘ch zemí této sítû. Vynikajícího v˘sledku docílilo také díky tfietímu nejvy‰‰ímu rÛstu HDP z tûchto devatenácti zemí, takÏe v porovnání s patnácti vyspûl˘mi západoevropsk˘mi zemûmi byla tempa rÛstu ãeského stavebnictví ‰estinásobná a tempa rÛstu HDP aÏ trojnásobná. Dafií se téÏ zvy‰ovat objem stavebních prací v zahraniãí. Je‰tû v roce 2003 tento podíl byl pouze 1,1 %, v minulém roce se zv˘‰il na dvojnásobek a dnes je to jiÏ 2,8 %

65. konference Eurokonstruktu Stavební produkce ãeského stavebnictví vykazuje ve tfietím tisíciletí nejvy‰‰í rÛst a desát˘ nejvy‰‰í objem stavební produkce v paritû na obyvatele ze v‰ech devatenácti zemí Eurokonstruktu. stavební produkce. V pofiadí absolutního objemu stavebních prací v EURO v paritû kupní síly na obyvatele je ãeské stavebnictví v roce 2007 desáté a pfievy‰uje prÛmûr devatenácti zemí Eurokonstruktu o 2,8 %. V pofiadí objemu nebytové produkce v paritû na obyvatele je ãeské stavebnictví

stavûní v âR v paritû na obyvatele v porovnání s prÛmûrem patnácti západoevropsk˘ch zemí o 4% niωí, ale do roku 2010 oãekáváme, Ïe bude jiÏ ‰está nejvy‰‰í. Relativnû více se bude stavût pouze v Irsku, Norsku, Finsku, Nizozemsku a ve ·panûlsku. Na základû tohoto v˘voje se sníÏilo zaostávání ekonomické úrovnû âR v ukazateli HDP – parita na obyvatele vÛãi prÛmûru EU z 68,7 % z roku 2000 na 82 % v roce 2007, takÏe v roce 2020 by mohla âR dosáhnout prÛmûrné ekonomické úrovnû EU, podle posledního ‰etfiení OECD dokonce je‰tû dfiíve. Stávající struktura ãeského stavebnictví se

NA RŮST VÝDAJŮ NA BYDLENÍ MÁ V ČESKÉ REPUBLICE VELKÝ VLIV DEREGULACE NÁJEMNÉHO A RŮST CEN ENERGIÍ A VODY.

O růst poptávky po bytech se zasloužil růst ekonomiky a životní úrovně...

nyní 4. nejvy‰‰í (o 39,4 % vy‰‰í neÏ západoevropsk˘ prÛmûr) a inÏen˘rské produkce 6. nejvy‰‰í (o 29 % vy‰‰í neÏ západoevropskl˘ prÛmûr.) Jen v dÛsledku stále je‰tû poloviãního objemu bytové podukce na obyvatele je souãasná intenzita 46 EUROZPRAVODAJ

znaãnû li‰í od struktury západoevropsk˘ch zemí pouze v dÛsledku podstatnû niωího podílu bytové produkce ve prospûch nebytové a inÏen˘rské v˘stavby. BYTOVÁ VÝSTAVBA Paradoxnû pfiesto, Ïe podíl bytové produkce je v âR absolutnû proti západní Evropû je‰tû stále necelá polovina, o vysoká tempa rÛstu ãeského stavebnictví se zaslouÏila nejvíce právû bytová v˘stavba, její podíl ze stavební

PO CELÉ OBDOBÍ 20032007 JE OBJEM VEŘEJNÉ NEBYTOVÉ VÝSTAVBY VE STAGNACI. produkce se zv˘‰il z 11 % z roku 1996 na 26 % v roce 2007. O rÛst poptávky po bytech se zaslouÏil rÛst ekonomiky, Ïivotní úrovnû a tím i dostupnosti nov˘ch bytÛ, potfieba zv˘‰eného stûhování za prací v dÛsledku prudké restrukturalizace prÛmyslu, obav z rÛstu DPH a zejména rÛstu státní podpory jejího úvûrování. Podíl rÛstu v˘dajÛ na bydlení je z jednotliv˘ch poloÏek spotfiebního ko‰e ãesk˘ch domácností nejvy‰‰í poloÏkou a zv˘‰il se v období 1995-2007 o 290,7 %, zatímco úhrn spotfiebitelsk˘ch cen se zv˘‰il pouze o 63,4%. Podobnû vypadá mezinárodní porovnání podílu v˘dajÛ na bydlení z HDP v paritû podle ECP 2006, kter˘ byl v roce 2006 v âR vy‰‰í, tj. 14,9 %, zatímco prÛmûr západní Evropy byl 11,9 %. Pfiesto prÛmûrná cena ãeského bytu v cenové paritû byla jiÏ v roce 2006 oproti západoevropskému prÛmûru pouze o 0,6 % niωí, i kdyÏ ãeské byty jsou men‰í, star‰í a ménû vybaveny. Na rÛst v˘dajÛ na bydlení má v âR velk˘ vliv deregulace nájemného a rÛst cen energií a vody. Rozsah pÛjãek se zv˘‰il sedmkrát, z toho hypoteãní úvûry desetkrát a stavební spofiení 4,5 krát, coÏ pfiedstavuje v roce 2007 ãástku 302 mld CZK.

STAVEBNÍ BOOM text: Ing. Jifií Hezk˘, CSc; foto: archiv

Podíl rekonstrukcí je zde velmi nízk˘ – 23,5 %, to znamená 3. nejniωí z devatenácti zemí, zatímco v západní Evropû ãiní 48,8 %. NEBYTOVÁ VÝSTAVBA Vysok˘ podíl nebytové produkce v âR se sice do roku 2005 ponûkud sníÏil, ale po pfiechodném rÛstu v roce 2006 a 2007 se ustálí na 45% v˘‰i, coÏ je o polovinu více neÏ v západní Evropû. Vysok˘ podíl vypl˘vá z otevfienosti ãeské ekonomiky a z rÛstu zájmu vyspûl˘ch zemí investovat v âeské republice. Soukromá nebytová produkce má pfievaÏující dvoutfietinov˘ podíl. Období jejího nejvy‰‰ího rÛstu ãasovû souvisí s dvoulet˘m útlumem inÏen˘rské v˘stavby do roku 2007, av‰ak nyní oãekáváme pfiesun investiãních prostfiedkÛ a kapacit na obnovení rÛstu inÏen˘rské v˘stavby. Z hlediska segmentÛ trhu je v âeské republice v porovnání s vût‰inou západoevropsk˘ch zemí rozdíl mezi objemem a rÛstem nebytové v˘stavby z vefiejn˘ch a soukrom˘ch zdrojÛ. Zatímco v âeské republice finanãnû neuspokojená poptávka po nebytové v˘stavbû financovaná z vefiejn˘ch prostfiedkÛ vlády a obcí zÛstává, rÛst ekonomiky v trÏním prostfiedí podporuje a umoÏÀuje realizovat investiãní aktivitu soukromého sektoru. Po celé období 2003-2007 je objem vefiejné nebytové v˘stavby v stagnaci a zv˘‰il se o pouh˘ch 1,2 %, zatímco u soukromé v˘stavby se zv˘‰il o 32,6 %! Podíl vefiejné nebytové v˘stavby se tak sníÏil z 38,1% na 32%. V západní Evropû naopak nejv˘raznûji roste vefiejná nebytová v˘stavba. S v˘jimkou zdravotnictví a zemûdûlství je intenzita stavûní ostatních subsektorÛ nebytové produkce v âeské republice podstatnû vy‰‰í neÏ v západní Evropû. Nejvíce se zv˘‰ila v budovách skladÛ, u nichÏ kapacita vzrostla jen v roce 2007 o polovinu na 2,2 mil. m2, v developerské v˘stavbû dokonce aÏ na dvojnásobek, pfiiãemÏ neobsazené prostory ãiní pouze 9,4 %. Podíl rekonstrukcí v budovách z vefiejn˘ch zdrojÛ v roce 2007 ãiní 50,5 %, v budovách

SOUČASNÁ INTENZITA INŽENÝRSKÝCH STAVEB V PARITĚ OPROTI ZÁPADNÍ EVROPĚ JE O POLOVINU VYŠŠÍ. ze soukrom˘ch zdrojÛ ãinil 27,5 %, v prÛmûru 34,9 % a v obou pfiípadech postupnû klesal. (V západní Evropû je ov‰em 41,7 %.) INŽENÝRSKÁ VÝSTAVBA Podíl inÏen˘ské v˘stavby v âeské republice

dosáhl hranice 42,7 % v roce 2005, odkdy dochází ke stagnaci aÏ k útlumu vlivem vysoké srovnávací základny a zejména potíÏí se získáváním dotací z EU vlivem administrativních problémÛ na ãeské stranû. Tato stagnace zfiejmû konãí v roce 2008, kdy v prvním ãtvrtletí má tento smûr nejvy‰‰í tempa rÛstu. Pfiekvapující útlum inÏen˘rské v˘stavby v letech 2006 a 2007 je ovlivnûn vysokou úrovÀovou základnou minul˘ch let, nedostatky pfii fakturování a vykazování nadmûrné rozpracovanosti dopravních staveb a administrativními problémy s vyuÏitím prostfiedkÛ z EU. Mûl by konãit v tomto roce. Pfiesto je souãasná intenzita inÏen˘rsk˘ch staveb v paritû oproti západní Evropû o polovinu vy‰‰í, staví se o tfii ãtvrtiny více dopravních, zejména silniãních

inÏen˘rské stavební produkce v âeské republice a v západní Evropû je témûfi shodná (34,5 %). Tento podíl se v˘vojem prakticky v obou pfiípadech nemûnil. CO JE EUROKONSTRUKT? Eurokonstrukt je v˘znamná instituce, která se jiÏ od roku 1975 zamûfiuje na sledování v˘voje stavebnictví v Evropû. Od svého zaloÏení si postupnû získala mezinárodní

BUDE POKRAČOVAT VÝSTAVBA ŽELEZNIČNÍCH KORIDORŮ, BUDOU SE MODERNIZOVAT NÁDRAŽÍ I DOPRAVNÍ UZLY V PRAZE A BRNĚ.

Překvapující útlum inženýrské výstavby v létech 2006 a 2007 byl ovlivněn vysokou úrovňovou základnou minulých let a nadměrnou rozpracovaností dopravních staveb.

staveb, o 14 % více energetick˘ch a vodohospodáfisk˘ch staveb, zato podstatnû niωí je objem staveb fiíãní dopravy (âeská republika je vnitrozemsk˘ stát), letecké dopravy (pfiechází do roku 2008) a telekomunikaãních staveb (investice pro kabelové rozvody jsou vybudovány a pfiechod na vysokou vybavenost mobilními telefony není tak investiãnû nároãn˘). Pfiesto strategie v˘voje inÏen˘rské v˘stavby do roku 2015 je impozantní, kdyÏ se má zv˘‰it dne‰ní kapacita dálnic a rychlostních silnic na dvojnásobek (i kdyÏ hustota dálniãní sítû v âeské republice ãiní 6,5 km/ tisíc km2, coÏ je stále 2 aÏ 4 krát ménû neÏ prÛmûr vût‰iny západoevropsk˘ch zemí). Souãasnû bude pokraãovat v˘stavba Ïelezniãních koridorÛ, budou se modernizovat nádraÏí vãetnû rekonstrukce dopravních uzlÛ v Praze a Brnû a PraÏské leti‰tû by se mûlo stát nejrozsáhlej‰í spojkou s v˘chodní Evropou. Rekonstrukce tvofií 35,8 % celkové

reputaci publikováním anal˘z a prognóz v‰ech segmentÛ stavebního trhu stejnû jako pravidelnou aktualizací pfiedpovûdí dal‰ího v˘voje Evropského stavebnictví, a to krátkodobého a stfiednûdobého. Tyto informace jsou urãeny pfiedev‰ím pro zájemce z oblastí provádûní stavebních prací, v˘roby a dopravy materiálÛ, v˘robkÛ a strojÛ pro stavebnictví, developerské v˘stavby, správy i údrÏby staveb, realitního trhu, financování a úvûrování stavebních prací a poji‰Èování budov, projektování staveb a poskytování ostatních sluÏeb pro stavebnictví, investování z vefiejn˘ch a soukrom˘ch zdrojÛ a ústfiedních, regionálních orgánÛ a v˘zkumn˘ch institucí z oblasti stavebnictví. PÛvodnû se Eurokonstruct soustfiedil zejména na západoevropské zemû, ale postupem ãasu svoji pÛsobnost roz‰ífiil také na zemû stfiednûv˘chodní Evropy. V souãasnû dobû sdruÏuje jiÏ devatenáct zemí Evropy. I EUROZPRAVODAJ 47

ROZHOVOR

ENERGETIKA Pokud bychom si nebyli jisti, Ïe v˘roba z jadern˘ch elektráren je nedílnou souãástí portfolia v˘roby elektfiiny v âeské republice, tak bychom o dostavbû neuvaÏovali. Zcela logicky jde o rozhodnutí o struktufie v˘robního portfolia na dal‰ích padesát let. Na jedné stranû zde máme doÏívající uhelné elektrárny, kde âEZ pfiistoupil k obnovû zdrojÛ, kdy se snaÏíme nahradit staré portfolio uheln˘ch elektráren nov˘mi s cílem zv˘‰it jejich úãinnost a sníÏit produkci CO2, SOX, NOX a tuh˘ch látek na jednotku vyrobené energie. Jde o druhou vlnu ekologizace uheln˘ch zdrojÛ âEZ, pfiiãemÏ první vlna probûhla velice úspû‰nû v devadesát˘ch letech minulého století. Dále musíme vzhledem k zásobám uhlí, vzhledem

V DOSTAVBU Vù¤ÍME Vypadá to, Ïe v˘sledky práce Paãesovy komise posunuly otázku vzniku nov˘ch jadern˘ch zdrojÛ energie na ãeském území zase blíÏe realitû. Svûdãí o tom i aktivity âEZ, a. s. text: redakce; foto: archiv

P Investiční náklady na stavbu nových bloků Jaderné elektrárny Temelín nemůžou mít vliv na cenu elektřiny v ČR. Cena elektřiny je totiž vždy dána aktuální situací na trhu, tzn. vytváří se na základě nabídky a poptávky.

odnik âEZ podal na ministerstvo Ïivotního prostfiedí Ïádost o provedení EIA. Tím odstartoval pfiípravné fáze k dostavbû jaderné elektrárny Temelín. O rozhovor na toto téma jsme poÏádali ãlena pfiedstavenstva a fieditele divize v˘roba Skupiny âEZ Vladimíra Hlavinku. Jak dlouho takový proces trvá, co všechno obsahuje, kdo se na něm podílí a kdy se s ním započne? Ano, âEZ v ãervenci tohoto roku zahájil proces posuzování vlivÛ na Ïivotní prostfiedí (EIA) pro dostavbu jaderné elektrárny Temelín. Proces

zaãíná tzv. zji‰Èovacím fiízením, jehoÏ cílem je rozhodnutí, zda stavba podléhá ãi nepodléhá procesu EIA. U dostavby nemám pochyb, Ïe podléhá, a dále je cílem vyspecifikovat, na co se má investor soustfiedit pfii zpracovávání dokumentace EIA, jejíÏ obsah je pfiedepsán zákonem. Jak dlouho proces potrvá, tûÏko odhadovat. Vzhledem k tomu, Ïe pÛjde o posuzování vlivÛ na Ïivotní prostfiedí, které mÛÏe mít potencionální vliv i do zahraniãí, je nutno v souladu s mezinárodními dohodami v rámci posuzování oslovit

„ČESKÁ VEŘEJNOST UŽ JE NAKLONĚNA VÝROBĚ ELEKTŘINY Z JADERNÝCH ELEKTRÁREN.“ i na‰e jiÏní sousedy. Jde o stavbu, která je urãit˘m politikem, takÏe rozhodnû nepoãítám s dobou krat‰í neÏ rok a pÛl, dva roky. Mám pocit, že jestliže ČEZ podá takovou žádost, je si stoprocentně jist, že výsledek bude pozitivní. Nebo se dají očekávat či předjímat nějaké komplikace?

48 EUROZPRAVODAJ

„ZCELA LOGICKY JDE O ROZHODNUTÍ O STRUKTUŘE VÝROBNÍHO PORTFOLIA ČEZ NA DALŠÍCH PADESÁT LET.“ k produkci CO2 a trhu s povolenkami do portfolia doplnit elektrárny s paroplynov˘m cyklem. Dal‰í nedílnou souãástí v˘robního portfolia âEZ budou nebo jiÏ jsou obnovitelné zdroje, zde pfiedev‰ím vûtrné elektrárny, pfiiãemÏ velice citlivû vnímáme doposud negativní postoj vefiejnosti k v˘robû elektfiiny tímto zpÛsobem. No a poslední nedílnou souãástí portfolia bude jádro. PodtrÏeno seãteno pfii naplnûní plánÛ obnovy portfolia dojde celkovû ke sníÏení v‰ech emisí pfii zaji‰tûní dostateãné a vyváÏené v˘robní kapacity elektfiiny pro pfií‰tí generace. TakÏe k va‰í otázce, ano, budou-li v diskusi pfievaÏovat logické, racionální argumenty a bude-li proces probíhat férovû, tak jsem si jist, Ïe v˘sledek bude pozitivní. Co se t˘ká komplikací, ty jsou vÏdy a pfii kaÏdé stavbû od dálnice po golfové hfii‰tû, takÏe dostavba Temelína nebude z pohledu fiízení EIA bez komplikací. Kdysi jsme se bavili o tom, že dobu výstavby jaderné elektrárny lze odhadovat na patnáct i více let. Do toho spadá i doba příprav a administrativního vyřizování. Lze tedy říci, že tento proces byl podáním žádosti o EIA odstartován a opravdu může být

JADERNÁ ELEKTRÁRNA TEMELÍN A DOSTAVBA DVOU BLOKÒ

ukončen až po těch patnácti letech, nebo to může být i dříve? To je velmi zajímavá otázka. Ano, stavba mÛÏe z pohledu technologického trvat osm let a v‰e pfied tím jsou správní fiízení, pfiiãemÏ samotná fiízení vezmou cca tfietinu této doby a zbytek je rezerva na odvolací fiízení. BohuÏel proces povolování vût‰ích investiãních celkÛ v âeské republice je jeden z nejdel‰ích a nejsloÏitûj‰ích v Evropû, ale nikoli nejkvalitnûj‰í. Myslím si, Ïe souãasná právní úprava volá po zmûnû a nové koncepci. Dostáváme se do takov˘ch absurdit, kdy vût‰ina odvolacích fiízení není o meritu vûci, nefie‰í vûcné nedostatky, konkrétní faktické pfiipomínky, ale jsou fie‰eny procedurální záleÏitosti. To mÛÏe mít nûkolik pfiíãin: buì nemáme kvalifikované úfiedníky, ktefií znají zákony, nebo je moÏno tyto zákony tak ‰iroce vykládat, Ïe pfii tro‰ce ‰ikovnosti mÛÏete pfii jakémkoli fiízení vymyslet obstrukãní postup. Dle mého B je správnû. Ono se tûÏko brání takov˘m absurditám, kdy dÛvodem pro odvolání je to, Ïe advokát zastupující úãastníka nemaje jin˘ argument zpochybní plnou moc, kterou mu vystavil jeho klient, na jejímÏ základû v prvním stupni jednal, a pak ji sám napadne, protoÏe vlastnû ani neví, zdali byl fiádnû zmocnûn, a zásada pfiedbûÏné opatrnosti mu velí, Ïe to musí fie‰it v odvolacím fiízení. Tak trochu

bude případné rozhodnutí o dostavbě Temelína pro veřejnost akceptovatelné? Podíváme li se na prÛzkumy vefiejného mínûní, tak ãeská vefiejnost je naklonûna v˘robû elektfiiny z jadern˘ch elektráren. Ono to má i jin˘ aspekt. Jadern˘ prÛmysl stejnû jako leteck˘, automobilov˘ nebo

„STAVBA MŮŽE Z POHLEDU TECHNOLOGICKÉHO TRVAT OSM LET A VŠE PŘED TÍM JSOU SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ.“ strojírensk˘ mají v âeské republice tradici. Je otázkou, zda tuto tradici chceme prohlubovat, zda chceme budovat znalostní ekonomiku nebo chceme b˘t jen pfiíjemci moderních technologií. Myslím si, Ïe v nûkter˘ch odvûtvích máme na to b˘t ti, kdo se podílí na tvorbû, udávají smûr. Investice âEZ do obnovy portfolia je fiádovû ve stovkách miliard, které mohou b˘t v pfiípadû zapojení ãesk˘ch podnikÛ, ‰kol, v˘zkumn˘ch ústavÛ mocn˘m hybatelem smûrem ke znalostní ekonomice. Jak se na případnou dostavbu dívají Rakušani? Pro na‰eho jiÏního souseda jaderná energie byla a v nejbliωí budoucnosti bude politikum: na‰í povinností je

prostfiedky a na‰í povinností je komunikovat. Samozfiejmû si uvûdomuji, Ïe v mnoh˘ch pfiípadech jde více o protijadernou víru neÏ o racionální zdÛvodnûní, ale i to je realita. Z odborných zdrojů jsem také zaznamenal zajímavou informaci, že u nás už je minimum odborníků na výstavbu jaderné elektrárny. Jestli je to pravda, kdo ji tedy bude stavět? Nemyslím si, Ïe máme nedostatek odborníkÛ. Problém je s jejich

„PRO NAŠEHO JIŽNÍHO SOUSEDA, RAKOUSKO, JADERNÁ ENERGIE BYLA A V NEJBLIŽŠÍ BUDOUCNOSTI BUDE POLITIKUM.“

úãelové chování, kterému se tûÏko ubráníte, i kdyÏ budou na stavebních úfiadech sedût docenti z právnick˘ch fakult. Ano, v pfiípadû vÛle zmûnit legislativu mÛÏe fiízení b˘t kvalitnûj‰í co do obsahu a trvat krat‰í dobu. Myslíte si, že doba v české společnosti nazrála už natolik, že

vysvûtlovat, informovat, komunikovat, a kde je ochota naslouchat, snaÏit se i pfiesvûdãit. Očekáváte nějaké komplikace ze strany ekologických organizací? Ano. Ale je právo vefiejnosti, v‰ech jejích sloÏek, b˘t informován a získávat si informace zákonn˘mi

I přes komplexní obnovu a novou výstavbu uhelných a plynových elektráren v České republice i v okolních zemích je již nyní zřejmé, že začnou chybět kapacity pro výrobu elektrické energie. Podle aktuálních prognóz nastane v České republice deficit elektrické energie mezi léty 2015 a 2025. V roce 2020 by, v závislosti na míře úspor energie a rozsahu obnovy uhelných elektráren, mohlo v ČR chybět 35 až 68 TWh elektřiny.

vûkov˘m sloÏením, máme zde generaci, která odsífiila elektrárny, postavila Dukovany a Temelín podílela se na v˘stavbû MochovcÛ, jen nemûla komu pfiedat zku‰enosti a znalosti. Podle mû není v‰e ztraceno s ohledem na to, jak úspû‰ná je spoleãnost âEZ. Stává se vyhledávan˘m zamûstnavatelem a jsem pfiesvûdãen, Ïe jsme schopni doplnit stávající t˘m lidí tak, abychom realizovali plány, o nichÏ jsem hovofiil. I EUROZPRAVODAJ 49

#

PROVOZOVATEL P¤ENOSOVÉ SOUSTAVY

e n e r g e t i k a

ODPOVùDNOST V souãasné dobû âR i EU fie‰í otázky v˘voje energetiky v pfií‰tích desetiletích. Existuje jedin˘ subjekt, kter˘ je ze zákona povinen zajistit dostatek elektfiiny v kaÏdém okamÏiku. Tím je âEPS, a.s.

„Doposud se v žádné ekonomice světa nestalo, že by se rozvíjela a přitom by stagnovala, či dokonce klesala spotřeba energie. Představme si novou průmyslovou zónu, tedy nového zákazníka. My mu řekneme: ‚Připojit vás umíme, ale elektřinu dostanete, až ji někdo ušetří.‘ Občas se objeví informace o nové sluneční nebo větrné elektrárně, která nahradí zdroje elektřiny pro 300 domácností. Tak to ale není, nenahradí je. Nelze udržet stabilní dodávky do domácností jen na základě sluneční či větrné energetiky.“

50 EUROZPRAVODAJ

A

È uÏ bude v˘sledek ãeské energetické politiky jak˘koli, odpovûdnost z âEPS – provozovatele elektrické pfienosové soustavy âeské republiky nikdo nesejme. Na toto téma jsme hovofiili s Vladimírem To‰ovsk˘m, pfiedsedou pfiedstavenstva a generálním fieditelem spoleãnosti âEPS, která v âeské republice zodpovídá za udrÏení rovnováhy mezi v˘robou a spotfiebou elektfiiny. ČR začíná mít nedostatek elektřiny. Jak se s touto situací jako provozovatel přenosové soustavy vyrovnáváte? Na‰e spoleãnost si dûlá vlastní dlouhodobé prognózy, protoÏe soustavu musíme rozvíjet, fiídit a máme povinnost zajistit její spolehlivost. Jsme jednou z mála evropsk˘ch zemí, které elektfiinu stále vyváÏejí. Nicménû anal˘zy a studie ukazují, Ïe v letech 2012 aÏ 2015 pfiestane b˘t âR v dodávkách elektrické energie sobûstaãná. Elektfiinu tak bude tfieba do âeska dováÏet. Otázkou je odkud. Kde vzít elektřinu, to je aktuální téma obzvláště v kontextu prolomení uhelných limitů a možnosti rozšíření jaderné

energetiky. Jak se díváte na tuto diskusi? Samozfiejmû ji sledujeme, ale aÈ se vyvíjí jakkoliv, pro nás má jednoznaãn˘ dÛsledek: Odpovûdnost neseme my. Spoleãnost âEPS je mj. zodpovûdná za bilanci elektrického v˘konu v âR. Vyrovnáváme odchylky mezi v˘robou a spotfiebou v reálném ãase. Pokud jakémukoliv v˘robci vypadne elektrárna nebo odbûratel zaãne odebírat více, neÏ si domluvil, vzniká odchylka. Ta se na úrovni pfienosové soustavy sãítá a my musíme aktivovat tzv. podpÛrné sluÏby, abychom tuto odchylku pokryli. Za pût deset let se nikdo nebude ptát, jak probíhala politická diskuse v roce 2008. V‰ichni se budou provozovatele pfienosové soustavy ptát, jak je moÏné, Ïe jsou v˘padky v dodávkách elektfiiny. Proã provozovatel nezajistil dostatek elektfiiny pro v‰echny? Naděje jsou vkládány do obnovitelných zdrojů. Jak se na ně jako provozovatel přenosové soustavy díváte? Jako souãást energetického mixu je podporujeme. Obnoviteln˘ch zdrojÛ je nûkolik typÛ, ale bohuÏel z hlediska pfienosové soustavy v podstatû nevyhovuje ani jeden. A co větrná energie? Elektfiina z vûtru zaÏívá v poslední dobû obrovsk˘ boom. NárÛst vûtrn˘ch elektráren vypl˘vá ze strategick˘ch cílÛ EU, které doprovázejí ‰tûdré dotace. Jde o zdroj, kter˘ neprodukuje Ïádné emise (kromû hluku a vibrací), takÏe

pfiednostnû vykoupit. Dispeãefii pfienosové soustavy pak musí vyrovnat náhl˘ nárÛst toku elektfiiny v síti. KdyÏ je bezvûtfií, vûtrné elektrárny nevyrábí, potfiebnou elektfiinu je nutné nahradit z jin˘ch zdrojÛ. S expanzí vûtrné energetiky velké mnoÏství vûtrn˘ch generátorÛ pracuje na 10 %, pfii vyuÏití nejmodernûj‰ích technologií aÏ na 30 %. Ale je potfieba odpovûdût na to, co se zbyl˘mi 70 %. Pokud nejsme schopni v˘robu z vûtrn˘ch zdrojÛ dlouhodobû pfiedvídat a pfiedev‰ím fiídit, nelze ani tento zdroj povaÏovat za jeden ze základních. Počítali jste, kolik bude ČEPS stát připojení nových větrných elektráren v Česku do přenosové soustavy? Udûlali jsme si studii, co by se stalo, kdybychom pfiipojili do na‰í soustavy v‰echny v âR plánované vûtrné elektrárny, jejichÏ celkov˘ instalovan˘ v˘kon je asi 850 MW. Závûry jsou, Ïe do soustavy budeme muset nainvestovat 11 miliard korun! A kaÏd˘ rok nás to bude stát dal‰ích 6,5 miliardy korun provozních nákladÛ! Vidíte nějaké východisko z této situace, kdy existuje nedostatek vhodných zdrojů? Nezatracujeme Ïádné zdroje, ale upozorÀujeme na to, Ïe není moÏné podporovat pouze jednu ãást energetického fietûzce, aniÏ bychom se bavili o fungování celé elektrizaãní soustavy. Cesta k zaji‰tûní dostatku energie vede k rozvoji celé soustavy.

NEZATRACUJEME ŽÁDNÉ ZDROJE! PŘINÁŠEJME NOVÉ TECHNOLOGIE, ALE NEŘÍKEJME, ŽE POSTAVÍME BUDOUCNOST NA NĚČEM, CO ZATÍM NENÍ FUNKČNÍ. hraje roli ve sniÏování emisí CO2. Podle posledních anal˘z se oãekává k roku 2008 v celé Evropû 66 500 MW instalovaného v˘konu. Nejde v‰ak jen o dal‰í alternativní zdroj ke klasick˘m zdrojÛm, ale o zcela novou situaci v elektrizaãní soustavû. Pokud fouká vítr, vyrábûjí vûtrníky elektfiinu, kterou musíme

Pokud jde o pfienos energie, není na‰ím cílem budovat nové trasy, ale vyuÏívat maximálnû trasy stávající. JestliÏe má âR pfiijatou energetickou koncepci, je potfieba se v odborné diskusi vûnovat jejímu zlep‰ování. Pfiiná‰ejme nové technologie, ale nefiíkejme, Ïe postavíme budoucnost na nûãem, co zatím není funkãní. I

ROZHOVOR

ENERGETIKA

PROCES P¤ÍZNIVÉ ZMùNY Kdo sleduje dûní v energetickém prÛmyslu, musel zaznamenat zmûny ve Skupinû âEZ t˘kající se spoleãností ·KODA PRAHA Invest a ·KODA PRAHA. Zji‰Èovali jsme, k ãemu u tûchto v˘znamn˘ch hráãÛ do‰lo. text: redakce; foto: archiv ·KODA PRAHA Invest

Ing. Daniel Jiřička, generální ředitel ŠKODA PRAHA Invest, ředitel ŠKODA PRAHA.

