Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra informatiky a kvantitativních metod
Operační systémy pro mobilní zařízení
Bakalářská práce
Autor:
Karel Hudínek Informační technologie, SIS
Vedoucí práce:
Praha
Ing. Bc. Jiří Rezler
Červen 2014
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Praze, dne 26. 6. 2014
Karel Hudínek, DiS.
Poděkování Děkuji panu Ing. Bc. Rezlerovi za vedení této práce a za vstřícný přístup. Dále bych chtěl poděkovat své rodině za vytrvalou podporu během studia.
Anotace Tato bakalářská práce se zaměřuje na zmapování historie a současnosti mobilních zařízení a operačních systémŧ pro tyto zařízení určených. Součástí je kapitola zaměřená na podporu vývoje pro operační systému pro mobilní zařízení. Praktickým výstupem je stručná analýza trhu zaměřená na preference operačních systémŧ pro mobilní zařízení. Klíčová slova: Operační systém, Mobilní zařízení, Vývoj, Smartphone, Tablet, PDA
Annotation This bachelor thesis focuses on mapping history and presence of mobile devices and operations systems designated to this devices. One part is chapter focused on support for development for operations systems for mobile devices. The practical output is brief analysis of market focused on preference of operations systems for mobile devices. Key words: Operation system, Mobile device, Developement, Smartphone, Tablet, PDA
Obsah 1. Mobilní zařízení ................................................................................................................................... 8 1.1. Historie PDA ................................................................................................................................. 8 1.1.1 Psion ....................................................................................................................................... 8 1.1.2 Apple Newton MessagePad ................................................................................................. 10 1.1.3 Palm Pilot.............................................................................................................................. 11 1.2 Historie smartphonů ................................................................................................................... 12 1.2.1 IBM Simon ............................................................................................................................ 13 1.2.2 Nokia 9000 Communicator................................................................................................... 13 1.2.3 Ericsson GS 88 ...................................................................................................................... 15 1.2.4 Ericsson Smartphone R380................................................................................................... 15 1.2.5 Nokia 9210 Communicator................................................................................................... 16 1.2.6 Další vývoj po roce 2000 ....................................................................................................... 16 1.2.7 Apple iPhone ........................................................................................................................ 17 1.2.8 Další vývoj po roce 2007 ....................................................................................................... 18 2. Operační systémy .............................................................................................................................. 24 2.1 Epoc / Symbian ............................................................................................................................ 24 2.2 iOS................................................................................................................................................ 26 2.2.1 Architektura .......................................................................................................................... 26 2.2.2 Historie verzí ......................................................................................................................... 27 2.2 Android ........................................................................................................................................ 31 2.2.1 Architektura .......................................................................................................................... 32 2.2.2 Historie verzí ......................................................................................................................... 33 2.3 Windows Mobile/ Windows Phone ............................................................................................ 39 2.3.1 Architektura .......................................................................................................................... 39 2.3.2 Historie verzí ......................................................................................................................... 42 3. Podpora vývoje aplikací ..................................................................................................................... 45 3.1 Vývojové prostředí ...................................................................................................................... 45 3.1.1 iOS......................................................................................................................................... 45 3.1.2 Windows Phone.................................................................................................................... 45 3.1.3 Android ................................................................................................................................. 46 3.2 Ladění .......................................................................................................................................... 46 3.2.1 iOS......................................................................................................................................... 47 3.2.2 Windows Phone.................................................................................................................... 47
3.2.3 Android ................................................................................................................................. 47 3.3 Manuální testování ...................................................................................................................... 48 3.3.1 Android ................................................................................................................................. 48 3.3.2 Windows Phone.................................................................................................................... 48 3.3.3 iOS......................................................................................................................................... 48 3.4 Automatické testování ................................................................................................................ 48 3.4.1 iOS......................................................................................................................................... 49 3.4.2 Windows Phone.................................................................................................................... 49 3.4.3 Android ................................................................................................................................. 49 4. Analýza Trhu ...................................................................................................................................... 50 4.1 Otázky a výsledky ........................................................................................................................ 50
Úvod Bakalářská práce je zaměřená na operační systémy pro mobilní zařízení a mobilní zařízení samotná. S příchodem miniaturizace výpočetní techniky přišla idea kapesního zařízení, které mŧţe mít uţivatel stále po ruce a bude mu schopno nahradit alespoň částečně osobní počítač, kdekoliv se bude právě nacházet. První část této práce se bude zaměřovat na historii těchto zařízení. Bude zde popsán jejich postupný vývoj od počátkŧ tohoto odvětví aţ po současnost. Popisována budou jak samotná zařízení, tak vývoj celého odvětví. Popsány budou chytré telefony a tablety, zde se bude práce zaměřovat na nejzásadnější produkty, které se staly milníky celého odvětví a posunuly trendy ve výrobě mobilních zařízení kupředu. V další části bude bakalářská práce zaměřena jiţ na samotné operační systémy. Podrobně zde budou popsány ty nejzásadnější operační systémy, které se dlouhodobě drţí na špici marketingových prŧzkumŧ a tím přirozeně diktují vývoj tohoto odvětví. Bude popsána jejich architektura a poté stručný popis vydaných verzí od té první aţ po současnost. Část věnovaná vývoji aplikací nastíní, jakou podporu pro vývojáře poskytují jednotlivé platformy a jak takový vývoj probíhá. Zastoupeny opět budou nejzásadnější operační systémy, které jsou popsány v předchozí kapitole. Poslední část je část praktická. Bude na ní prezentována stručná analýza trhu, která bude zaměřená na preference z hlediska operačních systémŧ.
7
1. Mobilní zařízení Úvodem této práce je nutné definovat slovní spojení “Mobilní zařízení“ a striktně ohraničit jeho význam, který bude pro tuto práci stěţejní. Pojem mobilní zařízení se v dnešní době pouţívá hlavně ve spojení se smartphony a tablety, ovšem obecně se jako mobilní zařízení dají charakterizovat i notebooky, dříve velmi populární PDA1 a další elektronická zařízení, která jsou konstruována pro co největší mobilitu a umoţňují uţivateli práci bez ohledu na to, kde se právě nachází.[1] Jelikoţ cílem práce je charakterizovat operační systémy pro mobilní zařízení ve významu právě zmíněných smarthphonŧ a tabletŧ, nebudou v této práci uvaţovány notebooky, které zpravidla vyuţívají standardní operační systémy totoţné s těmi, s kterými se mŧţeme setkat u klasických stolních počítačŧ.
1.1. Historie PDA První PDA mŧţeme povaţovat za prapředky dnešních chytrých mobilních zařízení. 7. ledna 1992 samotný termín PDA poprvé pouţil John Sculley, který byl v té době CEO2 společnosti Apple Computer, na veletrhu Consumer Electronics Show, kdyţ ohlašoval, ţe se Apple chystá vydat kapesní informační zařízení.
[2]
Nicméně zařízení,
která se dají označit za předchŧdce prvního oficiálního PDA, se objevila ještě o pár let dříve.
1.1.1 Psion Psion je značka kapesních počítačŧ stejnojmenné anglické společnosti. Zásadním produktem, který poloţil pomyslný základní kámen pro PDA je kapesní počítač Psion Organizer II. Ačkoliv počítač neobsahoval operační systém, oproti svému předchŧdci Psion Organizer One disponoval celou řadou vylepšení, která ukázala budoucí vizi kapesních zařízení. Nejzásadnějším z těchto vylepšení byla moţnost programovat vlastní aplikace pomocí jazyka OPL (Operating Programming Language) odvozeného z jazyka BASIC. Za vykonávání strojových instrukcí ve všech variantách Organizeru II zodpovídal mikroprocesor Hitachi HD6303X s taktem 0.92 MHz a o napájení se starala jedna typizovaná 9V baterie. Ovšem v dalších parametrech se od sebe rŧzné varianty podstatně lišily. Zatímco základní verze Psion Organizer II CM měla 32kB paměti ROM, 8kB 1 2
Personal Digital Assistant – malý osobní počítač kapesního formátu CEO - Chief executive officer je v angloamerickém prostředí výkonný ředitel
8
paměti RAM a 2řádkový display, kdy kaţdý řádek zobrazoval maximálně 16 znakŧ, poslední verze, uvedené na trh v roce 1998, byly podstatně výkonnější. Psion Organiser II LZ / LZ64 / LP měli jiţ 64kB paměti ROM i RAM a 4řádkový display, kdy kaţdý řádek zobrazoval maximálně 20 znakŧ. Tyto typy, které dokázali zobrazit aţ 80 znakŧ současně, jiţ disponovali strukturovaným menu a k softwarovému vybavení, které jinak vycházelo z pŧvodního Psion Organizeru, také přibyl textový editor Notepad. Dále šlo softwarové vybavení rozšířit pomocí tzv. datapackŧ, jednalo se o zásuvné moduly. Byly k dispozici i ve formě paměťových modulŧ. Softwarové moduly obsahovali rŧzný software od účetních programŧ aţ po jednoduché hry.
Obr. 1: Psion Organizer II s tepelnou tiskárnou (Zdroj: http://mobil.idnes.cz/) Obrázek 1 Obrázek 2
Kromě zmíněných datapackŧ bylo k dispozici další portfolio příslušenství jako například čtečka čárových kódŧ, tepelná tiskárna schopná tisknout aţ 40 znakŧ na řádek atd. Vzhledem k tomu, ţe se po celém světě prodalo více neţ pŧl milionu těchto zařízení, povedlo se Psion Organizeru II zásadně zvýšit popularitu kapesních počítačŧ mezi spotřebiteli. [3]
9
1.1.2 Apple Newton MessagePad Jak uţ bylo řečeno výše, termín PDA poprvé vyslovil CEO společnosti Apple Computer John Sculley v roce 1992 a v roce 1993 první PDA společnosti Apple Computer spatřilo světlo světa.[4] První MessagePad s označením H1000 disponoval procesorem ARM 610 s taktem 20MHz, 640kB paměti RAM a 4MB paměti ROM. Která obsahovala operační systém Newton, jehoţ název je obsaţen i v názvu samotného zařízení. Jako zobrazovací zařízení slouţil dotykový monochromatický LCD display s rozlišením 240 x 336, který se ovládal pomocí stylusu. Zařízení bylo napájeno čtyřmi AAA bateriemi, dále bylo jeho součástí rozhraní PCMCIA pro rozšíření, mini-DIN sériový konektor pro připojení periferií a infračervený port. [5] MessagePad
umoţňoval
uţivateli
spravovat
svoje
Obr. 2: Reklama na Apple Newton MessagePad (Zdroj:https:///www.theregister.c o.uk/)
kontakty, kalendář, dělat si poznámky v textovém editoru, pracovat s emaily atd., ovšem to, co mělo být esem v rukávu tohoto zařízení, bylo paradoxně jeho zhoubou. Jednalo se o rozpoznávání slov, který fungoval tak, ţe stylus nahrazoval klasickou tuţku a uţivatel jím “psal“ na displej. Software poté měl za úkol rozpoznat jednotlivá písmena a výsledek porovnat s databází slov, která obsahovala cca. 10 000 slov a umoţňovala přidávat slova vlastní. Samotné rozpoznávání bylo ovšem tristní, ocitlo se pod palbou kritiky a na toto téma také vzniklo nepřeberné mnoţství vtipŧ, které čísla prodejŧ rozhodně nezvyšovaly, tento neduh se nicméně u prvních verzí dal odstranit pomocí softwaru Graffity od společnosti Palm. [2] Ambice tohoto zařízení nakonec nebyly zdaleka naplněny, Apple předpokládal milion prodaných zařízení v prvním roce, po prvních třech měsících na trhu se prodeje zastavily na čísle 50 tisíc prodaných kusŧ. [2] Dŧvodŧ neúspěchu bylo více. V první řadě to byl jiţ zmíněný systém rozpoznávání slov, dále svojí roli sehrál také fakt, ţe rozměry 18.42 cm x 11.43 cm x 1.91 cm, které se dají přirovnat k VHS kazetě, se zcela jistě neslučují s ideou kapesního zařízení.
[4]
V neposlední řadě si MessagePad nenašel cestu k více zákazníkŧm také kvŧli
vysoké ceně, která byla 699$.[2] Často se také mŧţeme setkat s názorem, ţe MessagaPad předběhl svojí dobu.
10
I přes relativní neúspěch tohoto zařízení se MessagePad v rŧzných variantách vyráběl do roku 1998 a stal se dŧleţitým článkem ve vývoji mobilních zařízení, protoţe jako historicky první PDA nastínil další vývoj tohoto odvětví.
1.1.3 Palm Pilot V roce 1993 se společnost Palm podílela na výrobě PDA s názvem Zoomer, které vyráběla společnost Tandy, za distribucí stálo Casio a Palm dodával do tohoto zařízení software. Nicméně toto zařízení se nesetkalo s komerčním úspěchem a společnost přeţívala hlavně díky prodeji softwaru Graffity pro konkurenční zařízení Apple Newton MessagePad, jak bylo řečeno výše.
[6]
Vše se změnilo v roce 1996 uvedením nového produktu Palm Pilot na trh.
Toto zařízení se později stalo prvním světově úspěšným PDA a restartovalo trh s těmito mobilními zařízeními. [7] Uvnitř Pilota se nacházel 32bitový procesor DragonBall 68328 o frekvenci 16 MHz vyráběný společností Motorola. Tento procesor měl výkon 2,7 MIPS3. Pro porovnání procesor Qualcomm Snapdragon v Google Nexus One má výkon přibliţně 2100 MIPS. Dále Pilot 1000 disponoval pamětí o velikosti 128 kB která umoţňovala uloţení aţ 750 adres, ročního kalendáře a dalších 200 poznámek. Existovala i lepší varianta Palm 5000 a ta měla k dispozici dokonce 512 kB paměti. Později bylo moţné zakoupit i paměťový modul rozšiřující paměť aţ na 1MB. Jako zobrazovací jednotka slouţil monochromatický dotykový display o rozlišení 160 x 160, který neměl ţádné podsvícení. [8] Stejně
jako
Apple
Newton
MessagePad i Palm Pilot měl funkci rozpoznávání slov, kterou zajištoval software Graffity. Znaky se zadávaly do spodní části obrazovky, která pro to byla určená, k zadávání slouţil stylus. Nejednalo se o klasická písmena latinky ale o lehce upravené znaky, které bylo moţné psát jednoduše
Obr. 3: Palm Pilot a abeceda upravená pro zadávání jedním tahem (Zdroj: http://www.engadget.com/)
jedním tahem. Obdobně tomu bylo u čísel, kdy hlavně čísla 1, 4 a 7 byla u lehce “osekána“ pro jednoduchý zápis jedním tahem (viz. Obr. 3). K zvládnutí ovládání slouţila tutorial hra
3
MIPS - Million Instruction Per Second (česky milion operací za sekundu) udává počet zpracovaných instrukcí za 1 sekundu
11
pojmenovaná Giraffe. Graffity bylo později nahrazeno novým softwarem pojmenovaným Graffity 2 a to z dŧvodu ţaloby ze strany Xeroxu. Jednou z nejzajímavějších vlastností Palmu byla moţnost synchronizovat data v PDA se stolním počítačem. Tuto funkci zastřešoval program PalmPilot Desktop, který byl dostupný pro operační systémy Windows 3.1, Windows 95 a Windows NT. Mezi předinstalované aplikace patřil adresář, kalendář, poznámky, „To-Do“ list a kalkulačka. Po úspěchu tohoto zařízení se společnost Palm dostala na špičku výrobcŧ chytrých mobilních zařízení a dále produkovala mnoho úspěšných výrobcŧ. Po mírném ústupu ze slávy dnes společnost nabízí chytré telefony Palm, které se těší největší oblibě v Severní Americe. [8]
1.2 Historie smartphonů V definici toho, co je smartphone, se shodne naprostá většina odborníkŧ. Termín Smartphone definuje redaktor internetového magazínu iDNES.cz Luděk Vokáč takto: “Smartphone neboli chytrý telefon je přístroj, který je vybaven některým z otevřených operačních systémů. Tyto systémy umožňují vývojářům připravovat pokročilé aplikace, které si svou funkcionalitou v ničem nezadají s těmi z klasických počítačů. Na rozdíl od obyčejných telefonů, které zvládnou instalaci Java aplikací, mohou být programy pro smartphony pokročilejší i z toho důvodu, že díky vývojářským nástrojům umožňují využít některé specifické vlastnosti systému a přímo spolupracovat s hardwarem telefonu. Dnes je synonymem smartphonu zařízení s dotykovým displejem, ten ale není v tomto případě nezbytnou nutností.“[9] Zajímavostí je, ţe stejně jako u PDA se samotný termín „smartphone“ vyskytl aţ o několik let později, neţ vznikla první zařízení, která se z dnešního pohledu dají jako smartphony označit. Prvním telefonem s tímto označením se v roce 1997 stal prototyp Ericsson GS 88 Penelope. První telefon, který mŧţeme takto označit, byl Simon vyrobený společností IBM. Byl představen v roce 1992 a v roce 1994 byl uveden na trh. [9] Segment smartphonŧ se začal vyvíjet na začátku 90. let a neţ chytré telefony zvrátily téměř veškerý zájem zákazníkŧ na svojí stranu, fungoval segment smarthphonŧ několik let paralelně se segmentem PDA.
