OPENING Modul 2: zdraví žen jako komunální úloha. Společné strategie proti násilí vůči ženám a dětem Workshop II, 16. června 2004, Brno, Stará radnice PROTOKOL 9.30-9.50 hod
zahájení a přivítání Vladimír Adam, vedoucí sociálního odboru a kultury, Magistrát Města Brna Zora Prosková, vedoucí oddělení zdravotního odboru, Magistrát Města Brna stav modulu OPENING: „zdraví žen” Siegrun Herzog, Europaforum Wien/ Evropské fórum Vídeň
Adam: Do roku 1989 byl problém rodinného násilí ve veřejné diskusi zamlčován. Dnes jsme rádi, že se na toto důležité téma otevřeně diskutuje (a proto i tento projekt). Herzog: Opening: co předcházelo & aktuální stav (viz. Power Point prezentace paní Herzog) Prosková: Již na prvním workshopu ve Vídni se ukázalo, že problémy i jejich řešení jsou jak ve Vídni tak i v Brně podobné. Ačkoliv je situace ve Vídni již jeden krok vpředu. Proto byl workshop ve Vídni především pro kolegy z Brna velmi užitečný. Produktem projektu by měla být realizace projektu, který je financován městem Brnem a měl by být i na jeho území proveden. Na realizaci projektu by se měli podílet v ideálním případě i nevládní organizace, policie atd. 9.50-11.00hod
právní rámcové podmínky v oblasti „násilí vůči ženám a dětem“ úlohy a pravomoci policie Zdeněk Krejčí, Policie České republiky, správa Jihomoravského kraje
Krejčí: ( viz. Dokument Krejčí) Úlohy policie a jejich úspěšné plnění souvisí úzce s kvalifikací policejních úředníků, kteří jsou s případy konfrontováni jako první. Novela zákonu o ochraně proti násilí nabyla v r. 2004 platnosti. Úloha policie: Důležité je, aby bylo oznámení konkrétní a zároveň musí být oběť násilí připravena na účast v soudním jednání. Problémem je často, že policejní úředníci mají zájem pouze na řešení konkrétního napadení a ne na řešení celkové (rodinné) situace. Ustanovení zákona § 215: při užití násilí – až 3 roky odnětí svobody, v případě mimořádné surovosti a opakovaného použití násilí 2-8 let. Jelikož tento zákon platí teprve od 1. června, neexistují ještě žádné konkrétní zkušenosti s prováděním a uplatňováním těchto právních norem. Intepretace: jako „trýznění“ se rozumí kterékoliv špatné nakládání s osobami, které toto jednání pociťují jako fyzické či psychické zranění. Aby došlo k odsouzení, není třeba dokazování následného poškození zdraví oběti. Podezdřelé osoby mohou být za účelem šetření zadrženy 48 hodin (aby pachatel oběť nemohl ovlivňovat). Důležité je, aby se policejní úředníci do situace vcítili, neboť oběti násilí mají strach z konsekvencí jejich výpovědi. Bohužel neexistuje v současné době žádná možnost, učinit účelně přítrž násilí vůči rodinným příslušníkům. Často je rodinné násilí hodnoceno jako něco, co by mělo být řešeno v rodině. Proto je žádost na uvalení vazby často odmítnuta, což vede k určité ztrátě důvěry vůči policii. V praxi je k výslechu zván psycholog. Nikdy nemůže být vyloučeno, že oběť násilí křivě vypovídá. Oběti mohou uplatňovat jejich práva nároky v rámci trestněprávního procesu. Jen zřídka oběti využijí právní normy § 43 (právní zástupce v procesu) a proto pachatel často proces vyhraje. Z tohoto důvodu by bylo mimořádně důležité, aby oběti násilí byly o svých právech poučeny a tyto uplatňovaly (především). • náhled do trestního aktu
•
zastoupení „zplnomocněnou“ osobou