S

poleãnosti ·KODA PRAHA a ·KODA PRAHA Invest pro‰ly v minul˘ch mûsících transformací, která mûla mít dopad na ãinnosti obou spoleãností a jejich strukturu. O pfiiblíÏení smyslu a úãelu této transformace a o názory na dal‰í v˘hledy obou spoleãností jsme poÏádali Ing. Daniela Jifiiãku, generálního fieditele ·KODA PRAHA Invest a fieditele ·KODA PRAHA. „Klíãovou motivací pro rozhodnutí o restrukturalizaci tûchto dvou navzájem propojen˘ch spoleãností ze Skupiny âEZ byla snaha zachovat a dále fiízen˘m zpÛsobem stabilizovat ·KODA PRAHA a.s., spoleãnost po desítky let etablovanou na ãeském i svûtovém energetickém trhu a disponující v˘znamn˘m know how, která ov‰em dlouhodobû vykazovala negativní hospodáfiské v˘sledky. ZároveÀ jsme chtûli zachovat a dále rozvíjet celistvost inÏen˘rského t˘mu této spoleãnosti a skloubit jej s efektivnû fiízenou ·KODA PRAHA Invest s.r.o. a jejími projekty. Kapacitnû posílenou ·KODA PRAHA Invest jsme pak chtûli plnû soustfiedit na projekty obnovy v˘robní kapacity spoleãnosti âEZ, a. s. Klíãov˘m cílem spoleãnosti ·KODA PRAHA Invest je totiÏ pfiedev‰ím zajistit, aby obnova v˘robních zdrojÛ spoleãnosti âEZ mûla jednotnou koncepci a aby byla zachována kontinuita realizace této obnovy. Takto je zaruãeno, Ïe celá obnova bude probíhat

52 EUROZPRAVODAJ

za co nejv˘hodnûj‰ích ãasov˘ch i vûcn˘ch podmínek a budou moci b˘t vyuÏity ve‰keré zku‰enosti z jednotliv˘ch ãástí projektÛ. Vûdûli jsme téÏ, Ïe je zapotfiebí novû vymezit podnikatelské role, zejména spoleãnosti ·KODA PRAHA, která po dostavbû Temelína mûla bohuÏel vleklé problémy s konkurenceschopností a rentabilitou.“

a pro tyto ãinnosti ve ·KODA PRAHA Invest, respektive ve ·KODA PRAHA konsolidovat t˘my.

Je jiÏ dnes mûfiiteln˘ v˘sledek transformace spoleãností, resp. jak si máme pfiedstavit její hlavní aspekty? Základním souãasn˘m podnikatelsk˘m zamûfiením spoleãnosti ·KODA PRAHA Invest jsou projekty obnovy v˘robní kapacity spoleãnosti âEZ v âeské republice. ·KODA PRAHA Invest zaji‰Èuje z pozice generálního dodavatele komplexní obnovu elektráren Tu‰imice II a Prunéfiov II, spolu s v˘stavbou nového nadkritického bloku v Elektrárnû Ledvice. V pfiípravû jsou i dal‰í projekty. K jejich úspû‰nému zvládnutí a také ke zjednodu‰ení

Spoleãnost ·KODA PRAHA Invest vymezit jako EPC dodavatele energetick˘ch celkÛ, to jest generálního projektanta a generálního dodavatele, kter˘ disponuje dostateãnou a profitabilní zakázkovou naplnûností a zároveÀ dostateãnû velkou projekãní a realizaãnû-koordinaãní kapacitou. Tu jsme vytváfieli od samého vzniku spoleãnosti ·KODA PRAHA Invest, velmi nám pomohly jiÏ vnitfinû sehrané odborné t˘my pfievedené ze ·KODA PRAHA. ZároveÀ musím zdÛraznit na‰i velkou úspû‰nost v akvizici nov˘ch ãlenÛ t˘mu v posledních mûsících, a to jak z fiad absolventÛ, tak zku‰en˘ch odborníkÛ. ·KODA PRAHA Invest se stává v˘znamn˘m inÏen˘rsko-dodavatelsk˘m subjektem na ãeském trhu, ãímÏ navazuje a rozvíjí více neÏ pÛl století budovanou tradici znaãky ·KODA PRAHA. ·KODA PRAHA je naproti tomu, s vyuÏitím svého jména a dobr˘ch referencí, pfiednostnû soustfiedûná na rozvoj obchodu, kontraktace a podpÛrn˘ch sluÏeb ve prospûch skupiny firem ·KODA PRAHA/·KODA PRAHA Invest, souvisejících s v˘vojem a realizací energetick˘ch projektÛ v souladu s rozvojovou strategií Skupiny âEZ. Nezastírám, Ïe souãástí transformace byla i redukce ménû v˘dûleãn˘ch projektÛ spoleãnosti ·KODA PRAHA ãi takov˘ch, které

ZÁKLADNÍM PODNIKATELSKÝM ZAMĚŘENÍM ŠKODA PRAHA INVEST JSOU PROJEKTY OBNOVY VÝROBNÍ KAPACITY ČEZ. procesÛ v rámci Skupiny âEZ pfiispûla tato právû dokonãená vnitfiní restrukturalizace. Jejím základním aspektem bylo pfieskupení vybran˘ch ãinností mezi obûma spoleãnostmi, nové definování podnikatelsk˘ch rolí obou spoleãností, spolu s eliminací duplicit v jejich ãinnostech. Na‰ím základním cílem bylo jasnû vymezit oblast ãinností obou spoleãností

MUSÍM ZDŮRAZNIT NAŠI ÚSPĚŠNOST V AKVIZICI NOVÝCH ČLENŮ TÝMU V POSLEDNÍCH MĚSÍCÍCH...

TRANSFORMACE SPOLEâNOSTÍ ·KODA PRAHA A ·KODA PRAHA INVEST

nebyly v souladu s novou podnikatelskou koncepcí. Jak postupuje projekt obnovy domácí v˘robní kapacity spoleãnosti âEZ, jehoÏ je ·KODA PRAHA Invest generálním dodavatelem? Tfii v˘znamné zakázky na dodávky komplexní obnovy v˘robního portfolia spoleãnosti âEZ v âeské republice získala ·KODA PRAHA Invest v prÛbûhu let 2006-2007. Spoleãnost je generálním dodavatelem obnovy Elektrárny Tu‰imice II, kde postupnou komplexní obnovou ãtyfi blokÛ elektrárny, rozdûlenou do dvou fází, dojde k prodlouÏení její Ïivotnosti do roku 2035, zv˘‰í se ãistá úãinnost elektrárny z 33 na 38 procent a rovnûÏ se v˘znamnû sníÏí její emisní a imisní parametry. V obnovû prvních dvou blokÛ jsme se jiÏ dostali do druhé poloviny. Stejná oãekávání jsou nastavena v pfiípadû projektu komplexní obnovy Elektrárny Prunéfiov II, kde spoleãnost obnoví tfii bloky elektrárny, jejíÏ Ïivotnost se tak rovnûÏ prodlouÏí o 25 aÏ 30 let. U tohoto projektu probíhá sestavování dodavatelského modelu a projektové práce. ·KODA PRAHA Invest je téÏ generálním dodavatelem projektu v˘stavby nového 660MW bloku s nadkritick˘mi parametry páry v lokalitû Ledvice, jehoÏ spu‰tûní je plánováno na rok 2012. I zde probíhají projektové práce a pokraãují práce na pfiípravû staveni‰tû a stavbû pomocn˘ch provozÛ. Jaké jsou v oblasti rozvoje elektráren plány pro nejbliωí budoucnost? Nemyslím teì pouze restrukturalizaci stávajících zdrojÛ. Je zfiejmé, Ïe po stávajících projektech obnovy domácí v˘robní kapacity spoleãnosti âEZ pfiijdou pro na‰i spoleãnost nové v˘zvy. A to aÈ jiÏ v podobû dal‰ích zakázek v rámci Skupiny âEZ v âR ãi v zahraniãí, tak od dal‰ích zákazníkÛ, ktefií ocení na‰e znalosti a zku‰enosti, které nyní – po stagnaci energetické v˘stavby v 90. letech – ·KODA PRAHA Invest nabírá na zmínûn˘ch projektech. Rádi bychom se uplatnili pfii v˘stavbû nov˘ch paroplynov˘ch cyklÛ Skupiny âEZ, udrÏujeme si rovnûÏ know how

v oblasti jádra – aktuálnû se napfi. podílíme na modernizaci a zvy‰ování úãinnosti obou ãesk˘ch jadern˘ch elektráren, pÛsobíme rovnûÏ na slovensk˘ch jadern˘ch elektrárnách. PfiíleÏitostí je a dozajista bude mnoho a ‰tûstí pfieje pfiipraven˘m. Proto jsou dvefie

VE VIETNAMU V OBLASTI TRA VINH SE UCHÁZÍME O PROJEKT ZNAČNÉ VELIKOSTI I VÝZNAMU...

v oblasti Tra Vinh v deltû fieky Mekong je plánována v˘stavba elektrárny spalující uhlí o v˘konu 6x500 MW. Projekt je plnû podporován vládou na‰í zemû i Vietnamu. Není to ale jedin˘ projekt, o ktém se v teritoriu uvaÏuje. Obecnû lze fiíci, Ïe Vietnam je v oblasti jihov˘chodní Asie na‰ím klíãov˘m teritoriem. Z dal‰ích geografick˘ch oblastí pak nemohu opomenout dodávky pro rekonstrukce elektráren v Egyptû a Argentinû, kde je znaãka ·KODA PRAHA známá a zákazníky dobfie pfiijímaná. Koordinujete svoji ãinnost do budoucna pouze v úzkém kruhu dvou spoleãností, nebo dostáváte pfiímé úkoly od své matky âEZ, které se pak snaÏíte realizovat? Jak jsem jiÏ naznaãil v˘‰e, jedním z klíãov˘ch motivÛ transformace bylo definování úzké souãinnosti obou spoleãností, jejich vzájemná provázanost a doplÀování se. ŠKODA PRAHA Invest je též generálním dodavatelem projektu výstavby nového 660MW bloku s nadkritickými parametry páry v lokalitě Ledvice, jehož spuštění je plánováno na rok 2012. Na snímku areál Elektrárny Ledvice – místo pro výstavbu nového 660MW bloku.

na‰ich firem stále otevfieny nov˘m lidem, ktefií u nás nacházejí pfiíleÏitost participovat na pfielomovém ãeském prÛmyslovém projektu, zázemí silné Skupiny âEZ a firemní kulturu, zakládající se na individuálním a lidském pfiístupu ke kaÏdému zamûstnanci. ·KODA PRAHA se má vûnovat ãinnostem obchodního rozvoje, pfiípravy projektÛ a ãinnostem kontraktace. Je moÏné, Ïe se budete podílet i na budování uhelné elektrárny ve Vietnamu. Podle údajÛ, které jste zvefiejnili, jde o pomûrnû velk˘ projekt. Zvládáte vedle toho pfiipravovat je‰tû dal‰í projekty? Ve Vietnamu se ucházíme o projekt znaãné velikosti i v˘znamu –

PO STÁVAJÍCÍCH PROJEKTECH OBNOVY DOMÁCÍ VÝROBNÍ KAPACITY PŘIJDOU NOVÉ VÝZVY.

S tímto cílem jsme smûr podnikání obou spoleãností téÏ pfiesnû urãili a tomu pfiizpÛsobili jejich vnitfiní zdroje. Ptáte-li se na roli matefiské spoleãnosti v tomto procesu, je jasné, Ïe vlastník vÏdy urãuje strategii a podnikatelské zamûfiení. Nakonec musím pfiiznat, Ïe právû impuls od vlastníka pomohl k nastartování skuteãnû zásadní restrukturalizace. V dfiívûj‰ích letech se totiÏ ·KODA PRAHA jiÏ vícekrát snaÏila o ozdravn˘ proces, ale bez vût‰ího úspûchu. Bylo jasné, Ïe pfiistupujeme k zásadní a odváÏné zmûnû, ale právnû onen impuls od matefiské spoleãnosti nám v tomto procesu hodnû pomohl. Jsem ov‰em velmi rád, Ïe ‰lo o impuls a integrální proces se zapojením v‰ech zúãastnûn˘ch, nikoliv o ingerenci, resp. o neumûl˘ a neprovázan˘ manaÏersk˘ zásah. Mimofiádn˘ pfiínos pak vidím v tom, Ïe obû spoleãnosti jsou stoprocentními dcefiin˘mi spoleãnostmi spoleãnosti âEZ a jejich místo ve Skupinû âEZ je vymezeno s ohledem na vazby s dal‰ími ãleny tohoto podnikatelského uskupení. Jak vidíte budoucnost obou spoleãností? Myslím, Ïe budoucnost byla dostateãnû naznaãena jiÏ v˘‰e. Je jí zejména tvrdá práce na úspû‰né realizaci zapoãat˘ch projektÛ, zejména generálních dodávek komplexních obnov elektráren spoleãnosti âEZ, a schopnost vyuÏít pak tyto zku‰enosti a reference na rozvíjejícím se energetickém trhu. To v‰e za podpory na‰ich lidí, na kter˘ch úspûch v podnikání spoleãností stojí, sladûné spolupráce obou ·kodovek a v zázemí silné Skupiny âEZ, k jejímuÏ rÛstu samozfiejmû obû ·kodovky primárnû smûfiují. I EUROZPRAVODAJ 53

ROZHOVOR

¤ÍDÍCÍ SYSTÉMY

S

v˘m zamûfiením vy‰‰ího dodavatele SK¤ (systém kontroly a fiízení) poskytuje ZAT mimo dodávky ¤S (fiídicích systémÛ) vlastní nebo cizí provenience také komplexní sluÏby zahrnující v˘voj, v˘robu, inÏen˘ring, studie, poradenství a v neposlední fiadû také záruãní a pozáruãní servis. Své dlouholeté know-how uplatÀuje pfiedev‰ím v oblastech jaderné a klasické energetiky, teplárenství, vodního hospodáfiství, plynárenství, ochrany Ïivotního prostfiedí, povrchové tûÏby

SW OPERÁTORSKÝCH STANIC JE VYTVOŘEN TAK, ABY UMOŽŇOVAL OVLÁDAT LIBOVOLNÝ KOTEL Z KTERÉKOLIV OS.

a rekonstrukci jednotliv˘ch kotlÛ v provozu v‰echny TG, nedochází tedy k poklesu v˘roby elektrické energie, které je v Jemenu pomûrnû velk˘ nedostatek. Druh˘m dÛleÏit˘m faktorem byl ohled na provozní personál elektrárny. Kdybychom s ohledem na v˘‰i investice provedli modernizaci napfi. jen tfií kotlÛ a dvou TG, potfiebovala by elektrárna dvojí personál, jelikoÏ zpÛsob ovládání a fiízení technologie pfied a po modernizaci je diametrálnû odli‰n˘.

uspûla, nicménû rok poté byl tendr pro nedostatek financí zru‰en. V roce 2006 bylo v˘bûrové fiízení obnoveno, av‰ak s finanãním

Jak˘ jste zvolili fiídicí systém? Aplikovali jsme vlastní fiídicí systém ZAT-Plant Suite MP. Procesní fiídicí stanice jsou

jednoduché. Jemenské ministerstvo energetiky vypsalo v roce 2000 mezinárodní tendr na celkovou rekonstrukci ¤S elektrárny. Spoleãnost ZAT v tomto v˘bûru

Hynek Minařík z titulu své funkce manažera projektu Modernizace a zvýšení účinnosti elektrárny Al-Hiswa v Jemenské republice hovoří o jeho realizaci.

ZAT, a.s. v zemi královny ze Sáby Spoleãnost ZAT je s více neÏ pûtaãtyfiicetiletouletou tradicí v˘znamn˘m dodavatelem v oblasti automatizace prÛmyslov˘ch procesÛ v âeské republice i v zahraniãí. Nyní má za sebou realizaci zajímavé zakázky v Jemenu. a dálkové dopravy surovin. Ke stovkám realizovan˘ch projektÛ ve více neÏ tfiiceti zemích svûta pfiibyl nedávno i projekt Modernizace a zv˘‰ení úãinnosti elektrárny Al-Hiswa v Jemenské republice.

PŘI OBHAJOBĚ NABÍDKY JSME VYUŽILI ZNALOSTÍ Z PRŮBĚHU PŮVODNÍHO VÝBĚROVÉHO ŘÍZENÍ PŘI MAPOVÁNÍ SKUTEČNÉHO STAVU TECHNOLOGIE. O jeho realizaci jsme hovofiili s manaÏerem projektu, panem Hynkem Minafiíkem. Jak˘m zpÛsobem jste zakázku získali? Získat tuto zakázku nebylo aÏ tak 54 EUROZPRAVODAJ

limitem, kter˘ dovoloval pokr˘t modernizaci jen ãásti technologie elektrárny. Pfii obhajobû nabídky jsme vyuÏili znalostí, které jsme nabyli v prÛbûhu pÛvodního v˘bûrového fiízení pfii mapování skuteãného stavu technologie. Nabídli jsme takové technické fie‰ení, které bylo podle na‰eho pfiesvûdãení pro zákazníka rozhodujícím faktorem pfii volbû realizaãní firmy. Spoãívalo v rekonstrukci ¤S parních kotlÛ vãetnû operátorsk˘ch pracovi‰È, nov˘ch zapalovacích hofiákÛ a nov˘ch hlídaãÛ plamene (hofiení). V ãem bylo fie‰ení jedineãné? Jemenská elektrárna není konstruována jako klasické energetické bloky, kdy má turbogenerátor (TG) vlastní kotel, ale kotle jsou pfiipojeny na spoleãn˘ sbûraã a teprve z tohoto sbûraãe se napájí turbíny. V na‰em fie‰ení mohou b˘t pfii postupném odstavování

z typové fiady ZAT-DV, ovládací pracovi‰tû HMI (Human Machine Interface) pak tvofií operátorské stanice (OS) na bázi prÛmyslov˘ch PC s vizualizací InTouch. Datová komunikace mezi procesními a operátorsk˘mi stanicemi probíhá pfies rozhraní Ethernet TCP/IP pomocí firemního protokolu Pernet. Celkové fie‰ení je v redundantním provedení, tzn. dvojité napájení se záloÏními zdroji UPS, zdvojené fiídicí procesory a dvojitá optická komunikaãní síÈ. Aplikaãní SW operátorsk˘ch stanic je vytvofien tak, aby umoÏÀoval z kterékoliv OS ovládat libovoln˘ kotel. Pro fie‰ení s ¤S ZAT jsme se rozhodli pfiedev‰ím proto, Ïe pouze díky vlastnímu v˘voji HW a SW mÛÏeme zajistit maximální otevfienost systému, coÏ znamená prakticky bez komplikací pfiipojit jakékoli zafiízení a zaruãit zákazníkovi snadné vyfie‰ení specifick˘ch poÏadavkÛ na vlastní ¤S i fiízení technologie.

REPORT PLYNÁRENSTVÍ „Díky vlastnímu vývoji HW a SW můžeme zajistit maximální otevřenost systému, což znamená prakticky bez komplikací připojit jakékoli zařízení a zaručit zákazníkovi snadné vyřešení specifických požadavků na vlastní ŘS i řízení technologie.“ Na snímku technologie řízení hořáků.

MÛÏete nám elektrárnu v Al-Hiswa blíÏe popsat? Elektrárna byla vystavûna v letech 1983 aÏ 1989 poblíÏ Adenu. Pfiístavní mûsto leÏí na samém v˘bûÏku Arabského poloostrova, v minulosti bylo také hlavním mûstem JiÏního Jemenu. V dobû v˘stavby elektrárny byl v této oblasti velk˘ vliv Sovûtského svazu, proto elektrárnu zcela logicky postavili Sovûti. Je sestavena z ‰esti kotlÛ E-160-100Γ M3, kaÏd˘ o parním v˘konu 160 t/h, tlaku páry 9,5 MPa, palivem je mazut. Jak uÏ bylo uvedeno, v˘stup z kotlÛ je pfiipojen na spoleãn˘ sbûraã, ze kterého je

V DOBĚ VÝSTAVBY BYL V TÉTO OBLASTI VELKÝ VLIV SOVĚTSKÉHO SVAZU, PROTO JI POSTAVILI SOVĚTI. napájeno pût turbogenerátorÛ ΠT-25-90/10 M, kaÏd˘ o v˘konu 25 MW, celkovû tedy 125 MW. Parní v˘kon kotlÛ je zãásti vyuÏíván pro technologii odsolovacích stanic, napájecí i chladící voda pro elektrárnu se totiÏ pfiipravuje pfiímo z mofiské vody. V jaké jste nyní fázi realizace? Modernizace v‰ech ‰esti kotlÛ je

naplánována na pût let s ukonãením v roce 2010. V souãasné dobû máme po úspû‰né modernizaci v plném provozu dva kotle, dodávky na dal‰í dva kotle jsou uÏ na elektrárnû. V pfií‰tích t˘dnech by mûlo dojít k odstávce dal‰ího kotle pro modernizaci fiídícího systému, provozovatel se nyní s ohledem na stav technologie a odbûr elektfiiny rozhoduje, kter˘ z kotlÛ bude modernizován jako dal‰í. Jak˘ pfiínos bude mít modernizace pro zákazníka? Díky digitální technologii ¤S nebude docházet k tak ãast˘m poruchov˘m

P¤ÍLEÎITOSTI V ZAHRANIâÍ Jedna olympiáda skonãila a pfiípravy na tu druhou jsou v plném proudu. Jak to souvisí s plynárenstvím? Hodnû. V pfií‰tím dûji‰ti OH se totiÏ nabízejí investiãní pfiíleÏitosti...

U

Ï pfied ãasem vyzval Klub plynárensk˘ch podnikatelÛ své ãleny, aby vûnovali pozornost potfiebû miliardov˘ch investic v Soãi, dûji‰ti pfií‰tích Olympijsk˘ch her. Vzhledem k tomu, Ïe velká ãást investorÛ oãekává komplexní nabídku, rozhodl se ji Klub ve spolupráci s firmami v nûm sdruÏen˘mi pfiipravit. Podobné pfiíleÏitosti jako v Soãi se nabízejí i na Ukrajinû. Opût je za tím sportovní svátek. V roce 2012 bude Ukrajina hostit Mistrovství Evropy ve fotbale. Tato událost pfiedpokládá v˘znamné investice do vybudování a modernizace infrastruktury (v˘stavba sportovních hal, hotelÛ, obnova vozového parku apod.) pofiádajících ukrajinsk˘ch mûst. Ministerstvo prÛmyslu a obchodu âR, se kter˘m Klub plynárensk˘ch podnikatelÛ dlouhodobû spolupracuje, tuto pfiíleÏitost dlouhodobû sleduje, i proto se zasedání Komise na Ïádost ãeské strany úãastnil pfiedstavitel Státní agentury Ukrajiny pro investice

a inovace, kter˘ prezentoval a ãeské stranû pfiedal upfiesÀující návrhy jednotliv˘ch investiãních projektÛ. NOV¯ OBCHODNÍK NA TRHU

Ukrajina pfiipravuje velké investice i v oblasti plynárenství. V oblasti energetiky (ropného prÛmyslu a plynárenství) se pfii nedávném jednání na pÛdû ministerstva ãeská a ukrajinská strana dohodly na vytvofiení pracovní skupiny, která by posoudila projekty budování nov˘ch a modernizaci stávajících plynov˘ch zásobníkÛ v oblasti západní Ukrajiny a dále budování kapacit pro transport zemního plynu z kaspické oblasti. V oblasti jaderné energetiky a elektroenergetiky strany podpofiily nûkteré investiãní projekty zamûfiené pfiedev‰ím na modernizaci a zv˘‰ení bezpeãnosti a úãinnosti stávající ukrajinské energetické infrastruktury za úãasti ãesk˘ch firem. V˘hodou sdruÏení typu Klubu plynárensk˘ch podnikatelÛ je, Ïe pfii pfiedkládání projektÛ pro investory zastupuje ‰iroké spektrum firem a je ve své nabídce schopno obsáhnout pomûrnû rozsáhl˘ zábûr.

v˘padkÛm a odstávkám provozu. Pokud k poru‰e dojde, systém zajistí bezpeãné odstavení a po odstranûní poruchy rychlej‰í uvedení technologie do provozu. V rámci realizace byla s úspûchem pouÏita nová generace PID regulátorÛ s impulsním a reléov˘m autotunerem, které zaji‰Èují ideální nastavení regulaãních okruhÛ a tím daleko efektivnûj‰í fiízení dynamick˘ch jevÛ v technologii. Grafické zobrazení fiízené technologie na displejích OS poskytuje operátorÛm maximální pfiehled o stavu provozu, usnadÀuje jejich rozhodování a omezuje poãet ruãních zásahÛ do fiízení technologie na minimum. I

Zrovna na Klub plynárensk˘ch podnikatelÛ se obracejí instituce, jako ministerstva nebo meziresortní komise, se Ïádostí o pomoc pfii pfiedkládání projektÛ. Klub plynárensk˘ch podnikatelÛ âR byl kupfiíkladu osloven k pfiedloÏení studie na kompletní plynofikaci území v zahraniãí vãetnû dodávek prací, sluÏeb a vybudování plynárensk˘ch zafiízení. V rámci dodávek prací, sluÏeb a v˘robkÛ se jednalo o prÛzkumné geologické práce, projekãní práce, v˘stavbu podzemních zásobníkÛ, pfiípravu a realizaci plynovodÛ v‰ech tlakÛ, kompresních regulaãních stanic, odorizaãních stanic, dodávky elektroniky, fiídících systémÛ, plynomûrÛ, spotfiebiãÛ atd. MoÏn˘ rozsah dodávek dává tu‰it, Ïe sk˘tá pfiíleÏitost pro vût‰inu ãlenÛ Klubu, ktefií se chtûjí podobného projektu zúãastnit. Jak vidno, Klub není jen platformou pro setkávání a odbornou diskuzi, ale také vydatn˘m pomocníkem pfii získávání zajímav˘ch zakázek. I

EUROZPRAVODAJ 55

NOVINKY

STROJÍRENSTVÍ S každou renovací jeřábů se ABB zavazuje poskytnout systém, který bude reagovat lépe než systém používaný předtím. Před renovací a po renovaci se provádějí kontrolní měření.

momentu a otáãek. Pokud budeme regulovat otáãky tûchto standardních indukãních motorÛ prostfiednictvím mûniãÛ frekvence, budou poskytovat pfiesné a jemné fiízení, které zabrání trhav˘m pohybÛm bfiemene. Mûniãe ABB fiady ACS 800 s DTC (pfiímé fiízení momentu) poskytují navíc dobrou odezvu v oblasti krouticího momentu, coÏ je velmi dÛleÏité pro ovládání zátûÏe. Jednou z v˘znamn˘ch v˘hod DTC je skuteãnost, Ïe mÛÏe dosáhnout plného krouticího momentu pfii nulov˘ch otáãkách. DTC je ideální fie‰ení

JE¤ÁBY, KTERÉ MAJÍ MOZEK Program pro fiízení jefiábu, kter˘ je nûkdy naz˘ván téÏ jako „mozek systému“, je volitelná, snadno pouÏitelná softwarová nadstavba pro standardni prÛmyslové pohony s mûniãi frekvence ABB.

F

irma ABB se jiÏ fiadu let zab˘vá v˘vojem sotwarového vybavení mûniãÛ frekvence speciálnû urãeného pro jefiábové aplikace. V leto‰ním roce byla pfiedstavena nová verze jefiábového sw, která kombinuje moÏnosti standardních mûniãÛ frekvence ABB a novû vyvinutého programu pro fiízení jefiábÛ. Pfii navrhování jefiábov˘ch systémÛ a jejich fiízení je tfieba vzít v úvahu a uspokojit pût velmi odli‰n˘ch typÛ poÏadavkÛ, které mají: vedení spoleãnosti; oddûlení elektro; oddûlení údrÏby; obsluha jefiábu a koneãnû téÏ pracovníci ve v˘robní hale továrny. Požadavky vedení společnosti Vzhledem k tomu, Ïe aspekty ochrany zdraví a bezpeãnosti práce spolu s potfiebou splnit zákonné povinnosti se dostávají

56 EUROZPRAVODAJ

na první místa seznamu priorit pro vût‰inu spoleãností, je tfieba mít fiídicí systém jefiábÛ, kter˘ je schopen pfiesnû ovládat pohyb zdvihacího systému, aniÏ by do‰lo k ohroÏení Ïivota obsluhy jefiábu a dal‰ích pracovníkÛ továrny. Velk˘ poãet jefiábov˘ch systémÛ po celém svûtû je nyní jiÏ zastaral˘. Modernizace nebo pofiízení jefiábu mÛÏe pfiijít na desítky tisíc korun a stanovení návratnosti investic ãistû z hlediska zlep‰ení produktivity mÛÏe b˘t obtíÏné. Je proto nutné vzít v úvahu v‰echny v˘‰e uvedené aspekty a vybrat správného dodavatele. ABB je uznáváno díky sv˘m zku‰enostem pfii navrhování a v˘voji v˘robkÛ pro jefiábové aplikace s vyuÏitím nejmodernûj‰ích technologií vãetnû regulovan˘ch pohonÛ s mûniãi frekvence a s nimi souvisejícího jefiábového softwaru. Požadavky oddělení elektro Oddûlení elektro se nachází mezi dvûma tlaky, kdy na jedné stranû je oãekávání obsluhy jefiábÛ a na stranû druhé pfiedstavy vedení

spoleãnosti. NejenÏe se stará o zdraví a bezpeãnost ve v˘robním závodû, ale je rovnûÏ povûfieno maximalizací produktivity. Modernizace star‰ích jefiábov˘ch instalací zaãíná tím, Ïe se podíváme na typ motoru, kter˘ se pouÏívá pro zdvih. Dfiíve byly u jefiábov˘ch pohonÛ ‰iroce vyuÏívány krouÏkové motory. Ty v‰ak nemají pfiednosti modernûj‰ího standardního indukãního motoru s kotvou nakrátko z hlediska krouticího

pro pouÏití v fiídicích systémech jefiábÛ, neboÈ je navrÏeno pro aplikace s konstantním zátûÏn˘m momentem. Typickou aplikací s konstantním zátûÏn˘m momentem je aplikace, kde je zátûÏ zavû‰ena a moment zÛstává stejn˘ – od nulov˘ch po maximální otáãky a naopak. Pfii spou‰tûní bfiemene musí b˘t zaji‰tûno odvádûní nahromadûné energie. PouÏívají se proto brzdné odporníky nebo ãtyfikvadrantov˘ pohon. Specializovan˘ jefiábov˘ software

Jeřábový systém samozřejmě automaticky provádí kontrolu funkčnosti ještě dříve, než jsou na něj kladeny jakékoliv požadavky.

text: Mikael Holmberg, NadûÏda Pavelková; foto: archiv

v mûniãích ABB zahrnuje v‰echny typické jefiábové funkce, jako jsou zdvih bfiemene, manipulace s koãkou jefiábu a úseky jízdy jefiábu. Zabudované je také ovládání a regulace brzd. Nov˘ jefiábov˘ software lze navíc kombinovat s funkcí adaptivního programování, které je u mûniãÛ ACS 800 standardem. Ve‰keré

a spou‰tûní. Technici v oblasti údrÏby jistû ocení ovládací panel, kter˘ zobrazuje textové v˘strahy a chybové stavy takov˘m zpÛsobem, aby bylo moÏno podniknout okamÏité kroky. Požadavky obsluhy v kabině Pro obsluhu jefiábu má velk˘ v˘znam ergonomické Instalace nového systému může někdy vést k psychologické hře mezi konstruktérem jeřábu a jeho obsluhou. Zavedení nového, rychle a přesně reagujícího systému (dokonce i s tlačítky a pákami, jež jsou pracovníkovi obsluhy známé) často vede k nespokojenosti obsluhy. V podstatě platí, že nový řídicí systém mění cit obsluhy pro daný jeřáb.

funkce, které by jinak musely b˘t fie‰eny pomocí externího PLC, tak lze jednodu‰e naprogramovat pfiímo do mûniãe. Tím dochází k eliminaci prodlev ãi rizik nebo chyb pfii komunikaci. Nûkolik pohonÛ je také moÏno synchronizovat a fiídit po interní optické lince, ãímÏ dochází k redukci poãtu samostatn˘ch fiídicích jednotek. Požadavky oddělení údržby Dal‰ím kritick˘m faktorem je omezení nákladÛ na údrÏbu a nalezení vysoce spolehliv˘ch fie‰ení. Jefiábov˘ software mimo jiné podporuje dálkové monitorování a diagnostiku pomocí ethernetového modulu, kter˘ poskytuje pfiístup k pohonu pfies internet. Nicménû nejvût‰í v˘hodou fie‰ení pohonu s regulací otáãek je pro oddûlení údrÏby sníÏení celkov˘ch nákladÛ na údrÏbu díky vnûj‰ímu mechanickému opotfiebení. Pokud jsou na jefiábech nainstalovány tyto pohony, je mechanické opotfiebení velmi malé pfiedev‰ím díky jemnému a plynulému rozjezdu

uspofiádání kabiny. Bezpeãnost, ergonomie a komfort jsou podstatn˘mi prvky pfii zaji‰Èování optimální efektivity pro obsluhu jefiábu a tyto parametry jsou tvofieny následujícími systémy: Ovládací páka, Brzdûní, Momentová pamûÈ, Protikolizní systém. Ovládací páka: Rozhraní s ovládacím systémem jefiábu je tvofieno pfiedev‰ím ovládací pákou. Je tfieba, aby ovládací páka byla schopna pruÏnû reagovat, aby byla pfiesná a aby ji bylo moÏno pohodlnû pouÏívat. Od okamÏiku, kdy dojde k povelu, oãekává obsluha, Ïe systém vydá okamÏitou a rychlou odezvu. Jin˘mi slovy to znamená, Ïe kdyÏ ovládací páka obdrÏí referenci otáãek, mûla by okamÏitû iniciovat pohyb háku jefiábu. ABB uvaÏuje maximální tolerovatelnou prodlevu pfiedtím, neÏ obsluha vyhodnotí, Ïe nastal problém, v délce 300 ms. Brzdûní: Pracovník obsluhy musí mít téÏ dÛvûru v pohyby jefiábu, které ovládá. KdyÏ se zaãne spou‰tût bfiemeno, je tfieba nejprve dát signál k uvolnûní

mechanické brzdy. Pokud se brzda uvolní pfiíli‰ brzy, bude zátûÏ padat nekontrolovan˘m zpÛsobem a dochází k propadu bfiemene. Je dÛleÏité dosáhnout maximálního momentu pfii nulov˘ch otáãkách, coÏ je úloha, kterou fie‰í DTC. Jefiábov˘ software od ABB napomáhá v této oblasti také pouÏitím funkce naz˘vané momentová pamûÈ. Momentová pamûÈ: Integrovaná logika pro ovládání brzd pouÏívá momentovou pamûÈ a pfiedmagnetizování pro otevfiení a uzavfiení mechanické brzdy bezpeãn˘m a spolehliv˘m zpÛsobem. Mechanická brzda se aplikuje za pouÏití pruÏiny a je elektricky uvolÀována, kdyÏ dojde ke spu‰tûní pohonu a aplikaci krouticího momentu na hfiídel motoru. Provádí se otevfiení brzdy a dochází k postupnému zvy‰ování otáãek po rampû. Software rovnûÏ zahrnuje funkci monitorování brzd pro sled spou‰tûní, zastavení nebo

poÏadavkÛ. Kontrolovány jsou v‰echny elektrické funkce, také je ovûfien stav na mechanické brzdû, aby bylo zaji‰tûno, Ïe bude pracovat bez prokluzování.