12
1.2.1 IBM Simon Jak bylo řečeno výše, toto zařízení se dá povaţovat za první chytrý telefon, bylo představeno v roce 1992 a uvedeno na trh v roce 1994 respektive 2. listopadu a 16. srpna. Z pohledu dalšího vývoje smartphonŧ je z dnešního pohledu zajímavostí absence hardwarové klávesnice. Simon měl plně dotykový monochromatický display s rozlišením 160 x 293 pixelŧ, k ovládání byl k dispozici stylus. O výpočetní výkon se staral 16-bitový procesor Vadem s taktem 16 MHz a 1 MB operační paměti. Pro uţivatelská data byl k dispozici rovněţ 1 MB paměti. Rozměry Simona byly 200 x 64 x 38 mm a jeho váha byla 510 gramŧ. Telefon byl prodáván americkým operátorem BellSouth a pracoval v analogové síti AMPS
Obr. 4: IBM Simone porovnání s iPhonem (Zdroj: http://www.businessweek. com/)
vyvinuté společností Bell Laboratories. Tato síť fungovala v USA, Kanadě a Austrálii. Dnes jiţ tento systém není funkční nikde ve světě. Mezi základní funkce zařízení patřil fax, email, pager, kalendář, plánovač, adresář, kalkulačka, světový čas, poznámky a také rozpoznávání psaného písma. Operační systém byl ROM-DOS, který byl kompatibilní s MS-DOS. [10] Nicméně přesto, ţe toto zařízení stálo na startu zcela nového odvětví spotřební elektroniky, ho operátor BellSouth nabízel po dobu pouhých šesti měsícŧ a prodalo se 50 tisíc kusŧ. Simon se sice netrhal rekordy v prodejích, ale nastínil budoucnost vývoje chytrých telefonŧ. [9]
1.2.2 Nokia 9000 Communicator Finský gigant ve výrobě mobilních telefonŧ Nokia přišel v roce 1996 s vlastním telefonem obsahující operační systém. Finové svŧj chytrý telefon nazvali „Communicator“. Na rozdíl od IBM Simon Nokia 9000 fungovala v sítí GSM 900 MHz. V době kdy, kdy byla populární miniaturizace telefonŧ, pŧsobilo toto zařízení s rozměry 174 x 64 x 38 mm a váhou 380 gramŧ jako to, čemu se lidově říkalo „cihla“. Kdyţ byl telefon zavřený a uţivatel viděl pouze venkovní display s klávesnicí, mohl i v roce 1996 vypadat jako muzejní kousek. Ovšem po rozevření se z telefonu stal malý počítač s monochromatickým LCD displejem o
13
rozlišení 640 x 200 pixelŧ a QWERTY4 klávesnicí. Nicméně právě display byl moţná největší slabinou celého zařízení. Kvŧli absenci podsvícení nebyl čitelný v šeru a ve tmě a na druhou stranu kvŧli nízkému kontrastu byl špatně čitelný na slunci. Communicator disponoval na tehdejší dobu oslnivým výkonem pro takové zařízení. Uvnitř se nacházel procesor Intel 386 s taktem 24 MHz a interní paměť 8 MB, která byla rozdělena na 4 MB pro operační systém a aplikace, 2 MB operační paměti a 2 MB pro uţivatelská data. O provoz tohoto hardwaru se staral operační systém GEOS 3.0.
Obr. 5: Nokia 9000 Communicator (Zdroj: https://medium.com)
V zařízení byly předinstalovány aplikace jako fax, email, internetový prohlíţeč, poznámkový blok, adresář atd. Dále byl k dispozici nespočet aplikací. Zajímavá je například aplikace VNC Client for GEOS, pomocí které šlo přes Communicator vzdáleně ovládat PC s nainstalovaným VNC Server. [12] Ačkoliv Nokia 9000 byla rozhodně úspěchem pro finskou společnost, masové prodeje smartphonŧ byly ještě daleko a to nejen kvŧli ceně cca. 800$ v USA a cca. 1000£ v UK ale i proto, ţe Nokia 9000 jednoduše byla velmi nadčasovým zařízením.[11] Bývalý CEO společnosti Nokia Jorma Ollia to pro Wall Street Journal okomentoval takto: “Věděli jsme naprosto přesně, proč tomu tak je… Byli jsme o pět let napřed.“5[11]
4
QWERTY – univerzální uspořádání kláves přijaté výrobci psacích strojů v roce 1888 a fungující do dnes (QWERTY podle počátečních písmen horní řady kláves) 5 Originální citace: “ we had exactly the right view of what it was all about… We were about five years ahead.“
14
1.2.3 Ericsson GS 88 Tempo ve vývoji mobilních telefonŧ v polovině 90. let udávala Skandinávie a konkrétně spolu s finskou Nokií to byl švédský Ericsson. A právě druhý jmenovaný představil v roce 1997 protyp s označením GS 88. Jednalo se o podobnou koncepci jako u Nokie 9000 tzn., ţe telefon byl rozevírací a po otevření se objevil hlavní display
Obr. 6: Ericsson GS 88 (Zdroj: http://mobil.idnes.cz/)
a QWERTY klávesnice. Ovšem s tím rozdílem ţe hlavní display byl dotykový. Ačkoliv nakonec zŧstalo jen u prototypu a přístroj nebyl uveden na trh, zástupci společnosti Ericsson ve spojitosti s ním poprvé vyřkli termín “smartphone“ a dali tím jméno novému segmentu mobilních zařízení.[9]
1.2.4 Ericsson Smartphone R380 Ze Švédska přišlo v roce 2000 na trh první zařízení, které se dostalo do prodeje pod označením „smartphone“, ovšem přelomové bylo něčím jiným. Smartphone R380 byl první smartphone s operačním systémem Symbian a odstartoval tak slavnou éru tohoto operačního systému. V tomto konkrétním případě byl systém ještě uzavřen a do telefonu tedy nebylo moţné instalovat aplikace třetích stran.
Obr. 7: Ericsson Smartphone R380 (Zdroj: http://blog.i-logout.cz/)
Ericsson zŧstal u dotykového displeje a konstrukce byla řešená tzv. flipem. Na první pohled zařízení vypadalo jako klasický telefon, ovšem po odklopení hardwarové klávesnice se objevila druhá pŧlka monochromatického dotykového displeje. Telefon měl jiţ standardní funkce jako adresář, kalendář, poznámkový blok, kalkulačku, WAP prohlíţeč a další. [13]
15
1.2.5 Nokia 9210 Communicator po úspěchu modelu 9000 a jeho nástupce 9110 přišla Nokia v roce 2000 s třetí generací svých chytrých telefonŧ a přesto ţe koncepce těla telefonu zŧstala stejná, doznalo toto zařízení zásadních změn.
Obr. 8: Nokia 9210 Communicator (Zdroj: http://www.mobilestore.cz/)
První změnou, která byla patrná na první pohled při zapnutí modelu 9210, byl hlavní LCD displej, který měl při rozlišení 640 x 200 pixelŧ 4096 barev a Nokia 9210 Communicator se tak stal vŧbec prvním smartphonem v historii, který disponoval barevným displejem. Druhou zásadní změnou bylo to, ţe o provoz hardwaru uţ se nestaral operační systém GEOS, ale po Ericssonu R380 bylo toto zařízení druhým smartphonem, který v sobě měl operační systém Symbian, ovšem na rozdíl od Ericssonu bylo toto zařízení otevřené a uţivatelé mohli instalovat aplikace třetích stran, takţe k dispozici bylo nepřeberné mnoţství aplikací. Poslední změnou byl přechod z procesorŧ s architekturou x86 na architekturu ARM9 s taktem 52 MHz. Telefon disponoval 14 MB paměti pro aplikace a 2 MB uţivatelské paměti, která se dala rozšířit 16 MB paměťovou kartou typu MMC. Telefon disponoval všemi standardními aplikacemi, ale například také dokázal zobrazovat dokumenty ve formátech PDF, PowerPoint, Excel a Word. Tento model odstartoval dlouho dominanci Nokie na trhu s chytrými telefony. [14]
1.2.6 Další vývoj po roce 2000 Modelem 9210 Nokia naznačila, jakým směrem se bude dále ubírat vývoj chytrých telefonŧ a na dlouho dobu se v tomto segmentu vývoj nese spíše v duchu kontinuálních změn a vylepšení. V roce 2001 vznikla spojením divizí mobilních telefonŧ společností Sony a Ericsson nová značka Sony-Ericsson. V roce 2002 přichšly na trh dvě nové značky. První byla 16
kanadská společnost Research in Motion (RIM) se svými smartphony BlackBerry, druhou americká společnost Handspring, která byla zaloţena zakladateli společnosti Palm a vyráběla smartphony s operačním systémem Palm OS. Smartphony BlackBerry se zaměřovali hlavně na koncepci QWERTY klávesnicí a ač RIM nemá na svém kontě ţádné revoluční zařízení, v Severní Americe se BlackBerry těšilo velké oblibě. Výrobky Handspring se nazývaly Treo a byli k dostání ve variantách s QWERTY klávesnicí nebo dotykovým displejem, který byla řešený obdobně jako u PDA Palm Pilot a ve spodní části se nacházela část pro ruční zápis. V roce 2003 Andy Rubin, bývalý zaměstnanec společnosti Apple a zakladatel společnosti Danger, zakládá společnost Android Inc. a pokládá tak základní kámen jednoho z nejzásadnějších operačních systémŧ pro mobilní zařízení. V roce 2004 Nokia přichází s další řadou svých komunikátorŧ a to konkrétně s modelem 9500, k dostání je i menší verze s označením 9300. Oba modely uţ měli k dispozici bluetooth a bylo moţné je spojit s PC pomocí USB, větší z obou jmenovaných obsahoval i integrovanou Wi-Fi. V tomto roce Nokia také představila svŧj první dotykový model s označením 7710. Toto zařízení bylo dokonce prvním smartphonem se zabudovaným GPS. Nicméně nejednalo se o velký úspěch a Nokia se dál soustředila na zařízení s hardwarovou klávesnicí. V roce 2005 proběhla dŧleţitá akvizice. Konkrétně se jednalo o zakoupení společnosti Android Inc. gigantem Google. Nokia v témţe roce představuje první telefon veleúspěšné řady Nseries. Jednalo se o model N90, který byl následován modelem N70. Nokia také představuje smartphone z řady Eseries a to konkrétně E61 s QWERTY klávesnicí, který má být konkurencí pro smartphony BlackBerry. Samozřejmostí byl jiţ také fotoaparát. [9] V roce 2006 Nokia pokračovala s novými modely Eseries a Nseries, ačkoliv nenabídla ţádný zásadní produkt, ovládla trh chytrých mobilních telefonŧ a z 80 milionŧ prodaných smartphonŧ celosvětově jich na sobě mělo 38 milionŧ značku Nokia. Nokia tedy v roce 2006 prodala 42% všech smartphonŧ. [15]
1.2.7 Apple iPhone Po dlouhých letech evolučního vývoje s absencí revolučních změn v roce 2007 přichází zásadní událost, která obrátí vývoj smartphonŧ vzhŧru nohama. Ačkoliv se jednalo u uzavřené zařízení a nebylo tedy moţné instalovat další aplikace (nejednalo se o plnohodnotný smartphone), Apple v podstatě ukázal směr, kterým se budou smartphony dále ubírat. 17
To, čím byl iPhone revoluční, bylo patrné na první pohled. Byl to dotykový displej zabírající téměř celou přední část telefonu. Ačkoliv zařízení s dotykovým displejem bylo na trhu nespočet, všechny bylo nutné ovládat pomoci stylusu a konkurence do té doby sázela hlavně na smartphony s hardwarovou klávesnicí nebo případně kombinaci dotykového displeje a klávesnice.
Obr. 9: Apple iPhone (Zdroj: http://marianneschultz.com/)
Uvnitř iPhonu se nacházel procesor Samsung S5L8900 s taktem 412 MHz, 128 MB paměti RAM a uţivatelská paměť aţ 16 GB. Operační systém byl vyvinut přímo společností Apple na základě operačního systému Mac OS a jmenoval se iPhone OS (iOS aţ od 4. verze systému).[16] První iPhone se stal ihned prodejním hitem v celém světě a po právu se dá povaţovat ze jeden z nejzásadnějších produktŧ v historii segmentu chytrých telefonŧ.
1.2.8 Další vývoj po roce 2007 Nokia v roce 2008 představila svojí vlajkovou loď model N95 a stále dominovala trhu s chytrými telefony. Ve 3. kvartále roku 2008 drţela první místo s 42,4% prodaných zařízení z celkového počtu 36,5 milionu celosvětově. Nicméně znamenalo to pokles o 6,3% oproti stejnému období minulého roku. Na druhém místě byl RIM se svými BlackBerry s podílem trhu 15,9%. Rok po uvedení iPhonu na trh se hlasitě hlásil o slovo Apple a zaujmul třetí pozici s 12,9% podílu trhu. Pro Apple to znamenalo rapidní nárŧst prodejŧ a to konkrétně 327,5%. Hlavním dŧvodem bylo uvedení druhé generace iPhonu s označením 3G, obchodní označení 3G pochopitelně odkazovalo na podporu 3G sítě. Zásadní změnou bylo také to, ţe druhá generace iPhonu jiţ plně splňovala definici smartphonu a bylo moţné stahovat a instalovat aplikace. Ruku v ruce s toto novinkou přišel Apple s další novinkou a otevřel internetový obchod App
18
Store a umoţnil tak poprvé v historii chytrých telefonŧ svým zákazníkŧm stahovat veškeré aplikace pohodlně z jednoho místa. [18] Na čtvrtém místě se umístilo tchajwanské HTC, které se v minulosti orientovalo pouze na OEM6 výrobu a ačkoliv stále vyrábělo OEM produkty,
4,5%
podílu
na
trhu
s produkty pod vlastní značkou HTC.
dosáhlo [17]
A bylo
to právě HTC, kdo v roce 2008 představil první smartphone
s operačním
systémem
Google
Android. Paradoxně právě tento model byl distribuován jako OEM produkt, takţe obchodní označení pro toto zařízení bylo T-Mobile G1.[19]
Obr. 10: HTC T-Mobile G1 (Zdroj: http://cs.wikipedia.org/)
V tom roce ještě HTC představilo několik modelŧ s operačním systémem Windows mobile. [9] Nokia se snaţila iPhonu konkurovat představením prvního čistě dotykového smartphonu se symbianem, jedná se o model 5800 XpressMusic. [9] V roce 2009 přišli na trh další smartphony s operačním systémem Android. Nové modely představilo HTC konkrétně model Hero a levnější Tattto. Na Android přešli i další výrobci. První telefon s tímto operačním systémem představil Samsung a jednalo se o model Wave. Stejně tak pro Sony Ericsson model Xperia X10 znamenal první smartphone disponující Andoridem. Palm uvedl na trh první smartphone s operačním systémem webOS kterým nahradil Palm OS. [9] Rok 2010 přinesl další modernizaci iPhonu a to iPhone 4. HTC, LG, Samsung a Dell představují telefony s novým operačním systémem Windows Phone od Microsoftu. Zásadní novinkou na trhu je nová vlajková loď Samsungu s obchodním označením Galaxy S. Na to reaguje Apple ţalobou, protoţe se domnívá, ţe Samsung kopíruje iPhone.[9] Apple to v ţalobě zdŧvodňuje takto:
6
OEM (Original Equipment Manufacturer) – je obchodní termín, který označuje výrobce zařízení, jenž při výrobě používá díly, komponenty a zařízení od jiných výrobců, a hotový výrobek prodává pod svou vlastní obchodní značkou.