Požadování prokázání totožnosti: Oběť může požadovat, aby byla vyslýchána. V praxi chtějí policisté případ co možná nejrychleji vyřešit. Mnoho policistů hodnotí rodinné násilí jako přečin a ne jako pokus o trestný čin. O trestný čin se jedná např. pokud pachatel násilného činu použije předmětů nebo oběť vážně zraní. Oběť (popř. zplnomocněná osoba) mohou požadovat i další důkazy (např. tělesnou prohlídku pachatele a oběti). Toto šetření bohužel neprobíhá již při oznámení trestného činu – a proto není následné šetření vyčerpávající/kompletní. Již před přelíčením se oběť musí rozhodnout, jestli bude nárokovat odškodnění. Často je oběť násilí již při podání oznámení trestního činu odkázána na jinou policejní stanici, ačkoliv je každý policista povinnen, oznámení přijmout a až potom akt zaslat místně příslušné policejní stanici. Oběť by měla tedy trvat na tom, aby mohla podat oznámení kdekoliv. Jistě by bylo dobré, když by byl již při podání oznámení zplnomocněnec přítomen. Spolupráce mezi policií a obětí je velmi důležitá. Když se policejní úředníci případu neujmou, jak by ze zákonu měli, ja možné, podat žalobu u kontrolního orgánu -> státní žalobce zahájí šetření. 9.50-11.00 hod
Zákon o ochraně proti násilí Gerald Max, Prezidiální oddělení spolkového policejního ředitelství Vídeň diskuse
Max: ( viz. Dokumente Max) Od r. 1997 platí v Rakousku nový zákov o ochraně proti násilí. Typický průběh: telefonické oznámení; příjezd policie, zjištění skutkové podstaty, (že byla žena ohrožována nebo lehce zraněna). Pokud nebyla oběť těžce zraněna, může být podáno pouze oznámení trestného činu a být ohlášeno státnímu zastupitelství. Oběť a pachatel ale zůstanou ve společné domácnosti. Pachatel může být zadržen pouze v případě závažných výhružek a na žádost zraněné ženy. Aktuální situace: ochrana ohrožené osoby přímo na místě (jako doposud), zjištění skutkové podstaty a vyžádání informací od policie, zda již doposud proběhly zásahy policie / či prozatimní opatření. Zákon o ochraně proti násilí umožňuje nadále, agresivní osoby z bytu vykázat a po dobu 10 dní agresorovi zákazat styk s dětmi. Zákaz styku s dětmi se může vztahovat na celý dům (včetně schodiště) a na zahradu. Tím se signalizuje, že rodinné násilí není akceptováno a současně získá ohrožená žena určitý volný prostor. Následovně může být vydáno vykázání z bytu ve formě soudního rozhodnutí, které může trvat nejdéle 20 dní. Klíče od bytu jsou agersorovi odejmuty a on musí oznámit odresu pro doručení poštovních zásilek. Pachatel má možnost, si vzít s sebou nutné potřeby. Pachatel a oběť musí být informováni o jejich právech a povinnostech a kontaktních adresách ze zákona. Na kontaktní adresy se mohou obrátit za účelem hledání pomoci. Informační letáky jsou vícejazyčné. Jak se postupuje dále: informace jsou poskytovány intervenčním zařízením (dotyčným osobám je poskytnuta pomoc, poradenství atd.) , jsou jim zprostředkovány údaje o ohrožených osobách. Tato intervenční zařízení navážou kontakt s dotyčnou osobou a nabízejí podporu a poradenství. Důležitá je dobrá dokumentace celého případu, výpovědí a předcházejícíhc událostí atd. K tomuto účelu byl vydán seznam aspektů a dotazů, které musí být dokumentovány. Další opatření staví na informacích z tohoto seznamu. Dodržování vykázání z bytu (během 48 hodin) je kontrolováno úřadem. Pokud bylo uvaleno neopodstatněně, je zrušeno (velmi řídké případy!). Pokud jsou do případu involvovány děti, je srozuměn úřad pro mladistvé. (Tomu je tak vždy, když jsou v rodině děti, neboť se jich násilí v rodině týče nepřímo).