SPECIALIZOVANÝ JEŘÁBOVÝ SOFTWARE V MĚNIČÍCH ABB ZAHRNUJE VŠECHNY TYPICKÉ JEŘÁBOVÉ FUNKCE. Protikolizní systém: Jefiáby jsou vybaveny protikolizním systémem s koncov˘mi spínaãi na konci dráhy. Prevence kolizí je fiízena tak, Ïe kdyÏ se pohon pfiibliÏuje ke koncov˘m polohám, dochází ke sniÏování rychlosti na pfiedem nastavenou úroveÀ v kritick˘ch zónách, která v pfiípadû potfieby klesne na nulovou hodnotu. V nouzov˘ch situacích se pouÏije fiídicí funkce „rychlého zastavení“. Funkce

Jeřábový software od ABB má též funkci prodloužené doby běhu. Když se jeřáb zastaví, na motoru zůstává tok (čas je možno seřídit).

chodu. Pokud napfiíklad dojde k poru‰e napájení nebo nebude napájení k dispozici nebo kdyÏ dojde k vypadení pojistek, musí se brzda uzavfiít. Jin˘mi slovy to znamená, Ïe brzda musí úãinnû pÛsobit, pokud dojde k v˘padku napûtí. Jefiábov˘ software od ABB má téÏ funkci prodlouÏené doby bûhu. MÛÏe tak dojít ke znaãnému zkrácení ãasu, spotfiebovanému pro provedení pfií‰tím spu‰tûní jefiábu, protoÏe nebude tfieba provádût pfiedmagnetizování. Jefiábov˘ systém automaticky provádí kontrolu funkãnosti

monitorování rychlosti zajistí, Ïe otáãky motoru jefiábu zÛstanou v pásmu bezpeãného vymezení limitÛ. Požadavky pracovníků ve výrobní hale Pfii bfiemenech o velkém prÛmûru, jeÏ váÏí nûkolik stovek tun a pohybují se zavû‰ené nad v˘robní halou, je tfieba, aby pracovníci mûli jistotu, Ïe zátûÏ nespadne ani se prudce nezhoupne. Tato jistota je dána s pouÏitím regulovan˘ch pohonÛ s mûniãi frekvence ABB, které zaji‰Èují pfiesné a spolehlivé fiízení motoru. I EUROZPRAVODAJ 57

ROZHOVOR text: redakce; foto: archiv JINPO PLUS a.s.

PRÒMYSL

NEJEN PRO ENERGETIKU Ostravská spoleãnost JINPO PLUS, a.s., je v˘znamn˘m dodavatelem pro energetick˘ prÛmysl. Vedle toho dodává produkty i pro stavebnictví, petrochemii a plynárenství.

S

obchodním fieditelem akciové spoleãnosti JINPO PLUS, Ing. Petrem Kaniou, Ph. D., jsme se setkali naposledy pfied dvûma lety. Za tu dobu u‰la spoleãnost velk˘ kus cesty. Dnes Ing. Petr Kania hovofií o souãasnosti i nejbliωí budoucnosti JINPO PLUS. Hlavní v˘znamnou novinkou je zprovoznûní roz‰ífiení v˘robních moÏností na‰eho oh˘bacího stroje. V souãasné dobû jsme schopni oh˘bat trubky aÏ do rozmûru 720 mm. Dále se podafiilo dokonãit program inovace v˘robního zafiízení, zejména nové zkruÏovaãky plechÛ a pfiedoh˘bacího lisu. Na tomto zafiízení jsme schopni realizovat v˘robu podélnû svafiovan˘ch trubek, segmentov˘ch kolen, tlakov˘ch nádob a jin˘ch zkruÏovan˘ch prefabrikátÛ aÏ do rozmûru DN 2500. Proto nyní mÛÏeme plnit i objednávky se zv˘‰en˘mi

poÏadavky na kvalitu a jakost ve v‰ech zmínûn˘ch poloÏkách. Dal‰í novinkou je roz‰ífiení obchodního sortimentu o skladové poloÏky kovan˘ch kulatin pro pouÏití v energetice v jakostech od uhlíkov˘ch po Ïáruvzdorné a Ïáropevné, a to aÏ do DN 700. Jaká je vaše konkurenční výhoda? Za na‰i konkurenãní v˘hodu sami povaÏujeme zejména spojení obchodu s hutním materiálem s moÏností vlastní v˘roby. Jsme tak schopni v na‰ich rozsáhl˘ch skladovacích a v˘robních prostorách plnit opravdu kompletní potrubní zakázky vãetnû doplÀkov˘ch sluÏeb, jako jsou povrchové ochrany, balení a dal‰í. V poslední době je hlavním tématem vašeho oboru energetika. Jak je tomu ve vaší společnosti? V loÀském a v leto‰ním roce jsme v˘raznû posílili v oblasti dodávek pro energetické celky. Získali jsme celou fiadu energetick˘ch zakázek, mezi nejv˘znamnûj‰í patfií

Ohýbací stroj (na hlavním snímku nahoře) patří k významným zařízení společnosti JINPO PLUS, a.s. Pro každou firmu jsou důležité zakázky – na levém snímku se společnost podílí na dodávkách pro retrofity elektrárny Tušimice. Pravý snímek zachycuje přehříváky páry. 58 EUROZPRAVODAJ

subdodávka pro retrofit elektrárny Tu‰imice. Jednalo se o potrubí dohofiívacího a terciálního vzduchu, utûsnûní stropu spalovací komory a tlumiãe hluku. Dále jsme také realizovali v˘robu hadÛ pfiehfiíváku pro elektrárnu Zenica, zkruÏované potrubí pfiivadûãe pro vodní elektrárnu v Norsku, plá‰tû tlakov˘ch nádob a dal‰í prefabrikace. Mimo tyto zakázky pro oblast energetiky stále realizujeme i zakázky pro oblast stavebnictví, v poslední dobû to byly zejména oh˘bané a svafiované brány pro akci propojení praÏsk˘ch nádraÏí pod názvem Nové spojení. V energetice jsou kladeny velké nároky na kvalitu. Jak ji zajišťujete? Na‰e spoleãnost má zaveden systém fiízení jakosti podle normy ISO 9001 a jsme certifikováni od roku 1999 renomovan˘mi certifikaãní organizacemi TÜV Süddeutschland Mnichov a TÜV Management Service Mnichov. V letech 2002, 2005 a 2008 jsme tyto certifikáty obhájili pfii recertifikaãních auditech. V souãasné dobû probíhá zavádûní systému fiízení environmentálního managementu dle normy âSN EN ISO 14001 s pfiedpokladem certifikace 2008. Jak se prezentuje veřejnosti vaše společnost? V leto‰ním roce budeme opût vystavovat na 50. mezinárodním strojírenském veletrhu v Brnû, kde budeme na volné plo‰e A1, stánek ã. 10. Jako dal‰í formu prezentace vyuÏíváme na‰e firemní stránky www.jinpo-plus.cz a inzerci v odborném

„V LETOŠNÍM ROCE BUDEME OPĚT NA MEZINÁRODNÍM STROJÍRENSKÉM VELETRHU V BRNĚ.“ tisku. Finanãnû také podporujeme oblastní fotbalov˘ klub a byli jsme jeden ze sponzorÛ loÀského úspû‰ného v˘stupu na K2. Tou nejdÛleÏitûj‰í vlastní prezentací je v‰ak spolehlivost a kvalita dodávek zboÏí a v˘robkÛ na‰im zákazníkÛm. Závěrem se nabízí otázka. Jaká je vaše motivace pro další práci? Na‰í nejvût‰í motivací jsou úspûchy na‰ich zákazníkÛ. Chceme s nimi nadále uzavírat dlouhodobá oboustrannû pfiínosná partnerství a na‰im konkurentÛm b˘t siln˘m soupefiem. Profesionalita a znalosti na‰ich zamûstnancÛ, komunikace a t˘mová spolupráce jsou hodnoty, na kter˘ch stojí na‰e úspûchy. I

ROZHOVOR CESTA NOV¯M SMùREM text: redakce; foto: archiv

ENERGETIKA

P

rvního ãervence leto‰ního roku byl jmenován na pozici CEO brnûnské spoleãnosti AE&E CZ s. r. o., ãtyfiicetilet˘ Ing. Helmut Katzenberger. MuÏ s mnohalet˘mi zku‰enostmi ve svém oboru pfii‰el do Brna z rakouské poboãky AE&E Austria, kde pÛsobil tfii roky ve vedoucí pozici. S jakými zkušenostmi jste do české pobočky AE&E přišel? V oboru v˘roby a prodeje kotlÛ se pohybuji prakticky od roku 1994, kdy jsem pracoval na pozici prodejce a projekt manaÏera pro jihov˘chodní Asii. V té dobû jsem také zaznamenal svÛj první úspûch, kdy se mi podafiilo prodat ãtyfii CFB kotle do papírenského prÛmyslu. Od té doby jsem se niãím jin˘m neÏ kotli nezab˘val, takÏe si myslím, Ïe mám pomûrnû velké zku‰enosti.

AE&E získala zakázku pro Siemens PoÏadavky na ochranu Ïivotního prostfiedí jsou stále dÛleÏitûj‰ím faktorem pfii rozhodování o pfiidûlování zakázek. Brnûnská AE&E pod vedením nového CEO nastupuje cestu k projektování a v˘stavbû ekologicky ‰etrn˘ch kotlÛ. K jakým změnám v brněnském podniku došlo nebo dojde s vaším nástupem na tento post? Hlavnû dochází ke zmûnám na celém trhu. Vytváfiejí se nová odbyti‰tû, coÏ nás nutí zamûfiovat na‰i pozornost v geografické oblasti jin˘m smûrem, neÏ jsme byli zvyklí.

obnovitelné zdroje a odpady, nyní se orientujeme na kombinované zdroje energetick˘ch zafiízení. V čem spočívá vaše (mám na mysli závod) největší konkurenční výhoda? Máme ‰iroké pole mezinárodních expertÛ s velk˘mi zku‰enostmi v na‰em byznysu. Jsme v˘robci kotlÛ s vlastními továrnami v nûkolika oblastech Evropy, které zaji‰Èují na‰i dodavatelskou pfiizpÛsobivost. A v neposlední fiadû jsme moderní flexibilní organizace, která má velice krátké rozhodovací procesy.

NAŠÍ VÝHODOU JE, ŽE JSME MODERNÍ FLEXIBILNÍ ORGANIZACE, KTERÁ MÁ VELICE KRÁTKÉ ROZHODOVACÍ PROCESY. Pracujete na nějakých nových projektech? Pokud ano, tak na jakých? Pracujeme na nûkolika nov˘ch projektech, z nichÏ vût‰ina se t˘ká Ruska. Nový CEO Ing. Helmut Katzenberger přišel do Brna z rakouské AE&E.

Dfiíve jsme se pohybovali mezi zemûmi evropské patnáctky, dneska je pro nás nejvût‰í pfiíleÏitostí oblast Ruska. Také se budeme muset zamûfiovat na jiné aplikace. Dfiíve jsme dodávali kotle pfiedev‰ím do papírenského prÛmyslu se zamûfiením na

Na konci července jste uzavřeli dosud největší obchod. Jedná se o projekt Mellach v Rakousku. V čem je tak velký? V nákladech, v době realizace či ve významu? Mellach je pro nás vstupem do oblasti velk˘ch kotlÛ spalujících odpadní teplo a ‰etrn˘ch k Ïivotnímu prostfiedí.

DŘÍVE JSME MÍŘILI DO ZEMÍ EVROPSKÉ PATNÁCTKY, DNES CÍLÍME NA RUSKO. Můžete o něm říci něco konkrétního? Jde o dodávku dvou horizontálních kotlÛ pro vyuÏití odpadního tepla. Zakázka zahrnuje návrh, v˘robu, dodávku, montáÏ a uvedení do provozu dvou vysoce úãinn˘ch kotlÛ, navrÏen˘ch na bázi tfiítlakého parního systému s integrovan˘m pfiíhfievem páry z parní turbíny o celkovém parním v˘konu 2 x 608 t/h. Kotle vyuÏívají odpadní teplo z plynov˘ch turbín SGT5-4000F spoleãnosti Siemens, kaÏdá o v˘konu 290 MW. Dále je dodávka roz‰ífiena o stavbu kotelny a nûkterá pomocná zafiízení. Novû budovaná paroplynová elektrárna o celkovém v˘konu 800 MW bude postavena v lokalitû Mellach na jihov˘chodû Rakouska a bude vybavena systémem SCR pro sníÏení emisí NOx. Spolupracovali jste už se Siemensem na podobných projektech v minulosti? Siemens je na‰ím dlouholet˘m zákazníkem, nicménû toto byla nejvût‰í nabídka, jakou jsme kdy ze strany Siemensu na tento produkt získali. Jak oslavíte uzavření obchodu? Samozfiejmû to oslavíme se v‰emi, ktefií se na tomto projektu budou podílet – aÈ uÏ pfiímo nebo nepfiímo. I EUROZPRAVODAJ 59

ROZHOVOR

DOPRAVA Tento hybridní autobus Mercedes-Benz Citaro G BlueTec Hybrid představuje naději pro životní prostředí v Evropě. Na částech své trasy dokáže jezdit bez emisí.

Citara K pro mûstské linky s niωími poÏadavky na kapacitu pfiepravy, pfies 12-, 15-, 18metrové varianty aÏ po velkokapacitní ãtyfinápravov˘ speciál pro rychle rostoucí velkomûsta se systémy dopravy BRT (= Bus Rapid Transit) s oznaãením CapaCity, kter˘ pojme aÏ 193 cestujících. Existuje i jiný model nízkopodlažního městského autobusu, který v ČR prodáváte? Na znaãce Mercedes-Benz je absolutnû jedineãné, jak rozmanité

NECHTE SVÉ ZÁKAZNÍKY JET MERCEDESEM! Evropsk˘ obchod s autobusy Daimler znaãek Mercedes-Benz a Setra je sdruÏen˘ ve stoprocentní dcefiiné spoleãnosti koncernu Daimler – EvoBus GmbH spolu s dal‰ími devatenácti národními dcefiin˘mi spoleãnostmi. text: redakce; foto: EvoBus Bohemia s.r.o.

V

âeské republice realizuje spoleãnost EvoBus Bohemia, s.r.o. prodej nov˘ch a pouÏit˘ch autobusÛ znaãek MercedesBenz a Setra, poskytuje ve vlastním ServiceCenter Praha a prostfiednictvím sítû lokálních servisních partnerÛ servisní sluÏby pro autobusy OMNIplus a vyrábí ve v˘robním závodû v Hol˘‰ovû na PlzeÀsku autobusové skelety pro navazující v˘robní závody EvoBus v Nûmecku. Na pozici fieditele znaãky Mercedes-Benz ve spoleãnosti EvoBus Bohemia s.r.o. pÛsobí od roku 2007 Ing. ·tefan Nistor, kterého jsme poÏádali o rozhovor. Po pozitivním vývoji v uplynulých letech se značka Mercedes-Benz autobusy v prvním pololetí roku 2008 stala poprvé nejprodávanější značkou na českém trhu. Jak si to vysvětlujete? 60 EUROZPRAVODAJ

Úspûch znaãky se vÏdy odvíjí od jejích produktÛ a zamûstnancÛ, ktefií ji pfiedstavují. Zákazníci na celém svûtû poÏadují prvotfiídní kvalitu, hospodárnost pfii provozu a pfiíkladnou bezpeãnost. Na‰e autobusy Mercedes-Benz splÀují v‰echny tyto poÏadavky a tím hovofií za sebe. âe‰tí zákazníci se neli‰í sv˘mi nároky od ostatních, dokáÏí si spoãítat v˘hody na‰ich produktÛ a jejich nákupní

„NA ZNAČCE MERCEDES-BENZ JE ABSOLUTNĚ JEDINEČNÉ, JAK ROZMANITÉ MÁ VÝROBKOVÉ PORTFOLIO.“ rozhodování tomu odpovídá. Synonymem v‰ech uveden˘ch vlastností je napfiíklad mûstsk˘ autobus Mercedes-Benz Citaro, jehoÏ se ve svûtû prodalo více neÏ 20 000 kusÛ. Říkáte, že autobus Citaro je v řeči prodejních čísel velice úspěšný. Je o něj zájem i v České republice? Pfiesnû tak, jde o mimofiádn˘ v˘sledek. Citaro v Evropû

potkáte ve v‰ech metropolích, jako je Lond˘n, PafiíÏ, Madrid, Stockholm, Berlín, ¤ím, Bukure‰È a Istanbul. Dokonce se prosadilo na zámofisk˘ch trzích, jako je Dubaj, Izrael ãi Mexiko. Jízdní komfort Citara dokáÏe ocenit mnoho zákazníkÛ i v âeské republice. Svezete se v nûm v Dûãínû, Mladé Boleslavi, âesk˘ch Budûjovicích, ve Slaném, v Teplicích, v Tfiebíãi, v Kyjovû, v Bfieclavi a na mnoha dal‰ích místech v âeské republice. Pozoruhodná je flexibilita celé produktové fiady Citaro – v souãasnosti existuje tfiináct variant provedení – od krátkého deset a pÛl metrového

má v˘robkové portfolio, které je dÛslednû pfiizpÛsobeno pfiáním zákazníkÛ. KdyÏ tedy na perspektivních trzích stfiední a v˘chodní Evropy narazila na pfietrvávající preference t˘kající se co nejniωích pofiizovacích nákladÛ za cenu ménû komfortní moÏnosti individuální konfigurace vozidla, nabídla tomu odpovídající nízkopodlaÏní autobus Conecto. Čím se liší městský autobus Conecto od Citara? Conecto se li‰í od Citara pfiedev‰ím prioritou, kterou v celkovém mixu vlastností vozidla hraje celková hospodárnost. AÈ jiÏ hovofiíme o pofiizovací cenû, nákladech na údrÏbu, jejích

ÚSPùCH ZNAâKY AUTOBUSY MERCEDES-BENZ

intervalech a nenároãnosti, ãi o Ïivotnosti autobusu nebo o cenách jeho zpûtného odkupu. Zamûfiíme-li se na kvalitu ãi spolehlivost, podstatné rozdíly zde nenajdeme. Po konstrukãní

„DŮLEŽITÁ PRO ÚSPĚCH ALTERNATIVNÍCH POHONNÝCH SYSTÉMŮ JE JEJICH PODPORA ZE STRANY VEŘEJNÉ SFÉRY. “

republice pfiedstaveno ke konci leto‰ního roku. V ČR probíhá v současné době mohutné propagování pohonu autobusů na zemní plyn. Jak na to reagujete? Mercedes-Benz zná stlaãen˘ zemní plyn CNG jiÏ dlouho, dokonce s ním jako první dosáhl ekologick˘ch limitÛ EEV. Pohon na zemní plyn zÛstává stejnû jako dfiíve vhodn˘m doplÀkem na‰eho celkového v˘robního programu. Dlouhodobûj‰í strategie

hmot a emisí v˘fukov˘ch plynÛ u uÏitkov˘ch vozidel a odstartoval celosvûtovou iniciativu pro ãisté Ïivotní prostfiedí pod názvem „Shaping Future Transportation“. S celkem 1500 hybridními autobusy Orion na silnicích Severní Ameriky, dal‰ími 1000 tûmito objednan˘mi vozy, s autobusy Fuso v Japonsku a rÛzn˘mi hybridními nákladními vozidly je Daimler celosvûtovou jedniãkou v oboru uÏitkov˘ch vozidel s hybridním pohonem.

Autobus MercedesBenz Citaro jde od úspěchu k úspěchu. Během pouhých deseti let bylo dosaženo skvělého množství 20 000 vyrobených vozidel – zde vidíte jubilejní. Citaro v Evropě potkáte ve všech metropolích jako je Londýn, Paříž, Madrid, Stockholm, Berlín, Řím, Bukurešť a Istanbul.

stránce se autobus Conecto v mnohém inspiroval úspû‰n˘m Citarem. Pfiedností Citara je, Ïe cestující zde mohou profitovat z bohat‰ích moÏností mimofiádné v˘bavy. Ov‰em jiÏ standardnû nabízená konfigurace vozidla Conecto, ovûfiená dlouholetou zku‰eností Mercedes-Benz jakoÏto v˘robce, pfiedstavuje pro kaÏdého provozovatele atraktivní fie‰ení a reklamu pro jeho podnikání. Rozmanitost produktové fiady Conecta vypadá ve srovnání s Citarem prozatím o nûco ‰tíhlej‰í. V souãasné dobû je k dispozici klasické

„SERVISNÍ SÍŤ AUTOBUSŮ POKRÝVAJÍCÍ CELOU ZEMI SE SKLÁDÁ NAVÍC Z DALŠÍCH ŠESTI SERVISNÍCH PARTNERŮ.“

Ing. Štefan Nistor, ředitel značky Mercedes-Benz společnosti EvoBus Bohemia, s.r.o.

dvanáctimetrové dvounápravové provedení a v blízké budoucnosti pfiibude osmnáctimetrov˘ kloubov˘ autobus. Citaro nabízí oproti tomu pravou full-line paletu moÏn˘ch konfigurací jak po stránce konstrukce vozidla, tak i po stránce moÏného pohonu. Kdy se můžeme těšit na kloubovou variantu Conecta? Dlouho oãekávané kloubové Conecto bude v âeské

a USA se ukázalo, jak dÛleÏitá je pro úspûch alternativních pohonn˘ch systémÛ podpora ze strany vefiejné sféry. Kdy bude možné hybridní autobusy nakoupit v České republice? První prototypy vozidla se v souãasné dobû podrobují v Nûmecku testování. Na evropském trhu se první vozidla oãekávají od roku 2010. Jak je zajištěn servis autobusů Mercedes-Benz?

Mercedes-Benz v‰ak fiíká: nulové emise. Existují rÛzné cesty, kudy se v˘voj ubírá: maximálnû ãist˘ a efektivní dieselov˘ pohon, dieselelektrick˘ hybridní pohon a koneãnû vodíkov˘ pohon a palivové ãlánky. Îivá diskuze rovnûÏ probíhá v otázce uÏívání biopaliv. Zde by v‰ak nejprve chtûlo poãkat si na dal‰í v˘voj. Jaká je obliba hybridních autobusů ve světě? Koncernu Daimler záleÏí na pokroku ve snahách o drastické sniÏování spotfieby pohonn˘ch

Brzy budou první hybridní autobusy provozovány také v Evropû. Ve v˘voji je v tuto chvíli hybridní autobus Mercedes-Benz Citaro G BlueTec Hybrid. Cílem je hybridní mûstsk˘ autobus, kter˘ bude pro provozovatele hospodárn˘. V souãasné dobû, kdy jsou vyrobené poãty tûchto autobusÛ je‰tû nízké, nebyla ani pfies 30% úsporu paliva dosaÏena hranice, kdy se vÛz z hlediska nákladÛ vyplatí. Rozhodujícím faktorem pro úspûch hybridních vozidel zde bude, vedle dal‰ího technického pokroku na stranû v˘robce, také ochota vefiejnosti ocenit ekologickou pfiidanou hodnotu konceptu. V Japonsku

Polovinou úspûchu je hustá síÈ 41 specializovan˘ch servisních stfiedisek EvoBus a servisních partnerÛ, pokr˘vající bezmála celou Evropu. Na autobusy v˘hradnû zamûfiené servisní sluÏby, profesionální zásobování náhradními díly, efektivní tréninky fiidiãÛ a dílenského personálu, jedineãná nabídka ojet˘ch vozidel, nepfietrÏit˘ 24h servis a na míru ‰ité finanãní sluÏby – to v‰e je potom druhá polovina úspûchu. Ve v‰ech tûchto oblastech jsme dopravcÛm k dispozici jako spolehliv˘ a úãinn˘ partner. Se znaãkou OMNIplus nabízíme ‰irokou paletu sluÏeb s individuálním fie‰ením. V âeské republice má EvoBus vlastní servisní stfiedisko od roku 2006 na západním okraji Prahy. Servisní síÈ pokr˘vající celou zemi se skládá z dal‰ích ‰esti servisních partnerÛ. Nezbytná je rovnûÏ stoprocentní dostupnost a sortiment kvalitních náhradních dílÛ. Pfies sto tisíc rÛzn˘ch originálních dílÛ je díky zasilatelskému servisu moÏné obdrÏet do 24 hodin. I EUROZPRAVODAJ 61

NOVINKY

PRINTBYZNYS vedla k obtíÏnû realizovatelné SW kompatibilitû a IT obsluÏnosti, pfiípadnû byla historicky vyuÏívána pro realizaci v˘stupÛ z rÛzn˘ch druhÛ informaãních systémÛ, pro které nebyla vÏdy vÛle najít optimální v˘stupní periferie. V prÛbûhu roku 2006 probûhl ve vybran˘ch organizaãních jednotkách skupiny âEZ podrobn˘ audit práce s dokumenty. V˘sledky tohoto auditu a návrhy optimalizace v oblasti práce s dokumenty vãetnû trendov˘ch doporuãení, jak˘m smûrem se v této oblasti u skupiny podnikÛ tak velkého rozsahu ubírat, byly prezentovány vedení spoleãnosti. Spoleãnost âEZ Správa majetku jako garant interních podpÛrn˘ch sluÏeb byla povûfiena na základû doporuãení auditu provést v˘bûr outsourcingového partnera, jehoÏ úkolem se stane

Océ zahájilo realizaci projektu tiskových služeb pro Skupinu ČEZ! Jedná se o nejrozsáhlej‰í projekt tiskov˘ch sluÏeb v âeské republice. Skupina âEZ totiÏ jako jeden z nejv˘znamnûj‰ích ekonomick˘ch subjektÛ v âeské republice s nadnárodní pÛsobností pracuje s miliony dokumentÛ mûsíãnû.

S

polečnost Océ je profesionálním poskytovatelem širokého spektra služeb v oblasti tzv. Document Management Services. Její služby představují možnost pokrytí celého životního cyklu firemního dokumentu od jeho vzniku v elektronické podobě, přes vytištění, kompletaci, distribuci, archivaci či skartaci, nebo mohou vaše činnosti směřovat do oblasti zpracování dokumentů již dříve vytvořených – služby podatelny, interní/ externí pošty atd. Všechny služby obsahují kromě zajištění vhodné HW/ SW techniky také profesionální personální zabezpečení – pracovníky OBS, kteří se každodenně starají o plynulý chod služeb na straně zákazníka.