19
“Místo toho aby vyvinul svojí technologii a unikátní styl pro své chytré telefony a tablety, rozhodl se Samsung v těchto narušujících produktech okopírovat technologii Applu, uživatelské rozhraní a inovativní styl.“7[20] Prodejní čísla na konci roku 2010 znamenala další propad pro Nokii. Ačkoliv se finský výrobce stále drţel na špici, jeho podíl na trhu uţ byl pouze 32% s 100,1 miliony prodaných smartphonŧ. Na druhém místě se umístil RIM s 16% a 48,8 miliony prodaných BlackBerry. Třetí místo patřilo Applu za 15,6% podílu na trhu a 47,5 milionu prodaných iPhonŧ. Na 4. pozici se tento rok propracoval Samsung s 7,5% a 22,9 miliony prodaných zařízení a naznačil tak, ţe tento segment bere velmi váţně. Celkové prodeje chytrých telefonŧ v roce 2010 dosáhli 491,4 milionŧ. [21] V následujících
letech
segment
chytrých
telefonŧ
nezaznamenal
ţádnou
technologickou revoluci, jak tomu bylo v roce 2007 v případě prvního iPhonu, ale ubírá se směrem postupných evolučních krokŧ. Dnešní smartphony se v podstatě zásadně neliší od těch, které bylo k dostání v roce 2010. Pokud například porovnáme první Samsung Galaxy S s poslední verzí Galaxy S5, zjistíme, ţe telefon vyrostl, má větší výpočetní výkon a novější verzi operačního systému Android, ale nějaké drastické změny, které by zásadně ovlivňovali funkcionalitu, bychom hledali marně. Oba telefony se drţí koncepce, s kterou v roce 2007 přišel Apple. [22] Velké změny ale nastaly v podílu značek na trhu s chytrými telefony. V roce 2011 Nokia přišla o první příčku a nahradil jí Samsung s podílem trhu 19,1% a 94 miliony prodaných zařízení, pro Samsung to znamenalo nárŧst prodejŧ o 310,5% meziročně. V těsném závěsu se na druhém místě umístil Apple s 19% podílem a 93,2 miliony smartphonŧ. Nokia se propadla na třetí místo s podílem 15,7% a 77,3 miliony prodaných kusŧ. Pro Nokii to znamenalo meziroční propad o 22,8%. [23] V září 2013 odkoupil mobilní divizi společnosti Nokia americký gigant Microsoft za více neţ pět miliard euro (přibliţně 150 miliard korun) 25. dubna potom proběhlo přejmenování z Nokia na Microsoft Mobile a tím skončila éra jedné velké značky. [24] Ovšem na dveře uţ klepe další revoluční koncept. Jedná se o smartphony s transparentním tělem. Prototyp takového zařízení vyrobila v roce 2013 tchajwanská 7
Originální citace:“ Rather than innovate and develop its own technology and a unique Samsung style for its smart phone products and computer tablets, Samsung chose to copy Apple's technology, user interface and innovative style in these infringing products“
20
společnost Polytron Technologies. K ovládání slouţí prŧhledný kapacitní multi-touch displej fungující na bázi OLED, který vykresluje zobrazení díky tekutým krystalŧm.
Obr. 11: Transparentní smartphone (Zdroj: http://www.mobilmania.cz/)
Historie tabletů 1.3 Tablety se staly fenoménem dnešní doby, vyuţívají se především pro práci s internetem, kdy dokáţí například na cestách částečně nahradit notebook a poskytují komfort při práci tam, kde velikost displeje smartphonu mŧţe být limitující. Vzhledem k tomu, ţe za předchŧdce dnešních tabletŧ se dají povaţovat například zařízení Apple Newton nebo Palm Pilot, která byla popsána v kapitole 1. a výrobci se do nedávné doby aţ na pár výjimek zaměřovali hlavně na Tablet PC8, které toho mají víc společného spíše s klasickými notebooky, bude historie tabletŧ v této kapitole popsána jen stručně. Prvním zařízením, které se podobalo dnešním tabletŧm, se v roce 1972 stal prototyp pod názvem Dynabook vyrobený v laboratořích Xeroxu. Za první tablet, který si mohl zakoupit spotřebitel, mŧţeme povaţovat GRiDPad vyráběný společností Samsung pro GRiD Systems Corporation a nejho výrobě se podílel Jeff Hawkins, který později zaloţil Palm. GRiDPAD v sobě měl operační systém MS-DOS a k jeho ovládání se pouţívala elektronická tuţka. 8
Tablet PC – notebook s dotykovým displejem
21
V 90. letech 20. století přišly na trh jiţ zmiňovaný Apple Newton a Palm Pilot ale také IBM ThinkPad 700T. V roce 1994 potom Fujitsu Stylistic 500 s operačním systémem Windows 95, následovaný v roce 1996 modelem Fujitsu Stylistic 1000 a v roce 1997 Fujitsu Stylistic 1200 tentokrát s Windows NT. V roce 1999 byl na trh uveden Aqcess Qbe opět s operačním systémem Microsoft a to Windows 98 nebo Windows NT. [26] V roce 2001 přišel Intel se zajímavým zařízením, které nazval Intel Web Tablet zkráceně IPAD. Jednalo se o tablet schopný prohlíţet internet a přehrávat hudbu a video. Ovšem Intel ustoupil nátlaku výrobcŧ, kteří nestáli o konkurenci pro své počítače, a jiţ vyrobená zařízení prodal ve výprodeji svým zaměstnancŧm a ukončil tak výrobu velmi nadčasového zařízení, které se shodou okolností jmenovalo stejně jako tablet, s kterým Apple téměř o 10 let později nastartoval trh s tablety.
[27]
Do světa tabletŧ v roce 2005 poprvé nakoukla také Nokia
s modelem 770 Internet Tablet, který běţel na operačním systému Maemo a v roce 2008 ho následoval model N800. [26] Zásadní moment v segmentu tabletŧ nastal v roce 2010, kdyţ Steve Jobs popsal nový tablet od Applu takto: “iPad je naše nejpokročilejší technologie v magickém a revolučním zařízení za neuvěřitelnou cenu.“ [28] Uvnitř první generace iPadu se nacházel procesor Apple A4 s taktem 4 GHz, 256 MB DDR RAM a zákazník si mohl vybrat ze tří variant podle velikosti uţivatelské flash paměti a to 16, 32 nebo 64 GB. Dále byly k dostání dvě varianty podle typu konektivity. První verze disponovala pouze WiFi, druhá verze disponovala WiFi a mimo dosah těchto sítí mohl iPad přistupovat k Internetu pomocí 3G. Při
Obr. 12: iPad 1st generation (Zdroj: http://www.ifixit.com
představení v roce 2010 sdílel iPad operační systémem s iPhonem a tímto systémem byl iPhone OS 3.2. Jako zobrazovací jednotka slouţil LCD mm) ve formátu 4:3 a rozlišením 1024 X 768 pixelŧ. [29]
22
displej o velikosti 9,7 palce (250
iPad se stejně jako iPhone stal prodejním hitem a zároveň revolučním zařízením. Ačkoliv nemalý podíl na úspěších výrobkŧ Apple má jejich výborný marketing, není moţné Applu upřít výjimečný cit pro inovace. Od zrodu iPadu se tato zařízení velmi zpopularizovala a nyní je k dispozici nepřeberné mnoţství těchto zařízení od rŧzných výrobcŧ. Velké popularitě se stále těší iPad, v konkurenčních zařízeních se objevuje především operační systém Android.
23
2. Operační systémy Operační systém je základní softwarové vybavení kaţdého počítače respektive mobilního zařízení, slouţí k tomu, aby uţivatel mohl zařízení ovládat, instalovat aplikace a spravovat hardware. Jinými slovy operační systém je to, co dělá z telefonu telefon chytrý. Konkrétně operační systémy pro mobilní zařízení jsou koncipovány na míru těchto zařízení, která jsou v současné době ovládány převáţně pomocí dotykových displejŧ. Plnohodnotný operační systém by měl splňovat výše zmíněné, ovšem v začátcích segmentu smartphonŧ neměli některé telefony otevřené operační systémy a proto nebylo moţné instalovat další aplikace. Pokud bychom striktně trvali na dodrţení definice smartphonu, nebylo by moţné takové telefony za smartphony povaţovat, jak bylo řečeno v předchozí kapitole, takovým telefon byl například první iPhone.
2.1 Epoc / Symbian Operační systém Epoc byl vytvořen společností Psion na pomezí 80. a 90. let, jednalo se o první verzi systému s názvem Epoc16. Číslovka 16 proto, ţe se jednalo o systém s 16bitovou architekturou pro procesory Intel 8086. Systém byl napsán za kombinace jazykŧ Assembler a C. Podporoval multitasking9. V roce 1997 byla představena další verze Epocu tentokrát Epoc32. Stejně jako u předchozí verze i zde číslovka značila architekturu systému, jednalo se tedy o 32-bitový systém. Architektura ale nebyla jedinou odlišností od předchozí verze, Epoc32 byl napsán v jazyce C++ a uzpŧsoben pro procesory z rodiny ARM, ale mohl být upraven i pro jiné procesory. Jednalo se tedy o dva zcela odlišné operační systémy. Systém obsahoval grafické rozhraní EIKON speciálně vyvinuté pro zařízení s HW klávesnicí. Postupně byly představovány další verze tohoto operačního systému s označením Epoc Realase 1 aţ 5 (verze 5 byla po vzniku Symbianu zpětně nazvána Symbian OS 5), 4. verze byla vydána pouze pro interní potřeby. Poslední verzí byla úprava verze 5 a nesla označení ER5u a byla jiţ přímým předchŧdcem Symbianu (první telefon, který tento operační systém obsahoval, byl Erricson R380 dnes povaţovaný za první smartphone s operačním systémem Symbian). V červnu roku 1998 společnosti Psion, Nokia, Motorola a Ericsson zaloţili společnost Symbian Ltd. a distribucí Symbian OS 6.0 započala éra tohoto operačního systému. Tento systém byl nabízen v několika moţných variantách uţivatelského rozhraní 9
Multitasking - (z angličtiny, multi = mnoho, task = úloha, používán ve víceúlohovém systému) označuje v informatice schopnost operačního systému provádět (přinejmenším zdánlivě) několik procesů současně.
24
podle zařízení, na kterém běţel. Jednalo se o platformy Crystal, Quartz a Pearl. Ačkoliv pŧvodním záměrem byla diverzifikace systému, nakonec se tento záměr zvrhnul spíše v konkurenční boj. Crystal vyuţívala Nokia a Quart si pod svá křídla vzal Ericsson. S verzí Symbian OS 7.0 přišla podpora EDGE a IPv6, podpora Javy se změnila z pJava (personal Java) a JavaPhone na Java ME (Java Micro Edition). V prvním kvartále roku 2003 se prodal milión zařízení s operačním systémem Symbian a ke konci roku 2003 to byl milión kaţdý měsíc. S touto verzí vyšla také verze Symbian OS 7.0s, která zajišťovala vyšší kompatibilitu s verzemi Symbian OS 6.x, částečně kvŧli kompatibilitě mezi zařízeními Communicator 9500 a jeho předchŧdcem Communicator 9210. V roce 2004 Psion prodal svŧj podíl ve společnosti Symbian a témţe roce se objevil první virus napadající zařízení s operačním systémem Symbian. Konkrétně se jednalo o červa s názvem Cabir. Červ se šířil pomocí bluetooth. Virus byl vytvořen členem skupiny programátorŧ virŧ vystupujících pod názvem 29A. Účelem bylo upozornit firmy zabývající se vývojem antivirových programŧ, ţe se otevírají nové prostory pro šíření virŧ. V roce 2004 byla taká představena další verze Symbianu a to Symbian OS 8.0. Hlavní výhodou měla být moţnost volby mezi dvěma rŧznými jádry10 EKA1 nebo EKA2. Jádro EKA2 bylo dostupné aţ s verzí Symbian OS 8.1b. Z pohledu uţivatele se obě jádra chovala takřka stejně, ale vnitřně byla velmi rozdílná. Jádro EKA1 někteří výrobci zvolili za účelem zpětné kompatibility se staršími zařízeními. Na druhé straně jádro EKA2 bylo real-time, tzn. ţe operační systém plní poţadavky na aplikace v reálném čase a dává tak záruku, ţe poţadavek je moţné v určitém časovém úseku dokončit. Dále obsahoval nové API pro podporu standardŧ CDMA, 3G, mobilní televizní vysílání DVB-H a OpenGL pro podporu grafiky. Tento systém byl dále rozšířen na verzi Symbian OS 8.1, která byla dostupná ve specifikacích 8.1a a 8.1b. Tyto specifikace poskytovaly dvě výše popsaná jádra, verze 8.1a byla dostupná s jádrem EKA1 a verze 8.1b s jádrem EKA2. Verze 8.1b byla populární hlavně mezi Japonskými výrobci z dŧvodu real-time operačního systému. Další verze Symbian OS 9.0 byla vyvinuta pouze pro vnitřní účely společnosti. Byl ukončen vývoj pro verze s jádrem EKA1.
10
Jádro - je v informatice označení pro jádro operačního systému. Jádro je zavedeno do operační paměti při startu (bootování) počítače a je mu předáno řízení. U pokročilých operačních systémů jádro nikdy neztrácí kontrolu nad počítačem a po celou dobu jeho běhu koordinuje činnost ostatních běžících procesů.
25
Verze Symbian OS 9.1 byly vydána v roce 2005, obsahovala spoustu nových bezpečnostních funkcí. Výrobce prohlašoval, ţe systém je chráněný lépe neţ kdykoliv předtím, nicméně mělo to dopad na uţivatele, protoţe systém byl uzavřenější. Přibyla podpora pro Bluetooth 2.0. Poté se objevily ještě verze 9.2, 9.3, 9.4 a 9.5 které přinesly pár vylepšení.
[62]
Po vydání poslední verze Symbian 10.1 Belle byl vývoj v roce 2011
ukončen.