Ze zákona je povinná alespoň jedna kontrola dodržování vykázání z bytu během následujících tří dnů od vykázání( také žena je dotazována, jestli je vykázání z bytu dodržováno). Žena má právo v rámci civilněprávního soudního rozhodnutí požadovat vydání prozatimního nařízení o dalším vykázání, zakázání styku s dětmi atd. Soud si pro rozhodování v této záležitosti vyžádá dokumentaci policie – čim přesnější tato dokumentace je, tím dříve k rozhodnutí o prozatimním nařízení dojde. Od r. 1997 mohou prozatimní nařízení provádět i policisté (na místo soudního vykonavatele). Dodatečné pravomoci policie v obzvláště kritických případech: Dozor přímo v bytě popř. osobní ochrana ohrožené ženy, aby bylo dalším násilným činům zamezeno (pouze zřídka). Také podle trestního práva je policie oprávněna k zásahu: např..zadržení v případě těžké újmy na zdraví. Policie se snaží také o urovnání hádky (v případech, které nespadají do trestního práva, nýbrž se jedná pouze o napjatou situaci) a přesnou dokumentaci případu, aby si mohla vytvořit celkový obraz (pro eventuelní další pozdější trestní oznámení). Intervenční organizace je informována také v těchto případech. důležité: vyvinutí senzibilního přístupu policejních úředníků, kteří příjímají nouzová volání. Byla provedena školení. Protože se (často traumatizované oběti ) v mnoha případech neumí nebo nemohou artikulovat, vznikne dojem, že se nejedná o závažnou situaci. Před nabytí platnosti zákona o ochraně proti násilí bylo pochybováno o tom, zda-li se zákon v praxi dobře ověří. Praxe dokázala, že se nový zákon ověřil jako dobrý. Ustanovení tohoto zákonu nebyla tak často zneužívána, jak se zpočátku předpokládalo (např. v rámci rozvodového řízení), téměř žádné eskalace násilí z bytu vykázaných agresorů. Statistika • Ohroženými osobymi jsou převážně ženy. Nepřímo jsou oběti násilí i děti. Zákaz péče o děti je udělen většinou mužům. • Zvláštní situace v rodinách migrantů, kde často hraje roli povolení k pobytu. • 2003: 150 zákazů péče o děti za měsíc, celkem. 1700 ve Vídni; v celém Rakousku: 4100. Diskuse • 2003 bylo ve Vídni urovnáno 1300 hádek a 1700 osob bylo vykázáno z bytu. Nejsou dokumentovány zásahy, při kterých došlo k zadržení z trestněprávních důvodů. T. zn. asi ve třetině případů je rozhodnuto o vykázání z bytu. • Oběti násilí musí lépe využívat svých práv a právních nároků; což je ovšem často obtížné. Zplnomocnění zástupce je spojeno s náklady. Zvýšení kvalifikace policejních úředníků by bylo každopádně velmi důležité. • Viktimisace: Pachatelé domácího násilí ovlivňují i po oznámení oběti násilí. (ovlivnění výpovědi atd.) • V Brně je mnoho případů, které nejsou vážně šetřeny a sledovány (policie atd.) • Vídeň: Senzibilita a cit pro toto téma stoupají. Policie může využít mnoho možností, obzvláště ve spolupráci s policií a jinými organizacemi. • Domácí násilí je ve Vídni již tématizováno i v rámci vzdělávání policejních úředníků i dalšího vzdělávání při výkonu činnosti. • Neexistují předpisy, podle kterých by měl přijet k zásahu jak policista tak i policistka. • Brno: Jednotky specializované na rodinné násilí jsou zatím ještě vizí budoucnosti. V současné době se ještě rozhoduje o tom, zda-li by měly výt zavedeny specializované jednotky, nebo zda-li je spíše specializace jednotlivých policistů stávajících oddělení smysluplnější. Vykázání z bytu v takové formě, jak platí v Rakousku, v Česku ještě není právně upraveno.
11.00-11.15
Přestávka
11.15-12.15hod
stav dat zjišťování násilných činů vůči řenám a dětem statistická data a aktivity nevládních organizací Martina Žáková, Liga lidských práv Lenka Hybnerová, občanské sdružení Magdalenium
Záková • Centrum pro ochranu práv dětí • Ochrana pro oběti domácího násilí 95-97% obětí domácího násilí tvoří ženy. Liga lidských práv nabízí telefonické poradenství 24 hodin denně (24-hodin nouzové volání), ale žádný osobní kontakt. Po celém Brně byly rozeslány letáky. Pokud zavolají traumatizované oběti, jsou jim oznámeny kontaktní adresy (lékař, centra pro děti, právní zástupce atd.). Dodatečně je nabízeno poradenství psychologické a právní na internetových stránkách. Nejprve zjištění potřeb dotyčné ženy, návrh akčního plánu, odhad skutečného ohrožení agresivním partnerem a možnosti klientky. Pomoc při překonání traumatického zážitku eventuelně doporučení psychologické terapie, obnova sebedůvěry. Právní poradenství; azyl; pomoc při hledání bytu; svépomocné skupiny. V poradenském středisku pracují 2 advokátky + 1 psycholožka. Násilí vůči ženám nezávisí – jak nám statistika ukazuje – na stupni vzdělání obětí a pachatelů; čím vzdělanější pachatel je, tím je použití násilí často„rafinovanější“ . Hybnerová: ( viz. dokument Hybnerova) Magdalenium /Helena: Azylní dům pro oběti domácího násilí, následně zřízení domu HELENA. max. délka pobytu šest měsíců, prodloužení je možné v krizovém domě. Pro klientky je nejprve obzvláště důležité, aby cítily jistotu. • Pomoc při překonání traumatu • Doporučení lékařské pomoci • Bezplatné právní poradenství, pomoc při podání oznámení. • Doprovod k lékařské prohlídce, k soudu • Pokud klientka souhlasí, jednání s její plnomocí Vytýčení cíle na rok 2004: poradenství a training v oblasti komunikace Domácí násilí má ve společnosti hlubokou tradici a bylo do nedávna hodnoceno jako soukromá záležitost. (2003 kampaň organizovaná nevládními organizacemi.) Dobrá spolupráce s azylovými domy
11.15-12.15
Přehled o údajích ve Vídni Karin Spacek, 24-hodin nouzové volání Města Vídeň pro ženy diskuse
Spacek ( viz. dokument Spacek) 24-hodin nouzové volání pro ženy: poradenství, doprovod k podání oznámení nebo k prohlídce v nemocnici 24 hodin. denně Každé zavolání a jeho důvod jsou dokumentovány. Ve statistice je velmi zřetelný rozdíl mezi počtem odsouzení a počtem oznámení popř.i počtem objasněných případů! Ve většině případů ženy pachatele znají. Zákonná ustannovení ovlivní posunutí na úrovni statistické popř. k posunutí násilí. (zatím co např. Zákon o ochraně proti násilí je instrumentem proti tělesnému násilí, rozšiřuje se fenomén duševního násilí.) 12.15-13.00hod
diskuse na téma „odtabuizování domácího násilí“ a výhled na následující workshopy Pavel Hanák, Psychiatrická klinika Univerzitní nemocnice Brno Zora Prosková, Magistrát Brno
Hanák Bílý kruh jistoty, založen 1991 jako zařízení pro psychologickou a právní bezplatnou pomoc pro oběti násilí, (ne pouze domácí násilí). Poradci jsou většinou studenti práv nebo psychologie, musí absolvovat kurzy. Prosková: Opening jako počátek lepší spolupráce nejen s městem Vídní, nýbrž především i mezi jednotlivými zařízeními ve městě Brno.
Diskuse • • • • • •
Vytváření povědomí nejen o existenci domácího násilí, nýbrž i o aktivitách proti násilí. Skutečně zakročit, je ochotná pouze drtivá menšina občanů. Akce v univerzitní nemocnici jako prototyp: Už nebudeme dělat, že nic nevidíme! veřejná akce+ vzdělávací aktivity po celý rok Také odtabuisovat násilí vůči starým osobám. Zapojit média do dalších workshopů. Školení pro všechny osoby, které se domácím násilím zabývají. Podporovat odvahu, oznámit, co se děje u sousedů – v tomto případě by musela být zaručena anonymita.
13.00-14.30hod
oběd
14.30-16.30
Exkurze do krizového centra Bohunice
17.00
návrat do Vídně
návrhy bodů pro následující workshop na téma „veřejnost, tvorba povědomí, vývoj senzibility“ •
• • • • • •
• • •
Problematika v Brně: špatná spolupráce/ špatné propojení aktérů v oblasti násilí (nemocnice, policie, krizové centrum, NGO – Liga lidských práv, Helena, Ženy v nouzi atd, magistrát); aktéři se z části vůbec neznají Význam spolupráce jednotlivých institucí zdůrazňuje i Gerald Max (policie, nouzové volání, intervenční zařízení, státní zastupitelství atd.) Česká policie není ochotna, zabývat se obětmi násilných činnů (obzvláště obětmi znásilnění) – věnují pozornost pouze pachatelům (podle Karin Spacek tomu bylo ve Vídni ještě před osmi lety také) Krizové centrum psychyatrické kliniky nabízí také struktury k provádění poradenství a pomoci obětem násilí – doposud: chybějící specializace popř. chybí kooperace s policií Příklad pro Vídeň: Glasgow (město uskutečnilo 1-roční prvotní projekt, v rámci kterého byla propojena všechny oddělení v oblasti zdravotnických služeb pro ženy) K dalšímu workshopu bezpodmínečně pozvat zástupce sdělovacích prostředků (kontakt na žurnalisty MA 11, práce s veřejností; kancelář městské rady Brauner, Pittermann) idea Wimmer-Puchinger: za účelem vytvoření citlivého přístupu nemocničního personálu v Česku, „exportovat“ Vídeňské Curriculum (zájem projevila paní Dr. Rut Svobodová, z ředitelství brněnské nemocnice) eventuelně při dalším workshopu představit: školící opatření pro policii, osnovy pro žurnalisty (MA 57), Curriculum k vytvoření senzibility nemocničního personálu; kampaně (např. každá pátá žena) K odtabuizování: Prosková: Veřejnost je s problematikou násilí obeznámena, ale není předmětem rozhovorů, práce s veřejností je nutná; domácí násilí je v CZ tématem teprve od r. 1989 Bezpodmínečně opět pozvat: zástupce nevládních organizací z Brna, policejní úřednici, ředitelku nemocnice