62 EUROZPRAVODAJ

Jak jiÏ bylo fieãeno, skupina âEZ jako jeden z nejv˘znamnûj‰ích ekonomick˘ch subjektÛ v âeské republice s nadnárodní pÛsobností pracuje s miliony

CELKOVÝ PROVOZ SYSTÉMU PRO TISK A REPRODUKCI DOKUMENTŮ NEBYL EFEKTIVNÍ. dokumentÛ mûsíãnû. Skuteãnost, Ïe podpÛrné procesy ve spoleãnostech skupiny by mûly b˘t zaji‰Èovány co nejefektivnûji, vedla i k rozhodnutí zmûnit strategii pfiístupu k tiskov˘m a reprografick˘m procesÛm. DŮVODY VEDOUCÍ KE ZMĚNĚ KONCEPCE Jev, kter˘ je stále pomûrnû obvykl˘ u vût‰iny velk˘ch

spoleãností, se vyskytoval v posledních letech i ve spoleãnostech skupiny âEZ. Díky rychlému rozvoji technologií, jejich kvalitativnímu posunu pfii souãasném sniÏování pofiizovacích cen a probíhajícím restrukturalizaãním zmûnám (které neumoÏÀovaly nastavení a fiízení ucelené koncepce v oblasti zpracování dokumentÛ) vzniklo v oblasti tisku a reprografie velmi heterogenní prostfiedí. To se projevovalo zejména pofiizováním a vyuÏíváním vysokého poãtu zafiízení rÛzn˘ch typÛ a znaãek s odli‰n˘mi formami financování, nízkou schopností kontroly nákladÛ a celkov˘ provoz systému pro tisk a reprodukci dokumentÛ nebyl efektivní. Portfolio techniky bylo pofiizováno a obnovováno jednotliv˘mi subjekty skupiny âEZ samostatnû bez vazby na spoleãnou strategii. V mnoha pfiípadech pak rÛznorodost

sjednocení tiskov˘ch sluÏeb ve skupinû na úrovni zaji‰tûní centrálního i decentrálního tisku, postupná implementace standardizovaného fie‰ení do v‰ech spoleãností skupiny a fiízení projektu v dlouhodobém horizontu s cílem plné kontroly nákladÛ a jejich trvalé optimalizace. ZVOLENÁ STRATEGIE – SILNÝ PARTNER PRO KOMPLEXNÍ SLUŽBU

VÝSLEDKEM VÝBĚROVÉHO ŘÍZENÍ BYLA VOLBA PARTNERA SE ZKUŠENOSTMI – SPOLEČNOSTI OCÉ-ČR. V˘sledkem v˘bûrového fiízení byla volba stabilního a provûfieného partnera s prokazateln˘mi zku‰enostmi

text: Ing. Pavel Hartmann; foto: archiv

v daném oboru – spoleãnosti Océ-âeská republika, kter˘ bude schopen skupinû âEZ zabezpeãit prostfiednictvím své divize Océ Business Services komplexní fungování sluÏby v kvalitû a rozsahu, kter˘ odpovídá velikosti a v˘znamu objednatele. Rozsah sluÏby

KOMPLEXNOST SLUŽBY, JEJÍ FLEXIBILITA A GARANCE POKRYTÍ JSOU NEZBYTNÝMI PŘEDPOKLADY ÚSPĚCHU. v koneãné fázi je skuteãnû znaãn˘. V cílovém stavu se jedná o zaji‰tûní dodávek, správy a podpory zhruba dvou tisíc decentrálních zafiízení ve v‰ech organizaãních jednotkách (lokalitách) v rámci celé âeské republiky. A to jak na úrovni úseku elektráren (jadern˘ch, uheln˘ch, vodních), tak také na úrovni hlavních administrativních celkÛ v regionech (krajích). ZároveÀ v‰ak projekt pokr˘vá i oblast v‰ech men‰ích dislokovan˘ch pracovi‰È skupiny âEZ. Ve stejnû v˘znamné mífie jde také o zabezpeãení centrálních sluÏeb v cca patnácti centrálních reprografick˘ch stfiediscích, umístûn˘ch v rÛzn˘ch lokalitách âR, vãetnû jejich personálního zaji‰tûní. Z tohoto v˘ãtu je patrné,

Ïe vyÏadovaná komplexnost sluÏby, její flexibilita a garance celorepublikového pokrytí jsou nezbytn˘mi pfiedpoklady úspûchu outsourcingového projektu.

IMPLEMENTACE ROZSÁHLÉHO PROJEKTU VYŽADUJE DETAILNÍ PLÁNOVÁNÍ A PŘÍPRAVU Strategick˘ outsourcing v reÏii Océ pfiedpokládá komplexní sluÏbu, jejíÏ zavádûní respektuje rozhodnutí vedení âEZ Správa majetku o vybavování v‰ech lokalit v rámci âeské republiky ovûfien˘mi standardy hardware/ software. Právû vzhledem k rozsáhlému a heterogennímu prostfiedí bylo nezbytnû nutné zvolené standardy technického vybavení velmi dobfie otestovat a za tímto úãelem vzniklo zku‰ební prostfiedí, ve kterém se technika podrobovala dlouhodob˘m testÛm a byla pfiipojena ke v‰em informaãním/ monitorovacím/ úãtovacím systémÛm, ze kter˘ch bude v reálném nasazení potfieba realizovat tiskové i jiné v˘stupy. Po otestování a spoleãném nastavení detailního implementaãního plánu, kter˘ pfiedpokládá v jednotliv˘ch etapách pfievedení v‰ech lokalit a pracovi‰È na území âR do správy Océ v horizontu let 2008-2009, byly paralelnû zahájeny dílãí optimalizaãní anal˘zy, které ve zvolen˘ch lokalitách zajistí kromû standardizace HW vybavení i správné procesní, popfiípadû personální zaji‰tûní v‰ech sluÏeb. KaÏdá lokalita prochází pfiedimplementaãní anal˘zou, v˘stupem je návrh fie‰ení na míru (sloÏení technického portfolia, odkupy souãasného vybavení,

personální otázky pfievodu zamûstnancÛ apod.) a po finálním vyhodnocení a odsouhlasení je ihned zahájena realizace – provoz sluÏby.

BEZPROSTŘEDNÍ I DLOUHODOBÉ PŘÍNOSY Kromû pfiínosÛ v oblasti úspory pfiím˘ch nákladÛ na tiskové a reprografické procesy, sjednocení a optimalizace

portfolia vyuÏívané techniky spoãívá v˘hoda zaji‰tûní sluÏby tak velkého rozsahu pro skupinu âEZ také v tom, Ïe ve‰kerá potfiebná komunikace je fie‰ena pouze s jedním komplexním partnerem, kter˘ je schopen nejenom dodavatelsky, ale zejména provoznû zabezpeãit sluÏby daného rozsahu, pfievzít stávající zamûstnance klienta do svého pracovního pomûru a prÛbûÏnû poskytovat odborn˘ a kvalifikovan˘ personál v rozsahu, kter˘ si tak v˘znamn˘ projekt Ïádá. Se spoleãností Océ získává skupina âEZ nejen stabilního a zku‰eného partnera pro oblast decentrálního (kanceláfiského) a centrálního tisku i reprodukce dokumentÛ, ale zároveÀ partnera pro budoucí moÏn˘ rozvoj a optimalizaci kterékoliv oblasti práce s dokumenty. Spoleãnost Océ je pfiipravena prostfiednictvím své strategické divize Océ Business Sevices poskytovat skupinû âEZ

konzultaãní i realizaãní sluÏby v oblasti agendy pfiíchozích/ odchozích dokumentÛ (podatelny), centrální i decentrální digitalizace, archivace vytûÏování datového

ZVOLENÉ STANDARDY TECHNICKÉHO VYBAVENÍ JE NUTNÉ DOBŘE OTESTOVAT VE ZKUŠEBNÍM PROSTŘEDÍ. obsahu dokumentÛ, zpracování hromadné klientské korespondence, pfiedtiskové pfiípravy a fiady dal‰ích. Zahájením implementace projektu tiskov˘ch sluÏeb v reÏimu outsourcingu se skupina âEZ zafiadila k dal‰ím v˘znamn˘m spoleãnostem typu Unipetrol, RWE, Siemens, Telefonica 02, ·koda Holding nebo Deloitte, které jiÏ tento model ve spolupráci s Océ vyuÏívají a dále rozvíjejí. I (Autor je ředitelem pro obchod a rozvoj SBU Océ Business Services Océ – ČR s.r.o.) EUROZPRAVODAJ 63

ROZHOVOR PLÁNY DO BUDOUCNA text: redakce; foto: archiv

LOGISTIKA

V

roce 2002 nastala zmûna na ãeském trhu v oboru expresních zásilek a logistiky. Na ãesk˘ trh vstoupila nûmecká expresní a logistická spoleãnost GO! General Overnight & Express Logistik formou organizaãní sloÏky. V srpnu roku 2006 zmûnila spoleãnost svou právní formu na spoleãnost s ruãením omezen˘m. Jednatelem spoleãnosti je od roku 2002 pan Mgr. Martin Koãa. Oficiálním název spoleãnosti v âeské republice je GO! Express & Logistics, s. r. o. Na poãátku svého pÛsobení nabízela spoleãnost GO! âeská republika sluÏby z Prahy pouze do Nûmecka. V souãasnû dobû vyzvedává zásilky vlastními kur˘ry ve v‰ech velk˘ch mûstech âR. GO! doruãí dokumenty, balíãky a jakékoli kusové zásilky do 50 kg do

GO! Express&Logistics na ãeském trhu JiÏ ‰est˘m rokem funguje spoleãnost GO! Express & Logistics na ãeském trhu. Pfiedstavíme si spoleãnost GO! podrobnûji a zamûfiíme se na její filozofii a fungování v oboru expresní logistiky. 200 zemí po celém svûtû. Spoleãnost GO! âeská republika má centrálu v Praze a poboãky v dal‰ích vût‰ích mûstech: v Plzni, âesk˘ch Budûjovicích a Hradci Králové. Disponuje vlastní sítí noãních linií, která její zákazníky spojuje s cel˘m svûtem (pfies HUB v nûmecké Niederaule). Spoleãnost GO! âeská republika plánuje otevfiení vlastních poboãek ve v‰ech krajsk˘ch mûstech do roku 2010, aby byla nablízku sv˘m zákazníkÛm v celé âR. Cílem spoleãnosti je celoevropské zavedení na‰eho standardního produktu international overnight tak, aby v‰echny zásilky byly doruãovány po celé Evropû do druhého dne dopoledne. GO! âeská republika v souãasné dobû plní a do budoucna chce stále posilovat roli mostu mezi západní a v˘chodní Evropou. Jakým způsobem chce společnost GO! Express & Logistics upevňovat svoji pozici na českém trhu? Posílení pozice vidím zejména v rozvíjení nov˘ch a vylep‰ení stávajících produktÛ, tedy v systematickém roz‰ifiování na‰í produktové

palety. Souãástí této vize je dosaÏení je‰tû vût‰í flexibility a koncentrace na zemû v˘chodní Evropy, to znamená pokrytí regionu Central & Eastern Europe. Součástí budování vaší pozice na trhu je i zbrusu nový věrnostní program pro vaše zákazníky. Co to je? Program s názvem Let’s GO! mÛÏe pfiinést registrovan˘m zákazníkÛm vedle odmûn také V. I. P. ãlenství po dobu jednoho roku a tím je‰tû více v˘hod. Souãástí motivace, proã se do Let’s GO! zapojit, jsou speciální akce mûsíce do urãit˘ch zemí, ve kter˘ch lze získat více neÏ pût bodÛ za zásilku. Co pokládáte za konkurenční výhody společnosti GO! Express & Logistics?

v˘razné posílení této pozice na trhu, kter˘ rozhodnû hodlá v následujících letech vyuÏít. Jaká je kultura interních vztahů ve společnosti?

„POSÍLENÍ POZICE SPOLEČNOSTI GO! VIDÍM ZEJMÉNA V ROZVÍJENÍ NOVÝCH A VYLEPŠENÍ STÁVAJÍCÍCH PRODUKTŮ.“ Mezi silné stránky na‰í spoleãnosti patfií flexibilita, pruÏnost, kvalita poskytovan˘ch sluÏeb a v˘born˘ servis na‰im zákazníkÛm. To jsou hlavní pilífie na‰í firemní kultury a filozofie, které umocÀují na‰e postavení v konkurenci expresních logistiky. Dal‰í konkurenãní v˘hodou je importní servis, kdyÏ na‰i klienti potfiebují zboÏí importovat do âR. Spoleãnost GO! âeská republika má na tuzemském trhu vybudovanou pozici mezinárodního expresního pfiepravce, kterou chce nadále posilovat. Spoleãnost má velk˘ potenciál pro

64 EUROZPRAVODAJ

„MEZI SILNÉ STRÁNKY SPOLEČNOSTI PATŘÍ FLEXIBILITA, PRUŽNOST, KVALITA A SERVIS.“

Chováme se k sobû otevfienû a upfiímnû. I o obtíÏn˘ch tématech ihned hovofiíme a prodiskutujeme je, chápeme je jako v˘chozí bod pro dal‰í zlep‰ení. Pfii tom mají rozhodující v˘znam vzájemn˘ respekt, schopnost kritizovat a ochota uãit se. I

REPORT VLIV KURZU NA KUPNÍ CENU

AUTOMOBILY

KDYÎ KORUNA SÍLÍ Sílící koruna sice vyvolává problémy exportérÛ, ale na domácím trhu mÛÏe b˘t situace opaãná. To platí pro situaci, kdy kurz ovlivÀuje kupní cenu v˘robku.

R

adují se turisté a motoristé. Ti první pfii smûnû valut pro cesty do zahraniãí, ti druzí v oãekávání klesajících cen benzinu a nafty. Pro motoristy ale znamená posílení kurzu koruny i nadûji na pofiízení zahraniãního vozu za pfiíznivûj‰í cenu, neÏ tomu bylo kupfiíkladu v loÀském roce. AlespoÀ v pfiípadû, Ïe obchodník tento kurz ve své prodejní cenû zohlední. Napfiíklad ten, kdo se ve správn˘ okamÏik rozhodne pro koupi vozu Audi, pofiídí svÛj nov˘ vÛz vût‰inou v˘raznû levnûji neÏ pfied ãasem, a to právû díky zmûnû kurzu ãeské koruny. Ceny v‰ech základních

modelÛ Audi i jejich v˘bavy jsou totiÏ nyní odvozovány od aktuálního kurzu koruny k euru. S posílením koruny tak mohou b˘t ceny vozÛ v˘hodnûj‰í a jsou tudíÏ srovnatelné s cenami v okolních zemí. Nov˘ systém tvorby cen vozÛ Audi pro ãeské zákazníky vychází z aktuálního denního smûnného kurzu ãeské koruny vÛãi euru (podle Unicreditbank, devize prodej). Ceny uvedené v zákaznickém ceníku jsou nejprve z korun pfiepoãteny na eura podle kurzu 25 Kã za 1 euro a poté je cena v eurech znovu pfiepoãtena na aktuální cenu v ãesk˘ch korunách podle platného kurzu na dan˘ den. HALɤOVÉ ROZDÍLY

Napfiíklad Audi A4 Avant 2.0 TDI 105 kW má v ceníku

Líbí se vám Audi A4 Avant? V současné době máte jedinečnou příležitost nakoupit nový vůz za ojediněle výhodných podmínek.

uvedenou cenu 848 400 Kã (vãetnû DPH). Tato cena vycházela z kurzu 25 Kã/eur. KdyÏ si nûkdo pofiizoval svÛj nov˘ vÛz zaãátkem srpna, kdy byl kurz koruny vÛãi euru napfiíklad 24,20 Kã/eur, zaplatil 848 400 Kã : 25 x 24,2, tedy 821 251 Kã , coÏ je o 27 148 korun ménû, neÏ je v ceníku. Podobnû mÛÏete kalkulovat i v pfiípadû vozu Audi A3 Sportback 1,6 75 kW: cena uvedená v ceníku je 494 600 Kã vãetnû DPH; cena stanovená pfii kurzu 25 Kã/eur. Denní kurz devizy – prodej

podle kurzovního lístku banky Unicreditbank: 24,36. V˘poãet je 494 600 Kã : 25 x 24,36 = 481 939 Kã vãetnû DPH. Aãkoli se mÛÏe zdát, Ïe haléfiové rozdíly v kurzu koruny jsou zanedbatelné, pfii v˘poãtu aktuální ceny nového vozu dojdete k závûru, Ïe v koneãné fázi mÛÏete u‰etfiit nûkolik tisíc, nebo dokonce desítek tisíc korun. SvÛj nov˘ vÛz Audi i nyní pofiídíte za mnohem v˘hodnûj‰ích podmínek neÏ dfiív. Znáte nûjak˘ dÛvod, proã odkládat koupi nového vozu Audi? I INZERCE

HRA GENTLEMANÒ

REPORT

ROPICE GOLF COURSE: a její služby šité na míru... O âeské republice se právem fiíká, Ïe je dynamick˘m golfov˘m rájem. S rostoucím poãtem golfistÛ pfiib˘vají i nová atraktivní hfii‰tû. Pojìme se podívat na jedno z nich. Golfový areál v Ropici, ležící v krásném podbeskydském prostředí, nabývá na atraktivitě... Foto: Petr Sznapka

[email protected]. Šeky: Simona Maco‰ková, tel.: 558 711 396, simona.macoskova@beskydgolf. com. GPS navigace k nám na hfii‰tû: Loc: 49°42'15.259"N, 18°35'52.861"E Historie golfu na Třinecku spadá jiÏ do roku 1976, kdy byl v TJ TESLA Oldfiichovice zaloÏen oddíl golfu. Ten ve své dobû

H

fii‰tû Ropice se nachází na severní Moravû, na prahu Beskyd. Skvûlou pfiíleÏitostí pro navázání nov˘ch obchodních vztahÛ, upevnûní jiÏ stávající spolupráce, utuÏení zamûstnaneckého kolektivu anebo jen tak strávení pohodového dne je uskuteãnûní golfového turnaje v Ropici. Beskydská golfová, a. s. je pfiipravena vám zorganizovat kompletní turnaj jak pfiátelsk˘, tak s úpravou HCP vãetnû zaji‰tûní ve‰ker˘ch sluÏeb s tím souvisejících. Turnaj si mÛÏete zpfiíjemnit vloÏen˘mi soutûÏemi dle va‰eho v˘bûru. Pokud je ve va‰em kolektivu více negolfov˘ch hráãÛ, právû pro vás, negolfisty, je pfiipravena ‰estijamková akademie, kde si mÛÏete vyzkou‰et opravdov˘

66 EUROZPRAVODAJ

turnaj na hfii‰ti systémem hry Texas scramble. Pfied turnajem vás uvede do golfového svûta zku‰en˘ PRO-trenér v rámci golfové kliniky. Samotn˘ prÛbûh turnaje mÛÏe b˘t zpestfien ‰irokou ‰kálou doplÀkov˘ch programÛ od

DÁRKOVÉ ŠEKY A BUDGETY Poukaz na sluÏby, které poskytuje golfov˘ areál, je vhodn˘ dárek. Chcete-li nav‰tûvovat golfov˘ areál a nechcete pokaÏdé platit, pfiipravíme pro vás balíãek sluÏeb dle va‰ich potfieb.

GOLFOVÉ HŘIŠTĚ JE NAVRŽENO TAK, ABY SI KAŽDÝ HRÁČ JAKÉKOLI ÚROVNĚ MOHL KLIDNĚ ZAHRÁT...

KONTAKTY Turnaje: Lucie Chmielová, tel.: 558 711 396, [email protected]. PRO-trenér: Jifií Maglen, tel.: 777 077 714,

hudební produkce aÏ po wellness sluÏby, staãí si jen vybrat. GOLFOVÉ KURZY Golfové kurzy dle stupnû golfov˘ch dovedností v podání PRO-trenéra jsou pfiipraveny pro v‰echny hráãe, ktefií mají zájem o golf anebo si chtûjí zkvalitnit golfovou hru.

PO NÁROČNÉM GOLFOVÉM VÝKONU SI MŮŽETE DOPŘÁT ODDYCH V MODERNÍ KLUBOVNĚ. ãítal patnáct ãlenÛ. V roce 1995 byl zaloÏen v Ropici Golfov˘ klub Tfiinec, jehoÏ prezidentem se stal Karel Plach˘. Od roku 1999 byl golfov˘ klub pfiejmenován na Beskydsk˘ golfov˘ klub a jeho prezidentem se stal Bronislav Cienciala. Od svého založení prošel klub dynamickým rozvojem ãlenské základny a v souãasné dobû patfií Beskydsk˘ golfov˘ klub mezi deset nejvût‰ích golfov˘ch Ohraničení odpališť nenechává nikoho na pochybách, s jakou společností je Golf Course Ropice úzce spjata.

text: redakce; foto: archiv

klubÛ v âeské republice. Na konci roku 2007 se poãet ãlenÛ pfiiblíÏil hranici osmi set. Domovsk˘m hfii‰tûm klubu se stalo golfové hfii‰tû v Ropici, které se rozkládá v podhorské krajinû Beskyd mezi Tfiincem a âesk˘m Tû‰ínem. Klubov˘ Ïivot v Ropici je podporován mnoha klubov˘mi turnaji,

obohacení a zkvalitnûní sluÏeb se právû podílejí na vzrÛstající oblíbenosti tohoto golfového resortu v Beskydech. Golfové hřiště bylo navrženo tak, aby si kaÏd˘ hráã jakékoliv úrovnû mohl spokojenû zahrát. Raku‰an Hans Georg Erhardt, v˘znamn˘ evropsk˘ golfov˘ Osmnáctijamkové hřiště linksového typu svými parametry vyhovuje požadavkům konání náročných mistrovských turnajů a splňuje kritéria Profesionální golfové asociace.

spoleãensk˘mi a sportovními akcemi, tradiãními handicapov˘mi nedûlemi a také takzvan˘mi klubov˘mi pátky. Ropice také kaÏdoroãnû b˘vá hostitelem hokejov˘ch hvûzd. Loni si sem pfiijel zahrát Jaromír Jágr, letos vyzkou‰el záludnosti zdej‰ího terénu ãerstv˘ drÏitel Stanley Cupu Jifií Hudler. Vedení klubu pfiipravuje nejen pro své ãleny kaÏdoroãnû bohat˘ program. V záfií je ãeká je‰tû klubov˘ turnaj na rány a koncem fiíjna oblíben˘ Závûreãn˘ gulበturnaj. Úplnû ke konci roku, pfiesnû 19. prosince, je na pofiadu poslední leto‰ní akce, Vanilkov˘ rohlíãek. Golfový areál v Ropici, leÏící v krásném podbeskydském prostfiedí na pomezí polsk˘ch a slovensk˘ch hranic, nab˘vá na stále vût‰í atraktivitû nejen mezi golfov˘mi hráãi. Kruhovitû tvarovaná klubovna s ve‰ker˘m zázemím pro hráãe i nehráãe, profesionální osmnáctijamkové hfii‰tû s v˘bornou kondicí,

architekt, jeden z tûch nejlep‰ích, byl tvÛrcem tohoto ojedinûlého golfového hfii‰tû v âeské republice. Zajímavû tvarované greeny, krása a v˘jimeãnost jamek, opravdu nádherné panoramatické v˘hledy na Beskydy, to v‰e uspokojí vá‰nivé srdce snad kaÏdého golfisty.

Šestijamková golfová akademie je pfiímo urãena pro zaãínající hráãe, ktefií zde mohou okusit první golfové krÛãky. Pro trénování krátké hry a puttování slouÏí putting a chipping green. Driving Range s kryt˘mi odpali‰ti je svou velikostí a pestrostí zcela v˘jimeãn˘. Celá plocha je modelovaná tak, Ïe umoÏÀuje sledovat a trénovat

pohyb míãe i po dopadu na plochu. Osmnáctijamkové hřiště linksového typu je urãeno pro golfové hráãe s minimálním handicapem 54, sv˘mi parametry vyhovuje poÏadavkÛm konání nároãn˘ch mistrovsk˘ch turnajÛ a splÀuje kritéria Profesionální golfové asociace. Hfii‰tû je architektonicky fie‰eno tak, aby si kaÏd˘ hráã pfii‰el na své. První devítka vás uvede do hry a rozehfieje a s navazující druhou devítkou se zv˘‰í obtíÏnost, a tím se provûfií golfové schopnosti hráãe. Pokud byste procházeli profesionální dráhu, nachodíte bez dvou set metrÛ ‰est kilometrÛ. Hfii‰tû má par 72 a je v˘zvou pro kaÏdého hráãe. Pokud vás zajímají ceny za hru, tady je v˘ãet nûkter˘ch z nich. CENÍK OUTDOOR Green fee pro první devítku: pondûlí – happy hours do 13 hodin za 400 Kã, od 13 hodin za 450 Kã. Úter˘–ãtvrtek – 500 Kã, pátek–nedûle a svátky – 600 Kã. âlenové BGK zdarma. Green fee osmnáct jamek: pondûlí – happy hours do 13 hodin za 750 Kã, od 13 hodin 900 Kã. Úter˘–ãtvrtek – 1000 Kã,

pátek–nedûle a svátky – 1300 Kã. âlenové BGK zdarma. Ceník Indoor: FULL SWING simulátor: cena za hrací jednotku (60 minut) 8–14 hodin – vefiejnost 250 Kã, ãlenové BGK – 200 Kã; 14–20 hodin – vefiejnost 300 Kã, ãlenové BGK 200 Kã. Akademie: pondûlí–ãtvrtek – 200 Kã, pátek–nedûle a svátky – 250 Kã. âlenové BGK zdarma.

Permanentka: ãlenové BGK 4000 Kã/20 hod, vefiejnost 5000 Kã/20 hod. Pitch, putt – 60 Kã. âlenové BGK zdarma. Driving Range: (ko‰ík 40 míãkÛ) ãlenové BGK 40 Kã, ostatní 50 Kã. Půjčovné, vybavení: hÛl 50 Kã, vozíky 50 Kã.

ZAJÍMAVĚ TVAROVANÉ GREENY, KRÁSA A VÝJIMEČNOST JAMEK, NÁDHERNÉ VÝHLEDY NA BESKYDY... Po vyčerpávajícím golfovém výkonu si mÛÏete dopfiát trochu oddychu v klubovnû s moderním designem, která nabízí úplné komfortní zázemí v podobû úschovny bagÛ, pÛjãovny elektrick˘ch vozíkÛ a ‰aten se sprchami. ·irok˘ sortiment golfového zboÏí vám pak nabídne golfov˘ shop a bohatou gastronomii s pfiíjemn˘m posezením si mÛÏete dopfiát v restauraci s terasou. V pfiízemí se nachází relaxaãní centrum pro uvolnûní tûla i mysli – intimní aroma sauna a masérna. Masérské sluÏby provádí profesionální masér, kter˘

pouÏívá fiadu klasick˘ch i netradiãních masáÏních technik. Tû‰íme se na vás v golfovém ráji v Ropici! I www.beskydgolf.com

EUROZPRAVODAJ 67

V SEDLE

ADRENALIN

MARATON NA DVOU KOLECH Vytrvalostní orientaãní závody typu „Dakar“ nejsou jen o rychlosti. Jezdec musí b˘t i skvûl˘ navigátor a servisman. A mûl by umût padat. To v‰e v sobû spojuje Du‰an Rand˘sek, jeden z na‰ich nejlep‰ích maratonsk˘ch jezdcÛ...

M

oje cesta k Dakaru byla dlouhá. A tím teì nemyslím zrovna kilometry. Zaãala vlastnû v m˘ch deseti letech, kdy jsem se poprvé posadil na motorku. Byl to tradiãní „Pafiez“, kter˘ mi dal do kupy táta a pak na mû dohlíÏel, kdyÏ jsem s ním drandil doma po zahradû. A protoÏe je táta velk˘ motorkáfi, pfii‰ly samozfiejmû na fiadu i rÛzné mutace: terénní úprava s vy‰‰ími blatníky nebo hrazda na fiídítkách. Vlastnû se dá fiíct, Ïe moji kariéru závodního jezdce nastartoval kdysi dávno právû táta. UÏ kdyÏ jsem sedûl na své první motorce, bylo mi jasné, Ïe je to nûco, co se jen tak nedá smazat.

68 EUROZPRAVODAJ

Chytlo mû to jako nic jiného. SvÛj první závod jsem jel v patnácti letech. Byl to krajsk˘ pfiebor v motokrosu. To uÏ jsem sedûl na âZ 511. Îádné velké úspûchy tehdy nepfii‰ly, byl to hlavnû boj s technikou a na‰ím mal˘m rozpoãtem. Ve skuteãnosti pfii‰el mÛj první velk˘ závod aÏ o dva roky pozdûji. Na motorce jsem pfii nûm nesedûl, ale pfiesto jsem ho vyhrál. Tehdy, bylo to v dubnu 1988, jsme totiÏ s bráchou emigrovali. Jedin˘, kdo o na‰em zámûru pfiedem vûdûl, byl táta. VyrÛstali jsme jen s tátou a ten nás nauãil se o sebe postarat. Navíc byl tak trochu jinak politicky orientovan˘, takÏe v‰echno smûfiovalo k tomu, Ïe jednou emigrujeme. KdyÏ jsme mu to oznámili, nebránil nám. ¤ekl nám: „Vzhledem k tomu, jak jsem vás oba vychovával, nemám Ïádn˘ argument, jak vás udrÏet doma.“ A se slzami v oãích se s námi

rozlouãil. S bráchou – jemu bylo devatenáct, mnû sedmnáct – jsme odjeli do Slovinska, tenkrát vlastnû je‰tû Jugoslávie. Táta s námi nemohl, komunisti mu sebrali pas. Po t˘denním vysedávání v pfiístavu jsme se rozhodli, Ïe pfieplaveme do Itálie. Bylo to asi pût kilometrÛ.

za námi snaÏil dostat do Rakouska, ale nepustili ho. Nakonec jsme se potkali, aÏ kdyÏ to tady padlo. DO PRVNÍ DESÍTKY... V emigraci jsem mûl pochopitelnû od motorek jakousi technickofinanãní pauzu. Pozdûji jsem si

PO VYSEDÁVÁNÍ V PŘÍSTAVU JSME SE ROZHODLI, ŽE PŘEPLAVEME DO ITÁLIE. DALI JSME SI DO PLAVEK PADESÁTIMARKOVKU A VYRAZILI... Vysledovali jsme, kdy a kudy jezdí hlídky na ãlunech, vypoãítali jsme si intervaly mezi nimi, kaÏd˘ jsme si dali do plavek padesátimarkovku a o pÛlnoci jsme vlezli do mofie. Trvalo nám tfii hodiny, neÏ jsme promrzlí vylezli na druhém bfiehu. To, Ïe jsme to s bráchou zvládli, bylo jen díky tomu, Ïe jsme byli spolu. Táta se

pofiídil starou hondu, ale pouÏíval jsem ji jen jako dopravní prostfiedek. âtyfii roky jsem strávil v Rakousku a dal‰í ãtyfii v Kanadû, kde jsem studoval management. Od poloviny devadesát˘ch let jsem taky znovu zaãal závodit. S Mirkem Zapletalem jsme se asi ãtyfii roky drÏeli na prvním místû v republice v dlouh˘ch

maratonech a sbírali jsme velmi dobré v˘sledky i v evropském mûfiítku. Já jsem fungoval jako druh˘ pilot a k tomu jsem je‰tû závodil na motorce. Obãas se to se‰lo dokonce v jedin˘ den – ráno jsem si dal tfii hodiny na motorce a v poledne jsem startoval celodenní maraton s Mirkem v autû. Tohle nás nakonec pfiivedlo aÏ k Dakaru. Jednou jsme si s Mirkem fiekli, Ïe do toho Dakaru pÛjdeme, i kdyby ãert na koze jezdil. Nበprvní roãník byl na pfielomu roku 2006 a 2007. Já jel na motorce, Mirek v autû, ale dohromady jsme tvofiili v˘born˘ t˘m. Já jsem byl jazykovû lépe vybaven˘, takÏe jsme se staral o organizaci a tfieba nákup náhradních dílÛ pro oba, Mirek mi vypomáhal s technick˘m zázemím. Kromû Dakaru jsme jezdili i dal‰í svûtové maratony, napfiíklad v Litvû (ten jsem vyhrál) nebo v Portugalsku. Dal‰í roãník Dakaru byl kvÛli teroristick˘m hrozbám zru‰en a jela se náhradní série v Maìarsku a Rumunsku. Letos jsem jel dálkov˘ závod Transorientale Petrohrad–Peking a pfií‰tí rok se chystám na „Dakar“, kter˘ se

pojede v lednu, ov‰em nikoli v Africe, ale v Argentinû. Budu t˘mov˘m jezdcem KM Racing a tentokrát mífiíme opravdu vysoko. Do první desítky... HLAVNù NEPADAT! U takhle nároãn˘ch závodÛ nejde jen o rychlost. DÛleÏitá je i technická stránka (tentokrát uÏ nepojedu na své yamaze, ale na silnûj‰ím stroji KTM 690), servis, rozloÏení sil, orientace. Není tfieba vyhrát jednu bitvu, tedy jednu etapu, je nutné vyhrát celou válku. Navigace je pfii tom mimofiádnû dÛleÏitá. KdyÏ se ztratím, a to se stává, musím se vrátit a je jedno, jak moc jsem to pfiedtím hnal. Navigaãní chyby se prostû dûjí a k závodu to patfií. Proto je nejdÛleÏitûj‰í odhalit svoji chybu vãas. âasté jsou bohuÏel i pády. âlovûk dennû najede v terénu tfieba osm stovek kilometrÛ a dennû taky spadne. Jde o to nezranit se a nerozbít úplnû motorku. Na zranûní ale pfiíli‰ nemyslím, to bych nikam nedojel. Hor‰í to b˘vá se spánkem. Toho je pfii maratonech opravdu velmi málo. Ale za úãast na Dakaru to jednoznaãnû stojí! I

INZERCE

Trasa červnového motomaratonu vedla z Petrohradu do Pekingu. Jezdci, jak ti v kamionech, tak motorkáři, se potýkali s terénem Ruska, Číny i pláněmi Kazachstánu. Mezi českými jezdci byl také Dušan Randýsek z Hranic na Moravě. V celkovém pořadí zajel celý závod jako osmý. To je úspěch už sám o sobě, ale podtrhuje ho i fakt, že z devadesáti startujících motorek se jich do cíle dostalo jen šestatřicet. Umístění Dušana Randýska by bylo dokonce ještě lepší, nebýt závady na svíčce v motoru při poslední etapě.