2.2 iOS Zrod iOS šel ruku v ruce se zrozením prvního iPhonu, který byl představen na začátku roku 2007. Apple při vývoji operačního systému pro svŧj nový produkt zvolil optimalizaci svého operačního systému, který byl vyuţíván pro desktopové produkty, konkrétně se jednalo o MAC OS X. iOS je tedy operační systém na bázi UNIX s architekturou 64 a 32-bit ARM. Jedná se o uzavřený vývoj. [32]
2.2.1 Architektura Struktura operačního systému je rozdělena na abstraktní 4 vrstvy, které vytvářejí jednotný soubor fungující jako prostředník mezi aplikacemi a hardwarem. Jsou to tyto vrstvy: Core OS layer, Core service layer, Media layer a Cocoa Touch layer. [31] Cocoa Touch layer Tato vrstva obsahuje nejdŧleţitější frameworky pro vývoj aplikací. Cocoa poskytuje sluţby jako multitasking, od verze iOS 3.0 push notifikace, rozpoznávání definovaných gest a dále například sdílení souborŧ. Mezi nejdŧleţitější frameworky patří Message UI Framework umoţňující psaní a odesílání SMS a mailŧ, Map kit Framework umoţňující vyuţívat mapové sloţky, Address Book UI Framework pro zadávání a editaci kontaktních údajŧ. Media layer Tato vrstva slouţí k vytváření grafických a zvukových aplikací. Obsahuje grafické technologie jako Core Graphics (Quartz) a Core Animation zvukové jsou The Media Player Framework, AV Foundation nebo OpenAL a audiovizuálními potom jsou Media Player Framework nebo Core media
26
Core service layer Tato vrstva poskytuje základní systémové sluţby pro aplikace. Nejdŧleţitější framework je Core Foundation Framework který podporuje funkce jako datové typy, datum a čas, podpora Cache paměti atd. Další frameworky jsou například Store kit Framework, který podporuje nákup aplikací na App Store, nebo například Core Location Framework, který dodává aplikacím informace o poloze pomocí GPS, Wi-Fi nebo buňkového systému. Core OS layer Tato vrstva poskytuje low-level sluţby, na kterých je postavena většina technologií. Pokud aplikace nepouţívá přímo některý z frameworkŧ této vrstvy, s největší pravděpodobností ho pouţívá některý z frameworkŧ, na kterých uţ stojí přímo samotná aplikace. Obsahuje frameworky jako Accelerate Framework, který zajišťuje práci s matematickými funkcemi a proto pro tyto funkce není nutné vyvíjet vlastní frameworky, navíc je optimalizovaný pro iOS, takţe je optimalizován pro všechna zařízení, co tento operační systém vyuţívají. Core Bluetooth Framework se stará o podporu bluetooth Security Framework zaručuje bezpečnost, spravuje certifikáty, veřejné a privátní klíče atd. Dále je v této vrstvě takzvaný System. System obsahuje samotné jádro systému, ovladače a nízkoúrovňová rozhraní UNIX. Systém řídí základní komunikaci mezi hardwarem. [31]
2.2.2 Historie verzí iOS 1.0 První verze byla nazvána podle svého domovského zařízení iPhone OS. Neumoţňovala instalaci dalších aplikací a jednalo se tedy o uzavřený systém (proto první iPhone v podstatě nesplňoval definici chytrého telefonu). Dále neexistovala podpora dalších tehdy běţných funkcí jako multitasking (jediná aplikace, která mohla běţet na pozadí, byl hudební přehrávač), MMS, nahrávání videa, podpora 3G sítě, sdílení souborŧ přes bluetooth, Java ME, GPS dále nebylo moţné upravovat dokumenty Office, měnit rozloţení domovské obrazovky a chyběla funkce “kopírovat a vloţit“. Nemoţnost instalace aplikací třetích stran Steve Jobs vyřešil tak, ţe umoţnil vývojářŧm vytvářet webové aplikace tvářící se jako aplikace nativní, ovšem k vyuţívání těchto aplikací bylo nutné neustálé připojení k internetu. Ovšem jiné nové funkce v kombinaci s revolučním zařízením byly pro uţivatele atraktivní. Mezi nejzajímavější novinky patřila funkce multi-touch, pomocí které bylo 27
moţné ovládat display více prsty například při zoomovaní. Další revoluční novinkou byl webový prohlíţeč Mobile Safari, který byl na rozdíl od webových prohlíţečŧ v konkurenčních zařízeních schopen zobrazit webové stránky bez změny formátování a dalších chyb. [30] Další aktualizace první verze tohoto operačního systému poté přinesly některé chybějící funkce a také rozšířily portfolio produktŧ, které s tímto operačním systémem pracovali. Hned první aktualizace na verzi 1.1.1 s sebou přinesla MP3 přehrávač iPod Touch. Další verze například umoţnili přesun ikon na domovské obrazovce. [33] iOS 2.0 V červenci roku 2008 Apple představil novou verzi operačního systému. Tentokrát jiţ s označením iOS. Nejzásadnější novinkou, kterou iOS 2.0 přinesl, byl bezesporu App Store. Zatím co do této chvíle bylo aplikace jiné neţ nativní uţívat pouze ve formě webových aplikací, nyní bylo moţné si vybrat a stáhnout nepřeberné mnoţství aplikací z oficiální distribuce Applu přímo do svého zařízení. Apple navíc chytře spojil App Store s iTunes (online distribuce hudby), takţe uţivatelé, kteří vyuţívali iTunes, mohli stahovat aplikace takřka hned po spuštění App Store. Ruku v ruce s App Store přišla další zásadní novinka a tím byl vývojářský balíček SDK. Ten umoţnil vyvíjet aplikace třetím stranám, začaly tedy vznikat aplikace pro všechno moţné i nemoţné. 3D hry se staly standardem a Apple se tak v nabídce aplikací vzdálil konkurenci. Apple si ovšem do jisté míry ponechal nad aplikacemi kontrolu a přes App Store bylo a nadále je moţné distribuovat pouze aplikace samotným Applem schválené. 3D hry se staly standardem a Apple se tak v nabídce aplikací vzdálil konkurenci. Mezi další novinky patřilo více domácích obrazovek, mezi kterými šlo přepínat, aby měl uţivatel dostatek prostoru pro nové aplikace, moţnost otevírat dokumenty MS Office, rodičovská ochrana atd. I tato verze před příchodem svého následovníka ještě nabídla další aktualizace, které dodávali některé nové funkce a hlavně opravy systému, protoţe
iOS 2.0
nedisponoval v první verzi ideální stabilitou. Uţivatelé si stěţovali na krátkou výdrţ baterie, padání aplikací a vypadávání hovorŧ. [32]
28
iOS 3.0 17. června 2009 byla vydána třetí verze iOS s označením iOS 3.0, tato verze nepřinesla ţádné zásadní změny, nicméně přinesla více malých změn a novinek, které byly v celkovém součtu pro uţivatele vítané. V této verzi se konečně objevila funkce “kopírovat a vloţit“, zlepšila se se přesnost GPS, byla přidána podpora MMS a aplikace SMS byla tedy přejmenována na Messages, nově se také objevila funkce Spotlight search, která umoţňovala vloţený text vyhledat v telefonu (kalendář, kontakty atd.). Dalšími dŧleţitými novinkami bylo umoţnění notifikací pro aplikace třetích stran nebo tethering (sdílení připojení) přes bluetooth nebo USB. Stejně jako ostatní verze i tato se dočkala několika aktualizací, tou nejzásadnější byla verze iOS 3.2 s kterou byl také představen první tablet společnosti Apple – iPad. Samotná verze 3.2 byla vyvinuta hlavně kvŧli tomu, aby vyhovovala rozlišení iPadu atd. [32]
iOS 4.0 Přesně rok po vydání iOS 3.0 je 17. června 2010 představena verze iOS 4.0. Hlavní novinkou byl multi-tasking, dále pak sloţky pro aplikace, Wi-Fi tethering, vylepšené Spotlight search vyhledávání, které nyní fungovalo i pro web a Wikipedii a jeden inbox pro všechny aplikace se zprávami. Nicméně v případě multi-taskingu se nejednalo o multi-tasking v pravém slova smyslu. Aplikace reálně neběţely na pozadí, ale po jejich opuštění se uloţily v takovém stavu, v jakém je uţivatel opustil. Po dlouhém stisku tlačítka “Home“ se zobrazily nedávno pouţívané aplikace a bylo moţné pokračovat tam, kde uţivatel skončil. Dále bylo umoţněno aplikacím dokončit některé úlohy po jejich ukončení jako například dokončení uploadu atd., navigačním aplikacím bylo umoţněno dále sledovat trasu i po vyjetí z aplikace. [32] iOS 5.0 V říjnu roku 2011 byla představena pátá verze iOS. Jednou z hlavních novinek byla funkce Siri. Jednalo se o virtuálního asistenta, který byl ovladatelný hlasem. Siri je moţné vyuţít k vytáčení hovorŧ, pokládání otázek a příkazŧ pro většinu aplikací a také převod mluveného slova na text. 29
Další novinkou byla notifikační lišta, která funguje stejně jako u Google Android. Po jejím staţení se dá listovat notifikacemi, mazat je a také ovládat některá nastavení jako například jaké notifikace se mají objevovat. Apple touto verzí také dohnal konkurenci pomocí aplikace iMessage. Zatímco pro ostatní platformy jiţ existovaly aplikace, pomocí kterých šlo posílat krátké textové zprávy přes datové připojení a nahrazovaly tak SMS, pro iOS do této chvíle taková aplikace neexistovala. Hlavní výhodou je skutečnost, ţe zprávy odesílané pomocí této aplikace jsou zcela zdarma. Mezi další zajímavé novinky patřil iCloud. iCloud funguje tak, ţe zařízení s iOS zálohuje svŧj obsah na cloud a to včetně staţených aplikací, veškerý obsah je poté shromáţděn na jednom místě a dostupný pro všechna zařízení s iOS, které uţivatel vlastní. [32]
iOS 6.0 V roce 2012 byla představena šestá verze iOS. Nejzásadnější novinkou byl příchod originální aplikace Maps od Apple, do této chvíle Apple vyuţíval aplikaci od konkurence v podobě Google Maps. Nové mapy od Applu fungují jako “Turn-byTurn“ navigace a také poskytují 3D model některých měst v módu Flyover. [33] Dalšími novinkami byl nový vzhled pro App Store, hovory FaceTime (videohovory) je od této verze moţné přijímat pomocí sítí mobilních operátorŧ a ne pouze přes Wi-Fi nebo integrace Facebooku.[32] iOS 7.0 Rok po vydání iOS 6 je v roce 2013 představena jiţ sedmá verze iOS. Největší změna této verze je jasně patrná jiţ na první pohled. Hlavní designér Applu Jony Ive navrhnul zcela nový vzhled pro celý interface operačního systému. Nový design je plný pastelových barev, více prŧhledných panelŧ. Celé UI oproti předchozím verzím pŧsobí odlehčeným dojmem. Prŧhlednost má i funkční vyuţití a Apple tvrdí, ţe „dává představu o kontextu a místě“ a ţe „vytváří dojem dimenze. Vlastně několika“. K vytvoření tohoto dojmu slouţí na sebe skládané vrstvy.
30
inspirace
konkurenčním
Androidem.
Kvŧli
správě
bezdrátových sítí a dalšímu nastavení jiţ není nutné zdlouhavě otevírat nastavení, ale je moţné tyto věci spravovat přes notifikační lištu právě tak, jak je tomu u Androidu. [32] Nejzajímavější novinkou je vylepšení aplikace FaceTime. Aplikace uţ nyní neslouţí jen pro video hovory, ale má novou funkci nazvanou FaceTime audio. Od verze iOS 7.0 je tedy
Obr. 13: Uživatelské rozhraní (Zdroj: https://www.apple.com
moţné spojovat klasické audio hovory přes mobilní internetové připojení. V době neomezených datových tarifŧ se tedy dá říci, ţe zcela zdarma. Uţivatel jednoduše vytočí kontakt a zařízení samo zjistí, zda druhý uţivatel pouţívá FaceTime a pokud ano, spojí hovor přes něj. Apple tak moţná ukazuje budoucnost mobilního volání. [34] iOS 7.0 je v současnosti nejaktuálnější verzí tohoto operačního systému. iOS 8.0 má být představen na podzim roku 2014.
2.2 Android Historie Androidu se začala psát jiţ před 11 lety, kdyţ v roce 2003 Andy Rubin (nyní viceprezident mobilní divize Google), Rich Miner, Nick Sears, a Chris White zaloţili společnost Android Inc., jako cíl si vytyčili vývoj chytrých mobilních telefonŧ. Zásadní zlom nastal v roce 2005, kdy tato společnost byla odkoupena americkým gigantem Google. Spekulovalo se i tom, ţe Google chce představit své mobilní zařízení, v těchto spekulacích se mu přezdívalo gPhone. Navzdory spekulacím ohlásil Google v roce 2007 zaloţení konsorcia 34 partnerŧ s názvem Open Handset Alliance, které si za cíl dalo nic menšího neţ vytvoření zcela nové Open source platformy pro mobilní zařízení. Mezi partnery se objevila jména jako T-Mobile, Telefonica, Telecom Italia, Motorola, Samsung, HTC, Qualcomm, Intel a samotný Google. [35]
CEO Googlu Eric Schmidt zmínil, ţe na světě jsou 3 miliardy uţivatelŧ mobilních telefonŧ a okomentoval to takto.
31
“Chceme vytvořit zcela nový zážitek pro uživatele mobilních telefonů.“11[36]
2.2.1 Architektura Android je zaloţený na linuxovém jádře verze 2.6, které je upravené pro procesory z rodiny ARM. Jádro se stará o multitasking a nízkoúrovňové procesy jako paměť, napájení a obsahuje ovladače pro hardware jako display, Wi-Fi nebo audio výstup. Aplikace nekomunikují s jádrem operačního systému přímo ale přes jednotlivé API, pomocí kterých se přistupuje k jednotlivým funkcím telefonu jako display, senzory, GPS atd. Samotné aplikace potom běţí na Dalvik VM (virtual machine – software simulující fyzický hardware) který je podobný Java VM. Aplikace jsou tak odděleny od fyzického hardwaru, který nemohou ovlivňovat a aplikace se tak také stávají neutrálnímu ve smyslu, ţe nejsou vázány na ţádný fyzický hardware. V otázce vyuţití paměti je Dalvik VM efektivnější neţ Java VM. Aplikace se nicméně vyvíjí pomocí Javy a aţ poté jsou do kódu Dalvik VM (.dex), jejich velikost se pak smrští o celých 50%. Google se tak vyhnul ţalobám ze strany Oracle, které si nárokovalo licenční poplatky za vyuţití Javy a zároveň mŧţe dál těţit z široké komunity vývojářŧ Java. Ve stejné vrstvě s Dalvik VM se potom nacházejí knihovny. Jsou zde knihovny Java Interoperability Libraries (zde si Oracle nemŧţe nic nárokovat, jedná se o open source knihovny), dále Android knihovny které jsou specifické přímo pro Android OS a C/C++, které se starají o 2D a 3D grafiku, SQLite databáze, audio a video atd. Předposlední vrstva obsahuje frameworky a konkrétně se jedná o tyto : -
Activity Manager – kontroluje aplikaci po celou dobu jejího spuštění
-
Content Provider – umoţňuje aplikacím zveřejňovat a sdílet data s ostatními aplikacemi
-
Resource Manager – poskytuje přístup ke zdrojŧm, které nejsou zakotveny ve zdrojovém kódu systému jako nastavení barev nebo rozloţení uţivatelského rozhraní
-
Notification Manager – umoţňuje aplikacím zobrazovat notifikace
-
View System – rozsáhlá sbírka náhledŧ pro vytvoření aplikačního uţivatelského rozhraní
11
Originalní citace “We want to create a whole new experience for mobile users.”