HRA GENTLEMANÒ

GOLF

B

usiness Golf Cup vymyslela a pustila se do jeho organizace spoleãnost EuroNova & Partners. V souãasné dobû je v plném proudu jeho jiÏ ‰est˘ roãník, kter˘ odstartoval 25. dubna 2008. Spoleãnost EuroNova & Partners pÛsobí v oblasti vydavatelství, nakladatelství, eventÛ, marketingu a venkovní reklamû nûkolik let. Mimo aktivity ve venkovní reklamû, která je doménou firmy pfiedev‰ím na západû âech, se zamûfiuje na celou âeskou republiku. Firma poskytuje full servis pfiedev‰ím klientÛm v oblasti prÛmyslu. Leto‰ní sérii zahájil turnaj v Golf Parku PlzeÀ – D˘‰ina. Jde o hfii‰tû, které golfisté fiadí k tûm nejhezãím v zemi. Golf Park PlzeÀ byl vybudován v letech 2003 a 2004 ve

Business Golf Cup v roce 2008 Pravidelní úãastníci zavedené golfové túry se letos scházejí jiÏ po‰esté. Vysoká kvalita vybíran˘ch hfii‰È, perfektní servis a prostor pro neformální setkávání pasovaly Business Golf Cup mezi nejvyhledávanûj‰í podniky roku. Kde v‰ude se hrála leto‰ní túra? spolupráci se spoleãností Sommerfeld A.G. a za pfiispûní architekta Christopha Stadlera na severov˘chodním okraji Plznû u obce D˘‰ina. Hráãi, ktefií jezdí na Business Golf Cup opakovanû, se nemohou doãkat, zda se jim podafií hfii‰tû zvládnout v lep‰ím v˘sledku neÏ v pfiedchozích letech. Technicky nároãné osmnáctijamkové hfii‰tû (par 71) leÏí v mofii zelenû, bfiezov˘ch a ol‰ov˘ch hájkÛ lemovan˘ch fiíãkou Klabavou a nádhern˘m Ejpovick˘m jezerem. Souãástí golfového areálu je klubovna, tréninkové plochy a zázemí pro hráãe a hosty, to znamená recepce, golf shop, restaurace s letní terasou,

‰atny se sprchami, caddie room a dostatek parkovacích míst. Dal‰í informace najdete na internetov˘ch stránkách www.golfparkpl.cz. 30. května Golf Resort Kunětická Hora Zhruba hodinu jízdy od Prahy se nachází golfové hfii‰tû v Kunûtické Hofie. Kdo na nûm hrál, ví, Ïe jde o hfii‰tû pomûrnû tûÏké s neuvûfiiteln˘m mnoÏstvím bunkrÛ. Komu neskonãil míãek alespoÀ jednou v písku, zaslouÏí metál. Hlavním architektem golfového hfii‰tû zbudovaného na popílkovém úloÏi‰ti z nedaleké elektrárny Opatovice je Graham Marsh, kter˘ patfií mezi svûtovou ‰piãku v oboru designu golfov˘ch hfii‰È. Povedlo se mu vytvofiit jedineãné osmnáctijamkové hfii‰tû

HŘIŠTĚ V OKOLÍ LIBERCE SE VYZNAČUJÍ HERNÍ POHODOU A ÚŽASNOU KRAJINOU. klasickou skladbu, ãtyfii tfiíparové, ãtyfii pûtiparové a deset ãtyfiparov˘ch jamek. KaÏdá jamka pfiispívá sv˘m charakterem k nev‰ednímu záÏitku ze hry. www.ygolf.cz

KDO V KUNĚTICKÉ HOŘE HRÁL, VÍ, KOLIK JE TAM NÁSTRAH V PODOBĚ BUNKRŮ. KOMU TAM NESKONČIL MÍČEK ANI JEDNOU, JE KRÁL. s parem 72 a nûkolika jamkami, jejichÏ délka se pohybuje kolem 500 m. www.gckh.cz

Jaký úder může rozhodnout vše? Kdo hraje golf, odpoví bez váhání. Je to put. 70 EUROZPRAVODAJ

20. června Ypsilon Golf Resort Liberec Golfové hfii‰tû Ypsilon je umístûno do krásné pfiírody nedaleko pfiehradní nádrÏe Fojtka u Liberce. Zdej‰í ãlenité území umoÏnilo anglickému architektovi Keithu Prestonovi vytvofiit 18 specifick˘ch jamek o celkové délce hfii‰tû, která pfiesahuje ‰est tisíc metrÛ (cca 6100 m), s parem hfii‰tû 72. Hfii‰tû má

Míček v bunkru nikoho nepotěší. V Kunětické Hoře se tomu vyhne málokdo.

18. července Golf Klub Slavkov Golfové hfii‰tû ve Slavkovû bylo projektováno renomovanou rakouskou golfovou architektonickou kanceláfií Hanse-Georga

ZPRÁVA O H¤I·TÍCH text: redakce; foto: archiv

Erhardta ze Steyeru, kter˘ je jedním z pfiedních evropsk˘ch golfov˘ch architektÛ. ZavlaÏované hfii‰tû je obtíÏné a zajímavé pfiírodními pfiekáÏkami, hlubok˘mi bunkry a umûle vybudovan˘mi vodními plochami. Jeho souãástí jsou také kvalitní tréninkové plochy. www.gca.cz 15. srpna Královský Golf Klub Malevil „Probudit se uprostfied osmnáctijamkového golfového hfii‰tû, obklopen nádhern˘mi

Poslední chvilky před zahájením hry. Hráči jsou připraveni, počasí přeje...

hvozdy a typick˘mi kuÏely luÏick˘ch kopcÛ, to je sen nejednoho golfisty. Vzít bag a rovnou z pokoje vyrazit na golfové hfii‰tû a relaxovat hrou v nádherné pfiírodû, co více si mÛÏe

golfové srdce pfiát...“ Tímto textem se prezentuje hfii‰tû na sv˘ch webov˘ch stránkách a nutno fiíci, Ïe jde o text nijak nadnesen˘. www.malevil.cz

20. září Royal Golf Klub Mariánské Lázně Tradiãní hostitel finálového turnaje, kter˘ se odehraje za snad je‰tû pfiíznivého poãasí.

21. srpna GC Hluboká nad Vltavou Hfii‰tû se rozprostírá v nádherném pfiírodním prostfiedí na jihu âech pod zámkem Hluboká

NEJVZDÁLENĚJŠÍ JE HŘIŠTĚ VE SLAVKOVĚ. Z MÍSTA JAKOBY CÍTÍTE ZÁVAN HISTORIE, KDY SE TU V BITVĚ UTKALY ARMÁDY TŘÍ CÍSAŘŮ. na plo‰e 68 ha a zahrnuje 18 + 9 jamek a velk˘ driving range. Sympatická je jeho historie, kdy se zaãalo hrát vlastnû jen na posekané louce. Jak se budete moci pfiesvûdãit, dnes je tu nádherné golfové hfii‰tû hodné této hry gentlemanÛ. Lokalita Hluboké je v˘jimeãnû dochovan˘m pfiíkladem postupné hospodáfiské a estetické kultivace krajiny, provádûné v okolí ‰lechtického sídla v prÛbûhu nûkolika staletí. Velkou pozornost vûnuje Golfov˘ Klub Hluboká mládeÏi v golfové pfiípravce. www.golfhluboka.cz

Nejstar‰í hfii‰tû u nás má v sobû ducha star˘ch dobr˘ch ãasÛ a hra na nûm je vÏdy záÏitek. I proto se o nejlep‰ím hráãí celé túry BGC rozhoduje právû na nûm. Pfiedstavovat detailnûji právû toto hfii‰tû je no‰ením dfiíví do lesa. Tak snad jenom popfiejeme v‰em, ktefií dorazí na finále, hezkou hru. www.golfml.cz I INZERCE

DOVOLENÁ SNÒ

NA CESTÁCH

Z E M Ě PŘÍRODY Madagaskar

KdyÏ se fiekne Madagaskar, asi kaÏd˘ znás oprá‰í ‰kolní znalosti zemûpisu a vzpomene si na jak˘si ostrov nûkde u Afriky, lemovan˘ bûlostn˘m pláÏemi s kokosov˘mi palmami... text: redakce; foto: autor

S

kuteãnost je trochu nûkde jinde, jak jsme se mûli moÏnost pfiesvûdãit letos v kvûtnu, kdy se na‰e skupina deseti lidí vypravila „probádat“ jeden z národních parkÛ Madagaskaru. OdjíÏdûli jsme sice vybaveni znalostmi, ale stejnû se ukázalo, Ïe na‰e pfiedstavy se s realitou pfiíli‰ nesetkávají. ZpÛsob cestování, kter˘ provozujeme, se naz˘vá ekoturistika...

Madagaskar je zemû nesmírnû chudá a nesmírnû bohatá zároveÀ. Chudá na pozemské statky lidí, ktefií zde Ïijí, a bohatá svou nádhernou pfiírodou i nerostn˘m bohatstvím. NOâNÍK MADAGASKARU První setkání s Madagaskarem pro kaÏdého, kdo pfiijede do této zemû, je hlavní mûsto Antananarivo. Struãnû 72 EUROZPRAVODAJ

se dá fiíct, Ïe kromû svého dlouhého jména toho moc zajímavého nenabízí. MoÏná znalec architektury by tady nûco objevil, ale na laika pÛsobí ponûkud chaotick˘m dojmem veliké vesnice na nûkolika pahorcích. Snad jen celodenní dopravní chaos ukazuje na velkomûsto. Proto jsme se zde zbyteãnû nezdrÏeli a vypravili se hned do lokality na‰í cesty – národního parku Masoala. Rozkládá se na severov˘chodû ostrova a svou rozlohou je tady jeden z nejvût‰ích. Turisté ho pfiíli‰ nevyhledávají, coÏ nás ov‰em nemohlo odradit. Kdosi ze skupiny si pfieãetl, Ïe se celému severov˘chodu fiíká „noãník Madagaskaru“. Je to pravda. Po prvních dvou dnech, které jako by vypadly z prospektu cestovní kanceláfie – mofie, písek, palmy, slunce…, zaãalo pr‰et a jen s krátk˘mi pfiestávkami na boufiku pr‰elo cel˘ zbytek na‰eho pobytu. Pfiesto je Masoala jedineãn˘m územím, mimofiádnû zajímav˘m tfieba uÏ tím, Ïe je to jediné místo na Zemi,

kde de‰tn˘ prales sahá aÏ na bfieh mofie. Îije zde fiada endemick˘ch druhÛ, které nenajdete nikde jinde na svûtû. Madagaskar je totiÏ do jisté míry obdobou Galapág na opaãném konci svûta. Velmi dlouho (i z geologického hlediska) je izolován od Afriky, a tak se tu v klidu vyvíjely zvlá‰tní druhy ÏivoãichÛ i rostlin. Snad nejznámûj‰í takovou skupinou jsou lemufii. Z LOUÎE DO BLÁTA No ale zpût k Masoale – dalo by se fiíct, Ïe je to národní park Ïab. Je jich tu nepfieberné mnoÏství druhÛ – vût‰inou mal˘ch, pestfie vybarven˘ch, rodu Mantella. Kromû Ïab ale narazíte na kaÏdém kroku i na chameleóny. Ty velké, 20 – 25 cm dlouhé, najdete na kefiích pfii tro‰e pozornosti celkem snadno. Ty maliãké, z rodu Brookesia, ktefií dorÛstají i s ocáskem stûÏí do pûti centimetrÛ, ty vám musí najít zku‰en˘ prÛvodce. KdyÏ si pak takov˘ chameleón vykraãuje po va‰í dlani sv˘m typick˘m váhav˘m krokem, vypadá opravdu komicky.

Madagaskar je idylická země plná krásných míst. Do určité míry je to tak. Na druhou stranu je zde ale pro nás těžko představitelná bída. Ve městech jsou to ohromná území zastavěná chatrčemi, postavenými z jakéhokoli dostupného materiálu. Žebrající děti i dospělí jsou tu běžným jevem. Na venkově je často bída ještě větší.

MUSÍTE STIHNOUT ZÁPAD SLUNCE V ALEJI BAOBABŮ POBLÍŽ MORONDAVY. NA MADAGASKARU ROSTE ASI SEDM DRUHŮ BAOBABŮ.

JE TU I MIMOŘÁDNÉ NEROSTNÉ BOHATSTVÍ. TĚŽÍ SE ZDE NEJKVALITNĚJŠÍ SAFÍRY A ZEJMÉNA TURMALÍNY NA SVĚTĚ. Kromě Masoaly stojí na Madagaskaru za vidění i národní park Tsingy de Bemaraha, což je vápencová oblast, široká asi 15 km a dlouhá více než 100 km, národní park Ranomafana se spoustou ptáků a orchidejí a národní park Isalo – pískovcový masiv, tyčící se několik desítek metrů nad okolní krajinu.

MùSTA, KRAJINA, VESNICE Masoalu jsme si opravdu uÏili. Jak uÏ jsem se zmínil, po dvou idylick˘ch dnech pfii‰la v noci první boufika, která dokonale provûfiila nepromokavost na‰ich stanÛ. Ráno ale bylo v‰e celkem v pofiádku a my se vydali na trek de‰tn˘m pralesem. Ze zaãátku vedla cesta ‰irok˘m údolím. No cesta, po noãním de‰ti to byla spí‰ baÏina nebo r˘Ïové pole. Staãilo jen trochu odboãit a nûktefií z nás se ocitli v bahnû ne sice po u‰i, ale urãitû nad kolena. TûÏkou zkou‰ku toho, jak nám drÏí boty na nohách, na‰tûstí vût‰ina z nás zvládla. To byl ale jen zaãátek. Cesta se zuÏovala, postupnû ztrácela a posléze pokraãovala potokem pfiímo do pralesa. KdyÏ na‰i prÛvodci zaãali stoupat do prudkého svahu, zmocnily se nás první pochybnosti. V˘stup nahoru byl nároãn˘, aÏ krkolomn˘, je‰tû Ïe se bylo moÏno pfiidrÏovat stromÛ a lián. Katastrofa pfii‰la témûfi na vrcholu kopce, kdy nám prÛvodci sdûlili sladké tajemství,

Ïe zde jsou poprvé stejnû jako my a Ïe jsme asi zabloudili. Jen pfiedstava, Ïe se musíme vrátit stejnou cestou dolÛ, byla i pro otrlé povahy víc neÏ silné kafe. K chybû totiÏ do‰lo dole, kdyÏ jsme odboãili ‰patn˘m potokem. Podafiilo se nám sestoupit a sklouzat zpátky dolÛ bez toho, Ïe by si nûkdo nûco zlomil – mal˘ zázrak. Dal‰í cesta uÏ byla celkem fádní – vydali jsme se správn˘m potokem a pak stezkou do svahu. A zase zaãalo pr‰et. Vûfite tomu, Ïe kdyÏ pr‰í v de‰tném pralese, stojí to opravdu za to. Zvlá‰È kdyÏ si v tomto okamÏiku vychutnáváte obûd v podobû studen˘ch tûstovin s kufietem, stojíte pfii tom po kotníky v potoce a ze shora na vás padají proudy de‰tû. Jinak odpoledne ale uÏ probíhalo vcelku dost jednotvárnû – nahoru a dolÛ hust˘m pralesem a do toho co chvíli prudká pfieháÀka. Na‰e túra se vzhledem k v˘‰e uvedenému bloudûní ponûkud protáhla a do kempu jsme se dostali aÏ za tmy. Tím

pro nás ale den je‰tû nekonãil. Hned po veãefii zaãalo prudce pr‰et. Zalezli jsme do stanu. Tady jsem poprvé v Ïivotû zaÏil, jak vypadají tfii boufiky souãasnû. Nad stany jsme natáhli obrovskou plachtu, která je mûla chránit pfied hlavním náporem de‰tû. Problém byl v tom, Ïe podpory plachty vyrobené ze siln˘ch vûtví hned po pÛlnoci tíhu vody nevydrÏely. S obrovsk˘m praskotem se plachta zfiítila na stany a dovnitfi ‰plíchl pfiíboj. Asi do smrti budeme vzpomínat, jak jsme v naprosté tmû a intenzivní spr‰e odklízeli plachtu ze stanÛ a zbytek noci strávili doslova na vodní posteli... Pfiesto si myslím, Ïe de‰tn˘ prales národního parku Masoala je pro milovníky pfiírody místem zaslíben˘m. UÏ proto, Ïe je to jedno z mála míst na celém Madagaskaru, kde zÛstala pfiíroda prakticky nedotãená. Byla asi jen chyba, Ïe jsme pro svou náv‰tûvu zvolili kvûten, mûsíc, kdy tu pr‰í nejvíc. Ale ono tu vlastnû pr‰í cel˘ rok. I EUROZPRAVODAJ 73

NA VLASTNÍ KÒÎI

CESTOVÁNÍ

NA KONCI SVùTA

BRETA≈SKÁ MELANCHOLIE Jestli jsem si nûjak pfiedstavoval jako mal˘ kluk konec svûta, tak pfiesnû takhle: ostré vûtry biãují ãlenité skály, jimiÏ konãí pevnina, a kam oko dohlédne, rozprostírá se uÏ jen nekoneãn˘ oceán... text: Jifií Roth; foto: Eva Kybalová

R

ozhodnutí o cestû do Bretanû vzniklo na základû dvou v˘razn˘ch impulsÛ: oba pocházejí z umûleckého svûta. Tím prvním byl román Daphne du Maurier Hospoda Jamaica, tím druh˘m obrazy Jana Zrzavého a Václava BroÏíka. V románu se psalo o tom, jak bretaÀ‰tí piráti zapalovali na pobfieÏí ohnû, aby zavedly lodû na útesy, kde ztroskotaly. Piráti pak pobili posádku, loì vybrakovali a poslali ke dnu. Dûsiv˘ román pln˘ krutosti a napûtí. Zrzav˘ maloval zjednodu‰ené nádherné obrázky bretaÀské krajiny a od BroÏíka visí v litomûfiické galerii realistické plátno Pasaãka ovcí, namalované v Bretani pfied více neÏ sto lety. Pokud ho vidíte a pak nav‰tívíte BretaÀ, zjistíte, Ïe se nic nezmûnilo. Vzhledem k tomu, Ïe jsme chtûli co nejvíce z onoho tajemného kusu Francie vidût, rozhodli jsme se pro cestu autem. První poznatek: bez tempomatu vám ochrne noha. Druh˘ poznatek: jet to na jeden zátah je hotové ‰ílenství. Z nûmecko-francouzsk˘ch hranic je to do Bretanû zhruba tisíc kilometrÛ. Celou cestu jedete po dálnici, coÏ zní sice pfiíjemnû, jenomÏe drtivou vût‰inu této trasy jedete maximální rychlostí 110 km/h. Pokud samozfiejmû nechcete riskovat policejní kontrolu a mastnou pokutu za pfiekroãení rychlosti. My, vypla‰ení informacemi, Ïe

74 EUROZPRAVODAJ

francouz‰tí policisté v pfiípadû závaÏného pfiestupku zabavují i auta, jsme riskovat rozhodnû nechtûli. TakÏe nastavit tempomat, obrnit se trpûlivostí a nekoneãnû dlouho projíÏdût celkem nudnou krajinou. PO STOPÁCH JANA ZRZAVÉHO Na‰ím cílem byla vesnice Plogoff leÏící na jednom z ãetn˘ch v˘bûÏkÛ západního pobfieÏí bretaÀského poloostrova. Pfies záliv na severní stranû je to co by kamenem dohodil do Brestu. Tohle místo jsme si vybrali hlavnû kvÛli Janu Zrzavému, kter˘ jezdil malovat právû sem. Dokonce tu nûkde mûl domek, ale ten se nám vypátrat nepodafiilo. Nicménû jsme nav‰tívili v‰echna dÛleÏitá místa, která se objevila na jeho obrazech. A platí to, co jsem napsal uÏ v úvodu. âas se tu zastavil. Moderní Ïivot tu tepe v kulisách minul˘ch staletí. Domy se tu stavûjí stejné jako kdysi – nejen kvÛli zachování rázu krajiny, ale zfiejmû hlavnû kvÛli úãelnosti. Stavebním materiálem je tu to, co dává zemû, tedy kámen. Bíle omítnuté ‰títy konãí komínem a jsou otoãené tak, aby ãelily nejãastûj‰ímu proudûní vûtrÛ. Malá ok˘nka pfiimhoufiená pod stfiechami a pro jistotu chránûná okenicemi, útulné zápraÏí, kde lze posedût, kdyÏ poãasí pfieje a svítí slunce, úzká pfiedzahrádka nebo naopak velk˘ dvÛr. Ani uliãky mezi domy nejsou nijak ‰iroké, projede jimi tak jedno auto. Tady se dotknete Ïivota v celé jeho syrovosti.

V malém pfiístavním mûsteãku Camaretu jsme hledali kostel, kter˘ Jan Zrzav˘ namaloval. Funguje tu informaãní stfiedisko, kde nám pfiedali údaje o v‰ech kostelích, které ve mûstû a okolí jsou. Bylo jich pût, ten

ZAJÍT SI NA VEČEŘI V PĚT NEBO ŠEST VEČER JE NEMYSLITELNÉ. VĚTŠINA RESTAURACÍ OTEVÍRÁ PO SEDMÉ A ŽIVO TAM JE AŽ TAK KOLEM DEVÁTÉ. nበbyl pfiímo ve mûstû, jeÏ se táhlo od pobfieÏí aÏ na kopce, které se mûní v pfiíkré skály, spadající do mofie v podobû roztfiepen˘ch útesÛ po staletí odolávajících a pomalu podléhajících mohutn˘m vlnám, jejichÏ údery mírní jenom odliv. Za Camaretem jsme vidûli i jedno z mnoha bretaÀsk˘ch míst, kde jsou rozestavûné menhiry do záhadn˘ch útvarÛ. Pfiístavi‰tû bylo lemované rybáfisk˘mi restauracemi zhusta obsazen˘mi turisty. Ve srovnání s mal˘mi vesniãkami zde byl mnohem vût‰í turistick˘ ruch – i proto, Ïe odtud odplouvaly lodû do Brestu. KdyÏ si dáte nûjakou pochoutku z mofisk˘ch potvor, mÛÏete si b˘t jisti, Ïe pochází z nûkter˘ch tûch bárek, na které se díváte. Rybáfiské lodi, které nejsou na mofii, kotví podepfiené dlouh˘mi dfievy, aby se pfii odlivu nepoloÏily na bok, a tvofií tak jakési Ïivé pomníky zdej‰í tradiãní profesi. Jenom ceny tu nejsou dvakrát pfiíznivé.

Zpáteãní lístek do Brestu, coÏ je plavba zhruba na hodinu, stojí asi pûtadvacet eur, ceny hlavních jídel v restauracích se blíÏí ke dvaceti eurÛm, ale lze se najíst i levnûji, pokud se spokojíte s pfiedkrmem. Jídla se t˘ká je‰tû jedna informace – zajít si na veãefii tfieba uÏ v pût nebo ‰est hodin veãer je takfika nemyslitelné. Restaurace otevírají kolem sedmé hodiny a nejvût‰í cvrkot zde b˘vá kolem deváté veãer. KdyÏ si najdete nûjakou restauraci otoãenou na západ – a je‰tû kdyÏ je pfiímo na pláÏi –, mÛÏete pozorovat úchvatn˘ západ slunce. BretaÀsk˘ poloostrov leÏí je‰tû dále, neÏ je tfieba Lond˘n, ale v Lond˘nû je uÏ o hodinu ménû. To zpÛsobuje, Ïe v létû je hodnû dlouho vidût. Stmívá se aÏ kolem jedenácté veãer. SVÉHLAV¯ OCEÁN Kapitolou pro sebe je oceán. Jeho chování je naprosto nevyzpytatelné a pfiipravit se tfieba na odliv je vûcí nemoÏnou. Náhodn˘ turista nemá vÛbec ‰anci rozlu‰tit pravidla a pravidelnost pfiílivu a odlivu. Zdá se to jako romantická okolnost, kdyby tato skuteãnost nepfiipravila roãnû o Ïivot nûkolik lidí. Pfiíliv totiÏ pfiichází tak neãekanû, Ïe turistu bloumajícího po odhaleném mofiském dnû a hledajícího mu‰liãky bleskurychle doÏene, uchvátí a stáhne pod hladinu. Pfiesvûdãili jsme se o tom, kdyÏ jsme si pro sebe objevili malou kamenitou pláÏ. Rozhodili jsme ruãníky, ‰li se vykoupat (v parném ãervenci mûla voda 16 °C), a kdyÏ jsme vylezli, uÏ jsme jenom sledovali, jak vlny olizují na‰e

obleãení. Na druh˘ den jsme ve stejnou hodinu oãekávali totéÏ, ale nic – pfiíliv se opakoval mnohem pozdûji. Dal‰í den zase dfiíve. Sledovat ov‰em hladinu oceánu odnûkud svrchu, tfieba od majáku, kter˘ch je tu vzhledem ke ãlenitosti terénu opravdu hodnû, je neopakovateln˘ záÏitek. Prudk˘ vítr, kter˘ nikdy neustává, Ïene prudké vlny ve zbûsilém tanci, a kdyÏ vidíte, jak se mezi nimi pohybují rybáfiské kocábky, tají se vám dech. Tam, kde dnes mÛÏete vidût jen temnû zelenou hladinu, je zítra ostré skalisko rozdírající dÏínovû modrou plochu. Z vûtru mají ov‰em radost surfafii. BretaÀské pobfieÏí skr˘vá fiadu zátok, kde bfiehy tvofií jen jemn˘ písek. Ty jsou v létû lemované karavany mlad˘ch lidí, touÏících po dobrodruÏství ve vlnách. V‰ichni mají surfafiská prkna a kolébají

TAM, KDE DNES VIDÍTE TEMNĚ ZELENOU HLADINU, JE ZÍTRA OSTRÉ SKALISKO ROZDÍRAJÍCÍ DŽÍNOVĚ MODROU PLOCHU DO BÍLÝCH VLN. se na vlnách, ãekající na tu správnou, která je vyveze. KdyÏ si to budete chtít vyzkou‰et, na bfiehu urãitû najdete pÛjãovnu. Uji‰Èujeme vás, Ïe pro zaãátek vám staãí hodina (prkno si pÛjãíte na tu dobu asi za 11 eur), ale pokud nemáte neopren, bude vás voda doslovat bolet. Pak nezb˘vá neÏ najít úkryt v pobfieÏní restauraci. I EUROZPRAVODAJ 75

JÍZDA S DRAKEM

VODNÍ SPORTY

Kiteboarding: sport pro dlouhé zimní období Ne, nespletli jsme se. Kiteboarding není jenom dobrodruÏná aktivita, ale nabízí také pfiíleÏitost povûsit na hfiebík chmurnou náladu, pramenící z nekoneãn˘ch plískanic a ‰ediv˘ch dnÛ, a vyrazit do tepl˘ch krajÛ, kde si protáhnete a prohfiejete svoje kosti. A nebojte se, Ïe jste na to stafií. Zaãít se dá kdykoli... text: Juraj Li‰ka; foto: www.elspeedo.cz, Juraj Li‰ka

oÏná jste jiÏ zahlédli nûkolik televizních ukázek blázniv˘ch jezdcÛ na prknech podobn˘ch snowboardu s draky pfiipevnûn˘mi na dlouh˘ch ‰ÀÛrách v havajsk˘ch vlnách ãi u pobfieÏí Brazílie, kde jsou právû pro tento sport ideální podmínky.