32
-
Package Manager – systém umoţňující aplikacím zjištění informací o ostatních nainstalovaných aplikacích
-
Telephony Manager – poskytuje aplikacím informace o dostupných telefonních sluţbách
-
Location Manager – poskytuje aplikacím přístup k informacím o poloze
Poslední vrstvou jsou jiţ samotné aplikace ať jiţ nativní nebo vyvinuté třetími stranami. [37]
Obr. 14: Architektura OS Android (Zdroj: http://www.techotopia.com/), Vlastní úprava
2.2.2 Historie verzí Android 1.0 Operační systém Android byl široké veřejnosti poprvé představen v říjnu 2008 společně s prvním chytrým telefon, který s tímto operačním systémem pracoval. V USA byl tento telefon prodáván s označením T-Mobile G1 na ostatních trzích nesl jméno svého výrobce HTC a označení Dream. S podporou
33
Obr. 15: Android 1.0 (Zdroj: http://www.operating -system.org)
Bluetooth, webovým prohlíţečem, Wi-Fi, notifikacemi, aplikací YouTube, Google Maps, Gmail a Google Play (obdoba iTunes kde si uţivatelé mohou stahovat aplikace) a s dalšími funkcemi se zrodila pro uţivatele optimální alternativa za iPhone a pro Apple zároveň i tvrdá konkurence. V únoru roku 2009 byla vydána aktualizace Android 1.1, ta se ovšem víceméně zaměřovala na odstranění chyb. Anroid 1.5 Cupcake Další dŧleţitá verze jiţ nesla označení podle cukrovinky, tato označení pouţívá Android dodnes, v tomto případě je to Cupcake. Dŧleţitější změny se odehrály v samotném operačním systému. Přibyla virtuální klávesnice, takţe od této verze bylo moţné k zadávání textu pouţívat display telefonu, v předchozí verzi byla nutná hardwarová klávesnice. Podpora widgetŧ byla také velkým zlepšením. Widget je malá obdoba plnohodnotné aplikace, která mŧţe být umístěna například na domovskou obrazovku. Například pokud uţivatel umístí na domovskou obrazovku widget Gmailu, bude mít hned po odemknutí displeje k dispozici malé okénko s přijatými maily, které bude moci přímo odtud otevřít, odpadá tedy nutnost otevírat přes zástupce samotnou aplikaci. [39] Ve verzi 1.5 nově přibyla moţnost natáčet a přehrávat video ve formátech MPEG-4 a 3GP, v předchozí verzi bylo moţné pomocí kamery pořizovat pouze fotografie. Dále přibyla stereo podpora pro Bluetooth nebo moţnost “kopírovat a vloţit“ ve webovém prohlíţeči.[38] Anroid 1.6 Donut Verze 1.6 přinesla moţnost vylepšeného vyhledávání přímo z domovské stránky, hledaný řetězec je od této verze vyhledáván v kontaktech, v historii webového prohlíţeče, mezi aplikacemi a na webu. Vylepšení se dočkal také fotoaparát, zrychlilo se přepínání mezi reţimy focení a videa a v porovnání s předchozí verzí se start fotoaparátu zrychlil o 39%, čas na jednu fotografii se sníţil o 28%. Dále přibyly moţnosti nastavení VPN sítí, ve sluţbě Google Play přibyla moţnost listovat mezi aplikacemi podle kategorií. Úplně novou funkcí se stal indikátor baterie, který sleduje, kolik procent baterie spotřebovávají momentálně spuštěné aplikace a zároveň je v tomto nástroji moţné aplikace zavírat. Dále přibyla podpora sítí CDMA a framework pro gesta, vývojáři od této verze mohou vytvářet gesta a přiřazovat je konkrétním akcím. [40] Android 2.0/2.1 Eclair 34
26. října 2009 byla představena verze Android 2.0 Eclair. První velkou změnou byla moţnost mít na svém zařízení několik účtŧ. Aby uţivatel mohl stahovat aplikace z Google Play a vyuţívat další sluţby Google, musí mít vytvořený účet na Gmailu. S podporou více účtŧ umoţnila verze 2.0 sdílet na jednom zařízení například pracovní a soukromý účet a libovolně mezi nimi přepínat. Díky funkci synchronizace mezi účty, je moţné sdílet své aplikace skrz všechny účty. Nástroj “Quick Contact“ zjednodušil práci s kontakty, po klepnutí na kontakt se od této verze objeví tabulka, kde je moţné zvolit hovor, SMS, email nebo informace o kontaktu. I v této verzi byl vylepšen fotoaparát a nyní podporuje blesk, digitální zoom, vyváţení bílé, barevné efekty, makro a výběr scény. Vzhledem k faktu ţe od této verze se začalo ustupovat od zařízení s hardwarovou klávesnicí, byla zlepšena přesnost virtuální klávesnice a psaní bylo zrychleno. Upraven byl také slovník, který se učí slova, která uţivatel pouţívá. Webový prohlíţeč dostal podporu HTML5 a moţnost zoomovat webové stránky dvojitým poklepáním. Přidána byla podpora Bluetooth 2.1 a aplikacím třetích stran bylo umoţněno aktivovat Bluetooth a a posílat a přijímat přes něj data. Drobných změn se samozřejmě dočkalo i uţivatelské rozhraní. [41] Další verze 2.01 a 2.1 nepř$inášely ţádné zásadní změny a opět se jednalo spíše o opravy chyb. [46] Android 2.2 Froyo 20. května 2010 byla vypuštěna další zásadní verze operačního systému Android. Froyo se díky novému kompilátoru Dalvik JIT stalo 2x aţ 5x rychlejší neţ předchozí verze. Rychlejším se stal také webové prohlíţeč a to díky novému Javascript enginu V8 pro Google Chrome, rychlost se oproti předchozímu Android Eclair zvýšila 2x aţ 3x. Další zásadní novinka byla podpora Adobe Flash a ne pouze verze Lite. Plná verze Adobe Flash jiţ umoţňuje zobrazovat webové stránky tak jako na desktopových zařízeních a také se tak otevřel nový prostor pro flashové hry. Froyo také uţivatelŧm poprvé nabídlo tethering a to přes USB a co více, z telefonu lze od této verze udělat Wi-Fi hotspot, takţe ostatní zařízení mohou sdílet konektivitu přes svŧj bezdrátový adaptér. Další novinka vyřešila problém s kapacitou paměti, do této verze nebylo moţné instalovat aplikace na externí paměťové SD karty, nyní je moţné při instalaci vybrat, zda se aplikace má nainstalovat do paměti telefonu nebo na kartu a aplikace lze mezi těmito uloţišti přesouvat. 35
Přibyla také podpora hlasového vytáčení přes Bluetooth periferie a lepší kompatibilita s Bluetooth handsfree zabudovanými v automobilech. Uţivatelské rozhraní nezaznamenalo zásadní změny, ale poprvé se zde objevily ikony telefonu, aplikací a webového prohlíţeče na spodu domovské obrazovky. Také přibyla podpora pro velká rozlišení (např. 4″ 720p).
[42]
Další verze 2.2.1, 2.2.2 a 2.2.3 přinesly opět odstranění některých chyb a několik bezpečnostních záplat. [46] Android 2.3 Gingerbread 6. prosince 2010 Google představil další verzi svého operačního systému a spolu s ním opět řadu nových funkcí nebo vylepšení. Vylepšení se dočkala funkce “kopírovat a vloţit“, od verze Gingerbread funguje ve všech aplikacích a lépe se ovládá, po podrţení slova se slovo označí a objeví se dvě šipky, které je moţné přemisťovat a označovat tak poţadovaný text. Nově se také v Gingerbread objevila moţnost dvou fotoaparátŧ. Jeden fotoaparát je klasicky umístěn na zadní části telefonu a druhy na přední, v aplikaci fotoaparát lze mezi těmito dvěma fotoaparáty jednoduše přepínat. Vyšší výkon verze od 2.2 se projevil na výdrţi baterie, proto byla vylepšena i aplikace pro správu aplikací, která sama ukončuje příliš energeticky náročné aplikace v pozadí a ukazuje čas zbývající do vybití baterie. Další praktickou novinkou byl download manaţer, ve kterém je moţné sledovat všechna stahování a ke staţeným souborŧm z něj rovnou přistupovat, odpadá tak hledání ve sloţkách pomocí správce souborŧ. Nově přibyla také podpora VoIP12 a NFC13.
[43]
Další verze 2.3.1 aţ 2.3.7 standardně přinesly opravy chyb a
několik úprav stávajících aplikací. [46] Android 3.0 Honeycomb Android 3.0 Honeycomb byl představen 22. února 2011 a jednalo se o první verzi vytvořenou na míru tabletŧm. Hlavní rozdíl proti verzím pro smartphony je v tom, ţe uţivatelské rozhraní bylo přizpŧsobeno velikosti displejŧ tabletŧ a těţí z jejich velikosti. Například widgety jsou více interaktivní neţ na smartphonu. Pomocí widgetu s maily je
12
VoIP - Voice over Internet Protocol (zkratkou VoIP) je technologie, umožňující přenos digitalizovaného hlasu v těle paketů rodiny protokolů UDP/TCP/IP prostřednictvím počítačové sítě nebo jiného média, prostupného pro protokol IP. 13 NFC (Near field communication) je sada standardů, která definuje architekturu modulární technologie sloužící k bezdrátové komunikaci mezi elektronickými zařízeními na krátkou vzdálenost, obvykle přiblížením zařízení do vzdálenosti jednotek centimetrů.
36
moţné scrollovat skrz celý inbox bez otevření samotné aplikace a obdobné je to i u ostatních widgetŧ.
Obr. 16: Uživatelské rozhraní Android 3.0 (Zdroj: http://www.expertreviews.co.uk/)
V Honeycomb nejsou k dispozici ţádná hardwarová tlačítka a nahrazuje je trojice tlačítek přímo na displeji tabletu v levém dolním rohu. Pro větší display byla upravena i klávesnice.
[44]
Verze 3.1 poté přinesla například moţnost připojení USB periferií jaky
klávesnice, myši, joysticky a gamepady. Verze 3.2 nabídla optimalizaci pro širší zástup tabletŧ, verze 3.2.1 aţ 3.2.6 se opět nesly hlavně v duchu oprav chyb a mírných vylepšení. [46] Anroid 4.0 Iscream Sandwich Čtvrtá verze operačního systému Android byla vydána 19. října 2011. První zásadní změna byla patrná na první pohled, Iscream Sandwich přebírá od verze Honeycomb absenci hardwarových tlačítek a virtuální tlačítka pro “domŧ“ a “zpět“ jsou jiţ dostupná i na smartphonech (ne na všech, stále funguje podpora hardwarových tlačítek) Stejně tak byl od předchozí verze vypŧjčen multitasking, po stisknutí pravého tlačítka na spodku obrazovky se objeví všechna okna spuštěných aplikací a mezi aplikacemi zde lze libovolně přeskakovat nebo je ukončovat. Novinkou také byla moţnost zvolit si aplikace, které lze spustit ze zamknuté obrazovky, standardně je to telefon, zprávy, webový prohlíţeč nebo fotoaparát. Se zamčenou obrazovkou lze také otevřít notifikační lištu a zkontrolovat například zprávy nebo nepřijaté hovory. Nově zde také lze upravovat velikost widgetŧ. Fotoaparát od této verze zvládne panoramatické fotky, detekci obličeje, redukci červených očí, v reţimu videa lze nyní zoomovat a byla přidána stabilizace obrazu.
[45]
Verze 4.0.1 aţ
4.0.4 přinesly opravy chyb na některých zařízeních a například další vylepšení pro fotoaparát. [46]
37
Android 4.1/4.2/4.3 Jelly Bean 9. července 2012 spatřila světlo světa nová verze operačního systému Android s označením Jelly Bean. Google se zaměřil na zrychlení uţivatelského rozhraní a k odstranění takzvaných lagŧ a toto vylepšení nazval Project Butter. Frame rate je od této verze 60 framŧ za sekundu. Déle k z rychlení uţivatelského rozhraní pomohl takzvaný “Triple Buffering“, to znamená, ţe CPU, GPU a dislay mohou pracovat nezávisle a nemusí na sebe čekat. Poslední zlepšení rychlosti funguje tak, ţe procesor začne pracovat při dotyku na plný výkon. verzi 4.1 ještě navazovali opravné a rozšiřující verze 4.1.1 a 4.1.2.
[47]
Na
[46]
Verze 4.2, které vyšla 13. listopadu 2012, přinesla moţnost více účtŧ pro tablety. Dále byla vylepšena klávesnice, která má nyní funkci Swype, uţivatel tedy mŧţe jen přejíţdět prstem po klávesnici po písmenech, ze kterých chce sloţit slovo a telefon slova sám doplňuje. [48]
Následně ještě vyšla aktualizace 4.2.1 [46] Poslední verze s přívlastkem Jelly Bean byla verze 4.3 a přinesla díky OpenGL ES 3.0
lepší grafiku. Majitelé tabletŧ jistě ocenili vylepšený algoritmus pro zadávání znakŧ deseti prsty. Přibyla podpora Bluetooth Smart, který je šetrnější k baterii. Nově se také objevila moţnost omezených profilŧ, takţe je moţné pro některé účty nastavit přístup jen ke zvoleným souborŧm a aplikacím. V Google Play s touto verzí přibyla sekce pro tablety.[49] Android 4.4 Kit-Kat 3. září 2013 byla vydána zatím poslední verze operačního systému Android a ze všech označení podle cukrovinek, které doposud Google pro jednotlivé verze pouţil, tato bude nejspíše v ČR nejznámější a je to Kit-Kat. První a zásadní změnou je optimalizace systému pro slabší hardware, nový Android tedy funguje plynule i na smartphonech niţší střední třídy. Na místo poţadovaných 1 GB RAM operační paměti se nyní poţadavky smrštily na 512 MB. Zároveň je tak nová verze i šetrnější k baterii a tomu dopomáhá ještě vylepšený multitasking, vypínaní nepotřebných aplikací a jejich optimalizace. Zajímavou novinkou je ještě vylepšená aplikace telefonu. Pokud volá neznámé číslo, telefon se pokusí za pomocí Google Maps a Google Now přiřadit jméno podnikatele či firmy z databáze. [50]
38
2.3 Windows Mobile/ Windows Phone Největší a nejznámější výrobce operačních systémŧ na světě – Microsoft se zapojil i do vývoje operačních systémŧ pro mobilní platformy. Zatímco dnešní největší konkurenti v podobě Google Android a iOS od Applu nejsou na světě ještě ani dekádu, Microsoft přišel s prvním operačním systémem pro mobilní zařízení jiţ v roce 2000. S první verzí nazvanou Pocket PC 2000 se tak nastartovala éra operačních systémŧ Windows Mobile. Tato éra skončila v roce 2010 s nástupem Windows Phone a první verzí Windows Phone 7.
[51]
druhá
verze Windows Phone 8 byla představena v roce 2012 a stále se jedná o nejaktuálnější verzi. [52]
2.3.1 Architektura Windows Mobile byl zaloţen na operačním systému Windows CE, coţ je operační systém vyvinut pro mobilní zařízení. Architekturu Windows CE vyuţívají operační systémy Windows Mobile a Windows 7 Phone. Jedná se 32-bit multitaskingový operační systém.