M

V‰ichni tihle vám ukazují vysoké aÏ krkolomné skoky s nûkolika otoãkami, o kter˘ch si myslíte, Ïe nejsou pro nás, bûÏné smrtelníky. To je ov‰em pfiedstava tûch, co se s kiteboardingem nemûli moÏnost blíÏe seznámit. Nejde o nebezpeãn˘ sport, ale v rukou neználka mÛÏe drak zpÛsobit váÏné problémy tomu, kdo jej fiídí, i jeho blízkému okolí. Proto je lépe se pfii zaãátcích svûfiit do rukou odborníkÛ. Velmi dÛleÏité jsou podmínky, ve kter˘ch se kiteboarding uãíte. V ideálních podmínkách se vût‰ina lidí nauãí jezdit bûhem jednoho t˘dne, sportovnûji zaloÏení jedinci jezdí uÏ tfieba tfietí den. 76 EUROZPRAVODAJ

K obrovskému rozmachu tohoto sportu pfiispûli manaÏefii a podnikatelé, ktefií rádi objevují nové exotické destinace a zároveÀ se pfii sv˘ch dovolen˘ch chtûjí bavit a zaÏívat nová dobrodruÏství. Na hojnû nav‰tûvovan˘ch místech, jako jsou Isla Margarita, Dominikánská republika, Mauritius, Kapverdské ãi Kanárské ostrovy, rostou kiteboardingové ‰koly jako houby po de‰ti. Posledním hitem a novû objeven˘m místem se stala Brazílie. Nûkolik desítek kilometrÛ severnû od známé metropole Fortaléza se zrodila kiteboardingová vesnice s názvem Cumbuco, kde se kaÏdoroãnû sjíÏdí v období záfií aÏ prosinec

o teplotû 29 °C, nekoneãné písãité pláÏe, nízké ceny, pohostinnost a ãokoládová vÛnû vûãnû usmûvav˘ch Ïen z tohoto místa dûlají opravdov˘ kiteboardingov˘ ráj. SPORTOVÁNÍ JAKO V RÁJI Vítr fouká side-onshore zprava a dá se s klidem fiíci, Ïe v období od srpna do konce prosince v podstatû kaÏd˘ den. Devadesát procent dnÛ se dá jezdit kite o velikosti 10 m2 a po zbytek dní vyuÏijete kity vût‰í i men‰í. PláÏ je písãitá, dostateãnû ‰iroká a nekoneãnû dlouhá. I pfiestoÏe zde na vodu vyjíÏdí dennû stovky kiterÛ, dá se vyfiádit pfii vysok˘ch skocích a trénovat nejrÛznûj‰í otoãky, protoÏe

K OBROVSKÉMU ROZMACHU PŘISPĚLI PODNIKATELÉ, KTEŘÍ RÁDI OBJEVUJÍ NOVÉ EXOTICKÉ DESTINACE A ZÁROVEŇ SE CHTĚJÍ BAVIT A ZAŽÍVAT DOBRODRUŽSTVÍ. kiteboardingová ‰piãka z celého svûta, aby v ideálních podmínkách natrénovali víc neÏ ti, ktefií toto místo je‰tû nepoznali. Pasát, kter˘ zde vane kaÏd˘ den, je pfiirovnáván svou pfiesností a spolehlivostí k ‰v˘carsk˘m hodinkám. Oceán

máte k dispozici obrovsk˘ prostor a v‰ude se dá na bfieh vystoupit po mûkkém písku. Pfiímo v Cumbucu je nûkolik kiteboardingov˘ch ‰kol s evropsk˘mi cenami, kde mÛÏete dokoupit nezbytné drobnosti ãi cel˘ nov˘ i pouÏit˘ materiál. Jsou zde

Nejlepší podmínky pro tento sport jsou samozřejmě u moře, kde vane stabilní vítr. Jezdí se snad na všech mořích. Pokud vám můžeme doporučit, jeďte raději do nějakého centra, kde se kituje. Nikdy nechodte na vodu sami a jako první, vždy se nejdříve poptejte místních, jak to v daném místě chodí, jak to fouká, jaké jsou proudy a jaké zde číhá nebezpečí. Informace jsou k nezaplacení a tím, že se o daném místě dozvíte maximum, můžete předejít krizovým situacím.

Ceny kurzů se pohybují od tří do pěti tisíc korun za víkend, za týden zaplatíte kolem deseti tisíc. Nejdražší u kurzů za mořem je letenka, za jídlo a ostatní náklady na místě zaplatíte stejně jako v Česku.

i dvû opravny kitÛ. Ceny jídel v restauracích se pohybují od 1,7 eur za talífi aÏ po 17 eur za talífi v turistické restauraci na pláÏi. Pivo stojí od 0,85 eur do 1,7 eur. Ceny tropického ovoce jsou v obchodech velmi pfiíjemné. Na námûstíãku se prodávají dennû ãerstvé ryby za 2,5–5 eur za kilo, které vám automaticky zbaví ‰upin, vykuchají a pfiipraví na gril. Noãní Ïivot zaji‰Èuje nûkolik barÛ na pláÏi, kde se témûfi kaÏdou noc tanãí. Cuba Libre je v akci za 0,85 eur, normálnû za dvojnásobek. Jednou t˘dnû je Caipirina zdarma. Lidé jsou zde velmi milí a i v noci je v Cumbucu naprosto bezpeãno. NEBOJTE SE DOBRODRUÎSTVÍ Kiteboarding je technick˘ a ne silov˘ sport, i kdyÏ to na první pohled nevypadá. Základní jízdu na vodû zvládnou v‰ichni, patnáctimetrové skoky do v˘‰ky s rÛzn˘mi obraty zvládají jen ti nejlep‰í na svûtû. Dûtem do 15 let se doporuãuje jezdit na vodû v doprovodu rodiãÛ. V pfiímofisk˘ch státech se kiteboardingu vûnují malé dûti váÏící okolo 30 kg, tudíÏ je jasné, Ïe podmínkou není síla, ale pochopení

a zvládnutí ovládání draka. Na druhou stranu i lidé s vût‰í nadváhou se nemusejí obávat, Ïe je drak neutáhne. Staãí si vzít draka o nûkolik metrÛ vût‰ího a pfii stejné síle vûtru si spolu mohou uÏívat bezvadnou jízdu

a naãerpání pozitivní energie. Pro ty, které by zajímalo, jak probíhá taková v˘uka v ãeské kiteboardingové ‰kole El Speedo, která jiÏ pát˘m rokem pÛsobí na ostrovû Fuerteventura a také v Brazílii, uvádíme krátkou

KITEBOARDING JE TECHNICKÝ A NE SILOVÝ SPORT, I KDYŽ TO NA PRVNÍ POHLED NEVYPADÁ. ZÁKLADNÍ JÍZDU NA VODĚ ZVLÁDNOU VŠICHNI. stodesetikilov˘ svalovec i padesátikilová kfiehotinka. JAK TO V·ECHNO CHODÍ Proã se kiteboarding ‰ífií jako lavina a barevní dráãci zaplavují pláÏe po celém svûtû? Kompletní drak i s fiídícími ‰ÀÛrami váÏí okolo sedmi kilo a vejde se do stfiednû velkého batohu, deska o velikosti snowboardu váÏí tfii kila. KdyÏ k tomu pfiibalíte notebook, foÈák, kameru a pár drobností na cesty, zjistíte, Ïe jste stále v limitu váhy pro pfiepravu letadlem. Pfieprava, kamkoli si jen vysníte, je tak velmi jednoduchá a zábava s kitem vám pfiinese nejen spoustu radosti, ale hlavnû dokonalé odreagování od v‰edního dne

ukázku: instruktor vás vyzvedne na recepci hotelu a spoleãnû odjíÏdíte ‰kolním vozem na rozlehlé píseãné duny, kde vás seznámí s kite v˘bavou a podá nejnutnûj‰í informace k bezpeãnému ovládání draka. Pak se za neustálé asistence uãíte fiídit draka tak, aby vás táh tam, kam chcete, a jen tehdy, kdyÏ chcete. Pokud zvládnete poÏadované dovednosti, pfiejíÏdí se na tréninkovou lagunu, kde je voda po pás. Tam se nejprve uãíte body drag, coÏ je zpÛsob, jak se pfii nesnázích dostat bezpeãnû ke bfiehu na vámi vybrané místo. Dále se nauãíte odstartovat draka z vodní hladiny a pak uÏ pfiijdou na fiadu samotné rozjezdy a jízda na obû strany. I EUROZPRAVODAJ 77

SPOLEâENSKÁ

UDÁLOST

REPLAY spojil historii se souãasností Hledáte inspiraci k uvedení nového produktu na trh? Jednu bychom tu pro vás mûli. Bylo to velkolepé a stfiídmé, jakkoli se vám toto tvrzení bude zdát jako protimluv.

N

a DóÏecí palác v Benátkách zvolna padal soumrak. Jeho rozlehlé nádvofií se plnilo skupinkami hostÛ, ktefií usedali na nízké lavice roztrou‰ené po celé plo‰e nádvofií. Ze siln˘ch reproduktorÛ se oz˘valy tóny klasické hudby a do prostoru vjela taneãnice – její hlava byla ve zhruba tfiímetrové v˘‰i, od pasu dolÛ spl˘vala dlouhá suknû zakr˘vající pohyblivou plo‰inu, na které jinak vzrÛstem normální dívka stála. Zaãínala comedia del’arte a veãer pln˘ pfiekvapení vrcholil. MoÏná byste si mohli myslet, Ïe tu popisujeme nûjakou hodnû snobáckou akci pro hrstku lidí z high society, ale nikoli – jde o záznam ãásti veãera, kdy se uvádûla na trh nová vÛnû. Odûvní znaãka Replay vyvinula vlastní dámsk˘ a pánsk˘ parfém, kter˘ koncem záfií ve spolupráci s Procter & Gamble vrhne do obchodÛ po celém svûtû. Tolik ‰arády pro jeden parfém?

Půvabné hostesky připomínaly, k jaké akci patří. Tady směrují hosty ke gondolám.

Zdánlivû ano. Samozfiejmû je nutné uspofiádat kolem nového parfému velkolepou akci, aby novináfii pfiedev‰ím z módních a lifestylov˘ch ãasopisÛ, sezvaní sem z celé Evropy, mûli o ãem psát. To marketingoví odborníci moc dobfie vûdí. Vybrat si k tomu DóÏecí palác je opravdu unikátní kousek, protoÏe dostat se nûkam,

na co se stojí pfiedlouhé fronty, bez ãekání a s neomezen˘m ãasem na prohlídku kaÏdého detailu, to se nepodafií kaÏd˘ den. Z hlediska nezaujatého pozorovatele to samozfiejmû mÛÏe vypadat jako rozmafiilost prvního stupnû, ale jenom do chvíle, neÏ pochopíte filozofii majitele spoleãnosti Replay. Společnost Replay vznikla v roce 1978. Založil ji tehdy jedenadvacetiletý Claudio Buziol, italsk˘ rodák (narodil se v mûsteãku Crocetta del Montello poblíÏ Trevisa), kter˘ velice brzy získal úspûch. Mimochodem, název spoleãnosti ho napadl, kdyÏ sledoval mistrovství svûta ve fotbale a na obrazovce se tehdy pfii opakování zajímavé situace poprvé objevilo replay. On sám se chtûl pfii tvorbû sv˘ch modelÛ vracet k ovûfienému stylu obleãení, ale zároveÀ ho pfiizpÛsobovat moderním trendÛm. Ukázalo se, Ïe právû tahle my‰lenka bude rodit zlaté ovoce.

ČÁST SVÝCH PENĚZ VĚNUJE VLASTNÍ NADACI, PODPORUJÍCÍ MLADÉ LIDI. proto ãást sv˘ch vydûlan˘ch penûz investovat do vlastní nadace, zamûfiené na sociální, vzdûlávací a kulturní projekty, které organizuje buì sama, nebo ve spolupráci

NÁZEV SPOLEČNOSTI HO NAPADL, KDYŽ SLEDOVAL OPAKOVANÝ ZÁBĚR A V ROHU OBRAZOVKY SE OBJEVIL NÁPIS REPLAY. Claudio mûl velké zázemí u sv˘ch rodiãÛ – oba prodávali odûvy, otec byl navíc vynikající krejãí. V roce 1981 zaloÏil Claudio Buziol spoleãnost Fashion Box a o pût let pozdûji s touto uÏ mezinárodní znaãkou utrÏil ãtyfii miliony eur, z toho sedmdesát procent v zahraniãí. Tento trochu Ïivotopisn˘ úvod je nutn˘ k tomu, abyste pochopili, Ïe Claudio

78 EUROZPRAVODAJ

byl od prvních let svého podnikání úspû‰n˘ muÏ. Své úspûchy ov‰em nevnímal jako samozfiejmé, ale jako podloÏené tvrdou prací a rostoucími zku‰enostmi. Rozhodl se

Nádvoří Dóžecího paláce v Benátkách v této podobě asi nikdy nespatříte. Žádní turisté, jenom teplá červnová noc.

NEW FRAGRANCE text: Jifií Roth; foto: Eva Rothová

s dal‰ími institucemi. Hodnû tûchto projektÛ je zamûfien˘ch na módu nebo design – pofiádá workshopy pro mladé lidi, vût‰inou v historick˘ch prostorách benátsk˘ch památek. Proã zrovna tam? ProtoÏe dal‰í ãást sv˘ch penûz vûnuje Claudio Buziol na jejich opravy. To, co se mÛÏe jevit jako snobské naparování, je ve skuteãnosti spojení moderního a historického, je to podtrÏení uvedení nov˘ch vûcí v prostfiedí, které nás uchvacuje svojí dokonalostí a nádherou. Lze to pochopit právû na pfiíkladu uvedení nové vÛnû. Dóžecí palác v Benátkách byl ve své dobû centrem politického Ïivota ve mûstû. Kromû místností ob˘van˘ch dóÏetem

druhu. Podobnû jako v pfiírodû samiãky neomylnû podle pachu poznají sameãky patfiící ke stejnému rodu a naopak. Jde o to, Ïe ti v˘zkumníci stanoví, jak má vonût muÏ a jak Ïena. Očekával jsem celou škálu různých vůní, jejich plných tónů a polotónů, ale nebylo tomu tak. Jak muÏská, tak Ïenská vÛnû v sobû obsahuje tfii základní ingredience. Tfii konkrétní vûci, které stvofiila pfiíroda. Ti vûdci si je pouze vypÛjãili a zkombinovali.

JAK MUŽSKÁ, TAK ŽENSKÁ VŮNĚ V SOBĚ OBSAHUJE TŘI ZÁKLADNÍ INGREDIENCE STVOŘENÉ PŘÍRODOU. Pochopitelnû muÏi mají jiné ingredience neÏ Ïeny, vybírané tak, aby vonûly tomu druhému pohlaví a byly pfiíjemné jejich nositeli. Onen chlapík z v˘zkumného t˘mu s námi chodil z jedné místnosti do druhé a v kaÏdé z nich mûl pfiipraven˘ pult, kde byl zdroj jedné z voÀav˘ch ingrediencí v té

Hosté slavnostního eventu čekají, až si je rozeberou průvodkyně.

skr˘val rovnûÏ vûznici a soudní dvÛr. Jednûmi vraty jste tak vstoupili do centra správní a v˘konné moci. My jsme tûmi vraty vstupovali do voÀavého svûta. Obrovské nádvofií lemované vysok˘mi zdmi zdoben˘mi sloupovím a freskami v dobû, kdy zde nebrouzdali turisté, vystavilo na odiv celou svou krásu. Pozvané hosty si rozebraly do skupinek prÛvodkynû a zahájily prohlídku paláce. Ta prohlídka byla dvojí. PrÛvodkynû nám pfiiblíÏila historické údaje z místa, kde jsme se nacházeli, a pak nás pfiedala chlapíkovi z t˘mu, kter˘ vyvíjel novou vÛni. Ukázalo se, Ïe cel˘ proces tvorby nové vÛnû je docela vûda. Tedy ne ve smyslu vûdecké laboratofie, kde chemici v bíl˘ch plá‰tích zkou‰í a mixují rÛzné ingredience, aÏ jim vyleze nûco, co jim je pfiíjemné. Je to vûda v tom smyslu, Ïe tvÛrci vÛnû urãují nejprve legendu a tu pak doplÀují konkrétními ingrediencemi. Ta

PROHLÍDKA BYLA DVOJÍ. JEDNA SE TÝKALA HISTORIE PALÁCE, DRUHÁ PAK VZNIKU SAMOTNÉ VŮNĚ. legenda se vztahuje k uÏivateli vÛnû, v na‰em pfiípadû k muÏi a k Ïenû. Jde o dva svûty, dva rÛzné pfiístupy k Ïivotu, jde o dvojí oãekávání a dvojí rÛznou image. KdyÏ to dovedeme do extrému, jde o stanovení pachové pfiíslu‰nosti ke svému

vÛní – sladká, troufalá a obklopující. A teì vÛnû pro nûj. Hlava: Stimulující vÛnû kardamonu se spojuje se syãícím citrusov˘m koktejlem – troufal˘ a spontánní, pfiekypující kreativitou. Srdce: Teplo a síla

mu‰kátu dále pfiidává energii a postoj, obohacuje pfiesvûdãivé aromatické tóny – muÏ pln˘ energie a jistoty, vÏdy prosazuje svoji inspiraci. Základ: charakterizuje ho jemné a koufiové gajakové dfievo a jantar – noblesní a elegantní duch, pfietékající muÏskou uvûdomûlostí. Design flakónÛ je inspirován viktoriánsk˘mi a post-industriálními elementy, reprezentujícími minulost i pfiítomnost. Tvary navazují na odkaz parfémÛ minulosti. Tomu ‰lo docela lehce vûfiit, protoÏe prezentace v kulisách památky z devátého

JAKMILE JSTE PROŠLI ŠEST HLAVNÍCH SÁLŮ, NESLI JSTE SI V RUCE ŠEST RŮZNÝCH VŮNÍ TVOŘÍCÍCH DVA SVĚTY. století, kde na vás d˘chal proud ãasu, jenÏ se tu bûhem historie pfievalil i s miliony lidsk˘ch osudÛ, pfiítomn˘ch v kaÏdé jeho vtefiinû, pÛsobila opravdu impozantnû. V tu chvíli jsme museli obdivovat prozíravost organizátorÛ této akce. Nov˘ flakon parfému tu vyná‰ela na svûtlo svûta sama historie a dávala mu tím punc trvanlivosti a kvality. Vlastnû se za nûho jakoby zaruãila. Strhující vystoupení umûlcÛ pak pfiineslo to nejlep‰í, co se v Itálii zrodilo, a pfiipomnûlo, ãím je podobû, v jaké ho najdete ve volné pfiírodû, a potom úzk˘ prouÏek papíru, na nûmÏ byla nanesená vyextrahovaná vÛnû z toho jednoho zdroje. Jakmile jste pro‰li v‰ech ‰est hlavních sálÛ, nesli jste si v ruce ‰est rÛzn˘ch vÛní, jejichÏ sloÏením vznikly dvû voÀavky – dámská a pánská vÛnû Replay. KdyÏ si ãtete legendu provázející jednotlivé vÛnû, máte pocit, Ïe ãtete popis putování nûjakou pohádkovou krajinou. Posuìte sami: vÛnû pro ni. Hlava: svÛdná vÛnû Gala jablka v kombinaci se ‰umiv˘mi tóny citrusu – to je okamÏitá pfiitaÏlivost. Srdce: barevná sladkost ‰vestky vás nevinnû vede k pfiesvûdãujícímu srdci suchého dfieva – neãekanû a odhodlanû. Základ: vábivá vÛnû tonkového semene je bohat˘m koktejlem

tato zemû v˘znamná a zajímavá. Myslíte si, tolik cavykÛ kvÛli jedné vÛni? Nikoli. Tolik pozornosti kvÛli historickému okamÏiku. Pokud si nûkdo dá takovou práci s prezentací, musí svému produktu opravdu vûfiit. I EUROZPRAVODAJ 79

REPORT

ZDRAVÍ

NEBOJTE SE USMÍVAT... ...když máte zdravé zuby Reportáž z místa, kde vás neděsí zvuky zubařské vrtačky a kam se naučíte chodit jako k milým známým...

Pak uÏ pfiichází na fiadu ona hygiena, provádûná dentistkou pomocí laserového pfiístroje. Nejsem odborník, takÏe to popí‰i laicky. Laserov˘ paprsek se dostane i do té nejnepatrnûj‰í ‰kvírky, kde odstraÀuje ve‰keré neãistoty a hlavnû zubní kámen. DokáÏe i to, co v normálních ordinacích nedokáÏí – dostane se do prostorÛ mezi

J

e‰tû v nedávné minulosti patfiili âe‰i mezi národy s nejhor‰ími zuby. To se samozfiejmû zaãíná mûnit, stejnû jako se mûní postoj rodiãÛ k preventivní péãi o zuby u jejich dûtí. Dnes jsme na tom tak, Ïe je nedostatek zubafiÛ, a kdo chce mít dokonal˘ chrup, musí sahnout hluboko do kapsy. Jako i v jin˘ch oborech jde i ve stomatologii v˘voj mílov˘mi kroky kupfiedu. Podívejte se s námi na místo, kde uÏ prakticky nepouÏívají zubafiskou vrtaãku. OTEVŘETE ÚSTA Vstup do ãekárny zubní ordinace jsem mûl vÏdy spojen˘ s nepfiíjemn˘m chvûním u Ïaludku. Se stejn˘m pocitem jsem vystoupal do druhého patra domu vedle Novomûstské radnice v Praze. Ve druhém patfie se totiÏ nachází soukromá klinika specializovaná na stomatologii. Zazvonil jsem u vchodov˘ch dvefií a bzuãák mû vpou‰tí dovnitfi. Ocitám se na recepci. ProtoÏe jsem pfii‰el o pût minut dfiíve, neÏ jsem byl objednan˘, usazuje mû mladá sleãna v kfiesle a nabízí mi nûco k pití. Dal jsem si vodu. Pak vyplÀuji dotazník, kam zaznamenávám v‰echny své neduhy, léky, které uÏívám, a alergie. V okamÏiku, kdy nastala „má“ hodina, pro mû pfiichází mladá dívka v bílém, pfiedstaví se mi a odvede mû do místnosti, kde je speciální rentgen. Mezi pfiedními zuby stisknu úzkou trubiãku a pak se dvanáct vtefiin snaÏím neh˘bat. V˘sledek stojí za to. Z monitoru poãítaãe se na mû zubí panoramatick˘

obrázek m˘ch úst. VÛbec jsem netu‰il, jak mÛÏe interiér ústní dutiny vypadat hrozivû. Mladá dentistka dokonce odhalila hluboko ve spodní dásni odpoãívající tfietí zub. Pfiecházíme do ordinace, kde se pohodlnû usazuji v kfiesle a poslouchám v˘klad o m˘ch zubech. Citliv˘ pfiístroj odhalil ve‰keré nedostatky. Poãínající paradentózu, lajdácky provedenou plombu v zubu, usazen˘ zubní kámen i zárodky budoucího kazu. KdyÏ si vyslechnu obsáhl˘ v˘klad, pfiijde zubní chirurg, kter˘ navrhuje fie‰ení v‰ech m˘ch problémÛ. Zaãíná se nûãím, o ãem jsem nikdy nesly‰el – zubní hygienou. Je‰tû pfied tím mi ale lékafika zkontroluje, zda nemám nûkde na sliznici ukryté zhoubné bujení. Nemám. S pomocí ozónu můžete svým dětem zajistit, že budou mít po celý život zdravé a pevné zuby a pravděpodobně nikdy nepoznají na vlastní kůži, co to je vrtat zuby. S ozónovou péčí je ovšem možné začít v každém věku. Více na www.international clinic.cz.

80 EUROZPRAVODAJ

zub a dáseÀ. KdyÏ to vypucuje i tam, dáseÀ „pfiipeãe“ k zubu, aby se tam uÏ Ïádné dal‰í neãistoty nemohly dostat. Celá procedura trvá asi dvû hodiny. Podle lékafiky je podobná ústní hygiena nutná jako

LASER UMÍ DÍKY NEUSTÁLÉ KONTROLE PREPAROVANÝCH MÍST A DIAGNOSTICE JEDNOTLIVÝCH TKÁNÍ ROZPOZNAT ZDRAVOU A POSTIŽENOU TKÁŇ A VÍ, KDY PŘESTAT. prevence alespoÀ dvakrát do roka. Jakmile si zde na klinice necháte spravit zuby, bude s nejvût‰í pravdûpodobností ústní hygiena uÏ navÏdy jedin˘m dÛvodem náv‰tûvy lékafie. A do smrti budete kousat vlastními zuby. U dûtí je situace mnohem lep‰í, protoÏe kdyÏ zaãnou s takovou péãí v ãasném vûku, mají velkou pravdûpodobnost, Ïe zemfiou s pln˘m poãtem zubÛ v ústech. JAK LÉČÍ ZUBAŘI Dnes uÏ se zuby nemusí vrtat. Na klinice pouÏívají k jejich léãení ozon. A kdyÏ uÏ je kaz pfiíli‰ velik˘, stejnû ho nevrtají, ale k jeho odstranûní mají bezbolestn˘ laser. Ozon je prvotfiídní „hraãka“, díky které va‰e dûti uÏ nikdy nemusí mít kazy a vy samozfiejmû

také ne. Ozon dokáÏe vyléãit první dvû stádia vzniku kazu tak, aby vÛbec nemuselo dojít k vrtání. Ozonem se dají také léãit kofienové kanálky (díky ozonu bûhem jedné náv‰tûvy místo tfií), dají se jím léãit i afty, opary, zánûtlivá místa, bolavé krãky, a kdyÏ uÏ jsme u toho, dokonce i akné. Budoucnost stomatologie tkví právû v tûchto technologiích. Jak to celé funguje?

POKUD POTŘEBUJETE IMPLANTÁT, DĚJE SE TAK TAKŘKA NA POČKÁNÍ. V RÁMCI JEDNÉ NÁVŠTĚVY SE MÍSTO OPOTŘEBOVANÉHO ZUBU DÁ NOVÝ. Na zub se nasadí speciální silikonová kapna, která vytvofií mezi zubem a koncovkou vakuum. Jakmile je podtlak vytvofien, zaãne se aplikovat ozon, kter˘ vysterilizuje kompletnû cel˘ zub. Koncovka je opatfiena zpûtn˘m odvodem plynu (jako tfieba benzinová pumpa). Poté se na sklovinu nalije speciální remineralizaãní roztok, kter˘ obsahuje minerály a Ïiviny a kter˘ zpûtnû zub vyÏiví a udûlá na nûm speciální „krustu“, aby se uÏ kaz nikdy nevytvofiil. Ozonoterapie se vyuÏívá i v preventivní stomatologii.

hustotû tkánû umí postiÏené místo dokonale beze zbytku vyléãit. NemÛÏe se tedy stát, Ïe by vám laser nechal v postiÏeném místû nûco, co tam nepatfií (coÏ by znamenalo recidivu), nebo Ïe se „propálí“ tam, kam nemá (coÏ by znamenalo zase dal‰í problémy). Laser tak má jednodu‰e vlastní oãi. Unikátnost laseru je také v tom, Ïe kdyÏ se odstraÀuje (odpafiuje) kaz ze zubu, díky unikátní zpûtné vazbû si laser vybere pouze postiÏenou tkáÀ (na rozdíl od vrtaãky, která musí vzít i hodnû tkánû zdravé) a navíc opût na rozdíl od vrtaãky celou tkáÀ (díky vysok˘m teplotám) vysterilizuje, takÏe zabrání vzniku sekundárních kazÛ (napfiíklad pod v˘plnûmi ãi plombami). ZUB ZA ZUB Ne kaÏd˘ má pln˘ poãet zubÛ nebo v‰echny dokonale zdravé. Na ‰piãkovém pracovi‰ti opravdu platí pofiekadlo: „Zub za zub.“ Pokud potfiebujete implantát, dûje se tak takfika na poãkání. V rámci jedné náv‰tûvy (cca jedna hodina) se namísto opotfiebovaného zubu dá nov˘. UmoÏÀuje to opût rozvoj implantologie, která v posledních letech zaznamenala v âesku raketov˘ vzestup. Pfiedstavte si, Ïe máte témûfi rozpadl˘ zub, kter˘ uÏ nelze zachránit. Nutnû tedy musí následovat implantát. Ale jak to v‰echno probíhá? Pfiijdete na recepci, ujme se vás asistentka Zubní zrcátko zdaleka neodhalí vše. I do těch nejskrytějších míst nahlédne speciální rentgen, který přesně diagnostikuje stav vaší ústní dutiny. Lékař pak podle něj může doporučit nejvhodnější postup.

Místo vrtaãek, skalpelÛ, kyret a mnoha dal‰ích nástrojÛ je tu skvûl˘ laser. Je bezbolestn˘, neinvazivní a zákroky se díky nûmu velmi rychle hojí. Za zmínku stojí i laser diagnostick˘. Lékafii umûjí laserem léãit takfika v‰echno. Unikátnost onoho laseru spoãívá v jeho zpûtné vazbû. Zpûtná vazba je schopnost neustále promûfiovat, „co uÏ je hotovo a co je‰tû zb˘vá“. Jin˘mi slovy, laser díky neustálé kontrole preparovan˘ch míst a diagnostice jednotliv˘ch tkání umí rozpoznat zdravou a postiÏenou tkáÀ a také umí poznat, kdy je potfieba pfiestat a kdy je‰tû pokraãovat dál. Je to jedin˘ typ laseru na svûtû, kter˘ díky

pana doktora, sedíte v kfiesle, pfiíjemnû se na vás usmívá ‰armantní chirurg, zub je venku, ani o tom nevíte a co dál? V tu chvíli bezprostfiednû poté se zavádí implantát a ihned po zavedení se berou otisky a dává se prozatímní korunka. To znamená, Ïe odcházíte s nov˘m zubem, nikdo nepozná, Ïe máte zub venku a místo nûho implantát. Pokud se na to psychicky nebo fyzicky necítíte, v‰e se dá provést i v celkové anestezii, takÏe se hodinku prospíte a ani netu‰íte, co v‰e se zatím staãilo odehrát. Není to bájeãné? âeho si v‰imne kaÏd˘, je úsmûv, kter˘m mÛÏete i pfii obchodním jednání náleÏitû zapÛsobit. Tak do toho. I

INZERCE

MODERNÍ MEDICÍNA NA SOUKROMÉ KLINICE

VA·E PUMPA

ZDRAVÍ nemoci osmapadesát procent âechÛ. Je to tedy zdaleka nejãastûj‰í pfiíãina v‰ech úmrtí – pfiekonává rakovinu, autonehody i úrazy. Ani jinde v moderním svûtû na tom nejsou o moc lépe. V Evropû i USA nemoci srdce a cév kosí lidi zhruba z poloviny. „Srdce je dut˘ svalov˘ orgán, kter˘ sv˘mi pravideln˘mi kontrakcemi zaji‰Èuje neustál˘ obûh krve,“ zní strohá slovníková definice tohoto nejdÛleÏitûj‰ího vnitfiního orgánu. To je ale pfiíli‰ krátká informace k tak fascinujícímu úkazu, jak˘m srdce je. U dospûlého ãlovûka je srdce asi dvanáct centimetrÛ dlouhé a zhruba devût centimetrÛ ‰iroké. Jeho hmotnost se li‰í podle pohlaví – muÏi mají srdce o váze mezi 280 aÏ 340 gramy, maximální hmotnost prÛmûrného Ïenského srdce je 280 gramÛ. Pokud by láska sídlila opravdu v srdci, mají tedy muÏi teoreticky vût‰í schopnost milovat. Ve skuteãnosti ale prostû jen potfiebují vût‰í pumpu pro vût‰í tûlo. V˘ãet zajímavostí o srdci by mohl témûfi konãit tím, Ïe ãlovûk má oproti zvífiatÛm srdce vych˘leno více od stfiedu tûla. Vût‰ina lidí se sice domnívá, Ïe ãlovûk se srdcem na pravé stranû je v˘jimeãn˘m úkazem, ale pr˘ je mezi námi takov˘ch v˘jimek dokonce tfietina. Srdce se ãlovûku po cel˘ Ïivot nezastaví a za jedin˘ den udûlá zhruba sto tisíc úderÛ. Pokud právû v klidu odpoãíváme, je srdeãní frekvence pfiibliÏnû 70 aÏ 80 tepÛ za minutu a v tomto stavu srdce pfieãerpá asi pût ‰est litrÛ krve za minutu. Pumpuje zcela nezávisle na na‰em vûdomí – podnûty k tepání vycházejí pfiímo ze srdeãní svaloviny.