[53]
Podpora procesorŧ je velmi široká a zahrnuje Intel x86, ARM, MIPS, PowerPC, Hitachi SH, Toshiba a další. [54] Architektura tohoto systému je rozdělena na 4 vrstvy:
Obr. 17: Architektura Windows CE (Zdroj: http://msdn.microsoft.com/)
39
Application Layer (Aplikační Vrstva) - Nejvyšší vrstva obsahuje uţivatelské rozhraní (User Interface), aplikace přítomné po prvním spuštění Windows CE (Windows CE Applications), aplikace třetích stran (Custom Applications) a internetové sluţby jako email nebo WWW (Internet Client Servicis) Operating System Layer (Vrstva Operačního Systému) – Tato vrstva obsahuje vývoj aplikací a sluţeb (Applications and Services Development), DDL knihovny (DDL core), Objektová sklad (Object store), Multimediální technologie (Multimedia Technologies), dále je zde obsaţena sluţba pro řízení grafiky a takzvaných “oken“ (Graphic Windowing and Events Systém),
správce
zařízení
(Device
Manager),
komunikační
sluţby
a
připojení
(Communication Services and Networking) a nakonec je v této vrstvě obsaţena jedna z nejdŧleţitějších částí systému a to samotné jádro (Kernel) OEM Layer (Vrstva Original Equipment Manufacture) – jak uţ bylo vysvětleno v první kapitole, OEM je označení pro výrobce, kteří vyrábí zboţí, které pak zákazník označí vlastní značkou. Tato vrstva spojuje fyzický hardware s operačním systémem a umoţnuje výrobcŧm optimalizovat ho pro svoje zařízení. Obsaţeny zde jsou ovladače (Drivers), konfigurační soubory (Configuration Files), zaváděcí program (Boot loader), OEM adaptační vrstva (OEM Adaptation Layer) [55] Hardware Layer – na této vrstvě se jiţ nachází samotný fyzický hardware tedy operační paměť, CPU, GPU atd. U Windows Phone 8 Microsoft ustoupil od Windows CE a Windows Phone 8 jsou zaloţeny na jádru ze systému Windows NT, stejně jako tomu je u desktopové verze Windows 8. [57] Windows NT je 32-bitový operační systém podporující multitasking. Samotný operační systém Windows 8 Phone rozdělen na dvě části a to sdílené jádro (Shared Core) a samotný Windows 8 Phone.[58] V části sdíleného jádra je jádro systému Windows (Windows Core System) a mobilní jádro (Mobil Core). Jádro systému Windows je část, která sdílí kód se samotnými Windows NT a je zde obsaţeno samotné jádro (Kernel), bezpečnost (Security), Networking a souborový systém NTFS. Mobilní jádro také sdílí funkčnost a kód s jádrem Windows, ale nejedná se o totoţnou kopii jako v předchozím případě, ale je upraveno pro mobilní zařízení s méně funkcemi, neţ má klasické jádro Windows. Nachází se zde knihovny DirectX, multimédia, CoreCLR a jádro webového prohlíţeče Internet Explorel IE Trident. 40
Část Windows Phone 8 je uţ samotný operační systém a nachází se zde jiţ předinstalované aplikace od Microsoftu (System Applications), správa připojení (Connection Management). O všechny aplikace se potom starají 4 sluţby platformy (Platform Servicis). Package Manager (Správce balení) – spravuje celý ţivotní cyklus od instalace po odinstalaci a metadata, kdyţ je aplikace nainstalována. Execution Manager (Správce vykonání) – ovládá aplikace a jejich vykonávací logiku. Je zodpovědný za host procesy a stavové zprávy aplikací jako například zapnutí/vypnutí. Navigation Server (Navigační server) – stará se o veškerý pohyb mezi aplikacemi v telefonu tak, ţe Execution manager od něj dostává příkazy, kterou aplikaci spustit nebo reaktivovat. Resource Manager (Správce zdrojů) – monitoruje systémové zdroje všech aktivních procesŧ a zajišťuje jejich omezení, soustředí se na operační paměť a procesor. Pokud se aplikace chová nestandardně, Resource Manager ji mŧţe ukončit, aby zajistil stabilitu systému. [56]
Obr. 20 : Architektura Windows Phone 8 (Zdroj: http://j4ni.com)
41
2.3.2 Historie verzí Pocket PC 2000 (Rapier)/ Pocket PC 2002 (Merlin) První verze Windows Mobile byla uvedena 6. ledna 2000 na veletrhu CES (Consumer Electronic Show). Poprvé byly představeny dvě nové aplikace a to přehrávač Windows Media Player a čtečka elektronických knih MS Reader. Pocket PC 2000 nemělo standardizovanou rodinu procesorŧ a běţelo na procesorech SH-3, MIPS a ARM. Podporu dostalo pouze jedno rozlišení a to QVGA (240 x 320 pixelŧ). Kapacita uţivatelské paměti šla rozšířit pomocí CompactFlash (CF) nebo MultiMediaCard (MMC) paměťových karet, které byly podporovány. V říjnu roku 2002 byla uvedena další verze Pocket PC a přinesla novinky jako například zjednodušený kancelářský balík MS Office (Word, Excel, Outlook) nebo webový prohlíţeč Pocket Internet Explorer 8.0. Uţivatelské rozhraní se podobalo v té době vydaným Windows XP a novinkami byla podpora VPN nebo MSN Messenger. Poprvé se s touto verzí objevila verze pro smartphony a to s označením SmartPhone 2002. [58]
Windows Mobile 2003 (Ozone)/ Windows Mobile 2003 SE (Ozone Update) První verze operačního systému od Microsoftu, která nesla jméno Windows Mobile, byla uvedena na trh 23. června 2003 a byla dostupná ve dvou variantách Premium a Professional. Verze Premium obsahovala oproti druhé verzi navíc aplikace MS Reader, Picture k prohlíţení a editaci obrázkŧ a Terminal Service. Výrazně se zlepšila moţnost konektivity a to díky vylepšenému Connection Manageru a nově podpoře Wi-Fi a Bluetooth. Zrychlilo se i prohlíţení internetu díky podpoře WML 2.0, Javascriptu 5.5 a XHTML. I tato verze dostala sourozence pro smartphony s názvem Windows Mobile 2003 for Smarpthone, kde byl vylepšen inbox nebo byla navýšena podpora scriptování, takţe tato verze jiţ neměla problém se zobrazováním většiny webových stránek. 24. března 2004 přišel update v podobě Windows Mobile Second Edition (SE). Zde přibyla podpora přepín8ní displeje na reţimy Portrait (na výšku) a Landscape (na šířku). Nově se take objevila podpora rozlišení VGA a kromě běţného formátu 4:3 přibyla i podpora pro “square” rozlišení a to 240 x 240 a 480 x 480. [58]
42
Windows Mobile 5 (Magneto) Windows Mobile 5 byl představen 9. května 2005. Poprvé se zde objevila platforma .NET Compact Framework 1.0 SP3, podpora push notifikací a díky optimalizaci paměti se zredukovala spotřeba baterie. Součastí MS Office se nově stal i Power Point a Word a Excel dostali nové grafické moţnosti. Také přibyla podpora GPS. [58] Windows Mobile 6 (Crossbow)/ Windows Mobile 6.1/ Windows Mobile 6.5 Další verze Windows Mobile byla uvedena 12. února 2007. K dispozici byly tři verze – Standard (pro telefony bez dotykového displeje), Professional (pro smartphony) a Classic (pro zařízení bez GSM modulu). Vzhled byl zaloţen na desktopovém operačním systému Windows Vista. Novinkami byly například připojení na vzdálenou plochu., šifrování paměťové karty, sluţba MyPhone pro synchronizaci s PC, vylepšeny Internet Explorer Mobile, podpora VoIP, .NET Compact Framework v2 SP2 nebo Microsoft SQL Server 2005 Compact Edition. Objevila se také podpora rozlišení WVGAVerze 6.1 byla hlavně o grafických uprávách. Verze 6.5 přinesla úpravu uţivatelského rozhraní, které jiţ bylo moţné ovládat pouze prsty. Objevila se zde poprvé podpora kapacitního displeje u modelu HTC HD2 multitouch ovládání. [58] Windows Phone 7 Informace o první verzi nové řady Windows Phone se začali objevovat v únoru 2010 a Microsoft v tiskové zprávě představil výrobce, které by měli vyrábět smartphony na jejich platformě, jednalo se o HTC, Dell, Samsung, LG a HP. 15. února byl nový systém v Barceloně oficiálně představen, několik měsícŧ potom HP oznámilo, ţe končí s Windows Phone 7 a chce se věnovat svému operačnímu systému WebOS. Windows Phone 7 přinesly úplně novou verzi uţivatelského rozhraní nazvanou “Metro“ která má podobu interaktivních dlaţdic. K překvapení spousty uţivatelŧ Windows Phone 7 nedostaly podporu multitaskingu. Microsoft také představil svojí obdobu Google Play nebo App Store a nazval ji Marketplace. Celý systém byl podobně jako iOS uzavřený. [59]
43
S aktualizací Windows Phone 7.5 Mango dostala platforma nový Internet Explorer 9.0, který podporuje stejné standardy jako desktopová verze prohlíţeče. Další zásadní změnou byla podpora multitaskingu. [60] Windows Phone 8 Druhá verze Windows Phone přišla se zásadní změnou, která ovšem nebyla na první pohled patrná, protoţe uţivatelské rozhraní Metro se oproti předchozí verzi nezměnilo. Zásadní změnou byla architektura systému, jak bylo popsáno výše. Windows Phone 8 mají zcela jiné jádro neţ jejich předchŧdce a systémy tak nejsou vzájemně kompatibilní a nové aplikace pro Windows Phone 8 nemohou uţivatelé předchozí verze naistalovat. Nicméně jádro z desktopových Windows 8 umoţňuje podporu vícejádrových procesorŧ a Microsoft tvrdí, ţe nový systém byl laboratorně testován na procesoru s 64 jádry. Windows Phone 8 přináší podporu rozlišení WXGA (768 x 1280 pixelŧ – 15:9) a HD (720 x 1280 – 16:9), nově je podporována technologie NFC. K dispozici jsou mapové podklady od Navteq, které lze vyuţít pro turn-by-turn navigaci. Webový prohlíţeč má jádro z Internet Explorer 10. [61]
44
3. Podpora vývoje aplikací Potřeby a očekávání jednotlivých vývojářŧ se liší. Je však moţné identifikovat několik společných potřeb na vývojové nástroje, bez kterých se ţádný vývojář neobejde. V první řadě je zásadní vývojové prostředí neboli pokročilý editor zdrojového kódu. Nesmí se však zapomenout ani na odladění aplikace a moţnosti testování, ať jiţ manuálního nebo automatického.
3.1 Vývojové prostředí Nejzákladnějším vývojovým nástrojem je vývojové prostředí, umoţňující tvořit zdrojový kód. Poskytuje několik pokročilých funkcí, jako je například formátování textŧ na základě syntaxe pouţitého jazyka, automatického doplňování příkazŧ a dalších klíčových slov, umoţnění vygenerovat často pouţívané programové struktury, ulehčení reorganizace zdrojového kódu a podobně. Moderní vývojové prostředí však obsahuje kompletní sadu nástrojŧ a ne jen pokročilý zdrojový kód. Lze v nich nalézt nástroje pro ladění zdrojového kódu za běhu programu, stejně jako integrované technologie umoţňující a zjednodušující vývoj aplikací v týmech. Mnohé z nich téţ dokáţí zobrazit výstup aplikací, prohledat texty kvŧli poznámkám a částem zdrojového kódu, případně poskytnout moţnost vizuální tvorby uţivatelského rozhraní.
3.1.1 iOS Společnost Apple poskytuje vývojářŧm aplikací pro iOS integrované vývojové prostředí Xcode. Toto prostředí umoţňuje vyvíjet aplikace ne jen pro mobilní platformu iOS, ale také pro platformu Mac pouţívanou u stolních počítačŧ. V tomto vývojovém prostředí je integrovaný kompilační program Apple LLVM, profilovací nástroj umoţňující najít neefektivní části zdrojového kódu, a emulátor Apple zařízení s názvem iOS Simulator [63]. V naší zemi nejsou, na rozdíl od mobilních telefonŧ a tabletŧ, počítače a notebooky firmy Apple příliš rozšířené [64]. Tento fakt mŧţe pŧsobit komplikace začínajícím vývojářŧm, neboť vývojové prostředí Xcode je k dispozici pouze pro operační systém MacOS [65].
3.1.2 Windows Phone Společnost Microsoft poskytuje vývojářŧm integrované vývojové prostředí s názvem Visual Studio. Na výběr je několik edicí, umoţňujících vyvíjet aplikace ne jen pro platformu
45
Windows Phone. Toto vývojové prostředí umoţňuje vyvíjet aplikace například v rámci .NET, stejně jako v jazycích C#, C, C++ a dalších. Aplikace se pro Windows Phone vyvíjejí v jazyce C#. Edice Visual Studio Windows Phone neobsahuje kompilátor, obsahuje však podobně jako Xcode emulátor pro zařízení s Windows Phone. Stejně jako v případě iOS, je i prostředí Visual Studia dostupné jen pro stolní počítače a notebooky s vlastním operačním systémem Windows. Na rozdíl od Macu je v naší zemi systému Windows rozšířen na nesrovnatelně vyšší úrovni [64].
3.1.3 Android Google, respektive Open Handheld Alliance přímo neposkytuje ţádné vývojové prostředí. Na rozdíl od výše uvedených platforem však Android poskytuje kompletní sadu vývojářských nástrojŧ ovládaných pomocí příkazového řádku. To umoţňuje rŧzným vývojovým prostředím přidat podporu pro Android. Samotná dokumentace platformy Android doporučuje pouţívat volně šiřitelné vývojové prostředí Eclipse. Součástí poskytnuté sady nástrojŧ je rozšíření implementující tuto sadu přímo do prostředí Eclipse avšak toto prostředí není jediné podporované. Další jsou například NBAndroid pro prostředí NetBeans od společnosti Oracle, IntelliJ Idea od společnosti JetBrains, rozšíření VS-Android pro prostředí Visual Studio a jiné. Mimo prostředí integrující sadu vývojových nástrojŧ je moţné pouţít libovolné prostředí, popřípadě editor, v kombinaci s příkazovým řádkem. Zajímavým nástrojem je AppInventor, který umoţňuje vytvářet projekty přímo v internetovém prohlíţeči. Sada vývojářských nástrojŧ je dostupná pro všechny dŧleţité operační systémy: Windows, Linux i MacOS. Je tedy jedno, jaká platforma se pouţívá a je tedy moţné vyvíjet aplikaci bez ohledu na operační systém.
3.2 Ladění Ladění je proces hledání a odstraňování chyb ve zdrojovém kódě. Typicky probíhá po krocích a umoţňuje kontrolovat sled příkazŧ a obsah vyuţité paměti přímo za běh aplikace s konkrétními daty. Testování po krocích je výborná styl testování pokud nemá zdrojový kód několik tisíc řádkŧ nebo dokonce několik desetitisícŧ, pak se tento styl stává nepouţitelným. V takovém případě se pouţívají zaráţky (tzv. breakpointy) umoţňující zastavit běh programu
46
v určitém konkrétním bodě (jako je například kritická chyba) a od tohoto okamţiku přejít do krokového módu.
3.2.1 iOS Vývojové prostředí Xcode umoţňuje výběr dvou ladících nástrojŧ GDB a LLDB (výkonný reţim hledání chyb). Prostředí vývojářŧm zpřístupňuje veškeré základní funkce, a to nastavování zaráţek, správu sledovaných hodnot, nastavení a změnu proměnných prostředí jako je například lokalita. Umoţňuje téţ krokový mód [66]. Z nestandardních funkcí podporuje Xcode moţnost pozastavit běh vlákna a taktéţ moţnost zachytávat rémce vykreslované Open ES grafiky
[66]
.
3.2.2 Windows Phone Prostředí Visual Studio zahrnuje moţnost ladit aplikaci na virtuálním zařízení v emulátoru nebo přímo na odemčeném a registrovaném zařízení s operačním systémem Windows Phone. Umoţňuje téţ všechny základní funkce uvedené výše [67]. Mimo základní funkce umoţňuje například přepnutí vláken a vrácení se o krok zpět v napsaném kódu. [67].