VAŽTE SI SVÉHO SRDCE... Kardiostimulátor, bypass nebo transplantace. To v‰echno nás mÛÏe potkat. A závisí to z velké ãásti i na tom, jak se ke svému srdci od mládí chováme... text: redakce; foto: archiv

Nejjednodušší srdce mají bezobratlí. Funkci primitivního srdce u nich zastává většinou jen rozšířený pulzující úsek cévy, který funguje jako peristaltické čerpadlo a zajišťuje cirkulaci tělních tekutin. 82 EUROZPRAVODAJ

S

taráte se o své srdce opravdu dobfie? Sportujete, nepfiejídáte se, nekoufiíte a nejste kaÏd˘ víkend namol? Je tomu pfiesnû naopak? Pak si koledujete (nejen) o infarkt. Na nûco ãlovûk sice umfiít musí, je ale trochu frustrující tu‰it, jak to bude vypadat. Bude to bolet na prsou, a to hodnû. Nûkdy i hodiny. Bolest bude vystfielovat do ramene a do krku. Bude vám na zvracení a moÏná se pozvracíte. Budete se potit jako v saunû a omdlévat. Ano, pfiesnû tak to vypadá... Infarkt je jen jednou z možností, jak z tohoto světa odejít. Paleta tûchto variant spojen˘ch se srdcem je jinak pomûrnû pestrá. Dûsivá statistika fiíká, Ïe v souãasné dobû umírá na srdeãnû-cévní

Srdce zkrátka není primitivní kus tuhého svalu, ale poměrně sofistikovaný orgán, určený k trvalému nepřetržitému provozu. Obvykle si to ani neuvûdomujeme a dáváme srdci pofiádnû zabrat. Na vinû jsou rizikové faktory, které pramení ze Ïivota v nadbytku a trochu alibisticky se jim fiíká civilizaãní faktory. Spolehlivû mezi nû mÛÏeme fiadit koufiení, pfiíli‰ mnoho alkoholu, pfiíli‰ mnoho jídla a naopak málo pohybu. K onemocnûním srdce a cév ale pfiispívá také stres, vysok˘ krevní tlak, cukrovka ãi zv˘‰ená hladina cholesterolu. Nejãastûj‰ím srdeãnû-cévním onemocnûním je ateroskleróza neboli kornatûní cév. Témûfi bez rozdílu se t˘ká muÏÛ i Ïen a ãasto je postihuje i v nejproduktivnûj‰ím vûku. Nemoc je o to zákefinûj‰í, Ïe se pfiinejmen‰ím zpoãátku neprojevuje Ïádn˘mi pfiíznaky. Cévy zkrátka kornatí a tvrdnou, ale dokud nenastane problém, není to znát. Pfiíãinou tvrdnutí cév je tuk, kter˘ se ukládá do cévní stûny. Céva se zuÏuje, krev nemÛÏe dobfie protékat a rÛzné ãásti tûla jsou ‰patnû zásobeny kyslíkem a Ïivinami. Paradoxnû to mÛÏe postihnout samotné srdce – v takovém pfiípadû mluvíme o ischemické chorobû srdeãní. Srdcem totiÏ sice protéká ve‰kerá krev v tûle, ale teãe pfiíli‰ rychle, aby mohla srdce

VùDA A SRDCE

zásobovat. Proto vedou k srdci dvû vûnãité (koronární) tepny, které obalují srdce jako vûnec a dodávají jeho svalÛm Ïiviny a kyslík. Pfii ischemické chorobû srdeãní se tyto tepny ucpávají a v lep‰ím pfiípadû srdce „pouze“ chfiadne. V hor‰ím pfiípadû dojde k úplnému ucpání tepny, coÏ zpÛsobí infarkt, kter˘ mÛÏe v nejhor‰ím pfiípadû konãit zástavou srdce a smrtí. Tyto stavy mají za následek odumírání ãástí svaloviny srdce, coÏ je nevratn˘ stav – srdce se zahojí s jizvou a je ménû v˘konné. Jak se pfied tím chránit? „V podstatû to v‰ichni známe, ale nedodrÏujeme. Je to relativnû jednoduché, ale obtíÏnû realizovatelné. Chce to totiÏ aktivní pfiístup kaÏdého z nás. Pokud koufiíte, musíte pfiestat a vyh˘bat se zakoufienému prostfiedí. Celkovû musíte upravit Ïivotosprávu, to znamená zmûnit stravovací návyky, omezit cukry a Ïivoãi‰né tuky a pfiípadnû je nahradit rostlinn˘mi. SnaÏit se konzumovat dostatek vlákniny, omezit celkovû mnoÏství jídla, jíst ãastûji a ménû, sníÏit svoji hmotnost. A to jde pfiedev‰ím pravidelnou fyzickou zátûÏí. Optimální je sportování v délce tfiiceti aÏ ãtyfiiceti minut dennû,“ shrnuje nejdÛleÏitûj‰í rady pro zdravé srdce MUDr. Jifií Leisser z jedin˘ch moravsk˘ch lázní pro léãbu srdce v Teplicích nad Beãvou. Jako sportovní zátûÏ doporuãuje pfiedev‰ím chÛzi nebo moderní nordic walking, tedy chÛzi s hÛlkami. „Je lépe vûnovat se pfiedev‰ím vytrvalosti neÏ síle,“ doplnil Jifií Leisser. V opravdu mal˘ch dávkách pr˘ ne‰kodí ani alkohol. PotíÏ je

nûkdy tep sportovcÛ na ãtyfiicet úderÛ za minutu a to mÛÏe vést k takzvané bradykardii. Tak se naz˘vá stav pfii abnormálnû pomalé srdeãní frekvenci. ZpÛsobovat ji mohou také nûkteré léky, nitrolebeãní poranûní ãi prodûlan˘ infarkt myokardu. Ov‰em také chfiipka nebo jiná neléãená viróza. Pfiecházení tûchto banálních infekcí se nám mÛÏe vymstít aÏ po letech – viróza totiÏ mÛÏe zasáhnout také srdce, aniÏ bychom o tom vûdûli. To mÛÏe pozdûji zpÛsobit trvalé po‰kození srdce. V krajním pfiípadû pak infarkt, nutnost transplantace srdce ãi pfiinejmen‰ím alespoÀ implantaci kardiostimulátoru. Ukázkov˘m pfiíkladem je napfiíklad dvaa‰edesátilet˘ Jifií Buzek, kterému pfied rokem zavedli kardiostimulátor ve vojenské nemocnici ve Stfie‰ovicích. „Prostû se mi jednou udûlalo ‰patnû. Byl jsem slab˘ a malátn˘ jako nezalévaná kytiãka. Odvezli mû do nemocnice a fiekli mi, Ïe mám moc ‰patné srdce. Pfied tfiiceti lety jsem mûl zánût srdeãního svalu a v nemocnici pfii‰li i na to, Ïe jsem postupnû prodûlal nûkolik men‰ích infarktÛ, o kter˘ch jsem ani nevûdûl. To v‰echno mi poniãilo srdce natolik, Ïe teì pracuje jen na ãtyfiicet procent v˘konu,“ vysvûtlil pfiíãiny sv˘ch obtíÏí Jifií Buzek. KdyÏ v noci v nemocnici usnul a jeho tûlo bylo v absolutním klidu, klesl mu tep dokonce na 28 úderÛ za minutu. Bylo jasné, Ïe nutnû potfiebuje kardiostimulátor, kter˘ by srdce stimuloval k vût‰ímu tempu. „Zachránilo mi to Ïivot, to je bez diskuse,“ tvrdí dnes, kdy mu kardiostimulátor nepfietrÏitû zaji‰Èuje alespoÀ ‰edesát úderÛ srdce za minutu. Celá operace pr˘ netrvala víc neÏ hodinu a pacient byl po celou dobu

nemocnice. Rizikem mohou b˘t také mobilní telefony, které by se ke kardiostimulátoru nemûly pfiiblíÏit na men‰í vzdálenost neÏ deset centimetrÛ. A protoÏe se kardiostimulátor vkládá pod kÛÏi na prsou, doporuãuje se lidem, ktefií ho mají voperovan˘, drÏet pfii telefonování pfiístroj na opaãné stranû. Jiná vût‰í omezení ãlovûk s kardiostimulátorem nemá. Pokud netrpí obtíÏemi, lékafie nav‰tûvuje jednou dvakrát do roka. Pokrok v technologii kardiostimulátorÛ pfiiná‰í dosud netu‰ené moÏnosti. Poãátkem

ãervence ve Stfie‰ovicích implantoval Libor Kameník prvnímu ãeskému pacientovi pfiístroj nové generace – Cylos 990 od spoleãnosti Biotronic. Má nûkolik v˘hod, lze jej velmi snadno jedin˘m tlaãítkem programovat, aby se dal jakkoli pfiizpÛsobit. Navíc dokáÏe zjistit i nepatrné zmûny v tûle ãlovûka. Tedy nejen to, jestli zrovna ‰típe dfiíví, nebo bûÏí maraton,

OBVYKLE SI ANI NEUVĚDOMUJEME ŽE DÁVÁME SRDCI ZABRAT. NA VINĚ JSOU RIZIKOVÉ FAKTORY, KTERÉ PRAMENÍ ZE ŽIVOTA V NADBYTKU A TROCHU ALIBISTICKY SE JIM ŘÍKÁ CIVILIZAČNÍ FAKTORY.

v tom, Ïe tyhle dávky jsou v hospodû opravdu jen na otoãku. Pro muÏe je zdravou mírou jedno pivo ãi dvû deci vína dennû. Îeny alkohol odbourávají hÛfie, a tak se jim doporuãuje jen malé pivo ãi jeden a pÛl deci vína. Takové mnoÏství alkoholu pozitivnû ovlivÀuje takzvan˘ „hodn˘“ cholesterol, takÏe cévám skuteãnû mÛÏe tohle stfiídmé popíjení prospívat. Atleti mají mnohem větší srdce než běžný člověk. ProtoÏe jejich srdce tak pfieãerpá pfii jednom úderu více krve, klesá

pfii vûdomí. „Cítíte to hned, jak to zaãne fungovat. Prostû jsem si pfiipadal zdravûji a lépe neÏ pfiedtím,“ popsal své první pocity z kardiostimulátoru Jifií Buzek. Aãkoli má srdce stále nevyléãitelnû nemocné a slabé, kardiostimulátor mu nejen zachránil Ïivot, ale také celkovû vylep‰il jeho kvalitu. Pfiedtím pr˘ nedokázal vyjít bez dlouhého odpoãinku ani jedno patro po schodech, dnes zvládá patra dvû. Život s kardiostimulátorem není nijak zvlášť složitý. Pacienti by se pouze nemûli dostat do kontaktu se siln˘m elektrick˘m polem. „To by znamenalo tfieba vylézt na nûjak˘ televizní vysílaã nebo se ocitnout pfiíli‰ blízko prÛmyslov˘m sváfieãkám. Ty domácí jsou ne‰kodné, pokud fungují správnû,“ vysvûtluje Libor Kameník, kardiolog a primáfi kardiologické interní kliniky stfie‰ovické

ale registruje i zmûny související s emocionálními v˘kyvy nálady a du‰evním stresem. Jin˘mi slovy, s takov˘m kardiostimulátorem se dá pfieÏít i fotbalové finále nebo hádka o radaru v Brdech. Ne‰vihne to s vámi a vlastnû se ani moc nezad˘cháte... Poslední novinkou je tzv. „home monitoring“, kdy na va‰e srdce prakticky nepfietrÏitû dohlíÏejí odborníci z dálky. Kardiostimulátor v sobû totiÏ má komunikaãní ãip, kter˘ bezdrátovû pfiená‰í údaje do vysílaãe. Ten vypadá jako mobilní telefon a leÏí vám tfieba na lednici. Jednou dennû se pak spojí s centrem v Berlínû a ode‰le tam údaje o srdci, ale tfieba i stavu baterie kardiostimulátoru. Pfiípadné zdravotní hrozby se tak dají vychytat pfiedem a putují zase pfiímo k lékafii jako varovná SMS zpráva nebo e-mail. A pak Ïe Velk˘ bratr je zl˘... I EUROZPRAVODAJ 83

BARMAN BEZ BARVY I ZÁPACHU text: redakce foto: archiv

PRO LABUÎNÍKY V Rusku se vodka průmyslově vyrábí především ve velkých městech a hlavně v Moskvě. Výrobou se zabývá několik společností jako IDV, kteří vlastní značku Smirnoff. Další centrum výroby vodky nalezneme ve Švédsku, kde je nejznámější například společnost Absolut Drinks. Sousední Polsko má také svou velmi známou značku jménem Zubrowka.

âistá nebo ne? V souãasné dobû je vodka prakticky celosvûtovû nejznámûj‰í a velmi oblíben˘ destilát. âistá vodka obsahuje vût‰inou 40 % alkoholu. Setkat se ale mÛÏeme i s vodkou s vy‰‰ím obsahem. Napfiíklad Stalinovy slzy obsahují okolo 60 %. Oproti tomu jsou velice oblíbené ochucené vodky s obsahem alkoholu okolo 20 %. Vodka se mÛÏe vyrábût nûkolika zpÛsoby, ale vÏdy musí projít procesem filtrování. Bûhem destilování je filtrována pfies rÛzná média jako je dfievûné uhlí, mléko a podobnû. Filtrování zbavuje vodku takzvaného „ocasu“, kter˘ se procesem filtrování promûÀuje na specifickou pfiíchuÈ vodky. K dosaÏení dokonalé chuti a vÛnû je nutné proces destilace a filtrování donekoneãna opakovat. To má za následek, Ïe finální produkt je chuÈovû skvûl˘, ale obsahuje tak vysoké mnoÏství ethylalkoholu, Ïe se musí fiedit vodou. Je to obvykle aÏ 85 %. ¤edûním se srazí obsah alkoholu na 40 - 60 procent.

Do sklenice i do jídla... Vodka je samozfiejmû nápoj, kter˘ se pfiedev‰ím popíjí pfii rÛzn˘ch

VODKA: SOUâÁST RUSKÉ DU·E Destilát, kter˘ obsahuje vysoké procento alkoholu a mÛÏe se vyrábût ze ‰iroké ‰kály materiálÛ. Jeho kvalita je dána v˘robcem, obsahem alkoholu a pouÏit˘mi ingrediencemi. Vût‰ina vodek se vyrábí z obilovin, ale narazit mÛÏeme i na druhy vyrábûné z brambor.

Z

Do historie vodky patří i méně slavné události, jako například ruský zákaz prodeje destilátu s obsahem alkoholu nad 20 %. Jeho důvodem byly problémy s vysokým počtem alkoholiků a častá opilost lidí na různých pozicích. Dokonce i ve vládě. 84 EUROZPRAVODAJ

atímco první zmínky o pálení vodky pocházejí z devátého století, nejstar‰í palírna byla zdokumentována v roce 1174 v Khylnovsku. Poláci se sice du‰ují, Ïe vodku pálili jiÏ o sto let dfiív, ale jelikoÏ se tehdy jednalo o pálení vinné révy, ‰lo spí‰ o brandy neÏ o vodku. Navíc Poláci tuto a podobné pálenky pouÏívali aÏ do 15. století v˘hradnû jako medicínu. Jedno ale PolákÛm upfiít nemÛÏeme – Zubrowku lze vystopovat aÏ do 16. století, coÏ z ní dûlá pravdûpodobnû nejstar‰í znaãku vodky. Prakticky stejnû stará je i známá Starka. Vodka je dnes sice teoreticky ãist˘ nápoj, bez pfiímûsí a chuti. ZároveÀ ale existují desítky a stovky modifikací, ve kter˘ch se do vodky

pfiidává kde co. I to má historické jádro – staré destilace byly natolik neúãinné, Ïe se do vodky dodávaly nejrÛznûj‰í pfiíchutû jen proto, aby se zakryla nízká kvalita destilátu. Snahy o pfieãi‰tûní vyuÏívaly v‰echno moÏné, od fiíãního písku aÏ po bahno, teprve v 18. století pfii‰li v Petrohradû na moÏnost vyuÏívat

pfiíleÏitostech. Vzhledem k vysokému obsahu alkoholu se ãistá vodka dost ãasto pouÏívá pfii pfiípravû rÛzn˘ch míchan˘ch nápojÛ. âasto se míchá s ovocn˘mi dÏusy, kdy ovocn˘ dÏus potlaãí ostrou chuÈ tvrdého alkoholu a naopak znásobí úãinky alkoholu na organismus. Velmi oblíbená je dnes vodka míchá s energetick˘mi nápoji

SNAHY O PŘEČIŠTĚNÍ VYUŽÍVALY VŠECHNO MOŽNÉ, OD ŘÍČNÍHO PÍSKU AŽ PO BAHNO. AŽ V 18. STOLETÍ PŘIŠLI V PETROHRADĚ NA MOŽNOST VYUŽÍVAT DŘEVĚNÉ UHLÍ. dfievûné uhlí. Jedním z otcÛ národního standardu vodky byl chemik Mendûlejev, kter˘ si na otázce míchání alkoholu s vodou udûlal dokonce doktorskou dizertaci. Optimální koncentrace sice byla 38 %, car‰tí v˘bûrãí daní si ale situaci zjednodu‰ili na 40 %, neboÈ daÀ se platila z procenta alkoholu.

v pomûru 1:1. Tato kombinace sice není z lékafiského hlediska zrovna doporuãovaná, ale úãinky tohoto mixu jsou velmi efektní. Vodku mÛÏete samozfiejmû pouÏít i v kuchyni stejnû jako jak˘koliv jin˘ alkohol. Na podlévání, na flambování, marinování... Pro vafiení v‰ak není vhodné pouÏívat vodky ochucené. I

BARMAN NETRADIâNÍ BAR text: redakce foto: archiv

PRO LABUÎNÍKY

BAR 1ONE Atmosféra star˘ch ãasÛ na vás d˘chne v okamÏiku, kdy pfiekroãíte práh Baru 1 One.

N

ajdete ho v ulici Dukelsk˘ch hrdinÛ v PrazeHole‰ovicích. Samozfiejmû tím prvním, co takovou atmosféru evokuje, je design interiéru. Hodnû zlaté barvy, hodnû kudrlinek a v‰ude polstrování – chvíli se nestaãíte divit. Jste skuteãnû v baru, nebo v pfiedpokoji fiímského císafie? Pak si v‰imnete nûãeho hodnû zvlá‰tního. Na stûnách jsou obrazy Tamary Lempické, oné tajemné dámy, královny art deco, jejíÏ obrazy zdobily kaÏd˘ lep‰í

salon a která byla pro muÏe femme fatale. Ty obrazy se tváfií jako originály, ale jsou to zruãnû zhotovené kopie jejích nejvût‰ích dûl. Pro dokreslení atmosféry nemohl majitel zvolit lep‰í fie‰ení. Pokud by se mûly nûkde scházet nûjaké filmové hvûzdy, je to pfiesnû prostfiedí pro nû. Patfií k nim, jako ony patfií k fií‰i zábavy a fantazie. Bar 1 One je rozãlenûn na nûkolik prostorÛ. Hned u vchodu je barov˘ pult, pfiístupn˘ ze tfií stran. Ideální místo pro krátké posezení, kdy se ocitáte

na pomezí dvou svûtÛ – vnûj‰ího a vnitfiního. Jste-li s nûk˘m nebo máte víc ãasu, postoupíte dále, do prostfiedí sevfieného stûnami orámovan˘mi do zlata. Tam najdete malé kulaté stolky a pohodlné sezení – aÈ uÏ na bohatû polstrovan˘ch Ïidlích, nebo na lavicích podél stûn. A pak je tu je‰tû jedna místnost, kde si mÛÏete oddychnout zcela jinak – ãajovna oddûlená od baru jen nízkou zdí a velk˘mi okny, zdoben˘mi spirálov˘mi sloupky, s vyv˘‰en˘m stupínkem místo

Na nápojovém lístku najdete velmi širokou nabídku všeho, na co si vzpomenete. Nebojte se ale, zaženete tu i hlad.

podlahy, pod nímÏ necháte boty a rozvalíte se do pol‰táfiÛ. Je pak jen na vás, jestli si tento pro tuto chvíli svÛj prostor necháte oddûlen˘ od ostatního, nebo ho zpfiístupníte odhrnutím tûÏk˘ch závûsÛ z oken. Co víc dodat? Panuje zde ticho a klid, ale také bujaré veselí, pokud se sejde dobrá spoleãnost. I www.bar1one.cz INZERCE

ROZHOVOR

F. A. BRABEC ProtoÏe kameraman se nezmûnil. âlovûk v sobû nosí nûjaké kompozice a nûjaké barevnosti, které se nedají potlaãit. Plno lidí si teì asi fiíká - vÏdyÈ to má stejn˘, zase mu tam vlají ‰átky a plují oblaka. To je ale pfiirozené, kamera Kytici podobná je. Co se ov‰em li‰í, to je filmové vyprávûní. Kytice byly jasnû dané krátké pfiíbûhy, Mácha ale nepsal jako Erben, pouÏíval synonyma k vyjádfiení svého vidûní svûta. Preciznû popsal stav osamûlé Jarmily, stavy Viléma-vraha, kter˘ se vlastnû cel˘ Máj trápí tím, jestli se bojí smrti, nebo nebojí, lká tam, jak plyne ãas a jak plyne voda, jak˘ je západ slunce, a pak to pan Mácha celé shrne jednou vûtou: „Zabil otce neznaného“ a nakonec tam taky zazní nûco o „dívce padlé“. Z tûchto dvou vût jsme vlastnû postavili kompletní milostn˘ trojúhelník otec, syn a Jarmila.

MÁJ: Malá potûcha pro oko a ucho... Za ztvárnûní Erbenovy Kytice získal ãtyfii âeské lvy, pustil se do odváÏného filmafiského experimentu, pfii nûmÏ natoãil bûhem jediného dne snímek Krysafi, následovalo Bolero ãi kamera u filmu Bathory. Teì F. A. Brabec pfiichází do kin s celoveãerním filmov˘m zpracováním Máchova Máje. Pojal ho netradiãním a trochu ‰okujícím zpÛsobem...

A

ãkoli F. A. Brabec zprvu touÏil studovat fotografii, stala se mu údûlem filmová kamera. Jako kameraman debutoval v roce 1989 se snímkem âas sluhÛ. Úzce spolupracoval také s Janem Svûrákem, ale pozdûji zaãal své filmy sám reÏírovat. Prvním z nich byl Král Ubu.

Jste proslulý tím, že střídáte nejen styly, ale i techniku... „Vybral jsem speciální kameru, která zpomaluje záběry. Měl jsem vymyšlený třeba záběr, kdy lidé vyhodí do vzduchu klobouky, ty se téměř zastaví, ale dole pod nimi to pořád žije. Ta kamera se ale porouchala...“ 86 EUROZPRAVODAJ

Proč jste si k natáčení vybral zrovna Máj? K Máji mû pfiivedli vlastnû diváci Kytice. S tou jsme jezdili po celé âR, a protoÏe mám rád, kdyÏ se zÛstává po premiéfie v kinû a debatuje se, zÛstávali jsme po promítání na besedû s diváky. Pfii tom se mi alespoÀ pûtkrát stalo, Ïe se mû ptali, jestli nechci natoãit tfieba Máj. Takže to nebyl tak úplně váš nápad? O Máji jsem uvaÏoval jiÏ pfied Kyticí, ale to pravé rozhodnutí bylo od divákÛ. Je trochu složité točit Máchu a překládat jeho verše do obrazů. Netušíte, jestli se o to už někdo pokusil před vámi?

Pfied prací na znám˘ch tématech si vût‰inou zji‰Èuji v‰e, co bylo jiÏ vykonáno. A kdyÏ jsme provûfiovali filmov˘ Máj, nenarazili jsme vÛbec na nic kromû divadelních adaptací a recitací, které mám doma nahrané. Mám rozhlasové nahrávky s Janem Kaãerem, Honzou Tfiískou a byl jsem se podívat i ve Viole na adaptaci s Bárou Hrzánovou. Sehnal jsem si i star‰í záznamy divadelních pfiedstavení, ale jako film se mi nepodafiilo najít vÛbec

„KDYŽ JSEM SVŮJ PŘÍBĚH VYPRÁVĚL LIDEM, TVRDILI MI, ŽE JSEM SE ZBLÁZNIL, ŽE TOHLE VŮBEC V BÁSNI NENÍ.“ nic, takÏe si myslím, Ïe se o Máj zatím je‰tû nikdo jin˘ nepokou‰el. To jste tedy průkopník. Jo, asi jako s Kyticí. Já mám rád, kdyÏ mÛÏu dûlat nûco, co nikdo jin˘ nedûlá. Ostatnû doma máme také vûci, které nikdo jin˘ nechce, jak fiíkají na‰e dûti vÏdycky, kdyÏ pfiinesu nûco z bazaru. Takovou uÏ máme se Ïenou povahu. Když vezmeme Máj ve vašem podání, nabízí se srovnání s Kyticí.

Vy si tedy dotváříte Máchu jaksi „podle Brabce“. Ano, je to vlastní v˘klad Máchova Máje. KdyÏ jsem pfiíbûh vyprávûl lidem, tvrdili mi, Ïe jsem se zbláznil, Ïe to v básni není. Ale vÏdyÈ je to pfiece o tom, Ïe táta to dûlá s Jarmilou, kluk to dûlá taky s Jarmilou, a kdyÏ to s ní dûlá táta, tak zrovna pfiijde kluk, zezadu ho podfieÏe a pak teprve zjistí, Ïe to byl jeho táta. Já kaÏdému tvrdím, Ïe je to tam napsané. MoÏná ne tak zjednodu‰enû, ale tohle je prostû mÛj v˘klad. Kytice byla taky do jisté míry na‰ím v˘kladem Erbena.

PREMIÉRA text: redakce foto: archiv

V mém podání vodník nemûl ‰osy, nemûl cylindr a nemûl zelenou kamizolku, i kdyÏ ho tak Erben popisuje. A zatímco Mácha vidûl Viléma s péry za kloboukem, nበVilém vypadá jako Jim Morrison. V Kytici jste vycházel z předlohy, v Máji se textu moc nedržíte...

„MĚL JSEM PŘEDSTAVU, ŽE TO BUDOU REBELOVÉ SVÉ DOBY, JENŽE KLUCI MI PŘIPADALI JAKO SLABOŠI.“ Tady, na rozdíl od Kytice, jsou klasické filmové dialogy, takÏe postavy mluví svou vlastní fieãí. Mluví ale hodnû málo. A Mácha ve filmu zní pouze z úst vypravûãe, kter˘m je Jan Tfiíska.

S erotickými scénami jste rozhodně nešetřil... BáseÀ o lásce to vyÏaduje. Já ale nemám moc rád takové scény, kde chlapovi kmitá zadek, takÏe jde spí‰ o urãité náznaky, Ïe se ti lidé mají rádi. Pro mû je vÏdycky nejtûωí reÏijnû kameramansk˘ ofií‰ek, jak k tomu pfiistoupit. Nikdy nevím, jak u toho mají vzdychat nebo jestli tam mají vá‰nivû mlátit s nábytkem. Hlavnû v‰e jiÏ bylo tisíckráte natoãeno. Proto ty scény netoãím rád. Ještě v dubnu minulého roku vám chybělo obsazení Viléma a Jarmily. To bylo tak složité rozhodování? Obsazení nám chybûlo dokonce je‰tû v ãervnu. Prostû se mi nelíbila Ïádná Jarmila ani Ïádn˘ Vilém. Mûl jsem pfiedstavu, Ïe to budou takoví rebelové své doby, ale hlavnû kluci mi pfiipadali pofiád jako slabo‰i. Ti vybraní jsou pro mû ideály, i kdyÏ jsou to oba neherci. A nebyl to záměr, že jste vybral neherce? Pracuje se s nimi lépe? Ne, nebyl to zámûr, radûji pracuji

s herci, protoÏe herec je partner, kter˘ vám pomáhá. A v˘born˘ herec, to uÏ je partner, kter˘ si ohlídá spoustu vûcí sám. Já vím, jak ten film má vypadat, ale nedokáÏu jim poradit, jak se ãlovûk tváfií, kdyÏ mu umfiela maminka. Práce s neherci je prostû obtíÏnûj‰í. Já jsem mûl pozvan˘ch spoustu studentÛ herectví, ale oni to podle mne hráli moc nauãenû, chybûla jim svoboda, takÏe to ve v˘sledku vypadalo jako na divadle. Do seriálÛ se to asi hodí, ale v celoveãerním filmu je to trochu smû‰né. Já myslím, Ïe bude lep‰í, kdyÏ tam je neznámá dvojice.

A nekomplikovalo vám život, že je poslední dobou počasí tak nevyzpytatelné? No musím to zaklepat, ale bylo to skvûlé, protoÏe bylo boufikové poãasí, takÏe jsme chytili dramatické svûtlo i dramatické mraky. Nejhor‰í je, kdyÏ máte - jak já fiíkám - kalifornské modré nebe. Kdysi jsem je‰tû zaÏil, Ïe se

Údajně nesnášíte jaro, takže jste se rozhodl točit Máj v létě. Nemám rád zelenou, takovou tu jarní ostfie zelenou. KdyÏ vedle sebe dáte pleÈovou barvu a ostfie zelenou, tak aÈ dûláte, co dûláte, ta zelená pÛsobí ru‰ivû. Pro mû je na jafie ta zelená tak

ostrá, Ïe úplnû píchá do oãí. To byl jeden z dÛvodÛ, proã jsem si fiíkal, Ïe jaro mÛÏe b˘t i v ãervenci. A za druhé, v kvûtnu neb˘vá vÏdycky dvacet stupÀÛ, ono b˘vá i pût ‰est stupÀÛ, a má-li b˘t film aspoÀ trochu erotick˘, nemohou tam hereãky chodit v koÏichu. Navíc jsou tam scény i v de‰ti a myslím, Ïe zrovna tûm tepl˘ ãervenec pomohl, a tak se skvûle povedly.

ãekalo pÛl dne na mrak, ale to s pfiíchodem kapitalismu padlo. Teì takové prostoje nikdo nezaplatí a já se musím vejít do tûch ãtyfiiadvaceti natáãecích dní. Nám to v‰echno na‰tûstí vy‰lo.

Lokace si předem sám objíždíte a plánujete? „Některá místa znáte již léta, některá se dolaďují na poslední chvíli. Ono to sice v kině vypadá tak, že tomu Brabcovi zrovna vyšlo slunce, když Tříska zvedá kolo nad hlavu, ale buďte v klidu - třeba lokace k Máji mám projeté už možná čtyři roky. To je všechno vypočítané, přesně vím, kde vychází slunce, v který den a v jakou hodinu. Jsem totiž velmi pečlivý v přípravě. Do detailu.“

Nebojíte se nezájmu diváků, když jsme Máj všichni četli ve škole? Snad pfiijdou ti, ktefií chtûjí vidût nûco jiného neÏ souãasn˘ ãesk˘ humor. I

> VSADIL JSEM V·ECHNO NA P¤ÍBùH... Až na druhém místě na jeho zpracování. To je blázinec, co?

„Máj jsem pfieãetl pfied natáãením hodnûkrát. Pfiitom jsem si pro‰el v‰emi stadii: od pocitÛ, Ïe je to v˘born˘, aÏ po

dojem, Ïe je to stra‰n˘. Dokonce jsem dospûl do stadia, Ïe je to hrozná slátanina a taková blbost, Ïe to vÛbec toãit nebudu. Mácha vidí zapadat slunce a napí‰e o tom dvû stránky. Samozfiejmû, jako literatura je to bájeãné, ale pro film je to katastrofa. MÛÏu tûch západÛ natoãit tfieba dvacet, mÛÏu je prolínat do sebe, ale nakonec si ten divák stejnû fiekne: „Proboha, jak dlouho to je‰tû bude zapadat?“ Mácha opisoval to, co vidûl, do ver‰Û, a já teì zase opisoval obrazem to, co opsal on. Pfiitom to uÏ není Mácha, ale spí‰ Brabec, protoÏe Mácha mi to uÏ tûÏko popí‰e. Já tedy vlastnû opisuju pfiedstavu pfiedstavy. Ale kdybych zÛstal jen u toho, natoãím tak patnáct minut...“ EUROZPRAVODAJ 87

POZVÁNKA text: redakce; foto: archiv

KULTURA

P

fii procházce srdcem Malé Strany se mnohému náv‰tûvníkovi mÛÏe zdát, Ïe parter mûsta jako by pfiestal Ïít vlastním Ïivotem, jako by nemûnn˘ pÛvab historick˘ch zákoutí byl mechanicky doplÀován stejn˘mi nabídkami suven˘rÛ a osvûÏovnami, s nimiÏ se novodob˘ poutník setkává kdykoliv a kdekoliv. Staãí v‰ak drobná odboãka od hlavního

z jejích poznávacích znamení je krásná réva, rostoucí v rohu malého námûstíãka, která pfieÏila i surov˘ útok jednoho z b˘val˘ch nájemcÛ a nabízí stále pfiíjemné posezení ve

LOŇSKÁ ZNOJEMSKÁ VÝSTAVA S NÁZVEM DIVADLO SVĚT – TEATRUM MUNDI, MĚLA MIMOŘÁDNÝ OHLAS U VEŘEJNOSTI.

odehrávají ve Znojmû, mûstû vína, v rámci mezinárodního televizního a rozhlasového festivalu Znojemsk˘ hrozen. Leto‰ní náv‰tûvníci Domu umûní ve Znojmû uvidí tak od 16. záfií, tedy dfiíve, neÏ obdivovatelé praÏské Malé Strany, reakci tfiiceti pûti umûlcÛ na téma Kráska a zvífie. Budou se zam˘‰let nad v˘kladem metafory o vztahu o‰klivosti a krásy, brutálního a nûÏného i nad klamem

Zleva: Loňská znojemská výstava s názvem Divadlo Svět. Plátno Ivana Exnera. Jediný Bůh Kláry Klose. Spisovatel a kurátor výstav Alex Koenigsmark. Interiér galerie VIVO na Maltézském náměstí v klidné části Prahy, kde kromě umění najdete i zásoby kvalitního vína. Ideální místo pro vaši obchodní schůzku.

Umění ve stínu vinné révy... V galerii VIVO najdete obrazy, plastiku a grafiku, ve vinném bistrotu VIVO dobré víno nejen z Moravy nebo âech. Nabízí zde i ochutnávku ve sklepû a zajímavé slevy pfii vût‰ím odbûru. turistického tahu a objevíme poblíÏ Kampy pÛvab tichého Maltézského námûstí. Ve stínu lípy vás upoutá zajímavá kovová skulptura v lehce nadÏivotní velikosti – VlkoÀ plzeÀského v˘tvarníka Tomá‰e KÛse –

VÝZVĚ K ZÁŽITKU VE SPOJENÍ UMĚNÍ A VÍNA ODOLÁ MÁLOKDO. PROTO JE VIVO MÍSTEM ČASTÝCH SETKÁVÁNÍ. která vás zve do galerie s názvem VIVO, coÏ latinsky znamená „Ïiji“, a podtitulem Ars et Vinum. Pokud si potrpíte na pfiesné adresy, tak ji najdete v domû U Zlatého hada na Maltézském námûstí ã. 3, nedaleko parku Malá Kampa a Nostického paláce. Jedním 88 EUROZPRAVODAJ

svém stínu. Heslo UMùNÍ A VÍNO zvolili její majitelé zámûrnû. Jsou totiÏ toho názoru, Ïe obû disciplíny vytváfiejí u‰lechtilé a tradiãní spojení. V˘zvû k záÏitku ve spojení umûní a vína odolá málokdo a jistû i proto je tento malostransk˘ kout místem opakovan˘ch setkávání. Galerie, doplnûná mal˘m bistrem s vynikajícími víny, se specializuje na souãasné ãeské umûlce. Kromû pravideln˘ch v˘stav pofiádá i komorní diskusní kluby a její spolupráce s jednotliv˘mi umûlci je proto charakterizována trvalou pfiátelskou a tvÛrãí komunikací. KaÏdoroãním vyvrcholením je pak spoleãná v˘stava, pfii níÏ v˘tvarní umûlci reagují na pfiedem dané literární téma, které vÏdy pro pfií‰tí rok vyhla‰uje na vernisáÏi spisovatel a kurátor v˘stav Alex Koenigsmark. Tato slavnostní zahájení se jiÏ desát˘m rokem

povrchního pohledu s Ivanem Exnerem, Klárou Klose, Ale‰em Krejãou, Jaroslavem ·er˘ch a mnoha dal‰ími. LoÀská znojemská v˘stava s názvem Divadlo Svût – Teatrum Mundi mûla mimofiádn˘ ohlas u vefiejnosti. Ti, kdo v tepl˘ch podzimních dnech nav‰tíví znojemská vinobraní, a posléze v‰ichni, kdo se rádi vrací na Maltézské námûstí v Praze, budou moci posoudit, zda i v tomto roce pro nû bude umûní a víno vítan˘m prÛvodcem slastmi i strastmi kaÏdodennosti. V galerii pak mimo jiné naleznete práce Bedfiicha Dlouhého, Ale‰e Krejãi, Milana Ressela, Igora ·evãíka, Eli‰ky RoÏátové, Aleny Koenigsmarkové, Tomá‰e KÛse, Petry Orie‰kové, Olgy VyleÈalové, Jaroslava ·er˘ch, Jáchyma ·er˘ch, Jana Eckerta, Daniela Mellera a mnoha dal‰ích. No a ve vinotéce tfieba vína firmy Vinohrad z Dolních Vûstonic ãi vinafiství Kosík z Tvrdonic. I

ZA ZÁBAVOU POZVÁNKY PODZIM 2008

P¤EHLED

Kultura

fotografií, které navazují na nûkolikaletou zku‰enost autorky s fotografováním Ïen na ãernobíl˘ materiál. Portréty, akty, záti‰í, to v‰e zvládá fotografka s bravurou a do kaÏdého snímku dokáÏe vtûlit tajemství a vyzdvihnout krásu a pÛvab zachyceného objektu. Zatímco z portrétÛ, které Tereza z Davle dokáÏe, vyzafiuje kouzlo osobnosti, ve snímcích Ïen najdete málem i jejich Ïivotní pfiíbûh. Staãí se jenom dÛkladnû zahledût na fotografii a nechat se vtáhnout do jejího obsahu. V fiíjnu budete mít pfiíleÏitost.

Co se děje... ZaÏijte neopakovatelnou noc plnou akce, napûtí, zábavy, hudby, profesionálních vystoupení a pfiehlídek, laser show, dobrého jídla a pití.

PRO REKLAMOÎROUTY NASTANE JEJICH NOC Letos se setkáme již po třetí v řadě na Noci reklamožroutů v Palace Cinemas, pořádanou Palace Media. Co vlastnû Noc reklamoÏroutÛ znamená? Je to svûtová show, pofiádaná kaÏdoroãnû jiÏ od roku 1981, s níÏ prorazil do svûta Jean Marie Boursicot. Z nápadu, kter˘ se zrodil v hlavû francouzského filmového nad‰ence, se stal mal˘ projekt, kter˘ brzy získal obdiv francouzsk˘ch divákÛ a bûhem pár let se roz‰ífiil do celého svûta. V souãasné dobû mÛÏete show zhlédnout na obfiích plátnech ve více neÏ 40 státech a 160 mûstech po celé Zemi od Tokia pfies Moskvu do

TEREZA Z DAVLE:

KRÁSA V ČERNÉ A BÍLÉ

Kdo je ve skuteãnosti Tereza z Davle, tu‰í jen malá skupinka lidí. Kulturní redakce Eurozpravodaje fotografku zná, ale neprozradí. Dal‰í informace o ní hledejte na adrese www.terezazdavle.tk.

âernobílé fotografie Ïen budou k vidûní v Galerii âesk˘ Barok od 2. do 31. fiíjna leto‰ního roku. Jejich autorkou je fotografka s umûleck˘m jménem Tereza z Davle. Osobnost umûlkynû schovaná za tajemn˘ pseudonym vyvolává v divákovi pocit zvûdavosti. Na‰tûstí v jejím pfiípadû nejde o pozérství a Tereza z Davle má za sebou práci, se kterou se mÛÏe smûle chlubit. Na v˘stavû, kterou budete mít moÏnost spatfiit v praÏské galerii (sídlí v Rámové ulici), bude pûtadvacet nov˘ch

Krátce >MINI Roof Art

Praha prožívá ojedinělý umělecký projekt: Výstava MINI Roof Art, v rámci které šest předních českých výtvarníků

ztvárnilo svou představu uměleckého využití prostoru, který nabízí střecha legendárního vozu MINI. Od 1. do 14. září 2008 v OC Nový Smíchov,

Praha 5 a od 14. do 28. září 2008 v ulici Na Příkopě, Praha 1 ji mohou lidé nejen zhlédnout, ale také prostřednictvím SMS

OTEV¤ENÉ DVE¤E Prodloužit léto a krásné letní chvíle se pokusila společnost BOHEMIA SEKT vernisáží výstavy malíře Tomáše Bíma s názvem Otevřené dveře v prostorách Bohemia Sekt Centra ve čtvrtek 4. září 2008. Pro všechny, kdo vernisáž nestihli, máme dobrou zprávu – výstava potrvá až do konce října.

Îenevy, od Santiaga pfies Mexico City a Honkong do PafiíÏe... a nyní i v Praze a v Brnû. Pfiiná‰í reklamní spoty z 60 rÛzn˘ch národÛ napfiíã kontinenty od Asie, pfies Afriku, Severní a JiÏní Ameriku aÏ po Evropu. Jako na podnosu vám bude letos naservírováno 500 krátk˘ch filmÛ (reklam), z nichÏ 480 nebylo nikdy promítáno na plátnû takového formátu. Cenzura není dovolena: alkohol, tabákové v˘robky a sex jsou její souãástí stejnû tak jako známí herci a sportovci a jsou diskutovány celosvûtové problémy.

„Poezie všedního dne,“ tak by se daly charakterizovat obrazy Tomáše Bíma. Projdete-li pomyslnými otevřenými dveřmi, stanete se součástí magického světa, kde se pravda a sen prolínají a kde vás omámí příjemné pocity klidu a ticha. Nechte se pozvat do tajemného prostoru... www.bohemiasekt.cz Tomáš Bím je známým malířem, grafikem a ilustrátorem České republiky. Během své umělecké činnosti uspořádal více než sto samostatných výstav v Čechách i v zahraničí. Od roku 1999 je členem spolku českých grafiků Hollar. Bím vytvořil ilustrace k řadě knih a časopisů, spolupracuje s televizí i s filmem.

hlasovat a vybrat nejkrásnější z navržených střech a vyhrát tak pro sebe vůz MINI na celý víkend.

EUROZPRAVODAJ 89

NOVINKY

MÓDA ZAPOMEŇTE NA FÁDNÍ OBLEČENÍ. OŽIVTE HO TŘEBA BAREVNÝM SVETREM.

ELEGANCE

PODZIMU Sako odnepaměti nepatří pouze k povinné výbavě kravaťáků. Zvlášť pokud má sportovní střih. Můžete si k němu obléct klidně i džíny. astává podzim, ãas chladnûj‰ího poãasí a sem tam nûjaké pfieháÀky. Kromû poãasí se ale mûní i trendové barvy obleãení. TakÏe zasuÀte bílá a krémová lnûná saka zase zpût do vakÛ a pfiihoìte k nim prostfiedky proti molÛm. Podzim si totiÏ Ïádá ‰edou, ãernou nebo tfieba khaki. A je‰tû jedna rada: aÏ se budete oblékat na procházku mûstem, nezapomeÀte, Ïe nic nedokáÏe oÏivit jednoduché sako tolik jako doplÀky. PouÏívat kapesníãek vy‰lo ponûkud z módy, s lehk˘m ‰álem kolem krku ale nemÛÏete chybovat.

N

2

1

3

Trendy pro rok 2008 1) Proužkované šedočerné sako Joop. Cena: 9250 Kã. Wilvorst. Šedý šál Jack & Jones. Cena: 449 Kã. Světle žlutá košile s proužky Joop. Cena: 3150 Kã. Wilvorst. Růžový svetr Guess by Marciano. Cena: 1630 Kã.

90 EUROZPRAVODAJ

2) Tmavě modré jednořadé sako Guess by Marciano. Cena: 2290 Kã. Košile se svislým barevným proužkem Gas. Cena: 1990 Kã. Pruhovaný svetr s barevně atypickými pruhy Tommy Hilfiger. Cena: 3080 Kã.

3) Hnědé kostkované sako s výraznými kapsami Reserved. Cena: 1699 Kã. Fialkový svetr Stefanel. Cena: 1390 Kã. Světle zelené polo triko s límečkem a zvýrazněnou lištou Guess by Marciano. Cena: 2290 Kã.

NÁŠ TIP:„Sportovní sako vybírejte jednořadé se dvěma knoflíky. Lepší jsou i méně nápadné kapsy. Chcete ho přece užít ještě několik let...“

IMAGE GENTLEMANA

4

5

6

7

4) Béžové sako sportovního střihu se čtyřmi velkými kapsami Guess by Marciano. Cena: 6790 Kã. Hnědý bavlněný pruhovaný svetr Gas. Cena: 2190 Kã. Světle hnědý šál z pashminy Jack & Jones. Cena: 449 Kã.

5) Šedé sako s jemným pruhem Pietro Filipi. Cena: 3245 Kã. Žlutohnědý svetr s klínkem Hugo Boss. Cena: 4750 Kã. Hnědé polo Guess by Marciano. Cena: 2290 Kã. Černý mačkaný šál Hugo Boss. Cena: 2250 Kã.

6) Tmavě hnědé mašestrové sako klasického střihu Marks & Spencer. Cena: 1975 Kã. Bílá košile s modrou kostkou Pietro Filipi. Cena: 973 Kã. Světle žlutá vesta s náplety a decentním vzorem Reserved. Cena: 699 Kã.

7) Hnědé podzimní sako s velkými kapsami Gas. Cena: 4900 Kã. Sněhově bílá bavlněná košile Marc O’Polo. Cena: 1850 Kã. Wilvorst. Vzorovaný zelený pulovr do véčka Guess by Marciano. Cena: 3290 Kã.

EUROZPRAVODAJ 91

NOVINKY

DESIGN

1

2

4

5

3

6

7

KdyÏ Miláno udává designérsk˘ tón... 1) Styx. ClassiCon. Konferenční stůl, design Alexander Taylor. 2) Plein. Alias. Lehká venkovní stohovatelná židle. Design Alfredo Häberli. 3) Tanis. Ligne Roset. Designér Pierre Paulin a jeho psací stůl. 4) Flow. Swedese. Křeslo, ve kterém se prý báječně čte, navrhl

8

Michael Sodeau. 5) Desalto. Skořepinové křesílko designéra Marca Acerbise. 6) Stack. Established & Sons. Atypický úložný systém, který navrhl Shay Alkalay. 7) Rotterdam. Vitra. Židle v retro stylu, designér Hella Jongerius. 8) Heaven. Cassina.

9

11

92 EUROZPRAVODAJ

Lehké velmi pohodlné křesílko, design Yoshioka Tokujin. 9) Divina. Driade. Kožené sofa s ležící postavou, design Fabio Novembre. 10) Satyr. ClassiCon. Křeslo s podpěrami, design ForUse. 11) The New Gaudi. Heller. Stohovatelná židle v různých

barevných odstínech, design Vico Magistretti. 12) Nature Morte a Habiter. Edition Thaddaeus Ropac Gallery. Atypické dřevěné křeslo s úložným prostorem, design Matali Crasset. 13) Eloro. Cassina. Dlouhá elegantní pohovka, design Rodolfo Dordoni.

10

12

13

JAK SI VYBAVIT INTERIÉR

15

14

18

17

16

19

20

Když jsme přemýšleli, co nejlepšího vybrat z každoročního veletrhu iSaloni v Miláně, vsadili jsme na vše, co je určeno hlavně k pohodové relaxaci... 14) Stolek. Living Divani. Stolek se skleněnou deskou, designér Arik Levy. 15) Mirrorballsonstand. Tom Dixon. Lampa tvořená velkými a menšími odlévanými koulemi, design Tom Dixon. 16) Dehors. Alias. Sofa trubkové konstrukce, design Michele De Lucchi, Philippe

21

24

Nigro. 17) Log. Artelano. Servírovací stolek, design Patricia Urquiola. Marseille. 18) Slab. Tom Dixon. Židle z tvarovaného dubového dřeva, design Tom Dixon. 19) WOGG 42. Wogg. Židle s oddělenou opěrkou a sedákem, Design Jörg Boner. 20) Log.

Artelano. Relaxační křeslo s podnožkou, design Patricia Urquiola. 21) Tectonic. Bonaldo. Servírovací stolky, design Alain Gille. 22) Melody. MDF Italia. Knihovna z revolučního materiálu LG HI-MACS, design Neuland Industriedesign. 23) Sumo. Baleri

22

Italia. Polstrované křeslo. Design Xavier Lust. 24) Terminal. B&B Italia. Futuristický otoman, design Jean-Marie Massaud. 25) Vulcano. Poliform. Kulatý stůl, design Paola Navone. 26) Bigframe. Alias. Venkovní židle s područkami, design Alberto Meda.

23

25

26

EUROZPRAVODAJ 93

NOVINKY 2008

TECHNIKA

NA CESTY I DO PRÁCE... Našli jsme pro vás zajímavé věcičky, které vás budou rozhodně bavit. A hrát si s nimi můžete dokonce i během pracovní doby. Třeba pod stolem... APPLE MACBOOK AIR (cena: 45 400 Kã) Už na první pohled pochopíte, že tento notebook míří jinam než ostatní notebooky. Čistý stříbrný design se zaoblenými hranami a tenkým profilem působí neuvěřitelně nadčasově a dalo by se říci, že až téměř snobsky. Oblíbí si ho zejména ti, kteří nechtějí, aby jejich notebook vypadal příliš obyčejně a „technicky“. PALM CENTRO (cena: 5500 Kã) Svou výbavou se Palm Centro se řadí mezi velice dobře vybavená smartphony. Palm Centro pohání 312 MHz procesor Intel XScale, 94 EUROZPRAVODAJ

disponuje 128 MB ROM a 64 MB RAM a nechybí mu ani Bluetooth 1.2 či vestavěný 1,3 megapixelový fotoaparát. KLIPSCH IMAGE (cena: 7500 Kã) Sluchátka velmi precizního provedení, miniaturní velikosti a chytlavého zvuku. Výborná odolnost, přitažlivý design. Pro většinu posluchačů nejpohodlnější in-ear sluchátka nejen díky svému tvaru a hmotnosti, ale také speciálním gelovým špuntům, které minimalizují tlak při zachování vynikající izolace od okolního zvuku. Konstrukce

má jedinou vadu - z neznámého důvodu je kabel méně kvalitní, než u ostatních výrobků Klipsch a je náchylný k „mikrofonnímu efektu“. SONY PSP SLIM (cena: 4490 Kã) Velmi elegantní přenosná herní konzole černé barvy a štíhlého „těla“, která disponuje kvalitním širokoúhlým displejem s více než šestnácti miliony barev. Kromě hraní her a přehrávání videa umožňuje PSP reprodukci hudby ve formátu MP3 (ATRAC-3), prohlížení fotografií či připojení k internetu pomocí WiFi.

V·E DO KAPSY SEZNAMTE SE

VICTORINOX SWISSCARD LITE (cena: 659 Kã) Multifunkční nářadí v pouzdře o velikosti kreditní karty, které obsahuje třináct nepostradatelných „nářadí“. LED LENSER V8 TURBO TORCH (cena: 300 Kã) LED dioda, která představuje nejlepší kombinaci kvality, účinnosti a hodnoty. Můžete ji upevnit na kroužek od klíčů a použít nejen v případě nouze, ale třeba i v domácnosti. FREEDOM GPS2000 (cena: 1390 Kã) Navigační miniaturní modul ve tvaru klíčenky

s Bluetooth připojením Freedom GPS 2000 je nejmenším dostupným GPS modulem. Je určen pro všechny přístroje s Bluetooth připojením (PDA, telefony…), na kterých lze provozovat navigační software. Díky jeho malým rozměrům a možnosti připevnění ke klíčům ho můžete mít neustále při sobě. NOKIA E51 (cena: 7990 Kã) Tenké tělo dalšího zástupce byznysové řady Nokií v sobě ukrývá velmi bohatou výbavu. Vedle povedeného designu je tak nová Nokia E51 připravena na náročné pracovní nasazení.

Nechybí wi-fi, podpora sítí třetí generace, ale ani dvoumegapixelový fotoaparát. CANON POWERSHOT G9 (cena: 10 990 Kã) Nová vlajková loď řady PowerShot přináší oproti svému předchůdci řadu vylepšení. Je to především rozlišení 12 Mpx a velmi žádaný záznam snímků ve formátu RAW pro jedinečnou kvalitu snímků. Software ZoomBrowser dodávaný s fotoaparátem obsahuje nástroj RAW Image Task, ve kterém lze provést jemné úpravy, například kompenzaci expozice či vyvážení bílé.

EUROZPRAVODAJ 95

ROZHOVOR OSOBNOST

FILMOV¯ SVùT

Hereãka Angelina Jolie:

Nezkrotná Angelina Angelina je snad jediná hereãka, na kterou Ïeny neÏárlí. Dokonce jsou ochotny fiíct, Ïe je krásná, Ïe má husté vlasy, velká a plná Àadra a skvûlou postavu... text: redakce; foto: Bontonfilm

A

ngelina patfií mezi nejkrásnûj‰í Ïeny svûta – to naprosto bezpochyby. Pozornost urãitû pfiitahují její podmanivû velké oãi, její rty, které pÛsobí jako vábné magnety; KdyÏ je vût‰ina z nás vidí, zmocÀuje se nás neovladatelná ÏízeÀ po polibku... Co je tahle Ïena ale vlastnû zaã?

Nikdo vám nemůže mít za zlé, když řeknete, že Angelina Jolie je nejlepším, přímo ideálním ztělesněním ženské krásy. Možná si myslíte, že být v sedmém nebi znamená být Bradem Pittem. Radši ale šlápněte na brzdy. Brad to nemusí mít tak růžové, jak se zdá. Angelina je buďto blázen, nebo si ze světa utahuje, jak to jen jde. 96 EUROZPRAVODAJ

Ve ãtrnácti letech se s pfiítelem nastûhovala do domu ke své matce a bratrovi. Toto období je ov‰em plné depresí. Angelina má problémy s navazováním vztahÛ a pokou‰í se podfiezat si Ïíly. Ve dvaceti dostává první velkou roli ve filmu Hackefii. OkamÏitû se beznadûjnû zamiluje do svého hereckého kolegy Johnnyho Lee Millera a po sedmi mûsících se koná svatba. Îádná velká party. Angelina vydává pfiíkaz, Ïe obfiadu a slavnosti se smí zúãastnit jenom její matka a pár nejbliωích pfiátel Johnnyho. Angelina se vdává v koÏen˘ch kalhotách a bílém triãku. Na zádech má napsané Ïenichovo jméno vlastní krví. Po ãtyfiech letech následuje rozvod, ale podle Angeliny jsou oba pofiád dobfií pfiátelé: „Johnny je skvûl˘ muÏ a nedovedu si pfiedstavit lep‰ího manÏela. Vím, Ïe teì bych s ním vydrÏela aÏ do smrti.“ Asi nikdo z nás by nechtûl b˘t v kÛÏi Brada Pitta a ráno si u snídanû pfieãíst v novinách tato slova. Zvony rozvodu se ani nestihly rozeznít a Angelina rozjíÏdí románek se Ïenou: s modelkou a hereãkou Jenny Shimizu. Na adresu sv˘ch bisexuálních tendencí dnes fiíká: „Tehdy mû to hodnû pfiekvapilo, kdyÏ jsem si uvûdomila, Ïe na nûkteré Ïeny se dívám stejnû jako na muÏe. Dnes bych ov‰em neváhala ani minutu. Ve chvíli, kdy nûkoho miluju, je mi jedno, jestli je

to chlap, nebo Ïena. Ano, jsem schopná bisexuální lásky.“ Po získání Oscara Angelina náruÏivû líbá na rty svého bratra. Následnû prohla‰uje, Ïe je do nûj ‰ílenû zamilovaná... Angelinû je ãtyfiiadvacet a v Los Angeles je hospitalizovaná, protoÏe se nervovû zhroutila. Tûsnû potom, co ji pustili, se vdává za dal‰ího hereckého kolegu, Billyho Boba Thorntona. Svatební ceremoniál neprobíhá nikde jinde neÏ v Las Vegas a stojí podezfiel˘ch 189 dolarÛ. Na dÛkaz své lásky si Angelina nechává vytetovat manÏelovo jméno a oba nosí na krku lahviãku s krví toho druhého. „Nûkdo si myslí, Ïe diamanty jsou nejkrásnûj‰í na svûtû,“ fiíká Angelina. „Pro mû je nejkrásnûj‰í krev mého muÏe.“ K prvnímu v˘roãí jejich sÀatku dává Angelina svému muÏi lehce morbidní dárek. Dva hrobeãky – jeden pro nûj a jeden pro ni. O dva roky pozdûji se znenadání rozhodne adoptovat dítû z KambodÏe. Na listinách ov‰em figuruje jenom její jméno. Objevují se

dceru, která podle jeho slov trpí tûÏk˘mi mentálními poruchami. Angeliny se zastává její maminka: „Angelina je úplnû v pofiádku. Jejímu fyzickému a psychickému zdraví nic neschází.“ Angelina pÛsobí jako nespoutaná tygfiice a fiádí dál. Na konto si pfiipisuje herecké úspûchy a dal‰í kousky, které s ní Pitt trpûlivû proÏívá. Pár, kter˘ o svatbû zatím nemluví – kupodivu –, si balí kufry a jede do Afriky. Angelina tam totiÏ chce porodit první dítû. Dal‰í adopce samozfiejmû pokraãují. Pitt utrácí peníze a Angelina pfiedûlává jejich pfiíbytek na muniãní sklad. „JestliÏe se k nám nûkdo vloupá a bude chtít ohrozit moje dûti,“ fiíká Angelina, „jsem pfiipravena stfiílet.“ Kromû toho se Angelina netají, Ïe má zálibu ve sbírce noÏÛ, a pro své star‰í dûti plánuje kurzy sebeobrany. Vzhledem k francouzskému pÛvodu své matky mává Angelina na povel a pár s dûtskou armádou se stûhuje do Francie. Projevuje dobr˘ vkus a pro svá

NA DŮKAZ SVÉ LÁSKY SI ANGELINA NECHÁVÁ VYTETOVAT MANŽELOVO JMÉNO A OBA NOSÍ MÍSTO DIAMANTŮ NA KRKU LAHVIČKU S KRVÍ TOHO DRUHÉHO. první ‰umy ohlednû manÏelské krize a rok nato „krvav˘ pár“ ohla‰uje rozvod. „Bylo to zvlá‰tní,“ fiíká dnes chladnû Angelina. „V‰echno bylo úplnû v pofiádku. Pak bûhem noci jsme se oba totálnû zmûnili a zjistili jsme, Ïe si nemáme co fiíct. Tak jsme se rozvedli.“ Angelinin vztah s otcem se dá pfiirovnat k sinusoidû – která ov‰em mapuje stavy maniodepresivního ãlovûka: buìto ohromná láska, nebo nic. Tatínek také nereaguje smífilivû a vefiejnû Ïádá o pomoc pro svoji

dvojãata volí mûsto Nice za jejich rodi‰tû. Pfiíprava porodu se neobejde bez rozruchu. Angelina se stûhuje do nemocnice uÏ témûfi mûsíc pfied porodem. Je normální, Ïe hvûzda si pronajímá nûkolik místností v patfie, ale Pitt se s dûtmi musí pfiestûhovat s ní. Brad Pitt si jistû po v‰ech materiálních stránkách mÛÏe dovolit udrÏet krok se svojí partnerkou a dûlat to, co jí vidí na oãích nebo na kterékoliv ãásti jejího tûla, kterou ho Angelina asi ovládá. Kde ale bere ty nervy? I

HEREâKA ANGELINA JOLIE

EUROZPRAVODAJ 97

Adresáfi inzerentÛ

str.2 âEZ, a. s.

str.25 Watch Magazine

www.cez.cz

www.watchmagazine.cz

str.27 Informaãní kanceláfi Evropského parlamentu

VII. ROâNÍK â. 3/2008

str.51 Ambassador Group

str.31 pietro filipi www.pfshop.cz

www.ambassador-hotel.eu

www.evropsky-parlament.cz

str. 99 RWE

str.100 ZAT a.s.

www.rwe.cz

www.zat.cz

str.69 SALON ANDùLSKÉ KRÁSY www.salonkrasy.net

str.23 Brno – V˘stavi‰tû www.bvv.cz/msv

str.35 ·KODA PRAHA Invest s.r.o. www.skodapraha.cz

str.65 Porsche Brno www.audivbrne.cz

str.71 Business Golf Cup

str.85 Francouzská restaurace

www.businessgolfcup.com

www.francouzskarestaurace.cz

str.11 EMCC CZ, s.r.o. www.emccouncil.org

str.69 Modfianská potrubní, a.s. www.modrany.cz

str.17 PlzeÀsk˘ kraj www.kr-plzensky.cz

str.17 G-Team a.s. www.g-team.cz

str.10 Fuji Koyo Czech s.r.o. www.fujikoyo.cz

str.29 Stock PlzeÀ – BoÏkov s.r.o. www.stock.cz

www.eurozpravodaj.com 98 EUROZPRAVODAJ