3.2.3 Android Sada vývojových nástrojŧ platformy Android obsahuje nástroj ADB , který vytváří propojení mezi mobilním zařízením, ať jiţ virtuálním (AVD ) nebo skutečným, pomocí kterého je moţné vzdáleně (z počítače z příkazového řádku, popřípadě z vývojového rozhraní) zařízení posílat příkazy. Pomocí tohoto nástroje je moţné zařízení synchronizovat, spravovat na zařízení spuštěné aplikace a v neposlední řadě téţ ladit [68]. Dalším nástrojem pouţívaným pro ladění je DDMS , který je grafickým rozhraním k ostatním nástrojŧm. Umoţňuje například spravovat procesy a vlákna, zobrazovat údaje z poznámek, manipulovat se soubory na zařízení, simulovat příchozí SMS zprávy, hovory a podobné události. [68]. V kombinaci s vývojovým prostředím poskytuje veškerou základní funkcionalitu potřebnou k ladění. Nástroje ladění však zpřístupňují i nestandardní funkcionality například v podobě profilovacího nástroje, nástroje pro optimalizaci uţivatelského prostředí nebo skenovacího nástroje pro optimalizaci kódu. 47
3.3 Manuální testování Základem kaţdého vývoje je vyzkoušení výsledné aplikace ve zkušebních podmínkách. Neboli také ověřit funkčnost aplikace v reálných podmínkách ještě před uveřejněným a zpřístupněním aplikace veřejnosti. V případě všech významných platforem je moţné na testování pouţít emulované zařízení. To však s sebou přináší jistá omezení. Asi největším omezením je výkon, neboť procesory v mobilním zařízení a v počítači, na kterém se aplikace vyvíjí, pouţívají rozdílnou instrukční sadu. Překlad instrukcí je pomalý a výkonově náročný proces. Virtuální zařízen z tohoto dŧvodu nedosahují výkonu zařízení skutečných. Testování na skutečných zařízeních přináší téţ i menší počáteční problémy.
3.3.1 Android Pro započnutí testování na zařízeních podporující operační systém společnosti Google spočívá potřebný úkon v povolení této moţnosti v systémovém nastavení, kde se zatrhne záloţka s označením „Ladění“. Pokud chceme nainstalovat aplikaci ze systémového adresáře, případně synchronizačního softwaru dodávaného spolu se zařízením nebo vývojovým prostředím, neţ je obchod Google Play, zvolí se moţnost instalace z neznámých zdrojŧ.
3.3.2 Windows Phone O něco sloţitější je povolit testování na platformě Windows Phone. Instalace aplikace za účelem testování vyţaduje účet vývojáře a registraci zařízení nutnému k tomuto účtu pomocí softwaru Zune [69].
3.3.3 iOS Nejsloţitější úvodní krok pro testování na zařízení je v případě platformy iOS. Stejně jako v případě Windows Phone je zapotřebí vývojářský účet. Vývojář si musí nejprve vytvořit certifikát, zaregistrovat aplikaci, zařízení a poté nainstalovat vyexportovaný soubor z aplikace do zařízení. Tím zařízení odemkne pro instalaci příslušné aplikace. I přesto musí nastavit na samotném zařízení vývojové prostředí a aţ z něho mŧţe nainstalovat aplikaci na mobilní zařízení [70].
3.4 Automatické testování Pod tímto termínem se ukrývají rámce umoţňující testování aplikace pomocí předpřipraveného kódu. Na rozdíl od manuálního testování, pokud se provádí ve větší míře neţ je jen kompatibilita zobrazení a rozvrţení ovládacích prvkŧ, se automatické testování 48
pouţívá na odhalení neočekávaných chyb. Tomuto stylu testování se říká Unit testing. V minulosti se pomocí takového rámce testovalo především ošetření nepřípustných hodnot, dnes jiţ rámce umoţňují simulovat i dotykové ovládaní a psaní na klávesnici.
3.4.1 iOS Vývojové prostředí Xcode má implementovánu podporu pro psaní textŧ v rámci unity testing jménem SenTestingKit
[71]
. Pro testování uţivatelského prostředí vydal Apple další
rámec s názvem UIAnimation [72]. Mimo oficiální rámce existují téţ řešení třetích stran, jako jsou například: iOS Test Studio, nebo rámec Kif .
3.4.2 Windows Phone U této platformy je pouţitý testovací rámec závislý na jazyku pouţitém na vývoj aplikace. Pro technologii Silverlight existuje rámec unity testingu s názvem Silverlight Unit Test Framework. Testování uţivatelského rozhraní je součástí Silverlight Testing Pack uvolněném po vydání Silverlight verze 4.
[73]
Pro přehledné zobrazení logických chyb a
testování aplikací zaloţených na programovacích jazycích C#, Visual Basicu nebo C++ se jednotně vyuţívá program Unit [74]. Nechybí ani testovací rámce třetích stran jako je například Teletrik Test Studio, nebo Selenium.
3.4.3 Android Na testování android aplikací mŧţe vývojář pouţít JUnit, nebo nativní Android testing Framework, který JUnit rozšiřuje. Ze zkratky JUnit vyplívá, ţe se jedná o unit testy. Další moţností je pouţít Monkeyrunnr API zpřístupňující testování pro jiné jazyky neţ je Java. Android samozřejmě umoţňuje testovat i uţivatelské rozhraní, a to nástrojem Application Exerciser Monkey, který aplikaci posílá pseudonáhodné kombinace událostí. [75] Ze skupiny nástrojŧ třetích stran je moţné zmínit např. Robolestric, Robotium, nebo Silk Mobile.
49
4. Analýza Trhu Praktickým výstupem této práce je stručná analýza trhu z hlediska preferencí OS. Tato analýza byla uskutečněna formou dotazníku. Stěţejním výstupem je tedy míra zastoupení rŧzných operačních systémŧ mezi respondenty. Osloveni byli anonymní respondenti prostřednictvím sociální sítě Facebook. K vytvoření dotazníku byla pouţita online sluţba Survio. Ve free verzi této sluţby je moţné oslovit 100 respondentŧ měsíčně a tento limit byl naplněn. Analýzy trhu se zúčastnilo všech 100 moţných respondentŧ.
4.1 Otázky a výsledky Kolik Vám je let? Cílem této otázky bylo zjistit věk respondentŧ. Na výběr bylo ze 4 moţností. Analýzy trhu se zúčastnili pouze lidé ve věkových rozmezích 16-25 a 26-44 let.
16-25 74 74% 26-44 26 26%
Graf 1: Kolik vám je let? (Zdroj: Vlastní)
Jaké je Vaše pohlaví? Tato otázka zjišťovala pohlaví respondentŧ. Na výběr byly logicky pouze dvě moţnosti a to muţ a ţena. Dotazník zodpovědělo více muţŧ.
50
Muţ 63 63% Ţena 37 37%
Graf 2: Jaké je vaše pohlaví? (Zdroj: Vlastní)
Jaké zařízení s OS vlastníte? Tato otázka zjišťovala jaká zařízení obsahující operační systém respondenti vlastní. Na výběr bylo ze 4 moţností a bylo moţné zvolit jednu a více. Moţnost mobilní telefon zde zvolilo 100% oslovených respondentŧ.
Mobilní telefon 100 100% Tablet
18
18%
PDA
1
1%
MP3 přehrávač 25
25%
Graf 3: Jaké zařízení s OS vlastníte?
Jaký OS využívají vaše mobilní zařízení? Tato otázka byla stěţejní pro celou analýzu trhu a zjišťovala od dotázaných, jaký operační systém vyuţívají jejich mobilní zařízení. Na výběr bylo ze sedmi moţností a bylo moţné zvolit jednu a více moţností. Zde drtivou většinou 76% vyhrál Android a zároveň se
51
zde s pouhými sedmi procenty reflektuje úpadek Symbianu. 4 respondenti zvolili moţnost jiné, ke které bylo moţné ještě dopsat upřesňující odpověď. Nejednalo se ale o relevantní odpovědi.
Graf 4: Jaký OS využívají vaše mobilní zařízení?
Android
76 76%
iOS
16 16%
Windows Mobile/ Windows Phone 10 10% BlackBerry OS
0
0%
Palm OS
0
0%
Symbian
7
7%
Jiná
4
4%
52
Kolik jste ochoten/ ochotna investovat do koupi mobilního zařízení? Cílem otázky bylo zjistit, jakou částku jsou respondenti ochotni investovat do koupi mobilního zařízení. Většina respondentŧ preferovala nákup v hodnotě 4001 – 7500 Kč.
1000 – 2500
Kč 14 14%
2501 – 4000
Kč 22 22%
4001 – 7500
Kč 31 31%
7501 – 12 000
Kč 21 21%
Více neţ 12 000 Kč 12 12%
Graf 5: Kolik jste ochoten/ ochotna investovat do koupi mobilního zařízení? (Zdroj: Vlastní)
Co je pro vás rozhodující při výběru mobilního zařízení? Předposlední otázka zjišťovala, jaké vlastnosti jsou pro spotřebitele dŧleţité při výběru mobilního zařízení. Parametry se s 75% umístili na prvním místě, druhou příčku obsadila cena s 65% a třetí místo náleţí operačnímu systému, který je dŧleţitý pro 53% dotázaných. K dispozici bylo 7 odpovědí a bylo moţné zvolit jednu a více.
53
Graf 6: Co je pro Vás rozhodující při koupi mobilního zařízení?
Cena
65 65%
Parametry
75 75%
Operační systém
53 53%
Dostupnost aplikací 17 17% Cena aplikací
3 3%
Design
46 46%
Výrobce
37 37%
K čemu nejčastěji využíváte své mobilní zařízení? Cílem poslední otázky bylo zjistit, k jakým činnostem respondenti svá mobilní zařízení nejčastěji vyuţívají. K dispozici bylo opět 7 odpovědí a opět bylo moţné zvolit jednu a více. Nejčastěji dotázaní pouţívají své mobilní zařízení ke komunikaci a to v 97% případŧ.
54
Graf 7: K čemu nejčastěji využíváte své mobilní zařízení?
Komunikace
97 97%
Hry
20 20%
Přístup k Internetu 77 77% Navigace
33 33%
Poslech hudby
57 57%
Práce s dokumenty 19 19%
55
Závěr Cílem bakalářské práce bylo zmapovat historii a současnost mobilních zařízení a operačních systémŧ pro ně určených, dále zmapovat podporu vývoje aplikací pro jednotlivé platformy a provést stručnou analýzu z hlediska preferencí operačních systémŧ. Začátek práce se soustředil na zmapování mobilních zařízení od počátku tohoto odvětví aţ po současnost. Byly zde popsány prvopočátky od prvních PDA, která nastartovala toto odvětví a těšila se velké popularitě. Poté tato kapitola ukázala, ţe výroba PDA ještě nějaký čas koexistovala s výrobou smartphonŧ aţ do doby, kdy smartphony dokázaly poskytnout stejné sluţby jako PDA a navíc obsahovali GSM modul. Dále zde byla stručně popsána historie tabletŧ, které se stávají dalším fenoménem dnešní doby. Druhá kapitola byla relativně rozsáhlá a byla zaměřena na samotné operační systémy. Vybrány zde byly 4 operační systémy, které měly největší vliv na vývoj těchto systémŧ pro mobilní zařízení. Tyto operační systémy zde byly vcelku rozsáhle představeny včetně své architektury a historie jejich vývoje po jednotlivých verzích. Předposlední kapitola se věnovala podpoře vývoje aplikací. Zde byly popsány vývojářské sady, které výrobci operačních systémŧ vývojářŧm poskytují a moţnosti vývoje, také zde byla část věnovaná testování. Poslední kapitola byla věnována stručné analýze trhu. I v této analýze se reflektovaly velké změny na poli operačních systémŧ v posledních letech. Potvrdila se zde čísla velkých marketingových prŧzkumŧ a s velkým náskokem vyhrál operační systém Android, zatímco dříve dominantní Symbian získal jen malý podíl respondentŧ.
56
Seznam použité literatury Elektronické zdroje [1] Http://www.yourdictionary.com/mobile-device. Http://www.yourdictionary.com/ [online]. [cit. 2014-06-27]. Dostupné z:http://www.yourdictionary.com/mobile-device [2] MCCRACKEN, Harry. Newton, Reconsidered. Time [online]. 2012 [cit. 2014-06-27]. Dostupné z:http://techland.time.com/2012/06/01/newton-reconsidered/3/ [3] TRNEČKA, Ivan. Historie Psionŧ (3) - Psion Organiser II. [online]. 2001 [cit. 2014-0627].
Dostupné
z:http://mobil.idnes.cz/historie-psionu-3-psion-organiser-ii-d78-
/telefony.aspx?c=A010421_0029886_pda [4] Newton Message Pad (OMP). In: Apple-history [online]. [cit. 2014-06-27]. Dostupné z: http://apple-history.com/nmp [5] SMITH, Tony. Stylus counsel: The rise and fall of the Apple Newton MessagePad. [online].
2013
[cit.
2014-06-27].
Dostupné
z:
http://www.theregister.co.uk/2013/09/17/20_years_of_the_apple_newton/?page=4 [6] Palm. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2014-06-27]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Palm [7] KAIRER, Ryan. Palm Pilot 1000 Retrospective. [online]. 2006 [cit. 2014-06-27]. Dostupné z:http://www.palminfocenter.com/news/8493/pilot-1000-retrospective/ [8] JAVŦREK, Karel. Ţivě T-10: první PDA Palm Pilot 1000. [online]. 2010 [cit. 2014-0627].
Dostupné
z:http://www.zive.cz/clanky/zive-t-10-prvni-pda-palm-pilot-1000/sc-3-a-
151432/default.aspx [9] VOKÁČ, Luděk. Smartphonŧm je 20 let. Projděte si jejich historii. [online]. 2012 [cit. 2014-06-27].
Dostupné
z:http://mobil.idnes.cz/smartphonum-je-20-let-projdete-si-jejich-
historii-fus-/mob_tech.aspx?c=A121028_220246_mob_tech_vok [10] VOKÁČ, Luďek. První smartphone na světě je na prodej, připravte si nejméně 16 000 korun Zdroj: http://mobil.idnes.cz/prvni-smartphone-sveta-ibm-simon-v-aukci-na-ebay-ftm/mob_tech.aspx?c=A120908_161925_mob_tech_vok. [online]. 2012 [cit. 2014-06-27].
Dostupné
z:http://mobil.idnes.cz/prvni-smartphone-sveta-ibm-simon-v-aukci-na-ebay-ftm-
/mob_tech.aspx?c=A120908_161925_mob_tech_vok [11] BAGULEY, Richard. The Gadget We Miss: The Nokia 9000 Communicator. [online]. [cit. 2014-06-27]. Dostupné z: https://medium.com/people-gadgets/the-gadget-we-miss-thenokia-9000-communicator-ef8e8c7047ae [12] Releases for the Nokia 9000/9110 Communicator. In: [online]. [cit. 2014-06-27]. Dostupné z:http://www.mgroeber.de/nokia.htm [13] Ericsson R380 – The First Smartphone. [online]. 2012 [cit. 2014-06-27]. Dostupné z: http://mobility.ng/ericsson-r380-the-first-smartphone/ [14] TELEFON NOKIA 9210 REFURBISHED. In: [online]. [cit. 2014-06-27]. Dostupné z:http://www.mobilestore.cz/mobilestore/eshop/1-1-VESKERE-ZBOZI/0/5/683-TELEFONNOKIA-9210-REFURBISHED [15] BEST, Jo. Business week. [online]. 2007 [cit. 2014-06-27]. Dostupné z: http://www.businessweek.com/stories/2007-02-27/nokia-tops-in-2006-smartphonesalesbusinessweek-business-news-stock-market-and-financial-advice [16]
Apple
iPhone
16GB.
In:
[online].
[cit.
2014-06-27].
Dostupné
z:
http://www.mobilmania.cz/katalog-mobilu/apple-iphone-16gb/sc-63-ci-850-c-1/default.aspx [17] Apple jumps to third place in smartphone market as Nokia declines. [online]. 2008 [cit. 2014-06-27]. Dostupné z:http://www.theguardian.com/technology/blog/2008/dec/04/gartnersmartphones [18] NOVÁK, Adam. Exkluzivně: první česká recenze Apple iPhone 3G. [online]. [cit. 201406-27]. Dostupné z:http://mobil.idnes.cz/exkluzivne-prvni-ceska-recenze-apple-iphone-3gfq1-/iphone.aspx?c=A080722_141704_iphone_ada [19] KURUC, Jiří. T-Mobile G1: první český test prvního Androida Více na: http://www.mobilmania.cz/clanky/t-mobile-g1-prvni-cesky-test-prvniho-androida/sc-3-a1121314/default.aspx#utm_medium=selfpromo&utm_source=mobilmania&utm_campaign=c opylink. [online]. 2009 [cit. 2014-06-27]. Dostupné z: http://www.mobilmania.cz/clanky/tmobile-g1-prvni-cesky-test-prvniho-androida/sc-3-a-1121314/default.aspx
[20] IWATANI KANE, Yukari a SHERR. Apple: Samsung Copied Design. [online]. 2011 [cit.
2014-06-27].
Dostupné
z:http://online.wsj.com/news/articles/SB10001424052748703916004576271210109389154 [21] T AHONEN, Tomi. Smartphone Bloodbath 2010: Now Final Numbers Q4 and Full Year 2010 - and each rival awarded their final grades. [online]. 2011 [cit. 2014-06-27]. Dostupné z: http://communities-dominate.blogs.com/brands/2011/02/smartphone-bloodbath-2010-nowfinal-numbers-q4-and-full-year-2010-and-each-rival-awarded-their-final.html [22] Srovnání vybraných produktŧ. In: [online]. [cit. 2014-06-27]. Dostupné z: http://www.mobilmania.cz/katalog-mobilu/sc-63-c1/default.aspx?catcomp=1&itemlist=20232%2c52514 [23] 2011 handset and smartphone sales statistics worldwide: the big picture. [online]. 2012 [cit. 2014-06-27]. Dostupné z:http://mobithinking.com/blog/2011-handset-and-smartphonesales-big-picture [24] KASÍK, Pavel a Jan MATURA. Končí Nokia, kdysi největší výrobce mobilŧ a smartphonŧ. [online]. 2014 [cit. 2014-06-27]. Dostupné z: http://mobil.idnes.cz/konecmobilni-firmy-nokia-pokracuje-microsoft-oy-fbu/mob_nokia.aspx?c=A140425_214049_mob_nokia_pka [25] KUCHÁR, Martin. Prŧhledné smartphony nejsou sci-fi. [online]. 2013 [cit. 2014-06-27]. Dostupné z:http://www.mobilmania.cz/clanky/pruhledne-smartphony-nejsou-sci-fi-video/sc3-a-1322940/default.aspx [26] The History of Tablet Computers. Dostupné z: http://www.dipity.com/cmclellan/TheHistory-of-Tablet-Computers/ [27] KOŠŤÁL, Ondřej. Intel Web Tablet: Intel chtěl brouzdat internetem v tabletu uţ na přelomu tisíciletí. [online]. 2013 [cit. 2014-06-27]. Dostupné z: http://cdr.cz/clanek/intel-webtablet-brouzdani-internetem-v-tabletu-uz-na-prelomu-tisicileti [28] Apple Launches iPad. In: 2010 [online]. [cit. 2014-06-27]. Dostupné z: http://www.apple.com/pr/library/2010/01/27Apple-Launches-iPad.html
[29] IPad (1st generation). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia
Foundation,
2001-
[cit.
2014-06-27].
Dostupné
z:
http://en.wikipedia.org/wiki/IPad_(1st_generation) [30] IPhone Q&A - Revised July 5, 2010. [online]. 2010 [cit. 2014-06-27]. Dostupné z:http://www.everymac.com/systems/apple/iphone/iphone-faq/iphone-runs-os-x-not-macos-xcannot-run-macos-x-applications-skype-or-ipod-games.html [31]
Cocoa
Touch
Layer.
In:
[online].
[cit.
2014-06-27].
Dostupné
z:
https://developer.apple.com/library/ios/documentation/miscellaneous/conceptual/iphoneostec hoverview/iPhoneOSTechnologies/iPhoneOSTechnologies.html#//apple_ref/doc/uid/TP40007 898-CH3-SW1 [32] STAFF, Verge. IOS: A visual history. [online]. 2013 [cit. 2014-06-27]. Dostupné z:http://www.theverge.com/2011/12/13/2612736/ios-history-iphone-ipad [33] HAVRYLUK, Michal. Mobilní OS pro experty: zatracovaný a revoluční iOS pro iPhone. [online]. 2010 [cit. 2014-06-27]. Dostupné z: http://mobil.idnes.cz/mobilni-os-pro-expertyzatracovany-a-revolucni-ios-pro-iphone-pbo-/telefony.aspx?c=A100720_203231_chytretelefony_ham [33] Maps. Maps take a whole new turn. In: [online]. [cit. 2014-06-27]. Dostupné z: https://www.apple.com/ios/maps/ [34] POSPÍŠIL, Adam. Velký den pro iPhonisty. Ode dneška si volají zdarma. [online]. 2013 [cit.
2014-06-27].
Dostupné
z:http://mobil.idnes.cz/iphone-volani-zdarma-0r3-
/iphone.aspx?c=A130917_115213_iphone_apo [35] MARVAN, Filip. Mobilní operační systém Android. [online]. 2011 [cit. 2014-06-27]. Dostupné z: http://diit.cz/clanek/mobilni-operacni-system-android [36] SCHONFELD, Eric. Breaking: Google Announces Android and Open Handset Alliance. [online]. 2007 [cit. 2014-06-27]. Dostupné z: http://techcrunch.com/2007/11/05/breakinggoogle-announces-android-and-open-handset-alliance/ [37] An Overview of the Android Architecture. In: [online]. [cit. 2014-06-27]. Dostupné z:http://www.techotopia.com/index.php/An_Overview_of_the_Android_Architecture#The_Li nux_Kernel
[38] HARDY, Ed. Google Android 1.5 Review. [online]. 2009 [cit. 2014-06-27]. Dostupné z:http://www.brighthand.com/default.asp?newsID=15283&review=Google+Android+1.5 [39] Android OS. In: [online]. [cit. 2014-06-27]. Dostupné z: http://www.operatingsystem.org/betriebssystem/_english/bs-android.htm [40] Android 1.6 Platform Highlights. In: [online]. [cit. 2014-06-27]. Dostupné z:http://developer.android.com/about/versions/android-1.6-highlights.html [41] RAPHAEL, JR. Android 2.0: Your Complete Primer. [online]. 2009 [cit. 2014-06-27]. Dostupné z:http://www.techhive.com/article/174511/Android_20_Your_Complete_Primer.html%20%202.0 [42] RAPHAEL, JR. Google Android 2.2: Questions and Answers. [online]. 2010 [cit. 201406-27].
Dostupné
z:http://www.techhive.com/article/196833/Google_Android_22_Questions_and_Answers.htm l [43]
Google
Android
2.3
review.
[online].
2010
[cit.
2014-06-27].
Dostupné
z:http://www.pcadvisor.co.uk/reviews/software/3253223/google-android-23-review/ [44] Google Android 3.0 'Honeycomb' review. [online]. 2011 [cit. 2014-06-27]. Dostupné z:http://www.pcadvisor.co.uk/reviews/software/3264229/google-android-30-honeycombreview/ [45] BEAVIS, Gareth. Android 4.0: Ice Cream Sandwich review Is this the tastiest release from
Google
yet?.
[online].
2011
[cit.
2014-06-27].
Dostupné
z:
http://www.techradar.com/reviews/pc-mac/software/operating-systems/android-4-0-icecream-sandwich-1043150/review [46]
Android
Version
History.
In:
[online].
[cit.
2014-06-27].
Dostupné
z:
http://galaxyscientific.com/android-version-history/#API_level_3.2C_Android_1.5_Cupcake [47] BOHN, Dieter. Android 4.1 Jelly Bean review. [online]. 2012 [cit. 2014-06-27]. Dostupné z:http://www.theverge.com/2012/7/3/3134347/android-4-1-jelly-bean-review [48] KŦŢEL, Filip. Vyzkoušeli jsme Android 4.2 Jelly Bean: novinky, dojmy Více na: http://www.mobilmania.cz/clanky/vyzkouseli-jsme-android-42-jelly-bean-novinky-dojmy/sc-
3-a1322229/default.aspx#utm_medium=selfpromo&utm_source=mobilmania&utm_campaign=c opylink.
[online].
[cit.
2014-06-27].
Dostupné
z:
http://www.mobilmania.cz/clanky/vyzkouseli-jsme-android-42-jelly-bean-novinky-dojmy/sc3-a-1322229/default.aspx [49] LÁSKA, Jan. Android 4.3 Jelly Bean: přibyly uţitečné drobnosti Více na: http://www.mobilmania.cz/clanky/android-43-jelly-bean-pribyly-uzitecne-drobnosti/sc-3-a1324334/default.aspx#utm_medium=selfpromo&utm_source=mobilmania&utm_campaign=c opylink.
[online].
20130
[cit.
2014-06-27].
Dostupné
z:
http://www.mobilmania.cz/clanky/android-43-jelly-bean-pribyly-uzitecne-drobnosti/sc-3-a1324334/default.aspx [50] Android (operační systém). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA):
Wikimedia
Foundation,
2001-
[cit.
2014-06-27].
Dostupné
z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Android_(opera%C4%8Dn%C3%AD_syst%C3%A9m) [51] HAVRYLUK, Michal. Mobilní OS pro experty: Vzestup a strmý pád Windows Mobile. [online]. 2010 [cit. 2014-06-27]. Dostupné z: http://mobil.idnes.cz/mobilni-os-pro-expertyvzestup-a-strmy-pad-windows-mobile-pnm-/telefony.aspx?c=A100811_180849_chytretelefony_ham [52] Windows Phone 8. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia
Foundation,
2001-
[cit.
2014-06-27].
Dostupné
z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Windows_Phone_8 [53] Windows CE otázky a odpovědi. In: [online]. [cit. 2014-06-27]. Dostupné z: http://support.microsoft.com/kb/158182/cs [54] CAGAŠ, Pavel. Jedna velikost nepadne všem. [online]. 2001 [cit. 2014-06-27]. Dostupné z:http://www.odbornecasopisy.cz/index.php?id_document=33731 [55] Windows CE Architecture (Windows CE 5.0). In: [online]. [cit. 2014-06-27]. Dostupné z: http://msdn.microsoft.com/en-us/library/ms905093.aspx [56] NEVALAINEN, Jani. Windows Phone 8 Kernel Architecture. [online]. 2012 [cit. 201406-27]. Dostupné z:http://msdn.microsoft.com/en-us/library/ms905093.aspx
[57] Windows Phone 8. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia
Foundation,
2001-
[cit.
2014-06-27].
Dostupné
z:
http://en.wikipedia.org/wiki/Windows_Phone_8 [58] Windows NT. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia
Foundation,
2001-
[cit.
2014-06-27].
Dostupné
z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Windows_NT [58] MIKUDÍK, Radek. Z pravěku do přítomnosti: historie systému Windows Mobile. [online]. 2007 [cit. 2014-06-27]. Dostupné z:http://mobil.idnes.cz/z-praveku-do-pritomnostihistorie-systemu-windows-mobile-pn9-/mob_tech.aspx?c=A071126_121747_tech-atrendy_ram#1 [59] TRANGEL, Ján. Veľký test Windows Phone 7: Úplne iný systém [online]. 2010 [cit. 2014-06-27]. Dostupné z:http://mobilmania.azet.sk/clanok/85346/velky-test-windows-phone7-uplne-iny-system [60] ONDER, George. New features heading to Windows Phone 7: Multi-tasking, IE9, Skydrive and more. [online]. [cit. 2014-06-27]. Dostupné z: http://www.wpcentral.com/newfeatures-heading-windows-phone-7-multi-tasking-ie9-skydrive-and-more [61] HRMA, Jiří. Windows Phone 8: Velká recenze nové generace operačního systému od Microsoftu.
[online].
2012
[cit.
2014-06-27].
Dostupné
z:
http://smartmania.cz/recenze/windows-phone-8-velka-recenze-nove-generace-operacnihosystemu-od[62]
History
of
Symbian.
In:
[online].
[cit.
2014-06-27].
Dostupné
z:
http://forum.brighthand.com/symbian/259259-history-symbian.html [63]
Developer tools overview [online]. Apple Developer. [cit. 2014-06-20]
[64]
Developer tools overview [online]. Apple Developer. [cit. 2014-06-20]
http://superapple.cz/2011/03/mac-os-x-je-druhy-nejpouzivanejsi-v-cesku-na-jine-zeme-ztraci/ [65]
Developer tools overview [online]. Apple Developer. [cit. 2014-06-20]
< https://developer.apple.com/support/ios/enrollment.php#systemrequirements>
[66]
Xcode 4 User Guide: Debug Your App [online]. [cit. 2014-06-20]
[67]
Debugging [online]. Android Developers. [cit. 2014-06-20]
[68]
Debugging Applications for Windows Phone [online]. [cit. 2014-06-20]
[69]
How to register your phone for development [online]. [cit. 2014-06-20]
[70]
iPhone SDK: Install apps on iPhone Devices for Development [online]. [cit. 2014-06-
20]
for-development/> [71]:
Beggining Automated Testing with Xcode Part 1 / 2 [online]. [cit. 2014-06-20]
[72]
iOS Automated Tests with UIAutomation [online]. [cit. 2014-06-20]
http://blog.manbolo.com/2012/04/08/ios-automated-tests-with-uiautomation> [73]
Coded UI Testing Support for Silverlight [online]. Brian Harry’s blog. [cit. 2014-06-
20] [74]
Coded UI Testing Support for Silverlight [online]. Brian Harry’s blog. [cit. 2014-06-
20]
us/library/windowsphone/develop/dn168930(v=vs.105).aspx> [75]
Testing Fundamentals [online]. Android Developers. [cit. 2014-06-20]
Seznam obrázků Obrázek 1: Psion Organizer II s tepelnou tiskárnou…………………………………..9 Obrázek 2: Reklama na Apple Newton MessagePad…………………………………10 Obrázek 3: Palm Pilot a abeceda upravená pro zadávání jedním tahem……………...11 Obrázek 4: IBM Simone porovnání s iPhonem……………………………………….12 Obrázek 5: Nokia Communicator 9000……………………………………………….13 Obrázek 6: Ericsson GS 88……………………………………………………………15 Obrázek 7: Ericsson Smartphone R380……………………………………………….15 Obrázek 8: Nokia 9210 Communicator……………………………………………….16 Obrázek 9: Apple iPhone……………………………………………………………...18 Obrázek 10: HTC T-Mobile G1……………………………………………………….19 Obrázek 11: Transparentní smartphone……………………………………………….21 Obrázek 12: iPad 1st generation………………………………………………………22 Obrázek 13: Uţivatelské rozhraní ………………………………………………….....31 Obrázek 14: Architektura OS Android ……………………………………………….33 Obrázek 15: Android 1.0……………………………………………………………...33 Obrázek 16: Uţivatelské rozhraní Android 3.0……………………………………….37 Obrázek 17: Architektura Windows CE………………………………………………39 Obrázek 18: Architektura Windows Phone 8…………………………………………41
Seznam grafů Graf 1: Kolik vám je let?...............................................................................................50 Graf 2: Jaké je vaše pohlaví?.........................................................................................51
Graf 3: Jaké zařízení s OS vlastníte?.............................................................................50 Graf 4: Jaký OS vyuţívají vaše mobilní zařízení?.........................................................52 Graf 5: Kolik jste ochoten/ ochotna investovat do koupi mobilního zařízení?..............53 Graf 6: Co je pro Vás rozhodující při koupi mobilního zařízení?..................................54 Graf 7: K čemu nejčastěji vyuţíváte své mobilní zařízení?............................................55
